MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2013
Markéta VESELÁ
MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta KATEDRA FYZIKY, CHEMIE A ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
Uplatnění komunikační dovednosti v přípravě na budoucí povolání Diplomová práce
Brno 2013
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Ing. Pavla Stejskalová
Bc. Markéta Veselá
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Uplatnění komunikačních dovedností budoucích absolventů při výkonu povolání“ zpracovala samostatně a použila jen informačních zdrojů uvedených v seznamu použité literatury. V Brně dne 25. října 2012 _______________________________ Markéta Veselá
Poděkování Tímto bych velmi ráda poděkovala vedoucí práce, vážené paní Ing. Pavle Stejskalové, za vedení diplomové práce, za cenné rady, poskytnuté konzultace, vstřícnou spolupráci i lidský přístup a ochotu při zpracování tématu. Dále bych s potěšením poděkovala všem učitelům a žákům střední školy za čas, který mi věnovali při průzkumném záměru, tím mi umožnili realizovat výzkum a získat nové podněty k zamyšlení pro současnou i budoucí tvůrčí práci. Na tomto místě bych také ráda poděkovala své rodině a přátelům za jejich nezištnou podporu a posilující energii, která mi trvale hodnotně pomáhala při absolvovaném studijním oboru.
Obsah Úvod ________________________________________________________________ 7 1 Profil absolventa střední školy __________________________________________ 9 1.2 Zaměřenost absolventa střední školy ______________________________________ 10 1.3 Absolvent školy v právním pojetí v našich podmínkách ______________________ 11
2 Vedení a výchova dospívajícího k výkonu povolání _________________________ 12 2.1 Rodina jako faktor motivace k volbě povolání dospívajícího __________________ 12 2.2 Vnější vlivy při přípravě na volbu povolání ________________________________ 13 2.3 Východisko vzdělání – základní škola _____________________________________ 14 2.4 Střední škola – nasměrování k profesi _____________________________________ 15
3 Přístupy absolventů k budoucímu povolání _______________________________ 17 3.1 Nástup do zaměstnání __________________________________________________ 17 3.2 Kritéria hodnocení absolventů středních škol při uplatnění ___________________ 19 3.3 Požadované znalosti, schopnosti, dovednosti k výkonu povolání _______________ 20 3.4 Kritéria ovlivňující uplatnění absolventů škol na trhu práce __________________ 22 3.5 Reakce zaměstnavatelů na znalosti _______________________________________ 23
4 Výchova a vzdělávání žáků střední odborné školy __________________________ 26 4.1 Inovativní změny v obsahu vzdělávání ____________________________________ 26 4.2 Role školy ____________________________________________________________ 28 4.3 Rámcové vzdělávací programy ve středním vzdělání_________________________ 28 4.4 Absolvent v období přechodu ze školy do praxe _____________________________ 29 4.5 Šetření informačního systému o uplatnění absolventů na trhu práce____________ 30 4.6 Projekt kariéra 2006 ___________________________________________________ 33
5 Školní vzdělávací program pro střední školy ______________________________ 33 5.1 Zhodnocení vývoje školního vzdělávacího programu Obchodní akademie _______ 34 5. 2 Všeobecná a odborná složka oborů vzdělání na střední škole _________________ 37
6 Začlenění klíčových kompetencí ________________________________________ 39 6. 1 Konkrétní rozvoj klíčových dovedností ___________________________________ 40 6. 2 Profil absolventa střední školy v době informační exploze ____________________ 40 6. 3 Informační a komunikační technologie v systému vzdělávacích programů středních škol ____________________________________________________________________ 41 6.4 Postavení informačních a komunikačních technologií v oborech vzdělání v tříleté přípravě ________________________________________________________________ 42 6. 5 Postavení informačních a komunikačních technologií v oborech vzdělání v čtyřleté přípravě ________________________________________________________________ 43
7 Cíl výzkumu ________________________________________________________ 44 7. 1 Hypotézy ____________________________________________________________ 45 7.3 Metoda průzkumu _____________________________________________________ 45 7.4 Lokace průzkumu _____________________________________________________ 45 7.5 Sběr průzkumných hodnot ______________________________________________ 46 7.6 Práce s výsledky průzkumných hodnot ____________________________________ 46
8 Výzkumná část ______________________________________________________ 48 8. 2 Ověření hypotéz ______________________________________________________ 65 8. 5 Cíl praktické příručky _________________________________________________ 66 8. 6 Funkce praktické příručky _____________________________________________ 66 8. 7 Způsob zpracování praktické příručky ___________________________________ 66 8. 8 Základní orientace praktické příručky____________________________________ 67 8. 9 Grafické zpracování textového pole ______________________________________ 68
9 Praktická příručka komunikačních technik při výkonu povolání ______________ 69 ZÁVĚR _____________________________________________________________ 98 ANOTACE __________________________________________________________ 99 RESUME __________________________________________________________ 100 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ____________________________________ 101 SEZNAM PŘÍLOH __________________________________________________ 103
Úvod V předkládané diplomové práci bude věnována pozornost tématu, jež směřuje převážně k praxi, k přípravě absolventů na výkon povolání po ukončení střední školy. Problematika je zajímavá a žádoucí tím, že absolventi střední školy postupují do reálného sociálního světa, společnosti, kde se mají záměr realizovat, uplatnit ve výkonu povolání. Nástupu do zaměstnání předchází nejen volba a výběr oboru vzdělání, studijního oboru, zhodnocení vlastních ambicí, ale i vstup do skutečného světa trhu práce. Zde spočívá úloha v klíčových kompetencích absolventa střední školy, musí využít svůj potenciál. Tím je myšleno uplatnit se při společenském styku se zaměstnavateli, a v neposlední řadě projevit své aspirace, komunikativní dovednosti, orientovanost v nabídce pracovních možností. Tyto kompetence se budou pojednou stávat rozhodujícími činiteli v každodenním počínání absolventů střední školy, bude potřeba spoléhat na vlastní předsevzetí, stanovené cíle i rozhodovací procesy pro výkon povolání. Absolvent střední školy uplatní dosavadní získané zkušenosti, ty, jež jsou označovány jako klíčové, také nabyté odborné vědomosti, praktické dovednosti z oblasti odborného vzdělávání. Postupně
získaná
schopnost
respektování
společenských
požadavků
-
zaměstnavatelů, chápaní procesů harmonie osobního i širšího sociálního prostředí, se ukazují pro současnou ekonomickou dynamičnost cennými nástroji uplatnění a seberealizace dospívajícího. Získaný vztah i zkušenosti ke školnímu vzdělávání jsou částečně odrazovým a spojovacím mostem ke skutečné seberealizaci dospívajícího na trhu práce, v uplatnění ve zvolené profesi. Zvolený obor vzdělání by měl pro mladého člověka
znamenat
více
než
materiální
uspokojení,
práce
by
měla
být
prostředkem seberealizace a nalézání dalších způsobů ke zdokonalování. Proto volba profesního zaměření má být uvědomělým aktem i v tak složitém ekonomickém klimatu naší země. V koncepci společnosti vyvstávají hodnotné myšlenky pojetí práce jako procesu naplnění, tomu však brání sociální, ekonomické rozhodování. Proto volba oborového zaměření musí být zodpovědným a citelným počinem, v tomto nesnadném úkolu je ku pomoci odborná příprava k volbě povolání, vhodný výběr střední školy, a příprava absolventa střední školy k výkonu povolání. Současně je vyžadovány odpovídající znalosti a orientovanost absolventů na trhu práce. 7
Nelze popírat narůstající možnosti technických prostředků, ve společnosti způsobující kritické změny, přeměnu poptávky trhu práce, je nutná flexibilita a přizpůsobování se nároků nárůstu kvalifikačních požadavků. Na tento jev je zcela žádoucí dospívající připravovat. Tradiční koncepce celoživotní přípravy na výkon povolání je zastíněna případnou adaptabilitou a rekvalifikací na další profesi. Téma práce bylo vybráno záměrně, tato problematika navazuje na zkušenosti získané z praxe, je nutné se zabývat pojetím současného dosahu vzdělávaných absolventů, jež budou pokračovat ve firmách, kdy nabude význam požadovaných klíčových kompetencí. Oblast komunikace na poli pracovně právních vztahů napovídá, co je nutné pochopit v oblasti vzdělávání a přípravy absolventů středních škol ve vztahu a záměru jejich stávající seberealizace. V další dimenzi je důležitá motivace absolventa „Co musím vykonat, abych nalezl uplatnění? Jaké vlastnosti jsou upřednostňovány v prezentaci mých dovedností?“ V uvedeném tématu práce se budu opírat o informační zdroje, odborné literární prameny, o reálný pohled současného vzdělávání žáků střední školy, empiricky zkoumat dosažené zkušenosti dospívajících v oblasti komunikace, a přípravy na trh práce, jejich povědomí o reálném uplatnění ve vybraném profesním zaměření. Cílem praktické části práce je poskytnout absolventům středních škol orientaci ve styku s veřejnými činiteli trhu práce, průvodce při technikách komunikace, poukázat na význam osobnosti absolventa, jako „nositele nosných kompetencí“. Posílit potenciál mladistvého člověka v jeho profesním zaměření.
8
1 Profil absolventa střední školy Profil absolventa současné střední školy má být zaměřen tak, aby splnil účel uplatnění absolventa ve výkonu povolání a současně vyhovoval činitelům školy, trhu práce, dovednostmi odpovídal požadavkům technického pokroku, nacházel uplatnění v současných měnících se podmínkách trhu práce i při společenském styku. Profil absolventa školy nemá být zaměňován za teoretický výčet znalostí, dovedností, které škola napomáhá rozvíjet v průběhu vzdělávání, ale má naznačovat popis získaných kompetencí, které žák školy uplatní bezprostředně po absolvování střední školy.
„Absolvent střední školy má být spojením požadavků školy a trhu práce, je vyjádřením rozvoje možností potenciálu - získání klíčových kompetencí, a tím možností uplatnění v praktickém životě či v přípravě pro celoživotní učení.“ Pokračování vzdělávací dráhy nemá probíhat izolovaně, pouze v intencích uvnitř školy, ale má vést k širším okolnostem vzdělávání žáků, studentů a připravit na podmínky měnícího se života. Školy ve svém cíli mají utvářet vyhovující nabídku oborů vzdělání, studijních oborů, které směřují stávající absolventy k požadovanému profilu zaměstnavatelů, pro něž by se měl stát tento absolvent přínosem. To znamená, že mnohé školy počaly nabídku oborů vzdělání adaptovat a zmiňovanou přípravu žáků střední školy (dále jen SŠ) přizpůsobují současným podmínkám trhu práce i situaci regionu. „Stále existuje určité procento teoretických a praktických dovedností, kterému se ve školním prostředí ve vzdělávání žáků vyučuje málo, a přitom se stává tolik nezbytným, vzhledem k podmínkám současných požadavků zaměstnavatelů.“ Často se jedná o přípravu komunikativních dovedností, tvořící formy verbální a neverbální komunikace, řeči těla či práce s informačními zdroji.
9
1.2 Zaměřenost absolventa střední školy Změněná kritéria a očekávání zaměstnavatelů by měla absolventy přimět řešit současné otázky trhu práce, jelikož postupující vysoká nezaměstnanost se stala realitou nás všech. Získat zaměstnání je stále těžší skutečností, i když se právě v zaměstnání realizovat míníme. K účelu nalezení uplatnění absolventů středních škol slouží získané informace o potřebách trhu práce, jestliže se vzdělávaný má uplatnit, tak je především úkolem školy obsahově navazovat na poptávku a vývoj struktury pracovních sil. Helena Úlovcová doporučuje v systému kariérového poradenství, v podmínkách kurikulární reformy projekty, vedoucí ke zkvalitnění služeb kariérového poradenství ve školách, rozšíření informační a vzdělávací podpory poskytovatelům služeb vzdělávání i rodičovské veřejnosti.1 Co mohou nástroje kariérového poradenství absolventům SŠ zpřístupnit: Orientaci žáků na trhu práce – prevence problémů spojených s přechodem ze školy do zaměstnání. Individualizovaný přístup – zodpovědný a vědomý přístup žáka k výkonu povolání. Zvyšování kompetencí v oblasti komunikačních technologií (intuitivní ovládání studijního prostředí). V hlavním cíli střední školy připravit absolventa na výkon povolání nastaly nové skutečnosti, a těmi jsou kromě přípravy a dosažené úrovně vzdělání absolventa, požadované a osvojené nástroje seberealizace, tvůrčí přístup k stávajícímu profesnímu uplatnění, motivace k dosažení prestižnější pracovní pozice. „Konkurence na trhu práce vlivem ekonomické recese výrazně vzrostla. Uchazeči o zaměstnání proto musí být schopni prosadit se pod velkým tlakem, popřípadě slevit ze
1
ÚLOVCOVÁ, H. Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy:„Národní konference projektu VIP Kariéra II “. Praha: NÚOV. 10
svých nároků na práci a její ohodnocení. Naopak zaměstnavatelům se naskytuje možnost výběru z řad uchazečů při výběru vhodného pracovníka.“2
1.3 Absolvent školy v právním pojetí v našich podmínkách Za absolventa může být označen bývalý student, žák, který úspěšně absolvoval školu, kurz, školení. Absolventi středních škol, a dalších úrovní dosaženého vzdělání, se dostávají po složení závěrečných zkoušek (maturita, závěrečná zkouška s výučním listem, státní závěrečná zkouška) na trh práce. I přes možnosti a odhodlání vykonávat zvolenou profesi a nabyté odborné vědomosti, kterými disponují, nejsou na způsoby hledání zaměstnání dostatečně připraveni. Absolvent
dle
zákona
o
zaměstnanosti
-
(zákon
č.
435/2004
Sb.)
zákon o zaměstnanosti pojem absolvent – uchazeč o zaměstnání nedefinuje. Vyčleňuje ale uchazeče, kterým je potřebné věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání (§ 33) a těmi jsou:
Fyzické osoby do 20 let věku (péče při zprostředkování zaměstnání při nepřetržité evidenci uchazeče o zaměstnání v délce trvání delší než 5. měsíců). Pojem absolvent nalezneme rovněž v definici zákoníku práce: Absolvent dle zákoníku práce (zákon č. 262/2006, Sb.). Absolventem dle
zákoníku práce (§ 229) je zaměstnanec vstupující do pracovního poměru na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia (v přípravě) 2 roky. 3 Dle zákoníku práce mají zaměstnavatelé absolventům středních a vysokých škol v pracovním poměru zabezpečit přiměřenou odbornou praxi (odborná praxe absolventům škol § 229) k získání praktických zkušeností a znalostí potřebných pro dobrý a spolehlivý výkon práce a pro další odborný růst. Při sjednávání pracovního
2
SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, J. Názory pracovníků úřadů práce na uplatnění absolventů škol v době ekonomické krize. Praha: NÚOV, 2009. s. 7. 3 Poznámka: Jestliže čerstvý absolvent školy nesežene zaměstnání a stane nezaměstnaným, tedy uchazečem o zaměstnání, a nastoupí do práce třeba až za po půl roce od ukončení studia, stále bude považován za absolventa, a to po dobu dvou let. Dostupné z< http://www. krkarlovarsky.cz/obce/ICM_Cheb/tematika/prace/studenti/kdo_je.htm. 11
poměru s absolventem není v současnosti zaměstnavatel nijak omezen. (Do 1. března 2004 platil zákaz sjednání pracovního poměru s absolventem na dobu určitou.)
2 Vedení a výchova dospívajícího k výkonu povolání 2.1 Rodina jako faktor motivace k volbě povolání dospívajícího Jedním z činitelů formování pozitivní a harmonické osobnosti mladého člověka je bezesporu funkce rodinné výchovy. Z pohledu sociální pedagogiky je chápána výchova jako proces regulování, záměrného a cíleného vstupování do celoživotního procesu, zespolečenšťování jedince v kulturně hodnotovém systému (Kraus, Poláčková, a kol., 2001). Aspektuální roli hraje vliv rodičů, blízké rodiny, vzor rodičů jako nositele „specifické tradice“, jsou příkladným vztahem ke vzdělávání samotnému, i co se týče postojů k významu práce. Rodiče jsou nositelé mnoha rolí a svými postoji a vztahem k práci jsou příkladnými ve formování dětí, tím více dospívajících dětí. Rodiče často sami vytížení, vyvíjejí nátlak na své potomky, zdůrazňují smysl učení, vzdělání, pobízejí k úspěchu a později zase, aby jejich děti dospívaly k sebeuplatnění. Smyslem tohoto jednání je připravit na budoucnost, proces osamostatňování, ovšem nikdy by neměla chybět potřeba ocenění, vzájemná podpora, pocity bezpečí a společné sdílení života jednotlivých členů rodiny. 4 Model tradiční funkční rodiny je v ohrožení projevovanou vytížeností a v mnoha případech i rodinné zázemí přestává být samozřejmostí. Funkce rodiny pod tíhou zastání mnoha rolí postupně dospívá ke stavu rodinné nesoudržnosti. Zcela závažná je existence situací projevované nerovnováhy o blaho a vývoj mladých lidí. K nepříznivým vlivům, působících na vývoj a motivaci mládeže, postojům ke školnímu vzdělávání, k formování sociálního vývoje, přípravě na výkon povolání jsou řazeny tyto:5 Děti a mládež z rodin časově zaneprázdněných rodičů (nedostatečně poskytovaná péče dětem způsobuje lehké či těžší frustrace, v důsledku
4
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 1999. 403 s. ISBN 80-7178-308-0 (127-129 s.). 5 KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. a kol. Člověk – prostředí – výchova. K otázkám sociální pedagogiky. 1.vyd. Brno: Paido, 2001. 199 s. ISBN 80-7315-004-2. 12
přehlížení těchto jevů rodiči může započat rizikový vývoj mladistvého – delikvence, nezvládnutí problému s láskou, záškoláctví, ad.). Děti a mládež ze znevýhodněného sociokulturního prostředí (děti a mládež ze sociálně slabých rodin a příslušníci minorit, v této problematice mohou být ohroženy hodnotové postoje dospívajícího jedince, zasaženy vzorce chování nepříznivými vlivy většinové kultury). Děti a mládež z dysfunkčních rodin (nesoudržné vztahy nepříznivě ovlivňují výchovnou složku, formuje se podnět k poruše chování – záškoláctví, v ohrožení je mravní a citový vývoj dětí a mládeže). Děti a mládež bez kvalitně založených zájmů (ohrožujícím faktorem je zde jev experimentace mládeže, bažení po vzrušení, bez adekvátně podnětného plánování aktivit se volný čas stává zhoubným prostředím pro patologické aktivity). Mladí lidé současné doby mají nesnadnou úlohu, prosadit se ve světě konkurence, s nárůstem důležitosti zastání mnoha sociálních rolí. Pocity zažívaného školního úspěchu či neúspěchu se stávají významnou součástí identity dospívajícího, tvoří dimenzi postojů, aspirační úrovně k nadcházejícím hmotným úkolům. Důležitým aspektem výchovy ve vedení dospívajícího, se stala příprava k sebevýchově, samostatnému rozhodování.
2.2 Vnější vlivy při přípravě na volbu povolání Do výchovné úlohy rodinného mikroprostředí proniká funkce makroprostředí. Tedy úloha vzdělání, úloha pracovního zařazení, další seberealizace. „Práce má v naší kultuře hlubinné zakotvení, jak v uspořádání společnosti, tak v psychice člověka…“ (Mareš, P., 1994, s. 54). Tlak rozvinutého ekonomického zázemí společnosti podporuje vznik pestré nabídky rekvalifikací, maturitních oborů, vzdělávacích kurzů, inovačních a vzdělávacích systémů. Značný význam v působení vnějších vlivů spočívá v úloze profesní orientace, ve které žák nachází rozvoj vlastností a schopností důležitých pro volbu povolání. Základní úkoly profesní orientace naplňuje výchovné – „kariérové“ poradenství integrované v základních, středních i speciálních školách. K hlavním úkolům profesní 13
orientace náleží formování žáků v procesech rozhodování, výchově a zároveň k odpovědné volbě studijního a pracovního zaměření. Dosažená úroveň vzdělání je v dnešní specializovaně zaměřené společnosti jedním z klíčových faktorů, otevírající prostor pro prestižnější pracovní uplatnění, nese v sobě i význam postavení jedince ve společnosti, ve firemní kultuře a přináší stabilitu životní úrovně. Informačně zaměřená společnost požaduje stále více, aktivní a činorodé perspektivní mladé lidi, se schopnostmi pružně myslet, s dovednostmi řešit problémové situace. Absolventi vysokých škol jsou v tomto ohledu připraveni na trh práce o něco lépe, mnohdy disponují bohatšími pracovními zkušenostmi, zejména v oborech či oblastech, ve kterých zamýšlejí rozvíjet svoji pracovní dráhu. Všudypřítomná regulující ekonomika pod tlakem, je nucena uvažovat hospodárněji, k vedení mladých lidí hájit hmotné statky.
V povaze ekonomického
směřování by však neměla převažovat zaměřenost na jednostranný prospěch, ale měl by nastat stav postupného zajištění rovnováhy mezi požadovaným výkonem v pracovní činnosti a vztahem k morálním, materiálním, duševním hodnotám a ochranou cenných přírodních zdrojů, včetně humánního a spravedlivého přístupu k zaměstnaným.
2.3 Východisko vzdělání – základní škola Předpokladem pro úspěch v navazujícím středoškolském vzdělávání jsou dosažené výsledky základního vzdělání, které svým charakterem vytváří rámec a předstupeň pro další studijní úspěchy žáka. Rozhodnutí volit obor středoškolského studia je pro žáky základní školy nesnadným momentem. Většinou se tento akt volby typu střední školy, oboru vzdělání či studijního oboru odehrává ve společném rozhodování rodičů a dospívajícího. Školní služby integrovaného kariérového poradenství slouží k poskytování individuální nebo skupinové pomoci žákům a jejich rodičům, kdy funkce výchovného poradce napomáhá řešení spojených s problematikou volby povolání a dalšího vzdělávání. Významné jsou informace poskytované výchovným poradcem, vztahující se k přijímacím kritériím na požadovaný typ školy a poskytované soukromé konzultace či zřizování návštěv poradenského střediska při úřadu práce.
