MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií

Ukončování studia na střední odborné škole Diplomová práce

Brno 2011

Vedoucí práce: Ing. Jan Děcký

Autor práce: Petr Doleţal

Bibliografický záznam DOLEŢAL, Petr. Ukončování studia na střední odborné škole: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií, 2011. 69 l., 5 l. příl. Vedoucí diplomové práce Ing. Jan Děcký.

Anotace Diplomová práce „Ukončování studia na střední odborné škole“ pojednává o konání závěrečné zkoušky učebního oboru zedník na Střední škole ţelezniční a stavební v Šumperku. V úvodu práce je uvedena charakteristika středního odborného učiliště jako takového a vývoj dané střední školy a obecně je zde zmíněna teorie o závěrečných zkouškách vycházející z prostudované literatury a ze zákonů a vyhlášek, které konání závěrečné zkoušky upravují. V práci je popsán způsob vykonávání závěrečných zkoušek podle jednotného zadání, který je na školách poskytujících výuční list zaváděn v rámci projektu Kvalita 1. Na zmíněné střední škole se závěrečné zkoušky podle jednotného zadání konaly poprvé ve školním roce 2009/2010. Autor pomocí dotazníkové metody provedl průzkum mezi učiteli a ţáky a snaţil se tak zjistit jejich názor na jednotné zadání. Z dotazníku a zkušeností samotného autora vyplývá několik návrhů na zlepšení závěrečné zkoušky. Autor se přímo podílí na organizaci a konání závěrečných zkoušek jako člen komise, jelikoţ v uvedené škole působí jako vedoucí učitel odborného výcviku. V práci samozřejmě nechybí konkrétní ukázky závěrečných zkoušek, vč. stavebních výkresů.

1

Annotation Diploma thesis „Final exams at high vocational school” deals with preparation and performance of finals for a major – mason at Střední škola ţelezniční a stavební in Šumperk. A general characteristic of an apprentice training centre is mentioned at the beginning of this work as well as a history of a mentioned school and a theory of finals as it is presented in available literature, law and public notice. Next, this work is focused on preparation of finals organized according to unique assignment prepared by National knowledge Institute within the framework of a project Quality 1. This type of final was held for the first time last school year. The author used a questionary to find out what was the opinion of teachers and students on the exams. As a result from this questionary are some advices how to improve the finals, including personal meaning of the author, because the author is responsible for preparation of finals at the mentioned school and he is also a member of examination board.

Klíčová slova Závěrečná zkouška, ţák, klasifikace, absolvent, jednotné zadání

Keywords Finals, apprentice, marking, graduate, uniform principles of a finals

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury.

V Brně dne 20.3.2011

Petr Doleţal

3

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval mému vedoucímu práce panu ing. Děckému za odborné vedení a rady při zpracování diplomové práce.

4

Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................................... 6 1

STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ .................................................................................................. 7

2

HISTORIE ŠKOLY .......................................................................................................................... 8 2.1

3

14 15

PROFIL ABSOLVENTA

17

JEDNOTNÉ ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PRO UČEBNÍ OBOR ZEDNÍK ............... 19 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7

6

ZKUŠEBNÍ KOMISE KLASIFIKACE ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY

UČEBNÍ OBOR ZEDNÍK ................................................................................................................ 17 4.1

5

10

ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA............................................................................................................... 14 3.1 3.2

4

OBORY VZDĚLÁVÁNÍ

NOVÁ KONCEPCE ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY 20 5.1.1 Rysy nové koncepce............................................................................................................... 20 JEDNOTNÉ ZADÁNÍ A RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PŘÍNOSY JEDNOTNÉHO ZADÁNÍ PÍSEMNÁ ZKOUŠKA PRAKTICKÁ ZKOUŠKA ÚSTNÍ ZKOUŠKA CELKOVÉ HODNOCENÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY

23 23 24 34 42 47

VÝZKUMNÝ PROJEKT ................................................................................................................. 48 6.1

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 48 6.1.1 Učitelé ................................................................................................................................... 48 6.1.2 Žáci ....................................................................................................................................... 52

6.2 6.3

ZÁVĚR Z VÝZKUMU MÉ HODNOCENÍ JEDNOTNÉHO ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY

56 58

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 61 SUMMARY .............................................................................................................................................. 63 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................................. 65 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 66 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................... 66 POUŢITÁ LITERATURA...................................................................................................................... 67 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................................. 69 PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 70

5

Úvod Ve své diplomové práci se budu zabývat organizací závěrečných zkoušek pro učební obor zedník na Střední škole ţelezniční a stavební v Šumperku. Toto téma jsem si vybral, protoţe pracuji jako vedoucí učitel odborného výcviku na výše uvedené škole a tato problematika se mě týká. Kaţdý rok mám na starosti zajištění průběhu praktické části závěrečných zkoušek a také se účastním samotného konání závěrečných zkoušek jako člen zkušební komise. Z tohoto důvodu mám k tomuto tématu mnoho co říct a jsem také osoba, která můţe zodpovědně zhodnotit přínosy a zápory jednotného zadání závěrečných zkoušek, které jsou také předmětem mojí práce. Ve své práci chci nejprve představit školu, ve které pracuji a učební obor zedník, který jsem si vybral pro ukázku jednotného zadání závěrečné zkoušky. Dále chci popsat změny, které nastaly v novém zadání oproti tradičnímu způsobu, shrnout očekávané přínosy jednotného zadání a rovněţ poukázat na postavení jednotného zadání závěrečné zkoušky v rámci rámcových vzdělávacích programů. Cílem této práce je zhodnocení kvality a přínosu jednotného zadání závěrečných zkoušek. Dle jednotného zadání se závěrečné zkoušky na naší škole konaly poprvé minulý školní rok v učebním oboru zedník. Prostředkem zjišťování bude dotazník pro učitele a ţáky, který bude obsahovat zejména uzavřené otázky týkající se přínosu a náročnosti závěrečných zkoušek dle jednotného zadání Kvalita 1 a také otevřenou otázku, kdy se budou moci dotazovaní vyjádřit, co by chtěli na jednotném zadání změnit.

6

1 Střední odborné učiliště Střední odborné učiliště se zaměřuje na přípravu mládeţe na výkon dělnických povolání. Připravuje ţáky na vykonávání kvalifikované práce a rozvíjí schopnosti a dovednosti tak, aby byli konkurenceschopní na trhu práce. „Střední odborné učiliště zajišťuje teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování“ (Jůva, 2001). Tento typ škol poskytuje různé typy oborů. Člení se na čtyřleté, tříleté a dvouleté obory a na individuální formu přípravy. Čtyřleté učební obory zajišťují přípravu na dělnická povolání, s nimiţ jsou spojené vysoké nároky na intelektuální dovednosti, na adaptabilitu pracovníků, kulturu práce, komunikaci a orientaci. V tříletých učebních oborech se připravuje největší část ţáků učilišť na dělnické činnosti, ve kterých jsou ve většině případů vyváţeny poţadavky na rozumové schopnosti a praktické dovednosti. Součástí výchovně vzdělávacího cyklu je čtyřměsíční období praktického výcviku, které navazuje na třetí ročník přípravy. Tím ţáci těchto oborů mohou nastupovat na pracovní místa v roce, v němţ dovrší nejméně 18 let věku. Dvouleté učební obory jsou určeny k přípravě na méně náročná dělnická povolání. Délka přípravy se obdobně jako ve tříletých oborech prodluţuje o čtyřměsíční období provozního výcviku. „Na tříleté a dvouleté učební obory navazují studijní směry středních odborných učilišť. Ve studijních směrech si ţáci doplňují a rozšiřují vědomosti a dovednosti na úroveň úplného středního vzdělání“ (Stojan, 1994).

7

„V prvních ročnících si ţáci osvojují základní dovednosti, které v následujících 2, 3 resp. 4 letech postupně rozvíjejí. Vycházejí ze svých vědomostí a zkušeností, které získali během povinné školní docházky“ (Čadílek, 2005).

2 Historie školy Střední škola ţelezniční a stavební sídlí ve městě Šumperku, v Olomouckém kraji. Škola v letošním roce slaví 55. výročí svého vzniku, ale pod tímto novým názvem vystupuje od 1. září 2010 díky odtrţení 2 dřevařských studijních oborů a jejich připojení k jiné škole rozhodnutím Olomouckého kraje. Ve své práci navazuje na tradice SOŠ a SOU ţelezničního a stavebního Šumperk a SOŠ památkové péče a dále je rozvíjí ve studijních a nástavbových oborech, v denním a dálkovém studiu a v učebních oborech. Historie školy sahá aţ do roku 1956, kdy byla zaloţena Ţelezniční učňovská škola, a to v budově tehdejší ZDŠ v Sadové ulici. Odborný výcvik zabezpečovaly ČSD - Dílny v Šumperku, teoretickou výuku řídilo školské oddělení Správy Střední dráhy. Roku 1958 se škola změnila na Odborné učiliště ţelezniční a přestěhovala se do budovy "Zámečku" ("Hrádku") v ulici Bulharská 8. Vyučovalo se v oborech Mechanik kolejových motorových vozidel, Elektromechanik, Traťový strojník, Provozní zámečník, Zámečník kolejových vozidel a Automechanik. Velmi se osvědčil odborný výcvik v Ţelezničních opravnách Šumperk, dnes Pars nova, a.s. . K 1. září 1980 byl změněn statut školy na Střední odborné učiliště. 1. července 1991 získala škola právní subjektivitu a v listopadu následujícího roku ji Federální ministerstvo dopravy a spojů převedlo na nového zřizovatele – Ministerstvo hospodářství. K 1. listopadu 1996 se novým zřizovatelem stalo MŠMT ČR. K 1. říjnu 2001 přešla škola pod Krajský úřad Olomouckého kraje. K 21. prosinci 2001 se změnil název školy na Střední odborná škola a Střední odborné učiliště ţelezniční a stavební Šumperk. V roce 2002 otevřela škola dva nové maturitní obory : Mechanik strojů a zařízení pro kolejová vozidla a Inţenýrské stavitelství - ţelezniční stavitelství.

8

K 1. červenci 2005 došlo ke sloučení se Střední odbornou školou památkové péče v Šumperku. Studijní nabídka se rozšiřuje o další dva obory: Stavebnictví, zaměření stavební obnova, a Dřevěné konstrukce. K 1. září 2010 došlo k odtrţení oborů dřevěných konstrukcí a připojení k jiné škole. Škola poskytuje dva základní stupně vzdělání, a to střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou. Zabezpečuje úplné střední odborné a střední odborné vzdělání v oboru ţelezničním, stavebním, dřevařském, strojírenském a elektrotechnickém, a také v oboru památkové péče. Škola vlastní ţivnostenské listy, na základě kterých realizuje doplňkovou činnost, zaměřenou na provádění rekvalifikačních kurzů, na provádění staveb včetně jejich změn, udrţovacích prací na nich a jejich odstraňování, na zámečnictví, na hostinskou činnost (www.sosz.cz ).

9

2.1 Obory vzdělávání V tabulce č. 1 je uveden přehled oborů vzdělání poskytovaných na naší škole.

SOŠ Čtyřleté obory vzdělání - střední vzdělání s maturitní zkouškou Inţenýrské stavitelství - ţelezniční stavitelství Strojírenská a elektrotechnická zařízení Stavebnictví - stavební obnova (vč.dálkového studia) Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení budov SOU Tříleté obory vzdělání - střední vzdělání s výučním listem Elektrikář pro silnoproud Mechanik opravář pro kolejová vozidla Instalatér Klempíř - stavební výroba Tesař Zedník SOU Čtyřletý obor vzdělání - střední vzdělání s maturitní zkouškou Mechanik strojů a zařízení Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení budov Tříleté obory vzdělání – střední vzdělání s maturitní zkouškou Dopravní provoz (nástavbové vzdělání) Elektrotechnika (nástavbové vzdělání) Dvouleté obory vzdělání –střední vzdělání s maturitní zkouškou Stavební provoz (nástavbové vzdělání) Provozní technika (nástavbové vzdělání) Tab. č. 1. Přehled oborů vzdělávání. (interní informace školy).

