Investiční oddělení Červenec 2013
ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ
M A KR OE KO N O M I C KÝ VÝ V OJ Česká republika Spotřebitelská inflace v červenci meziročně poklesla na 1,4 procent z červnových 1,6 procent, což bylo pod konsenzuálním očekáváním. Meziměsíčně ceny klesly o 0,2 procenta. Červencový pokles byl způsoben především nižšími cenami potravin, kdy zejména ceny zeleniny korigovaly výrazný nárůst z června a poklesly zhruba o 14 procent. Červencová čísla potvrzují nízkoinflační stav české ekonomiky, který bude velmi pravděpodobně přetrvávat i v blízké budoucnosti. Poptávkově inflační tlaky stále neexistují, neboť spotřebitelé nadále zůstávají v utrácení spíše zdrženliví, a to i v důsledku přetrvávající vyšší míry nezaměstnanosti a záporného růstu reálných příjmů. Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla na 7,5 procent ze 7,3 procent před měsícem, což bylo v souladu s všeobecným očekáváním. Na trh práce dorazila první vlna čerstvých absolventů, přičemž ekonomika stále nemá dost síly na vytvoření dostatečného množství pracovních míst. Uchazečů o zaměstnání bylo přes 550 tisíc, což je nárůst z červnových 540 tisíc. Situace na trhu práce zůstává spíše nepříznivá, což potvrdil i výrazný pokles počtu volných pracovních míst, který se meziměsíčně propadl o 8,6 procent. Po dvou měsících solidního růstu se maloobchodní tržby v červnu meziročně propadly o 2,7 procent. Pokles byl částečně způsoben nižším počtem pracovních dní. Navíc jej negativně ovlivnily povodně, které Českou republiku postihly začátkem měsíce. Povodně by však mohly mít pozitivní dopad na maloobchodní tržby v příštích měsících, kdy lidé více utratí za opravy. Při zohlednění mírně lepších údajů o spotřebitelské důvěře lze usuzovat, že červnový propad byl jen dočasný. Vývoj průmyslové výroby v červnu opět zklamal, jelikož výroba se meziročně propadla o 5,3 procent. Meziměsíčně výroba poklesla o 0,9 procent. Výrobu negativně ovlivnily povodně, které z ní podle ČSÚ ukrojily 0,2 procenta. Nicméně i data očištěná o tento vliv jsou jednoznačně pod úrovní očekávání. Ve 2. čtvrtletí se průmyslová výroba propadla o 2,4 procenta meziročně a 0,3 procenta mezičtvrtletně, což spolu se slabými spotřebitelskými výdaji nevěští nic dobrého pro růst HDP ve 2. čtvrtletí. Mírně pozitivní zprávou je červnové zpomalení poklesu nových zakázek, které se propadly o 0,8 procent meziročně. Nové zakázky ze zahraničí spadly o 1,6 procent, zatímco domácí zakázky dokonce mírně rostly o 0,6 procent. Červnové údaje o zahraničním obchodu potvrdily, že ačkoli vývoj úrovně bilance zůstává pozitivní, struktura žádný důvod k radosti nedává. Obchodní bilance vykázala přebytek ve výši 33 mld. Kč, což je o 4,6 mld. více než v červnu 2012, důvodem však byl opět rychlejší pokles dovozu než vývozu. Vývoz klesl o 2,8 procent meziročně, zatímco dovoz o 4,8 procent. Za 1. pololetí obchodní bilance vykázala přebytek ve výši 192 mld. Kč, což znamená meziroční nárůst o 27 mld. Kč. Vývoz v tomto období klesl o 1,7 procent, zatímco dovoz o 3,8 procent meziročně. Ačkoli na červenec nebylo naplánováno žádné zasedání k měnové politice, vyjádření z ČNB potvrdila její zřetelně holubičí postoj. Ten jednoznačně podpořily i makro údaje, které potvrdily slabou kondici české ekonomiky. Mimořádně nízké úrokové sazby tak s námi zůstanou i v dohledné době, přičemž centrální bankéři stále uvažují o možnosti využití dalších neortodoxních nástrojů na podporu oživení.