14
Studie Veselý (2006) uvádí, že celých 83 % rodičů by si přálo pro své děti vyšší, než je dosažené základní vzdělání, či obor vzdělání střední školy bez maturity. 6 Ovšem nutno dodat, že se stoupajícími nároky společnosti se rozšířila i nabídka vzdělávacích programů maturitních i nematuritních oborů středních škol. Úvaha o volbě oboru vzdělání střední školy náleží zcela odůvodněně ke stěžejním krokům, a proto výběr školy patří mezi důležité okamžiky v životě. Z pohledu P. Hlaďa nejistotu při výběru školy umocňuje ten fakt, že k závažnému rozhodování blízkých i vzdálených cílů dochází v poměrně nízkém věku, což celou etapu může ještě více znesnadňovat (NÚOV, 2004). Tento okamžik je doprovázen rozhodováním jak na straně žáka, tak vlivy vnějšími. Neméně rozhodujícími jsou pro učiněnou volbu povolání v kariéře adolescentů vlivy vrstevníků a vrstevnických skupin. Současné rozhodování se děje na pozadí informační exploze, rozvoje komunikačních technologií, mediální extroverze, proto jsme toho názoru, že se mohla informovanost rodičů a žáků o vzdělávací nabídce oborů vzdělání, i dalších možnostech navazujícího studia snadněji přizpůsobit. Na straně žáka stojí profil stávajícího absolventa, jeho schopnosti, zájmy, jeho rozhodovací kriteria, na straně další přetrvává výběr oboru vzdělání, i učiněné kompromisy při existenci skutečností, které mohou znamenat omezení představované volby, ať už z důvodů limitované kapacity nabízených oborů vzdělání, vzdálenosti střední odborné školy či zažitý neúspěch při přijímacím řízení. Rozhodování žáků základní školy nejvíce směřuje na nabídku středních škol, pokud žák nenavštěvuje typ gymnaziálního vzdělávání.
2.4 Střední škola – nasměrování k profesi Výsledkem rozhodování je učiněná volba oboru studia na konkrétním typu střední
školy.
Většina
zmíněného
rozhodování
se
děje
v těsném
sepětí
s představovanou přípravou na výkon povolání. Výkon absolventů v některém typu střední školy se bezprostředně váže na snahu „prospět“ a pojmout nastupující realitu – výkon povolání v profesi. V souvislosti s otázkou volby oboru vzdělání na některém typu střední školy, lze vyjmenovat několik skutečností. Na základě šetření „Přechod absolventů středních škol do praxe a jejich 6
SCIO. CZ, studie. Studie ke koncepci dalšího rozvoje středního vzdělávání a potřebnosti většího počtu vyučených. 2011. /Dostupné: www.scio.cz. 15
uplatnění“, týkajícího se dlouhodobého projektu ISA (Informační systém o uplatnění absolventů škol) určitá část procent, přibližně (68,7 %) studujících si vybere obor, jenž je předmětem jeho pole zájmů, navazuje na jeho prvotní představy o oboru vzdělání. Z výzkumu překvapivě rozsáhlé procento, přibližně (19,5 %) uvádí, že volba oboru byla náhodná nebo spontánní. Existující bariéry tvoří pak rozhodující podíl v (11,8 %) pro ty absolventy, kteří studují obor, o který neměli původně žádný zájem. Graf 1. Původní zájem absolventů o studium v oboru vzdělání na střední škole.7
Z výše uvedené skutečnosti vyplývá, že volba zvolené profesní dráhy nemusí být konečná, a patrně okolnosti současné ekonomické proměnlivosti povedou k další úvaze o možné rekvalifikaci, dalším pokračování vzdělávací dráhy, či jinému oborovému kariérnímu zaměření. Ve volbě oboru studia střední školy je respektován často požadavek stávajícího (budoucího) uplatnění na trhu práce, ve zmíněném výzkumu tak uvádělo (70%) dotazovaných. Dalším velmi důležitým učiněným krokem v přípravě absolventů středních škol, se stalo nasměrování na možnost pokračování dalšího vzdělávání, rekvalifikaci či navazující studium.
7
Hodnoty v tabulce požity z dokumentu: Přechod absolventů středních škol do praxe a jejich uplatnění – SOŠ I. etapa. 2004. 16
3 Přístupy absolventů k budoucímu povolání Stále u nás v ČR platí, že absolvent střední školy nemá vybudované konkrétní představy o směru svého budoucího uplatnění či profesní kariéry. Praxe a praktické znalosti, dovednosti jsou největším handicapem, zejména absolventů středních škol. I když absolventi získali typ praxe, která se vztahuje k jejich oborovému zaměření, ve výsledku je získaná zkušenost spíše sporadická. Právě z důvodu této vzniklé kolize náleží absolventi škol mezi skupiny nejvíce ohrožené nezaměstnaností. Dlouhodobá nezaměstnanost u této skupiny je přitom nebezpečná v tom, že pokud nedojde včas k vytvoření pracovních návyků, hrozí riziko nepříznivého ekonomického dopadu a negativní sociální účinky. 8 Současná ekonomická situace a státní politika zaměstnanosti vytváří méně příznivé podmínky pro uplatnění absolventů na trhu práce. Z těchto důvodů by měla být absolventům středních škol poskytnuta zvýšená péče ze strany úřadu práce, zejména co se týče skutečnosti zařazení do pracovního procesu. Důvodem pozornosti směrované k absolventům škol však nemá být jen fakt, že uchazečů o zaměstnání ze vzdělanostní skupiny středních škol na úřadu práce stále přibývá.
3.1 Nástup do zaměstnání Nástup do zaměstnání je spojen s dalším osamostatňováním, pocity větší svobody, ale na druhé straně přináší závazky a zodpovědnost. Nově získaná role zaměstnance může být zdrojem problémů a zklamání, i cenných zkušeností nabývání praxe ve zvoleném oboru vzdělání. „Zaměstnání se vztahuje k práci na smluvním základě, zahrnující i materiální odměnu za její výkon.“ 9 Velmi často se zde může objevit rozpor mezi skutečností a očekáváním. K motivaci a podání výkonu nepřispívá ani pocit, že roli pracovníka-začátečníka je přisouzen nízký sociální status.10 Absolventi škol, zejména oborů vzdělání (nematuritních), patří mezi zmíněnou skupinu ohroženou nezaměstnaností z důvodů
8
TRHLÍKOVÁ, J., VOJTĚCH, J. Názory pracovníků úřadu práce na uplatnění absolventů škol-2004. Praha: NÚOV. 2004. 9 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 129 s. ISBN 80-901424-9-4 10 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 1999. 403 s. ISBN 80-7178-308-0 (229 s.). 17
nedostatečné délky praxe, dokládá se (59%), která je takto zásadní (Scio, studie, 2011). Samotnou nezaměstnanost můžeme popsat jako negativní prosperování tržního ekonomického systému. Pozici „nezaměstnaného“ můžeme definovat jako člověka, hledajícího aktivně pracovní uplatnění, ale který v rozmezí uplynutí času (v délce 1. r. a déle než 2. r.) pracovní pozici nenachází. Pro nezaměstnaného vzniká možnost evidence na úřadu práce. Z tohoto pohledu lze definovat druhy nezaměstnanosti: Frikční
nezaměstnanost
–
dočasná
(osoby
se
přesouvají
v důsledku
ekonomického vývoje do další zaměstnanecké pozice – „lidé mezi dvěma zaměstnáními“ – nezaměstnanost zde vzniká po krátkou dobu). Strukturální nezaměstnanost (eliminování míst v podniku, zúžení firemního odvětví, ohrožující hospodářský dopad na prosperování firmy, zvýšené nároky kvalifikace na profesi – tímto vzniká např. kvalifikační nesoulad: vyšší nezaměstnanost osob s určitou kvalifikací, dopad na všechny vzdělanostní skupiny). Cyklická nezaměstnanost (poptávka po práci je ve vztahu k její nabídce nedostatečná, klasický model nezaměstnanosti). Skrytá nezaměstnanost (typem nezaměstnanosti, kdy osoba práci nehledá, ani se neregistruje jako nezaměstnaná osoba – často vdané ženy a mladiství). Neúplná nezaměstnanost – nepravá zaměstnanost (pracovníci akceptují práci na snížený úvazek, v práci nevyužívají plně své možnosti a kvalifikaci, např. pracuje na zkrácený úvazek, či osoba je registrována jako nezaměstnaná, ale pracuje neformálně). Plná zaměstnanost (ten, kdo míní pracovat a akceptuje přitom mzdu, která je mu zaměstnavateli nabídnuta, zaměstnání vždy nachází). 11 Nezaměstnanost má pro jedince především neblahé sociální důsledky, často snížení životní úrovně a ztráty motivovanosti pro zvládání další uplatnitelnosti v povolání.
11
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 129 s. ISBN 80-901424-9-4 18
3.2 Kritéria hodnocení absolventů středních škol při uplatnění Zvýšené nároky obsluhy strojů a nová ekonomická struktura podniku, směřuje zaměstnavatele zvyšovat požadavky na kvalifikovanost pracovní síly. Tímto vzniká větší počet pracovních míst s kvalifikačními požadavky. „Mnoho zaměstnání sice také zůstalo, ale nová technologie (mikroelektronika, informační technologie) radikálně mění požadovanou kvalifikaci pro jejich výkon.“12 Do určité míry je poptávka po vyšší kvalifikaci dána růstem obsluhy strojů a zařízení, potvrzuje (Scio, 2011). Jmenované tendence směřují absolventy oborů vzdělání s výučním listem pokračovat v nástavbovém maturitním studiu. V roce 2003/4 tvořili studenti nástavbového studia (14,7) % absolventů oborů vzdělání, v roce 2009/10 tvořili (17,5 %) absolventů oborů vzdělání. 13 Navyšuje se také počet studujících, kteří kombinují zaměstnání a vzdělávání.
Překážky, které brání uplatnění absolventa na trhu práce.:14 Nedostatečná nebo chybějící praxe. Nezkušenost při jednání se zaměstnavateli. Dlouhodobá nezaměstnanost (riziko vzniku sociálně patologických jevů). Zájem o pracovní zařazení, ale nesoulad mezi poptávkou a nabídkou pracovních umístění. Znalosti,
dovednosti,
schopnosti
neodpovídají
požadavkům
zaměstnavatelů. Nedostatečná odborná praxe či specializace – (zejména u absolventů s ukončeným vzděláním s výučním listem). Vysoké počty absolventů v oboru vzdělání. Neochota absolventů pracovat ve zvoleném oboru vzdělání (nízké platové ohodnocení, pracovní podmínky). Na trhu práce není zaměstnavatel, který by o absolventy maturitního oboru vzdělání SŠ měl zájem.
12
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 129 s. ISBN 80-901424-9-4 s. 42. 13 SCIO, studie 2011. Studie ke koncepci dalšího rozvoje středního vzdělávání a potřebnosti většího počtu vyučených. 2011.(s. 20) /Dostupné/www.scio.cz 14 BURDOVÁ, J., TRHLÍKOVÁ, J., VOJTĚCH, J. Názory pracovníků úřadu práce na uplatnění absolventů škol-2006. Praha: NÚOV. 2007. 19
V čem mohou absolventi s kvalifikačními předpoklady vynikat oproti ostatním věkovým kategoriím na trhu práce: Vyšší míra flexibility, adaptace na nové podmínky. Schopnost učit se. Komunikační dovednosti. Více možností zvládání jazykových dovedností. Práce s výpočetní technikou (tento ukazatel se mění v závislosti na vývoji, studijním zaměření). Kvalifikovaný absolvent k nacházení pracovního uplatnění užije plný komplex informačních zdrojů (personální agentury, internet, hlásí se sami, evidence pracovních míst na ÚP ad.).
3.3 Požadované znalosti, schopnosti, dovednosti k výkonu povolání Postavení absolventů škol na trhu práce určuje kritérium potřeby vzdělanostní a oborové struktury, včetně požadovaných profesních a klíčových kompetencí. Předmětem nároků ze strany zaměstnavatelů, se stávají jednotlivé kompetence při přijímání pracovníků. Přitom je nutné rozlišovat kompetence, které se vážou k výkonu povolání, vážící se odbornosti (což jsou profesní kompetence), od pojmu klíčových kompetencí.
Klíčové
kompetence
pracovníka
charakterizují
např.
flexibilitu
(přizpůsobování se měnícím se podmínkám, práce s výpočetní technikou, potřeby dalšího vzdělávání, ochota učit se, ad.). Tímto je v úloze vzdělávacích programů SŠ určován primární cíl, připravit absolventy středních škol na skutečnost celoživotního učení.15 Rostoucí náročnost na oblast dělnických profesí, či povolání ve službách, podněcuje k získání vzdělání ukončené maturitní zkouškou. Postupné navyšování vzdělání se týká oborů - obory vzdělání poskytující střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou (dříve označení SOŠ), a oborů vzdělání poskytující střední vzdělání s ukončeným vzděláním závěrečnou zkouškou a výučním listem, zahrnující odborný výcvik (dříve obory studia SOU). Vyšší procentuelní zájem o doplnění vzdělání naznačují hodnoty (5,5 %) v 90 letech, v roce 2009 to bylo již (7,7 %), uvádějí (NÚOV, 2011). Nástavbová studia např. obory „Podnikání“, jsou často volbou pokračování 15
KALOUSKOVÁ, P., ŠŤASTNOVÁ, P., ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů na trh práce – 2004. Praha: NÚOV, 2004. 20
studia absolventů v dálkové formě, až v 62 % (NÚOV, 2011). Pomaturitní studium se váže k nabídce vyšších odborných škol, absolvování bakalářských programů, případně pokračování studia na VŠ. „Existující utlumení v hospodářských odvětvích a retence ekonomického oslabení se projevuje v nižší uplatnitelnosti absolventů na trhu práce.“ Velké procento evidovaných nezaměstnaných tvoří absolventi, kteří ukončili vzdělání v 3letém vzdělávacím programu oboru vzdělání s výučním listem, v roce 2009 bylo zaznamenáno (39 %) a dalších (29 %) se týká absolvujících 4letých oborů vzdělání s maturitní zkouškou. K míře nezaměstnanosti absolventů středních škol přispívá ukazatel zmiňované chybějící odborné praxe či nízká zkušenost s reálným výrobním prostředím či zaměstnavatel je v útlumu, nevytváří pracovní příležitosti. Například ekonomické obory, obory vzdělání s výučním listem, neukončené studijní obory, konkurenční pracovní místa, mohli proto zaznamenat oslabení či vyšší konkurenci mezi uchazeči, změnu poptávky po jiných oborech. Podstatně lepší uplatnitelnost nacházeli obory s vyšší kvalifikací, kde na jedno pracovní místo spadalo méně uchazečů, až (65 %) absolventů vysokých škol označili situaci na trhu práce jako příznivou. U vyšších odborných škol byla označena situace trhu práce v (41 %) odpovědích spíše jako příznivá.16 S existujícími názory na ekonomickou krizi se dopad na uplatnitelnost absolventů v pracovním zařazení prohloubil. „Nejúčinnější prevencí a zabránění nízké uplatnitelnosti absolventů středních škol na trhu práce je podněcování orientace absolventů na trhu práce, znalost postupů hledání pracovního umístění, užití kombinace zdrojů k vyhledávání pracovního místa, příprava na celoživotní učení a možnost další rekvalifikace.“ V úrovni střední školy je podporována spolupráce škol a úřadu práce. Forma kooperace slouží především k efektivní informovanosti a adaptaci absolventů na podmínky trhu práce, o nabídkách pracovního uplatnění, o možnostech zvyšování kvalifikace, způsobech zpracování nabídek práce.
16
SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, J Názory pracovníků úřadu práce na uplatnění absolventů škol v době ekonomické krize. Praha: NÚOV, 2009. 21
ÚP nabízí formy odborných informačních seminářů, přednášky na školách, konání exkurzí do ÚP, a další činnosti v zájmu rozvoje absolventů SŠ. Záleží na každé škole, jaký druh spolupráce zvolí. Navštěvování firemních prostředí samotnými pedagogickými pracovníky přispívá k aktualizovanému učebnímu obsahu v přípravě na výkon povolání absolventů SŠ. Žádaným typem spolupráce firem se školou jsou zejména „Praxe do škol“, kdy zástupci firem konají besedy přímo na školách, přitom jde o zdroj aktuálních informací z prostředí firemního fungování. Rozšiřování znalostí z oblasti technologií, napomáhají prezentace konstrukčních software, například „SolidWorks“.17 Systém 3D oslovuje činnosti modelování, navrhování v prostředí informační technologie. Další výhodou v přípravě absolventů SŠ je rozšiřování odborné praxe, která může probíhat přímo v prostředí požadované firmy. Firemní prostředí jsou cennými zdroji motivace ke zvolenému oboru vzdělání.
3.4 Kritéria ovlivňující uplatnění absolventů škol na trhu práce Z kritérií zaměstnavatelů vyplynul soubor upřednostňovaných kompetencí, které jsou u absolventů středních škol oborů vzdělání, příchozích na trh práce označeny jako důležité: Nečastěji uváděné kompetence Ochota absolventů učit se. Čtení a porozumění pracovním instrukcím. Flexibilita, adaptabilita, schopnost práce v týmu (široce použitelné kompetence). Komunikační schopnosti a dovednosti (ústní a písemný projev). Práce s výpočetní technikou, zacházení s informacemi. Schopnost řešit problém, schopnost rozhodování, schopnost nést zodpovědnost, schopnost vést, práce s čísly při plnění pracovních úkolů (záleží na konkrétním oboru vzdělání). Schopnost čtení a porozumění pracovním instrukcím - uváděna v (56 %). Očekávána je dále kompetence ochota učit se označena v 46 % a adaptabilita, flexibilita (Scio, Studie 2011, Skácelová, Vojtěch, NÚOV 2009). Mezi další upřednostňované a 17
Dostupné z < http://www.solidvision.cz/solidworks/ 22
požadované kompetence, které pracovníci úřadu práce (ÚP) uvádí jako důležité: „Aktivní způsob absolventů při hledání zaměstnání“, připravenost absolventů orientovat se na trhu práce. 18
3.5 Reakce zaměstnavatelů na znalosti Nároky zaměstnavatelů na pracovní sílu se mohou lišit typem výroby, velikostí podniku. „Zaměstnavatelé preferují více široké profesní znalosti před úzkou specializací absolventů.“ Z uvedeného vyplývá, že v požadavcích zaměstnavatelů jsou zahrnuty jak kompetence, jež se vážou se k profesi, tak kompetence přesahující rámec profese. „Oblast přesahující rámec profese zahrnuje především klíčové kompetence, uplatnitelné v jakémkoli povolání.“ „Absolventi školy získají kompetence uplatnitelné v libovolném zaměstnání především koncepcí školního vzdělávacího programu, tzn. mírou zahrnující všeobecné vzdělání (schopnosti, dovednosti), které přesahují jednotlivé oborové zaměření, ale také získanými zkušenostmi z reálných pracovních prostředí při výkonu práce.“19 Klíčové kompetence zahrnují především schopnosti, znalosti, dovednosti, které stávají se upřednostňované před profesními, zejména v menších firmách, kde má pracovník vykonávat více všestrannějších činností, nikoli úzce specializovaných (NÚOV, 2009). Je nutné uvést, že jednotlivým kompetencím je přisuzována různá míra důležitosti, a to v závislosti na dosažené úrovni vzdělání pracovníka. V průběhu (Šetření, 2000) jsou zachyceny požadované kompetence jednotlivých vzdělanostních skupin (čtení a porozumění pracovním instrukcím, ochota učit se, práce
18
SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, J. Názory pracovníků úřadu práce a uplatnění absolventů škol v období ekonomické krize. Praha: NÚOV. 2009. (s. 23). 19 KALOUSKOVÁ, P., ŠŤASTNOVÁ, P., ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů na trh práce – 2004. Praha: NÚOV, 2004. 23
s výpočetní technikou, nést zodpovědnost) při uplatnění absolventů ve firmách (viz. Graf 2.). S rostoucím vzděláním stoupají nároky zaměstnavatelů (čím vyšší dosažené vzdělání, tím se jednotlivé vlastnosti stávají pro zaměstnavatele důležitější). U všech vzdělanostních skupin nalezneme v popředí důležitost kompetence čtení a porozumění pracovním instrukcím, ochota učit se. Relativně nejnižší nároky očekávají zaměstnavatelé vůči absolventům nematuritních oborů vzdělání SŠ – ovšem v případě výpočetní techniky vyšší hodnota v grafu 2. může naopak naznačovat problém absolventů s touto oblastí a očekávání zaměstnavatelů, že v této oblasti povede ke zlepšení. Graf 2. Význam klíčových znalostí, dovedností, schopností pro jednotlivé úrovně dosaženého vzdělání v uplatnění ve firmách (čím je daná hodnota nižší, tím je daná vlastnost absolventa pro uplatnění ve firmě důležitější). 20 Graf 2. Šetření (2001).
20
Hodnoty zpracovány dle „Projektu uplatnění absolventů škol: analýza a výhled“ (Šetření, 2000). 24
V požadavcích na absolventy maturitních oborů vzdělání SŠ projevují zaměstnavatelé vyšší nároky. Podstatně vyšší důležitost zaměstnavatelé přikládají práci s výpočetní technikou u absolventů SŠ maturitních oborů, než u oborů vzdělání s výučním listem (viz. Graf 2.). U absolventů VOŠ očekávají zaměstnavatelé ve srovnání s absolventy SŠ oborů vzdělání s maturitou vyšší nároky. Na pracovníky s dosaženým vysokoškolským zděláním (VŠ), jsou v oblasti kompetencí kladeny celkově nejvyšší nároky. V průběhu pokračujícího (Šetření, 2004) je zaznamenán postupný vývoj důležitosti kompetencí při uplatnění absolventů ve firmách. Týká se vzdělanostních skupin maturitních a nematuritních oborů vzdělání SŠ, dále VOŠ a VŠ. Graf 3. Význam klíčových znalostí, dovedností, schopností pro jednotlivé úrovně dosaženého vzdělání při uplatnění ve firmě (čím nižší hodnota, tím je daná vlastnost absolventa při uplatnění ve firmě důležitější). 21 Graf 3. Šetření (2004).
21
Průměrné hodnoty převzaty z< „Projektu uplatnění absolventů škol: analýza a výhled“ (Šetření, 2004). 25
U absolventů oborů vzdělání (s ukončeným vzděláním závěrečnou zkouškou, s dokladem o absolvování – výučním listem) byl v r. 2004 zaznamenán nárůst důležitosti kompetence: práce s výpočetní technikou, nárůst kompetence zběhlost v zacházení s informacemi, také čtení a porozumění pracovním instrukcím. U kompetencí ochota učit se a nést zodpovědnost, můžeme zaznamenat v r. 2004 naopak pokles důležitosti těchto vlastností v uplatnění absolventa ve firmě. To naznačuje možnost, že jsou tyto kompetence stále důležité, ale jsou také již očekávané. Pokles významu důležitosti pro zaměstnavatele většiny kompetencí byl zaznamenán u absolventů se středoškolským vzděláním (maturitní obory vzdělání). Kompetence čtení a porozumění pracovním instrukcím však nabývá u těchto oborů vzdělání v průběhu r. 2000 – 2004 stále na významu. U absolventů VOŠ jsou významné kompetence nést zodpovědnost, ochota učit se, práce s výpočetní technikou. U vzdělanostní skupiny s vysokoškolským vzděláním došlo k celkovému nárůstu požadavků zaměstnavatelů v oblasti kompetencí při uplatnění absolventa ve firmě, jak naznačují nejnižší hodnoty pro dané vlastnosti. Lze očekávat, že v průběhu let (r. 2004 až r. 2012) došlo k dalšímu navyšování důležitosti jednotlivých kompetencí v požadavcích zaměstnavatelů, jak u absolventů oborů vzdělání SŠ, tak i u dalších vzdělanostních skupin. Zvýšené nároky většiny zaměstnavatelů v oblasti informačních technologií, práce s informacemi a dalších kompetencí naznačují zvýšené požadavky na tvorbu obsahu vzdělávacích programů, zejména v oblasti přípravy absolventů SŠ k výkonu povolání.
