Roma MATRIX Příručka dobré praxe 7. Romské komunitní zdravotní mediátorky
Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie „Základní práva a občanství“. Za obsah publikace odpovídá výlučně Social Marketing Gateway a v žádném případě nereprezentuje názory Evropské komise. Vytvořil: Social Marketing Gateway © Roma MATRIX 2015
Úvod Příručka je o romských zdravotních mediátorech a zejména o roli, kterou na této pozici plní romské ženy, jejichž práce směřuje ke zlepšení informovanosti o klíčových zdravotních problémech a přístupu ke zdravotní péči v rámci romských komunit. Jde o jednu z řady devíti příruček, které dosud vyšly coby součást celého bloku textových výstupů projektu Roma MATRIX. Roma MATRIX je projekt, který má za cíl boj s rasismem, intolerancí a xenofobií a zvýšení integrace prostřednictvím řady aktivit v rámci Evropy. S dvaceti partnery v deseti státech jde o jeden z největších projektů zaměřených na integraci Romů v Evropské unii (EU). Příručky dobré praxe jsou určeny pro pracovníky veřejné správy, terénní pracovníky a ostatní, kteří se s problematikou setkávají při své praxi, a potřebují relevantní zdroje informací. Poskytují přehled o řadě témat dotýkajících se bariér nebo výzev, kterým čelí Romové po celé Evropě. Příručka zkoumá důvody, proč jsou zdravotní mediátoři potřební k tomu, aby pomohli řešit závažné zdravotní nerovnosti v oblasti zdraví, kterými trpí romské komunity napříč celou Evropou. Předkládá přehled současné praxe zapojování zdravotních mediátorů v Evropě a specificky se soustředí na aktivity partnerů projektu Roma MATRIX, kteří byli do aktivit zdravotních mediátorů zapojeni. V této oblasti bylo učiněno mnoho důležitých poznatků. Je také přehledem dosavadní praxe v zapojování zdravotních mediátorů v Evropě a specificky se zaměřuje na konkrétní činnost partnerů projektu Roma MATRIX, kteří byli do aktivit romských mediátorů zahrnuti. V rámci rozvoje koncepce romských zdravotních mediátorek jsme dospěli k mnoha klíčovým poznatkům.
3
Východiska a kontext V rámci celé Evropy mají Romové v porovnání s ostatními etnickými skupinami horší zdravotní stav a obtížnější přístup ke zdravotnickým službám. Méně Romů je očkovaných, mají oproti průměru horší výživu a vyšší míru nízké porodní hmostnosti, úmrtí při porodu a tuberkulózy. Naděje dožití Romů je nižší a dětská úmrtnost vyšší v celé Evropě. Tyto vícenásobné nerovnosti v oblasti zdraví představují závažné překážky na cestě k začlenění a plnohodnotnému občanství Romů. Slabé zdraví mezi Romy je úzce spjato se společenskými determinanty zdraví a jednou z klíčových jsou vědomosti a přístup ke zdravotní péči 2. Romové mají také mnohem větší obtíže, v porovnání s jinými etnickými skupinami, s docházkou a využívání zdravotnických zařízení a pravděpodobnost jejich diskriminaci ve zdravotnickém systému je vyšší.3 Tento nedostatek přístupu ke zdravotnickým službám zhoršuje jejich zdravotní stav. Počet zdravotních mediátorů V Evropě je využívání pomoci zdravotních mediátorů k řešení výše uvedených problémů stále rozšířenější. Například v Makedonii, Rumunsku, Srbsku a na Slovensku se odhaduje, že v roce 2012 v těchto zemích pracovalo téměř 650 zdravotních mediátorů a v Bulharsku v roce 2010 bylo aktivních 380 romských zdravotních mediátorů.4 Role zdravotních mediátorů Zdravotní mediátor je prostředníkem, který usnadňuje přístup ke zdravotním a sociálním službám ohroženým skupinám obyvatel, se zaměřením na etnické menšiny zahrnující Romy. Mnoho z těchto zdravotních mediátorů jsou ženy. Ve skutečnosti většina uchazeček o pozici romského zdravotního mediátora jsou ženy. 5 Konkrétní aktivity, které zdravotní mediátoři vykonávají: Pomoc jednotlivcům při získávání osobních dokladů a zdravotního pojištění. Pomoc (a podpora) jednotlivců při docházce k lékaři. Pomoc místním zdravotnickým organizacím s konkrétními na zdraví zaměřenými kampaněmi. Nakontaktování klientů na relevantní zdravotní, sociální a vzdělávací služby. Vedení komunitních vzdělávacích akcí na podporu zdraví. Poskytování cílené zdravotnické asistence. Poskytování právní pomoci Romům, kteří mají zkušenosti s diskriminací nebo jiným porušováním lidských práv v oblasti zdravotní péče. Zdravotní mediátorky Některé země zaměstnávají na pozici zdravotních mediátorů pouze ženy, jiné jak ženy, tak muže. Některé program usilují o zmocňování romských žen skrze školení zdravotních mediátorů a projekty zaměstnanosti. V těchto případech mohou tyto romské ženy sloužit jako vzory pro další ženy v komunitě. Další výhodou, které romské ženy v pozici mediátorky představují, je fakt, že klientky – ženy - raději hovoří o svých zdravotních problémech s jinými ženami. V mnoha komunitách je to
4
