Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra výchovy ke zdraví

Názory čtyř generací na manželství Bakalářská práce Brno 2014

Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Mgr. Alice Prokopová, Ph. D. Vypracovala: Hana Petrášová

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s užitím literatury a zdrojů uvedených v přiloženém seznamu.

V Brně dne ……….......

Hana Petrášová

.………………………..

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Mgr. Alici Prokopové Ph.D. za příkladné

vedení

mé

práce

a

cenné

rady

při

jejím

zpracování.

Obsah Úvod ……………………………………………………..………………………. 6 Praktická část ……...…………………………………………..………….….… 8 1. Počátky manželství …………..………………………………….…….... 8 1.1 Otrokářská společnost, starověký Řím a manţelství …………...….... 8 1.2 Války ……………………………………………………………….. 10 2. Historie manželství na českém území ………………………………... 11 3. Právní stránka manželství ………………………………………….… 15 3.1 Předmanţelská smlouva ………………………………………….… 17 3.2 Rozvod ……………………………………………………………... 17 4. Typy manželství ……………………………………………………….. 19 4.1 Monogamie ……………………………………….………………....19 4.2 Polygamie …………………………………………………………... 19 4.3 Registrované partnerství ……………………………………………. 20 4.4 Jiné souţití ………………………………………………………..… 20 5. Statistiky, osobnostní proměnné a komunikace …………………….. 22 5.1 Manţelství, rozvody, děti narozené v a mimo manţelství………….. 22 5.2 Osobnostní proměnné ………………………………………….…… 24 5.3 Komunikace mezi manţely ……………………………………….... 27 Teoretická část ……………………………………………………………...…. 29 6. Záměry a cíle výzkumu …………………………………………….…. 29 6.1 Hypotézy ………………………………………………………….... 29 6.2 Zkoumané osoby ………………………………………………….... 30 6.2.1

Nejmladší zkoumané osoby ………………………………... 30

6.2.2

Starší školní věk ………………………………………….… 30

6.2.3

Generace dospělých ………………………………………... 30

6.2.4

Nejstarší zkoumané osoby …………………………….…..... 30

6.3 Dotazníky …………………………………………………….…….. 31 6.3.1

První typ …………………………………………….……… 31

6.3.2

Druhý typ …………………………………………….…….. 31

6.3.3

Třetí typ …………………………………………….………. 32 4

6.4 Výsledky ………………………………………………………….... 32 6.4.1

Dotazníky nejmladších osob ……………………………….. 32

6.4.2

Starší ţáci a studenti ………………………………………... 36

6.4.3

Generace dospělých dotázaných …………….……………... 41

6.5 Závěr a diskuze ………………………………………….…………. 46 Závěr ………………………………………………………….………….…..… 50 Resumé …………………………………………………….………………...… 52 Literatura ………………………………………………….………………….. 53 Přílohy ………………………………………………….……………………… 57

5

″Mírná i ohnivá, svatá a vášnivá, něžná a tajemná, pokorná a královská smrtelně vážná a ze života se těšící, širá jako nebesa a zemi vonící taková je manželská láska.″1

Úvod Tématem mé bakalářské práce je manţelství a také názory čtyř generací na toto společenské souţití. Manţelství je velmi diskutované téma, vţdy se najde něco, co se můţe řešit či se hledá jiný pohled na věc. Ţeny se vdávají rády, pro muţe je manţelství cesta do očistce. Ale je to vţdy pravda? To jsem chtěla zjistit, proto jsem se rozhodla pro napsání této práce. První část mé práce je čistě teoretická. V první a druhé kapitole se věnuji počátkům manţelství, jelikoţ ne vţdy manţelství vypadalo jako dnes. V průběhu věků se měnil názor na manţelství, práva a povinnosti manţelů, či pohled na manţelky jako na poslušné sluţky. Kapitola je rozdělena na časové úseky, které měli na chod a také vývoj manţelství silný vliv. Třetí kapitola se věnuje uzavírání manţelství, předmanţelskému úřednímu vyřizování, překáţkám bránicím uzavřít platné manţelství, průběhu svatby, právům a povinnostem manţelů, předmanţelské smlouvě nebo také náleţitostí rozvodů. V další části se zabývám moţným způsobem souţití, jelikoţ pár nemusí ţít pouze ve svazku manţelském. Dále se zaměřím na význam monogamie a polygamie, registrovaného partnerství a dalších moţností souţití. Také se budu věnovat definici manţelství na zkoušku, a proč někteří z nás ţijí celou dobu s partnerem na tzv. psí kníţku. V páté kapitole se zajímám o nejrůznější statistiky, které se týkají manţelství. Jedná se o statistiky počtů manţelství, rozvodů, dětí narozených v manţelství a mimo manţelství, dále bude kapitola obsahovat nejrůznější osobnostní proměnné, které mají vliv na funkční a dysfunkční manţelství. V jedné z podkapitol se také věnuji komunikaci mezi manţely, jelikoţ bez komunikace vše začíná a bohuţel někdy i končí.

1

VALÁŠEK, M.: Manželství, Třebíč, 2001. s. 6.

6

Druhá část mé práce je ryze praktická. Vytvořila jsem tři typy dotazníků, které jsem předloţila čtyřem generacím dotázaných. Nejmladší zkoumané osoby jsou ţáci pátých tříd základní školy, druhou skupinou jsou ţáci devátých tříd základních škol, třetí generace se pohybuje okolo 20 aţ 30 let, tudíţ moje věková skupina, a poslední, nejstarší generace se pohybuje v rozmezí 40 aţ 50 let, coţ je generace mých rodičů. V odpovědích můţeme nalézt nejrůznější rozdíly, ale také překvapivé shody na určitá témata. Pohled dětí je jasný a zatím nezkreslený, i kdyţ některé děti jiţ musely proţít rozvod či nejrůznějšími hádky svých rodičů. Pohled dospělých je jiţ jiný, jelikoţ mnoho z nich má s manţelstvím nějaké zkušenosti, a to buď kladné, nebo záporné. V dílčím závěru se poté budu věnovat odpovědím, jeţ jsem získala z uvedených dotazníků.

7

″Kdyby měl být manželský život veselý, nezačínal by v kostele.″2

Teoretická část 1. Počátky manželství Lidé, společnost a také manţelství procházelo během vývoje našeho lidstva jistými proměnami. Díky právním normám a zákoníkům můţeme vidět, jak se manţelství a s ním spojené nejrůznější záleţitosti měnily. Na počátku naší existence ţádné manţelství neexistovalo, prostě spolu lidé začali ţít a proţívat spolu nejrůznější lidské útrapy. Šlo především o přeţití a nevyhynutí rodu. ,,Neexistoval jiný vztah než reprodukční, a párové manželství nemělo stále ještě jinou náplň.″3V pozdějších dobách lidé potřebovali důkaz o tom, ţe k sobě patří a nejlépe, aby to věděla široká veřejnost. Nejdříve měla uzavírání manţelství na starost církev a jiné náboţenské skupiny, poté sjednávání sňatků přešlo do rukou státní správy. Jak v dřívějších dobách, tak i dne někdo sňatek a manţelství povaţuje za přeţitek a někdo na něj nedá dopustit. Proto se v této kapitole vrátíme do historie a podíváme se, jak se na manţelství naši drazí předci dívali.

1.1 Otrokářská společnost, starověký Řím a manželství Otrokářskou společnost jsme mohli nalézt například ve starém Egyptě nebo také v Mezopotámii, později se také objevila v Indii, Číně, Řecku či Římě. V otrokářské společnosti byla formou státu despocie, coţ se také odráţelo i v právu rodinném, kde začalo vznikat párové manţelství, které ovšem nevylučovalo prvky skupinového manţelství, tudíţ manţelé, muţ i ţena, mohli mít styk i s jinými partnery. U ţen ovšem šlo o výjimky, jelikoţ ţádný muţ nebyl rád, kdyţ se vědělo, ţe ho vlastní ţena podvádí. Na druhé straně ţeny, které se provdaly, byly vţdy pod nadvládou muţe, nejdříve otce a poté manţela.4 V otrokářské společnosti, jak uţ název naznačuje, nebylo nouze o otroky, ale musíme si uvědomit, ne jako jejich páni, ţe otroci byli také lidé, kteří měli svoje sny a tuţby a také chtěli ţít s někým druhým. Otrok byl ve středověku 2

VALÁŠEK, M.: c. d., s. 8. KLABOUCH, J.: Manželství a rodina v minulosti. Praha: Orbis, 1962. s. 14. 4 Tamtéţ. s. 23 – 30. 3

8

povaţován za věc, předmět, kterou někdo vlastnil. Otroci nemohli nabývat majetkových práv, podávat ţaloby a také nebyli způsobilí k rodinným právním poměrům. Otroci nesměli vstupovat do manţelství, jelikoţ neměli ius conubii (právo

vstupovat

do

manţelství),

mohli

ovšem

uzavírat

tzv.

svazek

kazimanţelský, který byl podobný běţnému manţelství, ale byl ryze neformální, bez jakýchkoliv právních úkonů a majitel otroka tento svazek mohl kdykoli ukončit. Muţ otrok se mohl oţenit buď s otrokyní (jejich děti byly otroci), nebo také se svobodnou ţenou, jejichţ děti byli svobodní. Tyto svazky ale nebyly podporovány, jelikoţ stát přicházel o děti – otroky, které se rodily otrokům a byly další pracovní sílou.5 Podle římského práva bylo manţelství trvalé spojení ţivota mezi muţem a ţenou, avšak muselo to být manţelství mezi Římanem a Římankou nebo mezi Římanem a cizinkou, která měla právo vstupovat do manţelství (ius conubii). ,,Manželství s plnými právními účinky bylo v římském právu možné jen mezi plnoprávnými a dospělými občany, jestliže nebylo mezi nimi manželských překážek.″6Podle postavení manţelky se manţelství dělilo na dva typy: buď manţelství s manţelskou mocí nad ţenou, která byla v postavení dcery nebo manţelství bez moci nad manţelkou. Manţelství mohlo být uzavřeno, pokud mu předcházely zásnuby a oba snoubenci souhlasili se svatbou. Dále měli Římané tři moţnosti uzavření sňatku. Confarreatio, coţ byl slavnostní náboţenský obřad za přítomností kněţí; coemptio, coţ znamenalo, ţe ţena byla zakoupena na trhu nebo ji prodali rodiče za symbolickou cenu; třetí typ se nazýval usus a šlo o vydrţení manţelské moci nad ţenou, pokud spolu muţ a ţena ţili pod jednou střechou po dobu jednoho roku. Římané také mysleli na překáţky, díky kterým by bylo manţelství neplatné. Jednalo se o nedospělost jednoho či obou ze snoubenců, duševní choroba, impotence, vykleštění nebo jiné trvající manţelství. Jiţ v této době existovala moţnost ukončení manţelství, byla to buď smrt jednoho z manţelů, zapuzení (muţ mohl zapudit manţelku, které byla uznána vina u

5

Římské právo [online]. [pub. 2002-01-16, cit. 2014-03-15]. Dostupné na < http://www.iuswiki.eu/rimske-pravo> 6 KLABOUCH, J.: c. d., s. 32 – 33.

9

soudu), rozvod z důvodu impotence, šílenství nebo pokud se oba dva dohodli, ţe odejdou do kláštera.7

1.2 Války Velkým zlomem v manţelství, uzavírání sňatků a také nově narozených dětí byly dvě světové války, které se dotkly celého světa a tím pádem celosvětové populace. První světová válka trvala čtyři roky (1914 – 1918), zasáhla 32 zemí a během těchto let se do války zapojilo na 74 miliónů vojáků, domů se nevrátilo přes 37 milionů muţů a ţen. Druhá světová válka probíhala od roku 1939 aţ do roku 1945, zúčastnilo se jí 64 zemí se dvěma miliardami lidí, coţ bylo 80 % lidstva. Přesný počet mrtvých není znám, avšak nejniţší hranice mluví o 43 miliónů obětí.8 Při těchto počtech si musíme uvědomit, ţe manţelství a rození dětí bylo na posledním místě v ţivotě dospělých lidí. Hlavním cílem bylo přeţít. Dalším důvodem bylo to, ţe muţi během a po válce byli buď velmi mladí, nebo naopak velmi staří a ţen bylo na jednoho muţe hned několik. Aţ po několika letech po válce se lidé opět začali ţenit a počet narozených dětí se postupně navyšoval.

7

České dějiny [online]. [pub. 2001-05-06, cit. 2014-02-15]. Dostupné na http://www.dejepisne.estranky.cz/clanky/ucivo---starovek---rim/rimska-spolecnost-v-dobekralovstvi-.html> 8 Války v číslech [online]. [pub. 2006-10-10, cit. 2014-03-04]. Dostupné na http://www.novysmer.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1327:valky-vislech&catid=37:zahranicnipolitika&Itemid=48 >

10

< <

,,Ideální manželství má dva předpoklady, muž musí být hluchý a žena slepá.″9

2. Historie manželství na českém území Aţ do počátku vlády Josefa II., který nastoupil na habsburský trůn po své matce Marii Terezii roku 1780, manţelství vycházelo z křesťanství. Manţelství bylo a někdy i dnes je pokládáno za svátost, jejím uzavřením se uzavírala jak smlouva mezi muţem a ţenou, ale také smlouva s Bohem, tudíţ v dřívějších dobách bylo manţelství nerozlučitelné. I dnes se při obřadech v kostelech ozývají slova kněze: "Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj." Od 12. aţ do počátku 19. století bylo manţelství záleţitostí církevní a veřejnou. Samotnému sňatku předcházely zásnuby a také tři ohlášky v kostele, aby lidé věděli, kdo se kdy ţení či vdává a zda náhodou neexistuje nějaké překáţka, která by mohla sňatku zabránit. Mezi nejčastější překáţky patřilo příbuzenské spojení, sňatek s jinou osobou, impotence či také nízký věk snoubenců. U menších překáţek se manţelství stalo nedovolené a o výjimku se ţádalo u papeţe, který mohl udělit tzv. dispens (výjimka, s kterou se snoubenci mohli vzít). Pokud se během tří týdnů ţádné překáţky neobjevily, a pokud oba snoubenci dobrovolně souhlasili se sňatkem, mohla se svatba uskutečnit v kostele, oddávajícím byl kněz příslušného kostela. Rozvod v této době nebyl moţný, jedinou výjimkou byla situace, kdyţ manţelství nebylo naplněno, čímţ se myslelo, ţe nedošlo k manţelskému pohlavnímu aktu. Pokud se tak nestalo, bylo moţno manţelství zrušit buď vstoupení jednoho z manţelů do kláštera, nebo se opět muselo ţádat u papeţe o výjimku. Na druhou stranu také docházelo k soukromým tzv. tajným sňatkům. Ty vznikaly po prohlášení snoubenců o vzájemném zaslíbení, tento proces byl uskutečňován bez přítomnosti kněze. O pravosti těchto manţelství poté rozhodovaly církevní soudy, a pokud soud uznal, ţe je sňatek platný, musel následovat sňatek veřejný pod hrozbou tvrdých trestů. Tajné sňatky byly zakázány a prohlášeny za neplatné aţ v polovině 16. století. Konec 14. století a s ním spojená reformace přinesla novou formu manţelství, které jiţ nespadalo pod učení o svátosti manţelském. V dřívějších dobách, ale i v dnešní době, bylo manţelství povaţováno za vnější, tělesné a také 9

VALÁŠEK, M.: c. d., s. 9.

