MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě
Možnosti cykloturistiky v oblasti Krušných hor Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Sylva Hřebíčková, Ph.D.
Hana Vlčková ASAK + Př
Brno, 2014
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě literárních pramenů uvedených v Seznamu použitých zdrojů. V Brně dne…………………..
podpis………………………..
Poděkování Děkuji vedoucí práce Mgr. Sylvě Hřebíčkové, Ph.D., která mi pomáhala při vzniku této práce pomocí cenných rad.
OBSAH ÚVOD………………………………………………………………………………...1 1. TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................... 7 1.1. 1.1.1.
Krušné hory ....................................................................................................7 Dějiny centrálního Krušnohoří ................................................................... 7
1.2.
Příroda Krušných hor...................................................................................... 8
1.3.
Klášterec nad Ohří ........................................................................................ 10
1.4.
Rámcově vzdělávací program – přírodopis .................................................. 11
1.4.1.
RVP – Obecná biologie a genetika ............................................................ 11
1.4.2.
RVP – Biologie hub ................................................................................... 11
1.4.3.
RVP – Biologie rostlin ............................................................................... 12
1.4.4.
RVP – Biologie živočichů ..........................................................................12
1.4.5.
RVP – Biologie člověka ............................................................................. 12
1.4.6.
RVP – Neživá příroda ................................................................................ 13
1.4.7.
RVP – Základy ekologie ............................................................................ 13
1.4.8.
RVP – Tělesná výchova – turistika a pobyt v přírodě................................ 13
2.
CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ................................................................................ 14
2.1.
Cíl práce ........................................................................................................14
2.2.
Úkoly práce ...................................................................................................14
3.
METODIKA PRÁCE ...................................................................................... 15
4.
PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................... 16
4.1.
Vybraná lokalita ........................................................................................... 16
4.2.
CYKLOTRASY ........................................................................................... 16
4.2.1.
Cyklotrasa č. 1 .............................................................................................. 16
4.2.2.
Cyklotrasa č. 2 .............................................................................................. 22
4.2.3.
Cyklotrasa č. 3 .............................................................................................. 29
4.2.4.
Cyklotrasa č. 4 .............................................................................................. 34
4.2.5.
Cyklotrasy č. 5 .............................................................................................. 41
5.
DISKUSE.........................................................................................................46
6.
ZÁVĚR ............................................................................................................ 47
7.
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................48
8.
SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................... 54
8.1.
Pracovní list k trase č. 1 ................................................................................ 54
8.2.
Pracovní list k trase č. 2 ................................................................................ 56
8.3.
Pracovní list k trase č. 3 ................................................................................ 58
8.4.
Pracovní list k trase č. 4 ................................................................................ 60
8.5.
Pracovní list k trase č. 5 ................................................................................ 62
8.6.
Jízdní řády Klášterec n/O – Měděnec a zpět ................................................ 64
8.7.
Jízdní řády Klášterec n/O – Málkov ............................................................. 65
8.8.
Jízdní řády Kadaň – Klášterec n/O ............................................................... 66
RESUMÉ…………………………………………………………………………….68 SUMMARY………………………………………………………………………….68
ÚVOD Cykloturistika je velmi oblíbeným sportem vhodným pro všechny věkové generace. V dnešní době je obrovský výběr kol a vybavení, takže si každý vybere přesně to, co mu vyhovuje. Cykloturistiku je možné provozovat nejen v Čechách, ale velmi oblíbené jsou i zahraniční zájezdy. Jízda na kole je rychlejší než pěší turistika, proto můžeme pořádat delší výlety a tím vidět více přírodních krás a kulturních památek. V dnešní době je velký rozmach vzniku nových cyklotras. Vznikají i na místech, kde bychom je ještě před několika lety nečekali. Kolo je často využíváno i jako dopravní prostředek. Využívá ho mnoho lidí jako levnou alternativu dopravy do zaměstnání. Cykloturistika je často zdrojem aktivního odpočinku po práci. Mnoho lidí vyráží na krátké výlety v okolí domova. Cykloturistika patří mezi levnější sporty, proto je v dnešní době velmi populární. Přestože klesá sportovní aktivita obyvatelstva, cykloturistika stále nabývá na oblíbenosti. Takže se aspoň tímto způsobem zvyšuje výkonost u lidí. Cykloturistika v Krušných horách je velmi oblíbená a stále se rozvíjí. Nalezneme zde těžší kopcovitý terén, ale i méně náročné rovinné trasy v podhůří těchto hor. Krušné hory jsou spíše známé svými elektrárnami, které v dřívějších dobách velmi poničily místní přírodu. Dnes je již vše jinak a příroda je tu velmi krásná. Ze sedla kola můžeme vidět mnoho zajímavých míst a užít si klidu v přírodě, jelikož tu nepotkáme mnoho lidí. Cílem této práce je přiblížit možnosti cykloturistiky v Krušných horách široké veřejnosti. Vytvořila jsem pět nejzajímavějších tras, které jsou vhodné i pro rodiny s dětmi.
6
1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1. Krušné hory 1.1.1. Dějiny centrálního Krušnohoří Název Krušné hory pochází od slova kruchati (nebo také krušiti), tj. rýžovat, těžit. Tento název vznikl až koncem 19. století. Od 16. století se pohoří nazývalo Rudohoří podle cenných rud, které se zde nacházely (např. stříbro, cín, kobalt, měď, železo). Stejně tak název nejvyšší hory, Klínovec, v sobě pravděpodobně skrývá pojmenování nástroje, bez něhož si horníci jen těžko dovedli představit svoji práci. (Novotný, 2009) I přes drsný horský život patřily Krušné hory do roku 1945 k nejvíce osídleným pohořím Evropy. První osídlování tohoto kraje lze datovat zhruba do 13. století. Tuto oblast tvoří téměř 140 kilometrů dlouhý pás táhnoucí se z Chebska až k Děčínsku. Pohoří bylo bohaté na nerosty a přírodní suroviny, tudíž zde bylo dostatek práce. (Novotný, 2009). Nejdříve se zde začal dolovat cín. Prvotním způsobem těžby cínu bylo rýžování. Teprve po vyčerpání rýžovisek se přikročilo k hlubinné těžbě, tj. k ražení šachet, štol a pinek. (Breindl, 2003) Nejslavnějším báňským městem centrálních Krušných hor se stal Jáchymov se svými bohatými ložisky stříbra. V Jáchymově se v 16. století razily slavné stříbrné mince, tzv. tolary. Mezi další významná těžební města Krušnohoří patřila Horní Blatná, Pernink, Boží dar. (Breindl, 2003) Krušnohoří velmi negativně ovlivnila třicetiletá válka. Vojska, která drancovala tato města, přivodila i mor. Trvalo mnoho desetiletí, než se Krušné hory vzpamatovaly z této války. Úpadek hornictví vedl k tomu, že si obyvatelé kraje museli začít hledat nové zdroje obživy. Postupně vznikala řada domácích výrob a řemesel, např. řezbářství, tkalcovství, košíkářství, uhlířství, dřevařství, výroba hraček, lžící aj. Značně se zvýšila i živnost muzikantská. Přesto se zde žilo velmi těžce. Neúrodná horská půda nemohla poskytnout dostatečný růst plodin pro obživu občanů. (Breindl, 2003)
7
V 19. století zde vznikly pily, mlýny, papírny a malé továrny nejrůznějších produkcí. Došlo ke stavebnímu rozmachu a k výstavbě několika dopravních tepen. Nové komunikace zajišťovaly lepší spojení mezi oblastmi, tudíž i větší možnost tuzemského a zahraničního obchodu. Krušné hory se staly přístupnějšími, což vedlo k oživení celoročního turistického ruchu. (Breindl, 2003) Důležitým mezníkem novodobé krušnohorské historie byl objev radia v jáchymovské uranové rudě v roce 1898. Uran se stal nejdůležitější surovinou. V souvislosti s léčivými účinky radia byly v Jáchymově založeny první radioaktivní lázně. (Breindl, 2003) Po válkách se z Krušných hor stal chudý kraj. Zaniklo zde mnoho obcí a lidé se za obživou začali stěhovat do Podkrušnohoří. Od počátku šedesátých let se v Krušných horách začal projevovat závažný ekologický problém - masové odumírání smrkového porostu. Tento proces bohužel trvá až do současnosti. Příčinou je silné znečištění ovzduší průmyslovými emisemi z krušnohorského podhůří, v němž postupně až k absolutní destrukci krajiny kulminovaly důlně-industriální aktivity v oblastech kolem Sokolova, Chomutova a Mostu. Povrchová těžba a zpracování hnědého uhlí se staly pohromou pro krušnohorské lesy. Nejvíce trpí hřebenové části podél česko-německé hranice. Intenzivní boj lesníků o záchranu krušnohorských lesů trvá více jak 30 let a dosažené výsledky jsou do jisté míry povzbudivé. Průmyslová činnost byla z části utlumena, zčásti byly zastaralé technologie nahrazeny modernějšími a k životnímu prostředí šetrnějšími. (Breindl, 2003) 1.2. Příroda Krušných hor Krušné hory se rozkládají na ploše asi 1600 km2. Průměrná výška hor je něco přes sedm set metrů. Hranici tisíce metrů překonává jen ve své centrální části, kde nalezneme i nejvyšší vrchol Klínovec (1244 m n. m.). (Breindl, 2003) Geologický vývoj oblasti byl poměrně složitý. Stavba pohoří byla vytvořena v průběhu prvohor. Krušné hory patří k tzv. krušnohorskému krystaliku, které bylo součástí starého jádra Českého masivu, tvořeného zejména krystalickými břidlicemi, které byly v důsledku variského vrásnění vystaveny velkému tlaku a vysokým
