MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií
Rekvalifikace v dalším vzdělávání dospělých, úloha v SOU
Diplomová práce Brno 2011
Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Píša. Ph.D.
Autor práce: Bc. Zdeněk Sojka
1
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby tato diplomová práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům V Brně dne 6 března 2011
Bc. Zdeněk Sojka
2
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Zdeňku Píšovi. Ph.D. za jeho pomoc, odborné rady a metodické vedení při vypracování této diplomové práce.
3
Bibliografický záznam Sojka, Zdeněk. Rekvalifikace v dalším vzdělávání dospělých, úloha v SOU: Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií, 2011. 81. Vedoucí diplomové práce: Ing. Zdeněk Píša. Ph.D.
4
Klíčová slova česky Rekvalifikace, kurzy, celoţivotní vzdělávání, vzdělávání dospělých, školení, kvalifikace, kompetence, metody, formy výuky, zásady, konkurenceschopnost, střední škola.
Keywords Retraining courses, lifelong learning, adult education, training qualifications, skills, methods, classroom practices, principles and competitiveness, high school.
5
Obsah: Úvod……………………………………………...……………….………………………..…....7 1 - Vzdělávací politika ……………………………………………….………………..………11 1.1 - RVP výchozí a cílový stav ……………………………...………………….………....…..12 1.2 - Legislativa vztahující se ke vzdělávání dospělých ………………………………………. 13 2 - Bílá kniha 2001- Vzdělávání dospělých …………………………..………….………......15 2.1 - Potřeba vzdělávání dospělých 2001 ……………………………………….................…...15 2.2 - Problém motivace ………………………………………………………………............. .16 2.3 - Problém mechanizmů ………………………………………………….……….……….. 16 2.4 – Kompetence vzdělávání ………………………………………………………..….……. 17 3. Vzdělávání dospělých a jeho současný stav… ……………………………………… .…..19 4 - Vymezení pojmů …………………………………………………………………….……..22 4.1 – Učení ……...………………………………………………….…………………………..22 4.2. - Vzdělávání ……………………………………………………...………….. …………...25 4.2.1 - Celoţivotní vzdělávání …………………………………..…………………….………. 25 4.3. - Celoţivotní učení ……………………………………………………….…… ..…...... ....26 4.3.1 - Počáteční vzdělávání ………………………………………………… …………....…. 28 4.3.2 - Další vzdělávání. ……………………………………………………………………....28 5 - Formy vzdělávání dospělých………………………………………………………….…. 29 5.1 - Rekvalifikační vzdělávání ……………………………………………….……….… …....30 5.2 - Rekvalifikace její formy a typy ………………………………………………..………... .31 6 - Nezaměstnanost ……………………………………………………….…………..……. .33 6.1 - Nezaměstnanost z hlediska vzdělání ………………………………….………………… .33 6.2 - Nezaměstnanost v EU z hlediska vzdělávání ………………………………….… ……....35 7 - Potřeba vzdělávacích programů………………..………………………………………... 36 8 -Vymezení výzkumného problému…………………………………………………...….... 38 8.1 - Pracovní hypotézy a pouţité metody šetření…………………………………………….. .38 8.2 - Charakteristika cílové skupiny…………………………………………………………….39 8.3 - Šetření zjišťované v průběhu kurzu…………………………………………………...…. 39 8.3.1 - Vyhodnocení šetření zaměřeného na rekvalifikaci a střední odborné vzdělání s výučním listem v oboru truhlář. …………………………………………...……...…. 47 8.4 - Šetření zjišťované u absolventů po uplynutí 7 měsíců po absolvování kurzu středního odborného vzdělání s výučním listem……………..….…………………..…………..…48 8.4.1 - Vyhodnocení šetření zjišťované u absolventů po uplynutí 7 měsíců po absolvování kurzu Zaučený truhlář…………………………….………..………...…….50 8.4.2 - Vyhodnocení šetření zaměřeného na výuční list truhlář pro dospělé po 7 měsících……52 8.4.3 - Shrnutí výsledků……………….…………………………………………………...…... 52 9 – Projekt mladí bez kvalifikace……...………………………………………….…………. 54 9.1 – Osnovy truhlářské práce…………….………………………………………………...…. 55 9.1.1 - Typ kurzu: Zaučený truhlář……………………………………….………………..….. .57 9.2 - Zhodnocení kurzu truhlář lektorem ……………………………………………………....57 10 – Vzdělávací program pro získání středního odborného vzdělání s výučním listem pro dospělé – vzdělávací moduly - charakteristika………………………..…. .60 10.1 – ŠVP Pro vzdělávání dospělých – střední odborné vzdělání s výučním listem – modulový systém………………………………………………………………61 10.2 – Zhodnocení modulové výuky ………….…………………………..…..………………..77 Závěr……………………………………….………………………………………………..….78 Resumé…………………………………………………………………………………...…..... 79 Summary………………………………….…….…………………………………………….…79 Pouţitá literatura…………………………….…………………………………...….................. 80
6
Úvod Z hlediska doby, ve které žijeme, můžeme říci že „Člověk není nikdy dost moudrý, aby se v jakémkoli věku a postavení nemohl dál učit něčemu novému“ Vývoj v technických oborech přináší další nároky na vzdělávání dospělých v pracovním prostředí a to z různých hledisek nároků na vzdělání, zejména z
hlediska potřeb zaměstnavatelů. To vede k dalším poţadavkům na
vzdělávací instituce, které by měly reagovat jak na potřeby zaměstnavatelů, tak i kulturní, vědecké a ekonomické potřeby společnosti. „Největší objev mé generace je fakt, že lidé mohou změnit svůj život, když změní svůj způsob myšlení." William James Ţádné odvětví není vůči nezaměstnanosti imunní. Téměř ve všech členských státech EU bylo silně zasaţeno stavebnictví. Výroba automobilů silně poklesla v Německu, Irsku, Maďarsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Švédsku. Řecko, Kypr a Rakousko oznámily sníţení cestovního ruchu. Utrpěl téţ bankovní a finanční sektor ve Spojeném království. Ačkoliv recese svádí ke sniţování investic do lidí, je vzdělávání v době poklesu velmi důleţité. Ekonomika, která vystupuje z recese, není nikdy stejná jako předtím. Produkty se mění a firmy jsou efektivnější, protoţe vzrůstá konkurence a zisk klesá. Změna vyţaduje nové kompetence. Navzdory hospodářské recesi se členské státy EU a sociální partneři věnují rozvíjení kvalifikací. Krize je důrazným připomenutím toho, ţe celoţivotní vzdělávání musí lidi provázet stále, bez ohledu na vzestupy a pády hospodářských cyklů. To vyplývá i ze stručné zprávy Cedefopu z listopadu 2009.
7
„Chceme-li dospělého člověka dále zdokonalovat, vzdělávat a vychovávat, musíme ho především dokonale znát. Poznat ho, znamená proniknout k jeho nitru, znát jeho schopnosti, postup jeho myšlení a smýšlení, motivaci jeho chování a jednání, jeho charakter a temperament.“
Prof. PhDr. František Hyhlík
Ekonomická krize způsobila zásadní změny na pracovním trhu. Klesla nabídka práce ze strany zaměstnavatelů, kteří poţadují od zaměstnanců jiné dovednosti neţ dosud a budoucí absolventi škol, ale i současní pracovníci budou muset být připraveni splnit tyto nové nároky. Šanci uspět na trhu práce mají hlavně ti, kteří budou nejenom ovládat dobře svůj obor, ale zároveň budou schopni dále se vzdělávat. Úzké zaměření jiţ nestačí a zvyšuje se význam komplexnějších a prakticky zaměřených dovedností a osobních dispozic, které jsou klíčové pro flexibilní
doplňování
a
osvojování
si
nových
profesních
dovedností,
souvisejících s technologickými změnami, přechody na jiné profese nebo s expanzemi některých odvětví. Ačkoli zaměstnavatelé budou vţdy preferovat pracovníky se specializovanou odborností, z hlediska dlouhodobé konkurence ekonomiky a zaměstnatelnosti, bude mnohem důleţitější schopnost adaptace dovedností na změny. V této souvislosti roste motivace zaměstnanců účastnit se nejrůznějších forem vzdělávání. Naplnění těchto motivací je však podmíněno dostupností vzdělávacích příleţitostí. V souvislosti s kurikulární
reformou
dochází ke změně pohledu na učení. Vzdělávání přestává být chápáno jako uzavřený cyklus ohraničený školní docházkou a stává se součástí celoţivotního procesu učení. Ve srovnání s ostatními státy EU, není další vzdělávání v České republice dostatečně vyuţíváno jako způsob překonání problémů na trhu práce a v profesní kariéře jednotlivců. Malý zájem dospělých o další studium na školách je způsoben tím, ţe moţnosti a schopnosti škol nabízet vzdělávací programy, které by byly atraktivní pro dospělé zájemce o studium jsou nedostatečné, neboť se nemohou opírat o pravidelné informační zdroje, analýzy a předvídání trendů budoucích kvalifikačních potřeb. Svoji vzdělávací nabídku pro dospělé vytvářejí často jen na základě regionálních potřeb, či aktuálních poţadavků trhu práce. Účast dospělých na dalším vzdělávání je často komplikována různými bariérami a nepříznivými 8
podmínkami, které mohou mít finanční charakter nebo mohou být spojeny s obtíţemi skloubit vzdělávání se zaměstnáním. Další příčina nízkého podílu vzdělávajících se mezi nezaměstnanými souvisí ve značné míře s jejich nedostatečnou plnohodnotnost
motivací,
neboť
rekvalifikačního
zaměstnavatelé
vzdělávání,
protoţe
často
neuznávají
obsah
rekvalifikací,
struktura a rozsah ne vţdy odpovídá poţadavkům zaměstnavatelů. Nabídka rekvalifikačních kurzů je poměrně široká, ale vzhledem k tomu, ţe do rekvalifikačních programů se kromě škol zapojují vzdělávací instituce, které nepatří do školského systému vzdělávání dospělých, nastává problém zejména s kvalitou vzdělávání. Tento problém by mohl být vyřešen přenesením kompetencí na SOU, SOŠ, neboť tato školská zařízení mohou zajistit efektivnější propojení teorie s praxí, mají program rekvalifikací zakomponován v ŠVP, které průběţně systematicky vyhodnocují. Přeměnou odborných škol ve střediska celoţivotního vzdělávání by se tak pomohlo těmto zařízením překonat kritickou situaci danou nepříznivým demografickým vývojem ve společnosti a zároveň by byla zajištěna poţadovaná úroveň výuky. Do systému celoţivotního vzdělávání patří rovněţ rekvalifikace, které pořádají úřady práce. Projekt - Vzdělávejte se, je určen zaměstnavatelům, kteří se v souvislosti s probíhající hospodářskou recesí nacházejí v obtíţné ekonomické situaci a nejsou přechodně schopni svým zaměstnancům přidělovat práci v plném rozsahu, a kteří zároveň mají zájem těmto zaměstnancům v době jejich nucené nepřítomnosti na pracovišti prostřednictvím vzdělávacích aktivit pomoci rozšiřovat či prohlubovat kvalifikaci. Projekt Mladí bez kvalifikace, se zaměřuje na nezaměstnanou mladé lidi ve věku 17 aţ 25 let zejména se základním nebo s nedokončeným středním vzděláním, kteří jsou evidováni na úřadech práce. Cílem diplomové práce je ověřit v praxi projekt, který vytvoří profesní základ dospělým bez kvalifikace nebo občanům, kteří nemají ve své profesi uplatnění a poskytne jim tak moţnost na základě certifikátu v oboru Truhlářské práce pokračovat v dalším zvyšování kvalifikace zkrácenou formou studia a získat výuční list v oboru truhlář. Dosaţení středního vzdělání rozšíří jejich moţnosti uplatnění na trhu práce. 9
V diplomové práci jsou postupně zpracovávány a analyzovány dostupné údaje, vlastní zkušeností se vzděláváním občanů a rešerše dostupné literatury a na jejich základě jsou vypracována moţná řešení. Například vyhodnocením statistických údajů o rekvalifikacích, analýzou problematiky vzdělávání občanů, potřeb zaměstnavatelů a jednotlivců, získáním základního přehledu v nabídce rekvalifikací
vzdělávacích
institucí
a
moţnostech
potenciálu
středních
odborných škol stát se centry celoţivotního učení, je předkládán návrh, jak danou problematiku dalšího vzdělávání řešit. První kapitoly pojednávají hlavně o významu celoţivotního učení, analýze současné situace v ČR, včetně srovnání se státy EU, identifikaci problémů v oblasti dalšího odborného vzdělávání dospělých, o postavení středních škol v systému dalšího vzdělávání, uznávání, prostupnosti vzdělávání, o kvalitě forem dalšího vzdělávání a jejich vazbě na dokumenty ČR a EU, týkající se strategie celoţivotního učení atd. Další kapitoly se zabývají osnovami kurzu rekvalifikací a tvorbou
ŠVP pro
starší občany s ukončeným základním vzděláním, jeho realizací v praxi s pouţitím metod, zásad a prostředků vzdělávání s důrazem na vyuţití vlastních zkušeností se vzděláváním občanů – zejména se zkrácenou formou studia se získáním výučního listu při započtení dosavadní praxe a lektorskou činností v projektech Úřadu práce Kladno, jejichţ výstupem je získání certifikátu (osvědčení) v oboru Truhlářské práce. Na základě uvedených aktivit je provedeno ověření a vyhodnocení stanovených hypotéz.
10
1 - Vzdělávací politika V tomto tématu se ukazuji problémy a potřeby vzdělávání nového tisíciletí, které byly zpracovány na základě poţadavků a potřeb přetvářejících se poţadavkům na vzdělávání v české republice, tento záměr vychází z dlouhodobého rozvoje vzdělávací soustavy ČR, který byl zpracován jako Národní program rozvoje a vzdělávání v české republice pod názvem Bílá kniha, 2001 a z analytickokoncepčních materiálů MŠMT „České vzdělávání a Evropa: strategie rozvoje lidských zdrojů při vstupu do Evropy pod názvem Zelená kniha, 1999 a Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 1999. Tyto dokumenty byly zpracovány jako klíčově strategické dokumenty státu, který vymezoval státem podporované záměry a rozvoje a vzdělávací soustavy. Řada těchto záměrů a cílů se promítla do nového školského zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a Zákon č. 49/2009, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů (noví školský zákon) Vzniká nová soustava vzdělávacích programů. Přibliţně kolem roku 2005 začínají vznikat nové kurikulární dokumenty, které jsou tvořeny dvou úrovňovou strukturou a to Státní – v podobě Národního programu vzdělávání to představují Rámcově vzdělávací programy (RVP). Ty jsou v dnešní době jiţ zpracovány do oborů i s metodikami dalšího zpracování pro školní úroveň ŠVP. Tento nový systém tvorby vzdělávacích programů je pouze jedním z článků kurikulární reformy a bude pokračovat dalšími změnami vlastního procesu výuky, a její modernizací s cílem zlepšit kvalitu vzdělávání a připravenost žáků na život v 21. století1.
1
RVP pro odborné vzdělávání s. 2
11
1.1 - RVP výchozí a cílový stav. V roce 1998 vzniká tlak na reformu českého školství respektive na modernizaci školství. Proto vzniká národní program rozvoje a vzdělávání, který v prohlášení v červenci 1998 schválila vláda hlavní cíle vzdělávací politiky, tyto cíle se staly koncepcí vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice zveřejněné ministerstvem školství 13 května 1999. Tato koncepce střednědobých a dlouhodobých jasně vymezených záměrů, které byli vydány v Bílé knize v roce 2001, a paralelně probíhalo projednávání návrhu školského zákona, byla postupně v praxi obecně reflektována, proto se dala Bílá kniha a zákon chápat i při odlišné dikci jako vzájemně se doplňující nástroj proměn českého vzdělávání s časovým horizontem do roku 2005 a v některých částech s potřebným zřetelem k období do roku 2010. V roce 2001 vznikly první návrhy rámcových vzdělávacích programů podle stupňů a směrů vzdělávání (směr strojírenství, zemědělství, atp.) o rok později bylo vypracováno 8 rámcových vzdělávacích programů, podle kterých byly v rámci projektu POSUN (Pomozme školám učit nově), realizovaného s podporou programu Phare 2000. Na základě poznatků z projektu POSUN byla upravena metodika pro tvorbu dalšího souboru RVP. Na jejím základě byla v roce 2004 zahájena plošná tvorba rámcových vzdělávacích programů. K tvorbě rámcových vzdělávacích programů byly zvoleny především takové obory vzdělání, ve kterých je nejvíce ţáků. Prvních 29 rámcových vzdělávacích programů tak pokrývalo kolem 60% populace vzdělávající se v SOŠ a SOU.