10

36-42-M/011 23-41-M/001 36-47-M/001 36-41-L/002 26-51-H/00 23-66-H/001 36-52-H/001 36-55-H/001 36-64-H/001 36-67-H/001 23-44-L/001 39-41-L/002 37-41-L/503 26-41-L/501 36-44-L/502 23-43-L/506

V tabulce č. 2 je uveden počet ţáků jednotlivých oborů v minulém školním roce 2009/2010. Třída

Kód

Obor

Počet studentů

ZT1

36-67-H/01

Zedník

19

36-64-H/01

Tesař

14

36-52-H/001

Instalatér

27

23-41-M/01

Strojírenská a elektrotechnická zařízení

19

39-41-L/002

Mechanik inst. a el. zařízení budov

15

36-44-L/502

Stavební provoz

14

23-44-L/506

Provozní technika

14

S1

36-47-M/01

Stavitelství

33

DPD1

37-41-M/503

Dopravní provoz

34

SEZ2

39-41-M/001

Strojírenská a elektrotechnická zařízení

19

ELD2

26-41-L/501

Elektrotechnika

21

SPT2

36-44-L/502

Stavební provoz

6

23-44-L/506

Provozní technika

10

36-55-H/001

Klempíř

7

36-67-H/001

Zedník

15

36-64-H/001

Tesař

5

36-52-H/001

Instalatér

20

26-51-H/003

Elektrikář pro silnoproud

16

23-44-L/001

Mechanik strojů a zařízení

4

36-42-M/011

Inţenýrské stavitelství

17

R2

36-47-M/001

Stavebnictví

28

DPD2A

37-41-L/503

Dopravní provoz

27

DPD2B

37-41-L/503

Dopravní provoz

21

IM3

36-52-H/001

Instalatér

14

23-66-H/001

Mechanik opravář

8

26-51-H/003

Elektrikář pro silnoproud

4

36-67-H/001

Zedník

18

I1 TSEZ1

SPT1

ZTK2

EI2

IMS2

ZTE3

11

Třída

Kód

Obor

Počet studentů

36-64-H/001

Tesař

12

39-41-M/001

Strojírenská a elektrotechnická zařízení

15

23-44-L/001

Mechanik strojů a zařízení

15

R3

36-47-M/001

Stavebnictví

21

DPD3A

37-41-L/503

Dopravní provoz

25

DPD3B

37-41-L/503

Dopravní provoz

25

R4

36-47-M/001

Stavebnictví

25

IS4

36-42-M/011

Inţenýrské stavitelství

15

SEZ4

39-41-M/001

Strojírenská a elektrotechnická zařízení

18

RD5

36-47-M/001

Stavebnictví

7

MSEZ3

Dálková forma vzdělávání: RD5, DPD1-3, ELD2 Tab. č. 2. Počet studentů dle oborů. (interní informace školy).

V tabulce č. 3 jsou uvedeny počty studentů na oborech s výučním listem a s maturitou, rozdělené na dálkové a denní studium. Vzdělání

Forma

1. ročník

2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník celkem

Obory s výučním listem

denní

3

5

5

0

0

13

Obory vzdělání s maturitou

denní

3

4

3

3

0

13

Obory vzdělání s maturitou

dálkové

0

0

0

0

1

1

Obory vzdělání s maturitou

dálkové

1

2

1

0

0

4

2

2

0

0

0

4

9

13

9

3

1

35

(nástavba) Obory vzdělání s maturitou

denní nástavba

Celkem

Tab. č. 3. Počty studentů dle typu vzdělávání. (interní informace školy). V tabulce č. 4 můţeme najít informace o uplatnění absolventů ve školním roce 2009/2010.

12

ZTE3

M3

R4

RD5

SE

IS4

SPT2

DPD

Celkem

Studium na VŠ

0

0

0

1

5

8

0

2

26

Jazyková škola

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Pracující

25

14

13

6

8

5

14

46

131

Evidování na úřadu práce

2

4

0

0

2

1

0

0

9

Příprava na maturitní zkoušku

0

1

2

0

3

1

1

1

9

Příprava

4

3

0

0

0

0

0

0

7

na

závěrečnou

zkoušku Tab. č. 4. Uplatnění absolventů. (interní informace školy).

Vysvětlivky k tabulce:

ZTE3 – obory zedník, tesař, elektrikář pro silnoproud IM3 – obory instalatér, mechanik opravář R4 – obor stavebnictví RD5 – obor stavebnictví (dálková forma vzdělání) SE – obor strojírenská a elektrotechnická zařízení IS4 – obor inţenýrské stavitelství SPT2 – obory elektrotechnika, provozní technika DPD – obor dopravní provoz (dálková forma vzdělání)

13

3 Závěrečná zkouška „Účelem závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky je ověřit, jak ţáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí, a dovedností ţáka, které jsou důleţité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností.“ (školský zákon, 2004). „Závěrečná zkouška má 3 části. A to část písemnou, praktickou a ústní“, které jsou vykonávány v pořadí, v jakém jsem je vyjmenoval (Čadílek, 2005). Písemná zkouška trvá nejdéle 300 min. Pro tuto zkoušku se stanoví 1-4 témata. Při více tématech si ţák můţe jedno téma sám zvolit podle vlastního uváţení. Při praktické zkoušce ţák prokazuje svou úroveň odborných znalostí a dovedností, které získal během studia. Počet témat si volí ředitel školy. Je-li stanoveno více témat, ţák si jedno téma vylosuje. Praktická zkouška trvá nejdéle 3 dny. Ústní zkouška jiţ pak prověřuje odborné znalosti, které jsou potřebné pro výkon konkrétního povolání. Ţák si opět jako při praktické zkoušce losuje téma ze 25-30 zadaných. Ústní zkouška se dělí na část přípravnou, která trvá 15 min, a na samotné zkoušení, které trvá také 15 min.

3.1 Zkušební komise „Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel zkoušených ţáků. Dalšími členy komise jsou a) pro závěrečnou zkoušku podle § 1 učitel odborných předmětů a přísedící, b) pro závěrečnou zkoušku podle § 2 učitel odborného výcviku, učitel odborných předmětů a odborník z praxe.

14

Přísedícím se rozumí pedagogický pracovník vyučující týţ nebo příbuzný předmět. Odborníkem z praxe se rozumí ten, kdo vykonává činnost související s daným nebo příbuzným oborem vzdělání, v němţ se závěrečná zkouška koná. Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel školy do 15. března příslušného školního roku. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník střední školy, ve které se zkoušky konají, který vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let. Učitele odborného výcviku, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, jmenuje ředitel školy po projednání s jeho zaměstnavatelem. V případě, ţe člen zkušební komise nemůţe z váţných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena komise. Při krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při závěrečné zkoušce jej zastupuje místopředseda“ (§3, vyhláška 47/2005 Sb.).

3.2 Klasifikace závěrečné zkoušky „Cílem hodnocení je kvalitativní nebo kvantitativní posouzení daného stavu vzdělání a výchovy, tzn. jedná se o posouzení získaných vědomostí a dovedností. Toto posouzení můţe být vyjádřeno buď popisem stavu, nebo symbolicky (většinou číselně), můţe mít formu aproximativní, tedy hodnocení na základě odhadu, nebo exaktní, kdy je vyjádřeno kvantitou poznání“ (Mojţíšek, 1977). Klasifikaci ţáka v jednotlivých částech závěrečné zkoušky navrhuje zkušební komise. Při rovnosti hlasů je rozhodujícím hlasem hlas předsedy komise. Klasifikace písemné zkoušky navrhuje učitel odborného předmětu ve spolupráci s členy komise. „Celkové hodnocení ţáka závisí na dílčích výsledcích v jednotlivých částech, ze kterých se skládá závěrečná zkouška“ (Čadílek, 2005). 15

„Klasifikace jednotlivých závěrečných zkoušek se provádí podle následující stupnice prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný.

V případě, ţe organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, navrhuje klasifikaci této zkoušky zkušební komisi ten člen komise, který byl zkoušce přítomen. Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace všech zkoušek závěrečné zkoušky. Celkové hodnocení ţáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliţe celkový průměr klasifikace ţáka u závěrečné zkoušky není vyšší neţ 1,5; b) prospěl(a), jestliţe ţák nemá z ţádné zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný; c) neprospěl(a), jestliţe ţák má z některé zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný. Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky se ţákům oznámí nejpozději 1 týden před zahájením ústní zkoušky. Celkové hodnocení závěrečné zkoušky včetně hodnocení jednotlivých zkoušek oznámí ţákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém ţák tuto zkoušku ukončil“ (§4, vyhláška 47/2005 Sb.).

16

4 Učební obor ZEDNÍK Tento učební obor se řadí mezi tříleté obory, které jsou zakončeny závěrečnou zkouškou. Úspěšný absolvent získá vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Obor spojuje všeobecné a odborné vzdělání. Poskytuje základní předpoklady k provádění odborných stavebních činností. Má vyváţený poměr mezi teoretickým a praktickým obsahem vzdělání. Absolvent se uplatní ve stavebních firmách v povolání zedník nebo v ţivnostech. Provádí základní zednické práce na pozemních stavbách, tj. betonování, zdění z různých materiálů, vodorovné konstrukce, povrchové úpravy, jednoduché tepelné izolace a hydroizolace, osazování výrobků přidruţené stavební výroby, práce při přestavbách budov apod. Po zaškolení provádí speciální práce na stavbách jako zateplování budov, sanace vlhkého zdiva, obkladačské práce, jednoduché sádrokartonové konstrukce a výstavbu montovaných staveb (interní materiály školy).

4.1 Profil absolventa Absolvent pouţívá odbornou terminologii, vyuţívá pracovní pomůcky, nářadí a stroje, čte stavební výkresy, zhotovuje jednoduché náčrty, popíše technologický postup práce, provádí zednické práce při dodrţení platných norem, orientuje se na trhu se stavebním materiálem, dodrţuje předpisy bezpečnosti práce (interní školní materiály). Dále absolvent spolupracuje s ostatními pracovníky. Zákazníkovi je schopen poskytnout radu při volbě materiálu či pracovního postupu. Pracuje s osobním počítačem na uţivatelské úrovni, je informačně gramotný. 17

Vědomosti z ekonomiky a podnikání mu umoţňují orientovat se na trhu práce a v pracovněprávních vztazích. Je připraven se dále vzdělávat a sledovat směry vývoje svého oboru. Absolvent můţe pokračovat ve dvouletém nástavbovém vzdělání ukončeném maturitní zkouškou, které je poskytováno na stejné škole (www.sosz.cz ).

18

5 Jednotné

zadání závěrečné zkoušky pro učební

obor ZEDNÍK Na naší škole jsme se zapojili do projektu Kvalita 1, jehoţ cílem je zavést jednotné zadání závěrečných zkoušek pro obory s výučním listem tak, aby byla zajištěna vzájemná porovnatelnost úrovně výuky na různých školách v České republice. Závěrečná zkouška pro obor zedník se tedy jiţ v minulém školním roce konala dle jednotného zadání. Reforma závěrečných zkoušek má podobně jako u maturit zvýšit jejich úroveň, prestiţ a vzájemnou srovnatelnost. Nová koncepce závěrečné zkoušky je zaloţená na tom, ţe školy, které vyučují stejný obor, provádějí závěrečné zkoušky podle jednotného zadání. Současný stav, kdy si jednotlivé školy samy určují obsah závěrečné zkoušky, je hodnocen jako nevyhovující, protoţe se náročnost těchto zkoušek můţe od sebe podstatně lišit. Proto byla během projektu připravena jednotná zadání pro všechny tříleté učební obory, v nichţ ţáci získávají výuční list. Po zavedení jednotného zadání by se nemělo stát, aby absolvent neuměl základní věci ze svého oboru. Reformované závěrečné zkoušky by tak měly být stimulem ke zlepšení kvality škol poskytujících střední vzdělání s výučním listem. Tvorba nových závěrečných zkoušek probíhala v rámci projektu Kvalita I, jehoţ cílem bylo vytvoření systému hodnocení a monitorování výsledků vzdělávání. Projekt financovaný z ESF – Evropský sociální fond a z rozpočtu ČR řídilo MŠMT, jeho partnery byly tyto organizace: NÚOV – Národní ústav odborného vzdělávání, ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání a Cermat – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělání. Nové závěrečné zkoušky se i nadále skládají z části písemné, praktické a ústní. Jejich zaměření směřuje mnohem více k praxi v oboru. Stěţejní roli proto hraje zkouška praktická, při níţ ţák řeší reálné úkoly a problémy.

19

Témata písemné ani ústní zkoušky nemají encyklopedický charakter, jak to dosud často bývá. Jedná se o problémově formulované téma, při jehoţ řešení je moţné ověřit, zda je ţák schopný vyuţít své teoretické znalosti v praxi. Při zkoušce je moţné pouţít také test, ale ten má jen doplňující charakter. Při ústní zkoušce dostávají ţáci nově také otázky ze světa práce. Zjišťuje se tak, zda mají alespoň základní představu o uplatnění v praktickém ţivotě. Úplnou novinku v rámci závěrečné zkoušky představují samostatné odborné práce, které jsou zatím součástí zkoušky jen v některých oborech. Tuto práci zpracují ţáci samostatně v průběhu 2. pololetí. V praktické části závěrečné zkoušky pak dostanou za úkol vyrobit to, co teoreticky popsali, a při ústní zkoušce svůj postup obhajují před zkušební komisí. (Kvalita1, 2007).

5.1 Nová koncepce závěrečné zkoušky Východiska nové koncepce: 1.

Posoudit stávající koncepci z hlediska: záměru a průběhu kurikulární reformy vývoje poţadavku na výkon kvalifikace v jednotlivých profesích aktualizace obsahu vzdělávání uvnitř oboru poţadavků zaměstnavatelů - vývoje trhu práce vývoje v oblasti evaluace (KS, HS)

2.

Funkční a osvědčené prvky ponechat (Kvalita1, 2007).

5.1.1 Rysy nové koncepce 1.

Spolupráce škol s odborníky z praxe

Odborníci z praxe se přímo účastní závěrečných zkoušek u pilotních škol jako členové zkušební komise. Také participují na tvorbě jednotných zadání.

