Institut pro další vzdělávání ve zdravotnictví Škola veřejného zdravotnictví Ruská 85, Praha 10

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Institut pro další vzdělávání ve zdravotnictví Škola veřejného zdravotnictví Ruská 85, Praha 10

Problematika drogové závislosti mládeže 14-19 let v městě Beroun – zhodnocení zjišťovací studie. Srovnání se stavem v ČR. Srovnání se stavem v ČR. Návrhy na opatření v okrese Beroun.

Autor: MUDr. Josef VLČEK Okresní hygienická stanice Beroun Konzultant: MUDr. PhDr. Kamil Kalina CSc Doc. Ing. Němcová

V Praze dne 12.2.1996



Tabuizace drog a problematiky s nimi související vedla v osmdesátých letech k nezájmu vedoucích zdravotnických pracovníků o poznání skutečné situace. Celospolečenské změny po roce 1989 přinesly s sebou razantní skok i v oblasti drog. Nejen že stoupl zájem o výrobu, distribuci, prodej a konzumaci drog, ale i zájem o naši zemi, jako cílové stanice pro odbyt. Drog se zmocnily sdělovací prostředky a zaplavily veřejnost řadou často vzájemně si odporujících, pokud možno bombastických informací. To vyvolalo ve společnosti pozornost, nutnost poznání skutečné situace a zavedení protiopatření. Byla zřízena řada nadací, nestátních zařízení, zabývajících se touto problematikou. Až jako poslední byla dotlačena k uchopení tohoto problému vláda. Teprve v nedávné době se pokusy dostat situaci pod kontrolu dočkaly alespoň formy vládního usnesení č. 446 z 18. 8. 1993 ke koncepci a programu protidrogové politiky. Toto usnesení se ubírá dvěma směry - stranou represivní - tou se nebudu zabývat,a stranou preventivní a kurativní. Byla zřízena meziresortní protidrogová komise jako střední orgán vlády, zabývající se problematikou drog. V září 1994 byla schválena koncepce drogové epidemiologie a prevence v ČR. V současnosti se vyrojila celá řada dotazníkových akcí a studií, kladoucích si za cíl zmapování problematiky drog na úrovni okresu, regionu nebo republiky.


Cíl studie: Cíle provedené zjišťovací studie ve městě Beroun byly dva: 1) ověřit, zdali jsou drogy již problémem i našeho města a regionu 2) zdali je možno v budoucnu aplikovat výsledky seriozních celostátních analytických studií na náš okres bez toho, abychom je ověřovali šetřením v našem městě. Zjištěné výsledky a jejich analýza jsou základními výstupy pro formulaci konkrétní protidrogové politiky našeho regionu.

Výběr souboru: Jako místo studie jsme vybrali okresní město Beroun. Je to největší město v okrese, nejblíže k Praze - cca 20 km, má asi 17 000 obyvatel. V jeho okolí je řada chatařských osad, jejichž obyvatelé jsou především z Prahy. Je zde největší koncentrace středních škol a učilišť v okrese a rovněž největší koncentrace zábavy (diskoték), máme zde i rockový klub. Vzhledem k dobrému spojení naopak řada mladých pracuje, studuje a baví se v Praze. Protože v našich silách bylo testovat cca 100 osob, věnovali jsme výběru školy velkou pozornost. Celkem jsme testovali 4 třídy po přibližně 25 dětech, abychom obsáhli věk 14, 15, 16, 17, 18 let. Výběr jsme zúžili na ty školy a učiliště, kde je maximum žáků z města Berouna a blízkého okolí. Šetření bylo provedeno v rozpětí jednoho týdne v 1. dekádě září 1994 na Gymnáziu Beroun u žáků I. a II. ročníku a na Střední integrované škole učilišti v Berouně u žáků I. a III. ročníku.


Charakteristiku věku. pohlaví, velikosti trvalého bydliště. dosaženého vzdělání v rodině a vztahů ke Škole celého 102 cleného souboru uvádějí tabulky č. l - 7. Jsme si plně vědomi omezení, která plynou z našeho málo početného souboru. Hlavně z toho důvodu jsme upustili od statistických testování. Nicméně pro naše záměry a cíle námi vybraný soubor 102 respondentů posloužil dobře.

Materiál a metodika: K testování vybraných respondentů byl použit dotazník Centra protidrogové epidemiologie a prevence při Městské hygienické stanici Praha, který byl v roce 1993 použit v celostátní studii mládeže ve věku 14 - 18 let velkých (dříve krajských) měst, v Praze a v Kladně. Dotazník má celkem 157 otázek (viz příloha práce) a testuje, kromě základních informací o respondentu, postoje k problematice drog, alkoholu, kouření. Dotýká se i postojů k sexu. Byl připraven ve spolupráci s pedagogy, psychology a epidemiology, s použitím zkušeností z evropských i mimoevropských zemí. Byl námi převzat úplně a bez jakékoliv změny či doplňku.

