MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy

Výţiva dětí předškolního věku Bakalářská práce

Brno 2013

Vedoucí práce:

Autor práce:

doc. PaedDr. Vladislav Muţík, CSc.

Michaela Šedá

Anotace Bakalářská práce shromaţďuje základní informace o správné výţivě a stravování dětí předškolního věku. Podrobněji se práce zaměřuje na zásady správného stravování, na problém dětské obezity a další zdravotní problémy způsobené špatným stravováním. Prostřednictvím případové studie jídelníčku předškolního dítěte je porovnána teorie správného stravování s realitou v rodině. Na základě zjištěných poznatků jsou odvozena doporučení pro úpravu stravy pozorovaného dítěte i obecnější doporučení pro rodiče a učitelky MŠ.

Annotation The bachelor's thesis collects basic information about right nutrition and eating habits of preschool children. The thesis is focused on manners of proper catering, problem with childish obesity and other medical issues caused by wrong catering. The theory of proper catering is compared with family reality through the case study of diet of preschool children. Based on found results there are derived recommendations for changes of catering of observed child so as a general recommendations for parents a kindergarten teachers.

Klíčová slova Zdraví, výţiva, stravovací návyky, pitný reţim, jídelníček

Keywords Health, nutrition, diet, fluid intake, diet

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala sama a pouţila pouze uvedené zdroje v seznamu pouţité literatury. V Brně dne: ………………………… Michaela Šedá

Poděkování Zde bych ráda poděkovala panu doc. PaedDr. Vladislavu Muţíkovi, CSc. za cenné připomínky a rady týkající se zpracování bakalářské práce a jeho trpělivost s mým vedením.

OBSAH ÚVOD....................................................................................................................6 1

VÝVOJOVÉ ZVLÁŠTNOSTI DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU ............... 8

2

PÉČE O ZDRAVÍ DĚTÍ .............................................................................. 9

3

VÝŢIVA DĚTÍ V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU ............................................. 11 3.1 Sacharidy.................................................................................................... 13 3.2 Tuky ........................................................................................................... 14 3.3 Bílkoviny.................................................................................................... 16 3.4 Obsahy základních ţivin v některých potravinách .................................... 17 3.5 Význam vitamínů a minerálů ..................................................................... 19

4

„ZDRAVÁ VÝŢIVA“ – JEDNOTLIVÉ DRUHY POTRAVIN ............... 21

5

PITNÝ REŢIM ........................................................................................... 27

6

SPRÁVNÉ STRAVOVACÍ NÁVYKY - PREVENCE ZDRAVÍ ............. 31 6.1 Snídaně ....................................................................................................... 32 6.2 Přesnídávka ................................................................................................ 33 6.3 Oběd ........................................................................................................... 34 6.4 Svačina ....................................................................................................... 35 6.5 Večeře ........................................................................................................ 35

7

ZVLÁŠTNOSTI VÝŢIVY U DĚTÍ ........................................................... 37 7.1 Nechutenství .............................................................................................. 38 7.2 Neofobie ..................................................................................................... 39 7.3 Poruchy výţivy buněk................................................................................ 39 7.4 Dehydratace dětského organismu .............................................................. 40 7.5 Redukční diety v dětském věku ................................................................. 40 7.6 Potravinová alergie .................................................................................... 41 7.7 Příprava jídel pro děti................................................................................. 42 7.8 Stravování při běţných dětských nemocech .............................................. 42

8

VÝZKUMNÁ ČÁST.................................................................................. 44 8.1.1 Cíl výzkumu ........................................................................................ 44 8.2 Výzkumné otázky ...................................................................................... 45 8.3 Metodika výzkumu .................................................................................... 46 8.4 Výsledky výzkumu a jejich analýza .......................................................... 48 8.4.1 Záznamy jídelníčku a pitného reţimu z jednotlivých dní ................... 49 8.4.2 Přístup ke stravování ve výchově dítěte ze strany rodičů ................... 66 8.4.3 Přístup ke stravování ve výchově dítěte ze strany učitelky MŠ ......... 68

ZÁVĚR ................................................................................................................ 70 Resumé ................................................................................................................ 74 Summary ............................................................................................................. 75 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................. 76 SEZNAM POUŢITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ .................................. 77

ÚVOD Ve své práci se chci zaměřit na důleţitost výţivy pro děti předškolního věku. Je to období, kdy se dítě vyvíjí a roste, a proto je vhodně zvolená strava velmi důleţitá. Dále také ovlivňuje zdraví a výkon dítěte. Důleţité je v tomto věku vést dítě ke správným stravovacím návykům jak od rodičů doma, tak v mateřské škole od paní učitelky, protoţe ty, které se dítě naučí, ho budou ovlivňovat po celý zbytek ţivota, ať uţ pozitivně nebo i negativně. Kaţdý z nás potřebujeme pro přeţití určitý energetický příjem prostřednictvím stravy a dostatek tekutin. V jaké kvalitě si stravu vybíráme a jak pestrý je náš jídelníček, je pro naše zdraví velmi důleţité. Tím váţněji by měli rodiče a učitelky mateřských škol (dále jen MŠ) brát svoji roli ve vedení dětí ke zdravé výţivě, protoţe oni ještě nevědí, co je správné, a pouze se učí nápodobou to, co vidí. Je spoustu knih, ve kterých se můţeme dočíst co a jak správně dělat a jak vést děti ke správnému stravování, ale v jaké míře je moţné to v realitě opravdu uskutečnit? Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaký je jídelníček předškolního dítěte doma i v mateřské škole, který je dále porovnán s teoretickými výţivovými doporučeními pro tento věk. Konkrétně je v jídelníčku sledováno mnoţství porcí z potravinových skupin Pečivo a obiloviny, Zelenina, Ovoce, Mléčné výrobky a Maso, ryby, vejce a také výše pitného reţimu. Na základě těchto zjištění bude vyvozeno doporučení pro úpravu jídelníčku dítěte podle zjištěných informací v teoretické části. Dále je také součástí výzkumné části zjišťován přístup zvlášť učitelky v MŠ a zvlášť rodičů dítěte ke zdravému stravování a také výţivové chovaní sledovaného dítěte.

7

1

VÝVOJOVÉ ZVLÁŠTNOSTI DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Předškolní věk se oficiálně podle zdravotnické a školské praxe člení do věkové

kategorie od 3 do 6 – 7 let (do nástupu na základní školu), přičemţ na začátku tohoto období má dítě v průměru 96 cm a 15 kg, ve věku šesti let má potom 115 cm a 21 kg. Za třetí rok ţivota vyroste dítě průměrně o 8 – 9 cm a od třetího roku přechází do fáze lineárního růstu s průměrným ročním přírůstkem 6 cm. Hmotnost u předškolního dítěte narůstá zhruba o 2 kg ročně. Pohybové schopnosti se na začátku a na konci období předškolního věku výrazně liší. Tříleté dítě při chůzi po schodech jiţ střídá nohy, překonává nerovný terén, přeskočí nízkou překáţku. V oblasti jemné motoriky zvládá navléknout větší korál, rozepnout a zapnout knoflík, zavázat si botu. Ke konci předškolního věku by mělo dítě zvládat obtíţnější tělovýchovné prvky jako: jízda na koloběţce, kotoul, sebeobsluhu při jídle a oblékání, drobné domácí práce, hry náročnější na koordinaci rukou, kreslení a začátky psaní. V oblasti mentálního rozvoje si tříleté dítě zvládne zapamatovat krátký děj, říkanku nebo jednoduchou melodii. Začíná často pouţívat otázku „Co je to?“, příčinné vztahy ho zatím nezajímají, otázku „proč…?“ začíná pouţívat aţ ve čtvrtém roce. Citový vývoj – kolem třetího roku typická vysoká labilita, rozvoj citových vztahů zejména v oblasti rodiny, v předškolním věku jsou city stabilizovanější a vyrovnanější. Zájem o ostatní děti silně vzrůstá kolem čtvrtého roku. Toto období je také nazýváno první socializací dítěte. Základní činností dítěte po celou dobu období je hra, která je důleţitá pro tělesný i duševní rozvoj. Velmi důleţité je u dítěte dodrţovat reţim dne. Patří sem zejména pravidelný noční spánek, který trvá obvykle 10 – 11 hodin, ke kterému se přidává denní spánek podle potřeby dítěte. Jídlo se podává pětkrát denně s pravidelnými intervaly 3 – 4 hodin. Pobyt na čerstvém vzduchu je v ţádoucím rozsahu aţ 5 hodin denně. Počátkem zdravotní výchovy u dítěte je nacvičování činností spojených s jídlem a péčí o čistotu těla, zaloţené především na vytváření a upevňování hygienických návyků. (Kotulán, 1999, s. 27, 32 – 34) 8

2

PÉČE O ZDRAVÍ DĚTÍ Zdraví je podle definice Světové zdravotnické organizace (SZO) současně

chápáno jako vyváţený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Posláním SZO je řízení a koordinace mezinárodní spolupráce v péči o zdraví po celém světě, která mimo jiné vyhlašuje a organizuje jednotlivé programy na prevenci a podporu zdraví. Velký důraz je kladen na odpovědnost kaţdého člověka za své zdraví a prevenci ochrany zdraví. (Machová, J., 2009, s. 11) „Naším trávicím traktem prochází strava, kterou musí naše tělo zpracovat a co se nehodí, vyloučit. Za léta profiltrujeme obrovské množství jídla a obrovské množství živin v nás zůstane. Pokud je ale kvalita stravy špatná, tak v nás zůstane i obrovské množství cizorodých látek. Je logické, že čím více cizorodých látek sníme, tím jsme ohroženější. A nejen my, ale také naše děti. Ignorovat výživu dětí se dnes stává stejným hazardem, jako ignorovat dopravní značení. Ano – nemusí se nic stát. Ale dřív nebo později se, většinou, něco stane.“ (Foršt, 2011, s. 12) Zdraví můţeme značně posílit správnou ţivotosprávou a je velmi důleţité s tím začít jiţ v dětství, protoţe vyvíjející se organismus je mnohem citlivější a plastičtější neţ u dospělých jedinců a také se tak u dítěte zakládá zdraví pro celý ţivot. Péče o zdraví dětí není záleţitostí pouze zdravotníků, ale rozhodují o tom především okolnosti kaţdodenního ţivota, ve kterých dítě vyrůstá. Tyto okolnosti ovlivňuje spoustu faktorů, jako je například znečistěné ovzduší, kuřáctví, přetěţování prací, opakovaná psychická traumatizace, nesprávná výţiva a další. Tyto faktory se vzájemně ovlivňují a záleţí na souhře různých podmínek běţného ţivota, coţ se vymyká moţnostem přímé péče zdravotníků, proto je velmi důleţité, aby se na ochraně zdraví dětí podíleli všichni, kdo vytvářejí jejich kaţdodenní ţivot, tedy hlavně rodiče, vychovatelé, učitelé. (Kotulán, J., 1999) Předškolní věk je mimo jiné obdobím, kdy dítě navštěvuje mateřkou školu, kde se stává součástí nové sociální skupiny a uţ netráví většinu času se svými rodiči, coţ má za následek, ţe se tak poprvé vzdaluje jejich výţivovému vlivu. Kromě jídel, která konzumuje dítě ve školce a nemůţeme je ovlivnit, máme moţnost výběru potravin, které bude mít dítě ke snídani, večeři a také po celou dobu víkendu, tak bychom tomu 9

měli věnovat velkou pozornost. S docházkou do školky se děti také začínají porovnávat s okolím a se svými kamarády a velmi nerady se od nich odlišují, proto můţou nastávat situace, kdy vám dítě bude odmítat zdravý pokrm s odpovědí typu: „Honzíkovi ze školky maminka také dovolí koupit si hranolky.“ V tomto případě je důleţité být opatrní při zákazech, ale spíše jim nabízet zdravější pokrmy formou kulinářských záţitků a hlavně jim jít vlastním příkladem. (Foršt, 2011, s. 125) Nejrůznější faktory působící na naše zdraví jsou nazývány také jako determinanty zdraví, které dělíme na vnitřní a vnější. Vnitřní jsou faktory dědičné, které získává kaţdý jedinec na začátku svého ontogenetického vývoje při splynutí pohlavních buněk obou rodičů. Zevní, neboli vnější faktory, se člení do tří základních skupin, kterými jsou ţivotní styl, kvalita ţivotního prostředí a zdravotnické sluţby. Jednotlivé faktory mají na naše zdraví různý vliv. Determinanty z oblasti ţivotního stylu ovlivňují naše zdraví z 50%, dále ţivotní prostředí a genetický základ z 20% a zdravotnické sluţby z 10%. (Machová, 2009, s. 13) Stěţejní determinantou zdraví je tedy ţivotní styl, který zahrnuje formy dobrovolného chování v daných ţivotních situacích a je proto nutné, aby poskytování odpovídajících znalostí a rozvíjení dovedností, návyků a formování postojů bylo součástí výchovy dítěte v rodině i ve škole jiţ od útlého věku. (Machová, 2009, s. 16) Podpora zdraví a prevence nemocí se stává důleţitým prvkem v moderní péči o zdraví. Člověk jako jednotlivec můţe své zdraví podporovat přijetím zdravého ţivotního stylu s péčí o své ţivotní prostředí. Velmi záleţí na vzdělanosti v této oblasti zejména u ţen, které hrají velkou a důleţitou roli v péči o dítě, vytváření jeho hygienických návyků a vztahu ke zdraví, a to nejen pro současnost, ale i pro budoucnost. Na podporu zdraví úzce navazuje prevence proti nemocem, která je zejména zaměřena na to jim předcházet. Rozlišujeme prevenci primární, sekundární a terciální. Primární prevence je součástí podpory zdraví, jejímţ cílem je zabránit vzniku nemoci. Jde o aktivity posilující zdraví (např. umývat si ruce před jídlem, pouţívat bezpečnostní pásy v automobilu, očkování). Prevence sekundární a terciální jsou spíše medicínskou záleţitostí. Důleţitým úkolem výchovy ke zdraví je, aby si lidé uvědomili nutnost přechodu z oblasti léčení do oblasti podpory zdraví a prevence. (Machová, 2009, s. 14)

10

3

VÝŢIVA DĚTÍ V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU Abychom naše tělo udrţeli při ţivotě, potřebujeme neustálý příjem potravy a

vody. Sloţky potravy, které označujeme jako ţiviny, jsou sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny a minerální látky. Rozkladem velkých molekul základních ţivin (sacharidů – 17kJ g-1, tuků – 37kJ g-1, bílkovin – 16kJ g-1) získává lidský organismus energii. Jedním z předpokladů zdraví je vyrovnaná energetická bilance, coţ znamená rovnováhu mezi přívodem (ze stravy) a výdejem (především pomocí tělesného pohybu) energie. Individuální energetickou potřebu lze vypočítat z velikosti a tučnosti těla, věku a podrobné evidence různých činností. Energetickou potřebu dětí v závislosti na věku můţeme vypozorovat v tabulce 1, která je ustanovena podle výţivových doporučení USA. (Kotulán, J., 1999) Tab. 1. Energetická potřeba dětí podle věku (Kotulán, 1999, s. 40)

Věk let 0,0 - 0,5 0,5 - 1,0 1,0 - 3,0 4,0 - 6,0 7,0 - 10,0

kJ denně 2700 3500 5400 7500 8400

kJ/kg denně 450 400 420 380 300

„Například energetická potřeba pětiletého dítěte (v tomto věku nezávisle na jeho pohlaví) je z 50 % určena k zajištění bazálního metabolismu (tedy udržení základních životních procesů organismu v době klidu), kolem 26 % energie dítě potřebuje ke své pohybové aktivitě a 12 % energie potřebuje organismus dítěte k tomu, aby byl zajištěn jeho přiměřený růst. Zbývající energie se ztrácí při metabolických procesech spojených se zpracováním výživy či vyloučením jejich produktů z organismu.“ (www.rodina.cz1) V dětství jsou velké energetické nároky, ale při přijímání energeticky bohatší stravy, neţ odpovídá energetickému výdeji organismu, se ukládá v těle zásobní tuk, který představuje zásobárnu energie a způsobuje vznik nadváhy až obezity. Podíl tukové sloţky se během vývoje dítěte mění. Během prvního roku ţivota se výrazně 1

http://www.rodina.cz/clanek1832.htm

11

zvyšuje a v dalších letech se sniţuje aţ do šesti let, kdy dosahuje minima. Podle světové zdravotnické organizace je obezita závaţné chronické onemocnění, které přispívá k řadě dalších zdravotních problémů, jejichţ riziko se zvyšuje se stoupajícím stupněm obezity. Těmito problémy můţou být například velké zatíţení kloubů a šlach, dýchací potíţe, zvýšený krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění, zvýšená hladina cholesterolu v krvi a další. V dětství způsobuje dále nadměrná hmotnost např. kulatá záda, velkou bederní lordózu, skoliotické vybočení páteře do strany, plochou nohu, vbočená kolena, výskyt rozšířených ţil na dolních končetinách, výskyt ţlučových kamínků a další. Nejčastější příčinou, proč obezita vzniká, je nadměrné přijímání potravy doprovázené nedostatečnou pohybovou aktivitou. Dále je to také zvýšený příjem potravy při psychickém vypětí, rodinné zvyklosti tradiční oblibou tučných jídel, způsob nakupování v supermarketech a v menším počtu případů např. porucha center sytosti a hladu v hypotalamu mezimozku či u některých syndromů. Dále se aţ z 50% můţe na vzniku obezity podílet dědičnost. Dalšími příčinami kromě dědičnosti je například nepravidelné a nevhodné stravování a nedostatek pohybu. K nadbytečnému energetickému příjmu přispívají také slazené lahvové nápoje. Aţ 80 % dětí, které trpí obezitou, tento problém zůstává i v dospělosti. (Machová, 2009, s. 218 - 224) Kromě toho, co všechno obezita způsobuje, je vhodné také krátce zmínit, jak se dá obezita léčit. Velmi důleţité na začátek u kaţdého, kdo chce obezitu léčit, je dostatečná motivace, pevná vůle a mít svůj důvod „proč“. Dále je důleţité si stanovit cíl krátkodobý a dlouhodobý, ale hlavně vţdy reálný. Nutné je si také uvědomit, ţe se nejedná o krátkodobou dietu, ale celkovou a dlouhodobou změnu svého ţivotního stylu. Léčba obezity zahrnuje především nízkoenergetickou stravu s omezením tuku, zvýšení pohybové aktivity a úpravu stravovacích návyků jako je například pravidelný přísun jídla – nejlépe 5x denně, nejíst ve spěchu, ale vţdy v klidu u jídelního stolu, uvědomovat si chyby, které během stravování děláme, při jídle nevykonávat jiné činnosti jako například čtení novin.

