MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra geografie

Současný stav obuvnického prŧmyslu ve Zlínském kraji Bakalářská práce Brno 2011

Vedoucí práce: Mgr. Ing. Libor Lněnička

Autor práce: Petra Zvonková

PROHLÁŠENÍ „Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

Ve Vysokém Poli, dne 10. 12. 2011 ......................................................... Petra Zvonková

2

PODĚKOVÁNÍ

Ráda bych poděkovala vedoucímu práce Mgr. Ing. Liboru Lněničkovi za odborné vedení a poskytování cenných rad při vypracovávání mé práce.

3

ABSTRAKT Bakalářská práce Současný stav obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji se zabývá obuvnickým průmyslem. Zkoumá současný stav obuvnického průmyslu v České republice, výrobu obuvi, spotřebu obuvi, import a export obuvi, a současný stav obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji, zejména podniky obuvnického průmyslu.

KLÍČOVÁ SLOVA Obuvnický průmysl, výroba, obuv, obuvnické komponenty, ekonomické subjekty, střední podnik, Zlínský kraj

ABSTRACT Bachelor thesis The current situation of footwear industry in the Zlín Region deals with the footwear industry. Examines the current situation of footwear industry in the Czech Republic, manufacture of footwear, consumption of footwear, import and export of footwear, and the current situation of footwear industry in the Zlín Region, especially enterprises in the footwear industry.

KEY WORDS Footwear industry, manufacture, footwear, footwear components, economic subjects, medium enterprise, Zlín region

4

Obsah 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 7 2 CÍLE A METODY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ........................................................... 8 3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ................................................................. 9 3.1 Charakteristika Zlínského kraje .......................................................................... 9 3.1.1 Fyzicko-geografická charakteristika ZK .......................................................... 9 3.1.2 Socioekonomická charakteristika ZK ............................................................. 10 3.2 Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE Chyba! Záloţka není definována. 3.2.1 Struktura CZ-NACE .................................. Chyba! Záložka není definována. 3.2.2 Obuvnický průmysl v CZ-NACE .............. Chyba! Záložka není definována. 3.3 Administrativní registr ekonomických subjektŧ - ARES .. Chyba! Záloţka není definována. 3.3.1Podmínky provozu a zdroje informačního systému ARES ..... Chyba! Záložka není definována. 3.3.2 Vyhledávání ekonomických subjektů v IS ARES .......... Chyba! Záložka není definována. 3.3.3 Vyhledávání ekonomických subjektů obuvnického průmyslu Chyba! Záložka není definována. 3.4 Malé a střední podnikání v České republice ....Chyba! Záloţka není definována. 3.4.1Vymezení .................................................... Chyba! Záložka není definována. 3.4.2 Podpora podnikání v České republice ....... Chyba! Záložka není definována. 3.5 Obuvnický prŧmysl ............................................................................................. 20 3.5.1 Obuv – druhy obuvi, sloţení obuvi................................................................. 20 3.5 2 Materiály a stroje na výrobu obuvi a komponentů ......... Chyba! Záložka není definována. 4SOUČASNÝ STAV OBUVNICKÉHO PRŦMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................................................Chyba! Záloţka není definována. 4.1 Historie obuvnického prŧmyslu ........................Chyba! Záloţka není definována. 4.1.1 Čtyři největší výrobci obuvi před rokem 1989 a jejich stav dnes.......... Chyba! Záložka není definována. 4.2 Česká obuvnická a kožedělná asociace .............Chyba! Záloţka není definována. 4.3 Současný stav obuvnického prŧmyslu v České republice .. Chyba! Záloţka není definována. 4.3.1 Import a export obuvi ČR .......................... Chyba! Záložka není definována. 4.3.2 Výroba a spotřeba obuvi v České republice, zaměstnanost v obuvnickém průmyslu .................................................................................................................. 30 5

5 SOUČASNÝ STAV OBUVNICKÉHO PRŦMYSLU VE ZLÍNSKÉM KRAJI ........................................................................................Chyba! Záloţka není definována. 5.1 Historie obuvnického prŧmyslu ve Zlínském kraji ........... Chyba! Záloţka není definována. 5.1.1 Firma Baťa od vzniku po současnost ......... Chyba! Záložka není definována. 5.2 Současný stav obuvnického prŧmyslu v Zlínském kraji ... Chyba! Záloţka není definována. 5.3 Druhy podnikŧ obuvnického prŧmyslu ve Zlínském kraji Chyba! Záloţka není definována. 5.3.1

Podniky podle okresů Zlínského kraje . Chyba! Záložka není definována.

5.3.2 Střední podniky obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji .... Chyba! Záložka není definována. 6 ZÁVĚR .......................................................................Chyba! Záloţka není definována. POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY.................Chyba! Záloţka není definována. PŘÍLOHY .....................................................................Chyba! Záloţka není definována.

6

1 ÚVOD Zlínský kraj byl v historii velmi důleţitým průmyslovým centrem, zejména díky obuvnickému průmyslu, a to počínaje rokem 1894 – zaloţením firmy Baťa. V obuvnickém průmyslu bylo zaměstnáno několik tisíc pracovníků, ročně se vyrábělo aţ několik stovek milionů párů obuvi, česká kvalitní obuv byla velmi ţádaná nejen v tuzemsku, ale také v zahraničí, patřili jsme k předním vývozcům obuvi. Jelikoţ ţiju ve Zlínském kraji, povaţuji za důleţité znát nejen jeho současné charakteristiky kraje, ale také i jeho historii. Obuvnický průmysl byl důleţitou součástí této historie, kterou jsem dosud neměla moţnost podrobněji prozkoumat. Duch minulosti je, obzvláště v krajském městě Zlín, cítit dodnes, ať uţ je to rozsáhlým komplexem budov bývalého Baťova koncernu, později Svitu, baťovskými domky, dále univerzitou pojmenovanou po významném českém podnikateli – T. Baťovi, rozsáhlé budově prodejny Baťa a. s., atd. Jak se ale situace za tu dobu změnila? Jaký je současný stav obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji? A jaký je jeho stav v celé České republice? To se snaţím zodpovědět v této bakalářské práci. Bakalářská práce obsahuje jednak teoretická východiska práce – jedná se o charakteristiku Zlínského kraje, Klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE, informační systém Administrativního registru ekonomických činností, definici malého a středního podnikání ve Zlínském kraji a obecnou charakteristiku obuvnického průmyslu. Další kapitola se zabývá obuvnickým průmyslem v České republice, je zde stručná zmínka o historii tohoto průmyslu, dále se srovnává výroba, spotřeba, import a export obuvi, stav zaměstnanců v obuvnickém průmyslu za určité období apod. 7

V poslední kapitole se věnuji obuvnickému průmyslu ve Zlínském kraji, kolik je zde podniků vyrábějících obuv, komponenty a obuvnické materiály, jaké je jejich zastoupení podle jednotlivých okresů, jaké druhy těchto firem zde jsou. Navíc se v jedné podkapitole zmiňuji o středních podnicích obuvnického průmyslu Zlínského kraje, a stručně je charakterizuji. Střední podniky jsem si vybrala z toho důvodu, ţe jsou od roku 2002 zvýhodněny zákonem č. 47/2002 o podpoře malého a středního podnikání. Podrobněji se zabývám jedním středním podnikem, a to konkrétně JAFRA shoecomponents, s. r. o.

8

2 CÍLE A METODY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Hlavním cílem mé bakalářské práce je charakteristika současného stavu obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji. Mezi dílčí cíle patří: zhodnocení současného stavu obuvnického průmyslu v celé České republice stručné charakterizování historie obuvnického průmyslu popis vybraných středních podniků obuvnického průmyslu Zlínského kraje

Při této práci byly pouţity tyto metody: sběr dat, metoda popisná, metoda srovnávací a polostrukturovaný rozhovor Základní a hlavní metodou byl sběr dat. Data o obuvnickém průmyslu jsem získala hlavně díky knihám z Ústřední knihovny Tomáše Bati ve Zlíně, která má široký výběr literatury o obuvnickém průmyslu. Dále jsem získala data, a to konkrétně data o ekonomických subjektech obuvnického průmyslu, prostřednictvím informačního systému ARES (viz Teoretická východiska práce). Popisnou metodu pouţívám zejména při popisování historie obuvnického průmyslu. Metoda srovnávací se vyskytuje při porovnávání charakteristik obuvnického průmyslu České republiky (př. import, export, výroba atd.) anebo také při porovnávání jednotlivých druhů podniků obuvnického průmyslu mj. podle okresů Zlínského kraje. Polostrukturovaný rozhovor jsem pouţila při osobní návštěvě podniku JAFRA shoecomponents, s. r. o., Otrokovice. Původně zde měl být pouţit dotazník, ale byla mi nabídnuta osobní návštěva podniku. Rozhovor jsem vedla z hlavní ekonomkou podniku, paní Matouškovou.

9

3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE Mezi teoretická východiska práce zařazuji charakteristiku Zlínského kraje, klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE a zařazení obuvnického průmyslu do této klasifikace, dále informace o administrativním registru ekonomických subjektů, díky kterému jsem získala potřebné informace o ekonomických subjektech obuvnického průmyslu v celé České republice i ve Zlínském kraji. Poté je zde také stručná podkapitola o malém a středním podnikání, jeho vymezení a podpoře podnikání v České republice, a nakonec obecný popis obuvnického průmyslu, jeho zařazení, výrobky, materiály apod.

3.1 Charakteristika Zlínského kraje Zlínský kraj

leţí

na východě

České

republiky, na

severu sousedí

s Moravskoslezským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na severozápadě s krajem Olomouckým. Východním sousedem kraje je Slovenská republika. Zlínský kraj vznikl k 1. 1. 2000 ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků. Na území České republiky se vytvářejí tyto vyšší územní samosprávné celky: 14. Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně, vymezený územím okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. [27] 3.1.1 Fyzicko-geografická charakteristika ZK Zlínský kraj má velmi různorodý povrch od rovin, níţinných pahorkatin aţ po hornatiny. Většina území náleţí do geomorfologické provincie Západní Karpaty, pouze velmi malá část k provincii Západopanonské pánve. Kraj je tvořen těmito geomorfologickými

celky:

Na

severu

jsou

to

Podbeskydská

pahorkatina,

Moravskoslezské Beskydy, Roţnovská brázda a Hostýnsko-vsetínská hornatina, na východě Javorníky, na jihu Bílé Karpaty a Vizovická vrchovina, na západě Litenčická pahorkatina, Chřiby, Kyjovská pahorkatina, Dolnomoravský a Hornomoravský úval. Nejniţším bodem kraje je hladina řeky Moravy pod Uherským Ostrohem - 171, 2 m n. m., bodem nejvyšším pak vrch Čertův mlýn v Moravskoslezských Beskydech – 1 206 m n. m.