20

2.

Vyuţití hodnotících standardů

Nová koncepce vyuţívá informací z Národní soustavy kvalifikací, kde je kaţdá kvalifikace popsaná prostřednictvím kvalifikačního standardu, který stanovuje konkrétní kompetence vycházející z poţadavků na kaţdou kvalifikaci. Ke kaţdému standardu existuje hodnotící standard, který posuzuje, zda jedinec dané kvalifikace dosáhl. Na tvorbě obou těchto standardů se podílely nejvýznamnější zaměstnanecké firmy. Tzn. ţe odráţejí přesně jejich poţadavky. Jejich prostřednictvím lze tak velmi jednoduše stanovit obsah závěrečné zkoušky, tak aby byla v souladu s jejich poţadavky. 3.

Výkaz odborných kompetencí ţáka

Tvůrci nové koncepce chtějí, aby závěrečná zkouška v co největší míře ověřovala kompetence ţáků vyplývající z hodnotícího standardu. Je ale samozřejmé, ţe z časových a provozních důvodu nelze otestovat u závěrečné zkoušky úplně všechny znalosti. Proto by k jejich ověřování mělo docházet jiţ v průběhu studia. Právě u učebního oboru zedník, je nejvíce těchto kompetencí, které nejsou zahrnuty do závěrečné zkoušky, poměr činí 56,7 %. Z tohoto důvodu vznikl nápad, aby kaţdý ţák měl své osobní hodnocení. Vlastnil by výkaz podobný indexu na vysoké škole, kde by bylo zaznamenáno kdy v průběhu studia a v jakých činnostech prokázal, ţe dané znalosti má. Tento výkaz by nebyl pouze zpětnou vazbou pro ţáka a učitele či pro rodiče, ale slouţil by zejména pro zaměstnavatele, který by tak měl ucelené informace o tom, co se ţák ve škole naučil a jaké výkony od něj mohou očekávat. 4.

Obecný přehled ze světa práce

Tento blok otázek, který je nově zařazen do závěrečné zkoušky, má prověřit, zda je ţák připraven na vstup na pracovní trh. Zda ví, jak řešit základní problémy, se kterými se můţe na trhu práce setkat. Cílem je to, aby ţáci věděli, jak si zjistit informace o uzavření a ukončení pracovního poměru, kam se obrátit o pomoc, co dělat, kdyţ je nedostatek pracovních míst v daném oboru v daném regionu atd.. Smyslem je přimět 21

ţáky, aby se nad touto problematikou zamysleli ještě ve škole, aby věděli, jak se mají zachovat, aţ před konkrétním problémem budou stát. 5.

Moţnost vyuţití samostatné odborné práce

U některých oborů na základě poţadavků (např. kuchař, cukrář-výroba) dostaly školy moţnost vyuţít samostatné odborné práce, na jejímţ základě ţák prokáţe znalost určité odborné problematiky, schopnost přistupovat k problému samostatně a tvůrčím způsobem. Díky této samostatné odborné práci mohou zkoušející lépe posoudit komunikativní, sociální a personální kompetence ţáků. Samostatná odborná práce má širší zaměření (u některých oborů zahrnuje i podnikatelské aktivity, např. návrh vlastního podnikatelského záměru). Ţák na základě této práce prokáţe znalost dané problematiky a schopnost teoretické poznatky aplikovat v praxi. Samostatná odborná práce bývá zadávána zpravidla na začátku druhého pololetí v posledním ročníku. Ţáci si vylosují téma a mají 1 měsíc na jeho zpracování. Svou práci pak obhajují před zkušební komisí. Nejdůleţitějších rysem nové koncepce je celostní, neboli komplexní pojetí závěrečné zkoušky, zdůraznění praktické části a komplexní pojetí témat dílčích zkoušek, tedy písemné, praktické a ústní. Tyto dílčí zkoušky by měly být také vzájemně provázány. Rozdílem oproti tradičnímu způsobu konání závěrečných zkoušek je zapojení odborníků z praxe do přípravy zadání závěrečné zkoušky. Jednotné zadání je tvořeno pro všechny tři části závěrečné zkoušky. Pro část písemnou, ústní a praktickou. Pro písemnou a ústní část je jednotné zadání vytvářeno v návaznosti na rámcové vzdělávací a školní vzdělávací programy. Pro praktickou část je vytvářeno s vyuţitím hodnotícího standardu.

22

5.2 Jednotné zadání a rámcové vzdělávací programy Jednotné zadání je vytvářeno pro všechny tři zkoušky. Obsah jednotného zadání písemné a ústní části je provázán na obsah rámcových vzdělávacích programů. Rámcové vzdělávací programy a školní vzdělávací programy jsou jiţ hotovy, ale vyučují se dle niţ teprve ţáci prvních a druhých ročníků. Proto je obsah jednotného zadání ještě pro letošní školní rok navázán na učební dokumenty, které platily v době kdy ještě ŠVP nebyly zpracovány. Je-li obor vzdělávání koncipován šířeji a umoţňuje různá zaměření odborné přípravy, zvaţuje se, zda jednotného zadání musí obsahovat specifické poţadavky kaţdého zaměření. Pokud je to moţné a účelné, pak jednotné zadání obsahuje sloţku, která je společná pro celý obor vzdělávání, a sloţku, která je určená jen pro dané zaměření. Tedy např. pro učební obor kuchař – číšník, je sloţka společná pro kuchaře i číšníky, která obsahuje sloţku určenou jen pro kuchaře a další sloţka určenou jen pro číšníky (Jezberová, 2008). Rámcové vzdělávací programy umoţňují školám uplatnit ve školních vzdělávacích programech vlastní specifika, potřeby trhu práce, popř. potřeby konkrétních zaměstnavatelů v daném oboru apod. Z tohoto důvodu je také ţádoucí, aby ţáci mohli specifické kompetence prokázat i u závěrečné zkoušky. Jednotné zadání umoţňuje školám zařadit vlastní specifika v rámci tzv. školní části závěrečné zkoušky. Školní část závěrečné zkoušky je samostatná část a škola si zde stanovuje vlastní poţadavky vyplývající ze specifik školních vzdělávacích programů nebo prohloubení oblasti stanovené v rámcových vzdělávacích programech (Jezberová, 2008).

5.3 Přínosy jednotného zadání Cílem tvorby jednotného zadání závěrečné zkoušky bylo rozumně posoudit stávající stav, zváţit jej vzhledem k současnému vývoji, zavádění rámcových a školních vzdělávacích programů a tím tak přizpůsobit koncepci závěrečné zkoušky novým poţadavkům společnosti.

23

Očekávanými přínosy nové koncepce jsou: vyšší kvalita obsahu zkoušek, komplexnější ověřování znalostí a dovedností ţáků, zaměření na nejpodstatnější prvky oboru, vyšší objektivitu hodnocení, sjednocení hodnocení, uţší a efektivnější spolupráce mezi jednotlivými školami a potenciálními zaměstnavateli, jednodušší srovnatelnost výsledků dosaţených na různých školách, školy samotné budou dbát na to, aby neopomněly ţádnou ze základních oblastí ve svém oboru, nová koncepce se tak stane stimulem pro školy pro zvýšení kvality výuky i technického vybavení, školy se mezi sebou mohou porovnávat, vzroste význam (prestiţ) závěrečné zkoušky a také absolventů jednotlivých učebních oborů (Kočková, 2008).

5.4 Písemná zkouška Obsahuje 4 témata, která jsou strukturovaná do 2 částí s 10, resp. 12 otázkami. Tato část slouţí ke zjištění těch kompetencí, které jdou stěţí získat praktickou zkouškou. Témata by měla být formulována tak, aby umoţnila ověřit, zda je ţák schopen aplikovat základní odborné i obecné teoretické vědomosti při řešení úkolů souvisejících s praktickým výkonem povolání. Jedná se např. o návrhy technologických postupů, plánování práce, ekonomické propočty, technické výpočty apod. Podle potřeb oboru lze zařadit jako součást zkoušky i test, který by měl být ale rovněţ zaměřen na volbu vhodných řešení a postupů, nikoliv na ověřování encyklopedických vědomostí (Kvalita 1, 2008). Ţák si dle svého uváţení vybere jedno téma pro zpracování písemné části zkoušky. Tato část trvá maximálně 240 min.

24

Zde uvedu jedno ze 4 zadání pro písemnou část závěrečné zkoušky. Zadání Pracujte se svislým řezem (výkresem označeným „A“) 1. Posuďte, zda výkresy A a B patří k sobě. Svůj posudek zdůvodněte. Co víte o řezech ve stavebních výkresech? 2. Doplňte chybějící kóty označené rámečkem. 3. Vysvětlete kótu v krouţku. Proč má před sebou znaménko mínus a v jakých je jednotkách? 4. Najděte ve výkrese zakreslenou hydroizolaci a část jí zakrouţkujte. Jaký materiál je navrţen pod ní? 5. Uveďte alespoň tři převislé konstrukce. Je některá zakreslena na tomto svislém řezu? 6. Vypočtěte mnoţství betonu potřebného pro oba základové pásy viditelné v řezu na výkresu A, jestliţe jejich délka je 10 500 mm. V celé délce mají stejný průřez. Vypočtěte mnoţství cementu, jestliţe je pouţito 300 kg cementu na jeden metr kubický betonu. 7. Z jakých materiálů můţeme zhotovovat stropy? Jaké jsou poţadavky na stropy? 8. Popište druhy a význam izolací ve stavebnictví. 9. Jaké jsou druhy základů? Z jakých mohou být materiálů? 10. Pojmenujte označené části krovu vaznicové soustavy a názvy zapište do tabulky č. 5. Pracujte se svislým řezem (označení „B“) 1. V místnosti 1 zakreslete zdvojené okno šířky š = 1400 mm a výšky v = 1300 mm v rovném ostění. Parapet je odsazený od vnitřního líce zdiva o 150 mm a jeho výška p = 850 mm. 2. V místnosti 3 zakreslete zdvojené okno šířky š = 1200 mm a výšky v = 1250 mm v jedenkrát zalomeném ostění. Výška parapetu p = 900 mm. 3. V místnosti 1 zakreslete jednokřídlové otočné dveře o šířce š = 800 mm a výšce v = 1970 mm. Dveře jsou pravé, s prahem a s otevíráním do místnosti 1. Zárubeň

25

je ocelová typizovaná s šířkou stojky s = 150 mm. Zárubeň zakreslete na zadanou osu otvoru a zarovnejte k líci zdiva v místnosti 1. Okótujte. 4. Doplňte chybějící kóty označené rámečkem – ostatní okenní otvory mají šířku 1000 mm. 5. Doplňte chybějící údaje v tabulce legenda místností. Plochu místností vypočtěte bez výklenků u dveří a parapetů. Navrhněte podlahu a úpravy povrchů ve všech místnostech. 6. Spočtěte spotřebu cihel rozměru 400 mm (délka), 247 mm (šířka), 238 mm (výška) a malty na vyzdění stěny tloušťky 400 mm, délky 3750 mm a výšky 2500 mm. Ve stěně je okenní otvor rozměru 1500/1250 mm. Spotřeba cihel je 16 ks/m2 (40 ks/m3), malty 72 litrů/m3. Konstrukci nadpraţí neuvaţujte. 7. Popište technologický postup zhotovení betonové mazaniny. 8. Z jakých materiálů by bylo moţno provést příčku mezi místnostmi 1 a 2? 9. Nakreslete na čtverečkovaný papír cihelné vazby míst A a C označených v půdorysu krouţkem. Zdivo je z cihel CPP normálního formátu. 10. Co je to plovoucí podlaha? Načrtněte svislý řez, popište jednotlivé vrstvy podlahy a pouţívané materiály. 11. Jaké jsou druhy lehkých betonů? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? 12. Jak se ve stavebních výkresech graficky označují tyto hmoty: cihelné zdivo s pevností nízkou, zemina původní, omítka, beton bez výztuţe, beton s výztuţí, hydroizolace? Doplňte v tabulce legenda materiálů.

26

Výkres A - téma I

Obrázek č. 1. Výkres A. (Kvalita, 2008).

27

Výkres B (1:50) – téma I

Obrázek č. 2. Výkres B. (Kvalita, 2008). 28

Tabulky pro vyplnění odpovědí

Číslo prvku Název prvku

Číslo prvku

1

6

2

7

3

8

4

9

Název prvku

5 Tab. č. 5. Prvky krovu (výkres A). (Kvalita, 2008).

Označení na výkrese

Účel místnosti

Plocha v m2

Podlaha

Úpravy stěn

1 2 3 4 5 Poznámka: Plochu místností vypočtěte bez výklenků u dveří a parapetů. Tab. č. 6. Legenda místností (výkres B). (Kvalita, 2008).

Tab. č. 7. Legenda materiálů. (Kvalita, 2008).

povrchu

Hodnocení a klasifikace Otázka číslo

Počet

Bodovaná odpověď

bodů

1.

Posouzení výkresů, znalost řezů

3

2.

Doplnění kót

4

3.

Vysvětlení kóty

2

4.

