MASARYKOVA UNIVERZITA Pˇr´ırodovˇedeck´a fakulta ´ Ustav geologick´ych vˇed
Dimenzov´ an´ı ploˇ sn´ ych z´ akladov´ ych konstrukc´ı na z´ akladˇ e v´ ysledk˚ u statick´ e penetrace v ˇ c´ınˇ Olomouci-Repˇ e Bakal´aˇrsk´a pr´ace Karol´ına Skalkov´ a
Vedouc´ı pr´ace: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr. Konzultant: RNDr. Ivan Poul, Ph.D.
Brno 2011
c
2011 Karol´ına Skalkov´a Vˇsechna pr´ava vyhrazena
Prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze tato pr´ ace je m´ ym p˚ uvodn´ım autorsk´ ym d´ılem, jeˇz jsem vypracovala samostatnˇe. Veˇskerou literaturu a ostatn´ı prameny, ze kter´ ych jsem pˇri pˇr´ıpravˇe pr´ace ˇcerpala, ˇr´adnˇe cituji a uv´ad´ım v seznamu pouˇzit´e literatury. Souhlas´ım s veˇrejn´ ym p˚ ujˇcov´ an´ım pr´ace. ................................ Podpis
Jm´ eno a pˇ r´ıjmen´ı autora:
Karol´ına Skalkov´a
N´ azev bakal´ aˇ rsk´ e pr´ ace:
Dimenzov´an´ı ploˇsn´ ych z´akladov´ ych konstrukc´ı na z´akladˇe ˇ c´ınˇe v´ ysledk˚ u statick´e penetrace v Olomouci-Repˇ
N´ azev v angliˇ ctinˇ e:
Dimension of areal foundational constructions on the baˇ c´ın sis of results of cone penetration test in Olomouc-Repˇ
Studijn´ı program:
Geologie
Studijn´ı obor:
Geologie
Vedouc´ı bakal´ aˇ rsk´ e pr´ ace:
doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr., RNDr. Ivan Poul, Ph.D.
Rok obhajoby:
2011
Anotace v ˇ ceˇ stinˇ e: Pr´ace se zab´ yv´ a ˇreˇsen´ım n´ avrhu ploˇsn´eho z´akladu na konkr´etn´ım pˇr´ıpadu rodinn´eho domu v ˇ lokalitˇe Olomouc-Repˇc´ın. C´ılem pr´ ace je na z´akladˇe v´ ysledk˚ u inˇzen´ yrsko-geologick´eho pr˚ uzkumu posoudit z´ akladov´e pomˇery a navrhnout bezpeˇcn´ y a ekonomick´ y zp˚ usob zaloˇzen´ı rodinn´eho domu. V´ ypoˇcty jsou provedeny podle neplatn´e a novˇe platn´e normy, ruˇcnˇe a v programu GEO 5.0. V´ ysledky v´ ypoˇct˚ u a n´ avrh˚ u z´ akladu jsou v pr´aci uvedeny. Anotace v angliˇ ctinˇ e: ˇ c´ın The thesis focuses on a shallow foundation project of a single-family house in Olomouc-Repˇ locality. The aim is to analyse the situation of foundation and propose a safe and cost-effective type of foundation for a family house, on the basis of an engineering-geological survey. All calculations are performed according to both old and currently valid regulation, manually and in GEO 5.0. The results of calculations and the final project are included in the thesis. Kl´ıˇ cov´ a slova v ˇ ceˇ stinˇ e: Ploˇsn´ y z´aklad, z´ akladov´ y p´ as, inˇzen´ yrsko-geologick´ y pr˚ uzkum, statick´a penetrace, GEO 5.0. Kl´ıˇ cov´ a slova v angliˇ ctinˇ e: Shallow foundation, continuous footing, engineering-geological survey, cone penetration test, GEO 5.0.
Podˇ ekov´ an´ı Dˇekuji t´ımto doc. Mgr. Martinu Ivanovovi, Dr. za cenn´e rady, vˇenovan´ y ˇcas a vstˇr´ıcn´ y pˇr´ıstup pˇri veden´ı m´e pr´ ace. D´ ale dˇekuji RNDr. Ivanu Poulovi, Ph.D. za odborn´e konzultace a dod´ an´ı potˇrebn´ ych materi´ al˚ u.
Obsah ´ 1 Uvod
8
2 Geomorfologie
9
3 Geologie 4 Z´ akladov´ e 4.1 Druhy 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4
10 konstrukce ploˇsn´ ych z´ aklad˚ u Z´ akladov´e patky Z´ akladov´e p´ asy . Z´ akladov´e roˇsty . Z´ akladov´e desky
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
12 12 13 13 14 14
5 Penetraˇ cn´ı zkouˇ sky 15 5.1 Metoda statick´e penetrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 6 Pˇ rehled geomechanick´ ych vlastnost´ı pˇ r´ısluˇ sn´ ych zemin
17
7 Software a normy pro stanoven´ı z´ akladov´ ych konstrukc´ı 18 ˇ 7.1 CSN 73 1001 Z´ akladov´ a p˚ uda pod ploˇsn´ ymi z´aklady . . . . . . . . . . . . . . . . 18 ˇ 7.2 CSN EN 1997-1 Eurok´ od 7: Navrhov´an´ı geotechnick´ ych konstrukc´ı . . . . . . . . 20 7.3 Geotechnick´ y software GEO 5.0 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 8 Metodika pr´ ace 8.1 N´ avrh z´ akladu podle I. skupiny mezn´ıch stav˚ u–u ´nosnost . . 8.1.1 V´ ypoˇcet u ´nosnosti z´akladov´e p˚ udy . . . . . . . . . . . 8.1.2 V´ ypoˇcet zat´ıˇzen´ı p˚ usob´ıc´ıch na z´akladovou p˚ udu . . . 8.2 N´ avrh z´ akladu podle II. skupiny mezn´ıch stav˚ u – pouˇzitelnost
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
21 21 21 24 26
9 V´ ysledky
28
10 Diskuse
29
11 Z´ avˇ er
30
12 Pouˇ zit´ a literatura
31
A Tabulky
33
B Obr´ azky
39
C Grafy
41
D Sch´ emata
44
1
´ Uvod
Z´akladov´ a konstrukce je ned´ılnou souˇc´ast´ı kaˇzd´eho stavebn´ıho objektu. Z´aklady mus´ı zajistit stabilitu stavby a bezpeˇcnˇe pˇren´est do podloˇz´ı veˇskerou jej´ı t´ıhu. Do z´akladov´e p˚ udy se pˇren´ aˇsej´ı u ´ˇcinky zat´ıˇzen´ı stavbou a z´ aroveˇ n na ni p˚ usob´ı vlivy okoln´ıho prostˇred´ı, jako jsou zmˇeny vlhkosti, kol´ıs´ an´ı hladiny podzemn´ı vody nebo zmˇeny teploty. Na z´akladˇe tˇechto u ´ˇcink˚ u doch´ az´ı v z´akladov´e p˚ udˇe k vyvol´ av´ an´ı proces˚ u, kter´e zp˚ usobuj´ı i zmˇeny v povaze chov´an´ı stavebn´ı konstrukce. Ploˇsn´e z´ aklady jsou nejspodnˇejˇs´ı ˇc´ast´ı stavebn´ıch konstrukc´ı, kter´e rozn´aˇsej´ı zat´ıˇzen´ı od stavby v mal´e hloubce hlavnˇe svou plochou. Spr´avn´e navrˇzen´ı a proveden´ı z´akladov´ ych konstrukc´ı je jednou ze z´ asadn´ıch a nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch podm´ınek pro dalˇs´ı v´ ystavbu. N´avrhu z´aklad˚ u je nutn´e vˇenovat zv´ yˇsenou pozornost, protoˇze chyby vznikl´e pˇri ˇspatn´em proveden´ı jsou velice tˇeˇzko opraviteln´e. Pˇr´ıpadn´e pochyben´ı ve zp˚ usobu proveden´ı z´aklad˚ u by se mohlo pozdˇeji projevit z´asadn´ım zp˚ usobem na kvalitˇe stavby. Sanace a rekonstrukce se vzhledem k obt´ıˇzn´emu pˇr´ıstupu k tˇemto konstrukc´ım neobejdou bez znaˇcn´ ych finanˇcn´ıch n´aklad˚ u. Je tedy d˚ uleˇzit´e, sezn´ amit se se skladbou horninov´eho prostˇred´ı uˇz pˇri projektov´an´ı a pˇred samotn´ ym v´ ykopem stavebn´ı j´ amy. Za t´ımto u ´ˇcelem je nezbytn´e prov´est inˇzen´ yrsko-geologick´ y pr˚ uzkum, kter´ ym z´ısk´ ame obraz o sloˇzen´ı z´akladov´e p˚ udy a jej´ıch vlastnostech, jeˇz v´ yznamnˇe ovlivˇ nuj´ı zp˚ usob zaloˇzen´ı a n´ aklady na zakl´ad´an´ı. V´ yznamnou souˇc´ast´ı tohoto pr˚ uzkumu je stanoven´ı geomechanick´ ych parametr˚ u zemin a hornin a z´ısk´an´ı u ´daj˚ u o vlivu podzemn´ı vody na z´akladov´e konstrukce. Na z´ akladˇe informac´ı z´ıskan´ ych inˇzen´ yrsko-geologick´ ym pr˚ uzkumem lze prov´est v´ ypoˇcty nutn´e k posouzen´ı u ´nosnosti z´akladov´e p˚ udy, navrhnout vhodn´e rozmˇery a druh z´aklad˚ u nebo urˇcit celkov´e sed´an´ı stavby. V bakal´ aˇrsk´e pr´ aci byly pro porovn´an´ı nˇekter´e v´ ypoˇcty provedeny podle dnes jiˇz neplatn´e ˇ normy CSN 73 1001 a novˇe zaveden´ ych Eurok´od˚ u. Z´asluhou neust´ale se rozv´ıjej´ıc´ıch modern´ıch technologi´ı je moˇzn´e prov´ adˇet posouzen´ı a n´avrhy z´akladov´ ych konstrukc´ı i s pomoc´ı v´ ypoˇctov´ ych program˚ u, kter´e usnadˇ nuj´ı pr´aci. Pro tyto u ´ˇcely byl pouˇzit geotechnick´ y software GEO 5.0. V´ ypoˇcty byly provedeny na konkr´etn´ım pˇr´ıpadu n´avrhu z´akladu pro dvoupatˇ c´ınˇe. C´ılem bakal´aˇrsk´e pr´ace je posoudit rov´ y rodinn´ y d˚ um na stavebn´ı lokalitˇe v Olomouci-Repˇ z´akladov´e pomˇery a navrhnout takov´ y zp˚ usob ploˇsn´eho zaloˇzen´ı domu, aniˇz by byl pˇrekroˇcen nˇekter´ y z mezn´ıch stav˚ uu ´nosnosti nebo pˇretvoˇren´ı a nedoˇslo tedy k zaboˇren´ı z´akladu nebo k pˇretvoˇren´ı konstrukce, kter´e by ohrozilo jej´ı pouˇzitelnost.
8
2
Geomorfologie
Na u ´zem´ı mˇesta Olomouce se z hlediska geomorfologick´eho ˇclenˇen´ı setk´avaj´ı dvˇe z´akladn´ı jednotky – celek N´ızk´eho Jesen´ıku, kter´ y je souˇc´ast´ı Krkonoˇssko – Jesenick´e subprovincie v provincii ˇ a Vysoˇcina a geomorfologick´ Cesk´ y celek Hornomoravsk´ y u ´val, kter´ y ˇsirˇs´ım zaˇclenˇen´ım spad´ a do oblasti Z´ apadn´ı Vnˇekarpatsk´e sn´ıˇzeniny a subprovincie Vnˇekarpatsk´e sn´ıˇzeniny v provincii Z´apadn´ı Karpaty. Rozd´ıln´ a geologick´a stavba i historick´ y v´ yvoj obou jednotek se odr´aˇz´ı i v odliˇsn´em reli´efu. Pˇri podrobnˇejˇs´ım dˇelen´ı je moˇzn´e u ´zem´ı rozdˇelit do ˇctyˇr geomorfologick´ ych okrsk˚ u. Jedin´ y okrsek patˇr´ıc´ı do celku N´ızk´eho Jesen´ıku je Rad´ıkovsk´a vrchovina, kter´a leˇz´ı na v´ ychodˇe na geologick´em podkladu spodnokarbonsk´ ych bˇridlic a drob moravick´ ych a hornobeneˇsovsk´ ych vrstev. Celku Hornomoravsk´ y u ´val n´aleˇz´ı zb´ yvaj´ıc´ı tˇri geomorfologick´e okrsky – na v´ ychodˇe ˇ Zerot´ ınsk´ a rovina, ve stˇredu Stˇredomoravsk´a niva a na z´apadˇe Kˇrelovsk´a pahorkatina. ˇ c´ınˇe (obr. 1), je z hlediska orografick´eho tˇr´ıdˇen´ı Z´ajmov´e u ´zem´ı, leˇz´ıc´ı v mˇestsk´e ˇc´asti Repˇ ˇ Cesk´e republiky (Czudek et al., 1972) souˇc´ast´ı geomorfologick´eho celku Hornomoravsk´eho u ´valu, podcelku Prostˇejovsk´ a pahorkatina a okrsku Kˇrelovsk´a pahorkatina. Kˇrelovsk´a pahorkatina je n´ıˇzinn´a pahorkatina vyvinut´ a pˇrev´ aˇznˇe na neogenn´ıch a kvart´ern´ıch sedimentech. Tvoˇr´ı star´e u ´dol´ı ˇreky Moravy, kter´ a je osou Hornomoravsk´eho u ´valu. Hornomoravsk´ yu ´val je sn´ıˇzenina s pod´elnou osou ve smˇeru SZ-JV s m´ırnˇe zvlnˇen´ ym n´ıˇzinn´ ym georeli´efem ve v´ yˇsk´ach 200–220 m n.m. Je vyplnˇen neogenn´ımi a kvart´ern´ımi sedimenty, ze kter´ ych ojedinˇele vystupuj´ı horniny ˇ eho masivu (Demek et al., 1965). Cesk´ Z´apadn´ı ˇc´ ast Hornomoravsk´eho u ´valu tvoˇr´ı n´ıˇzinn´e pahorkatiny a v´ ychodn´ı ˇc´ast n´aplavov´e ˇ eho kuˇzely. V´ yvoj Hornomoravsk´eho u ´valu zaˇcal ve spodn´ım pannonu, kdy poklesly horniny Cesk´ masivu pod´el zlom˚ u. Po poklesu doˇslo k transgresi Pontsk´eho jezera, kter´a pronikla na toto u ´zem´ı z Dolnomoravsk´eho u ´valu. Tektonick´e pohyby v t´eto oblasti vyzdvihly nˇekter´e ˇc´asti u ´valu a v takto vyzdviˇzen´ ych oblastech doch´azelo k denudaci. Pleistocenn´ı periglaci´aln´ı pochody mˇely velk´ y vliv na v´ yvoj reli´efu. V z´ apadn´ı ˇc´asti Hornomoravsk´eho u ´valu se vyskytuj´ı typick´e spraˇsov´e sedimenty, zat´ımco ve v´ ychodn´ı ˇc´ asti se jedn´a o spraˇsov´e hl´ıny (Demek et al., 1965).
