MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky

Kazuistika u jedince s diabetem mellitem Bakalářská práce

Brno 2007

Autor práce: Jana Basovníková

Vedoucí práce: MUDr.Petr Kachlík

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

Brně dne 11. července 2007

Jana Basovníková

............................................................

-4-

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala MUDr.Kachlíkovi za cenné rady, podněty a připomínky při zpracování mé bakalářské práce.

-5-

Obsah Úvod..................................................................................................................8 1. Historie.......................................................................................................9 2. Co je to vlastně diabetes?........................................................................10 2.1. Etiologie..................................................................................10 2.2. Diabetes mellitus 1. typu........................................................11 2.3. Diabetes mellitus 2. typu.........................................................11 2.4. Gestační diabetes.....................................................................11 2.5. Glukóza....................................................................................11 2.6. Inzulín......................................................................................12 2.7. Chronické komplikace diabetu.................................................13 3. Diabetes 1. typu.........................................................................................14 3.1. Klinické příznaky.....................................................................14 3.2. Léčba........................................................................................15 3.2.1. Léčba inzulínem.................................................15 3.2.2. Diabetická dieta..................................................18 3.2.3. Selfmonitoring....................................................18 3.3. Diabetes u dospívajících...........................................................19 3.3.1. Diabetik a návykové látky..................................19 3.3.2. Volba povolání....................................................20 4. Diabetické dítě ve škole............................................................................21 4.1. Diabetik na základní škole........................................................21 4.2. Diabetik na střední škole...........................................................22 4.3. Diabetik na vysoké škole...........................................................22 4.4. Diabetik a spolužáci...................................................................23 4.5. Tělesná výchova u diabetiků......................................................24 4.6. Mimoškolní akce........................................................................26

-6-

5. Materiál a metodika.............................................................................................27 5.1. Výsledky dotazování....................................................................28 5.2. Otázky pro diabetiky....................................................................28 5.3. Otázky pro rodiče.........................................................................30 6. Vyhodnocení........................................................................................................33 6.1. Kazuistiky.....................................................................................34 7. Diskuse.................................................................................................................40 Závěr..........................................................................................................................41 Resumé......................................................................................................................42 Použitá literatura.....................................................................................................43 Knižní zdroje......................................................................................43 Internetové zdroje...............................................................................44 Seznam příloh...........................................................................................................45

-7-

Úvod Diabetes mellitus je onemocněním chronicky doživotním. Je však onemocněním dobře kompenzovatelným. Lze rozlišit několik typů diabetu vyskytujících se v populaci (1.typu, 2.typu, gestační). U dětí se nejčastěji vyskytuje diabetes 1. typu. Diabetes mellitus I. typu je zatím ještě nevyléčitelná nemoc, která postihuje děti a mladistvé. Veřejností je diabetes často vnímán, jako onemocnění postihující starší generaci, které lze ve většině případů léčit dietou, popřípadě v kombinaci s tabletami. U dětí je však diabetes onemocněním zcela odlišným, jiná je příčina i průběh choroby a dítě je trvale odkázáno na injekční podávání inzulínu. Tato práce je zaměřena především na diabetes 1. typu, jehož vznik lze ovlivnit stravovacími zvyklostmi a životním stylem. V celé zemi tak žije kolem 2000 dětí, kteří trpí diabetem mellitem a nezbývá jim nic jiného, než se se svou nemocí vyrovnat a naučit se s ní žít. Velmi důležitou roli tak hraje edukace jak samotného pacienta, tak jeho okolí, zejména rodiny a školy. Protože pokud nejsou nejbližší informováni o možných komplikacích, nemohou včas a správně pomoci, a to by mohlo diabetika stát život. Pochopení, naučení a ovládnutí základních pojmů a nezbytných znalostí, potřebných k léčbě a kontrole léčby, dodá pacientovi potřebnou jistotu a vrátí mu odvahu úspěšně aktivně žít navzdory cukrovce. Hlavním úkolem pacienta se tak stává celoživotní kompenzace diabetu, neboť špatně léčená cukrovka vede k pozdějším chronickým komplikacím.

-8-

TEORETICKÁ ČÁST 1. Historie (dle Bartoš a kol., 2003; Anděl, 2001;

Lebl, [online] 2007 )

Již v roce 1550 před Kristem byly starověkými Egypťany popsány příznaky polyurie svědčící pro diabetes. Pojem diabetes ve vztahu k polyurii je připisován řeckému lékaři Aretaitovi z Kappadokie žijícímu ve 2. stol. před Kristem. V 5. - 6. století našeho letopočtu již byla indickým lékařům známa sladká chuť moči. V roce 1900 dokázal Sobolev, že po podvázání pankreatického vývodu a přerušení zevní sekrece pankreatu nedošlo k diabetu, tudíž látka snižující plazmatickou glukózu má charakter vnitřní sekrece. Více než deset let před skutečným objevením byl v roce 1909 de Meyerem pojmenován hypotetický hormon „inzulín“. Do roku 1922 neměli diabetické děti naději přežít. Podobně nepříznivou perspektivu měli před sebou i lidé, u kterých diabetes mellitus 1.typu vznikl později v životě. Na podzim roku 1921 objevili v kanadském Torontu mladý lékař a jeho žák, student medicíny, novou látku ve zvířecích břišních slinivkách. Zkusili ji píchnout psům s cukrovkou. Zjistili, že psům po injekci klesla hladina krevního cukru! První inzulin byl na světě. Léčení inzulinem se rychle rozšířilo. Bantingovi a Bestovi, jeho objevitelům, byla udělena Nobelova cena za medicínu. Prvním diabetikem léčeným inzulínem byl v lednu 1922 čtrnáctiletý chlapec Leonard Thompson a již v roce 1923 byl poprvé inzulín aplikován v Praze. Posledních dvacet let minulého století je charakterizováno vývojem a zdokonalováním pomůcek pro aplikaci inzulínu (inzulínových per, inzulínových pump). Inzulin za uplynulých více než osmdesát let zachránil život milionům dětí i dospělých na celém světě.Pro léčení dětského diabetu i diabetu 1.typu v dospělosti je inzulin nezbytným lékem.

Obr.1. Banting a Best (Wikipedie, 2007)

-9-

2. Co je to vlastně diabetes? „Diabetes mellitus, úplavice cukrová neboli cukrovka je chronická porucha metabolismu sacharidů, která je způsobená buď nedostatkem inzulínu nebo jeho nedostatečnou účinností.“ (dle Machová, Kubátová, 2006, s.165) Tělo neumí dobře hospodařit s glukózou. V České republice je zhruba 740 000 nemocných (160 000 léčených inzulinem).

2.1. Etiologie Příčiny diabetu nejsou zcela známy. Genetická podmíněnost diabetu 1.typu není zcela objasněna, neboť tento typ se objevuje v i rodinách, kde se žádná genetická predispozice nevyskytuje. Riziko vzniku diabetu I. typu je v běžné populaci 0,4%. Pokud nemocí trpí matka, je její dítě ohroženo třemi procenty, je-li nemocný otec, pak je potomek ohrožen osmi procenty, a jsou-li nemocní oba rodiče, je riziko přenosu 30%. (dle Brázdová a kol., 2000) V současné době se na základě celosvětového výzkumu ukazuje, že riziko vzniku diabetu 1.typu u dětí se zvýšenou genetickou zátěží se sníží, když jsou ze stravy kojence do 6až 8 měsíců zcela vyloučeny bílkoviny kravského mléka a dítě je výhradně kojeno. Ve výskytu diabetu I. typu jsou značné regionální rozdíly, s největším výskytem v severských zemích (Finsko, Skotsko, Švédsko) a nižším v jižních (Japonsko, Francie). Dále sezónní vlivy, rozdílné životní podmínky a prostředí, migrace a genetické dispozice. U diabetiků 2.typu se dědičná zátěž uplatňuje více, a to zejména ve spojení s dlouhodobým nepoměrem mezi nízkou fyzickou zátěží a vysokým energetickým příjmem. Rizikovými faktory jsou tedy obezita, nedostatek tělesného pohybu a také u žen vznik gestačního diabetu v těhotenství.

Rozeznáváme 3 typy diabetu: Diabetes 1.typu (juvenilní) Diabetes 2.typu Gestační diabetes

- 10 -

2.2. Diabetes mellitus 1.typu Propuká v dětství nebo v mládí. Vzniká proto, že beta buňky v Langerhansových ostrůvcích pankreatu přestávají vyrábět inzulin.(dle Lebl a kol. 2004) Tělní buňky nemohou glukózu dobře využívat, rozkládat ji a získávat s ní potřebnou energii. Glukóza koluje v krvi ve velkém množství . Glykémie je vysoká i když člověk nejí. Jedinou možností je léčení inzulinem.Většinou se projeví do 40 let. Léčba inzulinem je celoživotní. Jednou porušená výroba inzulínu již nejde obnovit. Vznik diabetu 1.typu nesouvisí s tím, je –li člověk štíhlý nebo silnější nebo zda jí mnoho sladkých jídel. Vznikne nezávisle na tom, co člověk dělal, co jedl a jaké byly jeho zvyklosti.

2.3. Diabetes mellitus 2.typu Vzniká hlavně proto, že tělo neumí na inzulin dobře reagovat, ztrácí k němu vnímavost. Často bývá genetická predispozice k tomuto typu onemocnění. Řadě lidí s nadváhou se diabetes upraví pouhou dietou. Nestačí-li dieta, je možné u diabetu 2.typu nasadit léčbu tabletami (antidiabetiky). Teprve, pokud je tato léčba neúspěšná, zahajuje se léčba inzulinem. Léčba inzulinem však není vždy nutná. (dle Lebl a kol., 2004)

2.4. Gestační diabetes mellitus Vzniká v druhé polovině těhotenství u některých žen nediabetiček. Na vzniku se podílí změny hormonálních hladin a porucha glukózové tolerance.“Jde o závažnou komplikaci v těhotenství, protože zvyšuje riziko vzniku těžkých vrozených vývojových vad plodu a je rizikem i pro samotnou matku.“ (dle Machalová, Kubátová, 2006, s.165) Diabetes se musí léčit a upravit. Po ukončení těhotenství vymizí, ale je třeba ženu sledovat, neboť pozdější vznik diabetu není vyloučen.

2.5. Glukóza (Lebl a kol., 2004) Glukóza patří chemicky mezi jednoduché cukry. Glukóza je obsažena v ovoci, zejména ve vinných hroznech (česky hroznový cukr). Glukóza je hlavním cukrem obsaženým v krvi člověka. Je jednou s nejdůležitějších látek v lidském těle. Život bez glukózy není možný. Hladina neboli množství glukózy v krvi se nazývá glykémie. Glykémie se udává v jednotkách milimol na litr(mmol/l). U zdravého

- 11 -

člověka glykémie neklesne pod 1,3 mmol/l a nalačno nestoupne přes 6mmol/l. Glukóza se do těla dostává dvěma cestami:


Jednak z jídla. Většina našich potravin obsahuje v nějaké podobě glukózu, i když nemají sladkou chuť. Potrava, kterou sníme, přichází do žaludku, kde se začíná zpracovávat. Ze žaludku přechází po částech do střeva. V žaludku, ale hlavně ve střevě působí na potravu trávicí šťávy. Ty chemicky štěpí jednotlivé části potravy a rozkládají je na jednoduché látky, mimo jiné i na čistou glukózu. Uvolněná glukóza se potom ze střeva vstřebává do krve. Část glukózy, která se po jídle vstřebala do krve, v krvi zůstává , koluje krví po celém těle a nabízí se buňkám jako zdroj energie.

