MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2012
PAVLÍNA VÁŇOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Využití didaktické techniky na Hotelové škole v Poděbradech Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Tomáš Foltýnek, Ph.D.
Pavlína Váňová Brno 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Využití didaktické techniky na Hotelové škole v Poděbradech vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.
Brno, dne………………………………… Podpis studenta…………………………..
Poděkování Děkuji panu Mgr. Tomáši Foltýnkovi, Ph.D. za odborné vedení, připomínky a cenné rady, které mi poskytl při zpracování této práce. Poděkování patří také vedení, učitelům a žákům Hotelové školy v Poděbradech za umožnění realizace bakalářské práce, za ochotnou spolupráci a poskytnuté informace, které jsem dále zpracovala. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině, která mě v mé práci vždy podporovala a vytvářela optimální podmínky pro její zpracování.
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na oblast didaktické techniky a jejího využití v odborných předmětech na Hotelové škole v Poděbradech. Ve své práci se snažím zjistit, jakého pokroku dosáhla vybraná škola od dob mých studií. Teoretická část obsahuje charakteristiku didaktických prostředků, jejich kategorizaci a následné upřesnění jednotlivé didaktické techniky. Dále se věnuji představení hotelové školy a jejích specifik ve srovnání s jinými středními školami. Použitými metodami jsou studium odborných literárních a internetových zdrojů, tvorba výpisků a jejich analýza, syntéza a srovnávání. V praktické části bude provedeno dotazníkové šetření u žáků 1. a 2. ročníků a následně řízený rozhovor s vyučujícími odborných předmětů. Získaná data budou vyhodnocena jednoduchými statistickými metodami. Ze zjištěných výsledků vzejdou doporučení pro hotelovou školu poukazující na možná zlepšení a úpravy míry využití různých technických prostředků.
Klíčová slova Didaktické prostředky, materiální didaktické prostředky, didaktická technika, hotelová škola
Abstract This bachelor thesis is aimed at area of didactic technology and its utilization in vocational subjects in Hotel school in Podebrady. In my work I am seeking what progress reached selected school from the time of my studies. The theoretical part encompasses parameters of didactic resources, its division and consequential specification of individual didactic technologies. Further I am engaged in presentation of hotel school and its specifics in comparison with other secondary schools. Used methods are studies of proffesional literary and internet sources, production of excerpts and its analysis, synthesis and comparison. In practical part will be done a questionnaire research of 1. and 2. classes students and consecutively controlled interview with teachers of vocational subjects. Gained data are evaluated by basic statistical methods. Based on traced results outcome recommendations for hotel school refering to potential improvements and modifications of utilization of various technical resources.
Keywords Didactic resources, material didactic resources, didactic technology, hotel school
OBSAH 1
Úvod.......................................................................................................................... 8
2
Cíle bakalářské práce .............................................................................................. 10
3
Materiál a metodika zpracování.............................................................................. 11
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 12 4
5
Vliv moderních technologií na vzdělávání ............................................................. 12 4.1
Vývoj didaktických teorií ............................................................................... 12
4.2
Vliv technologií na výukový proces ............................................................... 13
Didaktické prostředky............................................................................................. 14 5.1
Kritéria výběru didaktických prostředků ........................................................ 15
5.2
Funkce didaktických prostředků ..................................................................... 15
5.3
Materiální didaktické prostředky .................................................................... 15
5.3.1 6
Didaktická technika ................................................................................................ 17 6.1
Klasifikace didaktické techniky...................................................................... 17
6.1.1 6.2 7
Funkce MDP ........................................................................................... 16
Charakteristika vybrané didaktické techniky.......................................... 18 Funkce didaktické techniky ............................................................................ 19
Hotelová škola ........................................................................................................ 22 7.1
Možnosti využití didaktické techniky............................................................. 23
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 24 8
9
Průzkumné šetření................................................................................................... 24 8.1
Cíle.................................................................................................................. 24
8.2
Specifikace dotazníku ..................................................................................... 24
8.3
Specifikace rozhovoru .................................................................................... 25
Výsledky výzkumu ................................................................................................. 26 9.1
Dotazník.......................................................................................................... 26
9.2
Rozhovor......................................................................................................... 36
10
Diskuze ............................................................................................................... 42
11
Závěr ................................................................................................................... 44
12
Seznam použité literatury ................................................................................... 45
Seznam obrázků.............................................................................................................. 47 Seznam tabulek ............................................................................................................... 48 Seznam příloh ................................................................................................................. 49
7
1
ÚVOD „Proto budiž učitelům zlatým pravidlem, aby všecko bylo předváděno všem
smyslům, kolika možno. Totiž věci viditelné zraku, slyšitelné sluchu, vonné čichu, chutnatelné chuti a hmatatelné hmatu; a může-li něco býti vnímáno najednou více smysly, budiž to předváděno více smyslům.“1 Jan Amos Komenský Názornost, to je důležitý pojem, který mě napadne při spojení termínů didaktická technika a vyučování. Je jednou z deseti základních didaktických zásad (principů) a podle mého názoru patří k těm nejdůležitějším. Vzhledem k tomu, že 90 % informací získáváme prostřednictvím zraku a sluchu a zásada názornosti je uplatňována především učebními pomůckami a didaktickou technikou, tak je didaktická technika v dnešní podobě vyučovacího procesu nezbytná. Nepomáhá pouze v aplikaci zásady názornosti, ale též technické výukové prostředky usnadňují a zkvalitňují výklad učiva, zvyšují ekonomiku výuky a jsou prostředkem i nástrojem řízení vyučovacího procesu či autoregulace žáků (Roják, Miklošíková, Sekera, 2006). Není to ale jen o samotných zásadách, ale též i o dnešním technickém vývoji, který jde rychle vpřed. Není tomu tak dávno, kdy si na školách vystačili pouze se zpětným projektorem, promítacím plátnem a bílou plastovou tabulí nebo s klasickou tabulí na křídy. Dnešní požadavky na výuku žáků se ale mění, i v souvislosti s novými školními vzdělávacími programy, a proto není možné zůstat u tradičních výukových metod. V současnosti se školy – s ohledem na existující způsob jejich financování – snaží co nejvíce naplnit své kapacity, což mimo jiné znamená, že se snaží přijít na to, čím zajímavým žáky přilákat. Jedním ze způsobů je právě tendence vybavit školy moderní didaktickou technikou. I když není pokaždé jednoduché zajistit její financování, troufám si říci, že každá střední škola už dnes vlastní minimálně jednu interaktivní tabuli. Čím lépe bude škola vybavena, tím více žáků může získat. Podstatnou podmínkou ale také je, aby s konkrétní didaktickou technikou uměli vyučující správně pracovat. Předpokladem je nejen její technické zvládnutí, ale též funkční využití (Průcha, 2009). 1
KOMENSKÝ, Jan Amos. Didaktika velká. 3. vyd. Brno : Komenium, 1948. 252 s.
8
Proto například není vhodné používat interaktivní tabuli jen jako promítací plátno. To není jejím hlavním posláním. K zásadám efektivního používání didaktické techniky patří její adekvátní volba respektující sledovaný cíl, věk a psychický vývoj žáka a jeho zkušenosti, ale i připravenost učitele k práci s technikou. (Průcha, 2009) Pokud se tedy škola rozhodne a zakoupí určitou didaktickou techniku, musí také zajistit adekvátního školitele, aby učitelé pochopili pravý význam používání dané didaktické techniky a naučili se s ní dobře a správně pracovat. Samozřejmě se nelze spoléhat pouze na školitele, ale každý vyučující se musí sám chtít dále vzdělávat a učit se novým věcem. Ani věk učitelů nesmí být limitujícím faktorem pro práci s moderní didaktickou technikou. Možná to věkově starším učitelům bude déle trvat, než se s danou technikou naučí správně pracovat, ale důležité je, to nevzdat. Musíme si uvědomit, o co všechno by žáci byli ochuzeni. Například o schopnost využívat technologie, neboť tato kompetence souvisí i s úspěchem na trhu práce, s konkurenceschopností nebo s šancí udržet si životní úroveň. A nejen oni, i my jako učitelé bychom se připravili o jejich pozitivní reakce a nadšení při práci s didaktickou technikou. A co je lepší, než vidět úspěch svého počínání v očích žáků. Potom nás naše práce bude těšit a dobíjet novou a novou energií a nebudeme řešit otázku, zda má smysl to, co děláme. Nicméně v každém případě platí heslo: „Nic se nemá přehánět“. Proto tedy používejme didaktickou techniku a učební pomůcky tak, abychom žákům co nejvíce učivo přiblížili zajímavou a neotřelou formou a oni si ho lépe a na delší dobu zapamatovali, ale vždy s vědomím další zásady: „Všeho s mírou“. Nechceme přece docílit opačného efektu. Tím by naše práce přišla vniveč.