8
teplotám. To vedlo k přeměně původních hornin. Vznikl tzv. metamorfní horninový plášť z ruly, svoru a fylitu. Výsledkem tektonickým tlaků bylo i vytvoření prvotních ložisek cínových, železných, stříbrných, kobaltových a uranových rud. (Breindl, 2003) Podnebí Pohoří není nijak chráněné proti převládajícímu severozápadnímu oceánskému proudění, proto zde převládá vlhko a časté deště. Poté proud vzduchu přepadává do podkrušnohorské pánve, jeho původní vlhkost prudce klesá a naopak jeho teplota roste. Tento fénový efekt způsobuje teplé a suché klima v podkrušnohorských oblastech, např. na Žatecku. (Breindl, 2003) Klima hřebenových oblastí Krušných hor se vyznačuje dlouhými a mrazivými zimami, ale také poměrně teplými léty. Časté jsou zde inverze. Dochází k nim při vyšším atmosférickém tlaku, kdy se spodní vrstvy atmosféry podchladí až k rosnému bodu, takže v údolí je mlha a na horách panuje slunečno a vyšší teplota než v údolí. (Breindl, 2003)
Vodstvo Vodu z hor odvádí celá řada menších potůčků a řek, které se z levé strany vlévají do řeky Ohře (např. Rolava, Bystřice, Chomutovka). Voda z celých Krušných hor ale nakonec dříve či později skončí v Labi a v Severním moři. Fauna a flóra Před počátkem osídlování byly Krušné hory pokryty hustým pralesem, na holých místech vznikala rozsáhlá rašeliniště. Dnes v lesích převažují smrky, protože původní smíšené lesy byly v 16. století z větší části vykáceny. Důvodem byla důlní činnost. Vybudování báňských provozů a jejich zařízení vyžadovalo velké množství dřeva. (Breindl, 2003) Potřeba rychlé obnovy lesního porostu vedla k vysazení smrků, které však nebyly odolné vůči prudkému větru a těžkému průmyslu. (Breindl, 2003) Stejně jako se měnila vegetace v důsledku lidské činnosti, se změnilo i osídlení zvířectva. Původně zde žily velké šelmy, jako jsou medvědi a vlci, které dnes
9
vystřídaly srnky, lišky, kuny a veverky. Nalezneme zde i mnoho zástupců třídy ptáků z řádů pěvců, sov a dravců. Horská rašeliniště jsou jedna z posledních míst, kde se vyskytuje tetřev hlušec a tetřívek obecný. (Breindl, 2003) K nejcennějším přírodním památkám této krajiny patří zdejší rašeliniště. Tato rašeliniště patří do tzv. vrchovištního typu, která vznikají na kyselých substrátech v chladném klimatu. 1.3. Klášterec nad Ohří První zmínky o obci pochází z poloviny 12. století, kdy benediktýni vytvořili svoji pobočku ve formě klášteru, v místech dnešního Klášterce. Tato osada přijala název podle svého klášteru. Za dob působení benediktýnů zde vedle klášteru vznikl i kostel se hřbitovem, fara a škola. Po odchodu mnichů začaly budovy chátrat a materiál z jejich trosek byl údajně použit na výstavbu městského opevnění. (Vachata, 1997) První doložený název osady pochází z roku 1352. Jednalo se o latinské jméno Claustrellum. První český název Klasterzecs pochází z roku 1407. V této době se osada velmi rozvíjela. Byla povýšena na trhovou ves a měla částečné opevnění. (Vachata, 1997) Klášterecké opevnění bylo dokončeno až v 17. století. Tvořilo ho jednoduché příkop a prostá městská zeď, tou bylo obklopeno pouze tzv. horní městečko. Dolní či nové městečko vznikalo postupně v 16. stoletím, tudíž bylo mimo opevnění. Rovnoprávnost mezi obyvateli horního a dolního městečka vznikla až koncem 18. století. Město mělo tři brány (Červenou, Měděneckou a Horní). (Vachata, 1997) Až do poloviny 19. století mělo město středověký ráz. Domy měly především doškové, šindelové nebo prkenné střechy. Dřevo bylo významným stavebním materiálem. Tento charakter města byl však zničen požárem roku 1859. (Vachata, 1997) Hlavním zaměstnáním obyvatel bylo zemědělství, přesto se v průběhu 16. – 18. století rozvinula řemeslná a koncem 18. století i manufakturní výroba.
10
Nejvýznamnější se stala produkce porcelánu, která přetrvala až do dneška. (Vachata, 1997)
1.4. Rámcově vzdělávací program – přírodopis Rámcově vzdělávací program (dále jen RVP) v rámci předmětu přírodopis na základních školách je založený na sjednocení poznatků biologických s dalšími přírodovědnými obory. Je strukturován tak, aby se děti naučily novým poznatkům, ale také využily vlastní zkušenosti a dovednosti pozorováním, pokusy s vzájemným srovnáváním. Při studiu by žáci měli získat přehled o obecné biologii a genetice, biologii hub, biologii rostlin, biologii živočichů a člověka. Žáci by si měli vytvořit představu o vztahu mezi živou a neživou přírodou. Dále se seznámit s formami života na Zemi. Získají základní informace o ekologii. Je zde zařazené i praktické poznávání přírody. Důležité je uvědomit si vztah lidí k přírodě. (BALADA, Brant, Brychnáčová, Herink, Holasová, Horská…Zahradníková, 2007)
1.4.1. RVP – Obecná biologie a genetika V tomto odvětví učivo zahrnuje vznik, vývoj a projevy života jako jsou výživa, dýchání, růst, rozmnožování, reakce na podněty. Znalosti o základních strukturách buněk, pletiv, tkání, orgánů, jednobuněčných a mnohobuněčných organismech. V genetice určit zásady dědičnosti (přenos genetické informace, křížení) a třídění organismů. Základy bakteriologie a virologie (výskyt, význam bakterií a virů a jejich využití). (BALADA, Brant, Brychnáčová, Herink, Holasová, Horská…Zahradníková, 2007)
1.4.2. RVP – Biologie hub Žáci by měli umět rozpoznat nejznámější jedlé a jedovaté houby. Učební látka zahrnuje houby bez plodnic, o kterých by se měli naučit základní charakteristiku, jejich pozitivní a negativní vliv na člověka a houby s plodnicemi, kde se zabývá stavbou a významem. Děti by měly vědět, kde jednotlivé houby nalezneme. Mělo
11
by se upozornit i na zásady sběru a konzumace, i první pomoci při otravě hub. Dalším odvětvím jsou lišejníky, kde se opět řeší jejich stavba, význam (symbióza) a výskyt. (BALADA, Brant, Brychnáčová, Herink, Holasová, Horská…Zahradníková, 2007)
1.4.3. RVP – Biologie rostlin Učivo rostlin po žáky ZŠ obsahuje anatomii a morfologii rostlin. To zahrnuje základy o stavbě a významu jednotlivých částí těla vyšších rostlin (kořen, stonek, list, květ, semeno, plod). Učí se i fyziologie rostlin. Zde nalezneme základy fotosyntézy, dýchání, růstu, rozmnožování rostlin. V neposlední řadě je třeba zařadit i systém rostlin, který zahrnuje poznávání a zařazování základních zástupců řas, mechorostů, kapraďorostů (jako jsou plavuně, přesličky, kapradiny), nahosemenných a krytosemenných rostlin (jednoděložné a dvouděložné). Do biologie rostlin je potřeba začlenit i význam rostlin a jejich ochranu. (BALADA, Brant, Brychnáčová, Herink, Holasová, Horská…Zahradníková, 2007)
1.4.4. RVP – Biologie živočichů Učivo je zaměřeno na stavbu těla, strukturu a funkci jednotlivých částí těla (základem je živočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy, rozmnožování). Je třeba rozlišit organismy jednobuněčné a mnohobuněčné. Dále se učí systém živočichů (prvoci, bezobratlí, strunatci). I zde je potřeba klást důraz na význam a ochranu. Nakonec by mělo učivo živočichů obsahovat i to, jak se jednotlivá zvířata chovají a kde je nalezneme. (BALADA, Brant, Brychnáčová, Herink, Holasová, Horská…Zahradníková, 2007)
1.4.5. RVP – Biologie člověka Obsahem učiva je vývoj člověka a rozmnožování, jeho anatomie a fyziologie, kam spadá stavba a funkce lidského těla, orgánů a soustav (opěrná, pohybová, oběhová, dýchací, trávicí, rozmnožovací, vylučovací). Zmínka by měla být o nemocech a úrazech, i životním stylu. Do tohoto odvětví spadá i první pomoc. (BALADA, Brant, Brychnáčová, Herink, Holasová, Horská…Zahradníková, 2007)
12
1.4.6. RVP – Neživá příroda V oblasti neživé přírody se učivo zaměřuje na naši planetu Zemi, její vznik a stavbu, dále potom na horniny a nerosty. Zde se učí rozlišit základní druhy a jejich vlastnosti. S tím jsou spojeny i vnitřní a vnější geologické procesy spojené i s vývojem zemské kúry a organismů na Zemi. Geologický vývoj je zaměřen i na území ČR. Učivo zahrnuje i půdy, její druhy, složení a vlastnosti. (BALADA, Brant, Brychnáčová, Herink, Holasová, Horská…Zahradníková, 2007)
1.4.7. RVP – Základy ekologie Základy ekologie je třeba zařadit do učiva žáku již na ZŠ. Učivo se zabývá organismy a jejich prostředím, ve kterém se vyskytují a jejich vzájemnými vztahy. Spadají sem i vztahy mezi populacemi, přirozené a umělé ekosystémy. Velký důraz je kladen i na ochranu přírody. (BALADA, Brant, Brychnáčová, Herink, Holasová, Horská…Zahradníková, 2007) 1.4.8. RVP – Tělesná výchova – turistika a pobyt v přírodě Jedná se o skloubení tělesného cvičení aplikovaného do přírodního prostředí. U tomto druhu tělesné aktivity je velmi důležitá znalost terénu, trasy, přepravy, zdrojů pitné vody, možných nebezpečí, umístění zdravotních zařízení atd. (BALADA, Brant, Brychnáčová, Herink, Holasová, Horská…Zahradníková, 2007)
13
2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE 2.1. Cíl práce Cílem této bakalářské práce bylo navrhnout a vytvořit pět cyklotras v oblasti Krušných hor. Cílovou skupinou pro realizaci sportovně turistické akce jsou děti na 2. stupni ZŠ.
2.2. Úkoly práce Aby byly splněny cíle této práce, navrhli jsme tyto úkoly: 1.
Pomocí literatury získat základní informace o oblasti Krušných hor.
2.
Z literatury získat informace o RVP v oboru přírodopis a tělesná výchova.
3.
Navrhnout a vypracovat cyklotrasy vhodné pro děti na 2. stupni ZŠ v souladu s RVP.
4.
Vytvořit pracovní listy v rámci mezipředmětových vazeb přírodopis/tělocvik vztahující se k jednotlivým cyklotrasám.