4 Výchova a vzdělávání žáků střední odborné školy 4.1 Inovativní změny v obsahu vzdělávání Transformace a inovace doprovázejí veškerý vývoj společnosti. Indikátorem pro změny v České republice se stala hospodářská, politická, sociální transformace příchozí s rokem 1989. Nastoupené změny hodnot společnosti posunuly ekonomickou strukturu, požadavky trhu práce, postihly sféru zaměstnání, úrovně školství. Změněnou potřebu trhu práce měla postupně odrážet nabídka oborů vzdělání středních škol, a to nejen na regionální úrovni. 26
Reforma postihla úrovně školství, měla za následek jeho rozměrnou transformaci. Východiskem pro probíhající změny se stal dokument Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha).22 Dokument vyjadřuje obecné záměry, ideová východiska, akční programy české vzdělávací politiky, usměrňuje rozvoj vzdělávací soustavy. Kurikulární reforma postupovala podle dokumentu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, pod názvem Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy v ČR. 23 Výsledkem reformy vznikla aplikace dokumentů na dvojí úrovni. Státní úroveň představují rámcové vzdělávací programy, které zastupují obecnou definici základních cílů, klíčových kompetencí, obsah i formy pro koncepci školy. Dokument státní úrovně vychází z koncepce celoživotního učení, formuluje očekávanou úroveň vzdělání vytyčenou pro absolventy jednotlivých úrovní vzdělání. Jednotlivé typy škol vytváří školní vzdělávací programy, přičemž vycházejí z principů a zásad příslušného rámcového vzdělávacího programu pro daný typ školy. Záměry kurikulárních dokumentů poskytly podnět k vyšší autonomii škol, podnítily ke kvalifikovanosti, k odpovědnosti za výsledky vzdělávání. Snahy optimalizace se také dotýkají vzdělávací nabídky, řízení školství, organizace školy. Nejrazantněji se změny dotýkají obsahu vzdělávání. 24 Kurikulární reforma vnesla změny také střednímu odbornému školství. V návaznosti na význam transformace je často diskutovaným tématem mediální výchova. V rámcovém vzdělávacím programu pro střední školy se s mediální výchovou můžeme setkat jako vřazenou informační součástí průřezových témat Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie, Člověk a životní prostředí, Občan v demokratické společnosti. V praktické rovině se mediální výchova začleňuje jako součást vzdělávacích oblastí, žákovských projektů. Cílem začlenění mediální výchovy do středního odborného vzdělávání je posílení mediální kompetence, získat poznatky o současné roli
22
BÍLÁ KNIHA. Bílá kniha – národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy /online/. 4. 12. 2002. Dostupné z < http://www.msmt.cz/files/pdf/bilakniha.pdf>. 23 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky /online/. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 2002. Dostupné z < http://www.varianty.cz/download/doc/books/28.pdf>. 24 PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. 3. vyd. Praha-Portál, 2012. 192 s. ISBN 807178-999-4. 27
médií, o jejich významu ve společenském styku, rozeznat kvalitu mediálního obsahu, vytvořit mediální obsah, využít média k seberozvoji.
4.2 Role školy Rysem současného kurikula v České republice je postupný odklon od tradičního transmisivního pojetí vyučování žáků, které se vyznačovalo předáváním hotových poznatků. Základem transformace je změna postojů ke vzdělávaným, rozvoj významu kritického myšlení, účinně komunikovat a pracovat s informacemi, učit se v atmosféře spolupráce. Jedním z cílů a zaměření školního vzdělávacího programu střední školy, je připravit absolventa na výkon povolání. Podoba školních vzdělávacích programů má rezonovat (souznít) takové vzdělávací potřeby, které předurčují následné uplatnění na trhu práce. Školy si podíl všeobecně-vzdělávací složky a odborné složky mohou do jisté míry tvořit samy, v rámci Rámcových vzdělávacích programů (dále jen RVP).
4.3 Rámcové vzdělávací programy ve středním vzdělání V České republice jsou za státní nebo veřejně spravované školy považovány školy zřízené obcí či krajským úřadem, ministerstvem. V současné době je školství legislativně vymezeno zákonem č. 561/2004 Sb. Na základě školského zákona, který vstoupil v platnost 1. 1. 2004, prostoupily do systému školství postupně zpracovávané rámcové vzdělávací programy (RVP) – pro jednotlivé obory vzdělání. RVP (rámcové vzdělávací programy) představují státem považované minimální požadavky na kompetence absolventa. Školy vycházející z úrovně příslušného rámcového vzdělávacího programu mohou tvořit školní vzdělávací programy, odpovídající možnostem školy, zájmům žáků, vlastnostem regionu. Ve středním odborném školství podpořil kurikulární reformu Pilot S (financovaný z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu ČR). Pokud bychom zamýšleli analyzovat hodinové proporce, způsob začlenění klíčových kompetencí, podíl jednotlivých složek vzdělání v učebním plánu a celkovou koncepci ŠVP (Školního vzdělávacího programu), jež jsou zahrnuty ve školním 28
vzdělávacím programu, nalezli bychom v systému středních škol tyto kategorie oborů vzdělání:25 Kategorie H – obor vzdělání (střední odborné vzdělání s výučním listem). Kategorie M - obor vzdělání (úplné střední odborné vzdělání s maturitou). Kategorie L0 - obor vzdělání (úplné střední odborné vzdělání s maturitou se zahrnutím odborného výcviku).
4.4 Absolvent v období přechodu ze školy do praxe Přechod ze vzdělávacího systému na trh práce je úsekem životní etapy, která se váže k výkonu povolání. Trh pracovních příležitostí je místem nabídky pracovní síly a poptávky po pracovní síle. Příprava absolventů na výkon povolání se stává rozhodujícím prvopočátkem vstupu na trh práce v následném uplatnění ve zvoleném povolání. Počáteční soubor profesních kompetencí (schopnosti, dovednosti, oborové znalosti) absolventa vstupujícího na trh práce je významně vázán k výsledku vzdělávacího procesu. Proces začlenění do pracovní pozice usnadňuje ochota vzdělávat se, uplatnit získané znalosti a dovednosti oborového zaměření. V popředí přípravy na výkon povolání stojí absolvent střední školy, získané zkušenosti, dovednosti, v podobě kompetencí a získaná úroveň vzdělání. Cíle odborného vzdělání se vážou k tomu, aby se absolvent školy stal kvalifikovaným odborníkem ve svém oboru. Odborný výcvik má ca cíl připravit stávající absolventy na budoucí povolání, tzn. praxí získat odborné vědomosti, dovednosti a návyky, potřebné ke zvolenému povolání. Příprava absolventů, která probíhala v komerčních pracovištích, byla připravena absorbovat více vlastností reálného výrobního procesu. Absolventům oborů vzdělání bylo takto umožněno vstřebat význam zodpovědného přístupu. Absolvent získá cenné zkušenosti z oblasti aktuálních technologických procesů, seznámí se zajímavými surovinami, trendovými směry zvoleného oboru vzdělání. Tyto nástroje
25
KOFROŇOVÁ, O., VOJTĚCH, J. Analýza školních vzdělávacích programů – 2007: (Analýza ŠVP zpracovaných na základě rámcových vzdělávacích programů v pilotních školách projektu Pilot S). Praha: NÚOV, 2008. 29
rozvoje vedou k získání klíčových kompetencí, uplatnitelných ve výkonu povolání v přechodu do praxe.
4.5 Šetření informačního systému o uplatnění absolventů na trhu práce „Praxe vstupu absolventů do pracovních pozic a nabídek trhu práce odhalila některé í negativní poznatky, které nemohou být opomíjeny.“ Jedná se o nepřizpůsobitelnost některých našich absolventů při vstupu do zaměstnání a jejich uplatnění. Na tento jev bylo zaměřeno v rámci dlouhodobého projektu ISA - Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce (Šetření - Přechod absolventů SOŠ do praxe a jejich uplatnění na trhu práce) - vznik systému ISA podpořil Národní ústav odborného vzdělávání, v rámci systémového projektu MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Vzdělávání – informace – kariéra: VIP Kariéra. První etapa proběhla v letech 2000 a 2003 (cílem bylo se zaměřit na přechod žáků ZŠ na střední školu, kdy byly zkoumány důvody volby zvoleného oboru vzdělání a posléze i průběh hodnocení daného studia), druhá etapa šetření následovala po ukončení I. etapy a měla mapovat zhodnocení původních očekávání identických studentů, tedy zjištění reálné situace dospívajících na trhu práce (včetně obtíží hledání zaměstnání a délky zaměstnanosti).26 Tento postup umožnil mapovat názory uchazečů, změny názorů, postojů a situace absolventů oborů vzdělání s ukončeným vzděláním s maturitní zkouškou a obory vzdělání s ukončeným vzděláním s výučním listem (kategorie H), které mohlo doprovázet „přechodné období od ukončení vzdělávání na střední škole do získání stability postavení“ ve sféře práce. Základní cíle I. etapy Získání informací o motivaci žáků po ukončení základní školy k vybranému oboru vzdělání, hodnocení míry identifikace absolventů s oborem vzdělání na SOŠ.
26
TRHLÍKOVÁ, P., ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J. Přechod absolventů středních škol do praxe a jejich uplatnění – SOŠ I. Etapa. Praha: NUOV, 2004. 30
Hodnocení úrovně studia a míry osvojení klíčových (přenositelných) kompetencí. Získání informací o názorech absolventů na profesní uplatnění na trhu práce. Zjištění představ o způsobech hledání pracovního uplatnění, případné řešení nezaměstnanosti. V rámci dokončení projektu VIP kariéra byl završen projekt „Přechod absolventů SOU do praxe a jejich uplatnění“ Národním ústavem odborného vzdělávání (NÚOV, 2006), přinesl níže uvedené výsledky. K tématům šetření také náleželo hodnocení připravenosti absolventů vybraných oborů vzdělání pro výkon zvolené profese, registrování změn jejich vztahu k oboru či ztráty zájmu pracovat v profesi v důsledku určitého rozčarování, po setkání s reálnými pracovními podmínkami. 27 Obsah šetření tvořila jednotlivá klíčová témata (uváděna v jednotlivých bodech) Jak SŠ (obor vzdělání s ukončeným vzděláním – výučním list), připravily absolventy pro výkon v povolání ve zvolené profesi (nepříznivé hodnocení uvádí skutečný rozpor mezi znalostmi a požadavky, se kterými se absolventi při vstupu do pracovního prostředí potýkají. Tento poznatek přinesl zejména až podrobnější pohled. Dotazovaní po setkání s praxí uvedli, že vzdělání získané na SŠ vcelku odpovídalo požadavkům zaměstnání, zásadní nedostatky pociťovalo asi (8 %) z nich. S odbornými teoretickými znalostmi bylo spokojeno (89 %) dotázaných, s odbornými praktickými znalostmi bylo spokojeno (81 %) dotázaných, za nevyhovující se ukázaly jazykové znalosti (28 %) a (31%) vyučených poukázalo na nízkou dovednost práce v informatice. Jen (22%) zaměstnavatelů si myslí, že vyučení nepotřebují znalost cizího jazyka, a dalších (7%) dotázaných zaměstnavatelů uvedlo, že absolventi nemusejí ovládat práci s počítači. Nízká identifikace absolventů střední školy s vystudovaným oborem - stejný obor, šest let po ukončení studia SŠ (obor vzdělání s výučním listem), by zvolila jen mírně nadpoloviční část (56 %) absolventů. Jako důvod jsou často uváděny nevyhovující platové i pracovní podmínky, problémy se získáním 27
Učitelské noviny. Článek vyšel v UN č.08/2007. Dostupné z < http://www.ucitelskenoviny.cz/index.php/www/userfiles/file/kurzy/index.php?archiv&clanek=225&PHP SESSID=b6a2c08cf7da7427b16e8fd77dcef4b8/ 31
práce v oboru, nebo jeho neperspektivnost, někdy i uváděné zjištění nízké úrovně vzdělání, kterou je možno absolvováním SŠ studiem získat. Třetina absolventů SŠ by dala přednost jiné volbě studia dalšího oboru, maturitním studijním oborům před vyučením.
Vztah absolventů střední školy k vybranému typu školy a získaná úroveň vzdělání - z odpovědí vyplynulo, že téměř polovina absolventů (47 %), by volila po setkání s požadavky praxe raději studium SŠ (maturitní obor vzdělání), z toho (14 %) by studovalo stejný obor, dalších (32 %) by si vybralo jiný obor. Až 55 % studentů elektrotechniků by také dali přednost studiu SŠ (s ukončeným vzděláním s maturitní zkouškou), další obory vzdělání „Prodavač“ by tutéž volbu studia SŠ (s ukončeným vzděláním s maturitní zkouškou) volilo (44 %) absolventů, a také (49 %) absolventů z oboru vzdělání „Strojírenství“ měnili obor vzdělání na jiném typu střední školy (s ukončeným vzděláním s maturitní zkouškou). Nízká stabilita profesní volby absolventů střední školy -
(nejdůležitější
příčiny odchodu absolventů za prací do jiných oborů souvisejí s pracovními a platovými podmínkami, nevyhovující pracovní prostředí a nutnost dalekého dojíždění uvádí (31 %), šest let po ukončení studia pracuje v oboru (40 %) absolventů, v příbuzném oboru dalších (23 %), přibližně (19%) absolventů studia nikdy nevykonávalo zvolenou profesi. Výsledkem je snaha absolventů změnit kvalifikaci a zvolit jiným studiem další obor, konkrétně v (9%), rekvalifikovat se na jiný obor v (14%). Vnější faktory jako vysoká nezaměstnanost a obtíže se získáním zaměstnání ovlivnily (38%) absolventů. Nízký podíl absolventů, kteří zůstávají ve svém oboru a pracovně se v něm realizují, ukazuje na vzniklou potřebu využití služeb např. „kariérového poradenství“ (např. Centrum kariérového poradenství), má možnost přispět k získání reálnější představy o pracovních pozicích na trhu práce. Školství může jen částečně naplnit různorodé představy zaměstnavatelů, ale stále více se potvrzuje pravidlo pro nezbytnost ukotvování flexibilní pracovní síly, která umí reagovat na změněné požadavky trhu práce. S přípravou flexibilní pracovní síly souvisí význam klíčových kompetencí související s přípravou absolventů na výkon povolání. 32
Do popředí vystupuje nezbytnost ochoty absolventů vyjít vstříc požadavku doplnit si vzdělání či kvalifikovanost, vycházet vstříc požadavkům trhu práce.
4.6 Projekt kariéra 2006 Ze souhrnu systémového projektu VIP kariéra (2006) přechod absolventů středních škol na trh práce vyplynulo, že v rámci šetření potřeb zaměstnavatelů a požadavků na pracovníky nestačí, když má absolvent potřebnou odbornost, velkou roli hraje ochota dále se vzdělávat, adaptabilita, odpovídající úroveň práce s výpočetní technikou, schopnost nést zodpovědnost a rozhodovat se. Vyplývá i z analýzy inzertní nabídek zaměstnavatelů z oblasti služeb. Klíčovým kompetencím (souhrn vědomostí, schopností, postojů, hodnot), důležitých pro uplatnění každého člena společnosti, přisuzují zaměstnavatelé téměř shodnou důležitost, až v (48,5 %), jako dovednostem profesním, vztahujících se k výkonu zvolené profese v (51,5 %).28 Z analýzy výzkumného šetření „Přechod absolventů SOŠ do praxe a jejich uplatnění na trhu práce“ se tak opět potvrzuje, že je třeba zajistit připravenost absolventů 3letých oborů vzdělání s ukončeným vzděláním s výučním listem a oborů vzdělání s maturitní zkouškou v takových dovednostech, které je možné využít v různých oborech a profesích.
5 Školní vzdělávací program pro střední školy Absolvent SŠ je v současné době vzděláván podle školního vzdělávacího programu, jenž vychází s úrovně RVP. Jestliže se zaměříme na požadavky zaměstnavatelů a trhu práce, jsou to především upřednostňované kompetence absolventů středních škol, potřebná adaptace na změněné podmínky trhu práce a v další rovině je to přizpůsobování se potřebám celoživotního učení.
28
KALOUSKOVÁ, P., ŠŤASTNOVÁ, P., ULOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce – 2004. Praha: NÚOV, 2004. 33
Rámcové vzdělávací programy vymezují jednotlivé klíčové kompetence jako stav, ke kterému má vzdělávání směřovat a za „klíčové“ označuje tyto: Kompetence k učení. Kompetence k řešení problému. Kompetence komunikativní, využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi. Kompetence personální a sociální. Kompetence občanské. Kompetence pracovnímu uplatnění a k podnikatelským aktivitám. Oblast klíčových kompetencí je zapracována do školních vzdělávacích programů a tvoří v základu profil absolventa střední školy. K rozvoji klíčových dovedností absolventů SŠ dochází v rámci školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP), prostřednictvím
vyučovacích
strategií,
projektových
dnů,
jež
jsou
mnohdy
rozpracovány napříč vzdělávacími oblastmi.
5.1 Zhodnocení vývoje školního vzdělávacího programu Obchodní akademie Zhodnotíme-li vzdělávací přípravu ŠVP čtyřletých studijních oborů vzdělání absolventů Obchodní akademie dnes, s přípravou absolventů střední školy Obchodní akademie před rokem 1989, lze zjistit, jak se změnil poměr hodinových dotací na jednotlivé předměty. Obchodní akademie (dále jen OA) poskytuje přípravu čtyřletých studijních oborů (maturitní). Schopnosti absolventi mohou uplatnit v oblasti ekonomie, podnikání, cestovní ruch, pokračovat na studiu VŠ ad. V níže přiložené tabulce je uveden „učební plán“ - ŠVP - OA (Plzeň, 1984). Školní vzdělávací program OA Plzeň ze školního roku 1984/85 - obor Všeobecná ekonomika.29
29
Dostupné z < //http://www.oa.pilsedu.cz/hiucpla3.htm>. 34
Tabulka 2. Školní vzdělávací program Obchodní akademie z roku 1984/5. Předmět Povinné předměty
Týdenní počet hodin v ročníku prvním
druhý
Celkem studium
třetím
čtvrtý
Český jazyk
2
3
3
2
10
Ruský jazyk
2
2
2
2
8
Volitelný jazyk
3
3
2
2
10
Občanská nauka
1
1
1
1
4
Dějepis
2
2
-
-
4
Matematika
4
2
2
2
10
Fyzika
4
-
-
-
4
Chemie
2
2
-
-
4
Tělesná výchova
2
2
2
2
8
Branná výchova
1
1
-
-
2
Politická ekonomie
-
-
-
4
4
Podniková ekonomika
2
3
6
-
11
Informační soustava podniku
-
3
6
-
9
Výpočetní technika
2
2
4
-
8
Základy řízení
-
-
-
4
4
Ekonomická cvičení
-
-
-
5
5
Nauka o výrobcích
-
2
3
-
5
Hospodářský zeměpis
2
2
-
-
4
Právní nauka
-
-
-
3
3
Hospodářská korespondence
-
-
2
2
4
Technika administrativy
3
2
-
-
5
Praxe
-
-
-
-
-
Volitelný předmět (Matematické metody nebo Psychologie práce)
-
-
-
2
2
32
32
33
31
128
Týdně hodin
Předmět
Týdenní počet hodin v ročníku Celkem studium
Nepovinné předměty
prvním
druhý
čtvrtý
třetí
Matematické metody
-
-
-
2
2
Psychologie práce
-
-
-
2
2
Těsnopis
2
2
-
-
4
Další živý jazyk
2
2
2
2
8
Sportovní hry
2
2
2
2
2-8
Konverzace ve volitelném jazyce
2
2
2
2
2-8
35
Níže bude znázorněn školní vzdělávací program Obchodní akademie, platnost (MŠMT, 2009). ŠVP studijního oboru: 63-41-M/004 Obchodní akademie, způsob ukončení studia – maturitní zkouška, vypracováno dle RVP, (MŠMT, Plzeň, 2009).30 Tabulka 3. Školní vzdělávací program studijního oboru SŠ - Obchodní akademie (MŠMT, 2009). Kategorie a názvy vyučovacích předmětů
Zkratka předmětu Počet týdenních vyučovacích hodin
Předměty povinného základu Český jazyk a literatura První cizí jazyk Druhý cizí jazyk Dějepis Občanská výchova Hospodářský zeměpis Tělesná výchova Zbožíznalství Matematika Ekonomika Účetnictví Statistika Právo Informační technologie Písemná a elektronická komunikace Dramatická výchova Praxe Volitelné předměty Celkem
30
1.
2.
3.
4.
Celkem
CJL
3
3
3
3
12
PCJ DCJ
3 3
3 3
3 3
3 3
12 12
DEJ
2
2
4
OBV
3
HOZ
3
1
TEV
2
2
2
ZBO MAT EKO UCE STA PRA
2 3 3
2 3 3 4 2
2 3 5
ITE
2
2
2
PEK
3
2
2
DRV
1
PRX
1 týden
4 2
8
3 5
4 8 12 14 2 3
3
30 + 1 týden
3
6 1
8 1
1 týden
32 + 1 týden
1 týden
3 týdny
4
4
8
29 + 1 týden
30
121
Dostupné z
V porovnání obou ŠVP byly zjištěny překvapující údaje: ŠVP (1994) obsahuje vyšší podíl hodinových dotací na oblast informační soustava podniku a výpočetní techniky, než ŠVP (2009). Ve ŠVP Obchodní akademie (2009) lze zjistit nižší podíl hodinové dotace na oblast informační technologie oproti ŠVP (1994), avšak v oblasti písemné a elektronické komunikace je zaznamenán vyšší hodinový nárůst. Nižší podíl hodinové dotace v oblasti informační technologie mohl být vyrovnán nárůstem podílu v oblasti písemné a elektronické komunikace. Mohli jsme sledovat proporce učebního plánu „Obchodní akademie“ z vývojového hlediska. V následujícím úseku se zaměříme na kategorii školních vzdělávacích programů 3letých oborů vzdělání s výučním listem (kategorie H), a také na vzdělávací programy 4letých oborů vzdělání s maturitou zkouškou, které nalezneme v (kategorii M), dále na vzdělávací programy 4letých oborů vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem – (kategorie L0).
5. 2 Všeobecná a odborná složka oborů vzdělání na střední škole Za základ středního odborného vzdělání lze považovat všeobecně vzdělávací a odbornou složku vzdělání. Ve vzdělávacích programech 3letých oborů vzdělání je zahrnována v podstatném podílu složka odborného výcviku (viz. Tab. 4). Podíl složky odborného výcviku náleží do podílu složky odborného vzdělávání. Obsah vzdělání jednotlivých složek je ve skutečnosti provázaný, přesto nalezneme význam tohoto členění, jestliže srovnáme podíl všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů ve vzdělávacích programech oborů vzdělání v odlišné délce přípravy. Ve vzdělávacím programu 3letých oborů vzdělání s výučním listem v kategorii (H), nalezneme tyto základní proporce: podíl všeobecně vzdělávací složky, podíl odborné složky tvoří dvě zásadně odlišné části – odborné teoretické vyučování a podíl složky odborného výcviku (dále jen OV).
