Roma MATRIX Příručka dobré praxe 5. Zaměstnávání Romů
Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie „Základní práva a občanství“. Za obsah publikace odpovídá výlučně Social Marketing Gateway a v žádném případě nereprezentuje názory Evropské komise. Vytvořil: Social Marketing Gateway © Roma MATRIX 2015
Úvod Tato příručka pojednává o zaměstnaneckých programech, které pracují s Romy, aby jim pomohli získat přístup k pracovním příležitostem. Jde o jednu z řady devíti příruček, které dosud vyšly coby součást celého bloku textových výstupů projektu Roma MATRIX. Roma MATRIX je projekt, který má za cíl boj s rasismem, netolerancí a xenofobií a zvýšení integrace prostřednictvím řady aktivit v rámci Evropy. S dvaceti partnery v deseti státech jde o jeden z největších projektů zaměřených na integraci Romů v Evropské unii (EU). Příručky dobré praxe jsou určeny pro pracovníky veřejné správy, terénní pracovníky a ostatní, kteří se s problematikou setkávají při své praxi, a potřebují relevantní zdroje informací. Poskytují přehled o řadě témat dotýkajících se bariér nebo výzev, kterým čelí Romové po celé Evropě. Tato příručka popisuje kontext, komplikovanost a problémy při vytváření úspěšných programů zaměstnanosti pro Romy. Popisuje hlavní oblasti a nové postupy, které byly v Evropě uplatněny, a specificky zdůrazňuje případy, které vycházejí z osvědčených postupů partnerů projektu Roma MATRIX. Příručka také uvádí klíčové poznatky a předkládá doporučení ke zlepšení strategií a praxe, které podporují lepší přístup Romů k pracovním příležitostem.
1
Východiska a kontext Ve všech zemích zapojených do projektu Roma MATRIX, v nichž byl prováděn výzkum, existuje nepoměr mezi mírou nezaměstnanosti Romů a Neromů, stejně tak jako v typech profesí vykonávaných Romy a Neromy. Romové jsou častěji nezaměstnaní a ti, kteří pracují, zastávají méně odborné, hůře placené a méně jisté pozice než Neromové. Na výzkumné zprávy1 z jednotlivých zemí, které byly v rámci tohoto projektu vytvořeny, lze nalézt odkazy na konci této příručky. Zprávy obsahují přehled o situaci ve všech 10 zemích zapojených do projektu Roma MATRIX. Pro zlepšení životní situace Romů a jejich rodin je naprosto nezbytná možnost najít si legální a udržitelnou práci. Bohužel mnohaleté vyloučení z hlavního vzdělávacího proudu a někdy také nutnost upřednostnit před vzděláváním výdělek na základní živobytí rodiny, která by jinak upadla do extrémní chudoby, brání mnoha Romům rozvíjet své dovednosti nezbytné pro zajištění řádného a dlouhodobého zaměstnání. To vytváří začarovaný kruh chudoby, nedostatku vzdělání a zkušeností a vede k životu „z ruky do úst”, který se bez výrazných změn přenáší z generace na generaci. Překážek v přístupu k pravidelnému a udržitelnému zaměstnání pro Romy je mnoho. Ať už pochází z marginalizovaných komunit v nových členských státech, nebo jsou novými migranty v těch starých, stále čelí mimořádné diskriminaci a bariérám na trhu práce. Když jsou Romové v důsledku nedostatku jiných alternativ tlačeni k vydělávání si nelegálně, nahlíží na ně Neromové jako na lidi, kteří pracují mimo zákon. Když se odstěhují ze země, aby šli za lepším životem a našli si práci v dalším členském státě, shlíží se na ně svrchu jako na ekonomické migranty a jsou obviňováni, že „kradou ostatním práci” nebo jsou „zloději dávek”. Programy zaměstnanosti mohou mít na tuto situaci pozitivní dopad, ale aby tomu tak opravdu bylo, je nutno zavést jednotný přístup. Nestačí pouze Romům nabídnout nejméně kvalifikovanou a nejhůře placenou práci, například v oblasti veřejně prospěšných prací, bez nějakého doprovodného balíku služeb pro rozvoj jejich dovedností, které by jim umožnily mít lepší perpektivu do budoucnosti. Romové potřebují různé podpůrné nástroje k tomu, aby byli při hledání dobré práce úspěšní, stejně pro to, aby si práci udrželi a pochopili kulturu zaměstnavatele, ke kterému byli přijati. Programy zaměstnanosti musí obsahovat aktivity zaměřené na práci se zaměstnavateli, které pomohou odbourat stereotypy, jež vůči Romům mají. Doplňkový mentoring pro Romy a jejich zaměstnavatele, poskytovaný hned v úvodu zaměstnaneckého poměru, může pomoci zaměstnanci pochopit nové pracovní
2
prostředí, které pro něj bylo dříve nedostupné, stejně jako podpořit zaměstnavatele, kteří nově Romy zaměstnávají. Počet a typ programů v Evropě soustředěných kolem jednoho cíle, kterým je zajištění udržitelného zaměstnání pro Romy, neodpovídá vždy aktuálním potřebám. Mnoho z nich se zaměřuje pouze na to, aby získaly pro Romy jakoukoliv práci, obvykle špatně placenou, krátkodobou, v těch nejhorších pracovních podmínkách a se slabou vyhlídkou na rozvoj dovedností pro vhodnější výdělečnou činost v dlouhodobém horizontu.2 To není ani integrující ani na dlouhodobý horizont zaměřená odpověď. Pro romské ženy je situace často dokonce horší. Život v patriarchální rodině a častý předpoklad, že se v mladém věku vdají a budou mít děti, obzvláště snižuje jejich šance na dokončení vzdělání. Romské ženy musí být navíc mimořádně motivované k tomu, aby dosáhly středního nebo vyššího vzdělání, stejně jako, aby zvládaly pracovat a při tom vést domácnost a starat se o děti. Jako vždy je tato otázka často vnímána jako problém samotných Romů. Zaměstnavatelé a pracovníci místních úřadů, kteří jsou v první linii jako poskytovatelé podpůrných služeb, se vůči Romům někdy chovají diskriminačně a je třeba pracovat na tom, aby se vybudovalo dostatečné povědomí a porozumění problémům, kterým Romové čelí.