právě žena, která přebírá hlavní odpovědnost za zdraví dětí a dalších členů rodiny. Tudíž fakt, že ženy zastávají pozice romských zdravotních mediátorek znamená, že lze takto oslovit větší množství žen a jejich rodin a napojit je na zdravotnické služby. Klíčovou úlohou romských zdravotních mediátorek (a zdravotních mediátorů obecně) je zvýšení míry očkování, které je typicky mezi Romy nižší. Romové čelí vyššímu riziku propuknutí nemocí, jako jsou spalničky a zarděnky, jež obě mohou vést k vážným komplikacím a to především tam, kde je nedostatečný přístup ke zdravotním službám. Existuje velká poptávka po informacích a cílených očkovacích kampaních a akcích pro romskou populaci6. Snaha o vymýcení chorob jako jsou spalničky a zarděnky nebude na evropské úrovni pravděpodobně nikdy úspěšná, pokud se v těžko dostupných komunitách, jakými jsou např. romské komunity, nedosáhne zvýšení míry očkovanosti. Mnoho obvyklých obav ohledně očkování je v rámci romské komunity stejný jako v rámci širší společnosti. Rodiče se například obávají vedlejších účinků a podceňují riziko dětských chorob, kterým lze očkováním předcházet. Navíc v romských komunitých se k tomuto přístupu připojují ještě obavy a podezření, že například očkování způsobuje neplodnost. Více než jiné vyloučené komunity tak Romové potřebují informace o očkování a o tom, jak funguje. Mnoho romských dětí také není naočkováno z důvodu, že jejich rodiče nemají zdravotní pojištění a mají tak menší napojení na system zdravotnických služeb, nebo proto, že jejich děti nejsou u lékářů registrovány. Světová zdravotnická organizace – regionální ředitelství pro Evropu, prohlásila, že řešení zdraví romských dětí je důležité a snížení nerovností v oblasti zdraví je jedním z jejich cílů v rámci plánu „Health 2020“.
5
Hlavní témata Řada vzájemně souvisejících faktorů přispívá k mnoha problémům, jakými jsou neschopnost samostatného života nebo zranitelnost vůči diskriminaci, kterou zažívají romské děti opouštějící ústavní zařízení. Toto zasahuje do institucionální politiky, sociálních služeb a komunitních aktivit a je spjato s oblastmi, které řeší partneři projektu Roma MATRIX. Romové nemají napojení na zdravotnické služby Přístup romské komunity ke zdravotnickým službám je komplexní problém. Nedostatečný přístup může být zapříčiněn tím, že Romům chybí osobními doklady nebo jiné dokumenty, které jsou nezbytné pro zdravotní pojištění. Zřejmě nemají peníze na zaplacení převozu do zdravotnických zařízení nebo k úhradě dalších výdajů vztahujících se ke zdravotní péči. Mohou být také zrazováni svou špatnou zkušeností nebo tím, že se doslechli o diskriminaci ve zdravotnickém systému. Romské ženy a muži jsou při zprostředkování zdravotní péče potřeba Zatímco většina romských zdravotních mediátorů jsou ženy, které poskytují zdravotní poradenství také mužům, je potřeba, aby roli zprostředkovatele zastávali take romští muži. V rámci romských komunit nemají ženy někdy dostatek autority, aby rozhodovaly o antikoncepci, nebo řešily domácí násilí. Proto je pro posun a změnu v těchto oblastech klíčová úloha romských mužů a jejich úzká spolupráce s romskými zdravotními mediátorkami při řešení otázek vztahujících se k reprodukčnímu zdraví, domácímu násilí a genderovým nerovnostem. Možnosti mediátorů v řešení diskriminace a při ochraně práv Romů jsou omezené Možnosti romských zdravotních mediátorů jsou s ohledem na to, čeho mohou dosáhnout, omezené. Především v případech, kdy dochází k diskriminaci při využívání zdravotnických služeb a odpírání Romům jejich práv. Je proto důležité poskytovat Romům vzdělávání v oblasti diskriminace a přístupu založeném na právech. Stále však z formálního hlediska mají slabé pověření k řešení situací v případech, kdy nejsou práva Romů dodržována. Existuje proto otázka, jaká jsou realistická očekávání od toho, kam až mohou zdravotní mediátoři při obraně práv Romů dojít, v porovnání s možnostmi řešení těchto případů diskriminace ze strany neziskových organizací nebo jiných orgánů. Kontrola a podpora romských zdravotnických pracovníků se různí V Evropě se modely kontroly romských zdravotních mediátorů různí. Mediátoři mohou být pod dohledem pracovníků neziskové organizace, nebo tam, kde formálně jsou součástí systému, na ně dohlížejí pracovníci zdravotnických zařízení nebo místní správy. V některých případech romští zdravotní mediátoři udávají, že jsou se svými vedoucími v kontaktu jen velmi málo nebo vůbec. To znamená, že se ztrácí mnoho příležitostí, jak zvyšovat zdravotnickým mediátorům jejich povědomí o fungování zdravotnických služeb a možnostech zlepšení přístupu Romů k němu. Znamená to taky, že další zdravotničtí pracovníci nemají příležitost lépe pochopit potřeby romské komunity a to, co zdravotní služby potřebují, aby se staly vice orientované na lidi a zvýšily svou kulturní citlivost.
