Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Marie Gebauerová

Zánět močového měchýře u žen a alternativní medicína Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Soňa Vasmanská

Brno 2015

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

Brno 2015

…………………………. podpis

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Soni Vasmanské za ochotu, odborné vedení a cenné rady při zpracování této práce.

Obsah

ÚVOD…………………………………………………………………………………..5 1.

Charakteristika zánětu močového měchýře ............................................................. 7

2.

Typy infekcí močových cest .................................................................................... 8

3.

Etiologie zánětu močového měchýře ..................................................................... 10

4.

Klinický obraz zánětu močového měchýře ........................................................... 11

5.

Formy cystitidy ...................................................................................................... 12 5.1 Akutní cystitida ................................................................................................... 12 5.1.1 Cystitis haemorrhagica ................................................................................. 12 5.1.2 Cystitis follicularis et granularis ................................................................... 13 5.1.3 Cystitis interstitialis (Hunnerův vřed) .......................................................... 13 5.1.4 5.2

6.

Cystitis flegmonózní a gangrenózní ....................................................... 13

Chronická cystitida......................................................................................... 14

5.2.1

Chronická cystitida bakteriální ............................................................... 14

5.2.2

Chronická cystitida nebakteriální ........................................................... 14

5.2.3

Postradiační cystitidy .............................................................................. 14

5.2.4

Alergická cystitida .................................................................................. 15

Diagnostika zánětu močového měchýře ................................................................ 16 6.1

Anamnéza ....................................................................................................... 16

6.1.1

Rodinná anamnéza .................................................................................. 16

6.1.2

Osobní anamnéza .................................................................................... 17

6.1.3

Sociální anamnéza .................................................................................. 17

6.1.4

Nynější onemocnění ............................................................................... 17

6.2

Fyzikální vyšetření ......................................................................................... 18

6.3

Vyšetření moče............................................................................................... 19

6.3.1

Fyzikální vyšetření moče ........................................................................ 19

6.3.2

Chemické vyšetření moče ....................................................................... 20

6.3.3

Vyšetření močového sedimentu .............................................................. 20

6.4

Cytologické vyšetření..................................................................................... 21

6.5

Základní vyšetření krve .................................................................................. 21

6.6

7.

Zobrazovací metody ....................................................................................... 22

6.6.1

Ultrazvukové vyšetření ........................................................................... 22

6.6.2

Cystoskopie ............................................................................................. 22

6.6.3

Vylučovací urografie .............................................................................. 23

Léčba zánětu močových cest ................................................................................. 24 7.1

Farmakologická léčba .................................................................................... 24

7.2

Alternativní medicína ..................................................................................... 24

7.2.1

Fytoterapie .............................................................................................. 25

7.2.2

Aromaterapie .......................................................................................... 27

7.2.3

Reflexologie ............................................................................................ 27

7.2.4

Akupunktura ........................................................................................... 28

7.2.5

Akupresura .............................................................................................. 29

8.

Prevence zánětu močových cest ............................................................................ 30

9.

Specifika ošetřovatelské péče u zánětu močového měchýře ................................. 31 9.1

Edukace pacienta ............................................................................................ 31

9.2

Ošetřovatelská péče ........................................................................................ 31

10. Metodika výzkumného šetření .............................................................................. 34 10.1

Organizace dotazníkového šetření ................................................................. 35

10.2

Charakteristika respondentů ........................................................................... 35

10.3

Analýza a interpretace výsledků .................................................................... 35

11. Diskuze .................................................................................................................. 60 12. Návrh na řešení nedostatků ................................................................................... 64 ZÁVĚR………………………………………………………………………………..65 SEZNAM LITERATURY…………………………………………………………….67 ANOTACE……………………………………………………………………………70 ANOTTATION……………………………………………………………………….71 PŘÍLOHA Č. 1………………………………………………………………………..72 PŘÍLOHA Č. 2………………………………………………………………………..79 PŘÍLOHAČ.3…………………………………………………………………………81

ÚVOD

Téma bakalářské práce Zánět močového měchýře u žen a alternativní medicína jsem si zvolila z důvodu, že jsem si uvědomila, že jím trpí stále více žen v mém okolí a i já sama mám vlastní negativní zkušenosti se zánětlivým onemocněním močových cest. Problematika infekcí močových cest nás obklopuje celý život a s rostoucím věkem má tendenci stoupat. Proto jsou infekce močových cest na druhém místě výskytu po infekci horních cest dýchacích. Jedná se o závažné onemocnění, které postihuje až 10 % žen každý rok a 50 % žen prodělá zánět močového měchýře alespoň jednou během života.1 Důvodem proč tomu tak je, je kratší močová trubice oproti mužům a anatomické uspořádání gynekologických cest a konečníku, ze kterých můžou bakterie přestupovat do močového traktu.2 K léčbě zánětu močového měchýře jsou často využívány antimikrobiální léky, které negativně působí na organismus, kdy ničí jak škodlivé bakterie, tak i bakterie tělu prospěšné. Proto do léčby zánětu močového měchýře lze zařadit i alternativní medicínu, která je doplňkovou léčbou. O tento druh medicíny se začínám více zajímat, proto jsem se rozhodla, že v práci uvedu některé alternativní metody, které lze využít jak k prevenci zánětu močového měchýře, tak i léčbě uvedeného onemocnění. Cílem bakalářské práce je zmapovat zkušenosti žen se zánětem močového měchýře, zda jsou informovány o alternativní medicíně, jestli s ní mají zkušenosti a zda využívají alternativní metody k léčbě zmíněného onemocnění. Bakalářská práce se skládá z části teoretické a části praktické. V teoretické části se zabývám charakteristikou zánětu močového měchýře a druhy infekcí močových cest. Dále se zabývám klinickým obrazem, etiologií, diagnostikou a léčbou onemocnění, a to jak farmakologickou, tak alternativní. V poslední části teorie jsem se zaměřila na prevenci onemocnění močových cest, a jaká je specifická ošetřovatelská péče u tohoto onemocnění.

1 2

Srov. Macek P., Urologie pro všeobecné praktické lékaře, 2011, s. 39 Srov. Kawaciuk I. Urologie, 2000, s. 124

5

Praktická část se zabývala informovaností žen o zánětu močového měchýře, zda dokáží respondentky definovat pojem alternativní medicína a kolik z dotazovaných respondentek má zkušenosti s alternativní léčbou a jestli ji využívají k léčbě zánětu močového měchýře.

6

1. Charakteristika zánětu močového měchýře

Pracovní objem močového měchýře je do 500 ml, ale i dvojnásobek, když není močový měchýř namáhán. K nucení na močení dochází už při 1/3 normální náplně a u zánětu močového měchýře již od několika mililitrů. Organismus bojuje proti infekci v močovém měchýři formou zánětu, kdy dochází k aktivizaci imunity, enzymů a zvýšení tělesné teploty, a také k překrvení v místě postižení. 3 Zánět močového měchýře neboli cystitis patří mezi onemocnění dolních cest močových a vzniká infikováním sliznice močového měchýře ascendentní cestou. Vyskytuje se buď jako nekomplikovaná cystitida bez fyziologických nebo anatomických abnormalit močového traktu nebo jako komplikovaná cystitida u nemocných s anatomickou nebo funkční patologií urogenitálního systému. „Přibližně 25 – 50 % žen má v průběhu jednoho roku alespoň jednu recidivu cystitidy a 3 – 5% trpí opakovanými infekcemi dlouhodobě.“

4

Každoročně je postiženo

zánětem močových cest 10 % žen a víc jak polovina žen prodělá infekci močových cest nejméně jednou za svůj život. Nejčastěji se infekce objevuje v období pozdní adolescence, kdy onemocnění postihuje až 25 – 30 % žen.5 Cystitida se objevuje u žen častější z důvodu kratší močové trubice a také v souvislosti s infekcemi a záněty rodidel.6 Dále se může vyskytovat při základním onemocnění, které oslabuje antimikrobiální obranu organismu, a proto mohou vznikat infekce močových cest vyvolané rezistentními patogeny.7

Srov. Nový B., Jak bych se opravil 2 - kniha pro moudré blbé, 2001, s. 299, 302 Macek P., Urologie pro všeobecné praktické lékaře, 2011, s. 39 5 Srov. Kawaciuk I., Urologie 2009, s. 185 6 Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2000, s. 124 7 Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 186 3 4

7

2. Typy infekcí močových cest

Infekci močových cest způsobují původci, kteří jsou součástí přirozené mikroflóry organismu nebo, kteří jsou do močových cest zaneseny nesprávným dodržováním hygienických návyků u pacientů a nedodržováním ošetřovatelských postupů u ošetřujícího personálu. Dále budou uvedeny jednotlivé typy infekcí močových cest:

Asymptomatická bakteriurie - dochází ke kolonizaci povrchů sliznic bakteriemi. Nejčastějšími původci jsou Escherischia coli či bakterie rodu proteus. Často se vyskytuje u diabetiků, při opakovaných operačních výkonech nebo s oslabenou imunitou. Také se objevuje u lidí, kteří mají zavedený močový katétr. 8

Komunitní infekce – vzniká u nemocných v domácím prostředí. Příčina je buď endogenního

původu

(fekální

bakteriální

flóra)

nebo

exogenního

původu.

Nejčastějšími původci jsou Escherischia coli a Proteus mirabilis.9

Nozokomiální infekce – jsou to infekce, které vznikají z důvodu pobytu ve zdravotnickém zařízení. Vznikají při hospitalizaci nebo po jejím ukončení. Často ji vyvolávájí rezistentní kmeny (bakterie rodu proteus, providentia, klebsiella pneumoniae, pseudomonas aeruginosa, enterococcusa staphylococcus aureus). Mezi nejčastější přenašeče infekce se řadí ošetřovatelský personál, spolupacienti, návštěvy nebo nemocniční prostředí.10

8

Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 181 - 182 Tamtéž, s. 182 10 Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 182 9

8

Neustupující infekce – je infekce, kdy příznaky infekce přetrvávají i po ukončení léčby antibiotiky. Například z důvodu rezistence na podávané léky, proto je nutno provést kultivační vyšetření moče. Zřídka bývá příčinou reinfekce novým a rezistentním kmenem během léčby.11 Recidivující infekce – způsobují ji perzistující bakterie nebo reinfekce novým kmenem.12

Vzhledem k různým typům močových infekcí by se mělo dbát na preventivní postupy, protože pak se léčba stává obtížnou a mnohdy se záněty močového měchýře vracejí.

11

Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 182 - 183 Tamtéž, s. 183

12

9

3. Etiologie zánětu močového měchýře

Infekce dolních močových cest se většinou šíří ascendentní cestou z urogenitální oblasti. Původci onemocnění jsou mikroorganismy, které často osídlují uretru nebo pochvu, z nichž dominující vyvolávající bakterií je Escherischia coli (gram negativní původce).13 Dalšími tipy bakterií jsou Klebsiella Species a Proteus mirabilis, které řadíme mezi gram negativní bakterie, nebo Staphylococcus saprophytous a Enterococcus , které jsou naopak gram positivní bakterie.14 Vyvolávající příčinou mohou být i hormonální výkyvy hladiny estrogenu v období menstruace, gravidity či v období menopauzy, z genetických faktorů je to obsah protilátek třídy IgA a IgM.15

Srov. Bartoníčková K., Uroinfekce, 2000, s. 38 Srov. Teplan V., Klinická neurologie, 2004, s. 72 15 Srov. Bartoníčková K., Uroinfekce, 2000, s. 41 13 14

10

4. Klinický obraz zánětu močového měchýře

Častým nálezem při zánětu močového měchýře bývá palpační citlivost nad stydkou sponou. Dále se objevuje urologický syndrom, který zahrnuje pálení (strangurie) při močení nebo při domočování, bolestivé močení (algiurie) a dyskomfort při močení (dysurie). 16 Infekce je často doprovázena zvýšenou frekvencí močení, ale většinou jsou mikční objemy malé.17 Zánět močových cest může probíhat i bez příznaků (např. při zavedeném permanentním močovém katétru). Někdy se projevuje hematurií (krev v moči), jak makroskopickou tak mikroskopickou. Též nazývaná hemoragická cystitida. 18 Méně častým doprovodným jevem je zvýšená teplota, která bývá obvykle v normě nebo mírně zvýšená. Pokud je tělesná teplota vyšší než 38°C, poukazuje to na závažný zánět.19

Srov. Macek P., Urologie pro všeobecné praktické lékaře, 2011, s. 39 - 40 Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 185 18 Srov. Dvořáček J., Urologie praktického lékaře, 2000, s. 106 19 Srov. Macek P., Urologie pro všeobecné praktické lékaře, 2011, s. 39 16 17

11

5. Formy cystitidy

Každá forma zánětu močového měchýře má své specifické vlastnosti a symptomy. Některé cystitidy vznikají náhle (akutní cystitida) a některé mají naopak plíživý nástup a mají tendenci přecházet do chronicity.