3
Hlavní problémy Řada vzájemně souvisejících faktorů přispívá k mnoha obtížím, kterým při hledání stálé práce Romové čelí. To zahrnuje institucionální politiku, potřebu podpory místních úřadů, roli zaměstnavatelů, neformální podnikání a úzce se pojí s problémy, které řeší partneři projektu Roma MATRIX. Institucionální politika Na úrovni EU a národní úrovni existují v oblasti zaměstnanosti antidiskriminační opatření. Národní strategie integrace Romů (NRIS)4 v každé zemi také obsahuje ustanovení o intervencích v oblasti zaměstnanosti, ale konkrétní přístupy se velmi liší. Z kulturního hlediska to, co jedna země považuje za přístup směřující k rovnosti pro všechny, může pro druhou zemi představovat úplný jiný přístup. Některé postupy jsou založeny na volném systému „přístupu pro všechny“, ve kterém nejsou pro Romy přijata žádná specifická opatření. Cílené aktivity pro Romy jsou základním předpokladem pro zajištění pracovních pozic pro ně.5 V nejvíce marginalizovaných komunitách existují stále Romové, kteří nemají osobní doklady nebo doklady nezbytné pro práci. Ačkoliv v této oblasti k pokroku již došlo, v některých zemích, jako je např. Rumunsko a Bulharsko, je stále velmi pomalý. Výsledkem obvykle je, že Romové nemohou ani legálně pracovat, ani žádat o dávky. To zapříčiňuje jejich chudobu a potřebu hledat si příjem jinými prostředky – žebráním, nebo pracemi v šedé zóně ekonomiky, jakými jsou neregistrovaní pouliční stánkaři, jednorázová pracovní síla pracující bez smlouvy atd. To je činí zároveň zranitelnými vůči předákům part a vede k dalšímu porušování jejich práv.6 Potřeba podpory místních úřadů Na komunitní úrovni nesou na svých bedrech neziskové organizace mnoho ze zodpovědnosti při vytváření, hledání zdrojů a realizaci programů zaměstnanosti. V některých případech je to velmi úspěšná strategie, v jiných ale nedostatek podpory ze strany samospráv a absence politické vůle a pochopení vedou ke krátkodobým projektům, které se sice odškrtnou, ale mají velmi malý dopad. Role místních orgánů je klíčová. Bez jejich plného partnerství s místními neziskovými organizacemi, politické podpory vytvářející prostředí, ve kterém je možné uskutečnit změny a schopnosti vést příkladem skrze mentorování Romů a poskytováním pracovních pozic, antidiskriminačních opatření a zdrojů do místní komunity, nemůže existovat skutečný pokrok. Místní úřady by neměly být jen partnery, ale tento proces by měly vést, hlavně proto, že pracovní síla v podobě zkušených Romů může jen pozitivně přispět k jejich místní ekonomice, a to jak z hlediska míry zaměstnanosti, tak v některých případech sníženými náklady na dávky. Nicméně místní úřady se ne vždy cítí na tuto roli dostatečně vybaveny. Částečně může být problém se zakořeněnou a institucionální diskriminací nebo byrokracií, které je příliš pomalá, nebo roztříštěná k tomu, aby dokázala využívat evropské
4
financování nebo další příležitosti. Často potřebují významně posílit kapacity a čas, aby danou problematiku pochopily. Jedním z hlavních problémů je, že pro to, aby zjistili, kde jsou skutečné bariéry, s Romy nepracují. Raději staví na předpokladech, než aby naslouchaly skutečným potřebám romské komunity. Programy veřejných prací Existuje mnoho příkladů programů veřejných prací, které nabízejí cílené, pozitivní aktivity zaměřené na zaměstnávání Romů. Pro některé Romy (stejně jako Neromy) představují řešení svého druhu, ale je jasné, že tyto programy neberou v úvahu individuální schopnosti a talent Romů, které zaměstnávají. Postrádají ambice a aspirace a podporují stereotypy, že Romové jsou schopni zastávat jen nízkokvalifikované a špatné placené pozice. Mentoring ve veřejném sektoru byl v průběhu projektu Roma MATRIX velmi úspěšný, což detailně rozebírá samostatná příručka. Princip, že místní úřady mohou jít příkladem tím, že zaměstnávají Romy na bázi praxe nebo pracují s Romy v pozici vrstevníků (kolegů) nebo mediátorů, není úspěšný jen pro konkrétně zapojené Romy, ale také dokazuje, že veřejný sektor může v tomto udávat směr. Jedná se o příklad, kterému by soukromý sektor měl věnovat pozornost a poučit se z něj. Práva a odpovědnosti zaměstnavatelů Mnoho programů vytvářených pro začlenění Romů na trh práce cílí pouze na Romy a nepracuje se zaměstnavateli. Překážky pro získání přístupu k zaměstnání pro Romy nemohou být odstraněny pouhým vyškolováním Romů. Velmi důležitým krokem při umísťování Romů do zaměstnání je práce se zaměstnavateli a také hledání cest, jak