MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ
Řešení problematiky obsahu výuky odborného výcviku oboru Tesař se zaměřením na vybrané kapitoly 1. ročníku
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
PaedDr. Ing. Josef Pecina, CSc
BRNO 2013
Milan Široký
Prohlášení „Prohlašují, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Řešení problematiky obsahu výuky odborného výcviku oboru Tesař se zaměřením na vybrané kapitoly 1. ročníku“ zpracoval samostatně a pouţil jen literaturu uvedenou v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně, v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne
____________________ Milan Široký
1
Poděkování Děkuji panu PaedDr. Ing. Josefu Pecinovi, CSc. za velmi uţitečnou metodickou pomoc a další odborné rady, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.
2
ANOTACE Bakalářská práce se zabývá problematikou obsahu odborného vzdělání v oboru „Tesař“, a to obsahovou náplní edukačního procesu v praktickém vyučování uvedeného oboru. Praktické vyučování je jedním ze stěţejních částí přípravy ţáků, který vychází z rámcového vzdělávacího programu „Tesař“ 36- 64- H/01. Cílem praktického vyučování je vybudování konkrétních odborných dovedností a návyků ţáků, se zaměřením na vybudování jejich kladného postoje k prováděné práci. Obsah bakalářské práce se zabývá návrhem učiva odborného výcviku oboru a uvedením konkrétních témat pro výuku praktického vyučování v prvním ročníku. Práce by mohla slouţit jako vodítko pro přípravy učitele odborného výcviku oboru Tesař, ale i jako podpůrný text pro ţáky tohoto oboru. ABSTRACT The bachelor thesis deals with issues of the content in vocational education in the field of "Carpenter" and its content of the educational process in the area of the practical education. The practical training is one of the key parts of the preparation of students which is based on the framework of the educational program "Carpenter" 36 - 64 - H/01. The aim of the practical training is to develop practical skills and habits of students with the focus on the building of the positive attitudes towards their work which is carried out. The content of the thesis deals with the suggestion of the curriculum of this training field and it states specific topics for the teaching of practical subjects during the first year. The work could serve as a guide for the preparation of teachers in the vocational training in the field Carpenter
but
also
as
a
supporting
text
for
students
of
this
field.
KLÍČOVÁ SLOVA Praktické vyučování, odborný výcvik, Tesař, rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program, tématické plány. KEY WORDS Practical teaching, training, carpenter, general curriculum, school curriculum, thematic plans.
3
Obsah 1
ÚVOD .................................................................................................................................................... 6
2
INFORMACE O OBORU VYCHÁZEJÍCÍ Z RVP ............................................................................................. 7 2.1 PŘEDPOKLADY PRO PŘIJETÍ ŽÁKŮ DO UČEBNÍHO OBORU ........................................................................................ 7 2.2 PROFIL ABSOLVENTA..................................................................................................................................... 7 2.2.1 Klíčové kompetence ....................................................................................................................... 7 2.2.2 Odborné kompetence .................................................................................................................... 8 2.2.3 Obsah vzdělání ............................................................................................................................... 9 2.2.4 struktura předmětů...................................................................................................................... 10 2.2.5 Způsob ukončení studia ............................................................................................................... 10 2.2.6 Možnosti dalšího vzdělávání ........................................................................................................ 11 2.2.7 Uplatnění absolventa na trhu práce ............................................................................................ 11
3
POJETÍ PŘEDMĚTU ODBORNÝ VÝCVIK A JEHO ÚKOLY ........................................................................... 12 3.1 VYUČOVACÍ PROCES V ODBORNÉM VÝCVIKU .................................................................................................... 12 3.1.1 Metody a formy výuky ................................................................................................................. 12 3.1.2 Struktura a průběh vyučovacího dne ........................................................................................... 13 3.2 NÁVRH TEMATICKÉHO PLÁNU PRO 1. ROČNÍK .................................................................................................. 14 3.3 PRAKTICKÁ ČÁST- VYPRACOVANÉ TÉMATICKÉ CELKY ........................................................................................... 17 3.3.1 Bezpečnost práce a ochrana zdraví na pracovišti, požární ochrana a první pomoc .................... 17 3.4 OSOBNÍ OCHRANNÉ POMŮCKY ...................................................................................................................... 20
4
NÁSTROJE, NÁŘADÍ A PRACOVNÍ POMŮCKY ......................................................................................... 23 4.1 MĚŘÍCÍ POMŮCKY ...................................................................................................................................... 23 4.1.1 Délková měřidla ........................................................................................................................... 24 4.1.2 Měřidla pro měření vodorovného a svislého směru ..................................................................... 26 4.1.3 Měřidla pro měření úhlů .............................................................................................................. 27 4.2 RÝSOVACÍ POMŮCKY ................................................................................................................................... 28 Stavitelný pokosník – Výhodou je rychlé zajištění dané polohy. .................................................................. 30 4.3 4.3. UPÍNACÍ POMŮCKY .............................................................................................................................. 31 4.4 NÁSTROJE PRO OPERACI ŘEZÁNÍ .................................................................................................................... 33 4.4.1 Rozdělení pil ................................................................................................................................. 33 4.4.2 Údržba pil ..................................................................................................................................... 36 4.5 NÁSTROJE PRO OPERACI HOBLOVÁNÍ .............................................................................................................. 37 4.5.1 Rozdělení hoblíků ......................................................................................................................... 37 4.6 NÁSTROJE PRO OPERACI DLABÁNÍ .................................................................................................................. 39 4.6.1 Dláta ............................................................................................................................................ 39 4.6.2 Ostření a údržba dlát ................................................................................................................... 40 4.6.3 Sekery........................................................................................................................................... 41 4.7 NÁSTROJE PRO OPERACI VRTÁNÍ .................................................................................................................... 42 4.7.1 Nářadí pro vrtání ......................................................................................................................... 42 4.7.2 Vrtací nástroje a pomůcky ........................................................................................................... 43 4.7.3 Účinnost, údržba a ostření vrtáků ................................................................................................ 44 4.8 NÁSTROJE PRO OPERACI PILOVÁNÍ ................................................................................................................. 45 4.9 NÁSTROJE PRO OPERACI SBÍJENÍ A ŠROUBOVÁNÍ ............................................................................................... 45 4.10 BRUSNÉ NÁSTROJE A POMŮCKY ..................................................................................................................... 46
5
RUČNÍ OPRACOVÁNÍ DŘEVA ................................................................................................................ 48 5.1 TŘÍDĚNÍ DŘEVA .......................................................................................................................................... 48 5.1.1 Rozdělení a rozměry ..................................................................................................................... 48 5.1.2 Vady řeziva................................................................................................................................... 50 5.1.3 Třídění řeziva................................................................................................................................ 51 5.2 UKLÁDÁNÍ ŘEZIVA....................................................................................................................................... 51 5.3 PRACOVÁNÍ DŘEVA ..................................................................................................................................... 54 5.3.1 Bobtnání a sesychání ................................................................................................................... 54
4
5.3.2 Tvarové změny dřeva (borcení) .................................................................................................... 55 5.3.3 Preventivní opatření vůči pracování dřeva .................................................................................. 56 5.4 SUŠENÍ DŘEVA ........................................................................................................................................... 57 5.4.1 Přirozené sušení ........................................................................................................................... 58 5.4.2 Umělé sušení ................................................................................................................................ 58 5.4.3 Určení vlhkosti ............................................................................................................................. 59 5.5 PRACOVNÍ POSTUPY RUČNÍHO OPRACOVÁNÍ DŘEVA ........................................................................................... 60 5.5.1 Měření a orýsování dřeva ............................................................................................................ 60 5.5.2 Řezání dřeva ................................................................................................................................ 61 5.5.3 Sekání a tesání ............................................................................................................................. 62 5.5.4 Hoblování ..................................................................................................................................... 63 5.5.5 Dlabání......................................................................................................................................... 64 5.5.6 Vrtání ........................................................................................................................................... 66 5.5.7 Rašplování a pilování ................................................................................................................... 67 5.5.8 Sbíjení a šroubování ..................................................................................................................... 68 5.6 PRAVIDLA BOZP ........................................................................................................................................ 70 6
PŘENOSNÉ DŘEVOOBRÁBĚCÍ STROJE A ZAŘÍZENÍ ................................................................................. 71 6.1 RUČNÍ ELEKTRICKÉ A BENZÍNOVÉ PILY.............................................................................................................. 71 6.1.1 Ruční elektrická kotoučová pila ................................................................................................... 71 6.1.2 Ruční elektrická přímočará pila ................................................................................................... 72 6.1.3 Ruční tesařská elektrická řetězová pila ........................................................................................ 72 6.1.4 Ruční motorová řetězová pila ...................................................................................................... 72 6.1.5 Ruční elektrická pásová pila......................................................................................................... 73 6.2 RUČNÍ ELEKTRICKÉ FRÉZKY ............................................................................................................................ 73 6.2.1 Ruční elektrická srovnávací frézka ............................................................................................... 74 6.2.2 Ruční elektrická sedlová frézka .................................................................................................... 74 6.2.3 Ruční elektrická horní frézka ........................................................................................................ 74 6.3 RUČNÍ ELEKTRICKÉ VRTAČKY A ŠROUBOVÁKY .................................................................................................... 75 6.3.1 Ruční elektrická vrtačka (tesařská) .............................................................................................. 75 6.3.2 Ruční elektrická vrtačka (pistolová) ............................................................................................. 75 6.4 RUČNÍ ELEKTRICKÁ ŘETĚZOVÁ DLABAČKA ......................................................................................................... 76 6.5 RUČNÍ ELEKTRICKÉ BRUSKY ........................................................................................................................... 76 6.5.1 Ruční elektrická pásová bruska .................................................................................................... 76 6.5.2 Ruční elektrická oscilační bruska ................................................................................................. 77 6.5.3 Úhlová bruska .............................................................................................................................. 77 6.5.4 Kotoučová bruska (podlahová) .................................................................................................... 78 6.6 RUČNÍ ELEKTRICKÉ (AKUMULÁTOROVÉ) STROJE ................................................................................................ 78 6.7 PNEUMATICKÉ NÁŘADÍ ................................................................................................................................ 78 6.7.1 Pneumatická vrtačka (šroubovák) ............................................................................................... 78 6.7.2 Sponkovací pistole ....................................................................................................................... 79 6.7.3 Hřebíkovací pneumatickápistole .................................................................................................. 79 6.8 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S RUČNÍMI DŘEVOOBRÁBĚCÍMI STROJI .................................................. 80 6.8.1 Základní bezpečnostní pravidla.................................................................................................... 80
7
ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 81
8
SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ ........................................................................................................... 82
5
1 Úvod Tématem, kterému jsem se věnoval ve své bakalářské práci je „Problematika obsahu výuky praktického vyučování oboru Tesař se zaměřením na vybrané kapitoly prvního ročníku“. Cílem bylo především vytvoření učebního textu - jako pomocného materiálu pro ţáky učebního oboru Tesař, ale zejména pro učitele praktického vyučování učebního oboru, který vychází z rámcového vzdělávacího programu Tesař“ 36- 64- H/01. V úvodní části práce je popsán obor vzdělávání od příjímání ţáků do studia, obsah vzdělání aţ po způsob ukončení studia, moţnosti dalšího studia a uplatnění na trhu práce. Další část je zaměřena na odborný výcvik, jeho úkoly ve výchově a vzdělávání ţáků, metody a formy výuky a také na strukturu a průběh vyučování v tomto předmětu. Do práce je zařazen také návrh tematického plánu pro 1. ročník Oboru Tesař. V následující - praktické části práce jsou vypracovány podklady pro jednotlivé tematické celky učiva prvního ročníku. Zaměřil jsem se na tematické celky, se kterými by si dle mé vlastní zkušenosti nemusel začínající učitel vědět rady. Na konci kaţdého celku jsou uvedeny příklady pracovních úkolů a otázek k ověření znalostí. Cílem náplně odborného výcviku pro první ročník oboru tesař by mělo být zejména vytvoření správných dovedností a pracovních návyků při manipulaci a práci s nářadím a pracovními pomůckami, které Tesař při své práci pouţívá. Seznámení se s vlastnostmi dřeva, jeho vadami a vhodností jeho pouţití při vlastní výrobě. Znalost způsobů spojování dřeva pomocí tesařských spojů a spojování různými spojovacími prostředky, základní způsoby opracování kovů a v neposlední řadě vytvoření návyků k dodrţování bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Tato práce by tedy mohla být velmi uţitečným zdrojem informací pro začínající učitele při vytváření jeho konkrétního tematického plánu podle konkrétního školního vzdělávacího programu, tento materiál mu můţe být nápomocen i při tvorbě příprav na vyučování.
6
2 Informace o oboru vycházející z RVP 2.1
Předpoklady pro přijetí žáků do učebního oboru
Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším a jiném vzdělávání – § 59,60,83,85 (2), dále § 63,16,20,70. Splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazečů o vzdělávání v daném oboru vzdělání; podmínky zdravotní způsobilosti jsou stanoveny v nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. K posouzení zdravotního stavu ţáka je příslušný registrující praktický lékař. Ke studiu není moţné přijmout zdravotně postiţené ţáky. (ŠVP, SŠSŘ Brno Bosonohy, 2009)
2.2
Profil Absolventa
Po ukončení přípravy v učebním oboru tesař a po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky má absolvent základní teoretické znalosti o pouţívaných materiálech, technologických a pracovních postupech a dovede vykonávat základní tesařské práce. (RVP, Tesař, NUOV, on-line, 2009)
2.2.1
Klíčové kompetence
Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent: -
byl schopen efektivně se učit, vyhodnocovat dosaţené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání,
-
byl schopen samostatně řešit běţné pracovní a mimopracovní problémy,
-
byl schopen vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, ţivotních a pracovních situacích,
-
byl připraven stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů,
7
-
uznával hodnoty a postoje podstatné pro ţivot v demokratické společnosti a dodrţoval je, jednal v souladu s udrţitelným rozvojem a podporoval hodnoty národní, evropské i světové kultury,
-
byl schopen optimálně vyuţívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoţivotního učení,
-
byl schopen funkčně uţívat matematické dovednosti v různých ţivotních situacích,
-
pracoval s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky ICT a vyuţíval adekvátní zdroje informací a efektivně pracoval s informacemi. (ŠVP, SŠSŘ Brno Bosonohy, 2009)
2.2.2
Odborné kompetence
Absolvent -
čte technickou dokumentaci staveb a zhotovuje jednoduché stavební výkresy a náčrty a výkresy tesařských konstrukcí s pouţitím materiálových a technických norem,
-
provádí jednoduché výpočty spotřeby materiálu,
-
připravuje a organizuje pracoviště, stanovuje spotřebu materiálu a počet pracovníků,
-
volí a pouţívá potřební nářadí, pracovní pomůcky a mechanizační prostředky a udrţuje je,
-
ručně opracovává a strojně obrábí dřevo,
-
volí vhodné materiál a výrobky pro tesařské práce, dopravuje je na místo zpracování a připravuje je pro zpracování,
-
volí správný technologický a pracovní postup tesařských prací podle prováděcích výkresů,
-
provádí základní tesařské práce, rozměřuje a zakládá jednoduché tesařské konstrukce podle prováděcího výkresu, váţe a montuje jednoduché tesařské konstrukce,
-
adaptuje narušené tesařské konstrukce,
-
rozeznává vady dřeva
-
volí vhodné ochranné prostředky proti biotickým škůdcům dřeva a povětrnostním vlivům a poţáru,
-
provádí jednoduché výpočty z oboru,
-
posuzuje optimální pracovní podmínky pro tesařské práce, jako jsou teplota vzduchu, vlhkost aj.,
8
-
pouţívá materiálové a technické normy,
-
orientuje se v jednoduchých cenových relacích oboru,
-
sleduje a hodnotí mnoţství a kvalitu vykonané práce. (ŠVP, SŠSŘ Brno Bosonohy, 2009)
2.2.3
Obsah vzdělání
Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent: -
dbal na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci,
-
usiloval o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků a sluţeb,
-
jednal ekonomicky a v souladu se strategií udrţitelného rozvoje.
9
2.2.4
struktura předmětů
Kategorie a názvy vyučovacích
Počet týdenních vyučovacích hodin
předmětů
1. ročník 2. ročník 3. ročník Celkem
A. Povinné vyučovací předměty Český jazyk a literatura
2
2
1
5
Německý jazyk / Anglický jazyk
2
2
2
6
Občanská nauka
1
1
1
3
Matematika
2
1
1
4
Základy přírodních věd
2
1
1
4
Tělesná výchova
1
1
1
3
Informační a komunikační technologie
1
1
1
3
Ekonomika
-
-
2
2
Odborné kreslení
2
2
1
5
Materiály
2
2
1
5
Technologie
2
3
3
8
Stavební konstrukce
-
1
1
2
Vybrané statě z oboru
-
-
1
1
Odborný výcvik
15
15
15
45
Celkem
32
32
32
96
B. Nepovinné vyučovací předměty (ŠVP, SŠSŘ Brno Bosonohy, 2009)
2.2.5
Způsob ukončení studia
Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaţeného vzdělání, stupeň dosaţeného vzdělání: Vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosaţení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy. Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s výučním listem. (ŠVP, SŠSŘ Brno Bosonohy, 2009)
10
2.2.6
Možnosti dalšího vzdělávání
Dle tabulky ISCED pro vzdělávání v ČR je toto vzdělání klasifikováno jako 3C- tzn , ţe další vzdělávání můţe směřovat buď opět do úrovně 3 (například studium dalšího oboru této úrovně) nebo postupem do úrovně 4 (například nástavbové studium).