5.1 Akutní cystitida

Akutní cystitida vzniká infikováním sliznice močového měchýře převážně ascendentní cestou a z důvodu anatomických změn, jako je krátká močová trubice u žen. Rizikovými faktory jsou nádory měchýře, katetrizace močového měchýře, intravezikální obstrukce, diabetes mellitus, ozáření a vlivy jako např. prochlazení, alkohol nebo sexuální excesy. Časté jsou i cystitidy způsobené infekcemi (uretrotrigonitida) a záněty zevních nebo vnitřních rodidel (kolpitis, cervicitis, vaginitis). Cystitidy vyvolané viry jsou častěji u dětí.20

5.1.1 Cystitis haemorrhagica Cystitis haemorrgagica je zánět močového měchýře, který vzniká náhle a projevuje se makroskopickou hematurií s různou intenzitou. Může se projevovat tlakovými bolestmi za sponou, ale častěji se projevuje zvýšenou tělesnou teplotou, strangurií či polakisurií. Nejčastěji postihuje sexuálně aktivní ženy, u kterých se opakovaně objevují gynekologické záněty.21

20 21

Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2000, s. 124 Srov. Dvořáček J., Urologie praktického lékaře, 2000, s. 107

12

5.1.2 Cystitis follicularis et granularis Při endoskopickém vyšetření jsou u formy cystitis follicularis et granularis na spodině měchýře patrné lehce vyvýšené uzlíčky.22

5.1.3 Cystitis interstitialis (Hunnerův vřed) Cystitis interstitialis se projevuje obtížemi, jako jsou bolestivé močení, cystalgie, polakisurie, nykturie nebo dysurie. Zmíněné příznaky se též nazývají „ painful bladder“ (bolestivý měchýř).23 Jedinec trpí velkou bolestí a urgentním nucení na močení. Čím víc je měchýř naplněn, tím více se bolest stupňuje. Bolest vystřeluje od uretry do třísel, malé pánve, do podbřišku. Dále se může objevit bolest v konečníku i hematurie. Diagnostika spočívá hlavně v kultivaci moči, kdy se rozezná intersticiální cystitida od bakteriologické cystitidy.24 Pokud při cystoskopickém vyšetření močového měchýře je vidět, že sliznice má „jahodovou“ barvu, jedná se o neulcerózní formu. Jestliže jsou na sliznici patrné jizevnatá ložiska obklopené petechiemi, které se při zvyšující náplni „trhají“ nebo krvácejí, je nazývána jako ulcerózní formu (tzv. Hunnerův vřed).25

5.1.4 Cystitis flegmonózní a gangrenózní „U cystitidy flegmonózní jde o neohraničený hnisavý zánět ve stěně močového měchýře. Cystitidu gangrenózní charakterizuje putridní bakteriální infekce na bázi ischemické nekrózy měchýřové stěny. Tyto těžké formy zánětu se v poslední době objevují v souvislosti s abúzem některých typů drog.“ 26

Srov. Dvořáček J., Urologie praktického lékaře, 2000, s. 107 Tamtéž, s. 107 - 108 24 Srov. Halaška M., Urogynekologie, 2004, s. 70 25 Srov. Dvořáček J., Urologie praktického lékaře, 2000, s. 108-109 26 Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 186 22 23

13

5.2

Chronická cystitida Chronická cystitida zahrnuje onemocnění, kdy vyvolávající příčiny mohou být

odlišné. Mezi ně řadíme chronické cystitidy bakteriální, chronické cystitidy nebakteriální, postradiační cystitidy a alergické cystitidy. V některých případech jsou chronické cystitidy prekancerózou.27

5.2.1 Chronická cystitida bakteriální Chronickou cystitidu bakteriální řadíme mezi zánětlivou komplikaci, která je komplikací jiného základního onemocnění, jako jsou např. nádory, konkrementy, TBC a další. Může doprovázet gynekologické záněty nebo se močový měchýř infikuje šířením zánětu z okolí (apendicitida, Crohnova choroba). Chronický průběh nastává po proběhlém akutním onemocnění.28

5.2.2 Chronická cystitida nebakteriální

„Zahrnuje nehomogenní skupinu nemocných s urologickou symptomatologií při radiační cystitidě, neinfekční hemoragické cystitidě, alergické cystitidě nebo s různými psychosomatickými syndromy.“29

5.2.3 Postradiační cystitidy

Postradiační cystitida vzniká u žen, jako následek ozáření karcinomu děložního hrdla nebo jiného gynekologického nádoru, ale i karcinomu rekta a po ozáření primárního nádoru v močovém měchýři.30

27

Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2000, s. 125 Tamtéž, s. 125 29 Kawaciuk I., Urologie, 2000, s. 125 30 Tamtéž, s. 125 28

14

5.2.4 Alergická cystitida Alergická cystitida je způsobena určitou noxou, která vyvolá podráždění sliznice močového měchýře a následně vzniká zánět. Nad diagnózou uvažujeme, pokud se často cystitidy opakují a nedojde k prokázání infekce v močovém sedimentu, kdy je mikroskopický nález negativní ani jiné příčiny. Pomocí anamnézy, kterou pečlivě odebíráme, můžeme možný alergen odhalit (složky potravin, léky).31

31

Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2000, s. 125

15

6. Diagnostika zánětu močového měchýře

Mezi diagnostiku zánětu močového měchýře se řadí anamnéza, fyzikální vyšetření, vyšetření moče, základní krevní vyšetření a zobrazovací metody. Vždy se provádí za účelem zjištění onemocnění, které pacientovi činí potíže.

6.1

Anamnéza

Anamnéza patří mezi základní vyšetřovací metody, kdy je cílem získat od pacienta co nejvíce informací. Dělí se na několik částí: rodinná anamnéza, osobní anamnéza, pracovní anamnéza a nynější onemocnění.

6.1.1 Rodinná anamnéza

Cíl je zaměřen na zjištění onemocnění rodičů, a to zejména ty onemocnění, které mají genetickou nebo familiární příčinu. Řadí se zde: tuberózní skleróza, von Hippelovo – lindauovo onemocnění, renální tubulární acidóza nebo cystinurie. 32

Dle Kawaciuka je z urologického hlediska důležitý výskyt urologických a jiných nádorů, chronických infekcí v močových cestách, urolitiázy, tuberkulózy, hypertenze, metabolických onemocnění (diabetes mellitus, dna), vrozených anomálií urogenitálního traktu. 33

32 33

Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 9 Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2000, s. 13

16

6.1.2 Osobní anamnéza Při zjišťování osobní anamnézy se cíleně ptáme na proběhlá onemocnění či operace, zejména na urologické výkony. Dále nás zajímají úrazy CNS, páteře nebo na imobilizaci při zlomeninách. Velmi důležitá je alergická anamnéza nebo přítomnost nesnášenlivosti kontrastní látky, protože bychom mohli klientovi ublížit a vyvolat alergickou reakci při CT vyšetření. Důležité je ptát se i na choroby jako jsou – diabetes mellitus, crohnova choroba a další prodělané urologické choroby z důvodu možné komplikace léčby.34 U žen je důležitá především gynekologická anamnéza, která zahrnuje otázky na menstruační cyklus, průběh porodů a potratů, a jiné. Zjišťuje se také užívání antikoncepce z důvodu možných komplikací při léčbě.35 Otázky týkající se farmakologické léčby jsou zaměřeny na užívání koagulancií, imunosupresiv a na braní antibiotik z důvodu možné rezistence. 36

6.1.3 Sociální anamnéza

Sociální anamnéza je zaměřena na údaje o kouření, užívání alkoholu a omamných látek. Zahrnují se zde i údaje o zaměstnání, kdy se zjišťují možné kancerogeny nebo jiné etiopatogenické vlivy. Dále jsou otázky mířeny na diety a příjem tekutin.37

6.1.4 Nynější onemocnění Při dotazování na nynější onemocnění je zjišťován průběh a charakter obtíží. Je posuzován charakter, intenzita a lokalizace bolesti (pokud je přítomna). Otázky jsou dále zaměřeny na množství moče, barvu a příměsi v moči, poruchy vyprazdňování a na

34

Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 9 Tamtéž, s. 9 36 Srov. Macek P., Urologie pro všeobecné praktické lékaře, 2011, s. 5 37 Srov. KawaciukI., Urologie, 2000, s. 13 35

17

celkové příznaky (únava, nechutenství, úbytek hmotnosti a další). Dále se posuzuje, zda je onemocnění akutní nebo chronické.38 U starších lidí nemusí být projevy onemocnění tak výrazné nebo nejsou vyjádřeny nebo splynou s příznaky stáří, a proto je mnohdy nemusí sdělit. Proto je nutné cílené a důsledné dotazování.39

6.2

Fyzikální vyšetření

Fyzikální vyšetření je součástí posouzení zdravotního stavu, které zahrnuje pohled, poklep, pohmat, poslech a vyšetření malé pánve.

Pohled – již pouhým pohledem se mohou rozeznat některá onemocnění, jako jsou například stenózy močové trubice, močové píštěle a další.40 Pohmat – hmatat začínáme u ledviny, která za normálních okolností není hmatná. Pokud se jí snažíme nahmatat, musíme prsty jedné ruky ledvinu nadzvednout a to v oblasti lumbosakrální a druhou rukou prohmatat přes břišní stěnu. U ledviny posuzujeme velikost, povrch a její uložení. Dále pokračujeme močovým měchýřem. Ten nahmatáme tehdy, pokud je jeho náplň minimálně 150 ml. Je-li náplň větší nebo rovna 500 ml, bývá viditelný nad sponou stydkou. Další možností vyhmatání močového měchýře je tzv. bimanuální vyšetření, kdy palpaci provádíme rektálním nebo vaginální cestou a druhou rukou tlačíme nad sponou kosti stydké.41 Vyšetření malé pánve – při vyšetření sledujeme zevní genitál, kde si všímáme atrofických změn, vřídků, erozí a u zevního meatu uretry sledujeme výskyty cyst, prolaps sliznice. Součástí je vyšetření, při kterém je pacient vyzván ke kašli, aby se zjistil možný únik moči při stresové inkontinenci.42

38

Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 10 Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2000, s. 14 40 Srov. KawaciukI., Urologie, 2009, s. 20 41 Tamtéž, s. 20-21 42 Srov. KawaciukI., Urologie, 2009, s. 22 39

18

6.3

Vyšetření moče

Vyšetření moče zahrnuje fyzikální a chemické vyšetření. Testuje se vzorek středního proudu moče. Před odběrem musí mít klient omytý genitál a vzorek moče odebrat do čisté a suché nádoby.

6.3.1 Fyzikální vyšetření moče

U fyzikálního vyšetření moče posuzujeme především barvu moče, její zkalení, specifickou hmotnost,osmolaritu a pH. Barva – bývá světle žlutá, ovšem může se měnit na základě přijatých potravin, lécích nebo při změně koncentrace moče.43 Zkalení – může nastat při přítomnosti fosfátů způsobené například větším množstvím vypitého mléka. Průkaz přítomnosti fosfátů se vyšetří tak, že do vzorku moče se přidá pár kapek kyseliny octové, která se poté vyčeří. Další možnou příčinou mohou být vysrážené bílkoviny, ,,sraženinky“ při těžkých zánětech močového měchýře, málokdy chylurie nebo hyperoxalurie a jiné.44 Specifická hmotnost – pohybuje se v rozmezí 1,003 – 1,030 kg/m3. Patří mezi nejjednodušší hodnocení stavu výživy. Pokud je hodnota pod 1,008 kg/m3,jedná se o zředěnou moč, hodnota nad 1,021 kg/m3 se pokládá za koncentrovanou moč. 45 Osmolalita – fyziologická hodnota osmolality je 275 – 295 mmol/kg. Výsledek záleží na množství osmoticky aktivních látek, které vylučujeme do moče.46 „ Izoosmolální moč má přibližně stejnou osmolaritu jako krev.“ 47

43

Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 22 Tamtéž, s. 22 45 Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 22-23 46 Tamtéž, s. 22 - 23 47 Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 23 44

19

pH moče – pohybuje se okolo 4,5 – 7,0. pH moče může být ovlivněno řadou faktorů, mezi které řadíme léky, onemocnění a stravu. Může být vyšší při močové infekci nebo naopak klesá při mykobakteriální flóře v moči.48

6.3.2 Chemické vyšetření moče Chemické vyšetření moče se provádí pomocí diagnostických proužků, z nichž nejznámější je Hexaphan, kdy se vyšetřuje spontánně vymočená moč.49 Bílkovina – její přítomnost v moči může poukazovat na renovaskulární glomerulární nebo tubulointersticiální onemocnění.50 Glukóza – za normálních okolností se všechna glukóza filtuje přes glomeruly a reabsorbuje v proximálních tubulech. 51 za jiných okolnosti?:) Ketolátky – bývají přítomny hlavně při dekompenzaci diabetu, hladovění a horečnatých stavech.52

6.3.3 Vyšetření močového sedimentu

Vyšetření močového sedimentu hraje klíčovou roli při vyšetření močových cest, které umožňuje rychlé stanovení diagnózy. Vzorek moči, který se odesílá do laboratoře, je získán spontánní mikcí, někdy suprapubickou punkcí nebo sterilní katetrizací močového měchýře. Jeden z možných příznaků zánětu močového měchýře je zvýšené vylučování erytrocytů a leukocytů, kdy se jejich počet určuje v jednom zorném poli. U zdravého jedince se hodnoty pohybují v rozmezí 1 – 2 erytrocyty a 0 – 5 leukocytů v jednom zorném poli, o patologickém nálezu mluvíme tehdy, když v jednom zorném poli je více jak 5 erytrocytů a 10 leukocytů. 53

48

Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 23 Srov. Bartoníčková K., Uroinfekce, 2000, s. 12 50 Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 23 51 Tamtéž, s. 23 52 Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 23 53 Srov. Tesař V., Klinická neurologie, 2006, s 74 - 75 49

20

Na kultivační vyšetření se odesílá vzorek středního proudu moče získaný sterilním postupem, kdy se odebírá spontánně vymočená moč po dezinfekci zevního genitálu do sterilní kádinky. Vzorek se slije do připravené a označené zkumavky a odesílá se do laboratoře. Vzorek by se měl ihned zpracovat nebo se ukládá do lednice, která by měla mít 4 °C, maximálně po dobu 24 hodin. Laboratoř do 48 hodin určí nejen typ uropatogenu, ale i jeho citlivost na antibiotika v případě, že je nález pozitivní.54

6.4

Cytologické vyšetření K cytologickému vyšetření moče odesíláme vzorek spontánně vymočené moči,

moč odebranou při katetrizaci nebo vzorek výplachu močového měchýře fyziologickým roztokem. Vzorek musí být co nejrychleji odeslán a zpracován. Vždy jsou vyšetřovány tři vzorky ve třech dnech. Musíme dbát na to, aby se vyšetřila až druhá ranní moč a to z důvodu zkresleného výsledku. U výplachu močového měchýře se též odebírá vzorek až druhého výplachu.55

6.5

Základní vyšetření krve Odběr krve řadíme mezi základní vyšetřovací metody. Odebírá se jednak

srážlivá krev, kdy se odděluje sérum od krevních elementů a dále pak krev s protisrážlivým prostředkem (nejčastěji 3,8% citronan sodný). U séra vyšetřujeme ureu, kreatinin, kyselinu močovou, cholesterol, enzymy, lipidy, krevní cukr a důležitým nespecifickým ukazatelem je C-reaktivní protein (CRP), jehož fyziologická hodnota je pod 6 mg/l.56

Srov. Bartoníčková K., Uroinfekce, 2000, s. 14 Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 29 56 Srov. Rozsypalová, Haladová a Šafránková, Ošetřovatelství II., 2002, s. 125 54 55

21

U krevního obrazu je nejdůležitější stanovení leukocytů (fyziologické hodnoty: 3,8 – 10 x 109/l), kdy jejich zvýšení poukazuje na zánět. Na zánět nebo anemii poukazuje i sedimentace erytrocytů.57 Z dalších možných vyšetření krve je odběr krve na hemokultivaci, která se odebírá při vzestupu teploty, v průběhu trvání a při poklesu teploty a to za aseptických podmínek. Hemokultivace je odebírána před začátkem léčby antibiotiky, ale v případě, že je jimi léčba zahájena, je nutno to označit v průvodce.58

6.6

Zobrazovací metody Mezi základní diagnostické zobrazovací metody při zánětu močového

měchýře řadíme ultrazvukové vyšetření, cystoskopii nebo vylučovací urografii.