zvýšit kvalifikaci romských pracovníků a rozvíjet jejich aspirace. Zaměstnavatelé potřebují pomoc a mentorskou podporu, aby lépe porozuměli Romům a způsobům, jakým jsou vylučování z trhu práce. Potřebují také pomoci pochopit, jaké výhody jim zaměstnávání Romů může přinést. Zaměstnavatelé se tedy stávají součástí problému i jeho řešení. Nutné je rovněž udělat více proti zneužívání Romů jen z toho důvodu, že zoufale potřebují práci. To znamená soustředit se nejen na práci s Romy na jejich lepší informovanosti ohledně jejich práv, ale také to, že zaměstnavatelé budou odpovědně naplňovat všechny zákony, ať už zaměstnávají kohokoliv. V těchto případech může být užitečné využívat neziskové organizace jako zprostředkovatele mezi těmito dvěma stranami. V mnoha případech to ale bude chtít čas, neboť diskriminace ze strany zaměstnavatelů může být velmi zakořeněná. Romové a podnikání Mnoho Romů má již nějaké zkušenosti se sebezaměstnáváním. Vychází to z nutnosti nalézt nějaké alternativní cesty k zabezpečení příjmu, jakými jsou např. pouliční prodej, sběr šrotu nebo prodej „Big Issue“ (ekvivalent Nového prostoru v ČR). V mnoha případech je to nezbytnost a ne udržitelná forma zaměstnání, která ani nepokryje náklady na účty. Některé z těchto forem zaměstnání nejsou legální, nebo nějak registrované, což může vést k dalším problémům, jako je nemožnost
5
rozvoje tohoto podnikání, využívání půjček běžnými způsoby nebo zajištění pronájmu vhodných prostor. Nicméně dovednosti potřebné k tomu, aby byl člověk takto vynalézavý, jsou užitečné pro úspěšné podnikání a stále existuje několik programů, které podporují Romy přejít z šedé ekonomiky a založit si legální a úspěšný podnik či firmu. Ve skutečnosti existuje pro Romy stále mnoho překážek při vytváření nových podnikatelských příležitostí. Nedostatek formální dokladů, nedostatek informací o tom, jak založit a zaregistrovat nový podnik, málo znalostí v oblasti finančních záležitostí, což zahrnuje i daňovou legislativu, a nedostatek sebevědomí a sebedůvěry pro aktivity tohoto typu. To vše by mohlo být řešeno podpůrnými programy pomáhajícími Romům stát se samostatně výdělečně činnými.
6
Nové postupy Po celé Evropě již byly uplatněny různorodé postupy k odstranění či překonání znevýhodnění, kterým Romové při přístupu k zaměstnání čelí. Tato část příručky poskytuje podrobnější pohled na tyto postupy. Španělsko Program Acceder7 se ve Španělsku stal celostátním a dlouhodobým projektem. Oba tyto faktory pravděpodobně přispěly k jeho úspěchu. Od roku 2000 realizuje Fundacion Secretariado Gitano program Acceder po celém Španělsku. Cílem programu je podpora Romů a dalších znevýhodněných osob při získávání práce skrze různorodou intenzivní podporu při rozvoji jejich schopností a zkoumání příležitostí, které jsou pro ně na trhu práce k dispozici. Program je pravděpodobně jeden z nejúspěšnějších a nejrozšířenější programů zaměřených na pomoc Romů na trhu práce v Evropě. Do roku 2012 Acceder pomohl více než 47 700 lidem obstarat si práci. Dvě třetiny všech podpořených byli Romové. Kromě toho nabízí také možnosti školení, i rešerši trhu práce ohledně vhodných pracovních příležitostí. Díky takovému úspěchu je pochopitelné, že se program rozšířil na celonárodní úroveň a jeho úspěchu pomohla také politická podpora. Navzdory tomu rozdíl mezi Romy a Neromy při získávání placené práce a odlišnost pozic, ke kterým mají přístup, zůstává stále obrovský. 8 Česka republika Jeden z hlavních problémů při vytváření úspěšných zaměstnaneckých programů pro Romy je nedostatek zapojení zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé budou mnohem méně naklonění k tomu zaměstnávat Romy v případě, že nebudou mít žádnou motivaci a podporu, a to především v oblastech, kde je diskriminace vůči Romům běžná. V České republice organizace IQ Roma servis (IQRS) vytvořila program konkrétně zaměřený na zapojení zaměstnavatelů, který se zároveň soustředil na nové cesty boje s protiromskou diskriminací, která je v zemi rozšířená. Pro práci se zaměstnavateli a rozvoj koncepce „ Ethic Friendly zaměstnavatel“, vytvořil IQRS mediální kampaň a systém ocenění pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají Romy a další menšiny. Ti, kteří zaměstnávají Romy, získávají na základě šetření, které zkoumá, jestli jsou otevření vůči etnickým menšinám, značku „Ethnic Friendly zaměstnavatel“. V pilotním programu získalo ocenění 19 zaměstnavatelů a koncepce se od doby svého vzniku dále rozrůstá.
