Roma MATRIX Příručka dobré praxe 1. Ohlašovací a poradenská centra
Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie „Základní práva a občanství“. Za obsah publikace odpovídá výlučně Social Marketing Gateway a v žádném případě nereprezentuje názory Evropské komise. Vytvořil: Social Marketing Gateway © Roma MATRIX 2015
Úvod Tato příručka dobré praxe se věnuje využívání romských poradenských a nahlašovacích center, které slouží k informování a podpoře Romů, jež se stali obětmi rasismu a xenofobie. Dále také faktory, které jsou důležité pro úspěch těchto center a výhod, které přinášejí. Jde o jednu z řady devíti příruček, které dosud vyšly coby součást celého bloku textových výstupů projektu Roma MATRIX. Roma MATRIX je projekt, který má za cíl boj s rasismem, intolerancí a xenofobií a zvýšení integrace prostřednictvím řady aktivit v rámci Evropy. S dvaceti partnery v deseti státech jde o jeden z největších projektů zaměřených na integraci Romů v Evropské unii (EU). Příručky dobré praxe jsou určeny pro pracovníky veřejné správy, terénní pracovníky a ostatní, kteří se s problematikou setkávají při své praxi, a potřebují relevantní zdroje informací. Poskytují přehled o řadě témat dotýkajících se bariér nebo výzev, jimž čelí Romové po celé Evropě. Příručka zmiňuje klíčové poznatky a předkládá doporučení na zlepšení strategií a praxe podporující rozvoj a činnost poradenských a nahlašovacích center. Vysvětluje kontext, provázanost a výzvy, kterým je třeba čelit při snaze o pomoc Romům při nahlašování a zajišťování nápravy v případech diskriminace a rasismu, se kterými se setkávají. Jsou zde prezentovány příklady dobré praxe spolu s ponaučeními pro budoucí strategická opatření a postupy, které se týkají poradenských a nahlašovacích center v celé Evropě.
3
Východiska a kontext Práce s Romy, kteří se stali oběťmi rasistického a xenofobního jednání, a jejich podpora při hlášení diskriminace jsou zásadní pro inkluzi Romů, protože bez účinné nápravy zůstane rasismus vůči Romům významnou bariérou jejich integrace do většinové společnosti. Rasismus a xenofobie vůči Romům V celé Evropě zakoušejí Romové, s 10 až 12 miliony nejpočetnější menšina kontinentu, různou míru nepřípustné etnicky založené diskriminace, včetně skryté, otevřené a institucionální. A to i přes to, že jsou na národní, evropské i mezinárodní úrovni zaváděny rámce pro ochranu lidských práv. Romové jsou přímo i nepřímo pronásledováni jak ve veřejné, tak v komerční sféře v oblasti práva, bydlení, zaměstnání, zdravotnictví a vzdělávání.1 Například na Slovensku podle studie Poradny pro občanská a lidská práva pocítilo 78 % romských respondentů v posledních třech letech diskriminaci, často spojenou s rasismem a protiromskou nenávistí.2 Neochota k nahlašování Přes to přese všechno jsou Romové velmi zdráhaví, když přijde na nahlašování incidentů spojených s diskriminací a rasismem. Důvodů je celá řada, například: Nemusí si být vědomi svých práv. Někdy si ani neuvědomí, že to, co se jim děje, je diskriminace. Pro ně jde zkrátka o součást života. Podle již zmíněné slovenské studie si například jenom 33 % Romů, kteří se cítili diskriminovaní, uvědomovalo, že by se mohli při zjednávání nápravy opřít o antidiskriminační zákony.3 I když jsou si vědomi různých dimenzí diskriminace, například v České republice může být překážkou nahlášení nedůvěra v systém, tedy stát a jeho představitele. Romové se zdráhají označit sami sebe za Romy, protože se obávají s romstvím spojených konotací a stereotypů a také toho, že by pak diskriminace mohla pokračovat. Pachatelé rasistické diskriminace mohou často kontrolovat klíčové aspekty života Romů jako dodavatelé elektřiny, zaměstnavatelé nebo úředníci rozhodující o sociálních dávkách. To může nahlašování rasismu v podstatě znemožnit. Negativní zkušenosti při zjednávání nápravy, ať už osobní nebo z druhé ruky či doslechu, mohou nedůvěru v systém zvyšovat a také přispívat k pocitu, že nahlášení diskriminace a požadování nápravy nemá smysl. Romové jsou zvyklí používat osobní kontakty, pokud nejsou dostupné důvěryhodné oficiální způsoby, jak diskriminaci ohlásit a zjednat nápravu. Romská ohlašovací a poradenská centra V rámci projektu Roma MATRIX vznikají jako součást soustředěného úsilí k řešení těchto otázek ohlašovací a poradenská centra. Jejich cílem je poskytování