Spektrum složení otázek v testu: Okruh otázek Počet otázek Osobní charakteristiky respondenta 45 Postoje a dotazy k drogám 78 Postoje a dotazy k alkoholu 16 Postoje a dotazy ke kouření 11 Postoje a dotazy k sexu 5 Ostatní 2


Jednu z výhod tohoto dotazníku vzájemně statistické porovnání postojů mezi abuzéry drog a "zdravou" ostatní testovanou populací, jsme nemohli právě pro malou četnost našeho souboru využít. Práce se souborem byla stejná jako všude v republice. V učebně epidemiolog žákům stručně uvedl důvody a cíle testování, zdůraznil zachování naprosté anonymity respondentů. Během testování nebyl zásadně přítomen žádný pedagog školy. Na vlastní testování byl určen čas přibližně jedné hodiny, byla ponechána časově značná volnost, ale vyplnění odpovědí netrvalo nikdy déle než 75 minut. Na dotazy respondentů k upřesnění otázek v testu směl epidemiolog pouze objasnit použitý pojem nebo méně obvyklý výraz. Vesměs bylo respondetům doporučeno, že pokud nejsou schopni odpovědět, ať zvolí možnost odpovědi "nevím". Celkem v průměru byly v průběhu testování zodpovězeny l - 3 dotazy v jedné třídě. Hodnocení bylo provedeno pouze v procentech kladných a záporných odpovědí na danou otázku. Pro potřeby regionu jsme vybrané dotazy prezentovali v tabulkách společně s výsledky zjištěnými ve velkých městech a ve vybraných okresech Středočeského regionu. Ze 45 otázek, charakterizujících respondenty jako jedince, jich prezentujeme v tabulkové části sedm. Ze 112 ostatních otázek jich v dalších 16 tabulkách č. 8 23 hodnotíme a srovnáváme 41. Vybrali jsme k prezentaci takové, které dle našeho názoru nejlépe dokumentují současný stav ve městě Beroun ve srovnání se stavem zjištěným v roce 1993 ve velkých městech ČR. I ostatní položené dotazy byly vyhodnoceny a o některých se zmíníme v komentáři k výsledkům.


Zhodnocení výsledků, komentář: V prvních sedmi tabulkách přehledně zjistíme v absolutních číslech a procentech charakteristiky respondentů. Ve 40 % jde o chlapce a v 60 % o dívky ve věku převážně 14 -17 let (celkem 91.2 % z celého souboru). 85 % respondentů žije v obcích do 20 tisíc obyvatel. 14 % matek a 23 % otců má vysokoškolské vzdělání. Téměř 80 % respondentů nikdy nechodilo za školu a nemá s pedagogy potíže. Z ostatních neprezentovaných výsledků lze ještě doplnit, že 73 % dětí žije v úplné rodině a 92 % hodnotí finanční situaci svojí rodiny jako stejnou nebo lepší než ostatních lidí okolo nich. 92 % respondentů utratí týdně Kč 50,- až 200,- kapesného. 66 % jich pravidelně navštěvuje diskotéky, 76.5 % opakovaně hraje na hracích automatech. Více jak 75 % respondentů svoje každodenní problémy neřeší s rodiči, ale svůj vztah k rodičům považuje téměř 90 % z nich za dobrý nebo dokonce velmi dobrý. Na doplnění lze ještě komentovat tabulku č. 8 Dosavadní zkušenosti ve vztahu k druhého pohlaví. Dnes při celkové liberalizaci společenských vztahů, dostupnosti sexuální literatury, videokazet a sexuálních pomůcek nepřekvapí poměrně dosti vysoké procento (37.1) respondentů, majících osobní zkušenost s úplným pohlavním stykem v 17 letech. Lze si jen přát, aby zkušenosti s antikoncepcí a znalosti způsobu přenosu pohlavních nákaz byly alespoň na stejné nebo vyšší úrovni. Vzhledem k tomu, že prakticky 25 % respondentů souhlasí s tvrzením, že časté střídání sexuálních partnerů je celkem přirozené a normální, nemůžeme s vysokou úrovní těchto znalostí počítat.


Tab. č.l DISTRIBUCE DLE POHLAVÍ (% ze vzorku respondentů) POHLAVÍ ABS. % muž

40

39.2

žena

62

60.8

CELKEM

102

100.0

VĚK

ABS.

