Publikace inovativních metodik RP ROMA
Občanské sdružení "Sdružení Romů Severní Moravy" Karviná 2008
PROJEKT ROMCENTRUM JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
SBORNÍK METODIK PROJEKTU ROMCENTRUM Publikace inovativních metodik RP ROMA
Autorka obrázku: TEREZA CICHÁ z Gymnázia Karviná, výherkyně 3. ročníku výtvarné soutěže pro děti ze ZŠ realizované v rámci projektu Romcentrum (rok 2008 na téma „Žijí mezi námi“, 2. místo ve III. věkové kategorii)
Obsah: ÚVOD …………………………………………………………………….. 3 TERÉNNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ……………………………………………. 4 VÝJEZDY TERÉNNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (1. kolo) ……………… 8 VÝJEZDY TERÉNNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (2. kolo) ……………… 10 ZÁVĚR ………………………………………………………………. 12
MENTORING ……………………………………………………………. 14 LIDÉ ZAPOJENÍ DO MENTORINGU ……………………………. 15 PRŮBĚH MENTORINGU …………….…………………………… 17 JAK PRACOVAT S DOBROVOLNÍKY …………………………. 22 SUPERVIZE A MONITORING MENTORINGU ………………… 22
ROMCENTRUM A JEHO POBOČKA …………………………… 25 VOLNÝ ČAS ……………………………………………………….. 25 KONKRÉTNÍ CÍLE ……………………………………………….. 27 ZÁJMOVÉ KROUŽKY V ROMSKÉM KULTURNÍM A SPOLEČENSKÉM CENTRU, NA AKADEMII J.A. KOMENSKÉHO A NA ZŠ DRUŽBY ………………………. 28 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ……………………………………… 31
PŘEDPROFESNÍ PŘÍPRAVA ……………………………………. 36
PROJEKT ROMCENTRUM JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
2
ÚVOD
Tato publikace je výstupem projektu „Romcentrum“ realizovaného a financovaného v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL . Program
Iniciativy
Společenství
EQUAL
(CIP
EQUAL)
je
spolufinancován z EU – Evropského sociálního fondu.
Sborník popisuje inovativní metodiky vybraných projektových aktivit. Prostřednictvím tohoto sborníku metodik se může široká veřejnost seznámit s některými inovativními postupy, které byly použity při práci s cílovou skupinou Romů. Cílem realizovaných aktivit byla pomoc dětem, mládeži i dospělým zaměřená na motivaci ke vzdělávání, zprostředkovaně pak k zájmu o změnu vlastních návyků a životního stylu, a tím snižování handicapu ve vzdělání a kvalifikaci, který brání řádnému začlenění příslušníků romských komunit do společnosti.
Metodiky byly aplikovány především ve vyloučených lokalitách. Ovšem jejich použití lze přizpůsobit pro jiné lokality i různé cílové skupiny.
3
TERÉNNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Občanské sdružení "Sdružení Romů Severní Moravy" z Karviné uskutečnilo
v rámci
projektu
Iniciativy
společenství
EQUAL
„Romcentrum“ dvě kola tzv. terénního vzdělávání. První kolo probíhalo ve vyloučených lokalitách v Karviné, Orlové a Horní Suché, kolo druhé pak v Karviné, Horní Suché a Ostravě.
Cílem terénního vzdělávání je motivovat účastníky ke vzdělávání, nepřímo také k zájmu o změnu návyků a životního stylu. Cílovou skupinou tohoto projektu jsou Romové. Jednou z překážek, které brání začlenění příslušníků romských komunit do společnosti je handicap ve vzdělání a kvalifikaci. Zejména na severní Moravě a v severních
Čechách
vznikají
vyloučené
lokality
koncentrací
osob
s vysokou
postižených
sociálním
úpadkem.
Terénní
vzdělávání by mělo aktivně přispívat k řešení problémů cílové skupiny Romů, hlavně při řešení aktuálních problémů komunity, která si nemůže poradit s nově vzniklými problémy. Je to nový způsob učení ve vyloučených lokalitách.
Pro účely terénního vzdělávání je využíván autobus, který jako
interaktivně
funguje vybavená
pojízdná učebna, v níž probíhá školení. Lektoři tak mohou přijet přímo
do
vybraných
lokalit
za
cílovou skupinou „na domácí půdě“.
4
Běžné vzdělávání cílových skupin probíhá v prostředí učeben, které nejsou vždy přítomny v dané lokalitě, a je proto složité dostat cílovou skupinu do těchto prostor. Právě mobilita lektorů a také nulové náklady cílové skupiny v oblastech ohrožených sociální exkluzí zvyšují motivaci pro účast na vzdělávání. Terénní vzdělávání se
flexibilně přizpůsobuje také místním a časovým podmínkám
cílové skupiny.
Principy terénního vzdělávání
1.
Příjezd lektora do místa pobytu potenciálního účastníka vzdělávání.
2.
Motivace vlastním příkladem.
3.
Motivace příkladem Romů, žijících mimo osady.
4.
Krátké tématické bloky s cílem vzbudit zájem o téma.
5.
Vzdělávání založené zejména na vizuálních podnětech.
6.
Modelové situace se zapojením účastníků.
7.
Odměna za účast.
8.
Preference při výběru do rekvalifikačního kurzu.
5
Terénní vzdělávání v důsledku zvyšuje samostatnost cílové skupiny při získávání pracovního uplatnění, při komunikaci na úřadech a v neposlední řade získává informace o legislativních změnách, které jsou pro život cílové skupiny důležité, ale kterou tato skupina registruje s velkým zpožděním, čímž vznikají problémy při jednáních na jednotlivých úřadech.
Vzdělávání tohoto typu tedy spočívá v setkání romských komunit se vzdělavateli v prostředí, které je osadníkům známé, blízké, ve kterém se cítí bezpečně. Hned na počátku je zapotřebí získat důvěru účastníků terénního vzdělávání. To se opírá především o osobní kontakt terénního pracovníka se členy komunity, kterou dobře zná. Z tohoto důvodu byli lektoři vybíráni zejména z řad sociálních
pracovníků,
kteří
byli
před
samotným
zahájením
terénního vzděláváni proškoleni.
