Příklady dobré praxe v oblasti spolupráce firem a škol v odborném vzdělávání z ČR a zahraničí

Příklady dobré praxe v oblasti spolupráce firem a škol v odborném vzdělávání z ČR a zahraničí

Obsah 1.

Příklady dobré praxe v ČR................................................................................................................ 3 1. 1. Projekt Kurikulum S ..................................................................................................................... 3 1. 2. Projekt Pospolu.......................................................................................................................... 11

2.

Zahraniční příklady dobré praxe.................................................................................................... 18 2.1.

Spolupráce na úrovni EU v oblasti odborného vzdělávání .................................................... 18

2.1.1.

„Klíčové schopnosti pro měnící se svět“ (KOM (2009) 640) .......................................... 18

2.1.2. Společná zpráva Rady a Komise pro rok 2010 o pokroku při provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (2010/C 117/01) ............................................. 19 2.1.3.

Mládež v pohybu (SEK (2010) 1047).............................................................................. 19

2.1.4. Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti (KOM 2010/682) ................................................................................................... 19 2.1.5. Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků (KOM 2012, 669) ............................................................................ 20 2.1.6. Závěry Rady ze dne 26. listopadu 2012 o vzdělávání a odborné přípravě v rámci strategie Evropa 2020 – přínos vzdělávání a odborné přípravy k hospodářskému oživení, růstu a zaměstnanosti (2012/C 393/02) ................................................................................................. 21 2.1.7. Závěry Rady o investicích do vzdělávání a odborné přípravy – reakce na sdělení „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností v zájmu dosažení lepších socioekonomických výsledků“ a na „Roční analýzu růstu pro rok 2013“ (2013/C 64/06) ............................................ 21 2.1.8. Komuniké z Brugg o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v období 2011 – 2020 ................................................................................................... 21 2.1.9. Sdělení Evropské komise o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) ....................................................................... 22 2.1.10. 2.2.

Evropská aliance pro učňovství ..................................................................................... 22

Zahraniční příklady dobré praxe............................................................................................ 23

2.2.1.

Modely učení se prací.................................................................................................... 24

2.2.2.

Efektivní WBL: co funguje? ............................................................................................ 26

2.2.3.

Řízení WBL a sdílené odpovědnosti............................................................................... 26

2.2.4.

Nástroje pro efektivní vzdělávání prací ......................................................................... 36

3.

Seznam použitých zkratek ............................................................................................................. 50

4.

Seznam použitých zdrojů............................................................................................................... 51

2

1.

Příklady dobré praxe v ČR

V České republice bylo v nedávných několika letech problematice zapojení zaměstnavatelů do odborného vzdělávání věnováno několik projektů, zaměřených jak na analýzu současného stavu, tak na stanovení návrhů opatření k zlepšení situace. 1. 1. Projekt Kurikulum S Projekt „Kurikulum S - Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání“ byl tříletý národní projekt, který realizovalo MŠMT, řešitelem byl Národní ústav odborného vzdělávání. Projekt skončil v červnu 2012. Jednou ze tří aktivit projektu byl Rozvoj sociálního partnerství v odborném vzdělávání. Projekt monitoroval různé formy spolupráce, shromažďoval a prezentoval příklady dobré praxe. Jednou z publikací, vydaných v rámci projektu, je sborník příkladů dobré praxe Sociální partnerství očima zaměstnavatelů1. Sborník přináší 18 případových studií a přehledným způsobem shrnuje zkušenosti ze spolupráce zaměstnavatelů se školami; formuluje rovněž výzvy a příležitosti k dalším zlepšení. Kurikulum S - Příklady dobré praxe SOŠ a SOU V červenci 2011 vyšla publikace Příklady dobré praxe SOŠ a SOU2. Sborník obsahuje třicet dva příkladů dobré praxe z pohledu škol, tematicky rozdělených do osmi kapitol: Řízení školy a tvorba ŠVP, Jazykové vzdělávání, Odborné vzdělávání, Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, Průřezová témata, Spolupráce se sociálními partnery, Volný čas a Vyučovací metody. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny formy zapojení zaměstnavatelů (resp. škol do spolupráce s podniky a jejich sdruženími) do systémového definování obsahů vzdělávání, popsané v příkladech dobré praxe. Struktura tabulky odpovídá vybraným formám spolupráce firem při definování obsahů vzdělávání, jak byly uvedeny v dotazníkovém šetření v rámci zakázky „Analýza vybraných německých vzdělávacích rámců, jejich porovnání s českými ekvivalenty a definování obsahů vzdělávání technických oborů požadovaných zaměstnavateli v oblasti středního školství včetně návrhů dalšího využití“, a to na úrovni individuální, regionální a národní. Nelze přitom vyloučit, že firma (škola) nerealizovala i další formy zapojení do systémového definování obsahů vzdělávání, nad rámec forem uvedených ve sbornících příkladů dobré praxe Kurikulum S. Na spolupráci s jinými typy škol než středními (ZŠ, VOŠ, VŠ) není v komparativní tabulce brán ohled. Při hodnocení stavu spolupráce je třeba přihlédnout k době realizace pohovorů a k okolnosti, že v těchto letech byly podniky v některých případech zasaženy hospodářskou recesí. Dále jsou formou volného textu uvedeny komentáře k jednotlivým případovým studiím realizované spolupráce. V případě publikace Příklady dobré praxe SOŠ a SOU, jsou popsány vybrané příklady dobré praxe, které ilustrují vstřícný, zobecnitelný přístup odborných škol k sociálním partnerům, především pak spolupracujícím zaměstnavatelům.

3

Tabulka: Formy zapojení zaměstnavatelů (sociálních partnerů) do odborného vzdělávání, identifikované v případových studiích Kurikulum S 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

x

x

x

x

x

x

x

18

19

20

Sociální partnerství očima zaměstnavatelů AJETO, s.r.o.

x

UNITED BAKERIES a. s.

x

x

Škoda Auto a. s.

x

Pegast s. r. o.

x

LINET spol. s r. o.

x

x

Kermi s. r. o.

x

x

CZ LOKO, a. s. (pobočka Česká Třebová)

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Bosch a. s. ATX, s. r. o.

x

x

ZEMSPOL České Meziříčí, a. s.

x

Grandhotel Pupp Karlovy Vary, a. s.

x

Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

x

Slovácké strojírny, a. s.

x

BorsodChem MCHZ, s. r. o.

x

x

Česká pošta, s. p.

x

x

WITTE Automotive Nejdek spol. s r. o.

x

x

TKZ Polná, s. r. o.

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x x x

x

BAYER s. r. o.

x x x

x

x

x x

x

Příklady dobré praxe SOŠ a SOU Střední průmyslová škola a VOŠ technická Brno

x

x

SŠ hotelnictví Klánovice

x

x

a gastronomie

SČMSD

Praha-

VOŠ potravinářská a SPŠ mlékárenská Kroměříž

x

SOŠ podnikatelská Trutnov, s.r.o.

x

Střední zemědělská škola Písek

x

x

x

x

x x

x

x

x x

x

x

4

x

21

Legenda forem spolupráce: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Firma poskytuje odborný výcvik/odbornou praxi žákům/studentům středních škol Firma organizuje exkurze žáků/studentů na svých pracovištích Firma prezentuje ve škole svoji činnost, informuje o nabízených pracovních místech Firma nabízí krátkodobé pracovní příležitosti (brigády) učňům/studentům příslušných oborů (jako nástroj rozvoje jejich odborných kompetencí) Firma pomáhá škole finančně (dary, dotace) a/nebo materiálně (poskytuje vybavení učeben, stroje, SW, materiál pro praktické vyučování) Firma organizuje exkurze a/nebo stáže pro pedagogy (učitele odborných předmětů, mistry odborného výcviku) Zástupci firmy jsou členy zkušebních komisí (závěrečná zkouška, maturitní zkouška) Firma poskytuje žákům nebo studentům stipendia Firma spolupracuje na zadání témat závěrečných zkoušek/maturitních prací Pracovníci firmy se podílí na výuce jako odborníci z praxe (účastí na výuce, vedením ročníkových či jiných prací) Firma se podílí na školení pedagogů: odborné přednášky, workshopy (nové technologie, trendy v odvětví atp.) . Definování odborných kompetencí absolventa (profilu absolventa) Definování standardu praktického vyučování, realizovaného ve firmě Spolupráce na zpracování obsahu (učiva) odborných předmětů Definování role instruktora praktického vyučování (firemního mistra odb. výcviku) Návrhy na rušení či zavádění nových předmětů Stanovení hodinových dotací výuky Definování standardu vybavenosti učeben praktického vyučování Systémové zapojení zaměstnavatele do vzdělávacích aktivit formou přímého personálního zastoupení v regionálních sborech a iniciativách s cílem ovlivnit odborné vzdělávání Systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit na regionální úrovni nepřímo, např. prostřednictvím aktivního členství v Hospodářské komoře ČR, Svazu průmyslu ČR, sektorových sdruženích zaměstnavatelů Systémové zapojení zaměstnavatele do vzdělávacích aktivit na národní úrovni (např. zástupce firmy v expertních týmech, připomínkování vládních strategií apod.)

5

K praktickému vyučování zástupce společnosti Ajeto spol. s r. o. uvedl: tím, že se postavila školní huť v Novém Boru, zanikl systém průběžné pracovní praxe probíhající během školního roku, který s úspěchem fungoval dříve. Z pohledu firmy je školní huť skleníkovou výchovou sklářů, jelikož když žáci po skončení učebního oboru přijdou do reálné výroby, nestíhají tempo, jsou překvapení z prostředí dílny a mají o to větší problém se začleňováním do kolektivu. Jako výrazně efektivnější chápeme možnost průběžné praxe učňů během roku, při které si zvyknou na běžné pracovní tempo a podmínky, a tento typ spolupráce školám i nabízíme. Bohužel bez kladné odezvy.“ Zástupci TKZ Polná jsou dalším zaměstnavatelem, který upozornil, že se spolupráce se střední školou v oblasti poskytování praxí rozvolnila poté, co škola získala vlastní strojní vybavení a začala odborné předměty a praxi vyučovat ve vlastních prostorech. Ukázalo se, že opatření jako dovybavení odborných škol moderní technikou, mělo negativní dopady na rozvolnění spolupráce se školou při realizaci praktického vyučování na pracovištích zaměstnavatelů. Na tento problém upozornily podniky jako Ajeto s.r.o. nebo TKZ Polná. Opakovaně se v pohovorech se zaměstnavateli vyskytla zmínka o připomínkách, které podniky mají např. k organizaci praxí (spol. CZ LOKO, WITTE Automotive, Ajeto) nebo k nedostatečné míře informování ze strany škol o způsobu vypořádání podnětů a připomínek firem k hodnocení žáků během praxí (CZ LOKO) nebo podobě ŠVP (rovněž CZ LOKO, dále BOSCH). Společnost Pegast připomínkovala nevhodnou strukturu oboru Kuchař-číšník a nedostatečný podílu praxí na výuce. Zástupci Grandhotelu Pupp jako problém uvedli, že nemají vliv na to, jací praktikanti u nich budou na praxích působit. Zástupci penzionu Pegast upozornili na skutečnost, že spojený obor Kuchař-číšník není vhodný, protože profese kuchař a číšník spolu prakticky nesouvisí, pouze lehce technologicky. Pokud jde o obsah práce, pak prakticky vůbec. Zdůrazňují také potřebu orientovat vzdělávání více prakticky; učňovský obor by měl učně naučit opravdu to, aby v osmnácti, respektive devatenácti letech mohl být plnohodnotným zaměstnancem a pracovat v procesu. Specificky pro malé podniky platí, že partnerství s odbornými školami je při běžném provozu časově velmi náročné. Společnost CZ LOKO a.s. uvedla, že zástupcům odborných škol navrhli změnu formátu odborných praxí (navrhují delší úsek, než 8 hodin jednou za 14 dní). Učni jsou za svůj výkon během praxe ve firmě podnikem hodnoceny a známky jsou předávány pedagogům školy. Firma však nemá zpětnou vazbu, zda jsou jejich známky ve výsledném hodnocení zohledněny. Firma rovněž připomínkovala ŠVP učňovských i maturitních oborů, ani zde však nemá informaci, do jakého rozsahu byly připomínky akceptovány. Další spolupráci se však firma nebrání. Společnost Grandhotel Pupp sice poskytuje praktické vyučování, zároveň však upozorňuje, že podle nového školského zákona z roku 2004 si již nemohou vybírat žáky, kteří u nich nastoupí na odborný výcvik. To pro poskytovatel praxí samozřejmě není ideální – nemá možnost zjistit, jak motivovaný uchazeč je, zda má opravdový zájem o odborný výcvik právě u něj atp.

6

Praxe u WITTE Automotive: studenti vykonávají v podniku neplacenou praxi trvající buď dva, nebo tři týdny. Do WITTE Automotive se hlásí poměrně hodně uchazečů o neplacenou praxi, takže už tam musí prokázat, že je ten správný, koho v podniku chtějí. Uchazeč musí získat doporučení od svého vyučujícího, musí prokázat teoretické znalosti a zkušenosti z předešlých brigád. Po úspěšném absolvování výběrového řízení je zapojen do konkrétního týmu. Praxe v podniku standardně probíhá v květnu nebo červnu, tj. během školního roku. Klasický model učňovského školství – týden škola, týden praxe – firmě nevyhovuje, protože za týden už žákovi v jeho práci, kterou mu firma zadá, uteče vývoj – za týden se totiž práce posune obrovským tempem dál. Ve výrobě jednoduše nelze čekat, až se praktikant za týden vrátí. Stávající koncept praxí na odborných učilištích je tedy pro WITTE Automotive nevyhovující. Ani v jednom z příkladů dobré praxe nebylo zaznamenáno, že by se firma zapojovala do definování obsahů vzdělávání jinými cestami než formou přímé spolupráce, jako např. formou zapojení do regionálních (národních) struktur nebo orgánů, formou připomínkování strategií v oblasti odborného vzdělávání apod. Je však pravděpodobné, že pohovory byly zaměřeny na zjištění forem přímé spolupráce firma-škola a tento typ aktivit firem nebyl v pohovorech sledován. Velmi silné podniky, jako např. ŠKODA AUTO a.s. a Česká pošta, s.p., mají kapacity na velmi robustní, systémová opatření na sektorové bázi (automotive, poštovnictví, logistika) pro zapojení do definování obsahů vzdělávání. ŠKODA AUTO provozuje vlastní střední odbornou školu a proces odborného vzdělávání ve své škole řídí podnik. Spolupracuje se 14 pilotními školami, které mají smluvní povinnost nabyté know-how šířit dále. Princip multiplikace know-how je charakteristický také pro projekty „Evropský projekt koordinovaného vzdělávání pedagogických pracovníků I a II“, do nějž byla zapojena společnost BOSCH. Česká pošta řídí proces spolupráce se středními odbornými školami jednotně. Harmonizaci zajišťuje rámcová dohoda s asociací spolupracujících škol. Společnost ŠKODA AUTO a.s. systémově vyřešila spolupráci na několika úrovních: - Střední odborné učiliště strojírenské, a. s. je vnitřní organizační jednotkou firmy; všichni pedagogové, a to nejen ti odborní, jsou tedy jejími zaměstnanci - firma vybrala 14 pilotních škol pro jednotlivé kraje. Těm je věnována významná pozornost a podpora společnosti. Současně se od pilotních škol očekává, že zprostředkují své nové poznatky dalším školám v kraji – tento závazek pilotních škol je zajištěn smluvně. I mezi pilotními školami společnost ŠKODA AUTO a. s. rozlišuje. Těm aktivním například umožňuje přístup do databanky servisních informací. - Dochází také ke konzultacím úprav zaměření studijních oborů či zavedení nových předmětů. Například probíhá diskuze o zavedení oboru zaměřeného na elektromobily. Spolupráce firmy BOSCH a.s. se školami probíhá především na bázi projektů „Evropský projekt koordinovaného vzdělávání pedagogických pracovníků I a II“ - v jeho rámci byli v různých týdenních kurzech vyškoleni pedagogové ze čtrnácti vybraných škol. Po uskutečněných kurzech měli vyškolení pedagogové za úkol proškolit své kolegy ve své instituci. Závazkem partnerské školy bylo také pořádat školení v daném kraji pro zástupce ostatních škol. BOSCH a.s. se prostřednictvím projektů rovněž podílel na ovlivnění ŠVP, nicméně zástupce společnosti sdělil: „Máme požadavek na úpravy osnov na základě informací získaných na školení, 7

ale ne všude se tomu tak děje“.

Velmi silný prvek sektorově systémového pojetí zapojení zaměstnavatele do definování obsahů vzdělávání lze najít v přístupu České pošty, s.p. Došlo ke jednocení vize sociálního partnerství České pošty a škol, rozvoji jednotné strategie spolupráce a harmonizaci přístupu k jednotlivým školám. Odborné školy se zájmem o partnerství s Českou poštou rovněž sjednotily své aktivity a založily Asociaci středních škol informačních technologií, telekomunikací, poštovnictví a logistiky. V roce 2008 byla uzavřena rámcová dohoda o spolupráci mezi Českou poštou a Asociací, čímž partnerství získalo konsolidovaný rámec, na jehož základě se rozvíjí pestrá škála vzájemné spolupráce při zachování efektivní komunikace a transparentních postupů. Tento model sociálního partnerství byl motivován oboustrannou reflexí výhod daného uspořádání a vznikl na základě série iniciativ jak ze strany České pošty, tak škol začleněných v Asociaci.

