Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha Škola veřejného zdravotnictví

a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha Škola veřejného zdravotnictví

VLIV STUDIE HAPIEE NA AKTIVITY V PORADNÉ PODPORY ZDRAVÍ V LIBERCI

Mgr. Dana Maňhalová

Praha 2008 1


Souhrn: Tato práce popisuje průběh první části mezinárodní studie HAPIEE ve městě Liberec. S cílem zaměřit se na využití výsledků studie v práci pracovníků Oddělení podpory zdraví a začlenění nových aktivit do činnosti Zdravotního ústavu se sídlem v Liberci. Vedle popisu konkrétní situace na Liberecku a dílčích výsledků, jsou v práci uvedena i obecnější fakta týkající se studie Happiee a činností Zdravotních ústavů.

Klíčová slova: Hapiee Poradna podpory zdraví Prevence

Summary: This project shows the first part of the pilot project of the international survay HAPIEE in the city of Liberec. The main purpose of this study is application of its results into the work of the employees of the Institute of Public Health in Liberec and incorporation of the new activities into the work of the Department of Health in Liberec. In addition to the specific situation in the area of Liberec and partial results, common facts relevant to HAPIEE study and the activities of the Institutes of Public Health in the Czech Republic are also mentioned in the survay.

Key words: HAPIEE Health Information Centre Prevention

2


Prohlášení:

1. Prohlašuji, že jsem atestační práci „Vliv studie Hapiee na aktivity v Poradně podpory zdraví“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v bibliografii (§ 31 Autorského zákona 121/2000 Sb.).

2. Souhlasím, aby moje atestační práce „Vliv studie Hapiee na aktivity v Poradně podpory zdraví“ byla digitálně zpracována a v elektronické formě zpřístupněna odborné veřejnosti na webových stránkách IPVZ (§ 14, § 18 a § 37 Autorského zákona 121/2000 Sb.).

V Praze dne: podpis

3


Chtěla bych poděkovat PhDr. Haně Janečkové, PhD. za laskavé vedení a odborné rady a připomínky, bez kterých by tato práce vznikala jen obtížně. Dále děkuji Mgr. Michaele Lustigové a jejím kolegyním ze SZÚ za poskytnutí dat z první etapy šetření studie Hapiee i za odbornou pomoc. V neposlední řadě pak děkuji své rodině za psychickou podporu a trpělivost.

4


Obsah práce: 1. Úvod a cíl práce ……………………………………………………………….str.č.5. 2. Studie Hapiee …………………………………………………………………str. č.5. 2.1. Obecná fakta ………………………………………………………….str.č.5. 2.2. Koncepce šetření …………………………………………………….. str.č.5. 2.2.1. Metodika šetření a sběr dat ………………. str.č.5. 2.2.2. Charakteristika výběrového souboru ………str.č.7. 3. Dílčí výsledky ………………………………………………………………….str.č.7. 3.1. Subjektivní hodnocení zdraví ………………………………………...str.č.8. 3.1.1. Česká republika jako celek….………..str.č.8. 3.1.2. Vybraná města ČR ….. ………………str.č.8. 3.1.3. Liberec ………...……………………..str.č.9. 3.2. Kuřácké zvyklosti…………………………………………………... .. str.č.10. 3.2.1. Česká republika jako celek…………..str.č.10. 3.2.2. Vybraná města ČR ..…………………str.č.10. 3.2.3. Liberec ………………………………str.č.11. 3.3. Obezita ……………………………………………………………...str.č.12. 3.3.1. Česká republika jako celek…………..str.č.13. 3.3.2. Vybraná města ČR ……….………….str.č.13. 3.3.3. Liberec ……………………………....str.č.14. 3.4. Souhrnné výsledky pilotního šetření longitudinální studie Hapiee ......str.č.15. 3.5. Validita dat …………………………………………………………….str.č.16. 4. Přehled aktivit poradny podpory zdraví v Liberci ………………………….str.č.17. 4.1 .Zdravotní ústav se sídlem v Liberci – oddělení podpory zdraví ……...str.č.17. 4.2. Projekt zdraví Liberecka ………………………………………………str.č.17. 4.3. Program "Zdraví 21" v podmínkách Libereckého kraje -strategický dokument zdravotní politiky Krajského úřadu Libereckého kraje…….str.č.21. 5. Doporučení a návrh dalších aktivit pro ZÚ se sídlem v Liberci ……………str.č.22. 6. Závěr ……………………………………………………………………………str.č.23. Literatura .................................................................................................................str.č.24. Seznam použitých zkratek ……………………………………………………….str.č.25. Seznam grafů a tabulek …………………………………………………………..str.č.26. Přílohy ……………………………………………………………………………...str.č.26.

