PŘÍRUČKA DOBRÉ PRAXE RP ROMA

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL V ČESKÉ REPUBLICE

PŘÍRUČKA DOBRÉ PRAXE RP ROMA KARVINÁ 2008

PROJEKT ROMCENTRUM JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM A ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

PŘÍRUČKA DOBRÉ PRAXE RP ROMA

KARVINÁ 2008

PROJEKT ROMCENTRUM JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM A ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Vydáno v rámci projektu Společenství EQUAL. Zpracovala: Úpravy a doplnění:

„Romcentrum“

Programu

Iniciativy

Mgr. Leona Mechúrová, ANATAS s.r.o., Karviná Lubomír Kuznik a Mgr. Veronika Krejčová, Občanské sdružení "Sdružení Romů Severní Moravy, Karviná

Vydalo Občanské sdružení "Sdružení Romů Severní Moravy", Karviná Karviná 2008 Vydání první

Fotografie použité Romcentrum.

v této

publikaci

pocházejí

z fotoarchivu

projektu

Na obálce: Ve víru tance, Kateřina Ciupová (Gymnázium Karviná) Autorka byla oceněna na 2. ročníku výtvarné a literární soutěže pro děti ze ZŠ realizované v rámci projektu Romcentrum (rok 2007, téma „Lidé v našem městě“, 1. místo ve IV. věkové kategorii)

Tato publikace je výstupem projektu „Romcentrum“ realizovaného a financovaného v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Programu Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) je spolufinancován z Evropského sociálního fondu EU. Projekt Romcentrum je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky.

2

OBSAH 1. ÚVOD

…………………………………………………………………….

5

1.1

Základní informace o projektu ………………………………..

6

1.2

Rozvojové partnerství ROMA se představuje

…….………

7

1.3

Nadnárodní partnerství R.O.A.D.

………………………..

10

1.4

Romský problém v České republice ………………………..

11

2. REGIONÁLNÍ ANALÝZY – KARVINSKO 2005 ………………………

13

2.1

Srovnávací analýza potřeb cílových skupin v souvislosti s jejich zaměstnáváním ………………………...

14

2.1.1 Výzkumná zpráva z terénního výzkumu Karviná – Slovinec a Karviná – Doly ………………………… 18 2.1.2 Výzkumná zpráva z terénního výzkumu Karviná – Nové Město

……………………………………….

20

2.1.3 Výzkumná zpráva z terénního výzkumu Orlová – Kopaniny …….……………………………………….

21

2.1.4 Výzkumná zpráva z terénního výzkumu Orlová 1 a Orlová – Poruba ……………………….…………………… 25 2.1.5 Srovnávací analýza výsledků terénního výzkumného šetření …………………………………………………………. 2.1.6 Návrhy a doporučení

26

……………………………………….

29

2.1.7 Závěr …………………..………………………………………

31

2.1.8 Příloha – tabulková část ……………………………………… 32 2.2.

Regionální analýza současného stavu potřeb zaměstnavatelů ……………………………………………….. 40

2.2.1 Výsledky šetření ……………………………………………….. 43 2.2.2 Závěr ……………………………………………………………. 50

3

3. MULTIKULTURA

……………………………………………………..

51

3.1

Předprofesní příprava

……………………………………….

51

3.2

Volnočasové aktivity na ZŠ Družby Karviná ………………

52

3.3

Romcentrum a volný čas …….………………………………

54

3.4

Mentoring ……………………………………………………..

56

3.5

Diskusní kulaté stoly pro veřejnost …………………………..

58

3.6

Workshopy při Karvinském romském festivalu

………….

61

3.7

Besedy pro děti a mládež

………………………………..

62

3.8

Dny romské kuchyně

……………………………………….

63

3.9

Výtvarná a literární soutěž pro děti …………………………..

65

3.10 Návštěvy Muzea romské kultury v Brně

…………………

69

3.11 Výstava Romské obrození (Roma Rising) ………………...

69

4. INTEGRACE …………………………………………………………….

70

4.1

Terénní vzdělávání

………………………………………

70

4.2

Poradenské motivační a vzdělávací kurzy ………………..

74

4.3

Roma agentura ………………………………………………..

75

5. ZÁVĚR ……………………………………………………………………

77

6. POUŽITÉ ZDROJE

79

…………………………………………………….

4

1. ÚVOD

Iniciativa Společenství EQUAL je jednou ze čtyř iniciativ Společenství, které jsou v programovém období 2000 – 2006 spolufinancovány ze Strukturálních fondů. Iniciativa Společenství EQUAL spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu (ESF) je jedním z nástrojů na dosažení cílů Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ). Tato Iniciativa podporuje na celém území EU mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce. Cílem Iniciativy je tedy vyvinou a prosadit nástroje na podporu příslušníků znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaných, nízkokvalifikovaných, absolventů škol, starších občanů, osob se zdravotním postižením, etnických menšin, žen, azylantů a osob ohrožených sociální exkluzí apod.), kteří se střetávají s diskriminací či nerovným zacházení buďto přímo v zaměstnání nebo při hledání zaměstnání. Tato publikace vznikla jako výsledný informační materiál prezentující činnosti realizované v rámci projektu Iniciativy Společenství EQUAL ROMCENTRUM, který rozvojové partnerství ROMA uskutečnilo v letech 2005 – 2008. Tato publikace si nedává za cíl vyčerpávajícím způsobem popisovat všechny aktivity a výsledky projektových aktivit. Našim cílem je zaujmout čtenáře a ve své šíři představit výsledky práce mnoha expertů, kteří v projektu pracovali s romskými dětmi, mládeži i dospělými a hledali optimální řešení v rámci podpory sociálního a pracovního začleňování Romů v regionu Karvinska.

5

1. 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU Sdružení Romů Severní Moravy realizovalo v období 2004—2008 ve spolupráci s partnery projekt Romcentrum v rámci Iniciativy Společenství EQUAL . Tento projekt vycházel z potřeby karvinského regionu rozšířit nabídku služeb a podpory romskému etniku. Aktivity projektu souvisely s budováním funkčního komunitního centra jako základny nejen pro romskou komunitu, ale i pro příslušníky majoritní společnosti za účelem propojování kultur a zvyklostí. V rámci projektu vyvíjelo rozvojové partnerství aktivity, které byly zaměřeny na vytvoření náplně činnosti komunitního centra v oblastech prevence — výchovně osvětové činnosti, multikultury - propojování kultur menšinové a majoritní společnosti. Velkou kapitolou projektových prací byla oblast vyvíjení a realizace vzdělávacích programů pro Romy od terénního osvětového vzdělávání po motivační a aktivizační programy realizované za účelem zlepšení přístupu cílových skupin na trh práce. V rámci aktivit projektu Romcentrum vznikla Roma agentura — agentura práce, která svou činností přispívá k podpoře lepšího přístupu Romů na trh práce v karvinském regionu, iniciuje pravidelnou spolupráci se zaměstnavateli a reflektuje potřebu předcházení diskriminace a xenofobie nejen ve společnosti, ale i na trhu práce. Základní údaje: • Název programu: Program Iniciativy Společenství EQUAL • Číslo tématické priority: 9. 1 • Název tématické priority: Zlepšování zaměstnatelnosti • Číslo tématického opatření: 1. 3 • Název tématického opatření: Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblastech Cíle 1 • Název projektu: ROMCENTRUM • Název rozvojového partnerství : ROMA • Číslo projektu: 0010 • Opatření 1.3. - Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblastech Cíle 1 • Globální cíl: Zlepšení soužití majoritní společnosti a minorit

6

1.2 ROZVOJOVÉ PARTNERSTVÍ ROMA SE PŘEDSTAVUJE Občanské sdružení “Sdružení Romů Severní Moravy“ realizovalo projekt Iniciativy společenství EQUAL ve spolupráci s národními partnery, kterými byly vzdělávací a poradenské organizace, nezisková organizace, školská zařízení a instituce státní správy. SDRUŽENÍ ROMŮ SEVERNÍ MORAVY http://www.romcentrum.karvina.info V červnu roku 2003 bylo dokončeno a zahájilo svoji činnost kulturní zařízení pod názvem „Romské kulturní a společenské centrum“, jehož zřizovatelem je Občanské sdružení "Sdružení Romů Severní Moravy". Toto ojedinělé kulturní zařízení, nejen v rámci našeho kraje, ale i v celé České republice, je základem pro kulturní, vzdělávací a společenské aktivity neziskových národnostních uskupení nejen ve městě Karviná, ale i v celém Moravskoslezském kraji. V prostorách Romského kulturního a společenského centra je taneční a konferenční sál pro 200 návštěvníků, místnosti pro kanceláře a mimoškolskou činnost dětí a mládeže. Tento projekt vznikl jako odezva na základní teze a strategii pro vzdělávání romských dětí s cílem úspěšné integrace romské menšiny do české společnosti. Přívlastek „romské“ v názvu Centra pouze zdůrazňuje absenci podobného zázemí pro Romy a nikoliv snahu o jejich jakoukoliv segregaci. Myšlenkou využití „Centra“ pro trávení volného času organizovaných a neorganizovaných dětí a mládeže se členové sdružení vážně zabývají od samého vzniku projektu. Organizováním těchto volnočasových aktivit byl od počátku naplňován jeden ze základních cílů sdružení, a to podchytit zájem rodiny i dětí o další vzdělávání na úrovni sekundární i terciární. Cílem je stále aktivní řešení národnostní otázky, která sebou nese problematiku rasismu, xenofobie a národnostní nesnášenlivosti

7

ANATAS s.r.o., Karviná www.anatas.cz ANATAS s.r.o. je poradenskou a vzdělávací organizací. Má zkušenosti s projektovým řízením a vzdělávacími aktivitami pro podnikatelské subjekty, realizuje outdoorové a teambuildingové akce s využitím zážitkové pedagogiky. V rámci aktivit projektu Romcentrum zodpovídal za spolupráci v rámci nadnárodní spolupráce, evaluaci a naplňování principů Equal. Podílel se na organizaci aktivit pro mainstreaming a diseminaci

AKADEMIE J.A. KOMENSKÉHO, KARVINÁ www.ajak.karvina.cz Partner se zabývá vzděláváním osob ohrožených nerovným přístupem na trhu práce, má zkušenosti s realizací vzdělávání pro cílovou skupinu Romů. Spolu s úřadem práce zajišťuje rekvalifikační kurzy a APZ. V projektu partner vyvinul a pilotně ověřil metodiku terénního vzdělávání, která byla validována v rámci RP i prostřednictvím Národní tématické sítě vytvořené v ČR pro podobné projekty.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DRUŽBY, KARVINÁ www.zs-druzby.cz Partner je školskou institucí pro vzdělávání dětí od 6-15let. Tato ZŠ se nachází v okrajové části města, kde žije vyšší podíl romských občanů. ZŠ předpokládá, že školu navštěvuje cca 40% romských žáků. Partner realizoval nabídku volnočasových aktivit v místě, kde jsou romské děti zvyklé navštěvovat školu a podpořil tak jejich smysluplné trávení volného času a prevenci sociálně patologických jevů v této lokalitě. ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOMENSKÉHO, KARVINÁ – NOVÉ MĚSTO www.zvs.karvina.cz Partner je speciální školskou, institucí pro vzdělávání dětí od 6-15let. Tuto základní školu navštěvuje velké množství romských dětí pocházejících ze slabého sociálního prostředí, rodiče sami jsou dlouhodobě nezaměstnaní, bez vzdělání. V projektu partner vytvořil metodiku předprofesní přípravy, jejichž základem jsou romská tradiční řemesla a rukodělné zručnosti. Metodika je především zaměřena na cílovou skupinu dětí , ale aktivity mohou vykonávat i dospělí, rodiče dětí. STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ, OBEC DOUBRAVA www.karvina.org a www.doubrava.cz Města a obce regionu se potýkají s problematikou romských menšin na svém území. Spolupráce tkví v navázání vztahů na místní úrovni, v konzultacích záměrů a plánů měst a obcí a zařazení výstupů projektu do řešení romské problematiky v regionu. 8

NOVÁ ŠKOLA o.p.s., PRAHA www.novaskola.org Nová škola o.p.s. realizuje od roku 1996 vzdělávací programy určené pro děti i dospělé. Pracuje v oblasti specializovaných vzdělávacích a komunitních programů a služeb. Práce je zaměřena na sociokulturně znevýhodněné skupiny obyvatelstva, se speciálním zřetelem na romskou komunitu , úspěchem bylo prosazení pozice asistenta učitele (dříve romského pedagogického asistenta) do českého systému školství. V projektu měl partner zodpovědnost za vyvinutí metodiky mentoringu a proškolení komunitních koordinátorů a mentorů. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA OKRESU KARVINÁ www.hkok.cz Je organizací zajišťující poradenské a konzultační služby v oblastech spojených s podnikatelskou činností. Vypracování analýzy a prognózy potřeb zaměstnavatelů, se specifikem na zaměstnávání Romů a etnických menšin. SSKA – STAVEBNÍ SPOLEČNOST KARVINÁ, s.r.o www.sska.cz Je společností zabývající se stavebními pracemi, zaměstnává dělnické a pomocné dělnické profese. V rámci projektu napomáhala organizace Roma agentuře s aktivitami spojenými se zaměstnáváním romských občanů. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ, OBCHODNĚ - PODNIKATELSKÁ FAKULTA KARVINÁ www.opf.slu.cz Je vysokoškolskou institucí, která připravuje odborníky v oblastech podnikání, finančnictví, ekonomie, sociálního managementu, cestovního ruchu i v oblasti problematiky Evropské unie. V rámci projektu zpracovali srovnávací analýzu potřeb cílových skupin při jejich zaměstnávání v regionu Karvinska. Tato analýza přispěla v určité míře k zohlednění potřeb cílových skupin při jejich uplatňování na trhu práce.

9

1.3 NADNÁRODNÍ PARTNERSTVÍ R.O.A.D.

Rozvojové partnerství ROMA spolupracovalo na mezinárodní úrovni s organizacemi na Slovensku, v Itálii, Polsku a Maďarsku pod názvem TC R.O.A.D. (Romany Organizations for Aim and Development). Slovenští partneři realizovali vzdělávání romských občanů s cílem zlepšit jejich pracovní uplatnění, Italové připravovali zavedení a prosazení výrobní značky Gypsy pro tradiční romské řemeslné a rukodělné výrobky. Cílem maďarských partnerů bylo vytvořit a provozovat evropský romský mediální televizní kanál a polští partneři se podobně jako čeští partneři zajímali o širokou oblast nabídky služeb pro romské občany za účelem zlepšení jejich přístupu na trh práce a překonávání diskriminačních postojů majoritní společnosti. Kontakty: Romcentrum, CZ

www.romcentrum.karvina.info

Evropská romská pracovná agentura, SK www.erpa.sk Esélyegyenlöség a médiában, HU

www.keja.hu

In Carovana. Sulla vie delle stelle, IT

www.kervan.it

Romowie na rynku pracy , PL

www.stowarzyszenieromow.hg.pl

Společné problémy: V celé Evropě existují v podstatě srovnatelné problémy Romů ve společnosti. Současné trendy v ekonomice jsou příčinou extrémně vysoké nezaměstnanosti Romů z důvodu jejich nízké kvalifikace a neschopnosti pružně reagovat na potřeby trhu práce. Navíc se Romové potýkají s předsudky, s různými formami diskriminace. Jejich nízká životní úroveň je alarmující zvláště v sociálně vyloučených lokalitách. Majoritní společnost jen obtížně mění své postoje k romské menšině a to z důvodu jejich odlišného způsobu života. Práce s etnickými menšinami a také role státu a organizací pracujících s romskou menšinou je zajišťována v každé zemi jiným způsobem. Různorodost řešení a přístupů k problematice menšin v jednotlivých zemích přinesla tomuto partnerství nové zkušenosti.

