Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů
Krize na mezinárodních finančních trzích (Finanční krize v USA v letech 2007 až 2008) Bakalářská práce
Autor:
Hana Škopová, DiS. bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
RNDr. Jiří Witzany, Ph.D.
Červen, 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze dne 15. června 2009
Hana Škopová DiS.
2
Anotace
V bakalářské práci je popsán průběh finanční krize v USA, která začala na hypotečním trhu v létě roku 2007. V teoretické části je objasněn (vymezen) pojem finanční krize a pojem sekuritizace, která souvisí s finanční krizí. Praktická část je zaměřena na ekonomiku a hospodářský růst ve Spojených státech amerických od roku 2007 do 3. čtvrtletí roku 2008. Dále je zde popsána bankovní soustava ve Spojených státech amerických a centrální banka (FED – federální rezervní systém). V další části bakalářské práce jsou popsány příčiny vzniku krize, její počátky a průběh od června roku 2007 do 3. čtvrtletí roku 2008. V poslední části jsou uvedeny globální dopady finanční krize. Cílem bakalářské práce je analýza finanční krize, příčin a dopadů na ekonomiku a bankovní sektor v USA.
Annotation The development of the financial crisis in the USA, which started in the mortgage market in the summer of the year 2007, is described in this Bachelor thesis. The theoretical part defines the concepts of financial crisis and securitization, which is related to financial crisis. The empirical part focuses on the economy and the economic growth in the United States of America in the period starting from 2007 and ending in the third quarter of 2008. Further, the banking system of the United States of America and the central bank (FED – the Federal Reserve System) are described. Next part of this thesis describes the causes leading to the occurrence of the crisis, its origins and development from June 2007 to the third quarter of 2008. The last part lists global impacts of the financial crisis. The goal of this Bachelor thesis is analysis of the financial crisis, its causes and impacts on the economy and the banking sector in the USA.
3
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 5 1
FINANČNÍ KRIZE .................................................................................................................................. 6
1.1 1.2 1.3
VYMEZENÍ POJMU FINANČNÍ KRIZE ............................................................................................................. 6 OBECNÉ ZNAKY FINANČNÍCH KRIZÍ............................................................................................................. 9 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE ................................................................................................... 10
2
SEKURITIZACE ................................................................................................................................... 11
2.1 2.2 2.3 2.4 2.5
PRINCIP SEKURITIZACE ............................................................................................................................. 11 TRADIČNÍ SEKURITIZACE .......................................................................................................................... 12 SEKURITIZACE V BUDOUCNOSTI ............................................................................................................... 14 RATING ..................................................................................................................................................... 15 CDO ......................................................................................................................................................... 16
3
BANKOVNÍ SOUSTAVA, EKONOMIKA A HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ V USA .......................... 18
3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.1.7 3.1.8 3.2 3.3 3.3.1 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3
HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ A EKONOMIE ......................................................................................................... 18 Hospodářský růst ..................................................................................................................................... 18 Spotřeba ................................................................................................................................................... 19 Inflace ...................................................................................................................................................... 21 Zaměstnanost ........................................................................................................................................... 23 Zahraniční obchod ................................................................................................................................... 24 Rozpočtový deficit .................................................................................................................................... 25 Monetární politika ................................................................................................................................... 27 Další vývoj ............................................................................................................................................... 29 ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ZA POSLEDNÍCH 5LET ........................................................ 29 BANKOVNÍ SOUSTAVA V USA .................................................................................................................. 30 Přehled největších bank ........................................................................................................................... 30 FED – FEDERÁLNÍ REZERVNÍ SYSTÉM ........................................................................................................ 31 Struktura .................................................................................................................................................. 31 Úkoly FEDu ............................................................................................................................................. 32 Uspořádání bank FEDu ........................................................................................................................... 32
4
KRIZE NA FINANČNÍCH TRZÍCH V USA...................................................................................... 33
4.1 4.2 4.2.1 4.2.2
PŘÍČINY FINANČNÍ KRIZE .......................................................................................................................... 33 KRIZE V LETECH 2007 – 2008 ................................................................................................................... 38 Rok 2007 .................................................................................................................................................. 38 Rok 2008 .................................................................................................................................................. 42
5
GLOBÁLNÍ DOPADY FINANČNÍ KRIZE ....................................................................................... 58
5.1 5.2 5.3 5.4
DOPADY KRIZE VE VYBRANÝCH ZEMÍ ....................................................................................................... 60 FINANČNÍ INSTITUCE................................................................................................................................. 61 PŘEHLED VLÁDNÍCH POMOCÍ PROBLÉMOVÝM BANKÁM ............................................................................ 62 SHRNUTÍ ................................................................................................................................................... 64
ZÁVĚR................................................................................................................................................................. 67 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 68 SEZNAM CIZÍCH SLOV .................................................................................................................................. 69 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK................................................................................................................ 70 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ................................................................................................................ 71
4
Úvod Cílem bakalářské práce je analýza finanční krize, příčin a dopadů na ekonomiku a bankovní sektor v USA. V bakalářské práci je popsán průběh finanční krize v USA, která začala na hypotečním trhu v létě roku 2007. V první části objasním pojem finanční krize a pojem sekuritizace, která souvisí s finanční krizí. V následující části popíši ekonomiku a hospodářský růst ve Spojených státech amerických od roku 2007 do 3. čtvrtletí roku 2008. V této části se zaměřím na makroekonomické ukazatele, které souvisí s krizí na finančních trzích v USA. Dále popíši bankovní soustavu ve Spojených státech amerických, finanční instituce a centrální banku (FED – federální rezervní systém). V další části bakalářské práce popíši příčiny vzniku krize a její počátky od června roku 2007 do 3. čtvrtletí roku 2008. V poslední části se zaměřím na globální dopady finanční krize. Jako metodu zpracování práce použiji pozorování a srovnání. Metodu pozorování zvolím s ohledem na to, že krize se týká současné ekonomiky USA a stále probíhá. Sledovala jsem tuto problematiku od počátku vzniku až do 3. čtvrtletí roku 2008. Zahrnuje informace o hypotéčních trzích, změnách na akciových trzích, hospodaření finančních institucích ve Spojených státech amerických a zásazích centrální banky (Fed) USA. Metodu srovnání zvolím pro porovnání makroekonomických ukazatelů a hospodaření finančních institucí v USA. V bakalářské práci budu porovnávat ztráty burz a bank od srpna 2007 do července roku 2008. Metodu srovnání zvolím pro porovnání makroekonomických ukazatelů (inflace, HDP a nezaměstnanosti) v letech 2003 až 2007.
5
1 Finanční krize Krize je pojem, který je v ekonomické literatuře frekventovaný, avšak s neustáleným vymezením obsahu a souvislostí. Občas (spíše ve starší literatuře) se krizí označuje sestupná fáze hospodářského cyklu jako všeobecného kolísání ekonomické aktivity. V novější terminologii se tato fáze nazývá kontrakcí, recesí nebo depresí v závislosti na stupni oslabení ekonomické aktivity.1 Výraz krize se pak používá pro charakteristiku nikoliv celkového hospodářského vývoje, nýbrž spíše pro dílčí oblasti a úseky ekonomiky, jako např. krize mezinárodního měnového systému nebo krize obchodu, krize těžkého strojírenství nebo krize dolaru. Finanční krize jsou důsledkem rostoucí globalizace, zejména propojenosti kapitálových trhů. Finanční krize v rozvinutých zemích mají podobu bankovních krizí (zde banky přestávají poskytovat úvěry) nebo měnových krizí (měnových turbulencí, náhlých výkyvů měnového kursu domácí měny). V rozvojových zemích jsou typické kombinace obou krizí s doprovodnými obtížemi při splácení zahraničních dluhů – dluhové krize.2 Finanční krize často vedou k hospodářským recesím či depresím.
1.1 Vymezení pojmu finanční krize Pojem „finanční krize“ nemá ve světové literatuře přesně ustálený obsah. Dle MMF je popsána: „Systémové finanční krize jsou potencionálně těžké rozpady finančních trhů, které, při zhoršení schopností trhů efektivně fungovat, mohou mít silné nepříznivé efekty na reálnou ekonomiku.“3
1
Nejde však o pevně stanovený přístup. Příkladem je alternativní označování celosvětového poklesu hospodářské aktivity v letech 1929 – 1933 jako Velká deprese i jako Velká (nebo Světová) hospodářská krize. Někdy je první označení připisováno anglické terminologii, druhý způsob pak německy psané literatuře. 2
Dle MMF neschopnost země splácet zahraniční dluh veřejný či soukromý (někdy je za externí dluhovou krizi považována také neschopnost získávat potřebné devizové zdroje v zahraničí). 3
International Monetary Fund, 1998 a, p. 75. MMF odlišuje od finančních krizí „finanční poruchy [disturbace]“ v podobě poklesu cen aktiv (resp. Ztráty bohatství), jako např. pokles cen půdy po předchozím boomu nebo prasknutí spekulační bubliny na trhu určitých aktiv, které jsou pouhými „pseudo finančními krizemi“, pokud neovlivní platební mechanismus a potencionálně neohrožující ekonomickou aktivitu (s odkazem na A. J. Schwarzovo). F. Mishkin ( Financial Policies and the Prevention of Financial crises in Emerging Market Countries, 2001), na kterého se MMF také odvolává, definuje finanční krizi jako „narušení finančních trhu […], které jsou neschopné efektivně usměrnit fondy tam, kde mají nejvíce produktivní investiční příležitosti“ (p. 2). Základem těchto finančních krizí je asymetrie informací.
6
J. D. Sachs považuje za „tři hlavní typy mezinárodních finančních krizí“ :4 krizi fiskální (kdy vláda ztrácí schopnost splácet své zahraniční dluhy a získávat nově zahraniční půjčky), tzv. krizi devizovou, při které „účastníci trhů přesouvají náhlé svou poptávkou z aktiv v domácí měně do aktiv v zahraniční měně, čímž v souvislosti se systémem pevných měnových kurzů vyčerpávající devizové rezervy centrální banky,“ a dále krizi bankovní (standardně vymezenou). Ch. P. Kindleberger definuje finanční krizi následovně:5 finanční krize jsou ostrým zhoršením finančních indikátorů, jako jsou krátkodobé úrokové sazby, ceny aktiv (akcií, nemovitostí, půdy), komerční insolvence a úpadky finančních institucí, pod mezinárodní finanční krizí má tento autor na mysli měnovou krizi v tradičním pojetí (pojetí MMF). Bordo, M. et al.6 používají následující vymezení: „Finanční krize definujeme jako případy nestability finančních trhů, a nebo oficiální intervencí k potlačení těchto důsledků. Aby byl případ hodnocen jako bankovní krize, musíme pozorovat finanční potíže vedoucí k erozi většiny nebo celého kapitálu bankovního systému […] K hodnocení případu jako měnové krize musíme pozorovat vynucenou změnu parity, opuštění systému fixního kurzu nebo mezinárodní pomoc.“ K tomu autoři dodávají alternativní kvantitativní kritérium, a to „index tlaku devizového trhu.“ V české odborné literatuře nalezneme např. následující definice: „Měnovou krizí rozumíme spekulativní útok na měnový kurz, který se projeví skokovou devalvací či značným znehodnocením nebo alespoň rozsáhlými intervencemi autorit ve formě ztráty devizových rezerv nebo zvýšením úrokových sazeb.“7 Finanční krize je podle těchto autorů obecnějším pojmem – jejími kategoriemi jsou krize měnová, bankovní a dlužnická. 4
Sachs, J. D.: Alternative Approaches to Financial Crises in Emerging Market. In: Kahler, M. (ed.), 1998, p. 248.
5
Kindleberger, Ch. P.: The New Palgrave, Vol. 1, 2002, p. 339
6
Bordo, M. – Eichengreen, B. – Kliengebiel, D. – Martinez-Preria, M. S.: Is the crisis problem growing more severe? Economic Policy, April 2001, p. 55 7
Frait, J. – Komárek, L.: Kapitálové toky a měnové kurzy v globalizované ekonomice. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky 2/1999, s. 38
7
„Pod pojmem měnová krize budeme […] chápat výraznou depreciaci měnového kurzu, která vede k národohospodářským ztrátám v podobě poklesu reálného ekonomického růstu. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady zejména v oblasti redistribuce důchodu a bohatství […].“8 Finanční krize je výrazným zhoršením velké většiny finančních indikátorů. Obsahuje dílčí krize, a to úvěrovou (bankovní) krizi, likvidity, měnovou (devizovou) krizi a investiční krizi, tj. výrazný pokles tržních cen investičních instrumentů.9 P. Dvořák10 se odvolává na přístup MMF s tradičním rozlišením krize měnové, bankovní a dluhové (přičemž v případě dluhové krize rozlišujeme externí a interní krizi). Systemická finanční krize zahrnuje projevy všech (nebo většiny) uvedených typů, a to s různou kauzalitou. Za finanční krizi by navíc měla být považována i krize burzovní, resp. obecněji prudký pokles cen aktiv (akcií, nemovitostí, půdy). Kromě tohoto pojetí finanční krize je možno se v odborné literatuře setkat i s odlišným výkladem pojmu finanční krize: jde o synonymum s měnovou krizí, jde o prosté spojení měnové krize s bankovní krizí, jde o synonymum s fiskální krizí, a to buď obecně ve smyslu problémů soustavy veřejných rozpočtů, nebo specificky pouze ve smyslu neschopnosti vlády splácet zahraniční dluhy, jde o výkyvy cenových a finančních ukazatelů, paniky a krachy. Tento přístup uplatňuje Ch. P. Kindleberger. V Práci Manias, Panics and Crashes (2000), která nese podtitul „Dějiny finančních krizí“, pak jeho přehled finančních krizí začíná znehodnocováním mincí z drahých kovů během třicetileté války a tulipánovou horečkou v 17. Století a končí burzovním krachem v roce 1987 a asijskou měnovou krizí 1997 – 1998.
8
Mandel, M. – Tomšík, V.: Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice. Praha, Management Press 2003, s. 53.
9
Musílek, P.: Podstata a příčiny finančních krizí. In: Finanční krize. Acta oeconomica pragensia, 11, 2003, č. 1, s. 14.
10
Dvořák, P.: Finanční krize jako globální problém a možnosti jejího vzniku v ČR. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky 2/2004, ss. 6 – 7.
8
1.2 Obecné znaky finančních krizí
finančním krizím předchází finanční deregulace a liberalizace kapitálových transakcí, měnové krize předchází zvýšení přílivu zahraničního kapitálu, způsobený vysokým úrokovým diferenciálem (iD > iF) při stálém (fixním) měnovém kursu, příliv zahraničního kapitálu tlačí na zhodnocení domácí měny, zhoršování vnější rovnováhy (běžného účtu platební bilance) a oslabení finančního sektoru, bankovní krize jsou spojeny s nadměrnými půjčkami na aktiva (na nemovitosti nebo na akcie) se spekulačně vysokými cenami, finanční krizi doprovází panika, kdy zahraniční investoři utíkají ze země, příslušné země zvyšují úrokové sazby, aby útěku zahraničního kapitálu bránily, což však se nedaří, odliv zahraničního kapitálu a problémy se splácením úvěrů bývají spojené se zvyšováním zahraničních úrokových sazeb, postižené země následně znehodnocují svou domácí měnu, to vede ke ztrátě kapitálu u subjektů nepojištěných proti kursovému riziku, což ústí ve volný pád domácí měny, mezinárodní měnový fond (IMF) nabízí stabilizační programy, vázané však na uskutečnění dalších ekonomických reforem (přizpůsobení ekonomiky).
9
1.3 Nejvýznamnější hospodářské krize V tabulce č. 1 je zaznamenáno deset nejvýznamnějších hospodářských krizí, které se udály ve Spojených státech amerických. Je zde popsáno, v jakých letech trvaly, jak dlouho a změny Indexu Dow Jones Industrial Average v průběhu těchto krizí. Tabulka č. 1
Deset nejvýznamnějších hospodářských krizí v USA Období
Celkem dní
Pokles indexu 11
Pozadí
17. 4. 1930 – 8. 7. 1932
813
-86,0%
S krachem v roce 1929 tvoří tzv. Velkou depresi
10. 3. 1937–31. 3. 1938
386
-49,1%
Strach z blížící se 2. světové války, skandály na Wall Street
19. 1. 1906–15. 11. 1907
665
-48,5%
Nazýván "panika roku 1907". Ministerstvo financí USA utratilo 36. milionů dolarů, aby propad zastavilo.
3. 9. 1929–13. 11. 1929
71
-47,5%
Začátek Velké deprese, často považován za nejhorší propad na burze.
