Roma MATRIX Příručka dobré praxe 4. Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání
Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie „Základní práva a občanství“. Za obsah publikace odpovídá výlučně Social Marketing Gateway a v žádném případě nereprezentuje názory Evropské komise. Vytvořil: Social Marketing Gateway © Roma MATRIX 2015
Úvod Tématem této příručky dobré praxe jsou romské děti a jejich vzdělávání, výzvy, kterým musí čelit ve smyslu diskriminace či segregace, a také způsoby, jak je možné podpořit jejich integraci. Jde o jednu z řady devíti příruček, které dosud vyšly coby součást celého bloku textových výstupů projektu Roma MATRIX. Roma MATRIX je projekt, který má za cíl boj s rasismem, intolerancí a xenofobií a zvýšení integrace prostřednictvím řady aktivit v rámci Evropy. S dvaceti partnery v deseti státech jde o jeden z největších projektů zaměřených na integraci Romů v Evropské unii (EU). Příručky dobré praxe jsou určeny pro pracovníky veřejné správy, terénní pracovníky a ostatní, kteří se s problematikou setkávají při své praxi, a potřebují relevantní zdroje informací. Poskytují přehled o řadě témat dotýkajících se bariér nebo výzev, kterým čelí Romové po celé Evropě. Tato příručka osvětluje kontext, spletitost i rozsah problémů, se kterými se během vzdělávání romské děti potýkají. Pojmenovává klíčová témata a také postupy, které se v současné době začínají v evropských státech používat. Obsahuje případové studie a upozorňuje na příklady dobré praxe zaznamenané partnery Roma MATRIX. Příručka zároveň shrnuje dosavadní ponaučení a nabízí doporučení, jak zlepšit politiku i jednotlivé kroky vedoucí k integraci romských dětí ve školách.
11
Východiska a kontext Význam vzdělání spočívá v tom, že z velké části ovlivňuje další životní příležitosti jedince. Přesto mnoho Romů nedokončí ani základní školu. Tento nedostatek vzdělání může následně vést k znevýhodnění při hledání zaměstnání, bydlení nebo ve zdravotní péči, což zase kolektivně snižuje životní příležitosti Romů a omezuje jejich základní práva. Zatímco špatné vzdělání působí v dalším životě jako omezují faktor, to dobré může vést k lepším vyhlídkám na dobré zaměstnání a pomoci lidem dostat se z chodoby.1. Segregace zhoršuje diskriminaci Segregované vzdělávání je realita mnoha romských dětí v celé Evropě. Mnohdy je důsledkem externích faktorů a místní vzdělávací politiky. Může ale být i výsledkem diskriminačních praktik a předpokladu, že romské děti mají poruchy učení. Kvůli těm pak bývají umisťovány do speciálních, oddělených tříd, pryč od neromských dětí. Roli může někdy hrát i politika spádovosti, kdy děti musí navštěvovat státní školu nejblíže k místu bydliště. Ke vzniku výhradně „romských škol“ tak může vést i to, že mnoho Romů žije v segregovaných lokalitách odděleně od majoritní populace. V roce 2007 rozhodl Evropský soud pro lidská práva, že Česká republika porušila právo romských dětí na rovný přístup ke vzdělávání. Romské děti byly totiž až příliš často umisťovány do zvláštních škol, které poskytovaly horší vzdělání než školy základní, které navštěvovaly neromské děti.1 Nová zpráva Evropského centra pro práva Romů (ERRC) a Amnesty International ukazuje, že za posledních pět let od tohoto rozhodnutí se toho v České republice úrovni na národní nebo vládní politiky vzdělávání příliš mnoho nezměnilo.2. Segregace zhoršuje diskriminaci, která už tak je extrémní, a zároveň vůbec nenapomáhá budování vztahu či porozumění mezi romskými a neromskými dětmi a jejich rodiči. Rodinné prostředí jako další překážka vzdělávání Mnoho romských dětí už vstupuje do vzdělávacího procesu znevýhodněných oproti neromským vrstevníkům. Pokud rodina nemá elektřinu, tekoucí vodu nebo dokonce přístřeší jako takové, je pro rodiče složité považovat každodenní školní docházku dětí za prioritu, nemluvě o výzvě v podobě psaní úkolů v prostředí, které blíží se slumu. Častým omylem je předpoklad, že romští rodiče nemají o vzdělání svých dětí zájem. To je příliš zjednodušující. Mnozí význam vzdělání chápou a touží po tom, aby jejich děti byly vzdělané. Ovšem pokud nemají členové rodiny už po generace sami ani základní školu nebo řádné zaměstnání, nedokážou své potomky adekvátně podporovat finančně nebo jim stačit vědomostmi. Zdroje jsou často neadekvátně nebo nevhodně distribuované Neadekvátní finanční podpora, která snižuje dostupnost nebo kvalitu inkluzivních praktik ve vzdělávání, je široce rozšířený problém. V některých případech dotace přislíbené z mainstreamových zdrojů na žáky se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nedoputují do potřebných škol nebo nejsou využity na podporu školních aktivit Romů. Systémovou podporu pak často nahrazují různé dílčí projekty 12
