Mendelova univerzita v Brně Institut celoţivotního vzdělávání
Tabakismus jako sociálně patologický jev u středoškolské mládeţe Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D.
Jiřina Šafářová
Brno 2011
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Tabakismus jako sociálně patologický jev u středoškolské mládeže vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. Brno, dne………………………………… Podpis studenta………………………….
PODĚKOVÁNÍ Děkuji všem, kteří přispěli ke vzniku této bakalářské práce. Za vstřícnost, laskavost
a
cenné
připomínky
PhDr. Petrovi Hlaďovi, Ph.D.
děkuji
především
vedoucímu
mé
práce,
ABSTRAKT V bakalářské práci je řešen jeden ze sociálně patologických jevů dnešní středoškolské mládeţe – tabakismus. Teoretická část práce se zabývá problematikou tabakismu, konkrétně původem a historií tabáku, účinky tabáku a jeho vlivem na zdraví, závislostí na nikotinu, motivy a faktory kouření u středoškolské mládeţe, moţnostmi prevence aj. Metodou teoretické části je studium odborných literárních zdrojů, tvorba výpisků a jejich analýza, syntéza a srovnávání. Cílem praktické části bylo uskutečnit dotazníkové šetření mezi ţáky na odborném učilišti. Šetření se zabývá postojem středoškoláků ke kouření a průzkumem o uţívání tabáku. Data získaná dotazníkovým šetřením byla analyzována a vyhodnocována základními statistickými postupy. Závěry vyplývající z šetření byly koncipovány ve formě doporučení pro pedagogickou praxi. Klíčová slova: tabakismus, kouření, závislost, prevence
ABSTRACT One of the social pathological phenomenons of today high-school youth – tobaccoism is discussed in the bachelor´s work. The theoretical part of the work is dealing with tobaccoism problems, namely with tobacco origin and history, with tobacco consequences and its influence to health, with nicotine addiction, motives and factors of smoking at high-school youth, with prevention possibilities etc. There is a study of specialized literary sources, the creation of excerpts and their analysis, synthesis and comparisonthat is the method of the theoretical part. The aim of the practical part was to realize a questionnaire research among pupils of a training school. The research is dealing with the attidude of high-school pupils to smoking and with the survey about the taking of tobacco. The dates obtained by the questionnaire research were analysed and evaluated by basic statistical procedures. The conclusions following the research were drafted in a form of a recommendation for a pedagogical practice.
Key words: tobaccoism, smoking, addiction, prevention
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 6 1
CÍL PRÁCE ............................................................................................................. 7
2
MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ .......................................................... 8
3
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY .............................................. 9 3.1
Historie a současnost tabáku a kouření ............................................................. 9
3.2
Protikuřácká legislativa v ČR a Evropě ............................................................ 9
3.2.1
Protikuřácká legislativa v ČR.................................................................... 9
3.2.2
Protikuřácká legislativa v Evropě ........................................................... 10
3.3
Tabák a tabákový kouř .................................................................................... 10
3.4
Účinky a důsledky kouření na lidský organismus .......................................... 11
3.5
Motivy a příčinné faktory kouření u adolescentů ........................................... 13
3.6
Motivy k nekuřáctví ........................................................................................ 15
3.7
Závislost na tabáku ......................................................................................... 17
3.8
Odvykání kouření ........................................................................................... 20
3.9
Prevence kouření ............................................................................................ 22
3.9.1
Druhy prevence ....................................................................................... 24
3.9.2
Role střední školy při prevenci tabakismu .............................................. 26
3.9.3
Prevence tabakismu na středních školách ............................................... 27
3.9.4
Peer programy ......................................................................................... 28
3.10 4
Výzkumy v oblasti tabakismu ........................................................................ 29
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 32 4.1
Charakteristika učiliště ................................................................................... 32
5
VÝSLEDKY PRÁCE ............................................................................................ 34
6
DISKUSE................................................................................................................ 58
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 61 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY......................................................................... 63 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 67 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 69 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 70
5
ÚVOD Sociálně patologické jevy jsou v současnosti tak široký pojem, ţe si jednotlivé sloţky zaslouţí podrobný rozbor. Na sociálně patologické jevy lze nahlíţet z několika úhlů. Můţeme o nich hovořit obecně nebo rozebírat konkrétně jednotlivé problémy. Tato práce se věnuje tabakismu. Uţívání tabáku patří mezi uţívání tzv. společensky tolerovaných drog a je třeba jej zařadit do drogové problematiky. „Kuřáctví je narkomanií všedního dne, vedoucí k psychické i fyzické závislosti, ohrožující život a zdraví“ (Richter, 2008, s. 9). Barnum (1994 in Mühlpachr, 2001) uvádí, ţe „tabák je příčinou 3 milionů úmrtí ročně, a že v roce 2015 počet úmrtí vzroste na 10 milionů“. Kotulán (2001) uvádí, ţe v České republice je to konkrétně 23 tisíc úmrtí ročně. Podle Mühlpachra (2001, s. 22–23) patří tabák mezi návykové látky. Účinky tabáku se sice neprojevují tak rychle, ale vzhledem k rozšířenosti jsou citelné. Zmiňuje se také o tom, ţe „Organizace spojených národů FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) konstatovala, že celková spotřeba tabáku od roku 1975 vzrostla za 20 let o 50 %“. Dále odkazuje na Nešpora a Csémyho (1995), kteří tvrdí, ţe „v naší populaci kouří 60 % mužů a 40 % žen“. Nárůst sociálně patologických jevů je v současnosti velkým problémem. Především pedagogové se dnes a denně setkávají se ţáky, kteří kouří. Hloučky kolem škol, kouřem a tabákem čpící oděvy ţáků jsou toho jasným důkazem. Bohuţel, tabák spolu s alkoholem patří mezi legální drogy. Studenti mají názor, ţe příleţitostné kouření patří mezi méně rizikové neţ pravidelné kouření a uţívání jiných návykových látek (Csémy a kol., 2006). Dalším postojům a názorům studentům, se věnuje praktická část této práce.
6
1
CÍL PRÁCE Cílem teoretické části bakalářské práce je seznámení se současným stavem řešené
problematiky, konkrétně s historií tabáku a kouření, protikuřáckou legislativou, závislostí na tabáku, účinky kouření na organismus, jeho vlivem na zdraví a motivy, které vedou adolescenty ke kouření. Závěr teoretické části se bude zabývat prevencí kouření. Cílem praktické části je, pomocí dotazníkového šetření, zjistit povědomí ţáků o nebezpečí kouření, provést průzkum o uţívání tabáku a zjistit postoj středoškoláků ke kouření. Respondenty budou ţáci Odborného učiliště ve Cvrčovicích. Osloveni budou ţáci všech oborů a ročníků. Závěry, vyplývající z šetření, budou koncipovány ve formě doporučení pro pedagogickou praxi.
7
2
MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část objasňuje stav řešené
problematiky a praktická část se věnuje vlastnímu průzkumu. Metodou teoretické části bylo studium odborných literárních zdrojů, tvorba výpisků a jejich analýza, syntéza a srovnávání. Zároveň bylo ke studiu vyuţito dostupných elektronických zdrojů. Průzkumné šetření v praktické části bylo provedeno pomocí metody dotazování. Zvoleným nástrojem sběru dat byl dotazník. Dotazník byl distribuován všem ţákům, všech oborů, Odborného učiliště ve Cvrčovicích. Respondenti vyplňovali dotazník, který byl anonymní a skládal se z uzavřených a polouzavřených otázek. Návratnost byla 96 ze 115 distribuovaných dotazníků, tj. 83,4 %. Data byla vyhodnocena základními statistickými postupy, graficky znázorněna a doplněna komentáři. Ke zpracování obou částí byly pouţity programy Microsoft Word, Excel.
8
3
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1
Historie a současnost tabáku a kouření
Kouřením uţ proslula indiánská kultura. Do Evropy se tabák dostal roku 1492, původně jako lék. V šestnáctém století se kouření začalo stávat společenským rituálem. První cigarety vznikly v USA kolem roku 1830. Bohuţel, dříve byly cigarety povaţovány za rys moderního intelektuálního způsobu ţivota (Richter, 1998). Kotulán a kol. (2001) dodávají, ţe nejdříve bylo kouření charakteristické pro muţe a aţ teprve po 2. světové válce se rozšířilo mezi ţenami. Na škodlivé účinky se začalo poukazovat aţ v padesátých letech minulého století (Richter, 1998). V současnosti ve vyspělých zemích spotřeba tabáku klesá, ale v rozvojových stoupá, také díky exportu. „Kuřáctví se stále více stává záležitostí lidí z nižších společenských vrstev, nepracujících nebo pomocných nekvalifikovaných dělníků, s nedokončeným nebo jen základním vzděláním, delikventů, alkoholiků, narkomanů, asociálních osob, též však národních menšin“ (Kotulán a kol., 2001, s. 222).
3.2
Protikuřácká legislativa v ČR a Evropě
3.2.1
Protikuřácká legislativa v ČR
V České republice je platných několik zákonů týkajících se kouření cigaret a ochrany nekuřáků. Jedná se především o zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákem, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů (včetně pozměňovacích návrhů z roku 2008, které nabývají účinnosti dnem 1. 7. 2010), takzvaný „protikuřácký zákon“. Tento zákon zavedl především zákaz kouření na veřejných místech, kterými jsou veřejnosti volně přístupné uzavřené prostory, školy, kina, divadla, sportovní haly, budovy státních úřadů, zastávky a prostředky veřejné dopravy a další veřejně přístupná místa. Dále stanovuje hrozbu pokuty osobám a společnostem, které prodají tabák osobě mladší 18 let. U fyzických osob je tato pokuta 50.000 Kč, u právnických osob 500.000 Kč. Provozovatelé restaurací a podobných zařízení jsou povinni označit místa, kde je kouření povoleno/zakázáno, zjevně viditelnou grafickou značkou. 9
Výběr některé další platné legislativy související s kouřením: -
zákon č. 40/1995 Sb. (novelizován zákonem č 132/2003 Sb.), o regulaci reklamy na tabákové výrobky;
-
vyhláška č. 344/2001 Sb., vyhláška Ministerstva zemědělství, která stanoví poţadavky na tabákové výrobky, povinné nápisy na krabičkách cigaret;
-
zákon č. 353/2003 Sb. (novelizován zákonem č. 217/2005 Sb.), o spotřebních daních;
-
vyhláška č. 113/2005 Sb., vyhláška Ministerstva zemědělství, o způsobu označování potravin a tabákových výrobků;
-
zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce;
-
zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (Protikuřácká, 2011).
3.2.2
Protikuřácká legislativa v Evropě
V roce 1989 přijala Rada ministrů zdravotnictví členských zemí ES Rezoluci o zákazu kouření v prostorách určených veřejnosti. Rada vyzvala členské země k přijetí závazných opatření podle individuální národní praxe. Nejradikálnější zemí, kde byla protikuřácká opatření přijata a realizována, je Irsko, později se přidali Itálie, Norsko, Malta, Švédsko, Skotsko, Velká Británie a další. Na veřejných místech se nesmí kouřit ve většině evropských zemí, a např. v Belgii, Černé Hoře, Estonsku, Finsku, Francii, Irsku, na Islandu, v Itálii, Litvě, Německu, Norsku, ve Švédsku se nesmí kouřit ani v restauracích či jiných podobných zařízeních (Protikuřácká, 2011).
3.3
Tabák a tabákový kouř
Tabákem se rozumí nejčastěji cigarety, popřípadě šňupací nebo ţvýkací tabák, doutníky, dýmkový tabák (Nešpor, Csémy, Pernicová, 1996). Cigaretu tvoří náustkový papír, cigaretový filtr, cigaretový papír a tabáková směs (Cigareta, 2011). Při spalování cigarety vzniká tabákový kouř, který obsahuje mnoho škodlivých látek, zejména dehet, kysličník uhelnatý, kyanit, sloučeniny síry, dusíku, formaldehydu, arzenik i radioaktivní látky. Řada z nich je rakovinotvorných. A samozřejmě návykový nikotin (Nešpor, 1995b). Chemický vzorec nikotinu je C10H14N2. Je to organická sloučenina (alkaloid), skládající se z uhlíku, vodíku, 10
dusíku. Nikotin je jed, který postihuje buněčná jádra. V jedné cigaretě je asi 10 mg nikotinu a kuřák inhaluje z tohoto mnoţství přibliţně 1–3 mg, přičemţ smrtelná dávka je 50–60 mg. Tuto smrtelnou dávku do sebe dostane kuřák po vykouření 15‒20 cigaret. Jiţ po deseti vteřinách po prvním vdechnutí kouře z cigaret se nikotin dostává přes síť cév a krevním oběhem do mozku. Poločas rozpadu nikotinu je přibliţně 60 minut, takţe po 6 hodinách ho zbývá v těle přibliţně 0,031 mg z původně 1 mg. Nikotinu se tělo zbavuje pomocí enzymů v játrech (asi 80 %), dále v plicích a močí (Mlčoch, 2011). Konec cigarety dosahuje teploty aţ 1000 ºC (Nešpor, 1995b).