4
poradenství a podpory Romům, kteří jsou oběťmi rasismu a diskriminace. Ty zahrnují: Přijímání a posouzení, poradenství a vedení pro romské jednotlivce, kterým nabízejí podporu potřebnou pro boj s rasismem. Řešení případů, práci s veřejnými orgány na zlepšení nápravných procesů a věnování se soudním řízením. Sbírání, poskytování a šíření informací o rasismu a xenofobii vůči Romům, zlepšování jejich povědomí o vlastních právech, nahlašování přestupků i zločinů a zjednávání nápravy. Střediska bývají zřizována a provozována nevládními organizacemi (NGO), které hrají podstatnou roli při překlenování propasti mezi Romy a státními institucemi. Představují pro Romy způsob, jak mohou nahlásit diskriminaci a zločiny z nenávisti, aniž by museli kontaktovat policii. Centra nemusí mít fyzické sídlo. Například v Bulharsku jsou podobným rozhraním pro hlášení rasismu a xenofobie zdravotní mediátoři. Národní síť zdravotních mediátorů (NNHM) zahrnuje 100 mediátorů z celé země. Sbírají informace o diskriminaci a poté je nahlašují koordinátorům ve dvou krajových základnách.
5
Hlavní témata Vznik a fungování center ovlivňuje mnoho navzájem propojených faktorů. Ty zahrnují řešení institucionální i komunitních záležitosti a úzce souvisí s činností partnerů Roma MATRIX. Boření zakořeněných postojů a praktik Naučit Romy, aby začali využívat služeb ohlašovacích a poradenských středisek bude běh na dlouhou trať. Už jenom proto, že musí dojít ke změně celé řady pevně zakořeněných kulturních postojů a způsobů chování. Například: V některých případech, například v Itálii, mohou Romové nabýt dojmu, že nahlášení rasismu nebo diskriminace je zločin. Aby italští Romové rasismus nahlásili, musí být okolnosti obzvlášť závažné. Ve Skotsku zase podle policistů sice existují způsoby, jak rasismus nahlásit, ale nejsou využívány, často kvůli tomu, že Romové mají starosti kterým přikládají vyšší prioritu – nedostatek peněz, zdravotní problémy, těhotenství nebo problémy s bydlením. Navíc příklady křivd nebo nespravedlností, které se staly Romům, kteří diskriminaci nahlásili, vzbuzují v Romech pocit, že nahlášením rasismu nic nevyřeší ani nezískají. Bezpráví zakoušejí Romové, kteří diskriminaci nahlásí, ve všech členských státech. Vybudování důvěry v procesy nahlašování a zjednávání nápravy potrvá nějaký čas. Potřeba odstranit bariéry nahlašování Centra potřebují odstranit bariéry nahlašování. Tento krok musí být jednoduchý a „atraktivní”, aby Romové centrům důvěřovali a využívali je. Aby centrum mělo smysl, musí být: Důvěrné. Schopné nabídnout řadu služeb pod jednou střechou. Schopné pomoci s komplexními problémy. Spolupracující – ochotné spolupracovat s dalšími agenturami, pokud/nebo když to bude vhodné. Jednoduše dostupné v rámci romských komunit. Rychle dostupné – bez složitého objednávání a domlouvání schůzek. Zaměstnávající odborný personál, který rozumí záležitostem Romů. Schopné poskytnout individualizovanou péči, schopné uspokojit individuální potřeby. Dobře zpropagované v rámci romských komunit. Komunita v hledáčku Vzhledem k tomu, jaké diskriminaci a rasismu Romové čelí, je pochopitelné, proč je v jejich komunitách v celé Evropě pevně zakořeněná nedůvěra vůči státním orgánům a institucím. Proto se musí centra zaměřit na spolupráci s těmi správnými členy romské komunity, kteří pomohou rozšířit informace o možnostech pomoci a podpory, které mohou centra nabídnout. Romové si nemusí být vědomi toho, jak s centrem navázat kontakt. Je proto nutné tyto informace do komunit dostat prostřednictvím důvěryhodných zdrojů - osobností. To je klíčem k navázání spolupráce.