6
Nové postupy Nasazení romských zdravotních mediátorů je rozšířeno v celé Evropě. V některých zemích, především v Rumunsku a Bulharsku, jsou národní program zdravotní mediace dobře zavedeny a toto povolání je vládou oficiálně uznáváno. Zkušenosti projektu Roma MATRIXu Parneři projektu Roma MATRIX přispívají k rozvíjející se praxi romských zdravotních mediátorů (viz další kapitola „Příklady dobré praxe projektu Roma MATRIX“). Partneři byli zapojeni do různorodých aktivit. Jednalo se o organizování konferencí a workshopů, rozvoj dovedností a kvalifikace mediátorů, mentorskou podporu a terénní práci v romských komunitách, která zapojovala romské ženy v jejich přirozeném prostředí, kde mohly rozvíjet své znalosti o základních tématech, tj. místních zdravotnických službách a přístupu k nim. Některé případy dalších užitečných pohledů a inovativní praxe vzešlých ze sítě partnerů projektu Roma MATRIX: Bulharsko V Bulharsku je model zdravotních mediatorů velmi dobře zaveden již od roku 2001. V roce 2007 byla zdravotní mediace Romů uznána jako oficiální profese a byla založena síť Národních zdravotních mediátorů (v r. 2007). Síť nyní sdružuje více jak 140 romských zdravotních mediátorů, kteří pracují v romských komunitých po celé zemi. V roce 2011 přispěli romští zdravotní mediátoři k realizaci 10 000 očkování a 12 706 preventních vyšetření Romů. V roce 2011 bylo pro zdravotní mediátory založeno profesní sdružení ‘Zurale Romnia’. Jeho cíle zahrnují ochranu práv a zájmů mediátorů a zlepšení jejich pracovních podmínek, rozvoj partnerství s podobnými profesními organizacemi pro přenos dobré praxe, zajištění profesního a osobnostního rozvoje svých členů a výkon činnosti zaměřené na zlepšení zdravotní situace Romů v Rumunsku. 7 Řecko Zdravotní centra pro Romy, která vznikala v průběhu let 2001-2008 v rámci implementace Národního akčního plánu romské integrace, zaměstnávala romské zdravotní mediátory jako prostředníky pro usnadnění komunikace mezi Romy a poskytovateli zdravotnických služeb. V budoucnosti budou tato centra přejmenována na Zdravotní centra pro Romy a sociálně znevýhodněné skupiny. Budou usnadňovat holistický přístup ke zdravotnickým službám a jejich poskytování, aniž by toto téma brali výhradně jako romský problém. Romové však budou pojímáni jako jedna z mnoha ohrožených skupin, která bude mít užitek z aktivity spojující celou komunitu. Itálie Konkrétní program zacílený na mediaci s celonárodním prvkem je ROMED, společná iniciativa Rady Evropy a EU, která cílí na vyškolení členů romské komunity
7
v rolích mediátorů v následujících oblastech - zdraví, vzdělávání, sociální záležitosti, zaměstnanost. Zároveň usilují o zlepšení komunikace mezi Romy žijícími v určité oblasti a místními orgány. Národní strategie integrace Romů také plánuje program školení a mediace koordinovaný Oddělením občanských svobod a přistěhovalectví Ministerstva vnitra, které by mělo proškolit okolo 500 osob v jižní Itálii (region Kalábrie, Kampánie, Puglia a Sicílie), s možností dalšího opakování školicích modulů v dalších regionech. V rámci realizace vzdělávacích kurzů zaměřenýh na mediaci, plánují navýšit účast romských žen (minimálně na 100 romských žen). Aktivita bude financována Oddělením pro rovné příležitosti. Polsko Romové v Polsku netvoří homogenní komunitu, proto akce na usnadnění mediace musí být pojímány v kontextu romsko-neromských vztahů. Programy komunitní mediace nejsou v Polsku příliš známy a na místní úrovni nejsou místními orgány výrazně podporovány. V poslední době byly aktivity směřující k vyškolení a zaměstnávání „sociálních mediátorů” realizovány romskými neziskovými organizacemi. Ačkoliv jsou tyto projekty stále v počáteční fázi, již teď se objevuje pozitivní zpětná vazba na projekty realizované ve městě Kamienna Góra v Dolním Slezsku (Tokarz, 2012) 8 a aktivity probíhající v Západním Pomořansku pod hlavičkou Polského romského sdružení „Szczecinek“. Sociální mediátoři jsou Romové, kteří pomáhají ostatním Romům formou poradenství při využívání zdravotnických a sociálních služeb, při hledání práce a při orientaci v systému sociálních dávek. Tato pozice stále není polskými úřady oficiálně uznávána, přesto však rostoucí počet romských sdružení a regionálních kanceláří školí a zapojuje sociální mediátory do svých projektů a programů. Rumunsko Program romských zdravotních mediátorů má v Rumunsku nejdelší funkční historii a ze všech zemí na světě je zde nejvíce institucionalizován. Rumunské ministerstvo práce přidalo profesi romských zdravotních mediátorů na oficiální seznam povolání v roce 2011 a v roce 2010 byla 145 romskými zdravotními mediátory založena profesní organizace. Národní program zdravotních mediátorů v Rumunsku a jejich síť romských vzdělávacích mediátorů je dobrých příkladem, jak lze současně docílit ekonomických i zdravotních cílů. „Program zdravotní mediace: příležitost pro zvýšení zaměstnanosti romských žen” byl financován Evropským sociálním fondem, Operačním programem pro rozvoj lidských zdrojů 2007-2013 a realizován Romským centrem pro zdravotní politiku SASTIPEN.9 Hlavním cílem projektu bylo zvýšení zaměstnanosti romských žen a usnadnění jejich přístupu na trh práce, aby se zabránilo sociálnímu vyloučení a podporovala společnost založená na principech rovných příležitostí. Zároveň tyto ženy informovaly a vzdělávaly příslušníky romských komunit v oblasti jejich práv při využívání zdravotnických služeb, o konkrétních problémech jednotlivých
