MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝCHOVY KE ZDRAVÍ
REFRAKČNÍ ČNÍ ZRAKOVÉ VADY U ŽÁK ŽÁKŮ DEVÁTÉ TŘÍDY TŘ ZŠ Bakalářská práce
Brno 2012
Vedoucí bakalářské řské ské práce:
Autor bakalá bakalářské práce:
PhDr. Mgr. Lenka Procházková
Kristýna Krejčí Krej
Bibliografický záznam KREJČÍ, Kristýna. Refrakční zrakové vady u žáků deváté třídy ZŠ. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví, 2012. Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mgr. Procházková Lenka.
Prohlášení „Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“
Ve Dvorcích dne 5. 12. 2012
...........…………………... Kristýna Krejčí
Anotace Bakalářská práce pojednává o zraku, konkrétněji pak o refrakčních zrakových vadách a jejich výskytu ve zkoumaném vzorku žáků. V teoretické části bakalářské práce je uvedena anatomie zrakového orgánu a také stručná fyziologie vidění. Dále jsou popsány refrakční zrakové vady, jejich příznaky a možnosti korekce. V neposlední řadě se bakalářská práce zabývá pojetím tohoto tématu ve spojení s výchovou ke zdraví, jakožto předmětu, který je vyučován na základních školách. Praktická část bakalářské práce uvádí výsledky dotazníkového šetření. Výsledky ukazují informovanost zkoumaných žáků devátých ročníků o refrakčních zrakových vadách a také jejich zájem o toto téma, dále ukazují výskyt refrakčních zrakových vad mezi dotazovanými žáky.
Annotation The bachelor thesis discusses the vision, more specifically, the refractive visual defects and their occurrence in the sample of students. The theoretical part of the thesis is indicated visual organ anatomy and physiology concise vision. Further describes the refractive visual defects, their symptoms and the possibility of correction. Last but not least thesis deals with the conception of this topic in conjunction with health education as a subject that is taught in primary schools. The practical part of the thesis shall indicate the results a questionnaire survey. Results show the awareness of students researched ninth grade refractive visual defects and their interest in this topic, also show the occurrence of refractive visual defects between the interviewed students.
Klíčová slova Zrak, rohovka, sítnice, čočka, zraková ostrost, barevné vidění, myopie, hypermetropie, astigmatismus, anizometropie, korekce.
Keywords Eyesight, cornea, retina, lens, visual acuity, color vision, myopia, hypermetropia, astigmatism, anisometropia, correction.
Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat PhDr. Mgr. Lence Procházkové za vedení mé bakalářské práce, za cenné připomínky a rady, ale také za vlídný a vstřícný přístup. Dále
děkuji
své
rodině
za
podporu,
trpělivost
a
umožnění
studia.
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 8 I
TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 9 1
2
3
ANATOMIE ZRAKOVÉHO ORGÁNU........................................................................ 9 1.1
Bělima .................................................................................................................... 11
1.2
Rohovka ................................................................................................................. 11
1.3
Cévnatka ................................................................................................................ 11
1.4
Řasnaté těleso ......................................................................................................... 12
1.5
Duhovka ................................................................................................................. 12
1.6
Sítnice .................................................................................................................... 13
1.7
Sklivec.................................................................................................................... 13
1.8
Čočka ..................................................................................................................... 14
1.9
Komorový mok ...................................................................................................... 14
STRUČNÁ FYZIOLOGIE VIDĚNÍ ............................................................................. 15 2.1
Zraková ostrost ....................................................................................................... 15
2.2
Optické vlastnosti oka ............................................................................................ 15
2.3
Refrakce oka .......................................................................................................... 16
2.4
Barevné vidění ....................................................................................................... 16
REFRAKČNÍ ZRAKOVÉ VADY................................................................................ 17 3.1
Anizometropie........................................................................................................ 17
3.2
Myopie (krátkozrakost) .......................................................................................... 17
3.3
Hypermetropie (dalekozrakost).............................................................................. 18
3.4
Astigmatismus........................................................................................................ 19
3.5
Refrakční zrakové vady u dětí ............................................................................... 20
3.6
Příčiny refrakčních zrakových vad ........................................................................ 21
3.7
Důsledky nekorigované refrakční zrakové vady.................................................... 22
4
5
KOREKCE REFRAKČNÍCH ZRAKOVÝCH VAD ................................................... 23 4.1
Brýle ....................................................................................................................... 23
4.2
Kontaktní čočky ..................................................................................................... 24
TÉMA REFRAKČNÍCH ZRAKOVÝCH VAD V OBORU VÝCHOVA KE
ZDRAVÍ ............................................................................................................................... 25 II
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 27 6
7
METODIKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ .................................................................. 27 6.1
Sběr a získávání dat ............................................................................................... 27
6.2
Respondenti............................................................................................................ 28
6.3
Cíle a hypotézy výzkumného šetření ..................................................................... 28
VÝSLEDKY VÝZKUMU ............................................................................................ 29
DISKUSE ................................................................................................................................ 43 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 45 SHRNUTÍ ................................................................................................................................ 46 POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................... 47
ÚVOD Zrak je lidským smyslem, který nám umožňuje vnímat světlo, barvy, tvary a vzdálenosti, tím nám celkově zajišťuje orientaci v prostoru. Pomocí zraku jsme schopni přijímat více než 80 % informací ze svého prostředí. Pokud se tedy budeme bavit o zraku jako takovém, budeme se bavit o jednom z pěti smyslů člověka, ovšem málokdo si uvědomí, že tento smysl je pro život ten nejcennější. Kvalitní vidění a zdraví zrakového aparátu je předpokladem kvalitního života. Tuto skutečnost si lidé, nemající zrakové problémy, neuvědomují a vidění berou jako samozřejmost. Důležitý význam zraku pro život si uvědomují právě ti lidé, kteří jej nemohou plnohodnotně využívat. Často se potýkají s problémy, které se zdravým lidem jeví jako banální, nebo si vůbec neuvědomují, že situace pro ně bezproblémová a běžná, může být pro jiného člověka nepříjemná a problémová. Některé vady zraku postihují již dětskou populaci, především jsou to právě vady refrakční. Samotné oko i proces vidění dítěte se po narození dále vyvíjí, ani binokulární vidění není ihned zcela ustáleno. Do procesu vývoje oka dítěte mohou zasáhnout nepříznivé vnitřní, či vnější faktory, taktéž patologické události. U dětí je velice důležité určit diagnózu včas. Včasná diagnóza zrakové vady dítěte bude mít roli pro jeho správný fyzický i psychický vývoj a co možná nejmenší následky na zrakovém aparátu. Rodiče dítěte by tak měli dbát na jeho pravidelné oční lékařské prohlídky. Bakalářská práce se zaměřuje na výskyt refrakčních zrakových vad u žáků základní školy. Pro pedagoga může být v některých případech velice důležité, aby znal druh zrakové vady žáka a mohl mu tak přizpůsobit výuku, nároky prostředí, nebo mu nějakým způsobem zpříjemnit a usnadnit vzdělávání. V první, teoretické části bakalářské práce, je uvedena anatomie oka a fyziologie vidění, což je důležité pro pochopení patologie refrakčních zrakových vad. Dále je zde uveden přehled refrakčních zrakových vad, jejich příčin a možnosti korekce. Ve druhé, praktické části bakalářské práce, jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření. Výsledky se týkají početnosti výskytu refrakčních zrakových vad u žáků devátých ročníků základních škol, postoje žáků k tématu a dosavadní zkušenosti žáků s tématem refrakčních zrakových vad. Cílem bakalářské práce je zjistit informovanost žáků základních škol o problematice refrakčních zrakových vad, dále pak zmapovat výskyt refrakčních zrakových vad u dotazovaných žáků devátých tříd základních škol.
8
I
TEORETICKÁ ČÁST
1 ANATOMIE ZRAKOVÉHO ORGÁNU Vlastním zrakovým orgánem je oko, které je uložené v kostěné očnici (orbitě) a nachází se v obličejové části lebky. Oko se skládá z oční koule (bulbus oculi) a přídatných očních orgánů (organa oculi accessoria), které mu zajišťují ochranu a pohyblivost. Mezi přídatné oční orgány patří víčka (palpebrae), spojivka (conjuctiva), slzní aparát, okohybné svaly, oční cévy a nervy. (Řehák, S., 1989) Oční koule (bulbus oculi) je téměř tvaru koule o průměru asi 23 mm vertikálně a 26 mm horizontálně. Mezi otevřenými víčky v oční štěrbině je viditelný pouze její menší přední úsek. Větší, zadní část, je uložena v hloubi očnice. Mediálně od zadního pólu oční koule z ní vystupuje zrakový nerv (nervus opticus). (Synek, S., Skorkovská, Š., 2004) Očnice vytváří čtyřbokou pyramidu se zaoblenými hranami, s bází obrácenou dopředu a vrcholkem směřujícím vzad. Horní okraj očnice je tvořen frontální kostí. V hrotu očnice je okrouhlý otvor – foramen opticum pro vnik zrakového nervu do lebeční dutiny, také se okolo tohoto otvoru upíná k očnici společná šlacha očních svalů. (Řehák, S., 1989) Celý povrch oční koule je kryt spojivkou. Spojivka je tenká, lesklá, cévně – mukózní membrána, která na oční kouli vytváří souvislý vak a přechází do rohovkového epitelu. Také pokrývá zadní plochu víček, kde poté přechází do jejich kůže. Spojivka má ochrannou a sekreční funkci. Oční kouli chrání mechanicky i imunologicky, protože produkuje antibakteriální buňky a také například lymfocyty. Sekreční funkce spočívá v roztírání slzného filmu po rohovce při mrkání. (Kuchynka, P., 2007)
Jak uvádí ČIHÁK (2004), tak stěna oční koule se skládá ze tří vrstev a uvnitř oční koule se nachází vnitřní obsah.
Vnější vazivová vrstva (tunica fibrosa bulbi) Tvoří tuhý a pevný obal oční koule, zajišťuje stabilitu jejího tvaru. Také je místem úponu šlach a okohybných svalů. Přední částí této vrstvy vstupují do oka světelné paprsky. Vnější vrstvu tvoří: •
bělima (sclera),
•
rohovka (cornea).
9
Střední cévnatá vrstva (tunica vasculosa bulbi) Též nazývaná jako živnatka (uvea). Tato vrstva je poměrně tenká, převážně tvořená řídkým vazivem s pigmentovými buňkami. Obsahuje cévy, ze kterých je zásobována převážná část oční koule. Střední vrstvu tvoří: •
cévnatka (choroidea),
•
řasnaté těleso (corpus ciliare),
•
duhovka (iris).
Vnitřní nervová vrstva (tunica interna neboli senzoria bulbi) Vnitřní vrstvu tvoří: •
sítnice (retina).
Vnitřní obsah oční koule představují průhledné a čiré struktury, které propouštějí světelné paprsky a soustřeďují je tak, aby dopadaly na sítnici. Můžeme říci, že jde o optická prostředí oka. Vnitřní obsah oční koule tvoří: •
sklivec (corpus vitreum),
•
čočka (lens),
•
komorový mok (humor aquosus),
•
přední a zadní komora oční (camera oculi anterior et posterior).