37
Vzdělávací program oboru vzdělání s výučním listem zachovává největší podíl ve složce odborného výcviku, společně s částí odborného teoretického vyučování. Podíl všeobecně vzdělávací složky je oproti odborné části v poklesu.
Ve vzdělávacích programech 4letých oborů vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie - M) došlo k posílení všeobecně vzdělávací složky, v současném ŠVP tak tvoří více jak polovinu vzdělávacího času. (viz. Tab. 4.).
Podíl všeobecně vzdělávací složky 4letých oborů vzdělání – kategorie M (ukončené vzdělání s maturitní zkouškou), se značně liší od podílu všeobecně vzdělávací složky 3letých oborů vzdělání vzdělávacích programů – kategorie H (viz. Tab. 4.). Prostřednictvím celkově vyššího podílu všeobecně vzdělávací složky v jednotlivých skupinách vzdělávacích programů 4letých oborů vzdělání s maturitní zkouškou - (kategorie M) může docházet například k navyšování podílu výuky vzdělávacích oblastí (výpočetní techniky, písemná a obchodní administrativa, ad.). V následující tabulce můžeme srovnat jednotlivé obory vzdělání a podíly jednotlivých složek v teoretické přípravě, tak i podíly složek všeobecně vzdělávací přípravy. Odborný výcvik se v oborech vzdělání s 3letou přípravou řadí do odborné složky vzdělávacího programu. Tabulka 4. Podíly všeobecně vzdělávací a odborné složky v jednotlivých oborech vzdělání.
ŠVP (školní vzdělávací program) – 2007 Všeob. vzděl. složka
Odborná složka
A. 3leté s VL (kat. _H)
34 %
66 %
B. 4leté s MZ (kat. _ M)
60 %
40 %
C. 4leté s MZ + OV (kat. _L0)
56 %
44 %
Poznámka: Vysvětlení pojmů.: MZ: maturitní zkouška, OV: odborný výcvik, VL: výuční list.
Ve výše uvedené tabulce je popsán podíl jednotlivých složek různých kategorií oborů vzdělání: všeobecně vzdělávací složka, odborná složka vzdělání, které probíhají ve vzdělávacích programech od r. 2007. Do sloupce s označením – „C“, byla zahrnuta 38
k dalšímu srovnání i příprava 4letých vzdělávacích programů s maturitou a odborným výcvikem (kategorie L0). V 4letých oborech vzdělání (kategorie M), zjišťujeme nejvyšší nárůst podílu všeobecně vzdělávací složky, a to více než o 20 %. Podíl všeobecně vzdělávací složky není nepatrný ani ve vzdělávacím programu 4letých oborů vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem v (kategorii L0). Ve vzdělávacím programu 3letých oborů vzdělání s výučním listem (kategorii H), tvoří příprava ve všeobecně vzdělávací složce zhruba poloviční podíl, oproti maturitním oborům. 31
6 Začlenění klíčových kompetencí Rozvoj
klíčových
kompetencí
náleží
k podstatným
prvkům
školního
vzdělávacího programu, napomáhá k uplatnění absolventa na trhu pracovních nabídek a jeho zaměstnatelnosti. V rozsahu ŠVP (Školního vzdělávacího programu) lze analyzovat, jakým způsobem jsou klíčové kompetence začleněny do jednotlivých částí. Determinanty klíčových kompetencí jsou uváděny především v hlavních rysech ŠVP. O tom, jakým způsobem jsou klíčové kompetence absolventů rozvíjeny a prostřednictvím konkrétních činností uplatňovány, rozhoduje jednotlivý ŠVP, mohou to být tyto oblasti: Projektové týdny „Práce ve fiktivní firmě“. Uspořádané exkurze do komerčních prostředí firem a podniků. Spolupráce škol s Úřadem práce (např. konané exkurze do ÚP). Spolupráce pracoviště školy s firemními zástupci, jejich docházka do škol. Soustavný přehled o webovém obsahu s nabídkou zaměstnání, znalost absolventů o nabídkách a možnostech zvoleného oboru vzdělání). Znalost Zákoníku práce, pracovněprávních norem, aktualizovaný přehled práv a povinností zaměstnanců, zaměstnavatelů. Osvojení základů podnikatelské činnosti a vedení podnikové dokumentace, znalostí Živnostenského zákona, Obchodního zákoníku, smluvních opatření.
31
Poznámka: Celkový podíl všeobecně vzdělávací složky v jednotlivých skupinách oborů u 3letých vzdělávacích programů se může lišit v závislosti na oborech vzdělání (např. obchodní obory vzdělání, kde došlo k zavedení výpočetní techniky), proto je pak hodnota procentuelně vyšší, oblasti VŠEO - (34 %). 39
6. 1 Konkrétní rozvoj klíčových dovedností V problematice klíčových dovedností absolventa SŠ (Střední školy) v rámci ŠVP (Školního vzdělávacího programu), nesmí chybět popis konkrétního rozvoje a postupů k jejich osvojení. Za stěžejní postupy rozvoje kompetencí lze označit vedení žáků SŠ k samostatným úkonům ve fázích vyučování při zadaném úkolu, v aktivitě při vyučování či projektu, v analýze o postupu individuálně vykonané práce, v řešení problémového úkolu v rámci školy či fiktivního pracoviště, a v neposlední řadě zadání úlohy, jenž spojuje složky všeobecné a odborné úrovně s praxí. V rovině cíle vzdělání a přípravy absolventů na výkon povolání se může tedy jednat o cvičení týkající se praktického života. Inovativní cvičení mohou zahrnovat více dimenzí dovedností a mezipředmětové vztahy, uskutečňované nejlépe v reálných cvičebních pracovních prostředích odborné praxe, zahrnuté v projektových týdnech či v ročníkové přípravě na výkon povolání.
6. 2 Profil absolventa střední školy v době informační exploze Pro současnou přípravu absolventů na výkon povolání je nezbytná získaná kompetence práce informacemi, dovednost práce s informačními a komunikačními zdroji. Absolvent dnes dokáže získat aktuální informace prostřednictvím užitých technologií, ale je také nutností, aby získal dovednost vyhledat odborné informace, dospěl k aktuálnímu přehledu týkajícího se uplatnění na trhu práce, dovedl vyhledat firmu, dokázal oslovit vhodnou písemnou formou jednatele firmy, vytvořil písemnou žádost, vyplnil formulář, vyhledal informaci v dopravním systému, a také volil patřičný způsob jednání včetně vzhledu při příchodu do prostředí firemní kultury. V další rovině je žádoucí docílit, aby absolventi během středoškolské přípravy získali rozhled o skutečném fungování trhu práce, osvojili základní mechanismy průběhu výběrového řízení, aby prokázali jednoznačnou orientaci v písemném a úředním styku, včetně užitých informačních a komunikačních technologií. Profil absolventa střední školy dospěl v současném informačním posunu k odlišnému pojetí. Skutečnost odlišného pojetí je dána mnoha vstupujícími aspekty 40
informačních a komunikačních technologií. Absolventi střední školy mohou přesahovat získanými zkušenostmi s informačními zdroji kurikulární rámec školy,
tedy
projevovanou dovednost v informačním světě mimo školu. Tento přínos je považován za cenný nástroj autodidaxe, 32 ovšem zásadním úkolem vzdělání a přípravy střední školy je, aby absolvent rovněž získával relevantní (důležité) informace, které mají význam ve vztahu k významu uplatnění v povolání a smyslu zodpovědného přístupu k informacím. V následujícím úseku bude cíleně zaměřeno na oblast informačních a komunikačních technologií, komunikaci ve službách a administrativní styl protože tvoří spojovací článek mezi pozicí absolventa a stávající rolí zaměstnance. Není pochyb o tom, že jde o kompetenci multidimenzionální, a proto se jeví i v tak přetechnizované době problematickou, právě u stávajících absolventů. Zjištěním poměrů týdenních hodinových dotací za celkovou ročníkovou přípravu na povolání lze srovnat jednotlivé podíly všeobecně vzdělávací složky IKT (informační a komunikační technologie) ve vzdělávacích programech středních škol, konkrétně 3letých oborů vzdělání s dokladem o vzdělání výučním listem (kategorie H) a vzdělávacích programů 4letých oborů vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M).
6. 3 Informační a komunikační technologie v systému vzdělávacích programů středních škol Pro konkrétní zjištění poměrů týdenních hodinových dotací, v systému všeobecně vzdělávací složky komunikačních a informačních technologií, písemné a elektronické komunikace na SŠ, bylo použito různých vzdělávacích programů středních škol. Pro účel porovnání byla zvolena vzdělávací příprava 3letých oborů vzdělání s dokladem o vzdělání výučním listem (kategorie H) a vzdělávací příprava 4letých oborů vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M), dále byly začleněny do srovnání vzdělávacích programů 4leté obory vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L0).
32
Zprostředkování metod při sebevzdělávání. Dostupné z < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/formymetody-prostredky-firma-vzdelavani-2829.html 41
6.4 Postavení informačních a komunikačních technologií v oborech vzdělání v tříleté přípravě Graficky bude zachycena týdenní hodinová dotace, poskytovaná oblasti informačních a komunikačních technologií, písemné a elektronické komunikace v celkové délce přípravy 3letých oborů vzdělání s výučním listem. Graf 4. Týdenní průměrné hodinové dotace představují ve svislé ose hodnoty (0, 1, 2 …6), které jsou poskytovány informačnímu vzdělávání, přípravě v komunikaci, v celkové délce 3letých oborů vzdělání. Hodnoty v grafu byly získány z různých vzdělávacích programů středních škol, oborů vzdělání (kategorie H), v ČR, v průběhu níže uváděných roků (2000, 2003, 2005, 2006, 2008, 2009, 2011). Graf 4. Obory vzdělání – s výučním listem.
Popis grafu 4.: Znázornění týdenních hodinových dotací, proporce všeobecně vzdělávací složky informační a komunikační technologie, písemné a elektronické komunikace v celkovém součtu vzdělávacího programu 3letých oborů vzdělání (ukončení vzdělání závěrečnou zkouškou, výuční list) nám může napovědět, kolik je věnováno celkové dotaci času, v 3leté přípravě absolventů na výkon povolání v oblasti komunikačních a informačních technologií.
42
6. 5 Postavení informačních a komunikačních technologií v oborech vzdělání v čtyřleté přípravě V tomto úseku nalezneme grafické znázornění týdenních hodinových dotací (viz. Graf 5.), v podílu všeobecně vzdělávací složky -
v oblasti informačních a
komunikačních technologií, písemné a elektronické komunikaci, za celkové období 4leté přípravy 4letých oborů vzdělání s maturitní zkouškou. Graf 5. Znázornění týdenních hodinových dotací v hodnotách (0, 5, 10, 15), poskytovaná oblasti informačních a komunikačních technologiích, písemné a elektronické komunikaci, ve vzdělávacích programech 4letých oborů vzdělání maturitní zkouškou (kategorie M), dále vzdělávacích programů 4letých oborů vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kat. L0), v průběhu r.: 2000, 2004, 2005, 2008/09, 2010, 2011, 2012) Graf. 5. Obory vzdělání – maturitní.
Popis grafu 5.: Znázornění týdenních hodinových dotací, tedy proporce všeobecně vzdělávací složky informační a komunikační technologie, písemné a elektronické komunikace v celkovém součtu vzdělávacího programu 4letých oborů vzdělání (ukončení vzdělání maturitní zkouškou) nám může napovědět, kolik je věnováno dotací času za 4letou přípravu absolventů v oblasti komunikačních a informačních technologiích.
43
Ze srovnání využití týdenních hodinových dotací vzdělávacích programů vyplynulo, že v maturitních oborech vzdělání dochází k rovnoměrnějšímu využívání hodinových dotací v oblasti IKT (informačních a komunikačních technologií), tím dochází k posilování výuky práce s informačními zdroji (viz. Graf 5.). Zároveň je žák střední školy 4letých oborů vzdělání lépe připravován na možnost změněných podmínek trhu práce či na možnost pokračování dalšího studia, komunikaci s budoucími zaměstnavateli na trhu práce. Ve vzdělávacích programech 3letých oborů vzdělání, s dokladem o vzdělání výučním listem, je intence posilování výuky informačních a komunikačních zdrojů nejméně znatelná (viz. Graf 4.). Školní vzdělávací program zachovává v této oblasti srovnatelně rigidnější ráz. Z výše uvedených údajů vyplývá, že je absolvent připravován na výkon povolání v praxi, může být však ztížená adaptace na nové podmínky trhu práce, či zhoršené podmínky k dalšímu studiu. Klíčové kompetence by měly vést k celkové proměně výuky a tvořit vyšší významný podíl ve vzdělání vzdělávacích programech oborů vzdělání (kategorie H).
7 Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit, jak jsou žáci SŠ závěrečného ročníku připraveni na přechod ze školy do praxe. Dalším průzkumným cílem bylo zjistit orientovanost žáků střední školy v problematice uplatnění na trhu práce. Dílčím cílem je zjistit, do jaké míry jsou absolventi střední školy motivováni k vykonávání zvolené profese. V dalším cíli bylo určení, o jakých postupech a užitých technologiích či způsobu komunikace absolventi budou uvažovat při nalézání pracovního uplatnění a při oslovení zaměstnavatele. V současné situaci a povaze trhu práce by měli být absolventi podněcováni obsahem i zaměřením vzdělávacího programu k navyšování kompetencí, které napomohou prvopočáteční orientaci v nalézání pracovního uplatnění. Dalším výzkumnou otázkou je získaná informace o postojích absolventů při pohybování se mimo rámec školy, to znamená, o jaké stránky osobnosti se absolventi opírají při odmítnutí firmy. Cílem je rozpoznat, jaký bude volit uchazeč způsob řešení při hledání profesního uplatnění. Při výběrovém řízení má nesporný význam zvolená 44
forma komunikace, ústní a písemné vyjadřování, přehled i sebevědomí uchazeče o zaměstnání a to dává význam dalšímu dílčímu cíli průzkumného pojetí.
7. 1 Hypotézy Hypotéza - H 1. H 1. A. Žáci 3letých oborů vzdělání s výučním listem získávají nejvíce informací o způsobu jednání se zaměstnavatelem v praktickém vyučování. H 1. B. Žáci 4letých oborů vzdělání s maturitou získávají nejvíce informací o způsobu jednání se zaměstnavateli ve škole, v teoretickém vyučování. Hypotéza - H 2. H 2. A. Žáci 3letých oborů vzdělání s výučním listem upřednostňují při komunikaci s budoucími zaměstnavateli osobní jednání, písemnou formu a další zdroje. H 2. B. Žáci 4letých oborů vzdělání s maturitou upřednostňují při komunikaci s budoucími zaměstnavateli osobní jednání, písemnou formu a další zdroje.
7.3 Metoda průzkumu Pro vyjasnění naznačených výzkumných hypotéz a celkovou orientaci průzkumného projektu byl použit nestandardizovaný dotazník. Získaná data nebudou sloužit pro další statistické účely. Průzkumné šetření bylo provedeno prostřednictvím dotazníků předložených absolventům střední školy.
Dotazník obsahoval celkem
sedmnáct otázek. Průzkumné šetření je zaměřeno na celkovou připravenost absolventů, proto již první otázky směřovaly k cíli šetřené problematiky. K účelu cíle zkoumání směřovaly i další následující otázky položené v dotazníku. Průzkumný nástroj byl sestaven z uzavřených otázek. Pojetí otázek bylo nastaveno tak, aby nedošlo k ovlivňování volby odpovědi respondentů. Mezi další techniky výzkumného šetření bude náležet komparace.
7.4 Lokace průzkumu Průzkumný projekt byl proveden na státní střední škole v Brně. Pro význam průzkumu není podstatné uvádět název školy, proto bude ponechána v anonymitě. Střední školu lze přiblížit jejími charakteristickými rysy. Škola působí svojí dlouholetou 45
tradicí v přípravě žáků, studentů, zejména v oblasti odborného vzdělávání. Pro vyšší validitu výsledků byly vybrány čtyři třídy žáků. Pro účel srovnání byly vybrány dvě různé vzdělanostní skupiny.
7.5 Sběr průzkumných hodnot V průběhu prosince 2012 bylo provedeno dotazníkové šetření. Zpracování hodnot z dotazníkového šetření proběhlo v měsíci lednu 2013. Respondenti byli dotazováni anonymně. Mezi dotazovanými byli respondenti - žáci IV. ročníků, 4letých oborů vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) a mezi dalšími byli respondenti žáci III. ročníků 3letých oborů vzdělání s dokladem o vzdělání s výučním listem (kategorie H). V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno 100 žáků – respondentů, akceptováno bylo celkem 86. odpovědí (dotazník, který nebyl kompletně vyplněn, byl vyřazen), mezi nimi byly obě vzdělanostní skupiny. Maturitní obory tvořili studijní obory vzdělání s kódy 69-41-L/01 a 34-56-L/01. Obory vzdělání s výučním listem tvořili obory s kódy 69-51-H/01. Dotazy uvedené v dotazníku jsem důkladně zvážila, přičemž jsem vycházela z kritérií, jež jsou považovány za reálné požadavky v orientovanosti a postojích absolventů střední školy. V návaznosti na význam vykonávání povolání absolventů bude možno získané hodnoty zpracovat do vzdělávacího textu praktické příručky. V úvodní části dotazníku byli absolventi požádáni krátkou formulací o zodpovězení sady otázek. Otázky se nejvíce dotýkaly tématiky trhu práce, postojů spojených s výkonem povolání, získaného přehledu o trhu práce. Charakter otázek měl vystihnout také budoucí přínos praktické příručky. Měla by zvýšit informovanost absolventů o povaze trhu práce, přiblížit techniky jednání se zaměstnavateli a přinést aktuální poznatky pro nacházení pracovního uplatnění.
7.6 Práce s výsledky průzkumných hodnot Do výsledků průzkumného šetření byly zahrnuty všechny vrácené dotazníky. Každý z dotazníků, který byl kompletně vyplněn, se stal podkladem pro zhodnocení průzkumu. Pro ucelený přehled a identifikaci získaných podkladů byla sestavena 46
tabulka, která obnáší hlavní data z dotazníkové ankety. Cílem průzkumu bude také srovnat jednotlivé obory vzdělání – maturitní obory v (kategorii M) a obory vzdělání (kategorie H). Osloveni byli respondenti dvou učeben 4letých oborů vzdělání (kategorii M) a další dvě učebny tvořili respondenti 3letých oborů vzdělání v (kategorii H). Pro snazší přehlednost budou jednotlivé otázky vyplývající z dotazníku zpracovány do tabulek. Tabulky budou obsahovat četnost výskytu odpovědí dotazníkové ankety 4letých a 3letých oborů vzdělání, vyjádřených procentuelně. Všechny získané hodnoty lze zadat do grafů, a proto budou hodnoty znázorněny také graficky. Každý zjištěný poměr a procentuelní údaj bude okomentován. Tabulka s číslem pět přináší základní vstupní údaje dotazníkové ankety (tzn., jaké vzdělanostní skupiny se účastnily výzkumného šetření, a v jakém početním a procentuelním poměru byly získány odpovědi). Tabulka 5. Počet respondentů – 3leté obory vzdělání – 4leté obory vzdělání.
Respondenti Počet
3leté obory vzdělání (nematuritní)
4leté obory vzdělání (maturitní)
47
39
55%
45%
Celkem 86
Graf 6. Poměr jednotlivých dotazovaných vzdělanostních skupin vyjádřených procentuelně.
47
8 Výzkumná část Otázka č.: 1. Uvažuješ, že jako absolvent zvoleného oboru vzdělání nalezneš pracovní uplatnění? Tabulka 6. Odpovědi týkající se možnosti nalezení pracovního uplatnění.
3leté obory vzdělání – s výučním listem
počet
procenta
Věřím, že se uplatním
14
30%
Nepočítám s uplatněním
2
4%
Budu muset bojovat, abych nalezl uplatnění
16
34%
Využiji možnosti pracovních pohovorů a víc nabídek
15
32%
počet
procenta
Věřím, že se uplatním
9
23%
Nepočítám s uplatněním
5
13%
Budu muset bojovat, abych nalezl uplatnění
10
25%
Využiji možnosti pracovních pohovorů a víc nabídek
15
39%
4leté obory vzdělání – s maturitou
Graf 7. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání - Odpovědi týkající se možnosti nalezení pracovního uplatnění.
Komentář k otázce (č. 1): U 3letých oborů vzdělání odpovědělo 32 % žáků, že budou muset využít možnosti více pracovních pohovorů a více nabídek. Žáci 4letých oborů vzdělání (s maturitou) odpověděli v převážné většině, konkrétně v 39%, že budou muset využít možnosti více pracovních pohovorů a více nabídek. 48
Otázka č. 2. Hodláš po ukončení střední školy pracovat ve zvoleném oboru vzdělání? Tabulka 7. Odpovědi dotazovaných k získané vizi budoucího uplatnění, možnosti rekvalifikace.
3leté obory vzdělání – s výučním listem Hodlám pracovat ve svém oboru Budu pracovat ve svém oboru a zvažuji i více možností Uvažuji o dalším vzdělávání (studiu) Ještě přesně nevím, jak to bude 4leté obory vzdělání – s maturitou Hodlám pracovat ve svém oboru Budu pracovat ve svém oboru a zvažuji i více možností Uvažuji o dalším vzdělávání (studiu) Ještě přesně nevím, jak to bude
počet 11 7 20 9 počet 3 14 16 7
procenta 23% 15% 43% 19% procenta 7% 35% 40% 18%
Graf 8. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání - Odpovědi dotazovaných k vizi budoucího uplatnění.
Komentář k otázce (č. 2): Nejpočetnější část - 43%, u žáků u 3letých oborů vzdělání naznačila, že uvažuje o dalším pokračování vzdělávací dráhy, ale jen 15 % naznačilo, že budou pracovat ve svém oboru, případně zvažují více možností. Žáci 4letých oborů vzdělání žáci odpovídali v 40 %, že uvažují o pokračování dalšího studia, avšak více se přiklonili k možnosti získat nejdříve praxi ve svém oboru, případně uvažují o dalších možnostech, konkrétně v 35 %. Získaná praxe v oboru je důležitá nejen pro další studijní úspěchy, ale pro každou pracovní pozici.
49
Otázka č. 3. Jaký způsob komunikace zvolíš/te pro hledání pracovního místa? Tabulka 8. Odpovědi na otázky využití zdrojů a orientace v uplatnění.
3leté obory vzdělání – s výučním listem Internet Osobní jednání Písemnou formu, osobní jednání a další zdroje (tisk) Kombinaci všech způsobů 4leté obory vzdělání – s maturitou Internet Osobní jednání Písemnou formu, osobní jednání a další zdroje (tisk) Kombinaci všech způsobů
počet 10 5 5 27 počet 8 1 4 26
procenta 21% 11% 11% 57% procenta 21% 3% 10% 66%
Graf 9. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky využití zdrojů a orientace v uplatnění.