5


1. Úvod a cíl práce Cílem této práce je zmapovat vybrané výsledky první části mezinárodní studie Hapiee ve městě Liberec, která probíhala v letech 2002 - 2005. Na základě konkrétních výstupů pak navrhnout rozšíření potřebných aktivit, popřípadě zavést nové, smysluplné činnosti v Poradně podpory zdraví při Zdravotním ústavu se sídlem v Liberci. V této práci bych chtěla popsat, jakým způsobem probíhala studie ve Zdravotním ústavu se sídlem v Liberci a zamyslet se nad tím, zda se po skončení první části studie zaměřit na preventivní aktivity vyplývající z vybraných dílčích výsledků studie, či v čem spočívají případné rezervy. Zdravotní ústavy se mají dle zákona č. 258/2000 Sb. podílet na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, sledovat ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, připravovat podklady pro tvorbu zdravotní politiky, připravovat programy zaměřené na výchovu ke zdraví, poskytovat poradenské služby, atd. Svou činností by rovněž měly přispívat k naplňování cílů Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století. Pro požadavky vyplývající z těchto dokumentů ale neexistují standardní postupy a normy. Chybí koncepce, nejsou stanoveny ani priority. Je vždy na pracovnících zdravotních ústavů, jak se vypořádají s konkrétní situací a jaké si vytyčí specifické cíle.

2. Studie Hapiee 2.1. Studie HAPIEE – obecná fakta Mezinárodní studie HAPIEE (Health, Alcohol and Psychosocial factors in Eastern Europe) je koordinována pracovištěm University College London a sleduje zdravotní stav obyvatel a s ním související faktory životního stylu ve vybraných zemích střední a východní Evropy. Studie probíhá od roku 2002 v Česku, Polsku, Rusku a od roku 2005 také v Litvě. Jedná se o longitudinální studii zaměřenou na městské obyvatelstvo, ve které je dlouhodobě sledována vybraná skupina osob, zařazených do výběrového panelu. Informace o respondentech jsou aktualizovány v tříletých intervalech. Snahou studie je přispět k pochopení příčin negativního zdravotního stavu obyvatelstva vybraných zemí a rizikových faktorů řady především chronických chorob. Cílem studie bylo v prvé řadě doplnit potřebné údaje, popsat a zhodnotit zdravotní stav pomocí vybraných ukazatelů, studovat souvislosti mezi zdravotním stavem obyvatel, jejich životním stylem, působením psychosociálních faktorů a stavem životního prostředí.(2) 2.2. Koncepce šetření