Obr. 1: Řez okem (Brabec, P. [online], 2004) 10
1.1
Bělima
Bělima (sclera) tvoří asi 80 % povrchu oční koule. Skládá se z hustého vaziva kolagenních a elastických fibril a také obsahuje buňky zvané sklerocyty. Její tloušťka kolísá mezi 0,3-1,5 mm přičemž nejsilnější je v zadní části a nejslabší je pod úpony svalů. Svým vzhledem je neprůhledná, mléčně bílá a téměř bezcévná. Její funkce spočívá v ochraně nitroočních struktur oka, udržování tvaru a tonu oční koule a také je pevnou oporou pro připojující se okohybné svaly. Na přední straně bělimy je otvor, do kterého je vsazena rohovka, celý přední úsek je pak kryt spojivkou. V zadním úseku bělimy je okrouhlá dírkovaná ploténka - lamina cribosa sclerae, neboli místo pro výstup vláken zrakového nervu, v jehož okolí jsou i otvory pro průchod nervů a cév oka (Kuchynka, P., 2007). Bělima je svým zevním povrchem přiložena na kulovité ložisko, kde jamku tvoří fascia bulbi, v této jamce se oko pohybuje. (Čihák, R., 2004)
1.2
Rohovka
Rohovka (cornea) zaujímá asi 20 % povrchu oční koule, je bezbarvá, bezcévná a zcela průhledná. Tvoří mechanicky i chemicky nepropustnou bariéru mezi nitrem oka a vnějším prostředím. Povrch rohovky je pokryt slzným filmem, který chrání její povrchový epitel (Kuchynka, P., 2007). Tloušťka rohovky kolísá kolem 1 mm, přičemž na okrajích je silnější, než na vrcholu. V epitelu rohovky je ze všech tkání v těle největší počet senzitivních volných nervových zakončení, proto je velice citlivá na dotyk a poškození. Buňky rohovkového epitelu
mají
velkou
regenerační
schopnost,
ovšem
její
hojení
je
pomalé
(Synek, S., Skorkovská, Š., 2004). Zevní okraj rohovky přechází ve skléru, může se tak dít dvojím způsobem. Buď to je zanesen do žlábku ve skléře, nebo je směrem od povrchu šikmo k periferii ztenčen a okraj skléry jej překrývá. Z optického hlediska je rohovka nejdůležitějším refrakčním prostředím, protože je vstupním oddílem do optického prostředí oka. Přední plocha rohovky má rozdílný poloměr zakřivení, od plochy zadní. (Čihák, R., 2004)
1.3
Cévnatka
Cévnatka (choroidea) je tvořena cévními kmeny a bohatou kapilární sítí (choriokapilaris), ze které je vyživován pigmentový epitel sítnice i vrstva světločivných elementů. Je součástí zadního segmentu oka a vyplňuje prostor mezi sítnicí a sklérou. Její tloušťka se pohybuje od 0,2–0,4 mm. (Kuchynka, P., 2007)
11
Dutinová strana cévnatky, přiléhající k sítnici, je bohatě pigmentovaná, pohlcuje světelné paprsky a zabraňuje jejich odrazům, čímž zabraňuje přesvětlení oka. V zadní části cévnatky je otvor pro vstup vláken zrakového nervu, sítnicové tepny a žíly do oka. Přední okraj cévnatky plynule přechází do řasnatého tělesa. (Synek, S., Skorkovská, Š., 2004) Funkce cévnatky je dvojí. Jednak vyživuje hluboké vrstvy sítnice a dále pak svým pružným napětím působí také mechanicky, neboť táhne za řasnaté těleso směrem dozadu a napíná tak závěsný aparát čočky, čímž pomáhá zaostřovat na dálku. (Čihák, R., 2004)
1.4
Řasnaté těleso
Řasnaté těleso (corpus ciliare) je přiloženo na vnitřní stranu bělimy a v okolí sklerokorneálního rozhraní s ní srůstá. Při pohledu z přední a zadní strany má tvar mezikruží, na příčném řezu je trojúhelníkovité. Řasnaté těleso má dvě části – pars plana (zadní část, přecházející v cévnatku) a pars plicata (přední část, pojící se k duhovce). V místě pars plicata vystupují z řasnatého tělesa radiálně uspořádané řasy, které mají sekretickou funkci a vylučují nitrooční tekutinu do zadní oční komory. Mezi těmito řasami se k řasnatému tělesu také upínají vlákna závěsného aparátu čočky. Podkladem řasnatého tělesa je vazivové stroma, kdy jeho větší část tvoří hladká svalovina. Při kontrakci svaloviny dojde k uvolnění, či natažení závěsného aparátu čočky, což má za následek změnu tvaru čočky – akomodaci. (Kuchynka, P., 2007)
1.5
Duhovka
Duhovka (iris) má tvar mezikruží se středovým otvorem, jímž je zornice, neboli panenka – pupilla. Na okraj zornice se nepatrně přetáčí pigmentový sítnicový epitel (pigmentový list) ze zadní plochy duhovky, který dodává jejímu okraji tmavé zbarvení. Duhovka dělí prostor oka na přední a zadní oční komoru. Funkce duhovky spočívá ve vytváření clony. Při nedostatku světla a při akomodaci oka na dálku její svalová vlákna rozevírají zornici, takové rozšíření zornice nazýváme mydriasa. Naopak při dostatku světla a akomodaci oka na blízku zornici svírá, takové zúžení zornice nazýváme miosa. Cévy duhovky vytvářejí dva prstence, které jsou propojeny. Důležitým místem na duhovce je angulus iridocornealis, neboli reticulum trabeculare, ve kterém se vstřebává komorová tekutina do cévního systému. Přední plocha duhovky je podle množství pigmentu různě zbarvená a podmiňuje individuální barvu očí. (Čihák, R., 2004)
12
1.6
Sítnice
Sítnice (retina) se skládá ze dvou stavebně i funkčně odlišných oddílů. Zadní oddíl, který se nachází v zadní části oční koule, je zastoupen optickou částí sítnice (pars optica retinae). Druhý oddíl, což je část přiléhající k duhovce a k řasnatému tělesu, tvoří tzv. sítnici slepou (pars caeca retinae). Tyto dvě části jsou od sebe odděleny nerovnou a klikatou čarou, zvanou ora serrata. Optická část sítnice je funkčně významnější (Synek, S., Skorkovská, Š., 2004). Sítnice je dále tvořena světločivnými elementy, kterými jsou tyčinky o počtu asi 120 mil. a čípky o počtu asi 7 mil. Tyto elementy obsahují zrakové pigmenty citlivé na světlo. (Trávničková, E., 1984) Optická část sítnice představuje místo světločivných a nervových složek, které jsou uspořádané ve vrstvách. Jsou zde vytvořeny tři vrstvy neuronů spojených synapsí (Čihák, R., 2004). Laterálně, proti zadnímu pólu oka, zde leží tzv. žlutá skvrna, která představuje místo nejostřejšího vidění, protože se zde promítá centrální paprsek a je zde soustředěno největší množství světločivných elementů – čípků. V místě, kde z oční koule odstupuje zrakový nerv, se nachází tzv. skvrna slepá, což je místo, neobsahující žádné světločivné elementy. Slepá část sítnice kryje vnitřní plochu řasnatého tělesa a duhovky. Při předním okraji duhovky se přehrnuje a tvoří úzký, tmavý pruh okolo zornice. Tato část je tvořena pouze pigmentovou vrstvou a neobsahuje žádné smyslové buňky (Synek, S., Skorkovská, Š., 2004). Hlavní funkcí této části je výživa a transport kyslíku pro světločivné elementy. (Čihák, R., 2004)
1.7
Sklivec
Sklivec (corpus vitreum) je průhledná, dokonale čirá, bezcévná a bezbuněčná tkáň, která je světlolomná. Sklivec v oku vyplňuje prostor za čočkou, tzv. sklivcovou komoru. Je z 99 % tvořen vodou a z 1 % bílkovinami, dále také řídkou pletení kolagenních vláken, mezi kterými jsou roztroušeny hyalocyty. Na povrchu směřujícímu k sítnici je sklivec zahuštěn v bazální membránu, vytvořenou podpůrnými Müllerovými buňkami sítnice a epiteliálními buňkami řasnatého tělesa. Díky membráně se sklivec připojuje k sítnici. Na přední ploše sklivce je prohloubená jamka, do které je vsazena zadní plocha čočky. Jemná fibrilární struktura sklivce zajišťuje jeho rosolovitou konzistenci a při poranění může vytéct (Synek, S., Skorkovská, Š., 2004). Objem sklivce je asi 4 ml. (Kuchynka, P., 2007)
13
1.8
Čočka
Čočka (lens) je uložena za zornicí v zadní komoře oční. Přední plocha se podílí na ohraničení zadní oční komory a její střední část naléhá na zornici. Zadní plocha je vložena do sklivce. Průměr čočky je asi 10 mm a její tloušťka je zhruba 3,7 mm. Okolo čočky je průhledná sklovitá blanka, která vytváří pouzdro čočky (capsula lentis). Pouzdro chrání čočku před komorovou tekutinou, která by při přímém kontaktu vyvolávala zakalení. Čočka má také závěsný aparát tvořený komplikovaně a radiálně uspořádaným systémem jemných vláken (Čihák, R., 2004). Vlákna závěsného aparátu se na jedné straně upínají k řasnatému tělesu a na straně druhé k pouzdru čočky. Závěsný aparát ovlivňuje napětí a tvar čočky, tím i její optickou mohutnost a ohniskovou vzdálenost. Při pohledu do blízka se vlákna natáhnou a čočka se vyklene. Při pohledu do dálky sval ochabne a čočka se oploští. Proces je nazýván jako akomodace. (Trávničková, E., 1984) Funkce čočky spočívá v akomodaci, refrakci a udržení své vlastní transparentnosti. Čočka nemá vlastní inervaci, je bezcévná a její metabolismus je zcela závislý na komorové vodě. Dorůstá po celý život, čímž se během života mění její hmotnost, průměr i tvar. (Kuchynka, P., 2007)
1.9
Komorový mok
Komorový mok, neboli komorovou tekutinu, (humor aquosus), produkuje řasnaté těleso v zadní komoře oční. Ze zadní komory oční obtéká duhovku, přes zornici proniká do přední komory oční a v úhlu vstupuje do Schlemmova kanálu, kterým se dostává do žilního systému. V menší míře se dostává také na přední stranu duhovky, odkud je vstřebáván do cév. (Čihák, R., 2004) Vyrovnaná produkce komorového moku udržuje stálost nitroočního tlaku a tvar oční koule. Pokud jeho produkce převyšuje odtok, nitrooční tlak stoupá. (Trávničková, E., 1984) Komorový mok odpovídá tkáňovému moku a jeho dalším úkolem je zajišťování metabolických funkcí, tzn. výživa bezcévných vnitřních součástí oka a odnášení katabolitů. (Řehák, S., 1989)
14
2 STRUČNÁ FYZIOLOGIE VIDĚNÍ Oko je tvořeno optickým světlolomným systémem, světločivnými receptorovými elementy a nervem, který z něj odvádí informace. Světlo nejprve prochází rohovkou, poté komorovou vodou, čočkou a sklivcem k sítnici, kde dopadá na světločivné buňky. Tam vytváří obraz pozorovaných předmětů. Dříve, než světelné paprsky na sítnici dopadnou, lámou se v jednotlivých prostředích. (Trávničková, E., 1984)
2.1
Zraková ostrost
Zraková ostrost, neboli vizus je definována jako míra rozlišovací schopnosti oka, která odpovídá nejmenšímu pohledovému (zornému) úhlu, pod kterým je oko schopno rozlišit dva objekty tak, aby byly ještě vnímány odděleně (Řehák, S., 1989). Je podmíněna rozlišovací schopností oka a refrakčním stavem oka. Normální zraková ostrost je dána transparencí optických prostředí oka, jejich fyziologickou lomivostí, funkcí čípků, funkcí zrakového nervu a funkcí zrakového korového centra. Závisí na jasu předmětu, vzdálenosti předmětu od sítnice, kontrastu předmětu oproti okolnímu prostředí a samozřejmě na potencionální přítomnosti
refrakční
vady.
Pro
vyšetření
zrakové ostrosti
využíváme optotypů.
