MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA LÉKAŘSKÁ

Bakalářská práce HYPERTENZE – DIETNÍ OPATŘENÍ mezipohlavní rozdíly

Vypracovala: Vedoucí bakalářské práce:

Olga Fialová

MVDr. Leoš Landa PhD.

IV. ročník Ošetřovatelství Brno 2008

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala sama a veškerá použitá literatura včetně internetových zdrojů je řádně uvedena v seznamu použité literatury.

……………………………………

2

Děkuji MVDr. Leoši Landovi PhD., který mi při vedení práce poskytl cenné rady a připomínky.

3

OBSAH ÚVOD-------------------------------------------------------------------------------7 - 8 CÍLE A HYPOTÉZY------------------------------------------------------------------9 1 KREVNÍ TLAK-------------------------------------------------------------------10 1.1 Krevní tlak jako pojem------------------------------------------------------ ----10 2 VYSOKÝ KREVNÍ TLAK – HYPERTEZE----------------------------------11 2.1 Diagnostika vysokého krevního tlaku------------------------------------------12 2.2 Epidemiologie---------------------------------------------------------------13 - 14 2.3 Klasifikace hypertenze podle etiologie-----------------------------------------15 2.4 Klasifikace hypertenze podle orgánového postižení---------------------15 - 16 3 RIZIKOVÉ FAKTORY----------------------------------------------------------17 3.1 Exogenní faktory ovlivňující hypertenzi----------------------------------17 - 19 3.2 Endogenní faktory ovlivňující hypertenzi--------------------------------------20 4 LÉČBA HYPERTENZE – STRATEGIE A TAKTIKA V PRAXI--------21 4.1 Pohled do historie----------------------------------------------------------------21 4.2 Léčba hypertenze na prahu 21. století------------------------------------------22 4.3 Léčba hypertenze farmakologická-----------------------------------------22 - 25 4.4 Léčba hypertenze nefarmakologickými postupy-------------------------25 - 26 4.4.1 Redukce hmotnosti------------------------------------------------------- 26 - 28 4.4.2 Tělesný dynamický aerobní trénink-------------------------------------------28 4.4.3 Snížení izometrické zátěže------------------------------------------------28 - 29 4.4.4 Změna chování------------------------------------------------------------------29 4.4.5 Zákaz kouření-------------------------------------------------------------------29 4

4.4.6 Redukce příjmu alkoholu-------------------------------------------------------30 4.4.7 Redukce příjmu kofeinu--------------------------------------------------------30 4.4.8 Redukce příjmu sodíku---------------------------------------------------------30 4.4.9 Změna výživových zvyklostí---------------------------------------------------31 5 SLOŽKY OBSAŽENÉ V POTRAVINÁCH OVLIVŇUJÍCÍ TK----------32 5.1 Sacharidy (cukry)-----------------------------------------------------------------32 5.2 Cholesterol-------------------------------------------------------------------33 - 35 5.3 Skladba tuku jako významný faktor v primární prevenci----------------------35 5.4 Draslík a jeho vliv na hypertenzi--------------------------------------------35 - 36 5.5 Sodík v potravinách, podíl na rozvoji hypertenze-------------------------------36 5.6 Hořčík a jeho vliv na hypertenzi--------------------------------------------------37 5.7 Vápník a jeho vliv na hypertenzi--------------------------------------------------37 5.8 Vláknina a vztah k hypertenzi------------------------------------------------37 - 38 6 TYPY DIET---------------------------------------------------------------------------39 6.1 Dieta bohatá na ovoce a zeleninu---------------------------------------------39 a 41 6.2 Vztah hypertenze k vegetariánství--------------------------------------------39 - 40 6.3 Dieta s podílem ovesné a pšeničné složky-----------------------------------------40 6.4 Výživová doporučení-----------------------------------------------------------42 - 44 7 METODIKA---------------------------------------------------------------------------45 7.1 Vyšetřované osoby-------------------------------------------------------------------45 7.2 Metody a prostředky šetření---------------------------------------------------------45 8 ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA---------------------------46 - 63 8.1 Identifikační položky………………………………………………………… 46 5

8.2 Vyhodnocení jednotlivých položek--------------------------------------------47 - 64 VYHODNOCENÍ POLOŽEK VE VZTAHU K CÍLŮM A HYPOTÉZÁM---65 - 66 NÁVRHY NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ-----------------------------67 ZÁVĚR------------------------------------------------------------------------------------ 68 SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ-----------------------------------------69 - 71 ANOTACE--------------------------------------------------------------------------- 72 - 73 PŘÍLOHY-----------------------------------------------------------------------------74 - 78 SOUHLAS S PŮJČOVÁNÍM PRÁCE--------------------------------------------------79

6

ÚVOD Vysoký krevní tlak patří v současné době k nejčastějším onemocněním. V populaci se vyskytuje prakticky u 30 % dospělých osob a během života se s ním setkává více než polovina lidí. Z toho vyplývá fakt, že kardiovaskulární onemocnění (včetně hypertenze) a úmrtí v jejich důsledku jsou celospolečenským problémem, který by měl být komplexně řešen. V posledních letech došlo sice na straně jedné, díky zavedení nových diagnostických a léčebných postupů, ke snížení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění, ale jako negativní dopad se jeví obraz pacienta vyžadujícího po svém lékaři neustále nové léky v domnění, že jsou naprosto všemocné a vyřeší všechny jeho potíže. Přitom si většina těchto pacientů neuvědomuje nebo nepřipouští velký, v některých případech zcela zásadní podíl svého životního stylu, stravovacích zvyklostí na vzniku jejich onemocnění. Právě u hypertenze úprava nebo změna celého životního stylu významně zlepšuje prognózu pacienta, ať se již farmakoterapií podařilo dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku, či nikoli. U většiny hypertoniků právě úprava jídelníčku a celkového způsobu života napomáhá a usnadňuje léčebnou kontrolu krevního tlaku a potencuje účinek farmakologické léčby tam, kde je nezbytná. Téma hypertenze – dietní opatření – mezipohlavní rozdíly jsem si pro vypracování bakalářské práce vybrala ze dvou důvodů. Prvním důvodem byl můj návrat do zdravotnictví po téměř patnáctileté pauze. Mohla jsem tedy z určitého odstupu porovnávat současnost se zkušenostmi dřívějšími. Po opětovném nástupu do praxe jsem zjistila, že hypertenze je nejčastějším onemocněním, které uvádí pacientky v anamnéze. O pacientkách píši proto, že pracuji na gynekologickém oddělení. Nešlo si nevšimnout, že většina těchto žen byla v pásmu nadváhy nebo obezity, v některých případech těžké. Při dotazu na dietu většinou tyto ženy odpovídají, že nedodržují žádná dietní opatření. Řadě pacientek trpících hypertenzí bohužel nepostačuje nemocniční strava, často navštěvují kantýnu nebo si potraviny nechávají přinést z domu.

7

U mužů – hypertoniků, většinou pacientů interního oddělení, se setkáváme s nedodržováním léčebného režimu většinou ve formě kouření, není výjimkou ani „propašování“ alkoholu. Pokud jsem měla možnost hovořit s kolegyněmi právě těchto interních oddělení, v rámci získávání informací potřebných k vypracování praktické části práce, jsem kladla dotazy týkající se mužů – hypertoniků, jak jsou ochotni spolupodílet se na své léčbě. Jejich negativní zkušenosti se týkaly právě výše uvedené problematiky, tzn. nedodržování zákazu kouření. Otázka diety a omezení určitých nevhodných potravin je u mužů - hypertoniků podle středního zdravotnického personálu také nepříliš zodpovědně přijímána. Druhým důvodem pro zvolení daného tématu byl fakt, že oba moji rodiče trpěli hypertenzí. Proto jsem chtěla danou problematiku více pochopit a do budoucna snad snížit možné riziko vzniku tohoto onemocnění jak u mě samotné, tak u členů mé rodiny.

8

CÍLE A HYPOTÉZY Cíl práce 1. Ověření hypotézy, že mezi muži a ženami existuje rozdíl v hypertenzi vyvolané nadváhou/obezitou a průzkum povědomí o rizikových faktorech souvisejících s nadváhou/ obezitou a dietetickými návyky. 2. Porovnání způsobu stravovacích zvyklostí u mužů a žen a jejich případný negativní dopad na rozvoj hypertenze.

Hypotézy: 1. Předpokládám, že respondentky ženského pohlaví budou lépe obeznámeny s rizikem obezity a nadváhy pro možný vznik hypertenze. 2. Předpokládám, že ženy obecně, v rámci prevence nadváhy/obezity a jejich důsledků pro rizika hypertenze, budou mít lepší vztah k tzv. zdravé výživě než muži. 3. Předpokládám, že ženy si budou častěji vařit, podle vhodných dietetických zásad, než muži. 6. Předpokládám, že ženy budou méně náchylné k faktorům, které zvyšují riziko vzniku hypertenze (alkohol, cigarety). 5. Předpokládám, že ženy obecně budou častěji projevovat zájem o skladbu a nutriční hodnoty poživatin než muži. 6. Předpokládám, že ženy budou více dodržovat dietetická doporučení pro redukci nadváhy/obezity a s tímto související hypertenze.

9

1 KREVNÍ TLAK Každý z nás potřebuje k životu krevní tlak. Bez krevního tlaku by nemohla krev cirkulovat v těle a bez cirkulace krve by naše orgány neměly kyslík a živiny. Je tedy nutné, abychom o svém krevním tlaku věděli. (4)

1.1 Krevní tlak jako pojem Krevní tlak (dále jen TK) je laterální tlak krevního sloupce na cévní stěnu. Jeho výška je dána náplní krevního řečiště a vlastnostmi cévní stěny. TK má svůj rytmus – nejvyšší je po probuzení a odpoledne, nejnižší brzy ráno, okolo třetí až čtvrté hodiny. Při zátěži TK stoupá.

(3)

Hodnota TK je udávána dvěma čísly: hodnota vyššího

systolického, vyjadřuje moment, kdy se srdce stáhne a vytlačí krev do aorty a dále do tepen těla a nižší hodnota, diastolický tlak, je v době, kdy se po předchozím stahu zavírá chlopeň srdečnice, srdce se uvolňuje a opět plní krví. (4)

10

2 VYSOKÝ KREVNÍ TLAK - HYPERTENZE Hodnota krevního tlaku, která by určovala hranici hypertenze, nebyla dlouho jednotná a její výše se podle různých autorů měnila (např. 120/80, 180/110). Podle směrnic Světové zdravotnické organizace (dále SZO) z roku 1959 byla za hypertenzi považována hodnota TK 160/95 mmHg. (4) Podle současných kriterií SZO z roku 1993 je arteriální hypertenze definována hodnotami TK rovnými nebo vyššími, než 140/90 mmHg, které jsou zjištěny opakovaně, tj. alespoň dvakrát při třech na sobě časově nezávislých měření. (7) Klasifikace hypertenze dle SZO z roku 1993 je uvedena v tabulce 1. (9) Toto rozdělení vytyčuje čtyři základní kategorie a to: normotenzi, mírnou hypertenzi, středně těžkou a těžkou hypertenzi a nově izolovanou systolickou hypertenzi. K bližšímu upřesnění kategorie středně těžké a těžké hypertenze může sloužit rozdělení podle hodnot diastolického krevního tlaku, kdy hodnoty v rozmezí 105 – 114 mmHg jsou označovány za středně těžkou hypertenzi, 115 mmHg a více za těžkou hypertenzi. Jako nová kategorie je uvedena izolovaná systolická hypertenze, která je přesně tlakově vymezena. Jako podskupiny jsou definovány: hraniční hypertenze vyčleněná z kategorie mírné hypertenze a hraniční izolovaná systolická hypertenze jako podskupina izolované systolické hypertenze. (9)

Tab. 1 Klasifikace hypertenze dle SZO z roku 1993 (9)

normotenze

Krevní tlak v mmHg TK systolický TK diastolický < 140 a < 90

mírná hypertenze

140 – 179

a/nebo

90 – 104

hraniční hypertenze

140 – 159

a/nebo

90 – 95

> 180

a/nebo

> 105

> 160

a

< 90

140 – 159

a

< 90

středně těžká a těžká hypertenze izolovaná systolická hypertenze hraniční izolovaná systolická hypertenze

11

2.1 Diagnostika vysokého krevního tlaku Diagnostika hypertenze začíná správným změřením krevního tlaku. Toto měření by mělo být provedeno při každé návštěvě zdravotnického zařízení, mělo by být prováděno především rtuťovým sfygmomanometrem, který musí být v dobrém technickém stavu (hladina rtuti musí dosahovat při nenafouknuté manžetě nuly na stupnici, skleněná trubice se rtutí musí být ve svislé poloze, dělené po 2 mmHg). Vlastní měření probíhá tak, že tlakoměr je umístěn ve vertikální poloze, vyšetřovaná osoba sedí na židli s opřenými zády a s volně položeným předloktím tak, aby tonometr byl umístěn ve výši srdce. Pacient by 30 minut před měřením neměl kouřit, pít alkohol a nápoje obsahující kofein. (9) S měřením lze začít nejdříve za 5 – 10 minut po zklidnění vyšetřovaného. Velmi důležitá je šíře použité manžety. Při obvodu paže pod 33 cm používáme zpravidla manžetu šíře 12 cm, u paže s obvodem 33 – 41 cm manžetu širokou 15 cm a u paže nad 41 cm je vhodná šíře manžety 18 cm. Po přiložení a upevnění se manžeta rychle nafoukne na hodnoty přesahující o 20 mmHg tlak, při kterém vymizí pulz na arteria radialis, fonendoskop umístíme do fossa cubitalis nad arteria brachialis a pak vzduch pomalu vypouštíme z manžety. (9) Hodnotu systolického tlaku zjistíme ve chvíli, kdy uslyšíme první arteriální ozvy. Hodnota diastolického tlaku je dána vymizením arteriálních ozev (5. fáze podle Korotkova). (9) V určitých případech může být krevní tlak měřen vleže na zádech, vestoje (např. u starších nemocných, diabetiků s hypertenzí, pro častější možnost ortostatické hypotenze). U již léčených pacientů – hypertoniků bychom měli krevní tlak měřit na konci dávkovacího období. U nemocných s podezřením na hypertenzi „bílého pláště“, při zjevné rezistenci na léčbu, u příznaků hypotenze při antihypertenzní léčbě, z výzkumných důvodů a při ověřování účinnosti nových antihypertenziv v klinických studiích je klinicky nejpřesnější metoda ambulantního monitorování krevního tlaku (AMTK). Velmi cenné informace poskytuje měření krevního tlaku prováděné pacientem mimo ordinaci. Důležitý je zde především správný výběr přístroje. Doporučovány jsou elektronické přístroje a je nutné je kalibrovat častěji, než 1 krát ročně. Jsou to přístroje méně přesné, než rtuťové tonometry. (9)