zaměřené na občasné mimoškolní aktivity, kluby nebo doučování „jeden na jednoho“. Přestože i ty jsou velmi potřebné, mohou vést k orientaci na krátkodobá řešení a v podstatě k podpoře dosavadního rasově či sociálně segregovaného prostředí, místo aby adekvátní finanční podpora umožnila školám plánovat dlouhodobě. Usidlování romských komunit ve stejné oblasti může segregaci zvyšovat Při migraci Romů za lepšími životními podmínkami se mnozí dobrovolně či na základě vnějších vlivů usazují ve stejných lokalitách. Staré členské státy zakoušejí vlnu migrace z nových členských států. Romové i další imigranti míří do stejných čtvrtí a tím pádem i stejných místních škol. Přes snahy místních samospráv vyhnout se segregaci, romská populace houstne především v oblastech s bydlením dostupným pro vícečetné rodiny, a to i kvůli nedostatečné kontrole majitelů nemovitostí, kteří takové byty Romům za nevýhodných podmínek pronajímají. Na zlepšení příležitostí ve vzdělávání plynou nemalé peníze V celé Evropě jsou investovány nemalé prostředky na zmenšení rozdílů ve vzdělání Romů a Neromů. Často se v tomto ohledu angažují neziskové společnosti. Ty přicházejí s nejvíc inovativními a úspěšnými praktikami vzdělávání Romů. Ovšem nemají tolik důležitou politickou nebo finanční podporu, aby mohly lokální úspěch opakovat i ve větším měřítku nebo udržet své aktivity v dlouhodobém horizontu. Podporu a financování celé škály programů, grantů, stipendií a profesionalizace neziskových organizací v zemích, kde žije většina evropské romské populace, poskytuje především Romský vzdělávací fond (REF)3 založený v roce 2005 v rámci Dekády romské inkluze4. Také Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) vytrvale bojuje s diskriminací a segregací Romů ve školách, stejně jako podniká právní kroky či podává stížnosti v rámci celé EU.
11
Hlavní témata Problémy, kterým musí romské děti v oblasti vzdělávání čelit, jsou ovlivněné celou řadou propojených proměnných – od místní politiky vzdělávání přes komunitní a vzdělávací praktiky. Tyto problematické momenty zároveň představují i záběr činnosti partnerských organizací projektu Roma MATRIX. Systémové strategie V příliš mnoha středo a východoevropských státech jsou romské děti vzdělávány v segregovaných školách nebo třídách. Přestože v celé Evropské unii existují normy, jež by měly segregovanému vzdělávání bránit, ne vždy jsou naplňovány. Ve starých členských státech může separace vznikat kvůli systému spádovosti, kdy děti musí navštěvovat státní školu nejblíže místu bydliště. To přispívá ke zvýšení rizika segregace ve vzdělávání. Takový systém také klade vysoké nároky na omezené prostředky určené na jazykové vzdělávání a zvyšování gramotnosti dětí z celé řady zemí a společností, včetně Romů, chodících do jedné školy. Národní strategie integrace Romů (NRIS) by měly národním i lokálním vládám nabídnout příležitost zavádět místo ojedinělých dočasných projektů vhodné všeobecné programy vzdělávání, které podpoří i znevýhodněné skupiny. Tyto strategie vznikly v květnu 2012 a očekává se, že se stanou klíčovou součástí „dohod o partnerství“ členských států s Evropskou komisí pro období 2014 – 2020. Pokud bude politická vůle k jejich plnění, představují strategie pro lokální i národní vlády nástroj, jak úspěšně bojovat s široce rozšířeným nedostatečným zabezpečením vzdělání pro romské děti, i jejich horšími výsledky ve školách. Na úrovni komunity Mýty a stereotypy o romské kultuře a také negativní přístup majoritní společnosti jsou příčinou všeobecného neporozumění mezi Romy a Neromy. Dopadají pak nepříznivě na obě komunity: Romové i Neromové se sebe navzájem bojí. Romové kvůli svým zkušenostem s diskriminací ze strany Neromů jak v běžném životě, tak při jednání s institucemi. Neromové se zase kvůli segregaci a rostoucímu oddělení života obou komunit s Romy prakticky nepotkávají a nemají s nimi ani žádné pozitivní zkušenosti. Život v chudobě v ghettech nebo jako imigranti v přelidněných čtvrtích negativně ovlivňuje dostupnost, kvalitu, význam i dopad vzdělávání. Nejde o vědomou volbu romských rodin. Tato situace je dána složitými vnějšími okolnostmi stejně jako nedostatkem funkčních strategií pomoci Romům. Chudoba, kterou mnozí Romové zažívají, je extrémní dokonce i ve starých členských státech, kam se mnozí uchylují při hledání lepšího života pro své rodiny. Reakce vzdělávacího systému Místo aby si lidé uvědomili, že romské děti potřebují při vzdělávání více péče kvůli tomu, z jak znevýhodněného sociálního prostředí pocházejí, jsou často spíš jednoduše označeny za mentálně postižené. Toto se stále běžně stává i poté, co se taková praxe ocitla před soudy nebo úřady. A znamená to, že další generace romských dětí přichází o příležitost vzdělávat se a tím změnit k lepšímu životy své i svých rodin.2 Školy nemají prostředky nebo podporu pro zásadní změnu dosavadních zakořeněných špatných postupů. Existují sice zřizovatelé, kteří opravdu chtějí změnit 12
způsob práce i to, jak jejich školy zajišťují vzdělávání dětem ze všech segmentů společnosti.7 Ovšem přijít se změnami systému je náročné. Často lidem v praxi ani není jasné, kde začít nebo jak k problému přistupovat jinak. Přestože nejvíc jsou potřeba nové inkluzivní postupy a také inovativní vzdělávací praktiky, samotným učitelům nebo vychovatelům chybí odpovídající vedení a podpora ať už na úrovni odborných lektorů nebo politiků a úřadů. Školy ve starých členských státech se potýkají s jazykovými problémy (nejenom ve vztahu k romské komunitě) a negramotností dětí, jejichž vzdělávání bylo přerušováno častým stěhováním. Mnoho romských dětí ani nemá vysoké ambice a jejich rodiny mají jen velmi omezená dlouhodobá očekávání. Učitelé a další pracovníci ve vzdělávání jak ve starých, tak v nových členských státech potřebují speciální průpravu a podporu, aby věděli, jak začít řešit problémy spojené se vzděláváním romských dětí. Stejně tak se jim hodí příklady dobré praxe, které by mohli napodobit ve svých podmínkách, a nastartovat spolupráci a dialog s rodiči, kteří sami mnohdy nejsou zcela gramotní nebo dostatečně jazykově vybavení.
11
Nové postupy V Evropě se začínají objevovat a používat rozličné postupy, jak se vypořádat se znevýhodněním romských dětí při vzdělávání. Tato část příručky nabízí přehled těchto postupů. Začíná být jasné, že to, co funguje v širší společnosti, nemusí nutně přinášet výsledky u romských dětí. Ve státech, kde jsou Romové nejhůř postiženi nedostatečnou integrací ve vzdělávání, se projekty financované soukromými dárci potýkají se značnou institucionální diskriminací. Romský vzdělávací fond (REF) je v tomto ohledu důležitým zdrojem financí a jeho podpora stála za vznikem mnoha inovativních projektů. REF a další sponzoři podporují místní hnutí, která bojují se zakořeněnými přístupy a segregačními praktikami ve vzdělávání, které automaticky oddělují Romy a Neromy. Nové praxe jasně ukazuje, že najít způsob, jak zpřístupnit vzdělání všem, vyžaduje změnu přístupu Romů i Neromů. Požadavek změnit se nesmí být adresován jen vůči Romům. Je i na neromských učitelích a rodičích, aby změnili způsob přemýšleni i výuky. Zkušenosti Roma MATRIX Práce partnerů Roma MATRIX přispívá k vzniku nových postupů. V rámci celého projektu zlepšují jeho partneři přístup Romů ke vzdělání i jeho dosažitelnost, stejně jako pomáhají integraci díky zapojení dětí, rodičů, škol a dalších lokálních institucí (viz následující kapitola) Nové a inovativní přístupy zahrnují například zapojení romských mediátorů, rodičů nebo vrstevníků a také využití výuky založené na zkušenostech. Některé příklady dalších užitečných pohledů a inovativních praktik: Nizozemsko V Nizozemsku se potýkají především s vysokými absencemi a předčasným ukončením školní docházky romských dětí. Rodiče