Efektivita přezimovacích obůrek pro jelení zvěř v zájmové oblasti Krušných hor

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA

Ústav ochrany lesů a myslivosti

Efektivita přezimovacích obůrek pro jelení zvěř v zájmové oblasti Krušných hor

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Brno 2013

Tomáš Holoubek

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Efektivita přezimovacích obůrek pro jelení zvěř v zájmové oblasti Krušných hor (LS Klášterec nad Ohří) zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný poplatek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: 13. 5. 2013

................................................. podpis studenta

Poděkování Děkuji své rodině za její trvalou morální i finanční podporu během celého studia na Mendelově univerzitě v Brně. Děkuji Ing. Zdeňkovi Valovi, Ph.D. vedoucímu bakalářské práce, za motivující odborné vedení a konzultace při zpracování této práce. V neposlední řadě bych chtěl také poděkovat všem zaměstnancům LS Klášterec nad Ohří, za jejich práci při sběru dat. Děkuji panu Ing. Gabrielovi Balážovi za velkou ochotu při zodpovídání dotazů a poskytování dat, bez nichž by tato práce byla nerealizovatelná.

Abstrakt Přezimovací obůrky v oblastech dvou horských honiteb Jelení hora a Černý potok (LS Klášterec nad Ohří) v Krušných horách byly postaveny za účelem soustřeďování a zadržení zvěře na předem vybraném a připraveném území a s cílem zamezit škodám, které jelení zvěř působí v období zimního strádání, a to především na lesních porostech. Tato práce má na základě zjištění jarních sčítaných stavů, výše odlovu, metody výpočtu zatajených laní dle přírůstku, provést vyhodnocení využívání vybraných přezimovacích obůrek jelení zvěří v zimním období.

Abstract The wintering fences are in the area of two mountain hunting districts Jelení hora and Černý potok (LS Klášterec nad Ohří) in Krušné hory. They were constructed on selected and prepared areas for the purpose of gathering and capturing of animals, in order to avoid a damage which can be caused by deer in the winter. Main purpose of this bachelor‘s thesis is to evaluate use of chosen wintering fences of red deer in winter on the basis of animal counting, culling and counting methods of population of red deer.

OBSAH

Abstrakt ........................................................................................................................... 1 1 Úvod .............................................................................................................................. 5 2 Cíl práce ........................................................................................................................ 6 3 Literární přehled.......................................................................................................... 7 3.1

Zoologické zařazení Jelena evropského ............................................................. 7

3.2

Jelení zvěř........................................................................................................... 7

3.2.1

Management chovu jelení zvěře ................................................................. 9

3.2.2

Životní prostor jelení zvěře ....................................................................... 10

3.3

Zjištění jarních sčítaných stavů ........................................................................ 12

3.4

Metoda výpočtu zatajených laní dle přírůstku ................................................. 13

3.5

Obecný popis přezimovacích objektů .............................................................. 14

3.6

Význam a hlavní klady přezimovacích obůrek ................................................ 15

3.7

Zápory přezimovacích obůrek.......................................................................... 17

3.8

Stavebně technické řešení ................................................................................ 18

4

Metodika ................................................................................................................. 20

5

Základní charakteristika zájmového území Krušných hor ............................... 22 5.1

6

Charakteristika lesního hospodářského celku LS Klášterec nad Ohří ............. 22

5.1.1

Geologické poměry ................................................................................... 22

5.1.2

Charakteristika lesních porostů ................................................................. 23

5.1.3

Hydrografické poměry .............................................................................. 24

5.1.4

Půdní poměry ............................................................................................ 24

5.1.5

Klimatické poměry ................................................................................... 25

5.1.6

Ochrana území a soustava NATURA 2000 .............................................. 26

5.1.7

Historický vývoj oblasti a osídlení ........................................................... 27

5.2

Charakteristika honitby Jelení hora ................................................................. 28

5.3

Charakteristika honitby Černý potok ............................................................... 29

Výsledky ................................................................................................................. 31 6.1

Množství sčítané zvěře ve spádové oblasti ...................................................... 31

6.2

Výše odlovu ve spádových oblastech .............................................................. 34

6.3

Množství zatajených laní v honitbě.................................................................. 37

6.4

Množství jelení zvěře uzavřené v přezimovacích obůrkách ............................ 39

6.5

Využitelnost přezimovacích obůrek včetně zatajených laní ............................ 44

6.6

Náklady na roční provoz přezimovací obůrky ................................................. 45

6.7

Škody způsobené zvěří ..................................................................................... 48

6.8

Závislost výše škod na množství uzavřené zvěře ............................................. 50

6.9

Závislost výše škod na odlovu ......................................................................... 52

7

Diskuze.................................................................................................................... 54

8

Závěr ....................................................................................................................... 59

9

Summary ................................................................................................................ 61

10 Literatura ............................................................................................................... 63

Seznam obrázků Obr. 1: Jarní sčítané stavy jelenů, laní a kolouchů v honitbě Jelení hora ....................... 31 Obr. 2: Celkové Jarní sčítané stavy jelení zvěře v honitbě Jelení hora........................... 32 Obr. 3: Jarní sčítané stavy jelenů, laní a kolouchů v honitbě Černý potok .................... 33 Obr. 4: Celkové Jarní sčítané stavy jelení zvěře v honitbě Černý potok ........................ 33 Obr. 5: Výše odlovu jelenů, laní a kolouchů v honitbě Jelení hora ................................ 34 Obr. 6: Výše odlovu jelení zvěře v honitbě Jelení hora .................................................. 35 Obr. 7: Výše odlovu jelenů, laní a kolouchů v honitbě Černý potok.............................. 36 Obr. 8: Výše odlovu jelení zvěře v honitbě Černý potok ............................................... 36 Obr. 9: Počet zatajených laní uvedených v kusech dle přírůstku v letech 2006-2011 v honitbě Jelení hora .......................................................................................................... 37 Obr. 10: Počet zatajených laní uvedených v kusech dle přírůstku v letech 2007-2011 v honitbě Černý potok........................................................................................................ 38 Obr. 11: Využívání přezimovacích obůrek jelení zvěře v zimním období v zájmové oblasti LS Klášterec ........................................................................................................ 39 Obr. 12: Zastoupení jednotlivých druhů jelení zvěře v přezimovací obůrce Jelení hora pro zimní období 2005 - 6 až 2012 - 13 .......................................................................... 40 Obr. 13: Zastoupení jednotlivých druhů jelení zvěře v přezimovací obůrce Černý potok pro zimní období 2007 - 8 až 2012 – 13 ......................................................................... 41 Obr. 14: Procentuální podíl uzavřené jelení zvěře s jarními sčítanými stavy a počtem odlovené jelení zvěře následujícího roku v přezimovací obůrce Jelení hora.................. 42 Obr. 15: Procentuální podíl uzavřené jelení zvěře s jarními sčítanými stavy a počtem odlovené jelení zvěře následujícího roku v přezimovací obůrce Černý potok ............... 43 Obr. 16: Využitelnost přezimovací obůrky Jelení hora včetně zatajených laní .............. 44 Obr. 17: Využitelnost přezimovací obůrky Černý potok včetně zatajených laní ........... 44 Obr. 18: Celkové náklady na roční provoz přezimovací obůrky Jelení hora.................. 45 Obr. 19: Náklady na provoz PO Jelení hora přepočtené na jeden kus jelení zvěře ........ 46 Obr. 20: Celkové náklady na roční provoz přezimovací obůrky Černý potok ............... 46 Obr. 21: Náklady na provoz PO Černý potok přepočtené na jeden kus jelení zvěře ...... 47 Obr. 22: Škody způsobené zvěří v honitbě Jelení hora................................................... 48

Obr. 23: Škody způsobené zvěří v honitbě Černý potok ................................................ 48 Obr. 24: Závislost výše škod na množství uzavřené zvěře - Jelení hora ....................... 50 Obr. 25: Závislost výše škod na množství uzavřené zvěře - Černý potok ...................... 50 Obr. 26: Závislost výše škod na odlovu - Jelení hora ..................................................... 52 Obr. 27: Závislost výše škod na odlovu - Černý potok...................................................52

Seznam zkratek ČSN - Česká státní norma KOP - koeficient očekávané produkce LS - lesní správa LVS - lesní vegetační stupeň PO - přezimovací obůrka

1 Úvod Jelení zvěř je nedílnou součástí naší přírody, a tudíž je v našem zájmu její ochrana a udržení reprodukce schopných stavů v našich lesích. Vzhledem ke stále se zmenšujícímu životnímu prostoru a zvyšujícímu se turistickému a civilizačnímu tlaku ze strany lidí, je často jelení zvěř vystavována stresovým situacím. V horských honitbách vzniká pro jelení zvěř v zimním období doba strádání a nedostatku potravy. Zimní období je zvlášť ve vyšších nadmořských výškách doprovázeno vysokou vrstvou sněhu, která zamezuje zvěři přístup k přirozené potravě a proto je nucena hledat potravu v lesních porostech, kde okusováním mladých letorostů a loupáním kůry způsobuje škody. Jelen evropský patří k našim největším volně žijícím živočichům a stejně tak velké mohou být i jeho potravní nároky na objem zkonzumované potravy. Řešením tohoto problému se zabývá celá řada velkých lesních podniků, pro které je omezování škod způsobované jelení zvěří důležitou součástí, pokud chtějí vypěstovat zdravý les. Jedním z těchto podniků je i Státní podnik Lesy ČR a jeho lesní správa v Klášterci nad Ohří. Primárně z tohoto důvodu jsou budovány v místech přirozeného výskytu a stávanišť zvěře přezimovací obůrky, které mají za úkol snížit škody na lesních porostech a díky pravidelnému a vyváženému zdroji předkládané potravy zvýšit celkovou fyzickou vitalitu a kondici jelení zvěře. Do obůrek je zvěř přilákávána předloženou vhodnou potravou vždy na začátku zimního období a pomocí tzv. ,,záskoků“, které jsou uzpůsobeny tak, aby se zvěř dostala kdykoliv dovnitř a zároveň tak, aby ji nemohla po tom, co ji navštíví opustit. Zde je zvěř pravidelně krmena a ošetřována po celé zimní období až do jarních měsíců, ve kterých se v přírodě již nachází dostatek přirozené potravy a zvěř tak může být znovu vypuštěna do volné přírody. Klidové zóny a zakázaný přístup k objektu přezimovací obůrky zvěř chrání před stresovými situacemi a tím přispívají k dobrému zdravotnímu stavu.

5

2 Cíl práce V této práci se zabývám dvěma přezimovacími obůrkami ve dvou horských honitbách v Krušných horách patřící pod Lesní správu Klášterec nad Ohří. Zhodnocuji zde využívání přezimovacích obůrek jelení zvěří vyskytujících se v honitbách Jelení hora a Černý potok. Cílem práce je zjištění poměru nahlášené a zatajované zvěře na základě zjištěných jarních stavů a výše odlovu. Zjištěním nákladů na provoz jednotlivých přezimovacích obůrek a přepočtením na každý kus jelení zvěře porovnávám ekonomickou efektivitu. Dále se zabývám závislostí výše škod v honitbách na množství uzavřené zvěře v přezimovacích obůrkách, závislostí výše škod v honitbách na výši odlovu. Všechny výsledky jsou vypracovány pro každý rok od vybudování přezimovacích obůrek po současnost.

6

3 Literární přehled

3.1 Zoologické zařazení Jelena evropského Kmen: Chordata - strunatci Podkmen: Vertebrata - obratlovci Třída: Mammalia - savci Podtřída: Theria - živorodí Nadřád: Placentalia - placentálové Řád: Artiodactyla - sudokopytníci Podřád: Rumunantia - přežvýkaví Čeleď: Cervidae - jelenovití Druh: Cervus elaphus - Jelen lesní Systém byl převzat ze Zoologie obratlovců (GAISLER, 2007).

3.2 Jelení zvěř

Jelen evropský (Cervus elaphus) je největší spárkatá zvěř žijící v našich honitbách, neuvažujeme-li losa, který se u nás vyskytuje pouze v několika jedincích. Jelení zvěř vyniká mohutností, silou a jakousi vznešeností, která nemá v naší fauně obdoby. Plným právem se jelení zvěř označuje ,,ušlechtilá“ nebo,,královská“, neboť u obou pohlaví ve většině případů můžeme pozorovat,,důstojné“ chování, které se mění pouze za divokého úprku při hrozícím nebezpečí (LOCHMAN, ZEZULA, 1985).

7

Jelen lesní je symbolem majestátnosti přírody ve většině evropských zemí (BAĎUROVÁ, 2010). Myslivci nazývají jelena lesního vysokou zvěří. Tělo mají samci dlouhé přibližně 250 cm, kelku má 15 cm, výška v kohoutku je 150 cm a váží přibližně 250 kg. Laně jsou o třetinu menší. Na rozdíl od laní mají jeleni mohutné paroží a v období říje a zimy také zřetelnou hřívu. Mohutné tělo dospělého jelena symbolizuje sílu přírody a její tvůrčí potenci. Přes svoji hmotnost a velikost je jelení zvěř neobyčejně mrštná (ČERVENÝ, 2004). Výhodou pro jelení zvěř i pro ty, kteří se zabývají jejím chovem, je její velká přizpůsobivost a vývojová plasticita, se kterou dokáže reagovat na současné civilizační tlaky, působící vesměs negativně na přírodu a na existenci velkých divokých tvorů. Jelení zvěř svými potravními a teritoriálními nároky konkuruje stále více zájmům lidské společnosti. Jelení zvěř se vyskytuje nepravidelně, dokáže žít ve vysokých nadmořských výškách stejně tak úspěšně jako v nížinných oblastech v lužních lesích po celé Evropě, kromě nejsevernější části. Dále je rozšířen v Asii, severní Africe a Americe. U nás se jelen soustřeďuje zejména do horských pohraničních oblastí (ČERVENÝ, 2004). Jeleni žijí společensky v tlupách, kromě doby říje žijí odděleně od laní a mladé zvěře. Po dobu říje se také jeleni málo paství a proto jsou po tomto období značně vyhublí. O vedoucí postavení ve skupině jeleni mezi sebou svádějí kruté boje. Po celé období říje se jeleni ozývají troubením, podle kterého zkušení myslivci dokážou říct, jak je jelen starý, jeho momentální činnost i jakou má náladu (JIŘÍK, 1980). Poměrně štíhlé běhy (nohy) nesou zavalitý, masivní trup se silným osvalením. Slouží hlavně k pohybu, překonávání překážek a u samců (jelenů) také k soubojům v době říje. Zde hraje velmi důležitou roli krk, na který se přenáší přes paroží síla, kterou jeleni při souboji vyvinou. Také mohutné paroží, které může u nejsilnějších jedinců v Evropě dosáhnout váhy kolem 14 kg, vyžaduje pevný a svalnatý krk. Dlouhý silný krk pak umožňuje pohyblivost hlavy, potřebnou pro příjem potravy a při téměř neustálé kontrole okolního prostředí čichem, sluchem a zrakem. Čich je u jelení zvěře společně se sluchem nejvyvinutějším smyslem, přičemž zrak je relativně nejslabší. Jelení zvěř je typickým býložravým přežvýkavcem se složitým systémem předžaludků. Živí se většinou trav, bylin, polokeřů, keřů a dřevin, a to jak jejich