2.2.7
Uplatnění absolventa na trhu práce
Absolvent se uplatní ve stavebních firmách v povolání tesař, a to v pozici zaměstnance nebo zaměstnavatele. Je připraven provádět základní tesařské práce na pozemních stavbách, tj. zhotovovat bednění betonových konstrukcí, vázat a montovat tesařské konstrukce střech včetně osazování střešních oken, zhotovovat konstrukce dřevěných pozemních staveb a provádět pomocné tesařské konstrukce jako je roubení, podskruţení, lešení (ŠVP, SŠSŘ Brno Bosonohy, 2009)
11
3 Pojetí předmětu odborný výcvik a jeho úkoly Odborný výcvik je významnou sloţkou výchovy a vzdělávání. V tomto předmětu se integrují všechny vědomosti a znalosti, které ţáci získávají v ostatních předmětech, zejména v odborných, a tyto vyuţívají při osvojování dovedností nezbytných pro výkon povolání. Důraz je kladen na správný výběr a pouţívání materiálů, nářadí, pracovních pomůcek, strojů a zařízení, způsob ochrany dřevěných konstrukcí před nepříznivými vlivy, dodrţování BOZP a hygieny práce a zásady poţární prevence související s předepsanými technologickými postupy. (ŠVP, SŠSŘ Brno Bosonohy, 2009)
3.1
Vyučovací proces v odborném výcviku
Cílem vyučovacího předmětu odborný výcvik je poskytnout ţákům základní vědomosti a vytvoření potřebných dovedností a správných pracovních návyků. Vést ţáky k technologické kázni a hospodárnému zacházení s materiály a surovinami, naučit ţáky samostatnému uvaţování a volbě správného technologického postupu při strojním i ručním zpracování materiálu. Seznámení s vlastnostmi a pouţitím různých druhů konstrukcí tak, aby zvládli předmět odborný výcvik a výkon povolání tesař.
3.1.1
Metody a formy výuky
Učivo navazuje na znalosti ţáků získané v předmětech odborné kreslení, materiály, stavební konstrukce a technologie. Vyučující jako součást vzdělávání vyuţívá ve zvýšené míře návštěvy výstav a dřevěných staveb i krovů historických staveb. Výuka předmětu se řídí zejména zásadami názornosti a přiměřenosti. Odborný výcvik se organizuje zpravidla v dílnách školy. V průběhu 2. a 3. ročníku mohou ţáci získávat pracovní zkušenosti na
12
pracovištích mimo školu, a to zejména u smluvních firem. Cílem je především poznávání pracovního prostředí, organizace práce, nároků na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli. Nedílnou součástí je rozšíření pracovních zkušeností ţáků. V průběhu výuky zařazuje vyučující kontrolní práce. Cílem těchto prací je zjištění, jak ţáci zvládli probrané učivo a jsou-li jejich dovednosti v souladu se stanovenými cíli výuky. (ŠVP, SŠSŘ Brno Bosonohy, 2009)
3.1.2
Struktura a průběh vyučovacího dne
Struktura a průběh vyučovací jednotky, učebního dne v odborném výcviku záleţí na konkrétním obsahu a cíli výuky, který je stanoven pro danou vyučovací jednotku. Při stanovení struktury se také vychází i ročníku, pro který je tvořena a také záleţí ta tématu, kterého se týká. Jedná se především o problematiku toho, ţe kdyţ se jedná o úvodní vyučovací jednotku k tématu, bude její struktura jiná, neţ u průběţného nácviku nebo u závěrečné vyučovací jednotky. V prvním ročníku bude struktura tvořena především k zohlednění cílů, které jsou pro tento ročník stanoveny. Bude zde více vyuţívána instruktáţ, jak úvodní, tak i více průběţná. Ve vyšších ročnících bude ve vyučovacích jednotkách více věnováno samostatné práci ţáků. (Čadílek, 2005, s. 50) Struktura vyučovací jednotky v prvním ročníku má tedy určitá specifika. Vyučovací jednotka bude tvořena na 6 hodin výuky s jednou přestávkou, zpravidla řazenou do dvou hodin od začátku výuky a jednou přestávkou v délce 30 minut na oběd.
13
3.2
Časový rozvrh 1 1
2
3
4-5
Návrh tematického plánu pro 1. Ročník
Tématický celek a téma 2 I. Úvod do předmětu Pracoviště odborného výcviku, seznámení žáků s obsahem, vazbou a organizací odborného výcviku na ostatní vyučovací předměty. Základní ustanovení pracovních norem o BOZP, hygieně při práci, Ústava ČR, zák. práce. Řízení a zajišťování BOZP v organizaci – zodpovědnost organizace pracovníků a žáků.
Počet hodin
Výchovně vzdělávací cíle
Základní pojmy
3 18
4
5
Získání informací o právních normách a předpisech.
Výskyt a zdroj úrazů.
Získat návyky jak pečovat o své zdraví. Pochopit význam ochrany života a zdraví.
Dílenský řád.
BOZP
Střední odborné učiliště.
Seznámení s prostředím na SOU a učňovských pracovištích.
Prevence rizik při pracovních činnostech v daném oboru, riziková pracoviště, zakázané práce mladistvým, manipulace s materiálem a jeho doprava, BOZP, hygiena práce, nejčastější příčiny pracovních úrazů, registrace a evidence pracovních úrazů.
Získat přehled o obsahu odborného výcviku.
Dílna.
Upozornit na druhy ohrožení, riziková pracoviště, příčiny úrazu. Orientace při první pomoci.
Materiál.
Osobní hygiena a její význam pro ochranu zdraví, požární ochrana, příčiny požáru, chování při požáru.
Dbát o osobní hygienu.
Požární ochrana.
II. Práce s nástroji, nářadím a pracovními pomůckami pro tesařské práce Měřící pomůcky, rýsovací pomůcky, pomůcky pro upínání materiálu.
Strojovna.
Úraz.
Dodržovat požární bezpečnost. 108
Naučit se zacházet s měřícími a rýsovacími pomůckami a pomůckami pro upínání a opisovat pomocí šablon.
14
6-10
Ruční nářadí – jeho použití a údržba.
11-18
Mechanizované nářadí.
19-21
Obrábění dřeva. III. Ruční opracování dřeva
22
23
Třídění dřeva. Rozdělení a rozměry. Vady dřeva. Třídění řeziva. Ukládání řeziva + BOZP.
Stroj. Nástroj. Seznámení se s druhy Nářadí. ručního nářadí. 168 Seznámení s druhy dřeva a jeho užíváním ve stavebnictví.
Dodržování bezpečnostních předpisů při práci se dřevem. Znát způsob ukládání stavebního dříví. 24
Druhy dřeva. Lišty, latě, prkna, fošny, hranolky, hranoly. Řezivo, hráně. Bobtnání, sesychání, sušení. Vady dřeva.
25
Pracování dřeva – bobtnání, sesychání. Opatření proti pracování dřeva. Sušení dřeva, určení vlhkosti. Výběr řeziva.
26
Příprava materiálu.
27-29 30-34
Rozměřování materiálu.
Běžný metr, kubatura.
Řezání – podélné, příčné… + BOZP. Hoblování + BOZP.
Pilový list, ozubení, řez.
35-39
40-45
46
47-49
Dlabání + BOZP.
Seznámení s přejímkou dřeva.
Seznámení s druhy nástrojů pro opracování dřeva, jejich používání, dodržení předpisů o bezpečnosti práce.
Rašplování a pilování.
Vrtání, sbíjení a šroubování.
Správné uchopení nářadí a manipulace s ním, odkládání, broušení a údržba.
Macek, hladík, klopkař, kocour, římsovník. Plaz, želízko, klín. Dláto čepovací, dlabací. Čelo dláta. Rašple. Pilník.
Nebozez, špulíř, různé typy vrtáků. Řezná rychlost. Druhy hřebíků, vrutů a šroubů.
15
IV. Provádění tesařských spojů a spojování dřeva 50 51-60
Spojování kulatiny.
61 62-64
Spoje deskového řeziva.
114 Znalost druhů tesařských spojů a jejich použití.
Spoje hraněného a polohraněného řeziva.
Znalost způsobů Kolík, klín, vložené pero. spojování různými Svorník. spojovacími prostředky a vhodnost jejich použití. Otevřený čas. Uzavřený čas. Vytvrdnutí.
Spojování mechanickými – dřevěnými a ocelovými spojovacími prostředky. 65 66-68
Spojování lepením. Spojování kombinovanými prostředky, další spojovací prostředky. V. Přenosné dřevoobráběcí stroje
69 70
42 Nebezpečnost úrazu el. proudem.
Ruční elektrické nářadí. Ruční elektrické pily. (a benzínové pily)
71
Ruční elektrické frézky.
72
Ruční elektrické vrtačky.
73
Ruční elektrické dlabačky.
74 75
Ruční elektrické brusky.
Bezpečnost při práci s el. nářadím. Otáčky. Nástroj. Frézka. Správná volba nářadí a Vrtačka. Dlabačka. nástrojů. Bruska. Akumulátor. Postup při opracování.
Akumulátorové a pneumatické nářadí.
VI. Základy ručního opracování kovu 76
Druhy nejpoužívanějších kovů, nářadí a pracovní pomůcky pro ruční opracování kovu.
77
Měření a rýsování.
78-79
Názvy druhů spojů.
Ruční opracování - dělení, obrábění, tváření + BOZP.
30 Naučit se zacházet s měřícími a rýsovacími pomůckami a ručním nářadím pro práci s kovy. Dodržování bezpečnostních předpisů při práci. Správné uchopení nářadí a manipulace s ním, odkládání,
Rýsovací jehla. Závitníky. Flexa. Svařování. Pájení. Nýtování. Šuplera.
16
80
Spojování kovů + BOZP. Ochrana kovů proti korozi.
broušení a údržba.
VII. Opakování
3.3
3.3.1
Praktická část- vypracované tématické celky
Bezpečnost práce a ochrana zdraví na pracovišti, požární ochrana a první pomoc
Nedílnou součástí odborného výcviku je bezpečnost práce a ochrana zdraví pří práci včetně nutnosti pouţívat osobní ochranné pracovní pomůcky. Kaţdý rok absolvují ţáci všech ročníků všeobecné vstupní školení bezpečnosti práce, které provede učitel odborného výcviku. U ţáků prvních ročníků je vhodné, aby vstupní školení provedl např. bezpečnostní technik. Velmi důleţitým bodem školení bezpečnosti práce je seznámení ţáků s místem, kde bude probíhat jejich praktické vyučování, ale i s okolními pracovišti a dalším prostředím v blízkém okolí pracoviště. Školení bezpečnosti a ochrany zdraví provádí učitel také vţdy při nástupu na nové pracoviště, kde se zaměří zejména na specifika tohoto pracovního prostředí. Učitel rovněţ realizuje s ţáky školení podle charakteru práce a zahájení nového tématického celku dle učebního plánu. Učitel odborného výcviku rovněţ dbá během celého vyučovacího procesu na dodrţování bezpečnosti práce a povinnost ţáků pouţívat ochranné pracovní prostředky. Tyto ochranné pracovní prostředky vydává ţákům dle potřeby. Před zahájením školního roku absolvuje učitel školení o bezpečnosti práce, které provádí vrchní učitel odborného
výcviku.
(Čadílek, 2005, s. 84) První část školení která je zaměřena na ochranu zdraví při práci dle Zákona číslo 262/2006 Sb. – Zákoník práce, ve znění pozdějších novelizací, Zákona číslo 309/2006 Sb. – Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších novelizací a dalších prováděcích vyhlášek. Tato část bude obsahovat práva a povinnosti ţáků v odborném výcviku.
17
Základní povinnosti, se kterými by měli být ţáci seznámeni: - dodrţovat právní a ostatní předpisy a pokyny učitele k zajištění BOZP, s nimiţ byl řádně seznámen a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele - dodrţovat stanovené pracovní postupy, pouţívat stanovené pracovní prostředky, ochranné prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu - nepoţívat alkoholické nápoje a nezneuţívat jiné návykové látky, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště - oznamovat svému učiteli nebo jinému pedagogickému pracovníku nedostatky a závady na pracovišti, které ohroţují nebo by bezprostředně a závaţným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví ţáků při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení - podílet se podle svých moţností na odstraňování zjištěných nedostatků - bezodkladně oznámit učiteli svůj pracovní úraz, pokud mu to zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného ţáka, popřípadě jiné fyzické osoby, jehoţ byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin (Matuška, 2012, s. 39) Zásady bezpečné práce s ručním nářadím Pracovník je povinen pracovat pouze s nářadím, které je v dobrém technickém stavu, to znamená s nepoškozeným nářadím. Rukojeti a násady musí být hladce opracovány, aby nezpůsobily zranění dlaně, nářadí nesmí mít otřepy, uvolněné násady apod. Úderné plochy a hroty nářadí nesmějí mít otřep nebo trhliny. Vzniknou-li na nářadí po úderech na styčné plochy otřepy, musí být před odštípnutím odstraněny. Je nutné ukládat nářadí na vyhrazená místa (police, brašny apod.), aby nedocházelo k jeho poškození mechanickými zásahy. Nářadí, které má ostří nebo ostrý hrot se musí ukládat odděleně od ostatního, aby nemohlo dojít ke zranění pracovníka. Kaţdý pracovní postup vyţaduje určitý druh nářadí, např. šroubovák není sekáček, ani topůrko kladivo není páčidlo. Před zahájením práce je třeba uváţit a zvolit vhodnou velikost a druh nářadí, kterého se pouţije. Provoz všech typů nářadí smí být pouţíváno jen k těm činnostem, pro které je konstruováno.
18
(SIAŘ – Pokyn ředitele KŘP JmKč.6/2011, příloha č. 5, s. 3) Druhá část bude zaměřena na zvládnutí první pomoci, postupu chování při vzniku úrazu, ţáci také získají základní znalost v poskytnutí první předlékařské pomoci např. při ţilním a tepenném krvácení, zlomeninách, popáleninách a zásady při provádění oţivovacích technikmasáţ srdce, dýchání z úst do úst apod. Třetí část se pak zabývá oblastí poţární ochrany a to dle poţadavků Zákona číslo 133/1985 Sb. – Zákon o poţární ochraně ve znění zákona číslo 203/1994 Sb., ve znění pozdějších novelizací, dále podle vyhlášky Ministerstva vnitra číslo 246/2001 Sb. a 23/2008 Sb. ve znění pozdějších novelizací. V této části budou ţáci seznámeni zejména s riziky vzniku poţáru, a předcházením jeho vzniku. Ţákům budou předvedeny únikové trasy a evakuační zóny jednotlivých objektů podle příslušných poplachových směrnic. Dále budou seznámeni s umístěním a správným pouţíváním hasicích přístrojů. A v neposlední řadě budou seznámeni s postupem chování při vzniku poţáru. Základní povinnosti ţáků z hlediska PO: Předcházet vzniku poţáru Pokud poţár vznikne, pokud je to bezpečné snaţit se ho uhasit Pokud to není v jeho silách, hlasitým voláním „HOŘÍ“ upozornit poţární hlídku a vyhlásit poţární poplach Postupovat dle poţárních směrnic O provedení tohoto a kaţdého dalšího školení provede školitel zápis do pedagogické dokumentace (deník BOZP) Prověření znalostí ţáků v oblasti bezpečnosti práce, uţívání osobních ochranných pracovních pomůcek, první pomoci a poţární ochrany se provede ústním pohovorem s ţáky, popřípadě didaktickým testem.
19
3.4
Osobní ochranné pomůcky
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika moţného ohroţení jejich ţivota a zdraví, která se týkají výkonu práce, a s tím souvisejících povinností při prevenci rizik. Jestliţe rizika nelze odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, jimiţ se rozumí ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohroţovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat technické poţadavky stanovené právním předpisem (nařízením vlády vydaným k provedení zákona o technických poţadavcích na výrobky). V prostředí, v němţ oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky téţ pracovní oděv nebo obuv. Zaměstnavatel je rovněţ povinen, na základě zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohroţení dráţdícími látkami, poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, poskytovat zaměstnancům téţ ochranné nápoje. Definice osobních ochranných pomůcek: Jsou to prostředky k ochraně zaměstnance vůči jednomu nebo více rizikům na pracovišti. K příkladům osobních ochranných pomůcek patří výstraţné oděvy, prostředky na ochranu dýchacích orgánů, ochranné brýle, chrániče sluchu a bezpečnostní přilby. Ochranné brýle Zabezpečují maximální ochranu proti mechanickému nebezpečí díky vysoce úderově odolnému polykarbonátu, který se nemlţí. Optimální a pohodlné usazení brýlí na nose zajišťují nastavitelné nosní opěrky. Musí být přezkoušeny a schváleny dle normy EN 1863 a EN 166.
20
Stavební ochranná helma Je v zadní části protaţená pro ochranu týlu. Po celém obvodu se nachází okapový ţlábek k snadnému odtoku dešťové vody. Šestibodové provedení se dokonale přizpůsobí tvaru a velikosti hlavy. Doporučená doba pouţívání 5 let. Pozor: Po silném nárazu se nesmí ochranná přilba dále pouţívat! Brýle pro vidění laseru Speciální brýle k 5 - ti násobně lepšímu rozeznání laserového paprsku a ochraně očí před laserovým paprskem. Ochranný obličejový štít Slouţí k ochraně celého obličeje před mechanickými nečistotami. Díky utahovacímu mechanismu se dokonale přizpůsobí tvaru a velikosti hlavy. Transparentní část lze odklápět nebo libovolně nepolohovat. Ochranná sluchátka Slouţí k tlumení hluku v jeho celém rozsahu. (90%). Díky měkkému polstrování a nastavitelnému hlavovému mostu zabezpečují vysoký komfort při nošení. Hodnota tlumení pro ochranná sluchátka, měřená a schválená podle evropské normy EN 352-1 je 24 dB. Maska na jemný prach s výdechovým ventilem Filtrační polomaska k ochraně před pevnými a tekutými částicemi všech jemných prachů aţ do 30 - ti násobku mezní hodnoty.
21
Ochranné ucpávky do uší se šňůrkou Slouţí k ochraně sluchu a zabezpečují dobré vnímání řeči. Jsou dodávány v plastovém pouzdru se spojovací šňůrkou. Hodnota tlumení pro ochranná sluchátka, měřená a schválená podle evropské normy je 30 dB. Otázky Proč je důležité používat OOPP? Jaké OOPP je nutné používat na pracovišti (např. ruční dílně) stále?
22
4
Nástroje, nářadí a pracovní pomůcky
Pro svou práci tesař pouţívá profesionální nářadí a pomůcky. Pro kaţdý druh tesařské práce slouţí speciální nástroje, nářadí a pomůcky. Nástroje slouţí výhradně k obrobení daného materiálu a jsou součástí strojů a nářadí (vrtáky, dlabací řetěz, pilové kotouče, noţové hlavy, frézy atd.). Do nářadí řadíme například pily, dláta, hoblíky, kladívka, vrtačky. Mezi pomůcky patří různé typy měřících, rýsovacích a značkovacích pomůcek (metry, váhy, šňůrky atd.). Pouze profesionální nářadí umoţní provádět kvalitní práci bez zbytečné námahy v poţadované kvalitě a s minimálním rizikem úrazu.