si zde mohou zvolit, do jaké školy děti pošlou, a nerozhodují na základě etnicity nebo bydliště. Výsledkem zavedení této možnosti bylo vymizení ryze romských škol. Přestože romská komunita v Nizozemsku není tak početná jako v jiných evropských zemích, Romové i zde žijí v chudobě a nuzných podmínkách.8 Obce dostávají nemalé prostředky na boj s předčasným ukončováním školní docházky a vysokými absencemi. Cílem jsou jak romské, tak neromské děti, velká část romských dětí je tak příslušnými programy zasažena. Finance směřují také na zmenšování velikosti tříd, aby mohli dostat odpovídající pomoc všichni, kteří ji potřebují. Stejně tak tyto prostředky umožňují otevření přípravných ročníků, organizaci doučování, jazykového vyučování, letních škol nebo předškolní podpory. Speciální dotace jsou určené na podporu školní docházky romských dívek, které častěji odchází ze škol před řádným ukončením docházky. Maďarsko Až do nedávna bylo v Maďarsku běžnou praxí, že byly romské děti diagnostikovány s lehkou mentální retardací a následně odsunuty do „speciálních“ škol. To se velmi pomalu mění po přijetí zákona, který určuje jasná kritéria diagnózy a předepsané 12
postupy pro tuto diagnostiku. Romské děti pořád mají vyšší procento předčasných ukončení školní docházky na všech úrovních vzdělávání. Často jsou Romové ve školách diskriminováni.8,9 Většina vládních podpůrných programů v Maďarsku zahrnuje dodatečné vyučování a vedení. Školy takzvaně druhé šance jako Tanodas jsou otevřené studentům, kteří neuspěli v jiných školních prostředích. Tanodas sází na kombinaci otevřeného prostředí, aktivního učení a dalších alternativních vzdělávacích metod, které mají povzbudit děti, které by jinak nemusely být schopné akademicky uspět jinde. Tyto školy jsou většinou zřizovány státem, často na základě projektů, protože cílová skupina pochází z vícenásobně znevýhodněného prostředí. Jsou tu určité známky úspěchu těchto programů – jak podpora školní docházky a integrace s Neromy, tak větší úspěšnost při vzdělávání. 8,9, 10 Ale kvůli projektovému způsobu financování je jejich udržitelnost nejistá. Například, pokud už nebylo možné čerpat peníze z Evropského sociálního fondu, poskytl peníze na udržení některých Tanodas REF. Španělsko Činnost španělského programu Promocia je zaměřená na studenty, kteří odejdou předčasně v průběhu sekundárního stupně vzdělávání. Pod jeho záštitou vznikají projekty na pomoc studentům i jejich rodinám. Přestože program necílí pouze na Romy (Gitanos), jsou to právě oni, kteří ho ve velké míře využívají. Program také spolupracuje se školními radami, nabízí praxe nebo průpravu rodičů, kteří posléze sami v programu pomáhají. Tato pomoc je konkrétně zaměřena na vytipované děti (a jejich rodiče) v běžném systému vzdělávání, které potřebují další podporu, aby vůbec ukončily povinnou školní docházku a pokračovaly ve vzdělávání na vyšších stupních. Podle statistik 80 % dětí pomůže program zvládnout přestup ze základního na sekundární stupeň vzdělávání a 79 % studentů také střední vzdělávání úspěšně dokončí, přičemž velká část z nich pokračuje v dalším vzdělávání.8,11 Další úspěšné praktiky Zajištění autobusů, které v Bulharsku vozí romské děti do integrovaných škol mimo místo jejich bydliště, zlepšilo začlenění těchto mladých lidí do většinové společnosti. Působí navíc pozitivně i na rodiče, kteří slyší vyprávění svých dětí o jejich nových zkušenostech mimo komunitu. Školy v Bulharsku také musí do vzdělávacího plánu povinně zahrnout integrační projekt „Mám rád Bulharsko“. Ten by měl děti naučit ocenit kulturní, společenskou i jazykovou rozmanitost Bulharska. Zahrnuje diskuze nebo návštěvy a exkurze kulturně významných míst jako jsou muzea. Na jedné ze škol v Glasgow ve Velké Británii, kterou navštěvuje tolik imigrantů, že pouze 10 % dětí jsou místní, se osvědčilo vyučování a rozdělení do tříd podle úrovně znalosti angličtiny spíše než podle věku. V Polsku pracuje na 100 mediátorů pro vzdělávání. Působí v rodinách, snaží se romské děti dostat do škol a pomáhat jim zvládnout látku, když už do školy chodí. V rámci stejného programu pomáhají i dotace na učebnice nebo snížené školné ve školkách.