Co je velmi důleţité zmínit, ţe absolutně

nevhodné je drţet přísné diety, při kterých se tělo brání nízkému příjmu energie tak, ţe dojde k poklesu klidového metabolismu, tělo si tak šetří zásoby tuku a přijatou energii maximálně vyuţívá, přebytky si ukládá a váha roste, i kdyţ drţíme dietu. (Muţík aj., 2007, s. 101 – 103)

12

3.1 Sacharidy

Sacharidy neboli cukry jsou pro tělo zdrojem energie, přičemţ z jednoho gramu přijme náš organizmus 17 kJ. Energie přijatá ze sacharidů by měla tvořit 55% z celkového denního příjmu. Podle počtu cukerných jednotek se sacharidy dělí na monosacharidy s obsahem jedné sacharidové jednotky (např. glukóza, fruktóza), oligosacharidy s obsahem 2 – 10 sacharidových jednotek (např. sacharóza, laktóza, maltóza) a polysacharidy, které obsahují více neţ 10 sacharidových jednotek (např. škrob, glykogen, různé typy vlákniny). Sacharidy jsou prvním a nejrychlejším zdrojem energie pro naše tělo, ale je potřeba mít na vědomí, ţe pokud pravidelně přijímáme mnohem vyšší mnoţství hlavně jednoduchých cukrů, naše tělo si s nimi neumí poradit a přebytečné sacharidy přemění na tuky, coţ nás můţe dovést aţ k nadváze či obezitě. (Muţík aj., 2007, s. 21) U některých dětí (cca 10% evropské populace) se můţe objevit porucha trávení laktózy. Bývá to zpravidla ve věku 4 – 16 let. Jde o nesnášenlivost mléka, která je způsobena sníţenou aktivitou příslušného enzymu. Z výţivového hlediska je nesnášenlivost laktózy a tedy mléka, které ji obsahuje, velmi závaţná, neboť mléko je kromě lehce stravitelných plnohodnotných ţivočišných bílkovin a v tucích rozpustných vitamínů hlavně nenahraditelným zdrojem vápníku. (Machová, 2009, s. 21) Zdrojem sacharidů jsou prakticky jen rostlinné potraviny, na rozdíl od těch ţivočišných, které jsou kromě mléka na sacharidy velmi chudé. Těmito zdroji jsou například mouka a moučné výrobky, rýţe, cukrářské výrobky, cukrovinky, čokoláda, luštěniny, brambory, řepný cukr, med, ovoce, i zelenina. (Kotulán, 1999, s. 43) Je doporučené při příjmu sacharidů v potravě vyhledávat například potraviny jako brambory, tmavé pečivo, ovoce a luštěniny, které tělu dodávají i důleţité minerální látky, vitamíny a vlákninu oproti například bílému pečivu, které tělu nedodává kromě zdroje energie ţádnou biologickou hodnotu. Jiţ zmíněná vláknina se také označuje jako „nevyuţité sacharidy“, protoţe naše trávicí ústrojí ji nedokáţe štěpit nebo vyuţít jako zdroj energie nebo stavební látky, přesto je nezbytné, aby denně v naší stravě obsahovala minimálně 30g. U dětí předškolního věku je doporučené 13

denní mnoţství mnohem méně a to kolem 10g (věk + 5). Vláknina podporuje střevní peristaltiku a s dostatečným denním příjmem slouţí jako prevence proti rakovině tlustého střeva. (Machová, 2009, s. 22, www.babyonline.cz2) Pozornost by měla být věnována i doslazování pokrmů, kdy nejrozšířenějším sladidlem dnes je sacharóza – bílý cukr. Sacharóza je pouze zdrojem čisté energie, kdy v 1 g je 16,7 kj, a pokud nedojde k okamţité spotřebě, tak se nadbytek ukládá v podobě tuků. Nepřináší do těla ţádné další látky, proto je z hlediska dětské zdravé výţivy lepší bílý cukr nepouţívat vůbec a nahradit ho třeba javorovým sirupem, sladovými sladidly, medem, v malém mnoţství také hořkou čokoládu s vyšším obsahem kakaa, nepřislazovanými dţemy a marmeládou. Kompenzovat chuť na sladké můţeme také sladkým ovocem. (Foršt, 2011, s. 26)

3.2 Tuky

Tuky v těle slouţí jako stavební materiál buněk nebo jsou jako zásobní látka uloţeny v buňkách podkoţního tukového vaziva a orgánové tkáně formou kapének. Při nadbytečném příjmu tuků ze stravy se ukládá formou zásobního tuku a slouţí jako rezerva energie, která se uvolňuje a spotřebovává při nedostatečném příjmu sacharidů ve stravě. (Machová, 2009, s. 19) Denně by měl člověk přijmout 30% celkové přijaté energie z tuků, které jsou nejvydatnějším zdrojem – 1g tuku poskytne našemu tělu 37 kJ. Plní spoustu dalších důleţitých funkcí pro naše tělo. Například se v nich rozpouští vitamíny A, D, E a K, které tvoří základ důleţitých látek jako pohlavní hormony, ţlučové kyseliny, či některé vitamíny, chrání naše vnitřní orgány před nárazem, dávají potravě jemnou a příjemnou chuť a také plní funkci termoregulační. Tuk, který máme v těle uloţený kolem orgánů a v podkoţí, se neukládá u všech lidí stejně, ale způsob ukládání dělíme na dva základní typy, a to androidní, který se objevuje častěji u muţů, kdy se tuk ukládá nejvíce v oblasti břicha a pokud procento tuku přejde v obezitu, je to předpoklad pro mnohem více zdravotních problémů, neţ u 2

http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/vyziva-3-6-let#vyziva2

14

druhého typu, který se nazývá gynoidní. Tento typ se objevuje častěji u ţen a tuk se ukládá nejvíce v oblasti hýţdí a stehen. Tuky můţeme rozdělit podle původu na ţivočišné a rostlinné a podle vazeb mezi uhlíky v mastných kyselinách na nasycené a nenasycené, které se ještě dále dělí na mononenasycené a polynenasycené. Z hlediska správné výţivy by poměr přijímaných nasycených, mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin měl ideálně být 1,0 : 1,4 : 0,6. Nedostatek

polynenasycených mastných kyselin, které si ne

všechny umí tělo samo vyrobit a je závislé na jejich příjmu z potravy, se můţe projevit například u vývoje centrální nervové soustavy u dětí. (Muţík aj., 2007, s. 23) Velký důraz bychom měli klást na dostatečný příjem nenasycených mastných kyselin, které jsou důleţité pro vývoj mozku u dítěte a pomáhají k tomu, ţe se mu rozvíjí a vyvíjí nové schopnosti, více si pamatují, lépe se učí a soustředí. Asi 60% suché části mozku je tvořena tukem a z toho aţ jednu třetinu tvoří právě nenasycené mastné kyseliny. (www.babyonline.cz3) Nasycené mastné kyseliny jsou obsaţeny zejména v sádle, másle a lůji. Nenasycené, které mají tekutou konzistenci, na rozdíl od nasycených, které mají tuhou, jsou obsaţeny v rostlinných olejích a také v tuku mořských ryb. Jejich konzumace je velmi významná pro prevenci srdečně cévních chorob. (Kotulán, 1999, s. 44) Při výběru tuků nám můţe poslouţit pomůcka, ţe ty vhodnější s příznivými účinky poznáme podle tekuté konzistence při pokojové teplotě, jako například olivový olej, který sniţuje hodnoty špatného cholesterolu. Opakem jsou tuky obsaţené například k margarínu, které mají pevnější molekulární vazby, tím jsou tuţší a jejich stravitelnost je obtíţnější a také hodnoty špatného cholesterolu zvyšují. (Foršt, 2011, s. 29)

3

http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/vyziva-3-6-let#vyziva2

15

3.3 Bílkoviny

Bílkoviny jako třetí a poslední patří do základních ţivin a také mohou být zdrojem energie, ale neboť jsou potřeba k dalším důleţitým procesům, tak na ně tělo sahá aţ v případě nouze. V lidském těle je najdeme jako součást všech buněk, které se neustále obnovují a rostou a jsou důleţité a nezbytné k funkcím jako jsou transportéry řady látek, obrana organismu v podobě protilátek, nejdůleţitější zdroj dusíku a síry a také vystupují jako hormony a enzymy. I přes velkou důleţitost bílkovin by měly tvořit cca 15% z celkového energetického příjmu, přičemţ 1g poskytuje tělu stejnou energii jako sacharidy a to 17 kJ. (Muţík aj., 2007, s. 25) Fyziologická spotřeba bílkovin u dětí činí v prvním roce ţivota 3 – 4 g/kg a v dalších letech pozvolna klesá aţ do dospělosti, kdy je denní potřeba neboli funkční minimum 0,8 – 1,0 g/kg. Avšak při těţkém tělesném výkonu, sportování, v dospívání, v nemoci a rekonvalescenci a u ţen těhotných a kojících nároky na potřebu rostou aţ na 1,5 – 2 g/kg denně. (Kotulán, 1999, s. 45, Machová, 2009, s. 19) „Jak nedostatečný tak nadbytečný příjem bílkovin sebou může nést určitá rizika. Jako optimální dávka pro skupinu dětí předškolního věku se jeví hodnota 1 – 1,5 g na kilogram tělesné hmotnosti. Celkové množství by mělo tvořit 12 – 15 % celkového energetického příjmu.“ (www.babyonline.cz4) Následující tabulka znázorňuje, jaká by měla být denní doporučená dávka bílkovin předškolního dítěte podle Petráska (2004): Tab. 2. Denní doporučená dávka bílkovin (Petrásek, 2004, s. 51)

Věk dítěte Bílkoviny g/kg % z celkové energie 1 - 3 roky 2,4 9 4 - 6 let 2 8,5 7 - 9 let 1,8 8 Bílkoviny, které přijmeme potravou, naše tělo neumí hned vyuţít, ale procesem trávení se rozštěpí na jednotlivé aminokyseliny, ze kterých si potom naše tělo zpět vytvoří bílkoviny vlastní. Ty jsou dále vyuţity k různým účelům. Některé 4

http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/vyziva-3-6-let#vyziva2

16

aminokyseliny si naše tělo umí vytvořit samo, a ty, u kterých to neumí, se nazývají esenciální a musíme je pravidelně přijímat stravou a to v potravinách ţivočišného původu jako je maso, mléko a vejce, jejichţ bílkoviny nazýváme plnohodnotné. Rozdílem jsou rostlinné bílkoviny, které nazýváme neplnohodnotné, protoţe neobsahují všechny esenciální aminokyseliny a najdeme je v potravinách jako obiloviny, mlýnské a pekárenské výrobky, luštěniny, brambory a ořechy. Poměr těch dvou druhů bílkovin přijatých v potravě by měl být 1 : 1. (Muţík aj., 2007, s. 26, Machová, 2009, s. 19, www.babyonline.cz5)

3.4 Obsahy základních ţivin v některých potravinách

Je důleţité se také orientovat v tom, jaký podíl z celkové energetické hodnoty stravy je hrazen jednotlivými ţivinami. Pozornost zejména u dětí bychom měli věnovat přísunu dostatečného mnoţství bílkovin, ale také kvalitě tj. obsahu potřebných aminokyselin. U lipidů (tuků) je potřeba omezit přívod nasycených mastných kyselin a zvýšit přívod zejména těch nenasycených, které si naše tělo nedokáţe vyrobit. A u sacharidů se zaměřit více na přísun spíše škrobu, neţ „rychlých“ cukrů. (Petrásek, 2004, s. 81)

5

http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/vyziva-3-6-let#vyziva2

17

Tab. 3. Mnoţství základních ţivin ve vybraných potravinách (Petrásek, 2004, s. 72 - 76)

Bílkoviny ve 100g potraviny

Sacharidy ve 100g potraviny

Tuky ve 100g potraviny

jablka

0,3 mléko

4,4 salát hlávkový

0,2

okurka salátová

0,8 rajčata

4,8 brambory

0,3

máslo

0,5 květák

4,9 jablka

0,4

sádlo

0,3 mrkev

9,1 rýţe

0,7

mrkev

1,1 jablka

14,7 chléb

0,9

banán

1,2 brambory

21,9 mouka

1

brambory

2,8 chléb

51,4 mléko 2% tuku

2

květák mléko kravské 2% tuku chléb pšenično - ţitný

2,4 čočka

59,5 kapr

4,2

3,2 dţem jahod

64,4 maso hovězí zadní

6,5

Knacke Brot rýţe

5,6 mouka tvaroh měkký 10,7 netučný 6,7 okurky

75 vejce slepičí maso vepřové 4,8 libové 3 sýr Eidam 30%

11 18,2 15

kroupy

8,2 papriky

5,3 čokoláda hořká

31,9

pečivo

9,9 jahody

8,3 salám vysočina

34,1

piškoty dětské

9,2 broskve

mouka polohrubá

10 banán

mouka hladká

11,8 husa 23 okurky salátové

33 0,1

13,4 housky

60,4 banán

0,2

vejce slepičí

13 hrách

57,2 rajčata

0,3

bílek

11 čokoláda

60,5 kroupy, krupky

1

78,5 housky, pečivo

2,9

maso vepřové

15,5 rýţe

maso hovězí zadní

20,8

Knacke Brot

2,3

hovězí maso tučné

13,6

mléko plnotučné

3,8

kapr

16

kuře

3,2

husa

16

maso hovězí tučné

28

tvaroh netučný

19,4

bílek

sýr Eidam 30% tuku

30,1

vepřové maso tučné 41,3

Ementál 45%

26,8

Ementál 45%

sojová mouka

36

hrách

25,7

18

0 27

Niva 50% tuku

26,5

šunka

27,9

3.5 Význam vitamínů a minerálů

Pokud přijímáme pestrou stravu, tak je prakticky vyloučeno, aby současně nebyl zajištěn potřebný přívod vitamínů a minerálů pro naše tělo. Vitamíny se dělí na rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Jsou buďto součástí ţivotně důleţitých látek jako například dýchacích enzymů, nebo mají třeba důleţitou úlohu antioxidantů. Jejich nedostatkem vznikají závaţné poruchy aţ onemocnění. Minerály se dělí na makroelementy, mikroelementy a stopové prvky. Jsou nezbytné ve výţivě člověka a mají velký význam pro růst a metabolismus, podílejí se na stavbě tělesných tkání, účastní se vedení nervových vzruchů a regulují metabolické pochody. (Petrásek, 2004, s. 54, 56) Následující tabulka nám znázorňuje rozdělení vitamínů a minerálů, zdroje potravin, pomocí kterých je můţeme do těla přijmout a také moţné zdravotní problémy, které mohou nastat v případě, ţe by náš organismus neměl dlouhodobě tyto látky k dispozici:

19

Tab. 4. Rozdělení vitamínů a minerálů (Petrásek, 2004, s. 54 - 57)

Název

Vitamíny rozpustné v tucích Vitamíny rozpustné ve vodě

Zdroj játra, mléčné výrobky, ţloutek, vitamín A zelenina, ovoce Mléčné výrobky, rybí tuk, vejce, vitamín D ozáření UV paprsky rostlinné oleje, arašídy, listová vitamín E zelenina, vitamín K sýr, ţloutek, zelená listová zelenina obilniny, luštěniny, játra, vepřové, vitamín B1 hovězí maso vitamín B2 obilniny, játra, mléko vitamín B6 pšenice, kukuřice, játra, maso vitamín pouze potraviny ţivočišného původu B12 Niacin maso, arašídy kyselina játra, zelenina listová Listová Biotin vaječný ţloutek, játra k. játra, vejce, mléko, Pantotenová vitamín C

Makro-

vápník

elementy

fosfor

hořčík sodík draslík

Mikroelementy a

chlor síra ţelezo jod

stopové

zinek

prvky

měď mangan chrom kobalt selen molybden fluor

Projev nedostatku šeroslepost, poruchy kůţe kostní postiţení poruchy růstu, sval. dystrofie postiţení sráţlivosti krve nemoc beri - beri, neuritis záněty sliznic sklon ke křečím anémie, periferní neuropatie pelagra, demence chorobná krvetvorba narušení tvorby bílkovin dermatitis, poruchy ledvin

krvácivost dásní, špatné hojení ran mléko, mléčné výrobky, obilniny, listová tetanie, osteoporóza, zelenina, luštěniny srdeční arytmie mléčné výrobky, maso, obilniny, luštěniny anémie, zástava růstu Mléčné výrobky, maso, mořské ryby, tetanie, svalová slabost, obilniny, luštěniny srdeční arytmie Kuchyňská sůl, mléčné výrobky, maso, hypotonie, svalová slabost vejce, některá zel. svalová slabost, srdeční maso, brambory, některé ovoce arytmie kuchyňská sůl nejsou známy maso, vejce, mléčné výrobky nejsou známy maso, vejce, obilniny, luštěniny anémie, stomatitida jodovaná sůl, mořské výrobky, ovoce, sníţená činnost štítné ţlázy zelenina maso, mléčné výrobky, obiloviny, mořské opoţděný růst, špatné produkty hojení ran anémie, depigmentace maso, mořské ryby, obiloviny kůţe celozrnné obilky, sójové boby hypercholesterolemie celozrnné obiloviny, kvasnice, ţloutek intolerance glukózy zdroje vitamínu B12 nejsou známy libové maso, mléčné výrobky, mořské bolesti hlavy, onemocnění produkty, luštěniny srdečního svalu mléko, luštěniny, listová zelenina, bolesti hlavy, šeroslepost celozrnné obiloviny ryby a výrobky z nich, voda zubní kaz, osteoporóza čerstvé ovoce, rajčata, zelí, brambory

20

4

„ZDRAVÁ VÝŢIVA“ – JEDNOTLIVÉ DRUHY POTRAVIN Potraviny mají vedle energetické hodnoty také hodnotu biologickou, která je

dána jejich sloţením, obsahem látek, které si náš organismus nedovede sám vytvořit, a zuţitkováním v organismu. Jsou potraviny jako cukr, bílá mouka a určité tuky, které jsou označovány jako sytící, a mají pouze hodnotu energetickou a naše tělo je vyuţívá jen jako zdroj energie. Pak jsou ale další potraviny, které poskytují tělu i ţiviny nezbytné pro stavbu a obnovu tělesných tkání a náš organismus si některé nedovede sám vytvořit. Těmto potravinám se říká ţivící a řadí se k nim například maso, mléko, tmavá mouka, zelenina, ovoce a další. Třetí skupina potravin, kterou nazýváme ochranná, dodává tělu nezbytné minerální látky, stopové prvky a vitamíny. (Petrásek, 2004, s. 69) Dalším typem dělení potravin je do jednotlivých potravinových skupin, které společně tvoří celou potravinovou pyramidu, která představuje takového průvodce optimálním sloţením stravy. (Gregora, 2004, s. 17)