10

1.4 ROMSKÝ PROBLÉM V ČESKÉ REPUBLICE V České republice převažuje odmítavý postoj k některým etnickým skupinám dlouhodobě usazeným na území ČR. Největším problémem je a pravděpodobně i nadále bude postoj k romské menšině, která je vnímána jako cizorodý prvek. Romové jsou jedinou národnostní menšinou v České republice, která se svými antropologickými rysy zjevně odlišuje nejen od majority, ale i od ostatních národnostních menšin. Zjevná "odlišnost" navozuje zjednodušující stereotyp vnímání Romů a tradičně negativně ovlivňuje pozici Romů ve společnosti. Díky tomu je značně zkomplikována možnost její plnohodnotné integrace. Ta je navíc znesnadněna velkou izolací od majoritní populace spojenou s vzájemnou neznalostí obou skupin, dále katastrofální nezaměstnaností romské populace, která je spolu s nízkou mírou vzdělanosti hlavní příčinou všeobecně nižší životní úrovně. Mnohé společenské, kulturní a politické tlaky způsobily postupný rozpad kulturní identity romské populace, který ještě více prohlubuje pocit nechtěnosti, osamělosti a vykořeněnosti. Ten je podtržen malou ochotou veřejnosti a často i orgánů státní správy a samosprávy řešit problémy spojené se vzájemným soužitím věcně, bez neopodstatněných předsudků a zažitých stereotypů. V neposlední řadě se na obtížném začleňování podílí neochota romské menšiny přijímat některé programy a návrhy, které jsou jimi často považovány za prostředky asimilačního a nepřátelského tlaku ze strany majoritní společnosti. Izolace, potíže při získávání zaměstnání, segregace jsou často již výsledkem slabého sociálního postavení Romů, přímo souvisejícím s jejich vzdělanostní úrovní. Tzv. romský problém je problémem zablokovaných šancí na rozvoj této menšiny, který je spojený s nepreferováním šancí na rozvoj menšinou samotnou a v neposlední řadě se jedná o pocit diskriminace, kterým tato menšina trpí. Jde jednak o problém sociálního sestupu té části romské populace, která se před rokem 1989 stala součástí globální české společnosti a jejíž postavení v současnosti ohrožuje dlouhodobá nezaměstnanost, jednak o problém té části romské populace, u které se po roce 1989 zastavil proces adaptace na podmínky moderní civilizace. Romové tento problém všeobecně vnímají jako problém diskriminace a až druhotně jako problém sociálně-ekonomický. Nelze si nevšimnout kumulace téměř všech sociálních problémů vysoké míry nezaměstnanosti, většinou dlouhodobé, nízké úrovně vzdělanosti a kvalifikace, špatných bytových podmínek, nevyhovujících podmínek hygienických a zdravotních, nižšího průměrného věku, nižší 11

životní úrovně, problematické školní docházky dětí, vysoké míry drogové závislosti u mládeže, gamblerství, vysoké míry závislosti na sociálních dávkách atd. Kontakty s majoritou jsou většinou jednorázového charakteru, nahodilé, podobu trvalého kontaktu mají jen kontakty s úřady. Rozsah problémů je značný a jejich vzájemné propojení je tak silné, že není možné poukázat na některý z nich a označit jej za dominantní. Romská problematika je problémem komplexním a řešení třeba jen jedné jeho části - například té, která je spojená se sociální pomocí - a zanedbání dalších, bude v delší perspektivě zákonitě neúspěšné. Na druhou stranu je zřejmé, že nejrychleji lze realizovat právě taková opatření, které lze opřít o existující institucionální a organizační strukturu veřejné správy, a z této skupiny v prvé řadě opatření, která lze realizovat v rámci odborů sociální péče obecních úřadů.

12

2. REGIONÁLNÍ ANALÝZY - KARVINSKO 2005 Zkoumaná problematika romské minority podle dosavadních zjištěných zdrojů Problematika soužití majority a romské minority byla a je předmětem řady studií, zkoumání, komentářů , ale také legislativních norem, rozhodnutí, předpisů a usnesení. Jde o složitý společenský problém, takže není divu, že je předmětem zájmu v nejrůznějších rovinách. K systematickému výzkumu daného problému proto patří archiv a přehled o realizovaných šetřeních, výzkumech a rozborech, archiv platných a dříve existujících právních norem, archiv zápisů a usnesení orgánů , které se danou oblastí na celostátní úrovni zabývají, případně další podklady. Patří možná mezi příznačné jevy, že podobný archiv jsme k problematice soužití romské a majoritní populace nenašli. Seznamování s podklady a vlastně i hledání zdrojů poznatků při přípravě výzkumu a při porovnávání získaných poznatků s jinými prameny tak bylo založeno jednak na spolupráci s odborníky z této oblasti, na vlastních zkušenostech řešitelů a také na náhodě. Původní představa, že pro srovnání a i jako východiska pro projekt využijeme nejen výzkumy, ale i další podklady, se ukázala jako přehnaná. Ani se nepodařilo shromáždit všechny výzkumy (ani jako zprávy, nebo data), natož ostatní podklady. I tak se ukázalo, že jde o problematiku poměrně často zkoumanou. Asi by bylo užitečné, kdyby bylo možné zpracovat všechny dostupné výzkumy zabývající se problematikou romské minority. Při výběru podkladů jsme vycházeli za prvé z toho, že jsou některé podklady, které jsou sice zásadní, ale jsou známé a poměrně snadno dostupné. Jedná se především o tzv. Bratinkovu zprávu (Zpráva o situaci romské komunity v České republice a opatření vlády napomáhající její integraci ve společnosti. Úřad vlády ČR, kancelář ministra vlády Ing. P. Bratinky, čj.: 4517/97KMV) a tzv. Gabalovu zpráva (Gabal I. a kol., Etnické menšiny v ČR a střední Evropě, konflikt nebo integrace, GaG., Praha 1999). Je možné také odkázat na velmi obsáhlý materiál Socio-klubu: „Romové v České republice“ (Socio-klub, Praha 1999). Tyto materiály nebyly do analýzy explicitně zahrnuty.

13

2.1 SROVNÁVACÍ ANALÝZA POTŘEB CÍLOVÝCH SKUPIN V SOUVISLOSTI S JEJICH ZAMĚSTNÁVÁNÍM Charakteristika romského etnika Romské etnikum představuje zvláštní skupinu ohroženou sociálním vyloučením. Podle české legislativy (zákon č. 273/2001 Sb. o právech příslušníků národnostních menšin) je státním orgánem zakázáno shromažďovat statistické údaje o etnických menšinách. To znamená, že není možné získat relevantní statistické údaje o romském etniku, protože nikdo nesmí zjišťovat, jestli je daná osoba členem romského etnika či nikoliv. Přesněji, je možné vytvořit speciální cílený program, avšak je prakticky nemožné získat relevantní číselné údaje o přínosu, který z něj získá romské etnikum. Zároveň, jak vyplývá z analýzy a příslušného dokumentu vlády, Koncepce romské integrace, se zcela významově nekryjí ani termíny romská komunita a romská národnostní/etnická menšina. Členem romského etnika je de facto kdokoli, koho většina identifikuje jako člena této sociální a etnicky definované skupiny (např. i osoby, které nejsou romského původu, ale které se integrovaly do romského prostředí a trvale v něm žijí).

14

Struktura romského etnika Romská etnická skupina žije na evropském území v 21. století ve struktuře rodových klanů. Pro Romy termín rodina nepředstavuje intimní jednotku - manželský pár a jedno či dvě děti, případně prarodiče, ale veškeré široce rozvětvené příbuzenstvo, čítající často několik stovek lidí. Příslušnost k rodině (de facto k rodu) je pro jednotlivého příslušníka největší hodnotou, znamená pro něj jistotu, zázemí a bezpečí. Vše, co příslušník rodiny dělá, dělá pro přežití rodu. Přežití rodu je největší životní hodnotou, které se podřizuje všechno ostatní. Největší úctu v romské komunitě mají staří lidé, pro jejich životní zkušenost a moudrost. Romští senioři neumírají opuštěni, odloženi rodinou v domovech důchodců nebo léčebnách pro dlouhodobě nemocné, ale doma, obklopeni svou rodinou. Osobní kontakt mezi členy rodiny obecně je více dotykový, jsou rádi blízko sebe, rádi se vzájemně dotýkají, nevadí jim stísněné prostory, nepožadují soukromí, jsou neradi sami. Výchova dětí v romské rodině Romské děti z velké většiny nechodí do mateřských škol a nemají tedy žádnou zkušenost s jinými než romskými dětmi ani s organizovanou kolektivní činností. Romské dítě bývá vychováváno v širší rodině s větším počtem sourozenců než je zpravidla běžné. Každé dítě má v rodině své místo a svou přezdívku. Děti jsou vedeny od útlého věku k samostatnosti a brzy s nimi rodiče jednají jako s dospělými lidmi, rovnocennými partnery. Jsou zasvěcovány do problémů dospělých lidí v rodině a účastní se jich. To je také jeden z důvodů, kromě rasových somatických znaků, proč dříve dospívají. Tento postoj k dětem se zřejmě dědí z dob, kdy byla brzká samostatnost dětí nutná k přežití rodu. Na jedné straně otevírá svět dospělých s jeho starostmi a rozbíjí tak nebývalým způsobem jejich sociální vnímání a chování, na straně druhé, pro tuto zátěž jakoby ztrácely to dětství, jak ho prožívá většina ostatních dětí. Takový způsob výchovy je typický pro přírodní národy a odpovídá způsobu života v těžkých podmínkách na okraji civilizace. Ve všech kulturách je základem výchovy dětí předávání tradic a základních mravních norem. Romové vychovávají své děti k přežití, ovšem v civilizovaném světě. Jejich výchova se vyznačuje značnou emocionalitou a současně neschopností rodičů dětí učit čemukoli jinému než je nezbytně nutné, vše ostatní je považováno za nepotřebné. Způsob života v romské rodině vede u jednotlivce ke ztrátě pocitu zodpovědnosti za svůj život, což je v rozporu s pocitem tíhy zodpovědnosti za sebe sama, který je nosným principem evropské 15

kultury. Kolektivní rozhodování a zodpovědnost v romské rodině vede k tomu, že jednotlivec nemá potřebu jakékoli vlastní individuální životní ambice, a to velmi citelně poznamenává školní práci a budoucí profesní orientaci. Z tohoto pohledu se romství může jevit jako sociální kategorie. Velmi často se stává, že když jedinec přestane žít v komunitě, přestává být také Romem. Tento fakt je pro vzdělání Romů zásadním. Jazyková bariéra Základem jazykové výbavy většiny romských dětí přicházejících do prvního ročníku základní školy je, až na výjimky, romsko-český slang. Tyto děti jsou znevýhodněny ve srovnání s dětmi ostatními především tím, že neovládají obecnou češtinu. Romských rodičů, kteří by mluvili na své děti jen romsky, je malé procento. Většina rodičů učí děti češtinu, ovšem tak jak se ji naučili oni - tzn. romsko-český slang. V důsledku rychlého školního tempa se jazyková bariéra u dětí prohlubuje. Dítě, které ztratí kontakt s učitelem, protože mu nerozumí, se přestane brzy zajímat o školní práci. Motorický neklid, nesoustředěnost a kázeňské problémy u romských dětí bývají často učitelem mylně považovány za vývojovou poruchu typu lehké mozkové dysfunkce. Hledání komunikačního kódu Pokud chcete správně porozumět problému konkrétní rodiny, musíte se nejprve pokusit naleznout komunikační kód, komunikační úroveň, na které jsou rodinní příslušníci s vámi schopni se domluvit. Komunikační kód naleznete tehdy, podaří-li se vám vzbudit u romské rodiny pocit důvěry. K vyvolání pocitu důvěry u Romů je zapotřebí respektovat a dodržovat v kontaktu s Romem nepsaná romská pravidla, zvyky a obyčeje. Rysy sociálního systému: • • • • • • • • • •

každé rozhodování je společné, neschopnost být sám, vyhoštění z rodu je největší trest, mnohost je podmínkou štěstí, čas je minulost a přítomnost, budoucnost neexistuje, čas se neodvozuje od ročních období, neustálá změna místa a prostředí zvyšuje naději na přežití, setrvání na jednom místě zvyšuje nebezpečí, způsob obživy, řemesla jsou podřízena této neustálé změně, základní dovedností je umět se vyhnout, uniknout před nebezpečím.

16

Znaky romského myšlení Romské myšlení je velmi konkrétní a impulzivní. Problémy se neřeší s předstihem, problémy se odkládají a řeší se až tehdy, když už je pozdě. Když na problém nikdo neupozorní zvenčí a nedožaduje se jeho okamžitého řešení, problém neexistuje. Typickým případem jsou obrovské dluhy na nájemném. Není pro rodinu ostuda, že dluží na nájemném, ostuda to je tehdy, když se o tom mluví. Romové nepřemýšlejí o budoucnosti a nevracejí se v myšlenkách ani příliš do minulosti. Žijí teď a tady. Díky tomuto typickému znaku romského myšlení jsou jejich kombinační schopnosti omezené a nedokáží tak předvídat nepříjemnosti, které mohou z jejich současného jednání vzejít v budoucnosti. Ve spojení se značnou emocionalitou projevu mívají často jejich okamžitá rozhodnutí katastrofální dohru v budoucnosti. Život Romů v Evropě byl dlouhodobě nezajištěn. Lepší vajíčko dnes než slepice zítra, říká romské přísloví a charakterizuje romské vnímání hodnot. Jím, piji, žiji, umřu – nač hospodařit, říká jiné přísloví a vyjadřuje vztah Romů k budoucnosti. Budoucnost má zvláště u starších Romů dosud malou hodnotu. Důležitější je přítomnost a minulost, která je jistá. Proto si velká část Romů necení školního vzdělání, jež přináší plody až po mnoha letech. Kriminalita Vzhledem k tomu, že nejen Romové, ale obecně etnické minority mají ve společnosti z uvedených důvodů méně výhodné postavení nesoucí s sebou řadu kriminogenních rizikových faktorů, zřejmě obecně platí, že minority mívají, kromě některých výjimek, několikanásobně vyšší míru kriminality než majoritní populace. Ve světle zmíněného faktu je třeba zdůraznit, že romská kriminalita zřejmě výrazněji nepřesahuje obvykle udávaný násobek zvýšené míry kriminality minorit. Určitě nelze vyjádřit přesný počet Romů v České republice (tento údaj není k dispozici). Počet Romů se odhaduje nejčastěji asi 2,5 - 3 %; existují však i vyšší odhady. Co však rozhodně nelze příznivě hodnotit, je vysoký podíl romské mládeže na prekriminalitě (ta se týká dětských pachatelů tedy osob do 15 let věku) a kriminalitě mladistvých (tj. od 15 do 18 let). Je ovšem pravda, že proporcionálně je v romské populaci mnohem více dětí a mladistvých, (tedy osob do 18 let věku) než v celé populaci ČR. Mládež tvoří zhruba čtvrtinu až (v posledních letech) asi pětinu z celé populace ČR, zatímco se odhaduje, že v populaci Romů mládež do 18 let věku tvoří více než 50 %. Z tohoto pohledu jsou údaje o kriminalitě romské mládeže více pochopitelné. V poslední době u romské mládeže dochází k rozvoji relativně masivní závislosti na drogách. S ní je obvykle spojena tzv. opatřovací kriminalita. Pokud by se tuto situaci nepodařilo podchytit, kriminalita romské mládeže by pravděpodobně opět stoupala.

17

Výzkumné šetření V rámci plánovaného časového harmonogramu se uskutečnilo terénní výzkumné šetření ve vybraných lokalitách města Karviné a Orlové, které jsou nejpočetněji zastoupena romskou minoritou. Výzkum byl proveden v několika etapách po dohodě s terénními sociálními pracovníky a rómskými asistenty. Před samotným šetřením jsme zmapovali prostředí výzkumu, zejména jeho demografickou strukturu. Pro potřeby výzkumného šetření byl vytvořen komunitní výzkum, který charakterizoval výzkumné prostředí. V první etapě se uskutečnilo výzkumné šetření v lokalitě Karviná – Sovinec a Karviná – Doly. Jedná se o prostředí na periferii města Karviné, které je obydleno sociálně slabšími skupinami obyvatel jak z majoritní, tak z minoritní části společnosti. V další etapě se uskutečnilo terénní výzkumné šetření ve městě Karviná, v části Karviná Nové Město. Tato lokalita se nachází přímo ve městě a je obydlena jak romskou komunitou, tak i z části majoritní společností. Romové jsou zde více integrovanější, než romská komunita na periferii města.

2.1.1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA Z TERÉNNÍHO VÝZKUMU KARVINÁ – SOVINEC A KARVINÁ – DOLY

Cílem výzkumu byla úroveň sociálních vztahů mezi majoritní společností a romským etnikem v části Karviná-Doly, kde se nacházejí holobyty . Dalším místem výzkumu byl objekt ubytovny Průkopník, který se nachází u bývalého Dolu Barbora, taktéž v části Karviná-Doly. Jak už bylo uvedeno, cílem výzkumu byla úroveň integrace romského etnika a analýza jejich potřeb, která souvisí s pracovními příležitostmi na trhu práce. Z tohoto hlediska lze předpokládat, že romské etnikum není do majoritní společnosti plně integrováno a na trhu práce nejsou jeho potřeby dostatečně uspokojovány. Výzkum probíhal v lokalitě Karviná-Doly. První z lokalit se nachází podél hlavní komunikace nedaleko Dolu ČSA. Jedná se o holobyty - dům č.p. 1044, které mají 2 nadzemní podlaží. V každém podlaží je umístěna společná kuchyň a sociální zařízení pro muže a ženy. Ve 2. nadzemním podlaží je 17 ubytovacích jednotek, v 1. NP 12 ubytovacích jednotek. Ubytovací jednotky jsou obsazeny a využívány.

18

V roce 2000 byla zakoupena sestava UNIMO buněk, která byla umístěna v blízkosti stávajících holobytů (č.p. 2178). Tato sestava UNIMO buněk má 2 nadzemní podlaží, každé z nich má společnou kuchyň a oddělené sociální zařízení zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. V celé sestavě UNIMO buněk je umístěno 45 ubytovacích jednotek, z toho 21 v 1. NP a 24 v 2. NP. V současné době je sestava UNIMO buněk úředně zkolaudována a z 80 % obsazena vystěhovanými neplatiči nájmu z bytů 1. kategorie. Druhá z lokalit je konstituována podél hlavního tahu na Havířov vedle bývalého Dolu Barbora. Tento objekt je bývalou ubytovnou horníků tj. ubytovna Průkopník a nedaleko od něj se nachází zastávka ČSAD. Tento objekt je tvořen dvěmi budovami, které jsou propojeny společným suterénem. Každá z budov má 3 podlaží, která mají oddělená sociální zařízení zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Holobyty mají pouze 1 pokoj a malou předsíň. Podrobnější popis o této lokalitě nebyl bohužel k dispozici.