%

Tab. č.2 VĚKOVÁ DISTRIBUCE (% ze vzorku) respondentů) 19 1

1.0

18

7

6.9

17

30

29.4

16

32

31.4

15

18

17.6

14

14

13.7

CELKEM

102

100.0


Tab. č. 3 VELIKOST OBCE (% ze vzorku respondentů) POČET

ABS.

%

< 500

19

19.0

501 - 5 tisíc

36

36.0

5 - 20 tisíc

30

30.0

20 - 100 tisíc

11

11.0

> 100 tisíc

4

4.0

100

100.0

CELKEM


Tab. č.4 VZDĚLANÍ OTCE (% ze vzorku respondentů) VZDĚLÁNÍ

ABS.

%

základní

B

6.1

vyučen

49

49 . 5

střední

21

21.2

WS o k o š k o 1. s k á

23

23.2

CELKEM

99

100.0

Tab. č.5 VZDĚLÁNÍ MATKY (% ze vzorku respondentů) VZDĚLÁNÍ

ABS.

%

základní

12

12 . 2

vyučen

35

35 . 7

střední

37

37 . Q

v y s o l< a š 14 k a 1 s k é

14 * 3

CELKEM

100.0

98


Tab. č.6 VÁŽNĚJŠÍ KONFLIKTY SE ŠKOLSKÝMI AUTORITAMI (% ze vzorku respondentů) KONFLIKT

ABS.

%

ne

78

77.2

1x

19

18.8

> 1x

4

4.0

CELKEM

101

100.0

Tab. č.7 CHOZENÍ ZA ŠKOLU (% ze vzorku respondentů)

ABS.

%

často

7

6.9

4x - 5x

6

5.9

2x - 3x

3

2.9

1x

G

5.9

nikdy

80

78.4

CELKEM

102

100.0


Tab. č.8 DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI VE VZTAHU K DRUHÉMU POHLAVÍ (% ze vzorku respondentů) a) chození ve dvou města ČR Stř. kraj Beroun 68.9

68.3

60.4

ne

31.1

31.7

39.6

CELKEM

3878

222

96

ano

b) mazleni a erotické hry města ČR Stř. kraj Beroun ano

71.4

68.5

67.7

ne

28.6

31.5

32.3

3834

222

97

CELKEM

c) úplný pohlavní styk města ČR Stř. kraj Beroun ano

37.7

32.0

37.1

ne

62.3

68.0

62.9

CELKEM

3811

222

97


Tab. č. 9

POUŽÍVÁNÍ DROG (% ze vzorku respondentů) DROGA

města ČR

Stř. kraj Beroun

marihuana

29.1

13.5

21.8

hašiš

9.2

3.5

6.9

ředidla

6.4

8.7

5.9

halucinogeny 6.3

3.9

8.9

speed atd.

3.9

2.6

3.0

klepky

3.7

3.9

24.2

pervitin

3.0

3.5

3.0

kokain

1.5

0.9

3.0

heroin

0 . 8

0.9

2.0

brown

0 . 6

0.4

1.0

crack

0 . G

0.9

0

CELKEM

3997

230

101


Tab. č.lO FREKVENCE UŽÍVÁNÍ DROGY

(% z uživatelů jednotlivých substanci)


Tab. č.ll DOSTUPNOST DROG V MÍSTĚ (% ze vzorku respondentů) města ČR Stř. kraj Beroun ano, poměrně snadno

47.5

33.5

21.8

ano, ale je to dost obtížné 13.6

20.9

16.8

asi ne

7.1

9.1

17.8

určitě ne

4.3

5.2

7.9

nevím

26.7

31.3

35.6

CELKEM

3967

230

101

Tab. č.12 DOSTUPNOST DROG VE ŠKOLE (% ze vzorku respondentů) města ČR Stř. kraj Beroun ano, poměrně snadno

12.3

3.0

3.9

ano, ale je to dost obtížné 11.8

10.9

4.9

asi ne

23.2

23.0

21.6

určitě ne

14.6

16.5

27.5

nevím

37.9

46.5

42.2

CELKEM

3966

230

102


Tab. č.13 PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM BYLA DROGA UŽITA POPRVÉ (% z uživatelů)


Tab. č.14 POSTOJE K LEGALIZACI DROG A UŽIVENÍ

(% ze vzorku respondentů)


Tab. č.15 PŘEDSTAVY O MOTIVACI UŽIVATELŮ ( % respondentů, kladné odpovědi důležitý a velmi důležitý motiv) města ČR Stř. kraj Beroun dělají to ostatní, Přizpůsobit se partě

31.8

28.9

26.3

ze zvědavosti

31.0

26.2

26.3

protest proti okolnímu světu

28.2

32.6

28.4

umocnit své prožitky (např. sexuální)