9
2
CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem teoretické části bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky z oblasti
didaktických prostředků a využívání didaktické techniky, charakterizovat hotelovou školu a zjistit dostupnou didaktickou techniku užívanou v odborných předmětech Technologie přípravy pokrmů a Technika obsluhy a služeb. Cílem praktické části je, prostřednictvím dotazníkového šetření u žáků a řízených rozhovorů s učiteli odborných předmětů, zjistit, kterou didaktickou techniku využívají ve vyučovací jednotce, jak často ji využívají, v čem vidí její výhody či nevýhody a zda podle jejich subjektivního názoru motivuje žáky a udrží déle jejich pozornost. Výstupem bakalářské práce bude doporučení pro hotelovou školu navrhující možná zlepšení a úpravy míry využití didaktické techniky.
10
3
MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Základem teoretické části bakalářské práce je studium odborných literárních
a internetových zdrojů především z oblasti didaktiky, jejich analýza, následná syntéza a komparace. V teoretické části budou charakterizovány základní pojmy a bude vysvětleno začlenění didaktické techniky do systému didaktických prostředků. Dále bude popsána hotelová škola a její specifika ve srovnání s jinými středními školami. V praktické části budou použity metody kvantitativní. První metodou bude dotazníkové šetření, které umožňuje získat velké množství dat za krátké časové období. Dotazník bude rozdán žákům 1. a 2. ročníku, abych zjistila, jak vnímají využívání didaktické techniky oni sami. Získaná data budou zpracována do grafů pomocí programu Microsoft Excel. Dále bude použita metoda strukturovaného rozhovoru, který bude veden s jednotlivými učiteli odborných předmětů. Odpovědi vyučujících budou porovnány a poté komplexně shrnuty.
11
TEORETICKÁ ČÁST 4
VLIV MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ NA VZDĚLÁVÁNÍ 4.1 Vývoj didaktických teorií Předpověď budoucího vývoje je vždy založená na současných nebo minulých
poznatcích. Je tomu tak i v případě didaktických teorií. Novější teorie určitě nenahrazují ty předchozí, pouze je rozšiřují o další poznání, čímž obohacují i naše znalosti. Dříve přijímané teorie zůstávají za určitých podmínek stále platné a je možné je za určitých okolností aplikovat. Jejich znalost umožní učiteli v konkrétní výukové situaci použít tu nejúčinnější metodu (Brdička, 2011a). Vývoj didaktických teorií se dá vysledovat a vypadá takto (Siemens, 2006): Behaviorismus
Kognitivismus
Konstruktivismus
Konektivismus
(začátek 20. st.)
(polovina 20. st.)
(konec 20. st.)
(21. st.)
individuální poznávání založené na sociálním principu
chápání informačních struktur v síti (překonává individuální přístup), umocněno technologiemi
myšlení jako
Princip černá skříňka – poznávání zkoumá se jen vnější chování
Proč?
Funkce paměti
Jak?
Typická metodika
strukturované programovatelné poznání (inspirované ukládáním v mozku)
metoda cukru a biče
různorodost sítě řízené poznávání osobní nasazení, umožňuje najít pro navazující na sociální a kulturní sebe nejvhodnější předchozí znalosti prostředí, aktivizace cestu
opakovaná zkušenost (Pavlov)
kódování, ukládání, vybavení
znalosti znalosti konstruovány na konstruovány na základě dynamicky základě předchozích se měnící sítě
podnět, reakce
definování cílů a osnov, plnění plánu, ověřování
vlastní zájem, osobní kontakt s lidmi
aktivní účast v síti
plnění úkolu (dril)
učení zpaměti, procvičování, zkoušení
řešení problémových úloh
komplexní přístup využívající rozličné zdroje
12
4.2 Vliv technologií na výukový proces Technologie ovlivňují proces učení stále více a jsou schopny umocnit i rozdílné výukové metody. To, jak technologie aplikujeme, závisí na konkrétních výukových aktivitách, které jsou vždy závislé na výukových cílech, jež mají naplňovat (Brdička, 2011a). Výstižně jejich vliv popsal v 90. letech minulého století Alan Lesgold (Oppenheimer, 1997), když říkal: „Počítač je jako zesilovač. Umocňuje ty nejlepší výukové metody i ty nejhorší.“ S tímto jednoduchým pojetím si ale dnes již nevystačíme. Hlubší pohled nám poskytuje Heather Kanuky (2008), který vliv technologií na výukový proces popisuje ve třech vzestupných úrovních: 1.
Uživatelský determinismus Technologie pouze zprostředkovávají přenos informací, čímž výukový proces
neovlivňují, pouze rozšiřují jeho možnosti. 2. Sociální determinismus Technologie významně ovlivňují společenské vazby a kulturu. Veškeré poznávání má sociální souvislosti, to znamená, že i výukový proces je technologiemi zprostředkovaně ovlivňován. Je ovlivňován tím víc, čím více se lidé kontaktují pomocí technologií. 3. Technologický determinismus Většina lidí si uvědomuje přímý vliv technologií na proces poznávání. Pod jejich vlivem dochází ke změně našeho myšlení, což například vede k obtížné vzdělavatelnosti tradičními metodami, protože stoupá odpor k dosud běžným postupům. Výzkumy dokazují, že nastupující tzv. „síťová generace“ se díky tomu od předchozích generací svými vlastnostmi liší. Přicházejícím změnám zabránit nemůžeme, a proto je jen na nás, zda výuku přizpůsobíme měnícím se vlastnostem žáků (Brdička, 2011b). Marc Prensky (2009) nazývá tuto změněnou podobu člověka Homo sapiens digital. „Rychle se dostáváme do situace, v níž je každý, kdo není schopen možnost technologií plně využívat, hendikepován a v konkurenci s technologicky zdatnými jedinci nemůže uspět. To samozřejmě platí i pro učitele.“ (Brdička, 2011a)
13
5
DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY Podle Kalhouse a Obsta (2009, s. 337): „V didaktice rozumíme prostředkem vše,
čeho učitel a žáci mohou využít k dosažení výukových cílů. Takovým prostředkem může být metoda výuky, vyučovací forma, didaktická zásada, ale prostředkem je také školní tabule, učebnice, učební prostory, výpočetní technika apod.“ Didaktické prostředky mohou být materiální i nemateriální povahy. Vychází přímo z cílů vyučovacího procesu a jsou jimi určovány (Rambousek, 1989). „Pojmem prostředek se v pedagogice rozumí v širokém významu vše, co slouží k dosažení edukačních cílů. Didaktický prostředek označuje všechny předměty a jevy, které zajišťují, podmiňují a zefektivňují výuku a s použitím odpovídajících výukových metod a organizačních forem napomáhají při dosahování výchovně-vzdělávacích cílů.“ (Průcha, 2009, s. 258) Didaktickým prostředkem chápeme v nejširším slova smyslu „Všechny prostředky materiální (např. reálné předměty, jevy, názorné pomůcky, tabule aj.) a nemateriální (např. metody, organizační formy výuky aj.) povahy, které přispívají k celkové efektivitě vyučovacího procesu. Do didaktických prostředků zařazujeme i didaktickou techniku.“ (Janiš, Ondřejová, 2006, s. 10) Tabulka 1: Členění systému didaktických prostředků dle Nikla (2002) SYSTÉM DIDAKTICKÝCH PROSTŘEDKŮ Materiální výukové prostředky Nemateriální výukové prostředky Učitel Obsah výuky Výukové prostory Výukové metody Zařízení výukových prostor Výukové formy Potřeby žáků Organizace výuky Potřeby učitele Scénář řízení činnosti Technické výukové prostředky (učební pomůcky, didaktická technika)
Další materiální prostředky
Další nemateriální prostředky
Samotného učitele řadíme také k materiálním didaktickým prostředkům, protože při osvojování učiva učícím se může být učitel zastoupen, například počítačovým programem, to znamená, že učitel nemusí být vždy osobně přítomen (Nikl, 2002).
14
5.1 Kritéria výběru didaktických prostředků Pokud se učitel rozhodne použít ve výuce některý z didaktických prostředků, měl by si nejprve rozmyslet (Průcha, 2009): 1. sledovaný cíl; 2. konkrétní obsah výuky; 3. charakter předváděných jevů; 4. vědomostní a myšlenková úroveň žáků; 5. připravenost učitele pro použití konkrétního didaktického prostředku; 6. podmínky pro nasazení daného didaktického prostředku.
5.2 Funkce didaktických prostředků Didaktické prostředky mohou plnit v různých vzdělávacích situacích rozmanité funkce (Průcha, 2009): 1. gnozeologická – přináší nové informace, spojuje konkrétní reality s jejím abstraktním zpracováním; 2. intelektuální – rozvíjí vnímání, pozorování, myšlení, obrazotvornost, imaginaci, tvořivost; 3. komunikativnosti a sociability – navozuje komunikaci, rozvíjí vztahy, motivuje k diskusi; 4. ergonomická – urychluje vnímání a usnadňuje pochopení učiva; 5. organizačně řídící – strukturuje poznatky, řídí myšlenkové operace, umožňuje zpětnou vazbu; 6. estetická – rozvíjí vizuální kulturu a estetické cítění; 7. výchovná – má podíl na celkové harmonické kultivaci osobnosti.