10

Zlínský kraj spadá do povodí Moravy a jen částečně do povodí Váhu, do něhoţ se vlévá řeka Vlára. Největší řekou je Morava, na území kraje má tok dlouhý 55 km. Významnými přítoky Moravy jsou Bečva, vzniklá soutokem Vsetínské a Roţnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí, Dřevnice a Olšava. Kraj má také umělou vodní cestu – Baťův kanál. Délka Baťova kanálu je 53 km od Otrokovic do Skalice, celkově je splavný od Kroměříţe po Hodonín. Nejrozsáhlejší vodní plochu představují jezera štěrkovišť u Ostroţské Nové Vsi s rozlohou 350 ha. Největší přehradní nádrţí, o objemu 9 949 00 m3 a ploše 78, 42 ha je vodní nádrţ Slušovice. Kraj leţí v mírném podnebném pásu se zastoupením všech tří klimatických oblastí – teplé klimatické oblasti, mírně teplé klimatické oblasti a chladné klimatické oblasti. V kraji se nachází dvě velkoplošné chráněné krajinné oblasti, a to Beskydy a Bílé Karpaty, tvořící asi 30 % území kraje. Mezi největší přírodní parky patří Chřiby, Hostýnské vrchy a Vizovické vrchy. [8] 3.1.2 Socioekonomická charakteristika ZK K 31. 12. 2010 ţilo ve Zlínském kraji celkem 590 361 obyvatel, hustota zalidnění činila 149 obyvatel na km2. Dle počtu obyvatel je kraj osmý největší mezi kraji České republiky. Rozlohou 3 964 km2 je čtvrtým nejmenším krajem České republiky. [21] Zlínský kraj je tvořen čtyřmi okresy – Kroměříţ, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Dále se skládá z celkem 305 obcí. Z toho se jedná o 30 měst, 6 městysů, 13 obcí s rozšířenou působností a 25 obcí s pověřeným obecním úřadem. [27] Krajským městem je Zlín, který je téţ statutárním městem. Území kraje se dělí na tři etnografické oblasti – Valašsko, Slovácko a Haná.

11

Obr. 1: Administrativní členění Zlínského kraje, zdroj: [8]

Tab. 1: Vybrané demografické ukazatele Zlínského kraje v roce 2010 Počet obyvatel Střední stav obyvatel Průměrný věk Porodnost Úmrtnost Přirozený přírůstek Nezaměstnanost Migrační saldo

590 361 590 459 41,2 10,36 ‰ 10,26 ‰ 0,08 ‰ 10,70% -726

Zdroj dat: [21], vlastní zpracování

V minulosti patřil Zlínský kraj k ekonomicky silným oblastem s výrazným výskytem velkých průmyslových podniků, mezi jejichţ tradiční produkty patřily zejména obuv, pneumatiky, stroje, letadla. Od poloviny 90. let se ale tato pozice změnila důsledkem privatizace a restrukturalizace průmyslu. Dále k tomu přispěla i špatná dopravní obsluţnost a ztráta významných obchodních vztahů se Slovenskem po osamostatnění republiky. Následkem všech těchto jevů je podprůměrná tvorba hrubého domácího produktu. [28] HDP na jednoho obyvatele Zlínského kraje v roce 2009 dosáhl 286 977 Kč (10. místo mezi kraji ČR). [26] Průmyslový potenciál kraje představují podniky zpracovatelského průmyslu, hlavně se jedná o průmysl gumárenský, plastikářský, strojírenský, kovodělný, 12

elektrotechnický, chemický a potravinářský. [8] Nejvíce lidí pracuje v průmyslu, stavebnictví, dopravě, skladování a spojích, v obchodu, pohostinství, ubytovacích sluţbách a opravách motorových vozidel, a v obchodu s nemovitostmi. [28] Oproti ostatním krajům má Zlínský kraj vyšší zastoupení malého a středního podnikání, na které připadá 71 % celkové zaměstnanosti. Na konci roku 2009 bylo v kraji 131 870 podnikatelských subjektů (asi 5 % z celkového počtu podnikatelských subjektů v ČR). [28] V Tabulce 2 je uveden výběr největších zaměstnavatelů Zlínského kraje v březnu roku 2010. V počtu zaměstnanců je největším podnikem kraje Barum Continental spol s. r. o, který zaměstnává 3000 – 3999 zaměstnanců. [21] Tab. 2: Výběr největších zaměstnavatelů Zlínského kraje v březnu 2010 Kategorie 3 000 - 3 999 zaměstnancŧ Barum Continental spol. s. r. o., Otrokovice Kategorie 1 000 - 1 499 zaměstnancŧ AVX Czech Republic, s. r. o., Lanškroun BAŤA, a. s., Zlín Česká zbrojovka a. s., Uherský Brod Fatra, a. s., Napajedla MITAS, a. s., Zlín, Otrokovice

Kategorie 500 - 999 zaměstnancŧ Aircraft Industries, a. s., Kunovice Austin Detonator s. r. o. Vsetín ČSAD Vsetín, a. s., Vsetín DEZA, a. s. Valašské Meziříčí Gumárny Zubří, a. s., Zubří Hamé, s. r. o., Kunovice TAJMAC-ZPS, a. s., Zlín TES VSETÍN, a. s., Vsetín TON, a. s., Bystřice pod Hostýnem Zdroj: [21], vlastní zpracování

13

3.2Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE NACE

je

klasifikace

ekonomických

činností

pouţívaná

Evropským

společenstvím (dnes Evropskou unií) od roku 1970. Členské státy Evropské unie mohou zavádět národní verze odvozené od NACE. V České republice je touto verzí Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, která je účinná od 1. 1. 2008. CZ-NACE zde nahradila dřívější Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností OKEČ, zavedenou od roku 1994. Ekonomická činnost je charakterizována výrobou výrobku či sluţby při aplikaci výrobních prostředků, postupů, práce a meziproduktů. V CZ-NACE má kaţdá statistická jednotka provádějící nějakou ekonomickou činnost přiřazen kód. [21] 3.2.1 Struktura CZ-NACE CZ-NACE se skládá ze čtyř úrovňové hierarchické struktury. První úroveň představuje sekce, kterých je celkem 21 a jsou označeny alfabetickým kódem od A po U (viz Tabulka 3), druhá úroveň oddíly s dvojmístným číselným kódem (88 oddílů). Třetí úrovní jsou skupiny s trojmístným číselným kódem (272 skupin), čtvrtou úrovní třídy s čtyřmístným číselným kódem (615 tříd) a poslední pátou úrovní jsou podtřídy s kódem pětimístným (160 podtříd). Tab. 3: Sekce Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE Sekce název

Sekce

Název

A

Zemědělství, lesnictví a rybářství

L

Činnosti v oblasti nemovitostí

B

Těţba a dobývání

M

Profesní, vědecké a technické činnosti

C

Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

N O

Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

P

Vzdělávání

Q

Zdravotní a sociální péče

G

Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel

R

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

H

Doprava a skladování

S

I

Informační a komunikační činnosti

T

Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíţe neurčené výrobky a sluţby pro vlastní potřebu

J

Ubytování, stravování a pohostinství

U

Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

D

E F

Peněţnictví a pojišťovnictví K Zdroj: [21], vlastní zpracování

14

3.2.2 Obuvnický prŧmysl v CZ-NACE Pro tvorbu bakalářské práce bylo nutné zjistit vymezení statistických jednotek ekonomických činností obuvnického průmyslu v CZ-NACE, jak se tyto jednotky člení a jaké mají kódy. Obuvnický průmysl se v CZ-NACE dělí na pět úrovní. Řadíme jej do zpracovatelského průmyslu, tedy do sekce C (1. úroveň), oddílu 15 (2. úroveň) s názvem Výroba usní a souvisejících výrobků. Tento oddíl se dělí na skupinu s kódem 15.2 (3. úroveň) tj. Výroba obuvi, a třídu s kódem 15.20 (4. úroveň) s názvem Výroba obuvi. Poslední pátá úroveň obsahuje dvě podtřídy, a to Výrobu obuvi s usňovým svrškem 15.20.1 a Výrobu obuvi z ostatních materiálů 15.20.9 (viz Tab. 4) [21]

Tab. 4: Začlenění obuvnického průmyslu do CZ-NACE Zpracovatelský průmysl C Sekce Výroba usní a souvisejících výrobků 15 Oddíl Výroba obuvi Skupina 15.2 15.20 Výroba obuvi Třída Podtřída 15.20.1 Výroba obuvi s usňovým svrškem 15.20.9 Výroba obuvi z ostatních materiálů Zdroj:[21], vlastní zpracování

