MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra politologie
Komunální politika v Táboře ve volebním období 2002 - 2006 Bakalářská práce
Tereza Kratochvílová
Vedoucí práce: doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. Učo: 219582 Obor: Politologie Imatrikulační ročník 2006 V Táboře, dne 4.5.2009
Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Komunální politika v Táboře ve volebním období 2002 - 2006“
vypracovala samostatně a pouţila jen zdroje uvedené v seznamu
literatury.
V Táboře, 4.5.2009
................................................ Tereza Kratochvílová
2
Děkuji doc. PhDr. Stanislavu Balíkovi, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce. Děkuji Ing. Janu Karlovskému za vstřícnost a ochotu. Děkuji svému příteli Milanovi a své rodině za jejich podporu.
3
OBSAH 1. ÚVOD ................................................................................................................................................................. 5 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI .......................................................................................................................... 6 3. SITUACE PŘED VOLBAMI 2002 .................................................................................................................. 7 4. KOMUNÁLNÍ VOLBY 2002 .......................................................................................................................... 10 4.1.Volební programy úspěšných subjektů .................................................................................................... 10 4.2. Volební programy neúspěšných subjektů .............................................................................................. 13 4.3. Výsledky komunálních voleb 2002 ......................................................................................................... 14 4.4. Koalice 2002 ......................................................................................................................................... 15 5. KOMUNÁLNÍ POLICY 2002 - 2006 ............................................................................................................. 16 5.1. Slučování táborských základních škol ........................................................................................... 16 5.2. Most přes táborské nádraží ........................................................................................................... 19 5.3. Kauza LIDL .................................................................................................................................... 23 5.4. Hospodaření města v letech 2002 - 2006 ...................................................................................... 25 5.5. Doprava v Táboře ......................................................................................................................... 27 6. KOMUNÁLNÍ VOLBY 2006 ......................................................................................................................... 30 6.1. Volební programy úspěšných subjektů................................................................................... 30 6.2. Volební programy neúspěšných subjektů ............................................................................... 32 6.3. Výsledky komunálních voleb 2006 ......................................................................................... 33 6.4. Koalice 2006 .......................................................................................................................... 34 7. ZÁVĚR.............................................................................................................................................................. 35 8. SEZNAM POUŽITÉ ODBORNÉ LITERATURY ....................................................................................... 36 9. SEZNAM POUŽITÝCH NOVINOVÝCH ČLÁNKŮ .................................................................................. 37 10. SEZNAM POUŽITÝCH PŘEDVOLEBNÍCH MATERIÁLŮ .................................................................. 40 11. SEZNAM POUŽITÝCH USNESENÍ ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA .......................................... 41 12. SEZNAM POUŽITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ .......................................................................... 42 13. ANOTACE...................................................................................................................................................... 43 13.1. Anotace ..................................................................................................................... 43 13.2. Abstract .................................................................................................................... 43 13.3. Klíčová slova ............................................................................................................ 43 13.4. Key words ................................................................................................................. 43
4
1. ÚVOD Cílem této práce je analýza komunální politiky v Táboře ve volebním období 2002 – 2006. Kromě analýzy průběhu komunálních voleb v letech 2002 a 2006 se především zaměřím na průběh volebního období mezi těmito volbami. Budu tedy reflektovat dimenzi politics1 i policy.2 Jelikoţ v letech 2002 aţ 2006 došlo na táborské radnici k několika kauzám, které určovaly charakter tohoto volebního období, mým základním výzkumným předpokladem je tvrzení, ţe klíčové momenty volebního období 2002 – 2006 se promítly do výsledku komunálních voleb 2006. Při výzkumu jsem uţila metodu jednopřípadové studie. Ačkoli se v poslední době zvyšuje zájem o výzkum komunální politiky, stále je jí věnována spíše marginální pozornost. Zjistit proč tomu tak je, není účelem této práce. Přináší to s sebou ale jistá omezení týkající se nedostatku odborné literatury k tomuto tématu.3 Problematikou komunální politiky v Táboře v letech 2002 - 2006 se nikdo systematicky nezabýval, proto v této práci vycházím především z předvolebních materiálů politických stran kandidujících v komunálních volbách, údaje o výsledcích voleb vycházejí ze serveru www.volby.cz a www.czso.cz,4 průběh volebního období je zmapován díky regionálním tiskovinám5 a zápisům ze zasedání městského zastupitelstva. Z hlediska struktury je práce rozdělena do několika kapitol. Po představení obce následuje krátká kapitola o komunální politice před rokem 2002. V další kapitole analyzuji komunální volby v roce 2002 z hlediska kandidujících stran a jejich programů, volební účasti a výsledků. Největší část je věnována komunální policy v letech 2002 – 2006, kde jsou představeny nejdůleţitější momenty tohoto volebního období. Komunální volby v roce 2006 jsou strukturovány stejně jako ty předchozí. Na závěr shrnuji získané poznatky a ověřím správnost výzkumného předpokladu.
1
„Politics je procesem utváření politické vůle, politikou konfliktu a konsensu…politics představuje dynamický aspekt vytváření politiky. V této dimenzi politiky se realizují vítězství jedněch i poráţky druhých.“ (Rosůlek 2004: 54) 2 „Policy je zkratkou pro „obsahovou dimenzi politiky.“ Kdyţ se v tomto smyslu hovoří o politice vlády nebo politické strany, pak to znamená, co strana nebo stát zamýšlejí udělat nebo co uţ činí…“ (Rosůlek 2004: 55) 3 Proto jsem teoretické poznatky týkající se teorie koalic čerpala z práce Stanislava Balíka a několika málo odborných článků, které se komunální politikou zabývají. 4 Webové stránky Českého statistického úřadu. 5 Jedná se o Táborské listy, týdeník Táborsko, Palcát a Kotnov a Noviny táborské radnice.
5
2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI Město Tábor se nachází v severní části jiţních Čech a je druhým největším městem Jihočeského kraje. K 1.1.2008 bylo ve městě přihlášeno 35 556 obyvatel, rozloha Tábora je 6 221 ha. Město se člení na 14 místních částí. (Oficiální informační systém města Tábora) Počtem obyvatel6 se řadí do skupiny měst s 20 000 – 49 999 obyvateli, kterých je v České republice pouhých 0,66%. (On-line stránky Českého statistického úřadu) V současné době je zastupitelstvo města sloţeno ze 27 členů7 (v letech 1994 a 1998 se volilo zastupitelů 21), z nich je poté voleno 9 radních8 (před rokem 2002 jich bylo 7) – mezi nimi 3 místostarostové a starosta města. Při komunálních volbách Tábor představuje 1 volební obvod, který je dále členěn na 41 okrsků. Průměrná volební účast v komunálních volbách v Táboře činí 43,9%.9 (Volební server ČSÚ) Ke 31.1.2009 dosáhla nezaměstnanost v Táboře 5,8%, coţ je vzhledem k celorepublikovému průměru 6,8% podprůměrný výsledek. (Integrovaný portál MPSV)
6
Podle Jüptnerovy klasifikace velikosti obcí Tábor patří do skupiny obcí větší střední velikosti (VSO). Řadí se sem obce s 9 001 – 45 000 obyvateli. „Zastupitelstvům obcí kategorie VSO dominují politické strany, jejichţ kandidáti jsou převáţně registrovaní členové…..velká část nestraníků na kandidátkách stran jsou kandidáti regionálně – komunálních stran jako Sdruţení nezávislých (SNK) nebo Nezávislí.“ (Jüptner 2004: 92) Nejčastějším typem koalice je v obcích větší střední velikosti velká koalice, která neobsahuje všechny strany v politickém spektru, ale zajišťuje pohodlnou většinu v zastupitelstvu. (Jüptner 2004: 94) 7 „Zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů zastupitelstva obce přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu.“ Tábor patří do skupiny obcí od 10 000 do 50 000 obyvatel, které mají mít 15 aţ 35 členů. (zákon č.128/2000 Sb., § 68 (1)) 8 „Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemţ nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce.“ (zákon č.128/2000 Sb., § 99 (3)) 9 Průměr jsem vypočítala z volební účasti při volbách v roce 1994, 1998, 2002 a 2006.
6
3. SITUACE PŘED VOLBAMI 2002 První komunální volby v samostatné České republice se konaly ve dnech 18.-19. listopadu 1994. V Táboře kandidovalo celkem 11 politických subjektů,10 volilo se 21 zastupitelů. Volební účast v těchto volbách činila 59,10%, coţ byl vzhledem k celorepublikovému průměru 62,60% podprůměrný výsledek.11
Tabulka č. 1 - Výsledky komunálních voleb v roce 199412
Subjekt Občanská demokratická strana – ODS Komunistická strana Čech a Moravy - KSČM Občanská demokratická aliance – ODA Sdruţení nezávislých kandidátů – SNK Česká strana sociálně demokratická – ČSSD Důchodci za ţivotní jistoty Křesťanská demokratická unieČeská strana lidová – KDU-ČSL Koalice KDS, DEU (Křesťansko demokratická strana, Demokratická unie)
Platné hlasy 28.61 %
Získané mandáty 6
19.64%
4
12.88%
3
11.23%
3
9.84%
2
6.19%
1
4.57%
1
3.91%
1
Zdroj: www.volby.cz
Na ustavujícím zasedání zastupitelstva města dne 5.12.1994 byl zvolen starosta Jiří Vaníček13(ODA) a jeho zástupce Jiří Návara (SNK). Po volbách byla vytvořena minimální 10
Tři z nich nezískaly ţádný mandát, jednalo se o Nezávislé kandidáty, Liberální stranu národně sociální a Koalici SPR-RSČ (Sdruţení pro republiku – Republikánská strana Československa), SDČR (Sdruţení důchodců ČR). 11 V Jihočeském kraji činila průměrná volební účast dokonce 67,14%. (Volební server ČSÚ) 12 Jednou z moţných příčin úspěchu ODS v Táboře byla tehdejší „transformační euforie.“ A ODS „byla povaţována za hlavního strůjce a garanta ekonomického úspěchu země.“ (Valeš 2008: 47) 13 Jiří Vaníček zastával tento post jiţ od roku 1991.