5.3 Materiální didaktické prostředky Materiální didaktické prostředky nám slouží především k dosahování stanovených výukových cílů. Spolu s nemateriálními didaktickými prostředky zefektivňují vyučovací proces. „Pojem materiální didaktický prostředek zužuje třídu didaktických prostředků na hmotné nosiče informací, na technická zařízení, výbavu škol a tříd, které slouží výchovně-vzdělávacím účelům.“ (Průcha, 2009, s. 258)
15
„Vhodné využívání MDP výrazně ovlivní kvalitu vzdělávacího procesu, a tím i účinnost výuky odborných předmětů a vyučovacího procesu vůbec.“ (Slavík, Miller, 2006, s. 86) 5.3.1
Funkce MDP
Materiální didaktické prostředky nezastávají pouze prezentační funkci, ale plní i jiné funkce. Hlavní důvody, proč učitel používá materiální didaktické prostředky (Slavík, Husa, Miller, 2007): zpřístupňují učivo různými cestami (smyslové vnímání); aktivizují žáky při vyučování (pozornost); zvyšují motivaci žáků; působí emocionálně, na volní sféru žáků; racionalizují a zintenzivňují práci učitele; pomáhají spojení teorie s praxí. Předchozí uvedené pozitivní účinky se ale dostaví pouze v tom případě, jestliže se didaktický prostředek použije ve správné době, správným způsobem a metodicky úspěšně. Materiální didaktické prostředky proto nemusí působit pouze kladně, ale mohou mít i záporný dopad na výuku, například: rozptylují pozornost žáků; tříští pozornost žáků; při delší projekci se dostavuje “kinový efekt“ (projevem je usazení se žáka jako v kině s psychickým pocitem „teď bude zábava“, ale pokud žáka projekce nezaujme, začne se věnovat něčemu jinému nebo může dokonce usnout.
16
6
DIDAKTICKÁ TECHNIKA Existuje mnoho různých definic pojmu didaktická technika. Janiš a Ondřejová
(2006, s. 10) ji definují takto: „Tímto pojmem se rozumí přístroje a zařízení využívané k didaktickým účelům, zvláště k prezentování učebních pomůcek, řízení a kontrole učební činnosti žáků. Didaktická technika nemá vztah k obsahu výuky, není jím determinována, ale prostřednictvím pomůcek napomáhá efektivnějšímu vzdělávání, a to ve všech jeho částech.“ Nikl (2002, s. 13) formuloval didaktickou techniku jako „přístroje a zařízení, které zpřístupňují smyslům učících se informace obsažené v pomůckách. Bez příslušné pomůcky prostředek didaktické techniky postrádá své opodstatnění. Právě pomůcka (tzv. software) determinuje potřebu použití a způsob využití didaktické techniky (tzv. hardware).“
6.1 Klasifikace didaktické techniky Hlavatý (2002) třídí didaktickou techniku podle různých hledisek: 1. pedagogicko-didaktické hledisko prostředky ponechávající učiteli řídící funkci (tabule, epi- a diaprojektor, zpětný projektor) prostředky zdánlivě samy vyučující (televize, video, počítač) prostředky pro výklad, opakování či shrnutí učiva 2. dle působení na smysly vizuální auditivní audiovizuální 3. funkčně technické hledisko zařízení pro nepromítaný záznam (tabule, nástěnky, ...) promítací technika (diaprojetor, zpětný projektor, dataprojektor) zvuková technika (CD přehrávač, magnetofon, ...) televizní technika a videotechnika (videokamera, ...) výukové počítače a technické výukové systémy (trenažéry, ...)
17
zařízení pomocná a doplňková (zatemnění, dálkové ovládání, ...) 6.1.1
Charakteristika vybrané didaktické techniky
Tabule – v současnosti je nejvíce využívaná bílá plastová tabule, na kterou se píše barevnými popisovači. Nahradila klasickou černou tabuli pro psaní křídou. Interaktivní tabule – kombinace projekční plochy, datového projektoru a počítače. Na tabuli je možné psát a kreslit elektronickým perem a také funguje jako dotyková obrazovka. Zpětný projektor – rozlišujeme projektory reflexní (osvětlení folie je shora) nebo průsvitové (osvětlení folie je zdola). Folie může být promítána na plátno nebo na zeď. Dataprojektor – používá se především k projekci obrazovky počítače, obrazu z vizualizéru, z videokamery aj. Může být instalovaný na pevno nebo jako mobilní zařízení. Působí současně na zrak i sluch (pokud jsou k počítači připojené i reproduktory). Vizualizér – slouží k prezentaci plošného i trojrozměrného předmětu, který je snímán kamerou a zobrazován na projekční ploše. Počítač – skládá se z technického vybavení (hardware) a programového vybavení (software). V současnosti jsou klasické stolní počítače nahrazovány mobilnějšími notebooky. Televize – audiovizuální zařízení, v dnešní době se vyrábí LCD a plazmové televize, které jsou šetrnější k našemu zraku a energeticky úsporné. Každá škola je vybavena didaktickou technikou, ale její kvalita i kvantita se liší. Pořízení didaktické techniky není pouze otázkou peněz, ale závisí i na přístupu učitelů, zda jsou ochotni zapojit techniku do výuky a naučí se ji využívat. „Použití didaktické techniky není a nikdy nesmí být samoúčelné. V žádném případě nejde o libovolné „zkrášlení“ vyučování. Didaktická technika nezkvalitní práci učitele, pokud bude brána sama o sobě jako konečný cíl učitelovy práce. Naopak
18
je pouze jedním z prostředků, který umožňuje řídit poznávací proces žáků.“ (Rotport, 2003, s. 9)
6.2 Funkce didaktické techniky Hlavatý (2002) zkoncipoval vícevrstevný systém funkcí didaktické techniky na základě jejího spojení s učebními pomůckami. Základní vrstvu tvoří funkce: a) motivačně-stimulační b) informačně-expoziční c) repetičně-fixační d) aplikační e) kontrolně-diagnostická Vyšší vrstvu tvoří funkce: a) komunikační b) řídící c) racionalizační Funkce motivačně-stimulační Motivujeme především obsahem sdělovaného s cílem aktivizovat žáky, vzbudit jejich zájem a pozornost, navodit kladný vztah k učení. Zájem vzbudíme ale i samotnou aplikací didaktické techniky do vyučovací jednotky. Funkce informačně-exposiční Spočívá především v bezprostředním vnímání předmětů a jevů a v rychlém získávání informací. Žáci si pomocí didaktické techniky vytváří jasné představy, rozvíjejí abstraktní myšlení a také jsou více motivováni. Řadíme sem audiovizuální prostředky, multimediální informační systémy a jiné, které pomáhají znázorňovat těžko přístupné nebo člověku nedostupné skutečnosti.
19
Funkce repetičně-fixační Jedná se o techniku, která umožňuje nebo navozuje samostatnou práci žáka. Například zpětný projektor, magnetické tabule, počítačové simulace a hry a další. Žák pracuje nejdříve s učivem, které bylo sděleno, a pak si jej procvičuje a upevňuje na jiných příkladech nebo didaktickou techniku používá při opakování a systematizaci učiva. Funkce aplikační Didaktická technika se podílí na spojení teorie s praxí. Může například navozovat problémové situace, ověřovat získané poznatky, aktualizovat učivo aj. Využívá se převážně zpětný projektor, videozáznamy, filmy, didaktické programy, digitální fotoaparát a další. Funkce kontrolně-diagnostická Provázána s předchozími funkcemi. Didaktickou techniku (počítače, jazykové laboratoře) používáme k verbálním či písemným kontrolám jako jsou řízený rozhovor, test, písemná práce, ale informuje i žáky o jejich učební činnosti a výsledcích. Funkce komunikační Spočívá ve vzájemné výměně informací mezi učitelem (vyučovacím systémem) a žákem za použití různých komunikačních médií. Prostředky komunikace slouží k prezentaci učiva, k usnadnění předávání, příjmu a zpracování informací, zefektivňují vyučovací proces. Funkce řídící Působí současně s funkcí komunikační, zabezpečuje přechod ke kvalitativně vyššímu a účinnějšímu řízení vyučovacího procesu. Řízení je uskutečňováno direktivně bez zpětné vazby nebo regulačně se zpětnou vazbou anebo vnitřně. Jde o takzvanou autoregulaci.
20
Funkce racionalizační Vyplývá z potřeby zvyšování efektivity vyučovacího procesu za využití nejúspornějších prostředků, času a živé nebo materializované práce učitele a žáků. To vede k modernizaci vyučovacích postupů, kde je učitel zastupován didaktickou technikou. Výhodou je především kvalita a rychlost vyhledávání a zpracování velkého množství dat, multisenzoriální působení a oproštění učitele od neproduktivní práce. Při vhodném zařazení didaktické techniky do vyučovacího procesu může roli učitele posílit.