7
Jedním z důvodů, proč se podařilo s tímto konceptem uspět, je také fakt, že IQRS spolupracovalo nejen se zaměstnavateli, ale také se zaměstnavatelskými svazy a organizacemi. Navíc mediální kampaň fungovala nejen jako motivátor zaměstnavatelů k zapojení se, ale působila také osvětově směrem k veřejnosti v oblasti zvyšování informovanosti o problémech spjatých s diskriminací vůči etnickým menšinám, převážně Romům. Bulharsko Existuje všeobecné mylné přesvědčení, že Romové nemají kariérní ambice. Někteří opravdu nemají. Proto, že neměli tolik příležitostí, jaké se nabízely ostatním, si svou kariéru zvolit. Nicméně i ti, kteří mají ambice stát se lékaři, sestrami, lékárníky, porodními asistentkami, většinou narazí na to, že náklady vzdělávání a podpora, kterou pro jeho úspěšné absolvování potřebují, jsou nad jejich možnosti. Romský vzdělávací fond (REF) v roce 2009 finančně podpořil „Ethnic Minorities Health Problems Foundation“ (EMHPF) v intenzivní práci s Romy, kteří se rozhodli pro kariéru ve sféře zdravotnictví. Od roku 2009 do roku 2013 navštěvovalo přípravné kurzy více než 120 mladých Romů a více než 60 se stalo studenty lékařství, stomatologie, porodnictví, ošetřovatelství a dalších zdravotnických oborů. Původně byl projekt financován jen na rok, ale díky jeho úspěchům se REF rozhodl pokračovat ve financování čtyři roky. První kohorta studium absolvovala v roce 2013 a všichni, kteří byli v rámci projektu podpořeni a úspěšně ukončili studium, nyní pracují jako lékarničtí asistenti, ošetřovatelé nebo laboratorní asistenti. Ostatní budou ukončovat studium v příštích letech. Jedna z největších výhod tohoto programu je, že zde bude více romských zdravotnických odborníků, kteří budou schopni poskytovat služby a pracovat s ostatními Romy. Stanou se také vzory pro budoucí generace. Nové postupy, agentura Jobs business Glasgow (JBG) V posledních osmi letech zaznamenal Glasgow nárůst počtu romských rodin přijíždějících do města ze Slovenska nebo Rumunska. Zatímco některým se podařilo najít si práci, mnoho dospělých Romů je nezaměstnaných a neschopných si najít práci jinde, než na neformálním trhu práce. Městká rada najala agenturu JBG, aby realizovala program řešící překážky v zaměstnávání, kterým čelí Romové přijíždějící do města jako noví migranti. Program běží od roku 2012 a byl tv červnu 2013 validován Pracovní skupinou pro začleňování Romů v rámci sítě EUROCITIES. Jeho rozpočet byl okolo 400 000 liber, které poskytla Městská rada v Glasgow a Evropský sociální fond. P5 Program na podporu zaměstnatelnosti Romů, JBG. Program poskytoval na míru plánovanou podporu Romům při hledání práce v oblastech jako je sestavování životopisu, hledání práce, techniky přijímacího
8
pohovoru. Vedl účastníky k tomu, aby absolvovali pro ně vhodné školení a získali adekvátní pracovní příležitosti. Cílem programu bylo napojit Romy na místní možnosti trhu práce a pracovní příležitosti. Účast na programu také nabízí příležitost využívat další služby jako je Youth Employment Service (YES, Služby zaměstnanosti pro mladé), poradenství při zakládání podnikání, překlenovací služby, zvyšování čtenářské a matematické gramotnosti a podporu při péči o děti. Zapojení také naplňuje požadavek aktivního hledání práce nezbytného pro získání sociálních dávek. V letech 2012 až 2014 služba deklarovala, že 531 osob navštěvovalo její kurzy, 796 získalo individuální podporu v oblasti zaměstnanosti a 120 osob získalo, nebo je v procesu získání, dokladu o nějaké z forem odborné způsobilosti. Postupy partnerů projektu Roma MATRIX Práce partnerů projektu Roma MATRIX rovněž přispívá k rozvoji nových metod a postupů práce. V rámci projektu partneři poskytují Romům pomoc při hledání práce. Skrze programy zaměstnanosti, které zahrnují metody, jako jsou odborná školení nebo mentoring pro zaměstnance i potenciální zaměstnavatele, Roma MATRIX aktivně pomáhá zlepšit vyhlídky Romů na práci (viz následující část „Příklady dobré praxe projektu Roma MATRIX“).