7
vítězná ideově propojená koalice,14 protoţe ODS spolu s ODA a SNK disponovaly celkem 12 mandáty, zatímco opoziční KSČM, ČSSD, Důchodci za ţivotní jistoty, KDU-ČSL a Koalice KDS, DEU měly 9 mandátů. Převaha ODS na táborské radnici byla značná, disponovala totiţ 4 mandáty, ODA měla 2 (z toho jeden post starosty) a SNK jeden v podobě místostarosty. (Zápis z ustavujícího zasedání MZ 5.12.1994) Komunální volby v roce 1998 se konaly ve dnech 13. a 14. listopadu. Do táborského zastupitelstva kandidovalo 10 subjektů, z nichţ pouze jeden nezískal ţádný mandát.15 I tentokrát byla volební účast podprůměrná, činila 39.49%, celorepublikový průměr byl 46.74%.16 Tabulka č. 2 - Výsledky komunálních voleb v roce 1998
Subjekt
Platné hlasy v Získané mandáty % ODS 24.77 5 ČSSD 18.81 4 KSČM 16.61 3 SNK 11.54 2 1.SNK Tábor 9.79 2 Koalice ODA,US 7.87 2 (Občanská demokrat. Aliance, Unie svobody) KDU-ČSL 4.19 1 Strana konzervativní 2.90 1 smlouvy Česká strana národně 2.59 1 sociální – ČSNS Zdroj: www.volby.cz
Ustavující zasedání zastupitelstva se konalo dne 26.11.1998. Starostou města byl zvolen František Dědič (ODS), do funkce místostarostů byli zvoleni Jan Babor (ČSSD) a Jana Borská. (1.SNK Tábor) Tentokrát se na táborské radnici vytvořila nadměrná ideově
14
Tato koalice „má právě tolik členských subjektů, příp. mandátů, kolik je zapotřebí k většině, a její členové k sobě mají ideově blízko….zřejmě nejvíc podporuje soutěţivost stranického systému, kdy dává voličům výraznou naději na moţnost změny politiky způsobené odlišnými volebními výsledky příštích volbách.“ (Balík 2008: 43) 15 Jednalo se o Stranu za ţivotní jistoty. 16 Zatímco v Jihočeském kraji přišlo k volbám v průměru 49.83% voličů. (Volební server ČSÚ)
8
nepropojená koalice,17 která zahrnovala ODS, ČSSD, Koalici ODA,US, SNK a 1. SNK. Tato koalice se opírala o 15 mandátů v zastupitelstvu, v opozici zůstali komunisté, ČSNS, Strana konzervativní smlouvy a KDU-ČSL. ČSSD a ODS měly v radě města shodně po dvou mandátech, navíc z jejich řad vzešel místostarosta, resp. starosta. SNK disponovalo jedním radním, stejně jako 1. SNK Tábor, které navíc zastávalo post místostarosty a konečně Koalice ODA, US mělo také jednoho zástupce na táborské radnici. (Zápis z ustavujícího zasedání 26.11.1998)
17
Tato koalice se vyznačuje tím, ţe je zde přítomnost jednoho nadbytečného člena, neţ by bylo třeba k vytvoření minimální koalice. Navíc v opozici musí působit několik politických subjektů, z nichţ alespoň jeden se musí v ideovém spektru nacházet mezi dvěma členy koalice. (Balík 2008: 45)
9
4. KOMUNÁLNÍ VOLBY 2002 V komunálních volbách, které se konaly ve dnech 1. a 2. 11. 2002, kandidovalo 9 politických subjektů. Poprvé se do táborského zastupitelstva volilo 27 zastupitelů, proto také drtivá většina kandidátek obsahovala 27 kandidátů.18 Volební účast dosáhla 38.60%, coţ je vzhledem k celorepublikovému průměru 45.53% a jihočeskému průměru 50.0% podprůměrný výsledek. (Volební server ČSÚ)
4.1. Volební programy úspěšných subjektů Kromě tradičních uskupení se tyto volby vyznačovaly i přítomností několika nových politických aktérů. Asi nejvýraznějším z nich bylo hnutí Tábor 2002,19 které svou předvolební kampaň postavilo na nových „neotřelých“ tvářích, které v případě zvolení slibovaly doslova „průvan“ na táborské radnici. (Tábor 2002 2002) Svůj několikastránkový volební program toto hnutí postavilo na celkem třinácti tématech, z nichţ vyzdvihlo zejména problematiku ţivotního prostředí, s tím související dopravní situaci v Táboře a celkové zlepšení fungování Městského úřadu. Tábor 2002 konkrétně sliboval svým voličům „sníţení zadluţenosti města, konec utajování informací…jasné podmínky konání výběrových řízení na městské zakázky= konec komunálního klientelismu, vyvolených firem a podezírání z korupce..“ (Tábor 2002 2002) Mezi další sliby např. patřilo, ţe se zvýší rychlost a efektivita práce městského úřadu či ţe město půjde příkladem ohledně ekologického chování, tříděného odpadu, likvidace černých skládek atp. (Tábor 2002 2002) Kandidátka Tábora 2002 byla skutečně tvořena mladými (případně „neotřelými“20) tvářemi, téměř polovinu zastávali mladí lidé okolo 30-ti let. Pouhých 11 kandidátů ale bylo skutečně členy hnutí Tábor 2002, zajímavé je, ţe zde bylo poměrně velké zastoupení straníků ze Strany zelených21 či nestraníků. 18
Jedinou výjimkou byla Strana za ţivotní jistoty, která voličům nabídla 10 kandidátů. (Strana za ţivotní jistoty 2002) 19 Toto hnutí se přetransformovalo ze Sdruţení nezávislých kandidátů, které kandidovalo jiţ v předchozích komunálních volbách. Ale ne všichni kandidáti z bývalého SNK „přešli“ k Táboru 2002. (Volební server ČSÚ) 20 Někteří čelní představitelé a „duchovní otcové“ Tábora 2002 aţ tak neznámí voličům nebyli, jednalo se zejména o Jiřího Fišera, Františka Korbela a Zuzanu Pečmanovou. Ti byli v zastupitelstvu města přítomni jiţ dříve. (pozn. autorky) 21 Členové Strany zelených měli k Táboru 2002 tak blízko, protoţe se Tábor 2002 profiloval na ochraně ţivotního prostředí. V následujících volbách 2006 uţ ale kandidovali za „svou“ Stranu zelených. (pozn. autorky)
10
Novým aktérem v komunálních volbách bylo i Sdruţení nezávislých kandidátů -MĚSTO I MLÁDEŢI.22 Toto hnutí zvolilo odlišnou strategii od Tábora 2002, zaměřilo se na kulturní a sociální problémy města, zejména pak na prevenci kriminality a toxikomanie u mladistvých. Řešení nabídlo cestou vytváření podmínek a vhodného prostředí pro provozování sportovních aktivit,23 ale i podporou aktivního odpočinku ostatních skupin obyvatelstva. Významným bodem bylo i vytváření podmínek pro plynulý chod školských zařízení a slib provést optimalizaci tehdejší sítě škol. Samozřejmou prioritou bylo i efektivní hospodaření obce; a v dopravě podpora výstavby dálnice D3 mezi Prahou a Českými Budějovicemi. (SNK MiM 2002) Tým pro Tábor, sdruţení politických stran a nezávislých kandidátů, bylo dalším ze skupiny nových aktérů, které představilo nové i jiţ velmi dobře známé tváře.24 Jednou z priorit sdruţení byl „konec zadluţování Tábora, vyrovnaný městský rozpočet, sníţení provozních výdajů...nastartovat ekonomický růst Tábora, příprava průmyslové zóny, podpora malým a středním podnikatelům.“ (Tým pro Tábor 2002) Kromě tradičních témat jako je školství, sociální či bytová politika, doprava nebo kultura, navrhoval Tým pro Tábor i změnu v zadávání městských zakázek, zejména oslovovat větší počet uchazečů. Samozřejmostí by měla být i úplná transparentnost a veřejná kontrola. (Tým pro Tábor 2002) Ostatní kandidující subjekty patřily k těm zavedeným, které uţ v předchozích volbách minimálně jednou kandidovaly. 1.SNK Tábor se podobně jako hnutí Tábor 2002 profilovalo jako „otevřená skupina lidí různých profesí, která má zájem nabídnout své znalosti a zkušenosti ve prospěch občanů našeho města.“ (1.SNK Tábor 2002) V čele kandidátky opět stála ţena, Jana Borská, která v předchozím období zastávala funkci místostarostky. Toto sdruţení se ve svém programu zaměřilo na podporu mladých rodin a lidí v produktivním věku cestou aktivní bytové politiky či vytváření nových pracovních míst formou podpory podnikatelských aktivit. Program ale nemířil pouze na jednu cílovou skupinu, naopak byli do něj zahrnuti i občané v postproduktivním věku a také malé děti. Jednou z priorit bylo také zlepšení dopravní situace či humanizace sídlišť, kde ţije značná část táborských obyvatel. (1.SNK Tábor 2002)
22
Dále jen SNK MiM. (pozn. autorky) Rozvoj sportovních aktivit byl hlavním pilířem programu SNK MiM. Členové byli zejména nespokojení s tím, ţe město dělá málo pro rozvoj sportovních aktivit a nesnaţí se v tomto směru o tom s občany diskutovat. Město i mládeţi se rovněţ zavázalo, ţe se bude snaţit zpřístupnit sportovní programy pro děti ze sociálně slabších rodin či pro méně talentované děti. (SNK MiM 2002) 24 Jednalo se hlavně o Jiřího Vaníčka, dlouholetého starostu Tábora či Marii Rybářovou, členku zastupitelstva města v předchozím volebním období. 23
11
Mezi strany s parlamentním zastoupením, které kandidovaly v roce 2002 v Táboře patřila KSČM, ČSSD,ODS a KDU-ČSL. KSČM25 se ve svém volebním programu mimo jiné zaměřila na zlepšení bytové politiky a to tím, ţe slibovala zamezení nepovoleného pronájmu obecních bytů třetím osobám či zpřísnění postupu proti nájemníkům, kteří dlouhodobě neplní své povinnosti. Dalším opěrným bodem bylo zvýšení bezpečnosti občanů ve městě, strana navrhovala zvýšit četnost policejních hlídek v ulicích, zlepšit fungování kamerového systému, který by situaci ve městě monitoroval. Také byl u komunistů kladen důraz na zvýšený postih výtrţnictví či vandalství. KSČM se jako jedna z mála negativně postavila k Táborským setkáním,26 kdyţ ve svém programu navrhovala minimalizaci jejich nákladů. (KSČM 2002) ČSSD se s volebním programem vypořádala poměrně netradičně, protoţe jeho součástí byly i jízdní řády táborské MHD. V čele kandidátky opět stanul Jan Babor, místostarosta města od roku 1998 a člen zastupitelstva od roku 1994. Strana v programu nenavrhla řešení konkrétních problémů, spíše se zaměřila na obecná témata jako je „rozvoj hospodárné a dostupné MHD, podpora občanských aktivit, rozvoj společenského, sportovního a kulturního ţivota ve městě, zaměřit bytovou výstavbu na sociálně slabší spoluobčany, investovat a udrţovat kvalitně a hospodárně.“(ČSSD 2002) Přesným opakem volebního programu ČSSD byl program ODS. V Táborských volebních novinách, ve kterých strana představila svůj program, předně vyzdvihovala záleţitosti, které se podařily uskutečnit v předchozím volebním období. Jednalo se zejména o rekonstrukce různých objektů, výstavby nových bytů, rekonstrukce chodníků v různých částech města atd. V následujícím volebním období strana slibovala pokračovat ve stávajícím trendu modernizace města, mimo jiné se zavázala např. rekonstruovat Ţiţkovo náměstí, zajistit rekonstrukci Střelnice,27 provést rekonstrukci třídy 9. května a zrekonstruovat Budějovickou ulici, která je nejrušnější a nevýznamnější dopravní tepnou v Táboře. Ve svém programu ODS pamatovala na všechny části Tábora a navrhovala jejich rekonstrukci, příp. realizaci různých
25
V čele táborské KSČM stál Ladislav Šedivý, který také v předchozím volebním období zastával funkci zastupitele města. (KSČM 2002) 26 Jedná se o mezinárodní historický festival konaný kaţdoročně v Táboře od roku 1991. (Oficiální informační systém města Tábora) 27 Tento objekt v centru města byl v minulosti uţíván jako kulturní zařízení, které spravovalo město. Konaly se zde plesy a reprezentativní akce. Po roce 1989 byl objekt převeden pod správu armády, která z něj chtěla vybudovat Posádkový dům armády. To se nepodařilo, stavební práce byly přerušeny a objekt začal chátrat. V roce 2002 byla Střelnice převedena zpět pod správu města. (On-line stránky firmy Dvořák)
12
modernizačních projektů. Strana rovněţ odkazovala na podporu ze strany známých osobností.28 (ODS 2002)
4.2. Volební programy neúspěšných subjektů Ve volbách neuspěly 2 strany, které nezískaly ţádný mandát. Jednalo se o Stranu za ţivotní jistoty a táborskou KDU-ČSL. Strana za ţivotní jistoty se opírala ve svém programu o výraznou postavu Františka Petráně, spolumajitele firmy PEZESTAV.29 Hlavními cíli strany bylo sníţení výdajů státu, sníţení věku odchodu do důchodu, zrovnoprávnění muţů a ţen v zaměstnání. Co se týče místních témat strana podporovala zejména mladé rodiny a to návrhem na masivnější výstavbu bytů se sociálním nájemným, dořešení pomoci města rodinám postiţenými povodněmi.30 Dále strana podporovala větší koncentraci hlídek městské policie v ulicích Tábora či pomoc mladým rodinám a důchodcům zlevnění jízdného. (Strana za ţivotní jistoty 2002) Tato strana však se svým ziskem 1.78% hlasů nezískala ţádný mandát. (Volební server ČSÚ) KDU-ČSL byla ve svém programu velmi konkrétní, slibovala zveřejnit výši platů volených funkcionářů města, usilovat o vyrovnaný rozpočet města či podporovat vybudování průmyslové zóny Tábor. Dále lidovci navrhovali prosadit prodej bytů v majetku města do osobního vlastnictví a ze zisků pokrýt dluhy města. KDU-ČSL také navrhla zvýhodněné jízdné MHD pro osoby starší 65ti let a zavázala se podporovat táborské sportovní týmy, aby tak bylo docíleno lepší reprezentace města na sportovním poli. (KDU-ČSL 2002) KDU-ČSL ve volbách získala 3.73% hlasů. (Volební server ČSÚ) Nedá se říci, ţe by neúspěch obou výše zmíněných stran byl způsoben nedostatkem zájmu o tehdy aktuální regionální problémy. Obě strany předloţily konkrétní návrhy na jejich řešení.31 Naproti tomu např. ČSSD představila velmi obecný program, který nebyl zaměřen na 28
Jednalo se o zpěvačku Ilonu Czákovou, akademického malíře Kristiána Kodeta či reţiséra Filipa Renče. (ODS 2002) 29 PEZESTAV je poměrně významná táborská stavební firma, která se kromě stavby rodinných domů zaměřuje i na vodohospodářské stavby, výstavbu plynovodů či kanalizací. (On-line stránky společnosti Pezestav s.r.o.) 30 V roce 2002 výrazně postihly povodně i několik oblastí na Táborsku, byla zaplavena příměstská část Čelkovice, která se nachází nedaleko centra města Tábora. (pozn. autorky) 31 Např. v oblasti dopravy Strana za ţivotní jistoty navrhla „zlepšení dopravní situace ve městě a vybudování podchodů pro chodce na Křiţíkově náměstí a Budějovické ulici“ (SŢJ 2002), KDU-ČSL zase chtěla „dořešit problém parkování na Sídlišti nad Luţnicí a pomoci s řešením průjezdnosti městem v návaznosti na stavbu nových supermarketů.“ (KDU-ČSL 2002)
13
místní záleţitosti. Jedním z moţných vysvětlení neúspěchu KDU-ČSL a SŢJ by mohl být prostý fakt, ţe v Táboře zkrátka nemají dostatečně silné voličské zázemí. KDU-ČSL při předchozích volbách získávala okolo 4%, (viz. výše) takţe ani dříve nepatřila mezi strany s výraznou podporou. Strana za ţivotní jistoty zase nebyla schopna získat voliče od ČSSD a KSČM, na které je primárně zaměřena. (Kolářová 2002:5)
4.3. Výsledky komunálních voleb 2002 Tabulka č.3 – Výsledky komunálních voleb 2002 Subjekt
Platné hlasy v %
Získané mandáty
ODS
22.60
7
Tábor 2002
21.47
6
ČSSD
15.49
5
KSČM
15.45
4
1.SNK Tábor
8.25
2
Tým pro Tábor
6.93
2
SNK MiM
5.36
1
KDU-ČSL
3.73
0
Strana za ţivotní jistoty
1.78
0
Zdroj : www.volby.cz
Jak ukazuje tabulka, komunálním volbám v roce 2002 opět dominovala ODS, velmi těsně za ní se umístilo ambiciózní hnutí Tábor 2002, které k ní představovalo alternativu. Na ustavujícím zasedání městského zastupitelstva, které se konalo 18.11.2002, byl mimo jiné určen počet členů rady města na 9. Starostou byl opětovně zvolen František Dědič, na posty místostarostů byli zvoleni Jan Babor (ČSSD) a Zuzana Pečmanová (Tábor 2002). V radě města mělo po 2 zástupcích hnutí Tábor 2002 (včetně místostarosty),
ČSSD (včetně
místostarosty), ODS (včetně starosty). Po jednom radním byl zastoupen Tým pro Tábor a
14
SNK MiM.32 V opozici se ocitla KSČM a 1.SNK Tábor. (Zápis z ustavujícího zasedání MZ 18.11.2002)
4. 4. Koalice 2002 V rámci koaliční dohody bylo schváleno programové prohlášení, které zahrnovalo 8 bodů. Prvním bodem byla samospráva, v jejímţ rámci se koalice zavázala novelizovat směrnici o poskytování informací občanům.33 Koalice se dále dohodla na Strategickém plánu měst Tábor-Sezimovo Ústí – Planá nad Luţnicí, zavázala se sniţovat zadluţenost města a dospět k vyrovnanému rozpočtu. V otázce ţivotního prostředí se koaliční partneři zavázali, ţe půjdou příkladem v šetrném chování, důraz bude kladen na rozvoj botanické zahrady, úpravu Holečkových sadů či Tismenického údolí atp. V oblasti dopravy se koalice zavázala podporovat alternativní způsoby dopravy a zlepšit celkovou tíţivou dopravní situaci. Program koalice zahrnoval také oblast bydlení, sportu, školství a kultury. V rámci investičních priorit byla na prvním místě rekonstrukce objektu Střelnice, třídy 9. května a podle názoru veřejnosti a finančních moţností provést rekonstrukci mostu přes táborské nádraţí. (Černochová 2002: 17) Komunální volby v roce 2002 byly zlomové v tom smyslu, ţe se objevila alternativa k do té doby převládající ODS. Ta nyní měla rovnocenného soupeře, jak dokazují i výsledky voleb. Voliči zatouţili po změně, kterou pro ně představovalo toto hnutí, jehoţ hlavním opěrným bodem byla kritika poměrů na tehdejší táborské radnici.34 Další výhodou Tábora 2002 byl poměrně velký počet mladých neznámých tváří, které znamenaly zpestření oproti starším „kolegům“ z jiných kandidátek. Zároveň se ale na kandidátce objevily i známé osobnosti, které nebyly úplnými nováčky v komunální politice. To bylo pro voliče zárukou zodpovědného a profesionálního přístupu k vedení města. 32
Jednalo se tedy o velkou koalici, která se uţívá „pro spojení dvou stran, jeţ bývají dominantními, ideově protikladnými aktéry, kteří do svého spojenectví jiţ nemusí přibírat další (menší) partnery…Pro typ velké koalice je dále charakteristické, ţe...v opozici zůstávají alespoň dva relevantní protivníci ideově nesourodí.“ (Balík 2008: 44) 33 Na všechny orgány města by měl být aplikován princip publicity veřejné správy. Také by měl být k dispozici podnikatelským subjektům bezplatný zápis do seznamu uchazečů o městské veřejné zakázky. (Černochová 2002:17) 34 Kromě jiţ výše zmíněné ochrany ţivotního prostředí, Tábor 2002 se také ve svém programu zavázal, ţe jeho případní zvolení zastupitelé půjdou svým ekologickým chováním příkladem voličům. (Tábor 2002 2002)
15
5. KOMUNÁLNÍ POLICY V LETECH 2002-2006 Během tohoto volebního období se táborské zastupitelstvo potýkalo s celou řadou problémů a otázek, které bylo nutné vyřešit. Některé konflikty přešly i do personální roviny, protoţe v zastupitelstvu zasedalo několik osobností, které mezi sebou neměly dobré vztahy. Mezi nejvíce skloňovaná jména patřil starosta F. Dědič, místostarostka Z. Pečmanová, která iniciovala slučování škol, předseda hnutí Tábor 2002 J. Fišer, či bývalý starosta Tábora a tehdejší zastupitel J. Vaníček. Ten se osobně angaţoval hned v několika kauzách.