11
Příklady dobré praxe projektu Roma MATRIX Partneři Roma MATRIX vytvářejí konkrétní projekty zaměřené na boj s největšími nešvary a integraci romských a neromských dětí a jejich rodin v rámci vzdělávacího systému. Spolupracují přitom s dětmi, rodiči, školami i dalšími místními institucemi. Snaží se podpořit zvýšení školní docházky romských dětí, i jejich začlenění do společnosti. Níže uvedené případové studie vycházejí z dobré praxe partnerů Roma MATRIX a ukazují, jak uvedené praktiky v dané oblasti pozitivně zapůsobily. Dobrá praxe zahrnuje využití speciálně proškolených romských mediátorů a také zapojení rodičů a vrstevníků. To pomáhá vypěstovat spolupráci jak uvnitř romských komunit, tak mezi Romy a Neromy navzájem. Zapojení Romů do systému vzdělávání a jejich vytrvání v něm napomáhá speciální průprava učitelů, experimentální výuka (zahrnující například divadlo nebo školu hrou), zavedení mimoškolních aktivit i cílená podpora a motivování rodičů. V Řecku divadlo sdružuje romské a neromské děti Divadelní workshopy řeckého partnera Action Synergy podporují porozumění a spolupráci romských a neromských dětí. Pomáhají tak zlepšit integraci Romů v rámci základního vzdělávání. Ukazuje se, že předsudky a diskriminační chování neromských dětí vůči romským je formováno především postojem jejich rodičů a širší rodiny. Spolupráce dětí z obou etnik na společné tvorbě v tomto programu je způsob, jak podobné předsudky a mylné představy potírat. Nazkoušet divadelního představení vyžaduje vysokou míru spolupráce všech zúčastněných. Umožní jim navzájem se poznat a také navázat nové vztahy. Program také zlepšil komunikaci a interakci mezi učiteli a jejich žáky – romskými i neromskými. Děti si navykly spolupracovat s druhými. Díky programu se zlepšily ve čtení a vystupování před publikem zvedlo jejich sebevědomí. Tento program se stal příkladem úspěšné integrace romských dětí i pro další školy a učitele. Další aktivity v Řecku zahrnují rodičovské workshopy pro matky zaměřené na zlepšení jejich gramotnosti, porozumění textu i samostatný písemný projev. Matky v nich naleznou podporu při zápisu dětí do školy. Programy pomáhají také při organizaci mimoškolních aktivit, ve kterých jsou společně zapojeni rodiče a děti. Pro integraci je důležité, aby děti i rodiče rozuměli administrativě spojené se školní docházkou a byli si vědomi i významu vzdělávání. Angažování vrstevníků pomáhá v Bulharsku budovat důvěru a zapojit Romy do systému vzdělávání V bulharské Nadezhde žijí Romové v rozsáhlém ghettu. Jsou zde dvě segregované školy, které děti předčasně opouštějí už ve věku kolem deseti let. Přimět děti jít do školy a vytrvat v ní je zdejší největší výzvou. Pracovníci Národní sítě zdravotních mediátorů pracují s romskými dětmi, mladými lidmi i rodiči a snaží se je motivovat k většímu zapojení do systému vzdělávání. Zaměření na romské děti a mládež zahrnuje celou řadu různých druhů kontaktu – schůzky, neformální diskuze, procházky, návštěvy a sportovní aktivity. Mediátoři paralelně pracují i s učiteli a rodiči, snaží se bořit vžité bariéry a překonávat jejich odpor ke změně, stejně jako podporovat a povzbuzovat rodiče, aby dětem vzdělání umožnili. Projekt pomohl více než třiceti mladým Romům vrátit se do školy. Díky projektu 12
mladí Romové poznali, jak může vypadat život mimo ghetto, a dostali novou motivaci k učení a nabyli i sebevědomí, že školní povinnosti zvládnou. Klíčem k úspěchu tohoto projektu bylo zapojení mladého osmnáctiletého Roma Božidara. Božidar nedávno dokončil střední školu a posloužil jako „živá reklama“ projektu mezi členy romské komunity. Svými zkušenostmi ze školy a nadšením pro věc dokázal namotivovat i ostatní mladé lidi, aby hledali budoucnost mimo ghetto i samotné město Nadezhda. Díky jeho zapojení do projektu rodiče i ostatní mladí lidé viděli, jak důležité školy a vzdělání jsou. „…Změna je možná, pokud překonáte stereotypy ve vlastní rodině i stereotypy přetrvávající ve zbytku společnosti. Pokud navzdory všemu kolem chodíte do školy...” (Božidar, romský dobrovolník) „… Teď, když jsem byl na několika projektových setkáních, už chápu, jak důležité je být vzdělaný. Umím číst a psát, ale to nestačí. Ze školy jsem odešel v šesté třídě. Ale příští rok se chci vrátit. Nevím, jestli to zvládnu, asi budu potřebovat někoho, kdo mi pomůže. Ale viděl jsem, že Božidar má maturitu – obdivuju ho a chci být jako on... ” (patnáctiletý romský chlapec) Hravé a experimentální učení pomáhá podporovat rozvoj romských dětí v České republice