NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 10.11.2015 - 25.11.2015 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 Extrémní chudoba se týká statisíců statisíc obyvatel 20.11.2015
5plus2 str. 1 Titulní strana
1 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP
MICHAL DVOŘÁK ŘÁK
agris.cz Polský šmejd? Závadné maso pochází hlavně hlavn z Česka 23.11.2015
agris.cz str. 0 Potravinářství Potraviná
2 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP
Denik.cz V Česku startuje kampaň ň Pěstuj ěstuj stuj planetu. Ukáže lidem, jak lépe zacházet s potravinami a 3 neplýtvat jídlem Český svaz zpracovatelů zpracovatel Potraviná 23.11.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - TOP iHNed.cz
byznys.ihned.cz Češi eši utrácí za potraviny menší část č rozpočtu tu než v roce 1989. Díky tomu zbývá víc peněz pen na 4 další věci Český svaz zpracovatelů zpracovatel 18.11.2015 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz masa - TOP Tereza Holanová
ct24.cz Koná se Národní potravinová sbírka, v obchodech lze pomoci hladovým 5 Český svaz zpracovatelů zpracovatel 21.11.2015 ct24.cz str. 0 Ekonomika masa - TOP kozisekj
ČRo Dvojka Výživové údaje na obalech zboží 18.11.2015
ČRo Dvojka str. 1 10:04 Poradna
6 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP
ČT 1 Trápí nás extrémní sucho 19.11.2015
ČT 1 str. 1 21:30 Máte slovo
7 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP
ČT 24 Zemědělský vývoz ČR R vzrostl o 10 % 23.11.2015
ČT 24 str. 1 21:05 Ekonomika
8 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP
Dotyk Událost dotyku – Závadné masné výrobky? 94 % je made in Czech 20.11.2015
Dotyk str. 0 Enter
9 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Táňa Králová
Dotyk BYZNYS Super byznys. Krávy létají Boeingem do Číny 23.11.2015
Dotyk BYZNYS str. 0 Čínský trh s masem
10 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
František Novák
e15.cz Spotřebitelé: Další novela zákona o potravinách je lepší než nic 24.11.2015
e15.cz str. 0 Obchod a služby
11 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Lidové noviny Chystá se výroba umělého masa 25.11.2015
Lidové noviny str. 16 Medicína & věda
12 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
JAROSLAV PETR
magazin.aktualne.cz Češi plýtvají potravinami nejvíce v Evropě, varuje odbornice. Každý vyhodí 80 kilo jídla 13 ročně Český svaz zpracovatelů 20.11.2015 magazin.aktualne.cz str. 0 Magazín masa - TOP
my89.cz Mléka bychom potřebovaly víc, vzkazují před sobotní sbírkou potravinové banky 14 Český svaz zpracovatelů 20.11.2015 my89.cz str. 0 masa - TOP Aneta Bednářová
neviditelnypes.cz EKONOMIKA: Podpora českých potravin 19.11.2015
neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Ekonomika
15 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Neviditelný pes, Petr Havel
Pestrý svět Masové rolády a závitky 19.11.2015
Pestrý svět str. 37 Pestré vaření
16 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Právo Lidé začínají při nakupování uplatňovat zdravý regionální patriotismus 19.11.2015
Prosperita
Právo str. 17 Firma
17 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Když je chuť, daří se i České chuťovce 20.11.2015
Prosperita str. 13 v náročné konkurenci
18 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
(tz)
Valašský deník Nejlepší klobásy v republice dělá Milan Žabčík z Kateřinic 24.11.2015
Valašský deník str. 1 Titulní strana
19 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
MICHAL BURDA
zena-in.cz S hypermarketem Globus se na Vánoce připravíte s úsměvem 18.11.2015
zena-in.cz str. 0 Společnost
20 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Komerční článek
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Moskva se mstí Kyjevu za sankce. Zakáže dovoz potravin z Ukrajiny 18.11.2015
agris.cz str. 0 Potravinářství
E15 on line Kampylobakterióza – pravda a mýty 19.11.2015
agris.cz str. 0 Potravinářství
SVS ČR Souhrn událostí uplynulého dne – 18. 11. 2015 19.11.2015
agris.cz str. 0 Souhrny
Agris Spuštění elektronického nástroje pro boj s falšovanými potravinami 19.11.2015
agris.cz str. 0 Potravinářství
21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 23 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
SZPI Ministr Jurečka: Českým zemědělcům se daří v zahraničí, export vzrostl o deset procent 25 Český svaz zpracovatelů 24.11.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní MZe ČR
Apetit Vyplatí se vědět o… PÁROVÁNÍ VÍNA 18.11.2015
Apetit str. 152 Průvodce vašimi nákupy
26 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
MARIE HOLOBRÁDKOVÁ
Blesk 3x STOP pro Včelpo! 24.11.2015
Blesk str. 6 Čechy/Morava
27 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Barbora Kabátová
blesk.cz Co všechno dokáže chladnička?
28
19.11.2015
blesk.cz str. 0 Životní styl
Nový seriál Zlatá mládež: Co v prvním díle nebylo? 19.11.2015
blesk.cz str. 0 Seriály a reality show
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
businessinfo.cz ISRAFOOD 2015 24.11.2015
businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí
30 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) 31 businessinfo.cz str. 0 Společná obchodní politika Český svaz zpracovatelů 24.11.2015 EU, rozvojová pomoc masa - Ostatní Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
ct24.cz Českým zemědělcům se za hranicemi daří. Nejvíc se vyváží cigarety, pšenice či olej 32 Český svaz zpracovatelů 23.11.2015 ct24.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní fialaa
Českobudějovický deník Co napsali sousedé 21.11.2015
Českobudějovický deník str. 5 Jižní Čechy
(nmk) Made in Tábor: Masokombinát 25.11.2015
Českobudějovický deník str. 6 Jižní Čechy
33 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 34 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(red)
ČRo - dvojka.cz Schopnost našeho přežití je přímo umírněná tomu, jak pravdivě vnímáme aktuální stav 35 Český svaz zpracovatelů 24.11.2015 ČRo - dvojka.cz str. 0 / kupredudominulosti masa - Ostatní Martina Kociánová,Ladislav Henek
ČRo - strednicechy.cz Pečený jelení hřbet s kaštanovým pyré uchvátil i houslistu Jaroslava Svěceného 36 Český svaz zpracovatelů 22.11.2015 ČRo - strednicechy.cz str. 0 / recepty_pochoutky masa - Ostatní Patrik Rozehnal
ČRo Radiožurnál V medu od Včelpa objevila inspekce zakázaná antibiotika 19.11.2015
ČRo Radiožurnál str. 7 18:00 Zprávy
37 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČT 2 TTIP - Evropa versus USA 22.11.2015 ČT 2 str. 2 10:30 Nedej se
38 Český svaz zpracovatelů
masa - Ostatní
ČT 24 Nejlepší živnostník ve Zlínském kraji 23.11.2015
ČT 24 str. 14 21:05 Ekonomika
39 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
denik.cz Specialistka na výživu: Zdravotní stav české populace je špatný 21.11.2015
denik.cz str. 0 Praha
40 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Dieta Kapr na Štědrý den? 23.11.2015
Dieta str. 48 menu s dietou
41 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Petra Lamschová
Dotyk Ty jsi vegan? Proboha proč? 20.11.2015
Dotyk str. 0 Fokus
42 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Jana Ada Kubíčková
E15 Moskva zavede embargo na ukrajinské potraviny 19.11.2015
E15 str. 14 Zahraničí
43 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
/čtk/
e15.cz Správa rezerv dělí zakázky, láká tak nové zájemce 20.11.2015
e15.cz str. 0 Zemědělství
44 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Dušan Kütner
ego! Energie v plechovce 20.11.2015
ego! str. 12 Téma
45 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Aneta Štefánková
echo24.cz Připlouvá „veleryba“. Geneticky modifikovaný losos 21.11.2015
echo24.cz str. 0 Blogy, Krátké zprávy
46 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Jaroslav Petr
ekonomika.iDNES.cz Stát dává včelařům miliony. Kvůli zakázaným antibiotikům o ně nepřijdou 47 Český svaz zpracovatelů 20.11.2015 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel masa - Ostatní MF DNES, Jan Brož
F.O.O.D.
Oblíbené ingredience na zahřátí 24.11.2015
F.O.O.D. str. 42 sezona
48 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
David Skokan,
finance.cz Vláda odsouhlasila plán rozvoje ekologického zemědělství do 2020 20.11.2015
finance.cz str. 0
49 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Financninoviny.cz Zpracovatel masa Tyson Foods ve 4Q 2015 přestavil smíšené výsledky; přesto akcie +8 % 50 Český svaz zpracovatelů 23.11.2015 finance.cz str. 0 masa - Ostatní Fio banka
Haló noviny Agrární obchod: vyvážíme suroviny, dovážíme výrobky s přidanou hodnotou 51 Český svaz zpracovatelů 19.11.2015 Haló noviny str. 6 Z ekonomiky masa - Ostatní Ukrajina a EU: velký sen se nekoná 24.11.2015
Haló noviny str. 5 Názory, polemika
52 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Jiří MAŠTÁLKA
Havlíčkobrodský deník Národní potravinová sbírka startuje na Havlíčkobrodsku tuto sobotu 20.11.2015
Havlíčkobrodský deník str. 3 Zpravodajství
53 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(sad)
Homér Rodina regionálních produktů se rozšířila o čtrnáct nových členů 20.11.2015
Homér str. 7 Zpravodajství
54 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(pur)
homerlive.cz Rodina regionálních produktů se rozšířila o čtrnáct nových členů 24.11.2015
homerlive.cz str. 0
55 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Hospodářské noviny Chudí Rusové dostanou „lístky“ na potraviny 19.11.2015
Hospodářské noviny str. 6 Události
56 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Ondřej Soukup
chytrazena.cz Vánoce se blíží aneb tip na originální gurmánský dárek 19.11.2015
iHNed.cz
chytrazena.cz str. 0
57 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Rusko odpovídá na sankce: Od ledna uvalí embargo na ukrajinské potraviny 58 Český svaz zpracovatelů 18.11.2015 iHNed.cz str. 0 zahranicni.ihned.cz masa - Ostatní ČTK, hec
iprosperita.cz Vajíčko jako nositel jedinečné chuti, inovací a ocenění 24.11.2015
iprosperita.cz str. 0 GASCONTROL GROUP
59 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Editor
Katka Pořádek v ledničce 19.11.2015
Katka str. 34 Naše dobroty
60 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Ladislava Protivanská
Kondice PŘEJEZTE ÚNAVU A NABIJTE SE ENERGIÍ! 24.11.2015
Kondice str. 72 Jídlo - Proti únavě
VERONIKA VESELÁ RYCHLE A POCTIVĚ 24.11.2015
Kondice str. 84 Jíme - Ryby
61 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 62 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Barbora Štětinová
liberec.iDNES.cz Před sto lety sužoval Liberecko hladomor. V tom přišla vlna uprchlíků 20.11.2015
liberec.iDNES.cz str. 0 Liberec / Liberec - zprávy
63 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
MF DNES, Jan Mikulička
Lidové noviny Jurečka: Pomoc získá jen ten, kdo sám přispěje 20.11.2015
Lidové noviny str. 13 Ekonomika
ALENA ADÁMKOVÁ Kampylobakter zahubí dobré prohřátí jídla 25.11.2015
Lidové noviny str. 14 Medicína
64 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 65 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
JAN BARDOŇ
lidovky.cz Nezdravé jídlo neexistuje, říká kuchař Vaněk k varování lékařů před uzeninami 66 Český svaz zpracovatelů 20.11.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť masa - Ostatní MARIE FRAJTOVÁ
Litoměřický deník Maso v kočárku 25.11.2015
Litoměřický deník str. 3 Litoměřicko
Magazín Víkend DNES
67 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Gastronomické rozcestníky 21.11.2015
Magazín Víkend DNES str. 24 Gastronomie
68 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
PETRA POSPĚCHOVÁ
MARKETING SALES MEDIA Chvála jednoduchosti a kritika Rasputina 23.11.2015
MARKETING SALES MEDIA str. 28 Reklamní katovna
69 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Mladá fronta DNES Obelstít esesáky. Jako při zápase 19.11.2015
Mladá fronta DNES str. 1 Příloha - Dnes +
Jiří Jakoubek Uprchlíci? V kraji jich byly tisíce už před sto lety 19.11.2015
Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Liberecký
— Jan Mikulička Stipendia dostávají od kraje nejen učni, ale i středoškoláci 20.11.2015
Mladá fronta DNES str. 56 Příloha - Scholaris 2015
Vladimír Onderka Smutné, ale zdravé Vánoce. V tom roce, kdy vznikl Blok proti salámu 25.11.2015
Mladá fronta DNES str. 53 Příloha - city dnes
70 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 71 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 72 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 73 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Martin Filip
Můj dům DOMÁCÍ SPOTŘEBIČE S VYSOKÝM IQ 18.11.2015
Můj dům str. 74 Zařizujeme - chytré elektrospotřebiče
74 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
JITKA PÁLKOVÁ
neviditelnypes.cz MIGRACE: Viníkem není oteplování, ale biopaliva 23.11.2015
neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Klima
75 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Neviditelný pes, Vítězslav Kremlík
novinky.cz Inspekce objevila v medu zakázaná antibiotika, firma přišla o značku Klasa 76 Český svaz zpracovatelů 19.11.2015 novinky.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní tov Regionální značku Zápraží originální produkt® získali dva včelaři, zabodovala i ondřejovská 77 pekárna Český svaz zpracovatelů 19.11.2015 novinky.cz str. 0 Vaše zprávy masa - Ostatní Aleš Rudl Víme, co vaši mazlíci chtějí: Maso a bylinky 78 Český svaz zpracovatelů 19.11.2015 novinky.cz str. 0 Bydlení - Zahrada masa - Ostatní
Dana Novotná Vegani jsou prý lepší milenci 20.11.2015
novinky.cz str. 0 Žena - Styl
79 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Alexandr Petrželka
parlamentnilisty.cz Ceny zemědělských výrobců začaly růst 18.11.2015
parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy
80 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Tisková zpráva Indexy cen vývozu a dovozu - září: Meziroční směnné relace po pěti měsících pozitivní 81 Český svaz zpracovatelů 18.11.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy masa - Ostatní Tisková zpráva To chce klid, pane ministře, krotila Jílková rozjetého Jurečku. Šlo o invazi a sucho 82 Český svaz zpracovatelů 19.11.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor masa - Ostatní mp
Právo Varování před některými potravinami, která už neplatí 19.11.2015
Právo str. 8 Příloha - Café - věda
(AA) V Plzeňském kraji mohou lidé v sobotu nakupovat pro chudé 19.11.2015
Právo str. 12 Jihozápadní Čechy
Ivan Blažek Největší přehlídka Regionálních potravin - Regionfest 2015 19.11.2015
Právo str. 17 Firma
Fico se už chystá na volby, sází na sociální balíčky 20.11.2015
Právo str. 14 Ze zahraničí
83 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 84 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 85 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 86 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Ivan Vilček
Pražský deník Zdravotní stav české populace je špatný 19.11.2015
Pražský deník str. 7 Publicistika
87 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ANDREA GRUBNEROVÁ
Prima Inspektoři objevili v medu antibiotika 19.11.2015
Prima str. 7 18:55 Zprávy FTV Prima
88 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Prosperita SOCR ČR našel společnou řeč s europoslanci 20.11.2015
Prosperita str. 10 Trh informací
89 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(tz) V sázce je i zdraví, varuje SOCR 20.11.2015
Prosperita str. 15 Mezi vámi a námi
90 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(tz)
Radio Praha Zprávy Radia Praha - 21.11.2015 21.11.2015
Radio Praha str. 0
91 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Zdeňka Kuchyňová
Tina K čemu slouží probiotika? 25.11.2015
Tina str. 26 Pro snadný život
92 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
TOP CLASS SRDCE VINOHRAD TLUČE PRO MÁNESKU 10.11.2015
TOP CLASS str. 207
93 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
TV Barrandov Řezník chtěl porcovat člověka 23.11.2015
TV Barrandov str. 8 18:30 Naše zprávy
94 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Týden Moskva nechce ukrajinské potraviny 23.11.2015
Týden str. 70 Svět
95 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Tomáš Vlach
Týdeník Květy Vydělávají nadnárodní řetězce na našich spotřebitelích? 19.11.2015
Týdeník Květy str. 11 Aktuálně
96 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ustavmezinarodnichvztahu.cz Migrace z Afrického rohu: Nestabilita, brutalita, beznaděj 23.11.2015
ustavmezinarodnichvztahu.cz str. 0
97 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Kateřina Rudincová
Vlasta Jak méně plýtvat jídlem 18.11.2015
Vlasta str. 46
98 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Vyškovský deník Zabijačky mizí. Obce odrazují normy 19.11.2015 Vyškovský deník str. 3 Vyškovsko
99 Český svaz zpracovatelů
masa - Ostatní PAVLÍNA VÁŽANOVÁ
Zemědělec Zakázané látky v medu 23.11.2015
Zemědělec str. 1 Titulní strana
Oldřich Přibík Ohlásili spolupráci 23.11.2015
Zemědělec str. 2 Zpravodajství
(opr) Regionfest počtvrté 23.11.2015
Zemědělec str. 2 Zpravodajství
(fia) Zkulturnění vztahů na trhu 23.11.2015
Zemědělec str. 2 Zpravodajství
100 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 101 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 102 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 103 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Zuzana Fialová Jde to i jinak 23.11.2015
Zemědělec str. 3 Zpravodajství
Oldřich Přibík Rozšiřuje embargo 23.11.2015
Zemědělec str. 3 Zpravodajství
(fia, čtk) Schodek obchodu klesl 23.11.2015
Zemědělec str. 3 Zpravodajství
(fia) Propad cen mléka se zastavil 23.11.2015
Zemědělec str. 6 Evropská unie
Zuzana Fialová V opatřeních existuje prostor 23.11.2015
Zemědělec str. 7 Publicistika
Zuzana Fialová Kampaň upozorňuje na plýtvání potravinami 23.11.2015
Zemědělec str. 9 Publicistika
Zuzana Fialová K zákonu o půdě a definici 23.11.2015
Zemědělec str. 10 Zájmové organizace
Ing. Leoš Říha Mění se systém vnitřních připomínkových řízení 23.11.2015
Zemědělec str. 10 Zájmové organizace
104 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 105 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 106 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 107 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 108 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 109 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 110 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 111 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Jan Doležal Národní zákazy zamítnuty 23.11.2015
Zemědělec str. 25 Rostlinná výroba
Eva Kořínková Seifertová ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 23.11.2015
Zemědělec str. 40 Zemědělský servis
112 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 113 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Zlínský deník Klobáska roku je z Valašska 24.11.2015
Zlínský deník str. 1 Titulní strana
114 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(mib)
Žena a život Vánoce nejsou SVÁTKY PŘEJÍDÁNÍ 25.11.2015
Žena a život str. 108
115 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Plné znění zpráv 10.11.2015 - 25.11.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 Extrémní chudoba se týká statisíců obyvatel 20.11.2015 5plus2 str. 1 Titulní strana MICHAL DVOŘÁK Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Lidé z Litoměřicka budou moci zítra darovat jídlo potřebným. LITOMĚŘICE / Jsme připraveni, zní před zítřejší celonárodní sbírkou Potravinová banka v Ústeckém kraji. Její litoměřický sklad může pojmout až 60 palet s darovaným jídlem, které poslouží potřebným v celém regionu. Třetí ročník Národní potravinové sbírky, v níž mohou lidé ve vybraných obchodech darovat potraviny na dobročinné účely, potrvá celou sobotu. S lidmi v nouzi se mohou o svůj nákup podělit dárci v litoměřickém a roudnickém Penny, v lovosickém Albertu a dalších 24 obchodech v kraji. „Loni se v kraji zapojilo 23 supermarketů a lidé darovali rekordních 11 800 kilogramů potravin, takže letos by mohl být výsledek ještě lepší,“ doufá ředitelka krajské potravinové banky Radka Brychtová. Naprostá většina darovaných potravin se však do litoměřického skladu vůbec nedostane. Přímo do obchodů si pro ně přijedou zástupci dobročinných organizací, které pak potraviny předají lidem, jež je skutečně potřebují. „Letos spolupracujeme s dvacítkou organizací, mezi nimiž jsou domovy dětí i seniorů, azylové domy, charity, centra pro zdravotně postižené i samoživitelky nebo fond ohrožených dětí. K nim putuje 98 procent sbírky,“ upozorňuje ředitelka. Pravidelná listopadová národní sbírka je pro potravinové banky největší akcí celého roku. Napilno však mají také v ostatních měsících, protože hladovějících je v Česku překvapivě mnoho. Pod hranicí extrémní chudoby žije podle odhadů 400 tisíc lidí. „Nedávno nám z ústeckého Inpeka přivezli 56 palet křehkých kukuřičných plátků. Krabice totiž neměly české etikety,“ vysvětluje Radka Brychtová, proč si nyní stovky potřebných v celém kraji pochutnávají na plátcích. „Přijímáme pouze nezávadné
potraviny. Proto také kontrolujeme dobu expirace a neporušenost obalů. Spolu s potravinami totiž přebíráme i odpovědnost za kvalitu,“ dodává. Paběrkováním k zelenině Na podzim však pracovníci potravinové banky vyrážejí i na pole. Chodí paběrkovat, jak říkají. „Spříznění zemědělci nám zavolají, že mají po sklizni nebo že jim zbyla zelenina, kterou odběratel odmítl, protože je malá nebo křivá. Máme pak několik dní, abychom ji odvezli, jinak ji zaorají,“ přibližuje další formu pomoci fundraiser Martin Vágner z litoměřické potravinové banky. Za poslední měsíc banka paběrkováním získala 1,5 tuny - zelí, květáku, dýní a další zeleniny. „Oslovujeme i ovocnáře, zda by nám věnovali něco z přebytků, ale jde to pomalu,“ doplňuje Vágner. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 3 Extrémní chudoba se týká statisíců obyvatel Česka DOKONČENÍ ZE STRANY 1 Litoměřická potravinová banka má sklad v bývalých Jiříkovských kasárnách, kde platí symbolický roční nájem 100 korun. Prostory prozatím dostačují. „Díky příspěvku Výboru dobré vůle letos došlo na rekonstrukci podlah, takže sem projedeme i s vozíkem,“ usmívá se Radka Brychtová. Je však možné, že se banka bude muset poohlížet po větším skladu. Zatím totiž v průběhu roku dováží potraviny pouze z teplického Albertu a ústeckého Globusu, a to několikrát týdně. Rýsuje se ale navázání pravidelné spolupráce také s markety Albert v Mostě, Litoměřicích a Bílině. V příštím roce by pak mělo přibýt obchodů ještě více. „Ministerstvo zemědělství má navíc vyhlásit dotační titul cílený na potravinové banky. Pokud vše klapne, měli bychom dostat až 1,5 milionu korun. To bychom si možná mohli pořídit větší auto, než je současný roomster,“ zasní se ředitelka potravinové banky. Dobře totiž ví, že počet lidí v nouzi, pro něž je plný talíř luxusem, bude stále přibývat. Co darovat? Konzervy všeho druhu, polévky všeho druhu, trvanlivé uzeniny, cukr, luštěniny, těstoviny, rýži, olej, sirupy, džemy, kompoty, čaje, mouku, krupičku, piškoty, cereálie, cukrovinky pro děti, nápoje v obalech tetrapak. *** 173 tun jídla se vybralo v ČR loni. Ústecký kraj přispěl 12 tunami Foto popis| Ředitelka krajské potravinové banky Radka Brychtová. Foto autor| FOTO / I. LHOTSKÁ Regionální mutace| 5plus2 - Litoměřicko
agris.cz Polský šmejd? Závadné maso pochází hlavně z Česka 23.11.2015
agris.cz str. 0 Potravinářství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP
zpět Před konzumací masných výrobků varuje nejen Světová zdravotnická organizace, která je nedávno zařadila na seznam prokázaných karcinogenů. Jako nebezpečné či falšované pranýřuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) konkrétní salámy, klobásy, párky či opracovaná masa. Rizikové jsou zejména výrobky od tuzemských masokombinátů a uzenářů, vyplývá ze záznamů portálu Potraviny na pranýři. Před konzumací masných výrobků varuje nejen Světová zdravotnická organizace, která je nedávno
zařadila na seznam prokázaných karcinogenů. Jako nebezpečné či falšované pranýřuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) konkrétní salámy, klobásy, párky či opracovaná masa. Rizikové jsou zejména výrobky od tuzemských masokombinátů a uzenářů, vyplývá ze záznamů portálu Potraviny na pranýři. Aktuálně na něm inspekce varuje před 32 produkty. Z nich bylo 30, tedy 94 procent, vyrobeno v České republice, uvádí ve svém nejnovějším vydání tabletový týdeník Dotyk. Přehled SZPI ukazuje, že u tuzemských masných výrobků jsou nedostatky odhalovány častěji než dříve. Archiv na serveru Potraviny na pranýři obsahuje celkem 389 položek v kategorii masné výrobky, z toho jich je 297 od tuzemských producentů. Podíl českých výrobků, u kterých inspektoři během tří let zjistili různé prohřešky, tedy představoval 76 procent oproti nynějším 94 procentům z celkově závadného masného zboží na pultech.Z Polska, jehož potraviny doprovází v Česku nechvalná pověst, přitom pochází jediný z 32 masných výrobků, před nimiž inspekce v poslední době varovala. Jde o krůtí maso, kterého bylo v balíčku méně, než uváděl obal. V archivním přehledu je pak 23 polských z celkem 389 masných výrobků, které neprošly kontrolou. TÁŇA KRÁLOVÁVíce se dozvíte v aktuálním vydání týdeníku Dotyk.
URL| http://www.agris.cz/clanek/190306
V Česku startuje kampaň Pěstuj planetu. Ukáže lidem, jak lépe zacházet s potravinami a neplýtvat jídlem 23.11.2015
agris.cz str. 0 Potravinářství iHNed.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP
zpět Akce Pěstuj planetu lidem představí 5 kroků, jak šetrněji hospodařit s jídlem. Veřejnost se v kampani může zapojit i do pochodů a dalších akcí. Experti upozorňují na přebytek masa ve stravě a zbytečné dovážení potravin. V Česku začíná rozsáhlá celorepubliková kampaň, která chce upozornit na plýtvání jídlem. Kampaň s názvem Pěstuj planetu organizuje Ekumenická akademie spolu s dalšími partnery. • Akce Pěstuj planetu lidem představí 5 kroků, jak šetrněji hospodařit s jídlem. • Veřejnost se v kampani může zapojit i do pochodů a dalších akcí. • Experti upozorňují na přebytek masa ve stravě a zbytečné dovážení potravin. V Česku začíná rozsáhlá celorepubliková kampaň, která chce upozornit na plýtvání jídlem. Kampaň s názvem Pěstuj planetu organizuje Ekumenická akademie spolu s dalšími partnery. Akce varuje před neudržitelným způsobem produkce i spotřeby potravin a zároveň chce Čechům ukázat, jak lze každodenním rozhodováním ovlivňovat stav životního prostředí. Pěstuj planetu vychází z mezinárodní kampaně Grow organizace Oxfam. V Česku ji podpořila třeba specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková, spolumajitel vegetariánské restaurace Mlsná kavka Filip Kavka Smiggels nebo energetický expert Milan Smrž. Kampaň Pěstuj planetu nabídne lidem pět jednoduchých kroků, jak mohou snižovat nejen svůj dopad na klima a podporovat změny obchodních praktik a tím zlepšovat životy lidí jinde na planetě, ale i jíst lépe a kvalitněji. S kampaní se pojí několik akcí pro veřejnost, do kterých se lidé mohou zapojit a dozvědět se víc o šetrném zacházení s potravinami. Například květnová Slavnost fairtradového a lokálního jídla a pití
Férová Letná (14. 5.), dvě konference na téma ženy a potravinová bezpečnost nebo takzvané hladové hostiny, při kterých si lidé budou moct zažít na vlastní kůži nerovnost v globální distribuci potravin. Už 29. listopadu se veřejnost může zúčastnit Pochodu za klima, který se koná v souvislosti s klimatickou konferencí v Paříži na přelomu listopadu a prosince. Jejím cílem je dosáhnout dohody o zpomalování globálního oteplování a snižování emisí CO2 všemi státy OSN. Podle FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) na světě trpí každý osmý člověk hlady. Příčinami jsou nespravedlivé nastavení globální produkce potravin a neférové obchodní praktiky. V důsledku klimatických změn navíc počet hladových lidí dále poroste. Plýtvání potravinami a energií a častá spotřeba nesezonních potravin a masa, jsou podle autorů kampaně aspekty, jimiž každodenně lidé přispívají k produkci skleníkových plynů, které vedou ke globálnímu oteplování. V EU se například každoročně vyhodí 89 milionů tun potravin (cca 179 kilogramů na osobu), z toho 42 % tvoří plýtvání v domácnostech. Na dopravu jednoho kilogramu jahod v zimě se spotřebuje přibližně 5 litrů paliva. Chov hospodářských zvířat je zodpovědný za 18 % celosvětových emisí skleníkových plynů. „Pokud nebudeme tolik jídla vyhazovat, začneme šetřit energií při vaření, budeme nakupovat sezonní ovoce a zeleninu, jednu porci masa týdně vyměníme za luštěniny a budeme podporovat drobné zemědělce, vypěstujeme si takovou planetu, kde bude dostatek jídla pro všechny,“ shrnuje koordinátorka kampaně Karolína Silná. „O tom, jestli si koupíme úsporný kotel, rozhodujeme jednou nebo dvakrát za život. O tom, co jíme, ale rozhodujeme několikrát denně. Se změnou svých stravovacích návyků můžeme začít snižovat svůj dopad na klima hned teď,“ uvádí Milan Smrž, expert na klimatickou změnu. Mezi kroky, které autoři kampaně lidem doporučují, je například kupovat jen tolik jídla, kolik se reálně v domácnosti sní, jíst méně masa, jíst sezonní potraviny od místních zemědělců, které není potřeba dovážet, nebo při vaření používat pokličku a vařit jen potřebné množství vody. Zuzana Keményová - redaktorka
URL| http://www.agris.cz/clanek/190303
byznys.ihned.cz Češi utrácí za potraviny menší část rozpočtu než v roce 1989. Díky tomu zbývá víc peněz na další věci 18.11.2015
byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz Tereza Holanová Český svaz zpracovatelů masa - TOP
zpět Zatímco před čtvrtstoletím dával průměrný český spotřebitel na nákup potravin 26,3 procenta svých výdajů, nyní už je to jen 18,4 procenta. Stále větší část výdajů naopak míří na nájemné, poplatky za vodu, plyn a elektřinu. Díky tomu, že lidé bohatnou, mají i více peněz pro nákup jiného zboží a služeb. Zatímco v roce 1989 dával průměrný český spotřebitel na nákup potravin 26,3 procenta svých výdajů, nyní už je to jen 18,4 procenta. Stále větší část výdajů naopak míří na nájemné, poplatky za vodu, plyn a elektřinu. Díky tomu, že lidé bohatnou, mají i více peněz pro nákup jiného zboží a služeb - protože nákup třeba dvaceti rohlíků místo pěti by jim nic nového nepřinesl. Na nákup potravin dávají Češi výrazně menší část svých výdajů než před 25 lety. Stále větší kus
rozpočtu domácností naopak ukrajují služby - jejich podíl na "spotřebě" vzrostl téměř dvojnásobně. Čím dál tím víc peněz platí lidé hlavně za bydlení, vodu a energie. Vyplývá to z porovnání HN na základě údajů Českého statistického úřadu. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. V roce 1989 utratil každý obyvatel republiky za potraviny a nealkoholické nápoje v průměru 26,3 procenta svých čistých výdajů - tedy výdajů po odečtení daní, zdravotního a sociálního pojištění. V loňském roce to byla už jen 18,35 procenta čistých výdajů. Jinými slovy to vypovídá o tom, že výdaje na potraviny rostly od roku 1989 pomaleji než celkové výdaje. Zatímco před 25 lety dal člověk v průměru za potraviny a nealkoholické nápoje 492 korun měsíčně, loni to bylo 2067 korun, tedy 4,2krát více. Celkové čisté peněžní výdaje se ve stejném období zvýšily z 1871 na 11 263 korun měsíčně - tedy na šestinásobek. Bohatneme a ceny jdou dolů Klesající podíl potravin na celkových výdajích lze v ekonomické teorii vysvětlit takzvaným Engelovým zákonem. Ten zjednodušeně říká, že s rostoucím příjmem jde na potraviny stále menší část výplaty. "S růstem reálných příjmů nemusí domácnosti nakupovat více potravin, protože nákup dvaceti rohlíků místo pěti by jim nic nového nepřinesl," souhlasí analytik Home Creditu Michal Kozub. Pokud tedy lidé bohatnou, uvolní se jim prostor pro nákup jiného zboží a služeb. Potvrzuje to i statistika ČSÚ, která porovnává výdaje u jednotlivých příjmových kategorií. Deset procent domácností s nejnižšími příjmy nyní dává na potraviny a nápoje v průměru 22,8 procenta výdajů, zatímco deset procent nejbohatších za ně utrácelo jen 11,8 procenta výdajů. Spotřebitelské ceny v eurozóně v říjnu vzrostly. Zdražila zelenina nebo kavárny, klesly naopak ceny plynu - čtěte ZDE V době, kdy se ekonomice daří hůř, podíl potravin na výdajích naopak roste - lidé, kteří přišli o část příjmu nebo rovnou o místo, totiž logicky šetří hlavně na zbytných položkách. "Když člověk přijde o práci a musí snižovat své výdaje, zřejmě si odpustí spíše návštěvu kadeřníka nebo kina než chleba s máslem," dodává ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. V posledních měsících cena potravin zůstává stabilní, nebo dokonce klesá. Za to spotřebitelé dlouhodobě vděčí hlavně zahraniční konkurenci, protože vyšší nabídka zboží vede k poklesu cen. V posledním roce se přebytek na evropském trhu ještě zvýšil kvůli ruskému embargu na dovoz ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků ze zemí EU. Na zlevnění potravin má podle analytiků vliv i hospodárnější výroba - čím je efektivnější, tím levnější. "To však leckdy vede bohužel k tomu, že potraviny nejsou chutné ani příliš výživově hodnotné," myslí si Kovanda. Na bydlení jde téměř pětina výdajů Stále větší část příjmů naopak lidé dávají na "nákup služeb". Pokud bychom vzali jen platby za nájemné, vodné, stočné, elektřinu, plyn a teplou vodu, tak na ně loni plynulo 19,4 procenta čistých výdajů, což je v průměru zhruba 2184 korun měsíčně. Tedy 12,1krát více než v roce 1989, kdy se bydlení podílelo na celkových výdajích jen 9,7 procenta. V absolutních číslech se ve skupině služeb nejvíce zvýšily výdaje na zdraví - průměrný Čech za ně utratí téměř 41krát více než v roce 1989. Podíl výdajů na tuto položku vzrostl z 0,35 na 2,39 procenta. "Jde o celkovou změnu struktury financování zdravotnictví. Nyní je již běžné, že pacienti platí za některé lékařské zákroky," vysvětluje Kozub. Zároveň se podle něj výrazně rozvinul i soukromý sektor, kde si lidé řadu úkonů hradí sami. "Trendu doby, jakési módní vlně, podléhají nejen samotní pacienti, kteří polykají pilulku při každé bolístce, ale i lékaři, pro něž je mnohdy snazší předepsat lék,
který potlačí projevy nemoci," dodává Kovanda a připomíná, že jak v Evropě, tak v USA roste i třeba spotřeba antidepresiv. Maloobchodníků s potravinami je nejméně za osm let. Ubyla jich pětina - čtěte ZDE Celkový podíl výdajů na služby se zvyšuje i proto, že služby zdražují rychleji než potraviny. Některé z nich také začaly domácnosti využívat častěji a další teprve vznikly. "Jde například o internet a mobilní telefony. Před dvaceti lety bylo také takřka nemyslitelné, aby existovaly služby typu úklid bytu nebo hodinový řemeslník," říká Kozub. Podle Kozuba se zvyšují i celkové výdaje na položky, které spotřebitel nemůže vynechat, ani když se rozhodne šetřit - tedy na potraviny, bydlení a zdravotnictví. Zatímco v roce 1989 na ně dal průměrný Čech v souhrnu 36,3 procenta svých peněz, nyní je to už přes 40 procent výdajů. "Ve výsledku tedy domácnosti nemají větší prostor k tomu, aby utrácely za libovolné zboží a služby," shrnuje analytik. Dodává ale, že nynější ceny - na rozdíl od těch netržních v roce 1989 - odráží reálnou poptávku po zboží a službách v Česku. Skladba čistých peněžních vydání českých domácností Položka 1989 1999 2009 2014 Potraviny a nealkoholické nápoje 26,3 % 21,4 % 17,3 % 18,4 % Bydlení, voda, energie, paliva 9,7 % 18,8 % 19,1 % 19,4 % Doprava 10,9 % 10,4 % 9,4 % 9,5 % Odívání, obuv 11 % 6,4 % 4,5 % 4,4 % Rekreace, kultura 11,7 % 10 % 9,2 % 8,6 % Alkoholické nápoje, tabák 4,6 % 3,4 % 2,5 % 2,6 %
Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 8,4 % 8,2 % 6% 5,1 % Zdraví 0,4 % 1,5 % 2,4 % 2,4 % Pošta, telekomunikace 1,5 % 2,9 % 4,1 % 3,8 % Vzdělávání 0,2 % 0,4 % 0,5 % 0,5 % Stravování, ubytování 4,6 % 4,1 % 4,6 % 4,8 % Ostatní zboží a služby 6,1 % 7,3 % 9,8 % 10,9 % Výdaje označené jako nespotřební 4,6 % 5,3 % 10,4 % 9,7 %
URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64876960-ces...diky-tomu-zbyva-vic-penez-na-dalsi-veci
ct24.cz Koná se Národní potravinová sbírka, v obchodech lze pomoci hladovým 21.11.2015
ct24.cz str. 0 Ekonomika kozisekj Český svaz zpracovatelů masa - TOP
zpět V téměř 500 obchodech po celé republice se koná už třetí Národní potravinová sbírka. Lidé mohou nakoupit a následně darovat jídlo potřebným. Přímo v obchodech je od nich bude vybírat více než
2000 dobrovolníků v modrých zástěrách s logem projektu „Potraviny pomáhají“. „Pomoc je jednoduchá. Lidé zajdou do obchodu a kromě vlastních potravin naskládají do nákupních košíků i ty, které by chtěli darovat. Zaplatí je na pokladnách a vyhledají dobrovolníky, kteří jsou oblečeni v speciálních modrých zástěrách,“ vysvětluje redaktorka ČT Kristýna Křupková. Dobrovolníci po skončení akce jídlo převezou do potravinových bank. Ty pak potraviny postupně distribuují neziskovým organizacím v místech, kde lidé zboží odevzdali. „Jídlo pomáhá azylovým domův pro matky s dětmi, domovům důchodců, domům, kde jsou nemocní lidé, ať už fyzicky, nebo mentálně,“ popisuje Jakub Unger z nadace Byznys pro společnost.
přehrát video Události: Potravinová pomoc potřebným
Události: Potravinová pomoc potřebným
Národní potravinová sbírka pomáhá potřebným
Národní potravinová sbírka v Ostravě
Mezi vhodné položky, které je nejlepší darovat, patří především trvanlivé zboží, které lze déle skladovat. „Dětská výživa, balené jídlo, mouka, rýže, voda, prostě věci, které chvíli vydrží,“ vyjmenovává Unger. „Obdarovaní budou za cokoliv vděční,“ dodává šéfkuchař Ondřej Slanina, jedna z tváří letošní sbírky.
„V České republice je zhruba jeden a půl milionu lidí, kteří jsou na hranici chudoby. To číslo je obrovské a myslíme, že je potřeba se bavit o tom, jak pomoci této skupině lidí. Na druhé straně by potravinová sbírka měla upozorňovat i na problém plýtvání potravinami. Každý z nás ročně vyplýtvá 80 kilogramů jídla.“ Jakub Unger nadace Byznys pro společnost Fakta Food waste čili plýtvání potravinami Food waste čili plýtvání potravinami Jedna třetina všech potravin na světě se vyhodí či znehodnotí, přestože je část z nich vhodná ke spotřebě. V České republice se za rok vyprodukuje přes 700 tisíc tun potravinového odpadu. To je v přepočtu více než 5 tun vyhozeného jídla na osobu za život, což odpovídá 26 500 řízků.
K plýtvání dochází ve všech fázích potravinového řetězce, u zemědělců, zpracovatelů, subdodavatelů, obchodníků i spotřebitelů. Vyhazováním jídla se navíc plýtvá i energií, půdou, vodou a v neposlední řadě lidskou prací. Produkce, zpracování a distribuce potravin má značné dopady na životní prostředí. Většina vyhozeného jídla končí na skládkách, což vede k tvorbě metanu, skleníkového plynu, který přispívá ke klimatickým změnám. V prvním ročníku lidé a firmy darovali 66 tun potravin, vloni 173 tun. Akci organizují platforma Byznys pro společnost, Česká federace potravinových bank, Armáda spásy a řada dalších. Podporují je řetězce Albert, dm, Globus, Kaufland, Makro, Penny Market a Tesco. Zapojených obchodů je v České republice více než 470. Potraviny je možné nakoupit také na portálu http://www.rohlik.cz, firma je odveze do potravinových bank.
URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...-sbirka-v-obchodech-lze-pomoci-hladovym
ČRo Dvojka Výživové údaje na obalech zboží 18.11.2015
ČRo Dvojka str. 1 10:04 Poradna
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Posloucháte dobré dopoledne na Dvojce a my vám přejeme příjemný poslech. A teď také hodně dobrých informací a nabytých zkušeností, protože otvíráme naši pravidelnou Spotřebitelskou poradnu, do které dnes zavítala profesorka inženýrka Jana Dostálová. Dobrý den. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Dobrý den. Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Na konci minulého roku začalo platit nové nařízení Evropské unie o změnách ve značení potravin a na začátku tohoto roku o potravinách a tabákových výrobcích, ty změny přišly kvůli tomu, abychom se my spotřebitelé v obalech potravin lépe vyznali. Například jaksi upravili minimální velikost písma na obalech, zdůraznili alergeny, také se musí uvádět alergeny v pokrmech na jídelních lístcích a tak dále a tak dále. Paní profesorko, už můžeme hodnotit, uběhl skoro celý rok od těchto změn. Tak vy osobně, jak to vnímáte? Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tak já zatím to můžu hodnotit pouze za svou osobu, protože takový nějaký sociologický průzkum nebo anketu, to nemáme, ale rozhodně tato opatření přispěla k tomu, aby se spotřebitelé lépe orientovali v potravinách, protože ona kvalita potravin na našem trhu je velice různá, a právě tato nová opatření by měla do určité míry přispět k tomu, aby spotřebitel mohl sledovat údaje, které jsou na etiketách nebo obalech potravinářských výrobků. Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Já tedy musím říct, že alergeny vídám skutečně na jídelních lístcích, takže také změny k lepšímu zaznamenala. Dnes bychom měli probrat nutriční nebo výživové údaje, které se také uvádějí na přebalech potravin. Tak, jak se v nich vyznat?
Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tak, já bych možná začala tím surovinovým složením. Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Tak to přehodíme. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Já bych doporučila to přehodit. Takže pokud máme zájem vybírat si kvalitní potraviny nebo orientuje na to, abychom kupovali takzvané zdravé potraviny, i když teda v podstatě zdravé a nezdravé potraviny nejsou, ale jsou zdravá a nezdravá množství, která se těch potravin konzumují. Tak my bychom měli sledovat surovinové složení. Surovinové složení je povinností uvádět na obalu a uvádí se v sestupném pořadí, to znamená, že ta surovina, která je obsažena v tom výrobku v největším množství, je na prvním místě a pak se teda to postupně snižuje. A nejsou tam uvedena procenta, čili my se jako tu recepturu z toho nedozvíme, ale do určité míry můžeme odhadnout, jak to asi s tím surovinovým složením vypadá. Pouze u suroviny, která je zvýrazněn a v názvu, například ovocný jogurt, tak tam musí být uvedeno procento té zvýrazněné složky. Takže pokud si kupujete ovocné jogurty, tak tam vidíte, že v tom surovinovém složení je v závorce uvedeno třeba 17 % té, většinou to tak bývá, té ovocné složky, a pak je tma ještě uvedeno složení té složky. Takže se tam dozvíme, že je tam teda cukr, pak že je tma podíl ovoce a ještě některé další složky. Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Je to podobné jako třeba u krůtí nebo kuřecí šunky, kde také musí být uvedeno procento toho krůtího masa, přesto že tam bývá ještě další maso třeba vepřové, jako dodatek. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tak, co se týče šunky, tak tam ta orientace na kvalitu může být trochu jiná, protože my u šunky rozlišujeme tři jakostní skupiny šunek. Je to takzvaná šunka standard, šunka výběrová, šunka nejvyšší jakosti. A tyto šunky, ony se liší v obsahu takzvaných svalových bílkovin, a to jak plyne z názvu, jsou teda bílkoviny, které tvoří sval toho jatečného zvířete, a je to uvedeno v těch svalových bílkovinách proto, že třeba kůže také obsahují bílkoviny, ale to už jsou bílkoviny, které mají trochu jinou kvalitu. Takže na obalu si můžeme přečíst, jestli teda ta šunka je standard, výběrová nebo nejvyšší kvality. Já bych teda jako příklad uvedla, tak ta standard má 10 % svalových bílkovin a nejvyšší kvality má 16. Přitom ta svalovina má zhruba kolem 20. Ono záleží na obsahu tuku, čím více tuku, tím míň je té svaloviny. Takže je v tom poměrně velký rozdíl, a abych to zjednodušeně řekla, ta šunka standard je takzvaná hodně naředěná a je naředěná vodou, což nakonec my můžeme i někdy jako pozorovat, že ta šunka je hodně vlhká a podobně. Tak, tady bychom se měli řídit tou jakostní třídou, a ta je teda také na tom obalu uvedena. Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Platí takové to pravidlo, které občas slýchám, že čím méně položek na výrobku, tím je výrobek kvalitnější a taky více čitelný pro toho, kdo kupuje. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------No, tak více čitelný určitě je, že jo, když někdo má přečíst, tam třeba může být 20, 30 položek právě, když se tam uvádí složení takových těch složek, které jsou tam třeba i v malém množství, jako nějaké takové zlepšující směsi u pekařských výrobků, tak tam doopravdy těch položek je hodně. Do určité míry je to pravda, ale jako není to pravidlem. A my bychom se měli právě tím surovinovým složením řídit a jako myslím, že každý spotřebitel pozná, že když má třeba u paštiky na prvním místě játra a pak tam má teda vepřové maso, sádlo a vodu a tak, tak ale když na prvním místě jsou kůže nebo ta voda, tak už každý určitě pozná, že jako ten výrobek je rozhodně méně kvalitní z pohledu obsahu těch jater.
Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Zapojit i selský rozum. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Určitě, já si myslím, že většina lidí, kdyby se tomu věnovala, tak by z žádných takových velkých znalostí, stačí vědět, že to je v tom sestupném pořadí, a ty suroviny už potom do určité míry identifikuje. I když v současné době se používá řada složek, které tomu spotřebiteli téměř nic neřeknou, jsou to teda takzvané ty látky přídavné, které jsou označeny kódem E. A tam buď je teda označen kód E, třeba E300 nebo to může být podle zákona vyjádřeno slovem, názvem té sloučeniny, takže konkrétně teda E300 je kyselina askorbová, která, čili vitamin C, který se přidává do masných výrobků, aby se zabránilo takzvaným oxidačním změnám, čili takovému šednutí a zelenání. Čili ono chce to určité znalosti. Ale takové ty základní věci, myslím, že každý spotřebitel by mohl odhadnout a dozvědět se z toho složení. Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Tak, a to jsme probrali surovinové složení. A teď pojďme k té výživové hodnotě, která také musí být na výrobku uvedena. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tak, povinnost uvádět tabulku výživových nebo také se často říká cizím slovem nutričních hodnot, já teda radši preferuju ty české názvy, protože řada lidí ten cizí ekvivalent jako buď nezná nebo není mu zcela srozumitelný. Takže tabulka výživových hodnot je uváděna na většině výrobků, i když není zatím povinná. Ta povinnost nastane až teprve 13. prosince příštího roku, ale jak řada spotřebitelů ví, pokud ty obaly sleduje, tak na většině výrobků je uvedena a od loňského prosince musí být uváděna už v tom povinném tvaru. Takže jsou tam uvedeny hodnoty, takzvané povinné, a pak tam mohou být ještě na tom obale některé nepovinné hodnoty. Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Povinné jsou které například? Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tak, povinné hodnoty jsou, jednak je to energetická hodnota, která se tam vyjadřuje buď s kilokaloriích nebo v kilojoulech. Ta nám řekne o tom, kolik energie nám ten výrobek dodá a kolik té energie bychom případně měli vydat, protože platí zákon zachování hmoty a energie a pokud té energie přijímáme mnoho, tak samozřejmě se nám ukládá a stoupá nám naše hmotnost. Takže je tam údaj o energetické hodnotě toho výrobku, vyjadřuje se to jednak na 100 gramů nebo na 100 mililitrů, případně na porci. Pak i další povinný údaj je obsah bílkovin. To jsou látky, které slouží našemu organismu pro výstavbu organismu, to je teda u dětí, a u dospělých pro obnovu. Takže bílkoviny jsou velice důležité, ale nejsou zas tak nějak významným zdrojem energie. Takže bílkoviny. Pak je tam teda obsah tuku. Tuky, to jsou taková hodně diskutovaná živina, protože tuky mají jednak pozitivní vliv na, jak my říkáme senzorické vlastnosti, čili na chuť, na vůni, pokud konzumujeme ty výrobky tepelně upravené, zvyšují i příjemnost při žvýkání a polykání. Ovšem vysoký příjem tuků není z hlediska výživového příliš vhodný, protože jednak tuky mají mnohonásobnou energetickou hodnotu než ty zbylé dvě živiny, bílkoviny, o kterých jsem již hovořila, a ještě teda sacharidy, ke kterým se za chvíli dostanu. No, a my těch tuků přijímáme vzhledem k těm jejich takovým těm příjemným vlastnostem velké množství a je to jeden z důvodů, proč teda řada lidí má nadváhu a obezitu. Říkám jenom jeden z důvodů. Takže dozvíme se kolik tuku obsahuje ten výrobek. A pak je tam ještě napsáno z toho nasycené, a ty tuky ony mají poměrně složité chemické složení a ty nasycené, konkrétně jsou to tedy nasycené mastné kyseliny, našemu zdraví příliš neprospívají, a proto tam jsou zdůrazněny. Čili zjednodušeně řečeno my bychom si měli vybírat výrobek, který těch nasycených obsahuje co nejméně, čili tam, kde je to číslo nejnižší. No, a pak jsou tam sacharidy. To někdy bývá takový kámen úrazu, protože řada lidí si jako pod tím slůvkem sacharidy nepředstaví, co to je. Takže sacharidy, to jsou živiny nebo teda látky, které nám slouží jako zdroj energie, a takovými hlavními
představiteli těch sacharidů je škrob, který je obsažen v řadě potravinách rostlinného původu. A takže my tam máme hodnotu sacharidy, a to je hodnota, která představuje škrob a pak ještě také cukry, a potom ty cukry z toho jsou tam vyčleněný. Čili je tam napsáno sacharidy, nějaké číslo, a z toho cukry, a tyto cukry, to jsou ty složky, které my máme velice oblíbené, ony chutnají sladce, takže lidé vyhledávají sladké potraviny, ale z hlediska výživy bychom měli velice omezit. Takže tam, kde je vysoká hodnota pro ty cukry, tak tu potravinu bychom měli konzumovat jenom v malých množstvích. Já ještě bych jenom upřesnila, co to ty cukry jsou. Tak je to hlavně sacharóza, čili cukr řepný, a pak jsou tam ještě některé další. Ale ten cukr, který používáme ke slazení a který je v řadě potravinářských výrobků, čili sacharidy, a z toho cukry, a vždycky ta hodnota těch cukrů je nižší než těch sacharidů, jo. Může být třeba stejná, když tam žádný cukr není a je tam jenom škrob, ale vždycky musí být nižší nebo stejná. Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Studnice cenných informací. Paní profesorka inženýrka Jana Dostálová z Vysoké školy chemickotechnologické je dnešním hostem ve Spotřebitelské poradně. My se dostaneme ještě po písničce také k palmovému oleji. Vy jste mluvila o těch nasycených mastných kyselinách, a je to takový velký strašák dnešní doby, no, a samozřejmě také k vašim dotazům, které můžete telefonovat na číslo 221552424 nebo 2525 na konci a nebo pište mailto:
[email protected]. / Písnička / Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------V Dopoledni s Dvojkou máme milého hosta, je to paní profesorka inženýrka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické. A dnes ve Spotřebitelské poradně řešíme obaly výrobků, konkrétně tedy potravin, zkrátka jak se v nich dobře a přehledně vyznat. A máme telefonický dotaz, dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, tady je Dubská z Prahy. Já bych měla dotaz, když je to jinak u masa, jiných výrobků, jak je to u pečiva, eventuálně chleba? Pokud se uvádí, že to je žitný chléb, je tam jenom to nad 50 % obsah, anebo tam by měl být uveden i množství toho žita? Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme za dotaz. osoba -------------------Taky děkuji, pěknej den, na shledanou. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tak, množství žita, žitné mouky se uvádět nemusí, i když tam jako někdy bývá. Ale podle české vyhlášky se chléb třídí do několika skupin a buď je to teda chléb pšeničný, žitný nebo žitno-pšeničný a nebo pšenično-žitný a záleží právě na množství té mouky, která tam je. Takže to jsou určitá legislativní pravidla, která, kdyby vás to zajímalo, tak ty vyhlášky jsou na internetu, takže když si tam zadáte do vyhledávače vyhláška o pekařských výrobcích, tak ono tam tu tabulku najdete a tam jsou i ta procenta, která musí u té jednotlivé kategorie toho chleba být. Pak je ještě chleba speciální a celozrnný a tak dále. Takže jako podívejte se na to, jak to tam je, ale je to dáno tou vyhláškou, čili uvádí se ta skupina toho pekařského výrobku. Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Je pravda, že lidé mají obavu, že třeba tmavý chleba nebo tmavá houska je často jenom obarvená, že tam vlastně není ta celozrnná mouka, tak to bychom se také měli dozvědět u pečiva přímo tam v tom místě, jaké složení má.
Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tak, je pravda, že řada pekařských výrobků z bílé mouky se barví. Barví se buď karamelem nebo praženými obilovinami, no, a u balených výrobků se to dozvíme právě z toho surovinového složení, protože tam v tom surovinovém složení musí být to barvivo uvedeno. Takže tam, buď je tam teda pražený ječmen nebo některá pražená obilovina, anebo je tam potom teda to Ečko, čili to je E150 A, B, C, D, to jsou čtyři druhy. Takže to si můžete přečíst v surovinovém složení. Je pravda, že u nebalených výrobků je to složitější, ale na požádání má obchodník povinnost vám to surovinové složení říci. Takže teoreticky se to můžeme dozvědět. A víte, ono už to můžete poznat i podle charakteru barvy. Pokud ten výrobek je takový hodně hnědý, trochu hnědočervený, tak to už signalizuje právě to přibarvení. Takové ty přirozeně tmavé výrobky, ty jsou spíš tam tmavě béžové, prostě ta barva je trochu jiná, ale to chce už trošku jako zkušenost s tím mít, ale dá se to zjistit. Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------E-mailový dotaz na kokosový olej z hlediska zdravé potraviny, a k tomu bychom možná mohli přidat i palmový olej. Začneme tím palmovým, protože to je takový strašák dnešní doby. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tak,palmový olej je teda velký strašák. Já jako celkem nechápu, proč se to tolik rozšířilo. On palmový olej doopravdy z hlediska výživového nemá příliš vhodné složení, ale jsou tuky nebo oleje, které to složení mají ještě i trochu horší, a taková ta téměř hysterie vůči palmovému oleji asi vznikla tím, protože do konce předchozího roku stačilo uvést na etiketě pouze rostlinný olej nebo rostlinný tuk. V současnosti je povinnost tam v závorce uvést ty tuky, které tam byly použity, takže my tam máme napsáno třeba rostlinný olej a teď je tam palmový, slunečnicový, řepkový a případně ještě některé další. Čili celá ta směs, a proto ti spotřebitelé se tak trochu děsí, protože ten palmový olej, on se přidává do řady výrobků z řady důvodů, ale nejsou to jenom ty důvody ekonomické, že je teda relativně levný, ale je potřeba vyrobit, když je potřeba vyrobit třeba polevu, kde jsou potřeba tuhé tuky, tak ty z rostlinného oleje třeba řepkového nebo slunečnicového nevyrobíte. Čili tam všude se přidávají ty tuky z palem, buď teda je to ten palmový nebo palmojádrový, tam jsou dva různé tuky. Jeden je teda z té dužniny té palmy olejné, nebo olejová správně teda podle legislativy, tam je napsáno palma olejová. A druhý tuk takzvaný palmojádrový je z toho semene, a ten je hodně tuhý. A právě tyto tuky se přidávají třeba do polev nebo do různých náplní a podobně, protože je potřeba mít tam tu pevnou konzistenci nebo texturu, jak my říkáme. Dříve se používaly částečně ztužené tuky, které obsahovaly transmastné kyseliny, já už jsem o nich určitě tady také hovořila, které pro naše zdraví jsou velice nevhodné, a právě tyto částečně ztužené tuky se nahrazují těmi tuky z palem, protože ony mají tu, ty vlastnosti fy fyzikální, ten bod tání, to, že jsou tuhé, podobné částečně ztuženým tukům. Takže je to rozhodně ten palmový není, jak už jsem říkala z hlediska výživového příliš vhodný, ale většinou se používá ve směsích. Takže tady by nám zase mohla pomoci ta tabulka nutričních hodnot. Takže, když si tam přečteme tu hodnotu pro ty nasycené, a kde to číslo je menší, tak tam je vidět, že teda u těch tuků z palem, jak teda toho tuku palmového, palmojádrového, případně kokosového je použito malé množství, a převládají ty tuky s tím pozitivním složením jako je řepkový, slunečnicový a podobně. Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Tak kokosový ještě probereme, teď máme telefonický dotaz, dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, tady posluchačka Marcela z Prahy. Já bych se ráda zeptala, o co prospěju rodině, když místo řepného cukru budu přislazovat, my jen přislazujeme, nesladíme příliš, třtinovým cukrem? A když ten třtinový cukr má barvu tmavší nebo světlejší, který je teda lepší? A pak, když třeba posypu vnučce kaši přes sítko skořicí a přes to , jestli je lépe dát teda ten hroznový cukr nebo normální moučkový cukr, proti kterému má dcera vyloženě bojuje. Takže já to respektuju, ale chci vědět, o co je to lepší? Protože zase jsem slyšela názory, že v tom žádný velký rozdíl není, že pokud bych chtěla opravdu sladit zdravě, tak by to chtělo nějaký slad nebo různé ty sirupy z bioprodejen, které teda už jsou hodně drahé. Děkuji.
Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme za dotaz. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Tak, já bych k tomu chtěla říct, cukr řepný a cukr třtinový z hlediska chemického složení jsou úplně stejné. Ten základ je sacharóza, čili jak cukr řepný, který se vyrábí tedy z té řepy cukrové nebo třtinová z třtiny cukrové, mají chemické složení úplně stejné. Takže ať sladíme tím nebo tím cukrem, tak je to v podstatě jedno. Liší se akorát v tom, že pokud používáme takzvaný hnědý cukr, tak tam to složení je trochu jiné. Ale z hlediska výživového, když bych řekla obecně, hnědý cukr ať je to teda třtinový nebo řepný, tak to není velký přínos. On spíše ten hnědý cukr nám lépe chutná, protože má takové příjemnější, kromě té sladké chuti mám tam takovou ještě karamelovou příchuť a podobně. Ale těch složek, které jsou pozitivní na tom hnědém cukru, je tak málo, konkrétně tedy minerální látky, ty můžeme získat z jiných potravin v daleko větším množství. Čili ten výživový přínos toho hnědého cukru je poměrně, poměrně malý. A nejlépe je teda omezovat slazení, protože doopravdy ten cukr z hlediska výživového není vhodný a v současné době vysoký příjem cukru je teda hodnocen velice negativně a my podle spotřeb cukru a podle těch doporučení, která existují, používáme toho cukru dvojnásobné, zhruba dvojnásobné množství než bychom měli. Takže lépe je teda omezit, a ať sladíme tím hnědým nebo bílým cukrem, tak to není velký rozdíl. A jestli sladíme bílým třtinovým nebo bílým řepným, tak je to úplně stejné, akorát ta cena není stejná, u toho třtinového bývá výrazně vyšší. Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka -------------------Tak, já vám v tuto chvíli moc poděkuju, paní profesorko Jano Dostálová, za váš dnešní čas a věřím, že se potkáme příště a probereme například podrobněji oleje, kokosový olej a tak dále. Mějte se moc pěkně a těším se někdy příště na slyšenou. Prof. Ing. Jana DOSTÁLOVÁ, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Děkuji za pozvání.
ČT 1 Trápí nás extrémní sucho 19.11.2015
ČT 1 str. 1 21:30 Máte slovo
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Máte slovo. Hezký večer, milí diváci. Možná se vám to nezdá. Říkáte si, vždyť teď prší, ale Česko skutečně trápí sucho. Pokud v zimě nadprůměrně nezaprší, nezasněží, tak máme zaděláno na problém s vodou. Naše republika totiž nemá žádný velký tok. Z 97 % je odkázaná na vodu z dešťových srážek, takže vlastně to, co k nám naprší, tak to máme. Voda už opravdu nebude v budoucnu takovou samozřejmostí, jak ji znáte. Jakými změnami chce vláda na našem území tedy vodu udržet? A jak se to dotkne vašich domácnosti, zahrádek a peněženek? O tom diskutovat budou. Sucho měli řešit moji předchůdci už čtvrt století. My sucho řešíme, například připravujeme stavbu nových rybníků nebo přehradních nádrží, říká ministr zemědělství České republiky. Dobrý večer. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka --------------------
S vládními, vládní opatření přijdou nedostatečná představiteli Strany zelených, který namítá, z bohaté země mlékem a strdím oplývajícím vytváříme vyprahlou poušť. Dobrý večer. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vzhledem k závažnosti situace vláda vytvořila meziresortní komisi voda-sucho a její předseda varuje, sucho je hůř viditelné než povodně, ale ve světě zabíjí miliony lidí a v Česku už páchá stamilionové škody. Dobrý večer. Mark RIEDER, předseda meziresortní komise voda-sucho, ředitel VUV -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Naše republika nemá připravený žádný plán na sucho a občané nemají všude jistotu pitné vody. Je znepokojen místopředseda Svazu měst a obcí. Dobrý večer. Pavel DRAHOVZAL, místopředseda Svazu měst a obcí -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A za vás veřejnost nezávislý ekolog, který upozorňuje, větší šetření s vodou v domácnostech povede jen k epidemii žloutenky. Dobrý večer. Jiří KLICPERA, nezávislý ekolog -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Velice nás znepokojilo a bylo pro nás nepříjemné v létě, když jsme nemohli zalévat zahrádky a čerpat vodu. Z toho je i do budoucna ustaraný předseda Českého zahrádkářského svazu. Dobrý večer. Stanislav KOZLÍK, vinař, předseda Českého zahrádkářského svazu -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane ministře, jak tedy zaznělo v úvodu, vy jako jedno z řešení vidíte tedy výstavbu přehrad. Máte... Copak? Co se vám nezdá hned na začátek? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já bych chtěl říci, protože já jsem to opakoval několikrát, to je to až někde na konci to řešení. My musíme začít ve způsobu hospodaření zemědělců a lesníků na zemědělské a lesní půdě, potom jdeme do katastrů. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A kam spěcháte, pane ministře? My začneme postupně.
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já bych hrozně nerad, aby to jenom vyplynulo tady na úvod, že my děláme až ta velká opatření, tak proto jsem to chtěl tak předeslat, ale omlouvám se. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale my k tomu dojdeme. To chce zachovat klid, chápete. Tak pojďme k tomu, protože víte, vy jste řekli, že máte vytipovaných až 70 lokalit pro různé vodní nádrže, což samozřejmě občany znepokojuje a je nasnadě otázka, to jste nemohli vymyslet něco lepšího než tedy stavění přehrad a vystěhovávání lidí z jejich domovů? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To je to poslední řešení opravdu na konci, jak jsem zmiňoval. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak proč si vytipováváte těch 70 lokalit? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To není tak, že bychom chtěli teď za příštích 10, 20 let stavět 70 přehrad. To je generel, to je územní rezerva, která tady byla desítky let předtím, a my ji zachováváme a teď ji aktualizujeme a říkáme, bylo by dobré tuto územní rezervu pro tyto případné stavby, které by se i v budoucnu měly realizovat, zachovat a tuto rezervu si podržet. A musím říct, že všechny tyto lokality jsou koncipovány tak, aby už se nemuseli lidé vystěhovávat, aby to neohrozilo jejich bydlení, lokality. Jedinou výjimkou je v tomto případě vodní nádrž Nové Heřmínovy, kterou připravujeme, ale ta začala být připravovaná po roce 97 po povodni a ta je koncipovaná jako opravdu protipovodňové opatření především. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takže přehrady, to bude až daleko. Až dnešních dětí vnuci. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To je opravdu to řešení úplně v závěru. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak tím to máme vyřešeno. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------No nemáme, ale... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ne, no tím máme vyřešeny přehrady tedy. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Ten generel, to jsem chtěl vysvětlit, že to je opravdu... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak pane Pitku, tak přehrady nebudou, to vám jistě spadl kámen ze srdce, že? Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/
-------------------Ono to není úplně jisté, že ty přehrady nebudou, že jo. Já teda bych, první, co bych řek, tak vy jste začal mluvit o tom, že základním kamenem, jak to změnit všechno, tak je samozřejmě změna zemědělského a lesního hospodaření, hospodaření s půdou, hospodaření v lesích. S tím souhlasím. Akorát je problém v tom, že já moc se mi nelíbí, jak se to vlastně dlouho táhne, protože ty opatření už měly dávno být udělána. Jak od vašich předchůdců, tak vlastně i od vás. Teďka byly přijaty podmínky pro nové dotační vlastně platby zemědělcům a tam těch pobídek k tomu, aby ti zemědělci začali hospodařit s tou půdou jinak, je hrozně málo. Sice vznikly takzvané zásady řádného hospodaření, kterým se říká greening, ale ty opatření jsou minimální. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a pane Pitku, aby diváci věděli, tak co dělají zemědělci velcí tedy s půdou? Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------No problém je v tom, že máme velké celky, velké celky polí oproti ostatní Evropě a nejsme schopni ty celky zmenšit. A žádný předpis zatím ty zemědělce k tomu nenutí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No počkejte, ale není to jistě jenom v těch celcích, viďte? Oni vysloveně, vy říkáte, že ji drancují zemědělci. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------No, je to tak. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak trochu na rovinu zde hovořte. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------A to já mluvím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No nezdá se. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------My s půdou máme hospodařit, my na ní nemáme podnikat, že jo. A my hlavně teďka podnikáme za účelem největšího zisku, který jakoby jsme chtěli vytvořit. Ale hospodaříme pro teďka zisk zrovna v tento moment, ale nekoukáme se na to, co bude za 10, za 20 let. S půdou se hospodaří tím způsobem... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak je to jasné. Musíme to probírat, pánové, postupně. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Že do ní nevpravujeme organickou hmotu, nehnojí se chlévskou mrvou, dávají se chemická hnojiva, ošetřuje se chemicky, jedou se stále stejné plodiny, řepka, kukuřice, pšenice. Není podporováno extenzivní hospodaření, pane ministře. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ --------------------
Já bych na to navázal. Vy sám víte, že množství a plocha trvalých travních porostů, louky, pastviny, když to přeložím pro diváka, je největší za řekněme posledních 25 let v České republice, že ty plochy rostou. A ty opatření, o kterých vy hovoříte, já s vámi souhlasím, pokud jde o zmenšování těch půdních bloků, to znamená těch polí, aby byly menší. Hlavně tam, kde jsou svažité pozemky, abysme udělali nějaký standard, kdy je ta limitní řekněme délka, kdy to pole předělíme a bude tam nějaká jiná plodina. Na tom pracujeme. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No počkejte, pracujeme, tak už máte naplánováno třeba, jak velké pole může být na řepku olejnou? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Zatím v tento okamžik takhle nemůžu paušálně říct, protože máte různé typy svažitosti, různé typy půdy v různých lokalitách. Nelze paušálně říct. Ale směřujeme k tomu, že minimálně pro rok 2017 už tyto opatření tam budou promítnuty od nařízení vlády. Teďka vy víte, že tímto problémem jsme se začali zabývat tento rok velice intenzivně. A ty věci nelze okamžitě teď říct, teď to tady zlomíme. Myslím, že i pro zemědělce je potřeba ty věci nastavit nějakým způsobem postupně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak my tady máme pana viceprezidenta Agrární komory. Pane Hlaváčku, skutečně ta kritika od ekologů, zelených zní, že vysloveně drancujete půdu, že 50 % půdy je ohroženo vodní erozí, to znamená, že nám mizí. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Až dvě třetiny, paní Jílková. Až dvě třetiny jsou ohroženy. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak dvě třetiny. Pak máme další těmi těžkými stroji, že zhutňujete půdu. Ona potom nevsakuje tu vodu a z toho jsou pak povodně, ale i to sucho. Tak co tomu říkáte? Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR -------------------Ten problém ti zemědělci si uvědomují a iniciovali práce na generelu vodního hospodářství krajiny. A dneska je k dispozici podklad, který je k dispozici a ten generel provedl multikriteriární hodnocení území České republiky a jsou vymezeny... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pánové, já bych vás jenom, já jsem vám to totiž říkala, ne, počkejte, diváci to neslyšeli. Já vás prosím, my vysíláme pro téměř milionu diváků, kteří nejsou ani zemědělci ani odborní ekologové, ano? Začněte se tady vyjadřovat tak, aby tomu diváci rozuměli. To je všechno v plánu, v plánu. Vždyť to musíte vědět, že ty velké lány řepky olejné prostě škodí té přírodě. Lány kukuřice, nevsakuje se ta voda, těžká technika, hnojivo. Pane Viktora, co vy tomu říkáte, těm zemědělcům? Lukáš VIKTORA, Česká společnost ornitologická -------------------Já na to říkám akorát tolik, že už se tady toho strašně moc namluvilo, vzniklo strašně moc koncepcí, komisí, ale praktický dopad všech těch závěrů prostě nikde není vidět. A mezitím nám z krajiny ubývá... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a máte pocit, že jde zemědělcům jenom o zisk nebo že tedy se starají o tu přírodu? Lukáš VIKTORA, Česká společnost ornitologická
-------------------Já tam vidím hlavně teda tu roli produkční, to znamená hlavně vyrobit co nejvíc a ty mimoprodukční funkce, ale ty jsou strašně důležitý, prostě kolik spadne deště, co se děje s vodou, která je v krajině. Prostě to všechno je důležitý. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale teď se držíme těch zemědělců. Lukáš VIKTORA, Česká společnost ornitologická -------------------A já si myslím, že pokud teda mluvíme o udržitelnosti, to není žádné dogma, ochránců přírody, to je prostě to, co zanecháme budoucím generacím ne za 20 let, ale za 200 let, za 300 let a to se prostě nedá zvládnout během prostě realizací koncepcí a generelů, ale musí se začít pracovat. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak pan docent Hruška. Prosím. nejmenovaná osoba -------------------Děkuju. Já se to pokusím říct opravdu jednoduše. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, pro nás pro lidi. nejmenovaná osoba -------------------Můžete dělat genereli jaký chcete, ale přece dobře víme, že když nezačneme na tom poli, tak prostě se nikam nedopracujem, protože ta eroze snese stejně tu půdu do tý nejbližší vodoteče, když tam uděláte rybníček, tak z něj uděláte akorát usazovací nádrž. Začít se musí na tom poli. Musí se, já bych to s dovolením dokončil, pane ministře. Víte, já bych chtěl říct, že to sice všichni víme a nikdo to nedělá. My jsme v naší petici, kterou podpořilo 25 tisíc občanů České republiky, žádali, aby se v tomto období už začalo hlavně dělat to, aby se rozdělily ty obrovské lány, aby tam vznikla nějaká struktura krajiny, kterou za kolektivizace, která za kolektivizace byla odstraněna, aby tam byla vrácena. A nic takového se neděje. Všecky tyto návrhy nejsou v krajině realizovány. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, necháme reagovat. Budete pokračovat. Prosím. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já jenom stručně řeknu, pro příští rok, už od 1. ledna příštího roku nastavujeme pro zemědělce daleko přísnější podmínky, pokud jde o protierozní ochranu půdy. Zemědělci už teďka budou vědět, že nejenom tu část, kterou dneska je přísně chráněna, ty středně a silně ohrožené, ale i ty potencionálně ohrožené půdy budou vědět, že jestliže se ta eroze tam stane, budou mít opatření, jak proti tomu postupovat v rámci /nesrozumitelné/ opatření. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a to je co, pane ministře? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tak jim to dáme do přísného režimu, do takzvaných /nesrozumitelné/, teď se omlouvám za ten výraz, kde prostě potom už je naprosto tvrdá kontrola i ze strany našich...
Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a co tedy budou muset dělat ti zemědělci? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To znamená, musí tam volit plodiny, které jsou protierozní, neset tam širokořádkové plodiny. Pracujeme i na tom, abysme posunuli tu otázku zmenšení těch půdních ploch, abychom i v rámci pozemkových úprav znovu vrátili meze, remízky, pro příští rok znovu nastavujeme podporu výstavby nebo řekněme realizace malých vodních ploch, klidně od čtvrt, od půl hektaru zaniklé rybníky, aby se znovu začaly realizovat. A to jsou opravdu konkrétní věci, které už pro příští rok startují u nás na ministerstvu zemědělství. nejmenovaná osoba -------------------Pane ministře, to se dalo všecko dělat už daleko dřív. Například v návrhu nové zemědělské politiky už za vaší, už za vašeho působení na ministerstvo se navrhovalo, aby byly zachovány nebo obnoveny polní mokřady. To spadlo pod stůl, protože ministerstvo nevědělo, jak si s tím poradit, neumělo to vymezit a řekli, my to teda podporovat nebudem. Přitom ty polní mokřady by byly vynikajícím rezervoárem vody v krajině. My se dneska bavíme o suchu, paní Jílková, za 3 měsíce se klidně můžem bavit o povodních, jo. A je to všecko jedna písnička. Je to struktura zemědělský krajiny, naprosto nevyhovující. Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR -------------------To se nedá nic jiného čekat. Přeci tady jeden extrém bude střídat druhý extrém. A jedno jediný opatření to nevyřeší a je potřeba přijmout komplex systémových opatření. To je změna struktury pěstovaných plodin, technologie, otázka legislativní, technická a tak dále. A musí se vytvořit nějaký rámec. A já vítám, že vláda konečně po desetiletích, kdy na tyto věci jsme upozorňovali, to uchopila a začíná se tím problémem vážně zabývat. Ale problém, který já vidím, tak je v kompetenci, protože my máme rozdělenu vodu a půdu, za půdu zodpovídá tady pan ministr Jurečka, ale za vodu zodpovídá zde nepřítomný ministr Brabec. A to je zásadní věc, protože vodu máme jenom jednu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak máme tady, prosím vás pěkně je to v koordinaci. Ne, to bych jenom chtěla říci, že máte zde předsedu, tady pana Riedra té komise, máte pana ministra a mezi náma, snad nepotřebujete dva ministry. Mě zajímá, ať to... Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR -------------------Mě tady nechybí, já jenom konstatuji... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ale řekněte mi, kdy sami zemědělci, vy třeba, protože co pro vás znamená potom změna té plodiny? Vždyť vy budete mít menší zisky zase. No tak to vám nevadí? Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR -------------------Ale ty zisky, přeci každý podniká proto, a to je jedno, jestli tady zde přítomný pan Stehlík anebo já podnikáme proto, abysme zkrátka vygenerovali nějaký... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a o to jde. A co když teď budete vojtěšku mít pěstovat? Tak co? Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR --------------------
To je ta změna struktury. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No. A s tou souhlasíte? To vám nevadí? Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR -------------------No kdybysme s ní nesouhlasili, tak to nebudeme podporovat. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pan Pitek. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Já bych rád promluvil, protože tady bylo řečeno hodně věcí, s kterými já silně nesouhlasíme. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale jenom k diskusi, jo? Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Souhlasím teda s panem docentem Hruškou. To, co vy jste říkal, že vlastně připravujete, tak to všichni říkají, že připravujou. Teďka se přijaly podmínky na hospodaření až do roku 2020 a toto všechno už mělo být zanešeno v těch podmínkách. Já se ptám, proč to tam není? Tam to dávno mohlo být. A zrovna zástupce Agrární komory, který tady vlastně mluví o tom, že teda jako nějakou změnu chtěj, ta, Agrární komora je zrovna ten svaz zemědělců, kteří vlastně hospodaří tím průmyslovým způsobem, který je velice nevhodný pro krajinu na těch ohromných celcích velkými stroji. A ve své podstatě vy jste tlačili, když se připravovali podmínky na dotace, na to, aby byly podmíněny produkcí. Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR -------------------To zásadně odmítám. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------To zásadně odmítáte? Vy jste chtěli, aby dotace byly podmiňovány produkcí. /Souzvuk hlasů/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, nechte reagovat pana Hlaváčka. Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR -------------------Zemědělskou techniku používají velcí i malí stejnou. Tady není rozdílu mezi velkým a malým, všichni používají jednu technologii. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------To nemáte vůbec pravdu. Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR -------------------Zemědělský stroje na trhu, dneska ty velký mechanizační prostředky jsou... Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/
-------------------Rodinné farmy, které hospodaří na svých majetcích a jsou tam rodiny, které mají vztah k té půdě, tak hospodaří úplně jinak než velké akciovky, které sídlí přes půl republiky někde jinde a mají třeba 10 tisíc hektarů. A ten greening, kterému se říká, co jsou ty jako správné podmínky hospodaření, tak v letošním roce už platí, a já když jedu po České republice a dívám se na ty pole, tak nevidím vůbec žádnou změnu, že by nějaká změna přišla. Pořád tam vidím jenom tu řepku, tu kukuřici a tu pšenici. Protože tam je řečeno, že vlastně ta řepka a ta kukuřice nebo pšenice, ta hlavní plodina může být na 75 % výměry maximálně toho zemědělce nebo toho podniku. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak necháme zareagovat pana předsedou Riedera. Prosím. Mark RIEDER, předseda meziresortní komise voda-sucho, ředitel VUV -------------------Já děkuju. Tak já tady tu diskusi zatím poslouchám, protože já jsem vodohospodář a docela je zajímavý poslouchat, jak se vyjadřují lidé, kteří mají co do činění s vodou, ale nejsou profesně vodohospodáři, k tomu jak nakládat s vodou a rozhodně nebudu zasahovat do diskusí týkající se jako jaký plodiny a kde, protože tomu zas nerozumím já. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale to je dost důležité, pane předsedo, víte? Aby lépe sály vodu, to i já jsem se už naučila. Ano. Mark RIEDER, předseda meziresortní komise voda-sucho, ředitel VUV -------------------Určitě. Určitě to je, ale určitě, určitě. Každopádně si myslím, že máte pravdu v tom, že prostě vzniká mnoho koncepcí a vznikají a může se zdát, že tato koncepce vzniká pozdě, jak zabránit nebo bojovat se suchem, a máte pravdu. My chodíme od nás z ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského, říkáme to už 10, 15, 20 let, podívejte se, přijde sucho a je zapotřebí se na to připravit, je zapotřebí udělat zaprvé, zadruhé, zatřetí, začtvrté. Jenomže, a je to stejné jako u povodní, dokaď ta situace nenastane, tak jako nastala letos, že bylo sucho, nebo vloni, tak to vlastně nikoho nezajímá. Stejně tak to bylo s povodněma. Takže já jsem v tuto chvíli rád, byť je to pozdě, že vlastně to teď začalo zajímat vlastně představitele, ať už pana ministra Jurečku nebo pana ministra Brabce. Prostě jsem rád, že konečně nás někdo poslouchá, že je zapotřebí s tím něco dělat. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pan místopředseda Drahovzal. Pavel DRAHOVZAL, místopředseda Svazu měst a obcí -------------------Já na to plynule navážu. Děkuju za ta slova odborníka. Svaz měst a obcí dlouhodobě požadoval takovouhle koncepci. Dlouhodobě jsme vyzývali a nejen ministerstvo zemědělství, ale ministerstvo životního prostředí, ministerstvo vnitra, protože je to svým způsobem i krizová situace, na kterou my se musíme připravit. My umíme zvládat povodně, relativně si dokážeme poradit s výpadkem energií, ale my nevíme, jak máme reagovat na sucho, nemáme žádné manuály jak to řešit. A já jako starosta boce musím zabezpečit přísun vody těm obyvatelům. Já to dneska nevím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak možná byste mohl říci, co už některé občany potkalo v obcích? Byla jim na noc třeba vypínána voda, že to nebylo jenom to kropení zahrádek. Pavel DRAHOVZAL, místopředseda Svazu měst a obcí -------------------To se stávalo. Dokonce v naší obci už vysychaly studny, museli jsme někde dělat v podstatě velmi narychlo větve vodovodu, aby měli vůbec tuhletu základní surovinu a já si myslím, že prostě stát v tomhletom zaspal, ta koncepce tady měla být dříve. Dobře, máme ji dnes tady na stole, ale ta
koncepce je velmi nekonkrétní a chybí tam rasantní kroky ke změně. Bohužel. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pojďme, pojďme tedy vážení zavírat... Ano. A půjdeme na konkrétní věci. Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací -------------------Já bych doplnil pana místopředsedu Drahovzala. Já plně souhlasím s tím, že jedna strategická vodohospodářská koncepce je velmi důležitá pro tu republiku, protože spoustu těch opatření je dlouhodobých, ale jsou tam i krátkodobá. A váže to jak na zemědělství, a nezmínili jsme tady třeba... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a jaká třeba? Prosím vás, kdybyste mohli začít mluvit konkrétně. Poněvadž my nevíme, o čem mluvíte. Tak jaká jsou třeba ty krátkodobá. Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací -------------------No tak je organizační, máte legislativní, pan předseda mluvil o suchu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a krátkodobá co? Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací -------------------My musíme vědět, kdo sucho vyhlašuje, co to sucho znamená, jaké tam jsou kompetence. To je v oblasti sucha. Máte oblasti vybraných lokalit třeba pro rybníky, pro přehrady. Víte, jak dlouho trvá projednání takovéto stavby? Třeba EIA, když se na to zpracovává, to je běh na dlouhou trať. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No kolik let? Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací -------------------To může trvat také 10 let. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak protože pojďme tedy přejít k rybníkům. Vážení, opravdu musíme konkrétně, protože to si nezasvěcený člověk neví, co si pod tím má představit. Pojďme rybníky, ano? Tak vy říkáte, že by se stavěly 10 let, pan ministr to má jako jedno z řešení, výstavbu těch rybníků. Tak pane Klicpero, vy tedy pro ty rybníky ale nejste. Proč? Jiří KLICPERA, nezávislý ekolog -------------------Rybníky jsou hospodářská záležitost a rybníky jsou věc, která nebo stavba, která má relativně malý objem vody a nemá žádnou řekl bych významnou retenční schopnost pro období sucha anebo naopak pro období povodní. Když nám přijdou povodně, tak skoro každý rok se dozvíme o tom, že někde se nám protrhl rybník, protože tam bylo příliš mnoho vody. A my takhle tu vodu neudržíme. Když se vrátíme ještě zpátky do historie, tak si můžeme říct, že už ve dvacátých letech minulého století se začalo chránit povodí Želivky a začaly se tam připravovat postupně opatření jak v zemědělství, tak v průmyslu a v čištění odpadních vod. A teprve po skoro 50 letech se postavila Želivská přehrada, aby Praha byla dostatečně zásobovaná pitnou vodou. Takovýmhle způsobem je potřeba se k věci stavět a mít výhled, mít připravený dlouhodobý akce a řekl bych projekty v šuplíku. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
-------------------Dobře. Tak musíme to opravdu postupně, prosím vás. Tak rybníky. Je to řešení, pane ministře? Taky. Prosím vás, je to jedním z řešení, ano. Já předpokládám, že budete mít 100 řešení, tak musíme postupně, tak rybníky. Tady pan Klicpera dokonce říká, což je tedy pravda, že potom bude plno komárů, viďte na ty obce? No ale to jste řekl. No promiňte, ale to zase občany tíží. Jako nezlobte se nálet komárů jako opravdu jako pobyt... Jiří KLICPERA, nezávislý ekolog -------------------Já jsem z města v rybníkářské oblasti, takže to můžu jako posoudit na vlastní kůži. Ale to není to úplně nejhorší. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No není, ale... Tak prosím. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já bych chtěl říci k těm rybníkům a jakýmkoliv vodním nádržím, tak si řekněme, buďto chceme vodu a je to pro nás priorita nebo řešíme komáry. Já si myslím, že pro nás je priorita voda. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já jsem to říkala jako navíc jedna věc. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------A chci říct, my jsme v 16. století tady měli daleko větší rozlohu vodních ploch a rybníků. Všichni to víme. Dneska máme největší historicky rozlohu lesů, rostou nám rozlohy trvalých travních porostů, to znamená luk a pastvin, tady budu oponovat, v letošním roce máme také nárůst ploch vojtěšky, jetele a bílkovinných plodin, které jsou velice důležité. To už je vliv změny společné zemědělské politiky. Takže jsou tady pozitivní trendy. A v příštím roce otvíráme tu možnost, aby jakákoliv nejenom rybník, ale opravdu malé vodní dílo, klidně čtvrt hektaru, malá vodní plocha, když se zemědělec rozhodne, že ji vytvoří, tak má na to od nás dotační prostředky až do 60 % té investice. Ať už zemědělec, fyzická osoba anebo obec. Lukáš VIKTORA, Česká společnost ornitologická -------------------Já se musím ozvat. Pane ministře, už v současné chvíli máme v zákoně zemědělském pojem krajinné prvky. Mezi nima chybí mokřady mimochodem. Čili úplně nejjednodušší je prostě zařadit mokřady mezi krajinné prvky a prostě podpořit zemědělce v tom, aby mokřady nelikvidovali, ale podporovali. nejmenovaná osoba -------------------Mokřady tam jsou v tom materiálu. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Nejsou tam, pane. /Souzvuk hlasů/. Lukáš VIKTORA, Česká společnost ornitologická -------------------Já mluvím o krajinných prvcích. To je legislativně úplně něco jiného. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------V zákoně 114 jsou krajinotvorné prvky, kde mokřady jsou. Ale v nařízení vlády 307 paragraf 11, které ovlivňuje dotační peníze pro zemědělce, krajinné...
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Ale taky víte, že se /nesrozumitelné/. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------No dobře, ale jde to pomalu. Vždyť to už mohlo být dávno hotový. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Podívejte, pánové, já vám něco řeknu, já tady dám slovo panu Kozlíkovi. /Souzvuk hlasů/. Pane Kozlíku, vy, počkejte, tady máte zahrádkáře, pan Kozlík reprezentuje zahrádkáře, tak jste teď uklidněn, že budete mít víc vody, když tedy v zimě nenasněží? Co tomu říkáte? Stanislav KOZLÍK, vinař, předseda Českého zahrádkářského svazu -------------------No, uklidněn nejsem, protože výstavba nějakých záchytných nádrží, rybníků nebo jak se tomu bude říkat, určitě neřeší ten problém nedostatku vody v krajině jako takové. Čili bylo tady řečeno, že nikdo nedělá nic pro zvýšení obsahu humusu v půdě, aby se půdě navrátila její přirozené vlastnosti jímání vody. Já si myslím, že my zahrádkáři to děláme, protože my hospodaříme, tak jak se hospodařilo dřív. Čili podíl humusu v půdě v našich zahrádkových osadách je určitě daleko větší jak v těch intenzivně obdělávaných polích. A výrazně. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------A víte o tom, že nám třeba v letošním roce výrazně narostly plochy meziplodin v České republice, kdy vracíme organiku do půdy, podporujeme živočišnou výrobu, aby ta organika se zase vracela. Takže mně vadí to, že když tady říkáte, nic se nedělá. Já to jenom dopřesňuju, že opravdu ty věci tady jsou a podívejme se na výsledky letošního roku, je vidět, že ten trend se obrací. Neotočíme to z roku na rok o 180 stupňů. To prosím pochopte. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím. Prosím. Josef STEHLÍK, předseda, Asociace soukromého zemědělství -------------------Dobrý večer. Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství. Já bych chtěl ten, tu pozornost nasměřovat zpátky k té krajině zemědělské, protože to skutečně je klíč k tomu, jestli bude dostatek vody a jestli v době, kdy bude hodně vody, půjde voda pomalu do řeky anebo v době, když bude sucho, tak bude mít tendenci z té krajiny se dostávat tam, kam má. Prostě Česká republika má skutečně jedny z největších půdních celků v rámci střední Evropy, které vlastně jsou ještě pozůstatkem kolektivizace z padesátých let a chybí nám všechny druhy, typy, meze, mokřady a podobně. A to, co říká tady pan kolega, že by se měly postavit nádrže, velké nádrže, přehrady. Je jeden zásadní problém. Tím, že máme velice erodovanou půdu, utíká nám hlína, když to úplně zjednoduším, hlína vodou do těch velkých nádrží, tak akorát vytváříme prostor pro to, aby se ta hlína hromadila v těhletěch velkých nádržích a opět se zmenšovala ta retenční schopnost tu vodu jímat. My máme, jsou dvě možnosti jak to řešit. Administrativní, které tady zmiňuje pan ministr a pan Hlaváček, a pak my říkáme, druhý je podpora malých rodinných farem, protože ty malé rodinné farmy přirozeně začínají jakoby dělat prostor v tom venkově a v té krajině, že se začínají objevovat menší pozemky, rozdělené pozemky a ty pozemky, které splňují ty podmínky. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak a co na to, pane Hlaváčku, říkáte? Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR --------------------
Já neříkám nic. Já se shoduju v tom, že v podstata věci je postavená na zemědělské struktuře, rostlinné výrobě a živočišné výroby. Že Česká republika ztratila vysoký počet chovaných hospodářských zvířat, je realita. A co je potřeba, tak je potřeba podpořit, a to si myslím, že ministerstvo pochopilo a má to jako prioritu a jako citlivou komoditu podporovat zvýšení počtu chovaných zvířat proto, aby se teda tady změnila ta struktura, o které hovoříme. A ta struktura nestojí peníze, ta se může změnit v podstatě od dalšího hospodářskýho roku. Na tom je shoda. Ale myslím si, že je potřeba se shodnout taky na tom, že zkrátka to jedno jediný opatření ten problém nevyřeší. A my musíme zkrátka, tak jak tady pan kolega řekl, krátkodobý, který se daj udělat hned, o tom jsme tady už hovořili. A ty který se budou přeměňovat průběžně a ty, který budou dlouhodobýho charakteru. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já bych ale opravdu pro diváka, jestli můžete začít mluvit, protože konkrétně... Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Já řeknu, no. Já naprosto souhlasím s panem Stehlíkem, protože pán s Agrární komory to, co říkal, tak vlastně jsem vůbec nepochopil, co jste chtěl říct, jo. Já bych ještě reagoval na pana ministra. Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR -------------------To je mně líto. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Vy jste říkal o tom, jak přibývají trvalé travní porosty. To sice trošičku přibyly, ale pořád u nás máme 70 % orné půdy ze zemědělského půdního fondu. Němci mají třeba 50 % orné půdy, takže to je velkej rozdíl. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale tady na to odpovídal pan viceprezident Hlaváček, že právě kdyby se více chovaly zvířata, že? Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR -------------------No jasně. A máme území, když se podíváte na mapu České republiky, tak nejintenzivnější oblasti mají nejmenší počet chovaných zvířat. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Já vám tady ukážu jednu mapu, která je z hranice na řece Dyji. A tady vlastně pod Dyjí na jih vidíte vlastně rakouskou krajinu, to je fotka z letadla. A tady na severu... Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR -------------------Pane kolego, to nemusíte ukazovat, já bydlím 23 kilometrů od rakouské hranice a já to znám důvěrně. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------No tak vidíte, jak je to špatně, že jo. Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory ČR -------------------Takže bavme se věcně o řešení toho problému. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ --------------------
A tady vidíte velká pole na sever, to je Morava. A tady vidíte pole, která jsou do pěti hektarů a to je Rakousko. A to je rozdíl mezi tím, jak hospodaříme my a v civilizovaných zemích. Jiří KLICPERA, nezávislý ekolog -------------------Vážení, my se pohybujeme někde úplně jinde. My jsme utekli od problému vody k problému zemědělství a ochrany krajiny. To je samozřejmě významný úkol jak držet vodu v krajině, ale není to to rozhodující. Vy jste se ptal, kdo vyhlašuje sucho, já bych na to odpověděl, to je věc, která v tom materiálu ministerstva chybí. Sucho nám vyhlašuje sluníčko a El Niňo. A El Niňo je fenomén, který asi všichni znáte. Je to meteorologický jev, který je zřejmě navázaný na sluneční aktivity a ovlivňuje významně proudění oceánského vzduchu sem k nám do Evropy. A jestli dojde k tomu, co se předpovídá v těch klimatických modelech, tak nám nebude pršet a všechny zemědělské modely nám nebudou vůbec nic platné, protože ta voda nenaprší. Plodiny a ekologické zemědělství udrží vodu v té svrchní půdní vrstvě, která má nějakých 40, 50 centimetrů, ale ten zbytek té vody, ten musíme uchovat v podzemních vodách, v infiltraci a v tom území, které máme k dispozici. Česká republika leží na střeše Evropy a všechna voda od nás uteče. Než od nás uteče, tak ji musíme třikrát až sedmkrát použít, na to musíme mít vybavený města čistírnama odpadních vod ve všech úrovních, odshora povodí až dolů, a musíme mít připravený opatření, tak aby ta voda nám neutíkala rychle. A to jsou jak malé nádrže, tak velké. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Ale teď jste řekl, velmi důležitá věc, podzemní voda. Protože to je důležité pro všechny diváky, spotřebitele. Ministerstvo životního prostředí uvažuje, že během sedmi let zčtyřnásobí cenu za podzemní vodu. A co dělají vodohospodáři, že? Berou čím dál víc podzemní vodu. A proč? No narůstá vám to. Už je to 49 %. A hlavně vy na tom máte velké zisky, protože aby diváci věděli, podzemní voda, tam nejsou takové náklady na čištění jako ta povrchová, takže vy zase drancujete nám podzemní vodu. A teď když bude teda to zdražení, jak se to promítne občanům? Protože to opravdu nastane. Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací -------------------Já myslím, že možná nespravedlivě na mě útočíte, že my zdražujeme. Sdružení SOVAK zastupuje jak vlastníky, tak provozovatele. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale asi tomu rozumíte, ne? Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací -------------------Já jenom chci říct, že 50 % zhruba je z povrchové vody a 50 % je z podzemní vody. Já plně souhlasím s panem Kučerou, že se musíme snažit, protože jediný zdroj vody je ten déšť. My musíme udržet vodu v krajině, odpovědně hospodařit na půdě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale víte co... Ne. Já vám něco řeknu. Můžete mi odpovědět na otázku, která každého zajímá? Hovoří se o zdražení vody. Řekla jsem čtyřnásobek během sedmi let na podzemní vodu. Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací -------------------Ano. Mluvíte o poplatku za odběr podzemní vody, který je nyní za 2 koruny. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Dobře jste mi rozuměl. Můžete mi tedy říci, jak se to dotkne spotřebitelů? Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací
-------------------Ano. Mohu. Ten vývoj nebo ten návrh, co jsem slyšel, je v postupných letech až na 8 korun a znamenalo by to zdražení podle mého názoru tak o 15 %. V průměru se bavíme. Protože ne každý kraj používá stejné množství podzemní vody na výrobu pitné vody. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A kolik z toho máte zisky? Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací -------------------Zisky? Věcně usměrňovaná cena ministerstva financí. A zisky se pohybují od 5 % do 8,5 %. Záleží na... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. A pane ministře, mají vůbec mít vodárny... nejmenovaná osoba -------------------To teda ne. Zisky jsou vyšší. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Viďte. Obce to trápí. Proč má někdo vydělávat na vodě? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já bych řekl, primární problém leží u nás u měst a obcí, které před 15, 20 lety si nechaly ve většině případů, neříkám, že ve všech, zprivatizovat vodovody v České republice. Dneska je to v rukou zahraničních společností a teď sklízíme ty věci, které jsme tehdy udělali. Ale co chci říct, klíčové je, vodárny se začaly chovat čistě pragmaticky, protože je tady chyba státu, kterou se snažíme napravit. Ty poplatky za odběr podzemní vody jsou poloviční oproti poplatkům za odběry povrchových vod. Takže oni logicky jdou touto cestou. Ten stát to nastavil naprosto nelogicky. Já si myslím, že podzemní voda má být vždycky zatížena vyšším poplatkem než odběr té povrchové, takže to teďka tímto způsobem teď připravujeme tu změnu. Ale myslím si, že ten důvod pro to zdražení, který vy říkáte, když si uvědomíte, že dneska to jsou 2 koruny, budou to 4 nebo 5 korun za kubík, tak je to, to je naprosto minimální částka v přepočtu na ten jeden litr. Takže tady si myslím, že takový důvod k tomu zdražení by neměl být. Spíše holt by měli provozovatelé vodovodů si nějakým způsobem snížit ty zisky, které musíme říct, podívejme se třeba na severní Moravu, kde bylo sníženo jmění o 2 miliardy korun, které de facto odtekly pryč z České republiky, takže ty zisky jsou tam opravdu poměrně velké. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Prosím. Jiří KLICPERA, nezávislý ekolog -------------------Prosím vás, odpověď na tu otázku, ta je úplně jednoduchá, jak se to promítne, protože jestli se cena vody, která je dneska součástí té usměrňované ceny, tak činí 3 koruny nebo 2 koruny, jestli se zvedne na 8, tak ta cena za vodné a stočné, která je dneska někde kolem 80 korun, se nám v tom základu zvýší o to, o co se zvýší ty poplatky za ten odběr vody. Ale současně... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Plus DPH nezapomínejme. Jiří KLICPERA, nezávislý ekolog
-------------------Plus DPH. Ano. A současně k tomu ale společnosti vodovodů a kanalizací si počítají tu ziskovou marži a pokud já teda jsem tohleto sledoval, tak ta se pohybovala nad 10 %, až dokonce 18 %. A já jsem říkal, že to je naprosto amorální. Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací -------------------Naprosto nesouhlasím. Ještě jednou tady opakuji, že v České republice máme regulaci ministerstva financí. Platí věcně usměrňovaná cena. A veškerý výdaje na výrobu vody jsou jasně evidovány, předávány a je tam samozřejmě kalkulován i zisk. Jiří KLICPERA, nezávislý ekolog -------------------Ano. A ten zisk není žádným způsobem vymezen a není nikde řečeno, kolik si vodárny můžou tu ziskovou marži počítat. Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací -------------------Není to tak pravda a pan místopředseda Drahovzal mi určitě potvrdí, že většinu ceny vody schvalují vždycky potom ti vlastníci. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane místopředsedo, počítáte tedy s tím, že se zdraží voda. Pavel DRAHOVZAL, místopředseda Svazu měst a obcí -------------------Tady se mísí několik problémů. První věc. Vlastnictví vodárenské infrastruktury. Uznávám, část z ní přešla v devadesátých letech do rukou soukromých společností. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím, ale pojďme opravdu, co bude třeba na jaře nebo do roka, jo. Přestaňme řešit minulost, prosím pojďme opravdu... Pavel DRAHOVZAL, místopředseda Svazu měst a obcí -------------------Já jenom proč to říkám. Jakmile jsme to předali, nemůžeme ovlivňovat cenu. Ta je skutečně věcně usměrňovaná. nejmenovaná osoba -------------------Ale je to jenom u zhruba 20 %. Pavel DRAHOVZAL, místopředseda Svazu měst a obcí -------------------To znamená, poplatek za odběr je tím pádem náklad, který jde do ceny toho stočného nebo respektive vodného v tomto případě. Pokud my máme vlastnictví té infrastruktury, tak si ovlivňujeme výši té marže. To je naše právo jako vlastníka. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A očekáváte tedy to zdražení? Pavel DRAHOVZAL, místopředseda Svazu měst a obcí -------------------My očekáváme, že s nějakým zdražením provozovatelé přijdou. Samozřejmě se je budem snažit nějakým způsobem v přiměřené úrovni.
Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím. Petr VÍT, předseda spolku Aquarius-Vodnář -------------------Dobrý večer. Já jsem Petr Vít, předseda Aquarius-Vodnář, děčínského spolku, který spolupracuje ve prospěch zlepšení vodních poměrů a priority vody v České republice. Já jsem původně chtěl reagovat malinko nesouhlasně s panem Klicperou ohledně jeho vyjádření, že rybníky nemají retenční schopnost. Jistě pokavaď jsou plné, nemají retenční schopnost. Ale připomenu, že v 2002, pokavaď jsme měli ty obrovské povodně, tak Třeboňská pánev zadržela to samé co Orlík a Lipno dohromady, plus některé další. Ale pak zde byla správná připomínka k infiltraci srážkových vod. A já bych chtěl se zeptat pana předsedy Riedera, respektive ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského, jak to v současné době vypadá s projektem na infiltraci, uměle řízenou infiltraci srážkových vod? Protože to je pro naši republiku jedno z velice důležitých témat a je mi velice záhadou, proč doposud tento projekt nebyl podporován. On byl podporován jenom v té teoretické části. Mark RIEDER, předseda meziresortní komise voda-sucho, ředitel VUV -------------------Já děkuju za tu otázku. Každopádně malinko odbíháme od podzemních vod, ale snad se tam vrátíme. Co se týká řízené umělé infiltrace, aby si to diváci dovedli představit, tak jsou to, jak funguje vodárna Káraný, jsou to vlastně dlouhé takové zářezy v lese, v půdě, kam se čerpá voda z řeky a ta voda se vsakuje do podzemí a pak soustavou studen se čerpá na úpravnu vody. My říkáme, že jeden ze způsobů, jak se dá zadržet voda na území České republiky, je umělá infiltrace, to znamená v období, kdy nasněží, naprší, tak udělat vsakovací objekty a zasakovat tu vodu do podzemí. Proč se ten projekt nerozběhl, tak tam těch důvodů je víc. On je trošičku atypickej, je poměrně náročnej, protože ty vrty vyvrtat je strašně drahý a odzkoušet, jestli by to fungovalo v různých hydrogeologických strukturách. A nepasuje to do žádného dotačního rámce, které v současné době jsou. My se o to pořád snažíme, ale prostě peníze na to nejsou. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Takže to je jasná odpověď. Tak chce reagovat tato strana? Pavel DRAHOVZAL, místopředseda Svazu měst a obcí -------------------Já jestli můžu, tohleto je třeba jedno z opatření, které si myslím, že konkrétně řeší ten problém se zásobárnami té vody. Protože my to jednou v budoucnu budeme řešit vzhledem k té ceně, vzhledem k těm omezeným zdrojům. Pokud by toto někdo dotací podpořil, aby se to rozběhlo, aby se to pokud možno rozmístilo po republice, tak by to bylo ideální. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------V příštím roce už by se na několika lokalitách v České republice měly rozeběhnout pilotní projekty, potom počítáme s širším rozšíření těch záležitostí. Ale chci říct ještě jednu důležitou věc. Pro domácnosti, pro obce a města je také důležité se podívat na tu naši vnitřní spotřebu. Každý z nás, kdo tady sedíme, spotřebujeme denně v průměru 85 litrů vody. Ta je obrovský prostor některou vodu řekněme v rámci domácností, rodinných domů recyrkulovat, využívat, mít zádržné systémy na dešťovou vodu a to jsme se bavili, ministerstvo životního prostředí začne, tak jak jsou řekněme kotlíkové dotace, tak chystají tyto dotace na to, aby si lidé mohli vytvářet tyto vnitřní zásobárny na zahrady, na bazény, na využívání splachování a tak dál. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, ano, to vysloveně mají být... Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Takže to v příštím roce bude startovat.
Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Ale vy vysloveně chystáte, že občané si budou muset dělat stavební úpravy na svých pozemcích, protože právě ministerstvo životního prostředí plánuje, že každá domácnost se zahradou by měla mít jímku na dešťovou vodu. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------My plánujeme u těch nových staveb, které budou vznikat, aby to bylo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------To bude u nových. Takže u starých to nebude. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------A u těch stávajících to bude pozitivní motivace, kdo bude chtít, bude moci tady touto cestou jít a využít toho. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Nebo máme mít čističky, vlastní čističky odpadních vod. Já jsem se koukala, to ale stojí 27, 48 tisíc korun. Ale to je také v tom plánu. Pavel DRAHOVZAL, místopředseda Svazu měst a obcí -------------------Jestli můžu, to je zas trošku extrémní opatření, ty čistírny odpadních vod a ta recyrkulace. To se dá použít jenom do určitých lokalit, jo? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, pojďme, ne, já bych jenom byla ráda, aby hovořili i ostatní účastníci. Tak prosím. Kdo má, dva mikrofony musejí. Ano. Antonín SCHUBERT, starosta, Modrava -------------------Schubert Šumava, Modrava. Jsem starostou obce 21 let. Víte, já jenom řeknu teda na úvodu, takhle jako to mi připadá jako za Novotnýho, v brzku bude všechno. Ono strašný množství strategií a tady máte počítadlo, kdy ten pořad skončí, můžete si tam nastavit 365 dnů, my se tady v nultý den setkáme a bude ta situace ještě horší. Řeknu s odběrem vody. Než je dnes. Řeknu s odběrem vody pro obce. Povrchová voda se ztrácí, takže obce si budou muset dělat hluboké vrty. Ty budou samozřejmě zpoplatněny. Ale je spousta území v České republice jako Šumava, kde jsou jim ty hluboké vrty prd platný, protože Šumava nemá hlubokou vodu. Ta má pouze povrchovou vodu. Takže nevím, na co budou ty obce odkázány. To je, ano, je to tak, pane ministře. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Pane starosto, já jsem vám říkal, že na ten příští rok si můžete u nás vzít peníze a můžete si udělat ten zdroj, tu zásobárnu té povrchové vody. A musím teda říct, že spoustu obcí, které mají problém se zásobováním vodou, ale na druhou stranu u nás je dotační nástroj, aby si vzaly peníze na zajištění i této infrastruktury a za loňský rok, a ani za letošní, nevyčerpají ani ten rámec, který pro to máme. Takže já tady vyzývám všechny starosty obcí, aby se tady tohoto chopili a této hozené rukavice využili. Antonín SCHUBERT, starosta, Modrava -------------------Já nechci být, pane ministře, neslušný, ale doopravdy jako ta povrchová voda ze Šumavy mizí. Tak dotace na povrchovou vodu je jako solární dotace, prostě tady se za ten rok sejdeme, bude utraceno
několik miliard peněz, v tom jsme mistři, zrovna tak jako jsme mistři v tom chytat problémy za ocas, ještě k tomu možná za cizí. A nedospějeme určitě k žádnému výsledku. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Pane starosto, já se omlouvám. Já vám nabízím a vašemu zastupitelstvu konkrétní schůzku se mnou a s mými kolegy a pojďme konkrétně řešit problém, o kterém vy mluvíte, protože vůle tady je. Mně vadí říkat, že tady stát nedělá vůbec nic. Mark RIEDER, předseda meziresortní komise voda-sucho, ředitel VUV -------------------Já bych, pardon, jestli můžu, já bych co se týká strategie, tady nevznikla žádná strategie. Tady vznikl vládní materiál, který ukládá více než 50 konkrétních úkolů s jasně danými termíny, do kdy je zapotřebí se podívat na nádrže na Šumavě, na starý /nesrozumitelné/, do kdy by se daly obnovit třeba takovýhle nádrže, protože my musíme řešit ten problém nikoli jaksi v zemědělsky využívaných, i když tam taky, ale především v horní části povodí a tam tu vodu zachytávat a to jak pro případ sucha, tak pro případ povodní. A jakmile ji budem zachytávat, tak budeme mít dostatečný množství podzemních vod, který tvořej vody povrchové posléze. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Ale jenom to se vlastně týká tedy takzvaných i umělých jezer, která mají vzniknout na Šumavě a v Krkonoších. Ale vy... Antonín SCHUBERT, starosta, Modrava -------------------Ne. To se týká přímo, ty "klausy" se týkají přímo mého správního území. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale teď jde o to, jak se k tomu staví ochranáři? Antonín SCHUBERT, starosta, Modrava -------------------No samozřejmě zamítavě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A proč? Antonín SCHUBERT, starosta, Modrava -------------------No protože jsou tam chráněné druhy a tady není, pan docent Hruška samozřejmě okamžitě bude proti, ale jsou tam chráněné dráhy, říká se, musí se udělat veliké posouzení vlivu na životní prostředí. Já jsem tam ty dvě nádrže nebo jednu nádrž Roklanskou jsem tam zažádal, dvě, vlastně obě i Rokyteckou na posuzování vlivu na životní prostředí. To bude za rok nebo za 10 let možná hotovo. Ale jsou tam naturové biotopy, takže výsledek bude negativní. To je jednoznačný. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane docente, chtěl jste reagovat. nejmenovaná osoba -------------------Já bych to nepředjímal, ale zaprvé ten objem těch "klaus" na Šumavě je malinký. To jsou malinkaté rybníčky, které sloužily k tomu, aby se nadlepšil průtok v těch potocích, když se tam plavilo dřevo. To byly taktický vodní díla. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka
-------------------No dobře a proč tedy proti tomu ochranáři jsou? Slyšíme, že tady jsou přednější živočichové než třeba voda pro lidi. To je taky takový spor, že? nejmenovaná osoba -------------------To je takové klišé. nejmenovaná osoba -------------------No to je ale bohužel reálné klišé. nejmenovaná osoba -------------------Já si myslím, že na Šumavě, když budeme mluvit o Národním parku Šumava, tak ty "klausy" leží v nadmořské výšce víc než tisíc metrů. A tam je pořád relativně vody dost. nejmenovaná osoba -------------------Ale dobře, zas na druhou stranu potřebujeme diferenciovat ty zdroje. My je potřebujeme trochu diferenciovat. Je dobře, když ten zdroj té vody je blízko toho místa. /Souzvuk hlasů/. Jiří KLICPERA, nezávislý ekolog -------------------Vážení, bavme se o té vodě, když přijde to sucho. Protože tady pořád si říkáme o nějakých drobnostech, ale jestli nám El Niňo vyhlásí sucho, tak ten model, ten říká, že bude v zimě hodně vody a v létě žádná voda, to znamená, že tu vodu v zimě si musíme nachytat někde do nějakých větších nádrží, protože jinak ji mít nebudeme a ty rybníky, ty ji neudržej. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Ale prosím pojďme, vidíme, tady máme nějaký návrh. Ale pojďme, počkejte, pojďme taky k těm ochráncům, ano? Pane předsedo, vy máte také zkušenost. Třeba řekněte, co obce v okolí /nesrozumitelné/ na Královéhradecku. S čím oni se tam potýkaly? Mark RIEDER, předseda meziresortní komise voda-sucho, ředitel VUV -------------------Tak tam právě dochází k tomu klišé, o kterém tady mluvil pan docent Hruška. Tam prostě dochází objektivně ke střetu zájmů ochrany přírody a zájmů člověka. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A jak? Popište to divákům. Mark RIEDER, předseda meziresortní komise voda-sucho, ředitel VUV -------------------Že jsou tam na vodu vázané ekosystémy, to znamená živočichové, rostliny a samozřejmě je tam jenom určité povolení k odběru těch vod pro zásobování hradecké metropole, ne metropole, aglomerace, děkuju. Takže vlastně oni nemůžou čerpat víc, protože by ohrozili život vlastně těchto živočichů. A tam dochází... Přesně tak. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tam jde o žáby třeba. Ne, že to je zajímavé dilema, pane docente, chápete? nejmenovaná osoba -------------------Kdo má prioritu, jestli člověk nebo žáby?
Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Ano. To se správně ptáte. nejmenovaná osoba -------------------Jestli přijde sucho, tak nám žáby uschnou. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte. Dobře, ale pojďme, jo, máte pravdu. /Souzvuk hlasů/. Ano, pane docente, co je víc, tedy žába nebo tedy voda pro lidi, nejmenovaná osoba -------------------V tom případě budeme muset asi zrušit kus Národního parku Šumava, protože ty "klausy" jsou opravdu bohužel, bohužel v uvozovkách, přesně v těch místech, kde jsou ty nejcennější biotopy. Prostě to tak je. Tam byly historicky mokřady. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale co je podle vás víc? Tady máme konkrétní /souzvuk hlasů/. nejmenovaná osoba -------------------Ale prosím vás, nebavme se o této zlomkovité části. Má jiné řešení, které pomůže všem obcím, které byly ohroženy. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ale slyšíte, že tady /nesrozumitelné/ na Královéhradecku kvůli žabám... Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací -------------------Protože to je jeden z dominantních zdrojů pitné, podzemní pitné vody pro aglomeraci. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale slyšel jste, že kvůli ochraně žab mimo jiné nemohli obyvatelé okolních obcí odebírat vodu a museli se omezovat. Já to neodsuzuju, já se ptám, já to dávám do diskuse, co je víc. Lukáš VIKTORA, Česká společnost ornitologická -------------------Mně se líbí, mně se strašně líbí, že tady teď řešíme vlastně na úkor ochrany přírody zájmy člověka. Přírodovědci prostě konstatovali mizení stovek, snad tisíců druhů u nás, nic se neděje a teď, když je ohrožen člověk, ty přirozené retenční schopnosti krajiny jsme zničili. My je můžeme obnovit. Nemáme lužní lesy, nemáme mokřady, chybí nám voda v horách, v nížinách, chybí nám všude, vymizely stovky druhů, nikoho to moc nebralo, protože se nás to netýkalo, teď se nás to týká a zase to odnese. /Souzvuk hlasů/. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Dlouho mlčím k tomu. Já bych chtěl říct jednu věc. Zájmy ochrany přírody jsou shodné přece se zájmy člověka. Protože když nebude ta kvalitní přírody, tak nebude ani člověk. To přece je úplně jasný. A jestli chcete to jako deklarovat na nějakých dvou konkrétních nádržích, to je přece nesmysl. My jsme teďko odešli úplně od toho hlavního tématu a to je ten, že u nás ta voda naprší, ale je problém v tom, že ona rychle odteče. A my musíme ji zadržet v té krajině. nejmenovaná osoba
-------------------Ale vždyť to říkáme od začátku. Udržet vodu v krajině. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Ale teď jste se tady začali dohadovat úplně o margináliích, o nesmyslech. nejmenovaná osob a -------------------Ale možná se to zdá jako marginálie, ale ta obec to řeší. To je reálný životní případ. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Počkejte. Pokud tu vodu nezadržíme, ta co naprší, tak se vůbec nemusíme bavit o tom, jak si tu vodu budem rozdělovat. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale musíme to nějak na konkrétních věcech. Pavel DRAHOVZAL, místopředseda Svazu měst a obcí -------------------Ale my řešíme konkrétní obec, konkrétní občany, kteří nemají vodu. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Jasně. Ale ty vyřešíme až v momentě, kdy vyřešíme ty základní příčiny toho nedostatku vody. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte. Necháme, pan Kozlík chce konečně hovořit. Stanislav KOZLÍK, vinař, předseda Českého zahrádkářského svazu -------------------Já bych zareagoval na to, co tady před časem řekl pan Klicpera. Já si naopak myslím z našeho pohledu, že ta retenční schopnost půdy je daleko významnější, než vy jste řekl, že není tak významná. Protože jestliže ta vláha se zadrží v tom místě, kde spadne, tak pak se může i odpařovat a ono jí nakonec ještě i víc spadne. Jiří KLICPERA, nezávislý ekolog -------------------Ale ta voda v tom modelu, ta voda bude spadat prostě naráz ve velkém množství, kdy se nebude stačit zachytit v té krajině a bude povrchově odtékat pryč. Daniel PITEK, zemědělec, lesník /Strana zelených/ -------------------Já myslím, že nic neděláme pro to, abysme ji zachytili. To je ten problém. Vždyť se podívejte na strukturu krajiny. Vždyť jsem to před chvilkou ukazoval. Nemáte remízky, nemáte mokřady. Vždyť se zničilo v sedmdesátých, v osmdesátých letech většina mokřadů. My máme 3,5 milionu zemědělský půdy v zemědělským půdním fondu v Český republice, 2,7 milionu lesního půdního fondu a mokřadů máme 37 tisíc hektarů. To je směšný. To je 1 %. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane ministře, můžete reagovat? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já si myslím, že nakonec musí být to řešení řekněme ve shodě. U spoustu věcí, který tady zazněly z
různých stran, nakonec vždycky nějaké části jsou pro nás důležité, tu mozaiku z toho musíme seskládat. A já řeknu, ano, tou půdou to začíná, ta je nejdůležitější. Ale když 3 měsíce nespadne ani kapka, tak ta půda se prostě její kapacita vyčerpá a vy potřebujete potom někde zajistit zdroj pitné vody pro obyvatele, pro zemědělce... Oldřich VLASÁK, Sdružení odboru vodovodů a kanalizací -------------------A potřebujete propojení vodárenskejch soustav. To jsme tady vůbec neřešili. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Přesně tak. A prostě máme některé lokality v České republice, které nevyřešíte ani tou kapacitou retenční té vody. A to, co tady říká třeba pan předseda Drahovzal, nakonec musíte někde i realizovat tu zásobárnu. Dneska vidíte, podívejte se na Berounku, ta nakonec úplně vyschla. I kdyby ta retence byla větší, tak kdyby tam 4 měsíce nepršelo, tak na konci stejně vyschne. A dneska v Praze, kdyby nebyla vltavská kaskáda, tak tady neteče minimálních 40 kubíků za sekundu, ale ta Vltava by byla taky suchá. Takže ty retenční kapacity půdy mají nějaké limity. Ale potom musíte mít také někde jistotu, že když opravdu bude extrémně dlouho nepršet, tak že tady tu bodu odněkud /souzvuk hlasů/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím, necháme občanku. Prosím. Jitka NOVÁKOVÁ -------------------Dobrý den. Já jsem Jitka Nováková a já bych se jenom vrátila na vteřinku k té pitné vodě. Bavíme se o tom, že jí bude třeba málo, bude drahá, ale jsou země, kde mají zkušenosti se suchem, jako třeba v Austrálii nebo i ve Švýcarsku a prostě tam zachytávaj na některých místech, třeba na náměstí, dešťovou vodu a používaj to na splachování. My teda splachujeme pitnou vodou. To je škoda. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Takže to je ale velmi, protože to se uvažuje, že se změní, že opravdu to je plýtvání splachovat pitnou vodou. Mark RIEDER, předseda meziresortní komise voda-sucho, ředitel VUV -------------------To určitě je a je to to, co tady říkal pan ministr, že je připravenej teďkon dotační program, pan ministr Brabec tomu říká modrá úsporám, že by se vlastně využívalo v domácnostech ta šedivá voda v uvozovkách, to znamená voda z koupání a tak, že by se používala právě k účelům splachování. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A jak by se to udělalo? To jsou zase stavební úpravy nebo...? Jiří KLICPERA, nezávislý ekolog -------------------To se umí. To se umí zacyklovat a je otázka za kolik. Mark RIEDER, předseda meziresortní komise voda-sucho, ředitel VUV -------------------To jsou dotace na ty jímky a tak. Ale jenom bych si dovolil reagovat na to, že samozřejmě remízky a další opatření v krajině jsou hrozně důležitý a my máme přesně spočítáno, kolik objemu vody nám bude v případě, že se naplní scénáře klimatický změny, chybět. To přesně víme a my přesně víme, kolik je schopna zadržet půda, my přesně víme, kolik by bylo schopno zadržet ta krajina, kdyby se změnilo to hospodaření. Bohužel prostě žádné z těch řešení není absolutní. Vždycky budeme prostě muset udělat vějíř těch opatření, ať už to začne těma malejma nádržema nahoře kdesi v těch povodích a bude to končit tím, že budeme dělat remízky v Polabský nížině. Ale budem to muset udělat všechno.
Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím. Máme tady, ještě ne, prosím, tady dva občané ještě, aby hovořili. Prosím. Zdeňka JANKOVIČOVÁ, Český zahrádkářský svaz -------------------Děkuji za slovo. Dobrý večer. Zdeňka Jankovičová, Český zahrádkářský svaz. Já bych se ráda zeptala, protože tady máte 150 tisíc registrovaných zahrádkářů, kteří vlastně pro vás zadarmo pracují na tom, abychom tomu suchu čelili lépe, to znamená, zkvalitňují tu půdu, zúrodňují ji, přispívají vlastně k zvyšování toho humusu, aby se ta voda opravdu zadržela. A v posledních desetiletích přihlížíme pouze tomu, že vlastně z našich měst, z okolí těchto měst tyto vlastně oázy zeleně a kvalitní půdy, která vlastně brání i třeba, brání vlastně té vodě odtékat rychle, v podstatě vlastně mizí, nahrazují je supermarkety, nahrazují je vlastně betonové, asfaltová plocha. Co s tím uděláte? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak prosím. Pane ministře. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já musím říct, že my se snažíme podporovat obecně zahrádkářský svaz, ale to, o čem vy hovoříte, je primárně záležitost vedení měst a obcí, kde jsou zahrádkářské kolonie, které mnohdy ustoupí lobbistickým zájmům zřídit supermarket nebo nějaké jiné, jinou stavbu a prostě zahrádkářské kolonie zastaví. A nenahradí je. Takže to je prostě, říkám na rovinu, zodpovědnost hlavně jejich. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane místopředsedo, můžete na to reagovat? Pavel DRAHOVZAL, místopředseda Svazu měst a obcí -------------------Já na to zareaguju. Pan ministr má do jisté míry pravdu, na druhou stranu i ten supermarket si žádají občané a ono potom na tom velmi omezeném území vyvážit ty zájmy je velmi složité. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Můžete to nahradit. Můžete to nahradit. Pavel DRAHOVZAL, místopředseda Svazu měst a obcí -------------------Já vím, že to můžeme nahradit. Ale druhá věc jenom ještě k tomu, ta rozumná obec se k tomu i vrací. nejmenovaná osoba -------------------Potřebuje jímat tu dešťovou vodu a neodvádět ji přímo do kanalizace. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Já poprosím, tam se hlásil občan. Prosím. pan LEGNER -------------------Jmenuju se Legner a jsem z Asociace zátop záplavový. A můžu se vás zeptat, pane ministře, kdy se začnou konečně čistit řeky? Ale důkladně, jako to bylo v tamtý éře. Vždyť u nás není jedinej bagr, kterej by čistil řeku. Jsou, ano, ty zelený, který tady jezděj a pouze rovnaj dna. Ale víme to tam u nás, tam je, tam je 20 centimetrů vody a jinak je tam bahno. A řeknu vám, že 100 metrů od řeky vysychají studny, protože to bahno nepustí jak prameny do toho podzemí, tak je nepustěj ani nazpátek.
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------My máme na povodích dneska techniku, sací bagry i tu pozemní techniku, která řeší těžbu sedimentů. Ale musím říct, že to jsou zase i ty zájmy, které se střetávají, zájmy ochrany přírody versus to, jaká opatření potom na těch vodních tocích můžeme udělat. Takže to není tak úplně jednoduché říct, že to jsme všude schopni stoprocentně odtěžit a tak dále. To prostě není úplně v gesci ministerstva zemědělství, protože říkám, tady se potkáváme s ochranou přírody, s ministerstvem životního prostředí, takže nemůžeme vám garantovat, že všude dokážeme sedimenty odtěžovat, tak jak bychom si my jak správci povodí představovali. Bohužel. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak já ještě počkejte, je tady pan Knot, protože ten, pan Knot, ano, prosím dejte, pan Knot totiž k nám přijel až z hor, viďte, z lyžařských středisek, abyste tedy zbytečně nevážil cestu. Jenom můžete nám říct, protože dejte tady prosím panu Knotovi mikrofon, co zasněžování? Protože jaksi publikovalo se, že právě už to sucho dolehne i na lyžaře a vy nebudete moci zasněžovat. nejmenovaná osoba -------------------Tak naštěstí nám tento problém odpadl v posledních dnech. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A jste si jistí? nejmenovaná osoba -------------------Já myslím, že jo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Že vám to vydrží? nejmenovaná osoba -------------------Tam v podstatě ten proces toho zasněžování je jednoduchý. My těšíme povrchovou vodu, že jo, takže ta v podstatě se nastříká na okolní kopce a vydrží tam nějaké 3 měsíce a pak se zase vsákne a odteče. Takže tam je jedna věc. Druhá věc je, že je to všechno regulované vodohospodářskými předpisy a nějakým zbytkovým průtokem, takže ta situace může nastat i uprostřed ledna, jakože už i dřív nastala. Teď doufejme, že to nebude tak akutní. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takže vy sucho na horách nepociťujete tak výrazně. nejmenovaná osoba -------------------V tuhle chvíli ne. Jiří KLICPERA, nezávislý ekolog -------------------Já bych řekl, že zasněžování nám pomáhá udržet vodu v krajině, protože ta voda, která už je někde v toku a je odebraná, tak tam zůstane ve formě toho sněhu a bude odcházet až s jarním táním. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane ministře, kdybyste závěrem tedy mohl divákům říci, opravdu už začnete dělat teda ta konkrétní opatření?
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------My jsme je začali realizovat. Už jak jsem říkal, v letošním roce už vidíme pozitivní trendy, byť nejsou úplně radikální, u zemědělců se začíná měnit struktura hospodaření na zemědělské půdě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A to je v tom budete podporovat tedy finančně. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------V tom hodláme pokračovat. Tady souhlasím, že je potřeba dělat další kroky. Potom řešíme otázku závlah pro zeleninu, ovoce, zeleninu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Promiňte, ale to je důležitý, já na to zapomněla. Zdražila se zelenina kvůli suchu a teď se vážně hovoří kvůli tomu, že jaksi s krmnými směsmi je problém. Sucho. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------S krmivovou základnou je problém. Ano. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Seno je dvakrát draží, kukuřice nižší sklizeň, zdraží se tedy maso, pane ministře? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To se nedá úplně dneska přesně říct, jestli se zdraží maso. Ale ten problém tady zemědělci mají. My se chystáme jim pomoci. V průběhu příštího roku by měli za toto sucho dostat určité kompenzace. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale jestli spotřebitelé, protože už se zelí, že jo, krájené zelí máme dvojnásobně dražší, mrkev 40 %, brambory o půlku, tak na co se mají před Vánoci připravit diváci? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já si nemyslím, že by maso nebo mléko mělo ještě do Vánoc dramaticky zdražovat. U některých druhů ovoce, zeleniny to vidíme, že opravdu k tomu zdražení dochází, protože ten propad byl opravdu velký. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Kvůli tomu suchu. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Kvůli suchu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak milí diváci, musíme končit. Příští týden se budeme věnovat další aktuální situaci, a to je strach z teroristických útoků. Zajistí podle vás Evropská unie a NATO naši bezpečnost. Blíží se nesvoboda a jsme ve válce? Přijďte diskutovat. Bude tady zástupce vlády, ministr Herman, předseda ODS Fiala, přijďte diskutovat na téma strach z teroristických útoků. Přihlašte se na telefon 261 13 77 66 nebo na e-mailu mateslovo@ceskatelevize. Milí diváci, já vám děkuji, těším se na vás, myslím na vás a vy už víte, že ve čtvrtek Máte slovo. Na shledanou.
ČT 24 Zemědělský vývoz ČR vzrostl o 10 % 23.11.2015
ČT 24 str. 1 21:05 Ekonomika
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Hezký večer u Ekonomiky. A pojďme začít dobrou zprávou. Zemědělský zahraniční obchod je na tom nejlíp za posledních 6 let. Meziročně vzrostl zhruba o 10 %. Celkový objem přesahuje 300 miliard korun. Dovoz ale stále překonává vývoz o víc než 10 miliard. Nejvíc čeští zemědělci a výrobci exportují do Evropské unie. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Granule pro psy a kočky. Živí nejen zvířata po celém světě, ale hlavně tuto firmu. Jejich výrobky se dají koupit ve skoro 60 zemích světa. A dál jich přibývá. I to je důvod, proč letos rozšiřovali výrobu. Martin ŠÁMAL, marketingový ředitel, Brit -------------------To pokrytí v Evropě je velmi dobré, ale exportujeme i do Jižní Ameriky, do Austrálie, na Nový Zéland, nedávno jsem měl zkušenost s tím, že se dají naše krmiva pro psy i kočky, nebo hlodavce koupit i v Grónsku. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Víc než výživa pro zvířata se už z Česka vyváží jen třeba pšenice, nebo řepkový olej. Tuzemské zboží nejčastěji putuje na trhy sousedních států. Kromě kamionové dopravy se zboží za hranice dostává i letadly. Na pražském letišti tvoří čistě nákladní doprava 2 % letů. Marika JAKOUŠKOVÁ, mluvčí, Letiště Václava Havla Praha -------------------Zboží se přepravuje i v letadlech, která standardně přepravují cestující. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Opačným směrem z ciziny do Česka míří třeba čokoláda, anebo kakaové boby na její výrobu. Klára FRYCOVÁ, majitelka, Čokoládová cukrárna -------------------Dovážíme si belgickou čokoládu a z té potom vyrábíme my dál. Můžu říct, že zpracujeme 100 kilo měsíčně. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Čokoládu vozí ve 20kilových pytlích. Jsou ale i jiné způsoby. Klára FRYCOVÁ, majitelka, Čokoládová cukrárna
-------------------Existuje to vlastně skoro jako pumpa, nebo čerpací stanice, kde přijedete a stočejí vám do tý cisterny tu tekutou čokoládu a vy vlastně ušetříte ten čas za to rozpouštění. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Většinu zboží podnikatelka prodá v Česku a změnu zatím neplánuje. Stát by ale byl raději, kdyby firmy zboží za hranice vyvážely víc. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Právě oblast mléčných produktů, které díky ruskému embargu dneska máme s ním problém a hledáme aktivně nové trhy, kam tyto produkty ve větší míře exportovat. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Nejvíc zboží do tuzemska putuje z Německa. Hned za ním jsou dovozci z Polska, Nizozemska, Slovenska a taky Španělska. Michaela Poláková a Vendula Horníková, Česká televize. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A ministr zemědělství Marian Jurečka teď hostem Ekonomiky. Vítám vás. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý večer. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Co pomohlo k růstu vývozu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Myslím si, že tady je několik faktorů, které se sešly za poslední období. Myslím si, že na jedné, nebo jeden z těch faktorů je samozřejmě příznivý kurz eura, pro exportéry je to samozřejmě dobrá pobídka pro to, aby byli lépe konkurenceschopní v zahraničí. Pak samozřejmě i ty aktivity, které vyvíjíme my jako ministerstvo zemědělství na podporu exportu, ať už jsou to podnikatelské mise, kterých v letošním roce bylo několik podpora vystavovatelů na zahraničních veletrzích, ale třeba i přímá naše účast jako ministerstva zemědělství na více veletrzích než v minulosti, kam také s sebou bereme podnikatele. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Znamená to, že se nám daří vyvážet na nové trhy? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Daří se nám vyvážet i na nové trhy. Jenom do třetích zemí za ty první tři čtvrtletí, tři čtvrtletí tohoto roku je to o více než 0,3 miliardy korun a daří se nám také hodně vyvážet a exportovat do zemí Evropské unie, kdy jsme poprvé po dlouhé době historicky otočili to saldo, kdy dneska máme větší vývoz do zemí Evropské unie než je dovoz zhruba skoro o 1 miliardu korun za první tři čtvrtletí tohohle roku. Michala HERGETOVÁ, moderátorka --------------------
Zajímavé je, když mluvíme o zemědělství, tak na prvních příčkách našich vývozů jsou cigarety. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To je samozřejmě zajímavá komodita. Podle celního sazebníku to spadá pod agrární položky. Je to dáno tím, že tady máme významnou kapacitu výrobní. Samozřejmě tabák, který nepěstujeme, pokud nebereme nějaké hobbisty, kteří si jej pěstují, takže tabák dovážíme, je to čisté zpracování a vývoz potom finálního výrobku jako jsou cigarety. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Bavíme se o úspěchu za první tři čtvrtletí. Za loňský celý rok vzrostly příjmy zemědělců o 40 %, na víc než 23 miliard. Překonají to letos? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Určitě to nepřekonají, protože ten loňský rok byl opravdu výjimečný, ať už jde o výnosy zemědělských komodit, které byly rekordní prakticky u všech položek, a také o ten vývoj cen u komodit, které byly opravdu velice vysoké. V letošním roce máme propad cen jako je například mléko. Velice nízké ceny vepřového masa, drůbežího masa, ale i ceny rostlinných komodit šly dolů. Takže já neočekávám, že bychom tady tuto čá..., nebo tuto cifru atakovali. Já si myslím, že ten výno..., nebo respektive ten výsledek toho agrárního sektoru bude někde mezi 16 možná 19 miliardami korun. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Pokles cen, který začal už v druhé polovině loňského roku, může za to stále Rusko a embargo? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tady je řekněme souběh více důvodů. Je to samozřejmě ruské embargo, které postihlo nejenom český trh, ale celý evropský trh a znamenalo to pokles realizačních cen pro zemědělce, ale také ukončení mléčných kvót v případě mléka, ale samozřejmě výrazně se do toho promítlo i sucho, které u některých zemědělských komodit znamenalo propad ve sklizeném objemu někde mezi 10 ale až 50 %. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Tam by naopak pak ale mohly ceny tedy růst? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tak u některých komodit ty ceny rostou, ale paradoxně se stává to, že některé komodity, i když byla ta komodita postižena suchem, tak došlo třeba k propadu, třeba u brambor skoro o 30 %, tak ceny pro zemědělce rostou velice pomalu, ale ten růst té ceny nekompenzuje ty ztráty u té komodity tím, že ta komodita má třeba drobnější například hlízy, nebo ovoce a v tom případě to zhodnocení ekonomicky je horší než ten nárůst, který by případně u té ceny byl. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------To, co teď zmiňujete, jak moc to opravdu tvoří zisky zemědělců a jak moc to tvoří dotace? Ať už ty evropské nebo národní. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------No, musíme si uvědomit, že za loňský rok jsme měli zhruba zisk skoro 23 miliard korun v agrárním sektoru, ale když se podíváme na částku dotace, ta byla skoro 40 miliard, ta byla 39 miliard korun, které šly v rámci dotačních titulů do zemědělství. Takže pokud se podíváme z tohoto pohledu... Michala HERGETOVÁ, moderátorka
-------------------Jsme stále ztrátoví? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tak vlastně bude zemědělství bez dotací tvořit ztrátu. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Když se tedy podíváme na to, jak přispějí národní dotační programy, v pátek jste schválili o 680 milionů korun víc než pro letošek, proč je to potřeba? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Protože... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Kam to má jít konkrétně? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Protože my v rámci národních dotačních programů posilujeme sektor živočišné výroby, hlavně producenty mléka, zároveň také ty, kteří mají živočišnou výrobu tak řekněme opatření, která přispívají k větší pohodě zvířat, ale také tam třeba navyšujeme dotační tituly, které jsou orientovány třeba na budová..., na budování závlahových systémů. To jsou už konkrétní reakce na ty problémy, které tady máme se suchem, se zadržením vody v krajině, takže zemědělci, aby stabilizovali svoji výrobu na příští rok, se rozhodli více investovat do závlah a my jim k tomu vytváříme ekonomické nástroje. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Naopak Státní zemědělský intervenční fond bude mít o 2,5 miliardy míň. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Bude mít o 2,5 miliardy míň, souvisí to s tím, že celkový rozpočet společné zemědělské politiky v celé Evropské unii se snížil a snížila se samozřejmě i národní obálka České republiky, takže to souvisí tento pokles s tou celoevropskou řekněme politikou. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Teď jste to zmínil. Klesají dotace, řekněme, v celé Evropě. Proč rostou agrární dovozy do České republiky? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------No tak ten agrární dovoz sice roste, ale neroste tak rychle, jako roste vývoz... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Ale stále roste. Já se ptám, proč roste? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Roste proto, protože celkově se ten trh oživuje. Samozřejmě i potravinářské kapacity v České republice mají ambici více vyrábět a spoustu položek pro svoji výrobu dovážejí právě ze zahraničí. Máme například velké tradice třeba ve výrobě cukrovinek, čokolády, nebo některých specifických produktů, kdy dovážíme suroviny právě ze zahraničí, ale třeba bohužel dovážíme takové komodity, jako je třeba vepřové nebo drůbeží maso, kde bychom ten trend chtěli v budoucnu zvrátit.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Roste i dovoz mléka. Je jisté, že to není pod cenou? Výrobní, nákladovou? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To je samozřejmě věc, na kterou lze těžko odpovědět, protože my, i když se dotazujeme jednotlivých členských států Evropské unie, jaké mají národní podpory, tak zdaleka ne asi všechny informace nám tyto státy dobrovolně sdělí. Takže tady nemůžeme úplně 100% říct, že v některých státech zemědělci na tom nejsou podstatně lépe než v České republice, není to jenom otázka dotací. Někdy jej to i nastavením sociálního, zdravotního, daňového systému. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Sněmovna teď bude znovu řešit zákon o významné tržní síle, jak pomáhá, nebo by měl pomáhat domácím výrobcům? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tou ambicí této novely tohoto zákona je hlavně to, aby se tady vytvořilo férové, rovné obchodní prostředí mezi potravináři a maloobchodem. To znamená v tomto případě hlavně obchodními řetězci, které v mnoha případech nevytváří úplně řekněme tu startovní čáru pro to, abychom mohli říct, že ty podmínky jsou rovné. Takže snažíme se tady zabránit některým případům, kdy v minulosti obchodní řetězce zneužívaly své postavení vůči domácím potravinářům. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Ministr zemědělství Marian Juračka byl naším hostem. Díky. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Děkuji za pozvání. Pěkný večer.
Dotyk Událost dotyku – Závadné masné výrobky? 94 % je made in Czech 20.11.2015 Dotyk str. 0 Enter Táňa Králová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Před konzumací masných výrobků varuje nejen Světová zdravotnická organizace, která je nedávno zařadila na seznam prokázaných karcinogenů. Jako nebezpečné či falšované pranýřuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) konkrétní salámy, klobásy, párky či opracovaná masa. Rizikové jsou zejména výrobky od tuzemských masokombinátů a uzenářů, vyplývá ze záznamů portálu Potraviny na pranýři. Aktuálně na něm inspekce varuje před 32 produkty. Z nich bylo 30, tj. 94 procent, vyrobeno v České republice. Přehled SZPI ukazuje, že u tuzemských masných výrobků jsou nedostatky odhalovány častěji než dříve. Archiv na serveru Potraviny na pranýři obsahuje celkem 389 položek v kategorii masné výrobky, z toho jich je 297 od tuzemských producentů. Podíl českých výrobků, u kterých inspektoři během tří let zjistili různé prohřešky,tedy představoval 76 procent oproti nynějším 94 procentům z celkově závadného masného zboží na pultech. Z Polska pochází jediný z 32 masných výrobků, před nimiž inspekce v poslední době varovala.
Z Polska, jehož potraviny doprovází v Česku nechvalná pověst, přitom pochází jediný z 32 masných výrobků, před nimiž inspekce v poslední době varovala. Jde o krůtí maso, kterého bylo v balíčku méně, než uváděl obal. V archivním přehledu je pak 23 polských z celkem 389 masných výrobků, které neprošly kontrolou. Faleš i salmonela Drtivou většinu – 78 procent ze současných záznamů o prohřešcích – považuje SZPI za nebezpečné potraviny. Jsou to takové, u kterých byly zjištěny nadlimitní cizorodé látky, salmonela nebo byly zkažené. Týká se to kupříkladu dětské šunky od výrobce Maso Třebovle nebo šunkového salámu z MP Krásno, které měsíc před vypršením data použitelnosti zapáchaly, byly oslizlé a lepkavé. U prodejce přitom kontrola neshledala, že by nedodržoval teplotu při skladování. Stejný nález uvádí SZPI u čerstvých kuřecích křídel od Vodňanské drůbeže, tuzemské drůbežářské jedničky, která patří do skupiny Agrofert Andreje Babiše. Salmonelu pak inspektoři odhalili v kuřecích prsních řízcích z Drůbežářského závodu Klatovy. Nebo v hovězím sekaném mase na burger z Masokombinátu Polička. V kategorii falšované jsou momentálně dva výrobky. Kromě zmíněného polského krůtího masa, šizeného na váze, je to selský salám od Krahulíku – Masozávodu Krahulčí, další z firem Andreje Babiše. Spotřebitele se výrobce snažil podvést tím, že do salámu dal méně masa, než napsal na obal. Ale přiznal, že kromě vepřového a hovězího masa je v něm také sádlo, vepřové kůže i různá éčka. Mimo jiné E 120, jinak zvaná košenila, která je se skórem 5 ve stupnici škodlivosti považována za nebezpečné éčko. Toto barvivo není vhodné pro děti, může způsobovat alergické reakce. Jeho přítomnost v salámu ale SZPI nevytýká. Předpisy toto kontroverzní éčko nezakazují.
Dotyk BYZNYS Super byznys. Krávy létají Boeingem do Číny Dotyk BYZNYS str. 0 Čínský trh s masem František Novák Český svaz zpracovatelů masa - TOP
23.11.2015
zpět Dříve to byla výsada jen nejbohatších Číňanů. Nyní chtějí hovězí steak z čerstvě zabitého zvířete miliony čínských zákazníků. Australští farmáři z toho mají radost. Čínsko-australská dohoda dovoluje přivézt ročně milion živých kusů skotu. Plně naložený Boeing 747 opouští letiště v Melbourne a za 13 hodin přistane v čínském Čchungčchingu. Ekonomickou třídou letí krávy, byznys třídou doprovodný personál. Zdá se vám, že se jedná o repliku z potrhlého sci-fi seriálu Červený trpaslík? 1 Cena čerstvého hovězího masa je na čínském trhu dvojnásobná než na australském. Mýlíte se, je to konkrétní výsledek dohody mezi Čínou a Austrálií, kterou obě země podepsaly v loňském roce. Australanům dohoda umožňuje dovézt do nejlidnatější země světa milion kusů živého skotu. * Číňané si za hovězí rádi připlatí Důvod je ryze pragmatický. Cena čerstvého hovězího masa je na čínském trhu dvojnásobná než na australském. Vyjde zhruba na 10 dolarů za kilogram. První dodávka živého skotu přiletěla do Číny letos ve druhé polovině října. Jednalo se o 150 zvířat. 150 Tolik kusů jatečného skotu přepraví Boeing 747. Zdroj: thecattlesite.com Nakládání živých krav do letadla Zdroj: Elders Ltd. Proč zakázka nepřiplula lodí? Podle čínských zákonů musí být dobytek poražen co nejblíže místu vstupu do země. Nejdále v jatkách vzdálených 90 kilometrů od místa přistání.
Čínští strávníci daleko od pobřeží si však také chtějí vychutnat čerstvý krvavý steak z australského hovězího. „Od listopadu si mohou obyvatelé Čchung-čchingu vychutnat australské hovězí, které je poraženo zde a chutná lépe než hovězí rozbourané a zmražené v Austrálii,“ pochvaloval si pro server thecattlesite.org Luo Čcheng, vedoucí okresu Fengdu v provincii Čchung-čchingu. Firma Chongqing Hondo, která čerstvé hovězí prodává, tvrdí, že cena nebude o moc vyšší než dovezené zmražené maso, protože celkové náklady na zmrazení masa a jeho transport lodí jsou podobné jako letecká přeprava živých krav. * Devatenáct miliard burgerů Na druhé straně Tichého oceánu mají z dohody také radost. Městská provincie Čchung-čching. Největší čínská megapole s 28 miliony obyvatel Zdroj: wikimedia.org „Letecká doprava umožňuje dostat skot přímo do čínského vnitrozemí,“ vysvětlil agentuře Bloomberg Cameron Hall, manažer pro export živých zvířat ve firmě Elders Ltd. z australského Adelaide. 1 Letecká doprava umožňuje dostat skot přímo do čínského vnitrozemí. „Když je pošlete (krávy – pozn. red.) po moři, výrazně vás to omezuje jen na oblasti u pobřeží,“ vysvětlil, proč živá zvířata posílají do komunisty řízené země civilními letadly. Nizozemská banka Rabobank, která se zaměřuje na financování zemědělství, uvedla ve své zprávě ohledně vývoje spotřeby hovězího masa, že v Číně stoupne jeho spotřeba do roku 2025 o 2,2 milionu tun hovězího masa ročně. Což odpovídá 19 miliardám čtvrtlibrových (asi 113 gramů) burgerů. Proto se také cena hovězího masa v Číně od roku 2000 zčtyřnásobila. Přitom na celém světě se v roce 2013 snědlo 8,6 milionu tun hovězího a telecího masa. * Ekonomika zpomaluje, zájem o hovězí roste V červnu se hovězí maso na čínském trhu prodávalo průměrně za 10 dolarů za kilo, což je dvojnásobek běžné ceny v Austrálii. roční Spotřeba masa na světě na hlavu v kilogramech Zdroj: FAO, odhad za rok 2013 Index cen potravin organizace FAO Pozn.: Ceny v roce 2002 až 2004 se považují jako referenční hladina 100 procent. Zdroj: fao.org 2011 2012 2013 2014 2015 Australský skot pro Čínu „Ačkoliv čínská ekonomika zpomaluje, ceny hovězího masa jsou stabilní a import roste,“ napsala Rabobank ve zprávě Beef Quaterly za druhé čtvrtletí tohoto roku. Australští obchodníci s dobytkem jsou optimističtí i pro další měsíce. „Je to obrovská příležitost. Čínský trh je příběhem o růstu,“ prohlásil David Williams, šéf poradenské firmy Kidder Williams z Melbourne, která zprostředkovává zemědělské obchody přes třicet let. Ze statistik Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přitom vyplývá, že globálně ceny potravin na světových trzích od roku 2011 klesají. * 23 tisíc ovcí na lodi Kromě letadel se chystají australské firmy zvýšit dodávky i po moři. Ze západoaustralského přístavu Fremantle, který je součástí Perthu, má firma Wellard do dvou let dodávat 60 tisíc kusů živého skotu ročně do Číny. 19
miliard Do roku 2025 stoupne roční spotřeba hovězího masa v Číně o 2,2 milionu tun. Odpovídá to 19 miliardám čtvrtlibrových hovězích burgerů. Zdroj: far.rabobank.com Cesta by měla trvat méně než měsíc. A kuvajtská firma Rural Export Trading sídlící v Perthu plánuje výstavbu lodí za 80 milionů dolarů, které převezou 23 tisíc ovcí a 10 tisíc hovězího dobytka najednou. 1 Ačkoliv čínská ekonomika zpomaluje, ceny hovězího masa jsou stabilní a import roste. „Neutratíte přece tolik peněz najednou, pokud nemáte jasnou představu o budoucnosti tohoto byznysu,“ nepochybuje o dlouhodobé změně stravovacích návyků čínské populace výkonný ředitel Mike Gordon z Rural Export. * Vzestup střední třídy mění zvyky Číňanů Číňané tradičně konzumují hlavně vepřové maso a drůbež. Pochoutka v podobě hovězího masa tak patřila na stůl jen těch nejbohatších. Se vzestupem příjmů střední střídy a urbanizace společnosti se ale stravovací návyky čínské populace mění. Podíl vepřového masa na celkovém příjmu živočišných bílkovin se snížil z 90 procent před třiceti lety na 60 procent, uvedla čínská potravinářská firma New Hope Group. To znamená, že se zvýšil podíl trhu s hovězím masem, jehož hodnotu agentura Bloomberg vyčíslila na 60 miliard dolarů ročně. Číňané jsou zvyklí živočišný produkt využít celý. V tomto případě ze skotu upotřebí každý kousíček. Kosti se nejprve využijí na polévku a pak se znovu vysuší a použijí se v tradiční čínské medicíně. 16 p. b. O tolik procentních bodů byl index cen potravin na světových trzích nižší než před rokem. Stav k říjnu 2015. Zdroj: fao.org Porážky skotu na světě v milionech kusů, v roce 2011 Porážky prasat na světě v milionech kusů, v roce 2011 Zdroj: Atlas masa za rok 2014. Vydala jej nadace Heinricha Bölla v Německu, která je přidruženou organizací německé Strany zelených. Na české verzi se podílelo také Hnutí DUHA. Více informací naleznete na boell.de „Hovězí vnitřnosti, kosti a vše ze skotu se využije způsobem, který je daleko za naší zaběhnutou představou,“ vysvětlil Scot Braithwaite z Wellard Group, která vyváží maso do Číny. Braithwaite tvrdí, že čínští zákazníci si rádi připlatí za prvotřídní hovězí, které bylo čerstvě poraženo a pochází z australských farem. komerční prezentace Navíc vnitřnosti z těchto kusů také zvyšují cenu masa a rentabilitu celého byznysu. 1 Hovězí vnitřnosti a kosti a vše ze skotu se využije způsobem, který je daleko za naší zaběhnutou představou. Nový trend vývozu hovězího masa se ale nelíbí australským ochráncům zvířat. Podle zástupců Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals in Australia by se australská vláda měla zaměřit na ochranu zvířat, zejména těch, která se živě přepravují do Číny. ??
e15.cz Spotřebitelé: Další novela zákona o potravinách je lepší než nic
24.11.2015
e15.cz str. 0 Obchod a služby
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Téměř před rokem nabyla účinnosti novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích a již ministerstvo zemědělství předložilo novou. Změny se týkají kompetenčních změn dozorových orgánů nebo nově ukotveného rámce pro vyjadřování a označování českého původu potravin. Časté změny nevítá nikdo, ale loňská novela přinesla i mnoho pozitivního. Tak hodnotí současnou legislativu v oblasti regulace kvality potravin ředitel Sdružení českých spotřebitelů (SČS) Libor Dupal. Novela „ novely“ zákona o potravinách by mohla podle Dupala vstoupit v platnost například od 1. ledna 2017. Přesný termín prý odhadnout nelze. Co nového novela přinese? „Například odstranění zbytečných opatření z platného znění zákona, hlavně zrušení požadavku informační povinnosti prezentování pěti zemí obsahující procentuální vyjádření podílu všech potravin, které velká firma, tedy hlavně maloobchodní řetězec s tržbami nad pět miliard korun ročně, od dodavatelů odebírá,“ řekl E15.cz Dupal. Přečtěte si: Made in Poland. Na piškotech Opavia musí být země původu „Když jsme na nechytrost tohoto opatření upozorňovali před jeho přijetím, nebyli jsme vyslyšeni,“ dodal Dupal. Tento údaj kupujícímu podle jeho slov v orientaci nepomůže, protože je příliš obecný. Některé hospody prý budou na dlouho Současně Dupal upozorňuje, že stávající novela zákona o potravinách přinesla i pozitiva. „Nevím, zda je to přímo klad, ale zaznamenali jsme výrazný nárůst zjištění nedostatků ve veřejném stravování. To svědčí o zcela nové efektivitě kontrol. Rozšířené pravomoci v tomto směru totiž získala Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Jako spotřebitelé jsme ovšem poněkud zděšeni někdy katastrofální úrovní našich hospod a je zřejmé, že náprava bude dlouhodobá,“ míní Dupal. Jde podle něj o kvalitu, vyškolení personálu, ale hygienické podmínky a používané technologie. Problémy restauratérů ale SČS také vidí reálně. „Jedna věc je, aby na problémy bylo kvůli zvýšené četnosti kontrol vidět. Druhá, by v provozovnách nebylo víc inspektorů, než personálu. Často se návštěvy dozorových orgánů překrývají a podnikatel by se mohl věnovat jenom jim. I to by měla další novela zákona o potravinách řešit a přesněji vymezit kontrolní kompetence, aby se nepřekrývaly,“ říká Dupal. Z hlediska viditelných nedostatků na trhu SČS upozorňuje i na problémy v označování nebalených potravin: „Zdaleka ne v každém řeznictví či uzenářství máme bezprostředně k dispozici povinné informace o výrobci, původu a hlavní složce potraviny.“ Zcela pikantní je pak podle Dupala zcela běžná informace v obchodních řetězcích, že například nabízený květák pochází z České republiky, Polska, Nizozemí či Rakouska. Samozřejmě doplněno štítkem. Od českých farmářů. „Tady není třeba komentář,“ uzavírá sondu do prodeje potravin ředitel Sdružení českých spotřebitelů. Čtěte také: Do Česka vstoupil britský potravinářský obr. Pohltil firmu ze Stříbra Zavřeno o svatcích? Regulaci pro obchodní řetězce podpořili poslanci Ficova vláda sníží daň na potraviny, ty běžné ale vynechá
URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-s...-o-potravinach-je-lepsi-nez-nic-1248765
Lidové noviny Chystá se výroba umělého masa 25.11.2015
Lidové noviny str. 16 Medicína & věda JAROSLAV PETR Český svaz zpracovatelů masa - TOP
zpět Do roka a do dne slibuje nizozemská společnost Mosa Meat pokrýt svou produkcí roční spotřebu masa dvou tisíc lidí. To vše bez pastvin, chlévů a zvířat. Maso naroste v bioreaktoru. Laboratorní pěstování svalových buněk stojí v popředí zájmu vědců už dlouhou dobu. Hlavním motivem pro tento výzkum byla dlouho léčba závažných onemocnění těžce poškozujících svaly pacientů. Lékaři, nemocní i jejich blízcí doufají, že se jednou podaří vyspravit chřadnoucí svaly uměle vypěstovanými buňkami. Dnes však řada vědeckých pracovišť zkouší pěstovat svalovinu ryb, drůbeže nebo skotu s tím, že nakultivovaná tkáň skončí na talíři. K průkopníkům patří nizozemský biolog Mark Post, který stojí i za vznikem firmy Mosa Meat. Začínal s pěstováním mikroskopických proužků zvířecí tkáně. Postupně však přešel k „poloprovozním“ kultivacím, díky nimž se stal hvězdou sdělovacích prostředků. V roce 2013 například vysílaly televize v přímém přenosu konzumaci prvního hamburgeru připraveného z „hovězího“ narostlého v Postově laboratoři. Nadšení ochránci zvířat Plány Marka Posta na umělou produkci masa se i díky televizním přenosům dostaly do širšího povědomí. Nadchly například ochránce zvířat, kteří v nich vidí způsob, jak zabránit utrpení zvířat chovaných na maso. Také ekologická hnutí upínají k produkci umělého masa velké naděje. Poukazují na zátěž, jakou chov hospodářských zvířat představuje pro životní prostředí. Za nepřítele číslo jedna označují skot. K tomu, aby na býkovi narostl kilogram hovězího, se podle některých analýz spotřebuje až 15 000 litrů vody a do ovzduší unikne až 300 kilogramů oxidu uhličitého. Uměle pěstované maso by mělo zatěžovat životní prostředí mnohem méně. Podle kalkulací, provedených před čtyřmi roky Hannou Tuomistovou z Oxfordské univerzity a Jostem Teixeirou de Matosem ze Svobodné univerzity v Amsterdamu, stačí k umělé výrobě kilogramu hovězího možná jen polovina energie. Emise skleníkových plynů se dají snížit o 78 až 96 procent, spotřeba vody o 82 až 96 procent a rozlohu využité půdy dokonce o 99 procent. Sami autoři studie publikované ve vědeckém časopise Environmental Science and Technology však připouštějí, že výsledky jejich kalkulací jsou zatíženy „vysokou nejistotou“. Nevyřešené trable V polovině října se sešli v nizozemském Maastrichtu vědci z celého světa na prvním mezinárodním sympoziu věnovaném umělému masu. Na první pohled by se mohlo zdát, že kultivace buněk v obřích bioreaktorech je dokonale zvládnutá technologie. Vyrábí se tak přece řada důležitých léků. Například inzulin pro diabetiky produkují uměle pěstované kvasinky, do jejichž dědičné informace vnesli genoví inženýři příslušný lidský gen. Vdrtivé většině případů nejsou výsledným produktem těchto výrobních procesů samotné buňky, ale látka, kterou buňky produkují. Pro pěstování masa je však klíčové právě získání velkého objemu buněk, a to bývá obtížný úkol. Ve větších shlucích buňky odumírají, protože se k nim nedostává dost kyslíku a živin, a problémy nastávají i při odstraňování zplodin látkové výměny. Řešení nabízí pěstování buněk na trojrozměrném „lešení“ z polymerů. To je však složité a drahé. Jak přiznal na maastrichtském sympoziu Postův obchodní partner Peter Verstrate, jejich společnost zatím tento problém uspokojivě nevyřešila. Post referoval také o další komplikaci. Svalové buňky se pěstují v živných roztocích obsahujících pět procent telecího séra z krve plodů získaných od březích krav. Získávání klíčové suroviny pro umělé pěstování masa za cenu usmrcení nenarozeného telete je pro ochránce zvířat nepřijatelné. Mark Post vidí hledání vhodné náhražky za toto telecí sérum jako běh na dlouhou trať. „Celý systém pěstování masa je drahý a hodí se spíš pro produkci malých objemů. Na pěstované
svalové buňky mohou zatím najít praktické uplatnění spíš na poli biomedicíny než při produkci potravin v průmyslovém měřítku,“ komentoval Mark Post současný stav v rozhovoru pro časopis New Scientist. Místo masa ochucený hrách Maso narostlé v bioreaktorech firmy Mosa Meat nemůže jít rovnou na stůl strávníků. Má odpudivou bělavou barvu, kterou mění teprve po obarvení pigmenty z červené řepy. Ani chuťově nijak nevyniká amusí se vylepšit přídavkem zvířecí krve a tuku. Post je přesvědčený, že všechny tyhle problémy vyřeší aMosa Meat bude nakonec vyrábět maso v bioreaktorech o objemu 25 000 litrů. Každý by měl dodávat dost masa k pokrytí roční spotřeby 10 000 lidí. Britský biotechnolog Chris Hewitt z birminghamské Astonské univerzity na maastrichtském sympoziu uvedl, že současná kapacita všech bioreaktorů světa se pohybuje kolem milionu litrů. Kdyby se všechny proměnily v pěstírny masa, které by pracovaly v režimu plánovaném firmou Mosa Meat, nasytilo by se z nich ročně masem „pouze“ 400 000 lidí. Pokud se tedy má na našich talířích objevit uměle vyráběné maso skutečně ve velkém, musela by se účinnost celého procesu mnohonásobně zvýšit a vyrůst nové bioreaktory. Někteří experti proto přišli s alternativními koncepcemi. Navrhují pěstovat v bioreaktorech jen látky, s jejichž pomocí lze ochutit rostlinnou hmotu tak, že bude lidem chutnat podobně jako maso. První takové „masné“ produkty vyráběné z hrachu či sóji už se objevily na trhu ve Spojených státech. Navzdory nespornému pokroku v umělé výrobě masa se tedy zdá jisté, že skot, prasata, ovce, kozy či drůbež v dohledné době z farem nezmizí. *** Získávání klíčové suroviny pro umělé pěstování masa za cenu usmrcení nenarozeného telete je pro ochránce zvířat nepřijatelné Umělé maso by mělo potřebovat na výrobu méně energie, mohlo by snížit emise skleníkových plynů o 78–96%, spotřebu vody o 82–96%a rozlohu využívané půdy dokonce o 99 % ve srovnání s chovy hospodářských zvířat, tvrdí propagátoři nového postupu v časopise Environmental Science and Technology. Nizozemský biolog Mark Post předvádí maso, které nevyrostlo na krávě, ale v laboratoři. Hodí se však jen na hamburger. Umělé maso totiž zatím nemá vlastní strukturu a ještě se musí obarvit a dochutit. Jinak by jako maso nevypadalo ani nechutnalo. Foto autor| FOTO: // KOLÁŽ ŠIMON / LN O autorovi| JAROSLAV PETR, Autor je spolupracovník redakce
magazin.aktualne.cz Češi plýtvají potravinami nejvíce v Evropě, varuje odbornice. Každý vyhodí 80 kilo jídla ročně 20.11.2015
magazin.aktualne.cz str. 0 Magazín
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Praha – V sobotu 21. listopadu 2015 se v Česku již potřetí koná charitativní Národní potravinová sbírka, která Čechy oslovila více než klasické vybírání peněz Praha - V sobotu 21. listopadu 2015 se v Česku již potřetí koná charitativní Národní potravinová sbírka, která Čechy oslovila více než klasické vybírání peněz do kasičky. Díky sbírce, do níž se zapojují tisíce nakupujících i dobrovolníků, se v období před Vánoci dostanou k lidem bez prostředků potraviny, které by si jinak nemohli dovolit koupit. Potraviny budou celou sobotu vybírat od zákazníků ve více než 470 obchodech po celé zemi ze sítí Albert, dm, Globus, Kaufland, Makro, Penny Market a Tesco dobrovolníci v typicky modrých
zástěrách s logem projektu “Potraviny pomáhají“. Jídlo, které obyvatelé nakoupí a vzápětí vloží do speciálních košů v hypermarketech, poputuje přes potravinové banky neziskovým organizacím přímo v místech, kde lidé darovali. Pomohou tak matkám s dětmi v azylových domech, seniorům, osobám bez domova či lidem s handicapem. V prvním ročníku sbírky lidé a firmy darovali 66 tun potravin, v roce 2014 to bylo již 173 tun. Zatímco veřejnost zaregistruje skutečnost, že se vybírají potraviny pro sociálně znevýhodněné jen jeden den v roce, třináct potravinových bank v České republice funguje každý den. Každé ráno a dopoledne zboží vydávají, odpoledne zase naváží nové do svých skladů. Co do objemu potravin je největší bankou ta pražská, která má na starosti celou Prahu a Středočeský kraj. Pro představu to činí sto odběratelských organizací, tedy zhruba 10 000 klientů. Pro jídlo sem jezdí Charita, Naděje, azylové domy, Klokánky, domy na půl cesty, stacionáře, dětské domovy, komunitní centra, městské části Prahy, které dávají jídlo lidem na ulici, a další. Některé hypermarkety už jídlo nevyhazují. Dávají ho bankám Jídlo dostávají jak od výrobců, tak od prodejců, nejčastěji hypermarketů. Do potravinových bank si již naštěstí navykly dávat zboží, kterému se blíží doba expirace, nebo jsou špatně popsané, mají špatnou gramáž, poškozené obaly, popřípadě jsou nesprávně naplněné. Asi nejvyspělejší a nejuvědomělejší je v tomto ohledu obchodní síť Tesco. “Naši dodavatelé mi vždy volají, co je s potravinou za problém a jestli to nechci. Většinou říkám, že chci, protože problém je většinou vizuální, ne chuťový,“ říká předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová. “Pracovníci hypermarketu jsou velmi rádi, že nám takovéto neprodejné zboží mohou věnovat, protože dříve se to házelo do kontejnerů, což těžce nesli,“ dodává. Co se týče výrobců, jsou jejich častými dodavateli farmáři. “Ti, co dodávají produkty do hypermarketů, tak se musí řídit přísnými regulemi, jak má která zelenina vypadat a jaký mít tvar. Takže nám sem dávají kusy, co by neprodali - podlouhlé nebo moc malé dýně, křivé kedlubny, cukety nebo moc drobné brambory, které propadnou třídícím sítem.“ V České republice existuje třináct potravinových bank - fungují v každém kraji kromě Jihočeského. V Českých Budějovicích a okolí zkrátka vznik banky ještě nikdo neinicioval. Jedná se totiž o iniciativu zdola - od občanských spolků. Češi jsou největší plýtvači potravinami v Evropě Spoluorganizátor Národní potravinové sbírky, platforma Byznys pro společnost, se akcí snaží upozornit na problém plýtvání potravinami na straně jedné a nedostatku jídla pro lidi bez prostředků na straně druhé. Podle statistik žije až patnáct procent obyvatel Česka na hranici chudoby a nemohou si dovolit pravidelné jídlo. Na druhé straně se v ČR každoročně vyplýtvá 80 kilogramů potravin na hlavu, a to včetně novorozeňat. Národní potravinová sbírka si klade za cíl apelovat na veřejnost, firmy i instituce a pomoci tak tyto trendy dlouhodobě měnit. “V roce 2014 byli Češi vyhlášeni největšími plýtvači potravin v Evropě. A pozor, ani ne tak vinou hypermarketů, ale domácností, jednotlivců. Plnou třetinu jídla, co nakoupí, tak české domácnosti vyhodí,“ říká Věra Doušová. Výzkumy podle ní již tři roky po sobě ukázaly, že největšími plýtvači jsou mladí lidé od 18 do 25 let. “Nejméně plýtvají důchodci, neboť zřejmě počítají každou korunu. Protože mladí lidé jsou současně největšími ekology, třídiči odpadu a bojovníky za čistou planetu, tak si myslíme, že jim patrně nesepnula souvislost mezi plýtváním potravinami a zátěží na životní prostředí,“ pozastavuje se nad tímto paradoxem předsedkyně Potravinové banky Praha. Protože plýtvání podněcuje větší spotřebu, ta podněcuje větší výrobu a výroba zatěžuje planetu. S vyhozeným jídlem se navíc plýtvá energie, půda, voda a lidská práce, která za produkcí potravin stojí. Většina vyhozeného jídla k tomu končí na skládkách, což vede k tvorbě metanu, nejsilnějšího skleníkového plynu, který tak přispívá ke klimatickým změnám.
Pomohla by osvěta. V Británii srazila plýtvání o 30 procent “Bavím se o tom s mladými lidmi, kteří ještě nemají rodinu. Popisují mi, jak to u nich probíhá. Nakoupí na celý víkend hodně potravin, že si budou vyvářet, ale pak jim zavolají kámoši, ať jdou někam na tah, tak jdou, další den vyspávají únavu, a když jdou po dvou třech dnech do ledničky, zjistí, že už jsou suroviny zkažené, a vyhodí je,“ popisuje Věra Doušová, která často na toto téma přednáší na vysokých školách. Řešením podle ní může být osvěta. Jako příklad uvádí projekt ve Velké Británii z roku 2006. Upozorňoval nejen na to, jaké má plýtvání dopady na životní prostředí, ale zároveň lidem ukazoval, jak malé množství ve skutečnosti stačí koupit, když nevaří pro celou rodinu, ale třeba jen pro sebe nebo pro sebe a partnera. Vypočítal jim rovněž, kolik peněz tím ušetří měsíčně a ročně, dostal se k velmi vysokým částkám a výsledkem bylo, že ten rok kleslo plýtvání potravinami ve Velké Británii téměř o třicet procent. “Doufáme, že něco podobného proběhne i u nás, zatím se to ale nelepší. Snahy tu jsou, ale nejsou metody. Teď se například na sociálních sítích objevil program do mobilu, který vypočítá, kolik surovin stačí na uvaření určitého jídla pro určitý počet lidí. Zadáte si třeba ‚guláš pro pět lidí‘ a vyskočí vám seznam a gramáž surovin. Přijde mi to jako super aplikace,“ říká předsedkyně Potravinové banky Praha. Navrhuje rovněž po britském vzoru distribuovat po hypermarketech letáky s návody, jak správně skladovat potraviny. Nejvíc se totiž plýtvá s pečivem a zeleninou. Se zeleninou proto, že ji lidé neumí skladovat a brzy jim shnije či zplesniví. Češi mají špatné nakupovací návyky. Akce je dokáže vybláznit Velkým problémem Čechů jsou i špatné nakupovací návyky. Čeští zákazníci stále podléhají mámivému kouzlu akcí. Akční zboží nakupují v nesmyslně vysokém množství, které nejsou schopni spotřebovat, zkažené potraviny potom vyhodí a ve výsledku v podstatě moc neušetří. “Takový ten boj o místo před ještě zavřeným supermarketem ve slevový den, tlak, který málem vylomí dveře, a úprk za slevami je tu bohužel pořád a moc se to nezměnilo,“ konstatuje smutně Věra Doušová. “Vždycky když vidím, jak mají lidé plné košíky, přemýšlím, pro kolik lidí to je. Nakupují zbytečně ve velkém. Mnoho lidí také poté, co potomci odejdou z domu, neumí přejít z velkých hrnců na malé a vyvářejí ze zvyku stále ty velké objemy jídel. Pak značnou část vyhodí nebo tím nakrmí slepice.“ Co dát do Národní potravinové sbírky? Tvořivosti se meze nekladou Zúčastnit se sobotní Národní potravinové sbírky může každý a je to velmi jednoduché. Stačí při klasickém nákupu v hypermarketu koupit nějaké zboží navíc a vložit ho dobrovolníkům do speciálního koše. U něj visí seznam doporučených potravin, ale jak zdůrazňuje Věra Doušová, “tvořivosti se meze nekladou“. “Všechny potraviny přijmeme rádi. Bereme vše, samozřejmě trvanlivé potraviny se převážejí lépe, ale ty naši klienti dostávají často. Takže když věnované jídlo trochu vybočí ze standardu, udělá jim to ohromnou radost - dobrý salám, kafe, čokoláda, nějaká laskomina...“ Potravinová sbírka proběhla v České republice poprvé před třemi lety a setkala se s velkým ohlasem. Lidé totiž na vybírání jídla do košíku reagují mnohem lépe a pozitivněji než na vybírání peněz do kasičky. “Přispět konkrétní věcí je vždycky lepší. Navíc lidé často uvažují: ‚Kdo ví, co s těmi penězi udělají!‘ Kdežto u těch hor jídla v koši vědí, že těch pět lidí, co u toho stojí, to rozhodně nesní,“ usmívá se šéfka pražské potravinové banky. Měla by pro Čechy, největší potravinové plýtvače v Evropě, nějaký recept, jak danou situaci zlepšit? “Nechodit nakupovat hladový. Člověk, když má hlad, tak má velké oči a koupí mnohem více, než by
potřeboval. A stačí také trochu uvažovat, jak moc ty zbytečně velké nákupy zatěžují naši peněženku a kolik člověk ušetří, když nebude vyhazovat.“
URL| http://magazin.aktualne.cz/cesi-jsou-n...u-n/r~696492ac8f7c11e5bc8c002590604f2e/
my89.cz Mléka bychom potřebovaly víc, vzkazují před sobotní sbírkou potravinové banky 20.11.2015 my89.cz str. 0 Aneta Bednářová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Do potravinových bank se stále více dostávají nejen trvanlivé potraviny, ale i ty čerstvé – ovoce a zelenina. Před sobotní Národní potravinovou sbírkou lidé z potravinových bank vzkazují: Děkujeme, že pomůžete, a kdybyste do košíků vložili i nějaké kartony mléka navíc, bylo by to prima, stojíme ale samozřejmě o všechny trvanlivé potraviny. Dobrou zprávou je, že počet darovaných potravin stoupá. Tou zlou, že v Česku žije více než milion Čechů pod hranicí chudoby. Předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová říká, že by banky přivítaly, kdyby se (nejen) během sobotní Národní potravinové sbírky, která se koná po celé republice ve více než 470 obchodech, objevilo mezi darovaným jídlem i trvanlivé mléko. ČTĚTE: PRŮZKUM: KVŮLI DĚTEM UPRAVILY K LEPŠÍMU SVŮJ JÍDELNÍČEK DVĚ TŘETINY RODIČŮ Toho je v bance nedostatek. Možná proto, že mezi dárcovskými firmami, které vyrábějí trvanlivé potraviny, je povědomí o potravinových bankách již relativně silně rozšířené, firmy vyrábějící mléčné výrobky si však teprve zvykají. Podle Doušové však příjemci ocení i jiné potraviny. Právě pestrost a různorodost jsou vítané. „Potravinová banka neodmítne nic, co může pomoci. Samozřejmě nesmí být jídlo zkažené, nesmí být prošlé, ale kreativitě se ani v nákupu potravin potřebným meze nekladou,“ nabádá Doušová. Seznamy všech potravin, které lidé zítra mohou nakoupit a odevzdat v krámech do připravených košíků, najdete ZDE. Těch, kdo potravinové dary potřebují, přibývá Ačkoliv se potravinovým bankám daří nacházet stále více dárců z řad obchodů, firem i obyčejných lidí, přibývá také těch, kdo jejich pomoc potřebují. To potvrzují i čísla z Českého statistického úřadu. Chudobou je ohroženo asi deset procent Čechů. V roce 2014 žilo v republice pod hranicí chudoby více než milion lidí. Mnohým z nich darované potraviny pomáhají. Například Potravinová banka v Ostravě rozdělila v loňském roce více než 128 tun potravin. To je o 27 tun více než v roce předešlém. I počet lidí v nouzi, kterým byla pomoc poskytnuta, se zvýšil. Necelých třináct tisíc lidí využilo pomoc ostravské potravinové banky v roce 2014, to je o pět tisíc více než v roce předešlém. „Lidé ale nemusí čekat na sbírku, která se koná jednou za rok, mohou kdykoli zazvonit na zvonek našeho skladu a přinést potraviny,“ zve Irena Mrázková, provozní manažerka z potravinové banky Ostrava. V Praze dobře funguje spolupráce potravinové banky s Armádou spásy. Ta v loňském ročníku potravinové sbírky vybrala v Praze ve třech obchodech téměř pět tisíc kilogramů potravin, v Karlových Varech ve dvou obchodech necelé dva tisíce kilogramů a ve městě Jirkov, které leží v Ústeckém kraji, v jednom obchodě více než 750 kilogramů potravin. Armáda spásy ale nepůsobí jen v Praze. Loni vybrala napříč republikou 15, 2 tuny jídla, což je o 7, 5 tuny více než v roce 2013.
Celkově bylo v rámci prvního ročníku Národní potravinové sbírky, kterou organizuje nevládní platforma Byznys pro společnost společně s potravinovými bankami a Armádou spásy, v roce 2013 darováno 66 tun potravin, loni to už bylo celých 173 tun potravin. Potravinové banky očekávají i v letošním ročníku nárůst potravinových darů. Spolupráce s řetězci se daří A jaké potraviny se objevují ve skladech potravinových bank nejčastěji? „ Jedná se například o potraviny, jimž se blíží doba expirace, housky, ve kterých není dostatek tuku k tomu, aby mohly jít na prodejní pult, produkty s poškozeným obalem či nedostatečně naplněná limonáda,“ říká Irena Mrázková, která byla před šesti lety u zrodu ostravské pobočky Potravinové banky. I ona upozorňuje, že trvanlivé mléčné výrobky příjemci jen uvítají. Potravinové banky si pochvalují pilotní projekt společnosti Tesco, která každý den věnuje neprodané ovoce, zeleninu a pečivo. Tyto potraviny byly podle slov Ireny Doušové z Prahy před zahájením projektu velmi nedostatkovým zbožím. Zároveň s nadšením popisuje, jak má radost, když se k lidem dostane exotické ovoce, které třeba nikdy neviděli, ze kterého jsou nadšení nejen malé děti, ale i dospělí. „Mnohdy chtějí návod na to, jak ovoce jíst,“ popisuje Doušová. ČTĚTE: TESCO VE STŘEDNÍ EVROPĚ NABÍDNE VŠECHNY POTRAVINOVÉ PŘEBYTKY LIDEM V NOUZI Předsedkyně Potravinové banky Praha si také pochvaluje výsledky jednání u kulatého stolu s ministrem zemědělství, díky kterému nyní spolupracují i se zemědělci a farmáři, od kterých dostávají různé pokřivené okurky či špatně zahnuté mrkve. Na tomto projektu spolupracují také s organizací Zachraň jídlo, jejíž dobrovolníci od letošního roku paběrkují na polích a přebytky úrody pak do banky svážejí. Pokud zítra chcete z potravinové sbírky posílat příspěvky na sociální sítě, použijte hashtag *NPS2015 Kladno: *NPS2015 bude zítra probíhat v hypermarketu Tesco v Americké ulici a v Kauflandu ve Slaném (ulice Ouvalova). https://t.co/unQS5EOqu4 — ByznysProSpolečnost (@OdpovedneFirmy) 20. Listopad 2015
URL| http://my89.cz/mleka-bychom-potreboval...pred-sobotni-sbirkou-potravinove-banky/
neviditelnypes.cz EKONOMIKA: Podpora českých potravin 19.11.2015
neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Ekonomika Neviditelný pes, Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP
zpět Po více než čtvrtstoletí došli také v naší zemi výrobci potravin společně s některými obchodníky k logickému a ze zahraničních zkušeností ve vyspělých zemích známému závěru. Konečně smysluplný projekt Po více než čtvrtstoletí došli také v naší zemi výrobci potravin společně s některými obchodníky k logickému a ze zahraničních zkušeností ve vyspělých zemích známému závěru: Totiž aby se mohlo nějaké společné dílo podařit, je nutná spolupráce obou stran. V tomto případě jde o snahu zvýšit odbyt kvalitních tuzemských potravinářských produktů.
Stát se tak má prostřednictvím spolupráce Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR a Hospodářské komory ČR. Což je celkem přelomový akt, protože dosud si každý v zásadě hrál na svém písečku a druhá strana byla často vice nepřítelem než partnerem. Situaci samozřejmě nepomohly a nepomáhají nové a nové značky potravin, jejichž záměrem je deklarovat jejich národní původ, aniž by ale bylo zřejmé, v čem konkrétně onen původ spočívá a jak vlastně příslušné produkty mezi desítkami tisíců dalších položek poznat. Je přitom celkem logické, že identifikačním parametrem je nejen z hlediska původu, ale také z pohledu kvality více než nějaká značka technologický postup výroby včetně definice použitých surovin. Právě to je cílem takzvaných cechovních norem, které v současnosti zpracovává Potravinářská komora ČR a které jsou v zásadě nástupci někdejších ČSN pro potraviny, po nichž značná část spotřebitelské veřejnosti nostalgicky touží. Inovovaná podoba ČSN tak reálně vychází vstříc požadavkům zákazníků, a zároveň nechává na úvaze výrobců, zda chtějí své produkty podle cechovních norem vyrábět. To by nebylo něco zas tak převratného, důležité jsou ale další kroky. AČTO totiž zároveň připravuje certifikaci prodejen, v nichž se budou potraviny vyrobené podle cechovních norem v určitém významném podílu (zatím se uvažuje o podílu mezi 60 až 70 procenty) prodávat. Spojením obou kroků by tak měl spotřebitel získat velmi jednoduchou metodou informaci, kde najde významnou nabídku tuzemských potravin, a to takových, které by měly mít obecně vyšší kvalitu, než zaručují stávající značky potravin, snad s výjimkou výrobků, které jsou nositeli některé ze tří evropských značek potravin. Ty lze za kvalitní a zároveň tuzemské již dnes považovat právě proto, že podmínkou udělení takové značky jsou právě zaručené technologické výrobní postupy a definované suroviny. Záležet bude pochopitelně na dvou krocích – jak přísné a ohledem na kvalitu připravované cechovní normy budou, a jaké budou podmínky certifikace prodejen. Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman ale slibuje, že cechovní normy budou přísnější než například projekt Česká potravina ministerstva zemědělství, ba přísnější, než jsou parametry výroby a závazného obsahu masa v případě známé špekáčkové vyhlášky. Některé z připravovaných norem už komora zveřejnila na internetu, což je další dobrá zpráva pro spotřebitele – totiž že komora před ním nic netají. Každopádně dodržení cechovních norem zúží okruh výrobků, které se dnes jako „české“ a „kvalitní“ spotřebiteli nabízejí. To zároveň znamená, že obchody s významným podílem potravin vyrobených podle cechovních norem musí jejich závazný podíl strategicky zvážit, a je tak otázkou, od jakého podílu může příslušný obchod připravovaný certifikát získat. Hned na počátku by měli navíc spotřebitelé vědět, že potraviny vyrobené podle cechovních norem budou ve většině případů dražší oproti potravinám, které podle cechovních norem vyráběny nebudou. Na rozdíl od různých marketingových projektů by ale v tomto případě měl spotřebitel vědět, z čeho příslušná vyšší cena vychází, a stejně tak by si měl uvědomit, že částečně vyššími výdaji za takové potraviny mimo jiné v budoucnosti ušetří na výdajích týkající se péče o své zdraví. Kromě toho by se mohl začít tuzemský spotřebitel odpovědněji rozhodovat ohledně objemu nákupu potravin, a tedy omezit plýtvání s nimi. Platí také, že nákupem tuzemských potravin podporují lidé národní nebo přímo regionální ekonomiku a zaměstnanost. To vše jsou jistě známé teze, které však měly dosud od teorie do praxe poměrně daleko. Možnou spoluprací výrobců a obchodníků sdružených v AČTO by se ale k praxi mohly skutečně přiblížit. I proto, že AČTO představuje zhruba 25 procent podílu na tuzemském trhu prodeje potravin a disponuje plošně po celém území země asi 7 000 prodejními místy. Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora. Autor je agrární analytik
URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekono...a.aspx?c=A151117_223750_p_ekonomika_wag
Pestrý svět
Masové rolády a závitky 19.11.2015
Pestrý svět str. 37 Pestré vaření
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Jelení roláda se šípkovou omáčkou a domácími kroketami 1 KOUSEK OBSAHUJE: 3025 kJ/723 kcal Rozpis na 4 porce: • 800 g jelení plece • sůl • mletý černý pepř • 100 g špeku • 100 g sušených brusinek • 3 cibule • 140 g mrkve • 140 g kořenové petržele • olivový olej na opečení • 100 g šípkového džemu • 150 ml smetany na vaření Krokety: • 400 g vařených brambor • 4 snítky rozmarýnu • 1 vejce • sůl • mletý černý pepř • 70 g hrubé mouky • strouhanka na obalení • rostlinný olej na smažení 1. Maso rozkrojíme na slabší plát a naklepeme ho. Osolíme a mírně opepříme. Špek nakrájíme na hranolky, které rozložíme na maso. Zasypeme brusinkami a zarolujeme. Pak maso pevně svážeme potravinovým provázkem. Cibuli a zeleninu oloupeme a nakrájíme nadrobno. Jelení roládu opečeme v pánvi na oleji. 2. Opečenou roládu vyjmeme a dáme stranou. V hrnci na oleji orestujeme pokrájenou zeleninu. Poté vložíme roládu a zalijeme asi 700 ml vody. Společně dusíme asi 90 minut doměkka, pak roládu vyjmeme z hrnce a omáčku rozmixujeme. Nakonec vmícháme šípkový džem a smetanu. 3. Brambory dobře omyjeme a uvaříme ve slupce doměkka. Pak je necháme zcela vychladnout. Oloupeme je a najemno nastrouháme do mísy. Přidáme otrhané lístečky rozmarýnu, vejce, sůl, pepř a mouku. Dobře promícháme a vypracujeme hladké těsto. 4. Z připraveného těsta vytvarujeme váleček, který rozkrájíme na malé kousky. Z nich vytvoříme kuličky, jež obalíme ve strouhance. Pak je smažíme v rozpáleném oleji dozlatova. Hotové krokety vyjmeme a necháme okapat na papírovém ubrousku. Roládu krájíme na plátky a podáváme s omáčkou a kroketami. ČAS NA PŘÍPRAVU: 140 minut bez chladnutí ZA SUROVINY UTRATÍTE: 240 Kč Krůtí prsíčka v listovém těstě Rozpis na 12 kousků: • 250 g žampionů • 50 g másla • sůl • mletý černý pepř • 5 snítek tymiánu + na ozdobu • 400 g listového těsta • 800 g krůtích prsou • 1 vejce na potření • hrubozrnná sůl na posypání 1. Očištěné žampiony nakrájíme na plátky. Orestujeme je v pánvi na másle, přidáme sůl, pepř, lístečky tymiánu a promícháme. 2. Těsto rozválíme na plát silný asi 3 mm. Rozprostřeme na něj zchladlou žampionovou směs a opepřená krůtí prsa. Zabalíme do rolády, kterou přendáme na plech s pečicím papírem. 3. Celou roládu potřeme rozšlehaným vejcem. Lehce propícháme vidličkou a posypeme hrubozrnnou solí. Pečeme při 180 °C asi 40 minut. Dozdobíme tymiánem. Můžeme podávat např. se zelenin. salátem. Doba přípravy: 70 minut (bez chladnutí) 1021 kJ/244 kcal, 170 Kč* Rýnské závitky Rozpis na 3 porce: • 600 g hovězí kýty nebo roštěné • sůl • mletý černý pepř • 4 lžíce dijonské hořčice • 1 červená paprika • 100 g sterilovaných okurek • 30 g slaniny • 3 cibule • olivový olej na opečení • 500 ml masového vývaru • 30 g hladké mouky • hladkolistá petrželka na ozdobu 1. Maso nakrájíme na plátky, osolíme, opepříme a potřeme dijonskou hořčicí. Papriku, okurky, slaninu a polovinu oloupané cibule nakrájíme na proužky. 2. Na kraj každého plátku masa dáme část zeleniny a slaniny, zbytek zeleniny necháme do omáčky. Maso srolujeme do závitku, spíchneme párátky a opečeme v pánvi na rozpáleném oleji ze všech stran. Pak je vyjmeme a uložíme stranou. 3. Zbylou cibuli oloupeme, nakrájíme nadrobno a orestujeme ve výpeku. Poté přidáme zbývající
zeleninu, slaninu i závitky a podlijeme vývarem. Přiklopíme pokličkou a dusíme 90 minut, během dušení podléváme vodou. Ze závitků nakonec opatrně odstraníme párátka, omáčku zahustíme moukou rozmíchanou v trošce vody a vaříme ještě asi 15 minut. Dozdobíme nasekanou petrželkou. Doba přípravy: 135 minut 1310 kJ/313 kcal, 110 Kč* Šneci s mletým masem Rozpis na 14 kousků: • 300 g mletého vepřového masa • sůl • mletý černý pepř • 3 snítky tymiánu • čerstvá petrželka dle chuti • 1 červená paprika • 100 g sýra čedar • 40 g rajského protlaku • 400 g listového těsta • 1 vejce na potření 1. Maso vložíme do mísy, přidáme sůl, pepř, otrhané lístečky tymiánu a nasekanou petrželku. Očištěnou papriku nakrájíme nadrobno, čedar dar na nudličky. Společně s protlakem vmícháme k masu. 2. Listové těsto rozválíme na plát silný asi 3–4 mm. Masovou směs ěs na těsto rozetřeme a poté srolujeme do závinu. 3. Naplněný závin opatrně nakrájíme na stejně velká kolečka. Přendáme je na plech s pečicím papírem a potřeme rozšlehaným vejcem. Pečeme ve vyhřáté troubě při 180 °C asi 25 minut. Doba přípravy: 45 minut 724 kJ/173 kcal, 110 Kč* Segedín s kančími závitky Rozpis na 4 porce: • 600 g kančí krkovičky • sůl, čerstvě mletý barevný pepř • 5 snítek tymiánu • 60 g špeku • sádlo na opečení • 2 cibule • 4 lžíce sladké mleté papriky • 4 bobkové listy • 4 kuličky nového koření • 300 g kysaného zelí • 200 ml smetany ke šlehání • krupicový cukr 1. Maso nakrájíme na plátky. Naklepeme je, osolíme, opepříme a posypeme tymiánem otrhaným od stonků. Špek nasekaný na hranolky vložíme na kraj každého kousku masa. Srolujeme do závitku, spíchneme párátkem a opečeme v hrnci na rozehřátém sádle. Pak je vyjmeme a uchováme v teple. 2. Kostičky cibule orestujeme ve výpeku. Poté přisypeme mletou papriku, krátce orestujeme a zalijeme 500 ml vody. Přidáme bobkový list a nové koření. Do hrnce vložíme závitky a dusíme pod pokličkou asi 90 minut, podle potřeby podléváme vodou. V polovině vaření přimícháme k masu kysané zelí. 3. Nakonec segedín zjemníme smetanou a dochutíme solí, pepřem a trochou cukru. Z masa odstraníme párátka a podáváme s omáčkou a houskovými knedlíky. Doba přípravy: 130 minut 1418 kJ/339 kcal, 140 Kč* Daňčí plec se šalotkami Rozpis na 6 porcí: • 800 g daňčí plece • sůl • čerstvě mletý barevný pepř • mletý jalovec • mleté nové koření • 3 snítky rozmarýnu • 100 g plátkové slaniny • 150 g šalotky • 50 g másla • 300 ml masového vývaru + na podlévání • 50 g baby špenátu 1. Daňčí maso rozkrojíme tak, aby vznikl větší plát. Lehce ho naklepeme, osolíme, opepříme a posypeme kořením a otrhanými lístečky rozmarýnu. Na maso rozložíme plátky slaniny, srolujeme do rolády a upevníme potravinovým provázkem. 2. Oloupané šalotky vložíme do pekáčku. Přidáme máslo nakrájené na kousky a navrch položíme masovou roládu. Nakonec podlijeme vývarem. 3. Pečeme ve vyhřáté troubě při 180 °C asi 90 minut, dokud maso nezměkne. V průběhu pečení přeléváme výpekem a podle potřeby podléváme vodou nebo vývarem. Upečené maso posypeme Upečen omytým baby peme o špenát špenátem. Podávat můžem můžeme s čerstvým pečivem. Doba přípravy: 110 minut 1200 kJ/287 kcal, 220 Kč* Vepřové roládky s mandlemi Rozpis na 4 porce: • 100 g loupaných mandlí • 1 bio pomeranč • 4 lžíce medu • sůl • 3 snítky rozmarýnu • asi 40 g strouhanky • 1 bílek • mletý černý pepř • 800 g vepřové panenky • olivový olej na opečení
1. Mandle nasekáme nahrubo a vložíme do misky. Přidáme šťávu a nastrouhanou kůru z pomeranče, med, sůl, lístečky rozmarýnu otrhané od stonků a strouhanku. Z bílku ušleháme tuhý sníh a vmícháme ho k mandlím. 2. Maso rozkrojíme tak, aby vznikl široký plát. Osolíme jej, opepříme a potřeme náplní. Zarolujeme, zabalíme do potravinové fólie a svážeme provázkem. Rolku vložíme do vroucí vody a zvolna vaříme asi 10 minut. 3. Pak maso vyjmeme, zbavíme fólie a nakrájíme na kolečka silná asi 1 cm. Napíchneme je na špejle nebo kovové jehly a opečeme v pánvi na rozehřátém oleji z obou stran dozlatova. Podáváme například s restovanou zeleninou. Doba přípravy: 45 minut 2030 kJ/485 kcal, 210 Kč* *** PŘÍŠTĚ se můžete těšit na NÁPOJE PRO ZAHŘÁTÍ, připravíme např. domácí punč s pomerančovými sušenkami. * Cena je orientační za celý rozpis. Energetická hodnota se vztahuje na jeden kousek nebo jednu porci bez doporučených příloh. Produkce: Kulinární studio, http://www.kulinarnistudio.cz, redaktorka: D. Tvrdá, styling: P. Pomahačová, foodstyling: M. Řeháček. Kuchyňské spotřebiče Whirlpool/Bauknecht, nádobí zapůjčili Zassenhaus, WMF, Maxwell&Williams, eshop.homeart.cz, Simax-Sklárny Kavalier, Emile Henry, Opinel – Potten&Pannen-Staněk, http://www.vasekuchyne.cz a Flowers&Living, Dejvická 42, Praha 6, http://www.flowers-living.cz. Foto autor| Foto: S. Pomahač (5), Fotolia (7), archiv P. S. (1)
Právo Lidé začínají při nakupování uplatňovat zdravý regionální patriotismus 19.11.2015
Právo str. 17 Firma
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Ministr zemědělství Marian Jurečka je znám svojí podporou českých potravin. Říká, že se musíme naučit být patrioty nejen ve sportu, ale i při nakupování. * Proč je třeba podporovat české potraviny? Musíme se na tuto podporu podívat ze dvou pohledů. Jeden se týká kvality a zdravotního hlediska, kdy chceme podporovat kvalitní zdravé potraviny pro českého spotřebitele. Druhý pohled je ekonomický. Například ve Švýcarsku to funguje tak, že zákazník při nakupování výrazně zohledňuje regionální hledisko nebo to, zda jde o švýcarský výrobek. Pokud dokážeme v zákaznících probudit zájem o naše výrobky, bude to mít zároveň ekonomicky podpůrný efekt. Vždyť každá koupená místní potravina, ale i jiné zboží, znamená, že peníze zůstávají u nás. * Co pro to můžete dělat vy jako ministr? Na ministerstvu hledáme způsoby, jak v obchodních sítích zvýšit podíl potravin vyrobených v Česku, a k tomu můžeme využít různé nástroje. Třeba stát může investičními pobídkami podporovat domácí producenty potravin, aby mohli modernizovat a rozšiřovat technologické vybavení. Pomůže v tom i propagace kvalitních potravin například prostřednictvím značek kvality, jako je Klasa nebo Regionální potravina. A důležitá je i osvěta, protože když se zvýší poptávka po domácích potravinách, stoupne i jejich nabídka. * Máte pocit, že lidé už se více zajímají o kvalitu potravin?
Poslední tři roky poměrně bedlivě sleduji výstupy z průzkumů veřejného mínění. Začíná se ukazovat, že nejen cena, ale už také kvalita a původ produktu, ovlivňuje rozhodování zákazníka, zda výrobek koupit, či nekoupit. Jsem přesvědčen, že dnes lidé při nakupování opravdu chtějí uplatňovat zdravý a regionální patriotismus. Můžeme to sledovat na tom, jak se zvyšuje prodejnost potravin, které mají značku například Regionální potravina. * Ministerstvo zemědělství připravuje dvě nová označení. Jsou to „Česká potravina“ a „Vyrobeno v České republice“. Jak budou fungovat? Na úvod bych rád uvedl, že jde o nastavení pravidel pro dobrovolné označování původu, případně místa výroby. Prakticky, pokud půjde o jednosložkový výrobek, například ovoce, zeleninu nebo mléko, bude označení Česká potravina definovat, že sto procent suroviny pochází přímo z území ČR. V případě vícesložkových výrobků, například uzenářských, do kterých se přidává koření, které u nás neroste, chceme umožnit výrobci uplatnit nejméně 75 procent suroviny na začátku výrobního procesu z komodit pocházejících z České republiky. Pokud výrobce toto označení dobrovolně použije, zákazník hned uvidí, odkud nabízený produkt pochází. A u potravin, které nemůžeme vyrobit z domácích surovin, třeba čokoládové výrobky, může výrobce použít označení Vyrobeno v České republice. Tedy informovat spotřebitele, že výrobní proces proběhl tady. Foto autor| Foto archiv SZIF (2)
Prosperita Když je chuť, daří se i České chuťovce 20.11.2015
Prosperita str. 13 v náročné konkurenci (tz) Český svaz zpracovatelů masa - TOP
zpět Opět se potvrdilo, že čeští výrobci potravin jsou šikovní a mají chuť soutěžit o nejlepší výrobky z nejlepších. Na slavnostním vyhlášení výsledků 7. ročníku soutěže o značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Čes ká chuťovka 2015 a 5. ročníku soutěže o značku Dětská chuťovka 2015, které se konalo 22. října v Senátu Parlamentu České republiky, si za přítomnosti předsedy Senátu Milana Štěcha převzalo plakety a diplomy opravňující pyšnit se značkou Česká chuťovka 2015 celkem 53 výrobců, kteří uspěli s 98 výrobky. Značku Dětská chuťovka 2015 pak může od letoška používat dalších 19 českých potravinářů pro 27 svých výrobků. Titulem Rytíř české chuti byl za svůj celoživotní přínos dekorován František Dolejší st., majitel známého Řeznictví a uzenářství U Dolejších z Davle. Značky Česká chuťovka a Dětská chuťovka si získávají stále větší oblibu nejen mezi výrobci potravin, ale i u distributorů a spotřebitelů, protože srozumitelně sdělují zákazníkům, že oceněný výrobek je nejen českého původu, ale je také zaručeně kvalitní a chutný. Bez kvalitních surovin a šetrných technologií totiž nelze vyrobit ani skutečně chutnou potravinu. Soutěž se tak snaží podporovat trendy směřující ke správné výživě a zdravému životnímu stylu tím, že upřednostňuje kvalitu před kvantitou, jinými slovy pochutnání si před přejídáním. Obě hodnotitelské komise, jak ta pod odbornou garancí Výzkumného ústavu potravinářského Praha, která uděluje značku Česká chuťovka, tak i dětská porota udělující značku Dětská chuťovka, měly podle slov svých členů letos opět těžší úlohu, protože kvalita i chuťové vlastnosti hodnocených českých potravin se ve všech kategoriích oproti loňsku opět zlepšily. Navíc musely vybírat z rekordního počtu přihlášených výrobků i firem – oproti loňsku se zájem o získání značky Česká chuťovka zvýšil o 15 %, a o získání Dětská chuťovka dokonce o 50 %. Což je dobrá zpráva zejména pro zákazníky – čeští výrobci potravin se v náročné konkurenci na trhu zaměřují stále více na kvalitu a potažmo i chuť svých výrobků. Cena novinářů byla přímo na místě udělena těmto výrobcům a výrobkům, které zástupci médií vybírali ze všech oceněných, i když podle slov novinářské poroty by je nejraději udělili všem. Byli však limitováni počtem diplomů, které jim organizátoři připravili: Jaja Pardubice s.r.o. – Sváteční cukroví; OVUS – podnik živočišné výroby, spol. s r.o. – Indiánská vejce; Petr Landa Uzeniny BETA – Milánkova pikantní klobása; Řeznictví-uzenářství Hakalík – Škvarky.
