Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra občanského práva
Diplomová práce Transformace právnických osob občanského práva Tomáš Halfar
2015/2016
2
"Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Transformace právnických osob občanského práva zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury."
3
Zde bych rád poděkoval prof. JUDr. Janu Hurdíkovi, DrSc. za cenné připomínky a rady při vedení mé práce, dále pak JUDr. Marcele Kernbachové a Mgr. Vladimíru Janšovi za inspirativní podněty a informace o aplikaci práva v praxi a zejména celé rodině za bezpodmínečnou podporu počas mého studia.
4
Anotace S nabytím účinnosti právních předpisů rekodifikace soukromého práva vznikla většině právnických osob občanského práva povinnost přizpůsobit zakladatelské dokumenty a zápisy ve veřejném rejstříku nové právní úpravě. Tato práce si klade za cíl popsat a zhodnotit tyto změny v rovině teoretické, a to jak po stránce úpravy hmotněprávní, tak i rejstříkové. V praktické části pak hodnotí dosavadní postup plnění shora uvedené povinnosti mezi spolky a dává názorný příklad přizpůsobení stanov a zápisu u vybraného subjektu.
Klíčová slova Transformace právnických osob, Spolek, Fundace, Veřejný rejstřík, Stanovy, Rekodifikace, zakladatelské dokumenty
Abstract When laws of the recodification of Czech civil law came into the force, the most of existing legal entities had to adjust their constituent documents and records in the public register. This thesis aims to describe and evaluate these changes theoretically, considering both the substantive law and the legislation of public register. In its second part it evaluates the process of fulfilling the aforementioned duty among associations and also states an example of adjusting the statutes of a specific association and its record in a public register.
Key words Conversion of legal persons, Association, Foundation, Public register, Statutes, Recodification, Constituent documents
5
Obsah Seznam použitých zkratek
8
Úvod
9
Část I. 1 - právní úprava právnických osob občanského práva
11
1.1 - právní úprava hmotněprávní
11
1.2 - právní úprava rejstříková
12
2 - povinnost přizpůsobení se nové právní úpravě
14
2.1 - spolky
14
2.1.1 - hmotněprávní úprava
14
2.1.1.1 - úvod
14
2.1.1.2 - název spolku
14
2.1.1.3 - sídlo spolku
15
2.1.1.4 - účel spolku
15
2.1.1.5 - práva a povinnosti člena vůči spolku
16
2.1.1.6 - určení statutárního orgánu spolku
19
2.1.1.7 - další náležitosti stanov spolku
21
2.1.2 - rejstříková úprava
22
2.1.2.1 – úvod
22
2.1.2.2 - název spolku
23
2.1.2.3 - sídlo spolku
24
2.1.2.4 - účel spolku
24
2.1.2.5 - údaje o statutárním orgánu spolku
24
2.1.2.6 - kontrolní komise spolku
26
6 2.1.2.7 - předmět vedlejší hospodářské činnosti spolku
26
2.1.2.8 - název nejvyššího orgánu spolku
27
2.1.2.9 - rozhodčí komise spolku
27
2.1.2.10 - pobočné spolky
27
2.2. - nadace a nadační fondy
28
2.2.1 - hmotněprávní úprava
28
2.2.2 - rejstříková úprava
30
2.3. - obecně prospěšné společnosti
33
2.3.1 - hmotněprávní úprava
33
2.3.2 - rejstříková úprava
33
Část II. 1 - praktická část
36
1.1. – transformace zápisů ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě 36 1.1.1 – úvod
36
1.1.2 - popis postupu zjišťování
36
1.1.3 - zjištěné skutečnosti
37
1.1.4. - závěry zjištění
38
1.1.5 - navrhovaná opatření
38
1.2. - zpracování podkladů pro splnění povinnosti transformace u vybraného spolku 42 1.2.1 – úvod
42
1.2.2. – stávající stav stanov
44
1.2.2.1 - název spolku
44
1.2.2.2 - sídlo spolku
44
7 1.2.2.3 - účel spolku
44
1.2.2.4 - práva a povinnosti členů vůči spolku
44
1.2.2.5 - určení statutárního orgánu spolku
44
1.2.2.6 - určení dalších orgánů spolku
45
1.2.2.7 - hospodaření a majetek
45
1.2.2.8 - další náležitosti stanov
45
1.2.3 - Stávající stav zápisu ve spolkovém rejstříku
45
1.2.3.1 - název spolku
45
1.2.3.1 - sídlo spolku
46
1.2.3.2 - účel spolku
46
1.2.3.3 - údaje o statutárním orgánu spolku
46
1.2.3.4 - kontrolní komise spolku
46
1.2.3.5 - vedlejší hospodářská činnost spolku
46
1.2.3.6 - název nejvyššího orgánu
46
1.2.4 - návrh nového znění
47
1.2.4.1 – stanovy
47
1.2.4.2 - čestné prohlášení a souhlas se zápisem
54
1.2.4.3 - nová podoba zápisu ve spolkovém rejstříku
55
Závěr
58
Seznam použité literatury
60
8
Seznam použitých zkratek 1. Právní předpisy BytZ
zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů
NadZ
Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů
o.z.
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
obč. zák.
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
obch. zák
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
ObPrSp
zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
o.s.ř.
zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
ZŘS
zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů
ZoSO
zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů
2. Ostatní NS
Nejvyšší soud ČR
NSS
Nejvyšší správní soud
ÚS
Ústavní soud ČR
9
Úvod Dne 1. 1. 2014, po uplynutí 649 dnů legisvakanční lhůty, nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník1 (dále jen občanský zákoník, nebo o.z.). Pro právnické osoby občanského práva znamenalo nabytí účinnosti tohoto významný zásah, neboť ustanovení společenské smlouvy nebo statutu těchto právnických osob, která odporovala donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbyla tímto dnem účinnosti a současně vznikla těmto osobám povinnost (pod sankcí zrušení rozhodnutím soudu) přizpůsobit společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona. Dne 1. 1. 2014 rovněž nabyl účinnosti zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob2 (dále jen zákon o veřejných rejstřících, nebo ZVR). Tento zákon stanovil zapsaným osobám povinnost přizpůsobit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem, vyjma osob zapsaných do spolkového rejstříku, u kterých byla stanovena lhůta 3 let. V době vzniku této diplomové práce již uběhla lhůta 6 měsíců, ve které měly zapsané osoby (vyjma spolků, nadací a nadačních fondů3) povinnost přizpůsobit svou společenskou smlouvu nebo statut a rejstříkový zápis požadavkům shora uvedeným, přičemž spolkům ze shora uvedené lhůty zbývá 14 měsíců (vyjma požadavku na přizpůsobení názvu ve společenské smlouvě nebo statutu, kde je stanovena lhůta pro přizpůsobení do 1. 1. 2016, což znamená, že plynou poslední dva měsíce této lhůty)4. Prvním z cílů mé práce bylo pokusit se konkretizovat ve vztahu k vybraným právnickým osobám občanského práva jednotlivé náležitosti společenské smlouvy nebo statutu, které jsou, případně mohou být, požadavkem přizpůsobení dotčeny. Toto jsem učinil v části 2.1.1. ve vztahu ke spolkům, v části 2.2.1. ve vztahu k nadacím a nadačním fondům, a v části 2.3.1. ve vztahu k obecně prospěšným společnostem. Druhým z cílů bylo pokusit se, ve vztahu k těmto právnickým osobám občanského práva, poukázat na ty ze skutečností zapisovaných do veřejných rejstříků, 1 zákon nabyl platnosti dne 22. 3. 2012 uveřejněním ve Sbírce zákonů, částce 33/2012, strana 1026 2 platnost tohoto zákona nastala 30. 9. 2013, kdy byl uveřejněn ve Sbírce zákonů, v částce 116/2013, strana 3501 3 viz § 3049 odst. 2 o.z. 4 viz § 3042 o.z.
10 které je nutno navrhnout k zápisu, tj. skutečnosti nově zapisované (např. počet členů statutárního orgánu), a dále na ty, u kterých je nutno stávající zápis v rejstříku navrhnout k výmazu a současně zapsat skutečnost v zákonem stanovené podobě (např. je-li u sídla zapsána ve veřejném rejstříku pouze obec, je nutno tento údaj navrhnout k výmazu a k zápisu navrhnout úplnou adresu sídla zapsané osoby). Toto jsem popsal v částech 2.1.2 – spolky, 2.2.2 - nadace a nadační fondy a 2.3.2. - obecně prospěšné společnosti). K dosažení výše uvedených cílů jsem užil metody analytické a deskriptivní spolu s komparativní metodou stran právní úpravy nové a dosavadní. Třetím cílem bylo zjistit, jaká je současná situace stran splnění povinnosti přizpůsobení zakládacích dokumentů a zápisů. Zaměřil jsem se proto na spolky zapsané ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě. Zjištěné skutečnosti jsou pak obsahem praktické části tj. části II, konkrétně pak bodu 1.1. Jako čtvrtý cíl jsem si stanovil vypracovat případovou studii, tedy pokusit se v podmínkách konkrétního spolku, který dosud svou povinnost přizpůsobení zakladatelského právního jednání a zápisu ve spolkovém rejstříku nesplnil, navrhnout nové znění stanov, a to při současném respektování poměrů tohoto spolku. Současně jsem připravil návrh listiny (tzv. čestného prohlášení), kterou bude spolek povinen rejstříkovému soudu doložit při zápisu členů statutárního orgánu do spolkového rejstříku. V závěru této části jsem pak nastínil podobu budoucího výpisu ze spolkového rejstříku, který nechť je srovnáván s jeho stávající podobou. V závěrečné části práce je mou snahou upozornit na konkrétní dopad nedodržení povinnosti přizpůsobení společenské smlouvy nebo statutu a rejstříkových zápisů, a to nejen ve vztahu k zapsaným osobám ale také ve vtahu k rejstříkovým soudům a k možným dopadům stran rozpočtových prostředků státu.
11
Část I. 1 - právní úprava právnických osob občanského práva 1.1 - právní úprava hmotněprávní Právní úprava účinná do 31. 12. 2013 byla v oblasti úpravy právnických osob občanského práva charakteristická svou roztříštěností. Samotný obč. zák. 5 v ust. §§ 18 až 20a definoval pojem právnické osoby a provedl základní třídění právnických osob, upravoval zřízení a vznik, zrušení a zánik právnických osob, určoval, za jakých podmínek je možno omezit způsobilost právnické osoby nabývat práva a povinnosti, stanovil povinnost určení názvu a sídla, jakožto základních identifikačních znaků právnických osob a konečně určoval, které osoby jsou oprávněny jménem právnické osoby právně jednat. Dále pak v ust. §§ 20f až 20j komplexně upravil zájmová sdružení právnických osob, jakožto právnickou osobu založenou jinými právnickými osobami k ochraně jejich zájmů, nebo k dosažení jiného účelu. Další právnické osoby občanského práva pak byly právně upraveny samostatnými zákony, jako např.: •
Nadace a nadační fondy zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů 6, dále jen Nadační zákon, nebo NadZ.
•
Občanská sdružení zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, dále také ZoSO
•
Obecně prospěšné společnosti zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, dále jen zákon o obecně prospěšných společnostech, nebo ObPrSp
•
Společenství vlastníků bytových jednotek zákonem č. 72/1994 Sb., Zákon, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony, dále jen BytZ
5 zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, dále jen obč. zák. 6 do 31. 12. 1997 byly nadace upraveny ust. §§ 20b až 20e obč. zák.
12 Nabytím účinnosti o.z. došlo ke sjednocení právní úpravy v tom směru, že právní úprava shora uvedených právnických osob je komplexně upravena v o.z., kde je právnickým osobám věnována podstatná část hlavy II, části první, a to díl 3 nazvaný právnické osoby, který kromě obecných ustanovení obsahuje úpravu korporací, fundací a ústavů. Společenství vlastníků bytových jednotek je pak upraveno v části třetí, hlavě II, dílu 4 a oddílu 5 - bytové spoluvlastnictví v ust. §§ 1194 až 1216 o.z. Problematikou právnických osob se dále zabývá část pátá, hlava II, oddíl 4 o.z., ust. §§ 3041 až 3053, tedy ustanovení přechodná a závěrečná.
1.2 - právní úprava rejstříková Do 31. 12. 2013 nebyl součástí českého právního řádu samostatný zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Až do nabytí jeho účinnosti 1. 1. 2014 byla právní úprava roztříštěna, přičemž procesně právním základem byla ust. §§ 200a až 200d o.s.ř.7, týkající se řízení ve věcech obchodního rejstříku. Další právní úpravu vlastní pro jednotlivé právnické osoby pak bylo možno nalézt ve speciálních zákonech týkajících se jednotlivých právnických osob. Základem pak byla právní úprava obsažena v části první hlavy III obchodního zákoníku 8 upravující obchodní rejstřík. Třebaže tato právní úprava primárně směřovala na obchodní společnosti a družstva, tedy právnické osoby řazené do obchodně korporátního práva, jak bude níže uvedeno, odkazovaly na ni i zvláštní zákony upravující právnické osoby práva občanského. V případě obecně prospěšné společnosti tomu tak bylo v ust. § 5 zák. č. 248/1995 Sb., který stanovil, že tato právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností, určil osobu aktivně legitimovanou k podání návrhu na zápis, lhůtu ve které musí být návrh od založení podán, kogentně stanovil rozsah údajů zapisovaných do rejstříku a povinnost prokázat splnění předpokladů k zápisu činností, jsou-li vyžadovány. V ostatním pak odkázal na ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu o obchodním rejstříku.9 Obdobně u nadací a nadačních fondů určoval § 5 zák. č. 227/1997 Sb., že tyto právnické osoby vznikají zápisem do rejstříku, přičemž stanovil osobu aktivně legitimovanou k podání návrhu na zápis, listiny, které se k návrhu na zápis přikládají, a rozsah zapisovaných údajů. Také u této právnické osoby pak pro případy, kdy tento zákon nestanoví jinak, upravil, že pro vedení a řízení ve věcech rejstříku platí pro 7 zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, dále jen o.s.ř. 8 zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, dále jen ObchZ 9 viz § 5 odst. 5 zák. č. 248/1995 Sb., ObPrSp
13 rejstřík obdobně ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu, vztahující se na obchodní rejstřík, jeho vedení a řízení ve věcech obchodního rejstříku. U společenství vlastníků jednotek, coby právnické osoby, jejíž vznik nebyl vázán na zápis do rejstříku10, určil zák. č. 72/1994 Sb. v ust. § 10, že společenství se zapisuje do rejstříku společenství vlastníků, kogentně vymezil rozsah zapisovaných skutečností, osoby aktivně legitimované k podání návrhu a listiny obligatorně k návrhu přikládané. Rovněž v případě této právnické osoby bylo určeno, že pro případy, kdy tento zákon nestanoví jinak, platí pro vedení a řízení ve věcech rejstříku obdobně ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu, vztahující se na obchodní rejstřík, jeho vedení a řízení ve věcech obchodního rejstříku. Jiná situace byla u občanských sdružení, tedy u právnických osob upravených zák. č. 83/1990 Sb. Tyto právnické osoby nebyly zapsány ve veřejném rejstříku, registrační řízení probíhalo u Ministerstva vnitra České republiky. Užití ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu o rejstříkovém řízení se tak z povahy věci nepřipouštělo. Ministerstvo tak bylo oprávněno posuzovat pouze to, zda má návrh všechny zákonné náležitosti, aby bylo možné řízení o něm zahájit. Současně bylo vyloučeno věcné posuzování stanov11. Současná právní úprava účinná od 1. 1. 2014 přináší v zák. č. 304/2013 Sb. komplexní úpravu rejstříkových řízení pro všechny osoby do veřejných rejstříků zapisované. Reaguje na změnu úpravy práva hmotného a nově upravuje také rejstřík spolkový a rejstřík ústavů. I tato právní norma však plně nepokrývá všechny skutečnosti, které mohou v průběhu rejstříkových řízení nastat, např. podání návrhu místně nepříslušnému rejstříkovému soudu, nesplnění podmínek řízení na straně účastníků řízení či jejich zástupců či zpětvzetí návrhu. Proto i tento zákon v ust. § 120 odkazuje na možnost aplikace ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení v případech, kdy tento zákon nestanoví jinak.