3.4
Účinky a důsledky kouření na lidský organismus
Nejčastějšími projevy účinku kouření jsou u začátečníků bolesti hlavy, bledost, studený pot, nevolnost, zvracení, špatná nálada (projevy otravy nikotinem). U pokročilých kašel, pokles tělesné kondice, bolesti ţaludku, srdeční nemoci. Mezi projevy patří také ţluté prsty, rychleji stárnoucí pleť s vráskami a typický zápach (Richter, 1998; Svobodová, Vodráţka, 1984). Dalšími důsledky kouření je riziko zhoubných nádorů, impotence u muţů, riziko poškození plodu těhotných kuřaček, nemoci dýchacích cest, rozedma plic, alergie, astma, nemoci cév, srdce, případně smrt, které se, ale dá předejít (Nešpor, Csémy, 1995). Kouření sice zpočátku působí povzbudivě, zvýší se tlak a rychleji tepe srdce, ale vzápětí přichází v důsledku menší hladiny kyslíku v krvi únava. Kuřák pak sahá brzy po nové cigaretě a vše se opakuje, a důsledkem je prohlubující se únava (Svobodová, Vodráţka, 1984). Nešpor (1995a; 1995b) ve svých publikacích uvádí několik dopadů na zdraví: -
postiţení cév dolních končetin, můţe dojít aţ ke ztrátě končetin – Bürgerova choroba;
-
riziko onemocnění cév;
-
alergie na sloţky tabákového kouře, astma, rozedma plic;
-
zhoršená tělesná výkonnost díky omezené schopnosti krevního barviva vázat kyslík;
11
-
nikotin způsobuje závislost, zuţuje cévy a můţe být příčinou náhlého srdečního selhání;
-
pleť se vysušuje a rychleji stárne;
-
riziko onemocnění rakovinou;
-
zkrácení ţivota o 20–25 let;
-
vyšší úmrtnost ve středním věku, v ČR denně na následky kouření umírá odhadem 63 lidí (Nešpor, Csémy, 1995);
-
jiţ lehčí otrava nikotinem se můţe projevit studeným potem, bledostí, nevolností aţ zvracením, rozladěním a bolestí hlavy;
-
u těhotných ţen je vyšší riziko poškození plodu a nízká porodní hmotnost dítěte;
-
impotence u muţů.
Kouření má, bohuţel, také negativní důsledky pro nekuřáky, vzhledem k tomu, ţe jsou někdy nuceni vdechovat kouř z cigaret ve společnosti kuřáků. V tomto případě se hovoří o pasivním kouření. Různí autoři uvádějí a doplňují se: -
ten, kdo ţije společně s kuřákem, se stává pasivním kuřákem a dostává do svého těla dávku asi dvou cigaret denně;
-
v ČR ročně zemře na následky pasivního kouření více neţ 3000 lidí (Nešpor, 1995b);
-
kouření tedy není jen problém kuřáka, ale i ostatních lidí, které tím ohroţuje (Presl, 2005);
-
pasivního kuřáka můţe bolet hlava a můţe mu být špatně (Svobodová, Vodráţka, 1984);
-
polovina dětské populace (asi 700 milionů dětí) ve světě je vystavena nedobrovolnému kouření a to především v domácím prostředí (Richter, 2008).
12
Švýcarsko Rakousko Německo Velká Británie Holandsko Finsko Řecko Itálie Polsko Slovensko Švédsko Česká republika 0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
4000
Obr. 1 Odhad počtu úmrtí pro pasivní (nedobrovolné) kouření Zdroj: Richter (2008, s. 7) Dle Nešpora (1995b) je prokázaný i finanční dopad a to nejen na finance spotřebitelů, ale i celosvětově. Experti spočítali, ţe tabákový průmysl je prodělečný. Proč tedy zařazovat tabák mezi návykové látky? Sice se účinky tabáku neprojevují tak rychle a dramaticky jako u jiných drog, ale vzhledem k rozšířenosti kouření jsou citelné (Nešpor, Csémy, 1995).
3.5
Motivy a příčinné faktory kouření u adolescentů
Mladí lidé si těţko nechají říci, co je pro ně dobré a co špatné. Berou moţnost uţívat návykové látky jako jednu z moţností svobodného projevu. Svobodová (1986) dodává, ţe vliv party a vrstevníků je druhotný, protoţe kouření často dítě odzírá jiţ od svých rodičů a jejich přátel. Svobodová a Kozák (1990) odpovídají na otázky, proč vlastně lidé kouří. Děti v prvé řadě ze zvědavosti, v pozdějším věku jsou to důvody psychosociální. Nejprve ještě není vytvořen návyk, ale jen záliba v kouření. Teprve v okamţiku, kdy zapálení druhé cigarety následuje půl hodiny po první cigaretě, hovoří se o nikotinové závislosti. Podle Svobodové a Kozáka (1990) existuje několik příčinných faktorů kouření dětí a mládeţe: a) osobní – jedinci s menší sebeúctou, neurotici apod.; b) sociální – děti kuřáků, jedinci s horším prospěchem, jedinci málo kontrolovaní, jedinci se špatnými vzory ve škole, jedinci, jejichţ kamarádi a spoluţáci také kouří apod.; 13
c) dostupnost cigaret – zákon sice zakazuje prodej tabákových výrobků osobám mladším 18 let, ale dostupnost je většinou doma od rodičů, popř. starších kamarádů apod.; d) propagace tabákových výrobků – zákon sice opět zakazuje, ale kouření je vidět ve filmu i televizi. Někdy se mladý člověk uchyluje ke kouření jenom proto, aby se ve společnosti necítil nesvůj, protoţe cigareta mu dodává sebedůvěru a pocit jistoty (Janík, Dušek, 1990). Mühlpachr (2001) uvádí, ţe na rozdíl od alkoholismu je kuřáctví výraznějším hromadným jevem. Cigarety představují pro mládeţ symbol muţnosti a dospělosti, ale bohuţel, je kuřáctví také spojeno s prospěchem. Heller (1996 in Mühlpachr, 2001, s. 23) uvádí, ţe „čím horší prospěch, tím více a častěji jsou kouřeny cigarety.“ Tvrdí také, ţe „typicky silný kuřák je chlapec nejvyšší třídy ZŠ s podprůměrným prospěchem. Mezi děvčaty je zřetelně více nekuřaček než mezi chlapci a mezi chlapci je zřetelně více především slabých kuřáků. Ti vytváří základnu pro další vývoj a s postupnými ročníky narůstá množství kuřáků i počet vykouřených cigaret. U chlapců 8. tříd se špatným prospěchem lze najít již návykové kouření.“ Jedlička a Koťa (1998, s. 125–126) konstatují, ţe „mnozí lidé dnes spočívají v hodnotovém zmatku, v němž nevědí jak a na čem založit zodpovědný život a jeho celková nezajištěnost pro ně nepředstavuje výzvu, ale především nejvyšší možné ohrožení“, a ţe „pocit prázdnoty v moderním životě může být vždy znovu naplňován způsoby, jež ohromují rozsahem i hloubkou nebezpečí: hledáním úniku do nových forem fanatismu a fundamentalismem, bezesporu však i sklonem k užívání návykových látek“. Podle Jedličky a Koti (1998) je závislost na návykových látkách nejen únikem od tíţivé reality, ale i určitá varianta ţivotních programů. Dále podotýkají, ţe pokud se dospívající nenaučí různé ţivotní problémy, potíţe a konflikty řešit jinou, produktivní, ale obtíţnější alternativou, neţ je uţití návykových látek, stane se tato látka příliš důleţitou a zároveň přeceňovanou i podceňovanou. Uţíváním návykových látek bývají ohroţeny jednak jedinci z dysfunkčních rodin, ale také jedinci z hyperprotektivního rodinného prostředí. To je takové prostředí, ve kterém se snaţí rodiče ochránit své dítě před neúměrnými nároky okolního světa a nezatěţují je ani disciplínou ani důsledností, nevedou je k odříkání a kázni. Tato 14
špatná připravenost nese v důsledku zvýšenou zranitelnost vůči ţivotním nárokům a stresům (Jedlička, Koťa, 1998). Jedlička a Koťa (1998, s. 131) ve své knize pokládají otázku, proč se mládeţ vydává na cestu k drogové závislosti, mezi níţ bezesporu patří i uţívání tabákových výrobků. Odvolávají se na výzkumy v západních státech, které jako důvody uvádějí „sociální odcizení, fascinaci neobvyklostí zážitku, přímý vliv vrstevníků a přátel, životní apatii, touhu po úniku z tíže každodennosti, nedostatečnou identitu a snahu dosáhnout životního potěšení. Na počátku bývá nejen zvědavost, ale i touha zlepšit si náladu, vyřešit některé životní konflikty, zahnat nudu plynoucí z nedostatku podnětů, popř. na sebe upoutat pozornost, být nápadný. Za poměrně okrajové se považuje užití drogy jako formy svérázného protestu a pro účely tvorby či zvýšení výkonnosti“. Patologické chování má kořeny v dětství a roste z pocitů méněcennosti a úzkosti. Mimo jiné se na něm podílí i konfliktní povaha lidského společenství (Jedlička, Koťa, 1998). Richter (2008) upozorňuje také na to, ţe mladí lidé jsou ovlivněni reklamou, hromadnými sdělovacími prostředky a vrstevníky.
3.6
Motivy k nekuřáctví
K nekuřáctví je potřeba jedince správně motivovat. Novák a Vodráţka (1969) podotýkají, ţe pokud se má mládeţ rozhodnout k nekuřáctví, musí mít určité znalosti základních fakt nejen lékařských a statistických, ale i fakt o tom, proč lidé kouří. Tvrdí také, ţe je třeba, aby kaţdý jedinec uměl sám vysvětlit problematiku kouření svým spoluţákům, přátelům, rodině. Mladí často argumentují tím, ţe se s kouřením příliš nadělá a na něco se umřít musí. V tomto případě by měla být odpověď, ţe jednak cigarety zkracují ţivot, ale také, ţe nemoci způsobené kouřením se dostavují jiţ v mladém věku (Novák, Vodráţka, 1969). Jaké návyky získá dítě ve svém dětství, tak pečuje o své zdraví v dospělosti (Svobodová, Kozák, 1990). Nešpor (1995b) uvádí několik motivačních hledisek k nekuřáctví. Z hlediska základních potřeb:
15
-
zdravější je nekouřit, protoţe kouření způsobuje nemoci průdušek, plící, srdce, ţaludku, cév a další jiné nemoci;
-
silný kuřák si zkrátí oproti kuřákovi ţivot asi o osm let;
-
těhotné nekuřačky prospívají dítěti;
-
kuřák můţe snadněji způsobit poţár;
-
nekuřák uspoří více peněz;
-
sexuální ţivot ve středním věku má lepší nekuřák.
Z hlediska psychologických potřeb Nešpor (1995b) uvádí: -
nekuřák má příjemnější hlas, méně vrásek a hezčí pleť;
-
nekuřák nemusí poslouchat negativní ohlasy okolí;
-
nekuřák má větší pocit svobody a sebekontroly, protoţe není závislý na nikotinu a nemusí se pořád snaţit opatřovat si cigarety.
Z hlediska sebeaktualizace Nešpor (1995b) uvádí: -
nekuřák má větší výkonnost a v některých profesích má větší moţnost volby zaměstnání;
-
nekuřák má větší moţnost výběru partnera, protoţe někdo kouření nesnáší;
-
nekuřáci mívají dobrý pocit, ţe pomáhají prosazovat zdravý způsob ţivota.
Navíc Nešpor (1995a) ve své knize uvádí, proč jsou lidé, kteří nekouří hezčí: -
protoţe jim vlivem kouření nevysychá pleť a netvoří se jim tak rychle vrásky;
-
protoţe nemají šedavé zbarvení kůţe;
-
protoţe nemají ţluté zuby a nehty;
-
protoţe jim nehrubne hlas;
-
protoţe trpí méně koţními onemocněními včetně akné;
-
protoţe jsou odpočinutější a vypadají zdravěji;
-
protoţe nesmrdí.
16
Také Svobodová a Kozák (1990) uvádějí, ţe je velmi důleţité, aby výchova k nekouření a seznamování se škodlivostí kouření probíhala jiţ od mladšího školního věku a ţe nestačí před kouřením jen varovat, ale je třeba ukazovat především výhody nekouření. Svobodová a Kozák (1990) řadí mezi výhody nekouření:
3.7
-
radost ze ţivota;
-
vyšší rozumové schopnosti;
-
vyšší výkonnost, zdatnost, psychickou vyrovnanost;
-
odolnost vůči nemocem;
-
dobré sociální začlenění;
-
nezávislost na droze apod.