23.8

21.9

22.6

z nudy

24.5

21.3

20.8

k rozvinuti fantazie, tvořivosti 24.5

18.5

20.6

únik před problémy

52.2

44.1

38.8

zvýšení koncentrace, pozornosti

16.1

13.9

15.8

aby se zbavili zábran, snadněji navazovali styk s lidmi

25.7

23.8

23.5

protože jsou sobci, kteří chtějí 11.9 mít rozkoš za každou cenu

12.8

11.8

CELKEM

226

101

3950


Tab. č,16

UŽÍVANÍ DROG A CHOZENI ZA ŠKOLU města ČR Stř. kraj Beroun často

8.98

3.5

6.9

4 - 5x

11.6

9.6

5.9

2 - 3x

17.7

13.9

2.9

1x

15.6

18.7

5.9

nikdy

46.2

54.3

78.4

CELKEM

3977

230

102


Tab. č.17 KOUŘENÍ TABÁKU (% ze vzorku respondentů)


Tab. č.18

JÍT NA PIVO (% ze vzorku respondentů)


Tab. č.19 PITÍ VÍNA (% ze vzorku respondentů)

Tab. č.20 PITÍ DESTILÁTU (% ze vzorku respondentů)


T ab. č.21

PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM SE PIJE (% ze vzorku respondentů)


Tab. č.22

INTOXIKACE V POSLEDNÍCH 4 TÝDNECH (% ze vzorku respondentů)


Tab. č.23 INFORMACE O DROGÁCH, ALKOHOLU A TABÁKU VE VYUČOVÁNÍ

(% ze vzorku respondentů)


Tabulky č. 9 - 15 odrážejí problematiku drog, jak ji vidí respondenti velkých měst ČR. některých okresů středočeského regionu a města Berouna. Pokud budeme pozorně hodnotit výsledky bez ohledu na velikost jednotlivých souborů, musí nás zaujmout nápadná shoda, když ne přímo procentuální, tak alespoň pořadí. Nejoblíbenější drogou je marihuana. Užívání "klepků", tj. prášků typu např. alnagonu, není v Berouně velkým překvapením. Dá se hodnotit jako přežívání z minule doby, kdy tato droga byla dostupnější než kterákoliv jiná. Nástup marihuany, hašiše, halucinogenů (LSD) je zřejmý. Téměř 22 % respondentů již okusilo alespoň l x marihuanu. Tabulka č. 10 ukazuje jasně, že 68 ^ z těch, co experimentovali s marihuanou, svůj pokus opakovalo vícekrát, u hašiše je to více než 71 %. I když se jedná o tzv. "měkké" drogy, může být náš: klid jen zdánlivý, protože jak marihuana tak hašiš jsou obecně hodnoceny jako začátek stezky k závažnějšímu užívání. Tabulky č. 11 a 12 mapují názory na dostupnost drog. Zde přece jen zaostáváme za velkými městy, např. Kladnem, ale je jen otázkou času, než je dohoníme. Nápadná je shoda pořadí míst. kde byla užita poprvé, tj. diskotéky. rockové kluby, mejdany. Spojení s užíváním alkoholu je zřejmé. Raritní je setkání s drogou na zájezdu ve Francii u 2 respondentů a během lázeňského pobytu rovněž u 2 respondentů. Tabulka Č. 14 hodnotí postoje respondentů k legalizaci užívání a distribuci drog. Pouze necelá jedna třetina se domnívá, že legislativní zákaz užívání i distribuce je řešení. Naopak přes 68 % a ve velkých městech přes 80 % respondentů má zčásti nebo zcela liberální postoj k legalizaci drog.


Představy o motivaci uživatelů drog jsou prakticky totožné všude v republice. Nemohli jsme pro malý soubor srovnat představy respondentů o motivaci uživatelů s motivací skutečných uživatelů. Pro ilustraci uvedu citaci ze studie velkých měst, kde z celkového počtu 3950 respondentů jich 1367 užilo alespoň l x nějakou drogu.

Pořadí "důležitých" a "velmi důležitých" motivací je prakticky až na jednu výjimku shodné. Uživatelé považují za "důležitý" motiv k užívání drog rozvinutí fantazie a tvořivosti.