Ve městě Vyškov potřebují sociálně ohrožené romské děti pomoci se školním učivem a smysluplným trávením volného času. IQ Roma servis začal poskytovat odpolední podpůrné aktivity. Vzhledem k omezeným zdrojů poradenské centru, Palánek kapacitám nebylo možné se všem věnovat individuálně, vznikla proto nabídka pravidelného skupinového doučování v poradenském centru Palánek. Skupinové doučování probíhá dvakrát týdně a je otevřené po dobu 3 hodin všem potřebným dětem. Používání různých technik, které zahrnovaly arteterapii, řešení problémů skrze divadlo či tanec, pomohlo dětem učit se hrou a zlepšit jejich komunikační schopnosti. Návštěvy a speciální exkurze např. k místním hasičům, ragbyovém týmu, Muzea romské kultury v Brně a do další institucí jim také umožnila zjistit, co dalšího je ještě možno v rámci jejich obce podnikat. IQ Roma servis zaznamenal rozdíl v sebevědomí dětí. Aktivněji řeší problémy a méně netečné. Mezi sebou vzájemně komunikují slušně a uvědomují si důsledky svého chování pro budoucnost. Děti dokonce přichází do centra o hodinu dříve, než je oficiální začátek skupinových aktivit. Děti, které se také zúčastnili dobrovolného čištění místních prostranství jsou také citlivější vůči jejich okolí, získaly větší pocit vlastní hodnoty a důležitosti pro ostatní. Více než 50 % dětí si udrželo nebo zlepšilo ve škole své známky. I učitelé zaznamenali nárůst jejich schopností a dovedností Tyto změny vedou k obecnému zlepšení spolupráce mezi městem, organizací a místní romskou komunitou. Město převzalo iniciativu při řešení současných problémů a vnímá IQ Roma servis jako užitečného a důležitého partnera. 11
„…Baví mě učit se něco nového …” (romská klientka) „…Dětem se díky vašim aktivitám evidentně dobře daří i ve škole. Málokdo má o ně takový zájem a věnuje jim tolik pozornosti. ” (učitelka) „…První rok školy může být pro děti, které nenavštěvovaly žádné předškolní zařízení, velmi náročný. Myslím, že hry a aktivity, které váš projekt nabízí, pomáhá dětem při nástupu zvládat školu lépe… ” (dětská psycholožka) Další postupy partnerů projektu Roma MATRIX V Itálii, v boloňské oblasti, využívají k zapojení Romů do vzdělávání podobně jako v Řecku aktivity založené na divadelních postupech a kreativním přístupu. Zapojeni jsou jak místní učitelé, tak děti a mladí dospělí i jejich rodiče a dokonce i „král“ místní romské komunity. Na Slovensku organizují v rámci aktivit organizace Úsmev ako dar setkání s romskými předškoláky, na kterých motivují jejich rodiče ke školní docházce. Kromě toho vznikla i série školení pro rodiče zvaná PRIDE, kde pomáhají rodičům získat sebevědomí pro podporu a povzbuzování jejich dětí ve vzdělávacím procesu. V Rotherhamu ve Velké Británii učí na společných workshopech místních úřadů (včetně policie, škol i záchranné služby a hasičů) Romy praktické znalosti pro život v dané lokalitě. Získají povědomí o školství, zdravotní péči, legislativě a prosazování práva. V programu se rodiče učí, jak děti při vzdělávání podporovat. Tým učitelů a psychologů zběhlých v práci s Romy tam také na míru vytvořil plány výuky, který mohou použít lokální školy, kde se s romskými žáky setkávají poprvé. Tyto plány mají učitelům a ostatnímu personálu pomoci získat potřebné znalosti i schopnosti správně reagovat na rozmanité a měnící se složení jejich tříd. V Yorkshiru projekt „Story Sacks“ zapojuje interaktivně romské rodiče i žáky. Zabývají se výrobou loutek a vyprávěním příběhů s jejich pomocí. Projekt pomohl děti namotivovat a podpořit ve vlastní tvorbě – kreslí i píší své vlastní příběhy. Stejně tak rodiče se začínají díky projektu zajímat o systém vzdělávání i zlepšení školní docházky svých dětí. Spojení učitelů a rodičů zase zlepšilo kontakty mezi školou a místní komunitou. Asociace romských žen v Rumunsku se při práci s dětmi a mladými lidmi ve školách i mimo ně zaměřuje na zlepšení školní docházky a vyzdvihnutí přínosu vzdělávání. Workshopy ve školách pro romské i neromské děti navštěvují Romové, kteří mohou být pro ostatní vzorem, jako například romská doktorka psychologie. Její přednášky děti velmi inspirují. Maďarské sdružení lidí vychovávaných v dětských domovech v rámci programu „Vylétni z hnízda“ také pořádá workshopy, a to mezi mladými, kteří nenavštěvují
12
střední školu. Přednášky se záměrně konají mimo místní romské ghetto. Projekt tak podporuje integraci, stejně jako rozšiřuje obzory romských dětí a poskytuje jim nové sociální zkušenosti. Projekt a další informace přiměly některé děti vrátit se do školy.