Jako optimální se jeví plánovat jednotlivé výjezdy do terénu tak, aby byly v souladu s oblastí - terénem, ve kterém terénního pracovníka znají. Hlavním podnětem pro motivaci účastníků jsou subjektivní výpovědi lektorů - terénních pracovníků o jejich práci v terénu se zaměřením na osobní profesní historii.
Samotné školení je založeno zejména na motivaci prostřednictvím příkladů z praxe a na vizuálních podnětech (DVD s příklady, modelové situace, obrázky apod.) Délka trvání jednoho tématického bloku by se měla pohybovat v rozmezí 1,5 - 2 hodiny, vlastní vzdělávací aktivita v rozmezí 40 – 60 minut. Pro potřeby takovéhoto školení jsou vhodné krátké a pro cílovou skupinu atraktivní tématické celky. 6
Metodicky je každý blok postaven na jiných metodách. V prvním tématickém celku je využito modelové situace telefonování a vizuálních podnětů – obrázků, které budí v lidech individuální emoční projevy. Druhý tématický blok se opírá také o vizuální podnět – DVD záznam, který má vysokou informační hodnotu a silný motivační náboj. Třetí tématický blok je založen na případových studiích a srovnávání jednotlivých případů, které demonstrují rozdílné přístupy a chování osob, ohrožených exekucí. Doplňkové téma má především vysokou informační hodnotu a vychází z případů z praxe.
Na základě zpětné vazby, tj. připomínek cílové skupiny a zkušeností z výjezdů lze vyvodit několik závěrů, tím i podnětů do budoucna. Velký vliv má příprava terénu od terénních sociálních pracovníků. Největší zájem měli účastníci o témata jako exekuce a dluhy. Termíny výjezdů je třeba plánovat vždy v závislosti na termínech vyplácení dávek sociální péče. Osvědčilo se, když byl lektorský tým složen ze dvou lektorů. Doporučuje se, aby lektorský tým tvořili především Romové.
Pro zajištění účasti je nezbytné předem informovat občany z dané lokality. Pouze letáky, na kterých je oznámeno, kdy bude vzdělávání probíhat, nestačí. Motivační předměty se neosvědčily. Je však třeba mít drobné odměny pro děti. Silné stránky terénního vzdělávání jsou především rychlý přenos informací k cílové, flexibilita. Slabé stránky pak lze vidět v nedůvěře cílové skupiny či možných problémech s pronájmem autobusu. Velký důraz pak musí být kladen na výběr lektorů a vhodných tématických okruhů.
7
VÝJEZDY TERÉNNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - I. kolo (2006)
V prvním kole terénní vzdělávání byly vybrány čtyři základní tématické celky: Komunikace a vzhled, Pracovní uplatnění, Aktuální problém – Exekuce a Doplňkové téma – Bydlení. Doplňkové téma mělo sloužit pro případ potřeby dalšího výjezdu do terénu nebo jako alternativní téma pro ty oblasti, ve kterých jsou exekucí postiženi všichni nebo téměř všichni romští občané.
8
Přehled výjezdů v prvním kole:
témata výjezdů: Komunikace a sebeprezentace, Pracovní uplatnění Romů, Pozor exekuce
Celkem bylo osloveno 501 a proškoleno 320 osob.
1. výjezd
Orlová - ul. Slezská, ul. Lipová, ul. Záchranářů
2. výjezd
Karviná-Hranice, Vagónka, Karviná - Doly, Průkopník, Karviná 6, ul. Fučíkova
3. výjezd
Karviná-Doly, Slovinec, Karviná 6, Vyhlídka, Horní Suchá – Důl František
4. výjezd
Karviná 6 – ul. Fučíkova, Karviná Doly – Průkopník, Karviná - Vagónka
5. výjezd
Orlová Poruba – ul.Lipová, ul. Záchranářů, ul. Spojenců
6. výjezd
Karviná 6 – Fučíkova, Karviná Doly – Průkopník, Karviná - Vagónka
7. výjezd
Orlová Poruba – ul.Lipová, ul. Záchranářů, ul. Spojenců
8. výjezd
Karviná 6 – Vyhlídka, Karviná – Slovinec, Horní Suchá - Důl František
9. výjezd
Karviná - Vyhlídka, Karviná - Sovinec
9
VÝJEZDY TERÉNNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - II. kolo (2007)
Druhé kolo bylo zaměřeno na ověření metodiky terénního vzdělávání, které probíhalo v období září až listopad 2007, převážně k tématům osvětového vzdělávání v návaznosti na novou legislativu v sociální oblasti na nové možnosti v oblasti vzdělávání pro cílové skupiny. Rovněž pak na nově připravené vzdělávací programy v rámci samotného projektu „Romcentrum“ a dále i nabídek jiných neziskových organizací pracujících s cílovou skupinou a nově připravené
nabídky vzdělávání v rámci
Úřadu práce v Ostravě.
Součástí všech výjezdů terénního vzdělávání bylo skupinové a individuální poradenství. Vyškolení lektoři terénního vzdělávání, s bohatými zkušenostmi z terénní sociální práce se zabývali všemi sociálními problémy účastníků vzdělávání – ať už z oblasti bydlení, sociální péče, vzdělávání, získání dávek hmotné nouze, nebo dávek státní sociální podpory.
Nově
byly do terénního vzdělávání
zařazeny lokality ve městě Ostrava, které byly navrženy a vybrány spolu s romským poradcem Magistrátu města Ostravy.
10
Přehled výjezdů v druhém kole: témata výjezdů: Možnosti řešení sociální situace a Současné možnosti doplnění vzdělání a zvýšení uplatnění na trhu práce
V rámci druhého kola terénního vzdělávání bylo osloveno 543 osob a proškoleno 231 osob (z toho 165 žen).
