MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

KATEDRA GEOGRAFIE

Komplexní geografická analýza Vyškovska (region okolí mého bydliště)

Bakalářská práce

Brno 2007

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

RNDr. Daniel Borecký, CSc.

Vlastimil Smékal

1

Jméno a příjmení autora:

Vlastimil Smékal

Název bakalářské práce:

Komplexní geografická analýza Vyškovska (region okolí mého bydliště)

Název práce v angličtině:

Complex geographical analysis of district Vyškovsko (the region and the surroundings of my place of residence)

Studijní obor:

Pedagogické asistentství matematiky pro ZŠ, Pedagogické asistentství zeměpisu pro ZŠ

Katedra:

geografie

Vedoucí bakalářské práce:

RNDr. Daniel Borecký, CSc.

Rok obhajoby:

2007

Anotace Práce obsahuje komplexní geografickou charakteristiku vyškovského regionu zkompilovanou pomocí aplikace dílčích geografických disciplín na region v pořadí - poloha a rozloha, dějiny, geologie a geomorfologie, klima, vodstvo, půdy, biota, obyvatelstvo a sídla, zemědělství, průmysl, doprava, služby, kultura. Region je tedy

představen skrze

fyzickogeografickou a sociekonomickou analýzu jednotlivých geografických sfér, které jsou konkretizovány analýzou vlastních podmínek obce Pustiměře. Annotation The session includes a complete geographical characteristics of Vyškov area compiling with fragmentary geographical application to this region in following sequence – location and dimension, history, geology and geomorphology, climate, waters, soil, biota, population and seats, agriculture, industry, transport, services, culture. The region is quasi presented by physical-geographical and social-economical analysis of individual geographic spheres, which are concretized by analysis of proper conditions of the village Pustiměř.

Klíčová slova Vyškovsko, okres Vyškov, obec Pustiměř, fyzickogeografické poměry, socioekonomické poměry. Keywords Vyškov area, district of Vyškov, village Pustiměř, physical-geographical analysis, socialeconomical analysis.

2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně pod vedením RNDr. Daniela Boreckého, CSc. a uvedl v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Pustiměři dne 14. dubna 2007

…………………………………….. vlastnoruční podpis studenta

3

Děkuji vedoucímu bakalářské práce RNDr. Danielu Boreckému, CSc. za podnětné konzultace, cenné rady a připomínky, kterými přispěl k realizaci a vypracování mé bakalářské práce.

4

OBSAH 1. ÚVOD

5

1.1 Cíl práce

5

1.2 Diskuse pramenů a literatury

6

2. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA VYŠKOVSKA

7

2.1 Vymezení a poloha území

7

2.2 Historie a vývoj území

9

2.3 Fyzickogeografická charakteristika

11

2.3.1 Geologické poměry

11

2.3.2 Geomorfologické poměry

12

2.3.3 Klimatické poměry

15

2.3.4 Hydrografické poměry

16

2.3.5 Pedogeografické poměry

17

2.3.6 Biogeografické poměry

19

2.3.7 Chráněná území

21

2.4 Socioekonomická charakteristika

23

2.4.1 Obyvatelstvo

23

2.4.2 Sídla

28

2.4.3 Zemědělství

30

2.4.4 Průmysl

31

2.4.5 Doprava

33

2.4.6 Školství

34

2.4.7 Zdravotnictví a sociální péče

34

2.4.8 Cestovní ruch, kultura a sport

35

3. REGIONÁLNĚ-GEOGRAFICKÁ SYNTÉZA VYŠKOVSKA

37

4. ZÁVĚR

39

5. SHRNUTÍ (RESUMÉ)

40

6. SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ

41

7. SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY

42

PŘÍLOHY

46

5

1. ÚVOD V práci se snažím podat informace o Vyškovsku, širším regionu okolí mého bydliště – obce Pustiměř. Téma práce jsem si vybral kvůli zájmu o tuto krajinu místního regionu. Chci se dostat více do hloubky i poznat oblast z hlediska jednotlivých parciálních sfér, protože doposud jsem znal vyškovský region pouze z hlediska místopisného, tj. bez vazeb mezi jeho klíčovými složkami a vazbami. Domnívám se totiž, že učitel zeměpisu by měl znát krajinu svého okolí důvěrněji, než kdokoliv jiný. Z tohoto důvodu by se geografii místního regionu při výuce na základních školách mělo věnovat více prostoru, protože ze znalostí místní důvěrně známé krajiny lze odvodit poznatky za celý region. Obec Pustiměř má zajímavou geografickou polohu – nachází se na hranici dvou geologických provincií, leží v bezprostřední blízkosti centra regionu-města Vyškova a má i výhodnou dopravní polohu při významné rychlostní komunikaci. V důsledku politické a ekonomické transformace po r. 1989 přitom došlo i v socioekonomické sféře Vyškovska k výrazným změnám, které si zasluhují pozornost. Vzhledem k tomu, že po r. 1990 zřejmě nevznikla žádná veřejně dostupná práce komplexního charakteru zabývající se vyškovským regionem, může právě tato práce zaplnit vzniklou mezeru. Téma

práce

má

interdisciplinární

charakter,

vyskytují

se

zde

časté

mezipředmětové vztahy (např. dějepis, občanská nauka, přírodopis, ale i matematika).

1.1 CÍL Základním cílem bakalářské práce je podat

komplexní

geografickou

charakteristiku vyškovského regionu konkretizovanou vlastní analýzou fyzickogeografických a socio-ekonomických podmínek místa mého bydliště – obce Pustiměře v regionálně geografických vazbách a souvislostech širšího regionu Vyškovska. Práce by se tak mohla stát podkladem pro výuku zeměpisu na základní škole a mohli by ji využít i zájemci, které zajímají geografické informace o vyškovském regionu. Znamená to:


analyzovat jednotlivé geografické sféry v území vyškovského regionu




konfrontovat je v souvislostech celého kraje až státu




provést syntézu specifik místní krajiny Vyškovska

6

1.2 DISKUZE PRAMENŮ A LITERATURY Při tvorbě bakalářské práce jsem použil informace získané především analýzou psaných dokumentů a dokumentů v elektronické podobě. Publikacemi, které podávají komplexní geografickou charakteristiku okresu Vyškov, byly publikace Okres Vyškov (Pešková, H. a kol., 1990), kde jsou dle mého názoru celkem seriozně analyzovány jednotlivé parciální geografické sféry a Vlastivěda moravská. Vyškovsko (Nekuda, V. a kol., 1965), ze které jsem však čerpal vzhledem k dnes už neaktuálním údajům o obyvatelstvu výhradně informace k přírodním poměrům regionu (převážně geologické). Údaje o přírodních poměrech jsou dobře zpracovány i v publikaci Chráněná území okresu Vyškov (Kopřiva, J. a kol., 1999), jádrem publikace je však, jak už název napovídá, charakteristika chráněných území na Vyškovsku. Informace o geologických a geomorfologických poměrech jsem čerpal vedle již zmíněné Vlastivědy moravské především ze Zeměpisného lexikonu ČSR. Hory a nížiny (Demek, J. (ed.), 1987) a publikace Geomorfologie českých zemí (Demek, J. a kol., 1965). Z dalších odborných geografických publikací, kterých jsem využil při tvorbě přírodních poměrů regionu, bych jmenoval následující. Klimatickými poměry se zabývá publikace Klimatické oblasti ČSSR (Quitt, E., 1971), hydrografickými poměry Zeměpisný lexikon ČSSR. Vodní toky a nádrže (Vlček,V. (ed.), 1984) a biogeografickými poměry publikace Biogeografické členění České republiky (Culek, M. (ed.) a kol., 1996). Informace o socioekonomických poměrech regionu jsem čerpal především ze Statistické ročenky Jihomoravského kraje 2006 (2006), z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), dostupných na internetové adrese www.czso.cz a z dat ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce 2001, dostupných na téže adrese. Jako podkladové materiály pro charakteristiku obyvatelstva, jeho struktury a osídlení mi posloužily publikace 1000 let obyvatelstva českých zemí (Srb, V., 2004) a Vlastivěda moravská. Země a lid. Živá příroda (Novák, V., Hudec, K. a kol., 1997). Z dalších zdrojů bych ještě jmenoval Statistickou ročenku půdního fondu ČR (2006), kde jsou uvedeny údaje o struktuře půdního fondu v jednotlivých okresech ČR a rozčlenění jednotlivých okresů do výrobních oblastí. Z kartografických děl bych jmenoval vlastivědnou mapu 1:100 000 Okres Vyškov, mapu Biogeografické regiony ČR (1996) od M. Culka či Geologickou mapu ČR dostupnou na internetové adrese Portálu veřejné správy ČR.

7

2. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA VYŠKOVSKA 2.1 VYMEZENÍ A POLOHA ÚZEMÍ Region Vyškovska jsem z pracovních potřeb vymezil v rozsahu správního okresu Vyškov, vzniklého administrativně správním členěním v r. 1960. Okres vznikl propojením původního okresu Vyškov s částí okresu Slavkov, s celým okresem Bučovice a doplněním o vojenský prostor Dědice. Okres Vyškov má dnes rozlohu 888,82 km2, tím je druhým nejmenším okresem Jihomoravského kraje a k 30.9.2006 zde žilo celkem 87 371 obyvatel s průměrnou hustotou zalidnění 98 ob. na 1 km2 (http://notes.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/aktualne). Vyškovský okres leží ve východní části Jihomoravského kraje a sousedí se šesti okolními okresy. Na severu až severovýchodě s okresem Prostějov, který je součástí kraje Olomouckého, na východě s okresem Kroměříž, který je součástí kraje Zlínského. Následující čtyři okresy jsou okresy jihomoravského kraje - na jihovýchodě až jihu okres Hodonín, na jihozápadě malým úsekem okres Břeclav, na západě okres Brnovenkov a na severozápadě okres Blansko (viz obr. č. 1). Území okresu je vymezeno i fyzickogeografickými hranicemi - na severu hranice prochází zalesněným územím Drahanské vrchoviny. Západní hranici tvoří území Moravského krasu coby součást Drahanské vrchoviny, na jihozápadě navazuje území Pracké pahorkatiny jako součást Dyjskosvrateckého úvalu. Jižní hranice probíhá pahorkatinným a méně zalesněným územím Ždánického lesa, východní hranici uzavírá území Vyškovské brány až Litenčické pahorkatiny. Jádrem okresu je město Vyškov, ležící asi 37 km severovýchodně od Brna, a jeho nejbližší zázemí. K tomuto jadernému prostoru se z jihozápadu přimyká město Slavkov se svým zázemím a z jihovýchodu město Bučovice se svým zázemím. Dnes tato města současně představují obce s rozšířenou působností (ORP) neboli centra tzv. malých okresů vyškovského regionu. Matematickogeografická poloha okresu Vyškov je mezi 49° 02′ až 49° 30′ severní zeměpisné šířky a mezi 16° 46′ až 17° 12′ východní zeměpisné délky. Území okresu patří do brněnské sídelní aglomerace, která zahrnuje okresy Blansko, Brno-venkov a právě Vyškov (částečně i Břeclavsko). Vlastní okres Vyškov je tranzitním územím, Vyškovskou branou probíhá dálnice D 1 (Praha-Mořice), na níž se 8

právě u Vyškova napojuje rychlostní komunikace R 46 (Vyškov-Olomouc). Těmito komunikacemi má Vyškov zajištěno výhodné dopravní spojení s Brnem a přes Prostějov s Olomoucí, tedy dvěma krajskými městy. Jižní částí okresu, přes Slavkov a Bučovice prochází silnice I. třídy, jenž je součástí mezinárodní silnice E 50. Součástí Vyškovska je i místo mého bydliště – obec Pustiměř, která patří mezi nejstarší obce na Vyškovsku. Obec leží ve východní části okresu Vyškov asi 5 km severovýchodně od města Vyškova a spadá pod ORP Vyškov. Sousedí s katastry osmi obcí (viz příloha VI - Administrativní mapa okresu Vyškov). Území obce je fyzickogeograficky vymezeno ze severu svahy Konické vrchoviny coby součásti Drahanské vrchoviny, ze západu potokem Marchanice, z jihu sníženinou Ivanovické brány coby součásti Vyškovské brány, východní hranici tvoří Pustiměřský potok. Obec má výhodnou sídelní i dopravní polohu, leží v zázemí města Vyškova a při významné rychlostní komunikaci R 46.

