MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu

Vybrané charakteristiky popisující prostředí, ve kterém ţijeme, se vztahem k riziku obezity nebo moţnostem pohybové aktivity v podmínkách České republiky

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

Prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc.

Bc. Dalibor Hruška Učitelství tělesné výchovy pro ZŠ a SŠ Brno, 2011

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 1. května 2011

Bc. Dalibor Hruška

2

Děkuji vedoucímu diplomové práce panu Prof. PhDr. Aleši Sekotovi, CSc. za vedení a pomoc při tvorbě práce.

3

OBSAH 1. ÚVOD

5

1.1. Situace v České republice

13

2. VLASTNÍ PRÁCE

21

2.1.

Cíl práce

21

2.2.

Metodika

22

2.2.1. Metodika sběru dat popisujících prostředí spojené s potravinami a bydlením

22

2.2.1.1. Prostředí spojené s potravinami (Food Environment)

24

2.2.1.2. Prostředí spojené s bydlením (Built Environment)

24

3. VÝSLEDKY

28

4. DISKUSE

64

5. ZÁVĚR

70

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY

72

SOUHRN

79

4

1. Úvod Stoupající výskyt obezity jako nemoci, obezity jako sociálního problému, ve svých důsledcích jako významné ekonomické zátěţe společnosti, jako rizikového faktoru dalšího poškození zdraví, jako psychologického problému a ve svých důsledcích jako politického problému způsobil, ţe se evropské země aktivizovaly a začaly se soustředit na řešení. Postupně s růstem a prohlubováním pochopení problému obezity se začalo ukazovat, ţe řešení bude mnohem sloţitější, ţe na populační úrovni bude zapotřebí koordinovat výzkumné, vědecké, ale také politické a legislativní aktivity všech evropských států. Původní koncept vysvětlení příčin vzniku a rozvoje obezity jiţ neobstál tváří tvář novým skutečnostem. Ještě koncem 20. století byla i v odborných kruzích všeobecně přijímána myšlenka, ţe výskyt obezity je podmíněn hlavně neukázněností lidí, vlastně pacientů, kteří si z nedostatku pevné vůle nechtějí odepřít ve své výţivě nadbytek sladkostí, kteří se přejídají a následně tloustnou. Platí samozřejmě zákon zachování energie a z fyzikálního hlediska je toto konstatování ve zjednodušeném pojetí vlastně pravdivé. Nicméně jiţ začátek 21. století ukázal na význam fyzické aktivity jako stejně významného faktoru v prevenci obezity, jako je jiţ zmíněná výţiva. V konzervativním pojímání fyzické aktivity však ještě počátkem 21. století byla více chápána aktivita jako identická s aktivním sportem, dokonce spíše vrcholovým sportem. Aţ první práce zaměřené na obecnou fyzickou (tělesnou aktivitu) ukázaly na fakt, ţe nejvýraznější rizikovou změnou v měřitelných parametrech lidského chování je dramatický úbytek tzv. bezděčné, neintencionální tělesné aktivity, jako je chůze, popocházení a další pohyb v podstatě vynucený zajišťováním běţných lidských potřeb. V této souvislosti se také začalo v odborném tisku poukazovat na skutečnost, ţe výskyt obezity má konotace sociologické a ekonomické. Zatímco v historii lidstva se obezita vyskytovala nejčastěji v bohatých a velmi bohatých vrstvách obyvatelstva, dnes je tomu v rozvinutých zemích obráceně. Ve starověku si obezity jako zdravotního problému prokazatelně všímali jiţ Avicenna, Hippokrates a později i Galén. Aristokrates dokonce vnímá i takovou podrobnost,

5

jako je vysoká konzumace sladkých fíků u některých obyvatel, která vede ke zvýšenému výskytu zubního kazu. Po několika stech letech, kdy se jiţ Evropa sociálně stratifikovala, došlo vlivem sídelního vývoje k tomu, ţe z většiny lidí se stali pouzí nákupčí potravin, kteří se jiţ nepodíleli na jejich produkci. Populace ţijící ve středověkých městských sídlech byla ovšem mnohem zranitelnější při kaţdé nestandardní situaci, jako byly třeba nepokoje, válečný stav, obleţení, ale také neúroda, záplavy nebo naopak sucha, neboť tím, ţe jiţ potraviny neprodukovala, neměla jinou náhradní alternativu. Středověk byl obdobím, kdy byla Evropa opakovaně stíhána nedostatkem potravin vedoucím často aţ k hladomorům, ale přesto v té době paralelně přemíra jídla a pití u vládnoucích vrstev ústila v otylost a podagru neboli dnu. Lékaři té doby problém otylosti zřejmě spíše ignorovali, úplnou výjimkou jsou dochované prameny mistra Havla ze Strahova, hvězdáře a také osobního lékaře Karla IV, který svému králi doporučuje střídmou ţivotosprávu (připisuje se mu výrok, ţe: „…hostina zabije více lidí neţ meč.“) (Stehlíková D. a kol. 2010). Podobně osobní lékař krále Václava IV., mistr Albík z Uničova varuje svého vladaře před obţerstvím (Husička J. 1983). Souvislost otylosti a tělesné aktivity se v historických pramenech vůbec neobjevuje. Stejně tak ovšem celý počátek novověku cílí svá doporučení na stravovací změny, na limitování cukrů, eventuálně tuků. Naprostou výjimkou je v tomto směru T. L. Chambers, který ve svém doporučení z roku 1850 při léčbě obezity navrhuje ke stravě o nízkém obsahu tuků téţ procházky. Fyzická aktivita byla dlouho vnímána jako činnost těch chudých, jako něco, co se pojí s neurozeným prostředím a čemu je spíše vhodné a společenské se vyhnout. Toto pojetí se transformovalo velmi dlouho, v rozvinutých zemích vlastně aţ do druhé půle dvacátého století. Podle Světové zdravotnické organizace nabyla obezita - a nadváha vůbec - charakteru epidemie, a to v celosvětovém měřítku. Víc neţ miliarda dospělých trpí nadváhou a z nich je nejméně tři sta miliónů obézních. Tato skutečnost – ţe totiţ obezita vítězí na celém světě – je o to více znepokojivá, ţe souvisí s hlavními chronickými onemocněními naší doby, jako jsou např. poruchy a choroby kardiovaskulární, diabetes mellitus II. typu, arteriální hypertenze a některé typy

6

rakoviny. S rostoucím výskytem obezity rostou i trendy morbidity a mortality s těmito chorobami související. Ve světě umírá ročně 57 miliónů lidí. Podle údajů Zprávy o světovém zdraví z r. 2002 je zvýšený výskyt chronických onemocnění odpovědný ze dvou třetin za úmrtí z důvodů zmíněných výše a ze 46 procent za celkovou morbiditu. Tato procenta stále stoupají, a jestliţe se nepodaří tuto tendenci zastavit a zvrátit, stanou se v r. 2020 tyto nepřenosné nemoci příčinou 73% úmrtí a v 60% zatíţí populaci nemocností. Z desíti rizikových faktorů, Světovou zdravotnickou organizací zjištěných a stanovených jako faktory klíčové pro rozvoj chronických onemocnění, je jich pět úzce spojeno s výţivou a s fyzickou aktivitou. Kromě jiţ zmíněné obezity je to sedavé zaměstnání, arteriální hypertenze, hypercholesterolémie a nedostatek ovoce a zeleniny. Z výzkumů vyplývá, ţe nezdravá výţiva a nedostatek pohybu jsou hlavními příčinami nejvýznamnějších chronických onemocnění. A oběma těmto příčinám lze předcházet. U dospělých je obezita spojena i s dalšími patologiemi, např. s chorobami cest dýchacích nebo s artrózou. Ale ještě v závaţnější pozici se nacházejí děti a adolescenti; jestliţe totiţ nedojde včas k opatřením, vedoucím ke správné změně jejich stravovacího a pohybové reţimu, je zde vysoká pravděpodobnost, ţe z obézního dítěte vyroste obézní dospělý. U nejmladší populace, postiţené chorobami a poruchami souvisejícími s obezitou, se vyskytuje arteriální hypertenze, hyperinzulinémie, dyslipidémie, diabetes mellitus II. typu, zhoršení nemocí dýchacích cest (např. astma) i potíţe rázu psychosociálního. Všechny tyto výše popsané problémy a choroby zkracují ţivot. Obezita můţe připravit člověka o značnou část aktivního a kvalitního ţivota. Obezita kromě toho představuje pro systémy zdravotnictví i zvýšenou ekonomickou zátěţ. Z těchto důvodů lze s jistotou potvrdit, ţe důsledky obezity činí z tohoto onemocnění jednu z nejnaléhavějších výzev, na něţ bude muset společnost v jedenadvacátém století reagovat. Vzrůstající obavy, jeţ tento problém budí, se staly např. členským státům WHO podnětem k ţádosti, aby byla vypracována celosvětová strategie, zaměřená na utlumení a řešení epidemie obezity. 57. světové shromáţdění WHO reagovalo v květnu 2004 na tuto petici schválením

7

Celosvětové strategie stravovacího reţimu, fyzické aktivity a zdraví. Hlavním a obecným cílem této strategie je podporovat a chránit zdraví, přičemţ se zaměří na vytvoření příznivých podmínek pro přijetí a provedení trvale udrţitelných opatření na všech stupních a úrovních, tj. na úrovni jedince, na obecné úrovni, na celostátní úrovni a na celosvětové úrovni, tak, aby tato opatření ve svém celku umoţnila reálně sníţit morbiditu a mortalitu, spojenou s nezdravou výţivou a s nedostatkem pohybu (Branca F a kol. 2007). Mezi hlavní příčiny nepřenosných onemocnění, tj. také obezity, patří vysoká spotřeba hyperenergetických potravin (s vysokým obsahem tuků a cukrů) a relativně malá fyzická aktivita. V naší zemi došlo v uplynulých desítiletích k velkým a významným změnám, a jejich dopad se drasticky odrazil ve způsobu, jakým se začali stravovat naši občané. Jinými slovy, Česká republika prodělala cosi, co se někdy lehce ironicky označuje pojmem „nutriční přechod“. Jde v podstatě o sled změn či modifikací v lidské výţivě, kvantitativních i kvalitativních, souvisejících se změnami ekonomickými, sociálními i demografickými, a dále s faktory zdraví. Tradiční jídla byla během krátké doby nahrazena jiným jídelníčkem s jídly s vyšší energetickou hodnotou, coţ znamenalo více tuku resp. tuků, zejména ţivočišných, a více cukru, přidávaného do potravin, spolu se sníţeným příjmem uhlovodanů (sacharidů) a vlákniny. Tyto změny jídelníčku a stravovacích návyků jdou ruku v ruce se změnami chování lidí, jimţ dnes zaměstnání většinou umoţňuje omezení námahy, pohybu a fyzických aktivit vůbec – a oni se obvykle nevěnují aktivnímu pohybu ani ve svém volném čase (Sekot A. 2010). Lidská bytost je z biologického hlediska lépe připravena pro déletrvající půsty neţ pro setrvalé stavy vysokého přísunu kalorií a přemíru „nicnedělání“. Ačkoliv jsme vybaveni fyziologickými mechanismy pro stavy přesycení a náš metabolismus by je měl umět zvládnout, nejsou tyto mechanismy evidentně dostatečně efektivní tedy natolik, aby nás uchránily před obezitou. Konečným výsledkem je chronicky kladná energetická bilance, jeţ se rok za rokem kumuluje, a to ve formě tuku. Rychlý nárůst křivky nadváhy a obezity a její dále postupující tendence zaznamenaná v posledních dvaceti aţ třiceti letech je jevem, jenţ nemůţe být přičítán příčinám genetickým. I kdyţ jsou faktory dědičnosti faktory

8

významnými, lidský genom se během tak krátkého časového období jistě nezměnil. Zato faktory daného prostředí nebo daných podmínek hrají hlavní a prvoplánovou roli v rozvoji této celosvětové epidemie a daly tak vzniknout termínu, dnes jiţ známému jako „obezitogenní prostředí“ a charakterizovanému jako prostředí s hojností potravin a nedostatkem pohybu („sedavým způsobem ţivota“).

Často sám akt přijímání potravy nabývá hodnoty a smyslu jakési

odměny či jakéhosi potěšení, emočního záţitku, nemajícího nic společného s naší potřebou kalorií. Spojujeme – jiţ více nebo méně podvědomě – jídla a nápoje s pozitivními duševními stavy a necítíme-li se duševně nejlépe, kompenzujeme nepříjemné pocity jídlem a pitím, i kdyţ nemáme hlad, coţ vlastně svědčí o našem nedostatku soudnosti a neslouţí nám to ku zdraví. „Jídlem“ také často rodiče chtějí své děti za něco odměnit. Adekvátní výţiva a přiměřená dodávka ţivin je důleţitá ve všech etapách ţivota, zvláštní význam však má zejména v dětském věku (Currie C. 2007). Stravovací návyky evropských dětí a dospívající mládeţe jsou typické hojností masa, uzenin, mléka a mléčných výrobků a ţivinami s vysoce kladnou energetickou bilancí – cukrářskými výrobky a dalšími sladkostmi, sycenými a perlivými sladkými nápoji (čili vším, co je bohaté na tuky a rafinované cukry), a na druhé straně nedostatkem ovoce, zeleniny a cereálií. Jevem, budícím obavy, je kromě toho i skutečnost, ţe téměř 10% dětí ţijících v Evropě před odchodem do školy doma nesnídá. Bylo prokázáno, ţe nejvyšším stupněm obezity trpí osoby, jeţ buď snídají málo nebo málokdy nebo vůbec ne. Stravovací návyky českých dětí a mladistvých jsou dnes velmi podobné těm zahraničním, obvyklým v rozvinutých zemích. Děti si na tento způsob stravování začínají zvykat ve třech aţ čtyřech letech a po jedenáctém roku ţivota se jiţ tento zvyk stabilizuje s tendencí jeho konsolidace pro celý zbytek ţivota. Dětství tedy musíme povaţovat za rozhodující ţivotní období, v němţ lze a je nutno působit na chování a alimentační návyky, poněvadţ zvyk, nabytý v tomto věku, bude determinujícím faktorem zdravotního stavu budoucího dospělého člověka.

