INSTITUT POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Škola veřejného zdravotnictví RUSKÁ 85, PRAHA 10,

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

INSTITUT POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Škola veřejného zdravotnictví RUSKÁ 85, PRAHA 10, 100 00

Problematika zdravotnické služby policejního sboru v období transformace veřejného zdravotnictví v České republice

AUTOR PRÁCE: MUDr.Juraj Ševčík ředitel a vedoucí lékař zdrav.ústavu Správy Středočeského kraje PČR

KONZULTANT: PhDr. MUDr. Kamil KALINA

OPONENT:

V Praze dne 15.2.1996


I. VYMEZENÍ POJMU REZORTNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ

Současný stav organizace zdravotnické služby Policie ČR je výslednicí historického vývoje, jehož začátek lze datovat až do poloviny minulého století, kdy vznikla jako součást tehdejších strážných sborů i vlastní zdravotnická služba vedená služebními lékaři důstojníky. Resortní zdravotnictví bylo převzato i po roce 1918 vzniklou československou republikou, V této republice byla součástí četnictva i tehdejšího sboru stráže bezpečnosti vlastni zdravotnická služba* Zabezpečovala zejména zdravotní dozor v úřadovnách bezpečnostních složek, úřední lékařské prohlídky členů strážných sborů, ale i asistenci u policejních akcí, jakož i zdravotnické aktivity u zadržených osob a působila i jako odborný konzultant při vyšetřování násilných trestných činů. Prováděla i přezkumná řízení, předepsaná očkování, zdravotnickou přípravu apod. Vlastní léčeni četníků nebo členů Sboru stráže bezpečnosti bylo prováděno ze zákona o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců. Resortní zdravotnictví bylo zabezpečeno i po roce 1945, Od roku 1951 bylo rozšířeno i o léčebnou péči o příslušníky tehdejšího ozbrojeného bezpečnostního sboru. Podle všeobecně kopírovaného sovětského vzoru bylo však zařazeno mezi týlové útvary* Teprve v roce 1969 byly resortní zdravotnické služby opět konstituovány jako samostatné organizační součásti ozbrojených bezpečnostních sborů v rámci federativního uspořádání republiky. V současné době činnost rezortní služby MV upravují tyto právní normy:


a) ústavní zákon ČNR č.l/l993 Sb., ústava ČR b) Koncepce MV ČR v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti a doktrína Policie ČR a Organizační řád MV c) Usnesení předsednictva ČNR o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR, uvedené ve Sb.zákonů bod č. 2/1993 d)

Ženevské úmluvy z roku 1949 ve znění pozdějších dodatkový protokolů, zejména Část II č.8, písm.c) a e), o zdravotnickém personálu e) Zákon č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů - úplné znění č.86/1992 Sb., který zmocňuje ministra vnitra k úpravám organizace a výkonu zdravotní péče v oboru ozbrojeného bezpečnostního sboru, Tento zákon rovněž stanoví, Že ministerstvo vnitra jako právnická osoba je povinno zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči s odkazem na Mezinárodní úmluvu č. 161, o závodních zdravotních službách, citovaný zákon rovněž stanovuje, že vrcholný odborný dozor nad zdravotní péči přísluší ministerstvu zdravotnictví f) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR č.186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších předpisů, který zmocňuje ministerstvo vnitra mimo jiné ke stanovení kritérií zdravotní způsobilosti k přijetí do služebního poměru k Policii ČR a stanovuje, že Policie ČR je povinná zajišťovat pro policisty zdravotnickou péči a může k tomu zřizovat a


udržovat zdravotnická zařízeni g) Usneseni vlády ČR č.446/1993 a Vídeňská úmluva - o boji proti drogám, alkoholu a jiným psychotropním látkám včetně dodatkových protokolů Organizace a výkon zdravotní péče v resortu MV jsou upraveny 40 dalšími obecné závaznými právními předpisy, vyhláškami vrcholného orgánu odborné metodického dohledu -Ministerstva zdravotnictví ČR, včetně zákona o všeobecném zdravotním pojištění a Zdravotního řádu* Obecně lze konstatovat, že uvedené právní normy jsou v podmínkách resortu po stránce odborné metodické rozvedeny v dosud platných, ale již obsolentních předpisech resortní zdravotnické služby (NMV ČSSR č.29/1981 a č.30/1981).