Obr. č. 1 – Poloha okresu Vyškov v rámci Jihomoravského kraje

9

2.2 HISTORIE A VÝVOJ ÚZEMÍ Území vyškovského okresu patří mezi archeologicky nejbohatší a v pravěku nejvýznamnější oblasti Moravy. Nejnovější poznatky o pravěkém osídlení máme z nálezů při stavbě dálnice u Holubic, Velešovic, Slavíkovic, Pustiměře a Ivanovic. Počátky zdejšího osídlení sahají až do paleolitu (starší doby kamenné), tedy od dob vzniku člověka a prvního osídlení. O jeho vývoji až do 10. st. n. l. nás informují výhradně archeologické nálezy. Strukturu osídlení v pravěku zde ovlivňovaly především dva faktory. Prvním faktorem je dopravní význam Vyškovské brány, kudy procházela strategická komunikace spojující přímým směrem Podunají se severní Evropou. Druhým faktorem jsou úrodné půdy, které poskytovaly výhodné podmínky pro zemědělství na většině území dnešního okresu. Intenzivně začala být krajina zabydlována v neolitu (mladší době kamenné), kdy se hlavním způsobem obživy místo lovu a sběru stalo zemědělství. Osídlení okresu je hlavně v Politaví a v území Vyškovské brány velmi husté Pouze horské oblasti Drahanské vysočiny byly trvale osídlovány až během kolonizace ve 13. st. Z 11. st. pocházejí nejstarší písemné prameny o osadách na okrese. Nejstarší zmínky pocházejí z roku 1046 a týkají se osad Pustiměře a Drnovic. První písemná zmínka o Vyškově, tehdy ještě nevelké osadě, pochází z roku 1141 z listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, kdy byl Vyškov majetkem olomouckých biskupů. Centrem vyškovského území byl hrad Melice v Pustiměři. Kolem poloviny 13. st. se stal centrem Vyškov, jemuž pomohla především příznivá poloha na křižovatce obchodních cest. Ve 12. – 14. st. dochází k zakládání nových vsí, a to dvojím způsobem. Osídlováním domácím obyvatelstvem (vnitřní kolonizace) a příchodem německých osadníků (vnější kolonizace), kteří doosidlují kdysi české vesnice (Hlubočany, Komořany, Kučerov, Lysovice, Podomí, Pustiměřské Prusy, Rostěnice a Zvonovice). Němci také založili nové sídlo, Krásensko (dříve Schönfeld). Během husitských válek byl Vyškov i okolí několikrát těžce zasažen a vypálen. Velké škody utrpěl i v období třicetileté války, kdy vpád Švédů přivodil zkázu celého kraje. Pohroma, která dopadla na okres, byla katastrofální. Počet usedlostí klesl asi na třetinu, počet obyvatel klesl o více než polovinu. Počátkem 18. st. dochází k částečnému zklidnění, je zaznamenán růst řemeslné výroby a začíná se utvářet současná hospodářská struktura regionu.

10

Na počátku 19. st. bylo Vyškovsko poznamenáno napoleonskými válkami. U Slavkova u Brna se roku 1805 odehrála „bitva tří císařů“, ve které císař Napoleon porazil rusko-rakouská vojska a dosáhl svého největšího vítězství. V 19. st. dochází k rozvoji průmyslové výroby. Na počátku 19. st. se jednalo především o textilní manufaktury, které však příchodem výkonnějších strojů na konci 19. st. zanikly. Významné bylo zakládání potravinářských podniků (cukrovary ve Vyškově a Slavkově, sladovna v Ivanovicích). Na konci 19. st. se rozvíjí dřevozpracující průmysl se středisky v Rousínově a Bučovicích.Za první republiky si okres Vyškov udržoval charakter regionu řemeslníků a obchodníků, s rostoucím významem průmyslu. Vývoj na čas přerušila druhá světová válka, která zvláště v posledních měsících bojů zasáhla Vyškovsko tak, že patřilo k nejhůře postiženým regionům v zemi. Po roce 1948 bylo dokončeno znárodnění průmyslových podniků na okrese a hlavní pozornost se soustředila na zemědělství a jeho přechod k zemědělské velkovýrobě. V roce 1949 došlo k územní reorganizaci a byly vytvořeny okresy Vyškov, Bučovice a Slavkov. V roce 1960 však byly okresy Slavkov a Bučovice, i když s určitými korekturami, opět přičleněny pod okres Vyškov. V následujících letech probíhala postupná integrace obcí do větších celků, jejímž výsledkem bylo 81 obcí v roce 2001. V 60.-70. letech došlo k výraznému posilování průmyslové výroby. Ze zemědělského okresu se postupně stal okres průmyslově-zemědělský. Hlavním průmyslovým odvětvím se stalo strojírenství, kovodělný průmysl a dřevozpracující průmysl. Významnými průmyslovými závody byly Zbrojovka Vyškov, Stavokonstrukce, Rostex Vyškov, UP Rousínov a Bučovice. Rovněž vzrůstala bytová výstavba, byla dokončena sídliště ve Vyškově, Bučovicích, Slavkově a Rousínově. V 80. letech dochází k rozvoji průmyslové a zemědělské výroby. Pokračuje výstavba bytů a vznikají nová zdravotnická zařízení. Od počátku 90. let vzrůstá počet zaměstnanců ve stavebnictví, dopravě a ve službách a zvyšuje se podíl zahraničních podniků. Ve Vyškově vznikají průmyslové zóny Sochorova a Nouzka. To se odráží i v koncentraci výstavby a obyvatelstva do okresního města.

11

2.3 FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 2.3.1 Geologické poměry Vyškovsko má z geologického hlediska mimořádně zajímavou polohu. Rozprostírá se na rozhraní dvou významných geologických celků - Českého masivu a Karpatské soustavy, odlišných jak z hlediska stáří a vývoje, tak i morfologie terénu. Hranice mezi nimi probíhá právě sníženinou Vyškovské brány. Jedním z katastrů, kudy probíhá geologická hranice, je i území naší obce Pustiměř.

Na kontaktu s okresem Prostějov se na stavbě okresu Vyškov podílejí prvohorní horniny Českého masivu, konkrétně kulmu Drahanské vrchoviny. Na území okresu je budovaná spodnokarbonskými drobami, břidlicemi a slepenci (Demek, J. (ed.), 1987, s.169). Tyto horniny vystupují samostatně v mocných souvrstvích nebo se často v několikerém opakováním nad sebou střídají. Převahu tvoří hornobenešovské droby, jejich nadloží tvoří jílovité břidlice. Na souvrství jílovitých břidlic s polohami drob, nasedají místy značně mocné droby. Přechod je vcelku pozvolný. Místy obsahují až 10 m mocné vykliňující polohy jemně zrnitých, většinou křemenných slepenců s drobovým tmelem. Materiál drob dokazuje přínos z oblasti krystalinika. Račické slepence vystupují v západní části Drahanské vrchoviny a jsou hrubozrnné. K východu ztrácejí na mocnosti a horizontálně přecházejí v droby a břidlice. Ve východní části Drahanské vrchoviny přecházejí pozvolna slepence račické do nadložních slepenců lulečských (Nekuda, V. a kol., 1965, s.11). Větší část dnešního okresu ovšem patří ke Karpatské soustavě, která je částí geologicky mladší alpínské horské soustavy. Buduje ji u nás flyšový příkrov vnějšího karpatského pásma a neogén pánve Vyškovského a Dyjskosvrateckého úvalu (tamtéž, s. 10). Jižní část okresu zasahuje malý úsek vnější části Západních Karpat, tzv. flyšové Karpaty, tvořený příkrovy druhohorních a třetihorních hornin (Chlupáč, I. a kol., 2002, s. 19). Flyšové pásmo je tvořeno tektonicky definovanými jednotkami (ve vymezeném území je to ždánická jednotka) s charakteristickou příkrovovou stavbou, které se vyznačují převahou flyšové sedimentace (tj. rytmického střídání písčitých a jílovitých sedimentů) druhohorního a třetihorního stáří. Ždánická jednotka se stratigraficky dále

12

dělí na ždánicko-hustopečské souvrství s vápnitými jíly, slíny, pískovci a slepenci s exotickými valouny (Nekuda, V. a kol., 1965, s. 12). Střední část okresu vyplňují sedimenty Vyškovské brány, Litenčické pahorkatiny a Dyjskosvrateckého úvalu. Oba úvaly vznikly jako součást čelní předhlubně před vyvrásněním karpatského horstva a vyplňují je převážně sedimenty neogénu (mladších třetihor) a pleistocénu v oblasti Dyjskosvrateckého úvalu (tamtéž, s. 12). Neogén je zastoupen miocénními uloženinami, a to především litavskými vápenci, jíly a uloženinami štěrkopísků ve Vyškovské bráně, na které byly místy naváty spraše. Ze spodního pleistocénu se ve Vyškovské bráně na řece Hané zachovaly čtyři říční terasy překryté spraší., které vznikaly naplavením hornin z vyšších poloh do řek a potoků, kde intenzita proudu ztrácela na síle (tamtéž, s.14). Geologické poměry nám ilustruje i příloha II – Geolog. mapa okresu Vyškov.

2.3.2 Geomorfologické poměry Geologické předurčení znamená, že území okresu Vyškov se podobně rozkládá na hranici dvou provincií, a to České vysočiny a Západních Karpat. Na okrese vystupuje pět geomorfologických celků: Drahanská vrchovina, Vyškovská brána, Litenčická pahorkatina, Ždánický les a k Dyjskosvratecký úval se sedmi podcelky (Demek, J. a kol., 1987, s. 34-64). V Konické vrchovině (součást Drahanské vrchoviny) se nachází nejvyšší bod okresu - vrch Kojál s nadmořskou výškou 600 m u obce Krásensko na hranici s okresem Blansko, kde je umístěn televizní vysílač. Nejnižší bod leží na jihozápadě okresu v Dyjskosvrateckém úvalu u obce Šaratice ve výšce 199 m n. m.

Následující tabulka udává geomorfologické členění území okresu Vyškov (podle Demek, J. a kol., 1987).

Tab. č. 1 - Geomorfologické členění území okresu Vyškov Provincie:

Česká vysočina

Subprovincie:

II. Česko-moravská

Oblast:

II.D Brněnská vrchovina

Celek:

II.D-3 Drahanská vrchovina

Podcelek:

II.D-3B Konická vrchovina

13

Provincie:

Západní Karpaty

Subprovincie:

VIII. Vněkarpatské sníženiny

Oblast:

VIII.A Západní Vněkarpatské sníženiny

Celek:

VIII.A-1 Dyjskosvratecký úval

Podcelek:

VIII.A-1F Pracká pahorkatina

Celek:

VIII.A-2 Vyškovská brána

Podcelek:

VIII.A-2A Rousínovská brána VIIIA.-2B Ivanovická brána

Subprovincie:

IX. Vnější Západní Karpaty

Oblast:

IX.B Středomoravské Karpaty

Celek:

IX.B-1 Ždánický les

Podcelek:

IX.B-1C Dambořická vrchovina

Celek:

IX.B-2 Litenčická pahorkatina

Podcelek:

IX.B-2A Bučovická pahorkatina IX.B-2B Orlovická vrchovina .