21

Obr. 1 – Potravinová pyramida (www.vimcojim.cz6) Přímo oficiální Potravinovou pyramidu Ministerstva zdravotnictví můţeme vidět například v závěrečné práci Lejskové (2013). Jak uvedla Drimlová (2013), existuje několik typů potravinových pyramid, ale „dětská potravinová pyramida“ zatím neexistuje. Oficiální potravinová pyramida je však dobrá pomůcka pro rodiče i děti, díky které se mohou lépe orientovat v tom, kterých potravin zařadit do jídelníčku nejvíce a kterých nejméně podle zastoupení v jednotlivých patrech pyramidy, která jsou celkem čtyři. Potravinových skupin, které jsou zastoupeny v jednotlivých patrech pyramidy, máme šest. Doporučený počet porcí z jednotlivých potravinových skupin s ohledem na věk předškolního dítěte si dále popíšeme podle Gregory (2004):

6

http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/zdrava-vyziva/vyvazena-strava/Potravinova-pyramida--navod-na-zdravy-zivotni-styl__s638x7938.html

22

1) Obilniny, rýţe, těstoviny, pečivo První skupina potravin tvoří základnu pyramidy a řadí se sem obiloviny, těstoviny, rýţe a pečivo. Přednost bychom měli dávat tmavému a celozrnnému pečivu a rýţi „natural“ před bílým pečivem a moučnými výrobky, které mají nadbytečný obsah cukru. Pro dítě mezi 2. a 4. rokem je doporučeno 2 – 3 porce a pro čtyřleté a starší dítě 3 – 4 porce denně. 1 porce = 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík nebo houska, 1 kopeček rýţe nebo těstovin (120 – 150g), 1 miska ovesných vloček (200ml) 2) Zelenina Druhou skupinu tvoří zelenina a brambory. I přesto, ţe energetická hodnota zeleniny je malá, je její zastoupení zásadní pro její zdroj vitamínů a vlákniny. Zeleninu je nejlépe konzumovat v syrovém stavu, dušenou nebo povařenou, aby se zachovalo co nejvíce vitamínů a minerálů. Pro dítě mezi 2. a 3. rokem je doporučená 1 – 2 porce a pro dítě čtyřleté a starší 3 – 4 porce denně. 1 porce = 1 větší paprika, mrkev nebo 2 rajčata, miska salátu nebo čínského zelí, 150g vařené zeleniny nebo brambor, 1 sklenice neředěné zeleninové šťávy 3) Ovoce Třetí skupinu tvoří ovoce. Opět pro zachování vitamínů je nejlepší ho konzumovat v čerstvém stavu. Ovoce stejně jako zelenina je zdrojem vlákniny, která zůstává zachována i v sušeném ovoci. Kompotování nebo vaření ovoce na marmeládu je méně vhodná forma z důvodu právě velké ztráty výţivných látek a také mnoţství přidaného cukru při těchto úpravách ovoce. Pro dítě v předškolním věku se doporučují 2 porce denně. 1 porce = 1 jablko, pomeranč, banán (100 g), 1 miska drobného ovoce (jahody, rybíz, borůvky), 1 sklenice ovocné neředěné šťávy

23

4) Mléko a mléčné výrobky Mléko a mléčné výrobky patří do další potravinové skupiny, která je důleţitým zdrojem vápníku a bílkovin. Pro dospělé platí, ţe tyto výrobky by neměly mít zvýšený obsah tuku kvůli omezení obsahu tuků ţivočišných, ale stejně to neplatí u dětí, které potřebují více energie, protoţe mají spoustu pohybu a jejich organismus roste. Pro tříleté dítě je doporučeno 1 – 2 porce a pro čtyřleté a starší dítě 1 – 3 porce denně. 1 porce = 1 sklenice mléka (250 – 300 ml), 1 jogurt (150 – 200ml), 50g sýra, 40g tvarohu 5) Ryby, maso, drůbeţ, vejce, luštěniny Mezi doporučované ryby se v této skupině řadí méně tučné mořské ryby, ze sladkovodních například kapr, pstruh, lipana a sivena. U masa dáváme přednost bílému před červeným a vyvarujeme se zbytečně tučným masům. U vajec je doporučeno jíst optimálně tři ţloutky týdně s tím, ţe maximálně jeden ţloutek během jednoho dne. Bílek lze oproti ţloutku jíst častěji. Sója a sojové výrobky jsou dobrým zdrojem. Do dětského jídelníčku by neměly být zařazovány uzeniny jako třeba salámy a párky a velmi tučná a smaţená jídla, hamburgery a paštiky, které mají velmi výraznou chuť, na kterou si dítě rychle zvykne a odmítá potom jídla, která jsou pro něj vhodná a zdravá, ale chuťově méně výrazná. Nevhodné je v těchto pokrmech také vysoké mnoţství tuku, soli a koření. Lépe pomůţeme dětskému organismu vypořádat se s takovým jídlem, pokud k tomu dostane alespoň zeleninu bohatou na vlákninu a vitamíny. Pro dítě předškolního věku je doporučeno denně 1 – 1,5 porce. 1 porce = 80g drůbeţího, rybího či jiného masa, 2 vaječné bílky, 1 miska luštěnin (150 – 200 ml). (Gregora, 2004, s. 18 – 22) 6) Tuky a cukry Tato skupina představuje ţivočišné tuky a volné cukry. Místo má na úplném vrcholu pyramidy a měli bychom tyto potraviny konzumovat opravdu střídmě nebo se jim úplně vyhýbat. (Gregora, 2004, s. 22, Machová, 2009, s. 38)

24

Velice vhodným zdrojem jsou oleje rostlinné. Které obsahují kyselinu linonovou a vitamín E. Určitě není vhodné na oleji smaţit, ale ve výjimečných případech je doporučeno uţívat pouze olej slunečnicový a kukuřičný. Do salátových zálivek je vhodný olej řepkový. (Petrásek, 2004, s. 53) Jak uvedla ve své práci Beránková (2011): „Poslední patro patří potravinám, které by se v jídelníčku měly objevovat co nejméně. Jedná se o živočišné tuky, cukry, sladké i slané pochutiny, zákusky a podobné méně vhodné potraviny.“ Určitě se dají sladkosti a cukrovinky, které mají děti tak rády, nahradit i takovou variantou, která je uspokojí a zároveň je i mnohem zdravější. Vhodným náhradním řešením můţe být například ovoce, ovocné saláty, sušené ovoce, čokoláda s vyšším obsahem

kakaa,

různé

druhy

oříšků

a

tvarohové

dezerty

s ovocem.

(www.babyonline.cz7) Největšími prohřešky ve stravě dětí jsou podle Gregory (2004) tučná a smaţená jídla s vysokým obsahem ţivočišných tuků, jídla z rychlého občerstvení (pizza, hamburgery, hot dog…), uzeniny, které jsou jiţ výše zmíněné, dále jsou také nevhodná velmi sladká jídla a tekutiny a přislazování mléka. Naopak co je důleţité v dostatečném mnoţství doplňovat je podíl rostlinných tuků a potraviny s vlákninou, která je například v ovoci a zelenině.

Jak uţ pouţila ve své práci Beránková (2011), dalším příkladem, jako pomůcka pro sestavení správného jídelníčku dítěte, můţe slouţit následující tabulka, kde jsou popsány velikosti a počty porcí jednotlivých potravinových skupin:

7

http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/vyziva-3-6-let#vyziva2

25

Tab. 5. Velikosti porcí jednotlivých potravinových skupin dle věku (Nevoral, 2003, in Beránková, 2011) Věk 2 - 3 roky Jídlo

Věk 4 - 6 let

Velikost Počet porce porcí

Mléko a mléčné výrobky

1/2 hrnečku, (125 ml)

Maso drůbeţ ryby

30 - 60 g

2

několik málo kousků

Zelenina syrová Ovoce syrové

1/2 - 1 malé

Konzervované ovoce

2 - 4 lţíce

Ovocné šťávy

100 - 120 ml

1/2 -1 Chléb a výrobky krajíc z obilí, Celozrnný chléb 1/4 - 1/2 Vařené obilniny hrnečku

30 - 60 g

2

3- 4 lţíce 4-5

Několik málo kousků

4-5

1/2 - 1 malé 4 -5

4 - 6 lţíce

4 -5

120 ml 1 krajíc 3-4

Poznámky

Počet porcí

1/2 - ¾ 4-5 hrnečku 3-4 ( 125-180 ml)

2 - 3 lţíce

Zelenina vařená

Velikost porce

3-4 1/2 hrnečku

1/2 hrnečku mléka =15 - 20 g sýru =1/2 hrnečku jogurtu 30 g masa můţe být nahrazeno: 1 vajíčkem, 4 - 5 lţícemi vařených luštěnin zahrnuje jednu listovou, nebo ţlutou zeleninu pro obsah vitaminu A (mrkev, špenát, brokolice) zahrnuje jedno na vitamin C bohaté ovoce, nebo zeleninu např. pomeranče, grapefruity, citrony, jahody, rajčata, brokolici jeden krajíc chleba můţe být nahrazen 1/2 hrnečkem vařených těstovin nebo rýţe

V tabulce máme zaznamenáno, které všechny potraviny je vhodné do jídelníčku předškolního dítěte pravidelně zařazovat a v jakém mnoţství tak, aby byla kaţdodenní strava pestrá a vyváţená a měli jsme jistotu, ţe tím dítěti zajišťujeme doporučený poměr všech základních ţivin, vitamínů a minerálních látek. Také máme u kaţdé potraviny

konkrétně

zapsané,

jaké

mnoţství

8

(www.babyonline.cz )

8

http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/vyziva-3-6-let#vyziva2

26

znamená

jedna

porce.

5

PITNÝ REŢIM Dítě má mnohem vyšší potřebu příjmu tekutin oproti dospělému. Zatímco jemu

stačí v běţných podmínkách přibliţně 35ml tekutin na kilogram tělesné hmotnosti, dítě by mělo do deseti let vypít nejméně 80 – 120ml tekutin na kilogram tělesné hmotnosti. V praxi to tedy znamená, ţe by se pitný reţim předškolního dítěte měl pohybovat v rozmezí 1,5 – 2 litrů. (Gregora, 2004, s. 17) Důleţitou část z tohoto uvedeného celkového mnoţství tekutin přijatých během dne tvoří podle Gregory (2004) u zdravého dítěte mléko, které je v mnoţství 300 – 500ml denně. Podle Aronové (2006) můţe vést dlouhodobý nedostatek tekutin k poruchám látkové výměny, změnám koncentraci moči, k poruše jater a také k psychickým změnám jako je sníţení pozornosti či chronická únava. Podle Kejvalové (2005) se nedá říci, kolik přesně má dítě v určitém věku vypít denně tekutin, protoţe kaţdé dítě je jiné a jedinečné a nejpřesnější je přepočítat potřebu vody na kilogram tělesné hmotnosti. V úvahu je potřeba brát také sloţení stravy a individuální ztráty dítěte. V tabulce 6 je uveden způsob, jakým můţeme vypočítat denní potřebu tekutin dítěte s tím, ţe v úvahu je brána hmotnost dítěte a proto je přesnější. Tab. 6. Tabulka pro výpočet denního mnoţství tekutin. (Kejvalová, 2005, s. 100) Hmotnost dítěte do 10 kg 10 - 20 kg 20 - 30 kg

Příjem tekutin 100 ml na 1kg hmotnosti 1000 ml + 50 ml na kaţdý 1 kg nad 10 kg 1500 ml + 20 ml na kaţdý 1 kg nad 20 kg

Takové mnoţství denního příjmu tekutin by mělo být rovnoměrně rozděleno do menších dávek během celého dne. Je neţádoucí během krátkého úseku vypít velké

27

mnoţství tekutin. Vhodné je nápoje podávat ve správné teplotě cca 20 – 25 °C. (www.babyonline.cz9) Dětský organismus je tvořený z více neţ dvou třetin celkové hmotnosti dítěte vodou, coţ představuje vysoký obsah a proto má sklon k rychlému odvodnění. Při nedostatečném a pravidelném doplňování tekutin dochází k zahuštění krve a ke zvýšené námaze ledvin na očištění krve od zplodin metabolismu. K dalším ztrátám vody dochází také odpařováním z povrchu kůţe, pocením a přes sliznice osychající v přetopených místnostech. Při nedostatku vody ve střevech se zahušťuje jejich obsah a z tohoto důvodu se často u dětí objevuje zácpa. (Kejvalová, 2005, s. 98)

Několik námětů, které podpoří správný a dostatečný pitný reţim dítěte: Nikdy dítě v pití neomezujte, a kdyţ si to samo ţádá, nebraňte mu v tom. Vţdy mějte pro případ potřeby po ruce nějaké pití na viditelném místě. (doma, ale i v autobuse, na výletě atp.) Nabízejte dítěti, aby se napilo, i v zápalu hry, nebo formou hry. Děti si v zápalu často neuvědomují pocit ţízně. Nabízejte dětem různé varianty v čem mu pití podávat. Například různé barevné hrnečky, sklenice s brčkem a další. Zkoušejte dětem podávat různé druhy nápojů. Velmi důleţité je jít dětem v pitném reţimu příkladem. Pokud v přítomnosti dítěte dospělý člověk sám nepřijímá dostatek tekutin, těţko nám dítě bude věřit, ţe ono by samo mělo a je to tak správné. Tekutiny by mělo dítě doplňovat pravidelně v průběhu celého dne. Také není ideální pít velké mnoţství tekutin přímo před nebo po jídle, protoţe zvýšený příjem způsobí ředění a odplavení trávicích šťáv a enzymů a tím ztěţujeme proces trávení.

9

http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/vyziva-3-6-let#vyziva2

28

Pamatujte na to, ţe je důleţité doplnit tekutiny navíc například při zvracení, průjmech, v horkém počasí nebo při sportu. Příjem tekutin můţete částečně nahradit ovocem se zvýšeným obsahem vody, jako je například meloun, nebo vodnatější stravou, kam se řadí například polévky a kaše, naopak méně vhodné je řadit do pitného reţimu mléko a mléčné výrobky.

Důleţité je, aby dítě přijímalo tekutiny hned od rána po jeho probuzení, aby doplnilo ztrátu z noční pauzy. První nápoj by proto měl být méně koncentrovaný. Pokud je dítě zvyklé posnídat pouze kakao, bílou kávu nebo mléko, bylo by vhodné doplnit k rannímu pitnému reţimu ještě například ředěnou ovocnou nebo zeleninovou šťávu. Vhodné nápoje pro děti během celého dne jsou: Ovocné čaje – děti většinou odmítají neslazený čaj. K doslazení můţeme pouţít ovocnou šťávu, hroznový cukr nebo malé mnoţství kvalitního medu. Bylinkové čaje – podávejte dětem pouze určené přímo pro ně. Přednost dávejte sáčkovým čajům před granulovanými sladkými čaji. Minerální vody, stolní vody – pro děti jsou vhodnější minerální vody, které obsahují menší mnoţství sodíku (Na) a draslíku (K). Značky minerálních vod bychom měli občas obměňovat, protoţe některé mají více hořčíku, který ve stravě často chybí, jiné vody jsou zase obohacené jódem nebo třeba ţelezem. Ovocné šťávy – zásadně se zaměřte pouze na ty stoprocentní, které jsou vyrobeny z čerstvého nebo hluboce zmraţeného ovoce bez obsahu barviv, aroma a konzervačních látek. Ovocné šťávy dětem ředíme vhodnou vodou v poměru 1 : 1 nebo 1 : 2.