12

2.2 Epidemiologie Výskyt esenciální arteriální hypertenze stoupá s věkem a závisí též na pohlaví. Do 50. roku života je vyšší prevalence hypertenze u mužů, po 50. roce života se naopak více vyskytuje u žen. Odhaduje se, že v České republice trpí hypertenzí 1 milion osob. U 12 – 16letých mladých osob se výskyt hypertenze pohybuje mezi 1 – 2 %, od 20. roku věku je třeba počítat se 2 – 5 %. Ve věkových skupinách nad 30 let již více než 15 % osob trpí hypertenzí. V šesté dekádě věku má hypertenzi již více než 25 % osob. (7) Epidemiologická studie obyvatel v Jihomoravském regionu (tab. 2) (9) potvrdila v roce 1991 vysokou prevalenci hypertenze v naší populaci. U 64 083 vyšetřených mužů a žen průměrného věku 43, 1 roku, byl zjištěn vysoký krevní tlak u 24, 6 % a u dalších 6, 6 % byly zjištěny hraniční hodnoty. Z toho plyne, že téměř každý třetí občan starší 20 ti let v tomto regionu neměl normální hodnoty krevního tlaku. Velmi důležitý byl údaj, že u 45, 7 % hypertoniků byl vysoký krevní tlak objeven nově a v naprosté většině případů probíhalo onemocnění bezpříznakově a respondenti o své chorobě nevěděli. Největší počet těchto nově zjištěných hypertoniků byl ve věku 20 – 50 let, což mělo z prognostického hlediska velký význam. (9) Tab. 2 Epidemiologie hypertenze – Jihomoravský region (9)

PREVALENCE HYPERTENZE V % VĚK

MUŽI

ŽENY

20

2, 6

1, 2

30

5, 4

2, 2

40

13, 8

8, 9

50

27, 3

26, 0

60

42, 9

47, 3

70

52, 3

65, 4

13

Z výše uvedených výsledků šetření vyplývá, že prevalence arteriální hypertenze v České republice se pohybuje v rozmezí 20 – 24 % u populace starší 20 ti let. (9) Důležitá je ale skutečnost, že v této studii byla arteriální hypertenze hodnocena podle tehdy platných kriterií SZO, tj. krevní tlak rovný nebo vyšší než 160/95 mmHg. Podle současných kriterií, tj. hodnotami tlaku rovného nebo vyššího než 140/90 mmHg, bude prevalence ještě vyšší. (9) Zatímco hodnoty systolického tlaku s věkem úměrně narůstají, hodnoty diastolického tlaku od 60. roku věku mírně klesají. Z toho zřejmě vyplývá nárůst pacientů s izolovanou systolickou hypertenzí ve věku nad 60 let. Tabulka č. 3 znázorňuje průměrné hodnoty systolického a diastolického tlaku v závislosti na věku. (9)

Tab. 3 Hodnoty systolického a diastolického tlaku v závislosti na věku (9) VĚK (roky)

TK systolický (mmHg)

TK diastolický (mmHg)

20

121, 3

76, 5

30

123, 1

78, 8

40

127, 7

82, 2

50

135, 8

85, 9

60

145, 5

88, 3

70

154, 2

87, 8

75

157, 5

87, 4

14

2.3 Klasifikace hypertenze podle etiologie I. Primární, esenciální hypertenze je diagnostikována u 95% všech nemocných s vysokým krevním tlakem. Je to multifaktoriální onemocnění bez známé organické příčiny, která by vyvolávala změnu hodnot TK. (2, 9) II. Sekundární hypertenze. Je to onemocnění, kde organická příčina je zjistitelná a jejím důsledkem je vysoký krevní tlak. Tvoří 5 % všech zjištěných hypertenzí a podle vyvolávající příčiny je dále dělíme:


Nefrogenní hypertenzi – tato je nejčastější ze skupiny sekundárních hypertenzí, jejímž důsledkem je vysoký krevní tlak, provází onemocnění

ledvin,

jako

jsou:

glomerulonefritida,

tubointersticiální

onemocnění ledvin, polycystické ledviny, specifické záněty ledvin aj.


Renovaskulární hypertenzi – vyvolaná stenózou ledvinné tepny.




Endokrinní příčiny – primární hyperaldosteronismus (Connův syndrom), onemocnění kůry nadledvinek, sekreční tumory. Při onemocnění dřeně nadledvinek – feochromocytom, Cushingův syndrom a další.




Koarktaci aorty




Lékovou

hypertenzi

–

při

dlouhodobém

podávání

kortikosteroidů, vzácně i podávání perorálních kontraceptiv aj.


Hypertenzi v těhotenství (6, 9, 2)

2.4 Klasifikace hypertenze podle orgánového postižení Důsledkem neléčeného nebo nedostatečně léčeného vysokého krevního tlaku bývá orgánové postižení. Jak potvrzuje praxe, lze zjistit postižení orgánů již u nemocných při středně zvýšeném krevním tlaku. SZO rozděluje hypertenzi (podle orgánového postižení) do tří následujících stadií: (9)


Stadium I. Fyzikální, RTG, EKG i echokardiografické vyšetření nejeví odchylky od normálu, jedinou poruchou kardiovaskulárního systému je zvýšený krevní tlak.(7, 9) 15




Stadium II. Zvedavý úder hrotu při hypertrofii levé srdeční komory,

asymetrická

hypertrofie

interventrikulárního

septa,

porucha

diastolické funkce, přičemž k diagnostice stačí přítomnost jedné z uvedených změn. Také oční pozadí vykazuje změny, jako je přítomnost vinutých cév s tvrdým reflexem a fenoménem křížení. V moči bývá nevelká proteinurie a zvyšuje se hladina plasmatického kreatininu. (7, 9)


Stadium III. Funkce orgánů je porušena. Srdce dilatuje s následným levostranným, později i pravostranným srdečním selháním. Oční pozadí vykazuje známky hemoragie, eventuálně edém papily. Postižení mozkových cév se projevuje nejčastěji cévními mozkovými příhodami, které jsou z 80 % ischemického původu a kolem 20% mají hemoragickou etiologii. Postupně je omezována glomerulární filtrace jako důsledek postižení ledvinných cév, objevuje se proteinurie. (7, 9)

Onemocnění, které má velmi rychlý průběh a i přes léčbu může končit fatálně, označujeme jako maligní hypertenzi, nebo jako IV. stadium. Klinicky se projevuje rychle progredující hypertenzí, která vede k závažným komplikacím. Na očním pozadí je zřetelný edém papily, hemoragie a exsudáty, dále se rychle zhoršuje funkce ledvin a nastupuje srdeční selhání. (9)

16

3 RIZIKOVÉ FAKTORY Vysoký krevní tlak je multifaktoriální onemocnění. Jedním ze základních předpokladů správné péče o nemocné je znalost dílčích faktorů ovlivňující výši krevního tlaku. (6) 3.1 Exogenní faktory ovlivňující hypertenzi


Genetické faktory – o genetické dispozici primární hypertenze nelze pochybovat. Hypertenze je onemocnění, kdy je důležitá interakce několika genů a životního prostředí. Klinická medicína již dlouho potvrzuje, že hypertenzní choroba vykazuje často familiární nashromáždění. Např. Allemann a Weidmann zjistili v roce 1995, že děti hypertenzních rodičů mají průměrně vyšší hodnoty TK než děti stejně staré, jejichž rodiče jsou normotonici. Jako pozitivní rodinnou anamnézu hodnotíme výskyt arteriální hypertenze, mozkově cévních příhod a náhlého úmrtí na kardiovaskulární komplikace u mužů do 55 let a u žen do 65 let věku u přímých příbuzných. (9)




Kouření a hypertenze – zahraniční i české epidemiologické studie neprokazují přímou souvislost mezi kouřením a vysokým krevním tlakem (Boething, 1976; Heyden, 1976; Zicha a spol., 1991). Tyto studie naopak ukázaly, že mezi kuřáky cigaret je méně osob s vysokým krevním tlakem, než mezi nekuřáky. Jako vysvětlení se nabízí především nižší tělesná hmotnost kuřáků. Není však pochyb o negativním vlivu kouření na ischemickou chorobu srdeční a bronchopulmonální systém, kde působí jako jeden z nejdůležitějších rizikových faktorů. Vzestup krevního tlaku je prokázán po vykouření cigarety a trvá asi 30 minut. (9)




Alkohol a hypertenze - řada epidemiologických studií prokázala pozitivní korelaci alkoholu k hodnotám krevního tlaku. U 5 – 11 % mužů trpících hypertenzí je tato dávána do souvislosti s nadměrnou spotřebou alkoholu. Jeho účinek na systémový krevní tlak je vysvětlován jednak objemovým efektem a i působením na sympatický nervový systém. Doporučuje se omezení denního příjmu alkoholu na 30 ml etanolu denně u mužů a na 15 – 20 ml etanolu u žen. U většiny hypertoniků po nastolení abstinence krevní tlak klesá a je tím umožněno snížení antihypertenzní léčby.(9)

17




Kuchyňská sůl a hypertenze – jedním z činitelů působících na zvýšení krevního tlaku může být i spotřeba kuchyňské soli, přesahující spotřebu organismu. Je známo, že některé populace žijící primitivním způsobem života (některé kmeny v Brazílii, Nové Guinei) s příjmem soli < než 5 g za den trpí hypertenzí velmi vzácně, avšak po přestěhování se do podmínek s příjmem soli 8 – 10 g za den, jim krevní tlak stoupá. (9) Největší mezinárodní epidemiologickou studií vztahu spotřeby soli a krevního tlaku byla studie INTERSALT (Elliot a spol., 1996), která zahrnovala 10 000 mužů a žen, byla provedena v 52 centrech ve 32 zemích. (7) Tato studie potvrdila těsnou závislost mezi příjmem soli a vzestupem krevního tlaku. Je důležité zdůraznit, že v populaci jsou jedinci na sůl vnímaví, u nichž solná „nálož“ způsobí zvýšení krevního tlaku a naopak restrikce soli povede k jeho snížení, a jedinci vůči soli rezistentní, u nichž omezení soli v potravě nepovede ke snížení krevního tlaku.

(7)

Problematika zvýšeného příjmu

kuchyňské soli u nemocných s vysokým krevním tlakem je však také spojována s poruchou rozlišovací schopnosti chuťových buněk jazyka pro NaCl, kterou lze zjistit elektrogustometricky. Osoby s arteriální hypertenzí mají zvýšený chuťový práh pro kuchyňskou sůl oproti normotonikům. Tato porucha je přímo závislá na stadiu hypertenze a s ní koreluje i zvýšený odpad sodíku v moči. Proto nemocným s vysokým krevním tlakem je doporučováno omezení příjmu kuchyňské soli a tento požadavek je jedním ze základních prvků nefarmakologické léčby hypertenze. (9)


Dyslipidemie a hypertenze – stejně jako kouření cigaret, není ani u dyslipidemie prokázána pozitivní korelace k výskytu hypertenze. Je však základním rizikovým faktorem aterosklerózy a spolu s přítomností hypertenze se riziko kardiovaskulárního onemocnění značně zvyšuje. Dyslipidemie je velmi často provázena dalšími rizikovými faktory, jako jsou: zvýšená tělesná hmotnost, diabetes mellitus (metabolický syndrom), snížená tělesná aktivita. (9)




Diabetes mellitus a hypertenze – výskyt hypertenze u nemocných diabetem se odhaduje až na 50 %. U diabetu mellitu I. stupně se setkáváme především s esenciální hypertenzí nebo jako s důsledkem diabetické nefropatie. Kombinační působení hypertenze a diabetu zvyšuje prevalenci 18

aterosklerózy, tím zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční, ischemické choroby dolních končetin a cerebrovaskulárních komplikací. Prevalence hypertenze stoupá s trváním diabetu, je přítomna jak hypertenze esenciální, izolovaná systolická hypertenze, tak i sekundární hypertenze při diabetické nefropatii. Její výskyt je vázán především na diabetes mellitus II. stupně, kde bývá jednoznačný přírůstek hmotnosti. (9)


Zvýšená tělesná hmotnost a hypertenze – vztah hypertenze a obezity je velmi komplexní. Tukové buňky – adipocyty, které byly dříve považovány za jakousi úložnou tkáň tuku, jsou aktivní endokrinní a sekretorické buňky, které uvolňují nejen volné mastné kyseliny, ale produkují i některé cytokiny a hormony, např. TNF alfa (tumor necrosis factor), interleukiny, a také PAI – 1 (inhibitor aktivátoru plasminogenu), leptin, resistin a adiponektin. Tyto sekretorické působky regulují chuť k jídlu, výdej energie, inzulinovou senzitivitu a také se přímo účastní procesu aterogeneze a trombogeneze. Velice aktivní protein adiponektin zvyšuje citlivost tkáně na inzulin a působí antiaterogenně. Jeho hladina se zvyšuje při fyzickém tréninku nebo při podání biguanidů a jiných látek, které snižují inzulinovou rezistenci. (1, 8)

Kombinace hypertenze s obezitou je v populaci velmi častá, obezita sama

o sobě může být příčinou hypertenze, orgánového postižení, hypertrofie levé komory srdeční, glomerulární hyperfiltrace a mikroalbuminurie. Patofyziologie hemodynamických poruch u obézích osob se poněkud liší od neobézních hypertoniků. Obézní osoby jsou charakterizovány zvýšeným srdečním výdejem, zvýšeným plasmatickým objemem a nižší periferní resistencí. Zvýšená masa tělesného tuku zvyšuje i distribuční prostor pro antihypertenziva a tím snižuje jejich účinnost ve standardní dávce. (5)