11

společenské spojení muţe a ţeny. Dále byly stanoveny moţnosti rozvodu a uzavření nového manţelství. Od 15. století do manţelství a s ním spojených náleţitostí začaly zasahovat další formy náboţenství, např. husitství či ţidovství, jeţ měli svůj předepsaný obřad a další svatební náleţitosti. Další obměnu rodinného práva přinesl rok 1781 a tzv. toleranční patent, který umoţňoval dříve zakázané manţelství katolíků s evangelíky. Velká změna nastala 16. ledna 1783, kdy Josef II. vydal manţelský patent, který byl zapsán ve Sbírce zákonů soudních pod číslem 117. Tento patent přenesl rozhodování o sňatcích z církve na státní soudy, a tím byla zrušena církevní jurisdikce, která u nás trvala přes osm století. Navenek však manţelství neprošlo tak výraznou změnou, jak naznačuje patent, pouze se lépe upravily podmínky pro zakládání manţelství osob různých vyznání. Velkou otázkou a osobnostní proměnou v dřívějších dobách byl věk snoubenců. Jiţ v historii velkých panovníků můţeme nalézt důkazy o svatbách s velkými věkovými rozdíly, např. císař Karel IV. se ţenil čtyřikrát a ţádné s jeho nevěst nebylo více neţ dvacet let. Aţ do poloviny 19. století bylo pravidlem, ţe se muţi, především z vyšších vrstev, ţenili krátce po dosaţení zletilosti, coţ nejčastěji platilo u prvorozených synů. Privilegované dcery se vdávaly velmi mladé, jen co byl nalezen správný ţenich s dostatečným ekonomickým postavením. Pokud dívka nebyla vdaná do 20 let, neměla moc na výběr – buďto rychlý sňatek nebo odchod do kláštera. V niţších vrstvách se muţi ţenili aţ okolo 30 let, jelikoţ se nejdříve museli hmotně zajistit, naopak dívky se vdávaly velmi mladé, optimální věk byl okolo 20 let, proto také mezi manţely byly tak velké věkové rozdíly. Na venkově byla situace jiná. Manţelé byly buď velmi mladí, nebo sňatek uzavíraly aţ v dospělosti. Věk a zletilost se měnily v průběhu historie několikrát. V 15. století se zralost určovala podle druhotných pohlavních znaků, chlapci byli povaţováni za dospělé okolo sedmnácti let a dívky okolo patnácti let. Podle rakouského zákoníku z roku 1811 byl člověk plnoletý aţ v 24 letech, avšak v této době nebyla zletilost k uzavírání manţelství nutná, stačil pouze souhlas rodičů nebo zákonných zástupců, ţe se sňatkem souhlasí. V dnešní době je člověk plnoletý v 18 letech, a tím pádem můţe uzavřít manţelství. Manţelství se stalo právní smlouvou aţ roku 1811 díky vydání obecního zákoníku občanského. V této době se manţelství uzavíralo před orgánem státu za přítomnosti dvou svědků a zapisovatele. Druhá moţnost byla uzavřít manţelství 12

před duchovním správcem v kostele bez státního zapisovatele. Překáţky manţelství, které byly stanoveny v novém zákoníku, byly následující: nedostatek věku, nedostatek rozumu, donucení ke sňatku, únos, podstatný omyl, impotence během manţelství, jiné trvající manţelství, pokrevní svazek mezi snoubenci, zavraţdění předchozího manţela či nedostatek podstatných formálností.10 Zasnoubení a ohlášky byly další věcí, které se počátkem 20. století změnily. Zasnoubení bylo dříve povaţováno za úmluvu mezi ţenou a muţem, ţe spolu v blízké budoucnosti uzavřou manţelství. Proto také s sebou zrušení zasnoubení neslo několik právních náleţitostí. Pokud muţ bezdůvodně odstoupil od zasnoubení, ţeně vznikl nárok na zaplacení ušlého výdělku a právo na zaplacení ceny svatebních šatů, dále také měli nevěstiny rodiče moţnost poţadovat náhradu za zakoupený nábytek či za svatební hostinu. Pokud došlo mezi snoubenci k pohlavnímu aktu, měla snoubenka nárok na náhradu škody za újmu na pověsti, čili tzv. ″škodu na cti.″ Od roku 1918 byly ohlášky moţné dvoje, buďto církevní, které se ohlašovaly během nedělní bohosluţby v příslušném kostele, nebo občanské, které se vyvěšovaly na obecním úřadu v místě trvalého bydliště snoubenců. Od roku 1950 se od ohlášek upustilo. Před uzavřením sňatku stačilo, pokud snoubenci vzájemně vyjádřili, ţe znají zdravotní stav toho druhého, ţe do manţelství vstupují dobrovolně a ţe nejsou v ţádném trvajícím manţelství. Rodinné právo z roku 1950 mělo pouze čtyři překáţky, díky kterým se svatba nesměla uskutečnit. Jiné trvající manţelství, příbuzenství, duševní porucha nebo nedostatečný duševní vývin nebo nezletilost. Od tohoto roku bylo manţelství moţno uzavírat pouze na národním výboru, coţ bylo ustanoveno v zákoně o právu rodinném č. 265/1949 Sb. Pro křesťanské páry byla moţnost provést církevní obřad v kostele aţ po státním obřadu, církevní obřad ovšem měl pouze slavností povahu bez právní podstaty. Aţ do této doby byla také povinnost darovat dceři – nevěstě přiměřené věno, pokud jiţ neměla vlastní jmění a synovi – ţenichovi museli rodiče poskytnout přiměřenou výbavu. Je jasné, ţe čím bylo věno ţeny vyšší, tím větší měla ţena šanci nalézt manţela. Někdy je velikost majetku důleţitou podmínkou i v dnešních dobách.

10

KLABOUCH, J.: c. d., s. 118 – 127.

13

Pro ţeny přinesl tento zákoník důleţitou změnu v ohledu na postavení v manţelství. V dřívějších dobách zákony ukládaly ţeně povinnost bydlet s manţelem, pomáhat mu v jeho výdělečné činnosti a také plnit to, co manţel přikázal. Muţ byl pán a ţivitel rodiny. Rok 1811 poprvé uzákonil rovnoprávnost manţelů, avšak ta se týkala pouze pohlavního styku, věrnosti a vzájemného slušného zacházení. Manţelovi zákon nařizoval, aby manţelce poskytl slušnou výţivu, ošacení a další osobní potřeby, dále byl povinen ţenu zastupovat a spravovat její majetek, avšak pokud s tím ţena souhlasila. Aţ v roce 1950 přestal být muţ pánem domu podle zákona a manţelka uţ nebyla podřízena svému manţelovi, jelikoţ oba dva měli a mají stejná manţelská práva a povinnosti.11

11

SLUKOVÁ, A.: Svatba. Průvodce pro začátečníky a pokročilé. Praha: Grada, 2001. s. 57 – 98.

14

″Manželství nejsou, jak si je dohodneme, ale jak dopadnou.″12

3. Právní stránka manželství Manželství je v zákoně o rodině definováno jako trvalé společenství muže a ženy, založené zákonem stanoveným způsobem.13 Avšak kaţdý z nás víme, ţe mnoho manţelství končí dříve neţ po dobu ţivota jednoho či obou manţelů, tudíţ zákon také počítá s rozvodem manţelů. Díky tomu bychom měli mluvit o manţelství, jako o svazku, který by měl trvat další dobu, nikoliv jen pár let nebo několik týdnů. Podle zákona je hlavním účelem uzavření manţelství zaloţení rodiny a řádná výchova dětí. Manţelství by mělo být také součástí rodiny, kterou tvoří manţelé, jejich děti a dále jejich další příbuzní, kteří s nimi společně ţijí či k sobě mají nějaká vzájemná práva a povinnosti.14 Manţelství by mělo plnit čtyři základní funkce: -

ekonomickou – dodávání pracovní síly na trh práce, materiální zabezpečení

-

biologickou – zachování rodu, sexuální uspokojování

-

výchovnou – socializace, hodnoty a normy dané společnosti

-

emocionální – uspokojování základních lidských potřeb.

Právníci ovšem vidí manţelství a rodinu z právnického pohledu. Manţelství je povaţováno za upravené ţivotní společenství uzavřené před orgánem státu či církve za přítomnosti svědků, vyhlášení je slavnostní a veřejné a poukazuje na dobrovolný vstup do manţelství. Uzavřením manţelství na sebe partneři přebírají práva a povinnosti, které jsou stejné pro oba dva stejné. 15 V České republice mohou sňatek či partnerství uzavřít jak muţ a ţena, tak homosexuální páry. Těmto svazkům musí předcházet několik okolností, které upravuje rodinné právo. Snoubencům musí být více jak 18 let, niţší věk jednoho ze snoubenců, avšak ne niţší neţ 16 let, je povolen pouze ve výjimečných případech. Jiné manţelství, příbuzenství a závaţná duševní porucha mohou být důvodem k prohlášení soudu o neplatném manţelství. V některých zemích také 12

VALÁŠEK, M.: c. d., s. 11. CHODĚRA, O.: Partnerství, manželství a paragraf. Praha 2002. s. 10. 14 CHODĚRA, O.: c. d., s. 10 – 11. 15 NOVÁK, T.: Předmanželské poradenství. Praha: Grada 2007, s. 9. 13

15

musí snoubenci projít lékařskou prohlídkou. V České republice stačí, pokud oba snoubenci prohlásí, ţe jsou seznámeni se zdravotním stavem partnera. Samotný obřad předchází tzv. předoddavkové řízení, které probíhá na matrice příslušného města a je povinné jak pro civilní tak také pro církevní sňatek. Snoubenci musí podat ţádost a doloţit několik dokumentů, coţ je rodný list; občanský průkaz; pokud se jedná o opětovný sňatek, tak právní doklad, ţe předchozí manţelství skončilo; soudní povolení k uzavření manţelství, pokud je jednomu snoubenci méně neţ 18 let či vysvědčení o sňatkové způsobilosti, pokud je snoubenec cizinec. Pokud jsou tyto podmínky splněny, následuje stanovení termínu svatby u civilního sňatku nebo vydání osvědčení v případě sňatku církevního. Zákon také stanovuje průběh civilního svatebního obřadu. Na počátku matrikář oddávajícímu představí snoubence, ten poté pokládá otázky: zda někomu nejsou známy překáţky k uzavření manţelství, zda znají navzájem svůj zdravotní stav, zda zváţili úpravu majetkových vztahů a zda dohoda o příjmení uvedená v ţádosti platí. Pokud snoubenci odpoví ″ANO″, oddávající prohlásí manţelství za právoplatně uzavřené a pár vyzve k prvnímu novomanţelskému polibku16 Práva a povinnosti manţelů jsou pro oba stejné, které se týkají jak osobních tak také majetkových vztahů. Mezi základní práva a povinnosti se řadí věrnost, vzájemné respektování, vzájemná pomoc, společná péče o děti a vytváření zdravého rodinného prostředí. O finance a přispívání do rodinného rozpočtu by se měli manţelé starat společně podle svých moţností a schopností, avšak zákon také počítá s tím, ţe jsou někdy finanční prostředky nahrazovány osobní péčí o domácnost a děti (ţeny v domácnosti). Zákon povaţuje nevěru za porušení práv a povinností, ovšem ţádnou vymezenou sankci v zákoně nenalezneme, pouze při rozvodu můţe mít prokázaná nevěra důsledky v majetkovém vyrovnání.17

16 17

KRÁLÍČKOVÁ, Z.: Rodinné právo v otázkách a odpovědích. Praha 2010. s. 26 – 29. KRÁLÍČKOVÁ, Z.: c. d., s. 34.

16

3.1 Předmanželská smlouva V současné době je mnoho mladých lidí a rovněţ manţelských párů, které podnikají a tím pádem i riskují, ţe přijdou o majetek. Proto také občanské právo vytvořilo moţnost sepsání předmanţelské smlouvy. Svatbou začíná společné jmění manţelů, avšak díky této smlouvě si snoubenci mohou svoje majetkové poměry upravit. ,,Předmanželská smlouva upravuje majetkové poměry manželů po svatbě.″18 Společné jmění manţelů tvoří věci, které jeden nebo oba manţelé získali aţ během trvání manţelství. Původní majetek před svatbou je pouze jednoho z manţelů a druhý na něj nemá ţádný nárok, coţ také platí o dědictví či daru jednomu z manţelů. Předmanţelská smlouva je ochrana před rizikem a finančním krachem rodiny, ovšem někdo na ni můţe pohlíţet jako na první náznak neshod v partnerství.19

3.2 Rozvod Rozvod – právní zrušení manţelství. Velmi jednoduchá definice, ale je to vţdy tak snadné? V posledních letech lidé mohou mít pocit, ţe počet rozvodů stále stoupá. Ovšem podle nejnovějších průzkumů tento trend ustupuje, ale na druhé straně počet rozvodů neklesá a zůstává na ţebříčku příliš vysoko. Zdánlivě vysoké počty rozvodů mají na svědomí dva fakty. Prvním z nich je, ţe lidé v minulosti se nedoţívali tak vysokého věku jako dnes, a tím pádem neměli čas ani chuť, aby se rozvedli a našli si nového partnera. Druhým faktem je, ţe klesá počet uzavřených manţelství a tím pádem se zdánlivě navyšuje počet rozvodů během roku, i kdyţ ve skutečnosti jsou počty rozvodů stejné, pouze klesají počty nových manţelství. V dnešní společnosti je trend ţít sám nebo být v páru, ale svobodný nebo také trvale ovdovělý. Mezi nejčastější důvody a také rizikové faktory, které v průběhu manţelství mohou vést k rozvodu, patří tyto: vynucená svatba z důvodu gravidity nevěsty; nízký věk snoubenců; spory a hádky jiţ před svatbou, které přerostly do manţelství; nesouhlas či odpor rodičů ke sňatku. Další

18

KRÁLÍČKOVÁ, Z.: c. d., s. 17. Předmanţelské smlouva [online]. [pub. 2009-02-25, cit. 2014-03-15]. Dostupné na < http://www.svetsvateb.cz/svatebni-pripravy/predmanzelska-smlouva> 19

17

rizika, která mohou mít vliv na rozvodové řízení je: souţití v jedné domácnosti s rodiči, problémy a hádky po narození dítěte či velmi častý důvod a to nevěra.20

20

PLAŇAVA, I.: Manželství a rodiny. Brno 2000. s. 156 – 163.