Druhá část, v této chvíli nadbytečná, se z krve ukládá do zásob na „horší časy“. Vrací se do krve, až když je to zapotřebí. Skladovacím místem pro glukózu jsou játra. Játra v sobě uchovávají glukózu v úsporné skladovací podobě, v podobě látky zvané glykogen. Glykogen je složen z mnoha jednotlivých molekul glukózy.




Druhým způsobem je vstřebávání glukózy do krve je tedy uvolňováním glukózy z glykogenu ze zásob v játrech – glukogenezí. Tohoto způsobu využívá tělo v době, kdy nejíme, a v době, kdy máme velkou spotřebu glukózy, např. při namáhavé práci nebo při dlouhodobějším sportovním výkonu.

2.6. Inzulín Princip hospodaření s glukózou v těle je řízen souhrou několika hormonů (nejdůležitější je hormon inzulin).“ Inzulín je chemická látka bílkovinné povahy, hormon, produkovaný beta- buňkami Langerhansových ostrůvků slinivky břišní.“ (dle Lebl a kol., 2004,s.21) Jeho funkcí je udržovat stálou hladinu krevního cukru (glykémii).Po jídle, kdy glykémie stoupá, se inzulínu tvoří více, aby se mohla glukóza z krve uložit do zásob. Když glykémie klesá, tvorba inzulínu se sníží tak, aby další glukóza z krve neubývala.

- 12 -

Inzulin má dvě funkce: -

dává pokyn pro ukládání glukózy do zásob v játrech

-

„odemyká“ všechny buňky v těle, aby do nich mohla vstoupit glukóza a mohly z glukózy získat energii.

Opačnou funkci než inzulin mají dva hormony, které dávají pokyn k uvolnění glukózy ze zásob v játrech zpět do krve. Je to glukagon a adrenalin.

2.7. Chronické komplikace diabetu „Asi u čtvrtiny léčených diabetiků obou typů cukrovky se po delší době trvání nemoci vyvine některá z jejích komplikací.“(dle Machová, Kubátová, 2006, s.166) Specifickou komplikací jsou změny drobných vlásečnic, které mohou vést poškozením sítnice oka až ke slepotě(diabetická retinopatie) nebo v glomerulech ledvin (diabetická nefropatie) až k jejich selhání. Další komplikací může být poškození nervových vláken (diabetická neuropatie) v dolních končetinách, srdečním svalu, trávicí trubici nebo močovém ústrojí. Poruchy tukového metabolismu a metabolismu sacharidů, zvýšený krevní tlak a další způsobují aterosklerózu středně velkých a velkých cév. Ateroskleróza u diabetiků přichází v dřívějším věku než u nediabetiků a mívá u nich rychlejší průběh a větší rozsah postižení (ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, cévní mozkové příhody). Poškození drobných vlásečnic i větších cév představují závažné narušení výživy tkání nohy. Spolu s poškozením vláken obvodových nervů a přidruženou infekcí zapříčiňují též vznik vředů na dolní končetině, změny kloubů, otoky a v některých případech vedou i ke gangréně (odumření) palce a prstů. Všechny tyto změny se označují jako diabetická noha, jejímž závažným následkem je v některých případech i nutnost amputace.

- 13 -

Vzhledem k zaměření textu se budeme zabývat diabetem 1. typu.

3. Diabetes 1. typu řadíme mezi autoimunitní onemocnění. Vlivem autoimunity se začnou ničit beta buňky Langerhansových ostrůvků a začne klesat jejich počet. Ničení může probíhat měsíce nebo celá léta skrytě. První projevy nastávají většinou při manifestaci jiné nemoci, kdy člověk spotřebovává více inzulínu.

3.1. Klinické příznaky


Nadměrné močení




Velká žízeň




Hubnutí (dítě má hlad a přesto hubne)




Únava, snížená výkonnost

Prokázání diabetu:


Nález glukózy v moči




Vysoká glykémie (hladina cukru) v krvi

Pokud se diabetes neléčí, glykémie dále stoupá. Vzniká hyperglykémie. Tělo hledá náhradní zdroj energie. Začne využívat tuky. Jeho spalováním však dochází ke vzniku odpadních látek kyselé povahy zvaných ketolátky. Nejznámější je aceton. Stav, kdy je tělo okyselováno se nazývá ketoacidóza. Při ketoacidóze se postupně objeví zvracení. Hromadění kyselých odpadních látek v těle, spolu s odvodněním a dalšími změnami vede ke vzniku diabetického komatu, které patří mezi závažné stavy ohrožující život. Dobře vyškolené dítě a rodiče dokáží vykompenzovat diabetes i při náhle vzniklých situacích (nemoc, stres atd.), proto k rozvoji ketoacidózy nedochází moc často. V opačném případě může dojít ke snížení hladiny glukózy, k hypoglykémii. Vzniká při:


Podání vyšší dávky inzulínu




Příliš málo jídla (důležité je nevynechávat jídlo po podání inzulínu)




Mnoho pohybu – výsledkem je urychlení spalování glukózy. Důležité je naučit se hypoglykémii při sportu předcházet, ne omezovat pohyb.




Alkohol

- 14 -

Glukóza představuje pro organismus důležitý zdroj energie. To platí i pro mozek. Při hypoglykémii vázne mozková činnost, může dojít k bezvědomí a po určité době i ke smrti. Příznaky hypoglykemie: Pocení, slabost, třes, hlad (někdy se udává až „vlčí“ hlad), zblednutí, ospalost, nepozornost, nezvyklé emoce – pláč, smích, zmatenost. Zkušený diabetik už dokáže tuto situaci odhadnout a předcházet jí, ale dítě mnohdy tyto příznaky nevnímá . Proto je nutné, aby osoby, které jsou s nemocným v kontaktu, měli dostatek informací a uměli tuto situaci zhodnotit a pomoci.

3.2.Léčba Léčba dítěte s diabetem v podstatě zahrnuje:


Podávání inzulínu




Denní dietní plán




Pravidelné sledování hladiny cukru v krvi – selfmonitoring




Fyzická aktivita

3.2.1.Léčba inzulínem (dle Bartoš a kol., 2003) Zvláštnosti léčby inzulínem jsou dány zvláštnostmi věkovými. Dítě je jedinec, který se neustále tělesně, duševně, imunologicky i sociálně vyvíjí. Principy léčby dětských diabetiků se od zásad léčby dospělých inzulíndependentních (závislých na inzulínu) diabetiků v podstatě neliší. Základním požadavkem je dosažení dobré kompenzace hned v úvodu léčby a její udržování v optimálních mezích. Dlouhodobá normoglykémie je v dětském věku důležitá pro zpomalení rozvoje specifických diabetických komplikací (viz.kapitola Chronické komplikace) . Všechny děti s diabetem 1. typu léčíme inzulínem vyrobeným biotechnologií, pomocí genetického inženýrství, nazývaného humánní inzulín. Inzulín se vyrábí ve dvou základních formách: jako inzulín rychle působící (v lahvičce čirý), a jako inzulín s prodlouženým účinkem, zvaný též depotní (je v lahvičce mléčně zkalený).

- 15 -

Rychle působící inzulín se používá v době jídla. To je chvíle, kdy se do krve dostává najednou velké množství glukózy a tělo potřebuje hodně inzulínu, aby glykémie příliš nestoupla. Je však velmi důležité, aby dítě dostalo jídlo do půl hodiny po aplikaci inzulínu, aby nedošlo k hypoglykémii.

Obr.2.Humánní inzulín (Wikipedie, 2007)

Inzulínový program znamená sestavu jednotlivých injekcí inzulínu během každých 24 hodin. Je připraven tak, aby co nejlépe napodobil rytmus vlastní výroby inzulínu. Většinou se podávají injekce rychle působícího inzulínu 10-30 minut před třemi hlavními jídly (snídaně, oběd, večeře) a injekce depotního inzulínu večer (mezi 21. - 22. hodinou) .

Tab.č.1. Doba trvání účinek (hodiny)

krátce-

středně-

dlouzepůsobící

Trvání

4-7

12-16

18-30

Začátek

0,5–1

2-3,5

3-5

Maximum

2-3

4-10

10-14

hypoglykemizujícícho účinku, nástup účinku i trvání maximálního účinku u HM inzulínů.( Jindřiška Perušičová, 2006)

Inzulín se aplikuje podkožně do přední strany stehna, do horní zevní čtvrtiny zadečku, do zevní horní části paže či do přední stěny břišní.

Obr. 3. Místa vpichu (Novo Nordisk, 2001)

- 16 -

Možnosti aplikace inzulínu: -

inzulínové stříkačky

-

inzulínová pera

-

inzulínové pumpy

Inzulínové stříkačky mají velmi tenkou jehlu a vpich je skoro bezbolestný. Stupnice na stříkačce umožňují přesné odměření inzulínové dávky (v poslední době již nejsou u diabetiků 1.typu používané).

Obr.4. Inzulínové stříkačky (PANEP, 2005)

Inzulínová pera (insulin pen) jsou velmi praktická. Podobají se trochu silnějšímu plnícímu peru. Mají zásobník s inzulínem a tenkou jehlu. Inzulínová dávka se většinou nastaví kotoučem se stupnicí a po vpichu se zmáčknutím pístu vpraví do těla příslušné množství inzulínu. Inzulínová pera usnadnila aplikaci inzulínu ve škole v poledních hodinách bez přítomnosti rodičů. Zde můžeme zapojit do péče i pedagogy formou kontroly zaměřené na aplikace inzulínu u dětí mladšího školního věku.

Obr.5. Inzulínové pero (Novo Nordisk, 2001)

Inzulínová pumpa. elektronicky řízený přístroj, který spolehlivým hnacím motorem podává inzulín do podkoží. Léčba inzulínovou pumpou umožňuje zatím nejpřirozenější způsob "zevního" podávání inzulínu. S podkožím pacienta je inzulínová pumpa spojena pomocí infuzního setu. Hlavní výhoda léčby inzulínovou pumpou spočívá v možnosti jemného kontinuálního dávkování inzulínu a tím maximální přiblížení normální (fyziologické) sekreci inzulínu u zdravého člověka.

- 17 -

Obr.6. a) Aplikace inzulínu inzulínovou pumpou

Obr.6.b) Inzulínová pumpa

(Medatron, 2007)

(Medatron, 2007)

3.2.2. Diabetická dieta Pro zachování rovnováhy mezi jídlem a inzulínem se musíme naučit jídlu dobře rozumět a přemýšlet o něm. Diabetická dieta dovoluje sice jíst skoro všechno, ale jen ve vhodném množství. To obvykle vyjadřujeme ve výměnných (chlebových) jednotkách. Jídlo by mělo být rozděleno do šesti dávek za den - kromě tří hlavních jídel ještě do dopolední a odpolední svačiny a do druhé večeře před spaním. Není to nic složitého. Při diabetu se jen snažíme vnést do jídla řád.

