MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra historie
Vlastivědné vycházky - Čáslav Diplomová práce
Brno 2007
Autor práce: Monika Kozohorská
Vedoucí práce: PhDr. Kamil Štěpánek, CSc.
Bibliografický záznam KOZOHORSKÁ, Monika. Vlastivědné vycházky - Čáslav : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra historie, 2007. 108 l., 18 l. příl. Vedoucí diplomové práce PhDr. Kamil Štěpánek, CSc.
Anotace Diplomová práce „Vlastivědné vycházky – Čáslav“ pojednává o využití vlastivědné
vycházky
jako
vyučovací
formy
v
praxi,
její
využití
v mezipředmětových vztazích a v dlouhodobém projektu pro první stupeň, to celé v návaznosti na Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání. Vzdělávací oblast „ Člověk a jeho svět“, která je koncipována pouze pro 1.stupeň ZŠ. Tématický okruh „Místo, kde žijeme“ nabízí prostor pro realizaci vlastivědných vycházek, které dítě seznamují s místem jejich domova, s historií i současností regionu Čáslavsko, s architektonickými památkami, s významnými osobnostmi a událostmi, které měly zásadní vliv na utváření celého regionu. Součástí diplomové práce je i projekt „Náš domov - Čáslavsko“ vytvořený pro 1.stupeň základní školy ZŠ a MŠ Potěhy tak, aby splňoval vzdělávací obsah vzdělávacího oboru „Člověk a jeho svět“ v tématickém celku „Místo, kde žijeme“ s využitím všech kompetencí RVP ŠVP. Cílem práce je ověření vlastivědné vycházky prostřednictvím pedagogického výzkumu, který metodou didaktického experimentu srovnává efektivitu klasické frontální vyučovací metody a vycházky.
Annotation Diploma thesis “Countryside walking tours - Caslav” deals with using countryside walking tours as a form of teaching practice, its using in inter subject relation and in a long lasting project for an elementary school and this all in a connection to All-round educational programme for basic education. Educational field “A man and his world” which is made only for an elementary school of basic school, a topic scope “A place where we live” offers space for realization. “Countryside walking tours” where the pupils learns about the place of their home, about the history and as well, the present of Caslav region, about architectural sights
and with well known exceptional persons and events which influenced the creation of all region. As a part of the diploma thesis is, a project “Our home –Caslav region” created for elementary school ZS a MS Potehy so it would complete educational contents of educational branches “A man and his world” in theme “A place where we live” with using all competentions “RVP SVP” The aim of the work is to verify “Countryside walking tours” through a pedagogical exploration which by using a method of didactical experiment compares the efectivity of classic frontal teaching method and the “Countryside walking tours”.
Klíčová slova Vlastivědná vycházka, Čáslav, region, historie, projekt, rámcově vzdělávací program, didaktický experiment.
Keywords Countryside walking tours, Caslav, region, history, project, all-round education programme, didactical experiment
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům
V Brně 15.7.2007
…………………………………...
Poděkování Chtěla bych na tomto místě poděkovat PhDr.Kamilu Štěpánkovi, CSc za odborné vedení této práce, za cenné rady a připomínky.
Monika Kozohorská
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................. 8 I. TEORETICKÁ VÝCHODISKA.............................................................................................. 12 I.1 HISTORIE MĚSTA ČÁSLAV A REGIONU .................................................................................... 12 I.1.1 Čáslav – historie města ................................................................................................. 12 I.1.2 Významné památky města Čáslav .................................................................................. 17 I.1.3 Významné osobnosti regionu......................................................................................... 25 I.14 Historie a současnost obcí regionu................................................................................. 34 I. 2 VLASTIVĚDNÁ VYCHÁZKA .................................................................................................... 43 I. 2.1 Příprava učitele na vlastivědnou vycházku ................................................................... 44 I. 2.2 Význam vlastivědné vycházky ....................................................................................... 46 I. 3 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ............................................ 47 I.3.1 Principy Rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělávání ........................... 48 1.3.2 Cíle základního vzdělávání ........................................................................................... 48 1.3.3 Klíčové kompetence...................................................................................................... 49 I. 3.4 Vzdělávací oblast „ČLOVĚK A JEHO SVĚT“ .............................................................. 51 I. 4 PEDAGOGICKÝ VÝZKUM ....................................................................................................... 57 II. PROJEKT „ MÍSTO, KDE ŽIJEME - ČÁSLAVSKO“ ........................................................ 60 II. 1 CÍLE PROJEKTU .................................................................................................................... 61 II. 2 PROJEKT V MEZIPŘEDMĚTOVÝCH VZTAZÍCH ......................................................................... 62 II. 2. 1 Několik námětů pro činnost v dalších předmětech...................................................... 63 II. 3 VLASTIVĚDNÉ VYCHÁZKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY ........................................................... 65 II. 3. 1 Vlastivědná vycházka pro 1.ročník – Naše obec........................................................... 65 II. 3. 2 Vlastivědná vycházka pro 2. ročník – region 1. část..................................................... 71 II. 3. 3 Vlastivědná vycházka pro 3. ročník – region 2. část.................................................... 77 II. 3. 4 Vlastivědná vycházka pro 4. ročník – Čáslav 1. část ................................................... 83 II. 3. 5 Vlastivědná vycházka pro 5. ročník – Čáslav 2. část ................................................... 88 III. PEDAGOGICKÝ VÝZKUM ................................................................................................ 95 III. 1 PŘÍPRAVA PEDAGOGICKÉHO VÝZKUMU ............................................................................... 95 III. 2 PREZENTACE PEDAGOGICKÉHO VÝZKUMU .......................................................................... 96 III. 2. 1 Experimentální skupina - ZŠ a MŠ Potěhy................................................................ 96 III. 2. 2 Kontrolní skupina - ZŠ Václava Sticha –Punta Žehušice........................................... 98 III. 3 VYHODNOCENÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ PEDAGOGICKÉHO
VÝZKUMU
.......................... 102
III. 4 INTERPRETACE PEDAGOGICKÉHO VÝZKUMU ...................................................................... 103
ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 104 RESUMÉ .................................................................................................................................... 105 POUŽITÁ LITERATURA ......................................................................................................... 106 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................................... 108 PŘÍLOHY
Úvod Má diplomová práce se jmenuje „Vlastivědná vycházka Čáslav a okolí“. Téma své diplomové práce jsem si zvolila především proto, že jsem ve své učitelské praxi stále narážela na nedostatek vhodného materiálu, který by dětem přiblížil jejich region tak, aby poznaly historii, památky a významné osobnosti své obce, zároveň aby vše bylo zasazeno do kontextu historických událostí, se kterými se žáci setkávají v hodinách vlastivědy a prvouky. Do škol vstupuje nový Rámcově vzdělávací program a učitelé se aktivně podílí na vytvoření školního vzdělávacího programu a následně učebních plánů pro jednotlivé ročníky. Vzdělávací oblast „Člověk a jeho svět“, která je konci-pována pouze pro 1. stupeň ZŠ a tématický okruh „Místo, kde žijeme“ přímo vybízí učitele k tomu, aby vlastivědnou vycházku přijal jako základní vyučovací formu v hodinách prvouky a vlastivědy při poznávání své obce, svého domova a svého regionu. „Různé úkoly a činnosti by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi.“1 Cílem této mé práce bylo vytvořit materiál využitelný v budoucnu v mojí učitelské praxi v návaznosti na nové úkoly, které RVP přináší, s využitím všech šesti kompetencí, které „představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti.“2 Tato práce obsahuje dostatek informativního materiálu, který může pomoci učiteli při přípravě hodiny, vlastivědné vycházky nebo celého projektu, tématicky zaměřeného k regionu Čáslavsko. Učitel zde nalezne historii města Čáslav, informaci o významných památkách a vybraných osobnostech a dále stručnou historii několika obcí regionu, které jsou spádovými obcemi naší školy – Potěhy, Tupadly, Adamov, Bratčice, Hostovlice, Horky a Drobovice. První kapitola se věnuje teoretickým východiskům a je rozdělena do pěti podkapitol. První z podkapitol nese název „Historie města Čáslav a regionu“ a jak je
1
VÚP: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004, s. 29
2
VÚP: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004, s. 6
8
z názvu patrné, jedná se o informativní, teoretické podklady, které jsem zpracovala po prostudování celé řady dostupných historických materiálů, vztahujících se k městu Čáslav. Velmi dobře se mi pracovalo s knihou Škrdle Fr. „Čáslav – průvodce městem
a okolím“, která vyšla již v roce 1935, ale je to jedno
z nejobsáhlejších děl věnujících se historii a vývoji města Čáslav od prvopočátků osídlení do 30. let minulého století. Dr. František Škrdle byl jeden z významných badatelů, který spolu s Klimentem Čermákem působili v muzejním spolku „Včela čáslavská“, jejichž zásluhou a přínosem pro město bylo mimo jiné i založení Městského muzea. Další velice zajímavou knihou je i „Čáslav město a okres“, která vznikla pod záštitou městské rady v čele se starostou prof. Janem Spáčilem, svazek z roku 1940 – „Národohospodářská propagace Čech a Moravy“. Zde je zachycena nejen historie města a jeho vývoj. Velmi cenné a přínosné jsou kapitoly věnované čáslavskému školství, muzejním sbírkám, kultuře, církevním památkám, tělocvičné jednotě Sokol, Junáku, ale i městským podnikům, peněžním ústavům, živnostníkům, zdravotnictví, významným osobnostem z pohledu historického, ale i současníkům. Kniha podává velice zajímavé svědectví o životě města v období první republiky do roku 1940. Jaroslav Malina a kol. „Čáslav – vývoj životního prostředí“ je kniha mapující vznik a vývoj Čáslavi a okolí, z hlediska životního prostředí, archeologie, geologie a geografie. Autor se věnoval celkově přírodnímu prostředí, historickému vývoji z pohledu prvního osídlování oblasti a zároveň vlivu člověka na životní prostředí, budování města, výzkum podzemních částí domů a archeologickým nálezům. Velmi podrobně se věnuje hradebnímu pásmu města a to i z pohledu stavebního materiálu, tzn. ze kterých lokalit byl kámen na opevnění do města přivážen. Městské stavební památky, jednotlivé stavební slohy, postupná přestavba, to vše ovlivňovalo celkovou podobu nejenom náměstí, ale celého města. Pro moji práci byla kniha přínosem i proto, že celkem faktograficky přibližuje i dobu meziválečnou, období II. svět. války a život města Čáslav i v době budování socialismu a to do roku 1976, kdy byla kniha vydána. Nejenom historii, ale především události a vývoj města posledních let jsou obsaženy v knize ediční řady „Historie a současnost podnikání na Kutnohorsku a Čáslavsku“. Tato kniha vyšla v roce 2003 ve spolupráci Státního okresního archivu v Kutné Hoře a Městského muzea v Čáslavi.
9
Pro svoji práci jsem potřebovala získat nejenom informace o historii a současnosti celého regionu. Cílem práce je návrh vlastivědných vycházek a celého projektu, a jejich ověření v praxi. Nastudovala jsem i řadu pedagogického materiálu. Vycházela jsem z knihy Josefa Maňáka „Didaktika dějepisu“, která není přímo určena pro 1. stupeň ZŠ, ale i tak mi byla vodítkem při teoretické přípravě samotných vlastivědných vycházek a jejich organizaci. Didaktika obsahuje i teorii týkající se pedagogického výzkumu, což jsem ocenila hlavně při přípravě pedagogického experimentu jako jedné z metod výzkumu. Projektové výchově ve spojení s novým Rámcově vzdělávacím programem se věnuje několik let i Mgr. Jana Kratochvílová , v jejíž publikaci z roku 2006 „Teorie a praxe projektové výuky“ jsem našla celou řadu námětů a rad pro tvorbu projektu pro 1.stupeň základních škol. Druhá kapitola je věnována samotnému projektu tvořeného z vlastivědných vycházek, které jsou systematicky uspořádány podle náročnosti a zároveň podle vzdálenosti od školy tak, aby splnily vzdělávací cíle jednotlivých ročníků. Všechny vycházky jsou doplněny o plánky a mapy, pracovní listy pro žáky, u kterých je vypracováno správné řešení. Mým záměrem bylo vytvořit takový projekt, který by mohli žáci školy plnit v průběhu celého prvního stupně, tzn. v každém ročníku jednu část; jednu vycházku. Celý projekt by se tak stal projektem dlouhodobým. Druhou možností je využití tohoto tématu, začleněného do jednodenního až třídenního celoškolního projektu – projektového dne, kdy by všichni žáci pracovali s jedním tématem v jedno období, zpracovávali by pracovní listy a plnili další úkoly naplňující výchovně vzdělávací cíl. Mojí snahou bude uvést tento celý projekt do praxe, přímo ve škole kde působím, a pro kterou je tato práce vytvořena. Třetí kapitola je zaměřena na pedagogický výzkum. Cílem výzkumu je ověření vlastivědné vycházky jako vyučovací formy v praxi Zda vycházka je důležitou a má smysl s ní pracovat a nebo se učitel bez vycházky ve vyučování obejde a je tedy zbytečná. Dvě skupiny žáků čtvrtých ročníků jsem seznámila s historii města Čáslav, s historii, památkami i zajímavostmi. Obě skupiny byly ze škol v okolí Čáslavi, aby měly přibližně stejné podmínky. Jedna skupinu žáků jsem učila frontální metodou ve třídě a druhá skupina se aktivně zúčastnila vlastivědné vycházky. Skupina, která procházela městem plnila úkoly z pracovního listu a skupina, která pracovala ve třídě měla k dispozici plánek města, fotografie památek a
10
psala si poznámky tak, jak jsou žáci zvyklí v ostatních hodinách vlastivědy. Za určitý čas dostali žáci z obou skupin testy, kde měli odpovídat na otázky vztahující se k učivu o Čáslavi. Výsledky jsem vyhodnotila a zpracovala. Průběh, výsledky a závěr tohoto výzkumu jsou uvedeny v závěru kapitoly. Přílohu tvoří pracovní listy, mapy a plánky města Čáslavi, pověsti vztahující se k regionu.
11
I. TEORETICKÁ VÝCHODISKA I.1 Historie města Čáslav a regionu I.1.1 Čáslav – historie města V úrodné, nížinaté oblasti na rozhraní východních a středních Čech se nachází město Čáslav. Toto území od pravěku poskytovalo lidem vhodné pod-mínky k životu. Prokazatelné osídlení tohoto území se datuje 6 – 5 tis. let před n.l., od počátku neolitu. Archeologické nálezy města a jeho okolí dokládají, že se zde vystřídala řada pravěkých kultur. Základem pro osídlení se stala úrodná rovina podél řek Doubravy a Brslenky, která umožnila vznik a rozvoj zemědělských osad od mladší doby kamenné až po slovanské osídlení raného středověku v 9. století. V nejstarším období se stal přirozeným střediskem Hrádek, který se rozkládal na jihozápadní straně dnešní městské zástavby, a to již od 3. tis. před n.l.. V 10. století zde podle pověsti kníže Čáslava z rodu Slavníkovců zakládá své hradiště, středisko staré slovanské provincie. V 11. století se Hrádek stal přemys-lovským správním hradištěm a centrem provincie. Královské město Čáslav bylo založeno z rozhodnutí českého krále Přemysla Otakara II. v roce 1264, a to umělým založením města na návrší nad nynějším Podměstským rybníkem. Poloha města byla zvolena výhodně při jedné z hlavních zemských stezek, spojujících Čechy a Moravu. Nové město bylo obehnáno hradbami s třemi branami: Hradeckou, Brodskou a Horskou. Dodnes se zachovalá část východního opevnění města a původní věž, která stála u Brodské brány, „Otakarova bašta“. V současnosti je patrný vnitřní gotický půdorys s velkým centrálním náměstím, jehož dominantou je radnice a pravoúhlá uliční síť. Církevní život města byl spjat s farním kostelem sv. Petra a Pavla. Raněgotický kostel byl postaven ve 13.století a byl do něho začleněn původní románský kostel sv. Michala z 11.století (dnešní sakristie). Město bylo situováno výhodně nedaleko staré obchodní cesty a v blízkosti stříbrných dolů, což lákalo k usazení zámožné německé obchodníky, kteří z počátku vedli i správu města. Jako královské město byla Čáslav spravována královským podkomořím, nikoli krajským úřadem. V Čáslavi platilo jihlavské horní právo s mnoha měšťanskými privilegii, udělovanými postupně českými králi, z nichž 12
nejstarší dochované je dáno Janem Lucemburským roku 1330. V pozdějších dobách, kdy se město stalo střediskem kraje, bylo obdařeno privilegii Karla IV. (1359) a jeho syna Václava IV. V předhusitských dobách se ve městě objevují i některá řemesla. Začínal pozvolna probíhat proces počešťování města, jednak vstupem bohatého německého patriciátu v rody erbovní šlechty a též pronikáním drobných českých řemeslníků do řad německého měšťanstva. Samotné počeštění města proběhlo výrazněji až v dobách husitských válek. V počátcích husitského hnutí se Čáslav ještě stavěla na stranu německy smýšlejícího obyvatelstva a patřila k přívržencům Zikmunda, jemuž zde nejednou poskytla pohostinství. Rozmach husitství však způsobil svržení německé nadvlády, dobrovolně se město podrobilo Pražanům a r.1421 přijalo 4 artikule. 3.června 1421 se v čáslavském chrámu sešel památný čáslavský sněm, jenž sesadil krále Zikmunda z českého trůnu a kde byla zvolena dvacetičlenná vladařská rada, do které byl zvolen i Jan Žižka. S tímto souviselo trvalé počeštění města a město se stalo přívržencem husitských ideí. V tomto roce nechal Jan Žižka vybudovat i opevnění města. Z Čáslavska pocházeli horliví představitelé husitského tzv. sirotčího bratrstva, kteří zůstali věrni husitskému programu i po prohrané bitvě u Lipan. Po smrti husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova byly jeho ostatky převezeny do Čáslavi a uloženy v kostele sv. Petra a Pavla. Zde se zachoval až do roku 1623 jeho náhrobek, železný palcát a jiné památky. V roce 1441 se opět v Čáslavi konal sněm, tentokrát o uzavření příměří, v době po smrti Albrechta II.. V roce 1448 pomáhali obyvatelé Čáslavi Jiřímu z Poděbrad zmocnit se Prahy, zůstali při něm i v dalších letech, za což se jim král odměnil dalšími privilegii. Roku 1452 vypukl ve městě požár při kterém vyhořela polovina města a který měl za následek i zničení chrámu sv. Petra a Pavla. Král Ladislav Pohrobek potvrdil městu všechna privilegia a zbavil město povinnosti platit daně na 6 let. V r. 1483 se za vlády Vladislava II. konal další z významných sněmů, který upravoval poměry mezi králem a pražskými obcemi. V roce 1484 město dostalo od krále tržní privilegium. O něco později získalo město i nové statky – Žitenice, ves Močovice, dvůr Lochy, dvůr Veidhof (nyní Hejdof), ves Lomec, tvrz Kunemil se
13
dvorem a vsí, ves Dlužín a dvůr v Chrtnici. V boji královských měst s pány a rytíři stála Čáslav na straně městské. Skupování statků koncem 15.stol. a počátkem 16.stol. svědčilo o bohatství a rozmachu města. 15. dubna 1522 bylo ze značné části dřevěné město za velkého požáru téměř zničeno. Pro město byl tento požár obrovskou katastrofou, kdy byla zničena radnice, kostel, špitál, shořela velká část městských knih. Město rázem zchudlo. Velmi dlouho trvalo, než se opět vzpamatovalo. Král Ludvík odpustil městu daně na 10 let a Čáslav podporovala i sousední města. Roku 1532 bylo již možno přikoupit statky a dvory v Horkách a Močovicích, vsí Vrdů a Nové Vsi. V roce 1545 i Tupadly. 3 Pro účast v protihabsburském odboji, kdy proti sobě stála královská města a král Ferdinand I., stihl město Čáslav panovníkův trest a město bylo v letech 1547 – 1620 zbaveno veškerých privilegií, městských cel, statků zemských i obecních. Město Čáslav ztratilo přilehlé obce. Časem ovšem byla zase privilegia městu vrácena Maxmiliánem II.. Na konci 16. stol. prožilo město hospodářský a kulturní vzestup města a k rozvoji stavební činnosti. V té době mělo město 283 domů, což bylo více než např. Kolín nebo Kouřim. Mezi významné stavby tehdejšího města můžeme jmenovat přestavěný pozdně gotický chrám sv. Petra a Pavla, u něhož bývala kostnice a hřbitov, dále špitál s kostelem sv.Alžběty a hřbitovem, škola a úřady. Slibně se rozvíjel i průmysl, dokladem je působení 15 cechovních organizací. Bitva na Bílé hoře (8.11.1620) a třicetiletá válka (1618 – 1648) způsobily úpadek města. Čáslav pozbyla svých statků a dvakrát byla vydrancováno Švédy. Město muselo platit válečné útraty a ještě bylo zadluženo. Všechno utrpení bylo završeno ještě násilnou rekatolizací obyvatelstva. Mnozí měšťané prodali svůj majetek a odešli do ciziny. Město bylo z větší části zničeno, spáleno a rozbořeno, hradby byly rozvaleny. Nastalo velké zadlužení města a tento stav beznaděje a bídy setrvával i v 17. století. Na místo původních obyvatel se do města stěhují rodiny německé. V 17. století se ovšem situace města nelepšila, naopak, na počátku století opět město vyhořelo. Tentokrát byla požárem zničena vazba kostelní věže. Bitva u Chotusic (1742) měla těžké následky i pro Čáslav. Pruský král
3
ŠKRDLE,Fr.: Čáslav, průvodce městem a okolím,1935
14
Fridrich II. se zde ubytoval s částí svého vojska. Čáslavským uložil vysokou pokutu a dal na kostelní věž zasadit pruský znak na počest svého vítězství u Chotusic. V roce 1763 opět město vyhořelo, tentokrát bylo zničeno 23 domů. O něco později byla vystavěna na nynějším náměstí barokní radnice. Od doby Marie Terezie bylo město sídlem krajského hejtmanství. I v druhé polovině 18.století byly poměry města velmi neutěšené, neboť válka roku 1742 stála město 60 000 zl., navíc bylo zatíženo velkými dávkami všeho druhu a zbaveno práva vybírat clo. V roce 1771 byly rozprodány i staré městské hradby. Po vyhlášení tolerančního patentu Josefem II. se mnozí měšťané přihlásili k evangelickému vyznání. Město se do poloviny 18.století z úpadku pomalu vzpamatovávalo. V r. 1750 byla zřízena pošta.Tehdy také začaly podstatné změny ve správě města. Nebyli již voleni purkmistři a konšelé, ale byl zaveden magistrát podřízený krajskému úřadu (1784), kam byli jmenováni zkušení úředníci. Významnou událostí byl pro město převoz české koruny z Vídně do Prahy (1791). S velkou slávou a okázalostí ji Čáslavští vítali a přechovávali přes noc v městské radnici. Od konce 18.stol. zde byla umístěna stálá vojenská posádka. Počátkem 19.stol. začalo město žít i společenským životem. Roku 1817 byla vystavěna nová budova krajského úřadu, roku 1822 zřízena hlavní škola, která měla čtyři třídy, v r. 1854 byly otevřeny první a druhá třída reální a roku 1871 vystavěna nová budova školy, tzv, chlapecké. Novodobým stavebním ruchem byl do značné míry setřen původní renesanční a barokní charakter města. Národní obrození se odrazilo v založení divadelního spolku (1841), knihovny a prvního knihkupectví. V letech 1842–48 byla vystavěna nemocnice, r. 1842 pivovar. Po požáru kostelní věže v r. 1841 a rozbití kostelních zvonů, byla dostavěna nová věž v r. 1863. Revoluční rok 1848 byl i v Čáslavi úsvitem nové doby. Ve městě se probudil čilý vlastenecký ruch i hospodářský pokrok. V roce 1859 byla zřízena záložna, v roce 1860 vznikl i pěvecký sbor „Kovář“ (později přejmenovaný na Hlahol) a r. 1861 vznikla Čtenářská beseda. Muzejní spolek „ Včela čáslavská“ byl založen r. 1864. Roku 1869 byla dokončena stavba evangelického kostela a téhož roku bylo i slavnostně otevřeno Dusíkovo divadlo. Citelně se města dotkl i rok 1866, kdy město muselo vynaložit velké výdaje na procházející válečná vojska prusko-rakouské války. Navíc se zvýšil počet obyvatel umírajících na choleru.