15

3.3Administrativní registr ekonomických subjektŧ - ARES Administrativní registr ekonomických subjektů je informační systém slouţící k vyhledávání

ekonomických

subjektů

registrovaných

v České

republice

a

zprostředkovávající údaje vedené v jednotlivých registrech státní správy, z nichţ získává data. Zřizovatel a provozovatel je Ministerstvo financí České republiky. Tento informační systém se nachází na internetové adrese http://wwwinfo.mfcr.cz. [24] 3.3.1 Podmínky provozu a zdroje informačního systému ARES Cílem aplikace ARES je zpřístupnění údajů z informačních systémů pro vedení registrů a evidencí veřejné správy o ekonomických subjektech. Registr slouţí k poskytování rychlých a obecně dostupných informací o daných subjektech. Přístup k této aplikaci pro běţné účely uţivatele není omezen, Ministerstvo financí ČR si pouze stanovilo právo omezit nebo i znemoţnit přístup těm uţivatelům, kteří zadají velmi velký počet dotazů, nebo se snaţí porušit bezpečnostní ochrany serveru, posílají dotazy nesprávně vyplněné, a těm, kteří zadají větší počet současně vloţených dotazů. Obsahem ARES jsou údaje ze základních zdrojů, a ty jsou formou odkazů doplněny údaji ze zdrojů dalších. Dále se také pouţívají zdroje kontrolní, a navíc má ARES ještě samostatné dceřiné aplikace. Aktualizace zpřístupněných údajů závisí na moţnostech informačních systémů jednotlivých zdrojových registrů. [16] Tab. Č. 5: Zdroje informačního systému ARES Základní zdroje Další zdroje Kontrolní zdroj Registr plátců daně z přidané Územně identifikační registr Obchodní rejstřík hodnoty adres Ţivnostenský rejstřík Registr plátců spotřební daně Účelový registr organizací systému Registr ekonomických subjektů ARIS Registr církví a náboţenských Centrální evidence dotací z společností rozpočtu Registr zdravotnických zařízení Centrální evidence úpadců Seznam občanských sdruţení a spolků Insolvenční rejstřík Registr pojišťovacích zprostředkovatelů a likvidátorů pojistných událostí Evidence zemědělského podnikatele Seznam politických stran a hnutí Rejstřík škol a školských zařízení Zdroj: [16], vlastní zpracování

16

3.3.2 Vyhledávání ekonomických subjektŧ v IS ARES Základní tabulka pro vyhledávání ekonomických subjektů v aplikaci ARES je zobrazena na Obrázku 2. Do vyhledávače můţeme zadat název obchodní firmy, kterou hledáme, obec, ulici i číslo domu, ve kterém se ekonomický subjekt nachází. Dále si lze vybrat právní formu subjektu (např. akciová společnost, společnost s ručením omezeným, apod.). Ve filtru je moţnost poţadovat vyhledávání jen aktivních subjektů, nebo naopak subjektů jen zaniklých. Zkratka IČ představuje identifikační číslo osoby (právnické či fyzické). Zadávat můţeme také finanční úřady, ty zde mají speciální kódy od 1 (Praha) po 405 (Valašské Meziříčí). Vyhledávání je také moţné přes kódy klasifikace CZ-NACE (kódy od 000000 = nezařazeno po 990 000 = činnost exteritoriálních organizací a orgánů). Poté je zde ještě moţnost zvolení diakritiky, zobrazení počtu vět (200, 500 nebo 1000), třídění podle IČ, obce či obchodní firmy a volba výstupu.

Obr. 2: Tabulka pro vyhledávání ekonomických subjektů v IS ARES zdroj: [16] 3.3.2 Vyhledávání ekonomických subjektŧ obuvnického prŧmyslu Postup při vyhledávání ekonomických subjektů obuvnického průmyslu byl následující: 1. Do tabulky jsem zadala ekonomickou činnost číslo 152 000 – tj. výroba obuvi. 2. Postupně jsem vybírala finanční úřady na území Zlínského kraje (tj. Zlín - 303, Luhačovice - 304, Otrokovice - 305, Valašské Klobouky - 306, Kroměříţ - 320, Bystřice pod Hostýnem - 321, Holešov - 322, Uherské Hradiště - 336, Uherský Brod - 338, Vsetín - 403, Roţnov pod Radhoštěm - 404, Valašské Meziříčí - 405). Viz obrázek 3. 3. Po zadání těchto dvou kritérií se v tabulce objevily IČ, název a adresa vybraných ekonomických subjektů (Obrázek 4), a odkazy na některé základní a další zdroje 17

(např. RES – registr ekonomických systémů, OR – obchodní rejstřík, RŢP – ţivnostenský rejstřík aj.). S těmito získanými údaji pak pracuji v kapitole číslo 6. [16]

Obr. 3: Požadavek na vyhledání ekonomických subjektů v IS ARES zdroj:[16], pozn. Finanční úřad: 403 = kód pro Finanční úřad Vsetín, CZ-NACE: 152 000 = výroba obuvi

Obr. č. 4: Vyhledané ekonomické subjekty IS ARES

18

zdroj: [16]

3.4 Malé a střední podnikání v České republice Podnikatelskou činnost v České republice vykazovalo k 31. 12. 2010 1 021 280 právnických a fyzických osob, z toho 1 019 595 bylo malých a středních podniků (dále jen MSP). Podíl MSP na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů představoval 99,84 %. [25] 3.4.1 Vymezení V České republice vymezuje malé a střední podnikání zákon č.47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Podle tohoto zákona se vymezují čtyři kritéria k posouzení velikosti podniku, a to počet zaměstnanců, velikost ročního obratu, velikost aktiv (= bilanční suma roční rozvahy) a nezávislost (viz Tabulka 6). [14] Tab. č. 6: Posouzení velikosti podniků podle základních kritérií

Kritéria drobný podnikatel malý podnikatel střední podnikatel

počet zaměstnanců

roční obrat

aktiva

0-9 10 49

do 250 mil. Kč do 250 mil. Kč

do 180 mil. Kč do 180 mil. Kč

50 - 249

do 1450 mil. Kč

do 980 mil. Kč

Zdroj: [14]

Obecná definice nacházející se v současných ekonomických učebnicích, uvádí jako hlavní kritérium počet zaměstnanců. Z toho pohledu určují drobný podnik (také mikropodnik) jako podnik do 10 zaměstnanců, malý podnik od 10 do 49 zaměstnanců, střední podnik od 50 do 249 zaměstnanců a velký podnik nad 250 zaměstnanců. [14] Malé a střední podniky mají řadu výhod i nevýhod vůči podnikům velkým. Mezi nevýhody patří: menší okruh finančních moţností, nedostatek kapitálu, niţší vybavenost stroji a zařízením, nedostatek finančních prostředků na vývoj, nízký počet odběratelů, menší výrobní prostory, niţší mzdy zaměstnanců, menší zaměstnanecké výhody. K výhodám řadíme: jednoduchou organizační strukturu, osobní kontakt zaměstnanců s vedením, ztráta anonymity, specializace na určitý sortiment, rychlejší přizpůsobivost a flexibilita, rychlejší reakce na změny, jednodušší dělba práce atd. [15] 19

3.4.2 Podpora podnikání v České republice V České republice je hlavní institucí podpory podnikání Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (MPO). Ústředním dokumentem podpory podnikání v České republice je zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání. Tento zákon mj. stanovuje oblasti podpory podnikání (např. projekty zaměřené na investice, zvyšování odbornosti, projekty výzkumu a vývoje, vytváření nových pracovních míst apod.), formy podpory (např. návratná finanční pomoc, dotace, finanční příspěvek, úvěr se sníţenou úrokovou sazbou atd.) a také tímto zákonem zřizuje MPO Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest [25]. CzechInvest je státní příspěvkovou organizací, jejímţ úkolem je posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, inovací, získávání zahraničních investic z oblasti výroby, strategických sluţeb apod. [17]

20

3.5 Obuvnický prŧmysl Průmysl obecně klasifikujeme podle těchto kritérií: 1)

vyuţití finálních výrobků – těţký a lehký průmysl

2)

postavení oboru k výchozím surovinám – těţební, zpracovatelský a energetický

průmysl [13] Podle prvního kritéria řadíme obuvnický průmysl mezi lehký průmysl. Dle kritéria druhého, které je nejpouţívanější, pak k průmyslu zpracovatelskému (viz kapitola 3. 2 Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE). Některá literatura uvádí obuvnický průmysl jako samostatný průmysl, v některé spadá do průmyslu koţedělného. Koţedělný průmysl se zde dělí na dva obory: obuvnický průmysl a průmysl koţené galanterie [1].

3.5.1

Obuv – druhy obuvi, složení obuvi Hlavním a nejdůleţitějším výrobkem obuvnického průmyslu je obuv. Obuv je

všeobecným pojmem pro výrobky, které chrání nohy zejména před vlhkostí, povětrnostními a jinými vlivy, a měli by zajišťovat zdravotně nezávadnou chůzi. Jednotlivá obuv se od sebe můţe lišit tvarovým, materiálovým či barevným sloţením. Musí také splňovat poţadavky na specifické funkční vlastnosti a řešení speciálních druhů obuvi. Ve společnosti častěji pouţívaný výraz bota znamená v obuvnické terminologii obecný název pro pravý nebo levý půlpár obuvi. [7] Druhy obuvi rozlišujeme podle těchto šesti hledisek: 1

Podle základního materiálu použitého na výrobu obuvi a) obuv usňová b) obuv vodonepropustná plastová c) obuv textilní a obuv z ostatních materiálů d) obuv pryţová e) obuv plastová ostatní

2

Podle účelovosti (použití) obuvi a) jednoúčelová obuv b) módní obuv

21

Jednoúčelová obuv má úzký, přesně vymezený rozsah pouţití, tomuto účelu se podřizuje její konstrukce a provedení. Jedná se o následující druhy: obuv pracovní (můţe se dělit na běţnou, speciální a ochrannou), obuv domácí, obuv přezůvková, obuv sportovní (těţká sportovní obuv – př. lyţařská, horolezecká a lehká sportovní obuv – př. atletická), obuv zdravotní a obuv ortopedická. Mezi módní obuv patří: obuv vycházková (členění na celoroční, letní a roční) a obuv společenská. 3

Podle výšky obuvi Tyto druhy obuvi rozdělujeme do pěti skupin podle rozsahu pokrytí dolní

končetiny na obuv polobotkovou (sahá pod kotníky), kotníčkovou (nad kotníky), poloholeňovou (do poloviny lýtka), holeňovou (pod kolena) a vysokou obuv sahající nad kolena. 4

Podle střihu a způsobu uzavírání obuvi Podle základního střihu svršku obuvi rozlišujeme obuv derbovou, nártovou,

lodičkovou, sponkovou, kotníčkovou, holeňovou, obuv s otevřeným klenkem, obuv otevřenou, mokasínovou a pantoflovou. Způsobem uzavírání se obuv rozděluje na šněrovací, zapínací, se zdrhovadlem, na pruţinku, poklopkovou, na suchý zip a obuv bez uzavírání. 5

Podle výrobního způsobu obuvi Výrobním způsobem se označuje způsob spojení spodku obuvi se svrškem.