10 viz § 9 odst. 3, 4 zák. č. 72/1994 Sb., BytZ 11 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 8. 2007, sp. zn. 1 Ans 3/2007. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud 2007 [cit. 21. 10. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/mainc.aspx?cls=InfoSoud&kau_id=45521
14
2 - povinnost přizpůsobení se nové právní úpravě 2.1 - spolky 2.1.1 - hmotněprávní úprava 2.1.1.1 - úvod Dá se říci, že ze všech právnických osob práva občanského jsou to právě spolky, na které nová právní úprava klade největší zátěž ve vztahu k rozsahu povinně přizpůsobovaných skutečností. Důvodem je odlišnost požadavků, které obě právní úpravy kladou na zřizovací listinu spolku, tedy stanovy. Třebaže na první pohled by se mohlo jevit, že není podstatných rozdílů mezi ust. § 6 odst. 2 zák. č. 83/1990 Sb., které kogentně upravovalo, že ve stanovách musí být uveden: a) název sdružení, b) sídlo, c) cíl jeho činnosti, d) orgány sdružení, způsob jejich ustanovování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, e) ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem a f) zásady hospodaření, a ust. § 218 o.z., kogentně určujícím, že stanovy obsahují alespoň: a) název a sídlo spolku, b) účel spolku, c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, d) určení statutárního orgánu, při bližším seznámení se s právní úpravou spolků zjistíme, že je tomu jinak. 2.1.1.2 - název spolku ZoSO v ust. § 6 odst. 4 určoval, že název sdružení se musí výrazně lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky, od názvu orgánu veřejné moci České republiky, od názvu mezinárodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie a jejich orgánů. Z názvu občanského sdružení nebylo zjistitelné, že se jedná o tuto právnickou osobu, neboť jeho povinnou součástí nebylo žádné slovo či zkratka příslušné výhradně této právnické osobě. Ust. § 216 o.z. nyní kogentně určuje, že název spolku musí obsahovat slova "spolek" nebo "zapsaný spolek", případně zkratku "z.s.". Ze shora uvedeného je
15 zřejmé, že povinnost přizpůsobení stanov dopadne na všechny subjekty, neboť tyto musí provést "volbu" jedné ze tří variant shora uvedených. Na spolky však dopadá také obecná právní úprava názvu právnické osoby tedy ust. § 132 a § 135 o.z. Z té je patrno, že kromě požadavku na nezaměnitelnost, přináší nově požadavek stran nepřípustnosti klamavosti názvu. Naplnění tohoto požadavku bude zřejmě posuzováno ve vztahu k účelu spolku. Jinými slovy nebude přípustný takový název, který by byl v přímém rozporu s účelem, pro který byl spolek založen. Neznamená to však, že název nemůže mít abstraktní podobu a že nebude přímo z návrhu účel spolku rozpoznatelný.
2.1.1.3 - sídlo spolku Zatímco stávající právní úprava ve vztahu k sídlu neobsahovala žádné doplňující ustanovení, vyjma povinnosti určit ho ve stanovách (aniž by stanovila, zda se má jednat o úplnou adresu či o název obce), nová právní úprava je podrobnější. Předně v ust. § 136 odst. 1 o.z. je vymezeno, ve kterých případech může mít spolek sídlo v bytě, a to tak, že takové sídlo je přípustné pouze tehdy, nenaruší-li to klid a pořádek v domě. Dále pak dává v ust. § 136 odst. 2 možnost, aby si spolek zvolil, zda ve stanovách uvede stran sídla pouze název obce, kde je sídlo právnické osoby či zda zde uvede úplnou adresu sídla. V každé z těchto variant však platí, že je povinností právnické osoby zapsat do veřejného rejstříku úplnou adresu sídla. Ze shora uvedeného vyplývá, že u převážné většiny spolků nebude nutno přizpůsobovat stanovy, v části týkající se sídla, nové právní úpravě, pokud však nepůjde o spolky, které měly v původních stanovách uvedeny jako sídlo více obcí - viz příloha č. 1.
2.1.1.4 - účel spolku Dosavadní právní úprava v tomto případě používala v ust. § 6 odst. 2 písm. c) ZoSO pojem cíl činnosti. V ust. §§ 4 a 5 pak negativně vymezovala, která sdružení nejsou dovolená a jakou činnost nesmějí vykonávat. Nová právní úprava se účelem spolku zabývá jednak v ust. § 145, které dopadá na všechny právnické osoby, a negativně vymezuje, za jakým účelem spolek založit nelze. Zjednodušeně lze říci, že negativní vymezení je v obou zákonech totožné. Účel spolku je pak dále upraven v ust. § 217 o.z., které v odstavci 1 stanoví, co může být
16 hlavní činností spolku (uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen) a současně zakazuje, aby hlavní činností spolku bylo podnikání nebo jiná výdělečná činnost. V odstavci 2 pak nově zavádí možnost spolku vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost, spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Z daného vyplývá, že bude nutno přizpůsobit ty stanovy, ze kterých není zjistitelné, co je hlavní a co vedlejší činností. Domnívám se však, že povinnost přizpůsobení nevyplývá pouze ze změny terminologie zmiňovaných právních norem.
2.1.1.5 - práva a povinnosti členů vůči spolku Třebaže dosavadní právní úprava v ustanovení § 6 odst. 2 ZoSO neřadila mezi povinné náležitosti stanov určení práv a povinností členů sdružení, lze z ust. § 3 odst. 3 ZoSO dovodit, že tyto skutečnosti povinnými náležitostmi stanov byly. Ačkoliv by se tedy zdálo, že v tomto směru nebude nutno stanovy upravit, je podle mého názoru opak pravdou. Je tomu tak proto, že občanská sdružení nevěnovala úpravě práv a povinností členů ve stanovách často odpovídající pozornost, úprava je kusá, nedostatečná, často z ní nelze zjistit ani základní skutečnost, tj. jakým způsobem dochází ke vzniku či zániku členství. Stanovy by proto měly být upraveny tak, aby z nich bylo zřejmé, na základě jakých právních jednání členství ve spolku vzniká a na základě jakých právních jednání či skutečností členství zaniká. Nová právní úprava ust. §§ 232 až 242 o.z. je úpravou dispozitivní a dává spolkům možnost reagovat na konkrétní podmínky daného spolku (např. u spolku s malým počtem členů bude zřejmě o přijetí za člena rozhodovat nejvyšší orgán spolku, kterým však nemusí být obligatorně členská schůze12, naopak u spolků s početnou členskou základnou, nebo u těch, jejichž nejvyšším orgánem je členská schůze scházející se jednou ročně, bude praktičtější upravit stanovy tak, že o těchto záležitostech bude rozhodovat statutární orgán). Při úpravě práv členů spolku nelze pominout, že dle ust. § 251 věta první o.z., je každý člen oprávněn účastnit se zasedání a požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze. Za přizpůsobené tedy nebudou považovány ty stanovy, které by členům spolku účast na zasedání členské schůze neumožňovaly či omezovaly a rovněž i ty stanovy, které by, vyjma omezení daného ust. § 251 věta druhá o.z., nedávaly členu spolku 12 viz § 247 o.z.
17 právo požadovat vysvětlení o záležitostech projednávaných členskou schůzí. Protože nová právní úprava v ust. § 220 o.z. dává možnost, aby stanovy určily, že členství ve spolku je různého druhu, a tedy že i práva a povinnosti takových členů mohou být odlišná, bude nutno při formulaci stanov vždy dbát na to, aby takto určené práva a povinnosti nebyly nástrojem pro obcházení zákona (např. v otázkách způsobu vzniku členství a v možnostech zániku členství). V každém případě je však nutno dodržet, aby členové stejného druhu členství měli totožné práva a povinnosti. Nebylo-li členství různého druhu dosud stanovami upraveno a bude-li chtít spolek takto učinit, bude zřejmě muset respektovat ust. § 220 odst. 2 o.z., tedy dosáhnout souhlasu většiny dotčených členů, nepůjde-li o případ, kdy spolek má k omezení práv nebo k rozšíření povinností spravedlivý důvod. Z ust. § 236 odst. 1 věta druhá o.z. lze dovodit, že povinnou náležitostí stanov bude, v případech kdy spolek vede seznam členů, určení, jakým způsobem se provádí v seznamu zápisy a výmazy týkající se členství osob ve spolku, jak bude seznam zpřístupněn, nebo že zpřístupněn nebude. Domnívám se, že seznam členů, jež je upraven tímto zákonným ustanovením, je nutno odlišit od vnitřní evidence členů, kterou je každý spolek povinen vést. Pokud by spolek nevedl ani tuto vnitřní evidenci, nebylo by např. možno zjistit, zda je členská schůze usnášeníschopná, či zda všichni členové k tomu povinni zaplatili členský příspěvek. Na tuto vnitřní evidenci se však ustanovení § 236 o.z. nevztahuje a není tedy povinností spolku tyto záležitosti stanovami upravit. Další povinnou náležitostí stanov bude, v souladu s ust. § 235 o.z., upravit otázku členského příspěvku. Může se tak stát dvojím způsobem. V prvém případě stanoví, který orgán spolku jejich výši a splatnost určí, a jakým způsobem tak učiní (např. že o těchto záležitostech rozhodne vždy pro následující kalendářní období členská schůze nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů a příspěvek bude splatný do 1 měsíce od konání této členské schůze). Druhou možností je, aby výši a splatnost členského příspěvku určily přímo stanovy. Tato varianta je dle mého názoru méně praktická, a to z toho důvodu, že o změně výše příspěvku by vždy musel rozhodovat orgán oprávněný měnit stanovy13. Nadto nelze pominout, že stanovy spolku se povinně ukládají do sbírky listin vedené příslušným rejstříkovým soudem14, a tedy při každé změně stanov vzniká statutárnímu orgánu povinnost založit zde stanovy v platném znění. 13 dle ust. § 247 odst. 1 o.z. to nemusí být vždy nejvyšší orgán 14 viz § 66 písm. a) ZVR
18 Pokud by stanovy neurčily jinak, platilo by, že po vzniku spolku vzniká členství přijetím za člena, o kterém rozhoduje nejvyšší orgán spolku15. Bude-li vůlí spolku, aby členství vznikalo jiným způsobem, např. podáním přihlášky a zaplacením členského příspěvku, aniž by muselo dojít k rozhodnutí orgánu spolku o přijetí za člena, či např. aby o přijetí za člena rozhodoval statutární orgán spolku, bude muset být tato záležitost ve stanovách vždy upravena. I zde platí, že bude záležet na konkrétních podmínkách daného spolku, jaký způsob vzniku členství zvolí. Při úpravě zániku členství je nutno neopomenout, že pokud neurčí stanovy jinak, zanikne dle ust. § 238 o.z. členství v případě, když člen nezaplatí členský příspěvek ani v přiměřené lhůtě, určené dodatečně ve výzvě k zaplacení, ačkoli byl na tento následek ve výzvě upozorněn. Zákon tedy předpokládá, že členství zanikne automaticky nezaplacením členského příspěvku, bez rozhodnutí orgánu spolku o vyloučení člena, avšak současně ukládá spolku, aby člena k plnění vyzval, na sankci vyloučení upozornil a poskytl mu přiměřenou lhůtu k zaplacení. Dle mého názoru nebude přípustné, aby stanovy v tomto směru určily jinak, např. tak, že by členství zaniklo automaticky, nezaplacením členského příspěvku ve stanovené lhůtě, tedy bez dodatečné výzvy k zaplacení. Otázka ukončení členství ve spolku má závažný dopad do práv člena spolku a je proto nutné vždy dbát na to, aby člen měl možnost nechtěné ukončení členství odvrátit tím, že svou povinnost splní dodatečně. Nelze opomenout ani ten fakt, že zatímco v případech, kdy je člen ze spolku vyloučen16, má tento možnost, aby rozhodnutí o jeho vyloučení přezkoumal orgán spolku17, a následně má možnost domáhat se u soudu, aby o neplatnosti vyloučení rozhodl soud18, v případech ukončení členství způsobem předpokládaným v ust. § 238 o.z. je uplynutím dodatečné lhůty členství ukončeno, aniž by byla dána možnost domáhat se dalšího přezkumu. Dle mého názoru však i v tomto případě bude "bývalý" člen oprávněn podat u soudu žalobu na určení, že je členem spolku, prokáže-li na tomto určení naléhavý právní zájem19. Další otázku, kterou bude nutno stanovami upravit je otázka vyloučení člena. Zde totiž platí, že neurčí-li stanovy jinak, rozhoduje o vyloučení člena statutární orgán a o přezkoumání rozhodnutí o vyloučení rozhoduje rozhodčí komise20. V této 15 viz § 233 odst. 1 a 3 o.z. 16 viz § 239 a násl. o.z. 17 může jím být rozhodčí komise případně jiný orgán určený stanovami 18 viz § 242 o.z. 19 viz § 80c o.s.ř. 20 viz § 240 odst. 1; § 241 odst. 1 o.z.
19 souvislosti je však nutno pamatovat na to, že rozhodčí komise není povinně zřizovaným orgánem spolku21, a tedy že úprava stanov by u spolků, které nemají tento orgán zřízený byla neúplná. Novinkou, kterou nová právní úprava přináší je možnost, aby návrh na vyloučení podal v písemné podobě jakýkoli člen22. Nebude-li vůlí spolku připustit možnost podávání takových návrhů, neboť tyto mohou mít i šikanózní povahu, bude nutno, aby ve stanovách byla aplikace ust. § 240 odst. 2 o.z. výslovně vyloučena. K zániku členství se váže také úprava ust. § 232 odst. 1 o.z., které určuje, že neurčí-li stanovy jinak, váže se členství ve spolku na osobu člena a nepřechází na jeho právního nástupce. Toto otázku je dle mého názoru vhodné upravit odlišně v těch případech, kdy je členem spolku osoba právnická, neboť pokud by upraveno jinak nebylo, zaniklo by její členství ve spolku i v těch případech, kdy tato má právního nástupce, tedy při fúzi či rozdělení.