19

Explicitní stanovení metodiky Jako metoda zkoumání byla zvolena explorativní metoda, realizovaná technikou dotazníku. K usnadnění výzkumu a znalosti zkoumaných lokalit nám byla k dispozici romská poradkyně, která nás seznámila s daným prostředím a možným rizikovým chováním, ke kterému mohlo v průběhu terénního výzkumu ze strany romského etnika dojít. Všichni respondenti byli seznámeni s anonymitou dotazování a celý výzkum proběhl podle daných pravidel.

Charakteristika výběrového souboru romského etnika Výběrový soubor romského etnika byl metodicky získán náhodným výběrem 26 respondentů, z nichž 2 respondenti se na výzkumu odmítli podílet. Vycházeli jsme tedy z konečného počtu 24 dotazníků. Většinu dotazníků jsme vyplnily společně s respondentem, kde jsme jim kladly dané otázky a na základě toho byly zaznamenány odpovědi v dotazníku. Zbylé dotazníky vyplnili respondenti bez naší pomoci.

2.1.2 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA Z TERÉNNÍHO VÝZKUMU KARVINÁ – NOVÉ MĚSTO Cílem výzkumu byla úroveň sociálních vztahů mezi majoritní společností a romským etnikem v části Karviné- Novém Městě. Dalším cílem výzkumu byla analýza potřeb rómské minority v této části Karviné a příčiny neúspěšného zapojení se na trhu práce. Z tohoto hlediska lze předpokládat, že romské etnikum není do majoritní společnosti plně integrováno a na trhu práce nejsou jeho potřeby dostatečně uspokojovány.

Charakteristika výběrového souboru romského etnika Výběrový soubor romského etnika byl metodicky získán náhodným výběrem 60-ti respondentů, z nichž 4 respondenti se na výzkumu odmítli podílet. Vycházeli jsme tedy z konečného počtu 56 dotazníků. Většinu dotazníků jsme vyplnily společně s respondentem, kde jsme jim kladli dané otázky a na základě toho byly zaznamenány odpovědi v dotazníku. Zbylé dotazníky vyplnili respondenti bez naší pomoci.

20

Explicitní stanovení metodiky Jako metoda zkoumání byla zvolena explorativní metoda, realizovaná technikou dotazníku. K usnadnění výzkumu a znalosti zkoumaných lokalit nám byla k dispozici rómská poradkyně, která nás seznámila s daným prostředím a možným rizikovým chováním, ke kterému mohlo v průběhu terénního výzkumu ze strany romského etnika dojít. Všichni respondenti byli seznámeni s anonymitou dotazování a celý výzkum proběhl podle daných pravidel.

2.1.3 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA Z TERÉNNÍHO VÝZKUMU ORLOVÁ – KOPANINY Cílem výzkumu byla úroveň sociálních vztahů mezi majoritní společností a romským etnikem v části Orlová - Kopaniny. Dalším cílem výzkumu byla analýza potřeb rómské minority v této části Orlové a příčiny neúspěšného zapojení se na trhu práce. Z tohoto hlediska lze předpokládat, že romské etnikum není do majoritní společnosti plně integrováno a na trhu práce nejsou jeho potřeby dostatečně uspokojovány. 21

Charakteristika zkoumané lokality Město Orlová je dnes třetím největším městem v okrese Karviná. Podle předběžných výsledků sčítání mělo v roce 1991 úhrnem 36 307 obyvatel, z čehož připadá na Orlovou-Město 2 274 obyvatel (6,3 %), na Orlovou Lazy 454 obyvatel (1,2 %), na Orlovou-Porubu 5 540 obyvatel (15,2 %) a na Orlovou - Lutyni 28 039 obyvatel (77,3 %). Rozložení obyvatel v rámci nynějšího města je tedy krajně nerovnoměrné a rozhodující podíl obyvatel již žije v novém městském centru. Původní město ztratilo dřívější význam a jeho zalidnění se neustále snižuje.Urbanisticky je nynější Orlová nesourodým celkem s poměrně komplikovaným komunikačním propojením, zejména mezi hlavními pracovišti a novým sídelním jádrem v Orlové - Lutyni. Nové sídlištní obvodu mají charakter "panelového města" se všemi průvodními jevy této výstavby. Orlová - Poruba je volně rozloženým sídlištěm, jehož význam je především obytný. Z Orlové – Lazů zbylo prakticky jen torzo a také bývalé vnitřní město představuje jen stín minulosti, která zde ještě nedávno vytvářela pulzující život. Nová Orlová působí stísněně, její urbanistické i stavební řešení není zdařilé, mezi přednosti zde patří hlavně čistší životní prostředí, technická vybavenost bytů a dostatek veřejné zeleně. Nejnižší úroveň bydlení je ve starých hornických koloniích, které dožívají a kde také bydlí nejstarší obyvatelstvo. Platí to rovněž o finských domcích obývaných romským obyvatelstvem. Národnostní skladba Orlové je zajímavá tím, že přes převahu českého obyvatelstva (25 858 osob = 71,2 %) žije ve městě poměrně hodně Slováků (3 402 osob = 9,4 %), zatímco polská menšina (1 676 osob = 4,6 %) svůj význam postupně ztrácí. K problematické moravské národnosti se přihlásilo 2 913 osob (8,0 %) a ke slezské národnosti 1 555 osob (4,3 %). Ostatní národnosti jsou ve městě zanedbatelné. Počet romského obyvatelstva z výsledků sčítání nelze věrohodně zjistit. Oproti některým okolním městům, zejména Havířovu a Karviné, má Orlová příznivější populační vývoj a její celkový počet obyvatel od roku 1961 trvale vzrůstá, což je dáno převahou přistěhovalectví nad vystěhovalectvím. Úroveň přirozených přírůstků (natalita, mortalita) je v mezích normálu. Na předproduktivní obyvatelstvo připadá 27 %, na produktivní 60 % a na poproduktivní 13 %. Tato skladba je s ohledem na perspektivy města vcelku příznivá.

22

Orlová má charakter průmyslového (hornického) města, což silně ovlivňuje profesní a sociální skladbu obyvatel. Z ekonomicky aktivního obyvatelstva (17 561) poměrně hodně osob (9 989) z města vyjíždí za prací. Je to tím, že skladba pracovních příležitostí ve městě je poměrně jednostranná. Ve vybavenosti města má kromě průmyslu (hlavně doly) větší význam školství (střední školy, včetně odborných), zdravotnictví (kapacita nemocničních zařízení 398 lůžek), kultura (zásluhou nového DK) a kvalitní sportoviště, méně již vybavenost obchodní (zejména v novém centru) a obslužná.

Orlová – čtvrť Kopaniny se nachází na periferii města Orlové 1, v blízkosti Dolu Doubrava. Kolonie přízemních domků stejného typu leží na hlavní ulici Jana Čapka. Sousedí s Osadou pod lipami a Pohřebjankou. Domky jsou uspořádány do kolonie a odděleny malými uličkami. Součástí každého domku je malá zahrada a přístavek. Obyvatelé se navzájem dobře znají, romská komunita zde žije v sousedství se členy majoritní společnosti. V domku jsou dva pokoje, malá kuchyň a sociální zařízení. Někteří obyvatelé přestavěli k bydlení půdní prostory. Úroveň vybavení domků byla různá a odpovídala finančním možnostem majitelů. 23

Ve vybraných rodinách, které jsme chtěli oslovit v rámci dotazníkového šetření, žilo pět až osm lidí. Ve stísněných prostorách panoval chaos a nepořádek. Na zahradě chovali někteří obyvatelé slepice a krůty. Oslovení obyvatelé byli zpočátku nedůvěřiví ale v přítomnosti romského poradce, který bydlí v sousedství a spolupracoval při terénním výzkumném šetření, začali být vstřícnější. Charakteristika výběrového souboru romského etnika Výběrový soubor romského etnika byl metodicky získán náhodným výběrem 26-ti respondentů, z nichž 6 respondentů se na výzkumu odmítli podílet. Vycházeli jsme tedy z konečného počtu 20-ti dotazníků. Většinu dotazníků jsme vyplnily společně s respondentem, kde jsme jim kladli dané otázky a na základě toho byly zaznamenány odpovědi v dotazníku. Zbylé dotazníky vyplnili respondenti bez naší pomoci. Explicitní stanovení metodiky Jako metoda zkoumání byla zvolena explorativní metoda, realizovaná technikou dotazníku. K usnadnění výzkumu a znalosti zkoumaných lokalit nám byla k dispozici rómská poradkyně, která nás seznámila s daným prostředím a možným rizikovým chováním, ke kterému mohlo v průběhu terénního výzkumu ze strany romského etnika dojít. Všichni respondenti byli seznámeni s anonymitou dotazování a celý výzkum proběhl podle daných pravidel.

24

2.1.4 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA Z TERÉNNÍHO VÝZKUMU ORLOVÁ 1 A ORLOVÁ - PORUBA Cílem výzkumu byla úroveň sociálních vztahů mezi majoritní společností a romským etnikem v části Orlové – 1 a Orlové - Porubě. Dalším cílem výzkumu byla analýza potřeb rómské minority v této části Orlové a příčiny neúspěšného zapojení se na trhu práce. Z tohoto hlediska lze předpokládat, že romské etnikum není do majoritní společnosti plně integrováno a na trhu práce nejsou jeho potřeby dostatečně uspokojovány. Charakteristika zkoumané lokality Orlová – 1 je historickou částí města, kde žijí převážně starší obyvatelé spolu s romskou minoritou. Pro výzkumné účely jsme oslovili čtyři romské rodiny z této lokality a pro srovnání jsme se vypravili směrem na Orlovou Láryni. Na doporučení rómského experta jsme dokončili dotazníkové šetření v lokalitě Orlová – Poruba, kde se nacházela početnější rómská komunita a zejména mladé rodiny s dětmi. V této části Orlové se nacházejí obytné domy na ulicích Čs.armády, Dukelské a Dvouletky, jsou dvougeneračního charakteru, s byty druhé kategorie. Domy jsou dvoupatrové, dobře udržované. V každém domě jsou čtyři bytové jednotky. Okolo některých domů jsou malé zahrádky. Rómové zde žijí společně se členy majoritní společnosti, kteří jsou většinou ve středním a starším věku. Charakteristika výběrového souboru romského etnika Výběrový soubor romského etnika byl metodicky získán náhodným výběrem 35-ti respondentů, z nichž 2 respondenti se na výzkumu odmítli podílet. Vycházeli jsme tedy z konečného počtu 33 dotazníků. Většinu dotazníků jsme vyplnily společně s respondentem, kde jsme jim kladli dané otázky a na základě toho byly zaznamenány odpovědi v dotazníku. Zbylé dotazníky vyplnili respondenti bez naší pomoci. Explicitní stanovení metodiky Jako metoda zkoumání byla zvolena explorativní metoda, realizovaná technikou dotazníku. K usnadnění výzkumu a znalosti zkoumaných lokalit nám byla k dispozici rómská poradkyně, která nás seznámila s daným prostředím a možným rizikovým chováním, ke kterému mohlo v průběhu terénního výzkumu ze strany romského etnika dojít. Všichni respondenti byli seznámeni s anonymitou dotazování a celý výzkum proběhl podle daných pravidel. 25

2.1.5 SROVNÁVACÍ ANALÝZA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ

VÝSLEDKŮ

TERÉNNÍHO

Na základě výsledků výzkumu jsme se rozhodli pro srovnávací analýzu, která by blíže specifikovala charakteristiku rómského etnika, její potřeby a možnosti uplatnění na trhu práce. Následující shrnutí je obecné a podává ucelený obraz o zjištěných faktech. Zcela jinak se jeví potřeby Romů na periferii města a jiné jsou potřeby romské populace ve městech. Během terénního výzkumného šetření bylo zřetelné, že Romové z městských částí jsou daleko více integrovanější do majoritní společnosti, než Romové žijící na periferii.

Věk Věková struktura se pohybovala od 21 do 50-ti let. Střední a mladší kategorie bydlí v městské části, starší věková kategorie spíše na periferii města.

26

Úroveň vzdělání Drtivá většina oslovených Romů má ukončené základní vzdělání. Na periferii obou měst bylo zjištěno nedokončené vzdělání u 5% a 8% rómské populace, v Orlové – Kopaninách bylo bez vzdělání 10% Rómů. Mladší Romové a Romové z městské části mají větší procento vyučených a jsou úspěšnější v dosaženém vzdělání. Národnost Většina romské populace se hlásí k české národnosti. Romové z městské části a mladší kategorie se hlásí k národnosti romské ( nejpočetnější jsou respondenti z Karviné – Nového Města ). Souvisí to s osvětou a prezentací rómské kultury. Velká část se také hlásí ke slovenské národnosti ( Karviná . Doly ), V Orlové - Porubě je početnější skupina ( 16% ), hlásící se k národnosti maďarské.

Zaměstnanost Jak se dalo předpokládat, nezaměstnanost Romů je vysoká. Přesahuje 70% ve všech zkoumaných lokalitách. Přesto jsou vidět rozdíly Na periferii je nezaměstnanost vyšší než v městské části. Více nezaměstnané jsou ženy než muži. Místo posledního zaměstnání většina oslovených udává v pohostinství, zejména ženy. V Orlové – Kopaninách 30% Romů pracovalo naposledy v zemědělství. Jedna třetina všech respondentů nepracovala vůbec. Zdroj finančních prostředků Podle předpokladů většina dotázaných žije ze sociálních dávek. Opět větší zastoupení je u žen. V lokalitě Karviná – Doly si 44% Romů půjčuje peníze od rodiny a známých, což je o 4% více, než pobírání sociálních dávek. Častěji si půjčují peníze i v městské části Orlové, skoro o 7% více, než jsou sociální dávky ( 33% ). Pro svou osobní potřebu, uvádějí všichni respondenti přibližně měsíční částku 10 000 Kč měsíčně.

27

Možnost výběru rekvalifikačního vzdělávání Překvapivě se ukázaly rozdíly mezi respondenty v jejich přáních rekvalifikačního vzdělávání. Více zájmu projevily o rekvalifikaci ženy, než muži. Na periferii Karviné byl zájem o pečovatelské služby ( 31% ) a šití na stroji ( 13 % , Orlová – 24% ). Muži, ale i část žen, projevili zájem o řidičský průkaz ( 23%). V městských částech obou měst převažoval zájem obou pohlaví o řidičský průkaz a to kolem 30% všech dotázaných. Na druhém místě bylo pečovatelství a ošetřovatelství, kolem 18%. V městské části Orlové projevilo 15% respondentů zájem o rekvalifikaci na počítači. V této lokalitě je nejvíce mladých lidí, proto zájem o tento typ rekvalifikace. Nabízené pracovní možnosti Z nabízených pracovních možností vybírali respondenti podle svého dosaženého vzdělání a typu práce, která by je zaujala. Z okrajových částí Karviné volila více jak jedna čtvrtina dotázaných péči o děti – 27% a starší lidi – 13%. Práci řidiče zvolilo 15% respondent- převážně mužů. V okrajové části Orlové volili překvapivě chov zvířat – 42% a práci na poli – 25%. V městské části Karviné i Orlové projevilo největší zájem respondentů o řidičskou profesi, na druhém místě o pečovatelské služby a ruční umělecké práce.

Příčiny nezaměstnanosti Většina všech dotázaných, více tři čtvrtiny, nemůže najít práci přestože se snaží. Přesto lze vidět rozdíly v pracovní motivaci. V Karviné – Dolech uvedlo 30% „jiný důvod“, příčiny svého neúspěchu na trhu práce nijak neřeší. V městské části Karviné 38% respondentů uvádí, že jim stačí sociální dávky, takže motivaci pro pracovní činnost nemají. V Orlové – Kopaninách nemá pracovní motivaci 25%, 20% by chtělo dělat v takovém oboru, který by je bavil a zaujal. V Orlové – městské části je demotivovaných nejméně – 18%, dalším důvodem nezaměstnanosti uvádí 15% starost a ošetřování příbuzného. Žebříček hodnot Na prvním místě všichni oslovení preferují rodinu, následuje zdraví, stálá práce a peníze. Pouze V lokalitě Karviná – Doly dávají respondenti přednost penězům před stálou prací. 28

2.1.6 NÁVRHY A DOPORUČENÍ

1.

Zabezpečit podporu a vstřícnost romským aktivitám, které přispívají k lepšímu soužití s majoritní

2.

Finančně

zabezpečit

existenci

a

společností. funkčnost

současných

mechanismů práce měst s romským etnikem, které prokázaly efektivitu. 3.

Podporovat všestrannou informovanost Romů a užší zapojení do

spolupráce

s

ostatními

zaangažovanými

organizacemi

spolupodílení se na vlastním rozvoji. 4.