14
3. METODIKA PRÁCE Při tvorbě této bakalářské práce jsem si nejdříve zjistila informace k dané problematice z dostupných dokumentů tištěné a elektronické povahy, dále z vlastních zkušeností, vědomostí a konzultací. Prostudovala jsem rámcově vzdělávací program s mezipředmětovými vazbami mezi přírodopisem a tělocvikem. Poté jsem si naplánovala vlastní cyklotrasy a jejich alternativy, které jsou v souladu s předpokládanými fyzickými dovednostmi a schopnostmi dětí jako cílové skupiny. Všechny trasy jsou vhodné pro horské, popřípadě trekové kolo, z toho důvodu, že jsme na horách a často využíváme lesní cesty. Jednotlivé cyklotrasy jsem osobně podrobně prozkoumala a zaznamenala jejich průběh. Ke každé navržené cyklotrase jsem pomocí webové stránky www.cykloserver.cz vypracovala mapu a pomocí serveru www.mapy.cz výškový profil. Trasa v mapách je vyznačena modro fialovou barvou. K těmto trasám jsem v rámci mezipředmětových vazeb vytvořila pracovní listy, kde jsem vycházela především z vlastních zkušeností a z RVP. Do pracovních listů jsem použila obrázky z databáze Microsoft office. Pomocí GPS Garmin Dakota 10 jsem na jednotlivých tratích zaznamenávala GPS souřadnice významných míst. Při projíždění každé cesty jsem vytvářela vlastní fotografie s použitím fotoaparátu Olympus µ-5010. Veškeré pořízené snímky jsou na DVD v příloze této práce.
15
4. PRAKTICKÁ ČÁST 4.1. Vybraná lokalita Krušné hory jsem si vybrala z důvodu krásné krajiny, která se zde nachází. Oblast je bohatá na faunu i flóru. Přestože dříve patřily k hojně osídleným horám České republiky, dnes z důvodu nízké zaměstnanosti patří spíše mezi méně navštěvovaný kraj. Možnosti cykloturistiky i samotné turistiky jsou zde velké. V této krajině nalezneme jen malá chráněná území (např. rybník nebo významné památkové místo), proto si zde můžeme vybrat z mnoha krásných cest. Můžeme projíždět i ty cesty, které nejsou označeny jako cyklotrasy. Turistický ruch zde za posledních několik let velmi vzrostl. V horských obcích nalezneme několik hotelů a penzionů, které jsou využívány celoročně pro letní i zimní aktivity. Pro zimní aktivity zde nalezneme několik lyžařských středisek v čele se ski areálem Klínovec. Velká pozornost je věnována i běžeckému lyžování. Je tu mnoho udržovaných tras. V Krušných horách na Božím Daru se narodil a trénuje i náš nejlepší běžkař Lukáš Bauer.
4.2. CYKLOTRASY 4.2.1. Cyklotrasa č. 1 Klášterec nad Ohří (vlakové nádraží) → Kadaň → Pokutice →Suchý důl → Rašovice → Klášterec nad Ohří (vlakové nádraží)
Popis trasy: délka trasy: 21 km výchozí a cílový bod: vlakové nádraží Klášterec n/O převýšení: 397 m Trasa není příliš náročná, proto je vhodná i pro méně zdatné jezdce na kole. Polovina trasy je vedena lesem po zpevněné cestě a polovina po asfaltových silni-
16
cích. Pokud by děti nechtěly již absolvovat cestu zpět nebo by bylo nepříznivé počasí, je možné v Kadani nastoupit na vlak a zpět do Klášterce se dopravit vlakem. Cestou se můžeme občerstvit a to např. v Kadani na nábřeží Maxipsa Fíka nebo v restauraci v obci Rašovice. V případě, že bychom s dětmi chtěli zajít na koupaliště, můžeme navštívit koupaliště v Kadani nebo aquapark v Klášterci n/O. Trasa první cyklotrasy začíná na vlakovém nádraží v Klášterci nad Ohří, odkud se vydáme po ulici Nádražní směrem k autobusovému nádraží. Na první křižovatce odbočíme doleva, přejedeme přes vlakové koleje na ulici Pražskou. Po sto metrech jízdy po Pražské ulici narazíme na křižovatku, na které se vydáme rovně po ulici Husové. Po této silnici jedeme stále rovně z kopce, až dojedeme k řece Ohři. Ve směru, ve kterém jedeme, se dáme doleva po proudu řeky. Tato asfaltová cesta je označena jako cyklotrasa č. 204. Po zhruba jednom kilometru přejedeme přes most na druhou stranu řeky. Mineme zahrádkářskou osadu. Zpevněná cesta vede stále podél řeky, přestože se chvílemi trochu vzdalujeme anebo stoupáme o něco výš. Čekají nás zde krásné výhledy na řeku. Cestou potkáváme orientační tabule, které nás informují o tom, kde se nacházíme. Jsou zde i jednoduché hádanky pro děti. Po necelých šesti kilometrech dojedeme na křižovatku, kde se dáme doleva z kopce dolů. Podle ukazovatele na křižovatce směr Kadaň. Zde se řeka rozšiřuje ve vodní nádrž Kadaň. Po padesáti metrech přijedeme k hrázi vodního díla Kadaň. Přes hráz přejedeme na druhou stranu a dáme se doprava po ocelové lávce, která nám pomůže překonat výškový rozdíl z hráze opět k řece. Na této lávce je vhodné kolo vést. Jsou tu nepřehledné zatáčky a lávka je užší. Často zde potkáváme i pěší turisty. Nyní se dostáváme na nábřeží Maxipsa Fíka, které bylo dokončeno koncem roku 2013. Na tomto nábřeží nalezneme mnoho zábavných atrakcí, které jsou řízeny vodním pohonem. Např. korýtko pro lodičky, kde musíme pumpovat vodu klasickou ruční pumpou a poté je možné v ocelovém korýtku pouštět lodičky nebo dvě ocelová kola (Obr. 2), na kterých šlapáním poháníme čerpadlo. Z kol stříká voda přímo do řeky. Dále zde nalezneme kolotoč, který má místo sedaček dva bicykly a v neposlední řadě i velký mlýnek pro křečky (Obr. 1), ve kterém můžeme běhat dokola, jako křečci. Pro ty, kdo by se chtěli aspoň na chvíli podívat na okolí z řeky
17
Ohře, je zde přívoz. Na lodi se můžeme přepravit na druhý břeh pomocí kladky a lana, které je upevněné ve skále na protější straně řeky.
Obr. 1: Nábřeží Maxipsa Fíka – mlýnek pro křečky, kolotoč (vlastní tvorba)
Obr. 2: Nábřeží maxipsa Fíka – kola (vlastní tvorba)
Trasa pokračuje dále po nábřeží Maxipsa Fíka, tedy po levém břehu řeky Ohře. Po pěti stech metrech končí nábřeží a my jsme v Kadani. Na křižovatce se dáme doprava po ulici Lázeňské. Stále se držíme v blízkosti řeky. Na ulici Lázeňskou navazuje ulice Říční. Projíždíme kolem Kadaňského hradu. Nad námi se tyčí jeho mohutné hradby. Po silnici se dostaneme až na další křižovatku, kde odbočíme vpravo na ulici Rokelskou. Pozor, jedná je o silnici se silným provozem. Pro větší bezpečnost je lepší jít po chodníku a kolo vést. Na této silnici se dostáváme opět na most přes řeku. Z mostu jsou krásné výhledy na historickou část města Kadaň. Jakmile přejedeme přes most, dáme se doprava po silnici II. třídy, kde nás čeká stoupání. Po kilometru a půl narazíme na křižovatku, kde pojedeme rovně dál do kopce. Po dalších tři sta metrech přijíždíme do obce Pokutice. Stále jedeme po této silnici přes obec Suchý důl do obce Rašovice, kde se můžeme občerstvit v místní restauraci. Nyní nás čeká tříkilometrová vyhlídková cesta, kde po pravé straně vidíme celý Klášterec nad Ohří. Cestou míjíme dvě křižovatky, na kterých se dáme vždy doprava. Na konci této vyhlídkové cesty nás čeká prudké klesání, kterým se dostaneme na most přes řeku Ohři a za ním k městským lázním. Zpět se k nádraží vydáme po cyklotrase č. 3000, která nás vede zámeckým parkem. Projedeme pod zámkem a držíme se v blízkosti řeky Ohře. Řeku máme po pravé straně ve směru jízdy. Projedeme pod mostem pro vlak a zde začíná ulice Žižkova, po které se necháme vést dál. Cyklotrasa uhýbá vpravo. Po pěti stech metrech se dostáváme opět
18
na křižovatku s ulicí Husovou. Na této křižovatce tedy odbočíme vlevo, projedeme celou ulicí a narazíme na křižovatku s ulici Pražskou. Vydáme se rovně po ulici Pražské a na první křižovatce, poté co přejedeme vlakové koleje, se dáme doprava a jsme na ulici Nádražní, která nás dovede z hlavnímu nádraží. Místopis: Vodní dílo Kadaň (50°22'40.980"N, 13°15'20.881"E) Vodní dílo Kadaň (Obr. 3) leží na řece Ohři a nachází se na okraji města Kadaň. Bylo postaveno v letech 1966 – 1971. Toto vodní dílo je součástí vodohospodářské soustavy Kadaň – Klášterec. Hlavním účelem nádrže je zajištění minimálního průtoku pod nádrží. Průměrný denní průtok činní 4,5 m3/s. Celková zatopená plocha nádrže činní 67,20 ha. (Povodí Ohře (2013). Vodní dílo Kadaň [online]. Dostupné z:
Obr. 3: Vodní dílo Kadaň (vlastní tvorba)
Královské město Kadaň (50°22'29.208"N, 13°16'9.695"E) Město Kadaň (Obr. 4), ležící zhruba 300 m n. m., se nachází v severozápadní části republiky. První zmínky o osadě nacházející se na tomto místě pocházejí z 11. století. Ve 12. století byla osada povýšena na královské město. Roku 1366 udělil Kadani císař Karel IV. právo absolutní samosprávy a právo občanům zakládat vinice. Karel IV. je s Kadaní spojován. Proto se každý rok v srpnu slaví Císařský den,
19
kdy přijíždí císař se svojí družinou do města. (Kadaň.cz (n.d.), Historie města [online]. Dostupné z:
Obr. 4: Historické centrum Kadaně (vlastní tvorba)
Lázně Evženie Klášterec nad Ohří (50°22'42.556"N, 13°10'13.472"E) Centrem lázní je lázeňský dům Evženie, kde nalezneme krytý bazén, infračervenou kabinu, parní saunu a vířivku. Pro relaxaci je možné dopřát si masáž a pro aktivní odpočinek jsou zde tenisové kurty, možnost pronájmu kol nebo pěší turistika v parku nedaleko lázní. Nalezneme zde tři prameny. Prvním je Evženie, který objevil v roce 1883 zemědělec Josef Fickerta. Druhý pramen byl nalezen nedaleko a získal název Městský pramen. Nejmladším pramenem je prozatím poslední pramen Klášterecký. (Lázně Evženie (n.d.). Lázně Evženie [online]. Dostupné z:
20
Obr. 5: Lázně Evženie – prameny (vlastní tvorba)
Zámek Klášterec nad Ohří (50°23'2.926"N, 13°10'24.288"E) Zámek (Obr. 6) ležící v blízkosti řeky Ohře byl založen již okolo roku 1250. Jednalo se spíše o klášter. Do nynější neogotické podoby byl přestavěn roku 1856. Velmi významná je i sochařská činnost, na které se zde podílel Jan Brokof. (Zámek Klášterec nad Ohří (n.d.). Historie zámku [online]. Retrieved from:
Obr. 6: Zámek Klášterec nad Ohří (vlastní tvorba)
21
Obr. 7: Mapa trasy č. 1 (http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=50.38191P13.22045P14)
Obr. 8: Výškový profil trasy č. 1 (http://mapy.cz/s/9GdW)
K této cyklotrase nalezneme v přílohách pracovní list.