2.1.1.6 - určení statutárního orgánu spolku I dosavadní právní úprava řadila mezi podstatné náležitosti stanov určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení23. Stanovy se v tomto směru často omezily pouze na to, že tyto orgány pojmenovaly, aniž by v tomto směru byly jakýmkoliv způsobem omezeny ve volbě názvu orgánů. Můžeme se tak setkat s prezidenty, guvernéry, starosty v případech individuálního statutárního orgánu a případně radou starších, představenstvem či předsednictvem u statutárních orgánů kolektivních. Občanský zákon ukládá, aby stanovy určily, je-li statutární orgán kolektivní (v závorce označen jako výbor), či zda je orgánem individuálním (v závorce označen jako předseda)24. V literatuře je uváděno25, že je nadále přípustná možnost pojmenovat orgány odlišně od označení zvolených v o.z. Tomu odpovídá i úprava rejstříková, která obecně stanoví, že se do veřejného rejstříku zapíše název statutárního orgánu, neplyne-li ze 21 viz § 265 o.z. 22 viz § 240 odst. 2 o.z. 23 viz § 6 odst. 2 písm. d) ZoSO 24 viz § 244 věta první o.z. 25 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář : [§ 118-418]. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013. s. 230
20 zákona26. I když bude věcí soudní praxe, jak bude tato zákonná ustanovení vykládat, přikláněl bych se k tomu, aby z důvodu snadnější orientace třetích osob, vstupujících se spolkem do právních vztahů, bylo ustanovení vyloženo spíše restriktivně, tedy tak, že v daném případě název individuálního i kolektivního statutárního orgánu vyplývá ze zákona, a to bez ohledu na to, že je zde uveden pouze v závorce. Zákon dále říká, že neurčí-li stanovy jinak, volí a odvolává členy statutárního orgánu nejvyšší orgán spolku27. Protože však, jak již bylo shora uvedeno, mohou stanovy určit, že statutární orgán je současně i nejvyšším orgánem spolku, bude v takovém případě vhodné stanovami upravit, kdo je tedy oprávněn členy statutárního orgánu volit a odvolávat. Pokud není vůlí spolku, aby např. v případě úmrtí předsedy, který byl současně nejvyšším orgánem spolku bylo nutno obrátit se stran jmenování nového předsedy na soud28, či svolat shromáždění pětinou všech členů spolku29, což bude v případech kdy není veden seznam členů, anebo členové nemají k tomuto seznamu či členské evidenci přístup, téměř nemožné, je vhodné ve stanovách určit jiný orgán spolku, který je o volbě nového statutárního orgánu oprávněn rozhodnout. Pro statutární orgán dále platí, že neurčí-li stanovy funkční období jinak, je toto období pětileté30. I zde platí, že je-li vůlí spolku délku funkčního období upravit jinak, a to tak, že toto zkrátí nebo i prodlouží, musí tak být učiněno stanovami. Občanský zákoník také upravuje možnost kooptace náhradního člena volených orgánů, a to tehdy, pokud počet jejich členů neklesl pod polovinu 31. Hodlá-li spolek tuto zákonnou úpravu vyloučit, musí tak uvést výslovně ve stanovách, případně může odlišně upravit kvórum zbylých členů orgánů, kteří jsou kooptaci oprávněni učinit, např. neklesl-li počet členů pod ¾, či např. zůstal-li členem voleného orgánu alespoň jeden člen. Obdobně pak mohou stanovy odlišně upravit otázky svolání, zasedání a rozhodování kolektivních statutárních orgánů spolku 32. Takto lze např. vyložit aplikaci ust. § 159 odst. 2 o.z., který je výjimkou z obecného pravidla osobního výkonu funkce a dává možnost členu voleného orgánu zmocnit pro jednotlivý případ jiného člena 26 viz § 25 písm. g) ZVR 27 viz § 244 věta druhá o.z. 28 viz § 165 odst. 1 o.z. 29 viz § 247 odst. 2 o.z. 30 viz § 246 odst. 1 o.z. 31 viz § 246 odst. 2 o.z. 32 viz § 246 odst. 3 o.s.ř.
21 téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval. Je-li vůlí spolku, aby členové jeho volených orgánů vykonávali funkci vždy osobně, pak je toto nutné výslovně upravit ve stanovách, např. právě vyloučením možnosti aplikace ust. § 246 odst. 3 o.s.ř.
2.1.1.7 - další náležitosti stanov Hodlá-li spolek ustavit i jiné, než zákonem předpokládané orgány, musí tyto orgány určit ve stanovách33. V takovém případě musí orgány nejen pojmenovat, a to tak, aby nevzbudil klamavý dojem o jejich povaze, nýbrž by měl určit také způsob vzniku a zániku členství v těchto orgánech a rozsah kompetencí těchto orgánů. Stanovy rovněž musí určit, který orgán je nejvyšším orgánem spolku, přičemž jak již bylo shora opakovaně uvedeno, může jím být libovolný orgán spolku, a to i jiný, než zákonem předpokládaný. Může tedy nastat případ, kdy si spolek, jako orgán fakultativně zřizovaný, zřídí sbor zakladatelů a určí, že tento je jeho nejvyšším orgánem. I zde pak bude záležet na úpravě stanov, zda tomuto nejvyššímu orgánu ponechá kompetence, které jsou nejvyššímu orgánu zpravidla vlastní, tj. určení hlavního zaměření činnosti spolku, rozhodování o změně stanov, schvalování výsledku hospodaření spolku, hodnocení činnosti dalších orgánů spolku i jejich členů, rozhodnutí o zrušení spolku s likvidací, nebo o jeho přeměně 34, či zda shora uvedené otázky svěří do působnosti jiných orgánů spolku. Je však otázkou, zda by byly v souladu se zákonem stanovy, dle kterých by nejvyššímu orgánu nenáležela žádná ze shora uvedených kompetencí. Platí však, že název nejvyššího orgánu spolku je skutečností zapisovanou do spolkového rejstříku35 a proto je nutné, aby tato skutečnost byla z přizpůsobených stanov zjistitelná. Další náležitostí, kterou je nutno ve stanovách upravit, je způsob a lhůta, ve které se svolává zasedání členské schůze36. Zákon zde klade omezení v tom směru, že zasedání musí být svoláno vhodným způsobem. Bude tedy vždy záležet na konkrétním spolku, jaký způsob svolání členské schůze bude vhodným. Není proto vyloučeno, že tato bude svolávána moderními komunikačními prostředky tj. e-mailem, telefonicky, či pomocí sms. I zde však musí mít spolek na paměti, že v případě, kdy bude soud posuzovat v řízení o neplatnosti rozhodnutí členské schůze 37, a to právě z 33 viz § 243 veta druhá o.z. 34 viz § 247 odst. 1 věta za středníkem 35 viz § 29 odst. 1 písm. b) ZVR 36 viz § 249 odst. 1 o.z. 37 viz § 258 a násl. o.z.
22 důvodu námitky řádného nesvolání této schůze, ponese spolek důkazní břemeno stran řádného svolání této schůze. Soud je oprávněn jako předběžnou otázku posoudit také případný rozpor ujednání stanov se zákonem právě z důvodu nevhodnosti způsobu svolání předmětné členské schůze38. Hodlá-li spolek zřídit kontrolní komisi musí tak učinit stanovami 39. V takovém případě je možné, aby její členové byli voleni a odvoláváni jiným orgánem spolku než členskou schůzí, není však přípustné, aby tímto orgánem byl statutární orgán40. Jako další fakultativně zřizovaný orgán může být stanovami upravena rozhodčí komise. I zde je plně na stanovách určení působnosti tohoto orgánu a počtu jeho členů.41
2.1.2 - rejstříková úprava 2.1.2.1 - úvod Spolkový rejstřík veřejné povahy je součástí systému právní úpravy od 1. 1. 2014. Dle ust. § 9 odst. 2 zák. č. 83/1990 Sb. vedlo evidenci sdružení a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem, Ministerstvo vnitra. Změna, která nastala po 1. 1. 2014, vychází z ust. § 124 a 215 ZVR, dle kterých se a) registr zájmových sdružení právnických osob podle dosavadních předpisů a b) evidence občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem, považují za spolkový rejstřík podle tohoto zákona. Jak dále vyplynulo z těchto zákonných ustanovení: a) krajské úřady předají do jednoho měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona příslušným rejstříkovým soudům spisy b) ministerstvo vnitra předá příslušným rejstříkovým soudům do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona spisy a do 1 měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona v elektronické podobě o občanském sdružení, jeho organizační jednotce, odborové 38 srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 1. 1996, sp. zn. Odon 23/95. Nejvyšší soud, Odon 23/95, [SR 3/1996 str. 52A]. in Beck-online [cit. 22. 10. 2015]. 39 viz § 262 věta první o.z. 40 viz § 262 odst. 1 věta třetí o.z. 41 viz § 265 o.z.
23 organizaci, mezinárodní odborové organizaci a její pobočné organizaci, organizaci zaměstnavatelů, mezinárodní organizaci zaměstnavatelů a její pobočné organizaci údaje o a) názvu, b) číslu registrace, c) identifikačním číslu osoby, d) dni vzniku, e) právní formě a f) sídle vyjádřené referenční vazbu na kód adresního místa na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace. Tato zákonná ustanovení byla v praxi realizována tak, že krajské úřady a ministerstva předaly nejprve soudům údaje v elektronické podobě, avšak toliko v té pobobě, v jaké evidenci vedly a následně soudům doručily "papírové spisy". Jak vyplývá z mnoha výpisů ze spolkového rejstříku, nedošlo k naplnění zákona v tom směru, že údaje o sídle nebyly předány v podobě úplné adresy, nýbrž často je jako sídlo uváděna pouze obec. Je tomu tak proto, že pokud shora uvedené subjekty adresu sídla evidujícímu orgánu nesdělily, nebránilo to jejich zápisu do příslušných evidencí, a tedy logicky krajské úřady a ministerstva nemohly soudu předat údaje, kterými samy nedisponovaly. Nepřizpůsobený zápis ve spolkovém rejstříku tedy vypadá tak, že jako den zápisu je u všech převzatých subjektů uvedeno datum 1. ledna 2014. Dále je uváděno datum vzniku tj. původní datum vzniku těchto osob. Jako třetí údaj je uváděna spisová značka, avšak není jí původní spisová značka, pod kterou byl subjekt registrován u krajského úřadu či ministerstva, ale spisová značka rejstříkového soudu. Dle mého názoru, je tento údaj nadbytečný, neboť z úvodní části výpisu je zřejmé, ve kterém oddílu, pod jakou vložkou a u kterého rejstříkového soudu je subjekt zapsán. Dále je uváděn název subjektu, zmiňované sídlo, identifikační číslo a právní forma tj. spolek. Budou-li subjekty plnit povinnost přizpůsobení zápisu ve spolkovém rejstříku, budou povinny zápis doplnit, tak aby tento byl v souladu s ust. §§ 25, 29 a 30 ZVR. Jejich povinností proto je upravit:
2.1.2.2 - název spolku Tento musí být doplněn tak, aby tento obsahoval slova „spolek“, „zapsaný spolek“ či zkratu „z.s.“42. Zákon v daném případě nehovoří o tom, že se jedná o dodatek označující právní formu, shora uvedená slova tak mohou být použita v jakékoli části názvu (např. Zapsaný spolek Přátelé českého piva, Přátelé českého piva z.s., či Přátelé českého piva, spolek). Rozdílně však o této otázce hovoří Hampel a Walder 42 viz § 25 odst. 1 písm. a) ZVR; § 216 o.z.
24 v komentáři k ZVR, když hovoří o dodatku43.
2.1.2.3 - sídlo spolku Zapisuje se vždy úplnou adresou (totožnou s údaji o objektu uvedenými v katastru nemovitostí), a to i v případě, že stanovy spolku uvádějí pouze název obce, ve které spolek sídlí44. Spolek nesmí opomenout, že jeho povinností je spolu s návrhem na zápis sídla do spolkového rejstříku doložit právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo, není-li tento údaj veřejně zjistitelný (míněna je tím situace, kdy vlastníkem objektu je sám spolek a tento údaj je zjistitelný náhledem do katastru nemovitostí). Není-li shora uvedeného, je spolek povinen rejstříkovému soudu předložit přímo právní titul užívání. Postačí však také písemné prohlášení vlastníka či osoby oprávněné s prostorem nakládat, že s umístěním sídla souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny45.
2.1.2.4 - účel spolku Jde o skutečnost nově zapisovanou. V předchozí evidenci nebyl tento údaj uváděn a nenajdeme jej tedy ani ve výpisech ze spolkového rejstříku "nepřizpůsobených " spolků46. V tomto směru je nutno dbát, aby tato část zápisu byla v souladu se zněním stanov účel spolku vymezujících.47
2.1.2.5 - údaje o statutárním orgánu I zde se jedná o skutečnosti nově zapisované a o údaje, které nebyly součástí předchozích evidencí48. Stran této části zápisu bude nutno navrhnout k zápisu název statutárního 43 srov. HAMPEL, Jaroslav, WALDER, Ivo. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014. s. 106 44 viz § 25 odst. 1 písm. a) ZVR; § 136 odst. 2 o.z. 45 viz § 14 odst. 1 a 2 ZVR 46 viz § 25 odst. 1 písm. b) ZVR 47 viz § 218 písm o.z. 48 viz § 25 odst. 1 písm. g) ZVR
25 orgánu, a to vždy, neboť tento neplyne "přímo" ze zákona, resp. spolek musí minimálně určit, zda jeho statutární orgán bude individuální nebo kolektivní a určit jeho název. Blíže o názvu statutárního orgánu viz. shora bod 2.1.1.1. Další zapisovanou skutečností je počet členů statutárního orgánu. Zapisuje se zpravidla číslovkou, není však vyloučeno ani slovní vyjádření. Velmi přínosným je pak dle mého názoru zápis jména a sídla, nebo adresy místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu členů statutárního orgánu. Třetí osoby tak mohou jednoduchým nahlédnutím do spolkového rejstříku zjistit, která osoba je oprávněna za spolek jednat, což přinese vyšší míru jistoty v právních vztazích. Tyto osoby navíc budou chráněny principem materiální publicity49. Zapisovaným údajem je rovněž uvedení způsobu, jakým statutární orgán za právnickou osobu jedná. Toto se uplatní v případě, kdy má spolek kolektivní statutární orgán, a je tedy nutno určit, kteří z jeho členů a jakým způsobem za spolek jednají, např. za spolek je oprávněn jednat předseda výboru, či za spolek jednají vždy společně dva členové výboru. Způsob jednání za právnickou osobu lze upravit také tak, že pro určitá právní jednání je vyžadováno společné zastupování dvěma či více členy kolektivního statutárního orgánu, např. má-li být nakládáno s nemovitými věcmi, jednají za spolek všichni členové výboru společně.50 Bude-li mít spolek zaměstnance a současně kolektivní statutární orgán, bude povinně zapisovaným údajem určení člena tohoto orgánu, který byl pověřen právním jednáním ve vztahu k zaměstnancům51. Dále se zapisuje den vzniku a den zániku funkce jednotlivých členů statutárního orgánu. Zápis této skutečnosti bude mít význam zejména tehdy, bude-li nutno posoudit, zda zapsaným osobám již neuplynulo funkční období, a zda tedy není zápis ve spolkovém rejstříku v rozporu se skutečným stavem a je proto nutno, aby rejstříkový soud zahájil řízení o odstranění nesouladu mezi stavem zápisu ve spolkovém rejstříku a stavem skutečným52. Protože i u spolků je přípustné, aby členem statutárního orgánu byla právnická 49 viz § 8 odst. 1 a § 10 odst. 1 ZVR 50 Srov. HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2015. s. 47 51 usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 880/2015. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, 2015 [cit. 22. 10. 2015]. Dostupné z: http://nejvyssisoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/A4CB8A67EC474F69 C1257EE0003BFD27?openDocument&Highlight=0, 52 viz § 80 ZVR
26 osoba53, bude v těchto případech skutečností zapisovanou do spolkového rejstříku jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště liší-li se od adresy místa pobytu osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje.