9

Další příčinou obezity je nedostatek fyzické aktivity. Tento problém, jenţ je beze sporu stále významnější determinantou zdraví, je výsledkem změny modelů chování, vyplývajících z dnešního pohodlnějšího „sedavějšího“ ţivota, k němuţ vede ţivot ve městech, nové technologie, pasivní odpočinek (a všeobecně pasivně trávený volný čas) a snadný přístup k nejrůznějším moţnostem dopravy (Galvez MP a kol. 2010, Sekot A. 2007). U dětské a dospívající populace nabývá tento fenomén akutního charakteru (Sekot A. 2009, Sekot A. a kol. 2008, Sekot a. 2008). Počet hodin, po který se zmíněná populace věnuje počítačovým hrám a videu, stoupá výrazným aţ ohromujícím tempem. Volný čas tráví naše děti stále víc a víc vsedě (Nykodým J. a kol. 2008). Technický pokrok, nové technologie a rozmáhající se snadná doprava nejrůznějšími prostředky – to jsou faktory, jeţ rapidně sníţily kaţdodenní nutnost tělesného pohybu. Stěţí se lze domnívat, ţe se tento trend v budoucnu změní. K této neblahé situaci rovněţ přispívají současné urbanistické koncepce (Feng J. a kol. 2009) – zástavby totiţ rovněţ nebývají řešeny tak, aby mezi nimi bylo moţno nějak úspěšně rozvíjet fyzické aktivity (Winters M. a kol. 2010). Abychom uvedli jen jeden příklad za všechny: dnes jiţ chodí pěšky do školy skutečně jen velmi omezený počet dětí. A děti samy inklinují velmi výrazně k sedavému ţivotu a po zbytek dne se zdravému pohybu příliš nevěnují. Současné údaje svědčí o tom, ţe české děti tráví v průměru dvě a půl hodiny pasivním sledováním televize a půl hodiny hrají videohry nebo brouzdají po internetu. Socioekonomické,

kulturní

a

demografické

rozdíly

mezi

severoevropskými zeměmi a národy Středozemí jsou stále stejně významné, coţ je skutečnost, jíţ by bylo moţno z valné části vysvětlit pronikavé rozdíly stupně „sedavého ţivota“ v Evropě.

Volný čas tráví většina dětí čím dál víc něčím, u

čeho se sedí. Odhaduje se, ţe děti, které prosedí u televize více neţ pět hodin denně, jsou pětkrát náchylnější k obezitě ve srovnání s těmi, které sledují televizi méně neţ dvě hodiny za den. Doporučení zní: omezit na dobu nejvýše dvou hodin denně čas, který děti tráví sledováním televize nebo hrami, jeţ nevyţadují tělesné

10

cvičení nebo aktivní pohyb. Cílem tedy musí být podpora rozvoje pěstování sportů a tělesného pohybu vůbec, a to zejména v dětství a v období dospívání (Sekot A. 2010). WHO doporučuje praxi pravidelné fyzické aktivity, prováděné nezávisle na věku jedince a na druhu cvičení či pohybu, který si zvolí (Branca F. 2007). Podle současných pramenů je nejvhodnější půlhodina cvičení střední nebo mírné intenzity kaţdý den v týdnu, coţ můţe být např. rychlá chůze. Nikdy není pozdě na to, aby lidé začali s pravidelným cvičením a zdravým tělesným pohybem. Zásadním předpokladem je správný výběr přiměřené fyzické aktivity, tedy takové, která nejvíce odpovídá typu kaţdého jedince, jeho schopnostem i jeho zálibám v kaţdém jednotlivém období jeho ţivota (Vašíčková J. a kol. 2008). Je třeba, aby si děti zvykly na denní dávku tělesného pohybu: budou chodit pěšky do školy nebo na návštěvu ke kamarádům, nebo tam mohou dojíţdět na kole; budou se věnovat nějakému sportu a pravidelně trénovat. Důleţité je ovšem i to, abychom všem občanům umoţnili a zajistili volný přístup na sportoviště i na jiná místa (a to v blízkosti jejich bydliště), kde se mohou zdravému pohybu věnovat (Parra D.C. a kol. 2010, Potestio M.L. a kol. 2009, Slater S.J. a kol. 2010, Troped P.J. a kol. 2010). A právě tohle je pole působnosti, které mohou významným způsobem pozitivně ovlivnit urbanisté a pomoci tak v boji proti obezitě ( McCarron D.A. a kol. 2010, Rahman T. a kol. 2011, Razani N. a kol. 2010). Nové parky a další prostory, vhodné pro sportovní i jiné pohybové aktivity, jsou záleţitostí urbanistického řešení a uspořádání, a jedině vhodným plánováním lze stanovit vytváření nebo úpravu pozemků, odpovídajících danému účelu (Frank L. a kol. 2009, Wong F. a kol. 2011). Bude proto nutno moci počítat s aktivní spoluprací komunit a úředních činitelů měst a městských i příměstských částí, a zpracovat materiály a směrnice na podporu a rozvoj budování zelených ploch, zón zeleně a sportovních zařízení v jednotlivých čtvrtích, a to s vyuţitím všech právních nástrojů a prostředků, jeţ příslušná legislativa umoţňuje (Adams M.A. a kol. 2011, Boone-Heinonen J. a kol. 2010a, Cutts B.B. a kol. 2009, Dill J. a kol. 2011, Durand C.P. a kol. 2011). Existují pozitivní ukázky a příklady vhodné politiky

11

z některých evropských států (Slovinsko, Španělsko apod.) – např. ve formě tzv. zelených stezek, vybudovaných v místech bývalých a nepouţívaných ţelezničních kolejí nebo cest, kudy býval kdysi hnán dobytek (Franco M. a kol. 2010). Dnes tam lze chodit na procházky, trénovat rychlou chůzi, jezdit na kole, na kolečkových bruslích atd. Dalším příkladem je zákaz vjezdu nebo provozu motorových vozidel či hromadné dopravy na veřejných komunikacích o svátcích nebo ve dnech pracovního klidu, aby tam bylo moţno pořádat závody nebo sportovní soutěţe, případně umoţnit veřejnosti aktivní odpočinek či sport na pozemcích veřejných a státních škol (Berrigan D. a kol. 2010, Fitzhugh E.C. a kol. 2010, Giles-Corti B. a kol. 2010). A konečně je nutno také usilovat o to, aby se mezi sebou dohodli a začali aktivně spolupracovat zástupci státních a místních správ se zástupci a odpovědnými činiteli zdravotnictví. Ti všichni by měli přispět zvýšenou měrou k rozvoji vhodné a účinné politiky a jejího uskutečňování, a umoţnit tak vytvořit prostředí, v němţ bude moţno zvolit a realizovat zdravý ţivotní styl. Ţádoucí akce v této oblasti činnosti mohou mít např. podobu kampaní a osvětových akcí, jejichţ cílem je informovat občany takovým způsobem, aby si sami uvědomili význam pravidelného tělesného pohybu a jeho důleţitost pro jejich zdraví – propagovat fyzické aktivity jako vhodnou alternativu vyuţívání volného času formou aktivního odpočinku (Kerr J. a kol. 2010). Dále je ţádoucí navázání spolupráce se zábavními a rekreačními zařízeními, s výrobci hraček a s podniky, zabývajícími se jejich reklamou a hledání společných řešení, zaměřených na propagaci her, vyţadujících tělesný pohyb. Měly by být vytvořeny tzv. pracovní skupiny (na úrovni komunit a městských částí), které se budou věnovat iniciativám, zaměřeným na úpravu a adaptaci prostor, vhodných pro provozování sportů včetně jízdy na kole (bezpečné cyklodráhy a cyklostezky), stezky a dráhy vhodné pro bruslaře a stezky pro pěší. Těmto pracovním skupinám je nutně třeba zajistit aktivní spolupráci vedoucích a odpovědných krajských a městských (popř. obecních) činitelů, architektů a dalších urbanistů, zástupců oborů sportovních, rekreačních, osvětových i vzdělávacích apod.

12

1.1. Situace v České republice K úvahám o tom, jak závaţný je problém zvyšujícího se trendu výskytu obezity, je vhodné znát alespoň základní demografické údaje a klíčová data popisující zdravotní stav příslušné populace. Tabulka 1: Vybrané demografické a zdravotní indikátory v České republice Indikátor

Hodnota

Rok

10,467,542

2008

Český statistický úřad

1

49.08 %

2008


1

% městského obyvatelstva

74 %

2008


1

% nezaměstnaných

7.4 %

2009


1

Průměrný měsíční příjem (v Eurech)

954

2009


1

Minimální mzda (v Eurech)

290

2009


1

% populace (25+) s vyšším vzděláním

13 %

2008


1

Průměrná roční míra inflace v %

2%

2008


1

Hrubý národní produkr, $US na osobu

22,600

2008


1

Hrubý domácí produkt, $US na osobu

26,800

2008


1

Očekávaná délka doţití při narození (roky)

75

2007


2

Celkem

75

2007


2

Muţi

79

2007


2

Ţeny

72

2007


2

104,636

2007


2

Podíl mortality u mladších 5 let (na 1000 ţivě narozených)

4

2007


2

Celková hrubá smrtnost (na 100,000 obyvatel)

1,003.65

2007


2

Muţi

510.71

2007


2

Ţeny

502.94

2007


2

Onemocnění oběhového systému, 0-64 let (na 100,000 obyvatel)

228.3 muţů 279.9 ţen

2007


2

Maligní neoplasmata 0-64 let (na 100,000 obyvatel)

348.1 muţů 119.8 ţen

2007


2

Prevalence diabetes mellitus (%)

7-8 %

2008

Česká diabetologická společnost 3

Prevalence obezity (%) BMI ≥ 30 kg/m²

14.4 %

2006

WHO 4,5, HOPE 6

věk 30+ let

%

2005

WHO 4,5, HOPE 6

Muţi

věk 30+ let

26.8 %

2005

WHO 4,5, HOPE 6

Ţeny

věk 30+ let

30.9 %

2005

WHO 4,5, HOPE 6

Děti celkem

věk ≤ 5 let

8.1 %

2005

WHO 4,5, HOPE 6

Chlapci

věk ≤ 5 let

3.5 %

2005

WHO 4,5, HOPE 6

Dívky

věk ≤ 5 let

4.3 %

2005

WHO 4,5, HOPE 6

Obyvatelstvo celkem % muţů

Mortalita

Dospělí celkem

13

Zdroj

Indikátor

Hodnota

Rok

Zdroj

věk 14-17 let

9.0 %

2005

WHO 4,5, HOPE 6

Chlapci

věk 13-15 let

13.2 %

2005

WHO 4,5, HOPE 6

Ţeny

věk 13-15 let

6.1%

2005

WHO 4,5, HOPE 6

Dospívající celkem

Zdroje tabulky: 1 Demografická ročenka České republiky 2007. http://www.czso.cz/eng/redakce.nsf/i/basic_facts_on_czech_republic 2 Základní fakta o České republice 2008. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/pub/4019-08-2007 3 Česká diabetologická společnost http://www.diab.cz/ 4 Branca F., Nikogosian H., Lobstein T.: The challenge of obesity in the WHO European Region and the strategies for response. Denmark. 2007 : 7. Health status: indicators from the National Health Interview Surveys. European Commission: Eurostat 5 Currie C. et al.: Young people’s health in context. Health behaviour in school-aged children (HBSC) study: international report from the 2001/2002 survey. Copenhagen, WHO Regional Office for Europe, 2004 (Health Policy for Children and Adolescents, No. 4; accessed 19 March 2007) http://www.euro.who.int/InformationSources/Publications/Catalogue/20040601_1 6 Hope Project. http://www.hopeproject.eu/index.php?pagedocuments&documents_map%2FPresentations+Network+of+Networks+Geneve+2008%2F

Zdravotní ukazatele v České republice Koncem roku 2008 měla Česká republika celkem 10 467 542 obyvatel, 74 % z nichţ ţilo ve městech. Evropský průměr podílu městského obyvatelstva je nyní jiţ o něco vyšší. Procento podílu dětí ve věku 0 – 14 let kleslo mezi lety 1990 a 2003 ze 22% na 15%. Podíl obyvatel ve věku nad 65 let činil 14%, v roce 2030 se očekává jejich podíl ve 24%, coţ splňuje podmínky označení „stárnoucí populace“. Porodnost v České republice byla jiţ v roce 2003 niţší, neţ je evropský průměr. Tento fakt koresponduje s dlouhodobě negativním trendem populačního růstu. V roce 2008, ze kterého pocházejí dostupná statistická data, se narodilo v ČR téměř 120 000 dětí, coţ byl od roku 1993 nejvyšší počet. Očekávaná délka ţivota, přes pozitivní trend vývoje, je stále na druhém nejhorším místě v Evropě u muţů a na třetím nejhorším u ţen. Podle zdrojů WHO byla očekávaná délka doţití v České republice u osob narozených v roce 2003 v průměru 75.4 let, 78.7 let u ţen a 72 let u muţů. K výraznému zlomu v trendu