Podle tohoto hlediska mj. rozlišujeme například: obuv lepenou – spojení lepením, obuv rámovou - spojení přišitím k ošívacímu rámu, obuv prošívanou - spojení šitím, obuv kolíčkovanou - spojení kolíčky tzv. floky, obuv skeletovou - spojení tvářením nebo frézováním celého skeletu obuvi (svršku i spodku). 6

Podle velikostní skupiny a kategorie uživatelů Základem číslování je délka chodidla měřená vstoje, měří se délka od paty

k nejdelšímu prstu. V České republice jsou nejpouţívanější čtyři systémy číslování francouzský, anglický, metrický a metrický – Mondopoint systém. Kategorie uţivatelů obsahuje pánskou, dámskou a dětskou obuv. (minim) 22

Složení obuvi Kaţdá obuv se skládá ze dvou základních částí, svršku a spodku. Svršek je horní část obuvi sloţená ze součástí a dílců: Vrchové součásti a dílce – tvořící vnější část svršku, při výrobě a nošení nejvíce namáhány. Vyrábějí se z usní, textilu, pryţe a syntetických materiálů. Mají čtyři součásti – nárt (pokrývá nárt nohy), zadní dílce (pokrývají boční a patní části nohy), jazyk a zadní pásek (pokrývá spoj v patní části nohy). Podšívkové součásti a dílce – podšívka má řadu důleţitých funkcí – chrání svršek před opotřebením, zjemňuje vnitřek obuvi atd. Ztužovací součásti a dílce – účelem je vyztuţení svršku na nejvíc namáhaných místech, pro udrţení správného tvaru a vzhledu obuvi (př. opatek, tuţinka) Ozdoby a prostředky k uzavírání svršku obuvi Spodek obuvi nese váhu těla při chůzi a stání, chrání nohu před přetěţováním nebo zraněním. Má také tepelné izolační vlastnosti. Spodek obuvi je sestaven z těchto součástí a dílců:

 nosné součásti a dílce – základní nosná jednotka obuvi, těmto dílcům je připevněn svršek obuvi (napínací a našívací stélka, podešev, mezipodešev)

 vnitřní, výplňové a ztužovací součásti a dílce – mj. zvyšují tepelně izolační vlastnosti obuvi, podporují noţní klenbu (mezipodešev, mezipodráţka, platforma, vkládací stélka, klenek atd.)

 nášlapné součásti a dílce – musí být vysoce odolné proti oděru a s protiskluzovými vlastnostmi za sucha i mokra (podešev, podpatek, patník, podráţka). [7] 3.5.2 Materiály a stroje na výrobu obuvi a komponentŧ V obuvnické výrobě se pouţívá celá řada materiálů: přírodní usně – useň je zpracovaná a vyčiněná kůţe zbavená srsti. Při výrobě obuvi se pouţívají usně spodkové (na spodkové dílce obuvi), usně vrchové (na vrchové dílce) a usně podšívkové na podšívkové dílce obuvi. dřevo – slouţí k výrobě např. podpatkových hranolů, klenkových vyztuţení atd. 23

výrobky z celulosy – zde řadíme lepenky, které se v obuvnickém průmyslu pouţívají k výrobě stélek, opatků, podešví pro domácí obuv atd. Existují tři druhy obuvnické lepenky - stélková, klenková a opatková. textilní materiály – různé textilie, nitě apod. plastové materiály - polyetylen (při výrobě podpatků, obuvnických kopyt), PVC (výroba podešví, podpatků) plošné materiály na bázi plastů – syntetické usně materiály na bázi kaučuku – latex (pouţití jako lepidla, pojiva), kaučuk, pryţ doplňkové materiály a polotovary – krouţky, háčky, přezky, nýty, zdrhovadla, hřebíky, klenky atd. [6]

Stroje a zařízení obuvnického prŧmyslu Mezi hlavní stroje a zařízení vyuţívané v obuvnickém průmyslu patří - stroje pro oddělování materiálů vysekáváním (vysekávací stroje, noţe, podloţky), stroje pro oddělování materiálů řezáním (řezný klín, štípací, kosící, vyřezávací, frézovací, brousící stroje), zařízení pro dekorativní zdobení materiálů (perforovací stroje, číslovací stroje) [2], stroje pro spojování materiálů šitím (šicí stroje), stroje pro spojování materiálů tuhými spojovači (přibíjecí, nýtovací, šroubovací stroje), stroje pro spojování materiálů lepením a svařováním (válcové nanášecí stroje, svařovací lis), stroje pro zpracování kaučukových směsí (hnětače, válcovací stroje), stroje pro tvarování materiálů tlakem (lisovací stroje), stroje pro tvarování materiálů tahem (napínací stroj), zařízení pro ustalování vytvarovaných materiálů (sušící a stabilizační komory, vytlačovací stroje, výrobní linky, speciální stroje a zařízení. [11]

24

4 SOUČASNÝ STAV OBUVNICKÉHO PRŦMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE Nelze popisovat současnost bez alespoň malé zmínky o minulosti. V minulosti byl obuvnický průmysl jedním z nejdůleţitějších odvětví republiky, situace dnes je jiţ velmi odlišná, rok od roku dochází ke sniţování podniků obuvnického průmyslu a tím i ke sniţování produkce kvalitní české obuvi.

4.1Historie obuvnického prŧmyslu Rokem 1894 – zaloţením firmy Baťa, začíná úspěšná etapa českého obuvnického průmyslu (viz kapitola 6.1), která ale předčasně skončila znárodňováním podniků roku 1945. Za několik let se situace stabilizuje, aţ dokud nedochází pro změnu roku 1989 k transformaci českého průmyslu. Před rokem 1989 patřil český obuvnický průmysl k největším výrobcům i exportérům, ročně vyráběl zhruba 70 milionů párů obuvi. [5]. Ještě v roce 1990 se v České republice vyrobilo 62 milionů párů obuvi. Asi 90 % celkové produkce připadalo na tyto čtyři státní podniky: Svit Zlín (53 % výroby), Závody Gustava Klimenta Třebíč (25 %), Sázavan Zruč nad Sázavou (9 %) a Botana Skuteč (3, 5 %). Kromě Botany se jednalo o podniky zaloţené díky Tomášovi Baťovi. Zbytek výroby se uskutečňoval ve výrobních druţstvech a komunálních podnicích. V roce 1991 došlo k zhroucení trhu v bývalém Sovětském svazu, rozpadl se velkoobchod a přestala fungovat obchodní síť. Změnila se téţ kupní síla obyvatel, a tím se u nás sníţil i odbyt. Došlo k otevření prostoru pro levnou obuv z Asie, zpočátku zejména na trţnicích. Důsledkem těchto jevů docházelo v České republice ke značnému poklesu výroby obuvi. [13]

4.1.1 Čtyři největší výrobci obuvi před rokem 1989 a jejich stav dnes Před rokem 1989 v republice existovaly čtyři hlavní výrobci obuvi – Svit Zlín, Závody Gustava Klimenta Třebíč, Sázavan Zruč nad Sázavou a Botana Skuteč. V následující podkapitole bych stručně a výstiţně popsala jejich vývoj v minulosti a dnes. Dva z těchto podniků jsou v současné době v likvidaci (Sázavan a. s. a Bopo a. s.). 25

Jediným stále dobře fungujícím podnikem zůstala Botana Skuteč, pouze s tím rozdílem, ţe se v roce 2000 přejmenovala na Botas a. s. [13] BOTANA Skuteč (dnes BOTAS a. s.) Jako jediný z uvedených čtyř podniků nebyl zaloţen Tomášem Baťou. Firma vznikla ve Skutči 4. 7. 1949 pod názvem Botana. Hlavním výrobním programem zde byla výroba pánské vycházkové obuvi, v malém mnoţství se vyráběla lyţařská a bruslařská obuv. Za několik let se ale situace změnila, a firma se začala orientovat na výrobu sportovní obuvi (v roce 1969 – 51,3 %, v roce 1988 – 82,9 % výroby). V roce 1963 začala firma vyrábět obuv pod názvem botas. Se zdokonalováním obuvi se postupně vyvíjely nové typy obuvi, roku 1974 měla Botana v kolekci 230 vzorů obuvi pro skoro všechna sportovní odvětví. Obuv byla exportována do 35 zemí světa, přičemţ největší odběratel byl Sovětský svaz. V roce 1991 se stala Botana akciovou společností. V 90. letech se díky rozpadu východních trhů a privatizaci firma dostala do útlumu. V období let 1990 – 1996 společnost ve velké míře vyráběla například pro firmy PUMA, ADIDAS, BAUER, RIEDELL, SALOMON AG atd. Roku 1995 došlo k restrukturalizaci společnosti díky společnosti BENAL s. r. o., která se stala většinovým vlastníkem. Od 1. 1. 2000 nese firma jednotný název BOTAS a. s. V současné době tvoří 90 % produkce výroba zimní sportovní obuvi (na lední hokej, krasobruslení a běţecké lyţování), zbytek tvoří výroba halové obuvi, obuvi pro orientační běh, turistiku apod. Značná část produkce je exportována do zahraničí. Firma má v současné době 100 – 199 zaměstnanců. [19] SÁZAVAN, Zruč nad Sázavou Obuvnickou továrnu nechala postavit ve Zruči nad Sázavou uţ roku 1939 firma Baťa jako svoji filiálku. V roce 1949 se podnik přejmenoval na Sázavan a začal se specializovat na výrobu dětské obuvi. V době největšího rozmachu byla producentem 80 % tuzemské dětské obuvi. Sázavan byl i jedním z největších evropských výrobců dětské obuvi. Asi 20 % produkce šlo na export (zejména do SSSR – do roku 1991, pak spíše na západ). Po roce 1989 docházelo k postupnému úpadku podniku, roku 1991 se změnil na akciovou společnost. Postupně se docházelo ke snoţování výroby i počtu zaměstnanců. Jedním z hlavních důvodů bylo i dováţení obuvi z asijských států, lidé

26

místo kvalitní dětské obuvi začali svým dětem kupovat sice nekvalitní, ale levnou obuv. Od roku 1998 je Sázavan v likvidaci. [13] ZÁVODY GUSTAVA KLIMENTA, Třebíč (BOPO a. s.) O vznik se zaslouţila rodina Budischovských jiţ v polovině 19. st. Baťa ale tento podnik odkoupil roku 1931. Produkce se orientovala na výrobu obuvi a punčochového zboţí (ve své době byl největším producentem punčochového zboţí v republice). [30] Roku 1991 se závod přejmenoval na BOPO a. s. Tato společnost sdruţovala tři dceřiné společnosti: Dapo Znojmo (výroba obuvi, zánik roku 2009), Botex Hrušovany (výroba obuvi, zánik v roce 2009) a Trepon Třebíč (výrobce punčochového zboţí, jako jediný existuje dodnes) [13]. Od roku 2000 je BOPO a. s. v likvidaci. [16] SVIT Tomuto podniku se věnuji v kapitole 6 Současný stav obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji.