2.1.2.6 - kontrolní komise spolku Tento kontrolní orgán povinně zapisují do spolkového rejstříku ty spolky, které jej dobrovolně zřídily stanovami viz. shora bod 2.1.1.5. Zřídil-li spolek takový orgán, je povinen k zápisu do rejstříku navrhnout: a) název (ten v daném případě plyne ze zákona54), b) počet členů (zákon kogentně ukládá minimální počet tří členů55), c) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, a d) den vzniku a zániku jejich funkce Je-li členem kontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje56.
2.1.2.7 - předmět vedlejší hospodářské činnosti Tato skutečnost bude předmětem zápisu pouze tehdy, je-li tato činnost spolkem vykonávána57. Protože je připuštěno, aby touto vedlejší činností bylo i podnikání 58, musí spolek k návrhu na zápis doložit, že mu nejpozději dnem zápisu vznikne živnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět činnosti nebo podnikání vykonávána, není-li tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem nebo stanoví-li jiný zákon jinak59.
53 viz § 154 o.z. 54 viz § 262 o.z. 55 viz § 262 odst. 1 o.z. 56 viz § 25 odst. 1 písm. h) ZVR 57 viz § 29 odst. 1 písm. a) ZVR 58 viz § 217 odst. 2 o.z. 59 viz § 13 odst. 1 ZVR
27 2.1.2.8 - název nejvyššího orgánu spolku Jedná se rovněž o nově zapisovanou skutečnost. Jak bylo podrobněji pospáno v bodě 2.1.1.5, je na konkrétním spolku, jaký orgán bude stanovami určen jako nejvyšší a jaká bude jeho působnost60. V každém případě je však jeho název povinně zapisovaný do veřejného rejstříku61. Zákon o veřejných rejstřících neumožňuje, aby v případech, kdy statutárnímu orgánu náleží také působnost nejvyššího spolkového orgánu, nebyl název nejvyššího orgánu do spolkového rejstříku zapisovaný. Jinak však smýšlejí Hampel & Walder v komentáři62.
2.1.2.8 - rozhodčí komise spolku Spolky mají možnost zřídit si jako fakultativní orgán rozhodčí komisi63. Pokud tak spolek učiní, zapisuje se do spolkového rejstříku 64 její název, kterým dle mého názoru nemůže být nic jiného než "rozhodčí komise" 65. Dále se zapisuje počet členů, přičemž zde zákon, na rozdíl od kontrolní komise, výslovně neukládá, aby měla minimálně tři členy. Ze slovního vyjádření "komise" lze však a simili dovodit, že se jedná o orgán kolektivní, a tedy o orgán minimálně tříčlenný. Zapisují se rovněž jména a adresy místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu členů rozhodčí komise a den vzniku a zániku jejich funkcí. Konečně zapisovanou skutečností je adresa pro doručování podání v řízení před rozhodčí komisí, podle zákona upravujícího řízení před rozhodčí komisí spolku. Do doby přijetí občanským zákoníkem předpokládané právní úpravy 66 však nebude tento údaj do spolkového rejstříku možno zapsat, neboť není znám způsob, jakým má být tato adresa určena.
2.1.2.10 - pobočné spolky Pokud byl stanovami založen pobočný spolek jako organizační jednotka spolku, nebo 60 viz § 247 odst. 1 o.z. 61 viz § 29 odst. 1 písm. b) ZVR 62 srov. HAMPEL, Jaroslav, WALDER, Ivo. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014. s. 108 63 viz § 265 o.z. 64 viz § 29 odst. 1 písm. c) ZVR 65 viz § 243; §§ 265 až 267 o.z. 66 viz § 267 o.z.
28 byl-li pobočný spolek založen jiným způsobem67, zapíše se u "hlavního" spolku název, sídlo a identifikační číslo všech jeho pobočných spolků 68. Tento zápis nemá vliv na skutečnost, že se do spolkového rejstříku zapisují také samostatně pobočné spolky69.
2.2 - nadace a nadační fondy 2.2.1 - hmotněprávní úprava Do 31. 12. 2013 Sb. se nadace a nadační fondy řídily zák. č. 227/1997 Sb. Právní úprava nelišila mezi povinnými obsahovanými náležitostmi zřizovací listiny nadace a nadačního fondu, odlišnost byla pouze u zřízení nadace nebo nadačního fondu závětí. Povinnými náležitostmi nadace, pokud se nejednalo o závěť, bylo určení: a) názvu a sídla, b) názvu, popřípadě obchodní firmy, sídla a identifikačního čísla zřizovatele (zřizovatelů), popřípadě doklad o právní subjektivitě zahraničního zřizovatele, šlo-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmy, rodné číslo, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt zřizovatele (zřizovatelů), šlo-li o fyzickou osobu, c) vymezení účelu, pro který se nadace nebo nadační fond zřizuje; konkrétní účel, pro který se nadace nebo nadační fond zřizuje, musí být ve shodě s obecně prospěšným cílem, d) výše, popřípadě hodnoty majetkového vkladu, který se zřizovatel zavazuje vložit do nadace nebo nadačního fondu, jde-li o vklad peněžitý, musí být určen předmět vkladu a ocenění znalcem; cenné papíry musely být buď oceněny znalcem, nebo osobou spravující cenné papíry na základě smluv podle zvláštního zákona, e) počet členů správní rady, jména, příjmení a rodná čísla, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt členů první správní rady s uvedením způsobu jejich jednání jménem nadace nebo nadačního fondu, f) počet členů dozorčí rady, jména, příjmení, rodná čísla, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt členů první dozorčí rady anebo jméno, příjmení a rodné číslo, případě datum narození prvního revizora, vykonává-li působnost dozorčí rady revizor, 67 viz § 219 o.z. 68 viz § 29 odst. 1 písm. d) ZVR 69 viz § 26 odst. 1 písm. b) ZVR
29 g) stanovení pravidla pro omezení nákladů nadace nebo nadačního fondu podle § 22 NadZ, nebo určení, že pravidlo má být stanoveno statutem nadace nebo nadačního fondu, h) určení osoby, která spravuje majetkové vklady zřizovatele (zřizovatelů) do vzniku nadace nebo nadačního fondu, i) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, popřípadě okruh osob, kterým je lze poskytnout, nebo určení, že tyto náležitosti mají být stanoveny statutem nadace nebo nadačního fondu.70 Byly-li nadace či nadační fond zřízeny závětí, povinnou náležitostí zřizovací listiny bylo určení názvu, náležitosti uvedené v odst. 2 písm. c, d, g, a i zák. č. 227/1991 Sb. a určení osoby, která jmenuje první členy orgánů nadace nebo nadačního fondu, popřípadě revizora, nejsou-li jmenováni v závěti.71 Právní úprava v občanském zákoníku stanoví povinné náležitosti zakládací listiny nadace a zakladatelského právního jednání nadačního fondu ve dvou samostatných ustanoveních, a to v ust. § 310 o.z. pro nadaci a v ust. § 396 odst. 1 o.z. pro nadační fond. Tato právní úprava je dále, pro případy kdy je nadace nebo nadační fond zakládán pořízením pro případ smrti modifikována ust. § 311 odst. 2 o.z. a § 396 odst. 2 o.z. Dá se říci, že nová právní úprava klade na zakladatelské právní jednání po stránce obsahované totožné nároky jako dosavadní právní úprava, proto nebude nutno tyto přizpůsobovat právní úpravě nové. Jediným údajem, který zakládatelské právní jednání nemuselo povinně obsahovat, byl údaj o výši nadačního kapitálu nadace, avšak tento údaj byl pravidelnou obsahovanou náležitostí nadačních listin nadací a proto nebude zpravidla dána potřeba zakladatelské právní jednání v tomto směru doplňovat72. Bude-li docházet ke změně zakladatelského právního jednání, pak zatímco u nadace bude nutno, aby byla dodržena forma veřejné listiny 73, v případě nadačního
70 viz § 3 odst. 2 zák. č. 227/1997 Sb., ve znění platném k 31. 12. 2013 71 viz § 3 odst. 3 zák. č. 227/1997 Sb., ve znění platném k 31. 12. 2013 72 ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014. s. 815 73 viz § 309 odst. 4 o.z.
30 fondu postačí forma písemná74;75. Je však třeba zdůraznit, že u nadací i nadačních fondů je nutno přihlédnout k přechodným ustanovením občanského zákoníku 76, dle kterých je na vůli zakladatele této právnické osoby, zda zakladatelské právní jednání přizpůsobí požadavkům nové právní úpravy či nikoliv. V každém případě lhůta pro rozhodnutí zakladatele prekluzivně uplyne dnem 1. 1. 2016.77
2.2.2 - rejstříková úprava Do 1. 1. 2014 byl nadační rejstřík upraven zákonem ust. § 5 zák. č. 227/1997 Sb. Zapisovanými údaji byly: a) název, sídlo a identifikační číslo, b) zřizovatel, a to název popřípadě obchodní firma, sídlo a identifikační číslo (šlo-li o právnickou osobu) nebo jméno a příjmení popř. obchodní firma, rodné číslo případně datum narození a trvalý pobyt (šlo-li zřizovatele fyzickou osobu), c) účel nadace nebo nadačního fondu, d) výše nadačního jmění nebo výše majetkového vkladu u nadačního fondu, e) jména, příjmení, rodná čísla, popřípadě data narození, a trvalý pobyt členů správní rady a způsob jejich jednání jménem nadace nebo nadačního fondu, f) jména, příjmení, rodná čísla, popřípadě data narození, a trvalý pobyt členů dozorčí rady, popřípadě revizora, není-li dozorčí rada zřízena, g) výčet majetku, který tvoří peněžitý nebo nepeněžitý vklad nebo nadační dar do nadačního jmění, s uvedením jeho popisu a hodnoty, obchodní firma banky nebo pobočky zahraniční banky a číslo zvláštního účtu, na němž je peněžitý vklad nebo nadační dar uložen, údaje o smlouvě o správě cenných papírů podle zvláštního zákona, jsou-li součástí nadačního jmění cenné papíry spravované na základě této smlouvy k tomu oprávněnou osobou. 74 podrobněji RONOVSKÁ, Kateřina. Pět důvodů, proč nepožadovat pro zakladatelská právní jednání u nadačních fondů a ústavů povinnou formu notářského zápisu. Bulletin advokacie [online]. 2014 [Cit. 26. 10. 2015]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/pet-duvodu-proc?browser=full 75 viz také ŠVESTKA, Jiří a kol. op. cit. s. 912 76 viz § 3049, odst. 2, 3 77 blíže k tomu LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník: komentář. 1. vyd. V Praze. C.H. Beck, 2014. s. 2362
31 Současně zákon určil, že nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro rejstřík, jeho vedení a řízení ve věcech rejstříku obdobně ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu vztahující se na obchodní rejstřík, jeho vedení a řízení ve věcech obchodního rejstříku.78 Srovnáme-li shora uvedenou právní úpravu s úpravou platnou, tj. s ust. §§ 25 a 31 až 34 ZVR, lze konstatovat, že stran skutečností zapisovaných obecně do veřejného rejstříku došlo pouze k několika změnám. První odlišností je, že zapisovanou skutečností je den vzniku právnické osoby79. Tento údaj dosud nebyl do nadačního rejstříku zapisován, zapisovanou skutečností však byl den zápisu. Vzhledem ke skutečnosti, že nadace nebo nadační fond vznikaly dnem zápisu do rejstříku80, lze vycházet z toho, že se současně jedná o zápis dne vzniku. Z hlediska právní jistoty bych přesto doporučoval, aby tyto osoby v případě, že budou podávat návrh na zápis změn, navrhly zapsat také tuto skutečnost, tj. den vzniku (viz příloha č. 2). V části zápisu statutárního orgánu nebude nutno výslovně navrhnout k zápisu název statutárního orgánu, neboť tento plyne ze zákona81 a navíc je již součástí „starých“ zápisů. Nově však vzniká povinnost zápisu počtu členů tohoto orgánu a dále povinnost zápisu dne vzniku a dne zániku funkce členů statutárního orgánu. Nově zapisovanou skutečností je rovněž uvedení způsobu, jakým statutární orgán za právnickou osobu jedná. V tomto případě však zřejmě zpravidla dojde pouze „k výměně“ zapsaného způsobu jednání za způsob zastupování (samozřejmě pokud nebude nadace či nadační fond způsob zastupování měnit). Bude-li však mít nadace nebo nadační fond zaměstnance, bude povinně zapisovaným údajem určení člena správní rady, který byl pověřen právním jednáním ve vztahu k zaměstnancům82. Byla-li zřízena dozorčí rada, bude nutno zápis doplnit o počet jejich členů, dne vzniku a dne zániku funkce jejich členů83. Nebyla-li zřízena dozorčí rada a tedy vykonává-li její funkci revizor, bude nově
78 viz § 5 odst. 5 zák. č. 227/1997 Sb., ve znění platném k 31. 12. 2013 79 viz § 25 odst. 1 písm. d) ZVR 80 viz § 5 odst. 1 zák. č. 227/1997 Sb., ve znění platném k 31. 12. 2013 81 viz § 362 o.z. 82 usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 880/2015 83 viz § 25 odst. 1 písm. h) ZVR
32 zapisovanou skutečností den vzniku a dne zániku jeho funkce84. Stran zápisu nadačního kapitálu85 půjde také zpravidla o terminologickou záměnu dosud zapsaného nadačního jmění za nově zapisovaný nadační kapitál (nedojde-li ke změně jeho výše). Výkladově velmi problematickým se jeví ustanovení o povinnosti zápisu výše vkladu každého zakladatele a rozsahu splnění vkladové povinnosti, neboť tuto zákon váže pouze na ty případy, kdy je podle občanského zákoníku vyžadován zápis těchto osob do nadačního rejstříku86. Občanský zákoník totiž v žádném svém ustanovení neupravuje zápis zakladatele nadace či nadačního fondu do nadačního rejstříku. Současně však ust. § 34 písm. d) ZVR kogentně stanoví, že zapisovanou skutečností je jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zakladatele. Domnívám se proto, že daná zákonná ustanovení je nutno vykládat tak, že je-li zapisovanou skutečností identifikace zakladatele, pak je zapisovanou skutečností také údaj o výši jeho vkladu a rozsahu splacení, a to bez ohledu na skutečnost, že zápis zakladatele není občanským zákoníkem vyžadován a je vyžadován pouze zákonem o veřejných rejstřících. Na podporu svého závěru poukazuji na ust. § 332 o.z., které předpokládá, že správce vkladů potvrdí v písemné formě osobě, která navrhne zápis nadace do veřejného rejstříku, kdo vkladovou povinnost splnil, kdy se tak stalo, jaký je předmět vkladu a jaká je souhrnná výše vkladů. Má-li být toto potvrzení listinou o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány87, lze dovodit, že občanský zákoník by v případě, že by tyto skutečnosti zápisu do veřejného rejstříku nepodléhaly, vyhotovení dané listiny správci vkladu neukládal. Dalším výkladovým problémem je otázka, zda povinnost doplnit stávající zápis o určení výše vkladu a rozsahu splnění vkladové povinnosti doléhá i na nadace a nadační fondy vzniklé před účinností ZVR. Dle mého názoru ano, a bude tedy povinností těchto subjektů zápis v tomto směru doplnit. Je tomu tak proto, že i u těchto subjektů může nastat situace, kdy někteří z povinných svou vkladovou povinnost dosud nesplnili, což je skutečností, se kterou by měly být seznámeny, v rámci jistoty v právních vztazích, třetí osoby. Další nově zapisovanou skutečností jsou omezení určená dárcem pro nakládání 84 viz § 25 odst. 1 písm. h) ZVR 85 viz § 34 písm. a) ZVR 86 viz § 34 písm. b. ZVR 87 viz § 19 ZVR
33 s jeho darem88. Povinnosti zápisu této skutečnosti do nadačního rejstříku budou dle mého názoru podléhat jen nadační dary poskytnuté po 1. 1. 2014, neboť předchozí právní úprava, tedy zák. č. 227/1997 Sb., neobsahovala ustanovení o možnosti dárce omezit nakládání s darem. Povinnost přizpůsobit zápis v tomto případě tedy nenastane.