8

zelenými částmi, tak i jejich plody. Konzumuje značné množství potravy v poměrně krátkých časových intervalech a je méně vybíravá než ostatní druhy spárkaté zvěře, zvláště kdybychom ji porovnali se srnčí zvěří. U jelení zvěře je výrazný pohlavní dimorfismus, který je nejvíce patrný velikostí těla a parohy, které nosí pouze jeleni. Ve zbarvení srsti přílišné rozdíly mezi oběma pohlavími nenalézáme. (LOCHMAN, ZEZULA, 1985)

3.2.1

Management chovu jelení zvěře

Hospodaření s jelení zvěří je v dnešní době výsledkem různých zájmů. Z prvního pohledu a to z pohledu myslivce jsou očekávány stálé, druhově rozčleněné stavy volně žijící zvěře, které umožňují stálý lov dospělé zvěře se silnou trofejí. V druhém pohledu se můžeme postavit na stranu majitelů lesa, kteří mají na jelení zvěř výrazně odlišný názor. Srnčí zvěř je společně s jelení považována za největšího škůdce ve výnosu lesa za posledních 50 let. Jestliže uvažujeme o funkci lesa komplexně, musíme pak o jelení zvěři, která se nachází ve veřejně přístupném lese uvažovat jako o přijatelném stanovištním faktoru v lesním hospodářství. Tohle je rozhodně biologicky správné stanovisko, které se však ještě v dnešní době na všech stanovištích nenašlo, a tak stále můžeme slyšet volání po další redukci, protože se tvrdí, že jen tímto způsobem je možné snížit škody na lesních porostech na ekonomicky únosnou míru. Je však dokázané, že právě lovecký tlak kombinovaný se stále větším zneklidňováním zvěře vede ke zvyšující se plachosti a k noční aktivitě, což zapříčiňuje větší škody v lese. Oproti tomu kdybychom se chtěli vrátit k původní denní aktivitě jelení zvěře, museli bychom vytvořit klidové zóny. Odborným a myslivecky správným lovem a zvyšováním potravní nabídky, což nám ukazují příklady z praxe, můžeme dosáhnout minimalizace škod. Škodám loupáním lze předejít, pokud zvěř bude mít kdykoliv dostupný dostatek jiné přirozené potravy. Názor, že do této doby používané metody pěstování lesa a způsoby lovu jsou spoluodpovědné za škody, je teprve ve svém

9

počátku řešení problému les a zvěř. Pokračovat v dosavadní praxi bychom opravdu neměli. Příroda není schopna sama sebe regulovat. Stavy jelení zvěře se v posledních letech dle v tisku dostupných informací zvýšily nad úživnost českých lesů a tato zvěř pak způsobuje neúnosné škody (BROŽ, 2011). Mnoho znalců zabývajících se mysliveckými poměry v našich jeleních honitbách upozorňují na jejich dezolátní stav, způsobený výrazným narušením sociální struktury v tlupě, noční aktivitou zvěře, vznikem velkých tlup, které mají za následek nízké zastoupení starších a starých kusů. Přestože příčinnou takto žalostného stavu mohou být prováděné požadované vysoké odstřely, odpovědnost leží na majitelích honitby, místních mysliveckých a ochranářských organizacích; ti všichni se musí sjednotit na biologicky správné ochraně a lovu jelení zvěře. K nesprávnému lovu dochází často také z důvodu neznalosti chování zvěře, tato chyba pak vede k chybnému způsobu lovu (MENZEL, 2011).

3.2.2

Životní prostor jelení zvěře

Pod pojmem životní prostor rozumíme území, v jehož hranicích žije celá populace druhu volně žijící zvěře. V naší hustě osídlené kulturní krajině ovšem ohraničují životní prostor spíše uměle vytvořené než přírodní bariéry. Naopak stávaniště je území, po kterém se podle ročního období pohybuje jednotlivý kus. Můžeme si je představit tak, že v duchu spojíme všechny body, na kterých jsme určitý kus zvěře pozorovali a obrazec, který tak vznikne, bude minimální velikost stávaniště kusu. Toto území, rozdílné podle ročního období, se může překrývat s územími jiných kusů, ta se však mohou podle pohlaví a způsobu života také zřetelně lišit nebo překrývat (MENZEL, 2012). V podmínkách hustě osídlené Evropy jsou velcí býložravci vystavováni vlivu fragmentace krajiny. Většina území, kterou obývají, má charakter mozaiky přírodních, zemědělských a urbanizovaných ploch. V krajních případech jsou stávaniště zvěře

10

ostrůvkovitě rozmístěny v krajině bez možnosti migrace mezi nimi (HORÁK, LHOTA, 2006). Volba životního prostoru jelení zvěře je ovlivněna množstvím faktorů. Ty mohou být čistě přirozené povahy nebo ovlivněné člověkem. K těmto faktorům patří zejména nabídka potravy a bezpečí, rušivé faktory, vliv počasí, topografie terénu, stav lesa, aktivita v říji a mnohé další. Chování v prostoru a v jednotlivých ročních obdobích se často vzájemně ovlivňuje a nelze je vždy jasně rozlišit (MENZEL, 2012). V chráněných územích jsou podmínky pro život velkých býložravců lepší, i když platí, že i tato území jsou větším, nebo menším ostrovem v okolní krajině (HORÁK, LHOTA, 2006). Výzkum jelení zvěře v mnoha rozdílných oblastech v poslední době velmi pokročil. V chování této největší spárkaté zvěře jsou ještě přesto jistá neprobádaná místa, především tomu tak je v oblasti sociální biologie a zejména v hodnostním postavení. Příčinou těchto neprobádaných míst může být, že výzkumy chování volně žijící zvěře ztěžuje řada okolností. Mezi ně patří například nedostatek vhodných honiteb sloužících pro pokusy, vysoké finanční nároky na pokusné zařízení, nezbytnost trvale část populace opatřovat značkami, aby se již jednou označená zvěř vždy bezpečně poznala, v neposledním místě pak stále se zvětšující noční aktivita jelení zvěře. Tuto situaci ovšem ztěžuje fakt, že výsledky dosažené v určitém místě, nemusí nutně platit bez úprav pro jiná místa. Svoji roli zde hraje také individuální založení jednotlivých kusů. Jeden jelen může ze svého trvalého stávaniště ujít na říjiště 20 km, zatímco jiný jelen pocházející ze stejné honitby, ujde jen 5 km. Pokud jde o chování jelení zvěře, nemůžeme proto odvodit žádná všeobecně platná pravidla (MENZEL, 2011). Lidé svou rozpínavostí způsobují v životním prostředí značné změny, kterým se zvěř v krátkém čase není schopna přizpůsobit. Jedná se převážně o spárkatou zvěř, která sice způsobuje škody. Pro lesostepní druhy spárkaté zvěře je velmi málo prostoru, a to jak pro získávání potravy, tak pro klid a kryt. V lesním hospodářství byly likvidovány značné plochy výmladkového (pařeziny) a sdruženého lesa, kde zvěř dříve získávala dostatek druhového zastoupení potravy (ZABLOUDIL, VALA, 2008). Zmenšování životního prostoru bezesporu vede u jelení zvěře k poruchám běžného chování. A to tím výrazněji, čím jsou na vyšším stupni vývoje. Dochází

11

k omezování volného prostoru jednotlivce, sociálních vzdáleností, typických pro druh, a ke stále větším konkurenčním situacím při braní potravy, tedy k současně se zvyšujícímu agresivnímu napětí. Jelení zvěř patří mezi přežvýkavce a vzhledem ke svému toulavému založení potřebuje velký životní prostor. Jestliže je držena na malém prostoru, nutně se zhroutí sociální systém, který je orientován na prostor. Mnohá pozorování zvířat žijících v zajetí tak mohou vést k mylnému výkladu chování, které tam bylo rozpoznáváno. Například tam musí žít celoročně pohromadě jeleni a holá zvěř, což není pro jelení zvěř typické (MENZEL, 2011).

3.3 Zjištění jarních sčítaných stavů Zjištění početnosti jelení zvěře je jednou z podmínek pro odpovědný myslivecký management s touto zvěří na daném území. Pro odhad početnosti populací spárkaté zvěře je využívána celá řada metod. Obecně je možné tyto metody rozdělit na přímé (pozorování zvěře, sčítání zvěře na naháňkách atd.) a nepřímé (počítání trusových hromádek na transektech, počítání stop atd.) (VALA, 2010). Povinnost sčítat zvěř vyplývá ze zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů v § 36 odst. 1: „Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání." Termíny sčítání zvěře určuje Kraj v přenesené působnosti § 59 odst. 2. písm. c). Mezi přímé metody patří zimní sčítání zvěře u krmelců a zásypů. Obcházet krmelce je možné i jednorázově, přičemž je nutné zaznamenat počty a doby pozorované zvěře. Jednorázové sčítání lze provádět i z posedů za účasti dostatečného množství sčítačů. Mezi další používané metody patří metoda zkusných ploch, kdy se zvěř vyhání

12

na sčítače obdobně, jako se loví na naháňkách. Výhodné použití této metody může být při sčítání zvěře drobné (HROMAS, 2000).

3.4 Metoda výpočtu zatajených laní dle přírůstku Pro přesnější zjištění počtu jelení zvěře, která se nachází v honitbě, se mimo sčítacích metod používá metoda výpočtu zatajených laní. Pomocí této metody lze dopočítat laně, které nebyly započteny v plánu mysliveckého hospodaření i přes to že se v honitbě nacházejí. Při výpočtu zastoupení utajených laní nacházejících se v honitbě je potřeba znát údaje o jarních sčítaných stavech kolouchů ve zkoumaném roce, odstřel a úhyn kolouchů v roce předchozím. Po jejich součtu a následném dělení pomocí koeficientu očekávané produkce dostaneme počet laní potřebných k vyprodukování přírůstku. Proto je třeba si zvolit vhodný KOP, například 0,7. Ten nám udává počet očekávané produkce kolouchů přepočtených na jednu laň. Výsledný počet laní potřebných k vyprodukování přírůstku poté odečteme od jarního sčítaného stavu laní pro daný rok, přičemž výsledkem bude počet neuvedených laní v ks z hlášeného sčítaného stavu (VALA, DVOŘÁK, 2010).

Tabulka 1: Metoda výpočtu laní dle přírůstku Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v roce X ks A 1. Sčítaný stav kolouchů v roce X B 2. Odstřel a úhyn kolouchů v roce X-1 A+B 3. Skutečný přírůstek (1. + 2.) 4. Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (A+B / *KOP= C 0,7) D 5. Sčítaný počet laní v roce X 6. Rozdíl vypočtených a nahlášených laní v ks C-D 7. Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu % *KOP = koeficient očekávané produkce Zdroj: Vala, Dvořák, 2010)

13

3.5 Obecný popis přezimovacích objektů V poslední době je možno zaznamenat určité porušení mezi potřebami a nároky jelení zvěře a mezi úživnými možnostmi, které poskytuje životní prostředí této zvěře. Hlavním projevem tohoto stavu jsou škody, které způsobuje jelení zvěř na lesních porostech, v prvé řadě ohryzem kůry smrkových porostů v době vegetačního klidu. Této situaci je nutno urychleně čelit celou řadou komplexně uplatňovaných opatření. Vedle chemické, či mechanické ochrany lesních porostů se v současné době uplatňuje stále více a účinněji soubor opatření nazývaných biotechnickou ochranou. Pod tímto pojmem se rozumí ochrana, která pracuje s biologickým materiálem, ať živočišným nebo rostlinným. Používané prostředky mají často charakter technických zásahů (BOUZEK, 1999). Velmi progresivním prvkem tohoto souboru jsou přezimovací objekty pro zvěř, které svým posláním, provozem i výsledky spadají do skupiny biotechnických zařízení. Jsou budovány v horských oblastech s využitím příznivého uspořádání terénu, vhodné skladby dřevin, věku a stavu lesních porostů, zpravidla na lokalitách přirozené zimní koncentrace zvěře. Jsou budovány zejména pro jelení zvěř, ale lze je použít i pro jiné druhy spárkaté zvěře. Zvěř je uzavřena v přezimovacích obůrkách od začátku prosince až do první poloviny května (MENZEL, 2012) Velikost přezimovacích obůrek se nejčastěji pohybuje od 6 do 60 ha. Doporučuje se, aby dvě třetiny přezimovacího objektu tvořil les a zbývající části louky a zvěřní políčka. Les by měl být starší, kolem 10% z celkové výměry by měly tvořit porosty mladšího věku. V přezimovacím objetu by měla být celoročně k dispozici tekoucí voda. Soustředění

v obůrkách

umožňuje

i soustavnou

ochranu

zvěře

před

zneklidňováním lidmi i psy (stres se projevuje zvýšenými škodami), veterinární dohled i případný odstřel k chovu nevhodných jedinců. Jedná se tedy o kombinaci omezení pohybu zvěře s kvalitní zimní péčí o ni. Tím, že je zvěř izolovaná v přezimovacích obůrkách nemá možnost působit škody na lese v rozsáhlých sběrných oblastech. Princip používání těchto obůrek je v nalákání zvěře atraktivním krmivem do obůrky a po celou dobu je v těchto objektech intenzivně krmena. V této době musí být ve

14

spádové oblasti dodržován zákaz krmení a přikrmování zvěře mimo přezimovací obůrky (VALA, 2010.). Přezimovací objekty pro jelení zvěř nejsou nic nového. Začínal s nimi Mazer – Melnhof a celá řada dalších v alpské oblasti skoro před šedesáti lety. U nás se tento prvek ochrany lesa dlouho opomíjel, stále se prohlašovalo, že je to zařízení pro vysokohorské oblasti v našich podmínkách nepoužitelné. S ověřováním přezimovacích objektů jsme u nás začali teprve v roce 1970, a to v Krkonoších, na lesním závodě ve Vrchlabí v Harachově (BOUZEK, 1999).