Dysfunkce autonomního nervového systému – zvýšená aktivita sympatického nervového systému vede k hyperdynamické cirkulaci, jejímž následkem je zvýšený srdeční výdej, následuje zvýšená srdeční frekvence s hypertenzí, mnohdy systolickou. Tyto oběhové změny jsou často provázeny metabolicko – endokrinními poruchami (inzulinová rezistence, porucha glukózového a lipidového metabolismu) a jeví se jako faktor spolupůsobící negativně na kardiovaskulární systém. (9)

19

3.2 Endogenní faktory ovlivňující hypertenzi


Presorické

vlivy

–

mezi

presorické

systémy

počítáme

katecholaminy (adrenalin a noradrenalin), renin – angiotensinový systém, aldosteron a některé působky, které uvolňuje cévní endotel (endotelin, tromboxan TXA 2 aj.). Presorické působky mají obvykle stimulující účinek na růst svalstva cévní stěny a na myokard. Některé vedou k retenci natria a vody. (7, 9)




Depresorické vlivy – do této skupiny se řadí především kalikrein – kininový systém, dopamin, prostaglandin PGE2, prostacyklin, atriální natriuretický peptid a endoteliální relaxační faktor (EDRF) uvolňovaný endotelem. Tyto působky mají tlumivý vliv na růst svalstva cévní stěny a myokardu. Dilatační působky mají spíše diuretický účinek; např. atriální natriuretický faktor uvolňovaný v srdečních síních i komorách - (kromě diuretického účinku působí zároveň dilatačně). (7. 9)




Změny transportních mechanismů elektrolytů – v patogenezi hypertenze se uplatňují i poruchy transportních mechanismů přes buněčnou membránu. Tyto poruchy mohou vést ke zvýšení intracelulárního Na+ následně i Ca ++, což vede ke zvýšené citlivosti hladkého svalstva cév vůči presorickým vlivům. (7, 9)

20

4 LÉČBA HYPERTENZE – STRATEGIE A TAKTIKA V PRAXI 4.1 Pohled do historie V posledních čtyřiceti letech došlo k velkému pokroku v léčbě hypertenze. Tento pokrok nejlépe vyplývá z porovnání léčebných metod na počátku padesátých let, kdy zahrnovaly pouze nefarmakologické postupy, které byly dobře známy již profesoru Vančurovi v letech čtyřicátých: (7)


Úprava životosprávy




Vhodná gymnastika




Omezení soli




Střídmost v jídle




Dietní kůra syrovou zeleninou




Nekouření




Fyzikální terapie

Z dalších léčebných postupů 40. let lze jmenovat např. ozáření nadledvin, vypouštění míšního liquoru, autohemoterapie a heterohemoterapie, rhodanid draselný, podávání kalcia, analgetika, 1% nitroglycerinový roztok 3 – 5krát denně 10 kapek, purinová diuretika: (kofein, theofylin, eufylin), RTG ozáření karotického sinu, atropin, papaverin. Některé léčebné postupy se mohou z dnešního pohledu zdát značně bizarní, jiné však vystihují směr účinné léčby. (7) V padesátých letech se objevují prvá účinná antihypertenziva, kterými byla ganglioplegika (dnes nepoužívaná pro řadu vedlejších účinků). Ve druhé polovině padesátých let přichází hydralazin a reserpin a počátkem šedesátých let thiazidová diuretika, která jsou pilířem antihypertenzní léčby dodnes. S postupem času se do léčby zavádí beta – blokátory, původně používané při léčbě anginy pectoris. V 70. letech následuje clonidin, prazosin, labetalol a minoxidil. Později, v 80. letech přistupují k léčbě hypertenze první ACE inhibitory a blokátory kalciových kanálů. Objev účinných antihypertenziv znamenal velký pokrok a vedl ke změně prognózy 21

hypertenze. Antihypertenzní léčba dokáže totiž cerebrovaskulární i kardiovaskulární morbiditu i mortalitu a tak mění průběh hypertenze. (7) 4.2 Léčba hypertenze na prahu 21. Století Cílem léčby u prokázané arteriální hypertenze je snížení morbidity a mortality dosažením a udržováním hodnot krevního tlaku pod hranicí 140/90 mmHg, u nemocných mladších 30 let na hodnotě 120 – 130/80 – 85 mmHg, u diabetiků pod hranicí

130/85

mmHg

za

současné

kontroly

dalších

rizikových

faktorů

kardiovaskulárních onemocnění. Jedině tak lze preventivně ovlivnit vznik cévních mozkových příhod, udržet funkci ledvin a zpomalit progresi srdečního selhání. (10) Tohoto

cíle

lze

dosáhnout

jednak

změnou

životního

stylu,

tedy

léčbou

nefarmakologickou a léčbou farmakologickou. Oba tyto postupy spolu úzce souvisí a navzájem se doplňují. Nefarmakologické postupy se uplatňují u arteriální hypertenze primární i sekundární ve všech stadiích. Bohužel právě změna životního stylu bývá nemocnými často podceňována. (10) 4.3 Léčba hypertenze farmakologická Farmakologická léčba musí v první řadě zohledňovat individualitu pacienta a kvalitu jeho života. Při výběru léku je nutno brát zřetel na závažnost hypertenze, souběžné choroby, přítomnost komplikací a orgánových změn a v neposlední řadě cost/bendit ratio = cena versus prospěch léčby. (9) Na základě výzkumů a posledních poznatků vědy je k dispozici šest základních lékových skupin:


Diuretika – jejich základní vlastností je, že způsobují natriurézu, tím pokles sodíku v organismu a vzestup exkrece. Dělíme je do čtyř skupin, podle toho v jaké části nefronu zasahují: a) inhibitory karboanhydrázy zasahují do proximálního tubulu, b) kličková diuretika působí ve vzestupném raménku Henleovy kličky – zástupce Furosemid, c) thiazidy zasahující do oblasti distálního tubulu – zástupce Hydrochlorothiazid, Chlorthalidon, Indapamid d) diuretika šetřící kalium, která zasahují do dolní části distálního tubulu a sběrného kanálku – zástupce Triamteren, Spirolakton, Amilorid. (5)

22




Beta – blokátory – blokují beta – adrenergní receptory v srdci a cévách. Adrenergní receptory se dělí na alfa a beta a zprostředkovávají účinky katecholaminů. Farmaka blokující adrenergní receptory se dělí na selektivní beta1 – lokátory a na neselektivní, blokující jak beta1 i beta2 aktivitu. Hlavní účinek beta1 – blokátorů (bez vnitřní sympatické aktivity) spočívá ve snížení srdeční frekvence, snížení srdečního výdeje, snížení periferní rezistence a snížení tlaku krve. Beta – blokátory s vnitřní sympatickou aktivitou snižují periferní sympatickou aktivitu, mají bradykardizující efekt, málo ovlivňují srdeční výdej, snižují periferní rezistenci, působí pokles tlaku krve. Beta – blokátory jsou spolu s diuretiky základními léky při léčbě hypertenze. Snižují totiž nejen tlak krve, ale působí preventivně i na kardiovaskulární komplikace. Jsou indikovány především k prevenci infarktu myokardu, náhlé smrti, mozkových iktů a srdečního selhání. V tabulce 4 jsou uvedeny některé beta – blokátory dostupné na českém trhu. (5) Tab. 4 Přehled některých beta – blokátorů včetně generického názvu: (5) Generický název

Komerční název léku

acebutolol

Acecor, Sectral, Apo - acebutol

atenolol

Apo – atenol, Atehexal Atenobene

betaxolol

Betaxa, Lokren

bisoprolol

Bisocard, Concor

bopindolol

Sandonorm

carvediol

Atram

celoprolol

Tenoloc

metipranolol

Trimepranol

23




Blokátory kalciových kanálů – Ca antagonisté – prvním lékem této skupiny byl verapamil, který byl syntetizován již v roce 1962, přesto nadále zůstává jedním z nejpoužívanějších léků této skupiny. Působí negativně inotropně na srdeční sval a jeho vazodilatační účinek je vyvolán blokádou vstupu Ca do srdečního svalu a hladkého svalstva cév. Vápník je jedním ze základních působků v regulaci buněčných aktivit, ovlivňuje vznik vzruchu v sinusovém uzlu a vedení vzruchu v atrioventrikulárním uzlu. Tyto účinky vznikají mechanismem výměny Ca za Na, kaliovou pumpou poháněnou adenosintrifosfátem, který se mění na adenosindifosfát a kalciovými kanály, které se otvírají v závislosti na ostatních iontových proudech. Všechny Ca antagonisté snižují TK a jsou indikovány u všech druhů hypertenze, s výjimkou hypertenze v těhotenství. Do této lékové skupiny se zařazují DIHYDROPYRIDINY (felodipin, isradipin, nifedipin, nitredipin, amlodipin a další), FENYLALKYLAMINY (verapamil, verapamil SR, verapamil SR + trandolapril) a BENZOTHIAZEPINY (diltiazem, diltiazem retard) (5)




ACE inhibitory – nejúčinněji ze všech antihypertenziv vedou k regresi hypertrofie levé komory srdeční i k regresi hypertrofie cévní svaloviny. Je také známo, že zpomalují progresi diabetické nefropatie a oddalují vznik ledvinného selhání. Další jejich výhodou, že neovlivňují negativně metabolické rizikové faktory ischemické choroby srdeční (lipidy, inzulinovou rezistenci, glukózovou toleranci). Jsou jedinou skupinou léků, která výrazně zlepšuje prognózu pacientů s mírnou i těžkou formou srdečního selhání. ACE inhibitory vedou k poklesu krevního tlaku snížením periferního cévního odporu.

(7)

Ze zástupců

této lékové skupiny uvádím: enalapril, perindopril, captopril, fosinopril, trandolapril, spirapril, ramipril, lisinopril, moexipril. (5)


Antagonisté receptorů pro angiotensin II (sartany) – Pro pochopení účinku této skupiny je důležité vědět, že angiotensin II (dále AT II) je látka, která se podílí na patogeneze hypertenze a dalších kardiovaskulárních chorob. Blokáda jeho vzniku se osvědčila při léčbě hypertenze, ale i v prevenci a léčbě kardiální insuficience, zabraňuje 24

také remodelaci myokardu po srdečním infarktu. Účinek sartanů na TK je v podstatě stejný jako u ACE inhibitorů, mají však méně vedlejších příznaků (např. nestimulují vznik bradykininu, který je odpovědný za dráždivý kašel).

(5)

Některé sartany (losartan) zvyšují vylučování

kyseliny močové močí, a tedy snižují urikemii, která je jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob. Zástupci sartanů dostupní na českém trhu jsou: losartan, eprosartan, irbesartan, candesartan, telmisartan, telmisartan + hydrochlorothiazid, losartan + hydrochlorothiazid. (5)


Ostatní antihypertenziva – selektivní alfa1 – antagonisté: sympatický nervový systém zvyšuje periferní cévní rezistenci. Jeho vliv na arterioly je zprostředkován terminálně lokalizovanými alfa1 – receptory v cévní stěně, Z toho vyplývá léčebný mechanismus, kterým je blokáda těchto receptorů. (5) Centrálně působící antihypertenziva – mechanismus účinku spočívá ve farmakologickém ovlivnění dvou receptorů v mozkovém kmeni. Jsou to alfa2 – adrenoreceptor, lokalizovaný v nukleus tragus solitarii a druhým typem imidazolinové receptory umístěné v rostrální ventrolaterální prodloužené míchy. (5) Zástupci ostatních antihypertenziv: metyldopa, urapidil, moxonidin, rilmenidin, prazosin, doxazosin, nitroprusid. (5)

4.4 Léčba hypertenze nefarmakologickými postupy Nefarmakologická léčba hypertenze je nedílnou součástí léčby a v některých případech je postačující k úpravě zvýšeného TK a není nutno ji doplňovat farmaky. Nefarmakologická léčba obsahuje tyto postupy:

(10)




redukci hmotnosti




tělesný dynamický aerobní trénink




snížení izometrické zátěže 25




změnu chování




zákaz kouření




redukci příjmu kofeinu




redukci příjmu alkoholu




redukci příjmu sodíku




změnu výživových zvyklostí

4.4.1 Redukce hmotnosti Nadměrná tělesná hmotnost těsně koreluje se zvýšeným krevním tlakem. Zdravé je mít optimální váhu, tedy tělesnou hmotnost přiměřenou výšce a věku osoby.

(10)

Příčinou

nadměrné tělesné hmotnosti je téměř vždy nepoměr mezi příjmem potravy a výdejem energie. Nadbytečné kilogramy zatěžují enormně srdce, které musí čerpat krev do zbytečných tukových tkání, přispívají ke zvýšeným hladinám cholesterolu v krvi, rozvoji hypertenze a diabetu mellitu.

(3)

Za rizikové je považováno ukládání

nadbytečného tuku viscerálně (tzv. maskulinní typ obezity), typ periferní neboli feminní, není z hlediska rizikovosti tolik závažný.

(10)

Ke stanovení optimální tělesné

hmotnosti je většinou používán Body mass index (dále jen BMI)(7)

hmotnost (kg) BMI = tělesná výška (m) na druhou

Tabulka 5

(3)

rozlišuje hmotnostní kategorie podle BMI.

(3)

K odhadu rozložení

tělesného tuku se používá indexu pás/boky, tzv. W/H (waist/hip) ratio. Tento způsob umožňuje jednoduchým způsobem odlišit, zda se tělesný tuk ukládá více v oblasti pupku, či na hýždích.