Kurikulum S - Příklady dobré praxe SOŠ a SOU Níže jsou popsány vybrané příklady dobré praxe, které ilustrují vstřícný, zobecnitelný přístup odborných škol k sociálním partnerům, především pak spolupracujícím zaměstnavatelům. VOŠ a SŠ Varnsdorf Při tvorbě ŠVP oborů středního odborného vzdělávání je kladen silný důraz mj. na potřeby spolupracujících firem. Pohled firem je zohledněn při formulaci témat jako uplatnění absolventa, odborné kompetence, odborné učivo. Při tvorbě ŠVP škola oslovila firmy, pro které žáky vychovává a vzdělává, s cílem upravit profilaci oborů pro potřeby trhu práce a umožnit pružné změny oborů. V případě maturitních oborů komunikovali ŠVP i s technicky zaměřenými vysokými školami v regionu. Případné změny ŠVP by se měly týkat pouze úprav v obsahu učiva (a s tím související části ŠVP) s ohledem na změny potřeb spolupracujících firem. Hodnocení spolupráce školy s firmami při tvorbě ŠVP: došlo k užšímu kontaktu s firmami, se kterými škola spolupracuje. Tím, že firmy vyjádřily své požadavky na kompetence žáků, jsou více vtaženy do realizace ŠVP a zainteresovány na výsledcích vzdělávání. Díky této spolupráci škola získala pro výuku i některé odborné pomůcky. Střední škola technická, Žďár nad Sázavou Škola spolupracuje s podnikem ŽĎAS a.s. v mnoha oblastech. Firma ŽDAS, a.s., na základě Smlouvy o spolupráci umožňuje žákům odbornou praxi – praktické vyučování ve výrobních provozech, exkurze do areálu firmy, připravuje přednášky a semináře pro pedagogické pracovníky školy, spolupráci na organizaci a sponzorování odborných soutěží. Motivačním prvkem je propracovaný systém poskytování stipendií zájemcům o budoucí zaměstnání ve firmě. Škola 2x ročně organizuje setkání se zástupci nejvýznamnějších firem v regionu. Výsledkem těchto setkání jsou vzájemné informace pro organizaci výuky pro daný školní rok. Projednává se vzdělávací nabídka vyplývající z potřeb firem, podmínky organizace souvislé odborné praxe žáků ve firmách a vzájemná spolupráce při vzdělávání žáků i pedagogů. U učebního oboru Obráběč kovů vykonávají žáci 3. ročníku měsíční souvislou odbornou praxi 8

na strojních pracovištích firmy, během školního roku vykonávají částečně samostatnou práci na vybraných strojních zařízeních za dohledu určeného pracovníka, tzv. „patrona“, který jim předává své zkušenosti. Jako patroni bývají vybíráni pracovníci, kteří mimo svoje pracovní znalosti a dovednosti mají i pedagogické vlohy. Na odbornou přípravu v podniku dohlíží i mistři odborného výcviku školy. Žáci si během praxe vedou záznamy, které jsou součástí další výuky ve škole a jsou klasifikovány. Poznatky ze spolupráce s firmou jsou zapracovány do ŠVP ve formě odborných kompetencí a předpokládaných výsledcích vzdělávání. Jejich obsah respektuje požadavek zaměstnavatelů na univerzálnější přípravu absolventů a na posílení odb. vzdělávání v oblasti programování a automatizace. Kurikulum S – Odborné školy a jejich sociální partneři Dalším relevantním výstupem projektu Kurikulum S se zpracovanými příklady dobré praxe je publikace Odborné školy a jejich sociální partneři3. Níže v textu je přiblíženo pět případových studií, které tvořily kvalitativní část šetření, provedeného z pohledu odborných škol. Publikace dále obsahuje výsledky kvantitativního šetření provedeného mezi 400 školami, zaměřeného na zjištění zkušeností škol se sociálními partnery při tvorbě a realizaci ŠVP, zejména vymezení oblastí této spolupráce, zhodnocení její úspěšnosti a vyhledání případných slabých míst. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny formy zapojení zaměstnavatelů, resp. sociálních partnerů do systémového definování obsahů vzdělávání, popsané v příkladech dobré praxe. Struktura tabulky odpovídá vybraným formám spolupráce firem při definování obsahů vzdělávání, jak byly uvedeny v dotazníkovém šetření v rámci zakázky „Analýza vybraných německých vzdělávacích rámců, jejich porovnání s českými ekvivalenty a definování obsahů vzdělávání technických oborů požadovaných zaměstnavateli v oblasti středního školství včetně návrhů dalšího využití“, a to na úrovni individuální, regionální a národní. Nelze však vyloučit, že firmy ve spolupráci se školou nerealizují i další formy zapojení do systémového definování obsahů vzdělávání, nad rámec forem uvedených ve sborníku příkladů dobré praxe Kurikulum S. Dále jsou formou volného textu uvedeny komentáře k jednotlivým případovým studiím realizované spolupráce (se zaměřením na zaměstnavatele a organizace zaměstnavatelů). Střední průmyslová škola a VOŠ technická Brno Při tvorbě ŠVP se nejvíce uplatňují oborově příbuzné firmy, nejčastěji v oblasti strojírenství. Škola spolupracuje až s 20 velkými zaměstnavateli, z toho s 5-8 je nastavena úzká spolupráce. Jedná se o: - zajišťování praxí, především od 3. ročníku - spolupráce s odborníky z firem, kteří pedagogům předávají informace o firmě, nových technologiích, výrobě atp. - škola se účastní konferencí a workshopů, popř. je sama pořádá (2-4x ročně), kdy dochází ke kontaktu mezi pedagogy a odborníky z firem. - exkurze do firem v rámci výuky - odborné přednášky na určitá témata, kterých se účastní zástupci firmy.

9

Při tvorbě ŠVP škola spolupracovala se zaměstnavateli; dle oborového zaměření oslovila konkrétní firmy, cílem bylo odstranit nedostatky především v praktické části výuky a přizpůsobit učivo a učební osnovy současným požadavkům firem, aby absolventi disponovali příslušnými dovednostmi a vědomostmi potřebnými na trhu práce. Spolupráce s Hospodářskou komorou: - spolupráce na bázi předávání informací a účasti na jednáních Střední škola hotelnictví a gastronomie SČMSD Praha-Klánovice Charakteristickým rysem školy je její členství v síti 11 soukromých škol, zřizovaných Svazem českých a moravských spotřebních družstev (COOP). Svaz garantuje moderní materiální a technologické vybavení školy, což zvyšuje celkovou odbornou úroveň školy. Role sektorově orientovaného privátního zřizovatele je stěžejní pro navazování sociálních kontaktů s různými odborníky, institucemi či dalšími sociálními partnery. Firmy Partnerství s firmami je významné především pro zajištění praxí žáků, formálně na základě uzavření smlouvy mezi školou a firmou. Škola pořádá dny otevřených dveří, které navštěvují zaměstnavatelé, což umožňuje nastartování další spolupráce. Škola s podniky rovněž spolupracují při zajišťování exkurzí ve firmách. Svazy a asociace Zřizovatel školy je členem Svazu obchodu a cestovního ruchu. Díky tomu má škola k dispozici informace o situaci a vývoji na trhu práce, nových trendech, požadavcích na pracovníky v oblasti služeb. Na tomto základě škola reaguje mj. přizpůsobením ŠVP požadavkům zaměstnavatelů. Škola je dále zapojena do Asociací kuchařů a cukrářů, Asociace hotelů a restaurací a Asociace sommellierů a barmanů.

VOŠ potravinářská a SPŠ mlékárenská Kroměříž Mezi spolupracujícími firmami hraje ústřední roli mlékárna Kromilk a.s., dříve školní mlékárna, vlastněná lokální firmou Zemědělské družstvo Kvasice. Vedle praxí v provoz mlékárny dále společnost poskytuje technické zázemí pro fungování školních dílen (poloprovozu) ve formě energií (teplo, pára) a dodávkou surovin či polotovarů. Průběžná spolupráce je neformálně vyhodnocována 2x ročně, což umožňuje častěji upravovat ŠVP. Škola spolupracuje i s dalšími firmami (praxe, účast odborníků z praxe na přednáškách a seminářích). Prezentující jsou často vlastní absolventi. Svými poznatky a zkušenostmi se rovněž podílejí na tvorbě ŠVP. Škola úzce spolupracuje cca s 50 firmami.

SOŠ podnikatelská Trutnov, s.r.o. Z důvodu svého oborového zaměření spolupracuje škola především s veřejným sektorem (praxe, stáže na ÚP, Městském úřadě, Finančním úřadě atp.). ŠVP byl konzultován s ředitelem ÚP v kapitole

10

perspektiva a uplatnitelnost absolventů. Spolupráce s Hospodářskou komorou je zejména na bázi zapojení školy do různých projektů (např. umožňujících dotovat exkurze v rámci podpory technických oborů).

Střední zemědělská škola Písek Praxe probíhá jednak na školním statku, jednak na statcích soukromých zemědělců. Školní statek slouží k praxím především na počátku studia. Škola spolupracuje cca s 15-20 podniky, především v oblasti odborných praxí. Významné postavení zde má Zemský hřebčinec Písek, kde je vedle praxí rozvinutá spolupráce i v oblasti stáží a v koordinaci obsahu vzdělávání podle doporučení hřebčince. Specifickou roli mezi sociálními partnery má Agrární komora ČR, jejímž je škola členem. Díky tomu má škola přístup k strategickým informacím ze zemědělství. Rovněž se pracovníci školy účastní seminářů pořádaných Agrární komorou. Autoři publikace Odborné školy a jejich sociální partneři předkládají závěr, že, jsou k dispozici různé formy a podoby spolupráce, které mohou vést k velmi rozdílným výsledkům a neexistuje žádné obecné pravidlo „optimálního zapojení“ sociálních partnerů. Jde spíše o nastavení funkčního interaktivního systému vazeb, kde všichni, kteří budou procesem vzdělávání v dané škole ovlivněni, mají možnost tento proces ovlivnit a považují ho za dostatečně průhledný. V závěru publikace autoři zpracovali doporučení a tipy k navazování sociálního partnerství.

1. 2. Projekt Pospolu V rámci projektu Pospolu4 byla zpracována publikace Příklady dobré praxe – spolupráce škol a firem při odborném vzdělávání5. Tyto případové studie jsou pojaty poněkud odlišně od příkladů dobré praxe, které byly popsány ve výstupech projektu Kurikulum S; v tomto případě se jedná o ilustraci realizovatelnosti jednotlivých doporučení projektu Pospolu v praxi. Autoři na konkrétních případech ukazují, že navrhované změny středního odborného vzdělávání jsou již nyní v praxi používány a nyní jde o šíření dobré praxe do ostatních škol tak, aby se staly standardem. Autoři připomínají, že zásadním tématem nejbližší budoucnosti bude zajistit, aby se tato dobrá praxe uplatňovala i v těch školách, které dosud nebyly aktivní v podpoře spolupráce škol a zaměstnavatelů nebo dokonce hledaly důvody, proč ji není možné rozvíjet. Významnou roli bude hrát přístup zřizovatelů, kteří by měli tuto spolupráci: - výrazně podporovat; - uplatňovat ji jako jedno z významných kvalitativních kritérií hodnocení školy; - podpořit síťování škol tak, aby i v tomto ohledu slabé školy mohly získat informace o konkrétních fungujících řešeních. Příklady dobré praxe jsou v následujícím texty vybírány a popisovány podle oblastí doporučení Pospolu a s ohledem na zaměření studie, tj. zapojení zaměstnavatelů do systémového definování obsahů vzdělávání.

11

Oblast: Kvantitativní rozšíření odborného výcviku/odborné praxe Střední škola stavební Jihlava Sociální partneři školy – především stavební firmy a cechovní organizace delší dobu upozorňovaly na nedostatečné pracovní návyky a dovednosti absolventů. Argumentovaly, že mnozí absolventi se ve škole naučí velmi málo, že jsou vychováváni ve školním skleníkovém prostředí a že je musí většině potřebných dovedností stejně naučit samy. Stavební firmy sice oceňovaly, že se s nimi škola snaží spolupracovat při zajišťování odborného výcviku a umisťovat žáky vyšších ročníků na odborný výcvik přímo do firem, současně však zdůrazňovaly, že tyto žáky mohou maximálně efektivně využít pouze v době stavební sezony. Škola tedy vypracovala specifický model výuky tříletých stavebních a dřevařských učebních oborů, kdy žáci 3. ročníku jsou vždy 2,5 měsíce na podzim v souvislém bloku praktické výuky, 5 zimních měsíců splní požadovanou teoretickou část výuky a na jaře jsou opět 2,5 měsíce v souvislém bloku praktické výuky. Efekty: - zvýšení spokojenosti firem, ubylo stížností na nedostatečné pracovní návyky a nepřipravenost absolventů. - zvýšení spokojenosti žáků, dostupnost praxe v místě bydliště, šetří náklady na dopravu. Střední odborná škola mediální grafiky a polygrafie, Rumburk Celková hodinová dotace odborného výcviku za 1. až 3. ročník je 1 566 hodin, z toho na pracovištích zaměstnavatelů je celkem 1 402 hodin, tj. 90 % z dotace na OV. U maturitních oborů je celkem dotace na odbornou praxi 462 hod., z toho 231 hod. u zaměstnavatele, tj. 50 %.

Oblast: Provázanost ŠVP a NSK Integrovaná střední škola automobilní, Brno, Křižíkova 15 Ředitel školy je členem správní rady SAČR. Je zapojen přímo do aktivit zabývajících se koncepcí a inovacemi propojení školní výuky s firemní praxí. Ředitel školy a vybraní učitelé školy jsou členy pracovních týmů tvořících standardy NSK. NSK se uplatňují v oborech, pro které už jsou k dispozici standardy, nebo se předpokládá schválení standardů PK. Zjištění: Cílem ŠVP je úplná kvalifikace absolventů (výuční list) a v obsahu i hloubce vzdělávání se s NSK nekryje: V oblasti obecné průpravy je ŠVP širší a hlubší nežli NSK pro profesní kvalifikaci, v auto oborech je praktická odborná část v NSK obsahově náročnější než v ŠVP. Škola využívá ve výuce i kritéria z hodnotícího standardu NSK, např. při přípravě zadání pro závěrečné zkoušky, v zadáních pro náhradní zkoušky, hodnocení ucelených částí učiva a vzdělávacích modulů. Hodnotící standardy NSK využívají vyučující i jako náměty k otázkám a úkolům při ověřování výsledků výuky. V odborných předmětech se uplatňuje modulový systém. Moduly jsou tematicky členěné dle částí vozidla, což odpovídá i opravárenské praxi. Moduly propojují teoretickou výuku s praktickou. K hodnocení se 12

využívá kritérií z hodnotícího standardu NSK. Střední odborná škola mediální grafiky a polygrafie, Rumburk Na propojení ŠVP a NSK se podíleli sociální partneři školy prostřednictvím oborového sdružení Svaz podnikatelů v polygrafii. Škola standardy využívá komplexně, tzn. v definování obsahu a cílů výuky. Škola využívá kritéria hodnocení. ŠVP koresponduje s hodnotícím standardem profese NSK, ŠVP však vede k úplné profesní kvalifikaci a je tedy obsahově širší a hlubší. Učební plán je strukturován do modulů, systém modulů však není organizován dle odborných způsobilostí – ŠVP přesahuje rámec standardu NSK uplatněného v ŠVP. Tam, kde to standard NSK umožňuje, je toho využíváno k přizpůsobení výuky k technologiím strojovému vybavení firem/firmy.

Oblast: Systém zajišťování kvality odborného výcviku/odborné praxe Střední odborná škola mediální grafiky a polygrafie, Rumburk Celková hodinová dotace odborného výcviku za 1. až 3. ročník je 1 566 hodin, z toho na pracovištích zaměstnavatelů 1 402 hodin, tj. 90 %. Školní pracoviště pro praktickou výuku musí splňovat Standardy vybavenosti učebními pomůckami v polygrafických školách ČR (Schváleno na OS školství při Svazu polygrafických podnikatelů dne 20. 10. 2011). Pro výběr firemního pracoviště si škola stanovila tato kritéria:  velký podnik od 200 zaměstnanců s rozsáhlým technologickým zařízením ve všech výrobních fázích (pre-press, press, post-pres); 

malý a střední podnik od 20 zaměstnanců ze základním technologickým zařízením ve všech výrobních fázích (pre-press, press, post-press);



malé provozovny, orientované na jednotlivé výrobní fáze (DTP pracoviště, reklamní agentury, digitální tisk, knihařské zpracování) s možností cyklického střídání na různých typech pracovišť.

Střední průmyslová škola dopravní, a. s., Praha Škola je soukromá. Finančně je zajištěna kromě normativů z Magistrátu hlavního města Prahy i příspěvky zřizovatele, tj. Dopravního podniku Praha (DPP). Ve výuce se uplatňuje střídání praktické a teoretické výuky po týdnech. Praktická výuka ve 3. i 4. ročníku je po celý rok ve firmě. Podnik-zřizovatel (Dopravní podnik Praha) na základě změn v technologiích vyvolal změnu ŠVP. Od 1. 9. 2014 se vyučuje podle upraveného ŠVP, ve kterém je posílena praktická výuka, byly provedeny úpravy ve výuce odborných předmětů, posíleno metodické vedení instruktorů praktické výuce s cílem zkvalitnit výuku na pracovišti a lépe propojit výuku ve firmě s výukou ve škole. K lepšímu propojení výuky s reálnou praxí škola vysílá své učitele na odborné stáže do Dopravního podniku Praha. Organizaci praktické výuky i přípravu společné výuky organizuje k tomu pověřený zástupce ředitele pro OV ve spolupráci s odpovědným pracovníkem firmy.

13

Střední škola MESIT, o. p. s. Škola je sice součástí společnosti MESIT, ale praktickou výuku v podnikové praxi zajišťuje v 10 až 15 firmách. Důvodem je jednak různorodost vyučovaných oborů, jednak záměr, aby žáci během výuky poznali v reálných podmínkách činnost v různých firmách. Při výběru firem škola dbá na splnění základních podmínek: firma nesmí být jen montážní, v rámci výuky nebudou žáci cestovat, vybavení odpovídající stavu techniky ve vyučovaném oboru, u strojírenských oborů např. vybavení CNC stroji. V závěrečném ročníku konají žáci elektrotechnických a strojírenských oborů odborný výcvik po celý školní rok do března ve firmách. Na závěrečnou část studia žáci pokračují ve studiu ve škole včetně praktické výuky, výuka se zaměřuje na přípravu k závěrečným resp. maturitním zkouškám.

Oblast: Ukončování studia ve spolupráci s firmami Sigmundova střední škola strojírenská, Lutín Praktická výuka v závěrečných ročnících (3. r. v oborech H, 3. a 4. r. v oborech L) probíhá ve firmách a slouží i jako součást přípravy na závěrečné zkoušky resp. maturitní zkoušky – jejich praktické části. Zkouška probíhá na základě firemního zadání a ve firmách, v nichž žáci měli praktickou výuku. K této koncepci zkoušek přivedla školu spolupráce s firmami, v nichž žáci konají praktickou výuku a podpořila koncepce RVP pro uvedené obory. Žáci procházejí ve firmě všemi činnostmi (obsluhou strojů), které vyžaduje jejich budoucí kvalifikace. To umožňuje variabilitu konkrétních zadání ke zkoušce. Konkrétní zadání se připravují cca 14 před zkouškami v k tomu sestavených týmech, v nichž jsou učitelé praktické výuky ze školy a pověření pracovníci dotyčných firem. Zadání jsou formulována ve školních dokumentech dostatečně konkrétně, ale tak, aby nedocházelo k vynesení výrobního tajemství firem. (S firemní dokumentací žáci pracují při výuce ve firmě a při zkoušce na pracovišti firmy.) Zadání zkoušek a použití příslušné firemní dokumentace stanoví ředitel školy na základě předloženého návrhu a po konzultaci s vedením příslušné firmy. Učitelé i pověření pracovníci firmy, kteří připravovali zadání, jsou zapojeni i do zkušebních komisí při zkouškách. Ze zkoušky navazující na odborný výcvik konané ve firmě na firemní zadání profituje škola:  Výrobní technologie a strojní vybavení firem prochází rychlými inovacemi, škola nemůže s tímto tempem ve svém vybavení držet krok s vývojem, přesto zůstává v kontaktu s inovacemi v oboru a ve firmách, v nichž nachází uplatnění absolventi školy. 

