Roma MATRIX Příručka dobré praxe 2. Sítě prosazující práva
Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie „Základní práva a občanství“. Za obsah publikace odpovídá výlučně Social Marketing Gateway a v žádném případě nereprezentuje názory Evropské komise. Vytvořil: Social Marketing Gateway © Roma MATRIX 2015
Úvod Tématem této příručky dobré praxe je zlepšování mechanismů nápravy v záležitostech Romů u policejních orgánů, soudů a jiných veřejných institucí. Mechanismy nápravy mohou zahrnovat žaloby, odvolání či stížnosti, požadavky omluvy nebo odškodnění a obecně snaha o pohnání k zodpovědnosti či potrestání těch, kteří se dopouštějí diskriminace nebo nerovného zacházení s Romy. Jde o jednu z řady devíti příruček, které dosud vyšly coby součást celého bloku textových výstupů projektu Roma MATRIX. Roma MATRIX je projekt, který má za cíl boj s rasismem, intolerancí a xenofobií a zvýšení integrace prostřednictvím řady aktivit v rámci Evropy. S dvaceti partnery v deseti státech jde o jeden z největších projektů zaměřených na integraci Romů v Evropské unii (EU). Příručky dobré praxe jsou určeny pro pracovníky veřejné správy, terénní pracovníky a ostatní, kteří se s problematikou setkávají při své praxi, a potřebují relevantní zdroje informací. Poskytují přehled o řadě témat dotýkajících se bariér nebo výzev kterým čelí Romové po celé Evropě. Tato příručka vysvětluje kontext procesů, jakými se Romové mohou domáhají nápravy, a popisuje některé klíčové otázky k tématu. Poukazuje na příklady dobré praxe zaznamenané v projektu Roma MATRIX. Posléze jsou zde popsány nově používané postupy, díky nimž jsou v Evropě zástupci zákona, soudnictví i dalších veřejných institucí a orgánů vedeni k odpovědnosti za nerovné zacházení s Romy. Na závěr shrnuje příručka klíčová ponaučení a přináší doporučení, jak upravit politické strategie i praxi s ohledem na zlepšování mechanismů nápravy.
3
Východiska a kontext Prosazování rovného zacházení u policejních složek, soudních orgánů i jiných veřejných institucí pomocí nápravných postupů je klíčové pro snižování diskriminačního jednání vůči Romům. Pokud budou k odpovědnosti za zneužívání práva vedeny veřejné instituce, bude tato skutečnost pro širokou veřejnost sloužit jako výstraha a signál, že diskriminace vůči Romům nebude tolerována a bude mít pro pachatele následky. Zjednávání nápravy je tedy pro romskou populaci důležitým mechanismem, jak budovat důvěru, dosahovat rovného přístupu a snižovat diskriminaci Romů v rámci celé Evropy. Bohužel ve většině zemí vyšetřování diskriminace při prosazování práva, u soudů i jiných veřejných institucí nenaplňuje očekávání nastavená v rámci mezinárodního i národního práva a mechanismů nápravy. Návrhy nevládních organizací a specializovaných odborných středisek jako je Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) ve prospěch Romů v rámci zavedených místních zákonných mechanismů mohou sice být brány v potaz například úřady ombudsmanů nebo komisaři pro rovné příležitosti, ale přesto jsou v praxi používány minimálně nebo vůbec. Diskriminace se navíc potkává s nadměrnou penalizací Romů – ať už pokutami nebo vězením - která je neúměrná v porovnání a případy Neromů. Ti za stejné delikty takové tresty nedostávají. V celé Evropě je například běžné, že Romové dostávají od policistů vysoké pokuty za přecházení mimo vyznačené přechody nebo jízdu na kole v místech, kde to není dovolené. Protože na vysoké pokuty nemají Romové prostředky, soudy je posílají do vězení za opakované neplacení. To má devastující důsledky jak pro obviněné, tak jejich rodiny. Neromové přitom za stejné delikty nebývají stíháni, natož pokutováni nebo vězněni. Romové v celé Evropě čelí přímé i nepřímé institucionální diskriminaci a rasismu Rasismus vůči Romům je hluboce zakořeněný v mnoha institucích, u nichž přitom Romové hledají podporu, proto je napravení situace a rovné zacházení nezbytné. Výzkum pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for Fundamental Rights – FRA) nazvaný „Stručné výsledky výzkumu situace Romů v 11 členských státech EU“ v roce 2011 přinesl informaci, že i když jsou Romové Evropskou nejpočetnější menšinou (čítající 10 – 12 milionů lidí), jsou přímo i nepřímo pronásledování v oblasti práva, bydlení, zaměstnanosti, zdraví a vzdělávání – a to jak u veřejných, tak soukromých institucí. Přímá diskriminace může být zakotvena v institucionálních postupech, zákonech, politických strategiích i praxi a může se projevovat například segregací romských dětí Rumunsku, Bulharsku nebo Polsku. Nepřímá diskriminace je méně očividná a můžeme za ni považovat například to, že romské děti jsou často posílány do zvláštních škol pro postižené, přestože nemají mentální ani fyzické postižení nebo poruchy učení – jako se to děje například v Litvě. Nedostatečné mechanismy nápravy umožňují široce rozšířenou diskriminaci Romů. Nedostatek politické inkluze, reprezentace a participace často přispívají k už tak 4