4.1
Měřící pomůcky
Slouţí tesaři pro přesné rozměření a orýsování vyráběné součástky a mají velký vliv na kvalitu provedené práce. Podle poţadované přesnosti a vhodnosti pouţití se zvolí poţadovaná měřící a rýsovací pomůcka. Přesné měření a rýsování je základním předpokladem pro kvalitní opracování obrobku (konstrukce) a jeho slícování. Nepřesnosti měření a rýsování jsou příčinou práce na víc. Vedou ke zvýšené zmetkovosti a sniţují ekonomickou efektivnost výroby. Základní jednotkou pouţívanou při měření délek je metr - „m”. Z menších jednotek se nejčastěji poţívají centimetry - „cm” (1 cm = 0,01 m) a milimetry - „mm” (1 mm = 0,001 m). Z větších jednotek pouţíváme kilometry - „km” (1 km = 1 000 m). Absolutní měření- zjištění přesné naměřené hodnoty. Relativní měření- porovnávací měření, např. svislost. Podle použití mechanizace a elektroniky rozdělujeme měřící pomůcky: mechanické - metr skládací, hadicová vodováhy, olovnice digitální - laserový dálkoměr, teodolit, laserová vodní váha kombinované - digitální svinovací metr
23
4.1.1
Délková měřidla
Metr skládací - Vyrábí jako plastový nebo dřevěný v délce 1 a 2 m. Jednotlivé díly metru jsou spojeny klouby a mohou být zaklapnuty v pravém úhlu. Dvojitá milimetrová stupnice (na horním a spodním okraji) je hluboko zapuštěná do materiálu. Centimetry jsou zvýrazněny červeně a milimetry tence černě. Pouţití: Skládací metr je určen pro „hrubé”, doplňkové měření menších délek a výšek stavebních prvků (do 2m). Při měření větších délek je vhodné pouţít svinovací metr popř. pásmo. Poznámka učitele:
Dbát na přesném čtení naměřené hodnoty. Upozornit na problematiku opakovaného přikládání měřidla (opakovaná odchylka měření)
Metr svinovací - Ocelová svinovací páska se pomocí pruţiny navíjí do plastového pouzdra, které je ještě vsazeno do gumového obalu. Tento obal zvyšuje odolnost svinovacího metru. Svinovací páska se dá zastavit na poţadované vzdálenosti pomocí funkce STOP. Svinovací metr se vyrábí v délkách 2; 3; 5m (někdy i 10 a 15m). Má milimetrové, centimetrové a metrové dělení pásky. Pouţití: Svinovací metr je vhodný k měření menších i větších vzdáleností. Pouţívá se například pro vynášení délkových rozměrů dřevěných konstrukcí. Výhoda tohoto typu metru je v tom, ţe je malý a dobře skladný. Poznámka učitele:
Upozornit na důvod pohyblivosti kovového jazýčku „na nule“ měřicí pásky.
Měřící pásmo - Se vyrábí v délkách 10, 15, 20 a 30 m (geodetické pásmo 50 m). Páska pásma je sklolaminátová nebo ocelová, a je uloţena v plastovém pouzdře. Nejčastěji má pásmo ruční způsob navíjení pásky. Na pásce jsou vyznačeny milimetry, centimetry a metry.
24
Pouţití: Měřící pásmo pouţíváme při měření velkých vzdáleností. Pomocí pásma vyměřujeme rozměry stavebních pozemků, staveb, velkých hal a podobně. Poznámka učitele:
Starší typy pásem (s látkovou páskou) mohou díky např: změně vlhkosti měnit svoji délku.
Digitální měřící pásmo - Ocelové pásmo v plastovém obalu je částečně chráněno gumovým krytem na exponovaných místech. Často bývá integrována vodováha. Pouţití: Slouţí k přesnému měření větších vzdáleností. Digitální podsvícený displej je lépe čitelný v horších světelných podmínkách na pracovišti. Poznámka učitele:
Častá chyba- nevynulování přístroje před začátkem měření.
Posuvné měřidlo digitální – Je vybaveno digitálním pětimístným displejem. Přesnost měření je 0,01 mm. Pouţití: K měření průměrů, otvorů, vrtáků a k přesnému nastavení strojního zařízení atd. Poznámka učitele:
Naměřenou hodnotu odečítat ideálně ještě kdyţ je měřidlo přiloţeno na měřeném dílci. Při měření měkčích materiálů vzniká nebezpečí otlačení materiálu= nepřesná hodnota měření.
Laserový dálkoměr - Měří na principu dráhy, kterou urazí laserový paprsek za určitý čas, při konstantní rychlosti světla, pomocí laserového paprsku. Na digitálním displeji se znázorňují naměřené hodnoty, s kterými se dá dále pracovat (např.sčítání a násobení). Pouţití: K měření malých a velkých vzdáleností s vysokou přesností. Výhoda laserového dálkoměru je, ţe díky paprsku můţeme měřit i v nepřístupných a špatně osvětlených prostorech (např. půdy). Poznámka učitele:
Při měření je třeba si řádně označit místo odkud měříme.
25
4.1.2
Měřidla pro měření vodorovného a svislého směru
Olovnice - Je jednoduchý přístroj, slouţící k určování svislého směru. Skládá se z pleteného provázku a těţkého závaţí. Závaţí bývá někdy vyrobeno z olova, odtud název, nebo z oceli a má tvar válce nebo mnohohranu, v dolní části zahroceného. Podle fyzikálních zákonů olovnice směřuje na střed Země. Pouţití: Tesař pouţívá olovnici pro měření svislosti dřevěných konstrukcí. V poslední době se měří svislý směr vodováhou, protoţe je to pohodlnější a rychlejší ( pro menší vzdálenosti). Olovnice však přes svou jednoduchost je stále nejpřesnější. Slouţí také k přenosu rozměrů. Např. pro zjištění, zda hřeben střechy je přesně ve středu střechy, se z hřebene spustí olovnice a rozměr se přenese na podlahu. Vodováha bublinková (libela) - Základem běţného druhu bublinkové vodováhy je prohnutá trubička s kapalinou (libela), uvnitř které je bublina. Trubička je pevně uloţena v hranolu. Bublina má snahu vyplavat na nejvyšší místo trubičky. Poloha bubliny, při níţ je hranol ve vodorovné poloze, je na trubičce vyznačena ryskami. Podobně bývá umístěna druhá trubička, umoţňující nastavení svislé polohy. Pouţití: Bublinková vodováha se vyuţívá při provádění konstrukcí, u níţ musíme zajistit svislost a rovnost (zdivo, stropy, podlahy, obklady, výplně otvorů atd.). Bublinková vodováha částečně nahrazuje olovnici. Dá se snadno a velice rychle pouţívat. Šňůrová vodováha - Velmi lehká a jednoduchá vodováha, pomocí které lze zjistit přesnou orientaci šňůry. Vodováhu lze na šňůru umístit ve dvou osách.
26
Vodováha laserová – Se skládá z otočného stativu a vlastní vodováhy opatřené laserovým paprskem. Po přesném vyváţení (pomocí stavěcích šroubů) nám laserový paprsek přenáší paprsek na okolní konstrukce v horizontálním a vertikálním směru. Pouţití: Vhodné pro pouţití ve stavebnictví a při dokončovacích pracích v interiérech. Pomocí tohoto typu vodováhy můţe pracovník v místnosteh vynést velice rychle vahorys (výška 1m nad čistou podlahou). Poznámka učitele:
Častá chyba- při kaţdém přemístění vodováhy, je nutné znovu vyrovnat podstavec.
Vodováha hadicová – Skládá se ze dvou průhledných trubic, spojených hadicí. Hadice je naplněna vodou a pozorováním hladin v trubicích lze určit shodnou výšku u míst, vzdálených do délky hadice. Pouţití: Hadicová vodováha se pouţívá ve stavebnictví k přenášení výšek. Pouţívá se například při osazování výplní otvorů, vynýšení vahorysu, ukládání překladů a stropních prvků do poţadované výšky. Hadicová vodováha je přesnější neţ bublinková vodováha. Poznámka učitele:
Před pouţitím je nutno z hadice dostat všechen vzduch. Před otevřením koncových zátek musí být měřící trubice na kocích hadice přibliţně ve stejné výšce.
4.1.3
Měřidla pro měření úhlů
Pro měření úhlů jsou vhodné úhloměry a sklonoměry. Tyto zařízení jsou mechanické nebo digitální. Kapesní sklonoměr - Pro měření úhlů ve stupních je vhodný kapesný plastový sklonoměr. Po přiloţení sklonoměru ke konstrukci se ručička vychýlí k naměřenému číselnému údaji
27
Pouţití: Tento typ sklonoměru není stoprocentně přesný. Hodí se pro vynášení spádu střech, atd. Mechanický a elektronický úhloměr Symetrické dělení ramen umoţňující optimální přiloţení. Současně zaznamenává sklon a úhel ramen Pouţití: Díky přesnému měření je úhloměr vhodný pro tesaře, truhláře a podlaháře. Otázky
Co jeto relativní měření?
Jakými nástroji zjistíš sklon střechy a popiš použití délkových měřidel?
Pracovní úkoly Vytvoř na stěně část váhorysové rysky pomocí hadicové vodováhy.
4.2
Rýsovací pomůcky
Tesařská tužka – Má širokou a měkkou tuhu a zaoblený obdélníkový průřez Pouţití: K orýsování tesařských spojů a vazeb i na hrubý povrch. Ocelový úhelník - Precizní úhelník s garantovanou přesností na desetiny milimetru. Pouţití: K měření pravoúhlosti hraněných prvků a jejich orýsování. Rejsek dřevěný se dvěma noži - Japonské rejsky jsou osazeny jednostranně broušeným noţem, který umoţňuje přesné značení i přes dřevní vlákna. Pracovní rozsah je 0 - 120 mm.
28
Pouţití: Slouţí k orýsování podél hrany obrobku. Na jeden průchod vyznačí dvě rysky. Vzdálenost mezi noţi samými a plazem rejsku lze libovolně nastavit. Poznámka učitele:
Pouţívání rejsku velmi ulehčí práci při orýsování materiálu, doporučuji jiţ při prvním seznámení s touto pomůckou dbát na osvojení správných návyků zejména při jeho nastavování.
Značkovací inkoustová šňůra - Inkoustová nit v plastovém obalu s automatickým navíjením, která slouţí k nanášení rovných linií na dřevěné dílce. Tenké hedvábné vlákno se po obarvení tuší natáhne a nití se "udeří" na poţadované místo. Takto lze značit i velmi dlouhé a problematické dílce (nerovnou kulatinu, rovné i křivé dlouhé objekty aţ do délky 10 m apod.). Výsledkem je velmi tenká a přesná linie. Pouţití: Slouţí k nanášení rovných linií na dřevěné dílce. Pomůcka je pouţitelná také jako olovnice. Poznámka učitele:
Často označovaná i jako „brnkačka“( v levnějších variantách není náplní inkoust nýbrţ pigmentový prášek)
Značkovací rýsovací jehly - Hliníkové pravítko s posuvnými hroty, které mohou být zajištěny v odpovídající poloze pojistným šroubem s metrickým závitem. Pouţití: Příloţný úhelník nebo pravítko lze pomocí těchto dvou rýsovacích hlav velmi snadno změnit v precizní měřící a značkovací nástroj či značkovací kruţítko. Značkovací křída - Vytváří skvěle čitelné, světlo-stálé a nesmazatelné značení. Pouţití: Lze psát prakticky na jakýkoli materiál: dřevo, kov, plech, lepenku, jutovou tkaninu apod. Děrovač (šídlo) - Slouţí ke značení středů pro vrtání, nebo k předznačení vrutů.
29
Odpichovací kružítko – Je vyrobené z kalené oceli, má tvrzené špičky a aretační šroub z mosazi. Pouţití: K přesnému přenášení rozměrů a vytváření kruţnic vyrytím do povrchu daného materiálu. Odpichovací kružítko s držákem na tužku - Jako předchozí, navíc obsahuje objímku pro psací pomůcku (tuţku). Pouţití: Slouţí k vytváření kruţnic nebo jejich částí. Vloţená tuţka nepoškozuje povrch materiálu. Stavitelný pokosník – Výhodou je rychlé zajištění dané polohy. Pouţití: K odměření, přenášení a obrýsování libovolně velkých úhlů. Poznámka učitele:
Při přenášení úhlů je z hlediska přesnosti vhodné (pokud to podmínky dovolí) brát do pokosníku tupý úhel.
Pokosník na ozubové spoje stavitelný – Vyrobený z ušlechtilé oceli s úkosem 1:8. Lze nastavit podle velikosti obrýsovaných spojů. Pouţití: K přesnému narýsování ozubů a svlaků
Dělitel úhlů - Šetří čas a eliminuje nepřesnosti při přípravě vestavěných prvků a tesařských pracích. Skládá se z hliníkového korpusu a ramen o délce 320 mm. Pouţití: K přenášení libovolných úhlů a jejich přesnému dělení na polovinu.
Úhloměr (velký) – Má velmi přesné škálování, (dvě škály úhlů jdoucí proti sobě 0°-180°).
30
Měřený úhel se zajistí utaţením pojistného šroubu a pak se přečte ukazovaná hodnota na stupnici. Šířka stupnice 120 mm, délka ramena 238 mm. Pouţití: K velmi přesnému přenášení úhlů na dřevěné konstrukce Poznámka učitele:
Dbát na to, před rýsováním byl utaţen aretační šroub a rýsování se vedlo podle pohyblivého ramena, nikoliv podle části se stupnicí.
Otázky
Popiš práci se značkovací šňůrou a uveď možnosti jejího použití.
Pracovní úkoly
Vytvoř na stěně část váhorysové rysky pomocí hadicové vodováhy.
4.3
4.3. Upínací pomůcky
Truhlářská hoblice - Pracovní plochy hoblic jsou opatřeny řadou otvorů pro poděráky (hranatého nebo kruhového tvaru). Hoblice jsou standardně vybaveny dvěma upínacími vozíky s přenosem upínací síly pomocí trapézového závitu a zásuvkou na drobné nářadí. Pouţití: K upevnění při ručním nebo strojním opracováním dřevěných částí v interiéru dílny. Poznámka učitele:
Při opouštění pracovního místa nechávat vozíky hoblice povolené, aby nedocházelo ke zbytečnému zatěţování spojů. Ţáci často upínají materiál do poděráků i při práci kde je toto upnutí nevhodné( například při zkracování materiálu nebo při dlabání- u těchto prací je vhodnější pouţít k uchycení ztuţidla)
Stahovací elementy (na hranoly) - Těţký dveřní utahovák ve velmi masivním provedení. Trapézový závit, moţnost nastavení délky stahování a masivní klika. Pouţití: Slouţí k sevření dřevěných částí při lepení rámů, spárovek nebo montáţi dřevěných prvků.
31
Ztužidla truhlářská - Velmi pevná ztuţidla, která díky své konstrukci nevykazují neţádoucí pruţení. Šroub je osazen talířovitou ploškou na kulové hlavici, rukojeť vyrobena z bukového dřeva. Pouţití: Slouţí k sevření dřevěných částí menších rozměrů k sobě samým, nebo k truhlářské hoblici nebo pracovnímu stolu při obrábění. Poznámka učitele:
Před započetím stahování ztuţidel je vhodné vytočit šroubovici aţ k talířovité plošce, coţ umoţní větší pracovní rozmezí pro stahování.
Krovová ztužidla – se špicí zaráţí do krokví údery na plosku ztuţidla a následně se provede staţení konstrukce. Pouţití: Ke stahování kosoúhlých průřezů trámů. Tesařská skoba (kramle) je vyrobena z ploché oceli nebo kulatiny o průměru 150 aţ 200 mm. Její délka je 250 aţ 400 mm. Pouţití: Spojují se s nimi pomocné a stálé tesařské konstrukce. Poznámka učitele:
Při přibíjení kramle je nutné zatloukat střídavě a rovnoměrně oba její hroty.
32
4.4
Nástroje pro operaci řezání
Nástroje pro řezání slouţí k oddělování a odvádění malých dřevěných třísek pohybem listu pily. 4.4.1
Rozdělení pil
Podle konstrukce se pily dělí: a) nenapínané (břichatka, taţná pila) b) napínané mají napínací páku, kolík nebo šroub (rámové pily, obloukové pily) c) vsazené jsou pilovým listem připevněny k rukojeti (ocaska, čepovka, děrovka a svlakovka) d) japonské se odlišují velmi tenkým listem, s trapézovým ozubením i směrem řezání k sobě a) Nenapínané pily Břichatka - Pila vydutého tvaru s trojúhelníkovým ozubením. Délka pily bývá 120 – 160 cm. Pouţití: K příčnému řezání kulatiny, řeziva, ale i kmenů stromů. Tažná pila – Je po celé délce stejně široká a průřez pilového listu má obdélníkový. Zuby má šikmé s velkou zubovou mezerou. Pouţití: Dříve slouţila k podélnému rozřezávání kmenů a trámů. Poznámka učitele:
S břichatkou i taţnou pilou se pracuje vţdy ve dvojici.
b) Napínané pily Truhlářská rámová pila - Nejčastěji pouţívanou pilou pro přesné řezání dřeva a podle tvaru a velikosti zubů pilového listu je rozlišujeme: Rozsečky - Větší zuby trojúhelníkového nebo trapézového tvaru a zubové mezery cca 5mm. Pouţití: Řezání podél dřevních vláken. Osazovačky - Menší zuby trojúhelníkového nebo trapézového tvaru a zubové mezery cca 3mm. Pouţití: K čistému řezání napříč, ale i podél vláken. Vypínačky - Pily s minimální šířkou pilového listu a s větším rozvodem zubů.