21
7
HOTELOVÁ ŠKOLA Hotelová škola v Poděbradech byla zřízena roku 1968 se zaměřením
na hotelnictví a cestovní ruch. Úkolem školy bylo, je a bude vychovávat žáky pro střední a vyšší management v oblasti hotelnictví, cestovního ruchu a stravovacích provozů. Součástí školy je i státní jazyková škola a od roku 1996 také vyšší odborná škola. Škola poskytuje čtyřleté denní studium ukončené maturitní zkouškou. V sudé roky škola nabírá 120 žáků a v liché roky 90 žáků. Pro přijetí je nutné být zdravotně způsobilý, to znamená vlastnit zdravotní průkaz (hsvos.cz, 2012). Hotelová škola patřila mezi třicet pilotních škol zpracovávajících školní vzdělávací program. Pedagogická koncepce vychází z principu spoluodpovědnosti žáků za vlastní vzdělávání, čímž rozvíjí jejich osobnostní kompetence. Dále těsně propojuje výuku s praxí. Žáci rozvíjejí své praktické dovednosti v reálném provozu školní restaurace, školního baru a ve školním hotelu Junior. Mají možnost se zdokonalovat v kurzech studené kuchyně, cukrářství, barmanství a dalších. Žáci absolvují povinné praxe v prvotřídních hotelích v Praze a Krkonoších. Prioritou školy není pouze praktické odborné vzdělávání, ale též vzdělávání jazykové. Žáci mají možnost vycestovat na zahraniční odbornou stáž (hsvos.cz, 2012). Předměty Technologie přípravy pokrmů, zkratka TPP, a Technika obsluhy a služeb, zkratka TOS, se vyučují pouze v 1. a 2. ročníku. Žáci si své dovednosti upevňují především praktickým nácvikem. Výuka předmětu Technologie přípravy pokrmů probíhá v laboratorních kuchyních ve čtyřhodinových blocích praktického cvičení a dále je doplněna praxí ve školní kuchyni, kde se žáci adaptují v rámci organizace práce většího výrobního střediska. Předmět Technika obsluhy a služeb je rovněž vyučován ve čtyřhodinovém bloku, ale pouze v prvním ročníku. Výuka probíhá částečně formou praktického cvičení v reálném provozu školní restaurace, kde žáci obsluhují hosty. Ve druhém ročníku je předmět Technika obsluhy a služeb vyučován jen ve tříhodinovém bloku. Teoretická výuka je doplňována prací v úseku školního baru a školního hotelu Junior.
22
7.1 Možnosti využití didaktické techniky Hotelová škola v Poděbradech je zapojena do projektu Středočeského kraje „Modernizace škol zřizovaných Středočeským krajem“, jehož cílem je zkvalitnit podmínky vzdělávání
ve školách
prostřednictvím
modernizace multimediální
didaktickou technikou. V rámci projektu byla škola vybavena interaktivní tabulí, počítačem, data-video projektorem, digitálním vizualizérem a videorekordérem. Škola disponuje dvěma učebnami na Technologii přípravy pokrmů a dvěma učebnami na Techniku obsluhy a služeb. Laboratorní kuchyně jsou vybaveny gastronomickým zařízením nutným pro praktické vyučování. Ze zástupců didaktické techniky, v každé ze dvou učeben, najdeme jednu bílou plastovou tabuli s popisovači a osobní počítač. Učebny pro Techniku obsluhy a služeb disponují rovněž zařízením pro praktický nácvik. Pouze jedna z učeben, která byla nedávno zrekonstruovaná, je vybavena interaktivní tabulí s dataprojektorem a notebookem. Druhá učebna techniky obsluhy a služeb se svým (ne)vybavením a vzhledem stylizuje spíše do podoby salonku. Za tímto účelem je ale minimálně využívána. V obou učebnách je možné využít mobilní bílou plastovou tabuli s popisovači.
23
PRAKTICKÁ ČÁST 8
PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ V empirické části bakalářské práce jsem provedla dotazníkové šetření a řízený
rozhovor, jejichž cílem bylo zjistit vybavenost odborných učeben didaktickou technikou a míru využití didaktické techniky v odborných předmětech na hotelové škole.
8.1 Cíle Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit názory žáků na charakter využití didaktické techniky vyučujícími, popřípadě v jakém předmětu je využívána častěji, a co její využití přináší žákům. Pomocí řízených rozhovorů byl zjišťován aktuální stav využití didaktické techniky učiteli odborných předmětů a jejich názory byly porovnány s tvrzením žáků. Dalším cílem bylo zjistit výhody a nevýhody, které didaktická technika přináší, v jaké fázi vyučovací hodiny je zařazována a zda existují nějaké překážky bránící jejímu užívání.
8.2 Specifikace dotazníku Cílovou skupinou dotazníkového šetření byli žáci 1. a 2. ročníku hotelové školy, konkrétně jedna třída prvního ročníku a jedna třída druhého ročníku. Tvorba výběrového souboru respektovala organizaci výuky na škole - každá třída v 1. a 2. ročníku je rozdělena v odborných předmětech na poloviny a stává se výjimečně, že by jeden učitel vyučoval stejnou skupinu jak v předmětu Technologie přípravy pokrmů, tak i v předmětu Technika obsluhy a služeb. To znamená, že se v jednom ročníku střídají až čtyři učitelé odborných předmětů. Dotazník je členěn na část úvodní, kde sama sebe představuji, seznamuji žáky s pojmem didaktická technika a sděluji jim účel šetření i způsob, jakým budou výsledky využity. V další části jsou jednotlivé otázky dotazníku. Je jich celkem devět – z toho pět uzavřených, jedna otevřená, jedna polouzavřená a dvě identifikační V závěru je znovu zopakováno poděkování za vyplnění dotazníku.
24
8.3 Specifikace rozhovoru Rozhovor byl veden s učiteli odborných předmětů Technologie přípravy pokrmů a Technika obsluhy a služeb. Z důvodu malého počtu vyučujících těchto odborných předmětů, jichž je celkem osm, jsem zvolila právě metodu rozhovoru, a ne dotazníku. Rozhovor mi poskytlo pět vyučujících, dva z nich mi sdělili jen krátké vyjádření ke zkoumanému tématu a jeden vyučující byl časově zaneprázdněn a poté jsem ho již nezastihla. Jednalo se o řízený rozhovor zahrnující celkem patnáct otázek. Odpovědi jsem - se souhlasem vyučujících - zaznamenávala na diktafon.
25
9
VÝSLEDKY VÝZKUMU 9.1 Dotazník Dotazník byl připraven pro 60 žáků. Návratnost byla 58 vyplněných dotazníků
a 2 nevyplněné. Otázky identifikačního charakteru, tj. číslo 9 a 10, jsem shrnula do následující Tabulky 2 a grafů (Obrázek 1 a 2). Největším počtem respondentů dle pohlaví byly dívky, chlapci tvořili pouze 31 % z celkového počtu žáků. Příčinou je skutečnost, že na hotelové škole nejsou chlapci tak početně zastoupeni jako děvčata. Počet respondentů podle ročníku je skoro vyrovnán, pár procenty navíc je zastoupen 1. ročník. Tabulka 2: Počet respondentů dle pohlaví a ročníku Pohlaví děvčata chlapci celkem
1. ročník + 2. ročník abs.četnost rel.četnost
40 18 58
69,0% 31,0% 100,0%
Ročník
1. ročník 2. ročník celkem
děvčata + chlapci abs.četnost rel.četnost
30 28 58
51,7% 48,3% 100,0%
Počet respondentů dle pohlaví
69,0% Děvčata Chlapci
31,0%
Obrázek 1: Počet respondentů dle pohlaví
26
Počet respondentů dle ročníku
48,3% 1. ročník 2. ročník 51,7%
Obrázek 2: Počet respondentů dle ročníku
Otázka č. 1 – Jakou didaktickou techniku používá vyučující v průběhu výuky odborných předmětů? (používanou techniku označ křížkem) TOS
TPP
Tabule plastová bílá Interaktivní tabule Flipchart Zpětný projektor Dataprojektor + notebook Vizualizér Počítač (notebook) Kazetový magnetofon CD přehrávač Televize Video přehrávač DVD přehrávač Nevyužívá didaktickou techniku
Cílem této otázky bylo zjistit, zda učitel ve výuce odborných předmětů používá didaktickou techniku, a pokud ano, tak jakou. Pro grafické vyjádření jsem vybrala tu techniku, která byla žáky označována nejčastěji. Ostatní didaktická technika bude pouze okomentována.
27
Tabule plastová bílá
10,3%
12,1% 22,4% tos tpp tos + tpp nevyužívá
55,2%
Obrázek 3: Počet žáků, kteří označili bílou plastovou tabuli
Zjištěné výsledky ukazují, že se plastová tabule ve většině případů (55,2 %) používá v obou předmětech. Celkem 22,4 % dotazovaných uvedlo, že ji využívají pouze v Technologii přípravy pokrmů, 12,1 % označilo možnost pouze v Technice obsluhy a služeb a 10,3 % respondentů tuto možnost neoznačilo, což znamená, že ji podle nich vyučující nevyužívají. Plastová tabule je tedy využívána spíše v učebnách Technologie přípravy pokrmů a vzhledem k ostatní technice byla i nejvíce označována jako používaná didaktická technika. Je to z toho důvodu, že v učebnách Technologie přípravy pokrmů není možnost využít jinou didaktickou techniku, kromě počítače, který ale slouží pro práci jednotlivců, a ne celé skupiny najednou.