29

Po seznamu nápojů, ze kterých by měl být pitný reţim dítěte sloţený, je také nutné poznamenat nápoje, které by se měly objevovat velmi výjimečně nebo vůbec. Jsou to například přeslazené limonády nebo limonády s příměsí kofeinu (např. cocacola) nebo chitinu (toniky). Vysoký obsah cukru je snadno vyuţitelnou energií a proto děti můţou být potom hyperaktivní, neposedné, můţe to vést k pocitu nasycení a děti poté nechtějí pravidelně jíst. Vhodné je zaměřit se na jemně perlivé vody, které neobsahují tolik plynu, který dráţdí ţaludeční sliznici. Další v pořadí jsou šumivé nápoje, které obsahují nejrůznější barviva, konzervační látky a minerály, které spíše vodu z organismu odebírají. Různé limonády a light dţusy, které jsou slazené umělými sladidly, mohou při větším mnoţství mít projímavý účinek. V ţádném případě není vhodné podávat dětem energetické a iontové nápoje, které obsahují vysoké mnoţství stimulačních látek, a ţádné alkoholické nápoje. (Kejvalová, 2005, s. 97 – 102)

30

6

SPRÁVNÉ STRAVOVACÍ NÁVYKY PREVENCE ZDRAVÍ I přesto, ţe jsou v posledních letech ve spotřebě potravin obyvatelstva České

republiky zaznamenány některé příznivé změny, máme spoustu stravovacích návyků, které nejsou pro naše zdraví příliš prospěšné, a proto je velmi důleţité, aby se na výchovu správných stravovacích návyků a postojů k jídlu přihlíţelo jiţ od úplného dětství, protoţe vytvoření správného návyku u malého dítěte je základem pro způsob stravování v dospělosti. Kaţdé dítě potřebuje pestrou a plnohodnotnou stravu a dostatečné mnoţství tekutin, které bude odpovídat jeho věkovým zvláštnostem a zásadám správné výţivy. U předškolního dítěte, které se stravuje ve školní jídelně, je potřeba, aby zbylá jídla, která konzumuje doma a máme moţnost je ovlivnit, doplňovala jídelníček o ty potraviny, kterých mělo dítě přes den v nedostatečném mnoţství. Jedná se většinou o potraviny jako ovoce a zelenina, polotučné mléko a nízkotučné mléčné výrobky a nesmíme zapomínat na dostatek tekutin. (Machová, 2009, s. 37) Cílem je, abychom zvýšili mnoţství těch vhodnějších a zdravějších potravin, namísto těch méně vhodných. Ne však jejich úplným vypuštěním z důvodu všestrannosti stravy. (Kotulán, 1999, s. 66) Pokud chceme, aby si naše děti budovaly předpoklady pevného zdraví, je nutné sledovat, aby se jim dostávala pestrá a vyváţená strava, která je spolu s pravidelnou fyzickou aktivitou velmi důleţitá v období růstu a vývoje dítěte. Toho můţeme docílit, pokud povedeme děti ke správným stravovacím zvyklostem. Jeden z hlavních návyků je, aby se kaţdodenní jídelníček skládal z pěti jídel a to snídaně, přesnídávky, oběda, svačinky a večeře. Tato jednotlivá jídla by měla nabízet dítěti takovou stravu, aby byla pestrá, různorodá a z kaţdé skupiny potravinové pyramidy. (Muţík aj., 2007, s. 51 – 56) Podle výše uvedených informací by se energetická spotřeba 4 – 6tiletého dítěte měla pohybovat kolem 7500kJ denně. Tento denní energetický příjem by měl být tvořen z 55% prostřednictvím sacharidů, z 30% prostřednictvím tuků a posledních 15% by měly tvořit bílkoviny. 31

Další rozdělení energetického příjmu, kterému by měla být věnována pozornost, je prostřednictvím hlavních jídel a svačin. Abychom dodrţovaly jeden ze správných stravovacích návyků, tak by dítě mělo přijímat stravu pravidelně přes celý den s tím, ţe snídaně bude tvořit 25%, dopolední svačina 10%, oběd 30%, odpolední svačina 10% a večeře 25% z celkového denního energetického příjmu. (Hanreich, 2000, s. 66) „Je důležité volit správnou skladbu jídelníčku, ale neméně důležité je jíst pravidelně. Optimální počet je 5-6 menších porcí za den. Tímto způsobem se rovnoměrně rozvrství příjem energie a tělo pak nemá potřebu si její část ukládat do zásoby. Pokud není strava pravidelná – jíme třeba jen 2x denně, tělo nemá v průběhu celého dne dostatek energie k dispozici. Naučí se s ní tedy šetřit pro chvíle, kdy se mu jí nebude dostávat. Až se dítě (platí to i pro dospělé) nají, nespotřebuje energii všechnu, ale její část uloží do zásoby „na horší časy“. To může po delší době vést k tloustnutí. Dbejte tedy na to, aby Vaše dítě jedlo opravdu pravidelně několikrát denně v rozmezí cca 3 hodin. Pravidelná strava rozdělená do celého dne také zamezí přejídání v odpoledních a večerních hodinách.“ (www.vyzivadeti.cz10)

6.1 Snídaně

První jídlo dne je snídaně, kterou bychom neměli nikdy vynechávat. Měla by být plnohodnotná a jejím důleţitým úkolem je dodat tělu energii a ţiviny, které velmi potřebuje po nočním spánku. I přes noc spotřebovává dítě energii na funkci vnitřních orgánů, udrţení tělesné teploty, dechu, srdeční akce apod., coţ se nazývá bazální metabolismus. Kdyţ děti začnou den uţ snídaní a pravidelně přes den jedí, zvyšuje to také pravděpodobnost předejití nadváhy, protoţe uţ nebudou mít opakované chutě na jídlo večer. Snídající děti také bývají ve škole lépe soustředěné, mají lepší studijní výsledky a méně výchovných problémů. Určitě není vhodné děti do snídaně nutit, ale určitě lépe uspějeme, pokud jim třeba dáme vybrat mezi sladkou nebo slanou variantou. Sladkou můţe být například ovesná kaše s kouskem čerstvého ovoce, slanou můţe tvořit kousek celozrnného pečiva s tvarohovou pomazánkou, a u obou variant

10

http://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/5x-denne-aneb-zdrava-jidla-pro-deti/

32

nesmíme zapomenout na pitný reţim v podobě třeba ovocného čaje. Pokud dítě nedoplní dostatek tekutin hned od rána, můţe se projevit únavou, bolestmi hlavy nebo nepozorností. Snídaně by sice měla tvořit 25% z celkového denního příjmu energie, ale pokud by se dítě do tohoto mnoţství mělo nutit, je lepší ho raději naučit na menší porce. (Muţík aj., 2007, s. 51 – 56, www.vyzivadeti.cz11) Správnou variantou stravy ke snídani je například: Pečivo s rostlinným tukem, plátek sýra nebo kvalitní šunky a kousek zeleniny Pečivo s pomazánkou (např. ředkvičková nebo kedlubnová) Cereálie s mlékem nebo jogurtem Šlehaný tvaroh se zavařeninou Pečivo a ovocný jogurt Ovocná rýţe Naopak nevhodná varianta je například: Pečivo s máslem a trvanlivý salám Párky s chlebem a hořčicí Kobliha plněná marmeládou Smaţená vejce se slaninou a kyselou okurkou (http://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/5x-denne-aneb-zdrava-jidla-pro-deti/)

6.2 Přesnídávka

Dalším jídlem je svačinka, která by měla být dvě aţ tři hodiny před obědem, aby na něj dítě mělo chuť, ale která je také velmi důleţitá pro doplnění vitamínů,

11

http://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/5x-denne-aneb-zdrava-jidla-pro-deti/

33

minerálních látek a energie, kterou dítě během dopoledne jiţ spálilo. (Muţík aj., 2007, s. 51 – 56) Jako správná volba můţe být: Pečivo s rostlinným tukem, šunka nebo tvrdý sýr Pečivo s pomazánkou (např. paţitková nebo pórková) Jogurt, tvarohový dezert nebo ovocná přesnídávka Zelenina nebo ovoce (celý kus) Sušené ovoce, směs ořechů nebo domácí müsli U sladké svačiny je zdravější forma domácí přípravy (např. rýţové lívanečky) Nevhodnou volbou je: Pečivo s máslem a s trvanlivým salámem nebo chléb se sádlem Forma rychlého občerstvení jako Hamburger, Cheesburger a párek v rohlíku Sladké pečivo jako koblihy a různé koláčky Různé typy sladkostí jako čokoládové tyčinky, sušenky a oplatky

6.3 Oběd

Jak uţ ve své práci uvedla Lejsková (2013), prostřednictvím oběda by mělo dítě přijmout asi 30 – 35 % celkové energie z jídla za celý den a mělo by tím završit dopolední stravu. Během celého dopoledne totiţ děti spálí velké mnoţství energie a je nutné ji opět doplnit kvalitními potravinami. Dudel (2012) ve své práci uvádí, ţe je důleţité, aby součástí oběda byla ţivočišná bílkovina v podobě masa, ryb nebo vejce. Jako příloha by se často měly podávat vařené brambory nebo rýţe.

34

„Není nutné, aby součástí oběda byla vždy také polévka, pokud je jídlo samo o sobě vydatné. A naopak, chceme – li k obědu uvařit zahuštěnou polévku, můžeme ji podávat jako samostatný pokrm doplněný pečivem. Co by ale u zdravého oběda chybět nemělo, je zelenina nebo ovoce. Pokud není zelenina přímo součástí pokrmu, přidejte ke hlavnímu jídlu ještě oblohu, misku salátu nebo kompotu.“ (www.vyzivadeti.cz12)

6.4 Svačina

Svačina mezi obědem a večeří by měla tvořit uţ jen 10% energetického příjmu, není však důleţité jen mnoţství, ale i správný výběr jídla, které k odpolední svačině děti snědí. Zaměřit bychom se měli na potraviny s niţší energetickou hodnotou a glykemickým indexem, protoţe zasycení z těchto potravin déle vydrţí. Něco jiného je, kdyţ dítě odpoledne sportuje, mé nějaké krouţky, nebo větší výdej energie, pak se tomu přizpůsobuje i větší vydatnost svačiny. Správná volba svačiny můţe být: Pečivo s rostlinným tukem, šunkou nebo tvrdým sýrem Zelenina Méně sladké druhy ovoce jako jsou například jablka, broskve nebo citrusy Za nevhodnou odpolední svačinu můţeme označit například sladké pečivo, dorty, trvanlivé salámy, paštiky, klobásy.

6.5 Večeře

Stejně jako u odpolední svačiny je vhodnější, aby byla sice objemnější, ale méně energeticky vydatná. Vhodné je zamyslet se nad tím, co dítě celý den přijímalo za stravu, a večeři potom doplnit tím, co chybělo. 12

http://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/5x-denne-aneb-zdrava-jidla-pro-deti/

35

Správnou volbou je například zeleninový salát se sýrem a pečivem, těstovinový salát s jogurtovým dresinkem, chléb s pomazánkou, tvrdým sýrem nebo šunkou, zelenina. Nevhodná forma večeře je například sladká kaše nebo pečivo, knedlíky s omáčkou, sladké druhy ovoce a mléčné dezerty jako například puding nebo slazený tvaroh. Některé děti mají například větší výdej energie a potřebují dodat tělu ještě šesté jídlo. V tomto případě je vhodné dětem dát ještě něco lehkého například ve formě odpolední svačinky. Není vhodné jíst aţ těsně před spánkem, ideální je poslední jídlo zkonzumovat asi 3 hodiny před usnutím. (www.vyzivadeti.cz13)

13

http://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/5x-denne-aneb-zdrava-jidla-pro-deti/

36

7

ZVLÁŠTNOSTI VÝŢIVY U DĚTÍ Skladba stravy uţ ročního dítěte můţe být postupně převáděna na většinu

připravovaných jídel pro celou rodinu. Velmi omezeně by se však měla pouţívat při přípravě pokrmů sůl a koření. U čeho je naopak potřeba sledovat dostatečný příjem ve stravě jsou kvalitní bílkoviny, jejichţ příjem je podmíněn především růstem dítěte na rozdíl od dospělého jedince. Dostatečný příjem můţeme nejlépe zabezpečit u dítěte do 5let ½ litrem mléka denně, které dodá i velmi potřebný vápník, poté ¼ litrem mléka aţ do dospělosti. K tomu navíc by měl jídelníček obsahovat netučné mléčné výrobky jako jogurty, tvaroh a sýry. V dětství je také zvýšená potřeba vitamínů, která by měla být zabezpečena, pokud do kaţdodenních stravovacích návyků zařadíme dostatečný příjem ovoce a zeleniny. Mnoţství stravy, které by se denně mělo zkonzumovat, si zdravé dítě spolehlivě dokáţe řídit samo, proto by rodiče měli usměrňovat pouze její nabídku. Mají přirozenou chuť k jídlu, kterou dokáţou mnohdy řídit lépe jak dospělí a individuální výţivová potřeba se můţe lišit aţ do dvojnásobku u stejně starého dítěte. U dětí nemocných, kdy často klesá chuť k jídlu, je vhodné posílit příjem stravy nabídkou jejich oblíbených pokrmů. Uváděné doporučené dávky jsou spíše rámcové a pro jednotlivé děti se odlišují v závislosti na jejich stavbě těla a míře tělesného pohybu. Stravovací režim by u předškolního dítěte měl odpovídat pěti denním dávkám, které jsou rozděleny na tři hlavní a dvě vedlejší jídla, která jsou podávána vţdy v pravidelnou denní dobu. Mezi hlavní jídla patří snídaně, která by měla být vydatná a rozhodně by neměla být vynechávaná, dále oběd a poslední jídlo by měla uzavírat o něco lehčí večeře. Tyto hlavní jídla jsou významnější tím, ţe jsou obvykle pestřejší a bohatší na ţiviny. Dvě vedlejší jídla, která tvoří dopolední přesnídávka a odpolední svačinka, by neměla být příliš vydatná, aby dítěti dostatečně vytrávilo před hlavním jídlem. Ze stejného důvodu by se v jídelníčku dítěte neměly objevovat různé sladkosti a bonbony, které sniţují chuť k následujícímu jídlu, nebo je příleţitostně podávat na závěr některého z hlavních jídel. Příkladem vhodné svačinky můţe být sklenice mléka, ovoce nebo syrová zelenina. Ke správnému výživovému chování bychom měly učit dítě od samého počátku přechodu na běţnou stravu, který nastává od konce prvního roku ţivota. Tyto zkušenosti a návyky spojené s výběrem a konzumem stravy si do značné míry 37

uchovává aţ do dospělosti. Jedním z hlavních cílů ve výchově ke zdravé výţivě dětí je potlačení nadměrné obliby nebo naopak neobliby určitých jídel a zabránit tak příliš jednostranné stravě. Abychom docílili ţádoucího výţivového chování u dítěte, je potřeba dodrţovat předem stanovené pořadí jídel, udrţovat klid a pohodu při konzumaci jednotlivých jídel, nikdy ho do jídla nenutit a neptat se ho na vyjádření, co by si k jídlu dalo. Právě vybíravost v jídle je důsledkem nesprávné výchovy. Pokud dítě odmítá hned od počátku některé druhy pokrmů, můţe to být pouze z důvodu, ţe jsou pro něj dosud úplně nové a nemá s nimi ţádné zkušenosti. Důleţité je hlavně dítě do konzumace takového pokrmu nenutit, ale zkoušet ho přidávat k těm jiţ známým, nebo zkusit znovu nabídnout po uplynutí nějaké doby, a pokud mu půjdeme i příkladem, tak časem dítě kaţdý nový pokrm přijme. (Kotulán, 1999, s. 69 – 71)

7.1 Nechutenství

Další ze správných návyků, který by dítě mělo mít zautomatizovaný, je ten, ţe jídlo je samozřejmost, do kterého ho nikdo nenutí, ale také jim neslibuje něco za to, ţe připravenou porci zkonzumuje. Dítě je často pouze jen vybíravé a někdy stačí k tomu, aby pochopilo, ţe jíme proto, abychom neměli hlad, prostě porci jídla, kterou odmítá odnést a kdyţ má dítě výjimečně jednou trochu hlad a počká si do dalšího jídla, tak mu to tak moc neuškodí a spíše si bude vědomé, ţe pokud si bude vybírat, tak stejně jiné jídlo nedostane. Nechutenství dítěte způsobuje největší potíţe ve výchově ke správné výţivě. Není lehké rozhodnout, zda jde jen o chybnou představu rodičů, nebo je – li příjem potravy skutečně nedostatečný. Dítě by mělo mít před jídlem hlad. Nejí vţdy stejné porce a mělo by se nechat na něm, kolik stravy zkonzumuje. Jsou totiţ dny, kdy má dítě větší výdej energie a má i větší hlad, horké dny, kdy má zase především ţízeň, nebo kdyţ je třeba období dešťů a dítě si hraje doma, tak naopak vydá menší mnoţství energie a nemá tedy tak velký hlad. Proto je důleţité, aby rodiče věnovali pozornost hladně kvalitě a pestrosti stravy a její pravidelnosti po celý den, a to, kolik toho dítě sní, nechali na něm.

38

Chuť k jídlu se také řídí obdobím vývoje, pokud se tempo růstu zrychluje, dítě potřebuje i větší příjem energie ze stravy a naopak. Pokud dítě špatně přijímá stravu, vede to někdy aţ ke zvracení a odmítání ranního jídla, na vině můţe být nervozita a velké mnoţství nových záţitků například z docházky do mateřské školy. Další příčinou přechodného nechutenství můţe být také horko nebo velká únava. Také skoro vţdy se přechodné nechutenství projeví při prakticky všech banálních onemocnění horních cest dýchacích jako je rýma a kašel. Za nechutenstvím se samozřejmě mohou skrývat různě závaţná onemocnění, která nelze podceňovat a je vhodné se poradit s lékařem. (Gregora, 2004, s. 13 – 16)

7.2 Neofobie

Stav, kdy dítě odmítá jídlo, se kterým se doposud nesetkalo, se také nazývá neofobie. Je to povaţováno za normální součást jeho vztahu k vnějšímu prostředí, kdy se jeho nezkušený organismus tímto způsobem chrání před moţnými škodlivými látkami, jedovatými rostlinami či zkaţenými potravinami, které by se do těla mohly dostat. Neofobie se objevuje při podání nezvykle vypadajícího nebo chutnajícího pokrmu, a také kdyţ má jídlo jinou konzistenci, neţ na kterou je dítě zvyklé. Neofobie se dá bez větších problémů překonat, pokud budou rodiče trpěliví, a hned po prvním odmítnutí nevyřadí danou potravinu z jídelníčku s tím, ţe ji dítě prostě nemá rádo. Pomoci jim k tomu můţe to, ţe se nenechají hned odradit a budou odmítnutý pokrm znovu zkoušet dítěti nabídnout. V ţádném případě jej jakýmkoliv způsobem nesmí nutit, ale naopak za kaţdý nový pokrok jej pochválit. (www.pyramidacek.cz14)

7.3 Poruchy výţivy buněk

Příčinou různých nemocí můţou být právě poruchy výţivy našich buněk v těle. Přívod energie i jednotlivých látek do našeho těla pro obnovu tkání je velmi sloţitý 14

http://www.pyramidacek.cz/cs/ms-vyziva-deti-v-predskolnim-veku.html

39

proces, který je řízený celou řadou nervových a dalších systémů. Tyto poruchy dělíme na prvotní, které jsou způsobeny neadekvátním příjmem potravy, coţ je nedostatečná, nadbytečná nebo nesprávná výţiva, a na druhotné poruchy výţivy, které jsou důsledkem poruch transportu nebo vyuţití ţivin v důsledku onemocnění nebo na základě zhoršeného vstřebávání a zpracování ţivin působením takových látek jako jsou například některá antibiotika. (Petrásek, 2004, s. 45)

7.4 Dehydratace dětského organismu

Pokud má dětský organismus nedostatek tekutin, tak jedním z prvních kompenzačních opatření ledvin je zadrţování tekutin, coţ se projevuje tak, ţe dítě začne méně močit tmavou ţlutou koncentrovanou moč a posléze se moč přestane tvořit úplně. Lehkou dehydrataci poznáme tak, ţe dítě je malátné, nesoustředěné, unavené a můţe si stěţovat na bolest hlavy a menší výkonnost. Střední a těţká dehydratace, která se projeví ještě dalším prohlubováním nedostatku vody a jejích ztrát se dá u dítěte vypozorovat tak, ţe kůţe nabývá stařeckého vzhledu, na bříšku zůstane stát koţní řasa, dítě má zapadlé oči, zrychlený tep, oschlou pusinku, jazyk, chladné ruce a vypadá unaveně. (Kejvalová, 2005, s. 99)

7.5 Redukční diety v dětském věku

Dítě v předškolním věku prochází určitým růstovým obdobím, proto musí být restrikce energie velmi opatrná, protoţe příliš přísná a jednostranná dieta by mohla vést k poruše tohoto růstu a vývoje dítěte. Diety s velmi nízkým obsahem energie neboli nízkoenergetické diety nejsou v dětském věku vhodné, protoţe je velké riziko, ţe nebude dodrţen správný poměr všech ţivin, který je důleţitý právě pro jiţ zmíněný dětský růst a vývoj. Bezpečného hmotnostního úbytku můţeme dosáhnout omezením energetického příjmu asi o 20 – 25%, tj. přibliţně 2100kJ (500kcal) na den. Strava při omezení energie musí být stále pestrá a vyváţená, tuky ţivočišné můţeme redukovat