malému vlivu nedostatečných mechanismů nápravy, které by mohly vést policejní a, soudní orgány a veřejné činitele k zodpovědnosti za porušování zákona a nerovné zacházení s Romy. Nedostatečná zodpovědnost a právní nepostižitelnost za porušování zákona a nerovné zacházení s Romy umožňují široce rozšířenou diskriminaci Romů.2 V zemích, kde nemají nebo neprosazují efektivní mechanismy nápravy, je nejvyšší míra znevýhodňování Romů a také trvalé napětí mezi orgány prosazování práva, soudy a dalšími veřejnými činiteli. Pro orgány prosazování práva, soudní a další veřejní činitele často neplatí, že jejich jednání bude mít následky Úřadům ombudsmana, úřadům pro rovné příležitosti nebo státním zástupcům může chybět nezbytná nezávislost nebo vůle efektivně a nestranně vyšetřit údajné porušování zákona vůči Romům ze strany veřejných institucí. Toto v některých zemích ještě zhoršuje jakási atmosféra beztrestnosti policejních a soudních složek.3 Skutečnost, že pro orgány prosazování práva, soudní a další veřejní činitele často neplatí, že jejich jednání bude mít následky, je pro Romy opravdu znepokojující, a přispívá k nedostatku důvěry a spolehnutí na mechanismy nápravy. Bohužel stává se, že stížnosti Romů na jednání těchto institucí bývají smeteny ze stolu. 4
5
Hlavní témata Používání účinných mechanismů nápravy (jako jsou žaloby, odvolání či stížnosti, požadavky omluvy nebo odškodnění a obecně snaha o potrestání těch, kteří se dopouštějí diskriminace) je ovlivněno mnoha navzájem propojenými faktory, které se zároveň prolínají i se záběrem činnosti partnerských organizací Roma MATRIX. Tyto faktory začínají u nedostatku obecného povědomí o právech, přes nedostatečné informování Romů a jejich nedostatečnou účast na vzniku politických strategií, a mechanismů nápravy, až po chybějící data o činnosti policejních složek a soudů. Romové si nejsou vědomi svých práv nebo neznají mechanismy nápravy Výzkum pro Agenturu Evropské unie pro základní práva nazvaný „Shrnutí výzkumu Situace Romů v 11 členských státech EU“ v roce 2011 ukázal, že Romové si nejsou dostatečně vědomi svých práv nebo mechanismů nápravy garantovaných evropským právem – jako je například Směrnice o rasové rovnosti (Racial Equality Directive).5 To vede tomu, že mechanismy nápravy nejsou Romy využívány a pachatelé mohou pokračovat v nerovném zacházení s Romy nebo jejich nadměrném trestání. Například Ochránce principů rovnoprávnosti, slovinský úřad pro rovnoprávnost, údajně dostává pouze velmi málo stížností Romů na diskriminaci na základě etnického původu. Skutečnost, že i těch několik stížností na diskriminaci Romů bylo podáno nevládními organizacemi, ilustruje, že Romové nejsou úplně zběhlí v používání oficiálních nástrojů pro boj s diskriminací.6 Kvůli neohlašování diskriminace Romů není její rozsah dostatečně znám Přestože podle zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 20117 jsou Romové skupinou nejvíc náchylnou k diskriminaci, bývá takové chování policejních, soudních nebo jiných veřejných složek vůči Romům málokdy oficiálně nahlášeno. Zjištění, že 66-92 % Romů (různé množství v různých státech) nenahlásilo poslední zkušenost s diskriminací žádnému odpovědnému úřadu. A 65-100 % romských respondentů nedůvěřuje orgánům prosazování práva ani soudnictví. 8 Ani diskriminace Romů v jiných veřejných institucích nebývá hlášena. Například Úřad ombudsmana pro rovné příležitosti v Litvě nezaznamenal žádné stížnosti Romů nebo jejich zástupců na rasovou či etnickou diskriminaci ve zdravotních záležitostech. A to i přesto, že jenom 27 % tamních Romů má tekoucí teplou vodu a 33 % přístup ke splachovací toaletě,9 a podle zpráv Národního institutu veřejného zdraví “jsou nemoci mezi Romy běžnější než u majoritní populace”. Není divu, že v Litvě jsou kvůli nedostatku aktuálních a relevantních dat, která by upozornila na problémy Romů, romská práva znevažována mnoha veřejnými institucemi. Romové nemají zastoupení v politických a veřejných institucích nebo se neúčastní veřejného rozhodování Romové jsou jen zřídkakdy zvoleni do veřejných nebo politických institucí, proto se na žádné úrovni neúčastní rozhodovacích procesů v souvislosti s diskriminací nebo rasismem. To vede k rozšiřování atmosféry beztrestnosti veřejných orgánů, které diskriminují Romy. Zároveň také málokdy dochází k vyšetřování státních institucí, které práva Romů porušují. 6