Skutečnost, že absolventi školy jsou dobře připraveni a nacházejí zaměstnání v oboru, vytváří dobrou pověst školy na veřejnosti a zájem rodičů.



Žáci dosahují u zkoušek lepších výsledků podložených skutečnou úrovní kompetencí.

Ze zkoušky profituje budoucí zaměstnavatel:  Absolventi, kteří nastoupí po zkouškách do zaměstnání, nepotřebují speciální zaškolení, technologie, zařízení i chod firmy již znají. 

Firma pozná žáky během výuky ve firmě.

14

Ze zkoušky profitují žáci:  Zkoušku konají na zařízeních, jejichž obsluhu se ve firmě naučili a mají lepší výsledky zkoušek. 

Nacházejí ihned po škole zaměstnání.

Oblast: Koordinační řízení odborného vzdělávání Střední odborná škola mediální grafiky a polygrafie, Rumburk Prostřednictvím individuálního členství ředitele je škola členem Svazu polygrafických podnikatelů. Členství ředitele a spolupráce školy se zaměstnavatelským svazem prostřednictvím školské komise, kde se prezident svazu pravidelně zúčastňuje jednání, je hodnocena jako vhodný a účinný nástroj pro sjednocení názorů, požadavků a cílů školské a výrobní sféry. Spolupráce ve směru firma - škola: pomoc s technologickým vybavením a zařízením, zbytkové materiály pro výuku (barvy, papír). Získávání žáků ke studiu, poskytování vlastních prezentací školám (ukázky moderních technologií), přijímání žáků na odborný výcvik ve firmě, umožňování exkurzí ve firmě, zapůjčování nebo přenechání nepotřebné technologie škole, umožňování odborným učitelům školy zúčastnit se zajímavých školení, které firma pořádá pro své zaměstnance atd. Spolupráce ve směru škola – firma: propagace firmy, seznamování žáků s polygrafickými podniky, vysílání žáků na odborný výcvik do firem, odborní učitelé provádějí školení zaměstnanců ve firmách, škola umožňuje pracovníkům firem doplňování či zvyšování kvalifikace. Zkušenosti a doporučení vedení školy: 1. Sepětí, školy s výrobní sférou, koordinace s ostatními školami „pod křídly“ svazu přináší informace, efektivitu, udržování směru vývoje – takto připravení absolventi najdou uplatnění ve výrobní sféře a budou pro firmy přínosem, protože mají takové kompetence, které jsou pro firmy zásadní a firmy mají možnost přípravu žáků prostřednictvím svazu ovlivňovat. 2. Za dlouhou dobu spolupráce školy se svazem se ukazuje, že odborná škola by měla být s výrobní sférou propojena. Výrobní sféra nejlépe ví, kam se ubírá vývoj v jejich oboru, kolik nových pracovníků a profesí bude v oboru potřeba. Může nabídnout své výrobní kapacity pro výuku (žáci se tak učí na moderních strojích a zařízení – stát ani jiný zřizovatel není schopen vybavit školy nejmodernější technikou), může nabídnout své nejlepší odborníky pro výuku (prostory, stroje, vybavení, personál – to vše by stát mohl částečně ušetřit při přípravě žáků). Střední škola Horní Bříza Škola je členem Silikátového svazu, členem Cechu obkladačů ČR a Cechu kamnářů ČR. V rámci činnosti Silikátového svazu a školy je uzavřena sektorová dohoda. 1. Škola má významný vzdělávací i materiální profit z projektů, které připravuje a podává ve spolupráci se Silikátovým svazem. 2. Svaz zajišťuje prognózy vývoje pracovního trhu v oboru a podílí se na náboru uchazečů o studium na škole. 3. Škola má jednodušší a efektivnější přístup k jednání s firmami, zvláště při zajišťování praktické výuky ve firmách. 4. Firmy sdružené ve svazu materiálně podporují výuku ve škole. 5. Svaz vydává malonákladové učebnice pro výuku odborných předmětů (již 9 titulů).

15

6. Svaz (i cechy) podporují talentové soutěže a propagaci práce talentovaných žáků v nich (např. DESIGN STUDIO, Mistrovství ČR v obkládání). 7. Svaz přímo nezasahuje do výuky, ŠVP je však díky členství školy ve svazu v souladu se standardy NSK. 8. Ve zkušebních komisích závěrečných i maturitních zkoušek jsou odborníci z praxe. 9. Díky členství je škola propagována v médiích a posiluje její prestiž.

Oblast: Systém predikcí potřeb trhu práce Střední škola Horní Bříza Škola je členem Silikátového svazu, členem Cechu obkladačů ČR a Cechu kamnářů ČR. V rámci činnosti Silikátového svazu je uzavřena sektorová dohoda, která zahrnuje i predikce trhu práce v oboru působnosti Silikátového svazu. Silikátový svaz v r. 2012 zpracoval studii vývoje trhu práce v oboru do r. 2020. Studie vycházela z dat firem o demografickém vývoji počtu pracovníků, z předpokládaného rozvoje výroby, vývoje technologií a z toho vyplývajících potřeb trhu práce dle profesí a kvalifikací. Z této prognózy vychází škola při zpracování plánu počtu žáků 1. ročníku. Zřizovatel školy takto podložené návrhy akceptuje. Střední odborná škola mediální grafiky a polygrafie, Rumburk Ředitel školy je členem Svazu polygrafických podnikatelů, je činný mj. v jeho školské komisi. Na základě informací získaných ze setkání se zaměstnavateli a školami a informací získaných z kontaktů s veřejností a základními školami sestaví vedení školy návrh počtu žáků do 1. ročníku v příštím školním roce. Návrh konzultuje ředitel školy se Svazem polygrafických podnikatelů. Takto připravený návrh zřizovatel školy akceptuje.

Oblast: Posílení kariérového poradenství na SŠ Střední škola polytechnická, Olomouc Škola je zřízena Olomouckým krajem. Škola je autorizovanou osobou pro profesní zkoušky dle standardů NSK a ve spolupráci s Úřadem práce a firmami organizuje rekvalifikační studium. Škola využívá i modulovou výuku, hodnotící standard je obsažen v ŠVP, ale explicitně se k hodnocení výsledků výuky nepoužívá. V rámci organizace školy je zřízeno Informační poradenské centrum (IPC), které organizačně zajišťuje aktivity přímo či nepřímo spojené s kariérovým poradenstvím pro veřejnost i žáky školy a propojuje je se vzdělávací činností školy včetně školního poradenství. Personálně je IPC zajištěno pracovnicí – metodikem, jehož úkolem je mj.:  zajišťovat organizaci zahraničních styků;  koordinovat dokumentaci vzdělávacích projektů;  organizačně zabezpečovat přijímací řízení;  zpracovávat podklady o stavu a struktuře žáků školy;  organizovat rekvalifikační studium;  organizovat kontakty a náborové aktivity se ZŠ;  pro zájemce o získání středního vzdělání s výučním listem z řad veřejnosti připravovat 16

 

na základě pohovorů a ve spolupráci s učiteli individuální učební plán k doplnění rozdílů mezi ŠVP a standardu NSK pro daný obor; organizovat a zajišťovat propagaci školy na veřejnosti včetně Dne otevřených dveří; organizačně zajišťovat poradenské aktivity výchovného poradce, školního psychologa a školního preventisty.

Zájemcům o rekvalifikaci případně jiné formy vzdělávání na škole zpracuje IPC doporučení rekvalifikačního kurzu. Zájemcům, kteří již mají osvědčení o profesní zkoušce a mají zájem získat výuční list, zpracuje IPC návrh vzdělávací cesty, v případě potřeby zpracuje návrh individuálního vzdělávacího plánu zahrnujícího i doplnění vzdělání ve všeobecně vzdělávacích předmětech a zajistí organizačně jeho realizaci v rámci školy po příslušném schválení ředitelem školy.

Oblast: Zajištění lepší prostupnosti systému Střední odborná škola mediální grafiky a polygrafie, Rumburk Společné ročníky jsou zavedené ve všech ročnících tříletých oborů (výjimečně se vyskytne jednooborová třída). RVP i ŠVP jsou konstruovány tak, že umožňují výuku ve společných třídách ve všech 3 ročnících H oborů s výjimkou předmětu Technologie a odborného výcviku. Tematické plány jsou sladěny tak, aby se v předmětu Technologie co nejvíce přibližovala obsahu OV v jednotlivých oborech. Střední technická škola Praha, Zelený pruh 1294, Praha 4 Škola již řadu let uplatňuje společnou výuku více oborů v 1. ročníku. Pro příbuzné stavební obory je společná výuka v 1. ročníku a zahrnuje společnou výuku všeobecně vzdělávacích předmětů a vybraných odborných předmětů. Odborný výcvik je učen odděleně dle oborů. Připravuje se obdobná koncepce pro společnou výuku 1. ročníku oborů H: instalatér, topenář a klempíř. Uvažuje se o koncepci společné výuky příbuzných oborů ve 2. ročníku. Záměrem a východiskem ke koncepci společné výuky byla zásada, že je žádoucí i z hlediska praxe, aby žáci znali alespoň v přehledu činnosti profesí, které na výkon jejich profese v praxi navazují. Výuka cizích jazyků (AJ, NJ) zahrnuje i výuku odborného jazyka: Učitelé školy vytvořili pracovní listy s odbornými texty. Výuka využívá skutečnosti, že se jedná o příbuzné obory. Výuku dle předmětů doplňují nadpředmětové projekty. Projekty jsou koncipovány jako společný úkol pro skupiny žáků složené z více oborů (pokud možno ze stejné třídy) a z více ročníků. Žáci z vyšších ročníků jsou vedeni i k plánování a řízení prací ve skupině. Takto koncipované projekty se osvědčují: žáci si osvojí zásady práce v týmu, přirozený způsob vedení týmu při plnění úkolu. Disproporce, které vznikají díky sezonností venkovních stavebních prací v potřebách praktické výuky, škola řeší 2 způsoby: vyhledáváním zapojení žáků do vnitřních stavebních prací (např. rekonstrukce bytů) a pracemi na tzv. polygonech (jedná se o modelové stavby ve velkých halách, na nichž je uplatňován režim prací simulující skutečné stavby). Jakmile to počasí umožní, nastupují žáci do firem na praktickou výuku vybaveni příslušnými kompetencemi.

17

Zkušenosti a doporučení vedení školy

2. 2.1.



Bylo by výhodné pro organizaci výuky ve společné třídě umožnit zařazení do 1. ročníku cca 80 % teoretické výuky a 20 % výuky praktické. Ve vyšších ročnících pak významně zvýšit podíl praktické výuky.



Škola by ráda nabídla žákům, kteří předčasně končí vzdělávání vykonat profesní zkoušku. Bylo by to účinné opatření proti nezaměstnanosti těchto mladých lidí a rizikům spojených s jejich (ne)začleněním do společnosti.

Zahraniční příklady dobré praxe Spolupráce na úrovni EU v oblasti odborného vzdělávání

Rada Evropské unie dne 12. května 2009 formulovala závěry, kterými ustavila strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy6 („ET 2020“). Tím navázala na pracovní program „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a konstatovala významný pokrok v určitých oblastech, zároveň však uvádí, že zásadní výzvy nadále přetrvávají. ET 2020 je v souladu s dokumentem Evropské komise nazvaným „Aktualizovaný strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy7.“ K oporám rámce ET 2020 z hlediska spolupráce světa vzdělávání a zaměstnavatelů při poskytování odborného vzdělávání a přípravy patří:

2.1.1. „Klíčové schopnosti pro měnící se svět“ (KOM (2009) 640)8 V tomto Sdělení ze dne 25. 11. 2009 Evropská komise (EK) uvádí, že nesoulad mezi dovednostmi jednotlivce a dovednostmi, které vyžaduje pracovní trh, bude pravděpodobně narůstat až do roku 2020, alespoň pokud systémy odborného vzdělávání a přípravy nezareagují rychleji a pružněji na očekávaný nárůst poptávky po určitých kvalifikacích a dovednostech. Aby nabídka odborného vzdělávání a přípravy lépe odpovídala poptávce trhu práce, stále častěji se odborné vzdělávání ve škole doplňuje odborným vzděláváním na pracovišti. Pokud se však mají systémy odborného vzdělávání a přípravy přizpůsobit novým potřebám trhu práce, je třeba navázat ještě užší vztahy se světem podnikání a dále rozvíjet školicí aktivity na pracovišti. Sdělení v závěru konstatuje, že jedním z klíčových úkolů, které stále zbývá vyřešit, je mimo jiné lepší přizpůsobení vzdělávání a odborné přípravy praktickým potřebám. Ke způsobům řešení problematických klíčových úkolů dle Sdělení patří princip rozšíření partnerského přístupu:  partnerství mezi vzdělávacími institucemi a okolním světem, zvláště pak pracovní sférou, by měla být podporována na všech úrovních a měla by pojit zájmy osob působících ve vzdělávání a školení, podniků, subjektů občanské společnosti, národních a regionálních orgánů;  studenti by měli mít více lepších příležitostí k získávání praktických zkušeností z profesního života. Za tímto účelem je třeba dát širší prostor systémům stavícím na vzdělávání

18

na pracovišti, stážích a dobrovolných činnostech, a to nejenom v rámci odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých, ale také ve školách a vysokém školství.

2.1.2. Společná zpráva Rady a Komise pro rok 2010 o pokroku při provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (2010/C 117/01)9 Tato zpráva rovněž konstatuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat navazování partnerství mezi sférou vzdělávání a odborné přípravy a světem práce. Zvláštní důraz se klade na profesní rozvoj učitelů a školitelů v odborném vzdělávání a přípravě. Stále častěji přistupují jednotlivé země k modularizaci, s cílem učinit odborné vzdělávání a přípravu flexibilnější a lépe reagující na potřeby studentů a podniků. Také tato zpráva připomíná, že řada zemí, která nemá dlouhou tradici v těchto oblastech, nyní zavádí nové programy učňovského vzdělávání a navazuje spolupráci se sociálními partnery v oblasti plánování a aktualizace odborného vzdělávání a přípravy. Pokud se však mají systémy odborného vzdělávání a přípravy přizpůsobit novým potřebám trhu práce, je třeba navázat ještě užší vztahy se světem podnikání a dále rozvíjet vzdělávací aktivity na pracovišti.

2.1.3. Mládež v pohybu (SEK (2010) 1047)10 Mládež v pohybu je dle sdělení Komise v rámci strategie Evropě 2020 klíčová iniciativa zaměřená na rozvoj potenciálu mladých lidí v Evropě. Iniciativa konstatuje, že rozumný a udržitelný růst pro všechny závisí na činnostech v rámci systému celoživotního učení, které směřují k rozvoji klíčových dovedností a kvalitních výsledků vzdělávání, v souladu s potřebami trhu práce. Komise proto podporuje odborné vzdělávání učňovského typu a vysoce kvalitní stáže jakožto možnosti získat zkušenosti přímo na pracovišti a usnadnit tak přechod z fáze vzdělávání na pracovní trh. Iniciativa Mládež v pohybu dále zdůrazňuje, že učení na pracovišti typu odborné přípravy je vynikajícím nástrojem pro postupnou integraci mladých lidí na pracovní trh. Kvalita a dostupnost odborného vzdělávání učňovského typu se v jednotlivých členských státech velmi liší. Některé členské státy v poslední době začaly takové systémy vzdělávání zavádět. Pro účinnost těchto systémů a pro jejich tržní význam je důležité zapojení sociálních partnerů do jejich vytváření, organizace, poskytování a financování.

2.1.4. Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti (KOM 2010/682)11 Kapitola „Sladění dovedností s pracovními příležitostmi a soustředění na potenciální pracovní místa v Evropě“ zdůrazňuje, aby oblast práce a oblast vzdělávání a odborné přípravy lépe spolupracovaly, aby byl trh práce transparentnější a aby se dovednosti neposuzovaly – jak je tomu podle tradičního modelu – jen na základě formálních kvalifikací. Zaměstnavatelé by měli být pobízeni k tomu, aby do činnosti vzdělávacích institucí a zařízení pro odbornou přípravu spoluinvestovali a podíleli se na ní, zejména pokud jde o vysokoškolské vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu. Taková partnerství mohou přispět k vypracovávání a aktualizaci kvalifikačních profilů, víceoborových osnov 19

a kvalifikací a mohou usnadnit zajišťování učení založeného na pracovní činnosti, od učebních poměrů až po průmyslové doktoráty. Tato strukturovaná partnerství by mohla být efektivním a systémovým prostředkem k rozvíjení takové součinnosti. Pro úspěch agendy jsou zásadní realizace a účast. Při uplatňování aspektů této stěžejní iniciativy hrají klíčovou úlohu zejména sociální partneři. 2.1.5. Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností socioekonomických výsledků (KOM 2012, 669)12

pro

dosažení

lepších

Sdělení EK z 20. 11. 2012 se zabývá dovednostmi a investicemi do nich jako podmínkami zásadního významu pro růst a konkurenceschopnost Evropy. Komise určuje několik strategických priorit, kterými by se měly členské země zabývat, společně s opatřeními EU na podporu úsilí členských států. Tyto priority odrážejí doporučení13 Komise pro jednotlivé země. K prioritám mj. patří: 

podpora učení založeného na pracovní činnosti, včetně kvalitních stáží, učňovské přípravy a duálních výukových modelů k usnadnění přechodu ze vzdělávacího do pracovního procesu,



podpora partnerství mezi veřejnými a soukromými institucemi (s cílem zajistit vhodné výukové programy a dovednosti).

V části věnované odborným dovednostem je jako příklad dobré praxe uveden systém odborného vzdělávání a přípravy v Německu, Rakousku, Dánsku a Nizozemsku, které disponují mechanismy pro přizpůsobení se současným a budoucím potřebám v oblasti dovedností. Komise dále uvádí, že „učení založené na pracovní činnosti, jako např. duální přístupy, by mělo být klíčovým prvkem systémů odborného vzdělávání a přípravy v celé Evropě s cílem snížit nezaměstnanost mladých lidí, usnadnit přechod ze vzdělávacího do pracovního procesu a reagovat na potřeby trhu práce v oblasti dovedností. Evropská komise zdůraznila, že jedním z významných opatření na podporu nových přístupů k výuce a vzdělávání a učení je větší propojení škol a podniků při poskytování výuky, například formou zapojování podnikatelů do výuky, aby výukové programy více odpovídaly potřebám praxe. V části dokumentu věnovaném podpoře spolupráce se zmiňují podporované kooperační aktivity na úrovni EU. Znalostní a inovační společenství podporovaná Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT) spojují vzdělávání, výzkum a podnikání s cílem řešit rozvoj dovedností vysoce integrovaným způsobem v souladu s potřebami a problémy příslušných hospodářských subjektů. Dalším příkladem – tentokrát specifickým pro příslušné odvětví – je koalice pro pracovní místa v oblasti informačních a komunikačních technologií. Tato koalice spojí dané odvětví, zaměstnavatele, vzdělávání a vlády za účelem řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků v odvětví informačních a komunikačních technologií.