Komentář k otázce (č. 3): U 3letých oborů i u 4letých oborů vzdělání byla zvolena volba odpovědi kombinace všech způsobů, tzn., že absolventi využijí více zdrojů při hledání pracovního umístění, avšak vyjádření je příliš obecné, nevyjadřuje skutečné postoje žáků – absolventů k následnému uplatnění. Jen velmi malá část, u 3letých oborů vzdělání, konkrétně v 11% a u 4letých oborů v 10% odpověděla, že při hledání místa využijí jak více zdrojů, tak osobní jednání i písemnou formu. Tato volba odpovědi zahrnuje konkrétní postoje. Volba odpovědi „internet“ u 3letých v 21%, u 4letých oborů v 21%, je potěšujícím přístupem pro práci s technickými prostředky, tato forma nemůže zaručit zprostředkování pracovního místa, avšak může zaručit prvotní kontakt se zaměstnavatelem.
50
Otázka č. 4. Ve kterém předmětu se dozvíš nejvíce informací o způsobu jednání se zaměstnavateli? Tabulka 9. Odpovědi na otázky rozvoje klíčových kompetencí – komunikace.
3leté obory vzdělání – s výučním listem V praktickém vyučování Ve škole, v teoretickém vyučování Většinou z internetu, doma a mimo školu Nepovažuji to za důležité 4leté obory vzdělání – s maturitou V praktickém vyučování Ve škole, v teoretickém vyučování Většinou z internetu, doma a mimo školu Nepovažuji to za důležité
počet 9 21 15 2 počet 4 9 21 5
procenta 19% 45% 32% 4% procenta 10% 23% 54% 13%
Graf 10. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky rozvoje klíčových kompetencí – komunikace.
Komentář k otázce (č. 4): Žáci 3letých oborů odpovídali v 45%, že nejvíce informací se dozvědí ve škole, v teoretickém vyučování, překvapivé je, že nejméně označovali možnost v praktickém vyučování, v této možnosti odpovědělo jen 19 %. Také v početném procentu označili, že nejvíce informací získávají doma, z internetu, konkrétně v 32 %. Podobné tomu bylo i žáků 4letých oborů vzdělání, ale možnost, že nejvíce informací o jednání se zaměstnavateli získávají doma, z internetu byla volena až v 54 %. Žáci naznačují, že potřebné informace získávají mimo rámec školy.
51
Otázka č. 5. Představ si, že jsi právě na pracovním (výběrovém) pohovoru a jednáš s budoucím zaměstnavatelem …, co považuješ za důležité? Tabulka 10. Odpovědi na otázky znalosti podmínek trhu práce, vlivů konkurence.
3leté obory vzdělání – s výučním listem Můj ústní a písemný projev Můj vzhled a osobní jednání Využiji znalosti získané z konkurenčních firem Dnes je velká nezaměstnanost 4leté obory vzdělání – s maturitou Můj ústní a písemný projev Můj vzhled a osobní jednání Využiji znalosti získané z konkurenčních firem Dnes je velká nezaměstnanost
počet 25 11 6 4 počet 16 9 13 1
procenta 53% 24% 14% 9% procenta 41% 23% 34% 2%
Graf 11. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) – Odpovědi na otázky rozvoje klíčových kompetencí.
Komentář k otázce (č. 5.): Žáci 3letých oborů vzdělání považují jen ve 14 % za důležité znalosti získané z konkurenčních firem. To znamená, že žáci prozatím nepočítají s možností získání zkušeností na trhu práce. Volba odpovědi „Můj ústní a písemný projev tak potvrzovala, byla volena v 53 %. Žáci 4letých oborů vzdělání považují znalosti získané z konkurenčního prostředí za více důležité a označili tuto možnost v 34 %. Také volili převážně možnost písemného a ústního projevu, konkrétně v 41%.
52
Otázka č. 6. Představ si, že jsi právě v situaci, kdy Tě zaměstnavatel odmítl, co uděláš? Tabulka 11. Odpovědi na otázku - adaptace a přizpůsobení se novým podmínkám.
3leté obory vzdělání – s výučním listem Budu zklamaný/ná Budu hledat dál Nevím Počítám s touto situací, oslovím další nabídky Pracovní nabídku již řeším a uvidím 4leté obory vzdělání – s maturitou Budu zklamaný/ná Budu hledat dál Nevím Počítám s touto situací, oslovím další nabídky Pracovní nabídku již řeším a uvidím
počet 0 24 3 19 1 počet 0 13 1 12 13
procenta 0% 51% 7% 40% 2% procenta 0% 34% 3% 30% 33%
Graf 12. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázku - adaptace a přizpůsobení se novým podmínkám.
Komentář k otázce (č. 6.): Žáci 3letých odpověděli v 40 %, že počítají s možností odmítnutí a osloví další nabídky a v 51 % volili možnost, že budou hledat dál. Překvapivě rovnoměrněji odpovídali žáci 4letých oborů vzdělání, ale také naznačili v 30 % tu možnost, že v případě odmítnutí, osloví další nabídky. V 34% budou hledat dál a dalších 33 % pracovní nabídku již řeší. Což je flexibilní postoj. Žáci tříletých oborů vzdělání řeší pracovní nabídku jen ve dvou procentech.
53
Otázka č. 7. Co jsi ochotný/ná udělat pro zkvalitnění znalostí v Tvém oboru? Tabulka 12. Odpovědi na otázky ochota učit se, motivace k celoživotnímu učení.
3leté obory vzdělání – s výučním listem Míním získat víc praxe ve svém oboru Myslím, že jsem dobrý odborník ve svém oboru To poznám, až se budu ucházet o pracovní místo V oboru, který jsem si zvolil, se musím vzdělávat stále 4leté obory vzdělání – s maturitou Míním získat víc praxe ve svém oboru Myslím, že jsem dobrý odborník ve svém oboru To poznám, až se budu ucházet o pracovní místo V oboru, který jsem si zvolil, se musím vzdělávat stále
počet 14 2 10 21 počet 6 1 5 27
procenta 28% 4% 23% 45% procenta 16% 2% 13% 69%
Graf 13. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky ochota učit se, motivace k celoživotnímu učení.
Komentář k otázce (č. 7.): Žáci 3letých oborů vzdělání označili jen v 28%, že musí získat praxi v oboru, což je důležitým ukazatelem pro další uplatnění na trhu práce, naproti tomu poměrně objemná část žáků naznačila, celkem v (45%) naznačila, že se ve svém oboru musí vzdělávat stále, ale to je přece samozřejmost. Žáci 4letých oborů míní získat praxi jen v 16%, což je ještě méně, než u 3letých oborů vzdělání. Také v objemném počtu volili variantu, že ve zvoleném oboru se musí vzdělávat stále.
54
Otázka č. 8. Čím budeš přesvědčovat svého budoucího zaměstnavatele? Tabulka 13. Odpovědi – orientovanost, kompetence v osobním uplatnění při výkonu povolání.
3leté obory vzdělání – s výučním listem Popíši dobře své dovednosti, to v čem vynikám Myslím, že jsem dobrý ve svém oboru Předložím kvalitně zpracovaný životopis Zaměstnavateli popíši stručně, ale výstižně oč mám zájem, v čem spatřuji své přednosti, ale i slabá místa 4leté obory vzdělání – s maturitou Popíši dobře své dovednosti, to v čem vynikám Myslím, že jsem dobrý ve svém oboru Předložím kvalitně zpracovaný životopis Zaměstnavateli popíši stručně, ale výstižně oč mám zájem, v čem spatřuji své přednosti, ale i slabá místa
počet 22 6 5
procenta 47% 13% 10%
14
30%
počet 16 0 7
procenta 41% 0% 18%
16
41%
Graf 14. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi - představivost a osobní uplatnění v povolání.
Komentář k otázce (č. 8.): Žáci 3letých oborů vzdělání zaznačili v 30 %, že popíše zaměstnavateli u výběrového řízení jak své silné, tak slabé stránky. Ale objemnější část žáků volila možnost, že popíší jen své přednosti a to v 47 %. Žáci 4letých oborů vzdělání by v 41 % popsali u výběrového řízení spíše své přednosti, kdežto dalších 41 % by popsalo jak své přednosti, tak i slabá místa. Zde maturitní obory odpovídali více zainteresovaně.
55
Otázka č. 9. Kterou vlastnost považuješ za nejdůležitější při vykonávání povolání? Tabulka 14. Odpovědi na otázky – vlastnosti, které považuji při uplatnění za důležité.
3leté obory vzdělání – s výučním listem Ochota učit se Schopnost přizpůsobovat se stále novým podmínkám Čtení a porozumění pracovním instrukcím Komunikační schopnosti (ústní a písemný projev) 4leté obory vzdělání – s maturitou Ochota učit se Schopnost přizpůsobovat se stále novým podmínkám Čtení a porozumění pracovním instrukcím Komunikační schopnosti (ústní a písemný projev)
počet 5 22 3 17 počet 6 18 0 15
procenta 11% 47% 6% 36% procenta 15% 46% 0% 39%
Graf 15. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky - vlastnosti, které považuji při uplatnění za důležité.
Komentář k otázce (č. 9.): Žáci 3letých oborů vzdělání volili velmi málo možnost odpovědi „Čtení a porozumění pracovním instrukcím“, ale často volili důležitou vlastnost „schopnost přizpůsobovat se stále novým podmínkám“, konkrétně v 47 %. Oceňovali i komunikační schopnosti v (36 %). Žáci 4letých oborů vzdělání nevolili ani jedinkrát možnost „Čtení a porozumění pracovním instrukcím“. Také volili v převaze možnost přizpůsobování se stále novým podmínkám, konkrétně v 46 %. O něco více volili možnost komunikačních schopností, konkrétně v 39 %. Na trhu práce je tato vlastnost však velmi důležitá.
56
Otázka č. 10. Co myslíš, jaká je nejvhodnější podoba strukturovaného životopisu? Tabulka. 15. Odpovědi na otázky – flexibilita, orientace a motivace na trhu práce.
3leté obory vzdělání – s výučním listem počet procenta Tištěná podoba na papíru (A4) 32 68% Písemná podoba 6 13% Raději několik zhotovených kopií mého životopisu předem 4 8% Pouvažuji o tom, až jej zaměstnavatel bude vyžadovat 5 11% 4leté obory vzdělání – s maturitou počet procenta Tištěná podoba na papíru (A4) 22 57% Písemná podoba 1 2% Raději několik zhotovených kopií mého životopisu předem 14 36% Pouvažuji o tom, až jej zaměstnavatel bude vyžadovat 2 5% Graf 16. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky – znalosti, připravenost pro vstup na trh práce.
Komentář k otázce (č. 10.): Žáci 3letých oborů vzdělání volili jen velmi málo možnost, že je nejlepší mít raději několik zhotovených kopií životopisu předem, takto vlili jen v 8%. Tištěná verze je předpokládanou náležitostí komunikace se zaměstnavateli. Tuto možnost volili žáci v 68 %. U žáků 4letých oborů vzdělání s maturitou je předpokládaným projevem na trhu práce možnost několika zhotovených kopií životopisu v 36 %. Početněji byla však volena možnost tištěné podoby životopisu, konkrétně v 57 %.
57
Otázka č. 11. Které způsoby komunikace použiješ u výběrového (pracovního) pohovoru s budoucím zaměstnavatelem? Tabulka 16. Odpovědi na otázky – komunikační dovednosti při výběrovém řízení.
3leté obory vzdělání – s výučním listem Verbální i neverbální Zejména slovní a písemnou Zapojím všechny formy Písemnou 4leté obory vzdělání – s maturitou Verbální i neverbální Zejména slovní a písemnou Zapojím všechny formy Písemnou
počet 3 19 22 3 počet 16 6 17 0
procenta 6% 41% 47% 6% procenta 41% 16% 43% 0%
Graf 17. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky - komunikační dovednosti při výběrovém řízení.
Komentář k otázce (č. 11): Žáci 3letých oborů překvapivě jen velmi málo volili možnost zapojení verbální i neverbální komunikace při výběrovém řízení, konkrétně jen v 6 %. Ale zapojili by víceméně všechny formy, a proto volili tuto volbu v 47 %. Žáci 4letých oborů vzdělání však volili možnost zapojení verbální a neverbální komunikace mnohem častěji, až v 41 %. A v poměrně obdobné frekvenci vyjádřili ostatní žáci variantu zapojení všech forem komunikace, a to v 43 %. 58
Otázka č. 12. Zamysli se nad následujícími obrázky. Vyber, která forma neverbální komunikace je podle Tebe nejvhodnější u výběrového pracovního pohovoru a tu zakroužkuj. Tabulka 17. Odpovědi na otázky – schopnost neverbální komunikace.
3leté obory vzdělání – s výučním listem
počet 39 2 6 počet 32 4 3
A. B. C. 4leté obory vzdělání – s maturitou A. B. C. Obrázek č. 1.
A.
Obrázek č. 2.
B.
procenta 83% 4% 13% procenta 83% 10% 7%
Obrázek č. 3.
C.
33
Graf 18. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky schopnosti neverbální komunikaci.
Komentář k otázce (č. 12): Žáci 3letých oborů vzdělání se přiklonili výstižně k volbě A., v (83%), někteří žáci volily však i B., jen (4%) a (13%) žáků volilo spíše možnost C. Tedy oblast neverbální komunikace, činí celkem (17%) žáků prozatím potíže. Žáci 4letých oborů vzdělání volili také správně možnost A., a to v (83%). Domnívám se, že to bylo jednoznačné, ale také zajímavé pro hodnocení odpovědí. 33
Dostupné z / http://www.hledampraci.cz/poradna-zamestnani/neverbalni-komunikace-prace.php. 59
Otázka č. 13. Představ si, že právě probíhá výběrové řízení u budoucího zaměstnavatele, jakou formu komunikace zvolíš? Tabulka 18. Odpovědi na otázky – verbální forma komunikace při výběrovém řízení.
3leté obory vzdělání – s výučním listem Běžný hovorový jazyk Dávám přednost lidovému dorozumívání Většinou kombinuji spisovná i nespisovná slova Pro důležitá jednání volím formu spisovného jazyka 4leté obory vzdělání – s maturitou Běžný hovorový jazyk Dávám přednost lidovému dorozumívání Většinou kombinuji spisovná i nespisovná slova Pro důležitá jednání volím formu spisovného jazyka
počet 13 1 3 30 počet 2 0 6 31
procenta 28% 2% 6% 64% procenta 5% 0% 15% 80%
Graf 19. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky verbální forma komunikace při výběrovém řízení.
Komentář k otázce (č. 13): Žáci 3letých oborů vzdělání volili velmi správně, v 64 %, že pro úřední jednání by měli použít formu spisovného jazyka. Avšak stále 28% žáků by zvolilo pro úřední jednání běžný hovorový jazyk. Žáci 4letých oborů vzdělání volili v této otázce téměř jednoznačně možnost volby pro úřední jednání formu spisovného jazyka, a to 80 %. Překvapivě 15 % žáků by volilo kombinaci hovorového a spisovného jazyka.
60
Otázka č. 14. Které náležitosti by měl podle Tebe mít strukturovaný životopis? Tabulka 19. Odpovědi na otázky – základní náležitosti písemné a elektronické komunikace.
3leté obory vzdělání – s výučním listem Osobní údaje a údaje o vzdělání a praxi Osobní údaje, údaje o vzdělání, odborné stáže a praxe, jazykové znalosti, ŘP, práce s PC Životopis zatím nepotřebuji 4leté obory vzdělání – s maturitou Osobní údaje a údaje o vzdělání a praxi Osobní údaje, údaje o vzdělání, odborné stáže a praxe, jazykové znalosti, ŘP, práce s PC Životopis zatím nepotřebuji
počet procenta 6 13% 41 87% 0 0% počet procenta 4 10% 35 0
90% 0%
Graf 20. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky - dovednost orientace v současných podmínkách.
Komentář k otázce (č. 14.): Žáci 3letých oborů vzdělání volili odpovídajícím způsobem odpověď, která zahrnovala celou škálu náležitostí, které by měl obsahovat životopis, volilo tak 87 %. Dalších 13 % se domnívá, že postačí jen údaje o vzdělání a praxi, včetně osobních údajů. Žáci 4letých oborů vzdělání volili rovněž v největším měřítku možnost komplexního obsahu strukturovaného životopisu, a to v 90%. Dalších 10 % volilo možnost obsahu v životopise jen základní.
61
Otázka č. 15. Uvítal bys praktickou příručku, průvodce s metodami jakým způsobem oslovit, jak jednat, čeho se vyvarovat v jednání s budoucími zaměstnavateli? Tabulka 20. Odpovědi na otázky – Znalosti o uplatnění ve výkonu povolání.
3leté obory vzdělání – s výučním listem Ano, rád bych Nevím Spíše ne 4leté obory vzdělání – s maturitou Ano, rád bych Nevím Spíše ne
počet 23 18 6 počet 18 12 9
procenta 49% 38% 13% procenta 47% 31% 22%
Graf 21. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky - Znalosti o uplatnění ve výkonu povolání.
Komentář k otázce (č. 15): Žáci 3letých oborů vzdělání zvolili v 49% možnosti vítaného přínosu praktické příručky, dalších 38 % žáků prozatím nevědělo. Přitom získávání informací o oblasti trhu práce je dost zásadní kritérium pro následné uplatnění. Žáci 4letých oborů vzdělání zvolili v 47% možnost „Ano, rád bych“, také dalších 31 % žáků zvolilo možnost „Nevím“.
62
Otázka č. 16. Do jaké míry je pro Tebe komunikace s budoucími zaměstnavateli důležitá? Tabulka 21. Odpovědi na otázky – Užití komunikace jako systému technik dorozumívání (elektronická, verbální, neverbální, písemná ad.).
3leté obory vzdělání – s výučním listem
počet
procenta
Spíše méně důležitá
3
6%
Komunikaci spatřuji jako důležitou
36
76%
Komunikaci chápu jako systém technik a zdrojů
8
18%
počet
procenta
Spíše méně důležitá
0
0%
Komunikaci spatřuji jako důležitou
26
68%
Komunikaci chápu jako systém technik a zdrojů
12
32%
4leté obory vzdělání – s maturitou
Graf 22. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky - Užití komunikace jako systém technik.
Komentář k otázce (č. 16): Žáci 3letých oborů vzdělání volili překvapivě v nízkém procentu tu možnost, že komunikaci chápou jako systém užitých technik a zdrojů, konkrétně v jen v 18 %. Ale v 76 % spatřují komunikaci jako důležitou. Žáci 4letých oborů vzdělání volili variantu spatření komunikace jako důležité v 68 %. Ale v mnohem početnějším procentu vyjádřili, že komunikaci chápou jako systém užitých technik a zdrojů, a to až v 32 %. 63
Otázka č. 17. Získal jsi už nějakou zkušenost s hledáním pracovního uplatnění? Tabulka 22. Odpovědi na otázky – Zhodnocení zkušeností s pracovním uplatněním.
3leté obory vzdělání – s výučním listem Ano Ne Jen malou 4leté obory vzdělání – s maturitou Ano Ne Jen malou
počet 18 16 13 počet 12 10 17
procenta 38% 34% 28% procenta 31% 26% 43%
Graf 23. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky - Zhodnocení zkušeností s pracovním uplatněním.
Komentář k otázce (č. 17.): Žáci 3letých oborů vzdělání vyjádřili v 38%, že zkušenost s pracovním již získali. Žáci 4letých oborů vzdělání naznačili o něco v menším procentu, že zkušenost s pracovním uplatněním již získávali, konkrétně v 31%. Dalších 43 % uvedlo, že získali zkušenost prozatím jen malou. Celkově žáci 4letých oborů vzdělání odpovídali procentuelně adekvátněji ve vyjádřených odpovědích, tedy pokud bychom měli možnost oba obory vzdělání rozdílných vzdělanostních skupin porovnat.
64
8. 2 Ověření hypotéz Hypotéza - H 1. H 1. A. Žáci 3letých oborů vzdělání s výučním listem získávají nejvíce informací o způsobu jednání se zaměstnavatelem v praktickém vyučování. H 1. B. Žáci 4letých oborů vzdělání s maturitou získávají nejvíce informací o způsobu jednání se zaměstnavateli ve škole, v teoretickém vyučování. H 1. A. Žáci 3leých oborů vzdělání získávají nejvíce informací o způsobu jednání se zaměstnavateli ve škole v teoretickém vyučování, označili tak v 45 %. Tato hypotéza se nepotvrdila, žáci získávají nejvíce informací o jednání se zaměstnavateli ve škole, v teoretickém vyučování. (H1.A.). H 2. B. Žáci 4letých oborů vzdělání získávají nejvíce informací o způsobu jednání se zaměstnavateli většinou z internetu, doma a mimo školu, žáci tuto možnost označili v 54 %. Tato hypotéza se nepotvrdila, žáci získávají nejvíce informací mimo školu. Hypotéza - H 2. H 2. A. Žáci 3letých oborů vzdělání s výučním listem upřednostňují při komunikaci s budoucími zaměstnavateli osobní jednání, písemnou formu a další zdroje. H 2. B. Žáci 4letých oborů vzdělání s maturitou upřednostňují při komunikaci s budoucími zaměstnavateli osobní jednání, písemnou formu a další zdroje. Ověření hypotéz H 2. A. Žáci 3letých oborů vzdělání s výučním listem upřednostňují při jednání s budoucími zaměstnavateli internet a kombinaci všech způsobů. H 2. A. Tato hypotéza nebyla potvrzena. H 2. B. Žáci 4letých oborů vzdělání s maturitou upřednostňují při jednání s budoucími zaměstnavateli internet, kombinaci všech způsobů. Hypotéza H 2. B nebyla potvrzena.
65
8. 5 Cíl praktické příručky Cílem praktické příručky je předat zejména počínajícím absolventům některé zkušenosti, které se vážou k praxi, k vykonávání povolání. Zkušenosti by měly přinést větší rozhled a přinést prvotní orientaci v okruhu podmínek trhu práce, dále zprostředkovat základní požadavky zaměstnavatelů. Informace mohou přispět ke snazší přehlednosti. Důležitou roli při přechodu ze školy do praxe tvoří nejen získané informace, ale také osobní nabyté zkušenosti, tedy žádný návod není univerzální. Počáteční získané informace je nutné reflektovat, ty nově získané na trhu práce, je nutné zpracovávat a osvojit si základní úkony práce s nimi (např. techniky oslovení zaměstnavatelů, úprava osobních údajů v životopise podle předpokládaného vzhledu, uložení získaných kontaktů a adres zaměstnavatelů apod.).
8. 6 Funkce praktické příručky V hlavním významu spočívá přinést shrnující informace, základ z oblasti technik jednání se zaměstnavateli, poukázat na význam komunikačních dovedností, přiblížit prostředí trhu práce, tzn. jednání s veřejnými činiteli – úřad, zaměstnavatelé, požadavky apod. Absolvent školy získá širší poznatky z úrovně profesního uplatnění.