II.

1)

VYMEZENÍ ROZSAHU A OBSAHU ČINNOSTI REZORTNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ A JEHO SOUČASNÝ STAV

Rezortní zdravotnictví ve srovnání se zdravotnictvím civilním plní pro Policii ČR úkoly s výrazným podílem prevence a tím respektuje zvláštnosti ve zdravotnickém zabezpečení pro přesné vymezenou část dospělé populace státu. V případě Policie ČR je toto vymezení dáno; a) početně, kdy početní stavy určuje vláda České republiky


b)

legislativně, kdy úkoly Policie ČR a služební poměr policistů jsou upraveny zvláštními právními předpisy (zejména zák.ČNR č.283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů a zák. ČNR č.186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších předpisů)

2) Zvláštnostmi ve zdravotnickém zabezpečení ozbrojeného bezpečnostního sboru jsou zejména výběr uchazečů o přijetí do služebního poměru a posuzování zdravotní způsobilosti policistů k výkonu služby dle přesně stanovených kritérií, součinnost se služebními funkcionáři při zařazování policistů do výkonu služby s ohledem na zdravotní stav, systematické sledování zdravotního stavu policistů s ohledem na nároky a vlivy při výkonu služby, zdravotnická příprava a zdravotnické zabezpečení služební přípravy a policejních akci, včetně krizových situaci a obranných příprav. Svou činností se dále rezortní zdravotnická služba zaměřuje na včasné rozpoznávání nemocí, úrazů, jejich účinné léčení a odstraňování, popřípadě na omezování následků nemocí a úrazů na zdraví. Dle nařízení ministra vnitra ze dne 1.prosince 1981 MV. zdrav.-1-1/zdravotní péče u policie ČR je řízena metodicky sekcí zdravotnického a sociálního zabezpečení na úrovni ministerstva, bezprostřední péči vykonávají výkonná zdravotnická zařízení (dále jen VZZ) správ policie


jednotlivých krajů. Tyto jsou řízeny vedoucími lékaři, organizačně na úrovni samostatného odboru Krajské správy Policie ČR (dále PČR). Zdravotnické ústavy krajských správ jsou personálně a služebně řízeny řediteli správ PČR. Mezi ně je třeba zařadit i zdravotnické ústavy středních policejních škol a VZZ pro zabezpečení specielních režimových útvarů MV a PČR. Pojmy VZZ a zdravotnický ústav je totožný v org. členění krajské správy VZZ nazváno zdravotnický ústav. činnost, kterou zabezpečuje VZZ je nutno rozlišit do těchto okruhů: 1) Léčebně preventivní péče 2) Hygienická a protiepidemická péče 3) Lékařská posudková činnost 4) Lázeňská a lázeňsko-rehabilitační péče 5) Závodní zdrav.péče, s důrazem na dispenzární péči 6) Zabezpečení útvarů PČR zdravotnickou technikou a zdravotnickým materiálem 7) Zabezpečení krizových situací 1) Zdravotní péče je zajišťována výkonnými zdravotnickými zařízeními, ve kterých je policistům a občanským pracovníkům Policie ČR poskytována léčebně preventivní péče, jsou jimi plněny úkoly na úseku hygieny a epidemiologie. VZZ tvoří soustavu zdravotnických ústavů, v Čele kterých stojí ředitel a zároveň vedoucí lékař, jmenovaný ředitelem krajské správy PČR, se stanoveným rozsahem poskytované zdravotní péče a do roku 1991-92 propojených navzájem se zařízeními státní zdravotní správy nebo ozbrojených sil. Podle MV zdrav. 1-1 je stanovena síť zdravotnických zařízení, které poskytují léčebně preventivní péči policistům a občanským pracovníkům PČR. Některá