(Synek, S., Skorkovská, Š., 2004)
2.2
Optické vlastnosti oka
Světelné paprsky, procházející rozhraním dvou fyzikálně odlišných prostředí, které jsou průhledné, se z části odrážejí a z části prostupují do druhého prostředí. Ve druhém prostředí se lámou a rozptylují. Lom paprsku závisí na poměru hustot daných prostředí. Při přechodu do hustšího prostředí se paprsek láme ke kolmici, při vstupu do řidšího prostředí se láme od kolmice. (Synek, S., Skorkovská, Š., 2004) Jestliže procházejí paprsky kulovitou hraniční plochou, jako je oční koule, setkají se v bodě za optickou soustavou, který označujeme jako ohnisko. Při akomodaci na dálku se rovnoběžné paprsky sbíhají v bodě, který leží v ohniskové rovině na sítnici. Předměty umístěné v kratší vzdálenosti před okem se zobrazují až za sítnicí a jsou viděny neostře. Při akomodaci na blízko musí čočka zvětšit své zakřivení, tím i lomivost, aby se paprsky protínaly na sítnici. Vzdálený bod se v tomto případě zobrazuje za sítnicí a je vidět taktéž neostře, protože zadní ohnisková vzdálenost je nyní kratší, než při akomodaci na dálku. (Trávničková, E., 1984)
15
2.3
Refrakce oka
Nepatologický stav, kdy se paprsky přicházející rovnoběžně do oka sbíhají na sítnici, označujeme jako emetropii. Pokud se sbíhají mimo sítnici, jak je tomu například u refrakčních zrakových vad, hovoříme o ametropii. Refrakční zrakové vady proto označujeme též jako ametropické. (Hycl, J., Trybučková, L., 2008) „Refrakce oka vyjadřuje poměr mezi jeho délkou v optické ose a optickou mohutností lomivých prostředí.“ (Autrata, R., Vančurová, J., str. 46). Hodnota lomivosti se vyjadřuje v dioptriích (D), které jsou převrácenou hodnotou ohniskové vzdálenosti. Celková lomivost celého oka je 60 D. (Kolín, J., 1994)
2.4
Barevné vidění
Tuto problematiku vysvětluje ŘEHÁK (1989), který říká, že vnímání barev spočívá ve schopnosti oka rozlišovat různé délky elektromagnetického vlnění a pociťovat je jako barvy. U lidského oka je toto vlnění rozprostřeno mezi ultrafialovým a infračerveným zářením, což odpovídá vlnovému rozsahu 380-780 nm. Paprsky s delší, či kratší vlnovou délkou jsou pro lidské oko neviditelné. Barevné vidění je výlučnou funkcí čípků a je charakteristické pro denní (fotopické) vidění. (Řehák, S., 1989) Podle Youngovy-Helmholtzovy teorie je barevné vidění možné díky třem druhům čípků, které mají různé absorpční maxima. Každý z čípků obsahuje jiný druh fotoaktivního pigmentu idiopsinu, citlivého na jiný rozsah vlnové délky. Teorie dále předpokládá, že podrážděním jednoho druhu čípku vyvolá vjem základní barvy (vychází se z obecně přijímaného faktu, kdy jsou dány tři základní barvy – modrá, zelená a červená). Rovnoměrným podrážděním všech tří druhů čípků se vyvolává vjem bílé barvy. Nerovnoměrným podrážděním čípků se pak vyvolá vjem smíšené barvy podle barevného trojúhelníku. V určitých intenzitách lze tedy získat každý barevný odstín, a to smíšením tří základních barev. Dalším faktorem pro výslednou barvu je osvětlení sítnice. (Silbernagl a Despopoulos, 2004)
16
3 REFRAKČNÍ ČNÍ ZRAKOVÉ VADY Tyto vady způsobují snížené, zamlžené a nepřesné nep vidění,, jejich odhalení je však poměrně snadné. Některé z vad se do jisté míry korigují samy, samy což ale poté vede ke skutečnosti skute svalového a nerovového vyčerpání. čerpání. Toto vyčerpání vy provází řada ada symptomů jako například bolest očíí a okohybných svalů, sval či celková únava. U neléčené čené refrakční refrak vady krom nekvalitního a nepohodlného vidění vid jsou také přítomny astenopické obtíže, obtíže které zahrnují pocit tlaku a cizího tělesa ělesa v oku, oku pálení a řezaní očí, í, zarudnutí, slzení. (Anton, M., 2004)
Vidě zdravých očí (Plachý, R. [online], 2012)) Obr. 2: Vidění
3.1
Anizometropie
Anizometropie je stav, při kterém jsou refrakční refrak poměry obou očí čí rozdílné. V kombinaci s myopií, nebo hypermetropií jde o častý jev. Přii vyšších stupních vady je porušeno binokulární vidění a oko s vyšší refrakční ní vadou se uchyluje ze správného správné postavení. (Autrata, R., Vančurová, urová, J., 2002) Přii anizometropii se stává, že oči o se ve vidění střídají, ídají, tím dochází k alternujícímu i monokulárnímu vidění. ění. Nepoužívané oko může m že slábnout a vyvolat tak již výše zmíněnou zmín zevní úchylku oka, nebo tupozrakost. tupozrako Přii anizometropii je velikost sítnicových obrazů obraz na jednotlivých očích různá. ůzná. (Anton, M., 2004)
3.2
Myopie (krátkozrakost)
Jde o refrakční vadu osovou, což znamená, že lomivost optických prostředí prost prostř je normální, ale předozadní osa oka je prodloužená. V takovém případě rovnoběžné ěžné paprsky, přicházející p do oka, mají své ohnisko před řed sítnicí. Člověk trpící touto vadou vidí špatně do dálky. Myopie je v souvislosti s růstem stem oka nejčastěji zjištěna na ihned po zahájení, nebo během b školní docházky (Řehák, S., 1989).. Mhouření Mhou očí – stenopeické vidění ní je u školních dětí d nejčastějším příznakem. íznakem. (Rozsíval, P., 2006)
17
Podle dioptrií rozlišujeme myopii na lehkou (levis) ( s -0,25 až -33 D, střední st (modica) s -3,25 až -6 D a těžkou (gravis gravis) s -6,25 a více D. (Hycl, J., Trybučková, čková, L., 2008) Lehká ani střední ední myopie není provázena degenerativními změnami ěnami a většinou mají obě formy příznivý průběh. Lehká myopie se zpravidla nezhoršuje. Střední řední myopie se sice vyznačuje zvětšováním áním oka, ale po 20. roce věku v se růst výrazněě zpomaluje. zpomal Oproti tomu těžká myopie se zhoršuje rychle, o 1 až 4 dioptrie za rok. rok (Autrata, rata, R., Vančurová, Vanč J., 2002) U těžké myopie může dojít k degenerativním změnám nám cévnatky, sítnice, sklivce i k vyklenutí zadního pólu oka. Tyto tkáně nejsou schopny prodlužovat se společně čně se sklérou a tak prořídnou. Sklivec klivec ztratí svou vláknitou strukturu gelu a stává se tekutým. tekutým (Kolín, J., 2007) Často asto bývá poškozena i žlutá skvrna a také může dojít k odchlípnutí sítnice. sítnice (Řehák, S., 1989) Odchlípení sítnice může ůže být snadněji vyvoláno fyzikálními vlivy,, proto se pacientům pacient s takovou diagnózou doporučuje doporuč vyvarovat se prudkých otřesů, ů úderůů do hlavy, zvedání těžkých břemen emen a silových sportů. sportů (Kolín, J., 1994) Ke kvalitnímu vidění ění je nutné oslabit lomivý aparát oka, oka a to rozptylnou r čočkou. (Hycl, J., Trybučková, ková, L., 2008)
Obr. 3: Vidění ění při krátkozrakosti (Plachý, R. [online],, 2012) 2012
3.3
Hypermetropie (dalekozrakost)
Taktéž v tomto případě ř ě jde o vadu osovou, ale zde je předozadní edozadní osa oka příliš p krátká a přicházející paprsky mají své ohnisko až za sítnicí. Díky tomu se hypermetropie ypermetropie velice často vyskytuje již u novorozencůů a malých dětí, d s jejich růstem se ale prodlužuje i osa oka a okolo 12. roku věku může že tato vada vymizet. vymizet (Řehák, S., 1989) Dalekozraké oko má do jisté míry mír schopnost nost vadu kompenzovat akomodací. Akomodace zvyšuje optickou mohutnost oka i lomivost čočky, jak přii pohledu do dálky, dálky tak ještě více při pohledu do blízka. Zpočátku čátku akomodace postiženému nečiní iní obtíže, ale s přibývajícím věkem klesá její schopnost.. U hypermetropických dětí může nadměrná ěrná akomodace akomo vést k šilhání. 18
Do fáze, kdy postačí číí ke korekci akomodace, nazýváme hypermetropii jako latentní, při potřebě plné korekce je již hypermetropie označována ozna jako manifestní.. (Kolín, J., 1994) Pro korekci hypermetropie permetropie musíme zvětšit zv tšit optickou mohutnost oka plusovými (spojkovými) korekčními čními skly (Rozsíval, P., 2006). Zkrácení bulbu o 1 milimetr představuje p dioptrickou vadu + 3 D (Hycl, J., Trybučková, Trybu L., 2008). Abychom zjistili absolutní hodnotu totální hypermetropie, metropie, aplikujeme do spojivkového vaku cykloplegika k navození obrny kruhového
svalu,
tím
dojde
k znemožnění
akomodace,,
poté
m měříme.
(Autrata, R., Vančurová, urová, J., 2002)
Obr. 4: Vidění ění při dalekozrakosti (Plachý, R. [online],, 2012)
3.4
Astigmatismus
Při astigmatismu má oko ve všech svých rovinách různou optickou mohutnost a žádný bod na sítnici se nemůže ůže zobrazit jako bod, ale zobrazuje se jako úsečka. úse (Rozsíval, P., 2006) Vadu si můžeme představit edstavit jako zmáčknutý zmá míč, vzniká tak neostrý a deformovaný obraz. obra (Kolín, J., 1994) Astigmatismus rozeznáváme pravidelný a nepravidelný.. Pravidelný je ten, který má vzájemně kolmé osy, můžeme ůžeme jej dělit d lit na prostý (jedna osa je emetropická, druhá ametropická), složený (osy jsou buď bu myopické, nebo hypermetropické) a smíšený (jedna osa je myopická, druhá hypermetropická). hypermetropická) Nepravidelný astigmatismus je potom ten, u kterého symetrické osy vůbec nenalezneme. (Rozsíval, P., 2006)
Obr. 5: Vidění při p astigmatismu (Plachý, R. [online],, 2012) 2012 19
3.5
Refrakční zrakové vady u dětí
Zraková vada ovlivňuje psychický vývoj a celou osobnost dítěte. Nedostatek zrakových podnětů, nebo i jejich nesprávnost vede ke smyslovému strádání, jinými slovy k senzorické deprivaci. Tato skutečnost se v praktickém životě žáka může projevit při získávání informací a také může ovlivnit jeho pohybové dovednosti a socializaci. (Novohradská, H., 2009) Dopad zrakového postižení na vývoj žáka a také na následující kvalitu jeho života je samozřejmě ovlivněn závažností vady a věkem, ve kterém k ní došlo. V důsledku senzorické deprivace jsou omezeny poznávací procesy. Obtížné vnímání prostoru omezuje pohyb a aktivity, které se k němu pojí. Během školní docházky může mít vada za následek nízkou úroveň mozkové činnosti, neboť kvalitní zrak je důležitý podnět pro udržení pozornosti. Přijímání nekvalitních podnětů a nízká úroveň informace tak vyvolává nízkou míru pozornosti. Následkem toho je rušivé dítě, které se může také zhoršovat ve školním prospěchu. (Květoňová-Švecová, L., 2000) Jak říká ANTON (2004), žáci s refrakční vadou se mohou jevit jako málo inteligentní a neohrabané. Tyto děti bývají více samotářské a vyhýbají se sportovním aktivitám. Dále se žáci s refrakční vadou často odlišují zvláštním duševním rozhledem a individuálními zvláštnostmi. Úmyslně se mohou stranit kolektivu a nezapojovat do společných aktivit. Velice často mají tito žáci snížené sebevědomí. (Anton, M., 2004) Ze subjektivního hlediska snáší refrakční vadu lépe dítě, které ji získalo vrozeně, neboť je na svůj handicap zvyklé a neví, jaké je žít bez něj. Situace je horší pro dítě, které vadu získalo během života, neboť si musí zvykat na novou životní zátěžovou situaci. Největší problém to představuje v době dospívání, kdy se dítě s vadou vyrovnává nejhůře a uvědomuje si ztrátu určitých dosavadních kompetencí. Z obecného hlediska je ovšem pro vývoj dítěte lepší vada získaná, protože do budoucího života se může opřít o dosavadní zkušenosti. V socializačním vývoji zrakově postiženého žáka jsou tři základní mezníky. Prvním je potvrzení diagnózy a smíření se s ní. V této fázi významně ovlivňují dítě rodiče, kdy mu svým přístupem k situaci utvářejí hodnoty a postoje ke své osobě. Druhým mezníkem je pobyt ve školním zařízení, kde si dítě uvědomuje svou odlišnost a kde mohou nastat socializační problémy. Třetím zátěžovým mezníkem je volba dalšího studia, nebo povolání a s tím související přechod do jiného prostředí. (Novohradská, H., 2009)
20
Při dalekozrakosti dítě nemá zájem o prohlížení si obrázků, také si nechce hrát s drobnými hračkami. Při krátkozrakosti dítě nápadně mhouří oči a u čtení, nebo psaní pak nepřirozeně blízko sklání hlavu k papíru. U vrozeného astigmatismu si dítě neuvědomuje, že obraz, který je protažen do výšky, šířky, nebo šikmo do stran, je špatný a přijímá tento stav jako normální jev, nevědomky tak vnímá zkreslený svět. (Plachý, R., 2012)