(10)

Tabulka 6 ukazuje závislost rizika kardiovaskulárního

onemocnění na obvodu pasu. (3)

26

Tab. 5 Rozdělení hmotnostních kategorií podle BMI (3) BMI muži

ženy

kategorie

do 20

do 19

podváha

20 – 24,9

19 – 23,9

normální hmotnost

25 – 29,9

24 – 28,9

nadváha

30 – 39,9

29 – 38,9

obezita

nad 40

nad 39

těžká obezita

Tab. 6 Závislost rizika kardiovaskulárních onemocnění na obvodu pasu riziko ICHS

muži

ženy

normální

pod 94 cm

pod 80 cm

zvýšené

94 – 101 cm

80 – 87 cm

značně zvýšené

nad 102 cm

nad 88 cm

(3)

Snížení tělesné hmotnosti u obézních pacientů s hypertenzí snižuje krevní tlak, zvyšuje hypotenzní účinek současně podávaných antihypertenziv a významně snižuje přidružené kardiovaskulární rizikové faktory, jako jsou diabetes mellitus a dyslipidemie. Americká populační studie National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES II) udává 2,9násobné riziko vzniku hypertenze u jedinců s nadváhou oproti jedincům s žádoucí hmotností. Riziko hypertenze spojené s obezitou je ještě závažnější v mladším věku (5,6krát vyšší ve věku 20 – 44 let oproti obezitě ve věku 45 – 47 let). Ve Firminghamské studii byl vzestup tělesné hmotnosti u mužů o 15 % provázen vzestupem systolického krevního tlaku o 18 %, naopak pokles hmotnosti 27

o 15 % byl provázen poklesem krevního tlaku o 10 %. Více než 2/3 nemocných s primární hypertenzí mají nadměrnou hmotnost. U osob s hmotností v mezích normy se vyskytuje hypertenze v 8 – 10 %, zatímco u pacientů s nadváhou v 15 – 17 %, u pacientů obézních ve 28 – 35 %. Všem pacientům s hypertenzí, kteří spadají do pásma nadváhy, obezity by měl být předepsán individuální tělesný program redukce hmotnosti zahrnující omezení energetického příjmu a zvýšení fyzické aktivity. (10) 4.4.2 Tělesný dynamický aerobní trénink Odpověď na otázku, kteří pacienti smí pěstovat pohybovou aktivitu je jednoduchá: prakticky všichni pacienti s vysokým krevním tlakem smí provádět pohybové aktivity. Z hlediska pacientů s vysokým krevním tlakem lze tyto aktivity rozdělit na vhodné a nevhodné (ev. zakázané). (11) Důležitým vodítkem u všech pacientů by mělo být vyšetření u lékaře a následné kontrolní, zátěžové testy. Mezi doporučenou pohybovou aktivitu patří tzv. dynamická vytrvalostní pohybová aktivita nižší intenzity obden, v délce trvání 30 – 45 minut. Pod tímto pojmem rozumíme např. chůzi, plavání, cyklistiku v rovinatém terénu, vhodnou formu aerobiku, běh na lyžích, kolektivní hry bez extrémních silových a rychlostních zátěží. Mezi nevhodné pohybové aktivity řadíme ty, kde je vysoký podíl rychle se opakující silové zátěže. Patří sem tenis, squash, volejbal, bojové sporty, cvičení na nářadí, ale i sjezdové lyžování. (11) Nejjednodušší formou tréninku je rychlá chůze, popřípadě rychlá chůze střídaná s klusem. Je nutné zohlednit u obézních pacientů zátěž na nosné klouby, proto se v těchto případech zdůrazňuje kvalitní obuv a měkký podklad terénu. U starších osob by neměla tepová frekvence překročit 110 tepů/min. a u mladších 120 tepů/min. U nemocných užívajícich beta – blokátory by zátěžová tepová frekvence neměla překročit 100 tepů/min. (10) 4.4.3 Snížení izometrické zátěže Izometrická zátěž je v posledních letech stále oblíbenějším druhem sportu, který je provozován především ve fit centrech. Tato zátěž vede ke zvětšení svalové hmoty, pro hypertonika je však nevhodná. I krátkodobá izometrická zátěž vede ke zvýšení krevního tlaku a u člověka s nadhodnotami může vést až k hypertenzní krizi. Součástí prevence izometrické zátěže u nemocných s hypertenzí je i péče o stolici, protože 28

zácpa nutí nemocného k intenzivnímu zapojení břišního lisu, což může mít fatální následky. Další formy izometrické zátěže v běžném životě jsou např. nošení nákupu, věšení záclon, zvedání malých dětí atd. a nemocný by měl být o těchto formách poučen. (10) 4.4.4 Změna chování Podle Rosenmana a Friedmana existují dva hraniční typy chování u lidí. Kriteriem jsou některé vlastnosti jako ctižádost, hostilita vůči okolí, pocit časové naléhavosti. Lidé s přítomností těchto známek se vyznačují hlasitým projevem, nemají trpělivost vyslechnout ostatní, vykonávají více činností najednou, usilují o významná postavení, nejsou téměř schopni relaxace. Podle původní typologie se jedná o jedince typu A, jsou často náchylní ke kuřáctví, nemírné konzumaci alkoholu a je u nich vyšší prevalence hypertenze i ICHS. Oproti tomu, jedinci typu B, bývají klidní, vyrovnaní s dobrou schopností relaxace. Nebývají ctižádostiví, jsou méně náchylní k rizikovému chování (např. nižší prevalence kuřáctví) ale bývá u nich častěji popisován sklon k obezitě. (10) Jelikož málokdo spadá výhradně do kategorie typu A nebo B, případná rizika hypertenze se hodnotí podle převažujících rysů. Typu A se doporučuje nekouřit a doplnit vhodné relaxační techniky, typu B kontrolu tělesné hmotnosti a dynamický trénink. Všem jedincům se doporučuje vyvarovat se nadměrného stresu, který je samozřejmou součástí života. (10) 4.4.5 Zákaz kouření Vykouření cigarety přechodně podráždí nervus vagus a vede ke zvýšení hladiny katecholaminů. U silných kuřáků (dlouhodobých) navozuje tachykardii, zvýšení TK, spotřeby kyslíku a zvýšení koronární rezistence. Karbonylhemoglobin snižuje transportní kapacitu krve, snižuje kontraktilitu a zvyšuje agregaci destiček. Jak karbonylhemoglobin, tak nikotin poškozují cévní endotel. V České republice kouří více než 40 % dospělých mužů a > než 30 % žen. Především u žen a mládeže má kouření stoupající tendenci. I když studie zabývající se vztahem kouření cigaret vs. hypertenze neprokazují přímou souvislost, je striktní zákaz kouření samozřejmou součástí léčby hypertenze. Při odvykání často dochází k nárůstu hmotnosti, která se musí pečlivě sledovat. (10) 29

4.4.6 Redukce příjmu alkoholu Konzumace alkoholických nápojů je častou součástí nutričních návyků a životního stylu. Otázka vlivu alkoholu na výši TK byla řešena v mnoha studiích v osmdesátých letech minulého století. Spotřeba alkoholu ovlivňuje celkovou i koronární mortalitu v křivce typu U nebo J. To znamená, že mírná konzumace je spojena s nižší mortalitou než úplná abstinence a mortalita se opět zvyšuje s nadměrnou spotřebou. (5) Otázkou je, najít tu správnou míru a hranice neposouvat. Přímý vztah mezi alkoholem a krevním tlakem je známý řadu let, nezávisí na rase, kuřáckých návycích či tělesné hmotnosti. (10) Populační studie udávají práh relativně bezpečné konzumace alkoholu 30 ml za den u mužů a 20 ml/den u žen, kdy ovšem nelze počítat průměr z několika dní za sebou (tedy naráz vypít větší množství a potom několik dní abstinovat). (10) Předpokládá se, že nadměrnou konzumací alkoholu lze vysvětlit až 30 % hypertenze ve vyspělých zemích. (10) 4.4.7 Redukce příjmu kofeinu Kofein vede k přechodnému zvýšení TK i tepové frekvence, přímý kauzální vztah pro běžná množství kávy však nebyl prokázán, takže dříve doporučovaný striktní zákaz pití kávy není nutný. Proto se pití kávy nezakazuje, pouze bývá doporučováno omezení konzumace na 1 – 2 šálky denně, a to spíše kávu překapávanou, než zalévanou (tureckou). (10) 4.4.8 Redukce příjmu sodíku Průměrný příjem sodíku obyvatelstva České republiky je vyšší než 12 g denně, přitom fyziologická spotřeba lidského organismu je menší než 5 g soli denně. I při zvýšeném pocení je obsah soli v potu organismem regulován (výjimku tvoří pacienti s akutní ztrátou elektrolytů při úporných průjmech či zvracení). Více než 75 % celkového přívodu soli u naší populace pochází z průmyslově vyráběných potravin, zásadou pro omezení přívodu soli je na prvním místě vyvarování se pravidelné konzumace uzenin, slaných sýrů, instantních potravin, masových konzerv a výrobků tzv. rychlého občerstvení. (10)

30

4.4.9 Změna výživových zvyklostí Opatření ke zlepšení výživy obsahují kromě zásad pro redukci hmotnosti, příjem stravy s omezením celkového tuku (maximálně 30 % z celkové energie), nasycených tuků (max. 10 % z celkové energie) a cholesterolu (max. 300 mg/den), redukci příjmu sodíku (do 5g NaCl/denně), zvýšení příjmu draslíku (7,8 až 11 g elementárního draslíku denně). Množství celkového tuku při energetickém přívodu např. 9 200kJ (2 200 kcal) by nemělo přesáhnout 75g, včetně skrytých tuků. (10) Často někteří pacienti tvrdí, že přiberou i z vody. Toto tvrzení není pravda, protože fyzikální zákony fungují bez výjimky. Základem je zákon zachování energie: snížit příjem a zvýšit výdej. Každý jedinec má jiný bazální metabolismus, (tj. množství energie, kterou tělo spotřebuje, i když nic nedělá) který s věkem klesá. Např. žena po 40. roku věku, aby nepřibrala, musí snížit svůj příjem asi o 300 kcal. (3) Základní energetický výdej člověka je přibližně:
Bazální metabolismus 25 kcal/kg (105 kJ/kg)
Mírná zátěž – 30 kcal/kg (125 kJ/kg)
Střední zátěž – 35 kcal/kg (147 kJ/kg)
Vysoká zátěž – 40 kcal/kg (168 kJ/kg) Získaná

obezita

u

mužů

má

tendenci

se

lokalizovat

na

trupu.

Riziko

kardiovaskulárního onemocnění u mužské části populace se ostře zvyšuje, když je poměr pas/boky (WHR - viz. kap. 4.1.1 Redukce hmotnosti) větší než 1,0 u mužů a větší než 0,8 u žen. Četné práce dokazují, že vysoký podíl tuku buď na trupu, nebo na břiše se sdružuje s inzulinovou rezistencí, aterogenním plasmatickým profilem, diabetem mellitem a vysokým krevním tlakem. Rezervoár břišního viscerálního tuku slouží primárně k uchování snadno a rychle mobilizovatelných energetických rezerv. U žen slouží tyto rezervy ve femorálně – hýžďových oblastech jako skladovací orgán, který je vyhrazen pro stresové stavy, jako jsou těhotenství a laktace. Tato anatomická a funkční specializace je podmíněna rovnováhou pohlavních hormonů. U obézních žen před menopauzou, prostřednictvím zvyšování poměru obvodu okolo pasu a boků, dochází k postupnému snižování globulinu, který váže pohlavní hormony a ke zvýšení volného testosteronu. (12) 31

5 SLOŽKY OBSAŽENÉ V POTRAVINÁCH OVLIVŇUJÍCÍ KREVNÍ TLAK 5.1 Sacharidy (cukry) Význam sacharidů ve výživě člověka vyplývá ze skutečnosti, že kryjí více než polovinu energetické spotřeby člověka, zpravidla 50 – 80 %. Pod pojem sacharidy je zahrnována heterogenní skupina organických sloučenin, které se liší jednak strukturou a velikostí molekuly, chemickými charakteristikami a metabolickými účinky. Využitelné sacharidy zastoupené v potravě jsou téměř výhradně tvořeny sloučeninami monosacharidů. Jednotlivé typy sacharidů jsou v potravě

zastoupeny

velmi

nerovnoměrně.

Z kvantitativního

hlediska

je

nejvýznamnější škrob (polysacharid) a sacharóza (disacharid), méně laktóza. Monosacharidy glukóza a fruktóza jsou obsaženy hlavně v ovoci. Laktóza tvoří hlavní sacharidovou

komponentu

v kojeneckém

období.

Oligosacharidy

(rafinóza,

stachóza…) jsou přítomné hlavně v luštěninách. (14) Příjem sacharidů by neměl překročit denní optimální dávku. Pokud je tato dávka překročena, dochází k metabolismu cukrů na tuky, z čehož vyplývá obezita a zhoršení rizikových faktorů vedoucích k rozvoji ischemické choroby srdeční. (3) V posledních letech se ukázalo jako výhodné přijímat složené cukry s nízkým glykemickým indexem. Glykemický index je rozdíl mezi vzestupem hladiny glukózy a inzulínu po jídlech obsahujících škrob. Vědci zjistili, že vzestup se liší u různých potravin. Pro glykemický index platí, že čím je nižší tím je lepší. V tabulce 7 jsou uvedeny hodnoty glykemického indexu u některých potravin. (3) Tab. 7 Glykemický index některých potravin (3) Chléb bílý

94

Těstoviny

59

Obilné vločky

84

Luštěniny

46

Brambory

90

Mléko (polotučné)

30

Rýže

84

Česnek

10

Kukuřice

79

Pomeranč

35

32

5.2 Cholesterol Má v organismu několik významných rolí. Tvoří nezbytnou součást buněčných a organelových membrán, je prekursorem pro tvorbu steroidů, žlučových kyselin a vitamínu D. (13) Kromě svých fyziologických účinků má v organismu i významný negativní vliv. Jeho zvýšená koncentrace je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy. Částice transportující v krvi cholesterol jsou lipoproteiny, které se podle hustoty dělí na chilomikrony, VLDL, LDL, HDL (very – low – density lipoproteins, low - density lipoproteins, high – density - lipoproteins). Jednotlivé druhy se mezi sebou liší množstvím a vzájemným poměrem lipidů. Nesprávná koncentrace nebo vzájemný poměr představují riziko vzniku aterosklerózy se všemi důsledky. (13) Významným ukazatelem je především poměr LDL/HDL – tzv. aterogenní index. Cholesterol je obsažen ve všech potravinách živočišného původu, naopak potrava rostlinná jej neobsahuje vůbec. Podle doporučení SZO by maximální dávka cholesterolu neměla přesahovat 300 mg/den.

(10)

Tabulka 8

(3)

ukazuje normální

hodnoty lipidů v séru. Obsah cholesterolu v některých potravinách ukazuje tab. 9 (3).