6


2.2.1 Metodika šetření a sběr dat První etapa sběru dat studie HAPIEE zaměřená na zdraví a životní styl proběhla v letech 2002 – 2005. ( Druhá etapa této studie v Česku probíhá od května 2006. Předpokládaný konec práce v terénu je naplánován na rok 2008.) Účastníky studie se měly stát osoby, kterým k datu 1. 8. 2003 bylo minimálně 45 let a maximálně 69 let. Celkem mělo být osloveno systematickým náhodným výběrem zaručujícím reprezentativnost vzorku 1680 mužů a 1680 žen v každé pětileté věkové skupině ( 45–49 let, …, 65–69 let ), dohromady tedy 16 800 osob. Předem bylo zvoleno, že se studie bude realizovat v šesti, resp. sedmi městech České republiky (byla vybrána města: Jihlava, Hradec Králové, Kroměříž, Liberec, Ústí nad Labem, další dvě města Karviná a Havířov jsou ve studii hodnocena dohromady). V Česku je šetření, resp. sběr dat organizován Statním zdravotním ústavem v Praze a v terénu je prováděn Zdravotními ústavy (dále ZÚ) participujících měst a Krajskou hygienickou stanicí v Ostravě (dále KHS Ostrava). Prioritní podmínkou výběru měst byla v prvé řadě přítomnost realizační týmu a jeho ochota uskutečnit šetření v rámci města, dále účast měst v Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí (jde o ucelený systém průběžného sběru dat, zpracování a hodnocení informací o stavu složek životního prostředí a o jejich vlivu na zdravotní stav české populace, jehož správou je pověřen Státní zdravotní ústav v Praze), dále byla zohledněna předchozí dobrá, fungující kooperace se zdravotními ústavy či krajskou hygienickou stanicí, zejména z důvodu potřebné dlouhodobé spolupráce v dalších etapách šetření. Snahou bylo též postihnout různorodost měst v ČR a jejich podobnost s městy ostatních do šetření zařazených států. Náhodný stratifikovaný výběr, upravený pro potřeby studie, příliš neodpovídá věkové struktuře obyvatel ČR ve věku 45 – 69 let.( stratifikovaný výběr znamená, že si populaci nejprve rozdělím podle nějakého kriteria - v případě Hapiee to byly 5leté věkové skupiny - jedinci jsou pak náhodně vybírání z těchto skupin, proto neodpovídají populaci ČR) V každé pětileté skupině byl osloven stejný počet mužů a žen z důvodu získání dostatečného počtu životních drah v daných věkových skupinách. V každém vybraném městě mělo být osloveno 2800 respondentů (280 v každé vymezené věkové skupině mužů a žen). Omezené, především personální, možnosti ZÚ některých měst (Liberec, Jihlava) neumožnily oslovit všechny vybrané účastníky šetření. V Ústí nad Labem bylo naopak zapojeno do studie více účastníků (dalších 1300 respondentů). Celkem tak bylo osloveno přes 17 tisíc respondentů (17 584 osob). Náhodný výběr byl proveden ve spolupráci s pracovníky městských úřadů jednotlivých měst, oporou jim byly městské registry obyvatelstva.(2) Tazatelé z řad pracovníků ZÚ a KHS byli jednotně proškoleni. Veškeré získané údaje byly uloženy do databáze Epi-Info. Kontrola dat byla provedena opět v SZÚ. Samotné šetření probíhalo v několika fázích a nabízelo více rozlišných situací. Čtrnáct dnů před plánovanou návštěvou tazatele byl respondentům zaslán informační dopis s údaji o účelu studie, přesnou dobou návštěvy tazatele a telefonním číslem, pro případ sjednání jiného termínu, dotazů či odmítnutí účasti na této studii. Při první návštěvě, v případě přítomnosti respondenta a jeho ochoty zúčastnit se šetření, mu byly tazatelem předány příslušné dotazníky (viz příloha č.2) a dohodnut termín vyzvednutí dotazníku. Zároveň byl respondentovi nabídnut termín lékařského vyšetření. V případě nepřítomnosti respondenta byly dotazníky předány jiné dospělé osobě žijící s respondentem nebo byl dotazník vhozen do schránky. Během druhé návštěvy byly dotazníky sbírány a v případě nepřítomnosti byla zanechána obálka s žádostí o zaslání dotazníku.(2) První etapa studie se skládala ze dvou hlavních částí; dotazníkového šetření a lékařského vyšetření. V dotazníkovém šetření bylo použito několik samostatných dotazníků: 7


osobní dotazník, který byl rozdělen do několika modulů, a zejména byl zaměřen na úroveň zdravotního stavu a životní styl respondenta, sledoval kuřácké zvyklosti, fyzickou aktivitu,