3. 11. 1919–24. 8. 1921
660
-47,9%
Reakce na překotný boom po první světové válce.
17. 6. 1901–9. 11. 1903
875
-46,6%
Nejstarší krach novodobé historie burzy v New Yorku.
11. 1. 1973–6. 12. 1974
649
-46,1%
Válka ve Vietnamu, aféra Watergate.
12. 9. 1939–28. 4. 1942
959
-45,1%
Útok na Perl Harbor.
21. 11. 1916–19. 12. 1917
393
-40,4%
První světová válka.
15. 1. 2000–9. 10. 2002
999
-40,1%
Splasknutí technologické bubliny a teroristické útoky 11. září.
Zdroj: MF Dnes, 26. 10.2004, vlastní zpracovnání.
11
Zaměřeno na Index Dow Jones Industrial Average.
10
2 Sekuritizace Sekuritizace (název je odvozen od slova securities - cenné papíry) je relativně nová, ale rychle se rozvíjející forma dluhového financování. V průběhu uplynulých dvaceti let se sekuritizace stala jedním z nejvýznamnějších zdrojů dluhového financování v USA a těší se mimořádnému růstu i v evropských a asijských zemích. Většímu rozšíření tohoto postupu mimo jiné brání potřeba velkého objemu pohledávek, a to samozřejmě tak kvalitních, aby potenciálním investorům zajišťovaly přesně predikovatelné výnosy.
2.1 Princip sekuritizace Sekuritizace (securitization) je transformace finančních aktiv na alespoň dvě tranše cenných papírů zajištěných aktivy. Protože se v naprosté většině případů sekuritizují špatná aktiva, (špatné úvěry či špatné dluhopisy), sekuritizace se někdy označuje jako „recyklace“ finančních aktiv či "recyklace" finančního odpadu. Sekuritizovanými aktivy jsou obvykle aktiva se spekulačním stupněm, tj. aktiva s hodnocením BB, CCC, CC a C. Vzniklé cenné papíry zajištěné aktivy obvykle mají různé priority splácení (tranšování), tj. jsou spojeny s rozdílnými ztrátami a s rozdílným úvěrovým rizikem. Tranše s nejnižším úvěrovým rizikem mají běžně hodnocení AAA, tj. hodnocení vyšší než mají sekuritizovaná aktiva, a naopak spodní tranše jsou bez hodnocení. Sekuritizace majetku umožňuje firmám půjčovat si peníze na trhu za lepších podmínek než za kterých by dosáhly při standardní úvěrové transakci. Dokonce jim v mnoha případech umožňuje se přehoupnout přes ratingový strop „své" země. Mechanismus provedení sekuritizace je založený na využití vcelku jednoduché techniky izolace části majetku dlužníka od jeho zbytku, který vede ke snížení rizika nesplacení (zejména s ohledem na bankrot dlužníka). Sekuritizace bývá někdy uváděna jako druh tzv. "title finance" neboli financování realizované prostřednictvím převodu vlastnického práva k určitému majetku. Ve stejné kategorii nalezneme i finanční leasing nebo factoring. Základem sekuritizace je vydělení aktiv, která jsou schopná generovat stabilní a pravidelné výnosy, od ostatního majetku společnosti 11
(tzv. původce). Tato aktiva jsou následně prodána společnosti nezávislé na původci a zpravidla vytvořené pouze za účelem provedení sekuritizace. Důležité je, že takový prodej se realizuje za tržních podmínek a tím nedochází k poškození stávajících věřitelů původce. Účelová společnost získává finanční prostředky na nákup sekuritizovaného majetku prostřednictvím úvěru nebo častěji emisí (zpravidla kotovaných) dluhopisů (tzv. asset backed securities). Takový dluh je pak průběžně splácen z příjmů generovaných majetkem, který účelová společnost koupila od původce. Pro účely sekuritizace se v minulosti užívaly často pohledávky z kreditních karet, hypotéky, domácí úvěry atp., ale dnes se sekuritizuje všechno možné. Pokud je předmětem sekuritizace portfolio dluhových cenných papírů je řeč o tzv. CBOs (collaterized bond obligations) nebo CDOs (collaterized debt obligations) - viz podkapitola 2.5 CDO. Pro zajištění splácení dluhu a omezení průběžných výpadků likvidity jsou součástí transakcí založených na sekuritizaci aktiv i různé formy úvěrové podpory ze strany třetích osob (záruky, podřízený dluh ap.) a pojištění. Dluhové financování poskytované účelové společnosti (resp. schopnost dluh splatit) je velmi často předmětem udělení ratingového hodnocení (viz podkapitola 2.4 Rating). Sekuritizace převádí riziko spojené s určitým majetkem od toho, kdo sekuritizaci provádí, na toho, kdo si sekuritizované cenné papíry kupuje. Zemím, které nejčastěji sekuritizují (USA a UK), se tak podařilo exportovat rizika ve stovkách mld. USD do třetích zemí (např. subprime hypotéka v USA se sekuritizací proměnila v cenný papír nakoupený holandským investorem).
2.2 Tradiční sekuritizace Tradiční sekuritizace je druh sekuritizace spočívající v převodu (prodeji) určitého souboru pohledávek (obvykle relativně nelikvidních), které vlastní finanční instituce (původce), jiné jednotce (např. tzv. jednotce pro speciální účel zřízené v daňovém ráji) s tím, že tato jednotka emituje cenné papíry kryté převedenými aktivy. Cenné papíry se prodají na kapitálovém trhu investorům. Jednotka pro speciální účel (special purpose entity, SPV) úvěry splatí hotovostí z prodeje cenných papírů zajištěných aktivy investorům. Tak se neobchodovatelné (případně i obchodovatelné) pohledávky (např. úvěry, dluhopisy, deriváty, úvěrové linky) konvertují na obchodovatelné dluhové cenné papíry. Instituce takto vyjme aktiva ze své rozvahy. Tímto způsobem se banky zbavují úvěrů, u kterých nastaly pochybnosti s jejich splácením.
12
Na obrázku č. 1 je uveden jednoduchý příklad sekuritizace, která je popsána ve výše uvedených odstavcích.
Obrázek č. 1
Jednoduchý příklad sekuritizace
Zdroj: vybráno ze speciální analýzy České spořitelny "Liquidity crunch aneb ilustrovaná historie jedné krize" vydané 29.8.2007. Autorem analýzy je Martin Lobotka.
Avšak trh obvykle požaduje určité „zajištění“ těchto cenných papírů. Nejjednodušším způsobem „zajištění“ je jejich prodej s rekurzem, kdy banka převádějící úvěry bere na sebe určitý závazek v případě selhání dlužníků. Převod pohledávek může být bez rekurzu či s rekurzem. Kupony a jmenovitá hodnota dluhopisů se investorům splácejí z peněžních toků od dlužníků. Původně se pod sekuritizací rozumělo nahrazení financování podniků
13
bankovními úvěry emisí podnikových dluhových cenných papírů či nahrazení poskytnutých úvěrů bankami dluhovými cennými papíry.
Sekuritizace běžně obsahuje ustanovení o předčasné amortizaci. Smyslem je chránit investory od tranší cenných papírů v případě značných problémů s úvěry, kdy se podstatně zhorší vyhlídky dalších plateb. V případě spuštění předčasné amortizace (např. v situaci, kdy selhání úvěrů dosáhne určité úrovně či kdy nadměrné rozpětí – tj. rozdíl mezi hrubou výnosností portfolia finančních aktiva a výnosností ABS – se sníží na nulu), investoři jsou vyplaceni. Obdržené peněžní toky z podkladových aktiv se alokují dle nového scénáře, obvykle podle poměrného klíče. Jedná se o jednu formu úvěrového posílení. Tak se bankám občas podaří nepřímo prodat nic netušícím investorům špatné pohledávky za cenu, která je vyšší než při přímém prodeji těchto pohledávek. Investoři se nechají přesvědčit, aby za vysokou cenu koupili něco, co je v podstatě špatné. Toho se dosáhne tím, že operace je pro investory silně neprůhledná, neboť pouze finanční instituce převádějící pohledávky dobře ví, jakou kvalitu sekuritizovaná finanční aktiva mají.
2.3 Sekuritizace v budoucnosti Nyní probíhá diskuse o budoucí regulaci sekuritizací. V podstatě převažují dva názory. Buď se vrátíme do doby pár desítek let zpátky a sekuritizace budou existovat (resp. budou umožněny) ve své jednoduché podobě (v žargonu označované jako „plain vanilla"), nebo bude budoucí regulace vypadat přibližně stejně jako ta současná. Řekla bych, že to spíš bude ta druhá možnost. Jsme příliš daleko na to, abychom dokázali sekuritizace zásadně potlačit. Stručně to shrnul Barry Eichengreen: „ ... když na to přijde, nemůžete nacpat zubní pastu zpátky do tuby."12 Dojde jistě k mnohým změnám, ale souhlasím s Eichengreenem, že princip se nezmění. Zakázat sekuritizaci nebo ji vykázat do svých původních jednoduchých forem už nelze právě proto, že je v principu silně zakořeněna ve zmíněných společenských institucích, ze kterých vychází moderní hospodářský rozvoj. 12
Vybráno z poznámek veřejné diskuze v Santa Barbaře v Kalifornii (The Fixed Income Forum) konané 23 July 2008. Securitization and Financial Regulation: Pondering the New Normal .
14
2.4 Rating Investoři vstupující na kapitálový trh dnes již běžně využívají při svém investování ratingů sestavených externími ratingovými agenturami. Rating jim poskytuje významnou informaci o pravděpodobnosti selhání určitého dlužníka. V souvislosti se situací na finančních trzích během finanční krize v USA jsou ratingové agentury kritizovány za podíl na světové finanční krizi. Tímto se vytvořila otázka korektnosti a spolehlivosti ratingů. Klamavé investiční doporučení V reakci na tuto kritiku je nutné si uvědomit, že externí rating analyzuje fundamentální kvalitu daného subjektu nebo cenného papíru. Vzhledem k tomu, že rating nezkoumá tržní cenu investičního nástroje, nehodnotí jeho výnosnost ani úvěrové riziko, není možné ho považovat za investiční doporučení. Problémem tedy pravděpodobně je, že výsledek sofistikovaných analýz shrnutý do jednoho symbolu může vést k nesprávnému pochopení a interpretaci ratingu ze strany investorů. Různá hodnocení Rating je nezávislé hodnocení, jehož cílem je zjistit, zda a do jaké míry je daný subjekt schopen a ochoten dostát včas všem svým splatným závazkům. Každá ratingová agentura má při stanovování ratingové známky více či méně odlišné postupy. Díky své nezávislosti je pak poměrně časté, že různé agentury hodnotí ten samý subjekt odlišným ratingem. Samotný proces udělení ratingového ohodnocení není jednoduchý. Agentury sledují a hodnotí mnoho různých hledisek. Zaměřují se na vnitřní, ale i vnější prostředí podniku, sledují finanční situaci, sílu kapitálu, ale i strategii daného subjektu a zájmové skupiny, které se kolem něj pohybují, a v neposlední řadě také vlastníka. Regulace ratingových agentur Další z otázek, kterou otevřela krize na světových finančních trzích, je regulace ratingových agentur. Ratingové agentury jsou organizace, které klasifikují jiné subjekty trhu, samy ovšem v podstatě nežijí v konkurenčním prostředí a postrádají jakýkoliv dohled. Rostoucí vliv ratingových agentur, nedostatek konkurence mezi nimi a absence jejich kontroly značně
15
znepokojuje ostatní subjekty trhu. Samotné ratingové agentury se regulaci v podstatě nebrání, pokud ovšem bude chránit jejich nezávislost, nezávislosti jejich analýz a názorů.
2.5 CDO Collateralized Debt Obligation (CDO), česky „zajištěná dluhová obligace“, je finanční instument vytvořený za účelem přenosu kreditního rizika portfolia podkladových aktiv do jiných finančních instrumentů a na jiné subjekty. Struktura a charakteristiky tohoto raději komplexního instrumentu se nejlépe vysvětlují na příkladu. Situace kdy banka poskytla hypoteční úvěry. Banka půjčuje obyvatelstu peníze na stavby domů, za které ji lidé platí úroky a splácejí jistinu. Pokud věřitelé banky dostojí svého slibu, banka do konce splatnosti úvěru shromáždí jistinu plus svůj profit. Takto vypadá jednoduchý pohled na banku. V reálném světě však banka nechce mít poskytnutý úvěr ve své bilanci po celou dobu jeho splatnosti a čekat až bude úvěr splacen, ale úvěry poskytnuté svým klientům často v uvozovkách „prodá“ dále prostřednictvím CDO. Pomocí CDO má bnaka možnost regulovat svoji kapitálovou srukturu ( například z důvodů řízení kapitálové přiměřenosti). Obrázek č. 2
Příklad obchdování s CDO
Zdroj: vlastní zpracování.
Na obrázku č. 2 je na levé straně znázorněna množina dluhových instrumentů v portfoliu, to mohou být například hypotéční úvěry nebo běžné půjčky a podobně. Tyto dluhové instrumenty předstvují pohledávky banky, jsou v CDO podkladovým portfoliem, obvykle
16
označovaným jako collateral, nebo česky „zástava“. Pro představu, těchto zástavních aktiv bývá za jednou CDO často řádově 200 a více. Na pravé straně je znázorněn finanční instrument CDO, který banka upíše a prodá na trhu. Toto je závazek banky, CDO v sobě skrývá dvojsměný finanční tok. Když banka CDO na trhu prodá, získá ještě k tomu připlatit úrok (na obrázku označen jako výnos).
Junior tranche – bývá nejziskovější. Pokud někeré z podkladových aktiv není spláceno (např. klient banky se dostane do finanční tísně a přestane splácet svůj úvěr), junior tranche je pak tou první, která nese riziko v podobě nevyplácení slibného úroku investorovi a nenávratnosti jistiny. Z tohoto důvodu se juniour tranši také často říká first-to-default tranche. Za riziko spojené s úpadkem poskytuje junior tranche nejvyšší výnos. Invstory požadovaný očekávaný výnos může být až například jako výnos očekávaný od rizikových akcií, a proto se junior tranši často řáká i equity tranche. Jelikož junior tranche jsou velmi rizikové, nezřídkakdy jsou těžko prodejné a často na nich závisí úspěch celé emis CDO. Mezzianine tranche nese střední riziko úpadku a absorbuje ztráty z podkladového portfolia až když je junior tranche kompletně zlikvidována. Kreditní rating mezzanine tranší se pohybuje řádově mezi B a BBB. Senior tranche představuje pro investora do CDO nejnižší riziko, že o své prostředky přijde. Senior tranche je vystavena riziku nesplácení dlužníků podkladového aktiva až když je v úpadku jak junior tak i mezzainine tranše a její kraditní rating se pohybuje zhruba na úrovni emitující společnosti, tedy zpravidla od A do AAA.
17
3 Bankovní soustava, ekonomika a hospodářský vývoj v USA První podkapitola je zaměřena na ekonomiku a hospodářský vývoj ve Spojených státech amerických během let 2007 a 2008 (1. - 3. čtvrtletí). V těchto letech ekonomiku států ovlivnila hypotéční krize, která vznikla na trzích v USA v létě roku 2007. Makroekonomické ukazatele zažívaly prudké propady oproti minulým rokům. V druhé podkapitole je popsána bankovní soustava v USA a její centrální banku FED.
3.1 Hospodářský vývoj a ekonomie Podkapitola je zaměřena na hospodářský růst a ekonomiku USA, které ovlivnila hypotéční krize.
3.1.1 Hospodářský růst Hrubý domácí produkt měří celkovou hodnotu zboží a služeb, které daná země vyprodukuje a je hlavním makroekonomických ukazatelem.
2007 Růst v závěru roku 2007 výrazně zpomalil. Americká ekonomika ve 4. čtvrtletí vzrostla po přepočtu na celý rok pouze o 0,6 %. Během roku 2007 dosáhl růst největší ekonomiky světa 2,2 %. Za prudkým poklesem dynamiky růstu byly hlavně problémy na trhu bydlení. Kvůli nim klesaly ceny nemovitostí, a ovlivňovaly tak úvěrový trh. Výsledkem je celkové zpřísnění podmínek pro poskytování půjček, tím pádem i zhoršení situace v některých podnicích, následně zvýšení nezaměstnanosti a problémy se splácením závazků v rizikovější skupině dlužníků.