Čtení výkresu

3

5.

Znalost konstrukcí

3

6.

Výpočet spotřeby materiálu

7

7.

Volba materiálu, poţadavky

3

8.

Izolace – druhy, význam

4

9.

Volba moţností, popis

4

10.

Pojmenování prvků krovu (tab. 4)

3

Celkem bodů

36

Tab. č. 8. Hodnocení 1. části písemné zkoušky. (Kvalita, 2008). Otázka

Bodovaná odpověď

Počet

číslo

bodů

1.

Správné zakreslení a okótování

2

2.

Správné zakreslení a okótování

2

3.

Správné zakreslení a okótování

3

4.

Doplnění kót

2

5.

Vyplnění legendy místností (tab. 5)

4

6.

Výpočet spotřeby cihel a malty

2

7.

Technologický postup

3

8.

Návrh materiálu

1

9.

Zakreslení cihelných vazeb

4

10.

Vysvětlení a náčrt

5

11.

Druhy a popis

5

12.

Grafické značení materiálů (tab. 6)

3

Celkem bodů

34 Tab. č. 9. Hodnocení 2. části písemné zkoušky. (Kvalita, 2008).

30

Hodnocení 1. a 2. části písemné zkoušky: počet dosaţitelných bodů 70 (tabulky 7 a 8). Hodnocení testu znalostí: test znalostí obsahuje 20 otázek. V kaţdé otázce je 1 správná odpověď. Ţák zakrouţkuje písmeno správné odpovědi. Pokud se ţák rozhodne původní odpověď změnit, nesprávné označení přeškrtne kříţkem a zakrouţkuje novou odpověď. Za správnou odpověď je 0,5 bodu. Celkový dosaţitelný počet bodů je 10. Celkový počet bodů v písemné zkoušce: 80 Klasifikace Výborný

Chvalitebný Dobrý

Dostatečný Nedostatečný

Počet bodů 69 – 80

57 – 68

29 – 42

43 – 56

0 - 28

Tab. č. 10. Klasifikace písemné zkoušky. (Kvalita, 2008).

Testová část 1. Hydrofobní materiály slouţí jako: a) vodoodpuzující úprava povrchů b) přísady pro lepší zpracovatelnost betonů c) napouštění dřevěných konstrukcí proti hnilobě 2. Omítníky jsou: a) latě, které zajišťují ostrost rohů b) maltové, dřevěné nebo ocelové pásy, podle kterých se urovnává omítka c) odpadlé kusy omítky 3. Základní surovinou pro výrobu cementu je: a) pálené vápno b) vápenec c) vysokopecní struska 4. Co je to nadpraţí: a) část dveří nad prahem b) horní část dveřního nebo okenního otvoru c) svislé zdivo u oken 5. Součástí systému POROTHERM jsou: a) vápenopískové cihly b) pálené děrované cihly c) betonové tvárnice

31

6. Ţebříky musí přesahovat výstupní plošinu o: a) 0,5 m b) 2,2 m c) 1,1 m 7. Perlitová malta se pouţívá pro: a) podklad pro obklady b) tepelnou izolaci c) zdění silně zatíţených konstrukcí 8. Dilatace je: a) spára oddělující části stavebních konstrukcí b) druh trvale pruţné malty c) nářadí pouţívané ke spárování zdiva 9. Vodorovná spára ve zdivu je: a) styčná b) loţná c) vazáková 10. Nosnou výztuţ dáváme do betonu proto, aby: a) se zlepšila pevnost vodorovných konstrukcí v tlaku b) se zlepšila pevnost vodorovných konstrukcí v tahu c) konstrukce odolávala agresivnímu prostředí 11. Máme – li vybourat v nosné zdi otvor: a) nesmíme to provést b) můţeme otvor vybourat bez dalších opatření c) musíme nejdříve podchytit strop a osadit překlad 12. Penetrační nátěr: a) je nátěr, který izoluje proti agresivní vodě b) upravuje podklad pro pevné spojení izolace proti vodě s podkladem c) se pouţívá k izolaci proti otřesům 13. Váhorys slouţí k: a) určování hladiny spodní vody b) výškovému vyměření polohy oken, dveří apod. c) půdorysnému vytýčení stavby 14. Na hloubku základové spáry má u nepodsklepených budov mezi jiným vliv: a) do jaké hloubky půda zamrzá

32

b) půdorysné rozměry stavby c) materiál z kterého je budova postavena 15. Schodišťové rameno můţe mít nejméně: a) 1 stupeň b) 3 stupně c) 8 stupňů 16. Cihly plné pálené (CPP) mají rozměr: a) 240 x 240 x 113 b) 240 x 113 x 115 c) 290 x 140 x 65 17. Výhodou montovaných panelových a deskových stropů je: a) snadnost osazení a moţnost okamţitého zatíţení b) dobré tepelně a zvukově izolační vlastnosti c) snadné dodatečné zřizování prostupů 18. Základová spára je: a) spára mezi základem a zděnou konstrukcí b) spára mezi základem a základovou půdou c) spára vzniklá v základech 19. Ztuţující pásy (věnce) se provádějí: a) z betonu bez výztuţe b) z cihel CDm c) z betonu s výztuţí 20. Předností betonu bez výztuţe je kromě jiného: a) odolnost proti povětrnostním vlivům b) velká pevnost v tahu c) dobrá opracovatelnost Protokol o vykonání písemné části závěrečné zkoušky a hodnocení je uveden v příloze č. 2.

33

5.5 Praktická zkouška Toto je stěţejní část závěrečné zkoušky. V průběhu praktické zkoušky by měly být zadávány konkrétní pracovní podmínky v reálném nebo simulovaném prostředí. Témata by ale měla být zadána šířeji, aby se propojovaly různé kompetence vyplývající z hodnotícího standardu. Kaţdé téma by mělo obsahovat logickou sestavu úkolů, které ověřují individuální kompetence, a vyústit v celkové řešení. Ţák tak prokáţe nejen to, ţe má dané kompetence, ale také to, ţe je schopen jednotlivé úlohy vnímat ve vzájemných vazbách (Kvalita 1, 2008). Obsahuje 5 témat, která jsou strukturována do části vědomostní a dovednostní. Vědomostní část se skládá z 5 otázek a je zaměřena na popis nářadí, pracovních postupů, způsob kontroly kvality práce a BOZPP. Váha vědomostní části při celkovém hodnocení je asi 10 %. Její součástí můţe být podotázka ze světa práce, není –li zařazena do ústní zkoušky. „Dovednostní část jiţ prověřuje pracovní dovednosti ţáka v konkrétním oboru. Váha této části je asi 90 %“ (Kočková, 2008). Trvání zkoušky se doporučuje v délce nejméně dvou dní. Při praktické zkoušce prokáţí ţáci odborné vědomosti a dovednosti související s praktickými činnostmi v oboru zedník. Ověřovány jsou znalosti materiálů, způsobů jejich pouţití, výpočtu spotřeby a znalosti technologických a pracovních postupů zednických prací. Otázky vědomostní části jsou zkoušeny ústně a doporučuje se zkoušet je v samostatném bloku před zahájením praktických činností. Pokud je součástí zkoušky i podotázka z obecného přehledu ze světa práce, musí být přítomen zkoušející s příslušnou kvalifikací. V dovednostní části zkoušky prokáţe ţák schopnost pouţívat technickou dokumentaci, volit a pouţívat nářadí a zařízení a prakticky provádět zednické práce. Součástí zkoušky je prověření znalostí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zkoušky se účastní odborník z praxe (sociální partner), který je členem zkušební komise. Odborníkem z praxe je ten, kdo vykonává činnost související s daným, popř. příbuzným oborem vzdělání, v němţ se závěrečná zkouška koná.

34

Tomuto účastníkovi zkušební komise náleţí náhrada jízdních výdajů, náhrada za ubytování a stravné. Poskytovatelem náhrad je právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se závěrečná zkouška koná (školský zákon, § 184). Podle školského zákona je účast na závěrečných zkouškách věcí ve veřejném zájmu, tzn. ţe zaměstnavatel musí uvolnit z práce zaměstnance, který je pozván do zkušební komise jako zástupce odborníka z praxe. V případě potřeby můţe ţákovi poskytnout při plnění dovednostní části zkoušky nezbytnou pomoc další osoba. Praktická zkouška se realizuje: 1.

Ve škole.

2.

Na pracovišti právnické nebo fyzické osoby na základě dohody

uzavřené mezi školou a touto osobou (v tomto případě musí být konkrétní zadání schváleno zkušební komisí). Klasifikace a hodnocení praktické zkoušky je součástí jednotného zadání. Protokol o praktické zkoušce (příloha 3), který je součástí jednotného zadání, pouţije škola podle vlastního uváţení.

35

Ukázka praktické části závěrečné zkoušky Zadání Téma I: Zdění nosného zdiva s osazením zárubně Téma I. Zdění nosného zdiva s osazením zárubně, jehoţ parametry jsou závislé na momentálních moţnostech školy. Předpokládá se, ţe toto téma bude plněno především na pracovišti jiných osob, tedy na reálné stavbě. Osazení zárubně bude plněno pouze v případě moţnosti. Vědomostní část 1.

Jaké zednické nářadí a pracovní pomůcky potřebujete pro zdění? Vysvětlete

jejich pouţití. 2.

Vyjmenujte zásady BOZ při zdění. Na jaká pásma se rozděluje pracovní

prostor? Jaké jsou zásady BOZ při práci na lešení a pro stavbu lešení výšky do 1,5 m? Od jaké výšky platí zásady BOZ při práci ve výškách? 3.

Popište pracovní postup prací, které budete dle zadání provádět. Navrhněte

druh zdící malty a při výrobě malty ze sloţek i její sloţení. Volbu odůvodněte. 4.

Vysvětlete postup osazení a zazdění zárubně. Jaké parametry polohy

zárubně jsou měřeny a jak? 5.

Jaké odchylky zdiva jsou měřeny a jaké mají dovolené hodnoty?

Dovednostní část 1.

Zdění nosného zdiva dle zadání. Rozměr a materiál zdiva je specifikován

výkresovou dokumentací nebo pedagogickým dozorem. 2.

Zajistěte výrobu malty a přísun materiálu.

3.

Vyzděte zadanou zeď do výšky ……. m (počet vrstev).

4.

Proveďte kontrolu odchylek zdiva a porovnejte je s dovolenými

odchylkami. 5.

Zazděte ocelovou zárubeň a zhotovte nadpraţí pokud je tato úloha součástí

zadání.

36

Hodnocení, kritéria a pravidla Vědomostní část se podílí na celkové klasifikaci ţáka v praktické závěrečné zkoušce asi 10 %. Jejím účelem je ověřit teoretické znalosti ţáka, související s dovednostní částí praktické zkoušky. Pokud je ţák v dovednostní části zkoušky klasifikován stupněm „5 - nedostatečný“, je výsledná klasifikace praktické zkoušky „5 – nedostatečný“, i kdyţ vědomostní část byla klasifikována stupněm „1 – výborný“. Dovednostní část je rozhodující pro klasifikaci ţáka v praktické závěrečné zkoušce.V dovednostní části jsou hodnocena následující kriteria: kvalita práce pracovní výkon dodrţování technologických a pracovních postupů úroveň organizace práce dodrţování předpisů BOZP. Kvalita práce je hodnocena podle kritérií uvedených v tabulce č. 10. Pracovní výkon lze hodnotit podle doporučených výkonových norem pro účely závěrečné zkoušky, vycházející z celostátně platné normy vydané ÚRS Praha, a.s. (dříve Ústav racionalizace ve stavebnictví). Škola je můţe upravit podle sloţitosti dovednostní části tématu, v závislosti na konkrétních podmínkách zadání. Při hodnocení pracovního výkonu ţáka bude přihlédnuto k objektivním důvodům omezujícím jeho výkon (školní materiály). Bodové hodnocení dovednostní části praktické závěrečné zkoušky vychází z tabulky č. 11. Celková klasifikace praktické závěrečné zkoušky vychází také z tabulky č. 11.

37

Odchylka zdění zdiva

Hodnota odchylky

Odchylka vodorovné spáry na deseti metrech

+/- 20 mm

Odchylka svislosti zdiva na výšku jednoho podlaţí

10 mm

Odchylka v tloušťce zdiva a rozměrech otvorů

+/- 10 mm

Odchylka lícovaného povrchu (rovinnosti) zdiva určeného k omítání kontrolovaná příměrnou latí délky 2000 mm

+/- 10 mm

Osazení a zazdění zárubně Výšková poloha a poloha zárubně ve zdivu Svislost a vodorovnost zárubně Kolmost sloupků a nadpraţí Rovinnost zárubně Šířka zárubně po celé výšce Poloha spodních částí dveřního závěsu Kvalita zazdění Provedení nadpraţí Tab. č. 11. Kritéria hodnocení kvality práce. (Kvalita, 2008).