33
Pouţití: Tvarové řezání a vykruţování. Rámová pilka na kov - Robustní rámová pilka na ţelezo, pogumovaná rukojeť pro pevné a bezpečné drţení, nastavitelná délka rámu, hliníkový korpus (tlakový odlitek). Pila umoţňuje pouţití listů o délce 250 nebo 300 mm. Pilku je moţné rychle nastavit a zajistit. Pouţití: K řezání ţelezných a neţelezných materiálů. c) Vsazené pily Čepovka - Se vyrábí v rovném nebo překlápěcím provedení s vyztuţeným hřbetem. Pouţití: K zhotovení spojů a zakracování tenkých profilovaných lišt. Ocaska - Její list můţe a nemusí být vyztuţen a je opatřen trojúhelníkovými nebo trapézovými zuby. Pouţití: K řezání velkoplošných materiálů a univerzální pouţití. Děrovka – Je pilka s úzkým, ale širším listem a trojúhelníkovým ozubením. Pouţití: Je určená díky svému extrémně úzkému pilovému listu ke křivočarým řezům. Svlakovka - Je speciální typem taţné pilky. Pouţití: K řezání svlakových dráţek v ploše materiálu. Řezačka na izolační hmoty – Má velmi tvrdé vlnité ostří a plastovou rukojeť. Pouţití: K řezání izolačních hmot a kartonu.
34
d) Japonské pily Vytvářejí tenký, čistý řez díky řezání tahem a speciálního trapézového ozubení, které je střídavě šikmo broušené. Přeřezávací ozubení, je vhodné pro řezání napříč vláken dřeva. Střídavě zešikmené zuby, které mají stejný tvar - jako hrot japonského noţe. Přeříznou vlákna dřeva jako ţiletka, coţ zaručuje vynikající kvalitu povrchu řezu. Trojúhelníkové ozubení, pro podélné řezání. Počet zubů a jejich velikost se liší vzhledem k délce listu a umoţňuje snadnější začátek řezu a zvýšení účinnosti. Nezumi-Ba, je univerzální ozubení. Spojení obou výše uvedených typů ozubení. Typy pil Dozuki – Pila s tenkými listy a nejvyšší kvalitou řezu. Vyztuţený hřbet zvyšuje stabilitu pily, ale omezuje hloubku řezu. Ryoba - Pila s oboustranným ozubením, jak pro příčné tak pro podélné řezání. Nejvšestrannější a běţně pouţívaná japonská pila. Kataba - Pila s jednostranným ozubením bez vyztuţeného hřbetu; pro dlouhé a hluboké řezy. Rukojeti pil jsou obecně vyrobeny z lehkého dřeva Hikori a jsou obaleny rákosem pro lepší uchopení. Jsou poměrně dlouhé, coţ umoţňuje lepší kontrolu a drţení obouruč při práci na větších řezech. Pily nové generace - s vyměnitelnými listy, které jsou kalené a mají extrémně dlouhou ţivotnost, protoţe hroty zubů těchto pil jsou kaleny na vysoký stupeň (více neţ 70 RC). Navíc je jejich odolnost proti zlomení vyšší neţ u běţných pil, protoţe jejich základna je „měkká“, a tudíţ elastická. Řez těchto pil je ostrý a výjimečně přesný. Kaţdý list je podroben závěrečné mikroskopické prohlídce. Konfigurace zubů jsou vhodné jak pro tvrdá tak pro měkká dřeva.
35
4.4.2
Údržba pil
Pilový list je třeba neustále udrţovat čistý, chránit před rzí, správně rozvádět a brousit a v případě potřeby pilový list srovnat přebroušením. Rozvod zubů pilového listu Provádíme pomocí rozváděcích kleští nebo pomocí rozvodky. Rozvod by měl být stejný pro dosaţení čistého řezu a snadného vedení pily v řezné spáře. Velikost rozvodu závisí na tloušťce pilového listu. Je-li tloušťka menší neţ 0,8 mm, je šířka rozvodu 0,15 – 0,35 mm. Je-li tloušťka větší neţ 0,8 mm, je šířka rozvodu 0,35 – 0,6 mm. Dále platí zásada, ţe pro suché a tvrdé dřevo volíme rozvod menší, neţ pro vlhké a měkké. Kleště pro rozvod pilových zubů
Ostření pilových zubů Provádí se pomocí pilníků pilováním čela a hřbetu zubu. Pilový list je při ostření upnut mezi skřipec tak, ţe vyčnívají pouze zuby. Pilník vedeme vodorovně a lehkým tlakem tak, aby se úplně a rovnoměrně brousily okraje zubů. Ostření se provádí vţdy po rozvádění. Nejsou-li hroty zubů v jedné ose, dochází k trhavým pohybům při řezání. Takové ozubení je nutné nejdříve srovnat plochým pilníkem ještě před započetím rozvádění. Pilník na broušení pilových zubů – Je zhotoven z velmi tvrdého materiálu s jemným ozubením. Otázky Jaké mají japonské pily ozubení pro řezání příčného a podélného dřeva? Jako funkci má rozvod zubů?
Pracovní úkoly Rozveď a naostři rámovou pilu.
36
4.5
Nástroje pro operaci hoblování
Pomocí hoblíků vyrovnáváme a uhlazujeme povrch dřeva. Vznikají tak dlouhé ploché třísky hobliny. Pracovní částí hoblíku je ţelízko. Některé hoblíky mají před ţelízkem ještě tzv.. klopku, která slouţí na lámání třísky ihned po jejím oddělení ţelízkem. Jen tak lze dosáhnout hladké plochy a omezit vytrhávání dřevěných vláken. 4.5.1
Rozdělení hoblíků
Základní druhy hoblíků Macek - Je dlouhý 48 aţ 55 cm, má ţelízko s klínem a pouţíváme ho na zarovnávání dlouhých obrobků. Hladík - Je dlouhý 24 cm, nemá klopnu a můţeme s ním hoblovat tlusté a křivé povrchy nebo boční plochy. Klopkař - Je stejně velký jako hladík, má však před ţelízkem klopnu. Pouţíváme ho podobně jako velký hoblík, ale na kratší obrobky. Uběrák - Má délku 24cm a uţší ţelízko, které je vybroušené do oblouku. Hoblík slouţí k hrubému zarovnání nerovných ploch a na odhoblování větších vrstev dřeva. Zubák -Je stejně velký jako klopkař, jeho ţelízko však svírá úhel 70 aţ 80°. Na konci ţelízka jsou vyfrézované jemné dráţky, které na opracované ploše tvoří malé rýhy. Zubák pouţijeme v případě, ţe chceme opracovávané plochy zdrsnit.
37
Speciální druhy hoblíků Římsovník - Je výrazně uţší neţ ostatní hoblíky a ţelízko je od jednoho kraje do druhého. Pouţití: K hoblování polodráţek, dráţek, profilů. Kocour - Díky své skutečně velkoryse dimenzované konstrukci je při práci velmi stabilní a přesný. Velký otvor ústí umoţňuje přesnou manipulaci a sledování práce. Naprosto dokonale přesné seřízení ţelízka umoţňuje nastavení i velmi jemné třísky. Doobjednat lze také doraz, který lze umístit vlevo či vpravo od korpusu a lze jej pouţít na rovné i zakřivené objekty. Pouţití: Je určen pro tvorbu přesných svlakových dráţek či jejich začišťování. Speciální dlátový hoblík - Silné ţelízko je usazené na začátku plazu v jemně vyfrézovaném uloţení a je stavitelné šroubem. Pouţití: Pro začišťování konstrukčních spojů, dráţkování, vytváření hran a rohů, odstraňování klihu. Hoblík není vhodný k běţným pracím v ploše materiálu a plošnému začišťování. Hoblík s malým úhlem řezu - Má těţké masivní ţelízko o tloušťce 5 mm, které svírá úhel pouze 12°. Ţelízko lze seřizovat ocelovým šroubem. Velikost ústí lze nastavovat dle potřeby. Pouţití: Je ideální pro sukovité, nepravidelné a členité materiály. Poříz -Je mírně zaoblený nůţ s rukojetěmi na obou koncích. Pouţití: K základnímu opracování rovných i zahnutých obrobků, sráţení a zakulacování hran a začišťování.
38
Části hoblíku
Otázky V jakém případě použiješ k hoblování hoblík uběrák?
Pracovní úkoly Naostři a seřiď klopkař.
4.6 4.6.1
Nástroje pro operaci dlabání
Dláta
Pomocí dlát vytváříme dlaby tlakem ruky nebo údery palicí (kladivem) na násadu dláta. Jemné začištění se provádí pouze ručním vedením dláta do řezu. Podle účelu rozeznáváme: Plochá dláta - Se vyrábí v šířkách od 3 mm do 50 mm. Pouţití: Dláta jsou určena k vydlabávání tesařských spojů. Lze s nimi pracovat pomocí kladiva nebo paličky, ale umoţňují i velmi jemnou práci z volné ruky. Čepovací dláta - Mají oproti plochým dlátům masivnější čepele. Šířky dlát se pohybují od 4 do 16mm Pouţití: Slouţí k výrobě dlabů a dráţek.
Tesařská dláta jsou dimenzována pro velké namáhání při práci. Pouţití: Tvorba tesařských spojů a práce na stavbách.
39
Japonský teslík je špičkové prodlouţené dláto pro ruční práci. Pouţití: pro začišťování konstrukčních spojů 4.6.2
Ostření a údržba dlát
Broušení dlát, pokud nejsou mimořádně ztupena nebo zdeformována, se provádí na hrubším brusném kameni a to pouze z vnější strany dláta. Konkrétní vrcholový úhel závisí na předpokládaném materiálu, s nímţ se má pracovat; zatímco pro běţné měkké dřevo (smrk) je vhodný úhel 25°, tvrdá dřeva vyţadují asi 30°. Při broušení se na konci ostří vytvoří tzv. jehla (grót), coţ je slabý ocelový otřep. Ten vám signalizuje, ţe je nutno přejít na jemnější brusivo, nejlépe přírodní kámen. Patří k nim například břidlice, dovozový „arkansas“ nebo belgický přírodní brusný kámen Ardennes Coticule. Všechny tyto kameny lze pouţívat výhradně za mokra, pro některé z nich je vhodnější petrolej nebo olej (respektujte instrukce výrobce!). Tekutinou se sníţí tření při dolešťování a vymývají se odbroušené částice. Jemné obtahování kamenem má zahrnovat i vnitřní stranu dláta, které jsme se dosud vyhýbali; v tomto případě jde prakticky o leštění – dláto nesmíte při obtahování nijak přizvedávat! Ukázka držení dlát při broušení a obtahování
Namísto přírodního kamene (břidlice, „arkansas“) lze v nouzi pouţít nejjemnější brusný papír určený pro broušení „pod lak“ (zrnění nejméně 400), popřípadě tradiční brusný materiál: hovězí nebo vepřovou kůţi, napnutou nebo přilepenou k dřevěné destičce. Na kůţi lze nanést jemnou brusnou pastu. Lesklý povrch vyhlíţí lépe, ale také zejména sniţuje tření o materiál. Pro náročnější jsou pak k dostání brousky s diamantovým povrchem kterými lze brousit i jiné materiály například sklo, porcelán… Otázky Jaký sklon má mít nabroušené ostří dláta?
Pracovní úkoly Správně naostři dláto.
40
4.6.3
Sekery
Podle účelu pouţití pro tesařské práce rozeznáváme tyto druhy seker: Hlavatka - Je úzká, oboustranně broušená sekera. Délka topůrka je asi 900 mm. Pouţití: na hrubé opracování trámů z kulatiny. Podbíječka - Je klasická univerzální sekera vhodná pro tesaře. Hřbet je opatřen vytahovačem hřebíků, protilehlý tlouk slouţí jako kladivo. Násada je dlouhá 380 mm. Pouţití: Patří mezi nejpouţívanější sekery. Provádí se s ní sekání zatloukání a vytahování hřebíků. Širočina - Je sekera všestranně pouţitelná s mírně vyhnutou násadou. Koncentrace hmotnosti k oblasti břitu umoţňuje přesnost vedení a stabilitu. Pouţití: Je vhodná pro práci na konstrukčních spojích i opracování klád a kulatiny. Dlabací sekera (křížovka) - Je symbolem tesařské práce. Jedná se v podstatě o kombinaci sekery a děropáče. Pouţití: Slouţí k vytváření čepů a konstrukčních spojů. Plochá teslice - Je klasická teslice vhodná pro jemnější práci, díky nízké hmotnosti se velmi snadno ovládá. Délka násady 400 mm a hmotnost sekyry je 600 g. Pouţití: Tradiční nástroj pro otesávání, práci s kulatinou a hrubší tvarování.
41
4.7 4.7.1
Nástroje pro operaci vrtání
Nářadí pro vrtání
Vrtání je obráběcí pracovní postup prováděný převáţně řeznými nástroji otáčejícími se kolem své osy. Podle obráběného materiálu rozlišujeme vrtáky pro vrtání dřeva, kovů, kamene a skla. Kolovrátek (prsní vrtačka) Se skládá z kruhové oceli vytvarované tak, aby byla vytvořena páka, pomocí, které se vytváří vlastní vrtání. Na horním konci je otočná opěrka, ve střední části se nachází madlo a spodní konec je opatřen sklíčidlem. Kolovrátek se otáčí při vrtání doprava. Pouţití: K vrtání menšího počtu děr. Svidřík - Je typem ruční vrtačky, která pracuje na základě přejíţdění jezdce přes závitovou tyč nahoru a dolu a tím dochází ke střídavému otáčení vrtáku. Pouţití: Na vrtání a předvrtání děr malých rozměrů. Ruční vrtačka s litým ozubeným kolem - Je typ vrtačky konstrukčně velice jednoduchý. Otáčení kličky se otáčí ozubený převod, který roztáčí pomocí jednoduchého převodu, hřídel se sklíčidlem. Pouţití: K vrtání děr s malým průměrem.
42
4.7.2
Vrtací nástroje a pomůcky
Šídlo se skládá ze zašpičatělé ocelové kulatiny vloţené do dřevěného popřípadě plastového madla Pouţití: K naznačení otvorů pro vrtání nebo šroubování malých vrutů. Nebozez - Má šroubovitě stočené ostří, které se kuţelovitě zuţuje ke hrotu. Při vrtání se ve ţlábku nebozezu hromadí hobliny, a proto je potřebné povytaţení vrtáku z otvoru a odstranění pilin. Pouţití: Předvrtávání a vrtání kónických děr. Forstnerův vrták - Nemá trn ani červík, ale pouze malý středící hrot. Dno vrtaných otvorů je rovné. Vrták je veden pomocí kruhového ostří. Pouţití: K vyspravování vad dřeva a vytváření mělkých otvorů. Spirálový hadovitý - Vrták má jedno nebo dvě krájedla, lopatkovité ostří a hrot je s jemným závitem, který slouţí k vedení a vtahování vrtáku do dřeva. Pouţití: Vrtání hlubších a přesných otvorů. Šroubovité vrtáky jsou nejčastěji pouţívané nástroje na výrobu děr. Jsou většinou dvoubřité se šroubovými dráţkami usnadňujícími odchod třísky. Vedení ve vrtané díře zajišťuje válcová fasetka na vedlejším ostří vrtáku. Vrták je mírně kuţelovitý s menším průměrem u stopky, tím se zmenšuje tření v díře. Naopak průměr jádra se ke stopce zvětšuje, čímţ se dosahuje zvýšení tuhosti vrtáku. Pouţití: Vrtání kovů, plastů a dřeva. Stavitelný vrták nahrazuje větší počet vrtáků s různými průměry. Pouţití: Pro vrtání mělkých otvorů.
43
Ploché vrtáky - Řezná část vrtáku je tvořena dvěma hlavními břity a příčným břitem. Obě hlavní ostří svírají navzájem úhel, čím tvrdší je vrtaný materiál, tím se zvolí tento úhel větší (90° aţ 146°). Moderní ploché vrtáky mají řeznou část ve formě vyměnitelné břitové destičky z rychlořezné oceli nebo ze slinutého karbidu. Pilový vykružovač se skládá z několika stočených pilových listů, které se usazují do kotouče, kde v jeho středu je vrták, který vede pilový list v procesu vrtání.
4.7.3
Účinnost, údržba a ostření vrtáků
Účinnost vrtáků spočívá na klínovitém principu, kdy středová špička se závitem vniká jako vrut do dřeva a klínovité ostří odděluje třísky. Třísky se u některých vrtáků samočinně dopravují nahoru, u jiných se třísky odstraní aţ po několikanásobném vytaţení vrtáku z vrtaného otvoru. Údržba vrtáků se provádí očištěním petrolejem nebo terpentýnem od usazenin zbytků dřeva a pryskyřice. Po vyčištění se provede osušení a následné nanesení ochranné vrstvy oleje. Důleţité je uchovávání jednotlivých vrtáků tak, aby nedocházelo ke kontaktu s jinými vrtáky nebo kovovými předměty. Ostření vrtáků je velmi důleţitou činností pro kvalitní vrtání. Tupý vrták pracuje velmi pomalu, více se zahřívá a vzniklé otvory jsou nepřesné. Ostření provádíme velmi pozorně, aby se ostřením krájedel nezmenšil průměr vrtáků. Červík vrtáků se nebrousí. Otázky Jaké znáš typy ručních vrtaček a možnosti jejich použití? K čemu se používá forstnerův vrták? Proč se předznačují místa otvorů před vrtáním.
44
4.8
Nástroje pro operaci pilování
Rašple a pilníky jsou nástroje určené k oddělování malých třísek z obráběného dřeva, za účelem dosaţení tvaru a čistoty povrchu. Skládají se z vytvrzeného těla a z nevytvrzené stopky, která slouţí pro uchycení násady. Pilník - Skládá se z pevné části se zdrsněným povrchem tzv. sekem a z rukojeti. Sek můţe být jednoduchý nebo zdvojený, podle jeho hrubosti je dána schopnost pilníku ubírat materiál. Pouţití: K jemnému odebírání třísky kovů, plastů a dřeva. Sruháky (rašple) - Od pilníku poznáme podle velikosti seků a rozstupy mezi nimi pilníky mají jeden sek těsně vedle druhého, rašple má seky s větším rozestupem. Při odebírání pilin rašple zanechává na opracovaném povrchu hrubé stopy - rýhy, proto se nesmí při rašplování materiál ubírat aţ k naznačené rysce, ale musí se nechat ještě malá vrstva materiálu k jemnému obrobení. Pouţití: Rašple se pouţívají především na měkké materiály (plasty, dřevo) Otázky Jaký je rozdíl mezi rašplí a pilníkem?
4.9
Nástroje pro operaci sbíjení a šroubování
Tesařské kladivo - Má kruhovou plosku, upravený nos pro vytahování hřebíků a dřevěnou, plastovou nebo kovovou násadu pokrytou kůţí. Velikost pouţívaného kladiva se řídí velikostí zaráţených hřebíků nebo montovaných dílců. Pouţití: K zatloukání hřebíků, skob, kolíků.