Tab. 8 Normální hodnoty lipidů v séru (3) Lipidy

Normální hladiny v krvi

Cholesterol (celkový)

3, 87 – 5, 2 mmol/l

HDL cholesterol

1, 25 – 2, 59 mmol/l

LDL cholesterol

0 – 3, 40 mmol/l

Triacylglycerol (triglyceridy, TAG)

0, 20 – 1, 80 mmol/l

Aterogenní index (celk. chol./HDL)

Do 3, 5

33

Tab. 9 Obsah cholesterolu ve 100 gramech vybraných potravin (3) Drůbež

80 mg

Játra

265 – 550 mg

Hovězí maso

268 mg

Mozeček

2000 mg

Vepřové maso

70 – 100 mg

Máslo

250 mg

Sádlo

300 mg

Sýr 60%

100 mg

Kapr

35 mg

Sýr 40%

70 mg

Makrela

50 mg

Sýr 30%

50 mg

Salámy

80 mg

Smetana

40 mg

Zvěřina

110 mg

Vejce 1 ks

320 mg

Epidemiologické studie opakovaně prokázaly, že u pacientů s esenciální hypertenzí je přítomnost některých rizikových faktorů přímo charakteristická.: např. obezita + nízký HDL cholesterol + hypertriglyceridémie.(26) Skupina izraelských kardiologů se pokusila novou studií tyto zkušenosti zpřesnit. Byly položeny dvě otázky. 1) Jaká je prevalence rizikových faktorů u hypertoniků léčených v primární péči i na specializovaných klinikách, pokud se berou v úvahu současná kriteria pro diagnostiku hypertenze, dyslipidemie a diabetu? 2) Jaké formy dyslipidemií jsou v této populaci nejčastější? Byla analyzována skupina 324 pacientů, s esenciální hypertenzí, z nichž 122 bylo léčeno praktickými lékaři a 212 na specializovaných klinikách. Z hypertoniků, u nichž nebylo zjištěno žádné postižení některého orgánu, nebyl nalezen jiný rizikový faktor než hypertenze pouze u 1,5 %. Naproti tomu u všech hypertoniků s ICHS byly přítomny i další rizikové faktory. Nejčastější byla dyslipidemie, která byla zjištěna u 93 % hypertoniků s ICHS a u 77 % hypertoniků bez ICHS. (16) Hlavní odchylkou v lipidovém metabolismu byla zvýšená plasmatická koncentrace LDL cholesterolu. Hypertriglyceridémie byla zjištěna u 31,7 % a snížená hladina HDL cholesterolu u 22,3 %. Nejčastější variantou dyslipidemie byla mírná izolovaná hypercholesterolemie, zatímco kombinace hypertriglyceridemie s nízkou koncentrací 34

HDL cholesterolu byla vzácná (pouze 2,8 % u hypertoniků s ICHS a 0,8 % bez ICHS. Při hodnocení informační váhy rizikových faktorů byl nejvýznamnější věk (ICHS negat. 58,1 let, ICHS pozit. 61 let) a mužské pohlaví (muži/ženy s ICHS negat. 64/78, u ICHS pozit. 136/46). Autoři došli k závěru, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost diagnostice a léčbě dyslipidemií u hypertoniků. (16)

5.3 Skladba tuku jako významný faktor v primární prevenci Vedle množství tuku (kvantity) je velmi důležitá také skladba jednotlivých typů tuku – mastných kyselin (kvalita). Nasycené mastné kyseliny zvyšují celkový cholesterol i LDL cholesterol, nenasycené (mononenasycené, polynenasycené) jej naopak snižují. Pro snížení rizika vzniku kardiovaskulárních komplikací jsou důležité jak omega - 3, tak omega - 6 mastné kyseliny i přes jejich odlišný mechanismus účinku: - z výsledků dosud provedených randomizovaných studií je patrné, že ochranný účinek omega – 3 mastných kyselin na srdce a cévy spočívá jednak ve stabilizaci elektrické aktivity svalových buněk srdečního svalu (antiarytmický účinek), další účinek je antitrombotický. (17) Za naprosto zásadní je považován pozitivní vliv na metabolismus lipidů (pravidelná konzumace rybího oleje snižuje koncentrace celkového cholesterolu a triglyceridů). Velmi důležitým faktorem z hlediska výživy a protektivní diety je vzájemný poměr omega – 3 a omega – 6 mastných kyselin. V současnosti je považováno za správnou strategii poměr 4 : 1 (omega – 6/omega – 3). Zvýšeného příjmu se dosahuje zvýšeným příjmem rybího oleje (1,5 g/den) nebo vybraného rostlinného oleje (sójový, lněný). (17) 5.4 Draslík a jeho vliv na hypertenzi Příjem kalia je v průmyslových populacích několikanásobně nižší, než je vzhledem k prevenci hypertenze žádoucí. Institut lékařského výboru stanovil přiměřenou dávku draslíku pro dospělé ve výši 4,7 g/den.

(10)

Toto množství příjmu, obsaženého

v potravě, by mělo pomoci udržovat nižší hodnoty TK a eliminovat opačný účinek sodíku na tlak krve. Zvýšená konzumace ovoce a zeleniny na úroveň alespoň pěti jednotkových porcí denně (ekvivalentem je 100 g poživatiny) by měla zajistit optimální příjem draslíku potravou. Nejvíce draslíku obsahují banány, broskve, sušené meruňky.(10) 35

Tato doporučení jsou vhodná pro osoby s normálním vylučováním draslíku močí (předpokládá se normální funkce ledvin). U osob s porušeným vylučováním kalia je doporučen spíše přívod snížit, protože hyperkalemie způsobuje vznik srdečních arytmií. Vylučování draslíku může být ovlivněno užíváním některých léků (ACE inhibitory, některá diuretika, blokátory angiotensinových receptorů). S porušenou exkrecí draslíku jsou také spojena onemocnění jako: diabetes mellitus, choroby ledvin a některá srdeční onemocnění. (7) 5.5 Podíl sodíku obsaženého v potravinách na rozvoji hypertenze Nejvíce zkoumaným a uznávaným faktorem v prevenci a nefarmakologické léčbě hypertenze je restrikce spotřeby kuchyňské soli (viz. Kapitola 4. oddíl 4. pododdíl 8 – Redukce příjmu sodíku). Jednoznačným požadavkem je nedosolování pokrmů před a během konzumace a střídmé solení během domácího vaření. Tabulka 10

(3)

průměrný obsah soli v některých potravinách: Tab. 10 0bsah soli ve vybraných potravinách (3) Potravina

Obsah kuchyňské soli ve 100 g potraviny

banán

0,003 mg

jablko

0,005 mg

Rýže, brambory

0,02 mg

Kuřecí maso nesolené

0,1

mg

Běžné pečivo

1,5

mg

Sýr cammembertského typu

3,5

mg

až 5,3

mg

Šunka, slanina

36

ukazuje

5.6 Hořčík a jeho vliv na hypertenzi Hořčík uvolňuje svaly, které kontrolují cévy, a tak umožňuje volnější tok krve, napomáhá udržovat rovnováhu mezi sodíkem a draslíkem, což má konečný pozitivní vliv na krevní tlak. (18) Zajímavý je fakt, že k tomu, aby hořčík tělo přijalo, musí se podávat spolu s vápníkem, a to v poměru 1 : 2, dále nesmí chybět vitamín E, C a vitamíny B2 a B6. Vzhledem k tomu, že hořčík je součástí molekuly chlorofylu, nachází se např. v listové zelenině. Mezi další potraviny obsahující hořčík patří například banány, kakao, sója, ořechy, ovesné vločky, brambory. (25) 5.7 Vápník a jeho vliv na hypertenzi 99 % vápníku v lidském těle je lokalizováno v kostech a zubech, je nezbytný pro jejich správný vývoj, pro krevní srážlivost, přenášení signálů mezi nervovými buňkami a pro stahování svalů. (20) Vápník má také důležitou roli při snižování krevního tlaku. Při jeho nízkém příjmu se totiž zvyšuje hladina parathormonu, což je spojeno s vývojem vysokého krevního tlaku. Příjem vápníku také snižuje výskyt onemocnění srdce a cév u žen v menopauze. Výzkum probíhá v oblasti vazby vápníku na určité tuky a cholesterol v trávicím traktu. To by mohl být jeden z mechanismů snižování cholesterolu za pomoci vápníku. Vápník je obsažen v mléčných výrobcích, sardinkách, zelené listové zelenině, atd. (20) 5.8 Vláknina a její vztah k hypertenzi Pod sumárním pojmem vláknina jsou označovány komponenty rostlin a jejich plodů, které nejsou štěpeny enzymy produkovanými žlázami gastrointestinálního traktu člověka ani jiných savců. Tyto komponenty jsou strukturními součástmi membrán rostlinných buněk. Jednotlivé složky vlákniny jsou si podobné ve vláknité struktuře, která je dána opakovaným řetězením většinou monosacharidových jednotek a jejich derivátů. Vláknina je označována jako nevyužitelné sacharidy. (15) Ve Spojených Státech Amerických byla provedena studie sledující vliv příjmu vlákniny na hodnotu krevního tlaku. Tato studie zahrnovala 9 000 mužů a žen nad 40 roků a rozdělila je do tří skupin: skupina s vysokým příjmem vlákniny, středním a nízkým příjmem vlákniny. U osob konzumujících velké množství vlákniny se 37

hypertenze vyskytla ve 44 % oproti výskytu u 47% s nízkým příjmem vlákniny. Přestože rozdíl ve studii nebyl velký, v přepočtu na jeden milion obyvatel je tento výsledek významný. Největší rozdíly byly u žen ve věku 40 – 54 let. Jedna žena ze tří měla hypertenzi ve skupině s nízkým příjmem vlákniny na rozdíl od jedné ženy z pěti ve skupině s vysokým příjmem vlákniny. Nejlepším zdrojem vlákniny jsou ořechy, oves, otruby, syrová zelenina a bobulovité ovoce. Denní příjem se doporučuje 30g denně. (21)

38

6 DIETY S PRŮKAZEM POZITIVNÍHO VLIVU NA KREVNÍ TLAK 6.1 Dieta bohatá na ovoce a zeleninu Dieta bohatá na ovoce a zeleninu byla předmětem výzkumu americké multicentrické studie DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension).(22) Ve studiích podporovaných americkým Národním institutem pro zdraví (NIH, National Institute of Health) bylo prokázáno, že tento dietní program vede ke snižování krevního tlaku. Principem této diety je konzumace velkého množství ovoce a zeleniny a dále mléčných výrobků s nízkým obsahem tuků. (23) Během studie lidé nehubli, ani neomezovali sůl. Za hranici mezi hypertenzí a normotenzí byla brána hodnota systolického krevního tlaku 140 mmHg a diastolického tlaku 90 mmHg. (23) U ovocné a zeleninové diety byl pokles systolického tlaku o 2,8 mmHg a diastolického o 1,1 mmHg oproti kontrolní dietě. Kombinovaná dieta (s podílem nízkotučných mléčných výrobků) snížila o 5,5 mmHg tlak systolický a o 3,0 mmHg tlak diastolický oproti kontrolní skupině s dietou obvyklou. U hypertoniků snížila kombinovaná dieta výrazně zejména systolický tlak (- 11,4) a také snížení diastolického tlaku bylo signifikantně vyšší než u normotoniků. (23) Autoři zdůrazňují, že kombinovaná dieta DASH není nic nového a plně odpovídá doporučením zdravotnických institucí. Zároveň dodávají, že dodržování této diety by přineslo snížení incidence koronárních srdečních nemocí o 15 % a náhlých mozkových příhod o 27 %. Efekt by se ještě prohloubil, pokud by se dodržovalo snížení příjmu soli, zvýšení fyzické aktivity, omezil se příjem alkoholu a došlo ke snižování nadváhy. Tabulka 11

(7)

ukazuje doporučované potraviny podle studie

DASH (Diet And Stop Hypertension). (23) 6.2 Vztah hypertenze k vegetariánství Podle řady studií mají vegetariáni ve srovnání s nevegetariány nižší systolický i diastolický tlak krve, přičemž rozdíl je mezi 5 až 10 mmHg. Vysvětlit tento rozdíl a hypotenzní efekt vegetariánské stravy nelze na základě nižšího BMI, ani absence masa, mléčných bílkovin, živočišných tuků ve stravě. Není pravděpodobnost, že za tento fakt je zodpovědný vysoký příjem vlákniny. Ani příjem sodíku nepodal vysvětlení, protože jeho příjem je srovnatelný jak u vegetariánů, tak u jedinců bez 39

diety, nebo je jeho příjem u vegetariánů nepatrně nižší. Navrhovaným vysvětlením je rozdíl v reakci inzulinu na krevní glukózu. Názorem Americké dietetické asociace a kanadských dietologů je, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. K vegetariánství se hlásí přibližně 2,5 % dospělé populace ve Spojených Státech Amerických a 4 % populace v Kanadě. Vegetariánský způsob stravování je definován jako strava bez masa, ryb, a drůbeže, veganský pak jako bez jakýchkoli živočišných produktů. Vegetariáni mají ve srovnání s nevegetariány nejen nižší index tělesné hmotnosti (BMI) a mortalitu na ICHS, ale i krevní tlak a výskyt hypertenze, diabetu II. typu, nádorů prostaty a střev. (26)

6.3 Dieta s podílem ovesné a pšeničné složky Výzkum této diety proběhl na University OF Minnesota pod vedením doktora J. J. Pinse. Výsledkem bylo srovnání účinnosti diety s obsahem celozrnných ovesných obilovin s běžnou dietou s obsahem obilovin pšeničných. Spolu s kolegy zpracoval dvě nezávislé studie, přičemž jedna sledovala účinek diety u pacientů léčených antihypertenzivy, druhá pak u neléčených. (25) Studie 1): proběhla na vzorku 88 pacientů s průměrným tlakem 160/100 mmHg. 45 účastníků dodržovalo ovesnou, zbylí pšeničnou dietu. Po dvanácti týdnech vysadilo nebo snížilo na polovinu svoji dávku antihypertenziv 73 % pacientů v „ovesné“ sekci, ale jen 42 % v pšeničné skupině. Laboratorní testy prokázaly po dvanácti týdnech dodržování ovesné diety snížení hladin celkového cholesterolu v průměru o 24,2mg/dl a glukózy o 15 mg/dl oproti pšeničné dietě. (25) Studie 2): Účinky obou diet byly porovnávány na vzorku 18 neléčených hypertoniků (se systolickým tlakem 130 – 160 mmHg, diastolickým tlakem 85 – 100 mmHg) podobně, jako v prvním případě, bylo i zde u „ovesné“ diety prokázáno významné snížení tlaku i hladin cholesterolu v plasmě. Na základě výše uvedených výsledků výzkumu by lékaři měli doporučovat dietu s obsahem ovesných celozrnných produktů. Jejich každodenní konzumace může snížit potřebnou dávku léků a významně ovlivnit krevní tlak pacienta. (25)