9
Příklady dobré praxe projektu Roma MATRIX Partneři projektu Roma MATRIX pracují na konkrétních projektech na pomoc Romům při usnadňování jejich přístupu k pracovním příležitostem. Partneři Roma MATRIX se zaměřili na rozvoj dovedností a zaměstnatelnosti mezi Romy, stejně jako na posílení jejich podnikatelských schopností a vlastních kompetencí komunikovat se zaměstnavateli a budovat pozitivní vztahy Níže uvedené případové studie vycházejí z osvědčených postupů využívaných partnery projektu Roma MATRIX a zdůrazňují, jaký pozitivní dopad tyto metody mají. Dobrá praxe zahrnuje poskytování intenzivního školení, mentorství a podpůrných programů nabízených od nejranějšího stádia tak, aby podporovaly rozvoj dovedností a sebedůvěry Romů. Budování sebevědomí a motivace jsou hlavní cíle. Důraz na holistické a zážitkové vzdělávání, především při práci s mladými, se rovněž velmi osvědčil. Podstatné je také zajistit, aby podpora programu byla k dispozici i poté, co si jedinec práci zajistí. Stejně tak je klíčové pomáhat nejen zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům při navazování a rozvoji vzájemných vztahů. Mladým Romům na Slovensku, kteří opuštějí ústavní péči, pomohla intenzivní, ale neformální, podpora při získání zaměstnání Zajištění práce může být zvláště obtížné pro romské děti, které vyrůstaly v ústavní péči a následně se od nich v dospělosti očekává osamostatnění se, často však jen s malou podporou okolí. Na Slovensku počet mladých dospělých, kteří potřebují pomoc a poradenství po té, co byli propuštěni z dětského domova, každým rokem stoupá. Často jsou velmi zranitelní, nemají dostatek dovedností pro život, vzdělání, motivace a sociálních kompetencí nezbytných pro samostatné žití. To vše, spolu s negativními postoji zaměstnavatelů vůči Romům, zapříčiňuje nedostatek pracovních vyhlídek a pravděpodobnost jejich dlouhodobé nezaměstnanosti. Organizace „Úsmev jako dar“ spustila neformální školicí program s názvem „Pokrok“ v rámci domovů na půl cesty, kam mladí lidé pro usnadnění přechodu z ústavní péče dočasně směřují. Školení „Pokrok“ podporuje samostatnost. Skrze intenzivní práci v rámci toho programu, formou skupinových nebo individuálních setkání, kde mohli mladí Romové využít bezpečné prostředí, se naučili, jak se orientovat v životě, sestavovat si rozpočet, hledat práci atd. Jsou vedeni k tomu, aby se zabývali také myšlenkou chudoby, jejími příčinami, následky a hledali možné cesty, jak mohou od svých problémů uniknout a vyřešit je. Program „Pokrok“ má 15 modulů vytvořených tak, aby mladí Romové pochopili svět práce a způsoby, jak se mohou vymanit z chudoby. Dvacet mladých lidí se zúčastnilo osmi šestihodinových skupinových setkání, na které navazovalo 21 hodin intenzivní individuální podpory od školitele a sociálního pracovníka, který s každým z nich individuálně pracoval na rozvoji jeho/její osobnosti a vyhlídkách v oblasti práce. Používané metody zahrnovaly diskuzi, brainstorming, skupinovou práci,
10
případové studie, hraní rolí a reflexi. To vše směřovalo ke zlepšení dovedností mladých lidí, jejich sebevědomí, sebedůvěry, schopnosti učit se a přizpůsobit se novým situacím a celkovému rozvoji jejich psychosociální zralosti. Program pomohl účastníkům pracovat na jejich osobních i skupinových cílech, zlepšovat jejich vyhlídky v oblasti práce a související dovednosti, jako např. jak lépe vyjít s lidmi z jiných sociálních a kulturních prostředí. Sedmi účastníkům se v průběhu školení díky nově nabytým dovednostem podařilo najít si práci.
