Vysoká škola polytechnická Jihlava. Současný stav a možnosti rozvoje cestovního ruchu v oblasti Arnoleckých hor

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Současný stav a možnosti rozvoje cestovního ruchu v oblasti Arnoleckých hor Bakalářská práce

Autor: Monika Hlávková Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2012

2

Abstrakt HLÁVKOVÁ, Monika: Současný stav a možnosti rozvoje cestovního ruchu v oblasti Arnoleckých hor. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 62 stran. Tato bakalářská práce se zabývá současným stavem a možnostmi rozvoje cestovního ruchu v oblasti Arnoleckých hor a jejich blízkém okolí. Obsahem teoretické části je seznámit návštěvníky s touto lokalitou. V praktické části jsou přiblíženy předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti a bude zde také navrhnut propagační materiál o Arnoleckých horách pro obce a turistická informační centra. Klíčová slova: cestovní ruch, Arnolecké hory, oblast, Polná, Měřín, Klub českých turistů

Abstract HLÁVKOVÁ, Monika: Current situation and possibilities for further development of tourism in the Arnolecké Mountains. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 62 pages This thesis deals with current situation and possibilities for further development of tourism in the area Arnolecké Mountains and its surroundings. The content of the theoretical part is to introduce visitors the area. The practical part is about to describe preconditions for development of tourism in the area and also there will be designed a promotional material of Arnolecké Mountains for municipalities and tourist information centers. Key words: tourism, Arnolecké Mountains, area, Polná, Měřín, Czech tourist club

3

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne       ...................................................... Podpis

4

Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Stanislavě Pachrové, PhD. za odborné vedení, poskytnutí cenných rad a vstřícný přístup. Také bych chtěla poděkovat prof. JUDr. Josefu Fialovi, CSc. za zapůjčení mapových podkladů a poskytnutí užitečných rad při vznikání této práce. 5

Obsah: Úvod..............................................................................................................9 Metodika práce............................................................................................................10

1 Teoretická část..........................................................................................11 1.1 Základy cestovního ruchu......................................................................................11 1.2 Vymezení pojmu cestovní ruch.............................................................................11 1.3 Charakteristika kraje Vysočina..............................................................................12

2 Fyzicko - geografická charakteristika Arnoleckých hor..........................15 2.1 Geomorfologie a reliéf...........................................................................................15 2.2 Geologické poměry................................................................................................16 2.3 Klimatické poměry................................................................................................17 2.4 Hydrologické poměry............................................................................................18 2.5 Flóra.......................................................................................................................18 2.6 Fauna.....................................................................................................................19

3 Socio - ekonomická charakteristika Arnoleckých hor.............................20 3.1 Historický vývoj osídlování území........................................................................20 3.2 Města a obce v oblasti Arnoleckých hor a blízkém okolí......................................21 3.2.1 Polná...............................................................................................................21 3.2.2 Měřín..............................................................................................................22 3.2.3 Arnolec...........................................................................................................22 3.2.4 Černá a osada Milíkov....................................................................................23 3.2.5 Netín s osadou Záseka....................................................................................23 3.2.6 Dědkov............................................................................................................23 3.2.7 Bohdalov.........................................................................................................23 3.2.8 Pavlov.............................................................................................................24 3.2.9 Starý Telečkov................................................................................................24 3.2.10 Rudolec.........................................................................................................24 3.2. 11 Chroustov.....................................................................................................24 3.2.12 Stáj................................................................................................................24 3.2.13 Poděšín..........................................................................................................25 3.2.14 Sirákov..........................................................................................................25 3.2.15 Jersín.............................................................................................................25 3.2.16 Blízkov..........................................................................................................25 3.2.17 Kyjov............................................................................................................26 3.2.18 Zadní Zhořec.................................................................................................26 3.2.19 Pokojov.........................................................................................................26 3.2.20 Znětínek........................................................................................................26 3.3 Obyvatelstvo..........................................................................................................26 3.4 Hospodářské poměry a zemědělství......................................................................27 3.5 Dopravní dostupnost..............................................................................................27

4 Praktická část............................................................................................28 4.1 Předpoklady cestovního ruchu v Arnoleckých horách..........................................28 4.2 Lokalizační předpoklady - přírodní ......................................................................28 4.2.1 Baba – V bukách.............................................................................................29 4.2.2 Rybníky u Rudolce.........................................................................................29 4.2.3 Přírodní park Bohdalovsko ............................................................................29 4.2.4 Rychtářský rybník...........................................................................................31 4.2.5 Rybník Podvesník...........................................................................................31 6

4.2.6 Jersínská stráň.................................................................................................31 4.3 Lokalizační předpoklady - kulturně historické .....................................................32 4.3.1 Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné......................................................32 4.3.2 Hrad a zámek Polná........................................................................................32 4.3.3 Židovské město v Polné..................................................................................33 4.3.4 Židovský hřbitov v Polné...............................................................................33 4.3.5. Kostel sv. Jana Křtitele v Měříně..................................................................34 4.3.6 Boží muka u Měřína.......................................................................................34 4.3.7 Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netíně............................................35 4.3.8 Knížecí kaple a hrobka v Netíně.....................................................................35 4.3.9 Cyrilometodějský kříž u Arnolce...................................................................36 4.3.10 Kaple sv. Vendelína v Arnolci.....................................................................37 4.3.11 Kaplička v polích u Arnolce.........................................................................37 4.3.12 Zámek v Černé..............................................................................................37 4.4 Kulturní a společenské akce..................................................................................38 4.4.1 Mrkvancová pouť...........................................................................................38 4.4.2 Zahájení jarní turistické sezóny na Vysočině.................................................38 4.4.3 Měřínská padesátka........................................................................................39 4.4.4 Živý Betlém v Měříně.....................................................................................39 4.5 Realizační předpoklady - materiálně-technická základna.....................................39 4.5.1 Ubytovací zařízení ........................................................................................39 4.5.2 Stravovací zařízení.........................................................................................40 4.5.3 Infrastruktura pro trávení volného času..........................................................41 4.6 Sportovní vyžití v oblasti Arnoleckých hor..........................................................41 4.6.1 Sjezdové lyžování...........................................................................................41 4.6.2 Lyžařská turistika...........................................................................................42 4.6.3 Bruslení...........................................................................................................42 4.6.4 Pěší turistika...................................................................................................43 4.6.5 Cykloturistika.................................................................................................44 4.6.6 Hipoturistika...................................................................................................45 4.6.7 Venkovská turistika........................................................................................45 4.7. Klub českých turistů.........................................................................................45 4.7.1 Historie KČT......................................................................................................46 4.7.2 Organizační struktura.........................................................................................48 4.7.3 Klub českých turistů v Měříně............................................................................48 4.8 Propagační materiál Arnoleckých hor...................................................................50

Závěr:..........................................................................................................54 Použitá literatura:........................................................................................56 Přílohy:........................................................................................................62

7

Seznam obrázků: Obrázek1: Kraje České republiky Obrázek 2: Administrativní členění kraje Vysočina Obrázek 3: Území Arnoleckých hor Obrázek 4. Schéma předpokladů cestovního ruchu Obrázek 5: Mapa stezky Obrázek 6: Židovský hřbitov v Polné Obrázek 7: Kostel sv. Jana Křtitele Obrázek 8: Kostel Nanebevzetí Panny Marie Obrázek 9: Kamenný kříž u Arnolce Obrázek 10: Kaple v polích Obrázek 11: Turistické značení v oblasti Tabulka 1: Účast na pěších trasách Tabulka 2: Účast na cyklotrasách

8

Úvod Bakalářskou práci na téma Současný stav a možnosti rozvoje cestovního ruchu v oblasti Arnoleckých hor jsem se rozhodla napsat z toho důvodu, že v této oblasti žiji, ale s pojmem Arnolecké hory jsem se seznámila teprve před pár lety a zjistila jsem, že ani mnoho dalších místních obyvatel tento pojem nikdy neslyšelo. Proto jsem tuto práci napsala pro všechny, kteří by se o této oblasti rádi dozvěděli více. Dalším důvodem bylo také to, že se podle mého názoru jedná o území s velkým potenciálem pro cestovní ruch, který v dnešní době není dostatečně využíván. Potenciál vidím hlavně v krásné a zachované přírodě a zajímavých kulturně - historických památkách. Hlavním cílem této práce je sběr a analýza dostupných informací o oblasti Arnoleckých hor a popis současného stavu cestovního ruchu s důrazem na předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu vybrané destinace. Dílčím cílem je vytvoření propagačního materiálu o oblasti pro obce a turistická informační centra. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem stručně charakterizovala kraj Vysočina, ve kterém se Arnolecké hory nacházejí. V dalších kapitolách jsem se věnovala popisu Arnoleckých hor, zejména fyzicko -geografické a socio – ekonomické charakteristice. Jsou zde také popsány jednotlivé obce, které spadají do oblasti hor a také blízké město Polná a městys Měřín. V praktické části se zabývám předpoklady pro cestovní ruch v oblasti. Jsou zde uvedeny přírodní atraktivity, které se nacházejí na území hor, ale také kulturně historické památky, jejichž existence v dané oblasti je velmi důležitá pro cestovní ruch. Další kapitolou v praktické části je materiálně - technická základna, bez které by cestovní ruch nebyl možný. Jedna kapitola je věnována Klubu českých turistů a jeho turistickému oddílu v Měříně, který je v oblasti velmi aktivním, co se týče organizování různých turistických akcí, které každým rokem přivedou do Arnoleckých hor a jejich okolí mnoho návštěvníků.

9

Metodika práce Vzhledem k tomu, že obecně neexistují knižní publikace, jejichž autoři by se zabývali Arnoleckými horami, hlavními zdroji, z nichž jsem čerpala informace o oblasti, byly knihy některých obcí v Arnoleckých horách, které byly vydány většinou k příležitosti nějakého výročí nebo významné události. Velmi užitečnými jsem shledala publikace měřínského kronikáře p. Oldřicha Hnízdila a Turistický průvodce Měřínskem p. Jaroslava Sysla. Z těchto zdrojů jsem získala hlavně informace obsažené v kapitole fyzicko – geografická charakteristika Arnoleckých hor. Také jsem čerpala z interního dokumentu turistického oddílu Klubu českých turistů v Měříně, kde je detailně popsána činnost tohoto oddílu v jednotlivých letech od jeho založení, ale také spousta dalších užitečných informací. Zajímavé informace jsem se dozvěděla z osobních rozhovorů s některými jeho členy. Dalším důležitým zdrojem pro moji bakalářskou práci se stal internet. Využívala jsem hlavně internetové stránky jednotlivých obcí, oficiální stránky Kraje Vysočina, kde jsem získala informace o chráněných územích a přírodních památkách v oblasti a mnoho dalších příspěvků a článků, které jsou uvedeny v seznamu internetových zdrojů na konci práce.