14

očekávané střední délky ţivota došlo v průběhu osmdesátých let, tento trend pak ještě pokračoval do konce devadesátých let. Zdá se, ţe potenciál pozitivních změn rozličných faktorů ovlivňujících délku ţivota, vyvolaných také politickými změnami koncem osmdesátých let, byl jiţ vyčerpán a další změny, které by české obyvatelstvo mohlo přivést na výhodnější pozice v evropském srovnání, budou jiţ daleko více tkvět v sofistikovaném přístupu celé společnosti k ovlivnění etiologických faktorů, které zhoršují veřejné zdraví. Jedním z takových faktorů je na populační úrovni bezesporu nadváha a obezita. WHO ve svých studiích uvádí, ţe podle konstruovaných odhadů stráví v České republice kaţdý člověk přibliţně 10% svého ţivota, tj. cca 7 let, v nemoci nebo neschopnosti pracovat , resp. kvalitně ţít. Vzhledem k prodluţování délky ţivota je nyní velmi důleţitým aspektem nikoli jen prosté doţití, ale natolik dobrá kvalita ţivota, aby umoţnila člověku proţít spokojený a důstojný ţivot aţ do vysokého stáří. Fenoménu stárnoucí populace by se měla v nejbliţší době přizpůsobit státní i komunitní politika v tom smyslu, aby podporovala nejenom rozvoj relevantních oblastí zdravotnictví, jako je geriatrie, ale raději také takové sociální prostředí, ve kterém by se dařilo aktivnímu zdravému způsobu ţivota ve stáří včetně rozumné tělesné aktivity pro všechny. Tabulka 2: Srovnání očekávané střední délky ţivota a úmrtnosti v České republice a sousedních zemích Očekávaná délka Obyvatelstvo ţivota (v letech (v při milionech) narození)

Úmrtnost Úmrtnost dětí <5 let v dospělosti (na 1000 ţivě narozených) (na 1000)

Mateřská úmrtnost Údaj z roku (na 1000 ţivě narozených)

Muţi

10 5

76 73

5 5

-161

9 --

2005 2004

Ţeny

5

79

4

69

9

2004

Polsko

39

75

8

--

10

2005

Muţi

19

71

8

198

--

2004

Ţeny

20

79

7

79

10

2004

Slovensko

6

74

8

--

10

2005

Muţi

3

70

9

203

--

2004

Ţeny

3

78

8

76

10

2004

Rakousko

8

79

5

--

5

2005

Muţi

4

76

5

114

--

2004

Česká republika

15

Ţeny

4

82

5

55

5

2004

Německo

83

79

5

--

9

2005

Muţi

41

76

5

112

--

2004

Ţeny

43

82

5

58

9

2004

Zdroje údajů tabulky: 1 WHO statistical information system (WHOSIS). http://www.who.int/whosis/mort/profiles/en/

Prevalence (výskyt) obezity Obezita jako onemocnění je v evropském prostoru relativně častá. Pokud bychom za obezitu povaţovali aţ BMI > 30 (některé autority se snaţí za tzv. kritický bod stanovit jiţ BMI > 27) (Cole T. 2000, Kromeyer-Hautschild K. a kol. 2001, Kuczmarski R. 2002), tehdy lze konstatovat, ţe touto nemocí či problémem trpí mezi muţi 10 – 25%, mezi ţenami 10 – 30%. Během posledních dvaceti let se výskyt obezity zvýšil třikrát a v posledních deseti letech ve většině evropských zemí vzrostl o 10 – 40%. Odborníci se shodují v tom, ţe důvody, které k tomu vedou, jsou především kulturní a sociální. V regionu, který spadá pod evropskou úřadovnu WHO, je polovina dospělých a pětina dětí s nadváhou, jedna třetina osob je jiţ obézních. Recentní údaje ze studií, provedených v České republice, ukazují na to, ţe nejméně 22% muţů a 25% ţen je obézních, téměř 50% osob má nadváhu. V této souvislosti je znovu vhodné připomenout, ţe obezita zhoršuje prognózu mnoha jiných onemocnění. V některých statistikách se Česká republika dostala na třetí místo v mezinárodním srovnání v kategorii nadváhy a obezity, za Řeckem a Slovenskem. Česká obezitologická společnost konstatuje, ţe 52% české populace překračuje hodnoty kritických antropometrických parametrů vzhledem k nadváze a obezitě, a to obvod břicha 102 cm u muţů a 88 cm u ţen. Tabulka 3: Prevalence obezity v České republice podle databáze nutričních politik regionální evropské úřadovny WHO Věk. skupina

Pohlaví

Věk (roky)

Prevalence nadváhy (%)

Prevalence obezity Období studie (%)

Děti

Obě pohlaví

7-10

16.8

3.2

2001-2002

Děti

Dívky

7-10

16.9

3.0

2001-2002

Děti

Chlapci

7-10

16.8

3.5

2001-2002

Adolescenti

Obě pohlaví

10-16

10.1

1.0

2001-2002

Dospělí

Obě pohlaví

16+

51.7

15.1

2002

16

Dospělí

Ţeny

16+

47.4

16.3

2002

Dospělí

Muţi

16+

56.7

13.7

2002

Zdroj tabulky: 1

WHO Regional Office for Europe, nutrition policy database.

http://data.euro.who.int/Nutrition/Default.aspx?TabID=77685

Data získaná u dětí jsou opřena nikoli o antropometrické indexy typu BMI, ale o percentilové růstové křivky, které jsou mezinárodně pouţívané a které podle doporučení WHO jsou stanoveny na hranici 90. percentilu pro nadváhu a 97. percentilu pro obezitu. Data pro adolescenty mají jako kritické body podle mezinárodních doporučení BMI 25 pro nadváhu a 30 pro obezitu u dospívajících starších 18 let.

Hlavní rizikové faktory obezity Uvaţujeme-li o těch rizikových faktorech, které jsou preventabilní, tj. ovlivnitelné (v tom případě předem vyloučíme genetickou dispozici a endokrinní poruchy), můţeme jmenovat dvě hlavní skupiny: sedavý způsob ţivota s nedostatečnou tělesnou aktivitou a nevhodnou výţivu spojenou s přejídáním. Vzhledem k tomu, ţe obezita má dnes v rozvinutých zemích jiţ charakter epidemie, bude uţitečné vysvětlit koncept tohoto termínu. Pod termínem epidemie se rozumí větší neţ obvyklé nahromadění výskytu určité nemoci v jednom místě a jednom čase, coţ jiţ nyní obezita zcela splňuje. Termín riziko bude v této práci pouţíván v kontextu pravděpodobnosti, ţe určitá akce (nebo naopak její absence) bude mít neţádoucí efekt, v tomto případě na lidské zdraví v podobě obezity. Je třeba si uvědomit, ţe epidemie neinfekční nemoci má poněkud jiné zákonitosti, neţ jaké lidstvo poznalo u infekčních chorob. U cholery, moru, tyfu existoval původce, mikrob, který byl za vznik nemoci plně odpovědný. U nemocí neinfekčního původu je situace sloţitější v tom, ţe kaţdý z rizikových faktorů má svůj rizikový potenciál, ten se však můţe, ale někdy také nemusí plně projevit, působí-li ve spojení s jinými riziky nebo naopak ochrannými faktory. Tak např. přejídání samo o sobě by nebylo ještě zcela dostačující ke vzniku obezity, kdyby bylo např. kompenzováno adekvátním

17

energetickým výdejem, tj. vhodnou tělesnou aktivitou. Problém s vnějšími rizikovými faktory obezity, které jsou víceméně sociální povahy, tkví také v tom, ţe jiţ poměrně malé procento tělesně neaktivních obyvatel na sebe jakýmsi vzorovým chováním rychle nabaluje další a další příznivce tohoto nevhodného způsobu ţivota. V okamţiku, kdy ve společnosti existuje (a následně také plánuje a rozhoduje) určitá skupina lidí fyzicky málo aktivních nebo neaktivních, začíná roztáčení bludné spirály. Fyzicky neaktivní část komunity pochopitelně nenárokuje stavbu bazénů, veřejně dostupných hřišť, budování cyklistických stezek. Naopak kaţdou volnou plochu veřejných pozemků raději vidí jako vybetonované parkoviště před dalšími a dalšími budovami obřích supermarketů, ve kterých se potravinová nadprodukce rozvinutého světa snaţí za kaţdou cenu nalézt svého kupce (a v důsledku, z hlediska obezity, svoji další oběť). Obézní rodiče, kteří nemají ţádný vztah k jízdě na kole, k plavání nebo k bruslení, velmi pravděpodobně nebudou se svými dětmi trávit čas tímto způsobem. Společnost tak víc a víc fixuje svůj obezitogenní způsob ţivota a víc a víc pálí mosty zpět ke zdravému aktivnímu ţivotu.

Úvahy o tom, kdo je viníkem, nejsou jednoduché. Bylo by snadné populisticky svést vinu na globalizaci společnosti, na komercionalizaci, na proţité dekády v totalitním paternalismu nebo naopak tvrdit, ţe to, jak ţijeme, je plně v moci kaţdého jednotlivce, kaţdého obyvatele, a ţe skutečnost, jestli člověk sportuje nebo ne, je výsledkem jeho pevné vůle, motivace, chtění. Jak ukazují výsledky epidemiologických studií, kaţdé takové zjednodušení nese svá rizika. Jistě kaţdé rozhodnutí, zda člověk odpoledne půjde plavat nebo bruslit nebo zda do zaměstnání pojede na kole nebo hromadnou dopravou nebo dokonce svým automobilem, je nakonec v rukách jednotlivce (Sekot A. 2010b). Jenţe současné sociologické studie prokazují, ţe volba člověka, byť by probíhala v atmosféře pozitivního postoje k určitému problému, funguje v kaţdodenních situacích na principu tzv. snadnější cesty. V praxi to znamená, ţe i vysoce motivovaný člověk, zprvu rozhodnutý, ţe stráví část svého volného času ten den tělesnou aktivitou,

18

můţe být nakonec odrazen vzdáleností, kterou by např. musel překonat, aby dorazil k nejbliţšímu bazénu nebo kluzišti, nebo cenou za tuto aktivitu (vstupným) nebo nepohodlím plynoucím z velkého počtu dalších lidí nebo také z nebezpečí (po setmění na málo frekventovaných běţeckých trasách) nebo z nepříjemného prostředí (špíny, nepořádku, hluku), které je s určitou aktivitou spojeno. Rozhodnutí, jaký způsob dopravy zvolit do školy nebo do zaměstnání, je podrobeno analogickému procesu (Boone-Heinonen J. a kol. 2010b, Faulkner G. E. a kol. 2010). Neatraktivní okolí lemující cestu do práce můţe velmi zesílit fakt, ţe v České republice je z objektivních klimatických důvodů přibliţně pět měsíců v roce počasí, které je poměrně problematické vzhledem k tělesné aktivitě probíhající venku (tzv. outdoorové). Původní odhodlání přemístit se do zaměstnání pěšky tak často v praxi ústí v pouţití dopravního prostředku, který, kromě toho, ţe není ekologický, ţe je drahý, přidává další riziko neaktivity.

Indikátory pohybové aktivity Při úvahách a hodnocení pohybové aktivity je nezbytné pouţívat jednotnou terminologii a takové ukazatele, které jsou objektivně měřitelné a srovnatelné na lokální i mezinárodní úrovni (Chmelík F. a kol. 2007). Jako objektivní ukazatele se obvykle uţívají celkové mnoţství energie (v kcal, joulech nebo MET/min) nebo úroveň pohybové aktivity (PAL). PAL (physical activity level) označuje vlastně čas, strávený pohybovou aktivitou podporující zdraví (tj. aktivitou na střední a intenzivní úrovni). Jiným doporučeným ukazatelem je čas strávený sezením (jako jednotky se obvykle pouţívají minuty za den nebo hodiny za týden).

Ukazatele pohybové aktivity jsou nastaveny tak, aby dostatečně přesně a pravdivě vypovídaly o chování, které je velice komplexní. Proto je také důleţité brát v úvahu hlediska, jako je četnost, pravidelnost, trvání, intenzita atd. Navíc pohybová aktivita nebývá obvykle prováděna hlavně jako samostatná činnost, nýbrţ je často součástí výkonu práce, součástí dopravy,

19

práce v domácnosti, péče o rodinu. Pohybová aktivita sice přímo i nepřímo ovlivňuje fyzickou výkonnost, ale přesto by nebylo metodicky korektní k úvahám o pohybové aktivitě pouţívat pouhé měření výkonnosti.

Současný výzkum faktorů, které přispívají k riziku obezity, se soustředí stále více na faktory prostředí a ţivotního stylu, resp. chování na populační úrovni (Sekot A. 2009). Vedle rutinních demografických dat (věk [de Fairas Júnior J.C. a kol. 2011], pohlaví [Sekot A. 2005], event. etnikum) a biologických údajů (genetika) se do středu zájmu

dostávají takové

determinanty, jako jsou sociální a kulturní faktory (např. vzdělání nebo příjem) a faktory behaviorální (stravovací a výţivové zvyklosti, kouření, alkohol, pohybová aktivita).