8
onemocnění a prevenci. Projekt podporoval implementaci národního program zdraví a dosáhl dvou významných zlepšení: Rozvoj strategických a inovativních nástrojů nezbytných pro podporu programu zdravotní mediace vytvořením Centra pro školení a autorizaci zdravotních mediátorů. Vytvoření Jednotky pro technickou asistenci, monitoring a evaluaci k vyhodnocení aktivit zdravotních mediátorů v kontextu decentralizace veřejných zdravotnických služeb v Rumunsku. Slovensko Slovenský státní program zdravotní mediace, administrovaný krajskými úřady pro veřejné zdraví mezi lety 2007 a 2011 zahrnoval 30 mediátorů fungujících jako prostředníci mezi zdravotním systémem (především praktickými lékaři) a romskými rodinami žijícími v osadách. S pouhými 30 mediátory byl program v kontextu velkého množství vyloučených lokalit velmi nevyhovující. Vzhledem k problémům s přidělováním státní dotace byl do roku 2013 pozdržen. V roce 2013 začal stát realizovat projekt „Zdravé komunity“, díky kterému došlo k nárůstu počtu zdravotních mediátorů na 108, kteří spolu s dalšími 12 koordinátory působí ve 102 lokalitách. První fáze projektu trvala od června do listopadu 2013 a zahrnovala vyškolení mediátorů. Romští zdravotní mediátoři jsou vyškoleni a vedeni jejich místním úřadem pro veřejné zdraví. Jeden den v týdnu jsou na úřadu přítomni, aby zaevidovali práci uplynulého týdne a naplánovali si ji na ten příští. Až dva dny pak tráví realizací vzdělávacích seminářů a klientskou intervencí v místních romských komunitních centrech. Hlavním úkolem romských zdravotních mediátorů je poskytovat zdravotní vzdělávání přímo v komunitě a usnadňovat komunikaci mezi romskými pacienty a lékaři. Cílem je identifikovat v rámci romských komunit lídry a směřovat je k tomu, aby se stali prosazovateli změn směrem ke zdraví prospěšnému chování.
9
Příklady dobré praxe projektu Roma MATRIX Partneři z Velké Británie, Řecka, Bulharska a Rumunska vytvořili v rámci projektu Roma MATRIX aktivity pro romské zdravotní mediátorky, aby lépe napojili romské komunity se zdravotnickými službami, zvýšili míru očkovanosti dětí a obecně zlepšili zdravotní stav lidí žijících v romských komunitách. Důležitou částí projektu byla školení a podpora pro romské zdravotní mediátorky a v každé zemi byla rovněž zorganizována konference. Školení zahrnovala širokou škálu témat, jakými bylo: jak se vypořádat s diskriminačními praktikami zdravotníků, důležitost pravidelných vyšetření pro těhotné ženy, zlepšení využívání před a poporodní péče, jak podpořit zdravější životní styl, což zahrnuje výživu a pohybovou aktivitu, podpora odvykání kouření a překonání bariér při přístupu ke zdravotnickým službám. Ve všech oblastech působnosti partnerů zdravotní mediátorky představovaly důležité spojení mezi romskými komunitami a zdravotnickými odborníky. Školení poskytovaná partnery Roma MATRIXu zvýšila sebevědomí romských zdravotních mediátorek a zmocnila tyto ženy, aby se odhodlaly měnit jejich vlastní životy, stejně tak jako zlepšovat přístup ke zdraví a informovanost v celé komunitě. Níže uvedené příklady dobré praxe vychází z postupů využívaných partnery Roma MATRIxu a upozorňují na to, jaké pozitivní dopady tato dobrá praxe přinesla. Mezi osvědčené postupy patří šíření pozitivních zpráv, potírání diskriminace a podpora porozumění mezi mladými lidmi, užívání skutečných životních příběhů a podpora vzájemného porozumění mezi Romy a Neromy, mediace pro řešení nebo/a prevenci probíhajících konfliktů. Snížení diskriminace a pomoc romským ženám při využívání předa poporodních služeb v Bulharsku Národní síť zdravotních mediátorů v Bulharsku soustřeďuje mnoho romských žen, které jsou velmi dobře seznámeny se specifickými potřebami a problémy romských žen a jejich rodin v místních komunitách. Dvě romské zdravotní mediátorky, které se účastnily školení realizovaného pod hlavičkou projektu Roma MATRIX, pracovaly v malém městě Blagoevgrad, ve třech lokalitách, kde žije 3 000 Romů. Zde podporovaly romské ženy, které neměly žádné zdravotní pojištění. Mnoho z nich již mnoho let nenavštívilo lékaře. Těhotné ženy navštěvovaly gynekology jen zřídka, protože neměly dostatek peněz na zaplacení vyšetření, konzultací a kontrol. Jejich těhotenství tak nebyla lékařem sledována. Na nemocnici se obrátily jen v případě, že šly do práce, nebo měly doma děti bez lékařské pomoci. V roce 2012 bylo zavedeno nové nařízení, které umožňovalo přístup k před- a poporodní péči pro těhotné ženy a umožnilo její financování skrze Krajský fond zdravotního pojištění. Nařízení č. 26 poskytuje pomoc zdravotní asistenky pro ženy, které nejsou zdravotně pojištěny a umožňuje provádění vyšetření mimo rámec povinného zdravotního pojištění pro děti a těhotné ženy.