6
Romové často rasistické incidenty probírají nejdříve v rámci komunity například s místními vůdci nebo lokálními organizacemi. Chtějí zjistit, zda jsou tyto incidenty ostatními považovány za dostatečně závažné na to, aby je zveřejnili a vyhledali pomoc, a tím se vystavili případnému riziku, že bude jejich rodina či komunita zahanbena. Proto je vhodné, aby se v rámci komunit šířily informace o úspěšně vyřešených případech, které by mohly ostatní inspirovat a povzbudit k nahlášení rasismu, se kterým se setkali. Navíc, pokud by centra nepracovala s celými komunitami, ale podporovala pouze jednotlivé klienty z těchto komunit, hrozí nebezpečí, že jejich vystoupení by mohlo vyústit v další diskriminaci, tentokrát ze strany ostatních Romů. Potřeba vzdělávat – nejen Romy Jak romské komunity, tak zaměstnanci státních orgánů by měli být lépe informovaní o právech Romů a možnostech i postupech ohlášení incidentů a zjednávání nápravy. Musí vědět, co je rasismus a kdy je vhodné jej nahlásit. To Romům v dlouhodobém horizontu pomůže víc, než jen zaměřování se na jednotlivé případy rasismu a xenofobie. K dosažení úspěchu je nutné vzdělávání rozšířit i mimo romské komunity, na širší populaci, aby práva Romů bránili lidé na institucionální a rozhodovací úrovni. Otázka genderu Charakteristickým rysem romské komunity je skutečnost, že úroveň vzdělání žen je často o hodně nižší než stupeň vzdělání mužů. Například v Bulharsku je ze všech menšin pouze u Romů negramotnost u žen třikrát častější než u mužů. 4 Stejně jako negramotnost a nízká úroveň vzdělání žen negativně ovlivňují akademické ambice a školní úspěchy jejich dětí, snižují také přístup žen k informacím o jejich právech a mechanismech hlášení incidentů a zjednávání nápravy, pokud jsou tato práva porušována. Tuto skutečnost je příkladem několikanásobného znevýhodnění Romů a musí ji spolupracovníci center brát v potaz. Význam důkazů Sběr důkazů je nezbytný, protože vlády a instituce v rámci EU často tíhnou k postoji „žádné důkazy, žádný problém“. To může být poměrně těžké, protože Romové jsou tradičně zvyklí pouze na verbální sdílení informací. Musí se proto naučit, že vše musí být zdokumentováno a zapsáno. Zvládnout očekávání Přestože ohlašovací a poradenská centra mohou mít dobré výsledky při zjednávání nápravy, musí se, vzhledem k tomu, že moc a působnost neziskových organizací je omezená, také naučit pracovat s očekáváními a frustrací Romů. Romové nemusí chápat, jak dlouho může trvat například soudní řešení jejich případu, protože nejsou zvyklí jednat s velkými institucemi. Z toho důvodu se střediska snaží spíše než soudní cestou problémy a spory řešit prostřednictvím mediace a přístupů zaměřených na řešení. Tento přístup může přinést pozitivní výsledky rychleji a efektivněji.
7
Data Aby bylo možné ukázat problém rasismu a xenofobie vůči Romům v celé šíři, jsou potřeba podrobnější statistické údaje. Ve Velké Británii mohou, ale nemusí, místní policisté vést záznamy o zločinech z nenávisti vůči Romům, Cikánům a Travellerům, proto tyto incidenty také nefigurují v každoročních statistikách. Aby mohli být Romové, Cikáni a Travelleři zahrnuti do statistik, musí být připraveni se za příslušníky podobné skupiny označit i před úřady. To ale lidé často nechtějí, protože se bojí další případné diskriminace. Neshoda kvůli zaměření center V rámci Evropy se stále různí názory na to, zda by centra měla pomáhat s případy rasismu pouze Romům, nebo zda by měla sloužit i jiným diskriminovaným menšinám. V Itálii například došlo k rozšíření záběru od výhradně protirasistického zaměření středisek k obecně protidiskriminačnímu. Na jednu stranu umožní širší protidiskriminační zaměření centrům lépe reagovat na složitější případy a problémy. Na druhou stranu ale hrozí, že nedokážou rozpoznat specifickou diskriminaci, které Romové čelí, a to může mít dopad na kvalitu jejich služeb. V některých členských státech, například v Itálii, jsou přesvědčeni, že je výhodnější investovat do již existujících služeb na podporu Romů, školit zaměstnance, aby dokázali účinněji a citlivěji reagovat na problémy, spíše než financovat úplně nové služby nestátních organizací nebo dobrovolníků.