45
Vytahovač hřebíků (pajsr) a sochor (páčidlo) - Ideální pomůcka pro tesaře a zedníky. Vykován z pruţinové oceli, celkově, zaostřené konce ulehčující nasazení. Pouţití: K vytahování hřebíků a demontáţi dřevěných konstrukcí. Dřevěná palička - Můţe být různého tvaru a velikosti. Měla by být vyváţená a s dokonale opracovaným povrchem. Vyrábí se z velmi tvrdých dřevin. Pouţití: Při práci s dláty a bodcem a při montáţním sestavování dřevěných konstrukcí. Šroubovák se svidříkovým mechanismem – Je mechanické zařízení převádějící přímočarý pohyb na pohyb rotační. Chod sklíčidla lze nastavit v obou směrech, popř. uzamknout. Velmi jednoduchý, trvanlivý a odolný mechanismus. Pouţití: Ideální pro práci ve stísněných místech, při montáţních a restaurátorských pracích Pevný šroubovák - Se dělí podle pracovní části na plochý, kříţový šestihranný, hvězdičkový. Pouţití: K ručnímu šroubování vrutů. Otázky Proč je při práci s dlátem vhodné použít paličku a ne např. tesařské kladivo?
4.10
Brusné nástroje a pomůcky
Přípravek k vedení nástroje při broušení - Ţelízko se upíná do lůţka přípravku a ten umoţňuje přesné nastavení úhlu fasety pomocí šablony úhlu. Broušení se provádí na rovném bloku brusného kamene, přičemţ pohyb vodítka po kameni zajišťuje vloţený váleček
46
(nedochází k poškozování kamene). Excentrem lze nastavit i druhou fázi (mikrofáze) bez nutnosti ţelízko z přípravku odstraňovat. Sada obsahuje vodítko a měrku úhlů. Šířka ţelízka max. 60 mm, tloušťka ţelízka max. 15 mm. Měrka úhlů faset řezných nástrojů - Vyrobená z leštěné mosazi s pracovním rozsahem 15 aţ 120°. Pouţití: K přesnému nastavení ostření řezného nástroje a jeho kontrole. Diamantové brusné nástroje – Mají maximální odolnost proti opotřebení a jedinečnou efektivitu broušení. Plocha nástroje zůstává trvale rovná a je tedy vhodná pro přesně broušení nástrojů s plochým ostřím a srovnávání větších rovných ploch (ţelízka hoblíků, houslařské noţe, rovná dláta, cidliny apod.).
47
5 Ruční opracování dřeva Neţ začneme dřevo zpracovávat, musíme vědět, jaký sortiment nám trh nabízí:
5.1
Třídění dřeva
Dřevo jako surovinu pouţívanou pro tesařské konstrukce rozdělujeme na kulatinu a řezivo. Kulatina Kulatina je na míru zkrácené a odkorněné dřevo, která se pouţívá zejména pro sruby, lešení, dočasné příčky a při stavbě bednění. Dříve se z ní vyráběly krovy a vazníky hospodářských budov. Dlouhodobější konstrukce se z kulatiny dnes nevyrábí a byly nahrazeny řezivem. Odkorněná kulatina
Řezivo Řezivem se rozumí pilařské výrobky stanovených druhů, rozměrů, jakostí se dvěma rovnoběţnými rovinami ploch. Ve stavebnictví výrazně převaţuje jehličnaté nad listnatým. Hlavními důvody jsou hojné zastoupení jehličnaté suroviny v našich lesích, rychlejší růst stromů, niţší hmotnost, obsah pryskyřic ve dřevě a vhodnější tvar kmene pro dlouhé pilařské sortimenty (rovnější tvar kmene, menší průměr větví a větší výtěţ při pořezu). 5.1.1
Rozdělení a rozměry
Hraněné řezivo má šířku menší neţ dvojnásobek tloušťky a podle plochy příčného průřezu ho rozdělujeme: hranol – hraněné řezivo o tloušťce větší neţ 100 mm, nebo s plochou příčného průřezu větší 100 hranolek - hraněné řezivo o tloušťce nejvíce 100 mm, nebo s plochou příčného průřezu 25 aţ 100 lať – hraněné řezivo s plochou příčného průřezu od 10 do 25 lišta – hraněné řezivo s plochou příčného průřezu do 10 Polohraněné řezivo je dvoustraně řezané o šířce menší neţ dvojnásobek tloušťky s oblými boky výřezu, z kterého bylo vyrobeno. trám je polohraněné řezivo o tloušťce větší neţ 100 mm a nejmenší šířkou 2/3 tloušťky polštář je polohraněné řezivo do tloušťky100 mm poval je ze tří stran opracovaný dřevěný prvek pouţívaný k výrobě stropů
48
dřevěný pražec je pilařský výrobek (hraněný nebo polohraněný) ve tvarech, dřevině, rozměrech a jakosti podle účelu pouţití; (Rozlišujeme praţec příčný, vyhýbkový, bagrový a mostnici) Deskové řezivo je řezivo o maximální tloušťce 100 mm a šířce rovné nebo větší neţ dvojnásobek tloušťky a podle tloušťky se rozděluje: prkno je deskové řezivo o tloušťce ne větší neţ 38 mm fošna je deskové řezivo v rozmezí tloušťek mezi 40 – 100 mm Krajinové řezivo rozdělujeme na: krajinové prkno je řezivo s řezanou vnitřní plochou po celé délce a vnější plochou, alespoň s dotykem nástrojů krajina je řezivo s řezanou vnitřní plochou, a oblou částí výřezu nebo jen místy řezanou vnější plochou. Deskové řezivo podle dalšího opracování dělíme: omítané řezivo tvoří středové a boční řezivo s rovnoběţnými plochami a boky ořezanými nebo ofrézovanými kolmo k plochám a s oblinou menší neţ je dané normou neomítané řezivo je deskové řezivo s neoříznutými nebo jen částečně oříznutými boky; oblina přesahuje normu dovolenou pro omítané řezivo Podle směru letokruhů v průřezu řezivo dále dělíme: radiální řezivo získané orientovaným pořezem výřezů nebo prizem s převládajícím směrem řezů blízkým poloměru letokruhů poloradiální řezivo tvoří přechod radiálního a tangenciálního řeziva tangenciální řezivo získáme orientovaným pořezem výřezů s převládajícím směrem řezů v tečně k letokruhům
Rozdělení deskového řeziva
49
Otázky Podle čeho rozeznáš: trám, lištu, fošnu, poval, krajinové prkno? Poznámka učitele: Je vhodné zařadit exkurzi na pilu.
5.1.2
Vady řeziva
Oblina Měří se šířka a udává se vzhledem k většímu průřezu. Suky Rozdělujeme podle jejich kvality na zdravé, nezdravé a vypadavé. Šířka letokruhů Měří se v radiálním směru. U řeziva obsahující dřeň se neuvaţuje s oblastí 25 mm okolo dřeně. Odklon vláken Při výpočtu odchylky se vychází z délky 1m. To znamená, o jakou vzdálenost se vychýlí směr vláken na délce materiálu 1m od roviny (hrany). Trhliny Neměří se, pouze se uvádějí. Dělí se: výsušné trhliny probíhají v radiálním směru a nosnost dřeva ovlivňují jen nepatrně. odlupčivé trhliny jsou způsobeny jednostranným zatíţením větví; dochází k oddělení dřeva na hranici letokruhů. mrazové trhliny probíhají v radiálním směru; vznikají na volně stojících stromech a rozeznáme je podle ztmavnutí okolního dřeva a podle místního zakřivení letokruhů. Zbarvení dřeva Bývá vyvolána činností plísní, dřevo zbarvujících a dřevokazných hub. Z tohoto důvodu je důleţité rychlé zpracování dřevní suroviny. Napadení plísněmi je po vysušení pouze estetickou vadou, naproti působením činností hub. Tlakové dřevo (reakční) Vzniká pouze u jehličnatých dřevin jako reakce stromu na zatíţení (sněhem, větrem, nebo křivostí kmene). Tlakové dřevo je rozpoznatelné podle výrazně silnějších letních letokruhů, má výrazně odlišné mechanické vlastnosti a mnohem větší sesychání ve všech směrech nejvíce však v podélném (radiálním) směru. Poškození hmyzem
50
Měří se průměr otvorů. Většinou se jedná o poškození larvou kůrovce, který suché řezivo jiţ nepoškozuje. Napadení Jmelím Znehodnocuje dřevní hmotu svým kořenovým systémem, kdy dochází ke stočením dřevních vláken a napadené dřevo se hodí pouze k výrobě dekorací nebo aglomerovaných materiálů. Většinou jmelí napadá jen koruny stromů a řezivo je poškozováno opravdu jen zřídka. Křivost Je rozdílné sesychání v tangenciálním a radiálním směru, které způsobuje deformace řeziva. Tyto deformace se nejvíce projeví po vysušení dřeva. Eliminovat tyto deformace je moţné kvalitním proloţením řeziva v hráních a jejich svázáním, kvalitním výběrem suroviny a kvalitně provedeným pořezem. Dřeň Je první přírůstek dřeva a příčinou degradace dřeva hnilobou, proto se vyřezává u kvalitnějších sortimentů řeziva. Otázky Jaké znáš vady dřeva? Proč je důležité rozeznat vady na dřevě?
5.1.3
Třídění řeziva
Řezivo z jehličnatých stromů pro tesařské konstrukce se dělí podle své nosnosti. Existuje metoda vizuální (pohledem očí) a strojní metoda dle poţadavků normy DIN 4074. (třídící stroje). Kromě vlastností zjištěných strojně se při zařazování do tříd musí zvaţovat také vizuální charakteristiky. Třídy I, II a III uvedené v normě DIN 1052 „Dřevěné stavby“
5.2
Ukládání řeziva
Ukládání stavebního řeziva má dvě funkce: vytvoření dostatečných zásob pro výrobu a zabezpečení plynulosti provozu ochrana a ošetření materiálu před znehodnocením a poškozením před vlastním zpracováním
51
Při skladování respektujeme tyto zásady: skladovací místo musí být rovné, jinak by došlo ke zkroucení řeziva, plocha pro skladování dřevěného materiálu má být zpevněna (beton, štěrk) a vyspádovaná (odtok dešťových sráţek) musí být bez nánosů organických materiálů (dřevní odřezky, tráva, kůra), které zvyšují nebezpečí výskytu plísní nebo hniloby kulatinu zbavenou kůry ukládáme na podklady (nikdy ne přímo na zem) jednotlivé vrstvy prokládáme příčně kulatinou tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné proudění vzduchu a tím odvod vlhkosti řezivo se ukládá do hrání, ty pak vytvářejí skupiny hrání, které se sdruţují do polí hráně musí mít dostatek vůle směrem k zemi (ochrana před sněhem, odstřikující dešťovou vodou a před zvířaty); tato vůle musí být nejméně 500 mm podkladová dřeva (prokladky) musí být stejné tloušťky a délky, bez suků a bez napadení dřevokazným hmyzem nebo houbou a po šířce hráně vodorovně uloţená tloušťka prokladů a vzdálenost prokladů má být taková, aby se řezivo neprohýbalo vlastní hmotností proklady se v hráni dávají nad sebe a prokládají kaţdou vrstvu mokrého řeziva u vysušeného řeziva se můţe prokládat po několika vrstvách, z důvodu vnikání vlhkosti do vysušeného řeziva ochrana čela hráně se provádí přesahujícími proklady, nátěrem čel, s háky, zastíněním (další hrání) Sklad řeziva Pro sklad řeziva je nejvhodnější suché větrné místo přístupné ze všech stran větrům. Plocha skladu musí být zbavena veškeré vegetace, protoţe rostliny udrţují vlhkost. Terén musí být vyrovnaný a musí být zajištěn odvod sráţkové vody, například mírným sklonem plochy pod hráněmi, ţlábky po okrajích hraní s mírným sklonem pro odtékání vody směrem ke kanalizaci, apod. Povrch plochy musí být zpevněn nejlépe betonem, nebo aspoň vrstvou štěrku. Asfaltový podklad není vhodný, protoţe se na něm po dešti dlouho drţí voda (v louţích). Vzhledem k hořlavosti dřeva je důleţité dodrţování protipoţárních předpisů a vybavení skladu hydranty apod. Plocha velkých skladů má být pro snadnější manipulaci a přehlednost rozdělena na více částí (pole, oddělení, skupiny hrání). Mezi nimi musí být dostatečně široké oddělovací ulice - linie, které odpovídají protipoţárním předpisům. Ve skupině hrání bývá podle velikosti skladu 6-16 hrání. Šířka ulic (linií) mezi skupinami hráni má být 3-5 m, uličky mezi hráněmi mají být široké nejméně 1 m. Celý sklad má být oplocen drátěným pletivem do výšky aspoň 180 cm. Při uskladňování řeziva různé tloušťky se ukládá na návětrnou stranu skladu řezivo tenčí a na závětrnou stranu (do středu skladu) řezivo tlustší. Při společném skladování jehličnatého a listnatého řeziva se na závětrnou stranu ukládá listnaté řezivo.
52
Hráně mohou být orientovány: kolmo na směr převládajících větrů, dobré profouknutí napříč (malé sklady) rovnoběţně se směrem převládajících větrů, vzduch proudí cestami (velké sklady) Z hlediska dokonalého proudění a požární ochrany je sklad rozdělen: hráň dvoj skládka- mezera 1m Skupina skládek - 3m Oddělení- 5 - 10m Pole- 10 – 25m
Hráň řeziva
Otázky Jaké funkce má plnit skladování dřeva? Jak má vypadat vhodné místo pro skladování řeziva?
Pracovní úkoly Vytvoř hráň z řeziva.
53
5.3
Pracování dřeva
Dřevo se skládá z buněk obsahující vodu volnou uvnitř lumenů buněk, vázanou a chemicky vázanou obsaţenou v buněčných stěnách. Po pokácení stromu se voda volná začne vypařovat a dochází pouze ke sníţení hmotnosti. Voda vázaná se začíná vypařovat při tzv.bodu nasycených vláken (meze hygroskopicity), Tento bod je u kaţdé dřeviny jiný a pohybuje se v rozmezí 23 – 35 hmotnostních%. Při odpařování vody vázané z buněčných stěn jiţ dochází kromě sniţování hmotnosti také k objemovým a tvarovým změnám. Tyto změny se označují jako bobtnání a sesychání. 5.3.1
Bobtnání a sesychání
Bobtnání – zvětšování rozměru dřeva přijmutím vody vázané buněčnými stěnami. Vyjadřuje se poměrově, udává v %. Sesychání – zmenšování rozměrů dřeva úbytkem vody vázané z buněčných stěn. Vyjadřuje se poměrově, udává v %. S úbytkem vlhkosti dřeva se zmenšuje jeho objem a s nárůstem vlhkosti dřeva se objem dřeva zvětšuje. Dřevo bobtná a sesychá různou rychlostí v závislosti na směru ve dřevě. Princip zmenšování rozměrů dřeva při sesýchání nebo zvětšování rozměrů dřeva při bobtnání spočívá v roztlačení nebo přiblíţení dvou řetězců celulózy molekulami vody. Hodnoty sesýchání dřeva. tangenciální směr 5 - 10 % radiální směr 3 - 5 % podél směr 0,1 - 0,5 % objemové sesýchání 9 - 16 % (součet celkem)
Schéma objemových změn
54
Hlavní řezy kmene: příčný řez (P) je kolmý k ose kmene a je charakteristický soustředným uspořádáním letokruhů radiální řez (R) je veden středem kmene tangenciální řez (T) je veden rovnoběţně s osou kmene v určité vzdálenosti od středu kmene Hlavní řezy kmenem stromu
5.3.2
Tvarové změny dřeva (borcení)
Následkem bobtnání a sesychání dochází u dřeva nejen k objemovým změnám, ale i ke změně geometrického tvaru. Tato změna je způsobena zejména nerovnoměrným sesycháním v jednotlivých směrech a růstovými odchylkami stromů: rozdílnými hodnotami sesychání v tangenciálním, radiálním a axiálním (podélném) směru rozdílným bobtnáním a sesycháním bělového a jádrového dřeva – bělové dřevo obsahuje více vody neţ jádrové rozdílným bobtnáním a sesycháním v koruně a kmeni stromu – mladší dřevo v koruně má větší podíl bělového dřeva rozdílným bobtnáním a sesycháním na severní a jiţní straně kmene – Severní strana má menší podíl jarních letokruhů (méně vodivých elementů) a tedy sesychá méně neţ strana jiţní nestejnoměrné vysoušení – vnější letokruhy vyschnou dříve neţ vnitřní, vzniká napětí ve dřevě a následně výsušné trhliny růstovou vadou (točivost) – při sušení se vlákna snaţí získat rovnoběţnou polohu – dřevo se kroutí
Tvarové změny (borcení) v závislosti na poloze řeziva v kmenu stromu
55
5.3.3
Preventivní opatření vůči pracování dřeva
Pracování dřeva je proces, který patří k přirozeným vlastnostem dřeva. Jeho intenzita se časem zmenšuje, ale aţ po mnoha opakováních příjmu a výdeje vody vázané ve dřevě. Je to způsobeno únavou (stárnutím) buněčných stěn. Neexistuje opatření, které by pracování dřeva zabránilo, ale můţeme provést opatření, které ochrání dřevo a dřevěné konstrukce před jejich znehodnocením. Opatření minimalizující vznik trhlin 1. Rychlé rozřezání kmene sníţí napětí ve dřevě. U půlených nebo čtvrcených kmenů jsou napětí na vnějším okraji z důvodu sesychání menší. 2. Skladování ve stínu minimalizuje rychlé vysychání. Kulatina a řezivo vystavené přímému slunečnímu záření vysychá na povrchu příliš rychle. Vzniklé napětí je příčinou vzniku trhlin. Opatření pro minimalizaci pracování dřeva Zásadně by se dřevo před vestavbou mělo vysušit na ten stupeň vlhkosti, který lze očekávat ve vestavěném stavu (viz následující kapitola Sušení dřeva 3.4.). Pro lepené konstrukce se musí dřevo uměle dosoušet na poţadovanou vlhkost. Dřevo je hygroskopický materiál a tedy neustále vyrovnává svoji vlhkost s okolím. Protože se vlhkost dřeva vždy přizpůsobí vlhkosti vzduchu a tím dojde k tvarovým změnám, je nutné dodržovat tyto konstrukční zásady: pouţíváním kvalitního řeziva bez vad se vyhneme spoustě problémů všechny dřevěné části musíme chránit před vlhkostí upřednostňujeme ochranu konstrukční před chemickou; ochrana musí být trvalá a odolat i extrémním situacím pouţíváme bednění dráţkované nebo překládané, protoţe zůstávají uzavřená i při pracování dřeva zazděné části dřeva (zhlaví trámů) musí být podloţeny pevným izolačním materiálem (lepenka) z důvodu tvarových změn a izolace vlhkosti ve zdivu, trám by neměl být v kontaktu s okolním zdivem, proto se kolem něj nechává vůle stropní trámy se kladou jádrovou stranou a severní stranou (podle růstu stromu) nahoru. Vyklenutí nahoru v důsledku sesychání zmenšuje průhyb trámu. Otázky Co jeto sesychání dřeva a jak se projevuje? Proč je nutné předem počítat se sesycháním a bobtnání dřeva?