„… Náš klient se opravdu namotivoval k dalšímu vzdělávání po té, co začal s prací sociálního pracovníka a pracuje s romskou komunitou v malém městě na východě Slovenska ...” (školitel projektu) Mentoring a podpora pomáhají Romům vrátit se po období dlouhodobé nezaměstnanosti zpět do práce , Maďarsko Romské občanské sdružení v Maďarsku nabízí Romům hledajícím zaměstnání pomoc formou mentorského programu. Jedna z příjemkyň jejich podpory předtím pracovala v supermarketech a v hospicu, ale byla již aktuálně několik let nezaměstnaná, přežívala na sociálních dávkách a příjmu z nelegální práce. Následkem toho se zadlužila. Na radu kamarádky přišla do Romského občanského sdružení pro pomoc při hledání práce. Měla pracovní zkušenosti a papírově působila jako dobrá potenciální zaměstnankyně, někdy ale měla potíže s prací v týmu, protože se s kolegy dostávala do konfliktů. Sdružení se s touto ženou setkalo a probralo s ní různé možnosti práce. Zapsala se do mentorského programu, což znamenalo, že je dvakrát týdně navštěvovala kvůli skupinovému mentoringu nebo individuálním konzultacím. Program představuje celou řadu praktických aktivit, jakými jsou předávání informací o možnostech a způsobech hledání práce a podobách přijímacího pohovoru, nabízí ale také podporu při problémech jako je zvládání vzteku, hledání motivace, či nízká sebeúcta. Po třech měsících mentoringu byla vybrána pro tříměsíční smlouvu se zahradnickou firmou, spadající pod místní úřad, která spravuje parky a oddechové zóny v Budapešti. Z této pozice byla nadšená. Program poskytoval průběžnou podporu i poté, co došlo k zajištění pracovní pozice. V té době se tato žena setkala s nějakými konflikty se svými spolupracovníky a upadala její motivace, ale program jí pomohl tyto problémy vyřešit. Díky spolupráci a široké nabídce různých podpůrných služeb byl program schopen zajistit jí tuto konkrétní práci po dobu skoro jednoho roku. Splatila část svého dluhu a díky pravidelnému příjmu se vypořádává s dalšími účty. Se svou prací je spokojená
11
a dál se rozvíjí. Všiml si toho i její zaměstnavatel a odměnil jí novou pozicí, což přispělo ke zvýšení jejího sebevědomí „Na Juli jsme opravdu hrdí. Začíná přebírat odpovědnost za svůj život a roste jako člověk.” (Mentor romské ženy) Rozvoj osobnostních dovedností pomáhá mladým lidem ve Velké Británii k nalezení udržitelné práce V Glasgow žije aktuálně okolo 3 500 Romů. Jsou postižení stejně vysokou úrovní nezaměstnanosti jako v jiných zemích EU. Aspirace a schopnosti mladých Romů pracovat na dosažení svých snů je velmi různá. Mnoho zapojených subjektů, jako např. místní škola, podpůrné služby a programy zaměstnanosti potvrzují, že aspirace mladých Romů jsou extrémně nízké, potýkají se s pocity sebepodceňování a odtržením od normálního života. Místní nezisková organizace založila „Roma Youth Project“ na podporu mladých lidí při vzdělávání, zlepšení jejich docházky, asistence při dělání domácích úkolů a zvyšování jejich sebedůvěry. Hlavním cíle je zlepšení jejich pracovních vyhlídek tím, že jim nabídne stejné životní příležitosti jako mají Neromové. Projekt intenzivně pracoval s 20 mladými Romy. Pomáhal jim vytvořit individuální rozvojový plán a zvyšovat dovednosti pro získání udržitelné práce. Cílovými skupinami projektu jsou mladí Romové, mnozí z nich stále ještě studenti střední školy, kteří mají problémy kvůli svým jazykovým schopnostem nebo nízké gramotnosti. Tito mladí lidé mají podporu mentora a jsou povzbuzování k účasti na dobrovolnických aktivitách. Jedna mladá romská žena vstoupila do programu v 17 letech s velkými ambicemi. Díky intenzivní podpoře a vlastnímu nadšení se stala dobrovolnicí při práci s mládeží a v administrativě v divadle Tramway. Její tvrdá práce se vyplatila, protože nyní pracuje jako pracovnice s mládeží pro sportovní agenturu se jménem „Basketball Twilight“. Je to její první práce a plně si ji užívá. Podpora, kterou díky projektu obdržela, byla nedílnou součástí jejího úspěchu. Ne každý se tak rychle setká s úspěchem, ale jedním z klíčových výhod programu je skutečnost, že každý, kdo jej využije, má možnost získat balíček podpůrných služeb šitých přímo na míru jeho potřebám. Projekt si plně uvědomuje, že každý je v jiné fázi a má jiné potřeby a cíle a usilovně se snaží jim pomoci dosáhnout jejich osobních cílů. Tento přístup přináší jasné výsledky.
