MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra historie

K efektivnímu využití edukativních médií v kontextu mimotřídních forem dějepisné výuky (Expozice o historii města Klimkovice) Závěrečná práce

Brno 2016

Vedoucí práce: PhDr. Kamil Štěpánek, Csc.

Autor práce: Mgr. Jana Langrová

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Klimkovicích dne 26. 8. 2016

Mgr. Jana Langrová

Poděkování Za odborné vedení, cenné rady a připomínky při psaní závěrečné práce bych chtěla poděkovat PhDr. Kamilu Štěpánkovi, CSc. Dále děkuji paní ředitelce Základní školy Klimkovice Mgr. Miroslavě Hoňkové, za moţnost uskutečnění projektové výuky, a paním učitelkám Mgr. Petře Řeháčkové a Mgr. Monice Richterové za pomoc při její realizaci.

Obsah ÚVOD .......................................................................................................................... 5 1.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA ....................................................................... 8 1.1 REGIONÁLNĚ - HISTORICKÁ VÝCHODISKA ...................................................... 8 1.1.1 Město Klimkovice ....................................................................................... 8 1.1.2 Historie města Klimkovice ....................................................................... 12 1.2 DIDAKTICKO – METODICKÁ VÝCHODISKA .................................................... 16 1.2.1 Exkurze a exkurzní vyučování v regionálním kontextu ............................ 17 1.2.2 Pedagogický výzkum ................................................................................ 19

2.

PRAKTICKÁ APLIKACE .............................................................................. 21 2.1 VYUŢITÍ EXKURZNÍ VÝUKY NA II. STUPNI ZŠ KLIMKOVICE .......................... 21 2.1.1. Možnosti uplatnění exkurzní výuky (ŠVP) ve vztahu k RVP ..................... 21 2.1.2 Návrh projektu ........................................................................................... 23 2.2 REALIZACE PROJEKTU .................................................................................. 31 2.3 VÝZKUM A OVĚŘENÍ ÚČINNOSTI ................................................................... 36 2.3.1 Cíle a metody výzkumu ............................................................................ 36 2.3.2 Analýza a vyhodnocení provedeného šetření ........................................... 39

ZÁVĚR ...................................................................................................................... 45 SHRNUTÍ ................................................................................................................. 47 SUMMARY .............................................................................................................. 48 POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA ................................................................. 49 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................. 51

Úvod Město Klimkovice, leţící na úpatí Nízkého Jeseníku, zaujme mnohé na první pohled. I přes necelých 10 km, kterými je vzdáleno od svého okresního města Ostravy, působí se svými téměř 4,4 tisíci obyvateli, jako klidné a opečovávané městečko. V centru Klimkovic upoutá na sebe pozornost zámek a nedaleký kostel, jeţ vypovídají o historii, která sahá aţ do druhé poloviny 14. století. Město se pyšní také svými lázněmi – Sanatorii Klimkovice, jeţ leţí v části města Hýlov, kde díky svému výše poloţenému umístění mají návštěvníci krásný výhled na panorama Beskyd. O Klimkovicích se zmiňují mnozí autoři regionálních publikací a encyklopedií např. Petr David, Vladimír Soukup či Bohumil Samek, a to především díky jejich uměleckým památkám. Historii města popisují ve svých publikacích kronikáři města Antonín Hub a Jiří Pilich. Mnoho informací je také uvedeno na internetových stránkách města, v místním muzeu a také v nové expozici o historii města, která je ke zhlédnutí v prostorách zámku a jejíţ autorkou je Lucie Augustinková. Tato expozice je pro mou práci stěţejní, jelikoţ se stane součástí praktické části, kde se budu zabývat vyuţitím exkurzního vyučování s důrazem na regionální dějiny ve výuce dějepisu na základní škole. Motivačním faktorem při výběru námětu práce byl především vznik expozice o historii města Klimkovice a rovněţ předpoklad o neúplném vyuţívání výstav a expozic ve výuce ţáků. Ty jsou ţáky mnohdy chápany jako odpočinkové chvíle, 5

výlety, při kterých nemusí přemýšlet ani se snaţit něco si zapamatovat. Proto si myslím, ţe by se přístup ţáků k exkurzím měl regulovat a nenuceně, zábavnou formou tak pozitivně ovlivnit jejich vztah k vědění. Cílem závěrečné práce je vytvoření pracovních listů, které poslouţí jako průvodní listy k expozici o historii města Klimkovice. Při její návštěvě se pokusím zjistit, zda je pouţití těchto médií vhodné a efektivní. Domnívám se, ţe pouţitím pracovních listů během návštěvy expozice bude u ţáků dosaţeno lepších učebních výsledků neţ bez nich. Rozhodla jsem se vytvořit dvě úrovně obtíţnosti, jeţ budou ověřovány se ţáky 6. a 9. ročníku, a to hned z několika důvodů rozdílnosti těchto skupin. Obzvláště se jedná o věkový rozdíl ţáků, čímţ je zřejmá diferenciace v oblasti myšlení dvou skupin, a tím pádem také odlišný přístup pedagoga k nim. Závěrečná práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části, která má dvě kapitoly, se v první z nich zabývá regionálně – historickými východisky. Zde nelze opomenout bohatou historii lázeňského města Klimkovice, jeho ţivot v minulých stoletích, architektonické památky města, významné šlechtické rody či jeho existenci během světových válek a následný rozvoj. Kapitola je sepsána na základě odborné regionální, vlastivědné literatury a samotné expozice, jeţ se opírají o ověřená fakta. Velkou váhu přikládám encyklopedii Bohumila Samka, která se podrobně zabývá uměleckými památkami Moravy a Slezska. Práce dále čerpá z publikací, které jsou dílem místních amatérských kronikářů. V 90. letech, dle dochovaných informací z kronik, sepsal Antonín Hub publikaci o městě Klimkovice, kde se věnuje jeho historickému vývoji. Naopak současník Jiří Pilich se soustřeďuje na dějiny 20. století, především pak na válečné události a rozhovory s pamětníky. Město Klimkovice se snaţím také přiblíţit i na základě svých vlastních zkušeností. Druhá kapitola se věnuje didakticko – metodickým aspektům, jeţ mají v práci stěţejní roli. V této části závěrečné práce se opírám o publikace českých didaktiků, především Stanislava Julínka, Denisy Labischové a Blaţeny Gracové. Kapitola vyzdvihuje cíle předmětu Dějepis a vzdělávací oblasti Člověk a společnost, jak jsou zakotveny v Rámcovém vzdělávacím programu. Upozorňuje na rozdíly mezi exkurzí a exkurzním vyučováním a jejich vztahy k regionalistice. Zdůrazňuje metody, kterými se bude práce zaobírat, a to metodu dotazovacích archů (pracovních listů), metodu pedagogického experimentu a rovněţ metodu práce s didaktickým testem. 6

Praktická část ve své první kapitole nastiňuje koncepci exkurzní výuky na 2. stupni základní školy. Vymezuje cíle exkurzního vyučování, které v tomto případě úzce souvisí s regionálními dějinami a specifikuje jeho zaměření na konkrétní aplikaci v expozici o historii města Klimkovice. První podkapitola klade důraz na rozvoj interdisciplinárních vztahů a klíčových kompetencí, kde uvádí konkrétní moţnosti aplikace poznatků z návštěvy výstavy ve výuce ţáků na 2. stupni základní školy. Druhá podkapitola se věnuje rozvrţení jednotlivých fází a návrhem projektové výuky, kterou budeme realizovat se ţáky 6. a 9. ročníků. Samotným průběhem a realizací projektu se zabývá druhá kapitola praktické části. Ve třetí kapitole praktické části se věnuji realizaci výzkumné fáze a ověřením její účinnosti. Kapitola se dále zaměřuje na ujasnění cílů a metod, které budou při výzkumu pouţity. Dále analyzuje a vyhodnocuje údaje, jeţ budou v průběhu pedagogického experimentu a didaktického testu získány. Doufám, ţe návrh projektové výuky v regionálních souvislostech a ověření efektivity pracovních listů v kontextech exkurzního vyučování bude přínosem nejen mým, ale také dalších pedagogů, kteří projeví o tuto problematiku zájem.

7

1. Teoretická východiska 1.1 1.1.1

Regionálně - historická východiska Město Klimkovice

V moravskoslezském regionu na úpatí Nízkého Jeseníku se nachází město Klimkovice. I kdyţ leţí necelých 10 km u dříve hornického města Ostravy, bylo schopno si zachovat svůj přírodní, venkovský ráz. Klimkovice se rozkládají nad údolím potoku Polančice, coţ je přítok řeky Odry. Součástí města jsou části Josefovice, Václavovice a Hýlov. S nimi je rozloha klimkovického katastru 1423 ha.1 V roce 2013 evidoval místní městský úřad 4395 obyvatel.2 Centrum města leţí v nadmořské výšce 250 m n m. Historické jádro města tvoří pravidelné obdélníkové náměstí, z jehoţ koutů vycházejí krátké ulice. Náměstí obestupují jednopatrové obytné domy s obchodním přízemím. Domy na jiţní straně náměstí mají podloubí3 (půlkruhové arkády na hranolových pilířích a pruskou klenbu).4 Dominantou města je kostel sv. Kateřiny5, který se nachází v blízkosti zámku. Mezi východním křídlem zámku a kostelem sv. Kateřiny vede zděná patrová krytá chodba6, jeţ je nesená čtveřicí arkád. Koridor spojuje druhé podlaţí zámku a patrovou tribunou v kostele.7

1

MĚSTO KLIMKOVICE. Město Klimkovice. [online]. © 2016 [cit. 2016-07-07]. Dostupné z: http://www.mesto-klimkovice.cz/display_html.php?doc=o_meste 2 MĚSTO KLIMKOVICE. Město Klimkovice. [online]. © 2016 [cit. 2016-07-07]. Dostupné z: http://www.mesto-klimkovice.cz/display_html.php?doc=odb_spravni/pocet_obyvatel_2006 3 viz. obrazové přílohy č. 1, 2. 4 SAMEK, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska (J – N), Praha 1999, s. 139. 5 viz. obrazová příloha č. 3. 6 viz. obrazová příloha č. 4. 7 GAVENDOVÁ, M. - LEVÁ, P. - KOUBOVÁ, M.: Kulturní památky okresu Nový Jičín: seznam nemovitých kulturních památek, Nový Jičín 1996, s. 77.

