Roma MATRIX Příručka dobré praxe 6.
Mezikomunitní mediace
Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie „Základní práva a občanství“. Za obsah publikace odpovídá výlučně Social Marketing Gateway a v žádném případě nereprezentuje názory Evropské komise. Vytvořil: Social Marketing Gateway © Roma MATRIX 2015
Úvod Tento manuál dobré praxe pojednává o mezikomunitní mediaci – o různých typech mediace, které podporují soudržnost v komunitě a nabízejí poskytování služeb marginalizovaným Romům v Evropě. Jde o jednu z řady devíti příruček, které dosud vyšly coby součást celého bloku textových výstupů projektu Roma MATRIX. Roma MATRIX je projekt, který má za cíl boj s rasismem, intolerancí a xenofobií a zvýšení integrace prostřednictvím řady aktivit v rámci Evropy. S dvaceti partnery v deseti státech jde o jeden z největších projektů zaměřených na integraci Romů v Evropské unii (EU). Příručky dobré praxe jsou určeny pro pracovníky veřejné správy, terénní pracovníky a ostatní, kteří se s problematikou setkávají při své praxi, a potřebují relevantní zdroje informací. Poskytují přehled o řadě témat dotýkajících se bariér nebo výzev, kterým čelí Romové po celé Evropě. Manuál nastiňuje kontext, složitost a míru obtíží, které souvisí s technikami mezikomunitní mediace. Definuje klíčová témata a praxi objevující se v Evropě a zdůrazňuje konkrétní kazuistiky vycházející z dobré praxe partnerů Roma MATRIXu. V manuálu jsou také uvedena klíčová ponaučení a doporučení, jak zlepšit strategie a praxi vedoucí k větší podpoře mediace.
Východiska a kontext Diskriminace, kterou zažívají Romové v celé Evropě, dosahuje kritického bodu. Důkazy předložené Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA)1,7, Amnesty International3, Medecins du Monde, řeckou Radou pro uprchlíky4, Evropským centrem pro práva Romů (ERRC)5 a dalšími, ukazuje, že se nezvyšuje pouze počet rasově motivovaných útoků na Romy a jiné menšiny, ale také stoupá míra jejich závažnosti, například v případech organizovaných politických nebo polovojenských útoků. Potřeba propojit komunity a zajistit, aby byli Romové lépe zasíťovaní a začlenění v širší komunitě, v níž žijí, nikdy nebyla naléhavější. Tím, jak krajně pravicové politické skupiny získávají oporu v členských státech 2, narůstá zlověstná atmosféra, ve které jsou vztahy mezi různorodými komunitami přinejlepším napjaté, přinejhorším zneužívající. Ačkoliv by řada příslušníků většinové populace řekla, že nepodporuje krajně pravicové strany, nedávný průzkum na Slovensku ukazuje, že 75 % obyvatel některé myšlenky krajní pravice podporuje, jako například vynucování nižší porodnosti v romské populaci 1. Tyto výroky dokládají rozsah nedorozumění mezi majoritou a romskou komunitou. Taková extrémní diskriminace zapříčiňuje větší marginalizaci romských komunit a vede k ještě větším bariérám a nižší dostupnosti poskytovaných služeb pro romské rodiny v oblastech zdraví, vzdělávání, zaměstnání a bydlení. Mezikomunitní mediace může přinést některé žádoucí nástroje pro překonání těchto překážek, často prostřednictvím kulturních akcí, facilitovaných workshopů nebo jiných aktivit, které jsou příležitostně financovány. V rámci Evropy se mezikomunitní mediace stává stále důležitějším nástrojem pro podporu úsilí o inkluzi Romů, nicméně termín „mezikomunitní mediace“ má různé významy závisející na zemi nebo lokalitě. V nejširším slova smyslu to jsou tyto: 1. Aktivita, která se snaží propojit dvě nebo více odlišných komunit se společným záměrem zvýšit vzájemné porozumění a posílit komunitní soudržnost. Cílem je vytvořit intervence, které poskytnou členům různorodých komunit bezpečný prostor, v němž se mohou vzájemně poznat a pochopit a přijmout kulturní normy každé z nich. 2. Konkrétní individuální mediace, která vytváří dostupnou zdravotní a sociální péči, vzdělávání, zaměstnání a jiné služby pro nejvíce marginalizované romské komunity. Cílem je zajistit, aby Romové měli „podporovaný“ přístup k základním veřejným službám. To obvykle znamená zaměstnávání lidí s romskými kořeny, z lokálních romských komunit nebo s dobrou znalostí romských témat, kteří působí jako mediátoři mezi Romy a veřejnými institucemi. Ať už je využita jakákoliv forma, mediace se ve svých různých podobách stala vyzkoušenou, ověřenou a často efektivní metodologií v mnoha lokalitách. Oba nedávné rozsáhlé programy ROMACT a ROMED26 zdůrazňovaly praxi individuální mediace a budeme se jimi zabývat v jiné části tohoto průvodce. Mnohé z těchto individuálních mediačních programů jsou velice úspěšné při zajištění poskytování služeb a při začátcích prolamování bariér mezi romskými a neromskými komunitami.