Seznam nejen těch letošních, ale všech i v předchozích letech oceněných potravin, které dosud získaly značku Česká chuťovka nebo Dětská chuťovka, a další informace a zajímavosti o soutěži naleznou zájemci o kvalitní a chutné české potraviny na http://www.ceskachutovka.cz. DRŽITELÉ OCENĚNÍ ČESKÁ CHUŤOVKA 2015 vy´robce název vy´robku ČESKÁ CHUŤOVKA 2015 Cereální výrobky Beas, a. s. Ličenský zrník, Míša řezy, Svatební koláčky Café Charlotte Mocca dort, Smetanový dort s broskví – Eva Nechvátalová JaJa Pardubice s. r. o. Sváteční cukroví KOMPEK, kombinát pekařské Svatební koláčky a cukrářské výroby, spol. s r. o. Kvíčerovská pekárna spol. s r. o. Rohlík zdobený s makovou a ořechovou náplní, Sváteční cop PAC Hořovice, s. r. o. Hořovický pecen Zemědělské družstvo Partutovice Partutovický pecák hruškový Vlastimil Javor Vlčnovský vdoleček Mléčné výrobky Lacrum Velké Meziříčí, s. r. o. Zákys Mlékárna Hlinsko, a. s. Farmářské máslo, Tvaroh tučný vanička Mlékárna Pragolaktos, a. s. Trvanlivé mléko polotučné 1,5% s nízkým obsahem laktózy Orrero a. s. Gran Moravia Masné výrobky Bivoj, a. s. Čajovky Frigonova s. r. o. Kuřecí filety – obalované, smažené Janíček & Čupa, Židlochovická jemná klobása výroba speciálních uzenin s. r. o. Jaroslav Radoš Krušnohorská šunka, – řeznictví, uzenářství Šunka Lada výběrová Kaufland Česká republika v. o. s. Kladenská pečeně, Moravská krkovice Krahulík – Masozávod Klobása Princ Krahulčí, a. s. LE & CO – Ing. Jiří Lenc, s. r. o. Moravské maso 100 g, Pečená šunka nejvyšší jakosti 100 g, Pečený bok 100 g, Selská šunka nejvyšší jakosti 100 g, Venkovská šunka nejvyšší jakosti 100 g Maso uzeniny Písek, a. s. Hubertská štola, Písecký uherák Masokombinát Polička a. s. Játrová cihla delikates, Lovecký salám Párky st. Johann, Rib eye steak, český vyzrálý steak z českého hovězího masa, Rump steak, český vyzrálý steak z českého hovězího masa, Sirloin steak, český vyzrálý steak z českého hovězího masa, Tenderloin steak, český vyzrálý steak z českého vyzrálého masa Řeznictví-Uzenářství Hakalík Gaston klobása, Lanžhotská klobása, Pečená paštika, Škvarky MVDr. Josef Klimeš Pečený kmínový bok, Rychtářská klobása Pejskar & spol., spol. s r. o. Staročeský gothajský salám, Super salám Petr Landa Uzeniny BETA Gothajský salám k chuti, Milánkova pikantní klobása
Pravá bouchaná sekaná Řeznictví a uzenářství Hovězí maso v pepři, U Dolejších s. r. o. Paštika s pečeným masem Řeznictví – uzenářství Čertovská klobása, Šunka z kýty, Francouz, s. r. o. Uzené hovězí maso s pepřem Skaličan a. s. Dekor klobása česnek, Knížecí uherská klobása, Skalický uherák Steinhauser, s. r. o. Dědova papriková klobása, Hovězí šunka z kýty Uzenářství a lahůdky Sláma s. r. o. Kabanos, Párky gurmán, Spišská klobása Vodňanská drůbež, a. s. Kuřecí klobása se sýrem, Kuřecí řízečky Pikant smažené, Originál česká kachní tlačenka VOMA, s. r. o. Kopanická klobása, Grilovací klobása s medvědím česnekem Zeman maso-uzeniny, a. s. Pražské párky Ovoce a zelenina efko cz s. r. o. efko Salatbar Zelí s křenem a řepou, efko Tradiční moravské okurky Hana Šindlerová Džem malina-rebarbora, Džem meruňka Nápoje nealkoholické Promega spol. s r. o. Jablečný svařák nealkoholický, (Moštárna Louny) Jablko / černý rybíz mošt Zelená Bohdaneč s. r. o. Mošt jablko (certifikát Kosher) Pivo Městský Podorlický pivovar s. r. o. Rychnovský Kaštan polotmavá 11 Měšťanský pivovar Rebel Tudor Havlíčkův Brod a. s. Pivovar Ferdinand, s. r. o. Ferdinand Ležák světlý Premium 12 Pivovar Svijany, a. s. „450“ Prémiový ležák, Svijanský Fanda – řezané nefiltrované pivo Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s. Bakalář nealkoholický za studena chmelený Žatecký pivovar, spol. s r. o. Sedmý schod Vína Vinařství Lednice Annovino a. s. Višňové – víno z višní ze sadů Mendelovy univerzity Víno Blatel, a. s. Merlot výběr z hroznů 2014 suchý, Sauvignon pozdní sběr 2014 suchý Lihoviny a destiláty Podorlická sodovkárna, s. r. o. Podorlická slivovice Zelená Bohdaneč s. r. o. Hruškovice (certifikát Kosher), Medovina přírodní (certifikát Kosher) Ostatní potravinářské výrobky Knedlíky Láznička s. r. o. Bylinkový knedlík Kulíškovy dobroty Višně s griotkou v kakaovém sirupu OVUS – podnik živočišné Indiánská vejce (čerstvá vejce výroby, spol. s r. o. speciálních slepic), Picknic Natura (vařená šelakovaná slepičí vejce ve skořápce všech přírodních zbarvení skořápky a chutí)
Pavel Volk (Kafírna Trutnov) Guatemala SHB Teresita Poex Velké Meziříčí, a. s. Mandle v hořké čokoládě Doypack 700 g Rodinná včelařská farma Košec Med medovicový, lesní Titbit, s. r. o. Salát prosciutto a sušená rajčata s hořčičným dresinkem Zelená Bohdaneč s. r. o. Med (certifikát Český med) DĚTSKÁ CHUŤOVKA 2015 Cereální výrobky Café Charlotte Smetanový dort s broskví – Eva Nechvátalová Kompek, kombinát pekařské Trhánek se skořicí a cukrářské výroby, spol. s r. o. Poex Velké Meziříčí, a. s. Srdíčka v mléčné čokoládě Mléčné výrobky Milkeffekt, s. r. o. Beskydský korbáčik Masné výrobky Bomaso, a. s. Paštika Boženka Frigonova s. r. o. Kuřecí popkorn gyros jemný LE & CO – Ing. Jiří Lenc, s. r. o. Krůtí šunka pro děti 100 g, Kuřecí šunka pro děti nejvyšší jakosti 100 g, Vepřová šunka pro děti nejvyšší jakosti 100 g Masokombinát Polička a. s. Dětská šunka nejvyšší jakosti Pejskar & spol., spol. s r. o. Vysočina (premium quality) Petr Landa Uzeniny BETA Kuřecí prsní šunka zauzená, Vepřová šunka pro bezva prcky Řeznictví – uzenářství Duo-nářez Francouz, s. r. o. Uzenářství a lahůdky Krůtí šunka pro děti, Párky pro děti, Sláma s. r. o. Tradiční paštika jemná bez éček 200 g Váhala a spol. s r. o. Váhalovy šunkové párečky výroba a prodej masných a lahůdkářských výrobků Vodňanská drůbež, a. s. Kuřecí hranolky smažené Ovoce a zelenina Hana Šindlerová Džem jahoda, Džem Meruňka Nápoje nealkoholické Zelená Bohdaneč s. r. o. Mošt jablečnocelerový (certifikát Kosher), Mošt jablko (certifikát Kosher) Ostatní potravinářské výrobky Chocoland a. s. Šmoulí mls tuba 35 g Knedlíky Láznička s. r. o. Ovocný knedlík malinový Koření od Davídka Méďa gril Zelená Bohdaneč s. r. o. Med (certifikát Český med) Foto popis|
Valašský deník Nejlepší klobásy v republice dělá Milan Žabčík z Kateřinic 24.11.2015
Valašský deník str. 1 Titulní strana MICHAL BURDA Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
Řezník z Valašska získal zlatou medaili v anketě Český výrobek roku 2015
Kateřinice – Zlatá medaile v anketě Český výrobek roku 2015 putuje na Valašsko. V kategorii potraviny ji získal řezník Milan Žabčík z Kateřinic za svoji Žabčíkovu klobásu. „Je dělaná srdcem, s láskou a především z čistého masa. Potom se kvalita dostaví,“ poodhaluje tajemství přípravy nejchutnější české klobásy Milan Žabčík. Soulad všech chutí zajišťuje naložení na pět dní do směsi česneku a kuchyňské soli. „Klobásy špejlujeme ručně, udíme je pět hodin,“ dodává k receptu. Šedesátiletý řezník z Kateřinic se do samostatného podnikání pustil před čtyřmi lety s jasným cílem: vyrábět kvalitní výrobky. Ostatně heslo poctivá uzenina si dal přímo do loga své firmy. „Mám obrovskou radost, že se uplynulé roky práce podařilo zúročit a moje výrobky nyní dostávají ocenění a získávají prestiž. Samozřejmě to také znamená, že se ozývají odběratelé, kteří mají o výrobky zájem,“ netají po zisku zlaté medaile v anketě Český výrobek roku 2015 Milan Žabčík. V anketě Český výrobek roku 2015 se soutěžilo ve třech kategoriích: potraviny, nepotravinářské výrobky a anketa Facebooku. Potravinářské výrobky hodnotila komise 22 zástupců českých výrobců v parametrech chuť, vůně, vzhled. Kategorii nepotravinářské výrobky hodnotili zástupci českých výrobců podle jednotlivých parametrů a vzhledu. Hlasování na Facebooku se mohli zúčastnit uživatelé Facebooku, kteří dávali hlasy jednotlivým výrobkům. „V každé kategorii se soutěžilo o zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili,“ informoval ředitel společnosti Český výrobek Leo Kolečkář. Žabčíkova klobása, která ovládla kategorii potravin, patří k nejúspěšnějším výrobkům Milana Žabčíka. Zdaleka však není jediným oceněným. Ceny posbíralo už šest jeho produktů. Pokračování na straně 3 Nejlepší klobásy dělá řezník Milan Žabčík Dokončení ze strany 1 Tlačenka od Žabčíka se stala nejlepší valašskou tlačenkou v roce 2012, o rok později získala certifikát Beskydy – originální produkt. Stejným certifikátem se může pochlubit jeho Radhošťská, Chalupářská a Žabčíkova klobása. Grilovací klobása zase vloni získala první místo v soutěži Regionální potravina Moravskoslezského kraje. Některé produkty Milana Žabčíka také ministerstvo zemědělství označilo známkou Klasa. Další významný úspěch zaznamenal šedesátiletý Milan Žabčík zhruba před měsícem, když zvítězil v anketě Živnostník roku Zlínského kraje pro rok 2015. Ve vítězném tažení v anketě Živnostník roku pokračuje Milan Žabčík i nadále. Postoupil už mezi sedm nejlepších v republice. Ve čtvrtek jej čeká hodnocení před porotou, výsledky celorepublikového kola budou zveřejněny při přímém televizním přenosu 9. prosince. *** „Je dělaná srdcem, s láskou a především z čistého masa. Potom se kvalita dostaví.“ Milan Žabčík, řezník Foto popis| ÚSMĚV VÍTĚZE. Milan Žabčík postoupil také mezi sedm nejlepších v republice. Ve čtvrtek jej čeká hodnocení před porotou. Foto autor| Foto: Deník Region| Střední Morava
zena-in.cz S hypermarketem Globus se na Vánoce připravíte s úsměvem 18.11.2015
zena-in.cz str. 0 Společnost Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
Pro dárky do hračkářství, maso koupit u řezníka, v pekařství objednat Vánočku, zajít pro připravené linecké těsto do cukrárny a nakoupit jídlo a pití v supermarketu a po cestě domů se ještě zastavit pro kapra. Toto věčné pobíhání a shon zná před Vánoci každý. Proč tomu pro tento rok neudělat přítrž a nenakoupit vše na jednom místě? Ověřte si sami, že v hypermarketech Globus je to možné. Pro dárky do hračkářství, maso koupit u řezníka, v pekařství objednat Vánočku, zajít pro připravené linecké těsto do cukrárny a nakoupit jídlo a pití v supermarketu a po cestě domů se ještě zastavit pro kapra. Toto věčné pobíhání a shon zná před Vánoci každý. Proč tomu pro tento rok neudělat přítrž a nenakoupit vše na jednom místě? Ověřte si sami, že v hypermarketech Globus je to možné. Pobíhat z obchodu do obchodu a stát dlouhé fronty u pokladen či na poště bývá před Vánoci typickým obrázkem. Díky Globusu to ale můžete změnit. Tak například vánoční výzdobu můžete pojmout ve velkém a vyzdobit si domov slavnostně, aby se na svátky těšila nejen celá rodina, ale i sousedé ze širokého okolí. V regálech hypermarketu totiž najdete více než 3000 vánočních dekorací včetně 200 druhů osvětlení. Pokud si na blikání a třpytky moc nepotrpíte a raději sáhnete po klasice, tak i na vás v Globusu myslí. Najdete zde totiž i tradiční české ručně vyráběné ozdoby z foukaného skla. Abyste dětem čekání na Vánoce urychlili, pořiďte jim adventní kalendář. V Globusu bude z čeho vybírat. Mají zde totiž nejširší nabídku adventních kalendářů ze všech hypermarketů. Mezi více než dvaceti druhy s motivy pro děti i dospělé určitě zvolíte ten správný. O tom, že si na čokoládě děti nepochutnají, se nemusíte bát, všechny nabízené vánoční, ale i mikulášské čokoládové výrobky jsou z opravdové čokolády a ne z pouhých náhražek. Po výzdobě a cukrovinkách přicházejí na řadu dárky. O Vánocích je rozmazlování povoleno, a proto v hypermarketu seženete nejen hračky pro děti, ale i široký sortiment praktických dárků pro vaši drahou polovičku, rodiče či tchyni. Nákupní košík se vám už hezky naplnil dárky, které je ale nutné zabalit. Ani to zde není problém. S krásným balicím papírem, mašlemi i stužkami to půjde skoro samo. Vlastní výroba zaručí kvalitu A jaké by to byly svátky bez dobrého jídla a pití. Pro Globus je kvalita a z ní vyplývající spokojenost zákazníka velmi důležité. Proto hypermarket sází na vlastní pekařskou a řeznickou výrobu. Podle tradiční ověřené receptury za vás cukrářky připraví těsto na cukroví, které si pak doma můžete upéct. Vlastníma rukama také v pekárně upletou tisíce vánoček, které skvěle chutnají, protože jsou vyrobené z těch nejkvalitnějších surovin, jako je vydatná dávka másla a rozinek. Nejpopulárnějšími výrobky řeznictví Globus jsou o Vánocích vinná klobása a brusinková paštika. Zárukou toho, že vinnou klobásu koupíte vždy čerstvou, je to, že ji řezníci vyrábí několikrát za den výhradně z kvalitního masa, koření a bílého vína. Stejně tak i brusinková paštika obsahuje kvalitní vepřové a telecí maso, játra, vývar, koření a samozřejmě brusinky. Více informací získáte na http://www.globus.cz.
URL| http://zena-in.cz/clanek/s-hypermarket...ipravite-s-usmevem/kategorie/spolecnost
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Moskva se mstí Kyjevu za sankce. Zakáže dovoz potravin z Ukrajiny 18.11.2015
agris.cz str. 0 Potravinářství E15 on line Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Ruská vláda se rozhodla uvalit od 1. ledna embargo na dovoz potravin z Ukrajiny. Reaguje tak na zapojení Kyjeva do sankcí vůči Moskvě, uvedl ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev.
„Protože se Ukrajina připojila k ekonomickým a finančním sankcím vůči Rusku, rozhodli jsme se zavést ochranné opatření v podobě potravinového embarga,“ citovala agentura ministra. v class="textDetailHeader">
URL| http://www.blesk.cz/clanek/356045/novy...al-zlata-mladez-co-v-prvnim-dile-nebylo
businessinfo.cz
ISRAFOOD 2015 24.11.2015
businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Export českých potravinářských výrobků do Izraele dosáhl v roce 2013 celkové výše 12,5 mil. USD, přesto ale zdaleka nedosahuje hodnot, který tento trh pro nás potencionálně může mít. Izrael je na importech do značné míry závislý, v roce 2013 dovezl potraviny a nápoje za 4,3 mld. USD, hlavními exportéry potravin do Izraele přitom zůstávají země Evropské Unie. Zahraniční zastoupení v Tel Avivu a CzechTrade proto organizují první společnou účast českých firem na nejdůležitějším oborovém veletrhu ISRAFOOD / HOTEX / KITEX 2015 s primárním cílem představit české firmy a pozvat na jednání vhodné izraelské partnery. Chceme rovněž překonat možné obavy z administrativní náročnosti exportu potravinářských produktů do Izraele a vysvětlit systém dovozních licencí a tzv. košer certifikátů. DOVOZ POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ DO IZRAELE V roce 2014 se v Izraeli konečně začalo jednat o zmírnění zbytečně přísných a byrokratických dovozních předpisů, které významně zdražují dovozy a celou řadu zahraničních výrobců odrazují své zboží do Izraele vůbec nabízet. Na trhu tak nevzniká dostatečná cenová konkurence a výsledkem jsou velmi vysoké maloobchodní ceny, na které si spotřebitelé právem čím dál tím více stěžují. Pod tímto tlakem izraelská vláda schválila přípravu změnu legislativy zatím alespoň pro kategorii tzv. health non-sensitive products (patří sem např. těstoviny, cereálie, cukrovinky, trvanlivé pečivo a další). Pro tyto kategorie bude pro vystavení dovozní licence stačit písemné prohlášení výrobce o zdravotní nezávadnosti a shodě s předepsanými standarty EU. Změnu legislativy bude schvalovat Knesset (izraelský zákonodárný orgán) začátkem roku 2015. Předpisy se zatím nemění pro kategorii tzv. health-sensitive products, kam patří mimo jiné masné a mléčné výrobky. Zde zůstane v platnosti stávající praxe, tzn. že izraelský dovozce/distributor musí obdržet importní licenci, která je podmíněna vystavením tzv. košer certifikátu pro výrobek (potvrzení o způsobilosti potravin a nápojů podle židovského náboženského práva). Získání tohoto osvědčení ale nepředstavuje v naprosté většině případů žádný problém a desítky certifikovaných českých výrobků jsou toho důkazem. Zkušený místní importér dokáže českého výrobce na certifikaci náležitě připravit a zahraniční zastoupení CzechTrade zprostředkuje zájemcům kontakt na Rabinát Židovské obce v Praze, která samotnou certifikaci provádí. ZAMĚŘENÍ VELETRHU Israeli Food & Hospitality Week 2015 zahrnuje tři mezinárodní veletrhy: ISRAFOOD zaměřený na potraviny a nápoje HOTEX pro zařízení, služby a technologie pro hotely a pohostinství KITEX pro zařízení, služby a technologie pro větší kuchyně a restaurace Účast na veletrhu tak mohou zvážit nejenom producenti potravin a nápojů, ale i např. výrobci technologií pro zpracování a balení potravin. Veletrh by mohl být pro české výrobce potravin zajímavý i z pohledu diverzifikace exportních trhů po omezení vývozu do Ruska. Podrobnější informace o veletrhu jsou uvedeny na webových stránkách organizátora, firmy Stier Group http://www.stier.co.il/ISRAFOOD/index_en.asp. Pro vaši informaci – do Tel Avivu létá přímo z Prahy několik leteckých společností (ČSA, Smartwings, UP Airlines, Wizz Air) a pro držitele českých pasů není potřeba vstupní vízum. Pokud Vás nabídka zaujala, kontaktujte prosím paní Adrianu Dohnalovou z CzechTrade nebo přímo zahraniční kancelář v Tel Avivu, rádi s vámi danou záležitost probereme. Přihlášky prosím zasílejte e-mailem a poštou nejpozději do 31.8. 2015.
URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-n.../kalendar-akci/israfood-2015-24943.html
Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) 24.11.2015
businessinfo.cz str. 0 Společná obchodní politika EU, rozvojová pomoc Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
V červenci 2013 zahájila Evropská unie a Spojené státy americké vícekolová jednání o budoucí komplexní obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Cílem vyjednávání je uzavření Transatlantické dohody obchodu a investicích TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership). Zajímavé odkazy k TTIP Odkazy na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, vyjednávací tým Evropské komise, Spojených států a na zveřejněné dokumenty. Zkrácený odkaz na tento dokument je http://www.businessInfo.cz/ttip. V tištěných publikacích uvádějte: BusinessInfo.cz/TTIP Stránky MPO věnované TTIP Hlavní stránka DG TRADE k TTIP Oficiální twitter účet vyjednávacího týmu EU pro TTIP Oficiální stránky amerického představitele (ministra) pro zahraniční obchod k TTIP Stránky delegace USA při Evropské komisi k TTIP Dokumenty zájmových organizací Stránky asociace BUSINESSEUROPE Stránky asociace BUSINESSEUROPE k dohodě TTIP (např. publikace z dubna 2014 „Proč je TTIP důležitý pro evropské podniky“) Americká obchodní komora v EU k TTIP Evropská odborová konfederace Společný poziční dokument Evropské odborové konfederace a amerických odborů AFL-CIO Stránky Evropské spotřebitelské organizace Factsheet k TTIP Evropské spotřebitelské organizace (196 kB) Dokumenty Evropské komise Mandát členských států EU Komisi k vyjednávání TTIP Regulatorika Factsheet: TTIP a regulatorika Návrh kapitoly o regulatorní spolupráci Přístup na trh Factsheet k veřejným zakázkám Factsheet k veřejným službám Malé a střední podniky Factsheet k MSP Návrh kapitoly o MSP Energetika
Factsheet k energetice a surovinám Poziční dokument k energetice a surovinám Mechanismus řešení sporů mezi investory a státem (ISDS) Factsheet k ISDS Další poziční dokumenty k jednotlivým kapitolám A reader’s guideCo je Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP)? Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. V tuto chvíli nelze dopředu určit přesný termín dokončení, vyjednávání obchodních dohod je velmi komplexní záležitostí, která z pravidla vždy zabere řadu let. Ambicí obou stran je však vyjednávání dokončit v co nejkratším termínu, aby oba kontinenty mohly z výsledků liberalizace co nejdříve profitovat. Realitou dnešního světa je, že USA a EU zůstávají největšími světovými obchodníky i investory obecně, sobě navzájem i pro většinu třetích zemí. Celková obchodní výměna mezi EU a USA dosáhla v roce 2013 hodnoty 790 miliard euro. Každý den mezi EU a USA probíhá obchod se zbožím a službami za 2 miliardy euro. Vzájemné přímé investice dosahují výše téměř 3 biliony euro. V současné době EU a USA společně vytváří téměř polovinu světového HDP (celkem 47 % - EU přes 25 %, USA přes 21 %) a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu (EU 17 % a USA 13,4 %). Očekává se, že dohoda o volném obchodu mezi EU a USA by byla bezprecedentně nejvýznamnější bilaterální obchodní dohodou vůbec, a to jak ve smyslu objemu mezinárodního obchodu, který by podléhal jejím pravidlům, tak pokud jde o formativní vliv na pravidla mezinárodního obchodu. Kromě podstatných ekonomických aspektů je třeba zdůraznit, že dohoda má i zásadní zahraničně– politický aspekt. Ekonomická krize na obou březích Atlantiku na konci první dekády 21. století spolu s rostoucí nestabilitou v oblasti jižního a východní evropského sousedství spolu s výrazným nástupem asijských velmocí zdůraznila důležitost transatlantických ekonomických vazeb, ukázala naši propojenost a relevanci vzájemné relace pro státy EU a USA. I s ohledem na přesun těžiště světového obchodu směrem k Asii a Latinské Americe se z evropského hlediska jako nejlepší alternativa jeví další zvýšení vlastní efektivity a konkurenceschopnosti právě cestou prohloubení transatlantické vazby. Transatlantická zóna volného obchodu tak může představovat návrat globálního hospodářského těžiště zpět do euroatlantického prostoru. Společná obchodní zóna EU a USA s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla. Do jisté míry sdílený regulatorní rámec založený na společných vyšších hodnotách jako je význam demokracie, svobody, lidských práv ale i např. respekt k životnímu prostředí, vysoký stupeň pracovně právní ochrany či ochrana zdraví napomůže k posílení těchto hodnot a ke zvýšení možnosti jejich celosvětového prosazení. Podle předpokladů a předběžných analýz by uzavření TTIP mohlo do roku 2027 zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtů Evropské komise znamená minimálně 86 miliard euro ročních příjmů navíc. Podle nezávislé dopadové studie zpracované londýnským Studie Centre for Economic Policy Research by zisky plynoucí z dohody mohly dosáhnout v případě EU mezi 68 – 119 miliardami euro ročně, pro USA 50 – 95 miliard euro ročně. Pro lepší představu – číslo pro EU představuje tři roční rozpočty České republiky. Vývoz EU do USA by podle odhadů Evropské komise i Studie Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrůst až o 28 %, což znamená vývoz zboží a služeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech, perspektivních i z hlediska České republiky, by nárůst mohl být velmi významný, např. export automobilů z EU do USA by mohl vzrůst až o 149%. Z globálního pohledu by vývoz EU tím vzrostl přibližně o 6 %.
Dopad dohody TTIP na svět Uzavření dohody by mohlo mít pozitivní dopad i na celosvětovou ekonomiku. Studie Center for Economic Studies & Ifo Institute odhaduje zvýšení celosvětového blahobytu o 1,6 %[1]. Navíc v důsledku zvýšené poptávky po surovinách, subdodávkách a dalších vstupech existují předpoklady, že by došlo ke zvýšení obchodu EU se třetími zeměmi. Jak již bylo uvedeno výše, uznávání ekvivalence či v některých případech i harmonizace vybraných technických norem EU a USA (například v sektoru automobilového průmyslu či zdravotnické techniky) by se mohly stát základem celosvětových standardů, jejichž aplikace by se vyplatila i výrobcům ze třetích států. Výroba dle jednotných specifikací by tak celosvětový obchod zjednodušila a v konečném dopadu i zlevnila. Podle údajů Světové obchodní organizace je průměrná celní sazba USA 3,5 % a EU 5,2 %, přičemž obě strany mají maximální hodnoty cel právě v sektorech nejvyššího ekonomického zájmu druhého partnera (v případě USA existují tzv. tariff peaks pro některé segmenty s clem v úrovni desítek procent). Jakkoli je tarifní zatížení vzájemného obchodu relativně nízké, dopadové studie prokazují, že zejména s ohledem na velikost objemu vzájemného obchodu by plánovaná eliminace cel znamenala významné úspory. Pokud by byla sjednána pouze nejméně ambiciózní verze dohody spočívající jen na odstranění cel, i to by znamenalo podle EK do roku 2027 zvýšení HDP EU zhruba o 0,1 %. Značný význam má podle studií eliminace cel zejména v sektorech jako jsou zpracované zemědělské produkty, textil, oděvy, obuv, výrobky z kůže atd., kde tarifní zatížení v řádu dvouciferných čísel stále znamená značnou překážku samo o sobě. Studie Evropské komise uvádí, že dodatečné (tzv. netarifní) náklady při vzájemném obchodu jsou pro obchodníky srovnatelné s uplatňováním celní sazby ve výši 10 % a v některých citlivých sektorech dokonce 20 %. Regulatorní oblast je oběma dopadovými studiemi identifikována jako ta, kde se nachází největší potenciální benefity z dohody. Studie Centre for Economic Policy Research říká, že až 80 % potenciálních zisků by mělo vzniknout v důsledku snížení nákladů způsobených byrokracií a regulacemi (včetně liberalizace obchodu se službami a zlepšení přístupu k veřejným zakázkám). Uzavření komplexní dohody by rovněž mělo pozitivní dopad na situaci v důležité otázce pracovních míst. Analýzy ukazují, že nárůst obchodu by mohl vést k vytvoření dalších cca 1.3 milionu nových pracovních míst v Evropské unii. V rámci EU by z dohody získaly nejvíce státy, které již dnes s USA intenzivně obchodují, především pak Velká Británie. Nadprůměrně by z dohody získaly i státy tzv. jižního křídla EU, které jsou dnes nejvíce postiženy ekonomickou krizí. Pozitivní očekávání od dohody má však i Česká republika Důraz na transparentnost vyjednávání Dohodu TTIP se Spojenými státy vyjednávání jménem Evropské unie Evropská komise, která pro negociace dostala mandát od členských států EU. Jak Evropská komise, tak i členské státy si maximálně uvědomují potřebu být při vyjednávání co nejvíce otevřené a sdílet co nejvíce informací s veřejností a občanskou společností. Význam transparentnosti procesu si uvědomuje i americká strana (viz factsheet USTR „Transparency and the Obama Trade Agenda“). V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP. Byl rozšířen přístup k průběžným textům všem členům Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslanců Výboru pro mezinárodní obchod, a publikace se dočkaly další konkrétní návrhy předložené americké straně. Tyto návrhy naleznete zde. Nepolevuje ani úsilí o udržování pravidelné komunikace mezi EU a občany. Sledovat můžete vyjednávací tým EU na jejich Oficiálním Twitterové účtu. I v České republice probíhá dialog se všemi dotčenými skupinami a veřejností. Hlavní gestor za ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, v loňském roce pořádalo celou řadu akcí, kde seznamovali veřejnost, včetně podnikatelského sektoru, s tím, co je TTIP, a rok 2015 nebude jiný. Seznam uskutečněných a připravovaných akcí naleznete v souvisejícím článku. Navíc pro zájemce z řad podnikatelských a obchodních kruhů je připraven i interaktivní formulář, jehož pomocí mohou kdykoliv kontaktovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR jakožto gestora agendy v rámci ČR, se svými prioritami a problémy spojenými s vývozem / dovozem zboží a služeb
z/do USA. Ministerstvo všechny impulzy z řad veřejnosti velmi uvítá a využije je pro další komunikaci s Evropskou komisí, které podněty z členských států napomohou ve formulaci evropských priorit a ofenzivních a defenzivních zájmů ve vztahu k USA. Poznámky: [1] G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin. Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade: A High Resolution Perspective for Europe and the World. Center for Economic Studies & Ifo Institute, říjen 2014. Dostupné z http://www.cesifogroup.de/ifoHome/pub...CESifoWP/CESifoWPdetails?wp_id=19126564 Česká republika a její priority v TTIP Jaká je pozice České republiky k dohodě TTIP? O co ČR v rámci TTIP usiluje? Jaká má ČR od TTIP očekávání? ČR se svojí otevřenou, tržní ekonomikou se řadí mezi ty státy, které vždy podporovaly ideu volného obchodu jakožto prostředku pro zajištění hospodářského růstu a prosperity napříč národy a kontinenty. Z tohoto důvodu Česká republika vítá i myšlenku sjednání dohody o Transatlantickém partnerství (TTIP) mezi EU a USA. Tuto budoucí dohodu bereme jako unikátní příležitost nejenom pro naše exportně orientované hospodářství, ale i jako šanci dále prohloubit politické a mezilidské vztahy napříč Atlantikem. V rámci vyjednávání, které jménem Evropské unie a členských států povede Evropská komise, bude ČR vždy klást důraz na to, aby byly patřičně zohledněny všechny zájmy českého hospodářství, které spočívají především v odstranění klíčových překážek vývozu našeho zboží a služeb do Spojených států. Bariérou pro obchod dnes v převážné míře nejsou vysoká cla, ale spíše komplikované administrativní a netarifní překážky v podobě odlišnosti systémů technických standardů, certifikací, homologací a regulatorních systémů obecně. To všechno jsou právě oblasti, na které se evropští a američtí vyjednávači hodlají zaměřit. V této souvislosti je třeba připomenout, že Spojené státy je pro ČR tradiční obchodním partnerem a prioritní zemí z hlediska exportu. USA pro nás představují druhý největší vývozní trh mimo země EU s hodnotou vývozu téměř 4 mld. USA (r. 2012), a to zejména s ohledem na vysokou míru přidané hodnoty dle parametrů TiVA. USA jsou jednou z nejvýznamnějších destinací pro naše nejsofistikovanější technologické produkty a meziprodukty. Další rozvoj obchodu s USA tak může přinést prohloubení právě této klíčové specializace České republiky a posílení našeho technologického know-how s pozitivním dopadem na zaměstnanost a hrubý domácí produkt. Od dohody má Česká republika především příznivá očekávání. Samozřejmě, že se dá předpokládat, že jednání nebudou snadná a diskutována bude řada velmi citlivých témat jako obchod se zemědělskými produkty, ale ČR věří, že i u těchto témat se podaří nalézt kompromisní řešení. Dohoda TTIP nebude znamenat, že se z obchodního hlediska uzavřeme zbytku světa mimo EU a USA, ale právě naopak, ambicí TTIP je dát impulz i pro další pokrok ve stagnujících jednáních o další liberalizaci obchodu v rámci Světové obchodní organizace. Společný blok EU a USA s jednotnými a vzájemně uznávanými standardy bude mít mimořádně vysoké šance stát se referencí pro technologické a jiné standardy na celém světě. Jednání nebudou probíhat v utajení za uzavřenými dveřmi, ale v maximální míře se zapojením občanské veřejnosti a zástupců nevládních a zájmových organizací. Každý bude mít příležitost být o vyjednávání informován a vyjádřit k procesu i podmínkám jednání svůj názor. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR bude na svých webových stránkách, na serveru BusinessInfo.cz i prostřednictvím médií pravidelně informovat o aktuálním vývoji ve vyjednávání. Byl vytvořen i expertní tým složený ze představitelů obchodních asociací a českých institucí, který tvoří platformu pro výměnu názorů a informací. Pro zástupce širších podnikatelských a obchodních kruhů byl připraven interaktivní formulář, který je nástrojem po zasílání podnětů, dotazů a názorů na priority České republiky ve vztahu s vývozem/dovozem z/do USA a vyjednávané obchodní dohodě TTIP. Proběhlo 11. vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP)
Vyjednávání TTIP pokračovalo ve dnech 14. – 23. října jedenáctým kolem. Místem setkání byl tentokrát Washington D. C. a Miami. Rozhovory pokryly široké spektrum oblastí. Již tradičně se v rámci vyjednávacího kola konala také konzultace se stakeholdery, které se zúčastnilo téměř 120 zástupců občanské společnosti. Dne 6. listopadu zveřejnila Komise na svých stránkách komplexní zprávu z proběhlého vyjednávacího kola. Komise tak plné svůj příslib v rámci nastavené politiky transparentnosti a otevřenosti vyjednávání. V oblasti přístupu na trh si strany vyměnily revidované tarifní nabídky, které stanovily položky, u nichž má dojít k odstranění dovozních cel. Nabídky pokryly 97 procent celních položek. V případě zemědělských produktů představila EU svůj textový návrh k obecným pravidlům v kapitole o zemědělství. EU také vyzvala k nalezení řešení překážek v netarifní oblasti, kterým evropské zemědělské produkty čelí. Například se jedná o zákaz přímého zasílání vína koncovým zákazníkům na americkém trhu. Diskutovalo se také o veřejných zakázkách. Evropská strana zdůraznila, že u veřejných zakázek musí být zvažována také environmentální a sociální rovina. Na technické diskuze by měla v únoru 2016 navázat výměna nabídek k veřejným zakázkám. Strany si vyměnily pohledy na další možné kroky v oblasti dohod o vzájemném uznávání pro profesní kvalifikace. Probíraly se také telekomunikační služby a e-commerce, konkrétně návrh EU k ecommerce a návrh USA k nediskriminaci digitálních produktů, k síťové neutralitě a ochraně spotřebitele. V kapitole o pravidlech původu strany pracovaly na konsolidovaném textu. Došlo k výměně dílčích návrhů obsahující pravidla a kritéria, které výrobce musí splnit, aby byl průmyslovému výrobku přiznán původu a preferenční zacházení. V případě regulatoriky se diskutovalo o správných regulatorních postupech, regulatorní spolupráci, ale i o technických překážkách obchodu. V poslední jmenované oblasti šlo například o posuzování shody produktů a vzájemné uznávání certifikátů jedné strany na území druhé strany. V případě sanitárních a fytosanitárních opatření byla přezkoumána část týkající se ekvivalence. Strany se dohodly na dokončení návrhu textu včetně příloh. U jednotlivých sektorů proběhly technické diskuze nad cíli a způsoby, jak jich dosáhnout. V oblasti pravidel předložila EU návrh kapitoly o udržitelném rozvoji. Hlavním cílem EU je respektování mezinárodní principů a pravidel týkajících se práv pracovníků a správy životního prostředí. Opatření týkající se institucionálních a procedurálních aspektů budou předmětem pozdějších jednání. EU rovněž vyjádřila požadavek, aby byla v dohodě TTIP samostatná kapitola týkající se energetiky a surovin. Strany se také zabývaly kapitolou k malým a středním podnikům, například způsobem jak zlepšit informovanost těchto subjektů o podmínkách na našich trzích a sdílení informací mezi těmito subjekty. Jako klíčová priorita v TTIP byla zdůrazněna ochrana zeměpisných označení. Obě strany se shodly na tom, že je třeba urychlit práci i mezi samotnými vyjednávacími koly. K některým tématům se proto skupiny sejdou ještě před dalším kolem. „Toto kolo bylo o převedení politické vůle do konkrétních kroků vpřed. A právě toho se dosáhlo: pokroku a zintenzivnění jednání v mnoha oblastech. Doufám, že se i nadále bude pokračovat stejným tempem, aby bylo dosaženo dobré dohody pro spotřebitele, pracovníky a podniky v EU,“ uvedl k 11. kolu hlavní vyjednavač EU Ignacio G. Bercero. Ministerstvo průmyslu a obchodu se dále aktivně účastní veřejné debaty na téma TTIP. Prioritou je, aby veřejnost měla o TTIP dostatek informací, a proto jeho zástupci velmi vítají pozvání na semináře či debaty, kde je prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami ČR i Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP je i nadále prioritou ČR i EU. Více informací k 11. kolu: Společná tisková konference
Zpráva EK z 11. kola Prohlášení hlavního vyjednavače EU Ignacia G. Bercery Archiv starších zpráv TTIP stručně: Co přinese mně a mojí firmě? Co je to TTIP? Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) je název komplexní obchodní a investiční dohody, která je v současnosti vyjednávána mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými s cílem prohloubit vzájemné hospodářské vztahy. Obě strany usilují o to, aby základní architektura dohody byla vypracována během roku 2015 s tím, aby se podařilo vyjednávání dokončit v horizontu nejbližších let. Obecné informace co je to TTIP. Co je cílem TTIP? Ambicí dohody TTIP je eliminovat přetrvávající překážky ve vzájemném obchodě (mj. cla, netarifní překážky a přebytečné regulace, omezení v rámci investic) tak, aby se oběma partnerům usnadnily vzájemné investice a výměna zboží a služeb. Proč je tato dohoda důležitá? TTIP je unikátní příležitostí pro zlepšení hospodářských vztahů napříč Atlantikem, zejména s ohledem na současný ekonomický vývoj na obou kontinentech. USA a EU již dnes společně vytváří téměř polovinu světového HDP a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu. Uzavření dohody by podle předběžných odhadů do roku 2027 zvýšilo HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtů Evropské komise znamená více než 86 miliard euro ročních příjmů navíc (pro USA 65 miliard euro). Vývoz EU do USA by podle odhadů Evropské komise i Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrůst až o 28 %, což znamená vývoz zboží a služeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech by nárůst mohl být velmi významný, např. vývoz automobilů z EU do USA by mohl vzrůst až o 149 %. Celkově by vývoz EU tím vzrostl přibližně o 6 %. Uzavření ambiciózní dohody by tak vedlo k dalšímu prohloubení vzájemných hospodářských vztahů s pozitivními dopady na všechny zúčastněné včetně ČR. Výše uvedenou studii analyzující dopady TTIP na EU naleznete na stránkách EK Vyjednávání regionálních dohod o volném obchodě je celosvětovým trendem. USA v současnosti vyjednávají Transpacifické partnerství s 12 státy Asie a Latinské Ameriky. Je důležité, abychom v TTIP získali stejně rovné podmínky na americkém trhu, jako získávají další státy světa. TTIP je jedinečná možnost pro EU jak si zachovat pozici významného globálního hráče, který si zachová vliv na tvorbu mezinárodních pravidel pro obchod postavených na hodnotách jako je demokracie a absolutní respekt k lidským právům. Kdo o dohodě vyjednává? Kdo zaručí, že budou zohledněny i národní zájmy ČR? Jménem Evropské unie a jejích členských států dohodu s USA vyjednává tým Evropské komise vedený komisařkou pro obchod Cecilii Malmströmovou. Vyjednávání za EU probíhají v souladu s mandátem odsouhlaseným všemi členskými státy včetně ČR v červnu 2013, který byl na podzim 2014 zveřejněn. Mandát naleznete zde. Cíle americké administrativy pro TTIP jsou formulovány v dopise USTR Kongresu z března 2013. Členské státy a tedy i Česká republika plně zapojeny do přípravy jednotlivých vyjednávacích kol a o vývoji jsou pravidelně a na všech úrovních informovány. Česká republika v rámci formulace svých priorit úzce spolupracuje s představiteli podnikatelských a obchodních asociací, odborů i nevládních organizací tak, aby byly dostatečně reflektovány jejich zájmy. Evropská komise v rámci úsilí o maximální transparentnost zveřejnila všechny své pracovní poziční materiály i pracovní verze všech návrhů kapitol TTIP. Evropská veřejnost tak texty dostává prakticky
ve stejném okamžiku jako američtí partneři. Podrobnosti o pozicích a cílech americké strany jsou k nalezení na webu zmocněnce amerického prezidenta pro obchod (USTR - United States Trade Representative) Po dokončení vyjednávacího procesu bude kompletně celý text zveřejněn na internetu Evropské komise, stejně jako k tomu došlo v případě všech unijních obchodních dohod v minulosti. Před zahájením ratifikace bude minimálně rok na to, aby si veřejnost i zákonodárci text mohli podrobně prostudovat. Následně bude nutné, aby dohodu schválila Rada (kde zasedají zástupci členských států na úrovni ministrů) a občany přímo volený Evropský parlament, a s největší pravděpodobností i národní parlamenty jednotlivých členských států a americký Kongres. Tyto instituce pak budou mít plné právo dojednaný text dohody schválit či odmítnout. Bez jejich souhlasu nemůže dohoda vstoupit v platnost. Co bude TTIP znamenat pro ČR? Česká republika podporuje vyjednávání dohody TTIP s USA a má od této dohody pozitivní očekávání. Koncept dohody, tedy liberalizace obchodu a investic je plně v souladu s dlouhodobými českými hospodářskými zájmy, mezi které se řadí i další prohloubení obchodních vazeb s USA, které již dnes patří k našim nejvýznamnějším obchodním partnerům. Liberalizace obchodu se třetími státy se ČR zatím vždy velmi vyplatila. Podobná pozitivní očekávání má ČR i od TTIP. ČR věří, že potenciál vzájemného obchodu s USA dosud nebyl plně vyčerpán a další liberalizace pravidel by mohla přispět k jeho dalšímu nárůstu s kladnými dopady na výsledky české ekonomiky. Skutečností je, že USA jsou cílem především pro ty nejsofistikovanější české výrobky, což dokládá i hodnocení významu USA z hlediska přidané hodnoty dle parametru TiVA. Jak tomu bylo i vždy v minulosti, jakékoliv snížení bariér pro náš vývoz znamenal více práce pro domácí firmy a více pracovních míst pro české zaměstnance. ČR a její priority Jaký přínos bude mít TTIP pro mě jako občana? Očekává se, že uzavření dohody a s tím související nárůst vzájemného obchodu by se mohl promítnout v rozpočtu každé evropské domácnosti ušetřením částky cca 545 EUR. Tento zisk by pramenil z nižších cen za dovážené zboží a služby a z vyššího disponibilního příjmu. Zjednodušila by se a zlevnila by celá řada procedur, nákupem zboží přes internet počínaje, přes nákup potravin, přihlášením dovezeného automobilu z USA konče. Americké produkty prodávané na evropském trhu jsou často dražší než by musely být a to například i díky clům, které tvoří v průměru 5,2 % hodnoty zboží. U některých výrobků, například amerických aut, je cena díky clu tak vysoká, že se ani nevyplatí určité modely na evropský trh dovážet. Zrušení cel v rámci TTIP může rozšířit výběr na unijním trhu, a prakticky znamenat i to, že například Vaše nové auto americké provenience může být minimálně o 10 % levnější. TTIP posílí i ochranu Vašich práv jako spotřebitele pokud nakupujete přes internet z USA. TTIP zpřehlední pravidla pro online obchodování a zaručí spotřebitelská práva při domáhání se kompenzace za vady při online nákupu z druhého kontinentu. Navíc dojde k posílení spolupráce při vymáhání práv spotřebitele a práv hospodářské soutěže. I tady může výšená konkurence na trhu pro evropského spotřebitele znamenat širší nabídku, lepší kvalitu a za nižší ceny. Prohloubení obchodu s USA může pro naše firmy znamenat více zakázek, což v konečném důsledku znamená více pracovních příležitostí pro české pracovníky a podnikatele. USA jsou jako takové nejenom perspektivním trhem, ale do jisté míry i bránou pro jiné státy například Střední a Jižní Ameriky, kde naše firmy nejsou dosud plně etablovány. Německá Bertelsmannova nadace předpokládá v Evropě vytvoření až 2 milionu nových pracovních míst. V ČR až 22 tisíc. TTIP také zjednoduší uznávání kvalifikací, což bude platit i pro naše inženýry, architekty, vědce, kteří by byli svou firmou vysláni do USA či se rozhodli v USA podnikat. Jaký bude přínos TTIP pro moji firmu?
Byť jsou již dnes průměrná cla mezi EU a USA relativně nízká, v USA existuje řada výjimek, tzv. tariff peaks, některé dovozní cla do USA jsou proto nadprůměrně vysoká - v řádu desítek procent. Dohoda TTIP má ambici eliminovat cla a další netarifní překážky ve vzájemném obchodu což v konečném důsledku zjednoduší i vývoz zboží a služeb z ČR do USA. Pro firmy, které již dnes vyváží do USA, to znamená zlevnění jejich produktů na americkém trhu a tím zvýšení jejich konkurenceschopnosti. A pro takové, které jsou subdodavateli jiných firmem z EU vyvážejících finální produkty do USA, to nepřímo může znamenat další navýšení zakázek, jelikož dojde ke zlevnění finálních výrobků vyvážených do USA. TTIP může rovněž znamenat otevření nového odbytiště. Například malé a střední podniky budou nově moci uvažovat o rozvoji za Oceánem, protože bariéry, které pro ně byly dosud z finančních i právních důvodů nepřekonatelné, mohou být díky TTIP do značné míry odstraněny. Život se zjednoduší i dovozcům z USA. Dalším významným pozitivním dopadem může být i posílení spolupráce amerických a evropských regulačních orgánů při tvorbě technických standardů v řadě oblastí, což pro firmy může v dlouhodobém horizontu přinést odbourání povinností přizpůsobovat své výrobky různým národním standardům, které výrobu vždy prodražují. Právě odstranění netarifních překážek může tvořit až 80 % ekonomického přínosu TTIP. Spolupráce v odstraňování těchto překážek – tj. eliminace často banálních technických rozdílů a byrokracie, může ušetřit našim firmám spoustu peněz i starostí, u některých produktů mohou odpadnout náklady na dodatečné testování či certifikace. Díky tomu bude export především pro malé a střední výhodnější. TTIP navíc pomůže odstranit jistou diskriminaci, které dnes evropské firmy na americkém trhu mohou pociťovat. Například každý půllitr evropského piva vyváženého menším pivovarem vyžaduje o 157 % větší federální daň než půllitr od amerického pivovaru. Odstranění této „nerovnosti“ by např. přispělo k růstu a rozvoji pivního průmyslu a vytvořilo nová pracovní místa. Dalším nerovným podmínkám musí naše firmy čelit v oblasti veřejných zakázek díky tzv. „Buy America(n)“ legislativě, která upřednostňuje americké výrobce před zahraničními, a brání tak větší účasti našich firem na veřejných zakázkách v USA, které mají dnes zahraničním dodavatelem otevřeno pouze 32 % trhu. V rámci TTIP EU usiluje o zlepší přístup i českých firem na americký trh na úrovni federální i jednotlivých amerických států. Vaše podněty a návrhy! Chcete o TTIPu vědět víc? Čelí Vaše firma překážkám při vývozu zboží či služeb do USA? Co by zjednodušilo Vaše obchodování napříč Atlantikem? Ozvěte se a přispějte k formulaci priorit České republiky! Na všechny Vaše podněty budeme reagovat. Vaše návrhy budou následně posouzeny v rámci expertního týmu MPO k TTIP a dále komunikovány Evropské komisi, aby je zohlednila v procesu vyjednávání s americkou stranou. Investiční ochrana a mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem Co jsou to dohody o podpoře a ochraně investic? Dohody o podpoře a ochraně investic (dále také „BITs“ nebo „investiční dohody“) jsou mezinárodní smlouvy, ve kterých se smluvní strany zavazují, že budou poskytovat zahraničním investorům investujícím na jejich území určité standardy zacházení, jako je například nediskriminační zacházení, spravedlivé a rovné zacházení, garanci volného převodu kapitálu souvisejícího s investicí a zákaz vyvlastnění bez náhrady. Tyto dohody se sjednávají od počátku 50. let dvacátého století a v současné době existuje ve světě okolo 3 000 dohod, z čehož členské státy EU uzavřely asi 1400 se svými partnery nebo mezi sebou. Investiční kapitolu lze také nalézt v některých obchodních dohodách. Mezi nejvýznamnější dohody takového typu patří zejména Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), která je uzavřena mezi Spojenými státy americkými, Kanadou a Mexikem.
Prvotní důvody pro uzavírání investičních dohod byly motivovány zejména zájmem zemí vyvážejících kapitál na zajištění ochrany svých investorů působících v rozvojových státech, ve kterých je často nestabilní právní prostředí, které obsahuje nižší standardy, než ty které jsou obsaženy v právních řádech rozvinutých států. Bylo tak dosaženo sjednocení standardů ochrany skrze mezinárodní právo. Toto sjednocování se projevuje i na to, a vyplývá tak i ze současných přehledů investičních dohod, že dohody o podpoře a ochraně investic jsou uzavírány i mezi vyspělými státy se stabilním právním prostředím a mezi rozvojovými zeměmi navzájem. Ani Česká republika nezůstala stranou tohoto vývoje na poli investiční politiky a má v současné době uzavřeno 80 platných BIT, a to včetně dohody s USA, která byla sjednána v 90. letech. Jak jsou řešeny vzniklé spory? V případě, že se investor domnívá, že se hostitelský stát dopustil porušení závazků obsažených v investiční dohodě, může se domáhat nápravy tohoto stavu. Jednou z možností řešení sporů, které BIT obsahují, je mezinárodní arbitráž prostřednictvím mechanismu řešení sporů investor - stát (dále také „ISDS“). Konkrétně se investor může domáhat porušení zákazu diskriminace, ochrany před vyvlastněním bez nároku na kompenzaci, zaručení spravedlivého a rovného zacházení, kam spadá zákaz odmítnutí spravedlnosti (přístupu k soudům a správním orgánům) a zaručení možnosti volného převodu prostředků, které investor investoval ze země. Jednoduše řešeno, ISDS je způsob, jak vyřešit spor nezávisle na národním soudním systému. To zjednodušuje a zaručuje investorovi přístup ke spravedlnosti, jelikož orientace v národních soudních systémech může být komplikovaná. Navíc mezinárodní arbitráž poskytuje záruku, že proběhne v poměrně krátkém časovém horizontu. Procesní pravidla arbitráže zaručují rychlost a efektivnost rozhodování. Navíc jak investorovi, tak státu je zaručeno rovné postavení před rozhodci. Možná některé napadá otázka, proč je v BIT vůbec způsob řešení sporů obsažen. Na rozdíl od mezinárodních obchodních transakcí, pro které je typická krátkodobost a nárazová směna zboží či služby za peníze, jsou mezinárodní investice charakterizovány svojí dlouhodobostí. Přijetím rozhodnutí postavit a provozovat např. přehradu ve státě X., vstupuje investor do dlouhodobého vztahu s konkrétní hostitelskou zemí, ve které je investice zřízena. Na začátku musí investor do projektu vložit často značné finanční či jiné prostředky s tím, že očekávaný zisk se dostaví až za další časové období. Uvedenému dlouhodobému vztahu jsou vlastní určitá rizika (obchodní, právní, politická). Cílem investičních dohod je ochránit investory od politických rizik, kterým mohou být vystaveni, mimo jiné např. v případech změn vlád, kdy z různých důvodů může docházet k závažným jednostranným změnám podmínek, které si investor dohodl s hostitelským státem nebo na které spoléhal v době zřízení investice, a dát jim návod, jak tato svá práva vymáhat. Před tím, než státy přistoupily k uzavírání BITs a zahrnutí ISDS, se investoři, kteří se neuspěli u národních soudů hostitelského státu, mohli obrátit na svůj domovský stát s žádostí o poskytnutí diplomatické ochrany. Investor na uvedenou ochranu ovšem neměl právní nárok a rozhodnutí o tom, zda mu bude poskytnuta, záleželo vždy na rozhodnutí jeho domovského státu, který byl od jejího výkonu často odrazen např. obavou ze zhoršení vzájemných vztahů s druhým státem. Jako problematické se ukázali i mechanismy řešení sporů na úrovní stát – stát. Ty jsou politicky velice citlivou záležitostí a země se k nim uchylují jen výjimečně. S nárůstem objemu zahraničních investic zejména po konci druhé světové války se státy rozhodly, že je vhodné uvedené spory odpolitizovat a poskytnout zahraničním investorům možnost domáhat se porušení omezeného počtu základních standardů v rámci mezinárodních arbitrážních řízení, ve kterých je řešení sporu předloženo skupině nezávislých odborníků, které nominují strany sporu. Vzhledem ke skutečnosti, že státy mají tendenci mezinárodní závazky dodržovat, zahrnutí ISDS do mezinárodní dohody dává investorům větší důvěru ve stabilitu investičního prostředí konkrétních států tím, že jim poskytuje garanci, že jejich případné žaloby budou řešeny nestranným způsobem a zároveň umožňuje i státům se slabším a méně předvídatelným právním systémem, například v tranzici, přitáhnout mezinárodní investice, o které by bez existence uvedené dohody mohly přijít. Jaký je přístup EU k investiční ochraně a konkrétně k investiční ochraně v TTIP?
Společná obchodní politika EU od platnosti Lisabonské smlouvy zahrnuje přímé zahraniční investice. Tedy právě ty dlouhodobé investice, které jsou předmětem bilaterálních dohod členských států. Proto EU jako do nově vyjednávaných obchodních dohod zahrnuje i investiční kapitolu včetně mechanismu řešení sporů investor stát. Nicméně ve své snaze zahrnout do moderních obchodních a investičních dohod, jakými jsou Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi EU, jejími členskými státy a USA, nebo CETA sjednávána mezi EU a Kanadou, není EU osamocena. Investiční kapitolu včetně ISDS má obsahuje sjednávané Trans-pacifické partnerství (TPP), kterého se účastní Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Singapur, USA a Vietnam. TTIP nastaví stejné podmínky pro všechny investory ze zemí Evropské unie v USA. V současné době má řada členských států EU, včetně ČR, uzavřenou s USA bilaterální investiční dohodu o ochraně a podpoře investic, která umožňuje investorům domáhat se jejího porušení u mezinárodní arbitráže. Uvedené dohody budou nahrazeny TTIP, která sjednotí investiční pravidla, takže z nich budou moci profitovat investoři ze všech členských států EU stejným způsobem. USA a EU patří k největším globálním vývozcům i příjemcům přímých zahraničních investic, jednání o TTIP proto představuje nejlepší možnost pro zlepšení dosavadního systému investiční ochrany. Přesto, že stávající investiční dohody poskytují investorům vysokou míru ochrany, řada z nich byla sjednána před poměrně značnou dobou a rozhodovací praxe arbitrážních tribunálů ukazuje, že uvedený systém vyžaduje určitou reformu, která povede k zpřesnění investičních standardů a zacelí případné mezery, které mohly vést k zneužití uvedeného mechanismu a neodůvodněným žalobám vůči státům. Vhledem k těmto některým nedostatkům systému investičních dohod, budoucí dohoda by měla přesněji definovat, co je možné považovat za investici a koho za investora, aby nedocházelo k situacím, kdy je investiční ochrana zneužívána prostřednictvím nastrčených společností, které v domovském státě svého založení nevykonávají žádnou obchodní činnosti. Další podstatnou změnou, kterou unijní dohody, potažmo TTIP přinesou, je začlenění transparentnosti do ISDS, kdy bude samozřejmostí zveřejňování rozhodčích nálezů, zpřístupňování dokumentace k případu, veřejná slyšení (s výjimkou skutečností, jež mohou mít vliv na obchodní tajemství nebo utajovaných skutečností) či umožnění podání třetím stranám, které osvědčí veřejný zájem na případu. Začlenění transparentnosti do ISDS umožní veřejnosti získat informace o investičních sporech a jejích dopadech na veřejné rozpočty, což doposud není standardem. Nutnosti změn systému v této oblasti si je vědomo i mezinárodní společenství, které ukončilo v roce 2013 v rámci Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) práci na Pravidlech transparentnosti pro investiční spory, na jejichž tvorbě se EU aktivně podílela a které budou tvořit součást nejpoužívanějších arbitrážních pravidel z dílny UNCITRAL. Základním paradigmatem, ze kterého jednání o TTIP vychází, je to, že investiční ochrana nesmí v žádném případě zasahovat do práva státu na regulaci. Cílem jednání je proto nastavení moderních pravidel, která zajistí rovnováhu mezi zájmy soukromých a veřejných subjektů. Za příklad současného evropského přístupu lze dát sjednané investiční kapitoly dohod s Kanadou (CETA) a Singapurem. I když jsou vždy texty kompromisem odrážející také vyjednávací pozice druhé strany, EU se v obou případech podařilo ve většině případů přesvědčit své partnery o správnosti svého přístupu. Dohody tedy v substantivní části obsahují tyto progresivní prvky: detailní definice investice a investora, zabránění zneužití doložky nejvyšších výhod, detailní definice standardu spravedlivého a rovnocenného zacházení, návod pro posuzování nepřímého vyvlastňování. V procesní části (ISDS) lze nalézt ustanovení upravující: mediaci, výběr arbitrů a požadavky na jejich kvalifikaci, kodex chování arbitrů, možnost stran namítat podjatost arbitrů, regulaci výloh a jiných nákladů arbitrů podle pravidel ICSID, vyloučení paralelních a manipulativních žalob, mechanismus proti neopodstatněným a nepodloženým žalobám, konsolidaci, lhůtu pro vznesení žaloby, plnou transparentnost, detailní úpravu formy nálezu, hrazení nákladů řízení a možnost stran provádět závazný výklad. Použití mechanismu ISDS je také v dohodách omezeno pouze na post-investiční fázi. Je tak vyloučeno řešení sporů skrze ISDS v otázkách práva přístupu na trh. Proč je mechanismus ISDS ale často tedy kritizován?
ISDS se stal jedním z hlavních terčů kritika TTIP obecně. Oponenti vyzdvihují hlavně několik zásadních bodů, mezi které patří: Nezbytnost ISDS v TTIP Zpochybňována už je sama nezbytnost ISDS v investiční kapitole TTIP. Vzhledem k vyspělosti právních systému v EU i USA se může zdát, že mechanismus je nadbytečný a investoři by se měli spolehnout na národní soudy či na mezistátní způsob řešení sporů. Jak je výše uvedeno, jedním z hlavních motivů k tvorbě BIT a ISDS byla snaha smluvních států odpolitizovat vznikající spory. Proto bylo investorovi umožněno, aby se samostatně obracel na rozhodčí soud, aniž by musel spoléhat na to, že stát převezme jeho nárok skrze diplomatickou ochranu nebo mechanismus řešení sporů státstát. Jak ukazují příklady z praxe, ne vždy se investoři mohou spoléhat na to, že se jim podaří dosáhnout nápravy u národních soudů, a to ani pokud jde o vyspělé země. V řadě případů se investoři mohou odůvodněně obávat, že národní soudy se k nim nemusí chovat nestranně, popřípadě mohou být pod tlakem, a to i skrytým, výkonné moci daného státu, která vůči investorovi příslušná opatření přijala. S rostoucí vlnou protekcionalismu navíc v některých zemích mohou být investoři vystaveni diskriminačnímu zacházení a odepření spravedlivého zacházení, kdy jim je znemožněn či ztížen přístup k soudům. Navíc spoléhání se na národní soudy se nemusí vyplatit, protože uvedené soudy neaplikují mezinárodní právo, ale právo národní (dohody nejsou mnohdy přímo aplikovatelné u národních soudů), což například neumožňuje zahraničním subjektům domáhat se závazků nediskriminace u amerických soudů. Ohrožení práva státu nezávisle regulovat Obavy vyplývají i z toho, že ISDS by mohli zahraniční investoři využívat ISDS k tomu, aby napadali opatření, která státy přijaly ve veřejném zájmu v oblastech, jako jsou např. ochrana zdraví, spotřebitele či životního prostředí, čímž oslabují právo státu na regulaci. Zmiňovány jsou konkrétní případy jako např. spor vedený švédským investorem proti Německu ve věci odklonu od jaderné energetiky (Vattenfall) nebo případ týkající se tabákové společnosti Phillip Morris, která napadá u mezinárodní arbitráže australské opatření vztahující se k označování cigaret. Je však třeba zdůraznit, že ve většině případů investoři napadají individuální opatření, která jsou směrována proti nim samotným a nikoliv normy obecného charakteru. I v případě, kdy investor napadá obecné opatření, musí být jeho žaloba dobře podložena a zároveň musí prokázat, že mu byla způsobena škoda. Je navíc potřebné říci, že na rozdíl od jiných systémů řešení sporů, např. probíhajících mezi státy v rámci Světové obchodní organizace, kde je v současnosti opatření Austrálie upravující označování cigaret taktéž napadáno, mezinárodní arbitráž nemůže přikázat státu, aby svou napadanou legislativu změnil. V případě, že je stát arbitrážním tribunálem shledán vinným z porušení BIT, může mu být toliko uloženo nahradit investorovi utrpěnou škodu, ale nikoliv odvolání či změna napadeného opatření. Přes výše uvedené jsou jednání o budoucích EU dohodách vedena s cílem, aby plně zachovávaly možnost EU a jejích členských států i nadále naplňovat veřejné cíle prostřednictvím regulace v sociální oblasti, ochraně životního prostředí, bezpečnosti, veřejného zdraví atp. Přílišná práva pro soukromé nadnárodní společnosti Investiční dohody obsahují jen omezené množství standardů, které např. chrání investory před diskriminačním zacházením, neoprávněným vyvlastněním, za které není investorovi poskytnuta náhrada, popřípadě mu zaručují, že s ním hostitelský stát bude zacházet rovným a spravedlivým způsobem. Řada z uvedených standardů patří mezi všeobecně uznávané zásady mezinárodního práva, které stanoví, jakým způsobem by se státy měly chovat k cizím příslušníkům, tj. i zahraničním investorům.
Vzhledem k tomu, že ne ve všech státech světa jsou uvedené zásady součástí vnitrostátního práva a není tedy možné se jich domáhat u národních soudů, tkví hlavní výhoda investičních dohod v tom, že investorům dávají k dispozici fórum v rámci, kterého mohou porušení uvedených principů domáhat. Cílem EU je zlepšit uvedený mechanismus, aby byl mimo jiné lépe dostupný i pro malé a střední podniky. Riziko, že arbitrážní rozhodnutí nebude nestranné a nezávislé Spory jsou ve většině případů rozhodovány profesionálními právníky. Kritici se obávají, že někteří z nich mohou vystupovat v jednom řízení jako arbitři a v jiných jako obhájci, což zvyšuje pochybnosti o tom, zda nemůže docházet k neobjektivnímu rozhodování, ve kterém arbitři straní investorům, kteří představují jejich hlavní zákazníky. Je faktem, že z důvodu úzké specializace se oblastí mezinárodního investičního práva zaobírá pouze omezený okruh specialistů, což je ovšem typické i pro jiné obdobné disciplíny na národní i mezinárodní úrovni. Pravdou je i to, že někteří z těchto odborníků zastávají jak role rozhodců, tak právních poradců stran, což může vyvolávat pochybnosti o konfliktu zájmů. Cílem EU je v budoucnu uvedený střet zájmu vyloučit, a to prostřednictvím Kodexu chování, který bude tvořit součást sjednávaných dohod a podle, kterého budou arbitři povinni vystupovat. Jeho nedodržení je z uvedené funkce bude diskvalifikovat. EU chce zároveň prosadit změnu ve způsobu jmenování rozhodců. V současné době se arbitrážní tribunál skládá ze tří rozhodců, kdy po jednom rozhodci jmenují strany sporu s tím, že předsedající je jmenován dvěma nominovanými rozhodci. I v EU dohodách bude zachováno možnost stran jmenovat jednoho rozhodce s tím, že však i předsedající bude jmenován na základě dohody stran sporu. V případě, že dohody nebude dosaženo, bude arbitr jmenován ze seznamu rozhodců, který bude pro účely dohody sestaven jejími smluvními stranami. Veřejná konzultace k ISDS Na základě dialogu s veřejností a vzrůstajícím obavám a výhradám vůči zahrnutí ISDS do sjednávané investiční kapitoly TTIP se Evropská komise rozhodla uskutečnit veřejnou konzultaci zaměřenou výlučně na ISDS. Tato konzultace probíhala během jara 2014 a zapojit se do ní mohla celá široká veřejnost, od zástupců akademické obce, podnikatelského sektoru, neziskových organizací nebo občanů. Výstupy konzultace byly prezentovány 13. ledna 2015. Prozatím Komise, i vzhledem k množstvím odpovědí, vydala faktickou zprávu o výsledku konzultace. Další práce se získanými poznatky a další dialog bude veden během následujících měsíců roku 2015 a finální podoba návrhu mechanismus investor-stát by měla být dokončena v květnu 2015. Je však třeba vnímat, že veřejná konzultace ale není hlasováním v referendu, cílem Komise bylo získat relevantní reakce na jednotlivé prvky ISDS včetně návrhů na zlepšení. Komise konstatovala, že o účast na veřejné konzultaci byl velký zájem. Celkový počet odpovědí byl témě 150 tisíc. Většina (97 %) z nich byla zadána skrze on-line platformy s předdefinovanými odpověďmi. 3 000 odpovědí získala EK od individuálních respondentů pokrývající široké spektrum dotčených subjektů a zástupců občanské společnosti. Odpovědi lze rozčlenit do tří následujících kategorií: skupina mající výhrady k TTIP obecně, skupina mající výhrady nebo odmítající zahrnutí ochrany investic a ISDS do TTIP, skupina zabývající se konkrétními prvky ochrany investic včetně textových návrhů. Zahrnutí ISDS do investiční kapitoly je ze strany členských států ale podmíněné a bude záležet na finální podobě, která se Komisi povede vyjednat. Nejedná se tedy o nějaký bianco šek. Ve finálních fázích vyjednávání bude možné rozhodnout o tom, zda ISDS zůstane, nebo bude vyloučena. Výsledkem konzultace bylo definování čtyř klíčových oblastí, v nichž se Komise zavazuje hledat zlepšení. Jde o následující oblasti: ochrana práva státu regulovat, vznik a fungování rozhodčích panelů,
vztah mezi domácím soudním systémem a ISDS, a přezkum rozhodnutí v odvolacím mechanismu. Expertní tým MPO k TTIP diskutoval přípravu 11. vyjednávacího kola TTIP, regulatorní otázky i kapitolu o investicích V třetím říjnovém týdnu se po jedenácté sejdou vyjednavači EU a USA. V americkém Miami budou pokračovat vyjednávání Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Jako před každým vyjednávacím kolem Ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádalo další setkání Expertního týmu k TTIP za účasti tripartity a nevládních organizací, kde kromě nadcházejícího kola proběhla diskuse k otázkám regulatorní spolupráce a investic v TTIP. Hlavními tématy 11. kola v Miami je nová výměna tarifních nabídek. Příprava nabídky byla v součinnost s členskými státy dokončována do posledních chvil před zahájením kola tak, abychom udrželi vysokou míru ambicí a zároveň byly zohledněny naše defenzivní zájmy v zemědělství a energeticky náročné výrobě. EU také přichází s návrhem kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji. Dosud v žádné obchodní dohodě nebyla EK natolik ambiciózní jako v návrhu pro TTIP. EU si za cíl klade s odvoláním na mnohé mezinárodní instrumenty ochrany životního prostředí a pracovněprávních standardů zakotvit v dohodě základní principy udržitelnosti. Dne 12. října se konalo na MPO další setkání Expertního týmu k TTIP. Na setkání byli pozváni mj. i zástupci iniciativy Vttip.cz/ Iuridicum Remedium, Hnutí Duha, Pirátská strana a řada dalších. V rozšířeném formátu tak jednali zástupci odborů, podnikatelských svazů, státní správy a také občanské společnosti o prioritách EU na 11. kole a následně o dvou velmi důležitých tématech v TTIP – horizontální regulatorní spolupráci a investiční kapitole. Ministerstvo průmyslu a obchodu do agendy říjnového expertního týmu zařadilo téma regulatorní spolupráce zejména s ohledem na obavy vyjádřené v publikaci Hnutí Duha a Iuridicum Remedium. K původně avizované prezentaci tohoto materiálu bohužel nedošlo (zástupce NGO se nedostavil). Diskuse se zejména týkala návrhu platformy, která by regulatorní spolupráci měla zaštítit a sloužit k identifikaci perspektivních oblastí pro vzájemnou spolupráci. V odpolední části byl detailně představen návrh Evropské komise na reformu investiční kapitoly, a to na základě výstupů z veřejné konzultace. V mnohém návrh navazuje na významné pokroky učiněné v dohodách CETA a FTA se Singapurem. Avšak jde ještě dál u mechanismu řešení sporů, které budou řešeny skrze mechanismus investičního soudu. Zástupci Pirátské strany, kteří k TTIP vznáší řadu kritických podnětů, ocenili předmětný návrh Komise jako významný krok vpřed, zejména pokud jde o otázky transparentnosti mechanismu. V této souvislosti přednesli i podněty, které by dále měli posílit zpřístupnění materiálů veřejnosti elektronickou cestou. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude dále pokračovat v komunikační kampani k TTIP a zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Setkání expertního týmu TTIP v Praze a panelová diskuze v Českých Budějovicích V třetím zářijovém týdnu se v ČR konalo hned několik akcí, kde se diskutovalo téma Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA. Ve středu 16. září se v Praze v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu konalo setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP na ČR, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT). V pátek se dění přesunulo do jižních Čech, konkrétně do Českých Budějovic, kde Jihočeský kraj a regionální Hospodářská komora pořádaly panelovou diskuzi s europoslanci a dalšími odborníky na tuto oblast. Setkání expertního týmu se zúčastnili zástupci tripartity, ale také firem a nevládního a akademického sektoru. V úvodní části vystoupili zpracovatelé dopadové studie TTIP z Asociace pro mezinárodní
otázky, kteří se věnovali jak charakteristice vzájemných obchodní vztahů ČR-USA, tak metodologii využité ve studii a například také problematice veřejných zakázek. Finální verze studie bude představena v průběhu listopadu letošního roku. Druhá část setkání byla věnována TTIP a zemědělství. Se svými příspěvky vystoupili Karolína Bartošová z Ministerstva zemědělství, Josef Vitásek ze Státní veterinární správy ČR a Michal Slanina z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Přiblížili jak oblasti, kterých se dohoda dotkne, tak konkrétní české zájmy a problémy, se kterými se čeští vývozci v současnosti potýkají při svém exportu do USA. V třetím bloku byla prezentována problematika informačních a komunikačních technologií. Adam Gazda a Marino Radačič přiblížili oblasti, kterých se dohoda bude týkat. V prezentaci se věnovali službám - elektronickému obchodu, ale také mobilitě pracovníků, konkrétně možnosti dočasného vstupu a pobytu poskytovatelů služeb na území druhé strany a vzájemnému uznávání kvalifikací a regulatorice. Panelové diskuze v Českých Budějovicích se zúčastnili poslanci Evropského parlamentu Dita Charanzová a Pavel Poc, kteří přiblížili vyjednávání z pohledu členů Evropského parlamentu. Vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal účastníky debaty seznámil s tím, co se v dohodě vyjednává, jaké jsou její cíle a jaké má mít přínosy. Se svým příspěvkem vystoupil také zástupce MPO z oddělení Amerik Matyáš Pelant, zástupce České podnikatelské reprezentace při EU Tomáš Hartman a ředitel Jihočeské hospodářské komory Luděk Keist. Užitečné odkazy: Factsheet Evropské komise – TTIP a veřejné zakázky Factsheet Evropské komise – TTIP a zeměpisná označení (GIs) a ochrana duševního vlastnictví Factsheet Evropské komise – TTIP a bezpečnost potravin a sanitární a fytosanitární opatření (SPS) Factsheet Evropské komise – TTIP a informační a komunikační technologie Nabídka EU v oblasti služeb včetně e-commerce a reading guide k nabídce Vysvětlující factsheety, poziční dokumenty Evropské komise a unijní návrhy textu kapitol naleznete na stránkách Evropské komise Proběhlo desáté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) Vyjednávání TTIP má za sebou desáté kolo, které se zaměřilo zejména na výměnu nabídek v oblasti služeb. Svou nabídku po předání americké straně Evropská komise zveřejnila i na svém webu. Z nabídky jasně vyplývá, že Komise dostála svým příslibům, že bude plně zajištěna ochrana veřejných služeb v EU - a to jak v dohodě TTIP, tak TiSA i jiných dohodách vyjednávaných Evropskou komisí. Prezentace výstupů z desátého kola – vyjednávač za EU I.G.Bercero a za USA D. Mullaney Desáté vyjednávání kolo pokrylo většinu kapitol budoucí dohody TTIP. V oblasti přístupu na trh se kromě nabídky ve službách probírala pravidla původu, přístup na trh zboží a zemědělských komodit. V regulatorní oblasti pokračovala jednání o regulatorní koherenci a spolupráci, technických překážkách obchodu a o sanitárních a fytosanitárních předpisech. Rovněž pokračovala technická jednání o regulatorních překážkách v devíti specifických sektorech, kterými jsou automobilový průmysl, strojírenství, zdravotnická technika, farmaceutika, kosmetika, ICT. V oblasti pravidel se diskuze zaměřily zejména na témata hospodářské soutěže, státních podniků a malých a středních podniků. Evropská komise přitom avizovala, že v září připraví text k otázce udržitelného rozvoje. Podrobnosti o výstupech z 10. kola v souhrnu V souvislosti s úsilím o zajištění lepšího informování evropské veřejnosti Evropská komise připravila po desátém kole podrobný materiál Inside TTIP, detailně popisující obsah a cíle vyjednávání ve
všech kapitolách. Všechny poziční dokumenty a návrhy kapitol připravené Evropskou komisí jsou k dispozici na stránkách Evropské komise. Z dalších zpráv: USA zůstávají pro Evropsku unii klíčovým trhem i pro zemědělské produkty. Dle analýzy DG AGRI zaznamenal export unijních zemědělských do USA meziroční rekordní nárůst o 15%. Evropská komise oznámila dne dosažení shody s Vietnamem o obdobě TTIP (dohoda o volném obchodu). Desáté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIP pokračuje tento týden v Bruselu desátým kolem, které se zaměří zejména na výměnu nabídek v oblasti služeb. Evropská komise znovu potvrdila, že bude plně zajištěna ochrana veřejných služeb v EU. Kromě toho budou pokračovat vyjednávání i o všech dříve rozjednaných oblastech přičemž se naváže na hlavní výstupy devátého kola, které se uskutečnilo v týdnu od 24.4.2015 v New Yorku. Původně předpokládaná debata k udržitelnému rozvoji byla odložena na podzim. Foto: Hlavní vyjednávač TTIP za USA (Dan Mullaney) a za EU (Ignacio Garcia Bercero) Před vyjednávacím kolem proběhla jako obvykle řada přípravných mítinků Evropské komise a členských států zaměřených na detailní přípravy strategie a vyjednávacích cílů. Dne 22.6 organizovala Komise setkání s členskými státy k problematice udržitelného rozvoje, dne 26.6 se uskutečnilo jednání k problematice pravidel původu, dne 7. 7. pak k aktuálnímu stavu v oblasti regulatorní kapitoly, k udržitelném rozvoji a veřejným zakázkám. Všech těchto jednání se zúčastnili zástupci ČR. V návaznosti na tyto schůzky v Bruselu se 8. 7. 2015 v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání, cíli nadcházejícího kola a stavu prosazováním českých priorit v TTIP. Aktuální stav TTIP diskutovala i vláda na svém zasedání ve stejný den, kde ministr průmyslu a obchodu představil materiál k o průběhu projednávání dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, komunikaci TTIP k odborné i občanské veřejnosti a o přípravě dopadové studie na Českou republiku. TTIP byl i jedním z klíčových témat pro plenární zasedání Evropského parlamentu, který 8.7 dvoutřetinovou většinou přijal své doporučení Evropské komisi k TTIP. Parlament jasně konstatoval, že obchodní dohoda mezi Evropskou unií a USA musí firmám z EU otevřít přístup na americké trhy, zároveň však nesmí oslabit unijní standardy. Debata o TTIP v České republice pokračuje Veřejná debata o TTIP v ČR pokračovala i v průběhu května a června. Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu zorganizoval Národní konvent k TTIP dne 22.5.2015, kde měli zástupci tripartity i nevládního sektoru příležitost diskutovat o národních prioritách České republiky. Národní konvent k TTIP, 22.5.2015, Praha Výstupem ze schůzky byla série následujících doporučení vládě. 1. České priority a očekávání by měly být co nejintenzivněji prosazovány při vyjednáváních o TTIP, a to v úzké koordinaci s ostatními členskými státy a Evropskou komisí. V tomto smyslu je nutné, aby vláda ČR co možno nejaktivněji využívala příležitosti k prosazování zájmů České republiky v této vznikající dohodě.
2. Hlavní sektory, jež musí ČR v jednáních prosazovat, jsou automobilový průmysl, zdravotnická technika, farmaceutický průmysl a strojírenství. Strategickým zájmem ČR je i podpora lepšího přístupu na americký trh s veřejnými zakázkami a co nejužší zapojení do vytváření návrhu nového mechanismu řešení sporů mezi investorem a státem. 3. V sektoru energetiky je ve strategickém zájmu ČR jeho začlenění do TTIP a zároveň podpora stanoviska EU ve všech předmětných jednáních včetně bilaterálních s USA. V oblasti digitální agendy je potřeba, aby se vláda pokusila precizovat zájmy a pozici, která by mohla být prosazována (v návaznosti na doporučení č. 5). 4. Ambicí ČR by mělo být takové nastavení TTIP, které by řešilo ty bariéry v transatlantickém obchodu, jež nejvíce omezují české a v České republice působící firmy, a to zejména z řad malých a středních podniků. Je proto nutno pracovat se vstupy firem ze sektorů, které s USA přímo nebo nepřímo obchodují. 5. Vláda ČR by měla pozorně a pečlivě sledovat postoje jednotlivých aktérů (podnikatelských svazů, asociací, občanské společnosti, zástupců občanů v Evropském parlamentu, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR a široké veřejnosti). Vývoj jednání o TTIP by také měl být pravidelně a aktivně komunikován se všemi zainteresovanými subjekty. 6. I navzdory faktu, že jednání o TTIP probíhají, je nutno analyzovat potenciální přínosy a rizika pro ČR. V této souvislosti je potřeba zpracovat a vyhodnotit dopadovou studii, která by mohla přiblížit a poukázat na konkrétní konsekvence TTIP pro ČR. Na pozvání ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka navštívila dne 5.6.2015 Českou republiku komisařka pro obchod Cecilie Malmströmová, která v rámci své návštěvy absolvovala setkání s poslanci a senátory, schůzku se zainteresovanými z řad tripartity, jednání s ministrem Mládkem a premiérem Sobotkou a projev a diskuzi s veřejností v Karolínu, kterou zaznamenala kamera ČT24. Setkání s komisařkou Malmströem, 5.6.2015, Praha V rámci svých aktivit zaměřených na objektivní a vyvážené informování o TTIP se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu zúčastnili řady debat k transatlantické dohodě – na Konferenci Mladých sociálních demokratů ( Hlavolam jménem TTIP, 23.5, Praha), v prostorech Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (TTIP Odvážné palce, 28.5, Praha), na konferenci „TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA“ ( Co může přinést a proč vyvolává tolik otázek?, 17.6, Ostrava) či v na prezentaci v Eurocentru (Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) - mýty a fakta 25.5, Jihlava). Na tyto akce navázalo dne 29. 6. setkání expertního týmu MPO k TTIP v rozšířeném formátu, tj. i se zástupci nevládního a akademického sektoru se zpracovateli dopadové studie TTIP. Dopadová studie byla zadána formou otevřené veřejné zakázky, ve které zvítězila Asociace pro mezinárodní otázky. Na setkání byl představen koncept studie včetně metodologie, která bude aplikována a všichni členové týmu měli příležitost klást zpracovatelům dotazy a uvádět doporučení ke studii. Předpokládá se, že národní dopadová studie bude dokončena do konce října 2015. Setkání expertního týmu k TTIP se zpracovateli dopadové studie, 29.6.2015, Praha Ministerstvo průmyslu a obchodu bude dále pokračovat v komunikační kampani k TTIP a zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Deváté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIP pokračuje tento týden v New Yorku devátým kolem, které se zaměří zejména na kapitolu o regulatorní spolupráci, sanitární a fytosanitární problematiku, veřejné zakázky a celní a obchodní facilitaci.
Před vyjednávacím kolem proběhla řada přípravných mítinků Evropské komise a členských států zaměřených na detailní přípravy strategie a vyjednávacích cílů. Dne 19. března se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k diskuzi o existujících ekonomických studií o dopadech TTIP na evropské hospodářství. Na toto setkání navázalo setkání k sanitárním a fytosanitárním pravidlům a problematice zemědělského sektoru. Následné dvě schůzky (27.3 a 13.4) se zaměřily na finalizaci aktualizovaného unijního návrhu kapitoly o regulatorní spolupráci v TTIP. V návaznosti na tyto schůzky v Bruselu se 14. 4. 2015 v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Expertní tým MPO se následně sešel se zástupci občanské společnosti a akademického sektoru (mezi pozvanými byli mj. zástupci Iuridicum Remedium / VTTiP.cz, think-tanku Glopolis, Vysoké školy ekonomické, Asociace pro mezinárodní otázky aj.). Tripartita (Rada hospodářské a sociální dohody ČR) projednávala TTIP i na své pracovní úrovni dne 10.4.2015, kdy se zaměřila především na diskuzi o přípravě národní studie analyzující dopady TTIP na české hospodářství. Evropská komise v mezičase od osmého kola publikovala další aktualizované materiály vysvětlující cíle EU v TTIP, mj. brožuru 10 mýtů o TTIP či sérii factsheets / poziční materiály k jednotlivým sektorovým prioritám (pesticidy; automobily – problematika světlometů; práva duševního vlastnictví / IPR; kosmetika) Diskuze k TTIP pokračuje i v České republice – v parlamentu, v expertním týmu k TTIP za účasti nevládních organizací či v televizi V Bruselu proběhlo minulý týden 8. vyjednávací kolo Jolana Mungengová, členka kabinetu evropské komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové, v pátek 6. února zavítala do Prahy na pozvání náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla. Její mise v ČR měla jeden primární cíl – v duchu nově prosazované politiky transparentnosti posílit dialog mezi Evropskou komisí, která se Spojenými státy vyjednává dohodu o Transatlantickém a investičním partnerství (TTIP), a členskými státy, zástupci národních parlamentů a občanskou veřejností. Na úvod své návštěvy se Jolana Mungengová v doprovodu náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla setkala se zástupci poslanců a senátorů na společné schůzi Výboru pro záležitosti EU Senátu a Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nový kurz transparentnosti evropské obchodní politiky označila jako nezbytný: „Bez zásad transparentnosti reálná faktická debata nemůže začít,“ uvedla. V reakci na dotazy poslanců a senátorů vyvracela paní Mungengová obavy, že by TTIP mohl znamenat ohrožení evropských norem, příliv geneticky modifikovaných potravin nebo měl jakýkoliv vliv např. na stanovování délky pracovní doby v EU. Stejně tak potvrdila, že Komise v žádném případě není ochotna obětovat evropské hodnoty, mezi nimi i ochranu lidských práv, na úkor byznysu. „Toto je obecně platná zásada, které se Komise drží nejen při vyjednávání s USA, ale i při jednání s Čínou, Vietnamem, Japonskem nebo zeměmi Afriky.“ Zároveň vysvětlila záměr Komise shodnout se s americkou stranou na celé architektuře dohody ještě do léta letošního roku, aby na podzim mohly započít jednání o nejcitlivějších otázkách dohody, jako třeba investiční kapitola. Nicméně zdůraznila, že „za žádnou cenu není Komise ochotna obětovat kvalitu dohody na úkor tohoto časového rámce“. Dále se Jolana Mungengová zúčastnila zvláštního zasedání expertního týmu Ministerstva průmyslu a obchodu k TTIP za účasti zástupců nevládních organizací a akademické sféry. Pro účastníky odpoledního setkání to byla jedinečná příležitost položit přímo své dotazy zástupkyni Komise. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl informoval, že setkání se všemi zájemci z řad odborné veřejnosti k TTIP budou organizována i nadále. „Na jednání expertního týmu k TTIP, který již dnes tvoří kompletní tripartita, naváží v budoucnu expertní setkání se zástupci nevládního sektoru,“
uvedl Bärtl. Paní Mungengová své hlavní poselství všem zúčastněným shrnula do ujištění, že „obě strany se zavazují respektovat právo druhé strany spravovat své záležitosti a regulovat.“ Potvrdila, že toto pravidlo bude součástí finálního textu dohody. Během diskuse opakovaně zdůraznila, že TTIP nepovede ke sjednocení standardů na minimálních společnou úroveň. TTIP znamená hledání styčných bodů pro spolupráci, které budou důležité nejen pro naše dvoustranné vztahy, ale mohou být inspirací i pro širší mezinárodní diskusi. Otevřená debata o regulaci znamená přínos zejména pro malé a střední podniky, protože větší předvídatelnost jim umožní snáze expandovat přes Atlantik. Paní Mungengová dostala příležitost se vyjádřit i k problematice veřejných služeb. Komise navazuje na mnohaletou praxi vyjednávání a veřejné služby z působnosti obchodní dohody vylučuje, a to i s ohledem na jejich specifickou úpravu ve zřizovacích smlouvách EU a zásadu ochrany evropského sociálního modelu. Na závěr návštěvy paní Mungengové proběhla ještě veřejná debata se studenty a dalšími zájemci na Universitě Karlově, nejen k dohodě TTIP, ale i k dalším aspektům obchodní politiky EU. Pozvání pro členku kabinetu komisařky pro obchod je další ze série aktivit Ministerstva průmyslu a obchodu s cílem podpořit otevřenou a konstruktivní diskusi k TTIP. Již ve středu 4. února se uskutečnil televizní duel Hyde Park za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a jednatelky nevládní organizace Iuridicum Remedium Heleny Svatošové, kteří v hodinovém programu diskutovali výhody či rizika TTIP a věnovali se zodpovídání dotazů televizních diváků. Pořad je možné shlédnout z archivu vysílání ČT 24. 8. vyjednávací kolo TTIP, 2. 2. – 6. 2. 2015 Brusel Minulý týden hostila Evropská komise v Bruselu osmé vyjednávací kolo TTIP. Jde o první kolo pod vedením nové komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové a tato bruselská jednání mají odstartovat novou transparentnější etapu vyjednávání. Hlavní vyjednavač EU Ignacio Garcia Bercero v pátek spolu se svým americkým protějškem Danem Mullaneynem shrnuli týdenní jednání na tiskové konferenci. Předmětem rozhovorů byla tři témata, která, dle slov Garcia Bercery, mají v úmyslu dokončit v nejbližších měsících: přístup na trh a konkrétně cla, služby a veřejné zakázky; regulatorika a kapitola pravidel. Poprvé se povedlo projednat všechny tři dílčí problematiky kapitoly přístupu na trh. Obě strany předložily své návrhy a zdůraznily své priority a citlivé oblasti. „Tento otevřený přístup nám umožňuje lépe pochopit naše pozice a umožní nám dosáhnout kompromisu,“ řekl evropský hlavní vyjednavač. EU chce zintenzivnit jednání o veřejných zakázkách a otevírání trhů na úrovni federálních států, oproti tomu USA prosazují větší flexibilitu v oblasti odstraňování dovozních cel a otevírání trhu služeb. Bruselské rozhovory se detailně zabývaly i kapitolou regulatoriky, a to jak opatření horizontální povahy, tak sektorových pravidel. Je to právě tato kapitola, která významně odlišuje TTIP od jiných dohod o volném obchodu. Nosnými principy je sdílení zkušeností a posílená regulatorní spolupráce. EU předložila americké straně konkrétní písemný návrh, který v souladu s politikou transparentnosti bude v nejbližších dnech zveřejněn. Garcia Bercero označil jednání o regulatorice jako významný krok vpřed a v nejbližších kolech budou vyjednávací týmy již pracovat se společnými tzv. konsolidovanými texty návrhů. Konečně třetí nejdůležitější část jednání se týkala kapitoly pravidel. Ingacio G. Bercera na tiskové konferenci vysvětlil, proč je tato kapitola v obchodních dohodách zvláštností: „Jak víte, považujeme za důležité, že se TTIP bude zabývat i otázkami, které jsou nad rámec našich bilaterálních obchodních vztahů. Věříme, že právě shoda nad pravidly v těchto konkrétních oblastech může přispět k lepšímu prosazování našich hodnot a k rozvoji budoucích globálních pravidel a standardů.“ Diskuse byly tak vedeny o udržitelném rozvoji nebo ochraně životního prostředí. Kromě těchto kapitol se jednání vedla i o otázkách duševního vlastnictví, pravidel původu, obchodu s energiemi a surovinami nebo o kapitole o malých a středních podnicích. Právě téma malých a středních podniků bylo hlavním bodem dialogu s dotčenými subjekty a diskuse o přínosu TTIP právě
pro MSP bude dále rozvíjena i na plánovaném workshopu během příštího vyjednávacího kola. Jak bylo naznačeno, práce zdaleka nejsou u konce. Během tiskové konference byl odhalen i plán jednání pro příští měsíce. Počítá se s dalšími dvěma koly do léta a s dalšími jednáními některých vyjednávacích skupin mezi formálními sezeními. Osmé vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Bruselu osmým kolem, které se zaměří zejména na horizontální a sektorovou regulatorní koherenci. V letošním roce se s největší pravděpodobností uskuteční celkově pět vyjednávacích kol, které budou v pravidelném sledu navazovat na setkávání komisařky pro obchod C. Malmstroemové a zmocněnce pro obchod M. Fromana. TTIP bude předmětem i diskuzí ministrů pro obchod členských států EU a to i na nejbližší neformální radě FAC pro obchod v Rize dne 25. března 2015. V souladu s úsilím o co největší transparentnost, které předcházela i publikace pozičních materiálů EK a unijních návrhu kapitol TTIP dne 7.1.2015, vyjednání proběhla před osmým vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie pro toto kolo, které se nese v duchu „nového startu“ po nástupu nové Evropské komise v listopadu 2014. Ve dnech 14. – 15. ledna. 2015 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání obecné regulatorní spolupráce, dále vývoje vyjednávání v oblasti chemického průmyslu a strojírenství, v oblasti cel a zjednodušování obchodu, hospodářské soutěže a při podpoře malých a středních podniků, kterým bude v TTIP věnována speciální kapitola. Dne 26. 1. 2015 následoval mítink k finalizaci unijního návrhu kapitoly o regulatorní spolupráci v TTIP, který bude předložen americké straně v rámci 8. kola. Dne 23. 1. 2015 téma diskutovali přípravu osmého kola zástupci členských států v rámci setkání Výboru pro obchodní politiku (TPC) na úrovni náměstku (za Českou republiku náměstkem ministra průmyslu a obchodu ing. Vladimír Bärtl), dne 30. 1. 2015 pak TPC na pracovní úrovni. V návaznosti na tyto schůzky se 21. 1. 2015 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností, členy tripartity i občanské společnosti, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Dne 6. 2. 2015 Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje setkání expertního týmu pod vedením náměstka Vladimíra Bärtla a za účasti Jolany Mungengové, členky kabinetu komisařky Malmstroemové, se zástupci občanské společnosti a akademického sektoru, k diskuzi o aktuálních otázkách vyjednávání a o tématech, které v TTIP občanský sektor vnímá citlivě. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Evropská komise zveřejnila výsledky veřejné konzultace k investiční ochraně a mechanismu ISDS v dohodě s USA Přesně půl roku od ukončení veřejné konzultace ohledně podoby ustanovení o investiční ochraně a mechanismu řešení sporů investor - stát (ISDS), jež mají být součástí připravované dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), zveřejnila dnes Evropská komise (EK) na svých internetových stránkách zprávu o jejích výsledcích.
Vyhodnocení veřejné konzultace je ryze faktickým shrnutím téměř 150 tisíc zaslaných odpovědí a jeho obsah bude sloužit jako jeden z podkladů pro další diskusi, která bude o podobě investiční kapitoly vedena v následujících měsících mezi Evropskou komisí, členskými státy EU, Evropským parlamentem a dalšími zainteresovanými aktéry. "Věřím, že dnes zveřejněné výsledky veřejné konzultace k ISDS přispějí ke správnému vymezení pravidel investiční ochrany v rámci TTIP. Chceme takovou podobu ISDS, která zpřehlední postavení investorů, posílí práva státu a zvýší jistotu, že ISDS nebude zneužíván. Ochrana investic ale není jen o arbitrážích, ale především o vytvoření atraktivního podnikatelského prostředí, které láká potřebné zahraniční investice," řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek k dnes zveřejněným výsledkům veřejné konzultace. Konzultace, která díky živé veřejné debatě přilákala bezprecedentní množství respondentů, probíhala od 27. března do 13. července 2014 a jejím spuštěním Evropská komise znovu potvrdila svůj závazek k transparentnímu vedení jednání o TTIP a aktivnímu zapojení veřejnosti do tvorby unijních politik. Trvání veřejné konzultace bylo z rozhodnutí EK dokonce prodlouženo, aby příležitost vyjádřit se dostali skutečně všichni zájemci, neboť v průběhu posledního týdne jejího konání způsobilo množství zasílaných odpovědí problémy internetového systému. V rámci veřejné konzultace mohli zájemci vyjádřit svůj názor a komentáře k přístupu Evropské komise v oblasti ochrany investic, stejně jako přijít s vlastními podněty na jeho zlepšení. S největší odezvou se pak konzultace setkala v západoevropských zemích, přičemž více než 95% odpovědí pocházelo z pěti států – Velké Británie, Německa, Rakouska, Francie a Belgie. Z České republiky své příspěvky do veřejné konzultace zaslalo celkem 176 subjektů. Kompletní text Zprávy je přístupný na webových stránkách Evropské komise Více informací k investiční ochraně, ISDS a ČR naleznete zde. TTIP zůstává prioritou pro rok 2015 Vyjednávání o Transatlantické obchodní a investiční dohodě mezi EU a USA vstupuje do roku 2015. TTIP je prioritou pro novou Evropskou komisi i nastupující litevské předsednictví EU, které se kromě dosažení významných pokroků v rozhovorech hodlají zaměřit i na další posílení transparentnosti vyjednávacího procesu a informovanosti veřejnosti. O hlubší spolupráci s občanskou veřejností bude usilovat i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. TTIP je klíčovým tématem pro Evropskou komisi i litevské předsednictví Vyjednávání TTIP zůstává prioritou pro Evropskou komisi vedenou Jean Claude Junckerem, která dokončení TTIP zařadila mezi desítku svých hlavních cílů. Komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová se po svém nástupu do funkce zaměřila na iniciativy směřující k posílení přístupu veřejnosti k unijním materiálům vztahujícím se k TTIP. To bylo předmětem i pracovního setkání komisařky s americkým zmocněncem pro obchod (USTR) Michalem Fromanem v prosinci 2014. V souladu s přijatým „Sdělení Evropské komise k transparentnosti TTIP“ hodlá Komise ještě detailněji informovat o výstupech z jednotlivých vyjednávacích kol, připravovat podrobnější online materiály vysvětlující vyjednávací pozice a přístupy EU, posilovat vztahy s občanskou veřejností a dále zvyšovat intenzitu komunikace se všemi zainteresovanými. TTIP je prioritou i pro litevské předsednictví Rady Evropské unie pro první pololetí roku 2015, které se ve svém programu zavázalo k maximálnímu úsilí k dosažení pokroku ve vyjednávání. Komise zveřejnila nové poziční materiály EU a prvních textových návrhy kapitol TTIP V souladu s úsilím o maximální transparentnost procesu vyjednávání TTIP Evropská komise dne 7.1.2015 na svých internetových stránkách zveřejnila soubor textových návrhů kapitol TTIP z pera EU (oblast hospodářské soutěže, sanitárních a fytosanitárních pravidla, celní záležitosti, technické překážky obchodu, malé a střední podniky, řešení sporů). Dále Komise publikovala sérii pozičních materiálů EU v oblasti strojírenství, automobilového průmyslu a udržitelného rozvoje spolu s příslušnými vysvětlujícími materiály (factsheets).