6.6.1 Ultrazvukové vyšetření Ultrazvukové vyšetření se používá v urologii jak k diagnostice, tak i k terapii. Principem vyšetření je odraz ultrazvukových vln ve tkáních lidského těla. Močový měchýř můžeme vyšetřovat povrchově, kdy se používají povrchové sondy, nebo endosonograficky, pomocí endosondy, kterou zavádíme do tělních dutin. Během vyšetření musí být močový měchýř naplněn a vyšetřovací polohu volíme vleže na zádech.59

6.6.2 Cystoskopie Při cystoskopickém vyšetření se zavádí do močového měchýře panendoskop (endoskop určený pro vyšetření dolních močových cest), který se skládá z tubusu,

Srov. Šafránková A., Interní ošetřovatelství II., 2006, s. 89 - 90 Srov. Rozsypalová M., Ošetřovatelství II., 2002, s. 135 - 136 59 Srov. Dvořáček J., Urologie praktického lékaře, 2000, s. 37 57 58

22

mandrénu a optiky s vysoce rozlišovací schopností, který nám umožní zkontrolovat sliznici močového měchýře.60 Patří mezi důležitá vyšetření u intersticiální cystitidy, kdy na stěně močového měchýře můžeme vidět jizvy či vředy. Vyšetření probíhá tak, že naplníme močový měchýř do maximální kapacity při intravezikálním tlaku do 80 cm H2O a po dobu jedné minuty jej necháme dilatovaný. Poté náplň vypustíme a můžeme vidět krvácející petechie nebo trhlinky ve sliznici močového měchýře.61

6.6.3 Vylučovací urografie Vylučovací urografie (IVU) patří mezi rentgenovou metodu, která pomůže zobrazit vývodné močové cesty pomocí parenterálně podané kontrastní látky, podávají se hlavně tertrajódové preparáty, které umožňují kvalitní obraz a snižují incidenci alergických reakcí.62

Srov. Dvořáček J., Urologie praktického lékaře, 2000, s. 27 Srov. Halaška M., Urogynekologie, 2004, s. 72 62 Srov. Dvořáček J., Urologie praktického lékaře, 2000, s. 38-39 60 61

23

7. Léčba zánětu močových cest

Léčba zánětu močového měchýře zahrnuje farmakologickou či alternativní léčbu. Součástí léčby zánětu močového měchýře jsou i režimová opatření, kdy je třeba zajistit klid na lůžku, dostatečný pitný režim a teplo.

7.1

Farmakologická léčba Z antibiotických přípravků je využíván nejčastěji trimetropim, který se nasazuje

jako třídenní léčba u nekomplikované cystitidy. Chinolony se užívají při neustupující cystitidě nebo u nemocných, kteří jsou alergičtí na ostatní běžné léky. Dalším voleným antibiotikem je amoxycilin, cefalotin nebo nitrofurantoin. Přibližně po 72 hodinách užívání antibiotik je až 90 % žen bez obtíží. U komplikované cystitidy se léčba zahajuje až po kultivačním vyšetření moče. 63 Současně s antibiotiky lze užívat přípravky Wobenzym nebo Phlogenzym, které zvyšují účinnost zvolené léčby.64 Obvyklá délka léčby je 3 – 7 dní. Jako doplňkovou léčbu, můžeme zvolit bylinné čaje (více viz podkapitola č. 7.2.1, s. 27).65

7.2

Alternativní medicína Alternativní medicína je soubor diagnostických a terapeutických postupů, jejíž

účinky nebyly prokázány standartním vědeckým postupem. Využívání alternativní léčby se rozvinulo především koncem 20. století. Alternativní medicína zahrnuje řadu léčebných metod jako je homeopatie, oxygenoterapie, fototerapie a mnohé další.

63

Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 186 Srov. Zámečník L. a Soukup V., Prevence a léčba onemocnění močových cest, 2009, s. 13-14 65 Srov. Macek P., Urologie pro všeobecné praktické lékaře, 2011, s. 41 64

24

V bakalářské práci se zaměřuji hlavně na fototerapii (léčba bylinami), reflexologii, akupunkturu, akupresuru a aromaterapii.66

7.2.1 Fytoterapie Fytoterpie neboli léčba bylinami patří mezi účinná léčiva, protože jejich aktivní složky jsou základem spousty dnešních léčiv. Byliny se nesmí užívat v nadměrném množství, a proto si musíme dávat pozor na dávkování. Při pochybnostech si klient zajde na konzultaci ke zkušenému lékaři (fytoterapeut). Většina fytoterapeutů využívá holistického přístupu k léčbě.67

Brusnice brusinka Brusinky patří mezi hojně využívané přírodní léky v léčbě zánětu močových cest. Obsahují proantokyaniny (skupina fytolátek), které brání škodlivým bakteriím se uchytit na stěnách močového měchýře a tím je odplavovat z těla. Je doporučeno pít 250 ml brusinkového džusu, který obsahuje minimálně 27% šťávy. 68

Lichořeříšnice (tropaeolum majus) Lichořeříšnice obsahuje látky, jako vit. C, železo, silice, olej, bílkoviny, draslík a další jiné látky, které působí antibioticky na různé druhy bakterií. Na onemocnění močových cest se užívá tinktura z lichořeřišnice, která se užívá 3 x denně 10 kapek nebo 30 – 40 g čerstvé šťávy z této rostliny. 69

Srov. Heřt J., Alternativní medicína léčitelství, 2011, s. 13-14 Srov. Bremnessová L., Bylinář - zdraví, krása a radost, 2003, s. 238 68 Srov. Mancini F., Síla sebeléčení: najděte klíč ke svým přirozeným léčivým schopnostem za 21 dní, 2014, s. 43 69 Srov. Staňková – Kröhnová M., Bylinky pro děti a maminky, 2009, s. 68-69 66 67

25

Přeslička rolní (equisetum arvense) Z přesličky rolní se účinné látky uvolňují pouze vařením, proto se z nich připravuje odvar, který má silně odvodňující účinky, proto se užívá při onemocnění močového měchýře a močových cest. Pijí se tři šálky odvaru denně po dobu 5 dnů. 70

Medvědice lékařská (Arctostaphylos uva – ursi) Výtažky z medvědice lékařské působí močopudně a účinná látka (hydrochinon) má protibakteriální účinky. Předepisuje se hlavně u lehčích zánětů močových cest, kdy se ale musí dbát na dávkování, protože vysoké dávky mohou způsobit nevolnost nebo zvracení. Užívají se 4 šálky denně před jídlem po dobu čtyř dnů.71

Růže šípková (rosa canina) Šípky působí příznivě při zánětech močového měchýře, ale i na řadu dalších potíží. Obsahuje účinný vitamin C, který je citlivý na teplo, proto by se neměl vařit déle než pět minut. Užívají se dva až tři šálky denně po jídle.72

Cantharis Cantharis řadíme mezi homeopatika. Tento lék se získává z brouka (neboli španělské mouchy) a užívá se při léčbě infekcí močových cest, hlavně při silných bolestech při močení. 73

Srov. Staňková – Kröhnová M., Bylinky pro děti a maminky, 2009, s. 146-147 Srov. Vinšová a Beguivinová, Žijeme zdravě:žijeme s bylinkami, 2002, s. 155 72 Tamtéž, s. 184 73 Srov. Hawkey a Hayfield, Přírodní léčba, homeopatie, bylinky, relaxace, stres, 2001, s. 66 70 71

26

Bylinné čaje Bylinné čaje neboli rostlinné nálevy, mají dlouholetou tradici, kdy už v dřívějších dobách byly používány v lékařství. Připravují se čaje z čerstvých bylin, kdy bývá čaj silnější, protože postupem času z rostlin léčivé látky mizí.

7.2.2 Aromaterapie Aromaterapie je doplňková léčba esenciálními oleji (výtažky z rostlin), které obsahují látky s léčivým účinkem. Esenciální oleje lze užívat různými způsoby, jako je masáž, koupel i obklady. Oleje pronikají přes kůži, proto působí i vnitřně.74 K léčbě zánětu močového měchýře je hojně využívaný čajovník australský (tea tree oil), který je přírodním antiseptikem a pomáhá při léčbě bakteriálních a plísňových infekcí, kdy do koupele nakapeme pár kapek a necháme působit aspoň 10 minut.75 S esenciálními oleji bychom měli zacházet opatrně, protože jsou to koncentrované látky, proto je nutné je vždy zředit a skladovat na tmavém místě.76

7.2.3 Reflexologie Reflexologii řadíme mezi doplňkové léčby, kdy ovlivňujeme zdraví člověka prostřednictvím reflexní zóny na chodidlech a rukách. Tlakovou masáží těchto oblastí můžeme pomoci u širokého spektra symptomů a stavů. Principy jsou shodné např. s akupunkturou či akupresurou.77 K prevenci proti častým infekcím nám poslouží masáž reflexního bodu močového měchýře.78 Reflexní bod se nachází „na obou chodidlech těsně nad patou na vnitřní straně chodidla v místě s lehce vystouplou kůží.“79 Srov. Borzová C. a kolektiv, Nespavost a jiné poruchy spánku, 2009, s. 57-58 Srov.Wong J., Vypěstuj si své vlastní léky sám, 2011, s. 179 76 Srov. Evans M., Masáže - masáže, aromaterapie, shiatsu, reflexologie, 2001, s. 80 77 Srov. Hallová N., Základy reflexologie - jednoduché kroky ke zdraví a duševní pohodě, 2009, s. 6-7 78 Tamtéž, s. 94 74 75

27

7.2.4 Akupunktura Akupunkturu řadíme mezi tradiční čínskou medicínu, kdy je používána jako doplňková léčba nebo jako samostatná léčebná metoda, při které dochází k zapichování jemných jehel do určených drah na pacientově těle.80 Dráha močového měchýře začíná v koutku oka, dále vede přes hlavu na záda, kde prochází dvakrát a pokračuje po zadní straně nohy směrem k malíčku. Tato dráha je nejdelší dráhou v těle, viz obr. č. 1

Obr. č. 1 – Dráha močového měchýře81

Srov. Hallová N., Základy reflexologie - jednoduché kroky ke zdraví a duševní pohodě, 2009, s. 94 Srov. Heřt J., alternativní medicína a léčitelství, 2011, s. 77 81 Merediány a jejich charakteristika.[online]. 14. 4. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: 79 80

http://www.ezopress.sk/2014/10/meridiany-a-jejich-charakteristika/

28

7.2.5 Akupresura Akupresura je podobná akupunktuře, kdy dochází ke stimulaci důležitých bodů, které se nachází pod kůží a podél tzv. meridiánů probíhají na povrch těla. Na rozdíl od akupunktury se nepoužívají jemné jehly, ale manuální technika ve formě masáže a tlaku prstů, kdy prsty od kůže neodtrhujeme a tlak stupňujeme. Cílem této léčby, tak jako u akupunktury, je navodit znovu energetickou rovnováhu.82 Akupresurní body leží na tzv. meridiánech (drahách), kterými „protéká energie“. Pokud tyto body stlačujeme, dojde k propojení vazby mezi orgány a cévami.83 Dráha močového měchýře obsahuje 67 důležitých akupresurních bodů, které jsou shodné s akupunkturními.84

Srov. Möhring W., Akupresura: jednoduše proti bolestem, 2008, s. 11 Srov. Veglářová M. a kolektiv, Sestry v nouzi, 2011, s. 66 84 Srov. Hecker H., Kapesní učebnice akupunktury: body tělové, ušní a spouštěcí, 2010, s. 42, 53 82 83