15
Následující roky město vynakládalo své síly na rozvoj kulturní a hospoddářský. K finančním ústavům přibyla Hospodářská záložna, později Spořitelna města Čáslavi, filiálka průmyslové banky, Živnostenská záložna, Lidová záložna. K průmyslovým podnikům se přidal lihovar , závody „Kosmos“ a cihelna a mno-ho dalších řemeslných dílen a menších závodů. V roce 1880 bylo v Čáslavi založeno i gymnázium, učitelský ústav, živnostenské školy a městská hudební škola.
Na
náklady Záložny čáslavské, která podporovala kulturní rozvoj města byla vystavěna r. 1884 budova městského muzea, do které byly umístěny významné sbírky Josefa Kaunického a „Včely čáslavské“ V následujících letech byly postaveny ve městě další významné budovy jako sokolovna, okresní chorobinec, synagoga, učitelský ústav, elektrárna, plynárna a v letech 1908 – 1911 byla provedena velká rekonstrukce děkanského kostela sv. Petra a Pavla architektem Kamilem Gilbertem (stavitel sv.Víta v Praze). Rozvoj města na několik let zastavila I.světová válka. Město se ovšem z válečných útrap brzy vzpamatovalo a posléze se rozšířilo.Vznikla nová předměstí – -Balkán a Váchov. II.světová válka zasáhla Čáslav mírněji než jiná města Čech. Město bylo ušetřeno během války bombardování a jiného válečného násilí. Bylo to dáno i tím, že Čáslav byl odjakživa spjata s vojenskou tradicí, a tak všechna kasárna byla obsazena německými vojáky a rodinami důstojníků. Samozřejmě se válka neobešla bez obětí. Nejdramatičtější dobou byl konec války, květen 1945, kdy projížděla Čáslaví vojska Rudé armády a německá vojska prchala z města. Čáslav během války přišla o kostelní zvony. Protože byla obrovská spotřeba různého materiálu, byly zvony odvezeny, roztaveny a použity na výrobu zbraní. Od roku 1960 přestala být Čáslav okresním městem, zůstává však přirozeným spádovým centrem. V Čáslavi se úspěšně rozvíjel a prosperoval strojírenský průmysl zaměřený především na opravy dopravních prostředků, dřevozpracující - pila, textilní- výroba pleteného zboží, potravinářský, především závod Kosmos – výroba rostlinných tuků, olejů a margarínů, později mycích a čistících prostředků, mlékárna a jatky. Vzdělání v Čáslavi zajišťovaly dvě základní školy, střední odborné učiliště dopravní a zemědělské, gymnázium, střední zemědělská technická škola, střední průmyslová škola a střední pedagogická škola. V roce 2000 byla nově otevřena třetí
16
základní škola. V roce 2003 se stala Čáslav tzv. Pověřenou obcí III.stupně, která převzala některé pravomoci bývalého Okresního úřadu v Kutné Hoře.
I.1.2 Významné památky města Čáslav Původní část – vnitřní město. Původně hradbami uzavřená část na návrší nad Podměstským rybníkem, jehož centrem je náměstí Jana Žižky z Trocnova tvoří původní vnitřní město, nejstarší část, která byla uměle založena. Náměstí má tvar obdélníku a ze všech stran je obklopeno měšťanskými domy, z nichž alespoň některé si dosud zacho-valy svůj ráz. Podle historických pramenů a archeologických nálezů bylo náměstí obklopeno domy se sklepeními a loubími. Většina domů se ovšem v původní podobě nedochovala. Do náměstí ústí několik průběžných ulic, které původně spojovaly náměstí s jednotlivými branami. Náměstí s Otakarovou baštou spojuje v současnosti pěší zóna, kterou se stala ulice Klimenta Čermáka. Dříve, než byl vybudován obchvat, nejprve náměstí a později celého města, zde byla rušná silnice, která vedla napříč náměstím a ústila do ulice Gen. Fr. Moravce. V době svého vzniku spojovala tato ulice bránu Brodskou a Pravoúhlé ulice k této spojnici napříč náměstí ve směru od jihu na sever, zprava- ul. Váchova, ul. Palackého (ulice vedoucí z náměstí k evange-lickému kostelu), ul. Dr.J. Quise. Z levé strany náměstí, téměř proti ulicím ústícím z pravé strany – ul. Poštovní – touto ulicí se dostaneme k čáslavské poště, ul.Dusíkova, kterou míjíme po pravé straně bývalý zájezdní hostinec, později budovu okresního úřadu, a v současnosti se v této budově nachází SOU, po levé straně se nachází budova Policie ČR. Další významnou památkou v této ulici je po levé straně Dusíkovo divadlo. Asi uprostřed této ulice procházíme částí dobře zachovalých městských hradeb, a právě v tomto místě stála druhá městská brána, směřující na východ, tzv. Chrudimská, která se nedochovala. Třetí branou byla brána Kutnohorská. Nacházela se v nynější ulici Gen. Fr. Moravce, která ústí do náměstí ze severní strany, právě ze směru od Kutné Hory.
17
Náměstí Jana Žižky z Trocnova Město Čáslav je uměle založeným městem. V roce 1260 jej pomáhal vyměřit církevní lokátor Konrád Špitálský, a to z rozhodnutí krále Přemysla Otakara II.. Náměstí vždy plnilo úlohu jistého centra, které fungovalo jednak tržiště, jednak se v prostoru náměstí odehrávaly nejvýznamnější události nejenom města, ale i celého regionu. Konrád Špitálský vyměřoval i několik dalších královských měst, např. Chrudim nebo Jihlavu, která jsou si nápadně podobná. Šířka jihlavského náměstí je shodná s náměstím v Čáslavi, ale náměstí v Čáslavi je kratší a proto lze usuzovat, že komplex budov, do nichž patří i radnice byl dostavěn až později. Tím se stalo, že kostel je vlastně mimo náměstí, což nebývalo u středověkých měst zvykem. Náměstí má obdélníkový tvar o rozměru 110x230 m, v jehož severní straně se nachází radnice, vystavěná v letech 1765 – 1770. Původní radnice byla jen v pravé polovině radnice nynější. Ta byla v r. 1765 zbořena a na místě staveniště a jednoho z původních sousedních domů vystavěna
radnice
nová,
jenž
se
zachovala dosud. Nalevo od radnice se nachází budova Městské knihovny, jejíž součástí je Informační středisko. V přízemí radnice je nově otevře-
Obr. 1 Čáslavské náměstí
ná výstavní síň.Tato část náměstí prošla na začátku 21.stol. významnou rekonstrukcí. Ještě nedávno využívala budovu Městské knihovny Základní škola, kde byly umístěny nižší ročníky I. stupně. Napravo od radnice je původní budova Záložny čáslavské, později Spořitelna města Čáslavě. Založena byla roku 1899 a v krátké době vyrostla v jeden největší z peněžních ústavů na venkově. Na rohu severní strany náměstí se nachází budova hotelu „ U Modré hvězdy“, někdejšího zájezdního hostince z 16.století. Tyto budovy byly původně spojeny s radnicí loubím, které se nedochovalo. Budovy záložny a hotelu jsou v současné době využívány k obchodním účelům. V přízemí jsou zřízeny obchody, v patrech domů jsou kanceláře firem a byty.
18
Po
obvodu
náměstí
jsou
měšťanské domy, které jsou zají-mavé především
svými
mansardo-vými
střechami. Původně byly v pří-zemí klenby, ale někdejší loubí jsou většinou zastavěna
a
dnes
využívána
jako
obchody. Z části jsou v původní podobě dochovány pouze na domech v ulicích ústících do náměstí.
Obr.2 Západní část náměstí
Na západní straně náměstí, poblíž budovy Základní školy se nachází rodný dům Jana Ladislava Dusíka, významného hudebního skladatele, jehož jméno nese i čáslavské divadlo
Radnice Radnice je vystavěna v barokním slohu v letech 1765 – 1769, postavená stavitelem Šedivým z Vilémova podle projektu Jana Josefa Wircha, jde o hodnotnou stavbu palácového typu. Patří k nejvýznam-nějiším památkám
mě-sta.
a
nejkrásnějším Stavba
je
dvoupatrová, původně mívala radnice loubí, které bylo r.1836 zazděno.
Obr.3 Radnice
Nad průchodem do radnice se nachází balkón, ústící po stranách v monumentální sloupy , zdobená v oblouku nad balkónem štukovým reliéfem městského znaku. Ve štíhlé věžičce jsou hodiny a je zakončena korouhvičkou českého lva. Z každé strany věžičky jsou v mansardové střeše arkýře. V přízemí radnice je v současné době výstavní síň a dále městský archiv, v němž jsou uložena privilegia od roku 1330, staré rukopisy, městské knihy (nejstarší z roku 1496), radní protokoly, pamětní knihy, cechovní památky, magistrátní registratura, staré pohledy na město, plány, fotografie, městská pečetidla atd.. Vnitřek budovy je slohově prostý, novodobě upravený.V prvním poschodí 19
radnice na chodbě se nachází dva velké obrazy (olejomalby) čáslavského rodáka Aloise Vraného „ Čáslavský sněm r.1421“ a „Setkání Jiřího z Poděbrad s králem Matyášem u Uhrova“.Za prvními dveřmi vlevo od schodiště, s vchodem uzavřeným starožitnými železnými dveřmi, se nachází „Žižkova síň“. Místnost je věnována památce slavného husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, jehož ostatky byly podle tradice pohřbeny právě v Čáslavi. Ostatky tohoto slavného husitského vojevůdce se našly v roce 1910 ve výklenku podvěžní mariánské kaple a nyní jsou pietně uloženy v prosklené bronzové vitríně, stojící na mohutném dubovém podstavci, zdobeném znaky slavného válečníka a státníka, právě v této síni. Památník
zároveň obsahuje i další předměty
vztahující se k osobnosti
Obr.4 Lebka J. Žižky z Trocnova
Jana Žižky z Trocnova např. „ Žižkova košile“
(kroužkové brnění z 15.stol.),
„Žižkův cep“ a další předměty vztahující se k dějinám husitství. V prostorách radnice se dnes nachází sídlo Městského úřadu.
Hradební pásmo Hradby, na něž je nejpěknější pohled od Podměstského rybníka, jsou zmiňovány již v roce 1278. Byly vybudovány
podle
vzoru
hradeb
nedalekého Kolína. Měly 28 převážně okrouhlých a 5 polygonálních bašt.
Obr.5 Hradební pásmo
20
Koncem 18. století byly zrušeny městské brány (Chrudimská a Kutnohorská) a zachovala se jen válcová tzv. Otakarova bašta jako pozůstatek bývalé Brodské brány. Dnes je čáslavské hradební pásmo jednou z mála dochovaných ukázek středověké městské fortifikace, i když jsou zachovány pouze v jedné třetině původní délky.
Obr.6 Otakarova bašta
Děkanský chrám sv. Petra a Pavla Nejnádhernější a nejmohutnější stavební památka města Čáslavi, jehož věž tvoří hlavní dominantu města. Dnešní podoba je výsledkem dlouhodobého, staletí trvajícího vývoje
Obr.7 Chrám sv. Petra a Pavla
Původně
románský
kostelík
sv.
Michala, zbudovaný v pol. 12. století, se zachoval
celkem
neporušený
v nynější
sakristii. K němu bylo ve 13.století přistavěno raně gotické presbyterium, ve 14.století pak gotické trojlodí a kaple P. Marie Bolestné. Obr. 8 Pův. románský kostelík sv.Michala
21
Koncem 15. století započala výstava věže.Chrám byl přestavován v pozdně gotickém slohu v letech 1537 – 39 po velkém požáru města.V 19. století byly zesíleny zdi v přízemí gotickými arkádami, do kterých bylo vsazeno 19 náhrobních kamenů měšťanských rodů ze 16. a 17. století, původně umístěných v dlažbě kostela. Věžní koruna pochází z r. 1863. Restauraci kostela provedl v letech 1908 – 1911 architekt Kamil Hilbert. Tehdy byl portál kostela doplněn reliéfy sv.Petra a Pavla od Vojtěcha Suchardy. Jednotlivá pole klenby trojlodí jsou bohatě zdobena freskami. Hlavní oltář pochází z r. 1794. Na nosných sloupech je upevněno 8 cechovních korouhví z 18. a 19.století. Jednotlivé stavební úpravy jsou dobře znatelné z vnější strany z nynějšího Kostelního náměstí a z druhé strany tj. od radnice. Stavební úpravy jsou ale dobře znatelné i uvnitř chrámu.
Památník Matouše Ulického Na prostranství před kostelem stojí pomník kaplana podobojí Matouše Ulického, který byl pro podezření z podněcování selských rebelií popraven v Čáslavi 11. 9. 1627 Pomník byl postaven r.1927 podle návrhu architekta B. Kozáka. Jedná se o prostý sloup zdobený trnovou korunou, zakončený kalichem.
Obr.9 Památník Mat. Ulického
Evangelický chrám Po vydání tolerančního patentu byla v Čáslavi obnovena evangelická církev Kostel zde byl postaven architektem Schmoranzem v letech 1864 – 1869, v místech minoritského kláštera. V roce 1866 byl v sousedství přikoupen dům pro faru. Věž kostela je druhou dominantou města.
Obr.10 Evangelický chrám
22
Mariánský sloup a kašna na náměstí Anonymní barokní díla z let 1745 – 1746.
Součástí
sloupu
ve
tvaru
čtyřbokého
hranolu
s obláčky a hlavami andělíčků jsou sochy sv.Jana Nepomuckého, Prokopa, Fabiána
a Šebestiána. Na vrcholu socha
P.Marie. Pískovec byl původně polychromován,
dnes již
pouze v detailech.
Obr. 11 Mariánský sloup
Kolem kašny se nachází čtyři pískovcové sochy, které byly do Čáslavi převezeny počátkem 21.století z nedalekého zámeckého parku ve Filipově. Obr.12 Kašna na náměstí
Pomník Jana Žižky z Trocnova Ve východní části náměstí, uprostřed malého parčíku se nachází pomník Jana Žižky z Trocnova,dílo akademického sochaře Josefa Václava Myslbeka z r. 1880. Pomník byl postaven z podnětu místní tělocvičné jednoty Sokol.
Obr.13 Pomník Jana Žižky Trocnova
23
Sokolovna Secesní palácová stavba z r. 1911, chráněná památka města. Na budově se nachází pamětní deska Dr.Miroslava Tyrše od sochaře J.V.Myslbeka.
Muzeum Regionální
muzeum,
po
Národním muzeu v Praze je druhé nejstarší
v Čechách.
Novoklasicistní
budova postavená v r. 1884 pro sbírky místního
muzejního
spolku
Včela
čáslavská, založeného v letech 1864. Na kupoli zlacená kopie Svatováclavské koruny
(z korunovačních
klenotů
českého království).
Obr.14 Městské muzeum
Dusíkovo divadlo Dokončeno v roce 1869 v historizujícím pseudorománském slohu stavitelem Jos. Spudilem, ředitelem reálné školy v Čáslavi. Nejstarší kamenné divadlo ve východních Čechách, v pořadí čtvrté kamenné divadlo v Čechách bylo slavnostně otevřeno 28.února 1869, které dostalo jméno po slavném rodáku J.L.Dusíkovi. Stavba byla výsledkem mnohaletého snažení a Obr.15 Dusíkovo divadlo
nadšení Sboru pro postavení divadla v Čáslavi a
dobročinností čáslavských občanů a podnikatelů. Téhož roku
byla na průčelí
umístěna pamětní deska Jana Ladislava Dusíka, hudebního skladatele a klavíristy vytvořená Myslbekovými žáky. Divadlo prošlo několika přestavbami. Nejradikálnější proměnou prošlo po devastujícím požáru v roce 1923. Plán téměř nového divadla v duchu pozdní secese vypracovali arch. J.Skřivánek a V.Svoboda. V roce 1993 bylo divadlo prohlášeno Ministerstvem kultury České republiky kulturní památkou.
24
I.1.3 Významné osobnosti regionu Jan Žižka z Trocnova ( 1360-11.10.1424) Český
válečník
a
husitský
vojevůdce,
jedna
z nejslavnějších osobností českých dějin. Ve své době též nazývaný „husitský kníže“. Narodil se v jižních Čechách, v Trocnově, v rodině svobodného zemana. O jeho dětství a mládí se nám nedochovalo mnoho informací, přesto je známo, že asi ve dvanácti letech Obr.16 Jan Žižka z Trocnova
přišel o levé oko.
Jako hospodáři se mu nevedlo nijak dobře. Počátkem 15.stol. bojuje společně s dalšími zchudlými zemany z jihočeské oblasti proti expanzivním snahám rodu Rožmberků, je členem skupiny lapků, a přepadá rožmberský majetek. V roce 1409 Jan Žižka
získává
amnestii
od krále Václava IV.
Lucemburského. Účastnil se několika bitev po boku krále a v roce 1412 vstupuje do jeho služeb. Usadí se v Praze. Pod vlivem kázání Jana Husa se přikloní k husitským ideím, stává se stoupencem reformace. 30.července 1419 se aktivně účastní první pražské defenestrace, vedené Janem Želivským. Na podzim odchází spolu s husity do Plzně, jimž pak velí v bitvách proti katolickým pánům a svádí tak první vítězné bitvy jako husitský vojevůdce. V březnu 1420 odchází Jan Žižka z Trocnova se svými stoupenci do Sezimova Ústí, centra jihočeských husitů. Během této cesty jsou husité napadeni u Sudoměře vojskem katolických pánů z Písku a ze Strakonic. Toto střetnutí 23.3.1420 končí slavným vítězstvím husitů. Husité přicházejí na Tábor – nově založené husitské centrum nad řekou Lužnicí a Jan Žižka se stává jedním ze čtyř táborských hejtmanů. Po příchodu křižáckých vojsk pod vedením římskoněmeckým císařem Zikmundem Lucemburským se Žižka s táborskými husity vydává na pomoc Praze. 14.7.1420 je pak sveden legendární bitva na pražském Vítkově. Žižka se tak stává jednou z největších husitských autorit a respektovaným vojevůdcem. V roce 1421 přichází Žižka i o druhé oko v bitvě při obléhání hradu Rábí. V červnu roku 1421 je čáslavským sněmem zvolen do prozatímní zemské vlády. 25
V letech 1421-22 se Jan Žižka z Trocnova účastní jako slepý vojevůdce mnoha bitev. 7.1.1422 pak poráží u Havlíčkova(Německého )Brodu vojska druhé křížové výpravy proti českým zemím. V roce 1423 opouští Tábor, zůstal stoupencem čtyř pražských artikulů a podporuje spíše střední měšťanské vrstvy. Zakládá společně s tamními orebity tzv, Menší Tábor, jehož politickým programem je Žižkův vojenský řád. V létě r.1423 se zmocňuje Hradce Králové. V roce 1424 se mu podaří získat na svou stranu některé za spojenců Tábora a v bitvě u Malešova . 7.7.1424 pak vítězí nad koalicí kališníků, pražanů a katolíků. Jan Žižka z Trocnova postupně obsazuje další česká města a v r.1424 stojí v čele vojs před Prahou, od jejího obsazení nakonec ustoupí a s představiteli města uzavře smír (září 1424). Po těchto událostech se husité opět spojují a společnými silami vytáhnou proti Moravě, ovládané Albrechtem Rakouským. Při tomto tažení Jan Žižka náhle a nečekaně umírá po krátké chorobě oři obléhání Přibyslavi, 11.října 1424.
Jan Ladislav Dusík (9. 2.1760 - 20.3.1912) Jan Ladislav Dusík se narodil v rodině čáslavského kantora. Otec Jan Josef Dusík byl nadaným hudebníkem, který získal místo jako varhaník v kostele a ještě vyučoval na městské škole. Chodil hrát na pohřby i na svatby a tak rodina Dusíků nikdy netrpěla nouzí. Hudební nadání po otci zdědil i syn Jan Ladislav. Hudbě se věnovali ale i ostatní členové rodiny a mimo jiné přítelem otce Jana Josefa byl Josef Haydn . Obr.17 Jan Ladislav Dusík
Mladý Dusík vystudoval gymnázium v Jihlavě, hrál i
na varhany. V Praze později studoval filozofii, ale stále ho to táhlo k hudbě. V té době chtěl odejít do kláštera, aby se hudbě mohl plně věnovat. Dusíkův život ovlivňovala spousta náhod a jednou z nich bylo setkání s hrabětem Maennerem, který vzal, tehdy devatenáctiletého, Dusíka s sebou do Holandska. Již první koncert v cizině měl obrovský úspěch a rozhodl tak o celém
26
osudu mladého virtuosa. Dostal místo varhaníka a koncertoval v celé řadě známých míst. V té době mu v Haagu vyšly i jeho klavírní a houslové skladby. Odjel do Hamburku, kde asi rok studoval hudbu u Ph. E. Bacha. Pak následovalo příznivé období velmi úspěšných koncertů v Berlíně. Zde dostal i nabídku, hrát u krále Bedřich II.. Dusík rád cestoval a proto odjel do Petrohradu. I zde hrál u dvoru carevny Kateřiny. Byl ovšem zatčen pro podezření ze spiknutí proti carevně. V roce 1786 je Dusík v Paříži. Jeho koncerty mají značný ohlas i v nejvyšších kruzích a je známo, že hrál i před královnou Marii Antoinettou. Ve Francii se schyluje k revoluci a Dusík odjíždí se zpěvačkou Sofii Corrinovou do Anglie, kde má její otec hudební nakladatelství. V Anglii se Dusík se S. Corrinovou ožení, své peníze ukládá do tchánova podniku. Za několik málo let se rozvádí a přichází o veškerý svůj majetek. Odjíždí do Hamburku. Jako pianista byl Dusík slavným, známým a oblíbeným. V Německu se setkal s princem Loisem-Frdinandem a spojí je nerozlučné přátelství. Toto přátelství ovšem končí princovou smrtí ve francouzko-pruské válce roku 1806 v bitvě u Saalfeldu. Sonátou, op.61, „Elegie harmonique“ se poklopnil památce mrtvého přítele. Dusík se vrací do milované Francie, kde prožívá své poslední roky života. Ač vyčerpán a nemocen stále ještě koncertuje. Umírá 20. března 1812 v Saint-Germain en Laye.
Jiří Mahen (12.12.1882 - 22.5.1943) Básník, prozaik, dramatik, publicista a knihovník. Patřil mezi významné organizátory kulturního života v Brně. Vlastním jménem Antonín Vančura, narodil se v Čáslavi v rodině pekaře. Vystudoval gymnázium v Čáslavi a později v Mladé Boleslavi. Absolvoval filozofickou fakultu. Působil jako profesor v Hodoníně a Přerově. Od roku 1910 žil a působil Brně.Nejprve jako redaktor Lidových Obr.18 Jiří Mahen
novin. Po válce v listu Svoboda.