Drahanská vrchoviny v podcelku Konická vrchovina je členitá vrchovina s klenbovitě zakřiveným povrchem tvořená spodnokarbonskými drobami, slepenci a břidlicemi (Demek, J. (ed.), 1987, s. 169). Jednotlivé části povrchu jsou navzájem odděleny údolími. Údolí v pramenných oblastech mají tvar široce rozevřených sníženin. Směrem k okrajům vrchoviny se údolí rychle prohlubují a jejich svahy nabývají příkrých tvarů. Dna údolí jsou v okrajových částech vyplněna různě mocnou vrstvou spodnotortonských sedimentů, sedimenty pleistocenními, do nichž zahlubují vodní toky svoje koryta (tamtéž, s. 138). Přechod do Vyškovské brány je zjevně tektonicky podmíněný a je výrazně vymezený (viz foto-příloha V). Dyjskosvratecký úval tvoří jihozápadní část Západních Vněkarpatských sníženin. Je to poklesová oblast, která vznikla v důsledku nasunutí okrajových příkrovů flyšových Karpat na okraj Českého masivu (Demek, J. a kol., 1965, s. 244). Vyškovská brána je součástí Západních Vněkarpatských sníženin a tvoří výraznou geomorfologickou osu. Úzká protáhlá tektonicky vzniklá sníženina mezi Drahanskou vrchovinou a Litenčickou pahorkatinou spojující Dyjskosvratecký úval a Hornomoravský úval. Její omezení oproti Drahanské vrchovině, tvořené svahem predisponovaným zlomovou tektonikou, je mnohem výraznější než omezení vůči 14

Litenčické pahorkatině. Má mírně zvlněný nížinný reliéf. Základní rysy reliéfu tvoří široce zaoblené rozvodní hřbety, plošiny a údolí. Údolí potoků jsou široce rozevřená a mají často asymetrický říční profil. Jsou to jednak údolí větších vodních toků, které pramení převážně v oblasti Drahanské vrchoviny, jednak údolí krátká, jejichž celá nebo téměř celá délka leží na území Vyškovské brány. Příkřejší údolní svahy jsou exponovány převážně k západním směrům (tamtéž, s. 217-218). Ždánický les je plochá vrchovina v jihozápadní části Středomoravských Karpat tvořená převážně paleogenními sedimenty ždánické jednotky vnějšího flyše. Klenbovitě vyklenuté území s rozsáhlými zbytky pobadenského zarovnaného povrchu, příkrými svahy a často výraznou údolní nivou (Demek, J. (ed.), 1987, s. 128, 388). Geomorfologicky je nápadný ohyb údolí Stupavy u Nemotic, kde je na tamním svahu lyžařská sjezdovka. Litenčická pahorkatina zaujímá severní část Středomoravských Karpat. Reliéf je vcelku mírně zvlněný a zejména v severní části značně změkčen spraší. Tvoří jej v základních rysech široce zaoblené rozvodní hřbety, plošiny na rozvodí vodních toků a široce rozevřená, často úvalovitá a suchá údolí. Začátky některých údolí mají, jako i jinde v oblasti Středomoravských Karpat, tvar karovitých uzávěrů, vzniklých v důsledku působení sněhu a sesuvů v periglaciálních podmínkách pleistocénu. V současnosti jsou karovité uzávěry údolí modelovány hlavně sesuvy, které jsou pozorovatelné např. na jihozápadním svahu Větrníku (Demek, J. a kol., 1965, s. 243). Plošiny

v oblasti

Zarovnávají

jak

Litenčické

pahorkatiny

paleogenní

horniny,

tak

vznikly

v suberických

sedimenty

karpatu

podmínkách. a

sedimenty

spodnotortonské. Jsou vzájemně odděleny údolími potoků, sedly a svahy. Často přecházejí pozvolna do široce zaoblených rozvodních hřbetů (tamtéž, s. 244). Mapa geomorfologického členění okresu Vyškov je uvedena v příloze III. Naše obec Pustiměř se nachází na okrajových svazích Konické vrchoviny (součást Drahanské vrchoviny) a v přilehlé části Ivanovické brány (součást Vyškovské brány), svažující se do údolí říčky Hané. Přirozenou ochranou od severu je vyvýšenina Rejhna. Rovina v Pustiměři je v nadmořské výšce 260 m.

15

2.3.3 Klimatické poměry Postavením naší republiky v oblasti mírného klimatického pásma je dán základní ráz podnebí i průběh počasí u nás. Jeho charakteristickými znaky jsou západní proudění, intenzivní cyklonální činnost, způsobující časté střídání vzdušných hmot a poměrně hojné srážky. Putující tlakové útvary zde vyvolávají poměrnou nestálost počasí. Podle Quittovy klimatické regionalizace (Quitt, E., 1971) patří území okresu k osmi klimatickým oblastem. Klimatické poměry severní části okresu lze ztotožnit s podmínkami Drahanské vrchoviny a střední a jižní části okresu s podmínkami Vyškovské brány. Severní část okresu patří ke klimatickým oblastem MT 3, MT 5, MT 9, MT 10, MT 11 a CH 7 (chladná klimatická oblast zasahuje pouze malé území na severu okresu), oblast střední a jižní k T 2, T 4 a MT 11. Největší část území leží v teplé klimatické oblasti T 2, která se vyznačuje poměrně dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zimní období je krátké, mírně teplé, suché až velmi suché s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Po okrajích na tuto klimatickou jednotku navazují mírně teplé oblasti s delším zimním obdobím, nižší průměrnou teplotou a vyšším počtem dnů se sňehovou pokrývkou, mezi něž náleží i obec Pustiměř, která se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT 11. Nejvyšší průměrné roční teploty bývají naměřeny v oblasti Vyškovské brány. Průměrná roční teplota se zde pohybuje kolem 8,8 °C. Teplota postupně klesá k vrcholovým partiím Drahanské vrchoviny s průměrnou teplotou 7,5 °C (Pešková, H. a kol., 1990, s. 10). Pro členitý reliéf Vyškovska jsou typické klimatické inverze, zejména v říčních údolích a údolích podhůří Ždánického lesa. Zde je častý výskyt mlh, střádání exhalátů, častější výskyt mrazíků a to snižuje příhodnost pro možnost rekreace (Kopřiva, J., Žampach, M., Kutálek, J., 1999, s. 2). Území je normálně zavlažené. Roční úhrn srážek se v severní části pohybuje kolem 650 mm, v jižní části území je to kolem 520 mm. Hlavní srážkové maximum bývá v červenci, nejméně deštivý měsíc je únor. Množství srážek však rok od roku značně kolísá. Počet dnů se sněhovou pokrývkou stoupá ze 40 dnů v nejnižších polohách na 70 dnů na vrchovině (tamtéž, s. 2). Vyškovsko patří k oblastem s poměrně malou větrností. Na území okresu převládá jihozápadní (35 %) a severovýchodní (25 %) směr proudění (Pešková, H. a

16

kol., 1990, s. 12). Roční průměr rychlosti větru je 3 m/s (Nekuda, V. a kol., 1965, s. 23). V jednotlivých ročních obdobích se poměry mění jen nepatrně. Výjimkou je vyškovská část Drahanské vrchoviny, která je naopak charakteristická převážně silným až velmi silným provětráváním v obou hlavních převládajících směrech větru. Některé obce na svazích mají provětrávání dobré, patří mezi ně i obec Pustiměř. Směrem do nižších poloh jeho hodnoty klesají a v údolích Rakovce, Drnovky, Malé a Velké Hané a levostranných přítoků Litavy nabývají nižších hodnot v důsledku orientace údolí napříč převládajícím směrům větru.

2.3.4 Hydrografické poměry Voda je základní přírodní zdroj, naprosto nezbytný pro existenci živých organismů v území. Území Vyškovska nemá velké toky, je to pramenná oblast. Drobné potoky jsou odváděny řekami Hanou do Moravy a Litavou do Svratky. Území celého okresu náleží k úmoří Černého moře. Na území okresu je celkem 622 km vodních toků (Bínová, L., 1988, s. 11). Haná je po Bečvě druhým největším přítokem Moravy. Vzniká soutokem Velké a Malé Hané v Dědicích u Vyškova (viz foto-příloha VI) ve výšce 260 m n. m., protéká Vyškovem, obrací se směrem na Ivanovice na Hané a ústí zprava do Moravy u Postoupek nedaleko Kroměříže. Říčka Haná má stromovitou říční síť, celková délka toku je 57,1 km a její povodí zaujímá plochu 607,8 km2 (Vlček, V. a kol.,1984, s. 104). Minimální měsíční průtok bývá v září, maximální v březnu. Do Hané ústí několik potoků. Z větších toků to jsou Drnovka, Medlovický potok, Švábenický potok a Pustiměřský potok. Pustiměřský potok, protékající naší obcí, pramení v lesnaté oblasti Drahanské vrchoviny severozápadně od Radslavic. Protéká východním směrem kolem bývalé velkomoravské pevnosti – hradiska na Zelené Hoře, kde je zásobornou vody pro stejnojmennou nádrž a spolu s Drysickým potokem napájí i Ivanovický rybník, který je největší na okrese. Západně od Chvalkovic ústí z levé strany do Hané. Plocha povodí je 38,7 km2 a délka toku 15,1 km (tamtéž, s. 228) Řeka Litava (dolní tok se nazývá Cezava) pramení v Chřibech, teče širokým a úrodným údolím k Bučovicím a Slavkovu a u Židlochovic (okres Brno-venkov) ústí do Svratky. Litava je dlouhá 58,3 km a má povodí o ploše 789,8 km2 (tamtéž, s. 156-157). Jejími největšími přítoky jsou potok Rakovec (dolní tok se nazývá Rousínovka) a Milešovický potok.

17

Okres je i pramennou oblastí krasové řeky Říčky a řeky Kyjovky. Říčka pramení v lesích u Račic, okres brzo opouští, teče jižní částí Moravského krasu a u Měnína (okres Brno-venkov) ústí do Litavy pod názvem Zlatý potok. Kyjovka (nazývá se někdy také Stupava) protéká jihovýchodní částí okresu a teče jižním směrem do okresu Hodonín. Umělé vodní nádrže – rybníky, byly budovány již ve středověku. V minulých letech však byly zbytečně rušeny k získání orné půdy. Z rybníků, které se zachovaly, jsou významnější Pístovický rybník, který plní hlavně rekreační funkci, Nemojanský rybník (Chobot), Ivanovický rybník a Kačenec (nejblíže u Vyškova). Největším rybníkem je Ivanovický rybník. Přehled některých rybníků na území okresu Vyškov uvádím v příloze I. Z hydrologického hlediska má však největší význam Opatovická přehrada – vodní dílo vytvořené zatopením asi 70 ha údolí říčky Malá Haná a dokončená r. 1972. Sypaná hráz má výšku až 36 m nad terénem, u paty hráze dosahuje hloubka vody kolem 33 m, objem zadržené vody je zhruba 10 mil. m3. Voda je upravována plynným chlórem v úpravně ve Lhotě. Přehradní nádrž slouží jako zdroj kvalitní pitné vody pro Vyškov, Bučovice a okolí (http://www.srdinko.cz/czopatovice.html). V těsném sousedství okresů Brno-venkov a Břeclav se vyskytují minerální vody v pruhu 5 km širokém a 30 km dlouhém (v okrese Vyškov mezi Slavkovem a Šaraticemi je 48 studní v oblasti Kalužin). Tyto tzv. hořké vody typu „Šaratica“ jsou typicky litomorfními vodami, vázanými na paleogenní flyšový komplex vnějších Karpat, budovaný ždánickou a pouzdřanskou jednotkou. Mezi obcemi Šaratice a Těšany dosahuje minerální voda hodnot ČSN „Přírodní léčivé vody.“ Čerpá se od roku 1908 a odstraňuje zažívací potíže (Pešková, H. a kol.,1990, s. 9).

2.3.5 Pedogeografické poměry Celková výměra půdy v okrese Vyškov činila k 31.12. 2005 dle Statistické ročenky půdního fondu ČR (2006, s. 23) 88 862 ha. Z toho je 46 404 ha zemědělské půdy (z toho 44 204 ha orné půdy) a 42 458 ha nezemědělské půdy (z toho 30 632 ha lesní půdy). Vyškov je okres s vysokým stupněm zornění, i když rozloha orné půdy postupně klesá. Naopak se zvětšuje plocha trvalých travních porostů. Podíl lesní půdy odpovídá průměru Jihomoravského kraje, ovšem převážná část je veřejně nepřístupná. Přehled ilustruje graf na následující straně.