38

Klasifikační stupeň výborný

chvalitebný

dobrý

dostatečný

nedostatečný

Bodové hodnocení splnění úkolu/Počet bodů Vědomostní část

15 - 13

12 - 10

9-7

6-4

závady větší

závady Nad

3-0

Dovednostní část Kriterium hodnocení Odpovídá Kvalita práce

Pracovní výkon Dodrţování technologických

v menší

toleranci

dvě odchylky

čtyři odchylky odchylky

hrubé nedostatky

50 - 41

40 - 31

30 - 21

20 - 11

10 - 0

splnil

splnil

splnil

splnil

90 – 100 % 30 - 25

80 – 89 % 24 - 19

70 – 79 % 18 - 13

60 – 69 % 12 - 7

dodrţel

s

menšími s

většími s hrubými

porušeními

porušeními

porušeními

24 - 19

18 - 13

12 - 7

Větší

značné

nedostatky

nedostatky

8

6

4

méně

opakované

závaţné

méně

bezpečnosti

porušení

závaţné

a ochrany zdraví 10 Celkem 45 - 117 při prácibodů

8

6

a pracovních

30 - 25

postupů Organizace práce, vzorná hospodárnost

10

Dodrţování pravidel

čtyři neodpovídá

dodrţel

méně racionální

116 - 88

závaţné porušení

porušení 4 87 - 59 58 - 25

splnil méně neţ 60 % 6-0 nedodrţel 6-0 nezvládá 0 opakované závaţné porušení 0 méně neţ 25

Tab. č. 12. Výsledná klasifikace praktické závěrečné zkoušky. (Kvalita, 2008).

39

Podotázky z obecného přehledu ze světa práce 1. Proč je důleţité mít trvalý přehled o tom, co je třeba znát ve Vašem oboru? Jak a kde byste se mohl/a dále vzdělávat, jak byste postupoval/a v případě Vašeho zájmu o další studium? 2. Jak rozumíte pojmu „celoţivotní vzdělávání“? Jaké podmínky pro vzdělávání mohou vytvářet zaměstnavatelé pro své zaměstnance? 3. V čem spočívá podstata práce ve Vašem oboru? Jakým způsobem se lze specializovat, zastávat vedoucí funkci? 4. Víte, kde je ve Vašem okolí úřad práce? Kdy se tam obrátíte o pomoc? 5. Jaké poradenství a podporu mohou na úřadech práce získat nezaměstnaní nebo lidé, kteří chtějí změnit zaměstnání? 6. Ve kterých firmách (podnicích) ve Vašem okolí, případně v celé ČR, je moţné uplatnit Vaši profesi? Uveďte na příkladech, jaké platové a pracovní podmínky nabízejí zaměstnavatelé. 7. Je moţné uplatnit se v zahraničí ve Vaší profesi? Kde a jak můţete získat podrobnější informace o nabídce pracovního uplatnění v zahraničí? 8. Co lze podniknout v případě, ţe na přechodnou dobu nenaleznete uplatnění v oboru a chcete pracovat? Znáte nějaké firmy, kde byste mohl/a na přechodnou dobu nalézt práci? Uveďte příklad, za jakých pracovních a platových podmínek. 9. Uveďte, co je profesní ţivotopis a jak byste jej zpracoval/a. 10. Jak se jako uchazeč o zaměstnání připravíte na přijímací pohovor? Co bude o Vás zajímat Vašeho případného zaměstnavatele a co byste o zaměstnání ve vybraném podniku měl/a vědět Vy? 11. Jak byste postupoval/a při uzavírání pracovního poměru? Jaká jsou Vaše práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru? 12. K čemu slouţí pracovní smlouva, kdo ji uzavírá a jaké jsou její povinné náleţitosti? Víte, která další ujednání byste si mohl/a sjednat v pracovní smlouvě? 13. Máte představu o výši obvyklého nástupního platu absolventa Vašeho oboru? Uveďte na příkladech firem z regionu. Co víte o mzdě, jaký je rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou? 14. Jaká je podstata sociálního a zdravotního pojištění, k čemu jsou určena? Jaký je mezi nimi rozdíl? Kdo všechno se na jejich platbě podílí?

40

15. Proč se odvádějí daně? Jaké daně znáte? 16. Jsou pro Vás při rozhodování o zaměstnání důleţité informace o rozvrţení pracovní doby, vzdálenosti pracoviště od místa bydliště, dostupnosti dopravy? 17. Víte, co jsou to zaměstnanecké výhody? Uveďte jejich příklady a řekněte, které byste při rozhodování o zaměstnání upřednostňoval/a. 18. Lze ve Vašem oboru samostatně podnikat? Jakým způsobem? 19. Kdybyste se rozhodl/a samostatně podnikat, odkud byste mohl/a získat finanční prostředky a informace o konkurenci? 20. Na příkladu firmy uveďte, co jsou náklady a výnosy a jakým způsobem ovlivňují hospodářský výsledek firmy. 21. Jaké jsou běţné nejdůleţitější výdaje domácnosti? Jak byste sestavoval/a a vedl/a rodinný rozpočet? 22. Jaké znáte bankovní sluţby? Vyjádřete rozdíl mezi platbou v hotovosti a bezhotovostním platebním stykem. K čemu slouţí bankovní účet? 23. V jakých případech je vhodné ţádat o poskytnutí půjčky/úvěru? K čemu byste vyuţil/a spotřebitelský úvěr? Uveďte příklady institucí, které poskytují půjčky/úvěry. 24. Jaké podmínky a jaká rizika při získávání půjčky/úvěru musíte vţdy zváţit? K čemu byste vyuţil/a hypoteční úvěr? Umíte objasnit, co je zástava a co znamená pojem „exekuce“? 25. Proč je důleţité pojištění majetku a osob? Jaká práva a povinnosti vyplývají z pojistné smlouvy? 26. Proč je důleţité dodrţovat předpisy BOZP? Uveďte na příkladu ve Vašem oboru, jak se mohou zaměstnanci bránit v případě jejich nedodrţování ze strany zaměstnavatele a co mohou očekávat, pokud je nedodrţují sami. 27. Jaká práva má zaměstnanec při pracovním úrazu? V jakých případech nemůţe tato práva uplatňovat? 28. Jaké bezpečnostní a hygienické předpisy je ve Vašem oboru nutné dodrţovat na pracovišti a proč? Co je myšleno pod pojmem ekologické chování na pracovišti? 29. Znáte výhody v pracovní, obchodní i cestovatelské oblasti, které přináší občanům začlenění ČR do EU? Které výhody by pro Vás byly zajímavé? 30. Jak a proč byste měl/a Vy sám/sama pečovat o ţivotní prostředí doma i při výkonu Vaší profese? Uveďte konkrétní příklady.

41

5.6 Ústní zkouška Úkolem ústní zkoušky je zjistit, zda ţák získané vědomosti umí uplatnit v potřebných souvislostech. „Měla by zjišťovat schopnost syntézy vědomostí a hledání souvislostí. Zahrnuje 30 témat, které jsou průřezem vzdělávacího obsahu, zejména se jedná o předměty materiály a technologie“ (Kvalita 1, 2007). Ţák si vylosuje jedno z témat, která jsou součástí jednotného zadání závěrečné zkoušky. Pokud není součástí tématu podotázka z obecného přehledu ze světa práce, vylosuje si i tuto podotázku případně odbornou podotázku, pokud ji škola zařadí do zadání ústní závěrečné zkoušky. Zařazení odborné podotázky, zaměřené např. na specifika vzdělávacího programu nebo na odbornou problematiku regionu, není součástí jednotného zadání a je v kompetenci ředitele školy. Kaţdé téma smí být v jednom dni losováno pouze jednou. Na přípravu má ţák nejméně 15 minut. Pokud je součástí tématu grafické řešení, můţe předseda zkušební komise prodlouţit dobu přípravy aţ o dalších 15 minut (školní materiály). Témata 1. Základní pravidla pro vazby cihelného zdiva - terminologie, spáry, převazování, základní vazby (vazáková, běhounová, kříţová, polokříţová). 2. Komíny - názvosloví, rozdělení, komínový plášť, poţadavky na jednotlivé části, stavební výška komína, účinná a neúčinná výška, větrný úhel, výška komína nad střechou, ukončení komína; konstrukce jednovrstvého a vícevrstvého komína. 3. Vzhledem k potřebě grafického řešení můţe předseda zkušební komise prodlouţit dobu přípravy aţ o dalších 15 minut. 4. Zděné příčky - rozdělení příček, tepelně a zvukově izolační příčky; popis technologie provedení zděné příčky, napojení na okolní konstrukce, mezní odchylky zdiva. 5. Vnitřní lešení - rozdělení, druhy, poţadavky na BOZP, práce ve výškách. 6. Zdivo z nepálených cihel a tvárnic (tvarovek) - druhy cihel a tvárnic, vlastnosti, výhody a nevýhody, moţnosti pouţití ve zdivu, kombinované sendvičové zdící prvky, ztracené bednění. 42

7. Izolační betony - druhy, vlastnosti, výhody a nevýhody, pouţití. 8. Základy - rozdělení, materiály, poţadavky na základy, zámrzná hloubka, prostupy v základech, odvodňování stavebních jam. 9. Druhy čerstvých betonů podle konzistence - vodní součinitel, příklady pouţití betonů různých konzistencí. 10. Suroviny pro výrobu betonu - poţadavky na sloţky betonu. 11. Hydroizolace a izolace proti radonu - účel hydroizolací, druhy materiálů, jejich vlastnosti a moţnosti pouţití; význam izolací proti radonu, materiály; hydroizolace nepodsklepené a podsklepené budovy – náčrt umístění izolace v příčném řezu. 12. Vzhledem k potřebě grafického řešení můţe předseda zkušební komise prodlouţit dobu přípravy aţ o dalších 15 minut. 13. Kamenné zdivo - druhy kamenného zdiva, vlastnosti, pouţití, zásady pro zdění. 14. Beton s výztuţí - účel a pouţití ţelezobetonu, pro jaké druhy namáhání je vhodný; výztuţ - materiály, druhy, uloţení, krycí vrstvy, pracovní a dilatační spára; bednění a odbedňování. 15. Nosné a nenosné zdivo - únosnost, tepelně a zvukově izolační vlastnosti, pouţívané materiály. 16. Okenní a dveřní otvory - názvosloví, druhy překladů, způsob a délka uloţení překladů (zdůvodněte), tepelná izolace. 17. Stropy - rozdělení, poţadavky na únosnost, odolnost proti ohni, tepelnou a zvukovou izolaci; materiály; technologický postup provedení stropu z cihelných stropních desek Hurdis uloţených na ocelový nosník profilu I. 18. Ztuţující pásy - funkce, provedení, tepelná izolace ztuţujících pásů, jiné alternativy ztuţení. 19. Izolace ve stavebnictví - účel, rozdělení, izolační materiály, příklady pouţití hydroizolací a tepelných izolací. 20. Sklo ve stavebnictví - druhy stavebního skla, vlastnosti, moţnosti pouţití. 21. Betonářské práce - druhy čerstvých betonů podle konzistence, betonování, zhutňování, příklady pouţití betonu v konstrukcích pozemních staveb, ošetřování betonu, betonování za nízkých teplot; bednění a odbedňování. 22. Stavební deník - kdo je povinen vést a kontrolovat stavební deník, co se v deníku uvádí.

43

23. Stavební úpravy budov - poruchy budov, druhy trhlin, dodatečné úpravy základů a zřizování otvorů s rovným nadpraţím v nosném zdivu. 24. Co je přístavba, nástavba, přestavba, adaptace, půdní vestavba? 25. Dřevo ve stavebnictví - základní rozdělení, vlastnosti, pouţití, ochrana dřeva proti povětrnostním účinkům, biotickým škůdcům a poţáru, ruční opracování dřeva. 26. Zdící materiály pro zdivo s vysokou tepelně izolační schopností - druhy, vlastnosti, pouţití, zvláštnosti zdění. 27. Mechanizace ve stavebnictví - zařízení na dopravu materiálu a přípravu betonu a malt na staveništi. 28. Monolitické a montované příčky - druhy, způsoby zhotovení monolitických příček, materiály, povrchové úpravy. 29. Recyklace materiálů ve stavebnictví. Typizace, prefabrikace a normalizace výrobků. Certifikace materiálů a výrobků. 30. Konstrukční systémy staveb - rozdělení, porovnání zděných, montovaných a monolitických konstrukcí - výhody a nevýhody; současné trendy ve výstavbě pozemních staveb. 31. Střechy - druhy zastřešení, tvary střech, nosné konstrukce (vaznicová a vazníková), střešní plášť; řešení prostupu komínového tělesa střešní konstrukcí. 32. Přírodní kámen pouţívaný ve stavebnictví - nejdůleţitější horniny pro stavební účely technické vlastnosti stavebního kamene, výrobky ze stavebního kamene. 33. Skládané krytiny - druhy krytin, krytiny z pálených a betonových tašek. 34. Sádrokartonové konstrukce - vlastnosti, výhody a nevýhody, pouţití ve stavebnictví; konstrukce příček, obkladů stěn a stropů; napojování na okolní konstrukce 35. Způsoby zvýšení únosnosti stropů. 36. Minerální pojiva ve stavebnictví - druhy, vlastnosti, výroba, pouţití. 37. Malty pro zdění a omítání - rozdělení, značení, sloţky, výroba, vlastnosti, pouţití. 38. Schodiště - terminologie, rozdělení, konstrukce, materiály, průchozí šířka a podchozí výška; opravy schodišťových stupňů. 39. Betonové mazaniny a cementové potěry - účel, druhy, způsoby provádění, úprava povrchu mazanin samonivelační stěrkou.