18

″Manželské jho je tak těžké, že někdy jsou třeba tři, aby ho unesli.″21

4. Typy manželství Kaţdý z nás si vzpomene alespoň na dva a tři typy souţití nebo typy manţelství. V této kapitole se budu zajímat o rozdíly a také společné rysy, které tyto manţelství mají. Kaţdý typ manţelství je pro někoho jedinečný a ten pravý, pro dalšího se tento způsob společného ţití můţe zdát zvláštní aţ zvrhlý. Tudíţ odhoďme předsudky a zkusme se na manţelství podívat i z jiné stránky.

4.1 Monogamie Monogamie je velmi starou a někde i jedinou povolenou moţností souţití. I kdyţ i někteří vědci se přiklání k tomu, ţe člověk není monogamním ţivočišním druhem, jelikoţ i opice, jeţ k nám mají nejblíţe, jsou známí svojí přelétavostí k opačnému pohlaví. Monogamie je v ţivočišné, tudíţ i v lidské společnosti velmi vzácná a objevuje se nejčastěji tam, kde se o mláďata starají všichni společně. V dnešní době je pouze 13 % lidských společenství, kde jsou pouze monogamní svazky a tam kde jsou, také existuje moţnost rozvodů a uzavírání nových sňatků. Tudíţ tato vynucená monogamie je naprosto nepřirozená a zákony, které by ji měly chránit, jsou zcela zbytečné. Česká republika patří k těm málo procentům monogamních států, jeţ existují po celém světě.

4.2 Polygamie Slovo polygamie, stejně jako monogamie, pochází z řečtiny a volně ho můţeme přeloţit jako mnohomanţelství. Jedná se o manţelství více neţ dvou osob. Pokud jde o spojení jednoho muţe s více ţenami, označujeme ho jako polygynii. Tento typ můţeme nalézt u známých společenstev, např. u muslimů, kteří mohou mít třeba i čtyři manţelky, ale i to je někdy pro muţe dost. Nejlepším příkladem je představa harému, kde jeden bohatý muţ má obrovský počet ţen. Druhým typem je polyandrie, coţ je souţití jedné ţeny s více muţi, kteří jsou nejčastěji bratři. Důleţitou vlastností je, ţe se neřeší, kdo je otce právě narozeného dítěte. Ţena se stará o domácnost a děti, muţi vydělávají. Tento typ můţeme najít

21


19

v některých lokalitách v Indii, u Eskymáků či v Tibetu. V České republice je polygamie jakéhokoliv typu zakázána.22

4.3 Registrované partnerství Definice registrovaného partnerství je: trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví. Jedná se o svobodný projev dvou osob, jeţ před matrikářem prohlásí, ţe chtějí uzavřít partnerství. Po tomto prohlášení se zapisují na protokol o prohlášení a jsou zapsáni do knihy registrovaného partnerství. Výhody, které toto spojení přináší, jsou podobné jako u manţelství: partneři mají právo dědit, mohou být informováni o zdravotním stavu druhého partnera, mohou se zastupovat při různých aktivitách. Jedinými podmínkami, které musí být splněny, jsou, ţe alespoň jeden z partnerů musí být občanem ČR, starší 18 let, musí být způsobilý k právním úkonům a nesmí být v jiném trvajícím manţelství či partnerství. V občanském průkazu se rodinný stav mění na ″stav - partnerství″. Pokud partneři chtějí stejné příjmení, musí zaţádat o změnu příjmení u příslušného úřadu (na matrice). V České republice registrované partnerství existuje od 1. července 2006 a jej upravuje zákon č. 115/2006 Sb. o registrovaném partnerství a novelizace zákona zákon č. 239/2008 Sb. Od roku 2006 do roku 2010 uzavřelo registrované partnerství 1 111 párů, z toho 2 třetiny muţských párů.23

4.4 Jiné soužití Další moţností souţití dvou lidí je tzv. manţelství na zkoušku nebo ţivot na ″psí kníţku″. Manţelstvím na zkoušku se myslí to, kdyţ spolu pár ţije několik let a aţ poté přichází na řadu svatba. Tento styl je v dnešní době velmi oblíbený a praktikuje ho více neţ polovina českých párů, coţ v dřívějších dobách byla nemyslitelná věc. Na druhou stranu je u těchto párů, které se nakonec odhodlají ke svatbě, velké procento rozvodových řízení. Průměrná doba společného souţití je okolo dvou aţ tří let, poté nastupuje manţelství. Pokud spolu lidé chodí a ţijí více jak šest let, označují ho psychologové za tzv. přechozený vztah. Ovšem svatba po méně neţ jednom roce nemusí být také ideální. Výzkumy a psychologové se 22

Monogamie a polygamie [online]. [pub. 2011-06-20, cit. 2014-02-15]. Dostupné na < http://www.zenax.cz/monogamie_a_polygamie_6942.htm > 23 Registrované partnerství [online]. [pub. 2011-07-11, cit. 2014-03-04]. Dostupné na < http://www.nakluky.cz/magazin/item/860-registrovane-partnerstvi-vse-co-jste-chteli-vedet>

20

shodují, ţe ideální doba jsou tři roky, poté by měl nastat zvrat – rozchod nebo svatba. Ţivot na psí kníţku je dalším typem souţití, který je v dnešních dobách velmi oblíbený. Jde vlastně o manţelství, ale bez oficiálního potvrzení. Velmi často se jedná o páry, které spolu ţijí jiţ několik let ve stejné domácnosti a mají také spolu jedno či více dětí. Díky tomu se zvyšuje počet narozených dětí mimo manţelský svazek. V tomto případě je jedno, ţe rodiče nejsou manţelé, jelikoţ na dítě mají stejná práva a povinnosti. Problémem svobodného souţití partnerů je případné dědictví po smrti jednoho z partnerů, dále je tu problém při informacích okolo zdravotního stavu. Z těchto důvodů často dochází ke svatbě aţ po několika desítkách let, ovšem někdy ke svatbě nedojde vůbec.24

24

Ţivot na psí kníţku [online]. [pub. 2005-03-16, cit. 2014-03-10]. Dostupné na < http://www.elitedate.cz/svatba-nebo-zivot-na-psi-knizku>

21

,,Dnes jsme tak vzdělaní, že nás nepřekvapí nic, vyjma šťastného manželství.″25

5. Statistiky, osobnostní proměnné a komunikace V této kapitole se budu věnovat nejrůznějším statistikám, jeţ se týkají manţelství, partnerů, různých proměnných ovlivňujících vznik, průběh a někdy i zánik manţelství. Také se zde budu zabývat komunikací mezi manţely, jak probíhá, proč někdy chybí a proč je neúčinná. Někteří lidé tvrdí, ţe komunikace je v manţelství to nejdůleţitější. Ţeny stále mluví a muţi mlčí, zaţitá skutečnost, ale jaká je realita?

5.1 Manželství, rozvody, děti narozené v a mimo manželství Jiţ od roku 2003 klesá počet uzavřených sňatků během jednoho roku. Jedinou výjimkou byl rok 2007, kdy mělo svatbu více párů, neţ byl průměr předchozích čtyř let. Počet 57 157 oddaných párů nebyl do letošního roku překonán. Rok 2011 byl opět důleţitým mezníkem ve statistikách, jelikoţ počet oddaných párů byl nejniţší od roku 1918 (45 137). Minulý rok zaznamenal menší nárůst (45 206), ovšem v celkových průměr byl stále mezi slabými ročníky. Další statistika se věnuje počtům svateb z ohledu na rodinný stav snoubenců. Nejvíce svateb v průběhu let a také v roce 2012 se odehrálo mezi dvěma svobodnými snoubenci (29 684, 66%), coţ znamená, ţe ani jeden z nich nebyl rozveden či ovdovělí. Druhou skupinou párů jsou rozvedení snoubenci (6 191, 14 %). Další moţností je svatba, ve které je jeden ze snoubenců je rozvedený (8 432, 19 %). Poslední skupinou, v řádu několika stovek, je uzavřené manţelství, kdy jeden nebo oba snoubenci jsou ovdovělí (943, 1 %). Tyto skupiny ani jejich počet se v průběhu let výrazně nemění. Průměrný věk snoubenců v roce 2012 se pohyboval okolo třiceti let, u muţů se jedná o věk okolo 32 a u ţen okolo 29 – 30 let. Před deseti lety se průměrný věk snoubenců pohyboval o tři roky níţe (muţ 29, ţena 27). Mezi nejoblíbenější měsíce k uskutečnění svatby patří nejčastěji letní měsíce. Průměrně ve třech letních měsících proběhne více neţ polovina svateb z celého roku. Nejméně oblíbené měsíce jsou zimní a také např. květen. Nejčastějším dnem svateb je sobota, pokud ovšem v pracovním týdnu nevychází nějaké zajímavé

25


22

číselné kombinace, např. 12. 12. 2012 byla středa a ten den uzavřelo manţelství na 319 párů.26 Další statistiky se věnují rozvodům v České republice. Je smutné, ţe pokud se lidé baví o počtech svateb, ihned po nich následuje diskuze o rozvodech. Dobrou zprávou je, ţe minulý rok bylo rozvodů o 1700 méně neţ v roce předešlém. Budeme muset doufat, ţe tento trend poroste dál. Z celkového počtu rozvodů (26 402) v roce 2012 bylo 72 % rozvodů prvních, tj. ţe se jedná o první rozvod obou manţelů, 11 % rozvodů připadá na ty, kteří se jiţ rozváděli podruhé (oboustranně opakovaný rozvod) a zbytek rozvodů je o kombinaci rozvodů a počtů, buď se jedná o další rozvod jednoho, či několikátý rozvod obou apod. Další dobrou zprávou je, ţe klesají počty rozvodů, kde se nacházejí nezletilé děti, tyto počty vycházejí z toho, ţe přibývá rozvodů manţelů, jeţ jsou spolu několik desítek let a děti jsou jiţ dospělé. Nejčastější příčinou, kvůli které končí manţelství, je nevěra. Druhým důvodem bývá alkoholismus muţe, či nezájem ţeny o domácnost. Podle statistik vyplývá, ţe bývá častěji vina na straně muţe, i kdyţ ţeny je rychle dohánějí. Zvyšujícím se trendem v posledních letech bývá rozvod manţelů po více jak dvaceti letech – je to 29 % všech rozvodů. Naopak manţelství, která jsou kratší neţ pět let, mají menší míru rozvodovosti neţ na počátku století. Průměrná délka manţelství v době rozvodu je okolo 13 let. 27 Nemanţelské děti měly v dřívějších dobách velmi těţký ţivot, nejrůznější označení a nadávky, společenské poniţování a nemoţnost prosadit se. V dnešní době to mají děti nemanţelské o hodně lehčí, jelikoţ jejich počet neustále stoupá a nikomu nevadí, ţe rodiče nejsou oddání. V roce 2000 se mimo manţelství narodilo 19 800 dětí, o deset let později to bylo 47 200 dětí a počty stále stoupají, jelikoţ čím dál méně lidí vstupuje do manţelství a raději ţije na psí kníţku. V následujících tabulkách můţeme porovnat počty dětí narozených v manţelství a mimo manţelství.

26

Sňatečnost [online]. [pub. 2013-08-19, cit. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost> 27 Rozvodovost [online]. [pub. 2013-08-19, cit. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost>

23

2014-03-17]. 2014-03-17].

Dostupné

na

<

Dostupné

na

<

rok

počet dětí narozených v manţelství

mimo manţelství

1989

128 356

10 141

1991

129 354

12 703

1993

121 025

15 323

1995

96 097

14 947

1997

90 657

16 125

1999

89 471

18 426

2001

90 715

21 276

2003

93 685

26 713

2005

102 211

32 409

2007

114 632

39 537

2009

118 348

45 954

2011

108 673

45 421

Tabulka č. 1: Počty narozených dětí http://ciselnik.artega.cz/pocet_narozenych_deti.php

5.2 Osobnostní proměnné Pro vytvoření této kapitoly jsem vycházela z knihy Manţelství a rodiny od Iva Plaňavy, který díky výzkumu 260 manţelských dvojic mohl vytvořit několik desítek tabulek a statistik, které popisují nejrůznější faktory ovlivňující manţelství. Pro moji bakalářskou práci jsem vybrala nejzajímavější a také nejčastější statistiky a faktory týkající se společného souţití. Osobnostní proměnné jsou faktory člověka – manţela či manţelky, které mají vliv na funkčnost nebo nefunkčnost manţelství. Mezi proměnné řadíme vzdělání, povolání, věkový rozdíl, sexuální anamnéza, zájmy či náboţenská víra. Mezi první osobnostní proměnnou řadíme vzdělání. V tabulce můţeme vidět funkčnost a nefunkčnost manţelství v porovnání se vzděláním jak ţen tak také muţů. Výsledky výzkumu ukazují, ţe funkční manţelství mají páry se středoškolským

vzděláním

a

nejvíce

s vysokoškolských vzdělání.

24

problémů

se

objevuje

u

párů

muži

ženy

vzdělání

souţití (v %) funkční dysfunkční funkční dysfunkční

ZŠ a vyuč.

26,9

25,8

21,9

26,9

SŠ

47,7

27,1

53,3

34,6

VŠ

35,5

47,1

24,8

38,5

Tabulka č. 2: Vliv vzdělání na funkčnost manţelství (Plaňava, I.: Manţelství a rodiny, s. 91)

Faktorem, jenţ můţe mít rovněţ vliv na funkčnost manţelství je povolání manţelů. Podle statistik je zřejmé, ţe u muţů nejsou tak velké rozdíly, ať jiţ je muţ dělník nebo podnikatel. Rozdíly můţeme nalézt u ţen, problémy se objevují u povolání v oboru pedagogiky a také u ţen, jeţ jsou na mateřské dovolené. Velmi funkční rodiny jsou ty, kdy jeden či oba manţelé pracují ve státních sluţbách, vykonávají tzv. úřednické práce. Velmi probírané téma ve vědeckém, ale i v bulvárním světě jsou věkové rozdíly mezi manţely. Kaţdý z nás zná označení zlatokopka či ironický podtón ve slovním spojení vzali se z lásky, pokud se jedná o mladou krásnou ţenu a velmi starého ale bohatého muţe. Musíme přiznat, ţe takového extrémy existují, ale v běţném ţivotě nejsou zas tak běţné. V obyčejném ţivotě a partnerství je pravidlem, ale ne vţdy, starší muţ a mladší ţena v rozmezí několika let. Podle tabulky můţeme vidět, ţe největší ale zároveň nejmenší problémy se objevují v manţelství stejně starých osob či v manţelstvích, kde je muţ starší o 2 aţ 5 let. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 156 osob.