40

nahrazením rostlinných olejů, sacharidy můţeme v jídelníčku omezit sladkými a moučnými pokrmy, bílé pečivo můţeme nahradit celozrnným, bílé rýţe rýţí natural a také je vhodné zařadit do jídelníčku dostatečné mnoţství ovoce a zeleniny, které nám dodává přirozené vitamíny a vlákninu. Místo smaţených jídel je vhodné zvolit tepelnou úpravu dušením nebo vařením. (Gregora, 2004, s. 77)

7.6 Potravinová alergie

Alergie je přecitlivělost organismu, neboli přehnaná a nepřiměřená reakce imunitního systému člověka na látky, které se běţně vyskytují ve vnějším okolí. Potravinová alergie postihuje 2 – 4 % celosvětové dospělé populace a u dětí je výskyt mnohem vyšší a to aţ 8 %. Jako důvod vyššího výskytu se uvádí zranitelnost ještě nezralé střevní imunity u malého dítěte a proto po druhém roce věku dítěte často alergie tak zvaně „vyhasnou“. Rizikové faktory pro rozvoj alergického onemocnění jsou dědičnost, vliv ţivotního prostředí a vliv výţivy. Příznaky potravinové alergie se mohou velmi lišit. Symptomy mohou být velmi mírné, nepříjemné projevy, aţ po ţivot ohroţující reakci (anafylaxi). Projevy mohou být v trávicím traktu jako například bolesti břicha, nevolnost, zvracení, průjem, křeče v břiše, svědění či otoky v okolí úst, dále v dýchacím systému se můţe projevit svědění a otoky sliznice nosu, hrtanu či hltanu, dále kašel, dušnost i projevy astmatického záchvatu. Projevy potravinové alergie můţeme vypozorovat i na kůţi ve formě svědění, zarudnutí, otoků či kopřivky. Alergická reakce se většinou projeví po několika minutách, aţ hodinách po pouţití dané potraviny. Reakce však můţe být i oddálená a to s odstupem i několika dní. Délka reakce se pak můţe pohybovat v délce několika dnů i týdnů. Závaţnost příznaků se můţe lišit v závislosti na mnoţství snědené potraviny. Reakci můţe někdy vyvolat i pouze stopové mnoţství. Projevy jsou u kaţdého dítěte tedy jiné a velmi rozmanité. (Kejvalová, 2005, s. 78, www.viscojis.cz15)

15

http://www.viscojis.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=281:potravinovaalergie-jeji-vyskyt-a-projevy-&catid=7:alergie-intolerance&Itemid=45

41

7.7 Příprava jídel pro děti

Technologická příprava by měla respektovat zásady správné výţivy. Tuky pouţíváme pouze kvalitní a nepřepálené a přidáváme je aţ do hotového jídla. Polévky připravujeme z kvalitních potravin jako je zelenina, maso, luštěniny, ale nepouţíváme vývary z kostí. Zahustit polévku je vhodné škrobovou, pšeničnou, sójovou nebo kukuřičnou moukou. Technologické přípravy, které můţeme označit jako vhodné, jsou vaření, vaření v páře, dušení, zapékání a pečení. Naopak nedoporučená forma přípravy je smaţení. Při dochucování pokrmů pouţíváme zelené natě, kmín, majoránku, koriandr a bazalku. Hotové pokrmy není vhodné příliš solit nebo pouţijeme pouze malé mnoţství. (www.babyonline.cz16)

7.8 Stravování při běţných dětských nemocech

Nebudeme se teď zabývat závaţnějšími zdravotními problémy dětí, ale spíše se zaměříme na prevenci a časté a přechodné potíţe, na které můţeme u dětí předškolního věku narazit, a můţe zde správná výţiva podpořit rychlejší vyléčení. Velmi často se u malých dětí potýkáme s nachlazením, coţ je onemocnění virového původu a nelze ho zničit léky. Tělo se s ním musí vypořádat vlastním obranným mechanismem. Organismus posílí například vyšší mnoţství vitamínu C nejlépe z přirozených zdrojů, kde tvoří komplex s dalšími ochrannými látkami. Dobrou potravinovou pomůckou při nachlazení je například teplý čaj s mrkvovou šťávou nebo také s medem a citronem, dále čerstvé ovocné a zeleninové dţusy ředěné horkou vodou, teplé zeleninové polévky, masové vývary, šťáva z krájené cibule prosypaná hroznovým cukrem. Pokud má dítě zvýšenou teplotu nebo horečku, je to přirozená obrana organismu a proto se nesnaţíme ji hned potlačit. Snaţíme se, aby dítě mělo dostatečný přísun tekutin a to především teplého čaje. Účinný na horečku je odvar z ječných krup. Pro 16

http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/vyziva-3-6-let#vyziva2

42

doplnění ţivin je vhodný zeleninový vývar nebo čerstvá zeleninová šťáva. Občas jsou vhodné také bylinné čaje, například z černého bezu nebo lipový, které podporují pocení. Dítě se snaţíme nezatěţovat těţkými pokrmy a raději vypustíme ţivočišné produkty a sladkosti. Ideální jsou pokrmy kašovité konzistence jako například nastrouhané ovoce, bezmléčná kaše ovesná, rýţová nebo jahelná, do které můţeme přidat strouhanou mrkev a nakonec jemně přisladit. Pokud zpozorujeme u dítěte průjem, snaţíme se šetřit zaţívací trakt dítěte a doplňovat dostatek tekutin. Průjem můţe mít různé příčiny, které raději prokonzultujte s lékařem. Vedle opatření doporučených lékařem je vhodné podávat dítěti potraviny jako je rozvařená rýţe s mrkví, ječné krupky a kroupy dobře uvařené s jablky, mixovaná strava z brambor, jablečné, mrkvové nebo banánové pyré, větší děti také dobře snášejí kuřecí maso, suchary a starší bílé pečivo, silný hořký černý čaj, střídavě voda, čaj a minerálka. (Illková, 2005, s. 184 – 185) Dalším častým problémem u dětí bývá zácpa. Problémy s vyprazdňováním mohou mít děti jiţ od útlého věku, ale ne vţdy se musí jednat o zácpu. Příčin zácpy je mnoho. Můţe se jednat o vrozenou vadu látkové výměny a trávicího systému po problémy v nervovém řízení a nesouhře všech regulačních dějů, které se podílejí na vyprázdnění střeva. Vhodné je poradit se s lékařem, zda se jedná o zácpu, popřípadě jaká můţe být její příčina. Při zácpě jsou doporučené nápoje a potraviny jako ovocné šťávy a mošty, ovocná pyré, kompoty, meruňky, angrešt, jablka, ořechy, pomeranče, kysané mléčné výrobky bez cukru., kašovitá strava, zeleninové vývary. (Gregora, 2004, s. 88, Illková, 2005, s. 186)

43

8

VÝZKUMNÁ ČÁST

8.1.1 Cíl výzkumu Na dítě působí různé faktory, které ovlivňují jeho jídelníček, pitný reţim a stravovací návyky během dne. Je to například paní učitelka v mateřské škole, která je s dítětem skoro kaţdý den v kontaktu a má moţnost ovlivnit například to, jak často se děti ve školce půjdou napít, kolik sní z porce, kterou mají podle norem určenou k jednotlivým jídlům během dne, jak dítě paní učitelka motivuje k tomu, aby například vyzkoušelo novou potravinu. Podobnou roli jako paní učitelka v mateřské škole mají například prarodiče dítěte a ostatní lidé z blízkého okolí, kteří přicházejí s dítětem do blízkého kontaktu, kdo však v úplně první řadě ovlivňuje stravování dítěte, jsou rodiče. Jsou pro něj vzorem ve všem, co dělají, a to po stránce pozitivní i negativní. Těţko dítě pochopí a přijme to do svých návyků, ţe jíst zeleninu a ovoce kaţdý den je zdravé a pro tělo prospěšné, kdyţ některý z rodičů bude například nad některými druhy ohrnovat nos a odmítat je konzumovat. To platí i v opačném případě, pokud například bude některý z rodičů několikrát denně jíst různé cukrovinky, pro dítě to bude vzorové chování a neuvidí v tom nic špatného. Výzkumná část této práce se bude zabývat kvalitativním výzkumem, kde prostřednictvím případové studie jídelníčku předškolního dítěte bude srovnána teorie s realitou v rodině a v mateřské škole v oblasti správného stravování, dodrţování doporučeného pitného reţimu a stravovacích návyků. Jídelníček dítěte budou rodiče zaznamenávat do předem připravených archů, kde do jednotlivých kolonek po dobu celého týdne budou zapisovat vţdy čas jídla, všechny zkonzumované potraviny a mnoţství v gramech, a také všechny tekutiny v mililitrech. V příloze č. 1 je pro ukázku přiloţen prázdný arch, který rodiče dostaly předem vytištěný na kaţdý jeden den od 16. – 22. 11. 2013, kdy výzkum probíhal. Na základě informací podaných od rodičů dítěte se praktická část bude zabývat také jejich přístupem ke zdravému stravování ve výchově dítěte. Jejich cílem a zájmem by například mělo být doplnění ostatních potravin tak, aby spolu se stravovacím

44

reţimem a jídelníčkem, které má dítě v mateřské škole, jeho ostatní jídla během dne obsahovala doporučené mnoţství porcí z jednotlivých potravinových skupin. Jak uvedla jiţ Lejsková (2013): „V mateřské škole se skladba jídelníčku vytváří podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví (vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování).“ Také Čiháčková (2012) se ve své práci zmiňuje o spotřebním koši, podle kterého školní kuchyně sestavují jídelníček pro děti. „Spotřební koš je dán přílohou vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR o školním stravování č. 107/2005 Sb.“ (Čiháčková, 2012, s. 32) Jídelníček v MŠ by tudíţ měl odpovídat pravidlům správné výţivy. To, co děti dostanou u stolečku při jídle na talíř, se ovšem nemusí shodovat s tím, co doopravdy ve skutečnosti zkonzumují. Proto bude také záměrem výzkumu zjistit přesné porce, které sledované dítě doopravdy zkonzumuje během pobytu v mateřské škole a dále také přístup paní učitelky ke zdravé výţivě a k vedení dětí ke správným stravovacím návykům.

8.2 Výzkumné otázky Základní výzkumná otázka: Jsou v jídelníčku sledovaného dítěte zastoupeny jednotlivé potravinové skupiny v doporučeném počtu porcí a pitný reţim v mnoţství podle doporučení pro předškolní věk? Dílčí výzkumné otázky: DVO1: Zkonzumuje dítě denně 3 - 4 porce z potravinové skupiny Pečivo a obiloviny? DVO2: Zkonzumuje dítě denně 3 – 4 porce z potravinové skupiny Zelenina? DVO3: Zkonzumuje dítě denně 2 porce z potravinové skupiny Ovoce? DVO4: Zkonzumuje dítě denně 1 – 3 porce z potravinové skupiny Mléčné výrobky? DVO5: Zkonzumuje dítě denně 1 – 1,5 porce z potravinové skupiny Maso, ryby, vejce? DVO6: Přijme dítě denně minimální doporučené mnoţství tekutin 1500 ml?

45

8.3 Metodika výzkumu Výzkumnou část závěrečné práce tvoří případová studie předškolního dítěte. Výzkum probíhal ve dnech 16. – 22. 11. 2013. Cílem výzkumu je prostřednictvím případové studie zjistit, jaká je skladba přijímané stravy, pitný reţim a jaké jsou stravovací návyky dítěte. Na základě zjištěných informací bude posouzen výţivový stav dítěte, porovnána teorie správného stravování s realitou v rodině dítěte a dále budou odvozena doporučení pro úpravu stravy pozorovaného dítěte a obecnější doporučení pro rodiče. Bude pozorováno, zda dítě přijímá příslušné porce z jednotlivých skupin potravinové pyramidy, jakým způsobem je dítě doma i v mateřské škole vedené k dodrţování správných stravovacích návyků, jaká plynou z výsledků pozorování pedagogická opatření a doporučení pro rodiče i mateřskou školu. Výzkum bude proveden pomocí výzkumných metod. Výzkumná metoda je podle Gavory (2010) souhrnný název pro soubor postupů, pomocí kterých se získávají data v terénu. Z výzkumných metod pro vypracování případové studie bude vyuţito ke zjišťování dat pozorování, dotazník a interwiew. Po shromáţdění všech potřebných dat bude provedeno zpracování a interpretace údajů. Tyto informace od rodičů a učitelky MŠ budou získány prostřednictvím rozhovoru na základě předem připravených otevřených otázek, které budou slouţit jako záchytné body. V příloze č. 2 je seznam otázek, které slouţily jako pomůcka k rozhovoru. Dále je v příloze č. 3 přiloţen dotazník, který dostala paní učitelka vytištěný na kaţdý pracovní den ve výzkumném týdnu, na základě kterého byly získány informace, jaké mnoţství jídla dítě doopravdy ve školce zkonzumovalo. Informace, jak přesně jsou velké porce, které jsou podávány dětem k jídlu, budou získány na základě rozhovoru s paní vedoucí stravování v MŠ, kde je výzkum prováděn, protoţe tyto informace na veřejném jídelníčku pro rodiče, který je vyvěšen na nástěnce v MŠ i na internetových stránkách MŠ, nejsou.

46

Na základě informací, které budou zjištěny z výzkumu, bude sepsáno doporučení pro úpravu stravy pozorovaného dítěte i obecnější doporučení pro rodiče a učitelky MŠ.

Základní charakteristika pozorovaného dítěte: Pohlaví dítěte: chlapec Věk dítěte: 5,5 let Váha dítěte: 22 kg Výška dítěte: 115cm Rodina dítěte je úplná. Dítě ţije se svými rodiči a dalšími dvěma mladšími sourozenci na vesnici v rodinném domku. Zdravotní stav dítěte je velmi dobrý, nebyly uvedeny ţádné zdravotní problémy. Dítě konzumuje jídlo v prostředí mateřské školy v kolektivu ostatních dětí nebo v klidu domova u stolu v rodinném prostředí. Při večeři občas sleduje televizi. Celá rodina je sportovně zaloţená. Chlapeček několikrát týdně pravidelně sportuje. Matka uvedla, ţe dvakrát týdně jezdí na hodinu plavat, jednou týdně má hodinu a půl atletiku a jednou týdně hodinu další pohybové aktivity. Chlapeček je letošní rok ve třídě předškoláků, mateřskou školu navštěvuje pravidelně v pracovní dny od svých tří let. Adaptace ve školce proběhla v pořádku bez ţádných komplikací a dítě má ve školce s kamarády velmi dobré přátelské vztahy.

47

8.4 Výsledky výzkumu a jejich analýza

Jak jiţ je v teoretické části podle Gregory (2004) obecně pro předškolní věk uvedeno, z toho vyplývající doporučený počet porcí z jednotlivých potravinových skupin pro dítě této případové studie ve věku 5,5 let je následující: Obilniny, rýţe, těstoviny, pečivo: 3 – 4 porce denně Zelenina: 3 – 4 porce denně Ovoce: 2 porce denně Mléko a mléčné výrobky: 1 – 3 porce denně Ryby, maso, drůbeţ, vejce, luštěniny: 1 – 1,5 porce denně

U pitného reţimu dítěte se můţeme dočíst různých způsobů, jak vypočítat doporučené denní mnoţství tekutin. Podle Kejvalové (2005) je kaţdé dítě jiné a jedinečné a proto je nejpřesnější vypočítat potřebu vody na kilogram tělesné hmotnosti. Podle tabulky 6 je tedy doporučený pitný reţim pozorovaného dítěte s váhou 22 kilogramů 1540 ml. Pro lepší přehled a orientaci je pod kaţdým zkoumaným dnem tabulka, která obsahuje šest otázek. Otázky jsou formulovány tak, ţe při odpovědi „ano“ dítě zkonzumovalo

v daný

den

alespoň

minimální

doporučené

mnoţství

porcí

z potravinové skupiny nebo í více porcí, neţ je doporučeno. Při odpovědi „ne“ byl počet porcí podle doporučení nedostatečný.

48

8.4.1 Záznamy jídelníčku a pitného reţimu z jednotlivých dní 1. den - Sobota SNÍDANĚ: 8:00 – mléčný dezert Monte – 100g, mléko Pragolaktos s kakaem - 200ml SVAČINA: 10:00 – jablko – 70g, mandarinka – 80g OBĚD: 12:30 – zeleninová polévka (mrkev, květák, brambory, kukuřice) – 200ml, bramborové noky – 130g, špenát s česnekem – 100g, vařené vejce – 50g SVAČINA: 15:20 – banán – 130g SVAČINA 2: 17:00 – domácí jablková přesnídávka – 180g VEČEŘE: 18:30 – tvarohový jogurt – 90g VEČEŘE 2: 20:00 – chléb pšenično – ţitný – 85g, margarín Flora – 10g

Pitný reţim: Šťáva ze sirupu – 100ml Soda – 50ml Soda – 180ml Soda – 150ml Šťáva ze sirupu – 300ml Soda – 50ml

49

Tab. 7. Plnění počtu doporučených porcí – 1. den Plnění počtu doporučených porcí z potravinových skupin

Ano/ne

Byly v jídelníčku dítěte 3 – 4 porce obilovin, těstovin, pečiva nebo rýţe?

Ano

Byly v jídelníčku dítěte 3 - 4 porce zeleniny?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte (alespoň) 2 porce ovoce?

Ano

Byly v jídelníčku dítěte 1 – 3 porce mléka a mléčných výrobků?

Ano

Byla v jídelníčku dítěte 1 – 1,5 porce ze skupiny ryb, drůbeţe, masa a luštěnin?

Ano

Vypilo dítě v celkovém mnoţství minimálně 1500 ml tekutin za den?

Ne

První skupina byla ohodnocena kladně, protoţe jednu porci představuje příloha k obědu a další dvě porce chléb v mnoţství 85g, coţ se rovná dvěma menším krajícům. Zelenina byla konzumována v nedostatečném mnoţství. Jednu porci zastupovala hustá zeleninová polévka a druhou v menším mnoţství vařený špenát. Ovoce bylo tento den konzumováno ve větším mnoţství, neţ je doporučeno, coţ činí skoro 5 porcí. Mléčné výrobky byly dodány v dostatečném mnoţství v podobě slazeného mléka a mléčných jogurtů a jedna porce v poslední skupině byla zastoupena vařeným vejcem na oběd. Celkové mnoţství přijatých tekutin za tento den je 830 ml, coţ je dle doporučení nedostatečné.