4.2Česká obuvnická a kožedělná asociace Česká obuvnická a koţedělná asociace (ČOKA) je sdruţením českých podnikatelů obuvnické a koţedělné výroby a obchodu sídlící ve Zlíně. V současnosti se skládá z 50 firem, fyzických osob a institucí, které se zabývají výrobou nebo prodejem obuvi, obuvnických materiálů a komponentů, ale i vědeckovýzkumnou činností v České republice. Hlavním posláním je vytváření optimálních podmínek pro podnikání v oblasti koţedělné výroby a obchodu. Asociace je hlavním garantem obuvnického a koţedělného průmyslu ČR při jednání s centrálními orgány. Ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR a textilní asociací ATOK usiluje o zamezení nelegálních praktik při dovozu obuvi a textilu do republiky, zejména z asijských zemí. Jejími partnery jsou například nadace Tomáše Bati, Nadace Jana Pivečky, Hospodářská komora České republiky, anebo Asociace výrobců a obchodníků sportovního zboţí ČR.

27

ČOKA zajišťuje svým členů tyto sluţby: zabývá se řešením problémových oblastí obuvnické výroby ve spolupráci s odbornými pracovišti (př. Fakulta technologická, Univerzita Tomáše Bati), je zprostředkovatelem obchodních kontaktů v tuzemsku i v zahraničí, vydává a distribuuje katalog členských firem, vydává měsíční Informační bulletin, poskytuje informace z databází prodejců a výrobců obuvi, koţené galanterie, zajišťuje společnou účast na domácích i zahraničních veletrzích a výstavách (např. Mezinárodní veletrh obuvi a koţeného zboţí KABO), pořádá odborné přednášky a školení atd. Mezi členské organizace patří například tyto společnosti - Baťa a. s., Zlín (pánská a dámská usňová obuv), Upman s. r. o., Zlín (Gore-texová a pracovní obuv), WORTMANN ČR s. r. o., Brno (zejména dámská obuv), ERGON a. s., Praha (ortopedická obuv), SVORTO .CZ s. r. o., Praha, (ortopedické pomůcky), BOKAP s. r. o., Znojmo (domácí obuv), FARE s. r. o., Valašské Klobouky (zejména obuv dětská), BEĎA OBUV, s. r. o. Ţidlochovice (domácí obuv a obuv dětská vycházková), TIPABOTY s. r. o., Třebíč (pracovní, bezpečnostní, vycházková obuv) a další. [20]

4.3Současný stav obuvnického prŧmyslu v České republice V současnosti výroba obuvi patří mezi odvětví, která zaznamenala největší trend poklesu výroby a zaměstnanosti. Příčinou jsou levné dovozy těchto výrobků z Číny a dalších asijských států. Česko se stalo ze země exportní zemí importní. [1] V roce 2008 vydala Česká obuvnická a koţedělná asociace studii o situaci ve výrobě, dovozech, vývozech obuvi a ve spotřebě a prodeji obuvi v České republice. V uvedené kapitole s pomocí této studie popisuji vývoj a současný stav obuvnického průmyslu v ČR. Studie je sice stará tři roky, ale ţádná novější a takto podrobná data o obuvnickém průmyslu k dispozici nejsou. [5]

4.3.1 Import a export obuvi ČR Dovoz obuvi do České republiky stoupá kaţdým rokem. Hlavními dodavateli jsou asijské země, zejména Čína. ČOKA udává, ţe Čína se podílí na dovozu obuvi do České republiky 87 %. Důvodem tak velkého mnoţství dováţeného zboţí je jeho velmi nízká cena. V roce 2000 byla průměrná dovozní cena za jeden pár obuvi z Číny 75 Kč, 28

v roce 2007 to bylo uţ jen pouhých 34 Kč! Dalšími importéry obuvi jsou Vietnam, Itálie, Slovensko, Německo. V porovnání s Čínou tyto země dováţí pouhý zlomek obuvi. V roce 2000 se do České republiky dovezlo 29 989 239 párů obuvi, aţ do roku 2004 se mnoţství importu výrazněji neměnilo. Velký nárůst začal v roce 2005, kdy se k nám dovezlo jiţ 73 435 644 párů obuvi, v roce 2006 pak 101 714 917 párů obuvi, a roku 2007 k nám bylo dovezeno rekordně největší mnoţství obuvi – 135 996 622 párů obuvi. Od roku 2000 do roku 2007 se tak objem dovezené obuvi do České republiky

import obuvi (v mil. párŧ)

zvýšil více neţ čtyřnásobně. [5]

Import obuvi do České republiky v letech 2000 - 2007 140 120 100 80 60 40 20 0

Počet párů

rok

Obr. 5: Import obuvi do České republiky v letech 2000 – 2007 zdroj: [5], vlastní zpracování Pozn. údaje za rok 2007 jsou z období leden – listopad

Jak uţ bylo zmíněno, největším dovozcem obuvi do ČR je Čína. Roku 2000 k nám bylo z Číny dovezeno 18 659 tisíc párů obuvi, následující roky se mnoţství velmi neměnilo, aţ v roce 2005 docházelo k rok od roku výraznějšímu nárůstu. V roce 2005 to bylo 58 615 tisíc párů obuvi, o rok později 86 038 tisíc párů a v roce 2007 dokonce 118 905 tisíc párů dovezené obuvi z Číny (více neţ šestinásobně více neţ v roce 2000!). [5]

29

import obuvi (v tis. párŧ)

Import obuvi z Číny do České republiky v letech 2000 - 2007 120,000 105,000 90,000 75,000 60,000 45,000 30,000 15,000 0

počet párů

rok

Obr. 6: Import obuvi z Číny do české republiky v letech 2000 – 2007 zdroj [5], vlastní zpracování Pozn. údaje za rok 2007 jsou z období leden - listopad

Čísla exportované obuvi nejsou zdaleka tak velká jako ta u exportu. Cílovými zeměmi pro dovoz obuvi z České republiky jsou zejména Německo, Itálie, Francie a Slovensko. Od roku 2000 do roku 2004 vývoz obuvi z České republiky relativně slabě klesal (rok 2000 – vývoz 12 431 967 párů obuvi, 2004 – vývoz 7 677 105 párů obuvi). V roce 2005 vyvezla Česká republika dvojnásobné mnoţství obuvi neţ v roce předcházejícím (zřejmě díky vstupu do EU v r. 2004) - 15 992 057 párů obuvi, rok nato se vývoz opět téměř zdvojnásobil na 29 828 784 párů obuvi. Stoupající tendence ale

export obuvi (v mil. párŧ)

skončila v roce 2007, kdy vývoz klesl na 22 695 284 párů obuvi. [5] Export obuvi z České republiky v letech 2000 - 2007 32 28 24 20 16 12 8 4 0

počet párů

rok

Obr. 7: Export obuvi z České republiky v letech 2000 – 2007 zdroj:[5] , vlastní zpracování Pozn. údaje za rok 2007 jsou z období leden - listopad

30

4.3.2 Výroba a spotřeba obuvi v České republice, zaměstnanost v obuvnickém prŧmyslu Jak uţ bylo uvedeno výše, obuvnický průmysl v současnosti zaznamenává značný pokles výroby a zaměstnanosti. Výrobu obuvi v České republice ovlivňuje negativně

zejména dovoz velkého mnoţství levné obuvi z Asie. V boji s levnou asijskou (i kdyţ mnohdy nekvalitní) obuví česká výroba zatím dlouhodobě prohrává. Dalo by se říci, ţe Česká republika tak kvůli tomu zvolila jinou strategii. Aby se uţivila a obstála v konkurenci s asijskou obuví, musela se řada obuvnických firem zaměřit na výrobu určitého speciálního druhu obuvi nebo obuvnických komponentů (př. ochranná, bezpečnostní nebo ortopedická obuv), a také značnou část své výroby exportovat do zahraničí (asi 70 – 80 %). Výroba obuvi v České republice za posledních deset let (od roku 1997 – 2007) se sníţila více neţ trojnásobně. V roce 1997 vyrobila ČR 18 000 tisíc párů obuvi, poté začala výroba kaţdým rokem klesat. Nejmarkantnější pokles je vidět v období let 2001 – 2002. Zatímco v roce 2001 se u nás vyrobilo 12 500 tisíc párů obuvi, rok poté 8000 tisíc párů obuvi. Výroba se zastavila v roce 2007 na čísle 5000 tisíc párů vyrobené obuvi. [5]

výroba obuvi (v tis. párŧ)

Výroba obuvi v České republice v letech 1997 - 2007 20,000 17,500 15,000 12,500 10,000 7,500 5,000 2,500 0

počet párů

rok

Obr. 8: Výroba obuvi v České republice v letech 1997 – 2007 zdroj: [5] , vlastní zpracování Pozn. údaje za rok 2007 jsou z období leden – listopad

31

S poklesem výroby logicky souvisí i pokles počtu zaměstnanců v obuvnickém průmyslu. Během deseti let od roku 1997 do roku 2007 ztratil český obuvnický průmysl přibliţně 17 000 zaměstnanců. V roce 1997 pracovalo v obuvnickém 21 000 zaměstnanců, rok poté jejich počet klesl o 6000 na 15000 zaměstnanců, v roce 1999 pak na 10 500. Po období těchto výrazných poklesů se situace na čas stabilizovala. Aţ v roce 2003 byl zaznamenán další výrazný pokles, a to z 9500 (rok 2002) na 5000 (rok 2003) zaměstnanců. Od roku 2003 se stav zaměstnanců výrazně nemění, v roce 2007 měl český obuvnický průmysl 4000 pracovníků.