3.6 Význam a hlavní klady přezimovacích obůrek

Hlavní význam zavádění systému přezimovacích obor je především ve vztahu zvěř versus les. Jedná se o významnou technicko-biologickou ochranu lesních porostů, kdy v mimovegetačním období za nedostatku potravní nabídky, odvádíme zvěř z lesních porostů, kde je zvýšené nebezpečí škod a soustřeďujeme jí ve vyhovujících lokalitách (KOSTEČKA, 2005). Smysl budování přezimovacích obůrek spočívá ve snaze omezit škody způsobené převážně jelení zvěří na lesních porostech okusem, ohryzem a loupáním v místech s větší koncentrací zvěří. Tyto objekty jsou užitečné zároveň jako ochrana zvěře před negativním turistickým a civilizačním tlakem zejména v zimním období, kdy je zde vysoká koncentrace návštěvníků. Díky přerušení migračních tras do podhůří je zvěř nucena zůstávat ve vyšších polohách, kde při nepříznivém počasí a v současnosti za téměř trvalého rušení, není schopna bez pomoci člověka uspokojovat své biologické potřeby (VALA, 2010). Dalším poznatkem je zabránění rozsáhlejší migrace do zemědělských oblastí, kde by jelení zvěř mohla způsobit škody a zajistí existenci stabilní a kvalitní populace jelení zvěře v daném prostředí. Snahou každého vlastníka i uživatele honitby by mělo být zachování kvalitní životaschopné populace, ve které bude zastoupeno co nejširší spektrum věkových tříd a tím zabezpečena přírodě blízká biologická reprodukce (PŘEZIMOVACÍ OBŮRKY V KRNAP, 2005)

15

Přezimovací obůrka dále umožňuje jednodušší fixaci a manipulaci s divokou zvěří při výzkumných projektech (značkování, sledování migrací, sledování věkové struktury apod.) Usnadňuje odstranění nevhodných, poraněných a nemocných jedinců z dané populace jelení zvěře. Přezimovací obůrky také poskytují nový způsob pojetí průběrného lovu tak, jak je aplikován v některých zahraničních státech. Jedná se o způsob průběrného lovu, při němž především holá jelení zvěř v průběhu roku není ve volnosti téměř lovena. Tím se sníží stres, který je běžný v našich honitbách, jelení zvěř přechází do denní aktivity a to se může projevit především nižším tlakem na lesní porosty a následné škody. V podzimním a zimním období po uzavření zvěře do přezimovacích objektů, jejichž výměra bývá 50 i více hektarů, je v přezimovacích oborách prováděn zkušeným „oborníkem" průběrný či redukční lov až do výše plánu lovu (KOSTEČKA, 2005). PINTÍŘ, TUMA (2006) ve své práci uvádějí, že přezimovací obůrky zabraňují škodám zvěří na lesních porostech (zejména působených kopytnatci - zvěří spárkatou) jsou jedním ze závažných problémů v současném lesním hospodářství (LH). K nejvýznamnějším patří okus letorostů lesních dřevin (především terminálních pupenů), spásání přirozeného zmlazení listnatých dřevin a jedle a loupání kůry v mladších věkových stupních především u smrku. Loupáním a následnou hnilobou oddenkové (nejcennější) části postižené stromy snadno podléhají abiotickým škodlivým činitelům, především sněhu a větru. Pokud se takovéto porosty dožijí mýtního věku, výnosy z prodeje dřeva postiženého hnilobou jsou minimální.

16

3.7 Zápory přezimovacích obůrek

Při větší koncentraci jelení zvěře na malé ploše dochází k tlaku na přezimovací obory. V případě velkého množství jelení zvěře na jednom místě je zvýšená možnost přenosu nákaz a parazitů. Hrozí zvýšený stres, zranění apod. při neukázněnosti některých jedinců z lidské populace včetně jejich psích společníků. Hrozbou je zvýšená atraktivita pro pytlačící psy, popř. velké šelmy. Může také docházet ke snížení přirozené úmrtnosti slabých jedinců, kteří by v přirozených podmínkách nebyli schopni přežít zimní období (KOSTEČKA, 2005). V neposlední řadě je potřeba zmínit fakt, že přezimovací obůrky jsou finančně náročné na údržbu (PŘEZIMOVACÍ OBŮRKY V KRNAP, 2005) Nejčastějšími rušivými faktory jsou především nelegální sběrači shozů. Každý stresující faktor mnohonásobně zvyšuje výdej energie a tím spotřebu tukových rezerv depotního tuku (pomalu se vstřebávajícím). Zvěř, která je vystavena stresujícím vlivům, pak nemůže bez úhony přežít zimu a někdy vše končí i jejím úhynem (PINTÍŘ, TUMA, 2006). Například HINTNAUS (2003) ve své práci uvádí, že v některých objektech jsou bohužel zvěři předkládána krmiva, která svou jakostí neodpovídají požadavkům na zdravotní nezávadnost. Je to především způsobeno jejich nevhodným skladováním a předkládáním. Takové podmínky je nutné splnit v každém chovu, tj. veškerá krmiva předkládaná zvěři musí být zdravotně nezávadná. Podle BALÁŽE (2009) pak dochází k omezování pohybu jelení zvěře téměř po dobu poloviny roku a není možné oddělení jelenů od holé zvěře.

17

3.8 Stavebně technické řešení Oplocení přezimovacího objektu musí být pro zvěř neprostupné. Provedení oplocení by mělo odpovídat době, po kterou má být objekt funkční. Životnost kombinovaného oplocení z pozinkovaného pletiva a žerdí se sloupky na betonových patkách je 30 i více let. V oplocení přezimovacího objektu jsou 2 - 4 vrata, která jsou zpravidla dvoukřídlá s kovovou kostrou, musí být dobře uzamykatelná a dostatečně odolná proti násilnému vniknutí. Je naprosto nevhodné, aby kromě zamykatelných vrat existoval také přelez, nebo schůdky. Pro dodatečné vnikání zvěře do obůrky, po uzavření vrat, slouží záskoky nebo tzv. "vlezy" (průlezy), které jsou prostupné pouze dovnitř. Dle KORTUSE (2006) záskok slouží pro přístup zvěře v období, kdy jsou již uzavřeny brány. Šířka záskoku by měla dosahovat jednoho pole. Výškový rozdíl terénu alespoň 2 m, terénní hrana zpevněna tyčovinou s kamennou rovnaninou. V mnoha přezimovacích obůrkách perfektně slouží v zemi vybudované záskoky. Zejména ve svažitých terénech je konstrukce záskoků nenáročná a levná (LESY ČR). Rozhodující význam má v obůrce krmeliště, které se má sestávat z dostatečně velkého zásobníku pro objemové krmivo (seník), s kapacitou podle počtu uzavřené zvěře a možnosti doplnění v průběhu zimního období. Zásobník je vybaven žebřinami (jeslemi) v dostatečné šíři, podle počtu zvěře a krytý střechou. Dále je zde nezbytný zásobník jadrného krmiva, který může být v jednom celku se zásobníkem objemového krmiva, s dostatečným počtem dřevěných korýtek na krmivo a sklep na dužnaté krmivo, který je bezpodmínečně nutný pro správné uchování dužnatého krmiva. (LESY ČR). Jak uvádí ve své technické zprávě (KORTUS, 2006) součástí přezimovací obůrky by mělo být nepochybně slanisko což je drobné krmné zařízení se zastřešenou plochou pro předkládání solných krychlí s příměsi vitaminů a minerálních látek a napajedlo s celoročním zdrojem vody. Pro sledování a kontrolu stavu zvěře je v obůrce nutná alespoň jedna krytá pozorovatelna (kazatelna). Dle KORTUSE, (2006) by krytá pozorovatelna měla být opatřena dveřmi na petlici a průhledovými otvory opatřenými plexisklem. Vstup na

18

pozorovatelnu po žebříku. Tento objekt by se měl nacházet v těsné blízkosti přezimovací obůrky. Přezimovací objekt má být opatřen tabulkami se zákazem vstupu občanů do obůrky po dobu její funkce (uzavření zvěře). Z hlediska požární ochrany se jedná o stavby, které doplňují funkci lesa. Podle zákonů o požární ochraně jde o jednoduchou stavbu, která nepodléhá projednání s orgány požární ochrany. Odstupové vzdálenosti mezi objekty vyhovují ČSN. Požárně nebezpečný prostor nepřesahuje hranici stavebního pozemku. Dopravní řešení by mělo být řešeno tak, aby přezimovací obůrka byla napojena na stávající systém lesních cest se zpevněným povrchem. Lesní cesty jsou pak napojeny na základní komunikační systém v dané lokalitě (KORTUS, 2006)

19

4 Metodika Jarní sčítané stavy byly získány z výkazů mysliveckého hospodaření v honitbě Jelení hora a Černý potok z archivu LS Klášterec nad Ohří. Tato jarní sčítání byla prováděna vždy na jaře v letech 2006 - 2012 zaměstnanci lesní správy. Údaje byly zaneseny do tabulky a vyhodnoceny v grafických výstupech, pomocí kterých byl zjištěn procentuální podíl uzavřené jelení zvěře s jarními sčítanými stavy a počtem odlovené jelení zvěře následujícího roku v přezimovací obůrce Jelení hora a Černý potok. Dále pak byly použity pro výpočet metody zpětného výpočtu zatajených laní v obou honitbách. Výše ulovené Jelení zvěře v zájmových honitbách byly získány z archivu LS Klášterec nad Ohří, kam tato data byla v jednotlivých letech 2006 - 2012, vždy na konci doby lovu zanášena. „Doba lovu Jelena lesního je od 1.8 do 15.1“ (ZÁKON č. 449/2001 Sb.) Tyto data byly následně zpracovány a použity při výpočtu procentuálního podílu uzavřené jelení zvěře s jarními sčítanými stavy a počtem odlovené jelení zvěře následujícího roku v PO Jelení hora a Černý potok, závislosti výše škod na odlovu a závislosti jarních sčítaných stavů na odlovu pro obě honitby. Metodou výpočtu zatajených laní byly vypočítány laně nacházející se ve spádové oblasti Jelení hora a Černý potok. Tyto laně byly porovnány s nahlášeným sčítaným stavem. Metodou výpočtu zatajených laní dle přírůstku byly vypočteny zatajené laně, které nebyly uvedeny v jarních sčítaných stavech a zjištěn poměr nahlášené a zatajené jelení zvěře nacházející se v honitbách Jelení hora a Černý potok. K výpočtu této metody byly zapotřebí data o sčítaných stavech kolouchů a laní a počet uhynulých a ulovených kolouchů, dále byl použit pro výpočet koeficient očekávané produkce 0,7. Všechny tyto data byly poskytnuty LS Klášterec nad Ohří. Zpětný přepočet zatajených laní byl proveden pro všechny roky 2006 – 2012 a obě zkoumané honitby a následně graficky vyhodnocen. Využívání přezimovacích obůrek jelení zvěří bylo graficky znázorněno pro PO Jelení hora i Černý potok a to podle toho kolik přezimovalo jelenů, laní a kolouchů pro každý rok od doby založení. Počty jelení zvěře nacházející se v přezimovacích obůrkách

20

byly zaznamenávány zaměstnanci LS a poté zaneseny do archivu, ze kterého byly následně použity pro toto vyhodnocení. Škody zvěří, které byly vyčíslovány v honitbách Jelení hora a Černý potok zaměstnanci lesní správy Klášterec nad Ohří (kromě roku 2008, kdy tyto škody byly vyčísleny nezávislým soudním znalcem) byly zaneseny do tabulkového výstupu a následně graficky vyhodnoceny. Výše škod v obou honitbách byly použity pro výpočet závislosti výše škod na množství uzavřené zvěře a závislosti výše škod na odlovu v letech 2006 – 2012. Ekonomická náročnost přezimovacích obůrek byla zhodnocena na základě vynaložených výdajů na provoz, ve kterých byla započtena veškerá krmiva, které byly zvěři během uzavření v PO předkládány a také náklady na zaměstnance který se o PO stará včetně režie. Tyto výsledky byly následně přepočteny na každý jednotlivý kus, který se v dané přezimovací obůrce nacházel. Vše bylo znovu vyhodnoceno pro všechny roky obou obůrek od jejich založení po současnost.

21

5 Základní charakteristika zájmového území Krušných hor 5.1 Charakteristika lesního hospodářského celku LS Klášterec nad Ohří Zájmové území se nachází v severozápadní části České republiky, v Ústeckém kraji, okrese Chomutov. Podle regionálního členění patří tato oblast do provincie Česká Vysočina, soustavy III. krušnohorská soustava, podsestavy III. A Krušnohorská hornatina, celku III. A-2 Krušné hory, podcelku III. A-2B Loučenská hornatina a dílčího podcelku III. A-2B1 Přísečnická hornatina. V podhůří zasahuje do Mostecké pánve a na jihozápadě do Doupovských hor. (BALÁŽ, 2009)

5.1.1

Geologické poměry Krušné hory jsou typickým kerným pohořím. Jedná se o náhorní plošinu s mírně

zvlněným terénem a příkrým zlomovým svahem, který spadá na českou stranu se značným převýšením a ostře odděluje horskou část od nížiny (VÝLUPEK, PRAHA 2012.) Dle VALY (2010) byl původně zarovnaný povrch v důsledku saxonského vrásnění na rozhraní oligocénu a miocénu vyzdvižen. Krušné hory jsou tvořeny převážně krystalickými břidlicemi a žulovými tělesy. Jádro LS Klášterec nad Ohří je tvořeno šedými a červenými rulami a svory. Ostrůvkovitě se zde vyskytují krystalické vápence, skarn, amfibolit, eklogit, čedič, rohovce, žíly porfyrů a porfyritů. V oblasti Klínovce dosahuje průměrná nadmořská výška 1 000 m nad mořem s nejvyšším bodem Klínovec 1244 m. n. m. V oblasti kolem vodního díla je kotlinová sníženina (vyplněna údolní nádrží). Nad údolní nádrží vyčnívají vrchy Kamenný (963 m), Vysoký kámen (932 m), Velký Špičák (965 m), Malý Špičák (920 m) a Jelení hora (994 m). Svah Krušných hor je v severní části výrazně dvoustupňový. Jižní svah je členěn souběžnými jihovýchodně orientovanými hluboce zaříznutými údolími. Největší je údolí Chomutovky.

22

5.1.2

Charakteristika lesních porostů Převážná část lesů LS Klášterec nad Ohří se nachází na náhorní zvlněné plošině.

V západní části je ohraničena vrcholem Klínovce a ve východní Novodomským rašeliništěm. V lesních porostech převážně převažují náhradní dřeviny v 1. až 3. věkovém stupni. Jižní část je tvořena hlavně lesem s přirozenější druhovou skladbou a jednotlivým zastoupením věkových tříd (VALA, 2010). Z hlediska výškové stupňovitosti je území tvořeno 6 a 7 vegetačním stupněm. Dle typologického členění lesního ekosystému převládají v zájmové oblasti ekologická řada kyselá s dominantní edafickou kategorií K – kyselá a ekologická řada oglejená (BALÁŽ, 2009). V Krušných horách došlo v posledních 30 ti letech ke značným škodám na smrkových porostech. Příčinou bylo působení průmyslových imisí z energetických zdrojů z Podkrušnohorské pánve v mosteckém, i chomutovském okrese. Z důvodu odumření většiny smrkových porostů byly postupně celoplošně vytěženy a zároveň došlo k obnovování ploch převážně náhradními dřevinami, jako jsou smrk pichlavý, modřín, omorika, borovice, bříza, kleč, jeřáb a další. Lesní hospodářství se v Krušných horách pod vlivem imisí dostávalo do nestandardních, dosud nikde nepoznaných situací, které bylo nutno řešit hledáním nových postupů a technologií (LESY ČR). Převážná část smrkových porostů až 90 % (mimo oblast Klínovce) byla následkem exhalační kalamity vytěžena. Tyto plochy byly následně zalesněny porosty náhradních dřevin. Nejvíce zastoupenou dřevinou je zde smrk 38,2 %), modřín 7,8 %, buk 5,7 %, dub 4,1 %. Cílové dřeviny mají na LHC zastoupení 62 % a náhradní 38 % (6910 ha). Zastoupení věkových stupňů je nevyrovnané. Nejvíce jsou zastoupeny první a druhý věkový stupeň a to nadprůměrně. Naopak podprůměrné je zastoupení 3 - 9 věkového stupně (VALA, 2010).