10
Navzdory tomu se v terénu nedařilo zlepšení prosadit a Romům byl přístup k těmto službám stále odpírán. Gynekologové odmítali zaregistrovat těhotnou ženu, která nebyla pojištěna, protože měli dojem, že zde není žádná záruka, že jim budou kontroly proplaceny. Povzbuzeni školením, které absolvovaly, zdravotní mediátorky navštívili právničku fondu, která případ osobně prošetřila. Vyjasnila zdravotním mediátorkám postup a připravila pro gynekology pokyn, kde uvedla, že zdravotní mediátorky mají opravnění s nimi komunikovat. Právnička také popsala, co by měli gynekologové udělat, aby jim fond jejich platby proplatil. Absolvované školení na téma diskriminace a jak ji identifikovat a na téma legislativy a dostupných zdrojů jim tedy velmi pomohlo. Výsledkem bylo, že se podařilo navýšit počet romských žen, které využívají před a poporodní zdravotnickou péči. Tři až čtyři těhotné romské ženy nyní každý měsíc navštěvují lékaře za účelem předporodního vyšetření. Dopad toho, co se těmto dvěma romským zdravotním mediátorkám podařilo je nyní patrný v romských komunitách po celém Bulharsku. Byla to důležitá názorná ukázka. Skrze národní síť jsou šířeny informace a osvědčené metody mezi zdravotní mediátory a ti následně zmocňují mnoho romských žen, aby zlepšily a změnily jejich životy. V mnoha dalších lokalitách romské ženy bez zdravotníhoh pojištění nyní využívají základní předporodní kontroly, které by si v minulosti nemohly dovolit. Romské zdravotní mediátorky pokračují ve zjišťování, jak by toto nařízení mělo fungovat a jak by mohlo být využito na dalších místních klinikách. Národní síť zdravoních mediátorů řekla „příště budeme bojovat za legislativní změny, budeme podrobně sledovat implementaci a postupy přímo v praxi.“ „Odpovědnost za zdraví naší společnosti leží v rukou zdravotnických odborníků stejně jako v rukou každého z nás. My jako zdravotní mediátory musíme zajistit snadnější, efektivnější a důvěryhodnější přístup ke zdravotní péči pro těhotné ženy a jejich děti. Každé vítězství v tomto ohledu je obrovské vítězství. Každý krok tímto směrem znamená lepší život pro každého z nás a lepší zdravotní péči.” (romská zdravotní mediátorka z Blagoevgradu, Bulharsko) „Matky a děti mají od státu speciální ochranu. Je to napsáno v ústavě, ale je to pravda také v praxi? … Ano, toto je první krok, ale nečinnost institucí v uplatňování těcho předpisů je ohromující. Úspěch zdravotních mediátorek, které každodenně bojovaly s byrokracií a úředníky, kteří nevykonávají svoje povinnosti, je velmi důležitý a musí být uznán, protože bez jejich úsilí by těhotné ženy ze znevýhodněných romských komunit stály mimo rámec zdravotnických služeb. Zdravotní mediátorky prošlapávají cestu a usnadňují to jak lékařům, tak pacientům. Zajišťují přístup, jednoduchý přístup, pro nejvíce ohrožené lidi a jsou schopny sdílet svoje vědomosti a metody s ostatními svými více než 150 kolegy po celé zemi.” (lékař pohotovostního oddělení, Blagoevgrad, Bulharsko)
11
Podpora začínajících zdravotních mediátorek skrze napojení je na mentory z obce, Bulharsko Zdravotní mediátoři (jak ženy, tak muži) pracující s Národní sítí zdravotních mediátorů mají za povinnost projít čtrnáctidenním školicím kurzem na Lékařské univerzitě. Zde jsou seznamováni se sociální a zdravotní legislativou, společensky významnými a infekčními nemocemi, antikoncepcí a plánováním rodičovství a dalšími tématy vztahujícími se ke každodenní práci v romských lokalitách. Po jeho absolvování obdrží certifikát, který je opravňuje k tomu, aby byli jmenováni jako zdravotní mediátoři přímo obcí. Na počátku jejich práce jako městských úředníků čelili zdravotní mediátoři neznámému a mnohdy nepřátelskému prostředí. V mnoha obcích je zdravotní mediátor jediným Romem pracujícím v týmu s Bulhary nebo Turky. Potřebují také čas, aby se seznámili s požadavky, které na ně klade veřejná instituce (etiketa, výkaznictví, hierarchie). Nemohou se spolehnout na pomoc nebo radu kolegy a musí se učit metodou pokus–omyl. Být Romem je často překážkou a v oblasti komunikace a společných aktivit se mohou vyskytnout problémy. Národní síť zdravotních mediátorů využila projekt Roma MATRIX a jeho aktivitu „Mentoring ve veřejných institucích“ k pokusu o překonání těchto problémů, zdravotní mediátoři začali pracovat na obcích a tři zdravotní mediátoři byli navázáni na obecní zaměstnance. Tato aktivita měla následující dopady: Lepší a rychlejší přijetí nových romských mediátorů v rámci institucí. Zvýšení důvěry ve zdravotní mediátory pracující pro Romy jako následek podpory mentora. Více spolupracující instituce a jednodušší řešení případů kvůli osobnímu zapojení mentora. Ve velmi krátkém čase začali zdravotní mediátoři efektivně pracovat v romských lokalitách a pomáhali lidem lépe využívat zdravotní a sociální služby. Překonání negativního přístupu vůči romským zdravotním mediátorům ze strany některých představitelů institucí. „Mým největším zadostiučiněním je, že pomáhám lidem. Když si nejsem schopna poradit s nějakými obtížemi sama, obrátím se na mého mentora, místostarostu pana Nenova. Pomůže mi a já s ním můžu počítat, protože pokud nebudu schopna problém vyřešit sama, může mě podpořit. Tímto způsobem buduje mou autoritu před institucemi a lidmi a pomáhá mi cítit se jako romská mediátorka silnější, mít vyšší sebevědomí a sebeúctu, protože má práce je potřebná.” Ganka, zdravotní mediánka v Tvarditsa