18

Graf č. 1 – Funkční struktura půdního fondu v okrese Vyškov

Funkční struktura půdního fondu na území okresu Vyškov k 31.12. 2005

orná půda 49,7%

zástavba 1,6%

vodní plochy 0,8% travní porosty 1,9%

ostatní plochy 8,7%

lesy 34,5%

zahrady, ovocné sady, vinice 2,8%

Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR, 2006, s. 23

Podle Kopřivy, Žampacha a Kutálka (1999) jsou půdní typy jsou na území okresu rozmístěny následovně. Na nejvyšší polohy Drahanské vrchoviny je vázána půdní asociace s dominancí kambizemí, které jsou doprovázeny pseudogleji. Kambizemě jsou půdy s typickým vnitropůdním zvětráváním primárních minerálů, jehož následkem je obohacení jílem. Vyskytují se ve svažitějším reliéfu. V reliéfově nepříznivých podmínkách se tyto půdy vyskytují pod lesními porosty. V reliéfově příznivějších podmínkách se snaží zemědělsky využívat, většina vyžaduje protierozní opatření. V nižších polohách Drahanské vrchoviny se pak rovnoměrně střídají kambizemě s hnědozeměmi. V nejnižších částech okresu, v oblasti Vyškovské brány a Dyjskosvrateckého úvalu, jsou rozšířeny černozemě na spraších, lokálně se objevují černice a ostrůvky pararendzin. Černozemě vznikají v nejsušších a nejteplejších oblastech pod původními stepními a lesostepními společenstvy. Mají mocný, tmavě zbarvený humusový horizont a patří k nejúrodnějším půdám. Využívají se intenzivně k pěstování nejnáročnějších plodin (pšenice, kukuřice, řepa cukrovka). Černozemě trpí občasným vysycháním, proto vyžadují zavlažování. Pro Litenčickou pahorkatinu a nižší polohy Ždánického lesa je typická převaha hnědozemí, které patří mezi hodnotné zemědělské půdy vhodné k pěstování náročných obilovin. Významný podíl zaujímají také pararendzimy a v litenčické pahorkatině i černozemě. V lesních celcích Ždánického lesa a Litenčických vrchů se na slínech, 19

spraších, sprašových hlínách a vápnitém flyši vyvinuly neobyčejně rozsáhlé plochy kambizemních pararendzin, což v ČR nemá obdoby. Lokálně se vyskytují i luvizemě na sprašových hlínách. Vodní toky sledují ve vyšších nadmořských výškách gleje. Gleje se vyvinuly při velkém a stálém spodním i svrchním zamokření v poříčních a potočních nivách. Jsou to kyselé půdy, málo úrodné, užívané jen pro louky. Nižší nadmořské výšky pak sledují fluvizemě (řeka Litava), jejichž úrodnost je závislá na podzemní i záplavové vodě a černice (řeka Haná), které jsou zpravidla velmi úrodné v důsledku hlubší hladiny podzemní vody. V katastru naší obce jsou nejrozšířenější typické kambizemě s hnědozeměmi, které se vyskytují při svazích Konické vrchoviny a degradovaná černozem v oblasti Ivanovické brázdy. Pustiměřský potok lemují fluvizemě.

2.3.6 Biogeografické poměry Územím České republiky prochází hranice dvou biogeografických provincií, a to provincie panonské a provincie středoevropských listnatých lesů. Na území okresu Vyškov ovšem zasahuje pouze provincie středoevropských listnatých lesů, která je ve vymezeném území zastoupena dvěma podprovinciemi: hercynskou a západokarpatskou. V rámci podprovincií jsou dále vymezeny biogeografické regiony (bioregiony), jakožto individuální jednotky biogeografického členění krajiny na regionální úrovni. Vyskytuje se zde identická vegetační stupňovitost, biocenózy jsou ovlivněny jeho polohou a mají charakteristické chorologické rysy. Podle Culka a kol. (1996) patří sledované

území ke třem bioregionům.

Hercynská podprovincie je zastoupena Drahanským bioregionem a Prostějovským bioregionem a západokarpatská podprovincie bioregionem Ždánicko-litenčickým. Drahanský bioregion, který je mírně protažen ve směru S – J, představuje biotu 3. dubovo-bukového až 5. jedlovo-bukového vegetačního stupně, nejvíce je zastoupen 4. bukový vegetační stupeň. Recentní flóra je středně bohatá, převládají druhy středoevropských listnatých lesů. Z Karpat sem přesahuje chrastavec doubravní, strdivka jednokvětá, ostřice chlupatá a kakost hnědočervený, které zde mají mezní výskyt. V lesních společenstvech je to např. udatna lesní, třtina chloupkatá, měsíčnice vytrvalá, devětsil bílý, věsenka nachová a růže alpská. Na loukách jsou typické upolín evropský, zvonečník hlavatý, hadí kořen větší, stařinec potoční, kuklík potočný aj.

20

V bioregionu je relativně zachována fauna přirozených bučin, ojediněle se vyskytují rašelinné louky. V chladné části regionu bylo zjištěno rozmnožování netopýra severního. Další významné druhy – Savci: ježek východní, myšice malooká, netopýr brvitý. Ptáci: strakapoud prostřední, lejsek malý. Obojživelníci: mlok skvrnitý, čolek horský. Hmyz: hnědásek (tamtéž, s. 203-207). V prostějovském bioregionu převažují dubohabrové háje s malými ostrovy teplomilných doubrav. Téměř výhradně se vyskytuje 2. bukovo-dubový vegetační stupeň. Flóra je spíše jednotvárná, rozmanitější pouze na západním okraji ve zbytcích přirozené vegetace. Projevují se v ní vlivy teplomilné panonské flóry se zastoupením řady mezních prků. Mezi ně patří např. len žlutý, divizna brunátná, smldník alsaský, lecha černá a kozinec dánský. Převažuje kulturní step s běžnou faunou, s východními vlivy (ježek východní, myšice malooká, strakapoud jižní). Na malých zbytcích xerotermních lokalit vyznívá fauna panonské podprovincie (ještěrka zelená, kudlanka nábožná, společenstva sarančí, trojzubka stepní) (tamtéž, s. 65-68). Ždánicko-litenčickému bioregionu dominuje 3. dubovo-bukový vegetační stupeň, reprezentovaný v nejvyšších částech bohatými západokarpatskými bučinami nižších poloh. Na jižních svazích a v nižších polohách se vyskytuje 2. bukovo-dubový stupeň, odpovídající dubohabřinám. Nereprezentativní je severní část, tvořená jednotvárnějším územím bez větší účasti teplomilné bioty. Flóra je dosti pestrá, odrážející polohu bioregionu na rozhraní Panonie a Karpat, s řadou mezních prvků, z nichž některé zde dosahují absolutního okraje areálu. Převažují druhy s tendencí kontinentální, např. kozinec dánský, hadí mord nachový, kavyl vláskovitý a len tenkolistý. Souvislost s Karpaty reprezentuje např. hvězdnatec čemeřicový, kostřavice větevnatá a čistec alpínský. Hercynské prvky jsou výjimečné, pouze velmi vzácně zde roste jaterník trojlaločný. V bioregionu se prolíná fauna teplomilných stanovišť stepních lad a kulturní krajiny blízká sousedícím bioregionům panonské podprovincie s faunou hájů karpatského podhůří. Významné druhy – Savci: ježek východní, myšice malooká. Ptáci: mandelík hajní, strakapoud jižní, lejsek malý. Obojživelníci: kuňka žlutobřichá. Plazi: ještěrka zelená. Měkkýši: hlemýžď zahradní, páskovka žíhaná, páskovka keřová (tamtéž, s.287-290).

21

Katastr obce Pustiměř se náchází podle mapy biogeografických regionů České republiky od Culka a kol. (1996) z části v přechodné a nereprezentativní zóně mezi Drahanským a Prostějovským bioregionem a z části v Prostějovském bioregionu.

2.3.7 Chráněná území Na Vyškovsku se dle Statistické ročenky Jihomoravského kraje 2006 (2006, s. 74) nachází 28 maloplošných chráněných území o celkové rozloze 188 ha, což je nejméně z celého Jihomoravského kraje. Nachází se zde 1 národní přírodní rezervace (Větrníky), 1 národní přírodní památka (Malhotky), 11 přírodních rezervací a 15 přírodních památek. Na Vyškovsku se nachází i 3 přírodní parky (Rakovecké údolí, Říčky a Ždánický les). V nejbližším okolí naší obce se nevyskytuje žádné chráněné území. Nejblíže je přírodní rezervace Zouvalka a přírodní památky Nad Medlovickým potokem a Roznitál, která jsou vzdáleny 10-15 km. Národní přírodní rezervace Větrníky byla vyhlášena v r. 1951 a rozšířena v r. 1990. Zaujímá katastrální území Letonice, výměra je 28,69 ha. Je to suchá pahorková step tvořící amfiteátr s jižní expozicí, obklopená zemědělsky využívanými pozemky. Území je modelováno stabilizovanými i aktivními sesuvy, takže povrch se skládá z mozaiky hřbítků a sníženin miskovitého tvaru. Patří mezi největší a nejcennější stepní území na Jižní Moravě. Výskytem některých druhů rostlin, které zde dosahují severní hranice rozšíření, dosahuje evropského významu. V území je zachován bohatý soubor xerotermní květeny s množstvím silně a kriticky ohroženým druhů. Na hřbetních plochách jsou porosty tvořeny směsí kavylu vláskovitého, Ivanova a tenkolistého, významný je výskyt kosatce nízkého a pestrého, konikleců, šanty panonské, třemdavy bílé, kozince rakouského, cizrnovitého a dánského, zvonku sibiřského atd. Národní přírodní památka Malhotky byla zřízena v r. 1990. Zaujímá katastrální území Nevojice, výměra je 9,47 ha. Je to svah s jižní expozicí se zachovanými teplomilnými společenstvy, zahrnující jak část se společenstvy převážně stepního charakteru, tak přechodová společenstva lesního okraje a lesa. Cílem ochrany je zachování charakteru a druhové diverzity lokality. Z přírodních rezervací můžeme jmenovat Člupy, Hašky, Mušenice, Rašovický zlom Chobot, Stepní stráně u Komořan, Šévy, Visengrunty, Ve Žlebcách, Studnické louky, Zouvalka a Podsedky.

22

Z přírodních památek to jsou Baračka, Hrubá louka, Hřebenatkový útes, Jalový dvůr, Kuče, Mechovkový útes, Mrazový klín, Nad Medlovickým potokem, Návdavky u Němčan, Pahorek, Panská skála a Přední Galašek. Hlavním důvodem ochrany je většinou zachování společenstev stepního charakteru s výskytem teplomilných, suchomilných a xerotermních druhů hmyzu a rostlin. Přírodní památka Mrazový klín (viz foto-příloha VII) leží u obce Němčany sv. od Slavkova u Brna a je vzácným příkladem periglaciálního zvětrávání. Je to dosud největší mrazový klín v celé České republice a jeden z největších v Evropě. Klínovitá forma vznikla dle Czudka (Czudek, T., 1997) ve spodnobadenských píscích na široce zaobleném hřbetu, který v době jejího vývoje byl širší než dnes. Klín je nápadný především svými rozměry (hloubka 6,50 m a mimořádně velká šířka ve své horní části – 11,25 m).

23

2.4 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA 2.4.1 Obyvatelstvo Rozmístění obyvatelstva v minulosti ovlivňovaly především zde se vyskytující spraše a kvalitní černozemní půdy, které již od prvních kolonizačních proudů lákaly obyvatelstvo k zemědělským činnostem. Obyvatelstvo zde usazené bylo po dlouhá staletí vázáno k území i vlastnickými vztahy: domy, statky a pole tvořily součást rodově předávaných sociálně-kulturních a výrobních činností. Proto zde žijí generačně stálé rodiny a zdejší obyvatelé byli jen málokdy

nuceni vystěhovat se z tohoto území.