3.2.3. Selfmonitoring (dle Bartoš a kol., 2003) S léčbou inzulínem souvisí i nutnost pravidelné kontroly glykémie v krvi. Většinou se kontrola provádí třikrát denně. Všechny děti jsou vybaveny glukometrem a pomůckami k odběru kapilární krve. Krev se odebírá z prstu. Samostatnému selfmonitoringu jsou děti schopny se naučit obvykle od 8 let věku. Adaptaci dávek inzulínu a úpravám léčebného režimu provádějí většinou až od 12.roku života. Pro případ závažnější hypoglykémie je každé dítě vybaveno glukagonem k nitrosvalové aplikaci.

- 18 -

Obr.7. Měření glykémie ( Škrha, 2006)

3.3. Diabetes u dospívajících (dle Machová, Kubátová a kol., 2006; Lebl, [online]2007 ) Většina pracovišť, která se zabývají léčením dětského diabetu, pozoruje v období dospívání zpravidla zhoršení jeho kompenzace. Jsou to tři příčiny, které jsou obvyklými průvodními jevy dospívání:


Zvýšená potřeba jídla, která souvisí s urychleným růstem




Hormonální změny, které poněkud snižují vnímavost vůči inzulínu




Zhoršení spolupráce dospívajícího při léčení

Dohled rodičů a jejich vliv na životosprávu dítěte v dospívání oslabuje a dospívající sám ještě nemá vytvořenu plnou zodpovědnost za své zdraví. Jeden z příznačných projevů dospívání je protest proti autoritám. Chování dospívajících může vést k porušování nutných zásad životosprávy, jako formy projevu vzpoury proti rodičovské autoritě. Důležitý vliv na chování jedince v dospívání má i skupina vrstevníků, do níž dospívající patří a kteří mohou negativně ovlivnit jeho chování. Obvykle na začátku dospělosti přichází i dozrání myšlení a s ním i uvědomování si následků svého jednání.

3.3.1.Diabetik a návykové látky


Kouření : (dle Lebl a kol., 2004)Kouření ohrožuje zdraví každého člověka. Nikotin se z cigaretového kouře v plicích vstřebává do krve a způsobuje zužování cév. Pro diabetika představuje kouření, především ono zužování cév, zvláště významné riziko. Nikotin spolupůsobí vznik onemocnění srdce a velkých cév, což se může projevit jako srdeční infarkt, mozková mrtvice a další poruchy, souhrnně označované jako kardiovaskulární onemocnění.




Alkohol: Při některých příležitostech je např. přípitek společenskou nutností. Člověk se mu nemusí vyhnout za předpokladu, že alkoholu bude jen střídmá

- 19 -

dávka a bude zajištěn dostatečný přísun potravy. Zvláště u mladých diabetiků však hrozí nekontrolované pití alkoholu. U diabetiků se účinek alkoholu na játra zvýrazňuje, protože jsou játra často tukové změněná. Alkohol se diabetikům nedoporučuje. Alkohol sám snižuje glykémii. Po vypití alkoholického nápoje se vytvoří hladina alkoholu v krvi a jaterní buňky se ho snaží zpracovat, aby zbavily tělo nežádoucí látky. Je-li alkoholu hodně, jsou jaterní buňky tak zaměstnány, že nestačí uvolňovat glukózu z jaterního glykogenu a doplňovat ji do krve. Diabetikům se povoluje asi 1 sklenka DIA piva denně, anebo 1 až 2 dl přírodního vína, destilátu nejvíce ale 0,5 dl.


Ostatní drogy: Drogová závislost a diabetes mellitus – jedna diagnóza druhou žádným způsobem nepodněcuje, avšak drogová závislost komplikuje průběh léčby diabetu. Diabetes se v případě drogové závislosti obtížně kompenzuje, protože diabetik závislý na drogách jen stěží může dodržovat pravidelný režim. Navíc jedním z projevů diabetes mellitus je i zvýšená náchylnost k infekcím a pomalejší hojení ran, proto je aplikace drog injekční stříkačkou pro diabetiky ještě více nebezpečná.

3.3.2.Volba povolání (dle Škvor, 2006) Pracovní schopnosti u diabetiků jsou stejné jako u zdravých. Zakázaná povolání jsou taková, kdy diabetik může v případě nečekaných zdravotních problémů (hypoglykémie) ohrozit sebe nebo své okolí. Příkladem je pilot, řidič hromadné dopravy, pracovník ve výškách nebo s vysokým napětím. Mezi nedoporučené povolání patří práce ve špíně (vyšší riziko infekcí a horšího hojení ran u diabetiků), těžká fyzická dřina v extrémních podmínkách mikronebo makroklimatu (snadnější rozvrat vnitřního prostředí organismu). Velkým rizikem je příprava na povolání, které klade maximální požadavky na zrak(s dobou trvání diabetu stoupá výskyt poškození zraku), například povolání hodináře. Práce na směny, dříve diabetikům zakazovaná, může vadit nebo nemusí stejně jako práce svádějící k dietním prohřeškům(cukrář, kuchař,...). Zde je potřeba přistupovat individuálně.

- 20 -

4. Diabetické dítě ve škole Léčení dětského diabetu je poměrně náročné a vyžaduje trvalé úsilí rodičů i dítěte samotného. Diabetické dítě musí respektovat určitá omezení a pravidelně provádí nepříjemné léčebné úkony. Dobře vedené a kvalitně léčené dítě s cukrovkou je však po všech stránkách srovnatelné se zdravým dítětem. Může být ve škole stejně úspěšné, může prožít stejně kvalitní, stejně bohatý a stejně dlouhý život jako jeho vrstevníci. Význačnou pomocí dítěti s cukrovkou je porozumění ze strany učitelů a vychovatelů. Nepotřebuje ani nechce soucit nebo úlevy. Potřebuje však kvalifikované porozumění a někdy i konkrétní pomoc v situacích spojených s léčením cukrovky.

4.1. Diabetik na základní škole Dříve než dítě nastoupí na základní školu, měl by rodič zjistit možnosti školy.


Zda je školní jídelna ochotna přizpůsobit se diabetické stravě. Minimálně podávat neslazený čaj a dát dítěti možnost přednostně dostat oběd.




Informovat o nemoci dítěte ředitele a třídního učitele. Učitel/učitelka by měla být obzvláště poučena na prvním stupni. Také je nutné informovat učitele tělocviku.

Většina dětí si dokáže aplikovat inzulín kolem devíti nebo desíti let.(dle Lebl a kol., 2004, s.143) Injekci však nestačí píchnout. Větším problémem je správné odměření inzulínové dávky. Dávka o málo větší je i o málo menší může natropit v lidském těle velikou škodu. Dokáže-li se dítě samo v osmi letech samo píchnout, je to velmi dobře. Nemůže však nést celou zodpovědnost za to, zda si píchne právě dvě a ne tři jednotky inzulínu. Rodiče mohou požádat třídního učitele, zda by dítěti dávku inzulínu mohl kontrolovat. Dospělý se to naučí velmi snadno. Taková služba rodině velmi pomůže. Všechny diabetické děti potřebují mít ve škole svoje klidné místo, kde si píchnou polední dávku inzulínu v hygienickém a kulturním prostředí, v klidu bez spolužáků. Může to být v kabinetu, ve sborovně. Je potupné, když dítě utíká se svou injekcí na wc nebo do jiných temných koutů. Po injekci si tělo brzy žádá jídlo. Je-li ve školní jídelně fronta, potřebuje diabetické dítě právo přednostního výdeje stravy. Přílišná prodleva mezi inzulinem a jídlem může totiž vyvolat náhlý pokles hladiny krevního cukru – hypoglykémii.

- 21 -

Ve dnech, kdy dopolední vyučování trvá do půl druhé nebo i déle, může některým diabetickým dětem již chybět hlavní jídlo – oběd. V těchto případech doporučujeme, aby dítě mělo možnost obědvat pravidelně v půl jedné. Hovoříme o školní jídelně. Dnešní názory na diabetickou dietu jsou velmi liberální. Diabetické dítě může jíst prakticky vše spolu s ostatními. Mělo by si jen regulovat množství jídla – starší děti sami, u mladších je dobré se domluvit s kuchařkami. Dítě by mělo jíst šestkrát denně v pravidelných intervalech. Zvláště u malých dětí by měl učitel kontrolovat, zda si dítě změřilo glykémii každý před obědem a před polední injekcí inzulínu a poobědvalo. Děti si v tomto věku plně neuvědomují závažnost situace, když se nenají. Problém většinou nastává, pokud jídlo dítěti nechutná a oběd nesní. Pro tyto případy by mělo mít u sebe vždy nějakou svačinu.

4.2.Diabetik na střední škole Diabetik na střední škole by už měl být v každém případě samostatnější. Nejpozději na druhém stupni základní školy už by se měl umět o sebe postarat: změřit si hladinu cukru v krvi, aplikovat si inzulín a odhadnout dávku inzulínu na základě výšky glykémie, množství sacharidů a intenzity pohybu. Neměl by již být problém s tělocvikem ani školními výlety. Diabetik si ale už musí umět říci sám, pokud má nějaké problémy a v případě potřeby na ně upozornit lidi ve svém okolí. Učitel by v každém případě měl vědět, že má ve třídě diabetika.

4.3.Diabetik na vysoké škole Dříve než se diabetik rozhodne pro studium na vysoké škole, měl by si zjistit, jaké výhody nabízí zdravotně postiženým. Může to být např. absolvování nultého přípravného ročníku. Student vysoké školy s diabetem 1.typu má nárok na vytvoření individuálního studijního plánu. Na základě rozhodnutí děkana si poté může prodloužit standardní dobu studia o jeden či více let aniž by musel studium platit, má možnost odložit si termíny zkoušek a má nárok i na další výhody s tím spojené. O vytvoření individuálního vzdělávacího plánu je třeba požádat nejlépe ještě před nástupem na vysokou školu. Se stravováním na vysoké škole nebývají problémy, neboť výuka probíhá v tzv.blocích a mezi nimi jsou pauzy. Občas se stává, že má student více bloků za sebou, pro tento případ je vhodné si s sebou vzít svačinu. V menze je většinou výběr ze tří druhů jídel.

- 22 -

Tab. 2. Kdy můžeme od dítěte a dospívajícího očekávat spolupráci při jednotlivých úkonech spojených s léčením diabetu ? (upraveno dle zahraničních pramenů). (Lebl, 2002) HYPOGLYKÉMIE Pozná hypoglykémii a oznámí ji

6 - 8 let

Dokáže zvládnout mírnou hypoglykémii

8 - 10 let

Dokáže předejít hypoglykémii

12 - 14 let

GLYKÉMIE A GLYKOSURIE Zvládne obsluhu glukometru pod dozorem

7 - 9 let

Zvládne samostatně měření glykémie

9 - 11 let

INJEKCE INZULÍNU Píchne si samostatně injekci inzulínu

7 - 9 let

Je schopno zodpovědně odměřit dávku inzulínu 9 - 11 let Navrhuje změny dávek inzulínu, konzultuje s rodiči 12 - 14 let Samostatně rozhoduje o dávkování inzulínu (je schopno léčit se déle než jeden den bez dozoru rodičů) 14 - 16 let Samostatně konzultuje svoje léčení s lékařem 15 - 17 let STRAVA Rozpoznává výměnné jednotky v jídle

8 - 10 let

Navrhuje svůj jídelní plán, konzultuje s rodiči

10 - 12 let

Řídí svůj jídelní plán

12 - 14 let

Upravuje dávky inzulínu dle různého množství jídla 14 - 16 let, někteří později SPORT Úpravou jídla či inzulínu předchází hypoglykémii při sportu

10 - 12 let

4.4.Diabetik a spolužáci Z počtu dětských dospívajících diabetiků vyplývá, že diabetické dítě je mezi spolužáky ve třídě zpravidla jen jediné postižené touto chorobou.Z tohoto postavení může vyplynout pocit osamocení a omezování. Spolužáci by měli být o diabetu svého kamaráda informovaní. Je prospěšné, dostane – li diabetické dítě ve škole příležitost vysvětlit v rámci vyučování ostatním, co je to diabetes, proč vzniká a jak se léčí, ukázat jim glukometr a inzulínové pero. Takové vystoupení zvýší sebevědomí dítěte, pro ostatní bývá zajímavé a poučné – ale především odstraní mystérium nepoznané zdravotní odchylky, o které se jinak úplně zbytečně hovoří pouze šeptem.