Více a častěji než ve velkých městech užívají mladí v Berouně alkohol. Běžně chodí na pivo 25.7 %, pravidelně pije víno 11.8 % a destiláty 8 %. Nejčastěji na diskotéce, v hospodě. vinárně a mejdanu. Přímo alarmující je údaj. že 34.7 % respondentů bylo v posledních 4 týdnech alespoň l x opilých. Připomínám věk respondentů: 14 - 17 let. Poslední tabulka č. 23 ukazuje hodnocení respondentů ke kvalitě a četnosti informací o drogách, alkoholu a tabáku, podaných jim Školou ve šk. roce 199394. Výsledky v celé ČR jsou téměř shodně a sdělují nám, že 50 - 67 % respondentů neobdrželo v uplynulém šk. roce k této problematice žádné informace. Dalších 20 - 25% bylo na problematiku upozorněno v jedné vyučovací hodině. Na dokreslení situace v regionu komentujeme některé další odpovědi, které jsme nevybrali k tabulkovému zpracování, ale zjištění považujeme za závažné. Tak v oblasti drog jsme zjistili, že marihuana byla nabídnuta 35 % respondentů, tj. 36 mladým lidem, z nichž 22 nabídku akceptovalo, z toho 15 opakovaně. 54 % dotázaných soudí. že marihuana neškodí zdraví nebo Škodí. jen je-li užita ve velkém množství a pravidelně. 25 % mladých má za to, že pokud mají pevnou vůli, není třeba se bát začít užívat drogy. 58 % respondentů se domnívá, že hašiš" je "tvrdá" droga. Poměrně málo informací je mezi mládeží o drogách Brown, Crack, LSD, které nezná nebo nedovede posoudit jejich nebezpečnost téměř 50 % dotázaných. Průnik "tvrdších" drog (heroin, pervitin, Brown, kokain, LSD) na Berounsko je zřejmý a doložíme ho přehledem na následující stránce.


-

7 6 3 l 2 2 9 3

Již nyní zaznamenáváme v Berouně, že ze 102 dotázaných ve věku 14 - 18 let jich vyzkoušelo hašiš - z toho 5 opakovaně toluen - z toho 2 opakovaně pervitin - z toho 2 opakovaně Brown - z toho l opakovaně heroin - z toho l opakovaně kokain - nikdo opakovaně LSD - z toho 4 opakovaně Fenmetrazin, Speed z toho 2 opakovaně.

V oblasti alkoholu kromě uvedených alarmujících informací uvádíme ještě několik dalších názorů. 85 % dotázaných soudí, že alkohol škodí zdraví, jen je-li konzumován ve velkém množství. 11 % respondentů se opije 3 x do měsíce a častěji. 60 % jich má s opitím zkušenost, 8 % před dosažením 12 let věku. Rád bych upozornil na užívání různých prášků (klepků), zvláště barbiturátů 24.2 % respondentů. Pro tento jev není vysvětlení, snad kromě jejich lepší dostupnosti ve srovnání s klasickými drogami. Zaznamenali jsme také užívání anabolických steroidů u 5 % populace. Obecně můžeme shrnout. že téměř třetina dotázaných má zkušenost, byť i jen ojedinělou, s některými ze sledovaných drog. Nejohroženější skupinou jsou osoby ve věku 14 - 18 let. navštěvující některou ze středních škol nebo učiliště. Nejpopulárnější drogou je kanabis (marihuana), kterou vyzkoušelo téměř 22 % respondentů. "Těžké" drogy se vyskytují ojediněle, poněkud častěji jsme se setkali s LSD - 9 % respondentů. Získat drogu není velkým problémem, zvláště


v místě bydliště. K setkání s drogou dojde nejčastěji na diskotéce nebo mejdanu. Znalosti o drogách nejsou veliké, převažuji tendence riziko podceňovat. Škola nepřispívá ke zlepšení informovanosti dětí. Zjištění svědčí o poměrně tolerantním vztahu k lehkým drogám a shovívavému vnímání jejich uživatelů. Údaje o alkoholu ukazují, že pravidelné pltí zasahuje nezanedbatelnou Část sledované populace. Pro alkohol je dominující prostředí diskoték a hospod. 60 % respondentů má zkušenost s alkoholickou intoxikací, 34 % prožilo v posledním měsíci alespoň l x intoxikaci alkoholem. Z toho plyne, že pro některé skupiny populace může být alkohol stejný nebo dokonce větší problém než drogy. Pravidelně kouří přibližně čtvrtina respondentů. Obecně je riziko poškození zdraví z kouření vnímáno jako malé nebo žádné. O tom, že škola neplní dobře svoji výchovnou roli v této oblasti, byla již řeč. Můžeme tedy říci, že na první otázku - zdali v našem městě je problém drog aktuální a je potřeba se jím zabývat -je jednoznačná odpověď ano. Rovněž kladně, tedy ano. můžeme odpovědět na druhou otázku - zdali je korelace mezi výsledky velké epidemiologicko-sociální studie o užívání drog mezi středoškoláky v ČR a naším sledováním. Je tedy možné přejímat informace z velkých studií pořádaných renomovanými pracovišti na početných souborech pro náš region a pouze epidemiologickými metodami plynule sledovat prevalenci v našem okrese. Na základě našich zjištění se to jeví nejen možné, ale i účelné a ekonomické.