zdravotnická zařízení po roce 1989 přestala existovat, jiná se přejmenovala a částečné změnila i rozsah své činnosti - např. zařízení vojsk MV zcela zanikla. Vliv na současný stav má i zánik federace, resp. neexistence FMV, které ze své úrovně řídilo některé součásti zdravotnické služby. V současné době je primární léčebně preventivní péče vykonávaná ve zdravotnických ústavech krajských správ PČR, Správy hl.m. Prahy a středních policejních škol. Poliklinika MV a nemocnice MV Na Míčankách v Praze se transformovaly na příspěvkové organizace, které za příspěvek MV poskytují předem sjednanou škálu výkonů. VZZ krajů poskytují zdravotní péči všeobecnými lékařskými obvody, které jsou při jednotlivých okresních ředitelstvích PČR, jsou obsazeny služebními lékaři policisty, nebo smluvními účastkovými civilními lékaři. ZDÚ dále poskytují i stomatologickou péči tam, kde nejsou vytvořeny podmínky pro privatizaci nebo privatizací by došlo k poklesu úrovně péče nebo snížení komfortu pro pacienty. Léčebně preventivní péče poskytované zdravotnickými ústavy je stanoven NMV - MVzdrav.-1-l. Jejím obsahem je: a) Základní dispenzární péče - vstupní a výstupní prohlídky - plánované lékařské prohlídky jednou za dva roky b) Speciální dispenzární péče - u policistů, jejichž zdraví je ohroženo výkonem služby nebo z jiných důvodů - periodické preventivní lékařské prohlídky - dispenzární lékařské prohlídky 2) Hygienicko protiepidemické zabezpečení Spočívá zejména v péči o hygienu všeobecnou


a komunální, hygienu práce, výživy a opatřeních proti vzniku a šíření přenosných nemoci. Řídí se obecně závaznými právními předpisy a hygienickými předpisy státní zdravotní správy. Praktický výkon hygienicko protiepidemického zabezpečení vykonávají hygienici krajských správ PČR. Metodicky jsou řízení hlavním hygienikem Sekce sociálního a zdravotnického zabezpečení MV (dále SZSZ) a za svou činnost zodpovídají vedoucím lékařům ZDÚ, Plní úkoly v rozsahu pravomoci okresních a krajských hygieniků státní zdravotní správy. Hlavní důraz je kladen na běžný hygienický dozor ve všech oblastech hygieny a na preventivní hygienický dozor s cílem vytváření a zabezpečování zdravých pracovních podmínek v resortu, 3) Lékařská posudková činnost Důležitou a nedílnou součástí Činnosti ZDÚ je lékařská posudková činnost. Soustřeďuje se na : - posuzování dočasné neschopnosti příslušníků policie k výkonu služby pro nemoc nebo úraz - posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů o přijetí do služebního poměru a ke studiu na policejních školách provádění přezkumných řízení - rozhodování o souvislosti nemocí, úrazů a úmrtí s výkonem služby pro účely sociálního zabezpečení - stanovování úlev a omezení k výkonu služby Ve VZZ jsou pro tento výkon zřizovány: a) lékařské poradní komise - předsedá ji posudkový lékař ZDÚ


b) lékařská komise ZDÚ - předsedá jí vedoucí lékař ústavu V nemocnici MV do její přeměny na příspěvkovou organizaci fungovala nemocniční lékařská komise, Na MV při SZSZ je zřízena ústřední lékařská komise MV,která je odvolacím orgánem vůči rozhodnutím lékařské komise zdravotnického ústavu, 4)

V rámci lázeňské preventivní péče pro příslušníky policie je poskytována léčebně preventivní rehabilitace a do roku 1993 i lázeňská péče. Tyto Činnosti jsou poskytovány lázeňskými léčebnými ústavy MV, které se transformovaly na příspěvkové organizace, kde lázeňská léčba je realizována prostřednictvím zdravotní pojišťovny MV a léčebné preventivní rehabilitace prostřednictvím SZSZ.


III. SITUACE REZORTNÍ ZDRAVOTNÍ SLUŽBY V SOUČASNOSTI, V OBDOBÍ TRANSFORMACE CELÉ SPOLEČNOSTI A VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ

Po překonání prvních porevolučních názorů různých zainteresovaných odborníků, kteří v první euforii navrhovali zprivatizování a odstátnění rezortní zdravotnické služby, co by se bylo rovnalo její likvidaci, začínaly pod tlakem vnějších okolností a změn uvnitř a mimo resort MV postupně sílit hlasy, které potvrzovaly, že rezortní zdravotnickou službu není možné zrušit, protože by reálně hrozil propad léčebně preventivní péče o příslušníky PČR, zhroucení posudkové a hygienickoepidemiologické činnosti. Neexistovalo totiž v té době funkční veřejné zdravotnictví, které by veškeré aktivity, které byly doménou rezortní zdravotnické služby (např. vstupní, výstupní prohlídky, posuzování zdravotního stavu ve vztahu ke služebnímu poměru atd.) suplovalo a rovnocenně nahradilo. Veřejné zdravotnictví bylo a je také v radikální transformaci a není a zřejmě ještě dlouho nebude schopno tyto činnosti převzít. Nemluvím samozřejmě o léčebné složce činnosti výkonných zdrav.zařízení. Rezortní zdravotnická služba se totiž jako součást rozpočtové organizace (MV) potýká se skutečnostmi, které nemají vůbec nic společného se systémem, kdy vlastně byla součástí státního zdravotnictví v centrálně plánované ekonomice a činnosti, které potřebovalo MV a které zdravotnická služba neposkytovala, byly jednoduše bezplatně požadovány na mimoresortních zdravotnických zařízeních a dostávala je bezplatně a přednostně. Počátkem transformace se objevily postupné transformační kroky uvnitř i mimo resort, na které nebyla rezortní zdravotnická


služba připravena jak systémem práce, tak sortimentem výkonů. Jedná se hlavně o následující skutečnosti: - privatizace v oblasti ambulantních služeb státního zdravotnictví - svobodná volba lékaře ztráta "monopolu" služebních lékařů na kurativní složku jejich práce - fakt, Že rozpočtová organizace "Policie české republiky", nyní vlastně nemůže vyžadovat bezplatné běžné zdravotnické a vyšetřovací úkony v civilním sektoru. Jedná se o úkony a výkony ve prospěch policie vznik příspěvkových zdravotnických organizací, které byly součástí rezortní zdravotnické služby (poliklinika MV, nemocnice MV, lázeňské organizace MV) - vznik a fungování pojišťovacího systému a jeho vliv na rezortní zdravotnickou službu, přičemž je potřeba hlavně vidět vztah mezi výkonným zdravotnickým zařízením a pojišťovnami, který není čistě komerční, protože úhrada za výkony VZZ se odvádí dle zákona do státního rozpočtu. Možno tedy říci, že neexistuje žádná motivace k nadprodukci výkonů zdravotnických zařízení, kdežto u příspěvkových organizací zase naopak. Celkově je třeba konstatovat, že výsledkem transformace společnosti a zdravotnictví bude patrný a žádoucí odklon činnosti k práci pro policii od kurativní činnosti, protože smysl činnosti rezortního zdravotnictví by měl - a to je cíl, resp. by měl být cílem transformace rezortního zdravotnictví - být hlavně v práci pro policii.


IV. KONCEPCE REZORTNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ MV PO TRANSFORMACI Z POHLEDU VÝKONNÉHO ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ PůSOBÍCÍHO NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Cílem transformace rezortní zdravotnické služby je najít své místo v systému, který je charakterizován tím, že je rozpočtovou organizací (MV), který ovšem také podléhá neustálým změnám, jak organizačním, tak změnám v oblasti financování a co je nejdůležitější v zaměření své činnosti. Nejdůležitější změnou se jeví skutečnost, že došlo k osamostatnění Policie České republiky, změnil se smysl činnosti represivního zaměření na činnost, která je běžná v každé demokratické společnosti, PČR je nyní řízena Policejním prezidiem, které přímo řídí krajské správy PČR a Správu hl.m. Prahy PČR. Zde dochází k první systémové chybě, protože zdravotnická zařízení, která personálně a služebně podléhají ředitelům krajských správ, jejich zaměstnanci jsou převážně policisté, metodicky podléhají sekci zdravotnického a sociálního zabezpečení na ministerstvu vnitra, která je m.j. obsazena převážně nepolicisty. Dále v systému tzv. materiálové kompetence, který platí v rámci MV si výkonná zdravotnická zařízení nemohou zakoupit zdravotnickou techniku i když po stránce finanční jsou zabezpečovány z rozpočtů krajských správ, ale tuto techniku může nakupovat jenom Sekce zdravotnického a sociálního zabezpečení za peníze VZZ. V praxi to vypadá tak, že krajská správa převádí peníze na SZSZ, kde i když znají požadavky zařízení, dělají výběr podle svých představ a pak nakupují. Je to systém nelogický, nepružný, nevyhovující,