- 23 -

4.5. Tělesná výchova u diabetiků Má být diabetické dítě osvobozeno od tělocviku? Nikoliv! Může cvičit a sportovat jako ostatní děti. Učitel by však měl rodiče informovat, zda bude příslušná hodina pohybově náročná (vybíjená, kopaná,....) či spíše statická (prostná, cvičení na nářadí,...).Podle toho mohou rodiče dítěti upravit ranní dávku inzulínu.

Proč cvičit a sportovat? Tělesná činnost je důležitou podmínkou zdraví a spolu s inzulínem a výživou je základním prostředkem léčby cukrovky. Pravidelně prováděný sport usnadňuje a zlepšuje vyrovnání cukrovky, vede ke zvýšení činnosti inzulínu a tím ke snížení jeho potřebné dávky, zvyšuje spotřebu glukózy v pracujících svalech a snižuje průměrnou hodnotu glykémie. Sportování napomáhá navázat nová přátelství a pestrostí zážitků náš život celkově obohacuje.Sportováním stoupá kvalita života.

Sport – jaký, kolik, jak? Pro dosažení všech kladných účinků sportu dáváme přednost dynamické aerobní činnosti, jako je například běh, rychlá chůze, jízda na kole, plavání, míčové hry, tanec, gymnastika. Nejsou vhodné ty druhy sportu, při kterých může diabetik v případě hypoglykémie ohrozit sebe nebo své okolí, například lezení na skály. Při plavání nesmí být diabetik ve vodě nikdy sám. Cvičit je třeba nejméně 3x-5x týdně, vždy alespoň po dobu půl hodiny s dostatečnou intenzitou. Děti a dospívající s nekomplikovanou cukrovkou nemusí intenzitu cvičení omezovat. (dle Škvor, 2006, s.24-25)

Inzulín. Při krátkodobé neintenzivní tělesné činnosti není obvykle třeba žádných změn v podávání inzulínu ani změn ve stravě. Před déletrvajícím a náročnějším cvičením aplikujeme inzulin do jiného místa, než do aktivně a nejvíce namáhaných svalů. Čím je místo injekce inzulínu více v pohybu, tím je vstřebávání inzulínu do krve a účinek inzulínu rychlejší a intenzivnější. Zacházení s inzulinem při tělesné zátěži a po jejím skončení závisí na druhu, intenzitě a délce trvání zátěže a na individuálních zkušenostech sportujícího dítěte.

- 24 -

Jídlo a pití. Stravu při sportu přizpůsobujeme ze dvou důvodů: pro zvýšenou potřebu energie a jako prevenci hypoglykémie. Před cvičením podáme dítěti „svačinu“ obsahující asi 15gramů cukrů(jablko, pomeranč, banán, krajíc chleba). Při déletrvající tělesné zátěži podáváme jídlo přibližně každých 30 minut. Dbáme také na dostatečný příjem tekutin. Vhodné jsou minerálky, iontové nápoje, čaj, ovocné šťávy slazené aspartamem. Pro případ hypoglykémie je třeba mít vždy „v pohotovosti“ cukr ev.sladkou tyčinku.

Rizika sportu a cvičení. Sport a cvičení mají sice rizika, ta však nejsou důvodem, proč by dítě nemohlo pravidelně sportovat. 1. Hypoglykémie: Spotřeba energie a glukózy při cvičení stoupá a tato vyšší spotřeba glukózy ve svalech přetrvává ještě částečně v období odpočinku a zotavení. 2. Zranění: Nejčastější zranění postihuje pohybové ústrojí. Základním předpokladem sportu je kvalitní obuv. Zvýšená péče o nohy diabetiků je vždy důležitá. Nesmíme podceňovat i zdánlivě drobná poranění. U diabetiků se veškerá zranění hojí mnohem pomaleji. Ochrana hlavy helmou by měla být samozřejmostí nejen na kole.

Jde to sportovat?

Ano. Důkazem je mnoho sportovců – diabetiků světové úrovně. Pro poznání prospěšných účinků sportu však nemusíme být vrcholovými sportovci. I podprůměrné výkony jsou lepší než žádné a leckdy zasluhují uznání. Pro děti je zde možnost začít se sportováním pod lékařským dohledem na diatáboře.

- 25 -

4.6.Mimoškolní akce Menší diabetické děti mohou absolvovat školní výlety, školu v přírodě, sportovní výcvik nebo letní tábor jen v doprovodu rodičů. Proto by měla být rodičům účast umožněna, třeba v pomocné funkci vychovatele, kuchařky apod. Jen tak dítě zažije to, co jeho spolužáci a nebude se cítit vinou diabetu vyřazeno z kolektivu.

Od 14 nebo 15 let, výjimečně dříve, už děti bývají v léčení soběstačné a mohou se o sebe postarat i během několikadenního pobytu bez rodičů. (dle Lebl a kol., 2004, s.145). To znamená, že si nejen umí píchat injekce a měřit glykémii, ale především, že umějí rozhodovat o vhodné dávce inzulínu v určité životní situaci. Přesto je však důležité, aby pedagog počínání dítěte z povzdálí sledoval. Musí také kontrolovat, aby mělo dítě pravidelné a přiměřeně vydatné jídlo k dispozici šestkrát denně.

- 26 -

PRAKTICKÁ ČÁST Diabetes mellitus I. typu je onemocnění, které postihuje především děti a mladistvé. Jde o vážnou poruchu metabolismu cukrů, tuků i bílkovin. Dodnes je tato nemoc bohužel nevyléčitelná a malý pacient se s ní musí naučit žít. Každým dnem se počet nově zjištěných diabetiků zvyšuje. Studie ukazují, že toto číslo bude v budoucnu stále více narůstat. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapovat názory rodičů mladých diabetiků na zkušenosti se spoluprácí se školou.Vytvořit kvalitativní výzkum. Na základě poznatků v bakalářské práci by se autorka chtěla v pozdější diplomové práci zevrubněji zaměřit na zkvalitnění spolupráce mezi rodiči diabetika a učiteli.

5. Materiál a metodika Cílem praktické části je dozvědět se, s jakými problémy se setkávají rodiče diabetika při spolupráci se školou. Abychom mohli tento problém lépe pochopit a později aplikovat v této práci, byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Pří získávání informací od rodičů a samotných diabetiků byla použila technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 13 otázek (viz. Příloha).Rodiny byly vybrány náhodným výběrem. Šetření se uskutečnilo během měsíce června a července roku 2007. Celkem se jej zúčastnilo 5 rodin. Zjištěné údaje byly zaznamenávány písemně.

- 27 -

5.1. Výsledky dotazování Informace byly získávány od diabetiků a jejich rodičů. Výsledky byly prezentovány formou absolutních četností a data zanesena do tabulek.

5.2. Otázky pro diabetiky Otázka č.1: Pohlaví diabetika. Tab.3 Možnosti

Absolutní četnost

Dívka

2

Chlapec

3

Komentář k otázce č.1: Poměr diabetických chlapců a dívek byl v podstatě vyvážen. Otázka č.2: Jak aplikujete inzulín? Tab.4 Možnosti

Absolutní četnost

Inzulínová stříkačka

0

Inzulínové pero

2

inzulínová pumpa

3

Komentář k otázce č.2: Touto otázkou jsem směřovala k tomu, jak moc je omezující aplikování inzulínu ve škole. Možnost aplikace inzulínovou pumpou se respondentům jevila jako méně omezující.

Otázka č.3: Měli jste možnost v některé vyučovací hodině (např. přírodopisu, výchově ke zdraví,...) povyprávět o diabetu svým spolužákům? Tab.5 Možnosti

Absolutní četnost

ANO, využilo možnost

0

ANO, ale odmítlo

1

NE

4

Komentář k otázce č.3: Diabetici, kteří byli osloveni, se za diabetes styděli a všichni prohlásili, že pokud by tuto nabídku dostali, tak by ji odmítli.

- 28 -

Otázka č.4: Máte ve školní jídelně výběr z více jídel? Tab.6 Možnosti

Absolutní četnost

Nemám

2

Kuchařky po domluvě vařily jiné jídlo

1

Nestravuji se ve školní jídelně

2

Komentář k otázce č.4: Dva respondenti uvedli, že nemají možnost výběru jídla.Ve dnech , kdy je oběd nevyhovující, si nosí vlastní jídlo. Jen v jednom případě byli ochotni uvařit dítěti jiné jídlo. Většina dotazovaných uvedla, že jídla jsou v jednotlivých dnech dosti kaloricky nevyvážená.

Otázka č.5: Možnost sníst svačinu po aplikaci inzulínu i během vyučování. Tab.7 Možnosti

Absolutní četnost

ANO

2

NE

3

Komentář k otázce č.5: Tři respondenti uvedli, že neměli možnost sníst svačinu během vyučování a museli i s aplikací inzulínu počkat až do přestávky.

Otázka č.6: Má hypoglykémie vliv na zapamatování nebo vybavení si učiva (např.ve stresu při zkoušení)? Tab.8 Možnosti

Absolutní četnost

ANO

5

NE

0

Komentář k otázce č.6: Všichni dotazovaní uvedli, že hypoglykémie má velký vliv na zapamatování a vybavení učiva. Při zkoušení učitelé tento fakt nerozeznají a dítě tak mnohdy dostane horší známku.

- 29 -

5.3. Otázky pro rodiče Otázka č.7: Byli jste dostatečně informováni o nemoci ze strany diabetologa? Tab.9 Možnosti

Absolutní četnost

ANO

4

NE

1

Komentář k otázce č.7: Jen v jediném případě byli dotazovaní nespokojeni s mírou informovanosti od svého diabetologa.

Otázka č.8: Jaký typ školy dítě navštěvuje? Tab.10 Možnosti

Absolutní četnost

Základní škola

3

Střední škola

2

Komentář k otázce č.8: Jeden z respondentů uvedl, že je dítě vedeno na konkrétní „kmenové“ základní škole, ale výuka probíhá v domácím prostředí kvůli neochotě učitelů kontrolovat dosud nesamostatné dítě.

Otázka č.9: Kde se nachází škola? Tab.11 Možnosti

Absolutní četnost

Vesnice

0

Menší město

4

Větší město

1

Komentář k otázce č.9: Ve školách v menším městě byli učitelé více ochotni spolupracovat s rodiči, než ve větších městech.

- 30 -

Otázka č.10: Byli učitelé dostatečně informovaní o tom, co obnáší život s diabetem? Tab.12 Možnosti

Absolutní četnost

Informovaní

1

Částečně informovaní

0

Minimálně informovaní

4

Komentář k otázce č.10: Učitelé byli nedostatečně informovaní o diabetu. Mnozí měli mylné, často až archaické názory na léčbu. Např.na způsob aplikace inzulínu, možnost sportování(účast diabetika v hodinách tělesné výchovy).