28
Interaktivní tabule
50,0%
41,4%
tos tpp tos + tpp nevyužívá
5,2%
3,4%
Obrázek 4: Počet žáků, kteří označili interaktivní tabuli
Interaktivní tabule je další technikou, kterou učitelé dle žáků ve výuce používají. Celých 50 % respondentů zvolilo možnost jejího využití především v předmětu Technika obsluhy a služeb. A to z důvodu, že žádná jiná učebna odborných předmětů, s výjimkou jedné učebny Techniky obsluhy a služeb, není interaktivní tabulí vybavena. Další 3,4 % uvedli, že je využívána v Technologii přípravy pokrmů, což je možné, pokud se učitelé mezi sebou dohodnou, kdy by byla učebna s interaktivní tabulí k dispozici. Dle 5,2 % respondentů se interaktivní tabule používá v obou předmětech a podle 41,4 % dotazovaných ji učitelé nevyužívají vůbec. To souvisí s učitelovým zájmem o práci s didaktickou technikou a schopností s ní pracovat.
Dataprojektor + notebook
tos
41,4%
tos + tpp nevyužívá 55,2% 3,4%
Obrázek 5: Počet žáků, kteří označili dataprojektor + notebook
29
Další nejvíce volenou didaktickou technikou byl dataprojektor a notebook. Tuto možnost zvolilo 55,2 % respondentů pro předmět Technika obsluhy a služeb. Podmiňuje totiž funkčnost interaktivní tabule. Dataprojektor a notebook jsou propojeni s DVD a CD přehrávačem, s vizualizérem zatím ne. Celkem 3,4 % respondentů označila tuto techniku jako používanou v obou předmětech a 41,4 % dotazovaných uvedlo, že ji učitelé nevyužívají.
Počítač
32,8% 55,2%
tos tpp tos + tpp nevyužívá 1,7%
10,3%
Obrázek 6: Počet žáků, kteří označili počítač
Počítač patřil také k nejvíce označované využívané technice. Celkem 32,8 % respondentů uvedlo, že je využíván v předmětu Technika obsluhy a služeb, kdy s ním žáci pracují pravděpodobně v součinnosti s interaktivní tabulí a dataprojektorem, pokud mají prezentovat své projekty, nebo na něm učitelé vytvářejí učební materiály. Další 1,7 % respondentů vybralo možnost předmět Technologie přípravy pokrmů, kde žáci počítač využívají k psaní kalkulačních listů či žádanek, ale z výsledku je patrné, že využívaný moc není. Stále dávají přednost písemné variantě a osobní donášce do skladu. Dalších 10,3 % respondentů označilo možnost využití v obou předmětech a 55,2 % dotazovaných odpovědělo, že počítač není ve výuce využíván. Ostatní položky didaktické techniky z otázky číslo 1 označovalo malé procento dotazovaných žáků, z čehož můžeme soudit, že daná technika není až tolik využívaná, jako předchozí zmíněné. Poslední možnost v tabulce, že by didaktickou techniku učitel vůbec nevyužíval, uvedlo 12 % respondentů, což odpovídá 7 žákům a platí to především
30
pro předmět Technologie přípravy pokrmů. Žádný z žáků neoznačil možnost, že by využívali ve výuce vizualizér či flipchart. Otázka č. 2 – V kterém z uvedených předmětů užíváte didaktickou techniku nejčastěji? (označ křížkem 1 možnost)
Četnost využití didaktické techniky dle předmětu
81,0%
tos tpp neuvedlo
10,3%
8,6%
Obrázek 7: Četnost využití didaktické techniky dle předmětu
Z grafu vyplývá, že nejčastěji se didaktická technika využívá v předmětu Technika obsluhy a služeb. Tuto možnost označilo 81 % respondentů. Vzhledem k tomu, jak jsou učebny Techniky obsluhy a služeb vybavené, předpokládám, že nejvíce využívanou technikou bude interaktivní tabule s dataprojektorem a notebookem, což také odpovídá odpovědím, jež žáci označovali jako didaktickou techniku, kterou učitel používá v tomto předmětu. V učebnách Technologie přípravy pokrmů mohou využívat pouze bílou plastovou tabuli a počítač. Celkem 10,3 % respondentů vybralo možnost Technologie přípravy pokrmů jako předmět, kde se nejčastěji využívá didaktická technika. Dalších 8,6 % dotazovaných tuto otázku nezodpovědělo. Záleží na každém jednotlivci, jak to vnímá on sám. Následující otázky jsou tvrzení, na které měli žáci odpovídat pouze ano nebo ne. I přesto, že jsem zvolila uzavřený typ otázek, tak jsem žákům dala možnost svou odpověď rozvést. Někteří tuto možnost využili a jejich odpovědi jsou shrnuté u jednotlivých tvrzení.
31
Otázka č. 3 – Výuka s využitím didaktické techniky je pro mě zajímavější. (odpověď můžeš rozvést) Tabulka 3: Četnost odpovědí na otázku č. 3 Ne
Ano
celkem
ni 56
fi 96,6 %
ni 2
fi 3,4 %
n 58
Výuka s DT je zajímavější 96,6%
Ano Ne
3,4%
Obrázek 8: Výuka s DT je zajímavější
S uvedeným tvrzením souhlasilo 96,6 % respondentů. Někteří svoji odpověď dále rozvedli. Pro ně je výuka s didaktickou technikou zajímavější pro její pestrost, názornost a zaujetí, které u žáků vzbuzuje (nenudí se v hodině). Pouze pro 3,4 % dotazovaných není výuka s využitím didaktické techniky zajímavější. Takto odpovídali žáci, jejichž učitelé využívají ve výuce pouze bílou plastovou tabuli, od čehož se odvíjely záporné odpovědi na otázky číslo 4 a 5. Z těchto výsledků můžeme usuzovat, že pokud učitel vhodně použije didaktickou techniku, žáky to více motivuje.
32
Otázka č. 4 – Zapamatuji si více informací (učiva) při výuce s využitím didaktické techniky. (odpověď můžeš rozvést) Tabulka 4: Četnost odpovědí na otázku č. 4 Ne
Ano
celkem
ni 52
fi 89,7 %
ni 6
fi 10,3 %
n 58
Zapamatování si více učiva s DT 89,7%
Ano Ne
10,3%
Obrázek 9: Zapamatování si více učiva s DT
S dalším tvrzením souhlasilo 89,7 % respondentů. Těmto jedincům výuka s didaktickou technikou pomáhá zapamatovat si více učiva, například díky efektům, názornosti a snazšímu udržení pozornosti. Celkem 10,3 % respondentů bylo opačného názoru, a to, že při výuce s využitím didaktické techniky si nezapamatují více učiva, což může být způsobené nesprávnou prací s technikou při výkladu učiva. Stejně odpovídali žáci, kterým v udržení pozornosti didaktická technika nepomáhá. Otázka č. 5 – Pozornost udržím déle a snáze ve vyučovací hodině s použitím didaktické techniky. (odpověď můžeš rozvést) Tabulka 5: Četnost odpovědí na otázku č. 5 Ne
Ano
celkem
ni 49
fi 84,5 %
33
ni 9
fi 15,5 %
n 58
Snazší a delší udržení pozornosti s DT 84,5%
Ano Ne
15,5%
Obrázek 10: Snazší a delší udržení pozornosti s DT
S uvedeným tvrzením souhlasilo 84,5 % dotazovaných, kteří udrží pozornost snáze a déle v hodině s použitím didaktické techniky. Dalších 15,5 % respondentů s tímto tvrzením nesouhlasilo. Několik respondentů svoji odpověď rozvedlo a jako důvod pro udržení pozornosti uváděli efekty a barevnost, zpestření hodiny, zapojení více smyslů, čímž dochází k menší únavě. Negativní odpověď volili ti žáci, kteří v otázce číslo 1 nevybrali žádnou didaktickou techniku. Zároveň uvedli, že jejich vyučující didaktickou techniku nevyužívá. Negativně odpověděli také ti žáci, kteří v otázce číslo 6 uvedli, že s didaktickou technikou pracuje pouze učitel. Otázka č. 6 – S didaktickou technikou pracuje pouze učitel. (pokud jsi odpověděl(a) NE, prosím uveď jakým způsobem (v jakém případě) pracují s didaktickou technikou žáci) Tabulka 6: Četnost odpovědí na otázku č. 6 Ne
Ano
celkem
ni 20
fi 34,5 %
34
ni 38
fi 65,5 %
n 58
Pouze učitel pracuje s DT 65,5%
Ano Ne
34,5%
Obrázek 11: Pouze učitel pracuje s DT
Cílem této otázky bylo zjistit, zda s didaktickou technikou mohou pracovat i žáci. Pokud respondenti s tímto tvrzením nesouhlasili, měli možnost uvést, jakým způsobem (v jakém případě) pracují s didaktickou technikou také žáci. Celkem 34,5 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že s didaktickou technikou pracuje pouze učitel. Zbylých 65,5 % respondentů s tvrzením nesouhlasilo a jako příklad své práce s didaktickou technikou uváděli nejčastěji prezentace referátů a projektů, procvičování (didaktické hry), zkoušení, zápis menu a úklidových prací v Technologii přípravy pokrmů. Důvodem, proč by s didaktickou technikou pracoval pouze učitel, může být například jeho přístup k technice a její méně časté využívání a také fáze vyučovací jednotky, do které didaktickou techniku zařadí. Ti žáci, kteří uváděli, že s didaktickou technikou pracuje pouze učitel, také označili zápornou odpověď v otázce číslo 5, a to, že pozornost neudrží snáze a déle při výuce s didaktickou technikou.