8

Zámek8 byl přestavěn z původní tvrze Ondřejem Bzencem z Markvartic v 70. letech 16. století.9 Po poţáru v roce 1854 byl rekonstruován a opět upravován po válečných destrukcích aţ v letech 1982 – 1983. Zámek je volně stojící pravidelná čtyřkřídlá dvoupatrová budova. Stavba uzavírá malé, přibliţně čtvercové nádvoří. Z renesanční doby se kromě půdorysného rozvrhu uchoval portál 10 průjezdu a nad vjezdem do budovy trojboký arkýř11 na krakorcích. Z konce 16. století pochází také dvouramenné pozdně renesanční schodiště, končící ve 2. patře. Schodiště s balustrovým12 zábradlím se v jednotlivých podlaţích otevírá kamenným portálem. V prvním patře je sdruţenými portály vytvořena dvouosá brána.13 Vzhledem k didaktickému záměru závěrečné práce, tj. seznámit ţáky s historií města, jeho historickými objekty se jeví jako nejefektivnější vyuţití samotné budovy zámku, jelikoţ plánovaná expozice je umístěna v něm. Skupiny se staršími ţáky upozorníme na aplikaci architektonických prvků, které jsou na první pohled zřejmé, tyto informace jim pak mohou pomoci se lépe orientovat při prohlídce expozice. Skupiny mladších ţáků, vzhledem k náročnosti, bych seznamováním s jednotlivými architektonickými prvky zbytečně nezatěţovala. Město Klimkovice se pyšní také dvěma kostely. Základy farního kostela sv. Kateřiny pochází z konce 14. století, kdy bylo vystavěno gotické presbyterium, během 15. a 16. století bylo vybudováno trojlodí a přistavěna věţ. V 18. století byl kostel dále rozšířen a vystavěna v barokním slohu pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého.14 8

viz. obrazové přílohy č. 5, 6. DAVID, P. - SOUKUP, V.: Velká turistická encyklopedie. Moravskoslezský kraj, Praha 2011, s. 108. 10 Tj. je architektonicky a umělecky zdůrazněný vchod nebo vjezd do objektu. Cit. dle: WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Portál (architektura) [online]. © 2016 [cit. 2016-08-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Port%C3%A1l_(architektura)&oldid=13269842 11 Tj. výstupek, vyčnívající z průčelí budovy nebo z jejího nároží, který je posazený na nosnících vystupujících ze zdiva (krakorcích). Cit. dle: WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE: Arkýř [online]. © 2016 [cit. 2016-08-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ark%C3%BD%C5%99&oldid=13947523 12 Tj. individuálně tvarované, ozdobné zábradlí, vytvořené pomocí nízkých sloupů, tzv. baluster neboli balustrových kuželek krytých zpravidla překladem. Cit. dle: WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE: Balustráda [online]. ©2015 [cit. 2016-08-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Balustr%C3%A1da&oldid=13144828 13 SAMEK, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska (J – N), Praha 1999, s. 140. 14 Tamtéž, s. 140. 9

9

Kostel Nejsvětější Trojice15, který se nachází asi 500 m západně od historického jádra města, je nejstarším dochovaným historickým objektem města Klimkovice, jehoţ počátky sahají aţ do první poloviny 16. Století.16 Jedná se o podélnou jednolodní stavbu, s mírně odsazeným, trojboce uzavřeným kněţištěm. Po obvodu lodi a presbyteria jsou opěráky.17 Zajímavostí, uvedenou v kronice města, je střídání katolické a evangelické správy kostela Nejsvětější Trojice především v 16. a 17. století, kdy byla doba silně ovlivněná náboţenskou reformací. Kostelík nechal vystavět v letech 1525 – 1529 Hynek I. Bruntálský z Vrbna pro katolickou menšinu, jelikoţ, tehdy ještě dřevěný, kostel sv. Kateřiny byl osazen evangelickým farářem. Podle nedoloţených zpráv byl kostelík střídavě v drţení jak katolíků, tak i protestantů. Koncem 17. století, kdy klimkovické panství přešlo na rod Wilczků z Dobré Zemice, kteří změnili své náboţenské vyznání a přijali katolickou víru, dochází i zde k ústupu protestantismu. Kostel sv. Kateřiny se opět navrátil do rukou katolíků a kostelík Nejsvětější Trojice se stal sídlem zastánců ustupujícího protestantismu, coţ dokládá do současnosti znak kohouta na hřebeni střechy kostela.18 Dnes je tato budova po celkové rekonstrukci a slouţí pro pořádání koncertů, výstav, ale i jako obřadní síň města. Město je také hrdé na svou další dominantu, a to lázně – Sanatoria Klimkovice19, které byly uvedeny do provozu v roce 1994. Během 50. a 60. let minulého století proběhl na území ostravského kamenouhelného revíru geologický průzkum, při němţ se uskutečnily také hlubinné vrty v okolí Polanky, Jistebníku a Staré Bělé. Výsledkem bylo odhalení rozsáhlých loţisek sedimentů nasycených vodou v hloubce 300 aţ 400 m. Rozbor ukázal, ţe voda, která je pozůstatkem miocenního moře z období třetihor, obsahuje velké mnoţství minerálů, a to jódu a

15

viz. obrazová příloha č. 7. MĚSTO KLIMKOVICE. Město Klimkovice. [online]. © 2016 [cit. 2016-07-09]. Dostupné z: http://www.mesto-klimkovice.cz/display_html.php?doc=zajimavosti/kostel_trojice 17 SAMEK, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska (J – N), Praha 1999, s. 141. 18 MĚSTO KLIMKOVICE. Město Klimkovice. [online]. © 2016 [cit. 2016-07-09]. Dostupné z: http://www.mesto-klimkovice.cz/display_html.php?doc=zajimavosti/kostel_trojice 19 viz. obrazové přílohy č. 8, 9. 16

10

brómu, jehoţ koncentrace je zde největší v Evropě.20 Sanatoria poskytují léčebněrehabilitační péči dětským i dospělým pacientům, trpícím spektrem nemocí pohybového ústrojí, neurologickým onemocněním, nemocí oběhového systému, poruchami látkové výměny a gynekologickými nemocemi.21 V roce 2008 byl mezi městem Klimkovice a jeho osadou Hýlov se Sanatorii Klimkovice zprovozněn úsek dálnice D47 (nyní D1), který je veden tunelem22, díky němuţ se podařilo omezit dopravní a emisní zátěţ lázeňského města. Pro mnohé občany města bylo velkou událostí, vyzvednutí vraku sovětského letounu z 2. světové války, které se uskutečnilo v září roku 2014. Díky pamětníkům se podařilo lokalizovat místo zřícení letadla. Spoluprácí městského úřadu, ruského honorárního konzula v Ostravě se podařilo dokonce dopátrat totoţnosti zemřelého pilota. Díky dalším dobrovolníkům a nadšencům se povedlo vyzvednout zbytky letounu, které v roce 1946, zůstaly ve 4 m hloubce pohřbeny. Vzhledem k písčitému podloţí se nyní podařilo objevit nejen téměř zachovalý motor letounu23 a oba 20 mm kulomety se stovkami nábojů, ale další části letadla či zbytek ostatků. Trosky letadla byly odvezeny do Leteckého muzea v Suchdole nad Odrou a restaurovány. Městu se také podařilo navázat kontakt s příbuznými poručíka Staška na Ukrajině a setkat se s nimi. V dubnu roku 2015, k 70. výročí osvobození města, byl přibliţně na místě dopadu letounu odhalen pomník, který je věnován Vasiliji Alexejeviči Staškovi.24 Město i Sanatoria pořádají různé kulturní akce, které mohou být z hlediska regionální historie pro mnohé přínosem. Pro praktické vyuţití a historické poznání, povaţuji za velký krok kupředu, instalaci informačních panelů před historické budovy ve městě. Historie tak dýchá na obyvatele Klimkovic doslova na kaţdém kroku. Avšak málokdo si najde čas se zastavit a seznámit se, alespoň s jejím malým kouskem. Proto je nutné vyuţívat s ţáky kaţdou moţnost, která se naskytne. Pokud se tedy objeví expozice, kterou můţeme díky jejímu tematickému zaměření zapojit 20

Sanatoria Klimkovice. AQUAKLIM, S.R.O.. [online]. © 2013 [cit. 2016-07-07]. Dostupné z: http://www.sanatoria-klimkovice.cz/www/cz/historie/ 21 Sanatoria Klimkovice. AQUAKLIM, S.R.O.. [online]. © 2013 [cit. 2016-07-09]. Dostupné z: http://www.sanatoria-klimkovice.cz 22 ceskedalnice.cz. ceskedalnice.cz. [online]. © 2002-2016 [cit. 2016-07-07]. Dostupné z: http://www.ceskedalnice.cz/dalnicni-sit/tunely/ 23 viz. obrazová příloha č. 10. 24 Srov. MĚSTO KLIMKOVICE. Město Klimkovice. [online]. © 2016 [cit. 2016-07-11]. Dostupné z: http://www.mesto-klimkovice.cz/display_html.php?doc=historie_stasko 11

do výuky, musíme si najít prostor a vyuţít tak nabízenou příleţitost. Je tedy na učitelích, aby nabízené podněty ţákům znova představili a pokusili se jejich obzory rozšířit.