10

1 Teoretická část 1.1 Základy cestovního ruchu Cestovní ruch a rekreace je jedním z nejvýznamnějších, dynamicky rozvíjejících se odvětví světové ekonomiky. Pokud je správně rozvíjen má výrazné ekonomické přínosy. Mnoho míst řeší své problémy tím, že se začínají orientovat na rozvoj cestovního ruchu na svém území, neboť právě cestovní ruch se podílí na růstu hrubého domácího produktu, vytváří nová pracovní místa a umožňuje zvýšení příjmů domácností. (Jakubíková, 2009) V dnešní době lidé hledají odpočinek, zábavu, rozptýlení, kulturní a sportovní vyžití. Jsou také náročnější, zkušenější a informovanější a také za své peníze očekávají stále vyšší hodnotu, proto jezdí do takových míst, která jim mají co nabídnout. (Jakubíková, 2009)

1.2 Vymezení pojmu cestovní ruch Přesně definovat cestovní ruch je velmi obtížně, neboť různí autoři ve svých definicích zdůrazňují různé stránky tohoto jevu většinou v závislosti na tom, z hlediska které vědní disciplíny je zkoumán a definován. (Vlčková, 2008) Podle Světové organizace cestovního ruchu UNWTO (United Nations World Tourism Organization) je cestovní ruch „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011) Cestovní ruch podle mezinárodního sdružení expertů AIEST (Association Internationale d´Experts Scientifiques du Tourisme) je „souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání“. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011)

11

1.3 Charakteristika kraje Vysočina Oblast Arnoleckých hor leží v kraji Vysočina, který se nachází v centrální části České republiky. Kraj Vysočina sousedí se čtyřmi dalšími kraji, a to Jihočeským na západě, Středočeským na severozápadě, Jihomoravským na východě a Pardubickým na severovýchodě. Svojí rozlohou 6 795,7 km2 se řadí mezi kraje nadprůměrné velikosti. Zaujímá 8,62% rozlohy České republiky a je pátým největším ze všech 14 krajů. Administrativně se území kraje Vysočina dělí na pět okresů – Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Havlíčkův Brod a Pelhřimov, dále pak na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností – Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Humpolec, Jihlava, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Pacov, Pelhřimov, Telč, Světlá nad Sázavou, Třebíč, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. V kraji je 26 pověřených obecních úřadů a 704 základních samosprávních jednotek. (GaREP, 2004) Obrázek 1: Kraje České republiky

Zdroj: http://www.norman-cz.cz/dealer.php?kraj=14

12

Obrázek 2: Administrativní členění kraje Vysočina

Zdroj: http://www.superchalupy.cz/ubytovani-kraj-vysocina/

Název „Vysočina“ je odvozen od tradičního označení krajiny Českomoravské vrchoviny. Pro tento kraj je charakteristická pestrá kulturní krajina, představována územím, pro které jsou typické lesy, pole, louky, vodní plochy a menší sídla s množstvím významných měst. Vysočina se nachází ve vyšší nadmořské výšce a území má v kontextu střední Evropy vysokou environmentální hodnotu. (GaREP, 2004) Geomorfologicky je území kraje Vysočina součástí Českomoravské vrchoviny, která se dále dělí na sedm geomorfologických celků – Javořická vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Křemešnická vrchovina, Hornosázavská pahorkatina, Železné hory, Hornosvratecká vrchovina a Křižanovská vrchovina. Zemědělsky využívanou krajinu z celé řady hřbetů nejvíce převyšují Jihlavské vrchy (Javořice 837 m n.m.) a Žďárské vrchy (Devět skal 836 m n. m.). Výškově členitá území se poté nacházejí v okolí řek, tekoucích zpravidla v údolích. (GaREP, 2004) Kraj Vysočina leží na hlavním evropském rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Do řeky Labe odvádí vodu Sázava, Doubrava, Chrudimka, Želivka a Nežárka. Do Dunaje, skrze Moravu a Dyji Svratka, Jihlava, Jevišovka, Rokytná, Oslava a Moravská Dyje. Na některých řekách byly vybudovány středně velké přehrady, sloužící zejména k regulaci průtoku a jako zásobárny pitné vody. Mezi nejznámější přehrady patří Vírská přehrada na řece Svratce, Dalešická přehrada na řece Jihlavě nebo Velká Sedlická přehrada.

13

Vysočina je vyhledávaná především milovníky čisté a zachované přírody. Její značná část má pro svoji přírodní i kulturní hodnotu statut chráněných území. Největší z nich je chráněná krajinná oblast (CHKO) Žďárské vrchy. Na území zasahuje také CHKO Železné hory. V rámci CHKO Žďárské vrchy se nachází řada přírodních rezervací, např.: Radostínské rašeliniště se vzácnými druhy rostlin, rulový skalní útvar Čtyři Palice s původní vegetací, Žákova hora se zbytkem jedlobukového lesa, Ransko s výskytem bledule jarní. Další národní přírodní rezervací, která leží mimo CHKO je Mohelenská hadcová step s unikátním územím pro růst vzácných drobných kapradin a trpasličích forem stromů. Velký Špičák chrání přirozený bukový porost se vzácnou květenou, na břehu rybníka Zhejral je rašeliniště s typickými rostlinami a živočichy. Za návštěvu také jistě stojí kaňonovité Údolí Doubravy se skalními věžemi a vodopády. V přírodní rezervaci Stvořidla proudí řekla Sázava, která přes mohutné žulové kameny vytváří četné peřeje a při dostatečné hladině vody se stává rájem vodáků. Turisticky velmi přitažlivou oblastí je také Údolí Oslavy a Chvojnice s množstvím značených cest vedoucích kolem zřícenin bývalých strážních hradů stejně jako oblasti přírodních parků Balinské údolí, Rokytná, Čeřínek, Svratecká pahorkatina, Třebíčsko a dalších. Oblíbeným cílem turistů jsou i nejvyšší vrcholy kraje Vysočina – Javořice (837 m n.m.) a Devět skal (836 m n.m.). (Tomáš, L., a kol., 2011) Kraj Vysočina však nenabízí jen přírodní atraktivity, ale může se pochlubit i kulturněhistorickými poklady. Tím nejvzácnějším jsou tři památky zapsané do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o historické náměstí a renesanční zámek v Telči, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a románsko- gotickou baziliku a židovskou čtvrť v Třebíči. Dalšími historickými městy jsou Jihlava - nejstarší horní město českých zemí s podzemními chodbami a ZOO. Barokní náměstí lemované štítovými domy bývá obdivováno v Havlíčkově Brodě. Historické náměstí Pelhřimova ožívá hlavně v době konání Mezinárodního festivalu rekordů a kuriozit. V Náměšti nad Oslavou zaujme návštěvníky zámku knihovna a sbírka vzácných koberců. Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou má bohatou hudební tradici a je obklopen rozlehlým zámeckým parkem. Cenným uměleckým souborem je premonstrátský klášter Želiv. V klášteře v Nové Říší je k vidění mobiliář a nástěnné fresky a ve Světlé nad Sázavou jsou zpřístupněny středověké podzemní chodby. (Tomáš, L., a kol., 2011)

14

2 Fyzicko - geografická charakteristika Arnoleckých hor Přírodní podmínky mají vliv na funkční využití daného regionu a podílí se na formování potenciálu krajiny pro cestovní ruch. Jednotlivé složky přírodního prostředí vytvářejí předpoklady pro konkrétní formy cestovního ruchu. Existence přírodních atraktivit přispívá k turistické přitažlivosti určitého území. Mezi nejdůležitější složky přírodního prostředí, které ovlivňují cestovní ruch patří zejména reliéf, klimatické poměry, vodstvo, fauna a flóra. (Šlitrová, L., 2008)

2.1 Geomorfologie a reliéf Arnolecké hory leží na jihovýchodě Českomoravské vrchoviny a v geomorfologickém členění spadají do celku Křižanovské vrchoviny a podcelku Bítešské vrchoviny. Zalesněný hřbet Arnoleckých hor se táhne v délce dvaceti kilometrů od města Polná v okrese Jihlava až k obci Netín v okrese Žďár nad Sázavou. Své okolí převyšují o 150 až 200 metrů, dominují okolní krajině a jsou pozorovatelné ze vzdálenosti až 50 km. Nejvyšším vrcholem hor je Havlina (706 m n.m.), na jejímž vrcholu byl vybudován vysoký telekomunikační stožár, podle kterého je hora rozpoznatelná na první pohled. Dalšími vrcholy v blízkém okolí jsou Kyjov (702 m n.m..), Na Horách (700 m n.m.), Sádek (698 m n.m.), Dědkovská hora (694 m n.m.), Blažkov (693 m n.m.) a spousta dalších menších kopců, např.: Na Strážnici (533 m n. m.), Králův kopec (557 m n. m.) nebo Za Křekovcem. (550 m n.m.). Oblast Arnoleckých hor je tvořena těmito celky: Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Českomoravská Oblast: Českomoravská vrchovina Celek: Křižanovská vrchovina Podcelek: Bítešská vrchovina Okrsek: Arnolecké hory

15

Oblast se nachází na území 20 obcí. Jsou to Poděšín, Sirákov, Rudolec, Stáj, Chroustov, Černá, Milíkov, Arnolec, Kyjov, Pavlov, Pokojov, Znětínek, Starý Telečkov, Bohdalov, Zadní Zhořec, Netín, Záseka, Dědkov a Blízkov. V těsné blízkosti Arnoleckých hor jsou to dále město Polná a městys Měřín. Arnolecké hory dostaly své jméno podle malé vesničky Arnolec pod jihozápadním svahem hor. Převládá zde původní krajina, místy nedotčená civilizací. Údajně jsou nejnižšími horami v České republice a proto mohou být zajímavé pro sběratele různých geografických rekordů. (Sysel, 2011) Obrázek 3: území Arnoleckých hor

Zdroj: http://www.mapy.cz

2.2 Geologické poměry Oblast Arnoleckých hor se geologicky nachází v Českém masívu a je součástí moldanubické oblasti. Hřbetová linie je tvořena pararulami, moldanubickými rulami a syenity. Vzhledem k tomu, že celá Českomoravská vrchovina je složena z ruly, výše položená krajina má vlnitý tvar.

16

Rula je v oblasti od jihu a západu přerušena vyvřelým žulovým ostrovem, jenž se skládá ze žuly hrubozrnné (tzv. amfibolový granitit), obsahující mnoho červeného ortoklasu, oligoklas, křemen, temnou slídu a amfibol. Hranice mezi žulovým ostrovem a rulou se táhnou od Měřína, podél Laviček, Martinic, Dolních Radslavic, Jabloňova až k Rudě. Žulový ostrov je na četných místech rozbrázděn aplitickými a pegmatitickými žilami, které se prozrazují štěrkovými lomy. Severovýchodní okraj žulového ostrova je vrouben pásem jemnozrnného granitu typu aplitického a pegmatitického, probíhajícím v podobě žil, které místy obsahují i granáty. Z ruly převládá bílá, jemně zrnitého, vláknitého, až šupinkovitého složení, sestávající hlavně z ortoklasu, křemene, plagioklasu, hnědého biotitu a granátu. Někde bývá rula chudší na živec, ale bohatá na biotit (oblast Netína, Pavlova). Z mladších geologických formací se zde nachází čtvrtohorní diluviální hlína vzniklá rozkladem krystalinických hornin a tvoří spodek orné půdy. V údolích řek a potoků tvoří nejmladší aluviální náplavy. (Kratochvíl, 1907)

2.3 Klimatické poměry Klimatické poměry a počasí mají na cestovní ruch a turistické aktivity značný vliv. Faktory, které ovlivňují cestování jsou zejména teplota vzduchu, sluneční svit, sněhová pokrývka a čistota ovzduší. Vzhledem k tomu, že v blízkosti není žádná průmyslová výroba ani zdroje znečistění vody, prostředí je zde mimořádně čisté a zdravé. Podnebí je zde dosti nestálé a proměnlivé, je ovlivňováno nejen nadmořskou výškou a polohou, ale i vodními hladinami rybníků a lesními porosty. (Šlitrová, 2008) Území Arnoleckých hor se nachází v mírně teplé a mírně vlhké podnebné oblasti. Průměrná roční teplota vzduchu je kolem 7°C. Nejteplejším měsícem bývá červenec s průměrnou teplotou 16-17°C. Největší oblačnost zde bývá koncem podzimu Roční úhrn srážek bývá od 550-850 mm. Červenec také bývá nejbohatší na vodní srážky, které tu mají poměrně velké roční výchylky. Naopak nejméně prší v březnu. Sněhová pokrývka bývá nestála a trvá v průměru kolem 120 dnů. Na proudění vzduchu mají nejvíce vliv větry západní a severozápadní. V posledních letech jsou časté silné bouřky s prudkými lijáky. (Makovský, 2010)

17

2.4 Hydrologické poměry Pro oblast Arnoleckých hor jsou typické časté deště, proto jsou jižní svahy vydatným prameništěm říčky Balinky a jejích přítoků. Balinka pramení 150 metrů pod západním sedlem Havliny, její délka je 31,1 km a ve Velkém Meziříčí se vlévá do řeky Oslavy. Horní tok Balinky vytváří mezi Arnolcem, Jersínem a Meziříčkem krásnou scenérii meandrů a potočních zákoutí. Říčka Balinka byla v minulosti nazývána též jako potok Měřínský či potok Lysý. Na úpatí jižních svahů hor vyvěrá asi desítka bezejmenných lesních potůčků, které se stékají v rybníku Nikl u Arnolce, kde vytvářejí téměř deseti hektarový mokřad. Dále už se na Balinku napojují levostranné přítoky – Křivý potok, Lavičský potok, Blízkovský potok a pravostranné přítoky – Arnolecký potok, Včelnický potok, Nadějovský a Koutecký potok. (Sysel, 2011) Pro území jsou charakteristické také rybníky. Nejstarší z nich byly zakládány již ve 13. století. Mezi obcemi Bohdalov a Rudolec se nachází rybničnatá krajina, připomínající spíše jihočeské pánve než Vysočinu. Jsou to rybníky: Záhumenní, Hornomlýnský, Dolnomlýnský, Belfríd, Vazební, Pařezný, Olšínský, Křivý, Horní, Dolní, Jirkovský, Brychtovský a Spálený. Dále rybníky Mlýnský, Rychtářský a Nikl u Arnolce, Horní Jára, Dolní Jára a Valentův rybník v Jersíně, rybníky Mlýnský, Hrozný, Nový a rybník Hadr poblíž Černé. Nový rybník, Valcha a Polovec u Měřína, Nátěsník u Dědkova, Podvesník a Staropavlovský rybník u Pavlova a rybníky Blatinský, Obecní, Pařezný, Hastrmánek a U Kříže mezi Blízkovem a Černou.