35
Otázka č. 7 – Jakou jinou didaktickou techniku, než kterou využíváte, bys ve výuce uvítal(a)?
Četnost techniky u žáků udávajících odpověď
interaktivní tabule
12,5%
25,0%
33,3%
dataprojektor notebook dvd přehrávač televize netbook
4,2% 4,2% 4,2%
4,2%
12,5%
flipchart 3D projekce
Obrázek 12: Četnost techniky u žáků uvádějících odpověď
Uvedenou otevřenou otázku zodpovědělo 31 % respondentů, ostatních 69 % respondentů se nevyjádřilo. Z odpovědí vyplynulo, že by žáci nejvíce uvítali další interaktivní tabuli buď v učebně Technice obsluhy a služeb nebo v učebně Technologie přípravy pokrmů. Takto odpovídali žáci, kteří v otázce číslo 1 označili pouze plastovou tabuli jako didaktickou techniku, kterou učitel využívá ve výuce. Dále uváděli notebooky (například místo sešitů) nebo netbooky propojené s interaktivní tabulí, další dataprojektory, dvd přehrávač, televizi, flipchart, a také jednou z odpovědí byla 3D projekce.
9.2 Rozhovor Otázka č. 1 – Používáte ve výuce didaktickou techniku? Každý z dotazovaných vyučujících používá ve výuce didaktickou techniku. Jejich odpovědi se liší hned v následující otázce, a to frekvencí v jejím používání a také jiným důvodem využití.
36
Otázka č. 2 – Jakou didaktickou techniku využíváte? Všichni učitelé shodně vypověděli, že využívají především interaktivní tabuli, která byla pořízena před pár lety, a také notebooky, kterých je v každém kabinetě po jednom až dvou kusech. Učitelé je využívají hlavně pro přípravu výukových materiálů a následně pro práci s interaktivní tabulí. Na ni je též napojen dvd a cd přehrávač. Dříve byla k dispozici jen mobilní plastová tabule a pojízdný stojan s televizí s videopřehrávačem. Učebny Technologie přípravy pokrmů jsou vybaveny pouze základní plastovou tabulí s popisovači a počítačem. Tabuli využívají vyučující zejména k zápisu data, tématu hodiny, poznámkám nebo k sepsání menu a úklidových prací. Otázka č. 3 – Jak často ji využíváte a v kterém předmětu častěji? Odpovědi na četnost využití didaktické techniky, v našem případě se jedná spíše jen o interaktivní tabuli s dataprojektorem a notebookem a plastovou tabuli, byly nejvíce odlišné. Interaktivní tabule je využívána dvěma dotazovanými učiteli pokaždé, když jsou v takto vybavené učebně. Další z učitelů volí zlatý střed. Pokud má hodinu připravenou jako praktickou výuku, tak interaktivní tabuli nepotřebuje, ale v opačném případě ji využívá maximálně. Zbývající dva dotazovaní učitelé s tabulí pracují nejméně často. Jeden tak dvakrát do měsíce a ten druhý pouhou čtvrtinou z celkové výuky. Plastovou bílou tabuli používají neustále především v hodinách Technologie přípravy pokrmů, interaktivní tabuli převážně v hodinách Techniky obsluhy a služeb. Využití učebny s interaktivní tabulí je dané rozvrhem prvních a druhých ročníků, ale záleží i na domluvě mezi učiteli. Otázka č. 4 – Kolik času věnujete přípravě na vyučovací hodinu, pokud chcete využít didaktickou techniku? Odpovědi třech vyučujících byly stejné. Ze začátku, kdy se s novou didaktickou technikou (interaktivní tabulí) seznamovali, jim příprava na vyučovací hodinu trvala delší dobu. Dnes, když mají materiály vytvořené a jen občas je musí aktualizovat, jim příprava na hodinu s didaktickou technikou zabere stejný čas, jako když didaktickou techniku nevyužijí. Jeden z učitelů vypověděl, že záleží na mnoha faktorech, například na probíraném tématu, na povaze učební látky aj., a to pak trvá déle než normálně.
37
Otázka č. 5 – Kolik času věnujete přípravě na vyučovací hodinu, pokud nechcete využít didaktickou techniku? Učiteli, který didaktickou techniku využívá minimálně, zabere příprava na vyučování méně času. Příčinou je také to, že již má hotové přípravy na vyučování a využívá jeden naučený neměnící se způsob práce s interaktivní tabulí. Nikdo z dotazovaných není začínajícím učitelem, takže není důvod, aby mu příprava trvala delší dobu. Otázka č. 6 – V jaké fázi vyučovací hodiny zařazujete didaktickou techniku? Většina z dotazovaných učitelů pracuje s didaktickou technikou ve vyučování v podstatě neustále. Zařazují ji na začátku hodiny, aby žáky motivovali. Například v prvních ročnících na začátek školního roku pouští žákům film, který pojednává o službách, o zařazení hotelnictví a pohostinství v rámci služeb, o cestovním ruchu a tak dále. Má žákům nastínit, na co je studovaný obor připraví, co se mohou naučit. Také využívají epizody seriálu Etiketa od Ladislava Špačka. Dále didaktickou techniku (interaktivní tabuli) využívají při výkladu nové látky, aby ji zpestřili, pokud chtějí zkoušet (interaktivní testy), ve fázi opakování, ať už na začátku vyučovací jednotky nebo po probrání nové látky (didaktické hry). Učitelé žákům zadávají také samostatné projekty či referáty, které poté sami žáci prezentují před třídou s využitím didaktické techniky. Důvodem je, aby se žáci naučili prezentovat sami sebe, své projekty a dokázali se „prodat“. Přece jen jsou studiem připravováni na posty středního a vyššího managementu. Otázka č. 7 – Jaké shledáváte výhody a nevýhody v používání didaktické techniky při výuce? Dotazovaní učitelé spatřovali spíše výhody než nevýhody při využívání didaktické techniky ve výuce. Jako výhody uváděli například motivaci, zábavu, spolupracující studenty, názornost, zpestření, pomoc při výkladu, rozšíření výuky. Udávané nevýhody spíše nesouvisí s používáním didaktické techniky jako takové. Pro jednoho z učitelů je nevýhodou počet žáků ve třídě. I když jich je jen polovina, přibližně patnáct, tak i při takto nízkém počtu je obtížné s nimi pracovat a tvůrčím způsobem přistupovat k didaktické technice. Někteří žáci ztrácí pozornost velice rychle, takže udržet pozornost všech je náročné. Proto musí mít učitel výuku dokonale promyšlenou, což není také tak jednoduché. Další z učitelů spatřuje nevýhodu primárně v tom, pokud 38
musí jít vyučovat do jiné učebny, ve které interaktivní tabule není, což se občas negativně odráží ve vztazích mezi vyučujícími, například v podobě rivality ve snaze získat učebnu vybavenou technikou. Dle jiného učitele, je negativním efektem, který didaktická technika přináší, tzv. „kinový efekt“. Pro někoho je minimální nevýhodou pouze to, že si učitel musí sednout a nějaký ten materiál připravit. Otázka č. 8 – Je užití didaktické techniky přínosné ve vyučovacím procesu? Udrží žáci snáze pozornost? Zapamatují si více učiva? Jsou aktivnější? Pro učitele, kteří didaktickou techniku opravdu využívají, je přínosná. Pomáhá jim udržet pozornost žáků právě svojí zajímavostí, zábavností a rozmanitými možnostmi práce s interaktivní tabulí. U některých vyučujících si žáci i více pamatují podané učivo. Pokud jsou zkoušeni pomocí interaktivní tabule, jsou jejich úspěchy větší, než pokud by psali testy na papír. Přínos vidí ve zrychlení výuky. Vyslechla jsem také názor, že si žáci více učiva nezapamatují a stěží udrží pozornost, že je pro ně výuka s didaktickou technikou signál volnější hodiny. Otázka č. 9 – Pracují s didaktickou technikou také žáci? Ve všech případech učitelé odpovídali ano. K tomu je také interaktivní tabule určená, zaznělo v jednom názoru. Žáci s technikou pracují, konkrétně s interaktivní tabulí, pokud mají připravené prezentace na určité téma anebo pokud učitelé využívají tabuli k didaktickým hrám, například ve fázi opakování. Také mají možnost pracovat s počítačem v učebnách Technologie přípravy pokrmů. Tento počítač je určený primárně k sepsání a odeslání žádanky do skladu a vytvoření kalkulačních listů. Někteří ze žáků tuto možnost využívají, jiní dávají stále přednost osobnímu kontaktu s pracovníky skladu. Otázka č. 10 – Jaké překážky vám brání v užívání (jiné) didaktické techniky? V názorech zazněla nutnost komunikace žáka s učitelem, kterého technika nemůže zastoupit. Musí dojít k osobnímu kontaktu, protože ne vždy ve třídě panuje nálada, která by smysluplné užití didaktické techniky umožňovala. Pro jiné učitele je překážkou právě vybavení učeben nebo domlouvání se na učebně, ve které je interaktivní tabule. Pokud učitelé nemohou momentálně být v dané učebně, tak si připraví takové téma, ke kterému interaktivní tabuli nepotřebují.