2.3 - obecně prospěšné společnosti 2.3.1 - hmotněprávní úprava Bodem 163 ust. § 3080 zák. č. 89/2012 byl zrušen zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Současně se však dle ust. § 3050 o.z. práva a povinnosti obecně prospěšných společností i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Znamená to, že na obecně prospěšné společnosti logicky nedopadá povinnost přizpůsobit zakládací listinu, nebo zakládací smlouvu nové právní úpravě, když zde žádná nová právní úprava není. Tyto právnické osoby se i nadále řídí zakládací listinou nebo zakládací smlouvou a statutem, byl-li vydán.89
2.3.2 - rejstříková úprava Odlišná situace je u povinnosti přizpůsobit zapsaný stav stavu požadovanému ZVR. Dle předchozí právní úpravy bylo o obecně prospěšné společnosti do rejstříku zapisováno90: a) Název, sídlo a identifikační číslo osoby obecně prospěšné společnosti, b) Název a sídlo a identifikační číslo zakladatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození zahraničního zakladatele, nebylo-li rodné číslo přiděleno a trvalý pobyt zakladatele, je-li zakladatelem fyzická osoba, c) jméno, popřípadě jména a příjmení, u cizích státních příslušníků datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, a trvalý pobyt členů správní rady, d) jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt ředitele; u cizince jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo, datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště v cizině a adresu místa pobytu na území České 88 viz § 34 písm. c) ZVR 89 viz § 13 odst. 4 zák. č. 248/1995 Sb. 90 viz § 5 odst. 3 zák. č. 248/1995 Sb.
34 republiky, e) druh obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla obecně prospěšná společnost založena, a předmět doplňkové činnosti, bude-li provozována (§ 17), f) jméno, popřípadě příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt členů dozorčí rady; u cizince jméno, popřípadě příjmení, rodné číslo, datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště v cizině a adresu místa pobytu na území České republiky. Nestanovil-li zvláštní zákon jinak, platilo pro vedení rejstříku a řízení ve věcech rejstříku obdobně ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu o obchodním rejstříku91. Dle nové právní úpravy bude nutno, aby obecně prospěšná společnost doplnila rejstříkový zápis o níže uvedené skutečnosti: a) Stran názvu statutárního orgánu nebude nutno zápis doplnit, neboť tímto je ředitel a název tak vyplývá ze zákona92. Je však nutno uvést, že ne všechny obecně prospěšné společnosti splnily povinnost vyplývající jim z ust. čl. II zák. č. 231/2010 Sb., účinného od 1. 1. 2011, ustanovit ve lhůtě do 30. 6. 2011 ředitele a zapsat ho jako statutární orgán do rejstříku (viz příloha č. 3) Bylo tomuto tak zřejmě proto, že zákon v tomto případě neobsahoval jinak obvyklou sankci zrušení společnosti v případě nesplnění povinnosti přizpůsobení. Neustanovila-li tedy správní rada dosud ředitele, bude tak muset učinit a toto rozhodnutí doložit rejstříkovému soudu v řízení o jeho zápisu do veřejného rejstříku93. b) Tak jako u jiných právnických osob i zde se u statutárního orgánu zapisuje způsob, jakým za právnickou osobu jedná a den vzniku a zániku funkce ředitele94. c) Kontrolním orgánem obecně prospěšné společnosti je dozorčí rada. Jedná se o orgán kolektivní, u kterého se do rejstříku nově zapisuje počet členů a dále den vzniku a zániku funkce jejich členů95. d) Zapisovanou skutečností je také počet členů správní rady a den vzniku a zániku 91 viz § 5 odst. 5 zák. č. 248/1995 Sb. 92 viz § 25 odst. 1 písm. g); § 9a zák. č. 248/1995 Sb. 93 viz § 19 ZVR 94 viz § 25 odst. 1 písm. g) ZVR 95 viz § 25 odst. 1 písm. h) ZVR
35 funkce každého jejího člena96. U těch obecně prospěšných společností, které dosud mají v rejstříku zapsán údaj o tom, že jménem obecně prospěšné společnosti jedná správní rada případně některý z jejich členů, bude nutno tento zápis navrhnout k výmazu, neboť se jedná o zápis, který je v rozporu s ust. § 9a zák. č. 248/1995 Sb.
96 viz § 54 písm. b) ZVR
36
Část II. 1 - praktická část 1.1 – transformace zápisů ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě 1.1.1 - úvod Tato diplomová práce byla zpracovávána v době, kdy dobíhají, nebo již uplynuly lhůty, které občanský zákoník97 a zákon o veřejných rejstřících98 poskytl právnickým osobám k přizpůsobení zakladatelských právních jednání a zápisu ve veřejném rejstříku. Protože početně jsou nejvíce zastoupeny subjekty zapsané ve spolkovém rejstříku, a současně je u těchto subjektů, jak vyplývá z první části mé práce, nutné provést nejvíce úprav, zaměřil jsem se právě na osoby zapsané ve spolkovém rejstříku. Zjišťoval jsem, kolik subjektů již tuto zákonnou povinnost splnilo a hledal jsem odpověď na otázku, zda je možno určit, který z typů zapsaných subjektů je v tomto směru nejpočetněji zastoupený. Cílem bylo odhadnout další vývoj a navrhnout možná opatření k tomu, aby ke konci lhůty stanovené k přizpůsobení, nedošlo ke kolapsu rejstříkových soudů, případě následně k nárůstu agendy, spojené s likvidací těchto osob.
1.1.2 - popis postupu zjišťování Při zjišťování shora uvedeného jsem vycházel z údajů veřejného rejstříku, který je přístupný na internetových stránkách https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik. Zjistil jsem, že ke dni provádění průzkumu, tj. k 9. 10. 2015, bylo ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, tedy v oddílu L zapsáno 14 520 spolků. K 1. 1. 2014, tedy ke dni převzetí této agendy tímto rejstříkovým soudem, bylo ve spolkovém rejstříku zapsáno 12 637 právnických osob. Při samotném zjišťování jsem prověřil stav zápisu u 1158 osob zapsaných ve spolkovém rejstříku, a to tak, že jsem u prvního sta z každého tisíce zapsaných subjektů zkontroloval soulad zápisu s platnou právní úpravou. Pokud nebyl účel spolku ve výpisu výslovně uveden, pokusil jsem se ze 97 viz § 3041 odst. 2 o.z. 98 viz § 122 odst. 2 ZVR
37 zapsaného názvu tento dovodit, a na základě těchto zjištění jsem rozčlenil zapsané subjekty podle jejich účelu na subjekty sportovní, sdružení rodičů, zájmové a odborové, sociální a zdravotní, ekologické a místně rozvojové, kulturní a volnočasové a ty, u nichž nebyl účel patrný, jsem zařadil do zbytkové kategorie jiné.
1.1.3 - zjištěné skutečnosti K 1.1.2014 byly na základě § 124 odst. 3 a § 125 odst. 2 ZVR Ministerstvem vnitra a Krajskými úřady předány místně příslušným rejstříkovým soudům údaje z evidence občanských sdružení. Z celkového počtu 12 637 spisů postoupených rejstříkovému soudu jsem prověřil celkem 1 158 subjektů. Z tohoho počtu bylo pouze 35, tedy cca 3 %, přizpůsobených nové právní úpravě. Pokud bychom shledali tento vzorek reprezentativním a tento poměr vztáhli také na zbývající subjekty, došli bychom k celkovému číslu přibližně 12 000 právnických osob, jež doposud nenavrhly změnu v rejstříku zapsaných údajů tak, aby odpovídaly požadavkům o. z. (viz graf č. 1)
Ze zjištěných údajů jsem se také pokusil zjistit, zda se míra splnění povinnosti nějak liší mezi jednotlivými skupinami právnických osob podle předmětu činnosti. Tyto subjekty jsem rozdělil do šesti skupin podle předmětu činnosti a jedné skupiny zbytkové, když z názvu spolku nebyl tento patrný. Jak je patrné z grafu č. 2 níže, ukázalo se, že účel spolku nemá na výsledek vliv.
38
1.1.4. - závěry zjištění Jak je patrno z předchozího bodu práce, povinnost transformace stanov a potažmo zápisu ve spolkovém rejstříku splnilo zanedbatelné procento zapsaných subjektů. Dle rozvrhu práce Krajského soudu v Ostravě 99 vykonává činnost na úseku spolkového rejstříku toliko jeden soudce a jedna tajemnice.
1.1.5 - navrhovaná opatření Ze shora uvedeného vyplývá, že je nutno přijmout již nyní opatření vedoucí ke zvýšení počtu transformovaných subjektů. Jak jsem měl možnost přesvědčit se při spolupráci s konkrétním spolkem, tyto subjekty nemusí mít žádné informace o lhůtách nutných pro transformaci, ani o způsobu, jakým je tuto nutno učinit. Navrhuji proto, aby orgány moci výkonné zvážily zahájení informační kampaně, neboť nečinnost v tomto směru může přinést vysoké finanční výdaje státu a může také dojít k zahlcení soudů příslušných k projednání níže uvedených věcí. 99 Krajský soud v Ostravě, Rozvrh práce pro rok 2015 po změně č. 12, s. 118, dostupné z: http://portal.justice.cz/justice2/soud/soud.aspx? o=19&j=29&k=6197&d=340107
39 Při tomto svém tvrzení vycházím z níže uvedených skutečností: a) Kumulace rejstříkových řízení v posledních měsících roku 2016 příp. v prvních měsících roku 2017 přinese "kolaps" rejstříkových soudů, které nebudou schopny za současného personálního obsazení rozhodovat o podaných návrzích v zákonné pětidenní lhůtě100. b) Lze očekávat, že řada zapsaných subjektů povinnost transformace v zákonné lhůtě nesplní. Povinností rejstříkového soudu je v takovém případě zapsanou osobu vyzvat a stanovit jí dodatečně přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti101. Takovou výzvu je nutno právnické osobě doručit. Postup při doručování soudních písemností upravuje občanský soudní řád v § 45 a násl. Zákon zde stanoví, že nedošlo-li k doručení písemností při jednání nebo jiném soudním úkonu (tento způsob nepřichází v úvahu), doručí soud písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky102. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, však neřadí žádnou z právnických osob zapisovaných do spolkového rejstříku mezi subjekty, kterým byla schránka zřízena ex lege. Nezřídily-li si ji tyto osoby dobrovolně, což zřejmě není možno předpokládat, nicméně je nutno tuto skutečnost v příslušné databázi ověřit, bude nutno při doručení výzvy postupovat dle ust. § 45 odst. 3 o.s.ř., a tuto doručit prostřednictvím doručujícího orgánu. Adresou pro doručování je u právnické osoby adresa sídla, zapsaná v příslušném rejstříku103. Doručit výzvu tímto způsobem však bude možné pouze v těch případech, kdy má právnická osoba ve veřejném rejstříku zapsanou plnou adresu. Pokud však, jak jsem zjistil při zjišťování shora uvedeném, má řada zapsaných subjektů jako sídlo uveden jen název obce, nebude možno k tomuto způsobu doručení přistoupit, neboť pošta takovou zásilku k poštovní přepravě nepřijme, resp. není odpovědná za její případné nedoručení104. Rejstříkové soudy tak budou zřejmě muset provést šetření ke zjištění skutečného sídla zapsané osoby105. Může se v tomto směru obrátit na členy přípravného výboru spolku, neboť údaje o těchto osobách jsou součástí rejstříkového spisu. Budouli však tyto osoby nekontaktní, případně sdělí-li, že o skutečném sídle spolku nemají žádné informace, popřípadě nebudou-li již naživu, bude nutno provést další šetření. 100 viz § 96 odst. 1 ZVR 101 viz § 122 ZVR; § 3041 odst. 2 o.z. 102 viz § 45 odst. 1 a 2 o.s.ř. 103 viz § 46b písm. e) o.s.ř. 104 viz § 5 zák. č. 29/2000 Sb., zákon o poštovních službách 105 viz § 137 odst. 1 o.z.
40 Nabízí se zde možnost kontaktovat obecní úřad příslušné obce či školu, jedná-li se o sdružení rodičů. Pokud se však rejstříkovým soudům nepodaří adresu skutečného sídla zjistit ani shora uvedeným postupem, bude zřejmě nutné zapsaným osobám ustanovit pro řízení procesního opatrovníka106. Tomuto náleží za úkony právní služby odměna (zde zřejmě za dva úkony právní služby - převzetí a příprava věci a písemné vyjádření107), paušální náhrada hotových výdajů108, a případně náhrada za daň z přidané hodnoty109. Celkem tak lze očekávat výdaje ze státního rozpočtu ve výši 1 694 Kč pro každý jednotlivý případ tohoto zastoupení. c) Nedojde-li k nápravě ani po marném uplynutí dodatečné lhůty shora uvedené, je povinností rejstříkového soudu podat návrh na zrušení shora uvedené právnické osoby a na jmenování jejího likvidátora k příslušnému soudu110. Účastníkem takového řízení jsou navrhovatel a všichni, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno 111. Dle mého názoru nebude možno v tomto řízení aplikovat totožný postup jako v případě společnosti s ručením omezeným, kde je judikováno112, že v tomto řízení se jedná o právech a povinnostech společníků této společnosti, a tedy i tyto osoby jsou účastníkem řízení o zrušení právnické osoby. Aplikace totožného postupu by totiž znamenala nemožnost o zrušení zapsané osoby rozhodnout, neboť soud nemá z žádného zdroje možnost získat informaci o tom, kdo je členem právnické osoby (na rozdíl od společnosti s ručením omezeným, kde je tato informace obsahem zápisu v obchodním rejstříku113). Účastníkem řízení tak bude navrhovatel, tj. rejstříkový soud, a zapsaná osoba. Této osobě pak bude nutno doručovat písemnosti v souladu se zákonem114. Nebude-li mít tato osoba ve veřejném rejstříku zapsané sídlo úplnou adresou, a nezdaří-li se příslušnému krajskému soudu toto zjistit ani po provedeném šetření (je otázkou zda bude moci vycházet ze šetření, které již v tomto směru učinil rejstříkový soud, či zda bude toto šetření provádět sám), bude zřejmě jako jediný 106 viz § 29 odst. 2 o.s.ř. 107 viz § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) 108 viz § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu 109 viz § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. 110 viz § 122 odst. 3 ZVR; § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“) 111 viz § 6 odst. 1 ZŘS 112 nález Ústavního soudu ze dne 12. 9. 1996, sp. zn. IV.ÚS 230/95. NALUS [online]. Ústavní soud, 2007 [cit. 22. 10. 2015]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=27853&pos=1&cnt=1&typ=result 113 viz § 48 odst. 1 pím. j) ZVR 114 viz § 45 a násl. o.s.ř.