Závislost na tabáku
Závislost je stav, kdy jedinec silně touţí uţít návykovou látku. Dále jde o stav, při kterém má jedinec potíţe s kontrolou mnoţství uţívané látky, postupně zanedbává své povinnosti a zájmy, dává přednost jiným hodnotám, čas věnuje uţívání látky nebo zotavení se po účinku látky a pokračuje v uţívání, přestoţe má jasné důkazy o škodlivosti návykové látky na jeho organismus. Závislost můţe být psychická a fyzická. Psychická závislost je v podstatě neustálé nutkání uţívat návykovou látku, ale také závislost na okolnosti, která uţívání látky doprovází. Fyzická závislost je stav, kdy si tělo zvykne na přítomnost návykové látky a jedinec musí v uţívání látky pokračovat, aby zabránil abstinenčním stavům (Nešpor, 1995b; Pouţívaná, 2011). Při kouření tabáku se vytváří závislost především na nikotinu, avšak nejde jen o závislost na nikotinu, ale i o závislost na některých dalších látkách, které jsou v tabáku obsaţeny a které mají rovněţ svůj podíl na poškozování organismu (Janík, Dušek, 1990). Závislost na nikotin patří mezi nejsilnější a nejhůře léčitelné. Jde o stav, který nutí jedince kouřit, přestoţe ví, ţe si škodí. Nejde o nedostatek vůle, ani o poruchu osobnosti, ale o progresivní, chronické a recidivující onemocnění, jehoţ diagnóza má
17
označení F 17 (Nikotin, 2011). Je dokázáno, ţe řada „závislých“, kteří se dokázali zbavit „tvrdých“ drog, nikdy nedokázali přestat kouřit (Presl, 2007). Bohuţel stát povoluje tabákové výrobky jako legalizované drogy (spolu s alkoholem), přestoţe, dle výzkumů, Česká republika patří v současnosti k zemím s nejvyšším počtem návyku kouření mládeţe. Dle výzkumu v ČR ve velkých městech kouří víc neţ polovina jedinců ve věku 12–14 let (Presl, 2005). Podle Richtera (2008) je období mezi desátým a patnáctým rokem nejkritičtější pro vznik rozvoje kuřáckého návyku. Jak je dotyčný závislý na nikotinu lze zjistit díky Fagerstromovu testu (viz tab. 1). Schmidt (1982 in Mühlpachr, 2001) dělí kuřáky na následující typy: 1. Příleţitostný kuřák – kouří jen příleţitostně, občas, a pokud nekouří, tak mu to nezpůsobuje ţádné komplikace. 2. Návykový kuřák – kouří ze zvyku, ale psychodynamické procesy ještě nejsou zafixovány, takţe se ještě neobjevila psychická závislost. V této fázi je ještě schopný přestat kouřit bez větší námahy. 3. Kuřák s psychickou závislostí – kouří jiţ z důvodu poţitku, v popředí stojí chuť, vůle a ceremoniál spojený s kouřením. Patří sem i kouření z důvodu uklidnění, uvolnění, pocitu prázdnoty apod. 4. Kuřák s psychickou a fyzickou závislostí – kouří, aby vyhledal emočně vegetativní proţitky, protoţe jinak nastupují projevy abstinenčních příznaků (návaly, bušení srdce, pocení, třes a neklid). Je jiţ na nikotinu závislý. Pokud je závislému organismu odepřena návyková látka, můţe dojít k abstinenčním příznakům. Abstinenční syndrom (abstinenční příznaky) je samozřejmě jiný u závislého na nikotinu a jiný u závislého na alkoholu, popř. jiné látce. Při odebrání nikotinu se abstinenční syndrom projeví jako nervozita, podráţděnost, napětí, náhlá nevolnost, popř. nespavost (Jedlička, Koťa, 1998). Richter (2008) dodává, ţe u ţen to můţe být i přibývání hmotnosti. U některých jedinců se abstinenční syndrom projevit nemusí. 18
Tab. 1 Fagerstromův test nikotinové závislosti Zdroj: Richter (2008, s. 11) 1. Jak brzy po probuzení si zapálíš první cigaretu? Do 5 minut
3 body
Za 6 – 30 minut
2 body
Za 31 – 60 minut
1 bod
Po 60 minutách
0 bodů
2. Jak je obtíţné nekouřit v místech zákazu kouření? Je
1 bod
Není
0 bodů
3. Kterou cigaretu nemůţeš postrádat? První ráno
1 bod 0 bodů
Kteroukoliv jinou 4. Spotřeba cigaret denně? 0 – 10
0 bodů
11 – 20
1 bod
21 – 30
2 body
31 a více
3 body
5. Kouříš častěji během dopoledne? Ano
1 bod
Ne
0 bodů
6. Kouříš při nemoci a upoutání na lůţko? Ano
1 bod
Ne
0 bodů
Hodnocení: 0 – 1 bod:
velmi nízká, nebo ţádná závislost
2 – 4 body:
nízká závislost
5 bodů:
střední závislost
6 – 7 bodů:
vysoká závislost
8 – 10 bodů:
velmi vysoká závislost 19
Dalším velkým rizikem také je, ţe pro člověka, který kouří cigarety, je pak daleko snazší sáhnout i po jiné droze. Začíná to především kouřením marihuany. Nevede to sice automaticky k pozdějšímu uţívání heroinu nebo pervitinu, ale riziko problémů se s nimi zvyšuje (Nešpor, Csémy, Pernicová, 1996). Totéţ potvrzuje i Presl (2008). Tabák je často tzv. doplňková droga (její uţívání je spojeno s uţíváním dalších drog).
3.8
Odvykání kouření
Nejlepší metoda odvykání je, s kouřením nikdy nezačít (Nešpor, 1995a). Důleţité je také to, aby dotyčný chtěl přestat kouřit. Odnaučování kouření lze také provádět v partě mezi sebou a soutěţit (Novák, Vodráţka 1969). Nešpor (1995a, 1995b ) ve svých knihách uvádí: -
v prvé řadě je třeba uvědomit si nevýhody kouření;
-
je třeba se vyhýbat situacím, kde hrozí nebezpečí (zakouřené prostory);
-
hlavně je důleţité přestat;
-
je třeba rozbít kuřácké stereotypy, dále pomáhá relaxace, jóga, rozptýlení, psychoterapie, akupunktura, a v některých případech i vyuţíváním některých léků;
-
pomáhá i znechucení („překouření“) a kouření těch nejhorších moţných cigaret (je moţné jen u lidí se zdravým srdcem);
-
nutné je překonat recidivy – posilováním motivace, cvičením, zdravou stravou (jíst více ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků, jíst méně sladkostí a tučných výrobků);
-
pokoušet se o odvykání třeba i opakovaně, nenechat se odradit prvními neúspěchy.
Aby mladí lidé nesahali po návykových látkách, kdyţ nezvládají nějaké problémy, je třeba, aby se naučili být odolní proti stresu, naučili se relaxovat a věděli jak problémy řešit.
20
Nešpor (1995a) ve své knize dává návod jak řešit problémy, se kterými se potýkají mladí lidé. -
je třeba ujasnit si cíl, kterého chtějí dosáhnout a také cenu, kterou jsou ochotni za to zaplatit, popřípadě si určit priority;
-
určit si čas, který lze věnovat řešení problému, nejednat ukvapeně ani otálet;
-
mít nad problémem nadhled, přistupovat k problému tak, jako by to byl problém někoho druhého, a co bychom tomu druhému poradili;
-
umět se odreagovat, např. sportem, tím se zároveň zvyšuje odolnost a kondice;
-
nechtít nemoţné;
-
získávat si dostatek informací z příruček, od odborníků apod.;
-
vyuţívat zkušeností od lidí, jeţ podobné problémy dokázali vyřešit;
-
pokud lze problémy řešit několika způsoby, snaţit se rozlišit výhody a nevýhody jednotlivých způsobů;
-
některé problémy řešit tím, ţe se změní určité věci ve vnějším světě a jiné zase tím, ţe se změníme sami;
-
nacvičit si zvládnutí obtíţné situace;
-
některé problémy řešit týmově;
-
někdy postačí i intuitivní řešení problému, popřípadě lze kombinovat s jinými metodami;
-
komplikované problémy řešit postupně.
„Má-li se kuřák zbavit vazby na cigaretu, musí aktivně hledat jinou formu chování, změnit životní styl“ (Richter, 2008, s. 9). Richter (2008) doporučuje postupné sniţování počtu cigaret, aţ nastane den D, kdy kuřák uţ nevezme ani jednu cigaretu. Jediná další cigareta můţe veškeré vynaloţené úsilí zhatit. Pokud kuřák přestane kouřit, musí to uţ být navţdy. Doplňky pomáhající v odvykání kouření: -
nikotinové náplasti;
-
nikotinové ţvýkačky; 21
3.9
-
nikotinové pastilky a mikrotablety;
-
nikotinové inhalátory a špičky;
-
elektronické cigarety.
Prevence kouření
Prevence znamená opatření předem, včasná ochrana nebo obrana (Nešpor, Csémy, Pernicová, 1996). Efektivní prevence má podle Nešpora, Csémyho a Pernicové (1996) tyto cíle: -
předcházení uţívání tabáku;
-
posunutí setkání s tabákem do pozdějšího věku, kdy je organismus a psychika dospívajícího relativně vyspělejší a odolnější;
-
sníţení nebo zastavení experimentování s tabákem a předcházení tak zdravotním poškozením, které by vyţadovaly léčbu.
Prevence drogových závislostí zahrnuje různorodé komplexní aktivity a postupy, které by měly zabránit uţívání návykových látek, tedy zabránit vzniku závislosti, popřípadě zamezit jejímu rozvoji, zamezit opětovnému propuknutí, respektive závislost vyléčit a sniţovat rizika uţívání návykových látek. Preventivní aktivity mohou probíhat v různých rovinách a mohou se různě prolínat. „Cílem prevence je předcházet škodám působeným návykovými látkami. Cílem prevence není předat maximum informací bez ohledu na to, jak budou použity“ (Nešpor, Csémy, 1995, s. 30). Účinná prevence spočívá jednak ve sniţování nabídky (dostupnosti) návykových látek, ale také ve sniţování poptávky (aby je nikdo nechtěl). Tyto způsoby se navzájem posilují. Ţádná jednorázová akce nemůţe nahradit systematickou a soustavnou preventivní práci. I jen oddálení prvních kontaktů s tabákem do pozdějších let je úspěchem a sniţuje riziko ve vztahu k jiným návykovým látkám. Také dotazníková studie z roku 2003 dokládá, ţe jako jeden z nejúčinnějších činitelů v prevenci kuřáctví je důsledné dodrţování nedostupnosti tabákových výrobků pro děti školního věku (Csémy, 2006). 22
Přehled strategií a jejich účinnost podle Nešpora a Csémyho (1995): -
zastrašování – neúčinné;
-
citové apely – neúčinné;
-
prosté informování – neúčinné.
-
nabízení lepších alternativ neţ návykové látky – účinné u skupin se zvýšeným rizikem;
-
peer programy – účinné u skupin se středním rizikem;
-
prevence zaloţená na spolupráci různých sloţek ve společnosti – účinné;
-
sniţování dostupnosti návykových látek – účinné, jestliţe je provázeno sniţováním poptávky;
-
léčba anebo mírnění následků – relativně účinné, především pokud je poskytnuta včas.
Nešpor (1995b) zmiňuje, ţe k prevenci také patří sportování a cvičení, protoţe se při něm vylučují endorfiny, které navozují příjemné pocity a vyvolávají dobrou náladu. Jedlička a Koťa (1998, s. 124) citují V. Mečíře, který velmi výstiţně uvádí: „Praxe ukazuje, že naprosto nemá význam mládeži cokoliv bezdůvodně zakazovat, vyhrožovat a mluvit například o nebezpečí drog zcela obecně. Některé skupiny to vede k výsměchu a protestům, ostatní mládeže se to příliš nedotkne, u jiných se zase vzbudí nemístná zvědavost. Jediný přístup, který se osvědčuje, je schopnost zasvěceně odpovídat na dotazy třeba odpovídajícími záměrně vyprovokované, ať již je kladou jedinci nebo skupiny. Tento přístup je nejúspěšnější u zdravé mládeže, na níž nám nejvíce záleží. Závislí jedinci již vyžadují specializovaný odborný, komplexní přístup psychiatra,
spojující
medicínsko-biologickou,
psychologicko-sociální
i psychoterapeutickou složku“. Jako léčbu Nešpor (1995b) doporučuje kognitivně behaviorální léčbu – je zaměřená na chování a vnímání: -
umět odmítnout;
23
-
posilovat motivaci, uvědomovat si výhody a nevýhody abstinence nebo uţívání;
-
zabránit recidivě;
-
rozpoznat a vyhýbat se nebezpečným situacím;
-
rozvíjet zdravý ţivotní styl;
-
sledování sama sebe (sebemonitorování), pomáhá vedení deníku;
-
sebeodměňování;
-
posilování pozitivního myšlení;
-
pomoc terapeuta, popřípadě vyuţití podpůrných prostředků a léků.
Nezastupitelnou roli v prevenci má rodina. Rodiče by se měli snaţit získávat informace a hlavně by si neměli říkat, ţe jejich dětem se nemůţe stát, ţe nějakou návykovou látku budou uţívat. S dětmi musí o problematice mluvit, nepodceňovat je, snaţit se, aby jejich děti nalezly a udrţely si sebedůvěru. Je třeba vytvořit dětem pevný hodnotový systém, jít jim dobrým, pozitivním příkladem, pomoci jim zvládat negativní tlaky ze strany vrstevníků, podporovat pozitivní aktivity. Především by si měli všímat toho, jestli se něco nemění, coţ by mohlo být pro ně známkami, ţe se něco děje (Presl, 2007). Svobodová (1986) dodává, ţe je nutné omezovat a odvykat kouření i dospělé (rodiče), protoţe zkušenost s kouřením bývá u rodičů jako prvotní.
3.9.1
Druhy prevence
Prevenci rozdělujeme na primární, sekundární a terciární. Primární prevence má za úkol zabránit vzniku uţívání návykových látek, nejlépe předejít styku jedince s návykovou látkou. Tato prevence by měla být nejúčinnější formou prevence. Úkolem primární prevence je především sniţování nabídky a sniţování poptávky po návykových látkách. Oba úkoly se musí vzájemně doplňovat. Sniţování představuje potírání výroby a šíření návykových látek. Sniţování poptávky je velmi obtíţný úkol, zabývá se jím řada státních i nestátních organizací. Důleţitý je komplexní přístup.