2.5 Flóra Ve zmiňovaných mokřadech v jižních svazích se vyskytuje mokřadní a bažinná flóra a vzrostlý převážně olšový porost. Roste zde velmi vzácná a přísně chráněná rosnatka okrouhlolistá (drozera rotundifolia), jediná masožravá rostlina v našem zeměpisném pásu. Pro oblast jsou typické lesy s hustým podrostem různých mechů, kapradin, a plavuní. Převážnou většinu tvoří především jehličnaté lesy, smíšené a okrajově i lesy listnaté. Jehličí i olistění je silné a má sytě zelenou barvu Na velké části povrchu Arnoleckých hor tvoří přirozenou vegetaci biková bučina, dále pak v menší míře je zde zastoupena bučina s kyčelnicí devítilistou a v omezené míře se zde vyskytuje biková nebo jedlová doubrava. (Vodová, 2010, Sysel, 2011) 18

Významnou vegetační formací jsou také travnaté louky, kde mezi travami hojně roste jetel, na vlhkých loukách se vyskytuje vzácnější pampeliška Nordstedtova. Travnaté okraje rybníků obrůstá přeslička mokřadní, orobinec, puškvorec, rákos, šípatka nebo vodní kmín. Pro obnažená dna rybníků je typická puchýřka útlá, úpor trojmužný nebo blatěnka vodní. Stráně a meze jsou porostlé prasetníkem kořenatým, šedivkou, pupavou bílou bezlodyžnou, hojně zde také kvetou trnky a šípky. (Kratochvíl, 1907)

2.6 Fauna Fauna má na cestovní ruch dané oblasti také určitý vliv. Pro rozvoj cestovního ruchu přináší pozitivní možnosti lov zvěře či rybolov. Ovšem výskyt některých druhů živočichů může znamenat omezení rekreačních činností. Hlavně oblasti rybníků a vodních toků jsou místy se zvýšeným výskytem nežádoucího hmyzu (např.: komárů), kteří negativně ovlivňují chataření či rybaření. Také zvýšený výskyt klíšťat může představovat odrazení od návštěvy určité oblasti, neboť právě klíšťata hrozí nákazou klíšťové encefalitidy či boreliózy. V oblasti se také vyskytuje jediný jedovatý had České republiky – zmije obecná. Zvýšený výskyt tohoto druhu byl zaznamenán na stráních u obce Milíkov. (Šlitrová, 2008) Vzhledem k velkému zalesnění oblasti Arnoleckých hor se na území vyskytuje především zvěr lesní, např.: srnci, divoká prasata, zajíci, divocí králíci, lišky, lesní kuny nebo hranostaje. Z hlodavců můžeme jmenovat veverky, sysle a polní hraboše. Z dravých ptáků je to káně, poštolka či jestřáb. Na polích jsou často k vidění bažanti, koroptve a tetřívci. Z vodního ptactva se tu hojně vyskytují divoké kachny a husy, některé druhy sluk (především sluky lesní a bekasíny), potápky malé, atd. (Kratochvíl, 1907) V roce 2004 se mezi obcemi Měřín a Černá usadil ohrožený živočich – bobr evropský. Nejprve se vyskytoval u rybníka Polovec, poté se přemístil proti proudu na potok Křivý, kde si v malém údolí mezi lesem a místní komunikací vybudoval přehradu, jejíž hráz je již nyní dva metry vysoká. Odborníci odhadují, že se v oblasti vyskytuje pět až deset živočichů tohoto velmi chráněného druhu. Plocha zatopeného území je téměř jeden hektar. Jedná se tedy o největší kolonii bobra na Vysočině, kde se celkový počet odhaduje na desítky jedinců.

19

Bobr evropský dosahuje hmotnosti až 30 kg a celkové délky až 140 cm. Je naším největším hlodavcem. Jedná se o velmi plaché zvíře, které se dříve na území České republiky vyskytovalo běžně, než odsud v polovině osmnáctého století zcela vymizelo. Z jihu na naše území migruje bobr evropský proti proudu velkých řek a velmi výrazně utváří

charakter

krajiny

v přípotočních

oblastech.

Na

základě

toho

vznikl

celorepublikový dokument, který řeší přístup k bobrovi a také vymezuje oblasti, kde může žít bez omezení. [1]

3 Socio - ekonomická charakteristika Arnoleckých hor Cestovní ruch a jeho rozvoj ovlivňují taktéž socio-ekonomické faktory. Mezi ty nejvýznamnější patří demografické charakteristiky, kulturní vyspělost, obyvatelstvo nebo hospodářské poměry. Na turismus má vliv i historický vývoj dané oblasti. (Šlitrová, 2008)

3.1 Historický vývoj osídlování území Území Arnoleckých hor pro drsné klima a malou úrodnost nebylo dlouho osídlováno. V historických pramenech je uvedeno, že Českomoravská vrchovina byla značně osídlena až ve 12. století, a to současně českým i moravským obyvatelstvem. V této době lidé přicházeli z ne příliš vzdálených míst a postupovali zpravidla podél toků a zakládali nové osady, které byly malé a řídké. Osídlování se dělo proti toku řek Jihlavy, Oslavy, Svratky a Svitavy. Tudy také vedly staré obchodní cesty a střežené zemské stezky, jejichž směr dodnes vyznačují místní názvy – Strážka u Kamenice, Strážnice u Netína, Strážnice u Měřína a Blízkova. Osady byly dlouho odděleny lesy a neobdělávanou půdou, na jejímž kolonizování se později podílely nesčetné církevní instituce. Důležitou roli při kultivaci krajiny a šíření osídlení měly také kláštery, které Přemyslovci zakládali od 10. století. Zahušťovalo se tedy starší osídlení a současné byly osídlovány dosud neobydlené kraje. (Bláhová, Křeček, 2007) Velkou část území vlastnil již na konci 12. století třebíčský klášter benediktinů. V té době k němu přibylo ještě proboštství měřínské – původně majetek zeměpanský, z velké části porostlý temnými lesy. Svědčí o tom i místní názvy – Černá nebo Světlá. Okolní obce Zhoř, Zhořec, Chlumek, Černá, svědčí svými názvy zase o tom, že byly založeny na místě dřívějšího lesa, který byl vypálen. 20

Vedle původní osady byla v Měříně v jeho dnešní nejzápadnější části založená osada kolonizovaná Němci. To je patrné z německého názvu Wollein. Jako kolonizační motiv zde mohlo být hornictví, neboť mezi Měřínem a Černou jsou trati nazývané Stříbrné doly. Sledování kolonizačního procesu v regionu ovšem ztěžuje skutečnost, že zakládací listina třebíčského kláštera je středověkým falzem a obsahuje mnoho neurčitých nebo těžko lokalizovatelných míst. (Hnízdil, 1998)

3.2 Města a obce v oblasti Arnoleckých hor a blízkém okolí 3.2.1 Polná Město nacházející se 14 km severovýchodně od Jihlavy, jehož historické jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou v roce 1990. V současné době je Polná menším městem s pěti tisíci obyvateli, drobným průmyslem a zachovalými architektonickými památkami. V roce 2007 získala titul „historické město 2006“. [2] První zmínka o obci Polná je podle historických pramenů z roku 1242, kdy sloužila jako odpočinkové místo poblíž Haberské stezky a díky své poloze uprostřed Českomoravské vrchoviny se z obchodního a vojenského hlediska stala strategickým místem a opěrným bodem. Polná po staletí ležela v blízkosti hlavních obchodních cest na Vysočině, což vedlo ke vzniku trhové vsi. Polenské panství bylo poté v držení významných šlechtických rodů. Za vlády Viktorina z Kunštátu v roce 1479 získala obec městská privilegia, právo červené pečeti a erb. Dalšími významnými panovníky byli Valdštejnové, páni z Hradce nebo král Fridrich Falcký. [2] V 19. století se stala Polná kulturním a společenským centrem. V roce 1837 byla založena Česká obrozenecká knihovna, od roku 1843 byly pořádány tzv. České besedy, které po vzoru J. K. Tyla zavedl polenský starosta Antonín Pittner. Ten je považován za nejvýznamnější osobnost města devatenáctého století. V této době začala Polná vzkvétat také hospodářsky, zejména díky soukenictví. Po Jihlavě a Třebíči byla třetím největším městem na Vysočině. Druhá polovina devatenáctého století znamenala pro obec období úpadku. Tragickým se stal rok 1863, kdy ve městě vypukl obrovský požár, který zničil téměř dvě stě domů. Nenávratně byly zničeny nádherné barokní a renesanční měšťanské domy a město zcela změnilo svůj vzhled. [2]

21

Hilsneriáda v Polné Dalšími neslavně významnými se staly roky 1899 a 1900, kdy byla v lese poblíž Polné zavražděna devatenáctiletá švadlena Anežka Hrůzová. Na základě nepřímých svědectví byl obviněn občan místní židovské obce Leopold Hilsner (tzv. hilsneriáda). Vznikla domněnka, že se jednalo o židovskou rituální vraždu a proto byl Leopold Hilsner odsouzen k trestu smrti. Proti pověrám o rituální vraždě a antisemitským projevům se tehdy postavil profesor pražské univerzity, pozdější prezident, Tomáš Garrigue Masaryk. Po jeho protestech proti rozsudku a na základě dalších znaleckých posudků byl případ soudem ve Vídni vrácen k dalšímu projednání. V novém procesu byl opět odsouzen k trestu smrti. V roce 1901 císař František Josef I. prominul Leopoldu Hilsnerovi trest smrti, ale byl odsouzen na doživotí. Po 18 letech ve vězení mu byla udělena milost Karlem I. Hilsnera na svobodě finančně podporovala vídeňská židovská obec, zemřel ve věku 51 let. Hilsneriáda byla největším propuknutím antisemitismu na našem území během 19. století. V polenském Regionálním židovském muzeu je ke shlédnutí stálá expozice Případ Leopolda Hilsnera. [2]

3.2.2 Měřín Městečko nacházející se na Českomoravské vrchovině v okrese Žďár nad Sázavou. Leží při státní silnici mezi městy Jihlava a Velké Meziříčí. V těsné blízkosti obce vede nejvytíženější komunikace v České republice – dálnice D1. Obec byla založena ve 13. století a proto patří k nejstarším osadám v regionu. Její nedílnou součástí je místní část Pustina. Měřín má i s Pustinou necelé dva tisíce obyvatel. [3]

3.2.3 Arnolec Obec se nachází 10 km jihovýchodně od města Polná a 24 km severovýchodně od krajského města Jihlava. První písemná sbírka o obci Arnolec pochází z roku 1407. Nejprve ves patřila k měřínskému proboštství, potažmo k benediktinskému klášteru v Třebíči - podle třebíčského opata Arnolda dostala obec své jméno. Arnolec byl postupně v držení Jana z Lomnice, pánů z Pernštejna a nakonec rodu Collaltů et San Salvatore. Osud obce byl pak pod vlivem tohoto italského šlechtického rodu až do roku 1918. (Hnízdil, 2002)

22

3.2.4 Černá a osada Milíkov Obec Černá je položena 4 km severozápadně od Měřína, obklopena vrcholy Arnoleckých hor. První doložená historická zmínka pochází z roku 1556. Název obce byl odvozen podle blízkého lesa, jenž se rovněž nazýval „Černá“. Osada Milíkov leží ve svahu obrácenému k severu. Patří k obci Černé a je od ní vzdálena asi 2 km. Pro celou ves je typická tradiční zástavba venkovského stylu. (Hnízdil, 2007)

3.2.5 Netín s osadou Záseka Nachází

se 7 km od Velkého Meziříčí, k obci náleží i místní část Záseka. První

dochovaná písemnost o obci pochází z roku 1370. Dřívější názvy obce byly Metien, Nettin či Mnětin. Od 18. století, kdy zde řádila morová epidemie, je Netín poutním místem. (Bláhová, Křeček, 2007)

3.2.6 Dědkov Malá vesnička se nachází 3 km od obce Měřín a asi 1 km od obce Blízkov. Obec má 83 stálých obyvatel. Vesnička je ovšem cílem mnoha turistů a v zimním období také mnoha lyžařů či běžkařů. Přímo z obce vede cesta na známou Dědkovskou horu, která tvoří silný terénní výšvih a proto působí mezi ostatními kopci jako dominantní. Od dávných dob stával na Dědkově hoře velký dřevěný kříž a také dřevěná rozhledna, která zde byla postavena za první republiky. Sloužila jako vojenská pozorovatelna, ale z bezpečnostních důvodů byla v roce 1945 zničena. Dřevěný kříž byl nahrazen železným v roce 1984. Poblíž kříže byla také umístěna skříňka, do které byl uložen poznámkový deník, jenž sloužil návštěvníkům, kteří dosáhli vrcholu Dědkovské hory. Od té doby bylo již popsáno 12 deníků a po smrti p. J. Svobody se o deníky dodnes stará p. Skryja z Kochánova. (Makovský, 2010)

3.2.7 Bohdalov Městys je vzdálen 11 km jižně od Žďáru nad Sázavou. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. V dnešní době láká turisty nově vyhlášeným Bohdalovským přírodním parkem s mnoha rybníky, rašeliništi a bohatou faunou. I když je centrem parku Bohdalov, sahá až k obcím Nové Veselí, Matějov a Budeč.