V Litvě nebyl v letech 1992 to 2012 do tamního parlamentu zvolen nikdo romské národnosti. A do roku 2011 neměli Romové zastoupení ani v regionálních zastupitelstvech. V Litvě jsou pouze čtyři romské nevládní organizace, které aktivně upozorňují na pronásledování minorit a porušování zákona vůči nim.10 Přístupy založené na lidských právech podporující Romy při prosazování nápravy při přetrvávající diskriminaci se neobejde bez jejich účasti Navzájem propojené faktory uvedené výše se spojují do klíčových otázek, zda má nějaký dopad a efektivitu jak ochrana základních práv, tak mechanismy nápravy a politické strategie v záležitostech Romů – ať už u policejních orgánů, v oblasti soudnictví a dalších veřejných institucí, nebo v zaměstnání, bydlení, zdravotnictví, sociálních službách nebo vzdělávání. Řešení se neobejde bez účasti samotných Romů. Je proto nutné dát Romům víc příležitostí účastnit se veřejného rozhodování, které má dopad na jejich lidská práva. Také je potřeba zlepšovat schopnost všech zodpovědných naplňovat tato práva a činit pachatele odpovědnými. Přístupy založené na lidských právech také vyžadují ověřování, že standardy i principy lidských práv jsou zapojovány nejen při tvorbě politických strategií, ale i v každodenní praxi veřejných institucí a organizací.11
7
Nové postupy Na evropské úrovni existují dvě významné instituce, které se zaměřují na nápravu nespravedlností vůči Romům soudní cestou nebo posilováním mechanismů nápravy, stejně jako sběrem aktuálních a přesných dat, díky nimž je možné popsat a monitorovat pokroky v nápravě zneužívání práva vůči Romům. Tyto dvě instituce jsou Evropské centrum pro práva Romů (European Roma Rights Centre – ERRC) a Agentura Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for Fundamental Rights – FRA) Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) je velmi aktivní v místních i mezinárodních soudních sporech a podpoře právních kroků ke zlepšení nápravy v záležitostech Romů. ERRC podporuje profesně i finančně místní právníky v legislativních krocích, pokud vyčerpají všechny opravné prostředky. Centrum připravuje podání k mezinárodním tribunálům včetně Evropského soudu pro lidská práva, Evropského výboru pro sociální práva a subjektů Organizace spojených národů (OSN). Doteď stálo ERRC za více než pěti stovkami soudních případů v patnácti zemích, které měly postavit před soud státní i soukromé pachatele diskriminace nebo násilí vůči Romům. Pro Romy dokázalo ERRC získat přes 2 miliony euro v pokutách a odškodněních za porušení zákona, která se jich dotkla, a následnou neschopnost jejich příslušných vlád zajistit, aby mechanismy nápravy přinesly spravedlnost. Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) je jednou z decentralizovaných agentur Evropské unie, které vznikly, aby poskytovaly odborné poradenství a přesné informace institucím EU i členským státům a zajišťovaly ochranu práv obyvatel EU. Základní práva představují nejnižší standardy, které mají zajistit, že je s lidmi jednáno spravedlivě a důstojně. Zahrnují právo nebýt diskriminován na základě věku, hendikepu nebo etnického původu nebo právo na spravedlnost při vyšetřování u soudů a jiných veřejných subjektů. Sběrem a analýzou dat v rámci EU pomáhá FRA unijním institucím i členským státům porozumět a čelit výzvám k zajištění základních práv pro všechny v Evropské unii. Klíčovým úkolem FRA v minulých letech bylo posoudit domácí situaci Romů v celé Evropě s ohledem na sjednocené ukazatele pro bydlení, vzdělávání, zdraví a občanskou angažovanost. Tato zjištění mohou být využita při zjednávání nápravy. Slovinsko Romští radní ve Slovinsku, jejichž počet postupně roste, začínají zpochybňovat současné postupy a stereotypy ve veřejném rozhodování. Výzkum slovinského „Mirovni Inštitut” ukázal, že než začali spolupracovat s romskými kolegy, mělo mnoho radních vůči Romům předsudky. V průběhu času, zvlášť poté, co se Romové zapojili do veřejného života, jsou Romové méně diskriminováni a znevýhodňováni soudními nebo policejními orgány.12 Navíc účast Romů na veřejném životě podnítila vznik nového zákona nazvaného Zákon o romské komunitě (Roma Community Act). Zákon zakládá nový subjekt: Romskou radu Slovinské republiky, která reprezentuje zájmy slovinských Romů při jednání se státními orgány. Rada se skládá ze 14 zástupců Slovinské romské unie a 8