4.2.2. Cyklotrasa č. 2 Měděnec (kostel) → Horní Halže → Kovářská → Měděnec (kostel) Popis trasy: délka trasy: 18 km výchozí a cílový bod: Měděnec (kostel) převýšení: 283 m Náročnost této trasy je nízká. Jediným nebezpečným a zároveň náročným úsekem je prudké stoupání při cestě z obce Kovářská. Trasa zde vede navíc po silnici. Větší část trasy je vedena po lesních zpevněných cestách.
22
V případě nepříznivého počasí je možné cestu zkrátit. V Kovářské můžeme nastoupit na vlak a dojet zpět na Měděnec. V obci Kovářská je i rybník. Pokud by tedy bylo pěkné počasí, je zde možnost koupání. Cestou se můžeme i občerstvit a to v restauraci na Měděnci nebo v Kovářské. Druhá cyklotrasa začíná v obci Měděnec, která leží 11 km od Klášterce nad Ohří. Na Měděnec se dostaneme autem nebo pravidelnou autobusovou linkou. Tyto autobusy jsou vybaveny držáky pro kola. Jízdní řády viz příloha. Na kole vyrazíme od kostela na Měděnci po silnici směrem na Horní Halži. Projedeme obcí Horní Halže a po sto metrech za obcí je rozcestí. Hlavní cesta vede doprava na obec Kovářskou, ale my se vydáme vlevo směrem na Klínovec. Cesta vede mírně do kopce. Po dvanácti stech metrech na rozcestí U Apolenky musíme z asfaltové cesty odbočit vpravo na lesní zpevněnou cestu. Na této cestě míjíme posed pro myslivce a po necelém jednom kilometru dojedeme na další rozcestí. Zde se dáme vlevo. V případě, že bychom si chtěli cestu ještě více zkrátit, vydali bychom se vpravo a dorazili bychom do Kovářské. My však pokračujeme dále po krásné rovné lesní cestě. Cestou míjíme přezimovací obůrku Kovářská. V tomto lese se nachází velké množství lesních školek. Prudkým klesáním dorazíme do Kovářské – železniční stanice. Předtím, než se vydáme zpět přes Kovářskou na Měděnec, uděláme zajížďku ke zřícenině Vápenka. Dorazíme do Kovářské a ještě před přejezdem přes vlakové koleje se vydáme vlevo po zpevněné cestě. Asi po jednom kilometru stoupání do kopce dorazíme ke zřícenině Vápenka (Obr. 9). Je zde i krásný výhled na Klínovec (Obr. 10).
Obr. 9: Zřícenina Vápenka (vlastní tvorba)
Obr. 10: Klínovec (vlastní tvorba)
23
Stejnou trasou se vrátíme zpět do Kovářské. V Kovářské jedeme po silnici Nádražní až ke křižovatce, kde zatočíme vpravo na ulici Hamerskou. Na další křižovatce odbočíme opět vpravo na ulici Měděneckou. Po levé straně míjíme zříceninu Uhelny Kovářská a po pravé straně je rybník, kde je možné se vykoupat. Po této silnici stoupáme k železniční stanici Kovářská – město. Dále nás čeká prudké stoupání po silnici II. třídy směrem na Měděnec. Po necelém jednom kilometru se dostaneme na vrchol kopce a zde odbočíme ze silnice vlevo na lesní asfaltovou cestu. Po této cestě jedeme tři kilometry. Cestou míjíme dřevěné posezení, kde si můžeme odpočinout. Na loukách kolem nás jsou stáda krav. Při cestě máme výhled na rozhlednu Mědník (Obr. 11) a vlevo od ní na větrné elektrárny (Obr. 12).
Obr. 11: Rozhledna Mědník (vlastní tvorba)
Obr. 12: Větrné elektrárny (vlastní tvorba)
Před Mědníkem vidíme i starou šachetní věž, která je zde pozůstatkem z dob, kdy se tu těžilo. Dodnes je možný přístup k části šachetní štoly. Prohlídky jsou možné po domluvě v infocentru v obci Měděnec. Infocentrum se nachází v obci u autobusové zastávky (naproti kostelu). Na kole dorazíme pod rozhlednu Mědník. Na rozhlednu si můžeme pěšky vyjít. Na vrcholu nás čeká krásný výhled na pohoří Krušných hor včetně jejich nejvyššího vrcholu Klínovce. Vidíme zde i mnoho větrných elektráren a město Klášterec nad Ohří. Pod vrcholem Mědníku můžeme navštívit středověký důl Země zaslíbená (Obr. 13).
24
Obr. 13: Důl Země zaslíbená (vlastní tvorba)
Nakonec se vydáme po silnici zpět do obce Měděnec ke kostelu. Do Klášterce se dostaneme buď autobusem, nebo můžeme jet na kole po stejné silnici, jako jede autobus. Cesta vede stále z kopce a trvá cca 15 minut. Místopis: Měděnec (50°25'18.768"N, 13°6'53.209"E) Obec Měděnec (Obr. 14) je bývalým hornickým městem, ležícím na hřebenu Krušných hor. Nad dnešní obcí se zvedá kopec Mědník (908 m n. m.), na němž najdeme už jen pozůstatek z rotundy. Z vrcholu je krásný výhled na okolí a na jeho svahy, kde jsou dodnes patrné pozůstatky dolování. (Binterová, 1999). Těžba na Mědníku byla zahájena již ve 14. století. Nejdříve byla těžba zaměřena na stříbronosné měděné rudy. Později byla zahájena i těžba chalkopyritu a pyritu. V polovině 19. století došlo k úpadku dolování. K obnově těžby došlo v roce 1992, ale pro nedostatek zájmu o odbyt byl i tento poslední důl v roce 1998 uzavřen. (Breindl, 2003) Na Mědníku se pořádají každoročně různé akce. Mezi významné sportovní aktivity patří běh na Mědník. Tento běh začíná v Klášterci nad Ohří. Jde o velmi náročnou trať, která vede stále do kopce s převýšením zhruba 500 metrů.
25
Obr. 14: Měděnec (vlastní tvorba)
Horní Halže (50°25'0.418"N, 13°5'5.473"E) Horní Halže leží na hřebenu Krušných hor při silnici z Měděnce do Kovářské, zhruba 2 km od Měděnce, ke kterému patří. Prvními obyvateli byli horníci, kteří stavěli svá obydlí v blízkosti dolů a štol. Donedávna zde probíhala povrchová těžba železné rudy. (Binterová, 1999) Dnes je Horní Halže pěkným, ale chudým místem. Jsou zde dobré podmínky pro letní i zimní dovolenou. Významnou budovou je zde kaple sv. Terezy (Obr. 15) ležící přímo u silnice.
Obr. 15: Kaple sv. Terezy v Horní Halži (vlastní tvorba)
Přezimovací obůrka Kovářská (50°25'13.455"N, 13°2'31.574"E) Přezimovací obůrka (Obr. 16) má výměru 7,78 ha. Jedná se o oplocenou plochu, která je zalesněna tzv. porosty náhradních dřevin. Porosty náhradních dřevin jsou plochy zalesněné v 70. – 90. letech dřevinami, u nichž se tehdy předpokládala
26
odolnost vůči emisím. Jejich jediným úkolem bylo částečně zachovat mikroklima lesa. Tyto porosty jsou v posledních letech likvidovány a zalesňovány původními dřevinami Krušných hor. (Lesy České republiky (2012). Kovářská [online]. Dostupné z:
Obr. 16: Přezimovací obůrka Kovářská (vlastní tvorba)
Kovářská (50°26'18.954"N, 13°3'12.399"E) Obec Kovářská leží v údolí Černého potoka v nadmořské výšce kolem osmi set metrů. Za svůj vznik vděčí dolování a zpracování železné rudy. Obec byla dlouho jedním z největších středisek železářské výroby v Krušných horách. (Binterová, 1999) V 16. století zde byla postavena vysoká pec, jedna z prvních v Čechách (Obr. 17). Rozvoj průmyslu v Kovářské umožnila i stavba železniční trati Chomutov – Vejprty. (Binterová, 1999)
27
Obr. 17: Uhelná kolna poslední vysoké pece (vlastní tvorba)
Obr. 18: Mapa trasy č. 2 (http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=50.42532P13.07076P14)
Obr. 19: Výškový profil trasy č. 2 (http://mapy.cz/s/9Gfl)
V přílohách nalezneme pracovní list k této cyklotrase.
28
4.2.3. Cyklotrasa č. 3 Vejprty → Černý potok →Kryštofovy Hamry → Přísečnice → Měděnec Popis trasy: délka trasy: 24 km výchozí bod: Vejprty (náměstí T. G. Masaryka) cílový bod: Měděnec (kostel) převýšení: 610 m Náročnost této cyklotrasy je střední. Většina trasy vede po zpevněných lesních cestách. Nebezpečným místem je prudké stoupání z obce Černý potok a asi 1 km cesty po silnici I. třídy za vodní nádrží Přísečnice. Trasa vede v blízkosti hranic s Německem. Je tady možné si zajet např. i do Jöhtstadtu a navštívit místní důl. Cestou se můžeme i občerstvit a to např. v restauraci ve Vejprtech, Kryštofových Hamrech nebo v cíli na Měděnci. V případě nepříznivého počasí lze cestu zkrátit. Před obcí Černý Potok sjedeme do obce Kovářská a od tam se dostaneme autobusem do Klášterce nad Ohří. Cesta začíná v hraničním městě Vejprty na náměstí T. G. Masaryka. Do města Vejprty se z Klášterce nad Ohří dostaneme autobusem, dle jízdního řádu viz přílohy. Ve Vejprtech jedeme po silnici Myslbekové a poté vpravo po ulici Jana Švermy až k vlakové stanici Vejprty. Zde začíná modrá turistická značka, které se budeme držet. Šlapeme cca 1,2 kilometru do kopce chatovou částí města. Dostaneme se až nad město. Tady zajíždíme do lesa. Stále jedeme po modré turistické značce, která nás vede lesní cestou. Tato cesta nás provází až do obce Černý Potok. Z Černého Potoka vede prudké stoupání po modré značce na Černopotocký vrch. Na vrcholu si můžeme odpočinou v pěkném dřevěném posezení. Po půl kilometru je rozcestí, kde odbočuje vlevo asfaltová cesta. My pojedeme po asfaltové cestě stále rovně asi tři kilometry. Cesta začne prudce klesat a dojedeme do obce Kryštofovy Hamry. Dojedeme k hlavní silnici, kde se dáme vpravo mírně do kopce. Po pravé straně je restaurace (hned vedle obecního úřadu). Tato silnice nás dovede až
29
k hrázi přehrady Přísečnice (Obr. 20). Zde jsou informační tabule s mapou a dalšími podrobnostmi o nádrži.