24
Do specifické primární prevence se neřadí obecné volnočasové aktivity, různé zájmové krouţky, sportovní a umělecké organizace atp., ale přispívají ke sníţení zájmu o návykové látky. Tyto aktivity bývají označovány jako nespecifická primární prevence. Oblast primární prevence je zaměřena na celou společnost i specificky na příslušné nejohroţenější skupiny obyvatel. Nejvíce ohroţenou skupinou jsou děti a mládeţ. Programy specifické prevence lze rozdělit do tří základních úrovní. Nejvyšší úroveň se zaměřuje na co největší skupiny lidí, cílem je ovlivnit veřejné mínění, např. pomocí různých kampaní. Na této celospolečenské úrovni jsou pravděpodobně daleko účinnější nespecifické formy primární prevence – vytváření podmínek pro volnočasové aktivity, sníţení propagace kouření apod. Střední úroveň se zaměřuje na menší lokality a skupiny (obec, ţáky střední školy apod.). I zde jsou nejefektivnější dlouhodobé a koncepční preventivní programy. Jejich realizace je ale často z personálního i finančního hlediska obtíţná. Na této úrovni se nejvíce vyuţívá mediálních kampaní, vydávání odborně naučných publikací, vytváření pořadů v rámci profesního vzdělávání apod. Místní úroveň je z hlediska specifické prevence nejefektivnější. Programy jsou přesně definovány cílovým skupinám. Na této úrovni jsou uţívány tyto formy: přednášky a besedy, filmové produkce, setkání se zajímavými osobnostmi, diskuse, peer programy, apod. (Šustková, 2011). Sekundární prevence zahrnuje veškeré léčebné programy. Jejím úkolem je vyléčit závislost a zabránit relapsům onemocnění a také minimalizovat újmy na zdraví způsobené toxickými účinky návykových látek. Při léčbě je zásadní komplexní postup zahrnující psychologický přístup, odborné poradenství a konzultace v oblasti sociálně patologických jevů, úpravu sociálního zázemí pacienta, individuální práce s klienty, event. farmakoterapii apod. Na podporu lze vyuţít i substitučních programů a anticravingových látek (u kouření např. bupropion) (Šustková, 2011). Terciární prevence zahrnuje nejrůznější metody z oblasti „harm reduction“, tedy „sniţování rizik“ při uţívání návykových látek (Šustková, 2011).
25
3.9.2
Role střední školy při prevenci tabakismu
„Základním principem strategie prevence sociálně patologických jevů je výchova dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti“ (Tyšer, 2006, s. 14). Na rozdíl od minulosti je dnes čím dál více vyţadováno od učitelů a vychovatelů více zásahů, neţ pro jaké jsou kvalifikováni. Týká se to také věnování pozornosti nárůstu sociálně patologických jevů. Škola se v dnešní době věnuje prevenci, nápravě a reedukačním procesům. Tento zájem o sociálně patologické jevy nese obecnou snahu o stálé rozšiřování moţností a hranic sociální kontroly. Společnost dnes nutí učitele i vychovatele aby věnovali pozornost včasné prevenci a nápravě všude tam, kde hrozí nebezpečí moţného neţádoucího vývoje ţáků (Jedlička, Koťa, 1998). Co se dnes po učitelích ţádá: a) osvojit si základy diagnostických dovedností a vyuţití zvýšené citlivosti ke změnám chování, které mohou svědčit pro začínající závislost; b) srozumitelně vyloţit nebezpečí návykových látek; c) pokládat nový akcent na ideály a být schopen zprostředkovat dětem a mládeţi vstup do světa hodnot. Zde musí spolupracovat celý učitelský sbor (Jedlička, Koťa, 1998). Vedle hodnotových orientací je třeba promýšlet i otázku rozvoje volních vlastností mládeţe. V prevenci mládeţe je potřeba brát ohled na zvláštnosti věkové skupiny 13‒22 let. Mezi zvláštnosti této skupiny podle Nešpora a Csémyho (1995) patří: -
náročný věk, tělesné a duševní dozrávání;
-
dítě se odděluje postupně od rodiny a snaţí se osamostatnit;
-
vývoj bývá doprovázen vzpourou a kritičností;
-
kromě rodiny přibývají kamarádi a vrstevníci, ti mohou pomoci návykovým látkám se vyhnout, nebo naopak;
-
rozhodování při volbě budoucího povolání;
-
navazování citových vztahů;
-
neúspěchy jsou v tomto věku velmi trýznivé; 26
-
dospělý by měl být zdrojem informací a zároveň povzbuzovat k samostatnosti a sebedůvěře, důleţité je diskutovat;
3.9.3
velký význam mají peer programy.
Prevence tabakismu na středních školách
„Strategie prevence sociálně patologických jevů je v souladu s Národním programem rozvoje vzdělávání, tzv. Bílou knihou, v oblasti, která se týká změny vnitřního klimatu školy, vztahů žáků a pedagogů a vytváření klíčových kompetencí pro osobní život i budoucí uplatnění mladých lidí“ (Tyšer, 2006, s. 14). Základním nástrojem prevence, nejen na středních školách, jsou „Minimální preventivní programy“, které jsou komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit. Realizaci „Minimálního preventivního programu“ koordinuje školní metodik prevence (Tyšer, 2006). Výchovu k nekuřáctví lze zařazovat do výuky všech předmětů, ale je to méně účinné, neţ kdyţ má kaţdá škola svůj nekuřácký program. Ten pomáhá měnit postoje ke kouření. Je dobré mít program i na podporu toho, aby nekouřili ani pedagogové, vzhledem k tomu, ţe mají vychovávat k nekouření. Úkoly by měly zároveň přesahovat rámec školy a to výchovou rodičů a spoluprací s různými institucemi. Aby program fungoval, musí být samozřejmě ověřený, nejlépe prostřednictvím ţáků (Svobodová, Kozák, 1990). Moţnosti spolupráce školy: -
pořádání soutěţí, jednorázových i dlouhodobějších;
-
psaní referátů na toto téma;
-
zákaz kouření v budovách a areálech školy, který by měl platit i pro pedagogy;
-
začlenit prevenci proti kouření do výuky, učit ţáky zdravému ţivotnímu stylu;
-
pořádat odborně vedené preventivní programy;
-
mít přehled o vývoji kuřáctví na škole;
-
spolupracovat s rodiči (Mlčoch, 2011).
27
Škola by také měla dohlíţet na dodrţování legislativy o kouření, konkrétně Zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (Mlčoch, 2011).
3.9.4
Peer programy
Peer programy se věnují všem typům návykových látek. Aktivně se zde zapojují vrstevníci (Nešpor, 1995b). Bylo prokázáno, ţe formování postojů k návykovým legálním i nelegálním drogám mají na svědomí, mimo jiné, vrstevníci, sourozenci i rodinné prostředí. Ti studenti, kteří jsou dobře informováni o návykových látkách, je také daleko méně často uţívají a své vrstevníky spíše od uţívání odrazují (Csémy, 2006). Podle Nešpora a Csémyho (1995) by peer program na střední škole měl být pokračováním peer programů ze základních škol. Podmínkou je, aby spolupracovníci peer programu byli nekuřáci. Dále je dobré, aby tito spolupracovníci měli komunikativní schopnosti, ale není to podmínkou. Především, ale musí těmto aktivitám sami věřit a nesmí je zlehčovat. Příprava peer programu má několik částí. V první části probíhá příprava tzv. peer aktivistů, při níţ jsou tito budoucí spolupracovníci motivováni. Tato příprava spočívá v tom, ţe účastníci jsou rozděleni do několika skupin a pod vedením vedoucího programu si formou brainstormingu připravují různá témata. Např. „výhody zdraví“, „proč je dobré nekouřit“, „jak pomáhá zdravý způsob ţivota při dosahování cílů“ apod. Následuje konzultování výsledků a kladení dotazů mezi skupinami navzájem. Ve druhé části skupiny pracují na úkolech, které souvisí s lepšími moţnostmi, neţ je kouření. Účastníci se snaţí najít jak „zahnat nudu“, „jak trávit volný čas“, „co dělat, kdyţ má člověk trápení“ apod. Zde se účastníci (spolupracovníci) učí, jak konkrétně poradit spoluţákovi, s řešením problému, ale také jak třeba relaxovat. Neustále přitom spolupracovníci spolupracují s vedoucím programu. Ve třetí části se spolupracovníci učí sociálním dovednostem, především několika způsobům odmítání návykové látky. Ve čtvrté závěrečné části dochází k utvrzení, které účastníci nacvičují např. na tématech „v čem je na tom lépe společnost, kde se nekouří“, „rozbor reklam na tabákové výrobky“, ale také tělesná a relaxační cvičení. 28
V okamţiku, kdy jsou spolupracovníci (peer aktivisti) připraveni a vyškoleni, následuje realizace programu s ostatními ţáky školy. Při realizaci se postupuje tak, jako při nácviku. Spolupráce s vedoucím programu nadále pokračuje. Aktivisti působí jako mluvčí skupin, pomáhají při brainstormingu, přinášejí nové nápady, demonstrují způsoby odmítnutí apod. Je nutné podotknout, ţe i pedagogové by měli absolvovat kurzy zaměřené na peer programy, protoţe jistě ne všichni se s nimi setkali. „Škola si nemůže vybírat, jestli bude nebo nebude mít peer program. Bude ho mít zcela jistě. Buď to bude jeden negativní, nebo dva programy – negativní a pozitivní. Ten první škodlivý peer program vznikne samovolně“. Ţáci nebo studenti, kteří kouří, pijí alkohol, berou drogy nebo je dokonce sami nabízejí, působí na vrstevníky a často jim doporučují, aby jednali podobně. Ten druhý peer program vyţaduje ze strany pedagogů určité úsilí. Musí svým budoucím spolupracovníkům (aktivistům) zajistit potřebný výcvik a vhodný organizační rámec (Nešpor, Csémy, 1995, s. 32).
3.10 Výzkumy v oblasti tabakismu V dotazníkové studii z roku 2003 bylo osloveno 5048 šestnáctiletých studentů ze středních škol v ČR. V tomto průzkumu bylo zjištěno, že 29 % denních kuřáků je mezi chlapci a 25,3 % mezi dívkami. Dále tato studie zjistila, že více kouří studenti učilišť oproti gymnazistům a sledovala také, jaký vliv má rodinná ekonomická situace na vliv kouření u středoškoláků. Výsledky dokládá tabulka 2. Mezi evropskými zeměmi patří Česko k zemím s vysokým počtem šestnáctiletých kuřáků. Průzkum z roku 1999 vypovídá, ţe počet kuřáků oproti roku 1995 stoupl o 10 %, avšak v roce 2003 bylo kuřáků o 1 % méně. Tento pokles je ale velmi malý (Csémy, 2006). Dotazníková studie se zaměřila také na osmnáctileté studenty. Bylo dotazováno 3388 studentů. Z nich je 32 % denních kuřáků. Bohuţel se prokázalo, ţe studenti jsou k uţívání cigaret tolerantní, navíc pro ně není problém cigarety si opatřit. V roce 2007 bylo v novém průzkumu zjištěno, ţe denně kouří 25 % šestnáctiletých, z nich je téměř 8 % silných kuřáků (vykouří denně více neţ 11 cigaret). 29
Tab. 2 Kouření v závislosti na typu studované školy, struktuře rodiny a ekonomické situaci rodiny Zdroj: Csémy a kol. (2006, s. 17) Proměnná
Podíl denních kuřáků (%)
Typ školy Gymnázium
9,7
Střední škola s maturitou
23,2
Střední odborné učiliště
45,2
Struktura rodiny Úplná
22,4
Restrukturovaná
39,5
Jeden rodič
37,9
Jiná
38,3
Ekonomická situace rodiny Nadprůměrná
28,5
Průměrná
26,6
Podprůměrná
29,4
Podíl denních kuřáků mezi rokem 2003 a 2007 mírně poklesl, a to především u chlapců, zatímco u dívek byl zaznamenán mírný nárůst. Oproti roku 2003 došlo k poklesu subjektivně vnímané dostupnosti cigaret a alkoholu, ovšem zároveň také k poklesu subjektivně vnímaných rizik spojených s kouřením a častým pitím alkoholu (Csémy, Chomynová, Sadílek, 2009). Průzkumům na toto téma se opakovaně věnovalo několik autorů v bakalářských a diplomových pracích. Na závěr teoretické části lze konstatovat, ţe údaje vyplývající z průzkumů kouření mezi mládeţí jsou stále alarmující, a ţe kouřením mládeţe je nutné se zabývat. Kuřáků mezi mládeţí a bohuţel i mezi dětmi je velmi mnoho. Tento fakt by měli mít na zřeteli nejen rodiče, ale také vzdělávací instituce a měly by intenzivně pracovat na 30
zdokonalování preventivních programů. Je ale zároveň velmi důleţité, aby preventivní programy nebyly jen dokonalé na papíře, ale aby fungovaly ve skutečnosti. Důkazem by pak byly průzkumy s lepšími výsledky neţ doposud. Fakt, ţe kouření škodí zdraví, je celosvětově známý a literatury zabývající se touto problematikou je v současné době poměrně dost. Ovšem přiznejme si, který mladý člověk si vezme takovou knihu do ruky, aby si ji přečetl. Musí to tedy udělat pedagog, rodič, vychovatel apod. K lepšímu porozumění postojů středoškolské mládeţe ke kouření slouţí následující průzkumné šetření na vybraném učilišti.
31
4
PRAKTICKÁ ČÁST Cílem této práce bylo uskutečnit průzkum v oblasti tabakismu na Odborném
učilišti ve Cvrčovicích. Průzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření a zjišťoval situaci ohledně kouření mezi ţáky tohoto učiliště. Dále byl zjišťován postoj středoškoláků ke kouření a jejich znalosti o rizicích kouření. Ţákům byl předloţen dotazník s 29 otázkami (viz příloha č. 2). První otázka byla filtrační a rozdělovala ţáky na kuřáky a nekuřáky. Kuřáci vyplňovali všech 29 otázek, nekuřáci jen otázky 1–8 a 28–29. Poslední dvě otázky byly identifikační, ostatní otázky byly zaměřeny k cílům výzkumu. Dotazník byl anonymní, převládaly v něm uzavřené otázky, 6 otázek bylo polouzavřených. Dotazník vyplňovali ţáci v hodinách občanské výchovy a řídili se instrukcemi v úvodu dotazníku. Vzhledem k tomu, ţe někteří ţáci měli opakovanou absenci, byla návratnost 96 ze 115 distribuovaných dotazníků, tj. 83,4 %. Získaná data byla zpracována do tabulek a grafů a kaţdá otázka byla doplněna komentářem. Tabulky vyjadřují absolutní četnost a relativní četnost vyjádřenou v procentech.