8
Nové postupy Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) a Agentura Evropské unie pro základní práva pracuje na zlepšování nápravy pro Romy skrze litigaci, zdokonalování nápravných mechanismů a shromažďováním dat na evropské úrovni. Na národní úrovni poradenská a ohlašovací centra pracovala přímo s místními Romy na lokální úrovni. Poskytovala jim podporu a prostředky pro hledání nápravy za rasismus a diskriminaci, se kterými se setkávají. Tato část příručky upozorňuje na některé příklady.
Německo V Německu v posledních letech narostl počet ohlašovacích center proto, aby vyhověl požadavkům spolkové vlády na vznik více proaktivních strategií pro integraci a řešení obvyklých otázek migrantů. Například v nových spolkových státech bylo od roku 2001 zřízeno šest mobilních poradenských týmů a osm podpůrných center pro poskytování poradenství a asistence obětem rasistického a diskriminačního zacházení v ústavech a veřejných institucích. Nově jsou tato centra také pověřena informováním veřejnosti o možnostech a zájmech romských migrantů a dalších etnických minorit. Centra na podporu obětí nabízí svým klientům pomoc v případě, že chtějí podat stížnost na zacházení s pacienty nebo poskytovanou sociální péči a pomohou jim také při zajišťování svědků, doprovázením a přípravou dokumentů při styku s úřady, s právními postupy a v případě potřeby také se zajišťováním lékařské nebo psychologické pomoci. Romům rovněž asistují při podávání žádostí o vyrovnání a v případě potřeby při zajištění právní pomoci, aby byli schopni pokrýt náklady soudního řízení. Pokud je to možné, je kontaktována také místní akční skupina, která od počátku nahlášení případu poskytuje obětem průběžnou podporu. Zároveň ohlášení od Romů dokumentuje, aby bylo možné poskytovat užitečná data o rasově motivovaných činech.
Velká Británie V rámci současné vládní strategie jsou komunitní a dobrovolnické organizace povzbuzovány ke spolupráci s místními úřady a policií na osvětě v oblasti rasismu a na podpoře obětí směřující k jeho ohlášení a řešení. Vzhledem k tomu, že mnoho členů komunity váhá nahlašovat rasistické činy a činy z nenávisti přímo policii, vznikla celá řada systémových opatření, která umožňují lidem incidenty hlásit, buď skrze sektor dobrovolnických organizací, nebo přes anonymní online formulář ve vyčleněné sekci webových stránek Asociace policejních ředitelů (ACPO). V případě, že je nahlášen zločin z nenávisti, spojí se státní zastupitelství Koruny s policií, aby zjistili, zda existuje dostatek důkazů pro řešení případu soudní cestou.
9
Svědkům a obětem je individuálně poskytnuta kontaktní osoba při jednotce ochrany svědků a dostává se jim během celého procesu podpory na míru.
Maďarsko V Maďarsku je celá řada center, která fungují různými způsoby. Například některé se soustředí na segregaci a diskriminaci romských dětí ve vzdělávání a poskytování právní pomoci lidem v nepříznivé situaci. To znamená i na žaloby proti školám v případě, že v segregační či diskriminační praxi pokračují. Jiná centra nevyužívají žalob k soudu, ačkoliv tato témata řeší. Soustřeďují se spíše na zvyšování informovanosti a osvěty týkající se diskriminace, která se děje. Existují rovněž samostatné právní služby pro menšiny (nejen Romy), skrze které tři instituce poskytují právní pomoc v boji diskriminací.
Postupy partnerů projektu Roma MATRIX Práce partnerů projektu Roma MATRIX přispívá k rozvoji postupů a praxe vztahující se k romským ohlašovacím a poradenským centrům. V rámci projektu spolupracují partneři při vytváření center a postupů pro nahlašování a zajištění nápravy a odškodnění Romů, kteří se stali oběťmi rasismu a xenofobie, s místními organizacemi a Romy. To zahrnuje poskytování podpory a informací Romům o rasismu, jeho ohlašování, nápravných mechanismech a jejich právech. Více informací o práci partnerů v této oblasti naleznete v následující kapitole „Příklady dobré praxe projektu Roma MATRIX“.