Přírodní a hospodářské podmínky ovlivňují osídlení území i v současnosti.

Vývoj počtu obyvatel v okrese Vyškov K konci 30.9.2006 obývalo okres Vyškov 87 371 obyvatel, což je nejméně ze všech

okresů

jihomoravského

kraje.

Hustota

osídlení

činila

98,3

ob./km2

(http://notes.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/aktualne). V roce 1890 měl okres Vyškov 80 132 obyvatel. V r. 1900 vzrostl počet obyvatel na 83 582, tj. o více než 4 %. Přispělo k tomu hlavně snížení úmrtnosti. V následujícím desetiletí se počet obyvatelstva dále zvyšoval a v r. 1910 dosáhl počtu 90 238 ob. První poválečné sčítání lidu v r. 1921 uvádí ke dni sčítání 90 598 obyvatel. Poválečný vývoj počtu obyvatelstva byl v prvých letech výsledkem kompenzace válečné snížené přirozené reprodukce, dočasné krátkodobé ekonomické konjunktury podporující vyšší sňatečnost a z ní rezultující i vyšší porodnost, provázené však jen postupně klesající úmrtností a nadále vysokým přistěhovalectvím (Srb, V., 2004, s. 28). Nejvyšší počet obyvatel 93 365 měl okres Vyškov při sčítání v roce 1930, kdy se promítla těsně poválečná vysoká porodnost. V roce 1950 se konalo první řádné poválečné sčítání lidu. Vlivem válečných ztrát a odsunu německého obyvatelstva došlo v našem okrese k poklesu počtu obyvatel oproti roku 1930 asi o 8 % na 85 860 obyvatel. Další sčítání lidu bylo konáno v roce 1961, počet obyvatel se zvýšil oproti r. 1950 asi o 4 % na 89 178 obyvatel. Období 1961-1970 bylo obdobím demografické recese, snížila se porodnost a zvýšila úmrtnost. Počet obyvatel klesl v r. 1970 na 86 0765 obyvatel. Na přelomu 60. a 70. let byla přijata řada pronatalitních opatření, která měla příznivé výsledky ve zvýšené sňatečnosti i porodnosti, což se projevilo brzy po r. 1970. Při sčítání v r. 1980 tak na území okresu

24

Vyškov žilo 87 640 obyvatel. Období 1980-1991 bylo demograficky méně příznivé. Reprodukce obyvatelstva byla odrazem ekonomické, sociální a morální situace společnosti. Rok 1989 znamenal dramatický přelom v dosavadním vývoji obyvatelstva na celém území ČR. V důsledku snížení počtu uzavíraných manželství spojené se zvýšením věku snoubenců, snížení počtu narozených dětí a pomalému klesání úmrtnosti v důsledku kvalitnější lékařské péče, účinnějších léků a zlepšení životního prostředí se v r. 1994 změnil přirozený přírůstek obyvatelstva v přirozený úbytek. Až do konce 20. století se tento vývoj nezměnil. Při zatím posledním sčítáním lidu v r. 2001 zde žilo 86 467 obyvatel. Počet obyvatel na okrese Vyškov opětovně roste od roku 2002. Graf č. 2 - Vývoj počtu obyvatel na okrese Vyškov v letech 1890-2001 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v okrese Vyškov v letech 1890-2001

94 000 92 000 90 000 88 000 počet ob. 86 000 84 000 82 000 80 000 1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Pramen: ČSÚ, SLBD 2001, Obyvatelstvo podle krajů a okresů podle výsledků sčítání lidu v letech 18902001. [online]

Bilance pohybu obyvatelstva v okrese Vyškov Zásadní změny v bilanci pohybu obyvatelstva můžeme pozorovat na počátku 90. let. Od r. 1994 se přirozený přírůstek v okrese Vyškov i v ČR změnil v přirozený úbytek. Od r. 2002 opětně roste počet obyvatel v okrese Vyškov, a to především díky aktivnímu saldu migrace. Saldo migrace opět klesá od r. 2004, což má za následek pokles dosavadního celkového přírůstku. Města a obce proto rozšiřují bytovou výstavbu

25

a cíleně lákají přistěhovalce, hlavně mladé rodiny, a to zejména na výhodné bydlení i polohu blízko Brna. Podrobněji o bilanci pohybu obyvatelstva nás informuje tabulka následující tabulka.

Tab. č. 3 - Bilance pohybu obyvatelstva v okrese Vyškov v letech 2000-2005 Rok

Počet obyvatel

Živě Zemřelí narození

Přirozený přírůstek

Stěhování

Celkový přírůstek (úbytek)

Saldo migrace 2000 86 715 735 951 -216 970 760 210 -6 2001 86 448 739 887 -148 1060 925 135 -13 2002 86 636 809 967 -158 1 341 995 346 188 2003 86 851 771 971 -200 1 479 1 064 415 215 2004 87 088 847 899 -52 1 497 1 208 289 237 2005 87 120 825 934 -109 1 364 1 223 141 32 Pramen: ČSÚ, Základní demografické ukazatele za okresy Jihomoravského kraje v letech 1949-2005. [online] Přistěhovalí Vystěhovalí

Struktura obyvatelstva v okrese Vyškov Z celkového počtu obyvatel tvoří ženy 50,9 %. Vývoj věkové struktury obyvatel výrazně ovlivňují nízká porodnost a minusové saldo migrace. V roce 2001 se podílela nejmladší věková skupina obyvatelstva (0-14 let) 16,7 % na celkovém počtu obyvatel, zatímco před 10 lety to bylo 21,7 %. Podíl osob starších 60ti let byl v roce 2001 18,4 %. Můžeme říci, že okres Vyškov kopíruje celorepublikový průměr. Průměrný věk obyvatel okresu se neustále zvyšuje. Zatímco při SLDB 2001 byl 38,5 roku, na konci roku 2005 byl už 39,6 roku. V blízké době lze tedy očekávat, že průměrný věk přesáhne 40 roků. Index stáří je 94,6, což je ve srovnání s celorepublikovým průměrem příznivý údaj. Následující tabulka nám uvádí srovnání základních věkových skupin obyvatelstva mezi posledními dvěmi sčítáními v letech 1991 a 2001.

Tab. č. 4 - Obyvatelstvo podle základních věkových skupin v okrese Vyškov 1991

2001

věková skupina

okres Vyškov okres Vyškov průměr ČR v % průměr ČR v % počet v% počet v% 0 - 14 18 782 21,7 21,0 14 466 16,7 16,2 15 - 59 51 254 59,2 61,1 55 823 64,6 65,4 60 a více 16 539 19,1 17,9 16 178 18,7 18,4 Pramen: ČSÚ, SLDB 2001, Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin. [online]

26

Národnostní a náboženské složení v okrese Vyškov Okres Vyškov patří k národnostně homogenním okresům. Podle výsledků SLDB 2001 převažují výrazně osoby české národnosti (96,1 % obyvatel včetně osob hlásících se k regionální moravské nebo slezské národnosti). Ke slovenské národnosti se přihlásilo 1243, k ukrajinské 98, k romské 80, k německé 54, k polské 32, k ruské 27 a k vietnamské národnosti 25 osob. Odhady specialistů především na romskou problematiku ovšem udávají mnohem větší počty. Do budoucna můžeme předpokládat vysoký příliv cizinců, zejména z východu, kteří zde nacházejí lepší pracovní příležitosti a finanční ohodnocení. Národností složení obyvatelstva v okrese Vyškov nám dokumentuje i následující graf.

Graf č. 3 – Národnostní složení obyvatelstva v okrese Vyškov Národnostní složení obyvatelstva v okrese Vyškov k 1.3. 2001 0,76% 17,70%

1,44%

1,70%

78,40%

česká moravská slovenská ostatní neuvedlo

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001, Obyvatelstvo podle národnosti. [online]

Dle výsledků posledního sčítání uvedlo téměř 49 % osob, že je bez vyznání. Z náboženských vyznání je dominantní katolictví. Nejvíce je zastoupena Církev římskokatolická, ke které se hlásí 40 % osob.

Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání v okrese Vyškov Podle výsledků SLDB 2001 je v okrese Vyškov podle nejvyššího ukončeného stupně vzdělání 21,4 % obyvatel se základním vzděláním. Středoškolské vzdělání bez maturity má 40,8 % obyvatel a tvoří tak nejpočetnější skupinu obyvatel podle nejvyššího ukončeného vzdělání. Středoškolské vzdělání s maturitou má téměř 23 % obyvatel. Vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má dohromady asi 10 % obyvatel.

27

Bez vzdělání je celkem 215 osob, což je asi 0,3 % obyvatel. To nám dokumentuje následující graf.

Graf č. 4 – Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání v okrese Vyškov O b yva te lstvo ve vě ku 15 le t a více p o d le n e jvyššíh o u ko n če n é h o vz d ě lá n í k 1.1. 2001 7,2% 0,3%

0,8%

2,9%

25,4%

21,4%

1,3%

23,5%

17,3%

z ák ladní vč . neuk onč eného

uč ňovs k é bez m aturity

s třední odborné bez m aturity

uč ňovs k é s m aturitou

s tředoš k ols k é

vy š š í odborné

vy s ok oš k ols k é

bez vz dělání

nez jiš těno

Pramen: SLDB 2001, Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání. [online]

Ekonomická aktivita obyvatelstva v okrese Vyškov Ekonomicky aktivní obyvatelé jsou důležitou součástí trhu práce. Jejich počet a struktura je ovlivněna především migrací a úrovní vzdělaní či kvalifikace. Vážným problémem je nezaměstnanost, která s sebou přináší snížení životní úrovně. K 30.9. 2006 činila míra registrované nezaměstnanosti 7,07 %, což je výrazné snížení oproti konci roku 2004, kdy byla míra nezaměstnanosti 10,36 %. V jihomoravském

kraji

se

pohybuje

míra

registrované

kolem

10

%

(http://notes.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/aktualne). Podle posledního sčítání v r. 2001 je podíl ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu obyvatel 50,7 %, což je srovnatelné s krajským i celorepublikovým průměrem. Ekonomicky aktivních mužů je 57,6 % a ekonomicky aktivních žen 44,1 %. Z celkové počtu 48,9 % ekonomicky neaktivních oso tvoří 22,4 % nepracující důchodci a 18,1 % školáci.

28

Stručná charakteristika obyvatelstva obce Pustiměř Obec Pustiměř je dle údajů za rok 2004 z Městské a obecní statistiky spravované ČSÚ počtem 1624 obyvatel třetí nejlidnatější na okrese Vyškov. Při sčítání v r. 2001 dosáhla nejvyššího nárůstu počtu obyvatel (+120 osob) ze všech obcí okresu oproti minulému sčítání. Příčinou je výhodná poloha blízko města Vyškova, dobrá dopravní obslužnost nejen do Vyškova, ale i Brna a Prostějova, kvalitní infrastruktura obce a malebná krajina v okolí obce. Z jejího celkového počtu obyvatel tvoří 50,8 % ženy. Přirozený přírůstek byl záporný (-1), ale saldo migrace bylo kladné (+25), takže celkový přírůstek byl kladný (+24). Počet obyvatel ve věku 0-14 let byl celkem 289 osob (18 %), ve věku 15-59 celkem 623 osob (39 %) a počet obyvatel starších 60 let byl celkem 692 osob (43 %). Procento osob v nejmladší věkové skupině 0-14 let je o něco větší než celorepublikový průměr. Výrazně nízké procento vzhledem k průměru ČR však spatřujeme ve věkové skupině 15-59 let, což je způsobeno vysokým počtem obyvatelstva staršího 60 let.

2.4.2 Sídla Osídlení oblasti je značně nerovnoměrné. Převážná část obyvatelstva žije v oblasti úvalů a pahorkatin. Na území okresu působí od 1.1. 2003 tři správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), a to ORP Vyškov, ORP Slavkov a ORP Bučovice. Tyto správní jednotky již nekopírují tradiční hranice okresu, proto obec Mouchnice spadá pod ORP Kyjov. Nejvíce obcí obcí spadá pod ORP Vyškov, kde žije i nejvíc obyvatel. Podrobnější informace o jednotlivých ORP okresu dokumentuje následující tabulka.