Z těchto 29 RVP, bylo 24 zařazeno
do ověřování v projektu PILOT S, z toho 10 RVP pro učební obory (resp. pro obory poskytujících střední vzdělání s výučním listem) a 14 pro obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou. Cílový stav schvalování rámcových vzdělávacích programů probíhá ve třech vlnách. Pro jednotlivé obory vznikají v Národním ústavu odborného vzdělávání rámcové vzdělávací programy (RVP), které pak připomínkují školy, a některá ministerstva a krajské samosprávy. Nakonec jsou schvalovány Ministerstvem školství mládeţe a tělovýchovy. Příprava vzdělávacích programů byla rozdělena do tří hlavních částí. V první z nich bylo v roce 2007 schváleno 61 RVP, ve druhé vlně následovalo dalších 82 RVP, které vstoupily v platnost v 12
květnu 2008. Dalších 88 RVP bylo předáno k diskuzi a připomínkovému řízení v říjnu roku 2008. Schváleny by měly být do konce školního roku, 2009. Cílový stav není zatím jasně definován vzhledem k nesplněným poţadavkům Evropské unie a poţadavků školského zákona, tento cílový stav měl být přibliţně v roce 2010. Současný stav je zaměřen na potřeby a poţadavky účastníků. Z toho vyplývají cíleně tvořené vzdělávací projekty, jejichţ realizace by měla probíhat v partnerském prostředí. Dospělí můţou mít představu moţnosti více ovlivňovat cíle, učební látku, formy a zejména metody výuky. Jsou zvyklí na sebeřízení a nejlépe se učí, má - li pro ně téma bezprostřední hodnotu.
1.2 - Legislativa vztahující se ke vzdělávání dospělých K základním legislativním dokumentům, které utváří rozvoj dlouhodobé vzdělávací soustavy v České republice patří „DZ ČR 2007“ který je zpracováván na základě § 9 - 11 a § 185 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Postupy a časový harmonogram prácí na DZ ČR a dlouhodobých záměrech krajů (DZK) a příslušné projednávání upravuje vyhláška č. 15/2005 Sb., která stanovuje náleţitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Zákon č. 49/2009, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů (noví školský zákon) K těmto legislativním zákonům patří také zákon o provádění rekvalifikací č. 435/2004 Sb. Tímto zákonem se řídí úřady práce (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) a vyhláškou č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců. Pro úplné a přesné definování pojmu rekvalifikace je uveden výňatek ze zákona o zaměstnanosti, ve kterém se rekvalifikace vymezuje § 108 - § 110. Od 1. ledna 2009 nabyla účinnosti novela § 108 zákona o zaměstnanosti. Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (ve znění pozdějších předpisů). 13
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Dále jsou to vyhlášky např. Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných. Za zmínku stojí i krátké ohlédnutí se do období 1. republiky , kdy si význam a potřebu vzdělávání uvědomoval i první československý prezident, filosof a pedagog Tomáš Garrigue Masaryk, který se v roce 1918 zaslouţil o schválení prvního a jediného zákona ke vzdělávání dospělých, to shrnuje Beneš v publikaci Andragogika (Beneš 2008, s. 22). Jednalo se o zákon, který modernizoval vzdělávací systém a dostal značnou legislativní i finanční podporu ze strany oficiálních orgánů. Obsahoval i zásady výchovy k občanství. Vznikly lidové školy a vyšší lidové školy zaměřené na všeobecně vzdělávací činnost (Beneš, 2008, s. 25).
14
2 - Bílá kniha 2001- Vzdělávání dospělých Tento dokument byl zpracován na základě potřeb a poţadavků na vzdělávání v České republice, před rokem 2001 a nastínil potřeby a řešení problémů ve vzdělávání dospělých. Některé postřehy z tohoto dokumentu, můţou být aktuální i v dnešní době.
2.1 - Potřeba vzdělávání dospělých 2001 Potřeba vzdělávání dospělých a přesuny ve struktuře zaměstnanosti, a zároveň změny v obsahu práce a snaha lidí zlepšovat své vzdělání z vlastní iniciativy, ať uţ z důvodů lepší kariéry v zaměstnání, nebo kvůli rozvíjení svých zálib se promítá v celé společnosti. Z hlediska jednotlivce vzdělávání prokazatelně zvyšuje zaměstnatelnost a také usnadňuje přístup k vyšším příčkám kariéry a k vyšším příjmům. Prognózy, které byly dosud zpracovány ukazovaly, ţe se tato potřeba bude i v příštím období dále zvyšovat a vzdělávání dospělých bude čím dál tím více ovlivňovat
hospodářské
mikroekonomické.
Z těchto
výsledky důvodů
na se
úrovni rozhodující
makroekonomické soudobou
i
koncepcí
vzdělávání stávají koncepce celoživotního učení, které sdruţují počáteční (přípravné) i další vzdělávání do vzájemně propojeného celku, a umoţňují tak náleţitou prostupnost všech sloţek vzdělávací soustavy, která je zaloţená na zásadě: Chce-li člověk obstát v rychlém vývoji svého okolí a chce-li je aktivně ovlivňovat, nestačí mu již vzdělání získané v mládí ve škole, nýbrž musí mít šanci a chtít si je průběžně rozšiřovat2. Potřeba vzdělávání se rozšířila od mladých po dospělé a přesáhla odvětví školství a stala se věcí všech. Nejvíce diferencované součásti vzdělávacích systémů, které jsou zaměřeny na rozmanité cílové skupiny (např. na občany, zaměstnance podniků a dalších organizací, na uchazeče o zaměstnání aj). Ty se navzájem můţou lišit nejen rozsahem, ale i věkem, povoláním, ale především motivem ke vzdělávání. Vzdělávání dospělých v České republice poskytují různí poskytovatelé (státní i nestátní) z mnoha odvětví. Náplň vzdělávacích programů nebo kurzů je nanejvýš rozmanitá a uplatňují se v nich také různé metody výuky a učení. 2
Bílá kniha 2001 s 79 odst. 1.
15
Náklady na vzdělávání dospělých jsou hrazeny z různých zdrojů, veřejných i soukromých. V oblasti vzdělávání dospělých, a to ve všech třech jejích součástech, se ukázaly tři klíčové problémy: za prvé nejasné kompetence, za druhé neexistující nebo neúčinná motivace a za třetí neexistence mechanizmů systémového rozvoje vzdělávání dospělých.
2.2 - Problém motivace Neexistence mechanizmů a pobídek na národní úrovni, které by rozvoj vzdělávání dospělých účinně stimulovaly, jasně prokázala, ţe spontánní vývoj ve vzdělávání dospělých s převaţující pasivitou státu nemůţe bez existence účinných pobídek dostát poţadavkům progresivního hospodářství v Evropské Unii. Viz obecné evropské trendy ve vzdělávání dospělých (např. Celoživotní učení pro všechny – OECD 1996, Hamburská deklarace a Agenda pro budoucnost – UNESCO 1997, Vyučování a učení. Cesta k učící se společnosti – EK 1995), ani specifická doporučení k rozvoji vzdělávání dospělých v ČR (např. Zprávy o národní politice ve vzdělávání. Česká republika – OECD 1996)3
2.3 - Problém mechanizmů Rozvoj systémového vzdělávání dospělých při neexistenci mechanizmů způsoboval, ţe dosud v této rozsáhlé oblasti vzdělávání nebyla např. náleţitě zajišťována kvalita, chyběl systém certifikace vzdělávání dospělých, zaostávala infrastruktura vzdělávání dospělých. To vše dospělým zájemcům o vzdělávání znesnadňovalo orientaci v nabídce vzdělávání, uznávání výsledků vzdělávání a ve svých důsledcích omezovalo přístup ke vzdělávání dospělých. .
3
Bílá kniha 2001 s 80 odst. 1.
16
2.4 - Kompetence vzdělávání Širší zavedení systémových mechanizmů vyţadoval přípravu, během níţ bylo nezbytné zabývat se minimálně dvěma zásadními problémy. První problém spočíval ve specifikaci obsahu akreditace, která měla zajistit zkvalitnění a zefektivnění činnosti poskytovatelů, učitelů/lektorů a zlepšení vzdělávacích programů. Druhý problém spočíval ve stanovení mezí akreditace, tj. ve vymezení, které vzdělávací programy, kteří poskytovatelé, nebo kteří učitelé/lektoři mají být akreditováni a kteří jiţ nikoliv. Bylo navrţeno, aby se nositelem tohoto úkolu stalo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ve spolupráci s dalšími relevantními institucemi, včetně nestátních a aby se v celé oblasti vzdělávání dospělých zlepšila a zdokonalila infrastruktura vzdělávání dospělých, včetně podpůrných systémů, jako jsou např. informační systémy, monitorování, analýzy, výzkum, poradenství a mezinárodní spolupráce atd. Protoţe dosavadní podmínky pro vzdělávání vedoucí k dosaţení ţádoucího stupně vzdělání, poskytovaly dospělým jen omezené moţnosti, protoţe byly většinou zaloţeny jen na dlouhých několikaletých vzdělávacích programech, coţ bylo pro některé vzdělávané nebo pro některé jejich zaměstnavatele obtíţně akceptovatelné. Tím se sniţoval přístup dospělých, ke vzdělávání. V Bílé knize se navrhovala řešení, která by umoţnila dospělým snadnější přístup k tomuto vzdělávání, a to tím, ţe vedle existujících dlouhých vzdělávacích programů se dospělým jednak umoţní absolvovat (a uznávat) také kratší úseky vzdělávacích programů (např. na principu vzdělávacích modulů) a umoţní se jim započítávat a uznávat vědomosti a dovednosti, jež si dospělí osvojili mimo formální vzdělávání. Byla tehdy navržena myšlenka, že vzdělávání dospělých, vedoucí k dosažení stupně vzdělání, by mělo být druhou šancí pro ty, kteří z různých důvodů nedosáhli určitého stupně vzdělání dříve4.
4
Bílá kniha 2001 s 82 odst. 1.
17
Bílá kniha, která tehdy na základě rozborů tehdejšího stavu navrhovala určitá řešení, která se promítla do nového školského zákona a vyhlášek, ukázala na špatný stav v tomto sektoru vzdělávání, který se s úspěchy a neúspěchy řeší do dnešní doby např. v rozvoji lidských zdrojů, a to především na úrovni podniků.
18
3 - Vzdělávání dospělých a jeho současný stav. Pojem Andragogika, vzdělávání dospělých, se objevil z důvodů zvýšeného zájmu nejen veřejnosti, ale i z důvodu nového pojetí vzdělávací politiky a s tím souvisejícími otázkami učení a vzdělávání dospělých. V České republice vedlo k zavedení tohoto pojmu rozhodnutí akreditační komise MŠMT. Jedním z důvodů bylo odlišit andragogiku od dřívějšího označení výchova a vzdělávání dospělých. Palán (1997, s. 159) ve Výkladovém slovníku vzdělávání dospělých definuje andragogiku jako vědu o výchově dospělých, vzdělávání dospělých a péči o dospělé, respektující všestranně zvláštnosti dospělé populace a zabývající se její personalizací (utváření a kultivace osobnosti jako společenské bytosti), socializací (proces osvojení si specifické lidské formy chování, začlenění se do společnosti) a akulturací (integrace jedince s kulturou, která jej obklopuje)5. Pedagogika je chápána jako věda o cílevědomé výchově a vzdělávání dětí a mládeţe. Andragogika je vědou o cílevědomé výchově a vzdělávání dospělých, má však jiná teoretická východiska a jiné společenské cíle. Z těchto dvou definic plyne, ţe se oba obory podstatně liší, přesto andragogika navazuje na pedagogiku a vychází z ní. Cílem andragogiky je tedy zařazení člověka do společnosti. To je ale nemyslitelné bez rozvoje jeho osobnosti. Současnou situaci charakterizuje Beneš takto: (2008, s. 27) Hodnota a prestiž vzdělání roste. Dostupná nabídka ale není pro všechny stejná6. Vzdělávání dospělých je současné době chápáno jako oblast sluţeb jednotlivcům, institucím, skupinám, která svojí nabídkou slouţí k uspokojování vzdělávacích potřeb a stává se tak součástí konzumního způsobu ţivota a také ţivotního stylu. Střední školy, a to zejména odborné, se ocitají pod tlakem problémů narůstajících v ekonomické sféře státu, kde se stát svými zákony a vyhláškami snaţí řešit ekonomické a sociální problémy např. nezaměstnanost. Školy se 5
PALÁN, Zdeněk. Výkladový slovník vzdělávání dospělých. Praha: Daha, 1997. s. 159 BENEŠ, Milan. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. s. 27
6
19
jsou nuceny řešit nedostatek prostředků, sniţování státních dotací, které jsou vázány na počet ţáků tím, ţe se snaţí zaplnit učebny i kdyţ vědí, ţe nabírají ţáky, kteří k danému oboru nemají vlohy ani dispozice, Tito ţáci většinou končí se studiem jiţ ve druhém nebo třetím ročníku a uţ nedokáţou začít znova studovat, a tak se začínají propadat do spodních vrstev společnosti. Tyto lidi začlenit znovu do vzdělávacího a tím i pracovního procesu se snaţí pracovní úřady na základě regionálních projektů, které jsou dotované z evropských fondů, například projekt Mladí bez kvalifikace. To ale neřeší problém středního vzdělání pro tyto občany, je to pouze krátkodobé řešení, protoţe tito lidé zůstávají stále bez úplného středního vzdělání. Jaká je tedy nabídka středních škol pro dospělé v tomto sektoru? Ve vzdělávací nabídce středních škol pro občany starší 18 let, kteří mají pouze základní vzdělání, se nacházejí pouze tříleté učební obory v denní formě studia. Tato nabídka je bohuţel pro tyto občany nevyhovující uţ z hlediska časové náročnosti (pokud je neţiví rodiče). Některé školy nabízejí moţnost zkrácené formy studia s moţností získání výučního listu, ale ta je určena pouze uchazečům s ukončeným středním nebo vyšším vzděláním, to ale neřeší situaci starších občanů se základním vzděláním, kteří mají zájem se svoji ţivotní situací něco začít dělat, ale nedostanou moţnost, protoţe pracovní úřady těmto lidem nabízejí pouze moţnost certifikátů a osvědčení, ale bez středního odborného vzdělání a získání výučního listu, coţ neřeší jejich situaci z hlediska dlouhodobé perspektivy rozvoje osobnosti, ale i odborného rozvoje ve vybrané profesi ani moţný kariérový postup. Vzhledem k současnému vývoji v České republice začíná být vzdělávání dospělých stále více ovlivňováno koncepcí
celoţivotního učení, které
představuje zásadní změnu v pojetí celého vzdělávacího systému. To se stává stále více nedílnou součástí způsobu ţivota. Ale bohuţel se teprve vytváří systém, který umoţní plynulé přechody, kooperaci a popřípadě i překrývání mezi oblastmi zahrnujícími vzdělávání, zaměstnání, resp. podnikání, mezi formálním, neformálním a informálním učením. Dlouhodobější změny, které jsou očekávané v odvětvové struktuře naší ekonomiky se začínají projevovat právě v poţadavcích na celkově vyšší úroveň kvalifikovanosti dospělých. 20
Velký důraz se klade především na obecnější kvalifikace, které mají oborově nespecifické povahy, např. znalosti a dovednosti z oblasti informačních technologií, ovládání cizích jazyků, rozvoj komunikativních kompetencí, klíčových kompetencí - učit se, spolupracovat s druhými, pracovat v týmu apod. Společným základem jsou uplatnitelné kvalifikace oborově specifické, které jsou mnohem více závislé na situaci na trhu práce, ale i na vývoji nových materiálů a technologických procesů. U různých druhů kvalifikací je zapotřebí stále více počítat s jejich změnami v průběhu produktivního ţivota člověka. Dlouhodobá koncepce rámcových vzdělávacích programů ve stávající podobě je zaměřena hlavně na děti a mladistvé, a to zejména z hlediska obecných cílů vzdělávání. Získání středoškolského vzdělání denní formou studia je pro dospělé vhodná pouze výjimečně. Dospělí musí pro své vzdělávání vyuţívat jiné moţnosti a formy vzdělávání jako je večerní, dálkové, distanční, kombinované nebo individuální, které jsou spojené s moţnostmi vyuţití informačních a komunikačních technologií (např. distanční vzdělávání). Hlavně informační a komunikační technologie můţou sehrát ve vzdělávání dospělých významnou roli. To u dospělých lidí, kteří se musí nějakým způsobem uţivit je téměř nepřekonatelná situace a díky tomu, ţe nemají ţádnou kvalifikaci končí na úřadech práce, kde jim můţe být nabídnut pouze rekvalifikační kurz, coţ nemá odborný základ a neřeší situaci z dlouhodobého hlediska u dospělých se základním vzděláním. Tuto situaci se snaţí řešit zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, přijatý v roce 2006, který umoţňuje kaţdému získat nebo si zvýšit stávající stupeň vzdělání nebo kvalifikaci, přizpůsobit se ekonomickým a společenským změnám a ověřit nebo potvrdit nabyté znalosti a dovednosti získané při neformálním vzdělávání nebo informálním učení. Umoţní tedy zhodnotit vzdělávání dosaţené mimo vzdělávací soustavu transparentním a objektivním způsobem. Součástí zákona jsou základní principy udělování osvědčení potvrzujícího získání dílčí kvalifikace.
21
4 - Vymezení pojmů V oblasti vzdělávání dospělých se nedefinovala ucelená teorie a nebylo zatím dosaţeno dohody na určitém sjednocení v pouţívání pojmů. Smyslem vzdělávání dospělých je většinou zvýšení kvalifikace a uplatnitelnost na trhu práce, ale i celkový rozvoj osobnosti. Základní pojmy oboru je nutné vymezit do té míry tak, aby byla moţná komunikace.