12
Školení nových romských migrantů v tom, jak využívat zdravotní služby a řešit řadu klíčových otázek v oblasti zdraví, VB Projekt „Roma Women’s Health Champions“ (Obránci zdraví romských žen) realizovaný nadací „Big Issue“ v Severní Anglii byl nastaven tak, aby nabral a vyškolil množství ženských komunitních mediátorek v místních romských komunitách v regionech Yorkshire a Humber. Tyto zdravotní mediátorky mají za cíl pomáhat překonávat dosavadní kulturní bariéry v rámci národních zdravotnických služeb nebo v rámci jejich vlastní komunity a zpřístupnit klíčové zdravotnické služby pro jejich komunity a je samé. Pro vyškolení romských žen na pozice romských zdravotních mediátorek regiony Yorkshire a Humber zorganizovaly sérii zdravotnických školení. Školení zvýšilo znalosti a povědomí účastníků o místních zdravotnických službách, stejně jako zlepšilo pochopení konkrétních zdravotních potřeb jejich komunity a přiblížilo nástroje, jak je naplňovat. Školení zahrnovala řadu setkání, v nichž byla řešena témata jako např. porodnictví, domácí zdravotní asistenti, podpora zdraví, závažné zdravotní stavy, zdravý životní styl/stravování, odvykání kouření, stres, únava, domácí násilí, fyzická cvičení. Účast výrazně překonala očekávání. Setkání se zúčastnilo 69 žen a 21 z nich bylo na všech setkáních. Mnoho z účastnic se shodlo, že pro Romy přicházející do Velké Británie bylo obtížné pochopit, jak využívat zdravotnické služby, protože jim nerozuměli. Po skončení školení ženy udávaly, že se zlepšila jejich informovanost o dostupných zdravotních službách. Obzvláště byly rády, že nyní věděly, jak se dostat k zubaři a praktickému lékaři a objasnily si roli porodních asistentek a domácích zdravotních asistentů. Setkání se zdravotnickými odborníky také rozptýlilo některé mýty, které jsou v rámci romské komunity zakořeněné. Kromě zlepšení povědomí o nabízených službách účastnice setkání také přiznávaly, že nyní mají více informací o tom, jak rozeznat některé zdravotní stavy, jako je například infarkt, astma a stres. Ženy také tvrdily, že si byly při kontaktu se zdravotnickými službami jistější a předávaly tyto informace dál do své komunity. Některé ženy také uznaly, že nyní jsou lépe schopny řešit některé situace související s nezdravým životním stylem, jako je nezdravá strava, kouření a nedostatek pohybu. Udávaly také, že udělený certifikát měl pozitivní vliv na jejich sociální pohodu a šance na trhu práce. Účastníci z řad zdravotnických odborníků jako následek svého zapojení do projektu mluvili o lepší informovanosti a vnímavosti při práci s romskými komunitami.
13
„…České ženy se bojí rodit ve Velké Británii. Často jedou kvůli porodu do své původní země. Obávají se jazykové bariéry, toho, že doktoři tady nejsou tak dobří a že je nepochopí. To, že jim mohu říct o práci porodní asistenky a že jsou poskytovány tlumočnické služby, bude pro mnoho žen úlevou. …” (Marie, žena, 31 let, z České republiky, žena, která žije ve Wakefield 3 roky a nyní se ve Wakefiled účastní projektu Roma Women Health Champions) „…Zjistila jsem se, že je toho více, co můžu doma udělat při péči o mé zdraví a o zdraví mé rodiny. Po skončení každého setkání jsem svým přátelům a rodině řekla, co jsem se dozvěděla a podpořila ostatní v tom, aby se lépe starali o své zdraví … Tato setkání změnila můj život. Mám teďka více informací o tom, jak se starat o sebe, mého syna a ostatní. Taky doklad o absolvování bude dobrý pro moji budoucí práci pečovatelky....” (Zsuzsanna, Romka, která se účastní projektu Roma Women Health Mediators v Mirfieldu) „Setkání pro mě znamenala opravdovou změny. Zaregistrovala jsem se teď na kliniku odvykání kouření, která také nabízí plávání a tělocvičnu zdarma. Kouřila jsem 20 let, takže tohle je pro mě opravdu velký krok.” (Irena, 39 let, matka pěti dětí, která byla pravidelnou účastnicí Roma Women Health Champions v Leedsu) Další postupy partnerů projektu Roma MATRIX V Řecku bylo třem romským ženám poskytnuto školení o tom, jak řešit bezprostřední zdravotní problémy a informace o hygieně a gynekologických problémech. Ve spolupráci s Červeným křížem zdravotní mediátoři zprostředkovali gynekologické vyšetření jedné stovce žen. Ženy také podporovaly terénní práci zubařů a pediatrů v romských osadách. Poskytováno bylo také poradenství o přístupu a využívání zdravotnických institucí. V Rumunsku Asociace romských žen (ARŽ) provedla sérii návštěv a setkání v lokalitách, aby identifikovala, kde by mohla být mediace užitečná. Asociace zjistila, že velké množství romských rodin nebylo zaregistrováno u praktického lékaře a nedostává se jim proto lékařské péče. V rodinách, které nebyly registrovány, nebyly děti naočkovány proti dětským nemocem. Asociace zprostředkovala kontakt mezi romskými rodinami a veřejnými orgány a pomohla Romům s vyplněním potřebným formulářů pro registraci u praktického lékaře. Okolo 20 původně nezapsaných Romů je nyní registrováno a jejich děti byly očkovány. Ve Velké Británii romští zdravotní mediátoři získali informace a byli schopni podpořit ostatní ženy v jejich komunitě při odvykání kouření. Kouření je vnímáno jako silná součást romské kultury, kouří dokonce i děti. Ženy měly možnost navštěvovat kurzy odvykání kouření a byly jim měřeny jejich hladiny kysličníku uhelnatého. Jedna žena, která kouřila 40 let, aktuálně pravidelně navštěvuje kurzy s jasným cílem přestat.