Tab č. 5 – Správní obvody obcí s rozšířenou působností v okrese Vyškov k 1.1. 2006 název ORP

rozloha (km2)

počet obcí

počet obyvatel

Vyškov

547

42

50 636

Bučovice

171

20

15 713

Slavkov

158

18

20 414

Pramen: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2006, Vybrané ukazatele ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností. [online]

29

Okres Vyškov se administrativně člení na 81 obcí (Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2006, 2006, s. 66). Pět obcí má statut města – Vyškov, Bučovice, Slavkov u Brna, Ivanovice na Hané a Rousínov a dvě statut městyse – Brankovice a Hvězdlice. Největším městem podle počtu obyvatel je Vyškov (22 013 ob.), dále Bučovice (6 401 ob.), Slavkov (6 049 ob.), Rousínov (4 963 ob.) a Ivanovice ( 2 879 ob.) (tamtéž, s. 321, 324, 326). Z venkovských obcí mají nejvíce obyvatel obce Drnovice (2 256 ob.), známé hlavně fotbalovým příznivcům, Křenovice (1 7545 ob.), Pustiměř (1 624 ob.) a Otnice ( 1414 ob.). Nejméně obyvatel má vojenský újezd Březina (5 ob.), který počtem obyvatel patří mezi nejmenší v republice, dále pak Nové Sady (91 ob.), Kožušice (106 ob.) a Křižanovice u Vyškova (139 ob.) (tamtéž). Nejlepší vybavenost v okrese Vyškov vykazuje správní obvod Slavkov u Brna, což je dáno především blízkostí města Brna. Dostatečně vybavený je i správní obvod Vyškov. Nejnižší vybavenost má naopak správní obvod Bučovice, což je způsobeno nevýhodnou okrajovou polohou v rámci okresu a velkým počtem malých obcí. Obec Pustiměř spadá pod ORP Vyškov, počtem 1624 ob. je třetí nejlidnatější v okrese Vyškov a má katastrální výměru 1250 ha (tamtéž, s. 326). Obec má 2 části, Pustiměř a Pustiměřské Prusy (původně samostatná obec Německé Prusy). Historickou hranicí mezi oběma obcemi je Pustiměřský potok. Pustiměř je obcí se střediskovou funkcí. K tomu se vztahuje i následující tabulka č. 6.

Tab. č. 6 – Vybavenost obce Pustiměře Základní údaje Vzdálenost od okresního města v km Železniční stanice Autobusová zastávka Pošta Mateřská škola Základní škola – I. i II. stupeň Veřejná knihovna Ostatní kulturní zařízení Tělocvična Hřiště Zdravotnické zařízení Policie Prodejna s potravinářským zbožím Ubytovací zařízení Veřejný vodovod Kanalizace s napojením na ČOV Plynofikace Skládka tuhého domovního odpadu

5 ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ne

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika-obec Pustiměř. [online] 30

2.4.3 Zemědělství V zemědělství pracuje na Vyškovsku dle SLDB 2001 celkem 2 652 osob, což je asi 6 % ekonomicky aktivních obyvatel, z toho je 32,9 % žen. Trvalý úbytek pracujících v zemědělství můžeme sledovat od r. 1989, kdy začalo docházet ke snižování jeho podílu. Zemědělství má k dispozici 46 404 ha, z toho 44 284 ha orné půdy, to znamená 95,4 % zornění (Statistická ročenka půdního fondu ČR, 2006, s. 23). Tímto vysokým podílem orné půdy se okres řadí mezi přední okresy v republice. Vyškovsko má pro zemědělství velmi příznivé podmínky. Nejúrodnější je nížinná oblast střední části okresu, oblast Vyškovské brány, kde se nacházejí černozemě. Půdní podmínky jižní části okresu umožňují méně intenzivní zemědělské využívání. Nejméně úrodné jsou půdy v severní části okresu, v oblasti Drahanské vrchoviny. Dle Statistické ročenky půdního fondu ČR (2006, s. 39) je orná půda na území okresu rozčleněna do čtyř výrobních oblastí. Z grafu č. 5 vidíme, že převážná část území okresu patří do výrobní oblasti řepařské (93,4 %). Výrobní oblast bramborářská (4,17 %) je vymezena hlavně v oblasti Drahanské vrchoviny. Zbylé dvě výrobní oblasti jsou zastoupeny minimálně.

Graf č. 5 – Rozčlenění orné půdy do výrobních oblastí v okrese Vyškov Rozčlenění orné půdy do výrobních oblastí k 31.12. 2005 0,8%

1,63%

4,17%

kukuřičná řepařská bramborářská bramborářsko-ovesná

93,4%

Pramen: Statističká ročenka půdního fondu ČR, 2006, s. 39

Rostlinnou výrobu je zaměřena především na pěstování obilnin, další významnou plodinou je cukrovka. Živočišná výroba je zastoupena všemi druhy 31

hospodářských zvířat (skot, prasata, drůbež), hlavní směr výroby je zaměřen na výrobu mléka a hovězího a vepřového masa. V obci Pustiměř působí zemědělské družstvo a několik soukromých zemědělců. Zemědělské družstvo se orientuje na rostlinnou i živočišnou výrobu. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilnin, cukrovky a pícnin. Živočišná výroba na chov skotu, prasat a ovcí. Soukromí zemědělci se orientují pouze na rostlinnou výrobu se stejným zaměřením.

2.4.4 Průmysl V průmyslu v okrese Vyškov pracuje dle SLDB 2001 celkem 13 128 osob, což je asi 30 % ekonomicky aktivních obyvatel, z toho je 42,9 % žen. Nejvýznamněji postavení má nábytkářský a strojírenský průmysl. Průmysl je koncentrován hlavně ve městech okresu a v blízkosti hlavních dopravních komunikací (dálnice D 1 a silnice E 50). K posilování průmyslové výroby na Vyškovsku došlo až na přelomu 60.-70. let 20. st. Do té doby si okres udržoval výhradně charakter zemědělský. Na Vyškovsku měly sídlo dva podniky (UP závody Rousínov a UP závody Bučovice), které spolu zaměstnávaly na 8 tis. osob, z toho 2,7 tis. osob v okresu Vyškov, a reprezentovaly 35% nábytkářské výroby v ČR (http://maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4774). Výrazné zastoupení měl i strojírenský průmysl, který reprezentovaly podniky Zbrojovka Vyškov, největší průmyslový závod na konci 80. let, Rostex Vyškov, známí výrobou stavebního kování a Stavokonstrukce Vyškov. Po r. 1989 byla většina podniků privatizována. Nastal propad výrobě a poklesl počet pracovníků. Nástupcem Zbrojovky Vyškov se stala v r. 1992 firma Remagg, která vyráběla psací stroje. V r. 1998 byla výroba zastavena. UP závody Rousínov byly zprivatizovány v r. 1992 a změnily svůj název na Tusculum. UP závody Bučovice zanikly v r. 1996. Pouze Rostex Vyškov si udržel pozici. Největším průmyslovým seskupením v okrese Vyškov jsou v současnosti podniky v průmyslové zóně Sochorova ve Vyškově (viz foto-příloha VIII). Celkem zde dnes podniká přes 25 podnikatelských subjektů včetně menších a místních firem a soustředí se především na těžší výrobní průmysl. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli v průmyslové zóně jsou: Böttcher ČR, k.s., BKR-ČR, s.r.o., Magnum Parket, a.s., Český Abzac, s.r.o., Fritzmeier, s.r.o., GHW Czech Republic, s.r.o., KB Systems CR, s.r.o.

32

Pro podporu menších a místních podnikatelských subjektů slouží průmyslová zóna Nouzka v jihozápadní části města. Lokalita je zaměřena hlavně na služby a výrobní služby, část území je využívána ke komerčním aktivitám. Poptávka investorů po plochách vedla k myšlence dalšího rozšíření průmyslové zóny. Došlo tedy k rozšíření průmyslové zóny Sochorova I o její druhou etapu Sochorova II. Nové výrobní areály v současné době vznikají na pozemcích průmyslové zóny Sochorova II a svou výrobu na ně rozšíří Böttcher ČR, k. s., BKR-ČR, s.r.o. a Magnum Parket, a.s. Průmyslová zóna Sochorova je od naší obce vzdálena asi 4 km, v budoucnu by tedy mohla být propojena s již existující průmyslovou zónou v katastru Pustiměře. V průmyslové zóně působí podniky zaměřující se na výrobu bezpečnostních skel, kouřovodů či zpracování dřeva. Vzhledem k výhodné vzdálenosti a dobré komunikační i časové dostupnosti pracuje velké procento obyvatel Pustiměře i v průmyslové zóně Sochorova. Průmysl

Vyškovska

symbolizují

mimo

jiné

především

dva

podniky

s dlouhodobou tradicí. ROSTEX Vyškov, s.r.o., který se zaměřuje se na výrobu stavebního kování. Historie podnihu sahá do r. 1925, kdy byla založena Pazderkova továrna na kovové zboží, po r. 1948 přejmenována na Sandrik a později na Rostex. Státní podnik Rostex byl zprivatizován v r. 1993 a v r. 1998 vznikla nová firma ROSTEX Vyškov s.r.o. Tusculum, a.s. v Rousínově, který vyrábí dřevěný i čalouněný nábytek. Historie podniku sahá do r. 1923, kdy společnost s ručením omezeným Tusculum.

Po

znárodnění nábytkáren Spojených UP závodů v Brně a Třebíči došlo k jejich spojení s rousínovskými nábytkáři a vytvoření nového národního podniku UP závody Rousínov. V r. 1992 byl podnik UP závody Rousínov zprivatizován a změnil svůj název. Znovu oživil jméno staré rousínovské firmy Tusculum.

Tab. č. 7 – Přehled nejvýznamnějších podniků na Vyškovsku název podniku Tusculum, a.s. ROSTEX Vyškov,

provozovna

předmět činnosti

Rousínov výroba nábytku Vyškov

výroba zámků a kování

Slavkov

výroba střívek na potraviny

s.r.o. Cutisin, a.s.

33

Magnum Parket, a.s. Bioveta, a.s. Stabila ČR, s.r.o. Oděvní podnik, s.r.o. Fischer ČR, s.r.o.

Vyškov

výroba plovoucích podlah

Ivanovice výroba veterinárních léčiv Mouchnice výroba dřevěných metrů Ivanovice šití oděvů Ivanovice kovoobrábění, výroba plastů

Antreg, a.s.

Vyškov

Rostroj, a.s.

Rousínov

kovoobrábění, úprava kovů výroba součástí lesnických a zemědělských strojů

2.4.5 Doprava Vyškovsko je tranzitním územím s ideálním napojením na evropskou dopravní síť. Silniční a dálniční síť má dostatečnou kvalitu. Dopravní síť okresu Vyškov je tvořena 497 km silnic a dálnic. Dálnic je 31 km, silnic I. třídy je 60 km, II. třídy 114 km a III. třídy 293 km. (Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2006, 2006, s. 227). Nejdůležitější dopravní tepnou je dálnice D 1 Praha-Brno-Vyškov-Mořice, která z Vyškova pokračuje rychlostní komunikací R 46 přes Prostějov do Olomouce. Dopravní význam má i silnice E 50 z Brna do Uherského Hradiště, která prochází Slavkovem a Bučovicemi. Hustota železniční sítě kopíruje celostátní průměr. Okresem prochází jednokolejná elektrifikovaná trať Brno-Přerov spojující mimo jiné města Rousínov, Vyškov a Ivanovice na Hané a dvoukolejná železniční trať Brno-Trenčianska Teplá, která spojuje mimo jiné města Slavkov a Bučovice. Raritou je obec Křenovice, kterou procházejí obě zmíněné tratě a proto má dvě nádraží. Hromadnou osobní přepravu zajišťuje mimo jiné Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS). Výhodné dopravní spojení má i obec Pustiměř. Kolem obce vede rychlostní komunikace R 46, nájezd na rychlostní komunikaci je možný v nedalekých Drysicích nebo ve Vyškově. Obec má i přímé autobusové spojení do nejbližších pracovních center jako jsou Brno, Prostějov a Olomouc. Dopravu do Vyškova zajišťují po celý pracovní týden v dostatečných intervalech autobusové linky.