4.1 - Učení První způsob učení jsou vzorce, které vytváří lidské chování a potenciál k výkonům. Tyto vzorce si můţeme přinést do ţivota hotové a můţou být z větší části i zděděné po předcích evolučním vývojem např. inteligence vrozená, pohybové schopnosti, umělecké nebo řemeslné nadání atd. Druhý způsob učení je dalším procesem vývoje získávání vlastností, postojů a schopností teprve v průběhu svého ţivota prostřednictvím učení. Tato učení můţou být: NEVĚDOMÉ - komunikační a vztahové návyky VĚDOMÉ - znalosti a dovednosti Správné učení probíhá tím, ţe se testují určité typy chování a sleduje se, zda vedou k příjemným nebo nepříjemným pocitům. V případě příjemných pocitů je tendence testované chování ve stejných nebo podobných situacích zkoušet znovu, opakovaně a postupně vytvářet nové návyky. Pocitům nepříjemným je tendenci se spíše vyhnout. Lze tedy říci, ţe učením se rozšiřuje zděděné spektrum našeho chování a osobnost se rozvíjí. Díky učení si je moţné vybírat ze stále mohutnější zásoby vzorců a tím i lépe reagovat na stále větší mnoţství ţivotních situací. Učením se člověk stává úspěšnějším při překonávání potíţí a hrozeb. Z toho plyne, ţe učením je moţné potíţe a hrozby v některých případech dokonce předvídat nebo jim předcházet, popřípadě je vyuţívat ke svému prospěchu. Proto se musí řešit také zdroje učení a hlavním zdrojem jsou lidé, ti jsou nositeli lidský zdrojů a mohou je za určitých podmínek nabízet a poskytovat. 22
Z hlediska člověka existují dva zdroje učení a to: PŘEJÍMÁNÍ - jedná se o opakované chování, které člověk někde viděl.(respektive si zapamatoval informaci, kterou v danou chvíli vnímal) Napodobování vzorů - nejprve rodiče, dále pak lidi, které povaţujeme za úspěšné. VYTVÁŘENÍ - není-li moţnost někoho napodobit, je nutné najít nový návod, jak příslušnou situaci vytvořit a otestovat. Lidskými zdroji nejsou myšleni přímo lidi, ale potenciál, který lidé mají a mohou je vyuţívat k danému výkonu. Potenciál člověka se rozšiřuje učením i vzděláváním a tím vznikají nebo se rozvíjí lidské zdroje. Schéma č. 1. Typy lidských zdrojů Psychické
Motivy
Vlastnosti
Postoje
Fyzické
Lidské zdroje
Názory
Schopnosti
Dovednosti
Postoje
23
Lidé nemají k dispozici pouze lidské zdroje, které, můţou být obnovitelné, ale téţ neobnovitelné.
Příkladem neobnovitelného zdroje je například čas, kde
můţeme mít přímý vliv na způsob jeho vyuţití. Máme tedy k dispozici pouze své vlastní to je interní zdroje? Můţeme se také obrátit k externím zdrojům, jimiţ nositeli jsou jiní lidé a těchto zdrojů čerpat, můţe to být například čtení knih, vzdělávání, zaloţené na přímé interakci vzdělávaných a vzdělávajících. Vzdělávání je tedy poskytování zdrojů. Na učení nemá lidstvo patent, to znamená, ţe novým kouskům se učí ptáci, savci a organizmy, které zde byly dávno předtím, neţ se na zemi objevil první člověk. Výsledkem
pozoruhodného
vývoje
člověka
je
zabudovaná
stavba
ze
společných i rozdílných vlastností, které byly zděděny, a vlastností, postojů a schopností, kterým se v průběhu ţivota vědomě i nevědomě učíme, viz obrázek 2. Jsme tedy vybaveni dvěma základními procesy, které v základu formují naší osobnost, a to jsou jiţ zmíněné dva základní procesy, za prvé dědění a za druhé učení. Obrázek. Č. 2. Původ lidských zdrojů
Nevědomé
Vědomé
Učení
ZDROJE
Dědění
Sdílené
Rozdílné
24
4.2. Vzdělávání Spontánním učením se rozvíjí potenciál člověka - jako jednotlivce i jako biologického druhu. Chuť proţívat příjemné pocity a odpor k pocitům nepříjemným jsou motorem procesu učení. Lidé se liší i v citlivosti vůči různým obsahům a formám podnětů, coţ je velice důleţité pro efektivní, organizované učení - tedy vzdělávání. Vzdělávání bývá primárně zaměřeno na přímou kultivaci znalostí nebo dovedností. Pokud mění i postoje vzdělávaného člověka, činí tak spíše nepřímo, tedy spolu s nabízením určitých znalostí a dovedností. Předpokládáme tedy, ţe se vzděláváním zlepšují, mění k lepšímu naše schopnosti, znalosti nebo dovednosti.
4.2.1 - Celoživotní vzdělávání „Celoţivotním vzděláváním se rozumí takové druhy vzdělávání, které umoţňují získávat jeho účastníkům znalosti, doplňovat, prohlubovat, obnovovat nebo rozšiřovat vědomosti, dovednosti, kvalifikaci a odbornou způsobilost k výkonu specializované činnosti,“ říká prorektor pro celoţivotní vzdělávání a spolupráci s praxí UTB David Tuček. Koncepce celoţivotního vzdělávání má platformu dokumentu, který se nazývá Strategie celoživotního učení v ČR. V systému celoţivotního vzdělávání se vytváří různé druhy projektů, které jsou dotované z různých zdrojů, například ze státních dotací nebo dotací EU. Do systému celoţivotního vzdělávání patří např. rekvalifikace, jejichţ systém mají pod kontrolou úřady práce, ale to také znamená, ţe se tímto úřadem rozdělují i finanční zdroje, které končí většinou v soukromých neškolských vzdělávacích agenturách, které nemají na tuto činnost vlastní stálé zaměstnance ani prostory. Pronajímají si prostory ve školách a lektory si najímají z řad pedagogů a finanční prostředky z EU, končí prakticky mimo akreditovaný školský systém, přesto,
ţe
by
nyní,
v
době
nedostatku
ţáků,
pomohly
částečně
překonat krizová období středních škol. Vyvstává otázka. Proč se úřady práce neobrací přímo na střední odborné školy!
25
V této práci mohu uvést některé z těchto rekvalifikační projektů. Prvním z nich je jiţ zmiňovaný Projekt Vzdělávejte se, nebo projekt Mladí bez kvalifikace, který je určený mladým lidem od 17 do 25 let, kteří si z nějakého důvodu nedodělali odborné vzdělání, nebo potřebují změnit profesi a jsou evidováni na úřadech práce. Tento projekt můţu posoudit z vlastní zkušenosti z pohledu lektora. Můţu tedy říci, ţe se v tomto projektu střetávají dvě skupiny, které je velmi obtíţné vyučovat najednou ve vyučovací jednotce. Jsou to například lidé pouze se základním vzděláním a středním vzděláním úplným nebo neúplným. Objevuje se zde velký vědomostní rozdíl. Profesní odbornost tedy nelze nahradit rekvalifikací, která nemá základ v předchozím odborném vzdělání. Ale na druhou stranu to můţe být způsob, jak vrátit občany se základním vzděláním zpět do vzdělávacího procesu. V SOU a SOŠ jsou k tomu vytvořeny optimální podmínky. Úřady práce iniciativy ze strany středních škol nepodporují. O této problematice se ještě rozepíšu v dalších částech diplomové práce.
4.3 - Celoživotní učení Celoţivotním učením myslíme učení v celém průběhu ţivota ve smyslu ideálního pojetí je povaţováno za nepřetrţitý proces, jde ve skutečnosti spíše o neustálou připravenost člověka se neustálé učit, neţ o studium, a to představuje zásadní změnu koncepčního pojetí ve vzdělávání, ale i jeho organizačního principu. Všechny moţnosti tradičních učení ve vzdělávacích institucích v rámci vzdělávacího systému či mimo něj, je chápáno jako propojený celek, který dovoluje rozmanité ale i četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a umoţňuje získávat stejné certifikované kvalifikace různými cestami a to kdykoli během ţivota. „Celoživotním vzděláváním se rozumí takové druhy vzdělávání, které umožňují získávat jeho účastníkům znalosti, doplňovat, prohlubovat, obnovovat nebo rozšiřovat vědomosti, dovednosti, kvalifikaci a odbornou
způsobilost
k
výkonu
specializované
činnosti,“
říká
prorektor pro celoživotní vzdělávání a spolupráci s praxí Strategie celoţivotního učení, zahrnuje tři základní systémy, ty jsou:
26
Formální vzdělávání – realizuje se ve vzdělávacích institucích, a to zpravidla ve školách. Funkce, organizační formy, obsahy, cíle, a způsoby hodnocení se vymezují právními předpisy. Zahrnuje získávání na sebe navazující stupně vzdělání, tzn. základního, středního, středního vzdělání s výučním listem, středního vzdělání s maturitní zkouškou, vyššího odborného vzdělání v konzervatoři, vyššího odborného vzdělání, a vysokoškolského vzdělání. Neformální vzdělávání - zaměřuje se na získání dovedností, vědomostí a kompetencí, které mohou zlepšit respondentovi jeho společenské i pracovní uplatnění. Neformální vzdělávání je poskytováno v zařízeních zaměstnavatelů, nestátních neziskových organizacích, soukromých vzdělávacích institucích, ve školských zařízeních a dalších organizacích. Informální učení - můžeme chápat jako proces kdy je získávání vědomostí, osvojování dovedností a kompetencí z každodenních zkušeností a činností v rodině, v práci, i ve volném čase. Zahrnuje hlavně sebevzdělávání, kde učící nemá možnost nabyté znalosti ověřit např. televizní jazykové kurzy. Kaţdému člověku by měly být poskytovány moţnosti vzdělávat se v různých stadiích svého ţivota v souladu se svými moţnostmi, potřebami a zájmy.
4.3.1 - Počáteční vzdělávání Základní vzdělávání je primární a nižší sekundární stupeň – ISCED 1, 2, kryje se zpravidla s dobou plnění povinné školní docházky a má všeobecný charakter. Střední vzdělávání je vyšší sekundární stupeň – ISCED 3, má odborný nebo všeobecný charakter a ukončuje se maturitní zkouškou (ISCED 3A), výučním listem (ISCED 3C) nebo závěrečnou zkouškou (ISCED 3C). Součástí středního vzdělání je v ČR i tzv. nástavbové studium pro absolventy středního vzdělání s výučním listem (ISCED 4) ukončené maturitní zkouškou.
27
Terciární vzdělávání (ISCED 5, 6), Poskytuje specializované vzdělání umělecké nebo odborné. Zahrnuje široký sektor vzdělávací nabídky následující zpravidla po vykonání maturitní zkoušky. Je to vysokoškolské vzdělávání, které je uskutečňované vysokými školami, vyšší odborné vzdělávání uskutečňované vyššími odbornými školami a částečně i vyšší odborné vzdělávání uskutečňované v konzervatořích.
4.3.2. Další vzdělávání. Uskutečňuje se nebo probíhá po dosaţení určitého stupně vzdělání, resp. po prvním vstupu vzdělávajícího se na trh práce. Další vzdělávání můţe být zaměřeno na různorodé spektrum dovedností, vědomostí a kompetencí důleţitých pro uplatnění v pracovním, osobním i občanském ţivotě. Vychází se ze zásady, ţe konkrétní získané kompetence nejsou tak cenné jako schopnost učit se. Mluví se tedy hlavně o celoživotním učení, nikoliv o vzdělávání. Zdůrazňuje se význam i takových učebních aktivit kaţdého jedince, které nemají organizovaný ráz, tzn. samostatného učení např. při práci, při pobytu v přírodě, na kulturních akcích apod.
28
5 - Formy vzdělávání dospělých Je moţné formy vzdělávání dospělých definovat jako souhrn organizačních opatření a uspořádání výuky, která je realizací určitého vzdělávacího procesu. Jedná se tedy o organizované učení s určitým záměrem. Tímto záměrem můţe být dosaţení kompetence, to je způsobilosti k nějaké činnosti. Aby vzdělávání dospělých
mohlo
být
označeno
jako
záměrné
učení,
musí
probíhat
organizovaně, a tedy být pod kontrolou a nabývat popsatelných forem. Z hlediska výukového programu můţeme určit základní formy - trénink, školení, koučování, konzultace, učení z vlastního výkonu a učení z výkonu učitele. Formální vzdělávání dospělých se realizuje ve škole a má velký vliv na osobnost vzdělávaného, jedná se o rozsáhlý systém, který sleduje postupné zrání osobnosti s věkem, jedná se tedy o hierarchické uspořádání. Ve vzdělávání dospělých se můţeme setkat tedy s rozmanitými typy organizačních forem, které můţou být zaměřené na teorii, kde je účastník zapojen do praktického dění teoretikem (lektorem) to je například školení, konzultace a učení z vlastního výkonu. Můţeme ale pouţít i jiné formy, které umoţňují zaměření na reálné praktické výkony, kde vzdělávaný cvičí, přemýšlí, pracuje nebo tvoří. Tyto formy můţeme pojmenovat jako trénink, koučování a učení z vlastního výkonu. Při vzdělávání vznikají dvě základní tendence, se kterými musí vzdělavatel počítat a musí si vybrat určitý směr rozsahu pole typu vzdělávacího modelu a to je univerzálnost. Příkladem univerzálnosti je např. rekvalifikace na truhlářské práce, pečovatele, malířské práce atd. nebo specializace, to můţe být například školení programování, CNC centra nebo na jiná konkrétní vybavení nebo stroj, ale i sluţbu. Vzdělávaný si tedy musí vybrat pouze ze dvou tendencí, a to buď vědět málo o mnohém, nebo mnoho o málu.
29
Obr. č. 3. Učitel a účastník ve formách vzdělávání.
Vzdělávání dospělých Forma vzdělávání
Role účastníka
Role učitele
Trénink
Je cvičen trenérem
Je trenérem a stimuluje k nácviku
Školení
Je informován lektorem
Je zdrojem informací
Koučování
Učí se učit se
Stimuluje účastníka ke generování poznatků
Konzultace
Je instruován expertem
Je zdrojem návodů k chování řešení.
Učení z vlastního výkonu
Je objektem pozorování
Je dárcem reflexe (zpětná vazba)
Učení z výkonu učitele
Je pozorovatelem reality
Je vzorem k napodobování
5.1 - Rekvalifikační vzdělávání Rekvalifikační vzdělávání je významné z hlediska uchazečů o zaměstnání, registrovaných na úřadech práce. Tohoto vzdělání se mohou účastnit i osoby zaměstnané, zpravidla jde však o nezaměstnaností ohroţené občany. Jde tedy o jedno z opatření aktivní politiky zaměstnanosti, které významně přispívá ke zvyšování zaměstnanosti- kolem 70 % absolventů u nás nachází zaměstnání. V posledních letech se podařilo počty účastníků rekvalifikačního vzdělávání zvyšovat, přesto tímto vzděláním prochází jen asi 5 % uchazečů o zaměstnání, zatímco většina jich pasivně pobírá podpory v nezaměstnanosti, coţ je negativní jak z hlediska státu, tak i z hlediska uchazečů o zaměstnání. Rekvalifikace se řídí zákony vyhláškami např. úřady práce se řídí zákonem č. 435/2004 Sb., provádění rekvalifikace. Zákon o zaměstnanosti a vyhláškou č.
30
519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců. Pro úplné a přesné definování pojmu rekvalifikace je uveden výňatek ze zákona o zaměstnanosti, ve kterém je rekvalifikace vymezena v § 108 - § 110. Od 1. ledna 2009 nabyla účinnosti novela § 108 zákona o zaměstnanosti.
5.2 - Rekvalifikace její formy a typy Formy rekvalifikace vymezuje ustanovení § 1 vyhlášky č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců. Tyto formy se uskutečňují. ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání, ve speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti, ve vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů, ve vzdělávacích programech určených pro uchazeče o zaměstnání, kterým se věnuje zvýšená péče při zprostředkování zákona podle § 33, ve školních vzdělávacích programech pro střední vzdělávání v rámci soustavy oboru vzdělání. Typy rekvalifikací: Rekvalifikace profesní - poskytují kvalifikaci pro novou profesi, například zedník, tesař, zámečník, instalatér, prodavač, ošetřovatelka, účetní, sekretářka, správce výpočetní sítě, programátor atd. Rekvalifikace nespecifické - účastník rekvalifikace je školen na získání dovedností, které zvýší jeho uplatnitelnost na trhu práce. Nespecifická rekvalifikace je vţdy zaměřena na přípravu uchazeče o zaměstnání tak, aby se zvýšila jeho zaměstnatelnost na trhu práce, a nesmí obsahovat motivační a poradenské aktivity například jak se připravit na pohovor, jak si napsat ţivotopis, atd. Rekvalifikace doplňkové - slouţí k doplnění nebo rozšíření získané kvalifikace,
například
svářečský
průkaz
pro
uchazeče
kvalifikované 31
v odpovídajícím řemesle, dále dle odborné způsobilosti podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. pro uchazeče kvalifikované v elektroprofesích, vazačský průkaz, lešenářský průkaz jako doplněk stavebních profesí, řidičský průkaz nezbytný pro výkon různých zaměstnání atd. Rekvalifikace obnovovací
- slouţí pro obnovení nebo rozšíření dříve
nabytých vědomostí a dovedností.