Vznik podporovaného bydlení.

5.

Vytvářet pracovní příležitosti pro místní Romy podle jejich potřeb.

6.

Aktivizovat služby komunitního centra. • Zajistit volnočasové aktivity pro romskou komunitu. • Pracovat kontinuálně s romskou mládeží, matkami, atd.

7.

Umožnit pravidelné vzdělávání, osvětu a informovanost Romů. • Existence pravidelného vzdělávání, osvěty Romů, která může předejít některým problémům. • Předejít sociální izolovanosti plynoucí ze současného statutu Romů ve společnosti. • Identifikovat problematiku především v oblasti bytové a sociální, o které by Romové měli být informováni. • Připravit k dané problematice informační letáky v romštině.

8.

Vytvořit systém podpory pro nadané Romy ke studiu na středních a vysokých školách. • Nadaní mladí Romové často nemají možnost studovat na středních a vysokých školách (neexistence podpory rodiny). • Vytvořit podmínky pro studium nadaných mladých Romů (přípravné kurzy, aj.). 29

• Umožnit vzdělávání nejen na střední škole, ale i na vysoké škole. 9.

Zajistit dostatečný počet romských asistentů. Činnost rómských asistentů je nezastupitelná. Tito lidé, ze 70 % Romové, jsou zapojeni do dění společnosti a mají vliv na své spoluobčany. Rómský asistent pracuje v terénu, zná problémy uživatelů, kterým službu poskytuje a ti se nebojí, a také se neostýchají, mu věřit. Romský asistent nedělá nic za uživatele, ale společně s ním, aby se uživatel naučil v problému orientovat a případně si poradil sám, či dokonce pomohl někomu dalšímu. Cílem je, aby se lidé z komunity naučili žít ve společnosti a dokázali se jejím požadavkům přizpůsobit. • Práce terénních pracovníků a rómských asistentů je vnímána jako velmi potřebná a užitečná. • Zajistit terénní službu pro romské etnikum ve městě. • Monitorovat činnost terénních pracovníků a romských asistentů v romském etniku.

30

2.1.7 ZÁVĚR Z terénního výzkumu jsou jasné rozdíly mezi romskými komunitami, které souvisí s prostředím ve kterém žijí. Na okrajích měst jsou Romové izolováni od majoritní společnosti, přestože žijí v jejich sousedství. Nemají o integraci ani zájem. Jsou těžko přizpůsobiví, za to více soudržnější. Rodiny jsou početnější a panuje v nich tvrdá hierarchie. Upřednostňují osobní svobodu, neradi jsou vázáni pracovním místem. Práci zcela neodmítají, pokud bude blízko jejich bydliště a s rychlým finančním efektem. Z výzkumu jasně vyplývá, že se rádi starají o své příbuzné, nebo snad v tom cítí svou povinnost, proto volili pečovatelské služby. V Orlové je romská komunita charakteristická tím, že většina jich pracovala v zemědělství, proto volili chov zvířat a práci na poli. Jednoznačně při této práci nehrozí dojíždění a je zde volná pracovní doba. Výsledek práce je vidět v naturáliích, ze kterých se dá pohodlně žít. Přestože se nehlásí objektivně k romské národnosti, je zde evidentní romská kultura. V městských částech je vidět ještě rozdíl generační. V Orlové – Porubě byla skupina oslovených respondentů nejmladší. V Karviné šlo spíše o střední generaci. Rozdíly jsou evidentní v dosaženém vzdělání, v pracovní motivaci a rekvalifikačním vzdělávání. Přesto mají společné rysy, kterými se liší od romské komunity z periferní části obou měst. Jsou integrovanější v majoritní společnosti a umí využívat možností, které jim nabízí (sociální výhody, které zákony umožňují). Jsou vzdělanější než Romové z periferie, někteří soukromě podnikají v pohostinství a ve stavebnictví. Mají zájem o lepší život svých dětí, zejména o jejich vyšší vzdělání. Překvapivě se hlásí k rómské národnosti častěji, než tomu bylo v minulosti. Důvodem je nejen veřejná osvěta a prezentace romské kultury ale v některých případech i výhody, které z rómské identity vyplývají. I zde je vidět určitá rómská soudržnost a potřeba společné komunikace, přesto jsou k tzv. „vlastním lidem“ opatrnější a zdrženlivější, než Romové z periferie. Z výzkumu vyplývá, že daleko aktivnější jsou romské ženy, než muži. Mají zájem o rekvalifikaci, jsou pracovně aktivnější a přizpůsobivější. Jsou dominantnější při řešení sociálních problémů a uspokojování základních potřeb rodiny. Zájem o rekvalifikační obory se neliší od zájmů majoritní společnosti. Volí takové pracovní místo, které je podle nich důstojné a není diskriminační ( dělník ve stavebnictví, výkopové práce ). Své pracovní příležitosti vidí více ve službách.

31

2.1.8 Příloha – tabulková část Pro ilustraci výsledků analýz byla vybrána lokalita Karviná – Nové Město. Kompletní analýza včetně tabulek ke všem uvedeným lokalitám je k dispozici na adrese [email protected]

Demografická struktura Tabulka č. 1: Pohlaví Pohlaví

Počet

%

Žena Muž Cekem

36 20 56

64,3 35,7 100

Zdroj: OPF Karviná

Komentář: Z celkového počtu 56 dotazovaných bylo 36 žen a 20 mužů. Tabulka č. 2: Věková kategorie Kategorie

Žena

Muž

Celkem

%

15 – 20 let 21 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let Starší Celkem

2 11 15 8 36

3 4 8 3 2 20

5 15 23 11 2 56

9 26,8 41 19,6 3,6 100

Zdroj: OPF Karviná

Komentář: Respondenti byli zástupci všech věkových kategorií. Největší počet respondentů bylo v rozmezí 31 – 40 let, což je 41% všech dotazovaných a z toho bylo 15 žen a 8 mužů. Nejmenší skupinou byli naopak starší padesáti let. Z této skupiny byli jen dva dotazovaní.

32

Tabulka č. 3: Nejvýše dosažené vzdělání

Vzdělání a) nedokončená ZŠ b) dokončená ZŠ c) vyučen v oboru: - kuchařka - švadlena - prodavačka - zedník d) vyšší odborná škola e) vysoká škola f) speciální škola g) bez vzdělání Celkem

Žena

Muž

Celkem

%

3 23

1 15

4 38

7,1 67,9

6 2 2 -

4 -

6 2 2 4 -

10,7 3,6 3,6 7,1 -

36

20

56

100

Zdroj: OPF Karviná

Komentář: Z této tabulky je patrné, že celých 67% respondentů dokončilo základní školu. Nedokončené vzdělání má 7.1% respondentů. Vyučeno je celkem 14 respondentů, z toho větším zastoupením žen – 10, potom následují 4 muži.

Tabulka č. 4: Národnost Národnost a) romská b) česká c) slovenská d) jiná: - maďarská - židovská Celkem

Respondent 9 47 56

Rodiče Matka Otec 3 6 51 50 2 56 56

Celkem

%

18 148 2 168

10,7 88.1 1,2 100

Zdroj: OPF Karviná

Komentář: Největší počet respondentů se hlásí k české národnosti, což je 88,1% všech dotazovaných. Druhou nejpočetnější je romská národnost s 10,7%. Naopak nejméně je zastoupena národnost slovenská, pouze s 1,2%.

33

Tabulka č. 5: Rodinný stav

Rodinný stav Vdaná / ženatý Svobodná / svobodný Vdova / vdovec Družka / druh Rozvedený / rozvedená Celkem

Žena

Muž

Celkem

%

14 10 1 8 3 36

12 6 1 1 20

26 16 2 8 4 56

46,4 28,6 3,6 14,3 7,1 100

Zdroj: OPF Karviná

Komentář: Největší procento – 46,4% ( skoro polovina respondentů ) jsou vdané a ženatí. Následují svobodní s 28,6% a ve volném soužití druh-družka s 14,3%.

Tabulka č. 6: Počet nezaopatřených dětí u rodičů Děti Věková kategorie Počet nezaopatřených dětí %

Celkem

do 15-ti let 27

od 16-ti let 23

50

54

46

100

Zdroj: OPF Karviná

Komentář: Nezaopatřených dětí do 15-ti let je 54%, od 16-ti let 46%.

Tabulka č.7: Současné postavení na trhu práce Postavení Zaměstnaný Nezaměstnaný Nezaměstnaný, ale do 1 měsíce budu mít práci Celkem

Žena

Muž

Celkem

%

5 28

3 15

8 43

14,3 76,7

3

2

5

9

36

20

56

100

Zdroj: OPF Karviná

Komentář: Z celkového počtu respondentů je 76,7 % nezaměstnaných, z toho je větší počet žen než mužů. 14.3 % respondentů má práci a 9% jí bude mít do jednoho měsíce.

34

Zjišťování potřeb romského etnika při uplatnění na trhu práce

Tabulka č.8: Výběr pracovní příležitosti

Profese a) řídit auto a jezdit pro firmu, taxi b) výkopové a stavební práce c) chov zvířat (drůbeže, koní, ovcí aj.) d) práce na poli e) ruční a umělecké práce (pletení košíků, kovářská uměl. páce, vánoční ozdoby apod.) f) starat se o malé děti ve školce g) starat se o starší lidi v domově důchodců h) pracovat v dole jako horník ch) dělat nočního hlídače i) jiné: - dělnice - návrhářka - prodavačka - zdravotnice - kuchařka - potravinářství Celkem

Žena

Muž

Celkem

%

6 -

12 1

18 1

18 1

3

-

3

3

-

-

-

-

8

3

11

11

15

-

15

15

8

-

8

8

3

6

9

9

1 4 3 3 1 72

28

1 4 8 3 1 100

1 4 8 3 1 100

Zdroj: OPF Karviná

Komentář: U této otázky bylo možné uvést více možností. Respondenti projevili největší zájem o řízení auta – 18% a péči o malé děti ve školce a to ve 15%. Muži by volili práci řidiče, nebo nočního hlídače. Ženy zvolily pečovatelské služby, také se jim líbí práce řidiče, ruční a umělecké práce.

35

Tabulka č. 9: Osobní potřeba finančních prostředků na 1 měsíc ( v Kč )

Částka (v Kč)

Počet respondentů

%

1 000 4 000 5 000 6 500 7 000 8 000 9 000 10 000 12 000 14 000 15 000 18 000 20 000 25 000 Celkem

2 1 8 2 2 3 3 14 3 2 10 2 3 1 56

3,6 1,8 14,3 3,6 3,6 5,3 5,3 25 5,3 3,6 17,9 3,6 5,3 1,8 100

Zdroj: OPF Karviná

Komentář: Potřebná výše peněz pro respondenta na jeden měsíc byla velmi různorodá. 25% respondentů potřebuje pro vlastní spotřebu měsíčně 10 000 Kč, Následuje částka 15 000 Kč a 5 000 Kč. Tabulka č. 10: Výběr vzdělávacích aktivit a možnost rekvalifikace

Zaměření a) pečovatel(ka) ošetřovatel b) opravář/-ka domácích elektrických přístrojů c) šít na stroji c) řídit auto e) kadeřník/kadeřnice f) obuvník g) vyrábět nábytek h) řídit práci jiných lidí (stavebnictví) ch) kovářské práce i) zednické práce, malíř pokojů j) jiné: - kuchařka - uklízečka - dělnice Celkem

Žena

Muž

Celkem

%

12

2

14

17,5

-

-

-

-

6 10 4 2 -

14 3 4

6 24 4 5 4

7,5 30 5 6,25 5

6 1 1 52

28

6 1 1 80

7,5 1,25 1,25 100

Zdroj: OPF Karviná

36

Komentář: Respondenti mohli využít více možností, kterým by se chtěli věnovat. Mezi nejvyhledávanější oblast rekvalifikace patří z 30% práce řidiče, následuje pečovatelství, šití na stroji a obor kuchařka. Ženy upřednostňují pečovatelství, řízení auta a šití na stroji společně s oborem kuchařka. Muži jasně dávají přednost řízení auta, v menším počtu pak zednickým a malířským pracím. Tabulka č. 11: Dvě nejdůležitější věci v životě respondenta

Věc

Počet

a) rodina 47 b) peníze 8 c) postavení váženého člověka d) svoboda pohybu a cestování e) mít stálou práci 11 f) zdraví 46 Celkem 112 Zdroj: OPF Karviná

% 42 7 10 41 100

Komentář: Dvě nejdůležitější věci v životě respondentů jsou ve 42% rodina a ve 41% zdraví. Jako jednu z nejdůležitějších věcí uvedlo 8 respondentů peníze a 11 respondentů považuje za důležité, mít stálou práci.

Tabulka č. 12: Obor posledního zaměstnání respondenta

Obor a) služby b) veřejně prospěšné práce c) doprava d) dobývání nerostných surovin e) zemědělství f) stavebnictví g) pohostinství h) jiný: - dělnice - potravinářství - řeznictví - práce v terénu (TSP) ch) žádný Celkem

Žena

Muž

Celkem

%

2 4 8

3 1 5 2

2 3 1 4 5 10

7,7 5,4 1,8 7,1 8,9 17,9

4 2 1 1 14 36

3 6 20

4 2 1 4 20 56

7,1 3,6 1,8 7,1 35,7 100

Zdroj: OPF Karviná

37

Komentář: Většina – 35,7% nepracovala nikde. Necelých 18% pracovalo v pohostinství, následuje skoro 9% v zemědělství a 7% ve stavebnictví. Ženy jsou více nezaměstnané než muži (14), pracovaly dříve v pohostinství (8) a v dělnické profesi (8). Muži pracovali ve stavebnictví (5), v terénu (4) a ve veřejně prospěšných pracích (3). Tabulka č. 13: Počet příbuzných, které musí respondent živit

Příbuzný

0

1

2

3

4

5

Celkem

Počet respondentů %

8 14,3

10 17,8

19 34

14 25

4 7,1

1 1,8

24 100

Zdroj: OPF Karviná

Komentář: Podle výsledků tabulky, živí dva další příbuzné 34% respondentů a tři další příbuzné 25% respondentů. Čtyři respondenti se starají o další 4 příbuzné, jeden respondent uvedl, že živí dalších 5 příbuzných. Celkem početná skupina oslovených – 17,8% živí 1 příbuzného a 14,3% nemusí živit žádného. Tabulka č. 14: Pravidelný způsob získávání peněz Způsob získávání peněz a) úřad sociální péče b) pracovní úřad c) dostanu od dobrých lidí d) prací e) seberu nepozorným lidem f) od své rodiny g) pravidelně si půjčuji od známých Celkem

Žena

Muž

Celkem

%

22 4 -

12 4 10 -

34 4 14 -

41 4,8 16,9 -

14

4

18

21,7

12

1

13

15,6

52

31

83

100

Zdroj: OPF Karviná

Komentář: Respondenti byli požádáni, aby v dotazníku uvedli všechny způsoby, jakými získávají peníze. Celých 40% respondentů získává peněžní prostředky od úřadu sociální péče. 21,7% respondentů si půjčuje finanční prostředky od své rodiny. Následují půjčky od známých, pouze 16% vydělá peníze prací. Zajímavé je, že více si půjčují peníze muži než ženy.

38

Tabulka č. 15: Příčiny vlastní nezaměstnanosti Názor

Žena

Muž

Celkem

%

a) chci pracovat, ale nemůžu sehnat práci b) chci pracovat, ale nemůžu ze zdravotních důvodů c) nepotřebuji pracovat, uživím se jinak d) nemusím pracovat, uživí mě děti e) nemusím pracovat, uživí mě příbuzní f) nemám potřebu shánět práci, stačí mi sociální dávky g) jiný názor Celkem

16

8

24

42,8

6

2

8

14,3

1

1

2

3,6

-

-

-

-

1

-

1

1,8

12

9

21

37,5

36

20

56

100

Zdroj: OPF Karviná

Komentář: Většina respondentů – 43% uvádí, že nemohou sehnat práci, 37% oslovených nemá potřebu pracovat a 14% nemůže pracovat ze zdravotních důvodů.

39

2.2 REGIONÁLNÍ ANALÝZA ZAMĚSTNAVATELŮ

SOUČASNÉHO

STAVU

POTŘEB

Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodním území České republiky a v jejím rámci sousedí se Zlínským, a Olomouckým krajem. Vně České republiky tvoří hranici s Polskem a Slovenskem. Kraj zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Tento územní celek je svým charakterem různorodý, přičemž jeho jádrem je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. „velkého“ průmyslu především uhelného hornictví, metalurgie, těžkého strojírenství a chemie. Dalšími významnými sektory jsou strojírenský, farmaceutický, elektrotechnický, papírenský, textilní a potravinářský průmysl. Zemědělská výroba má celoplošný charakter, v podhůří Beskyd a Jeseníků je zastoupeno lesní hospodářství. Od roku 1990 probíhá v kraji rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která je také provázena uvolňováním desetitisíců zaměstnanců. MSK patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro který je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost.