„…Obě byly tak motivované, to je úchvatné. Je zřejmé, že pochopily, jak je to pro jejich komunity důležité a opravdu do toho daly všechno ...” (projektový pracovník)
12
„…Síť zainteresovaných subjektů v Glasgow si velmi váží práce s mladými Romy, která se v rámci tohoto projektu, ve školách a dalších organizací dělá. Mnoho mladých Romů nyní vstupuje do projektu „Roma Employability Project“, který realizuje agentura „Jobs and Business Glasgow“. Dávají jasnou zprávu, že mladí Romové chtějí pracovat a jejich aspirační úrovně se zvyšují.” (stakeholder projektu) Další postupy partnerů v projektu Roma MATRIX Asociace romských rumunských žen v Rumunsku poskytovala Romům školení v oblasti podnikání, které jim umožňuje naučit se základy v této oblasti tak, aby byli v budoucnu schopni založit si vlastní živnost a stát se finančně nezávislými. Školicí kurz byl doplněn také komplexním manuálem. Většina z 15 účastníků si úspěšně vlastní podnikání zřídila. Užitečná byla především podpora s vyplněním veškeré administrativy nezbytné pro zřízení živnosti. Asociace mladých psychologů v Bulharsku organizovala „podnikatelský program“ zahrnující vytvoření firmy, obchodní právo, řízení malých a mikro podniků, řížení lidských zdrojů, stejně jako semináře na téma „jak si najít vhodnou práci“. Romové, kteří se tohoto programu účastnili se speciálně zajímali o možnosti zlepšení jejich IT dovedností pro zvýšení jejich možností na trhu práce. Byl zpracován praktický manuál pro zaměstnance a zaměstnavatele. Zpětná vazba od účastníků byla pozivitní. Ve Velké Británii Městská rada v Glasgow vsadila na partnerský přístup při snaze usnadnit Romům přístup ke službám ve městě. Účastníkům byla nabídnuta podpora a přístup k vyhledávačům práce, další školení, či možnosti vzdělávání a jazykové kurzy angličtiny. V Rotherhamu, také ve Velké Británii, realizovali celou řadu aktivit zahrnující program pro mladé Romy - „Pathways to employment“ (Cesty k zaměstnání) Program byl zaměřený na budování dovedností a znalostí, které zvýší možnosti účastníků dosáhnout vyššího vzdělání a zaměstnání, což zahrnovalo zlepšení jejich angličtiny a zvýšení aspirací. Podporoval také žáky v přístupu k učňovským oborům. Vhodné účastníky pomohly vybrat školy. Mladí lidé získali příležitost lépe poznat řemesla díky workshopům nabízeným pro různé profese, jakými jsou např. kadeřník, kosmetička, profese v oblasti gastronomických služeb a pohostinství, automechanik a pracovník na stavbách. Jeden mladý účastník zahájil své odborné vzdělávání přímo s Metropolitní radou Rotheramu a nyní pracuje s dětmi v místní základní škole.
13
Ponaučení pro tvorbu strategií a praxi Tato část příručky přináší ponaučení z činnosti partnerů Roma MATRIX. K jejich formulaci přispělo i lepší porozumění problematice díky mezinárodní nebo mezistátní působnosti akcí pod záštitou projektu Roma MATRIX.
Poučení 1 – Stěžejní je pracovat intenzivně na získání informací o tom, jak skloubit potřeby jednotlivců s potřebami místního trhu práce Nejlépe funguje intenzivní podpora, jedna na jednoho, především jsou-li zdroje omezené. Důkladná práce s jednotlivci a v malých skupinách je nejefektivnější proto, že buduje mezi Romy důvěru. Ti by totiž jinak měli málo důvodů k tomu, aby věřili Neromům. V momentě, kdy je důvěra postavena na dobře vybudovaných vztazích, je mnohem jednodušší pozorumět potřebám jednotlivých osob a poté nalézat cesty, jak je naplnit. Dobrá informovanost o potřebách místního trhu práce a možnostech a aspiracích jednotlivců vede k úspěšnému nalezení pracovního místa, které je dlouhodobě udržitelné. Programy potřebují zjistit, jaká jsou dostupná pracovní místa na lokálním trhu a jak dle toho u Romů rozvíjet správné dovednosti a schopnosti. To je pro všechny zúčastněné proces náročný na zdroje a vyžaduje mnoho času. Výsledky však nakonec stojí za to.
Poučení 2 – Zapojení všech zaintersovaných je nejlepší cestou k zajištění dlouhodobého udržitelného zaměstnání pro Romy Program musí pro vytvoření podmínek zaměstnatelnosti Romů pracovat se všemi zainteresovanými subjekty. Zaměstnavatelé a potenciální zaměstnanci musí být zapojeni hned od začátku. Pokud zde nebudou zaměstnavatelé, kteří Romy vnímají jako důvěryhodnou pracovní sílu, nestačí jen Romům pomáhat napsat si životopis, naučit je vystupování při přijímacím pohovoru a podporovat je při osvojování si nových dovedností. Osvěta a budování vztahů se zaměstnavateli musí být dlouhodobá. Pokrok pravděpodobně nebude rychlý, ale je důležité propojit všechny zainteresované tak, aby spolupracovali a pochopili vzájemně své potřeby. Úzká spolupráce se zaměstnavateli také pomůže zvýšit práva Romů jako zaměstnanců. Kultura práce bez smlouvy, bez záruk a málo placená může být změněna jen v případě, že zaměstnavatel vnímá hodnotu lidí, které zaměstnává. Kompatibilita mezi zaměstnavatelem a potenciálním zaměstnancem je stejně zásadní jako dovednosti. Ne-li zásadnější. To bude vyžadovat následný mentoring jak romských zaměstnanců, tak zaměstnavatelů, u kterých si nalezli práci.