Obr. 20: přehrada Přísečnice (http://www.poh.cz/vd/prisecnice.htm)
Trasa pokračuje po hrázi přehrady. Za hrází cesta stoupá do kopce. Po chvíli dorazíme k rozcestí, kde se dáme doprava po značené cyklotrase č. 23. Čeká nás příjemných cca sedm kilometrů po asfaltové cestě kolem Přísečnice. Dojedeme k rozcestí se silnicí I. třídy. Na rozcestí odbočíme vpravo na silnici. Po této rušné komunikaci jedeme pouze 1,3 kilometru a poté odbočíme vlevo na silnici II. třídy. Ta je již poklidná. Silnice vede mírně do kopce. Pro zpestření při výšlapu do kopce se můžeme zastavit po 1,2 km u pomníku bývalá Dolina. Pokud na tomto rozcestí odbočíme vpravo po polní cestě, můžeme po jednom kilometru dojet k větrným elektrárnám. Jedná se však jen o zajížďku a musíme se vrátit zpět na silnici a pokračovat dále do kopce. Po dalších dvou kilometrech stoupání dojedeme k vlakové stanici Měděnec. Pokud máme dostatek sil, můžeme zde odbočit směrem na Klášterec nad Ohří a po silnici sjet z kopce dolů asi deset kilometrů do Klášterce. Nebo pokračovat dál rovně a to po červené turistické značce, která vede po polní cestě, a dorazíme na Měděnec. Z Měděnce se do Klášterce nad Ohří dostaneme autobusem. Místopis: Vejprty (50°29'42.216"N, 13°1'57.180"E) Město Vejprty (Obr. 21) je jedním z nejstarších Krušnohorských sídlišť, ležící ve středu Krušných hor, bezprostředně na státní hranici s Německem. Od německého Bärensteinu odděluje Vejprty jen potok Polava. Tato blízkost měst, tvořící
30
po vstupu do EU prakticky jeden celek, má velký vliv na další vývoj Vejprt. (Binterová, 2007) Obyvatelé Vejprt se do vytěžení rud živili hornictvím, poté průmyslovou činností. Na přelomu 19. a 20. století se město stalo přirozeným obchodním, výrobním i kulturním centrem v širokém okolí. Po otevření hraničního přechodu po roce 1989 město opět ožilo. Stalo se centrem horské oblasti i dopravním uzlem. (Binterová, 2007) Vejprty jsou známé především svými drsnými horskými podnebnými podmínkami (aapř. v roce 2005 tu během dvou měsíců napadlo tolik sněhu, jako za posledních dvacet let). Nejbližší české město je vzdálené 30 kilometrů, takže jsou Vejprty poměrně odříznuté. (Mikšíček, 2006)
Obr. 21: Vejprty (http://www.vejprty.cz/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=6:vejprtydnes&Itemid=154)
Černý Potok (50°29'48.047"N, 13°4'57.703"E) Obec Černý Potok leží mezi Přísečnicí a Vejprty a je součástí Kryštofových Hamrů. V blízkosti obce jsou významná ložiska železné a stříbrné rudy. Nejvýznamnějším průmyslovým podnikem v obci byla továrna na výrobu čerpadel a hasící techniky. (Vachata (n.d.). [online].
Dostupné z
obce/015.htm˃) Název obce byl v 50. letech změněn podle potoka, který tudy protéká. (Binterová, 1999)
31
Obr. 22: Dětské hřiště v obci Černý potok (vlastní tvorba)
Kryštofovy Hamry (50°30‘0.116“N, 13°8‘10.531“E) Kryštofovy Hamry leží v údolí Přísečnického potoka. Nad obcí se tyčí hráz vodní nádrže Přísečnice. (Binterová, 1999) V roce 1998 byla otevřena přeshraniční turistická stezka pro pěší. Zajímavostí je, že obec nevydala povolení vietnamským stánkařům. Do roku 1999 zde nebyl jediný obchod. Dvakrát týdně sem zajížděla pojízdná prodejna z Chomutova. (Binterová, 1999) Přísečnice (50°29‘21.877“N, 13°7‘48.385“E) Přísečnická přehrada (Obr. 23) na první pohled vypadá, jako by tu byla vždy. Přísečnické údolí však bylo mnoho let obýváno. Stála zde obec Přísečnice. Stavbě vodního díla musely ustoupit čtyři obce, mezi nimi i obec Přísečnice. Výstavba přehrady byla zahájena v roce 1969. První napouštění nádrže byla zahájeno 1. prosince 1975 a po dokončení úpravy vody byla přehrada roku 1976 plně v provozu. (Povodí Ohře (2014). Vodní dílo Přísečnice [online]. Dostupné z:
32
Obr. 23: Vodní nádrž Přísečnice (vlastní tvorba)
Pracovní list k trase č. 3 nalezneme v přílohách.
Obr. 24: Cyklotrasa č. 3 (http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=50.46751P13.10393P12)
33
Obr. 25: Výškový profil trasy č. 3 (http://mapy.cz/s/9GgI)
4.2.4. Cyklotrasa č. 4 Málkov → Černovice → Spořice → Březno → Kopeček → Nechranická přehrada → Nová víska u Rokle → Hradec → Kadaň → Málkov
Popis trasy: délka trasy: 48 km výchozí bod: Málkov (železniční stanice) cílový bod: Málkov (železniční stanice) převýšení: 468 m Tato trasa je nejdelší cestou, přesto její převýšení je minimální. Polovinu trasy jedeme podél Nechranické přehrady a další velkou část podél povrchového Severočeského dolu. I v této trase nás čekají nebezpečná místa, především v podobě silnic I. třídy, po kterých musíme některé úseky absolvovat. Možnosti občerstvení jsou velké. V každé obci nalezneme restauraci. Po cestě kolem Nechranické přehrady i několik rychlých občerstvení. V případě pěkného počasí se můžeme v přehradě i vykoupat. Naopak v případě nepříznivého počasí můžeme dojet pouze do Kadaně a zpět do Klášterce se dostaneme vlakem. Cyklotrasa začíná v obci Málkov. Z Klášterce nad Ohří se sem dostaneme vlakem. Vlakem tato cesta trvá pouze 15 minut. Časy spojů viz přílohy. Po výstupu z vlaku se vydáme směrem do obce Málkov. Na prvním rozcestí tedy odbočíme
34
vpravo a po pár metrech opět zahneme doprava. Zde pojedeme po cestě, která kopíruje vlakové koleje. Po dvou a půl kilometrech se dostaneme do obce Černovice. V obci míjíme po pravé straně hřbitov. Jedeme rovně a teprve čtvrtou odbočkou jedeme doprava. Projíždíme pod vlakovou tratí a stále jedeme rovně. Vyjíždíme z obce a z asfaltové cesty je jen zpevněná cesta. Po půl kilometru se tato cesta rozděluje. V tomto místě jsme nejblíže povrchovému dolu a můžeme se tu tedy rozhlédnout. Dále se vydáme vlevo. Po cestě jedeme asi dva a půl kilometru, projedeme tunelem pod vlakovou tratí a dojedeme do obce Spořice. V obci jedeme nejdříve rovně po ulici Havlíčkova a na prvním rozcestí odbočíme vpravo na ulici Luční. Na konci této ulice se vydáme opět vpravo. Po ulici Luční z obce vyjedeme rovně na zpevněnou cestu. Přejedeme přes vlakový přejezd a hned za ním zabočíme vlevo. Po dalších dvou a půl kilometrech přijedeme na rozcestí, kde se vydáme vpravo. Jedeme dál, až se dostaneme k silnici, po které se vydáme vpravo. Po chvilce dojedeme do obce Březno. Z kopce dolů sjedeme ke křižovatce, kde se vydáme druhou odbočkou vpravo po ulici Dlouhá. Dostaneme se na křižovatku s ulicí Štefánikovou a jedeme opět vpravo. Po několika metrech odbočíme vlevo na ulici Generála Svobody. Po této ulici jedeme stále rovně, přejedeme vlakové koleje a dostaneme se k vrátnici Severočeského dolu Nástup Tušimice. Hned na začátku areálu je vystavené rypadlo tzv. březenský drak (Obr. 26).