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek podpořil vyjednávání TTIP Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek ve svém článku pro deník Právo ze dne 29.12.2014 vyjádřil podporu pokračování vyjednávání TTIP s cílem dosáhnout kvalitní, vyvážené a komplexní dohody. Ujistil zároveň veřejnost, že cílem TTIP není snižovat evropské standardy či omezovat právo regulovat. Vyzval ke spolupráci s občanskou společností a zavázal se k maximální komunikaci s veřejností s cílem rozptýlit obavy, které se mohou v souvislosti s TTIP objevit. MPO spolupořádalo mezinárodní konferenci k TTIP V Praze dne 6. listopadu proběhla mezinárodní konference na téma Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Tato již více než rok vyjednávaná a velmi často diskutovaná smlouva si klade za cíl odstranit obchodní bariéry mezi EU a USA. Svůj pohled na TTIP představili zástupci nejen českých ministerstev, firem, ale i představitelé Evropské komise a britské, švédské nebo americké vlády či českých a evropských odborů. Pozváni byli rovněž představitelé českých nevládních organizací, které k TTIP vznáší kritické hlasy. Akci společně pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí, Asociace pro mezinárodní otázky, Vysoká škola ekonomická, Britské velvyslanectví, Evropská komise a další partneři. Záznam z celé konference je k dispozici v archivu iVysílání ČT24. Informace o konferenci přinášel i Twitter. Konferenci otevřely krátké proslovy děkana Fakulty Mezinárodních vztahů VŠE Štěpán Müllera, náměstka ministra obchodu a průmyslu Vladimíra Bärtla a náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy, které se věnovaly možným přínosům TTIP z pohledu České republiky a potřebě komunikace o mezinárodním obchodě včetně problematiky TTIP s firmami, akademickou sférou i veřejností. První panel za účasti Ignacia Garcia Bercera (hlavní vyjednávač TTIP za Evropskou unii)Eleny Bryan (Senior Trade Representative, Mise USA při Evropské unii), a profesora Gabriela Felbermayra, ředitele IFO (Centre for International Economics, Mnichov) diskutoval priority EU a Spojených států v rámci TTIP, potenciální dopady TTIP na hospodářství Evropské unie a aktuální globální trendy v zahraničním obchodě včetně procesů v rámci Světové obchodní organizace. Tento panel moderoval Ivan Hodač, člen správní rady Aspen, bývalý generální ředitel Evropské asociace výrobců automobilu a v současnosti člen poradního sboru Evropské komise pro TTIP. V návaznosti na tento panel se uskutečnila krátká tisková konference pro česká i zahraniční média. Druhý panel moderovaný Petrem Kolářem, bývalým velvyslancem ČR v USA či v Ruské federaci, za účasti Daniela Basso (poradce při Evropské konfederaci odborových svazů), Dity Charanzové (členky Evropského parlamentu), Davida Heniga (představitele britského Department for Business, Innovation and Skills) a Andersa Wahlberga ze švédského ministerstva zahraničních věcí diskutoval potenciální přínosy či rizika TTIP z pohledu jednotlivých států, institucí či organizací. Na tento panel navázala prezentace analýzy Asociace pro mezinárodní otázky, která ve svých závěrečných doporučeních nastiňuje strategii pro ČR, jak by mohla maximalizovat potenciální přínosy TTIP: Třetí panel za moderace Martina Tlapy, náměstka ministra zahraničních věcí, se zaměřil na předpokládané dopady TTIP na české a evropské hospodářství. Panelu se zúčastnil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, ředitelka bruselské kanceláře Trans-Atlantic Business Council Hendrike Kuehl, ředitelka odboru mezinárodních vztahů BusinessEurope Luisa Santos, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Poslední panel moderovaný náměstkem ministra průmyslu Vladimírem Bärtlem byl příležitostí debatovat očekávání od TTIP ze strany českých či zahraničních firem či asociací. V panelu vystoupili Jiří Grund, ředitel firmy Grund, a.s, Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků, Ivan Hodač, člen správní rady Aspen, bývalý generální ředitel Evropské asociace výrobců
automobilů, Milena Jabůrková, Government Programs Executive u IBM ČR a členka expertního týmu k EU Svazu průmyslu a dopravy ČR a Peter Stračár, ředitel General Electric pro Střední a východní Evropu. Pro podrobné informace o účastnících a programu konference klikněte na stažení „Conference Book“. Sedmé vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Chevy Chase (Maryland) sedmým kolem, které se zaměří zejména na horizontální a sektorovou regulatorní koherenci. Do konce letošního roku se uskuteční ještě jedno vyjednávací kolo (prosinec), kterému bude předcházet setkání amerického pověřence pro obchod +Michala Fromana s ministry členských států EU v rámci setkání Rady ministrů ve formátu ministrů pro obchod (FAC-Trade) v Římě dne 14.října 2014. V rámci úsilí o co největší transparentnost jednání proběhla před sedmým vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 16. 9. 2014 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání regulatoriky obecně, dále automobilového a chemického průmyslu, kosmetiky a zdravotnické techniky, farmaceutického průmyslu, práv k duševnímu vlastnictví a sanitárních a fytosanitárních pravidel. Dne 17. 9. 2014 následoval mítink k diskuzi o posílení komunikace tématu TTIP v rámci členských států Evropské unie. Dne 19. 9. 2014 téma diskutovali zástupci členských států v rámci setkání Výboru pro obchodní politiku (TPC). V návaznosti na tyto schůzky se 22. 9. 2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity (Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů aj.) k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Na 1. 10. 2014 Ministerstvo připravilo odpolední blok „Dohoda o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP) – Příležitost pro Českou republiku“ v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Dne 9. 10. 2014 se zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu zúčastní debaty v Eurocentru Praha s názvem „Transatlantické partnerství - obnoví dohoda o investicích vzájemnou důvěru?“. Na 6. listopadu 2014 pak Ministerstvo průmyslu ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Asociací pro mezinárodní otázky (AMO), Centrem evropských studií (CES) Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Zastoupením Evropské komise v ČR, Velvyslanectvím Spojených států amerických v ČR, Velvyslanectvím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Praze, Velvyslanectvím Švédska v Praze a Zastoupením Konrad Adenauer Stiftung v ČR připravuje mezinárodní konferenci: “TTIP - Hlavní výzvy, přínosy a rizika pro Českou republiku a Evropskou unii." Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Proběhlo šesté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) V týdnu od 14. – 18. července 2014 proběhlo v Bruselu šesté vyjednávací kolo TTIP, které se zaměřilo na posílení horizontální regulatorní koherence, odstraňování technických překážek obchodu, posílení regulatorní spolupráce ve specifických sektorech (mj. automobily, strojírenství, farmaceutika, zdravotnická technika, kosmetika, pesticidy, textil), energetiku a suroviny, dále na zemědělská témata, zeměpisná označení, na témata související se službami (mj. proběhla první výměna nabídek mezi EU a USA), veřejnými zakázkami a agendu pravidel včetně udržitelného rozvoje, celních formalit a zjednodušování obchodu, hospodářské soutěže a problematiky malých a středních
podniků. Toto vyjednávací kolo se zabývalo především technickými diskuzemi a slaďováním ambicí v jednotlivých oblastech. Do konce letošního roku se uskuteční další dvě vyjednávací kola (září, prosinec) a politické vyhodnocení pokroku na úrovni komisaře pro obchod Karla de Guchta a amerického pověřence pro obchod Michala Fromana. Předpokládá se, že nové impulzy do vyjednávání přijdou po ustavení nové Evropské komise a volbách do části amerického Kongresu (tzv. midterm elections). V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla po vyjednávacím kole řada mítinků Evropské komise se sociálními partnery a NGOs cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání. Členské státy měly příležitost podrobně diskutovat výsledky vyjednávacího kola na pracovní skupině TPC dne 25.7.2014. Dne 22.7.2014 diskutovali stav vyjednávání TTIP i nově zvolení europoslanci v rámci Výboru pro mezinárodní obchod , kde pozice Evropské komise představil komisař de Gucht. V den zahájení šestého kola publikovala Evropská komise dokument podrobně mapující stávající stav vyjednávání. Evropská komise zároveň vydala informaci s cílem ujistit veřejnost, že TTIP ani další vyjednávané obchodní dohody nebudou mít dopad na poskytování veřejných služeb v členských státech EU. Zároveň připravila přehledný dokument mapující vztah TTIP, kulturní politiky a audiovizuálních služeb. Ke dni 14. července byla rovněž ukončena veřejná konzultace k problematice řešení sporů investor – stát (tzv. ISDS). Vzhledem k velké odezvě ze strany veřejnosti bude po předběžné zprávě následovat několikaměsíční vyhodnocení došlých odpovědí, na které naváže publikování finální substantivní zprávy s doporučeními. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. V tuto chvíli připravuje mj. prezentaci k TTIP na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně 1.10.2014. Před sedmým vyjednávacím kolem výhledově v září Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž zorganizuje expertní tým TTIP, kde jsou zastoupeni představitelé tripartity, s cílem vyhodnotit dosavadní vyjednávání a zformulovat priority ČR pro další kolo. Šesté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná (14. 7. 2014) Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Bruselu šestým kolem, které se zaměří na horizontální regulatorní koherenci, technické překážky obchodu, specifické sektory, energetiku a suroviny, dále na zemědělská témata, regulatorní otázky a zeměpisná označení původu, na témata související se službami, investicemi a veřejnými zakázkami a agendu pravidel včetně udržitelného rozvoje, celních formalit, hospodářské soutěže a problematiky malých a středních podniků. Předpokládá se, že do konce letošního roku se uskuteční další dvě vyjednávací kola (září, prosinec) a politické vyhodnocení pokroku na úrovni komisaře pro obchod Karla de Guchta a amerického pověřence pro obchod Michala Fromana. V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla před vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 3. 7. 2014 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání kapitoly k sanitárním a fytosanitárním předpisům. Ve stejný den uspořádala Evropská komise konferenci s nevládními organizacemi zaměřenou především na témata regulatoriky v oblasti životního prostřední, zejména chemikálií. Dne 8. 7. 2014 měly členské státy EU příležitost diskutovat s Evropskou komisí strategii v oblasti státních podniků, trvale udržitelného rozvoje, práv duševního vlastnictví (IPR), zeměpisných označení původu (GIs), k veřejným zakázkám, k usnadňování celních procedur a k regulatorice. V návaznosti na tuto schůzku se 10. 7. 2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad
aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ve stejný den bylo téma TTIP i předmětem diskuze pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity) pro EU pořádané na Úřadu vlády ČR. V den zahájení šestého kola publikovala Evropská komise dokument podrobně mapující stávající stav vyjednávání. Evropská komise zároveň vydala informaci s cílem ujistit veřejnost, že TTIP ani další vyjednávané obchodní dohody nebudou mít dopad na poskytování veřejných služeb v členských státech EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU-USA (TTIP) vstupují do pátého kola (15. 5. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 19. do 24. května se v USA uskuteční páté jednací kolo, které se zaměří specificky na oblast regulatorních otázek a to nejenom v rámci budoucí horizontální kapitoly, ale též v sektorech automobilového, chemického a farmaceutického průmyslu, kosmetiky a textilu. Evropská unie nastíní americké straně i své představy o prohloubení spolupráce v oblasti strojírenství, což je jedna z priorit České republiky. Pokračovat bude vyjednávání v kapitolách veřejných zakázek, technických překážek obchodu, sanitárních a fytosanitárních pravidel, podpory malých a středních podniků, zjednodušování celních formalit a závazků v rámci trvale udržitelného rozvoje zaměřujících se na ochranu vysokých standardů v oblasti pracovních předpisů a životního prostředí. V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla před vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 8.5 projednali další směřování jednání o TTIP ministři pro obchod členských států EU v rámci setkání Rady EU (FAC Trade). Dne 12.5.2014 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k detailní přípravě priorit pátého kola v oblasti strojírenství, trvale udržitelného rozvoje, práv k duševního vlastnictví (IPR), zeměpisným označením původu (GIs), k veřejným zakázkám, k usnadňování celních procedur a zjednodušování obchodu a k problematice sanitárních a fytosanitárních předpisů. V návaznosti na tuto schůzku se 14.5.2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity (tj. představitelů podnikatelských svazů a odborů - ČMKOS) k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ve stejný den Evropská komise publikovala řadu nových pozičních dokumentů EU mapujících priority v oblasti chemického průmyslu, u motorových vozidel, v textilu a ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Evropska komise zprovoznila velmi podrobnou stránku otázek a odpovědí k TTIP (Q&A) v češtině. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU – USA (TTIP) pokračují dle
očekávání (11. 4. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 10. do 14. března se v Bruselu uskutečnilo čtvrté jednací kolo, které se zaměřilo - kromě pokračování diskuzí nad dlouhodobými tématy v oblasti regulatorních otázek, i na problematiku veřejných zakázek, technických překážek obchodu, řešení sporů, zjednodušování celních formalit, zajištění trvale udržitelného rozvoje; hospodářské soutěže, podpory a státních podniků. Dne 26. 3. 2014 se poté v Bruselu uskutečnil Summit EU-US za účasti nejvyšších představitelů Unie a Spojených států včetně prezidenta Baracka Obamy. V rámci jednání se obě strany přihlásily k hlavním ambicím budoucí dohody TTIP. Závěrečné prohlášení summitu tak obsahuje závazek obou stran rychle uzavřít komplexní a ambiciózní TTIP, který posílí vzájemné hospodářské partnerství. Obě strany si přitom uvědomují, že je třeba získat podporu veřejnosti, zavazují se proto k maximální míře otevřenosti. Zároveň se oba partneři na Summitu znovu přihlásili k cílům závěrečné zprávy High Level Working Group on Jobs and Growth z roku 2013, která vyjednávání o TTIP iniciovala. Mezi cíli se řadí rozšíření přístupu na trh pro zboží, služby a investice a veřejné zakázky, posílení regulatorní kompatibility za současného zachování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, práce a životního prostředí. Stejně tak se EU a USA na Summitu zavázali k formulaci společných postojů při řešení globálních výzev, které se obou dotýkají. Závěrečná část odstavce prohlášení k TTIP uvádí, že TTIP pomůže EU i USA k posílení jejich globální konkurenceschopnosti, podpoří hospodářství a tvorbu pracovních míst a napomůže malým a středním podnikům. Právě tyto podniky budou mít přitom potenciálně z TTIP největší přínosy, které ilustruje informační podklad připravený Evropskou komisí. V souladu s deklarovanou transparentností proběhla po vyjednávacím kole řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit jejich detailní informování o stavu procesu. Dne 20. března byl diskutován pokrok v oblasti regulatorních otázek, dne 24. března sanitární a fytosanitární předpisy, energetika, trvale udržitelný rozvoj a 31. března veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, technické překážky obchodu, pravidla původu, celní záležitosti. Zároveň byl členským státům doručen velmi podrobný zápis ze čtvrtého kola. Brífink ze čtvrtého kola proběhl také v rámci strategické debaty k TTIP dne 28. 3. na neformální setkání Výboru pro obchodní politiku na úrovni náměstků ministrů. Zároveň Evropská komise odstartovala veřejnou konzultaci k otázce investic resp. mechanismu řešení sporů investor - stát - tzv. ISDS. Přehledná informace o této otázce je k dispozici v detailním podkladu připraveném MPO pro server BusinessInfo.cz. V roce 2014 se plánuje uskutečnit celkem pět vyjednávacích kol k TTIPu s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosažení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu, jehož součástí jsou kromě zástupců státní správy, i představitelé českých podnikatelských svazů (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy atd.) i zástupci odborů (Českomoravská konfederace odborových svazů). Pokračovat budou i informační aktivity směrem k veřejnosti. Na kulatý stůl s firmami v Moravskoslezském kraji pořádaný dne 18.3.2014 v Ostravě a seminář pro akademickou obec na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava , navázal dne 10.4 kulatý stůl k TTIP v Americkém centru pořádaný ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a zástupkyně Department of Commerce USA Silvie Savich. Ve stejný den se uskutečnila i přednáška ředitele odboru zahraničně-ekonomických politik II MPO Richarda Hlavatého pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Další akce budou pokračovat, mj. dne 23.4.2014 se za podpory MPO uskuteční diskuze k TTIP v rámci programu Nordic Chamber of Commerce. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU - USA (TTIP) pokračují dle
očekávání (7. 3. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 10. do 14. března se v Bruselu uskuteční čtvrté jednací kolo, které se zaměřilo - kromě pokračování diskuzí nad dlouhodobými tématy v oblasti regulatorních otázek, i na problematiku veřejných zakázek, technických překážek obchodu, řešení sporů, zjednodušování celních formalit, zajištění trvale udržitelného rozvoje; hospodářské soutěže, podpory a státních podniků. Dne 26. 3. 2014 se poté v Bruselu uskutečnil Summit EU-US za účasti nejvyšších představitelů Unie a Spojených států včetně prezidenta Baracka Obamy. V rámci jednání se obě strany přihlásily k hlavním ambicím budoucí dohody TTIP. Závěrečné prohlášení summitu tak obsahuje závazek obou stran rychle uzavřít komplexní a ambiciózní TTIP, který posílí vzájemné hospodářské partnerství. Obě strany si přitom uvědomují, že je třeba získat podporu veřejnosti, zavazují se proto k maximální míře otevřenosti. Zároveň se oba partneři na Summitu znovu přihlásili k cílům závěrečné zprávy High Level Working Group on Jobs and Growth z roku 2013, která vyjednávání o TTIP iniciovala. Mezi cíli se řadí rozšíření přístupu na trh pro zboží, služby a investice a veřejné zakázky, posílení regulatorní kompatibility za současného zachování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, práce a životního prostředí. Stejně tak se EU a USA na Summitu zavázali k formulaci společných postojů při řešení globálních výzev, které se obou dotýkají. Závěrečná část odstavce prohlášení k TTIP uvádí, že TTIP pomůže EU i USA k posílení jejich globální konkurenceschopnosti, podpoří hospodářství a tvorbu pracovních míst a napomůže malým a středním podnikům. Právě tyto podniky budou mít přitom potenciálně z TTIP největší přínosy, které ilustruje informační podklad připravený Evropskou komisí Závěrečné prohlášení summitu. V souladu s deklarovanou transparentností proběhla po vyjednávacím kole řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit jejich detailní informování o stavu procesu. Dne 20. března byl diskutován pokrok v oblasti regulatorních otázek, dne 24.března sanitární a fytosanitární předpisy, energetika, trvale udržitelný rozvoj a 31. března veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, technické překážky obchodu, pravidla původu, celní záležitosti. Zároveň byl členským státům doručen velmi podrobný zápis ze čtvrtého kola. Brífink ze čtvrtého kola proběhl také v rámci strategické debaty k TTIP dne 28. 3. na neformální setkání Výboru pro obchodní politiku na úrovni náměstků ministrů. Zároveň Evropská komise odstartovala veřejnou konzultaci k otázce investic resp. mechanismu řešení sporů investor - stát. V roce 2014 se plánuje uskutečnit celkem pět vyjednávacích kol k TTIPu s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosažení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu, jehož součástí jsou kromě zástupců státní správy, i představitelé českých podnikatelských svazů (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy atd.) i zástupci odborů (Českomoravská konfederace odborových svazů). Pokračovat budou i informační aktivity směrem k veřejnosti. Na kulatý stůl s firmami v Moravskoslezském kraji pořádaný dne 18.3.2014 v Ostravě a seminář pro akademickou obec na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava , navázal dne 10.4 kulatý stůl k TTIP v Americkém centru pořádaný ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a zástupkyně Department of Commerce USA Silvie Savich. Ve stejný den se uskutečnila i přednáška ředitele odboru zahraničně-ekonomických politik II MPO Richarda Hlavatého pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Další akce budou pokračovat, mj. dne 23.4.2014 se za podpory MPO uskuteční diskuze k TTIP v rámci programu Nordic Chamber of Commerce. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. S ohledem na míru dostupnosti informací, aktivitách MPO, Evropské komise a dalších aktérů tak některá medializovaná
prohlášení o utajovaných jednáních o TTIP za zavřenými dveřmi v Bruselu ostře kontrastují se skutečností… Uzavírá se první fáze vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU- USA (TTIP) (6. 1. 2014) V týdnu od 16. do 20. prosince 2013 se ve Washingtonu uskutečnilo třetí kolo o vyjednávání komplexní obchodní dohody TTIP mezi oběma partnery. Tímto kolem se uzavřel první roky negociací a zároveň i první fáze vyjednávání, která se především zaměřila na mapování společných zájmů. Jednání třetího kola navázalo na předchozí diskuze, přičemž největší pozornost byla věnována regulatorice, technickým překážkám obchodu (TBT), textilu, zeměpisným označením (tzv. GIs) a veřejným zakázkám. Jak již bylo dříve avizováno, po třetím jednacím kole se začátkem února 2014 plánuje uskutečnit setkání na vyšší politické úrovni mezi unijním komisařem de Guchtem a šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce Fromannem s cílem vyhodnotit pokroky ve vyjednávání. Pokračovat nadále budou i i práce na nižších, expertních úrovních. Dne 16.1.2014 se v Bruselu uskuteční expertní schůzka k otázkám regulatorní spolupráce, což je i dle dostupných analýz právě tou oblastí, kde je potenciální přínos dohody největší. Pro tuto schůzku připravila Evropská komise velmi podrobnou anotovanou agendu s řadou detailních dotazů na členské státy a jejich podnikatelské asociace. Expertní tým Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu v současnosti pracuje ve spolupráci s dalšími rezorty a podnikatelskými komorami na přípravě odpovědí za Českou republiku. Pro rok 2014 se plánuje uskutečnění pěti vyjednávacích kol, přičemž již od března 2014 mají být zahájeny práce na draftování méně komplikovaných částí budoucí dohody TTIP. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude s ohledem na svůj dlouhodobý závazek maximálně transparentnosti nadále pokračovat v pravidelném informování o stavu vyjednávání a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a podnikatelskou a obchodní sférou. Začíná třetí vyjednávací kolo o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU- USA (TTIP) (16. 12. 2013) V týdnu od 16. do 20. prosince se ve Washingtonu uskuteční třetí kolo o vyjednávání komplexní obchodní dohody TTIP mezi oběma partnery. Vyjednávání navazuje na druhé kolo, které se konalo mezi 11 až 15. listopadem se zaměřením především na témata investic, služeb, energetiky a regulatoriky. Jednání třetího kola bude v mnoha tématech navazovat na předchozí diskuze, přičemž největší pozornost bude věnována regulatorice, technickým překážkám obchodu (TBT), textilu, zeměpisným označením (tzv. GIs) a veřejným zakázkám. I tomuto kolu předcházela intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státům a zástupcům podnikatelských a obchodních kruhů sérii pozičních nonpaperů, které nastiňují společnou pozici EU ke všem projednávaným kapitolám spolu s klíčovými cíli a řešeními, které EU v budoucí smlouvě navrhuje. V rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dne 9.12.2013 přípravné setkání expertního týmu složeného ze zástupců českých institucí, rezortů a představitelů českého hospodářského života s cílem identifikovat národní priority u konkrétních témat a definovat oblasti, které je třeba s Evropskou komisí dále vyjasnit. Prostor k tomu dalo technické setkání zástupců členských států s Evropskou komisí konané následujícího dne, tj. 10.12.2013 v Bruselu, kde se na pracovní úrovni projednaly všechny zbývající otevřené otázky, tak aby EU mohla vůči USA vystupovat jednotně. Politicko-ekonomickou dimenzi přípravy třetího kolo poté projednala v Bruselu dne 13.12.2013 pracovní skupina Trade Policy Commitee (TPC). Po třetím jednacím kole se výhledově začátkem února 2014 uskuteční setkání na vyšší politické úrovni mezi eurokomisařem de Guchtem a šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce
Fromannem s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a identifikovat oblasti, které budou potřebovat politický impulz. Paralelně budou probíhat i práce na nižších, expertních úrovních. Dne 16.1.2014 se plánuje expertní schůzka k otázkám regulatorní spolupráce, což je i dle dostupných analýz právě tou oblastí, kde je potenciální přínos dohody největší. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu. Celkově se v příštím roce plánuje pět vyjednávacích kol s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosažení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a podnikatelskou a obchodní sférou, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále klíčovou prioritou ČR i EU. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství má za sebou druhé kolo (20. 11. 2013) Dohoda o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) je ambiciózní projekt plné liberalizace obchodu a investic mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených států amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Po sérii technických jednání, videokonferencí a zdržení způsobené rozpočtovými problémy v USA se se mezi 11. až 15. listopadem uskutečnilo druhé vyjednávací kolo, které pokrylo témata investic, služeb, energetiky a regulatoriky. V oblasti investic jednání zaměřilo na porovnání přístupů k otázkám liberalizace a ochrany investic s tím, že v příštích kolech by se mohlo již přistoupit k pracím na formulaci příslušných kapitol dohody TTIP. V oblasti služeb se vyjednávači zaměřili na přeshraniční služby, finanční služby, telekomunikace a elektronický obchod. V otázkách regulatoriky oba partneři dosáhli shody nad důležitostí horizontálních pravidel a specifických sektorálních podkapitol, mj. v oblasti zdravotnických zařízení, kosmetiky, farmaceutických produktů, pesticidů, ICT technologií, automobilů a produktů chemického průmyslu. U otázek energetiky a surovin obě strany sdílely potřebu zajištění předvídatelného trhu, který zaručí spolehlivé dodávky těchto komodit. Dne 27.11.2013 se dále uskuteční setkání k problematice finančních služeb. V nadcházejících týdnech se rovněž předpokládá další série videokonferencí k problematice celních tarifů a udržitelného rozvoje. Předpokládá se, že od 16. do 20. prosinci 2013 proběhne ještě třetí vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání spolu s identifikací oblastí, kde bude třeba politického impulzu. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky budou o projednávaných tématech nadále s maximální otevřeností informovat veřejnost. Proto bylo na webových stránkách http://www.mpo.cz a http://www.businessinfo.cz zřízeno speciální „okno“, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromážděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračuje druhým jednacím kolem (7. 11. 2013) Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Současná jednání byla iniciována na základě výsledků High-Level Working Group on Jobs and Growth (HLWG)a po osobní podpoře ze strany amerického prezidenta Obamy a předsedy Evropské komise Barrosa v únoru letošního roku. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených států amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na
časovém harmonogramu prací. Obě strany shodně vyjádřily přání završit rozhovory v horizontu dvou let. Po letní pauze a sérii technických jednání, videokonferencí a výměny informací a zdržení způsobené rozpočtovými problémy v USA se v týdnu od 11 do 15. listopadu rozběhne druhé vyjednávací kolo, které se zaměří především na témata investic, služeb, energetiky a regulatoriky. Druhému kolu předcházela intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státům a zástupcům podnikatelských a obchodních kruhů řadu diskusních non-paperů. I v rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dvě setkání expertního týmu složeného ze zástupců českých institucí a rezortů a představitelů českého hospodářského života (mj. Hospodářské komory, Potravinářské komory, Agrární komory, Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení automobilového průmyslu, Asociace malých a středních podniků a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů) s cílem identifikovat priority a nastavit komunikační strategie TTIP pro českou širší i odbornou veřejnost. Výstupy z technických setkání organizovaných vyjednávači EK a USA budou sloužit k identifikaci prioritních cílů Evropské unie. Ve druhém kole se očekává, že se hlavní úsilí zaměří na o regulatorní oblast, resp. na hledání shody na tom, jaké oblasti bude dohoda řešit. Jednat se bude především o automobilovém a chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu a zdravotnické technice. Přístup na trh nebude hlavním tématem; zde se očekává posun nejdříve až v prvním čtvrtletí 2014. Očekává se, že Spojené státy představí své hlavní okruhy zájmů, které formulují na základě neveřejných analýz United States International Trade Commission a následných slyšení v americkém Kongresu. Předpokládá se, že od 16. do 20. prosinci 2013 proběhne ještě jedno vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání. Ve stejné době již jednání přejde od obecnějších okruhů k detailním návrhům jednotlivých kapitol a sektorů. Nejcitlivější témata, mezi které se řadí otázky přístupu na trh zemědělských produktů, přijdou na pořad jednání v pozdějším období. Ambicí obou hlavních vyjednávačů je dosáhnout nejzásadnějšího pokroků v prvních třech čtvrtletích roku 2014. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky hodlají o projednávaných tématech s maximální otevřeností informovat veřejnost. Jak upozornil ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bude usilovat o to, aby při vyjednávání transatlantické dohody byly co nejlépe reprezentovány zájmy českých podnikatelů i široké veřejnosti. Za klíčový princip vyjednávání pak ministr označil maximální transparentnost. A to pokud jde o sdílení informací, tak i o možnost vyjádřit se a přispět k vytváření pozice země. Cílem MPO proto bude zprostředkovat co největší objem informací co nejširší veřejnosti. Proto na webových stránkách http://www.mpo.cz a http://www.businessinfo. cz bude zřízeno speciální „okno“, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromážděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně (LINK*). Stránky nabídnou rovněž potřebnou interaktivitu a tak díky nim bude možné v souvislosti s TTIP také MPO přímo oslovit s podnětem a názorem (*LINK), které MPO vždy velmi uvítá. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračuje (7. 10. 2013) Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Současná jednání byla iniciována na základě výsledků High-Level Working Group on Jobs and Growth (HLWG)a po osobní podpoře ze strany amerického prezidenta Obamy a předsedy Evropské komise Barrosa v únoru letošního roku. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených států amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Obě strany shodně vyjádřily přání završit rozhovory v horizontu dvou let. Po letní pauze a sérii technických jednání, videokonferencí a výměny informací se výhledově v říjnu, po vyřešení americké rozpočtové situace, rozběhne druhé vyjednávací kolo. Druhému kolu bude předcházet intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státům a zástupcům podnikatelských a obchodních kruhů řadu diskusních non-paperů. I v rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dvě setkání expertního týmu složeného ze zástupců českých institucí a rezortů a představitelů českého hospodářského života (mj. Hospodářské komory, Potravinářské komory, Agrární komory, Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení automobilového průmyslu, Asociace malých a středních podniků
a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů) s cílem identifikovat priority a nastavit komunikační strategie TTIP pro českou širší i odbornou veřejnost. Výstupy z technických setkání organizovaných vyjednávači EK a USA budou sloužit k identifikaci prioritních cílů Evropské unie. Ve druhém kole se očekává, že se hlavní úsilí zaměří na o regulatorní oblast, resp. na hledání shody na tom, jaké oblasti bude dohoda řešit. Jednat se bude především o automobilovém a chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu a zdravotnické technice. Přístup na trh nebude hlavním tématem; zde se očekává posun nejdříve až v prvním čtvrtletí 2014. Očekává se, že Spojené státy představí své hlavní okruhy zájmů, které formulují na základě neveřejných analýz United States International Trade Commission a následných slyšení v americkém Kongresu. Předpokládá se, že v průběhu prosince 2013 proběhne ještě jedno vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání. Ve stejné době již jednání přejde od obecnějších okruhů k detailním návrhům jednotlivých kapitol a sektorů. Nejcitlivější témata, mezi které se řadí otázky přístupu na trh zemědělských produktů, přijdou na pořad jednání v pozdějším období. Ambicí obou hlavních vyjednávačů je dosáhnout nejzásadnějšího pokroků v prvních třech čtvrtletích roku 2014. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky hodlají o projednávaných tématech s maximální otevřeností informovat veřejnost. Jak upozornil ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bude usilovat o to, aby při vyjednávání transatlantické dohody byly co nejlépe reprezentovány zájmy českých podnikatelů i široké veřejnosti. Za klíčový princip vyjednávání pak ministr označil maximální transparentnost. A to pokud jde o sdílení informací, tak i o možnost vyjádřit se a přispět k vytváření pozice země. Cílem MPO proto bude zprostředkovat co největší objem informací co nejširší veřejnosti. Proto na webových stránkách http://www.mpo.cz a http://www.businessinfo.cz bude zřízeno speciální „okno“, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromážděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně (LINK*). Stránky nabídnou rovněž potřebnou interaktivitu a tak díky nim bude možné v souvislosti s TTIP také MPO přímo oslovit s podnětem a názorem, které MPO vždy velmi uvítá. TTIP a malé a střední podniky Evropská unie si je vědoma toho, že malé a střední podniky jsou zdrojem růstu a pracovních míst. 99 % všech evropských firem (přes 20 milionů) jsou MSP. V Evropské unii, malé a střední podniky poskytují dvě třetiny všech pracovních míst v soukromém sektoru a 85 % nových pracovních míst v letech 2002 – 2010 bylo vytvořeno právě těmito podniky. Malé a střední podniky dnes musí čelit obchodními překážkám, které jim často brání v expanzi na transatlantickém trhu (viz též analýza Atlantic Council – Big Opportunities for Small Business). EU chce v TTIP zajistit, aby se evropské podniky dostaly na americký trh rychleji a levněji, a proto má v plánu do TTIP zahrnout speciální kapitolu věnovanou MSP. Až 80 % ekonomického přínosu TTIP může přinést odstranění netarifních překážek. Omezení tohoto typu překážek a obecně byrokracie umožní firmám splňovat předpisy EU i USA bez dodatečných nákladů např. díky vzájemnému uznávání certifikace, jednotným požadavkům na značení a informacím o produktu, lepší předvídatelnosti nových regulací, společnému vývoji globálních standardů na nová průmyslová odvětví. Dále by TTIP měl pomoci malým a středním podniků například vytvořením helpdesků a přehledných míst na internetu, kde by si na jednom místě mohli nechat poradit s podnikáním na americkém trhu, systému „one stop shop“, který by jim poradil s celními formalitami a přehledného webového portálu, který by je navedl krok za krokem. TTIP ale přinese výhody i firmám, které do zahraničí přímo nevyvážejí. Větší poptávka u exportních firem totiž zpravidla zvyšuje také produkci jejich tuzemských či jiných evropských subdodavatelů. Nejlépe to ilustruje příklad českého automobilového průmyslu, jehož díly se dají najít prakticky ve všech vozidlech vyráběných v Evropě. Na webových stránkách Komise věnovaných malým a středním podnikům v rámci Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství můžeme najít factsheet k MSP v TTIP, shrnující základní fakta a důvody pro vyjednávání speciální kapitoly o MSP. Komise na svých stránkách
zveřejnila i první návrh této kapitoly. Dále Komise vytvořila dokument obsahující přehled výhod, které by TTIP malým a středním podnikům přinesl. Můžeme se seznámit i s příběhy devíti evropských firem, které již do USA vyvážejí a jejich konkrétními příklady toho, jak by jim uzavření Dohody obchodování usnadnilo. V kontextu vyjednávání Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) uspořádala Evropská komise průzkum mezi malými a středními podniky vyvážejícími do USA, s cílem získat informace o konkrétních existujících obchodních překážkách v USA. Průzkum byl ukončen k 5. 1. 2015. Výsledky zprávy ukázaly, že již v současné době podíl evropských malých a středních podniků na celkovém evropském exportu do USA dosahuje úrovně 28%, což ještě umocňuje význam tohoto sektoru pro evropskou ekonomiku. Jen v roce 2012 evropské MSP exportovaly do USA zboží a služby v hodnotě 77 mld. EUR. Průzkum však rovněž poukázal na velké množství tarifních či netarifních překážek na americké straně, které našim MSP brání v plném využití potenciálu amerického trhu. Perspektivou rozšíření exportu do USA se intenzivně zabývají i české firmy, jak doložil průzkum provedený pro Asociací malých a středních podniků a živnostníků, který ukázal, že z pohledu českých MSP nejčastější země pro potenciální rozšíření exportu představuje právě USA a dále Rusko. Již v dnešní době přitom do USA úspěšně vyváží 14% českých MSP. Obavy a pochybnosti spojené s TTIP Obava 1 - Novodobé obchodní dohody a la TTIP jsou složité a nesrozumitelné a tajemné. A z toho jde strach.... Obava 2 - TTIP je tajná dohoda vyjednává za zavřenými dveřmi Obava 3 - Dohoda TTIP bude výhodná pouze pro USA Obava 4 - Volný obchod s USA poškodí české hospodářství. TTIP povede pouze ke ztrátě pracovních míst Obava 5 - TTIP omezí suverenitu České republiky i EU a sníží evropské standardy Obava 6 - TTIP s řešením arbitrážemi ohrozí právo státu demokraticky rozhodovat ve veřejném zájmu. Korporace získají moc nad státy. Obava 7 - TTIP prospěje pouze nadnárodním gigantům Obava 8 - TTIP povede k privatizaci veřejných služeb a ohrozí evropský „sociální stát“ Obava 9 - TTIP znamená návrat ACTA a narušení ochrany osobních dat Obava 1 – Novodobé obchodní dohody a la TTIP jsou složité a nesrozumitelné a tajemné. A z toho jde strach…. Transatlantické obchodní a investiční partnerství neboli dohoda TTIP je do značné míry standardní dohodou o volném obchodu, které EU uzavírá či vyjednává i s jinými zeměmi a integračnímu uskupeními po celém světě. V současné době je EU smluvní stranou 37 dohod o volném obchodu (se třemi zeměmi má dohoda podobu celní unie – Turecko, Andora a San Marino), a vyjednává s dalšími 12 zeměmi nebo regionálními uskupeními [1]. V případě TTIP jsou „nestandardní“ pouze velikost a význam partnera – tj. USA a vzájemné ambice. Dohody o volném obchodu jsou nástrojem k otevírání nových trhů, k vytváření nových příležitostí pro evropské podniky a k přilákání přílivu investic. Jsou prostředkem k omezování obchodních bariér a zlevňování obchodu jako takového, což má přínosy i pro spotřebitele v podobě nižších cen a většího výběru. Kromě toho dohody o volném obchodu činí mezinárodní obchodní prostředí více čitelné a poskytuje ochranu podnikům, jejich investicím a inovativním nápadům. Bariéry mezinárodního obchodu 21. století, díky vlnám liberalizace v nedávné minulosti, nespočívají již tolik v celních překážkách. Hlavní omezení dnes představují tzv. netarifní opatření bránící nebo ztěžující přístup na trh, nedostatečná podpora obchodování se službami, omezení toku investic nebo legislativní překážky na trhu veřejných zakázek. A na tyto výzvy se snaží reagovat EU skrze uzavírání komplexních dohod o volném obchodu jako je právě TTIP. Dosud EU takovou dohodu uzavřela s Jižní Koreou nebo příkladem je i právě dokončená dohoda s Kanadou, jejíž finální text byl zveřejněn v září 2014 a u které by měl během roku 2015 započít ratifikační proces. Jak je zřejmé i na příkladu finální podoby dohody s Kanadou, jde o
standardní mezinárodní smlouvu, která je plně transparentní bez tajných dodatků či protokolů. zpět na začátek Obava 2 – TTIP je tajná dohoda vyjednává za zavřenými dveřmi Dohoda TTIP je standardní dohodou nejen co do jejího obsahu, ale i dle procesu jejího vzniku. Vyjednávání obchodních dohod spadá do oblasti společné obchodní politiky, která patří mezi výlučné pravomoci EU. To znamená, že členské státy přenesly svou pravomoc utvářet vnější obchodní politiku na EU a nemohou ji provádět samostatně [2]. Z tohoto důvodu je vyjednáváním za všechny členské státy pověřena, podle předem daných pravidel [3], Evropská komise. Členské státy v tomto vyjednávacím procesu přesto hrají důležitou roli, protože zmocňují Komisi k zahájení takových jednání a jejich obsah je vymezen směrnicí o jednání. Tato směrnice stanovující základní požadavky a nepřekročitelní podmínky dohody byla zveřejněna na podzim 2014. Text smarnice k nahlédnutí. Při vyjednávání obchodních, stejně jakýchkoli jiných dohod, je nezbytná určitá míra diskrétnosti. Není zcela praktické, aby jednání probíhala v přímém televizním přenosu a ani by takový postup nebyl vzhledem k taktickým důvodům vhodný. Takový postup by nezaručil, že se podaří dojednat maximum možného. Evropská komise si je vědoma, že ostatní aktéři na její straně mohou mít někdy pocit jistého vyloučení s procesu vyjednávání. Proto zachovává maximální úroveň transparentnosti ve vztahu k členským státům v Radě, poslancům Evropského parlamentu, dotčeným subjektům, zájmovým skupinám a občanské společnosti. Komise posiluje právě prvek zapojování veřejnosti do procesu skrze veřejné konzultace a dialog s občanskou společností. Součástí přípravy a procesu vyjednávání je rovněž zpracovávána nezávislá studie shrnující ekonomické, sociální a environmetální dopady, která je následně konzultována s občanskou společností. Zapojení všech subjektů ale nekončí přípravnou fází, vzájemná spolupráce probíhá po celou dobu vyjednávacího procesu, ale i též v době monitoringu již dokončené a implementované dohody. V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP [4]. Podnětem k tomuto kroku byly přetrvávající obavy ohledně údajně nadměrného stupně tajností spojených s vyjednáváním. Transparentnost bude ještě dále posílena dvěma způsoby: bude rozšířen přístup k průběžným konsolidovaným textům všem členům Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslanců Výboru pro mezinárodní obchod, a dále budou publikovány specifické unijní vyjednávací návrhy. [5] V souladu s tímto přístupem bylo 7. ledna 2015 zveřejněno prvních 8 právních textů předložených druhé straně, které pokrývají oblast hospodářské soutěže, bezpečnosti potravin a zdraví živočichů a rostlin, celní otázky, technické obchodní bariéry, malé a střední podniky a mezivládního urovnávání sporů. Navíc Komise zveřejnila evropské pozice týkající se strojírenství, dopravních prostředků a udržitelného rozvoje. Kromě toho v zájmu přístupnosti dokumentů i neodborné veřejnosti byl zveřejněn tzv. Reader's Guide a série shrnutí evropských požadavků a cílů pro jednotlivé oblasti TTIP: Web s texty Reader`s Giudee. Další texty budou zveřejňovány v souvislosti s tím, jak budou Evropskou unií vnitřně vytvářeny a dokončovány. “Jsem ráda, že začínáme nový rok potvrzením našich slibů i našimi činy a že plníme závazek posílení transparentnosti, který jsme dali před necelým měsícem. Dnešní zveřejnění konkrétních právních kroků je dalším poprvé v evropské obchodní politice. Jsem zvláště ráda, že jsme zveřejnili i vysvětlení našich cílů i v neodborném a technickém jazyce spolu s právními texty. Je obzvláště důležité, aby si všichni mohli prohlédnout a pochopit, co navrhujeme v TTIP, a stejně tak, co v TTIP nenavrhujeme,“ prohlásila komisařka Malmströmová ve středu 7. 1. 2015.[6] V každém případě budou po dokončení vyjednávání konečnou podobu dohody TTIP schvalovat Rada (zástupci vlád všech členských států, tj. ministři), přímo volený Evropský parlament (včetně 21 českých europoslanců) a podle praxe u smíšených dohod i národní parlamenty všech členských států EU včetně toho českého (Poslanecká sněmovna a Senát). Výsledný text bude samozřejmě v dostatečném, v praxi nejméně jednoletém, předstihu dán veřejnosti k dispozici. Například u
zmiňované dohody EU?Kanada byl text zveřejněn na konci září 2014 [7] a ratifikační proces nezačne dříve než po právním čištění textu a překladech do všech oficiálních jazyků, včetně češtiny – tedy asi až ke konci roku 2015. zpět na začátek Obava 3 – Dohoda TTIP bude výhodná pouze pro USA Součástí každého začínajícího vyjednávání je provedení základní studie na posouzení potenciálu a celkových předpokládaných dopadů vyčíslujícího pozitivní i negativní efekty z uzavření takové obchodní dohody, jakož i případné environmentální a sociální dopady. Obsahem posouzení dopadů je vyčíslování dopadů na různých modelových úrovních liberalizace v TTIP. Výsledkem těchto prací byly závěry, které ukázaly, že čím větší míra liberalizace v TTIP bude obsažena, tím větší ekonomický přínos bude TTIP pro EU a její členské státy mít. Jako základ pro vypracování komplexního posouzení dopadů Komise využila jednu z nezávislých studií zpracovanou Londýnským Centrem pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) s názvem „Reducing barriers to Transatlantic Trade”, která vypočítává ekonomické dopady na EU i USA.[8] Tato studie však není jediná, která se zabývá dopady TTIP na obě ekonomiky. Stejně tak činí i studie Centra ekonomických studií & Ifo Institut zvaná „Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade“, která vyčísluje dopady pomocí jiné metodologie. Obě studie dochází k odlišným výsledkům, což vyplývá zejména z odlišné metodiky výpočtu ekonomických přínosů [9]. I přes rozdíly v cifrách přínosů se obě studie shodují na tom, že, že přínosy TTIP pocítí obě budoucí smluvní strany, tedy nejenom USA, ale rovněž EU. Studie Centra pro výzkum hospodářské politiky (CEPR, Londýn) odhaduje: přínosy mezi 68 až 120 miliard euro ročně pro EU (odpovídající 0,5 % až 0,9 % HDPEU v roce 2013), což v přepočtu na obyvatele odpovídá pro tu vyšší částku úrovni až 545 EUR na rodinu nárůst exportu EU do USA o 28 % a nárůst celkového exportu EU o 6 % pro USA by přínos byl mezi 49,5 až 95 miliardami euro (odpovídající 0,4 % až 0,75 % HDPUSA v roce 2013) nárůst exportu USA do EU o 37 % a nárůst celkového exportu EU o 8 % Studie Centra ekonomických studií & Ifo Institutu (G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin) předpokládá: pro EU růst HDP průměrně o 3,9 % a nárůst reálného příjmu v USA o 4,9 % obecně přírůstek světového bohatství o 1,6 %. Z výsledků druhé studie je patrné, že USA mohou procentuálně z TTIP získat větší prospěch. Jedním z faktorů je přetrvávající jistá roztříštěnost EU na jednotlivé členské státy a dosud existující vnitřní bariéry, což snižuje potenciál zisky EU z TTIPu. Pokud bychom uvažovali o EU jako o jednotném prostoru, pak se rozdíl mezi potenciálním přínosem EU a USA sníží. Studie však nepoukazuje na to, že by USA získaly „na úkor“ Evropské unie, ale jasně prokazuje, že z TTIP budou mít přínos oba kontinenty. Navýšit potenciál přínosů pro EU zůstane „domácím úkolem“ pro Unii samotnou a její členské státy včetně České republiky. Tímto směrem míří i zásadní priority Evropské komise vedené J.C.Junckerem zaměřené na dokončení vnitřního trhu, zvyšování konkurenceschopnosti i akceschopnosti Evropy cestou jednotného digitálního trhu, energetické unie či reformy měnové unie, které by byly klíčovými úkoly pro EU i bez kontextu TTIP. zpět na začátek Obava 4 – Volný obchod s USA poškodí české hospodářství. TTIP povede pouze ke ztrátě pracovních míst Česká republika je z globálního pohledu velmi malou ekonomikou, jejíž prosperita se značně odvíjí od
její schopnosti účastnit se mezinárodního obchodu. Jsme příliš malý trh na to, abychom dokázali pokrýt všechny naše potřeby. Zároveň jsme natolik průmyslově výkonní, že zdaleka překonáváme míru poptávky na našem domácím trhu. Z tohoto důvodu je pro nás důležité zůstat otevřeni vůči světu. To se České republice vždy vyplatilo, na otevřenosti je do značné míry životně závislá. V této souvislosti je na místě i připomenout, že ČR dováží i většinu energetických surovin. Tato otevřenost však není podstatná pouze ve smyslu hospodářské výkonnosti, ale je kriticky důležitá i pro české občany, kterým přináší pracovní příležitosti. Přeneseně je význam patrný i pro občany jako spotřebitele, kterým zahraniční obchod přináší příležitosti nakupovat zboží a výrobky, které se v ČR nevyrábějí, nevyplácí vyrábět, či by z geografických důvodů nebyly dostupné. Větší integrace do světové ekonomiky, ať šlo o Středoevropskou zónu volného obchodu, naší účast na vnitřním trhu EU či participací na obchodní politice EU, vždy přinesla pro naši zemi pozitivní impulz. Pokud se podíváme na dříve vyjednané dohody např. s Mexikem (2000) či Chile (2003), lze dle statistických údajů Komise rostoucí hodnotu vývozů EU – pro Mexiko je zde nárůst z 14,398 na 27,435 mil. EUR mezi lety 2003 až 2013 (u importů z 6,554 na 17,517 mil. EUR), pro Chile je zde nárůst z 2,963 na 9,298 mil. (pro Chile do roku 2012 EU vykazovala zápornou obchodní bilanci, v roce 2013 byla bilance obchodu mírně přebytková). Totéž platí i pro vývozy ČR do těchto zemí: vývoz z ČR do Koreje vzrostl za první dva roky provádění dohody o cca 65 % oproti nárůstu dovozu do ČR z Koreje o 27 %. U Chile pak vzrostl z 249 mil. Kč v roce 2004 na 1,2 mld. Kč v roce 2013, u Mexika dokonce z 2,4 mld. Kč na 9, 4 mld. Kč. Pozitivní přínosy jsou analogicky předpokládány u TTIP. Podle odhadů studie Bertelsmann Stiftung lze čekat celkové pozitivní dopady TTIP na ekonomiku ČR a předpokládat nárůst HDP v rozmezí o 0,17–2,58 % v souvislosti s možnými variantami. To by v praxi mohlo znamenat 6–22 tisíc nových pracovních míst, tj. celkový pokles nezaměstnanosti o 0,1 resp. 0,4 %. Studie Centra ekonomických studií & Ifo Institutu pak dopady na českou ekonomiku předvídá ještě pozitivněji s tím, že předpokládá přírůstek hrubého domácího produktu na úrovni až 3,04 % . zpět na začátek Obava 5 – TTIP omezí suverenitu České republiky i EU a sníží evropské standardy Vytvoření zóny volného obchodu v rámci TTIP neznamená, že s USA budujeme vnitřní trh. Nejde tedy o harmonizaci všech pravidel, ale jednáme pouze o tom, jak náš obchod dále zjednodušit, zlevnit a zefektivnit. V EU panuje naprostá shoda v tom, že naše interní standardy v oblasti životního prostředí, pracovních předpisů, ochrany spotřebitele, nastavení sociálního státu či hygienických předpisů nejsou tématy pro vyjednávání, neboť jsou klíčové pro zachování našeho způsobu života a jsou výsledkem naší historické zkušenosti a do jisté míry i filozofie. To lze doložit i závazkem vyplývající ze směrnice pro jednání o TTIP , kde bod 8 stanoví: „…V dohodě by se mělo uvádět, že strany nebudou podporovat obchod nebo přímé zahraniční investice tím, že ve svých právních předpisech a normách sníží nároky v oblasti životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo tím, že zmírní důležité normy nebo programové dokumenty a právní předpisy, jejichž cílem je ochrana a prosazování kulturní rozmanitosti.“ Dodržování směrnice při vyjednávání je důsledně kontrolováno a veškeré výsledky jednání jsou vůči závazkům Komise vůči Radě a Evropskému parlamentu posuzovány. V dohodě totiž nepůjde o hledání společných technických norem a o harmonizaci. V praxi již řada norem je fakticky podobná, a tak cílem TTIP je podpora odstraňování nadbytečné byrokracie, hledání úspor nákladů obchodu a větší kooperace a předávání zkušeností. Detaily o regulatorní spolupráci: a) regulatorní spolupráce Cílem regulatorní spolupráce je dosáhnout větší kompatibility obou systémů tam, kde je to možné, a tím i úspor pro podniky s důrazem na malé a střední aniž by byla snižována úroveň ochrany spotřebitelů, životního prostředí a dalších citlivých oblastí.
Záměrem EU je stanovit mechanismy pro vzájemné informování při tvorbě nové regulace a posílení vzájemné spolupráce založené na výměně informací včetně například vědeckých studií a analýz a konzultačních mechanismech, jakož i úzké kooperaci v určitých oblastech, například v automobilovém průmyslu, chemickém průmyslu, strojírenství, zdravotnické technice či farmaceutickém průmyslu. Spolupráce však bude na bázi informativní s tím, že nikterak neomezí práva na samostatnou regulaci ve veřejném zájmu dle politických rozhodnutí i vlastních analýz či preferencí, tak jak je tomu doposud. I v budoucnu tedy bude docházet k situacím, že EU i USA se budou v přístupu k některým otázkám lišit. Cílem v této oblasti není dosažení harmonizace, ale lepší výměna informací. b) technické bariéry pro obchod Cílem EU je: zlepšení spolupráce při stanovování technických požadavků pro výrobky, posílení směřování ke globální aplikaci mezinárodních standardů, odstranění nadbytečných dvojích požadavků na kontrolu a certifikaci výrobků c) sanitární a fytosanitární opatření Cílem EU je zjednodušit obchod se zemědělskými produkty díky opatřením v následnících oblastech: zrychlení a zjednodušení procedur rozhodování, sjednocení povolovací procedury pro všechny členské státy EU, větší přehlednost a transparentnost procedur, posílení spolupráce v oblasti animal welfare Naopak, cílem TTIP není změnit evropskou legislativu v oblasti geneticky modifikovnaých organismů, pesticidů, použití růstových hormonů v zemědělské produkci či použití chlorovaných roztoků pro desinfekci kuřecího masa. zpět na začátek Obava 6 – TTIP s mechanismem řešení sporů skrze arbitráže ohrozí právo státu demokraticky rozhodovat ve veřejném zájmu. Díky TTIPu korporace získají moc nad státy. TTIP tedy ohrozí naši demokracii Mechanismus řešení sporů investor-stát (ISDS) se stal jedním z hlavních zdrojů pochybností o TTIP – myslíme si však, že neprávem. Z pohledu ČR je nutné nejdříve uvést, že zahrnutím mechanismu ISDS do dohody TTIP se pro Českou republiku hrozba mezinárodních arbitráží nezvýší, ba naopak. V dané oblasti můžeme mnohem spíše jenom získat, protože od 90. let máme uzavřenu s USA dohodu o ochraně a podpoře investic, která tento mechanismus již obsahuje. Další desítky obdobných smluv má ČR uzavřené s jinými členskými státy EU či třetími zeměmi. Jak USA, tak členské státy EU mají dobře vyvinuté právní systémy, nicméně ani toto není zárukou, že se vždy evropským investorům dostane v USA přístupu k spravedlnosti a nestrannému rozhodování. Proto chceme, aby TTIP obsahoval moderní mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem, který bude vyvážený a nebude ohrožovat právo států na přijímání opatření pro naplňování cílů veřejných politik v oblastech jako je ochrana společnosti (bezpečnost, ochrana spotřebitele, zaručení pracovních standardů), životního prostředí, veřejného zdraví, zajištění stability finančních systémů, zachování kulturní diversity atd. ISDS je naprosto standardní nástroj dohod o podpoře a ochraně investic. Ano, v minulosti lze identifikovat ze strany investorů příklady „zneužití“ tohoto nástroje. Komise a členské státy z tohoto důvodu dbají na to, aby kapitola ochrany investic byla moderní a reformním přístupem. Největší přínosy i dle studie Friedrich-Ebert Stiftung zabývající se pohledem odborových organizací na tento mechanismus je:
Vyloučení společností, které jsou pouze poštovními schránkami zneužívající lepší postavení investorů ze smluvních stran z působnosti dohody, Vyloučení procedurálních otázek z aplikace doložky nejvyšších výhod, které brání rozšiřování práv investorů nad dohodnutou míru, Vyjasnění a omezení rozsahu spravedlivého a rovného zacházení a nepřímého vyvlastnění, což opět brání zneužívání, Povinná aplikace pravidel transparentnosti založených na UNCITRAL Povinný soulad pravidel chování rozhodců s normami Mezinárodní asociace advokátů, které přesně definují povinnosti rozhodců, Vyloučení zastřešující klauzule z působnosti, která může být zneužita investorem k zisku odškodnění nad rámec působnosti dohody. Evropská komise i členské státy si jsou vědomy citlivosti tématu ISDS pro veřejnost. Proto byla k této otázce uspořádána i veřejná konzultace, jejíž výstupy byly prezentovány 13. ledna 2015. Komise konstatuje, že o účast na veřejné konzultaci byl velký zájem, celkový počet odpovědí byl témě 150 tisíc, přičemž většina z nich byla zadána skrze on-line platformy s předdefinovanými odpověďmi. 3 000 odpovědí získala EK od individuálních respondentů pokrývající široké spektrum dotčených subjektů a zástupců občanské společnosti. Odpovědi lze rozčlenit do tří následujících kategorií: 1. skupina mající výhrady k TTIP obecně, 2. skupina mající výhrady nebo odmítající zahrnutí ochrany investic a ISDS do TTIP, 3. skupina zabývající se konkrétními prvky ochrany investic zahrnující i konkrétní návrhy, jak ustanovení zlepšit. Komise ve své zprávě dodává, že v současné chvíli podmiňuje zmocňovací směrnice k jednání s USA zahrnutí investiční kapitoly a ISDS do finální verze dohody, jen pokud bude odpovídat evropským zájmům. Tento prvek kondicionality tedy umožňuje v koncových fázích rozhodnout o jeho zařazení do TTIP, nebo jeho vyloučení. Nicméně toto rozhodnutí musí být skutečně činěno až podle výsledku snahy Komise o významnou reformu nástrojů investiční ochrany, které staví právě na zkušenostech z bilaterálních dohod. Třetí skupina je zajímavou zejména z toho pohledu, že v jejím rámci nacházíme různé, často diametrálně odlišné postoje respondentů. Výsledkem konzultace je definování čtyřech klíčových oblastí, v nichž se Komise zavazuje hledat zlepšení. Jde o následující oblasti: ochrana práva státu regulovat, vznik a fungování rozhodčích panelů, vztah mezi domácím soudním systémem a ISDS, a přezkum rozhodnutí v odvolacím mechanismu. Debata tedy není uzavřená a výsledná podoba mechanismu bude během roku 2015 předmětem veřejné diskuse s dotčenými subjekty, členy Evropského parlamentu a členskými státy EU. zpět na začátek Obava 7 – TTIP prospěje pouze nadnárodním gigantům Ano, TTIP jistě těmto společnostem prospěje. Ale tyto firmy již dnes mají dost zdrojů, aby různé překážky v obchodě překonaly a cla či administrativní překážky nemusí vnímat jako podstatné. Ale je tu i řada malých a středních podniků, které se právě kvůli těmto překážkám o export na druhý kontinent ani nepokouší. Pokud ano, tak jen za cenu velkých nákladů. A právě eliminace bariér je něco, po čem tyto společnosti volají. TTIP je primárně určen pro malé a střední podniky, protože jim prospěje nejvíce. Právě tyto firmy chceme podporovat, protože jsou motorem evropské resp. české ekonomiky a mají – zvlášť v našem případně – excelentní inovační potenciál. Proto jim chceme otevřít dveře do světa, v případě tohoto
vyjednávání na trh USA s více než 300 miliony potencionálních zákazníků. A jaké konkrétní přínosy bude pro malé a střední firmy s méně než 250 zaměstnanci TTIP mít? odstranění celních sazeb učiní jejich zboží na trzích nákladově konkurenceschopnější, zjednodušení a posílení transparentnosti celních procedur odstranění překážky rozšíření za Atlantik, větší přístup na trh získají poskytovatelé služeb, jejichž kvalifikace bude uznána, skrze TTIP se otevře malým a středním podnikům trh s veřejnými zakázkami, což může znamenat možnost poskytování dodávek nebo subdodávek inovativnost malých a středních podniků bude zaručena pravidly na ochranu duševního vlastnictví významný rozvoj skrze TTIP nastane na trhu elektronického obchodu, který umožňuje využívat tohoto nástroje ke komunikaci a poskytování služeb zákazníkům i na druhé straně oceánu Důležitou součástí TTIP, která ukazuje význam SMEs pro obě vyjednávací strany je zvláštní kapitola zaměřena právě na jejich podporu. Skrze konzultační a podpůrné mechanismy poskytované na základě TTIP bude takovým podnikům, tvořící páteř obou ekonomik, poskytována asistence, aby se mohly rozšiřovat a získávat z TTIP. Bude zřízena informační služba, specificky zaměřený právě na SME, kde budou dostupná všechna ustanovení a pravidla, které se jich týkají, jakož i informace o podmínkách přístupu na trh. Navíc EU předpokládá, že zástupce malých a středních podniků budou vtaženy do procesu implementace a na SMEs bude zaměřena zvláštní informační kampaň. zpět na začátek Obava 8 – TTIP povede k privatizaci veřejných služeb a ohrozí evropský „sociální stát“ Veřejné služby nebudou dohodou TTIP nijak ovlivněny, jak jasně deklarovali vyjednávači za EU i USA. Na současné fungování a kvalitu veřejných služeb v EU nebude mít TTIP žádný dopad. TTIP, shodně jako u jiných obchodních dohod EU, zahrnuje tři garance ve vztahu k veřejným službám : Tyto služby mohou být podle dohody i nadále předmětem veřejných monopolů, tedy poskytovány jedním poskytovatelem, kterým bude státní nebo soukromá firma s právem výhradního poskytování, a to jak na státní, tak i lokální úrovni. V sektorech veřejného zdravotnictví, sociálních služeb, školství nebo vodohospodářství nemusí státy poskytnout přístup na svůj trh a zaručovat národní zacházení. To znamená, že mohou zvýhodňovat evropské podniky před zahraničními, zabránit zahraničním podnikům v poskytování takových služeb a investování do nich, nebo změnit svou politiku a přístup na trh odebrat. Poslední garancí je právo regulovat veřejné služby. Tedy státy mohou poskytovat licence, stanovovat standardy kvality a to na jakékoli úrovni státu nebo samosprávy. Jediným omezením je, pokud již došlo k povolení přístupu na trh pro zahraniční podniky. V tom případě stát musí garantovat stejné zacházení dotčeným subjektům jako by poskytovat těm evropským. Dohoda také jasně stanoví, že v její působnosti nejsou služby prováděné ve výkonu vládní moci. zpět na začátek Obava 9 – TTIP znamená návrat ACTA a narušení ochrany osobních dat Dohoda TTIP neznamená skrytý a nenápadný návrat dohody ACTA, tedy Obchodní dohody proti padělatelství, jejíž přijetí bylo odmítnuto Evropským parlamentem. TTIP představuje komplexnější obchodní dohodu pokrývající vícero oblastí včetně ustanovení týkající se ochrany práv duševního vlastnictví. Obě vyjednávající strany mají vysokou míru ochrany těchto práv, i když v některých případech volí odlišné metody jejího poskytování. Cílem TTIP není harmonizace pravidel, ale hledání sdílených principům ochrany, které budou založeny na existujících úpravách. Cílem je najít správnou rovnováhu mezi držiteli práv duševního vlastnictví a mezi uživateli zboží a služeb, které takové ochraně podléhá.
Cílem EU i USA je zvýšit povědomí ochraně autorských práv a tím podpořit rozvoj inovativnosti a kreativity obou ekonomik a podpořit i sdílení a výměnu těchto nápadů. Současně TTIP cílí konkrétně i na některé oblasti IPR jako je zeměpisné označování. Otázky vymáhání ochrany těchto práv jsou však ponechány domácím právním řádům, proto TTIP na rozdíl od ACTA neobsahuje pravidla trestněprávního postihu a odpovědnosti poskytovatele internetových služeb. Současně TTIP, na základě rozhodnutí EU i USA není tím správným místem pro řešení rozdílů ochrany dat, k níž obě strany přistupují odlišně. Proto tato vyjednávání probíhají paralelně pod vedení komisařky Věry Jourové. zpět na začátek Poznámky: [1] Přesný seznam dohod je dostupný zde: http://rtais.wto.org/UI/PublicSearchBy...t.aspx?MemberCode=918&lang=1&redirect=1. [2] Výlučná pravomoc v oblasti společné obchodní politiky je zakotvena v čl. 3 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Pro více informací viz zde: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT [3] Proces vyjednávání je zakotven v čl. 218 SFEU Pro více informací viz zde: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT [4] Tisková zpráva zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press...sion-to-further-boost-TTIPtransparency. [5] Viz webová stránka Evropské komise k TTIP – složka „Resources“; http://ec.europa.eu/trade/policy/in-focus/ttip/resources/index_en.htm*_documents [6] Tisková zpráva zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press...exts-as-part-of-transparency-initiative. [7] Konsolidovaný text CETA; http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/september/tradoc_152806.pdf [8] Dostupná zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/march/tradoc_150737.pdf. [9] Studie Centra ekonomických studií (G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin ) využívá strukturálně odhadovaný všeobecný rovnovážný model, který se snaží být doplňkovým přístupem k CGE modelu studie CEPR. Dostupné zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113418.pdf a http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113364.pdf. ; Bertelsmann Stiftung, Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) Who benefits from a free trade deal? http://www.bfna.org/sites/default/files/TTIP-GED%20study%2017June%202013.pdf Autory studie jsou G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin. Tento přírůstek je o 0,9 % nižší než Unijní průměr, což je ale způsobeno tím, že ČR je zemí nacházející se v jádru EU, nikoliv na její periferii, proto její náklady obchodu jsou nižší a navíc ČR je otevřenou ekonomikou s podílem otevřenosti na úrovni 0,72 % v roce 2012, což rovněž snižuje přínosy TTIP pro bohatství ekonomiky. Směrnice pro jednání o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11103-2013-DCL1/cs/pdf .
Technické požadavky jsou pravidla definující, jak má výrobek vypadat – jeho velikost, tvar, design, označení a balení, funkce a výkon. Studie je dostupná zde: http://library.fes.de/pdf-files/bueros/bruessel/11044.pdf. Celá zpráva Evropské komise je k dispozici zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153044.pdf. Viz též zpráva „The Transatlantic Trade and Investment Partnership: Big Opportunities for Small Business“ Atlantic Council, 14.11.2014, http://www.atlanticcouncil.org/images/publications/TTIP_SME_Report.pdf. Pro více informací, viz zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1115. zpět na začátek Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s dalšími partnery usiluje o maximální informování veřejnosti o procesu vyjednávání TTIP. Kromě využívání tištěných i nových médií je prioritou i osobní setkání. Na této stránce naleznete informace o proběhlých či připravovaných akcích. Příležitost k diskuzím bude nejenom v Praze ale určitě i ve Vašem městě, ve Vašem Eurocentru či na Vaší universitě. Pokud máte zájem uspořádat setkání k debatě o TTIP, využijte náš kontaktní formulář, maximálně se Vám pokusíme vyjít vstříc a zajistit naši účast. Těšíme se na viděnou na některé z našich akcí. Uskutečněné v roce 2015 23.10. Seminář „Jak podnikat v USA?“, Praha 22.10. Seminář „Jak podnikat v USA?“, Brno 12.10. Setkání expertního týmu TTIP k regulatorní spolupráci a investicím 18.9. Kulatý stůl k TTIP, Eurocentrum / Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice 17.9. Transatlantický obchod: TTIP (EU-USA) a dohoda EU-Kanada (CETA) - Expertní den na stánku Ministerstva průmyslu a obchodu na 57. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně 16.9. Setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT) 23.6. Panel k TTIP na Masarykově demokratické akademii, Praha 22. 6. Panel k TTIP na Ústavu mezinárodních vztahů, Praha 17.6 TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA Co může přinést a proč vyvolává tolik otázek? Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava 8.-9.6. Návštěva Shermane Katze – host US vlády k TTIP (spolupráce s US velvyslanectvím)
5.6 Veřejné vystoupení komisařky C. Malmström na Univerzitě Karlově, Praha 28.5. TTIP: odvážné palce – debata Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, 17:30 25.5 Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) – mýty a fakta, Eurocentrum Jihlava 23.5. Hlavolam jménem TTIP, 13:00, Praha 22.5 Národní konvent k TTIP , Praha 11.5. Mají se čeští spotřebitelé bát dohody mezi EU a USA? Eurocentrum Praha 28.4. Prezentace k TTIP, Západočeská universita, Plzeň 28.4. Kulatý stůl k obchodu s USA a k prezentaci TTIP, Plzeň 21.4. Prezentace k TTIP, Universita Palackého v Olomouci 4.2. Náměstek MPO V. Bärtl v Hyde parku, ČT 24 6.2. Setkání J. Mungengové s poslanci a senátory Parlamentu ČR u kulatého stolu, Praha 6.2. Expertní tým TTIP s J. Mungengovou, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 12.2. Debata k TTIP pořádaná Radou pro mezinárodní vztahy, Evropský dům, Praha 20.2. Debata k TTIP se zástupci politických stran, Ústav mezinárodních vztahů, Praha Uskutečněné v roce 2014 18. 3. Kulatý stůl k TTIP s firmami Moravskoslezského kraje za účasti Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy, Ostrava
18. 3. Přednáška k TTIP na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava
10. 4. Přednáška pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Praha
10. 4.
Kulatý stůl k TTIP v Americkém centru, Praha
15. 4. Prezentace k TTIP pro představitele chemického průmyslu ČR, Praha
23. 4. Přednáška k TTIP pro členy Nordic Chamber, Praha
24. 4. Přednáška pro studenty cyklu International Business na VŠE, Praha
19. 5. Prezentace TTIP a oblasti textilního průmyslu na valné hromadě ATOK, Strážnice
25. 9. Prezentace TTIP a bilaterálních vztahů ČR–USA pro studenty Lipscomb University Nashville, Praha
29. 9. Prezentace TTIP pro studenty ENA, Praha
1. 10. Prezentace TTIP a oblasti strojírenství v rámci odpoledního bloku 10 let v EU, MSV Brno
9. 10. Prezentace TTIP na přednášce pro veřejnost v Eurocentru, Praha
29. 10. Prezentace TTIP pro setkání s novináři, Zastoupení Evropské komise v ČR, Praha
6. 11. Mezinárodní konference k TTIP, VŠE, Praha
21. 11. Prezentace TTIP pro společné setkání členů Parlamentu ČR a europoslanců, Poslanecká sněmovna, Praha
Vybrané akce ve větším detailu Hyde park s náměstkem MPO Vladimírem Bärtlem – Diskuse o podobě TTIP Rozhovor s náměstkem MPO Vladimírem Bärtlem na rádiu Leonardo – Může připravovaná dohoda TTIP přispět k inovacím? TTIP Konference: Přínosy a výzvy pro Českou republiku a Evropskou unii
URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/t...vesticich-mezi-eu-a-usa-ttip-41079.html
ct24.cz Českým zemědělcům se za hranicemi daří. Nejvíc se vyváží cigarety, pšenice či olej 23.11.2015
ct24.cz str. 0 Ekonomika fialaa Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V zahraničním obchodě hlásí zemědělci úspěšná tři čtvrtletí letošního roku. Vývoz agrárních produktů vzrostl na 147 miliard korun. Dovoz byl přitom vyšší jen o necelých jedenáct miliard, což je nejlepší výsledek za šest let. Největší množství peněz plyne při vývozu do zahraničí z cigaret, pšenice nebo řepkového oleje. Obrat českého agrárního zahraničního obchodu se za první tři čtvrtletí roku 2015 v meziročním srovnání výrazně zvýšil. Jeho celkový objem vzrostl o 9,3 procenta na bezmála 305 miliard korun. Rostl sice i dovoz, ale především o více než deset procent narostl vývoz českých zemědělců a potravinářů. Dosáhl tak hodnoty 147 miliard korun, zatímco dovoz 157,9 miliardy korun. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Vývoj agrárního vývozu a dovozu Zdroj: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ „Snažíme se být neustále aktivní a podporovat agrární zahraniční obchod. Zřídili jsme nové pozice zemědělských diplomatů pro klíčové země, podíleli jsme se na prezentaci českých potravinářských firem v zahraničí a zúčastnili se několika veletrhů v mimounijních zemích,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát by byl každopádně raději, kdyby firmy zboží za hranice vyvážely ještě víc. „Za loňský rok jsme měli zisk skoro 23 miliard, ale dotace do zemědělství byly 39 miliard – takže bez dotací tvoří sektor ztrátu.“ Marian Jurečka (KDU-ČSL) ministr zemědělství Exportu také pomáhá výhodný kurz koruny vůči euru, dodává Jurečka. Českou měnu totiž drží nad hranicí 27 korun za euro devizové intervence České národní banky. Hlavní cesty vývozu míří na Slovensko i do Německa Tuzemské zboží nejčastěji putuje na trhy sousedních států. Na Slovensko míří zboží za 30,7 miliardy korun, do Německa za 28,1 miliardy a do Polska za 15,5 miliardy. Mezi silné trhy patří i Itálie nebo Rakousko. přehrát video Události ČT: Agrárnímu obchodu se vede nejlíp za posledních 6 let Události ČT: Agrárnímu obchodu se vede nejlíp za posledních 6 let
Jurečka: Daří se nám vyvážet i na nové trhy
„Pokrytí v Evropě je velmi dobré, ale exportujeme i do Jižní Ameriky, do Austrálie, na Nový Zéland. Nedávno jsem měl zkušenost s tím, že se dají naše krmiva pro psy, kočky i hlodavce koupit i v Grónsku,“ zmínil marketingový ředitel Martin Šámal z firmy Brit, která se zabývá jedním z nejsilnějších sektorů českého agrárního vývozu. Zvířecí výživy se loni podařilo prodat do ciziny za 7,6 miliardy korun.Ven jdou cigarety, do země vepřové Ještě víc peněz ale plyne z vývozu cigaret nebo pšenice. Na stejné úrovni se pak daří mléku a smetaně, řepkovému oleji či pečivu. Zároveň jsou pekařské výrobky jednou ze silných položek dovozu, rovněž pak vepřové maso nebo čokoláda a kakaové boby na její výrobu. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Nejvíce vyvážené agrární produkty z ČR v roce 2014 Zdroj: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ Kromě kamionové dopravy se zboží za hranice dostává i letadly. Na pražském letišti tvoří čistě nákladní doprava dvě procenta letů. „Zboží se přepravuje i v letadlech, která standardně přepravují cestující,“ zmínila mluvčí Letiště Václava Havla Marika Janoušková.Rusko je stále důležitý trh, avšak omezený sankcemi Mimo EU i nadále směřuje zboží českých zemědělců nejvíce do Ruska, hodnota exportu však v meziročním srovnání klesla o 23 procent. Tento pokles způsobilo především ruské embargo. Kvůli němu se podle Jurečky například hledají nové trhy pro mléčné produkty. Ještě o osm procent více klesl export na Ukrajinu, která se potýká v důsledku vnitropolitické situace s těžkou ekonomickou krizí.
URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...jvic-se-vyvazi-cigarety-psenice-ci-olej
Českobudějovický deník Co napsali sousedé Českobudějovický deník str. 5 Jižní Čechy (nmk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
21.11.2015
zpět Povolili poloprodej Linec – Horní Rakousy povolily obchodníkům ve Welsu v blízkosti místa tradičních vánočních trhů prodej o čtyřech adventních nedělích vždy od 14 do 18 h. Zaměstnance však živnostníci nesmějí nasazovat, pracovat mohou jen oni sami a jejich rodinní příslušníci. Prodávat lze cokoliv kromě potravin, neboť se předpokládá, že poptávku uspokojí stánky trhů, píše deník OÖN. Podle odborářů prý chtějí ve Welsu ale otevřít jen čtyři obchody. Obecně v Horních Rakousích platí, že v místech do 3500 obyvatel mohou o nedělích a svátcích od 8 do 12 hodin obchody prodávat zboží denní potřeby, ale ne prostřednictvím zaměstnanců ve mzdě. Využívají toho hlavně prodejci potravin, řezníci a pekaři. Korupce u stánků?
„Krátce před startem adventu se stahují černá mračna nad lineckými trhy,“ píší OÖN. „Dva zaměstnanci městského trhového úřadu jsou podezřelí, že za úplatek měli zajistit lepší místa na tržnici. Dále měli za místo účtovat nižší poplatky za naturální protiplnění různými dárky.“ Pokus vraždy SMS Při psaní SMS zprávy za jízdy srazila loni v srpnu na spolkové silnici mezi Weilem a Renningenem v plné rychlosti 21letá německá řidička dva dobře viditelné cyklisty v nápadném oblečení. Podle zjištění se asi devět sekund nedívala na vozovku. Po nárazu nakrátko zastavila, ale přes těžké poškození auta, mezi jiným s prasklou pneumatikou, v jízdě pokračovala. Podle soudu není jisté, zda zraněné, odhozené do vysoké trávy, viděla. Podle síly nárazu ale musela vzít v úvahu, že srazila nejméně jednoho člověka. To, že odjela, svědčí o jejím úmyslu čin zakrýt, což je podle soudu znak zločinu vraždy. Jeden z cyklistů zemřel, druhý byl těžce zraněn. Okresní soud ve Stuttgartu její čin kvalifikoval jako pokus vraždy a uložil jí dva roky podmíněně na tři léta. Rozsudek není pravomocný. Zamarodili si Loni bylo hospitalizováno více než 2,95 milionu bavorských občanů, napsala PNP. Je to o 15%víc než před deseti lety. Statisticky byl tedy ošetřován na lůžku každý čtvrtý Bavor. Pobyt nemocného stál průměrně 4100 eur. Nevycházejí? Téměř 60% Rakušanů má pocit, že nevychází s penězi. 52%z toho viní daně, 49% ceny benzínu, 48 % náklady na léčení, 47 % tíží i ceny potravin a 45 % výdaje na vzdělávání dětí, píší OÖN. 39%v posledním roce nějaký účet nevyrovnalo v termínu, ale to se z většiny – ze 63%– stalo vlastní nedbalostí. Jen 14% nemohlo či nechtělo platit včas. Foto popis| NA NÁMĚSTÍ sv. Petra ve Vatikánu vztyčil ve čtvrtek jeřáb 25 metrů vysoký vánoční strom, který letos darovaly obce Hirschau, Schnaittenbach a Freudenberg z Horní Falce. Mábýt ověšen pestrými hliněnými ozdobami zhotovenými dětmi v italských nemocnicích, píše PNP. Foto autor| Foto: Deník/repro PNP Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 05 ID| 5b87954e-2e5f-4bd7-9cd9-29ec5bd2f326
Made in Tábor: Masokombinát Českobudějovický deník str. 6 Jižní Čechy (red) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
25.11.2015
zpět * Co tvoří výrobní program firmy? Firma Masokombinát Tábor, s.r.o., se zabývá výrobou a zpracováním masa a masných výrobků. Vyrábíme uzená masa, klobásy, šunky, párky, polotovary a prodáváme výsekové maso. Naše výrobky lze zakoupit na našich podnikových prodejnách v Písku a v Táboře. Vlastníme také tři pojízdné prodejny, které nesou název Toulavé řeznictví. Toulavé řeznictví objíždí místa po celém Jihočeském kraji.
* Jaký je roční objem výroby? Za rok vyrábíme cca 2200 tun uzenářských výrobků a prodáme více než 5000 tun masa. Maso bouráme z vepřových půlek, dále dokupujeme hovězí a kuřecí maso. * Mají výrobky firmy nějaké zvláštnosti? V naší nabídce najdete několik specialit jako například Táborský pirožek (uzený bok v debrecínském koření), salám Palcát, Pečená šunka, Klobása s medvědím česnekem. * Vyváží společnost na zahraniční trhy? Do této doby vyvážíme zboží pouze na Slovensko. * Komu jsou výrobky určeny? Výrobky jsou určeny pro vlastní prodejny, maloobchodní řetězce, nadnárodní společnosti, řeznictví a restaurace. Dodáváme zboží například do Jednoty, Flopu, Partnera, Normy a tak dále. * Kolik produktů firma denně vyprodukuje? Každý den vyrábíme 5 až 10 tun uzenářských výrobků a vyexpedujeme 20 tun masa. Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 06 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 06 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 06 Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 06 Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 06 Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 06 Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 06 ID| 997e2fcf-4d09-4a82-a7ce-5de071a1416c
ČRo - dvojka.cz Schopnost našeho přežití je přímo umírněná tomu, jak pravdivě vnímáme aktuální stav ČRo - dvojka.cz str. 0 / kupredudominulosti Martina Kociánová,Ladislav Henek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.11.2015
zpět Už nelze přeslechnout zprávy, kde a proč se na nás příroda zlobí. Nelze si také nevšimnout, že se poměrně dramaticky mění politická mapa světa. A tak si na Fakultě architektury pohráli s myšlenkou případného kolapsu civilizace a vytvořili projekt Architektura nedostatku. Je pohledem studentů na to, co by mohli začít dělat obyvatelé měst i vesnic a jak bychom měli změnit své chování, abychom jednoho dne nebyli fatálně zaskočeni.I dnes jsou hosty vedoucí tohoto projektu Ing. arch. Jan Mléčka a novinář David Daniel, který tuto práci zasadil do fabulovaného, smyšleného příběhu.Martina: Posledně jsme mluvili o novém uspořádání modelové obce Střílky. O tom, že vaše studie počítá s navýšením počtu obyvatel v jednotlivých obcích na 2000 s tím, že každý bude mít určeno jasné postavení v nové komunitě. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že se vaše studie blíží záměru prepperů, kteří své osady plánují pro případ katastrofy zdánlivě podobně. Řekněte, inspirovali vás v něčem, anebo je to jen zdání?Jan Mléčka: Já se přiznám, že vůči prepperům jsme se teda záměrně vymezili. Já si vzpomínám na film Den poté, který řešil, co se stane po jaderné katastrofě. A byl tam strašně silný moment, že ty lidi, kteří měli štěstí nebo spíš neštěstí, že to přežili a měli jakési zásoby, tak se stali cílem jednotlivých tlup a band. Ty měly svou existenci
založenou na tom, že v jakési militantní, poměrně velké skupině, objížděly lidi se zásobami a vykrádaly je. Preppeři by se stali lovnou zvěří a vyhledávaným artiklem. Ty zásoby, který jim měly umožnit přežít, by se nakonec staly jejich prokletím.Kolaps společnosti bude, říkají preppeři a budují soběstačné osadyPokud chceme přežít jako společnost, jako celek, tak musíme spolupracovatMartina: Oni s tím samozřejmě počítají, a proto jsou tak v utajení a proto, když jsem si tady s nimi povídala, tak jednu z hlavních věcí, kterou budují, je jakási jejich malá armáda. Prepperům je někdy vyčítáno údajné sobectví, že hledí jen na sebe a ne na ten celek. Jenže když se o řešení možných rizik nestarají politici, tak asi nic moc jiného nezbývá. A i vaše řešení spočívá v těch malých územních celcích, které by se začaly budovat. Jak se ti lidé budou sžívat?Jan Mléčka: Je to individuální. Máme zde příběh nerozlučného přátelství amerického a německého stíhače z druhé světové války. Německý stíhač projevil jakousi formu gentlemanství a stali se z nich nerozluční přátelé na život a na smrt. To sžívání trvalo třeba 10 minut.Na druhou stranu jsou zde lidé, kteří prostě mají skutečně na prvním místě individualismus a osobní prospěch je nadřazený společnému zájmu. Tam to postupné sžívání může trvat klidně desetiletí nebo dokonce generace.Proto právě klademe důraz na společnou zkušenost, ať je to v té stavbě nebo právě v rámci školství, výměnné pobyty na prázdniny, farmářské trhy, kde já mám svého zemědělce, od kterého si nakupuji. On se zase na mě může obrátit se svými potřebami, které řeší tam, takže ty vztahy jsou poměrně úzké a budovány jakoby od začátku.Jde o posílení určitých jevů, které jsou aktuálně přítomny ve společnosti. My nic nového nevymýšlíme. Pokud chceme přežít jako společnost, jako celek, tak musíme spolupracovat.Ne, že já se teď s několika kamarády rozhodnu, vybuduju si armádu, ale po tom, co vyhraju dvě tři bitky, tak se nakonec pohádáme mezi sebou a rozstřílíme se navzájem.Proto jsou ty komunity postaveny čistě soběstačné, ale je tam kladen i důraz na spolupráci, protože se samozřejmě dotýkají ostatních sídelních celků. Je tam velice úzká spolupráce i v rámci té informovanosti třeba vysílačkami. Nebo když selže i radiový signál, optickými signály, aby se dal rozpoznat postup nějaké hrozby nebo čehokoliv, takže spolu poměrně čile komunikují.Martina: Za tímto účelem některé prepperské osady trénují poštovní holuby.David Daniel: Mně přijde docela příznačná věc, že jednotlivé koncepty přežití té předpokládané katastrofy se liší v míře dotaženosti. Preppeři se to snaží dotáhnout do posledního detailu a mně právě připadne mnohem sympatičtější projekty, který mají spoustu otázek otevřených, protože tam je naděje, že se budou rozvíjet. Ty projekty, které jsou na základě současných informací dotažených k dokonalosti, jsou předem nesmyslné, protože vždycky do toho konečného výsledku vstoupí spousta neznámých.Prepper: Počítáme s tím, že první dvě zimy po apokalypse budeme zalezlí. Příroda a Darwin udělají práci za násMartina: Já bych asi ten největší rozdíl mezi prepperskými projekty a tím vaším viděla v tom, že preppeři se připravují na jakousi ránu, která by mohla přijít. Vy pracujete na tom, aby se ta společnost proměňovala postupně tak, že ji ta rána nezaskočí. Když tedy se připravujeme, připravujeme se pozvolna, evakuovali jsme se, jak bude fungovat zásobování, když nebude fungovat zásobování?Jan Mléčka: Já bych se vrátil do současného stavu, tedy do fáze příprav. Počítá se s tím, že v každém sídelním celku budou vytvořeny zásobovací sklady, které komunitě umožní v jakési koncentrované podobě existovat po dobu asi 90 dnů.Dál je tam i sklad zbraní nebo sklad léčiv, který asi modifikuje současný distribuční systém léčiv. Navrhli jsme to tak, že od výrobce to nejde přímo k dodavateli, ale přes ty sklady, ze kterých je to distribuováno koncovým prodejcům.Tím se zajistí, že v těch skladech jsou neustále čerstvá léčiva pro to, aby mohla být kdykoliv použitá. Obdobně je to i s těmi trvanlivými potravinami. Takže v tuto chvíli jsou to mezisklady, které v tom současným modelu mohou sloužit jako lokální distribuční centra. Nebo budou sehrávat výraznou roli právě v případě náhlého nedostatku nebo náhlé změny.Pokud nebudeme moct nic pěstovat, budeme muset jíst broukyMartina: Ale vy jste počítali ve vaší studii i s krizí, která zapříčiní akutní ztrátu možnosti klasického zemědělského procesu.Jan Mléčka: To je skutečně důležité zohlednit, protože ta zemědělská půda je nesmírně náchylná k jakémusi poškození nebo znečištění. To znamená, v případě třeba nějaké technologické havárie, může to být atomový výbuch nebo jakýkoliv jiný, který znemožní po nějakou dobu konvenčním pěstování, případně sucho nebo dokonce i třeba mrak prachu, který zlikviduje spolehlivě celou jednu úrodu.K tomu jsme přistoupili tak, že vlastně stávající sktrukturu obce uzavíráme, doplníme jednotlivé bloky hlavní ulicovky a záhumenku a mezi nimi je přípravná konstrukce na skleníky s pevnými jádry, které umožní pěstování bez potřeby světla nebo s omezeným způsobem vody.Došlo by třeba na houby a celkovou změnu jídelníčku v rámci bílkovin směrem ke hmyzu a k těmto vydatnějším stravám. To umožní po omezenou dobu, třeba jedné sezóny přežít celému uskupení tak, aby mezitím se na poli třeba dvakrát obrátila úroda, která tu půdu nějakým způsobem vyčistí a následně bude použita třeba k vytvoření energie. Následně už můžu zaset a počítat se sklizní.Martina: Asi se nedivíte, že mě zaujalo, že na hmyz kladete velký důraz. Myslíte si, že hmyz by v rámci vaší studie mohl určité problémy s nedostatkem potravin vyřešit?Jan
Mléčka: Určitě. Hmyz má jeden z největších podílů bílkovin. Co se týká prostorových nároků nebo nároků na prostředí, tak je má vlastně minimální. Zatímco naše vepřové, hovězí, krůtí nebo kuřecí maso potřebuje několik stupňů zdrojů, tak ten hmyz nepotřebuje skoro žádné. Zisk těch bílkovin je srovnatelný s tím naším tradičním jídelníčkem.Martina: Ve vašem deníku vysídlence se vysídlenci této hmyzí kuchyni nebránili?David Daniel: Nedomýšlel jsem ty věci až tak do detailu a nedomýšlel jsem je schválně. V ohlasech, kterých jsem měl potom od kamarádů a známých, kteří to četli, se objevily výtky, že tam spousta věcí chybí.Chybí tam věci, které jsem si opravdu netroufal domýšlet. Totiž třeba to, že komunita bude muset realizovat nejenom obranu, potraviny a základní fyzické potřeby, ale taky třeba náhradu umění.Po kolapsu civilizace zmizí některá slova, protože už nebudou potřebaPřestane fungovat jakékoliv médium, které bude zprostředkovávat - jak říkali marxisti nadstavbu. A budou si s tím muset sami poradit. Budou muzicírovat, budou možná pořádat básnické soutěže, na rozdíl od těch současných to bude autentické.Jan Mléčka: Neuvěřitelně půvabné na tom projektu je, že je otevřený a on nabízí celou řadu možných interpretací a dopovězení, domýšlení dílčích příběhů. Narazili jsme i na to, jakým způsobem se budou předávat informace v rámci vzdělávání.Důchodci nebo starší občané budou vyučovat děti, budou jim předávat zkušenost. Sice budou jakési tištěné zásoby knih, ale další už nebudou. Narazili jsme na ústní podání, ústní tradici. Přemýšleli jsme, jestli svět stvoří nové lidové písně, které budou obsahovat základy vědomostí a budou se vlastně předávat ústní tradicí v rámci generací.Martina: Mě zaujalo to, že jste domýšleli třeba i takovou věc, že vlastně zmizí některá slova, protože jich nebude potřeba. Že se zásadně promění jazyk v případě, že by se takovýmto dramatickým způsobem proměnil náš život.David Daniel: Vystudoval jsem český jazyk, takže otázka vývoje jazyka je velice vzrušující. Představa, jak by se mohl vyvíjet, je zajímavá, ale je to stejně neodhadnutelné, jako jsou neodhadnutelné vztahy, které mohou nastat.Nedostatek informací jsme museli nahrazovat poučením z minulostiMartina: Sehrály informace o skutečných událostech při tvorbě projektu nějakou zásadní roli, ať už o přírodních katastrofách, o válečných konfliktech, o současných potížích?Jan Mléčka: Sehrály úplně zásadní roli, protože krizové plány jednotlivých ministerstev jsou z pochopitelných důvodů utajené, takže dostat se k nim je téměř nemožné.Ten nedostatek informací jsme museli nahrazovat poučením se z minulosti. Jak třeba z různých válečných konfliktů během druhé světové války nebo v současnosti, kde je většina konfliktů vedena právě o města a ta vlastní krajina je pro ně nezajímavá.Krajina snese strašně moc. Ale jednoho dne si řekne dost a tady se teď nacházímeMartina: Když se znovu tedy vrátím k potravinám a k zemědělství, tak vy v práci píšete: „Intenzivní zemědělství a nezdravé zásahy do krajiny svědčí o naprostém neporozumění životadárným procesům a cyklům, které nás drží při životě.“ Předpokládáte, že třeba toto nás na pokraj kolapsu může přivést anebo nám to jen v uvozovkách velmi zkomplikuje fungování po případném kolapsu, ať už je z jakéhokoliv důvodu?Jan Mléčka: Krajina a zemědělství je úžasné v tom, že je vlastně podobné architektuře. Architektura má velkou setrvačnost. To znamená od toho, než děcka na fakultě něco vymyslí, než to zrealizují, tak svůj první dům postaví třeba za 10 let nebo za 15. A podobně je to i s krajinou. Ta setrvačnost je tam ještě daleko větší.To znamená, že my se k ní nějakým způsobem chováme, ale ona se nutně nemusí projevovat. Ten náš zásah se projeví třeba za 10, za 15, za 20 let. Ta katastrofální sucha jsou důsledky nějakého konání třeba před 30 nebo 40 lety.Takže je potřeba počítat s dlouhodobými tendencemi a vývojem krajiny a přistupovat k ní s maximální úctou. Je úžasné, že máme zemědělskou krajinu, která je obhospodařovaná několik stovek let.Krajina snese strašně moc, ale pak se dostane do toho bodu, že už si řekne dost a mám pocit, že současný stav odpovídá tomu, jak jsme se k ní chovali v uplynulých třeba 40 letech.To znamená, že se na ní vystřídaly generace a generace zemědělců. Ti měli perfektním způsobem zmapované, jakým způsobem se chová a co je možné a co není možné. V současnosti se stává, že jsme spoustu těch informací hodili za hlavu a bereme ji jako kalkulačku. To znamená, když já něco někam vysadím, tak z toho mám takový výnos, když tam nasypu tolik a tolik hnojiv při takovém a takovém počasí.To je stejné jak kuřata v kleci. Jsou nakalkulovaná, aby v čase dosáhla konkrétní hmotnosti.Zemědělská půda u nás je jen držákem na rostliny. Aby byla úroda, musíme chemicky hnojit, tvrdí odborníciZasadíme strom a jiný bude sklízetMartina: Vy říkáte, už jí stovky let obhospodařujeme naší půdu. Ve studii se zmiňujete, že ve východním Slovensku změřili, že jedlobukový les zachytí za 24 hodin až 80 mm srážek, zatímco naše uměle vysazované monokultury smrkové zachytí troj- až desetinásobek méně. Ale má to řešení? Má to teď v tuto chvíli řešení?Jan Mléčka: Určitě. Na úrovni ministerstva zemědělství jsou plánovaná opatření pro to, jakým způsobem zadržet vodu v krajině. A skutečně tady se mluví o opatření, která přijdou z roku na rok, ale skutečně je potřeba plánovat s tím dvacetiletým, třicetiletým, čtyřicetiletým horizontem. Takže domnívám se, že to řešení je poměrně snadné a postupná změna to umožní realizovat bezbolestně.Martina: Jak si tedy s tímto problémem, že tady máme smrkové monokulturní lesy, nad
to zasažené často kůrovcem a podobně, jak si s tím může z hlediska zemědělství, ale také z hlediska zadržování vody v krajině poradit vaše architektonická studie?Jan Mléčka: Máme nesmírnou výhodu, že ty smrkové monokultury byly vysázeny poměrně v krátkém časovém úseku a dneska se ocitají na konci své životnosti. To znamená, že v případě vichřic nebo orkánu dochází k jejich masivnímu poškozování a následné těžbě a máme spoustu hektarů volného lesa, kde je možné začít znovu v těch intencích, které naznačujete.Martina: No, ale to nějakou dobu trvá a …Jan Mléčka: Určitě. Zasadíme strom a jiný bude sklízet.Martina: Jakým způsobem počítáte, že by se lidé mohli starat o své zdraví v dvoutisícových osadách, když jsme zvyklí na velice noblesní zdravotní péči?Jan Mléčka: Bohužel se blížíme k nepříjemné otázce rozlišit standart zdravotní péče. Asi těžko si dokážeme představit ve dvoutisícové obci nějakou náročnou léčbu nádorových onemocnění nebo nějaké plastické operace.Každý sídelní celek má nemocnici, jakýsi základ včetně operačních sálů, který je schopen poskytovat základní spektrum zdravotnických výkonů a kapacita nemocnice je právě možná díky masivní unifikaci a tomu jednotnému použitému modelu několikanásobně navýšit v případě nějakého masivnějšího zranění nebo katastrofy.Výkony jsou tam poskytovány ve standardní škále, která odpovídá třeba výkonům před dvaceti lety, ale samozřejmě tu špičkovou péči nelze očekávat.Každý celek je schopen vyrobit si potřebné množství energie Martina: Určitě ne špičkovou péči, otázka je, jakou péči třeba bez elektrické energie bychom vůbec mohli očekávat, a to by mě zajímalo. Počítá vaše studie s tím, že elektřina třeba nebude vůbec nebo počítá s tím, že si ji ty celky budou umět aspoň nějakým způsobem vyrobit?Jan Mléčka: Každý ten celek je schopen vyrobit si potřebné množství energie právě pro provoz nemocnice i v rámci obrany. Tedy energii například do vysílaček a ostatních záležitostí v rámci komunikace. Každý ten celek je, co se týče elektřiny, soběstačný.Martina: Vy jste velice kladli důraz na to, že budou muset začít ty malé územní celky fungovat jako samostatné jednotky. Že dojde k razantní decentralizaci vlády a ve studii píšete, že „vláda a státní správa je redukována na minimum, jak personálně, tak materielně. Velká většina moci je decentralizována na místní samosprávy“. A já jsem si tak říkala, už jste jim to řekli? Umíte si představit tady toto pozvolné, klidné roztříštění, decentralizování státní moci?Jan Mléčka: Úžasné na člověku je, že je nesmírným způsobem adaptabilní, že dokáže přežít v naprosto rozdílných podmínkách. Fascinují mě životy stoletých lidí, kteří se narodili v monarchii a odchází v době mobilních telefonů. Několikrát v životě musei prodělat politickou změnu i změnu životního standartu.Já se domnívám, že člověk si zvykne velice rychle. Dokonce natolik rychle, že i u věcí, které jsme před rokem předpokládali jako naprosto nereálné, tak je bereme jako naprosto samozřejmé.David Daniel: Já si přechod od centrálně řízeného státu k těmto malým celkům představit neumím. To, že se lidé vzdají špičkové lékařské péče, považuju za nejproblematičtější, protože by je bolelo nejvíc.Bolelo myslím tím, že by to opravdu vyvolalo velké problémy a díky tomu, co říká tady kolega, že je člověk tak adaptabilní, tak by to nakonec lidstvo přežilo, ale ten přechod by byl velice bolavý.Martina: Když vezmeme vaší studii se vším, co nabízí, jaká řešení, ale zároveň jaké věci třeba nedopovídá z logiky věci, kdyby si ji vzal třeba starosta nějaké obce a alespoň některé velice zásadní oblasti začal aplikovat na život svých spoluobčanů a postupoval podle té studie, jak dlouho si myslíte, že by trvalo, než by ten územní celek mohl nabýt nějaké aspoň relativní soběstačnosti?Jan Mléčka: Já si myslím, že do nejbližších voleb, protože pak už by ho nikdo nikdy nezvolil.Podpora musí být na státní úrovni, protože spolupráce a sousedství těch jednotlivých celků je nesmírně důležité. To nemůže být Noemova archa, která je uprostřed pouště a která poskytuje možnost přežít. Automaticky by se stala právě centrem těch útoků.Tam je skutečně potřeba počítat s tím, že to je změna postupná, založená na pozitivní motivaci, nikoliv musíš, ale chceš. Vedla by k postupné proměně krajiny, která by dokázala řešit řadu aspektů, se kterými se dneska aktuálně potýkáme. Jako třeba s migrací a suchem.Sucho bude, varují odborníci. Otázkou však zůstává, jestli umíme zareagovatMartina: Ale znamená to, že by se musela proměnit celá země.Jan Mléčka: Tak podobně jako jakýmkoliv úředním výnosem ministerským si změníte zemi. Jakýkoliv zákon mění zemi a na celé úrovni. Jakákoliv trvající vyhláška mění zemi daleko možná víc než to, že bude stanoven rozměr jednotlivých polí nebo poměr zalesněnosti v určitých oblastech.Schopnost našeho přežití je přímo umírněná tomu, jak pravdivě jsme schopni vnímat svůj aktuální stavMartina: Já se ještě zeptám tak lapidárně. Byla to svým způsobem jenom hra, anebo byste doporučovali brát ji trochu vážně?Jan Mléčka: Já teda odpovím protiotázkou, i když se to nemá, a zeptám se, je dětská hra pouhou hrou nebo je to příprava na budoucí povolání? Nebo když si děti hrají na vojáky, tak si ověřují nějaké principy a nějaké základní vazby, které potom dále uplatní ve svém životě.Je vojenské cvičení hra, anebo je to příprava na nějaký reálný konflikt nebo reálné bezpečí? Tam už se to posunuje ten význam. A podobně je to i v tomto projektu. Pokud definujeme hru tím, co nás vlastně baví, tak je to hra. Nás to všechny nesmírně bavilo a baví nás i si o tom povídat.A zároveň jsme přesvědčení, že minimálně nějaké střípky toho dopadu do reality to bude mít.Martina: Aby se společnost změnila,
musí to být na jednu stranu dobrovolně, ale na druhou tím prvním krokem bude muset být jistá direktiva, to znamená, bude to muset vycházet ze změn zákonů, z ustanovení vlády a podobně. Ale v tom okamžiku by někdo ze zodpovědných lidí musel přiznat, že se něco takového může stát. Že nejsme na některé změny vůbec připraveni. Nemyslíte si, že právě kvůli tomu, je každá takováto studie dopředu odsouzená k pobytu v posledním šuplíku?Jan Mléčka: Schopnost našeho přežití je přímo umírněná tomu, jakým způsobem jsme schopni vnímat svůj aktuální stav pravdivě.Pokud jsme ochotni připustit reálnou situaci, ve které se nacházíme, máme všichni 100% šanci pro to, abychom tou změnou prošli bez poznamenání.Pokud si budeme nalhávat, že je všechno v pořádku, že jsme mladí, krásní, silní, že dokážeme spoustu věcí, aniž bychom se museli zvednout z pohovky od televize, tak samozřejmě ten konec může být poměrně rychlý.Taky se domnívám, že je povinností každého zodpovědného politika, aby nepracoval s jednotlivými dílčími emocemi nebo nezískával laciné politické body v tom, že bude systematicky obelhávat vlastní národ, ale aby ho dokázal připravit nebo mu pomoci tou změnou projít.Záznamy pořadu najdete v iRadiu. Projekt Architektura nedostatku předpokládá přežití společnosti jako celku, nikoli jen elitSucho bude, varují odborníci. Otázkou však zůstává, jestli umíme zareagovatO hrozbách spojených se změnou klimatu víme. Mluvme o nich, uklidní nás to
URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1557479
ČRo - strednicechy.cz Pečený jelení hřbet s kaštanovým pyré uchvátil i houslistu Jaroslava Svěceného ČRo - strednicechy.cz str. 0 / recepty_pochoutky Patrik Rozehnal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
22.11.2015
zpět Překrásné francouzské restauraci Art Nouveau v pražském Obecním domě šéfuje Jan Horký, kuchař, který se často účastní také světových soutěží. Nadě Konvalinkové a Patriku Rozehnalovi poradil, jak připravit pečený jelení hřbet s kaštanovým pyré. Nechte se zlákat stejně jako houslista Jaroslav Svěcený, který na vše dohlížel. Poslechněte si celý příspěvekPečený jelení hřbethřbet z jelena (pro přípravu je lepší z mladšího jelena)sůlpepřtymiánrozmarýnPostup:Hřbet očistíme. Zbavíme blan a šlach. Kosti můžeme použít na přípravu demi glace. Maso lehce osolíme a opepříme. Přidáme tymián a rozmarýn. Nevtíráme!Takto připravené maso zabalíme do potravinářské fólie a pečeme při maximálně 60 stupních přibližně dvě hodiny. Maso se nám nestáhne a uvnitř zůstane růžové a šťavnaté. Ze stran zešedne, ale toho se nemusíte bát.Před podáváním každou porci masa zprudka opečeme na pánvičce s trochou másla a oleje. Maso tak získá výraznější vůni.Kaštanové pyré400 g kaštanůasi kelímek 30% smetany50 gr máslacukr dle chutiJehněčí kotletky se špenátem a bramborem ochutnala herečka Jitka SmutnáPostup:Jedlé kaštany oloupeme a nakrájíme na menší kousky.V kastrolu si připravíme z cukru karamel. Ve chvíli, kdy má karamel zlatohnědou barvu, přidáme nakrájené kaštany. Karamel udělá na kaštanech křupavou kůrčičku.Postupně přiléváme po malých dávkách smetanu, která se nám za stálého míchání bude vyvařovat. Díky tomu se kaštany rozvaří a krém začne houstnout. Smetana bude díky tomu také mnohem výraznější. Příprava trvá přibližně pět až deset minut.Na závěr ještě stolním mixerem rozmixujeme zbytky kaštanů s trochou másla. Kaštany mohou zapříčinit, že nám krém zhoustne. Při mixování proto můžeme přilít opět smetanu, případně přidat i máslo.Polovinu pyré použijeme jako přílohu a z druhé poloviny si vytvoříme krokety.Kaštanové kroketykaštanové pyréstrouhankaolejPostupPyré si necháme vychladnout a následně z něj tvarujeme kuličky (krokety). Nemusíme nic přidávat, protože díky kaštanům získá pyré tuhou konzistenci.Připravené krokety obalíme ve strouhance a osmažíme na pánvičce.Omáčka k masu3 lžíce povidelzvěřinový demi glaceoříšek máslaPostupZvěřinový demi glace si můžeme připravit doma nebo jej koupit jako polotovar. Přidáme povidla, trochu másla a získáme tak omáčku.Zvěřinový demi glace800 g kostí ze zvěřiny2 l vody4 ks kuličky černého pepře2 ks kuličky nového koření1 ks cibule1 ks petržele1/4 ks menšího celerukousek libečku nebo celerové natěsójová omáčka nebo kostka
bujónučerstvá pažitkasůlPostup:Kosti rozsekáme na menší kousky, dobře je omyjeme, abychom opláchli drobné úlomky, pak je spaříme vařící vodou, opláchneme a zalijeme studenou vodou.Přidáme oloupanou a na půlky překrojenou cibuli, koření, natrhaný libeček nebo celerovou nať, osolíme, přivedeme k varu a vaříme pod pokličkou asi 2 hodiny.Přidáme očištěnou zeleninu a vaříme ještě dalších 20 minut.Uvařený vývar přelijeme přes cedník a poté ještě přes čisté plátno, získáme tak čistý vývar, který po vychlazení začne želírovat.Sebereme čistý tuk, přilijeme víno. Vývar zvolna redukujeme (vaříme, voda se dále odpařuje) na polovinu, až získá hustotu řidšího medu.TIP - V lednici vydrží až 6 dnů, dá se i zamrazit po porcích, tedy nejlépe v kostkovači ledu.Při servírování začneme samotnými povidly, přidáme kaštanové pyré a poté nakrájené maso s trochou omáčky. Na závěr dáme krokety a vše dozdobíme čerstvými bylinkami.Jan HorkýNarodil se v Českých Budějovicích a už jako malý kluk rád pomáhal v kuchyni své babičce. Je kapitánem Národního týmu kuchařů a cukrářů České republiky a získal mnoho gastronomických ocenění z domova i ze zahraničí. V únoru 2015 se svým týmem získal na nejprestižnější kulinářské soutěži Bocuse d'Or cenu za nejlepší vepřový chod a v konečném pořadí obsadil 4. místo. Jan Horký je šéfkuchařem Francouzské restaurace Art Nouveau v Praze v Obecním domě.Opomíjený hovězí karabáček s celerovým pyré ochutnal i zpěvák Josef FousekJan Kratochvíl servíroval telecí líčka na víně s bramborovo-celerovou kaší a špenátemMartin Slezák připravil marinované vepřové žebro s nastavovanou kaší, ochutnávala Tena ElefteriaduVaříme s rozhlasem
URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1556605
ČRo Radiožurnál V medu od Včelpa objevila inspekce zakázaná antibiotika 19.11.2015
ČRo Radiožurnál str. 7 18:00 Zprávy
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět moderátor -------------------V českém medu společnosti Včelpo našli inspektoři přísně zakázaná antibiotika. Podle Státní veterinární správy by ale malé množství nalezených léčiv nemělo mít škodlivý vliv na zdravý člověka. Společnosti teď hrozí až padesátimilionová pokuta. Barbora KLADIVOVÁ, redaktorka -------------------Závadná balení už jsou stažena z obchodů. Nalezená antibiotika se ve všech zemích Evropské unie nesmějí používat u zvířat, která půjdou pro lidskou spotřebu. Společnost Včelpo pravděpodobně míchala český med se zahraničním, především z Číny nebo Ukrajiny. Na firmu, která patří Českému svazu včelařů, se teď zaměřují kontrolní orgány. Říká ministr zemědělství za KDU-ČSL Marian Jurečka. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------V tomto případě Včelpo porušily to označení, kde uvedly zákazníka v omyl a deklarovaly to jako český med, tak je to zase další problém, který bude ve správním řízení s tímto subjektem řešen. Barbora KLADIVOVÁ, redaktorka -------------------Společnost Včelpo navíc přijde o označení Klasa a Regionální potravina na svých výrobcích. Firmu jsme se snažili kontaktovat. Telefon ale nikdo nezvedá. Barbora Kladivová, Radiožurnál.