20

2.1.6. Závěry Rady ze dne 26. listopadu 2012 o vzdělávání a odborné přípravě v rámci strategie Evropa 2020 – přínos vzdělávání a odborné přípravy k hospodářskému oživení, růstu a zaměstnanosti (2012/C 393/02)14 Rada EU členské státy vyzvala mimo jiné k:  zahrnutí do vzdělávacích programů a programů odborné přípravy většího počtu prvků vycházejících z praxe, zejména v odborném vzdělávání a přípravě, a to mimo jiné prostřednictvím stáží a učňovství,  vytváření struktur spolupráce mezi institucemi odborného vzdělávání a přípravy, podniky, sociálními partnery a místními a regionálními orgány, a zvyšování atraktivity odvětví odborného vzdělávání a přípravy, mimo jiné prostřednictvím rozšíření škály možností v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a formou poradenství poskytovaného ve vyšší míře během nižšího sekundárního vzdělávání

2.1.7. Závěry Rady o investicích do vzdělávání a odborné přípravy – reakce na sdělení „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností v zájmu dosažení lepších socioekonomických výsledků“ a na „Roční analýzu růstu pro rok 2013“ (2013/C 64/06)15 Rada v reakci na obě Sdělení EK vyzvala členské státy, aby posílily úlohu vzdělávání a odborné přípravy v rámci strategie Evropa 2020 a zaměřily se přitom mimo jiné na:  zvyšování výkonnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy i celkové úrovně dovedností a kompetencí, například těsnějším propojením světa práce a vzdělávání a zajištěním účinné komunikace a pevných partnerství mezi příslušnými oblastmi politiky, pododvětvími vzdělávání a odborné přípravy, sociálními partnery a různými úrovněmi správy,  podporu excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy ve spolupráci se sociálními partnery, například vývojem systémů odborného vzdělávání a přípravy se zabezpečenou kvalitou a s výraznou složkou učení se prací. Rada vzala na vědomí záměry EK, mimo jiné:  podporovat iniciativy, například navrhovanou alianci pro učňovskou přípravu na úrovni EU, jejichž cílem je zlepšovat proces učení se prací a zapojit pevná partnerství mezi odvětvím vzdělávání a zaměstnanosti, zejména pokud jde o sociální partnery, podniky a poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, v souladu s kodaňským procesem.

2.1.8. Komuniké z Brugg o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v období 2011 – 2020 Bruggské komuniké16 ze dne 7. prosince 2010 vzniklo jako výstup přezkumu strategického přístupu a priorit kodaňského procesu na období 2011-2020. Je společným dokumentem evropských ministrů odpovědných za odborné vzdělávání a přípravu, evropských sociálních partnerů a Evropské komise. V zájmu osvojování odpovídajících kvalifikací komuniké požaduje: 

provádět pravidelný přezkum profesních standardů a standardů v oblasti vzdělávání/odborné přípravy, které stanoví, co se od majitele osvědčení nebo diplomu očekává, 21



podpořit užší spolupráci mezi zúčastněnými subjekty, které se věnují předvídání vývoje požadavků na kvalifikace, včetně zástupců profesních odvětví, sociálních partnerů, příslušných organizací občanské společnosti a poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy,



pravidelně přizpůsobovat obsah, infrastrukturu a metody odborného vzdělávání a přípravy tak, aby držely krok s přechody na nové výrobní technologie a organizaci práce. 2.1.9. Sdělení Evropské komise o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)17

Sdělení EK z 26. srpna 2015 reaguje na doposud provedená hodnocení a rozpoznání rozdílů mezi členskými státy a představuje hlavní vývoj a změny v oblasti evropského vzdělávání a odborné přípravy a je východiskem pro určení nových prioritních oblastí a konkrétních témat k další práci do roku 2020. Sdělení mj. konstatuje, že absolventi odborného vzdělávání a přípravy vykazují ve většině členských států vysokou míru zaměstnanosti. Systémy učňovského vzdělávání a duálního odborného vzdělávání a přípravy jsou zvláště důležité, neboť zajišťují náležité dovednosti usnadňující přechod na trh práce. Podpora takového učení ve všech jeho formách by měla pokračovat v příštím pracovním cyklu a zároveň by měla být posílena Evropská aliance pro učňovskou přípravu a oblast předvídání budoucích potřeb trhu práce v oblasti dovedností. Střednědobé cíle vymezené v závěrech z Rigy ze dne 22. června 2015 byly zpřesněny a jejich počet byl snížen. V oblasti odborného vzdělávání se jedná o cíle:  Podpora učení se prací ve všech jeho podobách se zvláštní pozorností věnovanou učňovské přípravě, a to prostřednictvím zapojení sociálních partnerů, společností, komor a poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy a rovněž prostřednictvím podpory inovací a podnikání  Další rozvoj mechanismů zajištění kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v souladu s doporučením evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a zavádění průběžných informačních okruhů a cyklické zpětné vazby do systémů počátečního i dalšího odborného vzdělávání a přípravy na základě výsledků učení jakožto součásti systémů zajišťování kvality  Zlepšování přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě a ke kvalifikacím pro všechny prostřednictvím flexibilnějších a prostupnějších systémů, zejména v podobě nabídky účinných a integrovaných poradenských služeb a zpřístupněním validace neformálního a informálního učení.  Zavádění systematických přístupů k počátečnímu i navazujícímu profesnímu rozvoji učitelů, školitelů a instruktorů působících v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, a to jak ve školách, tak i na pracovišti a vytváření příležitostí k takovému profesnímu rozvoji 2.1.10. Evropská aliance pro učňovství Evropská aliance pro učňovskou přípravu18 (European Alliance for Apprenticeships, EAfA) byla poprvé zmíněna ve Sdělení EK „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků“. Aliance spojuje veřejné instituce, průmysl, sociální partnery, obchodní komory, poskytovatele odborného vzdělávání, zástupce mládeže a další klíčové aktéry s cílem podporovat učňovství a s ním spojené iniciativy napříč Evropou. EAfA pracuje na: 

reformě učňovských systémů 22



propagaci přínosů učňovství



podněcování smysluplného využití finančních zdrojů a nástrojů

Aliance byla založena v červenci 2013 prostřednictvím první společné deklarace19 evropských sociálních partnerů (ETUC, BusinessEurope, UEAPME a CEEP), Evropské Komise a prezidentství Rady EU. Následovala deklarace Rady20 a závazky jednotlivých členských států21 (Česká republika se spolu s Itálií do Aliance oficiálně zapojily jako předposlední státy EU na jednání ministrů odpovědných za odborné vzdělávání v Rize dne 22. 6. 2015). Aliance je řízena Evropskou Komisí, nicméně její úspěch závisí na implementaci národních reforem a na plnění závazků partnerů, např. příslibů jednotlivých partnerů (včetně zástupců průmyslu). EAfA mobilizovala EU, partnerské země a relevantní aktéry, podpořila dvoustranné a národní dohody o spolupráci, iniciativy a mechanismy spolupráce, podpořila reformy vzdělávacích systémů se zaměřením na učňovství, zvýšila povědomí o výhodách učňovství a přispěla k politické debatě studiemi a vzájemným dialogem. Přehled hlavních dohod o spolupráci: - Německo spolupracuje s Řeckem, Itálií, Lotyšskem, Portugalskem, Slovenskem a Španělskem na reformě systému odborného vzdělávání. - Rumunsko spolupracuje s Rakouskem, Německem a Finskem na nastavení systému kvality v učňovství - Estonsko, Lotyšsko a Litva ustavily tzv. Baltickou alianci v učňovství - další klíčoví hráči, jako např. hospodářské, průmyslové a řemeslnické komory připravily vlastní dvoustranné dohody. Na stránkách Aliance jsou průběžně publikovány i přísliby iniciativ jednotlivých partnerů iniciativy (např. BASF, Cisco Systems, Apprenticeships in Scotland, European Federation of Food, Agriculture and Tourism Trade Unions, EUROCHAMBRES a další). Doposud nebyl předložen žádný příslib od organizace/firmy z ČR, ačkoliv aktivity některých z celoevropsky působících hráčů mohou mít dopad i v České republice.

2.2.

Zahraniční příklady dobré praxe

Zahraniční (evropské) příklady dobré praxe jsou identifikovány a vybírány v kontextu tzv. „work-based learning“ (učení se prací, učení založeného na práci), jež CEDEFOP22 definuje jako „získávání znalostí a dovedností prostřednictvím plnění a zpětné reflexe úkolů v pracovním kontextu, a to jak ve firemním prostředí, tak v odborné škole.“ Sběrem příkladů dobré praxe se prioritně zabývá publikace Evropské komise Work-based learning in Europe: Practices and Policy Pointers (2013)23, která konkrétní příklady dobré praxe předkládá na bázi tří základních modelů učení se prací a tří základních konceptuálních okruhů (řízení, kvalita a partnerství).

23

2.2.1. Modely učení se prací Modely učení založeného na práci („work-based learning, WBL“) v počátečním odborném vzdělávání (initial VET): 

alternační systémy (alternance schemes) nebo učňovské vzdělávání (apprenticeships)



školní odborné vzdělávání s periodami učení založeného na práci ve firmách



WBL integrované ve školních vzdělávacích programech

Alternační systémy (alternance schemes) nebo učňovské vzdělávání (apprenticeships) jsou typicky známé v Rakousku a Německu jako duální systémy. Ty jsou v podstatě založeny na integraci zaměstnavatelů jako poskytovatelů vzdělávání spolu s odbornými školami nebo dalšími institucemi vzdělávání/odborné přípravy. V těchto programech žáci tráví signifikantní množství času učením se prací ve společnosti. Současně, nebo v alternaci získávají obecné znalosti, teorii související s profesí a klíčové dovednosti v odborných školách nebo jiných vzdělávacích institucích. Jeden z dvaceti zaměstnanců v Německu a Rakousku je učeň, ale ve většině ostatních zemí EU jsou čísla mnohem nižší (méně než 1 ze sta v 10 ze 17 zemí, pro něž jsou údaje k dispozici). Školní odborné vzdělávání s periodami učení založeného na práci ve firmách probíhá především ve školách. Je doplněno obdobími učení založeného na práci, které probíhá ve firmách formou různých typů stáží a praxí (internships, work placements, traineeships), které jsou začleněny jako povinný nebo volitelný prvek programů odborného vzdělávání a přípravy vedoucích k formální kvalifikaci. Mohou mít různé doby trvání, ale typicky představují méně než 50 % doby trvání vzdělávacího programu (často asi 25 až 30 % nebo méně). Jsou chápány především jako efektivní mechanismy přechodu ze škol do zaměstnání, které umožňují mladým lidem, aby se seznámili se světem práce, a tím se usnadnil jejich přechod ze školy do zaměstnání. V některých zemích nebo programech jsou nezbytnou podmínkou pro úspěšné dokončení kompletního programu odborného vzdělávání a přípravy. WBL je integrováno ve školních vzdělávacích programech, např. formou školních laboratoří, dílen, školních kuchyní, restaurací, juniorských a cvičných firem (junior firms, practice firms), účasti na reálných ekonomických/průmyslových projektech nebo spolupráce s podniky s využitím jejich vybavení. Povinný podíl učení v těchto pracovních prostředích se liší v závislosti na typu odborného vzdělávání a přípravy. Často tvoří povinné části osnov. Učitelé navrhují vzdělávací činnosti ve spolupráci s firmami: potřebují rozvíjet dovednosti pro práci v multidisciplinárních týmech a soustředit se na orientaci v pracovním procesu, inovačních a tvůrčích procesech. Mnoho zemí v Evropě tyto tři obecné modely WBL kombinuje. Terminologie a definice se liší, a dokonce i termín „učňovství“ může mít různé konotace a základní koncepty. Jednoznačné statistické údaje o WBL proto není snadné najít. V obecné rovině je odborné vzdělávání a příprava na vyšší sekundární úrovni je soustřeďována především na školách. Učňovské programy často koexistují se školními systémy vzdělávání. Učení se prací je také předmětem systémových reforem a v rámci Evropy se neustále vyvíjí, přičemž hospodářská krize byla bezpochyby jedním ze spouštěčů reforem. Tabulka níže zachycuje podíl a tendence vývoje WBL v odborném vzdělávání a přípravě v zemích, ze kterých jsou k dispozici srovnatelné údaje. 24

Tabulka: podíl (2010) a tendence (2006-2010) studentů ve vyšším sekundárním VET vzdělávání, účastnících se WBL vzdělávacích programů. Tendence Vzestup Pokles

Podíl programů s učením se prací Nízký Vysoký IE,FI,LU,FR,NO,NL AT,HU,DE,CH BE,ES,PL SK,CZ,IS,DK

Zdroj: výpočty CEDEFOP.

Tabulka: Přínosy WBL pro různé cílové skupiny Přínosy WBL Rozvoj zručnosti a vysoké profesní odbornosti

Žák/student

Zaměstnavatel

Rozvíjí dovednosti a kompetence požadované pro výkon práce v podniku, včetně přenositelných (komunikace, týmová práce, řešení problémů) Více informací o kariérních možnostech Rozvoj kariérních manažerských dovedností Zlepšení sebevědomí a motivace První pracovní zkušenost, která usnadňuje vstup na pracovní trh Pozitivní dopad na zabezpečení kvalifikovaných pracovníků potřebných v podniku Školení na míru zaměřené na rozvoj kompetencí potřebných pro podnik Pozitivní dopad na nábor a udržení pracovníků Zlepšení atraktivity programů odborného vzdělání a výcviku

Lepší kvalita programů odborného vzdělání a výcviku a lepší kvalita Poskytovatel odborného výstupů učení vzdělání a výcviku = Posílení významnosti odborného vzdělání a výcviku a vstřícnosti vůči němu škola Pozitivní dopad na kompetence a rozvoj učitelů Lepší spolupráce mezi odbornými školami a podniky Kvalifikovaní pracovníci, jejichž kompetence lépe odpovídají potřebám pracovního trhu Pozitivní přínos pro zaměstnanost mladých Společnost Kombinované řízení odborného vzdělání a výcviku Přínos pro inovativnost a kreativitu Potenciál zesílit společenské zapojení a zlepšit rovné příležitosti Zdroj: European commission: Work-Based Learning in Europe. V širším kontextu se výhodám odborného vzdělávání a přípravy podrobně věnuje např. studie CEDEFOP „Benefits of vocational education and training in Europe for people, organisations and countries24“. Dále je k dispozici studie zaměřená výhradně na benefity odborného vzdělávání a přípravy pro zaměstnavatele a zaměstnance pod názvem „The anatomy of the wider benefits of VET in the workplace“25.

25

2.2.2. Efektivní WBL: co funguje? V rámci Evropy existují široké zkušenosti s ustavováním a podporou vysoce kvalitního WBL v počátečním odborném vzdělávání. Dále popsané praktické příklady z členských států, nebo zmiňované studie a výzkumy, mohou být zařazeny do 3 základních konceptuálních okruhů: 

řízení



kvalita



partnerství

2.2.3. Řízení WBL a sdílené odpovědnosti 

Integrace WBL do vzdělávacího systému

První podmínkou úspěchu je integrace WBL, a zejména učňovského vzdělávání, v širším systému vzdělávání a odborné přípravy. Aby střídání vzdělávacích drah bylo pro studenty a zaměstnavatele atraktivní, musí být tyto vzdělávací dráhy propustné, tj. systém musí být strukturován způsobem, který umožňuje lidem přístup k dalším formám vzdělávání. Kvalifikace musí být jasně propojeny a zakotveny v rámci celkového kvalifikačního systému. V rámci konkrétního vzdělávacího programu je důležité, aby aspekty WBL byly jasně propojeny se školním vzděláváním a vzájemně se doplňovaly. V dobře zavedených duálních systémech odborného vzdělávání je rozhodujícím faktorem, zda školní prostředí dobře rozumí obsahu učení probíhajícího na pracovišti – tím je zajištěna koherence této vzdělávací cesty. Na druhou stranu, části učebního programu probíhající na pracovišti musí brát v úvahu vývoj v oblasti školní výuky. 

Poskytnutí jasného regulativního rámce pro WBL

Studenti v alternační nebo učňovské přípravě se pohybují na rozmezí studia a zaměstnání. Vzdělávají se, ale zároveň se podílí na firemních produkčních procesech, které těží z jejich práce. Tím vzniká potřeba specifického regulačního rámce, který objasňuje odpovědnosti, práva a povinnosti každé smluvní strany. To by mělo upřesnit status žáka, nastavení odměňování a dalších výhod (pokud je lze aplikovat), spolu s povinnostmi zaměstnavatele, studujícího a vzdělávací instituce. Smluvní ujednání mezi studentem, zaměstnavatelem a poskytovatelem odborného vzdělávání (v případě potřeby) musí být rovněž jasně definovány. Písemné smlouvy chrání všechny zúčastněné před zneužitím nebo způsobenými škodami. Regulační rámec pro učňovská místa by měl především zajistit následující: - zaměstnavatelé by neměli využívat učně k tomu, aby jimi nahradili regulérní zaměstnance. Pobídky pro zaměstnavatele na podporu přijímání učňů do učení zvyšují riziko vytvoření zmiňovaného efektu nahrazování zaměstnanců učni. - administrativní zátěž spojená s regulativním rámcem nesmí být příliš velká, jinak by od přijímání učňů spíše odrazovala. V některých zemích má oblast učňovského vzdělávání ve firmách mezi zaměstnavateli negativní nádech, protože je spojena s přílišnou administrativou. To má negativní dopad na nabídku učňovských příležitostí.