Otázka č.11: Jsou učitelé ochotni Vám vyjít vstříc? Např. Zkontrolovat dítě při měření glykémie, nosit s sebou na procházky, výlety dia bonbón pro případnou hypoglykémii.

Tab.13 a) Základní škola Možnosti

Absolutní četnost

Ochotní

1

Neochotní

2

Tab.13 b) Střední škola Možnosti

Absolutní četnost

Ochotní

0

Neochotní

2

Komentář k otázce č.11: Učitelé na střední škole byli méně ochotní vyjít žákovi vstříc v domnění, že je už dostatečně soběstačný si s diabetem poradit sám. Ve dvou případech měli rodiče špatnou zkušenost i na základní škole, kdy učitelky nebyly ochotny nosit glukometr a sladký bonbon v případě, že s třídou šli na procházku nebo výlet.

- 31 -

Otázka č.12: Máte dítě omezení v určitých disciplínách v tělesné výchově? Tab.14 Možnosti

Absolutní četnost

Žádné omezení

1

Ano, částečné

3

Uvolnění z TV

1

Komentář k otázce č.12: V jednom případě se respondent setkal s názorem učitelů, že nechtěli riskovat, aby se diabetikovi něco přihodilo (ze strachu z neznalosti nemoci), tak mu nabídli uvolnění z tělesné výchovy.

Otázka č.13: Jakých mimoškolních akcí se Vaše dítě zúčastnilo? Tab.15 Možnosti

Absolutní četnost

Jednodenní výlety

5

Vícedenní výlety

3

Lyžařský výcvik

3

Nezúčastnilo se žádného výletu

0

Komentář k otázce č.13: Dva dotazovaní uvedli, že dítěti nebylo dovoleno jet na lyžařský výcvik z důvodu své nemoci. Jednomu rodiči byl pobyt dítěte umožněn v případě, že s ním bude kurz bezplatně absolvovat.

Otázka č.14: Muselo Vaše dítě kvůli diabetu popř.jejich komplikacích opakovat ročník? Tab.16 Možnosti

Absolutní četnost

ANO

0

NE

5

Komentář k otázce č.14: Žádné dítě nemělo problémy s učivem a nemuselo tudíž opakovat ročník.

- 32 -

6.Vyhodnocení Výzkumu se zúčastnilo 5 rodin diabetiků(2 dívky a 3 chlapci). Tři diabetici si aplikují inzulín pomocí inzulínovou pumpou(tato možnost se jevila všem respondentům jako méně omezující). Jen v jednom případě byli rodiče diabetologem nedostatečně informováni. Diabetici, kteří byli osloveni, aby svým spolužákům udělali přednášku o diabetu tuto možnost nepřijali. I neoslovení diabetici prohlásili, že by tuto možnost odmítli, protože se za svoji nemoc styděli. 2 dotazovaní uvedli, že nemají ve školní jídelně možnost výběru z více jídel a další 2 uvedli, že se ve školní jídelně nestravují(důvodem byla sacharidově nevyvážená strava). Všichni respondenti uvedli, že má hypoglykémie vliv na zapamatování a vybavení si učiva. Většina učitelů byla dle názoru respondentů nedostatečně informována o tom, co obnáší život s diabetem(např.účast diabetika v hodinách tělesné výchovy). Nebyli však ani ochotni vyjít vstříc při kontrole dětí (zvláště mladších) u měření glykémie. Ani jedno dítě nemuselo kvůli diabetu, popř.jejich komplikacích opakovat ročník.

- 33 -

6.1. Kazuistiky Jarmila (17 let) Diabetes zjištěn v 15 letech. O.A.: - Ve 3 letech operace očí pro krátkozrakost.Při hospitalizaci propuknutí zápalu plic. Léčba bez komplikací. - Ve 14 letech autonehoda (otřes mozku, pohmožděniny břicha) - Alergie nemá

R.A.: V rodině se žádná onemocnění včetně diabetu nevyskytla. Pouze matka trpí dalekozrakostí. První manifestace diabetu: cca 14 dní, velká žízeň, nechuť k jídlu. Úbytek na váze 10kg/ měsíc. Únava spavost. Přechod do těžké hyperglykémie (27 mmol/l), TK 200/150, vyústění v hyperglykemické kóma.

Nynější stav: Diabetes kompenzován. Aplikace inzulínu 4x denně inzulínovým perem. Hepatomegalie, porucha srážlivosti krve (nasazeny antikoagulancia). Kontrola na diabetologii 1x/2 měsíce.

Přístup rodičů: Pro rodiče bylo zjištění, že má jejich dcera diabetes mnohem hůře snesitelnější, než pro samotnou Jarmilu.Vyšetření a kontroly absolvuje vždy jeden z rodičů(váha zodpovědnosti nespočívá jen na jednom z rodičů). Inzulín se však bojí aplikovat. Údajně ze strachu, aby dceři neublížili. Jarmila si aplikuje inzulín sama od prvního propuštění z nemocnice.

Spolupráce se školou: Jarmila studuje v menším městě střední odborné učiliště, obor prodavačka. Jarmila je introvert, tak má problémy s prosazením svých práv ve škole. Stydí se o své nemoci a aktuálních problémech komunikovat s učiteli a ti se proto o její nemoc nezajímají, přestože vědí o její introvertní povaze. Jarmila si aplikuje inzulín většinou v šatně nebo na wc. Při sebemenších problémech s hypoglykémií učitelé apelují na dívku, aby informovala své rodiče. Čímž se dle rodičů částečně zbavují další odpovědnosti. Mnohdy jde totiž o cekem banální

- 34 -

problém, který by učitelé zvládli vyřešit. Rodiče se musí často uvolnit ze zaměstnání a tím je ohrožena jejich pozice zaměstnance. V tělesné výchově má dívka od učitelů úplný zákaz cvičení. Školní jídelnu nenavštěvuje (nosí si vlastní svačiny). S aplikací inzulínu a svačinou musí vždy počkat do přestávky. Během absolvování školní praxe v obchodech nemá možnost jít na přestávku, aby si mohla aplikovat inzulín a posvačit. Na školní výlety a lyžařský výcvik Jarmila nejezdí ze strachu z komplikací. Udává, že hypoglykémie má vliv na zapamatování a vybavování si učiva, např.při zkoušení. Spolužáci se dívce snaží vycházet vstříc a pomáhají jí.

Další zjištění: Rodiče Jarmily udávají, že nebyli lékařem o diabetu dostatečně informováni. O nároku na sociální příspěvek pro diabetika se dověděli až od známých. Setkali se taky s neochotou zdravotních pojišťoven pojistit diabetika proti úrazu z důvodu delšího hojení ran. Proto ani nejezdí na dovolenou. Literaturu čerpají z internetu, knih a časopisu Diastyl. Jarmila není členkou Klubu diabetiků.

- 35 -

Petr (16 let) Diabetes zjištěn v 11letech. O.A.: V 8 letech zlomenina nohy (hojení bez komplikací) R.A.: V rodině se žádná onemocnění včetně diabetu nevyskytla.

První manifestace diabetu: Žízeň, úbytek na váze, únava.

Nynější stav: Diabetes není kompenzován kvůli Petrovým dietním chybám a revoltě vůči rodičům i diabetu samotnému. Aplikace inzulínu inzulínovou pumpou 4x denně. Měření glykémie 4 x denně. Kontrola na diabetologii 1x/měsíc. Petr je členem klubu diabetiků.

Přístup rodičů: Pro rodiče bylo zjištění mnohem problematičtější než pro jejich syna. Aplikaci inzulínu zvládal sám již při propuštění z nemocnice. Vyšetření a kontroly absolvuje s Petrem pouze matka (otec péči o syna nezvládá a nechává zodpovědnost na matce). Matka nedokáže ovlivnit negativní přístup syna k dodržování určitých „pravidel“ spojených s diabetem(aplikace inzulínu, diabetická dieta, zákaz požívání alkoholu, atd.). Dle matky jsou tyto problémy způsobeny obdobím dospívání, kterým syn momentálně prochází.

Spolupráce se školou: Petr studuje gymnázium v Brně, kde pracuje jeho matka jako účetní, což většinu problémů dosti usnadňuje. V tělesné výchově má jistá omezení kvůli inzulínové pumpě, ale učitelé se jej snaží do ostatních aktivit plně zapojovat. V počátcích, kdy si aplikoval inzulín inzulínovým perem, tak mu bylo po domluvě umožněno si aplikovat inzulín v kabinetu učitele. Na školním lyžařském výcviku byl poprvé vloni, kde byl pod dohledem známé lékařky. Ve školní jídelně má výběr z více jídel, ale občas si nosí vlastní svačinu.

Další zjištění: Rodiče Petra udávají, že na dovolenou sice jezdí, ale jen po České republice. Jako důvod uvedli větší riziko komplikací a nejistota při dostupnosti zdravotnické péče v dané lokalitě. Informace čerpají nejvíce z internetu a od známých diabetiků.

- 36 -

Jana (14 let) Diabetes zjištěn ve 4 letech. O.A.: Kromě diabetu žádným onemocněním netrpí. R.A.: Babička diabetes mellitus 2.typu, dědeček zemřel na rakovinu tlustého střeva. Rodiče bez závažnějších onemocnění. První manifestace diabetu: Únava, žízeň, časté močení. Podezření na zánět močových cest. Při vyšetření moči dětskou lékařkou zjištěna vysoká hladina glykosurie. Okamžitá hospitalizace. Nynější stav: Diabetes je v současné době kompenzován. Od šesti let aplikace inzulínovou pumpou. Nyní aplikace inzulínu 4x denně. Měření glykémie 5x denně. Kontrola na diabetologii 1x za 2 měsíce. Jana je členkou klubu diabetiků.

Přístup rodičů: Při zjištění diabetu rodiče zachovali chladnou hlavu a snažili se vzniklé situaci přizpůsobit. Hodně se o nemoci informovali ze všech dostupných zdrojů, aby své dceři zajistili co nejlepší péči. Vyšetření a kontroly absolvuje vždy jeden z rodičů(váha zodpovědnosti nespočívá jen na jednom z rodičů).

Spolupráce se školou: Jana navštěvuje 9.ročník ZŠ a po prázdninách nastupuje na gymnázium. Bohužel škola rodině moc vstříc nevycházela. Umožnili sice rodičům chodit kontrolovat dceru během vyučování, ale sami se nechtěli zapojit do kontroly glykémie a aplikace inzulínu(aspoň na prvním stupni). Ani ve školní jídelně nechtěli rodičům vyjít vstříc. Proto matka Jany(vysokoškolsky vzdělaná) vyřešila stávající problém tím, že se nechala zaměstnat jako kuchařka v místní školní jídelně, čímž odpadly problémy se stravováním a navíc byla dceři na blízku, takže mohla kontrolovat dávkování inzulínu. Na lyžařském výcviku byla Jana jen jednou. Škola nabídla jejím rodičům, že mohou bezplatně jet na kurz také. Nakonec jej absolvoval Janin otec. V hodinách tělocviku má Jana úlevy jen od disciplín, které jsou znemožňovány inzulínovou pumpou.