11
Ponaučení pro praxi i tvorbu strategie Tato část příručky přináší ponaučení z činnosti partnerů Roma MATRIX. K jejich formulaci přispělo i lepší porozumění problematice díky mezinárodní nebo mezistátní působnosti akcí pod záštitou projektu Roma MATRIX. Ponaučení 1 – Politika se musí zaměřit na integraci Na úrovni tvorby strategií musí být prioritou boj se segregací Segregace zhoršuje diskriminaci. Nezáleží na tom, zda segregace existuje díky setrvačnosti, kdy jsou segregované třídy nebo školy součástí určitých čtvrtí, nebo kvůli národní politice spádovosti, vždy předznamenává mnohem větší problémy v budoucnu. Na tyto diskriminační praktiky a zastaralé způsoby vzdělávání se musí neustále upozorňovat a bojovat s nimi. Vice integrující politika je nezbytná. Vytvořit integrovanou společnost není jen otázka vzdělávání, bydlení, zaměstnanosti nebo zdravotní péče, jde o to, aby byly všechny tyto oblastí zlepšeny společně. Až příliš často putují finance jen do jedné oblasti na úkor nějaké jiné. Ale všechny jsou přitom nerozlučitelně spojené. Politická vůle na všech úrovních je pro boj s institucionální diskriminací klíčová Je rozhodující, aby politická vůle ke změně situace jak v regionech, tak na národní úrovni vycházela už z evropských institucí a byla podporována právě i na úrovni EU. Je nezbytné povzbuzovat politiky v tom, aby viděli, chápali a dokázali šířit dál skutečnost, že integrovaná společnost přináší společenské i ekonomické výhody. Politici stejně jako romské komunity potřebují podporu, aby chápali přínos toho, že jsou romské děti schopné dokončit své vzdělání. Institucionální diskriminaci je možné porazit pouze tehdy, bude-li k tomu i politická vůle. V každém případě je nezbytná i jakákoli činnost, která by pomohla tento proces nastartovat. Nyní je v tomto ohledu klíčové zmocňování aktérů prostřednictvím mezinárodních programů zaměřených na místní samosprávy a to za podpory národních vlád. Pokud jsou programy dobře vedené a jednotliví partneři se poučí ze zkušeností ostatních, mohou přispět ke skutečnému pokroku v rámci jednotlivých samospráv. Ale hodně práce všechny ještě čeká. Ponaučení 2 – Překážky ve vzdělávání mohou být překonány inovativními postupy Proškolování a podpora ve školách jsou důležité Největší překážky při vzdělávání romských žáků a jejich zapojení do výuky přetrvávají - vysoká míra negramotnosti a nedostatek porozumění i spolupráce mezi žáky a rodiči. Překonány mohou být společnou snahou jak romských, tak neromských společenství, škol a dalších zainteresovaných institucí. Nicméně doučování a další podpora, které jsou v tomto ohledu klíčové, vyžadují další finanční 14
prostředky i čas. Zkušenosti z aktivit v rámci projektu Roma MATRIX ukazují, že aktivní a na zkušenostech založené učení výrazně pomáhá zapojit romské děti a mladé lidi do vzdělávání a prospívá jejich rozvoji. V praxi to na úrovni škol znamená, že učitelé i další pracovníci ve vzdělávání nebo sociálních službách potřebují být v tomto ohledu daleko více proškolováni. Školy by měly být povzbuzovány, aby jakékoli inovativní postupy nebo nápady začlenily do svých vzdělávacích programů a uváděly je do praxe jakýmkoli způsobem, který by podle nich mohl fungovat. Vzhledem k současné situaci bude potřeba ještě nějaký čas, než se budou sociálně hendikepované děti učit v integrovaných třídách a dostane se jim patřičné podpory. Školy také musí přestat stavět na vžitých předsudcích, že romské děti bývají mentálně postižené, a zaměřit se na obtížnější práci, tedy přijetí skutečnosti, že s dobrou podporou při učení mohou děti ze sociálně i ekonomicky nedostatečného prostředí při běžném vzdělávání uspět. Přestože tuto oblast už například i některé soudní spory posunuly k lepšímu, musí se toho změnit ještě hodně. Ponaučení 3 – Zapojení rodičů a vrstevníků jsou zásadní proměnné změny k lepšímu Není možné pracovat na zlepšení vzdělávání romských dětí a mladých lidí izolovaně, je nezbytné porozumět rodině a pracovat s ohledem na její podmínky. Pro překonání překážky, které vzdělávání romských dětí brání, je zásadní zapojovat rodiče a vrstevníky - jiné Romy, kteří mají se školou pozitivní zkušenosti a byli v ní úspěšní. Jejich účast pomáhá v Romech budovat důvěru v systém a ukazuje jim, že vzdělání otevírá dveře k lepšímu životu.