8. 7 Způsob zpracování praktické příručky Smyslem textu je podat stěžejní informace, které se pohybují v mezích praktického života. Proto se budu opírat kromě odborné literatury také o letité zkušenosti, podaných v oblasti firemního prostředí. Text sám o sobě bude zpracován podle zásad přiměřenosti, to znamená, že jeho obsah a stylistická úprava má poskytovat přehledné informace. V zásadě rozvoje celistvé osobnosti vzniká požadavek na znění textu, ten má naplňovat kritérium uspořádanosti a obohacovat poznatkové systémy osobnosti mladého člověka. Text by měl zprostředkovat základy vědeckého poznání, i když se jeho rámec zkušeností pohybuje víceméně v praktické sféře života.
66
8. 8 Základní orientace praktické příručky Praktická příručka (opora) bude obsahovat níže uvedené části: Titulní strana 1x A4 (název publikace, autor, rok vzniku – úvodní list). Souhrn (de facto obsah příručky). Úvodní vstup (úvod). Jednotlivé statě (kapitoly). Shrnutí (závěr). Obrázky a aplikace v textu. Závěr. Titulní (zadávací list) Úvodní strana má informační charakter, slouží ke snazší orientaci obsažené problematiky. Úvodní symbol (obrázek je názorný a týká se vedoucí myšlenky). Neměl by mít rušivý charakter. Souhrn praktické příručky Zde lze nalézt daný název jednotlivých kapitol. Jednotlivé kapitoly jsou označeny písmeny a čísly. Usnadňují orientaci v následujícím textu. Úvodní vstup Pojednává o základní problematice, zamýšlené myšlence, která svým obsahem a pojetím navazuje na celkovou koncepci příručky. Jednotlivé kapitoly Obsah všech kapitol příručky je veden celkovou myšlenkou, koncepcí, která má být zpřístupněna určitému segmentu čitatelů či zájemců. Každá kapitola vystihuje dílčí obsah. Kapitoly by měly vést k zamýšlené myšlence a mají určitý cíl – předat informaci, myšlenku, podnět aj. 67
Obrázky a aplikace v textu Použité obrázky, tabulky v textu mají přiblížit nebo znázornit, a také podtrhnout obsahový záměr jednotlivých kapitol. Obrázek či tabulka apod. jsou vždy označeny popiskem i číselně označeny, přičemž menší číselná označení odkazují na zdroj, z nějž byl obrázek použit. Souhrn všech obrázků bude zahrnut v závěrečném seznamu obrázků diplomové práce. Závěr Závěr přináší ucelený souhrn o jednotlivých dílčích kapitolách, má naznačit přínos či odkazy na možnost dalšího získávání informací.
8. 9 Grafické zpracování textového pole Forma praktické příručky:
tištěná, ve formátu A4.
Úvodní strana:
Název vytvořen textu – (karta vložení, text), nástroje
WordArt. Rozsah studijní opory:
25. – 29. stránek.
Návrh vazby:
kroužková vazba.
Textový editor:
MS Office Word.
Řádkování textu:
řádek – (1,5).
Zarovnání textového pole:
do bloku.
Velikost fontů:
12. (nadpisy -14. 16., 28., text - kurzíva, tučnění).
Písmo:
Times New Roman.
Číslování stran:
číslování celého textu v zápatí, číslování integrovaného textu (komunikační dovednosti) v záhlaví.
68
9 Praktická příručka komunikačních technik při výkonu povolání
Markéta Veselá
Brno 2013
69
2
Obsah Obsah. .......................................................................................................................... 2 A 1. Úvod...................................................................................................................... 3 B 2. Význam aktivity a komunikace absolventa na trhu práce. .................................... 4 C 3. Komunikační dovednosti. ..................................................................................... 7 D 4. Některé problémy v komunikaci ......................................................................... 12 E 5. Význam prezentačních dovedností. ..................................................................... 14 F 6. Absolvent uchazeč o zaměstnání. ........................................................................ 15 G 7. Výběrové řízení - interview. ................................................................................ 17 H 8. Životopis a průvodní dopis. ................................................................................ 21 CH 9. Absolvent a úřad práce. ................................................................................... 25 I 10. Práva absolventa a úřad práce. .......................................................................... 26 Shrnutí. ...................................................................................................................... 28 Přílohy........................................................................................................................ 29
70
3
A 1. Úvod Příručka komunikačních technik je napsána pro ty, jež se míní po skončení střední školy uplatnit v profesním životě a chtěli by se dozvědět několik zajímavých informací o skutečných podmínkách pracovního prostředí zaměstnavatelů. V úvodu je patřičné poznamenat, že kompetence (schopnost) použít prostředky informačních a komunikačních technologií či patřičně komunikovat se stala velmi zásadní a nepostradatelnou, zejména při přechodu ze školy do praxe. Získaná dovednost v těchto oblastech tvoří prvotní kritérium, spojovací článek při pokračování v osobní seberealizaci ve zvoleném povolání. Absolvent školy má v současné době ztížené podmínky, jsou kladeny stále vyšší a vyšší nároky, zvláště při vstupu na trh práce. Většina zaměstnavatelů očekávaná kromě projevené komunikační dovednosti, potřebnou adaptaci (přizpůsobení), schopnost řešit problémové situace. Platí s určitostí, že jsou to vyjmenované vstupní předpoklady pro nalezení uplatnění v povolání. V praxi je komunikační dovedností myšleno například vhodnou formou oslovit zaměstnavatele, sjednat pracovní schůzku, připravit krátký proslov pro výběrové řízení, volit vhodnou skladbu oblečení pro výběrové řízení, při rozhovoru udržovat přiměřený oční kontakt, přijít na pracovní schůzku ve stanovený čas, napsat motivační dopis, průvodní dopis, použít k získání a poskytnutí informace různé zdroje (tisk, internet, elektronické informační panely, digitální záznamník, vyhledat odborné informace), využít také komunikační zdroje (webovou síť, zpracovat a elektronicky odeslat dokument, použít tiskárnu). „Pevně věřím, že zde naleznete prvopočáteční potřebné informace, které mohou napomoci ke snazší orientaci v uplatnění ve zvolené profesní dráze.“
71
4
Tři jednoduchá pravidla života Pokud si nejdete za tím, co chcete, nikdy to nedostanete. Pokud se nezeptáte, odpověď bude vždy ne. Pokud nevykročíte vpřed, zůstanete pořád na stejném místě.34
B 2. Význam aktivity a komunikace absolventa na trhu práce Komunikaci můžeme definovat: „Jakákoliv činnost, kterou jedna osoba předává jiné osobě, nebo přijímá jiné informace o potřebách, touhách, dojmech, znalostech nebo pocitech. Komunikace může být úmyslná, neúmyslná, může zahrnovat obvyklé nebo netradiční signály, může nabývat jazykových nebo nejazykových forem a může se vyskytovat v mluvené či v jiných variantách.“35 Společnost 21. století lze označit jako informační, informace náležejí k jejím typickým projevům a jsou důležitými pro získání poznatkových systémů. V praxi, se aspekt komunikace, kromě osobní a pracovní sféry, projevuje použitím ICT (informačních a komunikačních technologií). Je faktem, že komunikace prochází určitou proměnou, zvyšuje se tlak na tendenci obsah sdělení zužovat, děje se tak díky rozšířené neosobní komunikaci (mobil, internet) či absence četby literárně zpracovaných děl. Uchazeč o zaměstnání Má umět informace zpracovávat, prezentovat obsah v rozličných informačních formách (tisk, mail, prezentace PowerPoint, písemně, digitálně, reagovat na nabídky, dostavit se, být aktivní, dochvilný, neustále získávat informace aj.). Praxe odhalila, že jestliže má absolvent problém s verbálním vyjadřováním, neverbální komunikací, pozbytím iniciativity, manifestováním kreativity,
34
Dostupné z https://plus.google.com/109630131005726017466/posts/fAyZahoGFhp#109630131005726017466/posts. 35 Dostupné z /http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%c3%bd_lexikon/K/Komunikace>. 72
5
s písemným vyjádřením, s vhodnou argumentací, nízkou schopnost spolupráce, dále vybrat z textu podstatné informace či podat souvislou a logickou větnou formulaci, hrozí pak zhoršené uplatnění (na trhu práce) v okruhu získané kvalifikace. Nedostatky některých uchazečů Snížená přizpůsobivost či málo projevovaná aktivita má často za následek nižší možnost osobního uplatnění v profesní sféře. Zhoršená uplatnitelnost uchazeče je také dána důvody chybějící délky praxe, nároky zaměstnavatelů, konkurencí. V případě nenalezení pracovního uplatnění je většina uchazečů odkázána na úřad práce. Oblast praxe naznačuje, že je vhodné přijmout zpočátku i takovou pracovní pozici, kde je získána spíše prvotní zkušenost, než předpokládat, že po skončení školy dosáhneme vysněné pracovní pozice. Například, jestliže se uchazeč míní realizovat jako manažer prodeje, je vhodné vyzkoušet nejprve pozici prodejce. Pracovníci úřadu práce navrhují přijmout zpočátku i nižší pracovní pozici, a získat jisté pracovní návyky, nežli být trvale evidovaným uchazečem. V přijaté pracovní pozici se může přihodit, že se i v nenápadném pracovním umístění najde uchazeč možnost kariérního růstu či vznikne nápad k podnikatelským aktivitám. Navíc většina absolventů je v hledání umístění aktivní a neodbytná, což je naopak předností. V každém případě je nutné komunikovat, ovšem není ani žádoucí rozesílat životopisy na všechny strany a za každou cenu oslovit nabídky, jimž se vymyká náš profesní profil, i takto můžeme získat brzy status „zoufalce“. Základní orientace v komunikaci Komunikaci
můžeme
členit
na
(verbální/neverbální)
a
dále
na
(formální/neformální). Verbální projev zahrnuje slovní sdělení, neverbální projev např. mrknutí, podání ruky apod. Formální projev lze zachytit ve škole při výkladu učitele, na úřadě, neformálně se vyjadřujeme např. s přáteli či doma.
73
6
Druhy komunikace Intrapersonální
Komunikace
-
probíhající
za
přítomnosti
jednoho
komunikátora (řečník), který předává komunikační obsah komunikantovi. „Intrapersonální komunikace probíhá neustále v každém z nás.“ Probíhá, když mluvíme sami pro sebe, když sníme v (duchu či nahlas). Interpersonální - Komunikace probíhá mezi dvěma i více účastníky (komunikace
ve
skupině,
masová
komunikace,
veřejná
komunikace)
tedy komunikanty a komunikátory, např. jeden komunikant (osoba předávající obsah) + více komunikátorů (příjemce obsahu). One – one – one (jeden - jeden) – Komunikace probíhá ve dvojici, většinou se oba střídají, komunikátor a komunikant. Skupinová komunikace (Group communication) - Odehrává se ve skupině lidí, komunikátor i komunikátoři se snaží o společný záměr konverzace. Masová komunikace - Typ komunikace, kdy je předávána informace za pomocí média (rozhlas, TV). Veřejná komunikace (Public communication) - Probíhá v rámci velké skupiny lidí (větší než skupinová komunikace), hovoří jeden či více komunikátorů přímo ke komunikantům (přednáška). Obrázek 1. Schematické znázornění intrapersonální a interpersonální komunikace.36
36
https://plus.google.com/109630131005726017466/posts/fAyZahoGFhp#109630131005726017466/posts 74
7
Verbální projevy Zahrnují např. pozitivní vyjádření, oslovení, srozumitelné vyjádření, větné celky. Výrazy
s pozitivním
nábojem
(motivačně
laděná):
pozornost,
tradiční, komfort, spolehnutí, image, výkonný, hodnota, reference, garance, záruka, kvalita, profesionální, škála, výběr, snadný. Výrazy s negativním nábojem (vyvarovat se v profesi): nemožné, obtíž, nákladné, překážky, snad, bohužel, špatné, jo, pouze, zbytečné, nevhodné, možná, zbytek. Z hlediska nárůstu komunikačních prostředků lze komunikaci také členit na přímou (osoba předá komunikační obsah jiné osobě) a nepřímou (mobil, mail, chat), kdy odpověď nemusíme obdržet ihned. Vlivy (mobil – SMS, TV, aj.) snižují kvalitu mezilidské komunikace. Obrázek 2. Schematické znázornění prvků přímé a nepřímé komunikace.37
C 3. Komunikační dovednosti S našimi úsudky je to podobné jako s časy, které ukazují naše hodinky: ani dva nejsou stejné, ale každý věří tomu svému. (Alexandr Pope) Dovednost komunikovat je velmi žádaná sociální vlastnost, je oceňována zejména zaměstnavateli v úrovních pracovních pozic. Mezi další schopnosti jsou žádané tzv. měkké techniky „soft skills“, které můžeme označit jako vlastnosti, umožňující 37
Dostupné z < https://plus.google.com/109630131005726017466/posts/fAyZahoGFhp#109630131005726017466/posts 75
8
pracovat v týmu (být kreativní, schopnost asertivně jednat, schopnost kritičnosti, sociální
empatie,
komplexní
myšlení,
komunikativnost,
podnikatelské
myšlení, ochota riskovat, otevřenost, pracovitost, řešení konfliktních situací, výkonnost, otevřenost, sociální empatie, apod.).38 O tom, proč zaměstnavatelé sociální dovednosti tolik upřednostňují nelze polemizovat, jako důkaz poslouží nejeden inzerát s pracovní nabídkou. „Je zájem o mladé a pružné, komunikativní lidi, kteří prosadí potenciál v pracovním kolektivu, jsou přístupní změnám myšlenek a inovacím, dalšímu navyšování kvalifikace.“
Aspekty komunikace Komunikace je výměna faktů, myšlenek, postojů, nálad. Je to řetězec aktivit, jejichž podstatou je předávání informací, přenos, interpretace (výklad). Komunikace je významným článkem v profesní sféře, zejména při růstu role služeb, ve významu komunikačních dovedností profesionality firem. Význam zaujímá technika komunikace, pomáhá lidem ve zvyšování kvality mezilidské komunikace.
Komunikativnost
Probíhá v sociálním vztahu a zahrnuje verbální a neverbální složky, např. řeč těla, použitá gesta, mimiku tváře, ale i schopnost vyjednávání, zaujmout, dovednost řečnická (rétorika).
Stát se dobrým řečníkem
Pokuste se sami nahrávat, použijte mobilní přístroj s funkcí „záznam zvuku“, také digitální fotoaparát apod. Vyberte jakékoliv téma a pokuste se nad vlastní reprodukcí zamyslet, zlepšujete tak své vyjadřovací schopnosti, tón hlasu. Krátký kamerový záznam navíc dokáže zprostředkovat gesta ad. Pište články, nejlépe k tématům, o nichž se domníváte, že navazují na zájmové pole, pište do různých diskuzí, blogů, touto metodou se také získáte. Hodnoťte své projevy, u výběrového řízení své dovednosti mnohonásobně zúročíte.
38
INZERCE PRÁCE, cz. Dostupné z http://www.inzerceprace.cz/clanek/soft-skills-aneb-mekkedovednosti/. 76
9
Poznámka: Některé z těchto vlastností lze získat postupnými zkušenostmi, jiné se mohou projevit již během studijních aktivit.
Funkce úsměvu
Jestliže za někým přijdeme s úsměvem, bude komunikativnější i ochotnější. Pokud zahájíme rozhovor s ustaraným výrazem, negativně naladěni, nepovzbudíte živou konverzaci. I když můžeme mít starosti, může je mít i ten druhý, pokusme se danou situaci prozářit energií a dodejme i o úsměv. Negativismus potlačuje kreativitu (tvořivost).
Oblast neverbální komunikace Oblast neverbální komunikace doplňuje verbální projev, zesiluje jeho účinky. Někdy postačí gesto či mimika a vše může být řečeno. Největšímu významu neverbálních projevů přikládáme oblasti obličeje, hlavy a dále ostatním částem těla. Neverbální projevy jsou důležité (např. vyznání lásky vyzní jinak při zapojení pohledů očí a doteky rukou, než při strnulém výrazu). Druhy neverbální komunikace
Oční kontakt – Při prvním setkání na obchodním jednání se snažíme nejprve navázat kontakt pohledem. Oční pohled je „sdělovačem“, i přijímačem. Důležitá je správná dávka očního kontaktu i délka (max. 5. sekund). Postup: Věnovat pohled v trvání několika sekund, poté pohled převést jinam a opětovné navrácení se k očnímu kontaktu. Dlouhodobý „pohled“ je nepříjemný, nepřirozený, naopak nevěnujeme-li žádný pohled, je to chápáno jako výraz „nezájmu“. Mezi další patří těkavý pohled, časté mrkání (nervozita).
V každém případě, když na vás někdo mluví, vždy se na něho dívejte, nikoliv do země (klopení zraku vyvolá dojem studu), jehož interpretací je ve výsledku „nízké sebevědomí“.
77
10
Obrázek 3. Budování vztahu pomocí očního kontaktu.39
Gestika – Záměrné pohyby nohou, rukou, hlavy (např. ukázání směru ukazováčkem apod.). Haptika – Představuje doteky formální i neformální, přátelské, intimní. Doteková pásma: společenské zdvořilostní (ruce, paže), pásmo přátelské (ramena, vlasy, obličej), pásmo intimní (neomezené). Mezi časté dotyky náleží podání ruky. Umět podat ruku ve správný okamžik a správným způsobem je důležité. První podává ruku člověk s vyšším statusem, starší osoba, žena. Podání ruky má svá specifika: Podání ruky je součástí naší kultury, pozdravu. Podání ruky má velký vliv na první dojem, může o nás leccos prozradit.40 Obrázek 4. Optimální stav při podání ruky.
Obrázek 5. Podání ruky - „leklá ryba.
Mimika – Představuje pohyby svalů v obličeji, nejvíce znázorňují emoce. Mohou tedy vyjádřit, co zrovna prožíváme i jaký máme vztah k objektu, o němž hovoříme. Údiv značí pozvednuté obočí či pootevřená ústa. Z obličeje můžeme vyčíst například radost x smutek, štěstí x neštěstí, spokojenost x nespokojenost (např. rozpoznáme spokojenost nadřízeného s naší prací).
Proxemika – Vyznačuje vzdálenost dvou lidí při komunikaci (např. když jsou si dva lidé sympatičtí, mohou stát blíže k sobě). Z tohoto pohledu můžeme rozlišit intimní vzdálenost (od úplné blízkosti do 45 cm), osobní vzdálenost (zóna 45 cm do 1,2 metrů), společenský vztah (zóna 1,2 metrů do 3,7 metrů), veřejná vzdálenost (od 3,7 metrů a více).
39 40
Dostupné z www.braintools.cz. Dostupné z: www.superkariera.cz. 78
11
Proxemika – Vyznačuje vzdálenost dvou lidí při komunikaci (např. když jsou si dva lidé sympatičtí, mohou stát blíže k sobě). Z tohoto pohledu můžeme rozlišit intimní vzdálenost (od úplné blízkosti do 45 cm), osobní vzdálenost (zóna 45 cm do 1,2 metrů), společenský vztah (zóna 1,2 metrů do 3,7 metrů), veřejná vzdálenost (od 3,7 metrů a více).
Teritorium – Každý si hájíme svůj prostor. Vstoupíme-li do osobního prostoru jiné osobě, může odstoupit, proto bychom měli respektovat osobní prostor jiných osob. Osobní teritorium může existovat i v přenesené podobě (např. v zaměstnání může někdo špatně snášet něčí mísení do osobních kompetencí).
Výklad jednotlivých pohybů není vždy jednoznačně interpretovatelný (signály lze vysvětlit hned několika způsoby).
Motto: Naslouchání je klíčová součást úspěšných a slabina neúspěšných. Druhy naslouchání
Selektivní (nasloucháme dle našeho výběru).
Pasivní (jen nasloucháme a nejsme aktivní v zapojení gest, mimiky).
Předstírané naslouchání (obsah sdělení vnímáme jen na venek).
Významové (nasloucháme jen tomu co má pro nás význam).
Aktivní (nasloucháme se zaujetím, snažíme se lépe porozumět partnerovi).
Pravidla aktivního naslouchání Vyslechneme obsah sdělení bez přerušování, projevujeme zájem, pozornost. Akceptujeme pocity skryté za informacemi, píšeme si poznámky, ptáme se, delší úseky rozhovoru shrnujeme svými slovy – parafrázujeme. Uplatníme např. při pracovní poradě o inovacích v podniku, při výběrovém řízení, které probíhá hromadně, a personalistovi dáváme tak najevo, že máme o obsah sdělení zájem).
79
12
Na závěr Funkce úsměvu – Usměv nestojí nic a přináší mnoho. Obohacuje toho, kdo přijímá, aniž by ochuzoval toho, jež dává.
D 4. Některé problémy v komunikaci V praxi můžeme narazit na problémy v komunikaci, nepříjemný proces způsobující bariéry. Dříve než začneme komunikovat, vstupujeme do nějakého prostředí, také může samotný proces komunikačního obsahu ovlivnit. Například prostředí pracovny, hluk, prašnost, barevné ladění interiéru. Prostředí tedy může vyvolat pocity klidu, harmonie, ale i pocity rozladění. Překážky v komunikaci Mohou je vyvolat vlivy vnějšího prostředí (ruch, křik), ale i vlivy vnitřní (emoce jednajícího), zlost, která vede ke snížené sebekontrole.
Obrázek 6. Ukázka emocí ve tváři.41
Mezi další patří nízká připravenost ústního
projevu,
skákání
do
řeči,
nedostatečná artikulace (výslovnost), vizuální
rozptýlenost,
lhaní,
desinformace,
agresivita,
neúcta,
povýšenectví,
vyrušování
někým
třetím.
42
Někteří
lidé
mohou
být
zdravotně postižení, např. Balbuties (problém s plynulostí řeči - koktavost), či zdravotně znevýhodnění (dlouhodobá léčba – úbytek slovní zásoby), proto k těmto lidem přistupujeme s ohledem a hovoříme s důraznou artikulací.
41
Obrázek č. 1. Brain Tools. Dostupné z< http://www.braintools.cz/8-aspektu-neverbalnikomunikace.htm>. 42 NOVÉ SLUŽBY. Dostupné z < http://www.novesluzby.cz/zamestnani.211/tajemstvi-neverbalnikomunikace. 20245. html>. 80
13
Porozumění komunikačním signálům Na každém z nás je vidět při konkrétní situaci, jak se v dané situaci cítíme, i když to přímo neprozrazujeme, je to poznat z našich gest či pohybů, které činíme. Založené nebo zkřížené ruce před tělem označují člověka v defenzivě (obrana, útok). Před tělem zkřížená jen jedna ruka (značí nervozitu, nedostatek sebedůvěry). Ochranná bariéra: na stole kabelka, knihy, spisy, knihy tvoří ochranný štít (např. v práci). Držení rukou s propletenými prsty (daleko před tělem) znamenají negativní obranný postoj, překřížené nohy negativismus a obranu. Kotník jedné nohy opřený o koleno a ruce spojené za hlavou značí nadřazenost, obdobně jako postoj s rukama za zády či ruce v bok. Konfliktní situace Na jakémkoli pracovišti může docházet k občasným nedorozuměním či konfliktu. Někteří lidé se mohou přít, mají tendence vyvolávat obtíže. Je tedy potřebné osvojit několik základních přístupů. Snažte se kolegy lépe pochopit – najděte způsoby jak předcházet sporům (např. víte-li že kolegové upřednostňují práci odevzdanou včas každý měsíc, odevzdejte práci dříve, než je konečný termín). Zdržujete se šíření jakýchkoli spekulací – nepřidávejte se k těm, kteří očerňují, nadřízení si váží těch, co jsou příkladem druhým. Své vlastní spory řešte osobně – konflikt s popudlivým kolegou řešte v soukromí (např. vyžádejte si schůzku, nekritizujte jeho osobnost, ale fakta, která brzdí vaši práci). Dodržujte nepsaná pravidla – když budete chtít přijít s nějakou iniciativou, získejte pro ni nejdříve kolegy. 81
14
Být pružným – spolupracovníkům lze nabídnout pomocnou ruku (i nad rámec pracovních povinností). Prosazujte společný humor – odreagujte se, a zasmějte se společně.