7 zástupců romských radních. Od založení Romské rady zaznamenal Ombudsman lidských práv zvýšení snahy o zjednávání nápravy v záležitostech Romů – a to v podobě několika ústavních stížností. 13 Slovensko Na Slovensku přestalo státní zastupitelství v Košicích stíhat mentálně postiženého Roma poté, co ERRC podpořil místní advokáty v odvolání proti jeho uvěznění. Rom byl uvězněn na několik měsíců poté, co odmítl dbát výzvy policistů a házel kameny na policejní vůz v době zásahu policie v romské osadě. ERRC zasáhlo a případ předneslo slovenskému vrchnímu státnímu zástupci. O šest měsíců později byl Rom propuštěn poté, co slovenský nejvyšší státní zástupce rozhodl, že „v tomto případě došlo k závažným pochybením policistů, stejně jako místního státního zástupce“.14 Po skončení vyšetřování byli vyšetřující policista i příslušný úřad státního zástupce obviněni. Litva Případ přímé diskriminace Romky se ve Vilniusu dostal v roce 2007 před soud díky „situačnímu testingu” provedenému místní nevládní organizací. „Situační testing” je metoda, při níž je dokázáno, že došlo k diskriminaci vůči Romům, tím, že je stejná situace navozena za účasti Neromů, aby se ukázalo, zda bude mít stejný průběh a výsledek. V tomto případě prokázal situační testing jasnou diskriminaci při nabírání nových zaměstnanců kavárny. Přestože bylo místo stále inzerováno, romské uchazečce řekli, že již volné není. Neromka podobného věku byla poslána do kavárny o několik hodin později. Neromka byla okamžitě přijata. Je jasné, že romský původ byl jedinou překážkou. Výsledek situačního testingu byl přijat v rámci soudního procesu a později úspěšně použit u soudu, kde posloužil jako důkaz diskriminačního chování majitele kavárny. Soudce přiřkl ženě náhradu 830 euro za diskriminaci při přijímání do pracovního procesu na základě etnického původu. Také partneři projektu Roma MATRIX přispívají k tvorbě nových postupů. V rámci projektu poskytujeme aktivní podporu směřující k prosazování rovného zacházení s Romy ze strany policejních orgánů, soudů a jiných veřejných institucí. Stejně tak podporujeme vývoj nových, efektivnějších způsobu zjednávání nápravy. Pomáháme Romům rozumět jejich právům, poskytujeme školení pro příslušné úředníky a orgány a zlepšujeme sběr dat o diskriminaci vůči Romům. Aktivity v rámci Roma MATRIX pomáhají Romům naplňovat jejich práva a dosahovat nápravy (viz další sekce této příručky.)
9
Příklady dobré praxe projektu Roma MATRIX Partneři Roma MATRIX vytvářejí konkrétní projekty zaměřené na boj s největšími nešvary v oblasti porušování práv a zároveň zlepšení současné situace Romů, jejich práv a možností nápravy. Partneři Roma MATRIX se zaměřují na zlepšování mechanismů nápravy u policejních i soudních orgánů a dalších veřejných institucí. Snaží se o nastolení nebo zlepšení způsobů vypořádání se s rasismem a xenofobií a snižování jejich rozšíření ve společnosti. Níže uvedené případové studie vycházejí z dobré praxe partnerů Roma MATRIX a ukazují, jak uvedené praktiky v dané oblasti pozitivně zapůsobily. Dobrá praxe zahrnuje zlepšení sběru dat o diskriminaci a nadměrném stíhání Romů ze strany orgánů prosazování práva; zmocňování samotných Romů, aby znali svá práva a způsoby, jak postupovat v případě, že jsou jim tato práva upírána; dále i práci se soudními a policejními složkami, aby jejich představitelé porozuměli Romům, jejich kultuře a společenstvím. Tyto příklady zlepšily využívání a efektivitu prostředků nápravy pro Romy v rámci policejních a soudních orgánů i dalších veřejných institucí. Zlepšení sběru dat pomáhá v Maďarsku bojovat s nadměrným trestáním Romů za drobné přestupky Z mnoha různých sociálních a ekonomických důvodů žije většina Romů v Maďarsku v odlehlých