23

Dominantou městyse je barokní kostel sv. Vavřince, který byl založen pravděpodobně v druhé polovině 13. století. [5]

3.2.8 Pavlov Malá ves se nachází v rybničnaté krajině pod Arnoleckými horami. První dochovaná zmínka pochází z roku 1370. Obci vévodí barokně upravený kostel sv. Jakuba a Filipa ze 13. století. (Žďárské vrchy, 2002)

3.2.9 Starý Telečkov Tato malá vesnička je místní částí obce Pavlov. V její těsné blízkosti se nachází 300 let starý dub zimní ( Quercus petraea). Dosahuje výšky 15 metrů a obvod kmene činí 6 metrů. [6]

3.2.10 Rudolec Obec se nachází 15 km od Žďáru nad Sázavou. První doložená zpráva o obci pochází z roku 1343. V Rudolci se nachází renesanční zámek z druhé poloviny 16. století, který byl barokně upraven. Jsou zde k vidění dochované arkády na nádvoří a hranolová věž nad vstupním východním průčelím. Součástí areálu je i původní tvrz z 15. století. V obci se také nachází moderní kaple sv. Anny z roku 1994. Do katastru Rudolce náleží i kopce Sádek (698 m n. m.) a Blažkov (693 m n. m.) přes které vede několik turistických tras. (Žďárské vrchy, 2002)

3.2. 11 Chroustov Malá obec, založená ve 14.století, leží 12 km od Žďáru nad Sázavou. Rozkládá se přímo pod nejvyšším vrcholem Arnoleckých hor – Havlinou. Symbolem obce je kaple zasvěcená sv. Cyrilu a Metodějovi. [4]

3.2.12 Stáj Stáj se nachází 7 km jihovýchodně od Polné. První písemná zmínka o obci se objevila v listině Václava II. pocházející z roku 1298. Uprostřed návsi stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1808.

24

Nedaleko kaple se nacházejí lochy, což jsou klenuté sklepy s kamenným průčelím, které dodnes slouží k uskladnění brambor a řepy. Obcí protéká potok přinášející vodu do rybníků na návsi, které slouží jako požární nádrže. Asi jeden kilometr od obce se nachází vyvýšenina Na Vrchu (617 m n. m.). [7]

3.2.13 Poděšín Leží 7 km severovýchodně od Polné. První písemná zmínka pochází z roku 1233. Na návsi stojí malá kaplička, kterou místní obyvatelé postavili jako zvoničku v roce 1708. Obcí se také vine potok pramenící v lesích nad Poděšínem. [8]

3.2.14 Sirákov Obec se nachází 8 km severovýchodně od Polné. Nejstarší dochovaná písemná zmínka pochází z roku 1319. V roce 1880 zde byla postavena kaple Panny Marie s pseudorokokovým oltářem. Vedle kaple stojí pomník padlým, který byl postaven na počest zdejším obětem první světové války v roce 1926. Obcí protéká Sirákovský potok, který poté vtéká do Poděšínského potoka. [9]

3.2.15 Jersín Leží 10 km jihovýchodně od Polné. První písemný záznam o obci je z roku 1453. Poblíž návsi stojí kaple sv. Anny, jejíž stavba byla započata v roce 1907. V jejím těsném sousedství se nachází sousoší Cyrila a Metoděje. Součástí obce jsou i dva vodní mlýny – Fialův mlýn a Jeřábkův mlýn. Oba už ale v dnešní době neslouží původním účelům. [10]

3.2.16 Blízkov Blízkov je vzdálen 12 km od Velkého Meziříčí. První písemná zmínka pochází z roku 1298. Na návsi stojí kaple sv. Václava z roku 1969 a památná kaplička sv. Jana Nepomuckého. Neodmyslitelnou součástí obce jsou i dva velké rybníky – Horní a Dolní.

25

3.2.17 Kyjov Leží na hřebeni Arnoleckých hor pod vrcholem Kyjov (702 m n. m.), 16 km od Žďáru nad Sázavou. První zmínka o obci pochází z historickým pramenů z roku 1407. Díky zachovalé přírodě a velmi klidnému okolí je Kyjov oblíbenou chatovou oblastí. [11]

3.2.18 Zadní Zhořec Leží 11 km severozápadně od Velkého Meziříčí. První dochovaná zmínka o obci je z roku 1446. Na návsi stojí kaple Nejsvětější trojice. V okolí vesnice protéká Křibský potok, který je zásobárnou vody pro soustavu rybníků, které na něm byly vybudovány. Jsou to rybníky Nový, Starý, Dolní Rymešův a Horní Běhalův. [12]

3.2.19 Pokojov Pokojov se nachází 14 km jižně od Žďáru nad Sázavou. První písemná zmínka je z roku 1437. Na návsi se nachází kaple zasvěcená Panně Marii z roku 1862. Součástí kaple je i křížová cesta a soška Panny Marie Lurdské. [13]

3.2.20 Znětínek Leží 11 km jižně od Žďáru nad Sázavou. První dochovaná zmínka pochází z roku 1370. Jako ve všech ostatních obcích Arnoleckých hor je i zde na návsi kaple. Tahle znětínská je zasvěcena sv. Josefovi a pochází z roku 1875. Před ní stojí mramorový kříž, který připomíná zdejší oběti první světové války. [14]

3.3 Obyvatelstvo Stejně jako v celém kraji Vysočina i pro území Arnoleckých hor platí nízká hustota osídlení. Rozdrobená sídelní kultura je charakteristická pro celou oblast hor. Vyznačuje se velkým počtem malých obcí, kdy průměrná populační velikost obce je 421 obyvatel. Velmi důležitou charakteristikou je věkové složení populace, která ovlivňuje demografické chování i budoucí vývoj populace. V současné době dochází ke stárnutí obyvatelstva, podíl starších občanů je v oblasti průměrný, resp. mírně nadprůměrný. Je zde také poměrně vysoký podíl dětí, ovšem tento podíl se díky nižší porodnosti snižuje. (GaREP, 2004)

26

3.4 Hospodářské poměry a zemědělství V oblasti Arnoleckých hor a jeho okolí jednoznačně převládá primární sektor (zemědělství, lesnictví) a sekundární sektor (průmysl, stavebnictví). Terciérní sektor je zde zastoupen podprůměrně. Co se týče zemědělské činnosti, ta se musela přizpůsobit přírodním podmínkám a vyšší nadmořské poloze. Hlavními pěstovanými plodinami jsou brambory, řepka a obiloviny. V posledních letech je ovšem na polích k vidění spíše žlutá řepka než tradiční brambory. V oblasti je také zastoupen chov skotu a prasat, což vyvolává poptávku pro pěstování pícnin na orné půdě. Zemědělství bylo také hlavním zaměstnáním místních obyvatel a to do jisté míry platí i dodnes. (GaREP, 2004) Významným hospodářským sektorem oblasti a celého kraje Vysočina je průmysl. Nejvíce zastoupenými odvětvími jsou zpracování kovů a elektrotechnický průmysl. Naopak pokles zaměstnanosti zaznamenal textilní, oděvní a kožedělný průmysl, výroba skla a stavebních hmot. Mezi příklady výrazné místní specializace se svými průmyslovými středisky patří Dukovany (výroba elektřiny) a Žďár na Sázavou (strojírenství). Podíl služeb v oblasti Arnoleckých hor je velmi nízký vzhledem k nižšímu stupni urbanizace a tendenci terciérního sektoru koncentrovat se do velkých měst, to se týká hlavně obchodu a komerčních služeb. (GaREP, 2004)

3.5 Dopravní dostupnost Oblast Arnoleckých hor je velice dobře dostupná, neboť se nachází v blízkosti naší nejvýznamnější dálnice D1 spojující hlavní město Prahu s moravskou metropolí Brno a v blízkosti silnice II. třídy – 602. Hustota silniční sítě je poměrně vysoká a odpovídá sídelní struktuře, nejvíce jsou zde zastoupeny silnice III. třídy. Ovšem jistým problémem je nevyhovující technický stav silnic, který vyplývá z dlouhodobého nedostatku finančních prostředku obcí na jejich opravu. Nevýhodou oblasti je absence železničních tratí, nejbližší vlaková nádraží jsou ve Žďáře nad Sázavou, v Jihlavě nebo ve Velkém Meziříčí. Dopravní obslužnost zde tedy zajišťují autobusoví dopravci. Velmi dobré spojení je mezi Brnem a Měřínem a Měřínem a Jihlavou, kdy autobusy přes den jezdí téměř každou hodinu, do okolních obcí jezdí minimálně dva spoje denně. Některé linky jsou ovšem z důvodu nízké výnosnosti v současné době rušeny, jedná se hlavně o spoje ve večerních hodinách.

27

4 Praktická část 4.1 Předpoklady cestovního ruchu v Arnoleckých horách To, jaké postavení v cestovním ruchu zaujímá určité území je z velké části podmíněno přírodními a kulturně historickými atraktivitami. Návštěvnost regionu je také spjata s různými společenskými a kulturními událostmi. Cestovní ruch ovšem není možné realizovat bez potřebné infrastruktury a kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení. Základní klasifikaci předpokladů cestovního ruchu nebo též potenciálu území velmi dobře vystihuje funkčně chronologické členění podle P. Mariota (1983) na předpoklady lokalizační, realizační a selektivní. Tato práce se ovšem bude zabývat pouze předpoklady lokalizačními a realizačními. (Vlčková, 2008)

Obrázek 4: Schéma předpokladů cestovního ruchu

Zdroj: Vlčková, 2008

4.2 Lokalizační předpoklady - přírodní Vzhledem k tomu, že lokalizační předpoklady - přírodní (geomorfologie a reliéf, geologické poměry, klima, hydrologické poměry, fauna a flóra) byly popsány v teoretické části práce, budu se v této části zabývat už jen přírodními atraktivitami, jejichž přítomnost činí danou oblast z hlediska cestovního ruchu zajímavější.

28

4.2.1 Baba – V bukách Přírodní památka se nachází východně od Chroustova směrem k obci Bohdalov v nadmořské výšce 600 – 680 metrů nad mořem, je součástí severního okrajového svahu Arnoleckých hor. Baba – V bukách byla přírodní památkou vyhlášena v roce 1990 a byla zařazena do sítě chráněných území NATURA 2000. Předmětem ochrany se stal přirozený jedlobukový porost s charakteristickými druhy jedlobučin. Mezi nejvýznamnější rostliny v oblasti patří jedle bělokorá, buk lesní nebo ostřice kulkonosná. Typickými živočichy jsou mravenci, sýc rousný a střevlík zahradní. [15]

4.2.2 Rybníky u Rudolce Území se nachází na rozhraní Arnoleckých hor a Veselské sníženiny. Tvoří ho tři rybníky a přiléhající porosty v mělkém údolí při soutoku dvou potůčků asi jeden kilometr východně od obce Rudolec. Na rybníky navazují kulturní louky, kde lze místy najít části pcháčových luk a podhorských smilkových trávníků. Mezi nejvýznamnější rostliny oblasti patří puchýřka útlá, úpor trojmužný nebo blatěnka vodní. Z živočichů jmenujme evropsky významný druh – kuňku ohnivou. Rybníky u Rudolce jsou součástí přírodního parku Bohdalovsko a byly zařazeny do sítě chráněných území NATURA 2000. [16]

4.2.3 Přírodní park Bohdalovsko Tento park byl vyhlášen v roce 1990 za účelem ochrany krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika vymezeného území s vysokými biologickými a estetickými hodnotami. Navazuje na území chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a jeho rozloha je 6 080 ha. V dnešní době se zde nachází řada chráněných lokalit přírody i kulturních zajímavostí. [17] Územím přírodního parku prochází stezka, kterou navrhli pracovníci základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Stezka je 38 km dlouhá a provádí návštěvníky krásnou krajinou Bohdalovska, která je významná svým zachovalým krajinným rázem a přírodními strukturami. Účelem stezky je přispět k propagaci a rozšíření povědomí o přírodním parku a jeho významných přírodních krásách.