10
Příklady dobré praxe projektu Roma MATRIX Partneři projektu Roma MATRIX pracují na poskytování podpory a zajištění nápravy Romům trpícím rasismem a diskriminací. To zahrnuje rozvoj ohlašovacích a poradenských center, které poskytují poradenství a podporu Romům, jež jsou oběťmi rasismu a xenofobie. Níže uvedené případové studie vycházejí z osvědčených postupů užívaných partnery projektu Roma MATRIX a zdůrazňují, jaký pozitivní dopad tato dobrá praxe má. Osvědčené postupy z ohlašovacích a poradenských center zahrnují poskytování možnosti posouzení, informací a poradenství na míru, obhajobu a podporu při řešení konkrétních problémů a právních kauz, sběr a poskytování informací Romů o možnostech nahlašování, zjednávání nápravy a jejich právech. Pečlivé posouzení, spolupráce s ostatními a okamžité řešení případů jsou klíčové faktory pro dosahování úspěšných výsledků. Workshopy a zdroje také pomohly při zvyšování informovanosti o právech Romů a zvýšily pověst a kvalitu poskytovaných služeb.
Spolupracující a jednotný přístup poskytuje účinnou pomoc a nápravu v Maďarsku V Miškolci v Maďarsku, nadace „Kolo budoucnosti" vytvořila místní síť a fórum pro poskytování podpory a zjednání nápravy pro Romy, kteří jsou diskriminováni, setkávají se s rasismem a obtěžováním. Síť soustřeďuje místní Romy, včetně Romského hnutí pro občanská práva a romské autonomní administrativy (vlády) v Miškolci a je podporována týmem expertů, kteří jí poskytují odborné rady, včetně právního zastoupení. Členové sítě byli vyškoleni v tématech zahrnujících celou řadu témat jako je rovné zacházení, občanský aktivismus, veřejná správa a antidiskriminace. Školení pomohlo Romům rozeznávat nerovné zacházení, diskriminaci, nelegální postupy a zjistit, jaké formy podpory a nápravné mechanismy jsou k dispozici. Spolupráce sítě a dialog posílil silné vztahy. To vše bylo podporováno povzbuzujícími diskuzemi a sdílením zkušeností skrze fóra, včetně Facebooku. Síť se zabývala mnoho otázkami, jako např. sociálními službami, bydlení, ochranou dítěte, zaměstnaností a řízením konfliktů a mediací. Řešení otázek v oblasti bydlení například zahrnuje:
Řešení nového diskriminačního dodatku k předpisům v oblasti bydlení, které mohou být využity k tomu, aby byli Romové vytlačení za svých domovů a bylo jim umožněno koupit si nemovitost pouze mimo město. Síť vytvořila Výbor proti vystěhování „Zůstaneme v Miškolci". Zorganizovali veřejná fóra, sběr dat, petice a demonstrace a s cílem stáhnout dodatek případ přednesli také před krajskou vládou v Borsodu. Případ byl rovněž prezentován Komisaři pro základní práva a orgánu pro rovné zacházení. Úspěšné vyplnění formulářů pro řešení jednotlivých problémů s bydlením soudní cestou, což přispělo k zastavení mnoha exekučních řízení. Síť se také zapojila do kampaně před parlamentními volbami „Jsem maďarský
11
volič" mobilizací komunity k účasti a podporou kandidátů. Šest z patnácti členů sítě se následně stalo kandidáty v jejich vlastním obvodě v rámci voleb do romské autonomní administrativy. Poradenská centra přitahují lidi hledající podporu a zjednání nápravy ve Španělsku Organizace Federace Maranatha ve Španělsku provozovala 5 center, která nabízela asistenci Romům v diskriminačním kauzách. V jednom případě řešili případ, ve kterém byla mladá dívka vážně zbita při rasistickém útoku provozovatelem obchodu. Policie ji našla v bezvědomí, s modřinami a oslepla na jedno oko. Dívčin dědeček okamžitě kontaktoval poradenské centrum organizace Marantha. To poté, co zkonzultovali případ s dívčinými rodiči, policisty a lékaři, kteří dívku ošetřovali, podalo oficiální stížnost na policii a k místnímu městskému soudu, který se nechtěl případem zabývat. Setkali se pak také s krajským soudem ve Valencii a s hlavním státním žalobcem pro rasově motivované činy, aby tuto kauzu posunuli vpřed. Zásah centra posléze umožnil, že případ nebyl místním soudem v Lirii zastaven bez jakéhokoliv právního řešení. Intervence