5.1. Slučování táborských základních škol35 Jednou z prvních věcí, které muselo nově zvolené zastupitelstvo řešit, bylo vypořádat se s klesajícím počtem ţáků nastupujících do základních škol. Tomuto trendu, souvisejícímu s celkovým stárnutím populace v celé republice, bylo zapotřebí přizpůsobit tehdejší školská zařízení. Zatímco v roce 1993 nastoupilo v Táboře do prvních tříd 420 ţáků, v roce 1997 to bylo pouhých 277 dětí. Navíc podle prognóz, které si nechalo táborské zastupitelstvo v rámci optimalizace školství vypracovat, demografové nepředpokládali, ţe by v následujících letech došlo v ČR ke zvýšení porodnosti. (Bláhová 2003d: 5) Na základě toho se zastupitelstvo města rozhodlo vyřešit problém s úbytkem ţáků nepopulárním opatřením sloučit některé základní školy.36 Jako první přišly na řadu 3. a 4. ZŠ na Maredově vrchu, kde navíc v závěru školního roku 2003 měl odejít ředitel a zástupkyně školy do důchodu. Město se tedy rozhodlo sloučením 3. a 4. ZŠ vyřešit jak provozní, tak mzdové náklady. „Kamenem úrazu“ se stala 3.ZŠ, která se po dlouhou dobu těšila v táborském regionu výborné pověsti výběrové školy zaměřené na výuku cizích jazyků. Rodiče ţáků této školy se po zveřejnění záměru zastupitelstva proti sloučení škol vzbouřili. „Sloučením s běţnou školou podle jejich názoru vybudovaná tradice vezme za své, neboť jak bude ubývat ţáků, bude škola nucena děti dávat do společných tříd a kvalita jazykové výuky poklesne.“ (Kolářová 2003a: 1) Na druhé straně se tento přístup nelíbil rodičům ţáků 4. ZŠ, ti
35
Dále jen ZŠ. (pozn. autorky) Zajímavé je, ţe ačkoli se o slučování škol hovořilo jiţ v předchozím volebním období za časů místostarostky Borské, v programech ke komunálním volbám 2002, nebyla tato problematika vůbec zmíněna. Jediné SNK MiM zmínilo jako jeden z hlavních bodů programu „provést optimalizaci stávající sítě školských zařízení.“ (SNK MiM 2002) 36
16
protestovali proti tomu, aby jejich děti byly označovány jako méně talentované. (Kolářová 2003a: 8) Zasedání zastupitelstva 20. února 2003, na kterém byl tento problém diskutován, skončilo pro zastupitele neúspěchem, protoţe nedokázali přesvědčit veřejnost o výhodách sloučení obou škol. Jednání mezi oběma znepřátelenými tábory však pokračovala dále, 31.3. se konala beseda, jíţ se zúčastnili znepokojení rodiče37 a zástupci města v osobách starosty a místostarostky Pečmanové. Nicméně ani jedna strana nehodlala ustoupit. Město argumentovalo zejména klesajícím počtem ţáků na základních školách, kterých bylo v té době v Táboře více neţ dost. Vedle deseti městských škol totiţ existovaly ještě dvě soukromé. Městským zastupitelům vyjádřil svou podporu i senátor Pavel Eybert (ODS),38 kdyţ na besedě zdůraznil, ţe kvalita školy se odvíjí od kvality pedagogického sboru. (Kolářová 2003a: 8) Díky tomuto sporu vyplynulo na povrch několik skutečností. Předně se ukázalo, ţe vázne komunikace mezi radnicí a občany města.39 Obě strany se nebyly schopny dohodnout na kompromisu. Navíc se vznesla vlna kritiky na adresu Pečmanové, která byla kritizována kromě své politické nezkušenosti i za to, ţe nezačala se slučováním škol u „své“ 6. ZŠ, odkud na radnici přišla, protoţe do budoucna měly být sloučeny i jiné školy, včetně 5. a 6. ZŠ. (Kolářová 2003a: 8) Na zasedání zastupitelstva dne 7.4.2003 bylo odhlasováno sloučení 3. a 4. ZŠ.40 Hned poté rodiče, s výsledkem nespokojení, začali sbírat petiční podpisy, kterými by lidé podpořili myšlenku vyhlásit o této otázce referendum. Pro město by vypsání referenda znamenalo výdaj zhruba okolo tři čtvrtě milionu korun, proto se snaţilo jeho konání zabránit. Na stranu rodičů se přiklonili komunisté, kteří se i osobně angaţovali ve sběru podpisů petice. Naopak Tábor 2002 spolu s iniciátorkou Pečmanovou nehodlali ze svých poţadavků ustoupit. Za místostarostku se postavil i radní Jiří Fišer, který viděl ve slučování škol lepší řešení neţ
37
Jejich mluvčím se stal pan Libor Hrubý, otec jednoho z dětí ze 3. ZŠ. Pavel Eybert zastává v současné době jiţ třetí volební období funkci starosty města Chýnova. (Webová stránka Mgr. Pavla Eyberta) 39 Samotná beseda byla zahájena panem Hrubým, který vyjádřil lítost nad nepřítomností iniciátorky slučování Pečmanové. Ta v tu dobu měla být na zasedání rady města. Za chvíli ovšem dorazila Pečmanová spolu se starostou města s tím, ţe se zasedání rady města kvůli besedě konalo o něco dříve. Přítomní novináři ovšem o příchodu obou radních předem věděli, a tak jediný kdo nebyli informováni, byli oba ředitelé škol na besedě přítomní a rodiče spolu s L. Hrubým. (Kolářová 2003a: 8) 40 Pro sloučení škol hlasovali čtyři zastupitelé za Tábor 2002, čtyři za ODS (vč. starosty), pět za ČSSD, jeden za SNK MiM a oba zastupitelé za Tým pro Tábor. Proti byli jen čtyři zastupitelé z opoziční KSČM a dva z ODS (Prášek a Zvěřina). (Zápis ze zasedání MZ 7.4.2003) 38
17
jejich rušení. „To by totiţ jako první odnesly malé školy a případně alternativní školství.“ (Kolářová 2003b: 2) Nespokojení rodiče navrhli revokaci dubnového usnesení táborského zastupitelstva a doufali, ţe znovu návrh na sloučení škol v zastupitelstvu neprojde. Pokud by totiţ prošel, konalo by se na ţádost rodičů, nespokojených s postupem zastupitelstva, referendum.41 Nicméně mluvčí skupiny rodičů Hrubý vyjádřil naději, ţe zastupitelstvo celou kauzu aţ k referendu nenechá dojít. Tím bylo jednání mezi oběma stranami u konce. (Kolářová 2003b: 2) V zastupitelstvu se mezitím začal jasně profilovat na jedné straně tábor stojící za rodiči42 a na straně druhé tábor podporující Pečmanovou.43 V otázce slučování základních škol se angaţoval i bývalý starosta Tábora Jiří Vaníček. Svůj postoj k tomuto problému vyjádřil článkem uveřejněným v Týdeníku Palcát, kde ostře kritizoval postup městského zastupitelstva44 a vyjádřil svou solidaritu s občany snaţícími se zabránit sloučení škol. (Vaníček 2003: 1) Na jednání zastupitelstva, které se konalo 19. 5. 2003, byla schválena revokace usnesení o sloučení obou škol z dubna 2003.45 Koncepci zastupitelky Pečmanové podpořil např. i Jaroslav Kopecký z ČSSD.46 (Černochová 2003b:17) Ukázalo se tedy, ţe zastupitelstvo vzalo v potaz nesouhlas veřejnosti, především ale nespokojených rodičů, a nenechalo celou kauzu zajít aţ k referendu. Na druhou stranu ale problém s ubývajícím počtem ţáků nezmizel a bylo třeba jej řešit. Proto i nadále probíhala jednání mezi zastupitelstvem a skupinou rodičů
41
Původně rodiče zamýšleli, ţe by se referendum mohlo konat společně s tím o vstupu do Evropské unie, jehoţ datum bylo stanoveno na 13. června. O referendum by se ale muselo zaţádat dle zákona měsíc dopředu, tedy do 13. května. Pokud by se referendum o sloučení škol konalo samostatně, bylo by pro skupinu nespokojených rodičů obtíţnější přesvědčit veřejnost, aby vůbec přišla hlasovat. (Kolářová 2003b: 2) 42 Jednalo se zejména o komunisty, Jana Borská a Karel Daňhel z 1.SNK také vyjádřili svůj nesouhlas se sloučením škol. (Kolářová 2003c: 2) 43 Členové Tábora 2002 byli, vyjma zastupitelů Kateřiny Bláhové a Miloše Tuháčka, pro sloučení obou škol. Z ODS pak mělo sloučení podporu od starosty, Dáši Karlovské, Jana Hubičky a Jiřího Bartáčka. (Tamtéţ, s.2) 44 „Snad nejvíce je mi líto toho, ţe zastupitelé úplně ignorovali záporné postoje občanů a odhlasovali návrh tváří v tvář zasedacímu sálu, plnému občanů, přesvědčených o pravém opaku. Půvabné to bylo zejména u těch táborských zastupitelů, kteří se jinak neustále ohánějí potřebou průzkumů veřejného mínění.“ (Vaníček 2003: 1) 45 Celkem 18 zastupitelů zvedlo ruce pro tento návrh, jednalo se o všechny čtyři zastupitele z KSČM, čtyři z Tábora 2002 (kromě Pečmanové), sedm z ODS, jeden z ČSSD a oba dva zastupitele z 1. SNK Tábor. Proti byli pouze dva zastupitelé z ČSSD, Pečmanová z Tábora 2002 a Marie Rybářová z Týmu pro Tábor. Ostatní se zdrţeli hlasování. (Zápis ze zasedání MZ 19.5.2003) 46 „Minule jsem měl pro své rozhodnutí dostatek informací a teď se neotočím o 100%. Nejsem stoupencem nátlakových skupin.“ (Černochová 2003b: 17)
18
zastupovanou panem Hrubým. Také byla stanovena komise se 39 členy,47 která měla nalézt kompromisní řešení. 1.12.2003 se konalo zasedání městského zastupitelstva, kde byla nakonec schválena koncepce navrţená řediteli základních škol, jichţ se sloučení škol mělo týkat.48 „Ředitelská“ varianta byla přijatelná jak pro táborské zastupitele, tak pro občany města. L. Hrubý představil také některé své koncepce, nicméně i rodiče ţáků dali najevo svou sympatii k odborně zpracované tzv. ředitelské variantě,49 která byla výsledkem půlroční práce ustavené komise. (Bláhová 2003b: 5) Na středu 10. prosince 2003 byla svolána beseda, kterou inicioval L. Hrubý, kde se měla veřejnost vyjádřit ke konečnému verdiktu táborského zastupitelstva. Na toto setkání obou znepřátelených stran ale dorazilo pouhých dvacet lidí, kteří přišli vyjádřit svůj nesouhlas se sloučením škol. Tím se tedy ukázalo, ţe většina dříve protestujících rodičů se smířila se sloučením škol a přijala jako kompromis výše zmíněnou ředitelskou variantu. (Bláhová 2003e: 5)
5. 2. Most přes táborské nádraží Otázka, co s mostem spojujícím centrum města s Blanickým předměstí a příměstskou částí Čekanice, se v Táboře začala řešit uţ v polovině 90. let. Tento most byl vzhledem ke špatnému stavu, ve kterém se nacházel, v roce 1992 uzavřen pro veškerou automobilovou dopravu a slouţil tedy jen pro cyklisty a pěší. Nedlouho poté se zastupitelstvo rozhodlo vybudovat na jeho místě zcela nový most, který by obnovil obousměrný automobilový provoz a zároveň by byl součástí zamýšleného průtahu Novým městem od Jordánské hráze po nábřeţí Jordánu pod gymnáziem a přes botanickou zahradu.50 Na táborské radnici se od roku 1995 pracovalo na vytvoření projektové dokumentace na výstavbu nového mostu, po kterém 47