V letech 1918 –1922 byl dramaturgem Národního divadla v Brně a pod jeho
27
vedením byly uváděny celá řada nových komorních her. Na brněnské konzervatoři v letech 1920-1924 učil dramaturgii a režii. Od roku 1921 pracoval v Městské knihovně v Brně jako knihovník. Významně se podílel právě na vzniku této knihovny, která nese jeho jméno. V roce 1929 se podílel na vzniku časopisu Index, který plnil funkci letáku přinášející informace z kultury.Jiří Mahen začal publikovat již jako gymnazista. V Praze se dostal do okruhu Nový kult, který se hlásil k anarchismu. Spolupracoval i s dalšími anarchisticky a socialisticky zaměřenými časopisy. První básnické sbírky jsou v duchu životního postoje „ bouřlivácké generace“, životním neklidem a citovou opravdovostí i hledání plnosti života – sbírky Plamínky, Duha, Tiché srdce. Cyklus milostné poezie Balady (1908). Po první světové válce psal verše ojediněle. K
prozaickému
dílu,
jehož
základním
rysem
je
lyrismus,
patří
impresionistické povídky Podivíni (1907) o romantických snílcích a vyděděncích, impresionismus se objevuje i v románu Kamarádi svobody (1909), příběh tří příslušníků různých pokolení a srovnání tří přístupů k životu a v drobných prózách Díže (1911). Sbírka fantastických hříček Měsíc (1920) s prvky poetismu. Nejlepší dobrodružství (1929) je román situovaný do Brna, ve kterém se autor přiblížil meziválečné avantgardě. Hlavní postavou je profesor středního věku, který prožívá životní krizi a hledá smysl života. Mahen psal i prózu publicistickou, která byla tématicky velmi blízká jeho četným a různorodým zájmům. Psal eseje o divadle – soubory Před oponou (1920) a Režisérův zápisník (1923), o knihovnách a čtenářích – Knížka o čtení praktickém (1924) nebo úvahy sociologické a filozofické. Převážná část textů se týkala divadla, literatury a společnosti jako takové. Z dramatické tvorby patří k nejlepším Jánošík (1910), lyrická komedie, kde se Mahen inspiroval svojí cestou na Slovensko a do díla vnesl i prvky lidové tradice. Lyrická komedie, anekdotická hříčka o mladých lidech Ulička odvahy (1917). V dramatu Mrtvé moře (1918) se autor opírá o historii vlastní rodiny. Nebe, peklo, ráj …(1919), podnětem k této hře byla válka a poválečná situace ztvárněná postavou válečného invalidy. Generace (1921) o vývoji v nové republice a Dezertér (1923). Pohádková fantazie na motivy orientálních příběhů Nasredin čili Nedokonalá pomsta ( 1928, knižně 1930).
28
Vysoce je ceněn avantgardní soubor šesti poetických filmových libret Husa na provázku (1925). Pro děti Mahen napsal Její pohádky (1914), Dvanáct pohádek (1918), Co mi liška vyprávěla (1922). Svůj život ukončil Mahen sebevraždou, která byla reakcí na okupaci Československa. Jméno Jiřího Mahena je dnes spjato nejenom s Městskou knihovnou a jednou z budov Národního divadla, ale také se Společností Jiřího Mahena, která si vytkla za cíl pokračovat v mahenovských tradicích na poli kulturního rozvoje, divadelního a knihovnického života i v oblasti ochrany přírody a životního prostředí.
Rudolf Těsnohlídek (7.6.1882 - 12.1.1928) Spisovatel a novinář, který se narodil v Čáslavi a zde později vystudoval i gymnázium. Pocházel z rodiny zemědělce a otec si přivydělával i jako pohodný , což Těsnohlídek těžce nesl, měl pocit společenské vyděděnosti. Kromě gymnázia v Čáslavi a Hradci Králové, studoval i v Praze na filozofické fakultě, ale studium nedokončil. Sblížil se společností S.K. Neumanna. Obr.19 R.Těsnohlídek
Byl ovlivněn anarchismem a dekadencí. Z počátku mezi jeho
oblíbené spisovatele a básníky patřil J.Vrchlický, později O. Březina a A. Sova. Ovlivnil ho symbolismus. Pod pseudonymen Arnošt Bellis otiskl v brněnském časopise Morava (1901) svou první báseň. Působil v časopisu Obzory, ve sdružení Syrinx ( J. Mahen, J.Toman, Fr.Šrámek, občas J.Hašek a další). V jeho básních se objevují rysy dekadence, symbolismu a impresionismu. Ve sbírce Nénie (1902) jsou shrnuty především lyrické dialogy. Soubory próz Dva mezi ostatními (1906) a Květy v jíní (1908) jsou provázeny motivem melancholie, zmaru i nenaplněné lásky, ale také smrti, kultem choroby a utrpení. V té době umírá i jeho první žena Jindra, která tragicky zahynula jen dva
29
měsíce po svatbě (1905) na svatební cestě v Norsku.. Právě smrt jeho ženy se tak bolestně promítla do jeho celoživotní tvorby. Cesty do severských zemí počátkem století ovlivnila především vlna zájmu o tamní literaturu a kulturu vůbec. Těsnohlídek i jeho žena se věnovali společně překladatelské činnosti. Těsnohlídek se v počátcích své tvorby věnoval i dramatické tvorbě. Pouze dvě aktovky byly uvedeny v Brně – Panenky (1906) a posmrtně Příval (1928). Tématem byly partnerské vztahy. V roce 1907 se Rudolf Těsnohlídek přestěhoval do Brna. Pracoval v redakci časopisu Moravský kraj a později přešel do Lidových novin. Zde působil až do smrti. Psal soudničky, lokálky a v r. 1912 se stal válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii v období turecké války. Těsnohlídek ze strohého novinářského a zpravodajského článku dokázal vytvořit skutečné literární dílo. Využíval různých forem a čtenáři předkládá nejenom hrůzný čin pachatele, ale více se osobou pachatele zabývá, poukazuje na jeho pohnutky, které ho vedly k činu, který spáchal. V přímé řeči užívá i argotu brněnského podsvětí a jazyk periferie. V soudničkách se stal předchůdcem Františka Němce a Karla Poláčka. Jeho krátké prózy vyšly i v několika výborech. V novinách propagoval i severskou tvorbu, pro Lidové noviny překládal některé romány. V roce 1926 začal psát v nové rubrice - Týdenní rozhlásek. Jednalo se o veršované fejetony o událostech v hlavních zemských městech. V pozdější tvorbě využíval Těsnohlídek svých zkušeností ze sloupků ze soudních síní a soudniček jako takových, kde zachycoval lidské osudy. Jeho romány ovšem působily spíše než propracované epické dílo jako volně spjaté cykly fejetonů, ale u svých čtenářů oblibu získaly především proto, že v hlavních postavách byly ztvárněny reálné osoby brněnského podsvětí. Jde o romány Poseidon ( knižně 1916), Poťóchlencovi příběhové (1917) a Kolonia Kutejsík( knižně 1922, získala státní cenu). Skutečným uměleckým dílem se stala až Liška Bystrouška, která vznikla jako slovní doprovod cyklu kreseb St.Lolka, opět jako seriál v LN. Úsměvná pohoda, optimismus, radost a oslava svobodného života zasazená do rámce přírody, kterou autor tak důvěrně znal, byla naprosto odlišná od předchozího Těsnohlídkova díla. Svět lidí kritizují pouze zvířata a srovnávají lidský svět plný nepřirozenosti a
30
konvencí s životem svým – světem volnosti a harmonie. Toto vyprávění zaujalo hudebního skladatele Leoše Janáčka natolik, že sám na motivy vytvořil libreto a v roce 1924 měla premiéru jeho opera Příhody lišky Bystroušky. Pro děti napsal Těsnohlídek povídkový cyklus, koncipovaný podle svého syna a jeho bratrance, z přírodního prostředí Čimčirínek a chlapci (1922). Vrba zelená ( původně LN, knižně 1925) je groteskní parodii na fantastické romány. Na linii ranných děl navazuj kniha Paví oko (1922), tři prózy prosycené motivy smutku a nenaplněné lásky. Sbírka Den (1923) je hodnocena jako vrcholné básnické dílo. V šedesáti básních z let 1917 – 1922 se autor vyrovnává se ztrátou své první ženy Jindry, ale i s pocitem marnosti z osobního i profesního života a pocit nedoceněnosti v redakční práci, to vše se odráží v jeho díle. Druhé manželství skončilo rozvodem a i když třetí manželství bylo šťastné, přesto byl Těsnohlídek plný smutku a skepse. Ani jeho další zájmy na výzkumu slovenských jeskyní, které se promítly i do jeho další literární práce – monografie Demänová (1926), pohádka O zakleté Lúčance (1927) a práce v oblasti propagace sokolského hnutí – pohádka o všesokolském sletu Zlaté dni (1926) a verše o sokolství Rolnička (1926) nepřeklenuly Těsnohlídkův smutek a marnost. V tvorbě pro děti pokračoval pohádkou Nové království a veršovanou humoresku se sokolskými prvky Cvrček na cestách. Pro českou literaturu objevil lidového vypravěče a stal se jedním z průkopníků insitního umění, pro LN upravil sérii dopisů polárníka Jana Welzla (1926, knižně Eskymo, Welzl. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa, 1928). Se jménem Těsnohlídka je spojena i tradice vánočních stromů republiky, spojená se sbírkou na sociální účely. V roce 1928, v lednu, podlehl Těsnohlídek svým dlouholetým psychickým problémům a dobrovolně ukončil svůj život. Básně z let 1925 – 1928 byly posmrtně vydány ve sbírce Rozbitý stůl (1935), kdy dubový stůl symbolizuje pokojný domov. V těchto verších jsou obsaženy vzpomínky na mládí poznamenané dávnou tragédií a vzpomínkou na svou ženu, úvahy o smrti a marná touha po vnitřním klidu a vřazení se do běžného života.
31
Miloš Forman * 18.2. 1932 Čáslav Úspěšný americký režisér, scénárista a herec. Miloš Forman, původním jménem Jan Tomáš Forman , velmi brzy ztratil své rodiče. Zemřeli v koncentračním táboře v Osvětimi, kam se dostali za členství v odbojové skupině. Vyrůstal u příbuzných., později v internátní škole pro oběti 2.sv. války v Poděbradech, kde mezi jeho spolužáky patřil i Václav Havel. Vystudoval FAMU v Praze. V Československu natočil Obr.20 M. Forman
několik filmů, které se vyznačují zvláštním druhem humoru,
který je tak typickým pro jeho tvorbu. Velice detailně vystihuje charakter společnosti jako celku s jejími nešvary, ale i ryzí čistotu a pravdivostí jednotlivých postav. Mezi nejznámější filmy té doby určitě patří Konkurz ( 1963), Černý Petr( 1963), Lásky jedné plavovlásky( 1966 ), Hoří, má panenko(1968). Sám si zahrál i v několika filmech - Stříbrý vítr (1954), Dědeček automobil(1957) nebo později ve filmu Rabín, kněz a krásná blondýna (2000), kde roli faráře ztvárnil Václav Havel. V roce 1968, po obsazení země vojsky Varšavské smlouvy odešel do USA. V Americe pokračoval ve své filmové tvorbě a dosáhl řady úspěchů. Už za svoji americkou prvotinu s Tinou Turner a Kathy Bates v hlavnách rolích Taking off ( Odcházím), získal ocenění britské akademii za nejlepší režii a cenu MFF v Cannes za nejlepší film. Významného úspěchu dosáhl u diváků filmem na motivy románu Kena Kesezho Přelet nad kukaččím hnízdem (1974), kde se v hlavní roli amerického trestance, který se chce vyhnout vězení a proto předstírá, že je šílený, představí Jack Nicholson . Tento film získal od americké Akademie filmových umění a věd pět Oscarů, včetně ceny za režii a nejlepší film. I další filmy byly úspěšné. Známým se stal i muzikál Vlasy (1979). Pobyt v USA se mu později, v dobách komunistického režimu v tehdejším Československu, podařilo legalizovat. Díky tomu mohl spolupracovat i s českými filmovými tvůrci, mezi které patřil i kameraman Miroslav Ondříček, se kterým v okolí Prahy natočil jeden ze svých nejznámějších filmů – Amadeus (1984) Film
32
Amadeus získal celkem osm Oscarů ze 13 nominací. Mezi další snímky patří Valmont ( 1989), který podle slov kritiky patří k nejhorším Formanovým filmům, kontroverzní snímek Lid versus Larry Flint (1996), Muž na Měsíci (1999). Miloš Forman byl celkem třikrát ženatý, první manželkou byla herečka Jana Brejchová. Z manželství s druhou ženou Věrou Křesadlovou má dva syny, dvojčata Petra a Matěje (1968), kteří jsou dnes úspěšnými divadelníky. Nyní je potřetí ženatý s Martinou Zbořilovou, která je o hodně let mladší. Z tohoto manželství má Forman další dvojčata – opět syny, Andrea a Jamese. Miloš Forman je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých, amerických a vůbec světových filmových režisérů. Jeho filmová tvorba je velmi úspěšná jak u diváků, tak i kritiky po celém světě. Posledním filmem, který zatím Forman Režíroval je film Goyovy přízraky ( 2007). Jarmila Kratochvílová * 26.1.1951 Golčův Jeníkov Jarmila Kratochvílová se sice v Čáslavi nenarodila, ale její jméno je úzce spjato s Čáslaví. Bývala československá běžkyně na 400 m, mistryně světa v běhu na 800 m, držitelka světového rekordu v běhu na 800 m, který zaběhla v čase 1:53,28 min. 26.7.1983 v Mnichově, právě v 80.letech trénovala pod vedením Ing.Miroslava Kváče na stadionu v
Obr.21 J.Kratochvílová
Čáslavi. I ona vychovala celou řadu vynikajících sportovců, mezi které patří i její bývalá svěřenkyně Ludmila Formanová. Ludmila Formanová * 2.1.1974 Žleby Ludmila Formanová své dětství strávila
ve
Žlebech nedaleko Čáslavi. Jako atletický talent se dostala do atletického oddílu v Čáslavi, který vedla Jarmila Kratochvílová. V běhu na 800 m dosáhla největších úspěchů na Mistrovství světa v atletice v roce 1999 a zlaté medaile v halovém mistrovství Evropy 1998. Mimo to má stříbrnou Obr. 22 L. Formanová
medaili jako členka štafety na 4 x 400 m z halového mistrovství
33
světa 1995. Na MS v atletice 1999 zaběhla také rekord šampionátu na 800 m časem 1:56,68. Ve stejném roce dokázala zlepšit svůj osobní rekord. Ludmila Formanová má syna Petra (nar. 2005). 2.května 2007 oznámila Formanová konec své aktivní sportovní kariéry, ale od atletiky a sportu neodchází. Bude se věnovat výchově nových atletických talentů jako trenérka.
I.1.4. Historie a současnost obcí regionu Již v době pravěkého osídlení se na místě dnešního katastru nacházeli první obyvatelé. Mezi obcemi Potěhy a Horky se v roce 1976 na polích našlo několik pravěkých objektů, které vypovídají o poměrně intenzivním osídlení v této oblasti již v mladší době kamenné a pozdní době bronzové. Záchranný výzkum získal podrobné informace o charakteru tohoto osídlení. Byla odkryta část osady z pozdní doby bronzové. Tehdejší domy měly nadzemní kůlovou konstrukci, z nichž se zachovaly pouze jámy po zahloubených kůlech, dále tzv.zemnice, což byla obydlí zapuštěná částečně pod úroveň terénu. Mimo pozůstatků obytných objektů bylo nalezeno značné množství keramického materiálu. V Potěhách byly objeveny pozůstatky žárových hrobů z doby železné.4 Celá oblast našeho regionu je oblastí nížinatou, zemědělskou. První obyvatele lákala možností snadné obživy, kterou ji příroda v hojnosti poskytovala. Zakládaly se zde první zemědělské osady, později vyrůstaly vesnice a rozvíjela se jednotlivá panství.
Již
v dobách
středověku
patřila
oblast
Slavníkovcům,
později
Přemyslovcům. Nejvíce stavebních památek se dochovalo z doby, kdy území této oblasti vlastnil rod Auerspergů. Tento rod významně ovlivnil vývoj a rozvoj celé oblasti.
4
BIRNBAUMOVÁ,Alžběta, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu
Čáslavském – Ze žárového blanského hrobu pochází miska, na vnitřní straně porýsovaná mřížkami. M.Čáslav. Kl.Čermák, XIV.Zpráva Včely čáslavské za r.1897 – 1898. str.7
34
Potěhy O Potěhách se v pamětních kronikách dočteme až v r. 1242 v listině českého krále Václava I. (1230 – 1353), kdy Václav I. potvrzuje z moci královské darování statků pana Jana z Polné komendě a špitálu P.Marie řádu Německých rytířů v Drobovicích. Až po smrti manželky Jana z Polné, Kateřiny z Močovic připadly Potěhy drobovické komendě. Uvádí se jako farní ves, původně tvořena dvěma sídlišti. Potěhy vznikly již v dobách počátku lidského osídlení v období neolitu zemědělci, později se zde nacházela slovanské osada a udržela se až do přemyslovského státu. Potěhy jako ves vznikly kolonizací na knížecí přemyslovské půdě, v blízkosti tržního osídlení pod čáslavským Hrádkem, ještě před založením královského města Čáslavi. Zemská cesta, která vedla přes Čáslav a Drobovice a spojovala Čechy s Moravou, prospívala i Potěhám. Jméno Potěhy obec převzala po muži jménem Potěcha. Po zániku drobovické komendy v husitských válkách, byly Potěhy koupeny Janem Špetelem z Prudic, později patřily Diviši Žehušickému z Nestajova , v r. 1540 jeho synovci prodali Potěhy Kunešu Bohbaneckému z Hodkova. Syn Kunešův, Heřman, prodal ves Čáslavi v r. 1558. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 byly Potěhy jako součást tupadelského panství prodány rodu Trčků. Celé toto panství bylo postoupeno za dobré služby nejvyššímu lajtnantu Arnoštovi ze Suzs, rodem z Francie. V r.1656 prodal syn hraběte Ferdinand Leopold de Suys Potěhy Václavu ze Šternberku. Panství později zdědil František Matyáš Karel ze Šternberku a jeho dcera, která se provdala za hraběte Šebastiána Wolfa z Pöttingů. Hraběnka Pöttingová dala na památku svého otce vystavět r. 1700 zámeckou kapli nad Schořovem. Dalším dědicem byl syn hraběte František Karel, který dal v r. 1734 postavit zámek v Tupadlích. Své panství tento hrabě zadlužil, a tak v dražbě získala tupadelské panství včetně Potěh Kateřina Auerspergová, rozená hraběnka ze Schönfeldu a připojila je k žlebskému panství. Tento stav trval až do r. 1848, kdy celé žlebské panství vlastnilo 31 obcí.
35
Kostel sv.Gotharda V jihovýchodní části obce se nachází
původem
gotický
kostel
sv.Gotharda. První písemná zmínka je z roku
1268.
Klenba
v presbytáři
pochází z 2.pol.14.století, věž a kaple ze 16. století, v r.1642 dal hrabě Arnošt de Suys
postavit
k původní
kapli
chrámovou loď a faru. V roce 1802 kostel vyhořel a v letech 1856 – 73 byl
Obr. 23 Kostel sv.Gotharda v Potěhách
podle F.Schmoranze přestavěn. „Jest to poměrně rozsáhlá stavba, stojící uprostřed osady na návsi, parkovitě upravené. Po přestavbách je to vlastně, až na některé partie zdiva, nová budova z 19.věku, kamenná, omítnutá, orientovaná; sedlová střecha kryta taškami, jehlan věže břidlicí.“5 Škola V obci byla založena škola v r. 1725, původně se vyučovalo na faře a později ve vlastní budově, kde nyní sídlí Obecní úřad a zároveň slouží jako Zdravotní středisko. V této budově se vyučovalo v 6 třídách a docházeli sem žáci z okolních obcí – Bratčice, Adamov, Tupadly. Tato škola fungovala až do r. 1969, kdy byla zprovozněna polovina nově vystavěné budovy školy a od r. 1971 se vyučovalo již v celé nové škole, která je situována v západní části obce. Později se k nové škole přistavěla tělocvična a vybudovalo se hřiště s běžeckou dráhou. V obci žije v současné době asi 600 obyvatel.
5
BIRNBAUMOVÁ,Alžběta, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu
Čáslavském, 1929
36
Tupadly První písemná zmínka o Tupadlích pochází z r. 1242, kdy vlastníkem obce byl Jan z Polné, syn Zbislava z Bratříc, později patřil drobovické komendě řádu německých rytířů. Zámek Dominantní stavbou Tupadel je zámek, který byl postaven v 1.polovině 17.století (1635) Arnoštem de Suysem, na místě bývalé renesanční tvrze. Jedná se o ranně barokní stavbu. Později byl zámek prodán
hraběnce
Marii
Barboře
z Pöttingů. Rodina Pöttingů provedla velké a nákladné úpravy. Zámek obnovila Obr. 24 Zámek v Tupadlích
a přistavěla druhé patro a celé jižní křídlo.
Nacházely se zde nádherné sály, míčovny, divadlo a v zámecké věži kaple zasvěcená sv. Mikuláši. Okolo zámku se rozprostíral nádherný zámecký park. V polovině 18.století byl změněn na textilní továrnu. Donedávna patřil mezi chráněné kulturní památky. V minulém století zámek sloužil jako místní národní výbor a matriční úřad.Bývalý park byl využíván jako ovocný sad zemědělským družstvem. V současné době je zámek soukromým majetkem. Pivovar Významnou a nepřehlédnutelnou dominantou obce je místní pivovar. Byla to jedna z významných průmyslových budov našeho regionu. Pro vaření piva byly v obci vhodné podmínky. Pivovar založili v roce 1735 Auersperkové, kteří vlastnili velkou část našeho regionu. V době průmyslové revoluce nahradila ruční výrobu výroba parostrojní a také byly přistavěny lednice. V roce 1961 byla výroba piva zastavena. V době své největší slávy se v pivovaru vařilo znamenité pivo a zároveň zde našlo práci spousta místních občanů.
37
Textilní manufaktura Kníže Adam Auersperg zřídil v r. 1763 v tupadelském zámku textilní továrnu. Nazývala se Císařskokrálovská privilegovaná továrna na bavlněné zboží. Vyráběla kvalitní látky a sklady zboží byly v Praze a Vídni. Výrobky byly natolik kvalitní, že upoutaly pozornost na průmyslové výstavě v Praze r. 1791. Poptávka po textilním zboží byla tak obrovská, že nestíhala pokrýt poptávku. Manufaktura měla nedostatek zaměstnanců, tak aby mohl Auersperg výrobu rozšířit, musel nejenom rozšířit selou továrnu, ale dokonce založil nedalekou osadu, kterou nazval podle svého jména Adamov. Vlivem všeobecné hospodářské krize poklesla v r.1818 výroba a roku 1830 manufaktura zanikla. Nová továrna na bavlněné zboží byla zřízena v roce 1841. Po celou dobu se pracovalo v Tupadlích i po celém okolí podomácku a mnoha tkalcům se dařilo velice dobře. Po úplném zániku továrny v roce 1890 se tkalci začali živit sadařstvím, ale protože je sadařství nemohlo uživit po celý rok, odstěhovaly se téměř všichni do Ameriky, většinou do Chicaga. Cukrovar a cihelna V části obci Doly nalezneme místo zvané V cihelně. Roku 1870 zde postavili rolníci svůj cukrovar. Ale už za tři roky byl cukrovar prodán ve dražbě a rolníci zůstali zadluženi. Z budov cukrovaru nový majitel (Miloslav Ipser z Hosto-vlic) postavil byty pro své zaměstnance a zřídil v r. 1910 v místech bývalého cukrovaru cihelnu. Z původního cukrovaru
využil pouze komín. V době II.svět. války se
přestalo úplně stavět a výroba v cihelně se úplně zastavila. V roce 1951 zanikla továrna úplně, byl zbourán i komín. Hostinec u Zelinků Tato budova nebyla ve své historii pouze hostincem, divadlem nebo kinem. Byla postavena Adamem Auerspergem r. 1872 pro úplně jiný účel! Původně to měl být kostel, ale tehdejší biskup Královehradecký ho odepřel vysvětit. Strojní a traktorová stanice V roce 1950 byla postavena stanice jako provozovna běžných oprav zemědělských strojů.
38
Schořov Schořovská kaple Na pahorku nad vsí Schořov ( dominanta mezi obcemi Tupadly a Schořov) se nachází kaple „Nanebevzetí Panny Marie“, která byla založena hraběnkou Pöttingovou, rozenou ze Štemberka v r. 1697. V roce 1988 – 1993 byla provedena celková rekonstrukce kaple. Údajně je práh kaple ve stejné výši jako kříž věže čáslavského kostela sv. Petra a Pavla.