4.1
Charakteristika učiliště
Odborné učiliště Cvrčovice je státní škola. Výuka se zaměřuje především na odborné vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Absolventi získají výuční list. V současnosti škola poskytuje vzdělání v šesti tříletých oborech: květinářské a aranţérské práce, zahradnické práce, kuchařské práce, prodavačské práce, potravinářská výroba-cukrářské práce a šití oděvů. V době výzkumného šetření se na učilišti vzdělávalo 115 ţáků. Škola si zakládá na rodinném prostředí a také na úzkém kontaktu ţáků, rodičů a učitelů (Současnost, 2011). Dle „Minimálního preventivního programu“ této školy zdejší ţáci mohou být ohroţeni sociálně patologickými jevy, vzhledem k tomu, ţe většina ţáků pochází ze sociálně ohroţených rodin, někteří z rodin neúplných a řada ţáků má poruchy chování. Škola má vypracovaný kvalitní „Minimální preventivní program“, který má stanoveny jednak dlouhodobé, tak i střednědobé a krátkodobé cíle. Mezi ty dlouhodobé 32
patří zejména trvalé prohlubování povědomí ţáků o sociálně patologických jevech, mezi něţ patří i tabakismus, a o jejich následcích. Prevence probíhá v rámci různých vyučovacích předmětů, škola nabízí pro ţáky mnoho volnočasových aktivit, soutěţí a dalších akcí. Důleţité také je, ţe velká většina pedagogů jsou nekuřáci a jdou svým ţákům příkladem.
33
5
VÝSLEDKY PRÁCE
Otázka č. 1. Kouříte? Tab. 3 Počet kuřáků a nekuřáků Zdroj: vlastní výsledky
Ano, pravidelně Ano, příleţitostně Jiţ ne Ne Celkem
Chlapci Abs. % 18 45,0 4 10,0 2 5,0 16 40,0 40 100,0
Dívky Abs. % 26 46,4 10 17,9 19 33,9 1 1,8 56 100,0
První otázka u respondentů zjišťovala podíl pravidelných kuřáků, příleţitostných kuřáků, nekuřáků a jedinců, kteří přestali kouřit. Mezi respondenty je více ţáků, kteří pravidelně kouří. Výsledky dokládá předchozí tabulka (tab. 3). Z chlapců 45 % a z dívek 46 %. Je zajímavé, ţe 34 % dívek jiţ nekouří. Celkově mezi respondenty je 60 % pravidelných, popřípadě příleţitostných kuřáků. Názornost dokladuje graf (obr. 2). Tyto čísla by měla být zamyšlením pro pedagogy učiliště.
Kouříte? 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
45,0%46,4% 33,9% 17,9% 10,0%
ano, pravidelně
40,0% chlapci
5,0%
ano, příležitostně
již ne
Obr. 2 Kouříte? Zdroj: vlastní výsledky
34
1,8% ne
dívky
Otázka č. 2. Znáte zdravotní rizika kouření? Tab. 4 Znalost zdravotních rizik kouření Zdroj: vlastní výsledky Dívky Abs. % 55 98,2 1 1,8 56 100,0
Chlapci Abs. % 35 87,5 5 12,5 40 100,0
Ano Ne Celkem
Ve druhé otázce byli respondenti dotazováni, zda znají zdravotní rizika kouření. Většina respondentů zdravotní rizika kouření zná. Výsledky dokládá tabulka (tab. 4). Více si je uvědomují dívky (98 %) oproti chlapcům (88 %). Názornost dokládá graf (obr. 3). Bohuţel, ani znalost rizik vyplývajících z kouření není dostatečným varováním k tomu, aby přestali kouřit.
Znáte zdravotní rizika kouření? 150,0% 100,0%
98,2%
87,5%
50,0%
chlapci
12,5%
1,8%
0,0% ano
dívky
ne
Obr. 3 Znáte zdravotní rizika kouření? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 3. Kouří Váš nejbliţší kamarád nebo kamarádka? Tab. 5 Kuřáctví kamarádů Zdroj: vlastní výsledky
Ano Ne Celkem
Chlapci Abs. % 31 77,5 9 22,5 40 100,0
Dívky Abs. % 49 87,5 7 12,5 56 100,0
V otázce č. 3 byli respondenti dotazování, zda kouří jejich nejbliţší kamarád nebo kamarádka. Z dotazníku vyplývá, ţe 88 % chlapců a 78 % dívek má blízké kamarády kuřáky. Výsledky dokládá tabulka (tab. 5). Zde se vyskytuje riziko, ţe budou své 35
kamarády napodobovat a budou kouřit jako oni. Kuřáctví nejbliţších kamarádů názorně dokládá graf (obr. 5).
Kouří Váš nejbližší kamarád nebo kamarádka? 100,0%
87,5%
77,5%
50,0%
22,5%
12,5%
0,0% ano
chlapci dívky
ne
Obr. 4 Kouří Váš nejbližší kamarád nebo kamarádka? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 4. V rodině kouří? Tab. 6 Kouření v rodině Zdroj:vlastní výsledky
Otec Matka Starší sourozenec Mladší sourozenec Přítel(kyně) Dědeček Babička Nikdo Celkem
Chlapci Abs. % 18 23,1 14 17,9 10 12,8 4 5,1 8 10,3 5 6,4 7 9,0 12 15,4 78 100,0
Dívky Abs. % 29 22,7 24 18,8 16 12,5 4 3,1 18 14,0 10 7,8 17 13,3 10 7,8 128 100,0
V této otázce mohli respondenti označit více odpovědí. Byli dotazováni, kdo dále kouří v jejich rodině. V rodinách dotazovaných nejčastěji kouří otec a matka. Výsledky dokládá tabulka (tab. 6). Velmi málo respondentů pochází z rodiny nekuřáků. Názornost dokládá graf (obr. 5). Rodinné prostředí by mělo jít příkladem a proto i prevence by měla být zaměřena tímto směrem.
36
V rodině kouří: 40 30 20 10 0
29 18
24 14
10
18
16 4 4
8
5
17
10
7
12 10 chlapci dívky
Obr. 5 V rodině kouří? Zdroj:vlastní výsledky Otázka č. 5. Vadí Vám být ve společnosti kuřáků a dýchat kouř z jejich cigaret? Tab. 7 Společnost kuřáků Zdroj: vlastní výsledky Chlapci Abs. % 14 35,0 26 65,0 40 100,0
Ano Ne Celkem
Dívky Abs. % 19 33,9 37 66,1 56 100,0
Na otázku, zda respondentům vadí být ve společnosti kuřáků a dýchat kouř z jejich cigaret většina odpověděla, ţe nevadí. Výsledky dokládá tabulka (tab. 7). U chlapců se takto vyslovilo 65 % a u dívek 66 %. Názornost dokládá graf (obr. 6).
Vadí Vám být ve společnosti kuřáků a dýchat jejich kouř z cigaret? 100,0% 50,0%
66,1%
65,0% 35,0%
33,9%
chlapci dívky
0,0% ano
ne
Obr. 6 Vadí Vám být ve společnosti kuřáků a dýchat kouř z jejich cigaret? Zdroj: vlastní výsledky
37
Otázka č. 6. Co si myslíte o pasivním kouření? Tab. 8 Názor na pasivní kouření Zdroj: vlastní výsledky
Neškodí Škodí jen málo Škodí stejně jako aktivní kouření Škodí více neţ aktivní kouření Celkem
Chlapci Abs. % 4 10,0 8 20,0 14 35,0 14 35,0 40 100,0
Dívky Abs. % 0 0,0 14 25,0 26 46,4 16 28,6 56 100,0
Šestá otázka u respondentů zjišťovala, co si myslí o pasivním kouření. Z dotazovaných chlapců se 35 % domnívá, ţe pasivní kouření škodí stejně jako aktivní kouření. Stejné mnoţství chlapců se domnívá, ţe pasivní kouření škodí více neţ aktivní kouření. Oproti tomu u dívek si 46 % myslí, ţe pasivní kouření škodí stejně jako aktivní kouření. Výsledky dokládá tabulka (tab. 8). Důleţité je, ţe chlapci i dívky si jsou vědomy toho, ţe pasivní kouření je zrovna tak škodlivé jako aktivní kouření. Názornost dokládá graf (obr. 7).
Co si myslíte o pasivním kouření? 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
46,4% 35,0% 25,0% 20,0%
35,0% 28,6% chlapci
10,0% 0,0% neškodí
dívky škodí jen málo škodí stejně jako škodí více než aktivní kouření aktivní kouření
Obr. 7 Co si myslíte o pasivním kouření? Zdroj: vlastní výsledky
38
Otázka č. 7. Souhlasíte se zákazem kouření na veřejných místech (zastávky, restaurace…)? Tab. 9 Souhlas se zákazem kouření Zdroj: vlastní výsledky Chlapci Dívky Abs. % Abs. % Ano 23 57,5 37 66,1 Ne 17 42,5 19 33,9 Celkem 40 100,0 56 100,0 V této otázce bylo zjišťováno, zda respondenti souhlasí se zákazem kouření na veřejných místech. Přestoţe většina respondentů jsou kuřáci, tak souhlasí se zákazem kouření na veřejných místech, jako jsou zastávky, restaurace apod. Výsledky dokládá tabulka (tab. 9). S tímto zákazem souhlasí 58 % chlapců a 66 % dívek. Názornost dokládá graf (obr. 8).
Souhlasíte se zákazem kouření na veřejných místech? 80,0% 60,0%
66,1%
57,5%
42,5%
33,9%
40,0% 20,0%
chlapci dívky
0,0% ano
ne
Obr. 8 Souhlasíte se zákazem kouření na veřejných místech (zastávky, restaurace…)? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 8. Odkud získáváte nejvíce informací o nebezpečí a škodlivosti kouření? Tab. 10 Zdroj informací Zdroj: vlastní výsledky
Doma od rodičů Od kamarádů Informace si sám(a) vyhledávám Ve škole Jinde Ţádné informace si nevyhledávám Celkem
Chlapci Abs. % 6 15,0 1 2,5 4 10,0 14 35,0 6 15,0 9 22,5 40 100,0 39
Dívky Abs. % 11 19,6 3 5,4 3 5,4 26 46,4 3 5,4 10 17,8 56 100,0
Vzhledem k tomu, ţe průzkum je prováděn především pro pedagogickou praxi, bylo důleţité zjistit, odkud respondenti získávají nejvíce informací o nebezpečí a škodlivosti kouření. Bylo zjištěno, ţe nejvíce informací o nebezpečí a škodlivosti kouření získávají chlapci (35 %) i dívky (46 %) ve škole. Tento výsledek je velmi důleţitý pro další práci pedagogů v oblasti prevence. Výsledky dokládá tabulka (tab. 10). Významné je, ţe 20 % dívek získává nejvíce informací od rodičů. Bohuţel, velká část respondentů si ţádné informace nevyhledává. Názornost dokládá graf (obr. 9).
Odkud získáváte nejvíce informací o nebezpečí a škodlivosti kouření? 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
46,4% 35,0% 19,6% 15,0% 5,4% 2,5%
15,0% 5,4%
10,0% 5,4%
22,5% 17,8% chlapci dívky
Obr. 9 Odkud získáváte nejvíce informací o nebezpečí a škodlivosti kouření? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 9. V jakém věku jste začal(a) pravidelně kouřit? Tab. 11 Počáteční věk pravidelného kouření Zdroj: vlastní výsledky
> 15 let 16 let 17 let 18 let < 18 let Celkem
Chlapci Abs. % 13 59,1 7 31,8 1 4,55 1 4,55 0 0,0 22 100,0
40
Dívky Abs. % 18 50,0 12 33,3 6 16,7 0 0,0 0 0,0 36 100,0
Devátá otázka u respondentů zjišťovala, v jakém věku začali pravidelně kouřit. Velká většina studentů začala kouřit jiţ před 15 rokem. 59 % chlapců a 50 % dívek. Výsledky dokládá tabulka (tab. 11). Poměrně velké procento v 16 letech. To znamená, ţe jiţ na základní škole je potřeba vést ţáky k nekuřáctví a preventivní programy by měly fungovat především zde. Názornost dokládá graf (obr. 10).
V jakém věku jste začal(a) pravidelně kouřit? 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
59,1% 50,0% 33,3% 31,8% chlapci
16,7% 4,6% nižším než 15 let
16 let
4,6% 0,0%
17 let
18 let
0,0%0,0%
dívky
vyšším než 18 let
Obr. 10 V jakém věku jste začal(a) pravidelně kouřit? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 10. Jakou formou tabák kouříte? Tab. 12 Forma užívaného tabáku Zdroj: vlastní výsledky
Cigarety Balím si tabák Vodní dýmku Doutníky Dýmku Jiná forma Celkem
Chlapci Abs. % 21 42,0 5 10,0 21 42,0 2 4,0 1 2,0 0 0,0 50 100,0
Dívky Abs. % 36 64,3 4 7,1 14 25,0 1 1,8 0 0,0 1 1,8 56 100,0
V této otázce mohli respondenti označit více odpovědí. Bylo zjišťováno, v jaké formě tabák respondenti kouří. Bylo zjištěno, ţe chlapci nejčastěji kouří tabák ve formě cigaret a vodní dýmky a dívky ve formě cigaret, ale ani vodní dýmce se nevyhýbají. Výsledky dokládá tabulka (tab. 12). V rámci prevence je tedy potřeba zaměřit se i na rizika vyplívající z kouření vodních dýmek. Názornost dokládá graf (obr. 11). 41
Jakou formou tabák kouříte? 36
40 30
21
21
20
14 5
10
4
chlapci 2
1
1
0
0
1
dívky
0 cigarety
balím si tabák
vodní dýmku
doutníky
dýmku
jiná forma
Obr. 11 Jakou formou tabák kouříte? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 11. Kolik cigaret denně vykouříte? Tab. 13 Množství vykouřených cigaret Zdroj: vlastní výsledky
>5 5‒10 11‒15 16‒20 < 20 Celkem
Chlapci Abs. % 4 18,2 13 59,1 2 9,1 2 9,1 1 4,5 22 100,0
Dívky Abs. % 10 27,8 21 58,3 3 8,3 2 5,6 0 0,0 36 100,0
V této otázce respondenti do dotazníku uváděli, kolik cigaret denně vykouří. Chlapci (59 %) i dívky (58 %) vykouří denně nejčastěji 5‒10 cigaret. Výsledky dokládá tabulka (tab. 13). Poměrně velká část respondentů vykouří denně méně jak 5 kusů cigaret. Názornost dokládá graf (obr. 12).