25

věkový rozdíl

soužití funkční dysfunkční

žena starší: o 6 a více let o 2 až 5 let

0 7

4 9

stejně staří (1 rok)

37

48

muž starší: o 2 až 5 let o 6 a více let o 11 a více let

44 15 2

63 20 7

Tabulka č. 3: Věkový rozdíl (Plaňava, I.: c. d., s. 95)

Sexuální styk a také věk prvního sexuálního styku je také činitelem, jenţ by mohl ovlivnit kvalitu manţelství. Podle výsledků výzkumu více neţ polovina z 520 dotázaných měla první sexuální záţitek před svými osmnáctými narozeninami. Další velkou skupinou jsou lidé, kteří měli první sexuální zkušenost mezi 19 a 23 lety. Dalších skupin bylo velmi málo a někteří si také nevzpomněli, kdy k tomuto styku došlo. Jelikoţ mnoho lidí přišlo o panictví a panenství v rozmezí stejného věku, můţeme nalézt obdobné výsledky, čímţ můţeme poukázat na to, ţe tento faktor není jednou z osobnostní proměnných, jenţ můţe výrazně změnit funkčnost či nefunkčnost manţelství. Mnoho manţelských párů tvrdí, ţe společné zájmy a koníčky jsou velmi důleţitou činností, jeţ můţe zpříjemnit nebo naopak znesnadnit společný ţivot. V tabulce jsou zájmy rozděleny ne podle druhů, ale podle toho, zda se mu věnují oba nebo pouze jeden z manţelů. Dále se můţeme podívat na to, ţe v dysfunkčních vztazích nemá jeden či oba z manţelů ţádný koníček. Kdyţ se nad tím zamyslíme, je jasné, ţe jakýkoliv koníček nás dokáţe uvolnit, zklidnit, promyslet si nadcházející situaci, ovšem člověk, který nemá ţádný koníček, nemá kam uniknout, úkoly a stres se vrší a problémy v manţelství jsou rychle na světě.

26

zájmy

soužití funkční

dysfunkční

zájem u obou, nesdílený

148

168

zájem jen u jednoho, nesdílený

128

120

společně sdílený zájem

41

54

žádné zájmy

19

80

jiné

2

8

Tabulka č. 4: Vliv zájmů na manţelství (Plaňava, I.: c. d., s. 99)

Náboţenská víra můţe být silnou motivací pro hádky a nesváry. Jiţ historie nám ukázala a stále ukazuje několik desítek válek ve jménu náboţenské víry. Tudíţ můţe náboţenství ovlivnit funkčnost manţelství? Podle výzkumu, kde byli lidé dotazováni na svoji náboţenskou víru či nevíru, je zřejmé, ţe tato osobnostní proměnná nemá silný vliv na manţelství. Můţeme říci, ţe počet funkčních a nefunkčních manţelství je stejný, ať je jeden, oba nebo ţádný z manţelů náboţenský zaloţený.28

5.3 Komunikace mezi manžely Ţeny velmi rády komunikují, pro muţe je komunikace nutné zlo. Ale je vůbec komunikace nutná během manţelství? Nebo stačí porozumění a neverbální projev? Říká se, ţe kdyţ se lidé nedokáţou domluvit a ani spolu mluvit, manţelství spěje ke konci. ,,Komunikací můžeme rozumět utváření, udržování a rozvíjení mezilidských vztahů nebo také výměnu významů mezi lidmi závislou na emočních projevech, rozumových schopnostech, motivaci účastníků komunikace. Zjednodušeně lze hovořit o dorozumívání mezi lidmi.″29 Mnoho manţelských poraden a psychologů jako první slyší větu: Neumíme spolu mluvit. Proto také rodinné a manţelské terapie vycházejí ze studia komunikačních procesů. Diagnostikou dorozumívání v určitém manţelství či partnerství umoţňuje poznat a označit, co a proč se děje, zjistit jaký je v souţití problém a díky tomu ho pochopit. Po zjištění problému navazuje terapie a snahy o

28 29

PLAŇAVA, I.: c. d., s. 91 – 102. CIBULEC, J.: Manželské praktikum. Praha, 1984. s. 213.

27

změnu k lepšímu. Terapie se zaměřuje na ovlivnění dorozumívacích procesů a tím pádem vytvořit efektivní odbornou intervenci.30 Lidé a hlavně partneři by se měli naučit několik základních pravidel komunikace, pokud se nechtějí dostat do komunikační partnerské krize. Zde jsou nejzákladnější zásady komunikace, jeţ by se měly dodrţovat:  řeč má být jasná, napovídání není to pravé  kdyţ se ptám, musím snést odpověď  kdyţ něco chci, je malý zázrak pokud to protějšek pozná beze slov, jinak si o to musíme říct  lhát se nemá, avšak říkat celou pravdu není nutné  v hádce si nelze nic vyříkat  pochvala dosti často plodí pochvalu nebo sniţuje riziko pokárání  co můţe být špatně pochopeno, nebývá pochopeno dobře  tichá domácnost – ano, dvě aţ tři hodiny, nikdy ne dva aţ tři dny či týdny  doporučuje se nejprve myslet neţ mluvit, nikdy ne naopak  muţi i ţeny pocházejí z opice, jsou však odlišní, např. ve formě a vnímání komunikace31

30 31

PLAŇAVA, I.: c. d., s. 198 – 199. NOVÁK, T.: Pozitivně na manželství. Praha: Grada, 2013. s. 99 – 100.

28

″Manželství je tři týdny zbožňování, tři roky hádek a třicet let tolerance.″32

Praktická část 6. Záměry a cíle výzkumu Druhá část mé bakalářské práce je ryze praktická. Zajímalo mě, jak se liší názory na manţelství s ohledem na věk a pohlaví lidí, a proto jsem vytvořila několik dotazníků, jeţ jsem dala čtyřem generacím dotázaných. Mým záměrem bylo zjistit, zda se názory liší, nebo zda jsou víceméně stejné bez ohledu na věk či pohlaví. Pro lepší srovnání jsem vyuţila více věkových skupin, od 10 aţ do 50 let.

6.1 Hypotézy Před vypracováním a vyhodnocením dotazníků, jsem vytvořila několik hypotéz, jeţ budou zodpovězeny na konci této kapitoly v dílčím závěru. a) První hypotéza se týká rodinného stavu dotázaných a jejich rodičů. Při sestavování praktické části bakalářské práce jsem si uvědomila, ţe počet rozvodů se navyšuje a počet manţelství klesá, ale i přesto jsem věřila, ţe počet rozvedených párů bude niţší. Také jsem chtěla vědět, zda se odpovědi dotázaných liší podle toho, jestli jsou rodiče nebo dotázaní oddání, rozvedeni nebo svobodní, zda má rodinný stav vliv na to, jak lidé pohlíţí na manţelství a s ním spojené další náleţitosti. b) Další hypotéza se věnovala otázce, zda je pro děti lepší, zda jsou jejich rodiče oddáni nebo je to jedno. Předpokládala jsem, ţe většina dotázaných, jak dětí tak dospělých, se shodne na tom, ţe je pro děti lepší kompletní rodina s muţským i ţenským vzorem ve stavu manţelském. c) U dospělých dotázaných jsem se věnovala otázce, která se týkala důvodům pro uzavření manţelství. Mezi nejlepší důvody pro uzavření manţelství osobně řadím lásku a také zaloţení rodiny a výchova dětí. d) Uzavíraní sňatků homosexuálních párů je velmi diskutovanou záleţitostí a proto se další hypotéza věnuje tomuto tématu. Předpokládám, ţe odpovědi budou rozdílné podle pohlaví dotázaných, u muţů odhaduji silnější averzi k těmto svazkům. 32


29

e) Poslední hypotéza se vztahuje k postu šťastných a nešťastných manţelství, kde předpokládám a zároveň doufám, ţe šťastných manţelství bude více neţ těch s problémy.

6.2 Zkoumané osoby Výzkum jsem prováděla u čtyř věkových skupin, jelikoţ mě zajímalo, zda se názory na manţelství liší podle pohlaví, ale také zda se mění s přibývajícím věkem. Při výzkumu jsem se snaţila, aby počet dotazovaných dětí a ţáků byl vyšší neţ u dospělých. 6.2.1 Nejmladší zkoumané osoby První skupina byla pro věkovou skupinu 10 aţ 11 let, coţ jsou ţáci pátých tříd základní školy. Dotazníky vyplňovali ţáci dvou pátých tříd základní školy v Jihlavě. Celkem odpovídalo 50 ţáků, z toho 24 chlapců a 26 dívek v průměrném věku 10 aţ 11 let. 6.2.2 Starší školní věk V druhé skupině dotazovaných byli ţáci a studenti devátých tříd základních škol či prvních ročníků středních škol a učilišť. Většina dotazníků byla vyplněna opět na základní škole v Jihlavě, kde odpovídali ţáci dvou devátých tříd. Další dotazníky mi vyplnili přátelé a rodinný příslušníci. Celkový počet dotazovaných bylo 40, z toho 20 dívek a 20 chlapců ve věku od 14 do 16 let. 6.2.3 Generace dospělých Do třetí skupiny patřily dospělé osoby v průměrném věku 20 aţ 30 let. Celkem dotazník zodpovědělo 30 dospělých osob, z toho 15 ţen a 15 muţů. V této skupině dotázaných se objevilo i několik vdaných či ţenatých osob, coţ mi také pomohlo s mým záměrem práce a to, jak se názory na manţelství mohou lišit. 6.2.4 Nejstarší zkoumané osoby Poslední skupina dotazovaných byla určena pro starší generaci, dotazníky byly určeny pro věkovou skupinu 40 aţ 50 let. Celkem odpovědělo 30 osob, z toho 13 ţen a 17 muţů. Jejich rodinný stav byl pestřejší neţ v předchozí skupině. 30

6. 3 Dotazníky Pro výzkum jsem vytvořila tři typy dotazníků, první dva dotazníky byly vytvořeny pro ţáky a studenty základních a středních škol, třetí typ byl zhotoven pro dospělé osoby dvou věkových skupin. Dotazníky obsahovaly úvodní část, kde vysvětluji, proč jsem tyto dotazníky vytvořila a na co budou výsledky pouţity, dále pro koho je dotazník určen a základní osobní údaje. Závěr dotazníku obsahuje děkovnou klauzuli pro dotazované. 6.3.1 První typ První verze dotazníku pro nejmladší kategorii dotázaných obsahoval deset otázek. V první otázce jsem se ptala na rodinný stav rodičů. Druhá otázka zněla: Co je to manţelství. Ve třetí mě zajímalo, zda dotazovaný byl někdy na svatbě, a pokud ano, tak komu. Na tuto otázku navazoval dotaz, jak probíhá svatební obřad. Pátá otázka se týkala budoucnosti dětí, zda by se chtěli v dospělosti oţenit či vdát a proč. Následující otázka zněla, zda je pro děti lepší mít rodiče oddány či je to jedno. V sedmé otázce jsem se ptala, co je to předmanţelská smlouva. V další otázce mě zajímalo, zda děti poznají na páru, ţe jsou manţelé. Poslední dvě otázky se týkaly pojmům zlatá svatba a bílé svatební šaty. 6.3.2 Druhý typ Druhý typ dotazníků pro starší ţáky a studenty obsahoval 15 otázek. První tři otázky byly totoţné s předchozí verzí. Rodinný stav rodičů, co je to manţelství a zda byl/a někdy na svatbě a komu. Čtvrtá otázka se věnovala budoucnosti a tomu, zda by se někdy chtěli oţenit či vdát a poté následoval dotaz, zda je v dnešní době manţelství in nebo out. V šesté otázce jsem se ptala, co je pro děti lepší, zda mít rodiče oddány nebo je to jedno. Poté jsem chtěla vyjmenovat několik důvodů pro uzavření manţelství. Osmá otázka zněla, zda stát pomáhá manţelům či spíše svobodným lidem. V další otázce mě zajímalo, proč někteří manţelé nenosí na veřejnosti snubní prsten. Desátá otázka se věnovala předmanţelské smlouvě, jedenáctá tomu, zda děti poznají na páru, ţe jde o manţele. Ve dvanácté otázce jsem se dětí ptala na to, jak dlouho by spolu lidé měli být, neţ uzavřou manţelství. Poté jsem se zajímalo o to, jakých manţelství znáte více, šťastné, s menšími problémy či před rozvodem. Poslední dvě otázky 31

byly opět stejné jako u předchozího typu, tj. co je to zlatá svatba a pro mají nevěsty bílé šaty. 6.3.3 Třetí typ Poslední verze dotazníku obsahoval 16 otázek a byl určen pro generaci dospělých dotázaných. V úvodu dotazníku jsem se k pohlaví a věku ptala na rodinný stav dotazovaných. První dvě otázky byly stejné jako u předchozích verzí, rodinný stav rodičů a co je to manţelství. v další otázce jsem se zajímala o to, zda si v dětství přáli svatbu. Další otázka se věnovala tomu, zda je pro děti lepší mít rodiče oddány či je to jedno. V páté otázce jsem se zajímalo o důvodu k uzavření manţelství a v následující na to, zda má v dnešní době manţelství ještě smysl. V sedmé otázce jsem chtěla vědět, zda by svému partnerovi navrhli předmanţelskou smlouvu a proč. V další otázce jsem chtěla vědět, zda stát pomáhá manţelům či svobodnými lidem. Osmá a devátá otázka zněla, proč někteří manţelé nenosí na veřejnosti snubní prsten a zda na páru poznají, ţe jde o manţele. V následující otázce jsem chtěla vědět, jak by označili člověka, který se za svůj ţivot několikrát např. 4x oţení či vdá. Dvanáctá otázce se týkala uzavírání manţelství homosexuálních párů. Další otázka byla stejná jako u předchozí verze, a to, jak dlouho by lidé měli být spolu, neţ uzavřou manţelství. Ve čtrnácté otázce jsem chtěla vědět, jakých manţelství znají nejvíce a kterých méně, zda šťastné, s problémy či před rozvodem. Poslední dvě byly opět stejné jako u předešlých dotazníků, co je to zlatá svatba a proč mívají nevěsty bílé šaty. Poslední bod v tomto dotazníku byl určen pro osoby, které jsou nebo byly ţenatí či vdaní. Chtěla jsem po nich tzv. rady do manţelství.