39
Otázka č. 11 – Prošla jste nějakým školením jak užívat konkrétní didaktickou techniku? Všichni učitelé odborných předmětů prošli školením o správném zacházení a využívání interaktivní tabule. Poté následovala fáze, kdy si mají učitelé sami zkoušet práci s tabulí, a pokud nastal nějaký problém, tak ho řešili. Pro někoho bylo školení nedostačující. Uvítal by lepší a hlubší formu podání informací, jak se s tabulí pracuje. Také zazněl názor, že záleží na každém, jak se bude, a jestli vůbec, dále vzdělávat v této oblasti. Otázka č. 12 – Kdyby záleželo pouze na vás, jakou didaktickou technikou byste vybavil(a) vámi používanou učebnu? Někteří z dotazovaných učitelů nevidí problém s dosavadní vybaveností učeben. Jiní by uvítali doplňkové zařízení k současné interaktivní tabuli, jako například hlasovací zařízení, vizualizér. Také by uvítali možnost vybavit druhou učebnu Techniky obsluhy a služeb minimálně dataprojektorem a plátnem nebo rovnou interaktivní tabulí. V předmětu Technologie přípravy pokrmů by si interaktivní tabuli také přáli, ale není na ni prostor. Proto by ji vybavili alespoň dostatečným množstvím učebních pomůcek, jako jsou nástěnné obrazy s odbornou tématikou. A kromě didaktické techniky by učitelé uvítali i nový inventář. Otázka č. 13 – Máte možnost podílet se na rozhodnutí, jaká didaktická technika se zakoupí? Každý z učitelů se může vyjádřit, co by k výuce nebo v učebnách uvítal za technické výukové prostředky. Tyto požadavky shromažďuje vedoucí dané předmětové komise, který je poté projednává s vedením školy. Vedení školy zváží jejich potřebu, a pokud to finanční situace umožňuje, tak většinou nastává kladná odezva k požadavkům. Otázka č. 14 – Kolik let činí vaše pedagogická praxe? Pedagogická praxe činí u třech dotazovaných učitelů minimálně 20 let a u dalších dvou více než 30 let.
40
Otázka č. 15 – Doplňující informace Vedení školy projevuje neustálý zájem o zlepšování technické úrovně a podmínek výuky. Zapojuje se proto do různých projektů, kde by se daly technické výukové prostředky získat. Učitelé nechtějí zaostávat za technicky zdatnými žáky, a proto se snaží neustále přizpůsobovat novým výukovým metodám i moderním výukovým prostředkům. Bojují s rychlostí vývoje techniky, ale neví, zda žáky mohou někdy překonat. Věk je totiž faktorem, se kterým se nedá nic dělat. Škola se zapojila do operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, jehož cílem je vytvořit elektronické výukové materiály pro výuku v e-kurzech, které umožní žákům dodatečné domácí studium a procvičování. Jeden z učitelů, který se pouze krátce vyjádřil ke zkoumanému tématu, uvedl, že je spíše zastánce praktických činností (vše si „osahat“), proto didaktickou techniku spíše nevyužívá, až by se dalo říct, že je její odpůrce. Druhý učitel působí na škole pouze krátce, a proto se zatím neměl k čemu vyjadřovat, ale přesto prý didaktickou techniku používá (interaktivní tabuli) asi jednou až dvakrát za měsíc.
41
10 DISKUZE Při porovnání poznatků teoretické části s výsledky průzkumného šetření bylo zjištěno, že funkce materiálních didaktických prostředků - a konkrétně funkce didaktické techniky - jsou na hotelové škole naplněny. Ať se jedná o motivaci a aktivizaci žáků či zintenzivnění práce učitele a další. Splňovány jsou většinou vyučujících, ale u některých učitelů dochází ve výuce i k negativnímu vnímání didaktické techniky. Důvodem může být vyšší počet žáků ve skupině, kde nelze s každým pracovat individuálně a udržovat tak jeho pozornost nebo nesprávná metodická práce s technikou. Ta může být způsobená nedostatečným proškolením o správnosti a účelnosti používání. Ovlivňovat ji může také přístup samotného učitele, který se buď nechce přizpůsobovat novým věcem anebo podlehl jedné špatné zkušenosti. Proto bych doporučovala zorganizovat seminář pro učitele odborných předmětů, kde by si mohli vzájemně vyměnit zkušenosti s využíváním didaktické techniky a řešit její případné negativní vlivy. Navrhovala bych, aby ti méně zdatní učitelé v práci s technikou hospitovali u vyučujících, kteří onu didaktickou techniku opravdu ovládají a mají s ní dobré výsledky u svých žáků. Také by bylo dobré vytvořit jednotný základní učební materiál pro interaktivní tabuli, aby ho mohli využívat všichni učitelé odborných předmětů Technologie přípravy pokrmů a Techniky obsluhy a služeb. Podle svých schopností by si ho dále upravovali. V praktické části bakalářské práce jsem pro zjištění míry využití didaktické techniky na hotelové škole zvolila metodu dotazníkového šetření u žáků náhodně vybraného prvního a druhého ročníku a metodu rozhovoru s učiteli odborných předmětů. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejpoužívanější didaktickou technikou v předmětu Technologie přípravy pokrmů je bílá plastová tabule s popisovači. Důvodem je nevybavení učeben jinou didaktickou technikou, kromě počítače. V předmětu Technika obsluhy a služeb je nejvyužívanější didaktickou technikou interaktivní tabule s dataprojektorem a notebookem. Bohužel takto vybavená je pouze jedna učebna ze dvou - nebo z celkového pohledu na odborné předměty - jedna ze čtyř. Řešením by bylo vybavit další z učeben minimálně přenosným dataprojektorem a promítacím plátnem, ale nejlépe rovnou interaktivní tabulí. Učebny Technologie přípravy pokrmů není vhodné vybavit interaktivní tabulí z důvodu dispozičního řešení. Instalovat by se mohla do druhé učebny Techniky obsluhy a služeb, ale pravděpodobně
42
by to vyžadovalo rekonstrukci celé učebny, která je stylizována do podoby salonku. Jak vyplynulo z rozhovorů, za tímto účelem není ale mnoho využívána. Samozřejmě je rekonstrukce otázkou finanční náročnosti, ale věřím, že škola tyto kroky do budoucnosti plánuje. Učitelé by mohli tabuli více využívat i pro předmět Technologie přípravy pokrmů a nedocházelo by k „bojům“ o dosavadní učebnu s interaktivní tabulí. Ovšem neprospělo by to pouze učitelům, ale také žákům, kteří by informace přijímali mnohem zábavnější a pestřejší formou. Výsledky šetření totiž ukázaly, že většině žáků připadá výuka s didaktickou technikou zajímavější, udrží lépe pozornost a i si učivo lépe zapamatují. Bílá plastová tabule s popisovači je v odborném předmětu Technologie přípravy pokrmů využívána maximálně podle očekávání. Z důvodu dispozičního řešení učeben a vybavení pouze plastovou tabulí, bych doporučovala nákup učebních pomůcek – nástěnných obrazů či modelů. Tabulí bych také dovybavila obě učebny Techniky obsluhy a služeb. I přes vybavení interaktivní tabulí je potřebné zapisovat poznámky ještě na klasickou tabuli. Levnější variantou by bylo pořízení flipchartu alespoň do jedné z učeben, protože ve druhé je mobilní bílá plastová tabule. Přáním žáků i některých učitelů by bylo pořízení další interaktivní tabule případně zakoupení doplňků ke stávající interaktivní tabuli, jako jsou hlasovací zařízení či tablety. Pokud by se vedení školy rozhodovalo, zda dovybaví, či ne další učebnu, pravděpodobně by šlo o druhou učebnu Techniky obsluhy a služeb, určitě by bylo zajímavé a přínosné provést průzkum efektivity výuky s didaktickou technikou a bez didaktické techniky. Například na základě srovnávací analýzy studijních výsledků žáků. Didaktická technika je pro vyučovací proces velkým přínosem, ale na druhou stranu, se nic nemá přehánět. Samozřejmě není potřeba využívat techniku na každou vyučovací jednotku. Mohlo by dojít k přehlcení žáků didaktickou technikou, v tom momentě by pro ně ztrácela na atraktivitě, což by se projevilo jejich (ne)pozorností. Následkem nadměrného využívání didaktické techniky by se mohl také vytratit osobní kontakt mezi učitelem a žákem. Proto vybírejme a užívejme didaktickou techniku adekvátně výukovým cílům tak, abychom vzdělávací proces ovlivnili pozitivním směrem, a ne negativním.