40

Tab. 11 Doporučované potraviny a jejich dávky podle studie DASH (7) Druh

Počet

Velikost jedné Příklady

Látky pro výživu

potraviny

dávek/den

dávky

potravin

Obiloviny

7-8

Asi 100 g

Chléb, bageta,

Energie a

cereálie, ovesné vlákniny vločky, těstoviny

zelenina

4-5

100 – 250 g

Listový rajčata,

salát, Vlákniny, mrkev, kyselina alfa -

hrách, brokolice, linolenová špenát, brambory ovoce

4-5

50 – 100 g

Pomeranče,

Vlákniny,

banány,datle,

kyselina alfa -

hrozny, meruňky linolenová Nízkotučné mléčné výrobky

50 – 250 g 2-3

Nízkotučné

Bílkoviny,

mléko,

kalcium

nízkotučný jogurt, netučné sýry, netučný tvaroh

Maso, drůbež

1-2

100 g

Libové

maso Bílkoviny,

vařené, dušené, omega – 3

ryby

opečené na rožni mastné kyseliny Ořechy,

4 – 5 krát

luštěniny

týdně

Asi 40 – 50 g

41

Mandle, vlašské Energie, bílkoviny, ořechy, buráky, Kalcium čočka, fazole Vlákniny Omega 3 MK

6.4 Výživová doporučení jako součást komplexní prevence a léčby hypertenze Způsob stravovacích návyků osob trpících hypertenzí se nemusí nijak výrazně lišit od zdravých jedinců, kteří dodržují zásady zdravého životního stylu, včetně výživy. Každý člověk musí jíst a pít, aby mohl žít a pracovat. Bez správné výživy ovšem nemůže zůstat zdravý. Proto je nutné již v primární prevenci zdůrazňovat výběr vhodné stravy podle množství a složení. Při výběru potravin a způsobu přípravy je třeba dodržovat několik postupů: 1. Nesolit – denně je možno zkonzumovat jednu malou lžičku soli (5 g) celkem. Je to množství, kterým se osolí doma vařené pokrmy plus sůl obsažená např, v chlebu, polévkách, konzervách, masných polotovarech atd. Mimo jiné je nutno právě tyto polotovary ve stravě značně omezit, nejlépe zcela vyloučit. Potraviny již uvařené nedosolovat při jídle. 2. Jíst ovoce a zeleninu – denně alespoň 5 jednotkových porcí (jedna jednotka je přibližně 100 g). Získají se tak tekutiny, vitamíny, stopové prvky, zdravé cukry, vláknina, které jsou důležité pro správnou funkci nejen cév, ale celého organismu. (24) 3. Jíst nízkotučné mléčné výrobky – Jsou jednak cenným zdrojem vápníku, zakysané pomáhají lepšímu trávení. Právě nízkotučnou strukturou neohrozí organismus přemírou tuků. (24) 4. Jíst celozrnné pečivo – Obsahuje důležité vitamíny a vlákninu. Podporuje trávení, je méně tučné než bílé pečivo. 5. Upřednostňovat bílá masa – Obsahuje podstatně méně tuku než maso hovězí, či vepřové, i když na druhé straně libové hovězí maso z mladých kusů nelze pro jeho vysoký obsah železa zcela vyloučit. (24) 6. Zvýšit konzumaci ryb – Jsou velmi vhodnou součástí jídelníčku pro jejich vysoký obsah nenasycených mastných kyselin a vitamínu D. Je vhodné je zařadit je nejméně dvakrát týdně jako vařené, pečené, dušené, v pomazánkách. Je třeba vyvarovat se rybích konzerv pro jejich vysoký obsah soli. (24)

42

7. Konzumace ořechů – Je z hlediska prevence i diety při hypertenzi prospěšná pro vysoký podíl nenasycených mastných kyselin a některých vitamínů (ne ořechy kokosové – ty obsahují ve zvýšené míře nasycené mastné kyseliny). (24) 8. Omezit tučná masa, slaninu, sádlo – Pro vysoký obsah cholesterolu a nasycených mastných kyselin, které jednoznačně škodí cévnímu systému, se konzumace nedoporučuje, navíc u těchto potravin byla prokázána přítomnost kancerogenních látek. (24) 9. Nesmažit – Smažením se tuky přepalují a v nich obsažené mastné kyseliny jsou znehodnocovány a stávají se z nich škodliviny pro organismus. 10. Pít dostatek vhodných tekutin – Je vhodné pro správnou činnost všech buněk v organismu a odstraňování toxických látek z těla. K pití se doporučuje voda, bylinné a ovocné čaje, nepřislazené ovocné šťávy. Tekutiny s vyšším obsahem CO2 – sycené nápoje, by neměl člověk trpící hypertenzí pít vůbec, nebo jen v omezeném množství. Zvláště pozor na minerálky se zvýšeným obsahem soli, ty jsou považovány za vysloveně nevhodné. Do příjmu tekutin se započítává obsah vody ve zkonzumovaném ovoci a zelenině, také v polévkách. Nezapočítává se obsah z kávy a čaje. (24) 11. Omezit alkohol – Alkohol snižuje účinek léku na hypertenzi. Jedna sklenička vína denně neškodí srdci a cévám, naopak je poukazován určitý protektivní charakter na kardiovaskulární systém díky látkám ve víně obsažených, ovšem hranice mezi „zdravým“ a „škodlivým“ pitím jakéhokoliv alkoholu je velmi křehká a pro mnoho jedinců téměř neudržitelná, proto je lépe se konzumaci alkoholu vyhnout. (24) 12. Udržet si normální hmotnost a snížit nadváhu – Je to jeden ze základních požadavků při komplexní léčbě hypertenze a jeden z faktorů snižující riziko vzniku ischemické choroby srdeční a komplikací s tím spojených. Jedincům s nadváhou (u mužů s hodnotami BMI 25 – 29,9 a u žen s hodnotami 24 – 28,9) je doporučováno racionální stravování s mírnou váhovou redukcí, snaha o dlouhodobé udržení tělesné hmotnosti. (24)

43

Osobám obézním bez jiných zdravotních rizik (muži BMI 30 – 39,9, ženy BMI 29 – 38,9) je doporučováno zredukovat hmotnost o 5 – 10 % a dlouhodobě si udržet váhový úbytek. (24) Osoby obézní se zdravotními riziky – postupná redukce hmotnosti, snaha přiblížit se horní hranici ideální hmotnosti. Jedinci s těžkou obezitou – v těchto případech se doporučuje redukce hmotnosti o 20 kg a snažit se trvale udržet tento hmotnostní úbytek. (24)

44

7 METODIKA 7.1 Vyšetřované osoby Ve své práci, která se zabývá dietou jako jedním z možných faktorů ovlivňující vysoký krevní tlak, jsem vzhledem ke stanoveným cílům a hypotézám oslovila dvě skupiny respondentů. Jednu skupinu tvořili muži – hypertonici, druhou ženy – hypertoničky. V následné analýze jsem zhodnotila každou skupinu zvlášť.

7.2 Metody a prostředky šetření Údaje potřebné k výzkumu jsem získala formou dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval 19 položek, kde všechny otázky jsou uzavřené, což znamená, že respondenti volili pouze jednu z možných odpovědí. Originál dotazníku přikládám v příloze č. 1. V zájmu získání co nejkvalitnějšího materiálu jsem se osobně dohodla na spolupráci se staničními sestrami na lůžkových odděleních, kde jsem předpokládala výskyt pacientů obou pohlaví s vysokým krevním tlakem. Všechny položky jsou komentovány písemně, pro lepší orientaci jsem použila znázornění pomocí tabulek a grafů. V tabulkách je použit koeficient n jako absolutní počet odpovědí u jednotlivých pohlaví z daného počtu padesáti respondentů a padesáti respondentek. Koeficient N vyjadřuje počet odpovědí v jednotlivých položkách u obou pohlaví dohromady. Pro lepší orientaci je koeficient n v tabulkách přepočítán i na počet relativní, tedy procenta.

45

8. ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA 8.1 Identifikační položky Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků (50 v každé skupině respondentů). Návratnost byla díky dobré spolupráci s oslovenými staničními sestrami 100%. K dispozici jsem tedy měla 50 vyplněných dotazníků od žen – hypertoniček a 50 dotazníků od mužů – hypertoniků. 8.2 Vyhodnocení jednotlivých položek Vyhodnocení položek a srovnání mezi skupinami je uvedeno v následujících tabulkách. U položek, které jsou pro dané téma nejrelevantnější, jsou připojeny i grafy.

46

Položka č. 1 Rozděluje respondenty podle pohlaví do dvou skupin. V jedné skupině je 50 mužů a druhou tvoří 50 žen. Položka č. 2 Uveďte Váš věk dělí respondenty do dvou věkových kategorií. V první věkové kategorii jsou muži a ženy do 50 roků, druhou kategorii tvoří muži a ženy nad 51 roků. Jak z tabulky 12 vyplývá, obě kategorie jsou vyrovnané, první kategorie (50 let a méně) je zastoupená 10 muži a 9 ženami, což je 20% mužů a 18% žen z vyšetřovaného vzorku. Druhá kategorie (51 a víc) je zastoupená 40 muži a 41 ženami, v počtu relativním je to 80% mužů a 82% žen Tab. 12 Věkové kategorie 50 a méně

51 a více

MUŽI

10

40

ŽENY

9

41

47

Položka č. 3: Uveďte Vaši výšku a váhu Umožnila ze získaných hodnot výpočet Body mass indexu a zařadila respondenty do jednotlivých hmotnostních kategorií. U dotazovaných žen byla nejvíce zastoupena kategorie „obezita“ a to u 24 žen (48%), u dotazovaných mužů převažovala kategorie „nadváha“, v tomto pásmu se pohybovalo 23 mužů (46 %). Ostatní kategorie „podváha“ není zastoupena žádnou ženou,(0 %), v oblasti „normální váha“ se pohybovalo 5 žen (10 %), pásmo „nadváha“ bylo zastoupeno 10 ženami (20 %) a kategorie „těžká obezita“ byla tvořena 11 ženami (22 %). U mužů byly ostatní kategorie zastoupeny takto: podváha – 1 muž (2 %), normální váha – 9 mužů (18 %), obezita – 16 mužů (32 %) a v pásmu „těžká obezita“ 1 muž (2 %). Přesné hodnoty pro rozdělení do jednotlivých hmotnostních kategorií jsou uvedeny v tabulce 5 (kap. 4., oddíl 4., pododdíl 1). Tab. 13 rozdělení do hmotnostních kategorií dle hodnoty BMI Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Podváha

1

2

0

0

1

Normální váha

9

18

5

10

14

Nadváha

23

46

10

20

33

Obezita

16

32

24

48

40

Těžká obezita

1

2

11

22

12

Graf č. 1 Hmotnostní kategorie 30 Muži n 25

Ženy n

20 15 10 5 0 Podváha

Normální váha

Nadváha

48

Obezita

Těžká obezita

Položka č. 4 Uveďte obvod vašeho pasu v cm. Výsledky jednotlivých odpovědí dělí respondenty opět do několika skupin a to podle rizika pro vznik ischemické choroby srdeční. Do první kategorie podle změřeného obvodu pasu (riziko normální) spadá 17 žen (34%), druhou kategorii „riziko zvýšené“ tvořilo 12 žen (24 %) a do poslední kategorie „riziko značně zvýšené“ se díky naměřeným hodnotám zařadilo 21 žen (42 %). U mužů byly jednotlivé kategorie zastoupeny následovně: „Riziko normální“ – 15 mužů (30 %), „riziko zvýšené“ – 13 mužů (26 %) a v poslední, nejrizikovější kategorii „riziko značně zvýšené“ bylo 22 mužů (44 %). Jak vyplývá z tabulky 14 a z grafu č. 2, u obou pohlaví převažuje riziko značně zvýšené pro vznik kardiovaskulárních onemocnění. Tab. 14 Riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění v závislosti na obvodu pasu Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Normální

15

30

17

34

32

Zvýšené

13

26

12

24

25

Značně zvýšené

22

44

21

42

43

Graf č. 2 Obvod pasu a riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění 25 Muži n 20

Ženy n

15 10 5 0 Normální

Zvýšené

49

Značně zvýšené

Položka č. 5 Trpí nebo trpěl někdo z Vašich blízkých příbuzných vysokým krevním tlakem? Smyslem této otázky bylo zjištění hereditární zátěže. Byly nabídnuty tři odpovědi. Ve skupině dotazovaných žen odpověď „ano“ zvolilo 17 žen (34 %), odpověď „ne“ 12 žen (24 %) a „nevím“ 21 žen (42 %). Respondenti mužského pohlaví odpovídali následovně: Odpověď „ano“ zvolilo 31 mužů (62 %), odpověď „ne“ 11 mužů (22 %), a odpověď nevím použilo 8 mužů (16 %). Tabulka 15 a graf č. 3 názorně ukazují, že podle výsledků šetření není genetická zátěž jednoznačně vyšší u mužů, protože velké procento žen, (42 %) zvolilo odpověď „nevím“. Pokud bych ale vzala v úvahu výsledek odpovědí u mužů a žen společně, (N = 48) došla jsem k závěru, že hereditární zátěž je 48 % ze vzorku jednoho sta dotázaných mužů a žen dohromady. Tab. 15 Genetická zátěž Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Ano