Obr´ azek 1: Geografick´a poloha zkouman´e lokality (Cenia, 2010).
9
3
Geologie
Geologick´ a stavba Olomouce a jej´ıho okol´ı je pomˇernˇe pestr´a. Je tvoˇrena rozmanit´ ymi geoloˇ gick´ ymi jednotkami, kter´e tvoˇr´ı horniny Cesk´eho masivu a Z´apadn´ıch Karpat. Geologick´ y v´ yvoj na Olomoucku prob´ıhal na tektonick´ ych kr´ach, jejichˇz pr˚ ubˇeh je v´ yraznˇe omezen syst´emem zlom˚ u, oznaˇcovan´ ym jako poruchov´e p´asmo Han´e. Struktura Hornomoravsk´eho u ´valu je orienˇ tov´ana napˇr´ıˇc linie styku Cesk´eho masivu a Vnˇejˇs´ıch Z´apadn´ıch Karpat. Pˇredstavuje poklesovou jednotku s pod´elnou osou zhruba SZ-JV smˇeru, kter´a je vnitˇrnˇe morfologicky diferencovan´a (Zapletal, 2010). Skaln´ı podloˇz´ı Hornomoravsk´eho u ´valu tvoˇr´ı ploˇsnˇe m´alo rozs´ahl´e v´ yskyty krystalinika, kter´e jsou povaˇzov´ any za souˇc´ast brunovistulika, respektive jeho d´ılˇc´ı ˇc´asti – brunnie (brnˇensk´eho plutonu) a jejich paleozoick´ y sediment´arn´ı obal (Pˇrichystal, Gnojek, Bednaˇr´ıkov´ a, 2002). Krystalinikum vystupuje na povrch jen v nˇekolika tektonicky podm´ınˇen´ ych hr´ast´ıch ve stˇredn´ı ˇc´asti u ´valu, na u ´zem´ı Olomouce a v jej´ım bl´ızk´em okol´ı. Je tvoˇreno granitoidn´ımi plutonity a jejich pl´ aˇstˇem. Horniny pl´aˇstˇe jsou kontaktnˇe metamorfov´any a v´ yskyty plutonit˚ u nejsp´ıˇse spl´ yvaj´ı v mal´e hloubce ve vˇetˇs´ı granitoidn´ı tˇeleso, oznaˇcovan´e jako masiv Hornomoravsk´eho u ´valu. Granitoidn´ı horniny jsou zastoupeny dvojsl´ıdn´ ymi granity, kter´e pˇrech´azej´ı do hrubozrnn´ ych pegmatoidn´ıch granit˚ u, a biotitick´ ymi granodiority (M´ısaˇr et al., 1983). Paleozoick´ y sediment´ arn´ı obal je devonsk´eho aˇz spodnokarbonsk´eho st´aˇr´ı. Devon Hornomoravsk´eho u ´valu je vyvinut´ y ve facii Moravsk´eho krasu, zat´ımco spodn´ı karbon je reprezentov´ an kulmskou faci´ı. Horniny usazen´e ve spodn´ım karbonu tvoˇr´ı ˇc´ast Rad´ıkovsk´e vrchoviny a vyskytuj´ı se na menˇs´ıch ostr˚ uvc´ıch zhruba v centru mˇesta. Jedn´a se o kulmsk´e sedimenty, kter´e jsou sloˇzen´e z drob, bˇridlic, prachovc˚ u a slepenc˚ u. Na rozd´ıl od devonsk´ ych sediment˚ u je kulm na rozs´ahl´ ych ploch´ ach pomˇernˇe jednoduch´ y a litologicky jednotv´arn´ y. Nezpevnˇen´ a autochtonn´ı v´ yplˇ n Hornomoravsk´eho u ´valu je neogenn´ıho aˇz kvart´ern´ıho st´ aˇr´ı. Neogenn´ı sedimenty patˇr´ı dvˇema transgres´ım. V mioc´enu, bˇehem spodn´ıho badenu, se deprese u ´valu stala d´ılˇc´ı p´ anv´ı syst´emu karpatsk´e pˇredhlubnˇe a byla vyplnˇena marinn´ımi sedimenty. Usazovaly se v´ apnit´e j´ıly, p´ısky, ˇstˇerky a karbon´atov´e sedimenty. Mladˇs´ı je sladkovodn´ı lakustrinn´ı transgrese, kter´ a pronikla do Hornomoravsk´eho u ´valu od jihu z v´ıdeˇ nsk´e p´anve. Je reprezentov´ana jezern´ımi p´ısky aˇz p´ısˇcit´ ymi ˇstˇerky s vloˇzkami pestr´ ych nev´apnit´ ych kaolinick´ ych j´ıl˚ u. Po u ´stupu moˇre doˇslo k poˇcetn´ ym kern´ ym pohyb˚ um pod´el star´ ych zlom˚ u. Usazeniny ze svrchn´ı ˇc´asti neog´enu, kter´e sedimentovaly v poklesl´ ych ˇc´astech, se vyskytuj´ı v z´apadn´ı ˇc´asti mˇesta, kterou tvoˇr´ı Kˇrelovsk´ a pahorkatina. Byly to pˇredevˇs´ım sladkovodn´ı j´ıly, p´ısky a ˇstˇerky. V pr˚ ubˇehu pleistoc´enu doch´ azelo k dalˇs´ım pohyb˚ um ker, kter´e ovlivnily v´ yvoj ˇr´ıˇcn´ı s´ıtˇe. V povod´ı Moravy doˇslo ke vzniku rozs´ ahl´ ych ˇr´ıˇcn´ıch teras, kter´e vznikaly velkou n´anosovou ˇcinnost´ı vodn´ıch tok˚ u. Klimatick´e faktory dob ledov´ ych jsou spojeny se vznikem spraˇs´ı pokr´ yvaj´ıc´ıch Hornomoˇ ravsk´ yu ´val. Spraˇse dosahuj´ı m´ısty znaˇcn´ ych mocnost´ı, hlavnˇe v Zerot´ ınsk´e rovinˇe a Kˇrelovsk´e pahorkatinˇe. Pˇri okraj´ıch u ´valu vznikly n´aplavov´e kuˇzely vodn´ıch tok˚ u. Kvart´ern´ı pokryv v ˇsirˇs´ım okol´ı lokality je pˇredevˇs´ım fluvi´aln´ı a eolick´e geneze a je ´erou vzniku svahov´ ych a glaci´aln´ıch sediment˚ u a p˚ udn´ıch horizont˚ u (Chlup´aˇc et al., 2002). Geologick´a stavba zkouman´eho u ´zem´ı a jeho okol´ı je zobrazena na obr. 2.
10
3
GEOLOGIE
Legenda: KVARTÉR (KENOZOIKUM)
KARBON (PALEOZOIKUM)
navážka, halda, výsypka, odval
jílové břidlice, prachovce, droby
nivní sediment
droby
smíšený sediment
NEOGÉN (KENOZOIKUM)
spraš a sprašová hlína
pestré písky, štěrky, silty, jíly, pestré jíly
písek, štěrk
vápnitý jíl (tégl), místy s polohami písků
ˇ Obr´azek 2: V´ yˇrez z geologick´e mapy 1:50 000 s vyznaˇcenou lokalitou v´ yzkumu (CGS, 2000).
11
4
Z´ akladov´ e konstrukce
Z´aklady jsou konstrukˇcn´ı nosn´e prvky vˇsech typ˚ u stavebn´ıch objekt˚ u, kter´e zabezpeˇcuj´ı pˇren´ aˇsen´ı sil od zat´ıˇzen´ı vrchn´ı stavby a sv´e vlastn´ı t´ıhy na z´akladovou sp´aru, tj. vodorovn´a rovina, kde se konstrukce z´ akladu st´ yk´ a se z´ akladovou p˚ udou a p˚ usob´ı v n´ı kontaktn´ı napˇet´ı. Objekty mus´ı b´ yt vˇzdy zaloˇzeny tak, aby z´ aklady spolehlivˇe pˇrenesly veˇsker´e zat´ıˇzen´ı ze stavby na z´akladovou p˚ udu. Pokud by bylo zat´ıˇzen´ı pˇren´ aˇseno do z´akladov´e p˚ udy pouze malou plochou sloup˚ u nebo stˇen, mohlo by po pˇrekroˇcen´ı urˇcit´e hodnoty zat´ıˇzen´ı doj´ıt k zaboˇren´ı stavebn´ı konstrukce. Proto se mezi konstrukci a z´ akladovou p˚ udu mus´ı vloˇzit z´aklad s takov´ ymi vlastnostmi a rozmˇery, kter´e zabezpeˇc´ı pˇrenos zat´ıˇzen´ı v souladu s vlastnostmi z´akladov´e p˚ udy tak, aby konstrukce byla stabiln´ı. Pˇri navrhov´ an´ı z´ aklad˚ u je tˇreba sladit pˇredpoklady n´avrhu se skuteˇcn´ ym chov´ an´ım z´akladov´e konstrukce, aby nedoˇslo k jej´ımu poruˇsen´ı (Turˇcek et al., 2005). Podle toho, jak´ ym zp˚ usobem je pˇren´aˇseno zat´ıˇzen´ı ze stavby do z´akladov´e p˚ udy, a vzhledem k hloubce zaloˇzen´ı, rozliˇsujeme dva konstrukˇcn´ı typy z´aklad˚ u – z´aklady ploˇsn´e a hlubinn´e. Ploˇsn´e z´aklady rozn´ aˇsej´ı zat´ıˇzen´ı stavbou na vˇetˇs´ı plochu z´akladov´e p˚ udy. Hlubinn´e z´aklady pˇren´ aˇsej´ı t´ıhu stavby prostˇrednictv´ım vertik´ aln´ıch prvk˚ u do velk´e hloubky a jsou vhodn´e zejm´ena je-li u ´nosn´a z´akladov´ a zemina v takov´e hloubce, kdy by byla realizace ploˇsn´ ych z´aklad˚ u ekonomicky nev´ yhodn´ a nebo by nebylo tyto z´ aklady v˚ ubec moˇzn´e realizovat. Pouˇz´ıvaj´ı se tak´e pokud m´ a z´akladov´a p˚ uda v u ´rovn´ı z´ akladov´e sp´ary velkou stlaˇcitelnost a v pˇr´ıpadech, kdy se hlubinn´ ym zaloˇzen´ım uˇsetˇr´ı ˇcerp´ an´ı jinak nutn´e pˇri zakl´ad´an´ı pod hladinou vody (Baˇzant, 1981).
4.1
Druhy ploˇ sn´ ych z´ aklad˚ u
K ploˇsn´ ym z´ aklad˚ um, kter´e bezprostˇrednˇe podp´ıraj´ı konstrukci budovy a rozn´aˇsej´ı zat´ıˇzen´ı v z´akladov´e sp´ aˇre na potˇrebnou plochu z´akladov´e p˚ udy, patˇr´ı z´akladov´e patky, p´asy, roˇsty a desky (obr. 3). Vˇsechny tyto druhy z´aklad˚ u se dnes zhotovuj´ı hlavnˇe z prost´eho nebo ˇzelezov´eho betonu. Dalˇs´ım druhem jsou z´ aklady, kter´e se montuj´ı pˇr´ımo z hotov´ ych d´ıl˚ u. Montovan´e z´aklady urychluj´ı pr´ aci na stavbˇe a uˇsetˇr´ı stavebn´ı materi´aly. Nejˇcastˇeji se u n´as pouˇz´ıvaj´ı montovan´e patky a p´ asy. R˚ uzn´e rozmˇery d´ıl˚ u se vyr´abˇej´ı podle konkr´etn´ıch poˇzadavk˚ u, kter´e z´avisej´ı na stavebn´ı konstrukci a vlastnostech z´ akladov´e p˚ udy. Montovan´e z´aklady maj´ı ale v´ıce nev´ yhod (nerovn´e dno stavebn´ı j´ amy je tˇreba vyrovnat tenkou vrstvou betonu, proti monolitick´ ym z´aklad˚ um nejsou ekonomicky v´ yhodn´e), proto se pouˇz´ıvaj´ı m´enˇe (Turˇcek et al., 2005).