V řadě situací je mediace nejlepším způsobem, jak zajistit, aby Romové věděli, na co mají nárok v rámci služeb, a také potvrzuje, že se je místní samosprávy snaží oslovit. Kromě toho, že nabízí způsob, jak Romům zajistit dostupnost zdravotní péče a dalších služeb, pomáhá také lidem komunikovat a demystifikovat obě komunity jednu před druhou.
Hlavní témata Předpisy pro praxi Neexistuje žádná evropská legislativa, která by nabízela „univerzální“ přístup k mezikomunitní mediaci. Předpisy EU však stanovují rámec, který bere v úvahu potřeby menšin a uznává základní práva všech občanů. Konkrétně byl v dubnu 2011 poprvé přijat Rámec EU pro Národní strategie integrace Romů (NSIR) až do roku 2020. NSIR předkládá členským zemím prostředky pro nastavení národních politik a intervencí k boji proti diskriminaci a rasismu vůči Romům, neobsahuje však žádné explicitní vodítko, jak toho úspěšné dosáhnout. NSIR jsou specifické pro každou zemi a neexistuje mezi nimi žádné soudržné propojení napříč státy. I když dávají možnost zahrnout mezinárodní mediaci k vytvoření inkluzivnějšího prostředí pro romské komunity, interpretace a implementace tohoto předpisu se výrazně liší země od země. Výroční zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 20138 předkládá analýzu situace napříč EU týkající se diskriminace, rasismu a s nimi spojené intolerance. Konstatuje, že navzdory schváleným NSIR v členských státech je pokrok směrem k romské integraci malý, a proto „Rada Evropské unie vydala v prosinci roku 2013 Doporučení členským zemím k měřítkům efektivní romské integrace, která zdůrazňují potřebu efektivního monitorování implementace narodních strategií integrace.“ Důležitost správného zacílení Velkou část mezi-komunitní mediace v rámci Evropy zajišťují nevládní organizace. Ačkoliv je komunitní soudržnost úhelným kamenem integrovaného přístupu k romskému začleňování, místní úřady se často vyhýbají jejím výzvám a raději soustřeďují zdroje na konkrétnější, hmatatelné a cílené aktivity jako je vzdělávání, zaměstnávání a zdraví. To mohou být obecně správné oblasti, nicméně politiky, které míří výlučně na Romy a nedokáží zaujmout integrovaný přístup anebo se vypořádávat s institucionalizovanou či extrémní diskriminací, nevytvářejí integrovanou a v konečném důsledku úspěšnou cestu k romské inkluzi. Například zákonná opatření k posílení komunitní soudržnosti různorodých menšin a majoritní společnosti zavedená ve Velké Británii v roce 2011 přinesla určitý úspěch. V následujících letech se však v Británii klade větší důraz na zacílená opatření týkající se integrace migrantů a jiných etnických komunit do domorodé společnosti. Tato politika určitým způsobem podkopává myšlenku dřívějších opatření komunitní soudržnosti, protože trvá na tom, že všichni migranti by měli mít vysoký standard angličtiny a měli by mít znalosti o britské společnosti a kultuře, pokud v ní chtějí žít a pracovat. Jedná se také o nových opatřeních, podle kterých by migrantům nebyly přiznány žádné dávky, dokud v zemi nebudou 18 měsíců9. Potřeba vzájemného porozumění Je třeba více pracovat na zlepšení porozumění mezi oběma komunitami a zdolání bariér na obou stranách. Na sblížení romských a neromských komunit se nepracuje dostatečně, zejména to platí pro oblast vzájemného porozumění kulturním normám. Neromské komunity v Evropě mají stále tendenci vinit Romy z jejich situace – z jejich
chudoby a nedostatečného vzdělání a zaměstnanosti. Programy mezikomunitní mediace mohou pomoci překonávat právě tyto mýty a stereotypy. Na komunitní úrovni je v důsledku řady opatření a vyhraněného postoje vůči Romům, etnickým minoritám nebo migrantům ještě více posilována jejich marginalizace v komunitě, ve které žijí. Marginalizace vede k závažné diskriminaci – na jedné straně posiluje dojem, že Romové žijí odděleně z vlastní vůle, na straně druhé dochází k marginalizaci, protože se Romové ve společnosti, v níž žijí nebo se v ní rozhodli usadit, necítí vítáni. Tam, kde je rasismus natolik závažný, že vytváří atmosféru ostražitosti u části širší komunity, vzbuzují útoky mezi Romy strach z okolní společnosti, jako například útoky na mladého muže obviněného z vloupání ve Francii10. Některé romské komunity si stále udržují velmi tradiční způsob života a nemusí neznámé lidi vpouštět do míst, kde žijí. Pro tyto a další skupiny žijící v chudinských čtvrtích na předměstích nebo na venkově v segregovaných vesnicích a na březích řek v chatrčích jsou mediační programy obzvlášť přínosné. Při extrémní marginalizaci jsou mediační služby nesmírně důležité a získání přijetí na úrovni komunity je pozitivním a významným krokem.