14
Byly uspořádány také kurzy na téma zdravého životního stylu, výživy a cvičení. Jedna žena se nechala slyšet:„Nevěděla bych, jak začít se změnami pro mé zdraví a se cvičením. Chtěla jsem zhubnout, ale nevěděla jsem, kde začít, nebo které jídlo mi může pomoct.“ Projekt „Roma Women’s Health Champions“, realizovaný také ve Velké Británii, v Yorkshiru, měl za cíl překonat dosavadní kulturní bariéry v rámci zdravotnických služeb nebo jejich vlastních místních komunit. Na základě následné evaluace se ukázalo, že ženy byly obzvláště šťastné, že se dozvěděly, jak využívat zubaře, praktické lékaře, porodní asistentky a domácí zdravotní asistenty. Zapojení zdravotničtí odborníci také prokázali větší informovanost a citlivost při jednání s Romy. Ve Velké Británii stravovací návyky a zejména výživa hrají zásadní roli v prevenci nepřenosných onemocnění mezi slovenskou romskou komunitou. V důsledku chudoby, dietních faktorů, nízké spotřeby ovoce a zeleniny v jejich vlastních zemích, mnoho Romů čelí zvýšenému riziku obezity, kardiovaskulárních chorob a diabetu druhého typu. Romské ženy při diskuzích s romskými zdravotními mediátory vyjádřily své odhodlání zlepšit jejich zdraví a celkovou pohodu tím, že při vaření budou používat zdravé ingredience a budou cvičit. Prostřednictvím těchto aktivit se romské ženy dozvěděly, že zdravé stravování je přínosné jak pro jejich zdraví, tak sebeúctu.
15
Ponaučení pro tvorbu strategií a praxi Tato část příručky přináší ponaučení z činnosti partnerů Roma MATRIX. K jejich formulaci přispělo i lepší porozumění problematice díky mezinárodní nebo mezistátní působnosti akcí pod záštitou projektu Roma MATRIX. Ponaučení 1 – Legislativa a předpisy samy o sobě přístup a rovné zacházení s Romy nezajistí Zdravotnické služby si musí být vědomy a případně musí být aktivně motivovány k tomu, aby jednaly v souladu s legislativou a předpisy vytvořenými pro otevření přístupu Romům ke zdravotnickým službám. I přes velké množství evropské legislativy a pokynů v otázce práv Romů, stále zbývá ještě hodně práce k zajištění toho, aby poskytovatelé služeb Romy nediskriminovali. Podpora a pomoc Romům při využívání zdravotnických služeb je důležitá, především v prostředí, kde se službami nejsou obeznámeni a kde s nimi měli malý nebo vůbec žádný předchozí kontakt. Stejně tak je důležité pracovat s lékaři a zajistit, že jsou si vědomi práv Romů a všech opatření, která byla pro zlepšení přístupu Romů ke zdravotnickým službám zavedena. Ponaučení 2 – Zapojení romských zdravotníků může být oboustranně přínosně podporováno zaměstnanci běžných služeb Existuje značný prostor pro podporu jak integrace, tak kompetencí romských zdravotnických pracovníků skrze propojování s dalšími zaměstnanci služeb. Je třeba podporovat snahy o zvýšení počtu romských zdravotnických odborníků. A ti mohou být podpořeni i za cenu nízkých nebo nulových nákladů. Metody jakými jsou napojení nových romských pracovníků na již zavedený personál, mentoring nebo náslechy, jsou relativně snadné a nízkonákladové způsoby, kterými lze rychle rozvíjet sebedůvěru a dovednosti Romů, jež dosud pracovní zkušenost nemají. Touto cestou se může budovat informovanost o tom, jak služby fungují a co Romové potřebují proto, aby měli ke službám lepší přístup. Tyto postupy a metody také nabízejí cestu, jak bořit překážky a stereotypy, které mohou mezi běžnými zaměstnanci služeb existovat, neboť se v nich stále často objevuje značná a zakořeněná diskriminace vůči Romům a dalším minoritním skupinám. Tímto způsobem je využíván potenciál dosavadních služeb při podpoře začleňování Romů. Pracovníci ve službách se stávají spíše aktivní složkou integrace než její překážkou. Přínos z toho mají všichni - Romové, organizace poskytující služby i jejich zaměstnanci.