zaměstnanci

Vývoj počtu zaměstnancŧ v obuvnickém prŧmyslu České republiky v letech 1997 - 2007 22,500 20,000 17,500 15,000 12,500 10,000 7,500 5,000 2,500 0

počet zaměstnanců

rok

Obr. 9: Vývoj počtu zaměstnanců v obuvnickém průmyslu České republiky v letech 1997 – 2007 zdroj: [5] , vlastní zpracování Spotřeba obuvi v České republice v posledních letech výrazně stoupá. Do roku 2001 se výrazněji neměnila, pohybovala se kolem 3 párů obuvi na obyvatele. V roce 2002 přesáhla hranici 4 párů (4,25), v roce 2005 hranici 6 párů (6,04) a v roce 2006 dokonce hranici 7 párů obuvi na obyvatele (7,41). Roku 2007 dosáhla průměrná výroba přesně 11 párů obuvi na obyvatele. Takto veliké číslo je ale uváděno z toho důvodu, ţe je nemoţné zjistit, jestli byla všechna obuv asijských prodejců skutečně prodána, nebo putovala do skladů. Proto se někdy uvádí průměrná výroba v roce 2007 4 – 4,5 páru obuvi na obyvatele za rok. [5]

32

spotřeba obuvi ( pár obuvi/obyvatel)

Prŧměrná spotřeba obuvi v České republice v letech 1997 - 2007 12.00 10.50 9.00 7.50 6.00 4.50 3.00 1.50 0.00

spotřeba obuvi

rok

Obr. 10: Průměrná spotřeba obuvi v České republice v letech 1997 – 2007, zdroj: [5] , vlastní zpracování

33

5 SOUČASNÝ STAV OBUVNICKÉHO PRŦMYSLU VE ZLÍNSKÉM KRAJI 5.1 Historie obuvnického prŧmyslu ve Zlínském kraji Historie obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji, zejména v krajském městě Zlíně, je spjatá s firmou Baťa. Zlín byl v nedávné historii díky tomuto obuvnickému závodu významným centrem obuvnického průmyslu. Tato podkapitola bakalářské práce se bude stručně věnovat vývoji tohoto významného podniku od vzniku aţ po současnost. 5.1.1 Firma Baťa od vzniku po současnost Historie firmy Baťa Zrod podniku s počátečním názvem A. & T. Baťa je spjatý s datem 21. září 1894. Zakladateli byli všichni tři sourozenci Baťovi – Tomáš, Antonín a Anna (první rok jej vedle Antonín, aţ poté Tomáš Baťa). Rok po zaloţení měl podnik v dílně 10 zaměstnanců a v domácnostech pro něj pracovalo zaměstnanců 40. Velkým obchodním úspěchem se stala plátěná obuv – „baťovky“, které se začali vyrábět od roku 1896 a díky levné ceně byli dostupné i méně majetným lidem. Důleţitý byl pro Tomáše Baťu jeho pobyt v USA r. 1905, kde několik měsíců pracoval v tamních továrnách, a zejména sbíral zkušenosti, po jeho návratu byla dokončena moderní tovární budova, docházelo k obrovskému růstu výroby a bylo zaloţeno první prodejní oddělení. Baťův příklad následovali další podnikatelé, v letech 1899 aţ 1910 vzniklo ve Zlíně pět dalších závodů na výrobu bot. Rok před první světovou válkou má podnik 400 zaměstnanců, v období první světové války získává důleţitou zakázku na 50 000 párů vojenské obuvi, a počet zaměstnanců se dále zvyšuje (od roku 1914 – 1918 uţ na 4000 zaměstnanců). Výrazné problémy nastaly v roce 1922 v souvislosti s devalvací měny, Baťa na tuto situaci reagoval sníţením cen bot o 50 %. Zároveň se sníţením cen musel sníţit i mzdy svým zaměstnancům, a to o 40 %, za to jim ale byly poskytnuty zvláštní kompenzace. Sníţené ceny znamenaly úspěch, nalákaly velké mnoţství zákazníků a zboţí se rychle vyprodávalo. Zisky se investovaly do nové výroby a znovu přibylo pracovních příleţitostí. V dalších letech obuvnická továrna vyrostla v rozsáhlý komplex, přibyli mj. 34

budovy pro koţeluţny a strojírny s moderní technologií. [9] V roce 1930 firma zavádí pětidenní pracovní týden, o rok později se mění název - na Baťa a. s., Zlín, pracuje zde 29 500 osob, za rok se vyrobí 35 124 000 párů obuvi. [18] Zatímco ve 30. letech se Zlín mohl označovat za československé hlavní město obuvi, pak ve 30. letech role města dále stoupala: Zlín se stal sídlem Baťovy světové obuvnické říše, městem, do kterého se sbíhaly nitky obchodních a výrobních kontaktů z takřka celého světa. [9] Během let 1923 aţ 1932 podnik přebírá několik závodů i v jiných městech republiky (př. Třebíč, Nové Zámky aj.). 12. července 1932 ovšem dochází k nečekanému tragickému úmrtí Tomáše Bati při pádu letadla a do vedení podniku se dostává jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Hospodářská krize postihuje i Baťovy závody, mj. ztrácí 70 % exportu. Po překonání krize se zaměření závodu rozšiřuje o výrobu pneumatik, hraček, jízdních kol, gumového zboţí, umělých vláken, letadel aj a roku 1938 zaměstnává 65 064 pracovníků. Dochází k budování továren v zahraničí – Německo, Polsko, Švýcarsko, Jugoslávie, Indie, Anglie aj. (první zahraniční továrna r. 1931 v německém Ottmuthu). V roce 1939 vlastní Baťa a. s. 63 zahraničních společností, a Tomášem Baťou ml. je zaloţena společnost Baťa Shoes Corporation v Kanadě. V průběhu války zachraňuje firma své kapacity vývozem celých jednotek do zahraničí. V listopadu 1944 dochází k vybombardování závodů americkým letectvem a výroba je silně narušena. [18] 24. října 1945 jsou dekretem prezidenta Baťovy závody znárodněny a přejmenovány na Národní podnik n. p. Baťa. Centrála firmy se tak přesouvá pod vedením Tomáše Bati ml. do Toronta, sídla Baťovy obuvnické organizace. [9] Roku 1949 se pak změnil název na n. p. Svit. [10]

BAŤA a. s. dnes V současné době je Baťa a. s. největší prodejce obuvi v České republice s počtem 83 prodejen a má 1000 – 1499 zaměstnanců. Prodejny jsou i na Slovensku – celkem 26. Společnost má v České republice pouze jeden výrobní závod, a to v Dolním Němčí. Tento závod vznikl uţ v roce 1971 jako provozovna n. p. Svit, výroby se tehdy specializovala na pánskou vycházkovou obuv zejména pro SSSR. [18] V roce 1990 se od Svitu Zlín odtrhly dílny v Dolním Němčí, které byly spolu s částí tuzemské sítě prodejen předány T. J. Baťovi a byla vytvořena a. s. Baťa. [13] Dnes má tato výrobní divize 262 zaměstnanců. Výroba se orientuje převáţně na pánskou vycházkovou obuv, 35

malá část na obuv dámskou a dětskou. Ročně se zde vyrobí asi 300 000 párů obuvi, z toho 65 % je určeno pro český trh, zbytek se exportuje do Francie, Itálie, Německa, Španělska a Anglie [18]. Baťa a. s. je součástí Baťovy světové obuvnické organizace (BSO), která sídlí v Torontu, zaměstnávající v 50 zemích světa 49 000 spolupracovníků. Ročně BSO prodá 220 milionů párů obuvi. [9] Svit V souvislosti s firmou Baťa je také nutné zmínit firmu Svit, která vznikla roku 1949 přejmenováním podniku Baťa. Tentýţ rok vyrobil Svit 31 milionů párů obuvi, začal se prosazovat výrobní způsob lepené obuvi a vyrobilo se velké mnoţství nových strojů. V první pětiletce (1949 – 1953) se podílel na výrobě obuvi v Československu 56 %, a na výrově gumové obuvi dokonce 73 %. Od roku 1960 do roku 1989 putuje zhruba polovina produkce do Sovětského svazu. [32] V roce 1965 došlo k zaloţení výrobně hospodářské jednotky – Český obuvnický průmysl, která sdruţuje podniky - n. p. Svit Gottwaldov, n. p. Závody Gustava Klimenta Třebíč, n. p. Sázavan Zruč nad Sázavou, n. p. Botana Skuteč, n. p. Koţnak Otrokovice a Výzkumný ústav koţedělný Gottwaldov a Incoma Gottwaldov. Základním programem je obuvnická, gumárenská, koţeluţská, punčochářská a strojírenská výroba, dohromady tvoří asi 42 000 zaměstnanců a vyrobí 74 milionů párů obuvi ročně. [4] Po transformaci se na konci roku 1990 ze čtyř hlavních výrobních podniků (Svit, ZGK, Sázavan a Botana) vytvořila akciová společnost Obuvnický průmysl-Svit. V dubnu 1991 však byl znovu rozdělen, a to na pět akciových společností - na a. s. Svit Zlín, a. s. Toma Otrokovice, a. s. Bopo Třebíč, a. s. Sázavan Zruč nad Sázavou a a. s. Botana Skuteč. [13] V době své největší produkce zaměstnával přibliţně 25 000 zaměstnanců, ale po roce 1990 díky zmatené privatizaci a neschopnosti konkurence dovezenému zboţí se výroba rapidně sniţovala, aţ úplně skončila. [32]