56
5.4
Sušení dřeva
Účelem sušení je odstranění přebytečné vlhkosti ze dřeva odpařením do okolního prostředí. Je to nutná podmínka k tomu, aby dřevo získalo vlastnosti potřebné pro další zpracování a poţadované ve výrobku. Sušením se sniţuje hmotnost dřeva, zlepšuje se jeho obrobitelnost, sniţuje se sklon k sesychání, bobtnání a borcení. Zlepšují se fyzikální a mechanické vlastnosti. Současně se sníţením vlhkosti pod 20%, se dřevo chrání před růstem dřevokazných hub a plísní. Suší-li se při teplotě nad 40 °C, zničí se dřevokazný hmyz a jeho zárodky, které se ve dřevě nacházejí. Z těchto důvodů je sušení základní a nezbytnou technologickou úpravou, která v nejvyšší míře ovlivňuje budoucí vlastnosti a jakost výrobku ze dřeva. Dřevo podle obsahu vlhkosti rozlišujeme: čerstvé (60 - 80% - po těţbě) syrové (w > BNV) proschlé (w < BNV) předsušené (w = 20 - 25%) vzduchosuché (w = 18 - 22%) technicky suché (w = 8 - 15%) absolutně suché (w = 0%)
Závislost teploty a relativní vlhkosti vzduchu na vlhkosti dřeva
Vlhké dřevo vykazuje horší mechanické a fyzikální vlastnosti, má niţší pevnost lepených spojů, hůře se obrábí a jeho povrchová úprava je problematická. Důleţité je, aby vlhkost dřeva byla v rovnováze s vlhkostí prostředí, ve kterém se bude výrobek nacházet. Jinak by mohlo dojít k rozměrovým a tvarovým změnám, které mohou být příčinou netěsnosti spojů nebo znehodnocení povrchové úpravy. Abychom mohli dřevo kvalitně zpracovat a výrobky z něj měli poţadované vlastnosti a trvanlivost je třeba sníţit obsah vody ve dřevě. K tomu nám slouţí dva způsoby vysoušení dřeva.
57
5.4.1
Přirozené sušení
Při tomto způsobu sušení dřeva schne dřevo ve volném prostoru nebo v otevřených přístřešcích. Dřevo přitom odevzdává svoji vlhkost odpařováním tak dlouho, dokud nedojde k vyrovnání vlhkosti s okolním prostředím (vzduchem). Schopnost vzduchu přijmout vlhkost dřeva v závislosti na teplotě je omezená. Dřevo nám tedy můţe vyschnout pouze na průměrný obsah vlhkosti ve vzduchu, tedy na 15 hmotnostních%. Při přirozeném sušení je třeba řezivo vhodně poskládat do hráně, zabezpečit vhodné proudění vzduchu, chránit před deštěm, sněhem a sluncem vhodnými prostředky (zastřešením, bočním zastíněním, nátěrem, S háky). Tímto je dřevo chráněno proti neţádoucímu zvlhčování dřeva a v opačném případě rychlému vysoušení vedoucímu ke vzniku trhlin. Doba sušení se pohybuje podle druhu dřeviny, tloušťky řeziva a polohy skladu od 1 do 4 let.
5.4.2
Sklad sušeného řeziva
Umělé sušení
Přirozené sušení dřeva má své limity co týká dosaţené vlhkosti (cca15%) a doby sušení. Proto je třeba řezivo sušit zcela uměle, nebo pouze uměle dosoušet na poţadovanou vlhkost. Umělé sušení se provádí v sušících komorách nebo tunelech. Při umělém sušení dřevo odevzdává svoji vlhkost do vzduchu. Jelikoţ ohřátý vzduch můţe přijmout více vlhkosti neţ studený, je vysoušecí komora vyhřívána. Dřevo je ukládáno na vozíky do hrání. V jedné hráni nebo komoře se můţe sušit jen řezivo stejné dřeviny, tloušťky, počáteční vlhkosti. Aby bylo dřevo na celém povrchu ohříváno horkým vzduchem, je proloţeno proklady v kaţdé vrstvě. Vzduch je uveden do pohybu ventilátorem a je řízen tak, aby ohřátý ještě nenasycený vzduch procházel hrání a nasycený vzduch odvětrávací klapkou opouštěl komoru. Při vyšších teplotách vzduchu můţe dojít k rychlé ztrátě vlhkosti vnějších vrstev řeziva a vnitřek zůstane vlhký. Čím je tento rozdíl větší, tím pomaleji se můţe vnitřní vlhkost
58
odevzdat do proudícího vzduchu. Abychom zabránily tomuto vadnému vysoušení a vzniku trhlin, musíme ohřátý vzduch v komoře obohatit vodní parou. Ideální teplota vysoušení, obsah vlhkosti ve vzduchu a doba vysoušení se zjišťují pomocí tabulek. Moderní sušárny dřeva jsou vybaveny automatickými nebo plně automatickými regulátory sušení. Přednosti umělého sušení před přirozeným: kratší doba vysoušení a úspora nákladů dřevo lze vysušit na libovolnou vlhkost nevznikají ţádné škody při skladování malé riziko vadného vysušení vysoké teploty zničí škůdce
Kondenzační komorová sušárna
5.4.3
Určení vlhkosti
Vlhkost dřeva můţeme zjistit pomocí váhové zkoušky, sušinové váhy nebo elektrickým vlhkoměrem. Váhová zkouška Metoda spočívá, ţe se testovací vzorky dřeva vysušují v peci tak dlouho, dokud nepřestane klesat jejich hmotnost. Po dosaţení této hmotnosti vzorek dosáhl hmotnosti sušiny a podle následujícího vzorce vypočteme vlhkost.
Tato metoda vede k velmi přesným výsledkům, je ale časově velmi náročná a vyţaduje odběr vzorků dřeva. Sušinová váha Pro zjištění vlhkosti, kde neklademe důraz na vysokou přesnost, můţeme vlhkost zjistit pomocí sušinové váhy, do které se ukládají testovací vzorky o hmotnosti 20 nebo 50 g
59
a zařízení ukáţe výslednou vlhkost. Tato metoda není tak zdlouhavá, ale i zde potřebujeme vzorky. Odporové vlhkoměry Pro rychlé a praktické měření byly vyvinuty elektrické měřiče vlhkosti. Pracují na principu závislosti elektrického odporu na vlhkosti dřeva. Tato závislost je však pouze do meze hygroskopicity(BNV) a nad tuto hodnotu jiţ nejsou spolehlivá měření. Rozlišujeme dotykové a vidličkové vlhkoměry. Dotykové se pouze přikládají na měřený povrch, zatím co vidličkové se zatloukají nebo zatlačují do větší hloubky, coţ vede k větší přesnosti měření. Odporový hrotový vlhkoměr
Otázky Jaké jsou výhody a nevýhody přirozeného/umělého sušení dřeva? Jaký je rozdíl při obrábění suchého a mokrého dřeva?
Poznámka učitele: Je vhodné zařadit exkurzi do firmy zabývající se sušením dřeva.
5.5 5.5.1
Pracovní postupy ručního opracování dřeva
Měření a orýsování dřeva
Měření je porovnávání délky nebo úhlu s hodnotou na odpovídajícím měřidle. Orýsování je přenesení velikosti délky nebo úhlu na dílec pomocí tuţky nebo špičáku. Rozměry na dřevo rýsujeme měkkou tesařskou tuţkou. Délky a šířky měříme svinovacím nebo skládacím metrem. Větší vzdálenosti měříme pomocí pásma. Na přesnější měření a měření hloubek pouţíváme posuvné měřítko. Rysky musí být přesné, chybné označíme vlnovkou a rysky značící místo řezání značíme leţatým kříţkem. Pro nanesení pravého úhlu pouţijeme úhelník (kovový). Přesnost pravého úhlu je velmi důleţitá, proto si před zahájení práce ověříme přesnost úhelníku opakovaným přiloţením k hraně desky a porovnání případných odchylek. Pokosníkem přenášíme a přeměřujeme úhly. Úhel na pokosníku nastavíme podle úhloměru, nebo podle speciální úhlové šablony. Pomocí rejsku značíme rysky pouze podle rovné hrany. Při výrobě většího mnoţství tesařských spojů se pouţívají pro zrychlení práce různé šablony.
60
5.5.2
Řezání dřeva
Řezání je třískové oddělování materiálu. V materiálu vzniká při řezání pilový řez a odpadávají z něj piliny. Nástrojem k řezání je pila, která se skládá z rukojeti a pilového listu. Zuby pilového mají tvar trojúhelníku a pracují jako řada klínů za sebou, jeţ postupně vnikají do dřeva a vytvářejí pilový řez. Zuby pilového listu mívají různý tvar a velikost. P ro měkčí materiály jsou vhodné větší zuby pilového listu naopak pro tvrdší materiál je vhodné pouţít zuby drobnější. Aby pila správně řezala, musí mít její zuby správný sklon. U pil určených k opracování dřeva jsou zuby nakloněny proti směru pohybu. Aby nebyl pilový list při svém pohybu brzděn třením o stěny řezu, jsou u pil na dřevo všechny sudé zuby vyhnuty na jednu stranu a všechny liché na stranu druhou. Tím vznikne řez větší šířky, neţ je tloušťka listu. Místo řezu si vţdy předznačíme ryskou a matriál si před řezáním vhodně upneme. Zuby pily směřují při řezání dopředu. Při prvních tazích pily opíráme pilový list o nehet nebo kloub palce. Na pilu při řezání netlačíme a vyuţíváme co největší část pilového listu. Řeţeme ve sklonu zhruba 20 - 25° od plochy materiálu a vyuţíváme co největší část pilového listu. Vyjímkou jsou japonské pily, se kterými řeţeme tahem k sobě. Při dořezávání pilami zpomalíme činnost a jednou rukou přidrţíme odřezávanou část, aby se nám spodní vlákna materiálu neodštípla. Pravidla pro řezání ručními pilami -
Řezaný obrobek je třeba upnout tak, aby nedocházelo k jeho pruţení a uhýbání tlaku pily. Při řezání rámovou nebo obloukovou pilou je třeba udrţovat napnutý pilový list. Pilu je třeba drţet pevně a současně řezat mírným tlakem. Řeţeme celou délkou pilového nástroje. Při zpětné tahu pil s přímým ozubením se nesmí na pilu tlačit. Poslední pohyby při dořezávání se provádí velmi zlehka, a odštípnutí dřeva se dá zabránit přidrţením odpadávající části dřeva. Pily se přepravují s krytem listu. Při broušení pil se postupuje proti zubům.
Rozlišujeme řezání napříč vláken a podél vláken dřeva. Podrobněji např. v publikaci: KŘUPALOVÁ Z.: Technologie pro 1. ročník SOU oborů zpracování dřeva s.46
61
5.5.3
Sekání a tesání
Sekání je doposud rozšířeno při výrobě srubových staveb, kde je důleţité co nejpřesnější spojení jednotlivých kmenů, proto se toto spojení zlepšuje malým přisekáváním. Dříve se sekáním vyráběli trámy. Sekat se mohou pláty, pera, dráţky a polodráţky. Pracovní postup při sekání je nejdříve naříznutí podle rysek a následně se sekají teslicí napříč vláken a pobíječkou podél vláken. Dlaby se sekají kříţovkou nebo teslicí a začisťují dlabatkou. Sekání je velmi namáhavé, proto pokud je to trochu moţné nahrazuje se opracováním elektrickými nástroji. Tesání trámu z kmene
Postup při tesání kmene a) rýsování os na čelech výřezu; b) rýsování průřezu trámu; c,d) tesání výřezu do čtyř šňůr; e,f,g,h) tesání výřezu do pěti šňůr
62
5.5.4
Hoblování
Hoblování se pouţívá ke srovnávání nerovných ploch a opracování dřeva na potřebnou tloušťku, dále je to také druh povrchové úpravy materiálu. Pouţitím speciálních hoblíků můţeme vyhoblovat různé tvarové profily (dráţky, polodráţky…) Hoblování spočívá v tom, ţe ostří noţe hoblíku, který má tvar klínu, při pohybu hoblíku vniká do dřeva a odebírá z něj tenkou třísku neboli hoblinu. Tloušťka odebírané třísky závisí na vysunutí noţe z těla hoblíku. Aby se zamezilo vytrhávání vláken dřeva, bývají některé hoblíky opatřeny přídavným ţelízkem neboli klopkou. O klopku se odebíraná tříska odklápí a povrch je čistý. Ostří noţe však musí jen mírně vyčnívat nad plaz hoblíku. Je nutné, aby ubíraná tříska byla velmi tenká. Tím zabráníme štípání a praskání dřeva. Hoblík se poloţí na materiál tak, aby ţelízko hoblíku bylo před hoblovaným dřevem. Při začátku tahu hoblíkem se více tlačí na přední část hoblíku, uprostřed tahu má být přítlak rovnoměrně rozloţen na přední i zadní část hoblíku. U konce tahu se více přitlačuje na zadní část hoblíku a jeho přední část se mírně nadzvedává. Nebude-li přenášení tlaku prováděno správně, budou koncové části dřeva ohoblovány více neţ jeho střední část. Při zpětném tahu se hoblík mírně naklání k jednomu boku. Šetří se tak plaz hoblíku. Pohyby hoblíkem musí být rychlé a jisté. Čím je pohyb hoblíku po hoblované ploše rychlejší, tím je i plocha čistší. Trhané pohyby hoblíkem způsobují nerovnosti v hoblované ploše. Hoblíky se při porušení práce pokládají na bok nebo na korýtko hoblice, aby se ostří ţelízek zbytečně neotupovalo. (Ruční obrábění, on-line, 2013)
63
Podrobněji např. v publikaci: DOLEJŠ, A. ,KADLEČEK,F.: Technologie pro dřevoobory pro 1. Ročník středních odborných učilišť, s.36 KŘUPALOVÁ Z.: Technologie pro 1. ročník SOU oborů zpracování dřeva s.51 5.5.5
Dlabání
Je způsob obrábění materiálu, kterým se v něm vytvářejí otvory různých tvarů, hloubek a velikostí. Slouţí většinou ke vzájemnému spojení dřevěných součástí. Ostří dláta má stejně jako nůţ u hoblíku tvar klínu, kterým vniká do dřeva a přesekáváním jeho vláken ho dělí na třísky. S dláty můţeme například i štípat řezat či krájet při řezbování nebo soustruţení dřeva. Podle charakteru práce pouţíváme odpovídající dláta. Plochá dláta volíme podle šířky dlabaného otvoru a pouţíváme je na dlabání ozubů, čepů a rozporů. Čepovací dláta pouţíváme při dlabání otvorů pro čep a všude tam, kde je potřebné páčení třísky z otvoru. Při dlabání se na dláto netluče kladivem, pouze dřevěnou palicí, jinak hrozí deformace násad.
64
Postup dlabání Dřevěný materiál určený k dlabání pokládáme na hoblici, pracovní stůl nebo podloţíme pevnou podloţkou a upevníme svěrkou. Pracujeme pouze ostrým dlátem s rovným ostřím. Dláto nasazujeme 1 aţ 2 mm před rysku, protoţe při průniku dláta se zásek zvětší. Při dalších úderech stavíme dláto mírně šikmo, aby nedocházelo zvětšování velikosti dlabu za rysku. Po zaseknutí dláta do plochy následuje odebrání třísky vyseknutím nebo vypáčením a celý postup se opakuje aţ k dosaţení poţadované hloubky dlabu, nebo ½ tloušťky dřeva, je-li dlab průběţný. Dlabeme-li průběţně, dřevo otočíme a odlabeme 2/2 tloušťky materiálu.
Postup při dlabání
Postoj při dlabání Při dlabání stojíme vzpřímeně, rukověť dláta drţíme levou rukou a dřevěnou paličku, slouţící k tlučení na dláto, máme v pravé ruce. Při nasazování na rysku drţíme dláto za čepel. Nikdy nepracujeme s dláty poškozenými nebo uvolněnými. Pokud je to moţné prostor dlabu označujeme pomocí rejsku a ostří dláta pak vkládáme do vytvořené rýhy. Nikdy se nesmí pracovat s dlátem, které má prasklou rukojeť, také se nesmí pouţívat k práci tupé dláto nebo dláto s vylámaným ostřím. Dláto se při práci drţí pouze za rukojeť, nikoliv za čepel, kdy můţe dojít ke sklouznutí dláta a k poranění studenta. Podrobněji např. v publikaci: KŘUPALOVÁ Z.: Technologie pro 1. ročník SOU oborů zpracování dřeva s.63 DOLEJŠ, A. ,KADLEČEK,F.: Technologie pro dřevoobory pro 1. Ročník středních odborných učilišť, s. 40
65
5.5.6
Vrtání
Při vrtání je na rozdíl od ostatních operací vyuţit rotační pohyb, kterým za pomoci posuvného pohybu směrem do materiálu vrtákem odebíráme třísku a vytváříme tak v materiálu díry válcového či v některých případech kuţelového průřezu. Na vrtáky působíme malou silou. Vrtání patří k třískovým obráběcím procesům. Vrtáním vznikají válcové díry určité hloubky a průřezu nebo díry průchozí. Při vrtání průchozích děr zabráníme vylamování okrajů dřevěnou podloţkou. Vrtaný materiál i podloţka vyţadují dokonalé upnutí. Vrtáme - li otvory menší, pouţíváme šroubovité vrtáky na kov. Na vytvoření otvorů o větším průměru je vhodné uţití plochých vrtáků na dřevo.