1.1.2

Historie města Klimkovice

Na město byly Klimkovice povýšeny po roce 1383. Beneš I. z rodu pánů z Kravař, královský komorník a současně zakladatel města získal od krále i městský znak. Dochovaný pečetní obraz z poloviny 15. století dokládá existenci znaku, na němţ je český dvouocasý lev. Během století docházelo ke změnám, aţ k dnešní podobě znaku. Konečnou verzí se stal červený štít se stříbrným korunovaným dvouocasým lvem na zeleném návrší.25 Práce se znakem města v sobě skrývá značný didaktický potenciál, který vyuţijeme se ţáky při následné návštěvě expozice. Můţeme pracovat se současnou podobou znaku, ale lze se zaměřit i na jeho historickou podobu či jeho vývoj, jak je zobrazen v expozici. Dle dochované pověsti se původní historické osídlení Klimkovic klade do lokality zvané „Láně“ (Na Láni), jeţ se rozkládala na blízkém návrší západně od centra města.26 Páni z Kravař byli majiteli klimkovického panství aţ do roku 1424. Ve druhé polovině 15. století je vlastnili páni z Bítova, v letech 1554 – 1573 patřili pánům z Vrbna, poté pánům z Markvartovic a po dlouhých sporech přešlo panství v roce 1600 na rod Wilczků (Vlčků) z Dobré Zemice.27 Jelikoţ rod Vlčků vlastnil panství přes 300 let a nejvíce tak ovlivnil historii města, je mu v praktické části práce věnována větší pozornost neţ rodům předešlým. Samozřejmě vzhledem ke sloţitosti historických událostí v této části vývoje města Klimkovice, zde zaměřujeme pozornost pouze starší věkové skupiny ţáků. Hynek II. z Vrbna, který drţel panství v letech 1560 – 1573, byl známou osobností politického ţivota a udělil Klimkovicím řadu výsad. Osvobodil město od robot a za odpuštěné roboty stanovil stálý plat, udělil městu právo vařit pivo 25

MĚSTO KLIMKOVICE. Město Klimkovice. [online]. © 2016 [cit. 2016-07-09]. Dostupné z: http://www.mesto-klimkovice.cz/display_html.php?doc=historie_znak_a_prapor 26 HUB, A. : Klimkovice, Klimkovice 1994, s. 14. 27 SAMEK, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska (J – N), Praha 1999, s. 139. 12

ve svém pivovaru, který se nacházel v budově uprostřed náměstí, a jíţ se říkalo Buduněk.28 K rozmachu řemesel přispěl v roce 1566 udělením práva mílového.29 Dalším významným pánem klimkovického panství byl Ondřej Bzenec z Markvartovic, jak jiţ bylo uvedeno, nechal přestavět v letech 1578 – 1579 původní tvrz na zámek v renesančním slohu.30 V roce 1595 byl zavraţděn, a jelikoţ neměl děti, přešlo celé panství na jeho synovce Kryštofa Bzence z Markvartovic. Ani však Kryštof Bzenec neměl přímé potomky. Po jeho smrti se klimkovické panství rozdělilo a v roce 1600 přešla část s Klimkovicemi do rukou Jana Vlčka z Dobré Zemice.31 Jak bylo zmíněno, rod Vlčků si klimkovické panství udrţel přes 300 let a podílel se tak nejdelší dobu na vývoji města. Z roku 1665 je známa listina, ve které Kašpar Vlček z Dobré Zemice a Hlučína stvrzuje svým poddaným města Klimkovic, ţe mu předloţili vidimusy osmi privilegií, které následně potvrzuje.32 V Klimkovicích existovaly také cechovní organizace. K polovině 18. století je doloţena existence 3 cechů, a to cechu ševcovského, krejčovského a cechu společného zbývajících řemesel. Vlčkové však rozvoj výroby a řemesel příliš nepodporovali.33 Přesto bylo město Klimkovice městem ševcovským, coţ dokazuje stálá expozice v místním muzeu. V roce 1761 byl z nadace Josefa Vlčka a jeho ţeny postaven Špitál34, který slouţil jako ubytování pro chudé.35 V roce 1848 postihla město tragédie, 30. srpna kolem jedenácté hodiny večerní vypukl v místní hospodě na náměstí poţár. Vyhořelo 98 domů, 37 stodol s obilím a pivovar. Tragédie si vyţádala také 3 lidské ţivoty. Další neštěstí nenechalo na sebe dlouho čekat a 21. dubna 1854 opět vypukl poţár, 28

HUB, A. : Klimkovice, Klimkovice 1994, s. 15, 16. SOkA Nový Jičín. Listina. Spojený cech kovářů, kolářů, tesařů, stolařů a bednářů Klimkovice. inv. č. 1 z 25. 12. 1566 [cit. 2016-07-09]. Dostupné z: http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=7FC0A40520DF11E6966B0019D 1599748 30 DAVID, P. - SOUKUP, V.: Velká turistická encyklopedie. Moravskoslezský kraj, Praha 2011, s. 108. 31 HUB, A. : Klimkovice, Klimkovice 1994, s. 17. 32 SOkA Nový Jičín. Listina. Archiv města Klimkovice. inv. č. 90 z 16. 3. 1665 [cit. 2016-07-10]. Dostupné z: http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=5492B44C7EAA11E3930A0013 D44045F8 33 HUB, A. : Klimkovice, Klimkovice 1994, s. 20. 34 viz. obrazová příloha č. 11. 35 HUB, A. : Klimkovice, Klimkovice 1994, s. 109. 29

13

tentokrát na místní faře, který se přenesl na kostel s věţí, zámek a dalších 28 domů a 17 stodol. Tento ničivý poţár si vzal také 2 lidské ţivoty. 36 Špatný stav vyhořelého zámku donutil hraběte Vlčka k přenesení rodinného sídla do Dolních Rakous.37 Velmi vděčným tématem, jeţ ţáky při exkurzním vyučování zaujme je existence místní parní ţeleznice, která byla zprovozněna v roce 1911 na trase Klimkovice – Svinov (Ostrava). Od 20. let byla trať elektrifikována a začaly po ní jezdit tramvaje. V roce 1949 převzal trať Dopravní podnik města Ostravy, pod jehoţ vedením fungovala aţ do prosince 1977.38 Město silně ovlivnily i obě světové války. V červenci 1914, kdy byla vyhlášena všeobecná mobilizace a vypukla 1. světová válka, musely stovky muţů opustit své rodiny a hospodářství, která brzy upadla. Odvodem koní nebylo potahů, a tudíţ brzy nastal nedostatek potravin. V dubnu 1915 byl zaveden lístkový systém na jejich příděl. V roce 1917 byly z kostela sv. Kateřiny zrekvírovány zvony a následně i odvezeny cínové píšťaly varhan.39 Na bojištích padlo 63 obyvatel Klimkovic, jejichţ jména jsou uchována na Pomníku obětem 1. světové války, který je umístěn v městském parku. Nejtemnějším obdobím historie města jsou léta 1938 – 1945, události tohoto období byly hojně vyuţity v praktické části práce, především se ţáky 9. ročníků. V této době se Klimkovice zcela nečekaně staly součástí Německé říše, jelikoţ byly začleněny do oblasti Sudet, tzv. pátého okupačního pásma. 9. října 1938 vstoupila do Klimkovic německá vojska. Po obsazení města dostaly Klimkovice nový název „Königsberg“, úřední řečí se stala němčina, byly odstraněny české nápisy a starosta byl zbaven funkce. Stovky českých občanů byly nuceny opustit své domovy, školy přešly do německých rukou. V roce 1939 byly ze svého kláštera vysídleny sestry dominikánky a ten byl přeměněn na „Domov německé mládeţe“ (Hitlerjugend).40

36

DAVID, P. - SOUKUP, V.: Velká turistická encyklopedie. Moravskoslezský kraj, Praha 2011, s. 109. 37 HUB, A. : Klimkovice, Klimkovice 1994, s. 22. 38 DAVID, P. - SOUKUP, V.: Velká turistická encyklopedie. Moravskoslezský kraj, Praha 2011, s. 109. 39 HUB, A. : Klimkovice, Klimkovice 1994, s. 33. 40 MĚSTO KLIMKOVICE. Město Klimkovice. [online]. © 2016 [cit. 2016-07-10]. Dostupné z: http://www.mesto-klimkovice.cz/display_html.php?doc=historie_mesta_5 14

Koncem dubna 1945 zahájila útok na město sovětská armáda, Klimkovice byly bombardovány několik dní. Bomby byly svrţeny na pozice německých obránců a poničily několik domů na náměstí.41 Vyvrcholení přinesla noc z 30. dubna na 1. května, kdy se ozývala nepřetrţitá střelba, na mnoha místech ve městě hořely domy a z mnoha z nich se stávaly ruiny. Z města prchaly zbytky německých vojáků, kteří při svém zoufalém útěku, před postupujícím vojskem Rudé armády zápalnými střelami ničili vše, co jim stálo v cestě. Němcům se podařilo zaloţit poţár také v budově zámku, který vyhořel a s ním i téměř celý archiv města.42 Informaci o poţáru v archivu, je potřeba ţákům vyloţit, jelikoţ si myslím, ţe si především mladší děti nebudou uvědomovat jeho závaţnost a důsledky, které z toho vyplývají. Během okupace a válečných bojů bylo město těţce zasaţeno. Z celkového počtu 578 domů zůstalo pouhých 43 domů nepoškozených, při bombardování bylo zničeno 77 domů. Válečné události připravili o ţivot 13 civilních obyvatel, 19 obyvatel zaţilo koncentrační tábory (vrátilo se zpět 11) a 13 obyvatel ţidovské národnosti se stalo oběťmi rasových persekucí.43 V roce 1960 byl obětem druhé světové války před zámeckou budovou postaven Památník osvobození, kde je na jeho podstavci umístěna deska se jmény všech padlých. Po ukončení 2. světové války se zrodila občanská iniciativa – Budujeme Slezsko. Několik slezských patriotů se rozhodlo zorganizovat pomoc válkou zničenému Slezsku. Akce se rozrostla do nečekaných rozměrů, kdy oslovila celé Čechy a Moravu. Tato iniciativa měla pro Klimkovice velký význam, získalo svého patrona, který nejen díky finančním sbírkám město podporoval. Patronem Klimkovic se stalo město Praha.44