Jednalo se o pedagogy, zástupce města a rodiče. Členem komise naopak nebyl velký odpůrce sloučení škol Hrubý. (Bláhová 2003b: 5) 48 Tentokrát hlasovali pro sloučení škol všichni z Tábora 2002, oba zastupitelé z 1. SNK Tábor a oba z Týmu pro Tábor, jeden z SNK MiM, všech pět zastupitelů z ČSSD a dva z ODS (Babor a Dědič). Proti byli čtyři z ODS a dva z KSČM. Zbylí dva zastupitelé z KSČM se hlasování zdrţeli a Zvěřina z ODS byl na zasedání nepřítomen.(Zápis ze zasedání MZ 1.12.2003) 49 Tato koncepce do budoucna slibovala zjednodušení administrativy a zvýšení efektivity vedení škol. Podle tohoto návrhu mělo dojít ke sloučení 1. a 2. ZŠ na Starém městě, 3.a 4.ZŠ na Maredově vrchu, 5.a 6.ZŠ na Praţském sídlišti a 7.a 8.ZŠ na sídlišti Nad Luţnicí s tím, ţe na místa ve vedení nových škol měla být vypsána výběrová řízení.“ (Bláhová 2003c: 9) 50 Kvůli nesouhlasu obyvatel s výstavbou této silnice vedoucí skrz botanickou zahradu se v roce 2000 konalo referendum, v němţ 80% obyvatel výstavbu silnice zavrhla. (Korbel 2003: 5)
19
následovalo vydání územního rozhodnutí. Cena nového mostu se vyšplhala odhadem k 200 milionům korun, přičemţ hlavním investorem mělo v tomto případě být město Tábor. (Korbel 2003: 5) Po komunálních volbách v roce 200251 ale došlo k personální obměně na táborské radnici a tím i ke změně postoje k výstavbě nového mostu. Zároveň se znovu objevila nutnost jeho rekonstrukce či úplné přestavby, protoţe most byl v květnu 2003 kvůli havarijnímu stavu úplně uzavřen. Stalo se tak ze dne na den, coţ znamenalo komplikaci pro obyvatele Blanického předměstí, pro které představoval spojnici s centrem města.52 V této době se poprvé ozvaly nespokojené hlasy zdejších obyvatel na vedení města, protoţe most byl uzavřen bez dřívějšího upozornění. (Růţička 2003: 15) V téţe době ale uţ vrcholily přípravy na výstavbu IV. Ţelezničního koridoru do Českých Budějovic, jehoţ součástí se měla stát i oprava mostu přes táborské nádraţí. Začalo se diskutovat o budoucí podobě tohoto mostu. Po zveřejnění záměrů města53 se ale okamţitě zvedla vlna nesouhlasu zejména od obyvatel Blanického předměstí a přilehlých Čekanic. Tento záměr se nelíbil ani hnutí Tábor 2002, které proti tomu začalo protestovat. Ze sporu, kterému v počáteční fázi nebyla věnována nijak zvlášť velká pozornost, se rázem stal politicky nepřekonatelný problém. V této kauze se objevily dvě varianty, jak by most mohl vypadat. První, označovaná jako těţká,54 by počítala s obousměrným provozem automobilové i nákladní dopravy. Hlavním argumentem zastánců této varianty bylo především zlepšení dopravní situace tím, ţe se spojí Blanické předměstí s centrem města. Tím by se odlehčilo nejrušnější křiţovatce, Černým mostům. Další výhodou mělo být také celkové zvýšení atraktivity v této části Tábora.55 V neposlední řadě se argumentovalo tím, ţe je třeba vyuţít příleţitosti budování koridoru k přestavbě mostu, jinak by si město muselo stavební firmu hledat samo. Zastupitelstvo si také nechalo vypracovat několik odborných posudků na tuto problematiku a většina ze 51
Ještě před nimi ale v roce 2001 schválilo „staré“ zastupitelstvo plnohodnotnou variantu mostu v rámci schvalování Strategického plánu rozvoje města pro aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Luţnicí. (Řezáčová 2005b: 2) 52 Město situaci vyřešilo zavedením kyvadlové dopravy mezi Blanickým předměstím na táborské nádraţí. Linka M, která byla zdarma, jezdila od 10. června a táborskou radnici přišla měsíčně na 170 tisíc korun. (Havlůjová, M. 2003: 19) 53 Vybudování zcela nového mostu, po kterém by byla umoţněna obousměrná automobilová i nákladní doprava. 54 Tuto variantu horlivě v zastupitelstvu prosazovala ODS, v čele se starostou a Dědičem a poslancem J. Zvěřinou, dále Tibor Stano z Město i mládeţi a v neposlední řadě J. Babor z ČSSD. (Černochová 2004: 13) 55 Táborská firma Dvořák totiţ odkoupila areál bývalé cihelny v Čekanicích a plánovala zde vystavět okolo 1300 bytů a most by slouţil jako dopravní spojka s centrem. (Kolářová 2005a: 2)
20
zveřejněných se přikláněla právě k této variantě. (Kolářová 2005a: 2; Řeháček 2005: 3,4; Stolina 2003: 3) Zastánci tzv. lehké varianty, která počítala s rekonstrukcí mostu, ne s jeho celkovou přestavbou, argumentovali zejména niţší částkou nutnou k jeho zrekonstruování.56 Dalším argumentem bylo zhoršení ţivotních podmínek obyvatel Blanického předměstí, obava o statiku domů a celkové zhoršení ţivotního prostředí díky nadměrnému zápachu a hluku z dopravy. Zastánci lehké varianty se také domnívali, ţe by se odlehčilo Černým mostům pouze dočasně. „Jak totiţ ukazují zkušenosti ze světa, nový přístup automobilové dopravy do města povede pouze k tomu, ţe více lidí bude volit auto jako dopravní prostředek a celkový počet automobilů v centru naopak vzroste.“ (Stolina 2003: 3) Z hlediska cyklistické dopravy byla tato varianta vhodnější, protoţe těţká varianta počítala jen s jednostranným chodníkem. Navíc bylo prosazování těţké varianty povaţováno Táborem 2002 za porušování koaliční smlouvy.57 (Stolina 2003b: 3; Kolářová 2004a: 3) Strana zelených, která se do tohoto sporu aktivně zapojila po boku hnutí Tábor 2002, spolu s neformální občanskou iniciativou Město pro lidi58 uspořádala několik besed s občany Tábora, na kterých byl celý problém diskutován. Politický boj se odehrával i na stránkách regionálních tiskovin, kde si zastupitelé navzájem „skládali účty.“ Např. poslanec Jaroslav Zvěřina59 (ODS) se ve svém příspěvku osočil na zastupitele Fišera a na táborské „zelené,“ pro které je podle jeho názoru „kaţdá dopravní stavba dílem ďáblovým.“ (Zvěřina 2003b: 19) Fišerův odpor k těţké variantě mostu označil jako „setrvalý folklór táborské komunální politiky.“ (Zvěřina 2003b: 19) Nakonec došlo ke kompromisnímu řešení, kdyţ hnutí Tábor 2002 navrhlo uskutečnit sociologický průzkum mezi občany. Ten byl zadán táborskému pracovišti Jihočeské univerzity, jeho cílem bylo zjistit, jakou variantu obyvatelé Tábora preferují. Výzkum byl
56
Zatímco těţká varianta by město přišla na téměř 200 milionů, lehká varianta by stála odhadem „pouhých“ 50 milionů. České dráhy, které měly celou záleţitost provádět, se totiţ nehodlaly na nákladech se stavbou spojené podílet. (Kolářová 2004c: 3) 57 V koaliční smlouvě se koaliční partneři zavázali, ţe při rozhodování o podobě mostu budou brát v úvahu finanční moţnosti města a budou se řídit podle hlasu veřejnosti. Dále se zavázali, ţe nebudou provedena ţádná opatření, která by ještě více zhoršila dopravní situaci v centru města. (Zápis ze zasedání MZ 31.1.2005) 58 Tato iniciativa se zaslouţila i o referendum o silnici přes botanickou zahradu v roce 2000. (Stolina 2003a: 3) 59 Zvěřina je od roku 1994 členem táborského zastupitelstva. Od roku 1996 je členem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V roce 2004 byl také zvolen do Evropského parlamentu. (Webová stránka poslance Evropského parlamentu Doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny CSc.)
21
proveden v prosinci 200360 a výsledky ukázaly, ţe si 65% táborských občanů nepřeje těţkou variantu mostu, 29% by ji preferovalo a 6% nedovedlo posoudit. (Vaníček 2004: 6,7) Po sociologickém výzkumu ale část politiků, zejména z ODS, nepřestala prosazovat těţkou variantu mostu. Výzkum byl zpochybňován kvůli údajné nereprezentativnosti vzorku obyvatel, trnem oku byla i záštita zastupitele Vaníčka. I kdyţ výsledky výzkumu ukázaly, ţe většina obyvatel si nepřeje těţkou variantu, zastupitelé svůj názor nepřehodnotili. Pro zastupitele z hnutí Tábor 2002 to představovalo porušení koaliční smlouvy a zvaţovali odchod z koalice. (Černochová 2004: 13) Radní Fišer ale nakonec oznámil, ţe Tábor 2002 z koalice nevystoupí, ani v případě, ţe dojde ke schválení těţké varianty mostu. „Neustále diskutujeme, jestli má pro nás smysl v této koalici setrvávat,….František Korbel dal ale na papír seznam, co se nám podařilo v radě prosadit nebo čemu naopak zabránit. A je to dost dlouhý seznam bodů, které bychom zvenčí, z opozice a bez účasti na rozhodování těţko mohli ovlivnit.“ (Kolářová 2004a: 5) Jednání zastupitelstva, kde se hlasovalo o konečné podobě mostu, se konalo 31.1.2005. Na jednání, které trvalo téměř 6 hodin, dostali moţnost vyjádřit se k problému zastánci obou variant. Z hlasování se omluvili 2 zastupitelé,61 celkem 17 zastupitelů hlasovalo pro těţkou variantu62 a 8 zastupitelů bylo proti.63 I přes nesouhlas táborských občanů tak byla schválena „těţká“ varianta mostu.64 (Zápis ze zasedání MZ 31.1.2005) Spor o podobu mostu přes táborské nádraţí ukazuje, ţe hlavní konflikty se neodehrály mezi koalicí a opozicí,65 ale přímo uvnitř velké koalice. Největší neshody přitom probíhaly mezi ODS a Táborem 2002, vzhledem k odlišnému nazírání na podobu rozvoje města, bylo nemoţné, aby se v této otázce dohodly.
60
Vzorek zahrnoval 180 občanů dotčených oblastí a 180 z ostatních částí Tábora. Celý výzkum se konal pod záštitou bývalého starosty Vaníčka. (Vaníček 2004: 7) 61 Zdeňka Hořejší z KSČM a Emil Nývlt z ČSSD. 62 Jednalo se o zastupitele z ODS, KSČM, ČSSD, SNK MiM a 1. SNK Tábor. 63 Proti hlasovali všichni zastupitelé z Tábora 2002 a z Týmu pro Tábor. 64 Bezprostředně po schválení „těţkého“ mostu vydal Tábor 2002 prohlášení, ţe se necítí být vázán koaliční smlouvou z roku 2002, a ţe zvaţuje odchod z koalice. (Fišer, Korbel, Bláhová, Pečmanová 2005: 1) Toto stanovisko však ODS odsoudila s tím, ţe za takových podmínek by měl Tábor 2002 zváţit setrvání v radě města. (Prášek, Dědič, Ţirovnická 2005: 1) Nakonec ale Tábor 2002 přehodnotil své stanovisko s tím, ţe se bude dál snaţit prosazovat programové cíle v koaliční smlouvě, které jsou zároveň i programovými cíly hnutí. 65 Opozice, KSČM a 1.SNK, totiţ hlasovala pro těţkou variantu mostu.