Dle mého soudu je významným nedostatkem v řízení rezortní zdravotnické služby to, že výkonná zdravotnická zařízení jsou řízena z úrovně ministerstva. Když vezmeme v úvahu, že VZZ svou činnost stále více přizpůsobují svou práci požadavkům, které přicházejí od výkonných policejních útvarů (Okresní ředitelství PČR) a služební lékaři jsou stále více zapojováni do výkonu policejní práce, hlavně asistencí při různých policejních aktivitách by jediným logickým krokem bylo uskutečňovat metodické řízení zdravotnického zařízení z úrovně Policejního prezidia. Bylo by přirozené, aby všeobecné požadavky na činnost VZZ, které přicházejí po linii policie zdola nahoru, by přes krajské správy přicházely na Policejní prezidium, kde by byly zpracovány odborným zdravotnickým orgánem a po konsultaci na Policejním prezidiu by cestou prezidia formou metodických pokynů odcházely k VZZ* Na argument, že existuje zvláštní okruh policistů vyžadující zvláštní zdravotnické zabezpečení a zařazených k výkonu služby u útvarů a zařízení ministerstva a útvarů ministerstvem řízených s výkonem služby dle zvláštního určení, je možno oponovat tím, že zachováním zdravotnického ústavu speciálních služeb by péče o ně nebyla ohrožena. Metodické řízení z úrovně Policejního prezidia by jeho činnost neomezovalo. Dalším předpokladem funkceschopnosti rezortního zdravotnictví a ten považuji za velice důležitý, je přehodnocení postavení služebního lékaře. Oproti minulosti je ve stále vetší míře služební lékař využíván policií k činnosti, kterou lze charakterizovat jako "práci pro policii". Je potřebné provést transformaci stávajících služebních obvodních lékařů, kteří jsou příslušníky policie


(civilně se jmenují praktičtí lékaři pro dospělé) na úřední policejní lékaře, zavést institut úředních policejních lékařů a postupné vytvořit jejich síť. Jejich Činnost je známa u nás z období I.republiky a je osvědčená ve vyspělých západních zemích. Síť vytvořit podle přirozeného spádu, ideálně l lékař na l okres. Stanovením hlavních úkolů úředního policejního lékaře podstatným způsobem preferovat jeho práci pro policejní výkon a závodní preventivní činnost pro policisty, včetně činnosti posudkové před kurativou. Nástin náplně práce - příloha č.l. Úkoly, které by policejní lékař dělal pro policii jsou úkony, které v současné době policie vyžaduje od soukromých lékařů a od zdravotnických zařízení, která jsou příspěvková a tedy jsou vykonávány za úhradu. Tyto úkony jsou nesystémově poskytovány transformující se síti civilních zdravotnických zařízeni a hrazeny při volné tvorbě cen resortem MV a Policií ČR přímo těmto zdravotnických zařízením. Celková suma za ně se pohybuje řádově v milionech. Např. Správa Středočeského kraje v 1.čtvrtletí 1993 zaplatila částku přesahující 500.000 KČ což za rok jenom ve Středočeském kraji činí kolem 2 milionů Kč. Třeba si ovšem uvědomit, že přesná suma není z objektivních důvodů vyčíslitelná. Mnoho soukromých lékařů nespolupracuje s policií ochotně, na rozdíl od západních států, kde má tato spolupráce jinou kvalitu,co má kořeny m.j. i v minulosti. Pro činnost úředních policejních lékařů je potřebné vytvořit neodkladné potřebné legislativní podmínky (zřejmě novelizací § 55 odst.2 písm.d) zákona č.20/l966 Sb. s působnosti pro ČR v platném znění a zákona ČNR č.283/1991 Sb.o Policii České republiky v platném znění. Úředním policejním lékařům