44

40. Vnitřní a vnější obklady keramickými materiály - materiály, vlastnosti, moţnosti pouţití; lepící a spárovací hmoty; doplňkové materiály; nářadí a zařízení pro obkladačské práce; technologie provedení keramického obkladu včetně přípravy podkladu. 41. Dodatečné zřizování hydroizolací zdiva mechanickými metodami – moţnosti, postupy, pouţité materiály. 42. Podlahy - rozdělení podlah, poţadavky na vlastnosti podlah, materiály podkladních a nášlapných vrstev, hydroizolace a tepelné izolace, plovoucí podlahy. 43. Čtení stavebního výkresu. Co obsahuje projektová dokumentace stavby? 44. Zemní práce, vytýčení stavby - provádění výkopů, roubení; polohové a výškové vytýčení stavby, měřičské pomůcky, vytýčení pravého úhlu, lavičky. 45. Vnější lešení - BOZ při práci na lešení, kdo je oprávněn montovat a demontovat lešení; doprava osob a materiálu na lešení. 46. Pálené cihlářské výrobky - výroba, druhy, vlastnosti, pouţití. 47. Klenuté nadpraţí - moţnosti konstrukčního řešení, pracovní postupy. 48. Vnitřní a venkovní omítky - druhy omítek, omítání různých druhů zdiva (cihelné, pórobetonové, panely), příprava podkladu, hydrofobizace, povrchové úpravy (nátěry), omítání za nízkých teplot, řešení omítky na styku různých materiálů (např. dřevo - cihla). 49. Co jsou zařizovací předměty zdravotně technických instalací? 50. Vysušování zdiva – chemické metody (injektáţ), sanační omítky. 51. Výrobky ze dřeva pouţívané ve stavebnictví - lepené výrobky, dřevocementové desky,

velkoplošné

deskové

materiály

(dřevotřískové,

dřevovláknité,

dřevoštěpkové), kombinované výrobky (lignopor), konstrukční materiály pro pozemní stavby (Velox aj.). 52. Kamenivo pro stavebnictví - druhy, vlastnosti, granulometrické sloţení, pouţití. 53. Montovaný strop z keramických nosníků a vloţek – prvky, pouţití, vlastnosti, postup montáţe. 54. Zdění z přesných pórobetonových tvárnic (Ytong, Hebel) - druhy tvárnic, vlastnosti, stavební tmely, pracovní postup zdění, nářadí a zařízení pro práci s pórobetonem. 55. Elektrické a motorové ruční nářadí pro zednické práce. BOZ při práci s tímto nářadím.

45

56. Zateplování budov kontaktními systémy - důvody pro zateplování budov, popis skladby zateplovacího systému včetně povrchové úpravy omítkami, postup práce. 57. Plasty ve stavebnictví - druhy plastů, příklady pouţití. 58. Zdění nosného zdiva z děrovaných cihel systému Porotherm (Wienerberger) základní zdící prvky, tloušťka zdiva, modul, pravidla zdění a vazby zdiva, malty pro zdění a omítání, zdění a omítání zdiva s vyššími tepelně izolačními vlastnostmi. 59. Opravy omítek. 60. Dlaţby vnitřní a venkovní - materiály dlaţeb, druhy, vlastnosti, moţnosti pouţití; lepící a spárovací hmoty; doplňkové materiály; nářadí a zařízení pro obkladačské práce; technologie kladení keramické dlaţby. 61. OZP - pracovní rizika v povolání zedník, osobní ochranné pracovní prostředky. 62. Kdo je oprávněn projektovat a provádět změny v projektové dokumentaci stavby? 63. Suché maltové směsi - druhy, pouţití, zpracování, výhody a nevýhody, skladování. 64. Vlastnosti stavebních materiálů - fyzikální, mechanické, chemické, tepelně izolační, hydroizolační. 65. Převislé konstrukce - druhy.

46

5.7 Celkové hodnocení závěrečné zkoušky Celkové hodnocení ţáka u závěrečné zkoušky provede zkušební komise v souladu s vyhláškou MŠMT č. 47/2005 Sb., § 4, odst. 3. Hodnocení vychází z klasifikace písemné, praktické a ústní zkoušky. Písemná a praktická závěrečná zkouška se klasifikuje podle pravidel uvedených v jednotném zadání. Ústní zkouška je klasifikována v souladu s obecnými pravidly, resp. klasifikačním řádem školy. Protokol o celkovém hodnocení ţáka u závěrečné zkoušky (příloha 4), který je součástí jednotného zadání, pouţije škola podle vlastního uváţení (školní materiály).

47

6 Výzkumný projekt Cílem mé práce je zjistit názory učitelů a ţáků středního odborného učiliště, kteří jiţ měli moţnost si nové zadání závěrečné zkoušky vyzkoušet minulý školní rok, na toto zadání. K průzkumu jsem vyuţil dotazníkové metody. Vytvořil jsem dotazník (viz Příloha č. ) pro ţáky i pro učitele. Dotazník pro učitele měl devět otázek, dotazník pro ţáky 8,

z toho 8, resp. 7 otázek bylo uzavřených s moţností výběru mezi 3 - 4

odpověďmi a závěrečná otázka byla otevřená, aby měli účastníci výzkumu moţnost vyjádřit svůj názor na nové zadání závěrečné zkoušky. Stanovil jsem si tyto hypotézy: Hypotéza 1: Jednotné zadání závěrečné zkoušky umoţní vzájemnou srovnatelnost znalostí a dovedností absolventů stejného oboru na různých školách. Hypotéza 2: Jednotné zadání závěrečné zkoušky vypovídá o vědomostech a dovednostech, které ţáci získali během tříletého studia na středním odborném učilišti. Hypotéza 3: Jednotné zadání závěrečné zkoušky přispívá ke kvalitní přípravě ţáků na budoucí povolání.

6.1 Vyhodnocení dotazníku 6.1.1 Učitelé Dotazování se zúčastnilo 38 pedagogických pracovníků z naší školy. Otázka č. 1: Přispívá jednotné zadání závěrečných zkoušek k větší objektivitě při hodnocení? Moţnosti

ano

Počet odpovědí Z odpovědí vyplývá, ţe dle

spíše ano

17

spíše ne

18

3

ne 0

92 % respondentů přispívá jednotné zadání

závěrečných zkoušek k větší objektivitě při hodnocení.

48

Otázka č. 2: Je díky jednotnému zadání moţnost lepšího vzájemného porovnání výsledků vzdělávání mezi jednotlivými školami? Moţnosti

ano

Počet odpovědí

spíše ano spíše ne

19

18

ne

1

0

Jednotné zadání přispívá k lepšímu srovnání výsledků vzdělávání mezi jednotlivými školami podle 97 % učitelů.

Otázka č. 3: Přispívá jednotné zadání závěrečné zkoušky k větší transparentnosti výsledků vzdělávání? Moţnosti

ano

Počet odpovědí

spíše ano spíše ne

10

23

ne

4

1

Nadpoloviční většina učitelů si myslí, ţe jednotné zadání závěrečné zkoušky přispívá k větší transparentnosti výsledků vzdělávání. Tzn. ţe budoucí zaměstnavatelé budou moci dle výsledků závěrečné zkoušky zhodnotit, co ţák – budoucí zaměstnanec skutečně umí a neumí.

Otázka č. 4: Umoţňuje jednotné zadání závěrečné zkoušky lepší srovnatelnost se zahraničím? Moţnosti

ano

Počet odpovědí

spíše ano spíše ne 5

12

ne

19

2

Z dotazníku vyplývá, ţe jednotné zadání umoţňuje lepší srovnání mezi školami v České republice, ale neumoţňuje srovnání stejných oborů se zahraničními školami poskytujícími stejný typ vzdělání. Otázka č. 5: Odpovídá jednotné zadání závěrečných zkoušek potřebám a charakteristikám učebního oboru? Moţnosti Počet odpovědí

ano

spíše ano spíše ne

15

15

49

4

ne 3

15 učitelů je s obsahem jednotného zadání spokojeno, ale můţu říct, ţe 22 učitelů by obsah závěrečných zkoušek doplnil nebo úplně změnil. Jeden dotazovaný neodpověděl. Otázka č. 6: Přispívá jednotné zadání závěrečné zkoušky k lepší přípravě na budoucí povolání? Moţnosti

ano

Počet odpovědí

spíše ano spíše ne 7

15

ne

11

5

Nadpoloviční většina respondentů se přiklání k názoru, ţe nové zadání přispívá k lepší přípravě ţáků na jejich budoucí povolání. Avšak 16 učitelů s tímto nesouhlasí. Otázka č. 7: Je obsah jednotného zadání závěrečné zkoušky přiměřený z hlediska náročnosti? Moţnosti

ano

Počet odpovědí

spíše ano 7

spíše ne

20

ne

5

2

27 učitelů povaţuje jednotné zadání přiměřeně náročné, 7 učitelů by uvítalo, kdyby zkouška byly náročnější. 4 učitelé na tuto otázku nebyli schopni odpovědět. Otázka č. 8: Je časová náročnost jednotné závěrečné zkoušky přiměřená? Moţnosti Počet odpovědí

ano

spíše ano spíše ne

14

14

6

ne 0

28 učitelů povaţuje časovou náročnost závěrečné zkoušky za přiměřenou, 6 nikoliv. 4 učitelé na tuto otázku nebyli schopni odpovědět. Otázka č. 9: Co byste na jednotném zadání závěrečné zkoušky změnili, doplnili? (volná otázka) Na otevřenou otázku odpovědělo pouze 11 pedagogických pracovníků. Nyní uvedu názory učitelů, jak to napsali do dotazníku.

50

1. Zrušil bych písemnou část praktické závěrečné zkoušky, tyto otázky se dají řešit v písemné či ústní části. 2. Změnil bych bodové hodnocení na zadané otázky, zavedení zkoušky z cizího jazyka. 3. Moţnost určité specializace k danému oboru s uplatněním v regionu nebo v rámci EU. 4. Obtíţnost je málo náročná. 5. Výstup zkoušky – návaznost na další vzdělávání – VŠ, větší zastoupení veškeré probírané látky na SŠ, jednoznačnost zadání. 6. Otázky v písemné části ze světa práce odstranit. 7. Na podruţných otázkách lze získat tolik bodů, ţe stačí na vykonání zkoušky. 8. Prodlouţení závěrečné zkoušky o 1 den vzhledem k náročnosti zadaných stavebních výrobků. 9. Prodlouţení závěrečné zkoušky na 3 dny, s hlubší problematikou daného oboru. 10. Zaměřil bych se více na nové technologické postupy a pomůcky. Doplnil bych otázky o finanční gramotnost. 11. Nic. Celkové zhodnocení dotazníku Vyhodnocením dotazníku pro učitele jsem zjistil, ţe nadpoloviční většina učitelů povaţuje jednotné zadání závěrečných zkoušek za pozitivní krok kupředu. Souhlasí s tím, ţe nové zadání umoţní lepší transparentnost výsledků vzdělávání a srovnání mezi českými učilišti. Nové zadání ale neumoţní porovnat naše výsledky vzdělávání se zahraničím, coţ je ale podle mě velice obtíţné vzhledem k různorodým systémům školských soustav v zahraničních zemích. Co se týká praktické části závěrečné zkoušky, ta by měla být prodlouţena o 1 den vzhledem k náročnosti zadaných prací a nebo by měla být vypuštěna písemná část, která je stejně znovu pouhým opakováním písemné či ústní části a zbytečně tak ubírá čas z vlastní pracovní činnosti. Jsou také pochybnosti o významu otázek ze světa práce. Toto také můţe souviset s názorem, ţe na otázkách, které nejsou tak podstatné pro daný učební obor, můţe student získat body k úspěšnému vykonání zkoušky, ačkoli v otázkách z oboru pohořel.

51

Učitelé by naopak doplnili otázky týkající se finanční gramotnosti nebo také zkoušku z cizího jazyka, který se v dnešní době stává nepostradatelným. Je zde také názor, ţe by měla být zvýšena obtíţnost zkoušky jako takové. Podle jednoho učitele také nová zkouška málo reflektuje vývoj v oboru stavebnictví, tzn. ţe by se měla více zaměřovat na nově pouţívané postupy a pomůcky. Mezi respondenty byli i nespokojení učitelé, kteří nepovaţují jednotné zadání za správný krok a závěrečnou zkoušku by pozměnili, doplnili či vypustili některé otázky, jak vyplývá z otevřené závěrečné otázky.

6.1.2 Žáci Vytvořil jsem druhý dotazník pro ţáky (viz Příloha č. ), kteří v minulém roce skládali závěrečnou zkoušku dle nového zadání Kvalita 1. Tito ţáci nyní pokračují v navazujícím studiu na naší škole. Dotazování se zúčastnilo celkem 13 ţáků. Dotazník se týkal zejména náročnosti závěrečné zkoušky. Otázka č. 1: Vypovídala závěrečná zkouška dle jednotného zadání vašim vědomostem a dovednostem, které jste získali během tříletého studia?