22
5.3. Kauza LIDL Další kauza, ve které se projevily názorové odlišnosti především mezi Táborem 2002 a ODS, se týkala prodeje pozemků před táborskou nemocnicí.66 Tyto pozemky byly v majetku města, které se je ale rozhodlo prodat. V roce 1995 byl zastupitelstvem schválen záměr prodeje pozemků pro komerční účely za 1 700 Kč za metr čtvereční. Tehdy se prodej neuskutečnil, protoţe se nepřihlásil vhodný zájemce. Znovu byly pozemky nabídnuty k prodeji v roce 2002, kdy byl v říjnu zastupitelstvem schválen prodej společnosti BKB Praha za 1 650 Kč za metr čtvereční.67(Řezáčová 2004a:1) V dubnu 2003 ale Město znovu navrhlo pozemky k prodeji ke komerčním účelům.68 Do dalšího výběrového řízení se přihlásily dvě firmy – BUDD Invest s.r.o. a RENT CZ. Byla stanovena sedmičlenná výběrová komise,69 které byla ale doručena jen jedna nabídka, od společnosti RENT CZ. Komise se rozhodla přenechat rozhodnutí na zastupitelích.70 Ti měli rozhodnout o tom, zda budou pozemky prodány firmě, která zde zamýšlela postavit jednopodlaţní supermarket LIDL. (Řezáčová 2004a: 2) RENT jako kompenzaci za nesplnění podmínek slíbil vybudování kruhové křiţovatky, aby zůstala zachována plynulost dopravy. 30. června 2003 byl na jednání zastupitelstva schválen71 prodej pozemků firmě RENT s.r.o. za 10 054 850 korun. Kupní smlouva ale byla podepsána s firmou RENT CZ.72 Zastupitelstvo ani výběrová komise neměly tedy k dispozici relevantní informace.73 Na tento nedostatek jako jediná upozornila zastupitelka Borská, další kdo se ohradili proti této firmě, byli Korbel a Fišer (oba Tábor 2002), kteří upozorňovali na to, ţe firma nesplňuje podmínky
66
Na tomto pozemku byl postaven supermarket LIDL. (pozn. autorky) Firma BKB zde plánovala postavit diskontní prodejnu Rewe. (Řezáčová 2004a: 1) 68 Zastupitelky Rybářová a Borská tehdy navrhovaly, aby na těchto pozemcích byly postaveny rodinné domy. (Řezáčová 2004a: 1) 69 Členy komise byli zastupitelé Dědič (ODS), Pečmanová (Tábor 2002), Hubička (ODS), Korbel (Tábor 2002), Stano (SNK MiM), architekt Roháček a vedoucí odboru správy majetku města Švecová. (Řezáčová 2004a: 2) 70 V komisi byli 3 členové pro prodej, 3 byli proti a jeden se zdrţel hlasování. (Kolářová 2004b: 2) 71 Na zasedání byl nepřítomen Dobiáš (KSČM), Slabý a Tuháček (oba Tábor 2002), Zvěřina (ODS), Rybářová (Tým pro Tábor) a Daňhel (1.SNK). Hlasování se zdrţela Borská (1.SNK) a Tenkl (ODS). Pro prodej pozemků hlasovali 3 zastupitelé za KSČM (Bednář, Hořejší, Šedivý), 1 za Tábor 2002 (Pečmanová), 4 za ODS (Bartáček, Dědič, Hubička, Karlovská), 5 za ČSSD (Babor, Gucko, Kopecký, Nývlt a Vošta), 1 za SNK MiM (Stano) a 1 za Tým pro Tábor (Vaníček). Proti pak hlasovali pouze zbylí zastupitelé za Tábor 2002 (Bláhová, Fišer, Korbel). (Řeháček 2004a: 1; zápis z jednání MZ 30.6.2003) 72 Tato firma se do července 2003 jmenovala KM Tábor a jejím vlastníkem a jednatelem byl Petr Kolář. (Kolářová 2004b: 2) 73 Dokonce ani neměli k dispozici IČO firmy, protoţe firma RENT uvedla, ţe IČO dodá později. Nicméně firma měla IČO jiţ od roku 1996. (Dohnal 2004b: 2) 67
23
prodeje. Starosta města naopak ostatní zastupitele přesvědčoval, ţe firma je jediná, která projevila o pozemky zájem. (Kolářová 2004b: 2) Na zasedání vystoupil mimo jiné i zastupitel Šedivý, který prosazoval prodej pozemků vzhledem k nutnosti vybudování supermarketu v této lokalitě.74 O celou věc se začal zajímat Ekologický právní servis,75 který zjistil, ţe firma RENT CZ pozemky obratem prodala firmě Lidl za téměř 19 milionů korun.76 Město tak přišlo o necelých 9 milionů, které by mohlo získat, kdyby pozemky prodalo přímo firmě Lidl, pokud bychom k tomu připočetli ještě 5 milionů, které by bylo třeba investovat do infrastruktury, jednalo by se o částku 14 milionů. EPS podal 16. července ţalobu na stavební firmu, protoţe podle závěru EPS nebyla stavba v souladu s územním plánem města.77 (Korbel 2004a: 2, Řezáčová 2005a: 2) Krajský úřad Jihočeského kraje ale jejich návrh zamítl, protoţe podle něj nedošlo k porušení ţádného ustanovení zákona č. 128/2000Sb., o obcích.78 (On-line stránky EPS) Do celé záleţitosti se také vloţil, tehdy ještě řádný občan a pozdější zastupitel, architekt Martin Jirovský,79 kdyţ podal ţalobu okresnímu soudu v Táboře na navrácení pozemků městu. I jeho ţaloba byla odmítnuta s tím, ţe jako občan není legitimován angaţovat se v této kauze. (Kolářová 2005b: 2) EPS se pokusil ještě několikrát narušit průběh stavby supermarketu, kdyţ podal ţaloby nejprve k okresnímu státnímu zastupitelství v Táboře na neplatnost kupní smlouvy mezi městem a firmou RENT CZ, a poté i stíţností ke krajskému státnímu zastupitelství. V obou případech ale byla ţádost EPS zamítnuta. Mezitím na pozemcích vyrostl supermarket LIDL s parkovištěm a kruhovým objezdem. (On-line stránky EPS) 74
Vzhledem k tomu, ţe obyvatelé přilehlé městské části neměli moţnost nákupu jinde, (kromě předraţeného supermarketu Julius Meinl) byli nuceni jezdit nakupovat aţ na druhou část města. 75 Jedná se o „nevládní, neziskovou a nepolitickou organizaci právníků, hájící práva občanů a ţivotního prostředí v České republice od roku 1995 právní cestou.“ (On-line stránky Ekologického právního servisu) Dále jen EPS. (pozn. autorky) 76 Prodej byl uskutečněn v únoru 2004 a jednalo se o částku 18 924 000 korun, navíc se ještě firma Lidl zavázala, ţe vystaví infrastrukturu související se supermarketem v hodnotě okolo 5 milionů. (Řeháček 2004b: 1; Korbel 2004b: 9) 77 Celou záleţitost navíc zkomplikoval fakt, ţe byl zastupitel Korbel (Tábor 2002) členem dozorčí rady, coţ bylo trnem v oku zejména některým členům zastupitelstva, kteří prosazovali prodej firmě RENT CZ. Vítězslav Dohnal, člen EPS, ale uvedl na pravou míru, ţe Korbel „nestojí v čele EPS, je však skutečně členem dozorčí rady…tato funkce není v praktické činnosti EPS významná.“ (Dohnal 2004a: 2) A vyvrátil tím i domněnku, „ţe stavět se nyní v Táboře budou nejspíše pouze projekty, na kterých bude mít zájem některý ze zastupitelů T2002 a organizace, na kterých jsou tito politici zainteresováni.“ (Dohnal 2004a: 2) 78 Právníci z EPS se odvolávali zejména na ustanovení § 38 které stanovuje, ţe „ majetek obce musí být vyuţíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly….obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.“ (zák. č. 128/2000: §38) 79 Poté, co se M. Tuháček v roce 2004 vzdal svého mandátu v táborském zastupitelstvu, nahradil ho právě Jirovský. (Kolářová 2009: 5)
24
Navíc byli táborští zastupitelé na konci roku 2004 vyšetřováni speciálním útvarem Policie ČR, který se zabývá bojem proti korupci a organizovaným zločinem. „Kontrola se měla zaměřit na správnost procesu výběrového řízení, úplnost informování zastupitelů o všech okolnostech rozhodných pro prodej a úplnost podkladů, a do třetice měla zjistit pravdivost údajů uvedených společností Rent CZ (?!) v nabídce do výběrového řízení.“ (Bláhová 2004: 1) Policie ČR ale v květnu 2005 celý případ uzavřela, podle ní nedošlo k ţádnému pochybení ze strany zastupitelů.80 (Bláhová 2004: 1) Svým charakterem tedy tato kauza nabrala jiný směr, neţ se původně zdálo. Díky iniciativě architekta M. Jirovského a skupiny právníků z EPS se začala diskutovat otázka, zda mají občané právo napadat jednání svých zastupitelů prostřednictvím justičního aparátu. Po pěti letech, kdy se ke kauze mohly vyjádřit téměř všechny soudní instance, se zdá, ţe občané mohou svůj nesouhlas s rozhodováním zastupitelů vyjádřit pouze prostřednictvím voleb.
5. 4. Hospodaření města v letech 2002 – 2006 Hned na druhém zasedání nově zvoleného zastupitelstva byla projednávána otázka rozpočtu na rok 2003. Návrh rozpočtu byl zastupitelstvem jednomyslně přijat, a to i přesto, ţe rozpočet byl sestaven jako nevyrovnaný.81 Největší diskuze se týkala návrhu zastupitelky Borské (1.SNK), která poţadovala, aby dětský parlament neţádal o financování své činnosti
80
Kauza ale u soudu pokračovala i nadále, Jirovský spolu s EPS podali odvolání ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, který v květnu 2005 jejich odvolání vyhověl. Kauza Lidl tak opět skončila u Okresního soudu v Táboře. Ten 23.6.2006 rozhodl, ţe vlastníkem sporných pozemků je stále město Tábor. Proti rozsudku se odvolaly firmy Rent CZ a Lidl a také město Tábor, takţe opět rozhodoval Krajský soud v Českých Budějovicích, který rozsudek potvrdil. Firmy se znovu odvolaly, tudíţ se kauza Lidl dostala aţ před Nejvyšší soud ČR. (On-line stránky EPS) Nejvyšší soud vynesl verdikt na počátku roku 2009, rozhodl o navrácení kauzy před Okresní soud v Táboře. Nejvyšší soud neposuzoval, komu vlastně patří pozemky před nemocnicí, ale to, zda má občan (představovaný Jirovským) právo napadat usnesení zastupitelstva. Pozemky tedy v současné době stále patří firmě Lidl. (Šatrová 2009) 81 Příjmy města po konsolidaci činily 849 387,5 tis. Kč a výdaje 855 823,5 tis. Kč. Schodek rozpočtu měl být pokryt z některých zdrojů, např. z úvěru ve výši 24 162 tis. Kč a z přebytku hospodaření za rok 2002, kdy se podařilo uspořit 6 885 tis. Kč. V rozpočtu bylo také třeba počítat s částkou kolem 20 milionů korun, které musel Tábor doplácet na výdaje spojené s převodem státní správy ze zanikajícího okresního úřadu. (Zápis ze zasedání MZ 16.12.2002) V oblasti výdajů směřovala nejvyšší částka do komunikací (75 milionů). Naopak na straně příjmů se městu podařilo na dotacích získat 367 milionů (určeny byly např. na výkon státní správy či školství). (Bláhová 2004: 5)
25
fond mládeţe,82 ale přímo z městského rozpočtu (z odboru školství), do kterého by se tak vrátilo 20 tisíc určených parlamentu. Proti tomuto návrhu se ohradil Fišer (Tábor 2002), který preferoval, aby si dětský parlament vzala pod záštitu dospělá osoba. Ta by poté byla oprávněna o peníze z fondu ţádat. Za Borskou se postavil také starosta Dědič a místostarostka Pečmanová, která zaloţení dětského parlamentu iniciovala. Nakonec byl tento návrh zastupitelstvem přijat. (Řezáčová 2003: 1) I na rok 2004 se počítalo se schodkovým rozpočtem. Ten byl přesto v táborském zastupitelstvu bez výraznějších komplikací schválen.83 Zastupitel Fišer vystoupil na zasedání s doplňujícím návrhem, jednalo se o investici na vybudování odpočinkové zóny Jordán, která znamenala navýšení rozpočtu o téměř půl milionu korun. Proto se rozhodlo, ţe tato částka bude čerpána z Fondu pokut, který byl zřízen v roce 2003. Z něho se podle předkladatele návrhu měla čerpat i částka 400 tis. Kč na financování Strategického plánu v oblasti MHD. Přesto ţe rozpočet nebyl vyrovnaný, byl přijat včetně doplňků. (Zápis ze zasedání MZ 15.12.2003) Rozpočty na rok 2005 a 2006 byly opět v táborském zastupitelstvu bez problémů schváleny. Rozpočet na rok 2005 byl přebytkový. Dosáhlo se toho tím, ţe splátky jistin úvěrů a půjček v objemu 20 milionů korun převyšovaly plánovanou výši nových úvěrů.84 Na druhou stranu ale došlo ke zvýšení úvěrového zatíţení města z 260 mil. Kč na 269 milionů. Pro rok 2005 se totiţ předpokládalo přijetí dalších úvěrů za téměř 17 milionů korun.85 Zvyšující se zadluţenost města kritizovali zastupitelé z Tábora 2002, nejvíce Fišer.86 Přesto však byl rozpočet jednomyslně schválen. (Zápis ze zasedání MZ 20.12.2004; Černochová 2004d: 15) Poslední rozpočet, který táborské zastupitelstvo v tomto volebním období schvalovalo, byl vyrovnaný87 a byl opět schválen bez komplikací.88 (Zápis ze zasedání MZ 19.12.2005) Rozpočtová politika města se dá označit jako jedna z mála oblastí, na které se bylo táborské zastupitelstvo v letech 2002 – 2006 bez větších komplikací dohodnout. 82
Dětský parlament zahrnuje pouze děti do 15ti let, které ale nemohou samy o prostředky z fondů ţádat. 83 Příjmy města činily částku 928 333,9 tis. Kč, výdaje 955 800,9 tis. Kč. Rozpočet byl tedy opět nevyrovnaný. (Zápis ze zasedání MZ 15.12.2003) 84 Celkové příjmy byly vyčísleny na 767,7 mil. Kč a výdaje na 766 mil. Kč. Největší objem výdajů byl určen na investice, 89 milionů korun. (Zápis ze zasedání MZ 20.12.2004) 85 Předchozí dva rozpočty naopak úvěrové zatíţení sniţovaly, např. rozpočet v roce 2003 o 0,4 milionu na 248,2 mil. Kč. (Zápis ze zasedání MZ 16.12.2002) 86 Sníţení zadluţenosti města bylo jedním z programových pilířů tohoto hnutí. (Tábor 2002 2002) 87 Na rok 2006 činily předpokládané příjmy 730 905 tis. Kč, výdaje 753 131 tis. Kč. (Zápis ze zasedání MZ 19.12.2005) 88 Jen dva zastupitelé z KSČM (Bednář a Šedivý) se zdrţeli hlasování, ostatní zastupitelé návrh rozpočtu podpořili.