ING Investment Management (C.R.), a.s. Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Česká republika
Tel.: +420 2 510 91 711 Fax: +420 2 510 91 720 www.ingfondy.cz
Slovenská republika ECB na svém pravidelném zasedání rozhodla ponechat hlavní úrokové sazby beze změny. Hlavním důvodem pro ponechání sazeb na nízké úrovni je neexistence inflačních tlaků v souvislosti s pokračující recesí v eurozóně. Na rozdíl od amerického FEDu se prezident ECB Draghi jednoznačně vyjádřil, že ECB vzhledem k aktuálnímu negativnímu makroekonomickému výhledu ponechá sazby po delší dobu na nízké úrovni. Nedávno zveřejněná měkká data jako ukazatele důvěry a index nákupních manažerů (PMI) v průběhu července ukázala známky zlepšení v klíčových zemích i na periferii, což naznačuje, že ekonomika eurozóny konečně dosáhla dna. Nicméně tvrdá data stále vykazují zpomalování. Květnová průmyslová výroba klesla o 1,3 % a nezaměstnanost zůstala na rekordních 12,2 %. Podle Eurostatu dosáhla harmonizovaná inflace (HICP) v eurozóně za červenec 1,6 %, tedy stejně jako v červnu. Slabá hospodářská aktivita, podkopávána vysokou nezaměstnaností, která vede ke slabé spotřebitelské poptávce, a pokračující úsporná opatření uplatňovaná vládou budou i nadále hospodářskou aktivitu utlumovat. Slovenská ekonomika čelí podobnému vývoji. Pro domácí poptávku nebyl, vzhledem k zápornému příspěvku spotřeby domácností (-0,5 procentního bodu) a investic (-1,8 procentního bodu), začátek letošního roku příznivý. Od 4. čtvrtletí 2009 spotřeba klesá (s výjimkou 4. čtvrtletí 2010, kdy se nezměnila). U maloobchodních tržeb došlo k mírnému zlepšení, kdy tyto v květnu 2013 zaznamenaly nejvyšší růst od února 2012 (+1,8 % meziročně). Míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí 2013 poklesla na 14,3 %. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti se vrátila k devítiletému rekordu, který v lednu dosáhl úrovně 14,5 % a kde se pravděpodobně udrží i po zbytek roku. Nová pracovní místa i nadále vznikala velice pomalu, přičemž poptávka po pracovní síle je oproti předkrizové úrovni zhruba poloviční. V důsledku slabé domácí poptávky nejsou v ekonomice žádné viditelné poptávkově-inflační tlaky, přičemž podobný obrázek bychom měli vidět i v dalších čtvrtletích. V roce 2013 by očištěná inflace měla dosahovat 1,5 %; v roce 2014 očekáváme její zpomalení na 1,4 %. Inflaci by měly táhnout především ceny potravin; naproti tomu ceny paliv by měly inflaci mírnit. Celková inflace by se letos i v budoucnu měla držet nad průměrem eurozóny s tím, jak bude pokračovat cenová konvergence Slovenska k zemím EMU. Plán vlády snížit schodek pod 3 % HDP již v roce 2013 se jeví jako velmi ambiciózní. My totiž očekáváme, že tempo snižování deficitu bude v příštích letech pomalejší. Podle našich odhadů je deficit pod 3 % HDP v roce 2013 nedosažitelný. Předpokládáme, že na úroveň maastrichtských kritérií se deficit dostane až v roce 2014. Letos se očekává další růst veřejného dluhu, který by mohl přesáhnout hranici 55 % HDP. Tato hodnota je klíčová vzhledem k možnosti vlády využít svých hotovostních rezerv.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH
A) DE VIZ O VÉ T RH Y Česká republika Česká koruna se obchoduje v relativně úzkém pásmu 25,80 až 26,00 CZK/EUR. Potenciál k posilování je omezený, neboť centrální banka opakovaně zdůrazňuje, že uvažuje o intervencích vůči koruně, aby dále uvolnila měnové podmínky. Nicméně mezi členy bankovní rady existuje proti tomuto kroku značný odpor, přičemž někteří z nich upozorňují na to, že takový krok může vést k destabilizaci a nežádoucí volatilitě, ačkoli v ekonomice neexistuje žádné jednoznačné riziko deflace. Graf vývoje české koruny vůči euru za poslední 3 měsíce: (růst křivky znamená oslabení koruny vůči euru a naopak)