E 5. Význam prezentačních dovedností
Při absolvování několika pracovních pohovorů brzy ucházející rozpozná, jak důležité jsou prezentační dovednosti. Můžeme mezi ně řadit náš vzhled i předložený životopis. Jestliže absolvent nezískal doposud mnoho praxe či referencí, lze prezentovat i absolvované projekty či zařadit studijní práce s hodnotou, která se vztahuje k oboru či profesi. V portfoliu svých zkušeností lze zahrnout i volnočasové aktivity, které rozšiřují profesní dovednosti. Při přijímacím řízení prezentujete své lepší já. Obzvláště jestliže se zrovna ten den necítíte, prezentujte osobu, kterou chcete být. O pracovní pozici projevuje vždy více zájemců, kteří se nebudou zdráhat projevit vyšší míru rivality. Zamýšlíte-li se stát manažerem firmy, je potřebné věřit, že jím jste, nebo že se jím v nedohlednu stanete. Pokud se skrývá za danou představou skutečná motivace, není problém do životopisu popsat všechny techniky i dovednosti, protože ten, kdo se jím stát zamýšlí, ví, že nastuduje knihy, účastní se seminářů a za delší čas se jím opravdu stane. Oblečení Vzhled není radno podcenit téměř nikdy, obzvláště pokud míníme prezentovat dovednosti, ucházíme se o pracovní pozici. Patřičné oblečení k výběrovému řízení náleží, proto je vhodné obléci oblek apod. Překážky na pracovním pohovoru Personalisté či osoby řídící přijímací řízení mají za úkol vyvést z míry, klást překážky – je to jejich úloha. Jestliže sedí naproti vám dva personalisté a střídavě kladou otázky, nemusí to být příjemné. Z toho důvodu je důležitá příprava i na nepředpokládané situace.
82
15
F 6. Absolvent uchazeč o zaměstnání Jako absolvent školy máš snahu dokázat, že jsi pro firmu hledaným subjektem, máš vůli ucházet se o žádané pracovní umístění. V oblasti praktických dovedností prozatím chybějí ty nejlepší pracovní zkušenosti, ale to je běžná praxe všech úspěšně vystudovaných, horší situace teprve mohou nastat a na ty je vhodné se předem připravit. Nyní něco o způsobu hledání pracovního místa. Inzeráty – Různé inzeráty na pracovní pozice naleznete na webových stránkách, v denním tisku, v inzerci také na vývěsních tabulích (např. úřadu práce), či přímo na vývěskách konkrétních společností (individuální nabídky firem). Personální agentury – Personálních agentur je více, některé zprostředkují hlavní pracovní poměr, jiné brigády. Agentury jsou klientům schopny zprostředkovat konkrétní zakázku zaměstnavatele. Úřad práce – Úřad práce (ÚP) je správním úřadem, místní příslušnost k danému úřadu práce se řídí aktuálním místem trvalého bydliště uchazeče. Informace o nabídce zaměstnání lze získat na kterékoliv pobočce (UP) – vývěsky apod. Služby (ÚP) jsou poskytovány bezplatně. Úřad práce rozlišuje I. Zájemce o zaměstnání (pokud požádáte UP o zařazení do evidence – osobně nebo písemně v kterékoliv pobočce ČR). ÚP může zájemci zajistit rekvalifikaci, zprostředkovat zaměstnání, poskytnout příspěvek na zahájení samostatně výdělečné činnosti či příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa (jen evidovaným uchazečům o zaměstnání náleží podpora v nezaměstnanosti).43 II. Uchazeč o zaměstnání – stává se jím ten, kdo požádá ÚP o zprostředkování zaměstnání, lze tak učinit osobně, v místě trvalého pobytu (jestliže budou splněny zákonem stanovené podmínky – uchazeč bude evidován). Kontakt z vlastní iniciativy – Tento způsob hledání zaměstnání se v praxi osvědčil. Získané kontakty - Odpověď na podomní inzerci či práce v rodinné firmě ad. 43
Pozn.: Do evidence nemůžete být zařazeni: Jste-li studentem denního studia (změny od r. 2012), jste-li osobou samostatně výdělečně činnou, ad. Více informací na pobočce ÚP. 83
16
Jak postupovat při hledání pracovního místa 1. Vytipujte si firmy, v nichž máte zájem pracovat (zjistěte se o nich všechny dostupné informace). 2. Dejte si záležet na vhodné úpravě životopisu a motivačního dopisu. 3. Přitom zvažte, zda jsou vaše znalosti pro firmu užitečné. 4. Rozešlete životopis (CV) a průvodní, také motivační dopis do vybraných firem. 5. Váš zájem nezůstane zajisté bez odezvy, i když ve vámi oslovené firmě nemusí zaměstnance právě hledat, jistě dostanete zpětnou vazbu. 6. Jestliže byl uchazeč o zaměstnání přijat k pohovoru, znamená to, že postupuje do následného kola či výběrové etapy. Je nutné se dostavit (k řízení vždy u sebe noste CV, kopie osvědčení apod.). 7. Uchazeč k přijímacímu řízení nebyl vyzván (zaměstnavatel požadoval jinou zaměstnance s jinou kvalifikací). 8. Pokusíme se zamyslet a zhodnucejeme, zda rozesíláme životopis, který je čitelný, zda se ucházíme o pracovní pozice s vhodnou kvalifikací ad. 9. Poté intenzivně hledáme další vhodnou nabídku. Na co si dát pozor - Ne každá nabídka v množství inzerátů je seriózní. Americký odborník na personalistiku Richard N. Bolles poskytl několik typů, co může daná pozice skutečně skrývat:44 „Hledáme energického, pracovitého člověka“ – Formulace může znamenat, že jde o práci s provizními odměnami (čím víc prodáte, tím víc dostanete). „Nebojte se investovat do své budoucnosti“ – Za takovou nabídkou se skrývá pyramidový systém, kde musíte pro počátek své kariéry vložit nemalou částku (nikdo však nezaručí vrácení vloženého částky). „Nepromarněte svou příležitost.“ – Je dobré si dát pozor, aby se za náročnou Nad textem inzerátu se zamyslete - zaměstnavatelé mohou podmínky úmyslně nadsazovat, aby nalezli nejlepšího pracovníka, ujistit se, zda podmínky v inzerátu splňujete. Příklad
44
SUPER KARIÉRA. Dostupné z
. 84
17
Zaměstnavatel v inzerátu popisuje, že hledá zaměstnance s desetiletou praxí a s výbornou znalostí anglického jazyka. Vaše znalost jazyka je na jiné úrovni, ovládáte jazyk jiný a praxi máte jen několikaletou, nebo jste absolvovali tak výborný kurz a víte, že ty znalosti jste získali. V tom případě je dobré se ozvat a zkusit štěstí. !!! Na závěr - Je vhodné reagovat na takové inzeráty, které odpovídají získané kvalifikaci, i tomu, v jaké oblasti a činnosti se míníte realizovat.
G 7. Výběrové řízení - interview Nejdříve, než se rozhodnete absolvovat výběrové řízení, je potřebné analyzovat svá silné stránky, ale i slabá místa. V podstatě si uvědomíme své přednosti, můžeme použít tzv. SWOT analýzu – přednosti (angl. Strengths), slabiny (angl. Weaknesses), příležitosti (Opportunities), hrozby (Threts).
Postup činnosti Nejdříve si opatříme 1xA4, na něm ztvárníme kříž (dvě dlouhé protínající se čáry). Vzniknou nám čtyři pole, do nichž vepíšeme jednotlivě názvy. Do prvního pole vepíšeme „přednosti“ (např. získané pracovní zkušenosti, dosažené zázemí v oboru). Do druhého čtverce vepíšeme název „slabiny“ (např. slabé odborné zkušenosti, chybějící praxe, malá komunikativní zkušenost s úřady), do dalšího pole vepíšeme „příležitosti“ (příznivá poptávka po oborovém zaměření, jedinečnost oboru), a následně vepíšeme „hrozby“ (konkurence v oboru, ekonomická krize apod.). Takto lze zjistit, co je možné očekávat, jak dále postupovat v přípravě na PP (přijímací pohovor), kolik zaměstnavatelů oslovit, počet odeslaných životopisů (CV), apod. Výběrové řízení Zaměstnavatel si vás pozval na základě životopisu k výběrovému řízení. Vezměte s sebou kopii životopisu, diplomů, osvědčení, přípravu, absolvované kurzy, potvrzení o absolvování oborové praxe, nejlépe v pevné sloze. Na přijímací pohovor je 85
18
vhodné se předem připravit. „Neexistuje přesně definovaný návod na zdařilý průběh pohovoru, ale každá zkušenost je v tomto případě zohledněna“. Příprava na pohovor (výběrové řízení) Zjistěte si co nejvíce informací o firmě (čím se firma zabývá). Připravte si odpovědi na nejčastěji položené otázky (co mi o sobě povíte…, jaká máte slabá místa…, jak si představujete růst Vaší kariéry…, proč chcete pracovat právě v naší firmě…, proč se hodíte na danou pozici…, nevadí Vám pracovat přesčas…, jak se vyrovnáváte se stresem…, jak se smiřujete s kritikou, autoritou…, ad.). Na pohovor přijděte s vyrovnaným pocitem (pozitivní vystupování, zapojení neverbální komunikace). Je dobré působit upraveným a ne příliš vyzývavým dojmem (oblek u muže, u ženy kostým, čím méně náročnější profese, tím civilnější skladba oblečení).
Poznámka: První dojem je pro zaměstnavatele důležitý, trvá většinou 3 až 30 vteřin, jindy až 5. min.
Výběr otázek pro přijímací řízení Mám připraveny všechny otázky pro jednatele společnosti? Otázky se mohou týkat (např. informace o náplni práce, o pracovních podmínkách práce, osobního profesního a kariérového rozvoje, mzdy a benefitů, firemní strategie a jejich záměrů). Jakým způsobem budu odpovídat na položené otázky? Jaké zvolím oblečením přijímací pohovor? Poznámka: Připravené otázky ujistí zaměstnavatele o tom, že uchazeč zamýšlí další informace o pracovní pozici prohloubit a dostupné otázky o firmě již z firemních zdrojů vyhledal (hodnotí aktivita, flexibilita).
86
19
Průběh interview Do místnosti vstupte energicky, sebevědomě (mírný úsměv). Přijměte podání ruky (pevný stisk), stručně se představte, posaďte se na určené místo, zapamatujte si personalistovo jméno. Soustřeďte se na personalistovi otázky (odpovídejte stručně, pohotově, věcně). Chovejte se sebevědomě, nikoli arogantně. Mluvte spisovným jazykem, používejte odbornou terminologii, artikulujte (řádná výslovnost). Ukončení pohovoru Upřímně vyslovte, že máte o danou pozici zájem a proč si myslíte, že se na danou pozici hodíte. Zeptejte se na další kroky, poděkujte personalistovi za věnovaný čas, rozlučte se podáním ruky (počet přijímacích kol může stanovit každý zaměstnavatel odlišně).
Poznámka: První výběrové řízení probíhá obvykle s pověřeným pracovníkem, který má řízení výběru zaměstnanců na starost, druhá
etapa výběrového řízení
probíhá
zpravidla
s potencionálním nadřízeným.
Děkovný dopis po výběrovém řízení V České republice se tato forma zatím prosazuje (máte-li o danou pozici opravdový zájem, pošlete jej rovněž). Děkovný dopis napište co nejdříve po pohovoru (může být zaslán v tištěné i elektronické podobě). Poděkujte zaměstnavateli za věnovaný čas a obsah textu promyslet (lze zdůraznit projev zájmu o pozici).
87
20
Příklad děkovného dopisu Vážený pane Novotný, touto cestou bych Vám chtěl poděkovat za čas, který jste mi věnoval při pondělním pohovoru. Měl jsem z našeho setkání dobrý pocit a pevně věřím, že jsem díky svým zkušenostem a znalostem vhodným kandidátem pro pozici vedoucí prodejny úseku Vaší prodejny. Chtěl bych Vás ubezpečit o svém zájmu se podílet se s Vaším týmem na společných záměrech a uskutečňování společného cíle. S úctou, Petr Novák Telefon: E-mail
Poznámka: Pozvání k ústnímu pohovoru považujte jako možnost otevření vstupní brány na požadovanou pozici. Ostatní záleží na každém jednotlivci, jak jedinečnou šanci využije.
Čeho se vyvarovat (časté chyby některých uchazečů) Neočerňujte svého současného, ani bývalého zaměstnavatele (kupř. stačí pouze poznamenat, že bývalá pozice nesplňovala některé požadavky). Nehovořte málo, ani příliš. Neodpovídejte na pokládané otázky formou odpovědi ano, ne. Neptejte se na platové podmínky jako první. 45 Dostavit se na pohovor včas a v pořádku (nejlépe 15. min. před začátkem interview).
Poznámka: Jestliže se nemůžete na přijímací řízení dostavit včas, je vhodné postupovat podle obvyklého způsobu (zavolat a omluvit se osobě, s níž máte dohodnut pohovor). Zaměstnavatel může situaci pochopit či pohovor přesune na další termín.
45
SUPER KARIÉRA. Pomáháme zlepšit budoucnost. Dostupné z //http.www.superkariera.cz. 88
21
Tip – Již během studia na střední škole se zúčastněte, na nečisto, přijímacího pohovoru, personalista nemusí vědět, že na dané místo nenastoupíte, získáte zkušenost s napsáním životopisu, úřední jednání se zaměstnavatelem se zúročí (poučíte se ze svých chyb i zkušeností).
!!! Na co si dát pozor – Podle § 30, odst. 1. Zákoníku práce smí zaměstnavatelé od uchazečů zjišťovat pouze informace, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Uchazeč může být posuzován podle dosažené kvalifikace či zvláštních schopností, nikoliv podle věku, rodinného stavu (ženatý, vdaná, svobodný, osamělý rodič apod.). Zákaz zjišťování o rodinných poměrech dále obsaženo v § 316, odst. 4. Zákoník práce.46 Obrázek 7. Průběh výběrového řízení – interview.47
H 8. Životopis a průvodní dopis V současné době se stalo běžnou realitou, že se o jedno pracovní místo uchází desítky kandidátů. Proto je velmi důležité na sebe upoutat správnou míru pozornosti. I tento vámi produkovaný dokument může předem diskvalifikovat.
46
Zákoník práce. Postup před vznikem pracovního poměru. Dostupné také z /http.www.sbirkazakonu.info/zákoník-práce/>. 47 BRAIN Tools. Dostupné z http://www.braintools.cz/komunikacni-dovednosti.htm. 89
22
Životopis, zkrat. CV (angl. Curriculum vitae) je vaší osobní vizitkou a je dobré vytvořené dílo kriticky zhodnotit (např. mnoho personalistů životopisu s hrubými chybami ihned vyřazuje). Časté nedostatky v životopisu
Pravopisné a gramatické chyby (napovídá o budoucí podané kvalitě práce). Nepřehledně zpracované informace v CV (informace vizuálně oddělujte, volte kratší bloky, úseky s praxí odděleny od úseků se zájmy). Nevíte-li si s formou životopisu rady (použijte některou předdefinovanou šablonu z internetových stránek). Životopis obsahuje málo aktuální informace (např. starší data jen vyjmenujte, rozepište se pouze o aktuálních referencích). Do sekce vzdělání zapište pouze nejvyšší dokončené vzdělání, hodnotné kurzy, stáže. Životopis má obnášet pravdivá data (např. z popisu má být jasné, zda právě studujete, jste zaměstnaní, práci hledáte po ukončení zaměstnání). Nevhodný poskytnutý kontakt, fotky z večírků, email (např. mazlíček@, fotka s neformálním oblečením).
Informace o skutečných dovednostech hodnoťte sebevědomě, ale nenadsazujte své dovednosti (např. nepopisujte výbornou znalost cizího jazyka, jestliže ovládáte pár slovíček).
Popis předností v životopisu Popište své silné stránky (např. odolný vůči stresu, smysl pro práci v týmu). Dovednost práce s PC (počítač stolní, notebook, práce s programy, vývoj, ad.). Komunikační dovednosti (např. korespondence, prezentace, řízení, ICT, ad.). Jazykové znalosti (dosažená úroveň).
Poznámka: K životopisu připojte průvodní dopis (osobní CV neposílejte jen tak).
90
23
Jak bylo naznačeno výše, kvalitně napsaným životopisem se lze odlišit od ostatních kandidujících na pracovní pozice. „Hlavním cílem dobrého životopisu CV je, že se násobí šance postoupit k ústnímu pohovoru.“ Čtyři hlavní pilíře životopisu Efektivita – V životopisu zdůrazněte ty dovednosti, zkušenosti, které jsou pro žádané pracovní místo důležité. Výstižnost a struktura – Stručně uveďte všechna podstatná data vztahující se k profilu dané pozice (zkratky nahrazujte celými slovy). Pravdivé údaje – Lživé údaje o dosažených o vzdělání či pracovních zkušenostech budou dříve či později odhaleny (personalisté navzájem spolupracují pro vyhledání pro cíl nalezení optimálního kandidáta). Úprava – Dokument má být přehledný na první pohled a zpracovaný pro další možné formátování textu. Hlavní náležitosti životopisu Osobní údaje – Uvádět jen ty, které souvisí s vykonávanou profesí. Pracovní zkušenosti – Pracovní zkušenosti mají být popsány tak, aby vystihovali získané zkušenosti, uspořádány jsou od aktuálně získaných po předešlé. Absolvent rozvádí nejprve vzdělání. Vzdělání – Zde vepište právě dokončenou školu či čerstvě získané zkušenosti z pracovní pozice. Schopnosti, znalosti, dovednosti – (např. jazykové zkušenosti, řidičský průkaz, osvědčení, účast na konaném vzdělávacím semináři a získané osvědčení ad.). Funkce a význam průvodního dopisu Průvodní dopis je zpráva či sdělení, které je zasíláno společně s životopisem jako reakce na pracovní nabídku. Sdělení popisuje, odkud se uchazeč o výběrovém řízení dozvěděl, o jaké místo má uchazeč zájem. I průvodní dopis má obsahovat účel a cíl, strukturu.
91
24
Náležitosti průvodního dopisu Průvodní dopis zasílaný emailem by měl být kratší (max. 3 – 4 odstavce, tedy polovina A4 Do předmětu zprávy se vepisuje „název pozice“ o kterou se uchazeč uchází. Oslovení – vepisuje oslovení konkrétní osoby, která řídí přijímací řízení (např. „Vážený pane“). Do průvodního dopisu uvedeme náš hlavní přínos pro firmu, zdůvodníme, proč nás nabídka zaujala, je možno připojit informaci, z jakého důvodu měníme zaměstnání). Obsah průvodního dopisu tvoří ty nejdůležitější informace týkající se požadované pracovní pozice (významný pracovní úspěch, úspěch ve vzdělávání, v soutěži, speciální dovednosti). Vzorový průvodní dopis Vážený pane/paní, reaguji tímto na nabídku pracovní pozice Team Manažer zveřejněnou na webovém portále www.jobs.cz. Nyní pracuji již čtvrtým rokem na pozici asistence manažera. Za tu dobu jsem získal/la cenné zkušenosti, zejména při komunikaci s obchodními partnery národních i mezinárodních společností. Často jsem uplatňoval/la anglický jazyk a postoupil/la jsem v jazykové úrovni. Obdržel/a jsem ocenění partner asistent. Jsem přesvědčen/na, že mé získané znalosti i zkušenosti odpovídají požadavkům požadovaného profilu manažera týmu. Děkuji a budu se těšit na případnou spolupráci. S přáním pěkného dne Jméno Příjmení tel: email:
Poznámka: Do průvodního dopisu nepatří informace o slabých stránkách, požadavky na plat, ujednání o dovolené. I zde platí pravidlo vyvarování se pravopisných chyb či překlepů.
92
25
Je vhodné využívat formátování písma a členění odstavců (velká/malá písmena, mezery za čárkami).
CH 9. Absolvent a úřad práce Jsi absolventem střední školy a po absolvování školy, studia, složení závěrečné zkoušky přicházíš na trh práce. Bezprostředně po ukončení školy si žádané pracovní nenalezl. Jakým způsobem je doporučováno se zachovat Jestliže absolvent bezprostředně po ukončení školy nenastoupí na požadované pracovní místo, či nenalezne pracovní pozici (do dvou měsíců od ukončení studia u SŠ), má možnost zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání (po ukončení studia SŠ, VŠ, ad.). Písemná žádost o zaměstnání na Úřad práce může být podána až po skončení ochranné lhůty (u absolventů SŠ jsou to dva měsíce po ukončení studia, u VŠ je to měsíc). Podá-li absolvent písemnou žádost o zprostředkování pracovní pozice do tří pracovních dnů (od ukončení ochranné doby), zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání. Absolvent vyhledá Úřad práce v místě trvalého bydliště (viz zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.). Absolvent má povinnost úřadu práce doložit
Doložit doklad o ukončení studia.
Doložit ukončení pracovního poměru (pracovní smlouvu na dobu určitou, potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list).
Dodržení termínů a pravidelně docházet na Úřad práce.
Změny a veškeré rozhodné skutečnosti, související se zaměstnáváním oznámit ve lhůtě osmi kalendářních dní (osobně, písemně).
48
Osobně vyvíjet snahu o získání zaměstnání.48
Pozn.: Přesné vymezení náležitostí potvrzení o zaměstnání upravuje § 60 odst. 2 Zákoník práce. 93
26
Povzbuzení a úměrná dávka rivality
Z výpovědi studenta - (zkušenost s úřady v části jihomoravského kraje) - „Průměrný počet příjemných úřednic na Moravě je mnohem nižší“.49
Absolvent pochází z Jižních Čech. To co trvá zde (na Moravě) k vyřízení (např. vyřízení OP, pas ad.). Pokud se setkáte s nepříjemným úředníkem, pokuste se jej naladit, se vstupem do nového roku je nutné si uvědomit, že když se chce, tak to jde.