Závěry našeho sledování vedly k navázání spolupráce s některými pracovišti v okrese při sledování prevalence osob závislých na drogách. Výsledky z roku 1995 uvádíme. Rovněž tyto výsledky přispěly k formulaci protidrogově politiky v okrese. Na základě předběžných výsledků našeho šetření jsme se v rámci celonárodní koncepce drogově epidemiologie zapojili do sledování prevalence osob vyžadujících poprvé léčení na některěm z odborných zdravotnických pracovišť. V roce 1995 jsme spolupracovali s poradnou pro alkohol a jiné toxikomanie, s manželskou a předmanželskou poradnou. s pedagogicko-psychologickou poradnou. Všechna tato zařízení mají sídlo v průmyslově aglomeraci Beroun-Králův Dvůr. Celkem bylo hlášeno v roce 1995 23 žádostí o první lěčení, z toho 14 tj. 61 % pro problémy s alkoholem, 7 tj. 30.4 % pro gambling (patologické hráčství) a 2 tj. 8.6 % pro nadměrně užívání codeinu. Jednalo se o 21 mužů a 2 ženy do 30 let věku. Problémem gamglingu jsme se při našem šetření nezabývali, ale jeho závažnost v okrese roste, léčba je obtížná, dlouhotrvající a málo úspěšná. Vysoký počet prvních žádostí o léčbu alkoholismu, vzhledem ke zjištěným skutečnostem, nepřekvapuje.


Návrh koncepce protidrogově politiky v okrese Beroun Při návrhu koncepce jsme vycházeli z následujících východisek: 1) analýza provedených šetření a závěrů z celostátních studií 2) síť zdravotnických zařízení v okrese 3) dostupnost pražských kontaktních podprahových center 4) stávající počet odborníků, zabývajících se touto problematikou v okrese 5) použití dostupných materiálů a zkušenosti z jednání rady protidrogových koordinátorů, materiálů vládní meziresortní protidrogová komise, z literatury apod.

Dospěli jsme k závěru, že garantem protidrogové politiky v okrese musí být stát a specifický protidrogový program okresu musí být zaměřen hlavně preventivně. Jako garant státní protidrogově politiky byla v prosinci roku 1995 zřízena a obsazena při Okresním úřadě v Berouně funkce protidrogového koordinátora. Jeho základním úkolem je vytvoření specifického programu a koordinování jeho plnění v regionu. Funkčně podléhá vedoucímu referátu sociálních věcí Okresního úřadu. Protidrogový koordinátor musí znát: - všechny subjekty působící v protidrogové činnosti v regionu - formy a rozsah jejich činnosti - aktuální situaci v drogové scéně a protidrogové činnosti v regionu. Protidrogový koordinátor navrhne přednostovi Okresního úřadu zřídit a jmenovat okresní protidrogovou komisi. V našem okrese by v ní neměli chybět:


-

ředitel školského úřadu vedoucí referátu sociálních věcí Okresního úřadu okresní zdravotní rada okresní policejní ředitel ředitel nemocnice Beroun ředitel nemocnice Hořovice církevní představitel starostové velkých měst Berouna a Hořovic představitel Českého červeného kříže vedoucí AT poradny vedoucí manželské a předmanželské poradny.

Předsedou komise by měl být přednosta Okresního úřadu, tajemníkem okresní protidrogový koordinátor. Tuto komisi ředitelů navrhujeme svolávat l - 2 krát ročně k rozhodnutí zásadních koncepčních a ekonomických otázek. Podle potřeby by se častěji měla uskutečňovat jednání jejich odborných zástupců, kteří by připravovali odborné programy a byli by zodpovědní za jejich plnění v daném resortu. Komise má přehled o všech konkrétních projektech primární protidrogové prevence, které jsou v okrese prováděny. Současně s tím má mít pravomoc posoudit všechny projekty primární protidrogové prevence na území regionu, jejichž předkladatelé žádají Okresní úřad o poskytnutí finančních prostředků, a vydat závazné vyjádření k jejich přijetí či odmítnutí. Na prvním jednání okresní protidrogové komise je třeba schválit specifický protidrogový program. Pro okres Beroun navrhujeme jako nosný program primární prevence, jehož hlavním cílem de odradit od užívání drog ty. kteří ještě nezačali a pokud začali, aby nepokračovali. Zaměřit jej i na problematika alkoholu a gamblingu.