Obr.25 Kaple“Nanebevzetí P.Marie“
Adamov Obec, jenž byla založena Janem Adamem Auerspergem koncem 1784 jako
osada,
zaměstnaní
ve
které
v tupadelské
žili
tkalci textilní
manufaktuře. Byla postavena v lesích a původní domy byly dřevěné. Jde o jednu z nejstarších českých dělnických kolonii. Obr.26 Adamov, pohled na zvoničku a „obecnici“
Z roku 1919 se na návsi zachovala zvonička. Naproti ní se nachází přízemní domek, zvaný„obecnice“, který v minulosti sloužil chudým. Dnes zde sídlí obecní úřad. Nejstarší dochovanou budovou je bývalý hostinec, č.p.19, starý asi 200 let.. Adamov se stal samostatnou obcí se v r. 1990.
39
Bratčice Obec Bratčice se nachází na jihovýchod od Čáslavi. Kdy bylo místo přesně osídleno není známo, ale první písemná zmínka o Bratčicích se zachovala z r. 1126. Začátkem 13.století patřily Bratčice Janu, synu Zbyslavovu na Bratčicích, který byl ve své době velmi význačnou osobou. S jeho jménem se můžeme setkat i v různých listinách, které vydával král Václav I. a král Přemysl Otakar I., ve kterých byl podepsán jako svědek. Latinsky se podepisoval- Johanes filius Zbislav de Bratercecie a nebo česky Jan z Polné na Bratčicích.
Obr.27 Kostel sv. Václava
Jméno obce – Bratčice je odvozeno podle toho, že zakladatel tvrze na skále nad rybníkem, dnes „Hrádek“
Zbislav měl dva syny – bratry. Dříve se obec
jmenovala Braterčice, později Bračice. V r. 1350 byl v Bratčicích postaven ranně gotický kostel sv. Václava. Přestavěn v 16.století. Uvnitř se nachází 15 náhrobních kamenů z bílého mramoru patřících rytířskému rodu Bohdaneckých z Hodkova. Latinský epitaf na náhrobku pana heřmana Bohdaneckého jej představuje jako významnou osobnost tehdejšího veřejného života. V roce 1885 byl nalezen při prohledávání hrobek v okolí kostela v hrobě Lukrécie Bohdanecké, rozené Benedky z Nečtin románský kříž zdobený emailem. Kříž pochází z roku 1223 a pochází z francouzského kláštera v Limoges (Limož). Po smrti Jana z Bračic patřila obec řádu Německých rytířů v Drobovicích, kterým ji věnoval. Obec ještě před husitskými válkami se přikláněla k husitským ideím. Celé oblasti ze strany řádu Německých rytířů hrozila germanizace, ale r. 1418 byl řád vyhnán z Drobovic a následně r. 1421 byl zničen husity. Kdo byl majitelem Bratčic v dobách husitských není známo. V pozdějších
dobách
vlastnily
Bratčice
různé
panské
rody,
např.
Nejepínských, Bohdaneckých z Hodkova, Chotouchovských, Dobřenských či Šimerovských z Lidkovic. Na přelomu 17. a 18.století Pöttingové a po nich od r.1739 skoro 200 let Auesperkové. Společně s okolními obcemi patřily Bratčice k panství žlebskému.
40
Významným rodákem obce byl ing. Jan Perner, stavitel první české dráhy vedoucí z Prahy do Pardubic a Chocně. Narodil se v roce 1815 v místním mlýně.
Obr. 28 Ing. Jan Perner
Obr. 29 Rodný dům J.Pernera
Nyní v obci žije asi 400 obyvatel. Od roku 2002 je samostatnou obcí se svým znakem a praporem. Dominantním přírodním útvarem, cílem turistických stezek je Tisí skála, která se vypíná v lesích nad obcí. Vznikla sopečnou činností ve starších čtvrtohorách. Původní porost tvořily tisy, podle nichž dostala své jméno. Hostovlice První zmínka o obci pochází z r. 1244, kdy je doložena existence osoby jménem Bun z Hostovlic a ze Žamberka. V r. 1289
je pak zmiňován Bleh
z Hostovlic a v těchto dobách bylo také území vesnice určitě osídleno. K majitelům Hostovlic patřili i bratři z Chlumu. Michal Slavata obec pak v r. 1529 prodal. Začátkem 17.století je Heřman Černín z Chudenic připojil ke Žlebům. Žlebské panství později vlastnili Trčkové z Lípy a po smrti Rudolfa Trčky bylo panství zabráno a připadlo Ferdinandu II.. V roce 1736 bylo celé panství i s Hostovlicemi v dražbě prodáno hraběti Josefu ze Šenfelda. Po jeho smrti je zdědila jeho dcera Kateřina, která se r. 1746 provdala za knížete Jana Adama z Auerspergů. V držení tohoto rodu statek zůstal až do r. 1945. Posledním majitelem byl František Josef Auersperg. „Na návsi za zmínku stojí čtyřboká zvonička, krytá šindelovou střechou s věžičkou se zvonem, z první poloviny 19. století, která byla vystavěna v obci místo
41
kostela“.6 Podle místní pověsti odvážel bílý kůň stavební materiál do sousední vsi Okřesaneč. A tak se hostovličtí smířili s tím, že kostel mít nikdy nebudou.
Horky Obec vznikla v polovině 13.století, z r. 1267 se dochovala zmínka o zdejším farním kostele. Od 14.století byly Horky rozděleny na dvě části. Část s kostelem byla ve 14. a 15. století příslušenstvím chlumského a v 16. stol. žlebského panství. Část se dvorem a poddanstvím patřila v r. 1391 čáslavskéObr. 30 Kostel sv.Václava
mu měšťanovi Ondřeji Spitterovi a později
Janu Horynovi z Hobnic. Jan Horyna zde založil tvrz. V 16.stol. přestala tvrz sloužit jako panské sídlo, v 17. století byla zcela zpustlá a později se již nepřipomíná. Dnes nelze určit, kde stála. Barokní kostel sv. Václava byl postaven někdy před r. 1753, stojí na místě vyhořelého, zpustlého románského kostela. „ Je to prostá baroková stavba, stojící na pahorku a dominující celému kraji, je obklopena hřbitovem. Barokní, omítnutá, orientovaná; valbová střecha krytá taškami, helmice věže plechem pobitá, v dolení partii rovněž taškami krytá.“7
Drobovice Podle archeologických nálezů byla tato obec osídlena již ve starověku. Obec vznikla ve 12.století. Později, kolem r.1240, zde Jan z Polné zakládá komendu, kterou v polovině 13.století daroval Řádu německých rytířů, který zde vystavěl 6
BIRNBAUMOVÁ,Alžběta, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu
Čáslavském 7
BIRNBAUMOVÁ,Alžběta, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu
Čáslavském
42
klášter, špitál a kostel sv.Panny Marie. Celá komenda byla obklopena valy a příkopy, které byly zaplněny vodou z Čáslavky, takže celá komenda měla podobu vodní pevnosti.Ve své době patřila tato komenda k nejpřednějším a nejbohatším v Čechách. Za husitských válek byla v r. 1421 komenda i s kostelem zničena vojsky Pražanů. Tvrz zůstala opuštěná a později byla zbořena. Ves se stala součástí tupadelského panství, v 16.stol byla majetkem Žehušických z Nestajova. V 17.století patřily Drobovice Trčkům z Lípy a v r. 1739 připadly Žlebům jako součást tupadelského panství. Na návsi se nachází zvonička z 19.století. U hlavní silnice, na trase Čáslav – Havlíčkův Brod, se nachází bývalý zájezdní hostinec, který je zmiňován již v r. 1402.
I. 2 Vlastivědná vycházka Jednou z částí mé práce je návrh tras vlastivědných vycházek do okolí žákova bydliště, popřípadě školy.Vlastivědná vycházka je jedna z organizačních forem mimotřídní výuky a to nám dává prostor, využít ji všude tam, kde nám nestačí pouze prostor třídy nebo stránky učebnic. „Vycházka má velký poznávací a výchovný význam, aktivizuje žáka tím, že mu dává možnost přímo pozorovat a zkoumat svět v bezprostředním okolí místa.“8 Vycházka má podle Šimoníkové komplexní nebo monotématický charakter. Zajímavé je spojit mezipředmětově různá témata tak, aby vytvářela jeden celek a tím naplňovala výchovně vzdělávací cíl vlastivědné vycházky. Šimoníková ve svém článku uvádí: „Přestože podle mého názoru máme dnes učebnice velmi dobře koncipované (např. Nová škola Brno), nemohou učitelé vyučovat konkrétní učivo o konkrétní obci (městě či vesnici) pouze podle učebnice, kterou je pojato značně obecně.“ S tímto názorem se přímo ztotožňuji. Myslím si, že formou vlastivědné vycházky, ač je velmi náročná na přípravu ze strany učitele, dosáhne právě ve výuce tématicky zaměřené na jejich region velmi dobrých výsledků.
8
ŠIMÍČKOVÁ,H. Jak na vyučování podtématu „ Místo, kde žijeme“ v Rámcovém vzdělávacím
programu pro základní školy – Komenský č.4,březen, 2007s.13
43
Osnovy předpokládají vycházku v každém takovém učivu, kde bezprostřední zkušenost lze jen těžko nahradit jinými prostředky. Jde zvláště o učivo týkající se orientace v obci, dopravy, změn v přírodě, pozorování živočichů, rostlin v přirozeném prostředí, pozorování práce lidí. 9 Jelikož je vycházka náročná i časově, musíme počítat nejenom s časem, který je určen pro přímou výuku, ale musíme počítat i s dobou, kterou potřebují děti k přesunu na jednotlivá stanoviště. „Od 3. ročníku je vhodné již předem ve třídě určit úkoly jednotlivým skupinám a na stanovišti již není třeba těmito záležitostmi se zdržovat. Úkoly jsou napsané na kartičkách a vedoucí skupiny zodpovídá za plnění úkolů. Nikdy by nemělo dojít k tomu, že by učitel práci všech skupin nevyhodnotil. Žáci by ztratili motivaci k další práci.“10
I. 2.1 Příprava učitele na vlastivědnou vycházku Vlastivědná vycházka je pro přípravu náročná. Proto přináším několik bodů, jako návrh pro učitele, kterými by se mohl řídit při vlastní přípravě vycházky. Je to jakýsi pracovní postup, kterým se řídím i sama při přípravě vycházky. Při tvorbě těchto bodů jsem vycházela z práce F. Hradila a ze článku H .Šimíkové. Oba tito autoři se na některých bodech shodují – plán trasy, pojmy, stanoviště, oblečení, hodnocení apod.. I já jsem se těchto tradičních bodů držela, ale protože je práce koncipována pro konkrétní školu ZŠ a MŠ Potěhy, zařadila jsem některé body, které musí splnit každý učitel naší školy – zápis do žákovských knížek, poučení o bezpečnosti, zajištění stravy, dopravy a další. Body pro vlastní přípravu: 1. Stanovit si výchovně vzdělávací cíl vycházky 2. Připravit si trasu vycházky a sám si ji předem projít - časová dotace -
zvolit si i některá vhodná stanoviště vhodná pro činnost žáků
-
časově si určit místa pro přestávky, relaxaci či plnění úkolů v závislosti na prostředí a zvolené trase
3. Teoretická východiska – připravit si dostatek informací – regionálních, 9
FABIÁNKOVÁ, B.Prvouka v 1.-3.ročníku základní školy, s. 26
10
Tamtéž- s.39
44
historických, faktografických apod. -
vhodné je nastudování odborné literatury o stavebních památkách
-
zvolit metody a promyslet organizaci práce
-
v přípravě, že chceme navštívit některé ze zařízení – muzeum, knihovna apod., zjistit si otevírací dobu, někdy je nutné předchozí objednání
4. Stanovit si nové pojmy, které budou v průběhu vycházky objasněny -
vhodné je i nové pojmy zakomponovat do pracovních listů či jiné činnosti žáků, aby došlo k jejich pochopení a upevnění
5. Oznámit žákům přesnou dobu konání, doporučit vhodné oblečení, potřebné pomůcky a další organizační pokyny -
zajištění stravy, dopravy – pokud se jedná o delší vycházku mimo místo školy
-
zapsat žákům do ŽK čas odjezdu a příjezdu, pokud se neshoduje s časem obvyklé vyučovací doby
6. Připravit žáky předem, co bude cílem vycházky, jak budou pracovat, co bude smyslem pozorování ( metodika práce žáků) -
předem žáky seznámit s trasou vycházky – případně i ukázat v plánu nebo na mapě
-
pokud chceme i na stanovištích plnit úkoly ve skupinách, rozdělit předem děti do skupin, vhodné je třeba i týmy pojmenovat nebo barevně označit
7. Během vlastivědné vycházky dbát na interakci učitel – žák, usměrňovat činnost a vlastní pozorování žáků, upozorňovat na důležitá místa, kterých by si žák měl povšimnout. Dále provádět instruktáž a kontrolu plnění úkolů. 8. Po celou dobu vycházky dbát na bezpečnost žáků – usměrňování chování, pozornost věnovat bezpečnému pohybu po komunikacích, přecházení vozovky -
Předem poučit žáky o bezpečnosti a vhodném chování během vycházky (zápis do třídní knihy)
9. Vždy vycházku ukončit celkovým hodnocením, pochvalou shrnout výsledky pozorování – co jsme se nového dověděli
45
žáků a
-
vhodné je zhodnotit i práci jednotlivých týmů – skupin
-
pochválit aktivní žáky za prokázání znalosti
10. Následně vycházku využít pro další práci ve třídě ( výstavka ) nebo jako výchozí činnost pro následný projekt v němž budou žáci pracovat mezipředmětově -
vhodné je žáky upozornit předem, jak bude s materiálem či poznatky z vycházky dále pracovat
-
předem nastínit, jak bude vypadat následující část
- vlastní
projekt, motivace žáků -
zadat popřípadě domácí úkol, ze kterého budeme vycházet v následujícím časovém úseku – hodině, dnu, týdnu
I. 2.2 Význam vlastivědné vycházky Vlastivědná vycházky nebo i jinak tématicky zaměřená vycházka má neopominutelný význam v poznávání nejbližšího okolí dítětem. Postupujeme-li od blízkého ke vzdálenému, od známého k neznámému, plníme i jednu ze zásad J.A Komenského. Při poznávání regionálních dějin a přírodních společenstev našeho okolí, když si může dítě „sáhnout“ na okolní svět, když může zkoumat své okolí a je-li vhodně vedeno a motivováno učitelem, získává prožitek a je-li vycházka vytvořena zábavnou formou, doplněná o pracovní listy, kde dítě plní zajímavé úkoly a má-li učitel v zásobníku zajímavé činnosti, didaktické hry i relaxační a odpočinkové nebo naopak soutěže, potom dítě nenásilnou formou pojme za jednu vycházku tolik vědomostí, co nezvládne vstřebat za několik hodin strávených ve třídě při klasickém frontálním vyučování. Uplatnění regionálních prvků ve výuce plně odpovídá požadavkům na moderní, efektivní výchově vzdělávací proces v současné škole. Osnovy poskytují dostatek prostoru pro tvůrčí činnost učitele a umožňují mu doplňovat učivo místními údaji. Regionální příprava by se proto měla stát samozřejmou součástí přípravy učitele na vyučování. K získání zajímavého materiálu slouží studium kronik a dokumentů uložených v archivech a muzeích. Mělo by se stát samo-zřejmostí, že se každý učitel seznámí s místem svého působiště. Jen tak bude moci učit prvouce
46
kvalitně.11 Prvouka, přírodověda a vlastivěda jsou těmi předměty na 1. stupni základních škol, kde by klasická hodina neměla mít už prostor. Klasickou hodinu, tzn. hodinu smíšenou, která má základní tři části – úvod - opakování, vlastní základní částvýklad nové látky a závěr – shrnutí probraného učiva a zhodnocení, kdy navíc jsou učitelé často zatěžováni frontálním vyučováním, by měly nahradit nové formy výuky tak, jak jsou kladeny aktuální požadavky
na celkovou modernizaci výchovně
vzdělávací práce. „Jejich strukturální výstavba pak s nasazením různých druhů vyučovacích prostředků a využitím jim odpovídajících vyučovacích metod dozná odlišného zabarvení, projevujícího se specifickými variantami jednotlivých hodin, případné i jejich dílčích fází, které některá literatura označuje dosud neetablovaným ale adekvátním termínem – druhy vyučovacích hodin. 12
I. 3 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Do škol vstupuje ve školním roce 2007/08 nový Rámcově vzdělávací program, který dává každé škole prostor pro vytvoření vlastního školního vzdělávacího programu. Bude záležet na každé škole, na konkrétních podmínkách, na pedagogickém sboru jako celku i na jednotlivých učitelích, jak se k celé nové situaci postaví a jaký vlastní program vytvoří, aby splňoval závazný vzdělávací obsah všech vzdělávacích oblastí. Učitelé zde mají velké možnosti projevit svojí tvořivost. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou vymezeny charakteristikou vzdělávacích oblastí, která vyjadřuje postavení a význam vzdělávací oblasti v základním vzdělávání a charakterizuje vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů dané vzdělávací oblasti.13 Většina škol má zpracovaný svůj Školní vzdělávací program a nyní se bude věnovat tvorbou plánů pro jednotlivé ročníky. Rámcové vzdělávací programy : 11
FABIÁNKOVÁ,B., Prvouka v 1. – 3. ročníku základní školy
12
JULÍNEK,S a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu
13
VÚP: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004
47
·
vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě
·
vycházejí z koncepce celoživotního učení
·
formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání
·
podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání14
V tomto systému se podporuje rozvoj klíčových kompetencí jako nástroje přeměny encyklopedického pojetí vzdělávání, uplatňují se nové metody aktivní výuky – projektové vyučování, mezipředmětová interakce, mimotřídní formy činnosti. Systematicky se zavádějí odpovídající metody a formy práce.
I.3.1 Principy Rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělávání ·
navazuje svým pojetím na RVP PV a je východiskem pro koncepci rámcových vzdělávacích programů pro střední vzdělávání
·
vymezuje vše společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání žáků, včetně vzdělávání v odpovídajících ročnících víceletých středních škol
·
specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci dosáhnout na konci základního vzdělávání
·
vymezuje vzdělávací obsah – očekávané výstupy a učivo
·
zařazuje jako závaznou součást základního vzdělávání průřezová témata s výrazně formativními funkcemi
1.3.2 Cíle základního vzdělávání Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové
14
VÚP: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004
48
kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplnění těchto cílů: ·
umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení
·
podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů
·
vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci
·
rozvíjet u žáka schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastních i druhých
·
připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti
·
vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací; rozvíjet vnímavosti a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě
·
učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně zodpovědný
·
vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít s ostatními lidmi
·
pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi uplatňovat je spolu s osvojenými vědomo-stmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci
1.3.3 Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně s e dotváří v dalším průběhu života. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se 49
prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. V etapě základního vzdělání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení,
kompetence
kompetence pracovní.
sociální
k řešení a
problémů,
personální,
kompetence
kompetence
komunikativní,
občanské,
kompetence
15
Kompetence k učení Vedou žáka k samostatnosti ve všech oblastech učení, vedou jej k vlastní organizaci svého vzdělání, k efektivnímu učení, k vyhledávání a třídění informací, k propojování poznatků, k tvůrčí činnosti. Žák poznává smysl a cíl učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu. Kompetence k řešení problémů Žák vnímá nejrůznější problémové situace, snaží se je na základě vlastního úsudku a zkušeností třídit, vyhledávat možnosti správného řešení a samostatně řešit. Ověřuje prakticky správnost řešení problémů, kriticky myslí, uvědomuje si zodpovědnost za své řešení a výsledky svých rozhodnutí zhodnotí. Kompetence komunikativní Učí žáka vyjadřovat a správně formulovat myšlenky, vnímat a naslouchat názorům druhých, věcně na ně reagovat, zapojovat se do diskuse. Žák rozumí různým typům
textů,
záznamů
a
obrazových
materiálů,
informačním
a
komunikačním prostředkům. Komunikuje s okolním světem. Vytváří vztahy k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatním světem. Kompetence sociální a personální Vedou žáka ke spolupráci ve skupině, k práci v týmu, kde se spolupodílí na vytváření pravidel a pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce na základě nově přijaté roli. Žák se učí ohleduplnosti a úctě k druhým lidem, respektuje názor
15
VÚP: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004:
50
druhých. Vytváří si pozitivní představu o sobě samém a dosahuje sebeúcty. Kompetence občanské Žák respektuje přesvědčení a názory druhých lidí, dokáže se vcítit do druhých lidí, odmítá útlak a násilí. Je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu, zodpovědně se chová v krizových situacích, chrání a respektuje kulturní i historické dědictví, respektuje národní tradice, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit. Chápe základní ekologické souvislosti a respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí. Kompetence pracovní Žák se učí dodržovat vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky. K výsledkům pracovní činnosti přistupuje z hlediska kvality, funkčnosti a hospodárnosti, ale zároveň z hlediska ochrany svého zdraví i zdravý ostatních lidí. Využívá znalosti a zkušenosti k rozvoji své přípravy pro budoucí vzdělání či profesní rozvoj.
I. 3. 4 Vzdělávací oblast „ČLOVĚK A JEHO SVĚT“
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutváří povinné základní vzdělávání na 1. stupni. Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti; utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se 51
složitějšími ději. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě poznání sebe a svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, chápat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků. Vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů. Propojováním tematických okruhů je možné vytvářet v ŠVP různé varianty vyučovacích předmětů a jejich vzdělávacího obsahu16. V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Učí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání 16
Je možné tradičně vytvářet jeden předmět v 1. - 3. ročníku (tj. přiřazovat očekávaným výstupům pro 1. období vhodné učivo vybrané z jednotlivých tematických okruhů) a dva předměty ve 4. a 5. ročníku (tj. tematické okruhy 1, 2 a 3 využít jako základ pro Vlastivědu a okruhy 4 a 5 pro Přírodovědu), je však možné vytvářet jen jeden předmět i ve 4. a 5. ročníku nebo jeden souvislý předmět od 1. do 5. ročníku. Není nutno se vždy striktně držet tematických okruhů, podle potřeby je lze různě strukturovat, propojovat učivo a přiřazovat ho k očekávaným výstupům.