Silné stránky Moravskoslezského kraje • MSK zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí v České republice. • Rozmanitost průmyslových odvětví. • Existence řady perspektivních firem vytvářejících ve srovnání s jinými kraji velký základní ekonomický rozvojový potenciál. • Řada zavedených obchodních značek a relativně vysoká exportovatelnost hutních a některých strojírenských výrobků. • Existence mnoha vhodných objektů a pozemků pro nové investice, staré průmyslové areály vybavené infrastrukturou, tzv. „brownfields“, s možností jejich využití pro rozvoj nových podnikatelských aktivit. • Připravené a připravované průmyslové zóny. • Dostatečný potenciál kvalifikované, popřípadě v řadě oborů dobře rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit. • Postupně se zlepšující životní prostředí. 40

• Vhodná geografická poloha z pohledu perspektivních dopravních tras - kraj leží na dopravní křižovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. • Blízkost státních hranic s Polskem a Slovenskem a možnost vytvářet ve vazbě na tyto země poměrně silný euroregion. • Relativně hustá síť železniční a autobusové dopravy. • Letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem rozvoje. • Systém vysokoškolského technického, ekonomického a humanitního vzdělávání (existence tří univerzit a soukromé Vysoké školy podnikání, a.s.). • Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť středních a vyšších odborných škol. • Zvyšující se nabídka vzdělávacích organizací s možností občanů rozšířit a doplnit si vzdělání. • Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce (úřady práce, zaměstnanecké agentury, Agentura pro regionální rozvoj, hospodářské komory, rekvalifikační a poradenské instituce apod.).

Slabé stránky Moravskoslezského kraje • Nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem - silné soustředění průmyslové činnosti na těžbu uhlí, hutnictví a strojírenství. • Značná územní koncentrace podniků metalurgického a strojírenského průmyslu procházejících restrukturalizací. • Stále nedokončená restrukturalizace hutnictví a strojírenství. • Pomalé tempo zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující stále ještě příliš nízkou produktivitu práce, velkou energetickou náročnost a vysoké režijní náklady. • Nedostatek podnikatelské infrastruktury a zařízení pro podporu rozvoje malých a středních firem. • Absence významných větších investic, které by v kraji zásadnějším způsobem příznivě ovlivnily nezaměstnanost. • Nejnižší intenzita podnikatelských aktivit, nejmenší počet samostatně výdělečně činných osob na 100 ekonomicky aktivních obyvatel v rámci všech krajů ČR (ovlivněno hustotou osídlení). • Obtížně řešitelné ekologické problémy spojené zejména s předchozí (Ostrava) a současnou (okresy Karviná a Frýdek-Místek) těžbou uhlí.

41

• Naprosto nedostatečné napojení na evropskou dálniční síť neustále oddalované zahájení a nedostatečné tempo výstavby dálnice D 47. • Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. • Soustavný růst jízdného a přepravného, klesající úroveň hromadné dopravy. Dopravní obslužnost je v okresech MSK a zvláště v některých mikroregionech velmi rozdílná. • Růst počtu sociálně nepřizpůsobivých obyvatel (marginalizace určitých sociálních skupin). • Pomalu se rozvíjející intelektuální základna, takřka neřešitelný problém získat vysokoškolsky vzdělané odborníky z jiných částí republiky. • Nižší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, tendence kvalifikovaných osob, zejména mladých, spíše kraj opouštět. • Míra nezaměstnanosti dlouhodobě značně nad celorepublikovým průměrem - téměř stabilně je přibližně o dvě třetiny vyšší. • Rostoucí podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob. • Vysoký počet občanů se zdravotním postižením většinou jako důsledek jejich předchozího dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu. • Trvalý, neustálý a velmi výrazný nedostatek pracovních příležitostí ve všech okresech kraje. Příležitosti Moravskoslezského kraje • Rozvoj inovační kultury (zavádění nových nebo zlepšených produktů s vyšší hodnotou) ke zvyšování produktivity, novým ekonomickým aktivitám a tvorbě pracovních příležitostí. • Propojení významných průmyslových podniků s univerzitami v regionu. • Příchod dalších investorů, vytváření a expanze nových podniků místními podnikateli. • Trh cca 5 milionů spotřebitelů v okruhu 100 km od centra regionu. • Dynamický rozvoj automobilového průmyslu a jeho subdodavatelského sektoru v kraji a jeho relativní blízkosti (Slovensko, Polsko, Česko). • Koncentrace finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU v příštím programovacím období na velké a integrované projekty s významnějším dopadem. • Potenciál růstu cestovního ruchu, průmyslových a sociálních služeb. • Region má několik velkých firem s potenciálem iniciovat zájem o inovace a vyvolat poptávku pro místní malé a střední podniky. • Spolupráce velkých podniků a MSP v klastrech. 42

• Využití pozitivních zkušeností investorů podnikajících v kraji k cílené propagaci rozvojového potenciálu. • Přeměna nevyužitého potenciálu brownfields pro podnikatelské účely. • Zapojení soukromého kapitálu (tržně zajímavé projekty), developerský přístup, Public Private Partnership - PPP. • Rozvoj informačních a komunikačních technologií, vzdělávací základna pro tyto technologie. • Rozvoji moderních technologií šetrných k životnímu prostředí. Ohrožení • Pokračování odlivu mozků a kvalifikovaných pracovních sil z důvodu nedostatku pracovních příležitostí. • Vysoká závislost ekonomiky kraje na několika dominantních firmách. • Nízký podíl investic do vědy a výzkumu v kraji z veřejných zdrojů. • Podcenění „měkkých“ inovací v oblasti řízení, obchodní a marketingové politiky ze strany podnikatelů. • Ztráta konkurenční výhody nízkých nákladů na pracovní sílu. • Nedostatečná a neefektivní spolupráce mezi vysokými školami, vědeckými institucemi a soukromým sektorem v oblasti inovací, neprovázanost VaV na průmyslovou výrobu a rozvoj služeb. • Nedostatečná vazba vzdělávacího systému a systému celoživotního vzdělávání na potřeby trhu práce.

2.2.1 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

Dotazníkové šetření bylo provedeno v období listopadu 2005 v rámci realizace projektu Romcentrum Iniciativy Společenství Equal. Cílem tohoto anonymního dotazníku bylo získání informací o současném stavu trhu práce v Moravskoslezském kraji a jeho budoucím vývoji. Osloveno bylo 200 podnikatelů MSK, především z regionu Karvinska a okolí. Návratnost uvedeného šetření byla v 54%. Technika dotazníku byla zvolena po konzultacích s příjemcem a také z důvodu, že patří mezi nejrozšířenější techniku k získání informací a jeho nákladnost je relativně nízká. Dotazník byl sestaven ze 13 otázek. Při jeho konstrukci bylo využito otázek uzavřených, otevřených i polozavřených. S ohledem na různorodost osloveného vzorku, byly otázky formulovány jednoduše a srozumitelně, aby se zabránilo nejasnostem.

43

Otázky otevřené umožňovaly respondentům vyjádřit se volně vlastními slovy. Dalším použitým typem otázek je otázka uzavřená pořadová, jedná se o tzv. vícealternativní otázku s uvedením pořadí jednotlivých alternativ dle subjektivního pocitu důležitosti. Dále byly použity i otázky typu uzavřených výběrových, které nabízí možnost výběru jedné alternativy. Nejčastěji se v dotazníkovém šetření vyskytovaly otázky typu polouzavřených, kdy si respondenti vybírali určitou alternativu. Na počátku dotazníku byly použity identifikační otázky, které usnadnily následné vyhodnocení daného šetření dle předmětu činnosti podnikání. Otázka č.1. Z hlediska členění na PO a FO má vzorek následující strukturu: Tabulka 1 Struktura členění Členění Fyzické osoby Právnické osoby Celkem

výskyt 48 60 108

% podíl 44,44% 55,56% 100%

Pramen: HKOK Karviná

Otázka č.2. Rozdělení dle délky podnikání Tabulka 2 Členění dle délky podnikání Rok zahájení činnosti Počet respondentů 1990 30 1991 22 1992 16 1993 11 1994 2 1996 4 1997 5 1999 5 2000 1 2001 2 2002 3 2003 7 Celkem 108 Pramen: HKOK Karviná

Podíl% 27,77% 20,37% 14,81% 10,18% 1,85% 3,70% 4,62% 4,62% 0,92% 1,85% 2,77% 6,48% 100%

Největší skupinou zastoupenou v dotazníkovém šetření je kategorie podnikatelů realizujících svou podnikatelskou činnost již 15 let, tato skupina představuje téměř třetinu respondentů.

44

Otázka č.3. Podnikatelskou činnost provozujete v odvětví: Graf 1 Členění dle oboru podnikání stavebnictví 21% finanční zprostředkování 2% činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu 2% vzdělávání 4% zpracovatelský průmysl 20% výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 6% ostatní veřejné, sociální a osobní služby 17% obchod 11% opravy motorových vozidel 7% ubytování a stravování 2% doprava, skladování a spoje 4% zdravotnictví a sociální péče 4%

Pramen: HKOK Karviná

Otázka č.4. Přijetí nových zaměstnanců V současné době uvažuje o přijetí zaměstnanců z dotázaných pouze 30 firem a to především na pozice řemeslných profesí (zámečník, údržbář, pokojská, svářeč, zedník, tesař, dále řidič, číšník, kuchař, polévačka, smaltér, automechanik) na dlouhodobý pracovní poměr a na krátkodobý pracovní poměr do profesí lektor, sociální pracovník. 78 (72,22%) dotázaných firem neuvažuje v současné době o přijetí nových zaměstnanců. Dané stanovisko vychází z dlouhodobé situace na trhu práce v MSK a nepříznivé struktury ekonomiky a obtížné situace mnohých firem, které jsou vysoce zatíženy daňově a administrativně. Pomalé je také tempo zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující stále ještě příliš nízkou produktivitu práce, velkou energetickou náročnost a vysoké režijní náklady.

Otázka č.5. V případě potřeby nového zaměstnance se obrátíte na : Tabulka 3 Způsoby získávání zaměstnanců výskyt

Podíl v % 98,14% 14,81%

Úřad práce 106 Agentura 16 práce Internet 32 29,62% Jiné 12 11,11% Pramen: HKOK Karviná

45

Otázka č. 5 navazuje přímo na potřeby projektu pro zřízení Roma agentury. Respondenti uváděli mnohdy kombinace uvedených způsobů získání zaměstnanců. Jak bylo zjištěno firmy se obracejí v případě potřeby na úřady práce (98,14% z dotázaných se v prvé řadě obrátí na ÚP), 29,62% využije služeb internetu a hledá nové zaměstnance jeho prostřednictvím. Pouze 16 firem uvedlo, že využívá služeb agentur práce. Mezi jinými způsoby byly uvedeny oslovení bývalých pracovníků, žádosti nezaměstnaných, interní uchazeči, či inzerce v tisku. Daná struktura vychází pravděpodobně ze zákonné povinnosti ohlásit volné pracovní místo ÚP a skutečnosti, že daná varianta je nejlevnější, viz. otázka č.6.

Otázka č.6. Jaké typy služeb musí agentura práce splňovat, abyste se na ni obrátili: Graf 2 Předpoklady využití agentury práce

cenové zvýhodnění 33% služby zdarma 65% jiné 2%

Pramen: HKOK Karviná

Z grafického vyhodnocení dané otázky je zřejmé, že rozhodujícím faktorem je využití agentury práce za předpokladu, že bude nabízet služby zdarma. Jen 2 % respondentů odpovědělo, že u agentury práce očekávají nabídku kvalitních uchazečů, či možnosti prvního výběru kandidátů na požadované místo na pracovišti agentury. Předpokladem využívání agentury práce je doplnění služeb.

46

Otázka č.7. Pracovní síla je ve Vašem odvětví (oboru) dostatečně kvalifikovaná? Tabulka 4 Kvalifikovanost pracovní síly Hodnocení výskyt Nedostatečně 18 Spíše 32 přiměřeně Přiměřeně 38 Dostatečně 20 Celkem 108 Pramen: HKOK Karviná

Podíl v % 16,66% 29,62% 35,18% 18,54% 100%

Velké procento zkoumaného vzorku respondentů hodnotí pracovní sílu ve svém oboru jako nedostatečně kvalifikovanou (16,66%) nebo spíše přiměřeně kvalifikovanou (29,62%). Přesto většina (54%) dotázaných se domnívá, že pracovní síla v MSK je kvalifikovaná přiměřeně či dostatečně. Otázka č.8. Jaké podmínky musí dle Vašich požadavků splňovat? (1nejdůležitější, 2-méně závažné,..) Tabulka 5 Vyhodnocení důležitosti požadavků na pracovní sílu Hodnocení

Umístění dle důležitosti 1. /1.9 2./2.1 5./3.3

Praxe Vzdělání Pracovní návyky Zkušenosti 3./2.3 Věk 4./3.1 Pramen: HKOK Karviná

Odpovědi respondentů byly zprůměrňovány dle každé kategorie a následně vyhodnoceny. Dle vyhodnocení respondenti uváděli jako nejvíce důležitý faktor praxi u uchazeče o zaměstnání (v 89% byla praxe uvedena jako nejdůležitější pro zaměstnavatele). Vzdělání a zkušenosti jsou v pořadí dle důležitosti na 2 a 3 pozici důležitosti. Nejmenší roli hrají dle šetření pracovní návyky u uchazečů.

Otázka č.9. Struktura poptávky na pracovní sílu na trhu práce v Moravskoslezském kraji je adekvátní nabídce ? Vyhodnocení otázky č. 9 bylo individuální dle potřeb zaměstnavatelů a dle jejich předmětu podnikání. Za adekvátní uvádějí respondenti poptávku na středoškoláky a to především v oblasti všeobecného vzdělání, dále v dělnických profesích, především pracovníci v hutnictví a instalatéři – takto se vyjádřilo 14 (12,96%) respondentů ze všech dotázaných. Ovšem 87,03% (94) respondentů odpovědělo, že daná struktura je nevyhovující a to 47

v následujících oborech technické a chemické obory, ve strojírenství (nástrojáři, frézaři, brusiči, konstruktéři, zámečníci, svářeči), odborníci ve stavebnictví, smaltér, stříkačka, polévačka, v oboru polygrafie, nedostatečné jsou i nabídky pracovní síly na manažerských pozicích.

Otázka č.10. Je vzdělávací systém v Moravskoslezském kraji dostatečně zaměřen na kvalifikaci, které vyžadujete od svých zaměstnanců? Tabulka 6 Hodnocení vzdělávacího systému dle potřeb zaměstnavatelů Hodnocení výskyt Podíl v % Zcela nedostatečně 6 5,56% Nedostatečně 32 29,62% Spíše přiměřeně 30 27,77% Přiměřeně 32 29,62% Dostatečně 8 7,40% Celkem 108 100% Pramen: HKOK Karviná

Z výše uvedené tabulky vyplývá skutečnost, že pouze 7,40% respondentů je spokojena se vzděláním, které nabízí vzdělávací systém MSK a s kvalifikacemi, které požadují od svých zaměstnanců. Otázka č.11. Jste ochotni zaměstnávat či zaměstnáváte osoby obtížně zaměstnatelné Tabulka 7 Ochota zaměstnávat osoby obtížně zaměstnatelné Hodnocení skupin

Pořadí ochoty zaměstnání 4./2,296 2./1,888 5./2,111 1./1,74

Absolventi Zdravotně postižení Matky po mateřské dovolené Osoby středního a staršího věku Dlouhodobě nezaměstnaní 6./2,425 Občané etnických menšin 3./2,01 Pramen: HKOK Karviná

Z vyhodnocení této otázky vyplývá, že zaměstnavatelé jsou méně ochotni zaměstnávat tyto skupiny osob. Největší zájem ze skupin obtížně zaměstnatelných je o osoby starší (pravděpodobně vzhledem k možnosti využití zvýhodněné dotace pro zaměstnávání osob nad 50 let), další skupinou umístěnou na 2 pozici jsou osoby se ZPS, na třetí pozici se umístily občané etnických menšin. Nejmenší zájem mezi oslovenými respondenty je o osoby dlouhodobě nezaměstnané.

48

Otázka č.12. Domníváte se, že tyto osoby obtížně zaměstnatelné jsou dostatečně motivovány pracovat? Tabulka 8 Hodnocení motivace osob obtížně zaměstnatelných Hodnocení výskyt Zcela nedostatečně 22 Nedostatečně 46 Spíše přiměřeně 34 Přiměřeně 6 Celkem 108 Pramen: HKOK Karviná

Podíl v % 20,37% 42,59% 31,48% 5,56% 100%

Z výše uvedeného vyhodnocení je zřejmé, že zaměstnavatelé se domnívají, že systém je nastaven tak, že tyto osoby obtížně zaměstnatelné nejsou dostatečně motivovány pracovat – zcela nedostatečně 20,37% a nedostatečně motivováno 42,59%. Tato čísla ukazují na značné bariéry u zaměstnavatelů pro zaměstnávání těchto osob. Postoj respondentů je nutno ovlivnit pozitivním směrem a ukázat jim např. příklady úspěšných zařazení těchto osob do pracovního procesu.