1. výjezd
Ostrava - Mar.Hory - Bedřiška, Ostrava-Vítkovice ul.Sirotčí
2. výjezd
Karviná - ul. Havířská, ul. Květinová, Karviná Hranice - Vagónka
3. výjezd
Karviná - ul. Makarenkova, Karviná – Tř. Družby
4. výjezd
Ostrava - Mar.Hory-Bedřiška, Ostrava - Vítkovice ul.Sirotčí
5. výjezd
Ostrava-Vesnička soužití, Ostrava - Liščina
6. výjezd
Ostrava-Vesnička soužití, Ostrava – Liščina
7. výjezd
Horní Suchá – ul. Důlní, Průkopník, Karviná - Doly
8. výjezd
Ostrava Radvanice – Trnkovec, Ostrava Radvanice –Lipina
9. výjezd
Ostrava Radvanice – Trnkovec, Ostrava Radvanice –Lipina
10. výjezd
Orlová Poruba – Spojenců, Orlová – ul. Lipová
11. výjezd
Ostrava – ul. Palackého, Ostrava Přívoz – Přednádražní
12. výjezd
Ostrava – ul. Palackého, Ostrava Přívoz – Přednádražní
13. výjezd
Ostrava – Zárubek, Ostrava - Kunčičky
14. výjezd
Ostrava – Zárubek, Ostrava – Kunčičky
11
Závěr:
Silné stránky rychlý přenos informací k cílové skupině - při změně legislativy, zdravotní rizika atd. výběr lektorů - lektor musí mít důvěru cílové skupiny, musí znát problematiku lokality a problémy lidí žijících v lokalitě, musí umět komunikovat s cílovou skupinou a přizpůsobit svůj výklad věkové struktuře lidí, kteří právě do autobusu přistoupili flexibilita - okamžité přizpůsobení témat výuky dle potřeby cílové skupiny a lokality, rychlý přesun do lokalit, ve kterých nastala nutnost podat informace kladný ohlas cílové skupiny hlavně z odloučených lokalit, ve kterých terénní nebo soc. pracovníci působí pouze v omezeném čase nebo vůbec a tato skupina lidí nemá téměř žádné aktuální informace o dění v obci
Slabé stránky nedůvěra cílové skupiny v cokoli nového, apatie, obavy pronájem autobusu - vhodnější je mít stejný autobus i řidiče, stabilní vybavení technikou výběr lektorů (lektor musí mít důvěru cíl. skupiny, musí znát problematiku lokality a problémy lidí žijící v lokalitě, musí umět komunikovat s cílovou skupinou a přizpůsobit svůj výklad věkové struktuře lidí, kteří právě do autobusu přistoupili) výběr vhodné tématiky, která je pro cílovou skupinu zajímavá a srozumitelná volba vhodného termínu výjezdů - v období výplat dávek je cílová skupina téměř bez zájmu o cokoli, třídní schůzky, počasí - zima
12
Dojmy ze strany cílové skupiny vyzněly vesměs pozitivně. Účastníci hodnotili terénní vzdělávání jako velmi dobré. „Probíraná témata, zejm. exekuce a bydlení, a informace získané od lektorů nám velmi pomohly. Přístup lektorů byl také dobrý a příjemný. I ukázky na videu byly zajímavé a poučné.“ A zazněla také doporučení: „Romy je třeba nalákat hned při příjezdu autobusů. Například romskou hudbou. Stačila by jedna písnička a v autobuse by se hned vytvořila přirozená atmosféra.“
Metodiku terénního vzdělávání lze upravit podle potřeb uživatelů (organizací) i cílové skupiny. Realizátor terénního vzdělávání volí tématiku podle svého zaměření a respektuje veškeré potřeby cílové skupiny. Připomínky z řad cílové skupiny pak detailně upravují produkt dle jejich okamžitých potřeb. Produkt (terénní vzdělávání) tedy mohou využít různé organizace a přizpůsobit ho vlastnímu zaměření. Metodika terénního vzdělávání byla úspěšně validována dne 5. února 2008 bez připomínek. Účastníci validačního jednání: Autoři:
Lubomír Kuznik (Sdružení Romů Severní Moravy) Bc. Irena Piskořová (Ajak Karviná)
Externí experti:
Ing. Michaela Pacanovská (Škola Dakol)
Peers:
Ing. Michaela Žilková (RPIC-ViP)
Mgr. Igor Malík ZŠ. Komenského Ing. Stanislav Sobol (Policie ČR) Potenc. uživatelé: Ing. Jan Rychlý (Úřad práce Karviná) Stanislav Koudelka (Policie ČR) Cílová skupina:
Eva Kropivnická, Božena Heráková
13
MENTORING
Cílem mentoringu je ukázat dětem na základě kladného příkladů úspěšných lidí – mentorů – nabízené možnosti, rozšířit jejich obzory a pozitivně je motivovat k seberealizaci, pocitu zodpovědnosti a zlepšit úroveň jejich vzdělání, také ve vztahu k budoucímu pracovnímu uplatnění. V rámci projektu Romcentrum bylo zapojeno pět dětí ze základních škol a pět mentorů.
Mentoring je určitý druh alternativního způsobu podpory dítěte v jeho osobnostním růstu a školní úspěšnosti. Kvůli motivaci ke studiu a snaze najít vhodné budoucí povolání je třeba podpořit každého žáka co nejindividuálněji - naplnění potřeb, získání a procvičení sociálních dovedností jednotlivých dětí je odrazovým můstkem k motivaci ke studiu a volbě budoucího povolání. Pro tyto potřeby je vhodný právě individuální přístup mentora k dítěti v rámci mentoringového programu. Tento program je určen především dětem bez otevřeného a naplňujícího zázemí v ohledu ke studijním potřebám, ať už je příčinou
tohoto
nedostatku
nezájem,
neznalost
prostředí
či
neznalost jazyka ze strany rodiny. Jde o přátelský vztah dítěte a dobrovolníka - mentora, který je zpravidla studentem VŠ/VOŠ, tj. má studijní zkušenosti a je v tomto směru dobrým vzorem. Dobrovolnost ze strany mentorů je důležitá vzhledem k charakteru činnosti.