Obr. 26: Březenský drak (vlastní tvorba)
Každý rok se pořádají exkurze a můžeme se na toto rypadlo podívat z bezprostřední blízkosti. Pro děti byla v Březně vytvořena Dračí cesta. Jedná se o projití
35
krátké trasy s možností plnění jednoduchých úkolů. Podrobné informace nalezneme na informační tabuli u vrátnice. Po této zastávce se vrátíme zpět přes koleje a hned za nimi se vydáme vpravo po ulici Nádražní. Po pár metrech míjíme koňskou jízdárnu. (Obr. 27)
Obr. 27: Koňská jízdárna Březno (vlastní tvorba)
Jedeme stále dál po panelové cestě, projíždíme obcí Kopeček a po dvou kilometrech se dostáváme na křižovatku. Pozor, přejíždíme přes rušnou silnici I. třídy, proto je lepší sesednout a silnici přejít. Po dvou stech metrech sjedeme s naší cesty vlevo na panelovou cestu. Po několika metrech začíná hráz Nechranické přehrady. Z této cesty přehradu neuvidíme, protože jedeme pod hrází, kde je to bezpečnější. Po hrázi vede silnice II. třídy, ale auta zde jezdí velmi rychle. Jedeme opět po panelové cestě asi dva a půl kilometru. Na konci vystoupáme na úroveň hráze. Zde přejedeme přes silnici na druhou stranu. Míjíme kempy u Nechranické přehrady. (Obr. 28)
Obr. 28: Nechranická přehrada (vlastní tvorba)
36
Dojedeme až ke břehu, kde se můžeme vykoupat. Pokračujeme podél břehu. Dojedeme až do obce Poláky, kde jedeme po asfaltové cestě k hlavní silnici I. třídy. Zde nás čeká opět kritické místo. Po silnici I. třídy se dáme vpravo a musíme po ní přejet necelý kilometr. Hned na další křižovatce ze silnice sjíždíme vpravo. Po této cestě se vracíme opět blíže k přehradě. Čeká nás příjemná cesta asi tři kilometry, než dojedeme do obce Nová Víska u Rokle. Z této obce jedeme dál do obce Hradec. Na třetí odbočce zatočíme doleva. Další křižovatku za obcí projedeme rovně. Po více než jednom kilometru dorazíme opět k silnici. Po silnici jedeme doprava. Pozor, je zde provoz! Na silnici jedeme jen necelý kilometr a poté zahneme doprava na asfaltovou cestu. Přejedeme přes vlakový přejezd a na první odbočce se dáme doleva. Tato cesta nás vede podél řeky Ohře do města Kadaně. Cesta končí u mostu přes řeku Ohři. Přejedeme přes most na druhou stranu. Tím jsme se dostali na ulici Rokelskou. Jedeme po ní stále dál až ke kruhovému objezdu. Pokračujeme rovně po ulici Na Průtahu. Projíždíme kolem autobusového nádraží. Před obchodem Kaufland odbočíme vpravo a dostaneme se do Kadaňského parku. Park projedeme po značené cyklotrase. Dojedeme na křižovatku s ulici Chomutovskou, po které se vydáme vpravo a hned na další křižovatce vlevo po ulici Golovinova. Po čtyřech stech metrech dojedeme na křižovatku a dál se vydáme vpravo po ulici Nad nemocnicí. Po cestě jedeme stále rovně dva kilometry. Dojedeme na křižovatku s hlavní silnicí, po které musíme přejít na druhou stranu a vydáme se vpravo po cestě kolem lesa. Jedeme po loukách. Na další křižovatce zabočíme vlevo, jedeme kilometr a půl a potom opět vlevo. Po pár metrech dorazíme opět na křižovatku a pojedeme vlevo. Po této cestě dojedeme k mostu přes vlakové koleje. Pokud bychom chtěli jet z Kadaně zpět do Klášterce vlakem, přejeli bychom přes most na druhou stranu a dali se doleva. Po několika metrech dojedeme k železniční stanici Kadaň – Prunéřov. V případě, že chceme dojet zpět do výchozího místa, přes most jezdit nebudeme, ale pojedeme dál po cestě podél vlakových kolejí. Po cestě máme opět výhled na Severočeské doly. (Obr. 29)
37
Obr. 29: Severočeské doly (http://www.sdas.cz/foto-prezentace/virtualni-prohlidka-dnt.aspx)
Čeká nás už jen pět kilometrů, než dojedeme zpět do obce Málkov. Místopis Březno (50°23'45.242"N, 13°25'15.675"E) Obec Březno leží v Podkrušnohoří asi 7 kilometrů od Chomutova. Dominantou je kostel Petra a Pavla (Obr. 30). Obec tvoří 8 místních částí (Březno, Denětice, Holetice, Kopeček, Nechranice, Stranná, Střezov a Vičice), v nichž žije celkem 1400 obyvatel. Nalezneme zde poštu, základní i mateřské školy, policii, několik obchodů
a
restaurací.
(Březno,
38
2010
[online].
Dostupné
z
Obr. 30: Kostel Petra a Pavla (http://www.obecbrezno.cz/cz/kostel-svateho-petra-a-pavla)
Nechranická přehrada (50°21'37.862"N, 13°23'26.012"E) Nechranická přehrada leží přibližně v polovině toku řeky Ohře. Toto vodní dílo je významné svojí nejdelší sypanou hrází (Obr. 31) ve střední Evropě, která činní 3280 metrů. Přehrada byla vystavěna v letech 1961 – 1968 a byla využívána jako zdroj vody pro nedaleké elektrárny v Tušimicích. V dnešní době je využívána hlavně pro rekreaci, např. vodní sporty (windsurfing) a rybolov. U břehu nalezneme několik kempů. (Povodí Ohře (2014). Vodní dílo Nechranice [online]. Dostupné z:
Obr. 31: Hráz Nechranické přehrady (vlastní tvorba)
Severočeské doly Nástup Tušimice (50°23'20.863"N, 13°19'58.433"E) Dobývací prostor dolů Nástup Tušimice (Obr. 32) se rozkládá v západní části uhelné pánve mezi městy Kadaň a Chomutov. Stávající těžba uhlí je za rok 15 mil. tun uhlí. Životnost dolu se předpokládá do roku 2035. Mocnost uhelné sloje je
39
v průměru 35 metrů. Vytěžené uhlí z této lokality se využívá k výrobě převážně energetického uhlí, které je směřováno do elektráren skupiny ČEZ, a.s., a to zejména Prunéřov a Tušimice. (Dvořák, 2013)
Obr. 32: Severočeské doly Nástup Tušimice (http://www.sdas.cz/foto-prezentace/virtualni-prohlidkadnt.aspx#!prettyPhoto)
Obr. 33: Mapa trasy č. 4 (http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=50.39763P13.34848P12)
40
Obr. 34: Výškový profil trasy č. 4 (http://mapy.cz/s/9GhO)
V přílohách nalezneme pracovní list k trase č. 4.
4.2.5. Cyklotrasy č. 5 Chomutov (železniční stanice) → Podkrušnohorský park v Chomutově → Kamencové jezero v Chomutově → Chomutov (železniční stanice) celková délka: 7 km výchozí bod: Chomutov (železniční stanice Chomutov – město) cílový bod: Chomutov (železniční stanice Chomutov – město) převýšení: 31 m Tato trasa je nejméně náročná. Jedná se jen o projetí části Chomutova na kole spojené s prohlídkou Podkrušnohorského zooparku a koupáním v Kamencovém jezeře. Tento výlet je vhodný v případě horkého letního dne. Z Klášterce nad Ohří se do Chomutova dostaneme autem nebo vlakem viz jízdní řády v přílohách. Možnosti stravování jsou na této trase velké. V Chomutově je mnoho restaurací a obchodů. Rychlé občerstvení nalezneme i v areálu Kamencového jezera. Cyklotrasa začíná u vlakové stanice Chomutov – město. Z Klášterce nad Ohří trvá cesta vlakem necelých 20 minut. Vyjdeme z nádražní budovy a vydáme se vpravo po ulici Stromovka. Na další křižovatce odbočíme vlevo na ulici Čelakovského. Po sto padesáti metrech narazíme na cyklotrasu č. 3077, po které se vydáme
41
vlevo. Po cestě jedeme necelý kilometr a dostaneme se až ke vstupní bráně Podkrušnohorského zooparku. Před zooparkem je možné zdarma nechat uschované kolo. Je potřeba s sebou mít zámek na kolo. Můžeme tedy zoo navštívit. Zoopark má otevřeno 365 dní v roce. Po návštěvě jedeme dál po cyklotrase. Cesta vede podél vlakových kolejí. Na další křižovatce odbočíme vpravo. Přejedeme vlakové koleje a po pravé straně máme Kamencové jezero. Jedeme ještě o několik desítek metrů dál, až vidíme i po levé straně vodní plochu. Jedná se o Velký otvický rybník (Obr. 35). Velký otvický rybník objedeme z levé strany. Cesta je zde pouze zpevněná. Rybník je využíván pro sportovní aktivity a rybolov. Je zde vlek pro vodní lyžování.
Obr. 35: Velký otvický rybník (http://www.poh.cz/vd/otvice.htm)
Po půl kilometru jízdy kolem rybníku jedeme dál rovně. Dostaneme se až za rybník. Projíždíme lesem. Po pravé straně máme další dva malé rybníky a to Prostřední rybník a Otvický rybník. Za posledním rybníkem narazíme na asfaltovou cestu, po které se vydáme vpravo. Touto cestou dojedeme k hlavní silnici I. třídy. Po hlavní silnici jedeme vpravo. Vracíme se po druhé straně kolem Prostředního rybníku. Na kraji Velkého otvického rybníku sjedeme ze silnice vpravo blíž ke břehu, abychom nemuseli jet po silnici I. třídy. Podél břehu dojedeme až na parkoviště u Kamencového jezera. U parkoviště je i vstup na Kamencové jezero, kde se můžeme vykoupat. Vstup je nyní již zpoplatněn. V případě, že bychom se nechtěli koupat, můžeme jet dál po zpevněné cestě podél silnice I. třídy. Cestou míjíme po levé straně zimní stadion a po pravé krytý bazén. Po necelém kilometru cesta vyústí na křižovatku. Na této křižovatce odbočíme vpravo a jedeme po ulici Tomáše ze Štítného. Cestou míjíme jednu křižovatku, kterou projedeme rovně a teprve na
42
druhé odbočíme vlevo na ulici Politických vězňů. Na další křižovatce jedeme vpravo na ulici Čelakovského. Po této ulici jedeme zpět k vlakové stanici Chomutov – město, kde naše cesta končí. Místopis Chomutov (50°28'11.732"N, 13°24'50.202"E) Město Chomutov (Obr. 36) leží v severozápadních Čechách na úpatí Krušných hor. Během let se město zvětšovalo, až se nakonec téměř spojilo s vedlejším městem Jirkov. Mezi významné památky města patří Náměstí 1. máje, kde jsou měšťanské domy s podloubím. Na náměstí nalezneme barokní sloup Nejsvětější trojice. Dominantou náměstí je věž s kostelem Nanebevzetí panny Marie. Naproti tomuto kostelu stojí další kostel svaté Kateřiny, který je raně gotický. Na náměstí je i radnice. V okolí města nalezneme kamencové jezero, zoopark a Bezručovo údolí, což je nejhlubší a nejdelší údolí Krušných hor. Údolí je využíváno k rekreaci. Nalezneme zde turistické i cyklistické stezky. (Chomutov, (n.d.). [online]. Dostupné z
Obr. 36: Chomutov – náměstí 1. máje (http://www.chomutov-mesto.cz/historicke-pamatky/os28439/p1=38140)
Podkrušnohorský zoopark (50°28'29.448"N, 13°25'9.570"E) Zoopark byl založen roku 1975. Rozkládá se na neuvěřitelných 112 ha. Zoo je specializované na chov zvířat pocházejících z oblasti palearktu, zahrnující území
43
Eurasie, ze které pochází převážná část chovaných zvířat, a území severní Afriky. Můžeme zde vidět více než 160 druhů zvířat o jednom tisíci jedincích. Mezi zvířaty je i čtrnáct ohrožených druhů zařazených do Evropských záchranných programů. Často jsou zde pořádány různé programy pro děti (např. probouzení medvědů, masopust, pohádkové čtení). (Zoopark Chomutov (2009). Podkrušnohorský zoopark Chomutov [online]. Dostupné z:
Obr. 37: Mapa zooparku Chomutov (http://www.zoopark.cz/files/mapka_zoo_new_vstup_web.gif)
Kamencové jezero (50°28'19.740"N, 13°25'26.112"E) Kamencové jezero (Obr. 38) je jedním z nejoblíbenějších míst pro letní rekreaci. Jedná se o jediné kamencové jezero na světě. Vzniklo zatopením dolů, ve kterých se těžil kamenec a síra. Složení vody nedovoluje žádný organický život. Pro člověka je však tento typ vody tělu prospěšný. Plocha jezera je 15,95 ha, šířka je 240 m a délka 676 m, největší hloubka je 3,4 m. (Chomutov (n.d.). [online]. Dostupné z:
44
Obr. 38: Kamencové jezero (vlastní tvorba)
Obr. 39: Mapa trasy č. 5 (http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=50.47125P13.43537P15)
Obr. 40: Výškový profil trasy č. 5 (http://mapy.cz/s/9GiM)
V přílohách nalezneme pracovní list k této cyklotrase.