osadách. Není neobvyklé, že u vjezdu do těchto sídel stojí policejní hlídka, která zjišťuje, zda mají místní například správně vybavená jízdní kola, nebo jestli nesbírají dřevo na otop. Za údajné přestupky pak policisté Romy pokutují v řádech tisíců euro.16 Protože Romové nemohou zaplatit nadměrné pokuty, většinou jsou následně soudem posláni do vězení. Výsledkem je, že mají záznam v trestním rejstříku a to zvyšuje pravděpodobnost, že zůstanou nezaměstnaní, ekonomicky vyloučení ze zaměstnání, nebo že budou opětovně uvěznění. Neromové nejsou v podobných situacích takto přísně monitorováni, postihováni, pokutováni nebo zavíráni. Maďarská společnost Kolo budoucnosti (Jövőkerék) se spojila s romskými aktivisty z 50 osad a zmapovala, které z osad byly rutinně cílem policejních kontrol drobných přestupků. Cílem výzkumu bylo zlepšení mechanismů nápravy pro Romy žijící v osadách. Sesbírali data o frekvenci udělování pokut za přestupky a druhy udělovaných trestů. Zaznamenány byly informace o rodinách pokutovaných (příjem, sociální charakteristiky) stejně jako následky policejního jednání jako zvyšování rodinných dluhů, záznamy v trestním rejstříku nebo uvěznění. Výsledky byly následně předány médiím, která informovala o nadměrném stíhání a trestání Romů. Po zveřejnění v médiích se používání těchto praktik ve většině osad snížilo, stejně tak kleslo i množství udělených pokut. Jako například v Tiszavasvári.
10
„V Maďarsku je diskuze o diskriminaci Romů tabu, takže jedním z nejdůležitějších výsledků naší práce při prosazování práva bylo, upoutání veřejného zájmu skrze média k tomu, jak policie s Romy špatně zachází. Naše data teď využívají vysoce postavení veřejní činitelé, aby takovou pochybnou praxi vymýtili. To na druhou stranu zase povzbuzuje Romy, aby vystoupili i v dalších oblastech, kde chtějí dosáhnout nápravy za jednání policie a soudů. Dalším přínosem sběru aktuálních dat je vznik Národní skupiny pro prosazování práva, která má pokračovat v prosazování možností nápravy pro Romy v Maďarsku.“ (vedoucí projektu společnosti Kolo budoucnosti) Exkurze do slovenských romských osad a informační schůzky s pracovníky soudů pomáhají zajistit spravedlivé zacházení při udělování trestů Asi 60 % případů sociálně právní ochrany dětí, které se ocitají před slovenskými soudy, se týká romských rodin – porozumění realitě a situaci romských rodin je při řešení těchto případů nezbytné. Společnost Úsměv jako dárek vytvořila sérii seminářů, pro soudce rodinných soudů specializující se v rodinném právu, zástupce Ministerstva spravedlnosti a dalších úřadů. Semináře se zaměřují na zlepšení porozumění Romům a jejich kultuře. Dalším cílem je ukončit porušování práv Romů při udělování trestů, které má pak negativní vliv na vývoj jejich dětí i další životní vyhlídky těchto dětí. Semináře by také měly přimět odpovědné činitele přistupovat k případům Romů stejně jako u Neromů – například využívat soudní dozor, který by romským rodinám pomohl navázat spolupráci s úřady sociální péče a získat přístup k zdravotnickým a komunitním službám i vzdělání. „Po účasti na seminářích jsme zaznamenali dva průlomové rozsudky slovenských soudců, které znamenaly, že romské děti zůstaly v rodinách a nebyly automaticky poslány do náhradní péče. Úsměv jako dárek také vytvořil dva dodatky k existujícícm mechanismům nápravy. Jeden tento dodatek byl přijat v květnu 2014 po slyšení v Parlamentu, druhý byl prozatím zaznamenán v prosinci 2014 a zatím čeká na rozhodnutí.” (vedoucí projektu Úsmev ako dar) Velká Británie: aktivní propojení policie a místní romské komunity pomáhá budovat a udržet vzájemné porozumění a spolupráci i zlepšit právní podporu Ve skotském Glasgow spolupracuje Roma MATRIX s policií na zlepšení vzájemných vztahů mezi policisty a místními romskými komunitami. Vytvářejí takzvaný EPIC plán (Vymáhání, ochrana, informace, komunikace), který se zabývá prosazováním zákona, zajišťováním bezpečnosti, informováním a komunikací. Jeho tvorby se účastní i Romové. Roma MATRIX se pravidelně schází s policisty v multiorganizačním hubu kvůli plánování a řešení otázek k tématu. Toto partnerství vyústilo například v organizaci komunitního festivalu, fotbalového utkání a dalších událostí s přesahem mimo komunitu. Mezi ně patří i setkávání policistů s místními školáky, která mají posloužit k navázání kontaktů s policisty a také ukázání „přívětivější stránky“ policie. Roma MATRIX pracuje s policisty i na školách s vysokým podílem romských žáků – například v oblasti Govanhill jsou některé školy z 85 % romské a podíl romských studentů stoupá. Městská rada v Glasgow zaměstnala nového důstojníka pro podporu prosazování 11