také pomohla zvýšit informovanost o případu mezi místními, kteří obecně případ odsoudili a zdůraznila důsledky negativních stereotypů a předsudků vůči Romům. Útok a všechny s ním spojené aktivity měly silný dopad na zapojené osoby i organizace, přinesl však i pozitivní posun v přístupu místní policie a ve způsobech, jak v podobných situacích dále reagovali. Skrze společný postup a práci s dalšími organizacemi došlo k nastavení lepšího postupu pro budoucí podporu a zjednání nápravy. „Jsem hluboce zarmoucena, když si vzpomenu na to všechno, co se stalo. Moje dcera bude muset žít s emocionálními i fyzickými šrámy od toho, co se stalo, po celý zbytek jejího života...Mou jedinou útěchou byla podpora a všechna ta pomoc naší rodině od Federace Maranatha.” (matka dívky) „Toto byl jeden z nejsložitějších případů, na kterém jsem pracoval. Každopádně jsem byl rád, že jsem mohl být užitečný tím, že jsem mohl této dívce a její rodině pomoci v pro ně tak složitých době.” (projektový pracovník, Federace Maranatha) Nesprávné a zkreslené informace musí být uváděny na správnou míru Italská média, noviny i televize, jsou plné zpráv, které vyobrazují Romy a Sinti velmi negativně. Často naznačují, že Romové představují pro majoritní společnost problém. Otevřený rasismus je však pro články netypický. V roce 2014 Sdružení
12
Sintů nahlásilo Regionálními antidiskriminačnímu centru článek v místních internetových novinách v Sassuolo, který byl dle jejich přesvědčení otevřeně rasistický. Článek informoval o tom, že státní policie hlídala místní trh a všimla si při tom dvou romských že, které obcházely okolo způsobem, jež byl označen za "podezřelý" a naznačili, že pokud by byla vhodná příležitost, mohly by romské ženy spáchat trestný čin. Do novin byl zaslán oficiální dopis, jenž byl podepsán vedoucím oddělení imigrační politiky regionu Emilia Romagna a který zdůrazňoval, jak články tohoto typu živí zkreslené a negativní představy o Romech a Sinti a připomínal, že dle „Římské charty“, kterou podepsaly všechny žurnalistické a editorské organizace v Itálii, jsou povinné instrukce o korektním informování o migrantech, uprchlících, žadatelích o azyl a etnických minoritách. Dopis se dočkal okamžité reakce, když editor Sassuolo2000 řekl, že místní noviny neměly v úmyslu diskriminovat nebo podněcovat nepřátelskou atmosféru vůči Romům. Uvedl, že noviny pouze použily informace (a jazyk), které byly užity policií v tiskovém prohlášení a že si neuvědomili, že by to mohlo vést ke zkreslení, či k předsudkům. Potvrdil, že v budoucnu budou noviny opatrněji kontrolovat obsah budoucích článků, aby se diskriminačnímu obsahu vyhnuly. Na základě této události již v Sassuolo2000 nebyly žádné zkreslující články vůči Sinti a Romům zveřejněny. Tak jako tak, tato situace dokládá potřebu práce s tiskovými odděleními místní a státní policie, aby bylo zajištěno, že jejich komunikace s místním tiskem bude vůči Romům a Sinti zdvořilá a respektující. . „Je důležité, aby si tisk uvědomil, jakou roli hraje při vytváření obrazu menšin …” (Viviana, koordinátorka Regionálního antidiskriminačního centra) „Informace jsou při vytváření obrazu Romů a Sinti velmi důležité a je velmi frustrující vidět, jak předsudek může vést k nesprávné informaci, která zase naopak potvrdí ten stejný předsudek.” (Davide, předseda Sdružení Romů a Sintů) Další postupy partnerů projektu Roma MATRIX V Bulharsku centrum působící pod hlavičkou projektu Roma MATRIX pracovalo se zdravotními mediátory tak, aby podporovali oběti diskriminace zejména v oblasti zdravotní péče. Při identifikaci případů působili ve spolupráci s organizací „Medicins du Monde“ (Lékaři světa) a zaměstnávali odborný tým, který zahrnoval i právníka. Zabývali se více než 40 případy, včetně přístupu zaměstnanců pohotovostní služby. Další řešené případy mimo zdravotnické téma představovaly např. rasistické vyloučení Romů z bohoslužby, segregované mateřské školy a segregované třídy ve školách.