3.6
Příčiny refrakčních zrakových vad
Obecných příčin všech refrakčních vad je známo několik. Například kratší, nebo delší osa oka, v takovém případě hovoříme o axiální ametropii. Dále může být obecnou příčinnou porucha lomivosti optických prostředí, z důvodu špatného zakřivení rohovky či čočky, poté jde o křivkovou ametropii. Vzácně je příčinnou porucha indexu lomu čočkové tkáně (indexová ametropie) u začínající katarakty, nebo u diabetiků I. stupně s rozkolísanou hladinou krevního cukru, což má za následek hydrataci a změnu lomivosti čočky (Rozsíval, P., 2006). V neposlední řadě může být příčinnou chybění prvku optické soustavy, konkrétně čočky, pak se jedná o afakii. (Anton, M., 2004)
Jednoznačnou příčinnou anizometropie je nestejný vývoj refrakční vady, nebo očí. Ostatními příčinami může být trauma, nebo chirurgický zákrok. (Autrata, R., Vančurová, J., 2002)
Příčina myopie není jednoznačně vyřešena, může jí být dědičnost, nadměrná práce do blízka, abnormální stavba očnice, nebo tenkost oční stěny. (Řehák, S., 1989)
Hlavní příčinou hypermetropie je jednoznačně dědičnost, ostatní vlivy nejsou zcela známy (Řehák, S., 1989). Hypermetropie je tedy vadou vrozenou. Díky tomuto faktu můžeme říci, že pacient, který doposud viděl dobře, a nyní se u něj objevili problémy, nezískal vadu nově, jen už ztratil schopnost akomodace. (Kolín, J., 1994)
U astigmatismu jde většinou o vrozenou formu. Během života může být příčinou úraz, operace, nebo dřívější zánět (Hycl, J., Trybučková, L., 2008). Velký podíl zde má nepravidelnost tvaru rohovky, většinou se tak jedná o rohovkový astigmatismus. (Kolín, J., 1994)
21
3.7
Důsledky nekorigované refrakční zrakové vady
Pokud není refrakční vada korigována, nebo je korigována špatně, může to mít jisté následky. Rozpoznat a vykorigovat refrakční vadu u dítěte co nejdříve je velice důležité pro správný vývoj jeho zraku, pro co nejmenší následky a co největší úspěch při nápravě. (Stuchlá, S., 2009) Jako první nastanou pacientovi s nekorigovanou refrakční vadou tzv. astenopické obtíže, které krom zhoršení zrakové ostrosti zahrnují mlhavé, nebo dvojité vidění, zčervenání oka, slzení, pocit cizího tělesa v oku, pálení a řezaní oka, popř. bolesti hlavy. (Anton, M., 2004) Díky nesprávnému vidění je zhoršena prostorová orientace, což zapříčiňuje nejistou chůzi, narážení do překážek a obavy ze sportovních aktivit. U žáků s refrakční vadou bývá zhoršena i jemná motorika, projevující se převážně ve výtvarné a pracovní výchově, či při psaní. Neléčený astigmatismus u dětí může mít za následek poruchy vývoje páteře, způsobené kompenzačním nakláněním hlavy. (Rozsíval, P., 2006)
Závažným následkem může být vznik tupozrakosti (amblyopie) i šilhání (strabismu). Tupozrakost je stav, kdy oko nezačne spolupracovat se zrakovým centrem v mozku a dojde ke zhoršení zrakové ostrosti, tedy ke snížené schopnosti vidění. Většinou se tupozrakost projeví jen u jednoho oka, přes které dítě vidí jako přes matné sklo a prakticky se stává jednookým. Taková situace většinou znemožňuje dítěti naplno se zapojit do herních i sportovních aktivit a dalších činností. Pokud by se stal zdravému oku nějaký úraz, dítě by ztratilo schopnost vidění. V dnešní populaci trpí tupozrakostí asi 4 % dětí. Většinou platí, že čím je dítě mladší, tím má větší šanci na lepší a rychlejší úpravu tupozrakosti. (Plachý, R., 2012)
22
4 KOREKCE REFRAKČNÍCH ZRAKOVÝCH VAD Ke korekci refrakční zrakové vady mohou být použity brýle, kontaktní čočky, nebo může být uskutečněn chirurgický zákrok. LASIK (Laser in situ keratomileusis) je v současnosti nejvyužívanější operační metodou pro řešení refrakčních vad (Rozsíval, P., 2006). Laserová chirurgie mění zakřivení rohovky. Zákrok je bezbolestný, probíhá v lokální anestézii a k rehabilitaci rohovky dochází již za několik minut, popř. hodin. Tato metoda má vynikající výsledky a minimum komplikací (Hycl, J., Trybučková, L., 2008). Při myopii a hypermetropii může být korekční optický aparát (fakická, neboli nitrooční čočka) vložen přímo do nitra oka, před přirozenou čočku, tuto metodu nazýváme nitrooční refrakční chirurgií. (Kolín, J., 2007) Operační zákroky jsou u dětí zcela nevhodné, neboť dětské oko se stále ještě vyvíjí a roste, není tak vhodné do něj zasahovat (Stuchlá, S., 2009). Z tohoto důvodu nebude v této práci korekce pomocí refrakční chirurgie více popisována. Brýle mohou děti nosit od šestého měsíce věku, jejich poctivé nošení je nezbytným předpokladem pro správný rozvoj zraku. (Háčiková, S., 2011) Kontaktní čočky mohou být aplikovány dětem od pěti let, většinou z důvodu velkého rozdílu dioptrií na jednotlivých očích (anizometropie). Dalším důvodem pro použití kontaktních čoček u dětí jsou sportovní aktivity, při kterých by mohly brýle překážet, nebo být dokonce nebezpečnými. Kontaktní čočky mají pro dítě i další výhody, například dosažení přirozenějšího vidění, také periferní vidění je lepší. Pro některé žáky může být kosmetická stránka nošení brýlí nepřekonatelným problémem, z toho důvodu volí nošení kontaktních čoček. Zraková vada tak nemusí mít dopad na psychiku postiženého. (Háčiková, S., 2011)
4.1
Brýle
Myopii korigujeme rozptylkami, neboli minusovými skly. Hypermetropii korigujeme spojkami, tedy plusovými skly. (Autrata, R., Vančurová J., 2002) „Astigmatikům předepisujeme cylindrická skla, která lámou paprsky pouze v jedné rovině. Cylindrické sklo má dioptrickou hodnotu a osu, která je kolmá na jeho rovinu účinnosti. Korekce astigmatismu brýlemi je spojena s navozením různého zvětšení obrazu v různých rovinách, což někdy snižuje snášenlivost korekce. Astigmatismy bez osové symetrie nelze korigovat
brýlemi
a
efektu
lze
dosáhnout
jen
tvrdými
kontaktními
čočkami.“
(Hycl, J., Trybučková, L., 2008, str. 20). Cylindrická skla jsou taková, která mají ve dvou na sebe kolmých osách různou lomivost. (Kolín, J., 1994) 23
4.2
Kontaktní čočky
Ve většině případů jde o náhradu brýlí z kosmetických, či profesních hledisek. Výhodou této korekce je neomezené zorné pole (chybějící obroučky), nezamlžování se a nespornou výhodou je neovlivňování velikosti obrazu na sítnici. Samozřejmě nalezneme i nevýhody, jako například finanční náročnost, snadné poškození, náročná péče, omezená doba nošení a riziko infekce. Kontaktní čočky leží přímo na rohovce a podle materiálu jsou děleny na měkké a tvrdé (Autrata, R., Vančurová, J., 2002). Tvrdé kontaktní čočky mají průměr cca 10 mm, měkké cca 5 mm. (Kolín, J., 2007) Tvrdé kontaktní čočky mají většinou snadnější údržbu, ale obecně se hůře snášejí. Jejich důležitost spočívá v možnosti korekce astigmatismu. Mezi výhody patří i fakt, že neblokují přísun kyslíku k rohovce. Nevýhodou je dlouhá adaptace, která se nemusí vždy podařit. Měkké kontaktní čočky se relativně obtížně čistí, snadno se poškodí, ale mají lepší snášenlivost a rychlejší adaptaci. Nevýhodou měkkých kontaktních čoček je, že vždy do určité míry snižují přísun kyslíku k rohovce. Kontaktní čočky mohou být nošeny přes den, ale před spaním musí být vyjmuty, takto se mohou používat 2-10 týdnů. Měkká čočka s vysokým obsahem vody umožňuje nepřetržité nošení po dobu 14 dní, stoupá tak ale riziko infekce. Z lékařského hlediska je ideálním řešením jednodenní čočka, kdy každý den použijeme novou, avšak tato metoda podléhá finanční náročnosti (Hycl, J., Trybučková, L., 2008). Délka denní tolerance a doby použitelnosti čočky je dána jejím typem, individuální snášenlivostí a kvalitou životního prostředí. Nezbytnou součástí nošení kontaktních čoček je jejich každodenní čištění a sterilizace. (Autrata, R., Vančurová, J., 2002) Nošení kontaktních čoček může mít i komplikace, jako například edém z hypoxie, pokles počtu a změna tvaru endotelových buněk z hypoxie, mikrocyty, keratitidu, konjuktivitidu a vaskularizaci rohovky. V prevenci těchto onemocnění je důležitá informovanost pacientů o hygieně zraku a pravidelné kontroly oftalmologem. (Hycl, J., Trybučková, L., 2008) U dětí je důležité uvědomit si, jsou-li dostatečně zralí na nošení kontaktních čoček, jsou-li schopni dodržovat oční hygienu a ovládají-li manipulaci s kontaktními čočkami. Dítě se musí naučit bezpečnému nasazování a sundávání, dodržování režimu nošení a pečování o kontaktní čočky. V těchto ohledech je důležitá spolupráce s rodiči a jejich osobní dohled nad dítětem. (Háčiková, S., 2011)
24
5 TÉMA REFRAKČNÍCH ZRAKOVÝCH VAD V OBORU VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Výchova ke zdraví je vzdělávacím oborem, vyučovaným na základních školách. V rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP VZ) spadá pod vzdělávací oblast Člověk a zdraví. Základní škola má možnost zvolit si, bude-li Výchova ke zdraví vyučována jako samostatný předmět, nebo bude-li propojena s jinými předměty. Zvolí si tak ve svém školním vzdělávacím programu (dále jen ŠVP). Z navštívených pěti škol měla pouze jedna škola Výchovu ke zdraví jako samostatný předmět. Zbylé čtyři školy ji měly včleněnou do občanské a rodinné výchovy, tělesné výchovy a přírodopisu. Samotnou problematiku refrakčních zrakových vad jako takovou neměla v ŠVP žádná škola. Zmínku o zraku a zrakovém orgánu měly v ŠVP všechny školy, a to v přírodopise, kde jsou vyučovány smysly člověka. Níže je uveden přehled titulů, ve kterých je obsaženo učivo Výchovy ke zdraví. Bude tak zjištěno, jestli se v daných titulech téma refrakčních zrakových vad vyskytuje, či nikoli. •
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP VZ)
Téma refrakčních zrakových vad není v učivu RVP VZ pro Výchovu ke zdraví obsaženo. Avšak je zde několik témat, ke kterým by mohlo být přiřazeno, ve spojení s nimi zmíněno, nebo by mohlo alespoň sloužit jako názorný příklad pro vysvětlení dané problematiky. Domnívám se tak o těchto tématech: Vztah k sobě samému a k druhým lidem, respektování sebe i druhých, Pochopení hodnoty zdraví, Pochopení problémů, které jsou spojené s nemocí, Poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty. •
Marádová, Eva: Zdravý životní styl – Výchova ke zdraví
Tuto publikaci tvoří dva svazky. První svazek je tematickou příručkou pro pedagogy, druhý je pracovním sešitem pro žáky. Téma zrakových vad nenalezneme ani v jednom z nich. V metodické příručce pro pedagogy se nachází návrh, jak rozpracovat předmět Výchova ke zdraví. V návrhu bychom opět nalezli příležitosti, kde se o zrakových vadách zmínit. Například pro šestý ročník je zde navrhnuto učivo s názvem Nemoci a jejich příznaky. V osmém a devátém ročníku je poté celý blok učiva věnovaný zdraví a nemoci, s kapitolami Nemoci a Zdravotní rizika. V rámci těchto kapitol by bylo možné téma zmínit. 25
•
Janošková, Dagmar: Občanská výchova, Rodinná výchova
Vybraná učebnice slouží pro sedmý ročník a samotné téma refrakčních zrakových vad zde není uvedeno. Jedna z kapitol učebnice se zabývá tématem zdraví a nemoci. V této kapitole je vysvětlena definici zdraví a nemoci, také je zde zmínka o základních lidských onemocněních. Dále se kapitola zabývá handicapem a handicapovanými lidmi, k čemuž je dokonce přiložen obrázek slepeckého psa a Braillova písma. Při této příležitosti by mohlo být téma refrakčních vad zmíněno, jako méně vážný zrakový handicap. •
Kantorek, Jan: Přírodopis
Učebnice slouží pro osmý ročník a alespoň částečně uvádí naši problematiku, protože je zde vyučováno téma člověka. V učebnici je obsažena kapitola s názvem Smyslová soustava, kde najdeme jak anatomii očního orgánu, tak také krátkou zmínku o činnosti oka. Téma refrakčních zrakových vad je zde uvedeno okrajově. Zmínka je o krátkozrakosti a dalekozrakosti, ke kterým je dopsána potřebná korekce a k názornosti přispívají i obrázky. Kapitola také uvádí zásady péče o zrak.