Nové postupy V rámci Evropy jsou uplatňovány různé přístupy, které mohou vést ke zkvalitnění mezikomunitní mediace a tím podpoření romské inkluze. Mediaci podporuje a poskytuje řada organizací. Tato část manuálu nabízí přehled těchto přístupů. ROMED a ROMACT Programy ROMED a ROMACT vznikly za účelem vzdělávání romských mediátorů napříč Evropou. Po dvou letech zavádění projektu ve 22 zemích s více než 1 000 vyškolených mediátorů přechází program ROMED na další úroveň. Druhá fáze projektu, ROMED2, a nová společná iniciativa Rady Evropy a Evropské komise, ROMACT, usilují o podporu lokálních partnerů ve 40 obcích v deseti různých zemích. Oba programy se doplňují – zatímco se program ROMED2 zaměřuje na komunitu a její podíl na demokratickém řízení prostřednictvím mediace, program ROMACT usiluje o vybudování polického závazku na místní úrovni a schopnosti vytvářet strategie. Zároveň se tedy pracuje na schopnostech romských občanů participovat a schopnosti úřadů reagovat.11 Polsko V Polsku fungují od roku 2005 v rámci širší integrační strategie romští vzdělávací asistenti12. Tento program byl hrazen zčásti Evropskou unií a zčásti polskou vládou. Zatímco program jako celek byl kritizován pro neefektivnost, jeho část vztahující se ke vzdělávání a zaměstnávání romských vzdělávacích asistentů zaznamenává určitý úspěch. Všichni romští asistenti pedagoga mají romské kořeny a primárně pracují jako mediátoři mezi rodinami a školami s cílem přivést do školy více romských dětí a následně je v ní udržet. Jedním z důvodů, proč se dostavují úspěchy, je aktivní zapojení místních samospráv v polském národním programu intervence. Objevily se však také potíže. Všechny romské komunity například nejsou ochotny zvolit někoho, kdo by je tímto způsobem reprezentoval. Navíc vzdělávacím asistentům není při využití jejich služby nabídnuta trvalá pracovní smlouva a nemají tedy žádnou jistotu zaměstnání. To vede k poměrně značné fluktuaci asistentů, což ztěžuje budování trvalé důvěry mezi komunitami, kde poskytují své služby. Maďarsko Organizace Partners-Hungary13, založená roku 1994 v Budapešti, působí jako specialista na řešení konfliktů a hledání konsenzu mezi Romy a většinovou společností (vedle zaměření na programy týkající se genderu a rozvoje občanské společnosti). Romové jsou v Maďarsku nejpočetnější menšinou a jejich odsun na okraj společnosti má dlouhou historii, která vyústila ve vysokou míru chudoby, nezaměstnanosti a dalších nízkých socioekonomických ukazatelů. Partners-Hungary usiluje o řešení konfliktů mezi romskými a neromskými skupinami a zasazuje se o integraci. Činí tak prostřednictvím koordinace a facilitace veřejné diskuze o
strategiích a poskytováním menších grantů, které mají usnadnit přístup Romů k sociálním službám, například ke vzdělávání a bydlení. Zároveň sestavují interetnické „smírčí komise“, které pomáhají řešit spory v komunitách. Partners-Hungary realizovali pro romské komunity na lokální i národní úrovni několik projektů, v jejichž rámci se podařilo dosáhnout vysoké míry participace a úspěšnosti. Praxe Roma MATRIXu Práce partnerů Roma MATRIXu přispívá k rozvíjející se praxi. V průběhu projektu partneři aktivně využívají mediaci k propojování romských a neromských komunit. Jak díky nadšeným vyškoleným mediátorům, tak i díky programovým partnerům pomáhá aktivita Roma MATRIXu rozptylovat mýty o Romech, zlepšovat vzájemné porozumění a zvládat konflikty (viz následující sekce Dobrá praxe Roma MATRIXu).