vytvořit odpovídající služební a společenské postavení a vyvážit tak jejich velké pravomoci a povinnosti, značnou odpovědnost, rizikovost, náročnost, vysokou odbornost a potřebu kontinuálního vzdělávání. v zájmu udržení vysoké odborné úrovně u těchto lékařů zvážit i to, že kurativu pro policisty a občanské pracovníky by tito lékaři mohli vykonávat v rámci své soukromé praxe, která by jim byla paušálně povolována. Tato skutečnost by měla vliv kromě jiného i na to, že o službu u Policie ČR by se ucházeli schopní lékaři a ne jenom ti, kteří neuspěli v soukromé praxi a zdravotnických zařízeních. Klauzule o nepodnikání by se pak podle pracovní náplně úředního policejního lékaře kurativy netýkala. Samozřejmě, celé toto "otočení" pracovního zaměření služebního obvodního lékaře nelze uskutečnit pouze přijmutím novely zákona, ale je to proces dlouhodobý během něhož se budou získané povinnosti a práva úředního policejního lékaře stále více využívat zvyšováním poptávky od policie a orgánů činných v trestním řízení až se samotná kurativa stane menší částí pracovní náplně. Současný stav poptávky a činnosti služebního lékaře pro policii, pracujícího při okresním ředitelství, a její strukturu ukazuje příloha č.2 a č.3. Poměr výkonů pro policii k výkonům hrazeným zdravotními pojišťovnami ukazuje příloha č.4, která ukazuje tento poměr v rámci celého kraje. Opakovaně je třeba zdůraznit, že tuto přeměnu rezortní zdravotnické služby není možno chápat jako proces uvnitř zdravotnické služby, ale jako součást celkové transformace Policie ČR. Tak jak postupně přestanou služební policejní lékaři poskytovat péči o důchodce - policisty, tak musí souběžně postupně klesat ochota a motivace těchto


důchodců dojíždět do center za péčí, ale budou ji vyhledávat co nejblíže ke svému bydlišti u soukromého praktického lékaře. Na druhé straně - ochota, kvalita, odbornost a dostupnost služebního policejního lékaře způsobí, že policie a ostatní složky budou tyto služby vyžadovat ve stále větší míře a struktura pracovní náplně policejního lékaře se bude měnit ve prospěch v příloze uvedených činností. Rozhodně musí platit, že nabídku ze strany rezortní zdravotnické služby a poptávku po jejich službách ze strany PČR a vyšetřovacích orgánů ČR by měl koordinovat odborně metodicky orgán na Policejním prezidiu, u kterého by se všechny požadavky z krajských správ PČR soustřeďovaly. Co se týče sociálního zabezpečení zaměstnanců MV a policistů PČR to by bylo vhodné ponechat ve správě sekce sociálního zabezpečeni MV. Závěrem navrhuji pro řešení problematiky zdravotnické služby PČR: 1)

Zvážit se vší zodpovědností, jestli není vhodné za účelem zlepšení činnosti zdravotnické části sekce SZSZ rozdělit na část zdravotnickou a část sociálního zabezpečení, kterou ponechat na MV. Následně vytvořit na Policejním prezidiu odbor nebo sekci zdravotnického zabezpečení, který by koordinoval požadavky Policie ČR a přenášel je metodicky na výkonná zdravotnické zařízení, t.j. zdravotnické ústavy jednotlivých krajských správ policie ČR.

2)

Tím by se změnil i systém materiálové kompetence, zpružnil a zprůhlednil by se výběr a posuzování potřeby přístrojové vybavenosti zdravotnických ústavů* Nároky na


přístrojovou vybavenost by se snáze mohly konfrontovat se skutečnou potřebou v kontextu využitelnosti a poptávce služeb ze strany PČR. 3)

Legislativně a metodicky co nejdříve vytvořit institut úředního policejního lékaře - co považuji za nejdůležitější prvek změn v rezortním zdravotnictví.

4)

Z pohledu finanční náročnosti na provoz příspěvkových organizací MV (Poliklinika MV, Nemocnice MV, léčebné lázeňské ústavy) posoudit jejich opodstatněnost a zvážit jejich počet. Jsem přesvědčen, že Nemocnice MV Na Míčánkách by služby Polikliniky MV plné nahradila po doplnění několika odborných ambulancí a vstupní prohlídky by nemocnice ve své ambulantní části plně zvládla. Systém, že vstupní prohlídky pro Policii ČR z celé republiky se mají provádět v Praze je silně nepružný a odborně napadnutelný. Je samozřejmě možné a ekonomická hlediska přinutí dělat vstupní prohlídky v zařízeních, která nejsou příspěvkovými organizacemi MV, na smlouvu, nebo objednávku. Na ilustraci - pro Správu Středočeského kraje PČR v roce 1995 bylo vykonáno Poliklinikou MV kolem 450 vstupních prohlídek* Ostatní úkony jsou propláceny zdravotní pojišťovnou. Podobně lze lázeňskou léčbu a léčebně preventivní rehabilitaci poskytovat na základě dohody a smluv. Je tedy logické, že bude potřebné postupně zrušit všechny příspěvkové organizace jako nepružné, neefektivní a drahé zařízení.