Další zjištění: Rodiče mají trochu obavy z nástupu na jinou školu. Jana je však již natolik samostatná, že si péči dokáže obstarat sama, ev. je schopna zavolat rodičům, jak se má v dané situaci zachovat(hlavně při dávkování inzulínu). Na dovolenou jezdí pouze po České republice(ze strachu z komplikací).

- 37 -

Vojtěch (8 let) Diabetes zjištěn ve 4 letech. O.A.: Kromě zjištěného diabetu nemá další onemocnění. R.A.: Babička diabetes. První manifestace diabetu: Noční pomočování – podezření na psychický blok. Žízeň, únava, údajná chřipka, podezření na zánět močového měchýře. Při vyšetření moče zjištěna vysoká hladina glykosurie. Okamžitá hospitalizace.

Nynější stav: Diabetes je v současné době kompenzován. Od šesti let aplikace inzulínovou pumpou. Nyní aplikace inzulínu 4x denně. Měření glykémie dle potřeby. Kontrola na diabetologii 1x za 2 měsíce. Vojta je členem klubu diabetiků.

Přístup rodičů: Rodiče znali ze svého okolí již několik případů onemocnění juvenilním diabetem, takže byli informováni o tom, co tato nemoc obnáší. Čerpali informace i zkušenosti ze všech možných zdrojů. Absolvovali většinu edukačních programů pro diabetiky. Úzce spolupracují s Dr.Vávrovou(viz.kniha „Poezie dospívání“). Rodiče se snaží naučit Vojtu plnohodnotně žít i s diabetem.

Spolupráce se školou: Bohužel po negativních zkušenostech z mateřské školy se rodiče Vojty rozhodli, že jej bude první tři roky vyučovat matka doma, dokud nebude více samostatný v dávkování inzulínu a měření glykémie. Vojta navštěvuje 1x – 2x za měsíc svoji kmenovou třídu, aby neztratil kontakt se svými spolužáky. Navštěvuje také zájmové kroužky, čímž ho matka učí již v tak mladém věku větší samostatnosti a spolupráci s vrstevníky. Dle matky učitelům kmenové třídy tento způsob naprosto vyhovuje, bohužel takové možnosti nemají všichni rodiče diabetiků.

Další zjištění: Rodiče jezdí s Vojtou na dovolené (po České a Slovenské republice) a nijak je to neomezuje. Při sportování dbají na zvýšenou pozornost o inzulínovou pumpu, jinak sport neomezují. Vojta výborně lyžuje, jezdí na kole a hraje fotbal. Dokonce s rodiči absolvoval i turistické výlety ve Vysokých Tatrách. Vojtova matka si nemůže vynachválit obětavý přístup jejich diabetoložky, která je vždy ochotna řešit jakýkoliv problém i mimo svoji pracovní dobu.

- 38 -

Tomáš (16 let) Diabetes zjištěn v 10 letech. O.A.: Kromě zjištěného diabetu nemá další onemocnění R.A.: V rodině se nevyskytly žádné závažné onemocnění. První manifestace diabetu: Žízeň, hubnutí, časté močení, akutní hyperglykémie. Okamžitá hospitalizace.

Nynější stav: Momentálně je diabetes kompenzován. Aplikace inzulínovým perem 4x denně. Kontrola glykémie dle potřeby. Kontrola na diabetologii 1x za 2 měsíce. Tomáš je členem klubu diabetiků.

Přístup rodičů: Rodiče se s onemocněním svého dítěte dlouho nemohli vyrovnat. Snažili se, aby se Tomáš co nejvíce osamostatnil a byl schopen dodržovat dietní režim a hlídat hladinu glykémie. Vyšetření a kontroly u diabetologa se účastní vždy jeden z rodičů(váha zodpovědnosti nespočívá jen na jednom z rodičů).

Spolupráce se školou: Učitelé na základní škole i nyní na střední škole vychází rodičům vstříc, že dali možnost aplikovat inzulín v soukromí kabinetu nebo sborovny. V ostatních záležitostech vyšli učitelé rodičům vstříc, pouze pokud je rodiče několikrát žádali. V tělesné výchově nemá Tomáš žádná omezení. Na lyžařský výcvik ani školní výlet nejezdí. Na obědy ve školní jídelně chodí Tomáš jen příležitostně(většinou si nosí vlastní svačiny).

Další zjištění: Na dovolenou jezdí Tomáš s rodiči(pouze po České republice). Dle vyjádření Tomášových rodičů je spolupráce se školou snazší, pokud je některý z učitelů jejich známým.

- 39 -

7. Diskuse Při rozhovoru s rodiči jsem se spíše setkala s názory, že učitelé jsou málo informovaní o problematice diabetu. Jejich kusé informace mají za následek, neochotu dostatečně spolupracovat s rodinou. Považují starost o diabetika za velmi zodpovědnou a mnohdy přitěžující. Ze strachu z komplikací umožňují rodičům, aby mohli kdykoliv během dne docházet do školy a kontrolovat dítě sami. Což je pro rodiče spíše velkou zátěží než pomocí. Rodiče menších dětí, pokud nemají flexibilní pracovní dobu, musejí často opustit své zaměstnání. Setkala jsem se dokonce matkou jedné diabetičky, která ačkoli byla vysokoškolsky vzdělaná, přijala místo kuchařky na místní základní škole, aby byla blíž své dceři a mohla jí kdykoliv pomoci. Což je podle mého dosti degradující. Rodiče si podle mého již zvykli být v pozici, kdy si všechnu komplexní péči o dítě zajistí sami, aby nemuseli „obtěžovat“ učitele sebemenší prosbou o pomoc. Většina z nich již totiž měla negativní zkušenosti s přístupem učitelů. Učitelé se stále bojí zapojit diabetiky do všech školních aktivit. A proto se tito žáci mnohdy cítí odstrčeni. Což má negativní vliv na jejich psychiku.

- 40 -

Závěr Diabetes mellitus je chronické onemocnění, slinivka neprodukuje dostatečné množství inzulínu a tím vzniká jeho absolutní nedostatek. Diabetes mellitus I. typu, tj. závislý na inzulínu postihuje mladší osoby. Jde o celoživotní onemocnění, které se jistě stává problémem celé rodiny a dotýká se i vnějšího společenského prostředí dítěte – školy, zájmových a sportovních aktivit apod. Počet dětských diabetiků stoupá. Každý pacient s chronickým onemocněním vyžaduje individuální péči, tím spíše to platí o dětech a dospívajících. Základem léčby diabetu I. typu je aplikace inzulínu, dodržování diety a znalost vlivu pohybu a sportu na hodnoty glykémií. Dítě s diabetem i jeho okolí musí respektovat určitá pravidla a omezení. Důležitá je kvalifikovaná podpora, porozumění a pomoc spojená se zvládáním onemocnění. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části jsou objasněny základní pojmy týkající se diabetu, podstata, typy a výskyt cukrovky, léčba. Cílem bakalářské práce je část praktická. Tvoří ji kvalitativní výzkum zaměřený na zkušenosti a názory rodičů mladých diabetiků při spolupráci se školou.

- 41 -

Resumé Diabetes mellitus 1.typu je chronické onemocnění postihující děti a mladistvé. Příčinou je neschopnost tvorby inzulínu v buňkách pakreatu. Tento typ onemocnění je doživotně závislý na injekčním podávání inzulínu. Léčení dětského diabetu je poměrně náročné a vyžaduje trvalé úsilí rodičů i dítěte samotného. Diabetické dítě musí respektovat určitá omezení a pravidelně provádí nepříjemné léčebné úkony(aplikace inzulínu, měření glykémie). Dobře vedené a kvalitně léčené dítě s cukrovkou je však po všech stránkách srovnatelné se zdravým dítětem. Může být ve škole stejně úspěšné, může prožít stejně kvalitní, stejně bohatý a stejně dlouhý život jako jeho vrstevníci. Význačnou pomocí dítěti s cukrovkou je porozumění ze strany učitelů a vychovatelů. Nepotřebuje ani nechce soucit nebo úlevy. Potřebuje však kvalifikované porozumění a někdy i konkrétní pomoc v situacích spojených s léčením cukrovky. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku vztahů mezi rodiči diabetika a školou. Později bych chtěla tuto problematiku více rozvinout ve své diplomové práci.

Abstract Diabetes mellitus type I is a chronic disease affecting children and teenagers. It causes the inability of pancreas to produce insulin in its cells. This type of disease is a lifelong addicted on an intravenous administration of insulin. Treatment of childhood diabetes is rather demanding and it necessitates a continuous effort of parents and of a child affected too. A diabetic child has to respect certain restrictions as well as to regularly endure inconvenient therapeutic acts (application of insulin, blood glucose measurement). However, a well-conducted and treated child with diabetes is, in all respects, comparable with a healthy one. It can be equally successful at school, it can live the same life as its peers – a long and a quality one. A notable help for a child with diabetes presents an understanding from the part of its teachers and trainers. It neither needs nor wants compassion or alleviation. Nevertheless, it needs a qualified apprehension and, time to time, concrete help in the situations connected with a treatment of diabetes. In my BA. thesis I concentrated on an issue of relationship between the parents of a diabetic child and the school. Later on, I would like to develop this theme in my Master’s Thesis.

- 42 -

Použitá literatura – knižní zdroje 1. VÁVRA,J.,VÁVROVÁ,H.Poezie dospívání. Praha: Geum Praha s.r.o.1998. 88 s.ISBN 80-86256-44-8 2. LEBL,J.,PRŮHOVÁ,Š., et al. Abeceda diabetu. Praha. Maxdorf. 2004. 190 s. ISBN 80-7345-022-4. str.183 3. BERGER,M., JORGENS,V., CHLUP,R. Léčba inzulínem v každodenním životě. Praha. Victoria Publishing,a.s. 1995. 298 s. ISBN 80-85865-45-9 4. BARTOŠ,V., PELIKÁNOVÁ,T. a kol. Praktická diabetologie. Praha . Maxdorf s.r.o. 2003. 484 s.ISBN 80-85912-69-4 5. ŠKVOR,J. Sport při cukrovce u dětí. DiaStyl. 2006.roč. III., č.2.s.24-25. ISSN1801-0547 6. ŠKVOR,J. Volba povolání. DiaStyl.2006. roč.III., č.5.s.24-25.ISSN18010547 7. KOLÁŘOVÁ,L.Nejčastější chyby rodičů diabetických dětí.DiaStyl.2006. roč.III., č.6.s.58.ISSN1801-0547 8. PŘINOSILOVÁ, D. Vybrané okruhy speciálně pedagogické diagnostiky a využití v praxi. Brno. MU, 1997. ISBN 80-85931-65-6. 9. VALENTA, M. a kol. Přehled speciální pedagogiky a školská integrace. Olomouc. UP, 2003, 322 s. ISBN 80-244-0698-5. 10. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha. Portál. 2000. 444 s. ISBN 80-7178-802-3 11. BRÁZDOVÁ, L. a kol. Průvodce diabetologií pro zdravotní sestry. Brno. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. 2000. 128 s. ISBN 80-7013-305-8. 12. MACHOVÁ,J., KUBÁTOVÁ,D. a kol.Výchova ke zdraví pro učitele. Ústí nad Labem.Univerzita J.E.P. v Ústí n.L. 2006. 250 s. ISBN 80–7044-768-0 13. ANDĚL, M. aj. Diabetes mellitus a další poruchy metabolismu, Praha: Galén, 2001. 210 s.