Příklady dobré praxe projektu Roma MATRIXu Partneři v rámci Roma MATRIXu pracují na konkrétních projektech, které se snaží vytvořit integrovanější společenství romských a neromských komunit. Partneři se zaměřují na práci se všemi komunitami v místních sousedstvích, v nichž usilují o prohloubení integrace a zmírnění diskriminace. Níže uvedené kazuistiky vycházejí z dobré praxe uplatňované partnery Roma MATRIXu a zdůrazňují její pozitivní dopady. K dobré praxi patří, kromě využívání neformálních přístupů při šíření pozitivních myšlenek, boji s diskriminací a podpoře porozumění mezi mladými lidmi, také práce se skutečnými příběhy ze života usnadňující vzájemné porozumění mezi Romy a Neromy, a mediace, která pomáhá řešit nebo se vyhnout pokračování konfliktu. Fotbal jako nástroj komunitní mediace, Velká Británie Partnerství Migration Yorkshire pověřilo dobrovolnickou organizaci Joshua Project, která působí v Bradfordu a pracuje se sociálně vyloučenými dětmi a mladými lidmi z různých prostředí, řízením projektu mezikomunitní mediace v rámci projektu Roma MATRIX. Joshua Project si všímala vyčleňování a nedostatku soudržnosti mezi mladými Romy a Neromy. Projektoví zaměstanci museli často zasahovat a bránit potenciálním střetům a slovním rasistickým útokům Neromů vůči Romům. Velká část mladých Romů, se kterými pracuje Joshua Project, jsou chlapci. Pracovníci díky komunitní práci zjistili, že pokud něco spojuje různé kultury, pak je to fotbal. Zdálo se, že když se hraje fotbal, rasismus, kulturní rozdíly a nedorozumění nehrají v klubech mládeže a na ulicích žádnou roli. Organizace měla vlastní fotbalový tým, ten ale nereprezentoval demografii mladých lidí, kteří docházeli do jejich služby – nehráli v něm žádní Romové. A tak organizace původní klub rozpustila a uspořádala otevřené tréninkové setkání v rámci komunitního festivalu v místním parku. Spolu se stávajícími členy týmu se zúčastnilo také více než 30 dalších mladých Romů. Z původně využívaného hřiště se trénink přesunul do místního parku. Tento tah otevřel všem mladým lidem fotbalový klub jako prostor, kde se dá bezplatně odreagovat. Nyní pravidelně dochází Romové i Neromové. Spolu s tréninkem byly také využity materiály z kampaně Ukažte rasismu červenou kartu (Show Racism the Red Card – SRTRC). SRTRC využívá fotbalové prostředí tak, aby mladým lidem přiblížili důležitost soudržnosti a radost z rozdílnosti - „tým by byl k ničemu, kdyby byl každý brankářem.“ Aktivity podporoval fotbalový trenér a tři pracovníci s mládeží – zatímco trenér měl na starosti technický trénink, pracovníci do procesu neformálně vnášeli program kampaně. Fotbalový tým teď reprezentuje demografii komunity, s hráči, kteří jsou bílí Britové, hráči z jihovýchodní Asie a mladí Romové. Joshua Project nadále využívá tyto techniky k podpoře setkávání více smíšených komunit v klubech mládeže, do kterých původně docházeli převážně mladí Romové.