15
Odkazy na zdroje 1. FRA – Agentura evropské unie pro základní práva. Výzkum o Romech – Zaměřeno na data, Vzdělání: situace Romů v 11 členských státech EU, 2014 http://www.errc.org/article/five-more-years-of-injustice-segregated-educationfor-roma-in-the-czech-republic/4067, cit. srpen 2014. 2. Amnesty International and Evropské centrum pro práva Romů. ‘Dalších pět let nespravedlnosti: Segregované vzdělávání Romů v České republice.’, 2012 Velká Británie a Maďarsko 3. Romský vzdělávací fond - http://www.romaeducationfund.hu/ 4. Dekáda romské inkluze - http://www.romadecade.org/ 5. Evropské centrum pro práva Romů - http://www.errc.org/ 6. Evropská Unie. Evropská komise - generální ředitelství pro spravedlnost. ‘Zpráva o provádění EU rámce pro vnitrostátní strategie integrace Romů’. 2014. Belgie. 7. http://romediafoundation.wordpress.com/2013/02/21/segregation-of-roma-ineducation-through-my-roma-eyes/ cit. srpen 2014. 8. Rada Evropy. ‘Zpráva tematické skupiny Ad hoc výboru expertů na romské záležitosti (CAHROM) o absencích a odpadlictví romských školáků.’ Květen 2012. Orhid. 9. REF:http://chalkboard.tol.org/rescuing-afterschool-tanodas-inhungary/?utm_source=TOL+mailing+list&utm_campaign=e8e1f89993OSI_Education_News18_5_2012&utm_medium=email&utm_term=0_35d0a711b5-e8e1f89993298064894 cit. srpen 2014. 10. http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=46&langId=en&projectId=268 cit. srpen 2014. 11. http://goodpracticeroma.ppa.coe.int/ Rada Evropy. ‘Dobrá praxe a strategie Rady Evropy. Dobrá praxe 12. Španělsko – Program Promocia. Úspěšné vzdělávání pro romskou komunitu.’ 2012.
16
Další zdroje Výzkumnou složkou projektu Roma MATRIX je zjišťování, jak jsou v deseti členských státech prezentovány a zaváděny Národní strategie pro integraci Romů (NRIS) a další strategie zaměřené na inkluzi Romů. Zvláštní důraz je kladen na způsoby vypořádávání se s protiromských rasismem, stejně jako na pokroky, které členské státy udělaly v klíčových oblastech zájmu širšího projektu Roma MATRIX. Zdroje zahrnují:
Deset ‘národních zpráv’ - jedna z každého státu účastnícího se Roma MATRIX projektu. Zprávy jsou napsány různými autory a zabývají se tematickými oblastmi důležitými pro Roma MATRIX.
Průběžná výzkumná zpráva Roma MATRIX přináší přehled klíčových témat nadnesených autory deseti samostatných zpráv členských zemí Roma MATRIX.
Brown, P., Dwyer, P., Martin, P. and Scullion, L. (2014) Roma MATRIX Průběžná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.
Závěrečná výzkumná zpráva projektu Roma MATRIX, která dokumentuje empirickou činnost a závěry, vznikla zapojením více než 130 klíčových účastníků v deseti členských zemích, dostupná od dubna 2015.
Brown, P., Dwyer, P., Martin, P., Scullion, L. and Turley, H. (2015 – v přípravě) Závěrečná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.
Veškerý výzkum projektu Roma MATRIX je dostupný na stránkách www.romamatrix.eu/research Více informací o případových studiích projektu Roma MATRIX uvedených i neuvedených v této příručce naleznete na stránkách www.romamatrix.eu/casestudies Pro více informací o projektu Roma MATRIX navštivte stránky www.romamatrix.eu
17
Další příručky dobré praxe Příručka dobré praxe 1: Nahlašování a poradenská centra Příručka dobré praxe 2: Sítě prosazující práva Příručka dobré praxe 3: Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči Příručka dobré praxe 4: Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání Příručka dobré praxe 5: Zaměstnanost Romů Příručka dobré praxe 6: Mezikomunitní mediace Příručka dobré praxe 7: Romské komunitní zdravotní mediátorky Příručka dobré praxe 8: Mentoring Romů ve veřejných institucích Příručka dobré praxe 9: Romské protirasistické kampaně a pozitivní zobrazování Všechny příručky jsou dostupné na stránkách: www.romamatrix.eu/goodpracticeguides
www.romamatrix.eu Tato publikace byla zpracována v češtině