6. 4 Výsledky V následující části této kapitoly podrobně popíšu odpovědi jednotlivých skupiny dotázaných, jeţ se výzkumu zúčastnily. Podkapitoly budou rozděleny podle typu dotazníku a věkové skupiny dotázaných. 6.4.1 Dotazníky nejmladších osob Tento dotazník vyplňovali ţáci dvou pátých tříd na základní škole v Jihlavě. Odpovídalo 24 chlapců a 26 dívek v průměrném věku 10 aţ 11 let. Dotazník obsahoval deset otázek. Většina dětí se snaţila odpověď na všechny 32

otázky, ale některé děti neměly zájem a většina odpovědí obsahovalo slovo nevím nebo je mi to jedno. Nejsem si jistá, zda tyto odpovědi měly počátek ve špatném rodinném stavu nebo v tom, ţe děti v tomto věku jsou v pubertě a nic je nezajímá, tím spíše dotazníky cizích lidí. První otázka se vztahovala k rodinnému stavu rodičů dotazových ţáků. Z celkového počtu 50 dětí má 38 dětí rodiče v manţelském svazku a 12 dětí má rodiče rozvedeny. Ve druhé otázce jsem se dětí ptala, co je to vlastně manţelství. Některé odpovědi zněli nevím, nebo neumím popsat. Ovšem většina dětí, jeţ na tuto otázku odpověděla, popisovala manţelství jako svazek či spojení muţe a ţeny, dále také psali o lásce, o tom, ţe ti, kteří jsou manţelé, chtějí ţít spolu a vychovávat spolu děti nebo také, ţe manţelství vzniká svatbou. Tyto odpovědi mě příjemně naladily, jelikoţ děti jsou velmi bystré a také ví, ţe láska a společný ţivot patří k sobě. Dále mě u této otázky velmi zaujaly odpovědi, jeţ se týkaly křesťanství, např.: jedna z několika křesťanských svátostí, Bůh je spojí či vstupují do svazku manţelského. Tyto odpovědi mě utvrdilo v tom, ţe stále existují rodiny, které jsou náboţensky zaloţeny, a manţelství je pro ně jednou z podmínek společného rodinného ţivota.

chlapci dívky celkem

rodiče manţelé rozvedeni 18 6 20 6 37 12 Tabulka č. 5

V další otázce mě zajímalo, zda děti někdy byly osobně na svatbě. Ve většině případů byly děti nejčastěji na svatbě nebliţším příbuzným, např. tetě, strýcovi, dále také dědovi, či mamce (coţ bylo ve dvou případech). Osmnáct dětí se svatby nikdy nezúčastnilo. Na tuto otázku navazovala další a to, zda ţáci vědí, jak probíhá svatební obřad. Jelikoţ dnešní děti u televize stráví většinu svého volného času, spoléhala jsem na to, ţe průběh svatby někdy viděly, pokud sami nebyly účastníky svatby. Proto mě také zarazilo, ţe pouze 24 dětí zkusilo popsat svatební obřad, velmi zkráceně, ale snaţily se vystihnout ty nejzákladnější momenty: otázky oddávajícího, snubní prstýnky, první novomanţelský polibek. Další tři děti obřad popsali jedním slovem a to nuda. Zbytek ţáků – 22 dětí, napsali, ţe neví, jak svatební obřad probíhá. 33


účast na svatbě ano ne 13 11 18 8 31 18

průběh svatebního obřadu zkráceně nevím nuda 9 14 1 15 9 2 23 23 3 Tabulka č. 6

Pátá otázka se věnovala budoucnosti dětí. Chtěla jsem zjistit, zda by se děti chtěli někdy oţenit či vdát. Tato otázka mě napadla, jelikoţ mnoho mých spoluţaček se chtěly jako malé holky vdát, jelikoţ chtěly mít krásné nadýchané šaty, krásné květiny apod. Teď, kdyţ vyrostly z dětských snů, tvrdí, ţe svatba je na posledním místě v jejich ţebříčku přání. Kluci se o svatbě nikdy nebavili, tudíţ jsem byla zvědavá na zpověď. Proto mě také následující odpovědi udivily. 35 dětí uvedlo, ţe by se v budoucnu chtěly vdát či oţenit, 9 dětí napsalo, ţe ne a zbytek, ţe ještě neví. Dále mě zaujalo, ţe i chlapci by chtěli někdy vstoupit do manţelství, coţ je podle mě dobře, jelikoţ k manţelství malý kladný vztah a nejsou zasaţeny rodinnými hádkami či rozvody. U některých odpovědí se opakovalo, ţe děti chtějí svatbu, jelikoţ nechtějí zůstat samy a ţe by chtěli vychovávat děti. Jiné odpovědi byly zajímavé aţ smutné s ohledem na věk dětí. Tyto tři odpovědi napsaly jedenáctileté dívky s rozvedenými rodiči: ne, je to drahé; ne, nechci být utlačovaná manţelem a ne, protoţe nechci dopadnout jako naši. Z těchto odpovědí je zřejmé, ţe v těchto rodinách proběhl velmi komplikovaný rozvod a ţe se rodiče nedokáţou shodnout ani po rozvodu. Je mi velmi líto, ţe některé děti nemají klidné dětství a jejich budoucnost a společenské postoje ovlivňují hádající se rodiče.


chtěl bych se v budoucnosti vdát či oženit ano ne nevím 14 4 6 21 5 0 34 9 6 Tabulka č. 7

Následující otázka se týkala dětí a souţití jejich rodičů. Ptala jsem se na to, zda je pro děti lepší, zda jsou jejich rodiče manţelé nebo zda je to dětem jedno. Odpovědi dětí jsem dělila také podle toho, v jakém svazku jsou jejich rodiče. Moji rodiče byli manţelé (maminka jiţ neţije) a podle mého názoru není nic lepšího. Můj postoj k manţelství rodičů také ovlivnilo také to, ţe jejich souţití bylo klidné 34

bez větších hádek, a proto pro mě dětství bylo nádhernou záleţitostí. Na druhé straně znám děti nebo nyní jiţ dospělé osoby, jejichţ rodiče jsou nebo byli manţelé, ale jejich souţití bylo disharmonické, coţ se projevovalo i na chování ostatních příslušníků rodiny. Někdy je prostě pro děti lepší, kdyţ se rodiče rozvedou, avšak rodiče si musí uvědomit, ţe nejde pouze o ně, ale hlavně o jejich společné děti, které by mohly trpět. Odpovědi dětí na tuto otázku byly velmi vyrovnané, polovina dotázaných se přikláněla k názoru, ţe je pro děti lepší mít rodiče manţelé a druhá polovina napsala, ţe je to dětem jedno. Nejčastějších důvodem proč je lepší mít rodiče spojené v manţelském svazku, se týkala společného souţití, lásky a péče od obou rodičů a také toho, ţe se děti při rozvodu nemusí rozhodovat, u koho chtějí a mají ţít. V další otázce jsem se zajímalo o to, zde děti vědí, co je to předmanţelská smlouva. V dnešní době je to velmi oţehavé a také často probírané téma, tudíţ jsem byla zvědavá, zda alespoň někdo z nich tuší, co se v této smlouvě sepisuje. Odpovědi byly velmi jednostranné a to, ţe neví, co je to za smlouvu. Pouze čtyři děti alespoň trochu tušily co je předmanţelská smlouva a kdy se pouţívá. Osmá otázka se týkala postřehu dětí o tom, zda na párech poznají, ţe jsou manţelé, jelikoţ v dnešní době málokterý pár dává najevo, ţe k sobě patří i na veřejnosti. Děti jsou velmi bystré a chytré, tudíţ podle nich se manţelé poznají podle toho, zda mají snubní prstýnky nebo také podle toho, ţe se drţí za ruce. poznáte na lidech, zda jsou manželé ano

podle prstýnků

ne

chlapci

13

12

11

dívky

16

14

10

celkem

29

26

20

Tabulka č. 8

Poslední dvě otázky se věnovaly manţelským tradicím. Jedna otázka se týkala zlaté svatby a druhá, proč mívají nevěsty bílé šaty. Zlatá svatba je termín, který se v dnešní době velmi často nevyskytuje, jelikoţ se jedná o manţelství, které trvá padesát let. Málokterý pár spolu vydrţí jedno desetiletí natoţ pět. Proto jsem byla zvědavá, zda děti ví, o co se jedná. Drtivá většina ţáků odpověděla, ţe neví, další část věděla, ţe se jedná o výročí svatby, ale pouze dvě dívky odpověděly, ţe je to padesát let společného ţivota. Díky těmto odpovědím 35

můţeme vidět, ţe v rodinách a příbuzenstvu dětí není mnoho párů, které toto výročí slaví nebo budou slavit. Poslední otázka bylo o barvě svatebních šatů nevěsty. V dnešní době je to stále velmi oblíbená barva, i kdyţ svatební šaty či kostýmek mohou mít nejrůznější barvy a odstíny. Bílá barva svatebních šatů poukazovala na to, ţe nevěsta je panensky čistá. Nejčastější dětské odpovědi se týkaly toho, ţe bílá barva přináší štěstí, ţe jde o zvyk nebo ţe barva šatů souvisí s vypouštěním bílých holubic. Při procházení vyplněných dotazníků jsem si potvrdila, ţe děti jsou velmi chytré a ţe jejich odpovědi v sobě mohou skrývat informace o vztazích s rodiči či o emočním rozpoloţení dítěte. Ať se jedná o to, ţe se děti nechtějí ţenit či vdát, ţe manţelství povaţují za přeţitek, nebo kdyţ je pro děti důleţité mít oba rodiče, ale mají je rozvedené. Rodiče by si měly s dětmi promluvit o všem, co se v jejich ţivotě děje, jelikoţ zkušenosti, které získají v dětství, si s sebou berou do dospělosti. Pro děti není zase tak důleţité, zda mají rodiče stejné příjmení, ale jde jim hlavně o to, aby se mohli opřít o oba rodiče, aby cítili jejich lásku a péči. Pouze šťastný pár můţe mít šťastné děti. 6.4.2 Starší žáci a studenti Druhý typ dotazníků obsahoval 15 otázek a byl určen pro ţáky devátých tříd základních škol či pro studenty prvních ročníků středních škol a učilišť. Nejvíce dotazníku jsem získala opět na základní škole v Jihlavě, kde mi je pomohly vyplnit dvě deváté třídy ţáků, další jsem získala od přátel a známých na středních školách. Celkem bylo vyplněno 40 dotazníků od dívek a chlapců, jejichţ průměrný věk se pohyboval od 14 do 17 let. Dotazníky měly o pět otázek víc, neţ jejich předchozí verze. V první otázce jsem se opět ptala na rodinný stav rodičů. Z celkového počtu 40 dotázaných má třináct dětí rozvedené rodiče, coţ je podle mého názoru docela vysoký počet. A co je to manţelství? Na první pohled tato otázka vypadá velmi jednoduše, ovšem odpovědět na ní není nic lehkého. Pro někoho můţe být manţelství nejlepší věc v jeho v ţivotě, naopak pro druhé je to peklo, do kterého by se nikdy nechtěli vrátit. Ale jak to vidí děti, jeţ jsou na prahu dospělosti? Nejčastější odpovědí na tuto otázku bylo, ţe manţelství je to, kdyţ se dva mají velice rádi a chtějí spolu ţít po celý ţivot a mít spolu děti. Nádherná představa, 36

pokud by to byla vţdy pravda. Další odpovědi se týkaly pojmům jako smlouvy, ţivotní závazek či budování rodiny a rodinného zázemí. Jsem ráda, ţe pojem manţelství je stále spojen s láskou a ne s majetkem, penězi či se společenským postavením.


rodiče manţelé rozvedeni 14 6 13 7 27 13 Tabulka č. 9

Následující otázka se týkala účasti na svatbách. Zda vůbec svatby v rodinách probíhají a zda se jich mladí lidé účastní. Podle odpovědí musím uznat, ţe svatby nejvíce navštěvují dívky, avšak i chlapci byli někdy účastníky svatebního obřadu. Asi jiţ od počátku máme v sobě dané, ţe ţeny svatby milují a muţi na nich trpí. Čtvrtá otázka se věnovala tomu, zda by se dotazovaní v budoucnosti rádi oţenili či vdaly. Většina dotázaných by chtěla mít svatbu a nejčastějšími důvody proč, bylo zaloţení rodiny, početí dětí nebo také to, aby nebyli po celý ţivot sami, chtějí mít někoho vedle sebe v dobrých i špatných chvílích. Jedna dívka odpověděla, ţe svatba je logické řešení toho, pokud s někým chci zůstat a ţít s ním. Na jednu stranu je tato odpověď velmi přesná, na druhou stranu ne moc romantická.

Chlapci Dívky

účast na svatbě ano ne 12 8 15 5

svatba v budoucnu ano ne 15 5 16 4

Tabulka č. 10

V páté otázce jsem se ptala, zda je v dnešní době svatba in nebo out. Někdo svatbu a manţelství povaţuje za přeţitek a ptá se, proč do toho vůbec někdo jde, kdyţ to stejně skončí rozvodem. Pro jiné je manţelství jen další krok ve vztahu, který je běţný a očekávaný. Většina dívek v této otázce odpověděla, ţe svatba je out, kluci odpovídali půl na půl, i kdyţ u nich převaţovalo in. Mnoho odpovědí s pojmem out mělo jedno společné a to slovo rozvod. Rozvod byl nejčastější odpovědí u této otázky, i kdyţ svatbu děti povaţují za in či out. Rozvod je dnes běţnou součástí lidského ţivota a je stejně častý jako svatba. Pro 37

dotazované je rozvod dalším krokem, který navazuje na uzavření manţelství. Je to normální a zcela běţné. Pokud si prohlédneme výsledky u této a předchozí odpovědi, jistě nás překvapí, ţe i kdyţ je svatba povaţovaná za přeţitek, mnoho z dotázaných by si svatbu v budoucnosti přála. Tudíţ je tu velký rozpor. Svatba ano, ale společensky vlastně ne.