31

62

17

34

48

Ne

11

22

12

24

23

Nevím

8

16

21

42

29

Graf č. 3 Genetická zátěž u respondentů 35 Muži n 30

Ženy n

25 20 15 10 5 0 Ano

Ne

50

Nevím

Položka č. 6 Jak dlouho trpíte hypertenzí? Tato položka pomáhá objasnit, jak dlouho dotazovaní respondenti trpí hypertenzí. První skupinu tvoří respondenti trpící hypertenzí rok anebo méně, druhou skupinu respondenti trpící hypertenzí přibližně 10 let a ve třetí kategorii jsou muži a ženy trpící hypertenzí více než 20 let. Jak znázorňuje tab. 16 a následující graf č. 4, první skupinu tvoří 17 žen (34 %), druhou 12 žen (24 %) a třetí 21 žen (42 %). U respondentů mužského pohlaví byly tyto výsledky: první kategorie – 31 mužů (62 %), druhá kategorie – 11 mužů (22 %), a třetí – 8 mužů (16 %) Tab. 16 Délka trvání hypertenze u dotazovaných mužů a žen Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Rok a méně

31

62

17

34

48

Přibližně 10 let

11

22

12

24

23

20 let a více

8

16

21

42

29

Graf č. 4 Doba trvání hypertenze u respondentů

35 Muži n

30

Ženy n

25 20 15 10 5 0 Rok a méně

Přibližně 10 let

51

20 let a více

Položka č. 7 Sledujete hodnoty Vašeho krevního tlaku? Tato položka nabízí čtyři typy odpovědí: a) ano, měřím si tlak sám/sama alespoň jednou denně, tuto odpověď zvolilo 21 žen (42%), b) měřím si tlak sám/sama jednou týdně, na tuto otázku odpovědělo kladně 14 žen (28 %) c) při kontrole u lékaře/lékařky: 10 žen (20 %) a poslední možnost d) hodnoty TK nesleduji, zvolilo 5 žen (10 %) Ve skupině dotazovaných respondentů mužského pohlaví byly výsledky následující: a) měřím si tlak sám denně – 8 mužů (16 %), b) měřím si tlak týdně – 8 mužů (16 %). c) tlak mi měří lékař/lékařka při kontrole – 27 mužů (54 %), c) hodnoty tlaku nesleduji tuto odpověď zvolilo 7 mužů (14 %). Tab. 17 Sledování hodnot TK respondentem Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Denně

8

16

21

42

29

Týdně

8

16

14

28

22

Při kontrole

27

54

10

20

37

Nesleduje

7

14

5

10

12

Graf č. 5 Sledování hodnot TK respondentem 30 Muži n

25

Ženy n

20 15 10 5 0 Denně

Týdně

Při kontrole

52

Nesleduje

Položka č. 8 Uveďte prosím, co nejpřesněji způsob Vašeho stravování: a) vařím si sám/sama alespoň jednou denně – 39 žen (78 %), b) večeře si vařím sama, obědvám ve veřejném stravovacím zařízení – 6 žen (12 %) c) stravuji se převážně ve veřejném stravovacím zařízení – 5 žen (10 %). V kategorii mužů byly výsledky šetření následující: a) 33 mužů (66 %), b) 6 mužů (12 %), c) 11 mužů (22%) Tab. 18 Způsob stravování respondentů Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

a) sám/sama, jednou denně

33

66

39

78

72

b) večeře sám/sama, obědvám ve stravovacím zařízení

6

12

6

12

12

c) stravuji se převážně ve stravovacím zařízení

11

22

5

10

16

Graf č. 6 Způsob stravování respondentů 45 Muži n

40

Ženy n

35 30 25 20 15 10 5 0 a) vařím si sám/sama, jednou denně

b) večeře sám/sama, c) stravuji se obědvám ve převážně ve stravovacím zařízení stravovacím zařízení

53

Položka č. 9 Tato položka zjišťuje, zda oslovení respondenti dodržují pravidelnost v příjmu potravy a nabízí tři odpovědi. Stravuji se a) pravidelně – tuto odpověď zvolilo 28 žen (56%), b) snažím se dodržovat pravidelnost – 17 žen (34 %), c) zcela nepravidelně – 5 žen (10 %). U mužů byly tyto výsledky: a) pravidelně – 22 mužů (44 %), b) snažím se dodržovat pravidelnost – 15 mužů (30 %), c) zcela nepravidelně – 13 mužů (26 %). Tab. 19 Pravidelnost příjmu potravy u dotazovaných respondentů a respondentek Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Pravidelně

22

44

28

56

50

Snažím se dodržovat pravidelnost

15

30

17

34

32

Zcela nepravidelně

13

26

5

10

18

Graf č. 7 Pravidelnost stravování 30 Muži n

25

Ženy n

20 15 10 5 0 Pravidelně

Snažím se dodržovat pravidelnost

54

Zcela nepravidelně

Položka č. 10 Zajímá Vás, zda jíte zdravě? Po vyhodnocení jednotlivých odpovědí jsem zjistila, do jaké míry se dotazovaní respondenti zajímají o skladbu potravin. Ve skupině dotazovaných žen byly tyto odpovědi: a) ano 34 žen (68 %), b) občas – 15 žen (30 %), c) nezajímám – 1 žena (2 %). Dotazovaní muži: a) ano – 24 mužů (48 %), b) občas – 21 mužů (42 %), c) nezajímám – 4 muži (8 %).

Tab. 20 Zájem o zdravou výživu Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Ano

24

48

34

68

58

Občas

21

42

15

30

36

Ne

4

8

1

2

5

Graf č. 8 Zájem o zdravé stravování 40 Muži n

35

Ženy n

30 25 20 15 10 5 0 Ano

Občas

55

Ne

Položka č. 11 Informoval Vás lékař/lékařka o zásadách stravování a zásadách zdravého životního stylu, které je nezbytné dodržovat v rámci léčby Vaší hypertenze? Výsledky odpovědí ukazují, jak jsou respondenti informováni ze strany lékaře/lékařky. Byly nabídnuty dvě odpovědi a) ano – tuto odpověď zvolilo 46 žen (92 %) b) ne – 4 ženy (8 %). Muži odpovídali následovně a) ano – 40 mužů (80 %), b) ne – 10 mužů (20 %).

Tab. 21 Informovanost od lékaře/lékařky Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Ano

40

80

46

92

86

Ne

10

20

4

8

14

Graf č. 9 Informovanost o zdravém stravování u lékaře 50 45

Muži N

40

Ženy N

35 30 25 20 15 10 5 0 Ano

Ne

56

Položka č. 12 Domníváte se, že jsou Vaše stravovací návyky správné? /tzn., přijímáte potravu v menších porcích, jíte alespoň čtyřikrát denně, nejíte příliš pozdě večer, Váš jídelníček obsahuje dostatek ovoce a zeleniny/. Tato položka nabízí tři možné varianty odpovědi: a) ano, snažím se stravovat podle obecně doporučovaných zásad zdravé výživy, tuto odpověď zvolilo 38 žen (76 %), b) ano, snažím se jíst podle obecně doporučovaných zásad zdravé výživy, ale někdy mi to nevychází, tuto odpověď zvolilo 10 žen (20 %) c) většinou ne – 2 ženy (4 %). Muži odpovídali takto: a) 9 mužů (18 %), b) 13 mužů (26 %), c) 28 mužů (56 %). Tab. 22 Povědomí respondentů o zásadách zdravých stravovacích návyků Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Ano, snažím se dodržovat

9

18

38

76

47

Ano, snažím, ale někdy mi to nevychází

13

26

10

20

15

Většinou ne

28

56

2

4

38

Graf č. 10 Zdravé stravování, snaha o jeho dodržování

57

Položka č. 13 Víte o existenci nutričních poradců? /specialista v oboru výživy/ Tato položka nabízí dvě možné odpovědi: a) ano, tuto informaci mám od svého lékaře/lékařky, kladně odpovědělo 35 žen (70 %), b) ne, nevím – 15 žen (30 %). Mužů zvolilo odpověď a) 21 (42 %), b) 29 mužů (58 %). Tab. 23 Informovanost o existenci nutričních poradců Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Ano

21

42

35

70

56

Ne

29

58

15

30

44

Graf č. 11 Informovanost ohledně nutričních poradců 40 Muži n

35

Ženy n

30 25 20 15 10 5 0 Ano

Ne

58

Položka č. 14 Navštívil/navštívila jste někdy nutriční poradnu? Odpověď a) ano s doporučením jsem spokojený/spokojená: 45 žen (90 %), b) ne nikdy – 5 žen (10 %). Muži odpovídali následovně: a) ano 5 mužů (10 %), b) ne, nikdy 45 mužů (90 %).

Tab. 24 Návštěvnost nutričních poraden Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Ano

5

10

45

90

50

Ne

45

90

5

10

50

Graf č. 12 Nutriční poradny - návštěvnost

59

Položka č. 15 Jak často konzumujete tzv. instantní potraviny? Respondenti měli k dispozici čtyři typy odpovědí a) nikdy – 30 žen (60 %), b) občas – 19 žen (38 %), c) 2 – 4krát týdně – 1 žena (2 %), d) denně – 0 žen. Muži: a) nikdy – 24 mužů (48 %), b) občas – 22 mužů (44 %), c) 2 – 4krát týdně – 2 muži (4 %), d) denně – 2 muži (4 %).

Tab. 25 konzumace instantních potravin Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Nikdy

24

48

30

60

54

Občas

22

44

19

38

41

2-4 × týdně

2

4

1

2

3

Denně

2

4

0

0

2

Graf č. 13. Častost konzumace instantních potravin 35 Muži N

30

Ženy N

25 20 15 10 5 0 Nikdy

Občas

2-4 × týdně

60

Denně

Položka č. 16 Přisolujete si jídlo? Položka nabízí dvě možné odpovědi a) ano: 14 žen (28 %), b) ne 36 žen (72 %) Odpovědi mužů: a) ano - 21 mužů (42 %), b) ne – 29 mužů (58 %)

Tab. 26 Přisolování jídel Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Ano

21

42

14

28

35

Ne

29

58

36

72

65

Graf č. 14 Přisolování jídel 40 35

Muži n Ženy n

30 25 20 15 10 5 0 Ano

Ne

61

Položka č. 17 Pijete alkoholické nápoje? Respondenti měli na výběr tři možnosti a) nikdy – 36 žen (72 %), b) občas – 14 žen (28 %), c) pravidelně – 0 žen Muži: a) nikdy 10 mužů (20 %), b) občas – 35 mužů (70 %), c) pravidelně – 5 mužů (10 %).

Tab. 27 Častost konzumace alkoholu Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Nikdy

10

20

36

72

46

Občas

35

70

14

28

49

Pravidelně

5

10

0

0

5

Graf č. 15 Konzumace alkoholu u mužů a žen 40 Muži N

35

Ženy N

30 25 20 15 10 5 0 Nikdy

Občas

62

Pravidelně

Položka č. 18 Kouříte? Tato položka rozděluje respondenty do tří kategorií. První skupinu tvoří nekuřáci/nekuřačky – 38 žen (76 %), druhou pak jedinci kouřící do 10 cigaret denně: 12 žen (24 %) a ve třetí kategorii jsou silní kuřáci kouřící více než 20 cigaret denně: 0 žen. Muži odpovídali následovně: a) nekouřím 33 mužů (66 %), b) do 10 cigaret denně – 6 mužů (12 %), c) 20 cigaret denně a více – 11 mužů (22 %)

Tab. 27 Kuřáci mezi respondenty Muži

Ženy

Celkem

n

%

n

%

N

Ne

33

66

38

76

71

Do 10 cigaret denně

6

12

12

24

18

20 a více cigaret denně

11

22

0

0

11

Graf č. 16 Výskyt kuřáků mezi dotazovanými respondenty 40 Muži n

35

Ženy n

30 25 20 15 10 5 0 Ne

Do 10 cigaret denně

63

20 a více cigaret denně

Položka č. 19 Od doby, kdy Vám byl zjištěn vysoký krevní tlak a léčíte se, jeho hodnoty se Tato položka nabízí tři odpovědi: a) zlepšily – 39 žen (78 %), b) zhoršily – 1 žena (2 %), c) jsou stále stejné – 10 žen (20 %). Muži odpovídali takto: a) zlepšily - 19 mužů (38 %), b) zhoršily - 7 mužů (14 %), c) jsou stále stejné – 24 mužů (48 %)

Tab. 28 Výsledky léčby Muži

Celkem

Ženy

n

%

n

%

N

Zlepšily

19

38

39

78

58

Zhoršily

7

14

1

2

8

Stejné

24

48

10

20

34

Graf č. 17 Dosažená úspěšnost v léčbě 45 40

Muži n

35

Ženy n

30 25 20 15 10 5 0 Zlepšily

Zhoršily

64

Stejné

VYHODNOCENÍ VZTAHU MEZI POLOŽKAMI, KTERÉ SOUVISEJÍ S HYPOTÉZAMI PRÁCE V hypotéze č. 1 jsem předpokládala, že respondentky ženského pohlaví budou více obeznámeny s problematikou rizik nadváhy a obezity a jejich důsledků pro rizika hypertenze, v souvislosti se stravovacími návyky, než muži. V otázkách týkající se nadváhy, obezity a Body mass indexu bylo zjištěno, že nadváhou trpí více muži, obezitou a těžkou obezitou více ženy. (viz. Položka 3) U rizika vzniku ischemické choroby srdeční v závislosti na množství viscerálního tuku (obvodu pasu) převládala kategorie označená jako riziko zvýšené a značně zvýšené u mužů. (viz. Položka 4) V otázce zaměřené na genetickou zátěž byli s touto problematikou lépe obeznámeni muži než ženy. (viz. Položka 5) Naopak z otázky, která zjišťovala četnost měření krevního tlaku u respondentů vyplynulo, že hodnoty krevního tlaku častěji sledují ženy než muži. (viz. Položka 7) Podobně je lepší informovanost u žen než u mužů o zásadách zdravého životního stylu, které je nezbytné dodržovat v rámci léčby hypertenze. (viz. Položka 8, 9, 10) Z těchto výsledků tedy vyplývá, že moje hypotéza o tom, že s riziky nadváhy a obezity budou lépe seznámeni ženy, než muži se jednoznačně nepotvrdila, v některých aspektech byly závěry dokonce zcela opačné. (viz. Položka 3) V hypotéze č. 2 jsem předpokládala, že ženy obecně, v rámci prevence nadváhy/obezity a jejich důsledků pro rizika hypertenze, budou mít lepší vztah k tzv. zdravé výživě než muži. V otázkách týkající se této hypotézy se ukázalo, že ženy dodržují zásady tzv. zdravé výživy jako součást prevence nadváhy a obezity více než muži a tato moje hypotéza byla tedy potvrzena. (viz. Položky 9, 10, 12, 16) V hypotéze č. 3 jsem předpokládala, že ženy si budou častěji vařit, podle vhodných dietetických zásad, než muži. (viz. Položky 8, 9) Na základě výsledků z odpovědí respondentů vyplynulo, že i tato hypotéza byla potvrzena a ženy si častěji vaří podle vhodných dietetických zásad než muži.