zákona, který umí několik romských dialektů a bude fungovat jako prostředník mezi vyšetřováním a prosazováním práva ve městě. Policie také zavedla poradní hodiny a s pomocí projektu Roma MATRIX vydává brožurku „Vítejte v Glasgow“. Jedna z hlavních otázek, kterou během těchto poradních hodin řešili je nechuť Romů hlásit zločiny na policii – nejen kvůli nedůvěře, ale i kvůli jazykové bariéře. Přestože během poradních hodin jsou k dispozici překladatelé, jakékoli oznámení mimo ně musí být provedeno v angličtině – po telefonu nebo osobně na policejní stanici, kde mohou lidé požádat o překladatele. Také webové stránky skotské policie jsou pouze v angličtině. To vede k tomu, že Romové tolerují jistou úroveň asociálního chování i incidenty spojené se serióznějšími zločiny. Ve světle těchto informací začala vznikat příručka pro policii, soudní orgány a další veřejné instituce o zapojování Romů a otázkách jejich angažování ze strategického hlediska. Bulharsko: zvyšování schopností Romů pro zlepšování mechanismů nápravy u dalších veřejných institucí v budoucnu Členové romské komunity ve Fakultetě nedaleko bulharské Sofie byli po léta zvyklí chodit do místního kostela. V roce 2013 začal nový kněz Romy diskriminovat. Vykazoval je z bohoslužeb, nedovoloval jim vstup do budovy a dokonce je verbálně napadal. Tím se dopouštěl nezákonného jednání a diskriminace Romů, navíc ignoroval místní pravidla svobodného užívání budovy kostela. Národní síť zdravotních mediátorů (NSZM) v rámci zjednání nápravy pro romské věřící informovala Romy chodící do kostela, jak mají připravit a podat stížnost ke Komisi pro ochranu proti diskriminaci v Bulharsku. NSZM podpořila 16 členů romské komunity v přípravě jejich vlastních výpovědí pro soud a učila je porozumět jejich právům a použití mechanismů nápravy v rámci jiných veřejných institucí. „Romská komunita se spojila a nyní jsou její členové lépe připraveni porozumět, k čemu se mechanismy nápravy používají a jak mohou samostatně podávat stížnosti. Teď když mají Romové v této komunitě větší sebedůvěru a věří, že už dokáží diskriminaci nahlásit, jsou také přesvědčení, že se jim dostane pomoci od Úřadu ochrany proti diskriminaci, když ji budou potřebovat.“ (spoluzakladatel NSZM) Další postupy partnerů projektu Roma MATRIX Ve Španělsku spolupracuje Federace romských asociací - Maranatha (Federacion Maranatha de Associaciones Gitanas) s policií a soudy na tvorbě nového soudu, který by se zabýval diskriminací minorit (především Romů). Cílem je urychlit soudní procesy. První indikátory ukazují, že zavedení a využívání tohoto soudu odráží častější používání mechanismů nápravy a zvyšuje důvěru mezi Romy a soudními i veřejnými orgány, V italském regionu Emilia Romagna pořádali workshopy pro policejní činitele a spolupracovali s Meziregionální policejní školou. Témata kurzu měla záběr od historie a tradice, předsudků a stereotypů přes regionální a národní legislativu
12
týkající se komunit Sintů a Romů, až po regionální politické strategie. Angažováni byli i dva Romové, kteří vedou semináře. První reakce policistů na tento krok byla nepřátelská a otevřeně rasistická. Ale poté, co romští a sinti instruktoři začali s workshopem, účastníci se počali o jejich přednášky zajímat a začali je respektovat. Bylo jasné, že romští instruktoři si umí se třídou poradit a překonat negativní přístup i předsudky, stejně jako si vysloužit respekt účastníků. Školení zlepšilo povědomí policistů o romské kultuře a způsobu života, policisté na ně začali brát ohledy. Polská Romská asociace pro romskou kulturu a komunitu pořádá setkání se zástupci právní moci a univerzit. Cílem těchto setkání je v dané skupině probrat možnosti řešení konfliktu s důrazem na porozumění romské kultuře v rámci práva spojeného s minoritami. V Maďarsku pořádali školení pro zástupce samosprávy. Témata zahrnovala Romy a kriminalitu, zaměstnání, kulturní rozdíly a Romy ve vzdělávacím systému nebo protirasistickou výchovu ve školách. Školení se zúčastnilo na 170 lidí a další mají zájem o příští turnusy.