Mladí Romové a Neromové se nyní scházejí a společně hrají fotbal i mimo fotbalový tým. Také v klubech mládeže je patrné zlepšení v navazování kontaktů mezi mladými lidmi. Tento příklad ilustruje, jak realizace jednoduchých kroků, které umožnily setkávání dětí a mladých lidí z různých prostředí, napomohla k lepšímu vzájemnému porozumění mezi dvěma komunitami. Také se zde ukazuje hodnota neformálních intervencí v práci s mladými lidmi. „...Pro mě jako pro jednoho z pracovníků s mládeží na fotbalových setkáních bylo radostí sledovat, jak se segregovaná skupina mladých lidí zapojuje do konstruktivní aktivity. Taky je skvělé, že šlo začlenění dál než k našim tréninkům o sobotních ránech až k zakopání si s balónem po škole a víkendovým zápasům v parku. Tahle zkušenost mi ukázala, že soudržnost není jenom trendy slovo a když funguje, těží z toho všichni zúčastnění...“ (Rich, pracovník s mládeží) „...Sobotní fotbal se hodně zlepšil, co se přidali [mladí lidé ze Slovenska]. Ve více lidech je to tam lepší. Nikdy předtím jsem se Slovákama nestýkal, ale teď jsem s nima začal mluvit ve škole. Učitelé mi říkali, ať si zkusím představit, jak by mi bylo, kdybych opustil domov, cestoval tisíce mil za lepším životem a potom mě tam šikanovali kvůli tomu, odkud pocházím. Myslím, že šikanovat někoho za to, odkud je, není fér...“ (Michael, 13) „...Já a kamarádi máme rádi fotbal a jsme rádi, že patříme do sobotního fotbalového týmu pod organizací Joshua Project. Co jsme se do Bradfordu přistěhovali, zažívám ve škole docela šikanu kvůli tomu, že jsem Slovák. Občas jsem kvůli tomu přestal chodit do školy, ale jeden z těch lidí, co mě šikanovali, hrál fotbal a stali se z nás kámoši...“ (Roman, 13) „...Vidím, jak velkou proměnou prošli mladí, kteří sem docházejí. Hráči z původního týmu měli rasistické postoje. Sleduju tu změnu několik měsíců od volně otevřeného tréninku, který proběhl v rámci festivalu v místním parku. Dospěli k tomu, že se berou jako rovnocenní členové týmu. Myslím, že pomohl fakt, že hodně mladých ze Slovenska hraje fotbal skutečně velmi dobře. (Dave, fotbalový trenér) Mediace v sociálních službách jako nástroj zlepšení životních podmínek a prevence konfliktů, Itálie Romové prchající před konfliktem na Balkáně se v Bologni začali objevovat počátkem 90. let minulého století. Byly pro ně zřízeny dočasné osady a následně jim bylo umožněno dosáhnout při splnění podmínek na státní bydlení. Z východní Evropy však přicházelo stále víc a víc Romů, kteří obsazovali místa v táborech uvolněná Romy před nimi. V důsledku toho se z osad, které měly být pouze
přechodným nouzovým řešením mimořádné situace, staly osady stálé. Krajský úřad v italském regionu Emilia-Romagna spolupracuje s místními sdruženími na podpoře začlenění Romů do sektoru soukromého bydlení po zrušení osad v roce 2013. Bylo zapotřebí speciální podpory, protože se Romové při hledání domu nebo bytu do pronájmu setkávali s otevřenou diskriminací – pronajímatelé je odmítali vzít do nájmu, například proto, že se obávali zničení svého majetku, neplacení nájemného, dalších nenahlášených nájemníků a odmítnutí Romů sousedy v domě (tuto formu diskriminace zažívá mnoho migrantů, obzvláště ale Romové). „Romové zažívají mnohonásobnou diskriminací, zejména v přístupu k soukromému bydlení a na trhu práce. Narozdíl od Sintů jsou zároveň cizinci a narozdíl od jiných cizinců jsou zároveň Romové. Negativní postoje se kupí a velice jim ztěžují začlenění. (sociální pracovník) Místní správa podpořila Romy prostřednictvím sociálních pracovníků, kteří byli první styčnou plochou mezi Romy a realitními makléři a pronajímateli. Sepsali nájemní smlouvy jménem úřadu a vybírali od rodin nájemné, čímž pronajímatelům zaručili, že jim nájemné bude placeno. Fungovali také jako mediátoři vztahů mezi Romy a jejich sousedy, pro něž pořádali a sami navštěvovali setkání s cílem lépe dospět ke vzájemnému porozumění a předcházet konfliktům. Sociální pracovníci byli stálým mezičlánkem mezi pronajímateli a rodinami tak, aby usnadňovali komunikaci a napomáhali dodržování smlouvy. Místní správa také rodinám předložila dohodu o začlenění – svým podpisem rodina souhlasila s tím, že poskytování podpory se bude odvíjet od faktorů jako školní docházka, očkování dětí a vyhovující vedení domácnosti. Zapojení sociálních pracovníků je plánováno na jeden rok s tím, že jeho rozsah a intenzita budou klesat, aby se rodina postupně osamostatňovala ve vztahu k majetku a svým sousedům. „Politická menšina v radě se vždy velmi aktivně a kriticky doptává na intervence ve prospěch přistěhovalců a Romů, obzvlášť když jsou ve hře veřejné prostředky. Fakt, že tyto zásahy nebyly politicky nijak zpochybněny, dokazuje, že byly vnímány jako žádoucí a dobře promyšlené.“ (manažer sociálních služeb) Další postupy partnerů projektu Roma MATRIX Na integraci místních komunit ve Velké Británii se podílí organizace Pakistani Advice and Community Association (PACA). Page Hall je menší část Sheffieldu, kde narůstá napětí mezi místními pakistánskými komunitami a nově příchozími východoevropskými Romy. Byla proto založena Cross Community Mediation Group (Skupina pro mezikomunitní mediaci), která má realizovat mezikomunitní projekty. Skupina také pravidelně zajišťuje aktualizace a šíření informací směrem k policii a místní správě. Facebooková stránka „Page Hall Today“ (Dnešní Page Hall) vznikla s cílem propagovat pozitivní aspekty života v Page Hall. Toto médium postavilo téma