2008 V prvním čtvrtletí roku 2008 americká ekonomika vzrostla podle revidovaných údajů o 0,9 %. Růst byl vyšší než předběžný odhad díky nižší poptávce po zahraničním zboží, službách a růstu investic do nebytové výstavby. Spotřebitelé omezovali své výdaje kvůli vysokým cenám energií a potravin. Krize na úvěrových trzích zhoršila přístup spotřebitelů k financování nákupu velkých položek. 18
Ve druhém čtvrtletí roku 2008 rostla americká ekonomika mnohem rychleji, než se původně čekalo. Podle revidovaných údajů hrubý domácí produkt stoupl o 3,3 %. K revizi směrem vzhůru přispěly vyšší výdaje spotřebitelů a čistý vývoz a nižší pokles zásob. Američtí spotřebitelé ve druhém čtvrtletí více nakupovali hlavně kvůli vládním opatřením. Ekonomika USA, založená především na spotřebě, dostala velkou podporu z rozpočtového stimulačního balíčku, který zákonodárci schválili na počátku roku. Na americkou ekonomiku naopak stále negativně působil pokles trhu s bydlením. Ve třetím čtvrtletí 2008 už se plně projevily dopady globální finanční krize, zkrachovaly některé velké banky a Spojené státy se ocitly na pokraji recese. Ekonomika se snížila o 0,3 %, protože spotřebitelé omezili nákupy a podniky investice. To vše způsobilo nejprudší pokles HDP v USA za sedm let. Ve třetím čtvrtletí se ekonomika potýkala jednak s hurikány, jednak s rozsáhlou stávkou ve strojírenské skupině Boeing. Nebýt těchto faktorů, ekonomika by patrně vzrostla. Kombinace těchto faktorů od růstu HDP snížila o celý procentní bod. V tuto dobu bylo zřejmé, že největší ekonomika světa směřuje do recese. Ve třetím čtvrtletí byl pokles HDP poměrně mírný.
3.1.2 Spotřeba Na tvorbě amerického hrubého produktu se z největší části podílejí spotřebitelské výdaje. Výdaje na osobní spotřebu v USA činí až 2/3 HDP.
2007 Roční objem osobní spotřeby dosahoval za rok 2007 9.674 mld. USD (výdaje za služby činí 5.776 mld. USD). Osobní spotřeba Američanů byla stále více ovlivňována narůstající krizí na bankovním trhu, přibývá nesplacených úvěrů nejen u hypoték, ale i na kreditních kartách, jimiž běžně americký spotřebitel kryje svoji spotřebu. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v prosinci nečekaně klesly a proti listopadu oslabily o 0,4 %. Drahá energie a propad cen domů ovlivňují spotřební výdaje. Během roku 2007 tržby rostly o 4,1 %, nejpomalejším tempem za pět let.
19
2008 V prvním čtvrtletí se spotřebitelské výdaje snížily. Hlavním důvodem této situace byla především neustále strmě rostoucí cena pohonných hmot a stoupající cena potravin. Dalšími faktory byly pokračující pokles počtu pracovním míst, klesající cena nemovitostí a celková nejistota. Situace byla stejná i ve 2. čtvrtletí 2008. Tržby maloobchodů ve Spojených státech se v červnu zvýšily pouze o 0,1 %. Tržby z prodeje aut a automobilových součástek v červnu klesly o 3,3 %. Toto byl nejhorší údaj od února 2006. Meziročně se tržby snížily, až o 9,5 %. Maloobchodní obrat klesal i ve 3. čtvrtletí roku. Celkové tržby klesly za srpen o 0,3 % na sezónně přepočtených 381,17 miliardy dolarů. Řada domácností čelí problémů se splácením hypoték a stávajících úvěrů, rostoucí cenou potravin a rekordní cenou u čerpacích stanic. Zadluženost domácností v USA je znázorněna v obrázku č. 3. Dluh domácností je porovnáván s jejich hrubým příjmem. Graf v obrázku je zaznamenán od roku 1952 do roku 2008 a dluh domácností je uveden v procentech z jejich ročního příjmu. V grafu je znázorněno, že nejvíce se zvyšoval dluh v posledních 7 letech. Obrázek č. 3
Zadluţenost domácností v USA
Zdroj: internetové stránky www.xenetra.com. Splátky dluhů domácností dosahovaly rekordních hodnot v porovnání s jejich příjmy. V obrázku č. 4 je znázorněno kolik procent z hrubých příjmů musí domácnosti zaplatit na splácení svých dluhů.
20
Obrázek č. 4
Splátky dluhů domácností
Zdroj: internetové stránky www.xenetra.com.
3.1.3 Inflace Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny, tj. charakterizuje míru znehodnocování měny v přesně vymezeném časovém období. V obrázku č. 5 je uveden vývoj inflace v USA. Data jsou uvedena v procentech od srpna roku 2007 do 3. čtvrtletí roku 2008. Obrázek č. 5
Míra inflace v USA
Zdroj: internetové stránky www.tradingeconomics.com, vlastní úprava.
21
Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen. Inflaci v USA nejvíce ovlivnilo snižování úrokových sazeb centrální bankou (FED), ceny potravin, energií a změny cen komodit (nejvíce ropa).
2007 Inflace spotřebitelských cen byla ve Spojených státech za celý rok 2007 nejvyšší za 17 let. Značnou měrou se na tom podílely energie. Index spotřebitelských cen se zvýšil o 4,1 %. Naposledy byla celoroční inflace vyšší v roce 1990. Za samotný prosinec se růst cen zmírnil na 0,3 %, když v listopadu ceny vyskočily o 0,8 %. Inflace cenového jádra očištěná o kolísavé ceny energií a potravin přitom činila pouze 2,4 % (tedy méně než 2,6 % za rok 2006). Ceny potravin a energií rostly. Energie za posledních 12 měsíců podražila o 17,4 % a potraviny o 4,9 %.
2008 Inflace spotřebitelských cen za první čtvrtletí 2008 dosáhla rovných 4 %. Na konci druhého čtvrtletí 2008 se růst inflace zrychlil. Spotřebitelské ceny ve Spojených státech v červnu vzrostly o 1,1 %, což je nejvýraznější nárůst za posledních 26 let. Roční míra inflace spotřebitelských cen v USA tak překročila hranici pěti procent. Naposledy se ceny takto výrazně zvýšily v červnu 1982. Přepočtený roční index měřený vývojem cen za poslední 3 měsíce vzrostl dokonce o 7,9 %. Ceny potravin vzrostly za poslední tři měsíce v přepočteném celoročním indexu o 8,5 %. K dalšímu zvýšení tempa došlo ve třetím čtvrtletí 2008. V srpnu celková inflace meziročně představovala 5,4 %, u potravin 5,9 %, u dopravy 12,1% a energií 27,2%.
22
3.1.4 Zaměstnanost Finanční krize zapříčinila pokles míry nezaměstnanosti a úbytek pracovních míst.
2007 Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech stoupla v prosinci 2007 nečekaně výrazně na rovných pět procent, nejvýše za zhruba dva roky. Americká ekonomika v posledním měsíci roku vytvořila jen 18.000 nových pracovních míst, nejméně za poslední více než čtyři roky. Míra nezaměstnanosti byla nejvyšší od listopadu 2005, kdy na ekonomiku dolehly následky silných hurikánů.
2008 Za první tři měsíce roku 2008 ubylo v americké ekonomice celkem 230 tisíc pracovních příležitostí. Míra nezaměstnanosti v lednu 2008 klesla na 4,9 %, avšak v ekonomice došlo k celkovému poklesu pracovních míst o 62 tisíc. Únor přinesl další pokles míry nezaměstnanosti na 4,8% (úbytek dalších 86 tisíc pracovních míst). Údaje za březen pak udávaly nárůst míry nezaměstnanosti na 5,1 a měsíční úbytek pracovních míst o dalších 80 tisíc. Od počátku roku 2008 v USA docházelo k nepřetržitému poklesu počtu pracovních míst a míra nezaměstnanosti už překročila 5% a dále rostla. Především se jedná o pracovní místa v oblasti letecké dopravy, automobilové výroby a finančních služeb. Jestliže v první polovině roku měsíčně ubývaly desítky tisíc míst, ve třetím čtvrtletí 2008 se situace dále zhoršila. Od letních měsíců úbytky dosahovaly úrovně převyšující sto tisíc pracovních míst. Např. za září v USA ubylo téměř 160 tisíc pracovních pozic. Míra nezaměstnanosti dále rostla: červenec 5,7 %; srpen 6,1 %; září 2008 6,1 %. Na obrázku č. 6 je znázorněna nezaměstnanost v USA od roku 1999 do září roku 2008. Popis obrázku je uveden výše v podkapitole 3.1.4. Údaje jsou uvedeny v procentech. Při rostoucí nezaměstnanosti a stagnujících/klesajících mzdách to znamená pokles spotřeby domácností – i díky omezenému přístupu k novým úvěrům.
23
Obrázek č. 6
Míra nezaměstnanosti v USA
Zdroj: Bloomberg.com.
3.1.5 Zahraniční obchod
2007 Schodek zahraničního obchodu Spojených států v roce 2007 díky rekordnímu exportu klesl poprvé za šest let a pokles pokračoval i v závěru roku. Deficit se proti předešlému roku snížil o 6,2 % na 708,5 miliardy dolarů a jeho pokles byl nejvýraznější od roku 1991. Ke zhoršování celkové bilance přitom razantně přispívaly zejména dovozy ropy, jejíž ceny od roku 2002 prudce rostly z hodnoty cca 20 dolarů za barel na dosavadní rekord 100 dolarů / barel. O příznivý vývoj se naopak zasloužil vzestup amerického exportu na nová maxima, podpořený silným ekonomickým růstem ve světě a klesajícím kurzem dolaru. Za celý rok se hodnota exportu zvýšila o 12,2 % na rekordních 1,62 bilionu USD. Hodnota dovozu stoupla o 5,9 % na 2,34 bilionu dolarů.
2008 Deficit obchodní bilance USA v obchodu se zbožím a službami dosáhl za 1. čtvrtletí 2008 výše 179 mld. USD a již třetí měsíc v řadě rostl. Za sledované období export meziročně vzrostl o 16 % avšak současně i s ním import o 12,6 %. Za období od ledna do června 2008 dosáhl tento deficit už výše 351,4 mld. USD. Tento deficit vznikl deficitem v obchodu se 24
zbožím ve výši 426,2 mld. a přebytkem v obchodu se službami ve výši 74,8 mld. Tempo růstu exportu měla mírně zvyšující se tendenci. V jeho prospěch působila klesající směnná hodnota dolaru. Naopak proti znatelnějšímu snížení salda obchodní bilance stále více působí rostoucí ceny dovážené ropy. V září 2008 klesl schodek zahraničního obchodu Spojených států v o rekordních 5,6 % na 56,5 miliardy dolarů, a to díky poklesu cen dovážené ropy a slabšímu importu aut a autodílů. Výrazný pokles celkového zahraničního obchodu Spojených států je další známkou toho, jak globální finanční krize oslabuje růst americké i světové ekonomiky.
3.1.6 Rozpočtový deficit
2007 Rozpočtový deficit americké federální vlády klesl za fiskální rok /do září/ 2007 o zhruba 35 % na 162,8 miliardy dolarů a byl tak nejnižší za posledních pět let. Federální daňové příjmy za poslední rok vzrostly o 6,7 % na rekordních 2,57 bilionu dolarů; jejich přírůstek za poslední čtyři roky dosáhl 785 miliard USD, což byl nejvyšší čtyřletý růst příjmů v americké historii. Federální výdaje v roce 2007 vzrostly jen o 2,8 %, což bylo hluboko pod průměrným tempem 7,3 % za posledních pět let. O prudký pokles deficitu se vedle omezení výdajů zasloužily rekordní daňové příjmy. Podle odhadu Rozpočtového úřadu Kongresu představoval schodek cca 1,2 % hrubého domácího produktu.
2008 Již první tři měsíce rozpočtového roku 2008 (X. - IIX. 2007) přinesly deficit ve výši 107 mld. USD. Během ledna rozpočtový deficit klesl na průběžných 90 mld. USD a v únoru raketově stoupl na 262 mld. USD. V březnu 2008, tedy v polovině rozpočtového roku, deficit federálního rozpočtu již pak dosáhl 310 mld. USD. Na konci června 2008, tedy za devět měsíců fiskálního roku 2008, výše deficitu federálního rozpočtu činila 268 mld. USD, což je o 148 mld. více než ve stejném období během rozpočtového roku 2007. Na současném růstu rozpočtového deficitu oproti loňskému roku se největší měrou podílely zmiňované daňové „vratky“ rozesílané v měsících květnu a červnu t. r. 25
Ve fiskálním roce 2008, který skončil v září, uzavřel federální rozpočet s rekordním deficitem 455 miliard dolarů. Odrážel se v něm pokles trhu s bydlením, problémy finančních trhů a slabší růst ekonomiky. Proti předchozímu roku schodek stoupl téměř na trojnásobek. Nový fiskální rok zahájily Spojené státy rekordním měsíčním rozpočtovým deficitem, způsobeným náklady na sanaci krizí postiženého bankovního sektoru. Americkou ekonomiku v září srážela eskalace finanční krize. Vláda v tomto měsíci začala pomáhat největším bankám kapitálovými injekcemi, které dosáhly asi 115 miliard dolarů. Za 21,5 miliardy dolarů navíc vykoupila hypoteční cenné papíry od agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Kvůli tomu se v říjnu celkové federální výdaje vyšplhaly na rekordních 402 miliard dolarů. Deficit státního rozpočtu USA v roce 2008 je znázorněn na obrázku č. 7. Zde je znázorněn jeho růst, který způsobila finanční krize. Graf je popsán výše v podkapitole 3.1.6 Rozpočtový deficit (rok 2008).
Obrázek č. 7
Deficit státního rozpočtu v roce 2008
Zdroj: vlastní zpracování.
26
3.1.7 Monetární politika Monetární politiku ve Spojených státech řídí Americká centrální banka (Federal Reserve System - Fed).
2007 Americká centrální banka v září 2007 po čtyřech letech poprvé na svém zasedání snížila úroky a stejně se rozhodla i v prosinci. Federální výbor pro operace na otevřeném trhu (FOMC), který o těchto sazbách rozhoduje, k tomuto kroku zjevně přiměla situace na úvěrových trzích, kvůli které Fed už v srpnu snížil diskontní sazbu. Banka v srpnu 2007 dala najevo úmysl snížit sazby, když zcela nečekaně a mimo pravidelnou schůzku FOMC snížila diskontní sazbu. Fed v současné situaci posuzoval několik aspektů. Za prvé musel vyhodnotit dopady krize amerického hypotečního trhu, které se přenesly i na úvěrové trhy. Z tohoto důvodu se objevily otřesy na finančních trzích, které vedly k poklesu cen akcií i kurzu dolaru. Výsledkem byl nedostatek kapitálu na běžný provoz, takže centrální banka musela několikrát intervenovat a nabídnout komerčním bankám pomoc. Snížení úroků bylo tedy logickým krokem. Díky nižším úrokům mají podniky levnější úvěry a mohou rychleji expandovat a zvyšovat svoje zisky. To se pak následně promítá do rozhýbání akciového trhu a zvýšení hodnoty akcií. Kvůli nižším sazbám se také dále snížila atraktivita dolaru pro zahraniční investory a kurz americké měny se velmi rychle po oznámení nové úrokové sazby snížil na nové minimum vůči euru, jenu i české koruně. Centrální banka USA pokračovala v cyklu uvolňování měnové politiky, v jehož rámci chtěla původně snížit sazby na neutrální úroveň. Za tu se většinou považuje základní sazba na čtyřech procentech, nebo mírně nad ní.