20

2. Vlastní práce 2. 1. Cíl práce Tato diplomová práce byla součástí projektu 6. rámcového programu EURO-PREVOB, řešeného v letech 2008 – 2010 na Masarykově univerzitě na Fakultě sportovních studií (Derflerová Brázdová Z. a kol. 2009). Osobně jsem se podílel na designování ukazatelů souvisejících s popisem tzv. built environment a tzv. food environment. V textu budu dále pouţívat anglický termín „built environment“ raději neţ nejbliţší český ekvivalent „prostředí, ve kterém ţijeme“, protoţe 1. osoba plurálu je místy zavádějící, ale jiný výstiţný překlad spojení „built environment“ není v českém jazyce k dispozici. Dále jsem osobně sbíral veškerá data, popisující výše zmíněná prostředí, hodnotil jsem proveditelnost a slabá místa metodiky. Samostatně jsem pořídil rozsáhlou fotodokumentaci určeného prostředí a kategorizoval získaná data. Výběr lokalit pro pilotní studii projektu ve městě Brně, ve které jsem prováděl svá měření a sběr dat, provedl podle socioekonomického statusu obyvatel PhDr. Aleš Burjanek, Dr. z Katedry sociologie Fakulty sociálních studií MU. Statistické výpočty významnosti rozdílů hodnot mezi jednotlivými kvintily v rámci výzkumného projektu provedl Mgr. Martin Sebera, PhD. z Fakulty sportovních studií – tyto výsledky ve své práci pouţívám jako východiska k diskusi a doporučením. Moje vlastní práce byla zaloţena na sběru dat, která mohou souviset, resp. mohou pomoci popsat prostředí, které je spojené s potravinami a jejich opatřováním a také s bydlením. Cílem studie bylo ověřit praktickou proveditelnost metodiky a vyslovit závěr a doporučení o vhodnosti pouţití této metodiky na lokální a na mezinárodní úrovni. Indikátory, které mají vypovídat o dostupnosti konkrétních potravin, tj. jejich nabídky a ceny, byly stanoveny jiţ v první fázi přípravy projektu tak, aby byly mezinárodně srovnatelné, snadno a relativně rychle zjistitelné, ale téţ objektivizovatelné a opakovatelné. Tento krok při

21

přípravě metodiky proběhl mimo moţnost jejího ovlivnění námi, kteří jsme prováděli pilotní testování. Ukazatele, které mají popsat prostředí lidí spojené s jejich bydlením, měly v podstatě splňovat stejná kritéria jako ukazatele spojené s potravinami. Vzhledem k tomu, ţe má diplomová práce byla součástí mezinárodního projektu, byl jsem nucen pracovat s materiály, manuály i záznamními archy v anglickém jazyce – organizace evropských projektů rutinně vyţaduje moţnost kontroly kaţdého jednotlivého kroku v projektu zástupci Evropské komise, proto veškerá dokumentace je shromaţďována anglicky. Jistou nevýhodu to samozřejmě přinášelo v konkrétních situacích, kdy český jazyk neskýtá jednoznačný ekvivalent některých výrazů, a nebo kdyţ překlad je zaloţen na opisu a tudíţ zdlouhavý. Mezinárodní projekt si kladl otázku, zda je moţné sledovat v různých evropských zemích stejnou metodikou takové ukazatele, které by byly mezinárodně srovnatelné a dostatečně výstiţně by popsaly prostředí, ve kterém ţijí lidé z takové perspektivy, aby bylo moţno hodnotit jejich moţnosti pohybové aktivity v místě bydliště a moţnosti opatřování potravin vhodných pro zdraví také v místě bydliště (Marshall J.D. 2009). Vybrané ukazatele tzv. built environment by tedy měly mít dostatečný potenciál výpovědi a sdělnosti, co se týká informace o umoţnění pohybové aktivity (Keast E.M. a kol. 2010, Renalds A. a kol. 2010). Vzhledem k tomu, ţe vnější obytné prostředí se podle očekávání liší co do kvality v oblastech, kde ţijí většinově velmi bohatí nebo naopak velmi chudí lidé (Sandercock G. A kol. 2010), 6. rámcový projekt měl přímo v zadání poţadavek sledování jednotlivých ukazatelů v kvintilech, tj. pěti oblastech, určených podle socioekonomického statusu většiny místních obyvatel. 2.2. Metodika 2.2.1. Metodika sběru dat popisujících prostředí spojené s potravinami a bydlením Pilotní studie probíhala v pěti oblastech - komunitách ve městě Brně, které byly sociologem (Burjanek, A., 2009) vybrány na základě dostupných

22

sociodemografických dat tak, aby reprezentovaly oblasti bydlení obyvatel podle jejich socioekonomického statutu, tj. od těch částí města, kde bydlí tzv. nejbohatší obyvatelé aţ po pátý, poslední kvintil, ve kterém bydlí ti nejchudší (Burjanek A. 2006). Kaţdá z vybraných oblastí měla mít plochu cca 2.5 km2, tj. mělo jít o čtverec o přibliţné straně 1.6 km. Ve své diplomové práci pouţívám data, která jsem osobně shromáţdil v pěti komunitách, vybraných PhDr. Alešem Burjánkem, Dr. z Katedry sociologie Fakulty sociálních studií a které ukazuje mapa (obr. č. 1) Obr. 1. Brno, rozdělené podle pásem socioekonomického statusu bydlících obyvatel (rok 2001)

Prameny: Mulíček 2006 (upraveno); Datový soubor ze SLDB 2001 (město Brno) jako součást magisterské práce Radky Sochorové (2007) (transformováno).

23

V mém souboru jsou zastoupeny jak oblasti tradičního osídlení v blízkosti historického středu města, tak také nové obytné lokality na periferii města s nedávno postavenými rodinnými domky. Populace tam ţijící se vzájemně odlišují

zcela viditelnými vnějšími atributy, jako je vlastnictví automobilů

(garáţí), psů, zahrad atp. K popisu vybraných ukazatelů byla pouţita metoda přímým pozorováním. 2.2.1.1. Prostředí spojené s potravinami (Food Environment) Ve vybraných 5 lokalitách bylo provedeno zmapování obchodů s potravinami, jejich fotodokumentace a následně byly z nich v kaţdé lokalitě vybrány 3 obchody podle velikosti, ve kterých byl prováděn podrobnější sběr dat, týkající se sortimentu prodeje, cen, kvality a okolí obchodu. V samotných obchodech byly sledovány především ceny potravin, kvalita a čerstvost potravin krátkodobého charakteru. Dále byly mapovány moţnosti bezpečného parkování kol v okolí do padesáti metrů od obchodu a upoutávací plakáty na různé druhy potravin (mléčné výrobky, ovoce a zelenina, sladké a slané pochoutky). Dalším bodem průzkumu prostředí spojeného s potravinami v okolí byla návštěva provozovny McDonald, kde bylo hlavním cílem prozkoumat upoutávky na dětské menu Happy Meal a další produkt Big Mac menu. Základními ukazateli byly cena celého menu, nabídka větší porce, výběr nápoje. V neposlední řadě byla sledována televize v ranních hodinách o víkendu, kdy jsou pravidelně zařazovány pořady pro děti a v tuto dobu byly sledovány reklamní přestávky a jejich obsah. Důraz byl kladen na reklamní spoty směřující na kategorii těch nejmladších. 2.2.1.2. Prostředí spojené s bydlením (Built Environment) Obecně byla pak zpracovávána oblast prostředí, ve kterém lidé ţijí a pohybují se. V této části byly sledovány tyto ukazatele kvality prostředí: cyklostezky (jejich počet, kvalita, délka, omezení na nich), parky a hřiště,

24

zastávky veřejné dopravy, silniční ruch, bezpečné přechody pro chodce, chodníky a atraktivita či devastace prostředí jako celku. Systém pozorování vybraných ukazatelů je tvořen popisem jednotlivých elementů dostupnosti fyzické aktivity v nejbliţším ţivotním prostředí. Proto byly sledovány následující parametry: cyklostezky: kvalita, délka, omezení, rušnost na nich parky a hřiště: čistota a upravenost, velikost, sportovní zázemí, dětská hřiště zastávky veřejné dopravy: vzhled a kvalita, počet linek, frekvence ve špičce a mimo silniční ruch: počet projíţdějících aut v období pěti minut přechody pro chodce: bezpečnost a označení přechodů chodníky: kvalita a čistota chodníků, omezení pro chodce atraktivita lokality: devastace okolí

Detaily terénní práce Dvě na sobě nezávislé osoby (já a další student MU) procházely dané sektory a dle manuálu pro terénní pracovníky zapisovaly a hodnotily dané ukazatele. Dokumentace fotografiemi probíhala kvůli posouzení reliability testovaných nástrojů. V daných lokalitách bylo nutné projít kaţdou ulici či cestu a ohodnotit, zapsat, vyfotit a zaznačit všechny dané ukazatele kvality prostředí. Prostředí spojené s potravinami bylo mapováno zvlásť pro náročnost a počet obchodů. Po zmapování všech obchodů prodávájících potraviny v dané oblasti jsem vybral vţdy tři, ve kterých jsem sběr dat prováděl detailněji. Kritériem pro výběr byla velikost obchodu dle počtu pokladen uvnitř. Malý obchod – 1 pokladna, střední obchod – 2 aţ 4 pokladny, velký obchod – 5 a více pokladen. V těchto vybraných obchodech byly postupně kontrolovány jednotlivé poloţky dle zadaných kritérií v dotazníku.

25

Sběr dat z televize probíhal ve dvou sobotách od 7:00 do 11:00. Zapisoval jsem všechny reklamy a třídil je do kategorie dle nabízeného zboţí. Sběr dat v McDonaldu jsme pořídili kaţdý z výzkumníků jednou a zaměřili se na ukazatele dle příslušného dotazníku. Data z prostředí spojených s bydlením byla zapisována do dotazníku a hodnocena dle zadaných kritérií a následně zaznačována do jednotlivých map. Problémy v jednotlivých lokalitách, plynoucích z metodiky, postoupené mezinárodním projektem: 1. kvintil (nejlepší) (v tabulkové části označen jako okrajové části města) v těchto lokalitách není téměř ţádný vzorek obchodů ani dalších ukazatelů. Sběr dat probíhal bez problémů. 2. kvintil – především dobrá infrastruktura, dobrá dostupnost městské hromadné dopravy, bylo moţno zaznamenat všechna data dle dotazníku. Sběr dat bez větších problémů, výběr ukazatelů bylo nutno provádět předem pro sloţitost v terénu. 3. kvintil – obytné čtvrti, především panelákové části města. Téměř bez zeleně, obrovský počet daných ukazatelů k zapisování. Problémy s pohybováním a orientací. 4. kvintil – průmyslové čtvrti města 5. kvintil (nejhorší) – obrovský počet negativních dat, v dotazníku nebyl dostatek prostoru pro zaznamenání určitých negativních ukazatelů a poznámek. Analýza dat Ačkoli byla všechna data statisticky vyhodnocena (výpočty provedl Mgr. Martin Sebera, PhD. z Fakulty sportovních studií MU), učelem mého testování byla jen formální pouţitelnost statistických metod, tj. závěrečné konstatování, zda určitý typ analytických metod je či není moţné, resp. vhodné pouţít. K potvrzování či vyvracení epidemiologických hypotéz tvořila data z pilotní studie příliš malý vzorek, ke srovnání by bylo zapotřebí např. celkově více obchodů v kaţdé komunitě a téţ nejméně 2 – 3 oblasti navíc v kaţdém demografickém kvintilu. Z principu jsem mnoţství dat sbíraných v terénu

26

nerozšiřoval, neboť cílem mé práce bylo ověření mezinárodní metodiky sběru dat a jejich komentář. Data jsem sbíral v naději, ţe na základě mých zkušeností a postřehů bude metodika sběru dat na mezinárodní úrovni v ţádoucích případech pozměněna. Sběr dat pozorováním v terénu je z povahy této metody zatíţen subjektivním přístupem, proto jedním ze záměrů testování metodiky sběru dat v terénu bylo téţ posoudit, zda metoda přímého pozorování různými výzkumnými subjekty přináší srovnatelné a opakovatelné výsledky. Podle manuálu projektu EURO-PREVOB v anglickém jazyce jsem instruoval a provedl školení svého spolupracovníka, studenta Filozofické fakulty MU Jana Drbala, který byl tak laskav a paralelně se mnou v terénu potom podle mých instrukcí provedl sběr předmětných dat, kterými pro srovnání dubloval mé výsledky.

27

3. Výsledky V tabulkách č. 4 - 17 prezentuji výsledky pilotní studie zaměřené na testování metodiky, která má hodnotit prostředí spojené s potravinami a bydlením (Hruška D. 2009). Součástí kapitoly Výsledky jsou také fotografie, které jsem pořídil při sběru dat. Pokládám tuto dokumentaci za legitimní součást oddílu výsledků, neboť se jedná o kvalitativní data, popisující prostředí spojené s bydlením a s potravinami. Po úvaze jsem proto fotografie nezařadil do kapitoly Přílohy.

Tabulka č. 6a shrnuje rozdíly mezi pozorováním cen potravin výzkumníkem č. 1 a č. 2 v procentech. Největší nalezený rozdíl byl pozorován v ceně čerstvých brambor. Celkově jsou však rozdíly v pozorovaných cenách mezi oběma výzkumníky statisticky nevýznamné.