13
V České republice bylo ohlašování a zjednání nápravy podporováno skrze Centrum poradenství a zaměstnanosti. Případy využívání nápravných mechanismů a podpory zahrnují odepření vstupu do supermarketu ze strany pracovníka ostrahy, který verbálně napadl romskou středoškolačku a podnět k realizaci série protidiskriminačních situačních testingů v nočních klubech poté, co bylo v jednom z nich ohlášeno diskriminační chování vůči Romům a zamezení jim ve vstupu. V Calderdale, v region Yorkshire ve Velké Británii, centrum projektu Roma MATRIX upozornilo místního zaměstnance úřadu lokální prevence kriminality na obchod, který měl nápis „Čechy a Slováky neobsluhujeme“. Úřad následně navštívil majitele obchodu a informoval jej o náležitostech britského Zákonu o rovnosti z roku 2010 a nápis byl odstraněn. Workshopy k tématu práv, ohlašování a nápravy Hlavní částí práce projektu Roma MATRIX v oblasti nahlašování a sjednávání nápravy a odškodnění byla organizace workshopů pro Romy na tato témata v rámci 5 členských států. Jejich cílem bylo pomoci s bojem proti obecnému nedostatku informovanosti mezi Romy v Evropě o jejich právech, obavy Romů z ohlašování kvůli možnosti další diskriminace a nedostatku důvěry v úřady. V Maďarsku, organizace „KoIo budoucnosti“ realizovala workshopy postavené na speciálně vytvořeném „Manuálu pro Romy o boji s rasismem, ohlašování a možnostech nápravy“. Využili workshopy k rozpoznání místních problémů a analýze možných postupů a nástrojů k podpoře Romů. Tým projektu Roma MATRIX v regionu Yorkshire, ve Velké Británii, uzavřel smlouvu s organizací „StopHate“ (celostátní organizace zaměřenou na boj s projevy nenávisti) o realizaci osvětových workshopů pro Romy s tématem zločinů z nenávisti. Workshopy se vztahovaly k možnostem nápravy a podpory při diskriminaci, informování o orgánech, které jsou odpovědné jednat a detailně informovaly o místních službách, které mohou Romové navštívit, nebo na které se obrátit v případě ohlašování. Policie, místní úřady a dobrovolné organizace se workshopů také účastnily, což pomohlo navázat vztahy mezi Romy a statutárními orgány a zároveň budovat vzájemné porozumění a důvěru. Organizace Maranatha ve Španělsku pořádala workshopy a školení informující Romy o jejich právech a dostupných zdrojích. Romští účastníci zpětně zhodnotili, že si na diskriminaci a vyloučení zvykli a měli velmi malé sebevědomí. Když zjistili, že mají stejná práva jako zbytek společnosti a že existují národní i evropské zákony na ochranu jejich práv, jejich sebevědomí vzrostlo a obnovila se jejich naděje. V návaznosti na tyto workshopy začala Maranatha řešit obtěžování romského studenta ze strany učitelů v jeho škole. Rodiče se domnívali, že diskriminace byla pokusem školy o donucení rodiny k přehlášení jejich syna do jiné školy. Maranatha se sešla s ředitelem školy a inspektorem Oddělení pro vzdělávání a diskutovala s nimi o obavách rodičů. Výsledkem bylo, že chlapec mohl ve škole zůstat a tento
14
zásah také vedl k pozitivní změně postojů mezi zaměstnanci školy vůči němu a dalším romským dětem. Region Emilia Romagna uspořádal sérii úspěšných školicích setkání s Romy a sociálními službami (jednotlivci pracujícími s Romy nebo pro Regionální antidiskriminační síť). Setkání se zaměřovala na diskriminaci Sinti a Romů a na mechanismy a nástroje boje s nimi a poskytovala prostor pro výměnu informací mezi sociálními pracovníky pracujícími na tábořištích v různých oblastech. Probíraná témata šla také mimo rámec diskriminačních otázek. Řešily se nové předpisy a legislativa, které byly dosud pro romské a Sinti komunity neznámé a vztahují se k recyklaci železa a kovů, regulaci tábořišť, vzdělávání a odbornému vzdělávání dospělých.
15
Ponaučení pro tvorbu strategií a praxi Tato část příručky přináší ponaučení z činnosti partnerů Roma MATRIX. K jejich formulaci přispělo i lepší porozumění problematice díky mezinárodní nebo mezistátní působnosti aktivit pod záštitou projektu Roma MATRIX.