2008 První čtvrtletí roku 2008 bylo v americké ekonomice rovněž ve znamení razantního snižování úrokových sazeb (základních i diskontních). „Nejdramatičtější“ v této oblasti byl zcela jistě měsíc leden, kdy v jeho druhé polovině základní úrokové sazby klesly během jednoho týdne o 1,25 %. V březnu byla znovu snížena o 0,75 % a na konci čtvrtletí činila 2,25 %. Trend permanentního snižování základní úrokové sazby pokračoval i na konci dubna, kdy vedení FEDu na svém pravidelném zasedání 30. dubna 2008 snížil základní úrokovou 27
sazbu o předpokládaných 0,25 %. Základní úroková sazba v USA na konci dubna činila 2 %. Ještě v létě roku 2007 dosahovala rekordních 5,25 %. Velmi razantní snižování úrokových sazeb centrální bankou je jedním z hlavních makroekonomických nástrojů, které by měly, když ne zcela zabránit zápornému propadu růstu amerického hospodářství a takto i zmírnit a maximálně zkrátit dobu trvání případné recese. Ve druhém čtvrtletí roku 2008 se Fed po posledním snížení v dubnu rozhodl snižování základní úrokové míry zastavit a omezit tak rizika rostoucí inflace. Měnový výbor Fedu nechal na konci června základní úrokovou sazbu na dvou procentech a zastavil tím sérii snižování úroků, které zahájil v září roku 2007. Počátkem července americká centrální banka schválila nová pravidla hypotečního trhu, v nichž zakázala některé zavádějící a pochybné praktiky hypotečních firem a zvýšila ochranu dlužníků. Pravidla se týkala segmentu nestandardních rizikových hypoték, kde loni vznikla hypoteční krize, ohrožující nyní celou americkou ekonomiku. V říjnu se Fed připojil ke společnému kroku řady světových centrálních bank a snížil úrokovou míru v USA o dalšího půl procentního bodu, tedy ze 2 % na 1,5 %. Změna úrokových sazeb byla jednou z příčin finanční krize v USA viz podkapitola 4.1). Na obrázku č. 8 jsou zobrazeny změny úrokové míry v USA od ledna roku 2002 do 3. čtvrtletí roku 2008. Graf v obrázku je popsán ve výše uvedených odstavcích 2007 a 2008 v podkapitole 3.1.7. Obrázek č. 8
Úrokové sazby – Fed
Zdroj: internetové stránky www.research.stlouisfed.org. 28
3.1.8 Další vývoj Americká ekonomika se nachází ve velmi těžkém období, kdy ji ohrožuje stále hlubší propad na trhu nemovitostí, katastrofální situace na úvěrových trzích a zvýšená inflace. Hlavní prioritou Fedu, Kongresu i vlády USA je obnovení stability na finančních trzích. Fed i Kongres společně s administrativou usilují o to, vytýčit co nejlepší strategii, která by měla zabránit narůstající panice a absolutní krizi důvěry na finančním trhu. Padající trh bydlení už strhl s sebou celou řadu bank a tento vývoj přes usilovnou snahu a zcela bezprecedentní opatření vlády ještě nekončí.
3.2 Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5let V tabulce č. 2 je uvedena změna HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace a míra nezaměstnanost v letech 2003 – 2007. HDP v letech 2003 – 2007 se zvýšil o 2880,5 mld. USD. Inflace od roku 2003 se pohybovala v průměru okolo 2,6% do roku 2006, v roce 2007 se zvýšila oproti minulému roku o 1,6%. Tyto změny nejvíce ovlivnilo snižování úrokových sazeb centrální bankou (FED), ceny potravin, energií a změny cen komodit (nejvíce ropa). Nezaměstnanost v USA se od roku 2003 do roku 2007 zvýšila o pouhé procento a pohybovala se v průměru kolem 5%. Tabulka č. 2
Základní makroekonomické ukazatele 2003–2007
2003 HDP (v mld. USD)
2004
2005
2006
2007
10960,8 11712,5 12455,8 13246,6 13841,3
Přírůstek (%, stálé ceny)
3
3,6
3,1
2,9
2,2
Přírůstek (%, běž. ceny)
4,8
6,8
6,4
6,1
4,9
38 095
40 042
42 095
44 155
45 993
1,9
2,7
3,4
2,5
4,1
6
5,5
4,9
4,5
5
HDP na hlavu (USD) Inflace (%) Nezaměstnanost (%)
Zdroj: U.S. Department of Commerce, Bureau of Economic Analysis, U.S. , vlastní zpracování.
29
3.3 Bankovní soustava v USA Bankovní soustavu Spojených států tvoří Federal Reserve System - Fed a rozvinutá síť komerčních bank a spořitelen (přes 7000 bank a na 1300 spořitelen). Trend fúzí a slučování dává vzniknout finančním mega-korporacím s bilanční sumou (celkovými aktivy) přesahující bilion dolarů. Bankovní sektor zaměstnával v roce 2007 přes dva miliony lidí, pracujících ve více než 94 tisících poboček a obhospodařoval na 396000 bankovních automatů.
3.3.1 Přehled největších bank V tabulce č. 3 je uveden přehled deseti největších bank v USA dle celkového jmění k 31. prosinci 200713.
Tabulka č. 3
10 největších bank v USA podle celkového jmění KMENOVÉ JMĚNÍ ( v milionech USD)
(k 31.12 2007)
CITIGROUP INC.
2 187 631
BANK OF AMERICA CORP.
1 720 688
J.P. MORGAN CHASE & CO.
1 562 147
WACHOVIA CORPORATION
782 896
TAUNUS CORPORATION
668 199
WELLS FARGO & COMPANY
575 442
HSBC NORTH AMERICA HOLDINGS INC.
487 755
U.S. BANCORP
237 615
BANK OF NEW YORK MELLON CORPORATION
197 839
SUNTRUST BANKS, INC.
179 574
Zdroj: National Information Center - Federal Reserve Systém, vlastní zpracování.
13
Překotný vývoj ve 3. čtvrtletí roku 2008 tuto léta téměř neměnnou strukturu zcela změnila a řada bank zanikla nebo se sloučila s jinými.
30
3.4 Fed – federální rezervní systém Federální rezervní systém vznikl v roce 1913 po nepříjemných finančních událostech v průběhu a na konci 19. století. FED je vytvořen na bázi veřejné instituce. Základní kameny tvoří 12 nezávislých bank provozovaných soukromými subjekty. Banky jsou rovnoměrně rozloženy v hlavních městech po celých Spojených státech počínaje západním pobřežím v San Francisku až po východní pobřeží tvořené např. New Yorkem, Chicagem a jinými městy.
3.4.1 Struktura Federální rezervní systém se skládá ze dvou hlavních orgánů – Rady guvernérů a Federálního výboru pro otevřený trh. Obě instituce jsou propojeny v osobě předsedy Rady guvernérů. Největší
díl
zodpovědnosti
za
monetární
politiku
nese
Rada
guvernérů
sídlící
ve Washingtonu. Radu tvoří šest členů, které jmenuje prezident po potvrzení horní komorou Kongresu na dobu čtrnácti let. Druhým podstatným orgánem je Federální výbor pro otevřený trh (FOMC) tvořený dvanácti členy. Šest členů je z Rady guvernérů a zbylý počet představují zástupci obchodních bank tvořících základní strukturu FEDu. Současným předsedou Výboru guvernérů je Alan Greenspan a to od roku 1987. Strukturu Fed tvoří sedm částí: rada guvernérů ve Washingtonu D.C., 12 Federálních rezervních bank a jejich 25 poboček po celé zemi, Federální výbor pro volný obchod, Federální rada poradců, Klientská poradní rada, Poradní výbor spořitelen, komerční finanční instituce (banky, spořitelny, atd.).
31
3.4.2 Úkoly FEDu V současnosti můžeme funkce Fedu rozdělit do čtyř obecných oblastí: řízení národní měnové politiky prostřednictvím ovlivňováním množství peněz v ekonomice za účelem plné zaměstnanosti a cenové stability, dohled a regulace nad bankovními institucemi, aby byla zajištěna bezpečnost a spolehlivost bankovního systému a ochrana vkladatelů, udržování stability finančního systému, zajištění určitých finančních služeb americké vládě, veřejnosti a oficiálním zahraničním institucím s ohledem na národní platební systém. Fed má právo a povinnost určovat rezervy komerčních bank pro jištění osobních a obchodních kont. Fed také určuje diskontní sazbu. Dále určuje výšku a trvání úvěru podloženého cennými papíry. Další důležitou roli hraje Fed při oddělení bankovního a komerčního sektoru ekonomiky a dále kontroluje koupě akcií bankami a reguluje tok informací o bankovních aktivitách vůči klientům.
3.4.3 Uspořádání bank FEDu Federální centrální banky operují pod obecným dozorem rady guvernérů ve Washingtonu. Každá banka má devíti člennou správní radu, která dohlíží na jeho operace. Federální centrální banky vydělají své vlastní peníze, primárně na vládních obligacích, které získávají během akcí finanční politiky federální rezervy. Sekundárním zdrojem příjmu je obstarání ceněných služeb pro banky. Federální centrální banky nicméně neoperují se svým ziskem a každý rok, vrací do federální pokladny všechny příjmy, které zůstanou po odečtení peněz na federální rezervu a provozní a jiné výdaje.
32
4 Krize na finančních trzích v USA Globální ekonomika je na všech úrovních propojená. V obdobích prosperity to přináší mnoho výhod a růst životní úrovně ve většině zemí. Tato provázanost má ale i své stinné stránky. Finanční krize sice vypukla v USA, ale rychle zachvátila další zahraniční trhy a dosud se neví, jak velké škody napáchá. Je pravděpodobné, že extrémně zadlužená ekonomika USA bude recesí postižena nejhůře. Její vliv na objem produkce v ostatních zemích způsobuje problémy s odbytem mnoha velkým firmám, což vede ke ztrátám, propouštění a růstu nezaměstnanosti. Státy a centrální banky se usilovně snaží omezit počet bankrotů přiléváním nových peněz do ekonomiky, čímž ale riskují růst inflace a další problémy. Světová ekonomika je nebezpečně rozkolísaná a teprve následující měsíce ukážou, jestli je na místě srovnání s „Velkou hospodářskou krizí 30. let“.
4.1 Příčiny finanční krize Na počátku stálo přehřívání americké ekonomiky. Lidé získali pocit, že jim nehrozí žádné nebezpečí, a zadlužovali se. Stejný nebezpečný pocit získaly i banky - a hazardně půjčovaly. Přehřívající se ekonomika si vyžádala zásah od americké centrální banky v podobě zvýšení úrokových sazeb. To úvěry prodražilo a objevili se první dlužníci, kteří nebyli schopni splácet. Zahrnutí finančních derivátů do úvěrových obchodů prohloubilo problémy sektoru. Ve chvíli, kdy se první finanční instituce dostaly kvůli špatným úvěrům do finančních zrát, začaly padat akcie. Padající akcie s sebou strhly i dolar. Padající dolar přiměl investory investovat všude jinde než do dolarů a amerických akcií či dluhopisů - to znamená do energií, komodit, drahých kovů. Zdražující energie začaly tvrdě doléhat na americkou ekonomiku, která začala zpomalovat, i na evropskou ekonomiku, kde se především projevily inflační tlaky. Zpomalující ekonomika Spojených států si zasáhla další neplatiče úvěrů. Ve snaze zabránit poklesu ekonomiky FED snižoval úrokové sazby a Evropská centrální banka ve snaze zabránit inflaci naopak držela úrokové sazby vysoko. Rozdíl v evropských a amerických úrokových sazbách oslabil dolar.
33
Hlavní příčiny současné krize: Selhání řídících a kontrolních mechanismů – Státní instituce a soukromé agentury, které měly předcházet problémům vyspělých ekonomik, neodhadly situaci na trhu s nemovitostmi. To vedlo k nadhodnocení celé ekonomiky a následnému splasknutí bubliny. Chyba je také na straně teoretických ekonomů a politiků, kteří volali po stále větší deregulaci a omezování kontroly. Dluhová ekonomika – Občané, podnikatelé, firmy i celé státy dnes žijí na dluh. Zatímco dříve byla hodnota peněz kryta zlatem nebo jinou komoditou, moderní bankovnictví tuto praxi zrušilo. Hodnota peněz je tak vyjádřena pouze relativně a nepřímo jejich kupní silou. Problém nastal v okamžiku, kdy se ukázalo, že četné pohledávky, na kterých je hodnota peněz závislá, mohou být nedobytné. Tyto náhlé ztráty ohrozily platební schopnost bank a vyžádaly si rychlý zásah národních států. Sniţování úrokových sazeb – V roce 2004 se úroková sazba pohybovala kolem 1%. V důsledku takto nízké sazby si občasné brali velké množství hypoték. V následujících letech se začala úroková sazba zvyšovat. V tu chvíli se splátky hypoték finančně zvyšovaly a ti kdož měli splácet hypotéky, neměli dostatek peněz. Tímto se začalo objevovat velké množství nesplacených hypoték. Na přelomu roku 2006 a 2007 se sazba zastavila nad 5% (5,25% - 5,26%). Fed musel vyhodnotit dopady krize amerického hypotečního trhu, které se přenesly i na úvěrové trhy. Z tohoto důvodu se objevily otřesy na finančních trzích, které vedly k poklesu cen akcií i kurzu dolaru. Výsledkem byl nedostatek kapitálu na běžný provoz, takže centrální banka musela několikrát intervenovat a nabídnout komerčním bankám pomoc. Snížení úroků bylo tedy logickým krokem. Kvůli nižším sazbám se také dále snižovala atraktivita dolaru pro zahraniční investory a kurz americké měny se po každém oznámení nové úrokové sazby snížil. Ve finančním byznysu došlo k velkým inovacím (sekuritizace – viz kapitola 2) – jde o jeho nástroje a produkty. Krize je také následkem těchto finančních inovací, které ale jsou v jiných aspektech velmi blahodárné, skýtají investorům více možností a přinášejí zlepšení životní úrovně. Banky, které hypotéky poskytly, si je nemusely ponechat, nemusely čekat na jejich splacení, a tedy nést riziko případného nesplacení. Banky je mohly prodat dál a vydělat na transakčních poplatcích, které nejsou bezvýznamné. Banky se tak snažily poskytnout klientům co nejvíce hypoték a zároveň už tolik nedbaly na to, jak kvalitní jsou klienti, neboť nenesly riziko splácení. 34
Analytici se domnívají, že sekuritizace byla i důvodem obrovského růstu cen nemovitostí v USA. V obrázku č. 9 je uveden čistý růst hypoték v rozvahách bank v porovnání s objemem sekuritizovaných aktiv. Data jsou uvedeny v milionech USD.
Obrázek č. 9
Růst hypoték v rozvahách bank a objem sekuritizovaných aktiv
Zdroj: vybráno z analýzy banky Oppenheimer, červen 2008, vlastní zpracování.
Zatím co růst hypotečních aktiv v rozvahách bank nepřesáhl hodnoty 500 mld. USD (tmavé sloupečky v grafu) během tříletých období, tak objem sekuritizovaných (tj. prodaných) hypoték překročil 2500 mld. USD. V období od 2005 do 2007 dosáhl růst sekuritizovaných hypoték hodnoty 2500 mld. USD, což je 5.8 krát více než vzrostla hodnota hypoték v rozvahách bank – zakroužkované hodnoty. Banky prodávaly téměř šestkrát více hypoték, než si ponechaly ve svých rozvahách. Subprime hypotéky tvořily přibližně třetinu všech vydaných MBS, což je znázorněn na obrázku č. 10 - Přehled MBS v letech 2000 – 20007. údaje jsou uvedeny v bilionech. Banky prodávaly investorům především ty nejméně kvalitní hypotéky – subprime. 35
Obrázek č. 10
Přehled MBS v letech 2000 – 20007
Zdroj: vybráno z analýzy banky Oppenheimer, červen 2008.
Vysoký růst cen na trhu nemovitostí a s ním spojených hypoték - Vycházel z recese v USA v letech 2001 - 2002, která vyvolala změnu monetární politiky, snížily se úrokové míry, a tudíž hypotéky si začali brát i lidé, kteří by si je jinak nemohli dovolit. Jak je zmíněno v předchozích odstavcích, růst cen nemovitostí je spojen se sekuritizací cenných papírů (dluhopisů), které byly kryté hypotékami – MBS. V obrázku č. 11 je znázorněn růst objemu ABS (cenné papíry kryté aktivy – půjčkou, leasingem apod.) a MBS. Z grafu lze vyčíst, že růst těchto sekuritizovaných cenných papírů kopíruje růst ceny nemovitostí v USA.
36
Obrázek č. 11
Růst objemu ABS a MBS
Zdroj: vybráno z analýzy banky Oppenheimer, červen 2008, vlastní zpracování. Obrázek č. 11 ukazuje, že s růstem objemu sekuritizovaných aktiv rostla i ceny nemovitostí a opačně – s poklesem klesala i ceny nemovitostí v USA. V grafu jsou uvedeny údaje ke konci roku (prosinec) v letech 1995 až 2008 (do 3. čtvrtletí). Ratingové společnosti - novým cenným papírům (junior tranche a mezzianine tranche často dávaly hodnocení AAA.14 Problém byl v tom, že do sofistikovaných portfolií cenných papírů nikdo pořádně neviděl. Byly "namíchány" tak rafinovaně, že ani německá regionální banka si nemohla být jista tím, co kupuje a dále prodává svým klientům. Spoléhala se na hodnocení ratingových agentur v domnění, že jde o kvalitní cenné papíry. Tyto nástroje dobře fungovaly v době, kdy po nich stoupala poptávka. Pak ale začaly jít nahoru úrokové sazby a část klientů hypotečních bank se dostávala do problémů. Na trhu se začalo pochybovat o tom, zda jsou opravdu bezpečným nástrojem. A jak to vždy bývá, když propukají krize, jakmile se obavy změní v chování, vývoj pak má rychlý spád. Obavy se přeměnily v neochotu bank si navzájem půjčovat. To zasáhlo hlavní aktéry obchodů, kteří si jinak běžně půjčovali, často i "přes noc", aby si udrželi likviditu. A s tímto instituce, které se vzájemně dlouhá léta znají, přestaly. Systém založený na velkých půjčkách se začal propadat a začal mít nedostatek likvidity. 14
Popsáno v podkapitole 2.4. Rating
37
4.2 Krize v letech 2007 – 2008 Následující dvě podkapitoly jsou zaměřeny na počátky finanční krize v USA. V těchto podkapitolách je zaznamenán vývoj krize od června roku 2007 do 3. čtvrtletí roku 2008.