23

5.1.3

Hydrografické poměry Oblast lesního hospodářského celku Klášterec nad Ohří je velmi bohatá na vodní

díla, jako jsou nádrže, rybníky i vodoteče s velkým množstvím rašelinišť. Dominantou v krajině je vodní nádrž Přísečnice. Další významné nádrže jsou Křímovská, Kamenická a na jihovýchodě Nechranická přehrada. Z vodních toků je hlavní řeka Ohře, pro kterou je typický zimní režim povodní, který je převážně způsoben závětrným efektem Krušných hor. Významné letní povodně jsou na Ohři proto poměrně řídké a mohou být způsobeny nepříliš často se vyskytujícími východními povětrnostními situacemi. K transformování povodňových vln přispívají nádrže situované na horním toku Ohře a jejich přítocích (POVODÍ OHŘE, 2009). Do Ohře se vlévá Chomutovka, Hutná, Lužnička, Prunéřovský potok, Hradišťanský potok, Podmileský potok, Široký potok a další. Rybníky se nacházejí zejména v oblasti kolem Výsluní a Hory Sv. Šebestiána. V oblasti se nachází celá řada rašelinišť. Nejznámější je Novodomské rašeliniště patřící do soustavy Natura 2000. Další velká rašeliniště jsou pod Jelení horou, na které navazuje Novoveské rašeliniště. Další velká rašeliniště se nacházejí v revíru Mokřiny, mezi Vejprty a Černým potokem a podél železniční trati oběma směry od Výslunského nádraží. (VALA, 2010).

5.1.4

Půdní poměry

Nejrozšířenějším půdním typem v oblasti LHC je kryptopodzol (46 %) vázaný na nepodmáčené polohy 6 a 7 lesní vegetační stupeň. Jsou to půdy lehké, skeletovité. Velmi často jsou tyto půdy technologicky degradované buldozerovou přípravou půdy (tvorba valů) v době kalamitního stavu a následného zalesňování náhradními dřevinami. Základním předpokladem pro obnovení úrodnosti těchto půd je opětovné vytvoření svrchních humusových horizontů rozhrnutím valů, zeleným hnojením případně dodáním organických hmot.

24

Kambizemě jsou druhým nejčastěji se vyskytujícím půdním typem (28,8 %). Vyskytují se od 5. lesního vegetačního stupně a až do 6. lesního vegetačního stupně na vodou neovlivněných půdách. Posoudíme-li zrnitost, jedná se o půdy lehké. Na čedičích vznikají půdy těžké jílovitohlinité, které často obsahují značný podíl skeletu, proto bývají také označovány jako rankrové kambizemě. Pro polohy s trvalým zamokřením jsou typické horské gleje (8,2 %) a organozemě – rašeliny (6,7 %). Další půdní typy, se kterými se můžeme setkat v této oblasti, jsou velmi silně kamenité až balvanité rankery (2,4 %), luvizemě (0,3 %) na sprašových hlínách a na kyselých půdách v humidním klimatu horských poloh se vyskytují podzoly, přibližně 7% zastoupení (VALA, 2010) Orné půdy je v Krušných horách málo, její jakost se blíží půdám skeletovým, obsahující málo výživných látek, ostatní mají charakter spíše jako půdy vyluhované, podzolové nebo proplachované dešťovou vodou. Obecně se dají půdy Krušných hor charakterizovat jako půdy kyselé (SOUKUP, 2000).

5.1.5

Klimatické poměry V oblasti Krušných hor vanou severní a západní větry, jsou vlhké a studené,

způsobují rychlou změnu počasí, dlouhé zimní mlhy, které se vyskytují ve výšce kolem 700 m n. m. a to 90x - 124x za rok. Množství srážek odpovídá poloze Krušných hor a jejich nadmořské výšce. Na hřebenech tu každý rok naprší 1000 až 1200mm vody, v nižších polohách méně. Krušné hory jako celek způsobují tzv. srážkový stín v oblasti podkrušnohorských pánví, tyto srážky pak dopadají až ve středních Čechách, za rok spadne tedy v pánevní oblasti jen kolem 500mm srážek (FISCHEROVÁ, 2009). Lesní hospodářský celek se vyskytuje z velké části v mírně chladnějším okrsku C1. Okrsek C2 chladný, horský se zhruba kryje se smrkovým lesním vegetačním stupněm. Úpatí Krušných hor je řazeno do okrsku B3 mírně teplého, mírně vlhkého s mírnou zimou. Roční průměrná teplota vzduchu se pohybuje mezi 2,7 °C v oblasti Klínovce a 8,0 °C v oblasti Kadaně. Roční průměrný úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 450–1000 mm. Na náhorní plošině množství srážek pod 800 mm a s klesající

25

nadmořskou výškou jejich intenzita klesá až na úroveň 550 mm. Směry větru převládají ze západního, severozápadu a jihozápadního (VALA, 2010).

5.1.6

Ochrana území a soustava NATURA 2000 Na území lesní správy v Klášterci nad Ohří se nachází mnoho chráněných

území, z maloplošných jsou nejvýznamnější národní přírodní rezervace, kterých zde můžeme napočítat 5. Patří mezi ně: (NPR) Božídarské rašeliniště, Jezerka, Novodomské rašeliniště, Velké jestřábí jezero, Velký močál, národní přírodní parky 2 (NPP) Doupňák a Ciboušov, přírodní rezervace 13 (PR) Buky nad Kameničkou, Doupňák, Černý rybník, černá louka a další a přírodní parky 16 (PP) např. Buky na Bouřňáku, rašeliniště Haar a další. Jsou zde také vyhlášeny významné ptačí oblasti Doupovské hory, Novodomské rašeliniště – Kovářská, Východní Krušné hory. V rámci Natura 2000 zde byly vyhlášeny také evropsky významné lokality např. Bezručovo údolí, Klínovecké Krušnohoří, Horní Moldava, Novodomské rašeliniště, Krušnohorské plató, Tisovec a další. Největším problémem za poslední roky z hlediska lesního hospodářství jsou následky imisní pohromy. Jako porosty náhradních a přípravných dřevin byly použity různé druhy bříz, jeřábů a exotické druhy smrku a borovice. V současné době jsou porosty náhradních dřevin s úspěchem převáděny na porosty klimaxových dřevin – smrku ztepilého, buku a jedle. Velmi problematická je věková a prostorová struktura porostů. Z důvodu nepřirozené struktury, zvýšené hladiny podzemní vody, nestabilitě kořenového systému jsou porosty nestabilní a málo odolné proti přírodním větrným kalamitám např. orkán Kyrril v roce 2007 a orkán Emma v roce 2008. Nahodilé těžby dosahují v některých letech až 100 % z celkového objemu těžby. Velkým problémem je postupná regenerace lesa z hlediska úbytku přirozených biotopů tetřívka obecného, která se projevuje zarůstáním otevřených ploch, což je v rozporu se souhrnem doporučených opatření sloužící k naplnění cíle ochrany tedy k zachování populací tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a žluny šedé (Picus canus). Za tímto účelem by měla

26

směřovat opatření k zajištění kvalitních biotopů využívaných výše uvedenými druhy na dostatečně velkých plochách. V současné době je velikost populace odhadnuta v rozmezí 120 - 150 párů (VALA, 2010). Typickou faunu otevřených lučních enkláv a vřesovišť se solitérními dřevinami a ruinami bývalých stavení představuje ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus), chřástal polní (Crex crex), ťuhýk šedý (Lanius excubitor) nebo bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Obnažené plochy sejpů na rýžovištích využívá k hnízdění bělořit šedý (Oenanthe oenanthe). Poměrně častým a místy i početným bahňákem je bekasína otavní (Gallinago gallinago). Naopak čím dál vzácnější jsou pozorování motáka pilicha (Circus cyaneus) v hnízdním období. (MELICHAR, KRÁSA, 2009)

5.1.7

Historický vývoj oblasti a osídlení Kolem přelomu letopočtu porůstal Krušné hory souvislý prales. Převážně keltské

obyvatelstvo (Bójové) sídlilo v podkrušnohorských pánvích a snad i v okolí obchodních stezek vedoucích přes horské hřbety do Saska. Prvními trvalými obyvateli podhůří se stali od 5. století Slované (Sedličané a Bíliňané), pro které tvořily Krušné hory přirozený pohraniční val (MELICHAR, KRÁSA, 2009) Na přelomu tisíciletí byla oblast obývána především Keltským obyvatelstvem zejména v podkrušnohorských pánvích a v okolí obchodních cest. Prvními stálými obyvateli Krušných hor se stali Slované v 7 - 8. stol. Systematické osidlování spojené se zakládáním prvních osad začíná ve 12. stol. Na toto území přicházejí na pozvání českých panovníků především kolonisté ze Saska. S příchodem kolonistů je spojen rozvoj hornictví. Těžily se zde stříbrné, cínové, olověné a železné rudy. Druhá kolonizační vlna nastala v16. stol. v době vrcholící těžby kovů. Původní osady v oblasti např. Hora Sv. Šebestiána získávají status hornických měst. Původní porosty byly velice rychle těženy, protože rostla spotřeba dřeva především při důlní činnosti a na výrobu dřevěného uhlí. K útlumu hornictví dochází během třicetileté války. To vedlo k rozvoji rozličných domácích řemesel, jako je výroba hraček a hudebních nástrojů. V 19. stol. dochází k velmi intenzivnímu rozvoji průmyslu v kraji. Je obnovena těžba rud, rozvíjí

27

se textilní průmysl, železářství a výroba porcelánu. Ve 20. stol se budují sportovní areály, hotely a rozhledny. S poválečným obdobím je s tímto územím spjata těžba uranu v Jáchymově (VALA, 2010).

5.2 Charakteristika honitby Jelení hora Spádová oblast Jelení hora spadá do severovýchodní části lesní správy Klášterec nad Ohří na náhorní plošině Krušných hor. Jde převážně o jižní a jihovýchodní expozici svahů. Nadmořská výška se zde pohybuje od 680 m do 994. Nejvyšším vrcholem a zároveň krajinou dominantou je vrch Jelení hory 994 m n. m. Průměrná roční teplota je 4,8 °C a průměrné srážky 800–850 mm. Z hlediska vlastnických vztahů je honitba režijní honitbou lesní správy v Klášterci nad Ohří a výkon práva myslivosti zde vykonávají sami zaměstnanci lesní zprávy. Celková velikost honitby je vyměřena na 2420 ha. Spádovou oblast tvoří převážně porosty lesna o výměře 2137 ha, pastviny 280 ha a ostatní plochy 3 ha. Honitbu tvoří tří výrazné přírodní oblasti. První oblast zabírá plochu zhruba 500 ha a je tvořena rozsáhlými rašeliništi, která slouží zvěři jako prostor s dostatečným klidem a krytinou. Z pohledu lesnického hospodaření je oblast, ve které se nacházejí rašeliniště, ponechána jako bezzásahová zóna. Druhým prostředím jsou porosty buku na čedičovém podkladě, které přiléhají k nejvyššímu vrcholu Jelení hory. V semenných letech zde nachází zejména zvěř černá dostatek kvalitní potravy ve formě spadlých bukvic. Třetí prostředí je v honitbě nejrozšířenější a je tvořeno převážně porosty náhradních dřevin zejména smrkem pichlavým, smrkem omorikou a břízou. Náhradní dřeviny jsou postupně nahrazovány cílovými dřeviny zejména smrkem ztepilým, bukem lesním a jedlí bělokorou. Výše jmenované druhy jsou pro zvěř z hlediska potravních zdrojů velice atraktivní. V oblasti také probíhá intenzivní revitalizace a obnova valů, které byly vytvořeny v době kalamitního stavu. Na severu sousedí honitba se Spolkovou republikou Německo. Na německém území probíhá intenzivní obhospodařování zemědělské půdy s pěstováním atraktivních plodin zejména obilnin a kukuřice a chovem skotu. Atraktivnost těchto plodin jako

28

krmiva pro zvěř, způsobuje v této oblasti migraci zvěře za potravou zejména v nočních hodinách. Jižní část honitby přechází v rozsáhlé horské louky v oblasti vodní nádrže Přísečnice. Východní hranice honitby přiléhá k režijní honitbě městských lesů Chomutov. V této lokalitě byla vyhlášena Ptačí oblast (PO) Novodomské rašeliniště – Kovářská nařízením vlády č. 24/2005 Sb. ze dne 27. října 2004. Předmětem ochrany této PO jsou populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a žluny šedé (Picus canus) a jejich biotopy. Cílem ochrany je zde zachování a obnova ekosystému významných pro výše jmenované druhy ptáku v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhu v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany. Přikrmování zvěře probíhá pouze v severní části honitby při okraji rašeliniště a to využitím jednoho krmného zařízení. Z důvodu vybudování přezimovací obůrky pro zvěř v jižní části honitby, byla ostatní zařízení určená k přikrmování zvěře zrušena (VALA, 2010)

5.3 Charakteristika honitby Černý potok Honitba Černý potok se nachází západně od honitby Jelení hora a zaujímá také převážně jižní a jihovýchodní expozice. Horninové podloží je tvořeno části šedými a červenými rulami a svory. Ostrůvkově se zde vyskytují krystalické vápence, amfibolit, eklogit, čedič, rohovce a žíly porfyrů a porfyritů. Nejvyšší vrchol je Černopotocký vrch 849 m. n. m. Nadmořská výška se zde pohybuje od 680 m do 849 m. Průměrná roční teplota je 4,8 ºC. Průměrné množství srážek je 800 – 850 mm. V zájmovém území je dostatek vody. Část ploch je trvale podmáčená. Celková výměra honitby je 1 878 ha. V honitbě převažuje 6 LVS (66 %), 7 LVS (31,4 %), 5 LVS (2,6 %) plochy. V této honitbě převažují především porosty smrku ztepilého, pichlavého a omoriky. Vyskytuje se zde i bříza bradavičnatá a pýřitá.

29

Nejhojněji jsou zde zastoupeny porosty 6. a 7. věkového stupně. Chybí zde zastoupení ostatních věkových stupňů (VALA, 2010).