26

Regulativní rámec nemá řešit pouze mikroúroveň ve vztahu konkrétní žák – firma – poskytovatel vzdělávání, ale je nutný i na nejvyšší úrovni včetně odpovědností za: 

zpracování kvalifikačních standardů nebo požadavků na výstupy vzdělávání



zpracování kurikul a učebních plánů



zajištění kvality, hodnocení a přezkumu



veřejné financování a jeho užití

Poskytnutí jasného regulativního rámce V mnoha zemích WBL existuje v rámci dobře strukturovaného regulačního rámce. Např. učňovské modely v Německu, Rakousku a Švýcarsku jsou vysoce institucionalizované s určitými regulativními požadavky, které přispívají k celkové kvalitě učňovského programu. Německý zákon o odborném vzdělávání (1969) definuje parametry pro učňovské smlouvy. Zákon dále také určuje délku učňovského vzdělávání, závěrečné zkoušky učňů prováděné Hospodářskou komorou a ukládá zaměstnavatelům povinnost uvolnit učně k závěrečné zkoušce. Zákon také poskytuje učni práva na právní kroky v případě, že zaměstnavatel porušuje své povinnosti. Hospodářská komora pravidelně monitoruje firemní učební přípravu a má pravomoc odebrat povolení firmám k vzdělávání učňů v případě, kdy firmy nesplňují požadované standardy. Nejen učňovské vzdělávání, ale i periody učení se prací vyžadují jasný regulační rámec pro období, které student tráví na pracovišti. Vzhledem k tomu, že úseky učení se prací jsou obvykle kratší než učňovské modely, závazek zaměstnavatelů vůči studentům může být menší, obdobně jako jejich ochota odměňovat studenty nebo ochota vypořádávat se administrací nutnou pro přítomnost studenta na pracovišti. Regulativní rámce musí brát v úvahu uvedené rozdíly v benefitech, které vyplývají pro zaměstnavatele z přijímání praktikantů26 oproti přijímání učňů. Pokyny k zajištění kvality ve WBL, Belgie (Vlámsko) Vlámská vláda v Belgii vydala dokument s názvem "Pokyny k zajištění kvality ve WBL“ Příručka je k dispozici pro plánování a provádění WBL, obsahuje jasné a praktické pokyny ve vztahu k různým aspektům WBL. Například poskytuje návod na to, co musí být k dispozici před zahájením WBL, nutnou přípravu příprava ve smyslu identifikace zapojených osob, zabezpečení jasných informací a souvisejících předpisů, přípravu žáka a ověření, že je k dispozici vhodné pracovní prostředí a vybavení. Pokyny zdůrazňují, že je třeba zajistit, aby učitelé/školitelé/mentoři byli vybaveni potřebnými zdroji /podporou/časem pro řádné plnění své role. Příručka také poskytuje užitečné informace o tom, jak spárovat studenty s pro ně vhodnými místy výkonu práce (např. prostřednictvím propojení s profilem kompetencí studenta, kterým žák začíná v rámci školního kariérového poradenství/odborného pracovního vedení), a jak podpořit studenty (např. určení kritérií typu minimální počet návštěv tutorů na pracovišti). Dále příručka poskytuje užitečné informace ve vztahu k posuzování, vyhodnocování a navazujícím aktivitám.

27



Intenzivní zapojení sociálních partnerů

Aby WBL bylo a zůstalo funkční, je nezbytné zajistit intenzivní zapojení sociálních partnerů na národní úrovni. Jejich role je potřebná pro určení požadavků na dovednosti; díky tomu je zajištěno, že rozvoj kompetencí žáků je v souladu s požadavky reálné ekonomiky. Vzdělávací/profesní standardy je nezbytné pravidelně posuzovat a revidovat, přičemž sociální partneři v tomto procesu musí hrát signifikantní roli. Mají přímou zkušenost s tím, do jaké míry je konkrétní nabídka učení se prací uživatelsky vstřícná a podporující ve smyslu budoucí zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti žáků. Sociální partneři, kteří spolupracují se poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy dále mají zvláštní význam při provádění nezbytných opatření k maximalizaci možností učení se prací. Aby mohl být prvek WBL plně integrován do vzdělávacího procesu a aby se zaměstnavatelé podíleli na sdílení nákladů, musí být vytvořena řídicí struktura, které zajišťuje, že požadavky zaměstnavatelů jsou reflektovány. Systémy odborného vzdělávání, v nichž je silně zastoupen prvek učení se prací (země jako Dánsko, Francie, Německo nebo Rakousko) mají ve VET rovněž vytvořeny řídicí struktury, které odráží členění odpovědností jednotlivých soc. partnerů. Studii specificky zaměřenou na téma mechanismů zpětné vazby mezi počátečním odborným vzděláváním a trhem práce zpracoval CEDEFOP pod názvem „Renewing VET provision. Understanding feedback mechanisms between initial VET and the labour market27“ v roce 2013. Cílem studie je popsat, jak formální mechanismy zpětné vazby ovlivňují modernizaci a revizi programů počátečního VET v 15 zemích EU. Studie uvádí 4 základní modely (liberální, statický, participativní a koordinovaný), přičemž mezi koordinované modely řadí země jako Dánsko, Nizozemí, Slovinsko, Rakousko a Německo. Znalostní centra – Nizozemí Znalostní centra pro VET v obchodě a průmyslu (kenniscentra beroepsonderwijs bedrijfsleven, KBBs) za přípravu a monitoring vzdělávacích standardů v Nizozemí. Operují pod střešní organizací S-BB (dříve COLO), která odpovídá za koordinaci KBBs. KBBs zahrnují zástupce různých hráčů: sociálních partnerů, vlády a poskytovatelů odborného vzdělávání. Každý KBB má 2 základní úkoly: 1) propojovat odborné vzdělávání s potřebami trhu práce a zpracovávat kvalifikace (nebo kompetenční profily povolání) relevantní pro příslušný sektor. Sociální partneři jsou odpovědní za zpracování profilu povolání a zajištění, že odpovídá aktuálním potřebám. 2) akreditují firmy pro poskytování praxí v odborném vzdělávání a garantují kvalitu poskytované odborné přípravy. KBB mají regionální strukturu a jsou proto dobře obeznámeny s místním trhem práce. Koordinovaný model – Dánsko Sociální partneři mají v odborném vzdělávání velký vliv a odpovědnost na národní, sektorové i místní úrovni. Nejsilnější vazbu mezi trhem práce a odborným vzděláváním představují sektorové komise. Charakteristickým rysem dánského systému je decentralizace politiky a implementace vzdělávání. Dánské odborné školy mají vysokou míru autonomie při vytváření kurikul jednotlivých oborů, ovšem v rozsahu národně stanovených rámců (jejich cílů).

28

Lokální úroveň Školy spolupracují s místními vzdělávacími komisemi, jejichž členy jsou zástupci místních sociálních partnerů (včetně např. manažerů místních podniků), s nimiž školy kurikula konzultují s ohledem na potřebu zajistit soulad vzdělávacích rámců s požadavky a podmínkami místního trhu práce. Dále se řeší relevance kurikul s ohledem na učňovské praxe v podnicích. Nicméně tato lokální úroveň konzultací je spíše neformální, postavená na zkušenostech jednotlivých členů místních vzdělávacích komisí, což z ní dělá slabší článek spolupráce než úroveň sektorová. Místní vzdělávací komise jsou napojeny na sektorové komise a existují v každé odborné škole. Místní vzdělávací komise radí odborným školám s didaktickým plánováním vzdělávacích rámců, zejména prostřednictvím informování o vývoji technologií a organizace práce (výroby) ve firmách. Cílem je udržovat obsah vzdělávacích rámců aktuální a přispět k produkci adekvátně kvalifikované pracovní síly v regionu. Sektorové komise Zaměstnavatelé a zaměstnanci (odbory) jsou zapojeni do činnosti cca 50 bipartitních sektorových komisí. Zastoupení zaměstnavatelů a zaměstnanců je vyrovnané. Členové jsou nominováni sociálními partnery (např. zaměstnanci organizací soc. partnerů nebo manažeři firem). Rozhodování je zpravidla na bázi konsensu. Ke zpětné vazbě z trhu práce dochází, když sociální partneři, s podporou sekretariátu komisí, monitorují a analyzují požadavky na dovednosti a vývoj v daném sektoru. Sektorové komise formulují cíle, strukturu (např. rozčlenění na praktickou přípravu a školní vzdělávání), délku a posuzování programů odborného vzdělávání. Sektorové komise každý rok odevzdávají povinnou rozvojovou zprávu na nadcházející rok (udviklingsredegørelse), kterou předávají oddělení vzdělávání. V těchto zprávách komise popisují klíčové ekonomické a technologické změny v sektorech, v nichž existují VET programy. Komise na základě vývoje v sektoru předkládají návrhy na nové studijní programy, úpravy a revize stávajících programů nebo ukončení zastaralých programů. Národní úroveň Rada pro odborné vzdělávání je ustavena ministrem školství. Je složena ze zástupců nominovaných sociálními partnery. Dále jsou členy zástupci dalších příslušných institucí, pedagogů a studentů, rovněž mohou být nominováni experti na různá témata. Hlavní odpovědností Rady je monitorovat důležité společenské trendy a určit podstatné trendy v odborném vzdělávání. Rada také připravuje návrhy pro odbor vzdělávání, týkající se ustavení nových oborů, revizí stávajících oborů a ukončení platnosti oborů. Návrhy vychází z doporučení sektorových komisí. Místní oborové rady - Švédsko Na existenci obdobných místních rad jako v Dánsku upozorňuje studie CEDEFOP „Trends in VET policy in Europe 2010-1228“ (2012): místní oborové rady byly ve Švédsku ustaveny v roce 2011 s cílem učinit střední odborné vzdělávání relevantnější. Tyto rady přispívají ve spolupráci mezi odborným vzděláváním a světem práce, asistují poskytovatelům odb. vzdělávání při přípravě praktických míst a podílí se na organizaci a posuzování projektů ve vztahu k závěrečným zkouškám. Školy mohou národní programy upravit po konzultacích s místními oborovými radami. Ke konzultacím jsou rovněž přizváni zástupci studentů.

29



Poskytování pobídek pro zaměstnavatele, aby se zapojili do WBL

Dobré řízení WBL znamená vytvářet takový poměr nákladů a přínosů, který pobízí zaměstnavatele k poskytování WBL. Učení se prací může na národní úrovni fungovat pouze v případě, že se zaměstnavatelé s konceptem ztotožní a nabízí učňovská místa a nabídky prací a že spolupracují se školami. Poskytování příležitostí pro WBL znamená pro zaměstnavatele náklady, ale také poskytuje výhody a dokonce i finanční zisky. Poměr závisí na mnoha aspektech: 

délka trvání vzdělávání na bázi WBL



čas skutečně strávený na pracovišti



předpisy týkající se mezd, benefitů a příspěvků na sociální pojištění



požadavky na vybavení, zařízení a materiál



možnosti, které má zaměstnavatel při zapojování studentů do produktivní činnosti.

Regulační rámec obvykle popisuje pobídky zaměstnavatelům pro jejich zapojení do alternačních programů. Může se jednat finanční pobídky (daňové odpočty, dotace atp.) ale také nefinanční například přístup k určitým podpůrným službám, například pomoc firmám s administrativou související s poskytováním učňovských míst. Finanční a daňové pobídky pro zaměstnavatele Ve Francii jsou zaměstnavatelé osvobozeni od plateb sociálního zabezpečení a také získávají bonus za přijímání učňů. Nizozemští zaměstnavatelé, kteří nabízejí učňovská místa na bázi BBL (Beroepsbegeleidende leerweg), mají nárok na snížení daní a plateb sociálního pojistného. Některé země rovněž připravily speciální pobídky zaměřené na zaměstnavatele, kteří doposud učňovská místa nenabízeli a rozhodnou se tak učinit. Rovněž existují specifické pobídky pro zaměstnavatele, kteří rozšíří nabídku učňovských míst. Například v Německu byl Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu zaveden program nazvaný "Jobstarter“ jehož cílem je vytvářet dodatečné pracovně-vzdělávací příležitosti a poskytovat podporu společnostem, které nemají žádné předchozí zkušenosti s odbornou přípravou žáků. Ve Velké Británii bylo v oblasti učňovství zavedeno grantové schéma pro zaměstnavatele „Apprenticeship Grant for Employers“, určené na podporu zaměstnavatelů, kteří na učňovská místa přijmou nezaměstnané ve věku 16-24 let. V Dánsku vláda představila balíček opatření pro mladé "Youth Package": iniciativu na podporu nabídky 5000 dodatečných stáží v roce 2010 pomocí vyplacení trojnásobku finanční dotace pro zaměstnavatele, kteří přijímají stážisty. Další příklady incentiv předkládá studie CEDEFOP „Stronger VET for better lives“ (2015)29: - Dánsko: všichni zaměstnavatelé, včetně veřejných, přispívají do společného zaměstnavatelského fondu (Arbejdsgivernes Elevrefusion), bez ohledu na to, zda nabízejí nebo nenabízejí praxe. Tento fond financuje jak počáteční odborné vzdělávání, tak odborné vzdělávání dospělých. V roce 2012 činil příspěvek za rok 393 euro za každého zaměstnance na plný úvazek. Zdroje fondu jdou do firem, které přijímají učně, takže ty nenesou náklady na vzdělávání samy. - Francie: systém bonus-malus. Firmy odvádí malus v případě, že podíl zaměstnanců-učňů nedosahuje hranice 4 % mezi všemi zaměstnanci. Naopak firmy, které tuto hranici překročí, obdrží bonus 400 euro za každého učně, až do limitu 6 % podílu učňů mezi zaměstnanci. 30

- Švédsko: zaměstnavatelé mohou obdržet grant na učně a rok. 

Řešení specifických potřeb malých a středních podniků v oblasti WBL

Malé a střední podniky (MSP) čelí v případě WBL specifickým podmínkám v záběru s WBL, vzhledem k menšímu počtu pracovníků, omezeným zdrojům a nízké obeznámenosti se souvisejícími regulativními opatřeními a administrativou. Zaangažování MSP může být podpořeno prostřednictvím zprostředkujících organizací, které disponují potřebnými odbornými znalostmi a informacemi a mohou pomoci při podpoře a motivování zaměstnavatelů. Zprostředkující subjekty mohou ulehčit zaměstnavatelům od administrativní zátěže, která je zpravidla spojena s různými formami opatření v oblasti WBL a poskytovat jim příslušné informace, např. v oblasti daňových úlev pro zaměstnavatele poskytující odborné vzdělávání. Zprostředkující organizace mohou MSP pomáhat např. s přípravou kurikul (vzdělávacích plánů, plánů praxí) nebo poradit, jak zorganizovat různé formy WBL. Členské státy by proto měly podporovat sítě podniků a posílit zprostředkující instituce (např. hospodářská komora) s cílem usnadnit realizaci vysoce kvalitního WBL, zahrnující i malé a střední podniky. Přeshraniční síťování zprostředkujících institucí v oblasti WBL Příkladem v této oblasti je projekt EuroApprenticeship, koordinovaný APCMA (francouzský Assemblée Permanente des chambres de métiers et de l'artisanat): síť 220 zprostředkujících institucí, které disponují regionálními nebo sektorovými kompetencemi v oblasti učňovství. Tyto orgány mobilizují své vlastní sítě firem nebo učebních center při organizaci přeshraniční mobility ve vzdělávání učňů. Projekt se zaměřil na vybavení členů sítě nástroji potřebnými pro efektivní podporu učňovství, resp. přeshraničních příležitostí v odb. vzdělávání. Nástroje byly vyvinuty za účelem propagace, organizace, ověřování a monitoringu kvality projektů mobility: databáze potenciálních partnerů, observatoř vzdělávacích systémů a mobility, „barometr“ k měření image a povědomí zaměstnavatelů o mobilitních projektech, label pro zaměstnavatele zapojené do projektů učňovské mobility. Tento typ podpory zprostředkujícími institucemi je zásadní pro zapojení malých a středních podniků do příhraničního vzdělávání učňů. 

Poskytování cílené podpory pro ohrožené skupiny při zapojování do WBL

Žáci opouštějící vzdělávací proces před jeho řádným dokončením a další skupiny mladých, kteří odchází ze vzdělávání, potřebují další vzdělávání nebo podporu, aby se zapojili do učňovského vzdělávání. Mohou přitom využít opatření podporující přechod do počátečního odborného vzdělávání; tyto nástroje jsou primárně určeny mladým lidem předčasně opouštějícím vzdělávání nebo u nich existuje toto riziko. Opatření, která usnadňují přechod do počátečního VET, poskytují velmi potřebnou podporu mladým lidem předtím, než nastoupí do denního studia a zpravidla obsahují prvky podpory rozvoje nebo zlepšení klíčových kompetencí, které jsou potřebné pro úspěch dalších kroků, tj. vstupu do vzdělávání a následně zaměstnání. Od účastníků těchto přechodových programů se očekává plnění konkrétních úkolů, jejichž účelem je osvojování praktických zkušeností. Zapojení zaměstnavatelé jsou pečlivě vybíráni s ohledem na povahu úkolů a pracovních příležitostí, které nabízí, ale také s ohledem na podporu, kterou mohou nabídnout. Zaměstnavatelé mohou za zapojení těchto osob získat subvence. 31

Vstupní příprava pro mladé (Německo) Německá spolková vláda věnuje speciální pozornost podpoře mladým lidem bez profesní kvalifikace, kterým se nedaří najít učňovské místo v rámci VET. Iniciativa „Vstupní příprava pro mladé“ (Einstiegsqualifizierung Jugendlicher – EQJ), zavedená v roce 2004, zahrnovala 6-12měsíční období praxe v podnicích jako přípravu na profesní vzdělávání. Tato příprava byla součástí „Národního paktu profesní přípravy“ a byla subvencována spolkovou vládou, která poskytovala účastníkům měsíční stipendium na pokrytí životních nákladů a platila za ně sociální pojištění. V roce 2006 činila kapacita iniciativy 40 000 míst. Později byla iniciativa zakomponována do legislativy na podporu zaměstnanosti (Sociální zákoník). Věkový limit není stanoven vzhledem k tomu, že Sociální zákoník nespecifikuje žádné věkové omezení pro podporu mladých lidí. Firmy nabízející vstupní profesní přípravu se zájemci o program podepisují smlouvu. Iniciativy vstupní profesní přípravy jsou podporovány úřady práce a agenturami finanční podpory v nezaměstnanosti, a to ve formě nevratných měsíčních dotací na kapesné vyplácené zaměstnavatelem. Maximální výše podpory činí max. 216 € a doplňuje ji podíl na platby sociálního pojištění. Po dokončení pracovní stáže účastníci obdrží certifikát vydávaný příslušným orgánem (např. obchodní a průmyslovou komorou, řemeslnickou komorou). Za určitých okolností může být půlroční vstupní profesní příprava započítána do případné následné standardní profesní přípravy. V únoru 2012 Spolková vláda konstatovala, že cca 70 % účastníkům programu EQJ se po jeho absolvování podařilo nalézt učňovské místo v rámci duálního systému odborného vzdělávání. Doporučení Rady ve věci “Záruky pro mladé“ ukládá členským státům nabídnout mladým lidem do 25 let odpovídající zaměstnání, návazné vzdělávání, učňovské místo nebo stáž, a to do 4 měsíců, během nichž se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání. Rizikové skupiny mladých osob jako předčasně opouštějící vzdělávací proces (early-school leavers), nízko kvalifikovaní, migranti nebo osoby ze znevýhodněného prostředí zvláště vyžadují cílenou podporu.