41

DAVID, P. - SOUKUP, V.: Velká turistická encyklopedie. Moravskoslezský kraj, Praha 2011, s. 109. 42 PILLICH, J.: Klimkovice. Dny zkázy a nové naděje (období let 1938 – 1946), Ostrava 2014, s. 46, 48, 51. 43 Tamtéž, s. 87. 44 BAJGAR, Z.: Zázraky lidské solidarity. Akce: BUDUJEME SLEZSKO, 2015, s. 6, 78. 15

1.2

Didakticko – metodická východiska

Jak uvádí Rámcový vzdělávací program, ţáka v základním vzdělávání vybavuje vzdělávací oblast „Člověk a společnost“ znalostmi a dovednosti potřebnými pro jeho zapojení do společnosti. Ţáci mají poznat dějinné, sociální a kulturně historické aspekty ţivota lidí. Významnou součástí této vzdělávací oblasti je výchova k toleranci a respektování lidských práv, výchova k úctě ke kulturnímu a přírodnímu prostředí, ale také k ochraně kulturních a uměleckých hodnot a především prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů. 45 Hlavním posláním dějepisu je přinášet poznatky o konání člověka v minulosti, kultivovat historické vědomí ţáka a uchovávat kontinuitu historické paměti. Důleţité je především poznávání dějů, skutků a jevů, které měly podstatný vliv na vývoj společnosti a vytvořily tak obraz naší současnosti. 46 U ţáků musíme rozvíjet takové časové a prostorové představy i empatie, které jim umoţní lépe pochopit historické jevy a děje, vést je k poznání, ţe historie není jen uzavřenou minulostí, či shlukem faktů a definitivních závěrů. Obecné historické problémy, které ve výuce řešíme, jsou často konkretizovány zařazováním dějin regionu i dějin místních, čímţ se nám nabízí ve výuce vyuţít regionálních podnětů, často výstav a exkurzí.47 Regionální historie a exkurze spolu tvoří sladěný celek, který je samou svou existencí nejlepší motivací ţáků. Regionální historie, v tomto případě města, ve kterém ţijeme, se emocionálně dotýká nejen ţáků samotných, ale souvisí i s jejich rodinami.48 Především to samotné můţe v ţácích vzbudit zájem, jelikoţ se mnozí z jejich předků na tvorbě historie města podíleli.

45

METODICKÝ PORTÁL RVP.CZ. Národní ústav pro vzdělávání: Metodický portál rvp.cz. [online]. 2. 12. 2015 [cit. 2016-07-13]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10612 46 Tamtéž. 47 Tamtéž. 48 Srov. VOREL, P.: Základy historické regionalistiky, Pardubice 2005, s. 27. 16

1.2.1

Exkurze a exkurzní vyučování v regionálním kontextu

Jak jiţ bylo uvedeno, vztah mezi regionální historií a exkurzí je velice blízký. Proto je výhodné z něj co nejvíce čerpat, je potřeba jej rozvíjet a zcela jistě vyuţívat nabízených moţností. Předpokladem pro výuku regionálních dějin je tedy spolupráce s kulturními a historickými institucemi regionu.49 Pro výchovně vzdělávací práci učitele má právě regionalistika velký význam, součástí přípravy učitele na výuku by tedy mělo být právě didaktické vyuţití výsledků prací regionální historie.50 Z toho je zřejmé, ţe by regionální dějiny měly mít patřičný prostor v tradičním třídně – hodinovém systému, či by mohly být zdrojem pro projektové vyučování. Jejich výuku lze rovněţ realizovat mimotřídními vyučovacími formami jako je odborná exkurze či exkurzní vyučování.51 Praktická část této závěrečné práce se zaměřuje na realizaci mimotřídní výuky při návštěvě expozice pomocí metody průvodních (pracovních) listů. Exkurzní vyučování je často zaměňováno za odbornou exkurzi. Význam odborné exkurze lze spatřovat především v přímém pozorování předmětů a jevů historické skutečnosti v jejich společenském nebo přírodním prostředí. Naopak exkurzním vyučováním rozumíme vyučovací formu uskutečňovanou ve specifickém prostředí, která je adekvátní dějepisné výuce. Tato vyučovací forma pokrývá mimo prezentace informací i další fáze vyučovací hodiny a je spojena s vyššími nároky na práci učitele. Julínek zdůrazňuje, ţe tato metoda přináší okamţitý výukový efekt, posiluje vztah ţáků k těmto institucím, a proto by měla být ve výuce častěji uplatňována.52

49

LABISCHOVÁ, D. - GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu, Ostrava 2010, s. 172. 50 JULÍNEK, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2008, s. 105. 51 LABISCHOVÁ, D. - GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu, Ostrava 2010, s. 171. 52 JULÍNEK, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2008, s. 154. 17

Fáze didaktické přípravy učitele k návštěvě muzea shrnuje Labischová (2010)53: 

organizační naplánování



osobní seznámení učitele s expozicí



příprava na exkurzi ve třídě



metody práce v průběhu vlastní exkurze



shrnutí nejdůleţitějších poznatků a vyhodnocení exkurze

Z výše uvedeného je zřejmé, ţe příprava návštěvy exkurze je skutečně pro učitele náročná na přípravu. Učitel musí zajistit organizační věci, informovat se o ceně vstupenek, otevírací době. Seznámit se sám s expozicí, utvořit si celkový přehled a vybrat objekty, jimţ se bude se ţáky věnovat detailněji. V rámci třídy informovat ţáky o expozici, motivovat je. Určit metody práce, kterými se bude v průběhu návštěvy expozice postupovat a v závěrečné hodině zopakovat a shrnout osvojené poznatky ţáků a vyhodnotit s nimi průběh exkurze.54 Velmi rozšířenou metodou práce při průběhu exkurze je metoda dotazovacích archů k vyplnění během prohlídky, tuto metodu jsem se rozhodla také vyuţít ve své práci. Jako její nevýhoda je uváděno rozptýlení pozornosti ţáků od samotné prohlídky exponátů, kdy je jejich pozornost soustředěna na vyplňování dotazníků.55 Tato práce se zaměřuje na ověření efektivnosti výše uvedené metody při zařazení návštěvy expozice do výuky dějepisu na základní škole. Dle mého názoru, pomocí didaktických médií, coţ jsou v tomto případě uvedené dotazovací archy neboli pracovní listy, můţeme zintenzivnit proţitek z návštěvy výstavy a dospět tak k efektivnějšímu učení ţáků při exkurzi.

53

LABISCHOVÁ, D. - GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu, Ostrava 2010, s. 172, 173. 54 Srov. LABISCHOVÁ, D. - GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu, Ostrava 2010, s. 172, 173. 55 LABISCHOVÁ, D. - GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu, Ostrava 2010, s. 172. 18

1.2.2

Pedagogický výzkum

Závěrečná práce vyuţívá metody průvodních listů, jeţ budou ţáci vyplňovat během prohlídky expozic, pomocí metody pedagogického experimentu ověříme její efektivnost ve výuce dějepisu na 2 stupni ZŠ. Experimentem rozumíme vědeckou metodu, kdy v jistých, uměle navozených podmínkách zkoumáme didaktické jevy. Rozlišujeme experiment kolektivní, který se realizuje s celou třídou, nebo experiment individuální. V tomto případě se pracuje s jednotlivcem či skupinou, můţe se jednat např. o talentované ţáky.56 Jak uvádí Julínek (2008)57, pedagogický experiment, který je stěţejní metodou pedagogického výzkumu, se sestává ze čtyř základních etap: 

příprava



prezentace



zpracování a vyhodnocení dosaţených výsledků



interpretace poznatků

V přípravné fázi se pozornost výzkumníka zaměřuje na heuristické činnosti, které ho vedou ke zpracování výzkumného projektu. Etapa prezentace představuje přímý průběh experimentálně řízené výuky, ta probíhá zpravidla ve dvou paralelních skupinách, z nichţ jedna je v postavení skupiny experimentální, kde jsou uplatňovány experimentální postupy. Ve druhé skupině se vyučuje běţným způsobem, tam je plněna úloha kontrolní. Na závěr této fáze se výsledky ověřují didaktickým testem, experimentální metodické postupy plní funkci tzv. nezávisle proměnné veličiny, jejichţ působením získáváme v porovnání experimentální a kontrolní skupiny výsledky, které vyjadřují tzv. závisle proměnnou veličinu. V další etapě jsou údaje sumarizovány a zpracovány specifickými metodami, především metodami kvantitativní a kvalitativní analýzy. Etapa interpretace pak vyúsťuje ve formulaci závěrů a zevšeobecňuje dosaţené výsledky.58

56

ČAPEK, V.: Úvod do studia didaktiky dějepisu, Plzeň 2005, s. 24. JULÍNEK, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2008, s. 68. 58 Tamtéž, s. 68, 69. 57

19

Při metodě výzkumu je nutno dodrţovat několik zásad, jeţ zdůrazňuje Labischová (2010)59: Zvyšovat obezřetnost z důvodu zkoumání experimentů, které mohou mít negativní dopad na osobnost zkoumaných a dodrţovat tak intimitu lidského myšlení. Podstatná je formulace výzkumného problému a stanovení hypotézy, výběr zkoumaného souboru, popis organizačních podmínek výzkumu a uvedení rámcového časového harmonogramu. Být si vědom validity, objektivity a reliabitity zkoumaných jevů a důkladně rozváţit metody zpracování dat.60 Snad nejčastější výzkumnou metodou pedagogického experimentu je práce s testem. Pro školskou teorii i praxi jsou zásadní testy didaktické, pomocí nichţ zjišťujeme stupeň osvojení učební látky.61 V závěrečné práci vyuţiji v pedagogickém experimentu hned několika metod. Stěţejní je práce s pracovními listy, jeţ budou vyuţívat experimentální skupiny ţáků 6. a 9. ročníku. Během práce se všemi skupinami ţáků budeme aplikovat metodu pozorování, kterou budeme vyuţívat především v průběhu návštěvy expozice a exkurzního vyučování, dále metodu didaktického testu, kterou pouţijeme ke srovnání efektivity pracovních listů.