65

V hypotéze č. 4 jsem předpokládala, že ženy budou méně náchylné k faktorům, které zvyšují riziko vzniku hypertenze (alkohol, cigarety). Na základě odpovědí na otázky, které se týkají této hypotézy lze jednoznačně uzavřít, že ženy jsou k faktorům zvyšující rizika hypertenze (alkohol, cigarety) méně náchylné než muži a tato moje hypotéza se potvrdila. (viz. Položky 17, 18) V hypotéze č. 5 jsem předpokládala, že ženy obecně budou častěji projevovat zájem o skladbu a nutriční hodnoty poživatin než muži. Oslovené respondentky ve svých odpovědích skutečně potvrdily tuto moji hypotézu a lze tedy říci, že ženy sledují složení a výživové hodnoty potravy více než muži. (viz. Položky 10, 13, 14, 15) V hypotéze č. 6 jsem předpokládala, že ženy budou více dodržovat dietetická doporučení pro redukci nadváhy/obezity a s tímto související hypertenze. Z odpovědí dotazníků vyplývá, že ženy dietetická doporučení dodržují a z tohoto hlediska byla tedy moje hypotéza potvrzena. Na druhé straně, odpovědi u položek 3 a 4 ukazují, že existuje poměrně velké procento žen, které přesto nadváhou i obezitou trpí. Ovšem z položky 19, která je zaměřena na dosažené úspěchy v léčbě, převažují ženy, kterým se hodnoty krevního tlaku zlepšily.

66

NÁVRHY NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Jak z výše uvedených výsledků šetření a následné analýzy vyplývá, jsou dietní opatření v rámci léčby prevence stále opomíjena, jakoby samotnými pacienty odstavena na vedlejší kolej. Ženy sice mají zájem o nutriční hodnoty potravin a následnou léčebnou skladbu jídelníčku, to je dáno z velké míry tím, že častěji vaří, nakupují potraviny a často pečují o výživu celé rodiny. Právě zde nacházíme jednu z možností jak ovlivnit zdraví budoucí generace. Výchova ke správné výživě a zdravému životnímu stylu je částí celkové výchovy, od které se nadá oddělit a stává se součástí prevence kardiovaskulárních onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku. Čekat na vznik onemocnění, kterému lze předcházet a pak je léčit, je velmi obtížné, často neúspěšné a velmi neekonomické. Prevence je jistě záležitostí prioritní z celospolečenského hlediska, je to ale věc dlouhodobá a její výsledky bude možné porovnat v horizontu příštích let. Otázkou zůstává, jak zlepšit momentální situaci, která se aktuálně týká jedinců trpících hypertenzí a přidruženými komplikacemi. Jako jednoznačnou intervenci v této oblasti vidím zlepšení informovanosti pacientů ohledně rizik spojených s nevhodnou výživou, nedostatkem pohybové aktivity, nejen ze strany lékařů, ale i středního personálu. Po roce 1989 se začal na lékařských fakultách rozvíjet obor Výživa člověka. Přes to, že již řada studentů dávno absolvovala, nutričních poradců, kteří by měli stát v první linii, je stále velmi málo a lidé o jejich existenci ani nevědí, nehledě na to, že většina těchto poraden je soustřeďována do velkých nemocnic. Takže pacient, který by potřeboval odbornou radu stran výživy a není nebo nebyl hospitalizován v některé nemocnici, kde tuto poradnu mají, je v nevýhodě.

67

ZÁVĚR Vysoký krevní tlak je onemocnění, které může postihnout každého z nás. Dnešní doba je velmi hektická, důraz je kladen především na úspěch, a to jak v zaměstnání, tak i v osobním životě. Měřítkem společenského úspěchu se stávají drahá auta, výstavní domy, prestižní profesní pozice. Často zapomínáme sami na sebe, na to, že náš organismus není stroj, který se dá opravit výměnou vadných součástí. Z tohoto hlediska je velmi důležité seřazení životních hodnot a priorit tak, abychom svůj organismus udrželi v dobré psychické a fyzické kondici po co nejdelší dobu našeho života. Nebát se změnit zažité stereotypy a přistupovat ke svému zdraví aktivně - to je směr, kterým by měli vykročit nejen lidé trpící hypertenzí v rámci její léčby, ale především lide prozatím zdraví v rámci předcházení možného vzniku onemocnění.

68

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ: 1.) GOLFINE, A. B., KAHN, C. R. Adiponectin: linking the fat cell to insulin sensitivity. Lancet 362: 1431, 1432, 2002. 2.) KLENER, Pavel et. al. Vnitřní lékařství. 2. vyd. Praha: Galén a UK v Praze, 2003. 730 s. ISBN 80 – 7262 – 101 – 7. 3.) LUKL, Jan. SOVOVÁ, Eliška. 100 + 1 otázek a odpovědí pro kardiaky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s. 2005. 120 s. ISBN 80 – 247 – 1166 – 4. 4.) SCHEJBALOVÁ, M., STÁREK, A., NIEDERLE, P. Hypertenze – nebezpečné onemocnění nebo jen vysoký tlak? 1. vyd. Praha: Triton, 2000. 23 s. ISBN 80 – 7254 – 085 – 8. 5.) ŠIMON, Jaroslav. ŠÍPOVÁ Ivana. Novinky v léčbě hypertenze. 1. vyd. Praha: Geum, 2004. 88 s. ISBN 80 – 86256 – 36 – 7. 6.) WIDIMSKÝ, Jiří jr. a kolektiv. Arteriální hypertenze – současné klinické trendy. 1. vyd. Praha: Triton, 2007. 248 s. ISBN 978 – 80 – 7254 – 962 – 7 7.) WIDIMSKÝ, Jiří. Hypertenze – diagnóza a léčba. 1. vyd. Jinočany: 1998. 226 s. ISBN 80 – 86022 – 32 – 3. 8.) YAMAUCHI, T., KAMON, J., MINOKOSHI, Y., et. al. Adiponectin stimulate glukose utilization and fatty – acid oxidation by activating AMP – activated protein kinase. Nat. Med. 8: 1288 – 1295, 2002.

69

INTERNETOVÉ ZDROJE: 9.) ZICHA, J., Hypertenze – diagnostika a léčba [ON-LINE], dostupné na https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zcsk/xsl 10.) BRÁZDOVÁ, Z., ŠPINAR, J. – Nefarmakologická léčba hypertenze [ON-LINE], dostupné na http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zcsk/xsl 11.) http://www.medispo.net/magazin/medispo 12.) http://zdravi.medicentrum.com/ed/0/pd/diseases/obezita 13.) http://simvacardpro.medicentrum.com 14.) VRÁNA, A., Sacharidy, jejich klasifikace [ON-LINE], dostupné na http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xls/6706 15.) Vláknina, charakteristika, výskyt v potravinách [ON-LINE], dostupné na https://www.zdravcentra.cz 16.) MEDICÍNA 11/VII., str. 4, Esenciální hypertenze a rizikové faktory KVCH, [ONLINE], dostupné na http://www.zdrava-rodina.cz/med./med 1 100 17.) SANQUIS., č. 44/2006 str. 40, Avantgardní tuky. [ON-LINE], dostupné na http://www. sanquis.cz/clanek/x/php?id 18.) http://www.sportvital.cz/ 19.) http://www.celostni medicina.cz/ 20.) http://vitaminy.dokrorka.cz/vapnik 21.) http://www.eccevita.cz/index.php 22.) http://www.sportvital.cz/kl.26,44.63-jednotlive diety 23.) http://homeopatie.zapisnik.cz/clanky/hypertenze-dieta 24.) http://www.srdcejakozvon.cz/

70

25.)

ŠÁCHA.

P.,

Dietou

proti

hypertenzi.

[ON-LINE],

dostupné

http://www.celostnimedicina.cz/ 26.) Vegetariánská strava. [ON-LINE], dostupné na http:// www.blisty.cz/2005

71

na

ANOTACE

NÁZEV PRÁCE: Hypertenze – dietní opatření, mezipohlavní rozdíly FAKULTA: Lékařská, katedra Ošetřovatelství VYPRACOVALA: Olga Fialová KLÍČOVÁ SLOVA: Vysoký krevní tlak, dietní opatření, prevence Tato bakalářská práce se zabývá problematikou hypertenze a možnostmi jak ovlivnit toto onemocnění prostřednictvím dietních opatření. Dále bere v úvahu rozdíly mezi pohlavími a to, jak v dodržování dietních doporučení, informovanosti ohledně výživových doporučení, zásadách zdravého životního stylu, tak v oblasti rizika nadváhy a obezity, které jsou pro vznik hypertenze brány jako jedny z nejrizikovějších faktorů. V úvodu práce je popsána hypertenze obecně, dále následují postupy farmakologické terapie a poslední část se zabývá léčbou nefarmakologickou, která zahrnuje úpravu celého životního stylu, včetně úpravy stravovacích návyků. Poslední, závěrečná část je věnována jednotlivým dietám, u nichž byl prokázán pozitivní vliv na výši krevního tlaku. Praktická část je věnována šetření mezi muži a ženami, které se týká hypertenze a diety, jejího vlivu na krevní tlak a rozdílů mezi oběma pohlavími.

72

ANNOTATION

WORK NAME: Hypertension – dietary measures, intersexuals differences WORK OUT: Olga Fialová KEYWORDS: High blood pressure – hypertension, dietary measures, health precaution

This bachelor work is engaged in description of hypertension problems. Additionally it is concerned with possibilities how to influence hypertension illness by means of dietary precautions. Furthermore it takes in account differences between male and female genders in main areas as follows: - dietary and nutrition precautions knowling - informatik relative to food concerned recommendation - health life style principles - obesity and surplus weight risk existence Health life style principles and surplus weight risk are consideret as main important factors influencing a hypertension formation. I am describing a hypertension creation in first part of bachelor work generally. Pharmacological therapy produceres are described in second part of my work. Last part of presented work is dealing with nonpharmacological therapy principles. Surch therapy includes modification of human life style as well as food concerning habits. Final part of bachelor work works pursuits to description of separate diets hen diets influence on blood pressure level have been proved positively. Practical part is attendet to investigation between men and women with respekt to hypertension and diet influence on bood pressure level and differences description between both genders.

73

SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č. 1: Dotazník k bakalářské práci

74

DOTAZNÍK: 1. Uveďte prosím Vaše pohlaví. a/ muž b/ žena

2. Uveďte Váš věk. a/ 50 a méně b/ 51 a více

3. Uveďte Vaši výšku a váhu. Výška:_____________ Váha:______________

4. Uveďte obvod Vašeho pasu v cm ______________

5. Trpí nebo trpěl někdo z Vašich blízkých příbuzných hypertenzí? /vysoký krevní tlak/ a/ ano b/ ne c/ nevím

6. Jak dlouho trpíte hypertenzí? a/ cca rok nebo méně b/ cca 10 let c/ 20 let a více

75

7. Sledujete hodnoty Vašeho krevního tlaku? a/ ano, měřím si tlak sám/sama alespoň jednou denně b/ ano, měřím si tlak sám/sama alespoň jednou týdně c/ ano, hodnoty krevního tlaku mi měří lékař/ka při kontrole d/ ne, svůj krevní tlak pravidelně nesleduji

8. Uveďte prosím, co nejpřesněji způsob Vašeho stravování: a/ vařím si sám/sama, vaří mi partner/partnerka b/ obědy a večeře si vařím sám/sama, obědvám ve veřejných stravovacích zařízeních c/ stravuji se převážně ve veřejných stravovacích zařízeních

9. Stravuji se: a/ pravidelně b/ když mám čas, ale snažím se dodržovat pravidelnost c/ zcela nepravidelně

10. Zajímá Vás, zda jíte zdravě? a/ ano b/občas c/ne

11/ Informoval Vás lékař/lékařka o zásadách stravování a zásadách správného životního stylu, které je nezbytné dodržovat v rámci léčby vaší hypertenze? a/ ano b/ ne

76

12/ Domníváte se, že jsou Vaše stravovací návyky správné? /tzn., přijímáte potravu v menších porcích, jíte alespoň čtyřikrát denně, nejíte příliš pozdě večer, Váš jídelníček obsahuje dostatek ovoce a zeleniny/ a/ ano, snažím se stravovat podle obecně doporučovaných zásad správné výživy b/ ano, snažím se stravovat podle obecně doporučovaných zásad zdravé výživy, ale někdy mi to nevychází c/ většinou ne

13/ Víte o existenci nutričních poradců? /specialisté v oboru výživa a dieta/ a/ ano, tuto informaci mám od svého lékaře/lékařky b/ ne, nevím

14/ Navštívil/navštívila jste někdy nutriční poradnu? a/ ano s doporučením jsem spokojený/spokojená b/ ne, nikdy

15/ Jak často jíte tzv. instantní potraviny? a/nikdy b/ občas c/ 2 – 4 krát týdně d/ denně

16/ Přisolujete si jídlo? a/ ano b/ ne

17/ Pijete alkoholické nápoje? a/ nikdy b/ občas c/ pravidel 77

18/ Kouříte? a/ ne b/ do 10 cigaret denně c/ 20 cigaret denně a více

19/ Od doby, kdy Vám byl zjištěn vysoký krevní tlak a léčíte se, jeho hodnoty se: a/ zlepšily b/ zhoršily c/ jsou stále stejné

78

SOUHLAS S PŮJČOVÁNÍM PRÁCE Souhlasím s tím, že tato práce může být půjčována ke studijním účelům.

…………………………………….

79

80