řešení napětí v komunitě do popředí diskuze. Byly také zorganizovány komunitní obědy, na kterých se shromáždily místní komunity, aby diskutovaly o problémech sousedství. V britském Bradfordu realizovala organizace Joshua Project pod svým centrem mládeže mimo práce s fotbalovým klubem několik dalších akcí pro mladé lidi. Využila neformálního klubového prostředí, aby dodala Romům důvěru přijít, a umožnila tak kontakty mezi Romy a Neromy. Skupina, která se během těchto interakcí zformovala, se rozhodla natočit video zachycující životy jednotlivých členů s názvem „Stejní a přece odlišní“, a uspořádat komunitní akci. Aktivity vedli sami mladí lidé s podporou pracovníků centra. Z využití autobiografických příběhů v rámci sdílení běžných životních zkušeností, společných zájmů, ale také rozdílů, vyvstal narativ, který se dá sdílet i v jiném kontextu. K překonávání bariér byla použita hudba coby univerzální jazyk. Na promítání videa přišlo 113 mladých lidí a 19 dospělých (pracovníci centra a rodiny mladých lidí). Mladí lidé se také rozhodli uspořádat fotografickou výstavu s využitím námětu „Stejní a přece odlišní“. Zahájení výstavy si nenechalo ujít 127 lidí, fotografie byly poté trvale vystaveny v centru mládeže. V britském Rotherhamu byl mediační projekt řízen úředníkem městské rady pro zapojování komunit. V městké části Eastwood se pravidelně setkávají místní obyvatelé z různých etnik a usilují o zvelebování sousedství, propojování lidí a zlepšení vzájemného porozumění. Byla sestavena řídící skupina a Skupina pro životní prostředí v Eastwoodu (Eastwood Environmental Group). Skupina se rozhodla odstartovat sběr odpadků na základě toho, že obyvatelé označili tento problém jako zásadní oblast pro mediaci. Dalším tématem, které se objevilo, byla izolace mnoha romských žen v oblasti Ferham, které nemají možnost nebo dostatek důvěry zapojit se do mezikomunitních aktivit. Proběhla rána u kávy, kde se romské ženy mohly sejít, strávit čas ve společnosti druhých a probrat obavy a záležitosti každodenního života v Británii. Tato setkání a aktivity přispěly ke zlepšení vztahů v komunitě s tím, že se nyní setkává více než 50 obyvatel, kteří rozhodují o dalších akcích. Skupina se také rozhodla rozšířit svou činnost nad rámec úklidu odpadků a pustila se do projektu „Streetpride Volunteer“. Organizace Maranatha ze Španělska podporuje rodiny a jednotlivce v sousedství Malilla poblíž Valencie, kde žije mnoho romských imigrantů z Rumunska. Docházelo zde ke konfliktům a soudnímu vystěhovávání Romů. Maranatha vedla jednání s politickými představiteli města a místními sdružení s cílem dosáhnout oboustranné komunikace a porozumění. Proběhla zde mezikomunitní mediace, která řešila například vykazování dětí z místní školy, soudní vystěhovávání rodin z jejich domovů a zbytečné pokutování Romů policií. Setkání místních romských a neromských sdružení přinesla řešení některých konfliktů a dosažení určitého porozumění. Mediace napomohla zastavit deportace rodin z oblasti Malilla a zlepšila komunikaci mezi policií a komunitami. Prezident sdružení Association of Neighbours of Malilla (Sdružení sousedů v Malilla) k tématu řekl: „Díky mediaci, která zde proběhla, je teď v našem sousedství větší klid a lépe funguje soužití s romskými rodinami.“ Rumunská asociace romských žen zasíťovala Romy a Neromy za účelem poskytnutí podpory v individuálních případech, kde je třeba mediace, například v souvislosti se zdravím, vzděláváním a zaměstnaností. Organizace pomáhala s vyjednáváním mezi
romskými rodinami a místními úřady a pomohla tak zlepšovat komunikaci a nakonec i usnadnit romským rodinám přístup ke službám, například k registraci u lékaře a dostupné rychlé záchranné pomoci. Maďarské Roma Civic Association (Romské občanské sdružení) oslovilo Youth Volunteers (Mladé dobrovolníky) s realizací aktivit na středních školách. Cílem aktivit bylo propojení Romů a Neromů. Děti se takto měly možnost setkat během vzdělávání, dospělí na kulturních akcích. Proběhly romsko-maďarské obědové akce s názvem „U jednoho stolu“. Tyto akce měly dobrou návštěvnost a napomohly komunikaci mezi komunitami. Ve školách proběhly lekce prevence kriminality s policií, které byly určeny Romům a Neromům a měly dobré ohlasy.