42
Kolik cigaret denně vykouříte? 80,0% 59,1% 58,3%
60,0% 40,0% 20,0%
27,8% 18,2%
chlapci
9,1%8,3%
9,1%5,6%
4,5%0,0%
11 až 15
16 až 20
více než 20
dívky
0,0% méně než 5
5 až 10
Obr. 12 Kolik cigaret denně vykouříte? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 12. První cigaretu jste vykouřil(a) s? Tab. 14 Společně vykouřená první cigareta Zdroj: vlastní výsledky
Matkou Otcem Sourozencem Kamarádem Sám Jiné Celkem
Chlapci Abs. % 2 9,1 0 0,0 3 13,6 16 72,7 1 4,6 0 0,0 22 100,0
Dívky Abs. % 28 77,8 1 2,8 3 8,3 0 0,0 3 8,3 1 2,8 36 100,0
Na otázku, s kým dotazovaní vykouřili svou první cigaretu, bylo u chlapců nejčastější odpovědí s kamarádem (73 %) a u dívek s matkou (78 %). Výsledky dokládá tabulka (tab. 14). Zde se opět ukazuje, ţe rodinné prostředí velice ovlivňuje budoucí kuřáky či nekuřáky. Názornost dokládá graf (obr. 13).
43
První cigaretu jste vykouřil(a) s? 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
77,8%
9,1%
72,7%
2,8% 0,0%
13,6% 8,3%
0,0%
8,3% 4,6%
2,8% 0,0%
chlapci dívky
Obr. 13 První cigaretu jste vykouřil(a) s? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 13. Vdechujete kouř do plic? Tab. 15 Vdechování kouře do plic Zdroj: vlastní výsledky
Ano Většinou ano Spíše ne Ne Celkem
Chlapci Abs. % 20 90,9 2 9,1 0 0,0 0 0,0 22 100,0
Dívky Abs. % 29 80,6 4 11,1 3 8,3 0 0,0 36 100,0
Aby bylo moţno posoudit míru závislosti na nikotinu, odpovídali respondenti ve třinácté otázce na to, zda vdechují kouř do plic. Chlapci (91 %) i dívky (81 %) bohuţel vdechují kouř z cigaret do plic, čímţ se prohlubuje jejich závislost na nikotinu. Nikdo neodpověděl, ţe kouř do plic nevdechuje. Výsledky dokládá tabulka (tab. 15) a graf (obr. 14).
44
Vdechujete kouř do plic? 100,0%
90,9% 80,6%
50,0%
chlapci
9,1%11,1%
0,0%
0,0% ano
většinou ano
8,3%
spíše ne
0,0% 0,0%
dívky
ne
Obr. 14 Vdechujete kouř do plic? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 14. Domníváte se, ţe nekuřákům kouř z tabáku vadí? Tab. 16 Kouř z tabáku Zdroj: vlastní výsledky
Vadí Nevadí Jen v uzavřené místnosti Jen při jídle Celkem
Chlapci Abs. % 20 90,9 0 0,0 2 9,1 0 0,0 22 100,0
Dívky Abs. % 27 75,0 2 5,6 5 13,8 2 5,6 36 100,0
Další otázka zjišťovala, zda se respondenti domnívají, ţe kouř z tabáku nekuřákům vadí. 91 % chlapců a 75 % dívek si je vědomo toho, ţe kouř z cigaret nekuřákům vadí. Výsledky dokládá tabulka (tab. 16). Někteří si myslí, ţe jen v uzavřené místnosti. Názornost dokládá graf (obr. 15).
Domníváte se, že nekuřákům kouř z tabáku vadí? 100,0%
90,9% 75,0%
50,0% 0,0% 5,6%
13,8% 2,0%
0,0% 5,6%
0,0%
chlapci dívky
vadí
nevadí
jen v uzavřené místnosti
jen při jídle
Obr. 15 Domníváte se, že nekuřákům kouř z tabáku vadí? Zdroj: vlastní výsledky 45
Otázka č. 15. Důvody, které Vás vedou ke kouření? (lze označit více odpovědí) Tab. 17 Důvody vedoucí ke kouření Zdroj: vlastní výsledky
Z nudy Zvědavost Kouří rodiče Chutná mi to Pro uklidnění Chci zaujmout Kouřím se svými kamarády Jiné Celkem
Chlapci Abs. % 4 10,0 1 2,5 0 0,0 10 25,0 13 32,5 0 0,0 12 30,0 0 0,0 40 100,0
Dívky Abs. % 7 9,6 5 6,8 6 8,2 14 19,2 24 32,9 1 1,4 16 21,9 0 0,0 73 100,0
Aby bylo moţno zjistit motivy, které vedou mládeţ ke kouření, uváděli respondenti důvody, které je ke kouření vedou. Na tuto otázku mohli respondenti zvolit více odpovědí. Nejčastějším důvodem, který vede chlapce ke kouření je potřeba uklidnění a důvod, ţe kouří se svými kamarády. Dívky také kouří nejčastěji z důvodu uklidnění a proto, ţe kouří se svými kamarády. Výsledky dokládá tabulka (tab. 17) a graf (obr. 16).
Důvody, které Vás vedou ke kouření? 30 25 20 15 10 5 0
24
4
7 1
6
5
10
14
13
12
16
0 1
0
0 0
chlapci dívky
z nudy zvědavost
kouří chutná mi pro chci kouřím se rodiče to uklidnění zaujmout svými kamarády
Obr. 16 Důvody, které Vás vedou ke kouření? Zdroj: vlastní výsledky
46
jiné
Otázka č. 16. Souhlasí rodiče s tím, ţe kouříte? Tab. 18 Souhlas rodičů Zdroj: vlastní výsledky
Rozhodně ano Spíše ano Nevadí jim to Spíše ne Rozhodně ne Nevědí, ţe kouřím Celkem
Dívky Abs. % 2 5,6 2 5,6 13 36,1 7 19,4 7 19,4 5 13,9 36 100,0
Chlapci Abs. % 2 9,1 1 4,5 10 45,5 4 18,2 3 13,6 2 9,1 22 100,0
Na tuto otázku, zda rodiče souhlasí s tím, ţe jejich děti kouří, odpověděli chlapci (46 %) ţe jim to nevadí. Rovněţ rodičům dívek (36 %) nevadí, ţe jejich dítě kouří. Výsledky dokládá tabulka (tab. 18). Opět se zde projevuje, jak je důleţitá výchova k nekouření v rodině. Názornost odpovědí dokládá graf (obr. 17).
Souhlasí rodiče s tím, že kouříte? 45,5% 36,1%
50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%
19,4% 18,2% 9,1% 5,6%
19,4% 13,6%
4,5%5,6%
13,9% 9,1%
dívky
0,0% rozhodně ano
spíše ano
nevadí jim to
spíše ne
rozhodně ne nevědí, že kouřím
Obr. 17. Souhlasí rodiče s tím, že kouříte? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 17. Je pro Vás těţké nekouřit v průběhu školního vyučování? Tab. 19 Kouření v průběhu vyučování Zdroj: vlastní výsledky
Ano Ne Celkem
chlapci
Chlapci Abs. % 5 22,7 17 77,3 22 100,0 47
Dívky Abs. % 11 30,6 25 69,4 36 100,0
Je zajímavé, ţe na otázku, zda je pro respondenty těţké nekouřit v průběhu školního vyučování, odpovědělo 77 % chlapců, ţe není a rovněţ to není těţké pro 69 % dívek. Výsledky dokládá tabulka (tab. 19) a graf (obr. 18).
Je pro Vás těžké nekouřit v průběhu školního vyučování? 77,3%
100,0% 50,0%
69,4%
30,6%
22,7%
chlapci dívky
0,0% ano
ne
Obr. 18 Je pro Vás těžké nekouřit v průběhu školního vyučování? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 18. Měl(a) jste někdy kázeňský problém ve škole nebo na internátě kvůli cigaretám? Tab. 20 Kázeňské problémy kvůli kouření Zdroj: vlastní výsledky
Ano Ne Celkem
Chlapci Abs. % 7 31,8 15 68,2 22 100,0
Dívky Abs. % 12 33,3 24 66,7 36 100,0
Osmnáctá otázka u respondentů zjišťovala, zda měli někdy ve škole nebo na internátě, kvůli cigaretám kázeňský problém. Většina chlapců (68 %) a dívek (33 %) neměli kvůli cigaretám kázeňský problém ve škole nebo na internátě. Výsledky dokládá tabulka (tab. 20) a graf (obr. 19).
48
Měl(a) jste někdy kázeňský problém ve škole nebo na internátě kvůli cigaretám? 100,0% 50,0%
68,2%
66,7%
33,3%
31,8%
chlapci dívky
0,0% ano
ne
Obr. 19 Měl(a) jste někdy kázeňský problém ve škole nebo na internátě kvůli cigaretám? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 19. Máte problémy, kdyţ z nějakého důvodu nemůţete kouřit? Tab. 21 Problémy při nemožnosti kouření Zdroj: vlastní výsledky
Mám velkou chuť na cigaretu Nemohu se soustředit Jsem nervózní, mám vztek Jsem bez nálady, unaven(a) Jsem v depresi Vţdycky si najdu moţnost kouřit Celkem
Chlapci Abs. % 10 45,5 1 4,5 0 0,0 2 9,1 1 4,5 8 36,4 22 100,0
Dívky Abs. % 10 27,8 0 0,0 17 47,2 3 8,3 2 5,6 4 11,1 36 100,0
V případě, ţe dotazovaní nemohou kouřit, chlapci mají velkou chuť na cigaretu (46 %) a velká část si vţdy najde moţnost kouřit (36 %). Dívky jsou nejčastěji nervózní a mají vztek (47 %). Výsledky dokládá tabulka (tab. 21). Pedagogové by si měli uvědomit, ţe jim ţáci během výuky chodí někam kouřit, čímţ porušují školní řád. Názornost dokládá graf (obr. 20).
49
Máte problémy, když z nějakého důvodu nemůžete kouřit? 50,0% 40,0% 30,0%
47,2%
45,5%
36,4% 27,8%
20,0% 4,5% 0,0%
10,0%
9,1% 8,3%
11,1%
5,6% 4,5%
0,0%
chlapci dívky
0,0% mám nemohu se jsem jsem bez velkou chuť soustředit nervózní, nálady, na cigaretu mám vztek unaven(a)
jsem v depresi
vždycky si najdu možnost kouřit
Obr. 20 Máte problémy, když z nějakého důvodu nemůžete kouřit? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 20. Máte dostatek finančních prostředků na cigarety? Tab. 22 Dostatek finančních prostředků Zdroj: vlastní výsledky Dívky Abs. % 21 58,3 15 41,7 36 100,0
Chlapci Abs. % 15 68,2 7 31,8 22 100,0
Ano Ne Celkem
V otázce č. 20 byli respondenti tázáni, zda mají dostatek finančních prostředků na cigarety. Většinou odpověděli, ţe na cigarety, mají finančních prostředků dostatek. Výsledky dokládá tabulka (tab. 22). Z chlapců má dostatek financí (68 %) a z dívek (58 %). Názornost dokládá graf (obr. 21).
Máte dostatek finančních prostředků na cigarety? 100,0%
68,2%
58,3%
41,7%
31,8%
50,0%
chlapci dívky
0,0% ano
ne
Obr. 21 Máte dostatek finančních prostředků na cigarety? Zdroj: vlastní výsledky 50
Otázka č. 21. Finanční prostředky na cigarety máte? Tab. 23 Původ finančních prostředků na cigarety Zdroj: vlastní výsledky
Od rodičů Z brigády Od staršího sourozence Nemám peníze Jiné Celkem
Dívky Abs. % 15 41,7 15 41,7 0 0,0 4 11,1 2 5,5 36 100,0
Chlapci Abs. % 10 45,5 11 50,0 1 4,5 0 0,0 0 0,0 22 100,0
Dále bylo u respondentů zjišťováno, kde finanční prostředky na cigarety získávají. Finanční prostředky respondenti získávají především z brigády (chlapci 50 %, dívky 42 %) a od rodičů (chlapci 46 %, dívky 42 %). Výsledky dokládá tabulka (tab. 23) a graf (obr. 22). Od rodičů získávají finanční prostředky nejpravděpodobněji ve formě kapesného.
Finanční prostředky na cigarety máte? 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
45,5% 41,7%
od rodičů
50,0% 41,7%
z brigády
4,5% 0,0%
11,1% 0,0%
od staršího sourozence
nemám peníze
chlapci 5,5% 0,0% jiné
Obr. 22 Finanční prostředky na cigarety máte? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 22. Odmítl(a) Vám prodavač(ka) někdy prodat cigarety? Tab. 24 Odmítnutí prodeje cigaret Zdroj: vlastní výsledky
Ano Ne Celkem
Chlapci Abs. % 11 50,0 11 50,0 22 100,0 51
Dívky Abs. % 14 38,9 22 61,1 36 100,0
dívky
Ve dvacáté druhé otázce respondenti uváděli, zda jim někdy prodejci odmítli prodat cigarety. Odpovědi u této otázky byly poměrně vyrovnané. 50 % chlapců odmítl(a), či neodmítl(a), prodavač(ka) někdy prodat cigarety. 61 % dívek nebyl odmítnut prodej cigaret. Výsledky dokládá tabulka (tab. 24) a graf (obr. 23).