59

LABISCHOVÁ, D. - GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu, Ostrava 2010, s. 163. 60 Tamtéž, s. 163, 164. 61 Srov. JULÍNEK, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2008, s. 73. 20

2. Praktická aplikace 2.1

Využití exkurzní výuky na II. stupni ZŠ Klimkovice

Pojetí exkurzního vyučování můţe mít celou škálu moţností, kterou ovlivňuje přístup učitele, věková kategorie ţáků a samozřejmě typ navštívené expozice. Tento projekt se zabývá historií města Klimkovice a návštěvou nově vzniklé expozice v prostorách klimkovického zámku, kde sídlí Městský úřad a také Muzeum města. Výstava, která je instalovaná ve 2. patře budovy na chodbách a je volně přístupná veřejnosti. Sestává se z 28 panelů, jeţ jsou rozčleněny dle historických objektů, období a témat, a pojednávají tak o historii města. Informace jsou doplňovány dobovými fotografiemi, mapami. Hlavním cílem exkurzního vyučování bylo seznámit ţáky blíţe s historií města, v němţ ţijí a snaţit se o vytvoření pozitivního vztahu k regionálním dějinám. Dále podněcovat rozvoj mezipředmětových vztahů a vést k upevňování klíčových kompetencí, jeţ jsou zakotveny v Rámcovém vzdělávacím programu (RVP) základního vzdělávání.

2.1.1. Možnosti uplatnění exkurzní výuky (ŠVP) ve vztahu k RVP

Expozice o historii města Klimkovice se dotýká několika vzdělávacích oblastí. Projekt se svou povahou zařazuje do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Exkurzní výuka je realizována v rámci vyučovacího předmětu Dějepis, kde se prostřednictvím konkrétních místních dějin zasazuje o poznávání událostí, které zásadně ovlivnily vývoj naší společnosti. Vztahy k vyučovacímu předmětu Výchova k občanství můţeme konkrétně pozorovat při otázkách zabývajících se světovými válkami, státoprávním uspořádáním či společenskými vztahy a vazbami. Další vzdělávací oblastí, kterou exkurzní výuka prolíná je Jazyk a jazyková komunikace. U mladších ţáků, v našem případě ţáků 6. tříd, hojně uplatníme vztah s vyučovacím předmětem Český jazyk a literatura, především zaměřením na čtení s porozuměním či rozvíjením vnímání a chápaní jazykových sdělení. U ţáků 9. ročníku lze mezipředmětové vztahy spatřovat v literární provázanosti s historií 21

města Klimkovice, a to díky literárním autorům Jarmile Glazarové a Petru Bezruči. Expozicí lze motivovat i výuku cizího jazyka, a to zejména německého, např. různými překlady, obzvláště z období okupace města. Interdisciplinární vztah lze pozorovat i se vzdělávací oblastí Člověk a příroda. Při prohlídce výstavy ţáci narazí na několik map, kterými můţe učitel obohatit výuku Zeměpisu. Přínosem ve vyučovacím předmětu Přírodopis či Chemie můţe být pojednání o vzniku lázní města a jejím léčivým zdrojem, jodobromovou solankou či geologickým průzkumem. Velmi silný mezipředmětový vztah je zřejmý se vzdělávací oblastí Umění a kultura. Ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova lze vyuţít nepřeberného mnoţství moţností týkajících se teoretických vědomostí, jako seznámení s architekturou, dějinami umění a památkami města. Můţeme expozici pouţít jako motivační prvek, ale také s ní v hodinách pracovat jako s hlavní sloţkou. Tématem města se lze inspirovat při tvůrčích aktivitách od kresby a malby v plenéru aţ po různé grafiky, koláţe z fotografií, abstrakce apod. Jelikoţ exkurze prolíná několika vzdělávacími oblastmi, je tím podnětná i pro další výuku, a lze na ni v mnoha oblastech navazovat. Exkurzní vyučovaní, aplikované v hodině dějepisu, můţe být pouze motivační pro další práci s regionální tematikou ve výuce ţáků či pro tvorbu další projektové výuky v ostatních vzdělávacích oblastech. Mimotřídní forma dějepisné výuky tak otevírá nové moţnosti v poznávání města a jeho historie. Svým komplexním pojetím exkurzní výuka přispívá k rozvoji a upevnění několika klíčových kompetencí. Prohlubuje kompetenci k učení vyhledáváním a tříděním informací, jejich pochopením a systematizací v průběhu expozice a pak jejich následným vyuţitím v procesu učení či tvůrčích činnostech. Kompetence k řešení problému je rozvíjena při vyplňování pracovních listů, kdy je ţák nucen nově nabytých vědomostí pouţít k vyřešení zadaných úkolů. Porozuměním různých typů záznamů a obrazových materiálů, a jejich následnému vyuţití ke svému rozvoji je u ţáka prohlubována kompetence komunikativní. Kompetence sociální a personální pak upevňujeme v diskusích a debatách ve třídě, rozvíjí se tak spolupráce

22

mezi ţáky. Tematický okruh expozice, jeţ se zabývá především částí okupace města, pomáhá ţákům upevňovat kompetence občanské.62 Exkurzní výuka byla realizována s ţáky 6. a 9. ročníku Základní školy v Klimkovicích v rozsahu 4 vyučovací hodiny u 6 ročníku a 3 vyučovací hodiny u 9. ročníku. Realizací exkurzní výuky se věnujeme také průřezovým tématům. Z nichţ se nejvíce dotkneme okruhu věnujícího se multikulturní výchově a výchově demokratického občana, nejčastěji válečnými obdobími ve městě, ţidovskou či náboţenskou problematikou. Dále uplatníme vztahy k environmentální výchově, a to především tématy dotýkající se vývoje a rozvoje města.

2.1.2 Návrh projektu

Realizaci projektu exkurzní výuky jsem rozčlenila na čtyři časově různě dlouhé fáze, avšak stejně důleţité. Jedná se o přípravu učitele, motivaci třídy, samotný průběh exkurze a závěrečnou etapu shrnutí poznatků a vyhodnocení exkurze. 1. Příprava učitele Tato fáze projektu je velmi důleţitá a pro učitele časově náročná. Jedná se především o plánování na následnou výuku. Samotná návštěva expozice učitelem je nutností, podrobné studium vystavovaných materiálů při tvorbě pracovních listů pro ţáky nelze podceňovat. Přibliţná představa o budoucí podobě dotazovacích archů se mění, jelikoţ v důsledku studia expozice přicházíme na několik problémů, které musíme vyřešit. Při tvorbě pracovních listů pro ţáky 6. tříd bylo zjištěno, ţe skladba celé expozice je pro děti obtíţná, tudíţ jsem jejich pozornost zaměřovala spíše na tematické celky týkající se architektonických objektů a obrazový materiál. U ţáků 9. tříd jsem se snaţila vytvořit pracovní listy s převahou témat dotýkajících se období světových válek. Vzhledem k náročnosti expozice, byly ţákům 6. tříd 62

Srov. METODICKÝ PORTÁL RVP.CZ. Národní ústav pro vzdělávání: Metodický portál rvp.cz. [online]. 2. 12. 2015 [cit. 2016-07-13]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10842 23

vyhrazeny na její návštěvu 2 vyučovací hodiny, coţ bylo nutno ošetřit organizačními změnami v týdenním rozvrhu. Při tvorbě pracovních listů jsem se nechala inspirovat publikací METODICKÉ INSPIRACE – DĚJEPIS PO ŠKOLE63.

2. Motivace třídy V motivační hodině uvedeme ţáky do tématu exkurzní výuky. Jelikoţ je projekt realizován ve dvou věkově rozdílných skupinách je třeba brát zřetel na rozumovou vyspělost ţáků, ale i jejich znalostní rozdíly. Motivace proběhne v hodině dějepisu, kdy ţáky připravíme na návštěvu expozice. Jelikoţ se jedná o dvě různé věkové skupiny, bude i motivace přiměřená osobitosti třídy. U ţáků šestého i devátého ročníku vyuţijeme především demonstračních metod, rozhovoru a literatury, která pojednává o městě Klimkovice. Cílem hodiny bude od ţáků vyzvědět, jaké jsou jejich znalosti o městě, kde ţijí a utřídit jejich výchozí pozici před návštěvou expozice. Upozornit je na zajímavosti města a motivovat je k dalšímu poznávání. Níţe, kurzívou uvedená slova, slouţí pro přibliţnou představu úvodu projektu, další postup lze regulovat, avšak je jasné, ţe v kaţdé třídě bude průběh značně individuální. Dobrý den, dnes bych vás chtěla seznámit s jedním zajímavým městem, jehož počátek sahá až do 14. století. Město má bohatou historii, kdysi bylo městem ševcovským. Nachází se tady zámek, který je spojen s vedlejším kostelem nadzemní chodbou. Ve městě jsou také nejmodernější lázně v České republice a nedávno zde proběhlo vyzvednutí vraku letounu z 2. světové války. Určitě už víte, o jaké město se jedná… Předpokládám, ţe ţáci 9. ročníku budou vědět ihned, ţe se jedná o město Klimkovice. Ţákům 6. ročníku lze přidávat další indicie, neţ najdou odpověď. Dále se pokusím pomocí motivačního rozhovoru rozvést s ţáky diskusi pomocí níţe uvedených otázek. Jejich odpovědi budou následně demonstrovány obrázky (viz. obrazové přílohy).