12
4
´ ´ KONSTRUKCE ZAKLADOV E
Obr´azek 3: Ploˇsn´e z´ aklady. a) patky pod sloupy, b) p´as pod sloupy, c) p´as pod stˇenou, d) roˇst pod stˇenami, e) deska pod sloupy (Turˇcek et al., 2005). 4.1.1
Z´ akladov´ e patky
Z´akladov´e patky jsou zpravidla nejjednoduˇsˇs´ım a nejlevnˇejˇs´ım zp˚ usobem zaloˇzen´ı velk´e vˇetˇsiny objekt˚ u s prutov´ ymi prvky (sloupy) v nosn´e konstrukci. Jako zp˚ usob zaloˇzen´ı se vol´ı u budov obˇcansk´ ych, pr˚ umyslov´ ych, zemˇedˇelsk´ ych a inˇzen´ yrsk´ ych v pˇr´ıpadech, kde je z´akladov´a p˚ uda poˇzadovan´e u ´nosnosti v dosaˇziteln´e hloubce a je m´alo stlaˇciteln´a. Patky je nutn´e navrhovat tak, aby jejich sed´an´ı bylo co nejv´ıce rovnomˇern´e, coˇz je velmi sloˇzit´e. Probl´em by mohl vzniknout pokud by z´akladov´a p˚ uda v rozsahu staveniˇstˇe mˇela rozd´ılnou u ´nosnost a stlaˇcitelnost. Pˇri sed´an´ı by se mohly vytvoˇrit pˇr´ıliˇs velk´e rozd´ıly a doˇslo by k poruˇsen´ı konstrukce. Z´ akladov´e patky maj´ı v p˚ udorysu pˇrev´aˇznˇe tvar ˇctverce a obd´eln´ıku, ale mohou m´ıt i tvar kruhu nebo mnoho´ uheln´ıku. Podle v´ yˇsky se rozliˇsuj´ı patky jednostupˇ nov´e nebo v´ıcestupˇ nov´e (Macekov´ a, Vlˇcek, 2004). 4.1.2
Z´ akladov´ e p´ asy
Z´akladov´e p´ asy se navrhuj´ı pod nosn´e i nenosn´e stˇenov´e konstrukce a pod skeletov´e konstrukce, pokud by vzd´ alenosti mezi patkami vych´azely pˇr´ıliˇs mal´e. Takov´ y pˇr´ıpad je bˇeˇzn´ y u vˇetˇs´ıch zat´ıˇzen´ı. U n´ as se jedn´ a o nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ı zp˚ usob zakl´ad´an´ı rodinn´ ych dom˚ u. P´asy se navrhuj´ı jako vhodn´ y z´ aklad v m´enˇe u ´nosn´ ych zemin´ach, aby se zvˇetˇsen´ım plochy z´akladu dos´ahlo zmenˇsen´ı kontaktn´ıho napˇet´ı v z´ akladov´e sp´ aˇre a zlepˇsily se i podm´ınky pro zaloˇzen´ı. P´asy jsou navrhov´ any jako z´ aklad pod stˇenami, kter´e se pouˇz´ıvaj´ı u pˇr´ıˇcn´ ych nebo pod´eln´ ych nosn´ ych syst´em˚ u. V pr˚ uˇrezu maj´ı z´ akladov´e p´asy tvary obd´eln´ıkov´e jednostupˇ nov´e, stupˇ novit´e, 13
4
´ ´ KONSTRUKCE ZAKLADOV E
deskov´e (lichobˇeˇzn´ıkov´e) nebo tvar obr´acen´eho T, kter´ y tvoˇr´ı z´akladov´ y p´as a horn´ı ˇzebro (Macekov´a, Vlˇcek, 2004). Tvar pr˚ uˇrezu z´akladov´ ych p´as˚ u ovlivˇ nuje volba materi´alu a zat´ıˇzen´ı, kter´e ˇıˇrka z´akladov´ mus´ı z´aklad pˇren´est do z´ akladov´e sp´ary. S´ ych p´as˚ u z´avis´ı na tlouˇst’ce zdiva. Na kaˇzdou stranu zdi mus´ı b´ yt p´ as rozˇs´ıˇren o 100–150 mm. 4.1.3
Z´ akladov´ e roˇ sty
Z´akladov´ y roˇst je soustava pravo´ uhle se kˇr´ıˇz´ıc´ıch z´akladov´ ych p´as˚ u pod nosn´ ymi zdmi nebo sloupy. Zakl´ ad´ an´ı na roˇstech je v´ yhodn´e v obt´ıˇzn´ ych podm´ınk´ach (m´alo u ´nosn´e zeminy, poddolovan´e nebo sv´ aˇzliv´e u ´zem´ı, seismick´e oblasti) nebo k pˇren´aˇsen´ı velk´ ych zat´ıˇzen´ı do podloˇz´ı (Masopust, Glisn´ıkov´ a, 2006). V´ yhodou zakl´ad´an´ı na roˇstech je tuhost cel´e konstrukce, kterou lze nav´ıc jeˇstˇe zv´ yˇsit vhodn´ ym uspoˇr´ad´an´ım a spojen´ım s konstrukc´ı suter´enu. T´ımto zp˚ usobem se snadnˇeji vyrovn´ avaj´ı nerovnosti objektu (Macekov´a, Vlˇcek, 2004). 4.1.4
Z´ akladov´ e desky
Pˇredstavuj´ı nejn´ akladnˇejˇs´ı druh ploˇsn´ ych z´aklad˚ u. Nejen na spotˇrebu materi´alu, ale i na technologick´e zhotoven´ı. Jedn´ a se o souvisl´ y ploˇsn´ y z´aklad pod cel´ ym p˚ udorysem stavby. Pouˇz´ıv´ a se pˇri vysok´em zat´ıˇzen´ı stavby nebo pˇri zakl´ad´an´ı v m´alo u ´nosn´e p˚ udˇe, kdy na spolehliv´e pˇrenesen´ı zat´ıˇzen´ı nestaˇc´ı patky, p´ asy ani roˇsty. Nebo tehdy, pokud by mezi patkami z˚ ustalo m´alo voln´eho prostoru a jejich budov´ an´ı by bylo velmi n´aroˇcn´e. Desky jsou v´ yhodn´e tak´e v situac´ıch, kdy se v p˚ udˇe nach´ az´ı spodn´ı tlakov´ a voda (Turˇcek et al., 2005). Jejich v´ yhoda spoˇc´ıv´a v zabr´anˇen´ı vzniku vˇetˇs´ıch rozd´ılu pˇri sed´ an´ı jednotliv´ ych ˇc´ast´ı konstrukce.
14
5
Penetraˇ cn´ı zkouˇ sky
Princip penetraˇcn´ıch zkouˇsek spoˇc´ıv´a v zar´aˇzen´ı nebo zatlaˇcov´an´ı zaˇr´ızen´ı dan´ ych technick´ ych parametr˚ u do zeminy. Z´ aroveˇ n se sleduje z´avislost mezi zar´aˇzen´ım a odporem zeminy. Penetraˇcn´ı zaˇr´ızen´ı maj´ı na konci tyˇce kuˇzelovitˇe zakonˇcen´e koncovky, kter´e se v pˇr´ıpadˇe dynamick´e penetrace do zeminy zar´ aˇzej´ı, nebo se kovov´ y hrot do zeminy zatlaˇcuje a jedn´a se tak o penetraci statickou. Pomoc´ı penetraˇcn´ıch zkouˇsek m˚ uˇzeme zjistit ˇradu d˚ uleˇzit´ ych informac´ı o vlastnostech zeminy souvisle v z´ avislosti na hloubce. To je v´ yhodn´e v pˇr´ıpadech, kdy se nedaj´ı odeb´ırat neporuˇsen´e vzorky (Turˇcek et al., 2005).
5.1
Metoda statick´ e penetrace
Historie statick´ ych penetraˇcn´ıch zkouˇsek sah´a aˇz do roku 1846, kdy byla tato metoda vyvinut´ a a poprv´e popsan´ a francouzsk´ ym inˇzen´ yrem Alexandre Collinem. Jedn´a se o poln´ı zkouˇsku, kter´a slouˇz´ı pˇredevˇs´ım k ovˇeˇrov´ an´ı fyzik´alnˇe-mechanick´ ych vlastnost´ı zemin v dan´ ych pˇr´ırodn´ıch podm´ınk´ ach. Statickou penetraˇcn´ı zkouˇsku lze u ´spˇeˇsnˇe aplikovat v soudrˇzn´ ych i nesoudrˇzn´ ych zemin´ach. U soudrˇzn´ ych zemin se pouˇz´ıv´a ke zjiˇstˇen´ı konzistence, tot´aln´ı soudrˇznosti a modulu deformace, u nesoudrˇzn´ ych hlavnˇe ke zjiˇstˇen´ı hutnosti, efektivn´ıho u ´hlu vnitˇrn´ıho tˇren´ı a modulu deformace. Obecnˇe spoˇc´ıv´ a princip metody ve vertik´aln´ım zatlaˇcov´an´ı cylindrick´eho kuˇzele do zemˇe konstantn´ı rychlost´ı. Statick´ y penetraˇcn´ı pˇr´ıstroj m´a tˇri hlavn´ı ˇc´asti – zatlaˇcovac´ı stroj nebo zaˇr´ızen´ı, penetraˇcn´ı soutyˇc´ı a penetraˇcn´ı hrot (obr. 4). Jednotliv´e ˇc´asti jsou sloˇzeny z dalˇs´ıch d´ıl˚ u, jejichˇz rozmˇery jsou d´ any mezin´arodn´ım standardem, ale jsou tolerovan´e urˇcit´e odchylky (Matys et al., 1990). Od sv´eho vzniku proˇsla metoda rozs´ahl´ ym v´ yvojem a modernizac´ı. V dneˇsn´ı dobˇe se pouˇz´ıv´ a nˇekolik typ˚ u penetraˇcn´ıch pˇr´ıstroj˚ u. Jedn´a se o mechanick´e penetrometry, elektrick´e penetrometry a piezometry. Rozd´ıl je tak´e ve sn´ıman´ ych u ´daj´ıch. Zat´ımco nˇekter´e druhy mechanick´ ych a elektrick´ ych penetrometr˚ u sn´ımaj´ı pouze odpor na hrotu qc , pouˇz´ıvaj´ı se i zaˇr´ızen´ı, kter´ a ’ nav´ıc zaznamen´ avaj´ı pl´ aˇst ov´e tˇren´ı fs a v pˇr´ıpadˇe piezohrotu sn´ım´a hrot nav´ıc tlak v p´orech u (Reese et al., 2006). Existuj´ı i hroty, kter´e mˇeˇr´ı uveden´e veliˇciny v r˚ uzn´e kombinaci a mohou b´ yt doplnˇeny dalˇs´ımi sn´ımaˇci, napˇr´ıklad teploty nebo chemismu. Hodnoty z´ıskan´e statickou penetraˇcn´ı zkouˇskou jsou ovlivnˇeny typem p˚ udy, pevnost´ı a konzistenc´ı, kter´e tak´e maj´ı vliv na vztah mezi mˇern´ ym penetraˇcn´ım odporem qc a mˇern´ ym lok´aln´ım ’ pl´aˇst ov´ ym tˇren´ım fs . D´ıky v´ ysledk˚ um statick´ ych penetraˇcn´ıch zkouˇsek m˚ uˇzeme prov´est klasifikaci z´akladov´ ych p˚ ud. Obr. 5 zn´ azorˇ nuje korelace mezi odporem hrotu a tˇrec´ım pomˇerem Rf (= fqcs ). Tento klasifikaˇcn´ı syst´em vytvoˇril v roce 1990 P. K. Robertson (Hunt, 2005). Statick´e penetraˇcn´ı zkouˇsky maj´ı ˇsirok´e uplatnˇen´ı hlavnˇe pˇri inˇzen´ yrsko-geologick´em pr˚ uzkumu budouc´ıho staveniˇstˇe. Jejich v´ ysledky slouˇz´ı nejen pro navrhov´an´ı ploˇsn´ ych a hlubinn´ ych z´aklad˚ u, ale tak´e pro posuzov´ an´ı u ´ˇcinnosti zlepˇsov´an´ı zemin, k rychl´emu urˇcen´ı sloˇzen´ı a rozhran´ı jednotliv´ ych vrstev nebo k urˇcen´ı hloubky zvˇetr´av´an´ı. V kombinaci s vrtan´ ymi sondami jsou vhodn´e k sestaven´ı geologick´eho ˇrezu u ´zem´ı. Velmi ˇcasto se pouˇz´ıvaj´ı jako doplˇ nkov´ a ter´enn´ı zkouˇska. Je-li vˇsak dostateˇcnˇe zn´am´a geologick´a stavba u ´zem´ı, lze statickou penetraˇcn´ı zkouˇsku pouˇz´ıt i jako samostatnou metodu. Jej´ı u ´loha ale spoˇc´ıv´a pˇredevˇs´ım ve zv´ yˇsen´ı kvality pr˚ uzkumn´ ych prac´ı (Matys et al., 1990).
15
5
ˇ ´I ZKOUSKY ˇ PENETRACN
Obr´ azek 4: Schematick´ y pr˚ uˇrez mechanick´ ym penetrometrem (Reese et al., 2006).
Obr´azek 5: Zjednoduˇsen´ y klasifikaˇcn´ı syst´em zemin podle P. K. Robertsona. Hodnoty jsou stanoveny na z´ akladˇe statick´e penetraˇcn´ı zkouˇsky proveden´e standardn´ım elektrick´ ym penetrometrem (Hunt, 2005).