45
5. DISKUSE K tvorbě této práce jsem nejdříve prostudovala literaturu, což nebylo náročné. Navíc výše popisovanou oblast velmi dobře znám, proto jsem často vycházela ze svých zkušeností a vědomostí. Dle vymezených úkolů jsem měla v této práci navrhnout pět cyklotras v oblasti Krušných hor, které by byly vhodné pro děti na 2. stupni ZŠ. Některé trasy jsem po detailním prozkoumání musela upravit z důvodu náročnosti. Aby byly cesty méně náročné, bylo třeba zvolit jednodušší varianty tras. Mé zkoumávání cyklotras ovlivňovalo i počasí, což mi práci neulehčovalo. Během projíždění jednotlivých tras jsem fotografovala zajímavá místa, tím pádem jsem musela často zastavovat. Sbírání jednotlivých dat a informací trvalo tedy dlouho. Zpracovávání získaných informací bylo již jednodušší. Ke každé trase jsem vytvořila mapu a výškový profil. Tento úkol byl poměrně náročný, jelikož jsem pro vytvoření map musela použít jiný webový portál, než pro výškový profil. Práce tím byla zdlouhavá. Dalším úkolem bylo propojení předmětu přírodopis a tělocvik. Tento úkol byl jednoduchý, protože jsou to předměty velmi blízké. Cestou na kole poznáváme přírodu s jejími zajímavostmi. Měla jsem vytvořit pracovní listy, které by korespondovaly s RVP. Snažila jsem se v nich tedy opět propojit mezipředmětové vazby přírodopisu a tělocviku. Pracovní listy jsem vypracovala jednoduché, aby děti bavily. Kromě otázek jsou zde i obrázky a spojovačky. V jednom pracovním listu je i tajenka, která je u dětí oblíbená. Zároveň zde nalezneme otázky ohledně daných cyklotras. Celkově pro mě bylo navržení těchto tras velmi zajímavé. Na první pohled to může vypadat jako velmi jednoduchý úkol, ale je třeba vše naplánovat a potom propojit a zároveň přizpůsobit fyzickým schopnostem dětí. Tvorbu této práce jsem brala zodpovědně. Práce mi přinesla nové zkušenosti a věřím, že bude dále užitečná i v budoucnu.
46
6. ZÁVĚR Cílem práce bylo navrhnout a vypracovat pět cyklotras, které by byly vhodné pro děti na základních školách. Cyklotrasy měly propojit mezipředmětovou kombinaci přírodopisu a tělocviku. Ke každé trase byla pro větší přehlednost vypracovaná jednoduchá mapa a výškový profil. Pro každou cyklotrasu byl vytvořen pracovní list, pomocí kterého si můžeme zpětně oživit zajímavosti, které jsme během cesty viděli. Snažila jsem se skloubit pohybovou aktivitu s poznatky z oboru přírodopisu. Zároveň získat lepší vztah k přírodě, díky tomu, že budeme v přírodě trávit více času. Práce by mohla sloužit jako vzor pro výlety v Krušných horách.
47
7. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie: 1.
BALADA, J., Brant, J., Brychnáčová, E., Herink, J., Holasová, T., Horská, V., & Zahradníková, M. (2007). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha, Czechia: Výzkumný ústav pedagogický.
2.
Binterová, Z. (1999). Od Měděnce po Vejprty. Chomutov: Czechia. AKORD Chomutov s.r.o.
3.
Binterová, Z. (2007). Historie Vejprt. Chomutov: Czechia. AKORD Chomutov s.r.o.
4.
Breidl, J. (2003). Centrální Krušnohoří. Czechia: Sdružení Centrálního Krušnohoří.
5.
Dvořák, Z. (2013). 20 let Severočeských dolů. Chomutov: Czechia. Severočeské doly a.s.
6.
Mikšíček, P. (2006). Znovuobjevení Krušnohoří. (3rd ed.). Domažlice: Czechia. Český les.
7.
Novotný, L. (2009). Zmizelé Čechy: Západní Krušnohoří. (1st ed.). Praha a Litomyšl: Czechia. Paseka.
8.
Vachata, Z. (1997). Klášterec nad Ohří: Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Czechia. IDEAS Chomutov.
Webové stránky: 1.
Povodí Ohře (2013). Vodní dílo Kadaň [online]. Retrieved from:
2.
Kadaň.cz (n.d.), Historie města [online]. Retrieved from:
3.
Kadaň.cz (n.d.), Památky a významná místa [online]. Retrieved from:
(accessed
23.1.2014) 4.
Lázně
Evženie
(n.d.).
Lázně
Evženie
[online].
Retrieved
from:
48
5.
Zámek Klášterec nad Ohří (n.d.). Historie zámku [online]. Retrieved from:
6.
Lesy České republiky (2012). Kovářská [online]. Retrieved from:
(accessed
28.2.2014) 7.
Vachata, Z. (n.d.). Černý potok [online]. Retrieved from:
8.
Povodí Ohře (2014). Vodní dílo Přísečnice [online]. Retrieved from:
9.
Březno (2010). Březno oficiální stránky obce [online]. Dostupné z
10. Povodí Ohře (2014). Vodní dílo Nechranice [online]. Retrieved from:
(n.d.).
Kamencové
jezero
[online].
Retrieved
from:
(n.d.).
[online].
Retrieved
mesto.cz/index.asp˃ (accessed 9.4.2014)
49
from:
Zdroje obrázků Obr. 1: Nábřeží Maxipsa Fíka – mlýnek pro křečky, kolotoč pro křečky (vlastní tvorba)……17 Obr. 2: Nábřeží maxipsa Fíka – kola (vlastní tvorba) ............................................................ 18 Obr. 3: Vodní dílo Kadaň (vlastní tvorba) ............................................................................. 19 Obr. 4: Historické centrum Kadaně (vlastní tvorba) .............................................................. 20 Obr. 5: Lázně Evženie – prameny (vlastní tvorba)................................................................. 21 Obr. 6: Zámek Klášterec nad Ohří (vlastní tvorba) ................................................................ 21 Obr. 7: Stupka, M. (2007). Mapa trasy č. 1 [online]. Retrieved from: < http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=50.38191P13.22045P14>(accessed 17.4.2014)..……………22 Obr. 8: Výškový profil trasy č. 1 (n.d.) [online]. Retrieved from: < http://mapy.cz/s/9GdW > (accessed 17.4.2014) ................................................................................................... 22
Obr. 9: Zřícenina Vápenka (vlastní tvorba)……………………………………………….....23 Obr. 10: Klínovec (vlastní tvorba)............................................................................................ 23 Obr. 11: Rozhledna Mědník (vlastní tvorba)..………...…………………………………...….23 Obr. 12: Větrné elektrárny (vlastní tvorba) .............................................................................. 24 Obr. 13: Důl Země zaslíbená (vlastní tvorba) .......................................................................... 25 Obr. 14: Měděnec (vlastní tvorba)............................................................................................ 26
50
Obr. 15: Kaple sv. Terezy v Horní Halži (vlastní tvorba) ........................................................ 26 Obr. 16: Přezimovací obůrka Kovářská (vlastní tvorba) .......................................................... 27 Obr. 17: Uhelná kolna poslední vysoké pece (vlastní tvorba) ................................................. 28 Obr. 18: Stupka, M. (2007). Mapa trasy č. 2 [online]. Retrieved from:
(accessed 17.4.2014)…………….28 Obr. 19: Výškový profil trasy č. 2 (n.d.) [online]. Retrieved from: < http://mapy.cz/s/9Gfl > (accessed 17.4.2014) ........................................................................................................ 28
Obr. 20: Povodí
Ohře
(2014).
Přehrada
Přísečnice
[online].
Retrieve
from:
(accessed 17.4.2014)................... 33 Obr. 25: Výškový profil trasy č. 3 (n.d.) [online]. Retrieved from: < http://mapy.cz/s/9GgI> (accessed 17.4.2014) .................................................................................................. 34 Obr. 26: Březenský drak (vlastní tvorba) ................................................................................. 35 Obr. 27:
51
Koňská jízdárna Březno (vlastní tvorba).................................................................... 36 Obr. 28: Nechranická přehrada (vlastní foto) ........................................................................... 36 Obr. 29: Severočeské doly (n.d.) [online]. Retrieved from:
D.
(2010).
Kostel
Petra
a
Pavla
[online].
Retrieved
from:
doly
Nástup
Tušimice
(n.d.)
[online].
Retrieved
from:
cessed 8.4.2014) ........................................................................................................ 40 Obr. 33: Stupka, M. (2007). Mapa trasy č. 4 [online]. Retrieved from: < http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=50.39763P13.34848P12 > (accessed 17.4.2014) ..................... 40
Obr. 34: Výškový profil trasy č. 4 (n.d.) [online]. Retrieved from: (accessed 17.4.2014) .................................................................................................. 41 Obr. 35: Povodí
Ohře
(2014).
Vodní
dílo
Otvice
[online].