svatba out 5 12 17

in 9 4 13

nevím 6 4 10

Tabulka č. 11

Jelikoţ i starší ţáci jsou stále děti, zajímala jsem se v další otázce, zda je pro děti lepší, pokud jsou jejich rodiče manţelé, nebo zda je to jedno. Více neţ polovina dotázaných je pro to, aby lidé, kteří vychovávají děti, byli manţelé. Nejčastějšími důvody proč, jsou, ţe není tak lehké od sebe odejít, kdyţ jsou manţelé, či ţe děti nemají zmatky v příbuzenských vztazích, např. jiné příjmení dítěte a matky. Druhá polovina dotázaných má pocit, ţe je jedno, zda proběhla svatba, ţe pouze stačí, kdyţ spolu všichni bydlí a mají se rádi. Prostě, aby dítě mělo oba vzory, aby mělo oba rodiče denně doma. Společným prvkem pro obě skupiny bylo, ţe by mezi rodiči měla být láska, pokud tato vzájemná blízkost není, je lepší, kdyţ se rodiče rozejdou či rozvedou. Děti, jeţ jsou vychovávány v neklidném a disharmonickém prostředí, mají v dospělosti problémy s vytvářením pevných vztahů jak s přáteli, tak s budoucím partnerem. V sedmé otázce jsem se ptala na důvody, díky kterým by se mělo manţelství uzavřít. Trochu jsem se bála, ţe odpovědi budou na téma peníze, majetek či společenské postavení, ale strachovala jsem se zbytečně. Nejopakovanějším důvodem ke svatbě byla láska, za coţ jsem velice ráda. Dalšími ale ne méně důleţitými důvody byla rodina, početí dětí, těhotenství ţeny či pouze touha nebýt sám. Ovšem peníze či donucení ke svatbě se objevilo ve třech odpovědích. Je pravda, ţe u některých slavnějších párů, kde je velký věkový rozdíl, můţeme mít pocit, ţe o lásku asi nepůjde. Ovšem málokdo z nás se seznámí s miliardářem, tudíţ můţeme doufat, ţe se většina manţelství uzavírá kvůli lásce. Jak jsem se jiţ zmínila, o peníze jde i v jiných případech. Další otázka se věnovala tomu, zda stát pomáhá lidem, kteří jsou ve svazku manţelském. Předchozí generace ještě zaţila 38

půjčky pro novomanţele a podobně, ale dnes? Lidé mají pocit, ţe pomoc přichází pouze těm, kteří si to nezaslouţí. Podobně to také vidí starší ţáci, pouze osm dotázaných má pocit, ţe stát pomáhá, např. různé slevy na dítě a manţelku, avšak větší část poznamenala, ţe stát pouze pomáhá svobodným lidem s mnoha dětmi, kterým uděluje nejrůznější sociální dávky. Skutečnost je taková, ţe někteří rodiče čekají se svatbou, aţ bude dítě větší, jelikoţ svobodná matka má větší moţnost státních příspěvků, neţ manţelé se společným příjmem. pomáhá stát manželům? ano

ne

chlapci

4

16

dívky

4

16

celkem

8

32

Tabulka č. 12

Zásnubní či snubní prsten je asi jedinou moţností jak poznat na páru, ţe jde o manţele. V této čtvrté otázce jsem se zajímala, proč někteří lidé nenosí snubní prsten na veřejnosti. Zda se jedná o marnivost, nebo o to, zda dotyčný nechce ukázat světu, ţe je zadaný. Nebo zda jde o krásné a romantické gesto, pokud spolu jde pár za ruku a můţete u nich vidět, ţe mají oba stejný snubní prsten a úsměv na rtech. Na moji otázku dotázaní odpovídali nejrůznějšími moţnostmi. Ţeny nejčastěji odpovídaly, ţe se prsten nenosí kvůli zaměstnání, buď je na pracovišti zákaz šperků, nebo jim při práci vadí, nebo ţe se lidé bojí, ţe by ho mohli ztratit a proto ho mají raději uloţený, ale také odpovědi obsahovali slovo stydlivost či milenka. Mnoho z nás jiţ vidělo film, či seriál, kde si muţ sundá snubní prsten a jde do baru. Další moţností je, ţe se dotyčný nemá pocit fungujícího manţelství a tímto gestem to potvrzuje. Muţi odpovídali více méně stejně, nejčastějším důvodem byla ztráta prstenu, špatná velikost, ale také moţnost milenek a nechuť přiznat se k manţelství. Následující otázka měla velmi společného s nošením prstenu, jelikoţ otázka zněla, zda na páru lze poznat, ţe se jedná o manţele. Většina dětí a ţáků odpověděla, ţe manţelé poznají podle stejných snubních prstenů, ale pokud je nemají, mají s rozpoznáváním problém. Dalším poznávacím znamením je také chování páru, jsou to doteky, pohledu, drţení za ruce. V tomto případě, lze poznat, ţe se jedná o pár, ovšem, zda partneři prošli svatebním obřadem, jisté není. Pokud partneři nemají snubní prsten, či se 39

nechovají zamilovaně, je pro kaţdého velmi těţké poznat, zda k sobě patří či nikoliv. poznáte na lidech, zda jsou manželé ano

podle prstýnků

ne

chlapci

12

7

8

dívky

14

14

6

celkem

26

21

14

Tabulka č. 13

Jedenáctá otázka byla stejná jako u předchozího typu dotazníku a to, co je to předmanţelská smlouva. V minulé kapitole ţáci nevěděli, starší ţáci byli na tom lépe. Polovina věděla, o co v této smlouvě jde a proč se uzavírá. Ti, co napsali, ţe znají tento typ smlouvy, napsal, ţe se jedná o rozdělení majetku před svatbou, aţ dojde k rozvodu. Nejčastěji prý tuto smlouvu uzavírají snoubenci, kteří mají značné bohatství, buď jeden, nebo oba. Je smutné, ţe jiţ před svatbou lidé řeší rozvod, ale je to realita. Pokud dva chtějí vstoupit do manţelství, měli by se vzájemně dobře znát, ovšem, jaká je správná doba pro uzavření sňatku. Rok, tři nebo deset let? Také proto, jsem se dětí ptala, jak dlouho by spolu lidé měli být, neţ vstoupí do svazku manţelského. Trošku jsem čekala určitý čas, ovšem dívky nejčastěji odpovídaly, ţe jde hlavně o to, aby se lidé poznali a ţe u kaţdého je to jiné. Deset z nich odpovědělo v rozmezí jednoho aţ čtyř let. Naopak chlapci měli tři druhy odpovědí, buď jeden a půl roku, pět let nebo individuální čas k tomu, aby se lidé lépe poznali. Musím uznat, ţe takovéto rozdíly mě udivily. Čekala jsem shodnější odpovědi, i kdyţ je zřejmé, ţe kaţdému páru trvá jiný čas, neţ se rozhodnout pro další krok ve vztahu. Na tuto otázku navazoval dotaz, jakých manţelství děti znají nejvíce a kterých nejméně. Manţelství jsem rozdělila na tři typy, na šťastné manţelství, na manţelství s problémy a manţelství před rozvodem. Manţelství s menšími problémy měli nejvíce zastánců, na druhém místě se umístila šťastná manţelství. Není asi divu, ţe tato otázka dopadla takto, jelikoţ šťastné manţelství je v dnešní době velkou raritou, ale jsem ráda, ţe děti nejsou tak často vystaveny rodinám a manţelstvím před rozvodem, jelikoţ tento rozpad rodiny není nikdy klidný a bez problémů. Můţeme jen doufat, ţe v budoucnosti poroste počet šťastných manţelství na úkor rozvodů. Poslední dvě otázky se věnovaly pojmům zlatá svatba a bílá barva svatebních šatů. Zlatá svatba 40

je pojmem v dnešní době dosti neznámým, jelikoţ zůstat s jedním partnerem padesát let, je zázrak. Patnáct dívek vědělo, ţe zlatá svatba označuje padesátileté manţelství, další buď nevěděli, nebo špatně určili počet společných let. Naopak pouze jeden dotázaný věděl, co toto slovní spojení znamená, za coţ mu patří pochvala. Bílá barva je nejčastější barvou, jeţ se na svatební šaty pouţívá, ovšem proč, to málokdo z dotázaných věděl. Pouze čtyři dívky z celkové počtu dotázaných odpověděly, ţe se jedná o panenskou barvu čistoty a také, ţe by se bílá barva měla pouţívat pouze při první svatbě. Další odpovědi se týkaly toho, ţe bílá barva přináší štěstí a ţe se jedná o tradiční svatební barvu a jiná barva se ani nehodí. zlatá svatba 50 let výročí nevím chlapci

1

8

11

dívky

12

4

4

celkem

13

12

15

Tabulka č. 14

6.4.3 Generace dospělých dotázaných Poslední typ dotazníku byl určen pro dospělé osoby v rozmezí 20 – 30 a 40 – 50 let. V první kategorii mi dotazník vyplnilo 30 lidí, z toho 15 ţen a 15 muţů, v druhé kategorii také 30 dotázaných a z toho 13 ţen a 17 muţů. Dotazník obsahoval 17 otázek a pro obě kategorie byly otázky stejné. Mladší skupina dotazovaných obsahovala pouze osm osob v manţelském svazku (tři ţeny a pět muţů), ve starší skupině byl rodinný stav jiţ pestřejší, mezi ţenami byly dvě rozvedené, jedna svobodná a deset vdaných, u opačného pohlaví odpovídali tři svobodní, jeden rozvedený, jeden vdovec a deset ţenatých muţů. První dvě otázky byly stejné jako v předchozích dotaznících. Nejprve jsem se zajímala o rodinný stav rodičů, jelikoţ počet rozvodů je nejvíce u párů, jeţ jsou spolu kratší dobu. Začneme mladší kategorií dotázaných, kde se počet rozvodů drţí na spodní hranici, z celkového počtu 30 dotázaných bylo pouze šest rozvodů a jedno manţelství na psí kníţku. V druhé skupině byl také nízký počet rozvodů, a to pět, rodiče dvou dotázaných muţů nebyli nikdy oddáni a ani spolu neţili, tudíţ ţenu můţeme označit termínem matka – samoţivitelka. Jelikoţ skoro polovina 41

dotázaných je v manţelském svazku a další čtyři měli s manţelstvím nějakou zkušenost, byla jsem zvědavá na odpovědi, jeţ se týkaly toho, co je to manţelství. Mnoho odpovědí se shodovalo jiţ s dotazovanými ţáky základních a středních škol, jako svazek muţe a ţeny, dobrovolné souţití, rodina či právní opatření, ovšem některé odpovědi se lišily: konec spokojenosti, pouhý papír či instituce. Jedinečná odpověď byla, ţe manţelství je firma, kterou zakládáme s velkými ideály a pokud budeme tvrdě a pilně pracovat, bude rozkvétat, pokud ovšem upřednostníme poţadavky jednotlivce či zaloţíme tajná odvětví - zkrachujeme. Velmi zvláštní, ale pravdivé tvrzení. věk dotázaných rodinný stav rodičů

20 – 30 let

40 – 50 let

muţi ţeny muţi ţeny manželé

12

11

14

9

rozvedeni

2

4

1

4

jiný vztah

1

0

2

0

Tabulka č. 15

Třetí otázka se věnovala dětství dotázaných. Ptala jsem se, zda si jako děti přáli svatbu nebo zda uţ od malička věděli, ţe do manţelství nevstoupí. Více neţ polovina všech dotazovaných si svatbu přála a druhá polovina si to buď nepamatuje, nebo si ji nepřála. Mezi těmi, jeţ si svatbu přáli, je také vysoký počet muţů. Na tuto otázku navazoval dotaz, co je pro děti lepší, zda pokud jsou jejich rodiče oddáni nebo jim je to jedno. V mladší skupině bylo dvacet dotázaných pro manţelský svazek rodičů, nejčastějším důvodem bylo společné příjmení, oba vzory ale také finance a informace týkající se zdravotního stavu toho druhého. Ve starší kategorii byla polovina pro manţelství a polovina tvrdí, ţe dětem je to jedno. Toto stanovisko podkládají tvrzením, ţe záleţí na vztahu mezi rodiči a ţe pokud se mají rodiče rádi a mají rádi i děti na rodinném stavu nezáleţí, oddací list nezaručí dobrou výchovu pro děti. Další otázka směřovala k důvodům, proč vlastně uzavřít manţelství. Ţáci a studenti dávali na první místo lásku a děti. Dospělí je následovali, ovšem pouze mladší generace. Ta upřednostňovala lásku, děti, těhotenství, nezůstat sám či společné příjmení, bydlení a finance. U starší generace se pojem láska a děti objevila pouze u sedmi dotázaných, zbytek

42

poukazoval na duševní a finanční jistotu, dědictví, majetek či informace o zdravotním stavu partnera. Je zřejmé, ţe u starších generací nejde pouze o pocit zamilovanosti, ale jde především o jistotu v budoucím ţivotě. Počet rozvodů stoupá a trend manţelství upadá. Proto jsem se v další otázce ptala, zda má manţelství v dnešní době ještě smysl, jestliţe by se lidé měli brát či na manţelství raději zapomenout. Mladší skupina dotázaných, jak ţeny tak také muţi, byla, bez jednoho muţe, pro to, ţe manţelství má v dnešní době pořád nějaký smysl. Překvapilo mě, ţe i muţi jsou pro svatby, jelikoţ velmi často tvrdí, ţe svatba je zlo, kterému se chtějí vyhnout. Starší generace muţů je také, opět bez jednoho muţe, pro svatby, ale ţeny jsou rozděleny na dvě skupiny. Pro sedm z nich má manţelství smysl, pro zbývajících šest je manţelství nesmysl, coţ mi připadá velmi zaráţející, jelikoţ ty, co odpovídaly záporně, jsou vdané. Tudíţ buď nejsou v manţelství šťastné, nebo by v něm chtěly něco změnit. V dnešní době k uzavírání manţelství běţně patří i uzavření předmanţelské smlouvy, tudíţ jsem se ptala, jestliţe by sepsání této smlouvu navrhly svému partnerovi či partnerce. U obou skupin byly odpovědi vyrovnané, polovina ţen i muţů byli pro sepsání předmanţelské smlouvy v případě většího majetku, či z důvodu předcházení problémů při rozvodu. Druhá část byla proti předmanţelské smlouvě, připadá jim, ţe si partneři nevěří jiţ při zařizování svatby. Ovšem jednoznačně se dotázání shodly na odpovědích týkající se pomoci státu manţelům. 52 dotázaných je jednoznačně proti tomu, ţe stát nějakým způsobem pomáhá manţelům. muži