16
6
Pˇ rehled geomechanick´ ych vlastnost´ı pˇ r´ısluˇ sn´ ych zemin
J´ıly prachovit´ e a p´ısˇ cit´ e – pJ, J, prJ Podloˇz´ı v m´ıstˇe, kde maj´ı st´ at rodinn´e domy, je promˇenliv´e. Tvoˇr´ı ho zeminy charakteru j´ıl˚ u (j´ıl prachovit´ y, j´ıl p´ısˇcit´ y, p´ısek j´ılovit´ y). P´ısky byly zastiˇzeny aˇz pod pˇredpokl´adan´ ymi u ´rovnˇemi z´akladov´ ych konstrukc´ı. Pro pˇredpokl´adanou hloubku zaloˇzen´ı 1,2–1,6 m jsou v tab. 1 uvedeny mechanick´e charakteristiky zemin, jejichˇz hodnoty vych´azej´ı z laboratorn´ıch anal´ yz, vyhodnoˇ cen´ı statick´ ych penetraˇcn´ıch zkouˇsek a orientaˇcnˇe podle normov´ ych charakteristik normy CSN 73 1001 (Poul, 2010). J´ıl s vysokou plasticitou Cl/msaCl F8 CH/F6 CI 3
Zatˇr´ıdˇen´ı zeminy dle ISO 146887 ˇ Zatˇr´ıdˇen´ı zeminy dle CSN 73 1001 ˇ Zatˇr´ıdˇen´ı zeminy dle CSN 73 3050 konzistence objemov´ a t´ıha zeminy vlhkost mez tekutosti mez plasticity modul pˇretv´ arnosti oedometrick´ y modul Poissonovo ˇc´ıslo pˇrevodn´ı souˇcinitel tot´ aln´ı soudrˇznost tot´ aln´ı u ´hel vnitˇrn´ıho tˇren´ı efektivn´ı soudrˇznost efektivn´ı u ´hel vnitˇrn´ıho tˇren´ı
znaˇcka Ic γ w w1 wp Edef Eoed ν β cu ϕu cef ϕef
jednotka 1 kN · m−3 % % % MPa MPa 1 1 kPa ◦
kPa ◦
tuh´a/pevn´a 19,5 19-24 (50 pro F6 Cl) 57-63 20-28 3,7 10 0,42 0,37 60 0 18 22
Tabulka 1: Mechanick´e vlastnosti j´ılovit´ ych zemin (Poul, 2010).
17
7
Software a normy pro stanoven´ı z´ akladov´ ych konstrukc´ı
Pˇri n´avrhu a tvorbˇe stavebn´ı konstrukce je tˇreba postupnˇe stanovit velikost zat´ıˇzen´ı a reakc´ı, zvolit vhodn´e materi´ aly a navrhnout tvar a rozmˇery tak, aby konstrukce odolala moˇzn´ ym vliv˚ um zat´ıˇzen´ı a bezpeˇcnˇe slouˇzila sv´emu u ´ˇcelu. Jednou z moˇznost´ı n´avrhu konstrukce je metoda v´ ypoˇctu podle mezn´ıch stav˚ u. Mezn´ı stavy z´ akladov´ e p˚ udy Pˇri n´avrhu z´ aklad˚ u se pro posuzov´ an´ı z´akladov´e p˚ udy pouˇz´ıv´a metoda mezn´ıch stav˚ u. Mezn´ı stav je takov´ y stav z´ akladov´e p˚ udy, pˇri kter´em doch´az´ı ke kvalitativn´ım zmˇen´am v z´akladov´e p˚ udˇe nebo na konstrukci, ˇze stavba pˇrest´av´a vyhovovat kladen´ ym poˇzadavk˚ um. Rozliˇsujeme: Mezn´ı stavy I. skupiny (mezn´ı stav u ´ nosnosti): Nam´ah´an´ım z´akladov´e p˚ udy doch´az´ı ke vzniku souvisl´ ych smykov´ ych ploch. P˚ uda se poruˇs´ı a pod hranami z´akladu se zaˇcnou vytv´ aˇret plastick´e oblasti, kter´e se postupnˇe rozˇsiˇruj´ı. Pokud dojde k dalˇs´ımu zvˇetˇsen´ı zat´ıˇzen´ı, konstrukce ztr´ac´ı svou stabilitu. M˚ uˇze se zaboˇrit a naklonit a zemina je vytlaˇcena nad p˚ uvodn´ı ter´en. Mezn´ı stavy II. skupiny (mezn´ı stav pouˇ zitelnosti nebo pˇ retvoˇ ren´ı): Ztˇeˇzuj´ı pouˇz´ıv´ an´ı konstrukc´ı nebo z´ aklad˚ u. V´ ypoˇcty podle mezn´ıho stavu pˇretvoˇren´ı m´a b´ yt dok´az´ano, ˇze provozn´ı v´ ypoˇctov´e zat´ıˇzen´ı nevyvol´ a takov´e pˇretvoˇren´ı z´akladov´e p˚ udy, pˇri kter´em by doˇslo k nepˇr´ıpustn´emu pˇretvoˇren´ı konstrukce, kter´e by ohrozilo jej´ı pouˇzitelnost (Weiglov´a, 2007). Geotechnick´ e kategorie Geotechnick´e kategorie rozliˇsujeme podle sloˇzitosti z´akladov´e p˚ udy a n´aroˇcnosti konstrukce: ´ 1. GK – jednoduch´ e z´ akladov´ e pomˇ ery a nen´ aroˇ cn´ a konstrukce: Unosnost se posuzuje pouze podle hodnot tabulkov´e v´ ypoˇctov´e u ´nosnosti Rdt a porovn´av´a se s v´ ypoˇctov´ ym provozn´ım kontaktn´ım napˇet´ım v z´ akladov´e sp´aˇre σds : Rdt ≥ σds 2. GK – jednoduch´ e z´ akladov´ e pomˇ ery a n´ aroˇ cn´ a konstrukce; sloˇ zit´ e z´ akladov´ e ´ pomˇ ery a nen´ aroˇ cn´ a konstrukce: Unosnost i sed´an´ı se uˇz mus´ı dok´azat v´ ypoˇctem, ale mohou se pouˇz´ıt smˇern´e normov´e charakteristiky, kter´e jsou pro jednotliv´e zeminy uvedeny. Pro jejich stanoven´ı mus´ı b´ yt pro zatˇr´ıdˇen´ı zeminy k dispozici alespoˇ n z´akladn´ı pr˚ ukazn´e hodnoty (vlhkost, konzistenˇcn´ı meze, zrnitost a ulehlost mus´ı b´ yt zn´am´a z laboratoˇre). Pouˇzit´ı vˇsech pr˚ ukazn´ ych hodnot z laboratorn´ıch nebo poln´ıch zkouˇsek je vˇsak vˇzdy v´ yhodnˇejˇs´ı, protoˇze tak doch´az´ı k ekonomiˇctˇejˇs´ımu n´ avrhu konstrukce. Pro 2. GK se porovn´av´a u ´nosnost z´akladov´e p˚ udy Rd s v´ ypoˇctov´ ym extr´emn´ım kontaktn´ım napˇet´ım σde : Rd ≥ σde 3. GK – sloˇ zit´ e z´ akladov´ e pomˇ ery a n´ aroˇ cn´ a konstrukce: Pro v´ ypoˇcet sed´an´ı i u ´nosnosti se mus´ı pouˇz´ıt pr˚ ukazn´e hodnoty, z´ıskan´e z laboratorn´ıch zkouˇsek nebo poln´ıch zkouˇsek. Je dobr´e prov´est statick´ y rozbor a na jeho z´ akladˇe stanovit v´ ypoˇctov´e charakteristiky zemin (Weiglov´ a, 2007). Pro 3. GK se tak´e porovn´ av´a u ´nosnost z´akladov´e p˚ udy Rd s v´ ypoˇctov´ ym extr´emn´ım kontaktn´ım napˇet´ım σde : Rd ≥ σde
7.1
ˇ CSN 73 1001 Z´ akladov´ a p˚ uda pod ploˇ sn´ ymi z´ aklady
Tato norma stanovuje z´ asady pro posuzov´an´ı mezn´ıch stav˚ u z´akladov´ ych p˚ ud pod ploˇsn´ ymi z´aklady. C´ılem v´ ypoˇctu je zabr´ anit vzniku mezn´ıch stav˚ u bˇehem prov´adˇen´ı i po celou dobu trv´an´ı konstrukce. Norma byla schv´alena 8. 6. 1987 a z´ıskala u ´ˇcinnost od 1. 10. 1988 do 1. 4. 2010.
18
7
´ ´ SOFTWARE A NORMY PRO STANOVEN´I ZAKLADOV YCH KONSTRUKC´I
Posouzen´ı pro I. MS: 1. GK: Posouzen´ı u ´nosnosti lze prov´est jen pomoc´ı hodnot tabulkov´e v´ ypoˇctov´e u ´nosnosti Rdt . 2. GK a 3. GK: Je nutn´ y v´ ypoˇcet u ´nosnosti z rovnice: b Rd = cd · Nc · sc · dc · ic + γ1 · d · Nd · sd · dd · id + γ2 · · Nb · sb · db · ib 2 Rd svisl´ a v´ ypoˇctov´ au ´nosnost [kPa] γ1 , γ2 objemov´ a t´ıha nad a pod z´akladovou sp´arou [kN·m−3 ] b efektivn´ı ˇs´ıˇrka nebo pr˚ umˇer z´akladu [m] Nc , Nd , Nb souˇcinitele u ´nosnosti z´avisej´ıc´ı na v´ ypoˇctov´em u ´hlu vnitˇrn´ıho tˇren´ı d hloubka zaloˇzen´ı [m] cd v´ ypoˇctov´ a hodnota soudrˇznosti [kPa] sc , sd , sb souˇcinitele vyjadˇruj´ıc´ı tvar z´akladu dc , dd , db souˇcinitele vyjadˇruj´ıc´ı vliv hloubky zaloˇzen´ı ic , id , ib souˇcinitele vyjadˇruj´ıc´ı vliv ˇsikmosti zat´ıˇzen´ı Posouzen´ı pro II. MS: 1. GK: Pro 1.GK se neposuzuje. 2. GK a 3. GK: Celkov´e sednut´ı se m˚ uˇze spoˇc´ıtat podle n´asleduj´ıc´ıch rovnic: σol · b · α · (1 − ν 2 ) · mr Edef
s= s σol d α mr ν
sednut´ı uvaˇzovan´eho bodu [m] napˇet´ı v z´ akladov´e sp´aˇre od pˇrit´ıˇzen´ı stavbou [kPa] ˇs´ıˇrka z´ akladu [m] souˇcinitel z´ avisej´ıc´ı na tvaru a tuhosti z´akladu [◦ ] opravn´e souˇcinitele p˚ usoben´ı z´akladov´e p˚ udy Poissonovo ˇc´ıslo s=
n X σz,i · hi · mr i=1
σz,i hi mr Eoed,i
svisl´ a sloˇzka napˇet´ı od pˇrit´ıˇzen´ı stavbou ve stˇredu i-t´e vrstvy [kPa] mocnost i-t´e vrstvy z´akladov´e p˚ udy [m] souˇcinitel p˚ usoben´ı z´akladov´e p˚ udy v´ ypoˇctov´ y oedometrick´ y modul i-t´e vrstvy z´akladov´e p˚ udy [MPa]
s=
n X σz,i − mi · σor,i i=1
σz,i mi σor,i hi
Eoed,i
Eoed,i
· hi
svisl´ a sloˇzka napˇet´ı pod uvaˇzovan´ ym bodem od pˇrit´ıˇzen´ı stavbou σol ve stˇredu i-t´e vrstvy [kPa] opravn´ y souˇcinitel pˇrit´ıˇzen´ı, kter´ y se pro i-tou vrstvu stanov´ı v z´avislosti na druhu z´ akladov´e p˚ udy p˚ uvodn´ı geostatick´e napˇet´ı ve stˇredu i-t´e vrstvy [kPa] mocnost i-t´e vrstvy [m]
19
7
7.2
´ ´ SOFTWARE A NORMY PRO STANOVEN´I ZAKLADOV YCH KONSTRUKC´I
ˇ CSN EN 1997-1 Eurok´ od 7: Navrhov´ an´ı geotechnick´ ych konstrukc´ı
Norma plat´ı pro geotechnick´ a hlediska navrhov´an´ı pozemn´ıch a inˇzen´ yrsk´ ych staveb. Je zamˇeˇrena na poˇzadavky pevnosti, stability, pouˇzitelnosti a trvanlivosti konstrukc´ı. Byla schv´alena 1. ˇ ´ 9. 2006 a z´ıskala u ´ˇcinnost od 1. 10. 2006 a nahradila normu CSN 73 1001. Unosnost ploˇsn´eho z´akladu m˚ uˇzeme podle Eurok´ odu 7 spoˇc´ıtat v neodvodnˇen´ ych nebo odvodnˇen´ ych podm´ınk´ ach. Odvodnˇ en´ e podm´ınky: R/A0 = c0 · Nc · bc · sc · ic + q 0 · Nq · bq · sq · iq + 0, 5 · γ 0 · B 0 · Nγ · bγ · sγ · iγ c0 q0 γ0 B0 d Nc , Nq , Nγ bc , bq , bγ sc , sq , sγ ic , iq , iγ A0
n´ avrhov´ a smykov´ a pevnost z´akladov´e p˚ udy [kPa] n´ avrhov´ y efektivn´ı tlak nadloˇz´ı v u ´rovni z´akladov´e sp´ary [kPa] n´ avrhov´ a efektivn´ı objemov´a t´ıha zeminy pod u ´rovn´ı z´akladov´e sp´ary [kN·m−3 ] efektivn´ı ˇs´ıˇrka z´ akladu [m] hloubka zaloˇzen´ı [m] souˇcinitel u ´nosnosti souˇcinitel sklonu z´ akladov´e sp´ary souˇcinitel tvaru z´ akladu souˇcinitel ˇsikmosti zat´ıˇzen´ı n´ avrhov´ a efektivn´ı plocha z´akladu [m2 ]
Neodvodnˇ en´ e podm´ınky: R/A0 = (π + 2) · cu · bc · sc · ic + q bc sc ic cu q A0
7.3
souˇcinitel sklonu z´ akladov´e sp´ary souˇcinitel tvaru z´ akladu souˇcinitel ˇsikmosti zat´ıˇzen´ı smykov´ a pevnost z´ akladov´e p˚ udy [kPa] tlak nadloˇz´ı nebo zat´ıˇzen´ı v u ´rovni z´akladov´e sp´ary [kPa] n´ avrhov´ a efektivn´ı plocha z´akladu [m2 ]
Geotechnick´ y software GEO 5.0
Geotechnick´ y software GEO 5.0 je soubor program˚ u urˇcen´ ych pro ˇreˇsen´ı geotechnick´ ych v´ ypoˇct˚ u. Syst´em je sloˇzen´ y ze samostatn´ ych program˚ u, kter´e maj´ı stejn´e uˇzivatelsk´e rozhran´ı a vz´ajemnˇe spolu komunikuj´ı. Kaˇzd´ y program slouˇz´ı k ˇreˇsen´ı urˇcit´e geotechnick´e u ´lohy. Program Patky – N´ avrh a posouzen´ı ploˇsn´ ych z´aklad˚ u“ umoˇzn ˇuje navrhnout a posoudit ploˇsn´e z´aklady ” podle EN 1997-1 nebo klasick´ ym zp˚ usobem podle mezn´ıch stav˚ u, stupnˇe bezpeˇcnosti nebo normy ˇ CSN 73 1001. Program prov´ ad´ı v´ ypoˇcet I. mezn´ıho stavu (´ unosnost z´akladu), II. mezn´ıho stavu (sednut´ı a natoˇcen´ı z´ akladu) a dimenzov´an´ı pod´eln´e a smykov´e v´ yztuˇze.