50

2. den - Neděle SNÍDANĚ: 7:00 – termix – 90g, mléko Pragolaktos s kakaem - 200ml OBĚD: 11:30 – pečené brambory – 100g, kuřecí prso v páře – 60g, kečup – 1 lţíce SVAČINA: 15:30 – kakaový pribináček – 80g, pšenično – ţitný chléb – 90g VEČEŘE: 19:00 – cereální toustový chléb – 50g, Sýr Eidam – 10g, šunka dušená (60% masa) – 10g, kečup – 1 lţíce, rajče – 30g, olivy – 20g

Pitný reţim: Šťáva ze sirupu – 100ml Šťáva ze sirupu – 150ml Soda – 200ml Minerální voda – 300ml Soda – 200ml

51

Tab. 8. Plnění počtu doporučených porcí – 2. den Plnění počtu doporučených porcí z potravinových skupin

Ano/ne

Byly v jídelníčku dítěte 3 – 4 porce obilovin, těstovin, pečiva nebo rýţe?

Ano

Byly v jídelníčku dítěte 3 - 4 porce zeleniny?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte (alespoň) 2 porce ovoce?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte 1 – 3 porce mléka a mléčných výrobků?

Ano

Byla v jídelníčku dítěte 1 – 1,5 porce ze skupiny ryb, drůbeţe, masa a luštěnin?

Ano

Vypilo dítě v celkovém mnoţství minimálně 1500 ml tekutin za den?

Ne

První skupina byla opět zastoupena v dostatečném mnoţství, kde jednu porci tvořila příloha k obědu a ostatní porce pečivo. Oblast zeleniny je hodnocena jako nedostatečná, kde se v jídelníčku objevilo pouze 30g rajčat, coţ nezastupuje ani mnoţství jedné porce. Stejně tak ovoce, které nebylo v jídelníčku vůbec ţádné. Mléčné výrobky a mléko byly v dostatečném mnoţství v podobě mléka a sladkých mléčných jogurtů. Jednu doporučenou porci z poslední skupiny splnilo kuřecí maso na oběd. Celkové mnoţství přijatých tekutin za tento den je 950 ml, coţ je dle doporučení nedostatečné.

52

3. den - Pondělí SNÍDANĚ: 7:15 – kakaový pribináček – 80g, vanilkový tvaroháček – 90g, mléko Pragolaktos s kakaem - 200ml SVAČINA: 9:00 – domácí makovec – 80g, mléko s kakaem – 150ml OBĚD: 12:00 – polévka bramborová s cizrnou – 150ml, Boloňské špagety - 150g SVAČINA: 16:00 – Kinder pingui s čokoládou – 30g VEČEŘE: 19:00 – těstoviny se špenátem – 150g

Pitný reţim: Šťáva ze sirupu – 100ml Ovocný čaj – 150ml Bylinkový čaj – 200ml Ovocný čaj – 150ml Soda – 300ml Ovocný čaj – 150ml Šťáva ze sirupu – 100ml

53

Tab. 9. Plnění počtu doporučených porcí – 3. den Plnění počtu doporučených porcí z potravinových skupin

Ano/ne

Byly v jídelníčku dítěte 3 – 4 porce obilovin, těstovin, pečiva nebo rýţe?

Ano

Byly v jídelníčku dítěte 3 - 4 porce zeleniny?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte (alespoň) 2 porce ovoce?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte 1 – 3 porce mléka a mléčných výrobků?

Ano

Byla v jídelníčku dítěte 1 – 1,5 porce ze skupiny ryb, drůbeţe, masa a luštěnin?

Ne

Vypilo dítě v celkovém mnoţství minimálně 1500 ml tekutin za den?

Ne

Zastoupení první skupiny bylo opět v dostatečném mnoţství v podobě bílého pečiva a dvou příloh v podobě těstovin. Zeleniny byla pouze jedna porce v podobě vařeného špenátu, coţ nesplňuje doporučené mnoţství. Ovoce opět nebylo v jídelníčku za celý den vůbec ţádné. Čtvrtá skupina byla obsazena v dostatečném mnoţství v podobě mléka a mléčných jogurtů. Do poslední skupiny můţeme zařadit mleté maso, které bylo na oběd ke špagetám, ale bylo ho pouze 30g, coţ není ani doporučené mnoţství jedné porce. Celkové mnoţství přijatých tekutin za tento den je 1150 ml, coţ je dle doporučení nedostatečné.

54

4. den - Úterý SNÍDANĚ: 7:00 – cereální polštářky – 50g, mléko Pragolaktos s kakaem - 200ml SVAČINA: 9:00 – ovocný jogurt – 120g, knuspi chlebíček v čokoládě – 15g OBĚD: 12:00 – polévka kastelánská – 150ml, hovězí pečeně na zelenině – 35g, špaldový knedlík – 80g SVAČINA: 15:00 – konzumní chléb – 50g, lahůdková paštika s máslem a sýrem – 10g SVAČINA 2: 15:30 – bílá pletýnka – 25g VEČEŘE: 18:00 – Kunínek mléčný dezert jahodový – 60g, Kunínek mléčný dezert čokoládový – 60g VEČEŘE 2: 19:30 – smaţený květák – 100g, domácí chléb celozrnný – 40g

Pitný reţim: Šťáva ze sirupu – 100ml Čaj Sladká švestka neslazený – 150ml Ovocný čaj – 100ml Instantní multivitaminový čaj – 150ml Ovocný čaj – 100ml Medový čaj – 150ml Šťáva ze sirupu – 100ml Hello šťáva z krabičky – 200ml Šťáva ze sirupu – 150ml

55

Tab. 10. Plnění počtu doporučených porcí – 4. den Plnění počtu doporučených porcí z potravinových skupin

Ano/ne

Byly v jídelníčku dítěte 3 – 4 porce obilovin, těstovin, pečiva nebo rýţe?

Ano

Byly v jídelníčku dítěte 3 - 4 porce zeleniny?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte (alespoň) 2 porce ovoce?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte 1 – 3 porce mléka a mléčných výrobků?

Ano

Byla v jídelníčku dítěte 1 – 1,5 porce ze skupiny ryb, drůbeţe, masa a luštěnin?

Ne

Vypilo dítě v celkovém mnoţství minimálně 1500 ml tekutin za den?

Ne

V první skupině se objevilo i o jednu porci víc, neţ je podle doporučení. Jednu porci zastoupil špaldový knedlík jako příloha na oběd a dále se v jídelníčku objevilo několik druhů pečiva a cereálie k snídani. Ze skupiny Zeleniny se v jídelníčku objevilo pár zelených fazolek, které byly součástí polévky, malý kousek zeleninové směsi jako součást pečeného masa k obědu a smaţený květák k večeři. Protoţe první dvě porce byly ve velmi malém mnoţství, tak zastoupení zeleniny v jídelníčku neplní ani minimální doporučené mnoţství. Ovoce tento den nebylo ţádné. Skupina mléka a mléčných výrobků je v dostatečném mnoţství a z poslední skupiny se v jídelníčku objevilo pouze 30g hovězího masa, coţ není mnoţství ani za jednu doporučenou porci. Celkové mnoţství přijatých tekutin za tento den je 1200 ml, coţ je dle doporučení nedostatečné.

56

5. den - Středa SNÍDANĚ: 7:00 – Kunínek mléčný dezert jahodový – 60g, Kunínek mléčný dezert čokoládový – 60g, mléko Pragolaktos s kakaem - 200ml SVAČINA: 9:00 – tvarohová pomazánka s lososem – 10g, konzumní chléb – 50g, OBĚD: 12:00 – Luštěninová polévka – 150ml, Honzovy buchty s povidly – 160g, jahodové mléko – 150ml SVAČINA: 15:00 – banketka bílá – 20g, vepřová šunka (80% masa) – 10g SVAČINA 2: 15:30 – sušenky Spekupatius – 80g VEČEŘE: 18:30 – kaiserka cereální – 60g VEČEŘE 2: 19:30 – domácí chléb celozrnný – 40g, máslo Flóra – 10g, šunka Školáček – 20g, Olivy – 20g

Pitný reţim: Šťáva ze sirupu – 100ml Čaj broskvový – 150ml Ovocný čaj – 150ml Ovocný čaj 150ml Citronový čaj – 150ml Soda – 50ml Šťáva ze sirupu – 300ml Soda – 200ml

57

Tab. 11. Plnění počtu doporučených porcí – 5. den Plnění počtu doporučených porcí z potravinových skupin

Ano/ne

Byly v jídelníčku dítěte 3 – 4 porce obilovin, těstovin, pečiva nebo rýţe?

Ano

Byly v jídelníčku dítěte 3 - 4 porce zeleniny?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte (alespoň) 2 porce ovoce?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte 1 – 3 porce mléka a mléčných výrobků?

Ano

Byla v jídelníčku dítěte 1 – 1,5 porce ze skupiny ryb, drůbeţe, masa a luštěnin?

Ano

Vypilo dítě v celkovém mnoţství minimálně 1500 ml tekutin za den?

Ne

V první skupině počet porcí přesáhl doporučené mnoţství v podobě několika druhů pečiva. Jídelníček neobsahoval vůbec ţádnou zeleninu ani ovoce. Mléko a mléčné výrobky byly zkonzumovány v dostatečném mnoţství v podobě ochuceného mléka, mléčných dezertů a tvarohové pomazánky. Poslední skupina byla zastoupena luštěninovou polévkou a kvalitní vepřovou šunkou. Celkové mnoţství přijatých tekutin za tento den je 1250 ml, coţ je dle doporučení nedostatečné.

58

6. den - Čtvrtek SNÍDANĚ: 7:00 – Kunínek mléčný dezert jahodový – 60g, Kunínek mléčný dezert čokoládový – 60g, mléko Pragolaktos s kakaem - 200ml SVAČINA: 9:00 – bílá veka – 20g, máslo Rama – 5g, mléko – 150ml OBĚD: 12:00 – zeleninová polévka – 150ml, kuřecí řízek – 35g, rýţe – 80g, zelný salát s kukuřicí – 65g SVAČINA: 15:00 – karamelová čokoláda Milka – 30g SVAČINA 2: 16:30 – mléčný dezert Monte – 70g, pšenično – ţitný chléb – 60g VEČEŘE: 19:30 – uzená makrela – 50g, pšenično – ţitný chléb – 60g VEČEŘE 2: 20:00 – pomelo – 100g

Pitný reţim: Šťáva ze sirupu – 100ml Ovocný čaj – 150ml Ovocný nápoj Tykvík – 150ml Ovocný čaj – 150ml Štáva ze sirupu – 100ml Soda – 180ml Soda – 50ml Štáva ze sirupu – 200ml

59

Tab. 12. Plnění počtu doporučených porcí – 6. den Plnění počtu doporučených porcí z potravinových skupin

Ano/ne

Byly v jídelníčku dítěte 3 – 4 porce obilovin, těstovin, pečiva nebo rýţe?

Ano

Byly v jídelníčku dítěte 3 - 4 porce zeleniny?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte (alespoň) 2 porce ovoce?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte 1 – 3 porce mléka a mléčných výrobků?

Ano

Byla v jídelníčku dítěte 1 – 1,5 porce ze skupiny ryb, drůbeţe, masa a luštěnin?

Ano

Vypilo dítě v celkovém mnoţství minimálně 1500 ml tekutin za den?

Ne

Zastoupení první skupiny bylo v dostatečném mnoţství porcí a to v podobě jedné přílohy k obědu a dvěma kousky pečiva. Zelenina byla obsaţena v polévce, kterou ale dítě odmítlo zkonzumovat, takţe jídelníček obsahoval pouze jednu porci v podobě zelného salátu s kukuřicí, coţ je podle doporučení nedostatečné. Ovoce bylo téţ zkonzumováno v mnoţství pouze jedné porce. Mléčné výrobky v podobě jogurtů a ochucené mléko bylo ve správném mnoţství. Uzená makrela a kuřecí řízek plní doporučenou porci z poslední skupiny. Celkové mnoţství přijatých tekutin za tento den je 1080 ml, coţ je dle doporučení nedostatečné.

60

7. den - Čtvrtek SNÍDANĚ: 7:00 – krupičná kaše - 250g, mléko Pragolaktos s kakaem - 200ml SVAČINA: 9:00 – grónská pomazánka (celer, máslo, šunka, sýr) – 10g, konzumní chléb – 50g, bílá káva – 150ml OBĚD: 12:00 – rýţová polévka s játrovými nočky – 150ml, pečené filé – 50g, bramborová kaše – 100g, salát s červené řepy – 60g SVAČINA: 14:30 – kinder mléčný řez – 30g, milk snack – 30g SVAČINA 2: 16:30 – bílý rohlík – 40g, vařený párek – 50g, čokoláda ledové kaštany – 25g VEČEŘE: 19:30 – pšenično – ţitný chléb – 60g, máslo Flora – 10g, šunka (85% masa) – 40g, rajče – 30g, olivy – 20g

Pitný reţim: Šťáva ze sirupu – 100ml Ovocný čaj – 150ml Dţus (ovocný sirup s vodou) – 150ml Ovocný čaj – 150ml Soda – 200ml Soda – 100ml

61

Tab. 13. Plnění počtu doporučených porcí – 7. den Plnění počtu doporučených porcí z potravinových skupin

Ano/ne

Byly v jídelníčku dítěte 3 – 4 porce obilovin, těstovin, pečiva nebo rýţe?

Ano

Byly v jídelníčku dítěte 3 - 4 porce zeleniny?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte (alespoň) 2 porce ovoce?

Ne

Byly v jídelníčku dítěte 1 – 3 porce mléka a mléčných výrobků?

Ano

Byla v jídelníčku dítěte 1 – 1,5 porce ze skupiny ryb, drůbeţe, masa a luštěnin?

Ano

Vypilo dítě v celkovém mnoţství minimálně 1500 ml tekutin za den?

Ne

Mnoţství v první skupině bylo přesáhnuto i přes doporučené mnoţství porcí. Zelenina zastoupila jednu porci v podobě salátu z červené řepy a ovoce v jídelníčku nebylo vůbec ţádné. Mléčné výrobky splnily doporučené mnoţství, ale bylo jich menší mnoţství neţ v ostatní dny, protoţe mléčné dezerty byly na snídani vyměněny za krupičnou kaši. Za poslední skupinu se v jídelníčku objevilo pečené filé a kvalitní šunka. Celkové mnoţství přijatých tekutin za tento den je 850 ml, coţ je dle doporučení nedostatečné.

62

Vyhodnocení jídelníčku celého týdne a doporučení pro úpravu stravy pozorovaného dítěte:

Následující tabulka pro zápis počtu porcí z jednotlivých potravinových skupin zkonzumovaných dítětem v kaţdém dni výzkumu nám slouţí jako pomůcka pro přehlednější vyhodnocování dílčích výzkumných otázek. Při splnění alespoň minimálního doporučeného počtu porcí je pod číselným označením skupiny u kaţdého dne poznámka „ano“ a v závorce zaznamenám počet porcí. Opačný případ je značen poznámkou „ne“. Navíc jsou dny, ve kterých bylo doporučení splněno označené oranţovou barvou.

Tab. 14. Plnění doporučeného počtu porcí za celý výzkumný týden 1. skupina 2. skupina 3. skupina 4. skupina 5. skupina Pitný reţim Sobota

Ano (3)

Ne (1,5)

Ano (4,5)

Ano (2)

Ano (1)

Ne (830 ml)

Neděle

Ano (4)

Ne (0,5)

Ne (0)

Ano (2)

Ano (1)

Ne (950 ml)

Pondělí

Ano (3)

Ne (1)

Ne (0)

Ano (2)

Ne (0,5)

Ne (1150 ml)

Úterý

Ano (5)

Ne (2)

Ne (0)

Ano (2)

Ne (0,5)

Ne (1200 ml)

Středa

Ano (5)

Ne (0)

Ne (0)

Ano (2)

Ano (1)

Ne (1250 ml)

Čtvrtek

Ano (3)

Ne (1)

Ne (1)

Ano (3)

Ano (1)

Ne (1080 ml)

Pátek

Ano (6)

Ne (1)

Ne (0)

Ano (1,5)

Ano (1)

Ne (850 ml)

První dílčí výzkumná otázka zněla: Zkonzumuje dítě denně 3 - 4 porce z potravinové skupiny Pečivo a obiloviny? Tuto potravinovou skupinu máme v tab. 14 zaznamenanou pod názvem 1. skupina. Můţeme potvrdit, ţe v kaţdém dni výzkumu bylo dosaţeno alespoň minimálního doporučeného počtu 3 porce. Doporučené mnoţství je však 3 – 4 porce, tudíţ ve dnech úterý, středa a pátek počet porcí dokonce přesáhl doporučené mnoţství. Tato skupina potravin je pro dítě zdrojem energie, tudíţ pokud má více sportovních aktivit, coţ více energie vyţaduje, je potřeba ji doplnit. Doporučovala bych místo přebývajících porcí z první skupiny doplnit energii ovocem, kterého je v jídelníčku 63

velmi nedostatečné mnoţství. Podle Gregory (2004) čím je dítě starší, tím by měl jeho jídelníček obsahovat více celozrnných obilovin, a to minimálně polovinu. Proto v tomto případě pokládám za důleţité doporučení zařadit do jídelníčku více celozrnného pečiva, těstovin, müsli atp. místo bílého pečiva, které je v jídelníčku dítěte ve velkém zastoupení. Druhá dílčí výzkumná otázka zněla: Zkonzumuje dítě denně 3 – 4 porce z potravinové skupiny Zelenina? Tuto potravinovou skupinu máme v tab. 14 zaznamenanou pod názvem 2. skupina. Během celého týdne zelenina nezastoupila doporučený počet 3 – 4 porce ani v jednom dni. Dítě zkonzumovalo zeleninu denně v průměrném mnoţství pouze jedné porce. Zelenina by měla spolu s obilovinami tvořit základ jídel a je důleţitým zdrojem vlákniny a vitamínů. Pro kojence a batolata se musí většina zeleniny tepelně upravovat, aby byla dobře stravitelná, ale pro dítě předškolního věku by podle Gregory (2004) mělo denně zkonzumovat asi 180g přímo syrové tepelně neupravované zeleniny. Doporučovala bych do jídelníčku dítěte během dne zařadit další porce zeleniny, aby mnoţství splňovalo podle doporučení alespoň 3 porce a to v podobě hlavně syrové, jelikoţ zelenina, která se během výzkumného týdne v jídelníčku objevovala, byla převáţně tepelně upravovaná. Třetí dílčí výzkumná otázka zněla: Zkonzumuje dítě denně 2 porce z potravinové skupiny Ovoce? Tuto potravinovou skupinu máme v tab. 14 zaznamenanou pod názvem 3. skupina. Doporučené mnoţství porcí ovoce jsou dvě denně pro předškolní dítě, čemuţ jídelníček sledovaného dítěte, kromě jednoho dne, neodpovídá. V pěti ze sedmi dní se dokonce neobjevilo vůbec ţádné ovoce. Tato skupina také důleţitá pro zdroj vitamínů a vlákniny. Doporučila bych do jídelníčku dítěte zařadit více ovoce, které Gregora (2004) doporučuje dítěti v předškolním věku zkonzumovat v mnoţství asi 180g denně. Děti ovoce pro jejich sladkou chuť většinou neodmítnou. Doporučila bych dítěti místo cukrovinek, sladkých řezů, čokolády, nebo mléčných dezertů s vyšším obsahem cukru nabídnout raději čerstvé ovoce. Čtvrtá dílčí výzkumná otázka zněla: Zkonzumuje dítě denně 1 – 3 porce z potravinové skupiny Mléčné výrobky? 64