63

Metodické inspirace, Dějepis po škole: Sborník příspěvků ze zkušeností učitelů dějepisu základních a středních škol, Milevsko 1999. 24

Určitě víte, že město Klimkovice má několik architektonických památek. Dokážete říci, jaké to jsou? (Zámek, Kostel sv. Kateřiny, Kostel Nejsvětější Trojice, Náměstí s podloubím) Znáte nějaké další historické budovy ve městě? (Panský špitál, Buduňek, Klášter) Předpokládám, ţe se nám podaří s ţáky rozvést diskusi o městě a zjistit tak úroveň jejich znalostí. Výše uvedené odpovědi můţeme dále rozvádět. Můţeme se ptát na umístění budov, stavební sloh, osobnosti města apod. Další podněty k diskusi nastíníme ţákům předloţením dostupné literatury o městě. Z posledních let jsou to knihy od současného kronikáře města Jiřího Pilicha Významní rodáci a osobnosti města a KLIMKOVICE: Dny zkázy a nové naděje (období let 1938 – 1946), dále starší kniha od předešlého kronikáře města Antonína Huba Klimkovice. U ţáků 9. ročníku plánuji zařadit filmový dokument přibliţující události let 1938 – 1945 v Klimkovicích s názvem NIKDO NESMÍ BÝT ZAPOMENUT.

3. Průběh exkurze Návštěva expozice bude realizována s kaţdou třídou zvlášť v hodině dějepisu, u šestých ročníků je exkurzi vymezena dvouhodinová výuka. Jelikoţ se jedná o následnou hodinu dějepisu, tj. o 2 – 3 dny později od úvodní hodiny projektu, bude ţákům před vstupem do expozice zopakováno zaměření výstavy. Seznámíme je s pracovními listy a jejich úkoly, dětem bude nastíněn průběh prohlídky a připomenuto správné chování ve výstavních prostorách. Pracovní listy pro 6. ročník se zaměřují, vzhledem k náročnosti expozice, spíše na obrazový materiál, je brán ohled na vyspělost rozumových schopností ţáků. Doprovodné fotografie v pracovních listech usnadňují orientaci v expozici a vedou ţáky po informacích, jeţ náleţí k úrovni vědomostí šestého ročníku. Co se týče pracovního listu pro ţáky 9. ročníku je spíše zaměřen na všeobecný přehled informací a zdůrazňuje především válečné období. Oba pracovní listy jsou opatřeny vysvětlivkami, které ţákům usnadní pochopení souvisejících pojmů.

25

Po prohlídce výstavy, provedeme se ţáky celkové shrnutí expozice. Zaměříme se na úkoly v pracovních listech, zda byli schopni vše splnit, co jim dělalo největší obtíţe a také co je nejvíce v celé expozici zaujalo, překvapilo nebo naopak co se jim nelíbilo. Níţe uvádím vzorově vyplněné pracovní listy šestého a devátého ročníku.

4. Závěrečné opakování, vyhodnoceni exkurze Poslední fáze projektové výuky proběhne v následné hodině dějepisu ve škole. Náplní hodiny bude celkové vyhodnocení průběhu exkurze se ţáky, zopakování a shrnutí nových poznatků a jejich ověření testem.

26

Pracovní list – 6. ročník (1. strana)

27

Pracovní list – 6. ročník (2. strana)

28

Pracovní list – 9. ročník (1. strana)

29

Pracovní list – 9. ročník (2. strana)

30

2.2

Realizace projektu

Jak jiţ bylo uvedeno, projekt je navrţen pro šestý a devátý ročník základní školy, coţ prezentují dvě úrovně obtíţnosti pracovních listů. V úvodních hodinách jsem se ţáky snaţila motivovat dle výše navrţeného postupu. V obou šestých třídách, kontrolní i experimentální, probíhala motivační hodina obdobně. Ţáky šestého ročníku, dle mého očekávání, výuka zaujala a ochotně spolupracovali. Také v devátých ročnících, kontrolní i experimentální třídě, probíhala

výuka

dle projektového návrhu. V 9. třídách jsem v druhé části vyučovací hodiny vyuţila existence dokumentárního filmu o městě Klimkovice a promítla ţákům několik úryvků. V projektové úvodní hodině jsem byla překvapena slabými znalostmi ţáků o městě Klimkovice, a to především ţáků devátých tříd. Návštěvu expozice se nám podařilo zrealizovat se všemi čtyřmi třídami během jednoho týdne, ihned po velikonočních prázdninách. Ve středu 30. 3. 2016 jsme návštěvu uskutečnili se ţáky 9. tříd, 1. vyučovací hodinu se skupinou experimentální (dále 9. E) a 5. vyučovací hodinu se skupinou kontrolní (dále 9. K). V pátek 1. 4. 2016 jsme dvouhodinovou výuku uskutečnili se ţáky 6. tříd, a to 3. a 4. vyučovací hodinu se skupinou experimentální (dále 6. E) a 5. a 6. vyučovací hodinu se skupinou kontrolní (dále 6. K). Před vstupem do výstavních prostor jsem ţáky upozornila na téma expozice, rozloţení výstavy, připomněli jsme chování ve výstavních prostorách a ţáci experimentálních skupin obdrţeli pracovní listy. U všech skupin v průběhu prohlídky expozice byla uplatňována průběţná motivace. Při návštěvě exkurze si ţáci 6. E počínali nadšeně. Se zájmem prohlíţeli výstavní panely a vypisovali průvodní listy. Komunikovali mezi sebou a radili se, povídali si se zájmem o daném tématu. Také se vyptávali na otázky, které se tematicky dotýkaly města Klimkovice, i kdyţ nebyly zařazeny v pracovním listě, coţ svědčilo o zájmu ţáků. Naopak třída 6. K se na výstavě neorientovala. Děti jakoby nevěděly, na co mají zaměřit svou pozornost, bloumaly, prohlíţely si panely, spíše se soustředily na obrázky, a poznávaly tak alespoň historický obraz jim známých staveb a míst Klimkovic. Při plnění úkolů třída 9. E vůči ostatním skupinám výrazněji komunikovala a spolupracovala. Dokonce si ţáci sdělovali odpovědi na otázky, a aniţ by si 31

prostudovali související informace, a ověřili si tak jejich správnost, vypisovali je v pracovních listech. To jsem jim však hned po zjištění zakázala. Svědomitěji přistupovala k prohlídce skupina 9. K, která jako jediná ze všech čtyř skupin prošla expozici poctivě od začátku do konce a snaţila se podstatné informace vyhledávat. Ţáci zde taky pracovali v samovolně utvořených dvojicích či skupinkách. Se všemi třídami jsme se po prohlídce expozice usadili do odpočívárny přímo ve výstavních prostorách a zrekapitulovali jsme si průběh výstavy, probrali informace, jeţ ţáky zaujaly, a utřídili si nejpodstatnější zjištění, která by měli ţáci znát. S třídami 6. E a 9. E jsme prošli správnost vypracování pracovních listů. V další hodině dějepisu se u ţáků ověřovala didaktickým testem úroveň znalostí, které se díky exkurzi naučili. Výhodou experimentálních skupin, jeţ v průběhu exkurze pracovaly s průvodními listy, je moţnost jejich vyuţití při další výuce. Za běţných okolností bych doporučovala jejich pouţití k opakování před testem, avšak nyní byly vyuţity, aţ po didaktickém testu, jelikoţ jsem nechtěla více znevýhodňovat kontrolní skupiny. Proto jsme s pracovními listy pracovali aţ v druhé části hodiny, a snaţili jsme se tak o závěrečné upevnění nově nabytých vědomostí ţáků. Dále jsme ve zbývajícím čase listovali výše uvedenou literaturou o Klimkovicích a předčítali si úryvky z knih, kde jsou mimo jiné i vzpomínky pamětníků z 2. světové války, coţ ţáky 9. ročníků velmi zaujalo. Níţe uvádím vzorově vyplněné didaktické testy pro šestý a devátý ročník.

32

TEST – 6. ročník

33

TEST – 9. ročník (1. strana)

34

TEST – 9. ročník (2. strana)

35

2.3 2.3.1

Výzkum a ověření účinnosti Cíle a metody výzkumu

V praktické části závěrečné práce jsem se zabývala vyuţitím edukativních médií, pracovních listů, při exkurzi ţáků v hodinách dějepisné výuky a zkoumala tak jejich efektivitu pomocí didaktických testů. Cílem výzkumného šetření bylo potvrdit či vyvrátit v úvodu stanovenou hypotézu: Za pouţití experimentálního postupu, a to pracovních listů, během návštěvy expozice, bude u ţáků dosaţeno lepších učebních výsledků, neţ bez nich. Z důvodu nízkého počtu respondentů se jedná pouze o výzkumnou sondu. Šetření se účastnili ţáci šestého a devátého ročníku ZŠ Klimkovice v konečném počtu 92 respondetů. Ţáci, kteří nebyli přítomni ve všech fázích projektu, byli z experimentu vyřazeni. 6. ročník 

Experimentální skupina: třída 6. E – 27 ţáků



Kontrolní skupina: třída 6. K – 24 ţáků

9. ročník 

Experimentální skupina: třída 9. E – 23 ţáků



Kontrolní skupina: třída 9. K – 18 ţáků

Tab. č. 1: Přehled počtu respondentů 6. E 6. K 9. E 9. K Celkem žáků

27

24

23

18

92

chlapců

15

12

16

10

53

dívek

12

12

7

8

39

dojíždí

14

16

16

11

57

IVP

3

4

0

3

10

36

V tabulce č. 1 vidíme přehled číselných údajů zkoumaných ročníků, jeţ by mohly mít vliv na výsledky prováděného výzkumu. Výrazný je především poměr chlapců a dívek ve třídách ve prospěch chlapců. V ţádné ze čtyř tříd nebyly početnější skupinou dívky, pouze u třídy 6. K byly počty chlapců a dívek vyrovnány. Jelikoţ ZŠ Klimkovice vzdělává i ţáky z přilehlých vesnic, je podle tabulky zřejmé, ţe více neţ polovina ţáků do školy dojíţdí. Podle IVP se ve třídách vzdělává 10 ţáků, 2 z těchto ţáků trpí poruchou autistického spektra, coţ značně ovlivňuje celý kolektiv. Tito respondenti navštěvují třídu 6. E a 6. K. Dále se ve třídách objevují specifické poruchy učení a poruchy chování. K ověření výše uvedené hypotézy jsem pouţila metodu pedagogického experimentu a didaktického testu. Výzkum byl orientován kvantitativně. Testy byly hodnoceny přidělením příslušného počtu bodů za správné odpovědi a dle toho pak klasifikovány známkou.