20
8
Metodika pr´ ace
Snahou bylo navrhnout vhodn´ y ploˇsn´ y z´aklad, kter´ y by bezpeˇcnˇe pˇrenesl t´ıhu stavby do z´ akladov´e p˚ udy. Aby byly z´ aklady navrˇzeny spolehlivˇe a zabezpeˇcily stabilitu stavby, bylo potˇreba nejdˇr´ıve zjistit vlastnosti z´ akladov´e p˚ udy. Na podzim roku 2010 byl na uveden´e lokalitˇe v ˇ c´ınˇe proveden inˇzen´ Olomouci-Repˇ yrskogeologick´ y pr˚ uzkum, kter´ y mˇel z´akladov´e pomˇery vyˇsetˇrit. Pro stavebn´ı objekt ”blok ˇc. 1”, kter´ y budou tvoˇrit dvoupatrov´e rodinn´e domy, byly provedeny 3 pr˚ uzkumn´e j´ adrov´e vrty, 3 statick´e penetraˇcn´ı sondy a 6 j´adrov´ ych vpich˚ u. Jejich realizace byla zajiˇstˇena firmou GeoVank, spol. s.r.o. J´adrov´e vrty a statick´e penetrace byly provedeny vrtnou soupravou URB 2,5A ve dnech 21. a 22. 9. 2010. Vyhodnocen´ı statick´ e penetraˇ cn´ı zkouˇ sky V´ ysledky zkouˇsek jsou prezentov´ any v kˇrivk´ach z´akladn´ıch parametr˚ u qc a fs z´avisl´ ych na hloubce (pˇr´ıloha C.1). Na z´ akladˇe tˇechto penetraˇcn´ıch kˇrivek se prov´ad´ı vyhodnocen´ı zkouˇsky. Mˇern´ y penetraˇcn´ı odpor qc ukazuje, jak se mˇen´ı penetraˇcn´ı odpory v z´avislosti na vlastnostech penetrovan´eho prostˇred´ı. Pro vyhodnocen´ı zkouˇsky byla nejprve urˇcena ˇs´ıˇrka intervalu, kter´ y bude charakterizov´ an pˇr´ısluˇsnou hodnotou qc . Z grafu byla odeˇctena tlouˇst’ka vrstvy, kter´ a se podle pr˚ ubˇehu kˇrivky jevila jako pˇribliˇznˇe homogenn´ı. Pro jednotliv´e intervaly se vypoˇc´ıtala pr˚ umˇern´a hodnota qc a n´ asledn´e vyhodnocen´ı (pˇr´ıloha A.1) bylo provedeno na z´akladˇe tabulkov´ ych poklad˚ u.
8.1
N´ avrh z´ akladu podle I. skupiny mezn´ıch stav˚ u–u ´ nosnost
Protoˇze se jedn´ a o 2. GK (v tomto pˇr´ıpadˇe sloˇzit´e z´akladov´e pomˇery a nen´aroˇcn´a konstrukce) mus´ı pro v´ ypoˇcet I. MS platit pravidlo, kdy je u ´nosnost z´akladov´e p˚ udy vˇetˇs´ı nebo rovna v´ ypoˇctov´emu extr´emn´ımu kontaktn´ımu napˇet´ı: Rd ≥ σde . 8.1.1
V´ ypoˇ cet u ´ nosnosti z´ akladov´ e p˚ udy
Pro 2. GK mus´ı b´ yt u ´nosnost z´ akladov´e p˚ udy Rd prok´az´ana v´ ypoˇctem. Pro v´ ypoˇcet u ´nosnosti byly pouˇzity mechanick´e charakteristiky zemin, jejichˇz hodnoty byly z´ısk´any z pr˚ ukazn´ ych laboratorn´ıch anal´ yz (tab. 2) vyhodnocen´ım statick´ ych penetraˇcn´ıch sond a orientaˇcnˇe podle ˇ ´ smˇern´ ych normov´ ych charakteristik zemin ud´avan´e normou CSN 73 1001 (Poul, 2010). Unosnost ˇ byla spoˇc´ıt´ ana pro normu CSN 73 1001 Z´akladov´a p˚ uda pod ploˇsn´ ymi z´aklady, kter´a ztratila ˇ platnost 1. 4. 2010 a novˇe podle normy CSN EN 1997-1 Eurok´od 7: Navrhov´an´ı geotechnick´ ych ˇ ast 1: Obecn´ konstrukc´ı - C´ a pravidla. Protoˇze se jedn´a o jemnozrnnou zeminu, kter´a pod stavbou pomalu konsoliduje, byly pro v´ ypoˇcet zvoleny tot´aln´ı parametry pevnosti (Weiglov´a, 2007).
Konzistence Objemov´ a t´ıha zeminy Modul pˇretv´ arnosti Oedometrick´ y modul Pˇrevodn´ı souˇcinitel Tot´ aln´ı soudrˇznost Tot´ aln´ı u ´hel vnitˇrn´ıho tˇren´ı
Znaˇcka Ic γ Edef Eoed β cu ϕu
Jednotka 1 kN·m−3 MPa MPa 1 kPa ◦
J´ıl s vysokou plasticitou tuh´a/pevn´a 19,5 3,7 10 0,37 60 0
Tabulka 2: Mechanick´e vlastnosti j´ılovit´ ych zemin pouˇzit´e ve v´ ypoˇctech (Poul, 2010, upraveno). 21
8
´ METODIKA PRACE
ˇ a) V´ ypoˇ cet u ´ nosnosti z´ akladov´ e p˚ udy podle normy CSN 73 1001: ˇ Dle normy CSN EN 73 1001 byl v´ ypoˇcet svisl´e u ´nosnosti z´akladov´e p˚ udy ˇreˇsen podle BrinchHansena, kter´ y urˇcuje u ´nosnost z´ akladov´e p˚ udy pro z´aklad s vodorovnou z´akladovou sp´ arou vztahem: b Rd = cd · Nc · sc · dc · ic + γ1 · d · Nd · sd · dd · id + γ2 · · Nb · sb · db · ib 2 Rd svisl´ a v´ ypoˇctov´ au ´nosnost [kPa] γ1 , γ2 objemov´ a t´ıha nad a pod z´akladovou sp´arou [kN·m−3 ] b efektivn´ı ˇs´ıˇrka nebo pr˚ umˇer z´akladu [m] Nc , Nd , Nb souˇcinitele u ´nosnosti z´avisej´ıc´ı na v´ ypoˇctov´em u ´hlu vnitˇrn´ıho tˇren´ı d hloubka zaloˇzen´ı [m] cd v´ ypoˇctov´ a hodnota soudrˇznosti [kPa] sc , sd , sb souˇcinitele vyjadˇruj´ıc´ı tvar z´akladu dc , dd , db souˇcinitele vyjadˇruj´ıc´ı vliv hloubky zaloˇzen´ı ic , id , ib souˇcinitele vyjadˇruj´ıc´ı vliv ˇsikmosti zat´ıˇzen´ı V rovnici se uvaˇzuj´ı v´ ypoˇctov´e parametry zeminy cd a ϕd , kter´e se stanov´ı vydˇelen´ım normov´ ych hodnot souˇciniteli z´ akladov´e p˚ udy γm . Vzhledem k tomu, ˇze tot´aln´ı u ´hel vnitˇrn´ıho tˇren´ı ϕu byl pro ˇreˇsenou zeminu roven 0◦ , v´ ypoˇctov´ y parametr ϕd se tak´e rovnal nule. Podle rovnice byl tedy urˇcen pouze v´ ypoˇctov´ y parametr cd . Pro normovou soudrˇznost Plat´ı
γmc = 2 c cd = γmc
Souˇcinitel´e u ´nosnosti Nc , Nd , Nb jsou d´any rovnicemi nebo se stanovuj´ı z graf˚ u (pˇr´ıloha C.2): Nc = 2 + π Nd = tg 2 (45 + ϕ2d ) · eπtgϕd Nb = 1, 5(Nd − 1) · tgϕd ϕd
pro ϕd = 0
v´ ypoˇctov´ yu ´hel vnitˇrn´ıho tˇren´ı [◦ ]
Souˇcinitel´e tvaru z´ akladu sc , sd , sb jsou d´any rovnicemi: sc = 1 + 0, 2 · sd = 1 +
bef lef
sb = 1 − 0, 3 bef , lef
bef lef
· sinϕd bef lef
romˇery obd´eln´ıkov´eho z´akladu [m]
Souˇcinitel´e hloubky zaloˇzen´ı dc , dd , db jsou d´any rovnicemi: dc = 1 + 0, 1
q
d
qb
dd = 1 + 0, 1 db · sin2ϕd db = 1 b ˇs´ıˇrka nebo pr˚ umˇer z´ akladu [m] Souˇcinitel´e ˇsikmosti zat´ıˇzen´ı ic , id , ib jsou d´any rovnicemi: ic = id = ib = (1 − tgδ)2 δ u ´hel odklonu v´ yslednice od svislice [◦ ] Ve v´ ypoˇctu se u ´hel δ rovnal 0◦ a platilo ic = id = ib = 1. 22
8
´ METODIKA PRACE
ˇ b) V´ ypoˇ cet u ´ nosnosti z´ akladov´ e p˚ udy podle normy CSN EN 1997-1 (Eurok´ od 7): ˇ Podle normy CSN EN 1997-1 lze n´avrhovou u ´nosnost urˇcit v´ ypoˇctem pro neodvodnˇen´e nebo odvodnˇen´e podm´ınky. V severn´ı ˇc´ asti staveniˇstˇe vystupuje voda nad u ´rovnˇe z´akladov´ ych konstrukc´ı. Pro vˇsechny v´ ypoˇcty bylo ale poˇc´ıt´ano s t´ım, ˇze z´aklad bude posunut na jiˇzn´ı stranu, kde podzemn´ı voda stavbu nijak neovlivˇ nuje. Pro odvodnˇen´e podm´ınky je d´an vztah: R/A0 = c0 · Nc · bc · sc · ic + q 0 · Nq · bq · sq · iq + 0, 5 · γ 0 · B 0 · Nγ · bγ · sγ · iγ c0 q0 γ0 B0 d Nc , Nq , Nγ bc , bq , bγ sc , sq , sγ ic , iq , iγ A0
n´ avrhov´ a smykov´ a pevnost z´akladov´e p˚ udy [kPa] n´ avrhov´ y efektivn´ı tlak nadloˇz´ı v u ´rovni z´akladov´e sp´ary [kPa] n´ avrhov´ a efektivn´ı objemov´a t´ıha zeminy pod u ´rovn´ı z´akladov´e sp´ary [kN·m−3 ] efektivn´ı ˇs´ıˇrka z´ akladu [m] hloubka zaloˇzen´ı [m] souˇcinitel u ´nosnosti souˇcinitel sklonu z´ akladov´e sp´ary souˇcinitel tvaru z´ akladu souˇcinitel ˇsikmosti zat´ıˇzen´ı n´ avrhov´ a efektivn´ı plocha z´akladu [m2 ]
Souˇcinitel´e u ´nosnosti Nq , Nc , Nγ jsou d´any rovnicemi: 0
0
Nq = eπtgϕ tg 2 (45 + ϕ2 ) Nc = (Nq − 1) · cotgϕ0 Nγ = 2 (Nq − 1) · tgϕ0 Souˇcinitel´e sklonu z´ akladov´e sp´ ary bq , bc , bγ jsou d´any rovnicemi: 1−b
q bc = bq − Nc ·tgϕ 0 bq = bγ = (1 − α · tgϕ0 ) α sklon z´ akladov´e sp´ ary [◦ ]
Souˇcinitel´e tvaru z´ akladu sq , sc , sγ pro obd´eln´ıkov´ y tvar jsou d´any rovnicemi: 0
0 sq = 1 + ( B L0 ) · sinϕ 0 sc = 1 − 0, 3( B L0 ) sq ·Nq −1 sγ = Nq −1 B0 efektivn´ı ˇs´ıˇrka z´ akladu [m] L0 efektivn´ı d´elka z´ akladu [m]
ˇ Podle normy CSN EN 1997-1 se mus´ı ovˇeˇrit, ˇze mezn´ı stav poruˇsen´ı nebo nadmˇern´e deformace (GEO) nenastane pˇri ˇz´ adn´e n´ asleduj´ıc´ı kombinaci soubor˚ u d´ılˇc´ıch souˇcinitel˚ u. Zp˚ usob pouˇzit´ı souˇcinitel˚ u urˇcuj´ı tˇri n´ avrhov´e pˇr´ıstupy: NP1 Kombinace 1: A1 “+” M1 “+” R1 Kombinace 2: A2 “+” M2 “+” R1 NP2 Kombinace: A1 “+” M1 “+” R2 NP3 Kombinace: (A1 nebo A2) “+” M2 “+” R3, kde “+” znamen´a: “bude kombinov´ano s” 23
8
´ METODIKA PRACE
Ve v´ ypoˇctech pro ovˇeˇren´ı n´ avrhov´ ych pˇr´ıstup˚ u byly pro jednotliv´e hodnoty pouˇzity d´ılˇc´ı souˇcinitele podle tabulek (pˇr´ılohy A.2, A.3, A.4). 8.1.2
V´ ypoˇ cet zat´ıˇ zen´ı p˚ usob´ıc´ıch na z´ akladovou p˚ udu
D´ale bylo potˇreba navrhnout d˚ um, kter´ y se na tomto m´ıstˇe bude nach´azet. Podle u ´zemn´ıch pl´an˚ u jsou v oblasti pl´ anovan´e dvoupatrov´e rodinn´e domy p˚ udorysn´ ych rozmˇer˚ u pˇribliˇznˇe 12 x 6 m. Vzhledem k tomu, ˇze se jedn´a o stavbu staticky nen´aroˇcnou, byly jako druh zaloˇzen´ı zvoleny z´ akladov´e p´ asy. Pro n´ avrh domu byl pouˇzit program proDesktop1 , v nˇemˇz byl navrˇzen d˚ um i se z´ akladov´ ymi p´ asy (obr. 6). D˚ um je sloˇzen z nˇekolika komponent, nˇekter´e z nich jsou uvedeny na sch´ematech v pˇr´ıloze D. Program s´am vypoˇc´ıtal objem jednotliv´ ych ˇc´ast´ı, kter´e jsou takt´eˇz uvedeny na sch´ematech. Pro v´ ypoˇcet celkov´eho zat´ıˇzen´ı, kter´e p˚ usob´ı na z´akladovou p˚ udu, bylo tˇreba spoˇc´ıtat zat´ıˇzen´ı st´al´a a nahodil´a a vytvoˇrit jejich kombinaci.