Myslím si, že není nutné věnovat tématu refrakčních zrakových vad ve výchově ke zdraví celou a samostatnou kapitolu, ale je jistě nutné se o tomto tématu alespoň zmínit. Zmínit se tak, aby o něm žáci byli dostatečně informováni a byly jim poskytnuty všechny důležité a potřebné informace. Takovými informacemi je myšlen například popis jednotlivých vad, jejich příčin a korekce, samozřejmě také existenční problémy spojené s postižením. Svou domněnku odůvodňuji těmito fakty: •
Žáci se s refrakčními vadami setkávají běžně v každodenním životě, proto by pro ně neměly být neznámou. Vadou může být také postižen někdo z jejich rodiny, z okruhu známých, nebo kamarádů a bylo by tak dobré, kdyby věděli, co jejich blízkému je.
•
Také může přijít čas, kdy se sám žák, nebo jeho blízká osoba, stane zrakově postiženým. Informace o postižení, získané do té doby, pro něj mohou být přínosné.
•
Dalším neopomenutelným faktem je, že zraková vada postiženého se může stát záminkou k šikanování jeho osoby. Domnívám se a doufám, že pokud by snad měl potencionální agresor bližší náhled do problematiky postižení, nešikanoval by za něj.
26
II
PRAKTICKÁ ČÁST
6 METODIKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní výzkum. Cílem kvantitativního výzkumu je získání objektivního důkazu. Tento druh výzkumu postihuje četnost stejnorodých prvků a na rozdíl od kvalitativního výzkumu eliminuje mnohoznačnost slov. (Pelikán, 2007) Data byla získána z dotazníků. Dotazník je soustava předem připravených a pečlivě formulovaných písemných otázek, na které dotazovaná osoba, tedy respondent, písemně odpovídá. Výhodou této výzkumné metody je rychlé shromažďování dat od velkého počtu respondentů (Chráska, M., 2007). Další výhodou dotazníku je nejen zjištění dat a informací o respondentovi, ale také zjištění respondentových postojů a názorů k problémům, které autora dotazníku zajímají. (Pelikán, 2007) Dotazník, použitý pro tuto bakalářskou práci, byl anonymní a celkově obsahuje 9 otázek. Tvoří jej otázky otevřené, uzavřené i polootevřené. Otázky č. 1 a 3 jsou otevřené, otázky č. 2, 4 a 8 jsou uzavřené, otázky č. 5, 6, 7 a 9 jsou polootevřené. Dotazník se zaměřuje na postoj žáků k tématu zrakových vad, dále na znalosti žáků o tomto tématu a v neposlední řadě na vlastní zkušenosti žáků se zrakovou vadou. Výše zmiňovaný dotazník je zobrazen v příloze (příloha č. 1). Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány do tabulek a grafů pomocí počítačového programu Microsoft Office Excel 2007 a jsou uvedeny v sedmé kapitole bakalářské práce.
6.1
Sběr a získávání dat
Školy, na kterých se dotazníkové šetření uskutečnilo, byly vybrány záměrně tak, aby se každá z nich nacházela v jiné městské části Brna. Důvodem byla snaha o co nejširší pokrytí města, aby bylo dosaženo co možná nejoběktivnějšího výsledku. Dotazníkové šetření bylo předem domluveno s řediteli jednotlivých ZŠ a také s vyučujícím, v jehož hodině šetření probíhalo. Dotazníky byly rozdány v jednotlivých devátých ročnících, přičemž na každé ZŠ byly dva deváté ročníky. Dotazníky zadávala přímo autorka, která byla přítomna i při jejich vyplňování a nápomocna pro případné dotazy. K vyplnění dotazníku byla potřeba doba deseti až patnácti minut. Spolupráce s řediteli i s žáky byla bezproblémová. Dotazníky byly rozdány na těchto pěti základních školách města Brna: ZŠ Antonínská, ZŠ Horní, Masarykova ZŠ a MŠ, ZŠ Arménská, ZŠ a MŠ Kotlářská.
27
6.2
Respondenti
Respondenty dotazníkového šetření byli žáci devátých tříd z pěti základních škol v Brně. Celkem bylo navštíveno deset devátých tříd. Respondentů bylo dohromady 154, z toho 69 dívek a 85 chlapců. Podrobnější strukturu sledovaného souboru znázorňuje následující tabulka:
Tabulka č. 1: Počet dívek a chlapců na jednotlivých ZŠ NAVŠTÍVENÁ ZŠ
POČET DÍVEK
POČET CHLAPCŮ
CELKEM ŽÁKŮ
ZŠ Antonínská
15
17
32
ZŠ Horní
10
22
32
ZŠ a MŠ Masarykova
16
15
31
ZŠ Arménská
17
16
33
ZŠ a MŠ Kotlářská
11
15
26
69
85
154
CELKEM
Tabulka č. 1 je zároveň zpracováním odpovědí na dotazníkovou otázku č. 1 (Napiš název ZŠ, kterou navštěvuješ) a otázku č. 2 (Vyber své pohlaví).
6.3
Cíle a hypotézy výzkumného šetření
Před vypracováním bakalářské práce byly stanoveny následující cíle: 1. Zjistit, jsou-li žáci devátých ročníků ZŠ informováni o tématu zrakových vad. 2. Zmapovat výskyt refrakčních zrakových vad u žáků devátých ročníků ZŠ.
Dále byly stanoveny následující hypotézy: H1: Myopie se bude vyskytovat častěji, než hypermetropie. H2: Brýlová korekce bude používanější, než korekce kontaktními čočkami.
28
7 VÝSLEDKY VÝZKUMU Výsledky dotazníkového šetření byly zaznamenány do tabulek a grafů, s doplněním komentáře. Tabulky uvádějí absolutní hodnoty, grafy uvádějí relativní hodnoty vyjádřené v procentech. U některých otázek není počet odpovědí shodný s počtem respondentů, což je způsobeno faktem, že na otázky bylo možné odpovědět více možnostmi. Takové otázky jsou doplněny uvedeným symbolem: *.
Tabulka č. 2: Odpovědi na otázku - Napiš, co si představuješ pod pojmem zrakové vady* ODPOVĚDI Brýle a kontaktní čočky Slepota Dalekozrakost Krátkozrakost Barvoslepost Slepecká hůl Šilhání Šedý a zelený zákal Braillovo písmo Optika Speciální školy
DÍVKY (n 69) 46 37 33 35 22 9 10 7 2 2 1
CHLAPCI (n 85) 37 40 25 20 18 10 6 4 1 0 0
CELKEM (n 154) 83 77 58 55 40 19 16 11 3 2 1
Z uvedené tabulky je patrné, že nejvíce si žáci pod pojmem zrakové vady představují brýle, či kontaktní čočky (odpovědělo tak 83 dotazovaných ze 154, tedy 54%). Přesněji řečeno tak učinilo 46 děvčat z 69 (67%) a 37 chlapců z 85 (44%). Odpovědi byly většinou ve znění, že zrakové vady jsou stav, kdy někdo musí nosit brýle, nebo kontaktní čočky. Druhá nejčastější odpověď o počtu 77 odpovědí ze 154 (50%) byla slepota. Vzhledem k odpovědím jsou ve větší míře ještě zastoupeny refrakční vady jako je dalekozrakost (odpovědělo tak 38% respondentů) a krátkozrakost (odpovědělo tak 36% respondentů). U některých respondentů se vyskytla i odpověď barvoslepost (26%). V nízkém procentuálním zastoupení se vyskytly odpovědi slepecká hůl (12%), šilhání (10%) a oční zákaly (7%). Ve zcela nepatrném množství se objevila i odpověď Braillovo písmo (2%). Optiku, jako možnou odpověď uvedli pouze dva žáci (1%) a pouze jeden žák (1%) uvedl jako možnou odpověď speciální školy.
29
Graf č. 1: Výsledky tabulky č. 2
67%
54% 54% 50%
51%
48% 38%
36% 32% 26%
44%
47% 29%
13% 12% 14% 24%
10% 10%
21% 12%
DÍVKY
CHLAPCI
7%
7%
5%
3% 2% 3% 1% 1% 1%
CELKEM
Tabulka č. 3: Odpovědi na otázku – Je téma zrakové vady zajímavé pro výuku ve škole? ODPOVĚDI
DÍVKY (n 69)
CHLAPCI (n 85)
CELKEM (n 154)
52 17
46 39
98 56
ANO NE
Z 69 dotazovaných dívek odpovědělo kladně 52 (75%), z 85 dotazovaných chlapců odpovědělo kladně 46 (54%). Celkově tedy kladně odpovědělo 98 dotazovaných respondentů ze 154 (64%), což je více, než polovina.