29

8. Prevence zánětu močových cest

Na prevenci zánětu močového měchýře by se mělo dbát zejména při opakovaných infekcích močových cest. V následujícím textu jsou uvedeny nejvýznamnější oblasti prevence.85 Při zánětu močového měchýře je nutné přijímat minimálně 2 – 3 l tekutin denně a pravidelně močit. Jestliže je příjem tekutin menší, dochází ke zvýšené koncentraci moče a bakterie se přemnoží. Je vhodné, se vyvarovat např. jízdě na kole, nošení neprodyšného prádla nebo nošení menstruačních vložek, protože hrozí zapářka genitálu. Přirozenou mikroflóru zevního genitálu narušují desinfekční mýdla a sprchové gely.86 Při využívání rizikových technik při pohlavním styku se doporučuje použít kondom a po styku se jít vymočit.87 Jestliže se objeví známky zánětu, je doporučeno ihned navštívit lékaře a pokud se infekce opakují, je doporučeno užívat potravinové doplňky obsahující brusinky, ale i probiotika (lactobacillus acidophillus), zvláště při léčbě antibiotiky. 88

Srov. Zámečník, Soukup, Prevence a léčba onemocnění močových cest, 2009, s. 14-15 Tamtéž, s. 14 - 15 87 Srov. Zámečník, Soukup, Prevence a léčba onemocnění močových cest, 2009, s. 14-15 88 Tamtéž, s. 14 - 15 85 86

30

9. Specifika ošetřovatelské péče u zánětu močového měchýře

Ošetřovatelská péče, která zajišťuje léčebnou i preventivní péči o pacienty, je realizována formou ošetřovatelského procesu. Cílem je zjistit všechny potřeby a problémy klienta, zamezit vzniku komplikací, „přinést“ úlevu od potíží a edukovat nemocného o charakteru onemocnění a jak mu předcházet. Ošetřovatelský proces, je založen na identifikaci zmíněných potřeb a problémů, zjištění příčin, vyhodnocení stupně jejich závažnosti a stanovení nejvhodnějšího způsobu, kterým by se dal problém vyřešit. Plánování ošetřovatelské péče je závislé na charakteru onemocnění. Následně volíme ošetřovatelskou péči doma či v nemocnici.89

9.1

Edukace pacienta Nemocný je

informován

o

charakteru

onemocnění,

možnosti

léčby

a preventivním opatřením. Je poučen, aby zachovával klidový režim (hlavně v akutní fázi onemocnění), pil dostatek tekutin (minimálně 2 l za den), vyloučil z jídelníčku ostrá a kořeněná jídla, která by močové cesty dráždila, užíval léky tak, jak mu byly naordinovány, sledoval vyprazdňování moči (barvu, množství) a navštívil lékaře, pokud dojde ke zhoršení obtíží.90

9.2

Ošetřovatelská péče V případě, že je pacient se zánětem močového měchýře hospitalizován,

uložíme jej na lůžko, kde si sám zvolí polohu, kterou budou zaujímat. Zajistíme pokoj v blízkosti WC z důvodu častého močení. V jiném případě zajistíme vhodnou pomůcku k vyprazdňování.91

Srov. Šafránková a Nejedlá, Interní ošetřovatelství II., 2006, s. 24 Srov. Nejedlá, Svobodová, Ošetřovatelství II, 2004, s. 162 91 Srov. Šafránková a Nejdelá, Interní ošetřovatelství II, 2006, s. 25 89 90

31

Pravidelně monitorujeme; 

Základní vitální funkce (tlak, pulz, tělesnou teplotu, dech), vyprazdňování stolice z důvodu možného průjmu při léčbě antibiotiky, výsledky laboratorních vyšetření, stav hydratace nemocného (stav kůže, sliznic a množství moče za 24 hodin);92



zajistíme pravidelné podávání léku dle ordinace lékaře (ATB, analgetika a jiné) a sleduje se jejich účinek a potencionální riziko alergické reakce;93



podávání naordinované diety (nejčastěji šetřící, neslaná či nízkobílkoviná), připravuje se urologický čaj s dezinfekčním účinkem podle pokynů v návodu pro přípravu.94

Významnou oblastí, na kterou se při poskytování ošetřovatelské péče především zaměřujeme, je vyprazdňování moče a hygienická péče.



Zajistíme vhodné pomůcky pro vyprazdňování, jestliže nemocný nemůže použít WC;



sledujeme příjem a výdej tekutin;



sbíráme moč do připravené a k tomu předem určené nádoby, kde sledujeme množství, barvu a příměsi a zapíšeme údaje do dekursu, při výskytu hematurie informujeme lékaře.;



sledujeme dysurické potíže nemocného (bolestivost, pálení a řezání při močení).95

Při hygienické péči je zhodnocen stupeň sebepéče a v případě nutnosti je poskytnuta dopomoc. Dle potřeby pacienta je zajištěna výměna ložního i osobního prádla. U inkontinentních nemocných se zaměříme na péči o genitál, permanentní močový katétr (PMK) a výměnu inkontinentních pomůcek užívaných při inkontinenci. Edukujeme Srov. Šafránková a Nejdelá, Interní ošetřovatelství II, 2006, s. 25 - 26 Tamtéž, s. 25 - 26 94 Srov. Šafránková a Nejdelá, Interní ošetřovatelství II, 2006, s. 25- 26 95 Tamtéž, s. 25 - 26 92 93

32

pacienta o správné hygieně genitálu po vyprazdňování a riziku zanesení infekce do močových cest. Dále je u pacienta prováděna kontrola hygienické péče, zda daný problém pochopil a provádí ji správně.96

96

Srov. Šafránková a Nejdelá, Interní ošetřovatelství II, 2006, s. 25- 26

33

10.

Metodika výzkumného šetření

Cíle práce a očekávané výsledky Cíl č. 1: Zjisti, kolik žen ze vzorku respondentů prodělalo zánět močového měchýře. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že více jak 75 % oslovených žen uvede vlastní zkušenost se zánětem močového měchýře.

Cíl č. 2: Zjisti informovanost dotazovaných žen o alternativní medicíně. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že více než 75 % oslovených žen dokáže definovat pojem alternativní medicína ve vztahu k zánětlivému onemocnění močových cest.

Cíl č. 3: Zmapovat zkušenosti žen s alternativními postupy v léčbě zánětu močového měchýře. Očekávaný výsledek č. 3: Domnívám se, že více než 50 % žen má vlastní zkušenost s alternativními postupy v léčbě zánětu močového měchýře. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že více jak 25 % žen využívá alternativní postupy při léčbě zánětu močového měchýře.

K dosažení stanovených cílů bakalářské práce byly údaje získávány kvantitativní metodou pomocí anonymního dotazníku. Dotazník se řadí mezi nejvyužívanější metody pro sběr dat. Je sestaven z otázek, prostřednictvím kterých jsou zkoumány sdělené informace a získávají se data od respondentů za poměrně krátkou dobu. Získaná data se dají jednoduše zpracovat a vyhodnotit. Mezi nevýhody dotazníkového šetření řadíme neochotu respondentů dotazník vyplňovat, může dojít ke zkreslení informací a také hrozí riziko nízké návratnosti dotazníků. Dotazník (viz příloha č. 1, s. 72) byl sestaven z 22 položek, které byly číselně seřazeny. Z celkového počtu otázek bylo 20 položek uzavřených, 1 položka byla polootevřená a 1 položka byla otevřená. Pokud nebylo uvedeno jinak, tak respondenti 34

volili jen jednu z nabízených možností. K očekávanému výsledku č. 1 se vztahovala otázka č. 1 - 15, k očekávanému výsledku č. 2 se vztahovala otázka č. 16, k očekávanému výsledku č. 3 se vztahovala otázka č. 18 - 22 a k očekávanému výsledku č. 4 se vztahovala otázka č. 17.

10.1 Organizace dotazníkového šetření Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byla použita data získaná od respondentů, kteří byli hospitalizováni na urologické klinice ve Fakultní nemocnici Brno (souhlas s dotazníkovým šetřením, viz příloha č. 2, s. 81), dále respondenti umístěni do domova důstojného stáří a také byly použity data získaná internetovým šetřením prostřednictvím emailů ženám, které dál dotazník distribuovaly. Dotazníkové šetření probíhalo v období leden – březen 2015. Celkem bylo rozdáno 130 dotazníků, z toho 40 na urologickou kliniku ve fakultní nemocnici Brno Bohunice, 45 do domova důstojného stáří Brno - Maloměřice a 45 bylo rozdáno přes internet prostřednictvím emailů.

10.2 Charakteristika respondentů Dotazníkového šetření se měly zúčastnit ženy všech věkových kategorií.

10.3 Analýza a interpretace výsledků Výsledky průzkumného šetření byly zpracovány pomocí programu Microsoft Office Word 2007 a Microsoft Office Excel 2007. Každá zpracovaná položka, kterou dotazník obsahoval, zahrnuje tabulku, popřípadě graf. Zde jsou uvedeny a 35

vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření, vyjádřeny v absolutní četnosti a relativní četnosti (%). Celkem bylo distribuováno 130 dotazníků. Z celkového počtu bylo respondenty odevzdáno 129 dotazníků. Z tohoto počtu vrácených dotazníků bylo možno použít jen 114 dotazníků, které byly dále vyhodnoceny a zpracovány. Bylo tedy použito 114 dotazníků, které považujeme za 100 %. Níže budou prezentovány výsledky jednotlivých položek anonymního dotazníku.

Položka č. 1 : Jaké je vaše pohlaví? Tabulka č. 1 Pohlaví respondentů Odpověď muž žena celkem

Absolutní četnost 0 114 100

Relativní četnost % 0 100 100

K položce č. 1 jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů bylo 114 (100 %) žen a 0 (0 %) mužů.

Položka č. 2: Jaký je váš věk? Tabulka č. 2 Věk respondentů Odpověď 17 a méně let 18-30 let 31-45 let 46-60 let 61 a více let Celkem

Absolutní četnost 5 38 27 20 24 114

36

Relativní četnost % 4,39 33,33 23,68 17,54 21,05 100

Věk respondentů 33,33%

35,00% 30,00%

23,68%

25,00%

21,05% 20,00%

17,54%

15,00% 10,00% 5,00%

4,39%

0,00% 17 a méně let

18-30 let

31-45 let

46-60 let

61 a více let

Graf č. 1 Věk respondentů

V tabulce č. 2 uváděly respondentky svůj věk. Největší zastoupení žen bylo ve věku 18 – 30 let (33,33 %). Druhou nejčastěji zastoupenou věkovou skupinou byl věk 31 – 45 let (23,68 %). Třetí místo zastupují ženy ve věku 61 a více let (21,05 %). Čtvrtou zastoupenou skupinou byly ženy ve věku 46 – 60 let (17,54 %). Nejméně zastoupenou skupinou respondentek byl věk 17 a méně let (4,39 %).

Položka č. 3: Co je to urologický zánět? Tabulka č. 3 Co je to urologický zánět Odpověď Přítomnost bakterií a zánětlivých buněk v moči Tvorba močových kamenů Alergické projevy sliznice močového měchýře Celkem

Absolutní četnost 108

Relativní četnost % 94,74

4 2

3,51 1,75

114

100

37

Co je to urologický zánět 94,74%

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00%

3,51%

1,75%

Tvorba močových kamenů

Alergické projevy sliznice močového měchýře

0,00% Přítomnost bakterií a zánětlivých buněk v moči

Graf č. 2 Co je to urologický zánět

Tabulka č. 3 jsem zjišťovala vědomosti respondentek o urologickém zánětu. Nejvíce respondentek 108 (94,74 %) uvádělo, že se jedná o přítomnost bakterií a zánětlivých buněk v moči. Tvorbu močových kamenů uvedly 4 (3,51 %) respondentky. Alergické projevy sliznice močového měchýře jako odpověď zvolily 2 (1,75 %) ženy.

Položka č. 4: Měla jste v uplynulém roce zánět močového měchýře? Tabulka č. 4 Prodělaný zánět močového měchýře v uplynulém roce Odpověď ano ne Celkem


38

Relativní četnost % 45,61 54,39 100

Prodělaný zánět močového měchýře v uplynulém roce 56,00%

54,39%

54,00% 52,00% 50,00% 48,00% 46,00%

45,61%

44,00% 42,00% 40,00% Ano

Ne

Graf č. 3 Prodělaný zánět močového měchýře v uplynulém roce

Z tabulky a grafu č. 3, který se týkal toho, zda respondentky měly v uplynulém roce zánět močového měchýře, vyplývá, že 52 (45,61 %) respondentek v uplynulém roce prodělalo zánět močového měchýře a 62 (54,39 %) uvádělo, že v uplynulém roce zánět močového měchýře neprodělalo.

39

Položka č. 5: Jak se zánět močového měchýře projevuje? (možno uvést více odpovědí) Tabulka č. 5 Projevy zánětu močového měchýře Odpověď Bolesti při domočování Pálení a řezání při močení Bolesti v podbřišku Bolesti zad Časté nucení na močení (intervaly 10 – 20 minut) Krev v moči horečka kýchání únava Pocit na zvracení nevolnost Celkem

Absolutní četnost 57 96 48 10 75

Relativní četnost % 16,19 27,27 13,64 2,84 21,31

30 18 1 10 4 3 352

8,52 5,11 0,28 2,84 1,14 0,85 100

Projevy zánětu močového měchýře 114,00%

120,00% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00%

27,27% 16,19%

21,31%

13,64%

8,52% 5,11% 0,28% 2,84%

2,84%

0,85%

0,00%

Graf č. 4 Projevy zánětu močového měchýře

Tabulka č. 5 a graf č. 4 poukazovaly na projevy zánětu močového měchýře. V této otázce měly respondentky možnost vybírat z více odpovědí. Celkové množství odpovědí bylo 352 (100 %). Jako nejčastější projev zánětu močového měchýře uvedlo 96 (27,27 %) respondentek pálení a řezání při močení. Druhým nejčastějším projevem 40

bylo uvedeno časté nucení na močení (intervaly 10 – 20 minut), tuto možnost zvolilo 75 (21,31 %) respondentek. Na třetím místě uváděly respondentky 57 (16,19 %) jako projev zánětu močového měchýře bolesti při domočování. Čtvrtým uváděným projevem byly bolesti v podbřišku (13,64%). 8,52 % respondentek uvedlo jako projev zánětu močového měchýře přítomnost krve v moči. Nejméně zastoupenými projevy byly horečka (5,11 %), bolesti zad (2,84 %), únava (2,84 %), nevolnost (0,85 %), pocit na zvracení (1,14 %) a kýchání zvolila 1 (0,28 %) respondentka.