Odmítl(a) Vám prodavačk(a) někdy prodat cigarety? 100,0% 50,0% 50,0%
61,1%
50,0%
38,9%
chlapci dívky
0,0% ano
ne
Obr. 23 Odmítl(a) Vám prodavač(ka) někdy prodat cigarety? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 23. Zajímají se při koupi cigaret prodavači o Váš věk? Tab. 25 Zájem prodavačů o věk Zdroj: vlastní výsledky
Ano Většinou ano Většinou ne Ne Celkem
Chlapci Abs. % 3 13,65 3 13,65 11 50,0 5 22,7 22 100,0
Dívky Abs. % 6 16,7 4 11,1 17 47,2 9 25,0 36 100,0
V této otázce bylo u respondentů zjišťováno, zda se prodejci zajímají při koupi cigaret, o jejich věk. Prodavači se při koupi cigaret bohuţel, většinou o věk respondentů nezajímají. Takto odpovědělo 50 % chlapců a 47 % dívek. Výsledky dokládá tabulka (tab. 25) a graf (obr. 24).
52
Zajímají se při koupi cigaret prodavači o Váš věk? 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%
50,0%47,2% 22,7%25,0%
16,7% 13,65%
13,65% 11,1%
ano
většinou ano
chlapci dívky
většinou ne
ne
Obr. 24 Zajímají se při koupi cigaret prodavači o Váš věk? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 24. Chtěl(a) byste přestat kouřit? Tab. 26 Zájem o skončení s kouřením Zdroj: vlastní výsledky Dívky Abs. % 27 75,0 9 25,0 36 100,0
Chlapci Abs. % 15 68,2 7 31,8 22 100,0
Ano Ne Celkem
Ve dvacáté čtvrté otázce bylo zjišťováno, zda by respondenti chtěli přestat kouřit. Je velmi potěšující, ţe 68 % chlapců a 75 % dívek by chtělo přestat kouřit. Výsledky dokládá tabulka (tab. 26) a graf (obr. 25).
Chtěl(a) byste přestat kouřit? 100,0%
75,0%
68,2%
31,8%
50,0%
25,0%
chlapci dívky
0,0% ano
ne
Obr. 25 Chtěl(a) byste přestat kouřit? Zdroj: vlastní výsledky
53
Otázka č. 25. Co by mohlo být důvodem, abyste přestal(a) kouřit? Tab. 27 Důvody přestat s kouřením Zdroj: vlastní výsledky
Cena cigaret Strach z nemoci Strach z rodičů Odpor ke kouření Ztráta kamarádství Reklama v médiích Kdyţ přestane kouřit kamarád Partner nekuřák Jiné Celkem
Chlapci Abs. % 8 36,4 6 27,3 1 4,5 1 4,5 1 4,5 0 0,0 0 0,0 3 13,6 2 9,2 22 100,0
Dívky Abs. % 8 22,2 7 19,4 2 5,6 4 11,1 2 5,6 0 0,0 0 0,0 7 19,4 6 16,7 36 100,0
Vzhledem k tomu, ţe nutné, aby se počet kuřáků sníţil, bylo zjišťováno, co by mohlo být důvodem, pro který by respondenti přestali kouřit. Nejvíce chlapců (36 %) by jako důvod, pro který by přestali kouřit, zvolili vysokou cenu cigaret. Ze stejného důvodu by přestaly kouřit i dívky (22 %). Výsledky dokládá tabulka (tab. 27). Jako další důvody pro skoncování s kouřením volili respondenti strach z nemoci a pokud by nekouřil jejich partner. Názornost dokládá graf (obr. 26).
Co by mohlo být důvodem, abyste přestal(a) kouřit? 40,0% 36,4% 35,0% 27,3% 30,0% 22,2% 25,0% 19,4% 20,0% 11,1% 15,0% 5,6% 4,5% 5,6% 10,0% 4,5% 4,5% 0%0% 5,0% 0,0%
19,4% 13,6%
16,7% 9,2%
0%0%
Obr. 26 Co by mohlo být důvodem, abyste přestal(a) kouřit? Zdroj: vlastní výsledky
54
chlapci dívky
Otázka č. 26. Zkoušel(a) jste přestat kouřit? Tab. 28 Zkušenosti se skončením kouření Zdroj: vlastní výsledky Dívky Abs. % 26 72,2 10 27,8 36 100,0
Chlapci Abs. % 14 63,6 8 36,4 22 100,0
Ano Ne Celkem
Ve dvacáté šesté otázce bylo u respondentů zjišťováno, zda uţ zkoušeli s kouřením přestat. 64 % chlapců a 72 % dívek se jiţ pokoušelo přestat kouřit. Výsledky dokládá tabulka (tab. 28) a graf (obr. 27). Z výsledků předchozí tabulky (tab. 3) je patrné, ţe 21 respondentů jiţ nekouří, čili se jim úspěšně podařilo přestat kouřit.
Zkoušel(a) jste přestat kouřit? 100,0%
72,2%
63,6%
36,4%
50,0%
27,8%
chlapci dívky
0,0% ano
ne
Obr. 27 Zkoušel(a) jste přestat kouřit? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 27. Znáte nějaké prostředky k odvykání kouření? (pokud ano, uveďte jaké) Tab. 29 Znalosti o prostředcích k odvykání kouření Zdroj: vlastní výsledky
Ano Ne Celkem
Chlapci Abs. % 13 59,1 9 40,9 22 100,0
Dívky Abs. % 27 75,0 9 25,0 36 100,0
Přestoţe poměrně velká část respondentů odpověděla v jedné z předchozích otázek, ţe by chtěli s kouřením skončit, někteří neznají pomocí jakých prostředků. 55
Z chlapců nezná prostředky k odvykání kouření 41 % a z dívek 25 %. Výsledky dokládá tabulka (tab. 29) a graf (obr. 28). Mezi prostředky, které znají, patří především náplasti, ţvýkačky a pevná vůle.
Znáte nějaké prostředky k odvykání kouření? 75,0%
80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0%
59,1% 40,9% 25,0%
chlapci dívky
ano
ne
Obr. 28 Znáte nějaké prostředky k odvykání kouření? Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 28. Jaké je Vaše pohlaví? Tab. 30 Pohlaví respondentů Zdroj: vlastní výsledky
Chlapec Dívka Celkem
Abs. 40 56 96
% 41,7 58,3 100,0
Mezi rozřazovací otázku patřila otázka na pohlaví respondentů. Dotazníkového šetření se účastnilo 96 respondentů. 56 dívek (58 %) a 40 chlapců (42 %). Výsledky dokládá tabulka (tab. 30) a graf (obr. 29).
Jaké je Vaše pohlaví? 42% 58%
chlapec dívka
Obr. 29 Jaké je Vaše pohlaví? Zdroj: vlastní výsledky 56
Otázka č. 29. Kolik je Vám let? Tab. 31 Věk respondentů Zdroj: vlastní výsledky Chlapci Abs. 0 2 10 15 8 5 40
15 let 16 let 17 let 18 let 19 let Více jak 19 let Celkem
% 0,0 5,0 25,0 37,5 20,0 12,5 100,0
Dívky Abs. 0 6 21 11 12 6 56
% 0,0 10,7 37,5 19,7 21,4 10,7 100,0
Respondenti, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, byli nejčastěji u chlapců ve věku 18 a 17 let (38 % a 25 %) a u dívek ve věku 17 a 19 let (38 % a 21 %). Výsledky dokládá tabulka (tab. 31) a graf (obr. 30).
Kolik je Vám let? 37,5%
40,0% 30,0%
37,5%
25,0% 19,7%
20,0%
21,4% 20,0% 12,5% 10,7%
10,7% 5,0%
10,0%
dívky
0,0% 0,0% 0,0% 15 let
16 let
chlapci
17 let
18 let
19 let
Obr. 30 Kolik je Vám let? Zdroj: vlastní výsledky
57
více jak 19 let
6
DISKUSE Tabakismus bohuţel, v dnešní době ke středoškolské mládeţi patří. Výjimkou
není ani Odborné učiliště ve Cvrčovicích. Skutečnost, ţe na učilišti je mnoho kuřáků je známá, ale zatím se zde nikdo nepokoušel tuto skutečnost nějakým způsobem změřit. Myslím si, ţe na střední škole uţ nejde jen o to, aby ţáci nezačali kouřit, to je úkol především pro základní školy, v prvé řadě je potřeba pokusit se pomoci mládeţi s kouřením přestat. To bohuţel, nepůjde bez odborné pomoci, vzhledem k vytvořené závislosti na nikotin. Závislost na nikotin totiţ patří mezi nejsilnější a nejhůř léčitelné. Jde o stav, který nutí jedince kouřit, přestoţe ví, ţe si škodí. Nejde o nedostatek vůle, ani o poruchu osobnosti, ale o progresivní, chronické a recidivující onemocnění, jehoţ diagnóza má označení F 17 (Nikotin, 2011). Závislí jedinci jiţ vyţadují specializovaný odborný a komplexní přístup (Jedlička, Koťa, 1998). Podobné průzkumy na středních školách prováděly ve svých závěrečných pracích Láţová (2009) a Hejtmánková (2009), které rovněţ zjistily, tak jako já ve svém průzkumu, ţe převáţná část studentů začala kouřit jiţ na základní škole. Zároveň se shodujeme v otázkách ovlivnitelnosti a negativního působení vlivu vrstevnické skupiny. Shodli jsme se také na tom, ţe dnešní mládeţ kouří především proto, aby vypadala dospěleji, ale také pro uklidnění či povzbuzení. Znamená to tedy, ţe prevence je důleţitá jiţ od nejniţšího věku a jak hovoří Svobodová a Kozák (1990) nestačí před kouřením jen varovat, ale je třeba ukazovat především výhody nekouření. Láţová (2009) také ve své práci dále hovoří o tom, ţe důleţitým úkolem je dostatečně seznamovat mládeţ a děti s nebezpečím kouření, ale především s tím, jak dosáhnout opětovného nekouření a kde hledat odbornou pomoc. Zároveň připomíná nutnost většího kontaktu se školním metodikem prevence. Souhlasím také s Ošmerovou (2010), která ve své práci uvádí, ţe v rámci prevence je nutné sniţovat nabídku tabákových výrobků a sniţovat poptávku po tabákových výrobcích. Zde můţe pomoci, mimo jiné, omezování při koupi a zákaz kouření na veřejných místech. To potvrzuje i Csémy (2006), který hovoří o tom, ţe účinná prevence spočívá jednak ve sniţování nabídky (dostupnosti) návykových látek, ale také ve sniţování poptávky (aby je nikdo nechtěl). Důkazem je rovněţ dotazníková studie z roku 2003, která dokládá, ţe jako jeden z nejúčinnějších činitelů v prevenci 58
kuřáctví, je důsledné dodrţování nedostupnosti tabákových výrobků pro děti školního věku (Csémy, 2006). Stát by tedy, mimo jiné, měl pokračovat se zvyšováním cen tabákových výrobků. Ostatně i z výsledků mého šetření je patrné, ţe cena je jedním z důvodů, pro který jsou respondenti ochotni přestat kouřit. Velmi mě v poslední době zaujala tisková zpráva o tom, ţe na Islandu se plánuje přijetí zákona, podle něhoţ by cigarety měly být k dostání jen na lékařský předpis a pro mladistvé by cigarety byly zcela zakázány. K tomuto kroku přispěly i americké studie, které potvrdily, ţe některé děti ovlivnilo pasivní kouření tak, ţe trpěly poruchami soustředění a učení (Islanďané, 2011). Zřejmě je nutné nebát se provádět takto radikální kroky. Jen zkušenost a čas ukáţe, zda je takové řešení problému účelné, či nikoliv. Odborné učiliště ve Cvrčovicích má vypracovaný kvalitní „Minimální preventivní program“ a prevence probíhá v rámci různých vyučovacích předmětů. Ţákům je nabízeno mnoho volnočasových aktivit, soutěţí a dalších akcí. Zároveň povaţuji za výchovné, ţe na zdejším učilišti jsou ţáci vedeni k tomu, ţe si musí po sobě nepořádek (nedopalky) z cigaret uklízet. Z výsledků mého průzkumného dotazníkového šetření vyplývá, ţe tento program je účinný, ale ne, dostatečně. Nestačí, ţe většina pedagogů jsou nekuřáci a jdou svým ţákům příkladem, ale v prvé řadě je potřeba přistupovat k problémům s kuřáky jednotně. Není moţné, aby ţáci přiznali, ţe si vţdy najdou moţnost jak si zakouřit. Znamená to tedy, ţe někteří učitelé buď tento problém nevidí, nebo nechtějí vidět? Pokud učitel vidí, ţe ţák má v kapse pracovního oblečení cigarety, je jasné, ţe bude chtít během výuky někde kouřit. V tomto případě by to nemělo zůstat bez povšimnutí. Školní řád platí pro všechny a učitel především by měl dohlíţet na jeho dodrţování. Zároveň by si učitelé, kteří přehlíţí kouření ţáků, měli uvědomit, ţe dovolují porušovat zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (Mlčoch, 2011). Velmi důleţité je, aby zákaz kouření v budovách a areálech školy platil také pro pedagogy i nepedagogické pracovníky (Mlčoch, 2011). Vzhledem k tomu, ţe velká část respondentů chce přestat kouřit, bylo by dobré sestavit na zdejším učilišti kvalitní peer program, protoţe jak jiţ bylo řečeno, mládeţ často a ráda napodobuje vrstevníky, kamarády a vzory. Csémy (2006) konstatuje, ţe 59
bylo prokázáno, ţe formování postojů k návykovým látkám mají na svědomí, mimo jiné, vrstevníci, sourozenci i rodinné prostředí. Ti studenti, kteří jsou dobře informováni o návykových látkách, je také daleko méně často uţívají a své vrstevníky spíše od uţívání odrazují. Dle mého názoru je potřeba o problému kouření s dětmi a mládeţí neustále hovořit. V rámci prevence musí učitelé dělat více projektů, více komunikovat se školním metodikem, ale také, jak se zmiňuje Láţová (2009), spolupracovat s ostatními pedagogy, rodiči, odborníky, veřejností apod. Jenom prevencí lze docílit předcházení škodám, které cigarety způsobí. Nelze ale předávat maximum informací bez ohledu na to, jak budou pouţity (Nešpor, Csémy, 1995). Základním principem strategie prevence návykových látek je výchova dětí a mládeţe ke zdravému ţivotnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti (Tyšer, 2006). Škola sama by si měla dělat alespoň jednou za rok průzkum o stavu kuřáctví (Mlčoch, 2011), popřípadě i o jiných návykových látkách, aby mohla ve svých preventivních programech pruţně reagovat a jak konstatuje Svobodová a Kozák (1990), aby bylo ověřeno, zda program funguje. Nelze si vystačit s jednou vypracovaným programem spoustu let. Bohuţel, do této práce mohu přispět i vlastní negativní zkušeností. Na následky kouření, v květnu tohoto roku, předčasně zemřel i můj otec, a to ve věku 58 let.