Obr´azek 6: N´ avrh domu v programu proDesktop s popisy jednotliv´ ych komponent domu. ˇ a) V´ ypoˇ cet charakteristick´ e hodnoty st´ al´ eho zat´ıˇ zen´ı G dle CSN EN 1991-1-1: Pro v´ ypoˇcet charakteristick´e hodnoty celkov´eho st´al´eho zat´ıˇzen´ı, kter´e p˚ usob´ı po celou dobu trv´an´ı konstrukce, byla stanovena t´ıha jednotliv´ ych prvk˚ u (z´akladov´e p´asy, zdi, stropy, schody, stˇrecha a stˇreˇsn´ı ˇst´ıt) na z´ akladˇe jejich rozmˇer˚ u (pˇr´ıloha D) a objemov´e nebo ploˇsn´e t´ıhy pˇr´ısluˇsn´ ych materi´ al˚ u, kter´e jsou d´any normou. Byly pouˇzity n´asleduj´ıc´ı objemov´e a ploˇsn´e t´ıhy: Objemov´ e t´ıhy pro: Beton – obyˇcejn´ y Zdivo ciheln´e – z cihel dˇerovan´ ych
24 kN·m3 12 kN·m3
Ploˇ sn´ a t´ıha pro: Stˇreˇsn´ı krytiny – taˇskov´ a krytina jednoduch´a
0,55 kN·m2
Souˇctem jednotliv´ ych v´ ysledk˚ u byla vypoˇc´ıt´ana v´ ysledn´a hodnota st´al´eho zat´ıˇzen´ı G. 1
Program je prim´ arnˇe urˇcen pro strojn´ı inˇzen´ yrstv´ı, proto pouˇz´ıv´ a m´ırnˇe odliˇsn´e k´ otov´ an´ı od pozemn´ıho stavitelstv´ı. 24
8
´ METODIKA PRACE
ˇ b) V´ ypoˇ cet charakteristick´ e hodnoty nahodil´ ych zat´ıˇ zen´ı Q dle CSN EN 1991-1-1: Mezi nahodil´ a zat´ıˇzen´ı, kter´ a nep˚ usob´ı po celou dobu trv´an´ı konstrukce, se ˇrad´ı zat´ıˇzen´ı uˇzitn´e a zat´ıˇzen´ı snˇehem. Pro v´ ypoˇcet uˇzitn´eho zat´ıˇzen´ı, kter´e vznik´a v d˚ usledku uˇz´ıv´an´ı stavby, byla nejdˇr´ıve urˇcena pˇr´ısluˇsn´ a uˇzitn´ a kategorie. Na z´akladˇe normy byla pro tuto stavbu urˇcena kategorie A, do kter´e patˇr´ı obytn´e plochy a plochy pro dom´ac´ı ˇcinnosti (pˇr´ıloha A.5). Zatˇeˇzovan´e plochy zatˇr´ıdˇen´e podle tabulky v pˇr´ıloze A.5 se mus´ı navrhnout na z´akladˇe charakteristick´ ych hodnot qk (rovnomˇern´e zat´ıˇzen´ı) a Qk (soustˇredˇen´e zat´ıˇzen´ı). Hodnoty jdou uvedeny v pˇr´ıloze A6. Pro stanoven´ı obecn´ ych u ´ˇcink˚ u bylo pouˇzito pro stropn´ı konstrukce rovnomˇern´e zat´ıˇzen´ı qk . Souˇc´ast´ı nahodil´ ych zat´ıˇzen´ı je tak´e tlak p˚ usoben´ y snˇehem. Tlak, kter´ ym p˚ usob´ı sn´ıh na ˇ stˇrechu, byl spoˇcten dle normy CSN EN 1991-1-3, kde je zat´ıˇzen´ı snˇehem na stˇreˇse pro trval´e/doˇcasn´e n´ avrhov´e situace vyj´ adˇreno vztahem: s = µi · Ce · Ct · s k s sk µi Ce Ct
zat´ıˇzen´ı snˇehem na stˇreˇse [kN·m2 ] charakteristick´ a hodnota zat´ıˇzen´ı snˇehem na zemi v m´ıstˇe staveniˇstˇe [kN·m2 ] tvarov´ y souˇcinitel zat´ıˇzen´ı snˇehem souˇcinitel expozice tepeln´ y souˇcinitel
Hodnoty, kter´e byly dosazeny do vztahu pro v´ ypoˇcet zat´ıˇzen´ı snˇehem, jsou uvedeny v normˇe ˇ ´ pro ˇ CSN EN 1991-1-3. Charakteristick´ a hodnota zat´ıˇzen´ı snˇehem na zemi sk je stanovena CHM U ˇ jednotliv´e oblasti Cesk´e republiky (pˇr´ıloha B.1). Olomouc spad´a do z´ony I. s charakteristickou hodnotou sk = 0,75 [kN·m2 ]. Tvarov´ y souˇcinitel zat´ıˇzen´ı snˇehem µi , kter´ y je ovlivnˇen tvarem stˇrechy a sklouz´ av´ an´ım snˇehu ze stˇrechy byl pro d˚ um se sedlovou stˇrechou u kter´eho je zabr´anˇen´e sklouz´av´an´ı snˇehu ze stˇrechy roven hodnotˇe 0,8. Tepeln´ y souˇcinitel Ct = 1 pro vˇsechny pˇr´ıpady, kdy se nebere v u ´vahu sn´ıˇzen´ı zat´ıˇzen´ı snˇehem na stˇreˇse, kter´a m´a vysokou tepelnou propustnost. Hodnota souˇcinitele expozice Ce se urˇcuje podle normy pro r˚ uzn´e typy krajiny. Pro budouc´ı staveniˇstˇe bylo poˇc´ıt´ ano s hodnotou pro norm´aln´ı typ krajiny (pˇr´ıloha A.7). Celkov´ a hodnota charakteristick´eho zat´ıˇzen´ı je d´ana souˇctem zat´ıˇzen´ı st´al´ ych a nahodil´ ych. Pro n´avrh z´ akladu bylo ale potˇreba zjistit hodnotu extr´emn´ıho v´ ypoˇctov´eho zat´ıˇzen´ı, kter´e odpov´ıd´a st´ al´ ym, obˇcasn´ ym a dlouhodob´ ym a kr´atkodob´ ym zat´ıˇzen´ım. Extr´emn´ı v´ ypoˇctov´e zat´ıˇzen´ı Vde je d´ ano rovnic´ı, ve kter´e se jednotliv´e hodnoty zat´ıˇzen´ı (st´al´e, nahodil´e, sn´ıh) n´ asob´ı ˇ d´ılˇc´ımi souˇciniteli nepˇr´ızniv´ ych zat´ıˇzen´ı ze souboru A1 (pˇr´ıloha A.2) podle CSN EN 1997-1. Rovnice pro kombinaci zat´ıˇzen´ı: Vde = G · γG + Q · γQ + s · γs Pro v´ ypoˇcet u ´ˇcink˚ u od zat´ıˇzen´ı stavbou pro posouzen´ı podle I. MS se pˇredpokl´ad´a, ˇze kontaktn´ı napˇet´ı v z´ akladov´e sp´ aˇre je rozdˇeleno rovnomˇernˇe na ploˇse z´akladu Aef a plat´ı tedy: σde = σde Vde Aef
Vde Aef
extr´emn´ı v´ ypoˇctov´e kontaktn´ı napˇet´ı [kPa] extr´emn´ı v´ ypoˇctov´e zat´ıˇzen´ı [kN] efektivn´ı plocha z´ akladu [m2 ]
Na z´avˇer bylo posouzeno, zda plat´ı podm´ınka Rd ≥ σde . 25
8
8.2
´ METODIKA PRACE
N´ avrh z´ akladu podle II. skupiny mezn´ıch stav˚ u – pouˇ zitelnost
Pro v´ ypoˇcet celkov´eho koneˇcn´eho sednut´ı z´akladov´e p˚ udy existuje nˇekolik rovnic. V tomto ˇ pˇr´ıpadˇe bylo sed´ an´ı ˇreˇseno podle v´ ypoˇctu s uvaˇzov´an´ım strukturn´ı pevnosti podle normy CSN 73 1001. Sed´ an´ı vypoˇcten´e podle tohoto vztahu se nejv´ıce bl´ıˇz´ı skuteˇcn´emu, namˇeˇren´emu geodeticky. s=
n X σz,i − mi · σor,i
Eoed,i
i=1
s σz,i mi σor,i hi Eoed,i
· hi
sednut´ı uvaˇzovan´eho bodu [m] svisl´ a sloˇzka napˇet´ı pod uvaˇzovan´ ym bodem od pˇrit´ıˇzen´ı stavbou σol ve stˇredu i-t´e vrstvy [kPa] opravn´ y souˇcinitel pˇrit´ıˇzen´ı, kter´ y se pro i-tou vrstvu stanov´ı v z´avislosti na druhu z´ akladov´e p˚ udy podle pˇr´ılohy A.9, mi = 0, 2 p˚ uvodn´ı geostatick´e napˇet´ı ve stˇredu i-t´e vrstvy [kPa] mocnost i-t´e vrstvy [m] v´ ypoˇctov´ y oedometrick´ y modul i-t´e vrstvy z´akladov´e p˚ udy [MPa]
K z´ısk´an´ı parametr˚ u, potˇrebn´ ych pro dosazen´ı do vztahu pro v´ ypoˇcet celkov´eho sednut´ı, bylo nutn´e postupnˇe prov´est n´ asleduj´ıc´ı v´ ypoˇcty:
Provozn´ı zat´ıˇzen´ı Vds Vde γf
Eoed =
Edef β
oedometrick´ y modul [MPa] modul pˇretv´ arnosti [MPa] pˇrevodn´ı souˇcinitel
Napˇet´ı v z´ akladov´e sp´ aˇre od z´ akladu σds Vds b l
Vde γf
provozn´ı v´ ypoˇctov´e zat´ıˇzen´ı [kN] extr´emn´ı v´ ypoˇctov´e zat´ıˇzen´ı [kN] souˇcinitel, j´ımˇz lze vydˇelit extr´emn´ı v´ ypoˇctov´e zat´ıˇzen´ı, pokud se pˇri v´ ypoˇctu vych´ az´ı z provozn´ıho v´ ypoˇctov´eho zat´ıˇzen´ı, γf = 1, 2
Oedometrick´ y modul Eoed Edef β
Vds =
σds =
Vds b·l
provozn´ı v´ ypoˇctov´e kontaktn´ı napˇet´ı [kPa] provozn´ı v´ ypoˇctov´e zat´ıˇzen´ı [kN] ˇs´ıˇrka z´ akladu [m] d´elka z´ akladu [m]
26
8
Pˇrit´ıˇzen´ı v z´ akladov´e sp´ aˇre σol σds γ d
σol = σds − γ · d
napˇet´ı v z´ akladov´e sp´aˇre od pˇrit´ıˇzen´ı stavbou [kPa] provozn´ı v´ ypoˇctov´e kontaktn´ı napˇet´ı [kPa] objemov´ a t´ıha zeminy [kN·m−3 ] hloubka zaloˇzen´ı [m]
Geostatick´e svisl´e napˇet´ı σz,i σol I2
´ METODIKA PRACE
σz,i = σol · I2
geostatick´e svisl´e napˇet´ı ve stˇredu i-t´e vrstvy [kPa] napˇet´ı v z´ akladov´e sp´aˇre od pˇrit´ıˇzen´ı stavbou [kPa] redukˇcn´ı souˇcinitel pro tuh´ y obd´eln´ıkov´ y z´aklad, kter´ y je funkc´ı hloubky z uvaˇzovan´eho bodu, ˇs´ıˇrky b a d´elky l z´akladu, urˇcuje se z grafu (pˇr´ıloha C.3) na z´ akladˇe pomˇeru zbi (stanovuje se pro kaˇzdou vrstvu) a
b l
Pro odeˇcten´ı hodnot z grafu byla vytvoˇrena tabulka (pˇr´ıloha A.8), ve kter´e je uvedeno rozdˇelen´ı na jednotliv´e vrstvy, hloubky uvaˇzovan´ ych bod˚ u, pomˇer zbi . P˚ uvodn´e geostatick´e napˇet´ı σor,i γi zi d
σor,i = γi · (zi + d)
p˚ uvodn´ı geostatick´e napˇet´ı ve stˇredu i-t´e vrstvy [kPa] objemov´ a t´ıha zeminy ve stˇredu i-t´e vrsty [kN·m−3 ] hloubka uvaˇzovan´eho bodu ve stˇredu i-t´e vrstvy od z´akladov´e sp´ary [m] hloubka zaloˇzen´ı [m]