Moţnosti

ano

Počet odpovědí

spíše ano

8

spíše ne

1

2

ne 2

Podle většiny studentů závěrečná zkouška byla postavena na jejich znalostech ze studia. Otázka č. 2: Jak hodnotíte náročnost závěrečné zkoušky dle jednotného zadání?

Moţnosti Počet odpovědí

velmi náročná

přiměřeně náročná

0

9

málo náročná 4

Náročnost závěrečné zkoušky byla hodnocena většinově jako zvládnutelná.

52

Otázka č. 3: Jsou jednotlivé části závěrečné zkoušky (písemná, praktická, ústní) rovnocenné z hlediska náročnosti?

Moţnosti Počet odpovědí

ano

spíše ano spíše ne 7 1

3

ne 2

Deset studentů se shoduje, ţe jednotlivé části závěrečné zkoušky jsou si rovnocenné z hlediska náročnosti. Otázka č. 4: Jak hodnotíte náročnost 4.1 písemné části závěrečné zkoušky

Moţnosti velmi náročná Počet odpovědí 2

přiměřeně náročná 9

málo náročná 2

4.2 praktické části závěrečné zkoušky

Moţnosti Počet odpovědí

velmi náročná

přiměřeně náročná

1

6

málo náročná 6

4.3 ústní části závěrečné zkoušky

Moţnosti velmi náročná Počet odpovědí 1

přiměřeně náročná 8

málo náročná 4

U hodnocení náročnosti jednotlivých částí se názory ţáků trochu liší, ačkoli v předchozí otázce týkající se rovnocennosti podle náročnosti nadpoloviční většina uvedla, ţe jsou jednotlivé části závěrečné zkoušky stejně náročné. Podle 6 ţáků ze 13 je nejméně náročná praktická část. Myslím si, ţe je to z toho důvodu, ţe praxe je na rozdíl od ostatních odborných předmětů součástí všech 3 let studia, takţe studenti jsou nejlépe připraveni.

53

5. otázka: Přispívá jednotné zadání závěrečné zkoušky k lepší přípravě na budoucí povolání?

Moţnosti Počet odpovědí

ano 9

spíše ano 4

spíše ne ne 0 0

U této otázky se všichni ţáci shodli, ţe je nová koncepce závěrečné zkoušky lépe připraví na jejich budoucí povolání. 6. otázka: Jak byste změnili závěrečnou zkoušku? Co se vám nelíbilo? Co byste doplnili? (volná otázka) Na otevřenou otázku odpovědělo 8 ţáků. Nyní uvedu jejich názory. 1. Nic bych neměnil, nechal bych to tak. 2. Zbytečný něco měnit. 3. Já bych nic neměnil, na učňovské vědomosti tak akorát náročné. 4. Měla by být na všech učilištích stejná. 5. Neměnit. 6. Všechno v pořádku. 7. Nic. Líbila se mi, jaká byla. 8. Více náročná. Z odpovědí ţáků vyplývá, ţe by jednotné zadání ponechali takové, jaké je, aţ na jednoho ţáka, který by uvítal, kdyby byla více náročná. Odpověď, ţe by závěrečná zkouška měla být na všech učilištích stejná vypovídá o neinformovanosti ţáků o dění ve školství a neznalosti podstaty jednotného zadání závěrečné zkoušky. Celkové zhodnocení dotazníku Podle odpovědí ţáků usuzuji, ţe dle jejich názoru jednotné zadání závěrečné zkoušky odpovídalo jejich vědomostech, které získali během studia. Náročnost zkoušky je pak hodnocena odlišně. Náročnost jako celku je podle ţáků přiměřená, ale liší se hodnocení náročnosti dílčích částí závěrečné zkoušky, kdy 6 ze 13 ţáků hodnotilo praktickou část závěrečné zkoušky jako málo náročnou.

54

6.1.2.1

Výsledky jednotných závěrečných zkoušek

V této části bych chtěl vyhodnotit výsledky závěrečných zkoušek, které se konaly podle jednotného zadání poprvé minulý školní rok, tedy 2009/2010. Minulý školní rok ukončovalo učební obor zedník 13 ţáků. V následující tabulce uvedu známky ţáků z jednotlivých částí závěrečné zkoušky.

žák/ část ZZ

písemná zkouška

praktická zkouška ústní zkouška

1

4

3

2

2

1

2

1

3

1

1

1

4

2

4

4

5

1

2

1

6

3

2

2

7

1

1

1

8

1

1

1

9

3

3

2

10

4

2

4

11

4

2

4

12

2

1

2

13

3

2

3

2,3

2,0

2,2

průměrná známka

Tab. č. 13. Známky ţáků z jednotlivých částí závěrečné zkoušky. (vlastní).

55

4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1

2

3

4

5

písemná zkouška

6

7

8

praktická zkouška

9

10

11

12

13

ústní zkouška

Graf. č. 1: Známky ţáků z jednotlivých částí závěrečné zkoušky. (vlastní).

Jak z tabulky a grafu vyplývá, průměrné známky všech částí závěrečné zkoušky se pohybovaly ve stejné úrovni, tedy stupně 2. Nejlepších výsledků bylo ale dosáhnuto v praktické části závěrečné zkoušky, která byla také ţáky v dotazníku hodnocena jako málo náročná. Toto je dle mého názoru pochopitelné, protoţe odborný výcvik je součástí všech tří let studia. Z pohledu celé školní docházky na učiliště zabírá praktická příprava na obor 50% celkového času. Takţe ţáci by měli být nejlépe připraveni právě na tuto část zkoušky.

6.2 Závěr z výzkumu Hypotéza 1: Jednotné zadání závěrečné zkoušky umoţní vzájemnou srovnatelnost znalostí a dovedností absolventů stejného oboru na různých školách. Hypotéza byla potvrzena. Z výzkumu vyplynulo, ţe se míra srovnatelnosti znalostí a dovedností na školách stejného typu zvýšila díky jednotnému zadání závěrečné zkoušky. Tuto moţnost zvolilo 37 dotazovaných učitelů z celkového počtu 38.

56

Hypotéza 2: Jednotné zadání závěrečné zkoušky vypovídá o vědomostech a dovednostech, které ţáci získali během tříletého studia na středním odborném učilišti. Hypotéza byla potvrzena. Z dotazníkového šetření, které proběhlo na naší škole mezi učiteli a ţáky, kteří se jiţ setkali s jednotným zadáním závěrečné zkoušky v minulém školním roce, mohu soudit, ţe obsah závěrečné zkoušky reflektuje potřeby učebního oboru a zadání je odrazem toho, co se ţáci během svého studia na střední odborné škole naučili.

Hypotéza 3: Jednotné zadání závěrečné zkoušky přispívá ke kvalitní přípravě ţáků na budoucí povolání. Hypotéza byla potvrzena. V této oblasti se názory učitelů lišily nejvíce. Nadpoloviční většina dotazovaných učitelů je toho názoru, ţe jednotné zadání závěrečné zkoušky přispívá ke kvalitní přípravě na povolání. Tuto hypotézu potvrzuje i šetření mezi ţáky.

57

6.3 Mé hodnocení jednotného zadání závěrečné zkoušky Pokud jde o obsah závěrečných zkoušek jako takový, ten zůstal v podstatě zachován. Byl obohacen pouze o otázky ze světa práce. Rozdílem je však to, ţe obsah závěrečné zkoušky konané „tradičním“ způsobem si kaţdá škola určuje sama, proto se úroveň absolventů jednotlivých škol můţe lišit. Tento problém odstraňuje jednotné zadání, které je pro všechny školy vyučující daný obor stejné. Závěrečné zkoušky by tak měly dosáhnout celkově vyšší úrovně a měly by být vzájemně srovnatelné. Toto ssebou přinese také to, ţe i budoucí zaměstnavatelé budou mít jasný přehled o tom, co absolventi daných učilišť umějí, a samotné školy budou mít větší zájem na přizpůsobování výuky praktickým poţadavkům trhu. S tím také souvisí to, ţe na jednotném zadání závěrečné zkoušky se podílejí právě i odborníci z praxe. U pilotních škol jsou tito odborníci dokonce členové zkušebních komisí. Díky tomuto obsah zkoušek reflektuje konkrétní poţadavky, které zaměstnavatelé kladou na absolventy učebních oborů. Novým prvkem závěrečných zkoušek je zařazení otázek ze světa práce, jejichţ zodpovězením ţák dokazuje to, ţe je připraven poradit si na trhu práce. Nové pojetí zkoušek umoţňuje také zařazení tzv. samostatné odborné práce, na které ţáci pracují jiţ během studia a u zkoušek obhajují svůj výsledek. Toto je srovnatelné s vysokými školami, kdy student během posledního ročníku pracuje na závěrečné práci, bakalářské či diplomové, a u státních závěrečných zkoušek si musí svou práci a své závěry obhájit před zkušební komisí. Dalším pozitivním prvkem jednotných závěrečných zkoušek je objektivita. Zadání obsahuje také hodnocení, které určuje kritéria, podle kterých se má výkon ţáka hodnotit, a také bodové hodnocení dílčích kritérií. Součástí je pak také celkové hodnocení ţáka. Tímto je vytvořen jednotný standard, který je závazný pro všechny. Pro dílčí a celkové hodnocení závěrečné zkoušky byly vytvořeny standardní protokoly, které jsou uvedeny v přílohách 1 – 3 . Jako negativum jednotných závěrečných zkoušek z mého pohledu shledávám to, ţe do praktické zkoušky je zařazena tzv.vědomostní část, která na naší škole probíhá písemnou formou. Problémem je, ţe pokud ţák uspěje v této části zkoušky, ale u dovednostní části nic nepředvede, tak za jistých okolností „nemůţe“ být klasifikován 58

stupněm 5. Písemná část tvoří sice pouze 10 % celkové známky, ale ve zbylých 90 % je zahrnuto hodnocení práce jako takové, dodrţování bezpečnosti práce, dodrţování technologických postupů, udrţování čistoty pracoviště atd. Tzn. pokud ţák dobře zvládne vědomostní část, dodrţuje bezpečnost práce a udrţuje své pracoviště v čistotě, ale nepředvede ţádný výkon, dostáváme se do problému. Nemůţeme ţáka klasifikovat stupněm nedostatečný. Bohuţel jsem uţ takovýto případ zaţil, kdy ţák vědomostní část napsal na výbornou, co se týče praktické části, v pořádku byla čistota pracoviště, dodrţoval bezpečnost práce, ale odvedená práce vykazovala hrubé nedostatky. Byli jsme tedy nuceni klasifikovat ho stupněm dostatečně, tedy 4. Další den přišel ţák s rodiči si stěţovat, proč má čtyřku, kdyţ písemku napsal na jedničku, pracoviště bylo v čistotě, bezpečnost práce dodrţoval a „něco“ taky vytvořil, takţe by to mělo vyjít na trojku. Rodiče však u ředitele naší školy se stíţností neuspěli, tak stíţnost odeslali na Olomoucký kraj. Bohuţel toto není jediný případ a tudíţ to s sebou přináší zbytečné problémy a navýšení administrativní práce, proto se mi nelíbí zařazení vědomostní části do praktické zkoušky. Dalším mínusem vědomostní části je to, ţe trvá cca 2 hodiny a tím ubírá na čase samotné fyzické práci, která je dle mého názoru v praktické části mnohem důleţitější. Jsou činnosti, kdy čas zkrácený o 2 hodiny je dostačující, ale jsou také práce, jako je např. zazdívání zárubní dveří, kdy je kaţdá minuta drahá. Čím více práce ţák odvede, tím je hodnocení objektivnější. Znalosti, které vyjadřuje ve vědomostní části, by měl prokázat u zkoušky písemné či ústní. Podle mého názoru je zbytečné zkoušet 2x téměř stejnou problematiku. Ponechal bych pouze moţnost doplňující teoretické otázky, pokud je zkušební komise nerozhodná při hodnocení praktické zkoušky. Jednotné zadání závěrečné zkoušky můţe být určitě přínosem jak pro samotného ţáka, tak pro jednotlivé školy, které se mohou mezi sebou porovnávat na základě dosaţených výsledků svých ţáků u závěrečných zkoušek. Ale ponechal bych jistou míru rozhodnutí o konečném výsledku zkoušky v kompetenci školy, resp. zkušební komise, aby nenastávaly podobné případy jako ten, který jsem zmínil. Také bych nechal na zváţení kaţdé školy, zda vědomostní část zařadí do praktické části zkoušky, nebo rozšíří písemnou část. Lidé odpovědní za daný obor by tak mohli

59

posoudit, zda čas pro výkon dovednostní části praktické zkoušky je dostačující i při zařazení části vědomostní nebo nikoli.