Tab. č. 2: Bodové hodnocení testu - 6. ročník Číslo otázky

Počet bodů

1

1

2

1

3

1

4

1

5

1

6

1

7

1

8

5

Celkový počet bodů

12

37

Tab. č. 3: Klasifikace 6. ročník Dosažený počet bodů Známka 12 – 11

1

10 – 9

2

8–6

3

5–3

4

2–0

5

Při porovnání didaktického testu šestého a devátého ročníku v části 2.2 je zřejmé, ţe otázky pro šestý ročník jsou velmi jednoduché a na vlastivědné úrovni. Pro ţáky devátých ročníků je vědomostní test sloţitější, pokrývá širší historické období města a obsahuje tak více otázek. Tab. č. 4: Bodové hodnocení testu – 9. ročník Číslo otázky

Počet bodů

1

1

2

1

3

1

4

1

5

1

6

1

7

1

8

1

9

1

10

2

11

2

12

1

13

5

Celkový počet bodů

19

38

Tab. č. 5: Klasifikace testu – 9. ročník Dosažený počet bodů Známka

2.3.2

19 – 18

1

17 – 15

2

14 – 10

3

9–6

4

5–0

5

Analýza a vyhodnocení provedeného šetření

Výsledky testů předkládám v následných grafech. Graf č. 1 se zaměřuje na rozbor úspěšně zodpovězených otázek ţáků 6. tříd. Skupina 6. E byla v testu úspěšná, ve všech otázkách mimo otázky č. 7, zvládla vyhodnotit správnou odpověď na více neţ 80%. Úspěšnost kontrolní skupiny je dle očekávání niţší, překvapivě však v otázce č. 7 dosáhla lepších výsledků.

Úspěšnost žáků 6. ročníků v % 1

otázka

2 3

6. E

4

6. K

5 6 7 8 0

20

40

60

80

100

Graf č. 1. Úspěšnost ţáků 6. ročníku

39

Zařazení otázky č. 7, která se týká okupace města, u ţáků 6. tříd nebylo vhodné. Učivo je svým obsahem pochopitelné aţ pro ţáky starší. Sice některé děti mají povědomí o válečných otázkách, avšak se jedná v tomto věku spíše o výjimky. Myslím si, ţe nízkou úspěšností ţáků skupiny 6. E v otázce č. 7, byl především výše uvedený důvod, zároveň však také skutečnost, ţe se tato problematika řešila i v pracovním listu. Ţáky informace o sovětském vojsku, jako o osvoboditelích, ještě více popletla. Tato informace neodpovídala rozumové vyspělosti ţáků. Graf č. 2 se zaměřuje na správnost zodpovězených otázek u ţáků 9. ročníku. Zde se výsledky ţáků obou skupin převáţně pohybovaly nad hranicí 80 % úspěšně zodpovězených otázek. Objevily se však také zvláštnosti, a to u otázky č. 4, kterou skupina 9. E nezodpověděla vůbec správně, a v otázce č. 12, kdy ani jednu správnou odpověď neučinila skupina 9. K.

Úspěšnost žáků 9. ročníků v % 1 2 3

4

otázka

5 6

9. E

7

9. K

8 9 10 11 12 13 0

20

40

60

80

100

Graf č. 2. Úspěšnost ţáků 9. ročníku

40

Otázka č. 4 se zabývala počátky obce, které se kladou do lokality „Na Láni“. Nikdo z ţáků 9. E neměl odpověď správně, i kdyţ vodítko bylo v pracovním listě, kde tuto otázku měli ţáci rovněţ špatně. Pravděpodobně se někdo z ţáků během exkurze zmýlil a chybná informace se nesla dál. Otázku č. 12 chybně odpověděli ţáci 9. K. Neprokázali vědomost kmotrovského města Prahy, jeţ přijalo záštitu nad Klimkovicemi po 2. světové válce. Podle všeho ţáci o akci „Budujeme Slezsko“ neměli ponětí a jako odpověď uváděli především předešlé a současné okresní město Klimkovic, a to Nový Jičín a Ostravu. V níţe uvedeném grafu č. 3 můţeme porovnat úspěšnost tříd v testech, jeţ odráţely znalost historie města Klimkovice. Vědomosti ţáci získávali v průběhu projektové výuky, kdy měli za úkol ověřit pomocí pedagogického experimentu efektivitu vyuţití pracovních listů při návštěvě expozice, coţ třídy 6. E a 9. E udělaly. Dle grafu můţeme vidět, ţe jejich úspěšnost byla v testech vyšší neţ u tříd kontrolních. Patrnější rozdíly jsou mezi ţáky šestých tříd, kde se úspěšnost liší o 30,1 %. V devátém ročníku je rozdíl pouze o 1,3 %, coţ je dle mého názoru téměř zanedbatelné.

Porovnání úspěšnosti tříd v % 86.7

80.8

79.5

9. E

9. K

56.6

6. E

6. K

Graf č. 3. Celkové porovnání úspěšnosti tříd

41

Během pozorování ţáků, při návštěvě výstavy, se jednoznačně ukazovala třída 6. E jako nejlépe motivovaná a pracovala se zájmem, naopak ţáci třídy 6. K mně připadali poněkud bezradní. U ţáků 9. E jsem očekávala lepší výsledky, i kdyţ jejich nesoustředěné chování v průběhu expozice patrně ovlivnilo jejich úspěšnost. Co se týče třídy 9. K, která nepracovala s pracovními listy, jsou jejich výsledky téměř srovnatelné s experimentální skupinou. Grafy č. 4 a 5 se zaměřují na porovnání klasifikace mezi ţáky jednotlivých ročníků. Z grafu č. 4 je zřejmé, ţe v experimentální skupině největší počet ţáků obdrţel výborné hodnocení, v kontrolní skupině pak obdrţelo nejvíce ţáků hodnocení dobré. Nejhorším hodnocením byl v experimentální skupině stupeň dobrý, a ve skupině kontrolní dokonce hodnocení nedostatečné.

Porovnání klasifikace 6. tříd v % 70 60 50 40

6. K

30

6.E

20 10 0 1

2

3

4

5

Graf č. 4. Klasifikace 6. ročníku

Tabulka č. 6 podrobněji porovnává výsledky testu v 6. ročnících. Klade důraz na získaný průměr tříd. Průměr experimentální skupiny byl 1,44 a v porovnání s kontrolní skupinou, která měla průměr 3,13, ukazuje na vyšší úspěšnost třídy 6. E. Také můţeme porovnat procentuální rozloţení výsledků tříd, kde je zajímavostí zisk zrovna 63 % obou tříd v jejich nejčastějším klasifikačním stupni.

42

Tabulka č. 6: Klasifikace testu (6. ročník) – výsledky 6. E Dosažený počet

6. K

Počet ţáků

Počet ţáků

12 – 11

1

17

63

1

4

10 – 9

2

8

30

2

8

8–6

3

2

7

15

63

5–3

4

0

0

5

21

2–0

5

0

0

1

4

bodů

Průměr třídy

v%

Počet ţáků

Počet ţáků

Známka

1,44

v%

3,13

Graf č. 5 ukazuje na rozloţení klasifikačních stupňů v 9. ročníku a jejich porovnání. Nejčastějším hodnocením jak skupiny experimentální, tak i kontrolní bylo hodnocení chvalitebné. V 9. E ţáci dosáhli také na hodnocení výborné, i kdyţ pouze v 17 %, coţ byli 4 ţáci.

Porovnání klasifikacce 9. tříd v % 80 70 60 50 40

9. K

30

9. E

20 10 0 1

2

3

4

5

Graf č. 5. Klasifikace 9. ročníku

43

Tabulka č. 7: Klasifikace testu (9. ročník) – výsledky 9. E Dosažený počet

9. K

Počet ţáků

Počet ţáků

19 – 18

1

4

17

0

0

17 – 15

2

14

61

12

67

14 – 10

3

5

22

6

33

9–6

4

0

0

0

0

5–0

5

0

0

0

0

bodů

Průměr třídy

2,04

v%

Počet ţáků

Počet ţáků

Známka

v%

2,33

Výsledky klasifikace testu 9. tříd podrobně zobrazuje tabulka č. 7. Vidíme, ţe výsledný průměr tříd se téměř neliší, skupina experimentální vyplnila test s průměrem 2,04 a třída kontrolní dosáhla průměrné známky 2,33. Vzhledem ke skutečnosti, ţe ve třídě 9. K jsou 3 ţáci s IVP je průměrné hodnocení kontrolní skupiny překvapivě pozitivní. Po vyhodnocení testu a porovnání úspěšnosti ţáků v jednotlivých třídách lze prokázat splnění vytyčeného cíle, jehoţ náplní bylo potvrdit nebo vyvrátit stanovenou hypotézu, a to, ţe za pouţití experimentálního postupu (pracovních listů) během návštěvy expozice, bude u ţáků dosaţeno lepších učebních výsledků, neţ bez nich. Dle výše uvedené analýzy můţeme říci, ţe hypotéza byla potvrzena, avšak vzhledem k nízkému počtu respondentů jsou tyto závěry výzkumnou sondou. Vyučovací metoda průvodních – pracovních listů má i přes jejich nesporný přínos svá negativa. Jejich vyuţitím ţákům skládáme jakousi mapu, podle které se zaměřují na hledané informace. Negativa metody spatřuji v poznání, ţe při jejím vyuţití si ţáci neprohlíţejí další objekty a zajímavosti, ale soustředí se pouze na vyplnění pracovního listu.