T-test (Wilcoxon Matched Pairs Test) měření prvním a druhým výzkumníkem Valid - N T Z p-level 1. a 2. pár 115 521,5 0,45 0,65 Hypotéza o stejnosti měření 1. a 2. výzkumným párem byla přijata na 10% hladině významnosti. Vysvětlivky k tabulkám a obrázkům: 1. aţ 5. kvintil – statistický termín označující v našem textu jednotlivé oblasti města stanovené podle socioekonomické situace (statusu) jejich obyvatel a rozdělené na pět částí. V oblasti označené „1. kvintil“ bydlí obyvatelé s nejvyšším socioekonomickým statusem, v tzv. „5. kvintilu“ ti s nejniţším. Označení „osoba 1“, „osoba 2“ uţívám pro výsledky zjištěné nezávislými výzkumníky, jak jsem zmínil výše v textu. Ceny potravin jsou zde v mé práci uvedeny v českých korunách (v originálu zprávy pro projekt EUROPREVOB uvádím v eurech).

28

„Check-out“ označuje v našich tabulkách pokladny v obchodech. Tabulka 4. Dotazník - food environment – komunitní šetření

Počet obchodů s potravinami - Počet obchodů s potravinami:

1. kvintil Osoba Osoba 1 2 3 3





-

Smíšené zboţí

-

Potraviny

5

5

3

3

2

2

15

16

-

Specializované obchody Dočasné stánky

2

2

4

4

1

1

11

10

3

3

2

2

-

1

-

Večerky a nonstop prodejny potravin Ostatní potravinové obchody Rychlé občerstevní

4

4

1

1

6

6|

-

Kavárny

3

3

1

1

2

2

-

Restaurace

7

7

12

14

-

Ostatní restaurace

27

25

-

1

3

3

15

14

24

24

2

3

6

6

- Počet obchodů prodávajících -

Čerstvé ovoce

8

7

6

6

3

3

11

11

-

Čerstvou zeleninu

8

7

6

7

3

2

8

10

-

Sladkosti

8

8

7

7

3

2

18

17

-

Sláné pochutiny

8

8

6

7

3

3

17

17

- V obchodech s potravinami je -

1 pokladna

4

4

6

6

2

2

18

18

-

2-4 pokladny

4

4

3

3

1

1

4

4

-

5+ pokladen

2

2

2

2

1

1

1

1

Tabulka 5. Dotazník - food environment – 3 vybrané obchody – jejich charakteristika 1. kvintil Osoba 1

Osoba 2

2. kvintil Osoba 1

Osoba 2

3. kvintil Osoba 1

4. kvintil

Osoba 2

Osoba 1

5. kvintil

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

1. V malých obchodech s potravinami Počet pokladen

1

1

1

1

1

1

1

1

- Slané pochutiny a sladkosti dostupné u pokladny

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

Moţnost parkování bicyklu v okruhu 50m

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

Reklama před obchodem -

Reklama na sladké a slané pochutiny

29

1. kvintil Osoba 1

Osoba 2

2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

-

Reklama na slazené pití

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

-

Reklama na ovoce a zeleninu

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

-

Reklama na mléčné výrobky

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

2

2

3

3

2

2


ne

ne

ne

ne

ano

ano


ne

ne

ne

ne

ano

ano

Reklama v obchodě -

Upoutávka ke zdravým potravinám

2. Ve středních obchodech s potravinami Počet pokladen



ne

ne

ne

ne

ne

ne

-


ne

ne

ne

ne

ne

ne

-


ne

ne

ne

ne

ne

ne

-


ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne



3. Ve velkých obchodech s potravinami Počet pokladen

10

10

6

6

26

26

11

11


ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano


ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano



ne

ne

ne

ano

ne

ne

ano

ano

-


ne

ne

ne

ne

ano

ano

ne

ano

-


ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

-


ne

ne

ne

ne

ano

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ano

ano

ne

ne



30

Tabulka 6. Dotazník - food environment – 3 vybrané obchody – ceny potravin (v Kč) 1. kvintil Osoba 1

Osoba 2

2. kvintil

3. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

4. kvintil

5. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

33,90,-

33,90,-

1. Malý obchod s potravinami (1 pokladna) Cena 1l čerstvého pomerančového dţusu -

Nejlevnější

18,90,-

18,90,-

20,-

23,-

22,90,-

-

Nejdraţší

32,90,-

32,90,-

33,-

30,-

29,90,-

23,-

22,90,-

20,-

19,90,-

19,90,-

20,-

20,-

19,90,-

14,-

13,90,-

52,-

51,90,-

9,90,-

9,90,-

9,-

9,90,-

41,-

40,90,-

27,-

26,90,-

33,60,-

33,60,-

20,-

20,50,-

27,-

27,-

Cena 1l pomerančového nápoje -

Nejlevnější

-

Nejdraţší

Cena 1 kg čerstvé mrkve -

Nejlevnější

-

Nejdraţší

Cena 1 kg čerstvých rajčat -

Nejlevnější

-

Nejdraţší

Cena 1 kg celozrného chleba -

Nejlevnější

-

Nejdraţší

Cena 1 kg bílého chleba -

Nejlevnější

-

Nejdraţší

26,-

26,-

31,-

31,-

Cena 1 kg kukuřičných lupínků -

Nejlevnější

-

Nejdraţší

Cena 1l nízkotučného mléka -

Nejlevnější

-

Nejdraţší

19,90,-

21,50,-

18,-

18,-

Cena 1l plnotučného mléka -

Nejlevnější

-

Nejdraţší

25,90,-

25,90,-

Cena 1kg masa s nízkým obsahem tuku -

Nejlevnější

-

Nejdraţší

Cena 1kg masa s vysokým obsahem tuku -

Nejlevnější

-

Nejdraţší

2. Střední obchod s potravinami (2-4 pokladny)

31

25,-

24,90,-

1. kvintil Osoba 1

Osoba 2

2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

22,50,-

22,50,-

20,-

20,90,-

24,50

24,50,-

39,-

39,90,-

33,-

33,-

25,-

24,90,-

29,90,-

29,90,-

5. kvintil Osoba 1

Osoba 2

Cena 1l čerstvého pomerančového dţusu -

Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší

14,-

14,-

20,-

19,90,-

17,90,-

17,90,-

23,-

23,-

9,-

9,90,-

12,90,-

12,90,-

19,-

19,90,-

41,-

41,-

25,50,-

24,90,-

36,90,-

37,50,-

26,-

25,90,-

32,-

32,90,-

165,-

165,-


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

19,-

18,90,-

27,-

27,90,-

-

Nejdraţší

28,-

28,-

33,60,-

33,60,-


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

18,50,-

-

Nejdraţší

29,90,-

18,50,-

20,-

19,90,-

27,-

27,80,-


Nejlevnější

-

Nejdraţší

29,90,-

29,90,-


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší

3. Velký obchod s potravinami(5+ pokladen) Cena 1l čerstvého pomerančového dţusu -

Nejlevnější

-

Nejdraţší

13,90,-

13,50,-

13,50,-

13,50,-

11,90,-

11,90,-

14,-

13,90,-

22,-

22,-

36,-

35,-

24,90,-

24,50,-

28,-

28,-

32

1. kvintil Osoba 1

Osoba 2

2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

5. kvintil Osoba 1

Osoba 2


Nejlevnější

9,90,-

9,90,-

9,90,-

9,90,-

10,90,-

10,90,-

-

Nejdraţší

18,90,-

18,90,-

21,-

21,-

19,90,-

19,90,-

19,90,-

19,90,-

17,90,-

17,90,-

19,90,-

19,90,-

19,90,-

19,90,-

24,90

24,90,-

24,-

24,-

16,90,-

16,50,-

9,-

18,50,-


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší

26,90,-


Nejlevnější

-

Nejdraţší

23,90,-

22,90,-

27,-

27,90,-

17,90,-

17,90,-

21,-

20,90,-

29,90,-

29,90,-


Nejlevnější

16,90,-

16,90,-

15,50,-

15,90,-

-

Nejdraţší

19,90,-

19,90,-

21,-

20,90,-


Nejlevnější

19,90,-

19,90,-

38,90,-

38,90,-

26,90,-

26,90,-

23,50,-

23,90,-

-

Nejdraţší

54,90,-

53,90,-

87,-

85,80,-

39,90,-

39,50,-

59,90,-

59,90,-


Nejlevnější

9,90,-

9,90,-

9,90,-

9,90,-

12,50,-

12,90,-

13,-

13,-

-

Nejdraţší

23,90,-

23,90,-

34,-

34,-

19,90,-

19,90,-

22,-

21,90,-


Nejlevnější

14,90,-

14,90,-

16,-

16,-

14,-

13,90,-

15,90,-

15,90,-

-

Nejdraţší

29,90,-

29,90,-

31,90,-

31,90,-

22,90,-

23,40,-

29,90,-

29,90,-

179,-

179,-

185,-

185,-

209,-

209,-

269,-

269,-

89,-

89,-

59,90,-

59,90,-

119,-

119,-

139,-

139,-


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší

33

Tabulka 6a. Dotazník - food environment – 3 vybrané obchody – ceny potravin (procentuální rozdíl v hodnocení výzkumnými osobami Procentuální rozdíly (Osoba 1 vs Osoba 2) 2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

0,0 %

1. Malý obchod s potravinami (1 pokladna) Cena 1l čerstvého pomerančového dţusu -

Nejlevnější

0,0 %

0,4 %

-

Nejdraţší

0,0 %

0,3 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší

0,4 %

0,5 %

-0,5 %

0,5 %

0,7 %

0,2 %

0,0 %

-9,1 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší

0,2 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší

0,0 %

0,0 %

0,4 % 0,0 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší

-8,0 %

0,0 %

0,0 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší

0,0 %

0,4 %

0,0 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší

-2,4 %

2. Střední obchod s potravinami (2-4 pokladny) Cena 1l čerstvého pomerančového dţusu -

Nejlevnější

0,0 %

-

Nejdraţší

-2,3 %

Cena 1l pomerančového nápoje

-4,5 % 0,0 %

34

0,4 %

Procentuální rozdíly (Osoba 1 vs Osoba 2) 2. kvintil -

Nejlevnější

-

Nejdraţší

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

0,0 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší

0,0 %

0,5 %

0,0 %

0,0 %

-10,0 %

0,0 %

-4,7 %

0,0 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

0,5 %

-3,3 %

-

Nejdraţší

0,0 %

0,0 %

2,4 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší

-1,6 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší

0,0 %

0,5 %

0,4 %

-3,0 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší

0,0 %

-2,8 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší

0,0 %

3. Velký obchod s potravinami (5+ pokladen) Cena 1l čerstvého pomerančového dţusu -

Nejlevnější

2,9 %

0,0 %

0,0 %

0,7 %

-

Nejdraţší

0,0 %

2,8 %

1,6 %

0,0 %


Nejlevnější

0,0 %

0,0 %

0,0 %

-

Nejdraţší

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

2,4 %

-51,4 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší

35

Procentuální rozdíly (Osoba 1 vs Osoba 2) 2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

4,2 %

-3,2 %

0,0 %

0,5 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

0,0 %

-2,6 %

-

Nejdraţší

0,0 %

0,5 %

0,0 %


Nejlevnější

0,0 %

0,0 %

0,0 %

-1,7 %

-

Nejdraţší

1,8 %

1,4 %

1,0 %

0,0 %


Nejlevnější

0,0 %

0,0 %

-3,2 %

0,0 %

-

Nejdraţší

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,5 %


Nejlevnější

0,0 %

0,0 %

0,7 %

0,0 %

-

Nejdraţší

0,0 %

0,0 %

-2,2 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %


Nejlevnější

-

Nejdraţší


Nejlevnější

-

Nejdraţší

0,0 %

maximální zdraţení

2,9 %

2,8 %

4,2 %

0,7 %

maximální zlevnění

-8,0 %

-10,0 %

-3,2 %

-51,4 %

průměrně

-0,3 %

-0,6 %

0,1 %

-2,8 %

Tabulka 7. Dotazník - food environment – 3 vybrané obchody – počet konkrétních druhů zboţí v rámci potravinových skupin 1. kvintil Osoba 1

Osoba 2

2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil Osoba 2

5. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 1

Osoba 2

Čerstvého ovoce

6

7

6

6

7

9

Čerstvé zeleniny

11

11

11

11

4

10

Čokoládových tyčinek

17

16

16

21

Čokoládových tyčinek označených jako nízkotučných nebo s nízkým obsahem cukru

0

0

2

1

Bramborové lupínky

8

7

9

10

6

6

Bramborové lupínky označené jako nízkotučné

0

0

0

0

0

0

1. V malém obchodě s potravinami Počet druhů:

36

0

0

1. kvintil Osoba 1

Osoba 2

2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Kola

4

4

0

0

5

5

6

6

Dietní kola

0

1

0

0

1

2

0

1

Některé jogurty označené jako nizkotučné (ano/ne)

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

Některé sýry označené jako nízkotučné (ano/ne)

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

Čerstvého ovoce

5

8

6

5

11

8

Čerstvé zeleniny

8

9

8

8

12

11


14

12

15

11

21

18


2

2

1

1

2

4


11

10

15

12

8

8


0

0

0

0

0

0

Kola

4

4

3

5

6

5

Dietní kola

1

1

0

2

2

1


ano

ano

ne

ne

ano

ano


ne

ne

ne

ne

ano

ano

Čerstvého ovoce

10

14

10

11

11

13

14

9

Čerstvé zeleniny

0

6

8

8

15

14

12

10


24

21

26

26

19

23

25

18


3

4

5

4

5

4

4

2


13

9

14

14

12

10

15

8


0

0

0

0

0

0

0

0

Kola

7

8

8

7

7

4

8

7

Dietní kola

2

2

3

3

2

3

3

2


ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano


ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

2. Ve středním obchodě s potravinami Počet druhů:

3. Ve velkém obchodě s potravinami Počet druhů:

37

Tabulka 8. Dotazník - food environment – 3 vybrané obchody – kvalita čerstvého ovoce a zeleniny 1. kvintil Osoba 1