26
5.5. Doprava v Táboře
Jednou z nejvíce diskutovanější oblastí byla ve volebním období 2002 – 2006 oblast dopravy. Potřebu vyrovnat se se zhoršující dopravní situací si uvědomovali nejen občané ale i samotní zastupitelé, jak naznačovaly volební programy jednotlivých aktérů. Toto téma bylo otevřeno hned na 3. zasedání nově zvoleného zastupitelstva, kdyţ se hlasovalo o změnách Územního plánu sídelního útvaru aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Luţnicí.89 Právě kvůli těmto změnám se strhla slovní bitva mezi starostou a zastupiteli z Tábora 2002. Největší diskuze byla okolo budování silnice od Nového hřbitova ke křiţovatce U Drsů, která spojuje Sídliště nad Luţnicí s centem Tábora.90 Zastupitelé se shodli na vybudování čtyřpruhu, který by zrychlil dopravu, křiţovatka U Drsů měla být přeměněna na kruhový objezd. Proti tomuto řešení se ostře postavil Daňhel, (1.SNK) podle kterého jediné řešení, které dopravě v této oblasti odlehčí, je vybudování dálnice D3 směrem na České Budějovice. (Zápis ze zasedání MZ 13.1.2003) Tábor 2002, zpočátku ke čtyřpruhu skeptický, při diskuzi upozorňoval, ţe je třeba brát ohled na koaliční smlouvu, kde je zakotveno, ţe dopravní politika bude prováděna citlivě, ale restriktivně směrem k individuální dopravě a tudíţ bude podporovat rozvoj alternativních druhů dopravy (pěší, cyklisté, MHD). Předseda Tábora 2002, Fišer vystoupil s poţadavkem, „aby se asfaltová masa čtyřpruhové silnice „zlidštila“ zeleným pásem uprostřed….s ohledem na to, ţe v budoucnu se tato část Tábora pravděpodobně stane ţivým centrem aglomerace.“ (Bláhová 2003a: 3) Za Fišera se postavil i zastupitel Tuháček (Tábor 2002), podle kterého by kromě zeleného pásu měl být jeden pruh ze čtyř vyhrazen výlučně pro městskou hromadnou dopravu. Argumentoval tím, „aby pro obyvatele sídliště uţ nebylo výhodnější jezdit do centra autem.“ (Černochová 2003a: 15) Tento návrh se ale nesetkal s pochopením zejména u zastupitelů ODS a ČSSD. Za starostu se postavil např. Aleš Gucko (ČSSD), který tento záměr odsoudil s tím, ţe samostatně vymezený pruh pro MHD by nebylo moţné vybudovat aţ do centra města, takţe by se musel u hřbitova napojit a MHD by se nezrychlila. (Černochová 2003a: 15) Nakonec byly změny Územního plánu schváleny.91
89
Dále jen Územní plán.(pozn. autorky) Tento úsek směrem od Černých mostů na České Budějovice je dopravně velmi vytíţený, v odpoledních hodinách zde nebylo moţno volně projet, protoţe se zde tvořily dlouhé kolony. 91 Vzhledem k tomu, ţe se jmenné zápisy hlasování začaly v Táboře pouţívat v dubnu 2003, není moţné přesně určit, jak kdo hlasoval. (pozn. autorky) 90
27
Zastupitelé se také potýkali s problémem zhoršující se dopravy přímo v centru města. Zde si obyvatelé stěţovali na vzrůstající počet aut. V té době totiţ bylo uzavřeno parkoviště na Parkánech, a to z důvodu probíhajícího archeologického výzkumu. Řidiči proto často parkovali mimo vyznačená místa v centru města, čímţ zhoršovali průjezdnost některých ulic. V čele odboru dopravy byl v té době Jirovský, (Tábor 2002) který prosazoval změny v dopravě v centru Tábora jiţ dříve. Komplexní řešení této situace bylo zadáno brněnské firmě, která měla vypracovat odborný posudek. Jirovský se ale netajil svým záměrem změnit centrum města na obytnou zónu92 a redukovat zde počet parkovacích míst.(Černochová 2005: 18) Posudek vypracovaný na počátku roku 2006 byl překvapením nejen pro zastupitele města, ale i pro samotné občany. Podle firmy Centrum pro dopravní výzkum Brno totiţ doprava na Starém městě v centru Tábora nevykazovala ţádné zásadní nedostatky. (Černochová 2006a: 13) Radní města poté celou věc ponechali otevřenou s tím, ţe se bude i nadále projednávat. Mezitím se uţ ale v celé věci začali angaţovat členové Strany zelených93 a sdruţení Pro klidný Tábor, kteří poţadovali, aby bylo o dopravě na Starém městě vypsáno referendum. Jako problematické se ukázalo být datum konání místního referenda. Iniciátoři, Michaela Petrová,94 Miloš Tuháček a Radoslav Kacerovský,95 prosazovali, aby se referendum konalo společně s komunálními volbami v říjnu 2006. Tím by zvýšili pravděpodobnost, ţe půjde volit dostatečný počet voličů k platnosti referenda, tj. více neţ 50%. O konečném datu konání referenda se rozhodovalo v táborském zastupitelstvu, kde starosta města nejprve navrhl termín 2.září 2006. Ten se nelíbil navrhovatelům referenda, za které se postavil i radní Korbel. (Tábor 2002) Na jednání zastupitelstva bylo patrné rozdělení na dva politické tábory. První prosazoval referendum společně s komunálními volbami.96 Druhý tábor, v čele se starostou, prosazoval konání referenda kdykoli jindy neţ s komunálními volbami.97 (Kolářová 2006a:2)
92
To by znamenalo, ţe by se zde nemohlo jezdit rychleji neţ 20 kilometrů za hodinu. Jednalo se o budoucí zastupitelku Petrovou a bývalého zastupitele Tuháčka. 94 Petrová je od roku 2006 členkou zastupitelstva města za Tábora, v komunálních volbách 2006 stála v čele kandidátky SZ. (Volební server ČSÚ) 95 Kacerovský (Tábor 2020), ředitel táborské botanické zahrady, je od roku 2006 zastupitelem a radním města. (Oficiální informační systém města Tábora) 96 Za navrhovatelku Petrovou se postavili zastupitelé z Tábora 2002. 97 Hlavním argumentem starosty byla především technická úskalí, která by přineslo referendum společně s komunálními volbami, „protoţe podle novely zákona o referendu musí mít kaţdé volby svou volební místnost, svou urnu, svou komisi.“ (Kolářová 2006a:2) 93
28
Nakonec bylo jako kompromisní řešení přijato datum 9.9.2006. Podle zastupitelů Tábora 2002 se jednalo de facto o zmaření referenda, protoţe přilákat 50% oprávněných voličů k místnímu referendu nebyl snadný úkol.98 Místnímu referendu předcházela kampaň, v jejímţ rámci se rozdávaly informační letáky, proběhly dvě veřejné debaty a koncert, v autobusech MHD byly vylepeny informační plakáty a byla vydána rozsáhlá mimořádná příloha v Novinách táborské radnice. V této příloze byly představeny názory navrhovatelů referenda.99 Přesto ale referendum skončilo fiaskem. 9.9. 2006 přišlo totiţ hlasovat pouhých 11.21% voličů.100 Za hlavní příčinu neúspěchu bylo navrhovateli referenda povaţováno neatraktivní datum jeho konání. Přesto ţe referendum nebylo platné, Petrová vyzvala radní města, aby byly výsledky referenda respektovány s ohledem na sociologický průzkum prováděný v prosinci roku 2003 v souvislosti s přestavbou mostu přes táborské nádraţí. (Menglerová 2006:1)
98
Datum 9.9.2006 bylo odhlasováno zastupiteli z KSČM, ODS, ČSSD, SNK MiM a 1.SNK. Proti hlasovali zastupitelé z Tábora 2002 a Rybářová z Týmu pro Tábor. Bláhová z Tábora 2002 a Vaníček z Týmu pro Tábor byli z jednání zastupitelstva omluveni. (Zápis ze zasedání MZ 26.6.2006) 99 To bylo kritizováno především ze strany ODS, které se nelíbilo, ţe součástí přílohy nebyla stanoviska ostatních politických subjektů v Táboře. (Černochová 2006b:9) 100 Voliči se vyjadřovali celkem k 6 otázkám, které se týkaly kromě dopravy na Starém městě i mostu přes táborské nádraţí, vyjmutí silnice přes botanickou zahradu z územně plánovací dokumentace či zklidnění dopravy v Čelkovicích. (Menglerová 2006: 1)
29
6. KOMUNÁLNÍ VOLBY 2006 Komunální volby v roce 2006 se konaly ve dnech 20. a 21. října. Kandidovalo v nich celkem 11 subjektů, z nichţ pouze 5 si rozdělovalo mandáty v táborském zastupitelstvu.101 Volební účast v těchto volbách v Táboře činila 38.51%, čímţ se příliš nelišila od předchozích voleb v roce 2002. Opět se ale pohybovala pod celorepublikovým a jihočeským průměrem, který činil 46.32%, resp. 49.14%. (Volební server ČSÚ)
6.1. Volební programy úspěšných subjektů Pouhých 5 kandidujících subjektů z 11 se dostalo po těchto volbách do táborského zastupitelstva. KSČM tradičně představila v čele kandidátky Ladislava Šedivého.102 Volební program se od minulých voleb výrazně nezměnil, KSČM opět prosazovala zlepšení podmínek bydlení prostřednictvím zkvalitnění péče o městský bytový fond. Strana se postavila proti trendu slučování základních škol. Slibovala totiţ, ţe ponechá stávající síť základních a mateřských škol. V oblasti dopravy opět prosazovala zavedení školního jízdného, které by bylo zdarma pro děti do 15ti let. KSČM kladla důraz na regionální témata, protoţe se zavázala podporovat sníţení dopravního zatíţení v nejvíce postiţených částech Starého a Nového města. Strana také vyjádřila podporu výstavby dálnice D3 směrem na České Budějovice. (KSČM 2006) Dalším kandidátem v těchto volbách bylo hnutí Tábor 2020, které jak uţ název napovídá, navazovalo na svého předchůdce Tábor 2002. A to jak v personální rovině, tak i programově. Tábor 2020 ve svém rozsáhlém programu nejprve vyzdvihl úspěšné projekty prosazené Táborem 2002 v předchozím volebním období.103 Mezi hlavní priority, které si hnutí stanovilo, patřily „kontrola uváţlivého hospodaření s majetkem města, zejména pak v případech nevýhodných prodejů (viz. kauza LIDL!), rovné postavení podnikatelů v získávání městských zakázek…omezení funkčního období jednatelů městských společností, tvorba konkurenčního prostředí…“ (On-line stránky hnutí Tábor 2020) Mezi hlavními 101
Marginální subjekty jako Republikáni Miroslava Sládka a Koruna česká představili kandidátky o pouhých 3 lidech. (Volební server ČSÚ) 102 Kandidátka KSČM se také vyznačovala pestrostí ohledně věku jednotlivých kandidátů. Nejmladší kandidátce bylo 19 let, nejstarším dvěma kandidátkám shodně 72 let. (KSČM 2006) 103 Jednalo se zejména o zveřejnění majetkových přiznání členů Tábora 2002 a způsob financování volební kampaně, o zásluhy na prosazení hlasování zastupitelů s písemnou evidencí či provedení kvalifikovaného veřejného průzkumu na téma „most přes nádraţí.“ (On-line stránky hnutí Tábor 2020)
30
programovými pilíři tohoto hnutí přetrvávala problematika ţivotního prostředí, zlepšení táborské dopravy a zlepšení komunikace mezi občany a městským úřadem. Ve sporných případech Tábor 2020 navrhoval, aby se více vyuţívalo institutu místního referenda, díky kterým by občané měli moţnost prosadit své představy o spravování města. (On-line stránky hnutí Tábor 2020) Vítěz předchozích komunálních voleb, táborská ODS představila obdobně koncipovaný program jako v roce 2002. Její program byl zaměřen pouze na region Táborska. Nejprve je v něm zmíněno, co se jí v letech 2002 – 2006 podařilo v jednotlivých částech Tábora zrekonstruovat, případně vybudovat. Poté jsou představeny hlavní cíle strany, na které by se chtěla zaměřit v letech 2006 – 2010. V dopravní oblasti se jednalo především o zlepšení městské hromadné dopravy a rekonstrukci Budějovické ulice, která je hlavní dopravní tepnou ve městě. K dalším prioritám patřila i podpora cestovního ruchu, zlepšení prezentace města v České republice i v zahraničí a podpora tradičních Táborských slavností. Táborskou ODS opět v rámci předvolební kampaně podporovaly známé tváře, tentokrát se ale jednalo o místní respektované osobnosti.104 Ke změně došlo i na postu lídra kandidátky, bývalý starosta Dědič105 byl vystřídán Hanou Randovou, která tak dostala příleţitost zúročit své bohaté zkušenosti v komunální politice.106 (ODS 2006) Táborská ČSSD svůj program pojala spíše v obecné rovině. Zaměřila se v něm na mladé rodiny s dětmi, prosazovala především výstavbu malometráţních bytů a revitalizaci panelových domů. Strana poţadovala zkvalitnění práce radnice, zejména v komunikaci s občany; dále sníţení ceny vodného a stočného a zlepšení dopravní situace ve městě. ČSSD také podporovala výsadbu zeleně a stromů v centru města a jeho celkovou modernizaci. (ČSSD 2006) Novým aktérem na táborské komunální úrovni byla v roce 2006 Strana zelených.107 Ta ve svém poměrně rozsáhlém volebním programu představila 8 prioritních oblastí, na něţ by se chtěla zaměřit. V popředí stála problematika ţivotního prostředí, strana nabídla konkrétní návrhy jako např. podpora kvality vody v Jordáně a ekologicky hospodařících zemědělců na