34

2.4.6 Školství Cílem školy jako instituce je především zabezpečovat výchovu a vzdělávání, tedy funkce, bez kterých kulturní společnost nemůže existovat. Škola by měla připravit mladou generaci pro práci a život ve společnosti a umožnit ji individuální a společenský rozvoj na vyšší úroveň. Tato výchova má dnes několik stupňů. O děti předškolního věku se na území okresu Vyškov stará celkem 69 mateřských škol (MŠ), ve kterých je umístěno 2 598 dětí. MŠ jsou považovány za doplněk rodinné výchovy. Základy vzdělávání získávají žáci na základních školách (ZŠ), kterých je 49 s celkovým počtem 7 795 žáků. Počet MŠ a ZŠ i počet žáků je v okrese Vyškov nejnižší ze všech okresů Jihomoravského kraje. Střední školy jsou zastoupeny gymnázii ve Vyškově a Bučovicích s celkovým počtem 1 119 žáků, 6 středními odbornými školami (SOŠ) s 1 458 žáky a 3 středními odbornými učilišti (SOU) s 991 žáky (Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2006, 2006, s. 237). SOŠ připravuje žáky především pro výkon odborných činností. SOU připravují žáky pro výkon dělnických povolání a odborných činností odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Ve Vyškově působí i vyšší odborná škola Veřejně správní akademie – Vyšší odborná škola, s.r.o. Vyškov, která připravuje žáky pro výkon povolání ve veřejné správě. Do r. 2004 působila ve Vyškově i Vysoká vojenská škola pozemního vojska, která v tomto roce přešla do Brna. V Pustiměři máme MŠ a ZŠ Pustiměř. MŠ je pro děti ve věku od 3 do 6 let a jsou v ní umístěni především děti z Pustiměře. Na ZŠ je 1. i 2. stupeň a jsou v ní umístěni žáci z Pustiměře a okolních obcí Drysic, Podivic, Radslavic a Zelené Hory.

2.4.7 Zdravotnictví a sociální péče Dle Statistické ročenky Jihomoravského kraje 2006 (2006, s. 250-251) působí v okrese Vyškov 255 lékařů. Počet lékařů připadajících na 1000 ob. byl 2,9, což je srovnatelný údaj s většinou okresů Jihomoravského kraje s výjimkou okresu Brnoměsto, který má dominantní význam nejenom v rámci kraje, ale i celé ČR. Nemocnice je pouze v okresním městě Vyškově. Ostatních samostatných zdravotnických zařízení je 31. K dalším zdravotnickým zařízením patří 14 lékáren a výdejen. Průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti je 30,5 kalendářních dní a průměrné procento pracovní neschopnosti je 5,685 %, což jsou v rámci kraje příznivé údaje.

35

V obci Pustiměř je občanům k dispozici zdravotní středisko, ve kterém se nachází ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost a ordinace zubaře. V okrese Vyškov se nachází ústavy sociální péče různých stupňů, především domovy důchodců. Ústav sociální péče a domov důchodců je Vyškově, domov důchodců je umístěn ještě ve Hvězdlicích. Kapacita domovů důchodců je vyhovující. Pro postižené občany slouží Ústav tělesně postižených je v Habrovanech.

2.4.8 Cestovní ruch, kultura a sport Vyškovsko není typickým rekreačním regionem a z hlediska rekreace a cestovního ruchu je heterogenním regionem. Mezi atraktivní západní částí okresu a nezajímavou východní částí okresu jsou značné rozdíly. Nejatraktivnější oblastí z hlediska cestovního ruchu je památková zóna území bojiště bitvy u Slavkova, kterou vyhledávají především zahraniční turisté. Na zámku ve Slavkově se nachází napoleonská expozice, která návštěvníkům přibližuje průběh „bitvy tří císařů“ v r. 1805. Ke kulturních a architektonickým památkám patří renesanční zámek v Bučovicích, zámek ve Slavkově. Zachovalou vesnickou architektury s tzv. „žudry“ najdeme v Lysovicích, Zvonovicích a Kučerově. Rekreační význam má ještě území západně od města Vyškova (přírodní park Rakovecké údolí) a na jihu Vyškovska přírodní park Ždánický les, který je vhodný pro pěší turistiku a cykloturistiku. Nově značená cykloturistická trasa vede i skrz lesy Drahanské vrchoviny (z Vyškova přes Pustiměře, Zelenou Horu a Podivice až do Prostějova. Ostatní území Vyškovska není pro rekreaci a cestovní ruch příliš vhodné, protože tamní krajina je převážně zemědělsky využívaná. Kulturní dění na Vyškovsku je soustředěno především do měst. Z kulturních zařízení jsou zde zastoupeny kina, muzea, galerie a knihovny, stále divadlo zcela chybí. Důležité místo v kulturním dění zaujímá Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově, kde se pořádají četné besedy, přednášky, kurzy a výstavy. Nejen pro děti je určen Zoopark a Dinopark Vyškov. V Zooparku poznáme různé druhy domácích a hospodářských zvířat z různých koutů světa. V dinoparku jsou umístěny tři desítky ještěrů v životní velikosti. Sportovní zařízení jsou dostatečné současným potřebám obyvatel. Ve většině obcí se vždy nachází travnatá hřiště, ve větších městech stadiony a sportovní haly. V poslední době se začínají rozšiřovat drobná sportovní a regenerační zařízení 36

(posilovny, sauny, vířivé vany, masáže). K aktivnímu odpočinku slouží Aquapark Vyškov s venkovním i vnitřním bazénem a množstvím atrakcí (tobogán, divoký kanál, vodní chrlič, vířivá vana či sauna). Obec Pustiměř je po stránce společenského, kulturního a sportovního vyžití dobře vybavenou obcí. V kulturním domě se každoročně pořádá řada plesů a maškarních bálů. Ke sportovnímu vyžití slouží nově vybudované víceúčelové hřiště s umělou trávou, v tělocvičně je horolezecká stěna a pro účely kopané jsou k dispozici travnaté i škvárové hřiště. Významnou kulturní památkou jsou trosky románské rotundy sv. Pantaleona z pol. 12. st. (viz foto-příloha IX), která je jedinou památkou tohoto druhu na Vyškovsku.

37

3. REGIONÁLNĚ-GEOGRAFICKÁ SYNTÉZA VYŠKOVSKA Vyškovský okres leží ve východní části Jihomoravského kraje a svou rozlohou náleží k menším okresům ČR. Leží na rozhraní dvou významných geologických celků – Českého masivu a Karpatské soustavy. Geologická hranice mezi nimi jde Vyškovskou bránou, kudy jsou vedeny důležité dopravní komunikace. Vyškovsko se rozkládá na hranici dvou geomorfologických provincií: České vysočiny a Západních Karpat. Obě provincie, které se od sebe liší nejen vývojem, ale i povrchovými tvary, určují výraznou územní diferenciaci reliéfu, což předurčuje i historický charakter bioty a zemědělské činnosti člověka. Svahy Drahanské vrchoviny zahrnující zalesněný, členitý reliéf s vysokými srážkami a nízkým výparem. Značný spád svahů do Vyškovské brány způsobuje relativně vysokou vodnost menších vodních toků. Naopak odlesněný, mírně zvlněný nížinný reliéf Vyškovské brány na měkkých neogenních horninách je spíše deficitní oblastí. Je to výsledkem nízkých srážkových úhrnů způsobených srážkovým stínem Drahanské vrchoviny a vysokým výparem v klimaticky nejteplejší části okresu. Členitý reliéf na zbylém území Vyškovska je oblastí s relativně vyššími srážkami a vyšší vodností. Z hlediska bonity půdy jsou zde nejúrodnější černozemě na spraších a v údolních nivách, kde relativně vyšší teplota a nižší srážky umožnily černozemní půdotvorný proces. Nejméně úrodné jsou vápenité půdy v karpatské části okresu a půdy Drahanské vrchoviny. Proto je velká část Drahanské vrchoviny zalesněna. Pro současnou tvorbu půd je významný i antropogenní faktor. V důsledku relativně brzkého osídlení zdejší oblasti zde již dávno člověk odstranil původní rostlinný kryt a půdu začal zemědělsky využívat. V současné době se velmi vážným problémem stává postupný úbytek zemědělské půdy způsobený rozšiřováním sídel, výstavbou průmyslových, zemědělských staveb a v posledních letech i dopravních komunikací. Ve srovnání s ostatními okresy jihomoravského kraje patří Vyškov k okresům s nejmenším počtem zdrojů znečištění, zejména z velkých průmyslových podniků. Tím okres Vyškov patří k ekologicky zachovalým okresům, k čemuž přispívá i velká plocha lesů. Největšími znečišťovateli na Vyškovsku (Integrovaný registr znečišťování) jsou zařízení pro velkokapacitní chovy hospodářských zvířat, průmyslové podniky (Tusculum v Rousínově, prádelny a čistírny Chrištof ve Vyškově, spalovna Ekotermex 38

u Pustiměře) a skládka odpadu v Kozlanech (http://www.irz.cz). Vlivem celostátně převažujícího západního proudění je okres ovlivněn přenosem škodlivin z brněnské aglomerace a dalších sídel Hornomoravského úvalu. Značné lokální znečištění bývá při komunikační síti od Rousínova přes Vyškov k Ivanovicím na Hané a od Slavkova přes Bučovice až k Brankovicím. Osídlení oblasti je značně nerovnoměrné. Převážná část obyvatelstva žije v tradičně osídlené oblasti úvalů a nižších pahorkatin. Charakter sídel (větší, více koncentrovaná sídla) odpovídá zdejší intenzivní zemědělské výrobě. V těchto oblastech je zároveň soustředěna průmyslová výroba a hlavní dopravní komunikace. Vyšší části okresu (Drahanská vrchovina, Ždánický les) mají osídlení řidší, s charakterem lesního osídlení. Poslední desetiletí 20. st. přineslo útlum zemědělské výroby. Po propadu na počátku 90. let 20. st. na Vyškovsku začalo postupné oživování průmyslové výroby. V letech 1994-1995 začala být budována průmyslová zóna Sochorova I na severovýchodním okraji města Vyškova. Spolu s výstavbou průmyslové zóny na „zelené louce“ byl využit i potenciál útlumových areálů bývalých velkých podniků (např. Zbrojovka). Areály byly revitalizovány a vytvořily se tak plochy sousedící s průmyslovou zónou. Městu se díky vybudování průmyslové zóny podařilo snížit nezaměstnanost na okrese, způsobenou zánikem větších, původně státních závodů jako Zbrojovka nebo cukrovar. Rozšířením průmyslové zóny ještě vzroste počet osob zde pracujících. Pro potenciální investory může být region zajímavý pro blízkost dálnice, což umožňuje dobré dopravní spojení firem se zákazníky a dodavateli. Vyškov spadá do suburbanizační zóny brněnské aglomerace, dopravní dostupnost má dopad i na narůstající lokalizaci ekonomických subjektů z jádra této oblasti. Tento vztah se projevuje i rozvojem služeb pro rekreaci a cestovní ruch (dinopark, aquapark, muzeum vojenské a letecké techniky ve Vyškově, koupaliště ve Slavkově, farma Bolka Polívky v Olšanech).