32
6 - Nezaměstnanost Můţeme posoudit jako společenskou situaci, kde existuje skupina lidí, kteří by mohli nebo chtěli pracovat, ale situace na trhu práce jim to neumoţňuje, a to z důvodu přebytku nabídky pracovních sil. Nezaměstnanost způsobuje sociální napětí, proto je snahou vlád tuto situaci řešit, a to politikou zaměstnanosti, která se dělí na pasivní, jako je výplata dávek v nezaměstnanosti a aktivní jako je politika zaměstnanosti, která v sobě zahrnuje mimo jiné i rekvalifikace. Nezaměstnanost má různé příčiny, a proto ji můţeme členit na: frikční (dočasná) vzniká v důsledku běţné mobility pracovních sil např. změny zaměstnání. strukturální (technická) vzniká nerovnováhou mezi kvalifikací pracovní síly a poţadavků zaměstnavatelů na určitý typ pracovníků sezónní vzniká nevyuţitím disponibilních kapacit převisem nabídky na trhu, způsobené obvykle přírodní cykličností (např. zedníci v zimě), cyklická vzniká nevyuţitím disponibilních kapacit a to převisem nabídky na trhu, způsobuje je ekonomická cykličnost, eventuálně převis nabídky, a tím odbytové potíţe, skrytá tvoří ji ti nezaměstnaní, kteří nejsou evidováni na úřadech práce nebo byli z evidence sankčně vyřazeni z důvodu neplnění zákonných, eventuálně dohodnutých podmínek; neúplná (nepravá), někdy také přirozená nebo dobrovolná neúplná (parciální), jedná se o přijetí pracovní nabídky na částečný úvazek nebo pracovního místa pod úrovní vlastní kvalifikace, dlouhodobá jedná se občany, kteří dlouhodobě nemůţou nalézt práci a to různých důvodů.
6.1 - Nezaměstnanost z hlediska vzdělání. Nezaměstnanost a vzdělání má přímou souvislost s politikou zaměstnanosti. Jedním z aktivních bodů této politiky je řešení nezaměstnanosti z hlediska vzdělávání nebo různými pobídkami na rozvoj firem v oblastech vysoké nezaměstnanosti. Například firma postaví v
regionu podnik pro výrobu
komponentů spalovacích motorů a pro výrobu potřebuje 200 kvalifikovaných lidí 33
různých profesí. Tento poţadavek můţe být pro podnik velkým problémem, i kdyţ v daném regionu bude vysoká nezaměstnanost, firma nenajde dostatek kvalifikovaných zaměstnanců pro výrobu. Tento jev v daném regionu můţe způsobit například vysoká míra lidí pouze se základním vzděláním, vysoký věk, vzdělání v jiných profesích nebo velké vzdálenosti do pracovního místa. Tento příklad má tedy přímou souvislost se vzděláním. Jestliţe vezmeme strukturu nezaměstnanosti z pohledu vzdělání v roce 2010, tak nejvyšší míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním a to 23,6%. Na druhém místě je skupina lidí se středním vzděláním bez maturity, včetně vyučených, kde je celková míra nezaměstnanosti kolem 8% to je téměř o15% niţší nezaměstnanost. Nízkou nezaměstnanost 5,5% mají osoby s úplným středním vzděláním s maturitou. Nejniţší míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci a to 2,9%. Z toho můţeme usoudit, ţe čím vyšší vzdělání, tím se zvyšuje moţnost uplatnění na trhu práce.
Nezaměstnanost podle vzdělání v procentech 25 20 15 10 5 0 2008
2009
Základní
Vyučení
2010 Střední
VŠ
Na základě statistických údajů můţeme vytvářet různé druhy grafů a struktur, které budou ukazovat, ţe profesní vzdělání je z hlediska zaměstnanosti jeden z nejdůleţitějších ukazatelů ekonomiky proto je nutné vytvářet podmínky k celoţivotnímu vzdělávání 34
6.2 - Nezaměstnanost v EU z hlediska vzdělávání. Vzhledem k tomu, ţe nejsme uzavřená komunita a patříme mezi země evropské unie a také čerpáme ale i přispíváme penězi do fondů EU, proto se nás také týká nezaměstnanost ve státech evropské unie. Nezaměstnanost v roce 2009 vzrostla v zemích eurozóny na 15 miliónů nezaměstnaných to je nejvyšší za posledních deset let. Jen ve Španělsku ztratilo zaměstnání přibliţně 2,7 milionu lidí. V Estonsku stoupla nezaměstnanost z 3,7 % na 13,3 % a to za necelých 18 měsíců. Za stejné období se v Lotyšsku a v Litvě ztrojnásobila a v Irsku více neţ zdvojnásobila na 12,5 %. Z těchto a jiných důvodů se některé členské státy rozhodly zvýšit rozpočet na vzdělávání a to bez ohledu na pokles příjmů z daní. Evropská komise v oblasti zaměstnanosti podpořila volání po investicích do vzdělávání a kvalifikací tím, ţe na léta 2009 aţ 10 poskytla 19 miliard euro z Evropského sociálního fondu určených na pomoc při zotavování se z krize. Členské státy si uvědomuju potenciál validace a uznávání znalostí, dovedností a kompetencí, které byly osvojeny mimo formální vzdělávací systém, jako součásti odezvy na potřebu rozvoje kvalifikací. Výsledky učení se vyuţívají ke stanovování standardů, definují profily povolání a vytvářejí kurikula. Výsledky učení tak zdůrazňují spíše to, co jednotlivec umí na konci vzdělávání, neţ dobu trvání, místo a kurikulum kurzu. Evropský rámec kvalifikací EQF je zaloţený na výsledcích učení a uznávání různých druhů vzdělávání v různých stadiích. Vytvářením národních rámců kvalifikací ve napojení na EQF vyuţívá jiţ Francie, Irsko, Malta a Spojené království. Itálie a Slovinsko si vytvářejí své individuální plány na základě dohod mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, které kombinují formální a neformální vzdělávání v různých obdobích profesní dráhy.
35
7 - Potřeba vzdělávacích programů V této části se zabývám, průzkumem a realizací dvou téměř nesrovnatelných vzdělávacích programů, kde jsem zpracoval moţnost návazného řešení pro účastníky vzdělávacího procesu. Projekt je zaměřen na občany starší 18 let, bez středního vzdělání, to znamená pro občany se základním vzděláním. Vytvořil jsem motivační podmínky pro vzdělávací projekt, který je zakončen výučním listem (ISCED 3C), a tím motivovat občany k zahájení, či dokončení započatého, ale nedokončeného systémového vzdělávání, které by nezasáhlo citelně do jejich stávajícího pracovního procesu. Vrátit tyto občany znovu do vzdělávacího procesu je docela sloţitý problém, i přes to, ţe tato skupina lidí tvoří téměř 10 % populace a podílí se kolem 23 % na celkové nezaměstnanosti v České republice. Jedná se tedy o významnou skupinu lidí, kterou je potřeba se zabývat a to nejenom z hlediska vzdělávání. Situace na trhu práce vyţaduje vzdělané odborníky v různých profesích, kde se začíná projevovat nedostatek lidí s profesním vzděláním. Tento nedostatek se podnikatelé snaţí řešit vzděláváním pracovníků z vlastních zdrojů, ale mnohem výhodnější pro ně je si najmou zahraniční dělníky. Příkladem jsou automobilové závody nebo stavební firmy, které pociťují citelný nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Velkou úlohu hrají v této situaci úřady práce, které by se měly začít systematicky zabývat touto významnou skupinou obyvatel.
Jaké tedy
v současné době mají úřady práce moţnosti v motivování občanů starších 18 let se základním vzděláním? Pokusím se tedy na poloţenou otázku odpovědět. Příkladem jsou nabídky rekvalifikací. Moţnosti pracovních úřadů se můţou zdát omezené ve zdrojích, ze kterých je moţné čerpat. Jedním ze zdrojů jsou projekty financované z fondů EU. Příkladem takového projektu je projekt rekvalifikací Mladí bez kvalifikace, který probíhá v pravidelných intervalech a je realizován vzdělávací agenturou Republikové centrum. Další
moţností
odborného vzdělávání je, ţe by se úřady přímo obrátily na střední odborné školy, které mají kvalifikované pracovníky, prostory pro výuku, metodiku výuky, a jsou schopni přizpůsobit vzdělávací programy poţadovaným formám rekvalifikací a poskytnout těmto občanům potřebné profesní vzdělání, které by umoţnilo jejich další rozvoj. Pro příklad se můţeme podívat na vzdělávací 36
nabídku středních odborných škol pro občany starší 18 let bez středního vzdělání. Jsou to tříleté učební obory denního studia nebo zkrácená forma studia, která je ale pouze pro ty občany, kteří mají ukončené střední nebo vyšší vzdělání. Z tohoto výčtu je jasné, ţe ve vzdělávací nabídce chybí vzdělávací modul, který by umoţnil návrat do vzdělávacího procesu občanů se základním vzděláním. Střední odborné školy se potýkají s nedostatkem ţáků. Proto se některé školy snaţí o rozšíření vzdělávacích programů, u nichţ je předpokladem ukončené střední vzdělání s výučním listem, nebo maturitou, ale nezahrnují stále výraznější skupinu lidí po 18 roce věku se základním vzděláním, tato skupina tvoří průběţně kole 10 % obyvatel. Nejvíce s touto skupinou občanů přicházejí do styku pracovní úřady. Chybějící odbornost z těchto lidí dělá levnou pracovní sílu pro pomocné práce, to vede k fluktuaci a tito lidé v ekonomicky nestabilním prostředí jsou prvními, kdo končí na úřadech práce. Nabídka rekvalifikací bez středního odborného vzdělání je malou náhraţkou odbornosti v profesi, na kterou byl certifikát (osvědčení o způsobilosti) vystaven. Tento problém rozvedu později v dalších kapitolách.
37
8 – Vymezení výzkumného problému V rámci diplomové práce jsem provedl kvantitativní výzkum a zhodnocení dvou rozdílných programů, které se zaměřují na vzdělávání dospělých. Cílem bylo zjistit účelnost vynaloţených prostředků a schopnost invence učitelů a lektorů v rekvalifikačních kurzech v technických oborech pro občany starších 18 let bez středního vzdělání, vzhledem k poţadavkům trhu práce. Průzkum byl prováděn na úřadech práce a s ţáky, kteří se zúčastnili rekvalifikačního kurzu nebo vzdělávacího programu, jehoţ výstupem je výuční list. Dalším úkolem šetření bylo zjistit, zda se na trhu práce lépe uplatní rekvalifikovaní pracovníci bez středního vzdělání, nebo ti, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v daném oboru.
8.1 - Pracovní hypotézy a použité metody šetření Hypotéza č. 1. Občané, kteří získají rekvalifikaci v oboru, o kterém nic neví, a tato rekvalifikace nemá návaznost na střední odborné vzdělání, mají velmi malou pravděpodobnost vytvoření si delšího pracovního poměru a budou znova zapsáni na úřadech práce. Hypotéza č. 2. Dospělí občané, kteří absolvují střední vzdělání s výučním listem, zůstanou delší dobu tj. minimálně 7 měsíců u zaměstnavatelů, u kterých pracovali po dobu studia. Použité metody šetření Nestandardizovaný dotazník pro uchazeče rekvalifikačního kurzu. Neformální rozhovor s úředníky úřadu práce Neformální rozhovor se zaměstnavateli Neformální rozhovor s účastníky rekvalifikace Nestandardizovaný dotazník pro účastníky vzdělávacího programu zakončeného středním vzděláním s výučním listem Další metody, které mně dopomohly ke zjištěným výsledkům o absolventech - pozorování, internet, osobní pohovor.
38
8.2 - Charakteristika cílové skupiny V rámci šetření zaměřeného na absolventy rekvalifikačního kurzu
a
vzdělávacího programu bylo osloveno 54 muţů. To znamená, ţe jsem oslovil 40 absolventů rekvalifikačního kurzu Zaučený truhlář (z nich 3 byli jiţ vyučeni v jiném oboru) s a 14 absolventů vzdělávacího programu pro dospělé, jehoţ výstupem je střední odborné vzdělání výučním listem v oboru truhlář. Tuto skupinu momentálně nemůţu rozšířit, a to vzhledem k ještě nedokončenému průběhu vzdělávání. I přes malý výzkumný vzorek, jsem mohl analyzovat výsledky, které potvrzují výsledky vyslovených hypotéz. Pracoval jsem pouze s občany, které jsem vyučoval, a kteří úspěšně sloţili závěrečné zkoušky.
8.3 - Šetření zjišťované v průběhu kurzu. Zaměření grafu na obě skupiny Graf č. 1: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Celkem
V%
40
V%
14
Základní
92,5 %
37
100 %
14
Střední
7,5 %
3
0%
0
VŠ
0%
0
0%
0
40 35 30
Z celkového počtu zúčastněných má 54 respondentů základní vzdělání a 3 střední odborné vzdělání.
25 20 15 10 5 0 40
14
39
Graf č. 2: Myslíte si, že potřebujete střední odborné vzdělání zakončené výučním listem? Celkem
V%
40
V%
14
Ano
67,5 %
27
100 %
14
Ne
20 %
8
0%
0
Nevím
12,5 %
5
0%
0
Účastníci rekvalifikace se z větší části uvědomují, ţe v budoucnu budou potřebovat střední vzdělání, ale objevuje se malá, ale výrazná skupina lidí s názorem ţe jim kurzy zajišťují stejné postavení na trhu práce jako vyučenému pracovníku. Tímto názorem je navíc ovlivňována skupina nerozhodnutých. Myslí si tedy, ţe jim osvědčení nahradí střední vzdělání v oboru a tím mají stejné postavení jako vyučený pracovník. Tento názor je, bohuţel, podporován z úřadu práce a EU.
30 25 20 15 10 5 0 40
14 Ano
Ne
Nevím
Graf č. 3: Chcete po absolvování kurzu nebo po získání výučního listu pracovat ve zvolené profesi? Celkem
V%
40
V%
14
Ano
55 %
22
93 %
13
Ne
27,5 %
11
7,1 %
1
Nevím
17,5 %
7
0%
0
25
Z tohoto grafu vyplývá, ţe většina účastníků chce pracovat ve zvolené profesy. Výraznější názor má skupina dospělých dokončujících vyučení, kde aţ na jednoho, který chce pokračovat dále ve studiu a věnovat se pak jinému zaměření.
20 15 10 5 0 40
14 Ano
Ne
Nevím
40
Grafy rekvalifikačních kurzů Graf č. 4: Účastnil jste se nabízeného kurzu, protože vám hrozilo vyloučení z úřadu práce?
Počet
V%
40
Ano
47,5 %
19
Ne
52,5 %
21
Ze 40 zúčastněných respondentů se 47,5 % obává, ţe budou vyškrtnuti z evidence úřadu práce, proto přistoupili na podmínky rekvalifikace a byli nuceni si vybrat z nabízených oborů
25 20 15 10 5 0 Ano
ne
Graf č. 5: Máte zájem o zvolený rekvalifikační obor, profesi truhlář? Celkem
V%
40
Ano
72,5 %
29
Ne
7,5 %
3
Nevím
20 %
8
30 25 20
O zvolený rekvalifikační obor mělo zájem 72,5 % účastníků kurzu a 20 % nebylo rozhodnuto z hlediska rekvalifikační profese a 7,5 % se do této profese přihlásilo z donucení.
15 10 5 0 Ano
Ne
Nevím
41
Graf č. 6: Máte zájem založit si živnost po absolvování kurzu? Celkem Ano Ne Nevím
% 15 % 62,5 % 22,5 %
40 6 25 9
25 20
Zaloţit si ţivnost na základě kurzu chtělo 15 % účastníků kurzu, ale bez znalostí, vědomostí a praxe by tato ţivnost byla nefunkční.
15 10 5 0 Ano
Ne
Nevím
Graf č. 7: Byl jste již někdy zaměstnán? Celkem Ano Ne
% 85 % 15 %
40 34 6 Účastníci kurzu byli, většinou jiţ někde zaměstnáni. Pouze 15% uvedlo, ţe nikdy nepracovalo.
35 30 25 20 15 10 5 0 Ano
Ne
42
Graf č. 8: Pracoval jste někdy v podobné profesi? Celkem Ano Ne
V% 30 % 70 %
40 12 28
30 25 20
V podobné profesi pracovalo pouze 30 % účastníků. Nelze připravit řemeslníka za pár měsíců, kdyţ nemá předchozí zkušenosti.
15 10 5 0 Ano
Ne
Graf č. 9: Jste veden na úřadu práce déle než 7 měsíců? Celkem Ano Ne
V% 72,5 % 27,5 %
30 25 20 15
40 29 11
Z této otázky vyplynulo, ţe zájem pracovat není příliš velký, to ukazuje tento graf, ze kterého se dá vyčíst, ţe 72,5 % účastníků je dlouhodobě nezaměstnaných, chybí jim tedy základní pracovní návyky.
10 5 0 Ano
Ne
43
Graf č. 10: Je tento rekvalifikační kurz prvním, který absolvujete? Celkem Ano Ne
V% 90 % 10 %
40 36 4 Ze zjištěných výsledků vyplynulo, ţe 10 % absolventů prošlo více kurzy, bylo seznámeno s více profesemi, ale v ţádné se neuplatnili nebo se jim obor zdál příliš náročný.