27
9
V´ ysledky
V pr´aci bylo poˇc´ıt´ ano se stavbou zaloˇzenou na z´akladov´ ych p´asech. Byla zvolena hloubka zaloˇzen´ı 1,20 m pod upraven´ ym ter´enem a ˇs´ıˇrka p´asu 0,70 m. Nejdˇr´ıve byly vyhodnoceny penetraˇcn´ı zkouˇsky (pˇr´ıklad vyhodnocen´ı v pˇr´ıloze A.1). K dispozi byly i pˇresnˇejˇs´ı v´ ysledky z´ıskan´e kombinac´ı pr˚ ukazn´ ych laboratorn´ıch anal´ yz a vyhodnocen´ım penetraˇcn´ıch sond, kter´e byly pro v´ ypoˇcet nakonec pouˇzity. Extr´emn´ı svisl´ a v´ ypoˇctov´ a t´ıha vˇcetnˇe z´akladov´e konstrukce, kterou p˚ usob´ı stavba na podloˇz´ı, byla spoˇctena na 4249,07 kN. Pˇrepoˇctem na plochu z´akladu byla zjiˇstˇena hodnota extr´emn´ıho napˇet´ı 54,83 kPa. Dalˇs´ı poˇc´ıtanou hodnotou byla provozn´ı svisl´a v´ ypoˇctov´a t´ıha, jej´ıˇz v´ ysledn´ a hodnota byla 3540,89 kN a hodnota provozn´ıho v´ ypoˇctov´eho kontaktn´ıho napˇet´ı 45,68 kPa. V severn´ı ˇc´ asti staveniˇstˇe byl zjiˇstˇen v´ yskyt podzemn´ı vody t´emˇeˇr v u ´rovni ter´enu (pˇr´ıloha ´ ˇ B.2). Unosnost p˚ udy byla proto poˇc´ıt´ana nejdˇr´ıve ruˇcnˇe podle normy CSN 73 1001 pro jiˇzn´ı ˇc´ ast staveniˇstˇe, kde je podzemn´ı voda v dostateˇcn´e hloubce na to, aby jej´ı u ´ˇcinky jakkoli ovlivnily stavbu. Pro v´ ypoˇcet byla vybr´ ana konkr´etn´ı parcela, jej´ıˇz podloˇz´ı je tvoˇreno zeminami charakteru j´ıl˚ u (j´ıl prachovit´ y, j´ıl p´ısˇcit´ y, p´ısek j´ılovit´ y) a bylo poˇc´ıt´ano s pr˚ umˇern´ ymi hodnotami mechanick´ ych charakteristik tˇechto zemin (tab. 2). Podle I. MS vyˇsla u ´nosnost p˚ udy 200,81 kPa (pˇr´ıloha B.3). Podle II. MS byl v´ ysledek sed´an´ı z´akladu 1,88 mm. ˇ Posouzen´ı podle mezn´ıch stav˚ u bylo zad´ano i do softwaru GEO 5.0. Podle norem CSN ˇ 73 1001 a CSN EN 1997-1 program vyhodnotil vstupn´ı parametry, posoudil svislou u ´nosnost a spoˇc´ıtal celkov´e sednut´ı z´ akladu. Programem bylo postupnˇe ovˇeˇreno nˇekolik moˇzn´ ych kombinac´ı podloˇz´ı, kter´e byly stanoveny na z´akladˇe j´adrov´ ych vrt˚ u. Pro jednotliv´e zeminy byly pouˇzity smˇern´e normov´e charakteristiky uveden´e v tabulk´ach pˇr´ıloze A.10 a A.11. V´ ysledky jsou zobrazeny v tab. 3. Hodnoty jsou uvedeny pro zaloˇzen´ı 1,2m, v z´avork´ach pro 1,6m, jeˇz je doporuˇcov´ ano normou pro jemnozrnn´e zeminy.
Podloˇz´ı A Podloˇz´ı B Podloˇz´ı C Podloˇz´ı D
Norma ˇ CSN 73 1001 ˇ CSN EN 1997-1 ˇ CSN 73 1001 ˇ CSN EN 1997-1 ˇ CSN 73 1001 ˇ CSN EN 1997-1 ˇ CSN 73 1001 ˇ CSN EN 1997-1
I. mezn´ı stav ´ Unosnost Rd [kPa] % 305,82 (403,30) 35,5 (31,5) 283,34 (368,79) 39,4 (34,5) 260,24 (382,75) 41,8 (33,2) 239,26 (349,46) 49,8 (36,4) 271,04 (332,89) 41,6 (38,2) 248,90 (300,96) 45,2 (42,4) 283,56 (333,77) 38,8 (38,1) 260,62 (301,75) 42,2 (42,1)
II. mezn´ı stav Sed´an´ı s [mm] 2,4 (2,2) 2,5 (2,2) 2,4 (2,2) 2,5 (2,2) 2,4 (3,1) 2,4 (3,1) 3,0 (3,1) 3,0 (3,1)
Podloˇ z´ı A: 0–1,80 m j´ıl p´ısˇcit´ y, 1,80–4,50 m p´ısek j´ılovit´ y, 4,50-6,0 m j´ıl, HPV: 2,5m Podloˇ z´ı B: 0–1,80 m j´ıl prachovit´ y, 1,80–4,50 m p´ısek j´ılovit´ y, 4,50-6,0 m j´ıl, HPV: 2,5m Podloˇ z´ı C: 0–1,50 m j´ıl prachovit´ y, 1,50–1,60 m p´ısek, 1,60–4,50 m j´ıl p´ısˇcit´ y, HPV: 6,25m Podloˇ z´ı D: 0–6,05 m j´ıl p´ısˇcit´ y, 6,05– 6,20 m p´ısek, HPV: 2,85m Procenta ud´ avaj´ı pod´ıl u ´nosnosti, kter´ y vyuˇz´ıv´a stavba. Tabulka 3: V´ ysledn´e hodnoty v´ ypoˇctu u ´nosnosti a sed´an´ı spoˇc´ıtan´e programem GEO 5.0.
28
10
Diskuse
V r´amci pr´ ace bylo k dosaˇzen´ı v´ ysledk˚ u pouˇzito nˇekolik rozd´ıln´ ych v´ ypoˇctov´ ych postup˚ u. ˇ ˇ V´ ypoˇcty byly provedeny ruˇcnˇe, podle neplatn´e normy CSN 73 1001 a podle nov´e normy CSN EN 1997-1 a n´ aslednˇe v programu GEO 5.0 opˇet pro obˇe normy. C´ılem bylo r˚ uzn´ ymi metodami ovˇeˇrit, zda konstrukce splˇ nuje podm´ınky prvn´ıho a druh´eho mezn´ıho stavu. ˇ Prvn´ı mezn´ı stav je dle normy CSN 73 1001 d´an podm´ınkou Rd ≥ σde . V´ ysledn´a hodnota u ´nosnosti z´ akladov´e p˚ udy byla porovn´ana s extr´emn´ı svislou t´ıhou, kterou p˚ usob´ı konstrukce. Tato podm´ınka byla splnˇena jak ruˇcn´ım v´ ypoˇctem, tak posouzen´ım v programu. Mezi obˇema hodnotami vych´ azely ve vˇsech pˇr´ıpadech jeˇstˇe pomˇernˇe velk´e rezervy. Z toho vypl´ yv´a, ˇze na dan´em m´ıstˇe by bylo moˇzn´e postavit i n´aroˇcnˇejˇs´ı stavbu, aniˇz by u ´nosnost p˚ udy byla pˇrekroˇcena. ˇ Pro posouzen´ı na druh´ y mezn´ı stav podle CSN 73 1001 bylo spoˇcteno sed´an´ı, jehoˇz hodnota dosahuje u ruˇcn´ıho v´ ypoˇctu necel´ ych 2 mm a v´ ypoˇctem v programu se pohybuje v rozmez´ı 2,2-3,1mm v z´ avislosti na podloˇz´ı a hloubce zaloˇzen´ı (tab 3). Limitn´ı hodnoty sednut´ı jsou d´ any normou a jejich rozmez´ı se pohybuje v z´avislosti na druhu konstrukce od 50 mm aˇz do 200 mm. U zdˇen´ ych budov se pˇripouˇst´ı rovnomˇern´e sed´an´ı aˇz do hodnoty 50 mm. Pro druh´ y mezn´ı stav byla tedy podm´ınka tak´e splnˇena s velkou rezervou. ˇ Dalˇs´ım krokem bylo ovˇeˇrit n´ avrhov´e pˇr´ıstupy, kter´e ud´av´a norma CSN EN 1997-1. Aby konstrukce splˇ novala podm´ınky, nesm´ı mezn´ı stav nastat pˇri ˇz´adn´e kombinaci soubor˚ u d´ılˇc´ıch souˇcinitel˚ u. Byla spoˇctena t´ıha konstrukce ovlivnˇen´a soubory A1 a A2 (pˇr´ıloha A.2), parametry zeminy ovlivnˇen´e hodnotami d´ılˇc´ıch souˇcinitel˚ u M1 a M1 (pˇr´ıloha. A.3) a u ´nosnost, kterou ovlivˇ nuj´ı souˇcinitel´e ze souboru R1, R2 a R3 (pˇr´ıloha A.4). Hodnoty byly zkombinov´any a pro vˇsechny n´ avrhov´e pˇr´ıstupy vyhovuj´ı. Posouzen´ım prvn´ıho mezn´ıho stavu pomoc´ı softwaru GEO 5.0 bylo zjiˇstˇeno, ˇze v´ ysledn´e ˇ hodnoty u ´nosnosti podloˇz´ı podle neplatn´e normy CSN 73 1001 vych´azej´ı vˇzdy vˇetˇs´ı neˇz podle ˇ nov´e normy CSN EN 1997-1. Z tohoto faktu vyvozujeme, ˇze nov´a norma je pˇr´ısnˇejˇs´ı, a t´ım p´adem i bezpeˇcnˇejˇs´ı, neˇz norma star´ a. Nejniˇzˇs´ıch v´ ysledk˚ u dosahujeme pˇri ruˇcn´ım v´ ypoˇctu. Zkreslen´ı v´ ysledk˚ u v´ ypoˇctu u ´nosnosti mohlo b´ yt zp˚ usobeno pouˇzit´ım pr˚ umˇern´ ych hodnot. Pro posouzen´ı na druh´ y mezn´ı stav je v´ ysledn´e sed´an´ı konstrukce pro obˇe porovn´avan´e normy t´emˇeˇr ve vˇsech pˇr´ıpadech totoˇzn´e. Ruˇcn´ım v´ ypoˇctem bylo dosaˇzeno niˇzˇs´ıho v´ ysledku, ale rozd´ıl mezi v´ ysledky z´ıskan´ ymi v´ ypoˇctem programu a ruˇcn´ım v´ ypoˇctem nen´ı pˇr´ıliˇs velk´ y. Na rozd´ıl mezi v´ ysledky m´a zˇrejmˇe vliv nemoˇznost pˇresn´eho vyˇcten´ı dat z grafu. Avˇsak d´ıky velk´ ym rezerv´am mezi limitn´ımi a jednotliv´ ymi v´ ysledn´ ymi hodnotami sed´an´ı nepˇredstavuj´ı tyto nepˇresnosti z´asadn´ı probl´em. Kromˇe podloˇz´ı a uveden´ ych norem ovlivˇ nuje v´ ysledky v´ ypoˇct˚ u i druh a rozmˇery z´aklad˚ ua typ stavby. Jak bylo zm´ınˇeno, jako druh zaloˇzen´ı byly zvoleny z´akladov´e p´asy, na nichˇz bude st´at dvoupatrov´ y rodinn´ y d˚ um. Z´ akladov´e p´asy maj´ı klasickou ˇs´ıˇrku pˇresahuj´ıc´ı na obˇe strany nosnou zed’ o 10–15 cm. Pro dan´e podloˇz´ı byla hloubka zaloˇzen´ı stavby urˇcena na hodnotu mezi 1,2–1,6 m. V´ ypoˇcty bylo zjiˇstˇeno, ˇze oba mezn´ı stavy jsou splnˇeny pro obˇe normy i pro z´aklady mnohem menˇs´ı. Z ekonomick´eho hlediska by tedy bylo v´ yhodnˇejˇs´ı prov´est zaloˇzen´ı v menˇs´ı hloubce. Jako minimum pro zaloˇzen´ı je uvedeno 1,2 m. Proto byla tato hodnota pro dan´ y pˇr´ıpad zvolena jako koneˇcn´e, nejekonomiˇctˇejˇs´ı ˇreˇsen´ı.