2. kvintil

Osoba 2

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Více neţ 3 kusy ovoce jsou poničené

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ano

Více neţ 3 druhy ovoce jsou speciálně baleny

ano

ne

ne

ne

ne

ano

ano

ne

Více neţ 3 kusy zeleniny jsou poničené

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ano

ne

Více neţ 3 druhy zeleniny jsou speciálně baleny

ne

ne

ne

ano

ne

ano

ne

ano


ne

ne

ano

ano

ne

ne


ano

ne

ano

ano

ano

ano


ano

ne

ne

ne

ne

ano


ne

ano

ne

ne

ano

ne


ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne


ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano


ne

ne

ne

ne

ne

ano

ne

ano


ne

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

1. V malém obchodě s potravinami, kvalita: Čerstvého ovoce

Čerstvé zeleniny

2. Ve středním obchodě s potravinami, kvalita: Čerstvého ovoce

Čerstvé zeleniny

3. Ve velkém obchodě s potravinami, kvalita: Čerstvého ovoce

Čerstvé zeleniny

Tabulka 9. Dotazník – vybrané potravinové zboţí v provozovnách „fast food“ “Happy Meal”

“Big Mac Menu”

Dostupnost (ano/ne)

ano

ano

Cena (v eurech)

3,76

4,14

coca-cola,coca-cola-light,icetea,fanta,sprite,dţus,voda

voda,coca-cola,coca-cola light,fanta,sprite,dţus

Nabídka potravin Nápoje

38

Hlavní jídlo Brambory/zelenina Zákusek/dezert

burger,nuggets,salát

big mac

hranolky

hranolky

ne

donut, zmrzlina

Hračky v krabici

ne

6nuggetů, 1burger, malá porce hranolků

1 big burger, velké hranolky

Jiné Marketink Příloha, souvislost

Tabulka 10. Dotazník – Potraviny a jiné zboţí nabízené dětem v reklamách v televizi – po kategoriích Počet n (%)

Druh inzerovaného produktu

Nápoje (nízká nutriční hodnota) Sycené nápoje

1 (2,6%)

Sycené nápoje (bez cukru) alkoholické nápoje Káva a čaj Mléko a mléčné produkty Mléko Mléčný / jogurtový nápoj

2 (5,3%)

Jogurt

1 (2,6%)

Sýr Ostatní mléčné produkty Ovoce, zelenina a dţusy Ovocný dţus Zeleninový dţus Čerstvé ovoce Čerstvá zelenina Čipsy Obiloviny Kukuřičné lupínky a vločky Cereální tyčinky Sladké sušenky Slané sušenky Ostatní obiloviny Maso / vajíčka Maso Kuřecí maso Rybí maso Vajíčka Ostatní Tuky a oleje Máslo / margarín / olej

39

Pouţití známé osobnosti n (%)

Pouţití kreslených bytostí n (%)

Pouţití známé osobnosti n (%)

Počet n (%)

Druh inzerovaného produktu

Pouţití kreslených bytostí n (%)

Sladkosti Sladkosti a bonbóny

9 (23,7%)

Ţvýkačky

1 (2,6%)

Slané pochutiny

2 (5,3%)

2 (40%)

Hotová jídla Hamburger / rychlé občerstvení Ostatní hotová jídla Restaurace Rychlá občerstvení Ostatní restaurace Obchody s potravinami Upoutávky na negastronomickou oblast Televizní upoutávky Filmy Video Počítačové hry Hudba Knihy Ostatní Hračky

22 (57,9%)

1 (100%)

3 (60%)

38 (100%)

1 (100%)

5 (100%)

Ostatní Celkem

Tabulka 11. Dotazník - built environment - cyklostezky 1. kvintil

2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Cyklostezky (n)

2

2

1

1

1

1

4

4

1

1

Průběţné (n)

2

2

1

1

1

1

4

4

1

1

S přítomnými cyklisty (ano/ne)

ano

ano

ne

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ne

Překáţky (ano/ne)

Ne

ano

ne

ne

ano

ne

ano

ne

ne

ano

1

1

1

2

2

2

2,3

2

2

3

Průměrná kvalita (1-4)

40

Obr. 2 Cyklostezky - kvalita, kvintil 1

Obr. 3 Cyklostezky – kvalita, kvintil 1

Obr. 4 Cyklostezky – kvalita, kvintil 2

41

Obr. 5 Cyklostezky – kvalita, 3. kvintil




42



Tabulka 12. Dotazník - built environment – veřejná prostranství a hřiště 1. kvintil

2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Veřejná prostranství (n)

4

4

10

10

3

3

3

3

1

1

Hřiště (n)

0

0

4

4

1

1

3

3

0

0

2,5

3

2

2

2,66

2,33

2,33

2

4

4

1,5

2

3

3

3

3

Průměrná kvalita prostranství (1-4) Průměrná kvalita hřišť (1-4)

43

Obr. 11 Veřejná prostranství a hřiště, 1. kvintil



44




45




46




47



Tabulka 13. Dotazník - built environment – zastávky hromadné dopravy 1. kvintil

2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Zastávky hrom. dopravy (n)

13

13

13

13

38

38

24

24

12

12

Průměrná kvalita (1-4)

3

2,66

1,75

1,75

3,02

3

2,95

2,87

3,16

3,08

Frekvence ve špičce (intervaly)

10min

10min

8min

8min

7min

7min

3min

3min

4min

4min

Frekvence mimo

20min

20min

15min

15min

12min

12min

8min

8min

7min

7min

48

špičku (intervaly) Jízdní čas: Začátek

4:35

4:35

4:35

4:35

4:40

4:40

4:53

4:53

4:43

4:43

Konec

23:31

23:31

23:48

23:48

23:08

23:08

23:34

23:34

23:19

23:19

Obr. 25 Zastávky hromadné dopravy, 1. kvintil



49




50




51


Tabulka 14. Dotazník - built environment – dopravní ruch/provoz 1. kvintil

Dopr. Provoz v oblasti (ano/ne)

2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

0

0

0

0

1

1

0

0

4

3

3

3

3

3

4

4

4

4

10

3

46/42,6

38,9/41,2

95/91,6

83,3/76

55/70,4

67,8/102

19,5/21,5

31,5/34

107,6/130,8

116/127,5

Typ silnice/cesty Jednosměrná (n) Obousměrná (n) Průměrný provoz / 5min

Tabulka 15. Dotazník - built environment – značené přechody pro chodce 1. kvintil

Značené přechody pro pěší Průměrná kvalita (1-4)

2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

27

27

39

39

61

61

13

13

48

48

2,74

2,81

2,87

2,97

2,73

3

3,07

3,02

2,1

2,4

52

Obr. 35 Značené přechody pro chodce, 1. kvintil



53




54




55


Tabulka 16. Dotazník - built environment - chodníky 1. kvintil

Chodníky Průměrná kvalita (1-4)

2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

15

12

8

8

11

10

10

13

24

21

1,93

1,97

1,5

1,6

1,81

1,74

2,7

3

2,13

2,18

Obr. 45 Chodníky, 1. kvintil

56



57



58

Tabulka 17. Dotazník - built environment – úroveň oblasti z hlediska atraktivity / neatraktivity 1. kvintil

Doklad neatraktivity v oblasti (ano/ne) Průměrná kvalita (1-4)

2. kvintil

3. kvintil

4. kvintil

5. kvintil

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

Osoba 1

Osoba 2

1

1

0

0

0

1

2

1

10

10

2

2

2

2

2

3

3

Obr. 50 atraktivita oblasti, 1. kvintil


59



60



61



62


63

4. Diskuse Veškerý výběr ukazatelů byl předem dán jiţ zadáním projektu a kritéria k posuzování byla předepsána bez moţnosti další principiální úpravy. S tím samozřejmě souviselo riziko jistého zkreslení. Např. ne ve všech sledovaných obchodech jsou nabízeny ovocné dţusy stejného ředění, téţ obsah cukru se určitě bude lišit podle jednotlivých zemí, které se 6. rámcového projektu projektu účastnily jako partneři. Určitou nejistotu do úvah o dostupnosti potravin v obchodech dané lokality vnáší skutečnost, ţe lidé nenakupují vţdy a jenom v místě, kde bydlí. Nákup potravin se odehrává často v oblasti, kde je „hospodář“ (tedy ten, kdo nakupuje potraviny pro domácnost) zaměstnán, resp. asi nejčastějším místem nákupů potravin jsou supermarkety, které s místem bydliště nesouvisejí vůbec. Tam se lidé dopravují podle svých ekonomických moţností obvykle auty nebo hromadnou dopravou. Dalším praktickým, nicméně nezanedbatelným problémem pouţití metodiky byl pohyb v terénu a práce s mapou. Digitální mapa je vyhovující jen pro hrubou orientaci, ale na zapisování dat nemá dostatečné rozlišení. Naopak mapa tištěná není nikdy dostatečně aktuální a není pohodlná a tudíţ ani příliš vhodná pro rychlou práci v terénu. Výsledky dostupnosti pokrmů a jídel v brněnském zařízení rychlého občerstvení (McDonald) ukazují velmi snadnou dostupnost a velmi atraktivní nabídku cílenou na děti předškolního a školního věku. To je skutečnost hodná pozornosti, protoţe vytváření návyku na stravu v podobných zařízeních s sebou nese dlouhodobé riziko nepřiměřené stravy. Ačkoli zařízení typu McDonald dnes jiţ nabízejí také jídla a pokrmy odpovídající poţadavkům zdravé výţivy, např. zeleninové saláty, libové kuřecí maso, k pití vodu, nejsou zrovna tato vyjmenovaná jídla a nápoje tím, proč je McDonald navštěvován. Naopak většina strávníků zde konzumuje spíše přesolené a tučné bramborové hranolky, a celkový energetický profil konzumovaných jídel obvykle převyšuje doporučení pro daný věk.

64

Televizní reklamy zaměřené na děti nabízejí nejčastěji hračky, potom sladkosti a cukrovinky, solené potraviny a pamlsky a také slazené nápoje. Ke zvýšení atraktivity někdy vyuţívají animovaných kreslených postaviček. V ţádné z mnou zachycených televizních reklam zaměřených na děti jsem nezjistil upozorňování na ovoce nebo zeleninu, stejně tak na neslazené a netučné mléčné výrobky. V této oblasti má preventivní působení za pomoci komunitních nástrojů zřejmě největší rezervy. Cyklostezky U tohoto popisného ukazatele kvality prostředí spojeného s bydlením se jako východisko hypotéz v našem projektu předpokládá, ţe hustota, resp. délka stezek by měla/mohla být vyšší v bohatších kvintilech, zatímco oblasti, ve kterých ţijí chudší lidé, budou protkány cyklostezkami málo nebo vůbec (Hoedl S. a kol. 2010). Tahle výchozí představa, se kterou jsem pracoval na svojí diplomové práci jako na součásti evropského projektu, byla převzata z mezinárodního jednotného manuálu. Podle mého soudu je vztah výskytu cyklostezek a zařazení „built environment“ podle ekonomického statusu obyvatel jen velmi volný a není kauzální. Cyklostezky jsou totiţ v našem českém prostředí budovány ne tam, kde si jejich existenci vynutí přímo obyvatelé, kteří v konkrétním prostředí skutečně bydlí a ţijí, nýbrţ tam, kde to dovoluje přírodní terén, kde je dosavadní řešení dopravní situace vhodné nebo také jen jako spojka dvou oblastí s cyklostezkami, které je nutné z nějakých, často jen politických důvodů, propojit. Představa, ţe se u nás budují cyklostezky na základě občanské objednávky, je zatím idealistická a neodpovídá realitě. Navíc jsou cyklostezky vnímány více jako moţnost a prostředí pro trávení volného času neţ jako standardní způsob dopravy do zaměstnání nebo do školy, proto jsou také více budovány v prostředí městských satelitů, případně směřují do volné přírody. Umoţňují sice jízdu na kole, případně na kolečkových bruslích, ale ve smyslu „projetí se“ více neţ ve smyslu „dojetí konkrétně od někud někam“.