2.2.3.1. Kvalita kvalifikací a vzdělávacího procesu 

Definování standardů pokrývajících širokou paletu znalostí, dovedností a kompetencí

Jedním z hlavních aspektů kvality WBL je profil znalostí, dovedností a kompetencí, které je třeba u studentů rozvíjet. Kvalitní WBL souvisí s rozsahem kompetencí a, v kombinaci se školním vzděláváním, s výstupy profesních profilů, které zahrnují plnou šíři povolání a které umožňují studentům plně rozvíjet jejich porozumění dané profesi. Toto porozumění je nutná pro to, aby byli lidé schopni se adaptovat na měnící se podmínky práce, kdy se mění technologie a procesy změn a některé pracovní úkoly zanikají, zatímco nové vznikají. Zvláště důležitým faktorem kvality je aktivní zapojení sociálních partnerů při definování těchto standardů, které je zvlášť dobře rozvinuté zejména v zemích s duálním systémem odborného vzdělávání. V kvalifikačních standardech pro učení se prací nebo popisech výstupů vzdělávání (s menším podílem WBL) je potřeba vzít v úvahu tento aspekt vzdělávání. Standardy musí nastavit škálu znalostí, dovedností a kompetencí, které má být dosaženo prostřednictvím WBL.

32

Tato sekce by měla být dostatečně široká, aby obsáhla příslušné povolání jednotným způsobem a dala absolventům základ nejen pro bezprostřední přechod do zaměstnání, ale i pro budoucí profesní vývoj. Stejně jako dovednosti specifické pro povolání, studenti potřebují získat silné obecné dovednosti. 

Nabídka různorodých příležitostí k učení se prací

V alternačních systémech žáci tráví velký podíl své tréninkové dráhy na pracovištích. Je proto nezbytné, aby pracoviště nabízela rozmanité vzdělávací příležitosti, které umožňují studentům rozvíjet dovednosti, znalosti a kompetence potřebné k tomu, aby se stali plně kvalifikovanými odborníky. Trénink, který je příliš úzce vymezený a příliš specificky zaměřeny na individuální potřeby firmy poskytující vzdělávání, je limitující pro přechod do jiného pracovního prostředí a pro další rozvoj. Studenty je třeba vystavovat různým situacím a úkolům, a proto by osnovy pro WBL měly definovat dostatečně širokou škálu znalostí, dovedností a kompetencí, včetně řady klíčových kompetencí. Firmy, zejména malé a střední podniky, mohou efektivně spolupracovat a vytvářet „vzdělávací aliance“, které jako celek dokážou poskytnout studujícím potřebnou šíři situací a úkolů. Sdílení učně více firmami zaručuje, že bude obeznámen s různými technologiemi/procesy. Některé ekonomické sektory, jako např. IT nebo kreativní průmysl, bývají organizovány způsoby, které příliš neladí s tradičními schématy učňovského školství, které poskytují vzdělávání na pracovišti prostřednictvím mistra. Inovativní modely alternačních systémů vzdělávání to mohou překonat například zakomponováním úloh zaměřených na řešení problémů, kreativních a inovativních úkolů. Je třeba zdůraznit, že zvyšování kvality v odborném vzdělávání významně souvisí s růstem jeho atraktivity. Tématem atraktivity IVET se rozsáhle, nad rámec možností této analýzy, zabývá studie CEDEFOP „Attractiveness of initial vocational education and training: identifying what matters30“. 

Jasné definování výsledků a cílů učení se prací

Všechna období učení se prací, dokonce i ty krátké, by měly mít jasně definovaný pedagogický účel, definované dovednosti, znalosti a stanovené cíle, kterých jsou si vědomi student i zaměstnavatel. V některých případech jsou studenti, účastnící se vzdělávání praxí, vystaveni pouze krátkodobým obdobím pracovní zkušenosti, např. několik týdnů. Takto krátké úseky nejsou vždy plánovány jako učební proces s jasně definovanými cíli a plánovanými úkoly, což vede k tomu, že studenti dokončují období učení se prací, které nejsou řádně plánovány, nejsou strukturovány a poskytují pouze omezené příležitosti pro skutečné učení a rozvoj dovedností. Jasné členění mezi obdobími učení založeným na praxi a školního učení je klíčem k úspěchu WBL, a to zejména z pohledu žáka. Kurikulum založené na dosažených výsledcích usnadňuje studentům a zaměstnavatelům určit příslušné znalosti, dovednosti a kompetence, které si má student osvojit. To vyžaduje jasné pochopení procesu posuzování dosahovaných výstupů a také toho, jak budou posuzovány období vzdělávání prací (formativní / sumativní). Blokové učení se prací ve Francii (Période de formation en milieu professionne) Ve Francii studenti v rámci středního odborného vzdělávání mají příležitost se zapojovat do kratších 33

období učení se prací. Minimální délka vzdělávání ve firmách je 3 po sobě následující týdny, ale studenti se mohou zapojit až do 6 bloků učení se ve firmě. Celkově se studenti, připravující se na zkoušku k získání certifikátu o absolvování odborného SŠ vzdělávání (baccalauréat professionnel), který lze obdržet po 3letém studiu, tráví 22 týdnů učením se prací. Klíčovým prvkem úspěchu tohoto přístupu je cílené zaměření na integraci poznatků získaných ve škole právě v podmínkách učení se prací. Kvalifikační standardy definují, které kompetence studenti získávají prostřednictvím úseků učení se prací. Nalezení zaměstnavatele studenta je úkolem poskytovatele vzdělávání. Je úkolem zejména učitelů odborných škol, aby identifikovali a spolupracovali s firmami, které jsou nejvhodnější pro poskytování praxí jejich studentům. Každý student podepisuje dohodu o vzdělávání (convention de stage) se školou a zaměstnavatelem. Tato dohoda obsahuje všechny potřebné formální aspekty (pracovní doba, bezpečnost práce, pojištění, pedagogické aspekty). Používání takové dokumentace umožňuje studentovi zkoumat, ověřovat a reflektovat to, co se během praxe naučil a hodnotit aktivity, kterými během učení se praxí prošel. Tento přístup je podporován francouzským Ministerstvem školství. Navíc zaměstnavatelé hrají klíčovou roli v přípravné fázi, než vzdělávání ve firmě započne. Pedagogové spolu se zaměstnavateli definují praktické aspekty praxe ve firmě a určí úkoly, které student během praxe bude plnit. To zajistí, že studenti jsou odpovídajícím způsobem podporováni; podpora je poskytována kvalifikovanými mentory. 

Příprava studentů na učení se prací a jejich podpora

Studenti potřebují přípravu a podporu při hledání hostitelské společnosti, u níž bude probíhat jejich výcvik. Vzhledem k ekonomickým tlakům se zaměstnavatelé obvykle snaží vybírat studenty, vykazující určité dovednosti a postoje, které podporují jejich zaměstnatelnost. V mnoha zemích přetrvávají problémy s nerovnou účastí a mírou úspěšnosti napříč různými skupinami studentů. Učební obory by měly být otevřené a přístupné všem, bez ohledu na pohlaví, etnický původ, zdravotní znevýhodnění nebo poruchy učení. Podpora studentům s přípravou na učení se prací může mít různé formy: kariérové poradenství (jak přistupovat k firmám, jak najít vhodnou společnost atd.); přípravná školení na aspekty typu jak se chovat v rozhovoru, jak se chovat na pracovišti; koučování a mentoring. Tyto podpůrné služby mohou být poskytovány institucemi v širokém rozmezí od škol po veřejné služby zaměstnanosti, kluby a centra mládeže atp. Strategie dosahování spolupráce – technická škola v Aalborgu (Dánsko) Technická škola v Aalborgu vyvinula vlastní postup v oblasti zajišťování příležitostí pro učení se prací s cílem zabezpečit lepší propojení nabídky a poptávky po učňovských místech. Škola zaměstnává konzultanty pro zajištění učňovských míst, kteří zpravidla mívají odborný „background“ v odvětví, na které se zaměřují a jsou tedy schopni mluvit odborným jazykem dotyčného sektoru. Rovněž je k dispozici tréninkový program pro konzultanty učňovských míst. Vedoucí těchto poradců rovněž zajistil zpracování příručky shrnující všechny aspekty řešené v souvislosti s tvorbou učňovských míst. Příručka pomáhá zajistit kvalitní služby školy zejména ve vztahu k malým podnikům, které se rozhodují k nabídce učňovských míst poprvé, a rovněž pomáhá zajistit, že firmy i studenti mají 34

k dispozici věcně správné a aktuální informace. Klíčovým prvkem aktivit školy v oblasti učňovských míst je elektronický registr všech schválených učňovských míst. Zde mohou konzultanti kontrolovat aktuálnost smluv s poskytujícími firmami a identifikovat firmy, které jsou schválené a nemají učně. Úsilí školy se vyplatilo; v roce 2010, kdy v plné šíři na ekonomiku dopadaly negativní aspekty hospodářské krize, zaznamenala technická škola v Aalborgu nárůst učňovských míst o 28 %. V roce 2011 byla škola na vrcholu žebříčku tvorby učňovských míst ve smyslu propojování nabídky a poptávky. Podle firem i studentů byla rozhodujícím faktorem úspěchu strukturovaná a promyšlená strategie dosahování spolupráce s firmami. Škola je lídrem v práci s dostupnými zdroji dat s cílem zajistit spárování nabídky a poptávky v oblasti učňovských míst. Druhým důležitým faktorem úspěchu je blízký vztah konzultantů pro zajištění učňovských míst s poskytovatelskými firmami. Škola také organizuje školení pro firmy, což podporuje vzájemnou důvěru školou a zaměstnavateli, z nichž mnozí jsou malé podniky a mikropodniky. Učitelé, trenéři a mentoři působící v odborném vzdělávání, kteří podporují studenty v jejich přechodu do firemního vzdělávacího prostředí, potřebují mít přístup ke vhodnému odbornému rozvoji, který jim pomáhá plnit jejich roli na vysoké úrovni. Uvedené aktivity by měly být uznány jako součást jejich kompetenčního profilu/popisu práce.

2.2.3.2. Partnerství škol a firem 

Podpora síťování odborných škol s místními podniky

Bez ohledu na model poskytování WBL musí být odborné školy zapojeny do sítí spolupráce s místními podniky. V případě poskytování kratších úseků učení se praxí ve firmách je často na studentech, aby si vyhledali poskytovatele praxe sami. Ovšem bez jakékoliv podpory ze strany školy při zabezpečování praxí hrozí riziko, že studenti nastoupí na praxi, která má jen minimální relevanci a nedostatečně přispívá k jejich odbornému rozvoji. U škol, které jsou efektivní v rozvoji dobrých kontaktů s místními podnikateli, je vyšší pravděpodobnost, že se podaří ustavit síť poučených firem, ochotných nabízet učňovská místa. Je snadnější zavést a udržovat stabilně kvalitní vzdělávací rámec s firmami, které mají zavedené kontakty se školou, než s firmami, které nabídnou spolupráci ve vzdělávání jednorázově. Rozsah, v němž školy rozvinou a udržují vztahy se zaměstnavateli, je klíčovým elementem vysoké kvality WBL. Síť poradců nebo koučů, kteří jsou v kontaktu se zaměstnavateli a školami, může být úspěšná ve smyslu podněcování tohoto druhu spolupráce – příkladem je německá iniciativa „Koučové mobility („Mobility Coaches“). 48 hodin – Lillebælt Akademie (Dánsko) Dánská Lillebælt Akademie, která nabízí dvouleté odborné vzdělávací programy, vyvinula iniciativu nazvanou „48 hodin“. Hlavním důvodem této praxe je nabídnout studentům praktickou zkušenost s řešením problémů a spoluprací napříč profesemi. Klíčovým prvkem je reflexe získané zkušenosti. Pedagogové z Akademie časem vypozorovali, že studenti během tradičně pojatých tříměsíčních praxí mají tendenci vykonávat přesně a úzce definované aktivity. Proto byla iniciativa „48 hodin“ koncipována tak, aby vystavila studenty velmi praktickým způsobem 35

novým formám práce, kde se od nich očekává, že budou schopni řešit problémy jako součást inovačního úsilí společnosti. Tato praxe doplňuje další tradiční období odborné přípravy praxí, neboť se zaměřuje na rozvoj dalších kompetencí. Studenti jsou vystaveni reálnému úkolu, identifikovanému firmou. Na splnění úkolu mají 48 hodin. Náročnost úkolu by měla odpovídat úrovni znalostí a dovedností studentů. Vybraná oblast a konkrétní úkol jsou vždy předem projednány mezi školou a firmou. Je výhodou, pokud úkol není definován úplně jednoznačně, protože studenti se mnohé naučí v samotném procesu identifikace problému a jeho vypořádávání z různých perspektiv. Platí to zejména v případě, kdy studenti pracují v interdisciplinárních týmech a s reálnou firmou. Interní hodnocení iniciativy vypovídá o reálné přidané hodnotě tohoto nástroje WBL pro firmy, které jsou do iniciativy zapojeny.

2.2.4. Nástroje pro efektivní vzdělávání prací Veřejné instituce, sociální partneři a poskytovatelé odborného vzdělávání vyvinuli paletu nástrojů a procesů využitelných k podpoře kvality WBL. Zahrnují instrumenty pro: 

zastřešující pokyny pro integraci WBL do programů odborného vzdělávání;



opatření a nástroje pro externí zajištění kvality, zahrnující:







opatření zaměřené na kapacitu zaměstnavatele přijímat studenty na praxe



opatření zaměřené na zapracování WBL jako prvku hodnocení poskytovatelů odborného vzdělávání

procesy a nástroje pro podporu a plánování implementace WBL v praxi: 

personalizované vzdělávací plány



návštěvy studentů/učňů na pracovištích (včetně instruktáží)



určení odpovědných osob v místě realizace

metody hodnocení a zaznamenávání dosažení požadovaných výstupů, zahrnující: 

formativní hodnocení



studentské deníky (jako forma formativního hodnocení)



nástroje pro párování učebních míst a studentů/učňů



opatření pro zabezpečení bezpečnosti práce a ochrany zdraví žáků na pracovním místě



Zastřešující pokyny pro integraci WBL do programů odborného vzdělávání

Poskytovatelé odborného vzdělávání a další zapojení hráči v mnoha zemích, v nichž prvek WBL jako součást odborného vzdělávání probíhá transformací, potřebují podporu v otázce zlepšení integrace WBL do školních vzdělávacích postupů nebo v otázce, jak inovovat stávající praxi v oblasti WBL. Kromě nastavení legislativních požadavků na WBL mohou vlády zajistit poskytování poradenství a zpracování příslušných příruček. Tyto materiály zpravidla pokrývají konkrétní aspekty plánování, zajišťování a hodnocení WBL. Mohou obsahovat sady kontrolních bodů („checklisty“) pro sebehodnocení nebo metody, které poskytovatelé odb. vzdělávání a zaměstnavatelé mohou používat při sebediagnostikování

36

používaných postupů. Příklady popsaných příruček jsou představeny níže, včetně odkazu na plné znění. Pokyny pro dosahování vysoké kvality WBL (Belgie) Vlámská vláda vydala dokument s názvem „Pokyny pro dosahování vysoké kvality WBL“. Jedná se o příručku zaměřená na téma plánování a implementace WBL. Obsahuje konkrétní pokyny ve vztahu k různým aspektům WBL. Například poskytuje návod na to, co musí být zajištěno na pracovišti před zahájením WBL, nutná příprava ve smyslu identifikace zapojených osob, zajištění jednoznačných informací a souvisejících předpisů, přípravě žáka a ověření, že je k dispozici odpovídající pracovní prostředí a vybavení. Tyto pokyny zdůrazňují, aby učitelé/trenéři/mentoři byli vybaveni nezbytnými zdroji, podporou a časovým prostorem k řádnému výkonu své role. Příručka poskytuje užitečné informace, jak párovat studenty/učně s vhodnými učebními místy (např. formou propojování kompetenčního profilu studenta v rámci školního kariérového poradenství) a jak podporovat studenty (např. specifikací kritérií jako např. minimální počet návštěv tutora na místě výkonu praxe). Dále příručka poskytuje informace v oblastech hodnocení, získávání zpětné vazby a navazujících aktivit. Zdroj: Vlámská vláda, Agentura pro služby ve vzdělávání http://www.vlaanderen.be/nl/publicaties/detail/leidraad-kwaliteitsvol-werkplekleren (pouze holandsky).

Tvorba a podpora široce koncipovaných učňovských programů: příručka pro zaměstnavatele a poskytovatele odborného vzdělávání, vč. dalšího vzdělávání – Spojené království Tato příručka byla připravena na základě průzkumu učňovského vzdělávání ve Velké Británii s cílem zvýšit kvalitu učení na pracovišti. Spouštěcím bodem bylo konstatování, že některé učňovské programy jsou poměrně úzce vymezené, jinými slovy neposkytovaly dostatek příležitostí k rozvoji dovedností a kompetencí, které by šly nad rámec bezprostředních pracovních úkolů a činností. Proto je tato příručka zaměřena vývoj široce koncipovaných učňovských oborů, umožňujících rozvinout širokou odbornost, použitelnou v řadě situací a souvislostí. Tato příručka byla vyvinuta a distribuována institucí National Apprenticeship Service, což je instituce, která financuje a koordinuje učňovské programy v Anglii. Tento expanzivní model má následující charakteristiky: 

učňovské vzdělávání slouží jako prostředek sladění cílů rozvoje kapacit individua, tak organizace



pracovní místo a poskytovatel sdílí „post-učňovskou“ vizi: další rozvoj kariéry. Učeň má dvojí status - student a zaměstnanec: explicitně je pak učeň vnímán jako student a z tohoto pohledu je mu poskytována i podpora.



učeň prochází postupným vývojem směrem k produktivnímu pracovníkovi a odborně 37

zdatnému vykonavateli příslušného povolání 

každodenní aktivity na pracovním místě jsou konfrontovány s požadavky na kvalifikaci – přidaná hodnota kvalifikace spočívá v dodání nadhodnoty nad rámec bezprostředních požadavků na výkon povolání v podobě dalších dovedností a znalostí.