41 možný postup, postup shora uvedený, tedy ustanovení procesního opatrovníka z řad advokátů. I zde lze předpokládat, že z rozpočtových prostředků státu bude nutno tomuto uhradit náklady zastupování. Výše těchto nákladů bude zřejmě totožná jako ve shora uvedeném tj. 1 694 Kč. Pokud soud nevyužije možnosti dané mu ust. § 89 odst. 1 ZŘS a nařídí ve věci jednání, vzrostou náklady o odměnu advokáta, paušální náhradu hotových výdajů a daň z přidané hodnoty tj. o částku 847 Kč na částku 2 541 Kč. I v tomto případě je nutno předem počítat s tím, že nárůst těchto řízení může způsobit zahlcení krajských soudů, jejich společenstevních úseků. I zde bude nutno proto dané úseky personálně posílit a počítat i se zvýšenými materiálními náklady (papír, náplň tiskáren, poštovné). d) Rozhodne-li soud o zrušení právnické osoby s likvidací, jmenuje této také likvidátora115. V těchto věcech nebude možno využít postupu dle ust. § 191 odst. 3 věta prvá o.s.ř. a likvidátorem jmenovat člena statutárního orgánu, neboť soudu nebude tato osoba známa. Soud tak bude likvidátora jmenovat z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců116. Takto jmenovaný likvidátor má nárok na odměnu ve výši stanovené zvláštním právním předpisem117, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměnu likvidátora, likvidačního správce a člena statutárního orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Základem pro určení odměny likvidátora je čistý majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace118. V daných případech však nelze očekávat, že by byl likvidátorem majetkový zůstatek dohledán. Proto bude zpravidla aplikován postup, předvídaný ust. § 7 odst. 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb., tedy že likvidátorovi náleží odměna ve výši 1 000 Kč, kterou lze podle okolností případu přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč. Odměna však není jediným plněním, které likvidátorovi náleží. Kromě odměny mu dále náleží cestovní náhrady v rozsahu a za podmínek stanovených pro zaměstnance v pracovním poměru v zákoníku práce, účelně vynaložené hotové výdaje v prokázané výši, např. poštovné, hovorné, náklady za zveřejnění oznámení o vstupu společnosti do likvidace v Obchodním věstníku (v současné době 2 178 Kč), náklady na archivaci dokumentů apod. Veškeré tyto náklady hradí likvidátorovi stát, a to poté, co soud, který likvidátora 115 viz § 191 odst. 1 věta druhá o.z. 116 viz § 191 odst. 4 o.z. 117 kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 118 viz § 5 odst. 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb.
42 do funkce jmenoval, rozhodl o určení výše odměny a náhrady hotových výdajů 119. Pro další roky je proto nutno počítat s těmito výdaji státu. Závěrem této části práce bych chtěl uvést, že nelze předpokládat, že bylo využíváno zákonem dané možnosti provedení rejstříkových zápisů notáři120. Je tomu tak proto, že notáři jsou oprávněni k provedení zápisu do veřejného rejstříku pouze v případech, kdy zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápise, který příslušný notář sepsal121. Protože zákon neukládá, aby stanovy spolku měly formu notářského zápisu (pro tyto je předepsána forma písemná) 122 a rovněž není předepsáno, aby o rozhodnutí orgánu spolku, který rozhoduje o změně stanov byl pořízen notářský zápis123, nebude zřejmě docházet k situacím, kdy se budou spolky obracet na notáře se žádostí o sepis notářského zápisu. Důvody jsou finanční, neboť sepis každého takového notářského zápisu je zpoplatněn. A vzhledem k tomu, že řízení ve věcech zápisu spolku do spolkového rejstříku je od placení soudního poplatku osvobozeno124, není zde možno využít ani "komparativní výhodu" nižšího soudního poplatku pro zápisy provedené notářem (tak jak je to např. u zápisů obchodních korporací dle Sazebníku odměny notáře za úkony notářské činnosti, Oddílu I, Položky A, přílohy k vyhl. č. 196/2001, Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif)).
1.2 - zpracování podkladů pro transformace u vybraného spolku
splnění
povinnosti
1.2.1 - úvod Mezi spolky, které dosud povinnosti vyplývající z transformace nesplnily, se řadí také spolek zapsaný ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddílu L, vložky 3710 (viz příloha č. 4). Navázal jsem s tímto spolkem kontakt a na základě písemného souhlasu tohoto spolku (příloha č. 5) jsem vypracoval návrh stanov, souladný se zněním platné právní úpravy, návrh listin povinně přikládaných k zápisu do veřejného rejstříku. Protože dosud neproběhla členská schůze spolku, která by navržené stanovy schválila, nemohl 119 viz § 4; § 7 odst. 2; § 9 odst. 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 120 viz část třetí ZVR, tj. §§ 108 až 118 121 viz § 108, § 110 zák. č. 304/2013 Sb. 122 viz § 123 odst. 2 o.z. 123 viz § 254 o.z. 124 viz § 11 odst. 1 písm. k) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
43 jsem vypracovat návrh na zápis příslušných změn do spolkového rejstříku. Zpracování fiktivního návrhu brání skutečnost, že se jedná o tzv. inteligentní formulář, u kterého vyplněním dochází k blokaci dalších návrhů na zápis. Proto jsem pouze vypracoval nové znění výpisu, v podobě předpokládané po zápisu příslušných změn do spolkového rejstříku. Při formulaci konkrétních článků stanov jsem převážně vycházel z dosavadní praxe, kterou si spolek zavedl. Tak tomu bylo např. v otázkách členství ve spolku, účelu spolku, či členské schůze spolku. Problémem nebylo upravit stanovy v části sídla, neboť spolek již od roku 2014 disponuje souhlasem obce Ludgeřovice s umístěním sídla (příloha č. 6). Tento souhlas ale bude nutno pro potřeby rejstříkového řízení aktualizovat125. Při vymezení vedlejší hospodářské činnosti jsem vycházel z živnostenského oprávnění, které spolek k vymezené činnosti již dříve získal (příloha č. 7). Naopak za nepraktické jsem považoval stávající praxi stran dalších orgánů (mimo členskou schůzi), když spolek měl jediný orgán, a to členskou schůzí každoročně volený výbor o počtu třinácti členů. Pokud by měl být statutárním orgánem spolku tento výbor, bylo by nutno navrhnout k zápisu do spolkového rejstříku všechny tyto osoby126, získat jejich čestná prohlášení a souhlas se zápisem (viz bod 1.2.4.2 této části) a dbát na to, aby zápis v rejstříku odpovídal skutečnému stavu 127. Při současné délce funkčního období členů výboru jeden rok by docházelo ke každoroční povinnosti podat návrh na příslušnou změnu zápisu. Za situace, kdy za spolek fakticky jedná jen předseda, jsem proto navrhl, aby statutárním orgánem byl výbor, avšak pouze o počtu pěti členů a současně jsem spolku navrhl, aby byly určené i jiné osoby oprávněny za spolek jednat, a to jako preventivní opatření pro případ nemožnosti výkonu funkce předsedy výboru. Protože občanský zákoník umožňuje, aby ve stanovách byly ustaveny i jiné, než zákonem pojmenované orgány, navrhl jsem spolku, aby byl stanovami upraven jiný orgán – velký výbor, který bude i nadále vykonávat činnosti tak jako doposud výbor, vyjma činností, které jsou vymezeny statutárnímu orgánu. Zároveň jsem navrhl, aby u statutárního orgánu byla prodloužena délka funkčního období na pět let a u velkého výboru byla zachována délka funkčního období jednoho roku. Ze stran členů výboru, se kterými jsem jednal, byly navržené změny přivítány; bude však záležet na členské schůzi, jejíž zasedání se předpokládá v lednu nebo v únoru 2016, zda stanovy v navrženém znění schválí.
125 viz § 14 odst. 2 ZVR 126 viz § 25 odst. 1 písm. g) ZVR 127 viz § 11 odst. 2 ZVR
44
1.2.2 - stávající stav stanov Stanovy vybraného spolku registrované dne 10. 6. 1997 Ministerstvem vnitra (viz příloha č. 8), nesplňují zákonné náležitosti požadované novou právní úpravou a to v níže uvedených částech: 2.2.2.1 - název spolku Dosavadní název „Klub důchodců Ludgeřovice“ je nutno doplnit tak, že tento bude obsahovat slova „spolek“, „zapsaný spolek“, či zkratku „z.s.“ Není však vyloučeno, že si spolek zvolí název jiný. 1.2.2.2 - sídlo spolku Sídlo je možno i nadále ponechat upravené stanovami jako obec Ludgeřovice s tím, že pro zápis do spolkového rejstříku bude nutno navrhnout úplnou adresu (samozřejmě v katastru obce Ludgeřovice) a doložit právní titul užívání. 1.2.2.3 - účel spolku Současné stanovy nehovoří o účelu spolu. Jejich část II. je označena jako „Poslání a cíle“. Bude proto nutno provést úpravu této části stanov, přičemž je možné jako účel spolku použít konkrétní činnosti, které jsou dosud uváděny jako poslání a cíle spolku. 1.2.2.4 - práva a povinnosti členů vůči spolku Stanovy v části IV. obecně určují, kdo se může stát členem spolku s odkazem na obecné zásady členství schválené výborem. Obdobně pak tyto zásady upravují konkrétní práva a povinnosti “důchodců”. Navrhuje se proto úprava stanov tak, aby bylo zřejmé, jakým způsobem vzniká členství ve spolku, podmínky vzniku členství ve spolku, způsoby zániku členství ve spolku, určení povinností členů vůči spolku, zejména povinnosti příspěvkové a následků spojených s nesplněním této povinnosti a v neposlední řadě stanovení práv členů spolku. Bude také nutno rozhodnout, zda spolek povede seznam svých členů či členskou evidenci, a tuto skutečnost uvést ve stanovách. 1.2.2.5 - určení statutárního orgánu spolku Ze stávajících stanov není zřejmé, kdo je statutárním orgánem spolku. Z části III. stanov, která je nadepsána „Orgány klubu důchodců“, není určeno, jaký je název statutárního orgánu, kolik má členů, kdo volí členy statutárního orgánu, jaká je délka funkčního období jeho členů, či jakým způsobem zaniká funkce členů statutárního orgánu. Tyto skutečnosti bude proto nutno nově stanovami upravit a současně bude
45 také nutno zvážit, zda spolek bude akceptovat zákonnou úpravu svolání, zasedání a rozhodování statutárních orgánů či zda zvolí úpravu odlišnou. V neposlední řadě bude nutno upravit, jakým způsobem statutární orgán spolek zastupuje. K zápisu do spolkového rejstříku pak bude nutno navrhnout konkrétní členy statutárního orgánu, doložit listiny o jejich ustavení do funkcí, písemný souhlas těchto osob se zápisem128, resp. tento souhlas může být součástí čestného prohlášení těchto osob o splnění zákonných předpokladů pro výkon funkce člena statutárního orgánu. 1.2.2.6 - určení dalších orgánů spolku Stanovy nijak neupravují další orgány spolku. Bude proto nutno jejich znění doplnit tak, aby byl minimálně stanoven nejvyšší orgán spolku včetně určení jeho působnosti, svolání, zasedání a rozhodování. Nebude-li nejvyšším orgánem spolku určena členská schůze, bude nutno stanovami upravit také otázky její působnosti, svolání, zasedání a rozhodování. V neposlední řadě, bude-li chtít spolek zřídit kontrolní orgán, bude muset stanovy doplnit také v tomto směru. 1.2.2.7 - hospodaření a majetek Stávající stanovy upravují tyto otázky v samostatné části V. Navrhuje se vypuštění této části stanov a upravení těchto otázek v rámci působnosti jednotlivých orgánů spolku. 1.2.2.8 - další náležitosti stanov Bude-li spolek vykonávat vedlejší hospodářskou činnost, je nutno tuto skutečnost upravit stanovami. Obdobně lze stanovami upravit další záležitosti spolku např. zřídit pobočný spolek či rozhodčí komisi. V této části by bylo vhodné blíže upravit také tzv. dobrovolné zrušení spolku, zejména vymezit, který orgán a za jakých předpokladů o této záležitosti rozhoduje a jakým způsobem má likvidátor naložit s likvidačním zůstatkem129.
1.2.3 - Stávající stav zápisu ve spolkovém rejstříku 1.2.3.1 - název spolku Zapsaný název je v rozporu s ust. § 216 o.z., po úpravě stanov bude nutno navrhnout k zápisu nový název.
128 viz § 12 ZVR 129 viz § 272 o.z.
46 1.2.3.1 - sídlo spolku Stávající zápis sídla je v rozporu s ust. § 136 odst. 2 o.z. K zápisu do spolkového rejstříku bude nutno navrhnout celou adresu sídla a doložit právní důvod užívání130. 1.2.3.2 - účel spolku Tato skutečnost není ve spolkovém rejstříku zapsána. Bude nutno navrhnout k zápisu v souladu s upraveným zněním stanov. 1.2.3.3 - údaje o statutárním orgánu spolku Zápis o této skutečnosti chybí. Bude nutno stran statutárního orgánu navrhnout k zápisu jeho název, počet členů, jména a sídla nebo adresy a místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu členů statutárních orgánů a den vzniku funkce jednotlivých členů statutárního orgánu. Současně bude nutno navrhnout k zápisu způsob, jakým statutární orgán za právnickou osobu jedná. 1.2.3.4 - kontrolní komise spolku Zřídí-li spolek stanovami kontrolní komisi a ustaví-li příslušný orgán do funkce její členy bude nutno k zápisu do spolkového rejstříku navrhnout název, počet členů, jména a sídla nebo adresy a místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu členů statutárních orgánů a den vzniku funkce jednotlivých členů tohoto orgánu. 1.2.3.5 - vedlejší hospodářská činnost spolku Bude-li spolek vykonávat vedlejší hospodářskou činnost, bude nutno do spolkového rejstříku zapsat předmět této činnosti a doložit příslušná oprávnění k jejímu výkonu, např. živnostenské oprávnění. 1.2.3.6. - název nejvyššího orgánu spolku I tuto skutečnost bude nutno nově navrhnout k zápisu do spolkového rejstříku, a to v souladu se zněním stanov spolku.