29

V rámci stezky je možno navštívit mnoho dalších vyhlídkových bodů na různé části Českomoravské vrchoviny. Stezka je koncipována na jeden den rekreační jízdy na kole, ale je vhodná i pro pěší či lyžařskou turistiku. Je napojena na turistické stezky ze Žďáru na Sázavou a začíná i končí v Novém Veselí. [18] Obrázek 5: Mapa stezky

Zdroj: http://www.bohdalovsko.cz/stezka.h

Vysvětlení zastávek na mapě: Zastavení 1 - městys Nové Veselí, informace o Přírodním parku Bohdalovsko Zastavení 2 - obec Újezd, evropsky významná lokalita Dolní rybník u Újezda a přírodní památka Horní rybník Zastavení 3 - obec Rudolec a evropsky významná lokalita Rudolecké rybníky Zastavení 4 - obec Bohdalov a Chroustov a Přírodní rezervace Baba – V bukách Zastavení 5 - obec Znětínek a evropsky významná lokalita Znětínské rybníky Zastavení 6 - obec Pokojov, evropsky významná lokalita Fickův rybník a evidované rybníky Rendlíček a Zumborek [19]

30

4.2.4 Rychtářský rybník Na jižním úpatí Arnoleckých hor hostí Rychtářský rybník u obce Arnolec významnou populaci puchýřky útlé. Jedná se o krátkodobě žijící drobnou trávu, která se objevuje na obnažených bahnitých nebo bahnito - písčitých dnech rybníků a řek. Menší průtočný rybník leží na soutoku řeky Balinky a dalších drobných přítocích v mělkém údolí. Jde o významnou lokalitu obojživelníků. Potvrzen byl výskyt skokana krátkonohého, kuňky ohnivé, rosničky zelené a čolka obecného. Na louce nad rybníkem roste jetel kaštanový, vzácná pampeliška Nordstedtova či kozlík dvoudomý. Území bylo zařazeno do sítě chráněných území NATURA 2000. [20]

4.2.5 Rybník Podvesník Na Pavlovském potoce u obce Pavlov se nachází rybník Podvesník, jenž je významnou lokalitou druhů vázaných na biotop obnažených rybničních den. Nejdůležitější rostlinou je puchýřka útlá, díky které je tato lokalita zařazena do sítě chráněných území NATURA 2000. Dalšími vzácnými druhy jsou masnice vodní, kuřinka ostnosemenná či zdrojovka potoční. Na louce přiléhající k rybníku roste pampeliška Nordstedtova. [21]

4.2.6 Jersínská stráň Jedná se o přírodní památku o rozloze 0,65 hektaru. Zvláště chráněné území zahrnuje travnatou stráň a opuštěný lom na kámen v jižní části (těženou horninou byl syenit třebíčského masívu). Stráň bývala pastvinou, kde se pásávaly hlavně krávy a kozy. Pasený květnatý trávník je domovem chráněné, kriticky ohrožené rostliny – hořečku českého (Gentianella bohemica). Hořeček český býval typickou rostlinou pastvin na Vysočině, ovšem se zánikem tradiční pastvy postupně téměř vyhynul. Jersínská stráň je dnes poslední známou lokalitou hořečku na Jihlavsku. Hořeček ovšem není jediným předmětem ochrany, cenné jsou samy trávníky původní pastviny – rostlinná společenstva smilkových trávníků. Vyskytuje se zde mateřídouška vejčitá, hvozdík kropenatý, kostřava ovčí atd. Nejlépe zachovalé porosty lze najít v severní části území. Zbytky cenné vegetace se nacházejí i v prostoru za lomem, kde jsou ve zbytcích zachována suchomilná společenstva trávníků mělkých půd.

31

Vyznačují se např. výskytem smolničky lepkavé, pavince horského nebo čím dál vzácnějšího světlíku tuhého. Z ohrožených druhů rostlin lze na území najít i populace kociánku dvoudomého či vemeníku dvoulistého. Území je významné i z hlediska živočichů. Žije zde chráněná ještěrka obecná, slepýš křehký, zmije obecná nebo otakárek fenyklový. (informační tabule, text: Filip Lysák)

4.3 Lokalizační předpoklady - kulturně historické Mezi nejvýznamnější atraktivity cestovního ruchu bezesporu patří kulturně - historické památky, díky kterým mají návštěvníci možnost seznámit se s historií daného regionu, jeho kulturou a tradicemi. (Šlitrová, 2008)

4.3.1 Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné Dominantní stavba na Husově náměstí v Polné byla vystavěna v letech 1700 – 1707 podle plánů italského mistra Dominika de Angeli. Kostel je 63 metrů dlouhý, 26 metů široký a 22 metrů vysoký. Věž sahá do výšky 64 metrů. Jedná se tedy o největší ze všech čtyř polenských kostelů. Chrám je řazen mezi nejkrásněji vyzdobené církevní stavby v České republice. V kostele se nacházejí velké barokní varhany, dílo Davida Siebera z roku 1708, které doplňují menší velmi vzácné varhany z 16. století. V roce 2007 byl chrám po rozsáhlé rekonstrukci znovu vysvěcen a zpřístupněn. [22]

4.3.2 Hrad a zámek Polná Nejprve hrad vznikl ve 13. století jako opevněné sídlo při křižovatce obchodních cest. Původní podobu hradu tvořila válcová věž a dvůr ohrazený valovým opevněním. Hrad prošel mnoha stavebními úpravami a byl značně rozšířen. Ve 14. století přibyly hospodářské budovy a součást opevnění tvořily také příkopy naplněné vodou. V polovině 16. století byly části hradu renesančně přestavěny na zámecké sídlo. V roce 1735 zasáhl hrad i zámek požár a některé části byly zcela zničeny a už nikdy nebyly obnoveny do původní velikosti. Po staletí probíhaly na zámku různé rekonstrukce a opravy. V dnešní době se zámek stává kulturním centrem. V jeho prostorách je umístěno Městské muzeum, Základní umělecká škola, kulturní sál a zámecká restaurace. Zámecké nádvoří je místem konání různých hudebních produkcí, trhů apod. [23]

32

4.3.3 Židovské město v Polné Město Polná je jednou z nejvýznamnějších lokalit s historií židovských obyvatel na Vysočině. První židé začali přicházet do města již začátkem 15. století, ale po 2. světové válce židovská komunita vymizela. Ghetto bylo založeno v roce 1860. Jeho dochovaná gotická zástavba má dvě části: původní město a Dolní náměstí (tzv. Rabínský plácek). V ghettu se nachází 32 patrových domů přestavěných v novodobém stylu, synagoga a rabínský dům. Jediným historickým domem s rokokovou fasádou, který se v židovském městě dochoval, je Bělohlávkův dům na Dolním náměstí. [24]

4.3.4 Židovský hřbitov v Polné Pohřebiště je umístěno na Dolním městě za ulicí Pod Kalvárií, kde se až do druhé poloviny 17. století nacházelo původní sídliště několika židovských rodin. K založení hřbitova došlo pravděpodobně počátkem 16. století. V prostoru pohřebiště se v nepravidelných řadách nachází přibližně devět set barokních, klasicistních i novodobých náhrobků, z nichž mnohé mají historickou i uměleckou hodnotu. Historicky nejstarší náhrobky s hebrejskými nápisy se nacházejí v severní části hřbitova, novodobé pomníky jsou rozmístěny v jižní části. V současné době o hřbitov pečuje Spolek přátel na ochranu židovských památek v Polné a Klub Za historickou Polnou. Hřbitov je majetkem Židovské náboženské obce v Praze. [25] Obrázek 6: Židovský hřbitov v Polné

Zdroj: http://www.alena.ilcik.cz/1011-pol

33

4.3.5. Kostel sv. Jana Křtitele v Měříně Farní kostel sv. Jana Křtitele je vzácnou architektonickou a zároveň nejstarší stavbou v Měříně. Po roce 1298, kdy bylo v Měříně zřízeno proboštství, postavili tento kostel mnichové třebíčského kláštera řádu sv. Benedikta. Základními částmi kostela jsou tři chrámové lodě, tři páry pilířů, příčná loď a románský portál. Portál chrámu je velmi vzácnou památkou z 12. století, neboť nejprve býval zazděn a objeven byl až při požárech v 18. století. Poté byl opraven a nyní slouží jako hlavní vchod do kostela. Před vchodem se také dochoval kamenný schodek s železným křížem – základ pranýře, zvaný též jako „Kámen hanby“. Fara pochází z roku 1741 a v současné době se přestavuje. (Hnízdil, 1998) Obrázek 7: Kostel sv. Jana Křtitele

Autor: Miroslav Hnízdil

4.3.6 Boží muka u Měřína Toto místo je také nazýváno „ Na Spravedlnosti“. Městečko Měřín mělo kdysi hrdelní právo, které se vztahovalo na všechny občany černického panství a někdy kolem roku 1800 právě zde stávala šibenice. (Sysel, 2011)

34

4.3.7 Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netíně Nejprve malý dřevěný kostelík byl před koncem 13. století přestavěn na kamenný kostel, jenž byl stejně jako klášterní kostel v Třebíči zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Původně měl kostel románskou podobu podle dispozic třebíčského kláštera. Největší přestavba proběhla v letech 1739-1741, kdy byla chrámu vtisknuta nová barokní podoba, která v exteriéru přetrvala do 21. století. Na úpravách barokní klenby údajně pracoval Jan Blažej Santini. Největší památkou kostela je soška Panny Marie s Ježíškem na hlavním oltáři (Panna Maria Usmívající), k níž se od začátku 18. století konají poutě. V roce 1714 se konala první pouť z Velkého Meziříčí kvůli odvrácení morové epidemie. Celá stavba kostela tvoří dominantu obce Netín. (Bláhová, Křeček, 2007) Obrázek 8: Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Zdroj: http://en.db-city.com

4.3.8 Knížecí kaple a hrobka v Netíně Stavba v novogotickém stylu od architekta Augustina Prokopa byla postavena severně od kostela Nanebevzetí Panny Marie na kopci Horka. V letech 1869-1871 nechala hrobku vystavět kněžna Leopoldina z Lobkowicz. Cihlová stavba se skládá z kaple Sedmibolestné Panny Marie a z vlastní hrobky, kde jsou pochováni členové rodu Lobkowiczů, Harrachů a Podstatzkých-Lichtensteinů.

35

V roce 2000 zde byla jako poslední pochována Josefina Podstatzká-Lichtensteinová, hraběnka ze zámku ve Velkém Meziříčí. Cesta ke kapli je lemována původní lipovou alejí, která zde byla vysázena po dokončení celé stavby v roce 1871. Mezi stromy najdeme 14 kamenných kapliček z poloviny 19. století, na kterých jsou obrazy křížové cesty. Hrobka Lobkowiczů i s lipovou alejí mají vysokou uměleckou hodnotu a jsou evidovány jako kulturní památka v rejstříku památkového odboru Ministerstva kultury. (Bláhová, Křeček, 2007)

4.3.9 Cyrilometodějský kříž u Arnolce Tento smírčí kříž, zvaný též Baba, se nachází přibližně jeden kilometr za obcí Arnolec směrem na Stáj. Stojí na pravé straně silnice v blízkosti lesa „Řezníkovo křoví“. Svými rozměry se řadí mezi největší kamenné smírčí kříže na Vysočině. Jelikož na kříži není uveden žádný letopočet, nelze s určitou přesností říci, ze které doby pochází. Ovšem podle pověsti prý byly tyto masivní kříže stavěny na místech, kudy procházel arcibiskup Metoděj do Čech. Měl by tedy pocházet z doby cyrilometodějské. Jiná pověst praví, že kříž pochází z doby Křižáckých válek a další říká, že připomíná smrt pěšího posla. (Hnízdil, 2002) Obrázek 9: Kamenný kříž u Arnolce

Zdroj: vlastní foto

36

4.3.10 Kaple sv. Vendelína v Arnolci Kaple obdélníkového půdorysu s nízkou věží byla postavena v roce 1874 na místě, kde dříve stávala malá zděná kaplička. Stavba je ukázkou rustikální pseudorománské sakrální architektury. V roce 2004 byla kaple celkově zrekonstruována. [26]

4.3.11 Kaplička v polích u Arnolce Tato kaple jistě stojí za povšimnutí. Nachází se v poli pod arnoleckým mlýnem jihovýchodně od Arnolce směrem k Jersínu. Malá, osamělá, lidová kaple postavená z cihel působí naprosto nevšedně. Uvnitř jsou dvě lavice a velký vybledlý obraz s madonou. (Sysel, 2011) Obrázek 10: Kaple v polích

Zdroj: vlastní foto

4.3.12 Zámek v Černé Celá stavba s vysokou věží tvoří dominantu obce. Zámek nechal vystavět rod Chroustenských z Malovar krátce po založení vsi. Jedná se o stavbu blokovou, jednopatrovou, s hlavním jižním průčelím a mansardovou střechou. Zámek byl od svého počátku obklopen hospodářskými budovami. Jeho existence ovlivňovala zásadním způsobem život obyvatel, neboť zde sídlila vrchnostenská správa. Zámek byl postaven v renesančním slohu a v roce 1624 byl nazván tvrzí.