Kvalifikace rozvíjí znalosti nutné pro postup na vyšší úroveň a slouží jako platforma pro další vzdělávání



Pro učně je vyčleněn čas ke studiu a k získávání širší perspektivy



Studentovy znalosti a dovednosti jsou identifikovány, hodnoceny a využívány jako platforma pro nové učení



Rozvoj učně je podrobně sledován, monitoring zahrnuje pravidelnou, konstruktivní zpětnou vazbu poskytovanou v rozmezí od zaměstnavatele po zástupce vzdělavatele, s holistickým přístupem k hodnocení

Na základě výše uvedených charakteristik příručka podporuje zaměstnavatele a poskytovatele odborného vzdělávání k posouzení svého modelu učení se prací a přizpůsobovali jej modelu široce koncipovaných učňovských oborů. Příručka je doplněna o reálné případové studie široce koncipovaných učňovských oborů. Zdroj: National Apprenticeship Service (2010) Creating and Supporting Expansive Apprenticeships: A Guide for Employers, Training Providers and Colleges of Further Education http://www.excellencegateway.org.uk/ Manuál pro modely transferu učení se prací z jedné instituce do jiné – Finsko V srpnu roku 2010 publikovala finská Národní rada pro vzdělávání, ve spolupráci s dalšími partnerskými institucemi, manuál pro přenos inovativních postupů v oblasti učení se prací. Příručka byla vyvinuta v rámci programu LLP. Východiskem pro zpracování tohoto dokumentu bylo zjištění, že mnoho poskytovatelů vzdělávání a dalších zapojených hráčů si není jisto ohledně postupu, jak vybrat nejvhodnější model WBL a jak jej přenést do svého kontextu. Manuál oslovuje širokou škálu čtenářů – poskytovatele odborného vzdělávání, VŠ, vzdělávací centra a zaměstnavatele. Zaměřuje se na procesy transformace a inovace programů odborného vzdělávání a postupů v oblasti WBL. Podporuje poskytovatele VET při: 

vytvoření postupu při hodnocení potřeb pro identifikaci, které postupy vyžaduje vylepšení



identifikaci příkladů dobré praxe v oblasti učení (co lze pokládat za příklad dobré praxe ve WBL, identifikace aspektů obsažených v těchto příkladech, které nejsou závislé na konkrétním kontextu a tedy mohou být přeneseny a přináší přidanou hodnotu pro poskytovatele vzdělávání/organizace, které plánují inovovat své přístupy.



Výběru a využití metod podpory při transferu procesí jako např. SWOT analýza nebo technika peer-review. Manuál také poskytuje poradenství, jak může být využit evropský rámec EQAVET při implementaci WBL prostřednictvím ukázek praktických příkladů (např. jak odborné školy mohou identifikovat oblasti, ve kterých je třeba zlepšit učení se prací, jak plánovat příslušný proces vedoucí ke zlepšení nebo jak se vypořádávat se změnami, které v průběhu procesu nastanou).

38

zdroj: WBL-TOI MANUAL - Manual for planning of work-based learning - transfer of innovations, Finish National Education Board (2010) http://www.workplacement.nl/tl_files/bestanden/WBL-TOI%20manual_%20En.pdf. 

Opatření a nástroje externího zajištění kvality

Zajištění kvality a opatření/nástroje ke zlepšení kvality jsou rozhodující pro úspěch WBL. Opatření pro zajištění kvality mohou být založena na řadě přístupů od sebehodnocení až po mechanismy externího zajišťování kvality, přičemž existence a použití vhodných postupů se ověřuje pomocí externího subjektu. Externí nástroje zajišťování kvality pro WBL jsou mechanismy odpovědnosti. Zajišťují, aby zaměstnavatelé, poskytující učňovská místa v rámci WBL, fungovali v tomto procesu v souladu se stanovenými požadavky. Zpravidla také ověřují, že poskytovatelé vzdělávání a zaměstnavatelé zavedli procesy plánování, realizace a vyhodnocování WBL, které zajistí, že u mladých lidí jsou rozvíjeny očekávané znalosti, dovednosti a kompetence. Tyto mechanismy jsou obvykle používány pro WBL s delší dobou strávenou studentem na pracovišti jako jsou alternační modely nebo stáže na pracovišti. V porovnání s mechanismy zajišťování kvality, které se týkají primárně školního učení, pokrývají popisované nástroje i prvek učení probíhajícího u zaměstnavatele. Vzhledem k faktu, že ve vztahu veřejně financovaná škola – zaměstnavatel se jedná o velmi odlišné organizace, jsou nástroje měření kvality použité v případě školy odlišné od nástrojů použitých v případě zaměstnavatele. Mohou být použity specifické požadavky na zajištění kvality zaměstnavatelů nabízejících učňovská místa (viz akreditace zaměstnavatelů) nebo, v případě více školsky orientovaných systémů, mohou být použity mechanismy zajištění kvality WBL, které jsou integrovány do celkového systému hodnocení kvality odborných škol. Principy profesního rozvoje instruktorů odborného vzdělávání a přípravy Podrobnou příručku zaměřenou na principy profesního rozvoje firemních instruktorů odborného vzdělávání a přípravy zpracoval CEDEFOP.31 Příručka obsahuje výčet generických kompetencí instruktora dle CEDEFOP (2013) a národní příklady např. z: - Nizozemí (firemní trenér praxe v sektoru obchodu) - Německa (rámec AEVO – Ordinance on trainer Aptitude) - Belgie (kompetenční rámec trenéra, projekt FormaForm) - Finska (mapa kompetencí firemních instruktorů) 

Nástroje zaměřené na kapacitu zaměstnavatelů nabízet učňovská místa

V některých zemích platí, že než zaměstnavatelé smí nabídnout praxe učňům, musí dojít ke schválení příslušnou institucí. Schválení může mít formu akreditace nebo jinou (viz níže). Akreditace zaměstnavatelů se využívá z různých důvodů, typicky jako prověření vhodnosti učebních míst z hlediska zdraví a bezpečnosti práce, odborné a personální způsobilosti a kvalifikace firemních instruktorů praxí, k ověření podmínek pro zajištění kvality nabízeného vzdělávání a k určení vhodnosti využívaných výukových prostor, vybavení a materiálu použitého při výuce. V některých případech je akreditace zajišťována příslušnou sektorovým výborem, místní komorou řemesel nebo hospodářskou komorou. Tento přístup je zaměřen na zajištění kvality učebního místa 39

a samotného poskytování vzdělávání a podněcuje spolupráci a kooperaci mezi zaměstnavateli a dalšími klíčovými hráči zapojenými do problematiky WBL. Akreditace zaměstnavatelů je využívána jako způsob, jak zaměstnavatelé prokazují svou schopnost vybavit studenty/učně znalostmi a dovednostmi vysoké kvality v rámci učení se prací, ale působí rovněž jako samostatná kategorie procedur, s nimiž se zaměstnavatelé musí vypořádávat. To může být vnímáno jako zatěžující faktor, odrazující od přijímání studentů/učňů na praxe. Proto je důležité, aby příslušné národní instituce pečlivě vyvažovaly klady a zápory tohoto mechanismu. Akreditace je jediný způsob verifikace zaměstnavatelů v oblasti požadované kapacity hostit studenty. V dalších případech mohou být dotyčné instituce nebo i poskytovatelé požádáni, aby zkontrolovali připravenost firmy dle stanovených kritérií, ale takový postup nelze pokládat za akreditaci jako takovou. Organizace pověřená zmíněnou kontrolou zaměstnavatelů je pak odpovědná (alespoň zčásti) za kvalitu vzdělávání poskytovaného na pracovišti, zatímco zaměstnavatel zodpovídá za aspekty vztahující se k bezpečnosti práce a pracovních regulativů (kontrolovaných institucemi inspekce práce). Následující příklady dobré praxe demonstrují procedury, pomocí kterých se ověřuje připravenost zaměstnavatelů poskytovat praxe. Expertní centra – Nizozemí Nizozemský zákon o odborném vzdělávání32 ukládá firmám, které chtějí nabídnout praxe, povinnost se akreditovat. Ministerstvo školství delegovalo pravomoc vydávat akreditace na sektorově organizované instituce, tzv. Expertní centra. Při procesu akreditace Expertní centra (jako např. Centrum pro inovativní řemeslnictví) rozhoduje, zda kvalita učňovského místa je odpovídající a poskytuje dobré a bezpečné pracovní a vzdělávací prostředí s odpovídající supervizí. Expertní centra využívají společná kritéria posuzování kvality, aby posoudily způsobilost firmy; k těmto kritériím patří: 

Nabízí společnost dostatečné možnosti pro vzdělávání, propojení s jedním nebo více dalšími obory odborného sekundárního vzdělávání?



Má firma k dispozici zkušeného a kompetentního instruktora praxí?



Je škola připravena spolupracovat s odbornou školou? Má firemní instruktor praxí pravidelný kontakt s odbornou školou?



Má student/učeň k dispozici své pracovní místo?

Všechny akreditované, praxe nabízející firmy jsou registrovány na veřejně přístupné webové stránce www.stagemarkt.nl, což umožňuje studentům a školám využívat tuto databázi akreditovaných společností při hledání učňovských míst pro výuku ve formátu WBL. Jakmile je firma akreditována, asistuje jí Expertní centrum v následujících oblastech: 

proškolení firemního instruktora praxí



podpora firmě v komunikaci se školami



pomoc s náborem učňů, například formou pomoci se zveřejněním nabízených pozic na webu Stagemarkt.nl



výměna zkušeností mezi firmami poskytujícími praxe v rámci sektoru 40



asistence s využitím sektorových dohod a sektorových opatření pro firmy nabízející praxe

Jedním z hlavních rysů popsaného postupu je fakt, že je založen na principu partnerství. To zahrnuje nizozemské Ministerstvo školství, Fond pro spolupráci odborného školství a trhu práce (SBB), vzdělávacích institucí, sociálních partnerů a firem. Dále se v roce 2009 partneři dohodli na protokolu WBL, který jasně definuje role a odpovědnosti každého zapojeného účastníka v rámci procesu umisťování na praxe. Tento protokol byl zpracován s cílem vytvořit vzájemnou důvěru mezi všemi hráči včetně studentů/učňů. V listopadu 2012 rozhodla nová nizozemská vláda, na základě koaliční dohody, o krácení rozpočtu pro Expertní centra o 40 mil. euro (2015) a o 80 mil. euro (téměř o 80 %) v roce 2016. V době zpracování analyzované studie byl záměr dále projednáván. Cílem opatření bylo zvýšit efektivitu center pomocí většího zapojení odborných škol. Odpovědnost za zpracování kvalifikačních standardů (což je zároveň hlavní oblast práce Center) měla být centralizována na Fond pro spolupráci odborného školství a trhu práce (SBB).

Učňovství v hotelnictví a gastronomii (Belgie, Vlámsko) Horeca Vorming Vlaanderen je instituce odpovědná za dohled nad organizací praxí v hotelnictví a gastronomii a rovněž odpovídá za definování kompetenčních profilů v sektoru. Dále odpovídá za zajištění komunikace mezi místy vzdělávání (zaměstnavatelé a školy), žáky a jejich rodiči. Mezi úkoly Horeca Vorming Vlaanderen dále patří ověření způsobilosti a akreditace učňovských míst, tak aby byla pro žáky zajištěna jejich potřebná kvalita. Způsobilost pracovních míst pro učně je vyhodnocována na základě sady kritérií, které definují minima z hlediska požadavků na učňovské místo. Předtím, než se firma kvalifikuje do programu „Workplace Learning +“ (což ji opravňuje k nabízení učňovských míst), musí minimálně jeden pedagog z odborné školy absolvovat stáž u daného zaměstnavatele. V průběhu této stáže musí učitel projít všemi pracovními úkoly a operacemi na pracovišti, aby mohlo být zpřístupněno žákům zapojeným do programu „Workplace Learning +“. Na základě zkušeností se stáží pedagog rozhodne, zda je firma způsobilá k zapojení do programu. Evaluační kritéria byla definována s ohledem na požadavek dosažení profesních dovedností a klíčových kompetencí (především postoj k práci), v současnosti se pracuje na nových evaluačních kritériích pro technické dovednosti. Dále, aby zaměstnavatel mohl být akreditován, nesmí mít firma žádný dluh na sociálním pojištění. Firma rovněž musí poskytnout kopii jídelního lístku, aby se ověřilo, že učeň se naučí přípravu různých druhů jídel. Další informace: http://www.horecanet.be/horecavorming/default2.asp (ve francouzštině a holandštině)

41



Učení se prací jako prvek rámce zajištění kvality na úrovni poskytovatele

Prvek učení se prací, resp. specifičtěji kvality učení se prací, může být integrován do externího rámce zajištění kvality pro poskytovatele odborného vzdělávání, např. jako součást procesu akreditace nebo jako součást inspekčních kritérií. V některých členských státech EU byla připravena legislativa směřující ke zlepšení kvality prostřednictvím posílení zajištění kvality a mechanismů zlepšení kvality, prostřednictvím zavedení konkrétních legislativních opatření. Příkladem může být snaha Velké Británie zajistit standard kvality učňovství prostřednictvím specifikace učňovských standardů v Anglii, zavedené v roce 2010. Součástí procesu zajištění kvality ve Velké Británii je opatření spočívající v možnosti zrušení poskytování veřejných prostředků pro poskytovatele, jejichž učňovská místa nesplní standardy kvality. Provázání financování se standardy kvality vyžaduje jasné pokyny poskytovatelům vzdělávání v záležitostech procesu zajištění kvality, i když to pro poskytovatele znamená související náklady a vynaložení dalších zdrojů. Akreditace poskytovatelů vzdělávání je nicméně využívána jen jako jedna z možných cest, směřujících ke zprostředkování a posílení vazeb mezi poskytovateli vzdělávání a průmyslem a k demonstrování nabídky vysoce kvalitního učení se prací ve smyslu výuky a učení se. Akreditace slouží posílení a propagaci kvality a pověsti poskytovatele vzdělávání, poskytovaného vzdělávání a dalších partnerů. V mnoha členských zemích EU se v zájmu zabezpečení kvality vzdělávání prací mnoho klíčových hráčů zapojuje do ovlivňování obsahů programů učení se prací, odsouhlasení vhodnosti a přiměřenosti obsahu vzdělávání a do procesu odsouhlasení míst nabízených pro učení se prací. Teknikcollege – Švédsko Švédský model Teknikcollege je založen na modelu kompetenčních center, kde municipality, poskytovatelé vzdělávání a firmy spolupracují na společném cíli: zvýšit atraktivitu a kvalitu technicky zaměřených kurzů tak, aby odpovídaly požadavkům průmyslu. Klíčovým prvkem úspěchu je, pokud se firmy v rámci daného regionu zapojí např. do plánování obsahu a kvality vzdělávání učení se prací. Tento společný přístup firem, poskytovatelů vzdělávání a municipalit je řízen regionální/místní řídicí komisí a je propagován jako způsob zvýšení efektivity ve smyslu sdílení nákladů, zkušeností a síťování. Je také propagován jako způsob, jak zlepšit kvalitu poskytování vzdělávání a jak zvýšit počet zkušených a kvalifikovaných absolventů pro budoucí nábory. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé se podílejí na zajišťování kvality a obsahu vzdělávání, jsou studenti Teknicolleges považováni za atraktivní uchazeče o zaměstnání v budoucnosti. Aby byly naplněny požadavky pro certifikaci a vzdělavatel mohl být schválen jako Teknikcollege, musí být dosažena následující kritéria: 

regionální rozměr: působnost jako společný zdroj pro municipality a firmy



vzdělávací infrastruktura: specializované, technologicky orientované odborné vzdělávání, které reaguje na požadavky průmyslu na úrovni vyššího sekundárního a post-sekundárního vzdělávání. Pro studenty na úrovni vyššího sekundárního vzdělávání nabídka akademicky orientovaných programů v kombinaci s technologicky orientovanými odbornými programy. Spolupráce mezi různými partnery včetně dospělých studentů a mladých lidí.



Jasný profil vzdělávání: vzdělávací aktivity musí mít jasný profesní profil odpovídající

42

potřebám regionálních firem. 

Spolupráce se zaměstnavateli: spolupráce mezi poskytovateli vzdělávání a zaměstnavateli prostřednictvím regionálních/místních řídicích komisí se zastoupením reprezentantů významných firem



Zajištění kvality: regionální řídicí skupina odpovídající za kvalitu vzdělávání a rozvoj



Kreativní a stimulující vzdělávací prostředí: učební prostředí, které stimuluje kreativitu a angažuje studenty i studentky



Technické a materiální vybavení: vysoká kvalita vybavení, které nabízí příležitosti k osvojování si nových technologií.



Promyšlená časová struktura studia: kurzy Teknikcollege jsou charakteristické koherencí učebních plánů a personálního zajištění, které odráží reálnou situaci v praxi



Týmová práce a integrace zapojených subjektů: učitelé pracují v týmu a zaručují společnou odpovědnost v záležitostech vzdělávání a rozvoje žáků. Značné úsilí je věnováno osobnímu rozvoji a práci ve skupinách. Vyučování je založeno na integraci praktických předmětů s teorií.



Učení se prací ve firmách: firmy poskytují učební místa; v kombinaci s účinnou supervizí je záměrem studentům poskytnout pevný základ odborných znalostí. Studenti jsou vybízeni k využívání letních brigád u poskytovatelů praxí.

Více informací: http://teknikcollege.se/ a http://np.netpublicator.com/netpublication/n62415443 pro informace v angličtině Dalším zdrojem informací o postupech v oblasti akreditace poskytovatelů odborného vzdělávání pro zajištění kvality odborného výcviku poskytuje např. studie CEDEFOP „Assuring quality in vocational education and training. The role of accrediting VET providers33“, která nabízí podrobnou analýzu postupů v Dánsku, Německu, Francii, Maďarsku, Itálii, Rumunsku a Velké Británii. Modularizace učňovství jako prvek posílení atraktivity učňovství Modularizace učňovství jako prvek posílení atraktivity učňovství - Rakousko34 Zákon o odborném vzdělávání (BAG) od roku 2006 umožnil modularizaci učebních oborů, s cílem zvýšit atraktivitu učňovského vzdělávání. V modulárních učebních oborech se učení skládá ze tří modulů: 1) Základní modul Zpravidla dvouletý, výjimečně jednoletý modul, v němž si učeň osvojuje základní aktivity modulárního oboru. 2) Hlavní modul Zpravidla jednoletý, výjimečně dvouletý modul (viz délka základního modulu), jehož náplní je osvojení dovedností a znalostí z oblasti vybrané specializace (např. technologie klimatizace v rámci modulárního oboru „Instalace a technologie staveb“). Délka základního + hlavního modulu je min. 3 roky.

43

3) Speciální modul Půlroční až jednoletý modul zaměřený na osvojení znalostí a dovedností nutných pro výkon specializovaných služeb, resp. ve vztahu ke specializovaným produktům či jejich produkci. Systém umožňuje kombinovat různé moduly. Každý obor, který je zařazen mezi modulární obory, vyžaduje absolvovat základní modul a zvolený hlavní modul. K tomu učeň může být vzdělán v jiném hlavním modulu a jednom či více speciálních modulech. Celková doba učení však nesmí překročit 4 roky. Moduly musí být zvoleny již při uzavření učebního kontraktu – při pozdější změně modulů je rovněž nutné aktualizovat smlouvu. Obrázek: Schéma modularizace

Výhody modularizace: 

Výhodou pro firmy i tím i pro učně je větší flexibilita při navrhování struktury a obsahu učení



možný širší rozsah aktivit při definování nového vzdělávacího obsahu: raději než modernizaci celého oboru vzdělání nebo jeho adaptování na náhlé kvalifikační požadavky ekonomiky, je možné vyměnit nebo revidovat jen jednotlivé moduly. To umožňuje rychlejší reakci na případné sektorové požadavky.



možnost definovat nový modul v rámci stávajícího oboru (není nutné hned definovat nový obor, což zpřehledňuje celý systém učebních oborů; tím je rovněž zajištěno, že počet oborů neustále nevzrůstá, což napomáhá udržet transparentnost systému – přehled o nabízených oborech.