130 viz § 14 ZVR
47 1.2.4 - návrh nového znění 1.2.4.1 – stanovy
STANOVY I. Název, sídlo, identifikační číslo spolku, údaje o zápisu ve spolkovém rejstříku a o vzniku spolku Klub důchodců Ludgeřovice, z.s. se sídlem v obci Ludgeřovice, identifikačním číslem 658 89 045. Spolek je zapsán ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddílu L, vložce 3710, spolek vznikl 10. června 1997.
II. Účel a cíle spolku Účelem spolku je společenské, kulturní a sportovní vyžití a zabezpečení starším občanům zpříjemnění podzimu života. K naplnění shora uvedeného účelu bude docházet vytvářením podmínek pro setkávání se členů, pořádáním výletů a zájezdů do okolí, organizováním kulturních akcí a účasti na kulturních akcích a organizováním sportovních akcí. Cílem je tak napomáhat svou činností k rozvoji veřejného života, kultury a zdraví občanů.
III. Vedlejší činnost spolku Pro podporu hlavní činnosti spolku bude spolek provozovat při výkonu hlavní činnosti podnikání v oboru: Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Zisk z činnosti spolku je možno použít výhradně pro spolkovou činnost včetně správy spolku.
48 IV. Členství ve spolku, vznik a zánik členství Členem spolku se může stát každý poživatel důchodu, který souhlasí s účelem spolku a který splnil předpoklady pro vznik členství. Zájemce o vznik členství podá písemnou přihlášku, kterou schválí velký výbor spolku. Členství ve spolku vzniká schválením přihlášky po zaplacení ročního členského příspěvku. Nezaplatí-li zájemce o členství roční členský příspěvek bez zbytečného odkladu po schválení přihlášky, členství ve spolku mu nevznikne. Členství ve spolku zaniká: a) Vystoupením člena – člen je povinen písemně oznámit spolku, že ze spolku vystupuje. Jeho členství ve spolku zanikne posledním dnem kalendářního roku, ve kterém oznámení učinil. b) Úmrtím člena – členství ve spolku nepřechází na právního nástupce člena c) Nezaplacením ročního členského příspěvku – členství zanikne, pokud člen tento příspěvek nezaplatí ani v přiměřeného lhůtě poté, co k jeho zaplacení bude písemně spolkem vyzván a na tento následek nezaplacení ve výzvě upozorněn. d) Vyloučením – statutární orgán může vyloučit člena, který závažně porušil povinnosti vyplývající mu ze členství. Rozhodnutí o vyloučení se doručí vyloučenému členu. Člen může do 15 dnů od doručení rozhodnutí v písemné formě navrhnout, aby rozhodnutí o jeho vyloučení přezkoumal velký výbor. Vyloučený člen může do tří měsíců od doručení konečného rozhodnutí spolku o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení; jinak právo zaniká. Nebylo-li mu rozhodnutí doručeno, může člen návrh podat do tří měsíců ode dne, kde se o něm dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy byl po vydání rozhodnutí zánik jeho členství vyloučením zapsán do členské evidence; jinak toto právo zaniká.
V. Práva a povinnosti členů spolku Každý člen má právo: a) Účastnit se členské schůze, hlasovat na ní a žádat vysvětlení týkající se záležitostí spolku, členskou schůzí projednávaných.
49 b) Nahlížet do zpráv a zápisů včetně výroční zprávy o hospodaření spolku c) Volit a být volen do orgánů spolku d) Účastnit se činnosti spolku včetně všech akcí spolkem pořádaných (při naplnění kapacity rozhoduje pořadí přihlášených členů). Každý člen má povinnost: a) Dodržovat stanovy a řídit se rozhodnutími orgánů spolku b) Platit řádně a včas členské příspěvky, jejichž výši stanoví pro každý kalendářní rok členská schůze spolku c) Podílet se podle svých možností a schopností na naplňování účelu spolku d) Svým jednáním a chováním přispívat k respektování, vzájemné úctě a důstojnosti mezi členy a takto reprezentovat i spolek navenek.
VI. Statutární orgán spolku Statutárním orgánem spolku je výbor, který má pět členů. Členové výboru jsou voleni a odvoláváni orgánem spolku – velkým výborem, na dobu pěti let z řad členů velkého výboru. Členové výboru jsou zapisováni do spolkového rejstříku, a to jménem, příjmením, datem narozením, adresou pobytu, popřípadě bydlištěm, liší-li se od adresy pobytu, a dále je zapisovanou skutečností den vzniku a den zápisu jejich funkce jako člena výboru. Členem statutárního orgánu může být jen osoba, která je plně svéprávná. Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem statutárního orgánu, oznámila-li to předem tomu, kdo ji do funkce povolává; to neplatí, pokud od skončení insolvenčního řízení uplynuly alespoň tři roky. Přijetím funkce člena statutárního orgánu se tento člen zavazuje, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Člen statutárního orgánu vykonává svou funkci osobně. Může však pro jednotlivý případ písemně zmocnit jiného člena výboru, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval. Výbor je schopen usnášení za účasti většiny svých členů a rozhoduje většinou hlasů
50 zúčastněných členů. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy spolku. Členové výboru volí ze svých řad předsedu, místopředsedu a tajemníka spolku. Člen výboru je oprávněn ze své funkce odstoupit, a to písemným prohlášením doručeným spolku. Funkce mu pak zaniká uplynutím dvou měsíců ode dne dojití prohlášení, neschválí-li orgán oprávněný k jeho odvolání, tj. velký výbor, na jeho žádost datum dřívější. Zanikne-li členovi výboru funkce ve velkém výboru, zaniká tím také současně jeho funkce ve výboru spolku. Zánikem funkce není míněno, je-li člen velkého výboru po uplynutí funkčního období opětovně zvolen za člena velkého výboru. V tomto případě k zániku funkce člena výboru nedochází. Kooptace náhradních členů výboru se nepřipouští.
VII. Jednání za spolek Za spolek jedná předseda výboru samostatně, nebo místopředseda výboru a člen výboru společně.
VIII. Členská schůze Členská schůze je nejvyšším orgánem spolku. Členská schůze je svolávána výborem spolku dle potřeby, minimálně jednou ročně. Výbor spolku je povinen svolat schůzi na základě písemné žádosti alespoň třetiny členů spolku. Nesvolá-li výbor spolku zasedání členské schůze do třiceti dnů ode dne doručení písemné žádosti, může ten, kdo žádost podal, svolat zasedání členské schůze na náklady spolku sám. Obdobně je možno postupovat v případě, zaniklo-li všem členům výboru členství ve spolku. Členská schůze se svolává písemnou pozvánkou doručenou členům nejméně třicet dnů přede dnem konání členské schůze. Z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a pořad jednání členské schůze. K doručení pozvánky dochází zpravidla vhozením písemné pozvánky do domovní nebo jiné schránky, kterou člen sdělil spolku jako svou doručnou adresu při podání přihlášky
51 do členství. Člen je povinen informovat spolek bez zbytečného odkladu o změně svého bydliště, nesplnění této povinnosti jde k tíži člena, tento není oprávněn namítat, že mu pozvánka na členskou schůzi nebyla řádně doručena. Vhození pozvánek do schránek členů provádějí společně dva členové velkého výboru, kteří o tomto sepíší zápis. Nelze-li pozvánku doručit shora uvedeným způsobem, lze tuto doručit členovi poštou. Členská schůze je schopna usnášení, je-li přítomna většina členů spolku. Usnesení přijímá většinou hlasů členů přítomných v době usnášení; každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy spolku. Kdo zasedání zahájí, ověří, zda je členská schůze schopna se usnášet. Poté zajistí volbu předsedy zasedání a případně i dalších činovníků, vyžadují-li jejich volbu stanovy. Předseda vede zasedání tak, jak byl jeho pořad ohlášen, ledaže se členská schůze usnese na předčasném ukončení zasedání. Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat. O průběhu členské schůze se vyhotovuje zápis. Statutární orgán zajistí vyhotovení tohoto zápisu do třiceti dnů od jejího ukončení. Není-li to možné, vyhotoví zápis ten, kdo zasedání předsedal, nebo koho tím pověřila členská schůze. Do působnosti členské schůze náleží: a) Projednat činnost spolku b) Projednat a schválit výroční zprávu a výsledek hospodaření spolku c) Projednat a schválit plán hospodaření spolku pro příští období (rozpočet) d) Projednat a schválit výši členského příspěvku pro daný kalendářní rok e) Schvalovat, doplňovat a měnit stanovy spolku f) Volit a odvolávat členy velkého výboru spolku g) Rozhodovat o zrušení spolku h) Rozhodovat o dalších záležitostech, které si k rozhodnutí vyhradí
52 IX. Velký výbor spolku Velký výbor je orgánem spolku. Velký výbor má třináct členů, kteří jsou do funkce voleni členskou schůzí spolku. Funkční období členů velkého výboru je jeden rok. Funkce členům velkého výboru zaniká volbou nových členů velkého výboru, nejpozději však uplynutím tří měsíců od uplynutí funkčního období. Velký výbor může pověřit své jednotlivé členy určitými oblastmi výkonu působnosti. Velký výbor vždy volí ze svých členů dva revizory, kteří jsou povinni každoročně provést kontrolu hospodaření a účetní evidence spolku a předložit o tom zprávu členské schůzi spolku. Členem velkého výboru může být jen osoba, která je plně svéprávná. Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem velkého výboru, oznámila-li to předem tomu, kdo ji do funkce povolává; to neplatí, pokud od skončení insolvenčního řízení uplynuly alespoň tři roky. Přijetím funkce člena velkého výboru se tento člen zavazuje, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Člen velkého výboru vykonává svou funkci osobně. Může však pro jednotlivý případ písemně zmocnit jiného člena velkého výboru, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval. Velký výbor je schopen usnášení za účasti většiny svých členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy spolku. Člen velkého výboru je oprávněn ze své funkce odstoupit, a to písemným prohlášením doručeným spolku. Funkce mu pak zaniká uplynutím dvou měsíců ode dne dojití prohlášení, neschválí-li orgán oprávněný k jeho odvolání, tj. členská schůze, na jeho žádost datum dřívější. Pokud neklesl počet členů velkého výboru pod polovinu, mohou tito kooptovat náhradní členy do nejbližšího zasedání členské schůze.
53 Do působnosti velkého výboru náleží: a) Volit ze svých řad členy statutárního orgánu spolku – výboru b) Kontrolovat výkon funkce členů výboru v období mezi jednotlivými členskými schůzemi c) Podílet se na naplňování účelu spolku, zejména faktickým zajišťováním jeho činnosti, v souladu s účely a cíli spolku
X. Hospodaření spolku Příjmy spolku tvoří členské příspěvky, dotace, granty, dary, příjmy z majetku a příjmy z podnikatelské nebo jiné činnosti spolku. Výdaje spolku souvisí s naplňováním jeho účelu a jsou v souladu se schváleným finančním plánem (rozpočtem) na příslušné období. Účetním a kalendářním obdobím spolku je kalendářní rok.
XI. Ustanovení přechodná a závěrečná Stanovy nabývají účinnosti schválením členskou schůzí. Statutární orgán spolku zabezpečí jejich uložení do Sbírky listin vedené Krajským soudem v Ostravě. Stanovy musejí být uloženy v úplném znění v sídle spolku. Stanovy je možno měnit a doplňovat výhradně rozhodnutím členské schůze spolku.
V Ludgeřovicích dne ……
54 1.2.4.2 – čestné prohlášení
Čestné prohlášení Já, níže podepsaný, … … … … … … … … …, nar. … … … …, bytem … … … …
prohlašuji
tímto jako člen výboru spolku Klub důchodců Ludgeřovice, z.s., se sídlem…….., identifikační číslo 658 89 045, zapsaným ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, v oddílu L, vložka 3710 (dále jen Spolek) , že: a) Souhlasím s výkonem funkce člena výboru Spolku b) Jsem si vědom svých povinností v souladu se stanovami Spolku a příslušnými právními předpisy, zejména se zákonem č. 89/2012 Sb. občanským zákoníkem c) Jsem plně svéprávný d) Ohledně majetku mé osoby nebo majetku jiné právnické osoby, v nichž jsem působil v posledních třech letech jako člen voleného orgánu, nebylo v uplynulých třech letech vedeno insolvenční řízení e)
U mé osoby není dána žádná jiná překážka výkonu funkce člena statutárního orgánu Spolku a jsem způsobilý být členem statutárního orgánu Spolku.
f) Souhlasím s tím, abych byl zapsán jako člen statutárního orgánu Spolku do spolkového rejstříku. Můj podpis na tomto prohlášení představuje zároveň i můj podpisový vzor.
V Ludgeřovicích dne … … …
……………………………… Pravost podpisu musí být úředně ověřena
55 1.2.4.3 - nová podoba zápisu ve spolkovém rejstříku
Výpis ze spolkového rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě oddíl L, vložka 3710 Datum zápisu: 1. ledna 2014 Datum vzniku: 10. června 1997 Spisová značka: L 3710 vedená u Krajského soudu v Ostravě Název: Klub důchodců Ludgeřovice, z.s. Sídlo: č.p. , 549 82 Ludgeřovice Identifikační číslo: 658 89 045 Právní forma: Spolek Účel: společenské, kulturní a sportovní vyžití a zabezpečení starším občanům zpříjemnění podzimu života. Název nejvyššího orgánu: Členská schůze
56 Statutární orgán - výbor: Předseda výboru: JMÉNO, dat. nar. adresa Den vzniku funkce: Den vzniku členství: Místopředseda výboru: JMÉNO, dat. nar. adresa Den vzniku funkce: Den vzniku členství: Tajemník výboru: JMÉNO, dat. nar. adresa Den vzniku funkce: Den vzniku členství: Člen výboru: JMÉNO, dat. nar. adresa Den vzniku funkce: Den vzniku členství: Člen výboru:
57 JMÉNO, dat. nar. adresa Den vzniku funkce: Den vzniku členství: Počet členů: 5 Způsob jednání: Za spolek jedná předseda výboru samostaně, nebo společně místopředseda výboru a člen výboru.