Označíme si střed vrtaného otvoru. Vybereme správný vrták a upneme do nástroje. Hrot vrtáku přiloţíme k označenému otvoru. Vrtáme tak dlouho, dokud nedosáhneme poţadované hloubky nebo se neprovrtáme skrz. V případě průchozích děr je nutné materiál podloţit podloţkou, aby nedošlo k poškození pracovního stolu.
66
5.5.7
Rašplování a pilování
Rašplování a pilování dotváří konečný tvar výrobku, hlavně zaoblené a nepravidelně zaoblené části. Podstatou rašplování a pilování je třískové obrábění. Rašple slouţí k hrubému opracování dřeva a k většímu odběru dřeva. Pracovní část rašple je tvořena hrubými zuby. Rašple dělíme podle hrubosti na hrubé, polohrubé a jemné. Rašple na povrchu obráběného dřeva zanechává rýhy. Tělo rašple je vyrobeno z velmi tvrdé oceli. Rašple mívají tvar obdélníkový, půlkruhový a kruhový. Pilník zase slouţí k jemnému opracování dřeva. Má jemnější zuby neţ rašple. Pilníky se vyrábí s jednoduchým nebo kříţovým sekem. Pilníky se podle průřezu vyrábí: ploché půlkruhové kruhové eliptické čtvercové trojúhelníkové kosoobdélníkové Rozdělení pilníků dle velikosti zubů (seků): hrubé polohrubé střední jemné velmi jemné. Sražení hrany zamezující vytrhání vláken
K obrábění dřeva se pouţívají pilníky s hrubým nebo středně hrubým sekem, protoţe pilníky s jemným sekem se rychle zanášejí pilinami. Při rašplování a pilování drţíme nástroj oběma rukama. Pravou rukou drţíme násadu a levou přitlačujeme nástroj k obráběné ploše. Dřevo opracováváme šikmo přes směr vláken a zabíráme při pohybu vpřed. Pilování je opracování pomocí pilníků a struháků (rašplí), kdy pohybem nástroje dochází k ubírání dřeva malými zuby (seky). Pilníky mohou být různých geometrických průřezů. Hrubé
67
opracování se provádí pomocí struháku pilováním šikmo přes vlákna. Vzniklé rýhy začistíme pilníkem. Pilujeme celou plochou ve směru délky pilníku. Nástroj drţíme oběma rukama, menší pouze za rukojeť. Součástky upínáme do předního vozíku hoblice a to tak, aby vyčnívala pouze minimální část a nedocházelo k pruţení materiálu a tím k nepřesné práci.
Držení pilníků
Podrobněji např. v publikaci: KŘUPALOVÁ Z.: Technologie pro 1. ročník SOU oborů zpracování dřeva s.72
5.5.8
Sbíjení a šroubování
Sbíjení dřeva pomocí hřebíků je nejrozšířenější způsob spojování dřevěných konstrukcí a výrobků ze dřeva. Hřebíky mohou bít hladké, nebo zakroucené pro zvýšení odporu proti samovolnému vytaţení. Pravidla pro sbíjení -
Od okraje se hřebíky zatloukají nejméně 3 - 4 násobku průměru hřebíku. U namáhaných okrajů je minimální vzdálenost rovna 10 – 15 násobku průměru hřebíku. První hodnoty platí u předvrtaných hřebíků. Počet hřebíků ve spoji je dán statickým výpočtem. V nosném spoji musí být minimálně 4 hřebíky. Při montáţním sbíjení je rozteč hřebíků cca. 50 cm. Pro hřebíky o průměru 5 mm a větší se předvrtává otvor o průměru 0,85 průměru hřebíku na minimální hloubku ½ délky hřebíku. Pro jednostřiţné spojení (spojení dvou dřev) platí, ţe délka hřebíku nesmí být menší neţ 2,5 násobek tloušťky přibíjeného dřeva. U více střiţného spojení (spojení 3 a více dřev) musí být délka hřebíku v posledním přibíjeném kuse nejméně 6 násobkem průměru hřebíku.
68
Příklad výpočtu délky hřebíku Je dána tloušťka jednotlivých prken 20 mm. Jaká musí být délka hřebíku, je-li jeho průměr 3,5 mm? l = h1 + h2 + h3 + 3 ∙ 1,5 + 6 ∙ d l = 85,5 mm Délka nám vyšla 85 mm, ale my volíme nejbliţší vyšší rozměr, tedy 90 mm. Hřebíky zatloukáme kladivem nebo pobíječkou. Delší hřebíky neţ je spojované dřevo ohýbáme ve směru vláken přes ocelový trn a následně zatlučeme zpět do dřeva. Vytahování hřebíků provádíme kleštěmi, pobíječkou nebo pajsrem a podkládáme kus dřeva pod nástroj, abychom nepoškodily plochu dřeva. Šroubování je rozebíratelné spojení pomocí vrutů a svorníků. Vruty spojujeme menší součástky a svorníky dřevěné konstrukce. Hlavy vrutů mohou být zápustné, čočkovité, půlkulaté. Jejich hlavy jsou opatřeny zářezy pro plochý nebo kříţový šroubovák nebo otvorem ve tvaru hvězdy nebo šestihranu. Pevné spojení vruty dosáhneme pomocí vrutů s šestihrannou hlavou, na kterou se nasazuje utahovací klíč. Při šroubování v exteriéru se na viditelných konstrukcích doporučuje pouţívat vruty z nerezu, pro zabránění korodování vrutu a místního znečištění. Druhy nástrčných bitů pro šroubování
Vruty se vkládají do otvorů vyhloubených hrotem nebo předvrtaných vrtákem o průměru 0,85 ∙ d (kde d je průměr krčku vrutu v mm), do hloubky nejméně poloviny délky vrutu. Jde-li o konstrukční spoje, můţe být průměr díry větší o 0,1 – 0,2 mm neţ je průměr dříku vrutu. Do obrobků z tvrdých dřev se můţe předvrtávat otvor dvojího průměru. V závitové části je průměr otvoru menší neţ v dříku. Vrtaná hloubka je v rozmezí 0,75 – 1 délky vrutu. Spojení pomocí vrutů nesmí přesahovat celou tloušťku dílce. Mezi koncem vrutu a protilehlou stranou má být vrstva nejméně 3 mm. Osová vzdálenost vrutů ve směru působení síly nesmí být menší neţ 10 násobek průměru dříku a kolmo na směr působení ne menší neţ 5 násobek průměru dříku. Počet vrutů je stejně jako u hřebíků dán statickým výpočtem a v nosném spoji jich nesmí být méně neţ čtyři. Při
69
šroubování vţdy volíme vhodný šroubovák, který odpovídá tvarem a velikostí dráţce nebo otvoru ve vrutu. Zápustné a čočkovité hlavy vrutů zapouštíme do dřeva tak, ţe hrany tvorů pro dřík zkosíme pomocí záhlubníku ručně nebo jej upneme do vrtačky. Zapuštění by mělo být provedeno tak, aby zápustná nebo čočkovitá hlava nepřesahovala přes povrch dílce. Svorníky jsou válcové spojovací prostředky opatřené závitem vyrobené z kulatiny o průměru 10 mm a většího. Oproti vrutům mají větší délku a hlavu čtvercového tvaru, která roznáší síly a zamezuje otáčení. Délka hrany je minimálně 3,5 ∙ průměr svorníku. Pod matku se vkládá ocelová podloţka. Vrtaný otvor pro svorník je stejného průměru jako svorník nebo můţe být o 1 mm větší.
5.6
Pravidla BOZP
Nástroje a nářadí tesaře musí být v bezvadném stavu: nečinné části nástrojů mají mít sraţené hrany kladiva, palice a sekery musí být dobře osazeny a zaklínovány proti vysmeknutí činné části nástrojů musí být udrţovány ostré a chráněné při manipulaci rukojetě dlát musí být řádně nasazeny
Otázky Jaký je význam šablon při orýsování? Popiš postup tesání trámů? Jak se hobluje čelní dřevo a dřevo sukaté? Jaká specifika má řezání podél a jaká řezaní napříč vláken? Popiš jak vypadá hlava vrutu s Drážkou „torx“ a „philips“ a jaké mají označení Jaký je správný postup při dlabání průchozího dlabu?
Pracovní úkoly Ze smrkového dřeva zhotov hranol o průřezu 50x80 mm a délce 1,2 m. Ze stejného hranolu vytvoř 2 ks o délce 590 mm. Ve vzdálenosti 150mm od každého čela vyvrtej do jejich plochy otvory o průměru 10mm. Proveď zkosení všech hran o délce zkosení 10 mm. Oba hranoly spoj svorníky.
70
6 přenosné dřevoobráběcí stroje a zařízení Přenosné nebo ruční dřevoobráběcí stroje a zařízení jsou malé a lehké stroje uzpůsobené pro mechanickou práci všude tam, kde z jakéhokoliv důvodu nelze pouţít stroje stabilní a kde nahradí práci při pouţití ručních nástrojů. K jejich pohonu slouţí elektrické a benzínové motory. Podle jejich technologického pouţití se rozdělují: pily frézky vrtačky dlabačky brusky Kaţdý výrobce i kaţdá řada výrobku má různá specifika. Proto pro manipulaci a práci s tímto nářadím je nutné si vţdy přečíst pokyny k obsluze daného stroje nebo zařízení.
6.1
Ruční elektrické a benzínové pily
Ruční elektrické pily se dělí: kotoučové přímočaré pásové řetězové Pro práci v exteriéru se pro pohon řetězové pily pouţívají spalovací motory. 6.1.1
Ruční elektrická kotoučová pila
Ruční kotoučová pila se skládá z pevného stolu, ve kterém je uloţen elektromotor s pilovým kotoučem. Ten je opatřen krytem s vynášecím otvorem pro piliny. Pila musí být vybavena rozevíracím klínem, pokud je hloubka řezu větší 18 mm. Vzdálenost mezi pilovým kotoučem a klínem nesmí být větší 5 mm. Pilový kotouč musí být chráněn samočinně výkyvným krytem, který je volně pohyblivý a během chodu pilového kotouče naprázdno ho celý chrání. Použití: K podélnému, příčnému a šikmému řezání měkkého a tvrdého dřeva a deskových materiálů zejména při montáţních pracích. Kotoučové pily je moţno pouţít i k vytvoření dráţek a polodráţek a upnutím do pracovního stolu, získáme stabilní kotoučovou pilu. Návod k pouţití: http://www.protool.cz/SiteCollectionDocuments/Catalog/Protool/pt_portal_bedienungsanleitu ngen/cz/1008_manual_649266_CSP85_60_CZ.pdf
71
6.1.2
Ruční elektrická přímočará pila
Stroj je opatřen vidlicovým stolem, ke kterému přiléhá úhlově stavitelný suport s klikovým mechanismem umoţňující přímočarý vratný pohyb pilového listu. Pilový list je snadno a rychle měnitelný se zuby směřujícími směrem nahoru. Lze i plynule měnit otáčky a připevnit odsávací hubici napojenou na vysavač. Použití: Ruční elektrická přímočará pila slouţí především k tvarovému řezání měkkých i tvrdých dřev, kovů a plastů podle rysky. Při pouţití pravítka lze řezat rovné řezy. Návod k pouţití: http://www.protool.cz/SiteCollectionDocuments/Catalog/Protool/pt_portal_bedienungsanleitu ngen/cz/1008_manual_701108_002_JSP120_BSP120_CZ.pdf 6.1.3
Ruční tesařská elektrická řetězová pila
Pila se skládá z pevného stolu, suportu, motoru, lišty s řetězem a klínem a dvojicí madel. Použití: Slouţí k řezání hraněného a polohraněného řeziva ve všech směrech a vytváření tesařských spojů. Lze ji naklápět a vytvářet tak relativně čisté, šikmé řezy, v závislosti na pouţitém řetězu. Její největší předností je vysoký řezný výkon. Při práci je třeba dodrţovat pravidla bezpečné práce. Návod k pouţití: http://www.protool.cz/SiteCollectionDocuments/Catalog/Protool/pt_portal_bedienungsanleitu ngen/aa/1107_manual_ISP_AA.pdf 6.1.4
Ruční motorová řetězová pila
Skládá se z motoru, nádrţe, převodovky, vodící lišty, pilového řetězu a dvou rukojetí. Pilový řetěz se pohybuje po vodící liště a je neustále mazán ekologicky odbouratelným olejem a optimálně napnut. Obsluha musí být pravidelně kaţdoročně proškolována. Použití: V lesním sektoru, pro přeřezávání kmenů a vlastní kácení stromů. Pro svoji univerzálnost je vyuţívaná i při tesařských pracích. V tom případě se pila osazuje jemnějším pilovým řetězem, k dosaţení vetší přesnosti při řezání a dokonalejšího povrchu.
72
Návod k pouţití: http://www.husqvarna.com/ddoc/HUSO/HUSO2010_AAaa/HUSO2010_AAaa__115313426.pdf 6.1.5
Ruční elektrická pásová pila
Ruční elektrická pásová pila se skládá z pevného stolu, suportu, hnané a hnací pásnice, motoru a drţadel. Pilový pás je napnut mezi pásnicemi a je zakryt ochranným krytem. Precizní vedení pilového pásu pomocí destiček z tvrdokovu umoţňuje pouţití úzkých i širokých pilových pásů. Přesné řezy zaručuje vulkanizované gumové obloţení na vodicích kolech. Použití: Zejména k tvarovým řezům větších průřezů trámů. Návod k pouţití: http://www.protool.cz/SiteCollectionDocuments/Catalog/Protool/pt_portal_bedienungsanleitu ngen/cz/1008_manual_622741D_SBP285_CZ.pdf
6.2
Ruční elektrické frézky
Do této kategorie řadíme: srovnávací frézky sedlové frézky horní frézky
73
6.2.1
Ruční elektrická srovnávací frézka
Ruční elektrická srovnávací frézka se skládá z pracovních stolů, elektromotoru, převodu, noţové hřídele a rukojetí. Na zadním pracovním stole je uloţen elektromotor s převodem, noţová hřídel a rukojeť. Převod otáček je zabezpečen klínovými řemeny a řemenicemi. Výškové seřizování se provádí seřizovací pákou a zajišťuje pootočením přední rukojeti. Pro tesařské práce je konstrukce mohutnější a rozměr noţového hřídele je větší. Použití: Na srovnání (frézování) nerovných dřevěných povrchů a vytvoření polodráţek při pouţití vodícího pravítka. Návod k pouţití: http://www.protool.cz/SiteCollectionDocuments/Catalog/Protool/pt_portal_bedienungsanleitu ngen/cz/1008_manual_622743E_plp_300_CZ.pdf 6.2.2
Ruční elektrická sedlová frézka
Frézka je sloţena z pevného stolu, v jehoţ středu je umístněn úhlově stavitelný frézovací agregát. Použití: Slouţí k rychlému vytvoření tesařských spojů (osedlání, kampování) a k výraznému zrychlení a zkvalitnění výroby tesařských spojů. Návod k pouţití: http://www.protool.cz/SiteCollectionDocuments/Catalog/Protool/pt_portal_bedienungsanleitu ngen/cz/1008_manual_622750E_NRP90_CZ.pdf
6.2.3
Ruční elektrická horní frézka Je sloţena z pevného stolu opatřeného dvěma vodícími tyčemi, na kterých se pohybuje suport s motorem a frézovacím vřetenem. Výškové nastavení se provádí povolením zajišťovací páčky. Následně se provede vlastní nastavení poţedované výšky posunem po vodících tyčích a dotaţení páčky. Jemné nastavení se provede pomocí stavěcího šroubu.