Otázka č.13. Které oblasti z hlediska Vaší podnikatelské činnosti shledáváte jako nejvíce problémové? Vyhodnocení této otázky je obsáhlé a velmi individuální, tudíž jsme se zaměřili na vyhodnocení nejvíce problémových oblastí z hlediska důležitosti a jejich výskytu četnosti dané problémové oblasti na 1.pozici. Jedná se o doplňkovou otázku z pohledu projektu, ovšem důležitost spatřujeme v možnosti definování problémových oblastí v podnikatelské činnosti v MSK. Graf 3 Četnosti výběru 1. pozice problémových oblastí Nepříznivá struktura ekonomiky Nedostatečná dopravní infrastruktura Zaostávání v růstu technologické úrovně Obtížný přístup k finančním zdrojům Vysoké daňové zatížení

35 30 25 20 15 10 5 0

Vysoké administrativní zatížení

1

Pramen: HKOK Karviná

Respondenti potvrdili především nespokojenost s daňovým zatížením a obtížným přístupem k finančním zdrojům.

49

2.2.2 ZÁVĚR Vývoj MSK bude stále ovlivňován především „místními“ vlivy vyplývajícími ze specifického postavení celého kraje, z něhož především ostravsko-karvinská aglomerace (spolu se severními Čechami) v důsledku dlouhodobé jednostranné orientace na těžký průmysl patří od počátku ekonomické transformace v rámci celé České republiky k hospodářsky nejvíce postiženým oblastem. Kumulují se zde hluboké ekonomické, sociální a ekologické problémy, protože restrukturalizační dopady nejsou řešitelné v krátkém časovém horizontu vzhledem k jejich rozsahu, infrastruktuře a skladbě pracovní síly a poptávky po pracovní síle. V Moravskoslezském kraji je velice nízký podíl soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v porovnání s ostatními kraji v ČR. Mezi nejvýznamnější obory v MSK patří hutnictví, strojírenství, těžební průmysl, chemie a výroba plastů, maloobchod a služby. Malé a střední podniky hrají v regionálním rozvoji velice důležitou roli a právě pro tyto subjekty je kvalita lidských zdrojů jedním z nejvíce důležitých faktorů ovlivňující jejich postavení na trhu. Nedostatek vhodných pracovníků ovlivňuje dodržování termínů zakázek a omezuje další rozvoj firem. Dle výsledků šetření firmy jsou ochotny zaměstnat osoby obtížně zaměstnatelné, rozhodující je pro ně ovšem získaná praxe uchazečů o zaměstnání. Problém lze spatřovat v hypotéze oslovených respondentů, že tyto osoby obtížně zaměstnatelné nejsou dostatečně motivovány pracovat. Tento postoj je nutno ovlivnit právě prostřednictvím aktivit projektu IS Equal Romcentrum a činností služeb nabízených Roma agenturou. Je třeba usilovat o změny v rámci státní sociální politiky, které by měly směřovat ke zvýšení motivace práceschopného obyvatelstva hledat si zaměstnání - k preferenci práce před závislostí na sociálních dávkách, ale také k podpoře aktivních opatření pro předcházení dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti ohrožených skupin obyvatelstva, ke zvyšování zaměstnanosti osob obtížně zaměstnatelných a k modernizaci systému vzdělávání v souladu s měnícími se požadavky trhu práce dle potřeb zaměstnavatelů.

50

3. MULTIKULTURA PREVENCE, OSVĚTA, TRADICE A KULTURA 3.1 PŘEDPROFESNÍ PŘÍPRAVA

Obsah této aktivity vycházel z předpokladu, že děti romských rodičů, kteří často pochází ze slabého sociokulturního prostředí, nemají příležitost ke smysluplnému využívání volného času a k získání pravidelných návyků, včetně návyků pracovních a morálně volních. V rámci předprofesní přípravy byly vybudovány kreativní dílny zaměřené na tradiční romská řemesla (tkalcovská dílna, keramická dílna, košíkářská, dílna pro drátkování a práci s kovem) a na rozvoj přirozeného talentu romských dětí (hudební přípravka). Cílem těchto kroužků bude smysluplné využití volného času, rozvoj uměleckých vloh dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, příprava na volbu povolání, návrat ke kulturním tradicím etnika. Do těchto volnočasových uměleckých aktivit byli zapojeni rodiče a zákonní zástupci žáků, aby pak i oni své děti podporovali v dalším vzdělávání. Nově vytvořené dílny jsou umístěny ve školní budově přístupné dětem, sourozencům, rodičům a zákonným zástupcům. Během realizace projektu bylo zapojeno a aktivně pracovalo 35-40 dětí. Pozitivním výsledkem bylo, že 22 dětí setrvalo v aktivní tvořivé práci v kreativních dílnách 2 po sobě jdoucí školní roky . Ve spolupráci setrvalo 8 sourozenců a průměrně 10 rodičů. Výsledky činnosti žáků byly průběžně prezentovány na výstavách ve veřejných budovách a také formou školních akademií.

51

3.2 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY NA ZŠ DRUŽBY KARVINÁ Základní škola Družby působí v lokalitě Karviná – Nové Město, které je silně osídlené romským etnikem. Podíl romských žáků je dle ředitelky školy Mgr. Němcové až 40% romských dětí. Romské děti a mládež nejsou nabývají ve svých rodinách vedené k využívání volného času, mnohé mimoškolní aktivity bývají placené a z tohoto důvodu se jich romské děti neúčastní. V rámci projektových aktivit zajistilo RP širokou nabídku volnočasových aktivit a umožnilo jejich prostřednictvím dětem rozvíjet své schopnosti, dovednosti a svůj talent a pozitivně trávit volný čas. RP prostřednictvím partnerské spolupráce ověřilo potřebnost podobných aktivit a dalo základ pro další činnosti, které mohou směřovat ke vzniku komunitní školy. POSTŘEHY ZAPOJENÝCH EXPERTEK PROJEKTU „Velice si vážím možnosti být jedním z expertů zapojených do projektu. Podle mého názoru si spousta dětí během školní docházky postupně bohužel vytváří spíše negativní vztah k výuce a vzdělání. Myslím si, že nabídka kroužků a kroužky samotné jsou vynikající možností, jak děti ze sociálně znevýhodněného rodinného prostředí zaktivizovat a vhodně motivovat. I finanční odměna za vedení kroužků je dle mého názoru dostačující a odpovídající. Kdyby byla možnost v projektu dále pokračovat, rozhodně bych uvítala, kdybych se mohla opětovně zapojit. Hlavní přínosem tohoto projektu bylo, zvýšení motivace žáků, vytvoření příjemné pracovní atmosféry ve zcela neformálním prostředí a nasměrování žáků k dalšímu možnému vzdělávání. V neposlední řadě kroužky posloužily jako vhodné a smysluplné vyplnění volného času dětí naší školy.“ Petra Lasotová „Sportovní kroužek vedu 1x týdně 2 hodiny. Zaměřila jsem se na všestrannou tělesnou přípravu dětí 6 – 10 let. Připravujeme se na sportovní soutěže pořádané komisí TV pro 1. stupeň v rámci města a okresu. O sportovní kroužek je velký zájem, hlavně chlapci o všechny míčové hry, dívky o gymnastiku, aerobik, od jara je velmi oblíbená atletika, bruslení a taneční hrátky. Tato sportovní aktivita je velmi prospěšná pro zdravý vývoj dítěte , hlavně v době , kdy tráví hodně času u počítače. Práce je náročná, protože do kroužku chodí velmi živí, temperamentní, často hyperaktivní žáci. Je nutné je chránit před zraněním ( jsou velmi odvážní ), vést je k tomu, aby sami nepřeceňovali své síly, byli ohleduplní k ostatním a naučili se dodržovat pravidla hry. Protože jde o žáky 52

mladšího věku je náročná příprava a úklid nářadí. Každá odměna za měsíční činnost je hodnocena kladně, i když by mohla být o něco vyšší. Ve vedení sportovního kroužku budu určitě pokračovat. Navrhovala bych zjednodušení při vypisování měsíčních listů a možnost získání finanční částky na financování sportovních aktivit pořádaných v rámci sportovního kroužku / bruslení, karnevaly, ceny na sportovní soutěže, cestovné pro žáky/. Protože máme děti ze znevýhodněného sociokulturního prostředí, nemají prostředky na zakoupení sportovní obuvi, bruslí, běžeckých lyží, bylo by vhodné mít finanční prostředky na zakoupení několika párů.Vhodné by bylo i zakoupení dresů.“ Jana Siderová „Kroužek Dovedné ruce je zaměřen na výtvarné a pracovní aktivity. Navštěvují jej děti od 6 do 11 let, které rády kreslí, malují, vyrábějí z tradičního i netradičního materiálu, seznamují se s novými technikami atd. Cílem kroužku je především rozvoj manuálních a pracovních dovedností, ale také aktivní využití volného času. Snažím se zapojit děti do estetizace školy a do účasti na různých výtvarných soutěžích, které zviditelňují a reprezentují naši školu nejen v našem okolí, ale i v rámci města a kraje. Oceňuji možnost finančního ocenění mé práce díky EQUAL. Rovněž oceňuji i příspěvek na materiál, který vždy těžce sháním pomocí projektů a oslovováním nejrůznějších organizací. Žáci z problematického sociokulturního prostředí totiž nemají finance na placené volnočasové aktivity a tím, že školní kroužek nemusí hradit ani nakupovat drahý materiál na výrobky (díky EQUEL), mohou se dále vzdělávat ve výtvarných činnostech a využít svou tvořivost. Zapojí se tedy i děti ze sociálně slabších rodin a hlavně děti romské. Pro ně je také výhodné, že jsou ve svém školním prostředí a se známými lidmi, což jim umožňuje také jiný pohled na školu než jen jako prostředí výuky. Romské děti bývají často výtvarně velmi nadané, mají specifický pohled na svět, nebojí se barevných kombinací. Je však třeba jim dát k tomuto objevování příležitost a doufám, že toto naše aktivity splňují. Při podílu na výzdobě školy mají ke školním prostorám a k čistotě prostředí pozitivní vztah a oceňují i práci druhých.“ Jana Stolá

53

3.3 ROMCENTRUM A VOLNÝ ČAS

V rámci projektových aktivit nabídlo Sdružení Romů Severní Moravy dětem a mládeži širokou škálu volnočasových aktivit . Tyto aktivity přispívají k prevenci kriminality a sociálně patologických jevů. Vzhledem k tomu, že kroužky jsou otevřeny zájemcům pro celý rok a přístup je zajištěn zdarma, je o ně stále ze strany romských dětí i jejich rodičů velký zájem. Po dobu realizace projektu EQUAL pracovaly kroužky taneční, výtvarný, gastronomický, kroužek aerobiku a kroužek práce na PC. Děti mají možnost scházet se v pracovním kolektivu mimo školu a učí se lepší spolupráci. Činnost dětí z kroužků byla také prezentována v médiích (regionální televize a tisk). Prostřednictvím stálé výstavky v Romském kulturním a společenském centru jsou fotografie z jednotlivých kroužků a výrobky dětí představovány všem návštěvníkům centra.

Celkem během realizace projektu vyvíjelo svou činnost v Romcentrum a u partnerů 19 různých kroužků, do kterých se během tří let zapojilo cca 500 převážně romských dětí.

54

55

3.4 MENTORING

„Když Odysseus odcházel do Trojské války, svěřil péči o svou rodinu Mentorovi, který sloužil jako učitel a vychovatel jeho syna Telemacha. Úkolem mentora nebylo pouze vychovat Telemacha, nýbrž vést jej k vlastní zodpovědnosti za svůj život. Po válce byl Odysseus odsouzen putovat 10 let než se vrátil domů. Telemachus, již dospělý, se vydal svého otce hledat. V pátrání mu pomáhala bohyně Athéna, která se přestrojila za Mentora a doprovázela Telemacha na jeho cestě. V té době se slovo „mentor“ stalo synonymem důvěrného rádce, přítele, učitele a zkušené a moudré osoby.“

Pro mentoring neexistuje jediná definice - záleží na tom PROČ, KDE a KÝM je používána. Nicméně společným jádrem každého vztahu mentoringu je dobrovolná podpora jedné osoby (mentee) druhou (mentor). Mezi hlavní pilíře patří podpora iniciativy, provázení, nasměrování k osobnímu rozvoji, zvyšování efektivity. Kvůli motivaci ke studiu a snaze najít vhodné budoucí povolání je třeba podpořit každého žáka co nejindividuálněji - naplnění potřeb, získání a procvičení sociálních dovedností jednotlivých dětí je odrazovým můstkem k motivaci ke studiu a volbě budoucího povolání. Pro tyto potřeby je vhodný právě individuální přístup mentora k dítěti v rámci mentoringového programu. Mentoring je určitý druh alternativního způsobu podpory dítěte v jeho osobnostním růstu a školní úspěšnosti. Mentoring je přátelský vztah dítěte a dobrovolníka - mentora, který je zpravidla studentem VŠ/VOŠ, tj. má studijní zkušenosti a je v tomto směru dobrým vzorem. Dobrovolnost ze strany mentorů je důležitá vzhledem k charakteru činnosti. Tento program je určen především dětem bez otevřeného a naplňujícího zázemí v ohledu ke studijním potřebám, ať už je příčinou tohoto nedostatku nezájem, neznalost prostředí či neznalost jazyka ze strany rodiny. Co dělají mentoři pro mentee - nabízejí podnětné nápady, pomáhají zvýšit sebevědomí, podněcují pozitivní chování, konfrontují negativní chování a postoje, učí příkladem, umožňují růst výkonů, stojí na straně svých mentee v kritických situacích, nabízejí odborné a zkušené rady, podněcují k dosažení stanovených cílů. RP Roma v projektu EQUAL ověřovalo experimentálně využití metodiky mentoringu pro potřeby podpory mladých Romů v jejich sociálním začleňování. Partner Nová škola vypracoval pro potřeby projektu manuál mentoringu romských dětí, včetně procesu jejich výběru a samotné 56

mentorování. Experti RP vybrali vhodné kandidáty - mentory (mladí lidé z VŠ, mladí zaměstnaní Romové) a také motivované mladé Romy, kteří potřebovali pomoc v procesu sociálního začleňování. Přestože RP hledalo opakovaně vhodné nástroje motivace, byla aktivita realizována velmi problematicky a to hlavně z důvodu neochoty cílových skupin pravidelně se účastnit pro ně plánovaných mentoringových aktivit. Samotná metodika mentoringu může být pro potřeby znevýhodněných lidí velmi přínosná, lze ji individuálně využít ve prospěch znevýhodněného dítěte či mladého člověka, který má vlastní vnitřní motivaci ke změně a pak je ochoten vytrvat v procesu vzájemného poznávání, vedení, podpory. Vznik kamarádského vztahu je přidanou hodnotou tohoto procesu.

Školení mentorů

57

3.5 DISKUSNÍ KULATÉ STOLY PRO VEŘEJNOST Rozvojové partnerství základno za cíl iniciovat diskusi na regionální úrovni, která by ve spolupráci s ostatními NNO a relevantními institucemi monitorovala potřeby etnických menšin žijících v našem regionu a reflektovala jejich potřeby ve vazbě na sociální začleňování a eliminaci sociálního vyloučení. Tato platforma se postupně stala i místem pro diseminaci a mainstreaming projektových výsledků.

Celkem se uskutečnilo 11 besed u kulatého stolu a zúčastnilo se jich 165 osob. 31. 10. 2005 první beseda u kulatého stolu na téma „Potřeby proromských organizací“- zúčastnili se zástupci měst Karviná a Orlová a neziskových organizací 28. 2. 2006 druhá beseda u kulatého stolu na téma „Úloha, místo a poslání Roma agentury a řešení zaměstnanosti“. 20. 4. 2006 třetí beseda u kulatého stolu na téma „Bytová problematika romské komunity ve městě Karviná“. Zúčastnili se jí zástupci policie ČR, městské policie, občanských sdružení a Magistrátu města Karviná 58

22. 6. 2006 čtvrtá beseda u kulatého stolu na téma „Bytová problematika romské komunity ve městě Karviná“. Zúčastnili se jí zástupci našeho sdružení, Magistrátu města Karviná a zástupci cílové skupiny. 12. 10. 2006 pátá beseda u kulatého stolu na téma „Zaměstnanost občanů romské komunity v Karviné. Společný postup Občanských sdružení a organizací při řešení romské problematiky“. Zúčastnili se jí zástupci našeho sdružení, Magistrátu města Karviné, městské policie a Sociálních služeb Karviná. 30. 11. 2006 šestá beseda u kulatého stolu, jejíchž programem bylo vyhodnocení dosavadních jednání a přínos pro řešení romské problematiky, bytová politika romských spoluobčanů, zaměstnanost Romů, vzdělávání a vztah rodiny a školy, vývoj kriminality a drogové závislosti. Zúčastnili se jí zástupci našeho sdružení, Slezské diakonie, VOŠ Dakol, O.S.NET, města Karviná, Policie ČR, Úřadu práce Karviná, Lačho Lav, Drom Brno, Sociálních služeb Karviná a Městského úřadu Orlová.