60
ZÁVĚR Cílem praktické části bakalářské práce bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit, jaké je povědomí ţáků o nebezpečí kouření, provést průzkum o uţívání tabáku a zjistit postoj středoškoláků ke kouření. Z dotazníkového šetření bohuţel vyplynulo, ţe mezi ţáky učiliště je více jak 60 % kuřáků. Ţáci si většinou uvědomují zdravotní rizika kouření a velká část se jiţ pokoušela s kouřením přestat. Potěšující je, ţe jiţ 21 % ţáků se podařilo přestat kouřit. Informace o škodlivosti kouření získávají respondenti převáţně ve škole. Toto zjištění dokladuje dobrou práci pedagogů. Zároveň by mělo být motivací k další práci při zdokonalování preventivních programů. Tabák uţívají respondenti převáţně ve formě cigaret. Bohuţel, bylo zároveň zjištěno, ţe moţnost získat tabákové výrobky není příliš ztíţena, vzhledem k tomu, ţe prodavači se často nezajímají o věk nakupujících a tabákové výrobky jim prodají. Zde chybí důsledná kontrola dodrţování zákonů ze strany úřadů. Velkým problémem je také nedostatečná pozornost rodičů. V mnoha případech rodičům nevadí, ţe jejich dítě kouří, někteří si toho ani nevšímají, popřípadě kouří s nimi nebo jim dávají na cigarety finanční prostředky. Rodiče by se měli zajímat, za co jejich dítě utrácí peníze a především by měli jít příkladem a nekouřit. Nejčastějším důvodem, proč středoškoláci kouří, je potřeba uklidnění nebo fakt, ţe kouří jejich kamarádi. Dalším důvodem je jiţ vytvořená závislost. Převáţná část respondentů začala pravidelně kouřit jiţ před patnáctým rokem, čili na základní škole, a na střední školu jiţ přicházejí jako kuřáci. Tímto faktem by se měli zabývat pedagogové především na základních školách a intenzivně se věnovat prevenci kouření a zdravému ţivotnímu stylu. Respondenti si většinou uvědomují, ţe kouření škodí jejich zdraví, ţe kouř vadí jejich okolí, ţe pasivní kouření je stejně škodlivé jako aktivní kouření, dokonce velká část z nich souhlasí se zákazem kouření na veřejných místech, přesto je procento kuřáků velmi vysoké. Výsledky šetření jsou jasným důkazem toho, ţe je potřeba intenzivně proti kouření bojovat. Lze konstatovat, ţe cíle praktické části byly splněny. 61
Doporučuji, aby se s výsledky mého průzkumu seznámil v prvé řadě školní metodik prevence, výchovný poradce, popřípadě i další pedagogové. Dále doporučuji vypracovat kvalitní peer program a také doporučuji podobné průzkumy provádět opakovaně. Zároveň by si všichni pedagogové a ostatní pracovníci školy měli uvědomit, zda pro nekouření mládeţe dělají vše, co je v jejich silách. Byla bych ráda, kdyby tato bakalářská práce, pomohla pedagogům Odborného učiliště ve Cvrčovicích k hlubšímu poznání zdejší mládeţe a především k poznání jejich postojů v problematice tabakismu. Veďme ţáky a studenty k tomu, ţe normální je nekouřit!
62
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Cigareta. In Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. c2011, poslední revize 31. 3. 2011
[cit.
2011-04-09].
Česká
verze.
Dostupný
z
WWW:
< http://cs.wikipedia.org/wiki/Cigareta >. CSÉMY, L., a kol. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): Výsledky výzkumu v České republice v roce 2003. Praha: Úřad vlády České republiky, 2006. 120 s. ISBN 80-86734-94-3. CSÉMY, L., Chomynová, P., Sadílek, P. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): Výsledky výzkumu v České republice v roce 2007. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2009. 172 s. ISBN 978-80-87041-94-9. HEJTMÁNKOVÁ, R. Sociálně patologické jevy a možnosti jejich předcházení: bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Institut celoţivotního vzdělávání, 2009. 50 l. Vedoucí bakalářské práce Mojmír Váţanský. Islanďané
[online].
c2011
[cit.
2011-07-11].
Dostupný
z
WWW:
< http:// www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/129865-islandane-si-mozna-zakouri-uz-jen-nalekarsky-predpis/ >. JANÍK, A., DUŠEK, K. Drogy a společnost. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990. 344 s. ISBN 80-201-0087-3. JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8. KOTULÁN, J., a kol. Zdravotní nauky pro pedagogy. 1. vyd. Brno: Pedagogická fakulta MU, 2001. 260 s. ISBN 80-210-2179-9.
63
LÁŢOVÁ, J. Tabakismus z hlediska dnešních středoškolských teenagerů ve Valašském Meziříčí: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky, 2009. 93 l. Vedoucí práce Petr Kachlík. MLČOCH, Z. Kuřákova plíce [online]. c2011 [cit. 2010-10-31]. Dostupný z WWW: < http://www.kurakovaplice.cz/koureni_cigaret/pro-rodice-a-skoly/moznosti-skoly-vprotikuracke-vychove/63-jak-muze-skola-ovlivnit-koureni-cigaret-zaku-studentu-aucnu.html >. MLČOCH, Z. Kuřákova plíce [online]. c2011 [cit. 2011-02-06]. Dostupný z WWW: < http://www.kurakovaplice.cz/koureni_cigaret/zdravi/nikotin-a-informace-o-nem/50nikotin-zakladni-informace-o-nikotinu-a-jeho-ucinku-v-organismu.html >. MÜHLPACHR, P. Sociální patologie. 1. vyd. Brno: Pedagogická fakulta MU, 2001. 104 s. ISBN 80-210-2511-5. NEŠPOR, K. Kouření, pití, drogy. Praha: Portál, 1995. 125 s. ISBN 80-7178-023-5. NEŠPOR, K. Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech. Praha: Portál, 1995. 128 s. ISBN 80-7178-086-3. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Alkohol, drogy a vaše děti, jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat. 3 rozšířené vydání. Praha: Sportpropag, 1995. 160 s. NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a středních školách. Praha: Sportpropag, 1996. 160 s. Nikotin. In Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. c2011, poslední revize 13. 4. 2011
[cit.
2011-04-14].
Česká
verze.
< http://cs.wikipedia.org/wiki/Nikotin#Z.C3.A1vislost >.
64
Dostupný
z
WWW:
NOVÁK, M., VODRÁŢKA, R. Mládež a kouření. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1969. 48. s. OŠMEROVÁ, D. Prevence kouření dětí a mládeže: diplomová práce. Brno: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno, 2010. 95 l. Vedoucí práce Josef Ošmera. Používaná terminologie [online]. c2011 [cit. 2011-10-26]. Dostupný z WWW: < http://www.rect.muni.cz/drogy/POKUS/casti/slovnik.htm >.
PRESL, J. My, drogy a Evropa. Praha: MEDEA KULTUR s. r. o., 2005. 32 s. PRESL, J. Drogy – mýty a realita. Praha: MEDEA KULTUR s. r. o., 2007. 28 s. Protikuřácká legislativa [online]. c2011, poslední revize 8. 4. 2011 [cit. 2011-04-09]. Dostupný z WWW: < http://www.stop-koureni.cz/protikuracka-legislativa-v-cr >. Protikuřácká legislativa [online]. c2011, poslední revize 8. 4. 2011 [cit. 2011-04-09]. Dostupný z WWW: < http://www.stop-koureni.cz/protikuracka-legislativa-v-evrope >. RICHTER, J. Kouření a alkohol. Praha: MEDEA KULTUR s. r. o., 2008. 28 s. Současnost
školy
[online].
c2011
[cit.
2011-04-09].
Dostupný
z
WWW:
< http://www.oucvrcovice.cz/soucasnost%20skoly.html >. SVOBODOVÁ, A. Chcete mít z dítěte nekuřáka? Rady pro novopečené i zkušenější rodiče. 3. vyd. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1986. 1 sloţený list. SVOBODOVÁ, A., KOZÁK, J. Mládež a kouření: pomůcka pro pedagogy a vychovatele. 2. upravené vyd. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1990. 44 s.
65
SVOBODOVÁ, A., VODRÁŢKA, R. 10+1 otázka o kouření. 2. vyd. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1984. 5 s. ŠUSTKOVÁ-FIŠEROVÁ, M. Prevence drogových závislostí [online]. c2011 [cit. 201103-12]. Dostupný z WWW: < http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicinapriloha/prevence-drogovych-zavislosti-163718 >. TYŠER, J. Školní metodik prevence. 1. Vyd. Most: Nakladatelství Hněvín, 2006. 104 s. ISBN 80-86654-17-6.
66
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Fagerstromův test nikotinové závislosti Tab. 2 Kouření v závislosti na typu studované školy, struktuře rodiny a ekonomické situaci rodiny Tab. 3 Počet kuřáků a nekuřáků Tab. 4 Znalost zdravotních rizik kouření Tab. 5 Kuřáctví kamarádů Tab. 6 Kouření v rodině Tab. 7 Společnost kuřáků Tab. 8 Názor na pasivní kouření Tab. 9 Souhlas se zákazem kouření Tab. 10 Zdroj informací Tab. 11 Počáteční věk pravidelného kouření Tab. 12 Forma uţívaného tabáku Tab. 13 Mnoţství vykouřených cigaret Tab. 14 Společně vykouřená první cigareta Tab. 15 Vdechování kouře do plic Tab. 16 Kouř z tabáku Tab. 17 Důvody vedoucí ke kouření Tab. 18 Souhlas rodičů Tab. 19 Kouření v průběhu vyučování Tab. 20 Kázeňské problémy kvůli kouření Tab. 21 Problémy při nemoţnosti kouření Tab. 22 Dostatek finančních prostředků Tab. 23 Původ finančních prostředků na cigarety Tab. 24 Odmítnutí prodeje cigaret Tab. 25 Zájem prodavačů o věk Tab. 26 Zájem o skončení s kouřením Tab. 27 Důvody přestat s kouřením Tab. 28 Zkušenosti se skončením kouření Tab. 29 Znalosti o prostředcích k odvykání kouření 67
Tab. 30 Pohlaví respondentů Tab. 31 Věk respondentů
68
SEZNAM GRAFŮ Obr. 1 Odhad počtu úmrtí pro pasivní (nedobrovolné) kouření Obr. 2 Kouříte? Obr. 3 Znáte zdravotní rizika kouření? Obr. 4 Kouří Váš nejbliţší kamarád nebo kamarádka? Obr. 5 V rodině kouří? Obr. 6 Vadí Vám být ve společnosti kuřáků a dýchat kouř z jejich cigaret? Obr. 7 Co si myslíte o pasivním kouření? Obr. 8 Souhlasíte se zákazem kouření na veřejných místech (zastávky, restaurace…)? Obr. 9 Odkud získáváte nejvíce informací o nebezpečí a škodlivosti kouření? Obr. 10 V jakém věku jste začal(a) pravidelně kouřit? Obr. 11 Jakou formou tabák kouříte? Obr. 12 Kolik cigaret denně vykouříte? Obr. 13 První cigaretu jste vykouřil(a) s? Obr. 14 Vdechujete kouř do plic? Obr. 15 Domníváte se, ţe nekuřákům kouř z tabáku vadí? Obr. 16 Otázka č. 15. Důvody, které Vás vedou ke kouření? Obr. 17 Otázka č. 16. Souhlasí rodiče s tím, ţe kouříte? Obr. 18 Je pro Vás těţké nekouřit v průběhu školního vyučování? Obr. 19 Měl(a) jste někdy kázeňský problém ve škole nebo na internátě kvůli cigaretám? Obr. 20 Máte problémy, kdyţ z nějakého důvodu nemůţete kouřit? Obr. 21 Máte dostatek finančních prostředků na cigarety? Obr. 22 Finanční prostředky na cigarety máte? Obr. 23 Odmítl(a) Vám prodavač(ka) někdy prodat cigarety? Obr. 24 Zajímají se při koupi cigaret prodavači o Váš věk? Obr. 25 Chtěl(a) byste přestat kouřit? Obr. 26 Co by mohlo být důvodem, abyste přestal(a) kouřit? Obr. 27 Zkoušel(a) jste přestat kouřit? Obr. 28 Znáte nějaké prostředky k odvykání kouření? Obr. 29 Jaké je Vaše pohlaví? Obr. 30 Kolik je Vám let? 69
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Seznam institucí s odbornou pomocí Příloha č. 2: Dotazník
70