65

Parky a hřiště Na rozdíl od představy o přímém vztahu cyklostezek a zařazení do kvintilů obytných oblastí, který nepokládám za přímý, lze u kvality parků a hřišť usuzovat na těsný vztah (Cosco N.G. a kol. 2010). Protoţe parky i hřiště plní funkci kulturní i sociální, jejich vzhled a vlastně i kvalita budou silně ovlivněny populací, která ţije v bezprostřední blízkosti. Přesto tato úvaha není zcela jednoznačná a myslím, ţe platí hlavně pro 2. aţ 5., poslední, nejchudší kvintil, nikoli ale pro ten nejbohatší. Lidé, ţijící ve vlastních vilách a domech, totiţ obvykle preferují pohyb venku buď ve vlastních zahradách nebo potom v luxusních , vzdálenějších místech (golfová hřiště, jízdárny, tenisové kurty apod.), ale obvykle nenavštěvují pravidelně a kaţdodenně veřejné parky. Ty jsou naopak velmi populární u tzv. střední třídy a samozřejmě u těch nejchudších. Aspekt sociální se viditelně promítá do měřitelných projevů vandalismu, pro které jsou právě parky a hřiště výkladní skříní. Vandalismus můţe velmi dobře bujet právě v nestřeţených místech se sníţenou bezpečností, ve večerních a nočních hodinách. Parky a veřejná hřiště jsou z ekonomického hlediska jakými soupeři s komerčními fitness centry – sníţená atraktivita veřejných míst nahrává odlivu zájmu o péči o ně a přetahuje potenciální zákazníky do atraktivnějších, ale placených míst s vyšším sociálním statusem. Zastávky veřejné dopravy Počet a hustota zastávek veřejné dopravy můţe mít vztah k provozování neintencionální pohybové aktivity (chůzi), klíčovou otázkou však je, zda ten vztah bude pozitivní či naopak negativní. Tj. jedna z moţností je, ţe velmi hustě organizované zastávky zapřičiní, ţe cestující nebudou muset ujít příliš velikou vzdálenost, aby dorazili ke svému cíli, neboť je aţ tam doveze hromadná doprava. Na druhou stranu příliš řídká síť zastávek můţe znamenat, ţe lidé budou raději cestovat svými automobily a zvolí tudíţ méně ekologický způsob dopravy, který bude mít na jejich pohybovou aktivitu stejně neblahý dopad. V podmínkách České republiky budou patrně vhodné detailnější sociologické studie na toto téma, protoţe v podmínkách volného trhu posledních dvacet let se zvyklosti populace utvářely jinak neţ v zemích s delší historickou zkušeností v tomto směru. Kvalita

66

zastávek veřejné dopravy bude pravděpodobně mít vztah k sociálnímu a ekonomickému statusu místních obyvatel, stejně tak jako viditelné projevy vandalismu. Silniční ruch (provoz na silnicích) V České republice je dopravní ruch vysoký, daný častým pouţíváním soukromých vozů i automobilů v podnikání. Místa městských satelitů jsou často atakována průjezdem kamionů, je-li v blízkosti supermarket, celodenně k němu přijíţdějí nakupující vlastními auty. Relativně lépe na tom jsou obyvatelé bohatých čtvrtí, zatímco ani centra českých měst nejsou z obtěţování silničním ruchem vyloučena. Celkově však musím předeslat, ţe silniční ruch jako sociální a ekonomický ukazatel je vícedimenzionální

a nelze ho vysvětlit jen

zjednodušeným vztahem k ekonomickému zařazení populace. Přechody pro chodce Značené a hezky upravené přechody pro chodce, event. se signalizačním zařízením, jsou významným faktorem popisujícím tzv. built environment. Bezpečná doprava s důrazem na pěší je ukazatelem kvality prostředí spjatého s bydlením. Hypotéza pouţitá při mé práci se opírala o představu, ţe bohatší kvintily budou disponovat přechody pro chodce vyšší kvality neţ v oblastech, kde ţije chudší obyvatelstvo. Samozřejmě otázkou interpretace zůstává hustota, resp. četnost přechodů. Ve vilových čtvrtích s menším silničním ruchem není důvod upravovat přechody, protoţe je moţné silnici bezpečně přecházet podle potřeby – existence malovaných přechodů pro chodce má sice preventivně ochrannou funkci (chodec je upřednostněn před automobily), ale zároveň tak trochu omezující – není moţné spontánně přecházet na kterémkoli místě, pokud je v blízkosti značený přechod. Tohle můţe být faktor významný pro spíše starší populaci; někteří staří lidé se pěšky pohybují uţ jen s obtíţemi a vlastně kaţdý metr chůze navíc můţe působit komplikace.

67

Chodníky Chodníky povaţuji za nedělitelnou část prostředí spojeného s bydlením (Fisher B.D. a kol. 2010). Jejich kvalita, vzhled a bezpečnost jsou faktory, které dokreslují celkovou kvalitu bydlení v určité oblasti (Reynolds C.C. a kol. 2009). V České republice jsou chodníky a jejich kvalita obvykle dávány do přímé souvislosti se sociálním statusem místního obyvatelstva: zatímco nejbohatší čtvrtě mají chodníky dobře udrţované, bez parkujících aut, které zabírají významnou část místa určenou původně pro chodce, v nejchudších čtvrtích je tomu opačně. V nejbohatších čtvrtích na chodnících obvykle neleţí odhozené cigaretové nedopalky, odpadky, lejna apod. V nejchudších městských částech v České republice bývá často problém pro chodce vůbec projít po chodníku, na kterém parkují auta v takovém rozsahu, ţe není neobvyklé, kdyţ se chodec při průchodu, spíše protlačování ulicí dostává do fyzického kontaktu s auty, tj. otírá jejich karoserii svým oděvem. Takový vzhled chodníku povaţuji za faktor, který zcela jistě ovlivňuje moţnost např. kondičního běhání v okolí bydliště. Proto jsem tento prvek zaznamenával ve své práci jako jeden z popisných faktorů „built environment“. Atraktivita lokality a devastace okolí Česká republika nemá vzhledem k období počatého v padesátých letech a ukončeného vlastně aţ v letech devadesátých, tradici v pouţívání nebo vnímání termínu „dobrá adresa“, tento termín se začal prosazovat zase aţ od poloviny devadesátých let. Přesto dnes jiţ zase existují viditelné rozdíly v atraktivitě, resp. devastaci prostředí spojeného s bydlením. Devastace je dána jednak úmyslným vandalismem, jednak majoritním chování určité části populace jako špatných hospodářů, kteří jsou lhostejní ke svému okolí a nevyspravují bezprostředně vše, co by bylo ţádoucí. Atraktivita jako protipól devastace je potom výsledkem aktivní snahy o estetizaci prostředí spojeného s bydlením. Mým předpokladem bylo, ţe atraktivita bude stoupat kontinuálně s ekonomickým a sociálním statusem místních obyvatel. Atraktivitou nemíním totéţ, co vkusností, neboť nejbohatší čtvrti naopak často skýtají pohled na díla z kategorie kýče, na nevkusnosti, které jiţ byly zavzaty do novodobého architektonického „terminus technicus“,

68

v odborné technické literatuře jsou nazývány tzv. podnikatelským barokem. Atraktivitou míním v souvislostech svojí práce spíš upravenost, účelnost, čistotu. V jednotlivých lokalitách jsem konstatoval technické problémy, plynoucí z metodiky, dané protokolem mezinárodního projektu: 1. kvintil (nejlepší) (v tabulkové části označen jako okrajové části města) v těchto lokalitách není téměř ţádný vzorek obchodů ani dalších ukazatelů. Sběr dat však probíhal bez problémů. 2. kvintil – především dobrá infrastruktura, dobrá dostupnost městské hromadné dopravy, bylo moţno zaznamenat všechna data dle dotazníku. Sběr dat bez větších problémů, výběr ukazatelů bylo nutno provádět předem pro sloţitost v terénu. 3. kvintil – obytné čtvrti, především panelákové části města. Téměř bez zeleně, obrovský počet daných ukazatelů k zapisování. Problémy s pohybováním a orientací. 4. kvintil – průmyslové čtvrti města 5. kvintil (nejhorší) – obrovský počet negativních dat, v dotazníku nebyl formální dostatek prostoru pro zaznamenání určitých negativních ukazatelů a poznámek.

69

5. Závěr Klíčová zjištění dotazníku o kvalitě prostředí spojeného s bydlením ukázala, ţe v České republice není obytné prostředí sociálně a kulturně natolik strukturováno, aby se rozdíly v něm projevovaly viditelnými kvalitativními a kvantitativními aspekty. Např. chodníky jsou v majetku měst, tj. ve veřejném vlastnictví, neodráţejí tedy svou kvalitou přímo příslušnost k oblasti obydlené určitou populační vrstvou, cyklistické stezky více neţ potřebu tamních obyvatel reflektují terénní podmínky, které umoţňují jejich vyuţívání, hustota dopravy je výsledkem zcela jiných východisek neţ ukázkou kvality obytného prostředí. Analýza dat získaných při pilotním testování dotazníku nepotvrdila většinu hypotéz, o něţ se dotazník opíral a které naopak jsou podporovány např. studiemi prostředí provedenými v Arizoně (Cutts B.B. a kol. 2009), v kanadském Calgary (Potestio M.L. a kol. 2009), v Britské Kolumbii (Reynolds C.C. a kol. 2009). Např. počet cyklistických stezek vedoucích přes jednotlivé kvintily v námi provedené studii v Brně vůbec nesouvisí s kvalitou obytného prostředí. Také kvalita vnějších prostranství, jejich vzhled a kulturní dojem nesouvisí přímo s kvalitou obytné oblasti, neboť v zemích s totalitní minulostí, k nimţ Česká republika patří, je stále poměrně vysoký výskyt vandalismu, a to i napříč socioekonomickým zařazením obyvatel. Ani kvalita a vzhled zastávek veřejné dopravy není primárně ovlivněn kvalitou obytné oblasti, ve které se nachází, nýbrţ spíše povahou a kulturností cestujících, kteří těmito oblastmi projíţdějí. Podobně vyšší hustota zastávek nereflektuje ţádoucí stav, který by odráţel fakt, ţe k takové hromadné dopravě se dobrovolně přihlásí více cestujících a veřejná doprava zvítězí nad transportem vlastními auty - naopak se zdá (aniţ bychom tuto hypotézu potvrdili statisticky), ţe naopak vyšší hustota zastávek hromadné dopravy spíše omezí fyzickou aktivitu (chůzi) přepravovaných cestujících. Zkušenost s pilotním sběrem dat pomocí testovaného dotazníku ukazuje, ţe nejmenší plocha, na níţ má smysl zkoumat dostupnost a dosaţitelnost potravin a podmínky k fyzické aktivitě, není menší neţ 2.5 km2. Na základě malých zjištěných rozdílů mezi kvintily určenými podle socioekonomických ukazatelů obyvatel příslušných oblastí doporučujeme, aby se pro hledání rozdílů v kvalitě

70

prostředí pouţívaly pouze tertily, jejichţ hrubší členění usnadní a zviditelní moţné rozdíly. Pro posuzování kvality obytného prostředí související s potravinami a fyzickou aktivitou jsou nutné relevantní hypotézy, které odráţí pravděpodobný vztah sociálních determinant a skutečného výskytu obezity. Studie cílené na posouzení kvality prostředí spojeného s bydlením vzhledem k obezitě jsou pochopitelně nejednotné co do metodiky sběru dat (Feng J. a kol 2009), proto za velký přínos lze pokládat samotnou zkušenost a evaluaci procesu kolekce dat, jak byla provedena v rámci projektu EURO-PREVOB.

71

Seznam pouţité literatury 1. Adams MA, Sallis JF, Kerr J, Conway TL, Saelens BE, Frank LD, Norman GJ, Cain KL.: Neighborhood environment profiles related to physical activity and weight status: A latent profile analysis. Prev Med. 2011. 2. Berrigan D, Pickle LW, Dill J.: Associations between street connectivity and active transportation. Int J Health Geogr. 2010;9:20. 3. Boone-Heinonen J, Evenson KR, Song Y, Gordon-Larsen P.: Built and socioeconomic environments: patterning and associations with physical activity in U.S. adolescents. Int J Behav Nutr Phys Act. 2010;7:45. 4.

Boone-Heinonen J, Gordon-Larsen P.: Life stage and sex specificity in relationships between the built and socioeconomic environments and physical activity. J Epidemiol Community Health. 2010.

5. Branca F., Nikogosian H., Lobstein T.: The challenge of obesity in the WHO European Region and the strategies for response. Denmark. 2007 : 7. Health status: indicators from the National Health Interview Surveys. European Commission: Eurostat 6. Burjanek, A: Problém urbánní deprivace. (Disertační práce.) Škola sociálních studií, Filosofická fakulta MU Brno. 2006 7. Burjanek, A: Výběr lokalit pro pilotní studii ve městě Brně. Výživa a potraviny, 2009 suppl, 22 – 23. 8. Cole T: Establishing a standard definition for child overweight and obesity worldwide: International survey. British Medical Journal. 2000. 320: 1240-1243. 9. Cosco NG, Moore RC, Islam MZ.: Behavior mapping: a method for linking preschool physical activity and outdoor design. Med Sci Sports Exerc. 2010;42(3):513-9. 10. Currie C: Young people’s health in context. Health behaviour in schoolaged children (HBSC) study: international report from the 2001/2002

72

survey. Copenhagen, WHO Regional Office for Europe, 2004 (Health Policy for Children and Adolescents, No. 4; accessed 19 March 2007), http://www.euro.who.int/InformationSources/Publications/Catalogue/200 40601_1 11. Cutts BB, Darby KJ, Boone CG, Brewis A: City structure, obesity, and environmental justice: an integrated analysis of physical and social barriers to walkable streets and park access. Soc Sci Med. 2009, 69 (9), 1314-22 12. de Farias Júnior JC, Lopes Ada S, Mota J, Santos MP, Ribeiro JC, Hallal PC.: Perception of the social and built environment and physical activity among

Northeastern Brazil

adolescents.