Graf vývoje české koruny vůči dolaru za poslední 3 měsíce: (růst křivky znamená oslabení koruny vůči dolaru a naopak)
Slovenská republika Podobně jako v červnu i v průběhu července americký dolar vůči euru oslaboval, především pod vlivem vyjádření prezidenta americké centrální banky Bernankeho z poslední doby o možnosti ukončení současné politiky kvantitativního uvolňování. Euro vůči dolaru posílilo o více než 2 %. Graf vývoje devizového kurzu eura vůči dolaru za posledních 6 měsíců: (růst křivky znamená posílení eura vůči dolaru a naopak)
B ) P E NĚ Ž N Í T RH Y Česká republika Holubičí komentáře z ČNB podpořily udržování velmi nízkých sazeb na peněžních trzích. Ekonomika zůstává slabá a inflace se stále drží výrazně pod cílem centrální banky, což i do budoucna ospravedlňuje mimořádně uvolněnou měnovou politiku. Vývoj dvoutýdenní REPO sazby ČNB, inflace a roční tržní sazby PRIBOR za posledních 12 měsíců:
Slovenská republika/Evropská unie V průběhu července nedošlo u hlavních výnosů k žádným větším pohybům. Rozpětí oproti americkým pokladničním poukázkám se téměř nezměnila. V obou případech se víceméně udržely úrovně z počátku měsíce. Hlavním tahounem výnosů v průběhu měsíce byly obavy, že FED ukončí kvantitativní uvolňování, a zklamání ze zveřejněných dat (zejména počtu pracovních míst v USA). Krátkodobé a střednědobé výnosy (do pěti let) šly spíše dolů, pod vlivem slabých předstihových ukazatelů růstu v jádru Evropy a zachování výhledu ECB na úrokové sazby. Graf vývoje tzv. sazby pro refinanční operace (zeleně), 1M EURIBORu (černě), respektive 12M EURIBORu (červeně) a sazby tříletého swapu (žlutě) za posledních 12 měsíců:
C) D L UH OP I SO VÉ TRH Y Česká republika Český trh státních dluhopisů minulý měsíc částečně korigoval červnový výprodej. Výnosy poklesly o 15 až 20 bazických bodů, přičemž největší pohyb zaznamenaly dluhopisy ve středu křivky. České dluhopisy následují vývoj na hlavních trzích, především vývoj německých Bundů, které se v poslední době poněkud stabilizovaly. Místní fundamenty podle nás zůstávají trhu s pevně úročenými instrumenty, zejména krátkému konci výnosové křivky, nakloněny. Nicméně na dlouhém konci je jakýkoli pohyb směrem dolů spíše omezený, neboť globální výnosy mají tendenci postupně růst. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za minulý měsíc:
Následující graf znázorňuje vývoj dvoutýdenní REPO sazby spolu se sazbami dvou-, pěti- a desetiletého swapu v českých korunách. V červenci swapové sazby mírně poklesly, čímž částečně zvrátily výrazný nárůst z června.
Slovenská republika Slovenské státní dluhopisy v průběhu července mírně poklesly. Krátký konec a střed křivky poněkud zestrměl a poklesl nejvíce (v průměru o 10 bps). Rozpětí se oproti Bundům mírně zúžila, zejména vlivem nedostatečné aktivity na místních trzích. Celkově je aktivita na místních trzích slabší, bez větších objemů obchodování. Graf změny výnosové křivky slovenských, respektive německých státních dluhopisů za minulý měsíc: (pohyb výnosové křivky směrem nahoru snižuje tržní cenu dluhopisů a naopak)
Níže uvedený graf znázorňuje průběh růstu výnosů obou zemí za minulý měsíc. Prémie osmiletého slovenského státního dluhopisu oproti německému tedy vzrostla o 6 bps, neboť růst výnosů slovenských státních dluhopisů byl výraznější než u dluhopisů německých. To znamená, že Slovensko musí emitovat osmiletý dluhopis s výnosem o 0,95 procent vyšším než Německo, což se považuje za bezrizikovou investici.