59

8. 2. 2007 sedmá beseda u kulatého stolu na téma „Zaměstnanost občanů romské komunity v Karviné a činnost občanských sdružení při řešení romské problematiky“. Zúčastnili se jí zástupci magistrátu města Karviná, městské policie Karviná, sociálních služeb Karviná, Slezské diakonie, ale také terénní pracovníci dokonce jeden zástupce z cílové skupiny. 5. 4. 2007 osmá beseda u kulatého stolu na téma „Zaměstnanost občanů romské komunity v Karviné a společný postup občanských sdružení a organizací při řešení romské problematiky“. Zúčastnili se jí zástupci magistrátu města Karviná, městské policie Karviná, sociálních služeb Karviná, ale také terénní pracovníci a dokonce jeden zástupce z cílové skupiny. 7. 6. 2007 devátá beseda u kulatého stolu na téma „Jakou budoucnost mají naše děti?“. Zúčastnili se jí zástupci Magistrátu města Karviná, sociálních služeb Karviná, firem Anatas a SERVIS REGION, Akademie J. A. Komenského a Slezské univerzity v Karviné. 13. 9. 2007 desátá beseda u kulatého stolu na téma „Problematika Romské komunity v městě Karviná a společný postup občanských sdružení a organizací při řešení romské problematiky“. Zúčastnili se jí zástupci Magistrátu města Karviná, pracovníci projektu Romcentrum, městské policie Karviná, sdružení Lačho - Lav, sociálních služeb Karviná a také veřejnost (cílová skupina). 8. 11. 2007 jedenáctá závěrečná beseda u kulatého stolu. Hlavním tématem bylo vyhodnocení dosavadních jednání za uplynulé 2 roky a zhodnocení a realizace navrhovaných aktivit při jednotlivých jednáních. Zúčastnili se jí zástupci Magistrátu města Karviná, pracovníci projektu Romcentrum, městské policie Karviná, sdružení Lačho - Lav, sociálních služeb Karviná, úřadu práce v Karviné a také ZŠ Družby.

60

3.6 WORKSHOPY PŘI KARVINSKÉM ROMSKÉM FESTIVALU Občanské sdružení "Sdružení Romů Severní Moravy" ve spolupráci s ministerstvem kultury, Moravskoslezským krajem a městem Karviná tradičně každý rok organizuje festival folklórní hudby a tance s názvem "Karvinský romský festival", jehož součástí jsou rovněž pravidelné workshopy, vždy na aktuální téma. Těchto pracovních setkání se účastní mnoho významných osobností státní správy a samosprávy a zástupců organizací pracujících v sociální oblasti v rámci našeho regionu.

61

3.7 BESEDY PRO DĚTI A MLÁDEŽ Pro děti a mládež jsou v rámci prevence kriminality a drogové prevence organizovány besedy, přednášky a semináře. Obsahem těchto akcí jsou tyto témata - kriminalita dětí a mládež, trestní odpovědnost, šikana, poškozování cizích věcí, lichva, násilná trestní činnost, zneužívání dětí a prostituce převážně u mládeže, drogová problematika u dětí a mládeže a vliv na trestnou činnost, návykové látky, závislost a léčba, alkoholismus a kouření, prevence v oblasti drogové problematiky, zásady společenského chování. Besedy byly rozděleny do dvou úrovní a to pro děti I. stupně a pro děti II. stupně ZŠ. Probíhaly ve dvou cyklech a to v období od února 2006 do června 2007 a v období od října 2007 až do dubna 2008. Besedy realizovali lektoři z PČR, protidrogového K – centra a Regionální knihovny Karviná. V prvním cyklu se uskutečnily 2 přednášky a 30 besed. Podílelo se na nich 8 lektorů. Průměrně se na jedné besedě zúčastnilo 30 žáků I. a II. stupně. V druhém cyklu bylo naplánováno 21 besed pro II. stupeň a 13 besed pro I. stupeň základních škol.

Celkem se ke dni 31.12. 2007 uskutečnilo 47 besed, na třech ZŠ a bylo proškoleno 264 dětí. Tento počet zůstává nezměněný i po ukončení besed v dubnu 2008.

62

3.8 DNY ROMSKÉ KUCHYNĚ Každý rok organizovalo rozvojové partnerství společenskou akci Dny romské kuchyně. Cílem bylo zviditelnění tradiční romské kuchyně a umu romských neprofesionálních kuchařů. Akce se konala za účasti zástupců města, spolupracovníků rozvojového partnerství, zástupců veřejnosti i romské minority. Do soutěžního klání se zapojilo 6-8 romských kuchařů.

Desetičlenná hodnotící komise, složená ze zástupců vedení města, školství i zdravotnictví, měla za úkol vybrat vítěze. V přehlídce bylo představeno deset romských jídel. Každé jídlo bylo hodnoceno podle chuti, vůně, úpravy jednoduchou stupnicí stejně jako ve škole. Například druhého ročníku této akce se zúčastnilo celkem 6 soutěžících. Soutěžící byli Romové a připravili pro hodnotící komisi celkem deset romských jídel jakými jsou např.: „PIŠOTA“, „HOLUBKY“, „GOJA“ a jiné. Zvítězil pokrm „HURKY na způsob maďarských Romů“ od manželů Heleny a Iva Farkašových. Prvních šest netradičních romských jídel bylo oceněno. Po vyhlášení vítězů proběhl raut, kde mohli všichni přítomní degustovat hodnocená jídla. K poslechu a k tanci hrála romská hudební skupina.

63

Tato netradiční akce se každoročně setkává s kladným ohlasem zúčastněných soutěžících i návštěvníků. Dny romské kuchyně jsou v regionu v této podobě ojedinělou (ale již skoro tradiční) příležitostí k setkávání Romů a majority spojeném s poznáváním romské kuchyně, kultury a tradic. V roce 2007 se v pořadí již třetí kuchařské soutěže tradičních romských jídel zúčastnily také děti navštěvující gastronomický kroužek realizovaný v rámci projektu a umístily se na 2. a 3. místě.

64

3.9 VÝTVARNÁ A LITERÁRNÍ SOUTĚŽ PRO DĚTI Během realizace projektu Romcentrum uspořádalo rozvojové partnerství literární a výtvarnou soutěž pro děti a mládež z karvinských základních škol. Od roku 2006 byly zorganizovány tři ročníky soutěže se záměrem podporovat výchovu k toleranci a inspirovat děti k zamyšlení se nad svými vztahy s ostatními. Témata jednotlivých ročníků: Kamarádství, Lidé v našem městě a Žijí mezi námi.

Autorka: Hana Husovská, Gymnázium Karviná 1. místo ve III. věkové kategorii, 2008 (Žijí mezi námi)

Soutěžní práce rozdělené do 4 věkových kategorií hodnotily vždy dvě nezávislé komise, v nichž se vystřídali odborníci, nejen regionální, ale také z celé České republiky (např. malíř, grafik a fotograf Petr Pavliňák, malíř Roman Schmucker, malíř a sochař Walter Taszek, akademický malíř Antonín Střížek, novinář Jan Rejžek, ilustrátorka dětských knížek Darina Krygielová, textař, dramaturg a muzikant Ladislav Kantor, redaktor České televize Jaromír Šallé, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová aj.).

65

První tři nejúspěšnější autoři v každé kategorii získali vždy věcné ceny a diplom. Slavnostní vyhlášení výsledků a otevření výstavy všech soutěžních prací probíhalo v prvních dvou letech v rámci Mezinárodního dne dětí, v roce 2008 u příležitosti Mezinárodního dne Romů (8.4.), vždy za hojné účasti veřejnosti. Ze soutěží: Martin Tartas, ZŠ Žižkova Karviná, 14 let Zdál se mi sen…, 2006 (Kamarádství) Ráno se probouzím obvykle s dobrou náladou. Zvláště v sobotu, v neděli nebo o svátcích. Dnes je neděle, do školy nemusím, ale nespalo se mi dobře. Než jsem se probudil, zdál se mi sen. Vzbudil mě vlastní křik a celý propocený jsem otevřel oči. Všude byl ještě klid, rodiče tiše oddychovali.Seděl jsem na posteli a ptám se sám sebe: „Je to pravda, nebo to byl sen?“Vydechl jsem zhluboka: „Uf, to je dobře, že to není pravda.“ Sen se mi zdál nekonečně dlouhý. Trval snad celý den nebo týden nebo měsíc nebo ještě déle. Do školy jsem chodil nerad, seděl jsem v poslední lavici a nikdo si mě moc nevšímal. Někdy jsem na sebe musel upozornit. Třeba jsem počmáral lavici, bral z nástěnky špendlíky a dětem bez jejich dovolení bral věci. Někdy jsem byl potrestaný i za věci, které jsem neudělal. Když se paní učitelka zeptala, kdo to nebo ono zničil, všichni na mě ukazovali prstem a křičeli: „Černá huba“. O přestávkách jsem se nejraději zdržoval na chodbách. Velcí kluci se mně posmívali a jeden z nich mně nastavil nohu, já jsem zakopl a udeřil hlavou přímo do radiátoru ústředního topení. Bolestí jsem vykřikl a výkřik mě probudil. PROBUDIL! Uvědomil jsem si, jak to některé děti nemají v životě lehké jenom proto, že mají jinou barvu pleti – snědší. Nechtěl bych být v kůži těchto dětí, protože to mají v životě opravdu těžké. Chybí jim vlídné slovo, pohlazení a kamarádství ostatních dětí.

Petr Sivák, 1. místo ve IV. kategorii, 2006 (Kamarádství) 66

Karolina Owczarová, ZŠ Prameny 2. místo ve II. kategorii, 2007 (Lidé v našem městě)

Tereza Červená, ZŠ Mendelova, 15 let Lidé bez domova, 1. místo ve IV. kategorii, 2007 (Lidé v našem městě) Může se to stát každému z nás. A to někdy dokonce skoro nečekaně. My si možná teď říkáme, že to asi není možné, ale po tom, co jsem se viděla a mluvila s několika bezdomovci… Stačí se jen projít Karvinou, a kolik jich potkáte. Kolikrát už i známé tváře. A tak mě začalo zajímat, jak takový člověk asi žije? Co dělá celých těch 24 hodin po celé dny, týdny, roky? Abych to trochu pochopila, vydala jsem se mezi ně. Nejprve jsem se do jejich role chtěla pořádně vžít. Co třeba zkusit v jejich společnosti týden žít na ulici?... Tento nápad byl bohužel mou rodinou rázně zamítnut. Prý bych potom domů mohla donést kupříkladu vši. A tak jsem to vyřešila tak, že jsem se za bezdomovci vydala s tím, že se za pár hodin vrátím domů. Skoro každý Karviňák, který nakupuje v Kauflandu, už určitě skupinu bezdomovců potkal. Ale zamysleli jste se nad tím, proč takhle skončili? Kdo z nás si ještě neřekl větu, že si za to můžou sami? Představovala jsem si, že ti lidé určitě nežijí moc dlouho na ulici (přes všechny ty mrazy a tak…) Ale když jsem uslyšela, jak mi jeden z nich na otázku „Jak dlouho?“, odpověděl „třináct let,“, to jsem teda strnula. To číslo znamená skoro celý můj život! Když mi byly dva roky, to jsem ještě neměla skoro ani vlasy, ten člověk se poprvé ocitl na ulici! A zatímco já jsem chodila čtyři roky do školky a potom devět let do školy a zažívala spoustu hezkých věcí se svou rodinou, on byl celou tu dobu na ulici! Jak je možné, že se někomu něco takového stane? Co dělat pro to, aby se to nestalo? „Tak to je velice jednoduchá odpověď. Nepijte! Většina problémů je z chlastu!“ řekl mi jeden z nich a svá slova zapil velkým douškem krabicového vína… Proč pobývají zrovna u Kauflandu? To je náhoda. Přes den tahle skupinka pobývá převážně tady a spát jdou, kde se dá. Nikdo nemá žádné ustálené místo na spaní. Člověka hned napadá, že v Karviné jsou přece různé noclehárny a azylové domy, tak proč nejít tam? Vždyť třeba my vyjdeme v zimě jen na malou část dne ven, v zimních bundách, rukavicích, šálách, 67

mikinách, čepicích… A jaká nám je kolikrát zima! Ale přijdeme domů, uděláme si horký čaj a je nám zase krásně teploučko. Ale oni ne. Sedí na té ledové zemi, nemůžou jít zmrzlí domů, ohřát se. Tak proč ne do nějaké noclehárny? „Není tam svoboda! Venku to není lepší, ale rozhodně volnější. Na noclehárně můžeme přespat, v sedm ráno je budíček a v osm nás vyhodí ven. A my musíme jít ven a dospávat na lavičkách. A v sedm večer se zase vrátit!“ říkají. Dotazovaní navíc nedodali, že podmínkou (a asi největším omezením té svobody) je, nutnost vrátit se střízlivý. Když jsem pak seděla v azylovém domě, co je za Dubinou, a mluvila s jedním milým zaměstnancem, přicházeli bezdomovci na vrátnici pro klíček od pokoje. Většina z nich byla veselá. Ale když byl někdo veselý až moc, dostal fouknout:) To jestli v sobě nemá příliš mnoho alkoholu. Jeden z těch veselejších měl takovou nesmělou otázku: „Neříkal někdo, že ten přístroj je pokažený?“ Kupodivu všude, kde jsem přišla mezi bezdomovce, panovala mezi nimi dobrá nálada. Vtipkovali mezi sebou a dělali si srandu. Přitom mi ale jeden stihl říct: „My nejsme v pohodě, my jsme na dně.“ Podle odhadu jednoho z pracovníků azylového domu, je v Karviné 400 bezdomovců! A to jsme jen Karviná, jedno docela obyčejné město! I když, zase u nás máme velký podíl nezaměstnaných lidí... Mezi našimi bezdomovci je asi jedna třetina dočasně ubytovaných v nějakých azylových domech. Přibližně 3% z nich jsou ženy. Ale než se někdo dostane do azylového domu, kde je ubytování po dvou nebo třech na pokojích (ve společné místnosti mají televizi, taky posilovnu, jsou pro ně pořádány různé aktivní programy…), musí nejprve chodit nějakou dobu do noclehárny. To proto, aby se zjistila jeho situace. A vracejí se někteří zpátky do „normálního“ života? K mému překvapení je to z těch ubytovaných přibližně pět z deseti. Myslím si, že to musí být pro ně hodně těžké. A co ti, co uznávají svobodu a nic než svobodu? Co dělají celý dlouhý den? No různě. „Já vám řeknu, jak to je. Chodíme prostě po kontejnerech. Nebo na sběr… sbíráme taky lahve…“ A na otázku: „A co v zimě?...“ , zněla smutná odpověď: „To jsou jen dvě možnosti. Buď zmrznem, nebo přežijem.“

Sára Chadimová, 4 roky, DMD Litoměřice 1. místo v I. kategorii, 2008 (Žijí mezi námi)

68

3.10 NÁVŠTĚVY MUZEUA ROMSKÉ KULTURY V BRNĚ

V rámci projektu se uskutečnily 3 studijní zájezdy do Muzea Romské kultury. Na této aktivitě účastníci spolupracovali také s Muzeem romské kultury v Brně. Studijní zájezd cílových skupin do Muzea romské kultury v Brně byl důležitou součástí pochopení vlastní svébytnosti, posílení kořenů a vlastní hrdosti k příslušnosti k romské komunitě. Mnozí mladí Romové nemají povědomí o historii a minulosti svého národa.Tato informovanost Romů samotných o jejich minulosti, kultuře a životě Romů je sama o sobě výborným prostředkem k šíření dobrých aspektů romského etnika do majoritní společnosti a k cílovým skupinám samotným.

3.11 VÝSTAVA ROMSKÉ OBROZENÍ (ROMA RISING ) V rámci realizace projektu zavítala do Romského a kulturního centra dvakrát výstava fotografií, které jsou dílem amerického fotografa Chada Evanse Wyatta. Výstava "Roma Rising", tedy „Romské obrození“ se skládá z černobílých fotografií vážených romských osobností z České republiky, které si již vydobyly své postavení a uznání ve společnosti. „Roma Rising/Romské obrození představuje příklady, že lidská bytost může - navzdory předsudkům a vyčlenění na okraj společností - uskutečnit své sny a vyniknout.“ www.romarising.com

69

4. INTEGRACE VZDĚLÁVÁNÍ A PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ 4.1 TERÉNNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Cílem terénního vzdělávání je motivovat účastníky ke vzdělávání, zprostředkovaně k zájmu o změnu vlastních návyků a životního stylu. Obsah terénního vzdělávání je metodicky přizpůsoben potřebám romské komunity při respektování priorit, které jsou zdůrazňovány v Koncepci romské integrace z roku 2005 a ve Zprávě o stavu romských komunit v České republice z roku 2004. Podstata a specifikum terénního vzdělávání spočívá v setkání romských komunit se vzdělavateli v prostředí, které je osadníkům známé, blízké, ve kterém se cítí bezpečně. Je všeobecně známým faktem, že v prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpečně neprožívají nejistotu nebo úzkost a existuje tak větší předpoklad, že nové informace budou přijímat s větší otevřeností. Pro účely terénního vzdělávání bude vybaven autobus, který se stane „pojízdnou učebnou“, ve které bude vzdělávání probíhat. Je vysoce pravděpodobné, že příjezd lektora na místo bude silnější motivací pro účast na vzdělávací akci než opačná varianta – příjezd účastníků za lektorem. Vzhledem ke zvláštnostem komunity a prostředí, ve kterém bude vzdělávání probíhat, je naprosto nezbytné, volit krátké tématické celky s akcentem na interaktivní metody a vizuální stimulaci.