60

Závěr Ve své diplomové práci jsem se zabýval závěrečnými zkouškami dle jednotného zadání pro učební obor zedník. Mým cílem bylo zjistit názory učitelů a ţáků na novou závěrečnou zkoušku a navrhnout tak moţné oblasti pro zlepšení závěrečné zkoušky dle Kvality 1. K průzkumu jsem pouţil dotazník, který obsahoval uzavřené otázky, ale na konci byla uvedena otázka s otevřenou moţností odpovědi, pomocí niţ jsem chtěl zjistit, co by ţák, resp. učitel na jednotném zadání změnil či vylepšil. Snaţil jsem se čerpat se svých praktických zkušeností, jelikoţ pracuji jako vedoucí učitel odborného výcviku. Mám tedy na starosti přípravu, a také průběh celých závěrečných zkoušek a jsem členem zkušební komise. Jsem tedy schopen kvalifikovaně posoudit, zda nové zadání závěrečných zkoušek přinese očekávaná pozitiva či nikoli. Musím ale přiznat, ţe jsem stále trochu skeptický a mám obavy z nového, jelikoţ jsem zaţil i nepříjemné situace, které při tradičním konání zkoušek nemusely vzniknout. Věřím ale, ţe jednotné zadání bude neustále zkvalitňováno prostřednictvím konzultací odborníků z praxe a učitelů samotných. A tyto nové závěrečné zkoušky se pak stanou kvalitním prostředkem pro zhodnocení získaných vědomostí a dovedností ţáků jednotlivých učebních oborů. Z mého pohledu hlavní oblastí, která by měla být konzultována a která můţe být vylepšena, je část praktické zkoušky, a to část vědomostní. Nezdá se mi příliš vhodné, aby byla zařazena do praktické části, jelikoţ získané vědomosti tohoto druhu jsou jiţ zkoušeny v písemné části závěrečné zkoušky. Tak proč je ověřovat dvakrát? Také nám vědomostní část komplikuje celkové hodnocení ţáka z praktické zkoušky. Protoţe při úspěšném absolvování této části, při dodrţování základních pravidel bezpečnosti práce a čistoty na pracovišti, i kdyţ jeho vykonaná práce vykazuje hrubé nedostatky, máme značně znesnadněné uloţení známky 5. Proto tato část jednotného zadání závěrečných zkoušek pro mě skrývá velký potenciál na zvýšení kvality tohoto zadání jako takového.

61

Chápu, ţe při rychlém vývoji trţní ekonomiky a neustále rostoucích poţadavků trhu práce na absolventy škol se vyţadují také jisté reformy ve školství. Naše školství je poněkud strnulé a neumoţňuje rychle reagovat na potřeby trhu. Rámcové vzdělávací programy a jednotné zadání závěrečných zkoušek se snaţí tuto strnulost odstranit a sladit poţadavky trhu s učebními osnovami. Cílem je, aby na konci vzdělávacího procesu na odborných učilištích stáli absolventi schopní poskytnout zaměstnavatelům potřebné vědomosti a dovednosti. Tímto samozřejmě vzroste prestiţ závěrečné zkoušky a firmy tak budou i bez velkých obav zaměstnávat i absolventy bez praxe. V současnosti je situace pro absolventy na trhu práce velmi sloţitá, jelikoţ zaměstnavatelé dávají přednost jiţ zkušeným pracovníkům. Snaţí se tak vyhnout dodatečným nákladům, které by museli vynaloţit na zaškolování nezkušených lidí. Na druhou stranu jsou zde také školy a učitelé, kteří jsou zvyklí na způsob konání závěrečných zkoušek, který nebyl léta měněn. A je pochopitelné, ţe se mnohdy nechtějí vzdát zaběhlých způsobů. A můţeme se tedy setkat s nespokojenými reakcemi učitelů, kteří si stěţují, ţe nové zadání jim přidělává akorát práci. Proto povaţuji za důleţité také provádět osvětu v řadách učitelů, komunikovat s nimi, vyslechnout jejich názory, aby postupně začali přijímat nové zadání pozitivně a měli zájem na jeho neustálém zdokonalování.

62

Summary This thesis deals with a preparation of finals organized according to a new unique assignment for a major – mason. The aim of this work was to find out opinion of teachers and student on this issue. I used a questionary with mostly closed answers, but there was one question with open answer so that I could enable teachers and student say what they would have improved at the finals. I used my own practice skills because I work at school as a superior master, so I take part at preparation of finals each year and I am also a member of an examination board. That is why I can sum up advantages and disadvantages of a unique assignment. I guess I am skeptic a little bit from new assignment because I passed unpleasant situations due to new form of finals. But I hope that new assignment will being got better and better and become a highquality instrument to validate apprentice’s knowledge and skills obtained during his or her studies. According to me, main part which could be made better and needs being improved is a practical part of finals, especially “knowledge-exam”. I think that we don ´t have to examine an apprentice’s knowledge twice, in a written-part and again in a knowledgepart. Also, a knowledge-part takes time from a practical exam that could make a final evaluation more difficult. I understand fresh breath is needed in education. Especially, thanks to high economic progress and higher requirements of potential employers. Our education system is very rigid and cannot react on market ´s requirements in demanded way. Unique assignment is trying to wipe out this disadvantage and improve prestige of high education. In this time, employers prefer skilled people for unskilled, young school leaver, because they want to save money for their training. On the other hand there are teachers who are used to a traditional and well-tried system and do not want to try anything new. Obviously they can be unsatisfied with this new system and have lots of suggestion about it. That is why I recommend teaching or

63

improving teachers about new system, listen to their suggestion and learn lessons for its improving.

64

Seznam tabulek Tab. č. 1. Přehled oborů vzdělávání.. ............................................................................... 10 Tab. č. 2. Počet studentů dle oborů. ................................................................................. 12 Tab. č. 3. Počty studentů dle typu vzdělávání. ................................................................. 12 Tab. č. 4. Uplatnění absolventů.. ...................................................................................... 13 Tab. č. 5. Prvky krovu (výkres A). ................................................................................... 29 Tab. č. 6. Legenda místností (výkres B). ......................................................................... 29 Tab. č. 7. Legenda materiálů. ........................................................................................... 29 Tab. č. 8. Hodnocení 1. části písemné zkoušky.. ............................................................. 30 Tab. č. 9. Hodnocení 2. části písemné zkoušky. .............................................................. 30 Tab. č. 10. Klasifikace písemné zkoušky.. ....................................................................... 31 Tab. č. 11. Kritéria hodnocení kvality práce. ................................................................... 38 Tab. č. 12. Výsledná klasifikace praktické závěrečné zkoušky.. ..................................... 39 Tab. č. 13. Známky ţáků z jednotlivých částí závěrečné zkoušky................................... 55

65

Seznam obrázků Obrázek č. 1. Výkres A.. .................................................................................................. 27 Obrázek č. 2. Výkres B. ................................................................................................... 28

Seznam grafů Graf. č. 1: Známky ţáků z jednotlivých částí závěrečné zkoušky. .................................. 56

66

Použitá literatura Monografie ČADÍLEK, Miroslav, LOVEČEK, Aleš. Didaktika odborných předmětů. Brno: 2005. ČADÍLEK, Miroslav. Didaktika praktického vyučování. Brno: 2005. JEZBEROVÁ, Romana, et al. Koncepce nové závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělávání s výučním listem. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 52 s. ISBN 978-80-87063-10-1. JŮVA, Vladimír, et al. Základy pedagogiky : pro doplňující pedagogické studium. 1. vyd. Brno : Paido, 2001. 118 s. ISBN 80-85931-95-8. KOČKOVÁ, Dana, et al. Nová závěrečná zkouška : impuls pro učňovské školství. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 97 s. ISBN 978-80-87063-09-5. MOJŢÍŠEK, L. Vyučovací metody. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1975. ISBN 14-037-77 . STOJAN, Mojmír, JŮVA, Vladimír. Obecná pedagogika a dějiny pedagogiky pro DPS. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 1994. 72 s. ISBN 8021008563. Internetové zdroje Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 , 18.11.2008 [cit. 2008-11-18]. Dostupný z WWW: http://www.nuov.cz/ . Kvalita I : Nová závěrečná zkouška pro učební obory s výučním listem [online]. 2004 , 2.

června

2008

[cit.

2008-10-24].

Dostupný

z

WWW:

http://www.kvalita1.nuov.cz/img/0d965a15d74465e62afed219f74ab5f3.doc . Střední odborná škola železniční, stavební a památkové péče a Střední odborné učiliště [online]. 2008 , 18.11.2008 [cit. 2008-11-18]. Dostupný z WWW: http://www.soszs.cz/ .

67

Zákony, vyhlášky § 73 561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 2005/47 Sb. Vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem. 1991/442 Sb. Vyhláška o ukončování studia ve středních školách a učilištích

Ostatní zdroje Interní školní materiály Materiály poskytnuté Národním ústavem vzdělávání o projektu Kvalita 1, 2008 DOLEŢAL, Petr. Metodická a odobrná příprava závěrečné zkoušky pro učební obor zedník. Brno, 2009. 66 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.

68

Seznam příloh Příloha č. 1: Protokol o písemné zkoušce (protokol) Příloha č. 2: Protokol o praktické zkoušce (protokol) Příloha č. 3: Protokol o celkovém hodnocení ţáka u závěrečné zkoušky (protokol) Příloha č. 4: Dotazník pro učitele (dotazník) Příloha č. 5: Dotazník pro ţáky (dotazník)

69

Přílohy Příloha č. 1: Protokol o písemné zkoušce

Škola:

Školní rok: Jméno a příjmení ţáka: Třída: Téma č.: Datum písemné zkoušky: Písemná zkouška zahájena v ……………………… hodin Písemná zkouška ukončena v ……………………. hodin Počet listů: …………Převzal: ………………………………….…… Podpis ţáka: ……………………………………………………….…

Písemná zkouška klasifikována: známkou ……… slovně ………………………………

Podpis klasifikujícího člena zkušební komise: ……………………………………………

V …………………………………………….. dne …………………………………………….

……..…………………………………… podpis předsedy zkušební komise

Příloha č. 2: Protokol o praktické zkoušce

Škola:

Školní rok: Jméno a příjmení ţáka: Třída: Téma č.: Název tématu:

Datum praktické zkoušky Praktická zkouška zahájena v (hod) Praktická zkouška ukončena v (hod)

Podpis ţáka: …………………………………………………………………………….……

Praktická zkouška klasifikována: známkou ……… slovně ………………………...…

Podpis klasifikujícího člena zkušební komise: …………………………………………..

V ……………………………………………… dne …………………………………………

……..…………………………………… podpis předsedy zkušební komise

Příloha č. 3: Protokol o celkovém hodnocení ţáka u závěrečné zkoušky

ŠKOLA JMÉNO ŢÁKA TŘÍDA PÍSEMNÁ ZKOUŠKA Datum Téma Klasifikace Podpis klasifikujícího

člena

zkušební komise PRAKTICKÁ ZKOUŠKA Datum Téma Klasifikace Podpis klasifikujícího

člena

zkušební ÚSTNÍkomise ZKOUŠKA Datum Téma Klasifikace Podpis klasifikujícího

člena

zkušební komise CELKOVÉ HODNOCENÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY

Podpis předsedy zkušební komise

Příloha č. 4: Dotazník pro učitele 1. Přispívá jednotné zadání závěrečných zkoušek k větší objektivitě při hodnocení? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 2. Je díky jednotnému zadání moţnost lepšího vzájemného porovnání výsledků vzdělávání mezi jednotlivými školami? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 3. Přispívá jednotné zadání závěrečné zkoušky k větší transparentnosti výsledků vzdělávání? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 4. Umoţňuje jednotné zadání závěrečné zkoušky lepší srovnatelnost se zahraničím? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 5. Odpovídá jednotné zadání závěrečných zkoušek potřebám a charakteristikám učebního oboru?

a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 6. Přispívá jednotné zadání závěrečné zkoušky k lepší přípravě na budoucí povolání? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 7. Je obsah jednotného zadání závěrečné zkoušky přiměřený z hlediska náročnosti? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 8. Je časová náročnost jednotné závěrečné zkoušky přiměřená? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 9. Co byste na jednotném zadání závěrečné zkoušky změnili, doplnili? (volná otázka)

Příloha č. 5: Dotazník pro ţáky 1. Vypovídala závěrečná zkouška dle jednotného zadání vašim vědomostem a dovednostem, které jste získali během tříletého studia? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 2. Jak hodnotíte náročnost závěrečné zkoušky dle jednotného zadání? a) velmi náročná b) tak akorát c) málo náročná 3. Jsou jednotlivé části závěrečné zkoušky (písemná, praktická, ústní) rovnocenné z hlediska náročnosti? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 4. Jak hodnotíte náročnost 4.1 písemné části závěrečné zkoušky a) velmi náročná b) tak akorát c) málo náročná

4.2. praktické části závěrečné zkoušky a) velmi náročná b) tak akorát c) málo náročná 4.3. ústní části závěrečné zkoušky a) velmi náročná b) tak akorát c) málo náročná 5. Přispívá jednotné zadání závěrečné zkoušky k lepší přípravě na budoucí povolání? a) ano b)

spíše ano

c) spíše ne d)

ne

6. Jak byste změnili závěrečnou zkoušku? Co se vám nelíbilo? Co byste doplnili? (volná otázka)