104
Kromě tradičního „obdivovatele“ města Tábora Kristiána Kodeta, šlo o oblíbené lékaře Šmrhovou a Balíka. (ODS 2006) 105 Dědič působí od června 2006 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. (ODS 2006) 106 Randová se pohybuje na komunální scéně jiţ od roku 1987, od roku 1990 stála v čele odboru na stavebním úřadu MěÚ, později přešla na odbor ţivotního prostředí, kde také působila jako vedoucí. (ODS 2006) 107 Zelení ale nebyli úplnými nováčky na táborské komunální scéně, dali o sobě vědět uţ před konáním voleb např. přípravou referenda o dopravě v Táboře. Strana nicméně zaţádala o kandidaturu do komunálních voleb aţ v roce 2006. (Kolářová 2009:5)
31
Táborsku či zrušení paušálních poplatků za odvoz odpadu. V oblasti dopravy zelení navrhovali větší vyuţívání ţelezniční dopravy v aglomeraci Tábor-Sezimovo Ústí-Planá nad Luţnicí či zvýšení vlivu města na chod společnosti provozující městskou hromadnou dopravu. Ve svém programu se strana zaměřila i na podporu menšin, zejména začlenění hendikepovaných dětí do společnosti cestou podpory poskytovatelů sociálních sluţeb, také podporou organizací pomáhajících občanů ve svízelných ţivotních situacích (bez přístřeší, bez rodinného zázemí atp.) V čele kandidátky zelených stála M. Petrová, na předních místech se objevil i bývalý zastupitel Tuháček , který v roce 2004 ze svého postu odstoupil. (SZ 2006)
6.2. Volební programy neúspěšných subjektů108 Táborská KDU-ČSL se stejně jako v přechozích komunálních volbách do zastupitelstva nedostala, získala jen 3.38% hlasů. A to i přes to, ţe strana představila rozsáhlý a výlučně regionálně zaměřený volební program. Lidovci mimo jiné navrhli, aby se Tábor postupně přetransformoval na statutární město, v oblasti dopravy poţadovali zastavení výstavby „těţké“ varianty mostu přes nádraţí a celkové zklidnění dopravy ve městě, aby jeho centrum slouţilo hlavně pro pěší a cyklisty. Lidovci byli svým programem primárně zaměřeni na podporu mladých rodin s dětmi, navrhovali rekonstrukci dětských hřišť ve městě či zavedení rodinného vstupného do kulturních a sportovních zařízení a také v městské hromadné dopravě. (KDU-ČSL 2006) Přesto jejich volební program neoslovil dostatečný počet voličů. Tentokrát se mezi neúspěšné subjekty přidalo i hnutí MĚSTO I MLÁDEŢI (MiM), které se 4.17% hlasů zůstalo bez zastupitele. Program tohoto hnutí byl zaměřen, stejně jako před čtyřmi lety, na mladé lidi formou podpory volnočasových aktivit, sportu a kultury, jejich cílem bylo vytvořit lepší podmínky pro rozvoj těchto aktivit. Podporovali např. realizaci výstavby víceúčelové sportovní haly v Táboře. Dalším opěrným pilířem tohoto hnutí byla problematika školství, v níţ např. podporovali návrat tradice vysokoškolského studia do města
108
Vzhledem k velkému počtu neúspěšných subjektů a nedostatku relevantních informací o nich, nebylo moţné shromáţdit všechny jejich volební programy. Některé z nich získaly velmi malý počet hlasů, coţ ukazuje, ţe tyto subjekty jsou v Táboře marginální a na chod táborské komunální politiky nemají téměř ţádný vliv. Jedná se o Republikány Miroslava Sládka (zisk 0.19% hlasů), NEZ. DEMOKRATÉ (předs. V. Ţelezný) (zisk 0.75% hlasů) a Koruna česká (monarch. strana) (zisk 1.08% hlasů) Další kandidující stranou byli SNK Evropští demokraté, v jejichţ čele stála bývalá místostarostka a zastupitelka Borská. V těchto volbách se potvrdila sestupná tendence její popularity, protoţe SNK Evropští demokraté se nedostali se ziskem 3.59% hlasů do táborského zastupitelstva. (Volební server ČSÚ)
32
či integraci zdravotně postiţených dětí mezi jejich vrstevníky. Ve finanční oblasti pak poţadovali sníţení zadluţenosti města a zprůhlednění městských investic, rovněţ hnutí vyslovilo podporu táborským podnikatelům. (MiM 2006)
6.3. Výsledky komunálních voleb 2006 Tabulka č. 4 – Výsledky komunálních voleb 2006 Subjekt
Platné hlasy v %
Získané mandáty
ODS
28.65
9
Tábor 2020 – T2020
23.01
7
ČSSD
16.07
5
KSČM
13.84
4
Strana zelených – SZ
6.38
2
MĚSTO I MLÁDEŢI
4.17
0
SNK Evropští demokraté
3.59
0
KDU-ČSL
3.38
0
Koruna Česká (monarch. 1.08 strana) NEZ.DEMOKRATÉ (předs. 0.75 V. Ţelezný) Republikáni Miroslava 0.19 Sládka
0 0 0
Zdroj: www.volby.cz
Jak ukazuje tabulka, opět se v Táboře stala vítězem voleb ODS, která získala dokonce o několik procent hlasů více neţ v předchozích volbách. Zatímco před čtyřmi lety byl rozdíl mezi vítěznou ODS a druhým Táborem 2002 okolo procenta hlasů, v roce 2006 uţ byl rozdíl více neţ pětiprocentní. To je důkazem, ţe ODS neztratila své příznivce a stále se drţí na postu dominantní politické strany v Táboře. Druhý Tábor 2020 si polepšil o jednoho zastupitele a ukazuje, ţe je stále alternativou k ODS, která dokáţe oslovit mnoho voličů. Ustavující zasedání nového zastupitelstva se konalo 6.11.2006. Na něm zastupitelé rozhodli o navýšení počtu místostarostů ze 2 na 3. Starostkou města byla zvolena Hana Randová (ODS), 1. místostarostkou Z. Pečmanová (T2020), 2. místostarostou M. Jirovský
33
(T2020) a 3. místostarostou J. Bartáček (ODS). Členy rady města byli zvoleni J. Fišer (T2020), S. Ţirovnická (ODS), R. Kacerovský (T2020), F. Korbel (T2020) a F. Dědič (ODS). (Zápis z ustavujícího zasedání MZ 6.11.2006)
6. 4. Koalice 2006 V Táboře po komunálních volbách v roce 2006 vznikla minimální vítězná ideově propojená koalice,109 která měla 2 členy. ODS v podobě starostky a místostarosty a dvou radních, Tábor 2020 disponoval dvěma místostarosty a třemi radními. V opozici se tedy ocitla ČSSD, KSČM a SZ. V koaliční smlouvě se partneři kromě personálního sloţení rady dohodli také na programovém prohlášení, kde označili priority pro příští 4 roky. Jelikoţ oba partneři pohlíţejí na správu města částečně odlišným způsobem, bylo třeba na obou stranách dělat kompromisy. Tábor 2020 ustoupil ve věci mostu přes táborské nádraţí, v koaliční smlouvě se totiţ s ODS dohodli, ţe dojde k „omezení provozu na mostu přes nádraţí do 3,5 tuny s výjimkou záchranného systému a autobusů veřejné dopravy.110“ (koaliční smlouva 2006) Na druhé straně se ale Táboru 2020 podařilo prosadit do programu velkou část svých představ o dopravě a ţivotním prostředí.111 Dá se říci, ţe se Táboru 2020 podařilo prosadit více ze svých představ na úkor ODS, ta ale zase na druhou stranu získala důleţitý post starosty. Tábor 2020 si byl vědom svého postavení, protoţe pro ODS112 byl nejpřijatelnějším koaličním partnerem a spolu navíc disponovali většinou hlasů, takţe nebylo nutné přibírat dalšího člena koalice.
109
Tento typ koalice byl v Táboře uplatněn po komunálních volbách v roce 1994. (pozn.autorky) Původně nebyli lidé z Tábora 2020 vůbec ochotni akceptovat stavbu těţké varianty mostu. 111 Jako např. aktivní parkovací politika, rozvoj sítě cyklostezek a výsadba zeleně v centru města. (koaliční smlouva 2006) 112 I kdyţ ODS původně zvaţovala koalici s ČSSD, zástupci této strany se na jednání s ODS vůbec nedostavili. Vyjednávání o koalici tedy probíhalo pouze mezi Táborem 2020 a ODS. (Řezáč 2006: 1) 110
34
7. ZÁVĚR Komunální politika v Táboře se ve volebním období 2002 – 2006 vyznačovala konflikty nejen mezi koaličními a opozičními stranami, neshody ale panovaly i uvnitř samotné koalice. Na několika kauzách, kterým se dostalo značné pozornosti zejména v regionálním tisku, jsem se snaţila ilustrovat, jak rozdílné představy o správě Tábora měly dva nejsilnější politické subjekty, ODS a Tábor 2002. Díky těmto konfliktům se také ukázalo, jak problematické bylo fungování velké koalice. Největší spory probíhaly mezi starostou Dědičem a zastupiteli z Tábora 2002, především předsedou Fišerem. Jak je patrné z výsledku komunálních voleb, nejstabilnější voličskou základnou v Táboře disponuje ODS. Ta zvítězila ve všech komunálních volbách od roku 1994. Vzhledem k tomu, ţe v komunálních volbách v roce 2006 získala ODS nejvíce hlasů od roku 1994, výzkumný předpoklad113 nemůţe být potvrzen. ODS byla v průběhu zkoumaného volebního období kritizována nejen ostatnímu politickými subjekty, ale i samotnými občany. Ti dávali najevo svůj nesouhlas zejména s postupem ODS při jednání o podobě mostu přes táborské nádraţí. Občané byli pobouřeni proto, ţe vedení města nebralo ohledy na provedený sociologický průzkum. Starosta Dědič byl také kritizován za prosazování prodeje městských pozemků před nemocnicí firmě RENT CZ.114 Důleţitým mezníkem ve vývoji táborské komunální politiky byly komunální volby v roce 2002. V nich se objevilo hnutí Tábor 2002,115 které představovalo alternativu k ODS a netajilo se v předvolební kampani svými ambicemi změnit poměry na táborské radnici. V těchto volbách získalo hnutí méně neţ ODS jen o necelé procento hlasů. Voliče pravděpodobně styl práce zastupitelů z Tábora 2002 oslovil, protoţe ve volbách v roce 2006 získali dokonce o necelá dvě procenta více hlasů. Navíc se v těchto volbách objevil nový aktér, Strana zelených, která má programově poměrně blízko k Táboru 2020 především v otázkách ţivotního prostředí a dopravy. Díky novým aktérům, Táboru 2020 a Straně zelených, vstoupily do komunální politiky nové osobnosti. Mezi nejvýraznější patří architekt Jirovský, který se zabývá problematikou dopravy. Je tedy pravděpodobné, ţe se komunální politika v Táboře bude i nadále zajímavě vyvíjet.
113
Klíčové momenty volebního období 2002 – 2006 se promítly do výsledku voleb v roce 2006. Ačkoli se tato kauza přímo nedotýkala občanů města, byla zajímavá v tom směru, ţe otevřela diskuzi o moţnosti právního postihu za hlasování v zastupitelstvu. 115 Od roku 2006 Tábor 2020. 114
35
8. SEZNAM POUŽITÉ ODBORNÉ LITERATURY Balík, Stanislav. 2008. Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Jüptner, Petr. 2004: „Komunální koalice a politické modely.“ Politologická revue 2, (10), s. 80 – 101. Rosůlek, Přemysl: „Politika jako předmět zájmu politické vědy.“ In: Cabada, Ladislav, Kubát, Michal. 2004: Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, s. 44 – 58. Valeš, Lukáš. 2008: „Komunální volby v roce 1998 – mezník ve vývoji české komunální politiky?“ Politologická revue 1, (13) s. 43 – 57.