30

6 Výsledky

Výsledky jsou zpracovány a vyhodnoceny do grafické podoby. Data použitá pro zpracování těchto výsledků byla získána z archivu lesní správy v Klášterci nad Ohří.

6.1 Množství sčítané zvěře ve spádové oblasti

14 12 10 Jelen

ks

8

Laň 6

Kolouch

4 2 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Obr. 1: Jarní sčítané stavy jelenů, laní a kolouchů v honitbě Jelení hora

31

35 30 25

ks

20 Jelení zvěř 15 10 5 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Obr. 2: Celkové Jarní sčítané stavy jelení zvěře v honitbě Jelení hora

Z grafu č. 1 lze vyčíst jarní sčítané stavy jelenů, laní a kolouchů v honitbě Jelení hora. Data jsou vyobrazena pro roky 2006 – 2012 a jsou přepočítána na výměru 1000 ha. Ve všech letech bylo v této honitbě napočítáno nejvíce laní, které se zde nacházely v početním zastoupení 11 – 14 ks. U jelenů můžeme pozorovat v letech 2006 – 2009 vzrůstající tendenci jejich početnosti v honitbě, v těchto letech zde bylo napočítáno 8 ks v roce 2006 a došlo k růstu na 13 ks pro rok 2009. V roce 2010 však došlo k poklesu na 7 ks a ve zbývajících dvou letech až na 5 ks. Stav kolouchů byl v letech 2006 – 2009 téměř konstantní a pohyboval se od 6 do 8 ks. K mírnému nárůstu pak došlo v letech 2010 – 2012, kdy zde bylo napočítáno až 12 ks. Na druhém obrázku jsou pak znázorněny celkové jarní sčítané stavy jelení zvěře v honitbě. Zde je patrný mírný nárůst populace jelení zvěře, který začal na hodnotě 26 ks v roce 2006 a končil na hodnotě 33 ks v roce 2009. Poté došlo znovu k poklesu až na hodnotu 25 ks.

32

20 18 16 14

ks

12

jelen

10

laň

8

kolouch

6 4 2 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Obr. 3: Jarní sčítané stavy jelenů, laní a kolouchů v honitbě Černý potok

50 45 40 35

ks

30 Jelení zvěř

25 20 15 10 5 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Obr. 4: Celkové Jarní sčítané stavy jelení zvěře v honitbě Černý potok

33

Na třetím obrázku jsou vyhodnoceny jarní sčítané stavy jelenů, laní a kolouchů v honitbě Černý potok. Data jsou vyobrazena pro roky 2007 – 2012 a jsou přepočítána na výměru 1000 ha. I zde v této honitbě můžeme pozorovat největší zastoupení laní, následované kolouchy a jeleny. Počet laní se pohyboval v prvních dvou letech 2007 a 2008 na konstantní úrovni 13 ks, po té v následujícím roce 2009 došlo k poklesu na 8 ks. V roce 2012 však došlo k opětovnému nárůstu na počet 19 ks, ve zbývajících dvou letech pak tento počet znovu klesal až na 14 ks, který byl napočítán v roce 2012. U kolouchů stojí za povšimnutí zejména rok 2009, kdy byl napočítán v honitbě Černý potok větší počet kolouchů než laní a to celkem o 3 ks. V ostatních letech byl počet kolouchů přibližně o jednu třetinu nižší než počet laní. Na obrázku číslo 4 můžeme pozorovat celkové Jarní sčítané stavy jelení zvěře v této zájmové oblasti. Zde se počet jelení zvěře pohyboval v letech 2007 – 2009 v rozmezí 23 – 28 ks. V roce 2010 však došlo k výraznému nárůstu až na počet 48 ks. V následujících dvou letech pak tento počet znovu klesal a v roce 2012 dosáhl hodnoty 33 ks jelení zvěře.

6.2 Výše odlovu ve spádových oblastech

40

35 30 25 ks

Jelen

20

Laň

15

Kolouch

10

5 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Obr. 5: Výše odlovu jelenů, laní a kolouchů v honitbě Jelení hora

34

90 80 70

ks

60 50 Jelení zvěř

40 30 20 10 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Obr. 6: Výše odlovu jelení zvěře v honitbě Jelení hora

V grafu číslo 5 je vyobrazena výše odlovu jelenů, laní a kolouchů v honitbě Jelení hora. Data jsou vyobrazena pro roky 2006 – 2012 a jsou přepočítána na výměru 1000 ha. K nejvyššímu odlovu v této spádové oblasti docházelo v letech 2006 – 2009 kdy bylo loveno 30 – 37 laní i kolouchů. Výrazné snížení odlovu pak můžeme pozorovat v letech 2010 – 2012 kdy se lovilo v průměru 10 laní a 8 kolouchů. U jelenů měl odlov plynulou klesající tendenci, kdy například v roce 2006 bylo uloveno 14 ks a v roce 2012 pouhé 3 ks. Vezmeme-li v úvahu šestý obrázek, na kterém je celková výše odlovu jelení zvěře v této honitbě, je zde znovu patrný výrazný pokles v odlovených kusech mezi lety 2008, kdy bylo uloveno 86 ks a 2010, kdy bylo uloveno 26 ks jelení zvěře.

35

25 20 15

ks

jelen laň

10

kolouch

5 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Obr. 7: Výše odlovu jelenů, laní a kolouchů v honitbě Černý potok

50 45 40 35 ks

30 Jelení zvěř

25 20

15 10 5 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Obr. 8: Výše odlovu jelení zvěře v honitbě Černý potok

V grafech číslo 7 a 8 je vyobrazena výše odlovu jelení zvěře v honitbě Černý potok. Data jsou vyobrazena pro roky 2007 – 2012 a jsou přepočítána na výměru 1000 ha. V této spádové oblasti měl odlov v prvních třech letech klesající tendenci, kdy poklesl z 31 ks na 23 ks. V roce 2010 pak počet ulovené zvěře začal znovu narůstat, až na konečnou hodnotu v roce 2012 kdy zde bylo uloveno 50 ks jelení zvěře.

36

6.3 Množství zatajených laní v honitbě

60 50

ks

40 Neuvedené laně v ks z hlášeného sčít. stavu

30 20 10 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 9: Počet zatajených laní uvedených v kusech dle přírůstku v letech 2006-2011 v honitbě Jelení hora

Z obrázku je patrná klesající tendence chyby při sčítání jelení zvěře v honitbě Jelení hora. Například v roce 2007 bylo neuvedených laní z nahlášeného sčítaného stavu 425 % (51 ks) a v roce 2011 se tato hodnota pohybovala ve výši 136 % (15 ks). K největšímu poklesu došlo mezi lety 2009 a 2010 kdy počet neuvedených laní klesl o 193 % (27 ks). Pro rok 2012 nemohla být tato hodnota vypočtena, protože k výpočtu jsou zapotřebí hodnoty jarních sčítaných stavů pro rok 2013, které nejsou ještě dostupné.

37

40 35 30 25 Neuvedené laně v ks z hlášeného sčít. stavu

ks

20 15 10 5 0 2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 10: Počet zatajených laní uvedených v kusech dle přírůstku v letech 2007-2011 v honitbě Černý potok

Stejně jako ve spádové oblasti v honitbě Jelení hora i zde je patrná klesající tendence chyby při sčítání jelení zvěře v honitbě Černý potok. Například v roce 2007 se hodnota utajených laní pohybovala na hodnotě 277 % (36 ks) a oproti tomu se tato hodnota v roce 2011 nacházela na úrovni 70 % (11 ks). Nejnižší hodnota pak byla dosažena v roce 2010, kdy se tato hodnota nacházela na úrovni 37 % (7 ks).

.

38

6.4 Množství jelení zvěře uzavřené v přezimovacích obůrkách

45 Počet jelení zvěře v ks.

40 35 30 25 20

Jelení hora

15

Černý potok

10

5 0

Obr. 11: Využívání přezimovacích obůrek jelení zvěře v zimním období v zájmové oblasti LS Klášterec nad Ohří

Z grafu jsou patrná chybějící data pro přezimovací obůrku Černý potok za zimní období 2005-6 a 2006-7. Je to způsobeno tím, že přezimovací obůrka Černý potok byla založena v roce 2007, což je později než Jelení hora založená již v roce 2005. U přezimovací obůrky Jelení hora je návštěvnost jelení zvěře konstantní, pohybuje se v rozmezí 23 až 26 ks s výjimkou zimního období 2007-8 a 2008-9 kdy došlo k výraznému nárůstu počtu uzavřené zvěře téměř na dvojnásobek a to na 45 kusů pro obě zimní období. Tento nárůst byl způsoben těžším průběhem zimy a vyšší sněhovou pokrývkou což přinutilo přezimovat i zvěř, která přezimovací obůrku při normálním průběhu zimy nenavštíví. U přezimovací obůrky Černý potok má návštěvnost zvěří vzrůstající tendenci s výraznějším nárůstem od zimního období 2010-11 kdy došlo k nárůstu oproti předchozímu roku o 15 ks jelení zvěře a tento stav se výrazněji nezměnil i v nadcházejících letech.

39

30 25 20 jelen

ks

15

laň 10

kolouch

5 0

Obr. 12: Zastoupení jednotlivých druhů jelení zvěře v přezimovací obůrce Jelení hora pro zimní období 2005 - 6 až 2012 - 13

Z tohoto obrázku je patrný poměr pohlaví ve prospěch laní, které společně s kolouchy dominují nad jeleny. Tento fakt neplatí pro zimní období 2008-9 kdy přezimovací obůrku Jelení hora navštívilo 28 jelenů což je velký nárůst vzhledem k předchozím i následujícím zimním obdobím kdy tuto obůrku navštěvovali Jeleni v počtu od 6 do 12 ks.

40

20 18 16

ks

14 12

Jelen

10

Laň

8

Kolouch

6 4 2

0 2007-8

2008-9

2009-10

2010-11

2011-12

2012-13

Obr. 13: Zastoupení jednotlivých druhů jelení zvěře v přezimovací obůrce Černý potok pro zimní období 2007 - 8 až 2012 – 13

Zde jsou velmi podobné výsledky zastoupení jednotlivých druhů jelení zvěře jako u výše popsané přezimovací obůrky Jelení hora. V jednotlivých zimních obdobích navštívily přezimovací obůrku Černý potok výrazně větší počty laní. Na druhém místě v návštěvnosti byly nejpočetněji zastoupeny kolouši a v nejmenším počtu jeleni. V zimním období

2007-8 zde přezimovalo dokonce o 80 % víc laní než jelenů.

V ostatních zimních obdobích se tato hodnota pohybovala okolo 50 %.

41

160 140 120

%

100

% uzavřené zvěře z JSS náledujícího roku

80

% uzavřené zvěře z odlovu následujícího roku

60 40 20 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Obr. 14: Procentuální podíl uzavřené jelení zvěře s jarními sčítanými stavy a počtem odlovené jelení zvěře následujícího roku v přezimovací obůrce Jelení hora

V případě počtu procent uzavřené jelení zvěře porovnané s jarními sčítanými stavy z následujícího roku jsou patrná zejména data pro období v letech 2007 – 2008 kdy bylo uzavřeno v přezimovací obůrce Jelení hora v roce 2007 141 % a v roce 2008 132 % jelení zvěře oproti počtu zvěře která byla spočtena v honitbě v jarním období následujícího roku. Ke stejnému výsledku dojdeme i v případě počtu procent uzavřené jelení zvěře porovnané s odlovem v následujícím roce. Zde má tento poměr od počátku vzrůstající tendenci a v letech 2009, 2011 a 2012 byla dokonce znovu překročena hranice 100 %.

42

140 120 100 % uzavřené zvěře z JSS náledujícího roku

60

% uzavřené zvěře z odlovu následujícího roku

%

80

40 20 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Obr. 15: Procentuální podíl uzavřené jelení zvěře s jarními sčítanými stavy a počtem odlovené jelení zvěře následujícího roku v přezimovací obůrce Černý potok

Z tohoto obrázku je patrná vzrůstající tendence počtu procent uzavřené jelení zvěře v přezimovací obůrce Černý potok porovnaná s jarními sčítanými stavy z následujícího roku. Zde je vidět velká efektivita přezimovací obůrky, protože po všechny roky se procento uzavřené jelení zvěře přibližovalo 100 %, až na rok 2009 kdy došlu k poklesu na hodnotu 50 %. V letech 2010 až 2012 došlo znovu k překročení hranice 100 %, což potvrzuje výše popsané příčiny u přezimovací obůrky Jelení hora. V přezimovací obůrce Černý potok, dochází každý rok k většímu zastoupení uzavřené jelení zvěře ze zvěře ulovené v honitbě Černý potok v následujícím roce. Hodnoty se zvyšují přibližně každý rok o 10 % s výjimkou roku 2009, kdy došlo k výraznému poklesu procent uzavřené zvěře. Tento pokles mohl být zapříčiněn mírnějším průběhem zimy.

43

6.5 Využitelnost přezimovacích obůrek včetně zatajených laní

90 80 70

ks

60 50

Jelení zvěř v honitbě + zatajené laně

40

Obsazení PO

30 20 10

0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 16: Využitelnost přezimovací obůrky Jelení hora včetně zatajených laní

70 60 50 Jelení zvěř v honitbě + zatajené laně

30

Obsazení PO

ks

40

20 10

0 2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 17: Využitelnost přezimovací obůrky Černý potok včetně zatajených laní

V těchto grafech je porovnávána využitelnost přezimovacích obůrek po připočtení zatajených laní v honitbě. Přezimovací obůrku Jelení hora navštívilo v prvním roce 24 ze 78 kusů jelení zvěře, což byl zároveň největší rozdíl mezi počtem

44

uzavřené zvěře a počtem zvěře nacházející se v honitbě. V dalších dvou letech byla návštěvnost více než 50%. Poslední tři roky se tento rozdíl zmenšil až na hodnotu 26 ks přezimující zvěře ze 40 ks zvěře vypočtených v honitbě. Ve spádové oblasti a přezimovací obůrce Černý potok se tento poměr výrazněji lišil jen v prvním roce 2007, kdy návštěvnost PO byla pouze 20 ks z 61 ks vypočtených v této honitbě. V následujících letech se tato využitelnost pohybovala přibližně od 60 do 80 %, a tudíž přezimovací obůrku nenavštívilo každoročně jen okolo 15 kusů jelení zvěře.