74
Použití: Ruční elektrická horní frézka slouţí k opracování ploch a hran viditelných ploch tesařských a truhlářských konstrukcí. Návod k pouţití: http://www.etracker.de/lnkcnt.php?et=SQskd9&url=http%3a%2f%2fwww.festool.cz%2fSite CollectionDocuments%2fCatalog%2fbedienungsanleitungen%2ffraesen%2foberfraese%2f46 8073_010_of2200.zip&lnkname=n%c3%a1vod+k%c2%a0obsluze+OF+2200+EB
6.3
Ruční elektrické vrtačky a šroubováky
Ruční vrtačky se nejčastěji pouţívají s elektrickým pohonem. Dělí se: stojanové (tesařské) pistolové pneumatické vrtačky 6.3.1
Ruční elektrická vrtačka (tesařská)
Skládá se z vrtacího agregátu a stojanu, který umoţňuje přesné úhlové nastavení při vrtání. Při vrtání se tlačí na agregát, který je veden pomocí vodících lišt. Použití: Při spojování tesařských konstrukcí, při montáţi dřevěných staveb a opravách dřevěných konstrukcí. Návod k pouţití: http://www.mafell.de/en/products/product-catalog.html
Tesařská vrtačka
6.3.2
Ruční elektrická vrtačka (pistolová) Skládá se z motoru, převodové skříně, sklíčidla, madel a dorazu. Vyrábí se většinou dvou rychlostní s regulací otáček, eventuelně s příklepem, dorazem a odsáváním. Sklíčidlo je dotahované pomocí kličky nebo tzv. rychloupínací. Použití: Slouţí k vrtání otvorů do dřeva a po výměně vrtáku také do kovu, cihel a betonu. Návod k pouţití:
http://www.protool.cz/SiteCollectionDocuments/Catalog/Protool/pt_portal_bedienungsanleitu ngen/cz/1008_manual_00631228D_DRP13_CZ.pdf
75
6.4
Ruční elektrická řetězová dlabačka
Stroj se skládá z podstavce, který tvoří opěrná deska se dvěma vodícími tyčemi a pruţinami, elektromotoru s vodícími pouzdry, dvou rukojetí a řezací soupravy. Souprava se skládá z řetězky, vodící lišty, dlabacího řetězu a napínací kladky. Řetězka je uloţena na konci hřídele elektromotoru. Vedle jedné vodící tyče v opěrné desce je hloubková zaráţka, pomocí které se nastavuje hloubka dlabání. V opěrné desce se nachází vodící tyč s boční zaráţkou k vymezení polohy otvoru. Při práci se podstavec stroje poloţí na obráběný dílec tak, aby dlabací řetěz byl nad místem dlabu. Mírným tlakem na rukojeti se nástroj posouvá do řezu. Zpět se zvedá samočinně tlakem pruţin. Použití: Ruční elektrická řetězová dlabačka se pouţívá pro dlabání hranatých otvorů do deskového a hraněného řeziva a k zhotovení čepových spojů v tesařských konstrukcích a to zejména při montáţních pracích na stavbách. Návod k pouţití: http://www.protool.cz/SiteCollectionDocuments/Catalog/Protool/pt_portal_bedienungsanleitu ngen/cz/1008_manual_622745E_CMP150_CZ.pdf
6.5
Ruční elektrické brusky
Ruční elektrické brusky se dělí: pásové kmitavé (oscilační) kotoučové Pouţívají se k broušení ploch a boků plošných dílců, hranolků, rámů, obkladů a broušení podlah. 6.5.1
Ruční elektrická pásová bruska
Pracovním nástrojem je nekonečný brusný pás vedený mezi dvěma pásnicemi. Součástí je zachycovací pytel na prach. Použití: Broušení větších ploch s moţností výměny
76
hrubosti brusných pásů. Můţe být vybavena i brusným rámem k broušení větších ploch, nebo stojanem k upnutí brusky do polohy pásem nahoru a broušení malých ploch. Návod k pouţití: http://www.blackanddecker.cz/powertools/productdetails/catno/KA89EK/
6.5.2
Ruční elektrická oscilační bruska Pracovním nástrojem je brusný talíř, který kmitá velkou rychlostí na malou vzdálenost. Odsávání je pomocí pytle nebo je přímo napojeno hadicí na vysavač. Použití: Slouţí k jemnému broušení dřeva, dřevěných a sádrových materiálů. Návod k pouţití: http://www.festool.cz/Products/Pages/Product-
Detail.aspx?pid=571867&name=Excentrick-bruska-ETS-150-5-EQ-230V
6.5.3
Úhlová bruska
Úhlová bruska umoţňuje práci: s otáčkami do 2500/min.(broušení a leštění) s otáčkami kolem10 000/min.(dělení stavebních materiálů za sucha nebo pod vodou) Nástroj se skládá z převodové skříně s kuţelovým převodem, z motorové skříně, ochranného krytu, plošného posuvného spínače, samovyvaţovací jednotky, blokovacího čepu, rukojeti, přídavného drţadla a kotouče. Použití: Vyuţijeme ji nejen broušení dřeva, ale i k řezání dlaţdic, zdiva, betonu, kamene i oceli. Také s ní snadno odstraníme barvy a laky karoserií i stavebních konstrukcí a přebrousíme i vyleštíme nátěry. Návod k pouţití: http://www.bosch-naradi-cz.cz/p_info/2974-bruska-uhlova-bosch%0D%0Apws-8-125-ce/
77
6.5.4
Kotoučová bruska (podlahová) Skládá se z motoru, brusné desky, oje s dvojicí kol, madla a ovládacích pák. Použití: Bruska nejčastěji pouţívaná pro mezibrusy při nanášení jednotlivých vrstev laků nebo rozleštění olejů. Moţné také pouţít na velmi jednoduché přebroušení parket, palubek a prken.
6.6
Ruční elektrické (akumulátorové) stroje
Řadíme zde téměř všechny ruční elektrické přenosné stroje. K jejich pohonu neslouţí proud ze sítě přímo, ale dobíjecí akumulátorový článek, který je ze sítě opakovaně nabíjen.
6.7
Pneumatické nářadí
Základním znakem pneumatického nářadí je jeho nízká hmotnost, snadná manipulace, vysoká pracovní spolehlivost a bezpečnost. Zdrojem energie je stlačený vzduch vytvářený v membránových nebo pístových kompresorech. Dělí se: točivé (vrtačky, šroubováky, utahováky a brusky) úderové (sponkovačky, hřebíkovačky) 6.7.1
Pneumatická vrtačka (šroubovák) Velmi příjemný přístroj do ruky pro dlouhodobou práci pro svoji nízkou hmotnost. Můţe být vybavena přepínačem pravého a levého chodu. Točivý pohyb je vytvářen vzduchovou turbínou. Použití: K montáţnímu vrtání nebo šroubování.
78
6.7.2
Sponkovací pistole
Skládá se z přívodu stlačeného vzduchu, úderového mechanismu, spouštěče a zásobníku sponek. Použití: K rychlému spojování dřeva a materiálů na jeho bázi různě velikými sponami. Návod k pouţití: http://www.einhell.sk/www/navody/4137755.pdf
6.7.3
Hřebíkovací pneumatickápistole
Sloţení je v podstatě stejné jako u sponkovací pistole, pouze zásobník a úderník je přizpůsoben tvaru hřebíků. Pro snadnější přístup bývá zásobník nakloněn pod úhlem. Použití: K spojování větších dřevěných prvků (palet, dřevostaveb) Návod k pouţití:
http://www.duchacek.cz/data/att/D51430_431_CZ-SK_A4.pdf
79
6.8
Bezpečnost
a
ochrana
zdraví
při
práci
s ručními
dřevoobráběcími stroji Při práci s ručními elektrickými a pneumatickými stroji je třeba mít neustále na zřeteli, ţe pracujeme s vysokými řeznými rychlostmi a elektrickou energií. Při obrábění jsou stroje vedeny do řezu ručně a pracovník překonává neustále se měnící řezný odpor pomocí svých svalů. 6.8.1
Základní bezpečnostní pravidla elektrické kabely se nesmějí nacházet v blízkosti stroje a zejména ne v předpokládaném směru chodu stroje dbáme na dokonalé upnutí materiálů, aby se při práci nechvěly a samovolně měnily polohu pouţíváme pouze stroje správně seřízené, zakrytované a se spolehlivě upnutými nástroji, vodítky a dorazy ruční nástroje se mohou přenášet nebo odkládat jen po vypnutí motoru a zastavení stroje stroje musí být vybaveny spolehlivými ochrannými kryty, které chrání všechny pohybující se části (převody, nástroje) a současně usměrňují odvádění odpadu vznikajícího při obrábění dřevní odpad se můţe ručně odstranit aţ po ukončení pracovní operace a zastavení stroje
Otázky Jaké je rozdělení přenosných dřevoobráběcích strojů?
Jaké je pouţití ruční kotoučové pily? Popište ruční srovnávací frézku? Ze kterých hlavních částí se skládá ruční elektrická dlabačka? Uveď výhody a nevýhody pneumatického a akumulátorového nářadí? Jaké OOPP musíš pouţívat u jednotlivých strojů? Pracovní úkoly S učitelem OV zhlédni instruktážní film s bezpečnostní tématikou. S učitelem OV proveď výměnu nástrojů jednotlivých ručních dřevoobráběcích strojů.
80
7 Závěr Úkolem praktického vyučování, jako stěţejní části přípravy ţáka na vykonávání jeho budoucího povolání je ověření poznatků z teoretického vyučování. Takto získané odborné dovednosti a návyky jsou velice cennými zkušenostmi, kterými ţák zvyšuje svoje moţnosti uplatnění na trhu práce. Cílem bakalářské práce bylo rozpracovat učební materiál pro praktické vyučování, odborný výcvik prvního ročníku, jako pomůcku pro začínající učitele praktického vyučování v oboru Tesař. Práci jsem se snaţil vypracovat, jako návrhy pro témata odborného výcviku v prvním ročníku, se zaměřením především na základní způsoby zpracování materiálů, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a seznámení se se základními nástroji a pomůckami, které tesař pouţívá při práci. Materiál je zpracován tak, aby byl nápomocen začínajícímu učiteli při sestavování příprav před výukou, podle konkrétních poţadavků jeho školního vzdělávacího programu. Při zpracování obsahu své bakalářské práce jsem se snaţil doplnit témata k výuce o technologické novinky, které jsou pouţívané v oboru, poţadavky a náměty sociálních partnerů středních odborných škol a středních odborných učilišť a budoucích potenciálních zaměstnavatelů absolventů oboru. Rozpracování materiálů pro první ročník by mohlo být inspirací pro rozpracování učebního materiálu i pro další ročníky uvedeného oboru.
Bibliografie ŠIROKÝ MILAN, Řešení problematiky obsahu výuky odborného výcviku oboru Tesař se zaměřením na vybrané kapitoly 1. ročníku, bakalářská práce, Brno, 2013, Masarykova univerzita, pedagogická fakulta, katedra didaktických technologií, 89 s., vedoucí práce PaedDr. Ing. Josef Pecina, CSc.
81
8 Seznam literatury a zdrojů ČADÍLEK M.:Didaktika praktického vyučování I. Brno, 2005. 98 s. ČADÍLEK M. - STEJSKALOVÁ P.:Didaktika praktického vyučování II. Brno, 2001. 69 s. ŠVP Tesař SŠSŘ Brno- Bosonohy, 2009 KŘUPALOVÁ Z.: Technologie pro 1. ročník SOU oborů zpracování dřeva. Praha:Sobotáles 2004, 80-85920-74-3 KUBĚNA L.: MATOUŠEK J.:Tesařská technologie pro 3. Ročník učebního oboru tesař. Praha: Sobotáles 1995, ISBN 80-85920-08-5 KŘUPALOVÁ Z.: Nauka o materiálech pro 1.a 2.ročník SOU učebního oboru truhlář. Praha: Sobotáles 2004, ISBN 80-86817-02-04 JELÍNEK L.: Tesařské konstrukce. Praha: ČKAIT, 2008, ISBN 978-80-87093-74-0 KUKLÍK P.: Dřevěné konstrukce. Praha: ČKAIT, 2005, ISBN 80-86769-72-0 KYDLÍČEK Karel.: Tesař. Praha: SNTL, 1974, ISBN 04-710-74 KYDLÍČEK Karel.: Příručka pro tesaře. Praha: SNTL, 1971, ISBN 04-706-71 NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Praha: Sobotáles, 2002, 615s. 80-86706-14-1 DOLEJŠ A.,KADLEČEK F.: Technologie pro dřevoobory pro 1. Ročník středních odborných učilišť. Praha: SNTL 1984, ISBN 06-065-84 KREJČÍ J.: Multimediální pomůcka pro nácvik ručního obrábění, bakalářská práce, Masarykova universita, pedagogická fakulta, katedra didaktických technologií, Brno 2010, 60s. MATUŠKA R.: Problematika obsahu výuky praktického vyučování oboru mechanik – elektronik se zaměřením na 1. Ročník, bakalářská práce, Masarykova univerzita, pedagogická fakulta, katedra didaktických technologií, Brno 2012, 99 s. SPOUSTA V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce, Brno, Cerm, 2009, ISBN 97880-7204-617-1, 230 s. Truhlářské listy, 9/2009, ISSN 1210-6224 Stolařský magazín, 11/2009, ISSN 1335-7018
Internetové zdroje NUOV, [on-line ] [cit. 22. 11. 2012] dostupné na: http://zpd.nuov.cz/ RVP Tesař [on-line ] [cit. 22. 11. 2012] http://zpd.nuov.cz/36/3664H001.pr.html
82
Ruční nářadí [on-line ] [cit. 27. 12. 2012] dostupné na: http://www.ireceptar.cz/prokutily/komentovany-slovnik-naradi-pro-domaci-dilnu/ SIAŘ Pokyn Ředitele KŘP Jmk č.6/2011 ze dne 5. ledna 2011 - Příloha č. 5 Poučení při práci s ručním nářadím ze dne 1. 2. 2012
Fotografie a obrázky: Ochranné brýle, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.euroshopy.cz/ochranne-bryle-contrast-oranzove-stihl/ Stavební ochranná helma, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://shop.berner.eu/ Brýle pro vidění laseru, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://shop.berner.eu/ Ochranný obličejový štít, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://shop.berner.eu/ Ochranná sluchátka, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.ochranneprostredky.cz/ Maska na jemný prach s výdechovým ventilem, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://shop.berner.eu/ Ochranné ucpávky do uší se šňůrkou, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://shop.berner.eu Metr skládací, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.simek.eu/z30187-metrskladaci-1m-typ-700-bily Metr svinovací, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.mbcalibr.cz/ Měřící pásmo, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.pmdtrade.cz/ Digitální měřící pásmo, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.obchodpodebrady.cz/ Posuvné měřidlo digitální, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://bestpatron.shop5.cz/ Laserový dálkoměr, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.kudo.cz/ Olovnice, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.zempo.cz/ Vodováha bublinková (libela) [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.aaanaradi.cz/ Šňůrová vodováha, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.pro-rezbare.cz/ Vodováha laserová, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://stavbar.ornth.sk/ Vodováha hadicová, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.tubiitalia.com/
83
Kapesní sklonoměr, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.namir.cz/ Mechanický a elektronický úhloměr, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.martinec.cz/ Tesařská tuţka, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na[ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.naradi-tip.cz/ Ocelový úhelník, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.truhlarskenastroje.cz/ Rejsek dřevěný se dvěma noţi, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.truhlarske-nastroje.cz/ Značkovací inkoustová šňůra, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Značkovací rýsovací jehly, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.truhlarskenastroje.cz/ Značkovací křída, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Děrovač (šídlo) , [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Odpichovací kruţítko, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.pro-rezbare.cz/ Odpichovací kruţítko s drţákem na tuţku, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.pro-rezbare.cz/ Stavitelný pokosník, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Pokosník na ozubové spoje stavitelný, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.pro-rezbare.cz/ Dělitel úhlů, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Úhloměr (velký), [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.pro-rezbare.cz/ Truhlářská hoblice, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.rucne-naradie.sk/ Stahovací elementy (na hranoly), [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Ztuţidla truhlářská, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Krovová ztuţidla, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Tesařská skoba, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.rebiop.sk/ Břichatka, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.seznamzbozi.cz/ Truhlářská rámová pila, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Rámová pilka na kov, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.rucni-naradi.cz Čepovka, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.naradi-obchod.cz/ Ocaska, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Děrovka, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.michalmolin.cz/
84
Svlakovka, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.sberatel.com/ Řezačka na izolační hmoty, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Přeřezávací ozubení, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.michalmolin.cz/ Trojúhelníkové ozubení, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.michalmolin.cz/ Nezumi-Ba, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.michalmolin.cz/ Dozuki, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.michalmolin.cz/ Ryoba, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.michalmolin.cz/ Kataba, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.michalmolin.cz/ Kleště pro rozvod pilových zubů, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Pilník na broušení pilových zubů, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Základní druhy hoblíků, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Římsovník, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.pro-rezbare.cz/ Kocour, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Speciální dlátový hoblík, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Hoblík s malým úhlem řezu, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Poříz, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Části hoblíku, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Plochá dláta, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Čepovací dláta, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Tesařská dláta, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Japonský teslík, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.michalmolin.cz/ Ukázka drţení dlát při broušení a obtahování, [z vlastního zdroje ] Hlavatka, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Podbíječka, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Širočina, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Dlabací sekera (kříţovka) , [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Plochá teslice, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Kolovrátek, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Svidřík, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Ruční vrtačka s litým ozubeným kolem, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Nebozez, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/
85
Forstnerův vrták, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Spirálový hadovitý, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Šroubovitý vrták, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Stavitelný vrták, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Plochý vrták, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Pilový vykruţovač, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Pilníky, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.aaa-naradi.cz/ Sruháky (rašple, [on-line ]) [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.aaa-naradi.cz/ Tesařské kladivo, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Vytahovač hřebíků (pajsr) a sochor (páčidlo), [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Dřevěná palička, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Šroubovák se svidříkovým mechanismem, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Pevný šroubovák, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Přípravek k vedení nástroje při broušení, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Měrka úhlů faset řezných nástrojů, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://drevorezba.cz/ Kulatina, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.lesoservis.cz/ Rozdělení deskového řeziva, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Sklad řeziva, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Hráň řeziva, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Schéma objemových změn, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Hlavní řezy kmenem stromu, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Tvarové změny (borcení) v závislosti na poloze řeziva v kmenu stromu NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Závislost teploty a relativní vlhkosti vzduchu na vlhkosti dřeva, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.lesoservis.cz/ Sklad sušeného řeziva, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.italcomma.cz/ Kondenzační komorová sušárna( 3x) , [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.italcomma.cz/ Odporový hrotový vlhkoměr, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.zdekup.cz/
86
Kontrola nastavení pilového listu [z vlastního zdroje ] Tesání trámu z kmene, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Postup při tesání kmene, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Začátek a konec hoblován, [z vlastního zdroje ] Hoblování čelního dřeva od sebe a k sobě, [z vlastního zdroje ] Kontrola pravoúhlosti hoblovaného materiálu, [z vlastního zdroje ] Správné odloţení hoblíku, [z vlastního zdroje ] Ostření dlát, [z vlastního zdroje ] Postu při dlabání, [z vlastního zdroje ] Předznačení otvorů, [z vlastního zdroje ] Vrtání čelního dřeva do předznačených otvorů, [z vlastního zdroje ] Kontrola svislosti vrtání, [z vlastního zdroje ] Sraţení hrany zamezující vytrhání vláken, [z vlastního zdroje ] Postoj a drţení pilníku, [z vlastního zdroje ] Drţení pilníků, NUTSCH W.: Příručka pro truhláře Druhy nástrčných bitů pro šroubování, [on-line ] [ze dne 20. 3. 2013] dostupné na http://www.ireceptar.cz/ Ruční elektrická kotoučová pila, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] dostupné na http://www.protool.cz Ruční elektrická přímočará pila, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] dostupné na http://www.protool.cz Ruční tesařská elektrická řetězová pila, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] dostupné na http://www.protool.cz Ruční motorová řetězová pil, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] dostupné na http://www.husqvarna.com Ruční elektrická pásová pila, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] dostupné na http://www.protool.cz Ruční elektrická srovnávací frézka, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www.protool.cz Ruční elektrická sedlová frézka, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www.protool.cz Ruční elektrická horní frézka, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www.festool.cz Ruční elektrická vrtačka (tesařská), [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www.elektronaradi.cz/ Ruční elektrická vrtačka (pistolová), [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www.protool.cz Ruční elektrická řetězová dlabačka, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www.protool.cz
87
Ruční elektrická pásová bruska, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www.blackanddecker.cz Ruční elektrická oscilační bruska, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www.festool.cz Úhlová bruska, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www.bosch-naradi-cz Kotoučová bruska (podlahová), [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www.podlahybrouk.cz/ Pneumatická vrtačka (šroubovák), [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www. Kasa.cz Sponkovací pistole, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www.nakupka.cz/ Hřebíkovací pneumatická pistole, [on-line ] [ze dne 22. 3. 2013] http://www.naradi-dewalt.cz/
88