40 35 30 25 20 15 10 5 0 Ano
Ne
Graf č. 11: Myslíte si, že se zvýší tímto kurzem vaše šance na pracovní uplatnění? Celkem Ano Ne
% 82,5 % 17,5 %
40 33 7 Většina účastníků se domnívá, ţe se zvýší jejich pracovní uplatnění, to ale závisí na praxi v daném oboru.
35 30 25 20 15 10 5 0 Ano
Ne
44
Graf č. 12: Máte zájem absolvovat v budoucnu jiný kurz? Celkem Ano Ne Nevím
V% 22,5 % 35 % 42,5 %
40 9 14 17 Na tomto grafu se můţeme přesvědčit, ţe fluktuace v profesi a nerozhodnost, tvoří přes 60 % uchazečů o profesi.
18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Ano
Ne
Nevím
Graf č. 13: Máte zájem si v budoucnu dokončit střední vzdělání zakončené výučním listem (do tohoto grafu nezapočítávám 3 absolventy, kteří střední vzdělání mají)? Celkem Ano Ne Nevím
V% 70, % 10 % 20 %
37 27 5 8
30 25
Na základě těchto ukazatelů můţeme říci, ţe 70 % účastníků bude mít v budoucnu zájem se vzdělávat.
20 15 10 5 0 Ano
Ne
Nevím
45
Grafy vzdělávacího projektu pro dospělé, který je zakončen středním odborným vzděláním s výučním listem Graf č. 14: Pracoval jste někdy v podobné profesi? Celkem Ano Ne
% 93 % 7,1 %
14 13 1 Z tohoto grafu vyplynulo, proč si zvolili obor, který se rozhodli studovat. Absolventi v 93 % uvedli, ţe jiţ pracovali v podobné profesi.
14 12 10 8 6 4 2 0 Ano
Ne
Graf č. 15: Myslíte si, že se zvýší vaše šance na pracovní uplatnění? Celkem Ano Ne
% 100 % 0%
14 12
14 14 0
100 % absolventů uvedlo, ţe vzdělání se jim zvýší moţnost uplatnění na trhu práce.
10 8 6 4 2 0 Ano
Ne
46
8.3.1 - Vyhodnocení šetření zaměřeného na rekvalifikaci a střední odborné vzdělání s výučním listem v oboru truhlář. Absolventi se v průběhu kurzu vyjadřovali k důvodům rekvalifikace, a to vzhledem ke svému dosavadnímu vzdělání a zájmu o obor a k moţnostem dalšího sebevzdělávání. V dotazníku č. 1 Na otázku, proč nepracují ve svém oboru, uvedla většina absolventů rekvalifikačního kurzu, ţe zaměstnavatelé po nich poţadují praxi, kterou nemůţou vykázat. Většina oslovených, to je 52,5 % nemá obavy, ţe je vyloučí z evidence úřadu práce, pokud se nezúčastní nabízené rekvalifikace. Většina účastníků měla zájem o zvolený obor, to je 72,5 % ale, jedná se spíše o to, aby se s oborem seznámila a zjistila, co tato práce obnáší. Tomuto tvrzení odpovídá graf č 8, kde 70 % účastníků nemělo ţádné zkušenosti se zvolenou profesí. Překvapivé je zjištění, ţe začít podnikat v daném oboru by chtělo 16 % absolventů. Na dotaz, jak chtějí v oboru podnikat bez potřebných zkušeností, znalostí a praxe odpověděli, ţe to nepotřebují a na dotaz, na jakém základě jim bude vydán ţivnostenský list, odpověděli, ţe jim pomůţe zaměstnavatel v zastoupení pod dohledem na šest let a po uplynutí této doby, budou moci ţivnost vykonávat samostatně. Všichni účastníci v těchto kurzech jsou vedeni na úřadech práce, ale pouze 27,5 % jsou evidování kratší dobu neţ 7 měsíců. Z celkového počtu zúčastněných bylo 15 %, kteří nebyli nikdy v pracovním poměru. Přes 82 % absolventů si myslí, ţe absolvováním tohoto kurzu se zvýší jejich uplatnění na trhu práce i vzhledem k tomu, ţe mají po dobu trvání kurzu práci zajištěnou
a
mají
moţnost
na
základě
svých
schopností
přesvědčit
zaměstnavatele, aby s nimi podepsal pracovní smlouvu, a 18 % je přesvědčeno, ţe certifikát, který získají jejich moţnosti nezvýší, ale vidí v kurzu moţnost zařadit se alespoň na chvíli do pracovního procesu přes pracovní agentury po dobu trvání kurzu. Na otázku zda mají zájem si v budoucnu dokončit střední vzdělání zakončené výučním listem, 70 % dotazovaných odpovědělo ano a 20 % odpovědělo, ţe neví. Vyhodnocením odpovědí se potvrzuje velmi kladný a 47
rozumný náhled na tuto formu vzdělávání ze strany absolventů a rovněţ dochází nesplnění hlavního cíle projektu Mladí bez kvalifikace, a to vrátit tyto občany do vzdělávacího procesu. Občanům, kteří se rozhodli dokončit střední vzdělání výučním listem, jsem věnoval 2 samostatné grafy. Ptát se těchto občanů na to, zda jsou zaměstnáni je bezpředmětné , protoţe podmínkou, za které je moţné výuční list získat, je být zaměstnán v oboru po celou dobu studia. Většina z nich uvádí i dlouholetou praxi, a to minimálně 6 let. Je zde znát citelná podpora ze strany zaměstnavatelů, dík nimţ mohli studovat. Kdyţ tito občané získají výuční list, tak se můţou prokázat jak praxí, tak i vzděláním. Na dotaz, zda se zvýší jejich šance na trhu práce, odpovědělo plných 100 % respondentů kladně a na otázku, jestli pracovali v dané profesi před započetím vzdělání, odpověděl ze 14 dotazovaných pouze 1 dotazovaný, který nepracoval v profesi truhlář, ale jako zedník.
8.4 - Šetření zjišťované u absolventů po uplynutí 7 měsíců po absolvování kurzu středního odborného vzdělání s výučním listem. Grafy zaměřené na rekvalifikační kurzy Graf č. 16: Zůstal jste pracovat po skončení kurzu v dané profesi minimálně 3 měsíce? Celkem Ano Ne
V% 42,5 % 57,5 %
40 17 23 Po uplynutí určité doby nepracuje v oboru přes 57 % účastníků.
25 20 15 10 5 0 Ano
Ne
48
Graf č. 17: Pracujete v současné době? (zjišťováno v průběhu 3 měsíce 2011). Celkem Ano Ne
V% 22,5 % 77,5 %
40 9 31
35 30 25 20 15
V současné době, tj. přibliţně o další 3 měsíce později, pracuje v oboru ze 40 respondentů pouze 9, kterým se podařilo zapracovat v oboru. 31 respondentů je evidováno na úřadech práce.
10 5 0 Ano
Ne
Graf č. 18: Myslíte si, že po zkušenostech s truhlářským řemeslem, budete i v budoucnu v tomto řemesle usilovat o zaměstnání i přes momentální neúspěch? Celkem Ano Ne
V% 72,5 % 27,5 %
40 29 11
Momentální neúspěch neodradil účastníky kurzu a rádi by v tomto řemesle pracovali.
30 25 20 15 10 5 0 Ano
Ne
49
Graf č. 19: Myslíte si, že vás tento kurz dostatečně připravil na dané řemeslo?
Celkem Ano Ne
V% 40 % 60 %
40 16 24
Účastníci se z 60 % shodli, na tom, ţe kurz je nemůţe připravit na výkon řemesla.
25 20 15 10 5 0 Ano
Ne
8.4.1 - Vyhodnocení šetření zjišťované u absolventů po uplynutí 7 měsíců po absolvování kurzu Zaučený truhlář. Při postupném zjišťování průběhu zaměstnání jsem se dotazoval absolventů, zda v dané profes zůstali pracovat aspoň tři měsíce po skončení kurzu,jsem zjistil, ţe po 3 měsících pracovalo v oboru uţ pouze 42,5 % a v současné době tj. v březnu 2011, pracuje v profesi ze 40 absolventů pouze 9. Při dalších neformálních pohovorech jsem zjistil, ţe přes 77 % účastníků je znova zapsána na úřadech práce. Jestliţe se zeptáme, na to, zda je kurz dostatečně připravil, na dané řemeslo, většina tj. 60 % uvedla zápornou odpověď. Z daného šetření lze vyvodit závěr, ţe koncepce projektu úřadu práce Mladí bez kvalifikace, nesplňuje předpoklad profesního uplatnění absolventů kurzu na trhu práce.
Myšlenka nahradit 3 roky středního odborného vzdělání
Osvědčením o absolvování kurzu (certifikátem) bez dostatečné praxe, není východiskem ze situace, do které se tato skupina občanů dostala. Pozitivním faktem je, ţe je truhlářské řemeslo pro absolventy natolik atraktivní, ţe by se rádi v budoucnu k němu vrátili.
50
Grafy zaměřené na vzdělávací projekt pro dospělé se středním odborným vzděláním s výučním listem. Graf č. 20: Jste v současné době zaměstnán u zaměstnavatele, u kterého jste pracoval, když jste studoval vzdělávací program, jehož výstupem byl výuční list. Celkem Ano Ne
V% 85,7 % 14,3 %
14 12 2 85,7 % absolventů, kteří se vyučili, zůstalo pracovat u zaměstnavatelů, u kterých pracovalo v době vzdělávání.
12 10 8 6 4 2 0 Ano
Ne
Graf č. 21: Založili jste si živnost? Celkem Ano Ne
V% 42,8 % 57,2 %
14 6 8 42,8 % si zaloţilo ţivnost. Důvodem, proč tak učinili, byl většinou poţadavek zaměstnavatelů.
8 7 6 5 4 3 2 1 0 Ano
Ne
51
Graf č. 22: Budete si chtít v budoucnu rozšířit vzdělání? Celkem Ano Ne
V% 78,5 % 21,5 %
14 11 3 Rozšířit si vzdělání na úplné střední vzdělání má zájem přes 78,5 % respondentů.
12 10 8 6 4 2 0 Ano
Ne
8.4.2 - Vyhodnocení šetření zaměřeného na dospělé se středním odborným vzděláním s výučním listem v oboru truhlář po 7 měsících. Tato skupina respondentů po uplynutí určitého času pracuje a není evidována na úřadech práce. Navíc z hlediska uplatnění, si 43 % zaloţilo ţivnost, a to z hlavně z důvodu poţadavku zaměstnavatele. Na této skupině absolventů je jasně znát profesní zájem o rozšíření odbornosti a v blízké budoucnosti získání úplného středního s cílem zajistit si uplatnění na trhu práce.
8.4.3 - Shrnutí výsledků Všichni účastníci, kteří byli osloveni před vyplňováním dotazníků, se seznámili s tématem diplomové práce. Všichni dotazovaní byli ujištěni, ţe jejich odpovědi jsou anonymní a budou pouţity jen k vyhodnocení diplomové práce. Hypotéza č. 1: Občané, kteří získají rekvalifikaci v oboru, o kterém nic neví, a tato rekvalifikace nemá návaznost na střední odborné vzdělání, mají velmi malou pravděpodobnost vytvoření si delšího pracovního poměru a budou znova zapsáni na úřadech práce. 52
Tato hypotéza se potvrdila. Na základě neformálního rozhovoru s úředníky úřadu práce a ze zjištěných výsledků, které poskytli účastníci kurzu, bylo zjištěno, ţe po uplynutí určitého času účastníci kurzu ztrácí zaměstnání, které jim našli pracovníci úřadu. Po odchodu ze zaměstnání si uţ další práci v oboru nedokáţou najít. Příčinou je nedostatek praxe, profesních dovedností a pracovních návyků, neznalost materiálů, zpracovatelských technologii v oboru, které se získávají postupným studiem. U nového zaměstnavatele se nemůţou uplatnit. Důvod je ve velkém rozsahu truhlářského řemesla. Účastníci se na provozech, kam jsou během absolvování kurzu přiděleni, truhlářskému řemeslu neučí, ale pracují pro zaměstnavatele na zadané práci, většinou stejného charakteru, která jim je přidělena a to je důvodem, ţe si neosvojí více dovedností a nejsou schopni po uplynutí kurzu samostatně pracovat. Takového pracovníka, bohuţel, firmy nepotřebují, a jakmile skončí kurz a tohoto pracovníka přestane platit úřad, tak ho firma raději propustí práce, neţ by čekala, aţ se dostatečně zapracuje a získá potřebné dovednosti a vědomosti. Absolvent v podstatě nemá co nabídnout a můţe ukazovat pouze osvědčení, které ho opravňuje k určité činnosti, kterou dostatečně neovládá. Hypotéza č. 2. Dospělí občané, kteří absolvují střední vzdělání s výučním listem, zůstanou delší dobu tj. minimálně 7 měsíců u zaměstnavatelů, u kterých pracovali po dobu studia Tato hypotéza se potvrdila. Vycházel jsem z věku a praxe absolventů a na základě zpracovaných modulů jsem si postupně ověřoval stupeň osvojení vědomostí, znalostí a dovedností v oboru vzdělávání. Většina absolventů pracovala před započetím vzdělání u zaměstnavatele, u kterého pak pracovala jak v období, kdy se vzdělávala, tak i po ukončení studia. Pokud od tohoto zaměstnavatele absolvent odešel, tak díky výučnímu listu a praxi našel uplatnění u jiného, nebo si zaloţil vlastní ţivnost. Ţádný z absolventů
programu středního vzdělání pro dospělé
zakončené výučním listem, nebyl v průběhu výzkumu evidován na úřadu práce. Vzdělávání dospělých se základním vzděláním je krok správným směrem.
53
9 – Rekvalifikační projekt Mladí bez kvalifikace. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a také ze státního rozpočtu ČR. Cílovou skupinou občanů projektu tvoří uchazeči o zaměstnání ve věku do 25 let, zejména se základním nebo s nedokončeným středním vzděláním a jsou evidovaní na úřadu práce. Z projektu nejsou vyloučeny ani osoby se zdravotním postiţením a osoby společensky nepřizpůsobivé při splnění výše uvedených podmínek. Hlavním cílem tohoto projektu je zvýšení zaměstnatelnosti cílové skupiny prostřednictvím poskytování individuální podpory a poradenství a získání vědomostí a dovedností formou praktických rekvalifikací, které přispějí ke zlepšení uplatnitelnosti na trhu práce, nebo k návratu zpět do vzdělávacího procesu. S tímto souvisí i doprovodné jevy, jako je změna ţivotních hodnot, zvýšení sebedůvěry, sebepoznání, umění komunikovat s okolím, naučit se nevyhýbat se problémům atd. Aktivita teoretické a praktické části kurzu pro účastníky je povinnou aktivitou a skládá se ze Vzdělávacího modulu a rekvalifikačních kurzů. 1. Vzdělávací modul je v rozsahu 25 hodin, kde je účastník seznámen se základy práce s PC, a naučí se vyplňovat běţné tiskopisy. Zaměřuje se na komunikační dovednosti, kde se dozví důleţitá ustanovení ze Zákoníku práce a Občanského zákoníku. 2. Rekvalifikační kurzy Účastníkům je zabezpečena realizace odborných rekvalifikací, které jsou navrţeny dodavatelem tak, aby směřovaly k získání nové kvalifikace nebo ke změně dosavadní kvalifikace uchazeče. Rozhodující pro určení počtu a druhu rekvalifikačních kurzů jsou výstupy z předchozích aktivit. V případě, ţe to bude vhodné pro uplatnění na trhu práce, můţe účastník absolvovat dva rekvalifikační kurzy.
54
3. Seznam nabízených rekvalifikačních kurzů:
Malířské, lakýrnické a natěračské práce
Zednické práce
Tesařské a truhlářské práce
Kuchařské práce
Prodavačské práce
Pracovník v sociálních sluţbách
Cukrářské práce
Pokrývačské práce
Účetnictví s vyuţitím výpočetní techniky
Základy podnikání
Kosmetické sluţby
Pedikúra
9.1 – Osnovy truhlářské práce. Ukázka učebního plánu Truhlářské práce Název předmětu
a) odborné zaměření Práce v dřevařské výrobě b) speciální zaměření Truhlářské práce c) odborný výcvik
Celkem Závěrečné zkoušky
Počet hodin teoretické výuky
Počet hodin teoretickopraktické výuky
Počet hodin praktické výuky
30
30
60
30
30
60
Celkem
480
480
60
60
480
600
Písemná část
Ústní část
Praktická část
celkem
1/2
1/2
2
3
55
Ukázka učební osnovy a) odborné zaměření - Práce v dřevařské výrobě Osnovy: 1.1. Základní právní normy o ochraně a zdraví při práci. 1.1.1. Obeznámení s aktuálními předpisy a vyhlášky v oblasti OBP včetně změn. 1.1.2. Vysvětlování moţných a pravidelných úrazů a nedodrţování zásad OBP,chování při úrazech a jejich předcházení 1.2. Kultura pracovního prostředí a hygiena práce 1.2.1. Péče o pracovní prostředí, problémové oblasti 1.2.2. Moderní uspořádání pracoviště dle hygieny norem odpovídajícím normám EU 1.3. Přehled potřebných materiálů a jejich značení, vlastnosti materiálů, způsoby opracování a úprav 1.3.1. Přehled pouţívaných materiálů a jejich vlastnosti 1.3.2. Značení mat. dle technologických obsahů značení technologických pracovišť 1.3.3. Opracování materiálů včetně technologického postupu 1.3.4. Technologické úpravy vnitřních a vnějších povrchů včetně technologických postupů 1.4. Pracovní postupy při výrobě a opravě v jednotlivých oborech 1.4.1. Technické zhodnocení obsluţných zařízení, jejich přednosti a nedostatky 1.4.2. Vytipování nejčastějších opotřebení části technologického zařízení postup při jejich opravě 1.4.3. Formy a metody výroby jednotlivých částí technologického zařízení a opravárenské metody a jejich způsob plánování. 1.5. Ekonomika, organizace a řízení práce 1.5.1. Posouzení technického a technologického stavu pracoviště 1.5.2. Organizační formy a metody při řízení v závislosti na ekonomice provozu 1.6. Opakování – příprava k závěrečné zkoušce 1.6.1. Praktická prověrka 1.6.2. Konzultace Počet hodin celkem
T
TPV
2
Celkem
2
5
5
10
10
11
21
10
11
21
2
1
3
1
2
3
30
30
60
T – teorie, TPV – teoreticko-praktická výuka
56
b) specializační zaměření 2) Truhlářské práce Osnovy: T 2.1. Čtení výkresů truhlářských výrobků a komponentů 2.2. Materiály 2.2.1. Druhy materiálů pro dřevozpracující průmysl 2.2.2. Jejich pouţití 2.3. Dřevo 2.3.1. Jeho stavba vlastnosti, druhy, vady vhodnost 2.3.2. Příprava dřeva: rozřezání samotných kmenů, sušení, vady a škůdci dřeva (ochrana) 2.4. Povrchová úprava dřeva dřevo-materiálu 2.4.1. Impregnace, lepení 2.4.2. Dýhování, lisování, broušení 2.4.3. Nátěrové hmoty, ostatní pomocné materiály (plasty lamináty, lazurování, dekorativní materiály) 2.5. Základy technologie 2.5.1. Příprava dřeva, opracování dřeva ruční a strojové 2.5.2. Spojování dřeva (druhy spojů) 2.5.3. Lepidla, montáţ, speciální technologie (ohýbání atd.) 2.6. Zařízení truhlářské dílny 2.6.1. Ruční a strojní vybavení dílny: pily, srovnávací a protahovací stroje, frézy, brusky, soustruhy na dřevo 2.6.2. Jejich seřízení a údrţba 2.7. Průmyslová výroba, obráběcí a montážní linky 2.7.1. Mechanizace, automatizace a moderní řízení provozů 2.7.2. Osazování doplňků 2.8. Opakování – příprava k ústní a písemné závěrečné zkoušce Počet hodin celkem
Počet hodin TPV Celkem
3 4
3 4
6 8
4
4
8
6
6
12
6
5
11
4
4
8
2
2
4
1
2
3
30
30
30
9.1.1 - Typ kurzu: Zaučený truhlář Profesní uplatnění absolventa kurzu: Účastník je zaškolován v daném oboru pro práce účelově specializované dle daného provozu a výroby. V návaznosti na teoretickou přípravu a následné praktické zaškolení můţe zvládat i sloţitější technologické postupy, popřípadě zhotovovat a podílet se na variabilní zakázkové výrobě. Získané vědomosti a dovednosti uplatňovat v dílnách nebo na stavbách, popřípadě provádět opravy a rekonstrukce všech druhů výrobků.
9.2 - Zhodnocení kurzu truhlář lektorem Jiţ na začátku se musím zmínit o tom, ţe zadavatelé zřejmě zapomněli na to, ţe se jedná o občany, kteří mají pouze základní vzdělání a nabídku rekvalifikovat se na truhláře slyšeli teprve na úřadu práce, při náboru do kurzu. Uţ na začátku je účastník informován o různých výhodách a o profesním 57
uplatnění. Uţ tyto informace jsou zavádějící, neboť nekorespondují s tím, co se uvádí v profilu absolventa kurzu, a to, ţe účastník je zaškolován v daném oboru pro práce účelově specializované dle daného provozu a výroby. Toto tvrzení jasně říká, ţe účastník bude částečně umět pouze to, co se momentálně v daném provoze zrovna dělá a k této práci bude připuštěn pouze jako pomocný dělník a nedá se tedy mluvit o získání praktických znalostí a dovedností v oboru. Tvrzení, ţe získané vědomosti a dovednosti uplatní absolvent v dílnách nebo na stavbách, popřípadě, ţe bude provádět opravy a rekonstrukce všech druhů výrobků, je sporné, Rozsah takové to výuky je dosaţitelný minimálně v tříletém denním studiu. Tato tvrzení můţu podloţit dlouhodobou praxí v daném oboru. Hlavní cíle praktického vyučování v oboru truhlář, spočívají v osvojení takových pracovních činností, pomocí kterých můţe absolvent vykonávat kvalifikovaně svoje povolání. Pracovní činnosti potřebné pro kvalifikovaný výkon povolání jsou stanoveny učební osnovou odborného výcviku pro tříletý učební obor. Učni si je osvojují postupně. Stupeň osvojení určité pracovní činnosti lze sledovat jen nepřímo, a to prostřednictvím kvality a rychlosti jejího provedení (výkonu). Kdyţ vezmeme v úvahu osnovu pro teoretickou výuku, která je vypracovaná pro rekvalifikační kurz Zaučený truhlář, zase musím konstatovat, ţe neodpovídá faktu, ţe se jedná o lidi bez středního vzdělání. Celkový rozsah osnovy je nepřiměřený, nepočítá se s návazností na jiné předměty neţ odborné, například na matematiku, fyziku, ekonomiku nebo občanskou nauku. V kurzu jsou popírány didaktické zásady např. zásada trvalosti, zásada přiměřenosti nebo zásada spojení teorie s praxí atd. Osnově chybí celková koncepce a snaţí se vytvářet dojem, ţe utváří zaučené truhláře, to ale není moţné bez předchozích znalostí z odborných ale i všeobecných předmětů. Navíc jsou v osnově formální technické chyby, které vytváří dojem, ţe osnovu nedělali odborníci. Příkladem je například označení frézy jako nástroje nebo protahovací stroje jako vodorovné plošné stolové frézky s horním úběrem. Dále se zde promíchávají velmi náročné technologie na přípravu například ohýbání dřeva, lepení nebo sušení. Některá témata jsou úplně mimo moţnou výuku, ale i moţnosti pochopení ze strany účastníků kurzu. Například téma 1.4. Pracovní postupy při výrobě a opravě v jednotlivých oborech, kde si autoři nevšimli, ţe frekventanti nemají základy strojírenství a chybí jim znalosti základních druhů materiálů. 58
Takto bych mohl pokračovat do nekonečna v kritice předloţené osnovy, podle které bych měl vyučovat. Zadavatelé předpokládají, ţe si lektoři vytvoří vlastní výukovou osnovu, která bude z praktického zaměření realizovatelná a pro tyto ţáky srozumitelná. Není tedy moţné, aby se tento projekt prezentoval tím, ţe utváří zaučeného truhláře, ale pouze zaškoleného pracovníka v určitém oboru pro pomocné práce. Tento projekt je efektivní pouze zejména v tom, ţe seznámí ţáky s oborem a vrátí částečně ţáky do vzdělávacího procesu. Na základě těchto rekvalifikačních kurzů jsem vytvořil vzdělávací program, který by částečně mohl tvořit základ rekvalifikačního vzdělávání pro občany, kteří by, mají zájem dosáhnout středního odborného vzdělání.
59
10 – Vzdělávací program pro získání středního odborného vzdělání s výučním listem pro dospělé – vzdělávací moduly – charakteristika Vzhledem k moţnostem vzdělávacích systémů, které jsou uznávané z hlediska středního vzdělání, jsem se rozhodl pro vytvoření modulového systému, jeho zpracování do ŠVP - oboru truhlář a tento modul vyzkoušet, realizovat v praxi, vyhodnotit a na základě výsledků projekt inovovat. Cíle je pokusit se zlepšit nabídkovou strukturu ve vzdělávání dospělých, kteří mají pouze základní vzdělání. Důvody, proč jsem se rozhodl pro modulový systém, jsou především v jeho moţnostech, na které bych chtěl upozornit, a ty můţou být např. různě rozsáhlá ucelená část
vzdělávacího programu, např.
modul poskytující
určitou
specializaci (popř. podle rozsahu vnitřně členěný na dílčí moduly), modul zahrnující učivo, které prolíná celým programem – všemi ročníky, např. cizí jazyk, tělesná výchova. Samostatnost fungování modulů znamená, ţe je lze podle potřeb, nebo cílů vzdělávání různě kombinovat a vyuţívat pro různé vzdělávací programy, např. pro různé obory nebo stupně vzdělání, pro počáteční i další odborné vzdělávání nebo pro více koncipované vzdělávací programy. Vzdělávací moduly umoţňují také vybírat pouze určité obsahy potřebné pro získání poţadovaných kompetencí, vytvářet individuální studijní plány, nebo vlastní vzdělávací programy skládáním a kombinací modulů, a to i modulů absolvovaných různými cestami (např. v různém časovém období, prezenční nebo distanční formou vzdělávání). Vzdělávací moduly jsou zaloţené na kompetencích s jasně stanovenými výsledky, kterých má být dosaţeno, ale obsahují i kritéria pro posouzení toho, jak byly tyto poţadavky naplněny a zda bylo dosaţeno plánovaných cílů vzdělávacího modulu. Absolvování kaţdého modulu se samostatně ověřuje a hodnotí. Vzniká tak portfolio prokazující, jaké moduly ţák v průběhu vzdělávání absolvoval a jaké kompetence si osvojil. To umoţňuje uznat ţákovi dřívější vzdělání, např. v případě přerušení studia. Nastavení modulového systému můţe být procesem několikaletým a nelze formulovat jednoznačně správnou konstrukci systému stejně, jako nikdy nelze 60
systém prohlásit za dokonalý. Můţeme však formulovat několik zásad, jejichţ dodrţení můţe mít i obecný význam navzdory tomu, ţe byly formulovány z pohledu výuky oboru: 1 - Stavbu modulů je třeba chápat jako pyramidu, jejímţ vrcholem je cílová kompetence absolventa oboru. 2 - Skladba odborných i všeobecných předmětů musí tuto hierarchii důsledně respektovat. 3 - V pyramidě musí být vytvořeny pevné horizontální vazby a učitelé všech předmětů musí tyto mezipředmětové souvislosti ţákům ukazovat. 4 - Pro kaţdý vrchol pyramidy je třeba určit odpovědného garanta s příslušnými pravomocemi. 5 - Kaţdý učitel musí respektovat prioritu cílových kompetencí během celého výukového procesu. 6 - Na tvorbě modulů se kromě pedagogických pracovníků podílejí kvalifikovaní odborníci s dostatečnou a reálnou praxí. Má-li být výuka úspěšná, je nutné kromě respektování výše uvedených zásad dodržet i zásadu spojení teorie s praxí.
10.1 – ŠVP Pro vzdělávání dospělých – střední odborné vzdělání s výučním listem – modulový systém Vzhledem k rozsahu ŠVP uvedu pouze ukázkově některé části vzdělávacího oboru.
Identifikační údaje Název školního vzdělávacího programu: Truhlář Stupeň poskytovaného vzdělání: 3 roky, Dálková forma s moţností zkrácení studia o jeden rok a to na základě uznání předchozího vzdělání např. rekvalifikace nebo uznání dlouhodobé praxe v oboru. Jméno ředitele:
PhDr. Václav Andrle
61
PROFIL ABSOLVENTA Kmenový obor:
3356H Truhlář
Kód a název :
33 - 56 – H/01 Truhlář
Dosaţený stupeň vzdělání :
střední odborné
Způsob ukončení a certifikace :
závěrečná zkouška, výuční list
Odborné vědomosti, dovednosti a postoje Po ukončení přípravy v učebním oboru truhlář, truhlář a po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky absolvent umí: Volit vhodné technologické postupy práce Připravit pracoviště a stroje, zvolit a potřebné nástroje a pomůcky vhodné pro danou konstrukci výrobku a výroby. Umí správně seřídit, nabrousit a udrţovat stroje a nástroje potřebné pro řemeslo. Znát materiály pouţívané v truhlářské výrobě Umí správně identifikovat a odstranit vady, které narušují vzhled nebo konstrukci výrobku. Provádí správně pracovní postupy s ohledem na bezpečnost práce Řeší technické problémy vzniklé při výrobě Umí pouţívat nové postupy a aplikovat je do výroby Organizuje samostatně svou práci Zná základní konstrukce truhlářských výrobků Je schopen volit materiály a postupy, které jsou v souladu s novými ekologickými normami Zná a umí aplikovat do výroby bezpečnostní předpisy tak aby neohroţoval zdravý a to své, ale i ostatních pracovníků Dodrţuje při práci zásady a předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, předpisy protipoţární ochrany a umí zacházet s protipoţárním zařízením.
62
Příprava v učebním oboru vytváří předpoklady k tomu, aby absolvent po příslušné praxi byl schopen: zhotovovat nábytek – sedací, stolový, sektorový, kuchyňský zhotovovat stavebně truhlářské konstrukce – okna, dveře, obloţení, schody, podlahy atd. vypracovat technickou přípravu výroby a její náleţitosti podle předlohy ale i vlastního návrhu nábytku. provádět opravy podle dané konstrukce truhlářského výrobku nebo schematického zobrazení Namořit, upravit a nalakovat materiál pro různá pouţití v interiéru nebo v exteriéru včetně nových technologických postupů provádění v řemesle posuzovat přímé i nepřímé vlivy své činnosti na ţivotní prostředí, hodnotit je a zaujímat k nim odpovědná stanoviska. Klíčové dovednosti Absolvent učebního oboru se vyznačuje: vypěstovanou profesní etikou, uměním jednat s lidmi, dovedností vyrovnat se stresovými situacemi, dovedností samostatně řešit nezvyklé situace, kultivovaným vystupováním, estetickým cítěním a uplatňováním estetických hledisek v kaţdodenním ţivotě, trvalým a všestranným zájmem o rozvoj osobnosti, soustavným zdokonalováním znalosti cizích jazyků, pracovní kázní a rozvinutými organizačními schopnostmi. Možnosti uplatnění absolventů Absolventi jsou kvalifikovaní pracovníci, kteří poskytují profesionální truhlářské sluţby a mohou se uplatnit z hlediska jejich uceleného odborného vzdělání v malých a středně velkých výrobních provozovnách ale i ve sluţbách poskytující prodej a montáţ výrobků. Získané znalosti a vědomosti mohou rozvíjet a prohlubovat nástavbovým studiem zaměřeným na podnikání v oblasti sluţeb. 63
CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO OBČANY STARŠÍ 18 LET
Kód a název oboru vzdělání: 33 - 56 – H/01 Truhlář Název ŠVP: Truhlář / ka Školní vzdělávací program je určen pro občany starší 18 let Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a forma studia: - 3 roky dálková forma při zaměstnání s moţností zkrácení studia o jeden rok a to na základě uznání předchozího vzdělání např. rekvalifikace nebo uznání dlouhodobé praxe v oboru. 1. Základní údaje: Délka přípravy: 3 roky s moţností zkrácení studia o jeden rok a to na základě uznání předchozího vzdělání např. rekvalifikace nebo uznání dlouhodobé praxe v oboru. Základní podmínky přijetí: Splnění kriterií přijímacího řízení stanovených pro daný školní rok úspěšné zakončení 8. nebo 9. ročníku ZŠ, zdravotní způsobilost uchazeče (stanovena vládním nařízením) a dosaţení 18 let věku Způsob ukončení přípravy: závěrečná zkouška Poskytované vzdělání: střední vzdělání a odborná příprava pro výkon příslušných dělnických povolání Organizace výuky Příprava ţáků je organizována jako tříletá dálková forma při zaměstnání. Vzdělávání
se
uskutečňuje
jako
samostudium
spojené
s pravidelnými
konzultacemi v rozsahu 200–220 hodin konzultací za jeden školní rok. Konzultace pro teoretickou výuku probíhají vţdy jeden den v týdnu. Konzultace pro předmět Odborný výcvik se budou provádět individuálně, ale nejvíce v rozsahu jeden den v týdnu, a to v závislosti na splnění poţadavků modulu. Praxi si studenti zajišťují sami u zaměstnavatelů. Vzhledem k odbornému zaměření studia musí být studenti po celou dobu studia zaměstnáni v oboru, 64
který se rozhodli studovat. Škola s těmito provozovnami neuzavírá ţádné smlouvy. Vzdělávání je organizováno na základě modulového systému, to znamená, ţe student můţe pokračovat splněním podmínek pro ukončení modulu. Hlavní metody pouţívané pro danou formu výuku jsou konzultace, vysvětlování, sebevzdělávání, diskuze a instruktáţe. Metody a formy výuky Jsou voleny s ohledem na moţnosti dálkového studia a obsahu konkrétního učiva a výsledky vzdělávání, kterého se má student dosáhnout v daném modulu. Učitelé volí metody podle svých potřeb a zkušeností a s ohledem na charakter vyučovaného modulu. Uplatňují vhodnou motivaci, která stimuluje práci ţáků a nejčastěji se opírá o zájem o zvolený učební obor. Podobně aplikační příklady jsou vybírány tak, aby se týkaly problematiky odborných předmětů. Důraz je kladen na podporování samostatné práce ţáků, především na osobní zodpovědnost a samostatnost, schopnost kooperace se záměrem odpovídajícího sebehodnocení a poznání svých moţností a ovlivňování ţákovských postojů – samostatné práce ţáků, referáty, prezentace písemné, ústní a jiné, společné hodnocení, analýza výsledků. Důleţitou sloţkou teoretické výuky je pouţívání názorných pomůcek v různé formě, které ţákovi usnadňují pochopení učiva
- vzorky materiálů, modely, nástěnné obrazy,
zvukové nahrávky, instruktáţní a výukové video. K procvičování a upevňování učiva se vyuţívají různé formy ústních, písemných a praktických cvičení, soutěţe, simulační metody, projekty apod. Velký důraz je kladen na vytváření mezipředmětových vazeb, které rozšiřují klíčové kompetence ţáka. Organizační podmínky dálkového studia Příprava ţáků je organizována jako tříleté dálkové studium s moţností uznání předchozího vzdělání nebo délky praxe s moţností zkrácení studia o jeden školní rok. Výuka je organizována v modulovém systému.
Podmínky pro
zakončení výukového modulu je písemný didaktický test, ústní zkouška a praktická zkouška z odborné praxe. Pro zvládnutí středního vzdělání s výučním
65
listem je nutné absolvovat šestnáct základních modulů, které opravňují studenta k připuštění závěrečné zkoušce v daném oboru. Základním dokumentem, který zajišťuje jednotnost v celém výchovně vzdělávacím procesu je ŠVP. Hodnocení ţáků se řídí Klasifikačním řádem školy, který je součástí Školního řádu a uvádí kritéria hodnocení výsledků vzdělávání. Pojetí vzdělávacího programu Obor vzdělání Truhlář je náročný jak na manuální, tak i intelektové dovednosti ţáků. V souladu s celospolečenskou potřebou vyţaduje absolventa s tvořivým přístupem, rozvinutým logickým myšlením a estetickým vnímáním. Nezbytným poţadavkem jsou rozvinuté komunikativní kompetence - absolvent musí zvládnout v průběhu přípravy na potřebné úrovni 1 cizí jazyk. Vzdělávací program je koncipován tak, aby umoţnil získání všeobecných i odborných znalostí a vědomostí i manuálních a intelektových dovedností potřebných k vykonávání povolání truhlář. Obsah odborných předmětů je tematicky i časově koordinován s obsahem odbornosti (praktické přípravy), mezipředmětové vazby se uplatňují i v dalších vzdělávacích oblastech. ŠVP je svým obsahem koncipován tak, aby umoţnil absolventům plné uplatnění na trhu práce. Základním cílem ŠVP je příprava kvalifikovaných pracovníků, uplatnitelných na trhu práce, schopných reagovat na měnící se potřeby trhu práce a připravených i k samostatné podnikatelské činnosti. Ţáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací ve světě,
kteří jsou schopni v
rámci celoţivotního vzdělávání vlastního
zdokonalování a úspěšného vyrovnání se soukromými i pracovními problémy, s ţádoucí hodnotovou orientací z obecně lidského hlediska. Vzdělávací program umoţňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních a intelektových dovedností potřebných k vykonávání povolání truhlář/ka. Při sestavování a naplňování ŠVP je respektovaná snaha o vybavení absolventa takovými znalostmi, dovednostmi a postoji, které mu umoţní dobré uplatnění na trhu práce.
66
Vzdělávacího programu má poskytnout ţákům určité mnoţství všeobecných a odborných poznatků a dovedností pro práci truhláře/ky. Všeobecně vzdělávací předměty rozšiřují a prohlubují všeobecné znalosti a dovednosti ţáka a vytvářejí předpoklady pro odborné vzdělávání. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka, který se dobře umístí na trhu práce, případně bude schopen reagovat na měnící se podmínky trhu práce. Modulové zpracování osnov ŠVP učebního oboru truhlář, dálková forma studia, pro občany starší 18 let Kódování - základní schéma popisu 1) První dvojčíslí označuje obor – č. 33 značí obor truhlář 2) Druhé číslo označuje úroveň středního vzdělání – č. 2 je obor s výučním listem. 3) Dva znaky vyjadřují odbornost modulu ve vzdělávacích oblastech jeden znak češtinu němčinu nebo angličtinu - Jazykové vzdělávání – český jazyk - cizí jazyk
JV +Č+N+A
SV
- Společenskovědní vzdělávání – občanská nauka - Přírodovědné vzdělávání - Fyzika - Ekologie
PV+F+E
- Matematické vzdělávání – Matematika
MV
- Vzdělávání v ICT - Informační technologie - Ekonomické vzdělávání – Ekonomika - Odborné vzdělávání
IT
EV
- Odborné kreslení - Materiály OV+K+M+T+V+S
- Technologie - Výrobní zařízení - Stavební truhlářství - Výroba a odbyt - Odborný výcvik
VO
67
4) Přidělené číslo pro identifikaci v rámci jednotné databáze modulů školy – např. 01 moduly jsou ještě číslovány vzestupně podle oblastí noř. OV01, OV02, PV01, PV02 atd.
5) Písemný kód určuje pojetí modulu - modul projektový - P - Modul všeobecně vzdělávací - V - Modul odborný - O 6) Oblasti všeobecně vzdělávací jsou označeny modrou barvou a označuji je písmenem V. Oblasti odborného zaměření označuji písmenem O a jsou označeny zelenou barvou.
Vzdělávací moduly - ukázka z části všeobecně vzdělávacích a z části odborného vzdělávání První české soukromé SOU, Praha 10, Trhanovské nám. 8 33 - 56 – H/01 Truhlář
Obor vzdělání Název modulu:
Mluvnice - Principy českého pravopisu, slovní zásoba a sloh
Kód modulu:
33 2 JV+Č 01 V
Délka modulu:
10 h
Platnost od:
1. 9. 2007
Typ modulu:
povinný
Pojetí modulu:
teoretický
Základní vzdělání Vstupní předpoklady: Charakteristika modulu: Modul navazuje na znalosti ze základní školy o základech pravopisu, prohlubuje je a upevňuje je, rozvíjí slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti ţáků, aby pochopili rozdíl mezi spisovnou a nespisovnou normou. Ţáci pracují s jazykovými příručkami, Pravidly českého pravopisu. Oblast slohu se věnuje sestavení jednoduchého vypravování, zdokonalování kultury osobního projevu, správnému, srozumitelnému, jasnému a věcnému vyjadřování a jeho pouţití v běţných ţivotních situacích, zdokonalování komunikativních dovedností. Ţáci si prohlubují kulturnost vyjadřování a vystupování s ohledem na zvolený učební obor. Předpokládané výsledky vzdělávání: Ţák v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu ověřuje a upevňuje si poznatky získané na ZŠ v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu, prohlubuje si je a zdokonaluje se pouţívá nejnovější normativní příručky českého jazyka rozvíjí slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti chápe rozdíl mezi vyjadřováním spisovným a nespisovným rozliší na ukázkách spisovný jazyk, obecnou češtinu, dialekty ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní komunikační situaci, pouţívá adekvátní SZ včetně příslušné odborné terminologie pěstuje přesnost a kulturu jazyka zdokonaluje své vyjadřovací schopnosti 68
aplikuje zásady správné výslovnosti prohlubuje si pravopisné dovednosti vysvětlí funkci slohotvorných činitelů rozliší funkční styl a v typických případech slohový útvar vhodně se prezentuje zdokonaluje kulturu osobního projevu osvojuje si principy a normy kultivovaného vyjadřování a vystupování vhodně formuluje otázky a odpovědi učí se vnímat a poslouchat partnera argumentuje a obhajuje svá stanoviska vyjadřuje se věcně správně, jasně, srozumitelně zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů, umí si je vybírat, orientovat se v nich a přistupovat k nim kriticky má přehled o denním tisku podle svých zájmů vyjadřuje svými slovy své myšlenky, záţitky, názory a postoje prokazuje a zdokonaluje své vyjadřovací schopnosti objasní rozdíl mezi vyjadřováním spisovným a nespisovným; ví, kdy je (ne)vhodné daného vyjadřování (ne)uţít prokazuje věcně správné, jasné a srozumitelné vyjadřování Obsah modulu: Opakování a upevňování vědomostí ze základní školy Jazykové příručky Hlavní principy českého pravopisu Slovní zásoba Podstata slohu, slohotvorní činitelé, funkční styly, slohové postupy a útvary Projevy prostě sdělovací Krátké informační útvary Projevy prostě sdělovací Doporučené postupy výuky: Část modulu bude tvořit výklad a konzultace, které se soustředí na základní principy, které budou ilustrovány ukázkami prostřednictvím multimediální techniky. Další části modulu budou cvičení, ale hlavní část výuky je zaměřená na samostudiu. Způsob ukončení: Písemná zkouška formou testu - 30 otázek a vypracování slohové práce na zadané téma Postupy hodnocení: Kvalita provedení testu - úspěšnost 100 % Výborný: 50 - 40 bodů Chvalitebný: 39 - 30 bodů Dobrý: 29 - 20 bodů Dostatečný: 19 - 10 bodů Nedostatečný: 9 - 0 bodů Vyhodnocení slohu a kritéria podle zadaných témat a z hlediska obsahového provedení konečného zpracování a počtu chyb. Doporučená studijní literatura: Štěrbová, Vytejčková Český jazyk pro odborná učiliště pro 1 – 3 ročník druhé vydání 100 stran ISBN 8072161741 Tejnor, A., Hlavsa, Z. Český jazyk pro střední odborné školy a studijní obory SOU všech typů. Praha : SNP 1996. 278 s. ISBN 80-85937-30-1. 69
První české soukromé SOU, Praha 10, Trhanovské nám. 8 33 - 56 – H/01 Truhlář
Obor vzdělání
Kód modulu:
33 2 OV 01 O
Délka modulu:
Ruční opracování dřeva. 30 h
Platnost od:
1. 9. 2007
Typ modulu:
povinný
Pojetí modulu:
kombinovaný
Název modulu:
Základní vzdělání Vstupní předpoklady: Charakteristika modulu: Modul seznamuje a poskytuje ţákům ucelené a přehledné znalosti o jednotlivých druzích a vlastnostech základních surovin a materiálů dřevozpracujícího odvětví poskytuje potřebné vědomosti o technologických postupech při zpracování materiálů na výrobu jednotlivých výrobků oboru. Ţáci se seznámí a naučí pouţívat vhodné materiály, pracovní prostředky, technologické postupy ručního opracování. Součástí tohoto modulu jsou i praktické instruktáţe ručního opracování a příprava nářadí.
Předpokládané výsledky vzdělávání: Ţák
popíše třídění a označování dřevin dovede popsat fyziologii dřevin orientuje se ve fyziognomii dřevin jejich rozdělení podle vzrůstu a původu dovede popsat makroskopickou stavbu dřeva a kůry pozná základní části stromů a jeho výţivu umí vysvětlit mikroskopickou stavbu dřeva dokáţe vysvětlit význam a vyuţití jednotlivých chemických sloţek dřeva charakterizuje produkty vzniklé delignifikací dřevní hmoty a hydrolýzou dřeva charakterizuje základní fyzikální vlastnosti dřeva a materiálů ze dřeva je schopen vysvětlit význam jednotlivých fyzikálních vlastností dřeva vysvětlí závislost fyzikálních vlastností na stavbě dřeva orientuje se v praktickém významu fyzikálních vlastností dřeva charakterizuje základní mechanické vlastnosti dřeva a materiálů ze dřeva orientuje se v činitelích ovlivňujících mechanické vlastnosti dřeva charakterizuje statickou pevnost a uvede její jednotlivé druhy a význam charakterizuje dynamickou pevnost, její druhy a význam popíše dovolené namáhání dřeva, štípatelnost charakterizuje tvrdost dřeva, její druhy a význam vysvětlí význam pevnosti při vytahování hřebíků a vrutů vysvětlí význam plastičnosti dřeva orientuje se v základních druzích ručního opracování materiálů (řezání, hoblování, vrtání, dlabání, broušení, vykruţování zvládne řezat všemi ručními pilami hobluje všemi druhy hoblíků zvládne dlabat a vrtat dřevo včetně seřízení a ostření ručního nářadí zvládne ruční hoblovaní a řezání na přesné rozměry a úhly zvládne základní orientaci v truhlářských výkresech
Obsah modulu: Nauka o dřevinách Stavba dřeva Chemické sloţení dřeva
70
Fyzikální vlastnosti dřeva Určování druhů dřevin Mechanické vlastnosti dřeva a materiálů ze dřeva statická pevnost Materiály pro výrobu truhlářských výrobků Sortiment dřevařské prvovýroby Sortiment dřevařské druhovýroby Ručního opracování materiálů Význam a úkoly výkresové dokumentace Druhy norem v odborném kreslení, význam normalizace v odborném kreslení, technické písmo a popis Normalizace v odborném kreslení - ČSN Základní geometrické konstrukce – kreslení Zobrazování geometrických těles Značky a značení masivního dřeva Seřizování a ostření nářadí Seznámení se základními materiály, výběr a rozměřování materiálů Řezání ručními pilami, hoblování ručními hoblíky
Doporučené postupy výuky: Část modulu bude tvořit výklad a konzultace, které se soustředí na základní vědomosti a soustřeďuje pozornost ţáka na základní principy. Pro základní ilustraci jsou připraveny ukázky různých dřevin, které ţáci popisují a určují. Dále se ţák seznamuje s pracovními postupy prostřednictvím instruktáţe
Kritéria hodnocení: Písemná zkouška – didaktický test Pozná a popíše strukturu dřeva a určit jeho fyzikální a mechanické vlastnosti a druh Určí správné technologické postupy, které jsou vhodné z hlediska opracování dřeva Nakreslí a graficky označí část dřevěné konstrukce
Kvalita provedení testu - úspěšnost 100 % Výborný: 50 - 40 bodů Chvalitebný: 39 - 30 bodů Dobrý: 29 - 20 bodů Dostatečný: 19 - 10 bodů Nedostatečný: 9 - 0 bodů Praktická zkouška Připraví si nářadí a opracuje materiál do roviny a pravého uhlu. Bodové hodnocení podle tabulky kvality opracování.
Výborný: 420 aţ 370 bodů Chvalitebný: 369 aţ 330 bodů Dobrý: 329 aţ 260 bodů Dostatečný: 259 aţ 160 bodů Nedostatečný: 159 aţ 0 bodů Postupy hodnocení: Písemná zkouška 20 otázek z oblasti materiálů 20 otázek z oblasti technologie 10 otázek z oblasti odborného kreslení Praktická zkouška Opracování dřevěného materiálu základním ručním nářadím Doporučená studijní literatura: Křupalová, Nauka o materiálech Truhlář 1 a 2 ročník SOU Nakladatelství: Sobotales EAN: 9788086817255 71
Nutsch, Odborné kreslení – truhlář Nakladatelství: Sobotales EAN: 9788086706207 Křupaloá, Technologie - obor truhlář Nakladatelství: Sobotales EAN: 9788085920741 Janák, Král, Technologie I Nakladatelství: Informator EAN: 9788073330032
První české soukromé SOU, Praha 10, Trhanovské nám. 8 33 - 56 – H/01 Truhlář
Obor vzdělání
Kód modulu:
33 2 OV 02O
Délka modulu:
Strojní opracování dřeva 30 h
Platnost od:
1. 9. 2007
Typ modulu:
povinný
Pojetí modulu:
kombinovaný
Název modulu:
Absolvování modulů 33 2 OV 01O Vstupní předpoklady: Charakteristika modulu: Modul poskytuje ţákům potřebné vědomosti o technologických postupech při zpracování materiálů na výrobu jednotlivých výrobků oboru. Ţáci se seznámí a naučí pouţívat vhodné materiály, pracovní prostředky, technologické postupy strojního zpracování dřeva a materiálů na bázi dřevní hmoty. A poskytuje přehledné znalosti o strojních součástech, o funkci, obsluze a údrţbě jednotlivých strojů a zařízení, pouţívaných v nábytkářské výrobě. Rozvíjí technické myšlení, tak aby ţáci pochopili principy, funkce a konstrukce jednotlivých strojů a zařízení s ohledem na jejich pouţívání při výrobě nábytku. Ţáci musí dále pochopit principy a funkce všech mechanizmů u jednotlivých pouţívaných strojů a vytvoří si ucelené a přehledné znalosti strojního vybavení. Modul má dále vytvořit ucelené a přehledné znalosti o strojích pouţívaných v truhlářském řemesle a seznámit ţáky bezpečností obsluhy jednotlivých strojů a zařízení včetně povinného pouţívání předepsaných ochranných pracovních pomůcek. Součástí výuky předmětu je instruktáţ a návaznost teoretického vyučování na praktickou část výuky.
Předpokládané výsledky vzdělávání: Obsah modulu: Ţák získá ucelený přehled o strojním opracování materiálů správně volí jednotlivé druhy strojního zpracování materiálů na jednotlivých strojích ovládá dělení a způsoby pouţití strojních pil ovládá postupy řezání na strojních pilách zvládne správné postupy práce na frézkách, vrtačkách, dlabačkách, soustruzích, bruskách, včetně správné volby jednotlivých nástrojů a jejich správného upínání vyjmenuje a rozdělí stroje a strojní zařízení pouţívané v oboru orientuje se v rozdělení základních dřevoobráběcích strojů popíše jednotlivé druhy pil a jejich pouţití charakterizuje jednotlivé skupiny strojů, jejich funkci, obsluhu a údrţbu a pracovní rozsah je schopen posoudit a určit vhodnost pouţití nástrojů pro danou operaci
72
chápe upínání nástroje do strojů a zařízení orientuje se v rozdělení strojů, jejich konstrukci, funkci a pouţití zajistí provozuschopnost dřevoobráběcích strojů z technického a ekonomického hlediska chápe souvislosti provozu strojů s ekologickými poţadavky na výrobu orientuje se v předpisech o bezpečnosti práce na strojích, o ochraně zdraví a v protipoţárních předpisech a opatřeních charakterizuje jednotlivé skupiny strojů, jejich funkci, obsluhu a údrţbu a pracovní rozsah je schopen posoudit a určit vhodnost pouţití strojů pro danou operaci charakterizuje jednotlivé skupiny strojů, jejich funkci a konstrukci je schopen posoudit a určit vhodnost pouţití strojů pro danou operaci charakterizuje jednotlivé skupiny strojů, jejich konstrukci, funkci, obsluhu a údrţbu a pracovní rozsah
Obsah modulu: Strojní opracování dřeva - Řezání na kotoučových pilách - Tvarové řezání na pásových pilách - Frézování na rovinných frézkách – na srovnávačkách, tloušťkovačkách - Tvarové frézování - Frézování svislá spodní frézka - Horní svislá frézka - Vrtání na strojových vrtačkách a kolíkovačkách - Dlabání na vrtací dlabačce - Dlabání na pilové dlabačce - Dlabání na řetězové dlabačce - Soustruţení rotačních tvarů - Okruţování - Broušení - Kontrola přesnosti a jakosti - BOZ a hygiena práce
Stroje a zařízení v oboru Spoje – rozebíratelné a nerozebíratelné Převody Rozdělení dřevoobráběcích strojů Pily Frézky Soustruhy a okruţovačky Vrtačky Dlabačky Brusky Sdruţené stroje Stroje na výrobu dýh a sesazenek
Doporučené postupy výuky: Část modulu bude tvořit výklad a konzultace, které se soustředí na základní vědomosti a soustřeďuje pozornost ţáka na základní principy strojního opracování a strojního vybavení. Pro základní ilustraci jsou ukázky strojního vybavení a technika pracovních postupů při dodrţení BOZP Dále se ţák seznamuje s pracovními postupy prostřednictvím instruktáţe. 73
Kritéria hodnocení: Písemná zkouška – didaktický test Pozná a popíše strukturu daného strojního vybavení Určí správné technologické postupy, které jsou vhodné z hlediska strojního opracování dřeva Dokáţe nakreslit a popsat základní strojní vybavení
Kvalita provedení testu - úspěšnost 100 % Výborný: 50 - 40 bodů Chvalitebný: 39 - 30 bodů Dobrý: 29 - 20 bodů Dostatečný: 19 - 10 bodů Nedostatečný: 9 - 0 bodů Praktická zkouška Připraví si nástroje a seřídí stroje na opracování dřeva a vytvoří zadanou konstrukci. Bodové hodnocení podle tabulky kvality opracování.
Výborný: 420 aţ 370 bodů Chvalitebný: 369 aţ 330 bodů Dobrý: 329 aţ 260 bodů Dostatečný: 259 aţ 160 bodů Nedostatečný: 159 aţ 0 bodů Postupy hodnocení: Písemná zkouška 20 otázek z oblasti technologie strojního opracování dřeva 20 otázek z oblasti strojního vybavení Praktická zkouška Strojní zpracování dřeva na výrobek – vytvoření základních dílů zadané konstrukce Doporučená studijní literatura: U Král, Uhlíř, Vlasák Technologie III Nakladatelství: Informator EAN:9788073330164 Uhlíř, Technologie II Nakladatelství: Informator EAN: 9788073330083
Janíček, Strojnictví stroje pro zpracování.dřeva Nakladatelství: Sobotales EAN: 9788085920697
První české soukromé SOU, Praha 10, Trhanovské nám. 8 33 - 56 – H/01 Truhlář
Obor vzdělání Název modulu:
Kód modulu:
33 2 OV 03 O
Délka modulu:
Úprava dřevní hmoty a další zpracování 30 h
Platnost od:
1. 9. 2007
Typ modulu:
povinný
Pojetí modulu:
Profesně teoretický
Absolvování modulů: 33 2 OV 01 O Vstupní předpoklady: Charakteristika modulu: Modul poskytuje ţákům potřebné vědomosti o technologických postupech při úpravě dřevní hmoty před zpracováním například sušení vaření nebo paření dřeva a seznamuje 74
s další výrobou a zpracováním dřevní hmoty na deskový materiál. Dále ţáky seznamuje s dřevařskými obory, které vyuţívají výsledků zpracování. Předpokládané výsledky vzdělávání: Ţák vyuţívá znalosti o dřevní hmotě v návaznosti na vlhkost dřeva včetně sušení orientuje se v hydrotermické úpravě a ochraně dřeva vyuţívá ochranné prostředky proti biologickým škůdcům a ochranné prostředky proti ohni charakterizuje řezivo, přířezy, dýhy, poddýţky, konstrukční desky, aglomerované materiály popíše surovinu pro prvostupňové zpracování dřeva charakterizuje řezivo, přířezy řeziva a způsoby jejich výroby popíše základní druhy dýh a poddýţek a způsoby jejich výroby charakterizuje látky na ochranu dřeva popíše ochranné prostředky proti biologickým škůdcům, jejich vlastnosti a pouţití vyjmenuje a popíše ochranné prostředky proti ohni charakterizuje základní druhy konstrukčních desek vysvětlí způsoby výroby konstrukčních desek, jejich vlastnosti a pouţití charakterizuje materiály a polotovary pro dřevěné stavební konstrukce a způsoby vyjmenuje zařízení pro sušení a plastifikaci dřeva chápe podstatu a principy sušáren ovládá principy ohýbání dřeva a její výroby charakterizuje jednotlivé skupiny strojů, jejich funkci, obsluhu a údrţbu a pracovní rozsah je schopen posoudit vhodnost pouţití jednotlivých zařízení pro různé druhy ohýbaných prvků Obsah modulu: Látky na ochranu dřeva Surovina, materiály a polotovary dřevozpracujícího průmyslu Sušárny - typy a konstrukce sušáren - zvláštní sušící zařízení - plastifikační zařízení - zařízení na máčení dřeva Stroje a zařízení pro ohýbá-ní,tváření a spojování dřeva
- lisy - lisy s rovinnými deskami - lisy s tvarovanými deskami Ohýbačky - ramenové ohýbačky - ohýbačka s otočnou tvárnicí - ohýbačka na nohy ţidlí
Příprava dřeva - Přirozené sušení dřeva - Umělé sušení dřeva - Sušení v komorových sušárnách - Hydrotermická úprava dřeva - Ochrana dřeva impregnace 75
Technologie výroby řeziva - Výroba dýh - Výroba z dýh – překliţky, laťovky. - Výroba aglomerovaných materiálů - dřevotřískové a dřevovláknité desky Technologie ohýbání dřeva - Ruční ohýbání - Ohýbání osově souměrných tvarů ramenovou ohýbačkou - Ohýbání uzavřených tvarů sedáků na ohýbačce s otočnou tvárnicí - Tváření dřeva vrstvením pomocí matrice a patrice Doporučené postupy výuky: Modulu tvořit výklad a konzultace, které se soustředí na základní vědomosti a soustřeďuje pozornost ţáka na základní principy. Pro základní ilustraci jsou připraveny ukázky uskladnění dřevní hmoty. Dále se ţák seznamuje prostřednictvím didaktické techniky s pracovními a technologickými postupy při plastifikaci dřeva a jeho následného uţití v dřevozpracujícím průmyslu.
Kritéria hodnocení: Písemná zkouška – didaktický test Pozná a popíše strukturu daného strojního vybavení Určí správné technologické postupy, které jsou vhodné z hlediska úpravy dřevní hmoty Dokáţe nakreslit a popsat základní strojní vybavení pro úpravu dřevní hmoty
Kvalita provedení testu - úspěšnost 100 % Výborný: 50 - 40 bodů Chvalitebný: 39 - 30 bodů Dobrý: 29 - 20 bodů Dostatečný: 19 - 10 bodů Nedostatečný: 9 - 0 bodů Ústní zkouška 20 otázek předem daných z oblasti výuky modulu – komisionální zkouška Vyhodnocení podle daných norem hodnocení. Postupy hodnocení: Písemná zkouška 20 otázek z oblasti technologie strojního opracování dřeva 20 otázek z oblasti strojního vybavení 10 otázek z oblasti materiálů Ústní zkouška 20 otázek z oblasti modulu Doporučená studijní literatura: U Král, Uhlíř, Vlasák Technologie III Nakladatelství: Informator EAN:9788073330164 Uhlíř, Technologie II Nakladatelství: Informator EAN: 9788073330083 Janíček, Strojnictví stroje pro zpracování.dřeva Nakladatelství: Sobotales EAN: 9788085920697 Janák, Král, Technologie I Nakladatelství: Informator EAN: 9788073330032 Křupalová, Nauka o materiálech Truhlář 1 a 2 ročník SOU Nakladatelství: Sobotales EAN: 9788086817255
76
10.2 – Zhodnocení modulové výuky Moduly se průběţně doplňují a upravují vzhledem k
novým
trendům
v technologiích, pouţívání nových materiálů a poţadavkům na vzdělávání. Kaţdý modul se vyhodnocuje tak, aby odpovídal struktuře, poţadavkům a moţnostem školy, ale i sociálním partnerům. Vzhledem k moţnostem školy si ţáci tento vzdělávací program platí. Vzhledem k finančním prostředkům a úsilí, které bylo nutné vynaloţit k získání výučního listu, si absolventi i váţí získaných odborných dovedností a znalostí.
77
ZÁVĚR V jednotlivých kapitolách se snaţím analyzovat a zhodnotit současné trendy ve vzdělávání dospělých. Uvádím strukturální změny, které se dotýkají oblasti celoţivotního vzdělávání s ohledem na konkrétní rekvalifikační kurzy v oboru truhlář. Celkový popis situace se získanými poznatky shrnuji v osmé kapitole. Hlavní pozornost je věnována invenci v odborném vzdělávání, kde postupně inovuji
vzdělávací projekty realizované na škole. Vytvořil jsem vzdělávací
program pro učební obor truhlář, dálkovou formu studia pro dospělé uchazeče, jehoţ absolvování má za cíl zvýšit jejich uplatnění na trhu práce. Většina oslovených respondentů - absolventů by si ráda dokončila střední vzdělání a uvítala by tak moţnost uznání části vzdělání, kterou představují rekvalifikační kurzy. Ze zkušeností s kurzy, které nabízejí úřady práce občanům bez vzdělání, vyplývá
neefektivnost
vynaloţení
prostředků
na
vzdělávání
dospělých
prostřednictvím vzdělávacích agentur, které nemůţou zajistit dostatečnou odbornost výuky a tím nepřispívají k řešení problému nezaměstnanosti v ČR. Tyto kurzy vytváří dojem, ţe můţou nahradit odborné střední vzdělání formou krátkého kurzu a vytváří tak mylné představy o perspektivě zaměstnání v lidech, kteří tyto kurzy absolvují. Tyto zavádějící představy jsou podporovány formální kampaní, která se kolem těchto kurzů vytváří např. certifikace EU, vyvěšováním vlajek atd. Průzkum ukázal, ţe absolventi těchto rekvalifikačních kurzů nejsou schopni si práci v daném oboru najít a udrţet si ji. Potvrzuje se hypotéza, ţe pokud účastník kurzu neabsolvoval odborná profesní průpravu v dostatečné míře, není plně připraven pro výkon kvalifikovaného pracovníka. Kurzy jsou krátké, s neúměrným mnoţstvím informací a v odborném výcviku jde prakticky jen o seznámení se základními činnostmi v oboru truhlář. Pro vyučující, je zajímavé sledovat reakce dospělých, kteří zasednou po mnoha letech do školních lavic a rozhodují, zda si mají dokončit vzdělání, které před mnoha lety započali, ale z nějakých příčin nedokončili a nyní jsou nuceni přizpůsobit svůj dosavadní styl ţivota nové situaci. V současné
době
si
i
zaměstnavatelé
začínají
uvědomovat
význam
celoţivotního vzdělávání a nebrání svým zaměstnancům v profesním rozvoji formou rekvalifikací, neboť tak si zvyšují konkurenceschopnost svých výrobků na daném trhu. 78
RESUMÉ Cílem diplomové práce je ověřit v praxi projekt, který vytvoří profesní základ dospělým bez kvalifikace nebo občanům, kteří nemají ve své profesi uplatnění a poskytne jim tak moţnost na základě certifikátu v oboru Truhlářské práce pokračovat v dalším zvyšování kvalifikace zkrácenou formou studia a získat výuční list v oboru truhlář. Dosaţení středního vzdělání rozšíří jejich moţnosti uplatnění na trhu práce. Slabou stránkou kurzů pro truhláře je velmi špatně propracovaná koncepce praxe, která nezaručuje získání odbornosti a ani v teoretické oblasti 60 hodin výuky nemůţe obsáhnout poţadované znalosti oboru. Moţností jak řešit situaci v oblasti vzdělávání dospělých je přeměna stávajících odborných škol v celoţivotní centra vzdělávání, coţ je ale podmíněno moţnostmi participovat na projektech evropských strukturálních fondů týkajících se celoţivotního vzdělávání. Účast středních odborných škol v těchto projektech není podporována ze strany úřadů práce, které dávají přednost neškolským institucím, coţ má za následek plýtvání finančními prostředky i lidským potenciálem. SUMMARY The aim of this thesis is to verify in practice, a project that creates professional základ adults without qualifications, or people who do not exercise their profession and give them the opportunity based on the Certificate in Joinery industry continue to increase their skills through short and obtain a certificate of apprenticeship in Field carpenter. The achievement of secondary education to expand their opportunities in the labor market. Weaknesses of the course for carpenters is very difficult to elaborate the concept of practice, that does not guarantee proficiency and in theory even 60 hours can not contain the required expertise. Ways to address the situation in the field of adult education is the conversion of existing vocational schools in lifelong learning center, which is contingent on the opportunity to participate in the European Structural Funds projects relating to lifelong learning. Participation in secondary vocational schools in these projects is supported by labor offices to give priority to non-school settings institutions, resulting in wastage of financial resources and human potential.
79
POUŢITÁ LITERATURA Monografie 1) ČADÍLEK, M. – LOVEČEK, A. Didaktika odborných předmětů. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2003. 173 s. 2) ČADÍLEK, M.. Didaktika praktického vyučování I. Brno: Akademické nakladatelství CERM,s.r.o., 2003. 104 s 3) ČADÍLEK, M. - STEJSKALOVÁ, P. Didaktika praktického vyučování II. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2003. 68 s. 4) STŘELEC, S a kol. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Brno: Paido, 1998. 189 s. ISBN 80-85931-61-3. 5) JŮVA, V - STOJAN, M. Obecná pedagogika a dějiny pedagogiky pro DPS. 1. vyd. Brno Masarykova univerzita v Brně, 1994. 72 s. ISBN 80210-0856-3. 6) Pedagogika pro učitele. Edited by ALENA VALÍŠKOVÁ - HANA KASÍKOVÁ. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. 402 s. ISBN 8024717344. 7)
Psychologie pro učitele. Edited by JAN ČÁP - JIŘÍ MAREŠ. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 655 s. ISBN 80-7178-463-X.
8) Rozvoj aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků. Edited by JOSEF MAŇÁK. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1998. 134 s. ISBN 80-210-1880-1. 9)
MOJŢÍŠEK, L. Vyučovací metody. druhé. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 171 s.
10) Národní program rozvoje a vzdělávání v České republice Bílá kniha. Ústav pro informace ve vzdělávání – Tauris, Praha 2001. ISBN 80211-0372-8 11) Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU PhDr. JANA KAŠPAROVÁ a kol. 1. vyd. Praha, Národní ústav odborného vzdělávání 2008 ISBN 978-80-85118-12-4 12) Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 33-56-H/01 Truhlář Vydalo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy dne 28. 6. 2007, č. j. 12 698/2007-23. 13) STRÁDAL, J – ÚLOVCOVÁ, H: Úvod do světa práce. 1. vyd. Praha, Fragment 1998. ISBN 80-7200–289–9 80
14) NEKUDA,J. SLANÝ, A. Jak (ne)napsat závěrečnou práci. Brno: MU, 1993. 15) PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2005. 481 s. ISBN 807367- 047-X 16) STOJAN, M, Informační technologie I. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993. 98 s. ISBN 80-210-0798-2 17) SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. 158 s. ISBN 80-210-2387-2 18) Psychologie pro učitele. Edited by JAN ČÁP - JIŘÍ MAREŠ. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 655 s. ISBN 80-7178-463-X. 19) Rozvoj aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků. Edited by JOSEF MAŇÁK. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1998. 134 s. ISBN 80-210-1880-1. 20) PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje – výkladový slovník. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. 282 s. ISBN 80-200-0950-7. 21) BENEŠ, Milan. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 136 s. ISBN 978-80-247-2580-2. 22) BENEŠ, Milan. Andragogika – teoretické základy. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. 95 s. ISBN 80-86432-03-3.
81