Tuto potravinovou skupinu máme v tab. 14 zaznamenanou pod názvem 4. skupina. Doporučené mnoţství je 1 - 3 porce denně a dítě zkonzumuje průměrně porce 2, coţ je v pořádku. Mléko a mléčné výrobky jsou velmi důleţité pro jejich zdroj vápníku, který tělo z této potravinové skupiny získává aţ dvě třetiny celkové potřeby. V jídelníčku sledovaného dítěte se všechny mléčné výrobky objevují v podobě doslazovaného mléka a sladkých mléčných jogurtů a dezertů, kde je obsaţeno velké mnoţství cukru, a místo toho by se dala energie přijmout zdravějším způsobem a to například formou ovoce, které v jídelníčku výrazně chybí. Proto bych doporučila některé sladké dezerty zaměnit například za kvalitní polotučný bílý jogurt, do kterého můţeme dítěti nakrájet třeba sladký banán. Pátá dílčí výzkumná otázka zněla: Zkonzumuje dítě denně 1 – 1,5 porce z potravinové skupiny Maso, ryby, vejce? Tuto potravinovou skupinu máme v tab. 14 zaznamenanou pod názvem 5. skupina. Zastoupení této skupiny potravin v jídelníčku dítěte bylo podle doporučení téměř v dostatečném mnoţství. V pěti ze sedmi dní bylo splněno doporučené mnoţství 1 porce. Ve dvou dalších dnech to bylo půl porce. Jídelníček během celého týdne obsahoval vejce, kuřecí a hovězí maso, luštěniny i ryby, čímţ můţeme říct, ţe v této potravinové skupině byl jídelníček pestrý. Pátá dílčí výzkumná otázka zněla: Přijme dítě denně minimální doporučené mnoţství tekutin 1500 ml? Pitný reţim máme pro jednotlivé dny v tab. 14 zaznamenán v posledním sloupečku. Ani v jeden den z celého týdne nedosáhly přijaté tekutiny minimální doporučené mnoţství 1500 ml za den. Nejmenší mnoţství bylo přijato první den a to 830 ml. Nejvyšší mnoţství bylo přijato pátý den a to 1250 ml. Průměrný denní příjem tekutin během sledovaného týdne byl 1044 ml.

65

8.4.2 Přístup ke stravování ve výchově dítěte ze strany rodičů Další částí výzkumu bylo zjistit formou rozhovoru, jak vedou rodiče dítě ke správnému výţivovému chování. Rodiče se oba dva snaţí jít dětem doma ve všem příkladem. Tatínek trochu zdravěji neţ maminka, která má ráda uzeniny, které si příleţitostně dá, ale dětem to nepovolí. Vysvětlí jim, ţe to pro děti není vhodné, protoţe by jim z toho bylo těţko. Také má ráda smaţené bramborové lupínky, které kdyţ si příleţitostně dá, tak je sní tak, aby to děti neviděly. Dítě doma často vyţaduje sladkosti a různé cukrovinky. I čtyřikrát denně. Tak v polovině případů rodiče jeho přání vyhoví a dítě dostane nějaký bonbón nebo čokoládu, ale určitě se to snaţí omezovat ve večerních hodinách a před spaním. Dítěti vysvětlí, ţe večer se dobroty uţ nejí, protoţe by se jim kazily zoubky a chlapečkovi je vzorem jeho tatínek, který hodně sportuje, a taky by chtěl mít takové svaly, coţ je další argument rodičů, ţe pokud se jí sladkosti aţ před spaním, tak potom člověk přibírá a je „tlustý“. Tato pomůcka, ţe dítěti neporostou svaly, platí na dítě i ve většině případů tehdy, kdyţ odmítá sníst třeba některé jídlo. Je tomu tak například u některé formy vařené nebo pečené zeleniny, jako je třeba v domácím leču. Dítě má mnohem raději třeba čerstvou křupavou papriku. Dále se některé večery stává, ţe dítě chce jíst více druhů jídel a míchat například slané pokrmy a k tomu sladké cukrovinky dohromady. Rodiče dítěti vysvětlí, ţe by s tím měl náš ţaludek moc práce a bolelo by ho z toho bříško. Dále dítě odmítá ovoce v měkké podobě, jako jsou zavařené kompoty nebo zapečené v domácím štrůdlu. Při vybírání potravin z jednotlivých potravinových skupin rodiče upřednostňují méně tučná a zdravější jídla. Nekupují ţádné bílé pečivo a maminka často peče i chléb domácí. Při tepelné úpravě jídel se v domácnosti pouţívá nejčastěji vaření a pečení, velmi oblíbenou pomůckou je parní hrnec, a nezdravá forma přípravy pokrmu, jako je smaţení, se objevuje velmi málo a to tak jednou za měsíc. Pokud děti vyţadují při nákupu různé méně vhodné potraviny, maminka není v zákazech tak striktní, ale na zkoušku a aby to děti ochutnaly to koupí. Doma si to však vysvětlí, proč by se to nemělo jíst pravidelně. Chlapeček si často oblíbí jeden druh nebo značku potraviny, kterou následně opakovaně vyţaduje po dobu třeba čtrnácti dní. Stává se to často u jogurtů a různých sladkých mléčných dezertů. 66

Při dotazu, jestli rodiče znají a pouţívají při rozhovoru s dítětem na téma zdravé stravování termíny jako potravinová pyramida, jaké potraviny se řadí do kterých potravinových skupin a také jak mají jednotlivé porce vypadat, mi bylo odpovězeno, ţe to znají, ale s dětmi doma o tom tímto způsobem rozhovory nevedou. Myslí si, ţe forma tohoto typu vysvětlovaní je pro dítě moc sloţitá, a zaměřují se na to spíše způsobem, ţe u jednotlivých potravin, se kterými přijde dítě do kontaktu, se společně baví o tom, jestli je to zdravé nebo ne, a proč by se to mělo jíst. O tom, jak často a v jakém mnoţství by se to v jídelníčku mělo objevovat, uţ nediskutují. O tom, jak probíhá stravování v mateřské škole, se maminka zajímá pouze tím způsobem, ţe konzultuje s paní učitelkou, jestli ve školce všechno jí a jestli dojídá svoje porce jídla. Na můj dotaz, jestli se zajímá v průběhu týdne, kdy se dítě stravuje ve školce o to, co během celého dne dostaly děti za potraviny a při ostatních jídlech doma podle toho doplňuje potraviny tak, aby jídelníček splňoval doporučené mnoţství ze všech potravinových skupin, mi odpověděla, ţe v tomhle moc přehled nemá. Pitný reţim dítěte rodiče doma přímo nesledují a v mateřské škole o tom také nemají příliš přehled. Dítě si doma v průběhu dne přijde několikrát samo říct o pití a většinou si vybere mezi šťávou ze sirupu a sodou. Dále rodiče neřeší, jestli je to dostatečné mnoţství například na jeho věk, váhu a s ohledem na jeho sportovní aktivity, kterých má chlapec pravidelně během týdne hned několik. Maminka také uvedla, ţe dítě pilo dřív mnohem více, ale protoţe to bylo většinou aţ večer nebo přes noc a pak často nastával problém s pomočováním, tak proto museli dítě v pitném reţimu usměrňovat. U jídla sedí dítě většinou v klidu u stolečku. U večeře je časté, ţe sleduje pohádku v televizi. Pokud pokrm není připraven v jiţ výše zmíněné neoblíbené formě, dítě svoje jídlo sní bez problému a pobízení celé. U snídaně má dítě moţnost kaţdé ráno volit mezi sladkou a slanou formou. Skoro denně je volena snídaně sladká v podobě mléčného výrobku se sladkým pečivem nebo cereáliemi a kakaového mléka. K obědu mají děti moţnost si volit, jaký druh přílohy chtějí, nebo druh polévky a také druh zeleniny, na který mají chuť. Na svačiny volí dítě většinou něco sladkého a večeře je obvykle formou domácího pečiva s tím, ţe si dítě vybere, s čím ho chce. Pokrmy typu párek v rohlíku, hamburger a podobně jsou dětem povoleny výjimečně.

67

Například jednou týdně po návštěvě bazénu v rychlém občerstvení, které je přímo ve vestibulu. Maminka dítěte se zajímá o aktuální informace, co se zdravého stravování týká, jako zdroj vyuţívá některé kníţky na téma zdravé výţivy a některé internetové zdroje.

8.4.3 Přístup ke stravování ve výchově dítěte ze strany učitelky MŠ V rámci výzkumu byla jedna část také rozhovor s paní učitelkou z mateřské školy, kterou dítě navštěvuje. Po návštěvě paní ředitelky a jejím svolení jsem se byla domluvit přímo s paní učitelkou a seznámit jí s tím, proč tyto informace potřebuji a jak s nimi budu dále pracovat. Paní učitelka byla velmi příjemná a na všechny mé dotazy, které se týkaly hlavně oblasti vedení ke správným stravovacím návykům u dětí v MŠ, mně ochotně odpověděla. Kdyţ jsme se začaly bavit na téma výţiva a jak se s dětmi na toto téma pracuje, byl mi předloţen projekt s názvem „Chceme ţít zdravě“, který si mateřská škola sama zpracovala, a je vyuţíván ve třídách vţdy jednou ročně po dobu asi čtrnácti dní, kde mají všechny různé materiály a pomůcky i na téma zdravá výţiva. Směřovala jsem svoje otázky tak, abych zjistila, jak se s dětmi pracuje v oblasti správných stravovacích návyků, pitném reţimu a informacích o výţivě během celého školního roku nebo také v průběhu celého dne. Proč některé potraviny jíst, jak je to důleţité, proč se musí jíst všechno, co je zdravé a prospěšné pro tělo, aby malé dítě správně rostlo, se paní učitelka snaţí s dětmi řešit často skoro u kaţdého jídla. Zvláště tehdy, kdyţ více dětí nechce některou potravinu jíst, tak si vysvětlují, proč by se to mělo jíst a z jakého důvodu. Jako příklad uvedla třeba přísun vitamínů, abychom nebyli nemocní, nebo ţe dá jídlo dětem energii, aby si mohly hrát a měly hodně síly. Pokud děti odmítají jídlo a nechtějí nic sníst, připomene dětem paní učitelka, ţe mají domluvené pravidlo, ţe se musí alespoň ochutnat a teprve poté mohou jídlo odnést. Potravinová pyramida a rozdělení jednotlivých potravinových skupin pro paní učitelku nebylo úplně neznámé, ale ve školce přímo s dětmi to nepouţívá a nepovídá si s nimi o tom. Zmínila se o tom, ţe jednou byla na návštěvě ve školce paní, která měla přímo o výţivě a práci s dětmi velmi zajímavou přednášku. Jako součást toho měla

68

připravenou práci pro děti, které rozdělila do skupinek a ty zařazovaly potraviny do jednotlivých potravinových skupin v pyramidě. Velmi ji to zaujalo, ale kdyţ jsem se jí zeptala, zda si myslí, ţe by bylo vhodné s dětmi na toto téma více pracovat, tak si nemyslela, ţe by to zvládla a dětem kolem této problematiky vše správně vysvětlila. Dodala, ţe se necítí, ţe by v této oblasti byla dostatečně proškolená. Pomůcky pro děti související s tímto tématem jsou různá pexesa, pracovní listy, makety ovoce, zeleniny a dalších druhů potravin v dětské kuchyňce, půlené obrázky, kdy k sobě děti hledají dvě části obrázku a některé další. Co se týká doplňování vlastních informací v oblasti zdravé výţivy při práci s dětmi, tak paní učitelka uvedla, ţe nabídky na různá dobrovolná školení pořádaná přes mateřskou školu mají různé i několikrát do měsíce, ale na téma jak pracovat s dětmi s informacemi o zdravé výţivě se ještě nesetkala. Sama dodala, ţe kdyby ta moţnost byla, ţe by se tomu nebránila. Kdyţ si potřebuje vyhledat něco konkrétního, tak je jí pomocným zdrojem internet. Dále se s tímto tématem občas setká v různých časopisech, které mají ve školce k dispozici a články, které se jí zdají zajímavé, dává rodičům na nástěnku v šatně dětí. Poslední část našeho rozhovoru byla na téma pitný reţim. Paní učitelka sama řekla, ţe se snaţí vést děti k tomu, aby se chodily pravidelně napít, ale určitě to není tak často, jak by sama povaţovala za důleţité. Děti mají v průběhu celého dne moţnost doplňovat tekutiny v podobě čaje nebo vody. Děti se většinou chodí napít, aţ mají třeba ţízeň nebo po vyzvání učitelky. Spíše vyţadují sladší čaje a čistou vodu pouze výjimečně. Pokud dětí nechtějí pít, paní učitelka pouţívá argumenty typu, ţe je to důleţité, aby je nebolela hlava a nebyly unavené nebo třeba ţe budou dlouho na procházce, kde se nebudou mít jak napít. O tom, jaké typy nápojů jsou vhodné a jaké ne se ve školce paní učitelka s dětmi nebaví. Je jediné pravidlo, se kterým je pitný reţim spojený, a to ţe se všechny děti jdou napít, neţ se odchází ven na procházku nebo na zahradu. Jako kontrola pro paní učitelku, jestli se kaţdé dítě alespoň jednou napilo, slouţí pomůcka, ţe kaţdé dítě má ve třídě svůj hrneček a ráno jsou všechny otočené dnem nahoru. Kdyţ se jde dítě napít, tak hrneček vrátí na tácek dnem dolů a tak paní učitelka pozná v průběhu dne, které dítě ještě vůbec nepilo a má ho na to upozornit. Podle učitelky je její role jít dětem ve správných návycích příkladem velmi důleţitá. Svačinu, kterou si nosí učitelky z domu, se snaţí mít vţdy zdravou formu a u doplňování tekutin má po ruce vţdy svoji sklenici, aby dětem ukázala, ţe pije také. 69

ZÁVĚR Zdravá výţiva je v dnešní době velice diskutovaným tématem. S dnešním moderním způsobem ţivota vznikají například různé civilizační choroby, které úzce souvisejí se způsobem stravování. Jedná se například o obezitu, diabetes a popřípadě chronický únavový syndrom. Dnešní průmyslové potraviny obsahují velké mnoţství kalorií a s tím je spojená i konzumace sladkých nápojů, nadbytečný přísun tuků a tučných potravin. Dalším problémem je rozvoj techniky a počítačů, který úzce souvisí s nedostatkem pohybu a k rozvoji jiţ zmíněných onemocnění. Aby nedocházelo k nárůstu jiţ zmiňovaných chorob, je potřeba, aby se dnešní společnost zapojila do změny ţivotního stylu. S tím úzce souvisí stravování dětí jiţ v předškolním věku, aby si děti uvědomily, jak je důleţitý zdravý způsob ţivota a především zdravý způsob stravování. Hlavní výzkumnou otázkou bylo, zda jsou v jídelníčku sledovaného dítěte zastoupeny jednotlivé potravinové skupiny v doporučeném počtu porcí a pitný reţim v mnoţství podle doporučení pro předškolní věk. Z výsledků analýzy dat vyplývá, ţe doporučený počet porcí za skupinu potravin Pečivo a obiloviny byl za kaţdý den z celého výzkumného týdne splněn v dostatečném mnoţství. Naopak potravinové skupiny Zelenina a Ovoce v jídelníčku dítěte zastupovaly velmi malé mnoţství. Doporučené mnoţství u zeleniny nebylo splněno ani v jeden den a u ovoce pouze u jednoho dne celého týdne. Skupina Mléčné výrobky byla zastoupena kaţdý den v doporučeném mnoţství a poslední skupina potravin Maso, ryby, vejce bylo v pěti dnech mnoţství dostatečné a dva dny splnily pouze poloviční doporučené mnoţství. Příjem tekutin nebyl ani jeden den ve sledovaném týdnu dostatečný. Další zkoumanou oblastí byl přístup rodičů dítěte a učitelky MŠ ke zdravým stravovacím návykům a jejich samotnému výţivovému chování při práci se sledovaným dítětem. Tato výzkumná část probíhala formou rozhovoru na základě předem připravených otázek, které slouţily jako záchytné body. Nejsnadnější způsob, jak vést děti ke zdravé výţivě, je jít jim správným příkladem. V rodině dítěte se příleţitostně v jeho přítomnosti konzumují uzeniny, ale dítěti to dovoleno není. Děti nebudou věřit tomu, ţe je to nezdravé, kdyţ u vlastních 70