5)

Vytvářet postupně materiálně technické předpoklady na vytvoření sítě policejních


lékařů při okresních ředitelstvích PČR v celé republice (prostory pro ambulance, zdravotnické vybavení atd.). 6) Vytvořit materiální, platové a personální podmínky na to, aby o službu u policie měli zájem erudovaní a odborně zdatní mladí lékaři, V budoucnu podle zájmu umožnit výkon soukromé praxe paralelně s výkonem práce pro policii za předpokladu, že nedojde ke konfliktu zájmů. Jedná se o dobu, kdy léčebná péče (výkony hrazené pojišťovnami) se stane nepodstatnou částí pracovní náplně policejního lékaře. Závěrem třeba říci, že navrhované změny v rezortní zdravotní službě MV je třeba rozložit do doby 2 - 5 let.


Příloha č.l Nástin náplně práce úředního policejního lékaře: 1)

Provádění lékařských úkonů pro potřeby policie (prohlídky poškozených osob, přijímaných nebo propouštěných z policejních cel, vyšetření a odběry krve na alkohol, odhledání mrtvol atd.),

2} Zdravotnické zabezpečení bezpečnostních akcí a výcviku policistů (střelby, hod granátů, tělesná výchova, bojová příprava, prověrky tělesně zdatnosti atd.). Výuka základů první pomoci, 3)

Hygienicko-epidemiologické zabezpečení ve smyslu běžného hygienického dozoru a ochrany před infekčními chorobami atd.

4) Léčebně preventivní péče, pokud si policista úředního policejního lékaře zvolí za lékaře ošetřujícího. 5)

Lékařské vyšetření osob, které uvádějí zdravotní problémy během prováděných policejních úkonů, např. při výslechu, prověřovacím pokusu, rekognici, antropometrických měřeních nebo při zjišťování tělesných markant apod.

6) Lékařské vyšetření onemocnělých nebo zraněných osob v době pobytu na policejních útvarech, včetně posouzení případného mechanismu zranění 7)

Zabezpečení odběru krve, moče a jiných biologických materiálů, např. ke zjištění požití alkoholu, drog nebo jiných psychotropních látek u těch osob, kde je


tento odběr indikován 8) vyšetřování zdravotního stavu běženců - v rámci readmisních dohod. Jedná se převážně o spektrum zdravotnických činností, které nesledují léčebný záměr (s výjimkou č.5) a nejsou propláceny zdravotními pojišťovnami.



Příloha č. 3


Příloha č. 4


SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č.l - Navrhovaná náplň práce úředního policejního lékaře Příloha

č.2 - Struktura služebních akcí v % obvodního služebního lékaře při Okresním ředitelství PČR v roce 1995

Příloha č.3 - Frekvence služebních akcí v roce 1995 na ambulanci obvodního služebního lékaře při Okresním ředitelství PČR Příloha č.4 - Podíl výkonů pro policii na výkonech celého zdravotnického ústavu Správy Středočeského kraje PČR v % za rok 1995


SEZNAM LITERATURY: 1) Koncepce rezortního zdravotnictví (1994, 27 str.) 2) MV-zdrav-l-1 (1981) 3) Zák. ČNR č.283/1991 Sb. o Policii ČR 4) Zák. ČNR č.186/1992 Sb. o služebním poměru příslušníků Policie ČR 5) Regulace nákladů ve zdravotnictví - expertní studie, (Zdravotnické noviny č.32-33/95 PhDr.MUDr. K.Kalina a spolupracovníci, Škola veřejného zdravotnictví IPVZ) 6) Vojenské zdravotnictví v novém organizačním kabátě (Zdrav.noviny č.10/95, plk.MUDr. J. Veselý)

INSTITUT POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Škola veřejného zdravotnictví RUSKÁ 85, PRAHA 10,

Recommend Documents