Principem je: 1) vyloučení neúčinných strategií - "zdravotní výchova" zaměřená na informace o škodlivosti drog - zastrašování, moralizování, přehánění. ukazující jak "špatně skončí" jakékoliv zahrávání s drogou 2) podpora efektivní specifické strategie, zaměřené na změnu chování, vnímání hodnot 10 - 14 letých dětí 3) soustavnost provádění programu 4) otevřenost programu K provádění efektivní specifické strategie nejsou v okrese vychováni odborníci, a proto je nutné začít: A)

B)

C) D)

E)

školením školitelů (trenérů) - jsou k dispozici programy pro učitele MŠ, ZŠ, vychovatele v klubech mládeže. V zásadě je nutné vybrat jen dobrovolníky se zájem o věc. Zařadit problematiku do osnov Skol, spojit ji s problematikou alkoholu, tabáku a sexuálně přenosných nákaz Organizovat programy pro rodiče na bázi klubů, sdružení rodičů při Školách apod. Začít ve spolupráci s Vyšší pedagogickou Školou ve Svatém Janu. Okresním domem dětí a mládeže pracovat na Skolení vrstevníků (PEER PROGRAM) zatím na vybraných Školách ve vybraných městech regionu. Ověřené a úspěšně vyzkoušené metodiky nácviku jsou již běžně k dispozici. Navázat co nejužší spolupráci s regionálním tiskem (Berounské noviny, ECHO, Žurnál, Podbrdské noviny) s cílem propagovat program protidrogové prevence ve veřejnosti. Zkusit zveřejňování odstrašujících případů (tresty, zdravotní poškození, apod.)


Doporučit komisi ke zvážení navázání spolupráce s organizátory velkých diskoték, s majiteli kin a heren. Jednat s nimi o otázkách prodeje alkoholu a drog mladistvým a o poskytnutí prostoru pro protidrogovou prevenci, např. během školních představení v kině apod. Po splnění a zhodnocení tohoto "krátkodobého" programu v něm buď nadále pokračovat, nebo korigovat strategii primární prevence podle vzniklé situace. Plnění základní strategie specifické primární prevence je třeba podpořit soustavným epidemiologickým sledováním: - prevalence osob vyžadujících první léčení - hlášení o intoxikaci u hospitalizovaných osob - hlášení úmrtí v souvislosti s požitím drogy - výskytu aplikace drogy u osob nemocných AIDS a virovou hepatitidou typu B - vývoje kriminality mládeže páchané pod vlivem drog a alkoholu nebo pro opatření si prostředků k jejich nákupu. Tyto informace jednou až dvakrát ročně vyhodnocovat v komisi, přijímat rozhodnutí a protiopatření. Navrhujeme zvážit výběr a ověření jednoho zařízení v okrese jako kontaktního podprahového centra základního článku sekundární prevence zaměřeného na ty uživatele, co již mají potíže, s cílem poskytnout jim praktickou a teoretickou pomoc zaměřenou na: - výměnu jehel a stříkaček - distribuci kondomů - distribuci dezinfekčních prostředků a tamponů - možnost umytí eventuelně jídla - nácvik odmítnutí rizikového chování - speciální osvětové materiály


- informace trestně-právní - informace o zdravotnických službách - informace o zdravotních rizicích, plynoucích z užívání drog Podle zjištěného zájmu lze ev. rozvířit.

činnost tohoto zařízení zúžit

V současné době zatím nenavrhujeme provádění dalších aktivit jako: - organizaci terénních programů ve skryté subpopulaci uživatelů drog, kteří ještě nemají zdravotní a jiné potíže - aktivní depistáž ohrožených - monitorování aktuální drogové scény Nemáme k dispozici potřebně teoreticky vybavené pracovníky.

i prakticky

Za nadregionální považujeme spolupráci při vytváření: - detoxifikačních stanic - resocializačních center - postresocializačních center. S jejich vznikem v našem regionu program nepočítá. Závěr Lze říci, že námi navržená protidrogová opatření je třeba chápat jako vycházející ze současně zjištěné situace v berounském regionu. Začínáme od nuly, proto je navržen otevřený program primární prevence, cílený na tu část populace, která ještě drogy neužívá nebo jen krátce. Otevřenost tohoto programu už předem počítá s možností jej podle aktuální potřeby jakkoliv doplnit a rozšířit.


Literatura: 1) Disman M., Polanecký V., Stehlíková E., Šejda J.: Epidemiologicko-sociologická studie o užívání drog mezi středoškoláky v České republice. 1994 2) Polanecký V.: Koncepce drogové epidemiologie a prevence v České republice. 1994 3) Kuchař P.: Sociální souvislosti prevence užívání omamných a psychotropních látek u dospívající mládeže. 1992 4) Nešpor K.: Patologické hráčství - diagnostika, léčba, prevence. Zpravodaj drog. inf. centra SZÚ Praha č. 7. 1995 5) Filibeck V.: Systém o organizace protidrogových programů ve státech EU. Bulleten NCPZ ročník 4. č. 3. 1995 6) Presl J.: Drogová závislost. 2. vydání. MAXDORF 1995. praktické rady lékaře č. 9 7) Nešpor K., Csemy L.: Alkohol, drogy a vaše děti, 3. vydání. Sportpropag a MŠMT ČR 1995 8) Nešpor K., Csemy L., Pernicová H.: Prevence problémů způsobených návykovými látkami na školách. Příručka pro pedagogy. BESIP MV 9) Usnesení vlády ČR ř. 446 z 18. 8. 1993 ke koncepci a programu protidrogové politiky


HYGIENICKÁ SLUŽBA ČESKÉ REPUBLIKY

Výzkum české mládeže Vážený, vážená, my Vás moc potřebujeme. Ano, Vás osobně. Náš výzkum je zaměřen na problémy, společné snad všem mladým lidem a jeho výsledky mohou, jak doufáme, alespoň trochu přispět ke zlepšení světa kolem nás. Takový výzkum však není možný bez Vaší spolupráce. Budeme se ptát na věci, které Vás těší, i na ty, které Vás snad trápí. Ale budeme se Vás také ptát na věci, o kterých se obvykle nemluví; leda snad s nejlepším přítelem či přítelkyní, a někdy ani to ne. A přesto doufáme, že nám odpovíte. Důvěrnost informací je naprosto zaručena. Vaše třída byla vybrána náhodně. Výzkum je anonymní. K vyplněným dotazníkům mají přístup jen vybraní výzkumní pracovníci a všichni výzkumníci jsou přísně zavázáni k naprosté mlčenlivosti. Nadto, výzkum je organizován tak, že od okamžiku, kdy odevzdáte dotazník, nikdo, ani člen výzkumného týmu, nemůže už zjistit, kdo co řekl. Věřte, že jsme přítel, který opravdu "nepoví". Ani nemůže. Zodpovídat naše otázky je jednoduché: většinou stačí zakroužkovat číslo té odpovědi, která nejlépe odpovídá Vašemu názoru. Jen výjimečně bude třeba odpověď vypsat. Ale bylo by nám líto, kdybychom postrádali kteroukoli z Vašich upřímných odpovědí. Bez Vás by výzkum nebyl úplný, moc byste nám v něm chyběl, moc byste nám v něm chyběla. Děkujeme! MUDr. Vladimír POLANECKÝ vedoucí výzkumného týmu


NEZANAMENÁVEJTE, PROSÍM, NIKDE V TOMTO FORMULÁŘI SVÉ JMÉNO !

Nejprve bychom se Vás chtěli zeptat na něco o Vás osobně, o Vaší rodině a o Vašem okolí.


Následující otázka se týká hodně intimní součásti Vašeho soukromého života. Můžete nám říci, zda jste - ve vztahu k druhému pohlaví - nabyl některou z vyjmenovaných zkušeností? (Není-li Vám tato otázka příjemná, neodpovídejte.)


Nyní nás zajímá, jak trávíte volný čas. Pokuste si, prosím, vzpomenout, kolikrát jste se za minulý měsíc věnoval(a) následujícím činnostem:




Teď následuje seznam několika názorů na nejrůznější oblasti života. Rádi bychom věděli, jak dalece souhlasíte nebo nesouhlasíte s každým z nich.



Užívání některých substancí může mít také vliv na to, jak člověk obstojí mezi lidmi, ve společnosti. Co soudíte o společenské nebezpečnosti následujících substancí nejen pro je jich uživatele, ale i pro jejich okolí?




Někteří lidé se domnívají, že substance, které mnozí požívají, mohou být nebezpečné pro jejich zdraví. Co soudíte o nebezpečnost následujících substancí?


Dnes se hodně hovoří i o jiných drogách, než jsou tabák a alkohol. Pozor! Další otázky se vztahují právě k tomuto druhu drog, nikoli již k tabáku, alkoholu, tím méně ke kávě.


Lidé mohou mít různé důvody, proč užívají drogy. My zde některé z těchto důvodů vyjmenujeme a Vy nám u každého, prosím, poznamenejte svůj názor na to, jak důležitý může být tento důvod pro to, aby se někdo rozhodl užívat drogy.


Následující seznam uvádí názvy některých běžně užívaných drog. Označte u každé, zda ji považujete za měkkou, nebo ne.







Znáte ještě nějaké jiné instituce, které mohou poskytnout pomoc těm mladým lidem, kteří mají problémy s drogami? Vyjmenujte je, prosím.

Institut pro další vzdělávání ve zdravotnictví Škola veřejného zdravotnictví Ruská 85, Praha 10

Recommend Documents