- 43 -

Použitá literatura - internetové zdroje Cukrovka u dětí a dospívajících. [online].Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí.[cit.20.11.2004]. Dostupný na WWW: <¨http://www.diadeti.cz/info.php?menu=deti>. Život s diabetem 1.typu. [online]. Novo Nordisk. [cit.6.6.2007]. Dostupný na WWW: . Přehled za rok 2005. [online]. Diaportál. [cit.15.1. 2006].Dostupný na WWW: . Inzulínové pumpy. [online]. Medatron. [cit.12.2.2007]. Dostupný na WWW: . Inzulínové stříkačky. [online]. PANEP.Výroba a distribuce zdravotnického materiálu. [cit.8.8.2005]. Dostupný na WWW: . Aplikační technika. [online].Novo Nordisk. [cit.28.5.2007]. Dostupný na WWW: . Inzulín [online]. Wikipedie. [cit.18.4.2007]. Dostupný na WWW: . Analoga inzulínu. [online].Klinická farmakologie. [cit.29.3.2006]. Dostupný na WWW: . Dospívání a diabetes.[online].Klinika dětí a dorostu, FN Královské Vinohrady Praha. [cit.11.11.2003]. Dostupný na WWW:

- 44 -

.

Seznam příloh Příloha č. 1: Otázky pro diabetika a jeho rodiče

Příloha č. 2: Dopis učiteli mladších dětí s diabetem mellitem

Příloha č.3: Dopis učiteli starších dětí s diabetem mellitem

Příloha č.4: Manuál pro příbuzné a přátele diabetiků 1. typu

Příloha č.5: 10 typů pro cestování s diabetem

Příloha č.6: Diabetické desatero

- 45 -

Příloha č. 1: Otázky pro diabetika a jeho rodiče Otázky pro diabetiky: 1. Pohlaví diabetika. 2. Jak aplikujete inzulín? 3. Měli jste možnost v některé vyučovací hodině (např.přírodopisu, výchově ke zdraví, .....) povyprávět o diabetu svým spolužákům? 4. Máte ve školní jídelně výběr z více jídel? 5. Možnost sníst svačinu po aplikaci inzulínu i během vyučování. 6. Má hypoglykémie vliv na zapamatování nebo vybavení si učiva (např.ve stresu při zkoušení)?

Otázky pro rodiče: 7. Byli jste dostatečně informováni o nemoci ze strany diabetologa? 8. Jaký typ školy dítě navštěvuje? 9. Kde se škola nachází? 10. Byli učitelé dostatečně informováni o tom, co obnáší život s diabetem? 11. Jsou učitelé ochotní Vám vyjít vstříc? Např. zkontrolovat dítě při měření glykémie, nosit s sebou na procházky, výlety dia bonbón pro případnou hypoglykémii. 12. Má dítě omezení v určitých disciplínách v tělesné výchově? 13. Jakých mimoškolních akcí se Vaše dítě zúčastnilo? 14. Muselo Vaše dítě kvůli diabetu popř. jejich komplikacích opakovat ročník?

- 46 -

Příloha č. 2: Dopis učiteli mladších dětí s diabetem mellitem Sdělení rodičů učiteli. Vážená paní učitelko/ Vážený pane učiteli, vzhledem k tomu, že naše dcera/ syn je diabetik 1. typu (tedy nemá vlastní produkci inzulínu a je závislá/ý na jeho injekčním podání), chtěli bychom Vám sdělit několik důležitých informací. Léčba inzulínem má některá specifika. Jedním z nich je kolísání hladiny krevního cukru (glykémie) během dne. Tomu nelze zabránit. Občas jde dětem glykémie dolů (většinou před jídlem nebo po větší fyzické námaze), občas nahoru (většinou po jídle nebo při stresu). Když má dítě nízkou glykémii, bude s největší pravděpodobností unavené a nesoustředěné na učení. Pokud se bude cítit na hypoglykémii (pokles glykémie pod nejnižší fyziologickou hranici) je nutné, aby mu bylo umožněno se najíst nebo napít sladkého nápoje kdykoli, tedy i v době vyučování. Naopak při vysoké glykémii může být hyperaktivní nebo naopak pěkně protivné, někdy až vzpurné. Projevy jsou u jednotlivých dětí velmi individuální. To, jakou má dítě glykémii závisí na mnoha skutečnostech, v první řadě na správném stanovení dávky inzulínu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bychom Vás chtěli poprosit, abyste v případě, že se dítě před hodinou tělesné výchovy nebude cítit dobře, ho nenutil/a cvičit. Bohužel to předem nelze určit a napsat omluvenku, protože glykémie během dne kolísá. Většinou se u dětí začínají projevovat příznaky hypoglykémie, pokud jim glykémie klesne pod 4 mmol/l (pokles může být v některých případech velmi rychlý), potom je nutné aby dítě vypilo sladký nápoj, nebo snědlo co nejrychleji nějaké sladké jídlo, které glykémii zvedne (trvá to nějaký čas, než tělo zareaguje na tyto potraviny). Pokud má dítě glykémii 15 mmol/l a vyšší nemělo by cvičit, protože hrozí překyselení organismu. Na tomto místě bude asi nejlepší popsat, jak se jednotlivé glykémie u dítěte mohou projevovat: Nízká glykémie - Hypoglykémie: v lehčím případě – hlad (u některých dětí bývá dravý), slabost, nervozita, nesoustředěnost, pocení (tzv. studený pot), bledost, bolesti hlavy, třes, bušení srdce, pocit tuhnutí kolem úst a prstů, v těžších případech – zmatené chování připomínající opilost, navenek neobvyklým chováním (bezdůvodným smíchem či pláčem, někdy i agresivitou), zamlžené a neostré vidění v nejtěžším případě – ztráta vědomí, křeče. U našeho dítěte se hypoglykémie nejčastěji projevuje: ……………………….. V krajní situaci se může stát, že dítě upadne v důsledku hypoglykémie do bezvědomí. Je to situace život ohrožující, při které je nutné rychle reagovat. Pokud je dítě sice malátné, ale je schopné polykat (tedy není v bezvědomí) je nutné mu ihned podat něco sladkého, nejlépe nějaký sladký nápoj třeba coca-colu, nebo bonbóny z hroznového cukru (ale stačí i čaj s cukrem) a pokud se dítě do 10 minut nevzchopí

- 47 -

dát mu znovu sladký nápoj a ještě nějaké tuhé jídlo – sušenku, rohlík, aby se předešlo opakování hypoglykémie. Dítě v takovýchto těžkých situacích kvůli energetickému deficitu mozkových buněk možná nebude schopné se samo o sebe postarat (právě kvůli mozku je hypoglykémie nebezpečná). Pokud dojde k poruše vědomí, není vhodné podávat nápoj, protože by ho dítě mohlo vdechnout. Je nutné ihned přivolat nejbližšího lékaře, nebo volat rychlou záchranou službu linka 155 a informovat, že dítě závislé na inzulínu padlo do komatu (a to dříve než budete informovat nás)!!! Co před příjezdem RZS můžete udělat vy: uložit dítě do stabilizované polohy a vložit mu mezi dáseň a zuby bonbón z hroznového cukru, otírat mu dásně sladkou vodou. Dítě má u sebe injekci Glukagonu (návod je na krabičce), která při aplikaci kamkoliv do těla nejsnáze zajistí probrání z bezvědomí (může se stát že dítě bude po podání injekce zvracet!). Když se pak dítě probere a je schopné jíst, je potřeba mu podat mimo sladkého nápoje ještě nějakou sušenku nebo rohlík nebo něco pevného k jídlu. Moje dítě mívá hypoglykémie nejčastěji v: ……………….. Hyperglykémie: není tak nebezpečná jako hypoglykémie, ale situaci je také potřeba, zvláště pokud je dítěti špatně od žaludku, řešit. Může vzniknout z několika příčin – při stresu, nadbytku jídla, nedostatku inzulínu (když si dítě třeba zapomene aplikovat inzulín, nebo si ho píchne málo) , při nemoci (často v jejím počátku ještě než se projeví jiné příznaky). Při těžké hyperglykémii je organismus překyselen a dítěti může být dost špatně. Projevuje se: velkou žízní či suchem v ústech (dítě v takovém případě potřebuje pít tekutiny bez obsahu cukru), častějším močením, únavou, slabostí, bolestí hlavy, agresivitou. Při rozvoji hyperglykémie je dech cítit po acetonu, přidružují se bolesti břicha, nevolnost a dítě může i zvracet. V takovém stádiu už hrozí velké odvodnění až ztráta vědomí. U našeho dítěte se hyperglykémie nejčastěji projevuje: ……………………………… Jak už bylo napsáno výše, při glykémii nad 15mmol, by se dítě nemělo moc pohybovat, neboť pohybem dochází k překyselení organismu a ke zhoršení situace. Dítě má u sebe glukometr (přístroj na změření hladiny cukru v krvi), takže v případě že se cítí špatně, během chvíle po naměření je jasné, jakou má glykémii. Naše dítě si aplikuje inzulín inzulínovým perem a je potřeba abyste mu umožnil/a před obědem změřit si glykémii a píchnout injekci. Naše dítě si umí inzulín píchnout samo. Injekci však nestačí pouze píchnout. Větším problémem je správné odměření inzulínové dávky, která není pevně stanovená a je závislá na výši glykémie. Špatně stanovená dávka může napáchat škody. Vzhledem k věku dítěte bychom vás chtěli požádat, zda byste dávku inzulínu mohl/a zkontrolovat. Diabetické dítě má svůj jídelní plán, který mu pomáhá udržovat vyrovnanou hladinu krevního cukru. Většina dětí má režim šesti jídel denně. Po aplikaci inzulínu dítě nutně potřebuje brzy dostat jídlo. Je-li ve školní jídelně fronta, potřebuje diabetické dítě právo přednostního výdeje stravy. Přílišná prodleva mezi inzulínem a jídlem totiž může vyvolat náhlý pokles hladiny krevního cukru – tedy hypoglykémii. Ve dnech, kdy dopolední vyučování trvá do půl druhé nebo déle, je potřeba dítě uvolnit na oběd. Naše dítě má stanovenu dobu oběda mezi: ………………. Z těchto důvodů je potřeba, aby bylo uvolněno na oběd.