Položka č. 6: V kolika letech se u vás poprvé objevil zánět močového měchýře? Tabulka č. 6 V kolika letech se poprvé objevil zánět močového měchýře

Odpověď 17 a méně let 18 – 30 let 31 – 45 let 46 – 60 let 61 a více let Nikdy Celkem

Absolutní četnost 20 42 19 8 5 20 114

Relativní četnost % 17,54 36,84 16,67 7,02 4,39 17,54 100

V kolika letech se poprvé objevil zánět močového měchýře 40,00%

36,84%

35,00% 30,00% 25,00% 20,00%

17,54%

17,54%

16,67%

15,00% 10,00%

7,02% 4,39%

5,00% 0,00% 17 a méně let

18 - 30 let

31 - 45 let

46 - 60 let

61 a více let

Graf č. 5 V kolika letech se poprvé objevil zánět močového měchýře

41

nikdy

Tabulka č. 6 a graf č. 5 ukazuje, v kolika letech se u respondentek poprvé objevil zánět močového měchýře. To nám ukazuje tabulka a graf, kdy největší počet respondentek 42 (36,84 %) uvedlo, že se u nich poprvé zánět močového měchýře objevil v 18 – 30 letech. Druhou nejčastější věkovou skupinou bylo 17 a méně let, tuto možnost zvolilo 20 (17,54 %) respondentek. Třetí nejčastější odpovědí bylo, že 17,54 % žen nikdy zánět močového měchýře neprodělalo. Věk 31 – 45, to uvedlo 19 (16,67 %) respondentek. Méně zastoupeným věkem bylo 46 – 60 let, který uvedlo 8 (7,02 %) respondentek a 61 a více let, který uvedlo 5 (4,39 %) respondentek.

Položka č. 7: Jak často se u vás zánět močového měchýře objevuje? Tabulka č. 7 Četnost zánětu močového měchýře Odpověď 1x za rok 2x za rok 3x za rok Více než 3x za rok Jiné Celkem



Četnost zánětu močového měchýře 40,00%

36,84%

35,00% 30,00%

27,19%

25,00%

21,05%

20,00% 15,00% 8,77%

10,00%

6,14%

5,00% 0,00% 1 x za rok

2 x za rok

3 x za rok

Graf č. 6 Četnost zánětu močového měchýře

42

Více než 3 x za rok

Jiné

V tabulce č. 7 jsem se zajímala, jak často trápí respondentky zánět močového měchýře. 42 (36,84 %) respondentek uvedlo, že mívají zánět močového měchýře 1 x za rok. Druhou nejčastěji volenou odpovědí byla odpověď jiné (27,19 %), kdy respondentky udávaly, že se u nich zánět močového měchýře vyskytuje v různém intervalu a z toho 20 žen nikdy zánět močového měchýře neprodělalo. Možnost intervalu objevu zánětu močového měchýře 2 x za rok uvedlo 24 (21,05 %) respondentek a 10 (8,77 %) respondentek volilo odpověď 3 x za rok. Nejméně uváděnou odpovědí bylo více než 3 x za rok, kterou uvedlo 7 (6,14 %) respondentek.

Položka č. 8: Jste si vědoma příčiny vzniku zánětu močového měchýře? Tabulka č. 8 Vědomost příčiny vzniku zánětu močového měchýře Odpověď Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne Celkem



Vědomost příčiny vzniku zánětu močového měchýře 45,00%

40,35%

40,00% 35,00%

31,58%

30,00% 25,00% 20,00%

15,79%

15,00% 10,00%

6,14%

6,14%

Spíše ne

Nevím

5,00% 0,00% Ano

Spíše ano

Nevím

Graf č. 7 Vědomost příčiny vzniku zánětu močového měchýře

43

V tabulce týkající se vědomí příčiny vzniku zánětu močového měchýře 46 (40,35 %) respondentek uvedlo odpověď ano, že si jsou vědomi příčiny vzniku zánětu močového měchýře. 36 (31,58 %) respondentek uvedlo možnost spíše ano. Možnost nevím zvolilo 18 (15,79 %) respondentek. Odpověď spíše ne, zvolilo 7 (6,14 %) respondentek a ne zvolilo také 7 (6,14 %) respondentek.

Položka č. 9: Co je příčinou vzniku zánětu močového měchýře? (možno uvést více odpovědí) Tabulka č. 9 Příčina vzniku zánětu močového měchýře Odpověď Oslabení organismu Prochladnutí Zánět zevních nebo vnitřních rodidel Nedostatečný pitný režim Zadržování moči Nedostatečná hygiena Pohlavní styk Celkem


Relativní četnost% 7,29 45,31 7,81

35 28 7 6 192

18,23 14,58 3,65 3,13 100

Příčina vzniku zánětu močového měchýře 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

45,31%

18,23% 7,29%

7,81%

14,58% 3,65%

Graf č. 8 Příčina vzniku zánětu močového měchýře

44

3,13%

Položka a tabulka č. 9 se zabývala příčinami vzniku zánětu močového měchýře. V této otázce měly respondentky možnost volit z více odpovědí, kterých bylo celkem 192. Nejčastější volenou možností bylo prochladnutí, které uvedlo 87 (45,31 %) respondentek. Druhé místo si získal nedostatečný pitný režim, který zvolilo 35 (18,23 %) respondentek. Zadržování moči uvedlo 28 (14,58 %) respondentek. Méně volenou odpovědí bylo oslabení organismu, které uvedlo 14 (7,29 %) respondentek a zánět zevních nebo vnitřních rodidel, které zvolilo 15 (7,81 %) respondentek. Jako příčinu zánětu močového měchýře zvolilo 7 (3,65 %) respondentek nedostatečnou hygienu a 6 (3,13 %) respondentek uvedlo jako příčinu pohlavní styk.

Položka č. 10: Co je pro vás zdrojem informací o zánětu močového měchýře? (možno uvést více odpovědí) Tabulka č. 10 Zdroj informací Odpověď Internet Televize, rádio Literatura Časopis, brožury Lékař Všeobecná sestra Rodina, přátelé Jiné Celkem

Absolutní četnost 51 15 16 15 56 6 20 0 179

45

Relativní četnost % 28,49 8,38 8,94 8,38 31,28 3,35 11,17 0 100

Zdroj informací 35,00% 30,00%

31,28% 28,49%

25,00% 20,00% 15,00%

11,17% 8,38%

10,00%

8,94%

8,38% 3,35%

5,00%

0,00% 0,00% Internet

Televize, Literatura Časopis, rádio brožury

Lékař

Všeobecná Rodina, sestra přátelé

Jiné

Graf č. 9 Zdroj informací

U otázky a tabulky č. 10 mohly respondentky vybírat z více možností. Celkem bylo odpovědí 179. Nejvíce uvádělo lékaře jako zdroj informací 56 (31,28 %) respondentek. Druhým nejčastějším zdrojem informací byl internet (28,49 %). Třetí nejčastější zdroj informací byli uváděni rodina a přátelé (11,17 %). Možnost literatury volilo 16 (8,94 %) respondentek, odpověď televize a rádio zvolilo 15 (8,38 %) respondentek, časopis a brožury tvoří 8,38 % ze všech možných odpovědí. Nejméně zastoupenou odpovědí byla všeobecná sestra, kterou zvolilo 6 (3,35 %) respondentek. Možnost jiné nezvolil nikdo (0 %).

Položka č. 11: Jsou pro vás informace o zánětu močového měchýře dostačující? Tabulka č. 11 Dostačující dostupné informace o zánětu močového měchýře Odpověď Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne Celkem


46


Dostačující dostupné informace o zánětu močového měchýře 60,00%

54,39%

50,00% 40,00% 29,82%

30,00% 20,00%

11,40% 10,00% 3,51%

0,88%

0,00% Ano

Spíše ano

Nevím

Spíše ne

Ne

Graf č. 10 Dostačující dostupné informace o zánětu močového měchýře

Tabulka č. 11 je zaměřena na to, zda jsou respondentky dostatečně informované o zánětu močového měchýře. 54,39 % respondentek uvedlo, že ano, 34 (29,82 %) žen uvedlo možnost spíše ano. Odpověď nevím zvolilo 11,40 % dotazovaných, spíše ne uvedlo 3,51 % respondentek a možnost ne nezvolila jedna (0,88 %) respondentka.

47

Položka č. 12: Jaké jsou preventivní postupy vzniku zánětu močového měchýře? Tabulka č. 12 Preventivní postupy v předcházení vzniku zánětu močového měchýře Odpověď Používat kosmetické produkty v intimní oblasti a denně vypít 0,5 l tekutin Nosit teplé oblečení na spodní část těla a vypít minimálně 2 l tekutin Teple se oblékat a pojídat citrusové plody Pravidelné vyprazdňování a užití alkoholu Celkem



98

85,96

8

7,02

0

0

114

100

Preventivní postupy v předcházení vzniku zánětu močového měchýře 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

85,96%

7,02%

7,02%

Používat kosmetické Nosit teplé oblečení produkty v intimní na spodní část těla a oblasti a denně vypít vypít minimálně 2 l 0,5 l tekutin tekutin

Teple se oblékat a pojídat citrusové plody

0,00% Pravidelné vyprazdňování a užití alkoholu

Graf č. 11 Preventivní postupy v předcházení vzniku zánětu močového měchýře

Tabulka č. 12 se zabývala preventivními postupy v předcházení vzniku zánětu močového měchýře. Správná odpověď byla nosit teplé oblečení na spodní část těla a vypít minimálně 2 l tekutin. Tuto možnost zvolilo 85,96 % žen. Teple se oblékat a pojídat citrusové plody zvolilo 7,02 % žen, používání kosmetických produktů v intimní

48

oblasti a denně vypít 0,5 l tekutin uvedlo také 7,02 % dotazovaných a možnost pravidelného vyprazdňování a užití alkoholu nezvolila žádná z respondentek.

Položka č. 13: Jaká preventivní opatření dodržujete vy sama? (prosím vypište) Tabulka č. 13 Jaké preventivní opatření dodržujete Odpověď Nošení teplého oblečení Denně pít 2 l tekutin Vitamíny Brusinkové čaje Neprochladnout Nezadržovat moč Zvýšená hygiena Nedodržuji Celkem

Absolutní četnost 79 52 18 11 16 6 5 12 199

Relativní četnost % 39,70 26,13 9,05 5,53 8,04 3,02 2,51 6,03 100

Jaké preventivní opatření dodržujete 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

39,70%

26,13%

9,05%

5,53%

8,04% 3,02%

2,51%

6,03%

Graf č. 12 Jaké preventivní opatření dodržujete

Tabulka č. 13 ukazuje, jaké preventivní opatření respondentky dodržují. Tato položka byla otevřená. Nejčastějším preventivním postupem, který ženy dodržují, je nošení teplého oblečení, které dodržuje 39,70 % z nich. Druhým nejčastějším postupem je pití 2 l tekutin denně, to udalo 26,13 % žen. Třetí místo v zastoupení 49

9,05 % žen uvedlo užívání vitamínů. Možnost neprochladnout zvolilo 8,04 % dotazovaných, užívání brusinkového čaje uvedlo 5,53 % respondentek, 6,03 % z nich žádné preventivní opatření nedodržují, 2,51 % uvedly, že provádí zvýšenou hygienu v intimní oblasti a 3,02 % uvedlo nezadržovat moč.

Položka č. 14:Navštěvujete lékaře při propuknutí zánětu močového měchýře? Tabulka č. 14 Návštěva lékaře při propuknutí zánětu močového měchýře Odpověď Ano, vždy Ano, jen při bolestech Ne Celkem

Absolutní četnost 27 44 43 114

Relativní četnost % 23,68 38,60 37,72 100

Návštěva lékaře při propuknutí zánětu močového měchýře 45,00% 40,00%

38,60%

37,72%

Ano, jen při bolestech

Ne

35,00% 30,00% 25,00%

23,68%

20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ano, vždy

Graf č. 13 Návštěva lékaře při propuknutí zánětu močového měchýře

V tabulce a otázce č. 14 měly respondentky volit, jestli navštěvují lékaře při propuknutí zánětu močového měchýře. Nejvíce byla volena odpověď ano, jen při bolestech, což uvedlo 38,60 % žen. Odpověď ano, vždy zvolilo 23,68 % žen a 37,72 % dotazovaných k lékaři nechodí.

50

Položka č. 15: Doporučil vám lékař léky na zánět močového měchýře? Tabulka č. 15 Doporučení léků od lékaře na zánět močového měchýře Odpověď Ano, uveďte jaké…. Ne Celkem


Relativní četnost % 100 0 100

Na tuto položku odpovídaly ženy, které v předchozí otázce uvedly kladné odpovědi. To nám ukazuje tabulka č. 15. Z celkového počtu dotazovaných, odpovídalo 71 žen, tedy 100%. Nejčastějším lékem, který ženám lékař doporučil, byly antibiotika (Nitrofurantoin nebo Biseptol), jako dalším doporučeným lékem byl Urinal (tablety) a Algifen kapky.