Graf č. 2: Výsledky tabulky č. 3 75%
64% 54%
46% 36% 25%
Ano
Ne DÍVKY
CHLAPCI
CELKEM
30
Tabulka č. 4: Odpovědi na otázku - Myslíš si, že máš o zrakových vadách nějaké vědomosti? ODPOVĚDI
Ano
Ne
DÍVKY (n 69)
Ʃ DÍVKY
CHLAPCI (n 85)
Ʃ CHLAPCI
CELKEM (n 154)
vlastní zkušenost
14
18
32
informace ze školy
6
2
8
informace z rodiny
5
informace z médií
2
2
4
informace od lékaře
1
1
2
informace od kamaráda
0
2
2
ale chci je získat
29
ani je nechci je mít
12
28
41
3
31
28
57
26
8
60
56
98
38
Tabulka č. 5: Výsledky tabulky č. 4 v relevantních hodnotách ODPOVĚDI
Ano
DÍVKY
Ʃ DÍVKY
Ʃ CHLAPCI
CELKEM
vlastní zkušenost
50%
64%
57%
informace ze školy
21%
7%
14%
informace z rodiny
18%
informace z médií
7%
informace od lékaře
4%
41%
informace od kamaráda Ne
CHLAPCI
ale chci je získat
71%
ani je nechci mít
29%
59%
11% 7%
33%
14% 7%
4%
4%
7%
4%
54% 46%
67%
61% 39%
36%
64%
Na tuto otázku odpovědělo kladně 28 děvčat z 69 dotazovaných (41%) a 28 chlapců z 85 dotazovaných (33%). Celkově tedy kladně odpovědělo 56 žáků ze 154 (36%), což je méně než polovina. Nejčastějším důvodem kladné odpovědi žáků byla jejich vlastní zkušenost se zrakovou vadou, což uvedlo 14 dívek (50%) a 18 chlapců (64%). Dále získali žáci nejvíce informací o zrakových vadách ze školy, celkově 8 žáků (14%). Ostatní žáci si zřejmě informace ze školy nepamatují. Informace z médií, kde byl zahrnut i internet jsou již ve velmi malém množství, jako zdroj je uvedli 4 žáci (7%). Respondentů, kteří přiznali, že o zrakových vadách nemají vědomosti, bylo 98 ze 154 (64 %). Přesněji to bylo 41 dívek z 69 (59%) a 57 chlapců z 85 (67%). Což je viditelně více, než polovina. Dívek, které se budou snažit informace doplnit, bylo 29 (71%). Chlapců, kteří by do budoucna chtěli o zrakových vadách vědomosti získat, bylo 31 (54%). Můžeme tedy říci, že více než polovina respondentů, kteří o zrakových vadách nemají vědomosti, by je mít chtěli. 31
Graf č. 3: Celkové výsledky tabulky č. 5 67%
64%
59%
41% 36%
33%
Ano
Ne DÍVKY
CHLAPCI
CELKEM
Tabulka č. 6: Odpovědi na otázku – Chceš se o zrakových vadách dozvědět více? ODPOVĚDI
DÍVKY (n 69)
Ʃ DÍVKY
CHLAPCI (n 85)
Ʃ CHLAPCI
CELKEM (n 154)
ve škole
31
27
58
přímo od postižených
5
4
9
Ano z médií a internetu
6
46
5
39
11
z knih a publikací
2
2
4
z tématických přednášek
2
1
3
nezájem
16
31
47
nezábavnost tématu
3
4
7
Ne nedůležitost a nepotřebnost
2
23
6
46
8
dostatečná informovanost
2
3
5
příbytek učiva
0
2
2
85
69
32
Tabulka č. 7: Výsledky tabulky č. 6 v relevantních hodnotách ODPOVĚDI
DÍVKY
Ʃ DÍVKY
CHLAPCI
Ʃ CHLAPCI
CELKEM
ve škole
67%
69%
68%
přímo od postižených
11%
10%
11%
Ano z médií a internetu
67%
13%
13%
46%
13%
z knih a publikací
4%
5%
5%
z tématických přednášek
4%
3%
4%
nezájem
70%
67%
68%
nezábavnost tématu
13%
9%
10%
Ne nedůležitost a nepotřebnost dostatečná informovanost
33%
9% 9%
příbytek učiva
13%
54%
12%
7%
7%
4%
3%
55%
45%
Tabulky č. 6 a 7 ukazují, že celkově odpovědělo kladně 85 respondentů ze 154 (55%). Děvčat odpovědělo kladně 46 z 69 dotazovaných (67%), chlapců 39 z 85 dotazovaných (46%). Děvčat odpovědělo kladně o polovinu více, než chlapců. Nejčastějším požadovaným zdrojem informací byla škola, a to v 58 případech z 85 (68%), konkrétně u 31 dívek ze 46 (67%) a u 27 chlapců z 39 (69%). Z médií, včetně internetu by uvítalo informace 11 respondentů (13 %) a přímo od postižených by je uvítalo 9 respondentů (11%). Informace z knih, nebo tematických přednášek byly již méně poutavé. Nejvíce uváděným důvodem záporné odpovědi bylo, že téma zrakových vad respondenta nezajímá. Odpovědělo tak 16 dívek z 23 (70%) a 31 chlapců ze 46 (67%), celkově tedy 47 respondentů z 69 (68%). Poměrně ve stejných hodnotách jsou zastoupeny důvody nudné tématiky (10%), nebo nepotřebnosti dané téma znát (12%). V pěti případech (7%) se vyskytla i odpověď, že informace, které doposud žák má, jsou dostačující a nepotřebuje tak vědět více. Dva respondenti (3%) nechtějí vědět více kvůli možnému příbytku učiva, které by se museli učit a ze kterého by bylo zkoušení a známky.
Graf č. 4: Celkové výsledky tabulky č. 7 67% 46%
55%
54%
45%
33%
Ano DÍVKY
Ne CHLAPCI
CELKEM
33
Tabulka č. 8: Odpovědi na otázku - Učili jste se něco o zraku ve škole? DÍVKY (n 69)
ODPOVĚDI 8. ročník v přírodopise
Ʃ DÍVKY
40
Ano 8. ročník ve fyzice
63
CELKEM (n 154) 85
64
9
15
Ne
Ʃ CHLAPCI
45
8
9. ročník v přírodopise
CHLAPCI (n 85)
10 6
127
17 25
21
27
Kladná odpověď je zde zastoupena počtem 127 žáků ze 154 (82%), u dívek je to 63 kladných odpovědí z 69 (91%) a u chlapců 64 kladných odpovědí z 85 (75%). Odpovědi týkající se předmětu a ročníku, ve kterém bylo učivo vyučováno, jsou nestejné, protože 40 dívek (63%) a 45 chlapců (70%) odpovídá, že téma bylo probráno v 8. ročníku v předmětu přírodopis. Ovšem 25 respondentů (20%) uvádí, že téma bylo probráno v 9. ročníku taktéž v přírodopise a 17 respondentů (13%) dokonce uvádí, že téma bylo probráno v 8. ročníku v předmětu fyziky. Domnívám se, že rozdílné odpovědi ohledně ročníku jsou způsobeny chybnou odpovědí ze strany žáka. Myslím si, že co se týče rozdílných odpovědí ohledně předmětu, můžeme to vysvětlit tím, že někteří žáci si spojili téma s kapitolou optiky ve fyzice, zatímco jiní ne. Nutno zmínit, že byly získány i negativní odpovědi v počtu 27 ze 154 (18%). Konkrétněji negativně odpovídalo 6 dívek z 69 (9%) a 21 chlapců z 85 (25%). Můžeme soudit, že negativní odpovědi jsou způsobeny zapomenutím ze strany respondentů, nebo záměrně špatným vyplněním dotazníku.
Graf č. 5: Výsledky tabulky č. 8 91%
63%
82% 75% 70% 67%
24% 13%
8. roční v přírodopise
14%
16%
13%
8. ročník ve fyzice
25%
20%
18% 9%
9. ročník v přírodopise
Ano DÍVKY
Ʃ DÍVKY
CHLAPCI
Ne Ʃ CHLAPCI
CELKEM ZA ODPOVĚDI
CELKEM
34
Tabulka č. 9: Odpovědi na otázku - Učili jste se ve škole přímo o zrakových vadách?
Ano
ODPOVĚDI
DÍVKY (n 69)
8. ročník v přírodopise
40
9. ročník v přírodopise mělo by se to vyučovat Ne nemělo by se to vyučovat
Ʃ DÍVKY
CHLAPCI (n 85) 39
52
12 11 6
Ʃ CHLAPCI
17
79
49
10 13 23
CELKEM (n 154) 22 24 29
36
101 53
Kladně odpovědělo 52 dívek z 69 (75%) a 49 chlapců z 85 (58%), celkově tedy 101 respondentů ze 154 (66%). Tvrzení, že tomu tak bylo v 8. ročníku a předmětu přírodopis uvádí 40 dívek (77%) a 39 chlapců (80%). Naopak 12 dívek (23%) a 10 chlapců (20%) odpovídá, že tomu tak bylo taktéž v přírodopise, ale v 9. ročníku. Ve výsledcích se vyskytlo i 53 záporných odpovědí ze 154 (34%). Záporně odpovědělo 17 dívek (25%) a 36 chlapců (42%). Někteří žáci si myslí, že i když ve škole učivo neprobírali, tak by se mělo vyučovat. Myslí si tak 11 dívek (65%) a 13 chlapců (36%), tedy celkově 24 respondentů z 53 (45%). Důvody k této odpovědi se vyskytly následující: mám zrakovou vadu a chci, aby ostatní věděli, co mi je; abychom měli všeobecný přehled; abychom mohli porozumět a pomoci druhým; abychom byli informačně připraveni, kdyby se to mělo týkat nás samotných. Ostatní žáci si myslí, že by se toto učivo vyučovat nemělo. Myslí si tak 6 dívek (36%) a 23 chlapců (64%), tedy celkově 29 respondentů z 53 (55%). Důvody pro tuto odpověď byly například tyto: téma je nudné a pro život nepotřebné; téma by se mělo vyučovat jen pro zájemce, nebo až na odborných středních školách; přibylo by učivo. Odpovědi, proč by se mělo, nebo nemělo téma zrakových vad vyučovat, nebyly zpracovány do tabulky, ani do grafu, protože vzhledem k tématu práce nejsou klíčové.
Graf č. 6: Výsledky tabulky č. 9 77%
80%
78% 66%
65%
64%
75%
55% 58% 23%
20%
22%
45% 36% 34% 42%
35%
25% 8. roční v přírodopise
9. ročník v přírodopise mělo by se to vyučovat
Ano DÍVKY
Ʃ DÍVKY
nemělo by se to vyučovat
Ne CHLAPCI
Ʃ CHLAPCI
CELKEM ZA ODPOVĚDI
CELKEM
35
Tabulka č. 10: Odpovědi na otázku – Máš zrakovou vadu? DÍVKY (n 69)
CHLAPCI (n 85)
CELKEM (n 154)
Mám
14
18
32
Nemám
55
67
122
ODPOVĚDI
Žáků, kteří trpí zrakovou vadou, bylo sečteno 32 ze 154 (21%). Postižených dívek bylo 14 z 69 (20%) a chlapců bylo 18 z 85 (21%). Výsledky kladných odpovědí jsou menší, než čtvrtina, proto můžeme říci, že výskyt zrakových vad, v námi zkoumaném vzorku žáků, není příliš rozsáhlý.
Graf č. 7: Výsledky tabulky č. 10 80%
20%
21%
79%
79%
21%
Mám
Nemám DÍVKY
CHLAPCI
CELKEM
36
Tabulka č. 11: Odpovědi na otázku – Jakou zrakovou vadu máš?* ODPOVĚDI Myopie Hypermetropie Anizometropie Astigmatismus
DÍVKY (n 14) 7 6 3 1
CHLAPCI (n 18) 9 8 2 1
CELKEM (n 32) 16 14 5 2
Jako nejčastější zraková vada byla zmapována myopie, která se vyskytuje u 7 děvčat ze 14 (50%) a u 9 chlapců z 18 (50%), celkově se tedy myopie vyskytla u 16 respondentů z 32 postižených (50%). Jen o něco méně je zastoupena zraková vada hypermetropie, která se z 32 postižených vyskytla ve 14 případech (44%), přesněji u 6 dívek ze 14 (43%) a u 8 chlapců z 18 (44%). Ostatní zrakové vady jako anizometropie s výskytem u 5 žáků (16%) a astigmatismus s výskytem u 2 žáků (6%) se již vyskytovaly ojediněle. Z výsledků vyplývá, že refrakční vady zcela převládají nad ostatními zrakovými vadami, neboť jiné zrakové vady, než ty, které jsou v tabulce uvedeny, se v rámci dotazovaných respondentů neobjevily vůbec.
Graf č. 8: Výsledky tabulky č. 11 50%
50% 50%
44%
43% 44%
21% 16% 7% 11% Myopie
Hypermetropie DĚVČATA
Anizometropie CHLAPCI
6% 6%
Astigmatismus
CELKEM
37
Otázka pro tabulky č. 12-14: Od kolika let zrakovou vadou trpíš? Jak zrakovou vadu léčíš? Má tuto vadu i někdo z rodiny? Posmíval se ti někdy někdo kvůli tvé zrakové vadě? Tato otázka byla určena pro žáky, kteří mají zrakovou vadu.
Vysvětlivky zkratek tabulek č. 12 – 15: RESPON. – respondent
POSM. - posmívání
Br – brýle
KČ – kontaktní čočky
M – matka
O – otec
S – sestra
B – bratr
C – sourozenec
R + C – rodič a sourozenec
Tabulka č. 12: Odpovědi k refrakční vadě MYOPIE DÍVKY RESPON. VĚK 1. 4 2. 7 3. 7 4. 8 5. 10 6. 12 7. 13 8. 9.