52
místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků. Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi. V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak se lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy). Celý tematický okruh tak
směřuje
k
prvotním
poznatkům
a dovednostem
budoucího
občana
demokratického státu. V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v dějích a v čase. Poznávají, jak a proč se čas měří, jak události postupují v čase a utvářejí historii věcí a dějů. Učí se poznávat, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. V tematickém okruhu se vychází od nejznámějších událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům v historii naší země. Podstatou tematického okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Proto je důležité, aby žáci mohli samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů, především pak od členů své rodiny i od lidí v nejbližším okolí, aby mohli společně navštěvovat památky, sbírky regionálních i specializovaných muzeí, veřejnou knihovnu atd. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní tvoří jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. Na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na 53
základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel. Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je nejcennější hodnota v životě člověka. Potřebné vědomosti a dovednosti získávají tím, že pozorují názorné pomůcky, sledují konkrétní situace, hrají určené role a řeší modelové situace.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti orientaci
ve
světě
informací
a
k
časovému
a
místním
propojování
historických,zeměpisných a kulturních informací -rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech - poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů - samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci i v méně běžných situacích, k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů) utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně - přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí 54
- objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět - poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých
Tématický okruh „ Místo, kde žijeme“ Očekávané výstupy – 1. období žák Ø vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí Ø začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci(městě) Ø rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitosti
Očekávané výstupy – 2. období Ø a státu určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu Ø určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě Ø rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí Ø vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury,
jednoduchým způsobem
posoudí jejich význam z hlediska
přírodního, historického, politického, správního a vlastnického
55
Ø zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky, zajímavosti z vlastních cest a porovnává způsob života a přírodu v naší vlasti i jiných zemích Ø rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam
Učivo domov - prostředí domova, orientace v místě bydliště škola - prostředí školy, činnosti ve škole, okolí školy, bezpečná cesta do školy obec (město), místní krajina - její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, dopravní síť okolní krajina (místní oblast, region) - zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, vliv krajiny na život lidí, působení lidí na krajinu a životní prostředí, orientační body a linie, světové strany regiony ČR - Praha a vybrané oblasti ČR, surovinové zdroje, výroba, služby a obchod naše vlast - domov, krajina, národ, základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a samospráva, státní symboly Evropa a svět - kontinenty, evropské státy, EU, cestování mapy obecně zeměpisné a tematické - obsah, grafika, vysvětlivky17
17
VÚP: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004
56
I. 4 Pedagogický výzkum Součástí mé práce je i pedagogický výzkum, který má potvrdit či vyvrátit hypotézu, zda je ve výuce prvouky a vlastivědy efektivnější vyučování tradiční formou frontální výuky ve třídě
nebo vlastivědné vycházky jako organizační
vyučovací formy. Jednou z forem pedagogického výzkumu je didaktický experiment. Právě tuto formu jsem zvolila pro svoji práci. „Experiment neboli pokus je vědecká metoda, jíž zkoumáme didaktické jevy v určitých, uměle navozených podmínkách, abychom je mohli lépe pozorovat.“18
Charakteristika výzkumu „Posláním pedagogického výzkumu je získat pravdivý obraz o úrovni i kvalitě osvojovaných vědomostí, a tím o skutečném stavu výuky, s cílem nalézt optimální postupy jako projevy racionálně řízeného výchovně vzdělávacího procesu, vedoucí ke zvýšení jeho efektivity.“19 Charakteristika pojmu pedagogický výzkum podle Průchy: ·
Pedagogický výzkum je vědecká činnost, jejímž předmětem je edukační realita
·
Pedagogický výzkum má za účel systematicky popisovat, analyzovat a objasňovat různé druhy edukační reality. Z toho vyplývá existence různých druhů a různých funkcí pedagogického výzkumu.
·
Pedagogický výzkum je zaměřen na objekty edukační reality, které mají kvalitativně diferencovanou povahu. Z toho vyplývá existence různých metod a přístupů v pedagogickém výzkumu.
·
Pedagogický výzkum je činnost, která je organizována a institucionalizována. Provádí se tedy v rámci určitých vědeckých a jiných institucí (ústavů, společností, informačních toků, publikačních médií aj.).
·
Pedagogický výzkum je činnost, , která je svou podstatou praktická, tj. vychází z lidské praxe (je jí vyvolána) a směřuje do ní svými výsledky a
18
JULÍNEK.Úvod do teorie a praxe výuky dějepisu, s.62
19
Tamtéž.
57
efekty. ·
Pedagogický výzkum - jako každá systematická činnost je založena na určité teorii. Pedagogický výzkum má tedy svou část praktickou a část teoretickou
·
Pedagogický výzkum má svou etiku, tj. soubor všech morálních hodnot a norem, kterýni se řídí profesionální činnost těch, kdo pedagogický výzkum provádějí.20
Pedagogický výzkum musí obsahovat tyto etapy: 1. Stanovení výzkumného problému – přesně se formuluje, co se chce zkoumat. Výzkumník stanovuje i koho chce zkoumat, kdy a v jakých situacích ho chce zkoumat.21 Výzkum musí být měřen validně a reliabilně.“ Validní měření je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit. Reliabilní měření je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav pozorovaného objektu nezměnil.“22 Výzkumné problémy se dělí na tyto typy: - deskriptivní (popisné) výzkumné problémy – zjišťují a popisují situaci, stav nebo výskyt určitého jevu - relační (vztahové) výzkumné problémy – zjišťují příčiny vedoucí k určitým výsledkům - kauzální ( příčinné) výzkumné problémy – zjišťují příčiny vedoucím k určitým důsledkům 2. Informační příprava výzkumu – výzkumník studuje veškeré dostupné zdroje, které se váží k oblasti výzkumného problému 3. Příprava výzkumných metod – výzkumník si musí vzhledem k výzkumnému
20
PRŮCHA,J.: Pedagogický výzkum: Uvedení do teorie a praxe. Praha 1995
21
JULÍNEK.Úvod do teorie a praxe výuky dějepisu s.40
22
DISMAN,M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha 2000, s.62
58
problému stanovit vhodnou výzkumnou metodu ( kvalitativní, kvantitativní) a z ní vyplývající výzkumnou techniku. Dále si musí stanovit hypotézu, ve vědecké oblasti tvrzení o předpokládaném či pravděpodobném stavu věcí, příčinných souvislostech jevů, které je třeba ve zkoumané oblasti ověřit. Formulace hypotéz je součástí projektu výzkumu a vytváří určitou cílovou představu o výsledcích konkrétního výzkumu. Obecně jsou formulace hypotéz nezbytnou součástí rozvoje každé vědecké teorie, tedy i pedagogiky. 23 4. Sběr a zpracování údajů- konkrétní technika přímo ve výzkumu, jde o shromažďování a registraci dat. 5. Interpretace údajů – výzkumník musí zpracované údaje vložit do kontextu, aby měly plnou vypovídající hodnotu, je potřebuje vysvětlit a dát do vztahu s dosavadním poznáním. 6. Písemná výzkumná zpráva, informuje o výsledcích a průběhu výzkumu. Obsahuje tříděné informace a slouží především zadavateli výzkumu. Zpráva popisuje náročnost, popis výzkumu od začátku do konce. Pro
svůj výzkumný problém
jsem zvolila
metodu
pedagogického
experimentu. Budu pracovat se dvěma skupinami žáků, kdy první skupina bude skupinou experimentální, použiji vycházku jako vhodnou vyučovací formu při poznávání regionu a druhá kontrolní skupina bude pracovat klasickou frontální výukou ve třídě. Pokud dosáhnou žáci z první (experimentální) skupiny lepších výsledků než skupina kontrolní, lze pak říci, že vlastivědná vycházka pro výuku tématického celku „ Místo, kde žijeme“ je vhodnější a účinnější než metoda výukou frontální.
23
PRŮCHA, WALTEROVÁ, MAREŠ.:Pedagogický slovník
59
II. Projekt „ Místo, kde žijeme - Čáslavsko“
Celý projekt je zaměřen tématicky podle Rámcově vzdělávacího programu tak, aby splňoval vzdělávací obsah vzdělávací oblasti „Člověk a jeho svět“. „Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházejících z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků.“24 „V tématickém okruhu „Místo, kde žijeme“ se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Učí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních i regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků. Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi.“25 Cílem celé práce je připravit vlastivědné vycházky pro jednotlivé ročníky tak, aby vzájemně na sebe navazovaly a prolínaly se s vlastivědným učivem celého I.stupně. Já jsem tuto vycházku vytvořila pro obec Potěhy, kde je naše škola a kam děti denně dojíždí. V tomto místě budou plnit úkoly podle připraveného pracovního listu. Ve 2. a 3. ročníku se děti seznámí se svým regionem. S okolními obcemi, kde žijí sami a nebo jejich spolužáci. I zde budou plnit různé úkoly a to i jiných předmětech než v prvouce. Pro 4. a 5.ročník jsem navrhla vycházky v Čáslavi. Čáslav je naše nejbližší město a děti o jeho historii vědí velice málo.
24
VÚP: Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání, Praha 2004, s.29
25
VÚP: Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání, Praha 2004, s.29
60
Vlastivědná vycházka, která má přiblížit dětem historii města, význačné stavební památky a seznámit je, alespoň s některými osobnostmi, které s Čáslaví můžeme spojit, musí mít nějaká pravidla. Rozhodla jsem se postupovat městem v chronologických souvislostech tak, aby si děti představovaly, jak postupně město vznikalo. Dětem můžeme jako motivaci vyprávět dětem příběh města a cestou si ukazovat ta místa, která chceme dětem představit. Jelikož nelze město poznat najednou a hlavně by celá cesta byla pro děti náročná, rozdělíme si poznávání města na dvě části. První částí bude vycházka, která seznamuje žáky s počátky jeho vzniku. Situovanost města, výhodná poloha, opevnění města a seznámí je i s dobou, kdy ještě město samotné nebylo postaveno, s dobou Slavníkovců, kdy kníže Čáslava, žil na Hrádku. Tato vycházka je určena pro 4.ročník. Navazuje na školní vzdělávací program, ve které se děti seznamují s historii České republiky od prvopočátků. Některé z osobností, o kterých se budou učit v hodinách vlastivědy mají blízký vztah k městu Čáslav. Za všechny Přemysl Otakar II a Jan Žižka z Trocnova. V 5.ročníku se děti seznámí s historickým jádrem města, se stavebními památkami, s osobnostmi kultury, sportu, literatury. Namístě zde bude zakomponovat jako součást vycházky i návštěvu některé z četných výstav ať ve výstavní síni nebo stálou výstavu v Městské galerii, popřípadě návštěvu Městského muzea, Žižkovy síně či besedu v knihovně.
II.1 Cíle projektu Po stránce vědomostní je cílem projektu seznámit žáky s regionem Čáslavsko z pohledu historického, s historickými a kulturními památkami, s osobnostmi regionu i se současností. Tento projekt má charakter dlouhodobého projektu, kdy se k danému tématu budou žáci opakovaně vracet a stavět na dříve získaných vědomostech. Každý žák bude postupovat od nejbližšího ke vzdále-nějšímu, od známého k neznámému a postupně se seznamovat se svým okolím. Výchovně vzdělávací cíl je dán především kompetencemi RVP ŠVP. Projekt by měl přispět k rozvoji schopnosti spolupráce žáků ve skupinách, učit je vzájemné spolupráci, respektování názorů druhých a prosazování názorů vlastních. Určitě sem patří i snaha o probuzení zájmu o historii, o poznávání svého okolí a ochraně
61
kulturního dědictví a tradic Důležitou součástí tohoto cíle je cíl metodologický. Jeho úkolem bude naučit pracovat žáky
nejenom s učebnicí, ale i s jinými materiálu. K získání nových
informací využívat všech dostupných forem přenosu informací, které se žák bude učit zpracovávat. V projektovém vyučování se mění role učitele a žáka, na rozdíl od předchozích, tradičních metodách. Zde se setkáváme s tím, že se mění pohled na dítě, mění se přístup k vlastní individualitě dítěte. Výuka není zaměřena pouze na předávání koncentrovaného obsahu učiva, ale žák se mění v osobnost, která sama má potřebu se rozvíjet a vzdělávat. Právě k tomuto cíli by měla projektová výchova na školách přispět. Pedagog by se měl stát dítěti rádcem a konzultantem, který by měl na dítě pohlížet jako na partnera, brát dítě takové jaké je se
všemi jeho psychickými
odlišnostmi, ať už kladnými nebo zápornými.
II.2 Projekt v mezipředmětových vztazích
V průběhu celého projektu budou jako výchozí materiál pro další práci ve třídě vlastivědné vycházky. Jak už jsem uvedla, budou v každém ročníku navazovat na učivo obsažené ve ŠVP. V projektu užije pedagog několik vyučovacích metod. V první části hlavně metodu monologickou, kdy sám formou výkladu představí celý projekt a v závěrečné části projekt zhodnotí. Monologické metody využijí i žáci, v závěru, kdy budou sami prezentovat výsledky své práce. Z vycházek budou vyplývat a navazovat další činnosti i v ostatních předmětech, aby se splnila jedna ze zásad projektu – mezipředmětovost. Pro řadu pedagogů je projektová metoda zatím metodou novou. Ve své práci jsem zpracovala podklady proto, aby se dalo z tohoto materiálu vycházet při tvorbě celoškolního projektu. Navrhla jsem trasy jednotlivých vycházek pro všechny ročníky 1.stupně a zároveň k nim připravila pracovní listy, které může učitel využít ve své práci.
62
II.2.1 Několik námětů pro činnost v dalších předmětech V prvé řadě a neodmyslitelně ve spojení s tělesnou výchovou. Absolvování vycházky vyžaduje určitou zdatnost, od které se bude odvíjet i samotná délka vycházky. Přírodního terénu můžeme využívat k překonávání překážek, k hrám, k relaxaci. V hodinách výtvarné výchovy a praktických činností můžeme nejenom ilustrovat vlastní zážitky, ale můžeme vytvářet modely města, obce, architektonické památky, můžeme poznávat hlavní znaky stavebních slohů, vytvářet plán svého okolí. Některé z těchto námětů můžeme realizovat přímo na místě. Žáci mohou nakreslit některou z památek. I do hudební výchovy můžeme zařadit poznatky z vycházky. Nejenom seznámit žáky s případným rodákem – hudebním skladatelem, jeho životem a dílem, ale můžeme vyhledávat v textech lidové slovesnosti např. polní plodiny – Na horách sejou hrách, Skákal pes přes oves nebo místopisné názvy. V matematice můžeme využívat letopočtů, nadmořské výšky, vzdálenosti, statistických údajů k vytváření celé řady slovních úloh typu - Před kolika lety byla založena naše obec? Kolika let se dožil …? V českém jazyce a literární výchově nacházíme témat nespočet. Vycházíme-li z určité oblasti, všímáme si významných osobností regionu, kulturních zařízení – divadla, kina, výstavní síně, muzea, školy apod. Využít můžeme i pověsti vztahující se k našemu městu, obci, regionu. Vhodná je i návštěva redakce místního tisku. V hodinách literární výchovy si můžeme nejenom přečíst a převyprávět ukázku, ale zároveň si ji můžeme i zdramatizovat. Samotnou vycházku můžeme pojmout jednak jako monotématickou, kdy cílem je pouze jediné téma. Můžeme sledovat např. dopravu, změny v přírodě, ekosystém. Podle mého názoru bych preferovala
vycházku komplexního
charakteru. Připouštím, že na přípravu učitele je daleko náročnější, ale mezipředmětově nezastupitelná. Umožňuje učiteli zapojit společně několik tématických celků. Pokud vezmeme znalost regionu jako výchozí téma, můžeme zapojit dopravní výchovu – po které straně chodníku chodíme, znalost dopravního značení. Všímáme si čistoty a pořádku v obci, v návaznosti ekologická výchova – třídění odpadu. Tím, že si všímáme svého okolí, přichází na řadu estetické cítění – co by se dalo zlepšit a následuje výtvarná výchova, kde by žák měl ztvárnit představu 63
obce v budoucnosti. A protože celá vycházka probíhá v přírodě, není od věci všímat si přírodního prostředí, vždyť i první obyvatelé našeho regionu si vybírali nejvhodnější přírodní podmínky ke svému životu. Opět se nabízí nespočet možností, jak spojit přírodovědnou část s vlastivědnou.
64
II. 3 Vlastivědné vycházky pro jednotlivé ročníky II. 3 .1 Vlastivědná vycházka pro 1.ročník – Naše obec Tato vlastivědná vycházka je určena pro 1.ročník ZŠ. Při přípravě jsem opět vycházela z RVP ŠVP. Očekávaný výstup – „Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí.“26 Cílem této vycházky je splnění očekávaného výstupu, kdy žáci budou seznamováni s místem svého bydliště, budou se učit základní orientaci v prostředí, ukážeme si význačné budovy a památky v obci. Při vycházce budeme klást důraz i na bezpečnost a dopravní výchovu v návaznosti na bezpečnou cestu dětí do školy, ze školy apod.. Některé prvky dopravní výchovy budou zařazeny i do pracovního listu připraveného k této tématické vycházce.
Vlastivědná vycházka č.1 TÉMA: Potěhy - obec, kam chodím do školy Prostředí
obce, významná
místa
obce,
jejich
význam,
orientační
body
v obci, historická a památná míst obce, hlavní komunikační sítˇ, dopravním značení ROČNÍK: 1. ročník VVC: Žák se dokáže orientovat v obci, bezpečně zná cestu do školy a ze školy, pozná důležitá místa a orientační body v obci a zná i jejich význam. Žák umí spolupracovat s ostatními dětmi ve skupině, snaží se zapojit do diskuze, poznává významná místa a chová se k nim ohleduplně, je schopen o nich vyprávět, umí vyjádřit své dojmy. ORGANIZACE: Vycházka: 2 vyučovací hodiny, (čas pro přesun, vycházku a práci s vybranými
26
VÚP: Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání,Praha 2004,s .31
65
úkoly v pracovním listu) Práce ve třídě: 2 vyučovací hodiny - plnění dalších úkolů z pracovního listu UČEBNÍ POMŮCKY: Mapa obce Potěhy, fotografie (popř. další obrazové materiály) obce, balící papír A1, temperové a vodové barvy, lepidlo, fixi, čtvrtky A4, špejle, víčka od pet lahví Trasa vycházky:
Výchozí bod – budova ZŠ Potěhy Obecní úřad Kostel sv. Gotharda ZOD Potěhy
Vycházku začneme před budovou školy, kde si s dětmi upřesníme, kterým směrem od školy půjdeme do centra vesnice. Všímáme si dopravního značení, protože jdeme po hlavní silnici. Asi po 100 m dojdeme na křižovatku, kde je odbočka na Adamov. Pokračujeme dál ve směru do centra obce. Míjíme místní pohostinství a obchody s potravinami a textilem. Přicházíme na křižovatku, na které můžeme s dětmi realizovat správné přecházení vozovky. Je zde přechod pro chodce a je to dětmi velmi frekventovaná část obce, protože sem chodí na zastávku autobusu. Tato křižovatka je jakýmsi pomyslným středem obce, protože zde se nachází budova „staré školy“, kde nyní sídlí OÚ Potěhy a oddělení místní knihovny v přízemí.V 1.patře je zdravotní středisko s ordinací dětského praktického lékaře, praktického lékaře a zubního lékaře, je zde prodejna papírnictví a školních potřeb. Na tomto místě se krátce zastavíme. Hned ve vestibulu budovy si povšimneme dvou pamětních desek věnovaných občanům - obětem I. a II. svět, války. V přízemí se nachází obecní úřad, který po předchozí domluvě můžeme navštívit a dále je zde místní knihovna s možností využití internetu pro místní občany. 27 Do prvního patra budovy půjdeme proto, abychom si budovu prohlídli jako původní budovu školy. Děti si sami vytvoří srovnání této „staré“ školy s naší novou velkou školou.
27
Pozn. Knihovnu můžeme s dětmi navštívit i samostatně v rámci literární výchovy. Ale je vhodná
tato návštěva i během této vycházky v rámci mezipředmětových vztahů – Prvouka - Český jazyk
66
Některými občany je tato část obce označována za náves, vede k tomu právě to, že jsou zde obchody a zdravotní středisko, OÚ a kostel, ale původní obyvatelé označují za náves část, která je při silnici vedoucí na Drobovice. Rozmístění domů napovídá o tom, že náves původně opravdu byla v místech „dolní“ návsi. Naproti v malém parčíku se nachází místní dominanta kostel sv.Gotharda. Před kostelem se nachází železný kříž z počátku minulého století. Park okolo kostela je obklopen ze všech stran silnicemi. Hlavní silnice vedoucí z Tupadel pokračuje na Horky a vedlejší silnice se odděluje hned za kostele směrem na Bratčice. Do křižovatky vedle obecního úřadu ústí vedlejší silnice vedoucí z Drobovic. Téměř rovnoběžně s hlavní silnící vedoucí z Tupadel na Horky vede místní komunikace, která tvoří hranici parku. Při hlavní silnici je autobusová zastávka, kam chodí někteří žáci na autobus. Na tomto místě, v parku, je velmi vhodný prostor pro některou z připravených činností v pracovním listě. Děti si zde mohou zakreslovat do mapky obce, kterou dostaly na začátku vycházky jednotlivé objekty a označovat si silnice, kam která vede. Z parku u kostela se vydáme směrem po hlavní silnici směrem na Horky. Zde končí obec areálem Zemědělského obchodního družstva Potěhy. Dříve toto zemědělské družstvo bylo jedno z největších v kutnohorském okrese, po revoluci v r. 1989 se pomalu začalo rozpadat. Z velké části se rozpadla živočišná výroba, zůstal v areálu pouze jeden kravín a v Drobovicích výkrmna vepřů. Dnes se družstvo věnuje především výrobě rostlinné, hlavně pěstování pšenice. Ostatní objekty jsou rozprodány a působí zde různé firmy a soukromí podnikatelé. Můžeme i zde s dětmi navštívit některou část ZOD Potěhy, je nutná předchozí domluva s vedením družstva. Návštěvu ZOD využijeme i v dalších tématických celcích v hodinách prvouky. Po prohlídce ZOD se vrátíme zpět ke škole. Po cestě si všímáme dopravního značení. Budeme si ukazovat, kam vede která silnice. Můžeme doplnit další úkoly v pracovním listě a následně v hodinách výtvarné výchovy využijeme všímavostí dětí a budeme vyrábět dopravní značky.
67
Pracovní list k vycházce č.1 (autorské řešení – kurzíva) Jméno a příjmení: ………………………………………………………
Úkol č. 1 Jak se jmenuje v Potěhách kostel ? Vypočítej příklady. K výsledkům přiřaď příslušné písmeno.
1 G
2 T
12 – 7 = 5+3= . 9–8= 10 – 7 = 8–6= 4+3= 15 – 6 = 14 – 8 = 9-5= 3+ 6 =
3 O
.
4 D
5 S
6 R
7 H
8 V
9 A
.
Odpověď:…sv. Gotharda…………………………………………………. Úkol č. 2 Doplň: Jak se jmenuje naše obec?...........Potěhy.......................................................... Vypiš sousední obce : Tupadly, Adamov, Drobovice, Horky, Bratčice …………………………………………………………………………………...…….
68
Které je naše nejbližší město?...............Čáslav.................................................. Jaké je naše okresní město?...................Kutná Hora.....................................
Úkol č. 3 Znáš dopravní značky? Zamíchali se nám dopravní značky, umíš je správně vybarvit a pojmenovat? Spoj správně nápis a značku. Budeš potřebovat červenou, žlutou, modrou a černou pastelku Hlavní silnice
Stůj, dej přednost v jízdě
Stop
směr. tabule - Adamov
Úkol č. 4 Plánek obce Potěhy: Žlutou barvou je označen v plánku bod, kde se teď nacházíme. a) V plánku obce jsou i jiná důležitá místa označená barevně. Víš, která to jsou? b) Spoj čarou nápis a místo v plánku – nápis vybarvi stejnou barvou.
69
c) Do prázdných políček nakresli to, co si představíš, když se řekne např. škola
budova , učebnice, žáci v lavicích apod.
d) Označ správně, kam vedou jednotlivé silnice. Tupadly, Adamov, Drobovice, Horky, Bratčice.
Mat. škola – červená, ZŠ – žlutá, hřbitov – modrá, hostinec-sv.zelená, obchod –oranžová, kostel – tm.červená, OÚ – hnědá, ZOD – tm. zelená
70
II. 3. 2 Vlastivědná vycházka pro 2. ročník – region 1. část Vlastivědná vycházka č.2 TÉMA: 1. část regionu – Bratčice, Adamov, Tupadly Prostředí okolních obcí, významných a památných míst regionu, orientační body v regionu, stručná historie, přírodní podmínky, krajina v okolí obce, typ krajiny hlavní komunikační sítˇ, dopravní výchova ROČNÍK: 2. ročník VVC: Žák se dokáže orientovat v nejbližším regionu, dokáže určit typ okolní krajiny, přírodní podmínky, pozná důležitá místa a orientační body v regionu, sleduje změny v krajině v závislosti na působení člověka, seznámí se s okolními obcemi a jejich nejdůležitějšími významnými místy a památkami. Žák umí spolupracovat s ostatními dětmi ve skupině, snaží se zapojit do diskuze, chová se ohleduplně, umí vyjádřit své dojmy a zážitky.