rodičů uvidí, ţe oni to jedí. Proto bych rodičům tyto potraviny doporučila konzumovat pouze tehdy, kdyţ není přítomné i dítě. Paní učitelka v MŠ si byla vědoma toho, ţe sama nedodrţuje dostatečný pitný reţim. Z hlediska důleţitosti její role jako vzoru pro děti bych doporučila, aby děti alespoň častěji upozornila na to, ţe se společně půjdou všichni napít, a jak je to pro naše tělo důleţité. Myslím, ţe uţ kdyby to učitelka říkala dětem s tím, ţe bude v ruce drţet velkou sklenici vody a chystá se z ní napít, tak bude pro děti dostatečným příkladem. I doma bych doporučila dítěti častěji nabídnout doplnění pitného reţimu, Rezervy jsou hlavně ráno při snídani, kdy dítě pravidelně pije pouze mléko a je velmi důleţité, aby dítě po celé noci doplnilo dostatek tekutin i v méně koncentrované podobě jako jsou mléčné výrobky. Dále bych doporučila nabídnout dítěti občas místo šťávy ze sirupu, která nemá ţádné výţivové hodnoty, například stoprocentní ovocnou nebo zeleninovou šťávu naředěnou s čistou vodou. Dítě často vyţaduje po rodičích sladkosti a cukrovinky. Bylo zjištěno, ţe dokonce aţ čtyřikrát denně, kdy v polovině případů se mu vyhoví. Doporučila bych rodičům dítěti častěji nabízet ovoce, které je také zdrojem sacharidů a dodá tělu okamţitou energii, ale zároveň je lehce stravitelné a dodá tělu spoustu vitamínů. Také by to bylo vhodné z důvodu, ţe mnoţství ovoce v jídelníčku dítěte bylo velmi nedostatečné. Zeleninu nemá dítě moc rádo v tepelně upravené formě a naopak si rádo dá třeba křupavou papriku. Proto bych doporučila alespoň rodičům, kteří k tomu doma mají moţnost, aby dítěti ke slaným pokrmům, jako je třeba chléb s máslem a šunkou, pravidelně nabízeli i větší mnoţství zeleniny, která je v jídelníčku také obsaţena ve velmi nedostatečném mnoţství. Dítě můţe matce pomoci zeleninu k jídlu připravit například tak, ţe dostane za úkol ji svátečně připravit na podnos. Kdyţ ji bude samo připravovat, pravděpodobně se bude chtít touto přípravou u stolu pochlubit a také ji řádně ochutnat. Z rozhovoru s rodiči vyplynulo, ţe se sice zajímají o to, co dítě ve školce sní a jestli některá jídla vynechává, ale dále s těmito informace nepracují. Protoţe termín potravinová pyramida je jim známý, doporučila bych, aby se rodiče zaměřovali více na potraviny, které dítě nemá v jídelníčku v MŠ obsaţené vůbec nebo ve velmi malém mnoţství. Je tomu tak například u ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva. Další oblastí, kam rozhovor s rodiči dítěte i učitelkou z MŠ směřoval, bylo zjištění, zda jsou při práci s dítětem na téma zdravé stravování pouţívány termíny 71

potravinová pyramida a jednotlivé potravinové skupiny. Z obou rozhovorů vyplynulo, ţe rodiče i učitelka tyto termíny znají nebo se s nimi uţ někdy setkali, ale s dětmi se o tom vůbec nebaví. Proto by moje doporučení na závěr bylo se dítěti na toto téma více věnovat. Matka například uvedla, ţe si myslí, ţe tento způsob je pro tak malé dítě zbytečně sloţitý. Sama jsem se při praxi v mateřské škole setkala s tím, ţe jsem s dětmi na toto téma pracovala, a dokonce je to velmi bavilo. Byla jim představena potravinová pyramida a děti vystřihovaly z časopisů různé potraviny a zařazovaly je do příslušných potravinových skupin. Můţou být pro ukázku pouţity i opravdové potraviny, které děti mohou poznávat formou ochutnávek. Co je určitě trochu náročnější, je vysvětlit dítěti mnoţství, které by mělo denně přijmout. Můţeme k tomu pro malé dítě pouţít například pomůcku, ţe jedna porce je pro něj přibliţně ve velikosti jeho sevřené pěsti. Pokud se na toto téma budeme s dětmi bavit častěji, doporučený počet porcí nepřesahuje v ţádné skupině číslo pět a to děti umí ve většině případů napočítat brzy. Proto bych doporučila uţ od předškolního věku děti pomalu vést k informacím z této oblasti, aby se jim dostávalo postupně do podvědomí alespoň to, čeho je například důleţité mít kaţdý den v jídelníčku více a čeho méně. Pro představu, kolik by čeho měly děti sníst za celý den, si s nimi můţeme názorně ukázat jak ve školce s paní učitelkou, tak doma s rodiči. Doporučené mnoţství porcí ze všech potravinových skupin si neskládáme na stůl a pobavíme se o tom s dětmi. Děti určitě všechno nepochopí tak rychle, jako dospělí, ale jsou to pro ně velmi důleţité informace, jak si chránit svoje zdraví, které máme pouze jedno. Z bakalářské práce vyplývá, ţe předškolní strava uspokojuje potřeby organismu dítěte během dne. Personál mateřské školy se snaţí, aby pro děti udělal jen to nejlepší. Děti totiţ tráví v mateřské škole podstatnou část dne. Ovšem strava mimo mateřskou školu je také velice důleţitou součástí výţivy dítěte. Ta uţ je ovšem v reţii rodiny a nejbliţšího okolí. Je důleţité, aby se děti naučily jíst zdravě a případné špatné návyky ve stravování nepřenášely na své kamarády a ostatní děti v blízkém okolí. V praxi se ovšem některé pohledy na stravování výrazně liší. Základem jídelníčku dítěte je pestrá strava, která obsahuje zeleninu, mléčné výrobky, ovoce apod. Výchova dětí k vhodnému stravování závisí na rodině a prostředí, ze kterého dítě pochází, coţ můţe mít často za následky špatné návyky ve výţivě.

72

Prostřednictvím informací, které jsem během výzkumu vyhodnotila, jsem zpracovala aktuální poznatky o výţivě dětí předškolního věku. Tato bakalářské práce má za cíl poukázat na důleţitost jednotlivých sloţek stravy, kombinaci správně zvolených potravin, výţivě dětí během dne, významu ţivin a celkového stravování dětí. Sběrem dat a následným vyhodnocením bylo zjištěno, ţe rodiče a personál se zajímají o stravování dětí a uvaţují o následném vlivu nevhodných pokrmů na zdraví dítěte. Stále vetší počet odborníků na zdravou výţivu se zajímá o stravování dětí předškolního věku, coţ má za následek zavádění různých legislativních kontrol a vyhlášení o stravování v mateřských školách. Případová studie nám poslouţila jako vstup do problematiky stravování a výţivového chování předškolního dítěte. Navazující výzkum by mohl být zaměřený na následující otázky, které by na větším výzkumném souboru dětí potvrdily nebo vyvrátily poznatky získané případovou studií: Konzumují děti předškolního věku dostatečné mnoţství ovoce a zeleniny? Upřednostňují děti předškolního věku z potravinové skupiny mléčných výrobků doslazované jogurty a slazené mléko? Konzumují děti předškolního věku sladkosti vícekrát denně? Ani odpovědi na tyto otázky však nezajistí správné výţivové chování dětí. To můţeme ovlivnit pouze promyšlenou a účinnou edukací.

73

Resumé Cílem závěrečné práce bylo shromáţdění poznatků na téma výţiva předškolních děti a porovnat týdenní jídelníček sledovaného dítěte s výţivovými doporučeními. Dále také zjistit, jaký přístup mají ke zdravé výţivě rodiče dítěte a učitelka v MŠ a jakým způsobem na toto téma s dítětem pracují. Teoretická část obsahuje vymezení pojmů souvisejících se správným stravováním předškolního dítěte. Patří sem péče o zdraví dítěte, jak ovlivňuje výţiva vývoj v předškolním věku, jednotlivé sloţky potravin, které se dělí na makroţiviny a mikroţiviny, rozdělení druhů potravin, pitný reţim a také některé problémy, které jsou spojené se stravováním malých dětí. Výzkumná část je věnována případové studii týdenního jídelníčku jednoho předškolního dítěte, kde je sledováno plnění doporučeného mnoţství porcí z jednotlivých potravinových skupin. Dále je porovnána teorie správného stravování s realitou v rodině a v mateřské škole. V závěru jsou shrnuty zjištěné informace z výzkumu, u kterých jsou doporučení pro úpravu jídelníčku dítěte a také doporučené rady pro rodiče i učitelku MŠ v oblasti zdravého stravování.

74

Summary The aim of the thesis was the gathering of knowledge on nutrition for preschool children and to compare the monitored weekly diet of a child with dietary recommendations. We also find out what they have access to healthy foods the child's parents and teacher in kindergarten and how on the subject of child work. The theoretical part includes definitions of terms associated with the right catering preschool children. This includes care for the child's health, how nutrition affects the development of pre-school age, the individual ingredients, which are divided into macronutrients and micronutrients, distribution of foods, drinks and also some problems that are associated with catering for small children. The research part is devoted to a case study of a weekly diet of preschool children, which is monitored by the performance of the recommended amount of servings from each food group. Furthermore, the comparison of theory with the reality of healthy eating in the family and in kindergarten. The conclusion summarizes the findings of the research, which are recommendations for modification of the child's diet and the recommended advice for parents and kindergarten teacher in healthy eating.

75

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. ARONOVÁ, Jarmila. Ze zkušeností dětského lékaře. 1. vyd. Praha: Amosia, 2006. Na co se často ptáte. ISBN 80-86966-13-5. 2. FORŠT, Jaroslav a Zlatko MARINOV. Bio: bio i nebio zdravá výživa. 2. vyd. Praha: IFP Publishing, 2011, 155 s. ISBN 978-80-87383-08-7. 3. FOŘT, Petr. Moderní výživa v praxi pro těhotné, kojící ženy a děti. Vyd. 1. Praha: METRAMEDIA, 2001, 384 s. ISBN 80-238-5885-8. 4. GREGORA, Martin. Výživa malých dětí: výchova ke správné výživě, skladba dětské výživy, obezita v dětském věku a jak jí předcházet, alergie a funkční potraviny. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 95 s. Pro rodiče. ISBN 80-247-9022-X. 5. HANREICH, Ingeborg. Jídlo a pití malých dětí: co je vlastně zdravá výživa? : podrobně o jednotlivých složkách potravy a o nápojích: co dělat když--? : odpovědi na otázky týkající se výživy vašich dětí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2001, 106 s. Pro rodiče. ISBN 80-247-0100-6. 6. ILLKOVÁ, Olga, Lucie NEČASOVÁ a Zdeňka DAŇKOVÁ. Zdravá výživa malých dětí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 191 s., [16] s. obr. příl. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 80-736-7030-5. 7. KAST-ZAHN, Annette a Hartmut MORGENROTH. Aby děti správně jedly: [rady pro rodiče dětí od narození do 15 let]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 176 s. ISBN 978-80-251-1937-2. 8. KEJVALOVÁ, Lenka. Výživa dětí od A do Z. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2005, 157 s. ISBN 80-702-1773-1. 9. KOTULÁN, Jaroslav. Zdravotní nauky pro pedagogy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita-Pedagogická fakulta, 1999, 258 s. ISBN 80-210-21799. 10. MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví. Vyd. 1. Editor Evţen Řehulka. Praha: Grada, 2009, 291 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80247-2715-8. 11. MUŢÍK, V. (ed.) Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole. Nakladatelství Paido Brno, 2007. ISBN 978-80-7315-156-0. 12. NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. Vyd. 1. Jinočany: H, 2003, 434 s. ISBN 80-860-2293-5. 76

13. PETRÁSEK, Richard. Co dělat, abychom žili zdravě. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004, 128 s. ISBN 80-702-1711-1.

SEZNAM POUŢITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 1. BERÁNKOVÁ, Lenka. Management zdravé výživy u dětí ve věku 3-6 let ze strany rodičů [online]. Brno, 2011 [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326163/lf_b/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Jana Straková. 2. ČIHÁČKOVÁ, Adéla. Informovanost rodičů o stravě dětí v mateřských školách

[online].

Brno,

2012

[cit.

2013-11-04].

Dostupné

z:

http://is.muni.cz/th/365241/pedf_b/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Lenka Procházková. 3. Denně 5x aneb Zdravá jídla pro děti. Výživa dětí [online]. 2013 [cit. 2013-1105]. Dostupné z: http://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/5x-denne-aneb-zdravajidla-pro-deti/ 4. DRIMLOVÁ, Veronika. Zdravý životní styl u dětí předškolního věku [online]. Brno, 2013 [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/371998/pedf_b/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jitka Reissmannová. 5. DUNDEL, Jan. Výživa předškolních dětí [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-1104]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/259570/fsps_b/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Ondřej Smolka. 6. HINKOVÁ, Martina. Analýza výživy předškolních dětí s ohledem na socioekonomický status rodiny [online]. Brno, 2013 [cit. 2013-11-04]. Dostupné

z:

http://is.muni.cz/th/372015/pedf_b/.

Bakalářská

práce.

Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Martina Martínková. 7. K výţivě dětí a batolat předškolního věku. [online]. [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://www.rodina.cz/clanek1832.htm

77

8. LEJSKOVÁ, Klára. Výživové chování dětí v mateřské škole [online]. Brno, 2013 [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/371251/pedf_b/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Vladislav Muţík. 9. MÁCOVÁ, Jana. Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku [online]. Brno, 2007 [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/101134/lf_b/Bakalarska_prace.pdf.

Bakalářská

práce.

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Alexandra Košťálová. 10. Onemocnění související s výţivou. Víš, co jíš [online]. 2013 [cit. 2013-11-05]. Dostupné

z:

http://www.viscojis.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=281: potravinova-alergie-jeji-vyskyt-a-projevy-&catid=7:alergieintolerance&Itemid=45 11. Potravinová pyramida - návod na zdravý ţivotní styl. Vím, co jím [online]. 2013

[cit.

2013-11-26].

Dostupné

z:

http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/zdrava-vyziva/vyvazenastrava/Potravinova-pyramida---navod-na-zdravy-zivotni-styl__s638x7938.html 12. Výţiva dětí předškolního věku. Baby onlinne [online]. 2007 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/vyziva-3-6-let#vyziva2 13. Výţiva dětí v předškolním věku. [online]. [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.pyramidacek.cz/cs/ms-vyziva-deti-v-predskolnim-veku.html

78

Příloha č. 1 – Arch pro zapisování jídelníčku dítěte

Datum/den

Čas jídla

Druh potraviny (kaţdou napsat zvlášť)

79

značka (typ)

Mnoţství (g)

Příloha č. 2 – Seznam otázek k rozhovoru Otázky pro učitelku v MŠ:

Jakým způsobem vedete děti ke zdravému stravování? – Neboli k základním informacím o tom, jak by mělo jíst, co se má jíst, proč, jak často atd. Jaké pouţíváte pomůcky při práci s dětmi na téma „zdravá výţiva“? Mají děti ve třídě k dispozici nějaké hračky, které s tímto tématem souvisí? Jaké? Pouţívají tyto hračky ke svým hrám? Jak často se bavíte s dětmi na téma „zdravá výţiva“? (např. pouze kdyţ sou k tomu přímo směřované cíle, nebo kaţdý den, před kaţdým jídlem…) Jaké vyuţíváte zdroje k doplnění vlastních informací o zdravé výţivě? (internet, časopisy, knihy, školení…) Jak často? Máte přes MŠ nějaké školení nebo zdroje, přes které se vzděláváte v oblasti zdravé výţivy a jak s dětmi na toto téma pracovat? Pracujete s dětmi s termíny potravinová pyramida a jednotlivé potravinové skupiny? Mají dětí po celý den moţnost k pravidelnému doplnění tekutin? Je doplňování tekutin ve třídě například součástí nějakého pravidla? Ţádají si děti o doplnění tekutin samy a pravidelně (vícekrát za den) nebo se chodí napít, aţ mají ţízeň nebo po vyzvání? Jaký druh nápoje vyţadují? Odmítají pít některé nápoje? Proč? Jaké nápoje mají děti ve třídě k dispozici během celého dne? Upozorňujete děti na pitný reţim? Jak často? Vysvětlujete dětem, jaké nápoje by se měly nebo neměly pít? A proč? Jak moc je podle vás důleţitá role paní učitelky k vedení dítěte ke správné stravě, stravovacím návykům, dostatečnému pitnému reţimu? A proč? Jdete dětem v tomto směru správným vzorem? 80

Otázky pro rodiče: Jakým způsobem vedete děti doma ke zdravému stravování? Znáte pojem potravinová pyramida a jednotlivé potravinové skupiny? Bavíte se s dětmi na toto téma? Bavíte se s dítětem o tom, kolik porcí by mělo z jednotlivých potravinových skupin denně přijmout? Máte přehled o tom, co sní dítě během dne ve školce? Pracujete s těmito informacemi dále při domácím stravování? Zajímáte se o to, jaký je pitný reţim dítěte v MŠ? Doma dítě samo upozorňuje na to, ţe chce pít, nebo ho musíte pobízet? Myslíte si, ţe pitný reţim vašeho dítěte je dostatečný? Jdou oba rodiče ve stravování dítěti příkladem? Odmítá dítě některé druhy potravin? Vyţaduje dítě některé druhy potravin opakovaně? Dáváte dítěti moţnost volby z více druhů jídel? Bavíte se s dítětem o tom, proč je pravidelná konzumace některých potravin pro zdraví nevhodná? A jak? Jaké formy přípravy pokrmu doma pouţíváte? Jak často kterou? Má dítě doma k dispozici nějaké hračky, které s tímto tématem souvisí? Jaké? Pouţívá tyto hračky ke svým hrám? Jak často se bavíte s dítětem na téma „zdravá výţiva“? Jaké vyuţíváte zdroje k doplnění vlastních informací o zdravé výţivě? (internet, časopisy, knihy) Jak často?

81

Příloha č. 3 - Dotazník k jídelníčku v MŠ

a) b) c) d)

Dopolední přesnídávka: Snědl celou svoji porci a ještě si přidal (půl porce / celou další porci) Snědl celou porci, všechno dojedl a nepřidal si Nedojedl svoji porci, snědl přibliţně ½ porce Nesnědl nic ze svojí porce

a) b) c) d)

Vypil celou porci mléka ke svačině? ano, vypil celou sklenici a nechal si ještě dolít (půl / celou sklenici) ano, vypil svoji porci mléka vypil jen polovinu svoji porce nevypil vůbec nic

a) b) c) d)

Oběd - Polévka Snědl celou svoji porci a ještě si přidal (půl porce / celou další porci) Snědl celou porci, všechno dojedl a nepřidal si Nedojedl svoji porci, snědl přibliţně ½ porce Nesnědl nic ze svojí porce

a) b) c) d)

Oběd - Druhé jídlo Snědl celou svoji porci a ještě si přidal (půl porce / celou další porci) Snědl celou porci, všechno dojedl a nepřidal si Nedojedl svoji porci, snědl přibliţně ½ porce Nesnědl nic ze svojí porce

e) f) g) h)

Vypil celou porci čaje / dţusu k obědu? ano, vypil celou sklenici a nechal si ještě dolít (půl / celou sklenici) ano, vypil svoji porci vypil jen polovinu svojí porce nevypil vůbec nic

Prosím, doplňte, kolikrát se jde během dne dítě napít mezi jídly a v jakém mnoţství?

82