LÉČBA Br Br Br Br KČ Br Br, KČ
RODINA M M, O O O S -
CHLAPCI POSM. -
VĚK 3 3 6 7 10 12 13 14 14
LÉČBA Br Br Br Br Br Br Br, KČ Br, KČ Br
RODINA M O M M, B M M
POSM. ano -
Tabulka č. 12 ukazuje, od kolika let trpí myopií dívky (2. sloupec) a od kolika let trpí myopií chlapci (6. sloupec). Stejně tak ukazuje, že 5 dívek používá ke korekci myopie brýle, 1 dívka kontaktní čočky a 1 dívka střídavě brýle s kontaktními čočkami. Chlapců, kteří pro korekci myopie používá brýle je 7, zbylí 2 chlapci používají střídavě brýle s kontaktními čočkami. Důvodem střídání brýlí a kontaktních čoček je ve většině případů společenská situace, která to vyžaduje, nebo sportovní aktivita. U 2 z postižených dívek se vada vyskytuje u otce, 1 dívka uvádí u matky, 1 u sestry a v 1 případě je uvedeno u matky i u otce. Chlapci, kteří uvedli, že stejná zraková vada se vyskytuje i u jejich matky, byli 4. Dále 1 chlapec uvedl vadu u otce a 1 u matky společně s bratrem. V 1 případě u chlapce byla odpověď, že se kvůli zrakové vadě setkal s posměchem, konkrétněji šlo o slovní formu se slovy ,,brýloun“. Anizometropii u myopie uvedl chlapec č. 9, dále pak dívky č. 1 a č. 3. 38
Tabulka č. 13: Odpovědi k refrakční vadě HYPERMETROPIE DÍVKY RESPON. VĚK 1. 2 2. 3 3. 3 4. 6 5. 10 6. 10 7. 8.
LÉČBA Br, KČ Br Br Br Br KČ
RODINA O M, O O M S
CHLAPCI POSM. -
VĚK 2 5 5 7 12 13 13 14
LÉČBA Br Br Br Br Br Br KČ Br, KČ
RODINA M, O O, B M, B O O M
POSM. ano ano -
Druhý sloupec tabulky ukazuje, v kolika letech se hypermetropie vyskytla u dívek a šestý sloupec ukazuje, v kolika letech se hypermetropie vyskytla u chlapců. Brýlovou korekci používají 4 z postižených dívek, 1 dívka používá kontaktní čočky a 1 dívka střídá používání brýlí s kontaktními čočkami. U 2 postižených dívek má stejnou vadu také otec, u 1 matka, u 1 sestra a v 1 případě matka i otec. Brýle jako korekci využívá 6 chlapců, kontaktní čočky 1 chlapec a 1 chlapec využívá obě možnosti. Chlapci, kteří mají stejně postiženého i otce, jsou 2. Stejně postiženou matku má 1 chlapec a 1 chlapec uvádí postiženého otce i matku. U 1 z chlapců vadou trpí otec společně s bratrem, u 1 chlapce mají stejnou vadu matka a bratr. S posměchem se díky své zrakové vadě setkali 2 chlapci. Jednalo se o slovní urážky vztahující se k jejich vzhledu, navíc se přidaly i výhrůžky ke zničení brýlí. Anizometropii u hypermetropie uvedl chlapec č. 2 a dívka č. 5.
Tabulka č. 14: Odpovědi k refrakční vadě ASTIGMATISMUS DÍVKY RESPON. VĚK 1.
4
CHLAPCI
LÉČBA
RODINA
POSM.
VĚK
LÉČBA
RODINA
POSM.
Br
-
-
7
Br, KČ
-
-
Dívka, postižena astigmatismem onemocněla ve 4 letech, jako korekci používá brýle a vadu nemá nikdo z rodiny. Chlapec, který jako svou zrakovou vadu uvedl astigmatismus, dále uvedl, že jej má diagnostikovaný od 7 let, jako korekci používá brýle střídavě s kontaktními čočkami a nikdo z rodiny tuto zrakovou vadu nemá.
39
Tabulka č. 15: Shrnutí korekce zrakových vad a výskytu v rodině ODPOVĚDI Br Korekce KČ Br, KČ M O Rodina M, O R+C C
DÍVKY 10 2 2 2 4 2 -
CHLAPCI 13 1 4 5 3 1 3
CELKEM 23 3 6 7 7 3 3
2
-
2
Jako korekce zrakových vad jednoznačně převládají brýle, jak uvedlo 10 dívek ze 14 (72%) a 13 chlapců z 18 (72%). Samostatné nošení kontaktních čoček není moc časté, jako jedinou korekci to uvádí pouze 2 dívky ze 14 (14%) a 1 chlapec z 18 (6%). Dále 2 dívky ze 14 (14%) uvádějí, že střídají nošení brýlí s kontaktními čočkami. Chlapci, kteří střídají nošení brýlí a kontaktních čoček, jsou 4 z 18 (22%). Ohledně postižení zrakovou vadou v rodině se v celkovém nejvyšším počtu vyskytují odpovědi matka a otec (oba případy 7 odpovědí z 32 = 32%). V celkovém součtu je případů, kdy je vadou postižena matka i otec, již méně, a to 3 z 32 (14%), stejně tak jako případů, kdy je vadou postižen jeden z rodičů společně se sourozencem. Případ, kdy je stejnou vadou jako respondent postižen jeho sourozenec, uvedly jen 2 dívky a v celkovém součtu to činí 2 odpovědi z 32 (9%).
Graf č. 9: Výsledky tabulky č. 15 72% 72%
32%
72%
29%
32%
19% 14%
14% 9%
22%
14% 28%
KČ
Br, KČ
M
14% 14% 9%
17%
6%
Br
14% 14%
O
Korekce
6%
M, O
17%
R+C
C
Rodina DÍVKY
CHLAPCI
CELKEM
40
Tabulka č. 16: Odpovědi na otázku – Má někdo z tvé rodiny zrakovou vadu? Posmíval by ses někomu, kdo ji má? Tato otázka byla určena pro žáky, kteří nemají zrakovou vadu.
DÍVKY (n 55) 9 4 7 35 0 55
ODPOVĚDI Matka Otec Rodina Sourozenec Nikdo Ano Posměch Ne
CHLAPCI (n 67) 6 2 5 54 0 67
CELKEM (n 122) 15 6 12 89 0 122
Z dotazovaných 122 respondentů, kteří sami zrakovou vadou netrpí, uvedlo 15 (12%), že zrakovou vadou trpí matka, 6 respondentů (5%) uvedlo, že zrakovou vadou trpí otec a 12 (10%) jich uvedlo, že jejich sourozenec má zrakovou vadu. Zbylých 89 (73%) zdravých respondentů neuvedlo nikoho, kdo by zrakovou vadu trpěl. Respondenti, kteří uvedli svého rodinného příslušníka, již ale neuvedli, jakým druhem zrakové vady trpí a neuvedli ani jeho léčbu. Odpovědi na otázku, jestli by se zdravý respondent posmíval nemocnému, byly 100% záporné, nikdo neodpověděl kladně.
Graf č. 10: Výsledky tabulky č. 16 100% 100%
73% 64% 100% 81% 16%
12%
13%
7%
5%
9%
3%
Matka
Otec
10% 7%
0% 0% 0%
Sourozenec
Nikdo
Rodina DÍVKY
Ano
Ne Posměch
CHLAPCI
CELKEM
41
Vyhodnocení hypotéz Při stanovování hypotéz bylo vycházeno z publikace autora Milana Antona s názvem Refrakční vady a jejich vyšetřovací metody. V této publikaci autor uvádí, že v populaci Evropanů je nejčastější refrakční vadou myopie a nejpoužívanější korekcí je korekce brýlová. Přesnější vyjádření v číselných hodnotách však autor neuvádí.
Na základě stanovené hypotézy H1: Myopie se bude vyskytovat častěji, než hypermetropie, bylo předpokládáno, že nejpočetnější zastoupení ve výskytu refrakčních vad u žáků devátých ročníků ZŠ, bude mít myopie. Tato hypotéza byla potvrzena. Myopie se vyskytovala u 50 % respondentů, zatímco hypermetropie pouze u 44 % respondentů.
Na základě druhé stanovené hypotézy H2: Brýlová korekce bude používanější, než korekce kontaktními čočkami, bylo předpokládáno, že brýle, jakožto korekce refrakční vady, budou voleny jako nejčastější korekční možnost. Tato hypotéza byla potvrzena. Brýle, jako korekci své zrakové vady, uvedlo 72 % respondentů, zatímco korekci pomocí kontaktních čoček volí pouze 9 % postižených z našeho zkoumaného vzorku.
42
DISKUSE Získané výsledky nelze aplikovat na celou populaci žáků devátých ročníků, musíme na ně pohlížet spíše orientačně, protože počet respondentů nebyl příliš vysoký. V bakalářské práci bylo zjištěno, že pod pojmem zrakové vady si žáci nejčastěji představují člověka, který nosí brýle, nebo kontaktní čočky. Takto odpovědělo 54 % dotazovaných žáků. Druhou nejčastější odpovědí byla slepota, jak odpovědělo 50 % žáků. Důvodem této odpovědi může být to, že žáci se v souvislosti se zrakovými vadami učí i o slepotě, jak dokládá zobrazení slepeckého psa a Braillova písma v učebnici. V odpovědích se vyskytly i konkrétní refrakční vady, jako je dalekozrakost a krátkozrakost, zastoupení takovýchto odpovědí bylo 38 % a 36 %. Podle zjištěných údajů můžeme říci, že žáci mají zájem o informace z tématu zrakových vad. Toto tvrzení dokazuje fakt, kdy 64 % respondentů odpovědělo, že téma se jim zdá zajímavé pro výuku ve škole. Zájem žáků také ukazuje odpověď, ve které 55 % žáků říká, že by se o zrakových vadách chtěli dozvědět více informací, než doposud mají. Jedním ze sledovaných znaků byla i informovanost žáků o tématu. Dozvídáme se, že 64 % žáků si myslí, že o zrakových vadách nemá žádné vědomosti. Naproti tomu ale 82 % žáků uvádí, že něco o zraku se učili ve škole a 66 % žáků uvádí, že se učili přímo o zrakových vadách. Díky těmto rozporuplným výsledkům, nemůžeme s jistotou tvrdit, je-li informovanost žáků o tématu zrakových vad nízká, či dostačující. Výzkumné šetření také ukázalo zastoupení jednotlivých refrakčních vad mezi dotazovanými žáky. Refrakční zrakovou vadu mělo 21 % žáků ze 154 žáků, konkrétně 20 % děvčat z 69 dotazovaných a 21 % chlapců z 85 dotazovaných. Častěji se tedy refrakční vada vyskytla u mužského pohlaví. Jako nejčastější refrakční vada byla zmapována myopie, a to u 50 % žáků. Těsně druhá v početnosti výskytu byla hypermetropie, kterou trpí 44 % žáků. Anizometropie byla zjištěna u 16 % respondentů a astigmatismus se vyskytl pouze u 6 % respondentů. Zajímavé jsou výsledky, které ukazují souvislost refrakční vady s dědičností, nejpoužívanější korekcí a uvedeným věkem, ve kterém byla vada diagnostikována. Souvislost zrakové vady s dědičností, nebyla příliš prokázána, pouze u 32 % žáků trpí zrakovou vadou jeden z rodičů a pouze u 14 % žáků trpí zrakovou vadou oba rodiče. Nejčastějším druhem korekce byly jednoznačně uvedeny brýle, jak uvedlo 72 % postižených. Věk, ve kterém se zraková vada u žáka projevila, byl různorodý, nejméně byly uvedeny dva roky, nejvíce pak třináct let. 43
Všichni respondenti, tedy 100 % žáků, říká, že by se nikdy neposmívali někomu, kdo trpí zrakovou vadou, což je velice kladný výsledek. Ovšem smutné je, že tři z postižených žáků se setkali s posměchem a urážkami kvůli své zrakové vadě.