ORGANIZACE: Vycházka: 4 vyučovací hodiny (čas pro přesun, vycházku a práci s vybranými úkoly v pracovním listě) Práce ve třídě: 4 vyučovací hodiny - plnění dalších úkolů z pracovního listu (následující den jako součást projektu) Trasa vycházky a časový plán: Výchozí bod – budova ZŠ Potěhy - odchod v 7:45 hod. obec Bratčice
8:15 – 9:00 svačina (20 min)
obec Adamov
9:50 – 10:20 hod.
obec Tupadly
10:45 - 11:15 hod.
Návrat ke škole
11 .25 hod.
71
UČEBNÍ POMŮCKY: Mapa regionu( vhodná topografická), fotografie (popř. další obrazové materiály) obce, balící papír A1, temperové a vodové barvy, lepidlo, fixi, čtvrtky A, špejle, víčka od pet lahví, propagační materiály jednotlivých obcí, brožury vydané k různým výročím založení obcí apod.. Vlastivědná vycházka vychází z RVP ŠVP, zaměříme se na očekávaný výstup 1.období – „Rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost.“28 Trasa této vycházky vytváří sama podmínky pro splnění tohoto očekávaného výstupu. Samozřejmě, že veškerá činnost spojená s vycházkou není jediná, která se bude promítat do tohoto očekávaného výstupu, ale budeme-li z daných míst vycházet a vhodně je využijeme, usnadní nám to práci v ostatních hodinách dalších předmětů – VV, HV, ČJ. Bratčice, Adamov, Tupadly Vycházku začneme u školy. Vydáme se po silnici vedoucí do Bratčic. Asi po 1 km se dojdeme ke kapličce z 18.století. U této kapličky odbočíme na polní cestu. V obci vyjdeme téměř na návsi. Obec Bratčice je samostatnou obcí od roku 2002. Má svůj prapor a znak. Náves nese název Náves sv.Václava, kterému je zasvěcen i místní kostel ze 14.století, ovšem stavba pochází zřejmě již ze století 13.. Kostel je jednoduchou renesanční stavbou bez zdobení, věž je ve tvaru jehlanu.29 Dříve byl okolo kostela hřbitov, ze které zůstala zachována
zeď. Na návsi je obchod,
pohostinství a v jihozápadní části se nachází Obecní úřad. Sejdeme uličkou na hráz u rybníku Lázeňky, která dřív sloučila jako stavidlo pro náhon mlýna. Podle potoku Čáslavka sejdeme na most a jsme nedaleko mlýna. Tento mlýn je památkově chráněn a je to zároveň rodný dům Ing.Jana Pernera, stavitele železniční trati. Na mlýně je umístěna pamětní deska. Budeme pokračovat kolem mlýna po silnici, ale ne daleko. Po několika 28 29
VÚP:Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání, s .31 BIRNBAUMOVÁ,Alžběta, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu
Čáslavském,1929
72
metrech odbočíme vlevo a dojdeme na místní hřiště. Bratčice je vesnice, která je v blízkosti lesa, další část povede lesem do Adamova. Adamov je malá vesnice uměle založena Janem Adamem z Auersperga r.1784 pro tkalce z přádelny v Tupadlích . V době vzniku měla asi 27 domků. Náves je tvořena téměř pravidelným čtvercovým půdorysem, k němuž vedou kolmo cesty. Do vsi přijdeme z jihozápadní strany, po lesní cestě. Dnes žije v obci asi 100 trvale žijících obyvatel. Tato vesnice je ale hojně využívána k rekreaci a odpočinku lidí z měst. Na návsi je zvonička a památník věnovaný padlým občanům v období
I.
sv. války. Celou vesnicí nebudeme procházet, pouze projdeme okolo „obecnice“ – domek původně postavený pro místní chudé. Dnes slouží jako obecní úřad. Opět dojdeme k potoku. Je to stále ta sama Čáslavka, kterou jsme přecházeli v Bratčicích. Podél potoka půjdeme až do Tupadel. Půjdeme pod Čertovou skálou30. Dominantou Tupadel je zámek, ale určitě na první pohled nás upoutá budova pivovaru, protože se nachází přímo na návsi na rozdíl od zámku, který je trochu stranou. Na návsi se nachází zvonička, budova Obecního úřadu a hostinec U Zelinků, který je sice zavřený, ale tato budova měla být původně kostelem. 31 Za povšimnutí stojí rybník na návsi, kde jsou uměle vytvořené podmínky pro vodní ptactvo. Z Tupadel půjdeme do Potěh. Potěhy a Tupadly jsou vesnice těsně sousedící a jako hranice mezi obcemi slouží most přes potok. V této části bývala cihelna a původně zde byla osada Doly. Za mostem se vydáme doprava a ke škole dojdeme polní cestou.
30
Pozn. V příloze - ČERTOVA BRÁZDA U POTĚH , která se váže právě k tomuto místu
31
Pozn. Viz. kap.I.1.4 Historie a současnost regionu - Tupadly
73
Pracovní list k vycházce č. 2 (autorské řešení – kurzíva) Skupina (název)………………………………………….................…………………. jména členů: …………………………………………………………………
Úkol č.1:
Sledujte trasu vycházky a postupně si zapisujte legendu
k mapě – číslo do rámečku a popisek, významné místo ( pod mapku)
Úkol č. 2: Zapište si ke každé obci, kolik dětí bydlí v které obci ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
Úkol č. 3: (pro práci ve třídě) Vyberte si jedno z míst a snažte se o něm zjistit co nejvíce informací, kdy bylo postaveno, opraveno, čemu slouží v dnešní době atd.
Úkol č. 5: Zjistěte, jak se jmenují starostové jednotlivých obcí ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
Úkol č. 6:
Obec Bratčice má svůj znak, nakreslete ho správné řešení
74
Úkol č. 7:
Zjisti v mapě, jak se jmenují jednotlivé rybníky, okolo kterých
jsme šli, a jak se jmenuje potok, který je spojuje. Potok-Čáslavka, v Bratčicích – rybník Pastušský (Pastušák), rybník Lázeňka, v Adamově-rybník Pilský( v minulosti poháněl pilu), Fabrický(Fabr) někdy uváděný jako Tovární (voda poháněla stroje nejprve v cukrovaru, později v cihelně na Dolích)
Úkol č. 8: Vysvětlete, proč se rybník mezi Adamovem a Tupadly jmenuje Tovární nebo Fabrický (Fabr) Rybník byl uměle vytvořen pro cukrovar( voda poháněla stroje nejprve v cukrovaru, později v cihelně na Dolích).
Úkol č. 9:
(pro práci ve třídě)
Z víček z pet lahví vytvořte mapu a vyznačte trasu naší vycházky ( bílými víčky), v mapě zaznamenejte i jednotlivé památky ( červenými víčky)
Úkol č.10:
Napište 5 – 10 vět o tom, jak se vám líbí žít v této oblasti, na
vesnici. Nebo jestli byste chtěli žít jinde (město, jiná oblast – hory apod.) ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………
Úkol č. 11: Po přečtení pověsti „ Čertova brázda u Potěh“ tuto pověst zkuste převyprávět. Pověst zkuste ve skupině zdramatizovat.
75
Plánek trasy vycházky č.2
LEGENDA: 1 …vých. bod – budova ZŠ……………………………………….. 2… kaplička u Bratčic……………………………….…………… 3… Bratčice – kostel, budova OÚ ,rodný dům-mlýn Ing. J. Pernera 4…. náves Adamov – zvonička, budova OÚ („obecnice“) 5… zámek Tupadly……………………………………… 6 … náves Tupadly, pivovar, obecní úřad, zvonička, památník obětem svět. válek 7 … Doly – místo, kde stával cukroval, později cihelna, most přes Čáslavku Mapka (trasa vycházky) je součástí 1.úkolu
76
II. 3.3 Vlastivědná vycházka pro 3. ročník – region 2. část Tato vlastivědná vycházka navazuje tématicky na vycházku pro 2. ročník, kde žáci poznali 1. část svého regionu, poznali obce Bratčice, Adamov, Tupadly. Zároveň se seznámili i s pověstmi, které se váží k těmto místům. Tato část regionu je vlastně kromě Potěh tou částí, odkud dojíždí většina žáků do školy. Vlastivědná vycházka pro 3.ročník mapuje druhou polovinu oblasti, ale jelikož odtud pochází méně dětí a vzdálenosti mezi obcemi jsou větší, musela jsem vytvořit návrh takové trasy, aby byl pro žáky úměrný. Využila jsem ovšem blízkosti Státního zámku Žleby a o toto místo vycházku obohatila. Jednak proto, že je to po Čáslavi nejbližší významná památka a jednak proto, že v této části není tolik zajímavých míst. Chtěla jsem do této vycházky zařadit i obec Drobovice, ale odtud, i když je to sousední obec Potěh, nedojíždí do školy nyní žádní žáci. (navštěvují nově otevřenou školu Sadová v Čáslavi)
Vlastivědná vycházka č. 3 TÉMA: 2. část regionu – Horky, Žleby,Hostovlice Prostředí okolních obcí, významných a památných míst regionu, návštěva zámku, orientační body v krajině stručná historie, přírodní podmínky,krajina v okolí obce, typ krajiny hlavní komunikační sítˇ, dopravní výchova VVC: Žák se dokáže orientovat v nejbližším regionu, dokáže určit typ okolní krajiny, přírodní podmínky, pozná důležitá místa a orientační body v regionu, orientace v krajině podle přírodních úkazů, sleduje změny v krajině v závislosti na působení člověka, seznámí se s okolními obcemi a jejich nejdůležitějšími významnými místy a památkami. Žák umí spolupracovat s ostatními dětmi ve skupině, snaží se zapojit do diskuze, chová se ohleduplně, umí vyjádřit své dojmy a zážitky.
77
ORGANIZACE: Vycházka: 8 vyučovacích hodin (čas pro přesun, vycházku a práci s vybranými úkoly v pracovním listě) Práce ve třídě: 10 vyučovacích hodin - plnění dalších úkolů z pracovního listu (následující 2 dny jako součást projektu) Trasa vycházky a časový plán: Výchozí bod – budova ZŠ Potěhy - odchod v 7:45 hod. obec Horky
8:15 – 9:14 hod.
přesun linkovým autobusem odjezd 9.14 hod. obec Žleby - příjezd 9:25 hod. svačina 20 min. návštěva Státního zámku Žleby 10:00 – 11:00 hod. návštěva zámecké obory 11.10 – 12.15 hod. oběd obec Hostovlice 13:15 - 14:15 hod. Návrat ke škole 14:40 hod. Zhodnocení 10 min. UČEBNÍ POMŮCKY: Mapa regionu (vhodná topografická), fotografie (popř. další obrazové materiály) obcí a významných památek regionu, propagační materiály obcí a brožury vydané obcemi u příležitostí výročí jejich založení balící papír A1, temperové a vodové barvy, lepidlo, fixi, čtvrtky A, víčka od pet lahví
Horky, zámek Žleby, Hostovlice Výchozím stanovištěm bude opět škola. Jelikož je vzdálenost mezi obcemi kolem 4km a vycházka je naplánována pro žáky 3. ročníku, využijeme částečně tras linkových autobusů, protože by jinak byla cesta velice náročná. Do obce Horky pojedeme autobusem.. Historickou památkou obce je kostel sv.Václava, který svým umístěním na návrší nad obcí. Zároveň tvoří dominantu celé roviny rozprostírající se od Čáslavi ke Golčovu Jeníkovu, až po úpatí Železných hor. Kolem kostela je hřbitov. Obcí vede
78
železniční trať a hlavní silnice, obě spojující Čáslav a Havlíčkův Brod. Silnice je velmi frekventovaná a tudíž i celá obec je na rozdíl od okolních obcí poměrně rušnou. Obecní úřad se nachází v klidnější části obce. Tato vesnice nemá žádný centrální prostor, žádnou náves. Dojdeme na nádraží. Odtud se vydáme směrem do Žlebů pěšky (asi 3 km) Ve Žlebech navštívíme státní zámek. Jde o udržovaný renesanční zámek se přilehlým parkem a oborou.. Zámek patřil rodu Auerspergů, kterým jako jejich panství připadala téměř celá oblast našeho regionu. Jde o původně gotický zámek z roku 1289, v období husitských válek byl zničen. Na přelomu 15. stol. proběhly na zámku renesanční a později barokní přestavby. V 19. století byl upraven podle tehdejšího anglického vzoru Karlem Vincentem Auerspergem, který byl synovcem Jana Adama Aeursperga (zámek Tupadly, textilní manufaktura, Adamov).
Obr. 31 Státní zámek Žleby
Vhodné je navštívit i chovnou a záchranou stanici v zámecké oboře, kde jsou k vidění bílí jeleni32 . V této oboře se věnují i odchovu dravých ptáků nebo poraněných zvířat jinak volně žijících ve volné přírodě. V určitých hodinách nebo 32
Pozn. Chráněný vzácný druh, dříve byl pouze ve Státní oboře v Žehušicích, kde patřil k vysoce
chráněnému druhu. Umělým odchovem se podařilo stádo čítající asi 20 kusů rozmnožit tak, že dnes se jimi může pyšnit i blízká obora ve Žlebech.Mimo jiné tato obora slouží jako záchraná stanice, kde se věnují především záchraně zraněným dravcům
79
po předchozí domluvě můžeme vidět i krmení zvěře, což je pro děti velice zajímavé. Ze Žlebů se vydáme do Hostovic. Do této obce dojdeme ze strany, kde dříve stála „hladová“zeď. Na tomto místě můžeme dětem přečíst nebo převyprávět pověsti týkající se obce Hostovlice. Spojnicí, mimo hlavní komunikace se dostaneme na náves, kde stojí zvonička, o které jsme se dočetli právě v pověsti a o několik metrů dél se nachází budova obecního úřadu. Odtud pojedeme autobusem do Potěh.
80
Pracovní list k vycházce č.3 (autorské řešení – kurzíva) Skupina (název)……………………………………..………………………. jména členů: …………………………………………………………………
Úkol.č.1 (před vycházkou) a) Podle mapy naplánujte trasu naší vycházky, když víte, že chceme navštívit obce Horky, Hostovice, Žleby a nejdelší trasu vycházky můžeme jet autobusem
b) Vyhledejte v jízdním řádu vhodné autobusové spojení
Úkol č. 2 Zorientujte mapu podle kompasu a směrové růžice (1. stanoviště na konci obce Potěhy)
Úkol č. 3 Vyhledejte důležité orientační body a určete jejich vzdušnou vzdálenost od místa stanoviště. (vhodné stanoviště – výhled do krajiny)
Úkol č. 4 Charakterizujte, jak vypadá okolní krajina, najděte v mapě, jak se jmenuje pohoří které vidíme na obzoru a najděte kótu Tisí skály, která je vidět z našeho stanoviště Řešení: pohoží Železné Hory, Tísí skála -392m
Úkol č. 5 Pozorně si prohlédněte zámek ve Žlebech, dělejte si náčrtky, dalším úkolem ve třídě bude tento zámek namalovat nebo jinak výtvarně ztvárnit ( maketa z papíru)
Úkol č. 6 (v oboře) Pozorně sledujte, jaké dravé ptáky můžete vidět v oboře, v samostatné práci budete vyhledávat základní informace zpracovávat informační tabulku
81
a
Mapa k vycházce č. 3
82
II. 3. 4 Vlastivědná vycházka pro 4. ročník – Čáslav 1. část Vlastivědná vycházka je určená pro žáky 4. ročníku. Cílem vycházky je seznámit žáky s historickým vývojem města od počátků osídlení, s hradebním pásmem, s nejdůležitějšími orientačními body města a s významnými památkami. Je zde tolik možností, že můj návrh je pouhým zlomkem toho, jak se dají vlastivědné vycházky naplánovat. Protože ve 4. ročníku se žáci seznamují podle ŠVP s českými dějinami a s některými osobnosti historie, můžeme stavět na těchto poznatcích a vhodně je regionálními dějinami doplňovat. Doporučuji proto tuto vycházku absolvovat až na konci 4. ročníku. Tuto vycházku doplníme o návštěvu Městského muzea v Čáslavi, kde nalezneme expozici zabývající se nejstarším osídlováním od pravěku, přes osídlení rvaních zemědělců, Slovanů a rodu Slavníkovců, kteří osídlovali postupně nejstarší část – Hrádek a příchod Přemyslovců.
Vlastivědná vycházka č. 4 TÉMA: 1. část – Čáslav – Hradební pásmo Historie města Čáslav , vznik a vývoj města od prvopočátků, hradební pásmo, rozdíl vesnice – město, dopravní situace ve městě, návštěva Městského muzea v Čáslavi VVC: Žák se dokáže orientovat ve městě, všímá si rozdílů mezi vesnicí a městem, pozná základní orientační body, seznámí se s novými pojmy – hradby, hláska, bašta. Všímá si význačných budov a chápe jejich význam, pozná některé historické památky, osobnosti. Dokáže zařadit konkrétní historické údálosti z našeho okolí do historie nár. dějin., umí se orientovat v mapě a zakreslovat do plánku města. ORGANIZACE: Vycházka: 8 vyučovacích hodin (čas pro přesun, vycházku a práci s vybranými úkoly v pracovním listě) Práce ve třídě:10 vyučovacích hodin - plnění dalších úkolů z pracovního listu (následující 2 dny jako součást projektu) 83
Trasa vycházky a časový plán: Výchozí bod – budova ZŠ Potěhy - odjezd v 7:35 linkovým autobusem do Čáslavi Čáslav - aut. nádraží
7: 50
přesun na výchozí stanoviště – Fortna 8:10 1. část vycházky – Vala 8:15 – 9:35 svačina
9:35 – 9:55 (dětské hřiště u MŠ Těsnohlídkova)
2. část vycházky – Ot.bašta – Fortna 10:00 – 12:00 oběd 12:00 - 13:00 Návštěva Městského muzea – 13:30 – 15:30 Odjezd linkovým autobusem v 15:15 do Potěh UČEBNÍ POMŮCKY: Mapa Čáslavi, fotografie (popř. další obrazové materiály) Knihy o Čáslavi a o významných historických památkách a osobnostech, naučný slovník, encyklopedie, balící papír A1, temperové a vodové barvy, lepidlo, fixi, psací potřeby,čtvrtky A, víčka od pet lahví Čáslav – hradební pásmo Svoji vycházku začneme kousek od Kostelního náměstí, na Fortně. Odtud je výhled na nejstarší část původního hradiště Hrádek, na kterém žil kníže Čáslava se svým lidem. Hrádek se nachází západně od našeho stanoviště, nad fotbalovým stadionem ve Vondrantech. Sejdeme Žižkovou branou na Vala, zde budou dětem jistě nápadné dlouhá schody – byla to cesta pro koňské povozy a schody jsou měřeny na „koňský krok“. Vala jsou dnes upraveným parkem pod městskými hradbami, kam čáslavští chodí často na procházky. Zde si můžeme vysvětlit, co byl hradní příkop, proč bylo tak výhodné postavit ve středověku město právě nad dnešním Podměstským rybníkem. Hlavním přítokem je Čáslavka33, kterou děti znají ze svého okolí, protože Čáslavka v našem regionu protéká téměř všemi obcemi. Obejdeme celé původní staré město kolem hradeb. Všímáme si zachovalých
33
Pozn. Můžeme s dětmi vytvořit mapku, kudy Čáslavka protéká. Čáslavka je potok pramenící v lese
poblíž Podmok u Golčova Jeníkova. Protéká Bratčicemi, Adamovem, Tupadly, Drobovicemi a v Čáslavi se koryto rozšiřuje a tvoří tak jediný přítok Podměstského rybníka.
84
hlásek městských hradeb, které sice v minulém století prošly rekonstrukcí, ale dochovaly se do dnešních dob. V celé délce se hradby dochovaly asi v jedné třetině hradeb původních .Právě procházíme okolo nejdelšího úseku. Hradby končí u jediné zachovalé Otakarovy bašty, která byla součástí bývalé Brodské brány, směřující na východní stranu. Otakarova baštu a náměstí spojuje ul.Klimenta Čermáka, která je upravenou pěší zónou. Ve středověku touto branou přijížděli do města kupci, jelikož byla součástí významné obchodní cesty. Středu města se ještě vyhneme a budeme pokračovat směrem k dnešnímu kinu Miloše Formana, ulicí Jeníkovskou. Tato komunikace je
nejfrekventovanější
silnicí města, protože byla vystavěna jako obchvat náměstí a dnes slouží obyvatelům jako průjezdná silnice celým městem. Od bašty ke kinu je zachována pouze část hradeb. Pozůstatky bývalého opevnění jsou dobře patrny jako boční zeď několika domů. Ale dá se docela přesně určit, kudy hradby v minulosti vedly. Cestou ke kinu křížíme ulici Přemysla Otakara II., která ústí do náměstí úzkou bránou, několika schůdky a jednou z dochovaných hlásek. Kolem kina projdeme úzkou stezkou pro pěší, až do poštovní ulice. Opět celou dobu jdeme kolem hradeb. Na tomto místě bych chtěla vysvětlit svůj záměr, proč jdeme stále kolem hradeb. Chci dětem ukázat, jak byla Čáslav v době svého vzniku malá. To, co my nazýváme náměstím a několik dalších metrů okolo bylo ve středověku, v dobách, kdy v městě pobýval například Jan Žižka z Trocnova celým městem. Poštovní ulici a ulici Dusíkovu spojuje úzká ulička. Stále ještě jdeme okolo bývalých hradeb. Dostáváme se téměř před budovu divadla, které nese právě jméno Jana Ladislava Dusíka. Zde naše putování kolem hradeb končí a právě v těchto místech se nacházela v minulosti tzv. brána Chrudimská. Ulicí Dusíkovou vyjdeme na náměstí . Budeme pokračovat tentokrát už vnitřkem náměstí. Půjdeme po východní straně – tzn., že se vydáme vpravo a projdeme kolem bývalého hotelu Grand a kolem Komerční banky až do ulice Gen. Fr. Moravce. K ní je kolmá ulice J.Mahena, kde se nachází poslední zbytky hradeb a také poslední z hlásek. Odtud se musíme vrátit a jít směrem ke kostelu sv. Petra a Pavla, stále ulicí J.Mahena, křížíme ulici Gen. Fr. Moravce Došli jsme ke gotickému chrámu sv. Petra a Pavla a zde je vhodné si všimnout zbytků románského kostelíku sv. Michala, který
85
je doslova obestaven chrámem gotickým a zachoval se pouze jako součást dnešní sakristie. Dochovala se pouze půlkruhová apsida a část věže. Tuto část vycházky končíme na Kostelním náměstí u schodů, kterými jsme na začátku cesty scházeli na Vala.
86
Pracovní list k vycházce č. 4 (autorské řešení – kurzíva) Skupina (název)………………………………………………………….. jména členů: ………………………………………………………………
Úkol č. 1 Žáci budou během vycházky zakreslovat do plánu hradební pásmo a vyznačí zachovalé hlásky, baštu a Žižkovu bránu
Úkol č. 2
Zaznamenávejte všechny důležité informace, které během
vycházky naleznete – pamětní desky, informační tabule s označením památky a jejich letopočty založení apod.
Úkol č. 3
Vytvořte časovou osu a zaznamenejte, kdy bylo založeno město
Čáslav, zaznamenávejte postupně i všechny časové údaje, se kterými se během vycházky setkáte
Úkol č. 4 Zakreslete do plánku, kde stály brány do města – Chrudimská a Pražská
Úkol č. 5
Vytvořte v písku
plastickou mapu Čáslavi ( pískoviště na
dětském hřišti)
Úkol č. 6
Vypište, které nové pojmy jste slyšeli při výkladu učitele a co
znamenají, popřípadě se významy slov vyhledejte v naučném slovníku
Úkol č. 7 Vypočítej, před kolika lety žil na Hrádku kníže Čáslava se svojí družinou. Před kolika lety bylo založeno město Čáslav? Kolikrát jsi menší než věž Čáslavského kostela? Co je starší – Otakarova bašta nebo věž kostela sv. Petra a Pavla? ( některé informace zjistíte při návštěvě muzea).