37

Během 18. století proběhly na zámku úpravy, při kterých byl barokizován. Jeho vnější ráz však zůstal zachován. Během dvacátého století provedl Místní národní výbor celkovou opravu celého objektu. V budově vznikl taneční a schůzový sál, později i kino. Celý objekt byl v devadesátých letech 20. století odprodán soukromé společnosti. Zámek byl znovu zrekonstruován s vysokými finančními náklady. Pro veřejnost je v současnosti celý areál zámku uzavřen. Kaple, která byla jeho součástí, byla odsvěcena a uzavřena. (Hnízdil, 2007)

4.4 Kulturní a společenské akce Kulturní a společenské události se mohou stát hlavním turistickým cílem návštěvníků. Můžeme je tedy řadit k významným motivačním faktorů, které rozhodují o návštěvě určité lokality. Jejich propagace přispívá ke zviditelnění dané turistické oblasti. Oblast kultury pomáhá regionu získat popularitu a obstát v konkurenci ostatních regionů cestovního ruchu. (Šlitrová, 2008)

4.4.1 Mrkvancová pouť Pouť se každoročně koná vždy druhou neděli v září, ve svátek sv. Liguriáše, patrona města. Jedná se o nepříliš známého světce, jehož ostatky v roce 1652 dostal od papeže kardinál Ditrichštejn při návštěvě Říma. Ten ostatky tohoto světce věnoval městu a uložil je v polenském kostele, kde jsou ve skleněné rakvi uloženy dodnes. Se zářijovou poutí souvisí pečení mrkvových koláčů – polenských pouťových mrkvánků. Mrkev se využívala, právě proto, že doba její sklizně přibližně odpovídala době konání městské pouti. Starým zvykem a tradicí je také zdobení vchodových dveří nebo průčelí domů svazkem mrkví ozdobených stuhou. Tuto událost si každým rokem nenechají ujít tisíce návštěvníků. [27]

4.4.2 Zahájení jarní turistické sezóny na Vysočině Klub českých turistů na Vysočině každoročně zahajuje jarní turistickou sezónu. V letošním roce připadlo zahájení sezóny na KČT Měřín, proto i místem konání byl městys Měřín. Trasy v délce 12, 20 a 33 km zavedly návštěvníky do okolí Blízkova, Dědkova nebo Netína. Akce se zúčastnilo téměř 450 návštěvníků.

38

4.4.3 Měřínská padesátka Tradiční dálkový pochod pořádaný KČT Měřín od roku 1972. V roce 2011 se konal 40. ročník této akce. Návštěvníci si mohou vybrat z různě dlouhých pěších nebo cyklistických tras, které je zavedou do blízkého i vzdálenějšího okolí Měřína. Podrobný přehled návštěvnosti (viz přílohy) dokazuje, že tato akce přiláká každým rokem stovky turistů i cyklistů.

4.4.4 Živý Betlém v Měříně Divadelní a hudební zpracování biblického příběhu o narození Ježíše Krista se bude v roce 2011 konat v Měříně již po osmé. Tento nápad se zrodil v hlavě mladých lidí, kteří se rozhodli zpestřit Štědrý den místních obyvatel malým vystoupením o narození Páně. Od té doby se z malého vystoupení stala akce obrovských rozměrů, bez které si místní nedovedou Štědrý den už ani představit. Z původních dvanácti účinkujících se na letošním Betlému bude podílet více než stovka dobrovolníků, kteří již od září obětovávají svůj volný čas, aby se vše podařilo tak, jak má. Téměř většina účinkujících je z řad místních obyvatel. Celé představení je doprovázeno živou hudbou, která se společně se scénářem každým rokem obměňuje. Diváci se v letošním roce mohou opět těšit na živá zvířata, jako jsou ovce, kozy, koně, ale i na velblouda, který je už několik let nedílnou součástí Betlému. Pro diváky je dále k dispozici svařené víno nebo čaj zdarma, mobilní tribuna pro tisíc diváků a informační stánek, kde lze zakoupit DVD s představením z loňských let. Vstupné na akci je dobrovolné a diváci se mohou přijít podívat na představení na Štědrý den dopoledne i večer. Měřínský Živý Betlém 2009 se umístil na 2. místě v kategorii kulturní aktivita v soutěži Zlatá jeřabina vyhlášenou krajem Vysočina. [28]

39

4.5 Realizační předpoklady - materiálně-technická základna 4.5.1 Ubytovací zařízení Hromadné ubytovací zařízení je zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. [29] Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v kraji Vysočina k 31.12.2010 nacházelo 346 hromadných ubytovacích zařízení, která disponovala 19 954 lůžky. Z údajů také vyplývá, že největší koncentrace ubytovacích kapacit je v okresních a větších městech ( Jihlava, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov), dále pak v horských střediscích (okolí Nového Města na Moravě). V okrese Žďár nad Sázavou je koncentrace hromadných ubytovacích zařízení největší, neboť jsou zde velmi vhodné podmínky pro různé zimní sporty V oblasti Arnoleckých hor se nachází pouze 6 hromadných ubytovacích zařízení. Je to Zámecký restaurant a penzion, Dům dětí a mládeže v Polné, rekreační středisko Bohdalov, hotel Klas, penzion a restaurace U Kohouta v Měříně a rekreační středisko Záseka. Další zařízení se nachází v okolních větších městech ( Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou, Jihlava). Velmi slabou stránkou je absence kvalitního zařízení hotelového typu. Od toho se odvíjí i struktura návštěvníků dané oblasti. [30]

4.5.2 Stravovací zařízení Rozmístění stravovacích zařízení je spjato s atraktivitou území, hustotou zalidnění ale i s denním pohybem obyvatelstva. Jejich existence je předpokladem pro pobyt v dané rekreační oblasti. Podle informací Českého statistického úřadu bylo v roce 2001 v kraji Vysočina 1 159 pohostinských provozoven. Do tohoto počtu jsou zahrnuty jak provozovny s podáváním jídla, tak i s podáváním nápojů a s ostatními službami (např.: společenské služby či zábavní aktivity). (Vlčková, 2008)

40

V oblasti Arnoleckých hor převládají provozovny s podáváním nápojů. V oblastech mimo velká města nenajdeme mnoho kvalitních restaurací. Ve většině zařízení je nabídka a kvalita nedostatečná. Ovšem najdou se zde i taková zařízení, která mají svoji tradici a jsou vyhledávána jak místními obyvateli, tak i lidmi, kteří jen projíždějí kolem. Stravovací služby ovšem patří mezi rozvíjející se oblast služeb cestovního ruchu, proto by mohlo v budoucnosti dojít k odstraňování nedostatků a ke zlepšování kvality poskytovaných služeb.

4.5.3 Infrastruktura pro trávení volného času V posledních letech všeobecně dochází k rozvoji této infrastruktury. Počet sportovních zařízení se zvyšuje a s tím se také rozšiřuje nabídka aktivního trávení volného času. Ve větších městech v okolí Arnoleckých hor vznikají nová zařízení pro tenis, squash, bowling nebo nová fitness centra. Jedná se zejména o města Velké Meziříčí, Jihlava či Žďár nad Sázavou. Přímo na území Arnoleckých hor takováto zařízení najdeme také, a to v obci Měřín, kde bylo v nedávné době otevřeno nové fitness centrum a dráha pro bowling. V objektu mohou návštěvníci také využít kosmetické služby, masáže nebo solárium. Nedostatkem lokality je ovšem absence krytého bazénu, a venkovního koupaliště. Nejbližší venkovní koupaliště se nachází ve Velkém Meziříčí a Lukách nad Jihlavou, kryté bazény ve Žďáře nad Sázavou a Jihlavě, která návštěvníkům nabízí také aquapark s krytou zimní částí, jejíž součástí jsou i vířivé vany, sauna a parní kabina a letní venkovní části se skluzavkami a tobogány. Přesto, že se na území Arnoleckých hor nachází spousta rybníků, většinou voda nedosahuje takové kvality, aby byla vhodná ke koupání či letní rekreaci.

4.6 Sportovní vyžití v oblasti Arnoleckých hor 4.6.1 Sjezdové lyžování Arnolecké hory jsou oblastí předurčenou spíše k aktivnímu odpočinku a nabízí celoroční turistické vyžití. V zimním období nabízí návštěvníkům sjezdové svahy a běžecké trasy pro lyžování. Sjezdové lyže návštěvníci využijí ve Ski areálu na Dědkovské hoře nebo v areálu kopce “Zabiják“ v Měříně. Oba svahy jsou menší délky (kolem 300 m), jsou vybaveny lyžařskými vleky a chatkou s menším občerstvením.

41

Vzhledem k tomu, že tyto areály nejsou tak známé jako např.: Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí nebo sjezdovka v Lukách nad Jihlavou, nejsou tak přeplněné lidmi a není zde tolik “agresivních lyžařů”. Proto jsou vhodné pro rodiny s malými dětmi a pro lyžaře začátečníky. V Měříně můžete vyzkoušet i lyžování za umělého osvětlení. Bohužel tyto areály zatím nevyužívají možnosti umělého zasněžování, proto je jejich provoz závislý na sněhových podmínkách. Ski areál na Dědkovské hoře Na severní straně Dědkovské hory v nadmořské výšce 672 m je umístěno sportovní středisko. Chata lyžařského oddílu TJ BOPO Třebíč zde byla postavena spolu s lyžařským vlekem v roce 1968. V roce 1978 zde byl přistavěn další lyžařský vlek. Středisko bylo v letech 1974-1983 velice oblíbené a hojně navštěvované sportovní veřejností. Chata byla v roce 1983 z převážné většiny zrekonstruována a staré vlaky byly nahrazeny novějšími. Areál je tvořen dvěmi sjezdovkami, obě mají délku 350 m. V současné době má sportovní středisko pouze jeden vlek a slouží lyžujícím návštěvníkům Dědkovské hory. (Makovský, 2010)

Ski areál „Zabiják“ v Měříně Sjezdovka na místním kopci „Zabiják“ je 250 m dlouhá a má převýšení 45 m. Lyžařský vlek udržuje v provozu Klub českých turistů Měřín již od roku 1983.

4.6.2 Lyžařská turistika Území Arnoleckých hor nabízí vhodné podmínky i pro lyžařskou turistiku, neboť zde běžkařům nestojí v cestě žádné prudké srázy nebo vysoké stěny, jak tomu bývá na jiných horách. Velmi oblíbenou lokalitou pro běžecké lyžování je okolí Dědkovské hory a Havliny, kde bývá každou zimu dostatek projetých stop. I když v oblasti není mnoho lyžařských značených tras, běžkaři mohou využívat stávajících pěších značených tras, které jsou i při vytváření lyžařského značení upřednostňované. Návštěvu Arnoleckých hor bych doporučila těm běžkařům, kteří touží především po projížďkách v klidném a čistém prostředí.

42

4.6.3 Bruslení Vzhledem k velkému počtu rybníků v oblasti Arnoleckých hor je oblast ideální lokalitou pro bruslení. V případě nezamrznutí rybníků mohou návštěvníci oblasti využít zimní stadion ve Velkém Meziříčí.