36
9. SEZNAM POUŽITÝCH NOVINOVÝCH ČLÁNKŮ Bláhová, Libuše. 2003a: „Dopravní kolapsy mají vyřešit čtyři pruhy.“ Táborsko 4, (7), s. 3. Bláhová, Libuše. 2003b: „Rozhoduje se, co s táborskými školami.“ Táborsko 48, (7), s. 5. Bláhová, Libuše. 2003c: „Z. Mlčkovský: Hledali jsme spravedlivé řešení.“ Táborsko 48, (7), s.9. Bláhová, Libuše. 2003d: „Demografové nepředpokládají zvýšení porodnosti.“ Táborsko 5152, (7), s. 5. Bláhová, Libuše. 2003e: „Nespokojených rodičů přišlo do Palcátu asi dvacet.“ Táborsko 5152, (7), s.5. Bláhová, Libuše. 2004a: „Tábor loni nejvíce investoval do komunikací.“ Táborsko 13, (8), s. 4,5. Bláhová, Libuše. 2004b: „Útvar pro odhalování korupce šetří kauzu Lidl.“ Táborsko 44, (8), s. 1. Černochová, Jana. 2002: „Koaliční dohoda si vynucuje od členů jasnou poslušnost.“ Táborské listy 274, (11), s. 17. Černochová, Jana. 2003a: „Starosta Fr. Dědič nepovolil před útoky Tábora 2002.“ Táborské listy 12, (12), s. 15. Černochová, Jana. 2003b: „ODS a komunisté nepodpořili slučování základních škol.“ Táborské listy 282, (12), s. 17. Černochová, Jana. 2004a: „Jak se politici postaví k názoru občanů na podobu mostu?“ Táborské listy 6, (13), s. 13. Černochová, Jana. 2004b: „Nyní je cílem koalice jednat.“ Táborské listy 26, (13), s. 13. Černochová, Jana. 2004c: „Jirovský nepodepíše koaliční smlouvu.“ Táborské listy 291, (13), s. 5. Černochová, Jana. 2004d: „Úvěrové zatíţení města příští rok poroste.“ Táborské listy 297, (13), s. 15. Černochová, Jana. 2005: „Radní si počkají na názor zkušené dopravní firmy.“ Táborské listy 235, (14), s. 18. Černochová, Jana. 2006a: „Závěr odborníků zvedl občany i radní ze ţidle.“ Táborské listy 44, (15), s. 13. Černochová, Jana. 2006b: „Navrhovatelé referenda včera odpískali kampaň.“ Táborské listy 207, (15), s. 9. 37
Dohnal, Vít. 2004a: „Proč EPS vadí Lidl na Praţáku?“ Kotnov 10, (1), s. 2. Dohnal, Vít. 2004b: „Kdo na plánované stavbě Lidlu na Praţáku v Táboře vydělal?, ptá se EPS.“ Kotnov 14, (1), s. 1, 2. Fišer, Jiří, Korbel, František, Bláhová Kateřina. 2005: „O víkendu praskala křehká táborská radniční koalice. Tábor 2002: Necítíme se být vázáni.“ Kotnov 7, (2), s. 1. Havlůjová, Martina. 2003: „Jízdné z blanického předměstí zaplatí lidem město.“ Táborské listy 135, (12), s. 19. Kolářová, Libuše. 2002: „Praţské sídliště KSČM, Čelákovice nejvíce antikomunistické.“ Táborsko 46, (6), s. 1, 5. Kolářová, Libuše. 2003a: „Rodiče se na hlasování o školách přijdou podívat.“ Táborsko 14, (7), s.1,8. Kolářová, Libuše. 2003b: „Změní zastupitelé své rozhodnutí o sloučení 3. a 4. ZŠ?“ Táborsko 19, (7), s. 2. Kolářová, Libuše. 2003c: „Znovu je sloučení škol na Maredově vrchu: Bude brát koalice téměř 5 tisíc podpisů váţně?“ Týdeník Palcát 18, (9), s. 1, 2. Kolářová, Libuše. 2004a : „O větrání a přetlačované s lídrem Tábora 2002.“ Táborsko 30, (8), s. 5. Kolářová, Libuše. 2004b: „Začaly padat ţaloby, vrátí se pozemek městu?“ Táborsko 34, (8), s. 5. Kolářová, Libuše. 2004c: „Most zůstává politickou třaskavinou.“ Táborsko 47, (8), s. 3. Kolářová, Libuše. 2005a: „Prosadili most proti veřejnému mínění.“ Táborsko 5, (9), s. 1,2. Kolářová, Libuše. 2005b: „ Spor o pozemek pod Lidlem nekončí.“ Táborsko 18, (9), s. 1,2. Kolářová, Libuše. 2006a: „Referendu naházeli další klacky pod nohy.“ Táborsko 26-27, (10), s. 2. Kolářová, Libuše. 2009: „Miloš Tuháček o ztracených iluzích a víře v nové radikální hnutí.“ Táborsko 13, (13), s. 5, 6. Korbel, František. 2003: „O mostu přes nádraţí rozhodnou názory občanů.“ Táborsko 50, (7), s. 5. Korbel, František. 2004: „Fr. Korbel: O co jde v kauze Lidl?“ Kotnov 10, (1), s. 2. Menglerová, Kateřina. 2006: „Referendum o dopravě lidi nezajímalo.“ Táborsko 37, (10), s. 1,2. Prášek, Zdeněk, Dědič, František, Ţirovnická, Simona. 2005: „O víkendu praskala křehká táborská radniční koalice. ODS: Prohlášení Tábora 2002 je dalším pokusem o nestandardní řešení situace.“ Kotnov 7, (2), s. 1. 38
Růţička, Milan. 2003: „Lidé z druhé strany se ptají: Rozdají nám radní křídla?“ Táborské listy 126, (12), s. 15. Řeháček, Jiří. 2004a: „Lidl se začne stavět!“ Týdeník Palcát 31-32, (10), s. 1. Řeháček, Jiří. 2004b: „Tam, kde souhlasit znamená korupce.“ Týdeník Palcát 38, (10), s. 1. Řeháček, Jiří. 2005: „Přes šest hodin jednání táborského zastupitelstva mělo hned několik závaţných zvratů.“ Týdeník Palcát 4, (11), s. 3, 4. Řezáč, Vít. 2006: „Tábor na čtyři roky pravicový.“ Týdeník Palcát 41, (12), s. 1. Řezáčová, Alena. 2003: „Šedivý prosadil peníze na důchodce, Borská zase na dětský parlament.“ Týdeník Palcát 49-50, (9), s. 1. Řezáčová, Alena. 2005a: „Opravdu jde jen o novou prodejnu LIDL aneb Kde se stala chyba?“ Kotnov 1, (2), s. 1,2. Řezáčová, Alena. 2005b: „O mostu přes nádraţí bylo rozhodnuto jiţ v roce 2001.“ Týdeník Palcát 12, (11), s. 2. Stolina, Radim. 2003a: „Začínají diskuse o mostu přes nádraţí.“ Táborsko 48, (7), s. 3. Stolina, Radim. 2003b: „Most přes nádraţí pro auta nebo jen cyklisty a pěší?“ Táborsko 50, (7), s. 3. Vaníček, Jiří. 2004: „Most přes nádraţí – výsledky sociologického průzkumu.“ Noviny táborské radnice 2, s. 6, 7. Zvěřina, Jaroslav. 2003a: „Jaroslav Zvěřina: Nepříliš šťastný způsob redukce táborských škol.“ Týdeník Palcát 16, (9), s. 1. Zvěřina, Jaroslav. 2003b: „Zelený boj proti mostu přes vlakové nádraţí v Táboře.“ Táborské listy 282, (12), s. 19.
39
10. SEZNAM POUŽITÝCH PŘEDVOLEBNÍCH MATERIÁLŮ ČSSD. 2002. Tábor je náš program. Tábor: ČSSD. ČSSD. 2006. Zpravodaj MO ČSSD Tábor. Tábor: ČSSD. KDU-ČSL. 2002. Chcete se spolehnout na své zastupitele. Volte KDU – ČSL! Tábor: KDUČSL. KDU-ČSL. 2006. Radnice a město pro všechny! Volební program KDU-ČSL pro komunální volby 2006 do městského zastupitelstva města Tábora. Tábor: KDU-ČSL. KSČM. 2002. Volební program pro Tábor. Tábor: KSČM. KSČM. 2006. Volební program 2006 – 2010. Tábor je tu pro občana. Tábor: KSČM. ODS. 2002. Táborské volební noviny. Tábor: ODS. ODS. 2006. Svěřte Tábor opět do pravých rukou. Volební noviny ODS Tábor. Tábor: ODS. SNK MiM. 2002. Volební program MĚSTO I MLÁDEŽI. Tábor: SNK MiM. MiM. 2006. Volební program hnutí MĚSTO I MLÁDEŽI. Tábor: MiM. Strana za ţivotní jistoty. 2002. Občané, živnostníci, podnikatelé! Volte nové tváře! Tábor: SŢJ. SZ. 2006. Volební program Strany Zelených pro komunální volby 2006 v Táboře. Tábor: SZ. Tábor 2002. 2002. Volební program do komunálních voleb 2002. Tábor: Tábor 2002. Tábor 2020 (www.tabor2020.cz). Tým pro Tábor. 2002. Volební program. Komunální volby TÁBOR 2002. Tábor: Tým pro Tábor. 1. SNK Tábor. 2002. Volební program 2002 – 2006. Tábor: 1. SNK Tábor.
40
11. SEZNAM POUŽITÝCH USNESENÍ ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 5.12.1994. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 26.11.1998. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 18.11.2002. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 6.11.2006 (dostupné na Oficiálních webových stránkách města Tábora http://www.tabor.cz/cs/obcan/rada-azastupitelstvo/usneseni-zastupitelstva/79.html). Usnesení z 2. zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 16.12.2002. Usnesení z 3. zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 13.1.2003. Usnesení z 5. zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 7.4.2003. Usnesení z 6. zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 19.5.2003. Usnesení z 7. zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 30.6.2003. Usnesení z 12. zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 1.12.2003. Usnesení z 13. zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 15.12.2003. Usnesení z 23. zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 20.12.2004. Usnesení z 24. zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 31.1.2005 (dostupné na Oficiálních webových stránkách města Tábora http://www.tabor.cz/cs/obcan/rada-azastupitelstvo/usneseni-zastupitelstva/12.html). Usnesení z 32. zasedání Zastupitelstva města Tábora ze dne 19.12.2005 (dostupné na Oficiálních webových stránkách města Tábora http://www.tabor.cz/cs/obcan/rada-azastupitelstvo/usneseni-zastupitelstva/49.html).
41
12. SEZNAM POUŽITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ Integrovaný portál MPSV (cit. 2009-03-08) (http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes). Integrovaný portál MPSV (cit. 2009-03-08) (http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/4200451FEE/$File/130206004.pdf). Koaliční smlouva mezi ODS a Táborem 2020, uzavřená 2.11.2006 (cit. 2009-04-26) (http://www.tabor.cz/docstore/1177925344.pdf). On-line stránky Českého statistického úřadu (cit. 2009-03-08) (www.czsu.cz). On line stránky Oficiální informační systém města Tábora (cit. 2009-04-26) (www.tabor.cz). On-line stránky společnosti Pezestav s.r.o.(cit. 2009-03-13) (www.pezestav.o1.cz). On-line stránky firmy Dvořák (cit. 2009-03-13) (http://www.dvorak.cz/index.php?id=167). On-line stránky Ekologického právního servisu (cit. 2009-04-10) (http://eps.cz/cz2015483pr/pripady/). On-line stránky hnutí Tábor 2020 (cit. 2009-04-26) (www.tabor2020.cz). Šatrová, Alena. „Soud vrací kauzu Lidl Okresu.“ Táborský deník (cit. 2009-04-10) (http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/soud-vraci-kauzu-lidl-okresu20090401.html). Volební server ČSÚ (cit. 2009-04-26) (www.volby.cz). Webová stránka senátora Mgr. Pavla Eyberta (cit. 2009-04-01) (www.eybert.cz). Webová stránka poslance Evropského parlamentu Doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny CSc. (cit. 2009-05-02) (http://www.zverina.cz/1/cz/normal/zivotopis/). Zákon č. 128/200 Sb., § 38 o obcích (Systém ASPI) akt. ke dni 4.3.2009. Zákon č. 128/2000 Sb., § 68 (1) o obcích (Systém ASPI) akt. ke dni 4.3.2009. Zákon č. 128/2000 Sb., § 99 (3) o obcích (Systém ASPI) akt. ke dni 4.3:2009.
42
13. ANOTACE 13.1. Anotace Bakalářská práce pojednává o komunální politice v Táboře během volebního období 2002 – 2006. Kromě popisu komunálních voleb 2002 a 2006 je kladen důraz na kritické momenty, které určovaly charakter tohoto volebního období. Cílem práce je zjistit, zda se klíčové momenty tohoto volebního období promítly do výsledku komunálních voleb 2006. Velká pozornost je věnována analýze komunálních voleb 2002 a 2006, které jsou zkoumány především z hlediska výsledků kandidujících subjektů a jejich volebních programů.
13.2. Abstract This bachelor thesis deals with the theme of local policy and politics in Tábor in electoral term 2002 – 2006. Except the characterization of the municipal elections in 2002 and 2006, some critical points which determined the character of this electoral term are also described. The goal of the thesis is to find out whether the described critical moments influenced the results of the municipal elections in 2006. The municipal elections are analyzed in terms of the results of nominated participants and their electoral programmes.
13.3. Klíčová slova Komunální politika, Tábor, komunální volby, teorie koalic
13.4. Key words Local politics, municipal elections, Tábor, theory of coalitions
43