Modulární systém rovněž umožňuje kombinování jednotlivých učňovských oborů v případě překryvů mezi obory. To může vést k užitečné redukci počtu učebních oborů při zachování jejich diverzity, což dále zvyšuje přehlednost systému

44



Procesy a nástroje pro podporu a plánování implementace WBL v praxi

Jak již bylo uvedeno, zapracování prvku učení se prací do počátečního odborného vzdělávání vyžaduje jasné členění instrukcí pro školní vzdělávání a pro učení se prací – ačkoliv míra času stráveného učením se prací je odlišná v závislosti na jednotlivých modelech. Toto členění vyžaduje důkladné plánování a dobrou koordinaci během implementace. Proces může být rozdělen do několika dílčích etap. Příklady, které spadají do této kategorie, jsou například personalizované učební plány nebo studentské deníky. Významnou součástí plánování a implementace učení se prací jsou dále návštěvy zástupců vzdělavatelů na učebních pracovištích. 

Návštěvy zástupců vzdělavatelů na učebních pracovištích

Součástí procesu zajištění kvality jsou návštěvy zástupců vzdělavatele na místech výkonu praxí. Tento postup usnadňuje vzájemnou integraci prvků školního vzdělávání a vzdělávání ve firmě. Návštěvy jsou z hlediska studentů důležité, protože poskytují příležitost studentům probrat jejich pokrok, představit výsledky své práce a projednat všechny další záležitosti spojené s umístěním na praxi. Pravidelný kontakt s pedagogy během firemní praxe dodává studentům pocit podpory a nepřerušené komunikace a představuje příležitosti pro diskusi integrace teorie s praxí. Návštěvy také mohou být strukturovány tak, aby poskytly příležitost rovněž zaměstnavatelům k diskusi pokroku studenta, obsahu vzdělávání a integrace různých prvků vzdělávacího programu. Důležitým prvkem vzdělávacího procesu jsou rovněž instruktážní a vyhodnocovací schůzky, umožňující studentům reflektovat jejich získané zkušenosti a ověřit jejich nově nabyté znalosti. Vyhodnocovací schůzky – Rakousko V Rakousku se stážisté z odborných škol v oblasti turismu účastní pravidelných vyhodnocovacích schůzek. Školy organizují instruktážní a vyhodnocovací schůzky se studenty za účelem přípravy a následně zhodnocení praxe. Schůzky se účastní student a pedagog. Schůzka nemá účel primárně posoudit praxi, jako spíš přispět ke zhodnocení toho, co se žák ve firmě během praxe naučil. Úkoly, s nimiž je student během praxe konfrontován, musí korespondovat s úrovní vzdělání studentů. Vyhodnocovací schůzky jsou zaměřeny na přehled vzdělávacích cílů stáže. Podle těchto cílů by student měl např. získat znalosti a dovednosti relevantní pro jeho budoucí profesi; měl by být schopen implementovat dovednosti získané během školní výuky do odpovídajícího pracovního kontextu; měl by získat rozsáhlý vhled do organizace firmy; měl by se naučit, jaké má zaměstnanec povinnosti a práva a ověřit jejich dodržování v praxi; měl by se naučit chovat přátelsky, odpovídajícím způsobem, sebejistě a efektivně vůči nadřízeným a spolupracovníkům; studenti by dále měli získat pozitivní postoj vůči práci jako takové a zejména vůči profesně specifickému pracovnímu prostředí, prostřednictvím kombinace zkušeností získaných ve škole a ve firmě. Více informací o stážích v sektoru turismu v Rakousku (pouze německy): http://www.ak4u.at/uploads/media/Gastgewerbepraktikum_01.pdf 

Určené kontaktní body

Zásadním prvkem potřebné podpory žáků na praxi je určená osoba, která odpovídá za vedení žáků a za jejich vzdělávací pokrok. Tato pověřená osoba hraje zásadní roli při mentoringu praktikantů, pomoci žákům poznávat smysl jednotlivých prvků vzdělávacího programu a rovněž při prevenci 45

případného pocitu izolace a chybějící podpory. Stejně, jako je důležité mít kontaktní body na pracovišti, je obdobně zásadní, aby i zaměstnavatelé měli k dispozici kontaktní bod na příslušné odborné škole. Zaměstnavatelé často vyžadují dodatečnou podporu při poskytování učebních míst, zejména za účelem podpory žáků a jejich různorodých vzdělávacích potřeb. Mechanismy pro podporu zaměstnavatelů a pro usnadnění efektivní komunikace jsou pro úspěch učení se prací zcela zásadní. Rozvoj kvality vzdělávání v řemeslnických podnicích (Německo) Úspěšným rysem německého modelového projektu „Rozvoj kvality vzdělávání v řemeslnických podnicích“, který byl představen v roce 2010, je fakt, že každý německý podnik nabízející praktikantská místa, musí disponovat minimálně jedním pověřeným instruktorem (Ausbilder), který zajišťuje podporu učňům během jejich učební přípravy, přičemž je učeň zpravidla zaškolován i dalšími zkušenými pracovníky dané firmy. Jedním z cílů tohoto modelu je zlepšení komunikace mezi instruktory, dalšími pracovníky firmy a učni, a pomoc s lepším porozuměním vzdělávání, které poskytují/absolvují. Klíčovým prvkem je přiřazení instruktorů k učňům. Zaměstnavatelé nabízející učňovská místa musí mít k dispozici instruktora nebo instruktory, kteří mají prokazatelnou osobnostní a odbornou způsobilost k vedení učňů. Instruktorem může být zaměstnavatel sám nebo jeho zaměstnanec. V každém případě musí být způsobilost instruktora ověřena a prokázána zkouškou, dle příslušného nařízení o předpokladech instruktora (“Prüfung nach der Ausbildung Eignungsverordnung”, AEVO)35. Tato zkouška prokazuje odbornou a pedagogickou způsobilost instruktora. V období let 2003-2009 byli instruktoři zproštěni povinnosti projít zmíněnou zkouškou, od roku 2009 je povinnost absolvování zkoušky obnovena. Instruktoři musí mít nejméně 25 let; musí mít absolvovanou závěrečnou zkoušku v profesní oblasti, která odpovídá nabízenému učňovskému oboru nebo musí mít dostatečnou praxi v oboru. Přípravné kurzy (“Ausbilderlehrgänge”) pomáhají s přípravou, realizací a ukončováním učňovských míst ve firmách. Zaměstnavatelé jsou k dispozici konzultace ze strany poradců pro instruktory nebo poradci pro vzdělávání (“Ausbildungsberater”) 

Metody hodnocení a zaznamenávání dosažení požadovaných výstupů v rámci WBL

Posuzování a zaznamenávání úspěšného učení v rámci WBL je důležitou součástí učebního procesu, který plní několik funkcí. Ty zahrnují diagnostiku žáků (úspěch/neúspěch), poskytování validních a smysluplných výsledků, kterých bylo dosaženo, hodnocení vzdělávání a učení a udržování záznamů o progresi žáků, které jim pomáhají při plánování jejich vlastního vzdělávání. Vzhledem k tomu, že vzdělávací proces probíhá v různých vzdělávacích prostředích a využívá různých forem v kontextu učení se prací, hodnocení ve WBL často zahrnuje více než jen jeden přístup k posuzování a proto vyžaduje jasné porozumění účelu a osvojení praxe v různých posuzovacích postupech (např. diagnostické, formativní, sumativní). Je třeba zdůraznit, že posuzování ve WBL vyžaduje jasnou představu o tom, jak hodnocení dílčích komponentů programu učení se prací (v prostředí školní výuky, firemní výuky, kombinace přístupů) bude shrnuto a vyhodnoceno v závěru jako celek.

46



Formativní hodnocení

Formativní hodnocení ve WBL představuje kontinuální proces, který je vysoce efektivním způsobem sledování a monitorování pokroku studenta a který zajišťuje, že je studentům poskytována zpětná vazba o jimi dosažených výkonech a pokroku. Formativní hodnocení může být využíváno jako nástroj, který indikuje další kroky jak učitelů, tak žáků. Může mít podobu formálního nebo neformálního hodnocení, resp. kombinaci obojího, a typicky má formu dialogu žáka s jeho učitelem/instruktorem. V učení se prací bylo v mnoha alternačních a učňovských modelech identifikováno, že závěrečná zkouška je často koncipována jako vyústění shrnujícího hodnocení úrovně, které student dosáhl a jako způsobu zajištění, že byly naplněny všechny požadavky stanovené příslušnou kvalifikací. Každá technika posuzování má svůj specifický účel a proto je klíčovým úkolem zajistit, že zvolené posuzovací techniky jsou vybírány adekvátně. To by mělo být hlavním principem, kterým se řídí přístup k hodnocení. V učení se prací se formativní hodnocení využívá k mapování dosažených výsledků a monitoringu pokroku, jak bylo již dříve ilustrováno na příkladu blokového učení se prací ve Francii. Jednou z nejdůležitějších forem využití formativního hodnocení v učení se prací je stanovení úrovně schopností žáka; rovněž umožňuje zaměřit se na to, co se žák naučil a co se má naučit v budoucnu. Důležitým prvkem formativního hodnocení je, že slouží jako příležitost k identifikaci potřeby jakékoliv dodatečné podpory, kterou žák případně může potřebovat. Studentské deníky a/nebo pracovní záznamníky jsou další technikou monitoringu a hodnocení studentova pokroku. 

Studentské deníky

Stále častěji jsou studenti, kteří jsou vzděláváni formou WBL, vybízeni k vedení studentských deníků po celou dobu vzdělávání. Zpracovávání studentského deníku je používáno jako strategie k prohlubování učení, stimulaci kritického myšlení, zlepšování jejich dovednosti reflexe; deníky umožňují studentům například zhodnotit, co se během praxe ve firmě naučili. Studentské deníky umožňují žákům ujasnit si smysl jejich vzdělávání prostřednictvím zaznamenávání toho, co se naučili. Umožňují jim zpětný pohled na zkušenost nebo aktivitu, kterou získali, resp. kterou prošli a kriticky je vyhodnotit. Tato technika je užitečná zejména pro studenty, kteří alternují mezi různými vzdělávacími prostředími. Studentský deník tak představuje validní nástroj napomáhající studentům porozumět různým komponentům vzdělávání a integrovat je prostřednictvím propojování teorie s praxí. Studentské deníky také mohou být využívány jako nástroj sebehodnocení a mohou být využívány pedagogem/instruktorem k vyhodnocení jak zkušenost žáka může být dále rozvíjena, k čemuž slouží společné prodiskutování a naplánování potřebných změn. Je zde však řada zásadních otázek, které je třeba vzít v úvahu při používání studentských deníků jako forem posuzování. Student musí správně pochopit účel studentského deníku a pochopit, jak má mapovat svou zkušenost učiněnou ve vzdělávacím procesu, aby mohly být záznamy využitelné např. pro reflexi forem případně nutné další podpory. Studenti, stejně jako učitelé/instruktoři musí rovněž správně porozumět, jak žáky dokumentovaná zkušenost přispívá k hodnocení. To má zásadní dopad na validitu deníku jakožto autentické reprezentace práce dotyčného studenta. Učitelé a instruktoři mohou vyžadovat další profesní rozvoj v oblasti, jak strukturovat studentské deníky a jak je používat pro účely posuzování. 47

Studentské deníky – Rakousko Rakouští studenti si musí vyplňovat pracovní deníky, dokumentující detaily vzdělávacích aktivit, na kterých participují, během období vzdělávání u zaměstnavatele. Vedle regulérních kontaktů mezi firmou a školou jsou deníky dalším nástrojem ilustrujícím vztahy mezi primárně školními a primárně praktickými (firemními) elementy oboru vzdělání a jejich integrace v rámci počátečního odborného vzdělávání. Do deníků (“Arbeitsheft” nebo “Werkbuch”) se zaznamenávají každodenní úkoly a aktivity. Deníky musí být vzdělávací instituci kdykoli k dispozici pro možnost kontroly a potvrzení. Deníky náleží škole až do úspěšného absolvování závěrečné zkoušky. Po dokončení učebního pobytu ve firmě se s deníky pracuje ve škole. Získaná praktická zkušenost a praxí osvojené znalosti jsou vyhodnocovány v příslušných studijních předmětech ve škole nebo jsou sumarizovány ve formě prezentací. Více informací o stážích, včetně problematiky pracovních deníků viz: http://m.stmk.arbeiterkammer.at/bilder/d70/Pflichtpraktikum.pdf 

Nástroje pro párování učebních míst a studentů/učňů

V mnoha formách učení se prací je na žácích, aby si vhodnou praxi identifikovali a zajistili. Během přípravy studentů na příchod na praxe je třeba vzít v úvahu určité klíčové záležitosti: zejména jak jsou žáci připravováni ve smyslu osvojování a rozvíjení kompetencí, které v současnosti zaměstnavatelé vyžadují. Tato otázka je zvlášť významná z toho důvodu, že firmy si často stěžují na úroveň základních dovedností a klíčových kompetencí, kterými žáci disponují, když nastupují na praxi. Proto je nutné, aby byly k dispozici vhodná výběrová kritéria, která zajistí, že studenti jsou umisťováni na takové praxe, které jim poskytují potenciál k odbornému růstu a rozvoji. Dalším nástrojem zajištění, že žáci jsou umisťováni na odpovídající praxe, je pozice pracovníka odpovědného za náborové/zprostředkovací procedury. Ústředním prvkem hledání odpovídající praxe je míra, v níž samotná praxe odpovídá očekáváním žáka a firmy nabízející praxi. Párování očekávání je důležité jako prevence případné negativní zkušenosti žáka, a aby se předešlo situacím, kdy zaměstnavatelé mají pocit, že nejsou schopni podpořit potřeby žáka nebo kdy nejsou nadále ochotni do budoucna nabízet praxe. Řada členských států zavedla škálu opatření na podporu zaměstnavatelů, žáků a poskytovatelů vzdělávání v procesu identifikace a nabídky vhodných praxí. Párování učňovských míst – Velká Británie V dubnu 2009 byla ve Velké Británii ustavena Národní služba pro učňovství (National Apprenticeship Service, NAS), která funguje jako centrální kontaktní bod pro zaměstnavatele a učně. Klíčovou součástí této služby je nový on-line systém pro párování nabídek učňovských míst. Na tomto portálu si mohou mladí lidé vyhledávat nabídky učňovských míst, odpovídat na ně a udržovat zde své žádosti. Portál rovněž umožňuje zaměstnavatelům publikovat a spravovat zde své nabídky učňovských míst. Do budoucna se předpokládá další rozvoj služby směrem k rozšíření výhod pro zaměstnavatele, jako např.: 48



umožnit aktuálně publikujícím zaměstnavatelům přímý vstup do párovacího systému, který jim umožní sledovat své nabídky a žádosti uchazečů



možnost přenositelnost publikovaných nabídek učňovských míst a jejich zveřejňování na jiných webech s prolinkem na web NAS s cílem zvýšit dostupnost nabídek, zviditelnění zaměstnavatelů a zvýšení počtu potenciálních uchazečů



velcí zaměstnavatelé, poskytovatelé vzdělávání a partneři budou mít možnost vkládat informace o nabídkách učňovských míst přímo ze svých systémů, s cílem snížit nároky na čas a zdroje a zvýšit flexibilitu systému



umožnit zaměstnavatelům, kteří používají své vlastní inzertní stránky, sledovat úspěšné žadatele, kteří se o nabídku uchází z webu NAS, což eliminuje potřebu manuální správy.

49

3.

Seznam použitých zkratek

AEVO apprenticeships CEDEFOP COOP DPP EAfA EIT ET 2020 initial VET IPC NAS Pospolu SOŠ SOU SŠ ŠVP ÚP VOŠ VŠ WBL work-based learning ZŠ

Ordinance on trainer Aptitude učňovské vzdělávání Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy Svaz českých a moravských spotřebních družstev Dopravní podnik Praha Evropská aliance pro učňovskou přípravu Evropským inovačním a technologickým institutem strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy počáteční odborné vzdělávání Informační poradenské centrum Národní služba pro učňovství Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné střední odborné školy střední odborné učiliště střední školy školní vzdělávací programy úřady práce vyšší odborné školy vysoké školy work-based learning učení se praxí, pokud možno na firemních pracovištích základní školy

50

4. [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35]

Seznam použitých zdrojů http://www.nuov.cz/kurikulum/publikace-projektu http://www.nuov.cz/kurikulum/publikace-priklady-dobre-praxe-sos-a-sou http://www.nuov.cz/kurikulum/publikace-odborne-skoly-a-jejich-socialni-partneri http://www.nuv.cz/pospolu http://www.nuv.cz/uploads/POSPOLU/POSPOLU_Priklady_dobre_praxe_v2.pdf http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2009:119:0002:0010:CS:PDF. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0865:FIN:CS:PDF. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0640:FIN:CS:PDF. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:117:0001:0007:CS:PDF. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0477:FIN:CS:PDF. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0682:FIN:CS:PDF. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0669:FIN:CS:PDF. http://ec.europa.eu/europe2020/making-it-happen/country-specificrecommendations/2012/index_cs.htm. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2012:393:0005:0007:CS:PDF. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2013:064:0005:0008:CS:PDF. http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/doc/vocational/bruges_cs.pdf. http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2015/CS/1-2015-408-CS-F1-1.PDF http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1147&langId=en http://ec.europa.eu/education/policy/vocational-policy/doc/alliance/jointdeclaration_en.pdf http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=EN&f=ST%2014986%202013%20INIT http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1148&langId=en Glossary- Quality in Education and Training. CEDEFOP Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2011 http://ec.europa.eu/education/policy/vocational-policy/doc/alliance/work-based-learningin-europe_en.pdf http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/4121 http://www.cedefop.europa.eu/EN/publications/17947.aspx Quality Framework for Traineeships: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/lsa/141424.pdf http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/5537 http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/6116 http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/3067 www.cedefop.europa.eu/files/5539_en.pdf http://www.cedefop.europa.eu/en/news-and-press/news/guiding-principles-professionaldevelopment-trainers-vet http://www.s-bb.nl/work-placements.html http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/3061 www.bmwfw.gv.at/Berufsausbildung/LehrlingsUndBerufsausbildung/Documents/Die_Lehre_HP_engl.pdf http://www.bibb.de/dokumente/pdf/ausbilder_eignungsverordnung.pdf

51