4.6.4 Pěší turistika Oblast Arnoleckých hor je taktéž vhodná pro provozování pěší turistiky. Územím vede několik turistických značených tras. Vydat se můžete po červené, modré, zelené nebo žluté trase. Značení v oblasti provádí Klub českých turistů, jehož systém značení patří k nejlepším ve světě. Tento klub zde také každoročně pořádá Měřínskou padesátku. Jedná se o turistickou akci, která zavede návštěvníky do okolí Měřína pěšky nebo na kole. Příklad pěší trasy: přechod Arnoleckých hor Trasa začíná v Polné na modré turistické značce, která poté vede kolem Celenského potoka a prvým vrcholem hor – Celenským kopcem (553 m n. m.). Pod Malým Ochozem (543 m n. m.) a Velkým Ochozem (591 m n. m.) procházíme do Stáje, kde se napojíme na zelenou turistickou značku., která nás zavede až na vrchol Blažkov (693 m n. m.), odkud jsou krásné výhledy na okolní krajinu. Odtud se vydáme kolem kopce Sádek na nejvyšší vrchol hor – Havlinu (706 m n. m.). Cestou míjíme pramen Balinky. Z Havliny zamíříme směrem na Chroustov a odtud do Kyjova. Po levé straně vidíme kopec Kyjov (703 m n. m.) a po přejití silnice Černá – Pavlov nás zelená stezka zavede k Dědkově studánce, a poté až na samotný vrchol Dědkovské hory. Dále po zelené pokračujeme přes Dědkovský Křib (639 m n. m.) a přicházíme do Netína pod kopec Strážnice (609 m n. m.), poslední vrchol Arnoleckých hor, kde přechod končí. (Sysel, 2011)

43

Obrázek 11: Turistické značení v oblasti

Zdroj: Vlastní foto

4.6.5 Cykloturistika Doba, kdy bylo možné na kole zahlédnout jenom pár nadšenců je už dávno pryč. Cyklistika se postupem času stala velmi oblíbeným sportem a lze předpokládat, že tento trend přetrvá i nadále. To každým rokem dokazuje i narůstající počet cyklistů, kteří se účastní akce Měřínská padesátka (viz tabulka č.2). Velmi důležitým předpokladem pro její rozvoj na určitém území je potřebná infrastruktura. Častým problémem stávajících cyklostezek v oblasti je nedostatek odpočívadel, přístřešků, informační tabulí, ale i odpadkových košů. Cyklistické trasy v oblasti Arnoleckých hor využívají silnic s menším provozem, polních a lesních cest i pěšin sjízdných na kole. Účelem těchto tras je umožnit návštěvníkům rekreační a sportovní vyžití spolu s poznáváním krajiny, ale také přírodních a kulturních památek. Značení tras v oblasti provádí Klub českých turistů. (Jihlavsko, 2008)

44

4.6.6 Hipoturistika V oblasti má své zastoupení i hipoturistika – turistika spojená s jízdou na koni. Vzhledem k nárůstu značení jezdeckých stezek se jedná o velmi rozvíjející se obor. V kraji Vysočina vznikl i územně plánovací podklad značení jezdeckých (koňských) stezek. Ty byly vyznačeny v terénu a poté vydány v propagační publikaci, kde jsou uvedeny i adresy tzv. koňských stanic. Návštěvníci Arnoleckých hor mohou využít služeb farmy u Polné, která nabízí nejen ustájení koní, ale i výukové lekce jízdy na koních. Další jezdecké stanice najdete také v Netíně a Měříně. Hipoturistika je subproduktem venkovské turistiky a je považována za velmi perspektivní segment, i když jeho velikost pravděpodobně nelze srovnávat s potenciálem cykloturistiky.

4.6.7 Venkovská turistika Cestovní ruch na Vysočině bude v budoucnosti patřit formám klidné a ekologické pobytové turistice, neboť ta je stále vyhledávanější formou dovolené, hlavně u rodin s dětmi. Právě ve venkovské turistice vidím hlavní příležitost rozvoje cestovního ruchu v oblasti Arnoleckých hor. Management cestovního ruchu by měl tuto formu cestovního ruchu podporovat nejvíce právě proto, že má pro venkov mnoho přínosů. Tím nejdůležitějším je, že přispívá k zachování, obnově a rozvoji venkovského prostoru, kulturních tradic, řemesel a zvyků. Dále vytváří nové pracovní příležitosti a omezuje migraci

místního obyvatelstva do měst, podporuje rozvoj dalších podnikatelských

aktivit, vytváří daňové příjmy pro obce a napomáhá rozvoji infrastruktury. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011)

4.7. Klub českých turistů Vzhledem k tomu, že Klub českých turistů Měřín je velmi aktivním turistickým oddílem, co se týče především organizování pěších turistických pochodů a cykloturistických akcí v oblasti Měřína, rozhodla jsem se v této části práce přiblížit činnost nejenom tohoto turistického oddílu v Měříně, ale i celého klubu.

45

Klub českých turistů (KČT) je sdružením aktivních turistů, příznivců a přátel turistiky. Jeho členy spojují společné zájmy, jako např.: ochrana přírody a krajiny, značení a údržba sítě turistický značených tras, péče o kulturní památky či pomoc novým členům v rozvoji turistických dovedností a rozvíjení tradice klubu. Ten byl založen v roce 1888 a v dnešní době má v České republice okolo 40 000 členů. [31]

4.7.1 Historie KČT V roce 1888 byl skupinou vlastenců kolem Vojty Náprstka založen Klub českých turistů. Prvním činem, který následoval krátce po založení klubu, se stalo organizování výpravy českých turistů na Světovou výstavu do Paříže na jaře roku 1889. Výpravy se zúčastnilo 363 osob, tedy o třetinu více, než bylo tehdy klubových členů. Veliký ohlas v české společnosti byl inspirací k dalšímu podnikání. Tato akce také zajistila větší příjem do pokladny mladého klubu, v té době to bylo 1 000 zlatých tehdejší rakouské měny. Klub začal tedy být velice aktivní, velmi rychle vznikla síť značených cest a byla vybudována síť turistických ubytoven. [32] Podnikání KČT se dále začalo soustředit na výstavbu objektů spojených s „Jubilejní výstavou“ v roce 1891 na pražském Výstavišti. Klub tehdy vydělal další peníze, které se pak staly základním jměním klubu. Začala výstavba turistických chat, rozhleden a dalších zařízení pro veřejnost. Po tomto období se spolek začal věnovat v první řadě aktivní turistice. Jednalo se jak o pravidelné vycházky do okolí měst, ale i o hromadné zájezdy, jejichž vzorem byla zmíněná návštěva Paříže. Členové klubu zavítali také do Krakova, Tater či Dalmácie, Černé hory a Záhřebu. Tyto hromadné akce byly doplňovány výlety menších skupin, ale i jednotlivců. [32] Později se výlety turistů už neomezovaly pouze na pěší pohyb, který byl případně kombinován s železniční dopravou, ale začalo se s velkou oblibou využívat přesunu na lyžích. První pár přivezený do Čech měl na svědomí sportovní propagátor Josef Rössler Ořovský, zakladatel prvního „Českého SKI-klubu pražského“. Z praktických důvodů se lyže velmi rychle rozšířily. V roce 1894 jich bylo v provozu na 120 párů. Od roku 1911 byly pořádány i lyžařské výcvikové kurzy a závody. V této době se také začal zvyšovat počet členů KČT. Z 225 členů v roce založení bylo po pěti letech téměř 1 700 členů.

46

V roce 1913 měl klub téměř 5 400 členů. Začaly být zakládány i mimopražské odbory klubu – v Berouně, Rychnově nad Kněžnou, Jilemnici, Domažlicích, Dvoře Králové, Hořovicích atd. První odbor na Moravě se ustavil v Brně roku 1894. [32] Období první světové války mělo svůj dopad na činnost KČT, stejně tak jako na další civilní instituce a spolky. Způsobila velké hmotné a materiální ztráty, na druhé straně však válečné úsilí zapříčinilo vznik nových silnic a železnic, modernějších automobilů a letadel. Heslem vedení klubu v tomto období se stala snaha toto období prostě přežít, pokud možno bez větších škod. [32] Po vzniku Československé republiky došlo během několika let k dosavadnímu největšímu rozmachu. V roce 1927 měl tehdejší Klub československých turistů 280 odborů a 60 000 členů. Stal se tak největším turistickým spolkem v Československé republice, jediným s celostátní působností. [32] V roce 1924 se kromě již zmiňovaného lyžování rozšířila vodní turistika. První malou loděnici si nechal odbor Klubu československých turistů postavit v Trenčíně, kde poté ve spolupráci s dalšími organizacemi uspořádal I. mezinárodní vodácký závod na řece Váh Trenčín–Piešťany, kterého se zúčastnilo 22 lodí. Krátce po válce začalo být v oblibě horolezectví. Od roku 1928 se v Tatrách pořádaly tzv. „horolezecké týdny”, dále výcvikové a kondiční tábory. Zájem členů klubu byl také o turistiku na kolech a krasovou turistiku. V této době začali být vychováváni první turističtí vůdcové (lyžařští, vodáčtí, horští a později ve spolupráci se skauty také první instruktoři mládeže). Kromě běžné turistické činnosti byly organizovány kurzy první pomoci, letní tábory, orientace v přírodě a čtení map. Klub československých turistů se v době, kdy hrozila další válka, zabýval i výchovou k obraně republiky. Během druhé světové války byly Německem podle Mnichovské dohody z roku 1938 zabrány pohraniční kraje a hory. Možnosti výletové činnost a lyžování byli proto silně omezeny. Klub navíc ztratil v českých.zemích mnoho turistických chat, značených tras, ale i odbory a více než 10 000 členů. Jeho činnost byla ke konci války omezena, ale protože nebyl organizačně zrušen, zůstal jedním z mála ohnisek národního života. Pod obezřetným vedením se dočkal osvobození a s oživenou chutí se pustil do nové práce. [32]

47

4.7.2 Organizační struktura Základní organizační jednotkou Klubu českých turistů jsou odbory, sdružující se do 14 oblastí totožných s hranicemi krajů. Vše zastřešuje Ústředí klubu českých turistů, který sídlí v Praze. Členové Klubu českých turistů každým rokem organizují přes tisíc akcí určených jak pro členy klubu, tak i neorganizované zájemce o všechny druhy turistiky – pěší, cykloturistiku, lyžařskou a vodní turistiku, mototuristiku, speleoturistiku a nejnověji i hipoturistiku. [33]

4.7.3 Klub českých turistů v Měříně Oddíl turistiky v Měříně byl založen 25.1.1971. Zakládajícími členy byly Karel Láznička, Ladislav Kadlec, Alois Horák, Jan Veselý, Alois Řezníček, Miroslav Oulehla, Antonín Dvořák a Josef Klíma. Ve stejném roce se členové klubu zúčastnili prvních pochodů, byly to pochod Praha – Prčice, Mladkovská padesátka a Borovská padesátka. Již v roce 1972, kdy se oddíl rozrostl o tři členy, byl zorganizován 1. ročník pochodu Měřínská padesátka. Chybějící zkušenosti s organizováním takové akce se členové snažili vynahradit dobrým značením trati a starostlivostí o účastníky pochodu. Prvního ročníku se zúčastnilo 30 osob, které měly na výběr ze dvou pochodů a to na 25 km a 50 km. V dalších letech se počet účastníků začal zvyšovat, v roce 1976 to bylo již 153 návštěvníků. Kromě pořádání Měřínské padesátky organizovali turisté také každým rokem výjezdy do zahraničí. Nejčastěji to byly Vysoké Tatry, ale také např.: Rumunsko nebo Rakousko. Těchto pochodů se účastnili pouze členové klubu. Samozřejmá byla i účast na některých turistických pochodech v České republice. K dalším činnostem Klubu českých turistů v Měříně patří pořádání rekreačních vyjížděk na lyžích do okolí obce (přejezd Arnoleckých hor, zimní přejezd Žďárských vrchů apod.), besedy na základní škole (promítání diapozitivů z Vysokých Tater nebo Rumunska), značení turistických tras, bezpříspěvkové dárcovství krve nebo pořádání tanečních zábav, jejichž výtěžek přispívá na činnosti klubu. K významným rokům z historie KČT v Měříně patří také rok 1982, kde byl na místním kopci „Zabiják“ vybudován ve spolupráci s místním národním výborem lyžařský vlek, který byl uveden do provozu v roce 1983. Členové při jeho výstavbě a úpravě sjezdovky odpracovali 530 brigádnických hodin.