44

Závěr Hlavní náplní závěrečné práce bylo seznámit ţáky ZŠ Klimkovice s historií města, v němţ ţijí a snaţit se u nich vytvářet pozitivní vztah k regionálním dějinám. Práce se zaměřuje na sestavení návrhu projektové výuky pomocí mimotřídních forem vyučování. Zabývá se jeho aplikací ve výuce dějepisu a následně ověřuje efektivitu vyuţití edukativních médií, v našem případě pracovních listů, pedagogickým experimentem. Teoretická část seznamuje s historií města Klimkovice a jeho zajímavostmi. Věnuje se vymezení rozdílů mezi pojmy exkurze a exkurzní výuka a ukazuje na moţnosti vyuţití regionalistiky ve výuce ţáků. Domnívám se, ţe regionální historie je ideálním nástrojem k pochopení jiných historických souvislostí národních dějin a otevírá tak ţákům další moţnosti poznávání. Praktická část se zaměřuje na realizaci mimotřídní formy vyučování, která je zpracována do výukového projektu. Jeho hlavní náplní je návštěva expozice o historii města Klimkovice, a je vyuţitelný ve výuce ţáků 2. stupně ZŠ. Při návrhu projektu a následné realizaci byl kladen velký důraz na vhodnou motivaci ţáků, rozvoj klíčových kompetencí a uplatňování stanovených cílů. Stěţejním bodem realizovaného projektu bylo ověření efektivity pracovních listů při exkurzní výuce. Úspěšnost této metody jsme zkoumali metodou pedagogického experimentu a didaktickým testem, kde se nám podařilo potvrdit v úvodu stanovenou hypotézu. Pracovní listy a didaktické testy se zaměřovaly na údaje pojednávající o historii města Klimkovice a byly sestaveny ve dvou úrovních obtíţnosti. Šetření se účastnili ţáci šestého a devátého ročníku ZŠ Klimkovice v konečném počtu 92 ţáků. Vzhledem k nízkému počtu respondentů povaţujeme výsledek šetření za výzkumnou sondu. Závěrečná práce prezentuje efektivní přínos metody pracovních listů ve výuce ţáků na 2. stupni základní školy. I kdyţ vzhledem k omezenému rozsahu šetření, zjištěné výsledky úspěšnost metody spíše naznačují. Jsem přesvědčena, ţe metodu lze efektivně vyuţívat, i přes její drobné nedostatky, které se projevují především v zaměření pozornosti ţáka jedním směrem. 45

Kombinací vhodných vyučovacích forem, prostředků a také kreativním přístupem pedagoga můţeme metodu doplňovat a dosáhnout tak jejího maximálního pozitivního efektu.

46

Shrnutí

Závěrečná práce se zaměřuje na mimotřídní formy dějepisné výuky vyuţitelné na 2. stupni základní školy. Představuje současný i historický obraz města Klimkovice, klade důraz na regionální dějiny a jejich začlenění do výuky ţáků prostřednictvím exkurze. Teoretická část se odráţí v části praktické návrhem didaktického projektu, který staví na exkurzním vyučování a metodě pracovních listů. Přípravná fáze projektové výuky klade důraz na ty klíčové kompetence a mezipředmětové vztahy, jeţ jsou pro ni důleţité. Ve fázi realizace projektu předkládá práce celkovou ukázku realizace mimotřídní formy vyučování s ţáky šestého a devátého ročníku. Součástí práce je výzkum, kde je metodou pedagogického experimentu a didaktického testu zkoumána efektivita aplikovaných metod při realizaci projektové výuky.

47

Summary The thesis focuses on out-of-classroom forms of history teaching applicable for upper primary school. It first presents a contemporary as well as historic picture of the town Klimkovice, stressing the regional history and its incorporation into the history teaching through out-of-classroom learning. The theoretical part is then followed up on in the practical part, where the thesis outlines a complete didactic project based on out-of-class learning and worksheet method. The preparatory phase of the project teaching puts emphasis on those key competences and interdisciplinary relations that are vital to the subject discussed. Next, in the project realization phase, the thesis presents a complete example of an out-of-classroom learning experience for pupils in the sixth and ninth form. The final part of the thesis comprises an effectiveness examination of the applied methods in project teaching, conducted by way of pedagogic experiment and didactic test.

48

Použité zdroje a literatura Při tvorbě závěrečné práce: 

Literatura

BAJGAR, Zdeněk: Zázraky lidské solidarity. Akce: BUDUJEME SLEZSKO. Vydavatel autor, 2015. 156 s. ČAPEK, Vratislav a kol.: Úvod do studia didaktiky dějepisu. Plzeň: Západočeská univerzita, 2005. 94 s. DAVID, Petr - SOUKUP, Vladimír: Velká turistická encyklopedie. Moravskoslezský kraj. Praha: Kniţní klub, 2011. 288 s. ISBN 978-80-242-2389-6. GAVENDOVÁ, Marcela - LEVÁ, Pavla - KOUBOVÁ, Marta: Kulturní památky okresu Nový Jičín: seznam nemovitých kulturních památek. Nový Jičín: Okresní úřad Nový Jičín a Památkový ústav v Ostravě, 1996. 285 s. HUB, Antonín: Klimkovice. Klimkovice: Městský úřad, 1994. 124 s. JULÍNEK, Stanislav a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 275 s. ISBN 978-80-210-3495-2. LABISCHOVÁ, Denisa - GRACOVÁ, Blaţena: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita, 2010. 278 s. ISBN 978-80-7368-584-3. PILLICH, Jiří: Klimkovice. Dny zkázy a nové naděje (období let 1938 – 1946). Ostrava: Repronis, 2014. 125 s. ISBN 978-80-7329-404-5. PILLICH, Jiří: Klimkovice. Významní rodáci a osobnosti města. Ostrava: AMOS repro, spol. s.r.o., 2013. 58 s. SAMEK, Bohumil: Umělecké památky Moravy a Slezska (J – N). Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. VOREL, Petr: Základy historické regionalistiky. Metodika výzkumu a interpretace pramenných zdrojů místních a regionálních dějin v českých zemích. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005. 124 s. ISBN 80-7194-717-2.



Elektronické zdroje

CESKEDALNICE.CZ. ceskedalnice.cz. [online]. © 2002-2016 [cit. 2016-07-07]. Dostupné z: http://www.ceskedalnice.cz/

49

METODICKÝ PORTÁL RVP.CZ. Národní ústav pro vzdělávání: Metodický portál rvp.cz. [online]. 2. 12. 2015 [cit. 2016-07-13]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/ MĚSTO KLIMKOVICE. Město Klimkovice. [online]. © 2016 [cit. 2016-07-07]. Dostupné z: http://www.mesto-klimkovice.cz/ Sanatoria Klimkovice. AQUAKLIM, S.R.O.. [online]. © 2013 [cit. 2016-07-09]. Dostupné z: http://www.sanatoria-klimkovice.cz SOkA Nový Jičín. Listina. Spojený cech kovářů, kolářů, tesařů, stolařů a bednářů Klimkovice. inv. č. 1 z 25. 12. 1566 [cit. 2016-07-09]. Dostupné z: http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=7FC0A40520DF11E6966 B0019D1599748 SOkA Nový Jičín. Listina. Archiv města Klimkovice. inv. č. 90 z 16. 3. 1665 [cit. 2016-07-10]. Dostupné z: http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=5492B44C7EAA11E3930 A0013D44045F8 WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. [online]. © 2016 [cit. 2016-08-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/ Při tvorbě pracovních listů a testů: 

Obrazové zdroje

Fotografie města Klimkovice: Archiv města Klimkovice. Znak města Ostravy Znak města Nový Bydžov Znak města Prostějova Znak města Klimkovice 

Další zdroje

Metodické inspirace. Dějepis po škole: Sborník příspěvků ze zkušeností učitelů dějepisu základních a středních škol. Milevsko: LK TISK v.o.s., 1999. WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. [online]. © 2016 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/

50

Seznam příloh A) Obrazové přílohy: Obr. 1: Klimkovické náměstí – historická část, podloubí Obr. 2: Klimkovické náměstí – historická část, podloubí Obr. 3: Kostel sv. Kateřiny Obr. 4: Nadzemní chodba spojující Zámek a kostel sv. Kateřiny Obr. 5: Zámek Klimkovice – čelní pohled Obr. 6: Zámek Klimkovice Obr. 7: Kostel Nejsvětější Trojice Obr. 8: Sanatoria Klimkovice Obr. 9: Sanatoria Klimkovice Obr. 10: Vyzvednutí motoru sovětského letounu z 2. sv. války Obr. 11: Panský špitál

B) Ostatní přílohy: Příloha č. 1: Vyplněný pracovní list žáka 9. ročníku – str. 1 Příloha č. 2: Vyplněný pracovní list žáka 9. ročníku – str. 2 Příloha č. 3: Vyplněný test žáka 6. ročníku Příloha č. 4: Vyplněný test žáka 9. ročníku – str. 1 Příloha č. 5: Vyplněný test žáka 9. ročníku – str. 2

51

Obr. 1: Klimkovické náměstí – historická část, podloubí

Obr. 2: Klimkovické náměstí – historická část, podloubí

Obr. 3: Kostel sv. Kateřiny

Obr. 4: Nadzemní chodba spojující Zámek a kostel sv. Kateřiny

Obr. 5: Zámek Klimkovice – čelní pohled

Obr. 6: Zámek Klimkovice

Obr. 7: Kostel Nejsvětější Trojice

Obr. 8: Sanatoria Klimkovice

Obr. 9: Sanatoria Klimkovice

Obr. 10: Vyzvednutí motoru sovětského letounu z 2. sv. války

Obr. 11. Panský špitál

Příloha č. 1: Vyplněný pracovní list žáka 9. ročníku – str. 1

Příloha č. 2: Vyplněný pracovní list žáka 9. ročníku – str. 2

Příloha č. 3: Vyplněný test žáka 6. ročníku

Příloha č. 4: Vyplněný test žáka 9. ročníku – str. 1

Příloha č. 5: Vyplněný test žáka 9. ročníku – str. 2