4.2.1 Rok 2007 V této podkapitole je popsán vývoj krize ve Spojených státech amerických, která se začala projevovat v červnu roku 2007.
Červen 2007 Počet nesplácených a předčasně ukončených hypoték se ve Spojených státech dostal v prvním čtvrtletí na nový rekord. Kvůli poklesu jejich hodnota nestačila na krytí poskytnutého úvěru. Proces prekluze, nuceného ukončení hypotéky, se v prvním čtvrtletí týkal 0,58% poskytnutých hypoték. Do největších problémů se dostaly hypotéky na nemovitosti, jejichž ceny se prudce zvýšily a pak začaly klesat.
Červenec 2007 V druhé polovině měsíce se vyostřila situace kolem hypoték, která odstartovala vážnou ekonomickou krizi. Ztráty hypotečního trhu v USA dosahovaly cca 100 miliard dolarů. Na devizovém trhu se americký dolar pohyboval v blízkosti rekordního minima vůči euru kvůli přetrvávajícím obavám ohledně trhu s bydlením ve Spojených státech. Euro se vůči dolaru prodávalo za 1,3798 USD. V téže době překonávala maxima cena ropy. Na konci měsíce už se problémy s hypotékami promítly na burzy, které prudce klesaly v USA i v Asii a Evropě. Americké akciové trhy výrazně oslabily a jejich hlavní indexy zažily nejhlubší propad za více než čtyři měsíce. Investory zneklidnily výsledky některých předních firem a prohloubily obavy z problémů na trhu bydlení. Na devizovém trhu se propad akcií projevil v poklesu dolaru na nové minimum k euru a všeobecném růstu kurzu jenu.
38
Srpen 2007 Warren Spector, jeden ze dvou prezidentů a provozních ředitelů přední americké investiční banky Bear Stearns, rezignoval na své funkce. Důvodem byl kolaps dvou fondů banky zapříčiněný problémy na americkém trhu s hypotékami. Dne 9. srpna zmrazila největší francouzská banka BNP Paribas výběry hotovosti ze tří svých investičních fondů. Zdůvodnila to krizí v sektoru rizikových hypoték v USA. Investoři se strachovali, že potíže bank způsobí globální krizi úvěrů a likvidity. Zbavovali se akcií a dalších rizikových investic, dávali přednost hotovosti a vládním obligacím. Akciové trhy oslabovaly v důsledku hypoteční krize. Fed snížil svoji klíčovou úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu, aby zlevnil peníze. Na konci srpna čtyři největší americké banky, Citigroup, Bank of America, Wachovia a JPMorgan Chase & Co, si půjčily peníze od Fedu. Jednalo se o poměrně neobvyklý krok, ke kterému však Fed sám vyzval snížením diskontní sazby. Kvůli posílení likvidity dodával Fed hotovost do bankovního systému a to i přes hrozbu zrychlení inflace. Spojené státy zažily ve druhém čtvrtletí největší pokles cen domů v USA od roku 1987.
Září 2007 Dvě významné mezinárodní instituce, OECD a Mezinárodní měnový fond, vyjádřily začátkem září obavy o světový hospodářský růst. Podle nich dojde ke zpomalení ekonomiky zejména v USA, nevyhne se však ani eurozóně. Největší americká hypoteční banka Countrywide Financial propustila až 12.000 lidí. Hypoteční průmysl v USA již od začátku roku přišel o více než 50.000 pracovních míst, protože oslabila poptávka po bydlení a vzrostly problémy se splácením hypotečních úvěrů spotřebiteli a i s financováním těchto půjček investory. Obavy z recese se projevovaly i na devizovém trhu, kde dolar slábl proti euru. Ministr financí Spojených států Henry Paulson se přidal s varováním, že krize může být nejdelší za posledních 20 let. Fed snížil základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 4,75 %, čímž se snažil povzbudit úvěrový trh. Snížení úrokových sazeb dále oslabilo dolar a ten při svém pádu katapultoval ceny zlata na 28leté maximum (730,25 dolaru za troyskou unci). Americké akciové burzy reagovaly na snížení úrokových a diskontních sazeb.
39
Podíl nově zahájených exekucí na celkovém počtu hypoték se v období červenec až září vyšplhal na rekordních 0,78 % a ve srovnání se stejným obdobím loni stoupl o 0,32 procentního bodu.
Říjen 2007 Krize na americkém trhu hypoték způsobila potíže největší švýcarské bankovní skupině UBS.15 Krize hypoték vedla k rozšíření nedůvěry mezi bankami, které tak přestaly být ochotny poskytovat úvěry. Krize na trhu bydlení snížila cenu nemovitostí, ale jejich prodej se snížil, neboť pro Američany bylo těžší dosáhnout na úvěr.
Indexy Dow Jones,
Standard & Poor's 500 oslabovaly, pouze Index technologického trhu Nasdaq vzrostl. Euro se vůči dolaru se prodávalo za 1,4290 USD. Předposlední říjnový den oznámil Stanley O'Neal svůj konec ve funkci generálního ředitele gigantické americké investiční banky Merrill Lynch. Stalo se tak poté, co banka ve třetím čtvrtletí vykázala obrovskou ztrátu (viz obrázek č. 12).
Obrázek č. 12
Hospodářské výsledky Merrill Lynch
Zdroj: internetové stránky hospodářských novin, www.ihned.cz.
15
UBS totiž kvůli špatným investicím v souvislosti s americkými rizikovými hypotékami musela odepsat čtyři miliardy švýcarských franků z hodnoty svých cenných papírů.
40
Listopad 2007 Druhá polovina listopadu přinesla zprávu OECD, která odhadla možné ztráty z hypoteční krize až na 300 miliard dolarů. Dolar během měsíce pokračoval v poklesu a dokonce se dostal na hranici 1,48 USD/EUR. Kromě dolaru padaly i ceny amerických akcií. Hlavním důvodem k poklesu cen byly nadále problémy v důsledku krize na trhu bydlení. Značné ztráty měla kvůli krizi na hypotečním trhu řada velkých bank. Dopady problémů začali ovlivňovat i chování spotřebitelů, což se odráželo v poklesu indexu důvěry. Větší pozornost se u finančních institucí věnovala stavu bilance, než skutečným ziskům. I nadále klesal kurz americké měny. Na devizovém trhu převládala averze k riziku a trend už nastolil pokles na akciových trzích.
Prosinec 2007 Fed pokračoval ve snaze zjednodušit přístup k další likviditě a 11. prosince 2007 snížil základní sazbu o dalších 0,25 procentního bodu a rovněž snížila diskontní sazbu, za níž půjčuje přímo bankám, rovněž o čtvrtinu bodu na 4,75 %.16 Rostl kurz dolaru a ceny vládních obligací. Obavy o stagnaci ekonomiky spojenou s vysokou inflací poslaly dolů ceny amerických akcií. Klesající ceny akcií a nemovitostí společně s narůstajícími odpisy ztrát ve finančním sektoru negativně ovlivnily čisté bohatství subjektů v ekonomice a zvýšily vyhlídku na slabší hospodářský vývoj v následujícím období.
V následujícím obrázku č. 13 jsou znázorněny změny jednoho z předních amerických indexů, které vyvolala finanční krize v USA. Graf je popsán ve výše uvedených odstavcích (viz podkapitola 4.2.1) a zde je uveden pouze pro znázornění jejich změn od počátku finanční krize do konce roku 2007.
16
Snížením diskontu chtěl Fed podle analytiků posílit finanční sektor otřásaný od léta potížemi na úvěrových trzích.
41
Obrázek č. 13
Změny amerického indexu S&P 500
Zdroj: internetové stránky www.nasdaq.com
4.2.2 Rok 2008 V této podkapitole je popsán vývoj počátků finanční krize ve Spojených státech amerických od počátku roku do konce 3. čtvrtletí roku 2008. Během července roku 2007 narostly ztráty z hypotéčních úvěrů vložených do strukturovaných úvěrových produktů. Právě tento spouštěcí mechanismus zahájil přecenění firemních úvěrů a řadu dalších rizikových aktiv, přičemž vývoj na trhu byl velice rychlý. Očekávalo se, že tento pohyb směrem dolů nebude poslední. Tento jev je znázorněn na obrázku č. 14. Podobný případ v přecenění následoval i na přelomu roku 2007 a 2008. Obrázek č. 14
Vývoj cen cenných papírů zajištěných jinými aktivy
Zdroj: Citi.
42
Leden 2008 Americká ekonomika byla kvůli problémům na trhu bydlení v horším stavu než se předpokládalo a vyhlídky na rok 2008 nevypadaly dobře. Proto bylo nutné uvolnit měnovou politiku, a zajistit tak, aby ekonomika neupadla do recese. Finanční trhy zareagovaly okamžitě; zatímco akcie prudce vzrostly, dluhopisy se vydaly opačným směrem. Dolar vůči euru zpevnil na 1,4730 USD z předchozích 1,4751 USD. 15. ledna americká společnost Citigroup oznámila největší čtvrtletní ztrátu v historii, neboť utrpěla čistou ztrátu 9,83 miliardy dolarů.17 Oznámila, že kvůli vysokým ztrátám z investic sníží výplatu dividendy o 41 %.18 Následky krize hypotečního trhu v USA si vybraly další daň. Americká banka Merrill Lynch ve čtvrtém čtvrtletí vykázala ztrátu 9,83 miliardy dolarů.19 Fed v úterý 22. ledna na svém mimořádném zasedání snížil svoji klíčovou sazbu o tři čtvrtiny procentního bodu na 3,5 %. Tímto se krokem rozhodl reagovat na hrozící recesi ekonomiky Spojených států a otřesy finančních trhů. Ceny akcií a indexů pokračovali ve strmém pádu. Rozhodnutí Fedu otřáslo dolarem, který skokově oslabil na 1,459 USD/EUR. Zásah Fedu ale nepomohl na dlouho a burzy se opět vydaly směrem dolů. Prodej domů se za rok 2007 propadl o více než čtvrtinu. Podíl zabavených nemovitostí vzrostl v lednu na rekordních 1,48 % z 9,02 miliónu hypoték. Nárůst žádostí o refinancování hypoték zaznamenalo mnoho hypotečních ústavů, protože klesla základní úroková míra. Americká centrální banka (Fed) následně snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na rovná tři procenta.
17
Šlo o první čtvrtletní ztrátu od vzniku banky v roce 1998.
18
Situaci banka řešila zvýšením kapitálu - banka nabídla směnitelné prioritní akcie, z jejichž prodeje si zajistila zhruba 14,5 miliardy dolarů.
19
Její akcie se 17. ledna krátce po začátku obchodování propadly z 55,09 dolarů na 52,75. Za celý loňský rok ztratily akcie 42 %.
43
Únor 2008 Krize a obavy z ní nepřestávaly ovlivňovat dění na burzách nejen v USA. Americké akcie v úterý 5. února zažily nejhorší propad za téměř rok. Důvodem byly slabé údaje o vývoji sektoru služeb, které obnovily obavy z recese. Bankovní společnosti stáhlo dolů také varování agentury Standard & Poor's, že by mohla snížit rating bankám. Ve snaze zabránit dalším propadům ekonomických čísel schválil americký Kongres 152 miliardový balíček na podporu ekonomiky. Pomocí dočasných daňových slev a investičních pobídek měl zabránit propadu slábnoucí ekonomiky.20 Americké akcie a indexy v pondělí 25. února posílily o více než procento díky známkám stabilizace předních pojišťovatelů dluhopisů. O dva dny později, dolar poprvé v historii prolomil hranici 1,50 USD/EUR, poté co Fed oznámil, že bude dále snižovat úrokové sazby.
Březen 2008 Komerčním bankám Fed poskytl 100 miliard dolarů na běžný provoz, aby zmírnil dopady krize na úvěrových trzích.21 Federální rezervní systém (Fed) Spojených států amerických společně s centrálními bankami nejvyspělejších zemí světa podpořil globální ekonomiku částkou cca 200 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu CZK) - banky si mohou prostředky obstarat v aukcích. Trhy přikládaly zásadní význam datům z trhu práce a maloobchodním tržbám. Akciové trhy v návaznosti na tato data klesaly. Padly akcie americké investiční banky Bear Stearns (měla v portfoliu více ztrátových hypotečních dluhopisů než jiné banky). Bear Stearns se na Fed obrátila v pátek 14. března s tím, že potřebuje krátkodobé nouzové financování.22 Reakcí byl pokles akciových indexů, kurz dolaru se propadl až na 1,5688 dolaru za euro.
20
Zákon počítal s jednorázovou daňovou refundací až 600 dolarů pro jednotlivce mimo nejbohatší vrstvy a 1 200 dolarů pro manžele plus 300 dolarů na každé dítě. Senát navíc prosadil 300 dolarů pro lidi s nízkými příjmy včetně důchodců a invalidních veteránů, kteří neplatí daně z příjmu. Další součástí plánu byly daňové úlevy na podporu podnikatelských investic do obnovy zařízení. 21
Fed se snažil napumpovat do bankovního systému dostatek finančních prostředků, které komerční banky potřebují k běžnému provozu
a k poskytování půjček svým zákazníkům. 22
Jelikož Fed nemůže půjčovat peníze hypotečním bankám, převod proběl přes komerční banku JPMorgan Chase & Co.
44
Fed 17. března opět snížil diskontní sazbu na přímé úvěry bankám (z 3,5 na 3,25 %, jen čtvrt procentního bodu nad základní mezibankovní úrokovou sazbu) a založil nový úvěrový program, v němž si budou moci za diskontní sazbu u centrální banky půjčovat krátkodobé úvěry i jiné finanční firmy než komerční banky. Zároveň s oznámením Fedu vyšla zpráva, že JPMorgan Chase koupí banku Bear Stearns za nízkou cenu. Fed také rozšířil maximální dobu splatnosti diskontních půjček ze 30 na 90 dní. Akcie banky Bear Stearns se zřítily o 88 % a blížily se tak ceně dvou dolarů za akcii. Akcie americké banky Lehman Brothers ztratily třicet procent. Burzy celého světa reagovaly prudkými pády na další sérii špatných zpráv o americké ekonomice, především pak ty o hrozícím krachu banky Bear Stearns. Významný pokles zisků v prvním čtvrtletí finančního roku oznámila čtvrtá největší americká investiční banka Lehman Brothers a jednička Wall Streetu Goldman Sachs. V úterý 18. března centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu na 2,25 %.23 Dolar v reakci na zprávu Fedu poskočil na 1,575 dolaru za euro. Americké akcie posilovaly nejvíce za posledních pět let. Velmi výrazně si přilepšily akcie Lehman Brothers, dále pak Freddie Mac (o 26,19 %) nebo Countrywide Financial (o 24,94 %). Akcie Bear Stearns po předchozím propadu o 84 %, posílily o 22,87 %. Velké investiční banky a makléřské firmy, které působí na newyorské Wall Street, začaly hojně využívat možnosti půjčit si peníze přímo od Fedu. Od spuštění programu si investiční banky denně půjčovaly v průměru 32,9 miliardy dolarů (asi 528 miliard Kč). Investiční i komerční banky platily za jednodenní provozní půjčky od Fedu úrok 2,5 %.
23
Šlo již o šesté snížení v řadě od loňského srpna, kdy krize na americkém hypotečním trhu nakazila trhy na celém světě.