ženy

20 – 30 let 40 – 50 let 20 – 30 let 40 – 50 let ano

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ne

má manželství smysl

14

1

8

1

15

0

7

6

předmanželská smlouva

7

8

3

6

14

1

6

7

Tabulka č. 16

Devátá a desátá otázka se týkala snubních prstýnků a toho, jestli je na lidech poznat, ţe jsou manţelé. Někteří lidé snubní prsten nesundali od té doby, kdy jim ho partner během svatebního obřadu nasadil, někdo ho měl během svatební hostiny a někdo ani neví, kde leţí. Tudíţ proč lidé nenosí snubní prstýnky, aby světu ukázali, ţe jsou zadaní? Děti a ţáci nejčastěji poukazovali na 43

to, ţe si lidé sundávají prsten z důvodu nevěry či z pocitu nefunkčního manţelství. Starší generace se spíše přikláněla k názoru ztráty prstenu, k zdravotním důvodům, špatné velikosti nebo zákazu nošení šperků na pracovišti. Druhá otázka se týkala téţ prstenům, jelikoţ jak poznat na páru, ţe jde o manţele. Prstýnky jsou jasným důkazem, ovšem lze manţele poznat i jinak? Mladší generace manţele pozná pouze podle snubních prstýnků, pokud je nemají, nepoznají to. Starší generace poukazuje na chování, na řeč těla a také na styl mluvy mezi sebou. Poznat na dvou lidech, ţe patří k sobě, není tak těţké, obtíţné je rozeznat manţele a pouhé partnery. Někomu z nás stačí jedna svatba za ţivot, ovšem někdo vstupuje do manţelství i několikrát za ţivot. Jak takového člověka pojmenovat, jsem se ptala v další otázce. U ţen se často objevovalo označení jako blázen, idealista, nešťastník či nestálý a nespokojený člověk. U muţů převládaly označení jako nenapravitelný blázen, smolař, hledač lásky či přídavná jména jako nerozhodný či důvěřivý. Následující otázka se věnovala homosexuálním párům a moţnostem uzavření sňatku mezi nimi. Mladší generace a především ţeny k těmto sňatkům přistupují kladně, muţi mladší i starší generace jsou proti těmto svazkům. Ale na jedné moţnosti, jsou obě pohlaví i věkové generace za jedno, ať dotázaný souhlasí či nesouhlasí se sňatkem, jsou důrazně proti tomu, aby takovýto pár vychovával nebo adoptoval děti. Nepřipadá jim správné ani normální, ţe by mělo mít dítě dvě matky či dva otce, ale ne oba vzory zároveň. Je zřejmé, ţe tyto generace povaţují manţelství pouze jako spojení muţe a ţeny za účelem výchovy dětí. homosexuální manželství ano

ne

20 – 30 let

6

9

40 – 50 let

4

13

20 – 30 let

12

1

40 – 50 let

11

2

muži

ženy

Tabulka č. 17

44

Uzavřít manţelství po roce známosti nebo raději počkat několik let, abychom se ujistili, ţe nám to klape? Kaţdý z nás je zastánce něčeho jiného. V jedenácté otázce jsem se zajímala, jak dlouho by měli být partneři spolu, neţ uzavřou manţelství. V první skupině dotazovaných byla kaţdá odpověď jiná, u ţen se doba pohybovala od jednoho do pěti let, u muţů od tří do pěti let. Dotazovaní ovšem poukazovali na to, ţe někdy nezáleţí na době známosti, ţe je tato doba je individuální a kaţdý pár potřebuje různou dobu, po kterou se poznávají. Jedna ţena z dotazovaných také poukázala na to, ţe by si lidé měli zkusit ţít nějaký čas spolu v jedné domácnosti, neţ uzavřou manţelství, jelikoţ rozdíl je, pokud vás někdo finančně podporuje – rodič, nebo zda jste v tom pouze ve dvou. Tato poznámka je podle mého názoru velmi trefná a je to vynikají moţnost, jak se ještě lépe poznat. Odpovědi starší generace se neopíraly o určitý časový údaj: nezáleţí na době, ale na víře ve šťastnou budoucnost. Někomu stačí jeden pohled a ví, ţe to bude navţdy, někdo potřebuje několik let a někdo k tomuto závěru nedojde vůbec. Šťastné manţelství je v dnešní době zázrak, proto jsem se v další otázce dotazovala, jakých manţelství lidé znají nejvíce, méně a nejméně, na výběr měli šťastné manţelství, manţelství s problémy a manţelství před rozvodem. Mladší generace znala nejvíce manţelství s problémy, na druhém místě šťastné a na třetím manţelství před rozvodem. Ovšem rozdíl mezi druhým a třetím pořadním nebyl zas tak velký. Starší generace ţen znala nejvíce manţelství s problémy, poté šťastné, muţi naopak znají více šťastných manţelství neţ těch s problémy. Poslední dvě otázky se týkaly tradic a zvyklostí společných se svatbou a manţelstvím. Tyto otázky byly stejné jako u prvních dvou typů dotazníků. Předposlední otázka se týkala bílých šatů nevěsty, proč se vlastně pouţívá tato barva. Správná odpověď by se měla týkat nevinnosti nevěsty. První skupina dotazovaných se spíše přikláněla k tradici, radosti či pocitu princezny, pouze pět ţen a tři muţi zmínili o nevinnosti. Ve starší generaci správně odpovědělo 19 lidí, z toho osm ţen a jedenáct muţů, zbytek opět poukazoval na tradici či štěstí. Poslední otázka se věnovala pojmu zlatá svatba. Z celkového počtu odpovědělo špatně pouze deset dotázaných, zbytek uvedl, ţe se jedná o padesát let společného ţivota, někteří z nich poukázali na to, ţe se jedná o zázrak, který je v dnešní době ojedinělý a ţe nevěří tomu, ţe ho někdy zaţijí. Posledním bodem v těchto 45

dotaznících byly rady do manţelství od těch, kteří jiţ mají s manţelství nějaké zkušenosti. Tyto rady raději vyjmenuji všechny, od těch nejčastějších: tolerance, důvěra, úcta, pomoc a podpora, nic neřešit s horkou hlavou, komunikace, zábava, zůstat sám sebou, trpělivost a odpouštět chyby druhých a nad svými se zamyslet.

6.5 Závěr a diskuze V dílčím závěru bych se chtěla věnovat hypotézám, jeţ jsem vyslovila na začátku této kapitoly. Dále bych také chtěla rozebrat pouţité dotazníky, jejich klady a případné zápory a jejich případné doplnění či odebrání otázek. První hypotéza se věnovala rodinným stavům dotazovaných a jejich rodičů. Z celkového počtu 150 osob má nebo mělo 111 rodičů ve vztahu manţelském, 36 rodičů rozvedených a u třech dotazovaných jejich rodiče neuzavřeli manţelství. Jiţ na počátku této kapitoly jsem poukazovala na to, ţe počet rozvodů roste, ale v ţádném případě mě nenapadlo, ţe poměr bude takto vysoký. Děti by měly mít šťastné dětství a měly by provázeny oběma rodiči, mít oba vzory. Pro dítě, ale také pro rodiče musí být těţké ţít bez opory z obou stran. Někteří mohou namítnout, ţe někdy je lepší, pokud jsou rodiče rozvedeni, jelikoţ neustálé hádky a rozepře v rodině mohou vývoj dítěte špatně ovlivnit více, neţ kdyby bylo vychováváno pouze jedním z nich. Na druhé straně rozvod není příjemnou záleţitostí, a proto je důleţité, aby bylo dítě vynecháno při rozvodových hádkách. Dítě není zbraň, díky které můţeme ubliţovat druhému partnerovi, je to malý človíček, který je na nás závislý a my bychom si to měli vţdy uvědomovat. Během vyhodnocování dotazníků u starší generace, jsem si také mohla ověřit, ţe věk snoubenců je stále vyšší. V dřívějších dobách se lidé brali těsně po dosaţení zletilosti, dnes je to výjimka, která vzbuzuje údiv a šok. Z počtu 55 lidí, jeţ jsou ve věku od 20 do 50 let, je v manţelském svazku pouze 28 osob a čtyři mají nějakou zkušenost s manţelstvím. Zbytek dotázaných je svobodných v průměrném věku 30 let. Před sto lety bychom v tomto věku měli svatbu dávno za sebou a několik dětí kolem sebe. Alespoň můţeme vidět, jak se společenský trend s názvem svatba stále více odsouvá. Při vyhodnocování dotazníků jsem si nejprve přečetla odpovědi a aţ poté jsem se podívala na rodinný stav rodičů a u starší generace také dotázaných. U dětí mi některé odpovědi vyrazily dech. Podle mě to jsou odpovědi dospělých lidí, kteří prošli nešťastným 46

manţelství či těţkým rozvodem. Dětem je okolo deseti let, ale odpovědi na to nevypadají. Tyto odpovědi nejčastěji najdeme u dětí, jejichţ rodiče jsou rozvedené. Odpovědi dětí staršího věku jsou opět jiné, jiţ je zde vidět touha po vztahu, nechtějí zůstávat sami a chtějí rodinu. Rozdíly mezi dětmi, jejich rodiče jsou manţelé či jsou rozvedeni, nejsou tak markantní, ale jsou tam. Mohu pouze věřit, ţe se vyhnou chybám, které udělaly jejich rodiče a najdou tolerantní a pevný vztah. U posledních dvou dotázaných skupin je počet rozvedených rodičů nízký, ale na druhou stranu odpovědi, jeţ jsou v dotaznících, někdy odráţí vlastní záţitky z manţelství, které určitě nejsou šťastné. V další hypotéze jsem se věnovala dětem a tomu, zda je pro ně lepší, pokud jsou rodiče oddáni nebo je to jedno. Podle mého názoru je pro děti lepší mít za rodiče manţelé, ať uţ se jedná o stejné příjmení, stejné bydlení nebo o společnou lásku. Jedním z důvodů, jeţ jsem v dotaznících objevila, byl ten, ţe rodiče pokud jsou manţelé, se nemohou po hádce rozejít. Moji rodiče byli manţelé a já jsem za to velmi vděčná. Někdo můţe namítnout, ţe stačí, pokud se mají rodiče rádi, ţijí spolu jako manţelé a nepotřebují k tomu papír. Děti nevnímají, zda jsou rodiče manţelé, ale stejné příjmení můţe omezit případné dotazy a omyly. Pokud se podívám na výsledky ze všech dotazníků, je poměr odpovědí vyrovnaný, 84 je pro manţelství, 57 dotázaných stačí, pokud jsou rodiče spolu a zbytek se nevyjádřil. Ale i kdyţ dotázaní byli proti manţelství, poukazovali na to, ţe by dítě mělo mít oba rodiče u sebe, i ti s rozvedenými rodiči. Nezáleţí na oddacím listu, ale na společném souţití rodičů a dětí. Následující tři hypotézy se věnovaly důvodům pro uzavření manţelství, homosexuálním párům a počtům šťastných a nešťastných manţelství. Na důvody pro uzavření manţelství jsem se ptala posledních tří skupin. Ţáci, studenti i dospělí dotázaní se shodli, ţe nejčastějším důvodem pro uzavření manţelství je láska, poté je to zaloţení rodiny, péče o děti, těhotenství, společné bydlení a finance, ale také majetek, peníze či informace během zdravotních potíţí. Mile mě překvapilo, ţe mladí a starší lidé povaţují lásku za nejlepší důvod, proč vstoupit do manţelství. Trošku jsem se obávala odpovědí typu peníze, majetek či společenské postavení, a proto jsem ráda, ţe mě dotázání vyvedli z omylu. Další hypotéza se týkala uzavírání sňatků homosexuálních párů. V České republice je povoleno uzavírat registrované partnerství mezi osobami stejného pohlaví, ale jak 47

se na tyto svazky dívají ostatní. Tuto otázku jsem pokládala lidem ve věkovém rozmezí 20 – 30 a 40 – 50. V první skupině byla více neţ polovina ţen pro uzavírání těchto sňatků. U muţů to bylo půl na půl. Ve druhé skupině byly výsledky obdobné. Ţeny nejčastěji uváděly, ţe jsou to také lidé a ţe mají právo na lásku, muţi odporovali tím, ţe manţelství je spojení muţe a ţeny a nic jiného nepřipadá v úvahu. Společnou poznámkou u většiny odpovědí bylo to, ţe jsou proti tomu, aby homosexuální páry vychovávaly nebo adoptovaly děti. Výsledky mě nepřekvapily, tušila jsem, ţe muţi budou více proti těmto svazkům a také bylo zřejmé, ţe starší generace je stále proti těmto svazkům a nejsou jejich zastánci. Třetí a poslední hypotéza se věnovala počtů šťastných a nešťastných manţelství. Tuto otázku jsem pouţila u ţáků a studentů devátých tříd ZŠ a prvních SŠ a také u starších generací. Jsem ráda, ţe nejméně manţelství je těch před rozvodem, i kdyţ je někteří dotázání dávali na první místo. Na druhém místě se u všech typů dotazníků umístila manţelství šťastné. Nejvíce manţelství, které dotázání znají, jsou manţelství, kde se vyskytují problémy. Mohu pouze doufat, ţe se jedná o občasné hádky, které jsou ve všech vztazích a ţe většina manţelského času plyne v poklidu. Šťastné manţelství není ojedinělé, ale problémy jsou častější. Po přečtení a vyhodnocení všech dotazníků ve mně vyvolalo téma manţelství dobré pocity. Jsem ráda, ţe děti i dospělí manţelství neodsuzují a ţe jsou stále takoví, jeţ se chtějí vdát či oţenit, zaloţit rodinu a to vše zaloţené na lásce a spokojenosti. Já osobně jsem zastánce manţelství a jsem ráda, ţe nejsem výjimkou a ţe je nás víc a ţe to nejsou pouze ţeny, ale i muţi jsou zastánci manţelství a společného souţití lidí. Při tvorbě dotazníků jsem se snaţila odhadnout vědomosti dětí i dospělých, aby dotazníky nebyly pro děti moc těţké a naopak, aby pro dospělé nebyly příliš fádní. Počet deseti otázek pro nejmladší dotázané si mi zdál přiměřený a forma otázek se mi zdála srozumitelná a jasná, ovšem jedno negativum dotazník měl a to otázku číslo sedm a to, co je to předmanţelská smlouva. Nyní si uvědomuji, ţe tato otázka se v dotazníku neměla objevit. U druhého a třetího typu dotazníku bych příště odstranila otázku týkající se pomoci státu manţelům, i kdyţ jsou finance v rodině důleţité, tato otázka nebyla moc vhodná. U všech dotazníků bych také příště pozměnila otázku, zda je na páru poznat, ţe jsou manţelé, lepší formulace otázky by byla, zda jde na jakémkoli 48

páru poznat, ţe patří k sobě, ať uţ jsou manţelé či nikoli. Jsme ráda, ţe jsem do všech dotazníků poloţila otázku týkající se barvy šatů nevěsty, jelikoţ mě odpovědi utvrdily v tom, ţe málo kdo ví, proč jsou nevěsty oděny v této barvě. Pokud bych se mohla po vypracování této práce opět věnovat tématu manţelství, ráda bych se věnoval tématu, co je pro děti lepší, kdyţ jsou jejich rodiče manţelé nebo zda je to pro děti a jejich budoucí ţivot vedlejší záleţitostí. Jak to cítí děti, jejichţ rodiče jsou manţelé, děti se svobodnými rodiči či děti, jeţ mají rodiče rozvedené. Toto téma je důleţité jak pro děti, tak také pro budoucí rodiče. Další výzkum bych také vedla směrem k důvodům pro uzavření manţelství, chtěla bych se na toto téma podívat i z psychologického hlediska a i z hlediska manţelů a svobodných osob, kteří by chtěli do manţelství vstoupit.