I 10. Práva absolventa a úřad práce
Absolvent (uchazeč) o zaměstnání má právo Na
zprostředkování
zaměstnání
(poskytnutí
informací o
pracovních
příležitostech). Na podporu v nezaměstnanosti (při splnění zákonem stanovených podmínek). Na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Změní-li uchazeč o zaměstnání trvalé bydliště a provede-li toto oznámení ve lhůtě osmi dnů na úřad práce, u kterého byl veden, tento převede veškerou agendu uchazeče o zaměstnání, na příslušný (ÚP), dle nového bydliště (nevyhoví-li úřad práce žadateli, určí úřad práce MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí). Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání Zvýšená péče o zprostředkování zaměstnání je věnována především uchazečům o zaměstnání do 20 let věku, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují:
49
Dostupné z https://plus.google.com/109630131005726017466/posts/fAyZahoGFhp#109630131005726017466/posts 94
27
Pro potřeby zvýšené péče je pro absolventa vypracován ÚP tzv. „Individuální plán přípravy absolventa“ (např. obsahuje postupy hledání zaměstnání, opatření zvyšující uplatnění uchazeče na trhu práce – teoretická a praktická příprava dle podmínek zaměstnavatele).50
Poskytnutí příspěvku na zapracování ve formě péče o absolventa (finanční částka je poskytnuta zaměstnavateli ÚP na zapracování absolventa – vztah vzniká na základu smlouvy mezi úřadem práce a zaměstnavatelem, částka může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, po dobu tří měsíců).
Zřizování společensky účelných pracovních míst (smluvní dohoda mezi úřadem práce a zaměstnavatelem o zřízení místa – náklady na zřízení hrazeny MPSV či ÚP z účelových prostředků - § 5 zákona č. 435/2004 Sb.).
Důležité předpisy
Zákoník práce 2013 (zákon č. 262/2006 Sb.). V seznamu článků Zákoníku práce k nalezení např. Pracovní poměr na dobu určitou, Přesčasová práce, Dovolená ad.
Sbírka zákonů (přehled zákonů), více: www.sbirkazakonu.info/.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců. 51
Změny v roce 2012 Uchazeč o zaměstnání bude muset konat veřejnou službu, jestliže mu ji ÚP nabídne (absolvent výkon služby příjme, je-li na úřadu evidován déle než dva měsíce). Veřejná služba může být nařízena v rozsahu 20h týdně, odmítnutím nabídky je uchazeč z evidence vyřazen. Cílem výkonu veřejné služby je udržování pracovních návyků v době nezaměstnanosti a možnosti uplatnitelnosti na trhu práce).
50
Poznámka: Veřejnou službou se rozumí pomoc obci, např. zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty veřejného prostranství či pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče.
Pozn.: Uchazeč plnící individuální plán ÚP pobírá úhradu mzdy od ÚP. PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY. Informace pro občany České republiky. Dostupné z < http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/209/215/4725.html>. 95 51
28
Shrnutí Jednotlivé úseky kapitol měly za cíl podpořit potenciál a tvůrčí přístup k podmínkám trhu práce. Ještě jednou bych ráda podotkla, že mnoho dalších informací, vztahujících se k podmínkám zaměstnání, zaměstnanosti lze dohledat ve sbírce zákonů, která je přístupná i on-line, dále v zákoníku práce, další informace k podmínkám trhu práce též na webových stránkách. Knižní okruhy mohou nabídnout řešení pro osobní růst a vzdělávání z oblasti technik a nástrojů komunikace, řízení firmy. Závěrem bych chtěla poděkovat za pozornost a popřát mnoho úspěchů na cestě profesní kariéry a nalezení cest k těm potřebným zkušenostem a kladnému přístupu k neustálému sebevzdělávání.
96
29
Přílohy Strukturovaný životopis Jan Novák52 Osobní údaje: Jan Novák Pražská 25 110 00 Praha nar. 8. 11. 1972 v Berouně Vzdělání: 1987 - 1991 SPŠ Beroun, maturita 1991 - 1994 VOŠ Liberec, absolutorium Zaměstnání: 1994 - 1999 Novák a syn, s. r. o., Beroun, účetní 1999 - 2007 Česká obchodní, a. s., Praha, manažer Jazykové znalosti: německý jazyk - velmi dobře, anglický jazyk - základní znalost, Odborné znalosti: výborná znalost práce na počítači - Word, Excel, PowerPoint, Explorer, dobrá znalost účetnictví, Ostatní: spolehlivý, samostatný, komunikativní, flexibilní.
52
Dostupné z: http://www.vzoryzdarma.eu/14l-vzor-strukturovany-zivotopis.html. 97
ZÁVĚR Cílem
práce
je
shrnutí poznatků významu
komunikačních prostředků,
komunikačního prostředí a opět zdůraznit jejich úlohu ve vzdělávání žáků na střední škole. Téma je významné tím, že komunikační prostředí i komunikační dovednosti jsou ústředními klíčovými dovednostmi pro stávající absolventy střední školy. Absolventi se budou krátce po skončení střední školy, studia pohybovat v praxi, ve světě práce, kde komunikace zastává prvořadý význam. Z úhlu pohledu někdejšího významu komunikačních dovedností a v porovnání s potřebností dnes, máme možnost konstatovat, že klíčové kompetence nabyly širšího významu. Informační a komunikační technologie pronikly do profesního prostředí a tvoří základ podnikové komunikace. Vyjmenované skutečnosti dávají další rozměr a podstatu vzdělávací přípravě středoškolského školství. Vůdčí myšlenkou se stává příprava absolventů a nalezení uplatnění v profesním rámci. V úseku teoretické části kapitoly Reakce zaměstnavatelů na znalosti jsme měli možnost sledovat, že jednotlivé kompetence nabývají v profesích postupně nejenom na významu, ale přesouvají se postupně vertikálně z jednotlivých úrovní vzdělanostních skupin. Poté byl zaznamenatelný problém s disproporcemi vzdělávacích složek u oborů vzdělání, kde všeobecně vzdělávací složka nedovoluje zabezpečit rovnoměrnější využívání časové dotace na jmenovanou klíčovou oblast. Praktická část navazuje na průřezové téma Člověk a svět práce, také klíčovou oblast práce s informačními zdroji. Dotazníkové šetření, týkající žáků střední školy, mělo za účel zjišťovat míru získané kompetentnosti a postojů k nadcházející úloze profesního uplatnění. Vyústěním praktické části vznikl podnět k rozšiřujícímu výukovému textu, který si klade za záměr navázat na obsah vzdělání a snoubit jej se skutečnostmi reálného světa práce. Výukový text slouží zároveň jako příručka, která má proces přípravy usnadnit. Cílem navazující praktické části bylo podpořit potenciál mladého člověka vstupujícího do světa práce. Získané schopnosti a dovednosti žáků – stávajících absolventů, mají být rozvíjeny šíře.
98
ANOTACE Příjmení a jméno autora: VESELÁ Markéta Instituce: Masarykova Univerzita Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání Název práce: Uplatnění komunikačních dovedností budoucích absolventů při
výkonu povolání Vedoucí práce: Ing. Pavla Stejskalová Počet stran: Počet příloh: 2 Počet titulů použité literatury: Počet pramenů: Klíčová slova:
žák střední školy komunikační dovednosti vzdělávací příprava profesní orientace volba povolání
Diplomová práce analyzuje přípravu žáků střední odborné školy z pohledu následného uplatnění v povolání. Nastupující stále vyšší požadavky trhu práce dávají podnět ke stálému zdokonalování středoškolské přípravy. Tyto skutečnosti nutí nastolené podmínky v resortu středoškolského vzdělávání stále zohledňovat. Podmínky vzdělávacích příprav oborů vzdělání na střední škole by měly umožňovat všem stejné a rovné podmínky pro přípravu na výkon povolání. Jestliže v této situaci rovnováha nenastává, hrozí riziko, že některé obory vzdělání budou mít šanci v profesním a dalším studijní uplatnění sníženu. Tyto skutečnosti nutí obory vzdělání s výučním listem transformovat na studijní obory vzdělání s maturitou. Takto jsou ohrožena tradiční řemesla a jejich význam je potlačován.
99
RESUME Diplomová práce pojednává o uplatnění komunikačních dovedností budoucích absolventů ve výkonu povolání. V teoretické části diplomové práce se seznamujeme s rolí stávajícího absolventa střední školy, jenž při pohybu mimo rámec školy navazuje na získané poznatky a schopnosti vzdělávací přípravy. Vstupuje do reálného prostředí světa práce. Získává postupnou zkušenost i adaptaci na podmínky a požadavky zaměstnavatelů. Klíčové kompetence práce s informačními a komunikačními zdroji a porozumění pracovním instrukcím nabývají významu zejména v pracovním prostředí. Praktická část zavádí do prostředí aktuální středoškolské přípravy na povolání a ověřuje získané schopnosti a postoje žáků ke stávající úloze výkonu povolání. Dále praktická část ústí ve vstup pro tvorbu studijní opory, jež si klade za cíl rozvíjet potenciál absolventa školy a podpořit tak jeho uplatnění na trhu práce.
SUMMARY The thesis discusses the application of communication skills of future graduates in the professions. In the theoretical part of the thesis is familiar with the role of tehe existing high school graduates that you move beyond the confines of tehe knowledge gained and the ability of educational training. It enters the real work. Gradual gains experience and adapt to the conditions and requirements of employers. Key competencies work with information and communication resources and understanding work instructions are relevant especially in the working enviroment. The practical part introduces the current environment in secondary vocational training and validates acquired skills and attitudes of students to the current role of occupation. Furthermore, the practical part of the mouth of the input of educational books, which aims to develop the potential of graduate school and thus support the labor market.
100
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BURDOVÁ, J., TRHLÍKOVÁ, J., VOJTĚCH, J. Názory pracovníků úřadu práce na uplatnění absolventů škol-2006. Praha: NÚOV. 2007. FILKA, J. Metodika tvorby diplomové práce. 1.vyd. Olomouc: Knihař, 2002. 224 s. ISBN 80-86292-053. KALOUSKOVÁ, P., ŠŤASTNOVÁ, P., ULOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce – 2004. Praha: NÚOV, 2004 KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. a kol. Člověk – prostředí – výchova. K otázkám sociální pedagogiky. 1.vyd. Brno: Paido, 2001. ISBN 80-7315-004-2. MACEK, P. Adolescence. 2. vyd. Praha:Portál, 2003. 144s. ISBN 80-7178-747-7. MATOUŠEK, O, MATOUŠKOVÁ, A. Mládež a delikvence. 3. vyd. Praha:Portál, 2011. 344 s. ISBN 978-80-7367-825-8. PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. 3. vyd. Praha-Portál, 2012. 192. s ISBN 807178-999-4. SCIO, studie 2011. Studie ke koncepci dalšího rozvoje středního vzdělávání a potřebnosti většího počtu vyučených. 2011. /Dostupné: www.scio.cz. SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, J. Názory pracovníků úřadu práce a uplatnění absolventů škol v období ekonomické krize. Praha: NÚOV. 2009. TRHLÍKOVÁ, P., ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J. Přechod absolventů středních škol do praxe a jejich uplatnění – SOŠ I. Etapa. Praha: NUOV. 2004. TRHLÍKOVÁ, J., VOJTĚCH, J. Názory pracovníků úřadu práce na uplatnění absolventů škol-2004. Praha: NÚOV. 2004. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 1999. 403 s. ISBN 807178-308-0. Učitelské noviny č.08/2007. ÚLOVCOVÁ, H. Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy:„Národní konference projektu VIP Kariéra II “. Praha: NÚOV. http://wwww.ucitelskenoviny.cz/index.php/www/userfiles/file/kurzy/index.php?archiv&clanek=225&PH PSESSID=b6a2c08cf7da7427b16e8fd77dcef4b8/ SCIO. CZ, studie. Studie ke koncepci dalšího rozvoje středního vzdělávání a potřebnosti většího počtu vyučených. 2011. (s. 22).
ELEKTRONICKÉ ZDROJE www.vzoryzdarma.eu/14l-vzor-strukturovany-zivotopis.html>. http://www. krkarlovarsky.cz/obce/ICM_Cheb/tematika/prace/studenti/kdo_je.htm>. http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/209/215/4725.html>. http://www.hledampraci.cz/poradna-zamestnani/neverbalni-komunikace-prace.php>. https://plus.google.com/109630131005726017466/posts/fAyZahoGFhp#109630131005726017466/posts. http.www.sbirkazakonu.info/zákoník-práce. http://www.braintools.cz/komunikacni-dovednosti.htm. http.www.superkariera.cz. www.scio.cz. http://www.novesluzby.cz/zamestnani.211/tajemstvi-neverbalni-komunikace. 20245. html. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/formy-metody-prostredky-firma-vzdelavani-2829.html. http://www.oa.pilsedu.cz/hiucpla3.htm>. www.ucitelskenoviny.cz/index.php/www/userfiles/file/kurzy/index.php?archiv&clanek=225&PHPSESSI D=b6a2c08cf7da7427b16e8fd77dcef4b8/.
101
SEZNAM TABULEK Tabulka 1. Podíl všeobecně-vzdělávacích předmětů na celkové hodinové dotaci (záleží na skupině oborů vzdělání). Tabulka 2. Tabulka 2. Školní vzdělávací program Obchodní akademie z roku 1984/5. Tabulka 3. Školní vzdělávací program studijního oboru SŠ - Obchodní akademie (MŠMT, 2009). Tabulka 4. Podíly všeobecně vzdělávací a odborné složky v jednotlivých oborech vzdělání. Tabulka 5. Počet respondentů – 3leté obory vzdělání – 4leté obory vzdělání. Tabulka 6. Odpovědi týkající se možnosti nalezení pracovního uplatnění. Tabulka 7. Odpovědi dotazovaných k získané vizi budoucího uplatnění. Tabulka 8. Odpovědi na otázky využití zdrojů a orientace v uplatnění. Tabulka 9. Odpovědi na otázky rozvoje klíčových kompetencí – komunikace. Tabulka 10. Odpovědi na otázky znalosti podmínek trhu práce, vlivů konkurence. Tabulka 11. Odpovědi na otázku - adaptace a přizpůsobení se novým podmínkám. Tabulka 12. Odpovědi na otázky ochota učit se, motivace k celoživotnímu učení. Tabulka 13. Odpovědi – orientovanost, kompetence v osobním uplatnění při výkonu povolání. Tabulka 14. Odpovědi na otázky – vlastnosti, které považuji při uplatnění za důležité. Tabulka 15. Odpovědi na otázky – flexibilita, orientace a motivace na trhu práce. Tabulka 16. Odpovědi na otázky – komunikační dovednosti při výběrovém řízení. Tabulka 17. Odpovědi na otázky – schopnost neverbální komunikace. Tabulka 18. Odpovědi na otázky – verbální forma komunikace při výběrovém řízení. Tabulka 19. Odpovědi na otázky – základní náležitosti písemné a elektronické komunikace. Tabulka 20. Odpovědi na otázky – Znalosti o uplatnění ve výkonu povolání. Tabulka 21. Odpovědi na otázky – Užití komunikace jako systému technik dorozumívání (elektronická, verbální, neverbální, písemná ad.). Tabulka 22. Odpovědi na otázky – Zhodnocení zkušeností s pracovním uplatněním.
SEZNAM GRAFŮ Graf 1. Původní zájem absolventů o studium v oboru vzdělání na střední škole Graf 2. Šetření 2001. Graf 3. Šetření 2004. Graf 4. Obory vzdělání – s výučním listem. Graf. 5. Obory vzdělání – maturitní. Graf 6. Poměr jednotlivých dotazovaných vzdělanostních skupin vyjádřených procentuelně. Graf 7. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání - Odpovědi týkající se možnosti nalezení pracovního uplatnění. Graf 8. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání - Odpovědi dotazovaných k vizi budoucího uplatnění. Graf 9. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky využití zdrojů a orientace v uplatnění. Graf 10. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky rozvoje klíčových kompetencí – komunikace. Graf 11. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) – Odpovědi na otázky rozvoje klíčových kompetencí. Graf 12. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázku - adaptace a přizpůsobení se novým podmínkám. Graf 13. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky ochota učit se, motivace k celoživotnímu učení. Graf 14. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi - představivost a osobní uplatnění v povolání.
102
Graf 15. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky vlastnosti, které považuji při uplatnění za důležité. Graf 16. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky - znalosti, připravenost na vstup trhu práce. Graf 17. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky komunikační dovednosti při výběrovém řízení. Graf 18. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky schopnosti neverbální komunikaci. Graf 19. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky - verbální forma komunikace při výběrovém řízení. Graf 20. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky dovednost orientace v současných podmínkách. Graf 21. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky - Znalosti o uplatnění ve výkonu povolání. Graf 22. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky - Užití komunikace jako systém technik. Graf 23. 3leté obory vzdělání a 4leté obory vzdělání (maturitní) - Odpovědi na otázky Zhodnocení zkušeností s pracovním uplatněním.
SEZNAM OPBRÁZKŮ Část výukového textu Obrázek titulní strana: Zdroj – nástroje WordArt, MS Offis Word. Titulní obrázek – Zdroj: www.superkariera.cz.
Obrázek 1. Schematické znázornění intrapersonální a interpersonální komunikace. Obrázek 2. Schematické znázornění prvků přímé a nepřímé komunikace. Zdroj: https://plus.google.com Obrázek 3. Budování vztahu pomocí očního kontaktu. Zdroj: www.braintools.cz. Obrázek 4. Optimální stav při podání ruky. Zdroj: www. portal.cz. Obrázek 5. Podání ruky – „leklá ryba“, Zdroj: www. portal.cz. Obrázek 6. Ukázka emocí ve tváři. Zdroj: www.braintools.cz. Obrázek 7. Průběh výběrového řízení – interview. Zdroj: www.braintools.cz.
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. – Dotazník (Pro žáky středních škol). Příloha 2. – Životopis
DOTAZNÍK PRO ŽÁKY STŘEDNÍ ŠKOLY Pro: Obory vzdělání s maturitou. Pro: Obory vzdělání – s ukončeným vzděláním závěrečnou zkouškou a obdržením výučního listu.
103
Prosím, zamysli se nad uvedenými otázkami, které se vztahují k Tvé budoucí profesi a vždy se pokus odpovědět. 1. Uvažuješ, že jako absolvent zvoleného oboru vzdělání nalezneš pracovní uplatnění? a) věřím, že se uplatním b) nepočítám s uplatněním c) budu muset bojovat, abych nalezl uplatnění d) využiji možnosti pracovních pohovorů a víc nabídek 2. Hodláš po ukončení střední školy pracovat ve zvoleném oboru vzdělání? a) hodlám pracovat ve svém oboru b) budu pracovat ve svém oboru a zvažuji i více možností c) uvažuji o dalším vzdělávání (studiu) d) ještě přesně nevím, jak to bude 3. Jaký „způsob“ zvolíte/š pro hledání pracovního místa? a) internet b) osobní jednání c) písemnou formu, osobní jednání a další zdroje (tisk) d) kombinaci všech způsobů 4. V kterém předmětu se dozvíš nejvíce informací o způsobu jednání se zaměstnavateli: a) v praktickém vyučování b) ve škole, v teoretickém vyučování c) většinou z internetu, doma a mimo školu d) nepovažuji to za důležité 5. Představ si, že jsi právě na pracovním (výběrovém) pohovoru a jednáš s budoucím zaměstnavatelem…, co považuješ za důležité? a) můj ústní a písemný projev b) můj vzhled a osobní jednání c) využiji znalosti získané z konkurenčních firem d) dnes je velká nezaměstnanost… 6. Představ si, že jsi právě v situaci, kdy Tě zaměstnavatel odmítl, co uděláš? a) budu zklamaný/ná b) budu hledat dál
104
c) nevím d) počítám s touto situací, oslovím další nabídky e) pracovní nabídku již řeším a uvidím 7 Co jsi ochotný/ná udělat pro zkvalitnění znalostí v tvém oboru? a) míním získat víc praxe ve svém oboru b) myslím, že jsem dobrý odborník ve svém oboru c) to poznám, až se budu ucházet o pracovní místo d) v oboru, který jsem si zvolil, se musím vzdělávat stále 8. Čím budeš přesvědčovat svého budoucího zaměstnavatele? a) popíši dobře své dovednosti, to v čem vynikám b) myslím, že jsem dobrý ve svém oboru c) předložím kvalitně zpracovaný životopis d)zaměstnavateli popíši stručně, ale výstižně oč mám zájem, v čem spatřuji své přednosti, ale i slabá místa 9. Kterou vlastnost považuješ za nejdůležitější při vykonávání povolání? a) ochota učit se b) schopnost přizpůsobovat se stále novým podmínkám c) čtení a porozumění pracovním instrukcím d) komunikační schopnosti (ústní i písemný projev) 10. Co myslíš, jaká je nevhodnější podoba strukturovaného životopisu? a) tištěná podoba na papíru (A4) b) písemná podoba c) raději několik zhotovených kopií mého životopisu předem d) pouvažuji o tom, až jej po mě zaměstnavatel bude vyžadovat 11. Které způsoby komunikace použiješ u výběrového (pracovního) pohovoru s budoucím zaměstnavatelem? a) verbální i neverbální b) zejména slovní a písemnou c) zapojím všechny formy d) písemnou
105
12. Zamysli se nad následujícími obrázky. Vyber, která forma neverbální komunikace je podle Tebe nejvhodnější u výběrového pracovního pohovoru a tu zakroužkuj.
a)
b)
c)
13. Představ si, že právě probíhá výběrové řízení u budoucího zaměstnavatele, jakou formu komunikace zvolíš? a) běžný hovorový jazyk b) dávám přednost lidovému dorozumívání c) většinou kombinuji spisovná i nespisovná slova d) pro důležitá jednání volím formu spisovného jazyka 14. Které náležitosti by měl podle Tebe mít strukturovaný životopis? a) osobní údaje a údaje o vzdělání a praxi b) osobní údaje, údaje o vzdělání, odborné stáže a praxe, jazykové znalosti, ŘP, PC, zájmy c) životopis zatím nepotřebuji 15. Uvítal bys praktickou příručku, průvodce s metodami jak nejlépe oslovit, jak jednat, čeho se vyvarovat v jednání s budoucími zaměstnavateli, či na trhu práce? a) ano, rád bych b) nevím c) spíše ne 16. Do jaké míry je pro Tebe komunikace s budoucím/mi zaměstnavatelem/li důležitá? a) spíše méně důležitá b) komunikaci spatřuji jako důležitou c) komunikaci chápu jako systém technik a zdrojů 17. Získal jsi už nějakou zkušenost s hledáním pracovního uplatnění? a) ano
b) ne
c) jen malou
106
Příloha 2. – Životopis
Strukturovaný životopis Jan Novák53 Osobní údaje: Jan Novák Pražská 25 110 00 Praha nar. 8. 11. 1972 v Berouně Vzdělání: 1987 - 1991 SPŠ Beroun, maturita 1991 - 1994 VOŠ Liberec, absolutorium Zaměstnání: 1994 - 1999 Novák a syn, s. r. o., Beroun, účetní 1999 - 2007 Česká obchodní, a. s., Praha, manažer Jazykové znalosti: německý jazyk - velmi dobře, anglický jazyk - základní znalost, Odborné znalosti: výborná znalost práce na počítači - Word, Excel, PowerPoint, Explorer, dobrá znalost účetnictví, Ostatní: spolehlivý, samostatný, komunikativní, flexibilní.
53
Dostupné z: http://www.vzoryzdarma.eu/14l-vzor-strukturovany-zivotopis.html. 107