Položka č. 16: Co si představujete pod pojmem alternativní léčba? Tabulka č. 16 Pojem alternativní léčba Odpověď Všechny metody neklasické medicíny (např. akupunktura, aromaterapie) Všechny metody klasické medicíny Minimální příjem 0,5 – 1 l tekutin denně Farmakologická léčba – užívání léků (např. Antibiotika, léky od bolesti) Celkem



12

10,53

9

7,89

5

4,39

114

100

51

Pojem alternativní léčba 90,00% 80,00%

77,19%

70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00%

10,53%

7,89%

10,00%

4,39%

0,00% Všechny metody neklasické medicíny (např. akupunktura, aromaterapie

Všechny metody klasické medicíny

Minimální příjem 0,5 - Farmakologická léčba 1 l tekutin denně - užívání léků (např. antibiotika, léky od bolesti)

Graf č. 14 Pojem alternativní léčba

Tabulka č. 16 měla ukázat, kolik procent žen zná pojem alternativní medicína. Všechny metody neklasické medicíny (např. akupunktura, aromaterapie) byla správná odpověď, kterou zvolilo 77,19 % respondentek. Možnost všechny metody klasické medicíny, uvedlo 10,53 % žen, minimální příjem 0,5 – 1 l tekutin denně uvedlo 7,89 % z celkového počtu dotazovaných a 4,39 % zvolilo farmakologickou léčbu- užívání léků (např. antibiotika, léky od bolesti).

Položka č. 17: Užíváte alternativní postupy v léčbě zánětu močového měchýře? Tabulka č. 17 Užívání alternativních postupů v léčbě zánětu močového měchýře Odpověď Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem

Absolutní četnost 38 27 21 25 114

52

Relativní četnost % 33,33 23,68 18,42 21,93 100

Užívání alternativních postupů v léčbě zánětu močového měchýře 35,00%

33,33%

30,00% 23,68%

25,00%

21,93% 18,42%

20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Graf č. 15 Užívání alternativních postupů v léčbě zánětu močového měchýře

Zda respondentky k léčbě zánětu močového měchýře využívají alternativní medicínu, to měla ukázat položka a tabulka č. 17. Možnost ano zvolilo 33,33 % respondentek, 23,68 % respondentek uvedlo spíše ano, spíše ne uvedlo 18,42 % žen a 21,93 % žen, k léčbě močového měchýře alternativní léčbu nevyužívá.

Položka č. 18: S jakými alternativními postupy máte vlastní zkušenost? (možno uvést více odpovědí) Tabulka č. 18 Zkušenosti s alternativní medicínou Odpověď Obklady Brusinky nebo brusinková šťáva Léčivé bylinné čaje Zvýšený příjem tekutin Akupunktura Homeopatie Vitamíny, zelenina a ovoce Aromaterapie Jiné Celkem

Absolutní četnost 5 71

Relativní četnost % 2,17 30,87

65 41 6 10 23 3 6 230

28,26 17,83 2,61 4,35 10,00 1,30 2,61 100

53

Zkušenosti s alternativní medicínou 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

30,87%

28,26% 17,83% 10,00%

2,17%

2,61%

4,35%

1,30%

2,61%

Graf č. 16 Zkušenosti s alternativní medicínou Tabulka a graf ukazují zkušenosti s alternativní medicínou. U této položky mohly respondentky volit mezi více odpověďmi. Celkem bylo 230 odpovědí. Nejčastější odpovědí bylo užívání brusinek nebo brusinkové šťávy (30,87 %) a hned za ní volily ženy léčivé bylinné čaje, a to 28,26 %. Zvýšený příjem tekutin vyzkoušelo 17,83 % dotazovaných, užívání vitamínů, zeleniny a ovoce uvedlo 10 % žen. 2,61 % žen zvolily zkušenosti s akupunkturou, obklady zvolilo 2,2 % žen, možnost jiné zvolilo 2,61 % žen, kde respondentky udávaly, že žádné zkušenosti s alternativní medicínou nemají. Homeopatii vyzkoušelo 4,35 % žen a s aromaterapií má zkušenost 1,30 % dotazovaných.

54

Položka č. 19: Jaký z alternativních postupů vám nejvíce pomohl v léčbě zánětu močového měchýře? (možno uvést více odpovědí) Tabulka č. 19 Jaký alternativní postup nejvíce pomohl Odpověď Bylinky Brusinky nebo brusinková šťáva Léčivé bylinné čaje Zvýšený příjem tekutin Akupunktura Homeopatie Vitamíny, zelenina a ovoce Aromaterapie Jiné Celkem

Absolutní četnost 16 61

Relativní četnost % 8,99 34,27

54 21 3 8 6 3 6 178

30,34 11,80 1,69 4,49 3,37 1,69 3,37 100

Jaký alternativní postup nejvíce pomohl 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

34,27%

8,99%

30,34%

11,80% 1,69%

4,49%

3,37%

1,69%

3,37%

Graf č. 17 Jaký alternativní postup nejvíce pomohl Tabulka č. 19 a graf č. 17 ukazuje, jaká z alternativních metod respondentkám nejvíce pomohla v léčbě zánětu močového měchýře. Opět ženy volily z více odpovědí. První místo obsadily brusinky nebo brusinková šťáva, které uvedlo 34,27 % žen. Druhým účinným alternativním postupem je užívání léčebných bylinných čajů, které uvedlo 30,34 % žen. Zvýšený příjem tekutin uvedlo 11,80 % dotazovaných, 8,99 % žen uvedlo bylinky, homeopatii uvedlo 4,49 % žen, jiné uvedlo 3,37 % tázaných, užívání 55

vitamínů, zeleniny a ovoce zvolily 3,37 % žen, akupunktura pomohla 1,69 % žen a aromaterapie pomohla třem z dotazovaných.

Položka č. 20: Jakou léčbu zánětlivého onemocnění močového měchýře upřednostňujete? Tabulka č. 20 Upřednostnění léčby zánětu močového měchýře Odpověď Farmakologická (např. antibiotika) Alternativní léčba Nevím Celkem



39 15 114

34,21 13,16 100

Upřednostnění léčby zánětu močového měchýře 60,00% 52,63% 50,00% 40,00%

34,21%

30,00% 20,00%

13,16%

10,00% 0,00% Farmakologická (např. antibiotika)

Alternativní léčba

Nevím

Graf č. 18 Upřednostnění léčby zánětu močového měchýře V tabulce č. 20 je ukázáno, jakou léčbu respondentky upřednostňují. 52,63 % respondentek uvedlo, že upřednostňují farmakologickou léčbu, 34,21 % upřednostňuje alternativní léčbu a 13,16 % z dotazovaných zvolilo možnost nevím.

56

Položka č. 21: Jaká je vaše míra spokojenosti s farmakologickou léčbou při léčbě zánětu močového měchýře (např. antibiotika)? (prosím zakroužkujte, 1- nespokojenost, 10 – velká spokojenost) Tabulka č. 21 Spokojenost s farmakologickou léčbou Odpověď 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Celkem

Absolutní četnost 3 3 4 5 20 11 11 28 9 20 114

Relativní četnost % 2,63 2,63 3,51 4,39 17,54 9,65 9,65 24,56 7,89 17,54 100

Spokojenost s farmakologickou léčbou 30,00% 24,56%

25,00% 20,00%

17,54%

17,54%

15,00% 9,65%

10,00% 5,00%

9,65% 7,89%

2,63%

2,63%

1

2

3,51%

4,39%

0,00% 3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 19 Spokojenost s farmakologickou léčbou

Tabulka č. 21 poukazuje na to, jaká je míra spokojenosti s farmakologickou léčbou. Ženy míru volily od 1 do 10 (1- malá spokojenost, 10 – velká spokojenost). 8 bodů přiřadilo k farmakologické léčbě 24,56 % žen, 10 bodů a 5 bodů přiřadilo 17,54 % žen, číslo 7 zvolilo 9,65 % žen, 6 bodů zvolilo také 9,65 % žen. 7,89 % žen

57

udalo 9 bodů, 1 bod a 2 body uvedlo 2,63 %, 4 body uvedly 4,39 % žen a 3 body přiřadily 3,51 % dotazovaných.

Položka č. 22: Jaká je vaše míra spokojenosti s alternativní léčbou zánětu močového měchýře (např. bylinky)? (prosím zakroužkujte,1- nespokojenost, 10velká spokojenost) Tabulka č. 22 Spokojenost s alternativní medicínou Odpověď 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Celkem

Absolutní četnost 3 2 8 7 25 13 14 20 12 10 114

Relativní četnost % 2,63 1,75 7,02 6,14 21,93 11,40 12,28 17,54 10,53 8,77 100

Spokojenost s alternativní medicínou 25,00% 21,93% 20,00%

17,54%

15,00% 11,40%

12,28% 10,53% 8,77%

10,00% 7,02% 5,00%

2,63%

6,14%

1,75%

0,00% 1

2

3

4

5

6

Graf č. 20 Spokojenost s alternativní medicínou

58

7

8

9

10

Tabulka č. 22 poukazovala na míru spokojenosti respondentek s alternativní léčbou. Nejvíce žen přiřadilo alternativní léčbě 5 bodů (21,93%), 17,54 % žen uvedlo 8 bodů, 11,40 % žen přiřadilo 6 bodů, 7 bodů zvolilo 12,28 % žen, 9 bodů zvolilo 10,53 % žen, 3 body uvedlo 7,02 % dotazovaných, 6,14 % žen uvedlo 4 body, 8,77 % žen přiřadilo k této léčbě 10 bodů, 2,63 % žen dalo 1 bod a 1,75 % žen dalo 2 body.

59

11.

Diskuze

Bakalářská práce se zabývá zánětem močového měchýře u žen a alternativní medicínou. Uskutečněným průzkumem jsem chtěla ověřit, kolik žen má zkušenosti se zánětem močového měchýře, kolik z dotazovaných žen zná a dokáže říci, čím se alternativní medicína zabývá a co se do ní řadí za metody, zda s ní mají zkušenosti a také kolik žen ji využívá k léčbě tohoto onemocnění. Dalším důvodem proč jsem si zvolené téma vybrala, byla skutečnost, že se zánět močového měchýře stále častěji objevuje mezi ženami v mém okolí. Také jsem chtěla zmapovat, v kolika letech u žen zánět močového měchýře poprvé propukl, a jak často se u nich objevuje. Dotazníkové šetření bylo uskutečněno prostřednictvím anonymního dotazníku, který vyplnilo 130 respondentek. Z celkového počtu dotazníků bylo odevzdáno 129 dotazníků, a z tohoto počtu vrácených dotazníků bylo možné použít jen 114. Tudíž finální počet použitých dotazníků bylo 114, tedy 100%. Vzorek respondentů tvořily ženy v různé věkové kategorie. Dotazníky byly rozdány hospitalizovaným ženám na urologické klinice ve Fakultní nemocnici Brno (40 dotazníků), respondentkám hospitalizovaným v domově důstojného stáří Brno – Maloměřice (45 dotazníků) a dále ženám přes internet prostřednictvím emailů (45 dotazníků) Na otázky, které dotazník obsahoval, odpovídalo 114 dotazovaných žen, které byly ve věku 17 a méně let (4,39 %), 18 – 30 let (33,33 %), 23,68 % byly ženy ve věku 31 – 45 let, ve věku 46 – 60 let bylo 17,54 % žen a 21,05 % tvořily ženy ve věku 61 a více let. V diskuzi byly využity převážně bakalářské práce, které se zabývaly podobným problémem a dále odborná literatura. V prvním cíli jsem zjišťovala, kolik žen má nebo mělo zkušenost se zánětem močového měchýře. Očekávaný výsledek potvrdila otázka č. 6: V kolika letech se u vás poprvé objevil zánět močového měchýře? Výsledek šetření byl, že 20 (17,54 %) žen nikdy zánět neprodělalo a 96 (82,46 %) žen má zkušenosti se zánětem močového měchýře.

60

Nejčastější bylo první propuknutí onemocnění v 18 – 30 letech (36,84 %), u 17,54 % žen se objevil poprvé v 17 a méně letech, ve 31 – 45 letech se objevil u 16,67 % dotazovaných žen a nejméně počet objevů byl ve 46 – 60 letech (7,02 %) a 61 a více letech (4,39 %). Z celkového počtu žen, jich 20 (17,54 %) zánět nikdy neprodělalo. Autor Kavoussi ve své literatuře udává, že infekcí močových cest jsou nejvíce postiženy ženy ve věku 20 – 40 let, a to až 50 % žen.