48

Instalace lyžařského vleku se uskutečnila za pomoci členů lyžařského oddílu TJ BOPO Třebíč. Provoz vleku tehdy hodnotila měřínská společnost velice kladně. V roce 1983 se také uskutečnil turistický zájezd od Krkonoš. Jednalo se o první ze zájezdů po republice, který se zaměřoval na aktivní turistiku. Těchto zájezdů se mohli účastni i nečlenové Klubu českých turistů. V následujícím roce po velmi dobrých zkušenostech uspořádal turistický oddíl další ze zájezdů, tentokrát do západní části Krkonoš. Od té doby se již tradičně každým rokem konají zájezdy po České republice a v posledních letech i na Slovensko. (interní informace)

49

4.8 Propagační materiál Arnoleckých hor

50

51

52

Závěr: Cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit ucelený materiál o oblasti Arnolecké hory, sesbírat a analyzovat dostupné informace, popsat současný stav cestovního ruchu s důrazem na předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti a vytvořit propagační materiál pro obce v Arnoleckých horách a pro turistická informační centra v okolí. Jelikož v současné době v Arnoleckých horách téměř žádný cestovní ruch není, zaměřila jsem se tedy hlavně na předpoklady cestovního ruchu. Cílem také bylo ukázat návštěvníkům, že se jedná o zajímavou oblast, která má rozhodně co nabídnout. Nacházejí se zde přírodní památky, které byly zařazeny do sítě chráněných území NATURA 2000, je to například rybník Podvesník, rybníky u Rudolce, přírodní rezervace Baba – V bukách nebo Přírodní park Bohdalovsko se svojí naučnou stezkou. Nechybí zde ani zajímavé kulturně – historické památky, ze kterých můžeme jmenovat Hrad a zámek Polná, židovské památky v Polné, knížecí kapli a hrobku v Netíně nebo farní kostel sv. Jana Křtitele v Měříně se vzácným portálem z 12. století. Arnolecké hory také nabízejí spoustu možností ke strávení aktivní dovolené. Pro příznivce zimních sportu jsou zde k dispozici dva lyžařské areály, a to v Dědkově a Měříně, krajina je vhodná také pro lyžařskou turistiku. Územím také vede několik značených turistických a cykloturistických tras, které návštěvníky provedou krásnou a zachovanou přírodou. Své místo tu má i hipoturistika, která se stává čím dál vyhledávanější formou trávení volného času. Myslím si tedy, že jde o oblast s potenciálem pro cestovní ruch. Jako jedinou překážku zde vidím nedostatek kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení. Na druhou stranu s rozvojem cestovního ruchu by na území vznikly podnikatelské příležitosti pro místní obyvatele a podnikatele a mohlo by dojít ke zlepšení této infrastruktury. Podle mého názoru bude v budoucnu cestovní ruch na Vysočině a tedy i v této oblasti patřit formám klidné dovolené, kdy lidé budou vyhledávat kontakt s přírodou, ubytování v menších a kvalitních penzionech nebo třeba i na farmách, daleko od velkých měst. Arnolecké hory jsou pro tento typ cestovního ruchu ideální. V této době je především důležité, aby byly dostupné informace o této oblasti a lidé ji začali vnímat jako možný cíl své dovolené. Proto jsem vytvořila propagační materiál, který bude k dispozici ve vybraných turistických informačních centrech a bude také dostupný na internetových stránkách některých obcí v oblasti.

53

Chtěla bych, aby tato bakalářská práce byla přínosem pro samotné turisty, kterým by sloužila jako průvodce po oblasti Arnoleckých hor, ale i pro místní obyvatele, kteří ještě neznají pojem Arnolecké hory.

54

Použitá literatura: Knižní publikace: BLÁHOVÁ, M.; KŘEČEK, K. . Netín s osadou Záseka : Vlastivědná kronika. [s.l.] : Sursum, 2007. 529 s. ISBN 978-80-7323-151-4 GaREP. Kraj Vysočina se představuje. Jihlava : Kraj Vysočina, 2004. 32 s. HNÍZDIL, O. Černá-Milíkov : historie a současnost 1556-2007. Černá. [s.l.] : Obecní úřad v Černé, 2007. 420 s. HNÍZDIL, O.; FIALA, L. Arnolec : 1407-2002. Jihlava : Obecní úřad v Arnolci, 2002. 159 s. HNÍZDIL, O. Měřín. Měřín : Obec Měřín, 1998. 292 s. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1.vydání. Praha : Grada, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. Kouzlo přírody, Dědictví minulosti. In TOMÁŠ, L., et al. Kalendář turistických akcí : KČT Vysočina. Jihlava: Klub českých turistů, 2011. s. 2-3. KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská : Vel.-meziříčský okres. Brno : Musejní spolek v Brně, 1907. 465 s MAKOVSKÝ, V. Blízkov, Dědkov v proměnách času : 1298-2010. 2. doplněné vydání. Blízkov : Obec Blízkov, 2010. 280 s. ISBN 978-80-254-7779-3. RYGLOVÁ, K.; BURIAN, M.; VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch : podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1.vydání. Praha : Grada, 2011. 216 s. ISBN 978-80-2474039-3. SYSEL, J. Turistický průvodce Měřínskem. Měřín : Obec Měřín, 2011. 28 s.

55

ŠLITROVÁ, L. Jižní Čechy jako region cestovního ruchu : analýza potenciálu Jihočeského kraje a zhodnocení možnosti jeho využití. Hradec Králové, 2008. 111 s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu. VLČKOVÁ, A. Cestovní ruch v Kraji Vysočina. Brno, 2008. 74 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. VODOVÁ, A. Demografická a sídelní charakteristika Velkomeziříčska ve výuce občanské výchovy. Brno, 2010. 110 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Dostupné z WWW: . Mapové podklady: Klub českých turistů. Jihlavsko. Praha : Trasa, srpen 2008. 1 mapa. ISBN 978-80-7324204-6. Žďárské vrchy. Brno : Shocart, 2002. 1 mapa. ISBN 80-7224--175-3. Internetové zdroje: [1] STRNADOVÁ, M. Chráněný bobr evropský žije u Měřína. Velkomeziříčsko [online]. 30.listopadu 2011, XX, 43, [cit. 2011-10-05]. Dostupný z WWW: . [2] Město Polná [online]. 30.1.2011, 30.1.2011 [cit. 2011-10-10]. Historie města. Dostupné z WWW: . [3] Městys Měřín [online]. c2011 [cit. 2011-11-13]. Základní informace o městysu Měřín a místní části Pustina. Dostupné z WWW: .

56

[4] Wikipedia [online]. 2011, 1.1.2011 [cit. 2011-12-05]. Chroustov (Bohdalov). Dostupné z WWW: . [5] Městys Bohdalov a Chroustov [online]. 20. srpna 2008, 29. června 2009 [cit. 201111-25]. Dostupné z WWW: . [6] Wikipedia [online]. 24.3.2011 [cit. 2011-11-25]. Starý Telečkov. Dostupné z WWW: . [7] Wikipedia [online]. 16.10.2011 [cit. 2011-11-25]. Stáj (okres Jihlava). Dostupné z WWW: . [8] Wikipedia [online]. 23.11.2011 [cit. 2011-11-25]. Poděšín. Dostupné z WWW: . [9] Wikipedia [online]. 12.8.2011 [cit. 2011-11-26]. Sirákov. Dostupné z WWW: . [10] Jersín [online]. 23.1.2011 [cit. 2011-11-26]. Dostupné z WWW: . [11] Obec Kyjov [online]. 2010 [cit. 2011-11-26]. Dostupné z WWW: . [12] Wikipedia [online]. 16.10.2011 [cit. 2011-11-26]. Zadní Zhořec. Dostupné z WWW: . [13] Pokojov [online]. c2010 [cit. 2011-11-26]. Dostupné z WWW: . [14] Wikipedia [online]. 5.9.2011 [cit. 2011-11-26]. Znětínek. Dostupné z WWW:

57

[15] Kraj Vysočina : Kulturní a přírodní dědictví [online]. 2011 [cit. 2011-11-21]. Baba - V Bukách. Dostupné z WWW: . [16] Kraj Vysočina : Kulturní a přírodní dědictví [online]. 2011 [cit. 2011-11-21]. Rybníky u Rudolce. Dostupné z WWW: . [17] Bohdalovsko [online]. c2008 [cit. 2011-11-23]. Přírodní park Bohdalovsko. Dostupné z WWW: < http://www.bohdalovsko.cz/>. [18] Bohdalovsko [online]. c2008 [cit. 2011-11-23]. Stezka přírodním parkem. Dostupné z WWW: . [19] Ekovysočina : lidé a ochrana přírody na Vysočině [online]. neuvedeno [cit. 201111-23]. Stezka přírodními krásami Přírodního parku Bohdalovsko. Dostupné z WWW: . [20] Kraj Vysočina : Kulturní a přírodní dědictví [online]. 2011 [cit. 2011-11-23]. Rychtářský rybník. Dostupné z WWW: . [21] Kraj Vysočina : Kulturní a přírodní dědictví [online]. 2011 [cit. 2011-11-23]. Rybník Podvesník. Dostupné z WWW: . [22] Město Polná [online]. 30.1.2011 [cit. 2011-11-5]. Výčet nejvýznamnějších památek. Dostupné z WWW: .

58

[23] PRCHAL, J. Polenský hrad. In Muzea a památky [online]. Polná : Město Polná, 2007 [cit. 2011-11-05]. Dostupné z WWW: [24] Klub Za historickou Polnou [online]. c2009 [cit. 2011-11-05]. Židé a Polná. Dostupné z WWW: . [25] Klub Za historickou Polnou [online]. c2009 [cit. 2011-11-05]. Židé a Polná. Dostupné z WWW: . [26] Kraj Vysočina : kultura a památky Kraje Vysočina [online]. 6.3.2008 [cit. 2011-1103]. Arnolec. Dostupné z WWW: . [27] Město Polná [online]. 27.1.2011 [cit. 2011-12-05]. Mrkvancová pouť. Dostupné z WWW: . [28] MOTYČKOVÁ, T. Rybníkáři a přátelé, o.s. [online]. 2011 [cit. 2011-12-09]. Měřínský Živý Betlém. Dostupné z WWW: . [29] Český statistický úřad [online]. c2011, 10.6.2011 [cit. 2011-11-15]. Metodika časové řady cestovní ruch. Dostupné z WWW: . [30] Český statistický úřad : Český statistický úřad Vysočina [online]. c2011, 23.9.2011 [cit. 2011-11-03]. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Kraje Vysočina v letech 2000 až 2010. Dostupné z WWW: .

59

[31] Klub českých turistů [online]. 2005 [cit. 2011-11-30]. Stanovy Klubu českých turistů. Dostupné z WWW: . [32] Klub českých turistů [online]. 2005 [cit. 2011-11-30]. Začátky české turistiky a KČT. Dostupné z WWW: . [33] Klub českých turistů [online]. 2005 [cit. 2011-11-30]. Úvod. Dostupné z WWW: < http://www.kct.cz/uvod>.

60

Přílohy: Přehled návštěvnosti Měřínské padesátky v jednotlivých letech: Tabulka 1: Účast na pěších trasách Rok 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 celkem

5 km

44 24 15 15 18 15 21 26 20 27

15 km

90 97 98 84 148 106 102 114 134 150 100 49 119 80 86 91 95 121 108 83 100 109 90 123 107 59 112 144 137 100 96 146

25 km

30 km

14 28 59 25 45 163 160 194 152 137 76 99 62 79 70 95 130 77 45 69 84 69 46 51 66 36 49 39 38 50 47 28 20 24

35km

23 17 24 8 47 19 14 24 24 21 8 9 3 16 9 11 15 21 6 16 9 16 10 11 16 27 20 23 33

50km

celkem

16 24 21 66 108 68 69 36 46 52 30 22 19 14 14 26 26 20 17 23 21 21 25 24 30 21 20 13 7 4 9 9 3 13 11 12 9 10 16

30 52 80 91 153 231 229 320 295 287 213 286 211 203 245 274 320 221 135 232 193 185 165 186 270 200 182 188 178 175 209 186 92 180 171 203 129 129 195 7524

Zdroj: Klub českých turistů Měřín

61

Tabulka 2: Účast na cyklotrasách Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 celkem

25 km

35 km

45 km

62 km

65 km

80 km

24 43 54

18 21 23 33 9

17 24 60 58 40 100 54 70 71 77 77

7 33 62 83 46 76

68 31 41 33 34 59

85 km

30 43 30 63

celkem 17 42 45 126 145 56 100 118 203 230 187 275 1544

Zdroj: Klub českých turistů Měřín

62