29
11
Z´ avˇ er
Pˇredloˇzen´ a bakal´ aˇrsk´ a pr´ ace se zab´ yv´a n´avrhem ploˇsn´eho z´akladu rodinn´eho domu v lokalitˇe ˇ Olomouc-Repˇc´ın. Jedn´ a se o lokalitu, kter´a byla pl´anovan´a pro budouc´ı v´ ystavbu dvoupatrov´ ych rodinn´ ych dom˚ u a sedmipatrov´eho bytov´eho domu. Na podzim roku 2010 zde byl proveden inˇzen´ yrsko-geologick´ y pr˚ uzkum za u ´ˇcelem zhodnocen´ı vlastnost´ı z´akladov´e p˚ udy a vyˇsetˇren´ı podm´ınek pro zaloˇzen´ı. C´ılem bakal´ aˇrsk´e pr´ ace bylo na z´akladˇe v´ ysledk˚ u pr˚ uzkumu navrhnout a v´ ypoˇcty ovˇeˇrit podm´ınky prvn´ıho a druh´eho mezn´ıho stavu pro danou stavbu. D˚ uleˇzit´e bylo vypoˇc´ıtat hodnoty u ´nosnosti z´ akladov´e p˚ udy a celkov´e sednut´ı z´akladu a porovnat v´ ysledn´e hodnoty podle neplatn´e ˇ ˇ normy CSN 73 1001 a novˇe zaveden´e CSN EN 1997-1. V pˇredloˇzen´e pr´ aci: • Byly vyhodnoceny penetraˇcn´ı zkouˇsky. • Byl navrˇzen konkr´etn´ı rodinn´ y d˚ um a byl vypoˇcten jeho objem a t´ıha, kterou p˚ usob´ı na zeminu. • Bylo ruˇcnˇe spoˇcteno sed´ an´ı stavby a u ´nosnost podle obou norem. • V programu GEO 5.0 byly provedeny v´ ypoˇcty pro oba mezn´ı stavy podle obou norem. Bylo poˇc´ıt´ ano s v´ıce typy podloˇz´ı i s r˚ uznou hloubkou zaloˇzen´ı a hladinou podzemn´ı vody. Na z´avˇer byly jednotliv´e metody v´ ypoˇctu a v´ ysledky porovn´any. Podle vˇsech proveden´ ych v´ ypoˇctov´ ych postup˚ u podloˇz´ı splˇ nuje poˇzadavky na u ´nosnost stavby. Pro pl´anovan´e dvoupatrov´e rodinn´e domy poˇzadovanou u ´nosnost nav´ıc vysoce pˇresahuje. Celkov´e sednut´ı z´akladu tak´e zdaleka nedosahuje limitn´ıch hodnot. Posuzovan´e stavebn´ı u ´zem´ı je tedy vhodn´e pro zaloˇzen´ı stavby. Pˇredloˇzen´ a pr´ ace m˚ uˇze slouˇzit jako podklad pro navazuj´ıc´ı pr´aci. Vˇsechny v´ ypoˇcty n´avrh˚ u i vlastnosti zemin jsou uvedeny. Jednou z moˇznost´ı dalˇs´ıho zpracov´an´ı je napˇr´ıklad n´avrh a v´ ypoˇcet n´ aroˇcnˇejˇs´ıch staveb nebo staveb s jin´ ym typem z´aklad˚ u.
30
12
Pouˇ zit´ a literatura
ˇ BAZANT, Z. (1981): Zakl´ ad´ an´ı staveb. – St´atn´ı nakladatelstv´ı technick´e literatury. Praha. 363s. CENIA (2010): Geoportal [online]. URL: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map;jsessionid=6 F4588A7D4F148C6923CF8F3304A5E46. (Adresa platn´a k 22. 4. 2011.) ˇ ˇ CZUDEK, T. (1972): Geomorfologick´e ˇclenˇen´ı CSR. – Geografick´ yu ´stav CSAV. Brno. 137s. ˇ ˇ a geologick´ CGS (2000): Cesk´ a sluˇzba: Mapov´a aplikace, verze 1.1 [online]. URL: http://www. geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show map.php?mapa=g50&y=548200&x=1119800&s=1. (Adresa platn´ a k 20. 2. 2011.) ˇ CSN 73 1001 (1987): Zakl´ ad´ an´ı staveb. Z´akladov´e p˚ uda pod ploˇsn´ ymi z´aklady. – Vydavatelstv´ı ´ radu pro normalizaci a mˇeˇren´ı. Praha. 76s. Uˇ ˇ ˇ ast 1-1: Obecn´a zat´ıˇzen´ı – ObCSN EN 1991-1-1 (2004): Eurok´ od 1: Zat´ıˇzen´ı konstrukc´ı – C´ ˇ y normalizaˇcn´ı institut. jemov´e t´ıhy, vlastn´ı t´ıha a uˇzitn´ a zat´ıˇzen´ı pozemn´ıch staveb. – Cesk´ Praha. 44s. ˇ ˇ ast 1-3: Obecn´a zat´ıˇzen´ı – Zat´ıˇzen´ı CSN EN 1991-1-3 (2005): Eurok´ od 1: Zat´ıˇzen´ı konstrukc´ı – C´ ˇ y normalizaˇcn´ı institut. Praha. 52s. snˇehem. – Cesk´ ˇ ˇ ast 1: Obecn´ CSN EN 1997-1 (2006): Eurok´ od 7: Navrhov´an´ı geotechnick´ ych konstrukc´ı – C´ a ˇ pravidla. – Cesk´ y normalizaˇcn´ı institut. Praha. 138s. ´ ˇ ˇ ´ DEMEK, J., BALATKA, B., CZUDEK, T., LAZNI CKA, Z., LINHART, J., LOUCKOV A, ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ J., PANOS, V., RAUSER, J., SEICHTEROVA, H., SLADEK, J., STEHLIK, O., STELCL, O., ˇ VLCEK, V. (1965): Geomorfologie ˇcesk´ ych zem´ı. – Nakladatelstv´ı ˇceskoslovensk´e akademie vˇed. Praha. 335s. HUNT, R. E. (2005): Geotechnical Engineering Investigation Handbook, Second Edition. – Taylor & Francis Group. 1066s. ´ C, ˇ I., BRZOBOHATY ´ R., KOVANDA J., STRAN ´ ´IK Z. (2002): Geologick´a minulost CHLUPA ˇ Cesk´e republiky. – Academia. Praha. 436s. ´ V., VLCEK, ˇ MACEKOVA, M. (2004): Zakl´ad´an´ı staveb. – ERA. Brno. 122s. ´ V. (2006): Zakl´ad´an´ı staveb. – VUT v Brnˇe, FAST. 184s. MASOPUST, J., GLISN´IKOVA ˇ MATYS, M., TAVODA, O., CUNINKA, M. (1990): Pol’n´e sk´ uˇsky zem´ın. – ALFA. Bratislava. 303s. ˇ Z., DUDEK, A., HAVLENA, V., WEISS, J. (1983): Geologie CSSR ˇ ˇ y mas´ıv. – M´ISAR, I, Cesk´ St´atn´ı pedagogick´e nakladatelstv´ı. Praha. 333s. POUL, I. (2010): Inˇzen´ yrskogeologick´ y pr˚ uzkum pro stavbu developersk´eho projektu Sladk´e ˇ c´ın. – MS, z´ mˇesto, Olomouc, parc. ˇc. 849/9 k.´ u. Repˇ avˇereˇcn´ a zpr´ ava, Geofond, 14s. Praha. ˇ ˇ ´IKOVA, ´ S. (2002): V´ PRICHYSTAL, A. GNOJEK, I., BEDNAR ysledky gama-spektrometrick´eho studia krystalinika Hornomoravsk´eho u ´valu. Geologick´e v´yzkumy na Moravˇe a ve Slezsku v roce 2001. Brno, vol. IX, no. 1, 75-78s.
31
12
ˇ A ´ LITERATURA POUZIT
REESE, L. C., ISENHOWER, W. M., WANG, S-T. (2006): Analysis and Design of Shallow and Deep Foundations. – John Wiley & Sons, Inc. New Jersey. 574s. ˇ ´ ˇ TURCEK, P., BARTAK, J., HULLA, J., MASOPUST, J., ROZSYPAL, A., VAN´ICEK, I. (2005): Zakl´ ad´ an´ı staveb. – JAGA. Bratislava. 314s. ´ K. (2007): Mechanika zemin. – Akademick´e nakladatelstv´ı. Brno. 186s. WEIGLOVA, ZAPLETAL, J. (2005): Pozn´ amky ke geologick´emu v´ yvoji severoz´apadn´ı ˇc´ast´ı Hornomoravsk´eho u ´valu. Geologick´e v´yzkumy na Moravˇe a ve Slezsku v roce 2004. Brno, vol. XII , no. 1, 69-71s.
32
A
Tabulky Sonda/hloubka
Ic
cu (kPa)
Ep (MPa)
Fs (kPa)
0,0 – 1,2
0,74
45
4,9
41
1,2 – 2,4
0,93
69
8,3
51
2,4 – 3,4
1,04
87
11,2
58
3,4 – 3,9
1,03
81
12
57
3,9 – 6,3
1,07
90
12,1
60
SP2
Ic – index konzistence, cu – tot´ aln´ı soudrˇznost, Ep – penetraˇcn´ı modul deformace (Ep ∼ = Eoed ), Fs – lok´aln´ı adheze Tabulka 1: Vyhodnocen´ı penetraˇcn´ı zkouˇsky
ˇ Tabulka 2: D´ılˇc´ı souˇcinitel´e zat´ıˇzen´ı γF nebo u ´ˇcink˚ u zat´ıˇzen´ı γE . Zdroj: norma CSN EN 1997-1
ˇ Tabulka 3: D´ılˇc´ı souˇcinitel´e parametr˚ u zeminy γM . Zdroj: norma CSN EN 1997-1
33
A
TABULKY
ˇ Tabulka 4: D´ılˇc´ı souˇcinitel´e u ´nosnosti γR ploˇsn´ ych z´aklad˚ u. Zdroj: norma CSN EN 1997-1
ˇ Tabulka 5: Uˇzitn´e kategorie. Zdroj: norma CSN EN 1991-1-1
34
A
TABULKY
Tabulka 6: Uˇzitn´ a zat´ıˇzen´ı stropn´ıch konstrukc´ı, balkon˚ u a schodiˇst’ pozemn´ıch staveb. ˇ Zdroj: norma CSN EN 1991-1-1
Tabulka 7: Doporuˇcen´e hodnoty souˇcinitele Ce pro r˚ uzn´e typy krajin. ˇ Zdroj: norma CSN EN 1991-1-3
35
A
TABULKY
Tabulka 8: V´ ypoˇcty a hodnoty odeˇcten´e z grafu.
ˇ Tabulka 9: Hodnoty opravn´eho souˇcinitele pˇrit´ıˇzen´ı m. Zdroj: norma CSN 73 1001
36
A
TABULKY
ˇ Tabulka 10: Smˇern´e normov´e charakteristiky jemnozrnn´ ych zemin. Zdroj: norma CSN 73 1001
37
A
TABULKY
ˇ Tabulka 11: Smˇern´e normov´e charakteristiky p´ısˇcit´ ych zemin. Zdroj: norma CSN 73 1001
38
B
Obr´ azky
ˇ a republika: Zat´ıˇzen´ı snˇehem na zemi. Zdroj: norma CSN ˇ Obr´azek 1: Cesk´ EN 1991-1-3
HPVu - hladina podzemn´ı vody ust´alen´a, J - j´ıl Obr´ azek 2: Inˇzen´ yrsko-geologick´ y ˇrez u ´zem´ı.
39
ˇ Obr´ azek 3: Uk´ azka ruˇcn´ıho v´ ypoˇctu u ´nosnosti podle normy CSN 73 1001.
40
C
Grafy
Graf 1: Kˇrivka statick´e penetrace. Zdroj: Zl´ınGEO, 2010.
41
C
GRAFY
ˇ Graf 2: Grafy pro urˇcen´ı souˇcinitel˚ uu ´nosnosti. Zdroj: norma CSN 73 1001
42
C
GRAFY
ˇ Graf 3: Napˇet´ı pod charakteristick´ ym bodem. Zdroj: norma CSN 73 1001
43
D
Sch´ emata
44