49

,,Skutečné manželství je směs lásky, přátelství, smyslnosti a úcty.″33

Závěr Názory na manţelství čtyř generací je bakalářskou prací, kterou jsem velmi ráda zpracovala. Téma manţelství je velmi často probírané téma, jak z vědeckého či psychologického hlediska, tak také tématem mezi přáteli či rodinou. Kaţdý z nás zná nebo sám jiţ zaţil manţelský ţivot. Pro někoho je manţelství dalším krokem v ţivotě, někdo ho povaţuje za zbytečnost. Manţelství je ve světových i v našich dějinách známou institucí, jenţ má řadu náleţitostí, jeţ se v průběhu časů měnily. Nejdříve se svatby konaly pouze v kostelech a předcházely jim trojí ohlášky, poté byly svatby záleţitostí státní a konaly se pouze na výboru. Dnes se svatby odehrávají kdekoli, na zámku, u rybníka či na radnici. Ale stále jde o záţitek, na který se jen tak nezapomíná. Dalším bodem jsou práva a povinnosti manţelů. V manţelství musí oba dávat a i brát, ale oba dva by měly být šťastní a spokojení. Smutné je, ţe s manţelstvím jde ruku v ruce s rozvodovým řízením. Počty manţelství a počty rozvodů stále kolísají, můţeme jen doufat, ţe nových a stávajících manţelství bude víc neţ rozvodů. Jak uţ víme, páry spolu nemusí ţít pouze v manţelství. Existuje několik moţností, jak spolu ţít. V naší zemi se vyskytují dva typy uzavření manţelství, jedná se o sňatek muţe a ţeny nebo o registrované partnerství, coţ je svazek osob stejného pohlaví. V jiných zemí existuje polygamie, u nás je tento způsob svazku protizákonný, někde jinde jde o běţný způsob ţivota. A kdo nechce být v manţelství, můţe zůstat svobodný a ţít na psí kníţku. Na konci teoretické části práce se věnuji statistikám, osobnostním proměnným a komunikací mezi manţely. Můţeme si zde porovnat, jak stoupá počet rozvodů, klesá počet manţelství a kolik dětí se ročně narodí v manţelství a kolik mimo manţelství. Osobnostní proměnné se týkají osob v manţelství či partnerství, které mohou mít vliv na problémy ve vztahu a na které bychom si měli dát pozor. V poslední části se věnuji komunikaci. Komunikace je prý základ

33


50

vztahu a měli bychom se naučit pár základních pravidel, které nám pomohou udrţet vztah a pomohou nám jak v osobním tak ve společenském či pracovním ţivotě. Druhá část práce je praktická. Pro svoji bakalářskou práci jsme vytvořila dotazníky, díky kterým jsem mohla porovnat názory na manţelství čtyř věkových generací. Odpovědi jednotlivých osob jsme si detailně pročetla a poté jsem vybírala nejčastější odpovědi, které se v dotaznících objevovaly. U některých otázek se objevovaly stejné odpovědi, i kdyţ byly otázky otevřené, coţ dokazuje, ţe jsme si velmi podobní, ať uţ jsme ţeny nebo muţi, ať jsme mladí nebo uţ trošku starší. Další odpovědi byly podobné, měly tzv. stejné jádro. Jsem velmi ráda, ţe jsem vytvořila dotazníky jak pro děti, tak také pro dospělé, jelikoţ porovnání těchto věkových skupin bylo velmi poučné. Dospělí ani netuší, co všechno dětí vědí a také jaké mají názory na téma manţelství. Manţelství je věda, nejde pouze o spojení dvou lidí. Jde o lásku, starosti, moţnosti, vzájemnou blízkost, komunikaci a tak dále. Ať uţ plánujete svatbu nebo uţ jste ve svazku manţelském, přeji Vám Hodně štěstí!!!

51

Resumé Tato bakalářská práce se věnuje názorům čtyř generací na manţelství. Práce pojednává o historii manţelství, o typech manţelství, o právech a povinnostech manţelů a také obsahuje nejrůznější statistiky týkající se tématu manţelství. Nejvíce se práce zaměřuje na praktickou část, pro kterou byly vytvořeny dotazníky pro čtyři generace, práce se věnuje otázkám a odpovědím, jeţ se týkají názorů na manţelství. Práce je ukončena shrnutím teoretické i praktické části.

Resume This thesis is devoted to the views of four generations of marriage. The work deals with the history of marriage, types of marriage, the rights and obligations of spouses and also contains various statistics relating to the topic of marriage. Most work focuses on the practical part for which questionnaires were developed for four generations, the work is devoted to questions and answers concerning views on marriage. Work is complete summary of the theoretical and practical parts.

52

Literatura

BRTNÍKOVÁ, M., ŠEDIVÝ, V: Moderní láska a sexualita, manželství a rodina. Praha 1985. CIBULEC, J.: Manželské praktikum. Praha 1984. CLOUD, H.: Hranice v manželství. Praha 2001. CHAPMAN, G.: Čtyři období manželství. Praha 2007. CHODĚRA, O.: Partnerství, manželství a paragraf. Praha 2002. KLABOUCH, J.: Manželství a rodina v minulosti. Praha 1962. KRÁLÍČKOVÁ, Z.: Rodinné právo v otázkách a odpovědích. Praha 2000. LEMAN, K.: Harmonie v manželství. Praha 2009. LENGEROVÁ, J.: Rozvod! Rozvod? Praha 1992. MOŢNÝ, I.: Rodina a společnost. Praha 2006. NOVÁK, T.: Pozitivně na manželství. Praha 2013. NOVÁK, T.: Předmanželské poradenství. Praha 2007. PLAŇAVA, I.: Jak se nerozvádět. Praha 1994. PLAŇAVA, I.: Manželství a rodiny. Brno 2000. SLUKOVÁ, A.: Svatba. Průvodce pro začátečníky a pokročilé. Praha 2001. TEYBER, E.: Děti a rozvod. Praha 2007. VALÁŠEK, M.: Manželství, Třebíč 2001.

53

Internetové zdroje

České dějiny [online]. [pub. 2001-05-06, cit. 2014-02-15]. Dostupné na < http://www.dejepisne.estranky.cz/clanky/ucivo---starovek---rim/rimskaspolecnost-v-dobe-kralovstvi-.html> Monogamie a polygamie [online]. [pub. 2011-06-20, cit. 2014-02-15]. Dostupné na < http://www.zenax.cz/monogamie_a_polygamie_6942.htm > Narozené děti [online]. [pub. 2012-01-28, cit. 2014-03-17]. Dostupné na Předmanţelské smlouva [online]. [pub. 2009-02-25, cit. 2014-03-15]. Dostupné na < http://www.svetsvateb.cz/svatebni-pripravy/predmanzelska-smlouva> Předmanţelská smlouva [online]. [pub. 2003-09-30, cit. 2014-04-03]. Dostupné na Registrované partnerství [online]. [pub. 2011-07-11, cit. 2014-03-04]. Dostupné na < http://www.nakluky.cz/magazin/item/860-registrovane-partnerstvi-vse-cojste-chteli-vedet> Rozvodovost [online]. [pub. 2013-08-19, cit. 2014-03-17]. Dostupné na < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost> Římské právo [online]. [pub. 2002-01-16, cit. 2014-03-15]. Dostupné na< http://www.ius-wiki.eu/rimske-pravo> Sňatečnost [online]. [pub. 2013-08-19, cit. 2014-03-17]. Dostupné na < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost> Války v číslech [online]. [pub. 2006-10-10, cit. 2014-03-04]. Dostupné na Ţivot na psí kníţku [online]. [pub. 2005-03-16, cit. 2014-03-10]. Dostupné na < http://www.elitedate.cz/svatba-nebo-zivot-na-psi-knizku>

54

Anotace Bakalářská práce s názvem: Názory čtyř generací na manţelství se zabývá tématem manţelství a názory na něj. Manţelství je dlouholetou tradicí a v průběhu několik stovek let prošel určitými změnami. Práce se zaměřuje na historii manţelství, na typy manţelství, na práva a povinnosti manţelů a také se zabývá praktickou částí, a to názory čtyř generací na manţelství a s ním spojené náleţitosti.

Annotation Bachelor thesis titled: The views of four generations of marriage deals with marriage and views on it. Marriage is a long tradition in the course of several hundred years has undergone some changes. The work focuses on the history of marriage, types of marriage, the rights and obligations of spouses and also deals with the practical part, and the opinions of four generations of marriage and related requirements.

55

Klíčová slova Manţelství, manţelé, partnerství, partneři, rodina, děti, historie, druhy manţelství, práva a povinnosti, rozvod, předmanţelská smlouva, statistiky, názory, dotazníky, výzkum, hypotézy, generace, děti, dospělý

Keywords Marriage,

husband,

wife,

partnerships,

partners,

family,

kids,

history,

typesofmarriage, rights and obligations, divorce, prenup, statistics, reviews, questionnaires, research, hypothesisgeneration, children, adult

Bibliografický záznam PETRÁŠOVÁ, Hana. Názory čtyř generací na manželství. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví 2014. Vedoucí bakalářské práce RNDr.

Mgr. Alice Prokopová, Ph. D.

56

Přílohy a) Vzor předmanţelské smlouvy b) Dotazníky

57

Předmanţelská smlouva

Jméno a příjmení........................, r.č. …....................., bytem......................................

a

Jméno a příjmení........................., r.č. ........................., bytem.....................................

uzavřeli dne ................. tuto Smlouvu o zúţení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění

I.

Účastnici této smlouvu plánují uzavřít dne ….................... manţelství. V souvislosti s tím, se účastníci této smlouvy dohodli na zúţení zákonem stanoveného rozsahu jejich budoucího společného jmění manţelů.

II.

Účastníci této smlouvy se dohodli na úpravě svých budoucích majetkových vztahů v manţelství tak, ţe předmětem výlučného vlastnictví kaţdého z nich budou: Příjmy z podnikatelské činnosti kaţdého z účastníků, kterými se rozumí: - příjmy z podnikatelské činnosti vykonávané jedním z účastníků na základě ţivnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění - příjmy představující podíl na zisku ze sdruţení, jehoţ se účastní pouze jeden z účastníků - příjmy představující podíl na zisku tichého společníka na základě smlouvy o tichém společenství, kde jako tichý společník vystupuje pouze jeden z účastníků - příjmy představující podíl na zisku společníka obchodní společnosti, nebo člena druţstva - movité věci nabyté některým z účastníků pro potřeba výše uvedené podnikatelské činnosti - movité věci získané z příjmů plynoucích z podnikatelské činnosti.

III.

Účastníci smlouvy berou na vědomí, ţe na tuto smlouvu se mohou vůči třetí osobě odvolávat jen tehdy, jestliţe je ji tato smlouva známa. V …................... dne ...................

podpisy účastníků

Příloha č. 1: Předmanţelská smlouva (Zdroj: http://vzory-smluv.hyperinzerce.cz/spolecenske-smlouvy/smlouva-predmanzelska/)

Dotazník Dobrý den, mé jméno je Hana Petrášová a jsem studentkou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, obor Výchova ke zdraví a Speciální pedagogiky. V rámci své bakalářské práce na téma Názory na manţelství, jsme vytvořila dotazník, jenţ mi pomůţe při řešení této problematiky. Ráda bych zjistila, jaké názory na manţelství máte Vy. Dotazník je anonymní a jeho vyplnění Vám zabere několik minut. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas, který jste mi věnovali při vyplnění tohoto dotazníku.

Názory na manželství (5. – 6. třída) muţ

ţena

věk:

1. Rodinný stav rodičů? (manţelé, rozvedeni, …) 2. Co je to manţelství? 3. Byl/a jsi někdy na svatbě? (komu) 4. Jak probíhá svatební obřad? 5. Aţ budu dospělý/á, chtěl bych se oţenit/vdát? A proč? 6. Je pro děti lepší mít rodiče, kteří jsou manţelé či nikoli? A proč? 7. Co je to předmanţelská smlouva? 8. Poznáte na muţi a ţeně, zda jsou manţelé? A jak? 9. Co znamená zlatá svatba? 10. Proč mívá nevěsta bílé šaty? Příloha č. 2 – Dotazník pro nejmladší zkoumané osoby


Názory na manželství (9. třída ZŠ, 1. třída SŠ, OU) muţ

ţena

věk:

1. Rodinný stav rodičů? (manţelé, rozvedeni, ...) 2. Co je to manţelství? 3. Byl/a jsi někdy na svatbě? (komu) 4. Časem bych se chtěl/a oţenit/vdát? A proč? 5. Je v dnešní době manţelství in nebo out? A proč? 6. Pro děti je lepší, pokud jsou rodiče oddání, nebo je to jedno? Vysvětli. 7. Vyjmenuj několik důvodů, proč lidé uzavírají manţelství? 8. Pomáhá stát (finančně, materiálně) manţelům či svobodným lidem? 9. Proč někteří manţelé nenosí na veřejnosti snubní prsten? 10. Poznáte na páru, zda jsou manţelé? A jak? 11. Co je to předmanţelská smlouva? 12. Jak dlouho by lidé měli být spolu, neţ uzavřou manţelství? 13. Kterých manţelství znáte více? (1 – nejvíc, 2 – méně, 3 – nejméně) Šťastné S menšími problémy Před rozvodem 14. Co je to zlatá svatba? 15. Proč nevěsty mívají bílé šaty?

Příloha č. 3 – Dotazník pro starší ţáky a studenty


Názory na manželství muž

žena

věk:

rodinný stav:

1. Rodinný stav rodičů? (manţelé, rozvedeni, …) 2. Co je to manţelství? 3. V dětství jsem si svatbu přál/a? 4. Pro děti je lepší, pokud jsou rodiče oddání, nebo je to jedno? Vysvětli. 5. Vyjmenuj několik důvodu pro uzavření manţelství? 6. Má manţelství v dnešní době smysl? 7. Navrhl/a bys svému partnerovi předmanţelskou smlouvu? A proč? 8. Pomáhá stát (finančně, materiálně) manţelům či svobodným lidem? 9. Proč někteří manţelé nenosí na veřejnosti snubní prsten? 10. Poznáte na páru, zda jsou manţelé? A jak? 11. Jaký je člověk, který se za svůj ţivot oţení několikrát, např. 4x? 12. Souhlasíte s manţelství homosexuálních párů? A proč? 13. Jak dlouho by měli být partneři spolu, neţ uzavřou manţelství? 14. Kterých manţelství znáte více? (1 – nejvíc, 2 – méně, 3 – nejméně) Šťastné S menšími problémy Před rozvodem 15. Proč mívají nevěsty bílé šaty? 16. Co znamená zlatá svatba? 17. Odpovídají ti, co jsou nebo byli ţenatí/vdaní. Rady do manţelství: Příloha č. 4 – Dotazník pro dospělou generaci

Masarykova univerzita

Recommend Documents