14
Lidé zapojení do mentoringu:
Koordinátor Pro každý program, do něhož se zapojuje více lidí, je důležitá jedna spojující osoba, která je k dispozici pro všechny v případě problémů, nejasností, otázek. Koordinátor
je
spojovatelem
mezi
dobrovolníky
a
supervizorem,
všemi
dětmi
a
účastníky
dobrovolníky, programu
a
organizací. Jde zároveň o jednotící článek programu, kdy je koordinátor ten, − kdo má být všem účastníkům programu k dispozici, − kdo má vědět co a jak má probíhat (supervize, schůzky, školení), − kdo má přehled o uskutečňovaných aktivitách − kdo pracuje na rozvoji programu ad. Funkce koordinátora je důležitá pro koordinaci programu, čímž je myšleno zajištění: − náboru dobrovolníků, − školení dobrovolníků, − náboru / vytipování dětí, − nasmlouvání externích spolupracovníků (např. supervizor programu), − monitoringu setkávání dobrovolníků s dětmi, − účasti dobrovolníků na supervizi a její konání, − psaní zpráv, − evaluace programu.
15
Mentor Mentor je dobrovolník, který mám zájem o práci s dětmi. A kamarád, který nabízí pomoc a podporu, sdílí zkušenosti a vědomosti s dítětem. Mentor by měl věřit svému kamarádovi, být k němu pravdomluvný a upřímný, pomáhat mu řešit problémy (někdy se kamarádi baví o osobních problémech, někdy si vysvětlují látku do školy). Je vhodnější, když je mentor plnoletý. Jinak by měl být mentor pro dítě studijním vzorem a modelem, což nejvíce splňuje právě student, který dále pracuje na svém vzdělávání. Motivací pro dobrovolníky je především jejich zájem a chuť spolupracovat s dětmi i s organizací. Za svou „práci“ nejsou nijak finančně ohodnoceni. Ideálními mentory jsou plnoletí studenti SŠ, VŠ, VOŠ. Studenti jsou vhodní z několika důvodů: mohou lépe působit jako studijní vzor, mají více volného času, jsou věkově relativně blízcí dětem, mají čerstvé zkušenosti ze školy, jsou ochotni dělat něco zadarmo.
Supervizor Role supervizora je významná především pro supervizi (více viz oddíl Supervize a monitoring mentoringu). Jde o profesionála (psycholog či sociální pracovník se zkušenostmi z podobných programů),
který
pomáhá
dobrovolníkům,
koordinátorovi
a
samotnému programu dál se vyvíjet a překonávat různé problémy. Důležité pro tuto funkci je nestrannost a objektivnost, která je zaručena jedině tím, že supervizor je profesionál a není zaměstnaný v organizaci.
16
Průběh mentoringu
Získání mentorů – dobrovolníků K náboru je vhodné využít služby internetu a návštěvy na školách: − inzerát a články na vlastních internetových stránkách organizace, − inzeráty na internetu − letáky vyvěšené na různých fakultách, nástěnkách menz a kolejí a VOŠ s pedagogicko-sociálním zaměřením, − také přímými nábory formou přednášky koordinátora mentoringu o programu na výše zmíněných školách. Je důležité mít potenciálním dobrovolníkům co nabídnout za jejich služby, tj. například možnosti spolupráce v rámci organizace, služby organizace, přístup k internetu apod.
Úvodní školení mentorů Školení je důležitou součástí programu, protože připraví studenty na práci s dětmi. Proto je třeba mít připravené školení ještě před náborem a zapojením dobrovolníků do programu. Školení by mělo být nejlépe dvoudenní. Nejvhodnější způsob je společný pobyt všech zúčastněných v nějakém objektu mimo organizaci
a
město
vzhledem
k vytvoření
kolektivu,
větší
soudružnosti a koncentrovanosti. Akce může též dobře probíhat i v sídle organizace v určenou dobu během dvou po sobě jdoucích dní (např. v pátek od 16:00 -19:00 a v sobotu od 9:00 -18:00).
17
Účastníci školení vedle zájemců o dobrovolnictví by měli být následující: − supervizor programu (psycholog nebo sociální pracovník) − koordinátor programu (může být i zkušený koordinátor dobrovolníků z jiné organizace) − pedagog − dlouhodobě spolupracující dobrovolník
Cílem školení je seznámení dobrovolníků s cíli, posláním, pravidly, historií a principy samotného programu, projektu i celé organizace (skrze koordinátora/y). Je důležité navodit příjemnou atmosféru a blíže se seznámit navzájem (tuto část by zprostředkoval supervizor programu).
Součástí by měly být různé rozehřívací hry pro zaktivování a navození příjemné atmosféry, zkoušení rolí v modelových situacích (jako je například první setkání s klientem), upřesňování nejasností, obav a představ ze strany dobrovolníků, rozvíjení komunikačních schopností, atd. (to vše by měl zajistit supervizor mentoringu ve spolupráci s koordinátorem programu a zkušeným koordinátorem).
Pedagog může zprostředkovat informace vztahující se k specifickým vlastnostem a odlišnostem spojených s danou skupinou dětí při výuce. Zkušený koordinátor přispěje svými zkušenostmi ze školení a znalostmi v problematice práce dobrovolníků s dětmi v podobném projektu.
18
Školení mentorů
Osvědčený dobrovolník pak může předat pocity z vlastní činnosti a nezávisle informovat o programu. Výstupem školení by měl být certifikovaný
dobrovolník
připravený
na
obtížnou
práci
se
znevýhodněnými dětmi.
V této fázi náboru dobrovolníků se pravděpodobně někteří účastníci rozhodnou dále nespolupracovat. Po školení by mělo v nejbližší době dojít k zapojení dobrovolníků do mentoringu.
19
Vytvoření dvojice mentor – dítě Nejefektivnější forma zvolení ideálních párů je dána jak vstupními pohovory mentora s koordinátorem i se supervizorem a vyplněnými dotazníky (kde jsou zaznamenána veškerá relevantní životopisná data dobrovolníka), tak aktuální potřebou některých dětí. Proto dvojice nevznikají spontánně, ale jsou vytipovány koordinátorem programu
ve
spolupráci
s koordinátorem
a
supervizorem
mentoringu. Vždy vznikají pouze páry studentka-dívka, student-chlapec, aby se předešlo projevům náklonnosti, které by přesahovaly rámec programu. Zároveň nelze nikoho nutit, aby byl s někým ve dvojici, pakliže nechce. Dítě i mentor jdou do vztahu dobrovolně. Dobrovolnost a zájem je to nejdůležitější, aby vztah mohl dobře fungovat.
Před úvodním setkáním mentora s dítětem je proto důležité, aby si koordinátor promluvil s každým z potenciálního páru zvlášť, a tak mentor i dítě mají prostor se k tomu nezávazně vyjádřit. Pokud mají zájem, pak oba/obě přijdou na seznamovací schůzku za přítomnosti koordinátora, který páru pomůže si domluvit první společnou schůzku.
Pokud
v prvních
setkáních
dobrovolníka
s dítětem
vzniknou z jedné nebo z druhé strany překážky (např. antisympatie), které by bránily v dalším přátelském udržování vztahu, pak se tento vztah ukončí. V opačném případě se dvojice může plně zapojit do mentoringového programu. Mentor i dítě mají vždy právo vztah ukončit, vyjádřit jakékoli negativní pocity, postěžovat si, atd. s koordinátorem a mentoři i se supervizorem mentoringu.
20
Smlouvy a další dokumentace s mentory Mentor sepíše s organizací smlouvu o průběhu a pravidlech mentoringového programu, dále mentor musí podepsat prohlášení o mlčenlivosti ve věcech dítěte, programu a organizace.
Dobrovolníci jsou zavázáni psát po každé schůzce s dítětem zápis, kde je uvedeno datum, místo, čas a náplň činnosti setkání. Koordinátor zajistí na konci roku (rozuměj školního) distribuci a vyplnění evaluačního dotazníku všemi dobrovolníky.
Jak se schází dobrovolník s dítětem Mentor a dítě se schází většinou jednou týdně. Na jejich schůzkách by neměl být nikdo další, protože právě to, že se dítěti a právě jen jemu věnuje starší kamarád, je velice důležité pro jejich vztah a zlepšení schopností a dovedností dítěte samotného. Mnohdy jde o jediného člověka v životě dítěte, který je pravidelně dítěti k dispozici. Věnuje se určitý čas jen jemu a je zde pouze pro něj.
Náplň společných setkání záleží na domluvě studenta s dítětem, ale zpravidla jde např. o: návštěvu školy na den otevřených dveří, návštěvu výstavy, posezení v kavárně, společné vytváření referátů a domácích úkolů do školy, sportovní činnost jako plavání, atd.
Jelikož schůzky dobrovolníka s dítětem se odehrávají převážně během studenější části roku, musí oba hledat místa, kde by se mohli scházet. Pro dvojici je zároveň důležité poznávat nová místa, která obyčejně dítě nemá možnost navštívit či vidět. Pro účely pomoci
21
s výukou jsou na místa schůzky kladeny jen nároky v podobě možnosti soustředit se na práci (což nesplňuje například kavárna).
Na děti a na mentory by měly být kladeny jen minimální finanční nároky. Program by měl setkání do určité výše hradit, nebo dvojice musí být schopna zařídit se podle svých finančních možností za pomoci nabídek od organizace a ostatních dobrovolníků a jejich zkušeností. Finanční bariéry mohou vztah s mentorem a účel programu znehodnotit nebo zcela znemožnit. Jak pracovat s dobrovolníky
Důležitá
je
podpora
a
ohodnocení
dobrovolníků.
Proto
se
uskutečňují supervize, kde je kladen důraz především na podporu. Na společných setkáních mentorů se supervizorem a koordinátorem (viz část Supervize a monitoring mentoringu) dochází k vzájemné výměně a předávání zkušeností o možných aktivitách v rámci schůzek s dětmi. Jinak se koordinátor programu snaží činnost mentorů podporovat a motivovat odměnami za dobrou spolupráci formou např. drobných dárků, nabízení služeb poskytovaných organizací, lístky na kulturní akce aj. a dlouhodoběji spolupracujícím dobrovolníkům jsou předávána ocenění v podobě certifikátu. Supervize a monitoring mentoringu
Supervize je potřebnou a nutnou součástí kvalitního fungování dobrovolnického programu, jelikož bez pravidelného setkávání mentorů s mentory pod dohledem zkušeného supervizora, který je nezávislou složkou ve vztazích (mezi mentory a organizací, mezi
22
mentory
a
dětmi,
mezi
koordinátorem
a
mentory,
mezi
koordinátorem a dětmi), nelze ani dostatečně monitorovat jejich činnost, ani dát prostor dobrovolníkům se dostatečně vyjadřovat a sdílet s ostatními zkušenosti, problémy, pocity a zážitky.
Program je supervidován zkušeným supervizorem (psycholog nebo sociální pracovník, který má zkušenosti z podobného programu) na setkáních mentorů a koordinátora jednou za měsíc na cca 2 hodiny – záleží na výskytu prázdnin, kdy se schůzky dobrovolníků s dětmi zpravidla nekonají, tudíž není ani potřeba se setkávat na supervizi.
V rámci těchto setkání by měli mentoři stručně sdělit náplň činnosti s klientem v uplynulém/ých setkání/ch (podporováni koordinátorem, který je na setkání připraven skrze poslané zápisy o schůzkách). Na supervizi by měly být otevřeny různé problémy ve vztazích s dětmi jako
například
problémy
v komunikaci,
nedorozumění
a
nepochopení se navzájem, názorové problémy s klientem a všechny možné potíže vyplývající z mentoringu.
Mentoři by měli ze supervize odcházet s pocitem, že se jim někdo věnuje, dbá na jejich potřeby a pomáhá jim řešit jejich problémy. Ze supervize je k dispozici zápis o setkání a průběhu programu, který je napsán supervizorem a posléze koordinátorem zaslán mentorům. Tento způsob umožňuje všem (i dobrovolníkům, kteří se nemohli zúčastnit setkání), aby měli přehled a byli informovaní o současné situaci.
23
Případné problémy v rámci jedné dvojice (ať už ze strany mentora, nebo dítěte) je možné řešit skrze supervizora i koordinátora, který je všem k dispozici během celého týdne (mailem, telefonicky, či osobně). Jelikož jsou děti dochází pravidelně na výuku, neměl by pro koordinátora mentoringu nastat problém nemožnosti kontaktovat se s nimi.
Koordinátor programu píše pravidelné zprávy o činnosti a fungování mentoringu, kde sepíše dosavadní vývoj, poznatky a zkušenosti.
24
ROMCENTRUM A JEHO POBOČKA
Občanské sdružení “Sdružení Romů Severní Moravy“ ve spolupráci s partnerskou základní školou ZŠ Družby a Akademií J.A. Komenského v Karviné nabízí dětem a mládeži možnost zapojení do zájmových kroužků v rámci projektu Iniciativy společenství EQUAL „Romcentrum“. Hlavním cílem je zapojení dětí a mládeže žijící v části města, která je ohrožena sociálním vyloučením, do volnočasových aktivit.
Realizované kroužky naplňují funkci odpočinkovou, zábavnou, sociální, preventivní, výchovnou a rozvojovou. Hlavním cílem bylo vytvoření zázemí pro volnočasové aktivity. Prostor zde pro děti vytvořený nefunguje jako nízkoprahové centrum, nýbrž jako klasický dům dětí
a mládeže,
kam děti chodí pravidelně a z vlastního
zájmu.
VOLNÝ ČAS
„Co si můžeme představit pod pojmem volný čas? Odpočinek, rekreaci,
zábavu,
zájmové
činnosti,
dobrovolné
vzdělávání,
dobrovolná společensky prospěšná činnost apod. Z hlediska dětí a mládeže je to čas mimo vyučování, čas, který skýtá dětem velké množství možností, aktivit a činností, které mohou, ale nemusejí dělat. V tom je zásadní rozdíl mezi školou, do které musí chodit, kde musí plnit povinnosti, učit se, připravovat se do ní. Řada dětí dokáže svůj volný čas využívat aktivně, hodnotně a organizovaně, existují ovšem skupiny dětí, které jej plnohodnotně nevyužívají nebo to 25
vůbec nedokáží. Často provozují činnosti živelně, v partě a jsou ohrožovány na zdraví (neorganizované aktivity, nekontrolované ze strany dospělých) nebo inklinují k sociálně patologickým jevům jako jsou záškoláctví, šikana, delikvence, kriminalita, drogy (především alkohol a tabák, ale i jiné) či propadají patologickým závislostem (např. gamblerství apod.).“1
Výchova k hodnotnému využívání volného času plní, mimo jiné preventivní funkci.2 Jedním z velmi aktuálních úkolů současné společnosti je těmto jevům zamezit, nabídnout dětem a mládeži kvalitní využívaní volného času širokou nabídkou volnočasových aktivit. Současně působit na skupiny, které inklinují k těmto projevům a eliminovat je.3
K realizaci zájmových činností slouží rozvětvený systém, od školských zařízení pro výchovu mimo vyučování a vzdělávání ve volném čase, přes různé formy celoživotního vzdělávání, až po kulturní a osvětová zařízení.4 Právě organizování smysluplného trávení volného času by mělo být součástí práce s dětmi a mládeží. Efektivní trávení volného času přispívá rovněž k
rozvoji funkční
5
gramotnosti mládeže.
1
ČECH, T.: Volný čas a způsob jeho trávení školáky v Brně. http://www.skolavpraxi.cz/wpimages/other/Cech, 11.3. 2008. 2 Společenská role výchovy. http://ireferaty.lidovky.cz/304/4102/Spolecenske-rolevychovy, 11.3.2008. 3 ČECH, T.: Volný čas a způsob jeho trávení školáky v Brně. http://www.skolavpraxi.cz/wpimages/other/Cech, 11.3. 2008. 4 Společenská role výchovy. http://ireferaty.lidovky.cz/304/4102/Spolecenske-rolevychovy, 11.3.2008. 5 JUCHELKA, G.: Pedagogika volného času. In: Manuál vzdělávacího programu rozvoje funkční gramotnosti mládeže. Moravskoslezský kraj 2008, s. 66.
26
KONKRÉTNÍ CÍLE
- umožnit dětem rozvíjet své schopnosti, dovednosti a talent formou volnočasových aktivit - smysluplné trávení volného času - samotná
realizace
gastronomický,
kroužků
výtvarný,
(počítačový,
dovedných
rukou,
taneční, sportovní,
jazykový apod.) - pravidelné akce dětí a rodičů - organizování soutěží - seznamování veřejnosti s výsledky - propagace aktivit (letáky, vývěsky, informační tabule) - organizování přednášek a besed
Předpokladem úspěšné realizace jakýchkoli volnočasových aktivit je samozřejmě zájem dětí a mládeže spolu s vhodným způsobem k zaujetí dětí pro pravidelnou návštěvu zájmových kroužků.
Prezentace výsledků činnosti dětí je také z jednou cest pro motivaci. V rámci projektu Romcentrum byly výsledky aktivit dětských kroužků představeny veřejnosti formou výstavy prací v Romské kulturní a společenské centrum (dále jen RKSC), vystoupeními v RKSC nebo zapojením gastronomického kroužku do soutěže kuchařů na dnech romské kuchyně. Činnost dětí byla také prezentována v médiích (regionální televize a tisk). Výrobky dětí ze ZŠ Komenského byly také rozdávány jako upomínkové předměty účastníkům Mezinárodní konference konané v říjnu 2007 v RKSC v Karviné.
27
Romské kulturní a společenské centrum slouží od svého vzniku v roce 2003 potřebám občanského sdružení “Sdružení Romů Severní Moravy“. Tato budova umožnila vytvořit prostor pro osvětové a vzdělávací, kulturně společenské aktivity romského etnika. Projekt Romcentrum navázal v realizaci volnočasových aktivit na již dříve zřízené zájmové kroužky a spoluprací s partnery projektu byly tyto aktivity rozšířeny. Akademie J. A. Komenského Karviná umožnila vytvořit pobočku Romského centra, aby děti žijící v okolí měly možnost a místo, kde by mohly efektivně
trávit svůj volný čas.
Kroužky fungují
v prostorách Střediska volného času dětí a mládeže OÁZA. Napomáhá dětem a mládeži zvládat obtížné životní situace, nabízí jim smysluplné trávení volného času a tímto se snaží naplňovat potřeby a zájmy dětí, zvyšovat tak jejich společenskou a vědomostní úroveň a minimalizovat riziko vzniku sociálně patologických jevů. Cílovými skupinami jsou děti a mládež ve věku od 6 do 17 let, žijící především v lokalitě Karviná – Nové Město, děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin převážně romského etnika, děti a mládež bez konkrétního cíle, děti a mládež s výchovnými problémy, kteří jsou často ohrožování sociálně patologickými jevy (záškoláctví, šikana, užívání návykových látek apod.) Základní škola Družby se nachází v okrajové části města Karviné, ve které žije vyšší podíl romských občanů. Odhadem tvoří romské děti 40% z celkového počtu žáků navštěvujících školu. Značná část dětí pochází ze sociálně slabého prostředí. Rodiče nejsou schopni zajistit dětem smysluplné trávení volného času. Zájmové kroužky v budově ZŠ Družby nabízí v odpoledních hodinách prostor pro volnočasové aktivity. 28
ZÁJMOVÉ
KROUŽKY
V RKSC,
NA
AKADEMII
KOMENSKÉHO A NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE DRUŽBY
Romské kulturní a společenské centrum
(Občanské sdružení “Sdružení Romů Severní Moravy“) Za Panelárnou 1659/4, 735 06 Karviná – Nové Město Tel. +420 596 325 790 e-mail:
[email protected] http://www.romcentrum.karvina.info
realizované kroužky v RKSC: - počítačový kroužek - taneční kroužek - gastronomický kroužek
Akademie J. A. Komenského
Mírová 1434, 735 06 Karviná – Nové Město Tel.: +420 596 315 303-04 Fax: +420 596 315 304 e-mail:
[email protected],
[email protected] http://www.ajak.karvina.cz
realizované kroužky na AJAK: - výtvarný kroužek - kroužek dovedných rukou
29
J.A.
Základní škola Družby, Karviná – Nové Město Třída Družby 1383, 735 06 Karviná – Nové Město Tel./fax: +420 596 311 317 e-mail:
[email protected] http://www. zs-druzby.cz
realizované kroužky na ZŠ Družby: - klub mladých redaktorů - Deutsch mit Spass - výtvarný kroužek - počítačový kroužek - sportovní kroužek - florbal - míčové hry - ringo 30
VOLNOČASOVÉ AKTIVITY
A. Počítačový kroužek (práce na PC)
Našlo zde uplatnění celkem 20 dětí převážně romského etnika, ze dvou oblasti Karviné – Nového Města ulic Havířská a Fučíkova, a Na Vyhlídce a Tř. Družby. V tomto kroužku je zaregistrováno celkem přes 40 dětí, ale ne vždy je ze strany dětí pravidelná docházka. Účastníci
kroužku se učí základům
výpočetní techniky, práce na počítači na uživatelské úrovní. Vlastní činnost v kroužku probíhá pravidelně v pondělí a čtvrtek odpoledne
v
prostorách
budovy
Romského
kulturně-
společenského centra v Karviné, i během letních prázdnin.
31
Tento kroužek je vhodný pro děti a mládež ve věku od 6 do 18 let. Jelikož byl o tento kroužek ze strany dětí čím dál větší zájem a sdružení mělo původně k dispozici pouze pět počítačů, zakoupilo SRSM v rámci projektu Iniciativy společenství EQUAL „Romcentrum“ v měsíci listopadu 2005 nová PC a IT zařízení, a tak se podařilo plně zajistit výuku v jeden den pro 10 dětí. Od roku 2005 využívají děti také internet, což je u dětí nejoblíbenější činnost. Prostřednictvím internetu využívají děti různé formy komunikace nebo si vyhledávají potřebné informace.
B. Kroužek vaření
Činnost samotného kroužku gastronomického probíhá od roku 2005. Našlo zde uplatnění celkem 10 dětí převážně romského etnika, ze dvou oblasti Karviné – Nového Města ulic Havířská a Fučíkova, a Na možnost pozitivní formy trávení volného času. Díky projektu došlo ke zlepšení podmínek pro výuku s dětmi.
32
Tím, že se děti schází v pracovním kolektivu mimo školu, změnil se jejich postoj k pracovním návykům. Děti začali pracovat v kolektivu s větším nasazením. Členky kroužku se v roce 2007 zúčastnily soutěže kuchařů ve vaření tradičních romských jídel v rámci pořádání „Dnů Romské Kuchyně“ a umístily se na 2. a 3. místě.
C. Taneční kroužek
Tento kroužek tvoří dívčí taneční skupina, která vznikla v roce 2007 na základě potřeb dětí. Děti si ve většině případech tvoří svou
vlastní
choreografii,
kterou
prezentují
na
různých
projektových a jiných společenských akcích Výuku zajišťuje vedoucí, která má s touto činností dostatečné zkušenosti.
D. Breakdance
Nově
realizovaná
aktivita.
Kroužek
bude
probíhat
vždy
v pondělky odpoledne, za účasti 5 - 10 chlapců. Tento kroužek vzniká na základě potřeb samotných dětí, při čemž si centra, které má k tomuto účelu vhodné nebytové prostory. budou samotné děti vytvářet svou choreografii. Pomocí projektu bude vytvořena chlapecká taneční skupina, kterou tvoří kluci starší 15ti let. Breakdance je moderní tanec, který je využíván po celém světě a u řady dětí je velice oblíbený.
33
E. Výtvarný kroužek
Činnost výtvarného kroužku probíhá již od roku 2005. V roce 2007 došlo na základě potřeb dětí a jejich rodičů k přemístění tohoto kroužku z budovy Romského kulturně-společenského centra v Karviné na pobočku Romcentra, která byla vytvořena na Akademii Jana Amose Komenského. Vlastní činnost v tomto kroužku probíhá pravidelně každé úterý odpoledne od 14. 00 do 15. 00 hod. Je zde zaregistrováno cca 80 dětí při čemž kroužek navštěvuje pravidelně třetina dětí převážně romského etnika, ze dvou oblastí Karviné – Nového Města ulic Havířská a Fučíkova, a Na Vyhlídce a Tř. Družby. Docházka na hodině výtvarného kroužku se pohybuje v rozmezí 5 až 20 dětí.
34
Účastníci výtvarného kroužku se seznamují s jednotlivými technikami výtvarného umění a se zpracováváním různých typů materiálu využívaných pro účely výtvarného umění. Například malování vodovými a temperovými barvami, kresba, malování temperami na kameny, malování slupovacími barvičkami na sklo, modelování figurek ze samotvrdnoucí hmoty, vytváření mozaiky z barevných papírů, výroba papírových draků, stolních her apod.
Finanční prostředky z projektu Iniciativy společenství EQUAL „Romcentrum“ byly použity na nákup spotřebního materiálu potřebného k výuce. Tento kroužek je vhodný pro děti a mládež ve věku od 6 do 16 let. Realizace kroužku dětem umožnila rozvíjet jejich schopnosti, dovednosti a talent.
Tím, že se děti schází v pracovním kolektivu mimo školu, změnil se jejich postoj k pracovním návykům. Děti začali pracovat v kolektivu s větším nasazením. Předpokládá se, že se účastníci kurzu zapojí do různých výtvarných soutěží konaných v rámci regionu, kraje či celé republiky. Prezentace výsledků (výrobků) je v současné době vystavena v budově romského kulturněspolečenského centra v Karviné.
35
PŘEDPROFESNÍ PŘÍPRAVA
Předprofesní příprava probíhající na ZŠ Komenského je určena zejména žákům se sociálním znevýhodněním. Tedy těm, jejichž rodiče nejsou schopni zajistit smysluplnou náplň volného času tak, aby byla v přímé souvislosti s jejich budoucností, tedy s jejich upotřebitelností na trhu práce.
ZŠ Komenského je jako jedna z deseti základních škol v České republice a jediná v Moravskoslezském kraji, která se aktivně účastní ověřování vlastního školního vzdělávacího programu s názvem „S mojí školou mě baví svět“. Priority programu jsou učení,
práce,
návrat
k tradicím,
kooperace,
komunikace,
multikultura, zdravý životní styl, ochrana dětí za mimořádných situací, nácvik práce s informacemi a mediální výchova.
Předprofesní
příprava
je
nedílnou
součástí
nejen
školního
vzdělávacího programu, ale také volnočasových aktivit, které škola nabízí žákům formou aktivit školní družiny a zájmových kroužků v rámci projektu EQUAL Romcentrum.
Žáci si mohli vybrat dílnu podle svého zájmu i podle vedoucí pedagožky. V pravidelné činnosti se žáci se učí pravidelně pracovat samostatně nebo v pracovním týmu, být zapojeni do stejné činnosti alespoň jedno pololetí, dokončit výrobek, vystavit a prezentovat slovně svou práci a výrobek, pozvat a spolupracovat se sourozenci či rodiči na tvorbě v kreativních dílnách.
36
Kroužky jsou koncipovány jako zájmová činnost, která navazuje na tradiční řemesla. Člověk musí znát tradice, aby mohl žít v souladu se zákony současné postmoderní společnosti. Hrdost na dovednosti svých předků motivují pro získání dovednosti nových. V rámci realizace projektu Romcentrum navštívili žáci zapojení do kroužků Muzeum romské kultury v Brně, kde se seznámili s historií, tradicemi a kulturou Romů v České republice.
Keramika a drátkování
37
Výstavy a prezentace dětských výrobků, které byly vyhotoveny v kroužcích projektu EQUAL Romcentrum, mohou rodiče a širší veřejnost pravidelně shlédnout. Možnost ukázat svou dovednost a výrobek zhotovený ve spolupráci s jedním z rodičů je velmi přínosná pro zvýšení sebehodnocení a sebevědomí každého dítěte, které je zapojeno do činnosti kroužku. Činnost dětí byla prezentována také v regionálních novinách. Žáci mohli předvést své dovednosti v keramice,
tkaní,
drátkování
a
pletení
košíků
rodičům
na
netradičních třídních schůzkách. Rovněž rodiče zatím nezapojených dětí se mohli přijít podívat, jaké aktivity v zájmových kroužcích probíhají. Všechny výrobky si děti po výstavách odnášejí domů.
Košíkářství
38
Metodiky práce v kroužcích byly připraveny jednotlivými experty tak, aby odpovídaly věkovým možnostem dětí. Základní postup probíhá od nejjednoduššího ke složitějšímu, a to po celou dobu, kdy se žák účastní práce v kroužku. Program náplně kroužků byl připraven také s ohledem na schopnost soustředění a vytrvalost dětí s lehkým mentálním postižením. Vedoucí kroužků učí děti pozitivnímu hodnocení práce druhých a pozitivnímu sebehodnocení. Další nedílnou součástí práce v kroužku je nacvičit dovednost dokončit započatou práci. Důležitým úkolem expertů je přizvání rodičů a pravidelné zapojení rodičů a sourozenců dětí do společné činnosti, tak aby také oni mohli své děti chválit a povzbuzovat pro další pracovní aktivity.
Základní škola Komenského
Komenského 614, 735 06 Karviná – Nové Město Tel./fax: +420 596 311 289 e-mail:
[email protected] http://zvskarvina.cz/
realizované kroužky na ZŠ Komenského: - košíkářství - kroužek tkaní - kroužek drátkování - keramický kroužek
39
SBORNÍK METODIK PROJEKTU ROMCENTRUM Publikace inovativních metodik RP ROMA Občanské sdružení "Sdružení Romů Severní Moravy" Karviná 2008
Zpracovala: Mgr. Veronika Krejčová
Fotografie použité v této publikaci pochází z fotoarchivu projektu Romcentrum.
Metodiky terénního vzdělávání, mentoringu a předprofesní přípravy, zahrnuté ve sborníku, vychází z materiálů projektových partnerů Akademie J.A. Komenského Karviná, Nová škola o.p.s., Praha, ZŠ Družby Karviná a ZŠ Komenského Karviná.
Tato publikace je výstupem projektu „Romcentrum“ realizovaného a financovaného v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL . Program
Iniciativy
Společenství
EQUAL
(CIP
EQUAL)
je
spolufinancován z EU – Evropského sociálního fondu.
Projekt Romcentrum je
spolufinancován Evropským sociálním
fondem EU a státním rozpočtem České republiky.
40
Projekt ROMCENTRUM Občanské sdružení "Sdružení Romů Severní Moravy" Karviná
Kontaktní údaje Adresa:
Palackého 607 735 06 Karviná – Nové Město
Tel./Fax: 596 325 790 E-mail:
[email protected] Web: http://www.romcentrum.karvina.info