43
11 ZÁVĚR V teoretické části bakalářské práce byly shrnuty poznatky z oblasti didaktických teorií a didaktických prostředků. Dále byla charakterizována a klasifikována didaktická technika a její funkce. V závěru teoretické části byla popsána hotelová škola a možnosti využití didaktické techniky v odborných předmětech Technika obsluhy a služeb a Technologie přípravy pokrmů. Splnění těchto cílů umožnilo studium odborné literatury a internetových zdrojů, jejich analýza, následná syntéza a komparace zjištěných poznatků. V praktické části bakalářské práce byla použita metoda dotazníkového šetření u žáků prvního a druhého ročníku a řízeného rozhovoru s učiteli odborných předmětů. Pomocí těchto metod bylo zjištěno, že v odborných předmětech využívají nejvíce bílou plastovou tabuli s popisovači a interaktivní tabuli s dataprojektorem a notebookem. Bílá plastová tabule je využívána neustále a četnost využití interaktivní tabule souvisí s obsazeností učebny Techniky obsluhy a služeb. K výhodám didaktické techniky učitelé řadí především motivaci, názornost, pestrost, zrychlení výuky. Za nevýhodu považují velký tlak na možnost být ve třídě s interaktivní tabulí. Podle výpovědí žáků i učitelů je využití didaktické techniky ve výuce přínosné, neboť žáky motivuje a snáze zaujme jejich pozornost. Cíle praktické části tedy byly splněny. Doporučení pro hotelovou školu vzešlá z průzkumného šetření jsou obsažena v kapitole diskuze. Přínosem bakalářské práce je možnost jejího využití v pedagogické praxi Hotelové školy v Poděbradech, jíž může být inspirací v budoucích krocích při pořizování didaktické techniky do odborných učeben Technika obsluhy a služeb a Technologie přípravy pokrmů.
44
12 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
BRDIČKA, B. Jak moderní technologie ovlivňují vzdělávání. [online]. c2011a, [cit. 2012-05-22]. Dostupný z WWW: ˂http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/14539/JAK-MODERNI-TECHNOLOGIEOVLIVNUJI-VZDELAVANI.html/#b6˃.
[2]
BRDIČKA, B. Vliv technologií na děti prudce roste. [online]. c2011b, [cit. 201205-22]. Dostupný z WWW: ˂http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11103/˃.
[3]
Historie školy. Hotelová škola [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupný z WWW: ˂http://www.hsvos.cz/hotelova-skola.html˃.
[4]
HLAVATÝ, J. Didaktická technika pro učitele. 1. vyd. Praha : VŠCHT, 2002. 119 s. ISBN 80-7080-479-3.
[5]
JANIŠ, K. Obecná didaktika – vybraná témata. 4. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 2010. 108 s. ISBN 978-80-7435-047-4.
[6]
JANIŠ, K., ONDŘEJOVÁ, E. Slovník pojmů z obecné didaktiky. 1. vyd. Opava : Slezská univerzita, 2006. 52 s. ISBN 80-7248-352-8.
[7]
KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. 2. vyd. Praha : Portál, 2009. 447 s. ISBN 978-80-7367-571-4.
[8]
KANUKY, H. The Theory and Practice of Online Learning. 2nd edition. Edmonton : Au Press, 2008. 472 p. ISBN 978-1-897425-08-4.
[9]
KOMENSKÝ, J. A. Didaktika velká. 3. vyd. Brno : Komenium, 1948. 252 s.
[10] NIKL, J. Didaktické aspekty technických výukových prostředků. 1. vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2002. 63 s. ISBN 80-7083-635-0. [11] OPPENHEIMER, T. The Atlantic Monthly. The Computer Delusion [online]. July 1997, vol. 280, no. 1 [cit. 2012-05-22]. Dostupný z WWW: ˂http://www.theatlantic.com/past/docs/issues/97jul/computer.htm˃.
45
[12] PRENSKY, M. H. Sapiens Digital: From Digital Immigrants and Digital Natives to Digital Wisdom. [online]. Innovate, 2009, vol. 5, is. 3 [cit. 2012-05-22]. Dostupný z WWW: ˂http://www.innovateonline.info/pdf/vol5_issue3/H._Sapiens_Digital__From_Digital_Immigrants_and_Digital_Natives_to_Digital_Wisdom.pdf˃. [13] PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie. 1. vyd. Praha : Portál, 2009. 935 s. ISBN 978-80-7367-546-2. [14] RAMBOUSEK, V. Technické výukové prostředky: vysokoškolská příručka pro studenty skupiny studijních oborů 76 Učitelství na fakultách a vysokých školách připravujících učitele. 1. vyd. Praha : SPN, 1989. [15] ROJÁK, A., MIKLOŠÍKOVÁ, M., SEKERA, O. Učitelství odborných předmětů. 1. vyd. Ostrava : VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2006. 191 s. ISBN 80-2481112-X. [16] ROTPORT, M. Didaktická technika. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2003. 74 s. ISBN 80-245-0481-2. [17] SIEMENS, G. Connectivism: Learning Theory or Pastime for the Self-Amused? [online]. c2006, [cit. 2012-05-22]. Dostupný z WWW: ˂http://www.elearnspace.org/Articles/connectivism_self-amused.htm#_ftnref1˃. [18] SLAVÍK, M., HUSA, J., MILLER, I. Materiální didaktické prostředky a technologie jejich využívání: [textová studijní opora]. 1. vyd. Praha : Česká zemědělská univerzita, 2007. 48 s. ISBN 978-80-213-1705-5. [19] SLAVÍK, M., MILLER, I. Oborová didaktika pro zemědělství, lesnictví a příbuzné obory: textová studijní opora – součást modulu řízeného samostudia pro učitelství odborných předmětů. 2. vyd. Praha : Česká zemědělská univerzita, 2006. 121 s. ISBN 80-213-1549-0.
46
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Počet respondentů dle pohlaví Obrázek 2: Počet respondentů dle ročníku Obrázek 3: Počet žáků, kteří označili bílou plastovou tabuli Obrázek 4: Počet žáků, kteří označili interaktivní tabuli Obrázek 5: Počet žáků, kteří označili dataprojektor + notebook Obrázek 6: Počet žáků, kteří označili počítač Obrázek 7: Četnost využití didaktické techniky dle předmětu Obrázek 8: Výuka s DT je zajímavější Obrázek 9: Zapamatování si více učiva s DT Obrázek 10: Snazší a delší udržení pozornosti s DT Obrázek 11: Pouze učitel pracuje s DT Obrázek 12: Četnost techniky u žáků uvádějících odpověď
47
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Členění systému didaktických prostředků dle Nikla (2002) Tabulka 2: Počet respondentů dle pohlaví a ročníku Tabulka 3: Četnost odpovědí na otázku č. 3 Tabulka 4: Četnost odpovědí na otázku č. 4 Tabulka 5: Četnost odpovědí na otázku č. 5 Tabulka 6: Četnost odpovědí na otázku č. 6
48
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Dotazník
49
Příloha č. 1 Milá žákyně, milý žáku, jmenuji se Pavlína Váňová a jsem bývalou studentkou Hotelové školy v Poděbradech. V současné době studuji na Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně. V rámci své bakalářské práce zaměřené na téma: „Využití didaktické techniky na Hotelové škole v Poděbradech“ Tě prosím o vyplnění následujícího krátkého dotazníku. Otázky jsou směrované na využití didaktické techniky v konkrétních odborných předmětech – technika obsluhy a služeb a technologie přípravy pokrmů. Termínem didaktická technika rozumíme veškeré technické vybavení používané ve výukovém procesu. Jsou to například bílá tabule, zpětný projektor, dataprojektor, televize a další. Dotazník je zcela anonymní, a proto jej prosím vyplň pravdivě podle toho, jak situaci vnímáš ty sám. Zjištěné výsledky by mohly být podnětem pro případná zlepšení na hotelové škole. Předem Ti děkuji za spolupráci a investovaný čas.
1. Jakou didaktickou techniku používá vyučující v průběhu výuky odborných předmětů? (používanou techniku označ křížkem) TOS
TPP
Tabule plastová bílá Interaktivní tabule Flipchart Zpětný projektor Dataprojektor + notebook Vizualizér Počítač (notebook) Kazetový magnetofon CD přehrávač Televize Video přehrávač DVD přehrávač Nevyužívá didaktickou techniku
2. V kterém z uvedených předmětů užíváte didaktickou techniku nejčastěji? (označ křížkem 1 možnost)
Technika obsluhy a služeb Technologie přípravy pokrmů
3. Výuka s využitím didaktické techniky je pro mě zajímavější. (odpověď můžeš rozvést) ANO
..........................................................................................................
NE
..........................................................................................................
4. Zapamatuji si více informací (učiva) při výuce s využitím didaktické techniky. (odpověď můžeš rozvést) ANO
..........................................................................................................
NE
..........................................................................................................
5. Pozornost udržím snáze a déle ve vyučovací hodině s použitím didaktické techniky. (odpověď můžeš rozvést) ANO
..........................................................................................................
NE
..........................................................................................................
6. S didaktickou technikou pracuje pouze učitel. ANO NE Pokud jsi odpověděl(a) NE, prosím uveď, jakým způsobem (v jakém případě) pracují s didaktickou technikou žáci:.............................................................................................. ............................................................................................................................................ 7. Jakou jinou didaktickou techniku, než kterou využíváte, bys ve výuce uvítal(a)? ............................................................................................................................................ ............................................................................................................................................ 8. V jakém jsi ročníku? 1. ročník
2. ročník
9. Jaké je Tvé pohlaví? ŽENA
MUŽ
Ještě jednou Ti děkuji za vyplnění dotazníku.