Retrieved
from:
Obr. 36: Chomutov (n.d.). Náměstí 1. máje [online]. Retrieved from:
(accessed
8.4.2014).....................................................................................................................44
52
Obr. 38: Kamencové jezero (vlastní tvorba) ............................................................................ 45 Obr. 39: Stupka, M. (2007). Mapa trasy č. 5 [online]. Retrieved from: < http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=50.47125P13.43537P15>, (accessed 17.4.2014).................. 45 Obr. 40: Výškový profil trasy č. 5 (n.d.) [online]. Retrieved from: < http://mapy.cz/s/9GiM >, (accessed 17.4.2014) .................................................................................................. 45
53
8. SEZNAM PŘÍLOH 8.1. Pracovní list k trase č. 1 1) Spoj dvojice, co k sobě patří.
2) Která z následujících postaviček je spojena se vznikem nábřeží v Kadani? A) Krteček
B) Maxipes Fík
C) Včelka Mája
3) Kadaň je královské město. Víš, který král Kadaň navštívil, a proto se na konci léta slaví jeho den? ………………………………………………………………. 4) Kolem jaké řeky si právě jel na kole? ………………………………………………………………. 5) Uhádneš stromy v hádankách: - Jsem listnatý, dělají se ze mě košťata, moje kůra je bělavá:………………...…… - Mé jehličky jsou velmi pichlavé, obrůstají větvičku dokola:……………………. - Mohu být letní nebo zimní, mé dřevo je velmi tvrdé:…………………………… - Jsem naším národním symbolem:……………………………………….
54
SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ 1) Spoj dvojice, co k sobě patří.
2) Která z následujících postaviček je spojena se vznikem nábřeží v Kadani? A) Krteček
B) Maxipes Fík
C) Včelka Mája
3) Kadaň je královské město. Víš, který král Kadaň navštívil, a proto se na konci léta slaví jeho den? …..KAREL IV.………… 4) Kolem jaké řeky si právě jel na kole? …..OHŘE…….………… 5) Uhádneš stromy v hádankách: - Jsem listnatý, dělají se ze mě košťata, moje kůra je bělavá: BŘÍZA BĚLOKORÁ - Mé jehličky jsou velmi pichlavé, obrůstají větvičku dokola: SMRK ZTEPILÝ - Mohu být letní nebo zimní, mé dřevo je velmi tvrdé: DUB LETNÍ/ZIMNÍ - Jsem naším národním symbolem: LÍPA SRDČITÁ
55
8.2. Pracovní list k trase č. 2 1) Ve větách jsou ukryty názvy stromů, najdi je. -
Pokojík Járy zdobí malí panáčci vyrobení z kaštanů a sirek. Považoval za svoji chloubu krásnou květinovou zahradu. Kára je malá, bylo ji líto polen, která musela zůstat v lese. Neboj, vypluj a vor jen pozorně kormidluj.
2) Spoj čarou obrázek živočicha s jeho stopou.
3) Jak se jmenuje stavba, stojící na vrcholu Mědník? (vyber z možností pod obrázkem)
a) kaple
b) kostel
c) rotunda
4) Která ruda se těžila v minulosti na Měděnci? ………………………. 5) Vzpomeneš si, jaká akce se koná pravidelně na Mědníku? ……………………….
56
SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ 1) Ve větách jsou ukryty názvy stromů, najdi je. -
Pokojík Járy zdobí malí panáčci vyrobení z kaštanů a sirek. Považoval za svoji chloubu krásnou květinovou zahradu. Kára je malá, bylo ji líto polen, která musela zůstat v lese. Neboj, vypluj a vor jen pozorně kormidluj.
2) Spoj čarou obrázek živočicha s jeho stopou.
3) Jak se jmenuje stavba, stojící na vrcholu Mědník? (vyber z možností pod obrázkem)
a) kaple
b) kostel
c) rotunda
4) Která ruda se těžila v minulosti na Mědenci? …měď……………. 5) Vzpomeneš si, jaká akce se koná pravidelně na Mědníku? …běh na Mědník………….
57
8.3. Pracovní list k trase č. 3 1) Uhádni názvy stromů z hádanek. - Rostu u vody a na jaře se z mých větviček pletou pomlázky:………………… - Můj list je rozeklaný a je vyobrazen na vlajce jednoho státu:..……………….. 2) Popiš části stromu
3) Jak se jmenuje vodní nádrž, kolem které jsme jeli? ……………………. 4) Můžeš se ve vodní nádrži vykoupat, nebo slouží jako nádrž pitné vody? ……………………………………………….. 5) Napiš název stromu.
6) Který známý běžkař žije a trénuje v Krušných horách? a) Ondřej Synek
b) Lukáš Bauer
58
c) Jaroslav Soukup
SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ 1) Uhádni názvy stromů z hádanek. -
Rostu u vody a na jaře se z mých větviček pletou pomlázky:…VRBA JÍVA……
-
Můj list je rozeklaný a je vyobrazen na vlajce jednoho státu:..JAVOR KLEN….. 2) Popiš části stromu
KORUNA
KMEN
KOŘENY
3) Jak se jmenuje vodní nádrž, kolem které jsme jeli? ….PŘÍSEČNICE….. 4) Můžeš se ve vodní nádrži vykoupat, nebo slouží jako nádrž pitné vody? KOUPÁNÍ JE ZAKÁZANÉ, NÁDRŽ SLOUŽÍ JAKO ZDROJ PITNÉ VODY 5) Napiš název stromu.
JÍLOVEC MAĎAL
DUB LETNÍ
6) Který známý běžkař žije a trénuje v Krušných horách? b) Ondřej Synek
b) Lukáš Bauer
59
c) Jaroslav Soukup
JAVOR KLEN
8.4. Pracovní list k trase č. 4 1) Odpověz na otázky? - Ryby žijí: a) na souši
b) ve vodě
c) část života ve vodě a část na souši
- Tělo ryb je pokryto: a) Srstí
b) peřím
c) šupinami
b) žábrami
c) srdcem
- Ryby dýchají: a) plícemi 2) Co si pamatuješ z cesty? - Z jaké obce jsme dneska vyjížděli? - Která řeka přivádí vodu do přehrady Nechranice? 3) Co je zajímavého na přehradě Nechranic? a) je do zatáčky b) jedná se o nejdelší sypanou přehradní nádrž ve střední Evropě 4) V tajence křížovky je ukryto místo, kde ryby žijí. 1) Znak města B 2) Kočkovitá šelma 3) Veliký člověk R 4) Souhlas 5) Věc, kterou se hraje fotbal, basketbal 6) Orgán zraku R
A Č O 5) Kvůli jakému sportu je nejvíce navštěvovaná Nechranická přehrada? a) windsurfing
b)
triatlon
60
c)
kánoistika
SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ 1) Odpověz na otázky? - Ryby žijí: b) na souši
b) ve vodě
c) část života ve vodě a část na souši
- Tělo ryb je pokryto: b) srstí
b) peřím
c) šupinami
b) žábrami
c) srdcem
- Ryby dýchají: b) plícemi 2) Co si pamatuješ z cesty? - Z jaké obce jsme dneska vyjížděli? MÁLKOV - Která řeka přivádí vodu do přehrady Nechranice? OHŘE 3) Co je zajímavého na přehradě Nechranic? c) je do zatáčky d) jedná se o nejdelší sypanou přehradní nádrž ve střední Evropě 4) V tajence křížovky je ukryto místo, kde ryby žijí. 1) Znak města B R E 2) Kočkovitá šelma 3) Veliký člověk S Y R 4) Souhlas 5) Věc, kterou se hraje fotbal, basketbal O 6) Orgán zraku B R
A
N
O
M
Í
Č
O
K
O
5) Kvůli jakému sportu je nejvíce navštěvovaná Nechranická přehrada? 6) windsurfing
b)
triatlon
61
c)
kánoistika
8.5. Pracovní list k trase č. 5 1) Poznáš komu patří tyto stopy? Dokresli chybějící stopu.
BAŽANT, KACHNA, MEDVĚD, KOLO, VRABEC, PES, ZAJÍC, JEŽEK, KOČKA, SRNA, LIDSKÁ STOPA 2) Zakroužkuj stopy zvířat, které jsi viděl v ZOOPARKU. 3) Vybarvi správnou odpověď Keř nemá kmen, větve vyrůstají nízko nad zemí. Keř je vyšší než strom. Keř je vyšší než tráva. Kvetoucí keře jsou vhodným doplňkem okrasných zahrad.
ANO ANO ANO ANO
NE NE NE NE
4) Kterou sportovní aktivitu můžeme provozovat na Velkém otvickém rybníku? …………………………..
62
SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ 1) Poznáš komu patří tyto stopy? Dokresli chybějící stopu.
BAŽANT KACHNA VRABEC SRNA
PES
JEŽEK
MEDVĚD
KOČKA
KOLO
ZAJÍC
CHYBÍ LIDSKÁ STOPA
BAŽANT, KACHNA, MEDVĚD, VRABEC, PES, ZAJÍC, JEŽEK, KOČKA, SRNA, LIDSKÁ STOPA 2) Zakroužkuj stopy zvířat, které jsi viděl v ZOOPARKU. 3) Vybarvi správnou odpověď Keř nemá kmen, větve vyrůstají nízko nad zemí. Keř je vyšší než strom. Keř je vyšší než tráva. Kvetoucí keře jsou vhodným doplňkem okrasných zahrad.
ANO ANO ANO ANO
NE NE NE NE
4) Kterou sportovní aktivitu můžeme provozovat na Velkém otvickém rybníku? …vodní lyžování…………
63
8.6. Jízdní řády Klášterec n/O – Měděnec a zpět Autobusy Karlovy Vary, a.s. (2014). Jízdní řády – linková doprava [online]. Retrieved
from:
kraj/522600.pdf˃ (accessed 20.2.2014)
64
8.7. Jízdní řády Klášterec n/O – Málkov Správa železniční dopravní cesty (2014). Jízdní řád 2014 [online]. Retrieved from:
65
(accessed
8.8. Jízdní řády Kadaň – Klášterec n/O Správa železniční dopravní cesty (2014). Jízdní řád 2014 [online]. Retrieved from:
66
(accessed
67
RESUMÉ Tato práce se zabývá možnostmi cykloturistiky v Krušných horách. Je zaměřená pro rodiny s dětmi, kteří se zajímají a přírodu a aktivní způsob života. V teoretické části nalezneme charakteristiku Krušných hor a rámcově vzdělávací program pro obor přírodopis. V praktické části je vypracováno pět cyklotras, kde poznáváme přírodu tohoto kraje. Ke každé trase je vypracovaný pracovní list, který je zaměřen na obor přírodopis pro děti na základních školách.
SUMMARY This work deals with the possibilities of cycling in the Ore Mountains. It is focussed on families with children who are interested and active nature and way of life. The theoretical part contains the characteristics of the Ore Mountains and the general education program in the field of natural history. The practical part is produced five cycling routes, where we recognize the nature of this region. For each route is working sheets, rice-who is focused on the field of natural science for children in primary schools.
68