97

Což se potvrdilo i

v mém průzkumu, protože nejčastěji se zánět močového měchýře objevuje u žen mezi 18 - 30 lety. Dále se v průzkumu ukazuje, že některé ženy trpí zánětem močového zánětu opakovaně. Z šetření je patrné, že u 36,84 % žen se zánět močového měchýře objevuje 1 x ročně, u 21,05 % žen probíhá 2 x ročně, 3 x ročně postihuje ženy v 8,77 %, více než 3 x ročně se objevil u 6,14 % žen a 27,19 % tvoří ženy, které prodělaly onemocnění jednou v životě nebo jsou intervaly mezi recidivami delší nebo nikdy zánět močového měchýře neprodělaly. Dle Kawaciuka se zvyšují recidivy infekce v močových cestách tehdy, pokud již žena jednou zánět močového měchýře prodělala.98 Teplan ve své knize popisuje, že nejčastěji dochází k recidivám onemocnění u žen, které jsou ve věku více jak 55 let, to až v 53 %.99 Mezi nejčastější příčinu vzniku zánětu močového měchýře respondentky řadí prochladnutí, a to 45,31 %. Nedostatečný pitný režim volilo 18,23 % žen a zadržování moči 14,58 % dotazovaných. Zánět zevních nebo vnitřních rodidel zvolilo 15 (7,81 %) dotazovaných žen, 14 (7,29 %) žen zvolilo oslabení organismu, nedostatečnou hygienu udalo 3,65 % a pohlavní styk 3,13 %. Dle Šťastné, se nejvíce respondentů domnívá, že mezi nejčastější příčinu vzniku zánětu močového měchýře je prochladnutí.100 Tedy je to stejná příčina, jakou udávaly respondentky v mé práci. V položce týkající se projevů zánětu močového měchýře respondentky udávaly, že nejčastějším příznakem zánětu dolních cest močových je pálení a řezání při močení (27,27 %). Druhým nejčastějším projevem bylo časté nucení na močení (intervaly 10 – 20 minut), a to 21,31 %. Dalšími projevy byly bolest při domočování, Srov. Kavoussi L. R., Campbell – Walsh Urology, 2012, s. 285 Srov. Kawaciuk I., Urologie, 2009, s. 173 99 Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, 2004, s. 64 100 Srov. ŠŤASTNÁ, R. Problematika urologického onemocnění žen a možnosti nefarmakologické terapie [online]. s. 38, dostupné z: https://is.muni.cz/auth/osoba/258709 [citováno2015-04-12] 97 98

61

které uvedlo 57 žen, bolesti v podbřišku udalo 48 žen, krev v moči udalo 8,52 % dotazovaných, horečku zvolilo 5,11 % žen a bolesti zad a únava tvořila 2,84 %, pocit na zvracení 1,14 %, nevolnost 0,85 % a kýchání 0,28 %. Teplan udává, že vzestup teploty u zánětu močového měchýře bývá do 38 °C. Pokud jsou hodnoty vyšší, poukazuje to spíše na zánět horních cest močových.101 Otázka č. 14 se zabývala problematikou, zda respondentky navštěvují lékaře, pokud se u nich objeví zánět močového měchýře. Z celkového počtu žen, 23,7 % navštěvuje pokaždé, když u nich zánět propukne, 38,6 % jej navštěvuje jen při potížích a až 37,7 % lékaře nenavštěvuje vůbec. Šťastná ve své práci udává, že většina žen navštěvuje gynekologa nebo praktického lékaře až když mají velké potíže.102 Druhý očekávaný výsledek měl potvrdit, že více jak 75 % žen dokáže definovat pojem alternativní medicína. K očekávanému výsledku se vztahovala otázka č. 16: Co si představujete pod pojmem alternativní medicína? Tento očekávaný výsledek byl ověřen. 77,19 % respondentek uvedlo, že alternativní medicína zahrnuje všechny metody neklasické medicíny (např. akupunktura, aromaterapie). Heřt ve své knize uvádí, že alternativní medicína je soubor diagnostických a terapeutických postupů, jejíž účinky nebyly prokázány standardním vědeckým postupem.103 Ve třetím očekávaném výsledku jsem předpokládala, že více než 50 % respondentek vyzkoušelo alternativní postupy k léčbě zánětu močového měchýře. Očekávaný výsledek potvrdila otázka č. 18: S jakými alternativními postupy máte vlastní zkušenost? Bylo vyhodnoceno celkem 203 odpovědí. Nejčastější zkušenost mají ženy s brusinkami a brusinkovou šťávou, a to v zastoupení 30,87 %. Druhým nejčastějším alternativním postupem jsou léčivé bylinné čaje, které vyzkoušelo 28,26 % žen. Třetí příčku obsadilo 17,83 % žen, kde uvádějí zkušenosti se zvýšeným příjmem tekutin. Užívání vitamínů, zeleniny a ovoce uvedlo 10 % respondentek. Homeopatii zvolilo 4,35 % žen, zkušenost s obklady a akupunkturou uvedly 2,61 % dotazovaných. Aromaterapii zkusila jen jedna žena a 2,61 % žen uvedla, že zkušenosti žádné nemá. Dle Teplana, je prospěšné pití brusinkové šťávy nebo užívání

Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, 2004, s. 20 Srov. ŠŤASTNÁ, R. Problematika urologického onemocnění žen a možnosti nefarmakologické terapie [online]. s. 38, dostupné z: https://is.muni.cz/auth/osoba/258709 [citováno2015-04-12] 103 Srov. HEŘT, J., Alternativní medicína a léčitelství, 2011, s. 13 -14 101 102

62

doplňkových léčiv obsahujících koncentrát z brusinek.104 Respondentky, které se účastnily šetření, nejvíce využívají brusinky a brusinkovou šťávu k léčbě zmíněného onemocnění. S otázkou č. 18 souvisela otázka č. 19, která byla zaměřena na alternativní postupy, které nejvíce ženám pomohly. Opět na prvním místě byly brusinky nebo brusinková šťáva (34,27 %), léčivé bylinné čaje byly uvedeny ve 30,34 % a zvýšený příjem tekutin uvedlo 11,80 % žen. 8,99 % respondentkám pomohly bylinky, v 4,49 % pomohla

homeopatie,

zelenina

vitamíny,

a

ovoce

pomohly

3,37 % respondentek. Akupunktura pomohla 1,69 % ženám a aromaterapie 1,69 %. Dle Šťastné, se nejvíce k léčbě zánětu močových cest využívají brusinky a preparáty na bázi brusinek.105 Čtvrtý očekávaný výsledek měl ukázat, že více než 25 % žen využívá alternativní metody k léčbě zánětu močového měchýře. K tomuto očekávanému výsledku se vztahovala otázka č. 17: Užíváte alternativní postupy v léčbě zánětu močového měchýře? Z celkového počtu dotazovaných 54 % žen k léčbě zánětu močového měchýře využívá alternativní metody. 33,33 % žen uvedlo odpověď ano a 23,68 % žen spíše ano. Myslivcová ve své práci uvádí, že u alternativní medicíny hrozí riziko, že nedojde ke zmírnění obtíží, ale spíše se léčba zkomplikuje a že některé alternativní postupy můžou být nákladné.106 U otázky č. 20: Jakou léčbu zánětlivého onemocnění močového měchýře upřednostňujete?

Odpovědělo

52,63

%

respondentek,

že

upřednostňuje

farmakologickou léčbu a 34,21 % žen upřednostňuje alternativní léčbu. Odpověď nevím zvolilo 13,16 % dotazovaných. Dle Šťastné není lehké vybrat správnou alternativní metodu. Vždy je nutné se poradit s lékařem nebo jiným odborníkem, než se zahájí léčba alternativními postupy. 107 Podle mého názoru respondentky mohou zvolit, jakou alternativní metodu budou využívat, ale doporučuji, aby to konzultovaly s odborníkem. Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, 2004, s. 70 Srov. ŠŤASTNÁ, R. Problematika urologického onemocnění žen a možnosti nefarmakologické terapie [online]. s. 61, dostupné z: https://is.muni.cz/auth/osoba/258709 [cit. 2015-04-20] 106 Srov. MYSLIVCOVÁ, A. Opakované záněty močových cest u žen [online]. Str. 24 -25, Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/osoba/326393 [cit. 2015-04-20]. 107 Srov. ŠŤASTNÁ, R. Problematika urologického onemocnění žen a možnosti nefarmakologické terapie [online]. s. 61, dostupné z: https://is.muni.cz/auth/osoba/258709 [cit. 2015-04-20] 104 105

63

12.

Návrh na řešení nedostatků

Bakalářská práce je zaměřena na zánět močového měchýře u žen a alternativní medicínu. Podle výsledků šetření je patrné, že na zánět močového měchýře trpí hlavně ženy ve věku 18 – 30 let. Bylo by proto vhodné, aby tato kategorie žen byla lépe informována o vzniku zánětu močového měchýře. A to buď od svého praktického lékaře, nebo všeobecné sestry, a nikoliv pouze z internetu, který uvedlo padesát šest žen nebo od rodiny a přátel, kdy jsou informace o zánětu močového měchýře nedostačující nebo dokonce nepřesné. Znalosti respondentek o preventivních postupech zánětu močového měchýře hodnotím jako dostačující, i když se během šetření ukázalo, že 12 (6,03 %) žen žádná preventivní opatření nedodržují. Proto bych doporučila, aby tyto ženy byly lépe informovány o dodržování preventivních opatření. Dalším nedostatkem bylo zjištění, že až 43 (37,72 %) respondentek nenavštěvuje lékaře, když se u nich zánět močového měchýře projeví nebo ho navštíví, až ve chvíli, kdy mají velké potíže. Proto bych navrhovala, aby byly ženy více edukovány o tomto onemocnění prostřednictvím edukačního materiálu a jaké mohou nastat komplikace, pokud ho budou léčit bez odborné pomoci. Respondentky by měl vždy informovat nejprve lékař, aby nedošlo k tomu, že by klientky měly milné informace o zánětu močového měchýře nebo bych také doporučila, aby v čekárnách praktického lékaře byly k dispozici letáky, které by zahrnovaly problematiku zánětu močového měchýře (charakteristiku, příčiny, projevy, komplikace a léčbu). Pro tento účel jsem vytvořila vzorový edukační materiál, který je k nahlédnutí v příloze č. 2

64

Závěr

Bakalářská práce byla zaměřena na zánět močového měchýře u žen a alternativní medicínu. Cílem práce bylo zjistit, kolik žen prodělalo zánět močového měchýře, informovanost žen o alternativní medicíně a kolik žen k léčbě zánětu močového měchýře zkoušelo nebo využívá alternativní postupy, popřípadě jak jsou s touto léčbou spokojené. Obsah bakalářské práce je rozdělen na dvě základní části, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku zánětu močového měchýře, druhy infekcí močových cest a na možné zvláštní formy zánětu močového měchýře. Dále zahrnuje etiologii, klinický obraz a diagnostiku tohoto onemocnění, léčbu a to jak farmakologickou tak alternativní. Na závěr se teoretická část zabývá ošetřovatelskou péčí a možnými preventivními postupy, které předcházejí propuknutí zánětu močového měchýře. Praktická část bakalářské práce se věnuje kvantitativnímu výzkumu pomocí anonymního dotazníku, který byl sestaven tak, aby bylo možné zjistit, kolik žen trpí nebo trpělo zánětem močového měchýře, informovanost žen o alternativní medicíně a s jakými alternativními metodami mají zkušenost, kolik žen je využívá při léčbě zánětu močového měchýře a jak jsou s ní spokojené. Z výsledků šetření je patrné, že zánět močového měchýře nejvíce trápí ženy ve věku 18 – 30 let (36,84 %) a obvykle ho prodělají 1 x za rok, což uvedlo 36,84 % žen. Co je to alternativní medicína, odpovědělo 77,19 % žen, že jde o metody neklasické medicíny, jako je například akupunktura nebo aromaterapie. Alternativní postupy v léčbě svého onemocnění využívá 57,01 % žen, z toho nejčastějším alternativním postupem bylo užívání brusinek či brusinkové šťávy (34,27 %). Také se během šetření ukázalo, že 37,72 % žen nenavštěvuje lékaře při propuknutí zánětu močového měchýře. To by později mohlo vést ke komplikacím

65

nebo až k selhání ledvin. Většina žen si tuto skutečnost nejspíš neuvědomuje. Všechny cíle, které jsem si v bakalářské práci stanovila, se potvrdily. Prvním cílem bylo zjištění, kolik žen ze vzorku respondentů prodělalo zánět močového měchýře. Očekávaným výsledkem bylo, že více jak 75 % respondentek uvádí zkušenost se zánětem močového měchýře. Dle výsledku šetření je patrné, že 82,46 % žen prodělalo zánět močového měchýře a některé jím trpí opakovaně. Tento očekávaný výsledek byl potvrzen. Druhým cílem bylo zjistit informovanost dotazovaných žen o alternativní medicíně. Očekávaným výsledkem bylo, že více než 75 % respondentek dokáže říci, co je alternativní medicína. Tento očekávaný výsledek byl ověřen, dle zjištění dokáže 77,19 % žen říci, co je alternativní medicína. Třetím cílem bylo zmapovat zkušenosti žen s alternativními postupy k léčbě zánětu močového měchýře. Očekávaným výsledkem bylo, že více než 50 % žen vyzkoušelo alternativní postupy k léčbě svého onemocnění. Alternativní postupy vyzkoušelo 97,39 % žen k léčbě zánětu močového měchýře. Dalším očekávaným výsledkem bylo, že více jak 25 % žen využívá alternativní postupy k léčbě zánětu močového měchýře. Šetření prokázalo, že 57,01 % žen využívá při léčbě zánětu močového měchýře alternativní metody.