87
II. 3. 5 Vlastivědná vycházka pro 5. ročník – Čáslav 2. část Vlastivědná vycházka č. 5 TÉMA: 2. část – Čáslav – Náměstí Historie města Čáslav, historické památky města, architektura města, významné osobnosti, kulturní a církevní památky, současnost města, postavy z české historie v souvislost s městem Čáslav, významné osobnosti kultury a sportu, historie orientace podle mapy a plánu města, symboly města, významné instituce, návštěva radnice, Žižkovy síně a chrámu sv. Petra a Pavla VVC: Žák si všímá historických památek, zjišťuje a třídí informace a dále je zpracovává. Vnímá souvislosti mezi vývojem českých dějin a dějin města. Seznámí se s novými pojmy – historické centrum, gotika, renesance, baroko, heraldika – erb města Umí spolupracovat se spolužáky ve skupině, respektuje názor druhých a vyjádří názor svůj. ORGANIZACE: Vycházka: 8 vyučovacích hodin (čas pro přesun, vycházku a práci s vybranými úkoly v pracovním listě) Práce ve třídě: 10 vyučovacích hodin - plnění dalších úkolů z pracovního listu (následující 2 dny jako součást projektu) Trasa vycházky a časový plán: Výchozí bod – budova ZŠ Potěhy - odjezd v 7:35 linkovým autobusem do Čáslavi Čáslav - aut. nádraží - 7:50 přesun na Žižkovo náměstí - 8:10 1. část vycházky – 8:15 – 9:35 svačina - 9:35 – 9:55 (park u sochy J.Žižky) 2. část vycházky – Ot.bašta – Fortna 10:00 – 12:00 oběd 12:00 - 13:00 návštěva Městského muzea – 13:30 – 15:00 odjezd linkovým autobusem v 15:15 do Potěh Zhodnocení 10 min.
88
UČEBNÍ POMŮCKY: Mapa Čáslavi, fotografie (popř. další obrazové materiály) Knihy a brožury o Čáslavi a významných historických památkách a osobnostech, naučný slovník, encyklopedie, internet balící papír A1, temperové a vodové barvy, lepidlo, fixi, psací potřeby,čtvrtky A, víčka od pet lahví
Čáslav – náměstí Vycházku začínáme u klasicistní kašny z 18.století. Využijeme toho, že od kašny je dostatečný a přehledný rozhled přes celé náměstí. Navíc okolo kašny jsou umístěny lavičky a nevede tudy dopravní komunikace, takže je zde opravdu bezpečný prostor pro děti. Nejprve se zaměříme na celkový tvar náměstí a pokusíme se zjistit světové strany. Nejjednodušší bude orientace podle dopadající stínu a nebo můžeme dětem povědět o orientaci kostelů
34
(chrám sv.Petra a Pavla patří mezi orientované), kdy
proti oltáři je východ z kostela a ten směřuje od oltáře na západ. Takže do kostela se vstupuje ze západu na východ. V kostele stojíme čelem k oltáři, tudíž stojíme proti východu. Další možností je orientace podle slunečních hodin, které najdeme vždy na jižní zdi. V Čáslavi se sluneční hodiny nachází na rohovém domě ul. Palackého a náměstí Jana Žižky z Trocnova.p. 161. Povšimneme si jak tvaru náměstí, tak některých památek přímo na náměstí. O kašně bylo již zmíněno výše, rozhlédneme li se po náměstí, nemůžeme přehlédnout Morový sloup a malý parčík, kde je umístěna socha Jana Žižky z Trocnova, stojící čelem k radnici od J.V.Myslbeka, která byla vytvořena na žádost čáslavského sokola. Prvním místem, kterého si budeme všímat je radnice.
Čáslavská
radnice,
pozdně
barokní
stavba
palácového typu z let 1765 – 1769, dílo architekta J.Wirche, je hlavní dominantou náměstí spolu s chrámem sv. Petra a Pavla, který nestojí přímo na náměstí, ale je posunut o několik metrů směrem z náměstí. Nad vcho-
34
Pozn. Chrám sv.Petra a Pavla patří mezi orientované
89
Obr.32 Znak města Čáslav
em do radnice je umístěn znak města Čáslavi, na kterém jsou
znázorněny tři
věže nad otevřenou bránou, dva trubači a uprostřed Český lev. Hradby města co do výšky a do šířky mají býti jako hradby kolínské s věžemi zaokrouhlenými, tak že tři věže mají státi nad branami poskytujícími vjezd a východ měšťanům, též ze strany vod aby se vystavěla malá branka( z nedatované listiny popisující hradební systém nejme nejmenovaného města, které se někdy ztotožňuje s Čáslaví – okolo 1278)35 Uvnitř radnice s nachází Žižkova síň, kde jsou pietně uloženy ostatky Jana Žižky z Trocnova. Vydáme se od radnice směrem vlevo. Sousední budova slouží městu jako výstavní síň, je zde nově zřízeno informační středisko a Městská knihovna. Oddělení pro děti nalezneme v prvním patře. Ještě nedávno byla tato budova součástí ZŠ Náměstí, jejíž hlavní budova je naproti. Městská knihovna v té době byla umístěna v malých prostorách přízemí radnice. Přejdeme silnici vedoucí na kostelní náměstí, míjíme památník Matouše Ulického, kaplana podobojí. Škola na náměstí byla v historii města postavena jako první, ve své době tzv.chlapecká. Vedle školy je budova čp.181 těsně sousedící, která dnes slouží škole jako jídelna. Na této budově je umístěna pamětní deska básníka J.L.Quise a malíře A.Chitussiho. V této chvíli se nacházíme na jihozápadní straně náměstí a míjíme ul. Dr. J. Quise .36 Následuje řada měšťanských domů, vystavených v období renesance. Po rekonstrukci zůstala u některých z nich velmi dobře patrná původní podoba. Bohužel se nedochovala přízemní loubí. Zřejmě v průběhu 18.století došlo k umělému postupnému zasypání a nebo později i zazdění. Zde je důležité si povšimnout domu čp. 171 na kterém je umístěna pamětní deska. Tento dům stojí v místě, kde původně rodný dům Jana Ladislava Dusíka, vynikajícího klavíristy a hlavně hudebního skladatele, stál. Dům již do památkově chráněných domů náměstí zařazen nebyl. O několik metrů dále se nachází další historicky cenný dům, č.p. 167, v jehož přízemí se nachází obchod s nábytkem. Je to původně středověký dům, s částečně zachovalým barokním průčelím. Tento dům nám podává obraz, jak původně vypadala zástavba náměstí. Interiéry v přízemí jsou klenuty křížovými a valenými
35
FROLÍK,J. a kol.: Čáslav- místo pro život, svědectví architektury, Čáslav 1999 s.25
36
Pozn. Náměstím budeme procházet z tohoto místa proti směru hodinových ručiček
90
klenbami. Dům hned v sousedství je také původní gotický dům, č.p.166, pravděpodobně ze 14.stol, který později prošel jak renesanční, tak barokní přestavbou. Dnes je zde částečně zachována barokní úprava průčelí. V přízemí byly obnoveny původní zalomené oblouky někdejšího loubí. Obytný městský dům, č.p. 165 (Mix.-Max) je jedním z nejstarších zachovaných městských domů, bohužel ještě nedávno dobře patrné a zachovalé interiéry jsou dnes upraveny. Na rohu ulice Palackého a náměstí se nachází dům, č.p. 161, původně gotický dům, v roce 1807 byl empírovou přestavbou výrazně změněn a další úpravy v 19. a 20.století velmi zjednodušily a znehodnotily empírovou fasádu, včetně existujících štuků. Zachovalo zajímavou součástí jsou sluneční hodiny, nesoucí letopočet empírové přestavby – 1807 ( MDCCCVII). Ulice Palackého ústí kolmo do náměstí. Je zde dobře vidět na evangelický kostel, jehož věž známe z každého pohledu na město Čáslav jako druhou dominantní věž. Naproti se nachází opět velmi zajímavý dům, č.p. 154 (prodejna novin). Původně gotický dům, později přestavěn v renesančním stylu. Po požáru r.1763 upraven klasicistně. Původně empírové průčelí bylo r. 1908 přestavěno na secesní s výraznou štukovou úpravou. Dalším památkově chráněným domem je dům č.p.150 (papírnictví). Opět původně gotický dům z přelomu 13. a 14.století, který prošel řadou stavebních úprav. Z hlediska historického je zajímavý především interiér s velmi cennými klenbami – křížové, hřebínkové a valené a zachovalé sklepení s půlkruhovými portály. Dům č.p.149 (lékárna „Pod štítem“), původně gotický dům. přestavěný v 19.století, kdy získal dnešní empírovou podobu. Hned za rohem se nachází dům č.p.147, zvaný „Váchův“. Opět gotický dům s empírovou podobou. Zde je asi nejlépe empírová přestavba patrná a dochovaná i přes další stavební úpravy na počátku 20.století. V trojúhelníkovém tympanonu je umístěna deska na Jana Váchů. Odtud bychom se ulicí Klimenta Čermáka, která je pěší zónou, dostali k Otakarově baště. My si ovšem povšimneme budovy hotelu Bílý kůň. Tento, nyní hotel, býval zájezdním hostincem. Dnes empírový dům z první poloviny 19.století postavený nad
91
gotickým sklepem. Současná fasáda je ovšem z počátku 20.století. Na této straně (jižní) náměstí si povšimneme ještě domu č.p. 106 a 105. Oba tyto domy byly původně gotické, přestavěné v období renesance a později i v období baroka. Dalším chráněným domem je dům, č.p. 101, což je renesanční mázhausový dům na gotických základech. Celková renesanční přestavba byla provedena v poslední třetině 16.století, po roce 1800 následovala empírová přestavba a určité úpravy na průčelí.
V chodbě je zachováno malované „Boží požehnání“ psané
latinsky a německým švabachem. Poslední památkový dům na této straně náměstí je dům č.p. 98 ( nároží náměstí a ul. Přemysla Otakara II. . Je to středověký dům s řadou dochovaných pozdně gotických prvků, který byl stavebně upraven někdy po roce 1500. Další úprava byla barokní a poslední z úprav byla provedena r. 1928. Zajímavý portál průjezdu v průčelí domu s profilovaným ostěním, které je vsazeno do pravoúhlého rámu s dvěma znakovými štítky dvěma korunkami. Třetí stana náměstí je bez památkově chráněných domů. Za povšimnutí stojí budova dnešní České spořitelny, kde bývala první čáslavská pošta. a budova dnešního středního odborného učiliště, která v minulosti sloužila jako okresní hejtmanství tzv. „Okres“ a ještě dříve zde byl zájezdní hostinec“ U Černého orla“, kde údajně jednu noc strávil i Wolfgang Amadeus Mozart, kterému zde byla v dubnu 2007 odhalena pamětní deska. Naše vycházka městem nás dovede opět tam, kde jsme začínali Ovšem ještě než dojdeme k radnici, stojí za zmínku dům čp.2. dům s krásným rokokovým průčelím a pamětní deskou, připomínající jednoho ze slavných čáslavských rodáků, zakladatele české floristiky, Filipa Maxmiliána Opize. A jsme opět u radnice. Zde můžeme navštívit Žižkovu síň, popř. můžeme vycházku zakončit návštěvou některou ze zajímavých výstav v nové výstavní síni.
92
Pracovní list k vycházce č. 5(autorské řešení – kurzíva) Skupina (název)……………………………………………………………………................. jména členů: ………………………………………………………………………...
Úkol č. 1 Jak se jmenuje náměstí na kterém se nacházíme? Náměstí Jana Žižky z Trocnova
Úkol č. 2 V mapě náměstí máš zakreslen body, přiřaď k legendě číslice, které označují dané místo (pracuj s přiloženou mapou)
Úkol č. 3 Vypiš z mapy názvy ulic, které ústí do náměstí ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………
Úkol č. 4 Pozoruj, jak vypadají domy na náměstí. Udělej si nákresy, protože naším společným úkolem bude vytvoření modelu náměstí z papírových krabic.
Úkol č. 5 Počítej, kolik pamětních desek najdeme umístěných na domech na náměstí - Celkem 6 - (J.L.Dusík, J.Váchů, W. A. Mozart, J. L. Luis, A. Chittussi, F.M.Opiz)
Úkol č. 6 Napiš,která památka se ti na náměstí nejvíce líbila nebo o které jsi se dozvěděl něco nového, zajímavého, co jsi ještě nevěděl. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 93
Mapa náměstí Jana Žižky z Trocnova
…..
Městská knihovna
…..
evangelický kostel
…..
hotel Bílý kůň
…..
rodný dům Jana Ladislava Dusíka
…..
radnice
…..
kašna
…..
socha Jana Žižky z Trocnova
…..
Morový sloup
…..
výstavní síň,
…..
ZŠ Náměstí
…..
Chrám sv. Petra a Pavla
Správné řešení 1. radnice, 2. výstavní síň, 3. Městská knihovna, 4. Chrám sv. Petra a Pavla 5. ZŠ Náměstí, 6. rodný dům Jana Ladislava Dusíka, 7. evangelický kostel 8. hotel Bílý kůň , 9. socha Jana Žižky z Trocnova, 10. Morový sloup 11. kašna
94
III. PEDAGOGICKÝ VÝZKUM Jednou z částí diplomové práce je pedagogický výzkum, jehož cílem je ověření významu vlastivědné vycházky, jako vyučovací formy v praxi. Zda-li je pro žáky přínosem a má smysl věnovat čas přípravě vlastivědné vycházky a nahradit tak frontální výuku ve třídě. Pro porovnání výsledků pedagogického výzkumu byl pro žáky připraven didaktický test, jehož výsledky mají potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, která z forem je účinnější, tudíž efektivnější a má pro žáky větší význam.
III. 1 Příprava pedagogického výzkumu Výzkum jsem realizovala v dubnu 2007. Měla jsem k dispozici dvě skupiny, kterou tvořili žáci čtvrtých ročníku. Počet žáků ve skupině byl 22 žáků. První, experimentální, skupinu tvořili žáci z MŠ a ZŠ Potěhy a druhou skupinu, kontrolní, žáci ze ZŠ v Žehušicích. Ani v jedné ze tříd neučím. Protože na Základní škole v Potěhách působím řadu let jako učitelka 1.stupně, měla jsem pro tento výzkum vytvořeny všechny potřebné podmínky a vedení školy mi vyšlo vstříc. Jelikož tato škola je poměrně malá ( 186 žáků), potřebovala jsem uskutečnit výuku ještě na jiné škole. Oslovila jsem vedení ZŠ Jana Václava Sticha-Punta Žehušice a i zde mi paní ředitelka vyšla ochotně vstříc. Tyto školy mají přibližně stejnou vzdálenost od Čáslavi. V ZŠ Žehušice jsem provedla pouze ústní výklad učiva, vztahující se k historii Čáslavi, doprovázenou obrazovým materiálem a se skupinou žáků ZŠ Potěhy jsem absolvovala vycházku v Čáslavi. Obě skupiny měly danou časovou dotaci 2 vyučovací hodiny. V obou případech byl cíl hodiny splněn. Učební látkou bylo poznání města Čáslavi, jeho historie, některé hlavní památky, nejznámější osobnosti. Pro klasickou frontální výuku jsem měla připravený dostatek obrazového materiálu, snažila jsem se svůj výklad směřovat hlavně k místům, kde jsem se zastavovala s dětmi z druhé skupiny. Postupovala jsem i podle připraveného testu tak abych dětem dostatečně zdůraznila informace, které byla obsaženy v testu. Obě skupiny pracovaly se stejnými úkoly a otázkami při výkladu, abych měla jistotu, že obě skupiny dostatečně zaznamenaly nové učivo.
95
III. 2 Prezentace pedagogického výzkumu III. 2. 1 Experimentální skupina - ZŠ a MŠ Potěhy Úterý 17. dubna 2007, 2. a 3. vyučovací hodina
Třída 4., ZŠ a MŠ Potěhy se stala třídou experimentální. Za 1. vyučovací hodinu jsme museli dojet do Čáslavi a žáky jsem seznámila s cílem dvou vyučovacích hodin, kdy se seznámíme s městem Čáslav z pohledu historického, trochu jinak, než jak ho znají z návštěv města s rodiči, kdy jde většinou o zařizování úředních záležitostí a nákupů. Ptala jsem se dětí, kdo zná Čáslav z hlediska historického, kdo zná památky města, kdo navštívil některá zařízení (mimo divadla a kina, kam jezdíme i se školou). Některé děti se hrdě hlásily k tomu, že město znají, ale jak jsem postupně zjistila, tak znají maximálně náměstí, kostel -
pouze podle názvu, V Městském muzeu,
v Žižkově síni, ani v knihovně děti nebyly, což mě dost překvapilo. Trasa vycházky Vycházku jsem si upravila podle plánu vycházek pro 4. a 5. ročník, které jsou obsaženy v této práci. Chtěla jsem, aby děti poznaly nejenom jednu z částí, ale město Čáslav – historickou část prošly z vnějšku i uvnitř. Vycházeli jsme od Fortny - zde je výhled na starobylý Hrádek, po Valech – opevnění města, zastavili jsem se u Otakarovy bašty, odtud pěší zónou – ul. Kl. Čermáka na náměstí. Zde jsme prošli okolo hotelu Bílý kůň, zastavili jsmese u sochy Jana Žižky z Trocnova, řekli jsme si několik základních informací o J.Žižkovi. Další zastávkou byl Morový sloup a kašna na náměstí. Ukázali jsme si budovu SOU v Čáslavi, kam byla nedávno umístěna pamětní deska W.A.Mozarta. Ze středu náměstí jsme došli k západní straně náměstí, kde je radnice města. Na budově radnice jsme si všímali především městského znaku a také, že je zde Žižkova síň, kde jsou uloženy ostatky tohoto husitského vojevůdce. Kolem nové výstavní síně, informačního střediska a knihovny jsme došli ke kostelu sv. Petra a Pavla, minuli jsme památník Matouše Ulického. V kostele jsme nebyli, pouze jsme nahlédli dovnitř přes zamčené mříže. Kostel jsme obešli, ukázala 96
jsem dětem původní část – kostel sv. Michala. Odtud jsme došli okolo budovy ZŠ Náměstí , mj. jsou zde umístěny pamětní 2 desky (A. Chittussi, F. M. Opiz), k rodnému domu J.L.Dusíka. Několik informací jsme si řekli i o tomto hudebním skladateli. Poté jsem se na náměstí zastavili na rohu náměstí s ul. Palackého. Jednak je zde dobře vidět na evangelický kostel, jehož věž je třetí dominantou města a na domě čp. 161 jsou zachovalé sluneční hodiny z počátku 19. století. Zde končila naše vycházka. Z náměstí na autobusové náměstí jsme šli kolem budovy kina M.Formana, ulicí Přemysla Otakara II., kde je ještě vidět zachovalá část hradebního opevnění města. Následující den jsem žákům této třídy zadala didaktický test, abych si ověřila, co si z výkladu při vlastivědné vycházky pamatují.
97
III. 2. 2 Kontrolní skupina - ZŠ Václava Sticha –Punta Žehušice Čtvrtek 19. dubna 2007 , 2. a 3. vyučovací hodina
V této škole jsem provedla pouze výklad frontální formou výuky, kdy jsem téměř monologicky odučila připravenou látku. V výkladu jsem postupovala tak, jak jsem s dětmi z experimentální skupiny prošla celou trasu. I zde jsem se snažila zdůraznit místa, o kterých jsem vyprávěla i dětem z první skupiny. I této kontrolní skupiny jsem se ptala, kdo zná město Čáslav z hlediska historického. Zde se přihlásilo několik žáků, že památky znají. Mnozí znali různé části města, celkem se dokázali i orientovat, ale málokdo věděl, jak se která stavba přesně jmenuje. Znali kostel, ale komu je zasvěcený už nevěděli. Pro děti jsem měla připravené i pracovní listy s tématikou Čáslavi a společně jsme v nich pracovali. Děti velice pěkně spolupracovaly, ale někdy jsem měla pocit, že se nudí, že můj výklad je příliš obsáhlý a na dětech bylo znát, že jsou i celkově z přemíry informací unavené a možná i znechucené. Následující den jim jejich paní učitelka třídní zadala stejný didaktický test, jaký jsem předložila i žákům experimentální skupiny. Obě skupiny měly na vyplnění testu 15 minut. Zadávaný test měl 15 otázek, které navazovaly na probrané učivo o Čáslavi. Předkládám i kontrolní test se
správnými odpověďmi, ty
kurzívou.37
37
Pozn.Test bez řešení je součástí přílohy
98
jsou vyznačeny
DIDAKTICKÝ TEST 1. Mezi rodáky Čáslavi patří: a) Přemysl Otakar II. b) Jan Ladislav Dusík c) Jan Žižka 2. Kdo je Miloš Forman? a) atlet – běh na 800m b) známý filmový režisér c) poslanec 3. Jediná zachovalá bašta původního opevnění nese jméno: a) Jana Žižky z Trocnova b) Přemysla Otakara II. c) Karla IV. 4. Jak se jmenuje divadlo v Čáslavi? a) Jana Žižky z Trocnova b) Jana Ladislava Dusíka c) Miloše Formana 5. Kdo byl Jan Žižka z Trocnova? a) hudební skladatel b) husitský vojevůdce c) kazatel 6. Dominantou města Čáslavi je: a) Chrám sv.Petra a Pavla b) Chrám sv.Barbory c) Chrám sv.Víta 7. Jak se jmenuje kino v Čáslavi? a) Jana Ladislava Dusíka
99
b) Miloše Formana c) Jiřího Mahena 8. Žižkova síň se nachází: a) v kostele sv. Petra a Pavla b) v budově radnice c) v budově ZŠ Náměstí 9. Město Čáslav založil: a) Jan Žižka z Trocnova b) Přemysl Otakar II. c) Jan Hus 10. Mezi sportovkyně , které proslavily Čáslav nepatří: a) Kateřina Neumanová b) Ludmila Formanová c) Jarmila Kratochvílová 11. Jak se jmenuje rybník, nad kterým je město vystavěno? a) Podhradský b) Podlesní c) Podměstský 12. Na náměstí se nachází hotel,bývalý zájezdní hostinec : a) Černý kůň b) Bílý kůň c) Bílý jelen 13. Kdo byl Jan Ladislav Dusík? a) spisovatel b) hudební skladatel c) sochař
100
14. Náměstí v Čáslavi se jmenuje: a) Žižkovo náměstí b) Otakarovo náměstí c) Čáslavské náměstí 15. V Čáslavi působil i Jan Karafiát, známý jako autor knížky pro děti: a) Ferda Mravenec b) Broučci c) O pejskovi a kočičce
101
III. 3 Vyhodnocení dosažených výsledků pedagogického výzkumu Maximální počet bodů byl 15. Za každou správnou odpověď získali žáci jeden bod.
Otázka číslo
ZŠ Potěhy sk. experimentální
Vyjádření v procentech
ZŠ Žehušice sk. kontrolní
Vyjádření v procentech
19
86,36
18
81,81
14
63,63
16
72,72
21
95,45
20
90,90
19
86,36
21
95,45
20
90,90
20
90,90
22
100
20
90,90
18
81,81
19
86,36
16
72,72
17
77,27
15
68,18
19
86,36
14
63,63
13
59,09
19
86,36
18
81,81
20
90,90
18
81,81
17
77,27
15
68,18
21
95,45
20
90,90
18
81,81
14
63,63
273
82,72
265
80,30
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Celkem
Vyhodnocení: Vyhodnotila jsem jak jednotlivé odpovědi žáků, tak i celkové výsledky třídy jako skupiny, kde mohla skupina dosáhnout maximální hodnoty 330 bodů. Experimentální skupina dosáhla celkem 273 bodů z 330 možných, což je 82,72 % správných odpovědí. Kontrolní skupina dosáhla celkem 265 bodů z 330 možných, což je 80,30 % správných odpovědí. Výsledek pedagogického experimentu jsem vyjádřila pomocí grafu.