konzumaci alkoholu, názory na faktory ovlivňující zdraví, duševní pohodu, sociální kontakty a pocit bezpečí, (viz. příloha č. 2.1.), dotazník pro zaměstnané osoby sledující postavení respondenta v zaměstnání, náročnost a stupeň kontroly v pracovním prostředí, (viz. příloha č. 2.3.), dotazník pro osoby v důchodu zaměřený na ekonomickou situaci a psychickou pohodu respondentů, (viz. příloha č. 2.4.), výživový dotazník, který zjišťoval průměrnou spotřebu široké škály potravin během posledních tří měsíců. (viz. příloha č.2.2. ), Lékařské vyšetření (změření krevního tlaku, změření tělesných proporcí, odběr krve, spirometrické vyšetření a vyšetření kognitivních funkcí u osob ve věku 60-69 let) probíhalo ve zdravotních ústavech či v KHS v Ostravě, podle jednotné předem připravené metodiky.(2) 2.2.2 Charakteristika výběrového souboru Jak již bylo zmíněno výše, ve studii bylo osloveno celkem 17 584 účastníků /respondentů. V počátcích sběru dat, při výpočtu celkové respondence byly vyřazeny osoby zemřelé, osoby již nebydlící na uvedené adrese či osoby dlouhodobě nepřítomné v místě svého bydliště (1323 osob), (Situace, že do náhodného výběru byly zahrnuty i tyto osoby, je výsledkem ne vždy dobré aktualizace městských registrů). Celková respondence z 16 261 oslovených osob činila 54,5 %. Lékařského vyšetření se zúčastnilo necelých 45 % osob z celkového počtu oslovených lidí. V respondenci se vyskytly určité rozdíly mezi městy, respondence se pohybovala od necelých 50 % v Ústí nad Labem po necelých 60 % v Karviné a Havířově. Z osob, které odevzdaly vyplněný dotazník se 82 % z nich následně zúčastnilo lékařského vyšetření. Rozdíl v účasti u lékařského vyšetření mezi městy byl statisticky významný (p<0,05); nejnižší účast byla v Liberci (67 %), naopak nejvyšší v Kroměříži (95%). Ochota mužů účastnit se výběrových šetření je obecně nižší než u žen, což se potvrdilo i v případě této studie.(13)

3. Dílčí výsledky Jelikož je studie Hapiee velice rozsáhlá, zaměřila jsem se ve své práci pouze na některé ukazatele zdravotního stavu. Z hlediska aktivit Poradny podpory zdraví mne zajímalo jak respondenti vnímali své zdraví, tedy subjektivní hodnocení zdraví respondentů, kuřácké zvyklosti a výpočet BMI, respektive obezita respondentů ve městě Liberec. V jednotlivých podkapitolách popisuji, jak dopadlo šetření respondentů vzhledem k jejich věku a pohlaví v České republice, jaké výsledky šetření byly zjištěny v Liberci a srovnání jednotlivých měst ČR, ve kterých studie probíhala. (Veškeré informace o studii HAPIEE, včetně abstraktů k publikovaným článkům jsou k dispozici na webové stránce http://www.ucl.ac.uk/easteurope/hapiee.html) 8


3.1. Subjektivní hodnocení zdraví Ukazatel subjektivního hodnocení zdraví vypovídá o tom, jak respondent hodnotí svůj zdravotní stav, nemusí tedy nutně odpovídat reálnému zdravotnímu stavu jedince. Dané hodnocení závisí nejen na skutečném zdravotním stavu, ale i na momentální situaci, psychické pohodě a povahových rysech včetně míry citlivosti respondenta.(4) Získaní právě takovýchto dat je však při dnešním pohledu na zdraví a kvalitu života nezbytné a ve světě i u nás běžně používané. 3.1.1. ČR jako celek Mezi respondenty bylo 40 % těch, kteří hodnotili svůj zdravotní stav jako velmi dobrý nebo dobrý, necelých 50 % ohodnotilo svůj stav jako průměrný a pouze 11 % vnímalo tento stav jako špatný či velmi špatný. Zcela logicky klesá s rostoucím věkem podíl osob, které hodnotí své zdraví jako velmi dobré nebo dobré, podíl osob klasifikujících své zdraví jako špatné či velmi špatné se naopak zvyšuje. Celkově za celý soubor respondentů ( věk 45 -69 let ) nebyl mezi muži a ženami v souboru respondentů šetření HAPIEE nebyl z hlediska hodnocení subjektivního zdraví zjištěn statisticky významný rozdíl. Tento zjištěný fakt může být částečně ovlivněn věkem respondentů. Lze předpokládat, že rozdílná úroveň subjektivního zdravotního stavu mezi pohlavími se projevuje až ve vyšším věku. Tuto domněnku potvrdilo srovnání subjektivního hodnocení zdraví mezi pohlavími v jednotlivých věkových skupinách. (také v Liberci - Viz graf č. 2) Pouze ve věkové skupině 65-69 let byl zjištěn statisticky významný rozdíl ve vnímání vlastního zdraví v rámci obou pohlaví. Podíl žen, které deklarovaly subjektivní zdraví jako špatné nebo velmi špatné tvořil 17 %, u mužů 12 %. 3.1.2. Vybraná města ČR Nejvíce osob spokojených se svým zdravím bylo mezi respondenty v Hradci Králové (45 %), v Liberci a Jihlavě (více než 42 %). Nejhůře hodnotili své zdraví respondenti v Karviné a Havířově (pouze 33 % spokojených osob a zároveň nejvyšší podíl respondentů nespokojených se svým zdravím 15 %). Karviná a Havířov patří k průmyslové aglomeraci se specifickými socioekonomickými podmínkami a s celkově horšími výsledky zdravotního stavu měřenými objektivními ukazateli. Toto se odráží i ve výsledcích hodnocení subjektivního zdraví. Protože složení souborů jednotlivých měst ( věk, pohlaví) je srovnatelné, můžeme soubory porovnávat mezi sebou, možno je tedy hodnotit dohromady.(13) (Viz graf č.1, tabulka uvedena v příloze č.1.1.)