5.2Současný stav obuvnického prŧmyslu v Zlínském kraji Zlínský kraj byl v minulosti velmi významným obuvnickým střediskem, zejména ve Zlíně zaměstnával tisíce lidí. Před rokem 1989 zahrnoval obuvnický průmysl tyto podniky: Svit, n. p. Gottwaldov, Závody Gustava Klimenta, n. p. Třebíč – Borovina, Sázavan, n. p. Zruč nad Sázavou a Botana, n. p. Skuteč. Kromě Botany se 36

jednalo o podniky vděčící za svůj vznik Tomáši Baťovi. [3]. Po roce 1989 se z národních podniků staly podniky státní, které se transformovaly do akciových společností. Vedle těchto akciových společností vznikla řada menších firem, některé z nich vznikly z velkých podniků. Takovýmto případem byl i podnik Svit, jehoţ restrukturalizací vznikl vysoký počet firem v celém Zlínském kraji, mnohé z těchto podniků existují dodnes. [13] V následující kapitole se budu věnovat současnému stavu podniků vyrábějících obuv a obuvnické komponenty či materiály ve Zlínském kraji. V celé České republice existovalo k 30. 11. 2011 celkem 747 ekonomických subjektů obuvnického průmyslu. Z tohoto počtu se jich ve Zlínském kraji nacházelo celkem 177, coţ představuje 24 % z celkového počtu. Zlínský kraj je tak krajem s největším počtem ekonomických subjektů obuvnického průmyslu, za ním je pak kraj Jihomoravský (114) a Praha (105). Naopak nejméně je těchto podniků v kraji Karlovarském, jen tři podniky. Počty podniků obuvnického průmyslu podle krajů České republiky ukazuje následující graf. [16]

kraje ČR

Počet podnikŧ obuvnického prŧmyslu podle krajŧ České republiky v roce 2011 Zlínský Jihomoravský Praha Vysočina Vysočina Středočeský Moravskoslezský Ústecký Olomoucký Královehradecký Západočeský Jihočeský Liberecký Karloverský

počet podniků

0

20

40

60

80 100 120 140 160 180 podniky

Obr. 11: Počet podniků obuvnického průmyslu podle krajů České republiky v roce 2011, zdroj: [16], vlastní zpracování

37

5.3Druhy podnikŧ obuvnického prŧmyslu ve Zlínském kraji Jak uţ bylo uvedeno, ve Zlínském kraji existuje 177 podniků zabývajících se výrobou obuvi, komponentů a obuvnických materiálů. V uvedené podkapitole rozebírám jednotlivé druhy podniků, počty těchto podniků podle jednotlivých okresů Zlínského kraje. Jsou zde zmíněny i počty zaniklých subjektů. [16] Z celkového počtu 177 podniků je 37 podniků drobných, 25 malých, 7 středních, 3 velké, dále pak 16 podniků je momentálně v likvidaci. [16] Kategorie jiné podniky obsahuje podniky bez zaměstnanců, a podniky kde je neuveden počet zaměstnanců (viz následující graf). Středními podniky se budu zabývat v další části. Zde jen krátce uvedu, které tři velké podniky se nachází ve Zlínském kraji (a všechny tři v okrese Zlín). Jedná se o jiţ zmiňovanou společnost Baťa a. s., dále společnost Prabos plus a. s. sídlící ve Slavičíně a Schätzle shoes CZ, s. r. o se sídlem v Otrokovicích. Prabos plus a. s. vznikla roku 2001, specializuje se na výrobu speciální, vojenské, pracovní, bezpečnostní a trekkingové obuvi, v současné době zaměstnává 250 – 499 zaměstnanců. [29] Schätzle shoes CZ, s. r. o, vznikla jiţ v roce 1999, má 250 – 499 zaměstnanců a vyrábí koţenou obuv. [16] Druhy podnikŧ obuvnického prŧmyslu ve Zlínském kraji v roce 2011

drobný podnik

21%

malý podnik střední podnik

50%

14%

velký podnik podnik v likvidaci

9%

4%

jiný

2%

Obr. 12: Druhy podniků obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji v roce 2011, zdroj dat: [16], vlastní zpracování

5.3.1 Podniky podle okresŧ Zlínského kraje Následující dva grafy vyjadřují počty podniků a jejich druhy v okrese Zlín a Uherské Hradiště. Okres Kroměříţ má pouze 9 a okres Vsetín 8 podniků, proto grafy 38

vytvořeny nemají. V okrese Kroměříţ se z 9 uvedených podniků nachází 3 podniky drobné, 1 malý podnik, 1 v likvidaci a 4 jiné. Okres Vsetín má 1 podnik drobný, 1 v likvidaci a 6 podniků jiných. Největší zastoupení mají obuvnické podniky v okrese Zlín – celkem 125. V okrese Uherské Hradiště jich je celkem 35 (z toho 6 drobných, 5 malých, 3 v likvidaci a 21 jiných podniků). [16]

Druhy podnikŧ obuvnického prŧmyslu v okrese Uherské Hradiště v roce 2011

drobný podnik

17%

malý podnik

14% 60%

podnik v likvidaci

9%

jiný

Obr. 13: Druhy podniků obuvnického průmyslu v okrese Uherské Hradiště v roce 2011, zdroj dat: [16], vlastní zpracování

Druhy podnikŧ obuvnického prŧmyslu v okrese Zlín v roce 2011

22%

drobný podnik malý podnik

46%

střední podnik 15%

velký podnik podnik v likvidaci

6% 9%

jiný

2%

Obr. 14: Druhy podniků obuvnického průmyslu v okrese Zlín v roce 2011, zdroj dat: [16], vlastní zpracování

Okres Zlín má tedy nejvíce podniků vyrábějících obuv, komponenty a obuvnické materiály, a to 125. Z tohoto počtu se jich nejvíce vyskytuje ve Zlíně, konkrétně 79. Je to hlavně důsledkem toho, ţe obuvnický průmysl měl hlavní sídlo ve Zlíně, a řada 39

podniků vznikla ze Svitu a.s. V okrese Zlín je celkem 27 drobných podniků, 19 malých, 7 středních podniků, dále 3 velké podniky, 11 podniků v likvidaci a 58 jiných (tj. bez zaměstnanců nebo neuveden počet zaměstnanců). V informačním systému ARES je také moţné dohledat podniky jiţ zaniklé. Od roku 2007 do 11. 10. 2011 zaniklo ve Zlínském kraji celkem 27 podniků obuvnického průmyslu (v roce 2007 – 4, r. 2008 – 5, r. 2009 – 6, r. 2010 – 6 a do října 2011 – 6 podniků). [16] 5.3.2 Střední podniky obuvnického prŧmyslu ve Zlínském kraji Jak uţ bylo napsáno výše, ve Zlínském kraji je celkem 7 středních podniků vyrábějících obuv a obuvnické komponenty a materiály. V následující části bakalářské práce se jim budu trochu podrobněji věnovat. Tyto podniky jsou: JAFRA shoecomponents, s. r. o., Otrokovice, PUR – PLASTICS s. r. o., Otrokovice, FERN, s. r. o., Zlín, GASI, s. r. o., Zlín, KOMPONENTY, a. s. ZLÍN, Upman, s. r. o., Zlín, Kurt O. John, spol. s. r. o., Březůvky. [16]

Střední podniky vyrábějící obuv Ze sedmi středních podniků vyrábí obuv tyto tři FERN, s. r. o., Zlín, GASI, s. r. o., Zlín, Upman, s. r. o., Zlín. Informace byly získány pouze o následujících dvou firmách. FERN, s. r. o., Zlín Společnost FERN vznikla 17. 9. 2002, sídlí ve Zlíně v areálu Svit, má 100 – 199 zaměstnanců. FERN vyrábí pryţotextilní obuv. Více neţ 30 % své produkce vyváţí do zahraničí (do zemí EU). Obuv je víceúčelová, splňuje poţadavky zdravotně nezávadného obouvání (je drţitel certifikátu ISO 9001), a skládá z textilního svršku a kaučukové podešve. [22] Upman, s. r. o. Upman s. r. o. vznikla jiţ 5. 12. 1997, její výroba se nachází také v areálu Svitu, má 100 – 199 zaměstnanců. Firma vyrábí pánskou a dámskou obuv. Je drţitelem Gore-tex licence, vyrábí tedy i Gore-texovou obuv. Firma má také spodkové dílny, ve kterých zpracovává svršky s přípravou na nástřik podešví. Dlouhodobě spolupracuje 40

s obuvnickými společnostmi v Německu a Francii. Je drţitelem certifikátu ISO 9001. Jako jediná z uvedených středních firem je členem České obuvnické asociace. [31]

Střední podniky vyrábějící obuvnické komponenty Obuvnické komponenty ve Zlínském kraji vyrábí tyto střední podniky: JAFRA shoecomponents, s. r. o., Otrokovice, PUR – PLASTICS s. r. o., Otrokovice, KOMPONENTY, a. s. ZLÍN, Kurt O. John, spol. s. r. o., Březůvky. Stručněji se zmíním o firmě KOMPONENTY a. s. a podrobněji rozeberu podnik JAFRA shoecomponents s. r. o. [16] KOMPONENTY, a. s. ZLÍN Jako jediná z vybraných firem je akciovou společností. Tato společnost vznikla 16. 12. 1998 (restrukturalizací Svitu), sídlí ve Zlíně, na třídě Tomáše Bati, má 200 – 249 zaměstnanců. V současné době zde pracuje šest cizinců, konkrétně Slováků. Společnost KOMPONENTY, a. s. vyvíjí, vyrábí a prodává obuvnické komponenty. Nabízí široký sortiment výrobků – podešve různých materiálů, podpatky, podráţky, obuvnické chemikálie, vkládací stélky, ale také i pryţové a plastové dílce neobuvnického charakteru, výrobky z technické pryţe atd. Výrobní programy jsou zaměřeny na dodávky speciálních výrobků pro armádu, pro treking, sport, ortopedii apod. Je drţitelem certifikátu ISO 9001. Společnost je pravidelným účastníkem výstavy LINEAPELLE v Bologni. Své výrobky vyváţí i do zahraničí, zejména do Evropy (Německo, Slovensko, Itálie, Rakouska apod.). [23]

JAFRA shoecomponents, s. r. o Tato společnost je nejstarší z výše uvedených, vznikla jiţ 2. 8. 1993. Sídlí v Otrokovicích, v průmyslovém areálu Toma a. s. (nachází se zde asi 130 ekonomických subjektů s asi 2000 zaměstnanci). Má jednu svou vlastní budovu, která se skládá z výrobny a skladu, dále v areálu Toma a. s. pronajímá ještě jedno patro zvlášť určené pro výrobu opatků a stélek. Vývoj počtu zaměstnanců uvádí následující Tabulka 7. V současné době je zde zaměstnáno 142 osob, je to za posledních šest let nejvyšší počet zaměstnanců. Oproti roku předchozímu se počet pracovních míst zvýšil o 18 míst. 41

V podniku mimo zaměstnanců ve výrobě se skládá z ředitele, dvou ekonomických pracovnic, skladové účetní, účetní pro objednávky, tří mistrů, dvou zaměstnanců v přepravě a dopravě.