13
Ponaučení pro tvorbu strategií a praxi Tato část příručky přináší ponaučení z činnosti partnerů Roma MATRIXu. K jejich formulaci přispělo i lepší porozumění problematice díky mezinárodní nebo mezistátní působnosti akcí pod záštitou projektu Roma MATRIX. Ponaučení 1: Sbírejte průběžně přesná data o policejních zásazích a jednání soudů vůči Romům, aby se ukázalo, kde jsou potřeba změny v oblasti prosazování práva a soudních rozhodnutí Bez přesných informací o stíhání a soudní praxi vůči Romům v porovnání s Neromy čelícími podobným obviněním, je téměř nemožné, aby bylo nerovné jednání s Romy a porušování jejich práv ze strany státu nebo jeho institucí postihováno a pachatelé voláni k odpovědnosti. Po zavedení národních statistik o stíhání, jednání soudů a dalších veřejných institucí by se mohla frekvence vytrvalého porušování práv Romů snížit. Ponaučení 2: Zakomponujte specifické mechanismy nápravy pro Romy do všech veřejných strategií týkajících se Romů v oblasti prosazování práva, soudních a dalších veřejných institucí. Informujte o těchto mechanismech Romy. Mechanismy nápravy, které povedou ke zlepšení praxe v prosazování práva i modernizaci soudních rozhodnutí, by měly být automaticky součástí tvorby politických strategií. Zároveň by tyto mechanismy nápravy měly být pro Romy snadno dostupné. Například, aby stížnosti nemusely být předávány písemně, ale stačilo by i verbální přednesení, nebo dostupnost tlumočníků při jednání s úřady. Přínosem bude zvýšení nebo vybudování důvěry mezi Romy a zástupci státu, kteří se v minulosti také často vůči nim dopouštěli diskriminace. Zároveň by tyto kroky měly vést i ke zvýšení počtu Romů, kteří se nebudou bát vystoupit a porušování práv ohlásí. Na druhou stranu informování romské komunity o dostupných legálních možnostech mechanismů nápravy, které jim pomohou naplnit jejich práva, zmocňuje samotné Romy a posiluje vliv ombudsmanů nebo úřadů pro rovné příležitosti na tvůrce legislativy nebo politických strategií. Ponaučení 3: Vytvořte rozmanitější pracovní týmy u policie, na soudech i v dalších veřejných institucích. Díky náboru policistů a strážníků různého původu a z rozdílných sociálních prostředí budou Romové víc důvěřovat činnosti policejních sborů. Rozmanitější personální složení policejních složek, soudních a dalších veřejných institucí povede i ke zlepšení jejich činnosti ve vztahu k Romům díky širšímu spektru přístupů a větší diverzitě myšlení i pochopení kulturních specifik. Sníží se i míra diskriminace, která v současnosti pramení i z chronického sociálního a ekonomického vyloučení Romů. Ponaučení 4: Zapojte na institucionální úrovni Romy do procesů mediace a spolupráce s policejními a soudními složkami. Předjednejte základní pravidla a oboustranně výhodné mediační procesy mezi Romy a zástupci policejních a soudních složek a dalších veřejných institucí, které by měly zvýšit účinnosti již existujících mechanismů nápravy pro Romy. To zvýší důvěru Romů v mechanismy nápravy a zlepší se i praxe zjednávání nápravy jako taková. Takové opatření také povede k budování důvěry, zvýšení vědomostí i sebevědomí, aby se lidé v rámci romských komunit odhodlali nahlásit porušování práva ze strany 14
policejních a soudních složek a dalších veřejných institucí. Doporučení 5: Přednášejte pracovníkům soudů o romské kultuře a podpořte tak rovné zacházení srovnatelné s Neromy během legislativních procesů. Zorganizujte sérii seminářů pro pracovníky soudů i exkurze do romských osad nebo komunit, aby soudci mohli při rozhodování využít tuto osobní zkušenost i pochopit lépe, jak Romové žijí, vzhledem k extrémní sociální diskriminaci a ekonomickému vyloučení, které zakoušejí. Podobné semináře pro pracovníky soudů mohou pozitivně přispět k rovnému zacházení s Romy hned ve třech oblastech – při odvoláních, u mechanismů nápravy i udělování trestů.