9


Graf č.1

subjektivní vnímání zdraví - muži ženy celkem srovnání měst 100% 80% 60%

špatný% průměr%

40%

velmi dobrý%

20% 0%

HK

JI

K+H

KM

LB

UL

3.1.3. Liberec V hodnocení subjektivního zdraví patří Liberec k nejlepším městům v ČR. 45% obyvatel ve věku 45 – 69 let je se svým zdravím spokojeno nebo velmi spokojeno. A ani v Liberci není rozdíl mezi pohlavími. Z uvedených dat taktéž vyplývá, že vnímání zdravotního stavu opravdu úzce souvisí s věkem. Nejlépe vnímají své zdraví nejmladší respondenti studie, ve věkovém rozmezí 45 -49 let (16 %), hůře se pak cítí ti starší. (Viz graf č.2, tabulka uvedena v příloze č.1.2.) Graf č.2

subjektivní vnímání zdraví - Liberec 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

velmi spatny spatny prumerny dobry velmi dobry 45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

věkové rozmezí (muži ženy celkem)

10


3.2.Kuřácké zvyklosti Kouření je jedním z aspektů životního stylu, který výrazně ovlivňuje zdravotní stav populace. Je hlavní příčinou rakoviny plic, může však souviset i s některými dalšími onemocněními, jako je například ischemická choroba srdeční, chronická bronchitida nebo rozedma plic.(4) Není tedy sporu o tom, že kouření má negativní vliv na zdraví člověka. Prokázaly to mnohé studie a šetření. V těchto studiích byly rovněž nalezeny určité souvislosti mezi kuřáckými zvyklostmi a pohlavím a věkem, ale i mezi výskytem kouření a socioekonomickým statusem. Mezi muži bývá větší podíl kuřáků i bývalých kuřáků v porovnání se ženami a to platí i pro jednotlivé věkové skupiny nad 30 let (9). Také bylo prokázáno, že podíl kuřáků obou pohlaví roste s věkem až do středního věku (40-49 let), poté kuřáků v populaci s věkem ubývá (4). Studie prováděné v řadě evropských zemí prokázaly, že podíl kuřáků se různí podle dosaženého vzdělání a odráží rozdílné generační zvyklosti(3). Obecně lze říci, že výskyt kuřáků je vyšší mezi osobami nižšího socioekonomického statusu, zejména u mužů. U žen tento trend není tak patrný, zejména u starších žen s vyšším vzděláním je vyšší podíl kuřaček a bývalých kuřaček než u žen s nižším stupněm vzdělání (4). Respondenti byli rozděleni do čtyř skupin podle typu kuřáctví. Vedle nikdy nekouřících, bývalých kuřáků a pravidelných kuřáků byli vymezeni také příležitostní, nepravidelní kuřáci tj. osoby kouřící v průměru méně než 1 cigaretu denně. 3.2.1. ČR jako celek Výsledky šetření potvrdily očekávané významné rozdíly v kuřáckých zvyklostech mužů a žen. Zatímco mezi muži se ve sledovaném období 2002 – 2005 vyskytlo téměř 27 % pravidelných kuřáků, pravidelné kuřačky ženy tvořily pouze 21 % souboru. Významné rozdíly jsou také u kategorií bývalý kuřák a nekuřák. Vyšší podíl bývalých kuřáků mužů je vyvážen nižším podílem celoživotních nekuřáků. Těch bylo v souboru pouze 32 % v porovnání s 55 % u žen. 3.2.2. Vybraná města ČR Při zjišťování rozdílů mezi městy byly kategorie příležitostný a pravidelný kuřák sloučeny. Bylo provedeno testování rozdílů mezi sledovanými městy pro obě pohlaví. Statisticky významně vyšší podíl kuřáků – mužů byl mezi obyvateli města Karviná a Havířov (34%) a kuřaček – žen v Liberci (28%). Statisticky významně nižší zastoupení kuřaček v porovnání s celým souborem bylo v Kroměříži (18%).(13) (Viz následující grafy č.3.(ženy) a č.4. (muži), tabulky jsou uvedeny v přílohách č.1.3. a č. 1.4.)