6.6 Náklady na roční provoz přezimovací obůrky

120000 100000

Kč

80000 60000 Celkové náklady v Kč 40000 20000 0

Obr. 18: Celkové náklady na roční provoz přezimovací obůrky Jelení hora

45

3000 2500

Kč

2000 1500 Náklady na 1ks 1000 500 0

Obr. 19: Náklady na provoz PO Jelení hora přepočtené na jeden kus jelení zvěře

70000 60000

50000

Kč

40000 Celkové náklady v Kč 30000 20000 10000 0 2007-8

2008-9

2009-10

2010-11

2011-12

Obr. 20: Celkové náklady na roční provoz přezimovací obůrky Černý potok

46

2500 2000

Kč

1500 Náklady na 1 ks 1000 500 0 2007-8

2008-9

2009-10

2010-11

2011-12

Obr. 21: Náklady na provoz PO Černý potok přepočtené na jeden kus jelení zvěře

Do těchto nákladů jsou zahrnuty veškeré náklady, které byly vynaloženy za jadrné, dužnaté, objemové a ostatní krmiva předložené jelení zvěři v přezimovací obůrce. Dále jsou zde započteny náklady na režii a zaměstnance starajícího se o toto zařízení. Na obrázku č. 18 jsou patrné Celkové náklady na roční provoz přezimovací obůrky Jelení hora v letech 2005 - 2012. Zde, se tyto roční náklady pohybovaly okolo částky 50 000 Kč ve všech letech mimo roky 2007 a 2008, kdy byla vynaložena částka 117 500 Kč v roce 2007 a částka 94 058 Kč v roce 2008. Tyto náklady byly poté přepočteny na jeden kus jelení zvěře, který se v daném roce vyskytoval v PO Jelení hora, což je znázorněno na obrázku č. 19. Tyto náklady se pohybovaly okolo částky 2 000 Kč kromě let 2007, kdy tato částka vzrostla na 2 611 Kč a 2009, kdy tato částka naopak klesla na hodnotu 1 569 Kč na jeden kus jelení zvěře. Tyto náklady si můžeme prohlédnout i u přezimovací obůrky Černý potok, tak jak je vyobrazeno obrázkem č. 20. Tyto hodnoty jsou zde vyobrazeny v letech 2007 – 2012. Částky vynaložené na provoz této přezimovací obůrky mají vzrůstající tendenci, kdy každoročně narůstají o 10 – 20 %. Například v roce 2007 byly tyto náklady 41 800 Kč a v roce 2012 dosáhly hodnoty 66 421 Kč. Po přepočtení těchto nákladů na jeden kus se tato částka pohybovala od 1 500 do 2000 Kč.

47

6.7 Škody způsobené zvěří

250000 200000

Kč

150000 Škody způsobené zvěří

100000 50000 0

Obr. 22: Škody způsobené zvěří v honitbě Jelení hora

700000 600000 500000 Kč

400000 Škody způsobené zvěří

300000 200000 100000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Obr. 23: Škody způsobené zvěří v honitbě Černý potok

48

Na tomto obrázku jsou vyčísleny škody způsobené zvěří v honitbě Jelení hora v letech 2002 – 2012. Všechny škody jsou vyčíslené v korunách. V letech 2002 až 2007 se výše škod pohybovala mezi hodnotami od 54378 do 85790 Kč toto vyčíslení škod lze považovat vzhledem k výměře honitby za konstantní. Za povšimnutí stojí zvláště údaj pro rok 2008, kdy byly škody způsobené zvěří vyčísleny na částku 202858 Kč, což je například více než dvojnásobek částky vyčíslené pro předchozí rok 2007. Tento velmi výrazný nárůst nebyl zapříčiněný vyšším stavem zvěře v honitbě, který byl v těchto letech velmi podobný. V roce 2008 došlo na vlastní požadavek LS Klášterec nad Ohří v honitbě Jelení hora k vyčíslení škod nezávislým soudním znalcem odhadcem, který ohodnotil tyto škody v této výši. Oproti tomu ve všech ostatních letech tyto odhady škod prováděli pracovníci LS Klášterec nad Ohří.

49

6.8 Závislost výše škod na množství uzavřené zvěře

250000

Škody na lesních porostech v Kč

200000 y = 4509,8x - 59755 R² = 0,6213

150000

100000

50000

0 20

25

30 35 40 Počet uzavřené jelení zvěře v ks

45

50

Obr. 24: Závislost výše škod na množství uzavřené zvěře - Jelení hora

700000

Škody na lesních porostech v Kč

600000 500000 400000 y = -7310x + 376064 R² = 0,0809

300000 200000 100000 0 15

20

25 30 35 Množství uzavřené zvěře v Ks

40

Obr. 25: Závislost výše škod na množství uzavřené zvěře - Černý potok

50

45

Obrázek č. 12 vyhodnocuje závislost mezi počtem uzavřené zvěře v přezimovací obůrce Jelení hora s výší škod v honitbě, ve které se tato přezimovací obůrka nachází. V této honitbě je výsledkem Kladný vztah, s přibývajícím počtem uzavřené zvěře v přezimovací obůrce vzrůstá výše škod. Tento výsledek odporuje samotné podstatě a důvodu budování přezimovacích obůrek, avšak je nutné se podívat na konkrétní hodnoty v jednotlivých letech. Z těchto hodnot můžeme pak vyčíst, že například v roce 2006 bylo uzavřeno 24 ks jelení zvěře a škody vyčísleny na 60560 Kč. V porovnání s hodnotami za rok 2007 kdy bylo uzavřeno 45 ks jelení zvěře a škody byly vyčísleny v hodnotě 97826 Kč. Oproti tomu na obrázku č. 13 kde je vyhodnocena stejná souvislost mezi výší škod a počtem uzavřené zvěře tentokrát v honitbě a stejnojmenné přezimovací obůrce Černý potok. Zde je jednoznačná, nízká negativní závislost, která nám znázorňuje, že s vyšším počtem uzavřené zvěře v honitbě se snižují škody způsobené zvěří. Při bližším prozkoumání konkrétních hodnot můžeme vidět, že například v roce 2007 kdy zde bylo uzavřeno 20 ks a škody dosáhly hodnoty 66894 Kč a v roce 2012 kdy bylo uzavřeno 41 ks při výši škod 47548 Kč.

51

6.9 Závislost výše škod na odlovu

Škody na lesních porostech v Kč

250000 200000 y = 1017,2x + 22664 R² = 0,325

150000 100000 50000 0 0

10

20

30

40 50 60 Výše odlovu v Ks

70

80

90

100

Obr. 26: Závislost výše škod na odlovu - Jelení hora

Škody na lesních porostech v Kč

700000 600000 500000 400000

y = -8556,7x + 412693 R² = 0,1383

300000 200000

100000 0 20

25

30

35 40 Výše odlovu v Ks

45

Obr. 27: Závislost výše škod na odlovu - Černý potok

52

50

55

Z grafu č. 15, který nám vyhodnocuje závislost mezi výší škod a počtem ulovené Jelení zvěře v honitbě Jelení hora je patrná kladná význačná závislost, která vypovídá o tom, že se zvyšujícími se škodami narůstá počet ulovené Jelení zvěře. Pokud bychom se zaměřili na konkrétní data, zjistili bychom, že například v roce 2007 bylo uloveno 88 ks při výši škod 97826 Kč a v roce 2012 bylo uloveno 22 ks při výši škod 48623 Kč. V honitbě Černý potok má tato závislost opačný charakter s mírnou klesající závislostí, znázorňující, že s narůstající výší škod v honitbě klesá počet ulovené zvěře. Zde bylo v roce 2007 uloveno 37 ks a škody byly vyčísleny na 66894 Kč, přičemž například v roce 2012 bylo uloveno 50 ks a škody vyčísleny na hodnotu 47548 Kč.

53

7 Diskuze Z výsledků jarních sčítaných stavů a výše odlovu vyplívá, že v honitbě Jelení hora docházelo k intenzivnějšímu odlovu jelení zvěře, který byl nejvýraznější v letech 2007 – 2009. Tento odlov se projevil v následujících letech na snížených jarních sčítaných stavech. Nejlépe tento fakt vyjadřuje hodnota výše odlovu, kdy po roce 2009 klesl počet ulovené zvěře téměř na jednu třetinu původních čísel. To, že nedošlo k výraznějšímu poklesu jarních sčítaných stavů, může být zapříčiněno celkovou strukturou honitby Jelení hora, ve které, se nachází množství nepřístupných míst a rašelinišť a tudíž je velmi obtížné zvěř v těchto místech nejen počítat, ale i lovit. Pokles odlovu po roce 2009 může být zapříčiněn právě intenzivním lovem v předchozích letech, který se projevil i na zvěři, která se doposud nacházela v méně nepřístupných místech tím, že nahrazovala zvěř ulovenou na místech více přístupných. Tenhle fakt, ale nemůže trvat pořád a tak se to projevilo již po pár letech na úbytku jelení zvěře v celé spádové oblasti. Jarní sčítané stavy v honitbě Černý potok dokazují naopak zvyšující se počet jelení zvěře do roku 2009. Po tomto roce však došlo ke snižování. Tento fakt, je patrný i proto, že v honitbě došlo i k zintenzivnění odlovu zvěře což je příčinou poklesu těchto stavů. Celkově lze říci, že v obou honitbách dochází v posledních letech ke snižování stavů jelení zvěře za účelem snížení škod na lesních porostech. (SLODIČÁK, 2007) ve své práci uvádí, že v Krušných horách jsou stavy jelení zvěře neúnosně vysoké, poměr pohlaví je nevyvážený ve prospěch zvěře samičí, redukce stavu a úprava poměru pohlaví je pro další vývoj lesa nezbytná. Množství zatajených laní, které nebyly uvedeny v mysliveckém plánu hospodaření a tudíž i zaznamenány při jarním sčítání se ve spádové oblasti Jelení hora pohybovalo do roku 2009 okolo 50 ks ročně což je o 425 % více, než bylo napočítáno. Z toho je patrný profil honitby, který poskytoval díky nepřístupným oblastem zvěři dostatečný úkryt a ztěžoval tak její odlov. I přes tyto nepřístupné oblasti intenzivní lov, který je nejvíce patrný od roku 2010 zapříčinil výrazný pokles zatajených laní v honitbě. K tomuto faktu mohla přispět i nepříliš vysoká přesnost přímých pozorovacích metod, díky kterým nebylo započteno velké množství zvěře. Lov a postupné zpřesňování metod pak přispěly, k snížení počtu utajených laní v honitbě

54

Jelení hora. Stejné zjištění lze konstatovat i v honitbě Černý potok s tím rozdílem, že se zde nenachází nepřístupné rašeliniště a tudíž se zde intenzivní odlov projevil o několik let dříve. V obou spádových oblastech je pozitivní zjištění zlepšující se tendence při zpracovávání mysliveckého plánu a to konkrétně nahlášených sčítaných stavů jelení zvěře pro tyto oblasti. Množství jelení zvěře uzavřené v přezimovací obůrce Jelení hora je konstantní, s výjimkou zimního období 2007-8 a 2008-9 kdy došlo k výraznému nárůstu počtu uzavřené zvěře téměř na dvojnásobek pro obě zimní období. Tento nárůst mohl být způsoben těžším průběhem zimy a vyšší sněhovou pokrývkou což přinutilo přezimovat i zvěř, která přezimovací obůrku při normálním průběhu zimy nenavštěvuje. U přezimovací obůrky Černý potok, má návštěvnost zvěří vzrůstající tendenci což může být způsobeno dobrou zprávou a vhodným umístěním, kdy se zde odhodlá přezimovat díky migraci i zvěř pocházející ze vzdálenějších oblastí. Dále je zde patrný špatný poměr pohlaví, který je pro jelení zvěř žádoucí v poměru 1:1 (samčí:samičí) zvěři. Tento špatný poměr pohlaví může být způsoben chybným mysliveckým plánováním a z toho plynoucím odlovem. Tyto výsledky může ovlivňovat fakt, že ne všechna jelení zvěř vyskytující se v dané spádové oblasti tuto přezimovací obůrku navštíví. Byly zde pozorovány kusy jelení zvěře, kteří se pohybovali celou zimu v těsné blízkosti přezimovací obůrky, ale i přes výraznou vrstvu sněhu a omezené zdroje přirozené potravy tuto obůrku nenavštívily. V případě počtu procent uzavřené jelení zvěře porovnané s jarními sčítanými stavy z následujícího roku se nabízí pochybení a to při špatně provedeném sčítání v jarním období následujícího roku. Dále se zde mohla projevit migrace zvěře po vypuštění z přezimovací obůrky zpět do volné přírody do míst, která jsou již mimo sledovanou oblast v honitbě. Znovu je tedy na místě zamyšlení nad správností vypracovávání plánu lovu při mysliveckém plánování. Využitelnost přezimovacích obůrek při součtu jarních sčítaných stavů a zatajených laní se pohybuje u PO Jelení hora okolo 50 % a u PO Černý potok okolo 60 – 80 %. Z těchto hodnot lze objektivněji přisuzovat efektivnost návštěvnosti přezimovacích obůrek. Například BALÁŽ (2009) ve své práci uvádí, že průměrná využitelnost přezimovacích obůrek v Krkonošském Národním parku, kterých je zde

55

vybudováno 15, se pohybuje okolo 70 %. Ke zlepšení této návštěvnosti přispívá zejména vhodné umístění samotné přezimovací obůrky již při samotném budování. Je důležité čerpat ze zkušeností lesníků, kteří znají díky mnohaletým zkušenostem chování zvěře ve spádových oblastech a jsou pak schopni vybrat místo přirozeného stávaniště a migračních koridorů jelení zvěře. Například HINTNAUS (2003) uvádí, že: umístění a prostorové uspořádání obůrek vychází z vynikajících znalostí etologie jelení zvěře, znalostí a zkušeností z lokálních populací jelena lesního, které jsou si mezi oborníky předávány z generace na generaci. To je nezbytný předpoklad fungování takového systému, a také díky jeho realizaci je zde dosahováno vynikající uzavíratelnosti zvěře. Klidovou zónu lze jen doporučit, přesněji považovat za základní podmínku, kterou je nutno splnit při budování přezimovacího objektu pro jelení zvěř. Ekonomickou efektivitu můžeme nejlépe zhodnotit při porovnání nákladů na provoz přezimovacích obůrek. Tyto náklady se pohybují cca od 40 000 do 117 000 Kč za rok. Tyto částky jsou závislé na počtu přezimující zvěře. Čím více jelení zvěře navštíví přezimovací obůrku, tím více musíme vynaložit nákladů na krmení. Částka vynaložená na jeden kus se pohybuje každoročně okolo 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že průměrná denní spotřeba jednoho kusu jelení zvěře se udává 17,5 kg. Je snadné si představit tu obrovskou škodu, kterou by zvěř v zimním období napáchala na lesních porostech, protože v tomto období nemá jinou možnost přirozené potravy než právě okusování terminálních pupenů a loupání kůry. Ve srovnání těchto škod jsou náklady na přezimovací obůrku téměř zanedbatelné. Provozní náklady lze snížit pomocí vlastní výroby a pěstování krmiv. Například sušením sena při sečení luk, silážováním kukuřice, nebo pěstováním obilí. K dalšímu snížení by došlo při nákupu těchto krmiv společně v rámci celého podniku Lesů České Republiky a.s. Nesmíme zapomenout také na vhodný způsob předkládání krmiva, například (PINTÍŘ, TUMA, 2006) uvádějí že: zvěř se musí krmit pravidelně (optimální interval je jednou denně, nejlépe ve stejnou hodinu). Velmi důležité jsou i změny krmných dávek (postupné zvyšování či snižování dávky krmiva, až na zamýšlenou dávku v daném krmném období, vhodný interval 14 dnů). Podle BALÁŽE (2009) by mely být hodnoty potravních složek pro jelení zvěř v následující podobě: 100 kg vážící kus jelení zvěře by měl za jeden den spotřebovat 1,5 – 2 kg sena (objemové krmivo), 1,5 – 2 kg jádra, 4 – 6 kg dužnatého krmiva. Přičemž

56

celková denní dávka by měla činit 9 – 13 kilogramů. Autor také uvádí spotřebu vody, kdy jeden 100 kg vážící kus jelení zvěře spotřebuje za jeden den 15 – 23 litrů vody. V této souvislosti je nutno podotknout, že se jedná i o vodu vázanou v potravě. Škody způsobené zvěří byly každoročně vyčíslovány na hodnoty pohybující se v rozmezí cca 50 000 – 100 000 Kč. Je pozoruhodné, že v roce 2008 došlo v obou honitbách k navýšení této částky na hodnotu 200 000 Kč v případě honitby Jelení hora a dokonce 600 000 Kč v honitbě Černý potok. Důvodem tohoto navýšení je to, že škody v roce 2008 byly vyčísleny nezávislým soudním znalcem. V ostatních letech tyto škody vyčíslovali samotní zaměstnanci LS Klášterec nad Ohří. Z toho je zřejmé, že odhady škod

pracovníky

lesní

správy

jsou

podhodnocovány

oproti

skutečnosti.