16
Ponaučení 3 – Prosazování a podpora zdraví v rámci romských komunit není jen práce pro několik vyvolených, mnoho romských žen má v tomto ohledu pozitivní roli Rozvoj zdravotních kompetencí a znalostí žen v rámci romských komunit může být inkluzivním a zmocňujícím procesem. Výuková setkání na téma zdraví a zdravotnických služeb zaměřená na romské ženy mohou být jak užitečná, tak zábavná. Školení může pokrývat celkou šíři základních témat týkajících se zdraví, stejně tak může být kreativní a interaktivní v případě, kdy se jedná o témata jako je zdravé stravování, dovednosti v oblasti vaření a o to, jak si užít pohybovou aktivitu. Během těchto setkání může vzniknout i prostor pro romské ženy, aby se dozvěděli více o tom, co je pro ně v širším okolí k dispozici a začali se na tyto aktivity napojovat. Pro výuková setkání na komunitní bázi je zde také příležitost jít nad rámec poskytování informací a zařadit zvyšování povědomí o zdravotních záležitostech mezi romskými ženami do šířeji pojatého úsilí o rozvoj potenciálu romské komunity. Například tam, kde se Romové začnou díky setkáním více propojovat s širší nabídkou aktivit, je velká perspektiva rozvoje nových sociálních vztahů a sítí.
17
Odkazy na zdroje 1. Open Society Foundations (2011) „Roma Health Mediators’ Successes and Challenges“. OSF, New York. Říjen. http://www.opensocietyfoundations.org/sites/default/files/roma-health-mediators20111022.pdf 2. Matrix Knowledge (2014), Roma Health Report 1. Health Status of the Roma Population, Srpen 2014. http://ec.europa.eu/health/social_determinants/docs/2014_roma_health_report_en.pdf 3. Světová zdravotnická organizace (2013), Roma Health Mediation in Romania. Roma Health – Case Study Series, No http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0016/235141/e96931.pdf?ua=1 4. Evropská komise (2011). Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions. COM(2011) 173 final. 5. Open Society Foundations (2011), Roma Health Mediators’ Successes and Challenges. OSF, New York. Říjen. http://www.opensocietyfoundations.org/sites/default/files/roma-health-mediators20111022.pdf 6. Vaccines today, Nov 20, 2013, „Bridging the gap: health mediators help reach Roma“. http://www.vaccinestoday.eu/vaccines/bridging-the-gap-health-mediators-help-reachroma/ 7. Světová zdravotnická organizace (2013), Roma Health Mediation in Romania. Rome Health – Case Study Series, dostupné na: http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0016/235141/e96931.pdf?ua=1 8. Tokarz, 2012. „Roma MATRIX Country Report: Poland“’. Universita Salford, Manchester a Universita York. Červen 2014. VB. 9. www.sastipen.ro
18
Další zdroje Výzkumnou složkou projektu Roma MATRIX je zjišťování, jak jsou v deseti členských státech prezentovány a zaváděny Národní strategie pro integraci Romů (NRIS) a další strategie zaměřené na inkluzi Romů. Zvláštní důraz je kladen na způsoby vypořádávání se s protiromských rasismem, stejně jako na pokroky, které členské státy udělaly v klíčových oblastech zájmu širšího projektu Roma MATRIX. Zdroje zahrnují:
Deset národních zpráv - jedna z každého státu účastnícího se Roma MATRIX projektu. Zprávy jsou napsány různými autory a zabývají se tematickými oblastmi důležitými pro Roma MATRIX.
Průběžná výzkumná zpráva Roma MATRIX přináší přehled klíčových témat nadnesených autory deseti samostatných zpráv členských zemí Roma MATRIX.
Brown, P., Dwyer, P., Martin, P. and Scullion, L. (2014) Roma MATRIX Průběžná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.
Závěrečná výzkumná zpráva projektu Roma MATRIX, která dokumentuje empirickou činnost a závěry, vznikla zapojením více než 130 klíčových účastníků v deseti členských zemích, dostupná od dubna 2015.
Brown, P., Dwyer, P., Martin, P., Scullion, L. and Turley, H. (2015 – v přípravě) Závěrečná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.
Veškerý výzkum projektu Roma MATRIX je dostupný na stránkách www.romamatrix.eu/research Více informací o případových studiích projektu Roma MATRIX uvedených i neuvedených v této příručce naleznete na stránkách www.romamatrix.eu/casestudies Pro více informací o projektu Roma MATRIX navštivte stránky www.romamatrix.eu
19
Další příručky dobré praxe Příručka dobré praxe 1: Nahlašování a poradenská centra Příručka dobré praxe 2: Sítě prosazující práva Příručka dobré praxe 3: Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči Příručka dobré praxe 4: Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání Příručka dobré praxe 5: Zaměstnanost Romů Příručka dobré praxe 6: Mezikomunitní mediace Příručka dobré praxe 7: Romské komunitní zdravotní mediátorky Příručka dobré praxe 8: Mentoring Romů ve veřejných institucích Příručka dobré praxe 9: Romské protirasistické kampaně a pozitivní zobrazování Všechny příručky jsou dostupné na stránkách: www.romamatrix.eu/goodpracticeguides
www.romamatrix.eu Tato publika byla zpracována v češtině