Tab. 7: Vývoj počtu zaměstnanců v JAFRA shoecomponents, s. r. o. v letech 2006 - 2011 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Počet zaměstnancŧ 137 127 134 128 124 142

Zdroj: rozhovor Firma zaměstnává také cizince, a to konkrétně šest cizinců – tři Rakušany, dva Maďary a jednoho Chorvata. Firma JAFRA je pobočkou rakouské firmy JAFRA Brüder Wieser. Má dva rakouské majitele. 85 - 90 % produkce společnost posílá do Rakouska, a rakouská JAFRA tyto produkty exportuje dále – zejména do Německa, Chorvatska, Itálie, Maďarska. Pouhých 10 % produkce tak JAFRA shoecomponents s. r. o. má k dispozici pro tuzemské zákazníky, kterými jsou především Baťa a. s., Zlín, Prabos plus a. s., Slavičín, Kurt O. John spol. s. r. o., Březůvky, Flexiko CZ, s. r. o., Zlín aj. Tab. 8: Roční zisky a celkové tržby v JAFRA shoecomponents, s. r. o. v letech 2009 – 2010 rok

roční zisky

celkové tržby

2 912 000

122 388 000

1 972 000

134 506 000

2009 2010 Zdroj: rozhovor

Firma vyrábí zejména tyto komponenty – speciální stélky, opatky, tuţinky. Speciální komponenty jsou vyrobeny kaţdé z jiných materiálů, a jsou určeny pro speciální účely, např. pro hasiče. Při výrobě jsou pouţívány tyto materiály: obuvnická lepenka, pryţe, šlehaný latex, vláknitá useň, obalové kůţe, chromočiněné kůţe, ocelové 42

klenby, plastové klenby texony, korkové fusbety, latexové fusbety, plyše, netkané tkaniny, termomateriály, lepidla, ředidla. Mezi stroje, které se zde na výrobu pouţívají patří - lisovací stroje, sekací stroje, nýtovací s., brousící s., frézy, linky na lepení atd. Firma je drţitelem několika druhů certifikátu (mj. ISO 9001). Výrobní kapacita je 30 000 párů za den. Podnik úzce spolupracuje se společností Kurt O. John, která jí dodává lisovací formy na stélky, a se společností Formako, spol. s. r. o., Holešov, která dodává vysekávací noţe. JoPoX spol. s. r. o., Otrokovice, dodává lepidla a ředidla, Pron, spol. s. r. o., Otrokovice pak usně. Mezi zahraniční firmy, které dodávají své produkty potřebné k výrobě, patří – Texon International, Wakol s. r. o. z Německa, a další firmy například i z Itálie.

Z uvedených informací o středních podnicích ve Zlínském kraji můţeme vypozorovat:  všechny tyto zkoumané podniky vznikly po roce 1989  podniky se specializují na určitý specifický druh obuvi nebo obuvnických komponentů (aby se mohly uţivit musí se zaměřit na určitý jedinečný produkt)  všechny tyto podniky vyváţí své výrobky do zahraničí (prodejem své produkce pouze v tuzemsku by se neuţivily)

43

6 ZÁVĚR Bakalářská práce Současný stav obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji pojednávala o situaci v obuvnickém průmyslu Zlínského kraje i celé České republiky. Hlavním cílem bylo charakterizovat obuvnický průmysl ve Zlínském kraji. V práci uvádím stručnou charakteristiku o historii tohoto odvětví, dále se pak zaměřuji na aktuální stav podniků vyrábějících obuv, a srovnávám jednotlivé výsledky podle okresů Zlínského kraje. Z práce vyplývá, ţe i kdyţ celkový stav všech obuvnických subjektů České republiky není nijak velký, a rok od roku stále klesá, přesto je Zlínský kraj s počtem 177 subjektů vyrábějících obuv nebo obuvnické komponenty krajem s největším zastoupením obuvnických podniků. Mezi dílčí cíle patřilo zhodnocení současného stavu obuvnického průmyslu v České republice. Díky datům z odborné studie České obuvnické a koţedělné asociace jsem mohla vytvořit a srovnávat přehledné grafy o situaci ve výrobě, spotřebě, importu, exportu a počtu zaměstnanců v obuvnickém průmyslu v období několika let. Dalším dílčím cílem bylo stručné charakterizování historie obuvnického průmyslu. Lze říci, ţe nejdůleţitějším datem pro obuvnický průmysl bylo 21. září roku 1894, kdy vznikl významný podnik Baťa, který funguje dodnes. V posledním dílčím cíli jsem popisovala vybrané střední podniky obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji. Podrobněji pak popisuji podnik JAFRA shoecomponents s. r. o., Otrokovice, který jsem osobně navštívila. Domnívám se, ţe všechny cíle mé bakalářské práce byly splněny.

44

POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY [1] BURSA, M. Geografie průmyslu Česka. 2. část. Spotřební průmysl. Vyd. 2. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Přírodovědecká knihovna, 2008. 56 s. ISBN 978-80-7044-984-4. str. 30 - 31 [2] ČUJAN, Z. Výrobní stroje a zařízení používaná v kožedělném průmyslu. Vyd. 1. Brno: VUT, 1989. 121 s. ISBN 80-214-0018-8. str. 64 – 67, 81 – 86, 94 – 99, 101 – 103, 112 – 117. [3] JANOŠTÍKOVÁ, J. Sledování vývojových trendů ve skupinách příbuzných povolání. Kožařství. Praha: Výzkumný ústav odborného školství, 1998. 18 s. ISBN 80-8511843-2. str. 5 – 13. [4] KRAUS, L. 15 let společné práce: Český obuvnický průmysl. Generální ředitelství, Gottwaldov. Gottwaldov, Český obuvnický průmysl, 1980. 32 s. str. 3, 6, 8 – 9. [5] MAJEROVÁ, V., ŠLÁGR J. Studie k situaci ve výrobě, dovozech, vývozech obuvi a ve spotřebě a prodeji v ČR. Kožařství: odborný časopis pro průmysl koželužský, obuvnický, kožené galanterie a kožešin. 2008, č. 3, s. 24 – 30 [6] MLÁDEK, M., LEDVINKOVÁ, M., LANGMAIER, F. Nauka o materiálech (pro kožedělnou výrobu). Vyd. 1. Zlín: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta technologická ve Zlíně, 2000. 128 s. ISBN 80-214-1688-2. str. 6, 9, 21 – 22, 30 – 31, 81, 85, 91, 106 – 107, 109 - 119 [7] MORAVEC, P., DEĎO, J. Obuvnické minimum. Zlín: Střední průmyslová škola koţařská, 1999. 32 s. str. 1 – 11, 14 – 16, 18, 20 – 22, 24 [8] MRÁČKOVÁ, H., POKLUDA, Z., RUSZELÁK, J. Putování časem Zlínským krajem. Vyd. 1. Zlín: Zlínský kraj, 2010. 195 s. ISBN 978-80-254-8405-0. s. 32 – 33, 36, 38, 46, 85 - 86 [9] POKLUDA, Z. Ze Zlína do světa – příběh Tomáše Bati. Zlín: Nadace Tomáše Bati, 2004. 62 s. ISBN 80-239-2149-5. str. 3 – 10, 17 – 20, 30 – 39, 51 – 53, 57, 59 [10] ŠTEJDÍŘ, M., JANOVSKÝ A. Svit, oborový podnik Gottwaldov. Gottwaldov, Svit Gottwaldov, 1984. 129 s. str. 11, 57 – 58, 67. 45

[11] ŠTEVOVE, I., ČUJAN, Z. Obuvnické stroje a zařízení II pro 3. ročník SOU.. Vyd. 1. Praha: SNTL, 1988. 213 s. str. 10 – 11, 41 – 42, 63 – 65, 90 – 92, 103 – 107, 186. [12] TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 411 s. ISBN 978-807380-114-4. str. 187 - 188 [13] VANČURA, M., TOUŠEK, V. Aktuální problémy ČR. Díl 1. část 2. Průmysl. Ostrava: Scholaforum, 1996. 25 s. ISBN 80-86058-31-X. str. 18 – 23. [14] VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2. str. 20 – 21. [15] WAGNEROVÁ, E., MARKOVÁ, V. a kol. Vývoj malých a středních podniků v ČR a na Slovensku. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2003. 174 s. ISBN 807248-216-5. str. 15, 17, 45, 49, 51 [16] Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: < http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz > [17] Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: [18] Baťa [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: [19] Botas a.s. [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: < http://www.botas.cz//> [20] Česká obuvnická a kožedělná asociace [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: [21] Český statistický úřad [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: http://czso.cz [22]

FERN

s.

r.

o.[online].

[cit.

2011-12-05].

Dostupné

z

WWW:

<

http://www.fern.cz/uvod.html> [23] KOMPONENTY a. s. [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: < http://komponentyzlin.cz/>

46

[24] Ministerstvo financí ČR [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: [25] Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/ > [26] Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/> [27] Portál veřejné správy ČR [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: [28] Portál Zlínského kraje [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: [29] Prabos plus a.s. [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: < http://www.prabos.cz/> [30] Stavební portál Vysočiny [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: [31] UPMAN s. r. o.

[online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: <

http://upman.cz/> [32]

Zlín.estranky

[online].

[cit.

2011-12-05].



47

Dostupné

z

WWW:

PŘÍLOHY Příloha 1 Výrobky společnosti KOMPONENTY, a. s. ZLÍN - podešve Příloha 2 Výrobky společnosti KOMPONENTY, a. s. ZLÍN - stélky Příloha 3Kolekce obuvi společnosti FERN Příloha 4 Výrobní prostory a stroje společnosti Upman, s. r. o.

48

Příloha 1

Příloha 2

49

Příloha 3

Příloha 4

50