102
Graf: Uvedeno v procentech
83 82,5 82
ZŠ Potěhy experimentální skupina
81,5 81
ZŠ Žehušice kontrolní skopina
80,5 80 79,5 79
III. 4 Interpretace pedagogického výzkumu Na základě výsledků pedagogického experimentu musím konstatovat, že se potvrdila vyslovená hypotéza. Porovnáním výsledků obou skupin jsem došla k závěru, že experimentální skupina, která vlastivědnou vycházku absolvovala prakticky, dosáhla lepších výsledků než skupina kontrolní, s klasickou frontální výukou. Předpokládala jsem, že žáci, kteří si projdou město a poznají památky v praxi, dosáhnou lepších výsledků než žáci, kteří budou seznámeni s učební látkou pouze teoreticky. Při řešení testu bylo patrné, u některých otázek, že žáci váhají nad odpovědí a to hlavně v případě osobností – pletlo se jim např. kino, divadlo. Někdy jsem měla pocit, že žáci nestačili v tak krátké době (do druhého dne) vstřebat získané informace. Pro některé žáky bylo najednou moc nových pojmů. Některým žákům stačilo k vyplnění testu méně času. Odevzdávali své testy již po 10 minutách. Jiní nad testem přemýšleli delší čas. Obě skupiny žáků byly při výuce aktivní. Děti se zapojovaly do činností, do diskuzí. Ovšem bylo vidět, že jim dělá problém práce ve skupině, kdy si nedokázaly vzájemně vyjít vstříc, dohodnout se a někdy ustoupit a podřídit se kolektivu. Naopak, někteří z žáků zase nedokázali prosadit svůj, často správný, názor. 103
Přestože tento pedagogický výzkum ukázal a potvrdil, že žáci experimentální skupiny dosáhli lepších výsledků ( i když ne o mnoho), myslím si, že stále vycházka jako vyučovací forma není dostatečně využívána v praxi. Je to pro mne velká motivace, načerpala jsem studiem podkladů pro přípravu vycházky spoustu podnětů a nápadů, uvědomila jsem si, které činnosti by se daly ještě vylepšit. Tyto zkušenosti určitě ve své praxi uplatním.
Závěr Hlavním tématem mé práce je soubor vlastivědných vycházek z oblasti Čáslavska a Čáslavi samotné, připravených tak, aby byly využitelné v praxi a celé tvořily navazující komplet použitelný pro projekt „ Čáslavsko – místo, kde žijeme“, vytvořený konkrétně pro 1.stupeň ZŠ a MŠ Potěhy. První kapitolu jsem věnovala teoretické přípravě a zpracování historických materiálů z města Čáslavi a z vybraných obcí regionu pro přípravu vlastivědných vycházek. Tyto zpracované materiály nabízím i jako opěrné podklady pro učitele při jejich vlastní teoretické přípravě svých vlastivědných vycházek. Druhá kapitola obsahuje návrh projektu „Čáslavsko – místo, kde žijeme“, vycházející z RVP ŠV ze vzdělávací oblasti „Člověk a jeho svět“ a tématu „ Místo, kde žijeme“, který vychází ze všech klíčových kompetencí. V této kapitole jsou vypracovány vlastivědné vycházky a pracovní listy pro jednotlivé ročníky . V třetí kapitole jsem chtěla pomocí pedagogického výzkumu, metodou pedagogického experimentu, ověřit význam vlastivědné vycházky v praxi. To, že vlastivědná vycházka do hodin prvouky a vlastivědy patří je nesporné. Chtěla jsem se sama přesvědčit o tom, že pokud budu věnovat čas a energii přípravě vlastivědné vycházky, získají děti daleko zábavnější a pro ně přijatelnou formou výuky lepších výsledků. Výsledky experimentu potvrdily vyslovenou hypotézu. Samozřejmě jsem si vědoma, že výzkumný vzorek byl velmi malý, a proto je vhodné tento výzkum chápat jako pilotáž, která pomáhá orientaci ve zkoumané oblasti. Rovněž se ukázalo, že frontální vyučování v našich školách má stále své pevné místo. Určitě bych chtěla doporučit svým kolegům – pedagogům, aby využívali vycházky častěji a sami poznají, že vycházka je zábavná, hravá a pro děti v jejich poznávání světa nepostradatelná.
104
RESUMÉ Název mé práce je „ Vlastivědné vycházky – Čáslav“ Práce má historicko-didaktický charakter, je rozdělena do tří základních kapitol. První kapitola se jmenuje Teoretická východiska a je rozdělena do čtyř základních kapitol. Druhá kapitola obsahuje návrh dlouhodobého výchovně vzdělávacího projektu „ Místo, kde žijeme – Čáslavsko“, který je určen pro 1.stupeň základní školy. Tato část obsahuje pět návrhů vlastivědných vycházek, ve kterých by se žáci měli lépe seznámit s místem bydliště a jeho blízkým okolím. Třetí kapitola obsahuje pedagogický výzkum.
The title of my dissertations is “ Countryside walking tours – Caslav“ The dissertation has a historical educational character and is dividend into 3 main parts. The first chapter is called „Theoretical points“ and consist of 4 subchapters. The second chapter includes a longterm propsal of the educational project „Our home – Caslav region” which is intendent which is made for an elementary school of basic school. This part includes five suggestions of Homeland study´s outings, where pupils should better acquaint and explore the place of the rezidence and it’s near surroudings. The third chapter includes a pedagogical research.
105
Použitá literatura
BIRNBAUMOVÁ, A., JANSOVÁ,L.: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu čáslavském. Praha 1929 FABIÁNKOVÁ,B.: Didaktika prvouky. Brno 1995, ISBN 80-8593-03-6 FABIÁNKOVÁ,B.: Prvouka v 1.-3.ročníku základní školy, Brno 1996 FROLÍK,J a kol.: Čáslav – místo pro život, svědectví architektury. Čáslav 1999 GAVORA, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno 2000,ISBN 80-85931-15-X. GAVORA,P.: Výzkumné metody v pedagogice. Brno 2000, ISBN 80-85931-79-6 HORA - HOŘEJŠ, P.: Toulky českou minulostí Díl 4. Od bitvy na Bílé hoře(1620) do nástupu Marie Terezie (1740). Praha 1995 HOŘEJŠÍ,V.: Čáslavské náměstí, malý průvodce, MěÚ Čáslav 1998 HRADIL,F.: Regionální prvky ve vyučování v 1.-5.ročníku. Komenský 1975/76, č.4 JULÍNEK,S.: Úvod to teorie a praxe výuky dějepisu. Brno 1995 JULÍNEK,S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu KASÍKOVÁ,H.: Kooperativní učení, kooperativní škola, Praha 1997, ISBN 807178-167-3 KRATOCHVÍLOVÁ,J.: Teorie a praxe projektové výuky. Brno 2006 KUPKA,V.: Schořov – střípky z historie, 2003 MALINA,J.a kol.: Čáslav vývoj životního prostředí, Universita J.E. Purkyně, Olomouc1976, 55- 012-77 MAŃÁK,J.,ŠVEC,V.: Výukové metody, Brno 2003 NOVÁK,P.a kol.: Historie a současnost podnikání na Kutnohorsku a Čáslavsku, Městské knihy s.r.o., Žehušice, ISBN 80-86699 – 06-4 POLIŠENSKÝ, Jos.: Třicetiletá válka a evropské krize 17.stol..Vyd.1. Praha, Svoboda, 1970 PRŮCHA,J.: Pedagogický výzkum: Uvedení do teorie a praxe. Praha 1995 ISBN 80-7184-132-3 PRŮCHA,J.,WALTEROVÁ,E.,MAREŠ,J.:Pedagogický slovník.Praha 1998, ISBN 80-7178-252-1 SPÁČIL,J., SEDLÁČEK,A, ZLÁMAL VL.:Čáslav město a okres , Praha, 1940 ŠIMÍČKOVÁ,H.: Jak na vyučování podtématu „Místo,kde žijeme“ v Rámcovém
106
vzdělávacím programu pro základní školy. Komenský 2007, č.4 ŠKRDLE,Fr.: Čáslav, průvodce městem a okolím.Čáslav 1935 VÚP: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004 WIRTH,Z.: Umělecké památky Čech, Praha 1957 ZAVADIL,A.J.: Kutnohorsko slovem i obrazem, Kutná Hora 1912 ZLÁMAL,L.(red.): Čáslav město a okres, Novohospodářská propagace Čech a Moravy Další zdroje: www.m.z.m.cz/mzm/osobnosti www.sportovci.cz/php/sportovec www.csfd.cz www.caslavsko.cz www.hrady.cz www.wikipedia
107
Seznam příloh Příloha č. 1: Pracovní list pro 1.ročník Příloha č. 2: Pracovní list pro 2.ročník Příloha č. 3: Pracovní list pro 3.ročník Příloha č. 4: Pracovní list pro 4.ročník Příloha č. 5: Pracovní list pro 5.ročník Příloha č. 6: Didaktický test Příloha č. 7:Pověsti vztahující se k regionu –J. a E. Prchalovi – Pod Železnými horami
108
Přílohy
Pracovní list k vycházce č.1 Jméno a příjmení: …………………………..………………………………
Úkol č. 1 Jak se jmenuje v Potěhách kostel ? Vypočítej příklady. K výsledkům přiřaď příslušné písmeno.
1 G
2 T
12 – 7 = 5+3= . 9–8= 10 – 7 = 8–6= 4+3= 15 – 6 = 14 – 8 = 9-5= 3+ 6 =
3 O
.
4 D
5 S
6 R
7 H
8 V
9 A
.
Odpověď:……………..…………………………………………………. Úkol č. 2 Doplň: Jak se jmenuje naše obec?............................................................................... Vypiš sousední obce : …………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………...…….
Které je naše nejbližší město?........................................................................... Jaké je naše okresní město?.............................................................................
Úkol č. 3 Znáš dopravní značky? Zamíchali se nám dopravní značky, umíš je správně vybarvit a pojmenovat? Spoj správně nápis a značku. Budeš potřebovat červenou, žlutou, modrou a černou pastelku Hlavní silnice
Stůj, dej přednost v jízdě
Stop
směr. tabule - Adamov
Úkol č. 4 Plánek obce Potěhy: Žlutou barvou je označen v plánku bod, kde se teď nacházíme. a) V plánku obce jsou i jiná důležitá místa označená barevně. Víš, která to jsou? b) Spoj čarou nápis a místo v plánku – nápis vybarvi stejnou barvou.
c) Do prázdných políček nakresli to, co si představíš, když se řekne např. škola
budova , učebnice, žáci v lavicích apod.
d) Označ správně, kam vedou jednotlivé silnice.
Pracovní list k vycházce č. 2 Skupina (název)………………………………………….................…………………. jména členů: …………………………………………………………………
Úkol č.1:
Sledujte trasu vycházky a postupně si zapisujte legendu
k mapě – číslo do rámečku a popisek, významné místo ( pod mapku)
Úkol č. 2: Zapište si ke každé obci, kolik dětí bydlí v které obci ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
Úkol č. 3: (pro práci ve třídě) Vyberte si jedno z míst a snažte se o něm zjistit co nejvíce informací, kdy bylo postaveno, opraveno, čemu slouží v dnešní době atd.
Úkol č. 5: Zjistěte, jak se jmenují starostové jednotlivých obcí ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………
Úkol č. 6:
Obec Bratčice má svůj znak, nakreslete ho
Úkol č. 7:
Zjisti v mapě, jak se jmenují jednotlivé rybníky, okolo kterých
jsme šli, a jak se jmenuje potok, který je spojuje. ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
Úkol č. 8: Vysvětlete, proč se rybník mezi Adamovem a Tupadly jmenuje Tovární nebo Fabrický (Fabr) ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
Úkol č. 9:
(pro práci ve třídě)
Z víček z pet lahví vytvořte mapu a vyznačte trasu naší vycházky ( bílými víčky), v mapě zaznamenejte i jednotlivé památky ( červenými víčky)
Úkol č.10:
Napište 5 – 10 vět o tom, jak se vám líbí žít v této oblasti, na
vesnici. Nebo jestli byste chtěli žít jinde (město, jiná oblast – hory apod.) ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
Úkol č. 11: Po přečtení pověsti „ Čertova brázda u Potěh“ tuto pověst zkuste převyprávět. Pověst zkuste ve skupině zdramatizovat.
Plánek trasy vycházky
LEGENDA: 1 ……………………………. ………….…………………………….. 2………………………….……………….……………….…………… 3…………………………………..……………………………………. 4…………………………………………..……………………………. 5………………………….………………………………………..…… 6 ………………………………………………………………………. 7 ………………………………………………………………………..
Pracovní list k vycházce č.3 Skupina (název)……………………………………..………………………. jména členů: …………………………………………………………………
Úkol.č.1 c) Podle mapy naplánujte trasu naší vycházky, když víte, že chceme navštívit obce Horky, Hostovice, Žleby a nejdelší trasu vycházky můžeme jet autobusem
d) Vyhledejte v jízdním řádu vhodné autobusové spojení
Úkol č. 2 Zorientujte mapu podle kompasu a směrové růžice(1. stanoviště na konci obce Potěhy)
Úkol č. 3 Vyhledejte důležité orientační body a určete jejich vzdušnou vzdálenost od místa stanoviště. (1. stanoviště – výhled do krajiny)
Úkol č. 4 Charakterizujte, jak vypadá okolní krajina, najděte v mapě, jak se jmenuje pohoří které vidíme na obzoru a najděte kótu Tisí skály, která je vidět z našeho stanoviště
Úkol č. 5 Pozorně si prohlédněte zámek ve Žlebech, dělejte si náčrtky, dalším úkolem ve třídě bude tento zámek namalovat nebo jinak výtvarně ztvárnit ( maketa z papíru)
Úkol č. 6 (v oboře) Pozorně sledujte, jaké dravé ptáky můžete vidět v oboře, v samostatné práci budete vyhledávat základní informace zpracovávat informační tabulku
a
Mapa k vycházce č. 3
Pracovní list k vycházce č. 4 Skupina (název)………………………….………………………………….. jména členů: …………………………………………………………………
Úkol č. 1 Žáci budou během vycházky zakreslovat do plánu hradební pásmo a vyznačí zachovalé hlásky, baštu a Žižkovu bránu
Úkol č. 2
Zaznamenávejte všechny důležité informace, které během
vycházky naleznete – pamětní desky, informační tabule s označením památky a jejich letopočty založení apod.
Úkol č. 3
Vytvořte časovou osu a zaznamenejte, kdy bylo založeno město
Čáslav, zaznamenávejte postupně i všechny časové údaje, se kterými se během vycházky setkáte
Úkol č. 4 Zakreslete do plánku, kde stály brány do města – Chrudimská a Pražská
Úkol č. 5
Vytvořte v písku
plastickou mapu Čáslavi ( pískoviště na
dětském hřišti)
Úkol č. 6
Vypište, které nové pojmy jste slyšeli při výkladu učitele a co
znamenají, popřípadě se významy slov vyhledejte v naučném slovníku
Úkol č. 7 Vypočítej, před kolika lety žil na Hrádku kníže Čáslava se svojí družinou. Před kolika lety bylo založeno město Čáslav? Kolikrát jsi menší než věž Čáslavského kostela? Co je starší – Otakarova bašta nebo věž kostela sv. Petra a Pavla? ( některé informace zjistíte při návštěvě muzea).
Pracovní list k vycházce č. 5 Skupina(název)…………………………………………………………................. jména členů: ………………………………………………………………………...
Úkol č. 1 Jak se jmenuje náměstí na kterém se nacházíme? Úkol č. 2 V mapě náměstí máš zakreslen body, přiřaď k legendě číslice, které označují dané místo (pracuj s přiloženou mapou)
Úkol č. 3 Vypiš z mapy názvy ulic, které ústí do náměstí ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………
Úkol č. 4 Pozoruj, jak vypadají domy na náměstí. Udělej si nákresy, protože naším společným úkolem bude vytvoření modelu náměstí z papírových krabic.
Úkol č. 5 Počítej, kolik pamětních desek najdeme umístěných na domech na náměstí
Úkol č. 6 Napiš,která památka se ti na náměstí nejvíce líbila nebo o které jsi se dozvěděl něco nového, zajímavého, co jsi ještě nevěděl. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
Mapa náměstí Jana Žižky z Trocnova
…..
Městská knihovna
…..
evangelický kostel
…..
hotel Bílý kůň
…..
rodný dům Jana Ladislava Dusíka
…..
radnice
…..
kašna
…..
socha Jana Žižky z Trocnova
…..
Morový sloup
…..
výstavní síň,
…..
ZŠ Náměstí
…..
Chrám sv. Petra a Pavla
DIDAKTICKÝ TEST 1. Mezi rodáky Čáslavi patří: a) Přemysl Otakar II. b) Jan Ladislav Dusík c) Jan Žižka 2. Kdo je Miloš Forman? a) atlet – běh na 800m b) známý filmový režisér c) poslanec 3. Jediná zachovalá bašta původního opevnění nese jméno: a) Jana Žižky z Trocnova b) Přemysla Otakara II. c) Karla IV. 4. Jak se jmenuje divadlo v Čáslavi? a) Jana Žižky z Trocnova b) Jana Ladislava Dusíka c) Miloše Formana 5. Kdo byl Jan Žižka z Trocnova? a) hudební skladatel b) husitský vojevůdce c) kazatel 6. Dominantou města Čáslavi je: a) Chrám sv.Petra a Pavla b) Chrám sv.Barbory c) Chrám sv.Víta
7. Jak se jmenuje kino v Čáslavi? a) Jana Ladislava Dusíka b) Miloše Formana c) Jiřího Mahena 8. Žižkova síň se nachází: a) v kostele sv. Petra a Pavla b) v budově radnice c) v budově ZŠ Náměstí 9. Město Čáslav založil: a) Jan Žižka z Trocnova b) Přemysl Otakar II. c) Jan Hus 10. Mezi sportovkyně , které proslavily Čáslav nepatří: a) Kateřina Neumanová b) Ludmila Formanová c) Jarmila Kratochvílová 11. Jak se jmenuje rybník, nad kterým je město vystavěno? a) Podhradský b) Podlesní c) Podměstský 12. Na náměstí se nachází hotel,bývalý zájezdní hostinec : a) Černý kůň b) Bílý kůň c) Bílý jelen
13. Kdo byl Jan Ladislav Dusík? a) spisovatel b) hudební skladatel c) sochař 14. Náměstí v Čáslavi se jmenuje: a) Žižkovo náměstí b) Otakarovo náměstí c) Čáslavské náměstí 15. V Čáslavi působil i Jan Karafiát, známý jako autor knížky pro děti: a) Ferda Mravenec b) Broučci c) O pejskovi a kočičce
Pověsti vztahující se k regionu Josef a Eva Prchalovi – Pod Železnými horami ČERTOVA BRÁZDA U POTĚH Tak se v 70. a 80.letech minulého století říkalo údolí potoka od adamovské lávky po tovární rybník, ležící jižně od Dolů. To je osada, která se prostírá mezi obcemi Potěhy aTupadly při silnici a potoku, jenž protéká od severu k jihu, skoro uprostřed obou vesnic. V té době měla 16 chalup, polovinu potěžských a polovinu tupadlských. V r. 1870 postavili na levém břehu potoka při silnici cukrovar a pro něj zřídili jižněji v údolí pěkný rybník, nazvaný Fabrický. Polím mezi silnicí vedoucí z Potěh k Adamovu a potokem se říkalo U čertovy brázdy. Ve východní části rybníka vykukoval z bahna obrovský plochý kámen, podepřený zdola podobným, avšak mnohem menším kamenem. Za nízkého stavu vody byly oba kameny skoro na suchu, takže bylo vidět, jak jsou veliké. Vrchní kámen, Radlice, měřil jistě tři metry a široký byl hodně přes metr. O původu Čertovy brázdy a radlice se vyprávěly dvě pověsti. Za dávných časů zapřáhl prý čert kdesi u Horek do kamenného pluhu bábu. Té bylo z práce horko ( odtud jméno Horky). Pak začali orat již od Bratříc. Nad Pilským rybníkem byla bába velmi unavena, proto ji čert musel dopřát odpočinku. Poté se dali znovu do práce. Když vyorali brázdu až k místu, kde byl později zřízen rybník, bába upadla( odtud jméno Tupadla). Čert ji však nechtěl povolit. Vyoral brázdu až k Drobovicům, kde se mu prý brázda „rozdrobila“. Podle jiné pověsti chtěl čert přeorat skálu na severovýchodním konci rybníka. Zasadil pluh, ale dílo se mu nedařilo. Západní část brázdy se mu drolila. Napadl ho vztek, hodil radlici do rybníka a bábu za ní. Radlice zůstala v rybníce dodnes. Ačkoli by se dobře hodila k rozmanitým účelům, nikdo se dosud nepokusil ji rozbít nebo vyzvednout.38
38
V Knize F.V. Vykoukala „ Z podání lidového“ (Matice lidu, 1897, roč. XXXL, č.4) ve stati „Čert
HRSTKA POVĚSTÍ Z HOSTOVLIC O hostovlické zvoničce Za veliké vojny přitáhlo do Hostovlic nepřátelské vojsko. Rekvírovalo či spíše rabovalo mouku, brambory, obilí, seno, oves, hovězí dobytek i koně. Ve vsi bylo velké zděšení. Lidé prchali do okolí, aby se schovali před vojskem. Čas všechno zmírní. U Hrušků na milou Hnědku zapomněli. Vždyť tomu bylo již několik let! Jednou v noci se panímáma probudí a povídá: „Táto, jdi se podívat ven, něco tam bouchá! Snad se k nám nedobývají zloději?“Pantáta vyskočil z postele, vzal do ruky notnou sukovici, vyšel na zápraží a zvolal:„ Kdo je tam?“Nikdo se neozýval. I zeptal se ještě jednou, a tu náhle před vraty zařičel kůň. Sedlák otevřel vrata. Do dvara vběhla kobyla a zamířila rovnou ke stáji. Teprve tam ji pantáta poznal. Byla to opravdu Hnědka. Měla na sobě krásné řemení a pod sedlem měšec peněz, samé zlaťáky. Nejspíše důstojník, který na ní jezdil, padl ve válce, a milá Hnědka se rozběhla rovnou k domovu. U Hrušků měli radost, že se jim Hnědka vrátila, ale zlaŤáčky si nenechali. Pantáta za ně dal postavit pěknou zvoničku. Podnes tam stojí. Jak stavěli v Hostovicích kostel Hostovičtí bývali velice zbožní, a proto chtěli mít v obci kostel. Hledali pro stavbu nejvhodnější místo. Po mnohých poradách se rozhodli pro pole za Fišarovou zahradou ( nyní Havelkovou). Hned následujícího dne přivezli několik fůr kamene. Ale jaký div! Do rána kámen ze stanoviště zmizel! Někteří sousedé tvrdili, že viděli v noci bílého koně, který odvážel kámen ze stanoviště do Okřesanče.Hostovičtí se tím nedali zastrašit. Nazítří vozili kámen znovu; ráno byl opět v Okřesanči. Totéž se stalo také třetího dne. I upustili od této stavby a vystavěli si kostelík v Okřesanči.
v naší národní tradici“ se uvádí: „Že to přátelství mezi babou a čertem mělo přec špatný konec, povědí vám v Tupadlech u Čáslavě, kdež ukazují brázdu, kterou čert s babou vyoral, až tu padla“
O hladové zdi v Hostovlicích Jednou po veliké válce byl všude hlad. Také obecní špýchar v Hostovicích byl zcela prázdná. Lidé neměli co jíst. Chodili jako mátohy, tak byli vychrtlí a zesláblí, Tehdy žil ve vsi bohatý sedlák. Jmenoval se Hruška. Ten měl obilí nadbytek. I nabídl hladovým lidem, aby mu postavili kolem statku a veliké zahrady z kamene vysokou zeď, že jim dá „ na dodělanou“ obilí. Mnoho lidí se dalo hned do práce . Kámen vozili od Okřesanče. Tak vyrostla mohutná, neobyčejně důkladná „hladová“ zeď, která podnes ohraničuje rozlehlou zahradu u č.p.6 v Hostovlicích.