ČT 2
TTIP - Evropa versus USA 22.11.2015
ČT 2 str. 2 10:30 Nedej se
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět redaktor -------------------TTIP - největší obchodní smlouva tohoto století, se připravuje už několik let. Dlouho utajovaná dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy by měla pokrývat téměř polovinu světového hrubého domácího produktu. Měla být podepsána letos, ale jednání se protahuje. Evropané zpozorněli. Obávají se totiž, že dohoda bezprostředně ovlivní jejich život. Otázkám transatlantického obchodního partnerství jsme se věnovali v našem pořadu před rokem. Od té doby podepsaly víc jak 3 miliony obyvatel Evropské unie petici "Stop TTIPu". Jsou jejich obavy oprávněné? Erik BEST, politolog, vydavatel The Fleet Sheet, Praha -------------------Mně se zdá, že je teď období, posledních 10, 20 let, kde velké korporace získávají čím dál větší pravomoce, čím dál větší síly. Pravidla jsou víceméně stanovená pro velké korporace a často argumentuje, se argumentuje tím, že to pomůže všem, ale nakonec to samozřejmě pomáhá těm, kteří mají nejlepší právníky, mají největší možnosti, největší podíl na trhu a myslím si, že ta smlouva do toho zapadá. redaktor -------------------Pro českou vládu je uzavření dohody TTIP prioritou. Vyjednáváním za českou stranu bylo pověřeno ministerstvo průmyslu a obchodu. Ing. Vladimír BÄRTL, náměstek ministra průmyslu a obchodu -------------------Jedná se tady o odstranění většiny tarifů, odstranění bariér obchodních, byrokratických překážek, odstranění té skutečnosti, že firmy si musejí certifikáty platit dvakrát, jednou v Evropě, podruhé ve Spojených státech. Musí znova procházet testy a audity a také nemají přístup na trh veřejných zakázek. To jsou všechno oblasti, které jsou pro nás důležité a které my jako Česká republika sdílíme spolu s Evropskou unií, naše ofenzivní zájmy. redaktor -------------------Achillovou patou této dohody je část o ochraně investic, která navrhuje řešení sporu mezi investorem a státem. Podle ní by investor mohl žalovat vlády za jakýkoli čin, který omezí jeho budoucí zisky. Erik BEST, politolog, vydavatel The Fleet Sheet, Praha -------------------Dokonce tu smlouvu kritizovala i dříve paní Clintonová, tu samotnou TTIP, protože řekla, že nechce, aby, aby korporace měly možnost žalovat státy v arbitrážním řízení a pak, i když nikdy neví přesně, co je tam napsáno, tak to samozřejmě znamená, že nyní mají pochyby o tom, co vlastně chtějí nám vnucovat vlády a velké korporace. redaktor -------------------Se zahraničními investory, především s těžaři zlata, má Česká republika své zkušenosti. V 90. letech Klausova vláda umožnila kanadské společnosti průzkum ložisek zlata v Kašperských horách. Když poté ministerstvo životního prostředí nevydalo souhlas s těžbu, firma požadovala více než 700 milionů korun za ušlý zisk. Naštěstí film nebyl řešen formou arbitráže, ale českým soudem. Ústavní soud nakonec požadavky zlatokopů definitivně zamítl. doc. Ing. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, Ph.D., ekonomka -------------------Arbitráže jsou samozřejmě velmi kontroverzním tématem už jenom proto, že s nimi máme velké zkušenosti celosvětové, to znamená, že těch varujících známek je víc než dost. Z toho důvodu byl v
rámci Evropského parlamentu navržen určitý kompromis, který by měl ustanovovat trvalé tribunály, které by měly zkrátka a dobře vypořádávat ta arbitrážní řízení. Nicméně většina organizací toho o občanského sektoru s tím není spokojena, protože říká, že to je vlastně jenom minimální posun, že nebude ad hoc tribunál, ale nějaké stálé těleso, ale pořád to je něco, co jde mimo právní systém. Ing. Vladimír BÄRTL, náměstek ministra průmyslu a obchodu -------------------Ta debata kolem investiční doložky, je velice živá, ale myslíme si, že přináší své plody. My se vlastně opravdu snažíme najít takový systém, který by co nejvíce omezil možnost zneužívání toho mechanismu a je pravda, že skutečně v září Evropská komise přišla s revidovaným návrhem té investiční kapitoly, který také obsahuje nové prvky v tom mechanismu řešení sporu investor/stát. Je to zejména vytvoření instituce typu investiční soud, který by byl obsazen profesionálními soudci. Zároveň také je tam obsažen princip odvolání. doc. JUDr. Pavel Svoboda, europoslanec, předseda Právního výboru EP -------------------Teď jsou ta pravidla připravena tak, že pro smluvní strany, tedy Českou republiku například a nějakého konkrétního investora, existují dvě cesty. Buďto se rozhodnou, že půjdou soudní cestou, tedy věc se bude soudit před českým soudem, anebo že půjdou cestu arbitráže. Na tom se prostě dohodnou buď na začátku, nebo prostě v momentě, kdy vznikne nějaký spor a rozhodnou se prostě podle toho, co se komu bude zdát, nebo na čem budou schopni se dohodnout, tak tou cestou se půjde. redaktor -------------------Podle některých ekonomů je současný návrh TTIPu zastaralý a neřeší současnou digitalizaci ekonomiky a s ní spojené právní otázky. Nereaguje také na deglobalizaci světové ekonomiky a snižování objemu celosvětového obchodu. MUDr. Miroslav ŠUTA, Centrum pro životní prostředí a zdraví -------------------Nejzávažnější problémy, co se asi dotýká každodenního života lidí, jsou otázky kvality potravin a jejich bezpečnosti. Tady Evropská unie a Spojené státy jsou někde úplně jinde. Ve Spojených státech jsou povoleny pesticidy, které u nás povoleny nejsou, dalším problémem je, že ve Spojených státech zhruba pětina krav dostává růstové hormony, které jsou prakticky v celém světě, včetně Evropské unie, zakázány, další problém se týká regulace jiných chemických látek, které se nemusí dostávat jenom do potravin, ale třeba také do kosmetiky nebo v každodenním životě, protože americká regulace je 40 let stará. Čili z mého pohledu je největší problém z hlediska bezpečnosti potravin a ochrany před nebezpečnými chemikáliemi. Erik BEST, politolog, vydavatel The Fleet Sheet, Praha -------------------Proč jsou potraviny levnější v Americe? Částečně kvůli tomu, že jsou dotované různým způsobem, než v Čechách, je to taky ale částečně kvůli tomu, že společnosti získaly patenty na určité rostliny, Monsanto a další firmy a mají díky tomu podstatně větší úspory z rozsahu, to znamená, že mají obrovské farmy, mají obrovské organizace a jsou, jsou schopny tlačit ceny dolů, ale nakonec pro spotřebitele ten, ten benefit ani nemusí být úplně jasný, protože jednoduchý fakt, že je něco levnější, nemusí znamenat, že je zdravější a nakonec pro nás lepší. Ing. Vladimír BÄRTL, náměstek ministra průmyslu a obchodu -------------------Možná není dobré se na to dívat jako s těmi obavami pro naše zemědělce a naše spotřebitele, protože naopak tím, že se nám otevře trh Spojených států, tak pro naše zemědělce to umožní právě daleko širší možnosti uplatnění kvalitního českého piva, českých vín, müsli a podobně. Takže i z tohoto ohledu to spíš pro naše zemědělce znamená příležitost. Ing. Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, členka Výboru pro životní prostředí EP -------------------To, co my jsme dneska schopni srovnat, tak je například smlouva NAFTA, to znamená, smlouva mezi
Spojenými státy, Mexikem, tak je vlastně o volném obchodu a tam bohužel došlo k tomu, a to je dneska relevantně prokázané, že minimálně v Mexiku s přišlo o stovky tisíc pracovních míst, protože tím, že otevřeme ten americký trh, který samozřejmě, protože neplní přísné podmínky Evropské unie, tak je levnější, takže dojdeme k tomu, že zejména v zemědělství budou lidé ohroženi. redaktor -------------------Podle našich informací se ministerstvo zemědělství negativního dopadu na naše farmáře neobává, naopak předpokládá, že by širší trh měl zvýšit konkurenceschopnost českých podniků. MUDr. Miroslav ŠUTA, Centrum pro životní prostředí a zdraví -------------------Další balík problémů týkající se potravin, se týká geneticky modifikovaných organizmů. Americké zemědělství je na GMO velice závislé, nejvíce na těch GM plodinách, které jsou odolné vůči pesticidům, z nichž nejznámější je glyfosád. Ten byl sice ve Spojených státech předčasem prohlášen za podezřelý karcinogen, ale tam průmysl si vylobboval, vlastně přehodnocení na bezpečnou látku. V letošním roce Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ohodnotila glyfosád jako karcinogen skupiny 2A, další látka, kterou ta mezinárodní agentura čerstvě klasifikovala jako pravděpodobný karcinogen, je pesticid, který se jmenuje 24-D a nejslavnější je jako součást postřiků Agent Orange během "vietnamské války". Naopak americké úřady nejenom, že tenhle pesticid schválily, ale ještě teď nově schválily geneticky modifikované plodiny, které odolávají vůči tomuhle pesticidu, takže se dá očekávat jeho zvýšená spotřeba. Mgr. Vojtěch KOTECKÝ, analytik Glopolis - nezávislé analytické centrum -------------------Amerika je v ekologické legislativě ve spotřebitelských pravidlech, v pracovních právech a v dalších oblastech legislativy pomalejší než Evropa, ale ono to možná sahá ještě dál. To není jenom o rychlosti legislativy, ale o přístupu například k potravinám. Docela dobrý příklad je způsob výroby masa. V Evropě se dodržují daleko přísnější pravidla. Americké velkochovy se daleko drastičtěji chovají ke zvířatům, k jejich způsobu života. Evropa klade daleko větší důraz na hygienu, ochranu spotřebitelů, ale taky péči o krajiny. redaktor -------------------Evropa je v ochraně krajiny mnohem dál. V roce 2000 byla z podnětu Rady Evropy ve Florencii podepsána Úmluva o krajině. Do roku 2015 ji podepsalo 40 členských států Rady Evropy. RNDr. Jindřich PETRLÍK, vedoucí programu Toxické látky Arnika -------------------No, já si myslím, že by byl problém vlastně v odlišném nastavení přístupu k hodnocení chemických látek třeba v souvislosti teďka s diskutovanou legislativou, co se týče látek poškozujících hormonální systém člověka, tak tam byl na stole návrh, kde by se nenastavovaly žádné bezpečnostní prahy. Zatímco ve Spojených státech je přístup takový, že se ty látky posuzují rizikovou analýzou, která vždycky nastaví nějaký práh, pod kterým je to podle té analýzy bezpečné, zatímco v Evropské unii by se v tomhle tom případě používal princip předběžné opatrnosti a ty látky by se posuzovaly jako nebezpečné v jakékoli koncentraci. redaktor -------------------To znamená, věříte tady v tu harmonizaci forem mezi státy a Unií? RNDr. Jindřich PETRLÍK, vedoucí programu Toxické látky Arnika -------------------Já se obávám, že podpisem tý smlouvy může dojít k tomu, že legislativa Evropský unie bude oslabená a může to do budoucna zablokovat přijetí norem, který jsou zásadní pro regulaci chemickejch látek v Evropský unii, takže to beru spíš jako v podstatě nástroj nadnárodních společností a chemickýho průmyslu proti zpřísňování norem v Evropský unii. MUDr. Miroslav ŠUTA, Centrum pro životní prostředí a zdraví
-------------------Já si nemyslím, že to je diskuse o tom, že je zlá Amerika a hodná Evropa. Mimo jiné ty měkké limity v Americe třeba pro pesticid, který se jmenuje atrazin a je v Evropě zakázán, si zlobbovala evropská chemička, která nedokázala zlobbovat evropské politiky. Například zase, co se týče ovzduší, tak limit v Evropské unii je dvakrát měkčí, než je limit ve Spojených státech a místa s nejhorším, s nejvíce znečištěným ovzduším ve Spojených státech jsou na tom mnohem lépe, než je průměr znečištění třeba v České republice. redaktor -------------------V souvislosti s tvrdými americkými normami čistoty ovzduší a emisí z motoru aut vznikla nedávná aféra "Dieselgate". První, kdo zjistil, že se do řídících jednotek motorů Volkswagenu vkládá podvodný software, byla americká EPA, Agentura pro ochranu životního prostředí. doc. JUDr. Pavel Svoboda, europoslanec, předseda Právního výboru EP -------------------Tak okolo TTIPu běží velká propaganda, která ne vždy je založena na racionálních argumentech a myslím si, že Evropané by měli vynaložit větší úsilí při získávání objektivních informací. Takové ty mýty, jakože ta dohoda je zcela tajná a nikdo o ní nic neví, tak to je samozřejmě jenom mýtus. Když si vyklikáte stránky Evropské komise, tak tam se dočtete tolik informací a vlastně i dokumenty z jednání. Ty části, které byly sjednány, jsou jaksi k dispozici, takže informací je vlastně až příliš, teda bych řekl. redaktor -------------------Podle našich informací ale některé části té smlouvy jsou skutečně tajné a nejsou zveřejněny. doc. JUDr. Pavel Svoboda, europoslanec, předseda Právního výboru EP -------------------Pokud jsou tajné, tak o nich nevím ani já, takže o tom vám nemohu dát bližší informace. Ing. Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, členka Výboru pro životní prostředí EP -------------------U nás v Evropském parlamentu funguje takový ten takzvaně kancelář, nebo já nevím, jak to nazvat, prostor, kde máme šanci nahlédnout do těch dokumentů, o kterých je vyjednáváno. Určitě to pro nás je jakýmsi argumentačním potenciálem, bohužel nicméně dochází k tomu, že nejsme schopni dneska vůbec informovat o této věci další lidi, protože vlastně my si to sice můžeme přečíst, ale nesmíme si z toho pořizovat žádný audiovizuální záznam, žádnou kopii a hlavně o řadě těch věcí vůbec nemůžeme informovat, protože jsou v různých režimech. Takže já bych si moc přála, abychom u této takto důležité smlouvy ty občany opravdu byli schopni informovat a byli schopni jim říct, o čem ta smlouva je a co v ní je. Ing. Vladimír BÄRTL, náměstek ministra průmyslu a obchodu -------------------Je to věc, kterou diskutujeme s Evropskou komisí. Na jednu stranu vnímáme ten motiv, který má Evropská komise, protože docházelo opakovaně k únikům předčasně těch informací, které ohrožovaly potom ten postup toho vyjednávání, na druhou stranu, chceme-li transparentnost a pokud je to takovým leitmotivem, kterým nová Evropská komise se zaštiťuje, tak je to věc, která není ideální a my na to upozorňujeme. redaktor -------------------Bohužel dneska ty materiály, které vyžadujou ty nevládky, vypadají, vypadají asi takto, to znamená, to je vlastně úvodní hlavička, zadání, a potom jsou začerněné. Ing. Vladimír BÄRTL, náměstek ministra průmyslu a obchodu -------------------Je to o tom, o čem jsme hovořili, no, je tam, jdou proti sobě dva motivy. Jeden je: udržme kvalitní vyjednávání, úroveň vyjednávání, tempo toho vyjednávání a samozřejmě, pokud budeme informace
volně distribuovat, tak mohou samozřejmě ohrozit každé další vyjednávací kolo. V tom si vyrážíme trumfy z ruky. redaktor -------------------Během posledního roku se pod tlakem evropské veřejnosti změnil obsah smlouvy v řadě bodů. Zdá se, že se jednání protáhnou a je pravděpodobné, že se Obamově administrativě už nepodaří smlouvu podepsat. Na "starém kontinentu" by ji měly ratifikovat i národní parlamenty všech členských zemí Evropské unie. MUDr. Miroslav ŠUTA, Centrum pro životní prostředí a zdraví -------------------Já si myslím, že smlouva by měla odstranit cla a sjednotit pravidla, mi přijde rozumné. Problém je v tom, že o tom jednají politici a vyjednávají s velkými korporacemi. Politici jsou pod obrovským tlakem těchhle korporací, nevládní organizace nemají přístup na tahle jednání a my jsme si to vyzkoušeli před 10 lety, když se připravovala směrnice o chemických látkách REACH. Tehdy americký chemický průmysl vynakládal desítky milionů dolarů na to, aby zastavil vlastně přijetí téhle regulace. Nepodařilo se mu to. Ve Spojených státech od té doby už se 10 let snaží vlastně změnit jejich regulaci chemikálií a vždycky to tam ty velké korporace mají sílu zastavit. Takže tam platí zákony z poloviny 70. let a my se obáváme, že tohle vyjednávání je ve větším jako vyjednávání o REACHy, jenomže o REACHy se korporace v Evropě, se jim nepodařilo prolobbovat úplně své zájmy, protože to byl transparentní proces, kterého se účastnila celá občanská společnost, ekologické, spotřebitelské, lékařské nevládní organizace. Tady se peče něco, do čeho my nevidíme a co nastaví pravidla na dlouhá léta a nejenom i potravinách, o chemických látkách, ale pro celou společnost a v tom vidím jako Pandořinu skříňku, kterou může ta smlouva otevřít.
ČT 24 Nejlepší živnostník ve Zlínském kraji 23.11.2015
ČT 24 str. 14 21:05 Ekonomika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Nejlepším živnostníkem ve Zlínském kraji je letos řezník Milan Žabčík z Kateřinic na Vsetínsku. Své vyhlášené lahůdky ale vyrábí v desítky kilometrů vzdálených Trojanovicích. Samostatně podnikat začal teprve před 4 lety a brzy se přesvědčil, že mnozí zákazníci dávají před nízkou cenou přednost vysoké kvalitě. redaktor -------------------Nekorunovaný král valašských klobás - Milan Žabčík. Zastihli jsme ho přímo v jeho království. A nebylo to vůbec těžké. Je tady častěji než doma. Milan ŽABČÍK, řezník -------------------Všecky výrobky, které tady vyrábíme, tak si u toho jsem sám, míchám si to sám, dělám sám, jen holky naráží tady pan Daňa mi pomáhá připravovat maso, takže nesedím v kanceláři, ale 90 % času strávím na výrobě. Abych měl přehled o tom, že veškeré výrobky, které vyrábím, jsou kvalitní a když si je někdo koupí za 5 let, tak aby opravdu byly naprosto stejné, které si je koupil teď. redaktor -------------------Tady se rodí nejznámější a nejžádanější specialita - Žabčíkova klobása. Mistr řezník ručí za kvalitu vlastním jménem. Složení a výrobní postup netají. Nemá se za co stydět.
Milan ŽABČÍK, řezník -------------------Je čistě z masa, kde máme 90 % čisté vepřové kýty, přírodní koření, jedlá sůl, pepř, kmín a česnek. Je naložená, 5 dní je v chladírně, pak se narazí, druhý den se nechá odstát, pak se udí a je hotový kvalitní výrobek. Tak dali jsme klobásy do udírny. Nastavíme program a budeme udit 5 hodin na jádro do /nesrozummitelné/ stupňů. Čistě. Takže je to kouřem dělané, tepelně opracované, tak je ta kvalita v tom, že je lepší než když se to vaří, prostě to uzené tomu dodá tu chuť. Celoživotní zkušenosti mě přivedly k tomu, že bych si otevřel svá, svůj vlastní podnik. Tak jsem vlastně si pronajal tady ty Trojanovice vzdálené 45 kilometrů od mého bydliště. No ale jsem si tady zařídil, navezl jsem tady stroje, které jsou sice starší, ale jsem si je trošičku opravil, většinu si opravuji sám no a 4 roky tady podnikám a mám tady dneska 13 zaměstnanců. redaktor -------------------Největší radost má ale z toho, že přibývá stálých zákazníků a že si sami do firmy volají a ptají se, kde nejblíž čerstvé zboží nakoupí. K dostání je v malých prodejnách po celé Moravě a taky na východě Čech. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Taková byla dnešní Ekonomika. Slovo dostává Horizont a Hanka Scharffová.
denik.cz Specialistka na výživu: Zdravotní stav české populace je špatný 21.11.2015
denik.cz str. 0 Praha
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha /ROZHOVOR/ - Její rozhled je výjimečný. Svou práci dělá naplno a snaží se o celorepublikovou „osvětu" a zlepšení nejen stravovacích návyků české populace. Nejdůležitější je podle názoru specialistky na výživu a zdravotní prevenci Margit Slimákové převzít zodpovědnost za svůj zdravotní stav. " Zkušenosti, jež se snaží vnuknout svým čtenářům a posluchačům v České republice, má především ze svých pobytů v Německu, Francii či z daleké Ameriky a Číny. Nad výkřiky o alternativních maminkách, které dle jejích slov, jen chtějí mít právo rozhodovat, či spolurozhodovat o zdraví svých dětí, však kroutí nechápavě hlavou. Stejně jako nad podáváním cukrové vaty k obědu v některých školních jídelnách. Margit Slimáková je optimistka a věří, že věci se hýbou správným směrem. Vaší specializací je výživa. Nutriční poradce však nejste. Čím se konkrétně zabýváte? Výživou jsem se začala zabývat před dvaceti pěti lety. Studovala jsem střední zdravotnickou školu, pak farmaceutickou fakultu. Při studiu jsem přišla na to, že farmakoterapie je úžasná, ovšem může mít spoustu nežádoucích účinků a že prevence je stokrát důležitější. Začala jsem se zajímat o podporu zdraví a výživu, která v tomto zaujímá první místo. V té době tu však nebyla možnost studovat něco jako zdravou výživu. Privátně jsem proto studovala z literatury a z různých kurzů. Hned po škole jsem měla plán pokračovat v rámci postgraduálního studia. V tu dobu jsem potkala pana doktora Jonáše (pozn. red. - doktor Josef Jonáš), který, když slyšel, jak neustále každému nutím myšlenku zdravého stravování, nabídl mi pozici výživového poradce, kde jsem setrvala čtyři roky. Byl to právě on, kdo vymyslel pojem „výživový poradce". Postgraduál jsem proto dodělávala externě. Kvůli manželově práci jsme však odjeli do zahraničí, nejdříve Německo a pak Čína, odkud jsem dálkově dostudovala v USA, protože tento obor byl v obou zemích zcela běžný a výživa u nich hrála
velkou roli. Kdy jste se vrátili do Čech? Před čtyřmi lety. To jsem jen koukala na široké spektrum výživových poradců. Obor je neuvěřitelně populární. Já se mezi poradce již neřadím. Mám nyní úplně jiné vzdělání, jiný způsob práce a věnuji se zcela něčemu jinému. Primárně se totiž nezaměřuji na soukromé poradenství. Myslím si, že zdravá strava je nesmírně jednoduchá a člověk dle mého názoru, nepotřebuje poradce. Jde o uvědomění si toho, že bychom měli jíst kvalitní, čerstvé potraviny. Snažím se spíše o jakousi osvětu. Mám tři webové stránky, které prezentují fakta srovnatelná s weby nezávislých kolegů ze zahraničí. Poslední dva roky jsem navíc garantem projektu „Skutečně zdravá škola", kde je prioritou změnit a zlepšit výživu ve školách. Toto je velká část mé práce. A také hodně diskutované téma v posledních letech. Stravování, nejen ve školních jídelnách, celková výživa dětí, není taková, jaká by měla být. Iniciativa z naší strany je velmi široká. Vznikla na podněty rodičů, kteří byli velmi nespokojení. Od automatů na přeslazené nápoje až po čokoládové tyčinky a další cukrovinky. V některých stravovacích zařízeních dokonce dávali dětem k obědu právě cukrovou vatu. Což je hrůzné, ale podle současných pravidel možné. Školní jídelny se řídí podle určeného spotřebního koše, který by měl korigovat jednotlivé složky stravy. Přísun sacharidů, bílkovin…, aby fungovala jakási rovnováha. Toto se neděje? To je právě ten problém, neděje. My o tom víme. Spotřební koš je více jak čtvrt století starý. Vůbec nereflektuje potřeby dnešní doby a zdravotní stav dětí. Neodráží změny, které nastaly na potravinářském trhu. V době, kdy vznikl, se vařilo všechno z potravin, nebyly prášky ani všemožná dochucovadla, glutamáty… Tudíž tyto položky se v něm vůbec neřeší. Má jen kategorie potravin, kde mléko je brané jako super zdravá esenciální potravina a přitom dnes již víme, že tomu tak vůbec není. Obiloviny jsou v kategorii brambory… V některých věkových kategoriích je asi dva a půl krát více masa pro děti, než mají v Německu a dalších vyspělých evropských zemích. Trvám na tom, že je potřeba zásadní aktualizace. Už víte, jak na ni? Máme několik cílů. Jeden z nich je právě změna spotřebního koše. Vyvinuli jsme snahu, kontaktovali ministerstva a konkrétní ministry. Nejdřív nám vše sice odkývali, že jsou nápadu naklonění, jenže realizace pokulhává. Druhá věc je, aby stát zaktualizoval potravinovou pyramidu, která je snad ještě zastaralejší než spotřební koš a opět neodpovídá dnešním potřebám. Hlavně, co se týče nadmíry sacharidů. Já sama vytvořila „zdravý talíř", který vychází z amerických doporučení. Třetí věc, na které pracujeme, je pomoci školám okamžitě. Do doby, než dojde ke změnám ze strany státu. Proto jsme přivezli z Británie program Food for life, který tam již běží na pěti tisících školách. Není o to jen o metodice jídla. Jde i to, jak vypadá jídelna, jak paní kuchařky komunikují s dětmi a rodiči, odkud vozí potraviny, zda jsou sezonní, jestli děti ví, co jí, co se učí v hodinách o výživě, jak vypadá školní zahrada, jestli je jedlá. Je to propracovaný detailní plán pro celou komunitu. Propojení jídelny, kuchařek, učitelů, dětí, rodičů, místních komunit, zastupitelů, pekařů, farmářů… Nepokulhává realizace především z finančních důvodů? To, co popisujete je zcela zásadní převrat, který by stál mnoho peněz. Částečně. Ono se dá zdravě vařit i z peněz, které mají nyní. Je pravda, že paní kuchařky, které mají zájem vařit lépe a zdravěji, to mají těžší. Tímto programem podpoříme i místní zemědělství, ekologii. Kdyby jídelny, kterých máme v republice osm tisíc, začaly odebírat od našich dodavatelů, pěstitelů, chovatelů, my jim tím pomůžeme, region bude prosperovat, což má vliv též na finální cenu, která by byla mnohem přívětivější. Máte zjištěno, zda by se dalo využít podpory státu například z hlediska dotací? To jsou věci, které trvají měsíce, někdy roky. Navíc ministerstvo školství a zdravotnictví to zatím
odmítají. Ministerstvo zemědělství, pro změnu, na naše podněty prozatím nereaguje. Naopak se nám aspoň podařilo navázat vztah s ministerstvem životního prostředí, které se tváří, že to chápe a podporuje nás. Není to z jejich strany trochu krátkozraký pohled na věc? Zlepšením životního stylu by se snížily státu náklady na léčbu onemocnění, jako vysoký krevní tlak a cukrovka, což by velmi ulevilo státnímu rozpočtu. Změna by pro stát byla rozhodně přínosem. Pozitiva, která tento program přináší, jsou bez diskuse. Dokonce na to minule upozornila Světová zdravotnická organizace. Zdravotní stav českých dětí a celkově české populace je špatný. O to víc člověk nechápe, že školní prostředí toto podporuje. Děti, které půl dne jí bramborové lupínky a čokoládové tyčinky, pak oběd zkrátka jíst nebudou. Školní jídelny jsou státním vzdělávacím zařízením a měly by jít příkladem. Ne se vymlouvat a očekávat, že když najednou mrkev nahradí sladkosti, budou děti štěstím bez sebe. V této souvislosti se hovoří o neblahém vlivu reklamy… Stravování je součást výchovy. To je potřeba si uvědomit. Rodiče musíme podpořit, aby se prodej sladkostí omezil. Oni nemůžou, respektive je těžké přestat dávat dítěti peníze a udělat z něj vyčleněného jedince. V tomhle stát udělal obrovskou chybu. On totiž tyto věci může regulovat. Psychologové po tom volají několik let a upozorňují na to. Jenže, na jednu stranu to vypadá, že jsou za ty roky vybudované určité vztahy mezi prodejci a mocí výkonnou, a proto se do jakýchkoliv opatření nikomu nechce. Na druhou stranu velmi zesiluje tlak, jak od nezávislých odborníků, tak od médií. Zvyšuje se počet významných lidí, jak je Jamie Oliver, či Michelle Obamová, kteří na situaci poukazují. Já jsem si jistá, že tento trend je nezvratitelný. Mnoho dětí si do školních zařízení přinese určité stravovací návyky z domova. Určitě je tu velká část rodin, které zdravou výživu neřeší. Přibývá ovšem rodin, které to dělají dobře. Ti se ozývají. Je bychom měli podpořit. Ne vycházet vstříc těm, kteří to nedělají. Problém je oboustranný. Máte rodiny, které od narození dítěte pracují na tom, aby se stravovalo správně, dávají mu zeleninu, luštěniny, podávají mu neslazené nápoje. Pak začne chodit do školky či školy, kde mu dávají jen slazené nápoje. Hromada rodičů s tím má potíže a musí písemně dokládat, že vyžadují, aby jejich dítě dostávalo vodu z kohoutku. Celkově se zvyšuje i počet různých autoimunitních onemocnění u dětí. Má na to vliv také kvalita stravování? Zcela jednoznačně. Stav a progrese mnoha autoimunitních onemocnění souvisí s životním prostředím a stravou. Druhů těchto onemocnění jsou desítky, mají různé názvy a postihují různé orgány. Mají ovšem jedno společné: zánětlivé prostředí v organismu. Na zánětu se pak podílí nadbytek cukrů, levných rostlinných olejů a pesticidy též to riziko zvyšují. Z toho důvodu preventivně působí hlavně kvalitní strava. Když se vrátíme k obměně spotřebního koše, vy máte představu, jak by měl vypadat, aby odrážel životní styl populace, včetně dětí jedenadvacátého století? Není problém vycházet z Německa, které se řídí tzv. DACH doporučení, která jsou dělaná tak, že je můžeme přebrat či modifikovat. Velkou roli zde hrají především bílkoviny. Celková spotřeba masa je v Čechách totiž nadprůměrná, až obrovská. Je to neuvěřitelné. Navíc se hodnotí pouze kvantita, nikoli kvalita. Pro příklad; ryba v podobě smažených rybích prstů není vůbec ryba. My lpíme na tom, aby se do toho zavedla i kontrola kvality parametrů potravin, jako je ochucení, z jaké vzdálenosti se potraviny dováží a celkově se vzala víc v potaz ekologická stránka věci. Paní kuchařky, které působí v jídelnách, byly kdysi naučené vařit z polotovarů, protože to bylo moderní. Vařit zdravě je nikdo nenaučil, proto je potřeba podporovat je při zavádění nových zdravých receptur. Mluvila jste o tom, že hodláte vycházet z amerických doporučení. To mě trošku zaráží vzhledem k tomu, jak na tom USA z hlediska obezity je.
Oni mají obrovské problémy, to je pravda. Jenže si toho jsou vědomi a začali s tím rychle něco dělat. Federální zákaz prodeje slazených nápojů ve školách, například, byl spuštěn dva roky zpátky. Hodně na změně pracuje, jak jsem již zmínila, Michelle Obamová. Předtím měli tu výživu opravdu strašidelnou. U nás tyto věci pro změnu stagnují dlouhodobě a země, které nás v pokroku neměly předbíhat, tak to dělají. Stát by měl pracovat na podpoře legislativních změn a praktické stránce věci. Není to i o tom, že má spousta rodin pocit, že pokud se budou stravovat zdravě, zatíží to jejich měsíční rozpočet? Je potřeba objasnit několik věcí. Málokdo si uvědomuje, že kvalitní potraviny více zasytí, protože obsahují živiny. Což člověk zjistí, až když to zkusí. Většina lidí si však představí prodejnu zdravé výživy, kde najdete v regálech speciality za ceny, ze kterých vám opravdu přechází zrak. Zdravé stravování je především změna životního stylu a nakupování. Já nechodím každý den do supermarketu. V pondělí si koupím na farmářském trhu kváskový chléb a vydrží mi celý týden. Farmářské trhy jsou též novodobým trendem, který je na vzestupu. Jaký máte názor na jejich nabídku? Je to na provozovateli, který by si to měl hlídat. Zákazník si musí svého výrobce vychovat. Když jdu na trhy, sleduji informace o tom, odkud je zboží a další doplňující informace by mi prodejce měl být schopen sdělit. Pokud chodíte pravidelně, získáte přehled. Další věc, kterou ve svých příspěvcích hodně zmiňujete, se týká nastavení zdravotního systému a přístupu k alternativním způsobům léčení. Vy se k němu stavíte kladně? Jednoznačně. U nás, a v dalších vyspělých zemích, je velký kus problému v nastavení zdravotní péče. Ani lékaři, již jsou do toho hození, za to nemohou. Systém zdravotní péče je nastavený, aby se během studia učili najít nemocného člověka a léčit ho léky, farmakoterapií. Oni toho umí a systém jim to umožňuje. Minule jsem v jakémsi rozhovoru s lékařem vyčetla, že za mluvení s pacientem mu pojišťovna nezaplatí. Jenže pacienti rozmluvu čím dál víc vyžadují. Jestliže jim lékař není schopný tuto část poskytnout, nahání je tím do rukou „alternativců". Máme tisíce až desetitisíce léčitelů a poradců, kteří dialog nabízejí. Mnozí z nich jistě vědí, co dělají, na druhou stranu jsou mezi nimi určitě lidé, kteří by to neměli dělat a nelíbí se mi to. Na prvním místě vidím chybu státu, že umožňuje, aby tyto věci nebyly nijak regulované. Jediné, co dělá, že kritizuje, jací jsou to šarlatáni, místo toho, aby nastavil podmínky, ve kterých by měli existovat. Máme tu homeopatické školy, jejichž podmínkou je, aby jejich studenti nejdřív udělali rok, či dva zdravotnické minimum. To jsou lidé, kteří to umí, a my bychom si jich měli vážit, že zaplňují to, co systém neumí. Mně osobně by se velmi líbilo, kdyby tuto službu mohli nabízet sestřičky, jelikož mají více času s pacienty komunikovat a bylo by to pro ně zpestření, které by vneslo další smysl do jejich práce. Vyvinuli jste ohledně této problematiky též nějakou iniciativu? Určitě je to jedno z témat, kterému se chci věnovat. Několikrát jsem o tom psala a vyjadřovala se k těmto myšlenkám. Jsem v kontaktu s jednou z nejkvalitnějších homeopatických škol, která tohle dělá a chtěla by to řešit systematicky. Pokud byste měla na závěr říci body, na které se máte v plánu zaměřit v příštím roce, jaké by to byly? Jedna z hlavních věcí je zapojit další školy do zdravého stravování. V současnosti jich máme osmdesát. Budeme dále tlačit na legislativní změny a spolupráci mezi jednotlivými složkami. Já osobně chci pokračovat ve svých projektech, přednáškách, psaní blogů, jež mně naplňuje díky okamžité interakci. Jsem nadšená, protože si myslím, že je úžasné, že se do těchto projektů zapojuje čím dál více lidí a rodičů, které musíme podpořit všemi deseti, a já za to hodlám nadále bojovat. Andrea Grubnerová"
URL| http://www.denik.cz/praha/specialistka...e-populace-je-spatny-20151119-lpv0.html
Dieta Kapr na Štědrý den? 23.11.2015
Dieta str. 48 menu s dietou Petra Lamschová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět PATŘÍ KAPR NA SVÁTEČNÍ STŮL? PODLE VÝŽIVOVÉHO SPECIALISTY PETRA HAVLÍČKA ANO. DAL NÁM ALE I TIP, JAKOU RYBU ZVOLIT, KDYŽ NÁM KAPŘÍ MASO NEVONÍ. ŠÉFKUCHAŘ RADEK DAVID ZASE PORADÍ, JAK RYBU NEJLÉPE PŘIPRAVIT. 1 V českých zemích patří kapr k vánoční klasice. Pokud bychom se na tuto rybu podívali z výživového hlediska, jak si v jídelníčku vede? Maso kapra patří mezi nutričně velmi ceněné potraviny. Hlavně pro obsah dobře stravitelných bílkovin, jejichž biologická hodnota je srovnatelná s masem teplokrevných živočichů. Na rozdíl od klasického masa je ale rybí maso celkově lépe stravitelné, neboť má krátká vlákna a obsahuje pouze minimum velmi špatně stravitelného vaziva. Velkou nutriční devízou kapra je i velmi kvalitní tuk, jehož obsah kolísá mezi 2,5 až 9 %, a to v závislosti na věku, ročním období a způsobu výživy. Tuk kapra je specifický tím, že obsahuje významné množství nepostradatelných omega-3 nenasycených mastných kyselin, které vznikají přeměnou fytoplanktonu, jímž se kapr přirozeně živí. Jejich obsah je nejvyšší u ryb, jejichž strava je přirozená a které nejsou uměle dokrmovány. 2 Čím lze kapra nahradit? Nemyslím si, že je nutné, ba ani vhodné kapra nahrazovat jinou rybou. Kapr je mezi lidmi neoprávněně vysoce podceňován i přesto, že je tradiční rybou a následně i potravinou v našem stravování. Odmítání kapra souvisí nejspíše s jeho specifickou vůní, obsahem kostiček a neznalostí kuchyňské úpravy. Chce to jen trochu invence a z kapřího masa se dá vykouzlit skvělé jídlo, dokonce i „tataráček“. A kdo se nechce zaobírat vybíráním kostí, může si koupit speciálním způsobem upravené kapří filety, kdy je maso zpracované speciálními prořezávačkami, které kosti rozruší a ty se pak při tepelné úpravě zcela ztratí. 3 Která jiná česká ryba by obstála? Obstály by asi všechny ryby. Pokud bychom ale hledali rybu, která je nutričně podobná kaprovi, bude to jeho příbuzný tolstolobik, který se v našich rybnících uměle rozšířil po druhé světové válce. Vzhledem k tomu, že i tato kaprovitá ryba se v dospělosti živí fytoplanktonem, je i ona zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin. Další příbuznou a nutričně srovnatelnou rybou je amur. Právě on je populární náhradou kapra, protože nemá onu specifickou „kapří vůni“ a jeho maso má bílou barvu. 4 A co mořské ryby? U nás lidé asi nejvíc milují lososa? Nevidím důvod, proč preferovat mořské ryby před sladkovodními a naopak. Spíše bychom měli mít obě skupiny ryb zastoupeny rovnoměrně napříč celým spektrem a nesoustředit se výhradně na jeden druh ryby. Chápu, že losos je populární, především pro svou chuť a také atraktivní vzhled masa, které má oranžovou barvu. 5 Pokud tedy nezáleží na tom, jakou rybu si dáme na talíř, důležitou roli bude hrát způsob úpravy, že? Ano, velmi důležitá je správná kuchyňská úprava. Vysoké teploty totiž neničí pouze bílkoviny, ale především velmi cenné omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které jsou tepelně nestabilní. Proto je třeba ryby připravovat šetrnými kuchyňskými postupy. Za optimální lze považovat konvenční vaření či vaření v páře a dušení. Při grilování a pečení je třeba používat spíše nižší teploty (zhruba 150 stupňů Celsia) a krátkou dobu přípravy. Takže smažení je způsobem po všech stránkách zcela nevhodným, protože získáme pokrm nutričně zdevastovaný. Ale podívejme se na to i jinak. Vánoce jsou jednou za rok, a pokud kapra smaženého v trojobalu budeme jíst jen při této příležitosti, rozhodně nás to nezabije. Nejdůležitější je ale jíst ryby i po většinu roku a umět si je správně připravit. Jedna porce ryby o Vánocích, byť správně připravená, nás nevytrhne. * Tipy Radka Davida
šéfkuchaře restaurací La Veranda a Babiččina zahrada * Nejlepší úprava ryb? Podle mě pečená, přelitá výpekem nebo lehce politá máslem. Pak už stačí jen přidat snítku tymiánu, stroužek celého česneku a zkombinovat s lehkou přílohou. * Pokud nechcete kapra smažit, zvolte pečenou variantu na másle s kmínem nebo na grilu s ochuceným máslem. * Místo kapra by vám mohl chutnat candát, lososovitý pstruh nebo štika. Nebál bych se ani lososa. * Jestli chcete zvolit slavnostnější rybu, vsaďte na mořského vlka. Je to ryba s bílým jemným masem, které je málo tučné. Použil bych i halibuta nebo kambalu, což jsou vynikající ryby, které lze dobře vykostit. Výborné jsou i mušle sv. Jakuba a sváteční chvíle je také příležitostí pro humra a krevety. Přece jen jsou Vánoce pouze jednou do roka. Foto autor| foto: Shutterstock.com a archiv
Dotyk Ty jsi vegan? Proboha proč? 20.11.2015 Dotyk str. 0 Fokus Jana Ada Kubíčková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na neděli 1. listopadu připadl mezinárodní den veganů, měsíc listopad vyhlásil měsícem veganů také jeden velký řetězec s potravinami. Co všechno znamená „být vegan“? Jak moc je to v dnešní době v Čechách obtížné? Co tento životní styl přináší a co naopak bere? letadle se jednomu z cestujících udělá špatně, patrně má infarkt. Letuška, která se mu snaží pomoci, se obrátí na ostatní cestující a ptá se: „Je tu nějaký doktor?“ Jeden z pasažérů zvedne ruku a říká: „Já jsem vegan.“ Veganství má několik podob – je to jednak druh stravy, ale také filozofie a životní styl, který spočívá v odmítání konzumace a používání živočišných produktů. S veganstvím je mimo jiné spojeno odmítání jakéhokoli využívání zvířat k lidskému užitku – vegani odmítají kosmetiku testovanou na zvířatech a v extrémních případech i léčiva. Kontroverzními tématy jsou pro ně také zoologické zahrady a cirkusy pracující se zvířaty. Jsme to, co jíme Masožravec Všežravec Pesceatarián Lakto-ovo-vegetarián Ovo-vegetarián Lakto-vegetarián Vegan Freegan Frutarián drůbež maso med mléko ovoce
ryby sýr vejce luště-niny obilo-viny oře-chy zele-nina (kořeny a listy) zele-nina (plody) Autorem označení „vegan“ je zakladatel The Vegan Society Donald Watson, který s termínem přišel před zhruba 60 lety. On sám přestal konzumovat maso ve svých 14 letech, v roce 1924, a to z čistě etických důvodů – z lásky ke zvířatům. Kdo nejí s námi, jí proti nám Již vtip v úvodu článku naznačuje, že na vegany je často pohlíženo jako na sektu a na její příznivce jako na osoby, které se nedokážou bavit o ničem jiném než (o tom správném) jídle. Něco pravdy na tom být může, připouští vegan Silvestr a vysvětluje proč: „Dřív jsem byl dost otravnej. Pro nového vegana je to totiž často výrazná událost, o které chce a potřebuje mluvit – stejně jako u jiných životních zlomů. Nevegani to bohužel často berou jako útok na sebe, protože je to citlivé a velké etické téma. Teď už diskuse nezačínám, lidi se ptají sami.“ Petře veganská strava výrazně pomohla zlepšit zdraví, navrhuje ji proto svým známým jako alternativní léčbu zdravotních potíží. „Když někdo z kamarádů přijde, že se necítí dobře a že ho bolí to či ono, jako první mu navrhuji, aby zkusil být týden bez masa a mléčných produktů. Za zkoušku člověk nic nedá.“ Důvody veganství Proč se někdo rozhodne být vegan a dobrovolně opustit ? jídelníčku, na který je zvyklý? Důvodů může být celá řada. Většinu lidí přivede k veganství jedna ze tří cest. Asi nejčastější jsou důvody etické – masný a mléčný průmysl je spojen s utrpením zvířat, kterému se vegani snaží aktivně bránit, nebo minimálně k němu nepřispívat. „K přechodu na veganství mě dovedly etické důvody. Věděla jsem od začátku, že vegetariánství nestačí a že veganství je nevyhnutelné. Časem se přidaly ekologické důvody a dnes jsou pro mě dokonce silnějším argumentem než etika,“ říká Bára, mj. členka neziskové organizace OBRAZ – obránci zvířat. Ekologie je dalším významným faktorem, který k veganství přivede mnoho lidí. S výrobou masných a mléčných výrobků je spojena velká spotřeba vody. S veganstvím je mimo jiné spojeno odmítání jakéhokoli využívání zvířat k lidskému užitku. „Vegan“ dokumenty Celovečerní dokument, který zkoumá vztah lidí ke zvířatům, historii veganství a etické, environmentální a zdravotní důvody k tomuto způsobu stravování. Dokument Cowspiracy poukazuje na to, že podle OSN je nejvýznamnějším znečišťovatelem planety a zároveň největším zdrojem skleníkových plynů živočišná výroba, tedy produkce masa, mléka a vajec. Dokument americké ekologické organizace Nation Earth ukazuje brutalitu, kterou lidé páchají na zvířatech. Snaží se tak dovést diváky k přehodnocení jejich životního stylu. Je rozdělen na několik
částí popisujících různé varianty zneužívání a týrání zvířat. Většina záběrů filmu je údajně pořízena skrytou kamerou na skutečných jatkách a dalších pro zvířata „nepříznivých“ místech. Dokument o jednačtyřicetiletém Australanovi Joe Crossovi, který přes devět let trpěl autoimunitní chorobou, na niž užíval celou řadu léků s negativními vedlejšími účinky. Jeho stav se progresivně zlepšil až s radikální změnou jídelníčku. Dokument, který se snaží vyvrátit pevně zakořeněný mýtus o člověku jakožto všežravci. Zkoumá vliv výživy na lidské zdraví a dochází k závěru, že konzumací živočišných produktů (maso, mléko, vejce atd.) člověk svému tělu neprospívá, nýbrž naopak vážně škodí. Dokumentární film ukazuje šest Američanů s „nevyléčitelnou“ cukrovkou, kteří se pomocí změny stravovacích návyků postupně zbavují inzulinu. Snímek ve stylu realityshow zachycuje experiment, v němž se tři dobrovolníci stravující se „běžnou stravou“ na šest týdnů stanou vegany. Dostávají se do situací, s nimiž se vegani denně potýkají, objevují dosud netušené potraviny a odhalují podmínky života zvířat ve velkochovech. Režisérka se za nimi po několika měsících vrací a zjišťuje, jak jim experiment změnil život a stravovací návyky. Speciesismus neboli druhová nadřazenost je pojem známý od roku 1970. Film přináší odpověď na otázku, proč je iracionální a morálně nesprávné považovat cítící bytosti za věci. Například na výrobu jednoho bifteku se spotřebuje tolik vody jako na 25 desetiminutových sprch (viz Dotyk 34/2015 Jaká je vaše vodní stopa) a chovný skot vypouští do ovzduší významné množství skleníkových plynů. Velkou váhu hrají také zdravotní důvody – respektive pozitivní vliv veganské stravy na zdraví. Výhody vyvážené vegetariánské či veganské stravy potvrzuje v posledních letech celá řada studií. Pozitivní souvislost veganské diety byla zjištěna například při léčbě diabetu, vysokého krevního tlaku a obezity. Tuto zkušenost potvrzuje i již zmíněná Petra: „Mám za sebou roky diet a různých experimentů se svým tělem a metabolismem, kdy jsem docílila sice rychlého úbytku váhy, ale taky rychlého jojo efektu. Rozhodila se mi štítná žláza, byla jsem unavená, podrážděná, náladová, nepříjemná. Veškeré problémy jsem kompenzovala cukrem či něčím ne úplně zdravým. A pak mě kamarádka přivedla k veganské stravě.“ Někoho vede ke změně jídelníčku a uvažování o světě zvědavost a touha objevovat, jaké jiné potraviny a chutě se dají vyzkoušet, případně jak se dá žít „jinak“. „Mým důvodem byla nejspíš zvědavost, jestli to vážně jde,“ říká Silvestr. „Když jsem vstřebal informace o životě nosnic a dojnic, nechtěl jsem už posílat svoje peníze velkochovům. Takže etika a zvědavost,” dodává. Sojový steak i umělá trička Veganství ale je (nebo by mělo být) víc než jen způsob stravování. Zvířata netrpí jen v masných a mléčných chovech, ale také v laboratořích testovacích a farmaceutických firem či na kožešinových farmách. Důležité je proto správně volit také kosmetiku, oblečení a obuv, případně i auto. „Zvířecích tkání se už dá docela snadno vyvarovat i v jiných sférách. Koupíte kvalitní nekožené boty. V drogerii na rohu dostanete kromě ovesného mléka i jakoukoli netestovanou kosmetiku nebo domácí chemii jako tablety do myčky nebo prací gel. Vyloženě problém jsou dneska už jenom léčiva, která jsou všechna testovaná,” vysvětluje Silvestr. Díky internetu není v současné době problém sehnat ve veganském provedení téměř kterýkoliv výrobek. Poslední událostí na českém trhu bylo představení veganských bot od společnosti Botas, kromě nich se ale u nás prodává i obuv dalších značek, např. Ahinsa shoes či Macbeth. Také výběr kosmetiky netestované na zvířatech roste. Světový den veganů Tradici založila v roce 1994 Louise Wallisová, předsedkyně Veganské společnosti, jako připomenutí 50. výročí vzniku pojmu „vegan“ a založení Veganské společnosti. slavní vegani Pionýrem v boji za „kosmetiku bez krutosti“ je celosvětově společnost LUSH, která kromě výroby
„etické“ kosmetiky pořádá i nejrůznější protestní či podpisové akce a snaží se tak z „veganské“ kosmetiky udělat standard. Koncem letošního srpna prošla médii zpráva, že Tesla Motors plánuje výrobu veganského auta. V současné době je k dispozici ve „veganské“ verzi na přání jeden její model. Z ostatních automobilek je veganskému řešení nejblíže BMW, jehož interiér ale obsahuje vlnu, která je pro vegany sporným materiálem. Jak těžké je být veganem? V oblasti nabídky produktů se tedy situace postupně zlepšuje. Poměrně rychle se rozrůstá veganský sortiment i veganské restaurace. „Praha má už v Evropě pověst veganského ráje, předčí ji snad jen Berlín,“ říká Silvestr. Stejně tak lze zajít do kavárny a dát si kávu s rostlinným mlékem, není problém narazit ani na veganskou cukrárnu. R O L U J Zatímco překážky v nabídce produktů pomalu ustupují, mentální překážky v hlavách ostatních lidí stále přetrvávají. Stejně jako při jiném „extrémním“ (myšleno ve smyslu daleko od průměru) životním stylu se i vegani běžně setkávají s nepochopením většinové společnosti. „Lidé veganskou stravu soudí, aniž by si ji vyzkoušeli byť na jediný den, mají tendenci odsuzovat nepoznané. Setkala jsem se i s názorem, že jsme sektáři a fašisti,“ tvrdí Petra. „Stačí, abych někomu řekla, že nejím maso, okamžitě zdvihne obočí, když přidám i to, že nejím ani mléčné výrobky, zavalí mě mohutný argumentační tok, proč bych měla jíst to či ono,” dodává a trochu tím poukazuje na to, že ve věci stravy bývá militantní spíš okolí než vegani. Možná i kvůli nepochopení většinovou společností, ale především kvůli hlubokému zájmu o stejné téma vznikla celá řada veganských komunit a skupin, nejen na sociálních sítích. Zatímco mnoho jich funguje jako prostor pro výměnu zkušeností a receptů, některé opravdu slouží spíše jako prostor pro otevřenou nenávist k „masožravcům“ a pro utvrzování se „ve víře“. Změnu životního stylu tak doprovází i jistá změna sociálního okruhu. „Mám hodně kamarádů veganů. S některými dřívějšími kamarády se už nestýkám,“ říká Bára. „Když někdo vám blízký nedokáže pochopit, že jste vegan, ztráty takového přátelství nelze ani litovat a je dobře, že skončilo.“ Petra tak radikální není: „Struktura mých přátel se nezměnila, bývají zvyklí na mé výstřelky. Tím, že jsem vegan, jsem se nezměnila, nenarostla mi třetí hlava. Jen jím zdravěji a jinak.“ Masný a mléčný průmysl je spojen s utrpením zvířat, kterému se vegani snaží aktivně bránit nebo minimálně k němu nepřispívat.
E15 Moskva zavede embargo na ukrajinské potraviny 19.11.2015
E15 str. 14 Zahraničí /čtk/ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět n Hněv Kremlu na sebe přivolala Ukrajina poté, co se připojila k protiruským ekonomickým sankcím Západu. Od Nového roku tak bude čelit ruskému embargu na vývoz svých potravin. Ruská vláda uvalí od 1. ledna embargo na dovoz potravin z Ukrajiny. „Protože se Ukrajina připojila k ekonomickým a finančním sankcím vůči Rusku, rozhodli jsme se zavést toto ochranné opatření,“ vysvětlil ruský ministr hospodářství Alexej Uljukajev. Ukrajinský prezident Petro Porošenko v září podepsal dekret uvalující sankce vůči 388 fyzickým a 105 právnickým osobám. Ekonomické sankce se týkají 29 ruských bank, více než 20 leteckých společností a dalších firem.
Moskva loni zakázala dovoz masa, ryb, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU, USA a dalších zemí. Reagovala tak na sankce za své účinkování v ukrajinské krizi. V srpnu Moskva potravinové embargo rozšířila na Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko. Pohrozila tehdy embargem i Kyjevu, pokud začátkem příštího roku vstoupí v platnost hospodářská část smlouvy o přidružení Ukrajiny k EU. *** Ukrajina dnes uplatňuje sankce vůči 388 ruským fyzickým a 105 právnickým osobám. Foto popis|
e15.cz Správa rezerv dělí zakázky, láká tak nové zájemce 20.11.2015
e15.cz str. 0 Zemědělství Dušan Kütner Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Správa státních hmotných rezerv vypsala v posledních týdnech hned čtyři zakázky na doplnění potravin do zásob pro případ nouze či katastrof. Celkem se jedná o nemalou částku – odhadovaná maximální výše tendrů je 322 milionů korun. Některé zakázky ale vypisuje poněkolikáté, neboť o ně byl mizivý zájem. Správa tak opět upravuje podmínky, aby nalákala více firem. Správa i ministerstvo zemědělství již dříve upozorňovaly, že zásoby potravin ve státních rezervách – například na rozdíl od nafty, jejíž zásoby musí vydržet 90 dnů – se počítají v řádu jednotek dnů, v některých případech hodin. I proto chce nyní nakoupit stovky až tisíce tun zmrazeného masa, sušeného odtučněného mléka, masových konzerv a cukru. „První tři zakázky spadají do plánu na navýšení zásob potravin na tři dny. U cukru, který má správa ve svých skladech, jde o obměnu,“ uvedl mluvčí správy Jakub Linka. Tendry v posledním roce ale provází nízký zájem. Například zakázku na mrazená masa již správa letos jednou vypsala. Soutěžilo se o dvakrát pět set tun, ale podařilo se vybrat jen dodavatele poloviny požadovaného množství. U masových konzerv se dokonce jedná o třetí pokus. Poprvé se přihlásil pouze jeden zájemce, takže podle tehdejších pravidel správa soutěž rovnou zrušila. Podruhé se nepřihlásil nikdo, i když správa nehledala jednoho dodavatele 180 tun, ale tři po šedesáti tunách. I to bylo pro správu překvapením. Co chce stát koupit na doplnění hmotných rezerv • 600 tun zmrazeného masa za 56 milionů • 3500 tun sušeného odtučněného mléka za 221 milionů • 2×30 tun šunky, 2×30 tun vepřového masa ve vlastní šťávě, 2×30 tun lančmítu za 22 milionů • 1902 tun cukru za 23 milionů plus převzetí starých zásob Zakázka byla proto tentokrát rozdělena již na šest částí po třiceti tunách, aby se mohly přihlásit i menší firmy. „Obecně mohu říct, že u zakázek jsme oproti minulosti zpřísnili sankce za porušení smlouvy. Nové smlouvy také obsahují přesný postup rychlého vyskladnění v případě krize i pravidla pro obměňování,“ uvedl Linka k důvodům možného nižšího zájmu. Čtěte také: Správa rezerv opět zruší tendr na dodávku konzerv
Babišovo Animalco vyhrálo tendr na dodávku masa správě rezerv
URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...i-zakazky-laka-tak-nove-zajemce-1247560
ego! Energie v plechovce 20.11.2015 ego! str. 12 Téma Aneta Štefánková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Moc je vlastně nepijeme, ale na výběr máme nadprůměrné množství značek. Proč se do výroby energetických nápojů pouští stále více českých firem? Energy drinky si Jakub Hladík nikdy nekupoval, ale jednou neměl za volantem čas na jídlo, a tak po takovém nápoji sáhl. Nabral prý síly na půl dne a prázdný obal si doma symbolicky položil na poličku. „Vešlo by se tam ještě dalších 150 plechovek a nápad byl na světě. Dnes jich mám plnou místnost. Před časem jsem přesáhl počet tři tisíce a přestal počítat.“ Doma teď má největší sbírku obalů od energy drinků v Česku. Nové kousky si vozí z cest po světě, totéž vyžaduje po svých přátelích. Založil stránku Energy-drinks.cz, kde se o novinky a trendy dělí s fanoušky. Časem se na něj začali obracet sami výrobci. „Baví mě na tom především možnost nakouknout do zákulisí. Nečekal jsem, že budu chodit ochutnávat první vzorky nových variant několik měsíců před uvedením do prodeje a říkat výrobcům, jakým směrem se ubírat. Firmy se také snaží mít na mých stránkách co nejdříve recenzi.“ Energy drinky, jejichž účinnost spočívá především ve vysokém obsahu kofeinu a cukru, pocházejí z Thajska. Tam se ostatně inspirovali i výrobci rakouského Red Bullu, který v 80. letech fenomén energy drinků odstartoval celosvětově a stal se takřka jejich synonymem. V Česku se podle výzkumné společnosti AC Nielsen ročně prodá 33 milionů litrů energetických nápojů v hodnotě 1,6 miliardy korun. V jejich konzumaci Češi nejsou žádní rekordmani – zatímco v Rakousku připadá zhruba deset litrů na osobu za rok, v Česku jsou to pouze dva litry. V čem je ale Česko unikátní, je nadprůměrné množství nabízených značek. „Projít pár odlišných obchodů a vidět až sto druhů a příchutí je možné snad jen v Polsku, kde je ale více obyvatel a především mnohem větší množství stáčíren, jež své produkty nabízejí za opravdu nízké ceny,“ vysvětluje Hladík. „České obchody jsou těmito nápoji přesycené a je těžké se v této konkurenci prosadit. Big Shock, Semtex a Red Bull jsou léta zaběhlé značky s velkým podílem na trhu. Získat z něj alespoň jedno procento není pro úplně nové značky jednoduché.“ Přesto jich stále přibývá. Segment energy drinků totiž jako jediný v nápojářském byznysu roste a láká nováčky. Big Shock Výrobce: al-Namura Roční produkce: 12 milionů plechovek Vyměnit černou plechovku za zářivě žlutou byl od Big Shocku dobrý tah. Energetický nápoj, který má v logu červenou hvězdu symbolizující výbuch energie, je na litry nejprodávanějším energy drink v Česku. Big Shock vyrábí zčásti v Kralupech nad Vltavou a zčásti v Rakousku česká firma Al-Namura. V roce 1992 ji založila rodina Namurových, která má kořeny na Blízkém východě. Společnost se od počátku zaměřovala na dovoz zahraničních potravin, v portfoliu má například ledovou kávu Mr. Brown, brambůrky Pringles, javorový sirup Steeves Maples nebo čaje Ahmad Tea. Právě záliba a zkušenosti s čajem sehrály svoji roli ve tvorbě receptury energetického nápoje, který Al-Namura uvedla na trh v roce 2003 a dosud je jediným produktem, který vyrábí. Důvod, proč se do výroby energy drinku Namurovi pustili, byl prozaický: koupili plničku plechovek v Kralupech nad Vltavou a hledali vhodný nápoj, který by mohli stáčet. Experimentovali s ledovými čaji nebo energy drinkem Šok, který byl založený na bázi džusu. U receptury druhého drinku, který už nesl jméno Big Shock, se proto více inspirovali chutí Red Bullu. „Kofein a cukr doplnili kromě jiných přísad i bergamotovou silicí, jež je charakteristickou složkou čaje Earl Grey, se kterým je naše firma historicky spjata,“ říká Raid Namura. Big Shock se od ostatních konkurentů odlišil tím, že jako první začal sériově vyrábět plechovky o objemu 500 mililitrů.
Výrobce se snaží nabídku neustále inovovat, Big Shock je tak dnes k dostání s deseti příchutěmi, vedle verze Original existují varianty Orange, Exotic, Cola nebo Cherry, které obsahují ovocnou šťávu. „Jako jediný výrobce jsme vyslyšeli přání svých fanoušků a vyrobili na jejich přání melounovou verzi,“ popisuje brand manažerka Petra Ježková. Kromě půllitrových plechovek, je k dostání také v menším, čtvrtlitrovém formátu, v litrové PET lahvi, ale také ve formě energetické tyčinky nebo hroznového cukru. „Poslední novinkou je jogurtová verze, která oproti běžným jogurtovým nápojům, oblíbeným jako zdravá snídaně, obsahuje vedle ovoce také přidanou hodnotu v podobě energie,“ vysvětluje manažerka. Ročně vyrobí Al–Namura 12 milionů plechovek energy drinku, z nichž část jde na export. Kromě Německa vyváží převážně na východ, například do Jordánska, Iráku, Ruska, Nigérie a nově do Saúdské Arábie, kterou firma považuje za nový zajímavý trh. Zahraniční obchodní kontakty získává Big Shock na mezinárodních veletrzích, zejména v Dubaji. › Fakeer Výrobce: Fakeer s.r.o. Roční produkce: jednotky stovek tisíc lahví Vytvořit vlastní energetický nápoj napadlo Richarda Němce zhruba před deseti lety. Pracoval tehdy jako asistent burzovního makléře a se sladkými „nakopáváky“ měl bohatou zkušenost. Znepokojovalo ho ale množství syntetických látek obsažených v běžně dostupných nápojích, proto začal hledat šetrnější varianty. „Do odvětví energy drinků jsme nevstupovali kvůli tomu, abychom vydělali, ale zajímali jsme se o ně jako konzumenti. Naší motivací bylo udělat nápoj, který by se dal pít, ale zároveň by výrazně neubližoval. A podařilo se. Obsahuje jen přírodní složky získané z yerba maté, guarany, dále zázvor, citronovou trávu nebo acerolu,“ vysvětluje v holešovickém sídle firmy Fakeer Richard Němec, který v ní figuruje jako společník. Už v roce 1993 ji založil kontroverzní pražský podnikatel František Bušek (před přejmenováním Chobot), známý z řady podnikatelských kauz devadesátých let. Bušek je mimo jiné spoluautorem výstředního tvaru lahve nápoje Fakeer, který zpodobňuje vztyčený prostředníček. „Naším heslem je,Dovol si být svůj‘. Záměrem bylo šokovat, rebelovat, upozornit na to, že všechno nemusí být v rámci konvencí.“ Podle Němce pijí Fakeer jak drsní motorkáři, tak kravaťáci, kterým prý výstřední lahev dodává větší pocit svobody. Oblíbily ji také děti, pro které Fakeer začal nově stáčet do stejné lahve i limonády. Koncentrovaný základ energy drinku si firma nechává vyrábět v Německu, poté ho sytí a míchá s vodou a cukrem ve své výrobní lince v Benátkách nad Jizerou. Specifické lahve podle návrhu sochaře Jaroslava Róny si nechávají lisovat na Slovensku. „S výrobou obalu byl největší problém. Objeli jsme půl Evropy, ale nikdo si na tak složitý tvar netroufal. Pak jsme našli výbornou projekční kancelář v Itálii, která zpracovala finální návrh.“ I když tento energetický nápoj existuje na trhu od dubna 2012, co se týče prodejů je zatím na začátku. „Daří se nám postupně růst, měsíčně prodáme v Česku řádově desítky tisíc lahví. Zatím to není podle našich představ, ale uvidíme, jak čísla ovlivní prodej limonád. Trh je rozdělený mezi několik velkých hráčů a proniknout mezi ně je těžké. Sázíme na špičkovou kvalitu produktu a budování husté sítě prodejních míst.“ Fakeer se kvůli vysokým poplatkům za „regálné“ neprodává ve velkých supermarketech, ale spíše přes podobně rebelsky smýšlející skupiny. Tedy hlavně ve specializovaných e-shopech, v motorkářských obchodech a na akcích této komunity nebo na hudebních festivalech. Snaží se také prorazit do zahraničí, nápoje už poslali do Německa, Anglie, Irska nebo Spojených států, nyní jednají s distributory v Polsku a Rusku. Semtex Výrobce: Kofola ČeskoSlovensko Roční produkce: 11 milionů plechovek Nápoj pojmenovaný po plastické trhavině byl průkopníkem celé kategorie energy drinků na českém trhu. Značku si v roce 1994 zaregistrovala společnost Pinelli, o rok později sjely z výrobní linky v Čáslavi první plechovky. Semtex se v prodejnosti dodnes drží na předních příčkách. Před čtyřmi lety firmu Pinelli koupila společnost Kofola ČeskoSlovensko. „Do tohoto byznysu jsme vstoupili především proto, abychom našim zákazníkům nabízeli co nejkomplexnější portfolio – od vod přes džusy až po zmíněné energy drinky, ale i proto, že fandíme lokálním a tradičním značkám,“ vysvětluje Jiří Švancara, který v Kofole pracuje na pozici senior brand manager. Nápojové impérium nekoupilo jen recepturu, ale i plechovkovou linku, kterou z Čáslavi přestěhovalo do Krnova. Z původních značek nápojů Pinelli, mezi které patřil třeba i energy drink
Erectus, však zachovala Kofola jen Semtex. Jeho receptura je po celých dvacet let stejná, Kofola však každý rok připravuje originální limitované edice nejrůznějších příchutí. Ty nejúspěšnější zařazuje do svého stálého portfolia – jako třeba u varianty Semtex Cactus. Semtex se pod vedením Kofoly dočkal modernizace – od letošního léta má plechovka zcela nový vzhled inspirovaný průmyslovým designem. Dostupný je v Česku a na Slovensku. Podle Švancary to jsou právě limitované edice a nový design, který spolu s novým komunikačním konceptem a sloganem „Odpal to naplno“ dělá ze Semtexu nejrychleji rostoucí značkový energy drink v Česku. › Seraf Výrobce: DivineCo Roční produkce: 180 000 plechovek Ondřej Smolík z moravských Kunovic začal loni ve své firmě DivineCo vyrábět energy drink Seraf. V srpnu 2013 končil s byznysem v oblasti textilnictví a hledal, co dál. „Chtěl jsem zkusit vybudovat nějakou značku od nuly. S odvětvím nápojů jsem neměl zkušenosti, atraktivita spočívala hlavně v růstu. Ten je podle mě způsobený současnou situací ve společnosti – lidé jsou ve stresu, nespí a dohání to kofeinem. Nechtěl jsem postopadesáté kopírovat chuť typického energy drinku, ale vytvořit něco vlastního,“ vysvětluje Smolík, jenž se rozhodl vydat co nejpřírodnější cestou. Složení na bázi bylinných extraktů dokonce konzultoval s odborníkem na čínskou medicínu. Seraf obsahuje přírodní kofein získávaný z kávových bobů, ženšen, l-karnitin, amazonskou quaranu, zelený čaj a byliny jako schizandra, která se v Asii používá pro svou schopnost snižovat únavu a zlepšovat koncentraci, nebo kotvičník, jenž má vliv na metabolismus tuků a cukrů, růst síly a vytrvalosti, pomáhá také celkové svalové regeneraci. „Až na kyselinu citronovou, která slouží jako konzervant, nepoužíváme éčka. Seraf neobsahuje ani taurin, který u některých lidí způsobuje podráždění žaludku.“ Smolík svůj nápoj prodává v bílé plechovce s motivem anděla. „Je to znak čistoty a síly. Myslím, že mezi agresivními symboly ostatních výrobců docela vyniká.“ Přestože chtěl podnikatel svůj nápoj vyvinout a stáčet v Česku, nakonec se musel porozhlédnout v Rakousku. Podle jeho slov totiž žádný z tuzemských výrobců nebyl schopný nápoj v požadované kvalitě vyrobit. „Měl jsem hodně vysoké nároky, ze kterých jsem nechtěl slevit. V Česku se mi vysmáli a označili takový nápoj za nemožný. V Rakousku, které je v podstatě rodnou zemí všech energy drinků, už to šlo. Vývoj byl drahý, výroba také není levná. Nakonec jsem ale vše dotáhl do konce a 22. března 2014 prodal první plechovku.“ Dnes má na kontě 180 tisíc prodaných kusů, z nichž většinu prodal letos. Měsíčně vydělá mezi 50 a 100 tisíci korun a jeho cílem je pokrýt počáteční investici a první ztrátový rok. Také chce rozšiřovat počet prodejních míst. Zatím je Seraf k dostání na několika desítkách benzinových pump a v maloobchodech v Praze, Brně a Ostravě. „Lidé mi na Facebooku píší, že se jim nápoj líbí, ale nemají ho kde koupit. To člověka frustruje. Proto hledám cesty, jak překonat bariéry a dostat se k zákazníkovi. V současné době jednám s partnery, kteří by Seraf mohli rozšířit do celé republiky.“ Energy drink jednou za čas neuškodí Na tom, že energetické nápoje nejsou vyloženě zdravou potravinou, se potravinoví specialisté shodnou. Případné nežádoucí účinky plynou hlavně z vysokého obsahu kofeinu a jednoduchých cukrů. „Povzbuzující látky působí na centrální nervový systém a hlavně na srdce, zvyšují krevní tlak. Cukry zase naplno zaměstnají slinivku, protože musí vyprodukovat hodně inzulinu kvůli prudce zvýšené hladině glykemie. Z velkého přísunu cukrů si zase zaděláváme na diabetes mellitus II. typu a na obezitu,“ upozorňuje nutriční terapeutka Lada Nosková z centra Diet Plan. Kofein navíc způsobuje dehydrataci a po odeznění účinku psychický a fyzický útlum, vysoké dávky narušují koncentraci. Pokud si energetický nápoj dopřeje jednou za čas při větším fyzickém výdeji zdravý jedinec, podle specialistky mu to neublíží. „Když je ale pití energy drinků pravidelnou součástí dne, je to zdraví škodlivé.“ Jako povzbuzující nápoj třeba k řízení podle ní stačí káva. Případně doporučuje přírodní stimulanty, třeba výtažky z guarany. Příznivé účinky energy drinků mohou evokovat přidané vitaminy nebo ovocná složka. U ní je dobré se podívat, zda je přírodní, nebo syntetická. Ani v případě, že šťáva pochází ze skutečného ovoce, to ovšem neznamená, že je nápoj vyloženě zdravý. Jako konzervanty, které zaručují dlouhou trvanlivost přidaného džusu, se používají benzoáty a sorbáty, jež mohou zhoršovat chronické astma nebo kopřivku. Populární míchání energetických nápojů s alkoholem nutriční specialistka vůbec
nedoporučuje. Kromě toho, že toto spojení způsobuje ještě větší tlak na srdce, především snižuje subjektivní pocit opilosti, což prodlužuje dobu pití alkoholu. Energy drinky by neměli pít děti a mladiství. Právě mezi nimi je ovšem početná skupina konzumentů, kteří si své návyky přenášejí do dospělosti. Jako jediný výrobce jsme vyslyšeli fanoušky a přišli s melounovou příchutí. Novinkou je i energetický jogurtový nápoj, oblíbený jako zdravá snídaně s přidanou hodnotou. Záměrem bylo šokovat, rebelovat, upozornit na to, že všechno nemusí být v rámci konvencí. Lahev se vztyčeným prostředníčkem si oblíbily i děti, pro které nově vyrábíme limonády. Složení je čistě přírodní, konzultoval jsem ho i s odborníkem na čínskou medicínu. Nepoužíváme éčka ani taurin, který u někoho způsobuje podráždění žaludku. Povzbuzující látky působí na centrální nervový systém a zvyšují krevní tlak. Velkým přísunem cukrů si zase zaděláváme na diabetes mellitus II. typu a na obezitu. Foto autor| Matej Slávik Foto autor| Foto: Shutterstock
echo24.cz Připlouvá „veleryba“. Geneticky modifikovaný losos 21.11.2015
echo24.cz str. 0 Blogy, Krátké zprávy Jaroslav Petr Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Americká agentura pro bezpečnost léčiv a potravin FDA po bezmála dvaceti letech souhlasí, aby se na talířích Američanů objevilo maso z geneticky modifikovaného lososa. Kde ty ryby jsou? „Jezte ryby. Budete zdraví!“ Tak lze shrnout jedno z často opakovaných dietologických doporučení. Jenže ryby jsou drahé a je jich čím dál méně. Světový mořský rybolov už několik desetiletí stagnuje. Z moře už se nedá „vytřískat“ víc. A když se o to pokusíme, následky jsou katastrofální. V 80. letech minulého století bylo jasné, že tradiční loviště tresky u Newfoundlandu je dávno za zenitem. Když tudy poprvé v roce 1497 proplouval ve službách anglických obchodníků mořeplavec John Cabot alias Giovanni Caboto, zapsal si deníku, že mu stačí naklonit se z paluby karavely Matthew k mořské hladině a nabírat ryby z vody košíkem. V druhé polovině 20. století se ale nejezdilo na tresky k Newfoundlandu na plachetnicích s košíky. Připlouvaly sem továrny na rybí smrt vybavené obřími sítěmi. V druhé půlce 80. let odstartoval závod o to, kdo ještě z newfoundlandských mělčin něco odveze. Roční úlovky se ještě jednou vzepjaly k nárůstu, ale v roce 1991 vytáhli rybáři sítě prázdné. Tresky zmizely. Lidé je vylovili. Zkolabovaná populace newfoundlandských tresek se z tohoto masakru dodnes nevzpamatovala. Kde tedy brát rybí maso s proslulými omega-3-polynenasycenými mastnými kyselinami, kterým se připisuje bezmála zázračný účinek na lidské zdraví? Řešení nabízí chov ryb. Zdaleka nejde jen o šupináče, naháče a další kapří krasavce z našich rybníků. Produkci rybího masa dominují intenzivní chovy v tzv. akvakulturách. Ani ty nejsou bez problémů. Ryby jsou v nich natěsnané na malém prostoru, trpí chorobami, obrovská množství zplodin látkové výměny koncentrovaná na malé ploše jsou pohromou pro životní prostředí. Ve jménu akvakultur devastujeme přírodu a dále ji drancujeme. Chované ryby musí něco žrát, a tak se pro ně vyrábí obrovská kvanta krmiv. Pokud je chovaná ryba masožravá, pak musí dostávat v krmivu maso. A to se získává lovem jiných ryb a dalších živočichů. Drancování moří se tak jen přesouvá z lovu ryb pro člověka na lov živočichů pro krmení ryb. Hledá se „úsporná ryba“ Kdyby aspoň ryby, jako je losos, krmivo využily do mrti k růstu a produkci masa! Jenže metabolismus lososů je rozmařilý a plýtvá. Americká biotechnologická firma AquaBounty Technologies proto před více než dvaceti lety začala šlechtit „turbo-lososa“, který by rostl doslova jako z vody a přitom maximálně využíval sežrané krmivo. Tyhle ryby by rostly rychleji, výkrm by trval
kratší dobu a stál by méně peněz. Levnější by mohlo být i lososí maso. Výsledkem snah lidí z AquaBounty Technolgies je geneticky modifikovaný losos označovaný jako „AquAdvantage“. Vznikl poté, co genoví inženýři upravili dědičnou informaci lososa obecného (tedy ryby náležející ke stejnému druhu, jaký se díky cílenému vysazování vrací nesměle do našich vod, např. do říčky Kamenice). Na rozdíl od těch našich lososů, které můžete při notné dávce štěstí vidět táhnout třeba kolem Podolského mlýna známého z pohádky Pyšná princezna, mají američtí lososi AquAdvantage vnesen do dědičné informace gen pro růstový hormon amerického lososa čavyči. Gen je upraven tak, aby se podle něj vyráběl růstový hormon v malém množství v každé buňce lososího těla. Lososovi AquAdvantage nekoluje tělem více růstového hormonu než losovi z Kamenice, ale protože ho má každá buňka „doma“, roste ryba s upravenou dědičnou informací velmi rychle a z potravy přitom vyždímá mnohem více živin, než rozmařilý metabolismus kamenického lososa. Testy, testy a zase testy U geneticky modifikovaných organismů je samozřejmostí, že se velmi důkladně testuje jejich nezávadnost pro lidské zdraví a řada dalších „bezpečnostních aspektů“. Losos AquAdvantage těmito testy úspěšně prošel. Jeho maso nejen že je zdravotně nezávadné, ale navíc má i vynikající kvalitu. Potvrdila to i přední gastronomická kritička Michelle Henryová píšící např. pro kanadský list Toronto Starr: „Je to losos, jak má být!“ konstatuje Henryová o lososovi AquAdvantage. V kulinářských testech, kdy přední „ochutnávači“ hodnotili „naslepo“ lososa nejrůznější provenience včetně vyhlášených norských nebo chilských lososů, se maso z lososa AquAdvantage umísťovalo vždy na předních pozicích. Zbytečný je i strach z toho, že by geneticky modifikovaní lososi utekli do volné přírody a páchali tam škody. Chovné sádky jsou důkladně zabezpečeny. Náhoda však bývá slepá a všechna bezpečnostní opatření mohou nakonec selhat. Ani pak by ale únik geneticky modifikovaného lososa AquAdvantage nepředstavoval pro přírodu žádné riziko. V přírodě by neměla ryba dost kvalitní potravy, aby dokázala růst tak rychle, jako lososi v sádkách. Navíc je choulostivá a měla by s přežitím v potocích či řekách velké problémy. V neposlední řadě by se nemohla rozmnožovat, protože firma vykrmuje pouze samice a ty jsou navíc po zásahu do dědičné informace neplodné. Žádost o povolení chovu lososa AquAdvantage ležela na stolech úředníků americké Food and Drug Administration (FDA). Úřad se už před lety nechal slyšet, že při posuzování výsledků všech provedených testů neodhalil nic, co by bránilo chovu lososa AquAdvantage a vstupu jeho masa na trh a potažmo i na talíře Američanů. FDA neshledala problém ani z hlediska dopadu chovu geneticky modifikovaného lososa na životní prostředí. Finální verdikt ale z úřadoven FDA stále nevycházel. „Nekomentujeme stav projednávaných případů,“ odmítala FDA otázky na to, kdy a zda vůbec se losos AquAdvantage objeví na trhu. FDA neměla jednoduchou pozici, protože na ni silně tlačili chovatelé „konvenčních“ (tj. geneticky modifikovaných) lososů, kteří proti schválení chovu lososa AquAdvantage ostře protestovali. Není divu. Kdo by si chtěl pustit „do rybníka“ zavedeného byznysu s lososy chovanými v akvakulturách „štiku“ v podobě lacinějšího geneticky modifikovaného lososa? Až 19. listopadu 2015 v FDA „motyka spustila“ a do světa se rozběhl verdikt, že se losos AquAdvantage povoluje. GM losos nám nehrozí Podle americké legislativy nemusí být geneticky modifikovaný losos v obchodech označen jako „GM potravina“. FDA sice navrhuje, aby AquBounty Technologies takto označovala lososa AquAdvantage „na základě dobrovolnosti“, ale je jen na firmě, jak s tímto doporučením naloží. Po dvou desetiletích „naschválů“ ze strany FDA by se nikdo nedivil, kdyby kapitáni AquaBounty Technologies založili doporučení FDA do spodní zásuvky a víc se jím nezaobírali. Pokud ale firma dojde k závěru, že značení uvítá spotřebitel jako „vstřícný krok“, můžou se Američané nálepky „Made from GM salmon“ na lososích steacích dočkat. Samozřejmě se nabízí otázka, zda se nemůže geneticky modifikovaný losos objevit na pultech našich obchodů s rybami. Bohužel, toho se bát nemusíme. Evropská unie je v tomto směru zcela
nekompromisní a nedělá si násilí s nějakou věcnou argumentací. Stačí, když politici z průzkumu veřejného mínění vědí, že zákazem dovozu masa z GM lososa získají hlasy početné obce voličů a potřebné povolení pro dovoz se posouvá do říše snů. V našich obchodech můžeme koupit lecjakou evropskou legislativou tolerovanou „hrůzu“. Jednu z nejdůkladnější prověřených potravin pod sluncem ale mezi naše uzeniny solené solí určenou k posypu silnic, čokoládu, která neviděla kakao ani z rychlíku, nebo vejce se salmonelou strážci evropského pořádku nepustí. A že by geneticky modifikovaného lososa nikdo nekupoval? Pokud by bylo kilo jeho masa lacinější než kilo hovězího či vepřového, tak by se určitě našlo pár těch, kdo ho chtěli aspoň ochutnat. A stoprocentně vím o jednom člověku, který by si porci lososa AquAdvatage do nákupního košíku uložil. Už dneska kupuji vše, co nese na obalu evropskou výstrahu „Vyrobeno z GMO“. Je toho zatraceně málo, ale zase je to zcela bezkonkurenčně to nejprověřenější, co se dá v regálech obchodů s potravinami najít. Žádná biopotravina tak důkladnými testy nikdy neprošla.
URL| http://echo24.cz/a/wXmuV
ekonomika.iDNES.cz Stát dává včelařům miliony. Kvůli zakázaným antibiotikům o ně nepřijdou 20.11.2015
ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel MF DNES, Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Odhalení inspektorů o nepovolených látkách v medu vrhají nepříznivé světlo i na Český svaz včelařů (ČSV). Organizace, kterou stát podporuje desítkami milionů korun ročně, ovládá společnost Včelpo. V jejích produktech se našly nepovolená antibiotika. „Vlastník společnosti – český svaz včelařů – je současně garantem vysoké kvality výrobků,“ uvádí na svých stránkách společnost Včelpo, jeden z největších tuzemských výrobců a distributorů medu. Pro české včelaře je to velmi špatná vizitka. Právě u medů společnosti Včelpo odhalili v minulých týdnech kontroloři Státní veterinární správy (SVS) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) závažné prohřešky. U dvou vzorků se prokázala přítomnost nepovolených látek chloramfenikolu a nitrofuranů. Podávání léčiv zvířatům, jejichž produkty jsou určeny pro lidskou spotřebu, je v Evropské unii zakázáno. Testy však nejsou u konce. Podle šéfa SZPI Martina Klanici lze předpokládat, že závadné budou i další vzorky medu, které inspektoři odebrali (více čtěte zde ). Navíc vše nasvědčuje tomu, že med pocházel ze zahraničí, i když byl označen jako český. Klamání spotřebitelů špatným geografickým označením původu přitom inspektoři zaznamenali u produktů Včelpo i v minulosti. ČSV společnost Včelpo plně ovládá, jeho zástupci sedí v dozorčí radě firmy a mohli tak na její činnost přímo dohlížet. Logo Klasa je pryč, dotace zůstávají Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) proto odebral ve čtvrtek Včelpu značku kvality Klasa, kterou čtyři jeho produkty držely. Firma zřejmě také bude muset zaplatit pokutu, jejíž výši Klanica zatím nechtěl odhadovat. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky nebudou však odhalení mít vliv na dotace, které ČSV od státu dostává. Nejde o malé peníze. Podle údajů ministerstva dostal svaz za roky 2013 a 2014 dvakrát 4 miliony korun z programu Podpora včelařství. Dále získal v roce 2013 neinvestiční dotaci 20 milionů korun v rámci státní podpory neziskovým organizacím. V roce 2014 to bylo ještě o 2,5 milionů více. „Dotace, které včelařům dáváme, jsou dvojího charakteru. Jednak na přezimování včelstev, a pak na rozvoj činnosti. Pokud bychom jim snížili příspěvek, potrestali bychom ty, kteří za to vůbec nemohou a to jsou čeští včelaři,“ zdůvodnil ministr Jurečka, proč by stát měl i přes nepříznivá zjištění ČSV
nadále podporovat. Podobně vidí celou záležitost i předseda ČSV Karel Brückler. „Je potřeba oddělit dvě rozdílné věci. Jedna je podpora včelařů a druhá, že ČSV je majitelem té společnosti,“ uvedl Brückler. Včelaři nevylučují změnu ve vedení Včelpo Jinak však podle Brücklerových slov bere svaz celou záležitostí velmi vážně a hodlá z ní vyvodit důsledky. „Včelpo je výrobce a distributor, to znamená, že nemá vlastní včelstva. Med nakupuje od českých včelařů, ale i dodavatelů, kteří dodávají medy ze zemí EU i mimo EU. Ustanovili jsme zvláštní komisi a budeme zjišťovat, kdo nám závadný med dodal. Přistoupili jsme také ke zpřísnění kontroly kvality na výstupu i u výkupu,“ vysvětlil Brückler. V pátek se také sejde vedení ČSV a Brückler nevylučuje, že výsledkem mohou být i personální změny v managementu a dozorčí radě Včelpo. Stát, respektive SZIF, který pod resort spadá a který spravuje značky kvality, bral na Včelpo ohled i v minulosti. Značku Klasa odebral dvěma produktům firmy už letos v březnu. Důvodem bylo právě klamání spotřebitele o zemi původu medu. Jen o pár dní později však získaly certifikát jiné medy se značkou Včelpo. Těm značku SZIF odebral až ve čtvrtek.
URL| http://ekonomika.idnes.cz/cesky-svaz-v...tt-/test.aspx?c=A151119_190927_test_ozr
F.O.O.D. Oblíbené ingredience na zahřátí 24.11.2015
F.O.O.D. str. 42 sezona David Skokan, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět PROSINCOVÁ KUCHYNĚ NABÍZÍ VŮNI VANILKY A SKOŘICE, ALE TAKÉ TUZEMÁKU ČI POMERANČŮ. PORADÍME VÁM, CO PODNIKNOUT I S ARAŠÍDY ČI ROŠTĚNOU. Kuřecí satay s arašídovým dipem 4 porce příprava: 45 minut + odležení 600 g kuřecích prsou 1 lžička koření na satay 50 ml oleje 1 limetka a svazek koriandru na servírování ARAŠÍDOVÝ DIP 200 g nepražených nesolených arašídů 1 stroužek česneku špetka chilli 40 ml světlé sójové omáčky Maso nakrájejte na nudličky a posypte kořením a zakapejte olejem. Napíchejte na špejle a nechte v chladu 1 hodinu marinovat. Arašídy vsypte na rozpálenou pánev a lehce je orestujte, až se rozvoní. Nechte vychladnout. Asi lžíci dejte stranou. Ostatní vsypte do mixéru, přidejte česnek, chilli, sójovou omáčku a 2 lžíce vody a vše rozmixujte. Marinované maso na špejlích opékejte na grilovací pánvi z každé strany 5 minut. Podávejte s opraženými arašídy, dipem, limetkou a koriandrem. za 45 minut BEZ LEPKU Arašídy Ač jsou arašídy výživné a obsahují hodně tuků, mají podle některých studií vliv na snižování cholesterolu a pomáhají hubnutí. Jsou však také alergenní. V kuchyni je proto můžete nahradit slunečnicovými semínky. Jablíčka v těstíčku s vanilkovou omáčkou
4 porce příprava: 55 minut 2 vejce 200 g polohrubé mouky špetka soli 200 ml plnotučného mléka 80 ml tuzemáku 2 jablka 2 lžíce citronové šťávy 1 vanilkový cukr olej na smažení moučkový cukr na posypání VANILKOVÁ OMÁČKA 500 ml plnotučného mléka 250 ml smetany 30% 1 vanilkový lusk 50 g krupicového cukru 1 vanilkový pudink 80 ml tuzemáku Rozšlehejte vejce s moukou a solí a pak postupně rozmíchejte s mlékem. Nakonec vmíchejte tuzemák. Hotové těstíčko nechte alespoň 30 minut odpočinout. Mezitím si připravte omáčku. Mléko se smetanou vlijte do hrnce. Z vanilkového lusku vyškrábněte semínka a přidejte cukr. Zahřejte, až se cukr rozpustí a vmíchejte vanilkový pudink. Vařte a šlehejte asi 2 minuty. Sundejte z ohně. Vmíchejte tuzemák. Jablka oloupejte, vykrojte středy s jádřinci a pak je nakrájejte na kolečka. Pokapejte citronovou šťávou a posypte vanilkovým cukrem. V hluboké pánvi zahřejte olej. Kolečka jablek namáčejte do těstíčka, vkládejte je do rozpáleného oleje a smažte dozlatova. Pak je nechte okapat na ubrousku. Před servírováním posypte moučkovým cukrem a přidejte vanilkovou omáčku. za 55 minut F. O. O. D. MILUJE Tuzemák Tradičnímu českému alkoholickému nápoji z potravinářského lihu a rumové tresti ještě naše maminky říkaly rum, ovšem od roku 2013 už tento název mohou v rámci EU nést jen destiláty z cukrové třtiny. Salát z pomeranče a fenyklu s krevetami 4 porce příprava: 35 minut 3 pomeranče 2 bulvy fenyklu 2 lžíce citronové šťávy 4 lžíce extra panenského olivového oleje sůl a pepř 50 g mraženého hrášku 16 vařených celých krevet 2 stroužky česneku hrst výhonků řeřichy Z pomerančů okrájejte nožem kůru. Pak nad miskou vykrájejte segmenty bez blanek. Ze zbytků pomeranče vymačkejte šťávu. Bulvy fenyklu nakrájejte na velmi slabé plátky a pokapejte je citronovou šťávou. V pánvi zahřejte jednu lžíci olivového oleje a nakrájený fenykl na něm lehce orestujte. Osolte, opepřete. Sundejte z pánve a přimíchejte rozmražený hrášek. V pánvi zahřejte lžíci oleje. Vložte krevety a restujte je asi minutu z každé strany, aby se prohřály. Přidejte nasekaný česnek, osolte a odstavte. Na talíře rozdělte fenykl a segmenty pomerančů. Pokapejte zbylým olejem a pomerančovou šťávou. Přidejte krevety a vše ozdobte řeřichovými výhonky. za 35 minut PRO ZDRAVÍ Pomeranč Toto ovoce je zejména teď v zimním období vítaným zdrojem vitaminu C, který pomáhá tělu vzdorovat virózám i zlepšuje pokožku. Co se ale ví málo, může také spouštět migrény. Pečený rostbíf s červenou řepou a křenovou smetanou 6 porcí příprava: 60 minut + marinování 1,5 kg hovězí roštěné čerstvě mletý černý pepř 100 ml worcesterské omáčky 1 lžíce dijonské hořčice 4 lžíce olivového oleje hrubozrnná sůl 12 malých bulviček červené řepy KŘENOVÁ SMETANA 2 lžíce jemně nastrouhaného křenu 5 lžic zakysané smetany 1 lžíce majonézy Maso svažte provázkem. Povrch opepřete a vložte do pekáče. Pak potřete worcesterskou omáčkou a hořčicí. Pokapejte olejem. Uložte v chladu a nechte alespoň 12 hodin odležet. Troubu zahřejte na 180 °C. Odleželé maso osolte a opečte na rozpálené pánvi ze všech stran. Potom jej vraťte do pekáče, přidejte omyté řepy a vložte do trouby. Pečte 30 až 40 minut. Pokud máte jehlový teploměr, vpíchněte ho do masa a změřte teplotu. Maso by uvnitř mělo mít teplotu 75 °C. Po upečení ho nechte 10 minut odpočinout na prkénku. Podávejte s řepou a křenovou smetanou. za 60 minut PRO MUŽE
Hovězí roštěná Jedna z nejoblíbenějších částí hovězího masa se dělí na vysoký a nízký roštěnec. K pečení rostbífu se používá nízký roštěnec, který se peče přibližně půl hodiny, aby maso zůstalo šťavnaté a pěkně růžové. Foto autor| foto: Nina Novák, dekor styling: Markéta Zindulková Foto autor| ZA ZAPŮJČENÍ DEKORU A NÁDOBÍ DĚKUJEME: DOMOV & STYL, WEDGWOOD, ANTIKVARIÁT KORUNNÍ, P & J BAZAR
finance.cz Vláda odsouhlasila plán rozvoje ekologického zemědělství do 2020 20.11.2015 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha 20. listopadu (ČTK) - Vláda odsouhlasila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020, informovalo dnes tiskové oddělení ministerstva zemědělství. Plán například počítá s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta. Tento podíl měla přitom ČR podle plánu schváleného v roce 2010 dosáhnout již letos, podle posledních dat je však pouhých 0,7 procenta. Podle ekologů je plán rozvoje málo ambiciózní, hlavně ve zvyšování podílu půdy, na které se hospodaří v ekologickém režimu. \"Pokud chce vláda brát strategický dokument o rozvoji ekologického zemědělství vážně, musí ho podpořit dotační politikou a investicemi do výzkumu a inovací,\" uvedla dnes Klára Havlová z Hnutí Duha. Podle plánu by se měl podíl českých biopotravin na domácím trhu zvednout na 60 procent a měla by se zvýšit i důvěra českých spotřebitelů. V roce 2013 podle uvedeného materiálu přivezli obchodníci biopotraviny za 800 milionů Kč, což bylo 46 procent maloobchodního obratu s biopotravinami. Podle plánu by orná půda v ekologickém režimu měla zabírat pětinu celkové výměry půdy, ekologické plochy by měly stoupnout na 15 procent celkové zemědělské půdy. Tento podíl měla splňovat ČR také již nyní, letos ale plochy dosáhly 12 procent výměry. Ekofarmy, kterých letos v září bylo v ČR 4188, by měly zvýšit svou produkci o 15 procent. Češi utratili za biopotraviny v roce 2013 necelé dvě miliardy korun, proti roku 2005 vzrostl trh téměř čtyřnásobně. Třetina tuzemské populace nakupuje biopotraviny alespoň několikrát měsíčně, většinou v maloobchodních řetězcích. Podle materiálu by každý obyvatel ČR měl přitom ročně za nákup biopotravin utratit 600 korun. Spotřebitelé by měli také získat informace, jak se tvoří cena biopotravin. Ústav zemědělské ekonomiky a informací by měl vypracovat analýzu nákladů u jednotlivých komodit, jako jsou mléko, vejce, či hovězí maso. Mělo by se také zjistit, jak jsou vysoké ceny biopotravin v ČR a porovnat je se zahraničními. V ČR se chová 45 procent ovcí a 37 procent chov v ekorežimu, u koní jde zhruba o pětinu a u skotu o šestinu. Podíl ekodrůbeže a prasat je zanedbatelný. V ČR vyprodukují zvířata chovaná v ekologickém režimu dvě procenta mléka, třetina produkce je ale vyvezená do Německa. Ekologické zemědělství umožňuje produkovat vysoce kvalitní potraviny bez používání chemických vstupů, které ve svém důsledku mají nepříznivé dopady na životní prostředí, zdraví lidí a zdraví hospodářských zvířat.
URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/456109/
Zpracovatel masa Tyson Foods ve 4Q 2015 přestavil smíšené výsledky; přesto akcie +8 % 23.11.2015 finance.cz str. 0 Fio banka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Největší americký zpracovatel Tyson Foods dnes před otevřením trhů oznámil výsledky za 4Q fiskálního roku 2015, které byly smíšené.... ...Upravený zisk byl nižší, než očekávali analytici, na druhé straně silnější byly tržby. Negativně se do výsledků projevily nižší ceny hovězího masa kvůli konkurenci levnějších zdrojů bílkovin. Tyson Foods (TSN) 4Q 2015Konsensus 4Q 2015*4Q 2014 Tržby (mld. USD) 10,506 10,227 10,105 Očištěný zředěný zisk na akcii (EPS, USD/akcie) 0,830 0,881 0,765 *průměrný odhad analytiků oslovených agenturou Bloomberg Podle tržeb je největší divizí zpracování hovězího masa. Ta zveřejnila provozní ztrátu ve výši 33 mil. dolarů, zatímco před rokem divize dosáhla zisku na úrovni 153 mil. dolarů. Divize zaznamenala negativní provozní marži 0,4 %. Na rok 2016 společnost očekává marži 1,5-3 %. Druhá největší divize je zpracování kuřecího masa, která dosáhla provozního zisku 344 mil. dolarů, zatímco před rokem se jednalo o zisk ve výši 206 mil. dolarů. Pozitivně se do výsledků projevily nižší náklady na krmivo. Nicméně ceny kuřecího masa v posledních měsících poklesly kvůli vysoké nabídce. Podle amerického Ministerstva pro zemědělství se produkce kuřecího masa letos zvýší o 4,3 %. Ve fiskálním roce 2016 společnost očekává tržby na úrovni 41 mld. dolarů v souladu s očekáváním analytiků. V roce 2014 Tyson Foods koupil Hillshire Brands a v současnosti investuje do nových produktů a posílení vlastních značek. Důvodem je snaha o snížení závislosti na trhu s masem. Tyson Foods Inc (TSN) +8,1 % na 47,17 USD Ukazatel Ukazatel Kapitalizace (mld. USD) 18,7 P/E
16,0 Vývoj za letošní rok (%) +17,6 Očekávané P/E 13,4 52týdenní minimum (USD) 37,1 Prům. cílová cena (USD) 50,0 52týdenní maximum (USD) 47,7 Dividendový výnos (%) 0,8 Zdroj: Bloomberg Vojtěch CinertFio banka, a.s.
URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/456223/
Haló noviny Agrární obchod: vyvážíme suroviny, dovážíme výrobky s přidanou hodnotou 19.11.2015
Haló noviny str. 6 Z ekonomiky
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Schodek agrárního zahraničního obchodu se za letošní tři čtvrtletí snížil meziročně o pětinu na 10,8 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Zemědělského svazu ČR. Podle jeho předsedy Martina Pýchy má na zlepšení bilance zásluhu především růst vývozu obilí, tabáku a tabákových výrobků. Do ČR se za devět měsíců dovezlo zemědělských komodit, potravin, nápojů a tabákových výrobků za 157,9 mld. Kč, což je přibližně o 11,5 miliardy více než loni. Hodnota agrárního vývozu vzrostla téměř o 14,3 miliardy na 147 mld. Kč. »Náš agrární export se zvláště v posledních letech zvyšuje především díky exportu surovin, především obilovin, které se k nám zase zčásti vracejí v podobě dovozů výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Nadále se nám tak nedaří využívat tuzemský potenciál,« uvedl Pýcha. Pýcha upozornil na další prohlubování schodku obchodu s masem. Za loňský leden až září činil 13,3 mld. Kč, letos 14,3 mld. Kč. Dovoz masa do ČR vzrostl z loňských 18,4 miliardy na 19,2 mld. Kč. »Tento nepříznivý trend rychlého zvyšování dovozů a pomalého růstu, respektive snižování vývozu masa nejsme stále schopni změnit,« dodal. Export směřuje do EU Loni schodek agrárního zahraničního obchodu meziročně klesl o šest miliard na zhruba 18 mld. Kč. Šlo o nejnižší deficit od roku 2000. Vývoz meziročně vzrostl o 18 miliard na 178,5 mld. Kč, dovoz se zvýšil o zhruba 12 miliard na 196,5 mld. Kč. Naprostá většina českého agrárního vývozu směřovala podle ministerstva zemědělství do zemí Evropské unie. Jejich podíl na celkovém exportu činil 91,5 procenta. Schodek obchodu s unijními státy měl výši čtyř miliard korun. Saldo agrárního zahraničního obchodu České republiky bylo naposledy kladné v roce 1993. Od té doby je bilance záporná. Dosud nejhorší výsledky měl agrární zahraniční obchod v roce 2011, kdy skončil schodkem více než 36 mld. Kč. Od té doby se zlepšuje, záporné saldo se za tři roky snížilo více než o 18 miliard.
Foto popis|
Ukrajina a EU: velký sen se nekoná 24.11.2015
Haló noviny str. 5 Názory, polemika Jiří MAŠTÁLKA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Poté, co 18. listopadu tohoto roku reagovala Ruská federace na prohlášení ukrajinského prezidenta Porošenka, že vše je připraveno pro vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou, zavedením embarga na import ukrajinských potravin, hlavně mléka a masa, prohlásil komisař pro sousedskou politiku EU Johannes Hahn na adresu Ukrajiny nezvykle tvrdě: »Musíme být čestní,« řekl. »Vždy jsme věděli, že Rusko by takto mohlo odpovědět. Ukrajina měla dost času na to, aby se připravila.« Ukrajina odhaduje výši ztrát způsobených do budoucna embargem na stovky milionů dolarů a zóna volného obchodu s EU nebude s to tyto ztráty vyrovnat. »Nesmíme čekat mnoho od zóny volného obchodu. EU pro nás už fakticky svůj trh otevřela, ale ukrajinský export i tak klesl o 34 procent. V příštích letech asi nebudeme mít nic na prodej,« konstatoval Vasilij Filipčuk z Mezinárodního střediska pro politický výzkum v Kyjevě. Prvním lednem 2016 má nabýt účinnosti vedle politické také hospodářská část asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Ovšem i přes to z velkého snu Ukrajinců o EU dva roky »po Majdanu« mnoho nezbylo. »Představte si, v roce 2015 budou Ukrajinci cestovat bez víza do všech zemí Evropské unie,« sliboval prezident Porošenko za předvolební kampaně v roce 2014. Inu, necestují a hned tak nebudou, neboť nehledě na asociační dohodu je jim EU vzdálená možná více než dříve. Jak kvůli válce a napětí v Donbasu, tak kvůli katastrofálnímu stavu ukrajinské ekonomiky, kvůli nevěrohodnému, klopotnému a zájmy oligarchů cloumanému parlamentu nebo znovu se upevňujícímu těžce zkorumpovanému politickému systému. A tyto problémy žádná dohoda s EU nevyřeší, ani ta asociační. Foto popis| O autorovi| Jiří MAŠTÁLKA, poslanec Evropského parlamentu za KSČM
Havlíčkobrodský deník Národní potravinová sbírka startuje na Havlíčkobrodsku tuto sobotu 20.11.2015
Havlíčkobrodský deník str. 3 Zpravodajství (sad) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět HavlíčkůvBrod–MěsícpředVánoci,konkrétně21. listopadu, se v Česku uskuteční třetí ročník Národní potravinové sbírky. Veřejnost, potravinové řetězce a výrobci potravin budou moci i letos prakticky po celý den darovat trvanlivé potraviny na pomoc potřebným. Sbírka se bude konat také na Havlíčkobrodsku, konkrétně pak v prostorách dvou obchodních řetězců – Albert a Kaufland. Sbírku v nich organizuje společnost Potravinová banka Vysočina se sídlem v Ledči nad Sázavou. Region| Vysočina
Homér Rodina regionálních produktů se rozšířila o čtrnáct nových členů
20.11.2015
Homér str. 7 Zpravodajství (pur) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět MOSTECKO – Dalších čtrnáct firem se může pochlubit regionální značkou Krušnohoří regionální produkt. Shodla se na tom certifikační komise MAS Západní Krušnohoří. Od roku 2013, kdy se začala značka v Krušnohoří udělovat, se už může značkou prezentovat čtyřicet jedna produktů. O značku Krušnohoří regionální produkt se v posledním kole certifikace ucházelo dvanáct žadatelů, z toho tři ve dvou kategoriích nebo se dvěma výrobky naráz. Většina z uchazečů přijela před certifikační komisi svůj výrobek, zážitek nebo službu představit. Svá originální mýdla, která vyrábí podle marseilleských receptů své babičky, představila majitelka Mýdlárny u zámku a dostala certifikát. Značku získal také Mostecký Kahan pro svou řadu ležáků, u nichž komise ocenila jejich výjimečnou kvalitu. Značkou Krušnohoří regionální produkt se mohou chlubit vína z Českého vinařství Chrámce. Hned pro dvě skupiny výrobků – keramiku a textilní výrobky z recyklované rifl oviny - je získala chráněná dílna Arkadie. Pletené a háčkované výrobky z Centra pro ekologickou výchovu Klíny mohou rovněž nově používat značku regionálního produktu, stejně tak jako jimi nabízený zážitek Poznej kouzlo krušnohorských řemesel. Nově získaly certifikát pro své výrobky také dvě firmy z Lomu u Mostu, a to Obklady a dlažby z přírodního kamene pro své kamenné květináče a koryta a Petr Eminger pro Krušnohorský med. Certifikát má nově pro výrobky z bylin také Krušnohorská apatyka. Restaurace U Zrcadla z Března má značku regionálního produktu jak pro svůj výrobek – konzervu z vepřového masa, tak i pro restaurační služby. Další dva nově certifikované zážitky jsou Moldavská horská dráha a štola Země zaslíbená. S logem regionální značky, kterou v Krušnohoří zavedla MAS Sdružení Západní Krušnohoří, se můžete na původních nebo charakteristických produktech regionu setkávat od června 2013. Regionální značka KRUŠNOHOŘÍ regionální produkt® vznikla v rámci Asociace regionálních značek. Do systému regionálních značek se od roku 2004 zapojilo již 26 regionů. V každém z nich vznikla regionální značka pro výrobky, která zaručuje vedle jejich kvality a šetrnosti k přírodě především jejich původ a vazbu na určité výjimečné území. „Je to jedna z cest, jak propagovat venkovské regiony. Hlavní podporovanou skupinou jsou drobní podnikatelé, jejichž schopnosti a dovednosti pomáhají šířit dobré jméno regionu - a naopak pro ně znamená identifikace s regionem jedinečnou marketingovou příležitost,“ říká národní koordinátorka projektu Kateřina Čadilová. „Značení je určeno jak návštěvníkům regionů, kterým dovoluje objevovat region a užívat si jeho atmosféru novým netradičním způsobem, tak i místním obyvatelům, kteří mohou nákupem značených výrobků podporovat „své” místní výrobce. Výrobci získají díky značce různé výhody, zejména jednotnou propagaci své produkce, nové kontakty a možnost nových forem spolupráce,“ doplnila ředitelka MAS Sdružení Západní Krušnohoří Hana Dufková. Všechny certifikované výrobky označené logem Krušnohoří regionální produkt si můžete koupit na e-obchudku, který na svých webových stránkách provozuje MAS Sdružení Západní Krušnohoří. Foto popis| Keramika z Arkadie. Foto popis| Krušnohorský med.
homerlive.cz Rodina regionálních produktů se rozšířila o čtrnáct nových členů 24.11.2015
homerlive.cz str. 0
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 20.11.2015 Dalších čtrnáct firem se může pochlubit regionální značkou Krušnohoří regionální produkt. Shodla se na tom certifikační komise MAS Západní Krušnohoří. Od roku 2013, kdy se začala značka v Krušnohoří udělovat, se už může
značkou prezentovat čtyřicet jedna produktů. O značku Krušnohoří regionální produkt se v posledním kole certifikace ucházelo dvanáct žadatelů, z toho tři ve dvou kategoriích nebo se dvěma výrobky naráz. Většina z uchazečů přijela před certifikační komisi svůj výrobek, zážitek nebo službu představit. Svá originální mýdla, která vyrábí podle marseilleských receptů své babičky, představila majitelka Mýdlárny u zámku a dostala certifikát. Značku získal také Mostecký Kahan pro svou řadu ležáků, u nichž komise ocenila jejich výjimečnou kvalitu. Značkou Krušnohoří regionální produkt se mohou chlubit vína z Českého vinařství Chrámce. Hned pro dvě skupiny výrobků – keramiku a textilní výrobky z recyklované rifloviny - je získala chráněná dílna Arkadie. Pletené a háčkované výrobky z Centra pro ekologickou výchovu Klíny mohou rovněž nově používat značku regionálního produktu, stejně tak jako jimi nabízený zážitek Poznej kouzlo krušnohorských řemesel. Nově získaly certifikát pro své výrobky také dvě firmy z Lomu u Mostu, a to Obklady a dlažby z přírodního kamene pro své kamenné květináče a koryta a Petr Eminger pro Krušnohorský med. Certifikát má nově pro výrobky z bylin také Krušnohorská apatyka. Restaurace U Zrcadla z Března má značku regionálního produktu jak pro svůj výrobek – konzervu z vepřového masa, tak i pro restaurační služby. Další dva nově certifikované zážitky jsou Moldavská horská dráha a štola Země zaslíbená. S logem regionální značky, kterou v Krušnohoří zavedla MAS Sdružení Západní Krušnohoří, se můžete na původních nebo charakteristických produktech regionu setkávat od června 2013. Regionální značka KRUŠNOHOŘÍ regionální produkt® vznikla v rámci Asociace regionálních značek. Do systému regionálních značek se od roku 2004 zapojilo již 26 regionů. V každém z nich vznikla regionální značka pro výrobky, která zaručuje vedle jejich kvality a šetrnosti k přírodě především jejich původ a vazbu na určité výjimečné území. „Je to jedna z cest, jak propagovat venkovské regiony. Hlavní podporovanou skupinou jsou drobní podnikatelé, jejichž schopnosti a dovednosti pomáhají šířit dobré jméno regionu - a naopak pro ně znamená identifikace s regionem jedinečnou marketingovou příležitost,“ říká národní koordinátorka projektu Kateřina Čadilová. „Značení je určeno jak návštěvníkům regionů, kterým dovoluje objevovat region a užívat si jeho atmosféru novým netradičním způsobem, tak i místním obyvatelům, kteří mohou nákupem značených výrobků podporovat „své” místní výrobce. Výrobci získají díky značce různé výhody, zejména jednotnou propagaci své produkce, nové kontakty a možnost nových forem spolupráce,“ doplnila ředitelka MAS Sdružení Západní Krušnohoří Hana Dufková. Všechny certifikované výrobky označené logem Krušnohoří regionální produkt si můžete koupit na e-obchudku, který na svých webových stránkách provozuje MAS Sdružení Západní Krušnohoří Komentáře
URL| http://www.homerlive.cz/index.php?art=37198
Hospodářské noviny Chudí Rusové dostanou „lístky“ na potraviny 19.11.2015
Hospodářské noviny str. 6 Události Ondřej Soukup Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Potravinové lístky se vracejí. Tyto titulky v ruském tisku vyvolaly vzpomínky na nedostatek potravin z dob konce Sovětského svazu. Ve skutečnosti ale jde o elektronické karty pro nejchudší po vzoru amerických food stamps. Koncepci potravinových karet k projednání ve vládě připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Vláda ji předběžně schválila. „První karty by mohly být vydány v roce 2017,“ řekl agentuře Interfax náměstek ministra průmyslu a obchodu Viktor Jevtuchov. Karta bude určená pro občany, kteří mají právo na federální dávky. Lidé si budou moct vybrat, zda chtějí i nadále dostávat podporu v hotovosti, nebo zvolí kartu. V druhém případě jim místní regionální vláda přidá ještě dotace na lokálně vyrobené potraviny. „Lidé si budou moct levněji vybrat z mnoha druhů potravin a současně ještě podpoříme místní výrobce,“ vysvětlil výhody systému Jevtuchov.
Momentálně jsou na schváleném seznamu potravin vajíčka, maso, ryby, mléčné výrobky, ovoce a zelenina. Nepatří sem těstoviny ani konzervy. Autoři ale říkají, že sortiment se může rozšířit, kandidátem je například mražené maso a ryby. Není také vyloučeno, že regiony by si samy mohly určovat, jaké výrobky z místní produkce budou dotovat. Stejně tak regiony budou rozhodovat o částce, kterou na kartu pošlou. Myšlenka zavedení potravinových poukázek se v Rusku objevovala již v předchozích letech, vždy po nějakých krizových jevech, skokové inflaci a podobně. V roce 2008 byl v parlamentu zákon o „potravinových certifikátech“ pro penzisty, invalidy a další sociálně potřebné skupiny, ministerstvo financí ale nakonec vyhrálo s argumentací, že už existují jak sociální dávky, tak dotace místním výrobcům. Nynější návrh začal vznikat loni na podzim po pádu kurzu rublu a zrychlení inflace. O autorovi| Ondřej Soukup, mailto:
[email protected]
chytrazena.cz Vánoce se blíží aneb tip na originální gurmánský dárek 19.11.2015
chytrazena.cz str. 0
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 19. 11. 2015 / Vánoční TIPY -Komerční sděleníVánoční svátky se nezadržitelně blíží, a tak si mnozí z nás lámou hlavu, čím by potěšili své blízké. Zdá se vám kosmetika okoukaná, na oblečení či knihu si netroufnete a přesto chcete potěšit něčím originálním? Vsaďte na pochoutku, která potěší chuťové buňky – lahodné salámy v luxusním balení. Darujte znamenitou pochoutku Speciální dárkové balení Exklusiv potěší každého labužníka. Originálním kosteleckým salámům s nezaměnitelnou chutí, kterou podtrhuje přírodní ušlechtilá plíseň a použité koření, neodolá nikdo. Sada obsahuje Křemešník a Uherák , oba salámy po 550 g. Buďte letos na Vánoce netradiční Věnujte svým blízkým dárek, kterým ohromíte všechny jejich smysly – Křemešník na prkénku . Kostelecký fermentovaný salám s ušlechtilou přírodní plísní na povrchu má charakteristikou vůni a na jazyku se přímo rozplývá. Speciální vánoční balení obsahuje dřevěné prkénko a 380 g štangli salámu. K dostání bude pouze v prodejnách Tesco. Čím oslníte každého muže? Pokud má mlsný jazýček, překvapte ho speciálním dárkovým balením Trio Excelent od Kosteleckých uzenin. Salámy v tomto balení jsou charakteristické svou nezapomenutelnou chutí a typickou vůní. Balíček obsahuje jeden Uherák a dva Křemešníky, každý salámek po 180 g.
URL| http://www.chytrazena.cz//vanoce.chytr...a-originalni-gurmansky-darek-33447.html
iHNed.cz Rusko odpovídá na sankce: Od ledna uvalí embargo na ukrajinské potraviny 18.11.2015
iHNed.cz str. 0 zahranicni.ihned.cz ČTK, hec
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rusko se rozhodlo od 1. ledna zavést embargo na dovoz potravin z Ukrajiny. Reaguje tak na zapojení Kyjeva do sankcí vůči Moskvě. Moskva loni v srpnu zakázala dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie, Spojených států a z několika dalších západních zemí. Ruská vláda se rozhodla uvalit od 1. ledna embargo na dovoz potravin z Ukrajiny. Reaguje tak na zapojení Kyjeva do sankcí vůči Moskvě. Uvedl to ve středu podle agentury Tass ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev. "Protože se Ukrajina připojila k ekonomickým a finančním sankcím vůči Rusku, rozhodli jsme se zavést ochranné opatření v podobě potravinového embarga," citovala agentura ministra. Propad ekonomiky Ruska ve čtvrtletí zpomalil na 4,1 procenta. Růst má přijít až příští rok - čtěte ZDE Ukrajinský prezident Petro Porošenko v polovině září podepsal dekret uvalující sankce vůči 388 fyzickým a 105 právnickým osobám. Ekonomické sankce se týkají 29 ruských bank, více než 20 ruských leteckých společností a dalších podniků, píše Tass. Moskva loni v srpnu zakázala dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie, Spojených států a z několika dalších západních zemí. Reagovala tak na západní sankce uvalené na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. Letos v srpnu Moskva potravinové embargo rozšířila na Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko. Pohrozila tehdy embargem rovněž Kyjevu, pokud začátkem příštího roku vstoupí v platnost hospodářská část smlouvy o přidružení Ukrajiny k Evropské unii.
URL| http://zahranicni.ihned.cz/rusko/c1-64...a-uvali-embargo-na-ukrajinske-potraviny
iprosperita.cz Vajíčko jako nositel jedinečné chuti, inovací a ocenění 24.11.2015
iprosperita.cz str. 0 GASCONTROL GROUP Editor Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Ing. Tomáš Milich, jednatel a ředitel firmy OVUS – podnik živočišné výroby, spol. s r.o. (na snímku vlevo), není člověkem, který by vyhledával příležitosti, jak o sobě poskytovat nadmíru informací, i když je vynikajícím společníkem a vypravěčem a nezkazí žádnou legraci. A my, novináři, děláme pravý opak – přesvědčujeme i ty nejzarputilejší introverty, aby se dali cestou medializace, protože, jak je známo, když se o vás neví, jako byste neexistovali. A když se neprodáte, nikdo jiný to za vás neudělá. A protože firmu OVUS – podnik živočišné výroby znám a vím, kolik nápadů, úsilí a času stálo ji postavit na nohy po převzetí do portfolia společností skupiny GASCONTROL GROUP a nastolit atraktivní výrobní program, Tomáši Milichovi jsem se nyní snažila naznačit, že už je ten správný čas, aby se o OVUSu rozkřiklo co nejvíce pozitivních informací, chvály i obdivu. Nestačí, že obdržel ocenění v prestižní soutěži Manažer roku za období 2014, ani to, že na trh dodává OVUS novinky. Výsledky jeho týmu promluvily samy za sebe i díky báječné soutěži Česká chuťovka, jíž se zúčastnila firma letos na podzim poprvé. A hned vybojovala tři ceny! Za Indiánská vejce a PICKNIC natura vejce, což jsou vajíčka vařená a šelakovaná všech přírodních zbarvení skořápky, a jako třetí to byla i cena novinářů. To není zas tak málo... Jak to s tou Českou chuťovkou bylo?
Především jsem pochyboval, že má pro nás smysl. Jak jsem se dověděl, soutěží výrobky českých potravinářů, výrobců džemů, uzenin, piva, sýrů, pečiva. Jde tedy o výrobek, který je výsledkem určité receptury. Ale obyčejné vejce? Jak se tomu může rovnat? Cožpak někomu může chutnat ve srovnání s klobáskami, řízečky nebo svatebními koláčky? Nakonec jste podlehl intuici a přihlásil se... Spíše jsem to risknul. Říkal jsem si, že přinejhorším prostě neprojdeme porotou, naše vejce nezaujmou. A pozici jsme měli opravdu těžkou. Vždyť kolik podmanivých chutí bylo k dispozici – od knedlíků až po paštiky, salámy a škvarky, mošty, piva, med... Říkal jsem si, že vejce nejsou tak výjimečnou potravinou, a navíc to není novinka, lidé je konzumují od pradávna. Ale vyšlo to! Byl jsem velmi překvapený, a věřte mi, že jsem to nečekal. Když jsem sám osobně porotě míchaná vejce servíroval, v duchu jsem pořád myslel na to, jestli to nebude trapas, fiasko, propadák. A nebyl. O to větší radost se dostavila. Náhoda? Štěstí? Pochopil jsem, že i takové soutěže učí člověka vidět věci z druhé strany. Tím, že několik let žiji jen naším oborem, dříve jsem působil jako bankovní úředník, se někdy neumím podívat na věc jinýma očima. Většina souvislostí se mi jeví jako normálních, všedních, spíše kritických, než abych si uvědomil, že přidaná hodnota má i jiné podoby než ekonomické. Při vyhodnocení České chuťovky se také u vašeho stánku v prostorách pražského Senátu, kde jste připravili velkolepou prezentaci i ochutnávku míchaných i vařených vajec, zastavovalo i mnoho novinářů. Celé odpoledne jste měl nač odpovídat. I to vás muselo ujistit, že neděláte marnou práci. Zájem redakcí byl veliký. To jsem nečekal. Samozřejmě to byla dobrá zpráva. Rád jsem každému vysvětlil, proč mají některá naše vajíčka skořápku světle modrou nebo světle zelenou či hodně temně hnědou, kde se dají koupit, a kde ve světě se servírují v nejluxusnějších hotelích. Jak je to s jejich cholesterolem a že genetický materiál pro šlechtění indiánských slepic pochází skutečně z Jižní Ameriky. Bylo to pro mne poučné. Ověřil jsem si, jak reagují kolegové potravináři, že novinářská zvídavost je pro výrobce stále povzbudivá, a samozřejmě jsem rozdal spousty vizitek. Věřím, že kontakty, které jsme si navzájem vyměnili, mohou posloužit i k obchodní činnosti. Rád bych také využil loga České chuťovky pro náš marketing. Blíží se doba vánočních svátků, a to je pro slepice z velkochovů vypjaté období. Pro výrobce vajec ale ještě větší. Co vás nyní čeká? Především denní dispečink v upřesňování dodávek obchodním řetězcům a dalším odběratelům. Čerstvá vejce jsou potravinou s omezenou trvanlivostí (ale i s tím jsme si již poradili, takže součástí nabídky jsou právě naše šelakovaná vejce, která vydrží uvařená 40 dní), navíc se koncem roku objednávky aktuálně korigují podle denně se měnící poptávky zákazníků. Samozřejmě máme řadu plánů na rozšíření chovu, na genetické šlechtění nosnic směřující k efektivnějším snáškám vajec, a mnoho inovací, které by měly vést k revolučnímu zužitkování všeho, co s výrobou vajec souvisí. za rozhovor poděkovala Eva Brixi
URL| http://www.iprosperita.cz/generalni-pa...sitel-jedinecne-chuti-inovaci-a-oceneni
Katka
Pořádek v ledničce 19.11.2015 Katka str. 34 Naše dobroty Ladislava Protivanská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dávejte potraviny tam, kam patří. Ušetříte čas i peníze. Jídlo zpravidla šoupnete p bez zaváhání ádo ledničky kamkoliv na volné místo? Chyba. Pro uchovávání potravin totiž platí určitá pravidla. Vyplatí se je dodržovat. ZELENINU DOLŮ Boxy ve spodní části lednice jsou určeny pro zeleninu. Spodní přihrádka nad boxy se svými –2 až 4 °C je ideální pro syrové maso, drůbež a ryby, které zde vydrží maximálně 3 dny. Maso je vhodné uchovávat v celofánu anebo v dobře uzavřených nádobách. Střední část ledničky má 4–6 °C. Hodí se proto pro otevřené paštiky, uvařené maso, šunku, uzeniny, máslo, margaríny, plátkové a tavené sýry, jogurty a mléko. Masné a mléčné výrobky pečlivě oddělujte. Pro uskladnění hotových jídel je nejvhodnější horní část ledničky, ve které je 7–8 °C. Nezapomeňte dávat do lednice již vychladlá jídla. A spotřebujte je do dvou dnů. Nejteplejším místem jsou dvířka (11 °C). Větší dolní část přímo vybízí k uskladňování nápojů, prostřední část je jako dělaná na vejce. A nezapomeňte, že ukládat se mají špičkou dolů, protože na tupém konci se nacházejí póry, kterými vejce přijímá kyslík. *** Chce to systém * Teplota uvnitř ledničky se na různých místech liší. Teplotně rozdílné sektory jsou určeny pro různé typy potravin. Tyto teplotní rozdíly mají totiž vliv na čerstvost potravin. Vyplatí se vědět, co jak skladovat, a mít správný systém. Co tam nepatří * brambory * cibule * česnek * rajčata * káva * čokoláda * neotevřené paštiky a plechovky * marmelády a džemy * med * kečup * hořčice * červené víno Foto popis|
Kondice PŘEJEZTE ÚNAVU A NABIJTE SE ENERGIÍ! 24.11.2015
Kondice str. 72 Jídlo - Proti únavě VERONIKA VESELÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Jak nejlépe odolávat předvánočnímu stresu? Dobře se zásobit energií. Inspirujete-li se naším jídelníčkem, dostanete do sebe živiny, které vaše tělo právě teď potřebuje, aby zvládlo náročné období na konci roku. Ale ‚naordinovat‘ si jej můžete klidně i v lednu. To vám pomůže srovnat se se svátečními hříchy… Tak dobrou chuť! 1. ZRYCHLETE TRÁVENÍ Pomalé trávení hraje klíčovou roli v tom, jak se cítíme. Když jsou střeva ucpaná, tělo nevstřebává živiny, vitaminy ani minerální látky, trpí játra, ledviny i plíce. Kůže, vlasy, nehty, svaly i kosti jsou podvyživené. Vypadáte a cítíte se unavení. Špatná strava, stres a antibiotika ničí střevní mikroflóru a
oslabují imunitu. Okolo 70 % jí totiž sídlí ve střevech. Zdraví střev ovlivňuje i náladu: trávicí systém totiž obsahuje více neuronů než mícha a více neurotransmiterů než mozek. Víc jak 90 % hormonu serotoninu, který ovlivňuje dobrou náladu, se vytváří ve střevech. Důsledky pomalého trávení: špatné zažívání (zácpa, průjem, nadýmání), oslabená imunita, bolesti hlavy, kožní vyrážky, chronická únava, deprese, vysoký cholesterol, potravinové alergie, přemnožené kvasinky, celiakie, špatná koncentrace. Co na talíř? Červená řepa zlepšuje trávení a má blahodárný vliv na celý organismus. Patří k základním surovinám dlouhověkých zakavkazských národů. Je skvělou zimní zásobárnou vitaminů a minerálních látek. Obsahuje hodně kyseliny listové, která podporuje tvorbu nukleových kyselin v jádrech buněk, a tím stimuluje růst i regeneraci tkání. Pomáhá také správnému využití bílkovin, a tedy i tvorbě svalové hmoty. Posiluje dobrou náladu – má antidepresivní účinky. Varem se však zničí až 95 % prospěšných látek. Proto jezte červenou řepu syrovou. Přidávejte ji do salátů, připravte si z ní ‚tatarák‘ a pijte čerstvou šťávu. 2. PŘIDEJTE ANTIOXIDANTY Pokud jsme dlouhodobě vystaveni vysokému množství toxinů z vnějšího prostředí (nekvalitní jídlo, alkohol, stres, kouření, aditiva v jídle a nápojích…), tělo vytvoří velké množství volných radikálů, které nezvládne odbourávat. Vzniká takzvaný oxidační stres. Proto je výhodné jíst stravu bohatou na antioxidanty, které škodlivé účinky volných radikálů neutralizují. Důsledky oxidačního stresu: chronický únavový syndrom, ateroskleróza, Parkinsonova nemoc, Alzheimerova choroba, srdeční selhání, cukrovka, onemocnění, ledvin, slinivky, autoimunitní onemocnění, pokles tělesné i duševní výkonosti. Co na talíř? Jezte barevně. Čím pestřejší je váš talíř, tím lépe. Pokud převládá tmavě hnědá nebo bílá barva, nemáte dostatek antioxidantů. Přidejte zeleninu, luštěniny, oříšky, semínka a ovoce. Uvařte si červené fazole – jejich slupka je bohatá na flavonoidy (antioxidanty). 3. ELIMINUJTE ZÁNĚTLIVÉ PROSTŘEDÍ Zánět je přirozenou obranou reakcí těla na zranění či infekci. S věkem je tělo citlivější a snadněji aktivuje imunitní buňky v těle. Výsledkem je chronické zánětlivé prostředí. „To podporují: červené maso, uzeniny, bílá mouka, mléčné produkty, ztužené tuky, alkohol, stres, léky a cukr,“ varuje Monika Divišová. Projevy chronicky zánětlivého prostředí: plynatost, nadýmání, řídká stolice, alergie a potravinové intolerance, akné, ekzémy, nadváha, bolesti hlavy, problémy se štítnou žlázou, vysoký krevní tlak, cholesterol, cukrovka. Co na talíř? Kurkuma je jedním z nejlepších léčitelů. Čistí krev, má protizánětlivé a protirakovinné účinky, je silným antioxidantem. Lžičku koření přidejte do rýže nebo míchaných vajíček. 4. SNIŽTE HLADINU INZULINU Croissant k snídani vás na dlouho nezasytí a po talíři špaget se sýrem k obědu se brzy dostaví hlad a únava. Proč? Důvodem je absence vlákniny. Bohužel, většina potravin, které dnes jíme, byly v procesu výroby zbaveny vlákniny: bílá rýže, mouka a výrobky z ní – bílé pečivo, těstoviny, sušenky a většina cereálií. Taková strava rozkolísává hladinu cukru v krvi a nutí naši slinivku vyplavovat velké množství inzulinu, to působí výkyvy energie a vyčerpává naši slinivku. Omezte proto cukr a hlídejte si přítomnost vlákniny v každém jídle. Následky dlouhodobě zvýšené hladiny inzulinu: celulitida, růst útrobního tuku (kolem orgánů), nárůst hmotnosti, horší paměť (Alzheimer), chutě na sladké, poruchy spánku, zvýšená hladina krevních tuků, cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak. Co na talíř? Vláknina snižuje potřebu pojídání druhých porcí. Zpomaluje trávení, prodlužuje pocit sytosti, a tím zajišťuje stabilní hladinu energie po celý den. Jezte skutečné potraviny: celé ovoce i se slupkou a zeleninu, místo jejich průmyslově zpracovaných nebo odšťavených derivátů. Jezte celozrnné pečivo, rýži natural, jáhly, ovesné vločky, fazole, čočku a další luštěniny, ořechy, semínka a pseudoobiloviny, jako jsou quinoa, pohanka a amarant. Foto autor| Foto: Thinkstock.com
O autorovi| VERONIKA VESELÁ, nutriční průvodce Wellnessia a lektorka Akademie léčivé výživy
RYCHLE A POCTIVĚ 24.11.2015
Kondice str. 84 Jíme - Ryby Barbora Štětinová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
I ve fast foodu můžete dostat oběd z kvalitních lokálních surovin. Jak spojit rychlé občerstvení s poctivě připraveným jídlem a jaké změny se chystají na Pankráckém rynku na Praze 4, nám řekl jeho spolumajitel a šéfkuchař Filip Sajler. * Proč jste na Pankráckém Rynku otevřeli zrovna bistro, a ne klasickou restauraci? Tento způsob gastronomie je milý, jednoduchý a pestrý. V bistru vládne příjemná rodinná atmosféra, je to místo, kde si lidé vždy rádi pohovoří s přáteli nad dobrým jídlem či pitím. My jsme se jen vrátili k tomu, co už tady bylo a chceme nabízet fast food formou slow foodu, tedy poctivě uvařeného jídla. Funguje to skvěle a hosty to baví, což ale neplatí pro zbytek projektu Pankrácký Rynek, a proto plánujeme několik změn. * Jak se vám podařilo spojit protichůdné cesty – fast food a slow food – dohromady? Není to složité: vezmete kvalitní suroviny, které upravíte tak, aby se jídlo dalo rychle podávat a hosté ho dostali do deseti, maximálně patnácti minut. Kombinujeme dva způsoby vaření – předem připravená, většinou pomalu vařená jídla, která v podstatě stačí nandat na talíř, a pokrmy s rychlou tepelnou úpravou. Vaříme jednoduše, jedná se o tradiční pokrmy, ale dodržujeme technologii receptů a používáme kvalitní suroviny. * Zaměřujete se na nějakou konkrétní kuchyni? Přes léto vaříme hlavně jídla lehká, zdravější, s větším množstvím zeleniny, například středomořskou kuchyni. Celoročně máme i pochoutky ze středoevropské, rakousko-uherské kuchyně – svíčkovou, vývar se žemlovým knedlíčkem, špecle, od podzimu vaříme tafelspitz. * Pankrácký Rynek má motto Poctivé potraviny. Z jakých surovin vaříte? Většinu věcí bereme přímo z farem a od maloproducentů. Všichni vybraní farmáři zboží odvezou na jedno místo a distributor nám pak přiveze kompletní objednávku. Od někoho bereme sýry, od jiného vejce, od dalšího maso a bylo by složité je objíždět nebo chtít, aby nám to všichni vozili sem. * Jaké změny v konceptu chystáte? Chceme do bistra přidat čerstvé těstoviny, které budeme sami vyrábět, a čerstvé ryby. Zůstane tu řezník, jenž kromě masa podává i různá malá jídla, jako je sekaná, dršťková, bude tu syrová strava raw food, která je teď hodně v kurzu, a pak tu otevřeme i tradiční obchody – pekárnu, cukrárnu, vinotéku… Po ročním testování jsme našli partnery, díky nimž bude Pankrácký Rynek fungovat komplexně. Více informací najdete na http://www.pankrackyrynek.cz. * Foto autor| foto: archiv restaurace
liberec.iDNES.cz Před sto lety sužoval Liberecko hladomor. V tom přišla vlna uprchlíků 20.11.2015
liberec.iDNES.cz str. 0 Liberec / Liberec - zprávy
MF DNES, Jan Mikulička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Současný příval uprchlíků do Evropy není přímo v Libereckém kraji ničím novým. Masivní exodus sem zamířil už před sto lety. V roce 1915 prvním rokem zuřila první světová válka a kontinentem migrovaly desetitisíce utečenců. Situace byla tak vážná, že například okresní hejtmanství v Jilemnici se dokonce zvláštním přípisem bránilo přídělu dalších válečných uprchlíků, protože obyvatelstvo města už živilo šest set Poláků. „Lidé je přijali přátelsky,“ píše se v knize Stalo se na severu Čech. Hejtmanství svůj přípis odůvodnilo krom jiného tím, že rostla cena potravin, takže v některých vesnicích už týdny neměli chleba, přičemž armáda požadovala dodání devíti vagónů žita. Do Turnova zase téhož roku přijel transport pěti set italských uprchlíků z vyklizeného pásma u Gardského jezera v Tyrolích. Zůstali v Turnově a okolí až do konce války a pracovali tu; jejich dílem je například cesta ke Třem svatým na Vrchhůře. V Liberci se první uprchlíci objevili 9. listopadu 1914. Šlo o 359 Židů z východní Haliče, mezi nimiž bylo hodně starých lidí a dětí. Z nádraží byli odvedeni na ubytování do hostinců ve Františkově. 13. listopadu dorazilo dalších 1186 uprchlíků. Do města směli vstoupit až po pětidenní karanténě. V novinách se objevily výzvy, aby lidé uprchlíkům darovali peníze, ošacení a hračky. Státní podpora totiž zpočátku obnášela pouze 70 haléřů na osobu a den a navzdory pozdějšímu zvýšení byla nedostačující. Po příchodu uprchlíků počáteční vlna sympatií obyvatelstva rychle opadla. Strach z nakažlivých nemocí Objevily se oprávněné obavy z předražení již tak nedostatkových potravin a z výskytu nakažlivých nemocí. Uprchlíci byli převážně nemajetní a žili v přidělených prostorách a pronajatých domech ve velmi ubohých hygienických podmínkách. „V Růžodole bylo uprchlíkům pronajato několik domů, ale jejich majitelé to neviděli rádi, protože si uprchlíci nepotrpěli na čistotu. Nebyl to pěkný pohled na 10 a více špinavých lidí sedících v podřepu v prázdném a nezařízeném pokoji,“ psalo se v růžodolské kronice. Uprchlíci byli z velké části ubytováni v okolních obcích a pouze zčásti ve městě samotném. Po příchodu velkého množství dalších haličských uprchlíků na podzim 1916, kteří tentokrát dorazili i s vozy a dobytkem, se mezi lidmi objevilo pobouření. Haličští Židé byli totiž podnikavými obchodníky a rychle se v novém prostředí zabydleli. Díky svým obchodům brzy dosáhli lepší životní úrovně než většina původního obyvatelstva. Mezi lidmi byli proslulí hlavně díky skupování drůbeže. Někteří z nich se pak v Liberci usadili natrvalo a provozovali svůj obchod i po válce. Haličské děti se z jazykových důvodu nemohly účastnit vyučování ve veřejných školách, a proto obstaralo obecní zastupitelstvo v lednu 1915 odpovídající učebnu. S imigrací přišel i hlad Na podzim 1915 do města dorazili tyrolští uprchlíci, z velké části Ladinové, kteří byli ubytováni v Dolním Hanychově v hostinci Zur Eiche, dnes U Dubu. Jejich příchod vyvolal velkou solidaritu domácího obyvatelstva. Ta byla zapříčiněna i tím, že uprchlíci ovládali z části němčinu. I pro děti tyrolských uprchlíků byla v listopadu 1915 otevřena při obecné škole v Janově Dole samostatná učebna. V srpnu 1916 se pak v Lidových sadech konala výstavka ručních prací uprchlíků. Dnes se lidé zabývají pouze otázkou migrantů. Před sto lety však k tomu navíc měli ještě hlad. Od dubna 1915 se v Liberci chleba prodával jen na lístky a na vázaný prodej brzy přešla většina základních potravin.
Klasické druhy masa jako hovězí či vepřové se krátce po začátku války staly nedostatkovými. Lidé tak jedli cokoliv. Populárním se stalo koňské maso, ale v novinách se vyskytly i inzeráty hledající na odkup jateční psy a v nouzi se lidé uchylovali k pojídání kočičího masa. Chronická podvýživa byla zřejmá hlavně u dětí školního věku. Mnohé z nich jedly pouze jednou denně. Jeden ze studentů si napsal do svého deníčku: Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. „Od 6. července 1918 jsme neměli dopoledne ani odpoledne co jíst. Šel jsem do zahrady a jedl nezralý rybíz a angrešt, od 20. července rovněž jablka. Z nezralých jablek dělala babička také marmeládu. Po jídle jsme všichni bývali hladovější než předtím. V červenci jsme mívali večer jen řídkou polévku a pár dekagramů chleba. Často jsme brečeli hlady. Od 28. července do 7. srpna bylo nejhůře. Nedalo se nic koupit ani vyměnit. 7. srpna koupil otec první novou kukuřici, kterou jsme si nechali umlít a bylo trochu lépe.“ Také padlých přibývalo. Aby se podařilo získat peníze pro vdovy a pro sirotky, objevila se na liberecké radnici dřevěná kopie postavy rytíře ze špice radniční věže. Obyvatelé do ní mohli zatloukat hřebíky – železný stál padesát haléřů, mosazný byl dražší. Do konce roku 1916 se vybralo 17 639 korun.
URL| http://liberec.idnes.cz/sto-let-od-pri...aspx?c=A151120_160926_liberec-zpravy_tm
Lidové noviny Jurečka: Pomoc získá jen ten, kdo sám přispěje 20.11.2015
Lidové noviny str. 13 Ekonomika ALENA ADÁMKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět PRAHA Zemědělci by si měli v dobrých letech vytvářet rezervy na horší časy. Například by si měli odvyknout žádat stát automaticky o pomoc, když jim produkce nějaké plodiny klesne o pouhých 10 procent. Motivovat by je k tomu měl i nově vznikající rizikový fond, do něhož by museli povinně přispívat a z něhož by jim byly vypláceny kompenzace za přesně stanovených podmínek. Řekl to na včerejší Snídani Lidových novin ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Konference LN „Představuji si to tak, že stát vloží do fondu 600 milionů, až miliardu korun, což odpovídá částkám, které jsou každoročně státem vypláceny jako kompenzace za nepříznivé podmínky, které v daném roce nastaly. Krom toho by ale do tohoto fondu měli povinně přispívat i všichni zemědělci, a to podle počtu hektarů, na nichž hospodaří, a podle druhu pozemku. Nejméně, víceméně symbolicky by měli přispívat majitelé trvalých travních porostů, o něco více majitelé orné půdy a nejvíce majitelé ovocných sadů,“ řekl Jurečka Lidovým novinám s tím, že všichni přispěvatelé do fondu budou mít automaticky nárok na kompenzace těžko pojistitelných rizik, například když jim produkce nějaké plodiny poklesne meziročně o 30 procent. Dodal, že ale ten, kdo se na fondu podílet nebude, nemůže pak od státu čekat žádné kompenzace. Na podpoře vzniku rizikového fondu panuje podle Jurečky všeobecná politická shoda a jeho finální verze by měla být hotova na přelomu 1. a 2. čtvrtletí příštího roku. Jurečka doufá, že díky tomu, že zemědělci budou muset do tohoto fondu povinně přispívat, se naučí chovat zodpovědněji a nespoléhat se jen na pomoc státu. „Musí si zkrátka zvyknout, že v zemědělství se pravidelně střídají roky hubené a tučné, a být na to připraveni,“ prohlásil Jurečka. Dodal, že příští rok bude však pro zemědělce patřit k těm tučnějším, protože rozpočet ministerstva zemědělství je nejvyšší od roku 2009. Tyto peníze budou podle něj použity i k výplatě kompenzací za škody způsobené letošním suchem. Obdrží je například pěstitelé brambor, cukrovky, chmele, ovoce a zeleniny či kukuřice. Škody se odhadují na 646 milionů korun. Jurečka potěšil i mlékaře, když jim sdělil, že vláda by měla v příštích čtrnácti dnech přijmout nařízení
umožňující podporu českých zemědělců postižených nepříznivým vývojem trhu. Evropská komise schválila v září 500 milionů eur (13,5 miliardy Kč) pomoci pro zemědělce postižené vývojem na trhu. „Není to jen na mléko, ale přerozděleno to má být také s ohledem na sektor vepřového masa,“ připomněl ministr. V českém případě je k dispozici v přepočtu zhruba 313 milionů Kč, které je možné z národních zdrojů stoprocentně navýšit. V ČR je potřeba pro uvolnění peněz příslušný legislativní základ, tedy právě nařízení vlády. Teprve po jeho přijetí je možné začít přijímat žádosti od zemědělců. Podpora by se podle odhadů ministerstva měla týkat přibližně 1800 zemědělců produkujících mléko a do tisíce zemědělců zabývajících se produkcí vepřového masa. Jurečka se vyjádřil také k protiruským sankcím EU, které se mnohým zemědělcům nelíbí. „Chápu, že sankce se dotýkají byznysu, ale měli bychom být připraveni nést určité ztráty, přinést určité oběti, protože události na Ukrajině a Krymu by neměly nikoho nechat chladným. Na druhou stranu je pravda, že sankce zde nemohou být donekonečna,“ připustil Jurečka s tím, že nyní se v souvislosti s masakrem v Paříži vztah EU i USA k Rusku mění a je možné i potřebné, aby vznikla koalice zemí, které budou společně postupovat proti Islámskému státu a terorismu. Foto popis| Zemědělci by si podle ministra zemědělství Mariana Jurečky měli odvyknout žádat stát automaticky o pomoc Foto autor| FOTO MAFRA – DAN MATERNA
Kampylobakter zahubí dobré prohřátí jídla 25.11.2015
Lidové noviny str. 14 Medicína JAN BARDOŇ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Vposlední době se objevily zprávy, že se v České republice zvýšil výskyt kampylobakterů, tedy bakterií, které se objevují v jídle a mohou způsobit závažné zdravotní potíže, zejména záněty tenkého a tlustého střeva. Skutečností však je, že ČR původce průjmových onemocnění aktivně vyhledává, eviduje a hlásí, a tak platí, že kdo hledá, ten najde. Podle zjištění Národní referenční laboratoře pro kampylobaktery na Státním veterinárním ústavu v Olomouci je v obchodní síti kontaminováno těmito bakteriemi na povrchu asi 70 procent chlazené drůbeže, 50 procent mražené drůbeže a 30 procent vepřových jater. U syrového kravského mléka nález kampylobakterů prokázán nebyl. Přesto doporučujeme raději syrové mléko před spotřebou převařit. OČIMA ODBORNÍKA Kampylobaktery se vyskytují velmi často ve slepých střevech drůbeže a také v tlustých střevech prasat. Může jimi být kontaminován povrch masa na jatkách při vyjmutí vnitřních orgánů zvířat. Od září příštího roku zavádí Evropská unie nová pravidla pro hygienu prostředí při porážkách brojlerů, čímž by se měla kontaminace masa omezit. Nález kampylobakterů na mase však ještě automaticky neznamená, že člověk, který maso sní, bude mít zdravotní potíže. Reálné riziko představují potraviny, u kterých jsou prokázány stovky až tisíce živých bakterií v jednom gramu, a těch je méně, než ukazují výše uvedená procenta. Nejdůležitější je, jak potraviny upravujeme v domácnosti. Tyto bakterie jsou velmi citlivé na sucho, teplo, světlo i dezinfekční prostředky. Tepelná úprava, vaření, smažení či pečení, je spolehlivě likviduje. Doporučuje se také neomývat nakoupená kuřata pod proudem tekoucí vody, jež vytváří kontaminovaný aerosol, který potřísní okolí. Kuřata není vůbec zapotřebí omývat, nejsou mechanicky znečištěna. Mikroorganismy se omytím stejně neodstraní, naopak kontaminují okolí. Podobně jako u ostatních nákaz z potravin je důležité striktní oddělení kuchyňských nástrojů používaných pro práci se syrovým masem a vejci od nástrojů pro zpracování pokrmů, které jsou určeny k přímé konzumaci. Foto popis| O autorovi| JAN BARDOŇ, Autor je vedoucí Národní referenční laboratoře pro kampylobaktery Státní
veterinární správy veterinární lékař
lidovky.cz Nezdravé jídlo neexistuje, říká kuchař Vaněk k varování lékařů před uzeninami 20.11.2015
lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť MARIE FRAJTOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Je přesně takový, jak ho známe z jeho pořadů: velký, přímý a hlučný. Místo diáře má manželku, podobně energickou ženu Janu, kterou něžně oslovuje „maličká“ a bez níž by prý neudělal ani krok. Paní Vaňková do rozhovoru v Pražském kulinářském institutu, který v roce 2007 Roman Vaněk založil, několikrát vstoupí a připomene další natáčení, focení, rozhovor, křest kuchařky a milion důležitých telefonů. LN Světová zdravotnická organizace nedávno zařadila uzeniny na seznam karcinogenů hned vedle nikotinu a azbestu. Změní to naše stravovací návyky? Prosím vás! Je to jistě zajímavá myšlenka, ale považuju ji spíš za milý žvást. Nezmění to nic. Ani u nás, ani jinde, kde taky milují uzeniny: v Německu, Francii, Španělsku nebo Portugalsku. Uzení je jedna z nejstarších technik jak zakonzervovat maso a neumím si představit, že teď všichni sborově vstaneme a řekneme: „Tak jo, budeme to dělat jinak a lépe!“ Já bych se zaměřil spíš na kvalitu, ta je důležitější než samotné uzení, které se dnes mimochodem provádí velice sofistikovanými metodami. Ptal bych se po tom, kolik procent masa uzenářské výrobky obsahují a odkud to maso pochází. Na trhu jsou skutečně kvalitní uzeniny i takové, které když pozřu, můžu rovnou konvertovat k vegetariánům, protože je v nich jenom sója, sůl a aromata. Takže bych doporučoval zapojit selský rozum. Vždycky když jde ekonomika nahoru, lidé dostávají roupy a vymýšlejí nesmysly. Gastronomie pak podléhá trendům a lidi blbnou z blahobytu. LN Pojďme si na ty současné trendy posvítit. Co říkáte třeba na raw food, konzumaci tepelně neupravené stravy? No, to je přesně ono. Raw food vymyslely zbloudilé biomatky, které neví, co s přebytkem volného času. Vitariánství, tedy konzumace potravin výhradně rostlinného původu a zahřívaných maximálně na 42 stupňů, je pro organismus nebezpečnější, než když jíte pestře a jednou za čas si dopřejete kousek uzeného. V genech máme zakódované tři věci: jsme lovci, jsme sběrači a jíme v tlupě. Hotovo. Snažit se tohle jakkoli přechytračit a inovovat, je hloupost. Budiž, když se někdo pro ortodoxní způsob stravování rozhodne sám v dospělosti, je to jeho volba. Ale je trestuhodné něco takového cpát dětem. Ty musí jíst pestře a kvalitně. Nabobtnalá kukuřice, rýže nebo fazole se bez tepelné úpravy jíst fakt nedají. Mně u těhle směrů nejvíc vadí jejich militantnost. LN No, militantní přístup zastávají i někteří konzumenti masa, stačí se třeba vydat na moravskou ves. Tam když si nedám klobásu, uzené a slaninu, jsem hned za zpovykanou Pražačku. Na Moravě budete za zpovykanou Pražačku, i kdybyste se na hlavu stavěla, to je neovlivnitelné. Hele, já taky nejím maso každý den, ale nikomu to necpu. Vegetariánská kuchyně dokáže být pestrá i dobrá a rád si ji dám. Ale nebudu kvůli tomu chodit na internetová fóra a někomu hlásat svoji svatou pravdu. LN Další poněkud zvláštní trend dneška je bezlepkové stravování zdravých lidí. Mouce se dnes vyhýbají i ti, kteří s celiakií žádné potíže nemají, co na to říkáte? Bílá mouka je teď považovaná za zabijáka, to je fakt. Kousnete do rohlíku a zhynete ve strašlivých mukách. Tohle bezlepkové šílenství přišlo z Ameriky, počítám, že se u nás pár let ohřeje a pak zmizí jako všechny podobné výmysly. Celiakie je vážná věc a má ji čím dál víc lidí, takže je fajn, že se nabídka bezlepkových potravin tak rozšířila. Ale nevím, proč bych měl strávit život na dietě, když nemocný nejsem? Víte co, neexistuje nezdravé jídlo, jsou jen nezdravá množství. To je celé. Kdyby přišla skutečná krize, přestali bychom řešit takové blbosti. Myslíte, že lidi za války ohrnovali nos nad
pečivem nebo masem? Uvědomme si, že se dnes vyhazuje víc než polovina všech potravin z domácností do odpadu! A to mluvím o celé Evropě a Americe. Nad tím bychom se měli zamyslet. Žijeme strašně konzumně. LN Pořád nejsme tak vykrmení jako Američané, ale je pravda, že i u nás neustále roste spotřeba soli a cukru. Co s tím? Tak pozor, tohle je seriozní věc. To, že jsme jako západní civilizace závislí na cukru a na soli, je samozřejmě pravda. Cukr je droga, to je bez diskuse. Konzumujeme ho mnohonásobně víc než naši předci. K tomu je levný. Takže když potřebujete vyrobit něco laciného a chcete, aby to lidi kupovali, stačí, když to výrazně osladíte nebo přesolíte. Obojí funguje báječně. A nedokážu si představit, co by nás jako společnost mělo donutit tohle změnit. (Americký spisovatel a novinář) Michael Pollan teď natočil fantastickej film In Defence of Food. Je to o vývoji lobbingu, o tom, že se dnes s cukrem a solí děje přesně to, co se v 50. a 60. letech dělo s tabákem. Tehdy se záměrně zamlčovaly negativní stránky kouření a dělalo se všechno pro to, aby obchod s nikotinem vzkvétal. Celý rozhovor s Romanem Vaňkem o nevídaném pokroku české gastronomie, primárních chutích a o tom, co by mu doktorka Cajthamlová vyhodila z lednice, si přečtěte v magazínu Pátek, který vychází 20. listopadu.
URL| http://www.lidovky.cz/nezdrave-jidlo-n...hut.aspx?c=A151119_162652_dobra-chut_sk
Litoměřický deník Maso v kočárku 25.11.2015
Litoměřický deník str. 3 Litoměřicko
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Krimi LITOMĚŘICE Až dvouleté vězení hrozí 48letému muži, který odcizil v prodejně maso a masné výrobky za více než 5 tisíc korun. Maso schoval do kočárku. Upokladny ho zadrželi. Region| Severní Čechy
Magazín Víkend DNES Gastronomické rozcestníky 21.11.2015
Magazín Víkend DNES str. 24 Gastronomie PETRA POSPĚCHOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
MOBILNÍ APLIKACE najdou nejen nejbližší restauraci. Poradí též s podniky, kde nalévají kohoutkovou vodu a kde se (ne)kouří, navíc umějí dokonce i spočítat dobu trávení. Můj telefon je hloupý. Nejspíš by se k internetu i dokázal připojit, ale já dávám přednost digitálnímu tichu – pokud tedy zrovna nesedím u počítače. Takže když jsem dostala na měsíční testování dotykovou mašinku od společnosti T-Mobile, byla to pro mě úplně nová zkušenost. Stáhla jsem si tři desítky gastronomických aplikací a při cestách po Česku je testovala. Výsledek? Až na pár případů jsou aplikace použitelné jen ve velkých městech. A i tam někdy chybí dostatek dat k tomu, aby mohly být skutečně užitečné.
Kdo mezi tyhle čestné výjimky patří? Jsou to třeba Potraviny na pranýři. Aplikace, kam sype data Státní potravinářská a zemědělská inspekce, je dokonalou ukázkou, jak využít údajů získaných díky penězům daňových poplatníků. Na mapě snadno zjistíte, že v tom sympatickém malém krámku s potravinami, kam jste chtěli zajít, měli ve skladu v minulosti myší trus nebo že některá vína v blízkém sklípku byla pančovaná vodou. Zásadní výhodou Potravin na pranýři je, že pokrývají skutečně celou republiku rovnoměrně, poradí vám tudíž i v malých obcích nebo v pohraničí. Dobře z tohoto hlediska vychází i Pivní deníček. Víc než 9 000 hospod vyhledá podle geografické blízkosti, nabízených značek piv, ale také jestli tu je internet, zda v podniku promítají sportovní přenosy nebo jestli je zde zahrádka. Nechybějí ani krátká hodnocení konkrétních uživatelů. Za jídlem na Scuk Pokud jde o jídlo, patří mezi nejzajímavější projekty Scuk.cz. Nejde však o aplikaci, nýbrž o mobilní verzi stejnojmenného webu, která se na telefonu často „kouše“. Nevyhledává se tu podle polohy telefonu: musíte zadat čtvrť nebo město, které vás zajímá, potom teprve vyskočí, co chcete. Má to jen drobnou nevýhodu: nefungují tu hvězdičky ani palce nahoru. Ovšem vyvažují to bohatá slovní hodnocení prověřených členů scukovské party. Kromě restaurací tu najdete také pekárny, trhy, kavárny, masny a lahůdkářské krámky. „Vyhlášená pekárna na cestě do Jizerských hor. Voňavý český chléb a rohlíky – archetypy naší kuchyně. Prodejna je otevřena každý den,“ dozvíte se třeba o Maškově pekařství ve Smržovce. Na restaurace se soustředí asi nejvíc aplikací na trhu. Aplikace Kohoutková za vás prověří, zda v daném podniku dostanete vodu z kohoutku, díky projektu Kde se kouří zase můžete zvolit, zda budete sedět v oblaku cigaretového dýmu, nebo ne. Vyhledávačů blízkých restaurací podle obecnějších parametrů je na českém trhu hned několik. V Praze patří mezi nejstarší Nelso, kde sice zjistíte umístění podniku, otvírací hodiny i to, jak vypadá interiér, schází tu však hodnocení hostů. To je naopak integrální součástí aplikace Zomato. Některé zdejší komentáře jsou vskutku peprné: „Kuchaře a toho, kdo toto pouští mezi lidi, by měli zavřít za obecné ohrožení. Jídlo skončilo v záchodě. V masových koulích bylo víc soli a nějakého koření než masa, polévka naprosto nepoživatelná (koncentrované maggi s vodou),“ popisuje jednu frýdeckomísteckou restauraci uživatel Michal. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od zmíněného Scuku neprocházejí hodnotitelé žádným sítem, je třeba jejich příspěvky brát s rezervou. Na druhou stranu, když je pod daným podnikem z osmi komentářů šest vysloveně negativních, tak asi skutečně zamíříte jinam. Technickým problémem Zomato je občasná neschopnost lokalizovat uživatele: běžně se mi stávalo, že zatímco jsem byla v Ostravě, aplikace mě usilovně přesvědčovala, že pro mě najde něco v Mladé Boleslavi. A dalo dost práce jí vysvětlit, že tohle fakt nechci. Tímhle nešvarem netrpí konkurenční Storyous, které je ovšem hodně cílené na Prahu a v zapadlejších částech vlasti je většinou k ničemu. Na druhou stranu zdejší uživatelé vynikají trefnými krátkými komentáři doplněnými fotkami. „Chci toho vypít litr,“ jásá třeba nad cappuccinem z Cafe Ema Dušan H. a přidává snímek poloprázdného hrníčku. Kvízy a kombinace Zajímavý segment mezi gastro aplikacemi tvoří různé specializované záležitosti. Třeba Kalorické tabulky, které vám pomůžou hlídat denní příjem energie. Sestavit si tu můžete jídelníček na míru nebo prozkoumat, kolik energie je v dané surovině. Zajímavou záležitostí je Food combining, které spočítá, jak dlouho budete danou kombinaci jídla trávit. Třeba že kysané mléko spolu s ovocem se bude odbourávat nějaké tři hodiny. Trošku marginální záležitost, ale hračičky jistě zaujme. Love food hate waste je anglicky fungujícím projektem, který vám pomůže nakupovat a vařit tak, abyste produkovali co nejméně odpadu. Najdete tu třeba rubriky „Vař jednou, jez dvakrát“, plánování porcí nebo týdenní přehled pro celou domácnost. Netradiční záležitostí je nový český projekt Refoodoo. Ten propojuje amatérské kuchaře a milovníky domácí kuchyně. Stačí zadat polohu a vyskočí na vás, kdo zrovna v okolí vaří a co nabízí. Snadno tak zjistíte, že na zítra si můžete objednat koláč od paní z vedlejší ulice nebo třeba okamžitě zajít pro kuřecí na žampionech o tři bloky dál. V zahraničí už na podobné sousedské bázi fungují i farmářské prodeje. Vypadá to, že se máme na co těšit.
Foto autor| Foto: Shutterstock O autorovi| PETRA POSPĚCHOVÁ, mailto:
[email protected]
MARKETING SALES MEDIA Chvála jednoduchosti a kritika Rasputina 23.11.2015
MARKETING SALES MEDIA str. 28 Reklamní katovna Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Devět osobností s ostrým perem pro vás opět rozebralo aktuální kampaně. „‚Nastupte do Škodovky‘ je slušný headline, zpracování je profesionální. Člověk se musí umět radovat z maličkostí.“ Martin Charvát o první kampani Loosers pro společnost Škoda Auto V jednoduchosti je síla, ve Škodovce práce. To jsou zákony, které stále platí. Potvrdila to poslední náborová kampaň, která má získat pracovníky do závodu v Kvasinách. „Nejdřív mi to přišlo hrozně jednoduchý, ale pak jsem si uvědomila, že to je na tom vlastně to dobrý. Jasná message, jednoduchý vizuály, hned bych si šla vyšvihnout jednoho Superba,“ chválí Klára Palmer, kreativní ředitelka McCannu (45 %). Katovna ocenila i to, jak se tu podařilo zvládnout outdoor. „Je strašná úleva, jak je to jednoduchý. Víc takovejch outdoorů,“ píše Dora Pružincová z Y&R (70 %). „Zdá se, že za branami automobilky začíná Miroslavova země! Škoda, humor se nevešel,“ doplňuje její kolegyně z Labstore Jitka Bret Srbová (30 %). „Hoši, tohle bude nejspíše fungovat. Vizuály jsou sice plochý jak prkno, jenže na to se jako uchazeč o práci nekoukáte,“ dodává Ondřej Souček z agentury Luftballon. (60 %) Vadou na kráse je web Nastuptedoskodovky.cz, ten si agentura nepohlídala. Ukazuje palubní desku, se kterou by si člověk rád pohrál, ale je to jen pozadí, jak si ověřila Alena Oswaldová (0 %). „Tak tady jsem se hodně navztekala. Slajduju, klikám, scrolluju a nic. Rádio nehraje, displej nesvítí, navigace neběží! Jsem frustrovaná a utěšuju se argumentací, že jde o globální šablonu, nikoli lokální vývoj webu. Že jo?“ „Reklamám na Týdafone se musí přiznat jedno: ani jeden tým to nevzdává. Obávám se ale, že i na Vánoce to bude plichta, pánové.“ Jitka Bret Srbová o kampani Vodafonu od McCann T-Mobile, Vodafone, O2. Tak dopadlo pořadí letošních vánočních kampaní operátorů podle Katovny s tím, že co do procentních bodů jsou mezi nimi jasné a pravidelné rozestupy. „Pryč jsou doby, kdy mobilní operátoři soupeřili o to, koho reklama se stane hitem Vánoc. Vypadá to, že Vodafone letos ani takové ambice neměl. Jako bych z toho cítil únavu z vlastního stylu komunikace,“ napsal Ondřej Souček (35 %). Červený operátor spustil kampaň jako poslední, láká stejně jako jeho konkurenti na rychlý internet LTE. Ten propaguje přes dárky, které si lidé mají rozbalit v aplikaci Můj Vodafone. Pokračuje v konceptu rodiny, jejíž hlavou je Jiří Vyorálek, zde např. padající pod stromeček. Kampaň ocenil nejvíc Tomáš Belko, kreativní ředitel Ogilvy, dal 65 % ze 100. „Je to pěkně zahraný a zrežírovaný, ale zase ty slovní hříčky. Aplikuju světýlka – i naše aplikace… To je vytaženo až z paty. Ale jak si syn zkouší kozačky, protože má stejnou nohu jako máma, to je vtipný.“ „Tak bacha, jo? Fórek s vánočním stromečkem tu byl už před pěti lety: T-Mobile, Chuck Norris – televize. Ne že bych to chtěl nějak srovnávat, ale Chuck byl malý mistrovský dílo. Chválím ovšem, že se spoty odehrávají v nákupním centru a pak doma. Sice to mohli mít doma nazdobený víc, ale co už,“ porovnal Marek Prchal (15 %). Shrnuto Martinem Charvátem z Konektoru: Vodafone se sice s tímto konceptem po čase dostal do nějaké smysluplné formy, ale žádný velký rachot to zatím není. Co třeba zkusit zase kampaň udělat na poslední chvíli, jako to bylo tehdy s čivavami a Čtvrtníčkem? „Pokud se Olympus chce ohánět ‚skutečným životem‘, kampaň by měla alespoň trochu ‚skutečně‘ působit. Tohle je ve všech ohledech spíš neskutečný.“ Dora Pružincová o kampani od Zaraguzy Nejlepší fotografie holek nejsou ty z ateliéru pořízené zrcadlovkou, ale od jejich partnerů, co mají digitální Olympus PEN. To se nám snaží říci nová kampaň výrobce fototechniky s blogerkou Nicole čili Cup of Style. Pozornost katovny upoutal právě její vzorově vousatý fiktivní přítel z reklamy. Důkazem je mj. reakce Jitky Bret Srbové z agentury Labstore (20 %). „Jakmile se v obraze objevil přítel blogerky, nějak jsem ztratila koncentraci.
Tohle se teď stalo mužům, ano? Promiňte, jsem už stará,“ napsala. A muži se také ozvali. „Skvělá myšlenka. Strašlivé provedení, které nám ukazuje těžký život modelky: večer snídá, domů jezdí ranním metrem a za přítele má Rasputina,“ shrnul kampaň Martin Charvát (30 %). Podle Marka Prchala (10 %) je vousáč přímo nesnesitelný, a navíc je to podle něj skoro ten samý jako z reklamy na Ma oni. Příliš brzy příliš moc obrostlý „stylovec“ vyděsil i Tomáše Mrkvičku (50 %), který ale jinak strategii kampaně chválí. „Je to správně, od insightu přes e-book s radami až po zaštítění blogerkou.“ Svému kolegovi přikyvuje i Tomáš Belko (70 %), který by ovšem vyměnil „omyvatelný“ voice over. Je to ale celé moc umělé, usedlé, přitom to mělo být skutečné, ze života. „Řekněme si to zcela upřímně, být klukem modelky, budu mít hromadu jejích fotek úplně jinýho ražení,“ odhaduje odborně Klára Palmer (40 %), která oceňuje insight kampaně. Alena Oswaldová z Nes tlé (30 %) si dokonce stáhla propagovaný e-book a podělila se o svou zkušenost. „Nemůžu se dočkat, až přijdu domu a budu moct uplatnit ‚Poznání expozičního trojúhelníku ve vaší ložnici‘. Třeba se zapotím stejně jako copywriter u psaní perel typu ‚Příkladem může být následující fotografie u foodtracku, kde by člověk čekal lidi s jídlem. Místo toho se zde krásná slečna maluje u zpětného zrcátka.‘“ „Já sice trapnost miluju a sám ji hojně produkuju, často nechtěně, ale tohle je na mě buď moc, nebo málo trapný.“ Tomáš Belko o nové komunikaci masa Múúú od Lowe a Nydrle Masny Múúú mají svou první kampaň s názvem Masovakultura.cz. Zatím není z tří videí moc jasné, o co jde. Je tu ambasador značky, „milovník masa Jirka“, který se tváří tu jako sám řezník, tu zas jako iniciátor podivného hnutí, co chce opěvovat maso. To už přece dávno zařídili v Kostelci! Ale jistě, když Múúú, tak muuusí být múúúzika. Do masových médií se Jirka zatím nechystá, jen na internet. Tam se představuje jako „Největší milovník masa široko, daleko, vysoko i hluboko.“ Klára Palmer (20 %) asi nebude jediná, komu to zní jako profil z gay seznamky Grindr. „Masová kultura, rozhodně to není špatný nápad, ale měli s ním ještě dva roky počkat,“ lituje stratég Tomáš Mrkvička (50 %), podle nějž je Múúú moc hezky udělaný brand a právě ten měla kampaň lépe prodat. Idea maker Marek Prchal (5 %) by ji udělal úplně jinak. „Nikde nevidím maso. A taky mi nikdo nevysvětlil to ‚Múúú‘. Já bych tam celou dobu dělal ‚Múúú‘ a pak bych vysvětlil lidem, proč to mají psát s čárkou nad ‚ú‘. Plus by se tam měl někdo celou dobu cpát salámem a klobásami. Ale to bych chtěl moc, co?“ „Hoši, nebál bych se trochu podusit copywritera, aby napsal víc verzí skriptů. Ještě to tam prostě není. A když byste ho už dusili, přihoďte k němu i režiséra, jo?“ radí pro změnu Ondřej Souček z agentury Lu -ballon (25 %). „Prosim vás pěkně, musej všichni v českých reklamách přehrávat? To tam můžu už rovnou hrát já.“ Marek Prchal o vánoční kampani Okay „Mnoho z vás lituje tu starou lampu vyhozenou na chodníku. Jste blázni. Ona nic necítí a ta nová je mnohem lepší,“ pronesl kdysi muž v pláštěnce angličtinou se silným švédským přízvukem. Tímto „spoilerem“ chceme jen připomenout klasický minutu dlouhý spot „Lamp“ z roku 2002, který pro obchodní dům IKEA natočila agentura Crispin Porter + Bogusky v USA. Hned několik lidí se v Katovně shodlo, že vánoční kampaň na Okay elektrospotřebiče je jejím slabým odvarem. Koncept „Vyměňte starou za novou“ můžete prostě podat kreativněji než opřít herce o lednici a přikázat mu: ‚Breč, Fando, breč!‘“ míní Ondřej Souček (25 %). Pod kampaní je podepsán Miroslav Toman, který dnes již dělá pro konkurenční Datart. „Ten původní spot IKEA točil Spike Jonze a byl skvělý. Tenhle zjevně netočil Spike Jonze,“ odhaduje Martin Charvát (30 %). Ne, režii měl Milan Šteindler a je až překvapivě špatná. „Jasnej režijní fail. Od výběru úchylně přehrávajícího hlavního protagonisty až po tu scénu, kdy rodinka místo nový televize nadšeně hypnotizuje kraj dřevěný skříňky,“ dodává Dora Pružincová (20 %). Alena Oswaldová z Nestlé má doporučení typické pro klientku: „Dej šanci Okay logu – vždyť má rozměry 1‚3 × 4 milimetry!“ Slovo útěchy na závěr od Tomáše Belka (45 %). „Když si vzpomenu, jaký s..čky tahle značka dosud produkovala, tohle je obrovský krok vpřed. To na tom cením. Jinak je to vlažná voda. Ale lepší vlažná voda než horký h..no.“ Foto popis|
Mladá fronta DNES Obelstít esesáky. Jako při zápase
19.11.2015
Mladá fronta DNES str. 1 Příloha - Dnes + Jiří Jakoubek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
MILOŠ DOBRÝ Příští pondělí to bude přesně tři roky, co Miloš Dobrý zemřel. Proslavil se jako ragbista, ale ještě předtím se mu dostalo kruté lekce. Prošel útrapami v Terezíně, hrůzou v Osvětimi a ve Schwarzheide, přežil i pochod smrti. Zástup více či méně zubožených vězňů se šoural po prašné silnici směrem k Terezínu. Esesáci, kteří je dlouhé dny na cestě od Drážďan provázeli, se už před Litoměřicemi vytratili. Najednou se přiblížila postava českého četníka: Vítejte ve svobodné Československé republice! „Koukali jsme na něj s bráchou jako na zjevení. Pořád jsme čekali, že to může být nějaká zrada, že se náckové zase někde objeví a začnou střílet. Ujišťoval nás, že ne, ale nám ne a ne dojít, že ten blbej čas konečně končí...“ Nevěřícně zíral už o šest let dříve, když jej po okupaci 15. března 1939 vyhodili z pražského gymnázia. Tehdy se ale jmenoval Gut. Na jeho vysvědčení to stálo černé na bílém: Žák je způsobilý postoupit do vyšší třídy, ale podle výnosu říšského protektora nemůže pokračovat ve studiu na žádné škole v protektorátu, protože je židovského původu. „Já to nechápal, bylo mi šestnáct, o židovství jsem neměl ponětí, do synagogy jsem nechodil a na náboženství taky ne. Já hlavně sportoval, hrál jsem fotbal, házenou, basket, volejbal, chodili jsme plavat, jezdili na kole, v zimě na běžkách. Nebyl jsem žádné hodné dítě, na vysvědčení z kvinty mám trojku z mravů, ale tohle jsem považoval za něco, co jsem si nezasloužil, cítil jsem se odstrkovaný, navíc jsem musel nosit žlutou hvězdu...“ Podobné ústrky cítil i v dosud běžném životě, protože židovské děti nesměly sportovat s ostatními. „Tak nám zbyl jen Hagibor, tam Židé mohli,“ zmíní legendární hřiště na Vinohradech. Místo studia trávil čas na nucených pracích v lesích u Slap, kde poprvé dr- žel v ruce sekyru a usekl si špičku palce. A 24. listopadu 1941 jej v prvním transportu deportovali do Terezína. „Tehdy už se povídalo, že hitlerovci zavírají nepohodlné lidi – a nejen Židy, ale i klerikály, antifašisty a podobně – do táborů, kterým se říkalo koncentrační. Bylo mi osmnáct, Terezín mi nic neříkal, ale mohl jsem si vzít padesátikilogramové zavazadlo.“ Do Terezína ještě cestoval normálním vlakem. „Pak už jsem poznal jenom dobytčáky... V tom prvním komandu, které se jmenovalo AK1 – komando výstavby – nás bylo 342, já byl nejmladší.“ Úkolem komanda bylo připravit rozsáhlá terezínská kasárna z doby císaře Josefa II. na příchod nových obyvatel – židovských vězňů. Chodil přijímat a ubytovávat transporty se Židy z celého protektorátu. Ale měl štěstí – dostal se k rozvážení masa a brzy začal bourat maso u řezníků. „Byly to nemocné kusy, nucený výsek. Nebyl jsem nešikovný, tak si mě tam nechali. Mělo to ohromnou výhodu – z kostí jsme si vařili polívku, občas jsme si uřízli kus masa a pořádně se najedli.“ Šibenice za dopis Počátkem roku 1942 přišlo první varování. „V lednu pověsili sedm a v únoru dvanáct kluků za to, že prostřednictvím českých četníků, kteří mezi námi fungovali, poslali dopisy svým rodinám. Velitel těch četníků, nějaký Janeček, to zjistil a prásknul esesákům. Ti ožrali řezníka Ádu Fischera rumem a on pak ty nebohé kluky musel pověsit. Naproti mně ležel Jindra Jetel, byl půl roku ženatej a poslal ženě dopis. Bylo mu dvacet jedna a pověsili ho. Za pitomej dopis!“ Jeho rodiče a bratr přijeli do Terezína v červenci 1942. „A maminka se rozplakala, že vyudělali padám dobře. Já totiž v té řeznické skupině vůbec nebyl podvyživený, měl jsem devadesát kilo.“ Za tým Řezníků hrál i fotbalovou ligu o sedmi hráčích, kterou esesáci v Terezíně kupodivu povolili. „Já chytal, jako žáček jsem kopal za ČAFC Vinohrady. Bylo to asi šest zápasů, fotbal nám alespoň na chvíli vracel kousíček svobody.“ V roce 1943 už se v Terezíně tísnilo na 70 tisíc vězňů, nestačila kapacita vodárny, na záchodech nefungovalo splachování. „Vznikly epidemie. Tyfus, dyzentérie, vši, blechy, štěnice. A lidé začali houfně umírat. Tak Němci posílali transporty do Polska, odkud zpravidla nebylo návratu.“ V Terezíně se seznámil se Zuzanou Beckmannovou, svojí pozdější chotí. „Mně bylo devatenáct, jí sedmnáct, tak jsme se zamilovali.“ V prosinci 1943 se ocitl v transportu také Miloš Dobrý. V jiném vagonu jela Zuzana Beckmannová s matkou, jeho bratr a rodiče zůstali. Číslo 170 265
„Terezín byl proti Osvětimi rajská zahrada. Přijeli jsme v noci, otevřely se dveře, reflektory, štěkali psi. Kolem esesáci s kvérama a lidi v pruhovaných modrobílých oblecích, kteří na nás řvali polsky:,Jazda! Jazda!‘ Do toho řvali Němci, že musíme ven. Já vyskočil v pohodě, ale starší lidi třeba upadli, tak do nich píchali bajonetama nebo je rovnou zastřelili, když nemohli vstát.“ Hnali je do baráků, vytetovali jim čísla. „Já měl číslo 170 265. To bylo štěstí, protože tetovali jen ty, co nešli rovnou do plynu. Ale to všechno jsme se dozvěděli až časem, nejistota přetrvávala.“ V Osvětimi už se nepracovalo, jen se odklízeli mrtví. „Když někdo umřel, což bylo každou chvíli, tak se vyvezl za ubikaci a ráno do krematoria.“ K březnu 1944 se datuje další Dobrého vzpomínka. „Píplové rozhlásili, že lidi ze zářijového transportu, co přijel před námi, se musí soustředit ve vedlejším táboře. Odtud je odvezli do plynových komor. Přijelo jich pět tisíc, 1 300 zemřelo a zbytek takhle povraždili, to nám řekli Poláci. A že nás to čeká taky – za půl roku od našeho příjezdu.“ Druhý den byl tábor poloviční. Vycítil šanci. Nad ránem našel prázdnou kuchyň, postavil se ke kotli a čekal. „Ráno jsem esesákům řekl, že jsem kuchař a řezník z povolání. Měl jsem štěstí, nechali mě, takže jsem se zase dostal k jakémusi jídlu,“ líčí. V červenci jim Poláci řekli, že zítra jdou do plynu. „Podrobili nás selekci, museli jsme před esesákem běžet. Kdo běžel, šel vlevo, kdo nemohl, vpravo. Tátovi jsem říkal, ať zůstane na baráku, ale neposlechl. Skončil v plynové komoře, v šestapadesáti. Maminka prošla, ale při nucené práci v Polsku se škrábla lopatou a zemřela na otravu krve...“ Z pekla do „ráje“ Namísto do komor je nahnali do vagonů a dva dny vezli do neznáma. Vlak zastavil. „Stáli tam esesáci, ale neřvali, sluníčko svítilo, ptáci štěbetali... Připadali jsme si jako v ráji, v Terezíně nebo Osvětimi jsme to nezažili. Bylo nás tisíc, tak jsem si znovu řekl – budou potřebovat kuchaře! To místo se jmenuje Schwarzheide, je to u Drážďan, ostatní pracovali v továrně. Svoji porci polívky a brambor jsem znovu přenechával bratrovi, měl jsem v kuchyni. Přežívali jsme, ale spousta lidí zase umírala hlady...“ S bratrem přežili i spojenecké bombardování. A když se blížila fronta, esesáci začali hnát tři sta zbylých vězňů pryč z tábora. To byl pochod smrti. „Kdo nemohl, toho zastřelili – a my ho museli zahrabat. S bratrem jsme šli v první řadě.“ Vraceli se do Terezína. „Zoufalství jsem nepropadl nikdy. Ani když jsem se v Osvětimi loučil s otcem, byť už jsem věděl, že ho nikdy neuvidím. Byl jsem mladý, všechno jsem bral jako výzvu, jako sportovní utkání. Koukal jsem, jak esesáky oblafnout a z té šlamastyky se dostat. A nezapomeňte, byl jsem sportovec. Měl jsem průpravu, kterou tam většina lidí neměla. Někdy jsem se musel rozhodnout rychle. Třeba jako když máte ve fotbale šanci vystřelit na bránu – nesmíte ji propásnout.“ Foto popis| Ragbista. Spoluhráči mu přezdívali „dobrák“. Narodil se 28. ledna 1923. Jeho kariérní život je spojen s Olomoucí a sportovní s Pragou Praha, klubem ověnčeným mnoha tituly. Hrál i za československou reprezentaci. Zemřel 23. listopadu 2012. Foto autor| Foto:Viktor Chlad, MAFRA O autorovi| Jiří Jakoubek, publicista
Uprchlíci? V kraji jich byly tisíce už před sto lety 19.11.2015
Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Liberecký — Jan Mikulička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Už před sto lety tisíce běženců mířily do Libereckého kraje. Lidé byli solidární LIBERECKÝ KRAJ Sledujete se znepokojením zprávy o přívalu uprchlíků do Evropy? Pak vězte, že přímo v Libereckém kraji nejde o nic nového. Masivní exodus sem zamířil už před sto lety. V roce 1915 prvním rokem zuřila první světová válka a kontinentem migrovaly desetitisíce utečenců.
Situace byla tak vážná, že například okresní hejtmanství v Jilemnici se dokonce zvláštním přípisem bránilo přídělu dalších válečných uprchlíků, protože obyvatelstvo města už živilo šest set Poláků. „Lidé je přijali přátelsky,“ píše se v knize Stalo se na severu Čech. Hejtmanství svůj přípis odůvodnilo krom jiného tím, že rostla drahota potravin, takže v některých vesnicích už týdny neměli chleba, přičemž armáda požadovala dodání devíti vagónů žita. Do Turnova zase téhož roku přijel transport pěti set italských uprchlíků z vyklizeného pásma u Gardského jezera v Tyrolích. Zůstali v Turnově a okolí až do konce války a pracovali tu; jejich dílem je například cesta ke Třem svatým na Vrchhůře. Přitom už na podzim 1914 dorazilo osm set uprchlíků z Haliče. V Liberci se první uprchlíci objevili 9. listopadu 1914. Šlo o 359 Židů z východní Haliče, mezi nimiž bylo hodně starých lidí a dětí. Z nádraží byli odvedeni na ubytování ho hostinců ve Františkově. 13. listopadu dorazilo dalších 1186 uprchlíků. Na zákrok městského lékaře směli vstoupit do města až po pětidenní karanténě. V novinách se objevily výzvy, aby lidé uprchlíkům darovali peníze, ošacení a hračky. Státní podpora totiž zpočátku obnášela pouze 70 haléřů na osobu a den a navzdory pozdějšímu zvýšení byla nedostačující. Po příchodu uprchlíků počáteční vlna sympatií obyvatelstva rychle opadla. Objevily se oprávněné obavy z předražení již tak nedostatkových potravin a z výskytu nakažlivých nemocí. Uprchlíci byli převážně nemajetní a žili v přidělených prostorách a pronajatých domech ve velmi ubohých hygienických podmínkách. „V Růžodole bylo uprchlíkům pronajato několik domů, ale jejich majitelé to neviděli rádi, protože si uprchlíci nepotrpěli na čistotu. Nebyl to pěkný pohled na 10 a více špinavých lidí sedících v podřepu v prázdném a nezařízeném pokoji,“ psalo se v růžodolské kronice. Uprchlíci byli z velké části ubytováni v okolních obcích a pouze zčásti ve městě samotném. Po příchodu velkého množství dalších haličských uprchlíků na podzim 1916, kteří se tentokrát objevili i s vozy a dobytkem, se mezi lidmi objevilo pobouření. Haličští Židé byli totiž podnikavými obchodníky a rychle se v novém prostředí zabydleli. Díky svým obchodům brzy dosáhli lepší životní úrovně než většina původního obyvatelstva. Mezi lidmi byli proslulí hlavně díky skupování drůbeže. Někteří z nich se pak v Liberci usadili natrvalo a provozovali svůj obchod i po válce. Haličské děti se z jazykových důvodu nemohly účastnit vyučování ve veřejných školách, a proto obstaralo obecní zastupitelstvo v lednu 1915 odpovídající učebnu. Na podzim 1915 do města dorazili tyrolští uprchlíci, z velké části Ladinové, kteří byli ubytováni v Dolním Hanychově v hostinci Zur Eiche, dnes U Dubu. Jejich příchod vyvolal velkou solidaritu domácího obyvatelstva. Ta byla zapříčiněna i tím, že uprchlíci ovládali z části němčinu. I pro děti tyrolských uprchlíků byla v listopadu 1915 otevřena při obecné škole v Janově Dole samostatná učebna. V srpnu 1916 se pak v Lidových sadech konala výstavka ručních prací uprchlíků. Dnes se lidé zabývají pouze otázkou migrantů. Před sto lety však k tomu navíc měli ještě hlad. Od dubna 1915 se v Liberci chleba prodával jen na lístky a na vázaný prodej brzy přešla většina základních potravin. Klasické druhy masa jako hovězí či vepřové se krátce po začátku války staly nedostatkovými. Lidé tak jedli cokoliv. Populárním se stalo koňské maso, ale v novinách se vyskytly i inzeráty hledající na odkup jateční psy a v nouzi se lidé uchylovali k pojídání kočičího masa. Chronická podvýživa byla zřejmá hlavně u dětí školního věku. Mnohé z nich jedly pouze jednou denně. Jeden ze studentů si napsal do svého deníčku: „Od 6. července 1918 jsme neměli dopoledne ani odpoledne co jíst. Šel jsem do zahrady a jedl nezralý rybíz a angrešt, od 20. července rovněž jablka. Z nezralých jablek dělala babička také marmeládu. Po jídle jsme všichni bývali hladovější než předtím. V červenci jsme mívali večer jen řídkou polévku a pár dekagramů chleba. Často jsme brečeli hlady. Od 28. července do 7. srpna bylo nejhůře. Nedalo se nic koupit ani vyměnit. 7. srpna koupil otec první novou kukuřici, kterou jsme si nechali umlít a bylo trochu lépe.“ Také padlých přibývalo. Aby se podařilo získat peníze pro vdovy a pro sirotky, objevila se na liberecké radnici dřevěná kopie postavy rytíře ze špice radniční věže. Obyvatelé do ní mohli zatloukat hřebíky – železný stál padesát haléřů, mosazný byl dražší. Do konce roku 1916 se vybralo 17 639 korun. Foto popis| Dřevěný rytíř, do kterého mohli lidé zatlouct hřebík a přispět tak na válečné vdovy a sirotky. Repro z knihy Stalo se na severu Čech Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj
Stipendia dostávají od kraje nejen učni, ale i středoškoláci 20.11.2015
Mladá fronta DNES str. 56 Příloha - Scholaris 2015 Vladimír Onderka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Olomoucké hejtmanství poskytuje příspěvky už na dvaatřicet vybraných oborů. Učni pobírají stipendia každý měsíc a na konci školního roku za vysvědčení, středoškoláci pololetně. „Odměny za studium“ vyplácejí mladým lidem i některé firmy z regionu. OLOMOUC Motivace pomocí stipendií. I tuto strategii uplatňuje Olomoucký kraj ve své snaze navýšit počty deváťáků, kteří si zvolí studium oborů, o něž není až tak velký zájem. Od letošního školního roku, kdy k podporovanému studiu přibyl mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení, vyplácí hejtmanství příspěvky již na 32 vybraných učňovských a středoškolských oborů, respektive oborů zakončených maturitních zkouškou. V některých případech již stipendia zabrala, zájem o „dotovanou“ výuku se zvedl. Studenty škol, jejichž absolventi chybějí na trhu práce, ale nepodporuje jen kraj, příspěvky mladí lidé mohou získat i od firem. Jako první, a to už ve školním roce 2010 až 2011, zavedlo hejtmanství učňovská stipendia. V současné době poskytuje příspěvky na 24 učebních oborů. Patří mezi ně například obráběč kovů, kominík, klempíř, truhlář, pekař, řezník, malíř nebo lakýrník. Učni pobírají od kraje v prvním ročníku 300 korun měsíčně, dalších 1 500 korun je čeká na konci školního roku za vyznamenání na vysvědčení. Ve druhém ročníku dostávají měsíční odměnu 400 korun a 2 500 korun za vyznamenání, v posledním, třetím, 500 korun za měsíc a 5 000 na konci roku za vyznamenání. Podle mluvčí kraje Kamily Navrátilové učňovská stipendia zafungovala. „Zastavili jsme propad zájmu o podporované obory a u některých, například obráběč kovů, jsme zaznamenali zvýšený zájem o studium. Nicméně počet uchazečů o studium těchto oborů je stále nedostatečný, proto stipendia pokračují,“ řekla před časem mluvčí. Příspěvky pro studenty oborů zakončených maturitní zkouškou spustilo hejtmanství loni. Do seznamu podporovaného studia tehdy zařadilo strojírenství, elektrotechniku, aplikovanou chemii, stavebnictví, optiku a obor mechanik strojů a zařízení a mechanik seřizovač. Od letošního září přibyl mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení. Odměny pro studenty maturitních oborů činí od 1 500 korun v prvním do 3 000 korun ve čtvrtém ročníku, a to za každé pololetí. Mezi podmínky pro přiznání stipendia patří to, že student nesmí mít v daném pololetí horší průměr než 1,7. Seznam oborů, na které se vztahují stipendia hejtmanství, schvaluje krajská rada na základě doporučení výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, rady hospodářské a sociální dohody a rady pro rozvoj lidských zdrojů Olomouckého kraje. Stipendia vyplácejí rovněž firmy Ke studiu technických oborů mladé motivují pomocí odměn i některé firmy z regionu. Patří mezi ně třeba přerovská Meopta – Optika nebo hranický závod SSI Schäfer. „Učňům, které máme podchycené smlouvou, hradíme stipendium. Formálně se sice učí pro nás, pokud se ale po škole rozhodnou u nás nenastoupit, nijak to po nich nevymáháme,“ uvedl ředitel hranické továrny Robert Selzer. Důvodem, proč průmyslové závody investují do mladých, je nedostatek kvalifikované pracovní síly na trhu práce. Továrnám chybějí jak odborníci s výučním listem, tak s maturitou a inženýrským diplomem. Střední školy a učiliště v Olomouckém kraji navštěvuje zhruba 4 300 mladých lidí. Asi 70 procent z nich studuje obory s maturitní zkouškou. Zbylých třicet procent představují mladí, kteří dostanou výuční list. Dlouhodobě nejžádanějšími školami v regionu jsou gymnázia. Navštěvuje je více než pětina všech teenagerů. Olomoucké hejtmanství převzalo v roce 2001 od státu bezmála 170 škol a školských zařízení. V současné době je zřizovatelem 117 subjektů. Jejich počet zredukoval na základě demografického vývoje. *** Fakta Učňovská stipendia, obory * strojní mechanik * obráběč kovů * klempíř, klempířské práce ve stavebnictví * zedník, zednické práce, tesař * elektrikář, elektrikář – silnoproud * nástrojař * truhlář,
truhlářská a čalounická výroba * strojírenské práce * malíř a lakýrník, malířské a natěračské práce * řezník – uzenář * pekař * výrobce kožedělného zboží * potravinářské práce * mechanik opravář mot. vozidel se vzdělávacím programem mechanik opravář kolej. vozidel * jemný mechanik se školním vzdělávacím programem jemný mechanikoptik * výrobce potravin se vzdělávacím programem výrobce potravin zaměření na výrobu cukrovinek * kominík * elektrotechnické a strojně montážní práce Fakta Stipendia pro obory zakončené maturitou * strojírenství * elektrotechnika * aplikovaná chemie * stavebnictví * optik * mechanik strojů a zařízení * mechanik seřizovač a mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení „Zastavili jsme propad zájmu o podporované obory a u některých, například obráběč kovů, jsme zaznamenali zvýšený zájem o studium.“ Foto popis| Podporované obory Od letošního školního roku patří ke krajem podporovaným oborům i mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení. Foto autor| Ilustrační foto: Jan Karásek, MAFRA O autorovi| Vladimír Onderka, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj
Smutné, ale zdravé Vánoce. V tom roce, kdy vznikl Blok proti salámu 25.11.2015
Mladá fronta DNES str. 53 Příloha - city dnes Martin Filip Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Před Vánocemi roku 2015 se české metropoli přihodila nemilá věc. Ježíšek se nedostal k vánočnímu stromu. Nazdobené ulice ohlušil 24. prosince pláč tisíců pražských dětí. Vše přitom začalo nevinnou a bohulibou aktivitou, jejímž cílem původně bylo ochránit veřejné zdraví. Na konci října toho roku vydala Světová zdravotnická organizace prohlášení, že uzeniny prokazatelně způsobují rakovinu tlustého střeva. To, o čem se v českých (přesněji nadnárodních) supermarketech dlouho šeptalo, najedou získalo štempl ze Ženevy. Průkopník veganství v zemi, Marek Mánička, dlouhodobě pohoršený agresivitou, s jakou potravinářské firmy zaplňují regály obchodů, založil iniciativu Salám v České republice nechceme. Ihned získala statisíce příznivců. Antisalámisté začali po celé zemi vytrvale demonstrovat a lidem vysvětlovat, jakou zkázu mohou způsobit uzeniny v jejich trávicím traktu. Ovšem kamkoliv se vrtli, objevila se na druhém chodníku početně menší skupina zastánců masných výrobků. Ti si okamžitě vysloužili přezdívku Uzenáři. Nikdo nepochyboval, kým jsou placeni. Mánička sepsal petici proti invazi nadnárodních obchodních řetězců do České republiky. Rétoricky totiž dokázal, že právě globální firmy vytlačují z českých ledniček zeleninu svými uzeninami. Petici adresovanou zákonodárcům podepsalo 145 tisíc občanů. V Parlamentu, proslaveném šunkovými chlebíčky za hubičku, však nad Máničkovou peticí ohrnuli nos a ještě ke všemu ji umastili. Antisalámisté zdeptaní ignorantstvím mocných a vedeni strachem o zdraví národa se utvrdili v tom, že nepoleví – jejich bojištěm bude ulice a jejich zbraní osvěta. Pod heslem „Kdy, když ne teď. Kdo, když ne my“ se rozhodli, že změní jídelníček národa ještě do konce roku, a zahájili útok na vánoční bramborový salát. Na pražském magistrátu si zarezervovali centrální část Staroměstského náměstí pro manifestaci Salám v českém bramborovém salátu nechceme, a to v době konání tradičních Vánočních trhů, tedy od rozsvěcení vánočního stromu 28. listopadu až do 1. ledna příštího roku. Lidé z magistrátu, zaneprázdněni sestavováním obřího a šíleně roztomilého puzzle s obrázkem samice koaly, dali na žádost o veřejné shromáždění razítko, aniž se na ni podívali. Kolem jen samé ovečky
Pořadatel Vánočních trhů zatím nic netuše zdobil Staroměstské náměstí. Podařilo se mu zasadit do dlažby dvaadvacet metrů vysoký smrk a navozit větší část postaviček betlému. Velmi nemilé překvapení však potkalo pracovníky pořadatelské firmy, kteří vezli do centra na korbě dodávky svatou rodinu. Na náměstí už se nedostali. Antisalámisté totiž získali na svou demonstraci, která měla zanedlouho vypuknout, velmi vzácného hosta. Promluvit na jejich pódiu se rozhodl děda Mráz. Z pochopitelných důvodů bylo proto Staroměstské náměstí už týdny dopředu střežené ochrankou, která tam nikoho nepovolaného nepustila. Pod pražským vánočním stromem vyrostlo pro dědu Mráze veliké pódium a vedle osvětový stánek, ve kterém se rozdávaly letáčky. Hloupou shodou náhod stál zrovna tam, kde měly být jesličky. Svatá rodina chyběla, kolem byly jen samé ovečky. Ježíšek tu zimu do Prahy nedorazil. Zůstala smutným ostrovem ve vánoční atmosféře. Pražské děti si později vymínily, že chtějí Štědrý den nahradit na Tři krále. To, že se k nim přidaly i ty brněnské, které dárky dostaly, se dalo chápat jako podvod na rodiče. Všechno však nebylo tak černé. Čtyřiadvacátého prosince vystoupil na Staroměstském náměstí děda Mráz a moudře promluvil o zdraví. Efekt to mělo nevídaný. Dojatí Pražané u televizních obrazovek vyďoubali z bramborového salátu všechny kostičky salámu a odložili je na talířek na kosti. Prodejce klobás na Václavském náměstí stejně jako ministr financí dobrovolně sekli se svým byznysem. Jen ti nepoučitelní Uzenáři! Jakási militantní skupina z jejich středu vypřáhla ze saní dědy Mráze koně, porazila ho, vyudila a ostentativně snědla před pódiem. Dědův mluvčí jen smutně hlesl: Pražská udírna se fašizuje. Foto popis| O autorovi| Martin Filip, editor pražské přílohy MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha
Můj dům DOMÁCÍ SPOTŘEBIČE S VYSOKÝM IQ 18.11.2015
Můj dům str. 74 Zařizujeme - chytré elektrospotřebiče JITKA PÁLKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Moderní elektrospotřebiče odvádějí dokonalou práci samy téměř bez vašeho přičinění, a to s minimální spotřebou energie i vody. Zvládnou to dokonce, i když nejste doma. Jsou totiž velmi inteligentní. První kritérium, při výběru domácí „bílé techniky“ snadno porovnatelné, je spotřeba energie či vody. Výrobci se ve snižování spotřeby doslova předhánějí. Na energetickém štítku, který je dnes pro většinu elektrospotřebičů povinný, najdete běžně energetické kategorie A++ či dokonce A+++ a některé výrobky jsou ještě dál. Špičkové pračky, myčky nádobí, varné desky či chladničky pracují se spotřebou o 40 procent nižší než třeba před dvěma lety. Využívají k tomu řadu technologií (tepelná čerpadla, invertorové motory, elektromagnetické indukční desky atd.). Dokáží například umýt 15 sad nádobí či vyprat 6 kg prádla v 9 litrech vody. Kvalita až na prvním místě Úspornost se již stala samozřejmostí, pozornost se čím dál více obrací na kvalitu „odvedené práce“ a ekologický provoz. Moderní pračky již neperou ve vodě s pracím prostředkem, ale ve studené pěně s prací emulzí (tzv. aktivní pěna – technologie Eco Bubble, Direct Injection apod.), čímž se zvyšuje účinnost praní a šetří voda i energie. Zvyšuje se tím i šetrnost k vláknům a barvě. Při mírném znečištění se místo vody používají na prádlo parní programy. V segmentu chlazení hrají čím dál větší roli zachování kvality a čerstvosti potravin. Moderní chladničky jsou rozděleny na zóny, vhodné pro určité druhy potravin, a to nejen dle teploty, ale i
vlhkosti. Nabízejí speciální přihrádku s přesně regulovatelnou teplotou i vlhkostí vzduchu vhodnou pro maso či zeleninu (nazývají se např. Clima zone, Clima chef apod.). Velkými proměnami prochází segment vaření, kde na prvním místě je maximální zachování vitaminů a minerálů při tepelné přípravě pokrmů. Trendem jsou automatické programy a senzory pro pečení, dušení a přípravu v páře s co nejlepším výsledkem. Je moje pračka (myčka, trouba…) chytřejší než já? Pokud si nepřipadáte jako dokonalá manželka ze seriálu Stepfordské paničky, nezoufejte. Moderní spotřebiče zvládnou většinu domácích prací samy, a to zcela perfektně. Stačí si porozumět s displejem, který slouží k ovládání přístroje a také průběžné kontrole probíhajícího procesu (informuje, v jaké fázi praní, mytí či pečení právě je a jak dlouho bude ještě trvat). Celou škálu funkcí lze přednastavit, můžete si uložit do paměti ty osvědčené a pro příště si ušetřit čas s nastavováním. Ovládání je intuitivní a jednoduché, přístroje pracují zcela samostatně a dávají vám čas věnovat se jiné práci, rodině nebo zábavě. Za prostým dotykem prstu se skrývá elektronika s vysokým IQ. Moderní pračky, myčky či sušičky pomocí speciálních čidel samy regulují množství vody, její teplotu, případně si dávkují množství detergentu a řídí průběh celého cyklu tak, aby výsledek praní či mytí nádobí byl co nejúčinnější při co nejnižší spotřebě elektřiny, vody atd. Moderní troubě stačí zadat např. „kuře dobře propečené“, nebo „koláč z kynutého těsta“, sama vložený produkt zváží a určí průběh celého cyklu pečení (délku, teploty S internetem za vás bez vás A to ale stále není vše. Na pomyslné špičce nových trendů v domácnosti stojí komunikace na dálku, tzv. internet věcí. Součástí elektronické výbavy spotřebičů jsou programy, s jejichž pomocí mohou pracovat samy, i když nejste doma, můžete je prostřednictvím speciálních aplikací řídit a kontrolovat na dálku přes internet z vašeho inteligentního telefonu, tabletu či počítače. Ráno vložíte prádlo do pračky, nádobí do myčky a hrnec s masem do trouby a večer vás váš domov přivítá vůní čerstvě upečené krkovičky a čistě vypraného prádla. (Tak si říkám: bude mě doma ještě někdo potřebovat?) ZAUJALO NÁS PRAČKA S RECIRKULACÍ VODY Pračky z řady Hotpoint Natis vynikají úsporností a účinností praní. Perou v pěnové emulzi při teplotě vody jen 20 °C. Sofistikovaná technologie otáčení bubnu zvyšuje účinnost odstraňování skvrn. Voda k namáčení se využije vícekrát (technologie EcoRain). Díky kombinaci těchto technologií je praní šetrné k prádlu i k barvám, spotřeba vody se snížila o 20 % a spotřeba energie je až o 40 % nižší než v energetické třídě A+++. Foto popis| Parní trouby Electrolux CombiSteam Pro pomocí speciálního senzoru automaticky kontrolují a regulují množství páry a nastavují čas a teplotu pečení tak, aby výsledek byl perfektní. Skvěle zvládnete pečení, dušení, vaření v páře, zavařování i kynutí těsta Foto popis| Elektrické trouby Bosch řady 8 nabízejí funkci Assist, která díky speciálním senzorům automaticky nastaví druh ohřevu, teplotu a délku přípravy pro konkrétní pokrm. Funkce PerfectBake a PerfectRoast zase pomáhají dosáhnout optimálního výsledku při pečení masa nebo pečiva Foto popis| Indukční varné desky Bosch s pomocí bezdrátových senzorů PerectFry a PerfectCook kontrolují smažení a vaření a udržují v hrnci přesně nastavenou teplotu tak, že se nic nepřipálí ani nevykypí. Můžete zvolit z 5 teplotních nastavení podle typu pokrmu. Nová funkce MoveMode umožňuje měnit indukční výkon nikoliv dotykovým ovládáním, ale posunem hrnce z jedné zóny do druhé, která pracuje s nižším nebo vyšším výkonem Foto popis| V chladničkách řady Chef Collection (Samsung) je díky systému TwinCooling v mrazáku potřebný suchý vzduch a v chladničce zase vlhkost, vhodná pro uchování čerstvé zeleniny a ovoce. Speciální zásuvka Chef zone s regulací teploty +/–0,5 °C je určena pro ryby a maso. Tyto technologie šetří energii a zároveň udržují potraviny čerstvé po co nejdelší dobu Foto popis| Indukční varné desky PowerFlex (Miele) se automaticky přizpůsobí použitému nádobí včetně velkých pekáčů. Pomocí funkce Booster rychle dosáhnete maximálního výkonu až 7,4 kW. Podle potřeby lze výkon dvou varných zón koncentrovat do jediné zóny nebo naopak zóny rozdělit na menší a větší výkon (technologie TwinBooster). Šetří se tak čas i energie Foto popis| Myčky Electrolux vybavené systémem Water Save dosahují 50% úspory vody. Před
mytím i během něj měří intenzitu znečištění a podle toho dávkují množství, teplotu a rozstřikování vody. Nejčistší voda z předchozího oplachování se jímá do speciální nádoby a následně se znovu použije Foto popis| Pračky Miele s funkcí EditionConn@ct, pracují automaticky, i když nejste doma. Docházíli prací prostředek, dávkovací systém Miele TwinDos vás automaticky upozorní prostřednictvím sítě wi-fiv chytrém telefonu nebo tabletu. Pomocí pokynu přes internet snadno doplníte potřebnou dávku prostředku Foto popis| Pračky Samsung WW6000 vybavené technologií EcoBubble perou prádlo ve studené aktivní pěně – šetří prášek, energii, vodu i čas. Automatický Smart Check systém pro sledování chyb diagnostikuje případné problémy a poskytuje snadné řešení pomocí aplikace v chytrém telefonu, bez zavolání opraváře Foto popis| atd.) tak, aby výsledkem byla šťavnatá lahůdka se zlatavou kůrčičkou jako od babičky. Některé trouby nabízejí ve svém elektronickém menu i kuchařku s desítkami receptů na přípravu pokrmů z masa, zeleniny, pečení moučníků atd. Foto autor| FOTO: ARCHIV FIREM
neviditelnypes.cz MIGRACE: Viníkem není oteplování, ale biopaliva 23.11.2015
neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Klima Neviditelný pes, Vítězslav Kremlík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Sucho v Sýrii trvalo jen rok a k válce došlo až o řadu let později. Začátek konfliktu však časově odpovídá zdražení potravin, který přivodila celosvětově biopaliva. Ne náhodou se biopaliva označují za „zločin proti lidskosti“. Sucho v Sýrii trvalo jen rok a k válce došlo až o řadu let později. Začátek konfliktu však časově odpovídá zdražení potravin, který přivodila celosvětově biopaliva. Ne náhodou se biopaliva označují za „zločin proti lidskosti“. Mluvčí hnutí Duha Jan Piňos (kdysi šéf CHKO Broumovsko) věří, že za vlnu uprchlíků může nikoli demografie a islamisté, nýbrž globální oteplování. „Na základě ekologických znalostí o změně klimatu a ubývání vody jsem přesvědčený, že tato uprchlická vlna není žádná výchylka. Je to začátek něčeho, co zásadním způsobem promění tvář Evropy. Stačí několik neúrod a směrem k nám se pohrnou desítky milionů klimatických uprchlíků.“ Podobně hovoří i klimatolog Václav Cílek: „ Obávám se klimatické krize, která donutí celé národy k obrovské a nekontrolované migraci “ ( Český rozhlas, červen 2015 ) A důkaz? Válka prý propukla v době, kdy Úrodný půlměsíc zažil „nejhorší sucho od počátku přístrojového měření“ (Kelley 2015). Nejsou to ale ukvapené závěry? Úrodný půlměsíc je široký pojem. Na území Sýrie byl mimořádně suchý jen rok 2008 a to bylo srovnatelné se suchem v roce 1999 ( Skaf a Mathbout 2010 ). Jenže k povstání došlo až o řadu let později (2011), kdy úroda byla normální. S výjimkou špatného roku 2008 byly úrody před válkou na stejné úrovni jako v 90.letech. V letech 2010 a 2011 jen pár procent objemu pšenice bylo nutno dovézt ( GWPF 2012 ). Úrody pšenice v Sýrii: (v tisících metrických tun) 1990: 2070 1991: 2140 1995: 4184 1996: 4080 1997: 3031
2010: 3600 2011: 3850 2012: 3700 Jestliže počátek nepokojů neodpovídá časově období sucha v Sýrii, co jiného mohlo být spouštěčem? Proč k povstání došlo právě tehdy? Odborníci upozorňují, že tzv. arabské jaro přišlo v okamžiku dramatického celosvětového zdražení potravin. Byl to cenový šok srovnatelný snad jen s ropným šokem z roku 1973. Proč environmentalisté o tom nemluví? Proč raději dávají vinu nějakému lokálnímu suchu? Protože jinak by museli přiznat, že oni sami jsou viníkem. Nárůst cen jídla uměle způsobili „ochránci přírody“, kteří prosadili pěstování biopaliv místo potravin - v bláhové naději, že se tím sníží emise skleníkových plynů. „Dva ostré vzestupy cen potravin v letech 2007/2008 a 2010/2011 jsou výsledek spekulace investorů, avšak dlouhodobý trend růstu cen je způsoben poptávkou po biopalivech,“ uvádí Lagi a kol. ve studii „ Food crises: A quantitative model of food prices including speculators and ethanol conversion “ (2011). Arabské jaro a uprchlická krize jsou však varováním pro všechny, kdo bláhově věřili, že „předběžná opatrnost“ nic nestojí. GRAF 1: Index cen potravin. Nepokoje v rozvojových zemích časově odpovídají potravinové krizi, kterou způsobila biopaliva. Když se jídlo pálí jako „palivo“, lidé nemají co jíst. (Lagi et al. The Food Crises and Political Instability in North Africa and the Middle East . 2011) GRAF 2: Úroda pšenice v Sýrii. V době propuknutí povstání byla na stejné úrovni jako v 90. letech. ( Indexmundi.com ) GRAF 3: Trojúhelníčky jsou srážky v Sýrii. Žluté sloupce jsou produkce pšenice v Sýrii. (z prezentace Dr. Mahmouda El Solh , generálního ředitele ICARDA, str. 59) GRAF 4: Ve 20.století v SV Sýrii k žádnému dramatickému vysychání nedošlo. Sýrie vyschla už za malé doby ledové: Časová osa jde zprava doleva. Horní graf ukazuje kolísání srážek. Spodní graf ukazuje teploty. Teploty dnes nejsou vyšší než ve středověkém optimu. Srážky ale zásadně poklesly za malé doby ledové. ( Kaniewski et al. 2012 ). Reference: Rayne, Sierra. Conflict in Syria and the Climate Change Narrative. AmericanThinker 2.6.2014. http://www.americanthinker.com/blog/20...a_and_the_climate_change_narrative.html http://www.indexmundi.com/agriculture/...try=sy&commodity=wheat&graph=production Skaf M., Mathbout S. Drought changes over last five decades in Syria. In : López-Francos A. (comp.), López-Francos A. (collab.). Economics of drought and drought preparedness in a climate change context. Zaragoza : CIHEAM / FAO / ICARDA / GDAR / CEIGRAM / MARM, 2010. p. 107-112 (Options Méditerranéennes : Série A. Séminaires Méditerranéen, n. 95 http://om.ciheam.org/om/pdf/a95/00801334.pdf Colin P. Kelley et al. Climate change in the Fertile Crescent and implications of the recent Syrian drought. PNAS, Vol 112, No 11, březen 2015 http://www.pnas.org/content/112/11/3241.abstract Presentation delivered by Dr. Mahmoud El Solh (Director General, ICARDA) at Borlaug Summit on Wheat for Food Security. March 25 - 28, 2014, Ciudad Obregon, Mexico. http://www.borlaug100.org Prezentace dostupná online na: http://www.slideshare.net/CIMMYT/centr...-africa-where-wheatimprovement-matters (slajd 59) Marek Švehla. Jan Piňos: Je to začátek něčeho, co zásadně promění Evropu. (Respekt.cz 22.10.2015) http://www.respekt.cz/spolecnost/jan-p...acatek-neceho-co-zasadne-promeni-evropu Colin P. Kelley et al. Climate change in the Fertile Crescent and implications of the recent Syrian drought. PNAS, Vol 112, No 11, březen 2015 http://www.pnas.org/content/112/11/3241.abstract
http://www.thegwpf.com/syria-2012-whea...-is-favorable-despite-ongoing-conflict/ Kaniewski et al. Drought is a recurring challenge in the Middle East. PNAS (109/10), 6. březen 2012. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3309751/ Are biofuels causing food riots? Realclearenergy.org (18.3.2013) http://www.realclearenergy.org/chartic..._ethanol_causing_food_riots_106927.html M. Lagi, K.Z. Bertrand, Y. Bar-Yam, The Food Crises and Political Instability in North Africa and the Middle East . arXiv:1108.2455 (2011 A). http://necsi.edu/research/social/food_crises.pdf M. Lagi, K. Z. Bertrand, Y. Bar-Yam, Food crises: A quantitative model of food prices including speculators and ethanol conversion. (2011 B) http://necsi.edu/research/social/food_prices.pdf http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi...vaclav-cilek-obavam-se-klimaticke-krize -ktera-donuti-celenarody-k-obrovske-a-nekontrolovane-migraci-a-staci-uz-malo--1506052 (Tento článek vyšel na vzdělávacím portále Osel.cz 12.11.2015) ****************************************************** http://www.klimaskeptik.cz Převzato z Kremlik.blog.idnes.cz se souhlasem autora.
URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/migra...klima.aspx?c=A151121_103145_p_klima_wag
novinky.cz Inspekce objevila v medu zakázaná antibiotika, firma přišla o značku Klasa 19.11.2015
novinky.cz str. 0 Ekonomika tov Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Na českém trhu se po mnoha letech objevily medy obsahující antibiotika. Kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a Státní veterinární správy (SVS) je odhalily v medech společnosti Včelpo. Ve čtvrtek o tom informovalo ministerstvo zemědělství. Včelpo bylo vyřazeno ze seznamu výrobků, které mohou používat označení Klasa. Med obsahoval například zakázaná antibiotická léčiva chloramfenikol a nitrofurany, která se v Evropské unii i v řadě dalších vyspělých zemí nesmí podávat zvířatům, jejichž produkty jsou určeny pro lidskou spotřebu. Některá antibiotika patří k vysoce rizikovým látkám, které by se neměly v potravinách objevovat. „Zatím není známo, jakým způsobem se látky do medu dostaly. Oba dozorové orgány fungují na vysoké úrovni. A to nejen při prověřování nejfalšovanější potraviny, kterou je med,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. U medů společnosti Včelpo se antibiotika prokázala zatím u dvou šarží. Konkrétně jde o Med květový Včelpo a Dědečkův med – Med květový. Vzorky SZPI odebrala na přelomu října a listopadu.Problém bude rozsáhlejší, odhaduje ministerstvo U obou medů, které se prodávaly v Kauflandu, jde o 900gramové balení, Med květový Včelpo je šarže a datum minimální trvanlivosti 21. 8. 2018, u Dědečkova medu – Medu květového je šarže i datum minimální trvanlivosti 11. 8. 2018. „Předběžné výsledky bohužel ukazují, že podobný problém lze očekávat i u dalších šarží,” uvedlo ministerstvo. Antibiotika v medu společnosti Včelpo spol.s.r.o. objevila i SVS, a to v Dědečkově medu a Medu květovém lesním. Uvedený výrobek bylo možné koupit v prodejnách řetězců COOP, Globus a Kaufland. Zakoupený med s datem minimální trvanlivosti 27. 4. 2018 bude možné vrátit v místě
prodeje. SVS poté odebrala více než 40 vzorků od dalších českých včelařů, na výsledky kontroly se ještě čeká a budou nejdříve koncem měsíce.Přišli o Klasu Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek oznámil, že společnost Včelpo už nesmí používat značku Klasa. Mohla ji používat od roku 2005, letos v březnu se ale objevily první problémy. U dvou produktů byl prokázán jiný geografický původ, než firma uváděla na etiketě. Listopadová zjištění o přítomnosti antibiotik znamenala odebrání značky.
URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/386835...iotika-firma-prisla-o-znacku-klasa.html
Regionální značku Zápraží originální produkt® získali dva včelaři, zabodovala i ondřejovská pekárna 19.11.2015
novinky.cz str. 0 Vaše zprávy Aleš Rudl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Ve středu 18. listopadu zasedala v MAS Říčansko certifikační komise regionální značky Zápraží originální produkt®. Nově certifikát získali čtyři výrobci a třem stávajícím byl certifikát prodloužen. Region za Prahou – „Zápraží“, oblast Říčanska a Dolnobřežanska má nové místní výrobce, kteří prošli přísným sítem certifikační komise. Ta ze 7 nových žádostí schválila 5. Včelaři Říčanska Uspěl včelař Jaroslav Kotek ze Zvánovic. Jeho 9 včelstev produkuje vysoce kvalitní Zvánovický med pocházející z blízkosti rozsáhlých Voděradských bučin. Taktéž včelař Michal Kabát představil svoji produkci medu, která komisi rovněž oslovila. „Při ošetřování včelstev kladu důraz na kvalitu včelích produktů. Toho dociluji léčením bez použití „tvrdé chemie“ a šetrným zpracováním medu s minimalizací jeho zahřívání,“ ozřejmil svoji péči o včelstva včelař Kabát. Ondřejovský žitný bochník, Koláč Ondřej a Háčkované pohlazení Do klání o certifikát se přihlásila i ondřejovská Pekárna ve mlýně. Ta vyrábí mimo jiné Ondřejovský žitný bochník a Koláč Ondřej. „Navázali jsme na tradici ručně zpracovávaných kváskových chlebů. Náš celožitný chléb je kynutý v kulaté ošatce, která mu dodává charakteristický rýhovaný vzhled,“ upřesnila Eva Fortinová. Mimo chleba schválila komise i tvarohový koláč s ovocem, jehož korpus je z grahamové mouky. Nese název Koláč Ondřej. Komisi též zaujalo Háčkované pohlazení od Světlany Fašinové. Bylo vidět, že krásná zvířátka, která vznikají doslova pod rukama, jsou vyráběny s láskou. Masné výrobky tepelně opracované, Kulíškovy dobroty a Košíky a proutěné zboží Třem certifikátům končila tento měsíc dvouletá platnost. O jeho prodloužení se znovu ucházela Zámecká výrobna uzenin. Šíře sortimentu masných výrobků tepelně opracovaných je vskutku široká. Komise kvitovala s povděkem jejich kvalitu a poctivé značení na etiketách. „Říčanské klobásy mají velice dobré jméno a jsou zákazníky žádány,“ popsal Marek Šurýn. Kulíškovy dobroty paní Spívalové, což jsou marmelády a sirupy, sklidily rovněž úspěch. Komise vyzdvihla jejich vysokou úroveň po všech stránkách a také to, že držitelka aktivně prezentuje region a je možné se s ní setkat na mnoha místních i vzdálenějších akcích.
Ručně pletené košíky prezentoval pan Čížek. I zde komise ocenila jeho nasazení a jeho certifikát byl o 2 roky prodloužen. Slavnostní předání certifikátů proběhne 17. prosince od 17 hodin v Místní akční skupině Říčansko, kde celé odpoledne bude probíhat den otevřených dveří.
URL| http://www.novinky.cz/vase-zpravy/stre...i-zabodovala-i-ondrejovska-pekarna.html
Víme, co vaši mazlíci chtějí: Maso a bylinky 19.11.2015
novinky.cz str. 0 Bydlení - Zahrada Dana Novotná Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Komerční článek - Česko je evropskou jedničkou v počtu chovaných domácích mazlíčků. Téměř 50 % obyvatel má nějakého čtyřnohého kamaráda doma. Za své přátele jsme ochotni dát téměř cokoliv, o čemž svědčí i meziroční nárůst výdajů za krmení, chovatelské potřeby a veterinární péči. Čím jim ale opravdu nejvíce prospějeme? Vhodná strava a pravidelný pohyb jsou základ Vědecké studie potvrzují, že kvalitní stravou a pravidelným pohybem můžeme ovlivnit zdraví a délku života našich mazlíčků. Co si ale představit pod kvalitní stravou? Rozhodně ne zbytky od večeře nebo ze školní jídelny. Ačkoliv jsou dnešní psi domestikovaní, stále musíme mít na paměti, že na začátku všeho byli vlci a divoká příroda. Proto i naši psi byli, jsou a budou masožravci. „Naštěstí se doba a vzdělanost lidí posunula kupředu a více přemýšlíme o tom, co svým mazlíčkům dáváme do misek. Optimálním řešením jsou vhodně zvolené granule,“ uvedl Ondřej Pejčoch, specialista ze společnosti Mountfield. „Nejlepší jsou granule holistické, které neobsahují žádné obiloviny, mají vysoký podíl živočišných bílkovin, bylinek a ovoce. Jsou vhodné i pro psy a kočky, kteří jsou alergičtí na lepek. V našem sortimentu je tímto krmivem STARVITA,“ dodal. Krmivo by mělo obsahovat vysoký podíl kvalitních bílkovin. Foto: Archiv firem Na co si dát při výběru krmiva pozor? Nejdůležitější rada: Pečlivě studujte obsah použitých surovin! Největší podíl v krmivu by mělo mít maso (sušené či čerstvé). Obiloviny by měly být zastoupeny v co nejmenším procentu, zvířata je hůře zpracovávají. Z obalu by mělo být zřejmé, které konkrétní suroviny byly při výrobě použity a v jakém poměru. Důležitá je informace, zda granule obsahují bylinky, ovoce a zeleninu, které kvalitní bezobilné granule posouvají do úplně jiné kategorie. Vybírejte krmivo přímo určené pro konkrétního psa nebo kočku, např. granule pro štěňata velkých plemen, pro psí seniory, kočky žijící venku nebo granule pro kastrované kočky. Tip: BEZLEPKOVÁ STARVITA obsahuje až 87 % bílkovin živočišného původu Novinkou na trhu je holistické superprémiové krmivo STARVITA. Neobsahuje žádné obiloviny,
kukuřici nebo sóju. Najdete v ní vysoký podíl masa, zeleninu, bylinky, ovoce a další zdraví prospěšné suroviny potravinářské kvality. Nezatěžuje organismus zvířete a je vhodná pro psy a kočky všech věkových kategorií, velikostí a ras. Je ideální i pro ty, kteří trpí potravinovou alergií na lepek nebo mají citlivé zažívání. Holistické superprémiové krmivo STARVITA je vhodné pro všechny psy a kočky. FOTO: Mountfield Proč krmivo STARVITA? 100% bez obilovin - HYPOALERGENNÍ KRMIVO až 87 % bílkovin živočišného původu vysoký podíl čerstvého a sušeného masa (kuřecí, kachní, jehněčí, zvěřina a ryby) směs bylin podporující základní životní funkce, trávení a krvetvorbu ovoce pro podporu imunitního systému omega 3 mastné kyseliny pro zdravé srdce a kvalitní srst vyvážený poměr vápníku a fosforu pro správný vývoj kostí a zvířatům prostě chutná… FOTO: Mountfield Vybrat si můžete z těchto 9 druhů granulí: PRO PSY: STARVITA pro štěňata (2,5 kg/12kg) STARVITA pro štěňata velkých plemen (2,5 kg/ 12 kg) STARVITA pro dospělé psy s příchutí kuřete a ryby (12 kg) STARVITA pro dospělé psy s příchutí jehněte a zvěřiny (12 kg) STARVITA pro starší psy (12 kg) PRO KOČKY: STARVITA pro koťata (1,5 kg) STARVITA pro domácí kočky (1,5 kg) STARVITA pro venkovní kočky (1,5 kg) STARVITA pro kastrované kočky (1,5 kg)
OPŘEJTE SVÉMU MAZLÍČKOVI TO NEJLEPŠÍ Více informací o STARVITĚ na http://www.mountfield.cz.
URL| http://www.novinky.cz/bydleni/zahrada/...vasi-mazlici-chteji-maso-a-bylinky.html
Vegani jsou prý lepší milenci 20.11.2015
novinky.cz str. 0 Žena - Styl Alexandr Petrželka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Odmítání konzumace veškerých potravin obsahujících živočišné produkty je většinovou společností považováno v lepším případě za roztomilé bláznovství. Ve prospěch veganství se však nyní objevil argument, na který by alespoň mužská část populace mohla slyšet. Vegani jsou prý lepší v posteli. Ti nejortodoxnější vegani odmítají vedle masa a mléka například i med a dokonce třeba i výrobky z kůže a vlny. Každý zodpovědně uvažující člověk sice ještě uzná, že veganská filozofie, postavená na úctě ke všem živým tvorům a na šetrnosti k přírodě má co do sebe, ale zříci se míchaných vajíček se slaninou považuje většinou za příliš velkou oběť.Kampaní „Raději nahá než v kožešině“ zasadila Peta smrtelnou ránu kožešnickému průmyslu. Módní kulinářská vlna, vydatně podporovaná mediální masáží, celkem spolehlivě zadupává i ojedinělé hlasy, poukazující na nehumánní podmínky ve velkochovech zvířat a negativní dopady na životní prostředí, ať už jde o „oteplovací“ efekt plynů, vypouštěných dobytkem, rozsah pícninami zabírané půdy na úkor pěstování obilí či přímo kácení pralesů nebo nároky na obaly. Ve prospěch veganství se však nyní objevil argument, na který by alespoň mužská část populace mohla slyšet. Vegani jsou prý lepší v posteli.Peta přišla se zelenou bombou Jde o další bombu z dílny celosvětové ochranářské organizace Peta (Lidé pro etické zacházení se zvířaty), která už v minulosti svou kampaní „Raději nahá než v kožešině“ zasadila téměř smrtelnou ránu kožešnickému průmyslu. Obě kampaně mají společného jmenovatele – sex. Zatímco ta první stavěla čistě na erotickém působení nahého těla, ta druhá má do jisté míry i vědecký základ. Z dietetického pohledu je totiž rostlinná strava dostatečně bohatá na nejdůležitější výživové složky. Zatímco obsah škodlivých látek, jako cholesterolu a nasycených tuků je ve veganských potravinách nízký, vyznačují se vysokým obsahem bílkovin, polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, kyseliny listové, vitamínu C a E a vůbec antioxidantů. Z klinické praxe ale vyplývá, že veganům hrozí potenciální nedostatek vitamínu B12, vápníku, železa, jódu a omega-3-mastných kyselin. Do kampaně Peta proti nošení kožešin se zapojila řada populárních osobností, jako tchajwanská herečka, zpěvačka a spisovatelka Annie Shizuka Yi. Jistě však bude každý lékař souhlasit s tím, že strava bohatá na zeleninu, ovoce a celozrnné produkty má blahodárný vliv na kardiovaskulární systém, výkon srdce a optimalizaci krevního tlaku. Jak zdůrazňuje ve svých materiálech Peta, taková strava čistí krevní řečiště a umožňuje krvi dostat se i do jistých intimních částí lidského těla. Odborně řečeno, správná funkce kardiovaskulárního systému je předpoklad dostatečné erekce, tedy kvalitního sexu.Muži, jezte rajčata! Britský list Daily Mail nedávno seznámil své čtenáře s výsledky odborného výzkumu Střediska reprodukční medicíny při Clevelandské klinice v Ohiu. Tamní vědci analyzovali 12 odborných prací z různých pracovišť celého světa, týkajících se kvality spermatu. Mimo jiné z nich vyplynulo, že na vitalitu spermií mají vysoce pozitivní vliv rajská jablíčka. Obsahují totiž vysoký podíl lykopenu, rostlinného barviva ze skupiny karotenoidů, který je vysoce účinným antioxidantem a má potvrzeně pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, regulaci hladiny cholesterolu, podporu imunitního systému a jako preventivní faktor nádorových onemocnění. Kromě toho clevelandský tým podle vyjádření ředitele Ashoka Agarwala zjistil, že lykopen se významně podílí na kvalitě spermií – podle dosud nedokončených výzkumů zvyšuje jejich počet až o 70 procent, umocňuje jejich pohyblivost a blokuje tvorbu abnormalit. „Je třeba ještě dalších studií, ale vše nasvědčuje tomu, že lykopen se může stát významným prostředkem v boji proti mužské neplodnosti,“ konstatoval Agarwal.
Už dřívější studie potvrdily preventivní vliv lykopenu na onemocnění prostaty a dokonce jeho schopnost brzdit postup některých prostatických nádorů.Maso škodí zdraví? Nevegan podle Peta čelí v důsledku stravy bohaté na tuky řadě nevýhod. Tuk obsažený v mase a mléčných výrobcích na kvalitu spermatu nijak blahodárně nepůsobí. Nejenže odborné výzkumy potvrdily, že konzumace tepelně zpracovaného masa vede k nižší kvalitě spermatu, ale dokonce se ukázal paradox „zdravého“ rybího masa. Veganská strava je už na první pohled přitažlivá. Vzhledem k postupujícímu znečištění oceánů a vod obecně dochází v těle zvláště dravých ryb, tedy těch s oceňovaným bílým masem, ke kumulaci škodlivých látek, jako jsou polychlorované bifenyly. Riziko představují i syntetické hormony, jimiž se povzbuzuje tvorba „masa“, svalové hmoty, u konzumních ryb uměle odchovávaných. Jak bifenyly, tak hormony se negativně podepisují na kvalitě spermatu i vzniku nádorových onemocnění, což opět dokázala řada studií, argumentuje Peta.Výkonní otcové Častým argumentem proti veganství a vegetariánství vůbec je tvrzení, že tento potravní „asketismus“ vede ke slabší fyzické výkonnosti. Peta ale cituje blíže nespecifikovanou dánskou studii z oblasti tělovýchovné medicíny. Při zátěžových testech na rotopedu údajně na celé čáře vyhráli vegetariáni – muži, kteří měli v oblibě častou a pravidelnou konzumaci masa, vydrželi do svalového vyčerpání šlapat 57 minut, osoby s „normální“ stravou, obsahující maso i dostatek zeleniny, odolávali únavě v průměru 114 minut. Ti, které studie označila za striktní vegetariány, strčili obě předchozí skupiny do kapsy – dosáhli průměru neuvěřitelných 167 minut. Díky rostlinné stravě by tedy veganský muž měl mít všechny předpoklady být ženami preferovaný partner. Má výhodu nejen zdravotní, ale i „výkonnostní“.Džus chutná dvakrát S důsledností možná až puntičkářskou Peta ve své nejnovější kampani připomíná, že skutečný vegan je pozorný vůči zvířatům i při výběru sexuálních pomůcek. Mezi kondomy, lubrikanty a erotickými doplňky by si měl vybírat takové, které nejsou vyrobeny za pomoci živočišných materiálů ani firmami, které třeba své další kosmetické prostředky testují na zvířatech. Dnes už sexuologie dávno nepředstavuje „neslušnou“ vědu. Do výzkumu v této oblasti lidského chování se dokonce zapojují i jako zkušení konzultanti aktéři pornografického průmyslu. Bulvární list proto neváhal a argumentaci Peta o ideálních předpokladech veganských milenců okořenil i vyjádřením někdejší britské pornoherečky Annie Sprinkle. Podle jejích zkušeností s orálním sexem vegetariáni „chutnají“ lépe, což se zřejmě dá vztáhnout i na vegany. Aniž by sama byla vegankou, Annie doporučuje mužům, aby pár hodin před sexem nekouřili, nepili příliš alkoholu, nejedli propečená masa ani mléčné výrobky, ale dali přednost ovoci či ovocným džusům, chtějí-li svou partnerku i v tomto směru potěšit.
URL| http://www.novinky.cz/zena/styl/385490-vegani-jsou-pry-lepsi-milenci.html
parlamentnilisty.cz Ceny zemědělských výrobců začaly růst 18.11.2015
parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy
Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziměsíčně klesly ceny průmyslových výrobců o 0,2 %. Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 3,3 %, ceny stavebních prací o 0,1 % a ceny tržních služeb o 0,3 %. Meziročně byly nižší ceny průmyslových výrobců o 3,9 % a tržních služeb o 0,1 %. Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 3,2 %, stavebních prací o 1,3 %. Meziměsíční srovnání: Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 3,3 %. Vzrostly ceny čerstvé zeleniny o 8,7 %, vajec o 6,1 % a drůbeže o 4,6 %. Dále se zvýšily ceny obilovin o 1,7 % a prasat jatečných o 1,3 %. Klesly ceny ovoce, a to o 4,1 %. Ceny průmyslových výrobců se snížily o 0,2 %. Klesly ceny chemických látek a výrobků o 1,5 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 0,6 %. Nižší byly také ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku klesly o 0,2 %, z toho ceny mléčných výrobků o 0,9 %, pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků o 0,4 %. Vzrostly ceny těžby a dobývání o 0,5 %. Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 0,1 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví se snížily o 0,2 %. Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře se zvýšily o 0,3 % v důsledku růstu cen za reklamní služby a průzkum trhu o 4,9 %. Ceny za služby v pozemní dopravě klesly o 0,4 % a za služby v oblasti pronájmu a operativního leasingu o 0,3 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby se snížily o 0,1 %. Meziroční srovnání: Ceny zemědělských výrobců byly poprvé po dvaceti šesti měsících vyšší o 3,2 % (v září nižší o 3,2 %). V rostlinné výrobě se ceny zvýšily o 12,9 %. Byly vyšší ceny čerstvé zeleniny o 62,8 %, ovoce o 29,9 % a brambor o 34,0 %. Ceny olejnin vzrostly o 8,5 % a obilovin o 3,2 %. V živočišné výrobě klesly ceny o 11,5 %. Ceny mléka byly nižší o 22,0 %, jatečných prasat o 7,9 % a vajec o 2,7 %. Ceny skotu vzrostly o 3,0 % a drůbeže o 1,4 %. Ceny průmyslových výrobců byly nižší o 3,9 % (v září o 4,2 %). Klesly především ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků se snížily o 15,4 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 2,9 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku byly nižší o 1,6 %, z toho ceny mléčných výrobků o 8,7 %, ostatních potravinářských výrobků o 3,2 % a zpracovaného masa a masných výrobků o 2,6 %. Zvýšily se ceny vody, její úpravy a rozvodu o 3,4 %. Ceny v oddílu nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu vzrostly o 1,8 %, z toho zejména ceny instalace průmyslových strojů a zařízení o 3,4 %. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin se meziročně nejvíce snížily ceny energií o 9,1 %. Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,3 % (v září po zpřesnění o 1,4 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly nižší o 0,8 % (v září o 0,9 %). Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře byly nižší o 0,1 % (v září o 0,2 %). Klesly ceny za informační služby o 2,5 % a za služby v pozemní dopravě o 1,6 %, dále za služby v oblasti nemovitostí o 1,2 % a za pojištění, zajištění a penzijní financování o 0,9 %. Vyšší byly ceny za poštovní a kurýrní služby o 6,9 %, za reklamní služby a průzkum trhu o 3,8 % a za vydavatelské služby o 3,3 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby byly nižší o 0,4 % (stejně jako v září). Ceny průmyslových výrobců v EU - v září 2015* V zemích Evropské unie (EU28), podle údajů zveřejněných Eurostatem, se ceny průmyslových
výrobců v zářímeziměsíčně snížily o 0,3 % (v srpnu o 0,9 %). Ze zemí, za které jsou data k dispozici, nejvíce klesly ceny v Irsku o 2,0 %, na Slovensku o 1,3 % a v Litvě o 1,1 %. V České republice se ceny snížily o 0,7 %, v Německu o 0,4 %, v Rakousku o 0,3 % a v Polsku o 0,2 %. Ceny vzrostly pouze v Belgii a na Maltě o 0,5 % a ve Francii o 0,1 %. Meziročně se ceny v EU28 v září snížily o 3,8 % (v srpnu o 3,4 %). Ceny klesly ve všech zemích EU, nejvíce v Litvě o 10,5 %, v Řecku o 8,8 % a ve Velké Británii o 8,4 %. Na Slovensku byly ceny nižší o 5,4 %, v České republice o 4,2 %, v Polsku o 3,0 %, v Rakousku o 2,5 % a v Německu o 2,0 %. _______________________________ * předběžná data Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274 052 533, e-mail:mailto:
[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Jiří Šulc, vedoucí oddělení statistiky cen zemědělství, stavebnictví a služeb, tel. 274 052 148, e-mail: mailto:
[email protected] Ing. Miloslav Beránek, oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu, tel. 274 052 665, e-mail: mailto:
[email protected] Metoda získání dat: výkaznictví ČSÚ Termín ukončení sběru dat / termín ukončení zpracování: Indexy cen zemědělských výrobců - 24. k. d. sledovaného měsíce / 8. k. d. následujícího měsíce Indexy cen průmyslových výrobců - 20. k. d. sledovaného měsíce / 9. k. d. následujícího měsíce Indexy cen tržních služeb - 15. k. d. sledovaného měsíce / 7. k. d. následujícího měsíce Publikované údaje, mimo indexů cen stavebních prací, jsou definitivní. Odhady Indexu cen stavebních prací se provádějí do 9. k. d. následujícího měsíce, dále se zpřesňují na základě ukončeného čtvrtletního šetření a definitivní data se zveřejňují 45. k. d. následujícího čtvrtletí. Navazující publikace: 011041 - 15 Indexy cen stavebních prací, indexy cen stavebních děl a indexy nákladů stavební výroby 011039 - 15 Indexy cen výrobců - základní informace 011044 - 15 Indexy cen průmyslových výrobců 011045 - 15 Indexy cen zemědělských výrobců 011046 - 15 Indexy cen tržních služeb v produkční sféře Dokumenty na internetu: https://www.czso.cz/csu/czso/1-ep-7 Termín zveřejnění další RI: 16. 12. 2015
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=408731
Indexy cen vývozu a dovozu - září: Meziroční směnné relace po pěti měsících pozitivní 18.11.2015
parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět V září 2015 vývozní ceny meziměsíčně klesly o 0,3 %, dovozní ceny o 0,7 %, směnné relace dosáhly hodnoty 100,4 %. Meziročně se vývozní ceny snížily o 3,1 %, dovozní ceny o 3,5 %, směnné relace dosáhly hodnoty 100,4 %. Meziměsíční srovnání: Vývozní ceny klesly v září o 0,3 % (v srpnu o 0,9 %). Největší vliv na pokles celkového meziměsíčního indexu mělo snížení cen chemikálií o 1,9 %. Významněji klesly ceny minerálních paliv o 1,2 %, ostatních surovin o 1,0 % a ceny potravin o 0,7 %. Ceny strojů a dopravních prostředků se nezměnily. Rostly pouze ceny nápojů a tabáku o 0,2 %. Dovozní ceny se v září snížily o 0,7 % (v srpnu o 1,0 %). Největší vliv na pokles celkového meziměsíčního indexu mělo snížení cen minerálních paliv o 4,4 %. Ceny chemikálií klesly o 1,6 %, polotovarů o 0,4 %, ceny strojů a dopravních prostředků o 0,2 %. Nejvíce rostly ceny potravin o 1,4 % a ceny průmyslového spotřebního zboží o 0,1 %. Směnné relace se zvýšily na hodnotu 100,4 % (v srpnu hodnota 100,1 %). Pozitivních hodnot směnných relací dosáhla zejména minerální paliva (103,3 %), stroje a dopravní prostředky a polotovary shodně (100,2 %). Významnějších negativních hodnot směnných relací dosáhly potraviny (97,9 %) a průmyslové spotřební zboží (99,6 %). Meziroční srovnání: Ceny vývozu se snížily o 3,1 % (v srpnu o 3,3 %). Největší vliv na vývoj celkového meziročního indexu měl pokles cen strojů a dopravních prostředků o 1,7 %. Nejvíce klesaly ceny minerálních paliv o 15,0 % (zejména ropné výrobky), ostatních surovin o 12,0 %, potravin o 6,5 % a ceny chemikálií o 5,6 %. Rostly pouze ceny nápojů a tabáku o 0,8 %. Dovozní ceny klesly o 3,5 % (v srpnu o 2,9 %). Největší vliv na vývoj celkového meziročního indexu měl pokles cen minerálních paliv o 27,9 %. Ceny ostatních surovin se snížily o 7,3 % a ceny chemikálií o 4,5 %. Rostly zejména ceny průmyslového spotřebního zboží o 2,0 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 1,3 %. Směnné relace se zvýšily na hodnotu 100,4 % (v srpnu hodnota 99,6 %) a po pěti měsících se přehouply do pozitivních hodnot. Pozitivních hodnot směnných relací však dosáhla pouze minerální paliva (117,9 %) a nápoje a tabák (101,8 %). Z významnějších skupin zaznamenaly negativní hodnoty směnných relací potraviny (92,9 %), ostatní suroviny (94,9 %), průmyslové spotřební zboží (96,5 %) a stroje a dopravní prostředky (97,0 %). Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274 052 533, e-mail:mailto:
[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu, tel. 274 054 102, e-mail: mailto:
[email protected] Metoda získání dat: Výběrové zjišťování ČSÚ
Termín ukončení sběru dat: 16. kalendářní den po sledovaném měsíci Navazující datová sada: 013012-15 Indexy cen vývozu a dovozu v ČR (měsíční periodicita) https://www.czso.cz/csu/czso/indexy-cen-vyvozu-a-dovozu Specifické metodické poznámky: Publikované údaje jsou definitivní. Související analýza: Vývoj indexů cen v zahraničním obchodě - 3. čtvrtletí 2015 Termín zveřejnění další RI: 16. 12. 2015
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=408738
To chce klid, pane ministře, krotila Jílková rozjetého Jurečku. Šlo o invazi a sucho 19.11.2015
parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor mp Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Pohled do českých řek a přehrad letos jasně ukázal, že naši zemi trápí sucho. Pokud se podobné bude opakovat i v dalších letech, budeme mít pořádný problém. V pořadu Michaely Jílkové „Máte slovo“ před tím varoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Naše země je totiž z 97 procent závislá na dešťových srážkách. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), zástupce Strany zelených, zemědělec a lesník Daniel Pitek, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal, ekolog a hydrolog Jiří Klicpera, ředitel Sdružení odboru vodovodů a kanalizací Oldřich Vlasák. Marek Rieder, předseda mezirezortní komise sucho-voda a předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík se setkali v pořadu moderátorky Michaely Jílkové “Máte slovo“ České televize. “My musíme zlepšit hospodaření zemědělců a lesníků,“ zahájil vystoupení Jurečka. Jílková ho však přerušila. “To chce zachovat klid, my k tomu dojdeme,“ oznámila mu. Ptala se ho raději, proč chce stavět přehrady na místech, ze kterých by se museli stěhovat lidé. Jurečka se bránil, že přehrady jsou až posledním krokem v plánu. A většina z nich bude stavěna tak, aby se nemuseli lidé stěhovat. “My s půdou nemáme podnikat, my s ní máme hospodařit, ale to se teď neděje, teď se jede na zisk,“ pustil se do ministra Pitek. Ve studiu zazněl názor, že musíme s krajinou hospodařit tak, aby zde bylo možné žít i za tři sta let. “My už teď nastavujeme přísnější podmínky proti erozi půdy. Zemědělci budou muset volit protierozní plodiny. ... Chceme znovu vrátit meze a remízky,“ dal Jurečka za pravdu kritikům. Viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček si přisadil. Problém je podle jeho názoru už v tom, že péče o půdu patří pod jiné ministerstvo než voda. V tu chvíli se ale znovu ozval Pitek. Chyby podle něj dělají i zemědělci působící v rámci Agrární komory. Stále se totiž pěstují plodiny, které se ekonomicky vyplatí, zadržování vody v krajině je až na druhém místě. Rieder doplnil, že odborníci na hrozící sucho upozorňovali patnáct až dvacet let, ale nikdo to neřešil. Totéž prý platilo u povodní, dokud nás nepostihly. Místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal dal svým předřečníkům za pravdu. “My máme manuály na to, co dělat v období povodní, ale nevíme co máme dělat, když přijde sucho,“ postěžoval si.
Pan Klicpera přidal ještě jeden problém. Pokud ministerstvo počítá i s budováním rybníků, hrozí nám útoky komárů. Ekolog hovořil dokonce o invazi komárů. Jurečka se znovu bránil s tím, že opatření se postupně realizují. Není pravda, že by vláda nic nedělala. A pokud jde o komáry, tak si musíme vybrat, jestli chceme mít dost vody nebo žádné komáry. Oba tyto trendy skloubit nelze. Hlaváček dodal, že by naší krajině pomohlo, kdyby zemědělci chovali více zvířat. Zásadní slova přidal ekolog Klicpera. “Česká republika leží na střeše Evropy a všechna voda od nás uteče. Než od nás uteče, tak my ji musíme umět sedmkrát použít.“ Obratem doplnil, že to zdraží i vodu pro konečného spotřebitele. Podle ministra Jurečky to ovšem nemusí být pravda, pokud si vodárenské společnosti sníží zisky. “Ty se často pohybují nad deseti procenty, viděl jsem i osmnáct procent,“ zaznělo od Klicpery. Vlasák se bránil, že to takto rozhodně není. Rieder debatu vrátil do věcnější roviny. Podle jeho názoru musíme budovat místa pro zadržování vody. Podle ministra Jurečky by se měli naučit vodou šetřit i občané. Člen české vlády ujišťoval, že k tomu budou lidé pozitivně motivováni. Ve druhé polovině pořadu došlo na tvrdý střet o Šumavu, přesněji řečeno o to, co je víc - zda člověk, nebo ochrana přírody. Ekologové ve studiu upozorňovali, že tento spor je do značné míry umělý, protože ochrana přírody je i v zájmu člověka. “V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byla zničena většina mokřadů,“ rozkřikl se Pitek. Starosta jedné z šumavských obcí oponoval, že počítá s odporem ekologů, pokud zažádá o vybudování nádrží. Dáma ve studiu upozornila navíc na to, že se v Česku splachují toalety pitnou vodou, což je obrovská plocha. Z úst Jílkové v závěru zazněla otázka, zda lidem kvůli suchu zdraží před vánocemi potraviny. Ministr Jurečka uklidňoval, že nic takového nehrozí.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=409044
Právo Varování před některými potravinami, která už neplatí 19.11.2015
Právo str. 8 Příloha - Café - věda (AA) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Naši praprarodiče to měli jednoduché. U mlynáře koupili mouku, v hokynářství si nechali navážit máslo, u řezníka koupili kus kýty, pili vodu ze studny a k snídani meltu, na buchty a koláče o posvícení si nasypali cukru jen jako šafránu. Neznali polotovary, natož hotová jídla v průhledných krabičkách, a konzumovali jablka ze zahrady. Nevěděli nic o dietetických hodnotách, o omega3 kyselinách ani karcinogenech v uzeném a klobásách. My to máme horší, zejména v posledních letech. Rady a pseudorady o nebezpečích, která se ukrývají v průmyslově vyráběných potravinách, na nás dopadají dnes a denně. A ještě ke všemu to, co se říkalo včera, dnes už prý neplatí. Server BBC se nedávno pokusil některé mýty o škodlivosti potravin uvést na pravou míru. Slanina a uzeniny jsou stejně nebezpečné jako kouření Světová zdravotnická organizace upozornila, že pojídání výrobků z červeného masa může vést ke zvýšenému riziku rakoviny tlustého střeva a konečníku. Skutečné nebezpečí ale není tak velké, abychom se museli salámům vyhýbat stejně jako cigaretám. Podle západoevropských statistik čelí konzumenti červeného masa a uzenin riziku, že u 5,6 procenta se v průběhu života toto onemocnění projeví. Pro ty, kdo jedí šunku a slaninu dokonce denně, je riziko o další procento vyšší. Česko je na tom o něco hůře, ve výskytu tohoto onemocnění
jsme v Evropě na druhém místě. I s tímto vědomím ale pár koleček salámu každý den životní hrozbu nepředstavuje. Vyjdeme-li z celoevropských čísel, na sto „napravených“, kteří uzeniny z jídelníčku vyloučili, se možná jeden tomuto onemocnění vyhne. I to je skvělé, ale srovnání s kouřením výrazně přehání. O sto kuřáků méně znamená o deset až 15 méně úmrtí. Kofein zvyšuje nebezpečí infarktu Káva je častým předmětem zasvěcených studií. Kdo si dá práci a porovnává je, zjistí, že se prakticky nikdy neshodnou, zda převažují pozitivní, nebo negativní efekty. V poměrně široce pojatém předloňském výzkumu, vycházejícím ze 13 let sledování 400 tisíc Američanů, vědci konstatovali, že ti ze sledovaných, kdo pili denně tři až šest šálků kávy, se konce výzkumu dožili s šancí o deset procent vyšší proti ostatním. Rovněž se u nich méně vyskytla cukrovka, kardiovaskulární choroba a infarkt. K velice podobným závěrům došla loňská studie, postavená na údajích o miliónu jedinců: pití čtyř šálků kávy denně snížilo této skupině úmrtnost proti ostatním o 16 procent. Takže určitě nehrozí, že byste si kávou přivodili infarkt, považovat ji ale za elixír života by nebylo správné. Mnoho bílého pečiva vede k Alzheimerovi V anglofonních zemích získala velikou popularitu kniha Davida Perlmuttera Grain brain (Moučný mozek), upozorňující na údajná rizika plynoucí z nadměrné konzumace pšenice a dalších obilovin kvůli v nich obsaženému proteinu lepku. Skutečností je, že asi jedno procento populace má na lepek, obsažený v obilninách, alergii, tzv. celiakii. Podle autora ale každý, kdo konzumuje pšeničnou mouku, čelí negativnímu působení lepku na trávicí soustavu a imunitní systém. Lepek a sacharidy, obsažené v pšenici, podle tradovaného přesvědčení vyvolávají v organismu celkový zánět a ten vede k degeneraci mozku. Vliv sacharidů na nervovou tkáň je sice prokázaný, ale dělat zkratku mezi bílým pečivem a Alzheimerovou nemocí je absurdní. Máslo, sýry a tučné mléko škodí srdci Tvrdí se, že nasycené tuky v mléce a mléčných výrobcích neprospívají kardiovaskulárnímu systému, že napomáhají „zlému“ cholesterolu v ucpávání cév, což má za důsledek vysoký krevní tlak a nebezpečí srdečního infarktu. Obchody jsou proto plné různých margarínů, light jogurtů a sýrů, rostlinných olejů a módní kuchařky glorifikují olivový olej. Není sporu o tom, že ten je díky polynenasyceným mastným kyselinám zdraví prospěšný, ale ty druhé tuky vražedné nejsou. Nedávná studie v Annals of Internal Medicine musela na základě řady nezvratných důkazů konstatovat, že „vysoké hladiny nasycených mastných kyselin nemají na výskyt koronárních příhod prokazatelný vliv“. Někteří „šťouralové“ studii chtěli zpochybnit a uspořádali experiment, v němž dobrovolníky krmili po dva měsíce tučným sýrem typu gouda. V porovnání s kontrolní skupinou, konzumující light verzi sýru, však ti „vykrmovaní“ měli hladinu cholesterolu nižší. A přestože byl jejich kalorický příjem vyšší, neztloustli. Zdá se tedy, že mléčné tuky si samy regulují metabolismus, buď umožňují efektivnější spalování přijaté energie, nebo poskytují pocit nasycení po delší dobu a tím tlumí potřebu „dát si ještě něco“. Takže ani hrozba infarktu, ani ztloustnutí. Kolik vajec ještě není moc? Stejně jako o plnotučném mléku i o vejcích panuje přesvědčení, že vinou cholesterolu, který obsahují, představují riziko pro naše cévy. Něco pravdy na tom je a i při vědomí faktu, že vejce působí i na vznik zácpy a tvorbu větrů, není třeba se bát. Jste-li bez jiných zdravotních problémů, vajíčko k snídani třeba i denně není žádným rizikem, naopak představuje cenný zdroj té nejkvalitnější bílkoviny. Umělá sladidla jsou karcinogeny Pomalu se učíme chápat, že cukr, ten bílý, rafinovaný a všudypřítomný, je jed, protože vede přinejmenším k obezitě, diabetu a opět ke kardiovaskulárním nemocem. A stojíme bezradní před problémem: když ne sladké nápoje, tak ty uměle slazené? To by bylo z bláta do louže! Jestli sacharin mohl nějaké problémy vyvolávat, nejběžnější sladidlo aspartam je podle řady studií včetně té poslední, provedené americkou Národní nadací proti rakovině, neškodné. Ani další moderní sladidla
nepředstavují zvýšené riziko rakoviny mozku, leukémie ani lymfomů, nádorů mízních uzlin. I když podle některých odborníků může příliš mnoho aspartamu podnítit snížení glukózové tolerance a tedy otevřít cestu k cukrovce druhého typu, je to rozhodně zdravější alternativa než rafinovaný cukr. Foto popis| Tučná jídla nemusí nutně být zabijáci, zelenina ale vždy prospívá. Foto autor| Foto Profimedia.cz (4)
V Plzeňském kraji mohou lidé v sobotu nakupovat pro chudé Právo str. 12 Jihozápadní Čechy Ivan Blažek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
19.11.2015
zpět Nákup, který dostanou ti nejpotřebnější, bude možné v rámci Národní potravinové sbírky pořídit také v některých obchodech v Plzeňském kraji. Akce se koná v sobotu 21. listopadu a na košíky s potravinářským sortimentem budou čekat dobrovolníci v plzeňských hypermarketech Tesco, Kaufland, v Globusu, v Albertu na Rokycanské ulici, připojí se také Makro. Sbírka proběhne i v Tachově, Klatovech, Sušici, Domažlicích a Rokycanech. Potravinová banka Potraviny budou pak dál distribuovat klientům charitní a sociální organizace, v případě Plzně bude mezičlánkem potravinová banka, která v západočeské metropoli funguje od minulého roku. „Konečným příjemcem pomoci jsou bezdomovci, matky s dětmi v tísni i někteří senioři,“ uvedl Jan Jung z plzeňské potravinové banky. Lidí více či méně odkázaných na darované potraviny je v kraji kolem tří tisíc. „Nechceme, aby se z toho stal pro ně návyk,“ podotkl Jiří Lodr, ředitel Diecézní charity Plzeň. „Pomoc je má motivovat ke snižování dluhů, které mají,“ doplnil Lodr. Loni se zmíněný typ sbírky v regionu konal poprvé, vybralo se 3,5 tuny potravin. „Doufáme, že se letos dostaneme na čtyři tuny,“ řekl Právu Jung. Vítané jsou trvanlivé potraviny, zákazníci obchodních řetězců dostanou letáky se seznamy doporučených položek. V minulém roce dominovaly těstoviny, mouka, luštěniny, rýže a cukr. „Uvítali bychom i třeba konzervy, protože řada klientů sociálních služeb ani nemá možnost si uvařit,“ podotkl Jung. Alkohol nebrat Potraviny s krátkou dobou trvanlivosti včetně třeba vakuovaných salámů by měli dárci raději nechat v regálech. „Minulý rok se ve sbírce objevil i alkohol, který jako pomoc samozřejmě předávat nemůžeme. Máme ho ve skladu a moc nevíme, co s ním,“ konstatoval Jung. Potravinová pomoc není v Plzni jen věcí darů a sbírek, magistrát už několik let vyčleňuje čtyři sta tisíc korun na nákup základních potravin, které pak sociální pracovníci cíleně rozdávají vytipovaným rodinám. „Se stejnou částkou počítáme také na příští rok,“ sdělila Alena Hynková, vedoucí odboru sociálních služeb plzeňského magistrátu. Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy
Největší přehlídka Regionálních potravin - Regionfest 2015 19.11.2015
Právo str. 17 Firma
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad proběhne v pátek 20. a v sobotu 21. listopadu čtvrtý ročník festivalu Regionfest - největší přehlídky oceněných regionálních produktů ze všech krajů naší republiky. Využijte této jedinečné možnosti ochutnat a nakoupit na jednom místě ty nejlepší potraviny přímo od
výrobců, kteří vyhráli v soutěži a získali tak prestižní ocenění Regionální potravina. Pro návštěvníky bude připravena soutěž o hodnotné ceny. Dvakrát denně proběhne slosování o nákupní koš s výrobky oceněné značkou Regionální potravina. Pokud bude výherce při vyhlášení osobně přítomen, může si koš sám naplnit produkty přímo od výrobců. Pro zábavu, poučení i pochutnání budou součástí programu ukázky stloukání másla, pečení placek spojené s ochutnávkou nebo kuchařské show. Nebudou chybět ani další staročeská řemesla, jako zdobení perníčků nebo výroba košíků a dekorací z proutí, které si návštěvníci budou moci na místě sami vyzkoušet. Součástí dílny bude také výroba vánoční výzdoby. To vše za doprovodu cimbálové muziky. Výrobci budou mít pro návštěvníky připravené i teplé občerstvení a nápoje na zahřátí. Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nese 575 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Pokud chcete jíst lokálně a čerstvě, vybírejte potraviny s logem Regionální potravina, tyto výrobky jsou kvalitní, chutné, tradiční, či speciální potraviny se zárukou kvality a původu z místních zdrojů. http://www.regionalnipotravina.cz Na Regionfestu najdete: Aronie z Podbeskydí Bohemia Apple Cukrářství U Rudolfa Farma Homolka Fructusterrae Horňácká farma Hos - Dobré oříšky Jatka Lanškroun Jihočeské JERKY Karamelový sen Kounický pivovar Lahůdky FAJN Lihovar Lžín Marmelády Šafranka Maso Rydval MAUZ MEDOKS MEDOVINKA Nature Notea Ovesky Stanja Pekařství Elis Pekařství Limma Pekařství MPM Pekařství PEKO Rakyt REGENT PLUS Žlutice Rodinná farma F. Kejklíček RUDOLF JELÍNEK Rybářství Chlumec nad Cidlinou Řepný sirob STATEK HORNÍ DVORCE Statek Oblík Štramberské uši od Hezounů U Rychtářů Uzeniny Kořínek Uzeniny Pelant Včelařství Doležal
Včelí farma Rokytník VINAŘSTVÍ LEDNICE ANNOVINO VITAMINÁTOR Zelárna Lobkowitz Foto popis| O autorovi| Stránku připravil Václav Tuček
Fico se už chystá na volby, sází na sociální balíčky 20.11.2015
Právo str. 14 Ze zahraničí Ivan Vilček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Cestování vlaky zdarma, snížené ceny vybraných potravin, příspěvky na pobyty dětí ve škole v přírodě, bankovní účty bez poplatků. To vše obsahují sociální balíčky postupně představené slovenskou vládou. V březnu 2016 se totiž chystají volby. Opozice poukazuje na to, že vládní strana Směr – sociální demokracie tím už spouští předvolební kampaň . „Oligarchům dává miliardy, a lidem jen drobné,“ tvrdí opoziční Křesťanskodemokratické hnutí (KDH). Premiér Robert Fico však kritiku odmítá. „Chceme, aby se stát – když se mu daří – podělil s občany. Sociální balíčky jsou systémovým krokem v naší práci.“ Levnější potraviny Kabinet rozhodl o snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na základní potraviny od ledna 2016 ze současných dvaceti na deset procent. Týká se to chleba, másla, mléka, vybraných druhů masa a ryb. Obchodníci budou u zmíněných potravin povinně uvádět ceny před snížením DPH a po jejím snížení, aby byl vidět rozdíl. Opatření platí do poloviny příštího roku a duální ceny budou kontrolovat hlídky důchodců-terénních inspektorů. Už rok fungující cestování vlaky zdarma pro důchodce, studenty a děti považuje Fico za obrovský úspěch. Do systému se zaregistroval téměř milión lidí. Opozice označila opatření za populistický krok, který poškodil autobusové dopravce. Banky budou muset nabízet klientům bankovní účet za nízký měsíční poplatek a lidé s příjmy pod 400 eur (10 tisíc Kč) měsíčně budou moci využívat vybrané bankovní služby zcela bezplatně. A od ledna budou mít nárok na zřízení a vedení jednoho účtu s měsíčním poplatkem tři eura. „Je to průlom v poplatkové politice bank. Považuji to za výsostně sociální opatření,“ řekl Fico. Účet s regulovaným poplatkem budou moci využít nejen Slováci, ale všichni lidé s pobytem v EU, přičemž nesmějí mít žádný jiný běžný bankovní účet. Banky tvrdí, že tři eura nepokrývají náklady na vedení účtu. Podle opozice banky zvýší jiné poplatky. Pomoc dětem a rodinám Vláda přidá 100 eur (2700 Kč) žákům 5. ročníků základních škol na školu v přírodě a žákům 7. tříd a studentům 3. ročníků středních škol 150 eur na lyžařský kurz. Příspěvek má získat až 120 tisíc žáků a studentů. Sociálně slabší rodiny získají nárok na pobyt ve státních zařízeních resortů obrany a vnitra. Podle Fica bude mít na tento pobyt nárok až 20 tisíc lidí. Opoziční Svoboda a solidarita označila kroky vlády za volební korupci. „Odmítáme rozhazování veřejných financí k získávání hlasů před volbami,“ dodalo KDH. Opoziční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti upozornilo, že Ficova kampaň se zaměřuje na to, aby se veřejnost domnívala, že jedině vítězství Směru zaručí, aby sociální balíčky zůstaly . Podle průzkumů tato taktika spolu s postoji Ficovy vlády v oblasti migrace přináší ovoce. Fica by volilo až 40 procent Slováků a jeho strana by mohla vládnout další čtyři roky sama. K urnám 5. března 2016 V minulých dnech začala oficiálně předvolební kampaň Volby budou v
pořadí deváté od změny režimu v roce 1989 Jasným favoritem Ficova strana Směr – sociální demokracie O autorovi| Ivan Vilček, Bratislava
Pražský deník Zdravotní stav české populace je špatný 19.11.2015 Pražský deník str. 7 Publicistika ANDREA GRUBNEROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Specialistka na výživu a zdravotní prevenci Margit Slimáková v rozhovoru pro regionální Deník: Praha – Její rozhled je výjimečný. Svou práci dělá naplno a snaží se o celorepublikovou „osvětu“ a zlepšení nejen stravovacích návyků české populace. Nejdůležitější je podle názoru specialistky na výživu a zdravotní prevenci Margit Slimákové převzít zodpovědnost za svůj zdravotní stav. Zkušenosti, jež se snaží vnuknout svým čtenářům a posluchačům v České republice, má především ze svých pobytů v Německu, Francii či z daleké Ameriky a Číny. Nad výkřiky o alternativních maminkách, které dle jejích slov, jen chtějí mít právo rozhodovat, či spolurozhodovat o zdraví svých dětí, však kroutí nechápavě hlavou. Stejně jako nad podáváním cukrové vaty k obědu v některých školních jídelnách. Margit Slimáková je optimistka a věří, že věci se hýbou správným směrem. * Vaší specializací je výživa. Nutriční poradce však nejste. Čím se konkrétně zabýváte? Výživou jsem se začala zabývat před dvaceti pěti lety. Studovala jsem střední zdravotnickou školu, pak farmaceutickou fakultu. Při studiu jsem přišla na to, že farmakoterapie je úžasná, ovšem může mít spoustu nežádoucích účinků a že prevence je stokrát důležitější. Začala jsem se zajímat o podporu zdraví a výživu, která v tomto zaujímá první místo. V té době tu však nebyla možnost studovat něco jako zdravou výživu. Privátně jsem proto studovala z literatury a z různých kurzů. Hned po škole jsem měla plán pokračovat v rámci postgraduálního studia. V tu dobu jsem potkala pana doktora Jonáše (pozn.red. MUDr. Josef Jonáš), který, když slyšel, jak neustále každému nutím myšlenku zdravého stravování, nabídl mi pozici výživového poradce, kde jsem setrvala čtyři roky. Byl to právě on, kdo vymyslel pojem „výživový poradce“. Postgraduál jsem proto dodělávala externě. Kvůli manželově práci jsme však odjeli do zahraničí, nejdříve Německo a pak Čína, odkud jsem dálkově dostudovala v USA, protože tento obor byl v obou zemích zcela běžný a výživa u nich hrála velkou roli. * Kdy jste se vrátili do Čech? Před čtyřmi lety. To jsem jen koukala na široké spektrum výživových poradců. Obor je neuvěřitelně populární. Já se mezi poradce již neřadím. Mám nyní úplně jiné vzdělání, jiný způsob práce a věnuji se zcela něčemu jinému. Primárně se totiž nezaměřuji na soukromé poradenství. Myslím si, že zdravá strava je nesmírně jednoduchá a člověk dle mého názoru, nepotřebuje poradce. Jde o uvědomění si toho, že bychom měli jíst kvalitní, čerstvé potraviny. Snažím se spíše o jakousi osvětu. Mám tři webové stránky, které prezentují fakta srovnatelná s weby nezávislých kolegů ze zahraničí. Poslední dva roky jsem navíc garantem projektu „Skutečně zdravá škola“, kde je prioritou změnit a zlepšit výživu ve školách. Toto je velká část mé práce. * A také hodně diskutované téma v posledních letech. Stravování, nejen ve školních jídelnách, celková výživa dětí, není taková, jaká by měla být. Iniciativa z naší strany je velmi široká. Vznikla na podněty rodičů, kteří byli velmi nespokojení. Od automatů na přeslazené nápoje až po čokoládové tyčinky a další cukrovinky. V některých stravovacích zařízeních dokonce dávali dětem k obědu právě cukrovou vatu. Což je hrůzné, ale podle
současných pravidel možné. * Školní jídelny se řídí podle určeného spotřebního koše, který by měl korigovat jednotlivé složky stravy. Přísun sacharidů, bílkovin…, aby fungovala jakási rovnováha. Toto se neděje? To je právě ten problém, neděje. My o tom víme. Spotřební koš je více jak čtvrt století starý. Vůbec nereflektuje potřeby dnešní doby a zdravotní stav dětí. Neodráží změny, které nastaly na potravinářském trhu. V době, kdy vznikl, se vařilo všechno z potravin, nebyly prášky ani všemožná dochucovadla, glutamáty… Tudíž tyto položky se v něm vůbec neřeší. Má jen kategorie potravin, kde mléko je brané jako super zdravá esenciální potravina a přitom dnes již víme, že tomu tak vůbec není. Obiloviny jsou v kategorii brambory… V některých věkových kategoriích je asi dva a půl krát více masa pro děti, než mají v Německu a dalších vyspělých evropských zemích. Trvám na tom, že je potřeba zásadní aktualizace. * Už víte, jak na ni? Máme několik cílů. Jeden z nich je právě změna spotřebního koše. Vyvinuli jsme snahu, kontaktovali ministerstva a konkrétní ministry. Nejdřív nám vše sice odkývali, že jsou nápadu naklonění, jenže realizace pokulhává. Druhá věc je, aby stát zaktualizoval potravinovou pyramidu, která je snad ještě zastaralejší než spotřební koš a opět neodpovídá dnešním potřebám. Hlavně, co se týče nad míry sacharidů. Já sama vytvořila „zdravý talíř“, který vychází z amerických doporučení. Třetí věc, na které pracujeme, je pomoci školám okamžitě. Do doby, než dojde ke změnám ze strany státu. Proto jsme přivezli z Británie program Food for life, který tam již běží na pěti tisících školách. Není o to jen o metodice jídla. Jde i to, jak vypadá jídelna, jak paní kuchařky komunikují s dětmi a rodiči, odkud vozí potraviny, zda jsou sezonní, jestli děti ví, co jí, co se učí v hodinách o výživě, jak vypadá školní zahrada, jestli je jedlá. Je to propracovaný detailní plán pro celou komunitu. Propojení jídelny, kuchařek, učitelů, dětí, rodičů, místních komunit, zastupitelů, pekařů, farmářů… * Nepokulhává realizace především z finančních důvodů? To, co popisujete je zcela zásadní převrat, který by stál mnoho peněz. Částečně. Ono se dá zdravě vařit i z peněz, které mají nyní. Je pravda, že paní kuchařky, které mají zájem vařit lépe a zdravěji, to mají těžší. Tímto programem podpoříme i místní zemědělství, ekologii. Kdyby jídelny, kterých máme v republice osm tisíc, začaly odebírat od našich dodavatelů, pěstitelů, chovatelů, my jim tím pomůžeme, region bude prosperovat, což má vliv též na finální cenu, která by byla mnohem přívětivější. * Máte zjištěno, zda by se dalo využít podpory státu například z hlediska dotací? To jsou věci, které trvají měsíce, někdy roky. Navíc ministerstvo školství a zdravotnictví to zatím odmítají. Ministerstvo zemědělství, pro změnu, na naše podněty prozatím nereaguje. Naopak se nám aspoň podařilo navázat vztah s ministerstvem životního prostředí, které se tváří, že to chápe a podporuje nás. * Není to z jejich strany trochu krátkozraký pohled na věc? Zlepšením životního stylu by se snížily státu náklady na léčbu onemocnění, jako vysoký krevní tlak a cukrovka, což by velmi ulevilo státnímu rozpočtu. Změna by pro stát byla rozhodně přínosem. Pozitiva, která tento program přináší, jsou bez diskuse. Dokonce na to minule upozornila Světová zdravotnická organizace. Zdravotní stav českých dětí a celkově české populace je špatný. O to víc člověk nechápe, že školní prostředí toto podporuje. Děti, které půl dne jí bramborové lupínky a čokoládové tyčinky, pak oběd zkrátka jíst nebudou. Školní jídelny jsou státním vzdělávacím zařízením a měly by jít příkladem. Ne se vymlouvat a očekávat, že když najednou mrkev nahradí sladkosti, budou děti štěstím bez sebe. * V této souvislosti se hovoří o neblahém vlivu reklamy... Stravování je součást výchovy. To je potřeba si uvědomit. Rodiče musíme podpořit, aby se prodej sladkostí omezil. Oni nemůžou, respektive je těžké přestat dávat dítěti peníze a udělat z něj
vyčleněného jedince. V tomhle stát udělal obrovskou chybu. On totiž tyto věci může regulovat. Psychologové po tom volají několik let a upozorňují na to. Jenže, na jednu stranu to vypadá, že jsou za ty roky vybudované určité vztahy mezi prodejci a mocí výkonnou, a proto se do jakýchkoliv opatření nikomu nechce. Na druhou stranu velmi zesiluje tlak, jak od nezávislých odborníků, tak od médií. Zvyšuje se počet významných lidí, jak je Jamie Oliver, či Michelle Obamová, kteří na situaci poukazují. Já jsem si jistá, že tento trend je nezvratitelný. * Mnoho dětí si do školních zařízení přinese určité stravovací návyky z domova. Určitě je tu velká část rodin, které zdravou výživu neřeší. Přibývá ovšem rodin, které to dělají dobře. Ti se ozývají. Je bychom měli podpořit. Ne vycházet vstříc těm, kteří to nedělají. Problém je oboustranný. Máte rodiny, které od narození dítěte pracují na tom, aby se stravovalo správně, dávají mu zeleninu, luštěniny, podávají mu neslazené nápoje. Pak začne chodit do školky či školy, kde mu dávají jen slazené nápoje. Hromada rodičů s tím má potíže a musí písemně dokládat, že vyžadují, aby jejich dítě dostávalo vodu z kohoutku. * Celkově se zvyšuje i počet různých autoimunitních onemocnění u dětí. Má na to vliv také kvalita stravování? Zcela jednoznačně. Stav a progrese mnoha autoimunitních onemocnění souvisí s životním prostředím a stravou. Druhů těchto onemocnění jsou desítky, mají různé názvy a postihují různé orgány. Mají ovšem jedno společné: zánětlivé prostředí v organismu. Na zánětu se pak podílí nadbytek cukrů, levných rostlinných olejů a pesticidy též to riziko zvyšují. Z toho důvodu preventivně působí hlavně kvalitní strava. * Když se vrátíme k obměně spotřebního koše, vy máte představu, jak by měl vypadat, aby odrážel životní styl populace, včetně dětí jedenadvacátého století? Není problém vycházet z Německa, které se řídí tzv. DACH doporučení, která jsou dělaná tak, že je můžeme přebrat či modifikovat. Velkou roli zde hrají především bílkoviny. Celková spotřeba masa je v Čechách totiž nadprůměrná, až obrovská. Je to neuvěřitelné. Navíc se hodnotí pouze kvantita, nikoli kvalita. Pro příklad; ryba v podobě smažených rybích prstů není vůbec ryba. My lpíme na tom, aby se do toho zavedla i kontrola kvality parametrů potravin, jako je ochucení, z jaké vzdálenosti se potraviny dováží a celkově se vzala víc v potaz ekologická stránka věci. Paní kuchařky, které působí v jídelnách, byly kdysi naučené vařit z polotovarů, protože to bylo moderní. Vařit zdravě je nikdo nenaučil, proto je potřeba podporovat je při zavádění nových zdravých receptur. * Mluvila jste o tom, že hodláte vycházet z amerických doporučení. To mě trošku zaráží vzhledem k tomu, jak na tom USA z hlediska obezity je. Oni mají obrovské problémy, to je pravda. Jenže si toho jsou vědomi a začali s tím rychle něco dělat. Federální zákaz prodeje slazených nápojů ve školách, například, byl spuštěn dva roky zpátky. Hodně na změně pracuje, jak jsem již zmínila, Michelle Obamová. Předtím měli tu výživu opravdu strašidelnou. U nás tyto věci pro změnu stagnují dlouhodobě a země, které nás v pokroku neměly předbíhat, tak to dělají. Stát by měl pracovat na podpoře legislativních změn a praktické stránce věci. * Není to i o tom, že má spousta rodin pocit, že pokud se budou stravovat zdravě, zatíží to jejich měsíční rozpočet? Je potřeba objasnit několik věcí. Málokdo si uvědomuje, že kvalitní potraviny více zasytí, protože obsahují živiny. Což člověk zjistí, až když to zkusí. Většina lidí si však představí prodejnu zdravé výživy, kde najdete v regálech speciality za ceny, ze kterých vám opravdu přechází zrak. Zdravé stravování je především změna životního stylu a nakupování. Já nechodím každý den do supermarketu. V pondělí si koupím na farmářském trhu kváskový chléb a vydrží mi celý týden. * Farmářské trhy jsou též novodobým trendem, který je na vzestupu. Jaký máte názor na jejich nabídku? Je to na provozovateli, který by si to měl hlídat. Zákazník si musí svého výrobce vychovat. Když jdu
na trhy, sleduji informace o tom, odkud je zboží a další doplňující informace by mi prodejce měl být schopen sdělit. Pokud chodíte pravidelně, získáte přehled. * Další věc, kterou ve svých příspěvcích hodně zmiňujete, se týká nastavení zdravotního systému a přístupu k alternativním způsobům léčení. Vy se k němu stavíte kladně? Jednoznačně. U nás, a v dalších vyspělých zemích, je velký kus problému v nastavení zdravotní péče. Ani lékaři, již jsou do toho hození, za to nemohou. Systém zdravotní péče je nastavený, aby se během studia učili najít nemocného člověka a léčit ho léky, farmakoterapií. Oni toho umí a systém jim to umožňuje. Minule jsem v jakémsi rozhovoru s lékařem vyčetla, že za mluvení s pacientem mu pojišťovna nezaplatí. Jenže pacienti rozmluvu čím dál víc vyžadují. Jestliže jim lékař není schopný tuto část poskytnout, nahání je tím do rukou „alternativců“. Máme tisíce až desetitisíce léčitelů a poradců, kteří dialog nabízejí. Mnozí z nich jistě vědí, co dělají, na druhou stranu jsou mezi nimi určitě lidé, kteří by to neměli dělat a nelíbí se mi to. Na prvním místě vidím chybu státu, že umožňuje, aby tyto věci nebyly nijak regulované. Jediné, co dělá, že kritizuje, jací jsou to šarlatáni, místo toho, aby nastavil podmínky, ve kterých by měli existovat. Máme tu homeopatické školy, jejichž podmínkou je, aby jejich studenti nejdřív udělali rok, či dva zdravotnické minimum. To jsou lidé, kteří to umí, a my bychom si jich měli vážit, že zaplňují to, co systém neumí. Mně osobně by se velmi líbilo, kdyby tuto službu mohli nabízet sestřičky, jelikož mají více času s pacienty komunikovat a bylo by to pro ně zpestření, které by vneslo další smysl do jejich práce. * Vyvinuli jste ohledně této problematiky též nějakou iniciativu? Určitě je to jedno z témat, kterému se chci věnovat. Několikrát jsem o tom psala a vyjadřovala se k těmto myšlenkám. Jsem v kontaktu s jednou z nejkvalitnějších homeopatických škol, která tohle dělá a chtěla by to řešit systematicky. * Pokud byste měla na závěr říci body, na které se máte v plánu zaměřit v příštím roce, jaké by to byly? Jedna z hlavních věcí je zapojit další školy do zdravého stravování. V současnosti jich máme osmdesát. Budeme dále tlačit na legislativní změny a spolupráci mezi jednotlivými složkami. Já osobně chci pokračovat ve svých projektech, přednáškách, psaní blogů, jež mně naplňuje díky okamžité interakci. Jsem nadšená, protože si myslím, že je úžasné, že se do těchto projektů zapojuje čím dál více lidí a rodičů, které musíme podpořit všemi deseti, a já za to hodlám nadále bojovat. *** Je to propracovaný detailní plán pro celou komunitu. Propojení jídelny, kuchařek, učitelů, dětí, rodičů, místních komunit, zastupitelů, pekařů, farmářů… Spotřeba masa je v Čechách nadprůměrná, až obrovská. Navíc se hodnotí pouze kvantita, nikoli kvalita. Ryba v podobě smažených rybích prstů, není vůbec ryba. Foto popis| MARGIT SLIMÁKOVÁ – specialistka na zdravotní prevenci a výživu. Foto autor| Foto: archiv Margit Slimákové Region| Střední Čechy Publikováno| Pražský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Boleslavský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Benešovský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Kladenský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Berounský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Kolínský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Kutnohorský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Mělnický deník; Publicistika; 07 Publikováno| Nymburský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Příbramský deník; Publicistika; 07 Publikováno| Rakovnický deník; Publicistika; 07 ID| c4c1b757-0200-474f-afd1-8fe49cfaad52
Prima Inspektoři objevili v medu antibiotika 19.11.2015
Prima str. 7 18:55 Zprávy FTV Prima
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Na českém trhu se objevilo několik šarží medu obsahujících antibiotika. Přišla na to Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Kontroloři se domnívají, že se léky do potravin dostaly nejspíš s příměsí zahraničního medu. A to i přesto, že závadná balení nesou označení Český výrobek a národní značku kvality. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Chloramfenikol, streptomycin, sulfonamidy a nitrofurany, antibiotika, která nemají v medu co dělat, přesto Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve spolupráci s veterinární správou odhalila na českém trhu hned několik produktů, které právě tyto látky obsahují. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------V letošním roce jsme v průběhu října potom zachytili, že jsou tady vzorky, u kterých je podezření na antibiotika, a následné komplexní laboratorní výsledky toto potvrzení potvrdily. Týkalo se to zatím v ten okamžik dvou šarží. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Přesněji dvou šarží společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. O to je nález překvapivější. Medy dokonce nesou i národní značku Klasa, tedy označení vysoké kvality. Karel BRÜCKLER, předseda Českého svazu včelařů -------------------Zpráva potravinářské inspekce nás překvapila, nepotěšila. My jsme přijali jako Český svaz včelařů opatření, abychom zjistili, které medy kdy a od koho byly nakoupeny. Jestli to je náš český med a naši včelaři používají antibiotika, tak je to obrovskej průšvih. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Užití antibiotik k léčbě včelstev je totiž u nás striktně zakázáno. Infikované včely se musí se vším příslušenstvím likvidovat. Ministerstvo zemědělství se i proto domnívá, že byl med dovezen ze zahraničí. To by ovšem znamenalo, že bude mít společnost na krku další prohřešek, falšování medu. Martin KLANICA, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Ta situace vůbec není uspokojivá dlouhodobě. Med patří mezi ty komodity, u kterých dlouhodobě zjišťujeme opakovaně problémy, ať už se jedná o falšování, a teď tedy bohužel k tomu přibyla i nebezpečnost. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Všechny vadné produkty už byly staženy z prodejen a společnosti Včelpo bude zřejmě pozastavena licence. I když množství rizikových látek obsažených v medu není člověku nebezpečné, odborníci doporučují se produktu zbavit. Pokud tedy doma najdete devítisetgramové balení Dědečkova medu, Květového medu s datem minimální trvanlivosti 11. 8. nebo 21. 8. 2018, na chleba ho nemažte. Inspektoři budou v kontrolách i nadále pokračovat. Už teď se domnívají, že antibiotika naleznou i v dalších odebraných vzorcích. O jaké medy přesně půjde, bychom se měli dozvědět na konci
listopadu. Kristýna Vedralová, Prima FTV.
Prosperita SOCR ČR našel společnou řeč s europoslanci 20.11.2015
Prosperita str. 10 Trh informací (tz) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Na pravidelném pracovním setkání českých poslankyň a poslanců Evropského parlamentu, pořádaném při příležitosti plenárního zasedání ve Štrasburku, se mnozí z nich jasně postavili proti zavedení zpřísněné regulace do vztahů mezi dodavateli a obchodníky v České republice. Jednání se účastnili také prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková a viceprezident Pavel Mikoška. Setkání aktivně iniciovala europoslankyně Olga Sehnalová, která se ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako stínová zpravodajka zabývá problematikou nekalých obchodních praktik mezi podniky. Diskutovaná témata se týkala kvality potravin a problematiky v dodavatelskoodběratelských vztazích a způsobu jejich řešení – zákonem či dobrovolnou iniciativou. „Zaujímáme vstřícné stanovisko k řešení problému různého složení potravin v jednotlivých zemích, aby nedocházelo ke klamání spotřebitele,“ uvedla M. Nováková a dodala: „Po srovnání složení potravin v Česku a Německu jsme vyzvali Evropskou komisi, aby se zaměřila v této souvislosti i na další unijní země.“ Zástupci SOCR ČR zopakovali, že k vyřešení problémů v dodavatelsko-odběratelských vztazích zesílená regulace v podobě zákona o významné tržní síle (ZoVTS) a jeho novely rozhodně nepovede. Marta Nováková a Pavel Mikoška připomněli, že novela je diskriminační, protože se týká pouze odběratelů a potravinářských obchodníků s obratem nad pět miliard Kč. Neřeší ani sílu dodavatelů vůči zejména malým tuzemským obchodníkům, kteří jsou na některých dodavatelích zcela závislí. Zákon i jeho novela jsou navíc nejednoznačné a povedou nadále k vleklým soudním sporům místo skutečného řešení problémů. „Rozhodně nejde o dramatizování situace ze strany obchodníků, ať už jde o zvýšení cen potravin, či snížení jejich konkurenceschopnosti na trzích EU. Pouze připomínáme závěry z důvodové zprávy, kterou si nechal vypracovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ sdělila M. Nováková. SOCR ČR a jeho členové se hlásí k Iniciativě pro férový obchod (IPFO), která si na základě dobrovolnosti vytyčila podporu správných obchodních praktik v rámci potravinářsko-dodavatelského řetězce. Cílem iniciativy je tak přispět ke kultivaci obchodního prostředí. Prezentované téma bylo pro přítomné poslankyně a poslance zajímavé. Svými názory zpochybňovali smysluplnost regulace nastavené ZoVTS a jeho novelou, kterou považují za značně diskutabilní. Poslanci L. Niedermayer, P. Mach a T. Zdechovský se otevřeně postavili proti takovému způsobu regulace v tržním prostředí. Nic na tom nezměnila ani účast zástupců Potravinářské komory ČR v čele s jejím prezidentem Miroslavem Tomanem, kteří zastávali standardní stanoviska týkající se nutnosti zesílené regulace a razantnějšího postupu vůči obchodníkům. „Přítomní vyjádřili shodu v tom, že diskuze na takto závažné téma musí pokračovat. Mělo by být učiněno vše pro dohodu namísto legislativního řešení formou zákonné regulace,“ potvrdil P. Mikoška s tím, že SOCR ČR považuje jednání za velmi prospěšné. Foto popis|
V sázce je i zdraví, varuje SOCR 20.11.2015
Prosperita str. 15 Mezi vámi a námi (tz) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
LEGO NAŠÍ LEGISLATIVY Počet kontrol kvality potravin by měl v příštích letech dramaticky klesnout. I takový má být dopad připravované novely zákona o významné tržní síle (ZoVTS). Podle poslaneckého návrhu nebudou smět obchodníci vyžadovat od svých dodavatelů, aby si prováděli rozbory potravin. Návrh novely současně zakotvuje neomylnost kontrolních orgánů při odhalování nebezpečných potravin. Poslanecká snaha o minimalizaci nákladů na straně výrobců potravin tak může ohrozit zdraví obyvatel ČR. „Lidé i obchodníci se budou muset spolehnout na to, že kvalitu ohlídá stát. Bojíme se opakování metanolové aféry z let 2012 a 2013 s desítkami smrtelných otrav,“ uvedla Marta Nováková, prezidentka SOCR ČR, a dodala: „Zákon i jeho novelu považujeme od začátku za paskvil, který prosazuje a hájí zájmy pouze úzké skupiny potravinářských společností. Nyní však jde o hazardování se zdravím občanů. Zaráží nás, že je něco takového vůbec možné.“ Zákonodárci staví na tom, že tuzemské kontrolní orgány jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nebo Státní veterinární správa dokážou vždy a neomylně zajistit a kontrolovat kvalitu výrobků od dodavatelů. „Navrhované změny jsou formulovány vágně a nesrozumitelně. U většiny potravin je nedostatky možné odhalit jen laboratorním rozborem. Co nastane v případě, že SZPI při kontrole v rámci jedné výrobní dávky nedostatky nezjistí a obchodník při vlastní kontrole jiného výrobku z téže výrobní dávky ano?“ ptá se M. Nováková. Snížení odpovědnosti dodavatelů za kvalitu výrobků a omezení kontroly kvality ze strany řetězců způsobí zhoršení celkové jakosti nabízených potravin. Navíc představuje i výraznou hrozbu v souvislosti s poškozením značky daného obchodníka. Novela ZoVTS: * brání běžnému obchodnímu vyjednávání; * umožňuje dodavatelům šikanovat odběratele; * může způsobit nárůst cen potravin; * představuje hrozbu snížení podílu českých potravin v obchodech; * může omezit vývoz tuzemských produktů; * znevýhodňuje spotřebitele, odběratele i stát; * jde proti trendu EU, která vyjadřuje podporu dobrovolné regulaci.
Radio Praha Zprávy Radia Praha - 21.11.2015 21.11.2015 Radio Praha str. 0 Zdeňka Kuchyňová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Premiér Sobotka chce Číně mluvit o investicích i lidských právech Vztahy České republiky s Čínou byly v posledních letech velmi zanedbané a Česká republika má co dohánět, řekl před odletem na oficiální návštěvu Číny premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Uvedl, že tento hendikep se jeho vláda snaží dohánět. "Podařilo se nám meziročně zvýšit export o 15 procent," řekl. V Číně bude Sobotka jednat s nejvyššími politickými představiteli. Premiér s nimi hodlá mluvit i o lidských právech. S premiérem míří do Číny i podnikatelská delegace. Jsou v ní například zástupci konkrétních strojírenských firem, které v zemi hledají nové možnosti. S premiérem odlétá i jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Jednat chce mimo jiné o obří investici do lázeňského komplexu v Pasohlávkách na Břeclavsku, do kterého mají Číňané investovat. Hašek zdůraznil, že projekt by měl vytvořit až 500 nových pracovních míst, většinou pro zájemce z regionu. Ministr Babiš kritizoval pomalost EU při řešení migrační krize Předseda hnutí ANO a český ministr financí Andrej Babiš na kongresu evropské liberální strany ALDE v Budapešti kritizoval pomalost EU při řešení migrační krize. Vicepremiér ve svém projevu zdůraznil mimo jiné potřebu ochrany vnějších hranic i novou azylovou politiku. EU by se podle něj rovněž měla zapojit do vojenských operací proti takzvanému Islámskému státu (IS). Největším problémem Evropské unie je rozdíl mezi slovy a činy, prohlásil Babiš. Kardinál Duka se v Lánech modlil za představitele státu i oběti terorismu
Kardinál Dominik Duka se v pátek večer Lánech modlil za představitele českého státu, oběti terorismu i rukojmí teroristů v Mali. Jednu z modliteb přednesl i šéf hradního protokolu Jindřich Forejt. Do kostela přišlo více než sto lidí, převážně z okolí. Bohoslužba takového významu se podle Forejta uskutečnila v kostele poprvé za téměř 100 let, co je lánský zámek majetkem státu. Duka se v lánském kostele, který přímo navazuje na zámecký pozemek, pomodlil také za národ, spravedlnost a mír. Lidovky: Policie na jaře zadržela Syřany s podezřelými materiály Česká cizinecká policie letos na jaře v autobuse na dálnici D1 zadržela dva Syřany na cestě z Rakouska do Německa. U sebe měli podezřelé poznámky a radikální náboženskou literaturu. Češi zalarmovali rakouskou protiteroristickou jednotku, které dvojici i s podezřelými materiály předali. Napsal to dnes server Lidovky.cz. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve čtvrtek připustil, že Česko využívají teroristé jako tranzitní zemi. O cesty možných teroristů přes Česko se média zajímají po útocích v Paříži, které nepřežilo 129 lidí. Rektor Zima: Podali jsme žaloby, když se schůzka na Hradě stále nekonala Marné čekání na schůzku na Hradě, na níž se měla řešit otázka nejmenovaných profesorů za účasti rektorů a ministryně školství Kateřiny Valachové, bylo důvodem pro podání žalob na prezidenta. ČTK to řekl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Nepovažuje za reálné, že by se Jiří Fajt, Ivan Ošťádal a Jan Eichler dočkali jmenování jinou cestou. O plánované další schůzce s prezidentem se hovořilo od srpna, kdy Valachová o profesorech jednala s prezidentem v Lánech. Tehdy byla avizována na říjen, ale ani po polovině listopadu žádný termín nebyl. Prezident odmítá podepsat jmenovací dekret trojice kandidátů na profesuru od začátku května. Důvodem jsou údajné vážné prohřešky z minulosti. Nyní z Hradu znovu zaznělo, že prezident jmenování nepodepíše. Zima považuje za nereálné, že by se na tom něco v dohledné době změnilo. CVVM: ČSSD stáhla ztrátu na ANO, posílily i KSČM, ODS a KDU-ČSL Sociální demokracie podle listopadového volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) mírně snížila ztrátu na vedoucí hnutí ANO, které se tři měsíce v řadě těší podpoře 29,5 procenta voličů. Posílili také komunisté, lidovci a občanští demokraté. ODS dokonce těsně předstihla TOP 09, která jako jediná ze sněmovních stran ztratila. ČSSD by podle modelu CVVM dostala 26,5 procenta hlasů, KSČM 12,5 procenta, ODS osm procent, TOP 09 klesla z devíti na 7,5 procenta. Těsně za nimi by skončila KDU-ČSL, která si polepšila na sedm procent. Ostatní strany by se do Sněmovny nedostaly. Nejlépe z nich na tom byli Piráti se ziskem 2,5 procenta hlasů. Škoda Transportation připravuje žalobu na ministra dopravy Ťoka Škoda Transportation připravuje žalobu na ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO). Poškozují ji jeho výroky v kauze arbitráže Českých drah (ČD) a plzeňského podniku, řekl ČTK generální ředitel skupiny Škoda Transportation Tomáš Ignačák. Ministr prohlásil, že se žaloby neobává. České dráhy vedou se Škodou dlouhodobý spor o cenu dodávky 20 lokomotiv. Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře počátkem týdne určil, že dráhy mají doplatit 468 milionů Kč ke kupní ceně a 760 milionů Kč jako inflační navýšení. ČD proti tomu podaly žalobu. Ťok vyzval ČD, aby Škodě více než 1,2 miliardy korun neplatily. Výsledek prohrané arbitráže označil za tunelování drah v přímém přenosu. Ministerstvo dopravy už podalo žalobu proti verdiktu arbitrážního soudu. Podle Škody nejsou Ťokovy výroky ničím podložené. Zdravotnictví nemá dost peněz, odcházejí mu pracovníci, uvádí ČLK České zdravotnictví trápí nedostatek peněz a podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka se prohlubuje nedostatek zdravotníků. Rozdíly jsou v dostupnosti zdravotní péče, obor trápí
chaotické, nepřehledné a nekvalitní zákony, řekl Kubek novinářům v Brně na konferenci ČLK, která ho už potřetí zvolila prezidentem profesní organizace. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) souhlasí s tím, že je zdravotnictví podfinancované. Dodal, že bude dál navrhovat zvýšení plateb za státní pojištěnce. Podle Kubka je příčina problémů mimo obor. "Obyvatelé jsou udržování v chudobě. Dokud se nevyrovnají příjmy obyvatel a zároveň i ceny s Německem a Rakouskem, tak se nikdy problémy ve zdravotnictví nevyřeší," míní Kubek. Nízké platy podle něj znamenají nízké daně a ve výsledku i méně peněz na zdravotní pojištění. Proto ani české zdravotnictví nemůže být dostatečně kvalitní, řekl. S nedostatkem peněz souvisí i odchody lékařů do ciziny. Zhruba 23 procent lékařů v Česku je starších 60 let. Dávky na byt se asi od ledna zvýší, ministerstvo navrhlo změnu normativů Dávky na bydlení by se v příštím roce mohly o něco zvýšit. Částky stanovených nákladů na byt, podle nichž se pomoc potřebným od státu vypočítává, se totiž mají zvednout až o několik stokorun. Počítá s tím návrh nařízení vlády, který připravilo ministerstvo práce. Do zvýšení takzvaných normativních nákladů se promítá meziroční růst cen nájemného, energie, plynu, vody a služeb. V Česku se vyplácejí dvě dávky na bydlení - příspěvek a doplatek. Na příspěvek má nárok vlastník nebo nájemník, který je v bytě trvale hlášený, pokud mu na pokrytí nákladů na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmu. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi normativem a 0,3 či 0,35násobkem příjmu. Doplatek má dorovnat výdaje na bydlení tak, aby lidem zbylo na živobytí. Za přiměřenou bytovou plochu pro jednu osobu se považuje 38 metrů čtverečních, pro dvě 52, pro tři 68 a pro čtyři a víc lidí 82 metrů. CVVM: V ČR nejsou dobré podmínky pro seniory ani mladé rodiny Většina lidí si myslí, že v České republice nejsou dobré podmínky pro zabezpečení ve stáří ani pro zakládání rodin. Jako dobrý naopak hodnotí Češi přístup ke vzdělání a ke zdravotní péči. Vyplývá to z výsledků aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Oproti loňsku se však hodnocení vybraných životních podmínek zlepšilo, v každé oblasti nejméně o pět procent. Přístup ke vzdělání hodnotí jako dobrý nebo velmi dobrý 87 procent lidí, přístup ke zdravotní péči 78 procent dotázaných. Nejhůře občané vidí možnosti zabezpečení ve stáří, které jako špatné hodnotí 77 procent lidí a dobré jen 17 procent. Finanční podmínky pro založení rodiny vnímá negativně 66 procent občanů, zatímco 29 procent je má za dobré. Zájem o darování potravin potřebným vzrůstá O třetí ročník Národní potravinové sbírky měli lidé velký zájem. Například v Tesku v Praze na Smíchově se do 16:00 vybraly už čtyři tuny jídla, zatímco loni za celý den 2,8 tuny. Nejčastěji lidé darují základní potraviny, v nákupních koších se ale objevují i čaje nebo dětské výživy. Do akce, ve které mohou lidé nakoupit a následně darovat potraviny potřebným, se letos zapojilo více než 470 obchodů v celé zemi. Odkud poputuje přes potravinové banky neziskovým organizacím přímo v místech, kde lidé darovali. Pomohou tak matkám s dětmi v azylových domech, seniorům, osobám bez domova či lidem s handicapem. Chalupeckého cenu za rok 2015 dostala Barbora Kleinhamplová Cenu Jindřicha Chalupeckého za rok 2015 získala Barbora Kleinhamplová. Z pěti výtvarníků mladších 35 let ji vybrala mezinárodní porota. Kleinhamplová (1984) je loňskou absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze. Ve finálové výstavě měla sekvenci digitalizovaných vnitřností, jež tvoří jedno virtuální tělo, a také video z lekce jógy smíchu. S vítězstvím je spojena odměna 100.000 korun na uspořádání výstavy s katalogem. Vítěz také může vyjet na šestitýdenní stipendijní pobyt v New Yorku. Noc divadel přitáhla diváky do zákulisí 130 scén v 36 městech
Už dopoledne a odpoledne začala na mnoha místech Noc divadel, do které se letos zapojilo 130 scén z šestatřiceti českých měst. Například Divadlo pod Palmovkou se otevřelo zájemcům už dvě hodiny po poledni, připraveni odpovídat na otázky byli například osvětlovači, zvukaři, maskéři, rekvizitáři, pracovníci jevištní techniky či garderobiérky. Vlastně všichni ti, které publikum nikdy nevidí, ale bez jejichž práce a umění by žádné představení nemohlo vzniknout. Do útrob Divadelní fakulty se mohli už odpoledne ponořit zájemci zvědaví na novou generaci divadelníků. Divadlo Archa vtáhlo příchozí do hry a umožnilo jim zúčastnit se interaktivní rekonstrukce českých dějin. Choreografka bude v Česku pracovat s Romy a uprchlíky S českými Romy a uprchlíky, kteří dočasně žijí či žádají o azyl v České republice, bude pracovat britsko-australská choreografka Bridget Fiskeová. Hostitelem její umělecké rezidence je společnost Tanec Praha. ýstupy tvůrčí rezidence mohou vidět diváci 30. listopadu ve studiu Truhlárna. Bridget Fiskeová v rámci projektu Be SpectACTive! získala podporu pro mezinárodní koprodukci nové inscenace. Díky tomu může navštívit Lublaň, Prahu a Sibiu a pracovat zde se specifickými komunitami. Publikace ukazuje krásu opuštěných staveb a ruin Jeden z fenoménů současnosti, průzkum moderních ruin, pro nějž se vžil termín urbex, mapuje nová fotografická publikace z nakladatelství Paseka. V knize pod názvem Krása zániku jsou továrny, které byly dříve světově známými symboly úspěchu a teď se rozpadají v zapomnění, domy pamatující vraždy, sebevraždy i další lidská neštěstí. Kniha obsahuje také spoustu zajímavostí z historie opuštěných budov a lokalit, jež byla mnohdy dramatická, děsivá či bizarní," říká šéfredaktor Paseky Jakub Sedláček. Tisíce lidí se dnes přijely do Hlubové podívat na čerty z Alp Hlubokou nad Vltavou na Českobudějovicku prošel průvod 120 hororových čertů, takzvaných alpských krampusů. Akce se zúčastnily masky hlavně z Rakouska. Podle organizátorů se na ně přišly a přijely podívat tisíce lidí, podle některých odhadů to bylo kolem 20.000. Podle starosty Hluboké nad Vltavou Tomáše Jirsy jde o zajímavou akci, která by mohla na město upozornit v celé republice. Krampusové jsou horská strašidla, která se objevují hlavně v období adventu. Jde o předkřesťanskou tradici, jež vznikla v rakouských Alpách a rozšířila se do okolních zemí. Masky jsou ručně vyřezávané z lipového nebo borového dřeva a ručně malované. Na každé jsou připevněné rohy muflonů, kamzíků, beranů a koz. Na Karlově mostě se mostné už 200 let neplatí Dostat se z jednoho břehu řeky na druhý stálo člověka po celém světě v minulých stoletích několik mincí, české země nebyly v placení mostného, čili mýta za použití mostu, výjimkou. Na nejstarším pražském mostě, Karlově mostě, bylo mýto zrušeno již před 200 lety, 23. listopadu 1815, na ostatních pražských mostech ale až v lednu 1925. Poplatek však ve světě nezanikl a na řadě starších i novějších mostů se vybírá i v současnosti. Poplatek, jehož výše se lišila pro chodce, povozy či jezdce na koních, se v Praze vybíral už ve 12. století. Pražská záchranná stanice přijímá desítky slabých ježků Pražskou záchrannou stanici pro zvířata doslova zavalili lidé, kteří se před nadcházející zimou snaží pomoci nalezeným ježkům. Pracovníci stanice každý týden přijmou desítky živočichů, kteří nestihli zazimovat, řekla ČTK mluvčí pražských lesů Petra Fišerová. V listopadových dnech většina silných dospělých ježků spí. Ti menší, kteří se před dlouhým zimním spánkem dostatečně nevykrmili, ale potřebují lidskou pomoc. Jinonická záchranná stanice letos přijala už téměř 300 ježků. Sport Rychlobruslařka Martina Sáblíková potvrdila v Salt Lake City dominanci v závodech na pět kilometrů a po druhém vítězství v sezoně si upevnila vedení ve Světovém poháru. Časem 6:47,42 minuty
porazila druhou Rusku Natalju Voroninovou o téměř šest sekund. Rychlobruslařka Karolína Erbanová obsadila ve sprintu na 500 metrů na Světovém poháru v Salt Lake City 11. místo, čas 37,75 je její nejlepší v sezoně. Trojnásobný medailista z mistrovství světa juniorů v dráhové cyklistice Jiří Janošek byl vyhlášen nejlepším mladým sportovcem Evropy za letošní rok. Osmnáctiletý cyklista Dukly Brno převzal ocenění v pátek na Pražském hradě v rámci zasedání Evropských olympijských výborů z rukou předsedy MOV Thomase Bacha. Společně s touto cenou získal Janošek stipendium v hodnotě 325.000 korun. Čeští skokani na lyžích Jakub Janda, Lukáš Hlava, Jan Matura a Roman Koudelka vstoupili pátým místem do nové sezony Světového poháru. Úvodní závod v Klingenthalu vyhrálo stejně jako vloni domácí Německo, které ve druhém kole předčilo po prvních pokusech vedoucí Slovinsko. Třetí skončili s velkým odstupem Rakušané. Z českých reprezentantů se závod nejvíce vydařil Koudelkovi, který skočil 128,5 a 130 metrů. Nejdelší skok dne předvedl Slovinec Peter Prevc, který v úvodním kole doletěl na 139 metrů. Počasí Převážně oblačno a místy, zejména na horách, sněhové přeháňky. Nejvyšší teploty 1 až 5 °C, v 1000 m na horách kolem -4 °C.
Tina K čemu slouží probiotika? 25.11.2015
Tina str. 26 Pro snadný život
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ZDEŇKA JENÍČKOVÁ redaktorka 35 Antibiotika škodí střevům i imunitě Antibiotika pomáhají i škodí. Faktem je, že zatím jsou naší jedinou zbraní proti mnoha infekcím, ale jejich užívání s sebou nese i různá negativa. Především narušení střevní mikrofl óry. Antibiotika totiž ničí všechno živé, co jim přijde do cesty, nerozlišují mezi škodlivými a prospěšnými bakteriemi. Mohou způsobovat přecitlivělost na určitou látku a oslabení imunitního systému, což vede k opakovaným infekčním onemocněním. 36 Léčba způsobuje plynatost a nadýmání Poté, co člověk dobere antibiotika, dokáže jeho organismus, pokud je zdravý, střevní fl óru bez větších problémů obnovit. U některých lidí se to však často neobejde bez nepříjemností, jako jsou například plynatost, nadýmání, bolesti břicha a podobně. Proto je vhodné po skončení antibiotické léčby nebo ještě lépe zároveň s ní začít užívat probiotika. 37 Správný rytmus Berete-li antibiotika po dvanácti hodinách, měli byste si vzít probiotika vždy přibližně za osm hodin od požití antibiotik. Zmírníte tím škodlivé účinky antibiotik na střevní mikrofl óru (sníží se tím především riziko průjmů). 38 Kvalitní probiotika seženete v lékárně Kvalitní probiotika, která jsou volně k prodeji v lékárnách, nepomáhají pouze obnovit střevní mikrofl óru, ale osvědčují se u řady dalších zdravotních potíží. Snižují riziko infekce močových cest, zmírňují potíže spojené s dráždivým tračníkem a střevními záněty, pomáhají proti zácpě a doporučují se také
po onkologické léčbě (ozařování a chemoterapii). Jejich velkou výhodou je to, že působí velmi šetrně. Nelikvidují šmahem všechny bakterie, ale pouze ty špatné, a přispívají k obnovení přirozené střevní rovnováhy. 39 Jsou i v jogurtech a kvašených okurkách Probiotické bakterie obsahují také některé druhy potravin jako třeba jogurty, zakysané mléčné výrobky, kysané zelí nebo kvašené okurky. Zde se však vyskytují ve výrazně nižší koncentraci než v potravinových doplňcích, jejichž účinnost je prokázána klinickými studiemi. Působení probiotik ovlivňuje také jídelníček. Jejich účinky narušuje nadměrná konzumace tučného masa, vnitřností, uzenin, majonéz a sladkostí nebo špatně skladovaných potravin, ve kterých se začínají množit hnilobné bakterie. Foto popis| Působí i jako prevence, posilují odolnost a snižují náchylnost k infekcím
TOP CLASS SRDCE VINOHRAD TLUČE PRO MÁNESKU 10.11.2015
TOP CLASS str. 207
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět O některých restauracích můžeme s klidem v duši říct, že je to to pravé místo, kam bychom pozvali nejen naše nejbližší, ale i pro nás zatím neznámé. Jak už samotný název Máneska napovídá, přesně takovu restauraci najdete co by kamenem dohodil od náměstí Jiřího z Poděbrad ve vyhlášené vinohradské ulici Mánesova. Hřejivý interiér této masné restaurace, stylizovaný do tlumených barev, i neomítnuté cihly zdiva ve vás okamžitě vyvolají pocit příjemného zázemí, kde se můžete posadit, smát a strávit zde hodiny. Máneska rozhodně není to pravé místo na společenský small talk, jakmile totiž před vás postaví vyhlášené signature dish steak oyster blade z loupané plece, svět kolem vás jednoduše zmrzne. Lehce mramorované šťavnaté maso z podlopatkového svalu plemene Angus se doslova rozplývá na jazyku. Máte pocit, že „flák masa“ je spíše mužskou záležitostí? Vedle exkluzivních mas a hamburgerů či jídel z grilu zde najdete i poměrně široký výběr vegetariánských pokrmů. Dokonale spárovaný vinný lístek je pak samozřejmostí. Navíc na vás nově čekají i vinné novinky, které si Máneska připravila pro sezonu podzim/zima. Ať už se rozhodnete pro plnější chuť s elegantním dotekem kdoulí, meruněk, manga a ananasu ryzlinku rýnského, nebo naopak pro perfektně harmonické svěží růžové Zweigeltrebe, rozhodně nešlápnete vedle. * Žánrových restaurací najdeme v Praze mnoho, těch výjimečných už o poznání méně. Jaký byl důvod, že jste vsadili svou kartu na kvalitní dobře, zpracované maso plemene Angus? Naším cílem bylo vytvořit takové místo, kde se každé sousto vašeho jídla stane gurmánským zážitkem a zároveň se budete cítit jako v pohodlí domova s rodinou a přáteli. Jihoamerické plemeno krav Angus má ty nejlepší podmínky pro chov, ať už mluvíme o poloze, podnebí, kvalitní stravě i následném zpracovaní masa, je tedy jasné, že jsme chtěli pro naše zákázníky jen to nejlepší. * Jedinečná a neocenitelná služba je párování vína s jídlem… Ano, to máte pravdu. Často po nás zákazníci chtějí doporučit, co by si k vybranému jídlu měli objednat. O vinný lístek se nám v Mánesce stará opravdový znalec, sommelier Přemysl Sova z Arte Vini. Od konce září jsme dokonce vinný lístek rozšířili i o další skvělé druhy vín právě z tohoto vinařství. Nově tak můžete ochutnat například dokonale zlato-žlutý Ryzlink rýnský VOC 2013 nebo jemné růžové víno Zweigeltrebe rosé Pink 2013. * Jaká překvapení můžeme očekávat v zimní sezoně? Horkou novinkou jsou rozhodně naše tematicky vložené jídelní lístky dle sezonality, které se budou často měnit. Proto pokaždé, když nás navštívíte, očekávejte, že vás důvěrně známé, oblíbené prostředí překvapí i něco nového, co budete moci ochutnat. Kontakt: Mánesova 59, Praha 2, Tel.: +420 222 212 052
Foto popis| » Lukáš Otys podniká v gastronomii od roku 2008. Foto popis| » Přijďte ochutnat novinky ve vinném lístku z vinařství Arte Vini. Foto popis| » Máte i vy takhle pestrou vinotéku?
TV Barrandov Řezník chtěl porcovat člověka 23.11.2015
TV Barrandov str. 8 18:30 Naše zprávy
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět René HNILIČKA, moderátor -------------------Dlouho přemýšlel nad tím, jaké by to bylo zabít člověka. O svých plánech si 27letý řezník Petr Janeček vedl i deník a nakonec se rozhodl je zrealizovat. Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka -------------------Svému známému zasadil 15 ran nožem. Jen díky shodě šťastných náhod napadený nezemřel. Teď za to má jít Janeček na 14 let do vězení a měl by podstoupit i detenční léčbu. Jiří CILEČEK, redaktor -------------------Dřív pracoval jako řezník jako na jatkách a v supermarketech, jenže ho najednou napadlo, že místo do zvířecího masa vrazí nůž do člověka. Dokonce si o tom 27letý Petr Janeček začal psát i deník. Dalibor ZECHA, mluvčí Krajského soudu Ostrava -------------------O úmyslu spáchat tento skutek svědčí jednak jeho připravené SMS zprávy, ve kterých sděluje, že zabil člověka, ale také o těch vražedných úmyslech a o tom, že se chystá provést tento skutek, svědčí i jeho zápisky v deníku. Jiří CILEČEK, redaktor -------------------Janeček dokonce v minulosti uvažoval, že zabije svou vlastní přítelkyni. Dokonce kvůli tomu nastoupil i na léčbu na psychiatrii, jenže jí nedodržel. Tibor ROVŇÁK, obhájce Petra Janečka -------------------Tvrdí, že to byly úvahy vycházející z knih, že to nebylo nic konkrétního. Jiří CILEČEK, redaktor -------------------Na konci listopadu minulého roku přišel do tohoto domu v Ostravě-Zábřehu. Údajně vrátit svému 62letému známému 700 korun. Místo peněz mu ale zasadil brutálním způsobem dvěma noži 15 ran do krku a hrudníku. Napadený jen shodou náhod nezemřel, jenže má doživotní následky. My jsme se ho dnes pokoušeli najít, ale marně. soused -------------------Tam bydlí pokaždé někdo jinej, jo, a lítaj tady /nesrozumitelné/ z oken a tak, takže to, to radši jako neřeším. sousedka -------------------Teď jsem si vzpomněla, že tu nějaký Mirek bydlel, ale že se vystěhoval.
Jiří CILEČEK, redaktor -------------------Soud dnes Janečka poslal na 14 let do vězení. Navíc ho označil za velmi nebezpečného pro společnost. Po trestu ho tak čeká ještě léčba v detenčním ústavu. Tibor ROVŇÁK, obhájce Petra Janečka -------------------14 roků netrestaného člověka si myslím, že je hodně. Je to člověk, který do té doby v podstatě problémy neměl, léčil se, tak si myslím, že podmínky pro tu zabezpečovací detenci nejsou. Jiří CILEČEK, redaktor -------------------Janeček se proti rozhodnutí na místě odvolal, případ tak půjde k olomouckému vrchnímu soudu. Pro televizi Barrandov Jiří Cileček.
Týden Moskva nechce ukrajinské potraviny 23.11.2015 Týden str. 70 Svět Tomáš Vlach Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zatímco nebezpečí terorismu sjednocuje Rusko se Západem, vztahy Moskvy s Ukrajinou jsou nadále vyhrocené. Od prvního ledna nesmí do Ruska ukrajinské potraviny, po období klidu opět roste napětí na Donbasu. Nic neočekávaného nám to nepřinese, za krátkou dobu už jsme stihli reformovat naši živočišnou výrobu,“ uklidňoval zákazníky Alexej Alexejenko z ruské státní zemědělské inspekce. Zákaz pro ukrajinskou produkci je další z řady opatření, která přicházejí postupně od začátku krize na Ukrajině jako odpověď na sankce ze Západu. Loni v srpnu to byly dodávky z EU a USA, o rok později z dalších evropských zemí, teď z Ukrajiny, která dodává hlavně maso a mléko. Rusko se tváří, že má dost potravin z vlastní produkce a defi cit stačí pokrýt dovozem z Běloruska či Střední Asie. Zato ukrajinský premiér Arsenij Jacenjuk vyčíslil ztráty na 600 milionů dolarů (15 miliard korun). Vláda doufá, že je dokáže kompenzovat díky zóně svobodného obchodu s EU, ke které se Kyjev připojuje rovněž od začátku roku. Právě to je skutečný důvod, proč Moskva embargo na dovoz ukrajinských potravin zavedla. Ve vztazích mezi oběma zeměmi se v poslední době střídají světlé chvilky s agresivními výpady. Na summitu G 20 v turecké Antalii ruský prezident Vladimír Putin nabídl restrukturalizaci ukrajinského dluhu – Kyjev by měl splatit tři miliardy dolarů (75 miliard korun) v termínu tří let. Jacenjuk to však v televizním rozhovoru odmítl s tím, že podmínky by měly zůstat stejné u všech věřitelů: „Chceme redukci dluhu na 20 procent a přenesení na čtyři roky.“ A přihořívá taky na východě Ukrajiny, kde se začátkem podzimu dařilo držet skoro úplné příměří. Přestože by podle minských dohod měla být stažena těžší technika, střílí se z ní stále. Incidentů bývá kolem deseti až dvaceti za den a ukrajinská rozvědka varuje před obnovením bojů. Foto popis| STRASTI UKRAJINSKÝCH FARMÁŘŮ. Zemědělci z Donbasu prodávají svou produkci u silnice. Odbyt je pro ně tradiční problém, ruské embargo může situaci ještě zhoršit.
Týdeník Květy Vydělávají nadnárodní řetězce na našich spotřebitelích? 19.11.2015
Týdeník Květy str. 11 Aktuálně
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Přiměřenost zisků maloobchodu z prodeje potravin je v ČR dlouhodobě předmětem emotivních diskusí. Dobrat se pravdy ale není snadné, a to ani poté, co Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) zveřejnil data, podle nichž jsou zisky obchodníků v ČR nižší než v okolních zemích. Podle SOCR jde o analýzu dat z Eurostatu, kterou pro svaz zpracovala poradenská společnost Deloitte a z nichž mimo jiné vyplývá, že zisková přirážka maloobchodu je v ČR 21,3 %, tedy významně nižší než na Slovensku (34,8 %), a nižší také oproti průměru EU (26,6 %). Problém ovšem je, s jakými daty Eurostat pracuje. Pakliže jde pouze o „oficiální faktury“, které obchodníci platí svým dodavatelům za potravinářské zboží (což je pravděpodobné), byly by zřejmě výstupy společnosti Deloitte pravdivé. Potravinářské podniky ale tvrdí, že obchodníci posílají ještě další dodatečné faktury za různé typy služeb (takzvané zadní marže), které zvyšují zisky maloobchodu o dalších 40 %. Že jsou dodatečné faktury běžnou praxí, je veřejně známo. Otázkou ovšem je, zdali lze tyto příjmy maloobchodu automaticky započítávat do zisků obchodníků. Podle všeho ne, v zásadě jde totiž o příspěvek výrobců potravin na náklady maloobchodu. Jinými slovy, skutečný zisk maloobchodu bude zřejmě reálně vyšší, než vyplývá ze statistik, ale nepochybně nižší, než by činil prostý součet oficiální ziskovosti a příjmů z dodatečných poplatků. V zájmu celé společnosti, výrobců potravin, obchodníků a také spotřebitelů by přitom nepochybně bylo tyto položky rozklíčovat. Faktem totiž je, že obchodní řetězce působící na našem trhu moc zisku nevykazují, některé dokonce kvůli tomu opustily náš trh, což by jistě nedělaly, kdyby se jim tu ekonomicky dařilo. Na druhou stranu jsou známy stovky případů, kdy je zboží od českého potravináře oficiálně nakoupeno za ceny, které jsou i několikanásobně nižší, než za jaké je reálně kupuje spotřebitel. Kam tedy mizí ten rozdíl? E-mail autora: mailto:
[email protected] Foto popis|
ustavmezinarodnichvztahu.cz Migrace z Afrického rohu: Nestabilita, brutalita, beznaděj 23.11.2015
ustavmezinarodnichvztahu.cz str. 0 Kateřina Rudincová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Zatímco Somálsko proniklo do veřejného povědomí jako selhávající stát a Etiopie se pro svou zdánlivou stabilitu stává vyhledávanou turistickou destinací, o Eritreji toho obyvatelé Evropy vědí pomálu. Všechny tři země Afrického rohu jsou přitom mohutným zdrojem migrační vlny, která v posledních letech dosáhla břehů EU. Jaké jsou příčiny emigrace z této oblasti analyzovala Kateřina Rudincová v rámci vědecké kavárny Uprchlictví a migrace pořádané ÚMV. Podle UNHCR se jen za první polovinu roku 2015 přeplavilo z oblasti severní Afriky do Itálie 137 tisíc uprchlíků, z nichž většina pochází z Eritreje a Somálska. Ve druhém čtvrtletí roku 2015 požádalo ve státech Evropské unie o azyl 9 185 Eritrejců, 5 365 Somálců a 1 345 Etiopanů. Počet žadatelů o azyl z těchto zemí neustále narůstá, například z Eritreje prchá ze země podle UNHCR každý měsíc přibližně čtyři tisíce lidí. Žádosti o azyl bývají občanům těchto zemí často vyřizovány kladně, evropské země poskytly 84 % eritrejských žadatelů mezinárodní ochranu. Přesto se o emigrantech ze subsaharské Afriky často hovoří jako o ekonomických migrantech. Důvody jejich migrace jsou však složitější. Hlavním důvodem, proč lidé z oblasti Afrického rohu přicházejí do Evropy, je dlouhotrvající a vážné porušování lidských práv v zemích jejich původu. V případě Somálska je příčinou pokračující občanská válka, v Eritreji represivní režim, a Etiopie, přestože na první pohled nejstabilnější, je stále
ze strany lidskoprávních organizací kritizována a označována za nedemokratickou. Někdy jsou samozřejmě důvody také ekonomické, protože všechny země regionu patří k nejchudším státům planety, HDP na obyvatele se zde pohybuje pod hranicí 1 000 amerických dolarů. Navíc se jedná o region, který se potýká se suchy, které v některých obdobích mohou vést až k vypuknutí hladomoru a nucenému pohybu obyvatel v oblasti. Eritrea: porušování lidských práv Eritrea je malou zemí v oblasti Afrického rohu, která v roce 1993 získala nezávislost na Etiopii po dlouhotrvajícím boji za nezávislost. Svoboda však netrvala dlouho a v současnosti bývá Eritrea často nazývána „africkou KLDR“. Do jisté míry je toto přirovnání pravdivé, neboť značnou moc v obou zemích má v rukou armáda a obě země jsou poměrně uzavřené vůči cizincům. V zemi existuje jediná povolená, vládnoucí strana – Lidová fronta za demokracii a spravedlnost (PFDJ), v jejímž čele stojí prezident Isaias Afeworki, který v boji za nezávislost vedl eritrejské nacionalistické hnutí. V roce 1997 byla navržena ústava, která znamenala jistý příslib demokracie, avšak nikdy nebyla implementována, především z toho důvodu, že následující rok vypukla válka s Etiopií o pohraniční oblasti a hlavním zájmem vlády se stala obrana státní bezpečnosti. V zemi doposud neproběhly ani jediné volby, neexistuje zde politická opozice ani občanská společnost a vládnoucí strana si udržuje absolutní moc. Důvodem, proč většinu uprchlíků z Eritreje tvoří mladí muži, je především ten, že každý občan ve věku 18 až 50 let včetně žen je povinen sloužit 18 měsíců v armádě nebo vykonávat civilní službu. Podle Human Rights Watch však tato služba bývá často prodlužována až na neurčito a proměňuje se v nucené práce, v případě žen rovněž dochází k sexuálnímu zneužívání ze strany armádních důstojníků. Případy nenastoupení na vojenskou službu jsou považovány za vlastizradu a jsou velice tvrdě trestány. Militarizace společnosti začíná již v útlém věku, každý žák v posledním ročníku školní docházky je nucen absolvovat výcvik ve vojenském táboře Sawa, kde je vystaven obtížným podmínkám a trestán za jakékoli neuposlechnutí rozkazu. Omezována je svoboda slova, pohybu, ale rovněž náboženského vyznání. Vláda si vytvořila účinný represivní systém kontroly a sledování občanů, kteří k mnoha běžným aktivitám potřebují zvláštní souhlas ze strany státu. V zemi je povolena pouze eritrejská ortodoxní církev, katolická a luteránská církev a z nekřesťanských náboženství je připuštěno praktikovat pouze islám. Vyznavači ostatních náboženských směrů se tak vystavují perzekuci ze strany státních složek, která nezřídka vede až k uvěznění a mučení vyznavačů „nepovolených“ náboženství. Human Rights Watch například informuje ve své zprávě o zvláštní perzekuci Svědků Jehovových, kterých je v zemi vězněno několik desítek a někteří z nich dokonce více než dvacet let. V zemi je až deset tisíc politických vězňů. Důvodem uvěznění, často bez jakéhokoliv sděleného obvinění nebo naděje na spravedlivý soudní proces, je podezření z opozičních aktivit, vyhýbání se nebo dezerce z vojenské služby, praktikování nepovoleného náboženství nebo pokus o uprchnutí ze země bez povolení. Běžnými praktikami ve věznicích je mučení, vězni často bývají svazováni do bolestivých pozic nebo zavíráni na samotku. Podle zprávy OSN existují v Eritreji věznice na poušti, vyrobené z kovových přepravních kontejnerů. Z důvodu velkých teplotních výkyvů tak ve dne vězni trpí nesnesitelným horkem a v noci zase zimou. Vzhledem k tomu, že legální cesty k opuštění země jsou velice obtížné kvůli nutnosti prokázat se různými povoleními a výstupním vízem, mnoho lidí musí k útěku ze země volit nelegální cesty, které jsou však velice nebezpečné. Svůj život tak svěřují do rukou pašerákům a nezřídka jim hrozí zatčení ze strany armádních složek anebo smrt na hranicích. Země se tak stala pro své vlastní občany věznicí, odkud není možnost svobodně odejít. Vláda si těmito opatřeními snaží zajistit dostatek obyvatel, kteří by mohli sloužit v armádě nebo v rámci veřejné služby. Kvůli dlouhodobému a vážnému porušování lidských práv je Eritrea kritizována ze strany lidskoprávních organizací, ale také mezinárodního společenství. V září 2014 byla do země vyslána vyšetřovací komise OSN pro lidská práva, která ve zprávě ze 4. června 2015 shledala, že v zemi jsou „ze strany vládní moci páchána systematická, rozšířená a hrubá porušení lidských práv, z nichž není vyvozována žádná odpovědnost“. V reakci na tuto zprávu vydala 30. června 2015 Komise pro lidská
práva OSN rezoluci A/HRC/29/L.23, ve které vyzvala eritrejskou vládu, aby „okamžitě podnikla konkrétní kroky k uplatnění doporučení“, podané vyšetřovací komisí dříve. Dokud však bude u moci prezident Isaias Afeworki, není příliš pravděpodobné, že se režim v této zemi uvolní a nebude dále docházet k porušování lidských práv. Somálsko: dlouhotrvající občanská válka Somálsko se již téměř 25 let potýká s občanskou válkou, kterou se doposud nepodařilo vyřešit i přes početné pokusy ze strany mezinárodního společenství. Přestože v Mogadišu byla v roce 2012 ustanovena Somálská federální vláda, nemá příliš autority v zemi a u moci se drží především díky vojenské podpoře ze strany mise Africké unie v Somálsku (AMISOM). Vládní jednotky společně s jednotkami AMISOM se navíc podílejí na porušování lidských práv v zemi, útocích proti civilistům a sexuálním násilí na ženách. Vláda není schopná zajistit bezpečnost a mír na územích, které ovládá, a ani v samotném hlavním městě Mogadišu. Často dochází ke střetům mezi vládními jednotkami a klanovými milicemi, jejichž oběťmi jsou především civilisté. Navíc na jihu a v centrální části země nadále operují militantní islamistické jednotky al-Šabáb, které terorizují místní obyvatelstvo. Na územích, která ovládá, zavedl al-Šabáb islámské práva šaría a veškeré činy, které nejsou v souladu s jejich extrémním výkladem islámu, jsou trestány velmi přísně, nezřídka smrtí. K dalším praktikám na jihu Somálska patří rekrutování dětských vojáků do milicí, nucené dětské sňatky, nebo útoky na vzdělávací zařízení. Islamistické ozbrojené skupiny také omezují distribuci humanitární pomoci, čímž nepřímo přispívají k růstu cen potravin na jihu Somálska, který dále zapříčiňuje potravinovou nestabilitu a humanitární krize, jež mohou dosáhnout až rozměrů hladomoru. V důsledku bojů muselo své domovy opustit v roce 2014 asi 120 tisíc Somálců a podle odhadů OSN se v zemi nachází přes milion vnitřně vysídlených osob (IDPs). Navíc téměř milion Somálců muselo uprchnout do zahraničí v důsledku občanské války a humanitárních krizí. Asi půl milionu z nich žije v Keni, kde existuje největší uprchlický tábor na světě Dadaab. V samotném Somálsku jsou přibližně dva miliony lidí ohroženy nedostatkem potravin a téměř polovina z nich potřebuje dodávky potravinové humanitární pomoci. Přesto země jako například Keňa, Saúdská Arábie a některé evropské státy využily zlepšení bezpečnostní situace v Somálsku po ustanovení Somálské federální vlády k tomu, aby začaly navracet Somálce včetně žadatelů o azyl a uprchlíků do země jejich původu, přestože zde stále pokračuje ozbrojený konflikt. Etiopie: vláda jedné strany a umlčování opozice Přestože je Etiopie relativně stabilní zemí a je zde patrný ekonomický růst, který se projevuje především ve městech, jedná se stále o jednu z nejchudších zemí světa. Z toho důvodu a také kvůli pokračující nedemokratičnosti etiopského režimu značné množství obyvatel Etiopie migruje za lepšími podmínkami pro život do států Perského zálivu a dalších arabských zemí, odkud se nezřídka snaží dostat dále do Evropy. Politická nesvoboda v Etiopii se v současnosti projevila především v souvislosti s parlamentními volbami, které proběhly v květnu 2015 a ve kterých dosáhla vládnoucí strana Etiopská lidová revoluční demokratická fronta (EPRDF) a její spojenci drtivého vítězství, když získali 546 z 547 křesel v parlamentu. Přestože oproti volbám z roku 2005 nenásledovaly násilnosti, i květnové volby předcházelo umlčování opozice, když byli zatýkáni vůdci některých politických stran. Vláda postupuje poměrně tvrdě rovněž proti protestům a emancipačním snahám ze strany národa Oromů. Například v dubnu a květnu 2014 byly násilně potlačeny demonstrace proti záměru rozšířit území hlavního města Addis Abeby na úkor oromského regionu. V důsledku zásahu bezpečnostních složek nejméně 17 lidí zemřelo a stovky protestujících byly zatčeny a uvězněny. Na policejních stranicích a ve vězeních jsou zatčení často vystavováni mučení za účelem vynucení jejich přiznání. V roce 2009 byl přijat protiteroristický zákon, na základě kterého je možné kohokoli uvěznit až na čtyři měsíce bez sdělení obvinění. Tento zákon je tak často zneužíván v zájmu potírání opozice, což je hlasitě kritizováno ze strany mezinárodního společenství. Například v roce 2014 bylo zatčeno devět blogerů, kteří pod jménem Zone 9 komentovali aktuální dění v zemi. Obecně média v zemi nejsou svobodná, jen v roce 2014 muselo více než 30 žurnalistů opustit zemi a nejméně šest vydavatelství bylo uzavřeno. Novináři si tak musejí zvolit mezi exilem, uvězněním nebo
autocenzurou. V roce 2014 byl rovněž vydán zákon o charitách a společnostech, na základě kterého jsou zakázány veškeré aktivity zahraničních nevládních organizací v oblasti politických a lidských práv v zemi. V důsledku toho je v zemi téměř neexistující občanská společnost a veřejný život je do značné míry kontrolovaný vládnoucí stranou. Co živí emigraci? Nestabilita, sucha, brutalita, beznaděj Situace v Africkém rohu je nadále velice nestabilní, a proto se z této oblasti snaží stále více, především mladých lidí, uprchnout. Jejich motivací je nejenom zlepšení ekonomické situace, ale rovněž útěk před nesvobodou, perzekucí a porušováním lidských práv. Somálsko se nadále potýká s více než dvacet let trvající občanskou válkou, která má za následek vysídlení jeho obyvatel nejen v rámci jeho území, ale také do okolních zemí, odkud dále pokračují do Evropy. Dalším důvodem migrace z oblasti Afrického rohu je rozsáhlé porušování lidských práv především ze strany eritrejského režimu, což dokládá především zpráva Vyšetřovací komise OSN pro lidská práva v Eritreji. Rada OSN pro lidská práva však nemá pravomoci jakkoliv proti porušování lidských práv v této zemi zasáhnout, zpráva však může napomoci v rozhodování o tom, zda uprchlíkům z Eritreje poskytnou azyl v evropských zemích. Dalším problémem je pokračující potravinová nestabilita v regionu, především v důsledku opakujících se období sucha. Humanitární pomoc však nemůže být efektivní, dokud se nepodaří zajistit její bezpečné dodávky a správné přerozdělováni. O autorce Mgr. Kateřina Rudincová je externí spolupracovnicí Ústavu mezinárodních vztahů a mimo jiné zaměřuje na oblast subsaharské Afriky. Zdroje a literatura: Amnesty International (2015): The State of the World’s Human Rights. Amnesty International Report 2014/2015. Online: https://www.amnesty.org/en/documents/pol10/0001/2015/en/ (cit. 7. 11. 2015). EUROSTAT (2015): Asylum Quarterly Report. Online: http://ec.europa.eu/eurostat/statistic...ained/index.php/Asylum_quarterly_report*Further_Eurostat_info rmation (cit. 7. 11. 2015). Human Rights Watch (2015): Why do People Risk Their Lives to Cross the Mediterranean? Online: https://www.hrw.org/news/2015/07/28/wh...le-risk-their-lives-cross-mediterranean (cit. 7. 11. 2015). UNHCR (2015): The Sea Route to Europe: The Mediterranean Passage in the Age of Refugees. Online: http://www.unhcr.org/5592bd059.pdf (cit. 7. 11. 2015). UN Human Rights Council (2015): Report of the Commission of Inquiry on Human Rights in Eritrea. 4. června 2015. A/HRC/29/CRP.1. Online: http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/CoIEritrea/Pages/ReportCoIEritrea.aspx (cit. 7. 11. 2015).
URL| http://www.ustavmezinarodnichvztahu.cz/article/priciny-migrace-z-africkeho-rohu
Vlasta Jak méně plýtvat jídlem 18.11.2015
Vlasta str. 46
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ruku na srdce, kolikrát týdně otevřete koš, abyste do něj vyhodili něco, co se doma nesnědlo? Máte pak špatné svědomí? Naučte se pár triků, jak tento nešvar omezit. * Když sepisujete nákupní seznam, zamyslete se, co s potravinami budete provádět, a hned si na papír poznamenejte množství, nekupujte jich víc. * V obchodě se nenechte zlákat XXL balením, zvlášť u zeleniny. Obvykle je to trik, jakým se prodejci snaží zbavit se zboží, které už na prodejně dlouho leží. Znamená to, že se vám doma začne rychleji kazit a skončí v koši. * Ukládejte doma potraviny tam, kam patří. Ty, které se rychle kazí, zastrčte hlouběji do ledničky, tak
je ušetříte střídání teploty při otevírání dveří. * Pravidelně jednou týdně ledničku zkontrolujte. Věci, kterým končí trvanlivost, si sepište a vymyslete, jak je co nejrychleji zařadit do jídelníčku. Nebo je okamžitě přemístěte do mrazicího boxu. * Trvanlivost potravin typu salámy a sýry prodloužíte zabalením do igelitového sáčku a následně do alobalu. Ten lépe udrží stabilní teplotu a chrání jídlo i před světlem. Foto popis|
Vyškovský deník Zabijačky mizí. Obce odrazují normy 19.11.2015
Vyškovský deník str. 3 Vyškovsko PAVLÍNA VÁŽANOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Kvůli přísným hygienickým pravidlům vesnice Vyškovska upouští od vesnických zabijaček. Potíže působí také anonymní udání. Zkušenosti mají třeba Holubice. Vyškovsko –Jediné místo,kde by mohli v Šaraticích pořádat vesnickou zabijačku, je podle starosty Karla Kaloudy snad jen školní kuchyně. Ato se, jak poukazuje, zrovna moc nehodí. Čerstvý ovar nebo tlačenku přímo vytažené z kotle si tak Šaratičtí ani letos nekoupí. Stejně jako řada dalších přestala obec kvůli stále přísnějším hygienickým pravidlům zhruba před třemi lety veřejnou zabijačku pořádat. „Celý personál, který se na ní podílel, musel mít zdravotnický průkaz. To jsme splňovali. Pak ale také platilo, že s masem museli řezníci manipulovat jen v prostoru, jak stanovovaly podmínky. Což u nás splňuje asi pouze školní kuchyně a dělat zabijačku tam není vhodné,“ vysvětlil starosta Šaratic Karel Kalouda. Pravidla, jak je popsal, nicméně fungovala i v době, kdy ještě zabijačky pořádali. Kontroly prý ale nebývaly tak časté. „Nikdo to moc neřešil. Až později začala média informovat o pokutování řezníků za nesprávné zacházení s masem. Začali jsme se proto o pravidla zajímat víc a zjistili jsme, že bychom nevyhověli,“ objasnil Kalouda. Že nastavené normy práci ztěžují, potvrzují samotní řezníci. „Je to riziko, protože platí, že zvíře je nutné zabít za určitých podmínek a pak s ním podle určitých podmínek pracovat. Pokuty při nedodržení předpisů jsou od pěti tisíc až do pěti milionů korun,“ komentoval bučovický řezník Josef Milošic. I on zabijačky přestal dělat. S nastavenými podmínkami však přesto souhlasí. „Ti, kteří prodávají maso v kamenných obchodech, musí rovněž dodržovat pravidla. Navíc přece není možné prodávat masona obecní zabijačce, aniž by byl dodržený zákon. Jsem určitě pro rušení nahodilých akcí, při nichž si nikdo neláme hlavu s předpisy, “ dodal Milošic. Zabijačky podléhají kontrole hygienické stanice a dohlíží na ně i Státní veterinární správa. Pracovníci hygieny hlídají například zpracování pokrmů, veterina pak má na starost veškerou práci s masem, která zpracování předchází. „Dozorujeme původ syrového masa, skladování a v neposlední řadě zdravotní nezávadnost nezpracovaného syrového masa a podobně,“ popsal ředitel krajského odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví Josef Velecký s tím, že definici zabijačky nebo obecní zabijačky legislativa nezná. Často se podle něj pojem zaměňuje za vepřové nebo zabijačkové hody. „Pokud někdo chce uspořádat například obecní vepřové hody, výrobky musejí pocházet z masa zvířete, které bylo poražené na schválených jatkách a veterinárně vyšetřené. Spotřebitelům ho prodejce může nabízet jen v rámci veřejného stravování,“ vysvětlil Velecký. Právě kvůli složitým podmínkám se na veterinární správu obrátili například zástupci Holubic. „Od pořádání zabijačky nehodláme ustoupit. Z hlediska hygieny by mělo být všechno v pořádku. Ještě ale budeme celou akci konzultovat s krajskou veterinární správou, která nám řekne, jak splnit to, co musíme,“ sdělil starosta Holubic Stanislav Přibyl. Právě tam mají zkušenost i s kontrolou na základě anonymního udání. „Nešlo ale o obecní zabijačku, pořádala ji zájmová skupina. Ukázalo se však, že bylo vše v pořádku,“ vzpomínal Přibyl. Že nedělají kontroly pouze namátkově, ale i na základě upozornění spotřebitelů, Velecký potvrdil.
„Máme povinnost prošetřit každé oznámení. Namátkově pak kontrolujeme domácí porážky skotu mladšího čtyřiadvaceti měsíců. Na jatkách pak děláme dozor před porážkou i po ní,“ přiblížil Velecký. „Jediné místo, kde by u nás řezníci mohli zpracovat maso, je asi jen školní kuchyně.“ starosta Šaratic Karel Kalouda Region| Jižní Morava
Zemědělec Zakázané látky v medu 23.11.2015
Zemědělec str. 1 Titulní strana Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět V medech od společnosti Včelpo spol. s r. o. objevily Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) a Státní veterinární správa (SVS) antibiotická léčiva, u nichž platí v Evropské unii striktní zákaz podávání zvířatům, jejichž produkty jsou určeny pro lidskou spotřebu. Na mimořádné tiskové konferenci to minulý týden oznámil ministr zemědělství Marian Jurečka s tím, že zmíněné produkty byly deklarovány jako český med, přitom léky se do výrobků dostaly s největší pravděpodobností s příměsí medu zahraničního. SZPI odebrala od 16. října do 13. listopadu vícero šarží medů společnosti Včelpo. Inspektoři odebrali také šarže zahraničních medů, jejichž výsledky ještě nejsou známy. U medů této společnosti se antibiotika prokázala zatím u dvou šarží. Konkrétně jde o Med květový Včelpo a Dědečkův med – Med květový. U obou medů, které se prodávaly v Kauflandu, jde o 900gramové balení, Med květový Včelpo je šarže a datum minimální trvanlivosti 21. 8. 2018, u Dědečkova medu – Medu květového je šarže i datum minimální trvanlivosti 11. 8. 2018. „V tomto případě inspektoři objevili chloramfenikol, streptomycin, sulfonamidy a nitrofurany,“ dodal Jurečka s tím, že nalezené dávky by neměly být pro lidi nebezpečné a výrobky již byly staženy z trhu. Podle šéfa SZPI Martina Klanici je problematických šarží medu víc a předběžné výsledky ukazují, že podobný problém lze očekávat i u dalších výrobků. Antibiotika v medu společnosti Včelpo spol. s r. o. totiž objevila i SVS, a to v Dědečkově medu a Medu květovém lesním. Uvedený výrobek bylo možné koupit v prodejnách řetězců COOP, Globus a Kaufland. (Pokračování na str. 3) Zakázané látky ... (Dokončení ze str. 1) Zakoupený med s datem minimální trvanlivosti 27. 4. 2018 bude možné vrátit v místě prodeje. Veterináři následně odebrali více než 40 vzorků od dalších českých včelařů. Konečné výsledky kontrol medu budou známy nejdříve koncem listopadu. „Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa budou v kontrolách samozřejmě pokračovat. Zatím není známo, jakým způsobem se léky do medu dostaly. Oba dozorové orgány fungují na vysoké úrovni. A to nejen při prověřování nejfalšovanější potraviny, kterou je med,“ uvedl ministr. Zásadním doporučením, jak se vyhnout falšovanému medu, je podle Jurečky nákup medu přímo od konkrétního včelaře. Ministr také zdůraznil, že při léčení včel se u nás antibiotika nepoužívají a v případně nákazy morem včelího plodu se likvidují spálením veškerá postižená včelstva. „Považuji proto za téměř vyloučené, aby nalezená antibiotika pocházela z tuzemského medu,“ řekl ministr. To pro náš týdeník potvrdil i tajemník Českého svazu včelařů Milan Petrů. Odkud se kontaminovaný med do výrobků dostal, nedokázal blíže specifikovat. Uvedl však, že podrobnosti měl svaz zjišťovat v pátek 20. listopadu na valné hromadě společnosti Včelpo, jejímž je vlastníkem. „Do úplného vyšetření došlo ke zmrazení veškeré spolupráce s dodavateli dotčených medů,“ uvedl svaz na svých webových stránkách. Ministr také konstatoval, že v souvislosti s nálezy byly společnosti Včelpo odebrány značky kvality
Klasa a Regionální potravina, které v minulosti pro své výrobky získala. Problémy s medy však mělo Včelpo i dříve, inspekce v nich objevila nejspíš zahraniční pylová zrna. Firma však trvala na českém původu potraviny. ? Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka (zprava), ústřední ředitel SZPI Martin Klanica a ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví SVS Jan Váňa při minořádné tiskové konferenci Foto autor| Foto Oldřich Přibík
Ohlásili spolupráci 23.11.2015
Zemědělec str. 2 Zpravodajství (opr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět – Potravinářská a Hospodářská komora ČR a Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) se dohodly na užší spolupráci ve snaze zlepšit situaci malého a středního podnikání v oblasti českého maloobchodu a zvýšit prodej českých potravinářských produktů. Na společné tiskové konferenci to prezentovali prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a předseda AČTO Zdeněk Juračka. V rámci spolupráce se např. připravuje projekt certifikace obchodů s podílem českých produktů. „Vzhledem k tlaku, kterému je ryze český obchod vystaven, se dostáváme do velmi složité situace a nebývale tvrdého konkurenčního soupeření,“ osvětlil důvody společného úsilí Juračka. „AČTO je připraveno s oběma partnery hledat legislativní i politické možnosti potlačení trvale negativně působící nekalé konkurence v maloobchodě na českém trhu a podporovat veškeré nástroje, které pomohou tohoto cíle dosáhnout,“ řekl. K certifikaci prodejen patřících k AČTO bude podle jeho slov mimo kvalitativní ukazatele rozhodující i podíl prodeje českých potravin. Ten by měl dosáhnout alespoň dvou třetin obratu. Podporu společnému postupu ve prospěch prodeje českých potravin deklaroval také Miroslav Toman, jenž připomněl, že „mezi hlavní priority potravinářské komory patří podpora konkurenceschopnosti českého potravinářského a nápojového průmyslu“. ?
Regionfest počtvrté 23.11.2015
Zemědělec str. 2 Zpravodajství (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět – Čtvrtý ročník festivalu Regionfest – největší přehlídky oceněných regionálních produktů ze všech regionů republiky – se uskutečnil 20. až 21. listopadu na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad. Na této akci prezentovalo a prodávalo oceněné výrobky i další sortiment přes 40 výrobců. Informovala o tom tisková mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková. Připomněla, že pro zábavu, poučení i pochutnání byly navíc součástí programu ukázky stloukání másla, pečení placek spojené s ochutnávkou nebo kuchařská show. Nechyběly ani ukázky staročeských řemesel jako zdobení perníčků nebo výroba košíků a dekorací z proutí, které si návštěvníci mohli na místě sami vyzkoušet. Pro děti byla připravena dílna, kde si vyráběly vánoční výzdobu. To vše za dopr…ovodu cimbálové muziky. Nováková rovněž poukázala na to, že výrobci regionálních potravin byli letos opět úspěšní v soutěži Živnostník roku 2015, která je podnikatelským kláním, probíhajícím ve všech krajích České republiky. I v letošním roce se do této soutěže přihlásila řada výrobců, kteří již na kontě mají ocenění Regionální potravina. Na předních příčkách se v krajských kolech umístilo celkem 11 výrobců Regionálních potravin, další dva uspěli v soutěži Firma roku 2015. Navíc sedm z nich postupuje do finále, které se uskuteční během prosince. Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma
užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na svém obalu. V současné době značku nosí 575 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. ?
Zkulturnění vztahů na trhu 23.11.2015
Zemědělec str. 2 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Ze zákona o významné tržní síle, který platí pět let, pomohlo dodavatelům zejména zkrácení doby splatnosti na 30 dní a také omezení takzvaných vratek. Zákon přispěl ke zkulturnění vztahů na trhu. Uvedl to na nedávné konferenci v Brně ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna. Pravidlo zkrácení doby splatnosti na 30 dní podle něj uvolnilo u zpracovatelů zdroje na úrovni deset až 15 miliard korun. Do té doby (zpracovatelé) úvěrovali řetězce, dodal. Podle Koberny z trhu vymizely také vratky zboží, kdy řetězce údajně nutily například pekárny k dodávkám před zavírací dobou a velkou část zboží pak vracely. „Tuny zboží se hromadily jako odpad, plýtvalo se potravinami a náklady nesli výrobci,“ uvedl Koberna. Některé věci ale podle něj stále nefungují, například smlouvy mezi řetězci a dodavateli prý nejsou zatím vždy klasickými kupními smlouvami, protože obsahují desítky dalších bodů, jako ustanovení o bonusech, poplatcích nebo skontech. Současné znění zákona to ale podle něj už řeší. „Dosud se to příliš nevymáhalo,“ podotkl Koberna. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zatím uzavřel minimum sankčních řízení. Loni od úřadu dostal pokutu 7,144 milionu korun Globus kvůli delším lhůtám splatnosti faktur za dodané zboží. Pokuta je nepravomocná. ÚOHS pokutoval ještě Kaufland, případ má na stole Krajský soud v Brně. Podle Koberny není hlavním cílem zákona udělovat pokuty. „Nějaké právní prostředí tu ale musí existovat,“ uvedl s tím, že je pro exemplární tresty ve vybraných případech. ÚOHS chce letos vydat jedno rozhodnutí. Podle místopředsedy úřadu Hynka Broma úřad řeší nyní složitější vztahy, které vznikají při dodávce výrobků. Jde například o bonusy nebo otázky spojené s reklamou. Odborníci zákon často kritizují. Chystají se proto úpravy. Podle Broma je klíčové především přesnější určení definice podmínek smlouvy a vymezení deliktního jednání. Novela je před třetím čtením v Poslanecké sněmovně. Původně se měla vztahovat i na dodavatele řetězců. To ale podle ÚOHS nemá smysl. „Nemáme informace, že by na straně dodavatelů docházelo k projevům, které by se daly podřadit pod zákon,“ sdělil podle agenturních zpráv ředitel příslušného odboru ÚOHS Luděk Svoboda. Vládní předloha novely zákona mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití nebo zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má za zneužití tržní síly hrozit postih. Dosavadní vymezení pojmu významné tržní síly dává podle antimonopolního úřadu možnost minimálně dvojího výkladu. Šest příloh zákona, kde je uvedeno asi 80 skutkových podstat, způsobuje podle Svobody nepřehlednost a špatnou orientaci v zákoně. Novela těchto šest příloh ruší a zneužití významné tržní síly definuje obecněji. Zneužitím této síly má být například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Někteří obchodníci vyžadují například takzvané regálné za to, že zboží umístí na lepším místě v obchodu. ? *** ? Klíčové informace ? ? Ze zákona o významné tržní síle, který platí pět let, pomohlo dodavatelům zejména zkrácení doby splatnosti na 30 dní a také omezení takzvaných vratek. ? Jen pravidlo zkrácení doby splatnosti na 30 dní uvolnilo u zpracovatelů zdroje na úrovni deseti až 15 miliard korun. ? Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zatím však uzavřel minimum sankčních řízení.
Jde to i jinak 23.11.2015
Zemědělec str. 3 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Komentář Stále diskutovaná, kritizovaná i obhajovaná novela zákona o významné tržní síle postoupila ve sněmovně do třetího čtení a vládní koalice má dostatek síly na to, aby ji konečně prosadila. Naštěstí. Diskuse o tom, jak je nepotřebná a škodlivá, již přesáhly všechny meze. Obviňovat navrhovatele zmíněné novely z toho, že „fandí jedné straně“, tedy dodavatelům, je poněkud směšné a jistě si to uvědomují i ti, kteří něčím podobným na parlamentní půdě argumentují. Stejně tak jako opakovat stále dokola, že zákon zvýší ceny potravin a vyžene české zboží z obchodů, byť tomu za pět let jeho existence nic nenasvědčuje. Zjevná fakta o podílu na maloobchodním trhu i o praktikách obchodních řetězců již, myslím, není třeba opakovat. Skutečností však zůstává, že tato právní norma dodavatelům pomohla. Například v tom, že již neúvěrují obchodní řetězce tříměsíčními lhůtami splatnosti jako dřív. Jistě, opozice je tu od toho, aby nesouhlasila a kritizovala, ovšem rozhodně není povinna nesouhlasit úplně se vším, a přitom opomíjet konkrétní a těžko zpochybnitelná fakta. V zavedených demokraciích obvykle opozice a vládní strany nacházejí určité průsečíky, v nichž se odráží snaha věcem spíše pomoci, než je rozbíjet. Ne vždy ale musejí být obchodníci se svými dodavateli na kordy. Pozitivním příkladem by mohla být nedávno uzavřená dohoda o spolupráci mezi Potravinářskou komorou ČR a Asociací českého tradičního obchodu, kterou podpořila i komora hospodářská. Důvod dohody je prostý – vzájemná pomoc. Na jedné straně dostat na pulty české zboží, zejména regionálních producentů, a na straně druhé pomoci několika tisícům malých a středních tuzemských obchodníků obstát v konkurenci všudypřítomných zahraničních řetězců. Pochopitelně, samotná smlouva nestačí a o úspěchu rozhodne především kvalita nabízeného zboží a zájem zákazníků. Vždycky je ale lepší si pomáhat než spolu válčit. Foto popis|
Rozšiřuje embargo 23.11.2015
Zemědělec str. 3 Zpravodajství (fia, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět – Ruská vláda se rozhodla uvalit od 1. ledna embargo na dovoz potravin z Ukrajiny. Reaguje tak na zapojení Kyjeva do sankcí vůči Moskvě. Uvedl to minulý týden podle agentury TASS ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev. „Protože se Ukrajina připojila k ekonomickým a finančním sankcím vůči Rusku, rozhodli jsme se zavést ochranné opatření v podobě potravinového embarga,“ citovala agentura ministra. Moskva loni v srpnu zakázala dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie, Spojených států a z několika dalších západních zemí. Reagovala tak na západní sankce uvalené na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. Letos v srpnu Moskva potravinové embargo rozšířila na Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko. Pohrozila tehdy embargem rovněž Kyjevu, pokud začátkem příštího roku vstoupí v platnost hospodářská část smlouvy o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. ?
Schodek obchodu klesl 23.11.2015
Zemědělec str. 3 Zpravodajství
(fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět – Vzhledem k vyššímu přírůstku na straně vývozu než dovozu se v lednu až září 2015 meziročně snížil schodek českého agrárního zahraničního obchodu (AZO) o jednu pětinu na 10,8 miliardy korun. Stupeň krytí dovozu vývozem se ve stejné době zlepšil o 2,4 procenta na 93,1 procenta. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství na základě předběžných údajů Českého statistického úřadu s tím, že zlepšení bilance však nastalo pouze v agrárním obchodě s vnitrounijními zeměmi, kde došlo ke změně z minus 3,7 miliardy korun na plus 932,7 milionu korun, zatímco v AZO s mimounijními zeměmi se záporná bilance prohloubila o 1,9 miliardy korun na nadprůměrných 11,8 miliardy korun. Obrat AZO se v prvních třech čtvrtletích roku 2015 vzhledem ke stejnému období roku 2014 zvýšil o 9,3 procenta. Český agrární vývoz vzrostl meziročně o 10,8 procenta, zatímco dovoz se zvýšil jen o 7,9 procenta. Podíl agrárního zboží v celkovém českém vývozu a dovozu se nepatrně meziročně zvýšil, a to o 0,2 procentního bodu na 5,1 procenta, respektive o 0,1 procentního bodu na 6,3 procenta. Většina agrárního zboží je ČR vyvážena a dovážena z EU. Podíl celé unie na celkovém českém agrárním exportu se v prvních třech čtvrtletích roku 2015 meziročně nezměnil a činil 91,6 procenta. O něco nižší podíl na straně dovozu se za stejné období snížil na 84,7 procenta, což je vzhledem k posledním letům podprůměrná hodnota. Během ledna až září se meziročně zvýšil především bilanční schodek v obchodě s drůbežím masem, a dále s citrusovým ovocem a kávou, k čemuž zvláště u ovoce a kávy přispěly vyšší dovozní ceny. Mimo to zaznamenala ČR pokles vývozu surového mléka (zejména do Německa, které je jeho hlavním odběratelem) a zahuštěného mléka a smetany (zvláště do některých mimounijních zemí). Velký vliv na to měla nižší hodnota vývozů způsobená poklesem cen, neboť exportované množství se naopak zvýšilo. V případě surového mléka došlo rovněž k prudkému nárůstu dovozu, zejména ze Slovenska a Polska, který je však v porovnání s vývozem nadále mnohem nižší. Výrazné bylo rovněž ve sledovaném období snížení netto exportu vlivem menšího vývozu homogenizovaných potravinových směsí. Nicméně nepříznivý vývoj v obchodě s masem, mlékem a ovocem byl převážen nárůstem aktivní obchodní bilance u cigaret, semen řepky, ječmene, potravinových přípravků a pšenice. V případě obilovin a řepky se projevila především meziročně vyšší hodnota vývozu do Německa a u potravinových přípravků na Slovensko.
Propad cen mléka se zastavil 23.11.2015
Zemědělec str. 6 Evropská unie Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Letošní září bylo měsícem, kdy se po více než roce zastavil v Evropě propad cen mléka. „Uvidíme, jak bude trend pokračovat v příštích měsících. Říjen ukázal nepatrné oživení, například pokud jde o Českou republiku. Ale ty ceny jsou stále velice nízké,“ řekl minulý týden v Bruselu na okraj jednání Rady ministrů zemědělství a rybolovu států Evropské unie český ministr zemědělství Marian Jurečka. Podle něj by česká vláda měla v příštích čtrnácti dnech přijmout nařízení, které od počátku příštího roku umožní reálně zahájit podporu českých zemědělců postižených nepříznivým vývojem trhu. Evropská komise schválila v září 500 milionů eur, v přepočtu asi 13,5 miliardy korun, pomoci pro zemědělce postižené vývojem na trhu. Většina této sumy, 420 milionů eur (přes 11,3 miliardy korun), je určena na cílenou pomoc přímo v členských zemích. „Není to jen na mléko, ale přerozděleno to má být také s ohledem na sektor vepřového masa,“ připomněl Jurečka. V českém případě tak je k dispozici částka v přepočtu zhruba 313 milionů Kč, kterou je možné z národních zdrojů stoprocentně navýšit. „My to v České republice děláme na těch necelých 630 milionů,“ řekl Jurečka. Jiné země to mohou podle svých pravidel uvolnit přímo, třeba v Rakousku či Německu. V ČR je potřeba příslušný legislativní základ, tedy právě nařízení vlády. Teprve po jeho přijetí je možné začít přijímat žádosti od zemědělců. Podpora by se podle odhadů ministerstva měla týkat přibližně 1800 zemědělců produkujících mléko a do tisíce zemědělců v souvislosti s vepřovým masem.
Ministerstvo zemědělství později doplnilo, že celkový rozpočet na mimořádnou podporu by měl být rozdělen na základě propočtu poměru tržeb obou sektorů v roce 2014. Na chov dojnic tedy připadne zhruba 441 milionů korun, pro chov prasat asi 163 milionů. Konkrétní výše sazby bude záviset na počtu žádostí o podporu. Ministerstvo nyní předběžně počítá s orientačními sazbami zhruba 1671 korun na prasnici, základní sazbou zhruba 1127 korun na dojnici a zvýhodněnou sazbou pro menší chovy asi 1353 korun. Ministři se také dotkli případné možnosti k odblokování ruského embarga na dovoz vepřového masa z Evropské unie. Jurečka minulý týden připomněl, že tento zákaz přišel dříve a byl jinak motivován než následná vzájemná embarga spuštěná kvůli ukrajinské krizi. „Tomu sektoru by to výrazně pomohlo,“ míní. Pro elektronické platby Rada také podle tiskové informace přijala směrnici, jejímž cílem je další rozvoj celoevropského trhu elektronických plateb. Tato směrnice zahrnuje normu, která představovala právní základ pro vytvoření celounijního jednotného trhu platebních služeb. Revidovaná směrnice přizpůsobuje pravidla s ohledem na nové a inovativní platební služby včetně plateb prováděných přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Cílem směrnice je zajistit bezpečnější prostředí pro provádění plateb, zejména plateb uskutečňovaných prostředky komunikace na dálku. Od přijetí původní směrnice o platebních službách v roce 2007 došlo k rozvoji způsobů iniciování plateb v oblasti elektronického obchodování. Zpravidla se jedná o vytvoření softwarového „mostu“ mezi internetovými stránkami obchodníka a platformou pro internetové bankovnictví banky plátce s cílem iniciovat platby po internetu na základě bankovního převodu. Tyto služby spadají nyní do oblasti působnosti uvedené směrnice. Umožňují poskytovateli služeb iniciování platby (který nikdy nedrží peněžní prostředky uživatele) poskytnout příjemci jistotu, že potřebné prostředky pro konkrétní platební transakci jsou na účtu zákazníka k dispozici a že platba byla iniciována. Směrnice dále poskytuje regulační rámec pro činnosti spojené s poskytováním služeb podávání informací o účtu. Tyto služby například poskytují uživateli platebních služeb souhrnné informace online o platebních účtech vedených u jiných poskytovatelů platebních služeb. To uživateli platebních služeb umožňuje získat v libovolném okamžiku a v rámci bezpečného prostředí celkový přehled o své finanční situaci. Směrnice současně prosazuje lepší bezpečnostní opatření při provádění plateb po internetu a využívání služeb poskytovaných novými účastníky trhu. Zajistí silné ověření klienta pro jeho náležitou identifikaci při každé transakci. Nový a posílený režim dohledu zvýší úroveň bezpečnosti a ochranu spotřebitele v této oblasti. Lhůta pro členské státy Směrnice byla bez rozpravy přijata na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov. Členské státy budou mít dva roky na to, aby ji promítly do svých vnitrostátních právních předpisů. Dohody o znění bylo dosaženo s Evropským parlamentem 5. května 2015. Evropský parlament následně přijal postoj v prvním čtení 8. října. ? *** ? Klíčové informace ? ? Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky se po více než roce zastavil v Evropě propad cen mléka. ? Česká vláda by měla v příštích čtrnácti dnech přijmout nařízení, které od počátku příštího roku umožní reálně zahájit podporu českých zemědělců postižených nepříznivým vývojem trhu. ? Rada ministrů zemědělství a rybolovu přijala směrnici, jejímž cílem je další rozvoj celoevropského trhu elektronických plateb.
V opatřeních existuje prostor 23.11.2015
Zemědělec str. 7 Publicistika
Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V řešení otázky sucha ještě existuje prostor v opatřeních, který se nevyužil, zejména v oblasti zemědělské prvovýroby. Intenzivně se také pracuje na hledání systémových nástrojů, jde například o infrastrukturu, vodní nádrže, vodní toky, závlahy a podobně. Uvedl to ministr zemědělství Marian Jurečka na nedávném semináři Trvale udržitelné zemědělské hospodaření v aridních oblastech a v této souvislosti poukázal na důležitost pozemkových úprav. Ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatava Maradová zdůraznila, že pozemkové úpravy mohou kromě jiného výrazně zlepšovat prevenci jak povodní, tak sucha. Podle ní chce SPÚ zahajovat dvě stovky pozemkových úprav. Podle ministra je v této oblasti nutná podpora ze strany státu. „Máme tady spoustu otázek týkajících se vodohospodářského sektoru. Jaké budeme například potřebovat vodní nádrže, kdo tu investici zaplatí a podobně,“ řekl s tím, že tyto otázky se v současnosti řeší. Podle Jurečky je třeba hledat i nástroj toho, jak v krizových situacích zemědělci nahradit ztrátu. „Proto bychom chtěli od příštího roku spustit Fond nepojistitelných rizik,“ podotkl s tím, že tyto věci jsou nastaveny v několika rovinách, a to v prevenci, řešení do budoucna a případné kompenzaci. Ministr připomněl, že v příštím roce se rozbíhá dotační titul na podporu retence vody v krajině, který by měl směřovat na výstavbu nových rybníků a vodních nádrží. Součástí by měla být i rekonstrukce a odbahnění. Od příštího roku ministerstvo zemědělství připravuje rovněž nový dotační titul Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích, který by měl pomoci tuto problematiku řešit a částečně kompenzovat finanční náklady, které vynakládají v souvislosti s opravami tohoto majetku státní podniky Povodí a Lesy ČR. Zásadní priorita komory Viceprezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček poukázal na to, že řešení problematiky sucha je pro Agrární komoru zásadní prioritou. „Česká republika je výjimečná v tom, že je střechou Evropy, na jejíž území nepřitéká žádná voda, ba naopak,“ podotkl. Podle něj existuje velký prostor pro opatření, která nejsou využita. „Opatření proti suchu se však kvůli jeho dlouhodobé a plíživé podobě musejí vytvářet jiným způsobem než krizové scénáře u povodní,“ míní. Proto se rozhodli dělat vše pro to, aby vodu v krajině udrželi, zadrželi, využili a zhodnotili. S tím souvisí i zvýšená ochrana půdního fondu. Koncepce, zabývající se prevencí sucha a povodní by podle něj měla zdůraznit základní pilíř, a tím je půda. „Měl by tam být kladen větší důraz na půdu, na její význam, nenahraditelnost a ochranu,“ konstatoval. Připravovaný zákon o prodeji zemědělské půdy, kterým by mělo být zajištěno předkupní právo uživateli pozemku, by měl stabilizovat české zemědělce, kteří hospodaří v jednotlivých katastrálních územích. „Otázkou není, jestli tu bude, nebo nebude zemědělství, otázkou je, zda bude zemědělství provozováno českými hospodáři,“ zdůraznil. K diskusi o osevním postupu uvedl, že jeho změně nic nebrání, ale je potřeba vytvořit prostor pro odbyt nové produkce. To by měl umožnit marketingový fond, který by měl začít fungovat příští rok. Generel vodního hospodářství Maradová informovala, že řešení Generelu vodního hospodářství krajiny ČR bylo zahájeno v prosinci minulého roku. V první fázi byla provedena analýza v současnosti dostupných podkladů zabývajících se výskytem, množstvím a působením vody v krajině a byly identifikovány nejzranitelnější oblasti ČR. Kromě relativně „typických“ ohrožených oblastí, mezi něž patří oblast severozápadu Čech a jihu Moravy, se zvláště podle analýzy založené na šesti kritériích ukazují jako ohrožené regiony ve východních a jižních Čechách a na severní Moravě. Souhrnně lze 4,9 až osm procent plochy zemědělského půdního fondu zařadit do tří nejvyšších stupňů ohrožení, 2,5 až 3,7 procent plochy zemědělského půdního fondu lze považovat za mimořádně ohrožené území a zhruba 50 procent za nadprůměrně ohrožené. V takto vymezených nejzranitelnějších oblastech byly na vybraných pilotních oblastech vypracovány první koncepční návrhy ochranných a adaptačních opatření ke zmírnění negativních účinků extrémních hydrometeorologických jevů (povodní a sucha) ve vazbě na výhledové požadavky agrárního sektoru a dalších uživatelů vody. František Pavlík z SPÚ upřesnil, že jako první testovací území byl zvolen podnik ZD Bulhary v Jihomoravském kraji, který má největší relativní i absolutní podíl území vysoce a extrémně ohroženého. Druhým podnikem bylo družstvo vlastníků Agros Vraný, který lež í ve Středočeském kraji při hranicích s rizikovým územím v Ústeckém kraji.
Tato nutná opatření však zemědělští hospodáři nedokážou samostatně bez motivace a asistence realizovat. Je tedy nutné hledat i opatření v oblasti legislativního a ekonomického rámce. Důležitou otázkou také zůstává, zda budou navrhovaná adaptační, legislativní a ekonomická opatření v kontextu předpokládaného vývoje klimatu a udržitelného zemědělského hospodaření dostatečná i za 30 let. Zdůraznil, že generel není cílem, ale cestou. Vedoucí vědecký pracovník Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR Miroslav Trnka poznamenal, že generel vodního hospodářství pohlíží na zemědělce primárně jako hospodáře v krajině, nikoliv jako na producenta a kvantifikuje rizika jeho působení. Zabývá se rovněž tím, zda dotační prostředky budou efektivně vynaloženy a jaký bude přínos jednotlivých opatření. Generel je funkční opatření pro krajinu, aby v ní docházelo k co nejmenšímu počtu výjimečných událostí. „Pravdou je, že na našem území se v posledních 50 letech snižují zásoby dostupné vody. Potřebujeme tak více vody, než máme k dispozici,“ poznamenal. Generel vodního hospodářství si podle Trnky položil několik otázek: jaká jsou hlavní rizika, jaké faktory je třeba uvážit a kde je nebezpečí škod nejvyšší. „Snažíme se klást si otázku, zda dokážeme navrhnout účinná opatření, jestli takto navržená opatření dokážou hospodáři skutečně realizovat a zda je budou chtít realizovat,“ zdůraznil a upozornil na to, že v krajině nehospodaříme jenom teď, rozhodnutí se neprovádí jen z kontextu této sezóny, ale půjde o investice v krajině v řádu desítky let. „Musíme proto vědět, zda ta investice, která se dnes zdá smysluplná, bude smysluplná ještě v horizontu desítek let, kdy se klimatický systém poměrně zásadně mění,“ řekl. Budování ochranných opatření proti suchu budou trvat několik desetiletí. Prioritou by podle něj měla být připravenost na epizodu sucha, a ne až reakce na ni. Podle meteorologů začalo letošní sucho již loni v zimě, která byla podle předběžné zprávy Českého hydrometeorologického ústavu nejsušší od roku 1961. Od letošního ledna do konce srpna pak spadlo na českém území 353 mm srážek, což je po roce 2003 druhá nejnižší hodnota také od roku 1961. Teplota se zvýšila Vedoucí Ústavu agrosystémů a bioklimatologie AF Mendlovy univerzity v Brně Zdeněk Žalud připomněl důvody, proč má ČR problém se suchem. Prvním je podle něj klima a druhý způsob hospodaření a charakter krajiny. Podle něj za zhruba 130 let stoupla teplota zhruba o 1,2 stupně Celsia. Suché periody se podle něj budou opakovat častěji. Reakce je vytvořit udržitelný systém monitoringu zemědělského sucha. V současné době jsou naše výstupy prezentovány na www. intersucho.cz každý týden. Přestože se podle Trnky připravila strategie, jak se přizpůsobit změně klimatu, řeší problém pět minut po dvanácté. Sucho podle Trnky postihlo většinu území České republiky až ve druhé polovině vegetační sezony. Nezasáhlo proto zemědělskou produkci tak ničivě, jako kdyby se opakoval rok 2012. Sucho tehdy postihlo území ČR na podzim roku 2011 a s plnou silou pak další rok od dubna do června. V současnosti je nejvíce sucho na severní a střední Moravě. „Přetrvává ještě v jižních Čechách a z části ve východních Čechách. Jižní Morava, kde byla situace nepříznivá po většinu sezóny, je na tom momentálně o něco lépe,“ uvedl Trnka. V zemědělství suchem utrpěly nezavlažované sady a vinice a z polních kultur plodiny s dlouhou vegetační dobou, zejména kukuřice a další pícniny, brambory, a pokud jde o výši výnosu, pravděpodobně i cukrová řepa. Problémy se projevují ve zpracování půdy a ve vzcházení ozimů. V oblastech s hlubokou půdou a zejména při instalaci závlah hlásí vinaři úrodu velmi dobré kvality. Také dříve sklízené polní plodiny, například pšenice, ječmen či řepka, vykázaly díky dobrému rozložení srážek a zásobě vláhy z konce zimy i dobré výnosy na většině území, sdělil. Dopady suchého počasí do zemědělství jsou proto podle Trnky zatím smíšené. „Je to tím, že srážky přicházely ve správnou dobu a ve správné podobě, byly mírné, což je lepší než intenzivní lijáky,“ uvedl. Podle Trnky je velmi nepravděpodobné, že by se vláhový deficit měl snížit. ? *** Klíčové informace ? V oblasti řešení otázky sucha ještě existuje prostor v opatřeních, která se nevyužila, zejména v oblasti zemědělské prvovýroby. ? Řešení problematiky sucha je pro Agrární komoru ČR zásadní prioritou. ? V příštím roce se rozbíhá dotační titul na podporu retence vody v krajině, které by mělo směřovat na výstavbu nových rybníků a vodních nádrží.
Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka (druhý zleva), viceprezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček (vlevo), ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán a ředitel Regionálního odboru Brno Státního zemědělského intervenčního fondu Václav Říha (vpravo) na konferenci v Lednici Foto autor| Foto Zuzana Fialová
Kampaň upozorňuje na plýtvání potravinami 23.11.2015
Zemědělec str. 9 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Kampaň Pěstuj planetu, kterou minulý týden spustila organizace Ekumenická akademie, upozorňuje na neudržitelný způsob produkce i spotřeby potravin. Zároveň chce Čechům ukázat, jak lze každodenním rozhodováním ovlivňovat stav životního prostředí celé planety Země. Informovali o tom na nedávném setkání s novináři zástupci Ekumenické akademie. Kampaň Pěstuj planetu nabídne lidem pět jednoduchých kroků, jak mohou snižovat nejen svůj dopad na klima a podporovat změny obchodních praktik, a tím zlepšovat životy lidí jinde na planetě, ale i jíst lépe a kvalitněji. „Při každém otevření ledničky totiž vstupujeme do globálního potravinového systému a svou spotřebou se na něm přímo podílíme,“ sdělili. Podle akademie plýtvání potravinami a energií a častá spotřeba nesezónních potravin a masa, to jsou aspekty, jimiž každodenně přispíváme k produkci skleníkových plynů, které vedou ke globálnímu oteplování. V Evropské unii se například každoročně vyhodí 89 milionů tun potravin, což představuje asi 179 kilogramů na osobu, z toho 42 procent tvoří plýtvání v domácnostech. „Na dopravu jednoho kilogramů jahod v zimě se spotřebuje přibližně pět litrů paliva. Chov hospodářských zvířat je zodpovědný za 18 procent celosvětových emisí skleníkových plynů,“ připomněla projektová koordinátorka Veronika Báčová. Podle ní celý svět napjatě očekává klimatickou konferenci v Paříži, která proběhne od 30. listopadu do 11. prosince. Ta má ambiciózní cíl, a to dosáhnout dohody o zpomalování globálního oteplování a snižování emisí oxidu uhličitého všemi státy Organizace spojených národů. Zpomalení klimatických změn povede i ke zmírnění nerovnoměrné globální distribuce potravin. Na světě trpí podle FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) každý osmý člověk hlady. Příčinami jsou nespravedlivé nastavení globální produkce potravin a neférové obchodní praktiky. V důsledku klimatických změn navíc počet hladových lidí dále poroste. Nejvíce v tomto ohledu strádají ženy, ty trpí dvakrát více než muži podvýživou a dívky na ni umírají dvakrát častěji než chlapci. „Pokud nebudeme tolik jídla vyhazovat, začneme šetřit energií při vaření, budeme nakupovat sezónní ovoce a zeleninu, jednu porci masa týdně vyměníme za luštěniny a budeme podporovat drobné zemědělce, vypěstujeme si takovou planetu, kde bude dostatek jídla pro všechny,“ shrnula koordinátorka kampaně Karolína Silná. „O tom, jestli si koupíme úsporný kotel, rozhodujeme jednou nebo dvakrát za život. O tom, co jíme, ale rozhodujeme několikrát denně. Se změnou svých stravovacích návyků můžeme začít snižovat svůj dopad na klima hned teď,“ doplnil expert na klimatickou změnu Milan Smrž. Pěstuj planetu vychází z mezinárodní kampaně Grow organizace Oxfam. V České republice ji podpořila také třeba specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková nebo spolumajitel vegetariánské restaurace Mlsná kavka Filip Kavka Smiggels. Další aktivity kampaně: Slavnost fairtradového a lokálního jídla a pití – Férová Letná (14. 5.), dvě konference na téma ženy a potravinová bezpečnost, tzv. hladové hostiny, při kterých si budou moci lidé zažít na vlastní kůži nerovnost v globální distribuci potravin, aktualizace webu http://www.pestujplanetu. cz s recepty a tipy na udržitelné vaření a stravování. ?
K zákonu o půdě a definici 23.11.2015
Zemědělec str. 10 Zájmové organizace
Ing. Leoš Říha Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zákon o půdě a definice aktivního zemědělce jsou v současné době dvě stěžejní a velmi úzce související otázky. V Pardubickém kraji se nacházejí různé typy podnikatelských subjektů, od menších zemědělských podnikatelů po větší podniky, s různými podmínkami pro hospodaření. Více než 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda. Reliéf kraje je téměř stejně různorodý jako celá Česká republika. V Pardubickém kraji je Polabská nížina s nadmořskou výškou kolem 200 metrů, ale také například Králický Sněžník s 1424 metry nad mořem. Kraj se může pochlubit nejen pestrou zemědělskou současností, ale také bohatou tradicí spojenou s řadou pro naše zemědělství významných osobností, například s vynálezci ruchadla bratranců Veverkových či prvním ministrem zemědělství samostatné České republiky Josefem Luxem. Rostlinná a živočišná výroba v Pardubickém kraji Plochy hlavních pěstovaných plodin na Pardubicku se v posledních letech pohybují u obilnin okolo 90 tisíc hektarů, z toho ozimá pšenice se pěstuje na 50 tisících hektarech. Pícniny na orné půdě zaujímají plochu zhruba 40 tisíc hektarů, řepka 28 tisíc hektarů, cukrová řepa pokrývá 3,5 tisíce hektarů a bramborami se každoročně osází výměra asi jeden tisíc hektarů. V kraji lze na polích nalézt také speciální plodiny, jako jsou mák, trávy na semeno a další. Pardubický kraj není jen krajem koní, i když v počtu koní 2,5 tisíce je v rámci České republiky na pátém místě, nezaostává ale ani v chovu skotu, který zahrnuje 115 tisíc kusů, a v chovech prasat se nachází 45 tisíc kusů. Místní zemědělce trápí obdobné problémy jako jejich kolegy v ostatních krajích. Především to je úbytek živočišné výroby a malá pestrost v osevních postupech. Největším problémem je v Pardubickém kraji, stejně jako v celé České republice, často trestuhodný úbytek orné půdy. Od roku 1995 ubylo více než sedm tisíc hektarů. Zákon o nabývání vlastnictví k půdě S úbytkem zemědělské půdy souvisí i snaha Agrární komory České republiky tuto problematiku řešit pomocí zákonné regulace trhu s půdou cestou předkupního práva ve prospěch zemědělských uživatelů. Obdobný zákon existuje v řadě evropských zemí a je třeba začlenit ho také do českého právního systému. Vzhledem k historickému vývoji byl v ČR zpřetrhán vztah k půdě a nahradil ho vztah k penězům. Půda přitom není zboží jako každé jiné a neměla by sloužit pouze k uložení peněz nebo v řadě případů pouze k finančním spekulacím. V dlouhodobém zájmu státu má být skutečnost, že půda primárně slouží k zajištění obživy obyvatel. Také proto Agrární komora ČR vypracovala návrh zákona o nabývání vlastnictví k půdě. Tento návrh vlastníkovi předkládá určitá omezení v případě, že se rozhodne půdu prodat. Bez omezení může půdu prodat pouze zemědělskému podnikateli – aktivnímu zemědělci, který minimálně tři roky obhospodařuje zemědělskou půdu v obci, kde se pozemek nachází, je pachtýřem či nájemcem dotčených pozemků a zároveň má nejméně deset let registrovaný trvalý pobyt na území České republiky v případě fyzické osoby nebo má minimálně deset let sídlo v České republice v případě právnické osoby. Vlastníci této právnické osoby by také měli mít nejméně deset let registrovaný trvalý pobyt na území České republiky. Jestliže nový nabyvatel nesplňuje výše uvedené podmínky, je vlastník povinen umístit svoji nabídku do registru veřejných nabídek, spravovaných a zveřejňovaných na webových stránkách Státního pozemkového úřadu a na příslušné obci. Předkupní právo pak získává zemědělec, a to za cenu určenou vlastníkem, který splňuje uvedená kritéria. Nejvyšší prioritu má současný uživatel pozemku (pachtýř), po té zemědělec hospodařící v obci, kde se pozemek nachází, po něm zemědělec hospodařící v obci sousedící, následně případně zemědělec ze stejného okresu, až pak ostatní bez ohledu na místo podnikání. Je třeba upozornit na některé více diskutované body při přípravě návrhu tohoto zákona – jde o § 4 odstavec 1 (zákon by se neměl týkat velkých podniků) a § 4 odstavec 4 (zda by nebylo vhodné zveřejňovat nabídky jen na úřední desce obce). Státní pozemkový úřad by je pouze spravoval, nikoliv centrálně zveřejňoval. Návrh tohoto zákona je v současné době v Zemědělském výboru Parlamentu ČR, jeho celé znění je možné najít v interní sekci portálu http://www.akcr.cz po přihlášení.
Aktivní zemědělec a dotace V souvislosti s revizí společné zemědělské politiky Evropské unie pro léta 2014–2020 došlo k zavedené termínu „aktivní zemědělec“. Splnění definice aktivního zemědělce je mimo jiné podmínkou pro obdržení zjednodušené platby na plochu (SAPS) a většiny dalších zemědělských dotací. Rada Evropské unie ve spolupráci s parlamentem stanovila základní rámec a doporučení, jak tuto podmínku aplikovat, přičemž členské státy mohly jednotlivé požadavky podle svého uvážení dále zpřísnit. K tomu ovšem v České republice nedošlo, mimo jiné s argumentem, že by to znamenalo zbytečnou administrativní zátěž. Přitom stanovení této podmínky a její definice na národní rovině je vhodnou příležitostí, jak dotace pro zemědělství směrovat více právě těm, kteří nehospodaří spíše „naoko“ a zajímají je právě jen podpory. A to alespoň do doby, kdy bude dále vyplácena rovná platba na plochu. Zástupci Ministerstva zemědělství by měli otevřeně debatovat na téma „definice aktivního zemědělce“, což vyplývá z podnětů členů Agrární komory ČR. Vzhledem k tomu, že podle posledních informací Brusel zpochybňuje uplatňování podmínky registrace žadatele jako zemědělského podnikatele, lze nabídnout některé alternativy, jak zamezit spekulativnímu jednání některých subjektů žádajících o dotace, tedy jinými slovy neaktivních zemědělců. Současný stav, řešení a argumenty Pro ilustraci si rekapitulujme současný stav. V České republice se v současné době uplatňuje limit 5000 eur, do kterého není třeba splňovat podmínku aktivního zemědělce. Od této částky (přibližně 135 tis. Kč, tedy asi 24 hektarů zemědělské půdy) je třeba prokázat, že žadatel neprovozuje činnost z negativního seznamu. Pokud některou činnost z negativního seznamu provozuje, musí prokázat, že přímé platby pro tento subjekt činí přímé platby alespoň 5 % nezemědělských příjmů, nebo že příjmy ze zemědělské činnosti pro tento subjekt představují alespoň třetinu celkových příjmů. Navíc se v České republice uplatňuje podmínka, která vyžaduje, aby žadatel byl podle zákona o zemědělství veden jako zemědělský podnikatel. Evropská komise podle informací Ministerstva zemědělství tuto podmínku prověřuje jako nadbytečnou. Nově bude mezi podmínky nutné k splnění definice aktivního zemědělce zařazen požadavek minimální činnosti na trvalých travních porostech, kde nebude stačit prosté mulčování, ale bude nutná seč s odklizením biomasy nebo pastva do 31. července kalendářního roku. Ke zvážení je uvedeno následující řešení. Jedná se o zpřísnění definice aktivního zemědělce na podmínky zemědělství nad rámec negativního seznamu. ? Snížení limitu pro posouzení aktivního zemědělce na 200–500 eur (ze současných 5000 eur) za využití čl. 9, odst. 4 nařízení Rady č. 1307/2013. ? Zvýšení minimální velikosti subjektu pro přímé platby na tři hektary s výjimkou speciálních plodin a trvalých kultur, při využití čl. 10, odst. 1 a 2 nařízení Rady č. 1307/2013. ? Podíl přímých plateb by tvořil maximálně 75 % příjmů ze zemědělské činnosti bez dotací, eventuálně žadatel plní podmínku zatížení 0,3 velké dobytčí jednotky na hektar zemědělské půdy celoročně, a to při využití čl. 9, odstavce 3 nařízení Rady č. 1307/2013. ? Jedinou činností není pouze černý úhor nebo mulčování, což je v souladu s čl. 9, odstavce 1 nařízení Rady č. 1307/2013. Pro přijmutí výše nastíněného řešení hovoří následující argumenty: směrování zemědělských podpor k těm, kteří skutečně dělají zemědělskou činnost a její výsledky také zdaňují, sníží se kritizovaná rostoucí závislost našeho zemědělství na dotacích a zároveň se sníží riziko napadení směrování zemědělských podpor k nezemědělským činnostem ze strany daňových poplatníků. Nasměrování podpor ke skutečné zemědělské činnosti přinese státu větší přínos než pouhé zdanění dotací. Přínos bude rozhodně větší než náklady na kontrolu aktivního zemědělce. Větší zacílení zemědělských podpor půjde ke skutečně aktivním zemědělcům, to přinese zvýšení sazeb, protože se eliminují „specialisté“ na pobírání zemědělských dotací bez zemědělské činnosti. A přínos bude větší než případné náklady na jednoduchý audit. Zachován bude zbytek produkčních schopností, které naše zemědělství má. K argumentům na přebytek v živočišné produkci lze uvést, že pokud nebude podpora živočišné výroby i navazujících sektorů alespoň taková, jako je tomu v jiných zemích, pak po nějaké době i produkci na úrovni 0,1 velké dobytčí jednotky na našem trhu nedokážeme uplatnit. Je třeba si uvědomit, že zemědělství se provozuje především pro obživu českých obyvatel, nikoliv jen pro příjem podpor. SAPS a další platby jsou přitom zemědělskými podporami, nikoliv vlastnickými, které
pokrucují trh s půdou. Inkorporace podmínky podílu zemědělských podpor a tržeb nevylučuje zemědělce, kteří svoji činnost diverzifikovali o bioplynové stanice či obchodní činnost, aniž by omezili zemědělskou činnost. Jedná se zároveň o definici schválenou březnovým sněmem Agrární komory ČR, největší nevládní organizace zemědělců. Má tedy podporu hospodářů na většině zemědělské půdy v ČR, a tím producentů většiny surovin pro naše potraviny. Proti hovoří to, že jde na prvý pohled o větší práci pro úředníky, dále o menší kompatibilitu s některými neprodukčními, ale pro naše zemědělství nevhodnými nařízeními z Bruselu. Větší problém je to pro ty, kteří dělají zemědělství jen pro podpory. Čím dříve a více z těchto bodů v ČR prosadíme, tím více pomůžeme struktuře českého zemědělství a všem aktivním zemědělcům, kterých je ještě stále většina. Děkuji předem v tomto směru za pomoc a podporu v zájmu nejen zemědělců, ale i obyvatel České republiky jako daňových poplatníků. Foto popis| Ing. Leoš Říha, viceprezident Agrární komory České republiky, předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje Foto popis| Podmínky pro zemědělské hospodaření musí stát nastavit motivačně tak, aby se vyplatilo být aktivním zemědělcem. Jen takový zemědělec bude racionálně a dlouhodobě využívat přírodní zdroje a pečovat o krajinu Foto autor| Foto archiv AK ČR O autorovi| Ing. Leoš Říha, viceprezident Agrární komory České republiky, předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje
Mění se systém vnitřních připomínkových řízení 23.11.2015
Zemědělec str. 10 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Ministerstvo zemědělství od listopadu mění systém vnitřních připomínkových řízení. Těch se dříve účastnil pouze resort ministerstva s přizvanými poradci ministra. Agrární komora České republiky, stejně jako další nevládní organizace, byla přizvána až k meziresortnímu připomínkovému řízení, ve kterém jsou, jak název napovídá, oslovovány také další ministerstva a orgány státní správy. Od listopadu tohoto roku ovšem dochází v zájmu ohlášeného zlepšení komunikace ke změně. Sbor poradců ministra již nebude přímo zastupovat jednotlivé nevládní organizace, ale napříště by měli jednotliví členové zúženého sboru poradců poskytovat svoje názory výhradně pod svým jménem a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Aby nebyli zástupci nevládních organizací zcela vyřazeni z raných fází legislativního procesu, rozhodlo se ministerstvo přímo oslovovat sekretariáty těchto organizací v rámci vnitřního připomínkového řízení. Všechny materiály, které projdou schválením poradou ministra, jsou následně odeslány nevládním organizacím k připomínkám. Lhůta na vyjádření je oproti standardnímu meziresortnímu připomínkovému řízení, které je obvykle 20 dnů, poměrně značně zkrácena. U vnitřního připomínkového řízení je obvykle nutné zareagovat již v horizontu několika dní. Agrární komora ČR se proto rozhodla tyto materiály zveřejňovat na portálu http://www.akcr.cz s patřičným označením připomínkového řízení, příslušným termínem a kontaktními informacemi. I v okamžiku, když by například ředitel okresní agrární komory nebyl schopen v tak krátkém čase zareagovat, může si z webového portálu materiály stáhnout na později a připravit se na vnější meziresortní připomínkové řízení, na jehož průběhu se nic nemění a je v něm možné standardně připomínky vznést. Agrární komora ČR věří, že se tato změna osvědčí a zlepší informovanost zemědělské veřejnosti o připravovaných legislativních změnách a zároveň přispěje k většímu zapojení do připomínkování legislativy připravované resortem zemědělství. V případě jakékoliv potřeby je možné kontaktovat úřad Agrární komory ČR v Praze. O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora ČR
Národní zákazy zamítnuty 23.11.2015
Zemědělec str. 25 Rostlinná výroba Eva Kořínková Seifertová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Jak se očekávalo, Evropský parlament zamítl návrh předpisu Evropské komise týkajícího se národních zákazů dovozu a zpracování geneticky modifikovaných potravin a krmiv v rámci Evropské unie. S návrhem jednoznačně nesouhlasilo 619 europoslanců z celkových 751. Informuje o tom Biotrin, nezisková organizace vytvořená vědeckými pracovníky. Jeden z evropských poslanců výsledky hlasování údajně komentoval slovy, že nikdy nezažil takovou shodu mezi poslanci na půdě Evropského parlamentu. Za zamítnutím návrhu Evropskou komisí jsou obavy z negativního vlivu na vnitřní jednotný trh Evropské unie a nesouladu s pravidly WTO. Zástupci jednotlivých relevantních výborů Evropského parlamentu volají po vytvoření nového návrhu. Ten by měl zaručit nenarušené fungování jednotného trhu Evropské unie a zároveň možnost zakázat dovoz a zpracování geneticky modifikovaných potravin a krmiv na území příslušného státu, pokud si to daná země přeje. Záměr je jasný, realizace však obtížná. Evropská komise svým návrhem jistě nezamýšlela narušit jednotný trh Evropské unie. Hlavním problémem je fakt, že se situace nedá vyřešit jinak než obejitím odborné stránky věci, tedy vědeckých poznatků v oblasti geneticky modifikovaných organismů (GMO), upozorňují vědečtí pracovníci sdružení v Biotrinu. Evropská komise i přes nesouhlasné vyjádření většiny poslanců Evropského parlamentu svůj návrh považuje za dobrý a účelný a měnit jej nechce. O definitivním osudu návrhu předpisu tak zřejmě nakonec rozhodnou samotné členské státy při jednání na úrovni Rady ministrů. S ohledem na jejich dřívější kritiku to vypadá na zamítnutí návrhu. Možná je to i součást promyšlené strategie Evropské komise – vyjít vstříc členským státům, které volaly po řešení v oblasti národních zákazů GMO, i když s předem známým, tedy nulovým výsledkem. ? Foto popis| Zástupci výborů Evropského parlamentu volají po novém návrhu, který by umožnil zakázat dovoz a zpracování geneticky modifikovaných potravin a krmiv v zemích, kde si to přejí Foto autor| Foto David Bouma
ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS 23.11.2015
Zemědělec str. 40 Zemědělský servis
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ? Kalendář akcí Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu akce@profi press.cz. ? 24. 11. 15.00 hod. 16. Setkání s Europlantem v západních Čechách se koná v Soběšicích, PSČ 341 66. Organizátorem je Europlant šlechtitelská, Lhotská 32, 193 00 Praha 9–Horní Počernice ve spolupráci s OD Soběšice. Info: tel.: 602 692 095, http://www.europlant.cz. Ing. Jiří Jarošík, OS Šumava, mailto:
[email protected]. ? 24. 11. 9.00 hod. Odborný seminář – selekce hybridů kukuřice, technologie sklizně kukuřice Shreedlage, konzervace a hodnocení nutriční kvality nebo produkce bioplynu z kukuřičných siláží se koná v kapli Památníku písemnictví v Rajhradě u Brna. Organizátorem je NutriVet, Vídeňská 1023, 691 23 Pohořelice. Info: tel.: 606 764 260, fax: 519 424 247, mailto:
[email protected], ? 24. 11. 10.00 hod. Projekt VUVeL Fest II od výzkumu k praxi – seminář Paratuberkulóza skotu – diagnostika, vyšetření, praktické zkušenosti se koná ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, Brno, Hudcova 296/70, 621 00 Brno, 1. pavilon, velká zasedací místnost. Organizátorem je Výzkumný ústav
veterinárního lékařství, Brno. Info: tel.: 773 756 631, mailto:
[email protected], http://www.vri.cz. ? 24.–26. 11. 9.00 hod. Dny otevřených dveří Kverneland se konají v areálu společnosti Kverneland Group Czech, Košťálkkova ulice, Beroun. Organizátorem je Kverneland Group Czech. Info: wwwkvernelandgroup.cz, http://www.kvgcz.cz. ? 25. 11. 8.00 hod. –26. 11. XXXII. vyhodnocovací seminář – Systém výroby řepky se koná v Hluku. Organizátory jsou Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin a ZOD Poolšaví. Info: doc. Ing. Petr Baranyk, tel.: 777 757 990, mailto:
[email protected], Ing. Božetěch Málek, tel.: 777 757 989, mailto:
[email protected]. ? 25. 11. Farmářský den – výzkum pro praxi se koná ve Velké Chyšce u Pacova. Organizátorem je Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha-Uhříněves. Info: mailto:
[email protected]. ? 26. 11. 8.30 hod. Seminář věnovaný dosahování energetických úspor a podpoře obnovitelných zdrojů energie na území Moravského krasu se koná ve fotbalové hospůdce, Údolní 10, Blansko. Organizátorem je MAS Moravský kras, o. s., Sloup 221, 679 13. Info: tel.: 511 141 728, pokorna. mailto:
[email protected] ? 26.–27. 11. Konference Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů (prezentace výsledků zemědělského aplikovaného výzkumu) se koná v hotelu Avanti, Brno. Organizátorem je Zemědělský výzkum, Zahradní 1, 664 41 Troubsko. Info: mailto:
[email protected]. ? 27. 11. Odborná příprava a získávání osvědčení o odborné kvalifi kaci dopravce přepravující zvířata se koná v Českých Budějovicích. Organizátorem je INPROF. Info: MVDr. Václav Prokop, tel: 602 832 508, prokop. mailto:
[email protected]. ? 1. 12. 9.00 hod. Zimní seminář Saaten-Union – Stádlec – Špičkové hybridy pro ČR (novinky liniových a hybridních odrůd a v pěstebních technologiích) se koná ve Stádlci, PSČ 391 62. Organizátorem je Saaten-Union CZ. Info. tel.: 541 221 175, mailto:
[email protected], http://www.saaten-union.cz. ? 2. 12. 9.00 hod. Seminář Nové technologické postupy pro stabilní výnosy pěstovaných plodin a ochranu půdy, vody a ovzduší se koná v Lukavci u Pacova, ve sportovním areálu DD Lukavec. Organizátory jsou Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, Zemědělská společnost při ČZU v Praze, PS v Lukavci. Info: Ing. Helena Kusá, tel.: 233 022 266, 702 087 695, mailto:
[email protected]. ? 3. 12. 9.00 hod. Tradiční vánoční den brambor Europlantu se koná v areálu U Pily, 592 11 Velká Losenice u Žďáru nad Sázavou. Organizátorem je Europlant šlechtitelská, Lhotská 32, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice. Info: Václav Macek ml., OS Vysočina, tel.: 724 052 505, vysocina@europlant. cz, http://www.europlant.cz. ? 3. 12. 9.00 hod. Zimní seminář Saaten-Union – Hradec Králové – Špičkové hybridy pro ČR (novinky liniových a hybridních odrůd a v pěstebních technologiích) se koná v Piletické 54/55, 500 03 Hradec Králové. Organizátorem je Saaten-Union CZ. Info. tel.: 541 221 175, marcela.valkova@ saatenunion.cz, http://www.saaten-union.cz. ? 3. 12. 9.00 hod. Seminář Integrovaná ochrana rostlin a greening (novinky v rostlinolékařské problematice, IOR a regulačních opatřeních) se koná ve Chmelařském institutu, Kadaňská 2525, 438 01 Žatec. Organizátorem je Česká společnost rostlinolékařská – pobočka Praha, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1. Info: Ing. Benediktová, tel.: 723 079 904, Ing. Čechová, tel.: 725 579 039. ? 4. 12. 9.00 hod. Zimní seminář Saaten-Union – Jaroměřice nad Rokytnou – Špičkové hybridy pro ČR (novinky liniových a hybridních odrůd a v pěstebních technologiích) se koná na náměstí Míru 2, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou. Organizátorem je Saaten-Union CZ. Info. tel.: 541 221 175, marcela. mailto:
[email protected], http://www.saaten-union.cz. ? 8. 12. 9.00 hod. Zimní seminář Saaten-Union – Kravaře – Špičkové hybridy pro ČR (novinky liniových a hybridních odrůd a v pěstebních technologiích) se koná v Kostelní 360/28, 747 21 Kravaře. Organizátorem je Saaten-Union CZ. Info. tel.: 541 221 175, mailto:
[email protected], http://www.saaten-union.cz. ? 9. 12. 9.00 hod. Zimní seminář Saaten-Union – Vsisko – Špičkové hybridy pro ČR (novinky liniových a hybridních odrůd a v pěstebních technologiích) se koná v Olomoucké 35, 783 72 Velký Týnec. Organizátorem je Saaten-Union CZ. Info. tel.: 541 221 175, mailto:
[email protected], http://www.saaten-union.cz. ? Cenová zjištění Plodinové burzy Brno Cenová zjištění cenového výboru při Plodinové burze Brno z 10. 11. 2015 Komodita Sklad dodavatele (EXW) Rozdíl (Kč/t, bez DPH) 27. 10. – 10. 11. –5 % cena +5 % 2015 Pšenice potravinářská 3 900 4 053 4 250 –38 Pšenice krmná 3 650 3 837 4 000 –11
Ječmen sladovnický 4 050 4 245 4 450 +6 Ječmen krmný 3 200 3 347 3 500 –16 Žito 3 400 3 574 3 750 –118 Kukuřice 4 000 4 192 4 400 –7 Hrách krmný 4 300 4 505 4 700 –52 Řepka ozimá 9 700 10 029 10 300 –72 Poznámka: S mírným zpožděním se zveřejňují na www. pbb. cz cenová zjištění cenového výboru při Plodinové burze Brno. ? Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/ 100 kg, 45. týden 2015) Země Prasata (E) Mladý skot (R3) Krávy (R3) Jalovice (R3) Česká republika 145,39 327,7 261,6 268,0 Dánsko 128,97 380,6 324,8 370,6 Německo 139,25 395,6 306,6 367,1 Irsko 139,48 380,1 343,5 395,1 Španělsko 128,36 361,4 262,1 384,7 Francie 131,00 371,0 393,0 403,0 Itálie 154,15 375,1 273,3 385,9 Litva 139,69 268,6 232,0 221,9 Maďarsko 143,23 – 241,6 – Nizozemsko 120,11 316,8 283,7 252,2 Rakousko 138,01 395,8 282,3 358,7 Polsko 130,71 322,4 261,5 306,3 Slovensko 151,12 337,9 220,2 247,8 Velká Británie 174,83 460,9 354,5 485,2 Průměr EU-28 136,80 379,8 353,5 394,6 Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise ? Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 11. 11. 12. 11. 13. 11. 16. 11. 17. 11. Prasata tř. j. S, E, U, JUT za studena (Kč/kg) 37,17 37,88 37,69 36,91 Prasata tř. j. S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 28,93 29,48 29,33 28,72 státní Býci tř. j. S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 87,06 86,71 87,55 87,49 svátek Býci tř. j. S, E, U, R v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 47,84 47,64 48,10 48,07 Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) – orientační přepočtové koefi cienty: prasata: cena JUT za studena/ 1,285 = cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/ 1,82 = cena v živé hmotnosti. Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISČRSZIF Ing. Monika Trnková,TISČRSZIF ? Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí ve 46. týdnu 2015 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice potravinářská Průměrná 4 129 Maximální 4 366 Minimální 3 950 Poznámka: Ceny jsou včetně nákladů na dopravu a bez DPH. Pramen: TISČR SZIF ? Světové trhy Vývoj cen brambor na burze EEX (Kč/t) Druh Termín Týden do 11. 10. 18. 10. 25. 10. 1. 11. 8. 11. 15. 11. Brambory na hranolky listopad červen duben 2016 2016 2015 4 5 3 527 042 524 4 5 3 631 010 547 4 4 3 386 874 357 4 4 3 497 957 386 4 4 3 352 865 325 4 4 3 136 541 135 Poznámka: European Processing Potatoes Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: EEX – European Energy Exchange Ing. Karina Pohlová, ÚZEI
Vývoj termínových cen sušeného odstředěného mléka na burze EEX a v Chicagu (Kč/kg) Burza, termín Týden do 11. 10. 18. 10. 25. 10. 1. 11. 8. 11. 15. 11. EEX Listopad 2015 51,51 49,77 49,09 48,22 47,09 47,30 Prosinec 2015 52,54 50,72 49,68 48,90 46,84 47,30 Leden 2016 54,00 51,40 51,06 48,46 47,22 47,30 Chicago Listopad 2015 55,75 50,85 49,46 46,86 46,65 47,09 Prosinec 2015 57,59 53,22 51,61 49,07 48,02 47,48 Leden 2016 61,01 56,24 54,51 52,63 51,90 50,73 Poznámka: Non- fat Dry Milk Futures/ Skimmed Milk Powder Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: EEX, CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI ? Zahraniční ceny Vývoj cen průmyslových výrobců brojlerů ve vybraných státech EU (Kč/100 kg) Země Týden do 4. 10. 11. 10. 18. 10. 25. 10. 1. 11. 8. 11. Česká republika 5 030 4 970 4 967 4 967 4 960 4 966 Evropská unie 5 058 5 037 5 028 5 007 4 998 4 921 Německo 7 067 7 048 7 046 7 040 7 045 7 038 Polsko 3 321 3 462 3 461 3 380 3 360 3 356 Slovensko 4 833 4 577 4 314 4 636 4 841 4 816 Maďarsko 4 046 4 101 4 201 4 147 4 132 4 065 Poznámka: Ceny průmyslových výrobců na reprezentativních trzích u brojlerů 65%, tj. oškubaných, vykuchaných, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj cen zemědělských výrobců prasat ve vybraných státech EU (Kč/100 kg jateč. hm.) Země Týden do 4. 10. 11. 10. 18. 10. 25. 10. 1. 11. 8. 11. Česká republika 4 005 4 000 3 993 3 998 4 005 3 936 Evropská unie 3 905 3 878 3 855 3 824 3 797 3 703 Německo 3 972 3 963 3 956 3 948 3 909 3 769 Polsko 3 804 3 783 3 760 3 715 3 650 3 538 Rakousko 4 141 4 069 3 968 3 912 3 860 3 736 Dánsko 3 611 3 601 3 600 3 597 3 600 3 491 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců na reprezentativních trzích u prasat tř. E. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců semene ozimé řepky (včetně dopravních nákladů, bez DPH, SZIF) Vývoj průměrné ceny zemědělských výrobců kukuřice (včetně dopravních nákladů, bez DPH, SZIF) Foto popis|
Zlínský deník Klobáska roku je z Valašska 24.11.2015
Zlínský deník str. 1 Titulní strana
(mib) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Deník gratuluje Zlínský kraj – Zlatá medaile v anketě Český výrobek roku 2015 putuje do Zlínského kraje, konkrétně na Valašsko. V kategorii potraviny ji získal řezník Milan Žabčík z Kateřinic za svoji Žabčíkovu klobásu. „Je dělaná srdcem, s láskou a především z čistého masa. Potom se kvalita dostaví,“ poodhaluje tajemství přípravy nejchutnější české klobásy Milan Žabčík. Soulad všech chutí zajišťuje naložení na pět dní do směsi česneku a kuchyňské soli. „Klobásy špejlujeme ručně, udíme je pět hodin,“ dodává k receptu. Šedesátiletý řezník z Kateřinic se do samostatného podnikání pustil před čtyřmi lety s jasným cílem: vyrábět kvalitní výrobky. Ostatně heslo poctivá uzenina si dal přímo do loga své firmy. „Mám obrovskou radost, že se uplynulé roky práce podařilo zúročit a moje výrobky nyní dostávají ocenění a získávají prestiž. Samozřejmě to také znamená, že se ozývají odběratelé, kteří mají o výrobky zájem,“ netají po zisku zlaté medaile v anketě Český výrobek roku 2015 Milan Žabčík. V anketě Český výrobek roku 2015 se soutěžilo ve třech kategoriích: potraviny, nepotravinářské výrobky a anketa Facebooku. Potravinářské výrobky hodnotila komise 22 zástupců českých výrobců v parametrech chuť, vůně, vzhled. Kategorii nepotravinářské výrobky hodnotili zástupci českých výrobců podle jednotlivých parametrů a vzhledu. Hlasování na Facebooku se mohli zúčastnit uživatelé Facebooku, kteří dávali hlasy jednotlivým výrobkům. Region| Střední Morava
Žena a život Vánoce nejsou SVÁTKY PŘEJÍDÁNÍ 25.11.2015
Žena a život str. 108
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V minulosti vždy následovala po období oslav a blahobytu doba půstu a střídmosti. Dnes slavíme stále se stejnou chutí, jen na chvíle odříkání většinou už nedojde. Co takhle to letos změnit? Jak nepřibrat přes Vánoce - to je téma, kterému se věnujeme každoročně. Přitom jde o pár dní, tak co řešit? Když si o svátcích víc dopřejeme, stačí pak přidat ve sportu, ubrat v laskominách a jsme zase rychle na své váze. Tak snadné to je. Tedy bylo by, kdybychom nepodlehli tlaku okolí a obchodníků, podle nichž Vánoce začínají v říjnu a synonymem odpočinku je sezení na gauči s horou jídla po ruce. Zeptali jsme se proto odborníků, jak vánočnímu přibírání předejít. A jelikož co člověk, to názor, i jejich rady se různí. Zatímco nutriční poradkyně Hana Kuthanová, propagátorka nízkosacharidového stravování, vám doporučí, abyste se vyhýbali cukrům, ale klidně si do kávy dali šlehačku, doktora Ondřeje Nývlta, odborníka na výživové poradenství Světa zdraví, naopak potěší, budeteli se od tuků držet dál. Je na každém z nás, abychom si sami zvolili cestu, která nám vyhovuje - co prospívá jednomu, nemusí být vhodné pro druhého. Na dvou prostých principech, jichž bychom se měli držet, se ale shodnou všichni: Nepřejídat se a před lenošením dát přednost pohybu, i kdyby to měla být „jen“ procházka. Zkuste svátky rozchodit Lucie Dytrychová, osobní trenérka, http://www.fitnessgo.cz Lidé často nemají (nebo spíš nechtějí mít) o Vánocích na sport čas, proto každému doporučuju alespoň co nejvíc chodit. Chystáte se na vánoční návštěvu k sousedům? Běžte pěšky! Na půlnoční mši? Pěšky! Na silvestrovský výlet? Jak jinak než pěšky! Je to stará otřepaná fráze, ale chůze je
nejefektivnější, přitom nejméně bolavý sport a v období „přejídacích“ svátků poslouží jako nenásilný každodenní trénink. Na posílení hýždí a nohou je perfektní chůze (a ještě lépe běh) po schodech. Když je vyjdete s nákupem, poslouží vám tašky navíc jako účinná zátěž. Chce-li někdo o Vánocích hlavně lenošit, ale má pocit, že špatně tráví a začíná se nadýmat a zavodňovat, je dobré zajít aspoň na lymfatickou masáž, která rozproudí metabolismus. Trávení podporuje i zázvorový čaj, který je velmi účinný i v případě nachlazení a na posílení imunity. Místo sladkých limonád je dobré pít během dne vodu s citronem. A při přejedení doporučuju sníst půlku jablka, které obsahuje trávicí enzymy a vždy pomůže. Ideální by bylo nepřejídat se, především na noc. A cukroví jíst třeba jen dopoledne, ale to není nic nového pod sluncem... Jasně, že to jde i bez cukru Hana Kuthanová, výživová poradkyně, http://www.advancetraining.cz To, že je cukr a bílá mouka všude, neznamená, že se s tím máme smířit a nechat své okolí rozhodovat o tom, co chceme či nechceme jíst. Je to čistě naše volba a já se snažím lidem ukázat, že se dá žít bez cukru a mouky a není to dřina. Vysvětlete příbuzným, že láska neprochází žaludkem, že je máte rádi, i když nesníte pět houskových knedlíků a půlku čokoládového dortu. Chápu, že v praxi je to často téměř neřešitelný problém, ale je třeba okolí v klidu vysvětlit, že vám nic nechybí a i bez přejídání jste spokojení. Než půjdete na návštěvu, dejte si doma normální jídlo a pak si při návštěvě jen něco malého zobněte. Dezert vezměte s sebou, ideálně nízkosacharidový, nebo ořechy. Já sama jsem na sebe přísná a cukr či přílohy si nedám ani o Vánocích, protože vím, že případná nabraná kila nebudu shazovat levou zadní, a navíc na svém těle pozoruji, že mu to nedělá dobře. Zdravého tuku se ale nebojte! Já místo cukroví zobu kuličky z kešu a kokosu, místo chipsů škvarky a do kávy si s chutí dávám 30% šlehačku, i tak si linii bez problémů udržím. Na smažení na rostlinných olejích ale zapomeňte, vraťte se k máslu, sádlu nebo použijte kokosový olej. Nebrzděte se alkoholem Monika Bartolomějová, nutriční specialistka, http://www.svet-zdravi.cz Proti přejídání existuje jen jeden recept. Pevná vůle a dostatek aktivit na čerstvém vzduchu. Berte svátky jako příležitost něco zažít, ne jako svátky lenosti. K tomu přidejte zdravější jídelníček, a máte vyhráno. Dbejte nejen na výběr potravin, ale i na jejich kombinace a především na množství. Bramborový salát připravte s bílým jogurtem nebo zakysanou smetanou. Pokud si Štědrý den neumíte představit bez smažených řízků nebo ryby, nechte je okapat na ubrousku, který odsaje přebytečný tuk, nebo je po usmažení ponořte do horké vody, do které se tuk uvolní. Při smažení si také hlídejte, aby se tuk ani strouhanka nepřepalovaly. Dalším nepřítelem pro náš organismus je alkohol. Některé jeho druhy (pivo, víno, sladké likéry) obsahují velké množství cukrů, ale pozor - veškerý alkohol má vysokou energetickou hodnotu, navíc narušuje metabolismus sacharidů a tuků, zvlášť když se zkombinuje s kalorickým jídlem, jako jsou chipsy, oříšky a tučné sýry. Veškeré kalorie z těchto potravin se pak ukládají ve formě tuku. Pro tělo představuje konzumace alkoholu obrovskou zátěž, je totiž ještě dlouhou dobu poté plně zaměstnáno jeho odbouráváním. * Začněte den vodou s citronem Ondřej Nývlt, lékař V době svátků zpravidla stoupá příjem a klesá výdej, což je příčinou nejen narůstající váhy, ale i celkového překyselení organismu. Člověk trpící překyselením vnitřního prostředí je náchylný k alergiím, častým zánětům, vysokému krevnímu tlaku, mívá problémy s lymfatickým systémem, krevním cukrem, látkovou výměnou, zúžením cév. Překyselení bývá často doprovázeno poruchami spánku, zvýšenou nervozitou, depresemi i nízkým fyzickým výkonem. Ráno je dobré začít den nápojem, který pomáhá organismu odplavit kyselé zbytky - jedním z nejlepších je voda s citronem. Díky jedné sklenici upravíte pH organismu a zabráníte ztrátám vápníku, draslíku a hořčíku, které tělo potřebuje pro svoji správnou funkci. Mezi potraviny, které o vánočních svátcích způsobují nejvíce problémů, patří máslo, smetana, mléko, solené arašídy, pivo, víno, likéry, ocet, cukr, uzeniny, maso a další. Svému tělu pomůžete, když přidáte zásadotvorné potraviny, například jablka, hrušky, sušené nesířené meruňky či švestky, zelený a bylinný čaj, lískové ořechy, kořenovou
zeleninu, zázvor nebo česnek. Soustřeďte se na svůj dech Zuzana Klingrová, lektorka jógy, http://www.fitlight.cz V předvánočním období nabourává stravovací návyky stres a shon. Zkuste si plánovat čas nejen na povinnosti, ale i na jídlo. Nespoléhejte, že „někde něco“ sníte, připravte si večer zdravé jídlo na snídani a oběd a snažte se vyhnout svačinkám. Když tu a tam „ujedete“, netrestejte se za to a následující jídlo odlehčete. V bláznivém ruchu, kdy máte pocit, že děláte milion věcí najednou, si najděte pár minut a soustřeďte se jen na svůj dech. Vnímejte, jak vám nádech dodává pocit síly a pomalý, plynulý výdech vás uvolňuje. Zařaďte střídavý dech, který vás zbaví stresu, vnitřního napětí, zklidní mysl, a vy ucítíte vnitřní rovnováhu. Pravý prostředníček a ukazováček položte mezi obočí, pravý palec na pravou nosní dírku. Nadechněte se levou nosní dírkou, ucítíte procházející chladivý vzduch. Prsteníček a malíček položte na levou nosní dírku a vydechněte pravou, vnímejte teplý vzduch. Pak nosní dírky vyměňte. Celý dechový cyklus opakujte nejméně pětkrát. Z jednoduchých jógových pozic doporučuju svíčku neboli stoj na ramenou uvolní unavené dolní končetiny po celém dni nakupování a vaření, pomáhá při jejich otékání, uvolňuje tenzi v oblasti beder. Napětí v ramenou a horní části zad uvolní pozice pluhu (leh na zádech s nohama za hlavou). Nebo si jen na chvíli lehněte s nohama opřenýma o stěnu. Foto popis| Kdo řekl, že v salátu musí být majonéza a kapr musí být smažený? Takové nařízení skutečně neexistuje... Foto popis| Jíme i očima. Spíš než na kvantitu hleďte na kvalitu a vyhrajte si i s výzdobou sváteční tabule.
© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz |
[email protected]