Pravděpodobným důvodem proč lesní správa přizvala k vyčíslení škod soudního znalce, by mohl být zájem o rozdělení honitby Jelení hora, která byla pronajata soukromému nájemci na dvě samostatné honitby. To by pak přineslo vyšší zisk s pronájmu dvou honiteb místo jedné. Výměra honitby je dostatečná na to, aby i po rozdělení dodržela zákonem povolenou výměru pro uznání samostatné honitby, která je zákonem 449/2001 Sb. stanovena na 500 ha. Honitba Černý potok je protkaná turistickými stezkami, a proto je zde zvěř vystavována častému stresu. Jak uvádějí ve své práci (PINTÍŘ, TUMA, 2006) zvěř, která je vystavena stresujícím vlivům, pak nemůže bez úhony přežít zimu a někdy vše končí i jejím úhynem. Zásadním důsledkem tohoto stavu jsou škody působené zvěří, které jsou s tímto faktorem úžeji spjaty než například s početností jelení zvěře. Škodám na lesních porostech lze zabránit také vypuštěním zvěře z přezimovací obůrky ve správnou dobu, je důležité, aby se v honitbě nevyskytovala sněhová pokrývka. Zvěř je vhodné vypustit v době dostatečné a pestré přirozené potravní nabídky v podobě čerstvých trav a bylin. (PINTÍŘ, TUMA, 2006) navrhli optimální termín vypuštění zvěře s ohledem na předcházení škod jarním loupáním a eliminaci alimentárních poruch zvěře (tyto dva faktory jsou do jisté míry spojené nádoby). Zde máme na mysli brzký nástup jara či nástup jara, jenž je přerušený napadnutím sněhu, který leží několik dní (týdnů), nebo naopak pozdní nástup jara. Přerušení krmení v těchto případech by bylo významnou chybou, neboť zvěř dokáže v uvedených případech během několika dnů napáchat ohromné škody. Termín vypuštění musí respektovat vývoj vegetace a délku světelného dne.

57

Závislost mezi počtem uzavřené zvěře v přezimovací obůrce Jelení hora s výší škod v honitbě má Kladný vztah, což znamená, že s přibývajícím počtem uzavřené zvěře v přezimovací obůrce vzrůstá výše škod. Tento výsledek odporuje samotné podstatě a důvodu budování přezimovacích obůrek. Je však nutné vzít znovu v úvahu strukturu spádové oblasti Jelení hora. Vypuštěná zvěř se zdržuje z důvodu klidu v oblasti, zůstává na místě a páchá zde škody. Dále se do této oblasti stahuje i zvěř z okolí. V případě honitby Černý potok vyšla jednoznačná, nízká negativní závislost, která nám znázorňuje, že s vyšším počtem uzavřené zvěře v honitbě se snižují škody způsobené zvěří. Tento výsledek nám potvrzuje, že přezimovací obůrka Černý potok správně plní svoji funkci a potvrzuje podstatu a důvod budování přezimovacích obůrek v horských oblastech. Podle PINTÍŘE, TUMY (2006) jsou přezimovací obůrky účinným opatřením proti zimnímu a jarnímu okusu i loupání. Při hodnocení závislosti výše škod na počtu ulovené jelení zvěře v případě spádové oblasti Jelení hora se podařilo potvrdit to, že čím větší jsou škody způsobené zvěří, tím více zvěře se zde uloví. Z tohoto výsledku je patrný účinek intenzivního lovu na snižování škod jelení zvěří. Ve spádové oblasti Černý potok se tato závislost nepodařila potvrdit, je to způsobeno tím, že do výpočtů byla zahrnuta hodnota výše škod z roku 2008, která byla až devítinásobně vyšší oproti ostatním rokům, a tak došlo ke zkreslení výsledků.

58

8 Závěr V rámci této práce bylo dosáhnuto výsledků na základě jednotlivých cílů. Zabýval jsem se dvěma horskými honitbami, které jsou charakterizovány svojí rozdílnou strukturou a v nich umístěnými přezimovacími obůrkami. Honitba Jelení hora je charakteristická klidovými zónami. Díky rozsáhlým a nepřístupným rašeliništím zde zvěř nachází dostatek klidu a úkrytu před člověkem. Oproti tomu honitba Černý potok je protkaná turistickými stezkami, a tudíž je zde zvěř intenzivně rušena a snadněji lovena. Tyto faktory se často projevují ve výsledcích, které dokazují, že chování zvěře je ovlivňováno podmínkami životního prostředí ve kterém se nachází. Hlavní myšlenkou bylo zhodnotit efektivitu využívání přezimovacích obůrek jelení zvěří. Data pro obě obůrky byla vyhodnocována pro všechny roky od jejich založení až po současnost. Pro zjištění jejich využívání bylo nejprve zapotřebí zjistit jarní sčítané stavy jelení zvěře v honitbě. Tyto stavy společně s výší odlovu v honitbách ukázaly na zvyšující se tlak ze strany lesníků na snížení početnosti této zvěře. Důvodem bylo snížení škod způsobovaných jelení zvěří zejména v zimním a jarním období na lesních porostech. Dalším cílem, díky kterému mohla být lépe vyhodnocena využitelnost přezimovacích obůrek jelení zvěří, byl výpočet zatajených laní nacházejících se ve spádových oblastech. Tyto laně se nacházejí v honitbě, ale nebyly přesto zahrnuty do plánu mysliveckého hospodaření. Spočítat všechnu zvěř nacházející se v honitbě je velmi složitý úkol a proto všechna sčítání se provádějí s určitou chybou. Bylo zjištěno, že počet těchto laní v honitbě klesá, v prvním roce bylo vypočítáno, že se v honitbách vyskytuje až 425 % laní oproti mysliveckému plánu. Oproti tomu v posledním roce se jich zde vyskytovalo už jen 70 – 136 %. Zatajené laně byly přičteny k jarním sčítaným stavům a poté byl tento výsledek porovnán s návštěvností těchto obůrek. Výsledkem pak byla využitelnost přezimovacích obůrek, která se pohybovala od 50 do 80 %. Ekonomická efektivita byla vyhodnocena za pomocí zjištění nákladů na provoz jednotlivých přezimovacích obůrek, přepočtením na jednotlivé kusy jelení zvěře a následným porovnáním s výší škod. Přezimovací obůrky byly vyhodnoceny jednoznačně jako efektivní. Kdyby tato zařízení nebyla v horských honitbách použita,

59

byly by škody způsobené zvěří několikanásobně vyšší. Je však důležité pro správnou funkci těchto obůrek, aby bylo dodrženo jejich správné umístění a používání. Závislost výše škod na množství uzavřené zvěře se podařilo potvrdit jen v případě Černého potoku, kdy bylo potvrzeno, že čím více je uzavřeno jelení zvěře, tím menší škody pak vznikají. Ve spádové oblasti Jelení hora tato závislost vyšla opačně. To je dáno celkovou strukturou honitby, kdy zvěř díky dostatku klidových zón a nepřístupných míst, zůstává i po vypuštění s přezimovacích obůrek na malém prostoru kde pak působí škody. Při hodnocení závislosti výše škod na počtu ulovené jelení zvěře v případě spádové oblasti Jelení hora se podařilo potvrdit to, že čím větší jsou škody způsobené zvěří, tím více zvěře se zde uloví. Z tohoto výsledku je patrný účinek intenzivního lovu na snižování škod jelení zvěří. Ve spádové oblasti Černý potok se tato závislost nepodařila potvrdit, je to způsobeno tím, že do výpočtů byla zahrnuta hodnota výše škod z roku 2008, která byla až devítinásobně vyšší oproti ostatním rokům, a tak došlo ke zkreslení výsledků. Proto je důležité, aby myslivecké plánování a následně jeho plnění probíhalo co nejpřesněji.

60

9 Summary In this thesis, results were met according to specific goals. I dealt with two mountain hunting grounds which are characterized by their different structure and the winter game preserves located within them. The “Jelení hora“ hunting ground is characterized by quiet zones, Thanks to vast and inaccessible peat bogs the game finds enough peace and quiet as well as shelter from humans. On the other hand, the “Černý potok“ hunting ground is full of tourist paths and thus the game is disturbed intensively and is an easy prey. These factors could be often seen in the results which prove that the behaviour of the game is influenced by its habitat. The main idea was to evaluate the effective usage of winter game preserves by stag deer. The data for both of these game preserves have been evaluated for all these years since their foundation till recent days. To find out how they are being used we first had to get the spring numbers of stag deer in the hunting ground. These numbers, together with the figures of hunted deer, showed an increasing foresters pressure to lower the number of this game. The reason was to lower the damage caused by stag deer in the forest in winter and spring. Another goal, which helped to better evaluation of the usage of winter game preserves by stag deer, was the calculation of concealed hinds which were to be found in the catchment area. These hinds are in the hunting ground but despite this they were not taken account of in the gamekeeping plans. To count up all the game present in the hunting ground is a very difficult task and thus all the counting is made with a certain mistake. It was found out that the number of hinds in the hunting ground is decreasing. In the first year there were 425 % hinds compared to the gamekeeping plan. Contrary to that there were only 70 – 136 % hinds last year. Concealed hinds were accounted to the spring figures and this result was compared with the number of visits in these game preserves. The result then gave the winter game preserve usage figure which was from 50 to 80 %. Effectivness was evaluated by finding out the costs for the maintanance of the winter game preserves, counting them over to individual stags and comparing them with the cost of damage done. The winter game preserves were with no doubt evaluated as effective. If these had not been used in the mountain hunting grounds, the damage

61

caused by game would have been many times higher. Nevertheless, it is important for these game preserves to maintain their function, to have them in the right location and to use them properly. The dependence of damage level to the number of fenced game was proved only in the case of the “Černý potok“hunting ground. Here it was proved that the more stag deer are fenced the lower is the damage. In the “Jelení hora“ catchment area this dependence turned out the other way round. This is given by the overall structure of the hunting ground where the game, thanks to a number of quiet zones and inaccessible places, stays, after being let out of the winter game preserves, in a small area where the damage is caused. When evaluating the dependence of the damage height compared to the number of hunted game in case of “Jelení hora“ catchment area, it was proved that the higher the damage caused by game is the more game is hunted here. From this result we can see the effect of intensive hunting on the decrease of damage caused by stag deer. In the “Černý potok“ catchment area this dependence was not proved. Why not can be explained from the fact that the figures included the damage from 2008 which was nine times higher than in other years and so the final results were distorted. Thus it is important for the gamekeeping planning and its fulfilment to be as good and precise as possible.

62

10 Literatura

BAĎUROVÁ. Vliv životních podmínek na tělesnou stavbu srnčí a jelení zvěře. Brno, 2010.

Dostupné

z:

http://is.muni.cz.

Diplomová

práce.

MASARYKOVA

UNIVERZITA . Vedoucí práce doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. BALÁŽ. Distribuce jelení zvěře v závislosti na typu vegetace a její vliv na keřové patro. Brno, 2009. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. BOUZEK, O. Přezimovací obůrky pro jelení zvěř v Jeseníkách. Diplomová práce. MZLU v Brně, 1999. BROŽ, Jan. Myslivecké hospodaření: Plán mysliveckého hospodaření. In: Nature photography

by

Jan

Brož

[online].

2011

[cit.

2013-05-01].

Dostupné

z:

http://www.svarohactive.cz/index.php?page=section&seid=9#3-1 ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, 591 s. ISBN 80-718-1901-8. FISCHEROVÁ. Analýza potenciálu rozvoje cykloturistiky v oblasti Krušné hory. Brno, 2009. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/213687/fsps_b/Krusne_hory.txt. Bakalářská práce. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Vedoucí práce Mgr. Sylva Hřebíčková.

GAISLER, J., ZIMA, J. (2007): Zoologie obratlovců. Praha: Academia. 692 s. HINTNAUS. Myslivost: Výživa a krmení v přezimovacích objektech pro zvěř na území Krkonošského národního parku II. roč. 2003, č. 1. Dostupné z: http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2003/Leden---2003/Vyziva-akrmeni-v-prezimovacich-objektech-pro-zver.aspx

63

HORÁK V., LHOTA T. 2006. Monitoring životního prostředí Jelena evropského HROMAS, J. A KOL., 2000. Myslivost. Matice lesnická, Písek. 493 s. JIŘÍK, Karel. Atlas zvěře. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980, 254 s. Lesy

ČR

[online].

2012

[cit.

2013-04-27].

Dostupné

z:

http://www.lesycr.cz/ls233/myslivost/Stranky/default.aspx LESY ČR. Popis současného stavu lesních porostů v demonstračním objektu. [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.lesycr.cz LOCHMAN, J. ZEZULA, A. Jelení zvěř. 1. vyd. Praha: SZN, 1985. 352 s. MENZEL, Kurt. Chování jelení zvěře v čase a prostoru. Myslivost [online]. 2012, č. 5, s. 10 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/ /Kveten2012/Chovani-jeleni-zvere-v-case-a-prostoru.aspx MELICHAR, KRÁSA, 2009 Ochrana přírody: Fauna. [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné

z:

http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/krusne-hory-smutne-

pohori.html MENZEL, Kurt. Chování, chov a lov jelení zvěře. Líbeznice: Víkend, 2011, 195 s. ISBN 978-80-7433-038-4. PINTÍŘ, TUMA. Výživa a přikrmování spárkaté zvěře v přezimovacích obůrkách. [online]. 2006 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c02-03/vyziva-a-prikrmovani-sparkate-zvere-v-prezimovacich-oburkach Povodí Ohře: Plán oblastí povodí Ohře a dolního Labe. [online]. 2009 [cit. 2013-0501].