15
Odkazy na zdroje 1. Úřad ombudsmana pro rovné příležitosti (2011) (Lygių galimybių kontrolieriaus tarnybos 2010 m. ataskaita) Výroční zpráva za rok 2010, Vilnius, s. 9. 2. Důvěra v nápravu, diskriminace a mučení v Evropě: Zpráva regionální konference práva a praxe, (2012), s. 9. 3. Důvěra v nápravu, diskriminace a mučení v Evropě: Zpráva regionální konference práva a praxe, (2012), s. 46. 4. Důvěra v nápravu, diskriminace a mučení v Evropě: Zpráva regionální konference práva a praxe, (2012), s. 46. 5. FRA – Agentura evropské unie pro základní práva. Stručné výsledky výzkumu situace Romů v 11 členských státech EU, 2014, s. 2. 6. Informaci poskytl na vyžádání Ochránce principů rovnoprávnosti (písemná odpověď ze 6. září 2012). 7. FRA – Agentura evropské unie pro základní práva: http://fra.europa.eu/en/publication/2009/eu-midis-data-focus-report-1-roma 8. FRA – Agentura evropské unie pro základní práva: http://fra.europa.eu/en/publication/2009/eu-midis-data-focus-report-1-roma 9. Úřad ombudsmana pro rovné příležitosti (2011) (Lygių galimybių kontrolieriaus tarnybos 2010 m. ataskaita) Výroční zpráva za rok 2010, Vilnius, s. 22. 10. Litva, Národní kontaktní místo FRANET, Studie situace Romů, Litevské středisko sociálního výzkumu, Institut pro etnická studia, 2012, s. 6 11. Skotský výbor pro lidská práva http://www.scottishhumanrights.com/careaboutrights/whatisahumanrightsbasedap proach. Cit. 04.02.2015. 12. Bačlija, I. and Haček, M. (2012) ‘Romové: Politická participace minorit na lokální úrovni, v: International Journal on Minority and Group Rights, 2012, No. 19, s. 5368, dostupné z: http://www.academia.edu/1459230/Minority_Political_Participation_at_the_Local_ Level_The_Roma. 13. Bačlija, I. and Haček, M. (2012) ‘Romové: Politická participace minorit na lokální úrovni, v: International Journal on Minority and Group Rights, 2012, No. 19, s. 5368, dostupné z: http://www.academia.edu/1459230/Minority_Political_Participation_at_the_Local_ Level_The_Roma. 14. Slovensko, Národní kontaktní místo FRANET, Studie situace Romů, Litevské středisko sociálního výzkumu, Institut pro etnická studia, 2012, s. 23. 15. Litva, Národní kontaktní místo FRANET, Studie situace Romů, Litevské středisko sociálního výzkumu, Institut pro etnická studia, 2012, s. 18. 16. Statistiky zdrojovány společností Kolo budoucnosti, Maďarsko, 2015
16
Další zdroje Výzkumnou složkou projektu Roma MATRIX je zjišťování, jak jsou v deseti členských státech prezentovány a zaváděny Národní strategie pro integraci Romů (NRIS) a další strategie zaměřené na inkluzi Romů. Zvláštní důraz je kladen na způsoby vypořádávání se s protiromských rasismem, stejně jako na pokroky, které členské státy udělaly v klíčových oblastech zájmu širšího projektu Roma MATRIX. Zdroje zahrnují:
Deset národních zpráv - jedna z každého státu účastnícího se Roma MATRIX projektu. Zprávy jsou napsány různými autory a zabývají se tematickými oblastmi důležitými pro Roma MATRIX.
Průběžná výzkumná zpráva Roma MATRIX přináší přehled klíčových témat nadnesených autory deseti samostatných zpráv členských zemí Roma MATRIX.
Brown, P., Dwyer, P., Martin, P. and Scullion, L. (2014) Roma MATRIX Průběžná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.
Závěrečná výzkumná zpráva projektu Roma MATRIX, která dokumentuje empirickou činnost a závěry, vznikla zapojením více než 130 klíčových účastníků v deseti členských zemích, dostupná od dubna 2015.
Brown, P., Dwyer, P., Martin, P., Scullion, L. and Turley, H. (2015 – v přípravě) Závěrečná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.
Veškerý výzkum projektu Roma MATRIX je dostupný na stránkách www.romamatrix.eu/research Více informací o případových studiích projektu Roma MATRIX uvedených i neuvedených v této příručce naleznete na stránkách www.romamatrix.eu/casestudies Pro více informací o projektu Roma MATRIX navštivte stránky www.romamatrix.eu
17
Další příručky dobré praxe Příručka dobré praxe 1: Nahlašování a poradenská centra Příručka dobré praxe 2: Sítě prosazující práva Příručka dobré praxe 3: Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči Příručka dobré praxe 4: Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání Příručka dobré praxe 5: Zaměstnanost Romů Příručka dobré praxe 6: Mezikomunitní mediace Příručka dobré praxe 7: Romské komunitní zdravotní mediátorky Příručka dobré praxe 8: Mentoring Romů ve veřejných institucích Příručka dobré praxe 9: Romské protirasistické kampaně a pozitivní zobrazování Všechny příručky jsou dostupné na stránkách: www.romamatrix.eu/goodpracticeguides
18
www.romamatrix.eu Tato publikace byla vytvořena v češtině.