66

Seznam literatury

1. BARTONÍČKOVÁ, K., Uroinfekce, Vyd. 1., Praha: Galén, 2000, 70 s. ISBN 80-7262-027-4 2. BORZOVÁ, C. a kolektiv, Nespavost a jiné poruchy spánku,Vyd. 1., Praha: Grada, 2009,144 s. ISBN 978-80-247-2978-7 3. BREMNESSOVÁ, L., Bylinář - zdraví, krása a radost, Vyd. 6., Praha: 2003, 286 s. ISBN 80-7321-091-6 4. DVOŘÁČEK, J., Urologie praktického lékaře, Vyd. 1., Praha: ISV, 2000, 316 s. ISBN 80-85866-52-8

5. EVANS, M., FRANZEN, S., OXENFORD, R. Masáže - masáže, aromaterapie, shiatsu, reflexologie, Vyd. 1. Praha: Grada, 2001. 192 s. ISBN 80 – 247 – 0108 – 1 6. HALAŠKA, M., Urogynekologie, Vyd. 1. Praha: Galén, 2004, 256 s. ISBN 80 – 7262 – 272 – 2 7. HALOVÁ, N., Základy reflexologie - jednoduché kroky ke zdraví a duševní pohodě, Vyd. 1.: Levné knihy, a. s. 2009,128 s. ISBN 978 – 80 – 7309 – 697 – 7 8. HAWKEY, S. a HAYFIELD, R. Přírodní léčba, homeopatie, bylinky, relaxace, stres, Vyd. 1. Praha: Grada, 2001, 192 s. ISBN 80- 247 - 0107 – 3 9. HECKER, H.,KASTENER, J., LEIBCHEN, K., a další, Kapesní učebnice akupunktury: body tělové, ušní a spouštěcí, Vyd. 3., Praha: Grada, 2010, 336 s. ISBN 978-80-247-2714-1 10. HEŘT, J., Alternativní medicína a léčitelství, Vyd. 1., Praha: Nakladatelství Věra Nosková, 2011, 240 s. ISBN 978-80-87373-15-6 11. KAVOUSSI L.R. a kolektiv, Campbell – Walsh Urology, Elsevier health science, 2012, 1022 s. ISBN 978-1-1460-6911-9

67

12. KAWACIUK, I., Urologie, Vyd. 1. Jihočany: H+H, 2000, 308 s. ISBN 80 – 86022 – 60 – 9 13. KAWACIUK, I., Urologie,Vyd. 1., Praha: Galén, 2009, 531 s. ISBN 978-80-7262-627-7 14. MUDr. MACEK, P. Ph.D.,FEBU, Prof.MUDr. HANUŠ, T.,DrSc., MUDr. HERLE, P.,Urologie pro všeobecné praktické lékaře, Praha: Dr.Josef Raabe,s.r.o., 2011, 138 s. ISBN 978 – 80 – 86307 – 85 – 5 15. MANCINI, F., Síla sebeléčení: najděte klíč ke svým přirozeným léčivým schopnostem za 21 dní, Anag,2014, 251 s. ISBN 978-80-7263-900-7 16. MÖHRING, W., Akupresura: jednoduše proti bolestem, Vyd. 1., Praha: Grada, 2008, 104 s. ISBN 978-80-247-2335-8

17. NEJEDLÁ, M., SVOBODOVÁ, H., ŠAFRÁNKOVÁ, A., Ošetřovatelství III/1, Vyd. 1. Praha:Informatorium, spol. s. r.o. 2004, 245 s. ISBN 80 – 7333 – 030 – X 18. NOVÝ, B., Jak bych se opravil 2 - kniha pro moudré blbé, Pardubice:Novy s. r. o. 2001, 415 s. ISBN 80 – 901002 – 4 – 4 19. ROZSYPALOVÁ, M., HALADOVÁ, E., ŠAFRÁNKOVÁ, A., Ošetřovatelství II, Vyd. 1. Praha: Informatorium, spol. s. r. o., 2002, 239 s. ISBN 80-86073-97-1 20. STAŇKOVÁ – KRÖHNOVÁ, M., Bylinky pro děti a maminky,Vyd. 1., Praha: Grada, 2009, 240 s. ISBN 978-80-247-2312-9 21. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M., Interní ošetřovatelství II, Vyd. 1. Praha: Grada 2006, 211 s. ISBN 978 – 80 – 247 – 1777 – 7 22. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, Vyd. 1., Praha: Grada, 2004, 252 s. ISBN 80-247-0566-4

68

23. TESAŘ, V., SCHÜCK, O. a kolektiv, Klinická nefrologie, Vyd. 1., Praha: Grada, 2006, 652 s. ISBN 80-247-0503-6 24. VEGLÁŘOVÁ, M. a kolektiv, Sestry v nouzi, Vyd. 1., Praha: Grada., 2011, 184 s. ISBN 978-80-247-3174-2 25. VINŠOVÁ, K., BEGUIVINOVÁ, H., Žijeme zdravě:žijeme s bylinkami, Vyd. 1. Praha: Readetr´s Digest Výběr, s.r.o., 2002, 336 s. ISBN 80-86196-38-0 26. WONG, J., Vypěstuj si své vlastní léky sám, Grada Publishibg, a.s., 2011, 223 s. ISBN 978-80-247-3654-9 27. MUDr. ZÁMEČNÍK, L., MUDr. SOUKUP, V. Prevence a léčba onemocnění močových cest,Vyd. 1. Praha: Mladá fronta a.s., 2009, 95 s. ISBN 978 – 80 – 204 – 1941 – 5

69

Anotace

Jméno a příjmení:

Marie Gebauerová

Obor:

Všeobecná sestra

Název práce:

Zánět močového měchýře u žen a alternativní medicína

Vedoucí práce:

Mgr. Soňa Vasmanská

Počet stran:

82

Počet příloh:

3

Počet použitých zdrojů:

27

Klíčová slova:

zánět, močový měchýř, alternativní, medicína

Souhrn: Bakalářská práce je zaměřena na zánět močového měchýře a alternativní medicínu. Teoretická část se věnuje charakteristice zánětu močového měchýře a močových infekcí, etiologií, klinickým obrazem, diagnostikou a léčbou zánětu močového měchýře, a to jak farmakologickou, tak alternativní. Empirická část se věnuje kvantitativnímu výzkumu zaměřenému na zkušenosti žen se zánětem močového měchýře, informovanost žen o alternativní medicíně, kolik žen s ní má zkušenosti a využívá ji k léčbě zánětu močového měchýře.

70

Annotation

Surname and first name:

Marie Gebauerová

Field:

General nurse

Title of the work:

Cystitis in women and alternative medicine

Supervisior of the work:

Mgr. Soňa Vasmanská

Number of pages:

82

Number of enclosures:

3

Number of sources used:

27

Key words:

inflammation, bladder, alternative, medicine

Summary: Bachelor thesis is focused on cystitis and alternative medicine. The theoretical part deals with the inflammation of the bladder and urinary tract infections, etiology, clinical features, diagnosis and treatment of cystitis, both pharmacological and alternative. The empirical part deals with quantitative research on the experiences of women with cystitis, awareness among women about alternative medicine, many women with her experience and uses it to treat inflammation of the bladder.

71

Příloha č. 1- Dotazník

Vážení respondenti, jsem studentkou třetího ročníku bakalářského studia ošetřovatelství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Obracím se proto na Vás s žádostí o vyplnění dotazníku na téma: Zánět močového měchýře u žen a alternativní medicína. Dotazník je plně anonymní a jeho vyplnění je zcela dobrovolné. Získané údaje budou použity pro vypracování závěrečné práce. Za vyplnění dotazníku předem děkuji. Marie Gebauerová

Z předložených odpovědí vyberte vždy jen jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak.

1) Jaké je vaše pohlaví? a) muž b) žena

2) Jaký je váš věk? a) 17 a méně let b) 18 – 30 let c) 31 – 45 let d) 46 – 60 let e) 61 a více let

3) Co je to urologický zánět? a) přítomnost bakterií a zánětlivých buněk v moči b) tvorba močových kamenů c) alergické projevy sliznice močového měchýře

72

4)

Měla jste v uplynulém roce zánět močového měchýře? a) ano b) ne

5) Jak se zánět močového měchýře projevuje? (možno uvést více odpovědí) a) bolestmi při domočování b) pálením a řezáním při močení c) bolestmi v podbřišku d) bolesti zad e) častým nucením na močení (intervaly 10 – 20 minut) f) krví v moči g) horečkou h) kýcháním i) únavou j) pocitem na zvracení k) nevolností

6) V kolika letech se u vás poprvé objevil zánět močového měchýře? a) 17 a méně let b) 18 – 30 let c) 31 – 45 let d) 46 – 60 let e) 61 a více let f) Nikdy

73

7) Jak často se u vás zánět močového měchýře objevuje? a) 1x za rok b) 2x za rok c) 3x za rok d) více než 3x za rok e) jiné………………………………..

8) Jste si vědoma příčiny vzniku zánětu močového měchýře? a) ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) ne

9) Co je příčinou vzniku zánětu močového měchýře? (možno uvést více odpovědí) a) oslabení organismu b) prochladnutí c) zánět zevních nebo vnitřních rodidel d) nedostatečný pitný režim e) zadržování moči f) nedostatečná hygiena g) pohlavní styk

74

10) Co je pro vás zdrojem informací o zánětu močového měchýře? (možno uvést více odpovědí) a) internet b) televize, rádio c) literatura d) časopis, brožury e) lékař f) všeobecná sestra g) rodina, přátelé h) jiné………………………………………………………………….

11) Jsou pro vás dostupné informace o zánětu močového měchýře dostačující? a) ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) ne

12) Jaké jsou preventivní postupy v předcházení vzniku zánětu močového měchýře? a) používat kosmetické produkty v intimní oblasti a denně vypít 0,5l tekutin b) nosit teplé oblečení na spodní části těla a vypít minimálně 2 l tekutin c) teple se oblékat a pojídat citrusové plody d) pravidelné vyprazdňování a užití alkoholu

13) Jaká preventivní opatření dodržujete vy sama? (prosím vypište) …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ……………… 75

14) Navštěvujete lékaře při propuknutí zánětu močového měchýře? a) ano, vždy b) ano, jen při bolestech c) ne

Na otázku č. 15 odpoví pouze ti, kteří na otázku č. 14 odpověděli kladně. 15) Doporučil vám lékař léky na zánět močového měchýře? a) ano,uvěďte jaké…………………………………………………… b) ne

16) Co si představujete pod pojmem alternativní léčba? a) všechny metody neklasické medicíny (např. akupunktura, aromaterapie) b) všechny metody klasické medicíny c) minimální příjem 0,5 - 1 l tekutin denně d) farmakologická léčba - užívání léků (např. antibiotika, léky od bolesti)

17) Užíváte alternativní postupy v léčbě zánětu močového měchýře? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne

76

18) S jakými alternativními postupy máte vlastní zkušenost? (možno uvést více odpovědí) a) obklady b) brusinky nebo brusinková šťáva c) léčivé bylinné čaje d) zvýšený příjem tekutin e) akupunktura f) g) h) i)

homeopatie vitamíny, zelenina a ovoce aromaterapie jiné………………………

19) Jaký z alternativních postupů vám nejvíce pomohl v léčbě zánětlivého onemocnění močového měchýře? (možno uvést více odpovědí) a) bylinky b) brusinky nebo brusinková šťáva c) léčivé bylinné čaje d) zvýšený příjem tekutin e) akupunktura f) homeopatie g) vitaminy, zelenina a ovoce h) aromaterapie i) jiné …………………………………………………………..

20) Jakou léčbu zánětlivého onemocnění močového měchýře upřednostňujete? a) farmakologická (např. antibiotika) b) alternativní léčba c) nevím

77

21) Jaká je vaše míra spokojenosti s farmakologickou léčbou při léčbě zánětu močového

měchýře

(např.

antibiotika)?

(prosím

zakroužkujte,

1 - nespokojenost,10 - velká spokojenost)

I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

22) Jaká je vaše míra spokojenosti s alternativní léčbou zánětu močového měchýře (např. bylinky)? (prosím zakroužkujte, 1 – nespokojenost, 10 – velká spokojenost)

I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Pokud chcete k tomuto tématu ještě něco dodat, poskytuji vám místo pro vyjádření vašeho názoru: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………….

Děkuji za váš čas a ochotu při vyplňování dotazníku.

78

Příloha č. 2 - Edukační materiál

Co je zánět močového měchýře? Infekce močových cest jsou na druhém místě onemocnění po zánětech horních cest dýchacích. Zánět močového měchýře neboli cystitis prodělá až kolem 50 % žen alespoň jednou za život. Je to dáno anatomickou stavbou močové trubice, která je na rozdíl od mužů kratší a která se nachází poblíž gynekologických cest a konečníku, odkud můžou bakterie přestupovat do močových cest.

Co nebo kdo zánět močového způsobuje? Nejčastějším původcem zánětu močového měchýře je bakterie Escherischia colli,která je součástí zažívacího traktu a která zabraňuje přemnožení škodlivých bakterií. Ovšem pokud se dostane do močových cest, tak způsobuje potíže. Dále může infekce vzniknou vlivem onemocnění zvaného diabetes mellitus neboli cukrovka, celkového oslabení organismu nebo vlivem cévkování (katetrizace močového měchýře).

Jak poznám, že mám zánět močového měchýře? Z počátku je nejčastějším příznakem pálení a řezání při močení, které může být doprovázené bolestí za stydkou sponou buď v průběhu močení, nebo v jeho závěru. Někdy se může v moči objevit krev, vlivem podráždění sliznice močového měchýře. Dále se projevuje nutkavým pocitem na močení, močením během noci a teplota bývá do 38 °C.

Mohou nastat komplikace? Pokud se infekce dostane z močového měchýře přes močovody až do ledvin, může dojít k jejich zanícení a následně k selhání jejich funkce. Ledvina tak může být trvale poškozena. 79

Jak se zánět močového měchýře léčí? K léčbě infekcí močového měchýře se nejčastěji užívají antibiotika nebo chemoterapeutika. Důležitou součástí léčby je zvýšený příjem tekutin během dne, a to minimálně 2 – 3 litry a klidový režim. Vhodnou tekutinou je urologický čaj, který má protizánětlivý účinek, močopudný účinek a podporuje činnost močového měchýře a močových cest.

Jak si mohu pomoci? Léčbu zánětu močového měchýře je možné doplnit podáváním potravinových doplňků, jako jsou například sušené brusinky nebo brusinkové preparáty, které blahodárně působí na močové cesty, kdy omezují uchycení bakterií na sliznici močového měchýře.

Užitečné rady 

důležité je pít minimálně 2 – 3 l tekutin denně



není vhodné zadržovat moč



nosit teplé oblečení na spodní část těla



užívání brusinek či probatik současně s léčbou



dodržovat intimní hygienu, ale pozor na dráždivá mýdla a sprchové gely



vyhnout se situaci, kdy dochází k zapářce v oblasti genitálu

80

Příloha č. 3

81

82

Masarykova univerzita

Recommend Documents