- 48 -

POZOR! Jsou dva stavy u dítěte, kdy je nutné ihned informovat rodiče: 1. když dítě zvrací (v těle je totiž nadbytek inzulínu který se nemá na co navázat, protože z těla odešla potrava obsahující cukry) 2. při střevních problémech (dochází k špatnému vstřebávání cukru do krevního oběhu). Pokud se dítě bude cítit špatně ať už kvůli viróze, hypo nebo hyperglykémii, nikdy nesmí být samo odesláno domů, je nutný dohled dospělé osoby!!! S výjimkou stavu hypo nebo hyperglykémie je diabetické dítě z hlediska intelektové i tělesné srovnatelné se svými vrstevníky, jen musí respektovat určitá omezení, která vyžaduje jeho choroba. Významnou pomocí pro takto „postižené“ dítě je porozumění ze strany učitelů a vychovatelů. Co se týče tělocviku, může naše dítě cvičit a sportovat stejně jako ostatní děti. Pokud se ale dítě před hodinou tělocviku nebude cítit dobře, prosíme abyste ho omluvila i v případě, že nebude mít na hodinu TV omluvenku. Předem děkujeme za vaše pochopení. Pokud jde o školní akce: Jednodenních školních akcí se diabetické dítě může zúčastnit stejně jako ostatní děti, to lze celkem bez problémů zajistit (pokud si umí píchnout samostatně dávku inzulínu). Vícedenní akce, bohužel mohou absolvovat samostatně až starší děti. Menší děti by se takových akcí zúčastnit mohly, ale podmínkou je přítomnost rodiče. Pokud je to tedy možné, byli bychom rádi, kdybyste nás o připravovaných akcích předem informoval/a a případně umožnil/a naši účast, aby se mohlo zúčastnit i naše dítě. O cukrovce naší dcery/našeho syna by bylo dobré vhodným způsobem informovat spolužáky. Důležitá telefonní čísla: Telefon domů: ………………………… Telefon matky do práce: ………………………… mobil: ………………… Telefon otce do práce: ……………………………mobil: …………………. Diabetolog: ………………telefon: ……………… adresa: ……………………… Obvodní lékař: …………… telefon: ………………adresa: ………………………

- 49 -

Příloha č.3: Dopis učiteli starších dětí s diabetem mellitem Vážený pane řediteli, sděluji Vám, že můj syn ……………., který byl přijat od školního roku ………. ke studiu na Vaší škole, má chorobu diabetes mellitus I. typu (cukrovku). Léčí se inzulínem, který je mu dodáván kontinuálně do podkoží pomocí přístroje – inzulínové pumpy. Pomocí pumpy si sám dávkuje příslušné množství inzulínu. Syn se léčí v diabetologické ambulanci v ………….., kam pravidelně dochází na kontroly. O své nemoci je řádně poučen, chová se zodpovědně a rozpozná na sobě případné příznaky hypoglykémie. Musí si pravidelně sledovat, kontrolovat a vyhodnocovat glykémii glukometrem, který měří hladinu cukru v krvi (odběry se provádějí z bříšek prstů nebo alternativně např. z paže či jiné části těla). Ve stravování musí dodržovat pravidelný dietní režim rozdělený na 6 denních dávek a odpovídající dávkám inzulínu. Snaží se předcházet hypoglykémii – akutní nebezpečný stav (nízký cukr v krvi) a pro dlouhodobý výhled předcházet hyperglykémii (vysoký cukr v krvi), hlavně kvůli pozdním zdravotním komplikacím. Chtěla bych upozornit, že může nastat situace, kdy se bude potřebovat v hodině najíst. Přikládám ještě informační leták pro učitele, který vydala Aliance a Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí a pro informaci i zásady chování při hypo nebo hyperglykémii. Ohledně stravování ve školní jídelně se domluvím přímo s vedoucí stravování (syn nebude chodit na sladká jídla). Vyučujícího tělesné výchovy také navštívím osobně, abych ho informovala o synově nemoci. Je třeba, pokud to bude syn potřebovat, aby mu vyučující umožnil se v případě potřeby najíst či napít během hodiny TV. Děkuji za pochopení a za podání této informace třídnímu učiteli, případně i dalším vyučujícím pro případ náhlého zhoršení synova zdravotního stavu. S pozdravem …………… tel ……………

- 50 -

Příloha č.4: Manuál pro příbuzné a přátele diabetiků 1. typu autor: Vlasta Hlinková

Předmluva Tento manuál je určen lidem, kteří mají mezi známými, přáteli nebo příbuznými diabetické dítě nebo člověka s diabetem I. typu. Diabetes mellitus nebo lidově cukrovka I. typu je onemocnění poměrně vzácné na rozdíl od diabetu II. typu, který se vyskytuje mnohem častěji. Jedná se o dvě odlišné poruchy a zkušenosti s nejrůznějšími bylinkami a jinými recepty a návody jak léčit cukrovku II. typu jsou diabetikům I. typu většinou k ničemu. Lidem, kteří onemocněli diabetem I. typu jejich vlastní tělo „omylem“ zničilo buňky, které produkují hormon inzulín.Tyto buňky jsou nenávratně ztraceny a není možno je nahradit pokud nebude vyvinuta nová převratná lékařská technologie. Diabetik I. typu je proto odkázán na podkožní aplikaci inzulínu. Bez inzulínu by zemřel během několika týdnů nejpozději měsíců. Diabetes I. typu je tedy velmi závažné onemocnění i když není na první pohled nijak postřehnutelné. Ovšem diabetik, nebo případně rodiče diabetického dítěte si závažnost tohoto onemocnění uvědomují a proto se mohou cítit některými byť dobře míněnými reakcemi okolí dotčeni. Aby k podobným nedorozuměním docházelo co nejméně, rozhodla jsem se napsat tento manuál. Tím, že věnujete čas jeho prostudování, uděláte mnoho pro své přátele diabetiky I.typu a pro rodiny pečující o dětského diabetika. Nejčastější otázky Jsou otázky se kterými se jako rodiče diabetického dítěte setkáváme velice často. Trpělivě se na ně snažíme odpovídat, ale určitě budeme rádi, když si odpovědi přečtete a my nebudeme muset vysvětlovat stále to samé. A po kom to zdědil? Většina diabetiků I typu v rodině nikoho s tímto onemocněním nemá. Nejedná se tedy o typicky dědičné onemocnění. Co tedy způsobilo, že onemocněl zrovna on? Lékaři mají několik teorií co spouští autoimunitní reakci organismu, která v případě diabetu I. typu vede ke zničení buněk produkujících inzulín.Žádná z nich nebyla dosud potvrzena. Nestačilo by aby držel dietu nebo polykal prášky? Dietou nebo prášky lze léčit pouze diabetes II. typu, při němž si tělo samo vyrábí inzulín. Tělo diabetika I. typu je odkázané na inzulín podávaný injekčně do podkoží. Je možné, že se to třeba v pubertě samo zlepší? Není. Podobně jako člověku s amputovanou nohou už končetina nikdy nedoroste, nedorostou ani diabetikovi I. typu buňky produkující inzulín.Naopak v pubertě dochází často k přechodnému zhoršení, neboť tělo prožívá „hormonální bouři“. Nepomohla by mu transplantace? Před a trvale po transplantaci je třeba podávat léky na potlačení imunity, aby nebyl transplantovaný orgán tělem zničen. Tyto léky mají vedlejší účinky kvůli nimž není transplantace příliš rozšířeným řešením.

- 51 -

Tak to nemůže jíst sladké? Diabetik I. typu může jíst téměř všechna jídla, jen si musí umět správně odhadnout kolik si na ně musí aplikovat inzulínu. Také časem zjistí která jídla mu „nedělají dobře“ a těm se pak třeba raději vyhýbá. Menší děti si ještě neumějí odhadovat dávky inzulínu a mají proto stanovený „jídelní plán“ se stanoveným časem, typem a množstvím jídla. Proč u sebe pořád nosí cukr nebo sladké pití? Pokud se diabetikovi I.typu nepovede správně odhadnout množství sacharidů v jídle, pokud podává neplánovaný tělesný výkon, pokud začne jíst příliš pozdě po injekci inzulínu, ale i z jiných příčin se může stát, že bude mít nízkou hladinu cukru v krvi. Tento stav je většinou provázen nepříjemnými příznaky, jako je pocení, třes rukou, rozostřené vidění apod. a může skončit i bezvědomím. Proto má u sebe diabetik cukr nebo sladký nápoj, který mu v těchto případech rychle pomůže cukr do krve doplnit a nepříjemných příznaků se zbavit. Může sportovat? Může a dokonce je velmi žádoucí, aby diabetik sportoval. Sport patří ke zdravému životnímu stylu a ten je při diabetu nezbytný. Může k nám teď když je nemocný přijet na prázdniny? Diabetické dítě musí dodržovat určitý režim, který je schopno samo zvládnout až od určitého věku. Pokud jste příbuzní, kteří by si chtěli k sobě dítě vzít třeba na prázdniny, bylo by vhodné si od rodičů půjčit a prostudovat nějakou, alespoň základní literaturu o diabetu I. typu aby pobyt u vás proběhl bez problémů a komplikací. Co raději neříkat Chudáčku, ty se musíš píchat čtyřikrát denně! I když pohled na dítě, píchající si inzulín může působit na někoho drasticky, v žádném případě dítě nahlas nelitujte. Není to žádný chudáček, naopak má štěstí, že byl objeven inzulín, bez něj by diabetik I. typu nepřežil. Takhle, pokud bude dodržovat určitá pravidla může žít naprosto plnohodnotný život, a k němu je potřeba zdravé sebevědomí. A právě o to ho můžete neuváženými slovy připravit. Tak ať se vám chlapeček brzy uzdraví! Pozor toto dobře míněné a hojně rozšířené přání je vůči rodičům diabetického dítěte velmi netaktní! Asi jako kdybyste člověku na vozíčku, který přišel o nohy řekli „ Tak ať ti ty nohy brzo dorostou“. Diabetes I. typu zatím nelze vyléčit, lze ho jen podáváním inzulínu a dodržováním zdravé životosprávy kompenzovat. Co ti jen nabídnu k jídlu, když ty nic nemůžeš! Diabetik I. typu může jíst skoro všechno, ale jen ve správný čas a ve správném množství. S největší pravděpodobností se k vám ale nepřišel najíst. Přišel proto, že vás třeba rád vidí a chce si s vámi popovídat. Nelamte si proto zbytečně hlavu s pohoštěním, které si nakonec stejně možná nebude moci sníst, protože prostě nebude mít zrovna plánovaný čas jídla. Jen si vezmi dia-zákusek, ten jsem koupila speciálně pro tebe je bez cukru! Pokud si diabetik I. typu chce sníst jakékoli jídlo obsahující sacharidy, musí si píchnout inzulín. Sacharidy jsou v podstatě ve všem jídle kromě masa, sýrů a některých druhů zeleniny. Tedy i v dia-zákuscích, slaném pečivu, ovoci, bramborách, dia-sušenkách, chlebu, řízku obaleném ve strouhance, chipsech, bábovce kterou jste

- 52 -

upekla speciálně s umělým sladidlem, atd.. atd... Pokud nemá tedy vaše diabetická návštěva zrovna čas svačiny nebo hlavního jídla s velkou pravděpodobností si žádné jídlo nevezme. Dělá to v zájmu svého zdraví, tak se prosím neurazte! Jen si vezmi čokoládu, chlebíček, banán.., pan doktor to stejně nepozná! Pro diabetika, zvláště dětského, je dost těžkou zkouškou dodržovat jídelní plán. Tím, že mu jak je v Čechách zvykem, neustále nabízíte jídlo, které by si v zájmu zachování svého zdraví neměl vzít se nechováte příliš ohleduplně. Taková návštěva je pak těžkou zkouškou psychiky dítěte i jeho rodičů a pokud se situace opakuje, může se stát, že se začnou návštěvám u vás vyhýbat. Doktor skutečně nemusí poznat, že se dítě někde najedlo „nad plán“. Ale pozná to jeho organismus, který si takové hříchy pamatuje, sčítá je a časem se pak mohou projevit závažná poškození orgánů (ledvin, očí...). Zkuste změnit zažité zvyky a naplnit návštěvu něčím jiným než jídlem.Pokud je vám to „proti srsti“ zkuste se předem zeptat co máte připravit za pohoštění, aby si mohl vzít i diabetik.

- 53 -

Příloha č.5: 10 typů pro cestování s diabetem (dle Škvor, 2006)

- 54 -

Příloha č.6: Diabetické desatero (dle Škvor, 2006)

- 55 -

- 56 -