Dostupné

http://www.poh.cz/VHP/pop/D/1_TEXTOVA_CAST/OH_Kapitola_D.pdf

64

z:

Průvodní souhrnná zpráva. Děčín 2006 Přezimovací obůrky a oblasti chovu. Špindlerův Mlýn - Bedřichov: 2005. SLODIČÁK. Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor. [online]. Hradec Králové,

2007

[cit.

2013-05-15].

Dostupné

z:

http://www.lesycr.cz/odborne-

rady/granty-a-dotace/Documents/krusne_hory.pdf SOUKUP, V. Půdy – Krušné hory. [online]. 2000 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.hory12.cz/krusne-hory Správa Krkonošského národního parku v Krkonoších s využitím analýzy GIS. Dostupné z: http://opera.krnap.cz Přezimovací obůrky v Krkonošském národním parku [online]., 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z:http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/034B7B30439A5AA9C12570BB00203AD6/$file/K RNAP_2.pdf VALA, DVOŘÁK, Porovnání výsledků vybraných metod odhadu početnosti populace jelení zvěře v modelové honitbě Jelení hora. In Poľovnícky manažment a ochrana zveri 2010. 23. vyd. Zvolen 2010: Technická univerzita vo Zvolene, 2010, s. 17--26. ISBN 978-80-228-2154-4. VALA, Z. Hodnocení kvality prostředí pro jelení zvěř na vybraném území Krušných hor (LS Kláštěrec nad Ohří) a vypracování modelu mysliveckého hospodaření. Disertační práce. MENDELU Brno, 2010. 103 s. VALA, Zdeněk Ing. Efektivita přezimovacích obůrek pro jelení zvěře. In: Myslivost [online].

[cit.

2013-04-27].

Dostupné

z:

http://www.myslivost.cz/Casopis-

Myslivost//Duben2011/Efektivita-prezimovacich-oburek-pro-jeleni-zver.aspx

65

VÝLUPEK. Vliv pomalu rozpustných hnojiv na růst a vývoj lesních porostů smrku ztepilého v Krušných horách. Praha, 2012. Dostupné z: http://czu.cz. Disertační práce. ČESKÁ ZEMEDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. ZABLOUDIL, VALA. Jelení zvěř: Její životní potřeby v současnosti. Myslivost. 2008, roč. 56, č. 1, s. 30-31. ZÁKON Č. 449/2001 Sb. O myslivosti ve znění pozdějších předpisů. Praha

66

Přílohy

Příloha č. 1: Poloha zájmové oblasti

Příloha č. 2: Bližší pohled na polohu zájmového území

67

Příloha č. 3: Umístění a tvar honiteb Jelení hora a Černý potok

68

Sčítání Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Jelení zvěř v ks/1000ha Jelen 8 8 11 13 7 5 5

Laň 13 12 14 14 14 11 12

Kolouch 6 8 7 7 12 9 9

Celkem 27 28 32 34 33 25 26

Příloha č. 4: Jarní sčítané stavy v honitbě Jelení hora

Sčítání Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Jelení zvěř v ks/1000ha Jelen 5 4 5 18 10 10

Laň 13 13 10 19 16 14

Kolouch 7 6 13 11 12 9

Celkem 25 23 28 48 38 33

Příloha č. 5: Jarní sčítané stavy v honitbě Černý potok

69

Jelení zvěř v ks/1000ha

Odlov Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Jelen 14 11 11 7 5 4 3

Laň 36 30 37 31 11 12 10

Kolouch 37 37 37 28 10 9 9

Celkem 87 88 86 67 26 25 22

Příloha č. 6: Odlov jelení zvěře v honitbě Jelení hora

Jelení zvěř v ks/1000ha

Odlov Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Jelen 4 3 3 8 11 13

Laň 10 11 14 14 11 16

Kolouch 17 10 6 6 10 21

Celkem 31 24 23 28 32 50

Příloha č. 7: Odlov jelení zvěře v honitbě Černý potok

70

Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v roce 2006

ks

1. Sčítaný stav kolouchů v roce 2007 2. Odstřel a úhyn kolouchů v roce 2006 3. Skutečný přírůstek (1. + 2.) 4. Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (A+B / *KOP= 0,7) 5. Sčítaný počet laní v roce 2006 6. Rozdíl vypočtených a nahlášených laní v ks 7. Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu

8 37 45 64 13 51 392 %

Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v roce 2007

ks

1. Sčítaný stav kolouchů v roce 2008 2. Odstřel a úhyn kolouchů v roce 2007 3. Skutečný přírůstek (1. + 2.) 4. Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (A+B / *KOP= 0,7) 5. Sčítaný počet laní v roce 2007 6. Rozdíl vypočtených a nahlášených laní v ks 7. Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu

7 37 44 63 12 51 425 %

Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v roce 2008

ks

1. Sčítaný stav kolouchů v roce 2009 2. Odstřel a úhyn kolouchů v roce 2008 3. Skutečný přírůstek (1. + 2.) 4. Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (A+B / *KOP= 0,7) 5. Sčítaný počet laní v roce 2008 6. Rozdíl vypočtených a nahlášených laní v ks 7. Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu

7 37 44 63

71

14 49 350 %

Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v roce 2009

ks

1. Sčítaný stav kolouchů v roce 2010 2. Odstřel a úhyn kolouchů v roce 2009 3. Skutečný přírůstek (1. + 2.) 4. Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (A+B / *KOP= 0,7) 5. Sčítaný počet laní v roce 2009 6. Rozdíl vypočtených a nahlášených laní v ks 7. Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu

12 28 40 57 14 43 307 %

Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v roce 2010

ks

1. Sčítaný stav kolouchů v roce 2011 2. Odstřel a úhyn kolouchů v roce 2010 3. Skutečný přírůstek (1. + 2.) 4. Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (A+B / *KOP= 0,7) 5. Sčítaný počet laní v roce 2010 6. Rozdíl vypočtených a nahlášených laní v ks 7. Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu

11 10 21 30 14 16 114 %

Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v roce 2011

ks

1. Sčítaný stav kolouchů v roce 2012 2. Odstřel a úhyn kolouchů v roce 2011 3. Skutečný přírůstek (1. + 2.) 4. Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (A+B / *KOP= 0,7) 5. Sčítaný počet laní v roce 2011 6. Rozdíl vypočtených a nahlášených laní v ks 7. Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu

9 9 18 26 11 15 136 %

Příloha č. 8: Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v letech 2006 – 2011 v honitbě Jelení hora

72

Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v roce 2007

ks

1. Sčítaný stav kolouchů v roce 2008 2. Odstřel a úhyn kolouchů v roce 2007 3. Skutečný přírůstek (1. + 2.) 4. Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (A+B / *KOP= 0,7) 5. Sčítaný počet laní v roce 2007 6. Rozdíl vypočtených a nahlášených laní v ks 7. Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu

7 17 34 49 13 36 277 %

Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v roce 2008

ks

1. Sčítaný stav kolouchů v roce 2009 2. Odstřel a úhyn kolouchů v roce 2008 3. Skutečný přírůstek (1. + 2.) 4. Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (A+B / *KOP= 0,7) 5. Sčítaný počet laní v roce 2008 6. Rozdíl vypočtených a nahlášených laní v ks 7. Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu

13 10 23 33 13 20 154 %

Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v roce 2009

ks

1. Sčítaný stav kolouchů v roce 2010 2. Odstřel a úhyn kolouchů v roce 2009 3. Skutečný přírůstek (1. + 2.) 4. Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (A+B / *KOP= 0,7) 5. Sčítaný počet laní v roce 2009 6. Rozdíl vypočtených a nahlášených laní v ks 7. Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu

11 6 17 24

73

10 14 140 %

Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v roce 2010

ks

1. Sčítaný stav kolouchů v roce 2011 2. Odstřel a úhyn kolouchů v roce 2010 3. Skutečný přírůstek (1. + 2.) 4. Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (A+B / *KOP= 0,7) 5. Sčítaný počet laní v roce 2010 6. Rozdíl vypočtených a nahlášených laní v ks 7. Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu

12 6 18 26 19 7 37 %

Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v roce 2011

ks

1. Sčítaný stav kolouchů v roce 2012 2. Odstřel a úhyn kolouchů v roce 2011 3. Skutečný přírůstek (1. + 2.) 4. Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (A+B / *KOP= 0,7) 5. Sčítaný počet laní v roce 2011 6. Rozdíl vypočtených a nahlášených laní v ks 7. Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu

9 10 19 27

Příloha č. 9: Metoda výpočtu "zatajených " laní dle přírůstku v letech 2007 – 2011 v honitbě Černý potok

74

16 11 70 %

Druh zvěře (ks) jelen laň kolouch jelení cel. dat. uzavř. dat. otevř.

2005-6

úhyn

2006-7

úhyn

2007-8

úhyn

2008-9

úhyn

2009-10

úhyn

2010-11

úhyn

2011-12

7 11 5 23 18.12.2005

0 2 0 2

6 10 8 24 22.12.2006

0 0 0 0

11 21 13 45 25.12.2007

0 1 1 2

28 10 7 45 18.12.2008

0 1 1 2

12 9 11 32 20.12.2010

0 0 1 1

6 12 7 25 20.12.2010

0 0 0 0

6 12 8 26

30.4.2006

30.4.2007

29.4.2008

29.4.2009

27.4.2011

Příloha č. 10: Údaje o obsazení přezimovací obůrky Jelení hora

75

27.4.2011

201213 7 11 8 26

Druh zvěře (ks) jelen laň kolouch jelení cel. dat. uzavř. dat. otevř.

2007-8

úhyn

2008-9

úhyn

2009-10

úhyn

2010-11

úhyn

3 12 5 20 12.12.2007 28.4.2008

0 0 0 0

6 13 8 27 18.12.2008 29.4.2009

0 1 1 2

6 11 8 25 10.12.2009 28.4.2010

0 0 0 0

7 19 14 40 4.12.2010 25.4.2011

0 1 2 3

Příloha č. 11: Údaje o obsazení přezimovací obůrky Černý potok

76

201112 8 17 12 37

201213 10 18 13 41

Uzavřená zvěř v procentech z následujícího roku (JSS + odlov) Rok Uzavřená zvěř JSS JSS % lov lov %

2006 24 27 86 87 27

2007 45 28 141 88 52

2008 45 32 132 86 67

2009 32 34 97 67 123

2010 25 33 100 26 100

2011 26 25 100 25 118

2012 26 26 100 22 118

Příloha č. 12: Procentuální podíl uzavřené jelení zvěře s jarními sčítanými stavy a počtem odlovené jelení zvěře následujícího roku v PO Jelení hora

Uzavřená zvěř v procentech z následujícího roku (JSS + odlov) 2007 2008 2009 2010 Rok 20 27 25 40 Uzavřená zvěř 25 23 28 48 JSS 87 96 52 105 JSS % 48 44 51 90 lov 45 53 28 57 lov %

2011 37 38 112 70 60

2012 41 33 124 62 66

Příloha č. 13: Procentuální podíl uzavřené jelení zvěře s jarními sčítanými stavy a počtem odlovené jelení zvěře následujícího roku v PO Černý potok

77

Krmivo

2005-6

jádro q jádro Kč dužnaté q dužnaté Kč objemové q objemové Kč ostatní q ostatní Kč celkem q celkem Kč Režie Kč Nákl. celkem Nákl. na ks

103 26162 105 5250 20 4000 50 2500 278 37912 9500 47412 2061

krmné dny 193 150 90

30

2006-7 90 19120 80 4000 42 8400 200 10000 412 41520 9500 51020 2125

krmné dny 185 150 98

40

2007-8 169 33800 80 4800 74 21400 470 47000 641 107000 10500 117500

krmné dny 195

2008-9 100 47240 38,4 2688 95 18430

100 100

45

8690 2700 323,4 71058 23000 94058

2611

2090

krmné dny 231 150 201

180

2009-10 85 8500 50 2500 61 12200

2010-11 80 10000 100 6000 50 10000

krmné dny 128

2011-12 84 11000 100 7000 55 12000

50 4000 246 27200 23000 50200

5 4500 235 30500 20500 51000

5 4500 244 34500 19500 54000

1569

2040

2077

Příloha č. 14: Náklady na provoz přezimovací obůrky Jelení hora

78

krmné dny 159

krmné dny 132

Krmivo

2007-8

krmné dny

2008-9

krmné dny

2009-10

jádro q jádro Kč dužnaté q dužnaté Kč objemové q objemové Kč ostatní q ostatní Kč celkem q celkem Kč Režie Kč Nákl. celkem Nákl. na ks

40 12500 50 3000 50 7000 0,5 3800 145 26300 15500 41800 2090

136

55 13200 60 3600 70 8500 3 2700 188 28000 23000 51000 1888

137

64 14080 85 12000 125 14375 0.5 3173 274,5 43628 11593 55221 1904

krmné 2010-11 dny 138

50 17500 60 5400 130 15910 1 3583 241 42393 18276 60669 1640

Příloha č. 15: Náklady na provoz přezimovací obůrky Černý potok

79

krmné dny

201112

krmné dny

141

54 19000 60 6000 125 16521 1 3400 240 44921 21500 66421 1795

137

Škody způsobené zvěří v honitbě Jelení hora Rok Škody v Kč.

2002 83313

2003 85790

2004 54378

2005 64848

2006 60560

2007 97826

2008 202858

2009 52673

2010 46783

2011 57204

2012 48623

Příloha č. 16: Škody způsobené zvěří v honitbě Jelení hora

Škody způsobené zvěří v honitbě Černý potok Rok Škody v Kč

2002 153627

2003 90235

2004 47989

2005 52333

2006 36715

2007 66894

2008 606133

Příloha č. 17: Škody způsobené zvěří v honitbě Černý potok

80

2009 50143

2010 50676

2011 46100

2012 47548

Příloha č. 18: foto jelena lesního

Příloha č. 19: foto jelenů při souboji v říji

81

Příloha č. 20: foto jelena v říji s laněmi

Příloha č. 21: foto laně jelena lesního

82

Příloha č. 22: foto oplocení přezimovací obůrky

83

Příloha č. 23: foto sklepa pro ukládání dužnatého krmiva

Příloha č. 24: foto prostředí přezimovací obůrky s vyšlapanou pěšinou od zvěře

84

Příloha č. 25: foto krmelce pro uskladňování a předkládání sena

Příloha č. 26: foto krmné plochy se senem

85

Příloha č. 27: foto slaniska pro předkládání minerálních krmiv

86

Příloha č. 28: foto záskoku - pohled z vnitřní strany přezimovací obůrky

Příloha č. 29: hlavní brána PO

87

Příloha č. 30: foto záskoku - pohled z vnější strany přezimovací obůrky

88

Příloha č. 29: foto pozorovatelny stojící v těsné blízkosti přezimovací obůrky

89