58
Závěr V souladu s vytyčenými cíli jsem svou práci rozčlenil na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části jsem u vybraných osob občanského práva konkretizoval jednotlivé náležitosti zakladatelských právních jednání, na které povinnost transformace dopadá. Dále jsem vymezil jednotlivé skutečnosti, stran kterých bude nutno rejstříkový zápis upravit, případně stran kterých bude nutno zápis doplnit o skutečnosti nově zapisované. Zjistil jsem přitom, že povinnost přizpůsobit zakladatelské právní jednání fakticky nedopadá na všechny shora uvedené právnické osoby. Je tomu tak u obecně prospěšné společnosti, kde dosavadní právní úprava byla zrušena a současně bylo určeno, že práva a povinnosti se i nadále řídí dosavadními právními předpisy131. Totéž lze konstatovat u nadačních fondů a nadací, s výjimkou případu, kdy zakladatelské právní jednání nadace neobsahovalo údaj o výši nadačního kapitálu nadace, příčemž v tomto příápadě záleží na zakladateli, zda zakladatelské právní jednání nové úpravě přizpůsobí. Jiná situace je u spolků, tj. u bývalých občanských sdružení, kde došlo k výrazným změnám stran obsahového požadavku kladeného na stanovy těchto právnických osob. Lze konstatovat, že jen ve výjimečných případech nastane situace, kdy spolky nebudou nuceny přistoupit k přijetí stanov v přizpůsobeném znění. Protože současně se změnou úpravy hmotněprávní došlo ke změně úpravy rejstříkové, zabýval jsem se také tím, zda v této souvislosti došlo ke vzniku faktické povinnosti přizpůsobit stav rejstříkového zápisu zákonným požadavkům zákona o veřejných rejstřících. Zjistil jsem, že tato povinnost dopadá na všechny shora konkretizované osoby. I zde však platí, že u obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů bude nutno doplnit zápis v menším rozsahu, než jak je tomu u spolků. Obecně lze konstatovat, že k největší změně došlo v části zápisu týkající se statutárního a kontrolního orgánu těchto osob (např. název, počet členů, den vzniku a zániku funkce). Podstatnou proměnou pak projde, bude-li povinnost přizpůsobit zápis splněna, zápis v rejstříku spolkovém, ve kterém bude zápis doplněn nejen o údaje týkající se orgánu 131 viz § 3050 o.z.
59 spolku, ale také jeho účelu, předmětu vedlejší hospodářské činnosti (bude-li spolkem vykonávána) a názvu nejvyššího orgánu. Praktickou část své práce jsem rozdělil na dvě části. V první jsem zjišťoval, jaký je průběh plnění transformační povinnosti, a to konkrétně u spolků zapsaných ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě. Zjistil jsem, že spolky k tomuto zatím přikročily pouze cca ve 3 % případů. Současně jsem zjistil, že pokud rozčleníme spolky podle jejich zaměření, nedochází k podstatnějším odchylkám v plnění této povinnosti. Ve druhé části jsem pak ve spolupráci s konkrétním nepřizpůsobeným spolkem připravil návrh stanov, který bude předkládán členské schůzi spolku ke schválení. Mou snahou bylo, aby byly naplněny všechny obsahové náležitosti, které zákon na stanovy spolku klade a současně aby bylo pouze minimálně zasahováno do dosavadní praxe, kterou si spolek zavedl. Z dosavadních stanov spolku jsem pak mohl vyjít pouze v jednotlivostech (např. účel spolku či předpoklady pro vznik členství) a to zejména pro strohost jejich znění. Z technických důvodů nebylo možné provést vyplnění v elektronické podobě dostupného návrhu na zápis rejstříkových změn, neboť „pokus“ o jeho vyplnění znamená blokaci pro další rejstříkové návrhy u téhož spolku. Zvolil jsem proto formu fiktivního rejstříkového výpisu, tak aby bylo zřejmé, jak se navržené změny stanov, budou-li členskou schůzí schváleny, promítnou do nové podoby rejstříkového zápisu. V poslední části své práce jsem se pokusil nastínit další možný vývoj v dané problematice. Protože v případě nesplnění povinnosti přizpůsobení hrozí takovým osobám zrušení rozhodnutím soudu, zabýval jsem se tím, jak takové řízení bude probíhat a jaké možné problémy zde mohou nastat. Popisuji rovněž možné dopady tohoto sankčního procesu na výdaje státu, a to jednak v samotném průběhu soudních řízení o zrušení osob a dále při úhradě nákladů jejich likvidace. Je však otázkou, jaký bude skutečný další vývoj, a to nejen po stránce faktického plnění povinnosti transformace ale také po stránce setrvání zákonného požadavku na transformaci samotnou. O tom, že si stát závažnost celé situace uvědomuje svědčí usnesení vlády ze dne 12. 10. 2015, kterým schválila pod č.j. 483/2015 návrh zákona, kterým se mění zák. č. 89/2012 Sb132. Tato novela v případě, že bude v navrženém znění schválena, mimo jiné zprošťuje spolky povinnosti přizpůsobit název požadavkům dosavadní právní úpravy. 132 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, Ministerstvo spravedlnosti, 2015 [cit. 22. 10. 2015]. dostupné z: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=RACK9QMEL7OO
60
Seznam použité literatury a dalších pramenů 1. HAMPEL, Jaroslav, WALDER, Ivo. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, xviii, 348 s. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 9788074785061. 2. HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: komentář. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2015, xv, 394 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-285-4. 3. LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník: komentář. 1. vyd. V Praze. C.H. Beck, 2014. xx, 2380 s. Velké komentáře. ISBN 9788074005299. 4. SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář : [§ 118-418]. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013, xvii, 522 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-445-2. 5. ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, lxv, 1667 s. Komentáře (Wolters Kluwer). ISBN 9788074783692.
Elektronické prameny Krajský soud v Ostravě, Rozvrh práce pro rok 2015 po změně č. 12, s. 118, dostupné z: http://portal.justice.cz/justice2/soud/soud.aspx?o=19&j=29&k=6197&d=340107 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, Ministerstvo spravedlnosti, 2015 [cit. 22. 10. 2015]. dostupné z: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=RACK9QMEL7OO RONOVSKÁ, Kateřina. Pět důvodů, proč nepožadovat pro zakladatelská právní jednání u nadačních fondů a ústavů povinnou formu notářského zápisu. Bulletin advokacie [online]. 2014 [Cit. 26. 10. 2015]. Dostupné z: http://www.bulletinadvokacie.cz/pet-duvodu-proc?browser=full
Judikatura Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 8. 2007, sp. zn. 1 Ans 3/2007. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud 2007 [cit. 21. 10. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/mainc.aspx?cls=InfoSoud&kau_id=45521
61 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 1. 1996, sp. zn. Odon 23/95. Nejvyšší soud, Odon 23/95, [SR 3/1996 str. 52A]. in Beck-online [cit. 22. 10. 2015]. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 880/2015. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, 2015 [cit. 22. 10. 2015]. Dostupné z: http://nejvyssisoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/A4CB8A67EC474F69 C1257EE0003BFD27?openDocument&Highlight=0, Nález Ústavního soudu ze dne 12. 9. 1996, sp. zn. IV.ÚS 230/95. NALUS [online]. Ústavní soud, 2007 [cit. 22. 10. 2015]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=27853&pos=1&cnt=1&typ=result
Právní předpisy Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Beckonline [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22. 10. 2015]. Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: Beckonline [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22. 10. 2015]. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. In: Beckonline [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22. 10. 2015]. Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Beckonline [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22. 10. 2015].513/1991 Zákon č. 549/1991 Sb., Zákon České národní rady o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22. 10. 2015]. Zákon č. 72/1994 Sb., Zákon, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. In: Beckonline [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22. 10. 2015]. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22. 10. 2015]. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22.
62 10. 2015]. Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22. 10. 2015]. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22. 10. 2015]. Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník. In: Beck-online [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22. 10. 2015]. Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22. 10. 2015]. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění zákona č. 87/2015 Sb. In: Beck-online [právní informační systém]. C. H. Beck [cit. 22. 10. 2015]. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [právní informační systém]. [cit. 25. 10. 2015]. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [právní informační systém]. [cit. 25. 10. 2015]. Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [právní informační systém]. [cit. 22. 10. 2015].
Tento výpis z veřejných rejstříků elektronicky podepsal "Krajský soud v Ostravě [IČ 00215732]" dne 22.10.2015 v 15:13:45. EPVid:QY+XanePVVXMQzRDZpx42g
Příloha č. 1
Výpis ze spolkového rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě oddíl L, vložka 3022
Datum zápisu: Datum vzniku: Spisová značka: Název: Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma:
1. ledna 2014 31. ledna 1995 L 3022 vedená u Krajského soudu v Ostravě K.L.E.E. Ostrava, Havířov 63025256 Spolek
Údaje platné ke dni: 22. října 2015 05:09
1/1
Tento výpis z veřejných rejstříků elektronicky podepsal "Krajský soud v Ostravě [IČ 00215732]" dne 22.10.2015 v 15:14:47. EPVid:4YP+mgIcpkMidmRaVMq5YQ
Příloha č. 2a
Výpis z nadačního rejstříku , vedeného Krajským soudem v Ostravě oddíl N, vložka 55
Datum zápisu: Spisová značka: Název: Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma: Účel nadačního fondu:
4. prosince 1998 N 55 vedená u Krajského soudu v Ostravě Nadační fond Janáčkovy konzervatoře v Ostravě Mor. Ostrava, Českobratrská 40, PSČ 72962 60337133 Nadační fond Posláním Nadačního fondu je všestranná podpora žáků Janáčkovy konzervatoře všech oborů při jejich účasti na tuzemských i zahraničních soutěžích /náklady na zápisné, jízdné/, náklady spojené s umělecko-pedagogickým doprovodem, umělecko-pedagogických seminářích, při jejich vysílání na zahraniční stáže, umožnění jejich účinkování na koncertech, zejména s orchestrálním doprovoden profesionálních těles či při divadelních představeních samostatně uspořádaných, při výměnných koncertech, při nákupu nutné hudební literatury a počítačových programů, i ze zahraničí, a také systematickým doplňováním archívu o významná díla světové produkce notových materiálů a muzikologické literatury a finanční podporu tuzemských i zahraničních soutěží. Nadační fond má tím přispět k všestrannému rozvoji talentu studujících i zdravé prestiži školy v rámci kulturního dění regionu, v němž je jedinou školou svého druhu.
Správní rada: předsedkyně správní rady: Mgr. KATEŘINA VAŽÍKOVÁ, dat. nar. 29. září 1981 U Dubu 442, 747 14 Markvartovice Den vzniku funkce: 16. října 2014 Den vzniku členství: 16. října 2014 místopředseda představenstva: Mgr. ROMAN RUCKÝ, dat. nar. 14. dubna 1979 Zimmlerova 3000/25, Zábřeh, 700 30 Ostrava Den vzniku funkce: 16. října 2014 Den vzniku členství: 16. října 2014 člen správní rady:
Počet členů: Způsob jednání:
LADISLAVA SOLKOVÁ, dat. nar. 27. června 1971 Komenského 621/2, Poruba, 708 00 Ostrava Den vzniku členství: 7. července 2014 3 Za nadační fond jedná předseda správní rady, za jeho nepřítomnosti či zaneprázdnění místopředseda. Podpisování se děje tak, že k názvu nadačního fondu se připojí podpis s uvedením funkce podpisujícího.
Revizor: Ing. JANA BEDNAŘÍKOVÁ, dat. nar. 13. srpna 1967 Údaje platné ke dni: 22. října 2015 05:09
1/2
oddíl N, vložka 55
Příloha č. 2b
Javůrkova 505/46, Zábřeh, 700 30 Ostrava Den vzniku funkce: 16. října 2014 Zakladatel: Janáčkova konzervatoř v Ostravě Mor. Ostrava, Českobratrská 40, PSČ 72962 Nadační kapitál: Výčet majetku:
144 857,84 Kč nepeněžitý vklad nebo nadační dar ve smyslu § 5 odst. 4 písm. g zák. 227/97 Sb. o nadacích a nadačních fondech nebyl vložen
Ostatní skutečnosti: Nadační fond byl transformován dle § 35 odst. 1 zák. 227/97 Sb. z nadace "Nadace konzervatoře v Moravské Ostravě" registrované dne 20.12.1993 u Maagistrátu města Ostravy pod registračním číslem 14404/93.
Údaje platné ke dni: 22. října 2015 05:09
2/2
Tento výpis z veřejných rejstříků elektronicky podepsal "Krajský soud v Ostravě [IČ 00215732]" dne 22.10.2015 v 15:15:11. EPVid:zunzA79w182twOXjdtL7hg
Příloha č. 3a
Výpis z rejstříku obecně prospěšných společností , vedeného Krajským soudem v Ostravě oddíl O, vložka 50
Datum zápisu: Spisová značka: Název: Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma: Druh obecně prospěšných služeb:
10. prosince 1998 O 50 vedená u Krajského soudu v Ostravě DASPON o.p.s. Bohumín, Husova 283, PSČ 73581 25827341 Obecně prospěšná společnost
poskytování učebních pomůcek, vybavení a zařízení učeben, dílen a sportovních zařízení, včetně výpočetní techniky, Střední odborné škole a Střednímu odbornému učilišti, Bohumín, Revoluční 529, se sídlem 735 81 Bohumín, Revoluční 529 poskytování finančních příspěvků žákům Střední odborné školy a Středního odborného učiliště, Bohumín, Revoluční 529, se sídlem 735 81 Bohumín, Revoluční 529, na úhradu ceny studijních pobytů a jiných odborně vzdělávacích akcí, na něž budou vysláni Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm, Bohumín, Revoluční 529, se sídlem 735 81 Bohumín, Revoluční 529 půjčování učebnic a odborné literatury organizační zabezpečování odborných a společenských akcí a soutěží Správní rada: předseda správní rady: Mgr. MARTA BERNATÍKOVÁ, dat. nar. 16. září 1959 Ostrava - Petřkovice, Šilheřovická 26/367, PSČ 72529 člen správní rady: Ing. LIBĚNA ORSÁGOVÁ, dat. nar. 27. října 1970 Bohumín, Nerudova 975, PSČ 73581 člen správní rady:
Způsob jednání:
JANA MUROVÁ, Dis., dat. nar. 17. listopadu 1957 Ostrava - Poruba, K. Pokorného 1348, PSČ 70800 Jménem obecně prospěšné společnosti jedná vůči třetím stranám, před soudy a jinými orgány v celém rozsahu předseda správní rady samostatně.
Dozorčí rada: člen dozorčí rady: Ing. MARTINA PEŠATOVÁ, dat. nar. 16. listopadu 1963 Rychvald, Středová 1528, PSČ 73552 člen dozorčí rady: Mgr. MARCELA KLUSOVÁ, dat. nar. 18. června 1955 Karviná - Nové Město, Havířovská 1585, PSČ 73506 člen dozorčí rady: Ing. EVA KOVÁŘOVÁ, dat. nar. 17. září 1979 Bohumín, Studentská 607, PSČ 73581 Zakladatel: Údaje platné ke dni: 22. října 2015 05:09
1/2
oddíl O, vložka 50
Příloha č. 3b
Střední škola, Bohumín, příspěvková organizace, IČ: 669 32 581 Bohumín, Husova 283, PSČ 73581 IČO 66 93 25 81
Údaje platné ke dni: 22. října 2015 05:09
2/2
Tento výpis z veřejných rejstříků elektronicky podepsal "Krajský soud v Ostravě [IČ 00215732]" dne 22.10.2015 v 17:24:59. EPVid:Ex1fpx1TXHHK5ceAgqcwuQ
Příloha č. 4
Výpis ze spolkového rejstříku , vedeného Krajským soudem v Ostravě oddíl L, vložka 3710
Datum zápisu: Datum vzniku: Spisová značka: Název: Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma:
1. ledna 2014 10. června 1997 L 3710 vedená u Krajského soudu v Ostravě Klub důchodců Ludgeřovice Ludgeřovice 65889045 Spolek
Údaje platné ke dni: 22. října 2015 05:09
1/1
Příloha č. 5
Příloha č. 6
Příloha č. 7
Příloha č. 8a
Příloha č. 8b