70

V rámci projektu EQUAL ROMCENTRUM byla vyvinuta a ověřena metodika terénního vzdělávání jak inovativní nástroj komunikace a osvěty zaměřený na příslušníky romských vyloučených lokalit. Během pilotního ověřování lektoři spolu s pojízdnou učebnou navštívili během 32 výjezdů sociálně vyloučené lokality okresu Karviná a oslovili okolo 1000 osob a 550 jich proškolili.

Principy terénního vzdělávání: 1. Příjezd lektora do místa pobytu potenciálního účastníka 2. Motivace vlastním příkladem. 3. Motivace příkladem Romů, žijících mimo osady. 4. Krátké tématické bloky s cílem vzbudit zájem o téma. 5. Vzdělávání založené zejména na vizuálních podnětech. 6. Modelové situace se zapojením účastníků. 7. Preference při výběru do rekvalifikačního kurzu.

71

vzdělávání.

Zájem byl ze strany cílové skupiny různý - od přijímání až po naprosté odmítání. Aktivně se zapojovali lidé, kteří žijí v daných lokalitách dlouhodobě. Jejich zájem byl hlavně témata spojená s jejich každodenností - dluhy, problémy s bydlením, lichva, příspěvky na péči, bezplatné kurzy apod. Jako problémovou skupinu pro terénní vzdělávání vnímali terénní lektoři skupinu osob – vystěhovaných neplatičů nájemného. Ze zkušeností terénních lektorů a jejich zpětné vazby se jako velice důležité jeví vhodně stanovený termín výjezdu, příprava cílových skupin na vzdělávání terénními pracovníky, záleží na ročním období, počasí a termínu vyplácení sociálních dávek. Při zohlednění mnoha faktorů, které mohou ovlivnit výsledek vzdělávací či osvětové akce se dle lektorů, samotných cílových skupin a nezávislých expertů jeví tento způsob komunikace s cílovou skupinou ve vyloučených lokalitách jako velmi přínosný. Metodika terénního vzdělávání byla úspěšně validována.

72

DOPORUČENÍ (NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ TERÉNNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ): 1. Termíny výjezdů plánovat v závislosti na termínech vyplácení dávek sociální péče. Je – li naplánován výjezd v termínu, kdy jsou vypláceny dávky, je účast podstatně nižší. 2. Pro časový harmonogram – pro dobu konání výjezdů doporučujeme čtvrtek nebo pátek v odpoledních hodinách. 3. Osvědčilo se, když je lektorský tým složen ze dvou i více lektorů, pokud klient potřebuje a má zájem o konzultaci je nedočkavý pokud není nikdo z lektorů volný. 4. Doporučujeme, aby lektorský tým tvořili především Romové, případně jeden ze dvojice lektorů by měl být Rom, který lépe naváže kontakt s romskými klienty. 5. Optimální složení lektorské dvojice: terénní sociální pracovník, kterého v oblasti, kde probíhá vzdělávání znají a romský poradce nebo romský asistent, popřípadě terénní pracovník pracující v dané lokalitě, který navíc připraví obyvatele lokalit na připravované výjezdy. 6. Je nezbytné, aby lektorskou dvojici doplňoval pracovník (ci), který zajistí hlídání dětí těch účastníků, kteří se terénního vzdělávání zúčastní. Pro účastníky vzdělávání – rodiče dětí je to silný pozitivní prvek, navíc je umožněna účast na vzdělávání také matkám, které mají malé děti. Pro děti je nutné připravit program, například soutěže /jednoduché a časově nenáročné a mít s dispozici odměny pro děti (sladkosti, bonbóny, žvýkačky ..) Nemusí být, ale navozuje větší soutěživost dětí. 7. Pro zajištění účasti je nezbytné předem informovat občany z dané lokality. Pouze letáky, na kterých je oznámeno, kdy bude vzdělávání probíhat, nestačí. Je žádoucí, aby terénní sociální pracovník před konáním výjezdu osobně vysvětlil a pozval občany lokality, ve které bude vzdělávání probíhat. 8. Je nezbytné dodržet harmonogram podle předem avizovaných termínů. Jako žádoucí se jeví pamatovat při tvorbě harmonogramu na stanovení náhradníků, pro případ, že lektor onemocní. 9. Motivační předměty (odměny, drobné pozornosti – psací potřeby, káva apod.), kterými byli účastníci vzdělávání odměněni při prvních výjezdech se neosvědčily. Nedoporučujeme účastníky vzdělávání odměňovat za jejich účast. 10. Pro oznámení příjezdu autobusu - pojízdné učebny na určené místo bylo navrženo místo hlasitého troubení klaksonem pouštění hlasité romské hudby.

73

4.2 PORADENSKÉ MOTIVAČNÍ KURZY A VZDĚLÁVACÍ KURZY V rámci projektu EQUAL za období říjen – prosinec 2007 byly pro cílovou skupinu uskutečněny vzdělávací kurzy Základy obsluhy osobního počítače a kurz Anglického jazyka, které probíhaly ve městech Karviná a Ostrava. V Ostravě se uskutečnily 3 běhy kurzu Základy obsluhy osobního počítače, které byly zahájeny v září 2007. Tří běhů se celkem zúčastnilo 27 osob (20 žen a 7 mužů). Závěrečné zkoušky úspěšně zvládlo 26 osob (20 žen, 6 mužů), kteří tak získali osvědčení o absolvování vzdělávacího programu s celostátní platností. V Karviné byly rovněž v měsíci listopadu ukončeny 2 běhy kurzu Základy obsluhy osobního počítače (zahájení – září 2007). Kurzy proběhly za účasti 27 osob (9 mužů, 18 žen). Závěrečné zkoušky složilo a získalo tak osvědčení o absolvování vzdělávacího programu s celostátní platností 9 osob (5 mužů, 4 ženy). Od října 2007 probíhal kurz Anglického jazyka, který pokračoval v měsících lednu až dubnu 2008. V roce 2008 byl v Ostravě zahájen také kurz anglického jazyka, do kterého se zapsalo 12 osob, a dále kurz Poradenství týkající se orientace na trhu práce s počtem 10 osob. O kurzy, které jsou ve svém přístupu a specifice prioritně zaměřeny na vzdělávání a podporu příslušníků romského etnika, je z řad cílové skupiny velký zájem. Počty osob, které úspěšně absolvovaly jednotlivé kurzy, jsou velmi uspokojivé.

74

4.3 ROMA AGENTURA

Rozvojové partnerství zřídilo pracovní agenturu pro Romy - Roma agenturu v rámci činnosti Romcentra, která se snaží svou aktivní podporou a kontakty na zaměstnavatele a profesní organizace vyhledávat vhodné pracovní příležitosti – od forem veřejně prospěšných prací, zkrácených úvazků, krátkodobých pracovních příležitostí až vhodná pracovní místa pro cílové skupiny a přispívat tak k jejich úspěšnější integraci na pracovní trh – s ohledem na jejich přirozené schopnosti, dovednosti a jejich specifické potřeby. Agentura stojí jako zprostředkovatel práce mezi svými klienty a jejich potenciálními zaměstnavateli. Za dobu svého působení vytvořila databází klientů, databázi potenciálních zaměstnavatelů v regionu (čímž se myslí oblast okresu Karviná, tj. kromě samotné Karviné také Orlová, Havířov, Bohumín a Český Těšín) a snaží se spolupracovat s oběma skupinami na čistě dobrovolném základě. Kromě toho spolupracuje s dalšími organizacemi, například těmi, které poskytují kurzy zaměřené na získání nebo zvýšení kvalifikace zejména mladších lidí (např. Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o.p.s.), ale i s těmi, které se věnují sociálně slabším vrstvám obyvatel v rámci sociálních služeb, jakož i s Hospodářskou komorou okresu Karviná, která je také partnerem v projektu EQUAL, v rámci kterého agentura působí, a rovněž také s Úřadem práce v Karviné. V říjnu 2006 a dubnu 2007 byla zorganizována setkání s regionálními podnikateli (s cílem navázání případné spolupráce, diseminace činnosti agentury a také seznámení se s názory zaměstnavatelů).

Kontakty s cílovou skupinou probíhají převážně formou osobních návštěv terénních pracovnic, např. pokud chce agentura klienty informovat o nějaké pracovní nabídce. Část klientů se dostavuje osobně do kancelářa agentury na základě doslechu o agentuře (z tisku, informačních a propagačních letáků, na základě doporučení jiné organizace či instituce). Určitá část klientů se zaregistrovala (tj. vyplnila dotazník) během výjezdů autobusů uskutečněných v rámci terénního vzdělávání projektu EQUAL. 75

Někteří klienti, převážně ženy, se na základě doporučení zapsali do kurzů pořádaných jak k v rámci projektu Romcentrum, tak i kurzů pořádaných jinými organizacemi, se kterými Roma agentura spolupracuje (např. Slezská diakonie či Kofoedova škola). Pracovníci Roma agentury v období projektových aktivit také mapovali možnosti vhodných technologií vhodných pro různé rukodělné činnosti a samostatné podnikání cílových skupin. Vize podpory cílových skupin v rámci samostatného podnikání se nakonec nerealizovala a to hlavně z důvodu, že Roma agentura pracovala hlavně s cílovou skupinou, která v žádném případě o samostatné podnikání nejevila zájem a objektivně ani neměla kompetence tento způsob seberealizace zvládnout.

Období: leden 2006 – 1. čtvrtletí 2008 (několik údajů o klientech Roma agentury):

V databází klientů registruje agentura cca 250 uchazečů o práci. 60% tvoří muži a 40% ženy • • • • • • •

27% klientů spadá do věkové skupiny osob do 25-ti let. 71% klientů spadá do kategorie nízkokvalifikovaných osob. 26% klientů je vyučených. 55% zaregistrovaných klientů uvádí jako místo svého bydliště Karvinou 6. Tři mladí klienti začali ve sledovaném období studovat na střední odborné škole. 24% lidí si práci našlo samo. Celkem 40 lidem pomohla Roma agentura (za období leden 2006 až duben 2008) najít práci. Týká se to 5 žen a 35 mužů. V šesti případech nebylo bohužel nakonec zaměstnání z různých důvodů realizováno.

76

5. ZÁVĚR RP ROMA ve své projektové činnosti realizovalo aktivity, ve kterých se prolínala nabídka služeb pro sociálně znevýhodněné osoby a romské etnikum. Rozvojovému partnerství se podařilo vytvořit systém regionální podpory pro cílové skupiny, především romské děti, mládež a dospělé a to nejen v oblastech zabývajících se integračními snahami (vzdělávání a podpora při pracovním začleňování), ale také v oblasti výchovy, mimoškolních aktivit, v oblasti prevence a osvěty a také při zvyšování povědomí o tradičních řemeslech, kultuře a tradicích Romů v regionu. Vzájemné setkávání příslušníků majority i samotných Romů vedlo ke zlepšení vzájemného povědomí a postojů jednotlivců obou společenských skupin. RP ROMA svým ověřeným inovativní nástrojem terénního vzdělávání přispělo k nástinu možného řešení části problematiky vyloučených lokalit. Při své činnosti se RP ROMA setkávalo s potřebou přizpůsobovat svou nabídku pro dvě zcela odlišné cílové skupiny - tzv. romská střední vrstva a práce s osobami ohroženými sociální exkluzí ve vyloučených lokalitách. Potřeby obou těchto skupin jsou z hlediska roviny řešení problémů a roviny koncepčního řešení zcela odlišné. V prvém případě jde o potřebu obnovit proces adaptace na podmínky moderní společnosti. Ve druhém případě jde o zastavení ekonomického úpadku a sociálního sestupu nabídkou rozvojových šancí. Specifickou skupinou jsou děti a mládež. Tyto děti často vyrůstají v rodinách, kde již několik generací nemají zkušenost s prací v řádném pracovním poměru a navíc vědí, že šance na takové získání práce jsou stále minimální. To ovšem neznamená, že by neměly v tomto smyslu žádné zkušenosti s prací– dle zjištění RP velká většina romských občanů pracují tzv.“na černo“ Současný systém sociálních dávek a jen obtížná možnost kontroly práce „na černo“ způsobují generační předávání „výhodného“ způsobu obživy. Tzv. romský problém je komplexní, propojenost mnoha aspektů, které vytvářejí tento problém jsou v podstatě neoddělitelné - oblast sociálního začleňování Romů je navázána na řešení koncepce sociální politiky (na potřebu aktivního zapojení jednotlivce a osobní odpovědný přístup založený na vlastní volbě), na včasném vzdělávání romských dětí (jazyková vybavenost pro úspěšnou školní docházku), zapojení romských rodičů do vlastního procesu vzdělávání dětí, problematiku bydlení, vzdělávání romské inteligence a podporu rozvojových aktivit pro Romy (vzdělání a podnikání) atd. Záměry spojené s integrací a sociálním 77

začleňováním Romů jsou ve svém kontextu velice složité. Jejich řešení vyžaduje politickou vůli a snahu o rámcovou koncepci sociálních politik. Následná řešení pak mohou na regionální úrovni zohledňovat potřeby cílových skupin a za podpory NNO a regionálních partnerů realizovat vize spojené se zaměstnáním, bytovou situací a vzděláváním – jako hlavními pilíři, které jsou jen zdánlivě mimo oblast sociální pomoci. Toto řešení je podmíněno dlouhodobě vykonávanou sociální prací. Prioritně nastavená řešení ve vztahu k majoritě romský problém ještě komplikují. Samotný společenský kontext a potřeba vzájemné tolerance majority a minority vedou k jakési potřebě „standardizace chování“ – toho však není možné dosáhnout z důvodu historické, etnické, kulturní odlišnosti. Schopnost přijetí odlišností ze strany majority a schopnost tolerance, stejně tak jako schopnost přizpůsobení se společenským standardům s udržením si vlastní hrdosti, svébytnosti a jedinečnosti ze strany etnické minority v otevřené globalizované Evropě je zatím vzdáleným cílem. Jsme rádi, že jsme svou tříletou prací a realizací dílčích cílů ČR mohli přispět k dlouhodobé vizi společenské a pracovní integrace Romů v regionu Karvinska.

78

6. POUŽITÉ ZDROJE  MATERIÁLY VYTVOŘENÉ V RÁMCI PROJEKTU ROMCENTRUM.  Frištenská, H. – Sulitka, A.: Průvodce právy příslušníků národnostních menšin v ČR. Demokratická aliancia Slovákov v ČR, Praha 1994.  Gabal, I.: Etnické klima české společnosti. In: Gabal, I. a kol.: Etnické menšiny ve střední Evropě. G plus G, Praha 1999a.  Gabal, I.: Etnické problémy v dnešním evropském vývoji z perspektivy České Republiky. In: Gabal, I. a kol.: Etnické menšiny ve střední Evropě. G plus G, Praha 1999b.  Holomek, K.: Romská menšina v ČR. In: Gabal, I. a kol.: Etnické menšiny ve střední Evropě. G plus G, Praha 1999a.  Holomek, K.: Vývoj romských reprezentací po roce 1989. In.: Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999b.  Koncepce romské integrace 2001, přijata vládou 23.1. 2001.  Mirga, A.: Leadership, Representation and the Status of the Roma. Project on Ethnic Relations. Princeton 2001  Miklušáková, M. – Nečas, C.: URL: (poslední aktualizace 1999) [cit.2002-01-28]  Sulitka, A.: Vývoj a súčasný stav praktických riešenií a kompetencí vrcholných orgánov štátu po roku 1989. In: Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999  The Participation of Minorities in Decision-Making Processes. Council of Europe DH-MIN, Strasbourg1999. URL:http://www.humanrights.coe.int/Minorities/Eng/InterGovernmental/Publi cations/DHMIN(2000)1.ang.doc  The Roma in the Twenty-First Century: A Policy Paper. Project on Ethnical relations. Princeton 1997. URL: < http://www.per-usa.org/21st_c.htm >  Usnesení vlády č. 63/1994 o zřízení Rady pro národnosti.  Usnesením vlády č. 581/1997 o zřízení Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. Usnesení č. 1371/2001 o změně statutu Komise.  Ústava ČR.  Vranovský, P.: K participácii národnostných menšín, hlavne slovenskej, na verejnom živote v ČR. In: Národnostní menšiny a majoritní společnost

79

v České Republice a v zemích Střední Evropy v 90. letech XX. století: Sborník z konference. Slezský ústav SZM, Opava 1998.  Zákon o právech příslušníků národnostních menšin č. 273/2000 Sb.  Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích  Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích  Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze

Internetové zdroje: URL: URL: Zdroj: http://minorities.fsv.cuni.cz/mensiny/seminarni/haubertova.htm

80

Projekt ROMCENTRUM Občanské sdružení "Sdružení Romů Severní Moravy" Karviná

Kontaktní údaje Adresa:

Palackého 607 735 06 Karviná – Nové Město

Tel./Fax: 596 325 790 E-mail: [email protected] Web: http://www.romcentrum.karvina.info