Ponaučení pro tvorbu strategií a praxi Tato část manuálu předkládá ponaučení, která vyvstala z akcí partnerů Roma MATRIXu a také z lepšího porozumění tématu, které bylo možné díky nadnárodní implementaci v mnoha zemích v rámci akcí Roma MATRIXu. Ponaučení 1 – potřeba vzájemného porozumění Vzájemné porozumění, soužití a respekt mezi Romy a Neromy jsou pro širší inkluzi a integraci Romů do majoritních společností zcela zásadní. K naplňování výše zmíněného přispívá velmi účinně efektivní mezikomunitní mediace, protože podporuje soudržnost a napomáhá zpochybňovat běžně zažité mýty a nedorozumění. Ponaučení 2 – volba vhodného charakteru intervence Aby byly programy mezikomunitní mediace úspěšné, musí být vhodně ušity na míru konkrétním skupinám, které chtějí ovlivnit. Jedině tak mohou zaujmout a nakonec přispět k větší soudržnosti. Jako příklad lze uvést, že intervence usilující o mezikomunitní porozumění a spolupráci mezi mladými lidmi by měly mít přiměřeně neformální ráz. Ponaučení 3 – důležitost podpory úřadů Četné příklady dokládají, že mediace může úspěšně pomoct hladší integraci, řešení konfliktů a zpřístupnění veřejných služeb Romům. Šance na úspěšnou mediaci všech typů jsou vyšší tam, kde místní správa a politika ctí model soudržné společnosti. V současné době probíhá mezikomunitní mediace často v režii neziskových organizací a postrádá tak nezbytnou politickou podporu v boji proti extremistům nebo dostatečnou angažovanost v ovlivňování změn ve veřejných politikách a poskytování služeb. Ponaučení 4 – důležitost jasných pravidel Každý mediační zásah, který obnáší přímou podporu (obzvlášť finanční) musí být jasně definován v termínech délky poskytování podpory a potřeb Romů – jinak se pravděpodobně posílí odkázanost na pomoc namísto zmocnění a samostatnosti. Ponaučení 5 – důležitost předcházení konfliktům Proaktivní, preventivní intervence, které budují vzájemné porozumění a napomáhají integraci jsou zásadní a stejně důležité (ne-li důležitější) než mediace sloužící pouze k řešení konfliktů. Stěžejním cílem je pomoci lidem žít spolu poklidně v multikulturním prostředí.
Odkazy na zdroje 1. Agentura Evropské unie pro základní práva. „Rasismus, diskriminace, netolerance a extremismus: poučení ze zkušeností v Řecku a Maďarsku.“ Tematické Zpráva.“ FRA. 2013. Lucembursko. 2.
http://www.irr.org.uk/news/when-the-state-is-complicit-in-hate/, cit. leden 2015.