Prev

Med. 2011

Feb

1;52(2):114-9. Epub 2010. 13. Derflerová Brázdová Z, Schwanhauser K, Sekot A, Hruška D, Sebera M: EURO-PREVOB: dílčí zpráva o spolupráci Masarykovy univerzity jako zástupce České republiky na projektu 6. rámcového programu č. 044291, Výživa a potraviny, 2009 suppl, 1-7 14. Dill J, Howe D.: The role of health and physical activity in the adoption of innovative land use policy: findings from surveys of local governments. J Phys Act Health. 2011;8 Suppl 1:S116-24. 15. Durand CP, Andalib M, Dunton GF, Wolch J, Pentz MA.: A systematic review of built environment factors related to physical activity and obesity risk: implications for smart growth urban planning. Obes Rev. 2011. doi: 10.1111/j.1467-789X.2010.00826.x. 16. Faulkner GE, Richichi V, Buliung RN, Fusco C, Moola F.:

What's

"quickest and easiest?": parental decision making about school trip mode. Int J Behav Nutr Phys Act. 2010;7:62. 17. Feng J, Glass TA, Curriero FC, Stewart WF, Schwartz BS: The built environment and obesity: A systematic review of the epidemiologic evidence, Health Place, 2009, epub 18. Fisher BD, Richardson S, Hosler AS.: Reliability test of an established pedestrian environment audit in rural settings. Am J Health Promot. 2010;25(2):134-7.

73

19. Fitzhugh EC, Bassett DR Jr, Evans MF.: Urban trails and physical activity: a natural experiment. Am J Prev Med. 2010;39(3):259-62. 20. Franco M, Sanz B, Otero L, Domínguez-Vila A, Caballero B.: Prevention of childhood obesity in Spain: a focus on policies outside the health sector. SESPAS report 2010. Gac Sanit. 2010 Dec;24 Suppl 1:4955. Epub 2010 Nov 12. 21. Frank L, Kavage S.: A national plan for physical activity: the enabling role of the built environment. J Phys Act Health. 2009;6 Suppl 2:S186-95. 22. Galvez MP, Pearl M, Yen IH.:

Childhood obesity and the built

environment. Curr Opin Pediatr. 2010;22(2):202-7. Review. 23. Giles-Corti B, Foster S, Shilton T, Falconer R.: The co-benefits for health of investing in active transportation. N S W Public Health Bull. 2010;21(5-6):122-7. 24. Hoedl S, Titze S, Oja P.: The bikeability and walkability evaluation table reliability and application. Am J Prev Med. 2010;39(5):457-9. 25. Hruška D: EURO-PREVOB: Sběr dat popisujících prostředí spojené s potravinami a bydlením. Výţiva a potraviny, 2009 suppl, 8 – 21. 26. Husička J: Magister Sigismund Albicus z Uničova, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 224, 1983, 18-22. 27. Chmelík F, Nykodým J: Differences in FITT characteristics of physical activity in Czech smokers and non-smokers. Gymnica - Acta Univ. Palacki., Olomouc, Univerzita Palackého. ISSN 1212-1185, 2007, vol. 37, no. 2, 12 s. 28. Keast EM, Carlson NE, Chapman NJ, Michael YL.: Using built environmental observation tools: comparing two methods of creating a measure of the built environment. Am J Health Promot. 2010;24(5):35461. 29. Kerr J, Norman GJ, Adams MA, Ryan S, Frank L, Sallis JF, Calfas KJ, Patrick K.: Do neighborhood environments moderate the effect of physical activity lifestyle interventions in adults? Health Place. 2010 Sep;16(5):903-8. Epub 2010 May 11.

74

30. Kromeyer-Hauschild K. et al: Perzentile für den Body-mass-Index für das Kindes- und Jugendalter unter Heranziehung verschirdener deutscher Stichproben [Body mass index percentiles for children and youth by consultation of different German samples]. Monatsschrift für Kinderheilkunde. 2001. 149: 807-818. 31. Kuczmarski R: 2000 CDC growth charts for the United States: methods and developments. Vital and Health Statistics, no 246. Hyattsville, Maryland, National Centre for Health Statistics. 2002. http://www.cdc.gov/nchs/data/series/sr_11/sr_11246.pdf 32. Marshall JD, Brauer M, Frank LD.: Healthy neighborhoods: walkability and air pollution. Environ Health Perspect. 2009 Nov;117(11):1752-9. Epub 2009 Jul 20. 33. McCarron DA, Richartz N, Brigham S, White MK, Klein SP, Kessel SS.: Community-based priorities for improving nutrition and physical activity in childhood. Pediatrics. 2010;126 Suppl 2:S73-89. 34. Mulíček, O: Faktorová analýza – příklad Brna. (On-line): 2006 [cit. 1. 5. 2009]

Dostupné

z:

35. Must A, Dallal G, Dietz W: Reference data for obesity: 85th and 95th percentiles of body mass index (wt/h2) and triceps skindfold thickness. American Journal of Clinical Nutrition. 1991a. 53: 839846. 36. Must A, Dallal G, Dietz W: Reference data for obesity: 85th and 95th percentiles of body mass index (wt/h2) - a correction. American Journal of Clinical Nutrition. 1991b. 53: 773. 37. Nykodým J, Mitáš J: Objektivní ukazatele inaktivity populace v kraji Jihomoravském a Vysočina na základě výsledků z dotazníku IPAQ. In Sport a kvalita ţivota 2008. Brno : FSpS MU, 2008. ISBN 978-80-2104716-7, 106-112

75

38. Parra DC, Gomez LF, Fleischer NL, David Pinzon J.: Built environment characteristics and perceived active park use among older adults: results from a multilevel study in Bogotá. Health Place. 2010;16(6):1174-81. Epub 2010 Aug 5. 39. Potestio ML, Patel AB, Powell CD, McNeil DA, Jacobson RD, McLaren L: Is there an association between spatial access to parks/green space and childhood overweight/obesity in Calgary, Canada? Int J Behav Nutr Phys Act. 2009, 6: 77. 40. Rahman T, Cushing RA, Jackson RJ.: Contributions of built environment to childhood obesity. Mt Sinai J Med. 2011;78(1):49-57. doi: 10.1002/msj.20235. 41. Razani N, Tester J.: Childhood obesity and the built environment. Pediatr Ann. 2010;39(3):133-9. doi: 10.3928/00904481-20100223 42. Renalds A, Smith TH, Hale PJ.: A systematic review of built environment and health. Fam Community Health. 2010;33(1):68-78. 43. Reynolds CC, Harris MA, Teschke K, Cripton PA, Winters M: The impact of transportation infrastructure on bicycling injuries and crashes: a review of the literature, Environ Health, 2009, 8: 47. 44. Sandercock G, Angus C, Barton J.: Physical activity levels of children living in different built environments. Prev Med. 2010;50(4):193-8. Epub 2010 Jan 18. Review. 45. Sekot

A:

Determinanty

nadváhy

a obezity:

pohybová

aktivita

a materiální prostředí. Výţiva a potraviny, Praha, Společnost pro výţivu. ISSN 1211-846X, 2010, 10/2009,1, 23-31. Rámcový program č. 044291. 46. Sekot A: Sport a politika: Sociologická perspektiva. In Sport and Politics. Vyd. 11. Praha : Karolinum, 2010. Sport a politika, ISBN 978-80-8631782-3,12-23. 47. Sekot A: Sport versus společnost: socializační souvislosti. Universitas, Brno, Masarykkova univerzita. ISSN 1211-3387, 2010, 42, 1/2010, 13 2. 48. Sekot A: Local Sport in Europe. Studia Sportiva, Brno, Masarykova univerzita. ISSN 1802-7679, 2009, 2009/3, 1, 111-113.

76

49. Sekot A: Pohybová aktivita versus obezita. In Tělesná výchova a sport mládeţe. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-2104858-4, 58-67. Stráţ nad Neţárkou. 50. Sekot A, Brázdová Z: Physical Activity and Nutrition as the Social Factors Influencing the Epidemic of Obesity. Studia Sportiva, Brno, FSpS, Masarykova univerzita. ISSN 1802-7679, 2008, 2, 1, 112-125. 51. Sekot A: Physical Activity versus Obesity: Sociological Aspects. Educatio Artis Gymnasticale, Cluj-Napoca, Studia Universitatis Babes-Bolyai, Rumunsko. ISSN 1453-4223, 2008, 3/2008, 3, 51-72. 52. Sekot A: Obezita versus fyzická aktivita. Universitas, Brno, Masarykova univerzita. ISSN 1211-3387, 2007, 4, 7-12. 53. Sekot A: Ženy a sport - sociologické a historické dimenze. Tělesná výchova a šport, Bratislava, MŠSR. ISSN 1335-2245, 2005, XV., 3-4, 5962. 54. Slater SJ, Ewing R, Powell LM, Chaloupka FJ, Johnston LD, O'Malley PM.: The association between community physical activity settings and youth physical activity, obesity, and body mass index. J Adolesc Health. 2010;47(5):496-503. Epub 2010 May 26. 55. Sochorová, R: Vzorce prostorové exkluze v Brně roku 2001 v porovnání s rokem 1991. (Diplomová práce.) 2007, Fakulta sociálních studií MU, Brno. 56. Stehlíková D, Říhová M, Tomíček D: Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského. Paseka, ISBN: 978-80-7432-047-7, 2010, 212 s. 57. Troped PJ, Wilson JS, Matthews CE, Cromley EK, Melly SJ.: The built environment and location-based physical activity. Am J Prev Med. 2010;38(4):429-38. 58. Vašíčková J, Fromel K, Nykodým J: Physical activity recommendation and its association with demographic variables in Czech university students. Gymnica - Acta Univ. Palacki. ISSN 1212-1185, 2008, 38/2008, 38, 2, 75-84.

77

59. World Health Organization: WHO Child Growth Standards: Methods and development. Geneva. 2009 60. World Health Organization: Measuring change in nutritional status: guidelines for assessing the nutritional impact of supplementary feeding programmes for vulnerable groups. Geneva, World Health Organization. 1983. 61. Winters M, Brauer M, Setton EM, Teschke K.:

Built environment

influences on healthy transportation choices: bicycling versus driving. J Urban Health. 2010;87(6):969-93. 62. Wong F, Stevens D, O'Connor-Duffany K, Siegel K, Gao Y.: Community Health Environment Scan Survey (CHESS): a novel tool that captures the impact of the built environment on lifestyle factors. Glob Health Action. 2011;4. doi: 10.3402/gha.v4i0.5276.

78

Souhrn

Současný výzkum faktorů, které přispívají k riziku obezity, se soustředí stále více na faktory prostředí a ţivotního stylu, resp. na lidské chování na populační úrovni. Vedle rutinních demografických dat (věk, pohlaví, event. etnikum) a biologických údajů (genetika) se do středu zájmu dostávají takové determinanty, jako jsou sociální a kulturní faktory (např. vzdělání nebo příjem) a faktory behaviorální (stravovací a výţivové zvyklosti, kouření, alkohol, pohybová aktivita). Ve své práci jsem se skromně pokusil přispět k problematice studia vztahu obezity a pohybové aktivity v širších sociologických souvislostech. V pilotní studii jsem ověřoval pouţití metodiky, jeţ byla součástí evropského projektu v rámci 6. rámcového programu a která zkoumá jednotlivé determinanty prostředí spojeného s bydlením a s potravinami, které by mohly mít vztah k moţnostem pohybové aktivity na populační úrovni. Ve městě Brně jsem v 5 oblastech rozdělených podle příjmů jejich obyvatel provedl terénní studii, ve které jsem hodnotil úroveň tzv. built environment podle kvality cyklostezek, chodníků, hřišť, veřejných prostranství, dopravního ruchu, zastávek hromadné dopravy, přechodů pro pěší atd. Úroveň tzv. food environment jsem posuzoval podle dostupnosti potravin v obchodech nacházejících se přímo v kaţdé sledované oblasti, posuzoval jsem nabídku a pestrost jednotlivých potravin v rámci skupin potravinových komodit, jejich kvalitu a cenu. Toto šetření jsem doplnil šetřením nabídky pokrmů a jídel pro děti v zařízeních rychlého občerstvení (McDonald). Ve vztahu k rizikovým faktorům obezity u dětí jsem ještě zaznamenal mnoţství reklam cílených na dětskou populaci v programu veřejnoprávních a komerčních televizních stanic. Výsledky kvantitativního charakteru jsou doplněny rozsáhlou fotodokumentací jednotlivých determinant, které pilotní studii komplementují jako data kvalitativní povahy. V závěru své práce hodnotím pouţitelnost metodiky a formuluji konkrétní doporučení pro její širší (i mezinárodní) pouţití.

79

Summary Recent research of factors influencing risk of obesity is more and more focused on living style and environment, and human behavior at the population level. Beside routinne demographic data (age, gender, or ethnicity/rase) and biological data (genetics) there are in the center of interest such determinants as e.g. social and cultural factors (education, income) and behavioral factors (diet and nutrition habits, smoking, alcohol, physical activity). In my thesis I tried modestly contribute the topic of the relationship between obesity and physical activity in wider sociological context. My pilot study was designed with the aim to check up the applicability of the method, which was a part of 6th frame European project and which examines particular determinants of built and food environment, which can be linked to physical activity at the population level. In the city of Brno I have carried out the field study in 5 area quintiles - areas divided according to the income level of local inhabitants. I evaluated the level of built environment according to the quality of cyclelines, pavements, playgrounds, public open spaces, traffic volume, public transport stops, marked road crosses etc. The level of food environment was evaluated according to the availability of food in shops located in each assessed area (quintile) and also the variety of food items within foodgroups, the quality and the price. This study was supplemented by the investigation of meal offer in fast food restaurants (McDonald). In relation to obesity risk factors in children I also registered the number of advertisements targeted to children in program of both public and commercial TV stations. The quantitative results are completed by extensive photo documentation of various determinants, which make up the data of qualitative character. In conclusion of my work I evaluate the applicability of the method and I formulate the specific recommendation for its wider (incl. international) utilization

80

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents