Sociologické pracovi tû Útvaru makroekonomick ch

Postavení odborÛ a jejich aktuální úkoly na základû souãasné podoby pracovních vztahÛ (Nad v˘sledky prÛzkumu Centra pro v˘zkum vefiejného mínûní ) C H A R L O T T E

K A D AVÁ

S

ociologické pracovi‰tû Útvaru makroekonomick˘ch anal˘z a prognóz âeskomoravské konfederace odborov˘ch svazÛ se permanentnû zab˘vá problematikou postavení odborÛ ve spoleãnosti, mapováním problematiky pracovních vztahÛ, vybran˘mi sociálními otázkami a vnímáním role odborÛ ve vefiejném mínûní. Na poãátku této soustavné, trvalé snahy je usnesení pfiedsednictva âMKOS z 15. srpna 1994, jímÏ byl dán pokyn k realizaci „Sociologického prÛzkumu vnímání pracovní a Ïivotní situace“. Pfiedsevzetí realizátorÛ prÛzkumu z roku 1994 je platné i dnes: „Cílem v˘zkumu je získat objektivní a reprezentativní pohled na situaci zamûstnancÛ a ãlenÛ odborÛ, na jejich vnímání pracovních a Ïivotních podmínek v souãasné dobû a urãit dominanty, které v souãasnosti i s urãitou del‰í perspektivou budou ovlivÀovat jejich hlub‰í postoje k odborÛm. V˘zkum má pfiispívat k tomu, aby vliv odborÛ byl postaven podstatnû více na znalostech sociální situace a na jejich schopnosti pÛsobit na rozhodování sociálních partnerÛ“. (Postavení odborÛ a pracovní vztahy, Kadavá Ch., Fi‰era I., – in Pohledy 6/1994.) První v˘zkum provedl Institut pro v˘zkum vefiejného mínûní (IVVM) v záfií 1994, dal‰í v˘zkumy pak následovaly v letech 1996, 1997, 1999 a 2000. Kromû IVVM (dnes Centrum v˘zkumu vefiejného mínûní – CVVM) se na nich podílely i dal‰í instituce, jeÏ se zab˘vají v˘zkumem vefiejného mínûní. Jedná se o agenturu SOFRES-FACTUM a Stfiedisko empirick˘ch v˘zkumÛ (STEM). Spolupráce s renomovan˘mi agenturami je zárukou profesionality zpracování, objektivnosti v˘sledkÛ a posílením vûrohodnosti v˘zkumu. Úãast externích pracovi‰È v zárodku eliminuje jakékoli podezfiení z manipulace s daty. Pro âMKOS je tato souãinnost i finanãnû v˘hodná. Podstatn˘m rysem v˘zkumu „Postavení odborÛ a pracovní vztahy“ je jeho kontinuálnost. Spoãívá v tom, Ïe se respondentÛm v ãasové fiadû opakovanû kladou pfiibliÏnû stejné otázky. Porovnáváním v˘sledkÛ lze tak získat obraz názorov˘ch posunÛ zkoumaného reprezentativního vzorku respondentÛ. Publikujeme v˘sledky v˘zkumu, kter˘ na objednávku âMKOS provedla agentura IVVM, nyní CVVM, v prosinci 2000 na reprezentativním 2000 vzorku respondentÛ. Kromû standardních otázek jsme tentokráte zadali i baterii otázek dal‰ích, jeÏ se soustfiedily pfiedev‰ím na zkoumání názorÛ na aktuální úkoly odborÛ. V˘sledky mohou poslouÏit jako podnûty k diskusi o pÛsobení odborÛ pfied III. sjezdem âMKOS. Základem v˘zkumu je ov‰em jeho kontinuální ãást, v níÏ interpretujeme nejpodstatnûj‰í v˘sledky odráÏející zfietelné názorové tendence a trendy. SOCIÁLNÍ POZADÍ âINNOSTI ODBORÒ – HODNOCENÍ PRACOVNÍ SITUACE

Mezi ekonomicky aktivními respondenty stále silnû pfievládá pozitivní hodnocení jejich pracovní situace, i kdyÏ proti roku 1994 míra spokojenosti v zamûstnání poklesla. 1

P O H L E D Y

Tabulka č. 1 Jste ve svém nynějším zaměstnání spokojen? (v %) 1994

1996

1997

2000

Rozhodně ano Spíše ano

24,1 56,1

19,0 58,6

13,3 58,5

20,96 57,39

Mezisoučet

80,2

77,6

71,8

78,35

Spíše ne Rozhodně ne

15,8 3,8

18,4 3,2

23,5 3,3

16,7 4,0

Mezisoučet

19,5

21,6

26,7

20,7

Spokojenost v zamûstnání stoupá s vûkem, je mu pfiímo úmûrná. NejniÏ‰í (60,3 %) je ve vûkovém rozmezí 15 – 19 let, uÏ v následující vûkové kategorii je 74,6 % a pak stoupá aÏ na 84 % ve vûku 45 – 59 let. Mezi spokojeností mÛÏu a Ïen není prakticky rozdíl. Pocit spokojenosti pfiímo roste i se vzdûláním respondentÛ: mezi vysoko‰koláky je skoro 90 % spokojen˘ch, mezi respondenty se základním vzdûláním jen 60 %. Podstatnû ménû jsou spokojeni dûlníci (66 %) neÏ tzv. „ostatní zamûstnanci“ (84,3 %) a neÏ Ïivnostníci a podnikatelé (91,7 %). Dûlíme-li zkouman˘ soubor podle charakteru práce, nejmen‰í míru spokojenosti deklarují pomocní pracovníci (54,8 %), dále pak dûlníci – fiemeslníci (68,5 %), obsluhy strojÛ (73,7 %) – ti v‰ichni jsou pod prÛmûrem míry spokojenosti. Ostatní vykazují nadprÛmûrnou spokojenost. (Zamûstnanci ve sluÏbách a obchodû 80,1 %, techniãtí pracovníci 84,7 %, administrativní síly 89,2 %, „du‰evní“ pracovníci 91 % a vedoucí pracovníci 95,2 %). Rozdíly mezi âechami a Moravou jsou nev˘znamné, o 3 % je míra spokojenosti vy‰‰í v âechách.PfiestoÏe tedy nadále trvá vysoká spokojenost v zamûstnání, je nutno poãítat s v˘raznûj‰í nespokojeností u dûlníkÛ, lidí s niÏ‰í kvalifikací, fiadov˘ch pracovníkÛ. Také vztahy mezi lidmi v zamûstnání hodnotí nadále více neÏ tfii ãtvrtiny dotázan˘ch jako „velmi dobré“ (17,4 %) nebo „spí‰e dobré“ (60,8 %). Od roku 1994 se názor na tyto vztahy prakticky nezmûnil, jak ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 2 Jak byste hodnotil vztahy mezi lidmi u vás v zaměstnání? (v %) 1994

1996

1997

2000

velmi dobré spíše dobré

16,8 59,2

15,4 61,3

18,4 64,3

17,35 60,8

Mezisoučet

76,0

76,7

82,7

78,15

Spíše špatné Velmi špatné

20,2 2,3

18,9 2,6

14,3 1,3

16,05 1,7

Mezisoučet

22,5

21,5

15,6

17,8

1,5

1,8

1,7

4,1

Neví

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

Pro zajímavost doplÀme, Ïe Ïeny hodnotí tyto vztahy lépe neÏ muÏi (jako „velmi dobré“ je shledává 20 % Ïen, ale jen 15,1 % muÏÛ). Podstatnû lépe je hodnotí vysoko‰koláci („velmi dobré“ 23 %) neÏ lidé se základním vzdûláním (jen 14,4 %), je‰tû v˘raznûj‰í polarita je mezi dûlníky (10,4 %) a podnikateli ãi Ïivnostníky (27,5 %). Vztahy zamûstnavatelÛ k zamûstnancÛm, tedy vertikální osa pracovních vtahÛ, nedoznávají od roku 1994 podstatné zmûny. Míra spokojenosti je ov‰em niÏ‰í neÏ padesátiprocentní (pohybuje se v intervalu 46 – 47 %), za „velmi dobré“ pokládají tyto vztahy necelá 3 % dotázan˘ch. Míra spokojenosti ov‰em pfievaÏuje nad nespokojeností.

Co vám ve vašem zaměstnání nejvíc vyhovuje 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

pracovní podmínky vztahy se spoluprac. pracovní doba výše mzdy dojížďka do zaměs. jednání nadřízeného… něco jiného řízení podniku přesčasová práce

nejvíc vadí 29,1 23,7 18,0 11,2 5,9 4,7 3,7 3,2 0,7

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

výše mzdy 31,9 dojížďka do zaměst.. 18,4 jednání nadřízeného 9,8 pracovní doba 8,6 přesčasová práce 8,5 řízení podniku 6,1 vztahy se spoluprac. 6,1 pracovní podmínky 5,3

Ukazuje se, Ïe relativnû nejvût‰ímu podílu respondentÛ nejvíce vyhovují pracovní podmínky (29,1 %), ve vûkové kategorii 45 – 59 let tvofií tito respondenti tfietinu (33,6 %). 1994 2000 Naopak ti nejmlad‰í resp. (15 – 19 let) kladou na tuto okolnost podstatnû men‰í dÛraz (prac. podmínky vyhovují jen 13,3 % Velmi dobré 2,9 2,9 resp. této vûkové kategorie). Nejmlad‰í spí‰e stavûjí svoji spoSpíše dobré 43,2 43,9 kojenost v zamûstnání na vztazích se spolupracovníky (40 %) Mezisoučet 46,1 46,8 – dÛleÏitost této okolnosti s vûkem klesá aÏ na 20,8 % u nejSpíše špatné 37,5 32,9 star‰ích (45 – 59 let). Také v˘‰e mzdy nejvíce vyhovuje tûm Velmi špatné 6,8 5,8 nejmlad‰ím (20 % resp. ve vûku 15 – 19 let), ale za maximálMezisoučet 44,3 38,7 nû vyhovující ji pokládá jen 10,8 procent respondentÛ ve vûku 45 – 59 let. Ponofiíme-li se pod hladinu celkov˘ch v˘sledkÛ, najdeme MuÏi a Ïeny se mírnû li‰í v tom, jak jim vyhovují pracovní v˘razné rozdíly mezi názory respondentÛ. NadprÛmûrnû kladnû podmínky (M: 30,8 %, Î: 27,2 %), jednání nadfiízeného (M: 3,4 hodnotí vztahy lidé ve vûku nad 45 let (45 – 60 let: 50,6 procent). %, Î: 6,1 %), v˘‰e mzdy (M: 12,8 %, Î: 9,4 %). Hlavnû v‰ak ÏeÎeny pokládají vztahy zamûstnavatelÛ k zamûstnancÛm za dobnám podstatnû ménû vyhovuje pracovní doba (M: 14,4 %, Î: ré (50,2 %) ãastûji neÏ muÏi (44,1 %). Se stoupajícím vzdûlá22,0 %). JestliÏe diferencujeme v názorech podle vzdûlání, docházíme ním pfiib˘vá kladn˘ch hodnocení (lidé se základním vzdûláním: k závûru, Ïe míra akceptace pracovních podmínek roste se vzdû41,3 %, stfiedo‰koláci s maturitou 51 %, vysoko‰koláci 58,3 %). láním (Z·: 22,9 %, S· s maturitou: 28,5 %, V·: 39,3 %). Vût‰iVelké rozdíly jsou i mezi dûlníky (39,6 %) a ostatními zamûstna ostatních okolností naopak se vzdûláním ztrácí na pfiitaÏlivosnanci (52,5 % hodnocení „velmi dobré“ a „dobré“). NadprÛmûrti (napfi. vztahy se spolupracovníky nejvíce akceptují Z·: 23,7 %, nû kladnû hodnotí vztahy zamûstnavatelÛ i administrativní síly mezi V· tvofií jen 17,8 %). (58,7 %), technici (54,7 %), du‰evní pracovníci (53,5 %) a obsV˘‰e mzdy (31,9 %), dojíÏìka do zamûstnání (18,4 %), jedluhy strojÛ (49,3 %). Naopak podprÛmûrné hodnocení si zamûstnání nadfiízeného (9,8 %), pracovní doba (8,6 %) a pfiesãasová navatelé vyslouÏili u pracovníkÛ sluÏeb a obchodu (40,3 %) práce (8,5 %) – to jsou okolnosti, které respondentÛm v zamûsta dûlníkÛ – fiemeslníkÛ (35,4 %). nání nejvíce vadí. A to vpodstatû trvale, od roku 1994 se nic podstatného nezmûTabulka č. 4 Povězte prosím, která z těchto okolností vám ve vašem nynějším zaměstnání nilo. V˘‰e mzdy vadí prakticky v‰em – nejvíce vyhovuje a která vám nejvíce vadí? v˘raznû nadprÛmûrnû ov‰em tûm nejmlad‰ím, Ïenám (33,3 procent) více neÏ Vyhovuje Nevyhovuje muÏÛm (30,8 %), dotázan˘m se zá1994 1996 1997 2000 1994 1996 1997 2000 kladním vzdûláním (40,3 %), dûlníkÛm (39,8 %), pomocn˘m pracovníkÛm (42,2 Pracovní podmínky 31,4 29,4 24,7 29,1 5,4 4,0 4,9 5,31 Vztahy se spoluprac. 21,4 26,7 29,2 23,6 7,7 7,9 4,7 6,1 %), dûlníkÛm – fiemeslníkÛm (36,4 %) Jednání nadříz… 5,1 5,5 4,6 4,6 11,0 11,2 9,0 9,8 a du‰evním pracovníkÛm (34,3 %). Pracovní doba 20,9 18,8 18,3 18,0 5,9 8,1 8,7 8,6 K podobû pracovních vztahÛ a pracovní Výše mzdy 11,9 9,4 8,6 11,2 32,8 32,4 33,4 31,9 situace vÛbec patfií i typ podniku, v nûmÏ Přesčasová práce 0,5 0,0 0,5 0,7 7,5 8,2 7,6 8,5 respondenti pracují, stejnû jako jeho veliŘízení podniku 1,5 1,5 2,4 3,2 12,2 11,1 11,1 7,4 kost co do poãtu pracovníkÛ. Pokud jde Dojížďka do zaměst. 4,6 6,5 8,8 5,9 14,8 14,2 18,0 18,4 o typ podniku, celkovou tendenci naznaJiná odpověď 3,0 3,2 2,9 2,7 2,9 2,7 ãuje tabulka. Tabulka č. 3 Jaké mají, podle vás, zaměstnavatelé vztahy k zaměstnancům?

P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

2

Tabulka č. 5 V jakém typu podniku v současnosti pracujete? 1994

1996

1997

2000

v soukromém

44,4

34

36,1

53,6

ve státním, obecním, ve veřej. správě

36,4

29

25,6

29,5

Obecnû lze fiíci, Ïe v souãasné dobû uÏ více neÏ 50 % zamûstnancÛ pracuje v soukrom˘ch podnicích, zatímco ve státním sektoru pracovníkÛ ubylo uÏ na necel˘ch 30 %. O poãtu pracovníkÛ vypovídá dal‰í tabulka: Tabulka č. 6 Kolik má podnik, firma asi pracovníků?

méně než 25 25 – 500 více než 500

1994

1997

2000

35,8 46,7 17,5

29,4 52,9 17,7

42,1 43,5 14,4

V souãasné dobû uÏ pracuje v mal˘ch firmách do 25 zamûstnancÛ více neÏ 42 % lidí, coÏ je proti roku 1989 zásadní nárÛst a vytváfií to diametrálnû odli‰né podmínky oproti období pfied listopadem 89 pro práci odborÛ. S I T U A C E O D B O R Ò A POSTOJE K NIM

Podíl tûch respondentÛ, ktefií pfiiznávají, Ïe jsou ãleny odborÛ, trvale klesá. Názornû to dokládá pfiehledná tabulka. Tabulka č. 7 Jste členem odborové organizace? (v %)

Ano Ne

1994

1996

1997

2000

45,5 54,5

38 62

36,3 63,7

22 78

Organizovanost v odborech je téma velmi diskutabilní a ná‰ v˘zkum nemÛÏe b˘t niãím jin˘m, neÏ dal‰ím hlasem do této diskuse. Podíl 22 % (pfiitom uÏ v roce 1999 nûkteré agentury udávaly 18, nebo dokonce i 15 %) je pro nûkoho uÏ hroziv˘, pro jiného mÛÏe b˘t oãekávan˘, optimální. Zohlednit je samozfiejmû nutno i fakt, Ïe uvedené ãíslo se t˘ká v‰ech respondentÛ, mezi zamûstnanci je podíl v˘raznû vy‰‰í (STEM 1999: 30,5 %). Nicménû, aÈ uÏ interpretujeme dvaadvacetiprocentní podíl jakkoliv, aÈ si sebevíce opakujeme, Ïe organizovanost není cílem odboráfiského usilování, n˘brÏ je prostfiedkem k dosaÏení cílÛ programov˘ch, pfiece jen musí b˘t stále stfiedem zájmu. Je ov‰em tfieba brát v úvahu i nechuÈ lidí k „organizovanému kolektivismu“, jímÏ se vyznaãoval minul˘ reÏim, odpor k organizovanosti vÛbec. âlenství není automatickou známkou aktivity, mÛÏe b˘t dokonce i projevem pouhé setrvaãnosti a nechuti ke zmûnû. ZároveÀ v‰ak je mimo diskusi, Ïe odbory v âR budou 3

P O H L E D Y

i nadále opírat svÛj vliv také o sílu masové ãlenské základny jednotliv˘ch svazÛ i jejich konfederace. Gordick˘ uzel ãlenství a organizovanosti v odborech je ov‰em tfieba rozetnout nyní, kdy odbory je‰tû stále disponují respektabilním vlivem ve spoleãnosti. Pouãením budiÏ nedávná krize v âeské televizi. Tam se sami zamûstnanci âT, a s nimi i milióny divákÛ, mohli pfiesvûdãit, Ïe bez odborové organizovanosti se nelze zákonnû domoci sv˘ch práv. V souãasné dobû organizovanost v odborech roste s pfiib˘vajícím vûkem respondentÛ: v kategorii 20 – 29 let je organizováno 14,9 % resp., v kategorii 30 – 44 let je to uÏ 20,7 %, v kategorii 45 – 59 let stoupá na 27,6 % a nejvy‰‰í je kategorii nad 60 let 42,1 %. Stejnou tendenci zaznamenáváme i v pfiípadû, kdy respondenty tfiídíme podle vzdûlání (z absolventÛ Z· je v odborech 20,6 %, z absolventÛ S· 21,6 % a z absolventÛ V· 25,4 %). Tato skuteãnost je velmi v˘znamná. Pokud se potvrdí jako tendence i v dal‰ích letech, mohla by pro budoucnost odborÛ hodnû znamenat. A mohla by pfiispût k pozitivní promûnû odborové tváfie. Zdá se totiÏ, Ïe se zaãíná projevovat uvûdomûlost ãlenství vzdûlan˘ch lidí, samostatn˘ch individuí, jeÏ vstupují do odborÛ s vûdomím jejich uÏiteãnosti, prospû‰nosti, v˘hodnosti. Hromadná organizovanost, typická pro dobu pfied deseti lety, je tak nikoliv zcela nahrazována, ale ústrojnû doplÀována elementem, kter˘ je schopen odborovou strukturu dynamizovat. Neménû dÛleÏitá neÏ procento organizovanosti je ov‰em i image odborÛ, jejich pozice v pavuãinû spoleãensk˘ch vztahÛ, jeÏ se zpûtnû odráÏí v názoru vefiejnosti na odbory. Tabulka č. 8 Jsou odbory podle Vás potřebné? (v %) 1994

1996

1997

2000

pro ochranu zájmů zaměstnanců jsou naprosto nezbytné jsou sice potřebné, ale jde to také bez nich

33,4

32,7

41,0

24,5

41,9

44,3

41,0

48,3

Mezisoučet

75,3

77,0

82,0

72,8

jsou zbytečné odbory spíše škodí, jde to lépe bez nich

12,7

12,2

8,8

15,5

2,2

1,9

1,3

2,2

Mezisoučet

14,9

14,0

10,1

17,8

9,8

8,9

7,9

9,4

Neví

V˘sledky ukazují, Ïe nadále pfietrvává pozitivní názor vefiejnosti na potfiebnost odborÛ. Variantu odpovûdi „jsou naprosto nezbytné“ zvolilo v roce 2000 24,5 % respondentÛ; je to znatelnû ménû neÏ v letech pfiedcházejících – je‰tû v roce 1997 volilo tuto variantu 41 % respondentÛ. Nicménû celkov˘ podíl pozitivních (byÈ s v˘hradou) hodnocení dosáhl i v roce 2000 72,8 % – o tfii roky dfiíve, v roce 1997 – to bylo 82 %, ale v˘sledky dvou pfiedchozích v˘zkumÛ se blíÏí tûm loÀsk˘m a nabízejí hypotézu, Ïe povûdomí o potfiebnosti odborÛ kulminovalo právû v roce

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

1997. Tedy v roce vrcholící spoleãenské krize, masové odboráfiské demonstrace na Staromûstském námûstí a pádu Klausovy vlády…. Proti uplynul˘m rokÛm ov‰em také v˘raznû stoupl poãet tûch, ktefií si myslí, Ïe odbory „jsou zbyteãné“. V roce 2000 uÏ tvofiili 15,5 % respondentÛ, v roce 1997 jen 8,8 %. V˘zkum ukázal, Ïe s pfiib˘vajícím vûkem se vûdomí potfiebnosti odborÛ zvy‰uje; muÏi jsou více neÏ Ïeny pfiesvûdãeni o „naprosté nezbytnosti“ odborÛ (muÏi: 27,1 %, Ïeny: 21,4 %). RovnûÏ s vy‰‰ím vzdûláním pfiib˘vá tûch, ktefií uznávají potfiebnost odborÛ (Z·: 65,4 %, S·: 74,2 %, V·: 79,1 %). Zaregistrujme velmi zajímav˘ fakt, Ïe 80 % vysoko‰kolákÛ má pozitivní mínûní o potfiebnosti odborÛ. Pomûrnû lichotivé v˘sledky jsme získali interpretací odpovûdí na otázku Tabulka č. 9 Jaký je podle Vás vliv odborů na pracovišti? (v %) 1994

1996

1997

2000

Velký Částečný

5,1 39,6

2,8 38,6

3,2 36,4

6,1 42,4

Mezisoučet

44,7

41,4

39,6

48,5

Žádný Neví

39,9 15,5

42,0 16,6

40,3 20,1

35,7 15,8

Tabulka č. 11 Slyšel jste ve svém okolí o případech, kdy zaměstnavatel bránil zaměstnancům ve vstupu do odborové organizace? Bylo to

Tabulka č. 10 Je na vašem pracovišti uzavírána kolektivní smlouva odborů se zaměstnavatelem?

Ano Ne Neví na pracovišti odbory nejsou

1996

1997

2000

45,9 32,9 21,2

41,8 38,5 19,7

42,4 36,5 21,3

29,6 12,5 13,9

–

–

–

1996

1997

2000

7,0 4,4

7,6 4,1

7,8 6,1

13,9 7,6

Mezisoučet

11,4

11,7

13,9

21,5

vůbec ne Neví

53,9 34,7

57,4 30,9

54,3 31,8

57,3 21,2

V˘sledky dokládají, Ïe uveden˘ch pfiípadÛ v poslední dobû pfiibylo, setkal se s nimi nejménû jednou kaÏd˘ pát˘ respondent. O podmínkách a moÏnostech pÛsobení odborÛ ov‰em nevypovídají jen vztahy zamûstnavatelé – zamûstnanci, ale rovnûÏ vztahy zamûstnavatelÛ a odborov˘ch funkcionáfiÛ. Ukazuje se totiÏ, Ïe ne v‰ichni volení funkcionáfii odborÛ brání dostateãnû zájmy ãlenÛ – nezanedbatelná ãást z nich, dle mínûní respondentÛ, slouÏí zájmÛm zamûstnavatelÛ. Tabulka č. 12 Jak většinou jednají odborářští funkcionáři v podnicích a dalších institucích? Rozhodně hájí zájmy zaměstnanců Hájí zájmy zaměstnanců, ale ne dostatečně Slouží spíše zájmům zaměstnavatelů Jsou zcela na straně zaměstnavatele Neví

44

Uzavírání kolektivní smlouvy, tohoto základního dokumentu souãinnosti odborÛ s vedením, ponûkud stahuje z oblak na zem pfiedchozí v˘sledky, dokumentující vliv odborÛ na pracovi‰ti. Ukazuje se, Ïe trvale klesá poãet tûch pracovi‰È, kde jsou sociální podmínky kodifikovány v kolektivní smlouvû. P O H L E D Y

1994

Vícekrát pouze jednou

Takfika 50 % respondentÛ pfiiznává odborÛm velk˘ (6,1 %) nebo ãásteãn˘ (42,4 %) vliv na pracovi‰ti. Proti minul˘m rokÛm je to znatelnû vy‰‰í hodnocení. ZároveÀ v˘znamnû ubylo i tûch, kdoÏ nepfiiznávají odborÛm na pracovi‰ti vliv „Ïádn˘“. NadprÛmûrnû vy‰‰í vliv odborÛm na pracovi‰ti pfiiãítají respondenti ve vûkové kategorii 45 – 59 let: 54,8 %. Se vzrÛstajícím vzdûláním se pfiesvûdãení o vlivu odborÛ zvy‰uje – zatímco z respondentÛ se základním vzdûláním jich jen 40,3 % pfiikládá odborÛm vliv, mezi absolventy vy‰‰ích ‰kol je jich 56,3 %. NadprÛmûrn˘ vliv odborÛm pfiiznávají také dûlníci (53 %) a „ostatní zamûstnanci“ (51,1 %). Naopak diametrálnû odli‰n˘ názor mají podnikatelé – „Ïádn˘“ vliv jim nepfiiznává 71,7 % z nich. O kvalitû vlivu odborÛ na pracovi‰ti vypovídá dal‰í tabulka.

1994

V roce 2000 jen necel˘ch 30 % respondentÛ potvrdilo existenci tohoto dokumentu, zatímco 56,5 % dotázan˘ch vyjádfiilo opaãné mínûní – a 44 % z toho dÛvodu, Ïe na pracovi‰ti odbory vÛbec nejsou. V˘sledky kromû samotného alarmujícího faktu absence kolektivních smluv na 56,5 % pracovi‰È (!) nabízejí i pfiíznivou zprávu: informovanost o kolektivním vyjednávání se zlep‰ila, o existenci kolektivní smlouvy neví 13,9 % respondentÛ, je‰tû pfied 3 lety jich bylo o 8 % více. Pfiitom muÏi jsou informovanûj‰í neÏ Ïeny, s rostoucím vzdûláním informovanost stoupá (absolventi Z· – „neví“: 27,1 %, absolventi V·: 10 %). Podmínky pÛsobení dne‰ních odborÛ jsou odli‰né od tûch, jeÏ charakterizovaly období do roku 1989. Objevují se dokonce i extrémní pfiípady, kdy zamûstnavatel brání zamûstnancÛm ve vstupu do odborové organizace.

5,7 35,0 12,6 2,2 44,5

Asi 40 % dotázan˘ch si myslí, Ïe odboroví funkcionáfii v podnicích a dal‰ích institucích hájí zájmy zamûstnancÛ, i kdyÏ vût‰inou ne dostateãnû (35 %). Zhruba 15 % dotázan˘ch se domnívá, Ïe slouÏí spí‰e zájmÛm zamûstnavatelÛ. Tento pocit má napfiíklad ve vûkovém rozmezí 45 – 59 let 17 % dotázan˘ch, tedy skoro kaÏd˘ pát˘ (!). NadprÛmûrnû pozitivnû hodnotí jednání odborÛ absolventi vysok˘ch ‰kol – 51,5 % z nich se domnívá, Ïe funkcionáfii hájí zájmy ãlenÛ. Mezi respondenty se základním vzdûláním je jich jen 31,8 %. NadprÛmûrnû kladnû hodnotí funkcioná-

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

4

fie odborÛ dûlníci (48,2 %) a ostatní zamûstnanci (47,7 procent), naopak nejsilnûj‰í negace je v názorech nezamûstnan˘ch, z nichÏ 25 % si myslí, Ïe funkcionáfii slouÏí „spí‰e“ nebo „zcela“ zamûstnavatelÛm. Od roku 1989 se v rovinû praktické i teoretické vede diskuse o tom, kter˘m problémÛm by se odbory mûly vûnovat. Autofii v˘zkumu nabídli respondentÛm 15 problémov˘ch okruhÛ, z nichÏ si mûli vybrat tfii. Po vyhodnocení jsme získali následující pofiadí naléhavosti problémÛ, jeÏ by odbory mûly fie‰it. Tabulka č. 13 Kterým problémům by se odbory měly nejvíce věnovat? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Bezpečnost práce Vztahy v hierarchii podniku Propouštění Problémy důchodců Pomoc nezaměstnaným Zvyšování mezd Zdravotní péče Diskriminace na pracovišti Podpora efektivnosti podniku Hledání práce pro propuštěné Rekvalifikace Prosazování racionalizač. změn Reakce zaměstnanců Péče o děti zaměstnanců Sexuální obtěžování

37,3 17,3 9,6 8,4 5,0 4,6 4,8 4,0 2,6 2,4 1,6 1,5 0,4 0,3 0,2

% % % % % % % % % % % % % % %

Podle v˘sledkÛ v˘zkumu by se odbory mûly nejvíce vûnovat tfiem nejvíce naléhav˘m problémov˘m okruhÛm: Bezpeãnosti práce, pracovním podmínkám a ochranû zdraví; soudí tak 37,3 % dotázan˘ch. Tento poÏadavek jednoznaãnû dominuje. V˘sledek o 100 % pfievy‰uje druh˘ nejfrekventovanûj‰í poÏadavek (17,3 %) „vûnovat se vztahÛm v hierarchii podniku“. Pod tímto oznaãením lze najít napfi. poÏadavek, aby si odbory vydobyly v hierarchii podniku své pevné místo, aby mohly mluvit do v‰eho, co se t˘ká zamûstnancÛ a jejich práv, aby byly pro zamûstnavatele respektovan˘m partnerem. Tfietím nejãastûj‰ím poÏadavkem je, aby se odbory vûnovaly problematice „propou‰tûní“, tedy rozvazování pracovního pomûru ze strany organizace (9,6 %). Na ãtvrté místo Ïebfiíãku se dostala péãe o dÛchodce (8,4), na páté pomoc nezamûstnan˘m (5,0) a teprve na ‰esté místo zvy‰ování mezd (4,6 %). Podle vûku se v˘sledky li‰í v tom, Ïe respondenti nad 60 let dávají péãi o dÛchodce na 2. místo. Îeny, na rozdíl od muÏÛ, nekladou takov˘ dÛraz na bezpeãnost práce, a zvy‰ování mezd není pro nû natolik akutní – dávají je aÏ na osmé místo. Podle vzdûlání se zvy‰uje dÛraz na bezpeãnost práce a pracovní podmínky (Z·: 31,6 %, S· bez maturity 36,5 %, S· s maturitou 41,1 % a V·: 46,1 %). PoÏadavek peãovat o zvy‰ování mezd je nejvíce naléhav˘ u respondentÛ se základním vzdûláním (5,9 %), pak se jeho naléhavost zmen‰uje a absolventi vysok˘ch ‰kol jej dávají aÏ na 10 – 11. místo (jen 1,54 %). Vedle obsahového zamûfiení se ná‰ v˘zkum zajímal i o otázky taktiky souãasného pÛsobení odborÛ. 5

P O H L E D Y

Tabulka č. 14 V naší zemi je značná nezaměstnanost. Co by podle Vás měly v této souvislosti dělat odbory?

a) tlačit na vládu, aby financovala záchranu ohrožených podniků b) organizovat demonstrace a stávky proti zavírání podniků a propuštění c) prosazovat vyšší státní podporu pro soukromé domácí a zahr. investory d) požadovat vyšší výdaje na rekvalifikaci prouštěných e) vyžadovat více státem financovaných veřejných prací f) zdržet se tlaku na zvyšování mezd g) podporovat vyšší a dále trvající podporu v nezaměstnanosti

ANO

NE

NEVÍ

45,4

40,3

14,3

29,7

60,8

9,5

63,9

19,8

16,3

72,7

15,8

11,5

77,4 31,5

10,4 46,9

12,2 21,6

31,6

55,3

13,1

V otázce financování záchrany ohroÏen˘ch podnikÛ jsou respondenti rozpolceni (45,4 % pro, 40,3 % proti). V˘raznû se odli‰ují podle vzdûlání (Z·: 52,45 %, ale absolventi vysok˘ch ‰kol jen 27,6 %). UplatÀuje se tendence – ãím vy‰‰í vzdûlání, tím vût‰í odpor vÛãi financování záchrany ohroÏen˘ch podnikÛ z vefiejn˘ch prostfiedkÛ. V˘raznû nadprÛmûrnou podporu záchranû podnikÛ vcelku pochopitelnû projevují nezamûstnaní (62,5 %), ale i dûlníci (58,8 %), Ïeny v domácnosti (51,9 %) a dÛchodci (50,2 %). Stejnû tak tento zpÛsob fie‰ení preferují nekvalifikovaní zamûstnanci – napfi. pomocní dûlníci (67 %). Za zaznamenání stojí i rozdíl mezi respondenty z Moravy (48,3 %) a âech (44,0 %) – na Moravû a ve Slezsku má záchrana podnikÛ prostfiednictvím vefiejn˘ch prostfiedkÛ v˘raznûj‰í, nadprÛmûrnou podporu. Demonstrace a stávky proti zavírání podnikÛ a propou‰tûní nezískaly pfievaÏující podporu respondentÛ (ano – 29,7 %, ne 60,8 %). Rozdíly jsou opût podle vzdûlání, ãím vy‰‰í, tím je podpora men‰í (Z·: 37,8 %, V·: 20,4 %). Mimofiádnou podporu tomuto zpÛsobu boje projevují nezamûstnaní (51,2 %), dûlníci (39,2 %) a pomocní dûlníci (44,7 %). Na Moravû a ve Slezsku je podpora ménû vût‰í neÏ v âechách (32,5 % vers. 28,0 %). Vy‰‰í státní podpora pro investory získala v˘raznou pfievahu hlasÛ respondentÛ (ano – 63,9 %, ne 19,8 %). âím vzdûlanûj‰í respondent, tím silnûj‰í hlas pro, mezi vysoko‰koláky dokonce 73 %. Vy‰‰í v˘daje na rekvalifikaci propu‰tûn˘ch podpofiilo 72,7 % respondentÛ, nejvíce pro nû „hlasovali“ nezamûstnaní (80,17 %). Státem financované vefiejné práce získaly nejvût‰í podporu respondentÛ ze v‰ech sedmi taktick˘ch variant. Na jejich uÏiteãnosti se shodlo 77,4 % respondentÛ. Mírnû se odli‰ili respondenti z âech a Moravy – podpora na Moravû: 81,4 %, podpora v âechách: 74,7 procent. Odbory by se v souãasné situaci s vysokou mírou nezamûstnanosti mûly zdrÏet tlaku na zvy‰ování mezd – s tímto fie‰ením se ztotoÏnilo 31,5 % respondentÛ, proti bylo 46,9 procent a „o‰emetnost“ otázky dokumentuje i nejvy‰‰í poãet tûch, ktefií

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

„nevûdí“ (21,6 %). Takfika 50 % respondentÛ tedy odborÛm doporuãuje dal‰í tlak na mzdy. V˘raznû nadprÛmûrnû pro zdrÏenlivost „hlasovali“ absolventi vysok˘ch ‰kol (45,9 %), ale i mezi nimi je znaãná názorová polarita (pro tlak je 42,3 % vysoko‰kolákÛ). Pro vût‰í zdrÏenlivost v tlaku na mzdy jsou i nezamûstnaní (38,0 %). Ani zámûr, aby odbory podporovaly vy‰‰í a dále trvající dávky v nezamûstnanosti, nezískal podporu – pro bylo jen 31,6 % respondentÛ, proti 55,3 % dotázan˘ch. NadprÛmûrnû ale návrh podpofiili nezamûstnaní (76,9 %) a nekvalifikovaní pracovníci (49,4 %). Rozdíl je opût v âechách a na Moravû (âechy pro 29,4 %, Morava pro 35,3 %). AKTUÁLNÍ POLITICKÉ NÁZORY A POSTOJE âLENÒ ODBORÒ

Jednou z kardinálních okolností souãasné existence odborÛ je i jejich vztah k politick˘m stranám. Ná‰ v˘zkum nabídl respondentÛm ãtyfii druhy pomûru, vztahu odborÛ ke stranám? Tabulka č. 15 Jak se díváte na vztah odborů k politickým stranám? (v %) Odbory by měly - úzce spolupracovat s vybr. pol. stranami - udržovat odstup od politických stran - chovat se jako strana - být důsledně nestranické - Neví

5,0 24,7 2,8 51,3 16,2

Princip dÛsledné nestranickosti získal více neÏ padesátiprocentní podporu; jeho naléhavost sílí s vûkem respondentÛ – kategorie 15 – 19 let: 39,3 % pro nestranickost, kategorie 60 let a star‰ích 53,3 %. RovnûÏ muÏi jsou v˘raznû ãastûji pro dÛslednou nestranickost (54,8 %) neÏ Ïeny (48,2 %). A tento princip sílí i s vy‰‰ím vzdûláním – mezi respondenty se základním vzdûláním získal jen 43,2 %, mezi absolventy vysok˘ch ‰kol ale 62,8 procent. DÛsledná nestranickost odborÛ se více ctí v âechách neÏ na Moravû (âechy: 53,14 %, Morava: 48,4 %). O vztahu odborÛ k politick˘m stranám by mûli pochopitelnû rozhodovat ãlenové odborÛ. DÛvûra ãi nedÛvûra k jednotliv˘m politick˘m seskupením vychází ze vztahu ãlenÛ k politick˘m stranám jako takov˘m.

zkoumaném souboru. Zhruba lze fiíci, Ïe tfii ãtvrtiny respondentÛ politick˘m stranám obecnû nedÛvûfiují. Pokud jde o jednotlivé politické strany, je rozloÏení dÛvûry a nedÛvûry následující: Tabulka č. 17 Jak důvěřujete jednotlivým politickým stranám? (v %) rozhodně ano ODS člen odborů nečlen ČSSD člen nečlen KSČM člen nečlen US člen nečlen KDU-ČSL člen nečlen Čtyřkoalice člen nečlen

odboráři ostatní (nečlenové odborů)

spíše ano

spíše ne

ne

1,6

23,8

63,9

10,7

1,8

26,8

57,3

14,1

spíše ne

rozhodně ne

8,3 12,4

15,8 24,3

41,3 27,3

34,7 26,1

7,5 5,9

31,5 24,6

42,9 46,5

18,9 22,9

8,7 4,6

15,3 12,4

33,1 27,5

42,9 55,5

7,1 6,8

25,3 32,7

38,3 36,7

29,3 23,7

7,1 9,0

32,4 32,8

43,9 39,0

16,6 19,3

9,1 10,5

26,6 35

38,9 33,0

25,4 21,5

Sestavíme-li z veden˘ch údajÛ „Ïebfiíãek dÛvûry“ ãlenÛ odborÛ k jednotliv˘m politick˘m stranám, získáme následující pofiadí: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

KDU-âSL âSSD âtyfikoalice Unie svobody KSâM ODS

39,5 % 39,0 % 35,7 % 32,4 % 24,1 % 24,0 %

Obdobn˘ Ïebfiíãek neãlenÛ odborÛ bude vypadat následovnû:

Tabulka č. 16 Důvěřujete politickým stranám jako takovým? (v %) rozhodně ano

spíše ano

1. 2. 3. 4. 5. 6.

âtyfikoalice KDU-âSL Unie svobody ODS âSSD KSâM

45,6 % 41,8 % 39,5 % 36,7 % 30,3 % 17,1 %

●

NedÛvûra k politick˘m stranám pfievaÏuje v˘raznû nad dÛvûrou, a to jak mezi odboráfii, tak i mezi ostatními respondenty ve P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

6

Charakteristiky trhu práce v âR a nûkterá mezinárodní srovnání P AV E L

O

J A N Í â K O

d poãátku ekonomick˘ch a sociálních zmûn v âR uÏ ubûhlo více neÏ 10 let. Tento ãasov˘ interval je dostateãnû dlouh˘ k tomu, aby se v plné mífie prosadily pfiíslu‰nému systému vlastní, imanentní charakteristiky jeho rozvoje. Konkrétnû v pfiípadû âR lze konstatovat, Ïe zmûny ekonomick˘ch i sociálních veliãin jsou stále ménû vyvolány faktory spojen˘mi se specifick˘mi transformaãními problémy a stále více reprezentují trendy spoleãné pro systémovû pfiíbuzné ekonomické soustavy. Z tohoto hlediska se mÛÏeme podívat i na v˘voj na trhu práce v nûkolika posledních letech, identifikovat jeho základní charakteristiky i nûkteré negativní tendence. V uplynulém období pokraãoval trend redukce poãtu ekonomicky aktivních, resp. trend poklesu zamûstnanosti. Zatímco v prvních letech transformace bylo moÏno tuto skuteãnost povaÏovat za jev, kter˘ souvisí s utlumováním pfiíli‰ exponované úrovnû zamûstnanosti v pfiedchozím období a mÛÏe b˘t interpretován do jisté míry i v pozitivním smyslu (navíc i jako tendence pfiibliÏování hodnotám tzv. vyspûl˘ch zemí EU), od urãitého bodu v‰ak lze vnímat tento v˘voj jako odraz celkového útlumu ekonomiky (recese) a v tomto smyslu jako negativní proces. Je ostatnû i v rozporu s cíli, stanoven˘mi ve smûrnicích zamûstnanosti pro ãlenské zemû EU, které poÏadují opatfiení vedoucí ke zv˘‰ení míry ekonomické aktivity a zamûstnanosti, pfiedev‰ím u Ïen. Poãet ekonomicky aktivního obyvatelstva (zamûstnan˘ch vãetnû samozamûstnan˘ch a registrovan˘ch nezamûstnan˘ch) poklesl z 5205,9 tis. osob v 1. pol. 1999 na 5188,8 v tomtéÏ období 2000 1), coÏ vyjádfieno v relativních veliãinách znamená sníÏení tohoto podílu z 50,5 % na 50,4 % (v r. 1989 ãinil tento poãet 5403 tis. osob, tj. 52,4 % z celkového poãtu

obyvatelstva). Vezmeme-li za základ srovnání charakteristiku míry zamûstnanosti (jako pomûr celkového poãtu zamûstnan˘ch a osob star‰ích 15 let), pak i z tohoto hlediska je zjevn˘ posun ve smûru redukce zamûstnanosti, hodnota tohoto ukazatele ãinila v uvedeném období 55 %. Z hlediska mezinárodních srovnání je moÏno uvést také ukazatel ekonomické aktivity vztaÏen˘ k osobám v rozmezí 15–64 let, jehoÏ hodnota ãinila v âR v daném období 65,9 %, coÏ je asi na úrovni Nûmecka (64,9 %), Rakouska (68,2 %), Finska (66,0 %), nad úrovní Francie (59,8 %), Itálie (52,5 %), ale pod úrovní VB (71,7 %) USA (73,9 %), ·védska (72,9 %) 2). Pohybuje-li se míra zamûstnanosti v souãasné dobû zhruba na prÛmûru zemí EU, je nutno vzít v úvahu protichÛdn˘ trend rÛstu zamûstnanosti, kter˘ je v EU v posledních letech vykazován a kter˘ je charakterizován asi 2 % prÛmûrn˘m rÛstem zamûstnanosti za celé EU. V uvedeném období pokraãoval i trend vytváfiení základních strukturálních charakteristik, kompatibilních se situací ve vyspûl˘ch trÏních ekonomikách, a to pokud jde o sektorové ãlenûní, ãlenûní z hlediska vlastnictví, z hlediska veliTabulka č. 1 Vývoj zaměstnanosti v sektorech NH (v %) 1990 NH I. sektor II. sektor III. sektor

100 14,9 42,5 42,6

1999* 100 5,3 40,2 54,5

2000* 100 5,1 39,5 55,4

*1. pololetí 1999 a 2000 I. sektor = primární s. = zemûdûlství a tûÏk˘ prÛmysl II. sektor = sekundární s. = zpracovatelsk˘ prÛm. a stavebnictví III. sektor = terciární s. = sluÏby (Pramen: Anal˘za v˘voje zamûstnanosti a nezamûstnanosti v 1. pololetí 2000, MPSV âR, Praha 2000, Národní akãní plán zamûstnanosti na r. 2001, MPSV âR 2001)

1) Viz Anal˘za v˘voje zamûstnanosti a nezamûstnanosti v 1. pololetí 2000, MPSV âR, Praha 2000 2) Viz OECD Employment Outlook, OECD 2000 3) Údaje se t˘kají tzv. velk˘ch ekonomick˘ch subjektÛ – podle pfiíslu‰né statistické metodiky (subjekty podnikatelské sféry s více neÏ 20 zamûstnanci a subjekty v penûÏnictví a poji‰Èovnictví a rozpoãtové a pfiíspûvkové subjekty bez ohledu na poãet zamûstnancÛ – viz Anal˘za v˘voje zamûstnanosti…, str. 7

7

P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

kosti podnikÛ i z hlediska povahy vykonávané ekonomické aktivity. Strukturu zamûstnanosti z hlediska základních odvûtví NH mÛÏeme charakterizovat v tabulce ã. 1. Tento v˘voj odpovídá základním trendÛm v zemích EU, i kdyÏ je‰tû zejména podíl sektoru sluÏeb nedosahuje jejich úrovnû ( uvádí se 66 % prÛmûrná úroveÀ zamûstnanosti v sektoru sluÏeb). Pomûrnû typick˘ obrázek, ilustrující hlavní smûfiování z hlediska úrovnû zamûstnanosti v uplynulém období, poskytuje pohled na zmûny zamûstnanosti podle vlastnické struktury. Základní zmûnou v meziroãním srovnání je totiÏ pokles zamûstnanosti prakticky ve v‰ech vlastnick˘ch kategoriích 3) s v˘jimkou komunálního a „ostatního“ vlastnictví, pfiiãemÏ nejvy‰‰í pokles zaznamenaly sektory druÏstevního vlastnictví (– 10,6 %) a vlastnictví soukromého (– 7 %). V koneãném dÛsledku se tento v˘voj promítá do urãitého oslabení podílu zamûstnanosti v soukromém sektoru (na 37,6 % z celkového poãtu zamûstnan˘ch) a posílení tohoto podílu ve státním sektoru (na 24,5 %). S pfiedchozími údaji souvisí i charakteristika v˘voje zamûstnanosti z hlediska velikosti ekonomick˘ch subjektÛ. V uplynulém roãním období se zamûstnanost ve velk˘ch organizacích sníÏila o 3,9 %, naopak v mal˘ch subjektech vzrostla o 1,2 procent, nicménû stále je Tabulka č. 2 Podíly zaměstnaných podle postavení v hlavním zaměstnání (v %) 1995 Zaměstnanci 86,1 Členové produkč. družstev 1,9 Podnikatelé bez zaměstn. 7,6 Podnikatelé se zaměstn. 3,9 Pomáhající rod. příslušníci 0,5

1999*

2000*

84,5

84,1

1,2

1,1

9,6

10,2

4,2

4,1

0,5

0,5

*1. pol. 1999 a 2000 (Pramen: Charakteristika vývoje trhu práce v období ek. transformace…, ČMKOS, Praha 1999, str. 7, Analýza vývoje zaměstnanosti… str. 3)

Zahájení v˘stavy „Deset století architektury“ (DOS, duben 2001).

Pro odborovou práci, zvlá‰tû v kontextu s úvahami o prosazení vy‰‰í flexibility trhu práce jako instrumentu k dosaÏení vy‰‰í úrovnû zamûstnanosti, je dÛleÏit˘ i poznatek o relativnû nízkém podílu zkrácen˘ch pracovních úvazkÛ vyjádfien˘ podílem 5,6 % z celkové zamûstnanosti (v zemích EU prÛmûrnû tato forma pokr˘vá 17 % pracovních pomûrÛ). Z hlediska celkové zamûstnanosti relativnû marginální, nicménû velmi citlivou je otázka podílu cizincÛ na celkové zamûstnanosti. Na základû povolení k zamûstnání pracovalo (v 1. pol. 2000) v âR

podíl zamûstnanosti ve velk˘ch organizacích rozhodující a dosahuje více neÏ 80 % z celkového poãtu zamûstnancÛ. V˘znamnou charakteristikou i z hlediska práce a pozice odborÛ je i struktura zamûstnanosti z hlediska ekonomického postavení pfiíslu‰né osoby. Lze tedy registrovat setrval˘ pokles poãtu námezdnû pracujících a vzestup podílu osob, které jsou souhrnnû oznaãovány jako samozamûstnané, zdá se v‰ak, Ïe tato tendence není pfiíli‰ v˘razná a do‰lo v zásadû ke stabilizaci základní struktury tohoto typu. (viz. tab. ã. 2) Tabulka č. 3 Vývoj nezaměstnanosti v letech 1998–2001 1998 1999 2000 2001 Měsíc 1 6 12

A 287,1 289,5 386,9

B 5,6 5,6 7,5

C 61,3 58,2 37,6

A 416,9 435,0 487,6

B 8,1 8,4 9,4

C A 36,1 508,5 34,5 451,4 35,1 457,4

B 9,8 8,7 8,8

C A 34,7 474,1 48,0 52,1

B 9,1

C 54,9

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

A: počet registrovaných nezaměstnaných (tis. osob) B: míra registrované nezaměstnanosti v % C: počet registrovaných volných pracovních míst (tis. osob) (Pramen: www.mpsv.cz)

4) Tabulka ã. 4 Míra nezamûstnanosti v EU, USA a Japonsku v % EU 15 zemí USA Japonsko

1997 10,6 4,9 3,4

1998 9,9 4,5 4,1

1999 9,2 4,2 4,7

2000 8,4 4,0 4,7

Pramen: Stockholm European Council, European Commission, http europa eu

P O H L E D Y

38331 cizincÛ a dal‰ích 56 930 obãanÛ SR, ktefií povolení nepotfiebují. Ve srovnání s pfiedchozím obdobím do‰lo k poklesu poãtu vydan˘ch pracovních povolení o 5742 (tj. o 12,1 %) a poãet v âR zamûstnan˘ch obãanÛ SR vzrostl o 2174 (tj. o 3,8 %). V dÛsledku zpfiísnûní podmínek poskytování prac. povolení vzrostl v˘raznû poãet cizincÛm vydan˘ch Ïivnostensk˘ch oprávnûní, a to na 58972 (o 18 % proti situaci ve stejném období pfiedchozího roku). Podstatnou kvalitativní charakteristikou spjatou s existencí trÏního prostfiedí je setrval˘ projev nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu ve smyslu pfievisu nabídky, tj. nezamûstnanost. K eskalaci tohoto problému do‰lo v zásadû poãínaje r. 1998, coÏ je moÏno vnímat jako dÛsledek ekonomické recese v tomto období probíhající. Uveden˘ v˘voj mÛÏe b˘t interpretován rÛzn˘m zpÛsobem, a to jak v pozitivním duchu (s akcentem na fakt, Ïe byl zbrzdûn negativní trend skokového rÛstu nezamûstnanosti), tak i jako nepfiízniv˘ (se zdÛraznûním skuteãnosti, Ïe se nedafií v˘znamnû vysokou úroveÀ nezamûstnanosti sniÏovat). V této souvislosti je moÏné si pfiipomenout, Ïe podobná úroveÀ nezamûstnanosti v zemích EU 4) je hodnocena negativnû a v uplynulém období byl vytyãen poÏadavek dosaÏení tzv. plné zamûstnanosti (tj. úrovnû asi 3–5 % míry nezamûstnanosti). Pfii posuzování v˘‰e uveden˘ch údajÛ je tfieba vzít v úvahu, Ïe jde o hodnoty zpracované na základû oficiálnû registrovan˘ch veliãin, které mohou nûkteré tendence zakr˘vat. Z oficiálních ãísel vypadávají napfi. vyfiazení uchazeãi o zamûstnání, ktefií byli vyfiazeni z dÛvodÛ „nespolupráce“, tj. nikoliv z dÛvodu zafiazení na pracovní místo ãi napfi. odchodu do dÛchodu. Ponûkud varující je fakt, Ïe poãet tûchto „nespolupracujících“ se v uplynul˘ch letech pomûrnû v˘raznû zv˘‰il (v r. 1998 bylo úfiady práce vyfiazeno pro nespolupráci v âR celkem 32295 osob, v r. 1999 ãinil tento poãet 52101 a v roce následujícím uÏ 61461). Kromû tûchto souhrnn˘ch ukazatelÛ popisujících nezamûstnanost je moÏno vyjádfiit fiadu dílãích (parciálních) mûr ne8

zamûstnanosti, poskytujících plastiãtûj‰í obraz o její struktufie .DÛleÏitou charakteristikou sledovanou zvlá‰tû s ohledem na zvy‰ování dÛrazu ve smûru odstranûní rÛzn˘ch forem diskriminace na trhu práce je nezamûstnanost Ïen. V této kategorii do‰lo v uplynulém roce k urãitému zhor‰ení situace, míra nezamûstnanosti této skupiny vzrostla z 10,1 % na 12,1 % 5). V zásadû se v této oblasti neli‰í situace v âR od podmínek v EU, kde se uvádí tato veliãina v hodnotû 10,1 % (jako prÛmûr v‰ech zemí EU v r. 2000), a to ani pokud jde o fakt, Ïe nezamûstnanost Ïen je nadprÛmûrná. Z hlediska sociálních dÛsledkÛ nezamûstnanosti velmi dÛleÏit˘m indikátorem s vysokou vypovídací hodnotou je údaj o dlouhodobé nezamûstnanosti. V˘voj tohoto ukazatele naznaãuje nûkteré znepokojivé tendence, resp. rÛst úrovnû této veliãiny. Zatímco na konci r. 1998 byl podíl dlouhodobû nezamûstnan˘ch (tj. uchazeãÛ o zamûstnání, ktefií jsou registrováni del‰í dobu neÏ 12 mûsícÛ) na celkové nezamûstnanosti 22,8 %, v pololetí r. 1999 25,3 % a v pololetí r. 2000 vzrostl na 37,5%. Varující je rovnûÏ skuteãnost, Ïe s rostoucí délkou nezamûstnanosti roste i podíl Ïen.6) Pokud jde o kvalifikaãní strukturu, základní proporce se pfiíli‰ nemûní, nejvût‰í podíl na celkové nezamûstnanosti vykazuje setrvale kategorie „vyuãen“ (39,5 % v pololetí 2000), dále pak kategorie „osoby se zákl. vzdûláním“ (30,6 %) a osoby s „úpln˘m stfiedním odborn˘m vzdûláním“ (14,5 % z celkové nezamûstnanosti). Podle vûkového kritéria jsou stále nejohroÏenûj‰í skupinou lidé ve vûku 2029 let, ktefií pfiedstavují 36,8 % z celkové nezamûstnanosti.

Roste dále poãet uchazeãÛ se zdravotním postiÏením, ve srovnáním s r. 1999 jich v r. 2000 pfiibylo o 4,3 tis. osob. Nezmûnila se zásadnû ani nepfiíznivá situace pokud jde o regionální nezamûstnanost, na konci února 2001 (viz www.mpsv.cz) je moÏno dokumentovat její stav takto: Tabulka č. 5 Míra nezaměstnanosti v některých okresech v % (5 okresů s nejvyšší a nejnižší úrovní nezaměstnanosti) k 31. 1. 2000 Most Karviná Bruntál Louny Teplice Benešov Praha-m. Mladá Boleslav Praha-východ Praha-západ

20,5 18,6 16,4 18,5 16,3 4,4 3,7 4,4 2,7 3,3

k 31. 1. 2001 22,2 17,9 17,7 17,6 17,6 3,7 3,5 3,2 3,0 2,7

(Pramen: www.mpsv.cz)

Regionální diferenciace zÛstává na stejné úrovni i v podmínkách mírného sníÏení celkové nezamûstnanosti, rovnûÏ rozmístûní ohnisek nejvy‰‰í nezamûstnanosti se nezmûnilo. UKAZATELE POLITIKY ZAMùSTNANOSTI

Stejnû jako v pfiedchozím období je obsah a zamûfiení státní politiky zamûstnanosti definováno v pfiíslu‰n˘ch právních normách (zákony ã. 1 a 9/1991 ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ).7) Opatfiení v provádûná v rámci politiky zamûstnanosti se dûlí na pasivní a aktivní formy. Materiálním (finanãním) základem pro realizaci politiky zamûstnanosti jsou prostfiedky vybrané na politiku

5) Údaje jsou za 1. pol. 1999 a 1. pol. 2000 Pramen: Anal˘za v˘voje zamûstnanosti…, str. 1, vl. v˘poãty 6) Podle údajÛ z materiálu „Stockholm European Council, European Commission, March 2001“ je úroveÀ dlouhodobé nezamûstnanosti v zemích EU v r. 2000 vyjádfiena údajem o její mífie v prÛmûrné v˘‰i 3,8 % (tent˘Ï ukazatel pro âR v tomto období je 3,2 %), nicménû v zemích EU mÛÏeme registrovat opaãn˘ trend ve srovnání se situací v âR, totiÏ pokles její úrovnû (v roce pfiedchozím tato veliãina ãinila 4,2 % a v r.1998 4,7 %). 7) & 3 zákona o zamûstnanosti uvádí“: „Státní politika zamûstnanosti smûfiuje k dosaÏení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu vyuÏití zdrojÛ pracovních sil a k zabezpeãení práva obãanÛ na zamûstnání…“ 8) V˘‰ka sazeb pojistného na politiku zamûstnanosti z hrubého pfiíjmu je 0,4 % pro zamûstnance, 3,2 % pro zamûstnavatele a 3,6 % pro OSVâ.

9

P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

zamûstnanosti v rámci sociálního poji‰tûní.8) Napfi. v r. 1998 bylo celkem vybráno na politiku zamûstnanosti 21,6 mld. Kã, pfiiãemÏ celkové v˘daje na tuto oblast ãinily 5,1 mld Kã, neboli podíl skuteãnû pouÏit˘ch prostfiedkÛ z celkov˘ch disponibilních zdrojÛ, pokud jde o politiku zamûstnanosti, byl 23,6 %. V dokumentech ministerstva financí se konkrétní suma prostfiedkÛ vybran˘ch na politiku zamûstnanosti neuvádí, je zahrnuta pod veliãinu „Pfiíjmy z pojistného na soc. zabezpeãení a pfiíspûvku na stát. politiku zamûstnanosti“ v rámci struktury státního rozpoãtu, nicménû lze odhadnout urãit˘ percentuální podíl pfiipadající prostfiedkÛ vybran˘ch z tohoto titulu. V r. 2000 dosahovala tedy hodnota prostfiedkÛ vybran˘ch jako pfiíspûvek na politiku zamûstnanosti asi 23 mld. Kã (to znamená, Ïe na politiku zamûstnanosti bylo skuteãnû vyuÏito asi 39 % celkov˘ch v˘nosÛ pfiíslu‰né ãástky sociálního poji‰tûní), a podle návrhu státního rozpoãtu na r. 2001 jde o témûfi 24 mld. Kã, to znamená, Ïe na zabezpeãení v˘dajÛ na státní politiku zamûstnanosti by mûlo b˘t pouÏito stále ménû neÏ polovina vybrané ãástky, konkrétnû pouze asi 48 %. Tato disproporce je jedním z rozhodujících argumentÛ podporujících zásadní poÏadavek âMKOS t˘kající se konstituování od státního rozpoãtu oddûleného fondu zamûstnanosti. V období po r. 1997 (zejména po nástupu vlády âSSD v r. 1998) do‰lo k rÛstu prostfiedkÛ urãen˘ch na rÛzné formy aktivní politiky zamûstnanosti v absolutním i relativním smyslu. Tento v˘voj mÛÏeme dokumentovat grafem: Do r. 1997 pokraãoval trend, nastoupen˘ v období po pfiíchodu Klausovy vlády v r. 1992, znamenající postupné sniÏování v˘dajÛ na aktivní politiku zamûstnanosti, zejména pokud jde o jejich relativní podíl na celkov˘ch v˘dajích na tuto oblast. Období po nástupu soc. dem. vlády (r. 1998) je charakterizováno pomûrnû razantním zvy‰ováním tûchto v˘dajÛ. Minimální úrovnû 13,7 % z celkov˘ch v˘dajÛ na politiku zamûstnanosti dosáhl podíl v˘dajÛ na APZ v r. 1997 (v absolutní hodnotû ‰lo o ãástku 544 mil. Kã), v r. 2000 bylo podle informací

Z v˘stavy „Deset století architektury“ (DOS, duben 2001).

MPSV bylo na APZ vydáno 3,406 mld. Kã (tj. 37,5 % z celkov˘ch v˘dajÛ na politiku zamûstnanosti). MÛÏeme tedy registrovat v tomto období nárÛst v˘dajÛ na APZ na více neÏ desetinásobek stavu z r. 1997. ÚroveÀ tohoto typu v˘dajÛ, mûfieno ve vztahu k HDP, je v‰ak v mezinárodním srovnání stále nízká, dosahuje asi 0,3 % HDP (prÛmûr zemí EU je 3 %). Graf č. 1 Výdaje na politiku zaměstnanosti (mld. Kč)

10 8 6 4 2 0

PZ celkem PPZ APZ

1995 1996 1997 1998 1999 2000

Graf č. 2 Počet osob umístěných v programech APZ

100000 80000 60000

poãet umístûn˘ch osob

99

98

97

96

00 20

19

19

19

95

40000 20000 0 19

V r. 1997 klesl poãet uchazeãÛ (hledajících práci) zafiazen˘ch do rÛzn˘ch forem aktivní politiky zamûstnanosti na 30 275 osob, coÏ ãinilo 13,8 % na celkovém poãtu uchazeãÛ v daném roce (z toho na spoleãensky úãelná pracovní místa bylo umístûno 2626 uchazeãÛ, v rámci vefiejnû prospû‰n˘ch prací 11 888 uchazeãÛ, v rámci absolventské praxe mladistv˘ch 3515 uchazeãÛ, na chránûné dílny 493 uchazeãÛ a v rámci rekvalifikací 11 448 uchazeãÛ a 305 ostatní). Naproti tomu v r. 1999 do‰lo k celkovému zv˘‰ení poãtu umístûn˘ch uchazeãÛ v programech APZ na 64 905 (coÏ pfiedstavuje 14,75 % z celkového prÛmûrného poãtu uchazeãÛ), pfiiãemÏ v rámci SÚPM bylo umístûno 15 804 uchazeãÛ, v rámci VPP 16 069 osob, v rámci odborn˘ch praxí absolventÛ 10 945 uchazeãÛ, do rekvalifikací bylo zafiazeno 21 136 uchazeãÛ a v chránûn˘ch dílnách bylo umístûno 951 uchazeãÛ se ZPS. V r. 2000 tento trend pokraãoval a celkov˘ poãet osob zafiazen˘ch do programu APZ vzrostl na 92853, z toho v rámci programu SÚPM bylo umístûno 26721 osob, na VPP 20 034 osob, v rámci od-

born˘ch praxí absolventÛ a mladistv˘ch 11 318 osob, do chránûn˘ch dílen bylo zafiazeno 1368 osob se ZPS. Uveden˘ v˘voj mÛÏeme rovnûÏ ilustrovat na grafu:

19

Pramen: Zaměstnanost na českém trhu práce, ČMKOS, Praha 2000, NPZ, MPSV ČR,Praha 1999, údaje MPSV

Druhou v˘znamnou oblastí realizovanou v rámci státní politiky zamûstnanosti je tzv. pasivní politika zamûstnanosti, je-

jímÏ obsahem je v zásadû vyplácení podpor v nezamûstnanosti. V˘voj z hlediska poãtu osob, jimÏ je vyplácen pfiíspûvek v nezamûstnanosti (50 % pfiedchozího ãistého pfiíjmu v prvních 3 mûsících registrované nezamûstnanosti, 40 % v dal‰ích 3 mûsících, 60 % v pfiípadû zafiazení do rekvalifikaãních programÛ)9), konkrétnû stál˘ pokles podílu registrovan˘ch uchazeãÛ s pfiíspûvkem, ilustruje dvû tendence, zmínûné uÏ v pfiedchozím textu. Za prvé je dÛsledkem urãitého poklesu poãtu novû registrovan˘ch uchazeãÛ, ale také faktu, Ïe dochází k rÛstu podílu dlouhodobû nezamûstnan˘ch. Zatímco na konci r. 1998 ãinil podíl uchazeãÛ s pfiíspûvkem na celkové registrované nezamûstnanosti 49,2 %, na konci r. 1999 uÏ pouze 42,4 % a k 30.6.2000 35,0 %.

9) Pro srovnání mÛÏeme uvést nûkteré základní charakteristiky t˘kající se úrovnû podpor v nezamûstnanosti v ãlensk˘ch státech EU. Délka jejich vyplácení a jejich v˘‰e je velmi diferencovaná v závislosti na takov˘ch faktorech, jako je délka poji‰tûní, délka pfiedchozího zamûstnání, vûk, úãast v rekvalifikaãních programech, rodinná situace apod., nicménû ve vût‰inû pfiípadÛ jsou podmínky pro vyplácení tûchto dávek podstatnû pfiíznivûj‰í neÏ v âR. Délka vyplácení dávek se pohybuje v ‰irokém rozsahu (Belgie, v nûkter˘ch pfiípadech Francie, Finsko – po neomezenou dobu, Dánsko – aÏ 3 roky, Irsko – 390 dní, Island – 5 let, Nizozemí – aÏ 5 let, Rakousko – aÏ 209 t˘dnÛ, ·védsko – aÏ 450 dní). Pokud jde o v˘‰i tûchto dávek, pak opût nalezneme celou ‰kálu moÏností s rÛzn˘mi minimy a maximy (nûkteré orientaãní hodnoty: Nûmecko – 67% ãistého pfiíjmu pro pfiíjemce s dûtmi, 60% pro Ïadatele bez dûtí, Dánsko – 90% pfiedchozího pfiíjmu, Francie – 40,4% zúãtovatelné denní mzdy + 60,76 FRF dennû, Irsko – 73,5 IEP t˘dnû, Rakousko – 56% denního ãistého pfiíjmu, ·védsko – 80% pfiedchozího pfiíjmu).

P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

10

ZÁVùRY

V˘voj na trhu práce v âR potvrdil, Ïe do‰lo v zásadû ke stabilizaci základních charakteristik v této oblasti, ilustrujících základní povahu prostfiedí, ve kterém dochází k distribuci práce, resp. pracovních sil, tj. jeho trÏní charakter. DÛsledkem tohoto pohybu je pfiiblíÏení hodnot popisujících tuto oblast situaci v zemích EU. ZároveÀ do‰lo k analogickému v˘voji pokud jde o zpÛsob reakce na uvedenou situaci, tj. byla formulován a prakticky realizován trÏnû kompatibilní typ politiky zamûstnanosti. V tomto stavu je moÏno citlivûji poznat a posoudit trendy, které uÏ není moÏné jednodu‰e interpretovat jako dÛsledek transformaãních procesÛ, a které uÏ pfieváÏnû odráÏejí souãasné kvalitativní faktory. V˘raznûji také vystupují do popfiedí tendence, které naznaãují, Ïe v zaujetí snahou rychle postoupit „transformaãním“ smûrem byly nastartovány nûkteré negativní tendence, které jsou v rozporu i s cíli politiky zamûstnanosti deklarované a realizované ve státech EU. Jde pfiedev‰ím o stál˘ pokles celkové úrovnû zamûstnanosti vãetnû zamûstnanosti Ïen a star‰ích osob, rÛst podílu dlouhodobû nezamûstnan˘ch a stagnaci z hlediska situace nûkter˘ch více ohroÏen˘ch skupin na trhu práce, stejnû jako nepfiípustnû vysokou regionální diferenciaci. V posledním období se podafiilo díky kombinaci vlivu urãitého mírného ekonomického oÏivení a zv˘‰ení podílu aktivní politiky zamûstnanosti stabilizovat celkovou úroveÀ nezamûstnanosti, nicménû její hodnota zÛstává nepfiijatelnû vysoká, zároveÀ je do urãité míry varující, Ïe se stále více nezamûstnan˘ch osob ocitá mimo oficiální registraci. Reakcí na tento stav mÛÏe b˘t pouze dal‰í zdokonalení a roz‰ífiení forem aktivní politiky zamûstnanosti a pfiekonání stagnace, která v této oblasti nastala v uplynulém roce.

● Z v˘stavy „Deset století architektury“ (DOS, duben 2001).

11

P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

Poznámky k v˘voji a diferenciaci v˘dûlkÛ v roce 2000 J A N

V L A C H

nterpretace problematiky trhu práce se v ãesk˘ch podmínkách omezuje na „vûcné charakteristiky“ typu poãet registrovan˘ch nezamûstnan˘ch, poãet voln˘ch míst apod. Zapomíná se na jeho cenovou, resp. mzdou, úroveÀ a strukturu, která je urãujícím momentem ceny práce. Uvedenou problematiku odsunuje mimo zájem stále je‰tû pÛsobící „mzdov˘ pol‰táfi“, kter˘ tlumí dopad mechanismÛ trhu na v˘dûlky. Pfiesto se v deformované mzdové diferenciaci objevují tendence, které budou ovlivÀovat v˘voj v budoucích letech pfii vyrovnávání cenov˘ch a mzdov˘ch hladin s jednotn˘m vnitfiním evropsk˘m trhem. Pro popis základních mzdov˘ch trendÛ slouÏí údaje o prÛmûrném hodinovém v˘dûlku pro pracovnû právní úãely za ãtvrtletí tak, jak je sleduje Informaãní systém o prÛmûrném v˘dûlku MPSV (dále jen ISPV). VyuÏitá metodika sledování v˘dûlku za hodinu skuteãnû odpracované práce v˘stiÏnûji charakterizuje ohodnocení konkrétní práce, neÏ podíl od poãátku roku vyplacen˘ch mzdov˘ch prostfiedkÛ na jednoho zamûstnance pfiepoãten˘ na mûsíãní prÛmûr. Na rozdíl od âSÚ, kter˘ sbírá data od organizací s více neÏ 25 zamûstnanci, ISPV metodou náhodného v˘bûru ‰etfií i malé organizace s minimálnû 10 zamûstnanci. Vypovídací schopnost ISPV sniÏuje nesystémová pololetní perioda pfii vykazování prÛmûrn˘ch hodinov˘ch v˘dûlkÛ za uplynulé ãtvrtletí u organizací, které postupují pfii odmûÀování sv˘ch zamûstnancÛ podle zákona ã. 143/1992 Sb., o platu a odmûnû za pracovní pohotovost v rozpoãtov˘ch a v nûkter˘ch dal‰ích organizacích a orgánech, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Pfiesto i pololetní porovnání úrovní v˘dûlkÛ dosaÏen˘ch ve sledovan˘ch ãtvrtletích umoÏÀuje proniknout hloubûji problematiky vybran˘ch momentÛ pohybu mezd a platÛ. Tento pfiíspûvek se zab˘vá nûkter˘mi aspekty v˘voje a struktury mzdového ocenûní práce v posledních letech, konkrétnû od II. ãtvrtletá 1997, tj. od balíãkov˘ch opafiení. Mzdová regulace zdûdûná z direktivního zpÛsobu fiízení a uplatÀovaná v prvních letech transformace pouze konzervovala inflaci do cenov˘ch segmentÛ trhu práce a pomalu uvolÀovala mzdovou diferenciaci. Negativní zlom pfiinesla aÏ balíãková opatfiení z I. pololetí 1997, která útlumem rozpoãtové sféry a v˘zvou podnikatelské sféfie nezvy‰ovat objem mzdov˘ch prostfiedkÛ, zdeformovala kvantitativnû a kvalitativnû v˘voj v˘dûlkÛ. Od této doby aÏ do dne‰ka rozkolísaná mzdová politika vlády v rozpoãtov˘ch a pfiíspûvkov˘ch organizacích, na kterou pfii-

I

padá zhruba 1/5 zamûstnanosti, v˘raznû ovlivÀuje v˘voj a diferenciaci v˘dûlkÛ v âeské republice. Podnikatelská sféra se restrikãním opatfiením ve vefiejné správû prÛbûÏnû pfiizpÛsobuje. MZDOV¯ V¯VOJ V ROCE 2000

Do roku 2000 mzdov˘ v˘voj vstupoval do prostoru vymezeného zejména následujícími momenty: – oãekávané mírné oÏivení ekonomiky, – optimistické, konjunkturální prognózy, – prorÛstová hospodáfiská politika vlády, – oãekávaná vysoká míra nezamûstnanosti v dÛsledku restrukturalizace podnikÛ, – poru‰ené mzdové relace z pfiedchozích let, – stagnace v˘dûlkÛ v rozpoãtové sféfie, – opatrnost zamûstnavatelÛ pfii kolektivním vyjednávání na rok 2000, – dlouhodobû klesající dynamika prÛmûrn˘ch v˘dûlkÛ. JiÏ pfiedbûÏná informace âSÚ o rÛstu prÛmûrné nominální mzdy za rok 2000 o 6,6 % naznaãují niÏ‰í rÛst prÛmûrného v˘dûlku proti pfiedchozím létÛm. Údaje ISPV v‰ak upozorÀují na nerovnomûrn˘ v˘voj bûhem roku. Meziroãnû se prÛmûrn˘ hodinov˘ v˘dûlek ve II. ãtvrtletí zv˘‰il pouze o 4,3 % na úroveÀ 80,12 Kã. Proti úrovni ze IV. ãtvrtletí 1999 dokonce poklesl o 0,3 %. V˘razn˘ zlom se dostavil ve druhém pololetí, kdy hodinové v˘dûlky ve IV. ãtvrtletí byly o 10,2 % vy‰‰í neÏ ve II. ãtvrtletí 2000 a dosáhly 88,29 Kã. Uvedené skuteãnosti dokladuje tabulka ã. 1 „PfiírÛstky prÛmûrného hodinového v˘dûlku“. S ohledem na restrikãní mzdovou politiku vlády tûÏi‰tû mzdového v˘voje opût spoãívalo v podnikatelské sféfie, ve které se úroveÀ hodinov˘ch v˘dûlku ve IV. ãtvrtletí 2000 se proti stejnému období minulého roku zv˘‰ila o 9,9 %. Ilustrovaná porucha ve mzdovém v˘voji, kterou ISPV zjistilo ve II. ãtvrtletí 2000 se v‰ak t˘kala podnikatelské i rozpoãtové sféry. TûÏi‰tû poruch se v‰ak nacházelo v rozpoãtov˘ch a pfiíspûvkov˘ch organizacích. ÚroveÀ II. ãtvrtletí 2000 poznamenal meziroãní pokles v˘dûlkÛ v rozpoãtové sféfie o 2 Kã/hod. tj. o 2,9 %. Ve srovnání se IV ãtvrtletím 1999 se prÛmûrn˘ hodinov˘ v˘dûlek dokonce sníÏil o 4,2 %. Podnikatelská sféra se tomuto pohybu pfiizpÛsobila a ve II. ãtvrtletí 2000 vykázala, ve srovnání s minul˘mi léty, nízk˘ meziroãní nárÛst prÛmûrné hodinové mzdy a to pouze o 6,2 % pfii pololetním zv˘‰ení (v porovnání se IV. ãtvrtletím 1999) o pouh˘ch 0,7 %.

Tabulka č. 1 Přírůstky průměrného hodinového výdělku Přírůstek ve čtvrtletích v%

II. čtvrtletí 1997

IV. čtvrtletí 1997







meziroční pololetní

13,0 4,3

10,1 5,5

10,0 4,2

8,4 4,1

8,0 3,7

8,5 4,6

4,3 – 0,3

9,1 10,2

Pramen: ISPV, pravidelná čtvrtletní šetření o průměrných výdělcích v ČR

P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

12

Poslední ãtvrtletí 2000 odráÏí, na rozdíl od trendu klesajícího tempa pohybu mezd a platÛ, radikální zlom. Pololetní ãasová perioda sbûru dat za v‰echny organizace nedovoluje podrobnû komentovat úlohu a v˘znam mzdové politiky ve vefiejné správû. Podle údajÛ ISPV za podnikatelskou sféru se v‰ak v˘raznûj‰í mzdov˘ rÛst dostavil aÏ ve IV. ãtvrtletí se ãtvrtletním pfiírÛstkem o cca 7 %. Jeho v˘znam je zfiejm˘ pfii porovnání s faktickou stagnaci v I. pololetí (ani ne 1 % pfiírÛstek proti konci roku 1999 a pfiibliÏnû 2 % ãtvrtletní zv˘‰ení ve III. ãtvrtletí) . Hodinov˘ plat v rozpoãtové sféfie se v‰ak na konci roku proti II. ãtvrtletí 2000 zv˘‰il o cca 12 %. a proti IV. ãtvrtletí 1999 o zhruba 8 %. K obnovení denivelizace mezd, která se zastavila v dÛsledku balíãkov˘ch opatfiení v roce 1997, rok 2000 nepfiispûl. Nízké pfiírÛstky hodinového v˘dûlku nevytvofiily potfiebn˘ prostor pro nápravu poru‰en˘ch mzdov˘ch relací, ke kter˘m do‰lo v období let 1997 a 1998. Naopak se znovu v prÛbûhu roku projevovala tendence zhu‰Èování v˘dûlkÛ.

Tabulka č. 3 Diferenciace průměrných hodinových výdělků podle kvantilů

DIFERENCIACE MEZD A PLATÒ V ROCE 2000

Graf č. 1 Vývoj kvantilů průměrného hodinového výdělku (II. čtvrtletí 1997 = 100 %)

II/2000 IV/2000

Průměr Kč/hod.

9.decil Kč/hod.

Medián Kč/hod.

9. decil Kč/hod.

80,12 88,29

41,31 45,10

70,18 76,94

120,02 134,08


Diferenciaci prÛmûrn˘ch hodinov˘ch v˘dûlkÛ v roce 2000 charakterizuje následující pfiehled: Graf ã. 1 „V˘voj kvantilÛ prÛmûrného hodinového v˘dûlku“ dokumentuje na základû pohybu bazick˘ch indexÛ (II. pololetí 1997 = 100 %) eliminaci extrémních hodnot v˘dûlkové diferenciace, ke kterému do‰lo ve IV. ãtvrtletí 1998 jako reakci na zhu‰Èování v pfiede‰l˘ch ãtvrtletích v dÛsledku balíãkov˘ch opatfiení. Na druhé stranû se potvrzuje, Ïe tûÏi‰tûm diferenciace z tohoto pohledu jsou nejvy‰‰í v˘dûlky.

145 140 135

Index v %

PfiírÛstek prÛmûrného v˘dûlku PfiírÛstek mediánu

130 125

PfiírÛstek

120

PfiírÛstek 1. decilu

115 110 105

0 00

00 20

/2 IV

â t vr t l e t í

II/

IV /9 9

8

99

/9 IV

II/

98 II/

97 IV /9 7

100

II/

Diferenciace mezd a v˘dûlkÛ bude dále analyzována z hledisek: – v˘dûlkového rozpûtí charakterizovaného kvantily, – pohlaví, – kategorií povolání, – ocenûní práce v rozpoãtové a podnikatelské sféfie, – vûkové struktury zamûstnancÛ, – tarifních stupÀÛ. Rozbor diferenciace mezd a platÛ v uplynulém roce vychází z v˘voje rozpûtí v˘dûlkÛ podle uveden˘ch kriterií a z pohybu relací hodinov˘ch v˘dûlkÛ vybran˘ch skupin zamûstnancÛ k prÛmûrnému v˘dûlku v âR. Tento postup postihuje ve formû zmûny sledovan˘ch relací v hodnoceném období v˘voj a zmûny diferenciace mzdového ocenûní práce.

Čtvrtletí

ROZPùTÍ V¯DùLKU

Bûhem roku diferenciace v˘dûlkÛ pulzuje s tím, Ïe maximální úrovnû dosahuje v posledním ãtvrtletí roku. Ani rok 2000 nebyl v˘jimkou. Rozdíly mezi sedlem ve II. ãtvrtletí a vrcholem ve IV. ãtvrtletí v‰ak nebyly v˘razné. Decilov˘ pomûr (pomûr 9 a 1. decilu, tzn. relace nejvy‰‰ích a nejniÏ‰ích v˘dûlkÛ po odeãtení 10 % extrémních hodnot) v hodnocen˘ch ãtvrtletích v podstatû kopíroval úroveÀ konce roku 1999 bez v˘raznûj‰ích extrémÛ. Popsan˘ v˘voj je blíÏe vidût z následující tabulky ã. 2.


Podíl zamûstnancÛ s niÏ‰í neÏ prÛmûrnou mzdou dosáhl ve IV. ãtvrtletí minulého roku úrovnû 63,5 %. Zv˘‰il se 0,5 procentního bodu proti úrovni minulého roku. Vrací se k 63,7 % z roku 1998.

Tabulka č. 2 Decilové poměry Decilový poměr 9/1

II. čtvrtletí 1997 2,715



2,800

2,849

IV. čtvrtletí 1998 3,088



13

P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N




V ¯ D ù L K Y M U Î Ò A ÎEN

Zejména v EU je sladována rovnost odmûÀování muÏÛ a Ïen. PrÛmûrné úrovnû odmûÀování obou pohlaví v‰ak i v budoucnu budou vykazovat rozdíly, které vypl˘vají z odli‰n˘ch Ïivotních cyklÛ a vykonávan˘ch pracovních ãinností. Pohyb hodinov˘ch v˘dûlkÛ hodnocen˘ z tohoto hlediska ve IV. ãtvrtletí 2000 pokraãoval v positivních trendech minulého roku. Relace v˘dûlkové úrovnû muÏÛ a Ïen poklesla z 1,380 ve IV. ãtvrtletí 1999 na úroveÀ 1,346 na konci roku 2000. Od roku 1998 lze sledovat relativní pfiibliÏování mzdov˘ch a platov˘ch hladin obou pohlaví. Uveden˘ v˘voj ilustruje graf ã. 2 „Relace v˘dûlkÛ podle pohlaví ve ãtvrtletí k prÛmûrnému v˘dûlku“.

tfiíd Klasifikace zamûstnání (dále jen KZAM). Zvy‰ování rozpûtí T/D tradiãnû nesla vy‰‰í dynamika v˘dûlkÛ zamûstnání zafiazen˘ch do 1. tfiídy - zákonodárcÛ, vedoucích a fiídících pracovníkÛ. Pozitivnû lze hodnotit rostoucí trend v˘dûlkÛ vûdeck˘ch a odborn˘ch pracovníkÛ, sledovan˘ch ve 2. tfiídû KZAM. Relace mezd ostatních „du‰evních“ pracovníkÛ (3. a 4. tfiída KZAM) a dûlnick˘ch zamûstnání se v postatû od roku 1998 nezmûnila. BliÏ‰í informace obsahuje graf ã. 3 Relace hodinov˘ch v˘dûlkÛ k prÛmûrnému v˘dûlku podle KZAM. Graf č. 3 Relace hodinových výdělků k průměrnému výdělku podle hlavních tříd KZAM.

Graf č. 2 Relace výdělků podle pohlaví ve čtvrtletí k půměrnému hodinovému výdělku

2,5 2 Relac e

Vedoucí a fiídící pracovníci

Re l a ce

Relace v˘dûlkÛ muÏÛ a Ïen

Vûdci a odborní pracovníci

1,5

Techniãtí, zdravotní a pedagogiãtí pracovníci NiÏ‰í úfiedníci

1

Provozní pracovníci ve sluÏbách a obchodu Dûlníci v zemûdûlství a lesnictví

0,5

Relace v˘dûlkÛ muÏÛ k prÛmûrnému v˘dûlku

¤emeslníci a kvalifikovaní v˘robci Obsluha strojÛ a zafiízení Pomocní a nekvalifikovaní dûlníci

0 IV/1997

Relace v˘dûlkÛ Ïen k prÛmûrnému v˘dûlku

IV/1998

IV/1999

IV/2000

âtv rtletí

0 00

/2

00

âtvrtletí

IV

9

20

II/

99

/9

IV

8

II/

/9

IV

7

98

/9

II/

II/

IV

97


OCENùNÍ PRÁCE V ROZPOâTOVÉ A PODNIKATELSKÉ SFÉ¤E


Rozdíly jsou v‰ak v˘raznû niÏ‰í z pohledu jednotliv˘ch tarifních stupÀÛ, v jejichÏ rámci relace v˘dûlku muÏÛ vÛãi Ïenám dosahují úrovnû 1,2. RELACE V¯DùLKÒ PODLE KATEGORIÍ POVOLÁNÍ

Údaje za IV. ãtvrtletí minulého roku dokumentují pokraãování trendu rÛstu diferenciace mzdového ocenûní odpracované hodiny mezi nemanuálními (dále jen T), ktefií si vydûlali v prÛmûru 108,29 Kã/hod., a manuálními zamûstnanci (dále jen D) s 71,77 Kã/hod. (tab. ã. 4). Podrobnûji tuto problematiku objasÀuje pohled na v˘voj relací hodinov˘ch v˘dûlkÛ k prÛmûru sledovan˘ch podle hlavních

Hlavním nositelem brzdících momentÛ v pohybu v˘dûlkÛ a jejich diferenciaci v roce 2000 byla platová politika vlády ve vefiejné správû. Opakovala se tak situace z období „balíãkov˘ch opatfiení“. Bûhem roku 2000 se zhor‰ila v˘dûlková relace mezi podnikatelskou a rozpoãtovou sférou, coÏ zpochybÀuje evropsk˘ princip rovnosti v˘dûlkÛ za stejnou práci. Tabulka č. 5 Relace průměrných hodinových výdělků v podnikatelské a rozpočtové sféře Relace Podnikatelská/ rozpočtová sféra





1,152

1,199

1,260

1,215


Tabulka č. 4 Relace výdělků nemanuálních a manuálních pracovníků Kategorie zaměstnanců









T/D v %

139,6

140,2

135,6

138,7

143,6

149,5

147,6

150,9


P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

14

RELACE V¯DùLKÒ PODLE VùKOV¯CH SKUPIN ZAMùSTNANCÒ

Pohyb v˘dûlkov˘ch relací popisuje graf ã. 4 „Relace hodinov˘ch v˘dûlkÛ podle vûku k prÛmûrnému v˘dûlku“. Graf č. 4 Relace výdělků podle věku k průměrnému hodinovému výdělku ve čtvrtletí

v‰ak zaãal otevírat prostor mezi v˘dûlky ve 12 a 11. tarifním stupnûm, kter˘ se v roce 1999 zuÏoval. Graf ã. 5 „Relace hodinov˘ch v˘dûlkÛ podle tarifních stupÀÛ k prÛmûrnému v˘dûlku“ upozorÀuje na smûr nivelizace v˘dûlkÛ, kter˘ se projevuje od roku 1999. Zlep‰ení relací ve IV. ãtvrtletí 2000 lze hodnotit jako pravidelnû se opakující periodu. Graf č. 5 Relace hodinových výdělků podle tarifních stupňů k průměrnému hodinovému výdělku za čtvrtletí

1,2 1

do 20 let 20 - 29 let

0,9

30 - 39 let

0,8

R el ac e

40 - 49 let

0,7

50 - 59 let

0,6

60 a více let

1. tarifní stupeÀ

2,5

2. tarifní stupeÀ

2

4. tarifní stupeÀ

1,5

5. tarifní stupeÀ

3. tarifní stupeÀ

6. tarifní stupeÀ

0,5

1

7. tarifní stupeÀ 8. tarifní stupeÀ 9. tarifní stupeÀ

00

0

0,5

/2

0

00

00

/2

9 /9

20

IV

II/

8

99

/9

11. tarifní stupeÀ 12. tarifní stupeÀ

IV


II/

IV

7

II/

II/

98

10. tarifní stupeÀ

97

IV

0 /9

9

00

/9

20

IV

âtvrtletí

II/

8

99

/9

II/

8

IV

98

I/9

7

II/

/9

IV

97

0,4 II/

3

IV

R el ac e

1,1

âtvr tl e tí

V pfiede‰l˘ch letech docházelo k postupné eliminaci „vûkového automatu“ ve v˘dûlcích. V˘jimkou byly pouze mladí zamûstnanci do 20 let. Jejich v˘dûlky stále více zaostávaly za prÛmûrem. Data za II. a IV. ãtvrtletí 2000 v‰ak potvrdily, Ïe do podobného postavení se dostává i skupina zamûstnancÛ ve vûku 20 - 29 let. Relativnû se zlep‰ovalo postavení jiÏ zku‰en˘ch a je‰tû v˘konn˘ch zamûstnancÛ v intervalu 30 aÏ 39 let vûku. Souhrnnû lze konstatovat, Ïe v˘dûlky tfiicetilet˘ch a star‰ích zamûstnancÛ se vzájemnû pfiibliÏovaly, pfii kopírování pohybu prÛmûrného v˘dûlku Otázkou zÛstává do jaké míry uvedené trendy odpovídají produktivnímu potenciálu zamûstnancÛ ve vûku do 29 let a jeho vyuÏití. Pokraãování uveden˘ch trendÛ mÛÏe mít negativní dopad na sociální klima spoleãnosti ve formû prohlubování mezigeneraãních konfliktÛ. DIFERENCIACE V¯DùLKÒ PODLE TARIFNÍCH STUP≈Ò

Diferenciace v˘dûlkÛ podle tarifních stupÀÛ se v prÛbûhu roku 2000 sníÏila prakticky na úroveÀ roku 1997 a to jak z hlediska rozpûtí mezi 12. a 1 tarifním stupnûm, tak i z pohledu relace 11. a 1. tarifního stupnû. Obdobnû jako v letech 1997 a 1998 se


ZHODNOCENÍ ÚROVNù A DIFERENCIACE PRÒMùRN¯CH HODINOV¯CH V¯DùLKÒ V ROCE 2000

Naplnûní optimistick˘ch konjunkturálních prognóz a pfiekonání hospodáfiské stagnace se v pohybu a diferenciaci v˘dûlkÛ v minulém roce neodrazily. Silnûji pÛsobila restriktivní platová politika vlády vÛãi zamûstnancÛm vefiejné správy, které se pfiizpÛsobila i podnikatelská sféra. Negativní dopady balíãkov˘ch opatfiení vlády z roku 1997 na mzdovou strukturu trhu práce, pfies slibn˘ v˘voj v roce 1999, nebyly v minulém roce pfiekonány. Naopak nízké pfiírÛstky v˘dûlkÛ se v prÛbûhu minulého roku se projevily v jejich zhu‰Èování. Vysoká dynamika v závûru roku vytvofiila pozdû prostor pro nápravu. Na druhé stranû nízk˘ pfiírÛstek prÛmûrn˘ch v˘dûlkÛ v prÛbûhu roku umoÏnila podnikatelské sféfie kr˘t vysoké ceny vstupÛ, zejména ropy a petrochemick˘ch produktÛ. Jednoznaãn˘ vztah vysoké míry nezamûstnanosti a v˘dûlkÛ pfii jejích nízké úrovni (88,29 Kã prÛmûrn˘ hodinov˘ v˘dûlek ve IV. ãtvrtletí 2000) se v minulém roce neprojevil.

Tabulka č. 6 Relace průměrných hodinových výdělků podle tarifních stupňů Relace výdělků podle tarifních stupňů









12/1 12/11 11/1

4,473 1,258 3,556

4,891 1,322 3,701

5,257 1,616 3,253

5,329 1,485 3,590

5,234 1,444 3,598

5,149 1,405 3,665

4,945 1,411 3,505

5,028 1,428 3,522


15

P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

Situaci v ocenûní práce v minulém roce je moÏné srovnat s obdobím let 1997 a 1998. Popsané jevy v diferenciaci v˘dûlkÛ se s tímto obdobím shodovaly: – mzdy se nivelizovaly, – vy‰‰í dynamiku si zachovaly v˘dûlky vedoucích a fiídích pracovníkÛ, – v˘raznû narÛstá rozdíl mezi v˘dûlkov˘mi hladinami podnikatelské a rozpoãtové sféry. Mzdov˘ pol‰táfi ãeské ekonomiky dále pÛsobí a v praxi uplatÀovaná politika levné pracovní síly brání renezanci mzdy jako objektivního ocenûní práce. Pfii svém strategickém rozhodování se hospodáfiské subjekty nemohou opfiít o pravdivé informace o skuteãné cenû práce. Proces transformace se nevypofiádal s na‰ím tradiãnû nízk˘m mzdov˘m ocenûním práce. Naopak cenu práce sníÏil. Na‰e, ve srovnání s okolím, nízká mzdová hladina pfiestává b˘t vnímána jako v˘hoda. Stává se zdrojem obav z rychlého, Ïivelného a chaotického narovnávání disproporcí na ãeském trhu v dÛsledku vstupu do EU.

V˘voj v posledním ãtvrtletí minulého roku naznaãuje moÏnosti zlep‰ení popsané situace. V roce 2001 se pozitivnû projeví i uvolnûní v rozpoãtov˘ch a pfiíspûvkov˘ch organizacích. Zatím není dostatek informací o v˘sledcích kolektivního vyjednávání pro tento rok, aby bylo moÏné vyhodnotit tlak odborÛ na rychlej‰í mzdov˘ rÛst, kter˘ se opíral o optimistické konjunkturální prognózy. Vy‰‰í mzdové pfiírÛstky by mûly otevfiít prostor pro obnovení procesu mzdové diferenciace.

●

Pracovní lékafiství a odbory J I N D ¤ I · K A

C H VÁ L O VÁ ,

PRACOVNÍ LÉKA¤STVÍ

Pracovní lékafiství je interdisciplinární obor, kter˘ se zab˘vá studiem vlivu práce, pracovních podmínek a pracovního prostfiedí na zdravotní stav pracovníkÛ a na základû získan˘ch poznatkÛ doporuãuje a prosazuje preventivní opatfiení k ochranû zdraví a k udrÏení pracovních schopností ãlovûka. Stanovuje poÏadavky na vytvofiení bezpeãného a zdravého pracovního prostfiedí, fie‰í pfiizpÛsobení práce schopnostem pracovníkÛ s pfiihlédnutím k jejich tûlesnému a du‰evnímu zdraví, zab˘vá se podporou zdraví pracovníkÛ vãetnû posuzování a rozvoje jejich pracovní zpÛsobilosti a studiem vlivÛ práce a pracovních podmínek na rozvoj chronick˘ch neinfekãních onemocnûní, jejichÏ prÛbûh mÛÏe b˘t v˘znamnû negativnû ovlivnûn prací a pracovními podmínkami. Získan˘ch poznatkÛ studia faktorÛ pracovních podmínek a jejich vliv na zdraví a pohodu zamûstnancÛ se vyuÏívá k tvorbû opatfiení smûfiujících k zaji‰-

VÁ C L AV

V O J K Ò V K A

tûní ochrany zdraví pfii práci, optimalizaci pracovních podmínek a dlouhodobému udrÏení pracovní schopnosti. H I S T O R I E V âR

Zárodky vzniku pracovi‰È pracovního lékafiství mÛÏeme datovat na poãátek 40. let tohoto století, kdy vznikla první poradna pro choroby z povolání. V roce 1940 vznikl Ústav pro prÛmyslové zdravotnictví pfii BaÈovû nemocnici ve Zlínû specializovan˘ na v˘zkum a prevenci chorob z povolání. Od roku 1939 fungovala poradna pro nemoci z povolání pfii v‰eobecné vefiejné nemocnici na Kladnû a od roku 1942 v Moravské Ostravû. Souãasnû v‰ak, ãasto je‰tû dfiíve, vznikaly pfii velk˘ch závodech (napfi. Zlín, Vítkovice, ·kodovy závody) instituce závodních lékafiÛ. Byly to rÛzné typy zdravotní péãe, které mûly nûkde charakter preventivní péãe, nûkde více charakter léãebné péãe a také docházelo k zfiizování vlastních závodních nemocnic. P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

Zejména v dolech byla instituce závodního lékafie roz‰ífiena. Tehdej‰í dÛlní závodní lékafii byli terapeuti, ale pro své pfiiblíÏení pracovi‰tím a pfii tûsném spojení s technickou protiúrazovou sluÏbou i pomûrnû kvalitními hygieniky znal˘mi zdravotnické problematiky. âasem vznikali závodní lékafii i v nûkter˘ch men‰ích závodech, jejich ãinnost v‰ak nebyla nijak fiízená a náplÀ práce vyrÛstala pfiípad od pfiípadu. Tito ãasto slouÏili jako síto pfii pfiijímání nov˘ch zamûstnancÛ, pfiiãemÏ byli nuceni vyfiazovat slab‰í a neúplnû zdravé a tím pomáhat zvy‰ovat konkurenãní schopnost zamûstnavatele. Na druhé stranû v‰ak pfii kladném pomûru lékafiÛ ke sv˘m klientÛm bylo dosaÏeno skuteãného zlep‰ení zdravotního stavu zamûstnancÛ tím, Ïe pracovi‰tû lékafie se pfiiblíÏilo aÏ do samého provozu podniku, nemoci a úrazy byly vãas zji‰tûny a o‰etfieny, a tím se vyvinul urãit˘ druh a stupeÀ prevence prospû‰n˘ zamûstnancÛm i zamûstnavatelÛm. 16

Jednou ze sloÏek, z níÏ vzniklo pracovní lékafiství v âR, byla Ïivnostenská inspekce. Zpoãátku byla technická, neboÈ byla vykonávána technick˘mi inspektory ‰kolen˘mi v prÛmyslové hygienû. Techniãtí inspektofii se museli ãasto vyrovnávat i s problémy zdravotními. Aã byli v této oblasti laiky, mnohému se nauãili, neboÈ je k tomu nutil v˘kon jejich sluÏby pfii absenci lékafiské Ïivnostenské inspekce. V roce 1939 byli do technické Ïivnostenské inspekce pfiibráni rovnûÏ lékafii. V roce 1942 v‰ak ve‰kerá inspekce pfie‰la k pracovním úfiadÛm, ãímÏ byla její ãinnost ochromena úplnû a inspektofii se stali v˘hradnû pomocníky nuceného nasazování do práce. Dal‰ím zdrojem pracovního lékafiství bylo nemocenské a úrazové poji‰tûní. Pfii jeho kurativním zamûfiení se v nûm sice nevyvinula speciální sloÏka zab˘vající se tímto problémem. Praxí v‰ak byli lékafii nemocenského poji‰tûní blíÏe k závodÛm a k jejich zamûstnancÛm se svou zvlá‰tní zdravotnickou problematikou neÏ lékafii provozující soukromou praxi. Státní správa prvé republiky uãinila rovnûÏ nûkolik krokÛ na ochranu zdraví pracujících v prÛmyslu. Vydala rÛzná nafiízení a opatfiení pro státní úfiední lékafie v oblasti prevence chorob z povolání a pracovního prostfiedí. Opatfiení se v‰ak minula úãinkem, neboÈ se v bûÏné praxi neprovádûla. Po roce 1945 v‰echny sloÏky úãastnící se na pracovním lékafiství zmûnily svÛj charakter. Poãet závodních lékafiÛ neobyãejnû vzrostl v dÛsledku tlaku správ závodÛ, závodních rad, odborov˘ch organizací a samotn˘ch zamûstnancÛ. Závody zakládaly vlastní závodní ambulance, které vykonávaly zdravotní dohled. Ministerstvo sociální péãe, v nûmÏ se soustfiedila zdravotní ochrana zamûstnancÛ, usilovalo o zmûnu ãinnosti závodního lékafie smûrem k preventivní péãi. Krajsk˘m zfiízením byly provedeny podstatné zmûny v organizaci dosavadních oddûlení zdravotní ochrany práce pfii okresních úfiadech ochrany práce. V letech 1946 aÏ 1953 existovaly ve dvanácti okresech ústavy pracovního lékafiství. V roce 1953 byly ústavy pracovního lékafiství zru‰eny a jejich agenda rozdûlena do oborÛ hygieny práce hygienick˘ch sta17

nic, jednalo se pfieváÏnû o konzultace a dozor nad pracovním prostfiedím, a oddûlení a klinik nemocí z povolání, tyto se zab˘valy posuzováním a léãením nemocí zpÛsobn˘ch prací. Základní péãi o zdraví pfii práci byli povûfieni závodní lékafii, jejichÏ hlavní ãinností byla bûÏná kurativa. Pro kvalifikaãní poÏadavky odborníkÛ se vytvofiil specializaãní obor nazvan˘ hygiena práce a nemocí z povolání. SOUâASN¯ STAV P R A C O V N Í H O L É K A ¤ S T V Í V âR

Ve v‰ech státech s trÏní ekonomikou pÛsobí odborník pro pracovní lékafiství, tj. pracovní lékafi, jako samostatn˘ poradce podniku, jeho vedení i zamûstnancÛ, ve vûcech zdraví a práce a také nese za tuto oblast odpovûdnost. âeská republika má k tomuto stavu daleko, neboÈ pracovní lékafiství není ustaveno jako samostatn˘ lékafisk˘ obor, na rozdíl od Evropské unie. Nástavbov˘ obor hygiena práce a nemocí z povolání byl v podstatû urãen pro pfiípravu lékafiÛ hygienick˘ch stanic a oddûlení nemocí z povolání. âinnost tûchto zafiízení je v‰ak stanovena direktivnû a nepokr˘vá celou ‰ífií pracovního lékafiství, která je obvyklá v Evropské unii. Jsou to v‰ak jediná zafiízení, na kter˘ch probíhá praktická ãást specializaãní pfiípravy. Politické a ekonomické zmûny v roce 1989 zasáhly v˘znamnû do organizace a funkce pracovnû lékafisk˘ch sluÏeb u nás. Pracovní lékafiství je v âeské republice souãástí celkového zdravotnického systému fiízeného Ministerstvem zdravotnictví âR. Li‰í se tak od vût‰iny evropsk˘ch státÛ, v nichÏ pracovní lékafiství spadá do kompetence ministerstva práce a sociálních vûcí. Pfielomov˘m rokem ve zpÛsobu poskytování závodní zdravotní péãe byl rok 1991, kdy zaãala postupná privatizace zdravotnick˘ch zafiízení, pfiedev‰ím v oblasti primární a specializované ambulantní péãe. Do uvedeného roku byla zdravotní péãe poskytována v˘hradnû státními zdravotnick˘mi zafiízeními. I pfies probíhající transformaci systému zdravotnictví dosud nevzniklo Ïádné privátní zdravotnické zafiízení zab˘vající se pracovním lékafiství, neboÈ pro to nejsou vytvofieny potfiebné legislativní a ekonomické podmínky. P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

V souãasné dobû v âeské republice existují ãtyfii typy poskytování pracovnû lékafisk˘ch sluÏeb. V prvé fiadû jde o pracovnû lékafiská zafiízení zfiízená pfiímo podniky. Vzhledem k tomu, Ïe jde o praxi obvyklou v Evropské unii, uplatÀují ji v âeské republice prÛmyslové podniky s rozhodující úãastí zahraniãního majitele. Tito zamûstnavatelé jsou si velmi dobfie vûdomi v˘znamu poskytování pracovnû lékafisk˘ch sluÏeb pro jeho ekonomick˘ pfiínos a celkov˘ obraz podniku na vefiejnosti, ale také v˘znamu pro zamûstnance. Zamûstnavatelé se fiídí zásadami, Ïe podnik je odpovûdn˘ za zdraví zamûstnancÛ a Ïádná ãinnost nestojí za to, aby se kvÛli ní po‰kozovalo zdraví pracovníkÛ podniku, a Ïe nemocen lze pfiedcházet prevencí a tím sniÏovat pfiípadná ekonomická rizika. Odborní lékafii jsou proto v tûchto podnicích (napfi. ·KODA a.s. Mladá Boleslav, Rakona a.s. Rakovník) jako ãlenové managementu odpovûdni za úkoly související se zdravím vãetnû pracovnû lékafiské péãe. Druh˘ zpÛsob pfiedstavuje poskytování pracovnû lékafisk˘ch sluÏeb hygienick˘mi stanicemi, a to vût‰inou oddûleními pracovního lékafiství odborÛ hygieny práce a pracovního lékafiství krajsk˘ch a okresních hygienick˘ch stanic. Jde prozatím o jeden z klíãov˘ch prvkÛ poskytování tûchto sluÏeb, i kdyÏ v rÛzném rozsahu, protoÏe plo‰nû pokr˘vá území celé republiky a je dostupn˘ v kaÏdém okrese. Pfiitom zhruba na polovinû hygienick˘ch stanic je zfiízeno samostatné oddûlení pracovního lékafiství, které tyto sluÏby poskytuje ãasto na relativní komplexní úrovni. Tfietím v˘znamn˘m ãlánkem poskytování pracovnû lékafiské péãe jsou kliniky a oddûlení nemocí z povolání státních nemocnic vãetnû fakultních nemocnic. Jsou zfiízeny ve v‰ech b˘val˘ch krajsk˘ch a nûkter˘ch dal‰ích mûstech. Deset z nich je oprávnûno a souãasnû povinno hlásit nemoci z povolání, profesionální otravy, jiná po‰kození zdraví z práce a ohroÏení nemocí z povolání. âtvrt˘m ãlánkem pracovního lékafiství je poskytování pracovnû lékafiské péãe v elementární podobû, jedná se o tzv. závodní preventivní péãi, která je zaji‰tûna

praktick˘mi lékafii primární péãe. Jde vût‰inou o b˘valé závodní obvodní lékafie, ktefií vykonávají privátní praktickou lékafiskou praxi a tuto sluÏbu provádûjí na základû smluvních vztahÛ s prÛmyslov˘m podnikem. V souãasné dobû jsou v âeské republice úkoly vypl˘vající z Úmluvy ILO ã. 161/1985, která byla legislativnû zakotvena ve vyhlá‰ce ã. 145/1988 Sb., o úmluvû o závodních zdravotnick˘ch sluÏbách, zaji‰Èovány neuspokojivû. Byla zru‰ena fiada pracovi‰È pracovnû lékafiské péãe a rozsah této péãe byl omezen jen na provádûní vstupních a periodick˘ch prohlídek osob pracujících na rizikov˘ch pracovi‰tích, dal‰í úkoly vypl˘vající z Úmluvy nejsou vÛbec realizovány. Mnoho podnikatelÛ dosud nemá pocit odpovûdnosti za zdraví zamûstnancÛ vãetnû tûch, ktefií vykonávají rizikové práce. U firem s mal˘m poãtem zamûstnancÛ pracovnû lékafiská péãe prakticky neexistuje. V dané situaci je nebezpeãí, Ïe zamûstnanci budou zafiazování na práci neodpovídající jejich zdravotnímu stavu a schopnostem, a Ïe nebudou vãas zji‰tûna poãínající onemocnûní zpÛsobena ‰kodlivinami, jeÏ jsou souãástí pracovního procesu. V souãasnosti není ani na úrovni podniku dostateãnû zaji‰Èován soustavn˘ odborn˘ dohled nad pracovními podmínkami, kter˘ je základním prvkem primární prevence nemocí z povolání, úrazÛ, prÛmyslov˘ch otrav a jin˘ch onemocnûní souvisejících s prací. Po nastartování poji‰Èovenského systému ve zdravotnictví byla sníÏena kvalita prevence, a to i v oblasti pracovního lékafiství. Systém zdravotnictví, respektive zdravotní poji‰Èovny, nejsou schopny pfiijmout, Ïe neplatí úkony v rámci závodní preventivní péãe zbyteãnû, a Ïe sníÏení v˘skytu pfiípadÛ po‰kození na zdraví z práce, vãetnû pracovních úrazÛ a nemocí z povolání, znamená pro zdravotní systém úspory na léãbû, ale i na kompenzaãních zdravotních pomÛckách trval˘ch následkÛ tûchto po‰kození. Vzhledem k neatraktivnosti oboru pracovního lékafiství a pfii v˘konovém systému hrazení zdravotní péãe mÛÏe v této oblasti nastat ekonomick˘ krach. Shrneme-li dosavadní zku‰enosti, kte-

ré jsou k dispozici o zaji‰Èování závodní preventivní péãe, mÛÏeme konstatovat následující: – Zamûstnavatelé mají fiádnû zaji‰Èovanou závodní preventivní péãi pouze v tûch firmách, kde je vût‰í poãet zamûstnancÛ a kde byla tato péãe zaji‰Èována jiÏ v minulosti podle nûkdej‰ích pfiedpisÛ, anebo v tûch firmách, kde zamûstnavatelé ctí své povinnosti. – Preventivní lékafiské prohlídky jsou provádûny pfies registrujícího lékafie a jsou vût‰inou hrazeny ze zdravotního poji‰tûní, v nûkter˘ch pfiípadech zamûstnavateli, anebo samotn˘mi zamûstnanci. – Pokud je závodní preventivní péãe zaji‰Èována, pfiíslu‰né zdravotnické zafiízení provádí pouze preventivní lékafiské prohlídky a ostatní úkoly z oblasti pracovního lékafiství nejsou plnûny. – Lékafii, ktefií zaji‰Èují závodní preventivní péãi si pfii v˘konu závodní péãe stûÏují na nedostatek odborn˘ch znalostí a na ‰patnou spolupráci s registrujícími lékafii a orgány ochrany vefiejného zdraví. – Zamûstnavatelé kromû samotn˘ch pokut (není známa její v˘‰e) ze strany orgánÛ ochrany vefiejného zdraví nejsou motivování ke zlep‰ování ochrany Ïivota a zdraví pfii práci. – Chybí kvalitní prevence po‰kození zdraví z práce (nemocí z povolání, pracovních úrazu, jiného po‰kození na zdraví z práce, a také nemocí ovlivnûn˘ch prací) v dÛsledku nedostateãné erudice tzv. závodních lékafiÛ a také v dÛsledku nedokonalé kontroly v˘robních procesÛ po strance technické ve smyslu dodrÏování bezpeãnosti práce. – Finance za od‰kodnûní a léãbu chronick˘ch následkÛ profesionálních po‰kození zdraví, ale i nemocí ovlivnûn˘ch prací ve sv˘ch dÛsledcích stojí stát mnohonásobnû více neÏ kvalitnû provádûná prevence a dodrÏování bezpeãnosti práce. – Praktiãtí lékafii odmítají návrhy zamûstnavatelÛ na zaji‰Èování závodní preventivní péãe, respektive jsou ochotni tuto péãi zaji‰Èovat pouze za pfiedpokladu, Ïe si zamûstnanci pfievedou své zdravotní karty do jejich registru. – Zdravotní zpÛsobilost zamûstnancÛ je fie‰ena velk˘m mnoÏství pfiedpisÛ. – Názvosloví lékafisk˘ch prohlídek neodP O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

povídá souãasnému právnímu stavu legislativy, napfi. problematika tzv. fiadov˘ch prohlídek - viz. § 15 smûrnice Ministerstva zdravotnictví âR ã. 49/1967 Vûstníku, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. – Dosud není vydán provádûcí pfiedpis k ustanovení § 40 zákona ã. 20/1966 Sb., o péãi o zdraví lidu, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Dosavadní financování pracovnû lékafiské péãe Rozhodujícím problémem pracovnû lékafiské péãe a jejího dal‰ího rozvoje je její financování. Zdravotní poji‰Èovna hradí pouze provádûní preventivních lékafisk˘ch prohlídek v organizacích, jeÏ mají závodního lékafie. Zamûstnavatelé si zaji‰Èují provádûní tûchto prohlídek smluvnû ãi jinou formou jen v pfiípadech, kdy jsou vyhlá‰ena orgánem hygienické sluÏby v podniku riziková pracovi‰tû. Pro ostatní ãinnosti náleÏející do oblasti pracovnû lékafiské péãe není urãen zdroj finanãního krytí. V souãasné dobû jsou právní normy upravující tuto oblast zcela nedostaãující. Dosavadní úvahy o financování zabezpeãení závodní zdravotní péãe byly obvykle zamûfieny na jeho návaznost na úrazové poji‰tûní. Hlavním argumentem pro toto fie‰ení je, Ïe závodní lékafi placen˘ úrazovou poji‰Èovnou by nebyl závisl˘ materiálnû na podniku a úrazová poji‰Èovna by byla zájmem na zaji‰tûní prevence nemocí a úrazÛ motivována k tomu, aby zajistila pracovnû lékafiskou péãi pro v‰echny zamûstnance. Proti tomuto fie‰ení stojí obavy z plo‰ného rozloÏení nákladÛ na pracovnû lékafiskou péãi na v‰echny zamûstnavatele bez ohledu na to, zda provozují ãinnosti spojené se zv˘‰en˘m pracovním rizikem a vyÏadující tudíÏ rozsáhlej‰í pracovnû lékafiskou péãi ãi nikoliv. NAPLNùNÍ POÎADAVKÒ LEGISLATIVY

Zákon ã. 20/1966 Sb., o péãi o zdraví lidu Podle ustanovení zákona ã. 20/1966 Sb., o péãi o zdraví lidu, v platném znûní je kaÏdá fyzická osoba, která provozuje podnikatelskou ãinnost, a kaÏdá právnická osoba povinna zajistit pro své zamûstnan18

ce závodní preventivní péãi podle vyhlá‰ky ã. 145/1988 Sb., o Úmluvû o závodních zdravotních sluÏbách. Podle uvedeného zákona zabezpeãuje také prevenci, vãetnû ochrany zdraví zamûstnancÛ pfied nemocemi z povolání a jin˘mi po‰kozeními zdraví z práce a prevenci úrazÛ. Dále zákon ukládá zafiízení zavodní preventivní péãe provádût odbornou poradní ãinnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zamûstnancÛ, pravidelnû kontrolovat pracovi‰tû podnikÛ, zji‰Èovat vlivy práce a pracovních podmínek na ãlovûka pfii práci, vykonávat lékafiské preventivní prohlídky zamûstnancÛ, zaji‰Èovat poskytování první pomoci, spolupracovat s pfiíslu‰nou hygienickou sluÏbou a podílet se na v˘cviku a v˘chovû v oblasti ochrany a podpory zdraví. Úmluva ã. 161 Dne 25.2.1988 pfiijala âSSR Úmluvu o závodních zdravotních sluÏbách ã. 161, která byla schválena dne 26.6.1985 na 71. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce. V âeské republice byla tato Úmluva vyhlá‰ena ve sbírce zákonÛ vyhlá‰kou ministerstva zahraniãích vûcí ã. 145/1988 Sb., o úmluvû o závodních zdravotních sluÏbách a je závazná ode dne 25.2.1989. Úmluva zavazuje vlády signatáfisk˘ch zemí postupnû zavádût pracovnû lékafiské sluÏby pro v‰echny zamûstnance vãetnû zamûstnancÛ ve vefiejném sektoru a druÏstevníkÛ ve v˘robních druÏstvech ve v‰ech odvûtvích hospodáfiské ãinnosti a ve v‰ech podnicích. Jejím obsahem jsou pfiedev‰ím prevence a poradenství vykonávané v zájmu pracovníkÛ, jejich zástupcÛ a zamûstnavatelÛ v oblastí ochrany a podpory zdraví v souvislosti s v˘konem práce. Uãinûná opatfiení by mûla b˘t úmûrná rizikovosti v podnicích a zahrnují v ãlánku 5 Úmluvy jedenáct bodÛ: – Stanovit a vyhodnocovat nebezpeãí prostfiedí, která ohroÏují zdraví na pracovi‰ti. – DohlíÏet na ãinitele v pracovním prostfiedí a pracovní zvyklosti, které mohou ovlivÀovat zdraví pracovníkÛ, vãetnû hygienick˘ch zafiízení, závodních jídelen a ubytoven, pokud tato zafiízení obstarává zamûstnavatel. – Poskytovat poradenství o plánování 19

a organizaci práce, vãetnû uspofiádání pracovi‰È, o v˘bûru, údrÏbû a stavu strojÛ a jiného zafiízení a o látkách, jichÏ se uÏívá pfii práci. – Úãastnit se na vypracování programÛ zlep‰ování pracovní praxe a zkou‰ek a vyhodnocování nov˘ch zafiízení ze zdravotního hlediska. – Poskytovat poradenství o zdraví, bezpeãnost a hygienû pfii prací a ergonomii a individuálních a hromadn˘ch ochrann˘ch pomÛckách. – DohlíÏet na zdraví pracovníkÛ v souvislosti s prací. – Podporovat pfiizpÛsobování práce pracovníkÛm. – Úãastnit se na opatfiení pracovní rehabilitace. – Spolupracovat pfii poskytování informací, v˘cviku a v˘chovy v oblasti zdraví a hygieny pfii práci a ergonomie. – Organizovat první pomoc a o‰etfiení v pfiípadû nouze. – Úãastnit se na rozboru pracovní neschopnosti a nemocí z povolání. Úmluva ã. 155 Dne 23. 6. 1981 byla na 67. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce schválena Úmluva o bezpeãnosti a zdraví pracovníkÛ a o pracovním prostfiedí (Úmluva ã. 155). Ratifikace Úmluvy byla zapsána dne 2.12.1988. Úmluva byla vyhlá‰ena ve sbírce zákonÛ vyhlá‰kou ministerstva zahraniãních vûcí ã. 20/1989 Sb., o úmluvû o bezpeãnosti a zdraví pracovníkÛ a o pracovním prostfiedí a je závazná ode dne 2. 12. 1989. Úmluva rozdûluje odpovûdnost dané problematiky na : – Státní orgány, které mají funkci fiídící a kontrolní, tj. vydávají pfiedpisy a dohlíÏejí na jejich dodrÏování. – Zamûstnavatele, ktefií jsou odpovûdni za bezpeãnost a zdraví pfii práci ve sv˘ch podnicích. – Zamûstnance, ktefií jsou povinni dodrÏovat opatfiení na ochranu svého zdraví a pomáhat zamûstnavatelÛm v plnûní jejich odpovûdnosti. – Pracovnû lékafiská zafiízení, která vykonávají odborné poradenství zamûstnavatelÛm a zamûstnancÛm. P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

Úmluva ã. 121 o dávkách pfii pracovních úrazech V roce 1964 byla na zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce schválena Úmluva o dávkách pfii pracovním úrazu (Úmluva ã. 121) Dosud se v âeské republice neprojednávala její ratifikace. Nejsou známy dÛvody, neboÈ byla pfiijata je‰tû pfied tím neÏ vstoupil v platnost zákoník práce, kter˘ respektuje jak pojmosloví, tak i základní zásadu, Ïe poskytování dávek v pfiípadû pracovního úrazu se má vztahovat na v‰echny zamûstnance vãetnû uãÀÛ ve vefiejném i soukromém sektoru vãetnû druÏstev a v pfiípadû smrti Ïivitele rodiny na pfiedepsané kategorie poÏivatelÛ dávek. Ve‰keré dávky i jejich v˘‰e, jejichÏ poskytování v souvislosti s pracovním úrazem tato úmluva pfiedpokládá jsou také zákoníkem práce zaji‰tûny. AKâNÍ PLÁN ZDRAVÍ A ÎIVOTNÍHO PROST¤EDÍ âR

V roce 1998 zpracovalo Ministerstvo zdravotnictví âR ve spolupráci s Ministerstvem Ïivotního prostfiedí âR a Ministerstvem zemûdûlstvím âR „Akãní plán zdraví a Ïivotního prostfiedí âeské republiky“. Plán byl schválen vládou âR dne 9. 12. 1998. Akãní plán obsahuje také samostatnou kapitolu t˘kající se ochrany zdraví pfii práci. Za cíl si klade zajistit dostupnou a kvalitní pracovnû lékafiskou péãi pro v‰echny pracovníky a omezovat expozice ‰kodliv˘m fyzikálním, chemick˘m a biologick˘m faktorÛm a vytváfiet podmínky pohody pfii práci. Konstatuje, Ïe pracovní procesy jsou zdrojem látek a aktivit zhor‰ujících kvalitu prostfiedí a mohou tak ovlivnit nejen zdravotní stav pracovníkÛ, ale i ostatních obyvatel. V pracovním procesu je zapojeno více neÏ 4,5 mil. osob v témûfi 1,5 mil. organizacích. Z toho pfiibliÏnû 8 % pracovníkÛ (400 000) pracuje v rizikovém pracovním prostfiedí. Nejãastûj‰ím rizikem je hluk, 20 % pracovníkÛ v riziku je vystaveno pÛsobení rizikov˘ch koncentrací fibrogenního prachu, 15 % rizikové koncentraci chemick˘ch ‰kodlivin a 10 % rizikov˘m vibracím.

Zásadní problémy pfii sniÏování poãtu nemocí z povolání (v˘bûr): – Nedostateãné zaji‰tûní dostupnosti pracovnû lékafiské péãe pro v‰echny zamûstnance. – Nedostateãné zaji‰tûní kvalitní pracovnû lékafiské péãe. – Malá odpovûdnost zamûstnavatele za zdraví zamûstnancÛ. – Dohled na ãinitele pracovního prostfiedí, stanovení a vyhodnocování nebezpeãí ohroÏujících zdraví pracovníkÛ, poskytování poradensk˘ch sluÏeb a organizované první pomoci. Stanovené úkoly v této oblasti (v˘bûr): – Zajistit dostupnost a kvalitu pracovnû lékafiské péãe a hygienického dozoru na pracovi‰tích. – Zajistit vy‰‰í odpovûdnost zamûstnavatele za prevenci po‰kození zdraví sv˘ch pracovníkÛ. – ZdÛrazÀovat povinnosti provozovatele kontrolovat kvalitu pracovního prostfiedí a dodrÏování pfiíslu‰n˘ch limitÛ. – Ekonomicky stimulovat zamûstnavatele investující do zlep‰ení pracovního prostfiedí. – Podílet se na pfiípravû podkladÛ pro vznik úrazové poji‰Èovny. – Harmonizovat legislativu s EU. Podle materiálÛ WHO dosahují ekonomické ztráty, související s nemocemi z povolání a pracovními úrazy, prÛmûrnû hodnot 3-5 % z HDP. I kdyÏ pro âeskou republiku nejsou tyto údaje k dispozici, lze pfiedpokládat, Ïe hodnoty se budou pohybovat v uveden˘ch rozmezích. Celková ãástka náhrady ‰kod vyplácen˘ch pfii pracovním úrazu a nemoci z povolání dosáhla v âeské republice v posledních letech hodnot blíÏících se 1 mld. Kã za rok. Konkrétní dopady je v‰ak velmi obtíÏné vyãíslit, neboÈ se promítají do nûkolika oblastí. Dochází k ztrátám v pfiíjmech státu v dÛsledku niÏ‰ích daní a dochází také k vy‰‰ím v˘dajÛm ve zdravotnictví a v sociální oblasti. ÚRAZOVÉ POJI·TùNÍ

Do roku 1992 od‰kodÀovali pracovní úrazy a nemoci z povolání v˘hradnû zamûstnavatelé sami a teprve v roce 1993 do‰lo ke zmûnû právní úpravy a bylo zavedeno zákonné poji‰tûní odpovûdnosti

zamûstnavatele za ‰kodu pfii pracovních úrazech a nemocích z povolání, které je doãasn˘m fie‰ením a od roku 1994 se hovofií o komplexní úpravû úrazového poji‰tûní, tj. vytvofiení úrazové poji‰Èovny. Úrazové poji‰tûní je v souãasné dobû upraveno vyhlá‰kou Ministerstva financí âeské republiky ã. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného poji‰tûní odpovûdnosti organizace za ‰kodu pfii pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, s úãinnosti od 22. 4. 1993. Vyhlá‰ka stanoví komerãní poji‰Èovací ústavy, které jsou oprávnûny uzavírat pojistné smlouvy v dané oblasti (âeská poji‰Èovna, a.s. a Moravskoslezská KOOPERATIVA, druÏstevní poji‰Èovna, a.s.). ZpÛsob od‰kodÀování zamûstnancÛ za ‰kody pfii pracovním úrazu a nemoci z povolání je upraven zákoníkem práce. Podle zákoníku práce za ‰kody zamûstnancÛ odpovídá a hradí je zamûstnavatel, kter˘ je pfiímo ze zákona pro pfiípad odpovûdnosti za tyto ‰kody poji‰tûn. Poji‰Èovnám zamûstnavatel platí pojistné a v koneãném dÛsledku vzniklé ‰kody hradí poji‰Èovna. Systém od‰kodnûní z pohledu zamûstnancÛ funguje, av‰ak z pohledu zamûstnavatelÛ je drah˘, dále pak neposkytuje dostatek impulsÛ pro prevenci pracovních úrazÛ. Poji‰Èovny mají také nárok na nepfiimûfienû vysoké správní náklady ve v˘‰i 25 % vybraného pojistného. Právní úprava nedovoluje poji‰Èovnám tvofiit potfiebné technické rezervy na v˘platy dlouhodob˘ch dávek. Pfiebytky pojistného placeného zamûstnavateli nejsou vyuÏity ve prospûch systému, ale konãí zpût ve státním rozpoãtu. Na druhé stranû pfiípadné ztráty poji‰Èoven jsou kryty státním rozpoãtem. Zvefiejnûná koncepce Ministerstva práce a sociálních vûcí do roku 2002 má odstranit negativa stávajícího modelu úrazového poji‰tûní. V ní se navrhuji systémovû dvû základní cesty v od‰kodÀování zamûstnancÛ za ‰kody zpÛsobené pracovním úrazem nebo nemoci z povolání: a) zachovat systém poji‰tûní zamûstnavatelÛ a odstranit z nûj negativní jevy, tj. prolomit monopol dvou poji‰Èoven a umoÏnit vstup dal‰ích komerãních poji‰Èoven do poji‰tûní zamûstnavatelÛ; P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

b) vytvofiit nov˘ systém úrazového poji‰tûní jako souãást sociálního poji‰tûní. Ministerstvo práce a sociálních vûcí pfiedpokládá pfiedloÏení vûcného zámûru návrhu zákona o úrazovém poji‰tûní vládû v prvním ãtvrtletí roku 2002. Pokud bychom chtûli vyjmenovat základní problémy souãasné situace zákonného poji‰tûní mÛÏeme zejména uvést tyto: – Neexistuje prÛhledn˘ a kontrolovateln˘, a tím spravedliv˘ systém od‰kodÀování profesionálních po‰kození, zejména pracovních úrazÛ, kter˘ by nutil zamûstnavatele i zamûstnance jim pfiedcházet, a kter˘ by bránil korupci v této oblasti. – Systém zákonného poji‰tûní nemotivuje zamûstnavatele ke zlep‰ování stavu pracovních podmínek, odstraÀování pfiíãin a jin˘ch rizik pracovních úrazÛ a nemocí z povolání. – Systém je zbyteãnû drah˘ pro velké organizace, neboÈ náklady pfievy‰ují pojistná plnûní poji‰Èoven. – Poji‰Èovny vût‰inou vlastní ‰etfiení neprovádí a tím i spousta pfiípadÛ, u kter˘ch je evidentní zavinûní ze strany zamûstnavatelÛ ãi jin˘ch zamûstnancÛ, je hrazeno bez vût‰ích problémÛ. – V˘poãet od‰kodného je znaãnû komplikovan˘ a v men‰ích organizacích jiÏ nejsou schopni sami v˘poãet provést (nûkolikerá valorizace). – Systém ‰patnû fie‰í od‰kodÀování nezamûstnan˘ch. – Chybí moÏnost udûlování bonus a malus. – Poji‰Èovny poskytují náhradu ‰kody zamûstnanci ve lhÛtû, která neodpovídá ustanovení § 205b odst. 3 ZP. – Neúmûrná správní reÏie poji‰Èoven ve v˘‰i 25 % z vybraného pojistného, pfiitom administrativní agendu nese zamûstnavatel. – Ztráty poji‰Èoven jsou hrazeny ze státního rozpoãtu, takÏe i poji‰Èovny se staví k pfiípadn˘m vlastním ‰kodám lhostejnû. Pfiebytky vrácené do státního rozpoãtu nejsou pouÏity ve prospûch pfiedcházení úrazÛm, anebo vytváfiení rezerv, ale jsou pouÏity pro jiné úãely. – Problematika od‰kodÀování pracovních úrazÛ a nemocí z povolání je fie‰ena, zejména v pfiípadû poskytování náhrad za 20

ztrátu na v˘dûlku po skonãení pracovní neschopnosti a náhrad nákladÛ na v˘Ïivu pozÛstal˘ch, velmi komplikovanû a neodpovídá souãasn˘m podmínkám. – Poji‰Èovny nezamûstnávají Ïádné specialisty na BOZP. – Stanovení sazeb pojistného vychází z kategorie urãené podle pfievaÏující základní ãinnosti tvofiící pfiedmût podnikání bez ohledu na skuteãn˘ stav pracovního prostfiedí a péãe zamûstnavatele o oblast bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. – Jednotlivé poboãky poji‰Èoven a samotné poji‰Èovny mají úplnû rozdíln˘ pfiístup k uznání ãi odmítnutí pracovního úrazu. – V pfiípadnû zpro‰tûní odpovûdnosti zamûstnavatele za ‰kodu ve smyslu § 191 ZP není spravedlivû stanovena míra odpovûdnosti zamûstnavatele ãi zamûstnance. – Poji‰Èovny v nûkter˘ch pfiípadech pfiebírají i pfiípady, které jim v souladu s § 2 odst. 1 vyhlá‰ky Ministerstva financí âR ã. 125/1993 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, nepfiíslu‰í. – Neexistuje tok informací mezi orgány státního odborného dozoru nad bezpeãností práce a ochrany vefiejného zdraví a poji‰Èovnami. – Chybí legislativa a úãinné vazby mezi úfiady sociálního zabezpeãení, od‰kodÀovací poji‰Èovnou, zdravotními poji‰Èovnami, dále pak mezi oddûleními pracovního lékafiství, závodními lékafii a hygienickou sluÏbou. – I kdyÏ se vláda ve svém programovém prohlá‰ení zavázala, Ïe pfiipraví nov˘ systém úrazového poji‰tûní, tak v legislativním plánu vlády do roku 2002 problematika úrazového poji‰tûní není zafiazena.

PÛvodní systém poskytování péãe o zdraví pfii práci spoãíval v tom, Ïe státní ústavy národního zdraví poskytovaly zdravotnickou sluÏbu podnikÛm ve vlastnictví státu za centrálnû fiízeného hospodáfiství. Takov˘ systém není pfiirozenû sluãiteln˘ se soukrom˘m vlastnictví podnikÛ a s trÏní ekonomikou. Zákon ã. 548/1991 Sb., kter˘m se mûní a doplÀuje zákon ã. 20/1966 Sb., o péãi o zdraví lidu zru‰il státní monopol na poskytování zdravotní péãe. KaÏd˘ zamûstnavatel je povinen zajistit pro své zamûstnance zá-

vodní preventivní péãi podle úplného v˘ãtu úkolÛ uveden˘ch v Úmluvû ã. 161. Tato povinnost zamûstnavatelÛ vstoupila v platnost 1. 4. 1992. V na‰í legislativû máme sice nûkolik ustanovení o závodní péãi, vãetnû odkazÛ na Úmluvu ã. 161, dokonce i o tom, Ïe ji má zamûstnavatel zajistit, ale není zakotveno hrazení závodní péãe mimo v˘jimky tak, jak jsou taxativnû uvedeny v zákonû ã. 48/1997 Sb., o vefiejném zdravotním poji‰tûní. Zatímco ve vût‰inû zemí EU je tato zdravotní péãe hrazena zamûstnavatelem, ãasto v návaznosti na úrazovou poji‰Èovnu, u nás dosud zdravotní poji‰Èovny hradí jen nepatrnou ãást této péãe. V souãasné dobû jsou úkoly vypl˘vající z Úmluvy ã. 161 zaji‰Èovány zcela neuspokojivû. Mnoho podnikatelÛ dosud nemá pocit odpovûdnosti za zdraví zamûstnancÛ vãetnû tûch, ktefií vykonávají rizikové práce. Rozsah pracovnû lékafiské péãe je omezen je na provádûní vstupních lékafisk˘ch prohlídek a preventivních lékafisk˘ch prohlídek v dvoulet˘ch intervalech. Dal‰í úkoly vypl˘vající z Úmluvy ã. 161 nejsou prakticky vÛbec realizovány. U podnikatelÛ s mal˘m poãtem zamûstnancÛ pracovnû lékafiská péãe prakticky neexistuje. Souãasn˘ platn˘ právní rámec pro poskytování závodní preventivní péãe není ucelen˘, nemá dostateãnou právní oporu v zákonném ustanovení, chybí zákonné zmocnûní pro provádûcí pfiedpisy, coÏ má dopad jak na sloÏku provádûjící (zdravotnickou), tak pro objednavatele (zamûstnavatele). Tento nepfiízniv˘ stav se bezprostfiednû dot˘ká také zamûstnancÛ, kter˘m chybûjící legislativní rámec nezaji‰Èuje potfiebnou právní oporu pro odborné posouzení zdravotní zpÛsobilosti pro v˘kon jejich práce. Problémy pracovního lékafiství v souãasné dobû je moÏno struãnû definovat takto: 1. Nedostateãn˘ zájem zamûstnavatelÛ o poskytování pracovnû lékafisk˘ch sluÏeb plynoucích z nepochopení ãi neuvûdomûlosti v˘znamu této péãe pro nû samé a pro spokojenost zamûstnancÛ. 2. Problémy s financováním pracovnû lékafisk˘ch sluÏeb, chybí úrazové poji‰tûní v návaznosti na úrazovou poji‰Èovnu,

21

P O H L E D Y

ZÁVùR

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

chybí odpovídající preventivní programy spojené s úrazov˘m poji‰tûním. 3. Nedostateãnost a neúplnost právních pfiedpisÛ t˘kajících se poskytování pracovnû lékafisk˘ch sluÏeb. 4. Nedostatek kvalitních odborníkÛ pro pracovní lékafiství, a tím nedostateãné zaji‰tûní dostupnosti a kvality této sluÏby. 5. Nedostateãné poskytování poradenství, a to jak v oblasti plánování a organizace práce, strojÛ a jin˘ch zafiízení a chemick˘ch látkách pouÏívan˘ch pfii práci, tak i v oblasti ochrany zdraví pfii práci vãetnû vhodnosti osobních ochrann˘ch pracovních prostfiedkÛ. âMKOS BY MùLA PROSAZOVAT

1. Komplexní a pfiesné legislativní zakotvení závodní sluÏby ve smyslu Úmluvy MOP ã. 161. Dále pak komplexní pojetí preventivní péãe o pracovníky, primárnû fie‰it vhodná technická opatfiení, organizaci práce a pracovních postupÛ k vytváfiení podmínek neohroÏujících zdraví pracovníkÛ ve smyslu Úmluvy MOP ã. 155. 2. Zavedení funkãního úrazového poji‰tûní s motivaãnímu prvky, s moÏností vyuÏití ãásti vybraného pojistného k preventivním aktivitám, s pfiimûfien˘mi správními náklady uvedené poji‰Èovny a pfii preferování jedné neziskové poji‰Èovny s cílem svûfiit jí zákonné poji‰tûní odpovûdnosti zamûstnavatele za ‰kodu pfii pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 3. Ratifikaci Úmluvy ã. 121 MOP o dávkách pfii pracovních úrazech. 4. Vyfie‰ení financování závodní lékafiské péãe, neboÈ souãasná legislativní úprava je nedostaãující. Harmonizovat financování se systémem v zemích EU, kde tato péãe je hrazena zamûstnavatelem, ãasto v návaznosti na úrazovou poji‰Èovnu. 5. Vytvofiení funkãního systému pracovnû lékafiské péãe a jeho zakotvení v legislativních normách, a kter˘ by vykonával odborn˘ dohled na zdraví pracovníkÛ pfii práci, pracovní prostfiedí, provádûl poradenství a spolupracoval na zdravotní v˘chovû pracovníkÛ.

●

KONFERENCE

Jak dosáhnout rovnosti muÏÛ a Ïen na trhu práce V ù R A

J Ò D L O VÁ

SOUâASNÁ SITUACE NA TRHU PRÁCE V âESKÉ REPUBLICE Úloha odborÛ V této ãásti bychom chtûli pfiiblíÏit právní pfiedpisy âeské republiky, které mají vazbu na úlohu odborÛ, stanoví jejich kompetence a které rovnûÏ upravují problematiku rovn˘ch pfiíleÏitostí pro muÏe a Ïeny. Vytváfiením rovn˘ch pfiíleÏitostí pro muÏe a Ïeny se ve své podstatû naplÀují práva formálnû deklarovaná ve Smlouvû o zaloÏení Evropského spoleãenství, která do sv˘ch právních fiádÛ rozpracovaly ãlenské státy

a dále i doporuãení orgánÛ Evropské unie, která tyto státy na sv˘ch územích aplikují. Podstatou principu rovného zacházení s muÏi a Ïenami je zákaz diskriminace zamûstnancÛ z dÛvodu jejich pfiíslu‰nosti k pohlaví. Zakázána je jak diskriminace pfiímá tak nepfiímá. Zásada rovného zacházení s muÏi a Ïenami neplatí bezv˘hradnû. To znamená, Ïe ji nelze uplatÀovat pfií pfiístupu k ãinnostem a profesím, jejichÏ v˘kon je v dÛsledku zákonného zákazu prací Ïenám umoÏnûn v˘hradnû muÏÛm. Princip rovného zacházení s muÏi a Ïenami v oblasti pracovních podmínek platí

Konference „Podpora politiky rovnosti muÏÛ a Ïen v odborech“, (DOS, 19. dubna 2001). P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

22

s v˘hradou, a to pro pfiípady, kdy Ïena z dÛvodu tûhotenství nebo matefiství vyÏaduje specifickou ochranu. Princip rovného zacházení s muÏi a Ïenami, pokud jde o pracovní podmínky, zakládá smûrnice Rady ã. 76/207/EEC z 9. února 1976, o realizaci zásady rovného zacházení s muÏi a Ïenami pokud jde o pfiístup k zamûstnání, odborné pfiípravû a postupu v zamûstnání a o pracovní podmínky. Pfiedpokladem jeho uplatÀování je, aby základní obecné normy, které stanovují pracovní podmínky (právní pfiedpisy, kolektivní smlouvy) nezakládaly moÏnost diskriminace zamûstnancÛ podle pohlaví. DodrÏování tûchto norem pak stanoví zamûstnavatelÛm povinnost vytváfiet nebo pfiispívat k vytváfiení takov˘ch podmínek, které jsou ve vztahu k muÏÛm a Ïenám stejné nebo srovnatelné. V souvislosti s uveden˘m principem rovného zacházení s muÏi a Ïenami v oblasti pracovních podmínek je tfieba je‰tû zmínit zásadu rovného odmûÀování, podle níÏ bude Ïenám a muÏÛm poskytována za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty rovnocenná odmûna. To znamená, Ïe muÏi a Ïeny zamûstnaní u téhoÏ zamûstnavatele budou pfii úkolové mzdû odmûÀováni na základû stejného mzdového tarifu a pfii hodinové mzdû bude na stejn˘ druh práce pouÏita stejná hodinová sazba. Základním pfiedpokladem provádûní této zásady jsou závazná a zamûstnancÛm bûÏnû dostupná pravidla odmûÀování v podniku (instituci). Pro zamûstnavatele je nezbytné, aby v souvislosti s aplikací principu stejné odmûny za práci stejné hodnoty zajistil moÏnost porovnání a vyhodnocení srovnatelnosti rÛzn˘ch druhÛ pracovních ãinností provádûn˘ch v podniku zejména z hlediska sloÏitosti dílãích pracovních úkonÛ, namáhavosti a odpovûdnosti. Klíãovou roli pfii faktickém zaji‰Èování principu rovnosti mezi muÏi a Ïenami v zamûstnání hrají nepochybnû zamûstnavatelé. Jejich skuteãn˘ postoj k naplÀování poÏadavku, kter˘ z uvedeného principu vypl˘vá, je urãující nejen pro oblast individuálních pracovnû právních nárokÛ zamûstnancÛ, ale i pro vytváfiení pfiíznivého pracovního prostfiedí a motivaãních prvkÛ zamûstnancÛ. Odbory jako zástupci zamûstnancÛ a úãastníci kolektivního vyjednávání mají v oblasti ochrany pfied diskriminací na základû pohlaví v˘znamné postavení. Jejich úloha spoãívá pfiedev‰ím v zaji‰tûní aktivní pomoci zamûstnancÛm, ktefií se cítí b˘t diskriminováni nebo jsou diskriminací ohroÏeni. Kromû toho ãinnost odborÛ spoãívá v projednávání podnûtÛ a stíÏností zamûstnancÛ. Nejvût‰í úsilí vyvíjejí odbory pfii kolektivním vyjednávání. V souvislosti s pfiijatou harmonizaãní novelou zákoníku práce je moÏné, aby se opatfiení k vyrovnání pfiíleÏitostí muÏÛ a Ïen stala pravidelnou pasáÏí kolektivních smluv. A právû na ochranû zamûstnancÛ pfied diskriminací se nask˘tá odborÛm pfiíleÏitost ke zv˘‰ení vlastní prestiÏe. Mûly by proto této problematice v budoucnu vûnovat zv˘‰enou pozornost a to nejen pfii samotném poskytování individuální pomoci, ale i pfii kolektivním vyjednávání. PRÁVNÍ P¤EDPISY, KTERÉ MAJÍ VAZBU NA ÚLOHU ODBORÒ 1. Formální rovnost obãanÛ bez rozdílu pohlaví je v âeské republice, obdobnû jako v ostatních evropsk˘ch státech, zaruãena Ústavou, pfiesnûji Listinou základních práv a svobod, která je souãástí ústavního pofiádku âeské republiky a je uvefiejnûna ve Sbírce zákonÛ âeské republiky pod ã. 2/1993 Sb. V souladu s ãlánkem 1 této listiny jsou lidé svobodní a rovní v dÛstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlãitelné a nezru‰itelné. V souvis-

23

P O H L E D Y

losti se zákazem diskriminace je‰tû zmiÀujeme ãlánek 3 odst. 1 citované listiny, kter˘ zaruãuje základní práva a svobody v‰em bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboÏenství, politického ãi jiného sm˘‰lení, národního nebo sociálního pÛvodu, pfiíslu‰nosti k národnostní nebo etnické men‰inû, majetku, rodu nebo jiného postavení. 2. Základním právním pfiedpisem upravujícím rovnost mezi muÏi a Ïenami, ale i úlohu odborÛ je zákon ã. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, kter˘ byl s úãinností od 1. ledna 2001 novelizován. Jedná se o tzv. harmonizaãní novelu uvefiejnûnou ve Sbírce zákonÛ âeské republiky pod ã. 155/2000 Sb. JiÏ ustanovení § 1 odst. 4 zakazuje jakoukoliv diskriminaci zamûstnancÛ z dÛvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboÏenství, politického nebo jiného sm˘‰lení, ãlenství nebo ãinnosti v politick˘ch stranách nebo politick˘ch hnutích, odborov˘ch organizacích a jin˘ch sdruÏeních, národnosti, etnického nebo sociálního pÛvodu, majetku, rodu zdravotního stavu, vûku, manÏelského a rodinného stavu nebo povinností k rodinû.Je zakázáno i takové jednání zamûstnavatele, které diskriminuje nikoliv pfiímo, ale aÏ ve sv˘ch dÛsledcích. Toto ustanovení má na mysli stanovit zásadu rovného zacházení zamûstnavatelÛ se v‰emi zamûstnanci, pokud jde o postup pfii pfiijímání zamûstnance do zamûstnání u konkrétního zamûstnavatele, o pracovní podmínky, odmûÀování za práci vãetnû jin˘ch plnûní a plnûní penûÏité hodnoty, odbornou pfiípravu a pfiíleÏitosti dosáhnout pov˘‰ení v zamûstnání. Tato zásada se vztahuje na pracovnûprávní vztahy od jejich vzniku aÏ po jejich skonãení a v souvislosti s ustanovením § 28 zákoníku práce i na pfiedsmluvní jednání o vzniku konkrétního pracovnûprávního vztahu. Zásada rovného zacházení se v‰emi zamûstnanci zakotvená v zákoníku práce znamená, Ïe nebude existovat jakákoliv diskriminace zamûstnancÛ, aÈ pfiímá nebo nepfiímá, pokud jde o pracovní podmínky, odmûÀování za práci a jiná penûÏitá plnûní a plnûní penûÏité hodnoty, o odbornou pfiípravu a pfiíleÏitost dosáhnout funkãního nebo jiného postupu v zamûstnání. V této ãásti je‰tû vysvûtlíme pojem pfiímé a nepfiímé diskriminace. Pfiímá diskriminace je taková, kdy na základû uplatnûní diskriminaãních znakÛ dochází k zv˘hodnûní nebo znev˘hodnûní osob s cílem znemoÏnit nebo ohrozit jejich stejné moÏnosti nebo stejné zacházení s nimi v pracovnûprávních vztazích. Za nepfiímou diskriminaci je pak tfieba povaÏovat takov˘ stav, kdy uplatÀované kriterium nebo praxe je zjevnû neutrální (tj. jednání zamûstnavatele není samo o sobû protiprávní), pfiitom v dÛsledku uplatnûní takov˘ch opatfiení kritérií ãi praxe v‰ak dochází k znev˘hodnûní podstatnû velkého podílu osob urãité skupiny (napfi. Ïeny, muÏi, mladí, stafií apod.). O nepfiímou diskriminaci v‰ak nepÛjde, jsou-li opatfiení, kritéria nebo praxe vhodné a nezbytné a pro jejich uplatnûní existují objektivní dÛvody, které se net˘kají diskriminaãního znaku (pohlaví, rasy, vûku, národnosti apod.). Postavení odborÛ upravuje zákoník práce v ustanoveních § 18b aÏ § 23. V souvislosti s uvedenou harmonizaãní novelou zákoníku práce a tím i s novou právní úpravou práva zamûstnancÛ na informace a projednání, bylo postavení odborov˘ch orgánÛ v pracovnûprávních vztazích zafiazeno do § 18b. Tato zmûna bezprostfiednû souvisí s právem zamûstnancÛ na informace a konzultace. Zamûstnanci tato práva realizují prostfiednictvím odborov˘ch orgánÛ nebo rad zamûstnancÛ. Z citovaného ustanovení vypl˘vá právo odborov˘ch orgánÛ úãastnit se pracovnû-

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

zaruãuje v‰em obãanÛm základní práva a svobody, ale nelze jej pfiímo právních vztahÛ, vãetnû kolektivního vyjednávání s právními dÛsledky aplikovat v praxi úfiadÛ práce pfii jejich kontrolní ãinnosti kterou provás tím souvisejícími, za podmínek stanoven˘ch zákonem ã. 2/1991, o kodûjí v souvislosti s dodrÏováním pracovnûprávních pfiedpisÛ zamûstnalektivním vyjednávání, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Pouze odborové vateli a následném uplatÀování sankcí pfii jeho poru‰ení. Právo na zaorgány v‰ak mají postavení úãastníka pracovnûprávních vztahÛ podobmûstnání nemÛÏe v souladu s v˘‰e citovan˘m ustanovením nû jako zamûstnavatel a zamûstnanec. Mohou vstupovat do právních zamûstnavatel odepfiít z dÛvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, pohlavního vztahÛ se zamûstnavatelem a jednat s ním jménem zamûstnancÛ a uzazamûfiení, jazyka, víry a náboÏenství nebo z politick˘ch dÛvodÛ, ale jsou vírat s ním kolektivní smlouvy, popfiípadû jiné dohody, s právními úãinbrány v úvahu i jiné okolnosti napfiíklad etnick˘ nebo sociální pÛvod, ky pro v‰echny zamûstnance. majetek, rod, zdravotní stav, vûk, manÏelsk˘ a rodinn˘ stav nebo povinÚloha odborÛ spoãívá rovnûÏ v dohledu nad dodrÏováním zákoníku nosti k rodinû apod. práce a ostatních pracovnûprávních pfiedpisÛ vãetnû mzdov˘ch pfiedpisÛ Nová právní úprava zákazu diskriminace v pfiístupu k zamûstnání a právních pfiedpisÛ o bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci a o zavychází z mezinárodních úmluv, jimiÏ je âeská republika vázána. Jedmûstnanosti. Mají rovnûÏ zákonem stanovené právo (§ 22 zákoníku práná se zejména o V‰eobecnou deklaraci lidsk˘ch práv z roku 1948 ce) vykonávat u zamûstnavatelÛ kontrolu nad dodrÏováním pracovnû(ãl. 23), Mezinárodní pakt o hospodáfisk˘ch, sociálních a kulturních právních pfiedpisÛ, vnitfiních pfiedpisÛ a závazkÛ vypl˘vajících právech z roku 1966 (ãl. 6), Mezinárodní úmluvu o odstranûní v‰ech z kolektivních smluv. Jejich oprávnûní jsou taxativnû vyjmenována v ciforem rasové diskriminace (ãl. 5), Smûrnici Evropsk˘ch spoleãenství tovaném ustanovení § 22 odst. 2 zákoníku práce. T˘ká-li se kontrola ã. 76/207/EEC o realizaci zásady stejného zacházení pro muÏe i Ïeny, osobních údajÛ zamûstnance, které jsou pfiedmûtem ochrany osobnosti pokud jde o pfiístup k zamûstnání, odbornou pfiípravu a postup v zave smyslu ustanovení § 11 obãanského zákoníku nebo zákona ã. mûstnání a o pracovní podmínky. V souvislosti s novelou zákona o za256/1992 Sb., o ochranû osobních údajÛ v informaãních systémech, lze mûstnanosti byla respektována i Evropská sociální charta, kterou âeská údaje poskytnout jen s pfiedchozím souhlasem zamûstnance. republika v listopadu 1999 ratifikovala. Vzhledem k tomu, Ïe zákaz disPostavení odborÛ a z nûj vypl˘vající právo odborÛ jako zástupce zakriminace není moÏné vÏdy uplatnit bezv˘hradnû, novela zákona o zamûstnancÛ je zakotveno v Úmluvû Mezinárodní organizace práce ã. 87 mûstnanosti pfiipou‰tí v˘jimku z tohoto zákazu. Za diskriminaci se neo svobodû odborÛ a ochranû práva odborovû se sdruÏovat a z Úmluvy bude povaÏovat nepfiijetí obãana do zamûstnání, kdy to stanoví zákon, Mezinárodní organizace práce ã. 98 o kolektivním vyjednávání, které nebo je pro to vûcn˘ dÛvod spoãívající v pfiedpokladech, poÏadavcích âeská republika ratifikovala, a které se staly souãástí právního fiádu âesa povaze zamûstnání, které by obãan mûl vykonávat a kter˘ je pro v˘ké republiky. Tyto dokumenty, stejnû jako ãlánek 27 jiÏ zmínûné Listiny kon tohoto zamûstnání nezbytn˘. Aby nedocházelo v praxi ke zneuÏití základních práv a svobod, chápou odborové organizace jako organizace, této v˘jimky, je v zákonû vûcn˘ dÛvod konkrétnûji charakterizován které si zamûstnanci vytváfiejí na obhajobu sv˘ch hospodáfisk˘ch a sociv souladu s právní úpravou nûkter˘ch evropsk˘ch státÛ. álních zájmÛ. V pfiípadû, Ïe dojde ze strany zamûstnavatele k poru‰ení v˘‰e uve3. Dal‰ím pfiedpisem, ve kterém hrají odbory svoji nezastupitelnou deného ustanovení, jehoÏ dÛsledkem je nepfiijetí obãana do zamûstnání roli je zákon ã. 1/1991 Sb., o zamûstnanosti, ve znûní pozdûj‰ích z diskriminaãních dÛvodÛ, novela zákona o zamûstnanosti umoÏÀuje, pfiedpisÛ. Tento zákon obsahuje mimo jiné opatfiení na podporu urãité skupiny osob, které je zamûstnavatel povinen zamûstnat, a kter˘mi jsou obãané se zmûnûnou pracovní schopností. Podle tohoto zákona jsou zamûstnavatelé povinni zamûstnat tyto obãany ve v˘‰i povinného podílu obãanÛ se zmûnûnou pracovní schopností na celkovém poãtu sv˘ch zamûstnancÛ, pfiiãemÏ tuto povinnost mohou splnit jak jejich faktick˘m zamûstnáním v rozsahu povinného podílu, tak odebráním v˘robkÛ od zamûstnavatelÛ zamûstnávajících více neÏ 55 % zamûstnancÛ se zmûnûnou pracovní schopností nebo zadáváním v˘robních programÛ tûmto zamûstnavatelÛm nebo odvodem do státního rozpoãtu. S úãinností od 1. fiíjna 1999 byl zákon o zamûstnanosti novelizován. Tato novela povaÏuje fie‰ení diskriminací v pfiístupu k zamûstnání za jednu ze stûÏejních otázek, neboÈ jde o celospoleãensk˘ problém se závaÏn˘mi sociálními dÛsledky. Dosavadní stav, kdy pfiedev‰ím zamûstnavatelé ãasto znev˘hodÀují obãany pfii hledání práce, je neudrÏiteln˘ a proto se touto novelou objevil v na‰em právním fiádu poprvé zákaz diskriminaãního jednání zamûstnavatelÛ v ustanovení § 1 odst. Konference „Podpora politiky rovnosti muÏÛ a Ïen v odborech“, (DOS, 19. dubna 2001). 1 a 2. Listina základních práv a svobod sice v ãlánku 3 P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

24

aby úfiad práce uloÏil pokutu zamûstnavateli, kter˘ z uvedeného dÛvodu obãana do zamûstnání nepfiijme. I samotn˘ obãan má moÏnost se bránit tím, Ïe se mÛÏe obrátit na soud napfiíklad proto, Ïe mu v dÛsledku diskriminaãního jednání zamûstnavatele vznikla ‰koda (nebyl pfiijat do zamûstnání), nebo podat návrh, Ïe zamûstnavatel je povinen ho pfiijmout do zamûstnání. Z obdobn˘ch dÛvodÛ zákon stanoví zákaz zvefiejÀování nabídek zamûstnání, které obsahují diskriminaãní prvky, jako jsou napfiíklad vûk, pohlaví, politická pfiíslu‰nost apod. JelikoÏ odpovûdnost za takov˘ inzerát má ten, kdo jej zadal (nikoliv redakce), mÛÏe mu b˘t uloÏena i pokuta. Pokud se t˘ká úlohy odborÛ ve vazbû na v˘‰e uveden˘ zákon o zamûstnanosti, je tfieba zmínit ustanovení § 20, odst. 1, ze kterého vypl˘vá povinnost zamûstnavatele informovat jednak pfiíslu‰n˘ odborov˘ orgán a jednak pfiíslu‰n˘ územní orgán práce o tom, Ïe zamûstnavatel zam˘‰lí uskuteãnit strukturální zmûny, organizaãní nebo racionalizaãní opatfiení, v dÛsledku kter˘ch dojde k uvolÀování zamûstnancÛ. Informace musí obsahovat dÛvody zam˘‰len˘ch opatfiení, poãty a strukturu zamûstnancÛ, kter˘ch se budou t˘kat. Povinnost projednat opatfiení umoÏÀující pfiedejít, nebo omezit zam˘‰lené uvolÀování zamûstnancÛ a opatfiení ke zmírnûní nepfiízniv˘ch dÛsledkÛ uvolnûní pro tyto zamûstnance, pfiedev‰ím moÏnost jejich umístûní ve vhodném zamûstnání na jin˘ch sv˘ch pracovi‰tích, má pouze vÛãi pfiíslu‰ném odborovému orgánu. 4. I zákon ã. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání úzce souvisí s úlohou odborÛ. Tento zákon zakotvuje kolektivní vyjednávání mezi odborov˘mi orgány a zamûstnavateli jako základní metodu jejich vzájemné komunikace. Neupravuje v‰ak kolektivní vyjednávání ve v‰ech jeho rÛznorod˘ch formách, ale jen tu ãást, která má b˘t zavr‰ena uzavfiením kolektivní smlouvy. Uzavírat kolektivní smlouvu v souladu s tímto zákonem mohou pfiíslu‰né odborové orgány a zamûstnavatelé, popfiípadû jejich organizace. Zákon rozli‰uje mezi dvûma druhy kolektivních smluv. Jsou to kolektivní smlouvy vy‰‰ího stupnû a podnikové kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouvy vy‰‰ího stupnû se vztahují na vût‰í poãet zamûstnavatelÛ, zatímco podniková kolektivní smlouva pouze na jednoho.

5. Zákon ã. 120/1990 Sb., kter˘m se upravují nûkteré vztahy mezi odborov˘mi organizacemi a zamûstnavateli nabyl úãinnosti v dobû, kdy v âeské republice byla umoÏnûna pluralita odborÛ. Vzhledem k tomu, Ïe dfiívûj‰í právní pfiedpisy poãítaly jen s jedinou odborovou organizací, bylo nezbytné stanovit základní pravidla partnerství odborov˘ch orgánÛ novû vznikajících a vznikl˘ch odborov˘ch organizací. Tento zákon je v‰ak v souãasné dobû nevyhovující a ãiní praktické problémy pfii sjednávání kolektivních smluv proto, Ïe je postaven na principu absolutní odborové plurality. PÛsobí-li u zamûstnavatele více odborov˘ch organizací, mohou pfiíslu‰né odborové orgány o kolektivní smlouvû jednat jen spoleãnû a ve vzájemné shodû, pokud se mezi sebou a se zamûstnavatelem nedohodnou jinak. Závûrem je‰tû struãné shrnutí úlohy odborÛ. Odborové orgány, které zastupují zamûstnance v pracovnûprávních vztazích jsou pro zamûstnavatele partnerem, se kter˘m mají zamûstnavatelé povinnost pracovnûprávní záleÏitosti projednávat. V˘jimku, kterou pfiíslu‰n˘ odborov˘ orgán udûluje pfiedchozí souhlas zamûstnavateli k v˘povûdi nebo okamÏitému zru‰ení pracovního pomûru upravuje ustanovení § 59 odst. 2 zákoníku práce a to pro pfiípad, kdy jde o ãlena pfiíslu‰ného odborového orgánu, kter˘ je oprávnûn spolurozhodovat se zamûstnavatelem, v dobû jeho funkãního období a v dobû jednoho roku po jeho skonãení. Tím je zaji‰tûna zv˘‰ená ochrana tûchto odborov˘ch funkcionáfiÛ. JestliÏe pfiíslu‰n˘ odborov˘ orgán odmítl udûlit souhlas, jsou v˘povûì nebo okamÏité zru‰ení pracovního pomûru z tohoto dÛvodu neplatné. JestliÏe tato situace nastane, má zamûstnanec moÏnost domáhat se Ïalobou u soudu podle § 64 zákoníku práce neplatnosti tohoto rozvázání. Soud pak posoudí, zda jsou splnûny v‰echny ostatní hmotnûprávní podmínky v˘povûdi nebo okamÏitého zru‰ení. Pokud splnûny jsou a soud shledá, Ïe na zamûstnavateli nelze spravedlivû poÏadovat, aby zamûstnance dále zamûstnával, jsou v˘povûì nebo okamÏité zru‰ení pracovního pomûru platné.

●

Konferenci „Podpora politiky rovnosti muÏÛ a Ïen v odborech“ uspofiádal 19. dubna 2001 ve velké zasedací místnosti DOS v Praze V˘bor pro rovnost âMKOS. Hlavní referáty o postavení Ïen ve spoleãnosti i následná diskuze se setkaly se Ïiv˘m zájmem úãastníkÛ. âtenáfie PohledÛ budeme postupnû seznamovat s hlavními referáty, v tomto ãísle pfiiná‰íme záznam JUDr. Vûry JÛdlové (âMKOS).

25

P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

DOKUMENTY EU

Zasedání Evropské rady ve Stockholmu 23. a 24. bfiezna 2001 (Ze závûrÛ pfiedsednictví)*

STOCKHOLMSKÉ PRIORITY – PLNÁ ZAMùSTNANOST V KONKURENCESCHOPNÉ UNII 1. Stockholmská Evropská rada se soustfiedila na to, jak modernizovat evropsk˘ model a dosáhnout strategického cíle Unie pro následující desetiletí, jak o nûm rozhodl summit v Lisabonu: stát se nejkonkurenceschopnûj‰í a nejdynamiãtûj‰í na znalostech zaloÏenou ekonomikou na svûtû, schopnou stálého ekonomického rÛstu s více a lep‰ími pracovními místy a vût‰í sociální soudrÏností. Do‰lo k úplné shodû v tom, Ïe ekonomická reforma, zamûstnanost a sociální politiky se vzájemnû posilují. Rozhodnutí je tfieba realizovat rychle a je tfieba dát nov˘ popud oblastem, kde je pokrok pomal˘. Jako dÛleÏit˘ nástroj pro dosaÏení pokroku byla zdÛraznûna – s patfiiãn˘m ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality – otevfiená metoda koordinace 2. Stockholmská Evropská rada: – fie‰ila demografické v˘zvy související se stárnoucí populací, v níÏ lidé produktivního vûku tvofií stále men‰í ãást; – diskutovala o tom, jak vytvofiit více a lep‰ích pracovních míst, zrychlit ekonomickou reformu, modernizovat evropsk˘ sociální model a vyuÏít nov˘ch technologií; – vydala strategické pokyny pro ·iroké smûrnice ekonomické politiky za úãelem dosaÏení udrÏitelného rÛstu a stabilních makroekonomick˘ch podmínek; – dohodla se na zlep‰ení procedur tím, Ïe se jarní zasedání Evropské rady stane termínem pro pfiedkládání v˘roãních pfiehledÛ o ekono-

mick˘ch a sociálních otázkách. V této souvislosti vezme zasedání Evropské rady v Göteborgu v ãervnu v tomto pfiehledu v úvahu v‰eobecnû odsouhlasen˘ cíl udrÏitelnosti. – dohodla se o vypracování cest a prostfiedkÛ pro aktivní zapojení kandidátsk˘ch zemí do cílÛ a procedur lisabonské strategie. CELKOV¯ KONTEXT Ekonomick˘ v˘hled 3. Ekonomick˘ v˘kon Unie se bûhem posledních let znaãnû zlep‰il. Unie zaÏívá ãtvrt˘ rok oÏivení a v roce 2000 dosáhla ekonomického rÛstu ve v˘‰i 3,5 % a bylo vytvofieno 2,5 miliónu pracovních míst. Do více neÏ dvou tfietin tûchto pracovních míst nastoupily Ïeny. Nezamûstnanost poklesla na nejniÏ‰í úroveÀ od roku 1991. To ukazuje, Ïe reformní úsilí Unie se vyplácí. Roz‰ífiení vytvofií nové pfiíleÏitosti pro rÛst a zamûstnanost, jak v kandidátsk˘ch, tak v ãlensk˘ch státech. 4. Mezinárodní ekonomické prostfiedí se nedávno stalo ménû pfiízniv˘m. Ov‰em ekonomické základy v Unii jsou nadále zdravé. Byla zachována cenová stabilita a vefiejné finance se uzdravují. Unie je proto v situaci, kdy se mÛÏe více spoléhat na vlastní síly. DÛsledné uplatÀování reforem a vyrovnan˘ mix makroekonomick˘ch politik by mûl umoÏnit pokraãovat ve stfiedním období v dosahování prÛmûrného rÛstu ve v˘‰i 3 %. DosaÏení tohoto cíle je nezbytné pro splnûní cílÛ zamûstnanosti stanoven˘ch v Lisabonu a vyrovnání se s demografick˘mi v˘zvami. Není ãas na neodÛvodnûné uspokojení.

5. Za 282 dní budou zavedeny bankovky a mince euro. V˘hody mûnové unie budou viditelnûj‰í – coÏ je dÛleÏit˘m symbolem posílené ekonomické integrace. Evropská rada naléhavû Ïádá vlády, banky a podniky, aby dovr‰ily své pfiípravy pro zaji‰tûní nejlep‰ího moÏného pfiechodu na novou mûnu. Demografická v˘zva 6. Poãet Ïen a muÏÛ v dÛchodu se bude rychle zvy‰ovat, zatímco podíl produktivního obyvatelstva se od roku 2010 zaãne zmen‰ovat. To vytvofií znaãn˘ tlak na systémy sociálního zabezpeãení, zejména na dÛchody, zdravotnictví a péãi o star‰í obãany. Unie a ãlenské státy jsou v této oblasti aktivní jiÏ nyní nalézáním nov˘ch pfiístupÛ v oblastech vyznaãen˘ch níÏe. Nadcházející desetiletí nabízí pfiíleÏitost pro fie‰ení demografické v˘zvy zvy‰ováním míry zamûstnanosti, sniÏováním vefiejného zadluÏení a pfiizpÛsobováním systémÛ sociální ochrany, vãetnû dÛchodov˘ch systémÛ. VÍCE A LEP·Í PRACOVNÍ MÍSTA K plné zamûstnanosti 7. Unie a ãlenské státy jsou plnû oddány cíli dosaÏení plné zamûstnanosti a vidí jej jako dÛleÏitou cestu k fie‰ení v˘zvy stárnoucí populace. Cílové hodnoty prÛmûrné míry zamûstnanosti v celé EU, jichÏ má b˘t dosaÏeno do roku 2010, znamenají, Ïe je tfieba po celé toto období dosahovat plynulého pokroku. Zvy‰ování mûr zamûstnanosti vyÏaduje aktivní politiku zamûstnanosti, jak ji pfiedpokládá evropská strategie zamûstnanosti, jejíÏ realizaci je tfieba posílit.

*) Pro Pohledy pfiipravuje Evropsk˘ integraãní t˘m âMKOS; publikujeme v pracovním pfiekladu podstatnou ãást. 1) Otevfiená metoda koordinace: tuto metodu schválil summit v Lisabonu na jafie 2000 jako jeden z prostfiedkÛ lep‰í realizace politik Unie. Metoda by mûla pomoci ãlensk˘m státÛm postupnû vyvíjet vlastní politiky a spoãívá ve: – stanovení základních linií EU v dané oblasti a konkrétních ãasov˘ch rozvrhÛ pro dosaÏení dan˘ch cílÛ v krátkodobé, stfiednûdobé a dlouhodobé perspektivû; – stanovení, tam, kde je to vhodné, kvantitativních a kvalitativních ukazatelÛ a postupov˘ch cílÛ - ve srovnání s nejlep‰ími ve svûtû - pfiizpÛsoben˘ch potfiebám jednotliv˘ch ãlensk˘ch státÛ a odvûtví, jako prostfiedek pro srovnání nejlep‰í praxe; – pfievedení tûchto hlavních linií EU do národních a regionálních politik stanovením konkrétních cílÛ a pfiijetím opatfiení – pfii braní v úvahu národních a regionálních rozdílností; – periodickém monitorování, hodnocení a pfiezkoumávání organizovaném jako vzájemnû ‰kolící proces. Pfiístup je plnû decentralizovan˘, v souladu se zásadou subsidiarity. Pfii pouÏití rÛzn˘ch metod partnerství do nûj bude aktivnû zapojena Unie, ãlenské státy, regionální a místní úrovnû, sociální partnefii a obãanská spoleãnost.

P O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

26

8. Evropská rada: – se dohodla na stanovení prÛbûÏn˘ch cílÛ mûr zamûstnanosti po celé Unii jako celku pro leden 2005 na 67 % celkem a 57 % pro Ïeny a v souladu s tím vyz˘vá ãlenské státy, aby zváÏily stanovení prÛbûÏn˘ch cílÛ mûr zamûstnanosti ve sv˘ch Národních plánech zamûstnanosti, s ohledem na své národní a regionální okolnosti; – se dohodla stanovit cíl EU pro zv˘‰ení prÛmûrné míry zamûstnanosti star‰ích Ïen a muÏÛ (55 – 64 let) na 50 % do roku 2010; – vyz˘vá Radu a Komisi, aby spoleãnû pfiedloÏily jarní Evropské radû v roce 2002 zprávu o tom, jak zv˘‰it úãast v pracovních silách a podporovat aktivní stárnutí. Tato zpráva by mûla vûnovat zvlá‰tní pozornost potfiebû zredukovat úzká místa na pracovním trhu, neformální ekonomiku a pfiekáÏky v systémech daní a dávek bránící tomu, aby muÏi a Ïeny pfiijímali pracovní místa; – vyz˘vá Radu a Komisi, aby do roku 2002 vypracovaly ukazatele t˘kající se zaji‰tûní zafiízení péãe o dûti a dal‰í závislé osoby a rodinn˘ch pfiídavkÛ. Vzdûlávání, ‰kolení a kvalifikace 9. Zvy‰ování základní kvalifikace, zejména v oblasti informaãních technologií a digitálních dovedností, je nejvy‰‰í prioritou pro to, aby se Unie stala nejkonkurenceschopnûj‰í a nejdynamiãtûj‰í na znalostech zaloÏenou ekonomikou na svûtû. Do této priority patfií celoÏivotní uãení i pfiekonávání souãasn˘ch deficitÛ v najímání vûdeckého a technického personálu. 10. Pro dal‰í podporu pracovní mobility a celoÏivotního uãení ekonomika zaloÏená na znalostech nezbytnû vyÏaduje silné v‰eobecné vzdûlání. Rada a Komise pfiedloÏí jarní Evropské radû v roce 2002 zprávu obsahující podrobn˘ pracovní program následn˘ch akcí k cílÛm vzdûlávacích a ‰kolicích systémÛ, vãetnû hodnocení jejich v˘sledkÛ v rámci otevfiené metody koordinace a v celosvûtové perspektivû; zvlá‰tní pozornost je tfieba vûnovat zpÛsobÛm a prostfiedkÛm pro povzbuzování mlad˘ch lidí, zvlá‰tû Ïen, k vûdeck˘m a technick˘m studiím a zaji‰tûní dlouhodobého najímání kvalifikovan˘ch uãitelÛ v tûchto oblastech. Mobilita pracovníkÛ na nov˘ch otevfien˘ch evropsk˘ch pracovních trzích 11. Modernizaci trhÛ práce a mobilitu pracovních sil je tfieba povzbuzovat odstraÀováním existujících bariér tak, aby byla umoÏnûna vût‰í pfiizpÛsobivost ke zmûnám.

27

12. Za tímto úãelem: – by mûlo b˘t do ãervna 2001 pfiijato doporuãení k mobilitû studentÛ, osob procházejících ‰kolením, mlad˘ch brigádníkÛ, uãitelÛ a ‰kolitelÛ a ãlenské státy by paralelnû mûly realizovat akãní plány mobility; – Komise bude pracovat s národními a místními vládami, sluÏbami zamûstnanosti a dal‰ími pfiíslu‰n˘mi aktéry na zhodnocení – do konce tohoto roku – proveditelnosti vytvofiení jednotného místa poskytujícího komplexní informace ohlednû evropské mobility, zejména zabezpeãením sluÏeb zamûstnanosti s celoevropskou databází pracovních míst, ÏivotopisÛ a moÏností studia. 13. Dále na Evropské radû v Laeken v roce 2001 probûhne hluboká diskuse k imigraci, migraci a azylu v rámci následn˘ch akcí k Evropské radû v Tampere (1999). V této souvislosti by mûla b˘t patfiiãná pozornost vûnována postavení pfiíslu‰níkÛ tfietích zemí legálnû usídlen˘ch v Unii. 14. Komise vytvofií pracovní skupinu na vysoké úrovni ke kvalifikacím a mobilitû s experty z podnikÛ, vzdûlávacích institucí a sociálních partnerÛ, pro posouzení charakteristik a pfiekáÏek existujících na evropském trhu práce, se zvlá‰tní pozorností k potfiebû kvalifikace v oblasti informaãních a komunikaãních technologií. Na tomto základû Komise zam˘‰lí pfiedloÏit jarní Evropské radû v roce 2002 Akãní plán rozvoje a otevírání nov˘ch evropsk˘ch pracovních trhÛ a konkrétní návrhy na jednotnûj‰í, transparentnûj‰í a flexibilnûj‰í reÏim uznávání kvalifikací a doby studia a pfienosnosti doplÀkov˘ch dÛchodÛ, bez újmy koherentnosti daÀov˘ch systémÛ ãlensk˘ch státÛ. ZRYCHLENÍ EKONOMICKÉ REFORMY VyuÏití potenciálu vnitfiního trhu 15. Dobfie fungující trhy jsou Ïivotnû dÛleÏité pro zv˘‰ení v˘hodnosti pro spotfiebitele a vytvofiení podnikatelského prostfiedí. Úspûch pfiede‰l˘ch reforem, s klesajícími náklady a lep‰ím v˘bûrem a kvalitou v˘robkÛ, dává silnou pobídku dal‰ímu pokroku. Vytvofiení efektivnû fungujícího vnitfiního trhu ve sluÏbách je jednou z nejvût‰ích priorit EU. V této souvislosti je dÛleÏité zajistit, aby byla – v souladu s pokyny stanoven˘mi v prohlá‰ení Evropské rady v Nice – plnû vzata v úvahu specifická situace sluÏeb obecného zájmu, jako jsou univerzální sluÏby, bezpeãnost, kontiP O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

nuita a jistota poskytování. Evropská rada vyz˘vá Radu a Komisi, aby realizovaly tyto smûrnice. Navíc, to musí jít ruku v ruce s rámcem pro rozvoj efektivních pfieshraniãních trhÛ podporovan˘ch adekvátní infrastrukturou. 16. Evropská rada bere v úvahu v‰echny v˘‰e zmínûné faktory a – naléhavû Ïádá ãlenské státy, aby udûlovaly vysokou prioritu transpozici smûrnic o vnitfiním trhu do národních legislativ s prÛbûÏn˘m cílem dosáhnout 98,5 % transpozice do jarního zasedání Evropské rady v roce 2002; – vítá zámûr Komise pfiedloÏit v roce 2002 návrh fie‰ící bariéry na vnitfiních trzích sluÏeb na základû pokraãujícího hodnocení tûchto bariér; – bere na vûdomí návrhy Komise ohlednû plynu a elektfiiny a vyz˘vá Radu, aby je posoudila co nejdfiíve. Podporuje cíl otevfiení trhÛ v tûchto sektorech a bere pfiitom v úvahu poÏadavek uspokojit potfieby uÏivatelÛ a potfiebu transparentnosti trhu prostfiednictvím vhodn˘ch regulaãních nástrojÛ. Za úãelem realizace cíle otevfiít trhy s elektfiinou a plynem co nejdfiíve bude posouzena otázka ãasov˘ch rozvrhÛ pro tyto trhy. Îádá Komisi, aby zhodnotila situaci v tûchto sektorech ve své zprávû jarní Evropské radû v roce 2002 za úãelem umoÏnûní pfiijetí dal‰ích krokÛ. Komise zajistí, aby byla plnû dodrÏena ustanovení Smlouvy a zejména jejích ãlánkÛ 85 a 86 a aby realizace tûchto rozhodnutí nemohla vyvolat Ïádné poruchy soutûÏe. Na tomto základû Komise rovnûÏ zajistí, aby podnikÛm, které stále tûÏí ze svého monopolního postavení na národních trzích, neplynuly z této situace nepatfiiãné v˘hody; – znovu potvrzuje svÛj zámûr vytvofiit Jednotné evropské nebe a oãekává dal‰í pokrok v této otázce vãas pfied zasedáním Evropské rady v Göteborgu v ãervnu; – bere na vûdomí zámûr Komise pfiedloÏit do ãervna 2001 komplexní návrh revize pravidel pro pfiidûlování slotÛ na leti‰tích; – bere na vûdomí zámûr Komise pfiedloÏit do prosince 2001 druh˘ balík opatfiení k otevfiení trhÛ domácí Ïelezniãní pfiepravy nákladÛ a cestujících; – naléhavû Ïádá Radu, aby na základû jiÏ proveden˘ch prací pro dosaÏení cílÛ stanoven˘ch v závûrech z Lisabonu dohodla spoleãné stanovisko a, spolu s Evropsk˘m parlamentem, schválila do konce roku 2001 smûrnici o po‰tovních sluÏbách;

– Komise, ve spolupráci se v‰emi pfiíslu‰n˘mi orgány, pfiedloÏí do konce roku 2001 strategii zjednodu‰ení a zkvalitnûní pfiedpisÛ. Finanãní sluÏby a rizikov˘ kapitál 17. Rychlá realizace Akãního plánu finanãních sluÏeb má nejvy‰‰í dÛleÏitost. K tomu je nutné urychlit legislativní proces. Regulace trhÛ s cenn˘mi papíry musí b˘t dostateãnû pruÏná, aby byla schopna reagovat na v˘voj trhu, pfii uznávání nezbytnosti transparentnosti a právní jistoty. Navíc, je tfieba podpofiit investice a inovace roz‰ífienou nabídkou rizikového kapitálu. 18. Evropská rada: – schvaluje usnesení k efektivnûj‰í úpravû regulace trhu s cenn˘mi papíry (k dispozici v angliãtinû v Mezinárodním oddûlení âMKOS) a soudí, Ïe zakládá dobrou platformu pro efektivní spolupráci v této oblasti mezi Komisí, Radou a Evropsk˘m parlamentem; – Ïádá plnou realizaci Akãního plánu finanãních sluÏeb do roku 2005 s tím, aby v‰echny dotãené strany vyvinuly ve‰keré úsilí pro dosaÏení integrovaného trhu s cenn˘mi papíry do konce roku 2003 tím, Ïe dají prioritu legislativû trhÛ s cenn˘mi papíry, jak se pfiedpokládá v Plánu, vãetnû krokÛ podpofien˘ch ve zprávû V˘boru moudr˘ch o úpravû evropsk˘ch trhÛ s cenn˘mi papíry; – schvaluje cíl dobfie fungujícího trhu s rizikov˘m kapitálem do roku 2003 prostfiednictvím realizace Akãního plánu pro rizikov˘ kapitál. Povzbuzování efektivní soutûÏe 19. Míra státní pomoci v EU musí b˘t sníÏena a systém musí b˘t transparentnûj‰í. 20. Za tímto úãelem: – se vyz˘vá Rada a Evropsk˘ parlament, aby do konce tohoto roku schválily pravidla pro vefiejné zakázky; – ãlenské státy by mûly do roku 2003 prokázat klesající trend státní pomoci ve vztahu k HDP a vzít pfii tom v úvahu potfiebu pfiesmûrovat pomoc k horizontálním cílÛm spoleãného zájmu, vãetnû cílÛ soudrÏnosti; – Komise zajistí, aby do ãervna 2001 existoval vefiejnû pfiístupn˘ on-line rejstfiík státní pomoci a její pfiehled a vyjasní, jak budou aplikována pravidla o státní pomoci na opatfiení urãená na podporu toho, aby rizikov˘ kapitál zlep‰oval finanãní prostfiedí pro malé a stfiední podniky. Danû 21. Evropská rada Ïádá Radu, aby dále pokraãovala ve své práci, v souladu se závûry Evropské rady z Feiry a Nice, pro dosaÏení

dohody o daÀovém balíku jako celku co nejdfiíve, nejpozdûji pak do konce roku 2002, podle paralelního ãasového rozvrhu pro rÛzné ãásti balíku. Podpora podnikání 22. Podnikání je jedním z pilífiÛ evropské strategie zamûstnanosti. DÛleÏit˘mi nástroji pomáhajícími vytvofiení pfiíznivûj‰ího podnikatelského prostfiedí v Evropû jsou národní akãní plány i rámcové programy Unie, jako je vícelet˘ program pro podniky a podnikání, charta mal˘ch podnikÛ, mikroúvûry, v˘mûny nejlep‰í praxe a vyhodnocování nejlep‰ích pfiíkladÛ podnikové politiky. Podniky a obãané potfiebují regulatorní prostfiedí, které je jasné, jednoduché, efektivní a funkãní na rychle se mûnícím globálním trhu. To znamená konzultace k navrhovan˘m pfiedpisÛm, hodnocení dopadÛ pfiedpisÛ, zavádûní systémÛ kodifikace a pfiepracovávání evropské legislativy a systémÛ pfiezkoumávání legislativy. Vefiejn˘ sektor by mûl zv˘‰it efektivnost a sníÏit byrokracii, aby byla posílena produktivní a inovativní schopnost na‰ich ekonomik, t.j. sníÏit statistické poÏadavky jen na základní otázky evropského vytváfiení politik. 23. âlenské státy a Komise se Ïádají, aby zlep‰ily kvalitu, vãasnost a dostupnost statistick˘ch informací nezbytn˘ch pro vyhodnocování nejlep‰ích pfiíkladÛ ve spoleãnû dohodnut˘ch oblastech klíãové dÛleÏitosti pro podnikovou politiku. Navíc, Komise se vyz˘vá, aby pfiem˘‰lela o vyuÏití kvantitativních cílÛ v podnikové politice. MODERNIZACE EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO MODELU 24. Dynamická Unie by se mûla skládat z aktivních sociálních státÛ (welfare states). Dobfie vyprojektované a fungující sociální systémy by mûly b˘t povaÏovány za produktivní faktor, protoÏe nabízejí bezpeãnost pfii zmûnách. To vyÏaduje stálou modernizaci evropského sociálního modelu na základû evropské Sociální agendy schválené v Nice, která pfiedstavuje rámec sociální politiky na pfií‰tích pût let. Zlep‰ování kvality v práci 25. Opûtné dosaÏení plné zamûstnanost zahrnuje nejen soustfiedûní se na více pracovních míst, ale rovnûÏ na lep‰í místa. Je tfieba vyvinout zv˘‰ené úsilí pro prosazování dobrého pracovního prostfiedí pro v‰echny, vãetnû rovn˘ch pfiíleÏitostí pro zdravotnû postiÏené, rovP O H L E D Y

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

nosti pohlaví, dobré a pruÏné organizace práce umoÏÀující lep‰í sladûní pracovního a osobního Ïivota, celoÏivotního uãení, bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, zapojení zamûstnancÛ a rÛznorodosti v pracovním Ïivotû. 26. Za tímto úãelem: – ãlenské státy a Komise, kaÏd˘ v rámci sv˘ch pfiíslu‰n˘ch kompetencí, budou definovat spoleãné pfiístupy k zachování a zlep‰ení kvality práce, která by mûla b˘t zahrnuta jako obecn˘ cíl do hlavních linií zamûstnanosti na rok 2002; – Rada spolu s Komisi vypracuje ukazatele pro kvalitu v práci a zpfiesní kvantitativní ukazatele tak, aby obojí mohly b˘t pfiedloÏeny vãas pro Evropskou radu v Laeken v roce 2001; – Rada, ve spolurozhodování s Evropsk˘m parlamentem, dokonãí do konce tohoto roku práci na novelizaci souãasné legislativy k realizaci zásady rovného zacházení s muÏi a Ïenami pokud jde o pfiístup k zamûstnání, pfiípravu na povolání a kariérní postup a pracovní podmínky; – Rada spolu s Komisí vypracuje ukazatele, které by zajistily, Ïe nebudou diskriminaãní mzdové rozdíly mezi muÏi a Ïenami. Prosazování zafiazování do spoleãnosti 27. Boj proti vylouãení ze spoleãnosti má pro Unii vrcholnou dÛleÏitost. Placené zamûstnání pro Ïeny a muÏe nabízí nejlep‰í ochranu proti chudobû a sociálnímu vylouãení. Ti, kdo nejsou schopni pracovat, v‰ak mají nárok na úãinnou sociální ochranu a mûli by mít moÏnost hrát aktivní roli ve spoleãnosti. Aktivní politika pracovního trhu podporuje zafiazení do spoleãnosti, coÏ kombinuje sledování sociálních cílÛ s udrÏitelností vefiejn˘ch financí. âlenské státy by mûly dát prioritu realizaci národních akãních plánÛ boje proti chudobû a sociálnímu vylouãení, aby pokroãily na základû spoleãn˘ch cílÛ dohodnut˘ch v Nice, hodnocen˘ch spoleãnû dohodnut˘mi ukazateli. 28. Evropská rada vyz˘vá Radu a Evropsk˘ parlament, aby se v prÛbûhu roku 2001 dohodly na návrhu programu zafiazování do spoleãnosti a Ïádá Radu, aby zlep‰ila monitorování aktivit na tomto poli tím, Ïe se do konce tohoto roku dohodne na ukazatelích pro boj se sociálním vylouãením. Role sociálních partnerÛ v fiízení zmûn 29. DÛleÏitost pfiíspûvku a odhodlání sociálních partnerÛ byla zdÛraznûna bûhem v˘mûny názorÛ s Troikou 2) 22. bfiezna 2001. Od-

28

hodlané a aktivní zapojení sociálních partnerÛ je zásadní nejen pro posuzování pokroku ke strategickému cíli Unie, ale rovnûÏ v realizaci probíhající reformy, jejíÏ úspûch vyÏaduje závazek od zamûstnavatelÛ i pracovníkÛ na podnikové úrovni. Evropská rada, aby pfiispûla k tomuto cíli, schválila co nejdfiívûj‰í vytvofiení Evropské observatofie prÛmyslov˘ch zmûn jako souãásti Dublinské nadace. Evropská rada by pfiivítala pozitivní v˘sledek probíhajících vyjednávání sociálních partnerÛ k doãasnému agenturnímu zamûstnávání a práci po telefonu. Sociální odpovûdnost podnikÛ 30. Evropská rada vítá iniciativy podnikÛ na prosazení podnikové sociální odpovûdnosti. Komise oznámila svÛj zámûr pfiedloÏit v ãervnu 2001 Zelenou knihu o sociální odpovûdnosti podnikÛ a povzbudit ‰irokou v˘mûnu názorÛ s cílem prosazování dal‰ích iniciativ v této oblasti. Bezpeãné a udrÏitelné systémy sociální ochrany 31. Stárnoucí spoleãnost vyÏaduje jasné strategie pro zaji‰tûní adekvátnosti dÛchodov˘ch systémÛ a zdravotnick˘ch systémÛ a péãe o stra‰í obãany, pfii souãasném zachování udrÏitelnosti vefiejn˘ch financí a mezigeneraãní solidarity. Tam, kde je to vhodné, by mûla b˘t plnû vyuÏita otevfiená metoda koordinace, zejména v oblasti dÛchodÛ, s pln˘m pfiihléd-

2) Troika – pfiedstavitelé pfiedchozí, souãasné a následující pfiedsednické zemû EU

nutím k principu subsidiarity. Tyto strategie budou usnadnûny paralelním úsilím o zv˘‰ení úãasti na trhu práce, produktivity a mobility. 32. Na základû technické práce vykonané na expertní úrovni a s pfiihlédnutím ke v‰em v˘‰e zmínûn˘m faktorÛm Evropská rada: – Ïádá Radu, aby vãas pfied zasedáním Evropské rady v Göteborgu pfiedloÏila v˘sledky studie vypracované V˘borem pro sociální ochranu, která vezme v úvahu práci provedenou V˘borem pro ekonomickou politiku k udrÏitelnosti dÛchodov˘ch systémÛ; – bere na vûdomí zámûr Komise pfiedloÏit sdûlení o kvalitû a udrÏitelnosti dÛchodÛ ve svûtle demografick˘ch zmûn. ZmocÀuje V˘bor pro sociální ochranu a V˘bor pro ekonomickou politiku, aby pfiipravily zprávu pro Radu pfied jarním zasedáním Evropské rady v roce 2002. PrÛbûÏná zpráva by mûla b˘t pfiedloÏena v prosinci 2001; – vyz˘vá Radu, aby se do konce roku 2001, ve svûtle pfiezkoumání moÏností, dohodla na parametrech pro modernizaci Nafiízení 1408/71 o koordinaci systémÛ sociálního zabezpeãení tak, aby umoÏnila Radû a Evropskému parlamentu pokroãit s jejím schvalováním... OD STOCKHOLMU KE GÖTEBORGU: POKRAâOVÁNÍ VE ZLEP·OVÁNÍ PROCESU 49. Lisabon úspû‰nû propojil ekonomické a sociální vûci. Strategie udrÏitelného rozvoje, vãetnû environmentální dimenze, která má b˘t schválena na Evropské radû v Göteborgu

v ãervnu, doplní a bude stavût na politickém závazku v rámci lisabonské strategie. V‰echny dimenze udrÏitelného rozvoje by mûly b˘t pfiezkoumány v kontextu v˘roãní jarní Evropské rady. 50. V souladu s tím Evropská rada na svém jarním zasedání v roce 2002 pfiezkoumá: – pokrok ve vãleÀování cílÛ udrÏitelného rozvoje do lisabonské strategie; – pfiíspûvek, kter˘ mÛÏe pfiinést sektor environmentálních technologií k podpofie rÛstu a zamûstnanosti. 51. Evropská rada Ïádá Komisi, aby ve svém hodnocení lucemburského procesu prozkoumala moÏnost zlep‰ení koordinace tohoto procesu s pfiípravn˘mi pracemi vedoucími k jarnímu zasedání Evropské rady. S cílem svedení procedur do jednoho proudu Evropská rada podporuje zámûr Komise zajistit, aby její v˘roãní syntetická zpráva zahrnovala hlavní prvky dal‰ích pfiíspûvkÛ, vãetnû tûch, které vznikají ze Ïádostí o spoleãné zprávy Rady a Komise, které mají b˘t pfiedloÏeny jarní Evropské radû. Tato syntetická zpráva, vãetnû sefiazení nejlep‰ích v˘sledkÛ z následn˘ch krokÛ k Sociální agendû, by mûla b˘t k dispozici nejpozdûji do konce ledna a bude hlavním základem pro pfiípravnou práci Rady. Evropská rada ze své strany, za úãelem zaji‰tûní konzistentnosti, soustfiedí na svém jarním zasedání své pokyny a politické popudy na ekonomické a sociální záleÏitosti.

●

EOK: Anal˘za závûrÛ stockholmského summitu EU

CELKOVÉ HODNOCENÍ Hodnocení ‰védského ministerské pfiedsedy Gorana Perssona je v˘stiÏné: „Postavili jsme první patro desetipatrového domu“. EOK neoãekávala opakování Lisabonu: strategie byla vypracována do urãit˘ch podrobností a Stockholm mûl b˘t konkrétní a pracovní a posunout vpfied práci na monitorování a stimulování pokroku a zpÛsobÛ, které by stanovily vysoké standardy pro budoucí ãinnost. Ov‰em syntetická zpráva Komise vzbuzovala obavy, Ïe by se mohla vytratit rovnováÏná povaha strategie a Ïe zejména plná zamûstnanost a sociální otázky by mohly b˘t odsunuty do pozadí. To, Ïe se tak nestalo, je témûfi dÛvodem prohlásit summit za úspû‰n˘. To, Ïe summit rovnûÏ pohnul s konkrétní prací a to zpÛsobem, kte-

29

P O H L E D Y

r˘ ukazuje jasné uznání poÏadavkÛ EOK, opravÀuje na‰e pozitivní hodnocení a popsání summitu v termínech jako je „solidní a stojící za to“, zvlá‰tû proto, Ïe neoliberálové chtûjí summit kritizovat, zejména pro jeho „neúspûch v prosazení liberalizace trhu s plynem a elektfiinou“. SROVNÁNÍ S KLÍâOV¯MI POÎADAVKY EOK Vyrovnaná a integrovaná strategie Obavy EOK, ãásteãnû vyvolané syntetickou zprávou Komise, Ïe se lisabonská strategie stane strategií „Cardiff II“ s pozorností pfiedev‰ím a pfiespfiíli‰ vûnovanou ekonomické reformû, se na‰tûstí v závûreãné zprávû nepotvrdily. Od poãátku tato zpráva dává jasnû najevo, Ïe ‰irok˘ a integrovan˘ pfiístup z Lisabonu bude uplatÀován i v budoucnu.

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

Sociální agenda schválená v Nice – tedy po Lisabonu – se tak stane integrální souãástí strategie; zejména modernizace evropského sociálního modelu bude probíhat na základû Sociální agendy. Boji proti vylouãení ze spoleãnosti je pfiikládána nejvy‰‰í dÛleÏitost. Zasedání rozhodlo, Ïe leto‰ní ·iroké smûrnice ekonomické politiky by mûly odráÏet závûry summitu – a tak by mûly rovnûÏ odráÏet rovnováÏn˘, integrovan˘ pfiístup. Plná zamûstnanost DÛleÏitost závazku k plné zamûstnanosti je jasnû uvedena na samém zaãátku – první titulek na první stranû závûrÛ pfiedsednictví zní „Stockholmské priority – plná zamûstnanost v konkurenceschopné Unii“. Tento závazek je posílen schválením stfiednûdob˘ch cílÛ – dosaÏení mûr zamûstnanosti ve v˘‰i 67 % celkovû a 57 % u Ïen do ledna 2005; a schválením nového cíle pro star‰í pracovníky – dosaÏení míry zamûstnanosti 50% do roku 2010 u Ïen a muÏÛ mezi 55 a 64 roky. Summit konstatoval, Ïe koncepce plné zamûstnanosti znamená lep‰í, stejnû jako více pracovních míst a musí zahrnout zlep‰ení kvality práce prostfiednictvím prosazování dobrého pracovního prostfiedí, rovn˘ch pfiíleÏitostí pro zdravotnû postiÏené, rovnost pohlaví, dobrou a pruÏnou organizaci práce umoÏÀující lep‰í sladûní pracovního a osobního Ïivota, celoÏivotní uãení, bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci, úãast zamûstnancÛ a rÛznorodost v pracovním Ïivotû. Pokud jde o rovnost pohlaví bylo dohodnuto, Ïe budou vypracovány ukazatele „zaji‰Èující, Ïe nebudou diskriminaãní mzdové rozdíly mezi muÏi a Ïenami“. Ekonomické oÏivení Zdá se, Ïe – jak o to EOK usilovala – summit diskutoval o vhodnosti souãasného mixu politik. Evidentní je urãité znepokojení z ekonomické situace – i kdyÏ formulace jsou opatrné („prostfiedí se stalo ménû pfiízniv˘m“). Je zde vítané opûtné zdÛraznûní dÛleÏitosti setrvání na cestû roãního tfiíprocentního rÛstu stanovené v Lisabonu – aby bylo moÏné fie‰it demografické v˘zvy a otázky zamûstnanosti. Av‰ak nejsou navrhována Ïádná konkrétní opatfiení na podporu oÏivení, i kdyÏ se naznaãuje, Ïe mûnová politika by mûla b˘t uvolnûná (...umoÏnûní mûnov˘ch podmínek vedoucích k ekonomickému rÛstu a stálé tvorbû pracovních míst). Investice do lidí a celoÏivotní uãení Uznává se dÛleÏitost celoÏivotního uãení a silného v‰eobecného vzdûlání, ale cíle, k nimÏ vyz˘vala EOK, nebyly schváleny. Hovofií se i o mobilitû pracovních sil, ale nikoli neproporcionálnû (jak se EOK obávala na základû syntetické zprávy pfiedloÏené Komisí tomuto summitu). ¤ízení zmûn Tato otázka v syntetické zprávû chybûla, ale zde se o ní hovofií v ãásti vûnované roli sociálních partnerÛ v fiízení zmûn. Vytvofiení Observatofie strukturálních zmûn je schváleno, ale není zmínûn návrh smûrnice o právech na informace a konzultace, i kdyÏ je v textu odvolávka na prosazování, mezi jin˘m, zapojení pracovníkÛ jako souãásti otázek kvality práce. Vefiejné sluÏby Na zaãátku ãásti t˘kající se ekonomické reformy je explicitnû uznána dÛleÏitosti sluÏeb obecného zájmu („..je dÛleÏité zajistit, aby byla v souladu s pokyny stanoven˘mi v prohlá‰ení Evropské rady v Nice plnû vzata v úvahu specifická situace sluÏeb obecného zájmu, jako jsou univerzální sluÏby, bezpeãnost, kontinuita a jistota poskytování“). P O H L E D Y

Pokud jde o liberalizaci, která byla dominujícím pfiedmûtem ve vût‰inû tiskov˘ch komentáfiÛ k jednání, summit reagoval na obavy francouzské vlády a dal‰ích z pfiíli‰ ãasné liberalizace trhÛ z elektfiinou a plynem (a tak nebyla stanovena Ïádná data pro dokonãení tohoto procesu), i kdyÏ byla dána zelená liberalizaci po‰t. Role sociálních partnerÛ Kromû konkrétní zmínky o sociálních partnerech pokud jde o fiízení zmûn, se v závûrech rovnûÏ fiíká, Ïe „Evropská rada by pfiivítala pozitivní v˘sledek probíhajících vyjednávání sociálních partnerÛ k doãasnému agenturnímu zamûstnávání a práci po telefonu“. Procedury Explicitnû jsou zmínûny existující procesy ekonomické politiky, politiky zamûstnanosti a sociální politiky (·iroké smûrnice ekonomické politiky, lucembursk˘ proces a Sociální agenda) a není zde Ïádná známka toho, Ïe by nûkter˘ z tûchto procesÛ mohl b˘t naru‰en. TakÏe, namísto toho, aby otázka kvality práce byla otevfiena jako oddûlená diskuse, závûry jasnû fiíkají, Ïe by se mûla stát souãástí Smûrnic zamûstnanosti pro rok 2002. Summit rovnûÏ skrytû kritizoval pfiípravy zasedání – pfiíli‰ mnoho nezkoordinovan˘ch zpráv – a dohodl se, Ïe by syntetická zpráva Komise mûla b˘t nepopiratelnou „hlavní základnou“ pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2002. DAL·Í ZÁLEÎITOSTI Za jeden z hlavních úspûchÛ summitu je obecnû povaÏována dohoda o pokraãování reformy finaãního trhu. To nebylo jedním z klíãov˘ch bodÛ EOK, i kdyÏ jsme podpofiili akce v této oblasti. Summit konstatoval, Ïe na svém zasedání v Göteborgu oãekává dal‰í pokrok v otázce Jednotného evropského nebe a naléhavû Ïádal Radu a Evropsk˘ parlament, aby dokonãily nezbytné procedury tak, aby byla smûrnice k liberalizaci po‰tovních sluÏeb schválena do konce roku 2001. Závûry hovofií pfiekvapivû málo o demografick˘ch v˘zvách. To, co o nich fiíkají, je hlavnû procedurální: o udrÏitelnosti dÛchodov˘ch systémÛ se bude hovofiit na göteborské Evropské radû v ãervnu 2001 a znovu na jarním summitu v roce 2002; Rada se vyz˘vá, aby do konce roku 2001 dohodla nové parametry pro modernizaci systémÛ sociálního zabezpeãení. Zasedání se nepodafiilo pokroãit v oblasti patentu Spoleãenství, a to, spolu s rozhodnutím nestanovovat cílová data pro liberalizaci trhÛ s elektfiinou a plynem, povaÏují podnikatelské kruhy za hlavní neúspûchy summitu. Jak se oãekávalo, dohodl se summit na tom, Ïe göteborské zasedání vãlení do strategie udrÏiteln˘ rozvoj. POZNÁMKA O COPYRIGHTU © European Communities, 1995 – 1999 Evropská unie provozuje tento server za úãelem posílení vefiejného pfiístupu k informacím o sv˘ch iniciativách a politice EU obecnû. Reprodukce je povolena, kromû pro komerãní úãely, za pfiedpokladu uvedení zdroje. Informace na serveru EVROPA neznamená nutnû odpovûdnost evropsk˘ch institucí. Na‰ím cílem je udrÏovat tyto informace aktuální a pfiesné, ani to v‰ak nemÛÏeme garantovat. Pokud se k nám dostane informace o chybách, pokusíme se je napravit. Nûkteré z dokumentÛ a multimediálních sekvencí na tomto serveru mohou obsahovat reference nebo odkazy na informace provozované jin˘mi organizacemi. Prosíme, vezmûte na vûdomí, Ïe nekontrolujeme a nemÛÏeme zaruãit relevantnost, aktuálnost nebo pfiesnost tûchto materiálÛ z vnûj‰ku.

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

30

KNIHOVNA

Zdislav Šulc Psáno inkognito Vydal Ústav pro soudobé dûjiny AV âR Praha 2000 Ukázky z knihy

SITUACE V ČESKOSLOVENSKU PO CHARTĚ 77 Anal˘za z února 1977 To, co se stalo v âeskoslovensku po Chartû 77, pfiekvapilo kaÏdého, iniciátory a signatáfie Charty nevyjímaje: místo pfiezíravého mlãení oficiálních míst, s jak˘m pfiijímala dfiívûj‰í protestní akce proti omezování obãansk˘ch práv a svobod jednotlivcÛ i cel˘ch skupin obyvatelstva, ponechávajíc je k tichému vyfiízení StB, vypukla grandiózní hysterická kampaÀ, jeÏ mûla domácímu i zahraniãnímu publiku názornû pfiedvést, kdo je v této zemi vládcem. Vypadalo to skoro jako malá repríza 21. srpna 1969, jenom místo tankÛ, samopalÛ a slzn˘ch granátÛ v praÏsk˘ch ulicích tu tentokrát demonstrovaly „sílu“ vládnoucí mocenské elity nejtûÏ‰í kalibry propagandistick˘ch zbraní, i kdyÏ, pravda, ponûkud obstaroÏní - stalinsk˘ model padesát˘ch let byl kaÏdému zfiejm˘ na první pohled. Je to úspûch Charty 77 nebo vládnoucí elity? Je to její hloupé a trapné faux pas anebo cílevûdomá reakce? Je to projev síly anebo slabostí existující moci? Je to akce „zbûsil˘ch“ nebo postoj mocenské elity jako celku? Máme-li si odpovûdût na tyto a mnohé dal‰í otázky, o které se dnes ãasto vedou spory, musíme si nejdfiíve poloÏit a zodpovûdût otázku o povaze moci, která vládne v této zemi, a povaze elity, která ji reprezentuje. 1. Je to moc, která nepramení ze souhlasu ãi podpory obyvatelstva anebo alespoÀ jeho 31

v˘znamnûj‰í ãásti. Jde o mocenskou elitu dosazenou zvenãí. Její závislost na daném velmocenském rozdûlení svûta a na existujícím pomûru sil ve svûtové politické arénû je evidentní. Pokud se toto rozdûlení a tento pomûr sil nezmûní, má tato elita své jisté. Na tomto faktu nic nezmûní ani fyzická pfiítomnost ãi nepfiítomnost okupaãních vojsk. Ta postupnou zmûnou vládnoucí garnitury, dovr‰enou v dubnu 1969, splnila své historické poslání a klidnû by se mohla vrátit tam, odkud pfii‰la. Na ãeskoslovenské situaci by se tím nic nezmûnilo. Ostatnû srpen 1968 ukázal, Ïe návrat je jen otázkou nûkolika hodin. Vzato z ãistû vnitropolitického hlediska, mûl by odchod „spojeneck˘ch vojsk“ jistou v˘hodu: z ãeskoslovenské kvazipolitické scény by zmizela nepfiíjemná rekvizita, neustále pfiipomínající skuteãn˘ zdroj moci vládnoucí domácí elity. Její nadûje na pûstování iluzí o vlastní suverenitû by jen stouply. Trvá-li „doãasnost“ pobytu tûchto vojsk i po devíti letech, jsou jistû ve hfie dÛvody je‰tû mnohem závaÏnûj‰í. 2. Jde o mocenskou elitu, která si je ve své naprosté vût‰inû této skuteãnosti plnû vûdoma. Zájem na pfieÏití ãlenÛ vládnoucí elity ve sv˘ch funkcích zaujal rozhodující místo mezi motivy, urãujícími chování vût‰iny jejích pfiíslu‰níkÛ, a ideologie je uÏ jen zástûrkou, která má cudnû zakr˘t hambatou nahotu této skuteãnosti. Po témûfi desetilet˘ch zku‰enostech s „normalizací“ si sama o svém postavení neãiní iluze. Realisticky vzala na vûdomí, Ïe pfii své vûkové struktufie (55-65 let) má malou nadûji dosáhnout za svého Ïivota podstatnûj‰í zmûny. Maximum toho, ãeho mocenská elita takového typu P O H L E D Y

mÛÏe dosáhnout, jiÏ vlastnû zhruba dosaÏeno bylo: mezi ní a vût‰inou obyvatelstva do‰lo postupnû k jakési mlãenlivé dohodû - vy nás necháte pokojnû „vládnout“ a my vás za to necháme „slu‰nû Ïít“. Tato dohoda mezi mocí a základní masou obyvatelstva se jiÏ vlastnû vytvofiila dávno a její manifestací byly volby s témûfi stoprocentní úãastí a témûfi stoprocentním ano pro „kandidáty Národní fronty“. K demonstraci dokonalé „morálnûpolitické jednoty lidu“ jiÏ chybûlo jediné - jasné a v˘slovné prohlá‰ení loajality celé kulturní fronty, zejména pak „centrální“, hlavnû umûlecké inteligence. Generální linie „diferenciace“ se v této oblasti prosazovala pomalu a tûÏce… To v‰e ale nic nemûní na skuteãnosti, Ïe proces „normalizace“ a „diferenciace“ byl koneãnû dovr‰en. Klasická kvazipolitická scéna totalitního socialismu byla plnû obnovena se v‰emi náleÏit˘mi kulisami a rekvizitami - vãetnû „hrstky nepfiátel lidu“, reprezentovan˘ch nyní hlavnû signatáfii Charty 77. – Divadlo mÛÏe opût dennû hrát perfektnû nastudovaná pfiedstavení „nejdokonalej‰í demokracie“ svûta s vysoce ideovou a pedagogickou náplní, neúnavnû znovu a znovu demonstrující – „morálnûpolitickou jednotu lidu“, pevnû stojícího za stranou a vládou (99,9 % pro kandidáty Národní fronty); – z voleb vze‰l˘ a vÏdy jednomyslnû hlasující federalizovan˘ parlament; – témûfi stoprocentní ãlenství dûlníkÛ a zamûstnancÛ v odborech, které nikdy nestávkují a vÏdy podporují stranu a vládu, i tehdy, kdyÏ jejich ãleny vyhazuje z práce a zapisuje

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

je na „ãerné listiny“, aby uÏ nikdy nemohli získat zamûstnání podle vlastní volby; – loajalitu rolníkÛ, jiÏ dávno prakticky na sto procent druÏstevních, a – nepoãítáme-li samu vládnoucí mocenskou elitu a ‰melináfiské podsvûtí – z „pfiedností“ socialismu nejvíce profitující spoleãenskou vrstvu; ta právû proto, Ïe má co ztratit, v nejkritiãtûj‰ích chvílích (1968) zÛstává neutrální a v „normalizované“ dobû trpûlivû splácí svou daÀ pfiedepsanému rituálu pfii bohosluÏbách schizofrenní socialistické spoleãnosti; – a nyní koneãnû i kultura vstoupila na tuto scénu jak pfii prvomájové manifestaci s vysoko zdviÏen˘mi transparenty své „vûrnosti“ lidu, stranû a vládû; – jen ze zákulisí je moÏno nûkdy zaslechnout trochu hluku, kter˘ tam dûlá pár stovek chuligánsk˘ch „samozvancÛ a ztroskotancÛ“ podle pokynÛ imperialistick˘ch v˘zvûdn˘ch centrál a naru‰uje tak dojemnou idylu dokonalého pfiedstavení... Ná‰ lid ov‰em nikdy nedopustí, aby se dostali na jevi‰tû... Není pochyb o tom, Ïe pro Bûlehrad bude pfiipraveno zvlá‰tní gala pfiedstavení. Na scénáfii se jiÏ beztak pilnû pracuje a v˘roba vhodn˘ch rekvizit je jistû v plném proudu…. Okolnosti zformování této skupiny a pozdûj‰í posrpnov˘ (1968) a podubnov˘ (1969) v˘voj probudily a silnû stimulovaly u jejích pfiedstavitelÛ nûkteré typické psychologické rysy v‰ech „vûrn˘ch“ a „zaslouÏil˘ch“: oni jediní prokázali v kritick˘ch dobách pevnost a vûrnost, zatímco jiní zakolísali ãi dokonce zradili; oni byli nejmoudfiej‰í, historie jim dala za pravdu a ostatní usvûdãila z omylu ãi politické hlouposti; oni mají nejvût‰í zásluhy o re-

Ïim, jim proto patfií nejdÛleÏitûj‰í pozice v nové mocenské elitû, oni mají mít hlavní slovo pfii formování její strategie a taktiky. b) Ti, ktefií se pod tlakem okupaãní reality pfiipojili sv˘m podpisem pod moskevsk˘ protokol. Bezprostfiednû po podpisu mÛÏeme mezi nimi více ãi ménû zfietelnû rozeznat tfii skupiny politikÛ: – „realisté“, ktefií vzali na vûdomí okupaci jako nezmûniteln˘ fakt, ale je‰tû vûfiili na moÏnost omezené realizace reformy (program ledna 1968); – „konjunkturalisté“, jejichÏ rozhodnutí pfiimknout se bylo diktováno nesentimentálním, neideologick˘m, cynick˘m postojem k profesi politika, kter˘

se snaÏí udrÏet ve vládnoucí mocenské elitû, aÈ je jakákoli; – jednotlivci, ktefií uvûfiili v historické poslání své vlastní osoby. Ze tfií pretendentÛ této role – A. Indra (patfiící ov‰em i do kategorie „zvatelÛ"), L. Svoboda a G. Husák - si skuteãné pozornosti zaslouÏí jenom ten poslední. G. Husák nepochybnû patfií a bude patfiit k pozoruhodn˘m postavám dûjin ãeskoslovenské politiky. Jeho Ïivotopisci nebudou mít snadnou úlohu zhodnotit jeho roli objektivnû, bez pfiedsudkÛ objasnit motivaci zdánlivû krkolomn˘ch pfiemûn jeho chování pfied a po srpnu 1968 a konfrontovat zámûry se skuteãnû dosaÏen˘mi v˘sledky. Jakkoli je nemoÏné splnit tento úkol P O H L E D Y

v tomto ãlánku, nelze se obejít alespoÀ bez velmi struãné charakteristiky. Ti, kdo je‰tû pfied rokem 1968 mohli nahlíÏet do zákulisí politické scény, jistû znají historku ze sklonku novotnovské éry, kdy se reformní síly usilovnû snaÏily o návrat G. Husáka do politiky a naráÏely pfiitom na tuh˘ odpor Novotného osobnû (jak by ne, vÏdyÈ patfiil k tûm, kdo Husáka poslali do kriminálu, o antislovakismu Novotného pak vÛbec nemluvû). Tlak byl v‰ak tehdy uÏ tak siln˘, Ïe Novotn˘ musel ustoupit a nabídl G. Husákovi funkci námûstka ministra spravedlnosti. Husák v‰ak tuto nabídku nepfiijal, povaÏoval ji z hlediska své politické rehabilitace za nedostaãující. Tehdy novotnovská garnitura (a je pikantní, Ïe nejeden z ní dnes slouÏí pod Husákem) s nenávistn˘m posmûchem mluvila o nezfiízené ctiÏádosti, veliká‰ství, slavomamu, kariérismu a jin˘ch stra‰n˘ch vlastnostech G. Husáka. (Neménû pikantní ov‰em je, Ïe stejné stfiely dnes vysílá Husákova propaganda proti signatáfiÛm Charty 77.) Faktem je, Ïe Husák patfiil ke gottwaldovské (a tedy zásadnû stalinské) garnitufie, která vytvofiila „socialistickou“ âSR a Ïe v této garnitufie patfiil k nejvzdûlanûj‰ím, nejchytfiej‰ím a nejzku‰enûj‰ím politikÛm, vy‰kolen˘m je‰tû skuteãnou (a nikoli kvazipolitickou) scénou politického boje pfied únorem 1948, ale i politick˘mi monstrprocesy, k jejichÏ prvním obûtem sám patfiil. Faktem je, Ïe v dobû, kdy se jednalo o návrat Husáka do politiky, kvality jeho politické osobnosti vysoko pfievy‰ovaly kvality kteréhokoli pfiíslu‰níka novotnovské aparátnicko-byrokratické elity moci i vlády vãetnû jejího ‰éfa.

1 – 2 / 2 0 0 1

B ¤ E Z E N

Faktem je, Ïe si to uvûdomovali nejen sloven‰tí, ale i ãe‰tí pfiedstavitelé reformního hnutí, ktefií právû v návratu Husáka do politiky spatfiovali jednu ze ‰ancí pro pokrok a budoucí úspûch reformy, a proto pro nûj usilovnû pracovali. Faktem ov‰em rovnûÏ je, Ïe si toho byl dobfie vûdom i sám Husák a Ïe toto sebevûdomí mu zÛstalo i ve vztahu ke garnitufie politické moci, jeÏ reprezentovala „praÏské jaro“…. 25. února 1977 PO NÁS POTOPA Nová ofenzíva staré koalice To, co se v SSSR stalo po nástupu M. Gorbaãova a z hlediska âSSR vyvrcholilo jeho náv‰tûvou, nabídlo hlavnû ãeskoslovenskému politickému vedení jedineãnou ‰anci: vymanit se ze zajetí politické koalice se „zvateli“, ktefií se po srpnu 1968 stali silou urãující charakter „normalizace“. Ti se zbûsilou nenávistí mstitelÛ obnovili atmosféru i zpÛsoby vládnutí stagnující breÏnûvovské neostalinské éry, ve kterém se sen o jakémsi ãeskoslovenském kadárismu rychle rozplynul. Tehdy nemûl G. Husák jinou volbu neÏ spojit se s touto historicky anachronickou „garniturou“, anebo odejít z politické scény. Tentokrát na nové kfiiÏovatce dûjin mohl volit jinak. Po pfiíchodu M. G. a po jeho odsouzení breÏnûvovské éry jako období pfiedkrizového ztratili hlavní pfiedstavitelé a nositelé „normalizace“ svou jedinou spolehlivou (zahraniãní) základnu, kdyÏ pfiitom hodnota domácí sociální podpory se nebezpeãnû pfiiblíÏila nule (vÏdy „‰píglovská“ vystoupení tûchto „politikÛ“ i vût‰inû znormalizované strany byla leda pro smích). Souãasnû se v‰ak uká32

zalo, Ïe i v daném vedení jsou lidé, ktefií jsou schopni se ke gorbaãovské politice nejenom pfiihlásit slovy, ale vypracovat i její ãeskoslovenskou alternativu - pokud se zatím nûco konkrétního (i kdyÏ stále je‰tû znaãnû omezeného) v tomto smûru vyskytlo, mûlo to svÛj pÛvod v „dílnû ·trougalovû“. JiÏ pár t˘dnÛ po náv‰tûvû M. G. v‰ak prokázalo, Ïe G. H. se rozhodl této historické ‰ance nedbat. Série sjezdÛ tvÛrãích svazÛ a semináfi k 70. v˘roãí V¤SR byly plánovitû vyuÏity k tomu, aby právû ústy hlavních reprezentantÛ jádra této koalice bylo demonstrativnû oznámeno, Ïe „v‰em u nás musí b˘t jasné, kdo u nás vládne“ (J. Fojtík) a Ïe jen „ãistokrevní malomû‰táãtí radikálové“ mohou poÏadovat, aby „padaly hlavy pokud moÏno na nejvy‰‰ích místech“ (A. Indra) - ten dodatek o nejvy‰‰ích místech byl jen v televizi, tisk jej vynechal, coÏ byla zfiejmá replika (v jiné podobû se opakující i v ostatních vystoupeních) na diskusní pfiíspûvek herce Milo‰e Kopeckého, jehoÏ plné, nezcenzurované znûní se stalo samizdatov˘m bestselerem, kter˘ se dostal snad do kaÏdé rodiny. Defilé „zdravého jádra“ zaãal M. Jake‰ na sjezdu Svazu ãeskoslovensk˘ch spisovatelÛ, pokraãovali v nûm V. Biºak na sjezdu dramatick˘ch umûlcÛ a A. Indra na sjezdu v˘tvarn˘ch umûlcÛ, J. Fojtík pak na zmínûném semináfii. V‰ichni v novém, i kdyÏ nepfiíli‰ padnoucím obleãení hlavních pfiestavbáfiÛ a nejvût‰ích pfiátel umûní a umûlcÛ, ktefií po témûfi dvacetiletém pusto‰ení ãeskoslovenské kultury náhle pateticky volají: „Tvofite, nebojte se riskovat... Na‰e strana a socialistick˘ stát nebudou pfiípadn˘ 33

neúspûch povaÏovat za nepoctiv˘ zámûr. Je tfieba vzít na vûdomí a respektovat, Ïe i umûlec hledá, Ïe se zm˘lí.“ (V. Biºak.) A souãasnû nabízejí vût‰í odmûny, „aby pfiední umûlci nemuseli vypomáhat v reklamách“! Tento pouÈov˘ ráz pfiestrojení jen je‰tû více vynikne, kdyÏ napfiíklad na Jeníkovi a Mafience z Prodané nevûsty objasÀují, Ïe „v‰elicos je moÏné a nutné opravit, ale nesmíme ustoupit z... obecn˘ch principÛ vyvûrajících z marxismu-leninismu“ (V. Biºak). Seriál vystoupení hlavních pfiedstavitelÛ „zdravého jádra“ tak vefiejnosti demonstroval, Ïe stará koalice trvá a Ïe po doãasném vyãkávání a nejistém obranáfiství opût nastoupila do nové ofenzívy. Proã G. H. nyní dobrovolnû potvrdil svazek, kter˘ byl kdysi nucen pfiijmout pod tlakem objektivních okolností? O tom je moÏné se pouze dohadovat. MoÏná, Ïe sám je‰tû neuvûfiil v trvalost zmûn, o které usiluje M. G. (není zdaleka sám, znalost dûjin Ruska i sedmdesátiletí historie SSSR a osudu prvního reformátora N. Chru‰ãova dodávají takové nevífie hojnost potravy), a proto vlastní reformátorství nehodlá realizovat jako svoje iniciativní dílo, ale jen jako povinnou daÀ tomu, kdo je právû v ãele protektorské velmoci. Ostatnû - zku‰enost s náv‰tûvou M. G. potvrdila, Ïe pro toho, komu záleÏí jen na tom, aby zÛstal u moci, je to postoj „moudr˘“, realistick˘, neboÈ umoÏÀuje pfieÏít, i kdyÏ domácí politika nového protektora je prav˘m opakem politiky jeho pfiedchÛdce. Potom i po pfiípadném pádu velkého reformátora je moÏné jeho nástupci interpretovat vlastní reformátorskou aktivitu jen jako projev vûrnosti a lásky k velikéP O H L E D Y

mu bratru. (Je jistû pikantní, Ïe je-li tato nevíra v moÏnosti reformování existujícího socialismu opravdová, dostává se tím G. H. vlastnû na stejnou pozici jako tfieba P. Tigrid.) MoÏná v‰ak, Ïe kalkulace takového rozhodnutí byla zaloÏena v˘luãnû na faktorech domácích. Jádro staré koalice má v souãasném vedení stále je‰tû poãetní pfievahu, zvlá‰tû vezmeme-li v úvahu, Ïe dal‰í jeho ãást tvofií „bláto“, které se hne vÏdy tam, kam se síla napfie. Ti, (kdo mají ambice stát se aktivními, iniciativními reformátory, jsou zde stále v˘jimkou. Tady hned napadá otázka, co by se stalo, kdyby se zmûnil charakter koalice a dosavadní „zdravé jádro“ by ode‰lo? Nebude tím ohroÏeno samo mocenské postavení toho, kdo tuto operaci uskuteãní? Nebudou pak reformátofii, budou-li jiÏ jednou mocensky v pfievaze, poÏadovat i odchod toho, kdo s nimi uzavfiel koalici? Pak i poslední sen o slavném uloÏení ostatkÛ na Vítkovû se mÛÏe rozplynout stejnû jako sny pfiedchozí. Zachování koalice v‰ak v tomto smûru sk˘tá naprostou jistotu: jestliÏe po roce 1968 se G. H. nemohl obejít bez „zdravého jádra“, dnes se oni nemohou obejít bez nûho. Av‰ak nejenom to. Vlastní v˘kon reformátorského díla a odpovûdnost za nû ponechává tato stará koalice tomu, kdo uÏ dlouho o ni usiluje - vÏdyÈ jak „Zásady pfiestavby ekonomického mechanismu“, tak i zákon o podniku pocházejí z dílny ·trougalovy- aniÏ jsou dosavadní normalizátofii zbaveni moÏnosti „do toho mluvit“ bez jakékoliv odpovûdností a tak pfiipravované reformy omezit, „zpoloviãatût“ a tím vlastnû zaruãit jejich neúspûch, coÏ, jak se zdá, se úspû‰nû dafií. A tak nemusí trvat

1 – 2 / 2 0 0 1

B ¤ E Z E N

dlouho, a bude dost „praktick˘ch dÛkazÛ“ proti reformám i proti reformátorÛm. MoÏná, Ïe se pfii kalkulaci dal‰ího postupu uplatnily „zákony smeãky“. Její témûfi dvacetileté souÏití a drsná, ba nejednou pfiímo ‰pinavá normalizaãní souãinnost vytvofiily pevné pouto solidarity, která má zabránit, aby z té ‰píny pokud moÏno nic nevyplavalo na povrch. Zfiejmû ne náhodou uji‰Èoval na sjezdu dramatick˘ch umûlcÛ V. Biºak, Ïe strana se nehodlá „zfiíci... tûch umûlcÛ, ktefií jí pomáhali pfiekonávat krizi“, a Ïe „na nikoho, kdo pomáhal, nezapomíná“. Nejde ov‰em jenom o umûlce. M. Jake‰ na sjezdu spisovatelÛ upozorÀoval, Ïe „oddanost socialismu a politická vyspûlost (jejíÏ mírou je samozfiejmû vûrnost vládnoucí garnitufie - pozn. Z. ·.) je v základû poÏadavkÛ na fiídící pracovníky MoÏná, Ïe v základû rozhodnutí nedbat naskytnuv‰í se historické ‰ance bylo od v‰eho zmínûného trochu a je‰tû nûco navíc. V kaÏdém pfiípadû to v‰ak znamená, Ïe vládnoucí garnitura, která v âSSR získala definitivu pro nejbliÏ‰í dal‰í léta, zcela rezignovala na „vy‰‰í cíle“, na potfieby a zájmy spoleãnosti, vzdala úsilí o moÏnou rehabilitaci socialismu. Jedin˘m motivem, kter˘ udrÏuje její rozhodování, je sebezáchova moci. Jakékoli pfiedpokládané reformní návrhy proto neposuzuje z toho hlediska, zda jsou odbornû perfektní, zda vytváfiejí konzistentní mechanismus pro fungování spoleãnosti a její ekonomiky, ale zda nemohou ohrozit jejich mocenské postavení. Nevysloven˘m, ale prakticky realizovan˘m heslem se stalo: Po nás potopa! 2. ãervence 1987

ABECEDA B – â

Abeceda prosperity J A N

K E L L E R

BILLBOARD Barevné billboardy patfií ke zdaleka nejdÛleÏitûj‰ím rekvizitám spoleãnosti prosperity. Plní v ní hned nûkolik nezastupiteln˘ch funkcí. Oficiálnû se v‰ak hlásí pouze k funkci jediné, k funkci v˘vûsního ‰títu, jenÏ v minulosti nad dvefimi fiemeslnick˘ch krámÛ oznamoval, jakou sluÏbu je schopen mistr zákazníkovi poskytnout. Dne‰ní billboardy jsou velmi rozmanité a visí v‰ude, na stûnách ãinÏákÛ, v ulicích mûst, v polích i zbytcích lesÛ kolem dálnic. Vzniká tím dojem, Ïe spoleãnost prosperity je ochotna splnit komukoliv jakoukoliv sluÏbu prakticky v‰ude. Pohled na billboardy je bezplatn˘, takÏe na nevídané prosperitû mohou alespoÀ touto formou participovat naprosto v‰ichni a pouh˘ pohled na orosenou láhev skotské whisky zahfieje docela zdarma i Ïíznícího bezdomovce. Billboardy v‰ak nejsou zdaleka jen v˘vûsním ‰títem. SlouÏí zároveÀ jako pion˘rská nástûnka a trochu i jako orwellovská televize. V prvém pfiípadû billboard hrdû hlásá splnûné úkoly a ulovené bobfiíky. Nûkteré z nich jsou pfiímo fantastické a v‰echny oddílové vedoucí naplÀují p˘chou. Na billboardech se skvûjí auta, která ani trochu neãmoudí, ‰lukují na nich kufiáci, ktefií ani trochu nezaka‰lou, záfií z nich bonbóny a ãokolády, po nichÏ se nekazí Ïaludek ani zuby, i v mrazu na nich pózují sleãny docela bez ‰ály. Není pfiitom dÛleÏité, kolik aut, bonbónÛ ãi hezk˘ch sleãen má kdo z nás v domácnosti. Podstatné je, Ïe jsme na kaÏdém rohu a za kaÏdou zatáãkou znovu a znovu uji‰Èováni, Ïe to v‰e je zde jen pro nás a Ïe to v‰e mÛÏeme pfii tro‰e ‰ikovnosti v‰ichni mít. Kdo by odolal tak v˘hodné, velkorysé a zcela nezi‰tné nabídce. Pokud snad prosperita zatím je‰tû není ve v‰ech domácnostech, není to dÛvod k pláãi. V‰ichni pfiece vidí, Ïe na ulicích a podél cest je jí uÏ nyní dostatek. Jen co sestoupí z plakátÛ, zaplní na‰e domovy tak, Ïe v nich nebude k hnutí. Je to jen otázka ãasu. Billboardy v‰ak nelemují na‰e cesty jen proto, abychom se mohli kochat pohledem na jejich neskuteãnou nádheru. ZároveÀ se dívají také ony na nás, bedlivû nás pozorují. Zkoumav˘m pohledem zji‰Èují, jestli nám snad je‰tû nûco nechybí. „Má‰ uÏ urãitû v‰e, co potfiebuje‰ k úplnému ‰tûstí? Nechybí ti náhodou je‰tû nov˘ krém na opalování, anebo snad na boty?“ Jejich dohled je v‰udypfiítomn˘, nelze mu uniknout. Spolehlivû nás najde na laviãce v parku, pfied cukrárnou, ãeká na nás ve dne v noci na kaÏdé zastávce autobusu. Slu‰n˘ obãan dobfie ví, co je jeho povinností, a cestou z práce postupnû nakupuje v‰e, co zahlédne na okolních billboardech. Pro vût‰í pfiehlednost nûktefií marketingoví odborníci doporuãují billboardy s jiÏ zakoupen˘m zboÏím pfie‰krtnout. Snadno pak zjistíme, co nám do úplné P O H L E D Y

prosperity je‰tû chybí, a zároveÀ se pojistíme proti tomu, abychom nûkterou vûc nekupovali zbyteãnû dvakrát. Teprve aÏ budou v‰echny barevné billboardy lemující na‰e cesty tlustû pfie‰krtány, budeme snad koneãnû dokonale ‰Èastni. CIGARETKA Ti lidé, pro které je symbolem prosperity velk˘ plakát firmy Marlboro, na nûmÏ na kapotû hodnû v˘razného terénního auta pózuje skupina mladíkÛ a jedna krabiãka cigaret, ti lidé ani netu‰í, jak blízko jsou pravdû. V jediném balíãku cigaret je skuteãnû ukryta ve‰kerá prosperita, a to pfiímo ve své nejryzej‰í podobû. Cigareta je pfiedev‰ím mal˘ ekonomick˘ zázrak. ProtoÏe je tabák pûstován zpravidla v zemích s nejniÏ‰í hodnotou pracovní síly a továrny na cigarety ãasto stavûny v ménû vyvinut˘ch zemích, je rozdíl mezi náklady a trÏbami obrovsk˘. Tabákové firmy vysoce prosperují, i kdyÏ jim velkou ãást zisku nekompromisnû ukrajují danû státu, kter˘ jakoÏto zosobnûní vÛle lidu dozírá nad tím, aby lid nebyl zabíjen zbyteãnû, tedy bez odpovídajícího finanãního efektu. Krabiãka cigaret je ov‰em téÏ zázrak dizajnérsk˘. Pfiitahuje svou elegancí a jednoduch˘m vkusem. Je lesklá, ãistá, v‰e na ní i v ní je úzkostlivû pod kontrolou, v‰e stále znovu váÏeno a mûfieno. Je naprosto nepfiípustné zabíjet vzácné klienty cigaretami, které by obsahovaly tfieba jen o zlomek gramu ménû neÏ praví norma, ãi byly o milimetr krat‰í anebo del‰í. Preciznost pfiípravy tabáku, papíru i balení a v‰udypfiítomnost kontroly pfii v˘robû je zárukou nejvy‰‰í solidnosti firem obchodujících se smrtí. Zákazník, kter˘ by shledal na zakoupeném v˘robku jakoukoliv vadu, bude královsky od‰kodnûn a firma se mu písemnû omluví. Cel˘ proces pomalé smrti kufiáka musí probíhat v normû a za pfiísn˘ch bezpeãnostních opatfiení. Tabákové firmy respektují bezv˘hradnû tento základní vzorec fungování celé na‰í civilizace, kter˘ nalezl svÛj v˘raz téÏ v „ekologick˘ch“ normách pfiípustného zneãi‰tování a otravování prostfiedí. Krabiãka cigaret je ov‰em téÏ mal˘ vûdeck˘ zázrak. Existuje jen málo v˘robkÛ, na jejichÏ testování bylo vynaloÏeno tolik odborného úsilí. Úãinky koufiení byly zvlá‰È preciznû testovány na zvífiatech. Jako pokusná zvífiata jsou ãasto pouÏíváni chrti, kter˘m je otevfien hrudník a koufi z hadice vhánûn pfiímo do prÛdu‰nice. Srdce mají pfiitom napojeno na rozliãné mûfiící pfiístroje. Podobnû králíci jsou napojeni na zafiízení, které vede koufi otvorem profiíznut˘m v krku. Díky nesãet˘m pokusÛm tohoto druhu dnes zcela spolehlivû víme, Ïe chrtÛm ani zajícÛm koufiení nedûlá dobfie. V dÛsledku toho pfiibyla na okrajích tabákov˘ch reklam varovná vûtiãka ministerstva zdravotnictví. Smrt stovek chrtÛ a tisícÛ zajícÛ tedy nebyla zbyteãná a na‰e vûda opût neobyãejnû exaktnû zabodovala.

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

34

Krabiãka cigaret koneãnû plnû uspokojuje na‰i potfiebu po neustálém rÛstu, dal‰í z vlastností vize prosperity. Zatímco poãátkem let devadesát˘ch umíraly na následky koufiení roãnû pouhé tfii miliony lidí, rekordní Ïnû se budou rok od roku zvy‰ovat. Je spoãteno, Ïe kolem roku 2020 bude umírat na následky koufiení jiÏ 10 milionu lidí kaÏd˘m rokem a pfiedstavitelé tabákového prÛmyslu soudí, Ïe máme je‰tû na víc. Prozfietelnû se proto zamûfiují ve sv˘ch reklamách pfiedev‰ím na dospívající mládeÏ, právû v ní je budoucnost tabákového prÛmyslu. Ze dvou miliard dûtí, které dnes Ïijí na Zemi, se jich zhruba 800 milionÛ stane kufiáky. I kdyÏ by z nich mûl zemfiít pouze kaÏd˘ tfietí aÏ ãtvrt˘, bude to ãtvrt miliardy lidí. Tolik klientÛ vûrn˘ch aÏ za hrob uÏ stojí za nûjakou tu billboardovou reklamu apelující na odvahu a muÏnost. CIVILIZACE V pozoruhodné knize nazvané „Proces civilizace“ popisuje historik a sociolog Norbert Elias, jak pracnû a s jak˘mi obtíÏemi si je‰tû historicky docela nedávno na‰i pfiedkové osvojovali zpÛsoby civilizovaného chování. Popisuje, jak v prostfiedí dvorské kultury se na samém poãátku moderní doby pfiední ‰lechtici uãili zvládat to, co dnes povaÏujeme za elementární základy kulturního jednání. Uãili se jíst pfiíborem, smrkat do kapesníku a neodkládat sousto, které jiÏ nakousli, zpût do spoleãné mísy. Neménû pracnû se uãili pacifikovat své vzájemné vztahy, tlumit agresivitu, krotit v˘buchy vzteku a zlosti. Tento velmi pozvoln˘ proces kultivace a pacifikace mezilidsk˘ch vztahÛ na‰el svÛj odraz také v rovinû teorie. Zaãíná se mluvit o spoleãenské smlouvû, kterou lidé mezi sebou uzavfieli, aby se ochránili pfied válkou v‰ech proti v‰em, jeÏ ãinila jejich Ïivot pfiíli‰ hrub˘, drsn˘ a pfiíli‰ krátk˘. Norbert Elias se jako optimista domníval, Ïe proces kultivace mezilidsk˘ch vztahÛ je nevratn˘, má kumulativní povahu a postupnû zasáhne v‰echny vrstvy spoleãnosti. Pokrok civilizace se nedá zastavit a kultivace chování ãasem prokape i mezi neurozené a chudé. Ekologické hnutí uvûfiilo optimismu podobn˘ch pfiedstav, kdyÏ pfii‰lo se svou radikální v˘zvou: Roz‰ifime slibnû nastartovan˘ proces kultivace i mimo lidskou obec. Pacifikujme své vztahy ke zvífiatÛm a ke krajinû. Roz‰ifime i na ekosystémy okruh tûch, pro nûÏ bude platit smlouva o neútoãení. Ekologické hnutí proná‰í, tu s vût‰ím, tu s men‰ím dÛrazem, své v˘zvy jiÏ více neÏ ãtvrt století. ârtá vizi civilizace, která dokáÏe dovést proces kultivace jednání do v‰ech dÛsledkÛ, takÏe se bude vztahovat právû tak na na‰e jednání vÛãi zvífiaÛm, jako na ná‰ postoj k protûj‰ímu kopci i vzdálenûj‰ím stráním. Jako kdybychom v‰ak nemûli dost sil, ãasu a dobré vÛle uzavfiít smlouvu s pfiírodou, s krajinou a se Ïivotem. A co je hor‰í, jiÏ uzavfiené smlouvy mezi lidmi jsou opakovanû vypovídány. Ti, kdo pfied staletími sehráli klíãovou roli pfii dodrÏování spoleãenské smlouvy, tedy bohatí a vzdûlaní mû‰Èané, mají dnes ãasu nejménû. Spoustu jim ho zabírá budování prosperity. Namísto kultivace mezilidsk˘ch i ‰ir‰ích vztahÛ, vûnují se dnes bohatí a zámoÏní mû‰Èané v práci a ãasto i ve volném ãase zvy‰ování hrubého domácího produktu. Roztoãené kolo vynucen˘ch v˘dajÛ

35

P O H L E D Y

ãiní z jejich úsilí práci Sysifovu. Má-li zaplátovat alespoÀ ãást dûr v pfiírodû i v mezilidsk˘ch vztazích, které b˘vají ãasto dÛsledkem minulého budování prosperity, musí upocen˘ a ufiícen˘ mû‰Èan trávit dûláním prosperity tolik ãasu, Ïe mu stále ménû zb˘vá na její uÏívání. Navíc ho ta nikdy nekonãící dfiina zamûstnává natolik, Ïe mu nedovoluje pfiíli‰ pfiem˘‰let o tom, proã se záplaty na pfiírodû i na vztazích mezi lidmi stále znova a znova umínûnû trhají. Z nedostatku jin˘ch moÏností pfiijímá proto vdûãnû uji‰Èování ekonomÛ, podle nichÏ na lásku ke krajinû stejnû tak jako na hlub‰í úctu k Ïivotu zvífiat ãi stromÛ jsme zatím bohuÏel stále je‰tû pfiíli‰ chudí. AÏ jednou zbohatneme, aÏ budeme koneãnû prosperovat, pohneme jistû i s procesem civilizace, kter˘ jsme zatím z ryze praktick˘ch dÛvodÛ nechali dfiímat nûkde na úrovni minulého století. Materiální prosperita, jeÏ poteãe vydatn˘m proudem, pak jistû po kapkách prokape i do duchovnûj‰ích oblastí a spoleãenská smlouva bude moci b˘t koneãnû a v plném rozsahu ratifikována. CYNISMUS patfií k nejhlub‰ím základÛm filozofie spoleãnosti, která kácí vzrostlé stromy podél cest, aby uvolnila místo pro reklamní poutaãe na svûÏí zeleÀ. Nevyãerpatelnou studnici cynismu ve vztahu k ekologii pfiedstavuje standardní ekonomická vûda, pfiedev‰ím ve svém neoliberálním provedení. Její recept na nápravu ekologick˘ch ‰kod vychází z rovnic, jeÏ porovnávají ztráty pÛsobené na pfiírodû se ztrátami, jeÏ by vznikly pÛvodci ‰kod, pokud by mûl na reparacích zaplatit jen o korunu více, neÏ za kolik toho zniãil, rozbil, zaasfaltoval, otrávil ãi zmasakroval. Na místo ãlovûka, zodpovûdného za peãlivé spravování toho, co by sám nikdy nedokázal vytvofiit, tak nastupuje podivná figura port˘ra inkasujícího útratu v rozmlácené hospodû. Jinou a je‰tû mrazivûj‰í formu cynismu osvûdãuje logika ekonomické vûdy v‰ude tam, kde hovofií o zastupitelnosti zdrojÛ. Podobné úvahy nejsou vÛbec akademické. Plyne z nich napfiíklad, Ïe vybití velryb, slonÛ ãi nosoroÏcÛ není ekonomick˘m problémem, pokud je moÏno za adekvátní cenu produkovat syntetické náhraÏky velrybího tuku, sloních klÛ a rohÛ nosoroÏcÛ. Logick˘m dovr‰ením ekonomického cynismu je kalkulace lidsk˘ch obûtí, jeÏ lze oãekávat v urãitém ãasovém horizontu v dÛsledku váÏného po‰kození pfiírodního systému. Peãlivé porovnání v˘‰e obûtí s finanãními ztrátami, jeÏ by firmám ãi jednotlivcÛm vznikly v dÛsledku zákazu po‰kozování, umoÏÀuje kalkulovat budoucí tragédie ekonomicky korektním zpÛsobem. Pomûfiování poãtu obûtí v dÛsledku globálního oteplování se ztrátami, jeÏ by uheln˘m a ropn˘m spoleãnostem vyplynuly z omezení tûÏby, patfií ke známûj‰ím pfiípadÛm tohoto typu cynismu. Jin˘m zdrojem otevfieného cynismu je pojetí svobody ãlovûka, které není ochotno misku lidsk˘ch práv vyváÏit nepohodln˘m závaÏím závazkÛ a povinností. To je podstatou cynismu, jenÏ umoÏÀuje automobilistÛm tváfiit se, jako kdyby právo ohroÏovat v‰e, co si je‰tû nestihlo obstarat pneumatiky, bylo jiÏ zahrnuto v cenû benzínu. Odvoláváme-li se pfii kácení pralesÛ, pfii vybíjení velryb, ãi pfii zvy‰ování emisí skleníkov˘ch plynÛ na svou ne-

3 / 2 0 0 1

K V ù T E N

zadatelnou svobodu, je cynické chlubit se zároveÀ tím, Ïe za souãást sv˘ch svobod nepovaÏujeme je‰tû pfiímoãafiej‰í zpÛsoby usmrcování sv˘ch bliÏních. Vrcholem cynismu tohoto druhu je zvolání onoho solidnû vyhlíÏejícího pána, jenÏ v diskusi s ekology pronesl: „Ponechte pfiece sv˘m potomkÛm svobodu nalézt si místo ropy, uhlí a zemního plynu, jeÏ my sami vyãerpáme, nûco lep‰ího“. Se stejn˘m oprávnûním mohl pfiece zvlolat: „Otravme na‰im potomkÛm studnû a ponechme jim svobodu, aby si místo obyãejné vody na‰li nûco jiného“. Neochota korigovat své vlastní svobody jak˘mikoliv ohledy na dosud nenarozené vymezuje jiÏ dopfiedu rámec svobody pfií‰tích generací. Budou mít nepochybnû plnou svobodu nalézt zpÛsob, jak nejpfiíjemnûji proÏít své krátké Ïivoty v zamofieném prostfiedí. Budou mít plné právo vybrat si, chtûjí-li radûji strádat nedostatkem tekutin, ãi radûji potravin, a nikdo nebude zajisté bránit tûm nejnároãnûj‰ím strádat zároveÀ nedostatkem obojího. Vrcholnou ‰kolou cynismu je pak v‰e, co souvisí s atomovou energií, poãínaje sliby ministrÛ pfieddÛchodového vûku drÏet pod kontrolou záfiení je‰tû alespon pût ãi ‰est tisíc let a konãe blahosklonnou ochotou podniku zaplatit alespoÀ zlomek ‰kod tûm, kdo by v˘buch snad pfiece jen nûjak˘m zázrakem pfieÏili. Liberalismus od svého poãátku podmiÀuje zcela správnû právo na svobodu nutností zastavit svou vlastní pûst pfied tváfií druhého. O tom, jak odstínit tváfie druh˘ch od pfiípadného záfiení, jeÏ mÛÏe b˘t dÛsledkem na‰í volby, otcové liberalismu nikde nepí‰í. V kaÏdém pfiípadû se v‰ak zdá, Ïe tváfiiãky dosud nenarozen˘ch jsou aÏ pfiíli‰ kfiehk˘m cílem, neÏ aby mohly b˘t svûfieny do péãe pûsti, byÈ by byla – ostatnû stejnû jako ona jaderná radiace – dokonale neviditelná. âAS Podle francouzského sociologa Emila Durkheima si lidé své pojetí ãasu odvozují od rytmu sociálního Ïivota. Je tomu tak také v podmínkách spoleãnosti prosperity. Pfiedev‰ím v ní dochází k radikálnímu rozvolnûní mnoha vazeb, jimiÏ byl vÏdy v minulosti ãas spoleãnosti svázán s ãasem pfiírody. Základem tohoto úzkého propojení byla vázanost sbûraãsk˘ch, loveck˘ch a zemûdûlsk˘ch kultur na dûní v pfiírodû periodicky se opakující v závislosti na sluneãním cyklu. V˘znam tohoto spojení potvrzovaly svátky pfiizpÛsobené roãním dobám. Svátky v symbolické rovinû propÛjãovaly majestátnû plynoucímu ãasu jeho posvátnost. Svátky byly místem, v nûmÏ Ïivot celé spoleãnosti pfiicházel do kontaktu s vy‰‰ím fiádem a upravoval podle jeho impulzÛ své vnitfiní hodinky. Moderní spoleãnost strukturovala tok ãasu sv˘m vlastním zpÛsobem. Kostru proÏívání ãasu v ní tvofií v mûfiítku dne, ale také t˘dne a celého roku základní cyklus „práce-nákup-spotfieba“. Tento cyklus probíhá zcela nezávisle na stfiídání roãních období, vegetaãního ãasu, dokonce i svûtla a tmy. âlovûk pfiitom nikdy nepfiestal b˘t lovcem a sbûraãem. To pouze v rámci cyklu nastartovaného spoleãností spotfieby moderní lidé postupnû vystupují jako lovci a sbûraãi penûz, lovci a sbûraãi zboÏí, lovci a sbûraãi záÏitkÛ. Sbûr penûz, zboÏí i záÏitkÛ probíhá podle téÏe formule, jeÏ praví, Ïe ãas jsou peníze, a velí neustále zvy‰ovat míru jeho P O H L E D Y

vyuÏití. Získávání penûz, zboÏí a záÏitkÛ vyãerpává ve‰ker˘ ãas a neponechává prostor ani pro odvûkou opozici, která vÏdy v minulosti Ïivot lidí zásadním zpÛsobem strukturovala, tedy pro opozici profánního a posvátného. Posvátné a profánní se dokonale promíchalo a vzniklá beztvará smûs vyplnila rovnomûrnû ãas vûnovan˘ práci, nákupÛm i záÏitkÛm. V dobû práce je promísena v‰ední rutina s participací na posvátné tvorbû zisku a budování modly hrubého národního produktu. âas nákupÛ se odvíjí v kulisách zázraãn˘ch supermarketÛ, tûchto luxusních chrámÛ moderní doby, z nichÏ penûzomûnci definitivnû vyhnali kazatele. âas sbûru záÏitkÛ si formálnû podrÏel sváteãní charakter, nekompromisnû ho v‰ak zprivatizoval. Namísto svátkÛ jako rekreace, tedy znovuobnovení sociálního fiádu po vzoru vûãnû se obnovujícího fiádu pfiírodního nastoupila individuální rekreace, bûhem níÏ je nutno co nejefektivnûj‰ím zpÛsobem spotfiebovat nakoupené. Symbolem této ritualizované spotfieby se staly bohuÏel Vánoce, krátké období oddûlující ãas hektick˘ch pfiedvánoãních nákupÛ od ãasu nástupu do nové práce. Vánoce jsou poslední pfiíleÏitostí, jak posunout jaz˘ãek roãní spotfieby zase o kousek nad loÀskou úroveÀ a podat nové svûdectví o zázraku ekonomického rÛstu. Pfiedvánoãní nákupy jsou spásou pro v‰e neprodejné, co by jen neproduktivnû zatûÏovalo sklady otevfiené vstfiíc nové prosperitû. Vánoãní rituály spotfieby posvûcené reklamou na rozzáfiené dûtské pohledy lehce umoÏní dorovnat schodky v celoroãních bilancích. Vánoce se tak opût stávají urãit˘m symbolem. Tentokrát jiÏ nikoliv symbolem znovuzrození ãlovûka, spoleãnosti a ve‰keré pfiírody. Mûní se v symbol utrácení a alespoÀ pfiechodné hojnosti, v pfiíslib prosperity, kter˘ bude vzápûtí vykoupen nûkolika t˘dny tuhého lednového nákupního pÛstu. Zatímco v pfiípadû Vánoc stále je‰tû pfietrvává dnes jiÏ nepochopitelná závaznost svátkÛ vyhla‰ovan˘ch ve stejnou dobu pro v‰echny zúãastnûné, skuteãn˘m bodem individualizované rekreace a privatizované revitalizace se stala dovolená. Tomuto ãasu intenzivního sbûru záÏitkÛ je, s v˘jimkou nejbohat‰ích vrstev, které si bûÏnû z platu na dovolenou odkládat nemusí, odvádûna daÀ z pfiíjmÛ po cel˘ rok. âas dovolen˘ch je nejdráÏe prodávan˘m ãasem, a proto se stále vût‰í ãást prÛmyslu specializuje na peãlivé organizování, pfiedvádûní a prodej neopakovateln˘ch a vkusnû balen˘ch, jednou roãnû dovolen˘ch záÏitkÛ. Jejich ceník je jednoduch˘ a vcelku pfiesnû kopíruje pfiíjmové kategorie. Ve své horní ãásti kupujícím umoÏÀuje sbírat letní záÏitky uprostfied zimy a záÏitky zimní i vprostfied parného léta, ãímÏ definitivnû pfieru‰uje vazbu mezi ãasem ãlovûka a rytmem pfiírody. Dopfiát moÏnost takového pfieru‰ení odvûk˘ch souvislostí pro co nejvût‰í poãet vyvolen˘ch je povaÏováno za jeden ze spolehliv˘ch indikátorÛ postupující prosperity.

3 / 2 0 0 1

(pokraãování pfií‰tû) K V ù T E N

36

Sociologické pracovi tû Útvaru makroekonomick ch

Recommend Documents