3. Amnesty International. „We Ask For Justice: Europe’s failure to protect Roma from racist violence.“ Amnesty International. 2014. Londýn. 4. Psarra, Christina; Kerasiotis, Vassilis and Yfantis, Anastasios. „National Report on Racist Violence.“ Lékaři světa a Řecká rada pro. OSI. 2014. 5. http://www.errc.org/article/attacks-against-roma-in-hungary-the-czechrepublic-and-the-slovak-republic/3042, cit. leden 2015 6.
http://romed.coe-romact.org/tags/romed2, cit. leden 2015
7. Agentura Evropské unie pro základní práva. „Violent attacks against Roma in the Ponticelli District of Naples in Italy“’ Incident Report. FRA. 2008. Vídeň. 8. Agentura Evropské unie pro základní práva. „Fundamental Rights: key legal and policy developments in 2013“. Highlights 2013. FRA. 2014. Lucembursko. 9. Turley, Hilary. „Roma Matrix Country Report: UK“. Univerzita Salford, Manchester a Universita York. Červen 2014. VB. 10. http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/france/10908942/Romaboy-attacked-in-Paris-the-picture-that-will-shock-France.html cit. srpen 2014 11.
http://romed.coe-romact.org/ cit. říjen 2014
12. Kostka, Joanna. „Roma Matrix Country Report: Poland“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. 13.
http://www.partnersglobal.org/network/hungary/hungary, cit. únor 2015
14.
www.joshuaproject.org.uk, cit. leden 2015
Další odkazy Arcoudis, Chrisoula. „Roma MATRIX Country Report: Greece“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB.
Barbulescu, Roxana. „Roma MATRIX Country Report: Spain“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB.
Bello, Barbara Giovanna. „Roma MATRIX Country Report: Italy“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB.
Kóczé, Angela. „Roma MATRIX Country Report: Hungary“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Kostka, Joanna. „Roma MATRIX Country Report: Poland“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Lajčáková, Jarmila. „Roma MATRIX Country Report: Slovakia“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Muhič Dizdarevič, Selma. „Roma MATRIX Country Report: Czech Republic“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Pantea, Maria-Carmen. „Roma MATRIX Country Report: Romania“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB. Todorov, Todor. „Roma MATRIX Country Report: Bulgaria“. Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB.
Univerzita Salford,
Turley, Hilary. „Roma MATRIX Country Report: UK“. Univerzita Salford, Manchester a Univerzita York. Červen 2014. VB.
Další zdroje Výzkumnou složkou projektu Roma MATRIX je zjišťování, jak jsou v deseti členských státech prezentovány a zaváděny Národní strategie pro integraci Romů (NRIS) a další strategie zaměřené na inkluzi Romů. Zvláštní důraz je kladen na způsoby vypořádávání se s protiromských rasismem, stejně jako na pokroky, které členské státy udělaly v klíčových oblastech zájmu širšího projektu Roma MATRIX. Zdroje zahrnují:
Deset národních zpráv - jedna z každého státu účastnícího se Roma MATRIX projektu. Zprávy jsou napsány různými autory a zabývají se tematickými oblastmi důležitými pro Roma MATRIX.
Průběžná výzkumná zpráva Roma MATRIX přináší přehled klíčových témat nadnesených autory deseti samostatných zpráv členských zemí Roma MATRIX.
Brown, P., Dwyer, P., Martin, P. and Scullion, L. (2014) Roma MATRIX Průběžná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.
Závěrečná výzkumná zpráva projektu Roma MATRIX, která dokumentuje empirickou činnost a závěry, vznikla zapojením více než 130 klíčových účastníků v deseti členských zemích, dostupná od dubna 2015.
Brown, P., Dwyer, P., Martin, P., Scullion, L. and Turley, H. (2015 – v přípravě) Závěrečná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.
Veškerý výzkum projektu Roma MATRIX je dostupný na stránkách www.romamatrix.eu/research Více informací o případových studiích projektu Roma MATRIX uvedených i neuvedených v této příručce naleznete na stránkách www.romamatrix.eu/casestudies Pro více informací o projektu Roma MATRIX navštivte stránky www.romamatrix.eu
Další příručky dobré praxe Příručka dobré praxe 1: Nahlašování a poradenská centra Příručka dobré praxe 2: Sítě prosazující práva Příručka dobré praxe 3: Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči Příručka dobré praxe 4: Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání Příručka dobré praxe 5: Zaměstnanost Romů Příručka dobré praxe 6: Mezikomunitní mediace Příručka dobré praxe 7: Romské komunitní zdravotní mediátorky Příručka dobré praxe 8: Mentoring Romů ve veřejných institucích Příručka dobré praxe 9: Romské protirasistické kampaně a pozitivní zobrazování Všechny příručky jsou dostupné na stránkách: www.romamatrix.eu/goodpracticeguides
www.romamatrix.eu Tato publikace byla zpracována v češtině 20