14
Poučení 3 – Podporovat je třeba začít tak brzo, jak jen to je možné Je důležité včas investovat do mladých Romů, aby se zvýšily jejich aspirace a potenciál. Již od útlého věku potřebují vědět, že mají svou hodnotu a také jisté možnosti a měli by věřit ve vlastní schopnosti. To se obzvláště týká, i když nejen jich, mladých lidí, kteří byli vychováváni v ústavní péči. Při přípravě mladých lidí na práci může být velmi užitečné využívání zážitkového učení. Poučení 4 – Důležitost empatie Empatie a trpělivost jsou velmi důležité při vedení lidí, kteří dlouhodobě nepracují. Pochopení a pomoc při řešení potenciálních překážek na trhu práce, jako např. odpovědnosti romských žen za péči o děti, je také důležitá. Poučení 5 – Podpora by měla být průběžná Zajištění práce Romům je pouhým začátkem. Programy musí pokračovat v poskytování podpory tak, aby jim pomohli práci si udržet a začít obracet jejich život k lepšímu.
15
Odkazy na zdroje 1. Viz jednotlivé výzkumné zprávy dle seznamu níže. 2. Morton Hyde, Gashi, Clyde and Stanisic. „Mind the Gaps: A Robust Appraisal of Policies, programs and implementation for Roma inclusion.“ USAID. Washington. 2013 3. Kóczé, Angela. „Roma MATRIX Country Report: Hungary“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. 4. Viz jednotlivé výzkumné zprávy dle seznamu níže. 5. Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) „The Situation of Roma in 11 EU Member States: Survey results at a glance.“ 2012. Lucemburk. 6. Viz jednotlivé výzkumné zprávy dle seznamu níže. 7. Dobré praktiky a opatření Rady Evropy http://goodpracticeroma.ppa.coe.int/ 2012. 8. Barbulescu, Roxana. „Roma MATRIX Country Report: Spain“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Další odkazy Arcoudis, Chrisoula. „Roma Matrix Country Report: Greece“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Barbulescu, Roxana. „Roma Matrix Country Report: Spain“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Bello, Barbara Giovanna. „Roma Matrix Country Report: Italy“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Kóczé, Angela. „Roma Matrix Country Report: Hungary“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Kostka, Joanna. „Roma Matrix Country Report: Poland“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Lajčáková, Jarmila. „Roma Matrix Country Report: Slovakia“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Muhič Dizdarevič, Selma. „Roma Matrix Country Report: Czech Republic“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Pantea, Maria-Carmen. „Roma Matrix Country Report: Romania“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Todorov, Todor. „Roma Matrix Country Report: Bulgaria“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Turley, Hilary. „Roma Matrix Country Report: UK“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB.
16
Další zdroje Výzkumnou složkou projektu Roma MATRIX je zjišťování, jak jsou v deseti členských státech prezentovány a zaváděny Národní strategie pro integraci Romů (NRIS) a další strategie zaměřené na inkluzi Romů. Zvláštní důraz je kladen na způsoby vypořádávání se s rasismem vůči Romům, stejně jako na pokroky, které členské státy udělaly v klíčových oblastech zájmu širšího projektu Roma MATRIX. Zdroje zahrnují:
Deset národních zpráv - jedna z každého státu účastnícího se Roma MATRIX projektu. Zprávy jsou napsány různými autory a zabývají se tematickými oblastmi důležitými pro Roma MATRIX.
Průběžná výzkumná zpráva Roma MATRIX přináší přehled klíčových témat nadnesených autory deseti samostatných zpráv členských zemí Roma MATRIX.
Brown, P., Dwyer, P., Martin, P. and Scullion, L. (2014) Roma MATRIX Průběžná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.
Závěrečná výzkumná zpráva projektu Roma MATRIX, která dokumentuje empirickou činnost a závěry, vznikla zapojením více než 130 klíčových účastníků v deseti členských zemích, dostupná od dubna 2015.
Brown, P., Dwyer, P., Martin, P., Scullion, L. and Turley, H. (2015 – v přípravě) Závěrečná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.
Veškerý výzkum projektu Roma MATRIX je dostupný na stránkách www.romamatrix.eu/research Více informací o případových studiích projektu Roma MATRIX uvedených i neuvedených v této příručce naleznete na stránkách www.romamatrix.eu/casestudies Pro více informací o projektu Roma MATRIX navštivte stránky www.romamatrix.eu
17
Další příručky dobré praxe Příručka dobré praxe 1: Nahlašování a poradenská centra Příručka dobré praxe 2: Sítě prosazující práva Příručka dobré praxe 3: Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči Příručka dobré praxe 4: Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání Příručka dobré praxe 5: Zaměstnanost Romů Příručka dobré praxe 6: Mezikomunitní mediace Příručka dobré praxe 7: Romské komunitní zdravotní mediátorky Příručka dobré praxe 8: Mentoring Romů ve veřejných institucích Příručka dobré praxe 9: Romské protirasistické kampaně a pozitivní zobrazování Všechny příručky jsou dostupné na stránkách: www.romamatrix.eu/goodpracticeguides
18
www.romamatrix.eu Tato publikace byla zpracována v češtině
Tato publikace byla zpracována v češtině