Ponaučení 1 – Spolupráce je pro hledání účinné nápravy důležitá Široký rozsah odborné a společenské/komunitní spolupráce a zastoupení jsou nezbytné pro získávání podpory, přijímání opatření a lobování za změnu. Spolupráce rovněž podporuje vzájemné porozumění a důvěru. Regionální a národní pomoc v případě potřeby může také znamenat významnou podporu. Ponaučení 2 – Jasná a konzistentní komunikace na všech úrovních je zásadní Problém nebo otázky a následná řešení/řada opatření musí být jasně a důsledně komunikovány všem stranám. Dobrá komunikace také vyžaduje správné naslouchání, protože to je důležité pro budování porozumění a důvěry. Ponaučení 3 – Úspěšná náprava a obhajoba vyžaduje důkladné plánování a přípravu Pro úspěšné výsledky je zapotřebí důkladný a odborný průzkum ke zjištění problému, základních příčin, zainteresovaných stran (včetně jejich situace a motivace) a legislativního prostředí a nástrojů, které vám mohou pomoci. Rozvojové scénáře mohou být také užitečné pro pochopení problémů a rozeznání možných řešení. Pomáhají také usnadnit diskusi. Ponaučení 4 – Média mohou mít jak negativní, tak pozitivní vliv Negativní mediální obraz posiluje stereotypní vnímání Romů a podněcuje diskriminační a rasistické chováním vůči nim. Zavádějící a nesprávné zpravodajství musí být potíráno a zpochybňováno. Média mohou hrát nicméně také vlivnou a pozitivní roli v podpoře obhajování a prosazování práv. Jak zdůrazňují výše uvedené příklady, spolupracující přístup k práci s médii může skutečně přispět ke změně. Ponaučení 5 – Romové potřebují informovat o jejich právech, formách a postupech při nápravě, odškodňování a formách nabízené pomoci Nedostatek znalostí těchto věcí znamená, že mnoho diskriminačních situací není hlášeno a zůstává proto bez povšimnutí. Přičemž informace a akce může být pro Romy posilující a pomáhá dát jim naději a důvěru, že mohou usilovat o nápravu, zlepšení postojů a chování a změny věcí k lepšímu. Je třeba nicméně uznat, že to je dlouhodobý proces, který vyžaduje odhodlání a trpělivost.
16
Odkazy na zdroje 1. FRA (2011) „Situace Romů v 11 členských státech EU – Přehled výsledků průzkumu“ 2. „Roma MATRIX Country Report: Slovakia“. Universita Salford, Manchester a Universita o York. Červen 2014. VB. 3. Viz výše 4. „Roma MATRIX Country Report: Bulgaria“. Universita Salford, Manchester a Universita o York. Červen 2014. VB. 5. Roma MATRIX: Příručka dobré praxe 2 – Sítě prosazující práva, 2015, str. 8
17
Další zdroje Výzkumnou složkou projektu Roma MATRIX je zjišťování, jak jsou v deseti členských státech prezentovány a zaváděny Národní strategie pro integraci Romů (NRIS) a další strategie zaměřené na inkluzi Romů. Zvláštní důraz je kladen na způsoby vypořádávání se s protiromských rasismem, stejně jako na pokroky, které členské státy udělaly v klíčových oblastech zájmu širšího projektu Roma MATRIX. Zdroje zahrnují:
Deset národních zpráv - jedna z každého státu účastnícího se Roma MATRIX projektu. Zprávy jsou napsány různými autory a zabývají se tematickými oblastmi důležitými pro Roma MATRIX.
Průběžná výzkumná zpráva Roma MATRIX přináší přehled klíčových témat nadnesených autory deseti samostatných zpráv členských zemí Roma MATRIX.
Brown, P., Dwyer, P., Martin, P. and Scullion, L. (2014) Roma MATRIX Průběžná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.
Závěrečná výzkumná zpráva projektu Roma MATRIX, která dokumentuje empirickou činnost a závěry, vznikla zapojením více než 130 klíčových účastníků v deseti členských zemích, dostupná od dubna 2015.
Brown, P., Dwyer, P., Martin, P., Scullion, L. and Turley, H. (2015 – v přípravě) Závěrečná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.
Veškerý výzkum projektu Roma MATRIX je dostupný na stránkách www.romamatrix.eu/research Více informací o případových studiích projektu Roma MATRIX uvedených i neuvedených v této příručce naleznete na stránkách www.romamatrix.eu/casestudies Pro více informací o projektu Roma MATRIX navštivte stránky www.romamatrix.eu
18
Další příručky dobré praxe Příručka dobré praxe 1: Ohlašovací a poradenská centra Příručka dobré praxe 2: Sítě prosazující práva Příručka dobré praxe 3: Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči Příručka dobré praxe 4: Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání Příručka dobré praxe 5: Zaměstnanost Romů Příručka dobré praxe 6: Mezikomunitní mediace Příručka dobré praxe 7: Romské komunitní zdravotní mediátorky Příručka dobré praxe 8: Mentoring Romů ve veřejných institucích Příručka dobré praxe 9: Romské protirasistické kampaně a pozitivní zobrazování Všechny příručky jsou dostupné na stránkách: www.romamatrix.eu/goodpracticeguides
19
www.romamatrix.eu Tato publikace byla zpracována v češtině