39

4. ZÁVĚR Dle stanovených cílů jsem v práci nejprve analyzoval územní diferenciaci jednotlivých parciálních sfér vyškovského regionu v pořadí dle Hettnera a snažil se vystihnout i klíčové složky a prvky jejich vazby. Výsledky jsem se snažil konfrontovat hlavně v rámci Jihomoravského kraje, ale i celé České republiky. Poté jsem provedl syntézu jednotlivých parciálních sfér regionu a zdůraznil ty, které měly rozhodující vliv na jeho formování. Rozhodující vliv na formování regionu měl komunikační význam Vyškovské brány a příhodné podmínky pro zemědělství na většině území dnešního okresu Vyškov. V současnosti je okres Vyškov perspektivním regionem především z hlediska rozvoje průmyslu a služeb. Tomu napomáhá výhodná geografická poloha uprostřed České republiky, blízkost města Brna a ideální napojení na evropskou dopravní síť. Tvorbou této práce jsem si prohloubil a rozšířil doposud nepříliš početné znalosti o vyškovském regionu a také se seznámil s geografickou literaturou o místním regionu. Práce by se dala dobře využít i při výuce zeměpisu na základních školách, především v okrese Vyškov. Mohla by sloužit jako učebnice k učivu o místním regionu, jelikož toto učivo je velmi často opomíjeno, především z důvodu nedostupnosti potřebné literatury. Pokud žáci totiž porozumí procesům probíhajícím v jejich důvěrně známé krajině, je velká pravděpodobnost, že je budou schopni aplikovat i na větší regionální celek.

40

5. SHRNUTÍ Práce se skládá s několika částí. Nejprve je vymezena poloha vyškovského regionu a nastíněn historický vývoj území. Práce dále obsahuje fyzickogeografickou a socioekonomickou analýzu regionu a na závěr je provedena regionálně-geografická syntéza vyškovského regionu.

RESUMÉ The session consists of several parts. First is demarcated the location of Vyskov region and outlined the historical development of this territory. The session included further physical – geographical and social – economical region analysis and in fine is implemented the regional – geographic synthesis of Vyskov area.

41

6.

SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Funkční struktura půdního fondu v okrese Vyškov Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel v okrese Vyškov v letech 1890-2001 Graf č. 3: Národnostní složení obyvatelstva v okrese Vyškov Graf č. 4: Obyvatelstvo dle nejvyššího ukončeného vzdělání v okrese Vyškov Graf č. 5: Rozčlenění orné půdy do výrobních oblastí v okrese Vyškov SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Geomorfologické členění území okresu Vyškov Tab. č. 2: Přehled některých rybníků na území okresu Vyškov Tab. č. 3: Bilance pohybu obyvatelstva v okrese Vyškov v letech 2000-2005 Tab. č. 4: Obyvatelstvo podle základních věkových skupin v okrese Vyškov Tab. č. 5: Správní obvody obcí s rozšířenou působností v okrese Vyškov k 1.1. 2006 Tab. č. 6: Vybavenost obce Pustiměře Tab. č. 7: Přehled nejvýznamnějších podniků na Vyškovsku

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Poloha okresu Vyškov v rámci Jihomoravského kraje

42

7. SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1.

Bínová, L.: Koncepce péče o životní prostředí v okrese Vyškov, Vyškov: ONV, 1988, 42 s.

2.

Culek, M. (ed.) a kol.: Biogeografické členění České republiky, Praha: Enigma, 1996, 348 s., ISBN 80-85368-80-3

3.

Czudek,T.: Reliéf Moravy a Slezska v kvartéru, Tišnov: Sursum, 1997, 216 s., ISBN 80-85799-27-8

4.

Demek, J. (ed.) Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny, Praha: Academia, 1987, 584 s.

5.

Demek, J. a kol.: Geomorfologie českých zemí, Praha: Nakladatelství ČSAV, 1965, 335 s.

6.

Hofmann, E. a kol.: Jedovnice a okolí. Modelová oblast pro terénní vyučování, Brno: CERM, 1999, 130 s., ISBN 80-7204-109-6

7.

Chlupáč,I. a kol.: Geologická minulost České republiky, Praha: Academia, 2002, 440 s., ISBN 80-200-0914-0

8.

Kopřiva, J., Žampach, M., Kutálek, J.: Chráněná území okresu Vyškov, Vyškov: OkÚ , 1999, s. 32

9.

Kopp, J. a kol.: Úvod do regionálního výzkumu, Plzeň: ZČU, 2001, 147 s., ISBN 80-7082-762-9

10. Kunský, J.: Fyzický zeměpis Československa, Praha: SPN, 1968, 540 s. 11. Ludvík, B.: Zpět k pramenům, Praha: Mladá fronta, 2005, 289 s., ISBN 80-2041196-8 12. Nekuda, V. a kol.: Vlastivěda moravská. Vyškovsko, Brno: Musejní spolek, 1965, 494 s. 13. Novák, V., Hudec, K. a kol.: Vlastivěda moravská. Země a lid. Živá příroda, Brno: Musejní a vlastivědná společnost, 1997, 336 s. ISBN 80-85048-69-8 14. Pešková,H. a kol.: Okres Vyškov, Praha: Kartografie Praha, 1990, 38 s., ISBN 807011-109-9 15. Quitt, E.: Klimatické oblasti ČSSR, Studia Geographica 16, Brno:GgÚ ČSAV, 1971, 73 s.

43

16. Ryšánek,V.: Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska, Praha: Libri, 2006, 240 s., ISBN 80-7277-311-9 17. Srb, V.: 1000 let obyvatelstva českých zemí, Praha: Nakladatelství Karolinum UK, 2004, 276 s., ISBN 80-246-0712-3 18. Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2006, Český statistický úřad, Krajská správa Brno, 2006, 382 s., ISBN 80-250-1326-X 19. Statistická ročenka půdního fondu ČR, Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006, 44 s., ISBN 80-86918-02-5 20. Toušek, V. a kol.: Česká republika. Portréty krajů, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2005, 136 s., ISBN 80-239-6305-8 21. Turistický lexikon A-Z. Čechy, Morava, Slezsko, Praha: Olympia, 1087 s., ISBN 807033-644-7 22. Vencálek, J. a kol.: Haná a horní Pomoraví, Český Těšín: Olza, 1997, 112 s., ISBN 80-86082-01-6 23. Vlček,V. (ed.): Zeměpisný lexikon ČSSR. Vodní toky a nádrže, Praha: Academia, 1984, 316 s.

SEZNAM POUŽITÝCH MAP 1.

Okres Vyškov. Vlastivědná mapa, 1 : 100 000, Praha: Kartografie Praha, 1990

2.

Culek, M. et al.: Mapa biogeografických regionů ČR, 1 : 500 000, Praha: ČÚZK, 1993

ELEKTRONICKÉ ZDROJE 1.

Brněnský kraj – MATURITA.CZ, http://maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4774, staženo 28.12.2006

2.

Český statistický úřad, http://www.czso.cz

3.

ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2006, Vybrané ukazatele ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností, http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/4200451FAB/$File/130206002.xls, 28.3.2006

4.

ČSÚ, SLBD 2001, Obyvatelstvo podle krajů a okresů podle výsledků sčítání lidu v letech 1890-2001, http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/3E00335D32/$File/4032061002.xls, staženo 28.12.2006 44

5.

ČSÚ, SLDB 2001, Administrativní mapa okresu – stav k 1.3.2001, http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F0004DBE5F/$File/626_vy_1.gif., staženo 3.1.2007

6.

ČSÚ, SLDB 2001, Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti, http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/e43366b 3c2e6aac3c1256f160032ee5b/$FILE/07_vysko.xls, staženo 28.3.2006

7.

ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika Brno - obec Pustiměř, http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:593508, staženo 28.3.2007

8.

ČSÚ, SLDB 2001, Obyvatelstvo podle národnosti, http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F0004DBDA5/$File/626a07.xls, staženo 28.3. 2006

9.

ČSÚ, SLDB 2001, Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin, http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F0004DBDA2/$File/626a04.xls, staženo 28.3. 2006

10. ČSÚ, SLDB 2001, Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání, http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F0004DBDA8/$File/626a10.xls, staženo 28.3.2006 11. ČSÚ, SLDB 2001-okres Vyškov, Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury, http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13-6228-03-20011__charakteristika_okresu_a_vyvoj_sidelni_struktury, staženo 28.1.2007 12. ČSÚ, Vybrané ukazatele Jihomoravského kraje a okresu Vyškov, http://notes.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/aktualne, staženo 4.2.2007 13. ČSÚ, Základní demografické ukazatele za okresy Jihomoravského kraje v letech 1949-2005, http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/05002EE0B7/$File/40230622.xls, staženo 28.3.2007 14. Obec Pustiměř, http://www.pustimer.cz 15. Oficiální internetové stránky města Vyškov, http://www.vyskov-město.cz 16. Oficiální internetové stránky města Vyškov, Průmyslové zóny ve Vyškově, http://www.vyskov-mesto.cz/soubory/18857/8.jpg, staženo 28.3. 2007

45

17. Okresy České republiky za rok 2005, Velikostní skupiny obcí - absolutní údaje, http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/1A002A5692/$File/13030613.xls, staženo 28.1.2007 18. Portál veřejné správy České republiky, Geologická mapa ČR, http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal, staženo 1.3.2006 19. Stezka srdcem jižní Moravy, Opatovice, http://www.srdinko.cz/czopatovice.html, staženo 28.12.2006

46

PŘÍLOHY Příloha I - Přehled některých rybníků na území okresu Vyškov Název

Zdroj vody

Zatopená

Objem [tis.

Hloubka u

plocha [ha]

3

m]

hráze [m]

Místo

Heršpický r.

Hvězdlička

11,0

70

1,8

Milonice-Uhřice

Horáček

Horáček

1,6

11

2,0

Kobeřice

Chobot

Rakovec

3,7

25

2,0

Nemojany

13,1

153

2,2

Ivanovice n. H.

Pustiměřský p.,

Ivanovický r.

Drysický p.

Kačenec

Rostěnický p.

3,6

37

3,7

Vyškov

Lysovický r.

Lysovický p.

2,2

43

6,0

Lysovice

Nový r.

Horáček

1,1

4

1,2

Kobeřice

Pístovický r.

Rakovec

9,5

168

2,5

Račice-Pístovice

Pruský r.

Pruský p.

8,0

55

1,9

Prusy-Boškůvky

Potok od Ruprechtovský r.

Cihelny

1,5

40

6,0

Ruprechtov

Uhřický r.

Hvězdlička

11,0

70

1,8

Milonice-Uhřice Rostěnice-

Velký r.

Rostěnický p.

1,5

20

2,8

Zvonovice

Pustiměřský p.

1,4

16

5,0

Zelená Hora

Zelená Hora (pod Hradiskem)

Pramen: Pešková, H. a kol, 1991, s. 9

47

Příloha II - Geologická mapa okresu Vyškov

Paleozoické

horniny

zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence)

Terciérní horniny (písky, jíly)

Kvartér

(hlíny,

spraše,

písky, štěrky)

Terciérní horniny alpinsky zvrásněné

(pískovce,

břidlice Zlom zjištěný

Pramen: Výřez z geologické mapy ČR, Portál veřejné http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal, staženo 1.3.2006

48

správy

České

republiky,

Příloha III – Mapa geomorfologického členění okresu Vyškov

Pramen: Pešková, H. a kol., 1990, s. 3

49

Příloha IV – Administrativní mapa okresu Vyškov

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001, Administrativní mapa okresu – stav k 1.3.2001, http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F0004DBE5F/$File/626_vy_1.gif., staženo 3.1.2007

50

Příloha V – Pohled na tektonické svahy Konické vrchoviny z Ivanovické brány, v pozadí obec Pustiměř

Foto: Vlastimil Smékal

Příloha VI – Soutok Velké Hané a Malé Hané v Dědicích u Vyškova

Foto: Vlastimil Smékal 51

Příloha VII – Pohled na mrazový klín u Němčan

Foto: Vlastimil Smékal

Příloha VIII – Letecký pohled na průmyslovou zónu Sochorova ve Vyškově

Pramen: Oficiální internetové stránky města Vyškov, Průmyslové zóny ve Vyškově, http://www.vyskovmesto.cz/soubory/18857/8.jpg, staženo 28.3. 2007

52

Příloha IX – Trosky románské rotundy ze 12. stol. v Pustiměři

Foto: Vlastimil Smékal

53