Výzkum, který provedla Bc. Hedvika Horáková, DiS., ve své diplomové práci s názvem Screening zrakového postižení v dětské populaci (2009), má poněkud odlišné výsledky od výsledků výzkumu této práce. Autorka zkoumala výskyt refrakčních vad v populaci dětí do 3. roku věku a zjistila, že hypermetropie se vyskytuje u 72 % dětí, myopie pouze u 8 % dětí, astigmatismus u 11 % dětí a anizometropie jen u 9 % dětí. Jisté však je, že rozdílné zastoupení jednotlivých refrakčních vad, je způsobeno nižším věkem zkoumaných dětí. Jak víme z teoretické části bakalářské práce, vznik určité refrakční vady je podmíněn věkem.
Výskyt a rozložení refrakčních vad (2006), to je název diplomové práce Bc. Šárky Trnečkové. Autorka se mimo jiné zabývala i nejnižším věkem, ve kterém se zraková vada objevuje. U myopie to byly čtyři roky, u hypermetropie dva roky a u astigmatismu taktéž čtyři roky. Dále výsledky její práce ukazují souvislost refrakčních vad s dědičností. U myopie bylo zaznamenáno 21 % případů, kdy alespoň jeden rodič postiženého má také refrakční vadu a 10 % případů, kdy ji mají oba rodiče. U hypermetropů bylo 26 % případů, kdy vadu měl jen jeden rodič a žádný případ, kdy by ji měli oba jeho rodiče. Autorka práce dále zjistila, že nejpoužívanější korekcí jsou bez pochyb brýle. Všechny zmíněné výsledky, které Bc. Trnečková uvádí, jsou velice podobné s výsledky této práce a potvrzují je.
44
ZÁVĚR Zrakový orgán, oko, je komplikovaným optickým aparátem, sestaveným ze složitého dioptrického systému. Celý dioptrický systém má důležitý úkol, a to soustředit paprsky vstupující do oka tak, aby dopadaly přesně na sítnici a vytvářely zaostřený obrázek okolního světa. Pomocí zrakového nervu jsou zrakové informace ze sítnice dále předávány do mozku. Pokud je tento systém nepřesný, dává vznik refrakčním zrakovým vadám. Právě refrakční vady jsou nejčastějšími zrakovými vadami u dětí a žáků základních škol. Včasné odhalení refrakční vady a její správná korekce jsou důležitými faktory pro co nejlepší průběh onemocnění a co nejúspěšnější léčbu. Bakalářská práce se zabývala problematikou refrakčních zrakových vad z hlediska anatomického, fyziologického, ale i praktického. Práce popisuje příznaky jednotlivých refrakčních vad, jejich příčiny i možnosti korekce. Jedna z kapitol teoretické části práce je věnována oboru výchova ke zdraví, kde je zjištěno, že téma zrakových vad není na základních školách vyučováno. Praktická část bakalářské práce měla dva cíle. Prvním z nich bylo zjistit, jsou-li žáci základních škol dostatečně informováni o tématu refrakčních zrakových vad. Z výsledků výzkumného šetření můžeme říci, že žáci nemají dostatečné informace o této problematice. Za pozitivní výsledek můžeme považovat zjištěný zájem žáků o téma zrakových vad, kdy žáci mají zájem získat informace o tématu, případně učit se o něm ve škole. Druhým cílem bylo zmapovat výskyt jednotlivých refrakčních zrakových vad mezi dotazovanými žáky v devátých ročnících. Výsledky odhalily, že nejčastěji se u žáků vyskytuje myopie, druhou nejčastější vadou je hypermetropie, méně se vyskytuje anizometropie a jen v několika případech se vyskytl astigmatismus. Díky výsledkům můžeme také říci, že refrakční zrakové vady se vyskytují častěji u chlapců, než u děvčat a že anizometropie je častěji kombinovaná s myopií, než s hypermetropií. Informovat žáky o refrakčních zrakových vadách více, než doposud, může být v některých směrech pozitivní. Refrakční zraková vada ovlivňuje fyziologický i duševní vývoj dítěte. Informovanost o problému postiženého mezi jeho spolužáky mu může usnadnit zdravé zapojení v kolektivu třídy. Právě výchova ke zdraví přináší vhodnou příležitost k tomu, kde tak může být uskutečněno.
45
SHRNUTÍ Bakalářská práce pojednávala o refrakčních zrakových vadách. Teoretická část práce byla zaměřena na příznaky, příčiny a léčbu refrakčních zrakových vad. Dále se práce zabývala zařazením tématu v oboru Výchovy ke zdraví. Praktická část bakalářské práce uvedla výsledky dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo provedeno na pěti základních školách města Brna a respondenty byli žáci devátých ročníků. Výzkumné šetření odhalilo dosavadní informovanost dotazovaných žáků ohledně tématu zrakových vad a také výskyt jednotlivých refrakčních vad mezi nimi.
RESUME Bachelor thesis dealt with the refractive visual defects. The theoretical part of the work was focused on the symptoms, causes and treatment of refractive visual defects. The work discussed included the topic in the field of health education. The practical part of the thesis introduced the results of a questionnaire survey. The questionnaire survey was conducted in five primary schools in Brno and respondents were pupils of the ninth grade. The survey revealed the current knowledge on the topic of pupils surveyed vision defects and the incidence of refractive errors between them.
46
POUŽITÉ ZDROJE 1. ANTON, Milan. Refrakční vady a jejich vyšetřovací metody. 3. vyd. Brno: NCO NZO, 2004. 96 s. ISBN 80-7013-402-X
2. AUTRATA, Rudolf., VANČUROVÁ, Jana. Nauka o zraku. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2002. 226 s. ISBN 80-7013-362-7
3. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3 : druhé, upravené a doplněné vydání. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 692 s. ISBN 80-247-1132-X
4. HÁČIKOVÁ, Svatava. 2011. ,,Korekce dětí pomocí kontaktních čoček.“ Brýle a móda: roč. 1., č. 4., s. 24-26.
5. HORÁKOVÁ, Hedvika. 2009. Screening zrakového postižení v dětské populaci. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta lékařská. Vedoucí diplomové práce: Doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc.
6. HYCL, Josef., TRYBUČKOVÁ, Lucie. Atlas oftalmologie. 2. vyd. Praha: TRITON, 2008. 239 s. ISBN 978-80-7387-160-4
7. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 272 s. ISBN 978-80-247-1369-4
8. KOLÍN, Jan. Oftalmologie praktického lékaře. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1994. 276 s. ISBN 80-7066-861-X
9. KOLÍN, Jan. Oční lékařství. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 109 s. ISBN 978-80-246-1325-3
10. KUCHYNKA, Pavel., a kol. Oční lékařství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 812 s. ISBN 978-80-247-1163-8
47
11. KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, Lea. Oftalmopedie. 2. vyd. Brno: Paido, 2000. 70 s. ISBN 80-85931-84-2
12. NOVOHRADSKÁ, Hana. Vybrané kapitoly z oftalmopedie. 1. vyd. Ostrava: Universitas ostraviensis, 2009. 86 s. ISBN 978-80-7368-731-1
13. PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2007. 270 s. ISBN 978-80-7184-569-0
14. ROZSÍVAL, Pavel. Oční lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0
15. ŘEHÁK, Svatopluk., a kol. Oční lékařství: učebnice pro lékařské fakulty. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1989. 254 s. ISBN
16. SILBERNAGL, Stefan., DESPOPOULOS Agamemnon. Atlas fyziologie člověka. 6. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 435 s. ISBN 80-247-0630-
17. SYNEK, Svatopluk., SKORKOVSKÁ, Šárka. Fyziologie oka a vidění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 96 s. ISBN 80-247-0786-1
18. TRNEČKOVÁ, Šárka. 2006. Výskyt a rozložení refrakčních vad. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta lékařská. Vedoucí práce: MUDr. Jan Richter.
Elektronické zdroje: 19. BRABEC, Petr. Fyzika na GBN [online]. c2004 [cit. 11. září 2012]. Dostupné na World Wide Web: < http://fyzika.gbn.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2004112001>.
20. PLACHÝ, Robert. Prima vizus – na zraku dětí nám záleží [online]. c2012 [cit. 23. října 2012]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.primavizus.cz/index.php/ocni-vady>
21. STUCHLÁ, Stanislava. Oční ordinace [online]. c2009 [cit. 23. října 2012]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.drstuchla.cz/sluzby/detske-refrakcni-vady/page10.html>.
48
Příloha č. 1 DOTAZNÍK pro 9. třídu základní školy – ZRAKOVÉ VADY Milý žáku, milá žákyně, prosím tě o vyplnění tohoto dotazníku, jehož výsledky mi budou sloužit pro vypracování mé bakalářské práce. Dotazník je oboustranný, proto, prosím, vyplň obě jeho strany. Dotazník je anonymní. Vyhovující (správné) možnosti ZAKROUŽKUJ a volné odpovědi VYPIŠ NA TEČKOVANÝ VOLNÝ ŘÁDEK.
1. Napiš název ZŠ, kterou navštěvuješ : ...................................................................................... 2. Vyber své pohlaví :
chlapec
-
dívka
3. Napiš, co si představuješ (nebo co se ti vybaví) pod pojmem zrakové vady : ......................... .......................................................................................................................................................
4. Zdá se ti téma zrakové vady zajímavé pro výuku ve škole ?
ano
-
ne
5. Myslíš si, že máš o zrakových vadách nějaké vědomosti?
ano
-
ne
•
Pokud ano, na volný řádek napiš, kde jsi je získal/a ...................................................
•
Pokud ne, budeš se v budoucnu snažit o zrakových vadách nějaké vědomosti získat?
6. Chceš se o zrakových vadách dozvědět více? •
ano
-
ne
ano
-
ne
Pokud ano, na volný řádek napiš, kde bys tyto informace chtěl/a získat (např. ve vyučovací hodině, od učitele, od rodičů, z literatury aj.). .......................................... .......................................................................................................................................
•
Pokud ne, na volný řádek napiš proč ..........................................................................
7a. Učili jste se něco o zraku ve škole?
ano
-
ne
Pokud ano, napiš co konkrétně, v jakém předmětu a ročníku .................................................. 7b. Učili jste se ve škole přímo o zrakových vadách? •
ano
-
ne
Pokud ano, na volný řádek napiš v jakém předmětu to bylo, pokud si pamatuješ, napiš i ve kterém ročníku ...........................................................................................
•
Pokud ne, na volný řádek napiš, jestli si myslíš, že by se toto učivo mělo ve škole vyučovat a proč ..........................................................................................................
8. Vyber pravdivou možnost:
A) mám zrakovou vadu B) nemám zrakovou vadu
9. Nyní odpovídej jen k písmenu, které jsi zvolil/a v bodě č. 8 :
A) •
Z nabídky zrakových vad (psáno kurzívou ve dvou sloupcích) vyber zrakovou vadu, kterou máš. Pokud není tvá zraková vada v nabídce, napiš ji do volného řádku. ...........................................................................................................................................
Hypermetropie (dalekozrakost)
Myopie (krátkozrakost)
Astigmatismus (porucha zrakové ostrosti)
Přechodné infekční onemocnění
Ektopie (nesprávná poloha čočky)
Šeroslepost (pigmentová porucha sítnice)
Anizometropie (dioptrický rozdíl pravého a levého oka) •
Napiš, od kolika let touto zrakovou vadou trpíš: .............................................................
•
Napiš, jakým způsobem zrakovou vadu léčíš (např. brýle, kontaktní čočky, operace, návštěvy lékaře, léky atd.) ................................................................................................ ...........................................................................................................................................
•
Má tuto oční vadu také někdo z rodiny?
ano
-
ne
Kdo? ................................................................................................................................. •
Setkal/a si se v souvislosti se svou zrakovou vadou s nějakým negativním chováním okolí (např. posměch, urážky apod.)
ano
–
ne
Pokud ano a chceš, napiš, jak situace probíhala a kde se to stalo .................................... ...........................................................................................................................................
B) •
Napiš osobu z rodiny (matka, otec, prarodiče, sourozenci atd.) o které víš, že trpí nějakou zrakovou vadou. Pokud víš, napiš, jakou a jak ji léčí . Pokud nikoho takového v rodině nemáš, řádek proškrtni .......................................................................................
•
Posmíval/a by ses někdy někomu, kdo má zrakovou vadu a nosí brýle?
DĚKUJI ZA VYPLNĚNÍ DOTAZNÍKU!!! KREJČÍ KRISTÝNA, studentka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity
ano
- ne