D) AKCIOVÉ TRHY Globální akcie v červenci zažily značné oživení poté, co FED opětovně trhy ujistil, že bude pokračovat v odkupu dluhopisů a podporovat ekonomiku tak dlouho, jak bude potřeba. Sentimentu pomohlo zlepšování makroekonomických fundamentů americké ekonomiky. MSCI Emerging Market Europe Index (rozvíjející se evropské trhy) v červenci zaznamenal první měsíční růst (+2,25 %) po pěti měsících nepřetržitého poklesu. I regionální akciové trhy poměrně výrazně oživily. Kromě pozitivních celosvětových trendů bylo nejviditelnější oživení v Polsku, kde hlavní referenční index WIG vyskočil o 4,87 %, čímž umazal ztráty od počátku roku na -1,13 %. Rozhovory o přestavbě polského penzijního systému byly odloženy na podzim, což akciím pomohlo vzpamatovat se z červnových ztrát. Za oživením stály především banky a pojišťovny. Stejné zisky jsme zaznamenali i v České republice, kde místní index PX vzrostl o 4,68 %. I zde byl růst tažen akciemi finančních společností poté, co tyto vykázaly lepší než očekávané zisky, dále nízkými tržními cenami a zlepšujícími se fundamenty. I přesto český trh od začátku roku doposud poklesl o 11.5 %. Rumunský trh v červenci rostl o 2,70 %, čímž vylepšil svůj letošní výsledek na 4,93 %. Trh těží ze strukturálních změn iniciovaných dohodou s MMF a z pokračující privatizace. Jediným, kdo v regionu zaostával, bylo Maďarsko, které v červenci zaznamenalo pokles o 2,48 %, což bylo opět způsobeno neortodoxními plány maďarské vlády na získání peněz ze zisků firem, aby vláda mohla před nadcházejícími volbami, naplánovanými na příští rok, zpříjemnit svou politiku. Navzdory tomuto poklesu jsou maďarské akcie od začátku roku doposud stále v plusu 2,09 %.
Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá čára) a indexu MSCI World (v USD, světlá čára)
Výkonnost vybraných akciových trhů, vyjádřena v českých korunách Český Americký Západoevropský Polský Maďarský index index S&P index Eurotop index WIG index BUX PX 500 100
Index MSCI World
Za měsíc
+4,68 %
+6,67 %
-4,18 %
+2,73 %
+4,46 %
+2,97 %
Od 1.1.2013
-13,75 %
-3,90 %
+0,35 %
+21,61 %
+9,44 %
+15,91 %
VÝHLED Globální rizika jsou podle všeho pro tuto chvíli zažehnána, a to díky podpoře ze strany FEDu a zajímavým makro údajům z USA. Problémy na periferii Evropy přetrvávají, nicméně trh se s nimi již smířil a zaměřuje se na velice pozvolné oživení v Německu, které je hlavním exportním trhem pro ekonomiky střední a východní Evropy. Ve světle výše uvedeného se i nadále díváme na akcie střední a východní Evropy příznivě, neboť stále vidíme pozitivní tahouny, například: stále lákavé zhodnocení, střídání aktiv ve prospěch akcií, nízké úrokové sazby a postupné oživení na globálních trzích. Na druhé straně další nejistota ohledně polského penzijního systému a opatrný sentiment vůči akciím z rozvíjejících se trhů může kdykoli výkonnost akcií střední a východní Evropy omezit. Pokud jde o Evropu samotnou – tu dusí rekordní míry nezaměstnanosti a trápí jí rostoucí rozpočtové schodky. Tvůrci politiky v Evropě stále nejsou zajedno, zda umožnit vyšší schodky, aby znovu nastartovali hospodářství, nebo zda pokračovat v úsporných opatřeních ke snížení deficitních rozpočtů. Nepředpokládáme, že se tato věc vyjasní dříve, než budou známy výsledky německých voleb. Sentiment na akciových trzích by měl zůstat pozitivní, především díky střídání aktiv a dalším známkám zlepšování spotřebitelské i podnikatelské důvěry. Akcie stále nabízejí lákavé zhodnocení, přičemž mají nakročeno k růstu, neboť většina odvětví si během recese prošla programy výrazného osekání nákladů. Globální prostředí je i nadále příznivě nakloněno akciím, neboť investoři utíkají z měnových a dluhopisových trhů. Nicméně evropská část světové ekonomiky stále zůstává velice křehká, obnáší příliš mnoho rizik a má před sebou ještě dlouhou cestu, než se vzpamatuje. Růst se sice do regionu střední a východní Evropy navrací velmi pozvolna, především v důsledku slabého vývozu a nízké spotřeby, přesto se domníváme, že celkově nízké úrokové sazby by měly i nadále působit jako podpůrný faktor. V současné době spatřujeme největší riziko v Polsku, kde může jakékoli výraznější narušení či přestavba penzijního systému vést k masivnímu výprodeji akcií.
Tato publikace má pouze informativní charakter a její obsah není právně závazný. Nejde o investiční doporučení ani nabídku či výzvu k nákupu nebo prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Ačkoli byl výše uvedený text vypracován s maximální pečlivostí a vychází z důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit absolutní spolehlivost údajů v něm uvedených. Společnost ING Investment Management nenese žádnou odpovědnost za jakékoli ztráty, které čtenář případně utrpí tím, že se bude spoléhat na informace uvedené v této publikaci.