45
Duben 2008 Pro investory, kteří své peníze svěřili akciovým burzám, bylo letošní první pololetí nejčernější za posledních více než pět let. Z akciových trhů se během ledna až března "odpařila" suma odpovídající v přepočtu 2,8 bilionu dolarů. Osobní bankrot vyhlásilo v prvním čtvrtletí 228 335 Američanů, protože americké domácnosti se potýkaly s rostoucími dluhy a problémy s hypotékami (o 27 % více než za stejné období roku 2007). Vše se negativně odráželo na trhu práce a oslabovalo spotřební výdaje i firemní investice. Finanční trhy zůstávaly pod značným tlakem, který byl umocněn nepříznivým ekonomickým prostředím a podkapitalizovanými institucemi. Odhadovalo se, že celkové odpisy bank už dosáhly 945 miliard dolarů. Americká měna oslabila až na 1,5912 USD/EUR, a byla tak nejslabší za celou dobu existence eura. V pátek 11. dubna začalo jednání ministrů financí a šéfů centrálních bank skupiny zemí G7, které se týkalo především úvěrové krize. G7 dala svým bankám 100 dní na to, aby vyčíslily potenciální ztráty, které by jim mohly kvůli krizi na trhu nemovitostí vzniknout. Finančníci G7 také schválili zprávu Fóra finanční stability. Jde o návrh reforem, které jsou zaměřeny na posílení stability světového finančního systému. Na měnovém trhu kleslo euro z rekordních hodnot 1,6 dolaru za euro na kurz okolo 1,58. Počet vyvlastněných nemovitostí kvůli nesplácené hypotéce ve Spojených státech amerických vzrostl i v prvním čtvrtletí letošního roku Do vlastnictví bank přešlo 649 917 nemovitostí, jde tedy o meziroční nárůst o 112 %. Fed poslední den v měsíci snížil podle očekávání základní úrokovou sazbu o 0,25% na dvě procenta. Americké finanční instituce vykázaly z 1. čtvrtletí obrovské ztráty.24
24
Americké investiční bance Bear Stearns Cos. klesl v prvním čtvrtletí fiskálního roku čistý zisk o 79 % na 115 milionů dolarů. Třetí největší
americká investiční banka podle tržní hodnoty Merrill Lynch vykázala za první čtvrtletí ztrátu ve výši 1,96 miliardy dolarů a americká banka Citigroup oznámila výsledky za první čtvrtletí roku 2008 ztrátu ve výši 5,11 miliard dolarů. Druhá největší americká banka Bank of America v pondělí 21. dubna oznámila, že její zisk za první kvartál se propadl o 77 %.
46
Květen 2008 Federální rezervní systém (Fed) Spojených států spolu s centrálními bankami v Evropě zvýšily objem nouzových úvěrů, které poskytují komerčním bankám a dalším finančním institucím, a také prodloužil splatnost některých hotovostních půjček. Fed rozšířil nouzovou linku měnových slapů se švýcarskou a Evropskou centrální banku ECB. Fed oznámil, že swapové linky prodlouží do 30. ledna 2009 a cílem je uspokojit poptávku po dolarech na evropských trzích. Fed podpořil základní fungování bank, které se bojí úvěrové krize. A to zvýšením objemu nouzových úvěrů, které poskytuje finančním institucím v USA, ze 100 miliard na 150 miliard dolarů. Americká hypoteční krize tak i nadále působila vrásky i dalším finančním institucím. Společnost Fannie Mae v prvním čtvrtletí letošního roku vykázala ztrátu, která činila v propočtu 2,57 dolaru na akcii. American International Group INC (AIG) největší světový pojišťovatel oznámila rekordní ztrátu 7,81 miliardy dolarů. Důvodem byly masivní odečty ztrátových investic. Společnost také oznámila, že současně navýší kapitál o 7,5 miliardy dolarů prostřednictvím nabídek akcií. Freddie Mac, druhá největší americká společnost poskytující hypotéční úvěry, v letošním prvním čtvrtletí vykázala ztrátu ve výši 151 milionů dolarů. Hlavním důvodem byly klesající ceny domů a rekordní počet vypovězených hypotéčních smluv, které zvýšily úrokové náklady. 7. května euro vůči dolaru oslabilo o 0,2 % na 1,5508 USD. Další propad na americké burze se stal následující den především díky novému rekordu cen ropy, který přinesl obavy ze zrychlení inflace a zvýšení úrokových sazeb. Přední americké indexy klesaly. Agentura Moody's čelila vyšetřování amerických úřadů a kritice politiků, protože podle listu Financial Times (FT) pochybila při přidělování ratingů. Některým evropským dluhopisům kvůli chybě počítačových systémů udělila chybné ratingy. Akcie Moody's v reakci na to oslabily během dvou dnů o 25 %.
47
Červen 2008 Šéf Fedu Ben Bernanke v pondělí 9. května naznačil, že v nejbližší době Fed zvýší úrokové sazby. Chtěl tak zasáhnout proti inflaci, která se kvůli prudce rostoucím nákladům na energie šplhala vzhůru. Akcie oslabily kvůli přetrvávajícím obavám z dopadů hypoteční krize na poskytovatele finančních služeb. Euro vůči dolaru posílilo o 0,3 % na 1,5517 USD. V rámci vyšetřování podvodů na americkém hypotečním trhu bylo od března roku 2008 zatčeno přes 400 lidí. Hypoteční podvody a související podvody s cennými papíry představují významnou hrozbu pro ekonomiku, pro stabilitu amerického trhu s bydlením. 19. května byli zatčeni bývalí manažeři investiční banky Bear Stearns Ralph Cioffi a Matthew Tanin kvůli podezření, že klamali investory a zakrývali před nimi rizika, která sebou nesly investice na trhu podřadných hypoték. Banky v uplynulém roce ohlásily téměř 53.000 podezření na hypoteční podvody. Americké akciové trhy se ve čtvrtek 26. května kvůli obavám ze slabých zisků propadly o více než tři procenta. Stojí za tím zejména prohlášení analytiků investiční banky Goldman Sachs, kteří doporučili prodávat akcie bank a automobilek. Bankovní sektor ztrácel nejvíce, a to 4,4 %. Ceny ropy se 27. května vyhouply na nová maxima (nad 142 dolarů za barel). Především díky klesajícímu dolaru, s nímž je cena ropy jako dolarová komodita velmi úzce svázaná. Ceny ropy táhly vzhůru pády na akciových trzích. Americké akcie poslední den v měsíci ukončily první pololetí bez výraznějších změn, ovšem oslabovaly finanční tituly - největší světová pojišťovna AIG se propadla o čtyři procenta a investiční banka Lehman Brothers dokonce o 11 %. Krátkodobý růst eura se zastavil na 1,5760 USD/EUR.
48
Červenec 2008 Na počátku měsíce července akcie na Wall Streetu posílily. Růst podpořila zejména zpráva o vysokém růstu prodeje americké automobilky GM za červen. Finančním společnostem se podařilo za
zvrátit
počáteční
podhodnocené
a
ztráty
očekávali
díky
jejich
nákupům oživení.
investorů,
Dolar
se
kteří
je
obchodoval
považovali vůči
euru
na 1,5820 USD/EUR. Cena ropy ve čtvrtek 3. července poprvé v historii překročila hranici 146 dolarů za barel. Akcie amerických bankovních titulů se v pondělí 7. července dostaly na desetileté minimu. Nedařilo se zejména bankovním společnostem, které klesly na nejnižší hodnotu za posledních deset let. V závislosti na poklesu amerických akcií, Fed oznámil, že bude pokračovat v poskytování záchranných úvěrů velkým investičním bankám i v příštím roce. Americká největší bankovní skupina Citigroup souhlasila 11. července s prodejem svých poboček v Německu (bance Credit Mutuel) za 4,9 miliard eur. Citigroup se prodejem snažila zlepšit špatnou finanční situaci. Americký úřad pro bankovní dohled převzal v noci na sobotu 12. července do vlastnictví velkou kalifornskou hypoteční banku IndyMac Bancorp, jež padla v důsledku hypoteční a úvěrové krize. IndyMac se zhroutila pod náporem vkladatelů, kteří ve strachu z jejího krachu vybírali své úspory. Akcie Fannie a Freddie spadly na svou nejnižší úroveň od roku 1991 právě kvůli obavám, že nebudou mít dostatečný kapitál na pokrytí odpisů. Americká vláda nabídla masivní podporu hypotečním agenturám Freddie Mac a Fannie Mae.25 Akcie regionálních bank se v pondělí 14. července dostaly pod tlak kvůli obavám z dalších bankrotů. Dolar se dostal na nové historické minimum 1,6038 dolaru za euro. O dva dny později obchodování na Wall Streetu nabralo nečekaný zvrat a hlavní indexy zaznamenaly prudký růst. Největší zájem byl o bankovní tituly, jejichž index vzrostl nejvíce za 16 let. Lehman Brothers zpevnil bezmála o 26 %, Merrill Lynch o více než 13 % 25
Obě společnosti patří mezi ústavy sponzorované vládou, v posledních měsících se jim ale nevyhýbají dopady problémů na finančních
trzích. Freddie Mac a Fannie Mae kupují úvěry od hypotečních bank a dalších institucí, které je poskytují. Hypoteční půjčky následně konsolidují do dalších finančních nástrojů, které prodávají. Dodávají tak na trh potřebný kapitál.
49
a JPMorgan Chase & Co skoro o 16 %. Výrazné zisky měly také akcie hypotečních agentur Freddie Mac a Fannie Mae. Největší americká banka Citigroup si připsala více než devět procent a Bank of America téměř 17 %. Čistý zisk největší americké banky pro drobné klienty, Bank of America, se ve druhém čtvrtletí propadl o 41 % na 3,41 miliardy dolarů (0,72 dolaru na akcii z 5,76 miliardy). Začátkem měsíce Bank of America převzala hypoteční banku Countrywide Financial, která se v roce 2007 kvůli krizi na trhu nestandardních hypoték dostala do vážných finančních problémů. Převzetí ze strany Bank of America pomohlo zabránit zhroucení firmy, k němuž by zřejmě došlo v důsledku problémů na americkém trhu bydlení. Sněmovna reprezentantů schválila nový zákon o bydlení. Stát se rozhodl "nalít" dvěma klíčovým hypotečním ústavům Fannie Mae a Freddie Mac až 25 miliard dolarů a zaručit se za dluhy v řádu několik set miliard. Hypoteční společnosti Fannie a Freddie mohli podle zákona získávat "úvěry v neomezené výši" úročené méně než 2,25 %. V rámci opatření byl zřízen i zcela nový fond, jehož smyslem je pomoci lidem, kteří se dostali do problémů při splácení hypotéky (ve fondu bylo zpočátku 300 miliard dolarů). Akcie hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac se propadly o více než 18 % poté, co Sněmovna reprezentantů schválila plán na pomoc těmto dvěma podnikům. Dolů zamířily i další finanční tituly, například Citigroup a Goldman Sachs Group. Akcie na Wall Street poslední den v měsíci výrazně posílily. Vedla je k tomu zpráva o překvapivém růstu počtu pracovních míst v soukromém sektoru v USA a opatřením americké centrální banky Fed na podporu likvidity finančního sektoru. V červenci zpřísňovalo v USA podmínky pro poskytnutí úvěrů či hypoték více bank než v dubnu. V případě půjček se to týkalo spotřebitelských i podnikových úvěrů.
50
Srpen 2008 Druhá největší nezávislá americká hypoteční banka IndyMac Bancorp Inc. vyhlásila bankrot a zahájila likvidaci společnosti. Hypoteční banka zároveň oznámila, že její celkové závazky jsou v rozmezí 100 až 500 milionů dolarů. Generální prokurátor státu New York Andrew Cuomo plánoval 3. srpna obžalovat největší americkou banku Citigroup z podvodů při prodeji některých cenných papírů a ze zničení důležitých dokumentů. Banka podle něj klamně informovala zákazníky, že cenné papíry s periodicky stanovovaným úrokem jsou bezpečnou a likvidní investicí, která je srovnatelná s hotovostí. Regulační úřady ve Spojených státech vyšetřovaly praktiky při prodeji cenných papírů s periodicky stanovovaným úrokem i v dalších finančních společnostech včetně Bank of America, Merrill Lynch a Wachovia. Citigroup oznámila 4. srpna, že uzavře svůj investiční fond v hodnotě 400 milionů dolarů. Je to poslední krok k ukončení činnosti skupiny Tribeca Global Investments, která spravovala aktiva za 2 miliardy dolarů. Fond Tribeca investoval hlavně do amerických a Evropských akcií a dalších nástrojů kapitálového trhu. Druhá největší americká společnost Freddie Mac, která zajišťuje financování hypoték, ve druhém čtvrtletí roku 2008 zaznamenala svou už čtvrtou čtvrtletní ztrátu v řadě.26 Největší světová pojišťovna American International Group (AIG) hospodařila ve druhém čtvrtletí s čistou ztrátou 5,36 miliardy dolarů, zatímco před rokem měla zisk 4,28 miliardy dolarů. Problémy se odrážejí i v kurzu akcií, které za poslední rok oslabily o více než 50 %. Nejnovější výsledky je srazily ještě více a kurz klesl o dalších více než sedm procent. Na tuto zprávy zareagovaly americké akcie, které výrazně oslabily. Hypoteční krize ve Spojených státech pokračovala a největší tamní hypoteční ústav Fannie Mae ve druhém čtvrtletí utrpěl ztrátu ve výši 2,3 miliardy dolarů. Fannie Mae zároveň oznámila, že podnikne kroky ke stabilizaci svého kapitálu a mimo jiné sníží dividendy o více než 85 %. JPMorgan Chase & Co., americká investiční banka, oznámila, že ve třetím čtvrtletí odepíše aktiva spojená s hypotékami v hodnotě minimálně 1,5 miliardy dolarů. JPMorgan za druhé 26
Čistá ztráta činila 821 milionů dolarů (1,63 dolaru na akcii). Akcie Freddie Mac za letošní rok už ztratily 76 % ze své hodnoty v obavách, že společnost nebude mít dostatek kapitálu, aby překonala problémy s hypotékami v hodnotě 2,2 bilionu dolarů, které vlastní, nebo za které ručí.
51
letošní čtvrtletí vykázala pokles čistého zisku o 53 % na 2 miliardy dolarů právě kvůli odpisům aktiv spojených s hypotékami a nákladům na převzetí krachujícího konkurenta Bear Stearns. Akcie na Wall Street pokračovaly v poklesu z úvodního obchodovacího dne. V čele poklesu byly finanční instituce kvůli obavám z toho, že hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac budou potřebovat od státu kapitálové injekce. Banky Wells Fargo a Bank of America klesly o více než tři procenta
a akciový index bankovních společností KBW ztratil 3,4 %.
Pro Lehman Brothers byl další špatný dne a emise investiční banky ztratila 13 %. Akcie washingtonské Fannie Mae a Freddie Mac z Virginie ztrácely při středečním obchodování téměř 20 %. Celkově se cena akcií za poslední rok snížila už o 90 %. Největší světová pojišťovna American International Group (AIG) se kvůli negativním zprávám o finančním sektoru propadla o téměř pět procent.
Září 2008 Akcie na Wall Street 5.9 zažily největší propad za poslední dva měsíce. Náladu na trhu zhoršily další signály oslabení pracovního trhu v USA a pokračující slabý globální růst, který ohrožuje oživení americké ekonomiky. Dolar ale vůči euru po zveřejnění srpnové míry nezaměstnanosti ve Spojených státech amerických, která stoupla na 6,1 %, prudce oslabil nad 1,433 USD/EUR Americká vláda oznámila, že přebírá největší hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac, které vlastní či garantují téměř polovinu všech hypotečních úvěrů vydaných v USA.
52
Obrázek č. 15
Míra nesplacených hypoték
Zdroj: internetové stránky www.xenetra.com V obrázku č. 15 je uvedena míra nesplacených hypoték, které dosáhly v roce 2008 rekordních hodnot (v procentech z celkového počtu hypoték). Grafy v obrázku jsou zaměřeny na prime a subprime hypotéky. Akcie na Wall Street 9. září prudce oslabily a ztratily zisky z úvodního dne tohoto týdne.27 15. září Banka Lehman Brothers zažádala o ochranu před věřiteli kvůli své špatné likviditní situaci.28 Dolar prudce oslabil k ostatním měnám poté, co americká investiční banka Lehman Brothers oznámila, že požádá o bankrotovou ochranu před věřiteli. Britská banka Barclays koupí hlavní části majetku zkrachovalé americké investiční banky Lehman Brothers za 1,75 miliardy dolarů
27
Finanční sektor zasáhly obavy ohledně investiční banky Lehman Brothers, energetické tituly klesaly kvůli propadu cen ropy. Index Dow Jones klesl o 2,42 % na 11.231,63 bodu. Širší index S&P 500 zaznamenal nejhorší den za rok a půl – propadl se o 3,40 % na 1224,64 bodu. Index technologického trhu Nasdaq Composite se propadl o 2,64 % na 2209,81 bodu. Akcie společnosti Lehman Brothers klesly o 45 % kvůli obavám z toho, že banka si nebude schopna zajistit potřebné navýšení kapitálu. 28
Banka disponovala vlastním kapitálem 30 miliard dolarů, aktiva přitom oceňovala až na 600 miliard. To znamená, že pokles tržní hodnoty aktiv o pět % naprosto vymaže vlastní jmění banky.
53
Další obavy vzbuzoval osud pojišťovací skupiny American International Group (AIG). Její akcie ztratily od počátku roku 80 % a nyní se snažila odvrátit propad a navýšit kapitál. Ratingové agentury už pohrozily snížením ratingu pro AIG. Americká druhá největší banka Bank of America schválila převzetí banky Merrill Lynch. Zaplatila za ni svými akciemi v celkové hodnotě 50 miliard dolarů. Bank of America zaplatila za každou akcii Merrill Lynch 0,8595 své akcie. Po otevření trhů na Wall Street se všechny velké americké bankovní domy propadají do dvouciferných ztrát.29 Den na to problémy ve finančním sektoru na Wall Street stáhly americké akciové trhy výrazně dolů. Index Dow Jones ztratil přes 500 bodů, což byl pro něj nejhlubší jednodenní propad od teroristických útoků ze září 2001.30 Investory rozladil finanční sektor, z nějž za jednu noc zmizela dvě velká jména investičních bank: Lehman Brothers a Merrill Lynch. Hospodářský výsledek americké investiční banky Goldman Sachs Group za třetí čtvrtletí svého fiskálního roku zaznamenala, proti stejnému období loni, propad zhruba o 70 % (s čistým ziskem 845 milionů dolarů). Akcie Goldman Sachs klesly o více než deset procent na 121 dolarů, v průběhu prvních minut obchodování se ale propadly až na 116 dolarů. Americká centrální banka Fed se rozhodla pomoct existenčně ohrožené největší americké pojišťovně AIG. Fed "krátkodobě" půjčí AIG 85 miliard dolarů, které by měly uklidnit klienty a partnery AIG aby nerušili pojistky a neprodávali aktiva spojená s AIG. Výměnou za tuto půjčku americká vláda převezme 79,9% akcií AIG. Pojišťovna AIG, nad kterou fakticky převzala kontrolu centrální banka, pokračuje v rozšiřování ztrát a její akcie už přišly o téměř 40 %. Americké automobilky naléhají na stát, aby pro ně co nejdříve uvolnil slíbených 25 miliard dolarů s nízkým úrokem na vývoj ekologických aut.
29
Nejhůře je na tom podle očekávání Lehman Brothers, jejíž akcie od včera ztratily 95 % a nyní se obchodují za 19 centů. Propadají se i ostatní banky, Bank of America ztrácí 16 %, Wachovia 13,5 %. Pojišťovací společnost AIG, která má v současnosti obrovské problémy za první hodinu obchodování ztratila 44 %. 30
Index Dow Jones se propadl o 4,42 % na 10.917,51 bodu. Index S&P 500 klesl o 4.71 % na 1.192,70 bodu. Oba indexy zaznamenaly
největší propad od teroristických útoků v září 2001. Technologický index Nasdaq Composite klesl o 3,60 % na 2179,91 bodu. Byl to jeho největší jednodenní pokles v procentech od 4. ledna.
54
Přední centrální banky, Fed, Evropská centrální banka (ECB) , Bank of England (BoE), Bank of Japan (BoJ), Bank of Canada (BoC) a švýcarská centrální banka (SNB), posílily 18. září nabídku dolarů na peněžních trzích. Fed oznámil uzavření série dohod o dočasném měnovém swapu v hodnotě až 180 mld. USD, aby zvýšil likviditu dolaru na globálních peněžních trzích, které v tomto týdnu úplně zamrzly. Gigantická americká spořitelna Washington Mutual za poslední tři čtvrtletí utrpěla Washington Mutual celkovou ztrátu 6,3 miliardy dolarů a její úvěrový rating srazily ratingové agentury do podřadné neinvestiční kategorie. Jeden z posledních nezávislých amerických bankovních pilířů Morgan Stanley a investiční banka Goldman Sachs, jednali o fúzi se společností Wachovia Bank. Pokud by dohoda s Wachovií prošla, byla by Morgan Stanley již čtvrtou velkou investiční bankou, která by zmizela ze scény jako samostatná firma. Americký akciový trh oživily zprávy o tom, že Bushova administrativa připravuje záchranný plán.31 Po krachu investiční banky Lehman Brothers a problémech AIG nebo Merrill Lynch klesla důvěra ve finanční systém na bod mrazu. Banky v USA si téměř přestaly půjčovat peníze, úrokové sazby na mezibankovním trhu prudce vyskočily v obavách, že půjčené peníze nedostanou zpátky. Právě fungování mezibankovního trhu, kde si banky půjčují peníze mezi sebou, je klíčové. "Když padají akcie, není to takový problém, kdyby ale přestal fungovat mezibankovní trh, dostala by světová ekonomika něco jako zástavu srdce.
Vláda prezidenta George Bushe dopracovávala plán masivní podpory finančního systému, jehož ústředním článkem by bylo založení speciálního fondu (700 miliard dolarů.), podobného trustu, který v USA řešil krizi spořitelních institucí z 80. let.32 Americké akcie v pátek 19. září navázaly na výrazné oživení ze čtvrtečního večera a jejich hlavní indexy zakončily bouřlivý týden růstem o více než tři procenta. Prudce rostly
31
Mělo jít o vytvoření zvláštní státní instituce s posláním odkupovat špatné úvěry. Peníze formou levných půjček komerčním bankám, které měly problémy s hotovostí (dispozici až 180 miliard dolarů ve formě levných půjček). 32
Zvláštní fond by v rámci vládního plánu odkupoval špatné hypotéky, vydané vesměs bankami z Wall Street, které nyní zatěžují bilance většiny bank a finančních společností a vyvolávají krachy, otřesy a nedůvěru na trzích. Peníze na odkup hypoték a dalších cenných papírů od hypoték odvozených by vláda získala z prodeje státních dluhopisů a krátkodobých cenných papírů, což předpokládá souhlas Kongresu.
55
především akcie finančního sektoru, které měly prospěch z amerického vládního plánu na stabilizaci celého finančního systému po prudkých otřesech z počátku týdne.33 Japonská banka Nomura dosáhla dohody o koupi asijských kontraktů zkrachovalé banky Lehman Brothers. Nomura oznámila koupi asijských operací Lehmanu za 225 milionů USD (3,7 miliardy Kč). Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřoval hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac, investiční banku Lehman Brothers a pojišťovnu AIG a jejich manažery kvůli podezření na hypoteční a jiné podvody. FBI zkoumala 26 případů možných firemních podvodů spojených s krizí hypotečního trhu. Šéf FBI také prohlásil, že hodlá stíhat za hypoteční podvody i firemní šéfy. Experti FBI hledali odpověď na otázku, zda obrovské finanční díry v jednotlivých firmách nevznikly kvůli tomu, že jejich manažeři záměrně zkreslovali hodnotu spravovaného majetku anebo že zneužívali pro soukromé účely důvěrné obchodní informace. Fed se v uplynulých pár dnech dohodl s centrálními bankami velkých zemí na uvolnění na trhy 247 miliard dolarů. V následujících dnech se dohodl na dalších 30 miliardách s bankami Austrálie, Dánska, Norska a Švédska. Tyto kroky mají za úkol zlepšit peněžní likviditu na globálních finančních trzích. Americká vláda ke konci měsíce uzavřela největší domácí spořitelnu Washington Mutual (WaMu).34 Šestá největší americká banka Wachovia se dočkala převzetí finanční skupiny Citigroup.35 Americká centrální banka (Fed) oznámila, že zvýší objem dříve dohodnutých recipročních měnových swapů s Evropskou centrální bankou (ECB) a dalšími osmi centrálními bankami o 330 miliard dolarů na 620 miliard dolarů z původně plánovaných 290 miliard dolarů. Fed zároveň rozšíří aukce termínovaných úvěrů, aby odvrátila možné zamrznutí likvidity ke konci roku. Vzájemná swapová linka mezi Fedem a ECB bude rozšířena na 240 miliard dolarů. 33
Dow Jonesův index v závěru podle neoficiálních údajů vzrostl o 3,35 % na 11.388,44 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 po zisku
o čtyři % skončil na 1254,66 bodu a index technologického trhu Nasdaq posílil o 3,40 % na 2273,90 bodu. 34
Aktiva společnosti Washington Mutual mají hodnotu zhruba 307 miliard dolarů (cca 5,1 bilionu CZK). Bankovní aktiva Washington Mutual koupí za 1,9 miliardy dolarů (přes 30 miliard CZK) banka JPMorgan Chase & Co. 35
Wachovia doplatila na poškození svého hospodaření prostřednictvím globální úvěrové krize. Akcie banky klesly v pátek o 35 % na 10 dolarů a v pondělí před otevřením burzy ztratily dalších 91 %. Akcie padaly především kvůli obavám o skutečnou hodnotu rizikových aktiv, které banka vlastní.
56
Sněmovna reprezentantů Kongresu odmítla návrh na poskytnutí 700 miliard dolarů na stabilizaci amerického finančního sektoru. V závislosti na této zprávě utrpěl Wall Street největší denní ztrátu ve své historii. 36 V následujícím obrázku č. 16 jsou znázorněny změny předního amerického indexu. Tyto změny jsou popsány v podkapitole 4.2.2. Obrázek č. 16
Změna amerického indexu S&P 500
Zdroj: internetové stránky www.nasdaq.com.
36
Wall Street reagoval rekordními poklesy, kdy hodnota akcií podle indexu Dow Jones Wilshire 5000 klesla o rekordních 1,2 bilionu dolarů.
Dow Jones nakonec v pondělí ztratil celkem 777,61 bodů, když klesl o 6,98% na 10 365,45 bodu. Jde tak o jeho největší denní pokles od října roku 1987.
57
5 Globální dopady finanční krize Finanční krize se vydala na cestu kolem světa a sráží akciové trhy od New Yorku přes Tokio až po Prahu. S pádem hodnoty cenných papírů se rozplývá majetek investorů všude po světě. Krize se ale začíná naplno projevovat i v reálné ekonomice, a to zdaleka nejen ve Spojených státech. Po nejdelší poválečné expanzi sklouzává do recese druhá největší světová ekonomika Japonsko. Ve druhém kvartále roku 2008 se propadl hrubý domácí produkt země v celoročním přepočtu o tři procenta. Japonsko má problémy hlavně kvůli nárůstu nákladů na suroviny a analytici se obávají, že pokud dojde ve třetím čtvrtletí k oživení ekonomiky, bude pouze mírné. Japonský export klesl o 2,5 %. Japonsko očekává, že vysoký růst v rozvíjejících se zemích částečně vyrovná zpomalení v USA, takže vývoz z Japonska by se neměl zhroutit. Pokles vývozu ohrožuje i německou ekonomiku. Slabé hodnoty obchodní bilance naznačují, že by se největší evropská ekonomika mohla propadnout poprvé od roku 2003 do recese. Zpomalující ekonomiky nabourávají i stabilitu veřejných financí. Firmy, které málo vydělávají, totiž také méně odvedou na daních (spotřebitelé nenakupují, což se projevuje na příjmech z DPH). Daňové příjmy Velké Británie v srpnu vzrostly jen o 1,8 %, zatímco výdaje vzrostly o 7,8 %. Nižší útraty spotřebitelů se podepsaly na poklesu příjmů z DPH o téměř dvě procenta. Evropská komise předpovídá, že rozpočtový deficit Velké Británie přesáhne letos tři procenta. Hůře by na tom měly být Spojené státy, kde se očekává pět procent. Po celém světě bojují banky s nedostatkem likvidity. Ruská vláda oznámila, že půjčí třem největším bankám v zemi na podporu likvidity až 44 miliard dolarů. Hlavním cílem těchto opatření je dodat hotovost a zklidnit tak nervozitu. Ostatní banky doufají, že se budou moci dostat k těmto penězům přes mezibankovní trh a předejde se růstu sazeb. Celému finančnímu sektoru přislíbila ruská vláda až 130 miliard dolarů. Přestože finanční krize dopadá na celý svět a zejména své ohnisko - Spojené státy, přicházejí ze světa i pozitivní zprávy. Mezinárodní měnový fond zvýšil svůj odhad růstu ekonomiky USA na 1,7 % z v červenci předpovídaných 1,3 % a snížil naopak odhad růstu eurozóny ze 1,7 na 1,4 %. Příznivé vyhlídky nemá ani pro příští rok 2009, kdy podle MMF poroste
58
eurozóna o 0,7 %. Ještě v červenci očekával 1,2 %. Ekonomika USA by měla růst v roce 2009 o 0,8 %. Na obrázku č. 17 je znázorněno, jak a které země postihla finanční krize mezi rokem 2007 a 2008 (do prosince 2008). Nejvíce postiženy byly spojené státy americké, které upadly do recese.
Obrázek č. 17
Přehled zemí postiţených finanční krizí
Zdroj: http://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Recession_2008.png&limit=500#filehi story. v recesi (dvě za sebou jdoucí čtvrtletí) země vážně ovlivněné krizí
59
5.1 Dopady krize ve vybraných zemí Velká Británi Ostrovní ekonomika, jejíž konjunktura je těsně propojena s americkou, balancuje na okraji recese. Vláda kvůli slabému růstu pociťuje výpadek v rozpočtových příjmech. Schodek veřejných financí se může prohloubit až na 3,3 % HDP. Mezi zeměmi EU se špatný ukazatel čeká jen v Maďarsku. Norsko Vláda v Oslu nenaznačuje žádné problémy v ekonomice. Z "ropného fondu" v němž už je 362 miliard dolarů, nakupuje velice levné akcie. Prohlašuje, že tak činí vždy, když trhy padají. Zvyšují-li se akcie nahoru, začnou prodávat. Čína Akcie na šanghajské burze během září v průměru ztratily více než 20 %. Podle Asijské rozvojové banky ale ekonomice nebezpečí nehrozí. Letos se pro Čínu předpovídá růst kolem 10 % a v příštím roce 2009 kolem 9,5 %. Německo Firmy pociťují slabší poptávku v USA, ale zatím se jejich odbyt projevuje v Asii a Rusku. Někteří politici se obávají, že banky zatajují své ztrátové obchody v USA a obávají se, že se může dostavit "bankovní masakr". Přibývá lidí, kteří se bojí o své vklady. Rusko Burzy cenných papírů přerušovaly obchodování. Vláda přislíbila, že na finanční trh celkem využije až 130 miliard dolarů, aby doplnila vyschlé zdroje bank, srazila úrokové sazby na mezibankovním trhu, a tím povzbudila burzy. Od počátku srpna, kdy vypukla válka s Gruzií, investoři z ruského trhu podle expertních odhadů stáhli 36 miliard dolarů.
60
5.2 Finanční instituce V následující tabulce č. 4 jsou uvedeny světové finanční instituce, které utrpěly největší ztráty v důsledku úvěrové krize v USA. Všechny údaje jsou uvedeny ke dni 14. července 2008 v miliardách USD. Tabulka č. 4
Světové finanční instituce s největšími ztrátami
Finanční instituce
Citygroup Merrill Lynch UBS HSBC Wachovia Bank of America IKB Deutsche Washing. Mutual Morgan Stanley Royal Bank of Scotl. JPMorgan Chase Deutsche Bank Credit Suisse Wells Fargo Barclays Lehman Brothers Credit Agricole Fortis HBOS Société Générale
Země
Celkové ztráty za posledních 12 měsíců
Navýšení kapitálu na pokrytí ztrát
USA USA Švýcarsko Británie USA USA Německo USA USA Skotsko USA Německo Švýcarsko USA Británie USA Francie Belgie, Niz. Skotsko Francie
55,1 51,8 44,2 27,4 22,5 21,2 15,3 14,8 14,4 14,9 14,3 10,8 10,5 10 9,1 8,2 8 7,4 7,1 6,8
49,1 29,9 28,3 3,9 11 20,7 12,6 12,1 5,6 24,3 7,9 3,2 2,7 4,1 18,6 13,9 8,8 7,2 7,6 9,8
373,8
281,3
CELKEM Zdroj: Bloomberg.com, vlastní úprava.
61
Více než pětinu ztrát, které spočítala agentura Bloomberg, si připsaly dva americké bankovní ústavy. Citigroup krize přišla na 55,1 miliardy dolarů a banku Merrill Lynch na skoro 52 miliard dolarů. Největší ztráty v Evropě utrpěla švýcarská UBS, která dosud přišla o 44,2 miliardy dolarů. Banka v úterý oznámila, že během druhého čtvrtletí musela odepsat dalších 5,1 miliardy dolarů. Postižené ústavy zacelují finanční rány tím, že získávají nový kapitál - buď dodatečnými emisemi akcií, nebo dluhopisů. Odborníci nevylučují, že dosavadní injekce v celkové hodnotě 353 miliard dolarů nebudou stačit.
5.3 Přehled vládních pomocí problémovým bankám 19. 2. 2008 Britský parlament odsouhlasil znárodnění banky Northern rock. Ta se stala obětí hospodářských problémů, které vyvrcholili v září 2007 runem na banku. 16. 3. 2008 Americký Federální rezervní systém Fed poskytl finanční pomoc hroutící se hypotéční bance Bear Stearns ve výši 30 miliard dolarů. Bear Stearn nakonec koupil JP Morgan za dva dolary na akcii. 21. 8.2008 Německá státní rozvojová banka převzala společnost IKB a v srpnu prodala svůj podíl americkému fondu Lone Star. 26. 8. 2008 Vládu nad osmou největší dánskou bankou Roskilde Bank, které se nepodařilo najít kupce, převzala tamní centrální banka. Vysokými ztrátami zmítaný finanční ústav odkoupila za 37,7 miliardy dánských korun (122 miliard CZK).
62
16. 9. 2008 AIG nakonec pomohla americká centrální banka Fed a krátkodobě ji půjčila 85 miliard dolarů, které by měly uklidnit klienty a partnery AIG aby nerušili pojistky a neprodávali aktiva spojená s AIG. Výměnou za tuto půjčku americká vláda převzala 79,9% akcií AIG. 29. 9. 2008 Kongres USA odmítl schválit záchranný balík ve výši 700 miliard dolarů, které měly přitéct do americké ekonomiky. Belgicko-nizozemský bankovní a pojišťovací gigant Fortis získá od vlád zemí Beneluxu finanční injekci 11,2 miliardy eur (273,4 miliardy Kč), která má pomoci bance odvrátit hrozbu platební neschopnosti. Dohodly se na tom vlády Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Výměnou za to každá ze zemí získá ve své národní divizi podíl 49 %. Británie znárodní problémovou hypoteční banku Bradford & Bingley a její část prodá španělské bance Santander. Santader získá vklady 2,7 milionu klientů Bradford & Bingley ve výši kolem 21 miliardy liber (cca 642 miliard CZK). Německá vláda poskytne Hypo Real Estate záruky ve spolupráci s konsorciem soukromých bank ve dvou vlnách, nejprve 14 a poté 21 miliard eur. Vláda bude garantovat čtyřicet procent z každé ze dvou injekcí. 30. 9. 2008 Evropská centrální banka (ECB) poskytne soukromým bankám půjčku ve výši 190 miliard eur (4,6 bilionu CZK) na dobu sedmi dnů. ECB tak chce uklidnit napětí, které na trzích panuje po náznacích problémů v Evropě. Ke stejnému kroku sáhly i Australská a Japonská centrální banka, které poslaly na trhy 20,8 miliardy dolarů. Belgická vláda poskytne 6,4 miliardy eur (téměř 158 miliard CZK) tamní bance Dexia. Vláda se rozhodla intervenovat, protože banka se potýká s vážnými problémy, které ohrožují její existenci.
63
5.4 Shrnutí Politika umělé úvěrové expanze, kterou umožnily a řídily centrální banky v posledních letech, nemohla skončit jinak. Cyklus expanze, který skončil, naabíral na síle v době, kdy se americká ekonomika doočišťovala od své poslední recese (která však byla krátká a potlačená) v roce 2001 a Fed se přiklonil k významné umělé expanzi úvěru a investic započaté v roce 1992. Ovšem tato expanze úvěrů nebyla podpořena současným zvýšením úspor domácností. Několik let se zvyšovala nabídka peněz v podobě bankovek a vkladů průměrným tempem přes deset procent ročně (což znamená, že každých sedm let se celkové množství peněz obíhajících ve světě zdvojnásobilo). Prostředky směny pocházející z této inflace byly na trhu poskytované za nízkých podmínek (a v reálném vyjádření i záporných úrokových sazeb). Toto poskytlo hojnou půdu pro tzv. „spekulativní bublinu“ v podobě obrovského nárůstu cen kapitálových statků, nemovitostí (viz obrázek č. 18 Ceny nemovitostí v USA) a cenných papírů, které je reprezentují a obchodují se na burzách, jejich indexy rostly. Obrázek č. 18
Ceny nemovitostí v USA
Zdroj: internetové stránky www.xenetra.com
V obrázku č. 18 je znázorněna meziroční změna v procentech od roku 1988 do roku 2008. Jedná se o Case Shiller Home Price Index (Composite 10). Spekulativní bublina „praskla“ v prvním čtvrtletí roku 2007 a v roce 2008 se dostala na své nejnižší bod. Finanční bublina jistě negativně dolehne na reálnou ekonomiku a dříve či později se proces změní do podoby ekonomické recese, která znamená počátek bolestné a nezbytné obnovy.
64
V současných podmínkách byli nejpatrnější spouštěči růst cen suroviny, především ropy, krize subprime hypoték (obrázek č. 19 Subprime hypotéky v letech 2001 – 2007) ve Spojených státech amerických a selhání bankovních institucí, když se na trhu ukázalo, že hodnota jejich závazků převyšuje hodnotu aktiv (poskytnutých hypoték). V obrázku č. 19 je znázorněn vývoj poskytnutých subprime hypoték v letech 2001- až 2007. Obrázek č. 19
Subprime hypotéky v letech 2001 - 2007
Zdroj: vlastní úprava V současnosti jsou požadovány další snížení úrokových sazeb a nové pumpování peněz, které umožní těm, co si ho přejí, dokončit své investiční projekty bez utrpění ztráty. Tento únik by však pouze dočasně odložil problémy za cenu jejich prohloubení v budoucnosti. Krize udeřila, neboť zisky společnosti v oblasti kapitálových statků (především v oblasti stavebnictví a developerských projektů) zmizely z důvodu podnikatelských chyb vyvolaných levným úvěrem a také protože ceny spotřebních statků začaly mít relativně méně špatné výsledky než kapitálové statky. V tento okamžik začíná bolestná a nevyhnutelná obnova a kromě poklesu výroby a nárůstu nezaměstnanosti vidíme dnes i velmi škodlivý růst cen spotřebních statků (stagflace). Dilema, před kterým stojí Ben Bernanke a jeho Federální rezervní systém, jakož i ostatní centrální banky (v čele s Evropskou centrální bankou), není vůbec příjemné. Po dlouhá léta se 65
vyhýbali monetární odpovědnosti a nyní se nacházejí ve slepé uličce. Buď nyní umožní nastartování procesu recese a s ním i zdravé a bolestné obnovy, nebo mohou utéct k léčbě „vytloukání klínu klínem“. S druhou možností rostě pravděpodobnost ještě mnohem vážnější stagflace v nepříliš vzdálené budoucnosti (přesně k této chybě došlo po krachu burzy v roce 1987, což vedlo k inflaci na konci 80. let a skončilo prudkou recesí let 1990 – 1992). V kontextu této „finanční schizofrenie“ musím poukázat na poslední „výstřely do tmy“ vypálené měnovými autoritami (které mají dvě naprosto neslučitelné odpovědnosti: kontrolovat inflaci a zároveň pumpovat veškerou likviditu nezbytnou pro předejití kolapsu finančního systému). Proto jeden den Federální rezervní systém zachrání Bear Streans, AIG, Fannie Mae a Freddie Mac nebo Citigroup, zatímco další den nechá zkrachovat Lehman Brothers s bohatě ospravedlněnou záminkou „dát lekci“ a odmítnout živit morální hazard. Následně bude ve světle pokračujících událostí schválen plán ve výši 700 miliard USD s cílem odkoupit „nelikvidní“ (tj. bezcenná) či „toxická“ aktiva od bankovního systému. Pokud bude plán financování daněmi, pak bude znamenat obrovskou daňovou zátěž pro domácnosti v době, kdy jsou nejméně schopny ji nést.
66
Závěr Americký bankovní a finanční systém se od léta 2007 potýká s problémy, které jsou výsledkem krize na trhu bydlení a následných turbulencí na úvěrových trzích ve Spojených státech a návazně i na celém globálním peněžním trhu. Komerční banky si přestaly půjčovat finanční částky mezi sebou, protože si uvědomily, že některé z nich jsou ohroženy investicemi svázanými s trhem rizikových hypoték. Omezením úvěrů trpí ekonomická aktivita, což se postupně projevuje zpomalením ekonomického růstu nejen v USA, ale i v dalších západních zemích. Krize hypoték je první závažná krize v USA po zhruba 25 letech. Krize na americkém hypotečním trhu si vybírá stále více obětí mezi majiteli hypoték. Počet zahájených exekucí domů kvůli nesplácení hypotečního úvěru se vyšplhal na rekordní výši. Velký počet lidí je také pozadu při splácení hypotéky. Krize na hypotečním trhu začala na jaře roku 2007. V důsledku zvyšování úrokových sazeb začal růst počet nesplácených rizikových hypoték. Banky proto zpřísnily podmínky pro hypotéky, což vedlo k dalšímu růstu nákladů na úvěry pro majitele hypoték. Otřesy na hypotečním trhu těžce postihly i finanční společnosti, které kvůli špatným investicím na trhu s rizikovými hypotékami přišly o miliardy dolarů. Některé úvěrové společnosti zkrachovaly. Propad na trhu nemovitostí následoval po kolapsu hypotečního trhu, který zasáhl na finanční trhy celého světa. Banky po klientech požadují větší první splátky a lepší bonitu. V současné době bankovní subjekty s ještě větší pozorností sledují úvěry (zejména hypoteční, kde je zvýšené procento defaultů) a průběh jejich splácení. V souvislosti se současnou světovou krizí je možné u finančních institucí očekávat zvýšení míry nesplacení také u spotřebitelských úvěrů. Finančníci se nyní budou muset více než dosud zaměřit na bonitu klientů a zajištění poskytovaných úvěrů. Hlavní prioritou Fedu, Kongresu i vlády USA je nyní obnovení stability na finančních trzích a přísnější kontrolu ratingových agentur.
67
Seznam pouţité literatury Bordo, M.; Eichengreen, B.; Kliengebiel, D.; Martinez-Preria, M. S.: Is the crisis problem growing more severe? Economic Policy, April 2001, p. 55. Web Appendix: www.economic-policy.org (duben 2004). Cihelková, E. a kol.: Světová ekonomika – základní nárys a nový vývoj. Praha, ETC Publishing, 1997, s. 257. ISBN 80-86006-48-4. Dvořák, P.: Finanční krize jako globální problém a možnosti jejího vzniku v ČR. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky 2/2004, s. 158. ISBN 80-86729-09-5. Frait, J.; Komárek, L.: Kapitálové toky a měnové kurzy v globalizované ekonomice. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky 2/1999, s. 116. (Brožura). Helísek, M.:Měnové krize (empirie a teorie). Praha, Professional Publishing, 2004, s.180. ISBN 80-86419-82-7. Jesús Huerta de Soto: Peníze, banky a hospodářské krize. Praha, ASPII,a.s., 2009, s. 865. ISBN 978-80-7375-411-6. Jonáš, J.: Světová ekonomika na přelomu tisíciletí. Praha, Management press, 2000, s. 237. ISBN 80-7261-016-3. Loužek, M. (ed.): Americká finanční krize. Hrozba pro světovou ekonomiku? (sborník textů). Centrum pro ekonomiku a politiku, č. 71/2008 , s. 87. ISBN 978-80-86547-65-7. ISSN 1213-3299. Loužek, M.; Tajovský, J. (eds.): Velká deprese (sborník textů). Centrum pro ekonomiku a politiku, č.35/2004 , s. 110. ISBN 80-86547-38-8. ISSN 1213-3299. Mandel, M.; Tomšík, V.: Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice. Praha, Management Press, 2003, s. 367. ISBN 80-7261-094-5. Musílek, P.: Podstata a příčiny finančních krizí. In: Finanční krize. Acta oeconomica pragensia, 11/ 2003, č. 1, s. 14. Sachs, J. D.: Alternative Approaches to Financial Crises in Emerging Market. In: Kahler, M. (ed.), 1998, p. 248. The Fixed Income Forum: Securitization and Financial Regulation: Pondering the New Normal, July 23, 2008. Barry Eichengreen, Santa Barbara, California. Dostupný z WWW: < http://elsa.berkeley.edu/users/eichengr/securitization_7-28-08.pdf>
68
Seznam cizích slov Alokace................................................................................... rozmístění, rozložení, umístění Amortizace .........snížení hodnoty věcí opotřebením; postupná likvidace dluhu umořováním Depreciace .............................................................................. znehodnocení, snížení hodnoty Eskalace ..................................... stupňování, stoupání, zvyšování úsilí; růst napětí, konfliktu Fundamentální .................................................................základní, zásadní, podstatný, hlavní Hedge ............................................... ochrana při obchodování proti riziku cenových pohybů Intervence .......................................... zásah, zákrok v něčí prospěch, přímluva; úřední zásah Kauzalita............................................vztah mezi 2 pojmy, z nichž jeden je příčinou druhého Konvertovat .................................................................................... změnit, obrátit, přestoupit Kotace..................................................................... stanovení kurzu cenného papíru na burze Predikovatelný .................................................. plánovatelný; mající předpovídatelný průběh Prekluze .............................. zánik práva jeho neuplatněním ve stanovené (prekluzivní) lhůtě Rekurz ......................................................................................................... stížnost, odvolání Refundace ........................................................................................................ náhrada výdajů Sekuritizace .............................................................................. transformace finančních aktiv Sofistikovaný ................... promyšlený, formálně propracovaný, využívající složitých metod Stagflace ............................................období recese provázené inflací, ekonomická stagnace Subprime ........................................................................ podprůměrná, méně jakostní půjčka Swap ................................................................. druh výměnného obchodu; devizová operace Tranše ................................. čerpání dohodnuté půjčky nebo její části; emise cenných papírů
69
Seznam pouţitých zkratek apod. ......................................................................................................................... a podobně atp. ........................................................................................................................a tak podobně cca....................................................................................................................................... cirka FED ................................................................................................... Federální rezervní systém GM .................................................................................................................... General Motors HDP ........................................................................................................ hrubý domácí produkt mld. ............................................................................................................................... miliarda např. ............................................................................................................................ například obr. ................................................................................................................................ obrázek obyv. ............................................................................................................................ obyvatel resp. ...........................................................................................................................respektive t.r. ........................................................................................................................... tohoto roku tj. ...................................................................................................................................... to jest tzn. ........................................................................................................................... to znamená
70
Seznam tabulek a obrázků Tabulka č. 1 Deset nejvýznamnějších hospodářských krizí v USA .................................................................... 10 Tabulka č. 2 Základní makroekonomické ukazatele 2003–2007......................................................................... 29 Tabulka č. 3 10 největších bank v USA podle celkového jmění ......................................................................... 30 Tabulka č. 4 Světové finanční instituce s největšími ztrátami ............................................................................. 60
Obrázek č. 1 Jednoduchý příklad sekuritizace ..................................................................................................... 13 Obrázek č. 2 Příklad obchdování s CDO ............................................................................................................... 16 Obrázek č. 3 Zadluţenost domácností v USA........................................................................................................ 20 Obrázek č. 4 Splátky dluhů domácností ................................................................................................................ 21 Obrázek č. 5 Míra inflace v USA ............................................................................................................................ 21 Obrázek č. 6 Míra nezaměstnanosti v USA ........................................................................................................... 24 Obrázek č. 7 Deficit státního rozpočtu v roce 2008.............................................................................................. 26
71
Obrázek č. 8 Úrokové sazby – Fed ........................................................................................................................ 28 Obrázek č. 9 Růst hypoték v rozvahách bank a objem sekuritizovaných aktiv ................................................. 35 Obrázek č. 10 Přehled MBS v letech 2000 – 20007 ................................................................................................ 36 Obrázek č. 11 Růst objemu ABS a MBS ................................................................................................................. 37 Obrázek č. 12 Hospodářské výsledky Merrill Lynch ............................................................................................. 40 Obrázek č. 13 Změny amerického indexu S&P 500 ............................................................................................... 42 Obrázek č. 14 Vývoj cen cenných papírů zajištěných jinými aktivy ..................................................................... 42 Obrázek č. 15 Míra nesplacených hypoték ............................................................................................................ 53 Obrázek č. 16 Změna amerického indexu S&P 500 .............................................................................................. 57 Obrázek č. 17 Přehled zemí postiţených finanční krizí ......................................................................................... 59 Obrázek č. 18 Ceny nemovitostí v USA .................................................................................................................. 64 Obrázek č. 19 Subprime hypotéky v letech 2001 – 2007 ....................................................................................... 65
72