11


Graf č.3

kuřácké zvyklosti - ženy - srovnání měst 100% 80% 60%

nekuřák%

40%

býv.kuřák% kuřák%

20% 0%

HK

JI

KM

K+H

LB

UL

Graf č. 4

kuřácké zvyklosti - muži - srovnání měst 100% 80% 60%

nekuřák% býv.kuřák%

40%

kuřák%

20% 0%

HK

JI

KM

K+H

LB

UL

3.2.3. Liberec Šetření v Liberci ukázalo, na přibližně stejný podíl kuřáků (29%) a kuřaček (28%). Liberec patří k městům (kde byla studie prováděna) s vysokým podílem kuřaček mezi ženami. ani podíl mužů není zanedbatelný. To jsou údaje varující a v programech podpory zdraví je třeba jim věnovat cílenou pozornost. U mužů i u žen bylo nejvíce kuřáků zastoupeno ve věkové skupině mezi 50 -54 let ( muži

12


37%),(ženy 34%). Počet nekuřáků mužů je v této skupině respondentů 32% a žen nekuřaček 51%. (Viz následující graf č.5., příslušná tabulka je uvedena v příloze č.1.5.)

Graf č.5

kuřácké zvyklosti - Liberec 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

nekuřák bývalý kuřák kuřák

muž

žena

muži, ženy celkem

3.3. Obezita Rostoucí výskyt obezity ve světě, nazývaný stále častěji epidemií, souvisí s nadbytečnou konzumací potravin bohatých na tuky a cukry, sedavým způsobem zaměstnání a nedostatečnou fyzickou aktivitou. Nadváha a obezita způsobená nevhodným stravováním patří nejen u nás k jednomu z nejrozšířenějších zdravotních rizik, jehož výskyt v populaci neustále narůstá. Podle údajů WHO více než miliarda obyvatel světa trpí nadváhou a nejméně 300 tisíc z těchto osob je navíc obézní.(3) Špatné stravovací návyky jsou spojeny s výskytem některých druhů onemocnění, jako jsou například nádorová či kardiovaskulární onemocnění, ale i další onemocnění související s přejídáním a s následnou obezitou.(4) Většina zdravotních problémů souvisejících s obezitou není fatální, ale může být v životě jedince značně obtěžující, např. dýchací problémy, chronické problémy pohybového aparátu, kožní problémy, ale třeba i neplodnost. K hodnocení výskytu nadváhy a obezity v populaci je nejčastěji používán index tělesné hmotnosti - BMI (z anglického body mass index). Tento ukazatel je definován jako podíl tělesné hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny tělesné výšky v metrech. Hodnota BMI vyšší než 25 kg/m2 je definována (klasifikace podle WHO a International Obesity Task Force) jako nadváha a hodnota vyšší než 30 kg/m2 je považována za obezitu. Podle výsledků výběrového šetření CINDI provedeného u nás v roce 2002 u osob ve věku 25-64 let, bylo mezi respondenty 10 % obézních mužů a 13 % obézních žen. Výskyt nadváhy a obezity se zvyšoval s věkem a to jak u mužů, tak u žen. Ve věkové kategorii 55-64 let trpělo 80 % mužů, resp. 71 % žen nadváhou či obezitou. Podobné výsledky potvrdilo i Světové šetření o zdraví v ČR pro respondenty ve 13


věku 15 a více let.(9) Dále bylo zjištěno, že podíl obézních žen či žen s nadváhou klesal s rostoucím vzděláním. U mužů nebyl tento trend jasně patrný. Ve velkých městech (nad 50 tisíc obyvatel) byl zjištěn poloviční výskyt osob s nadváhou a obezitou v porovnání s obcemi s nižším počtem obyvatel.(1) K výpočtu hodnot BMI byly použity údaje, které deklarovali samotní respondenti. Ze šetření máme sice k dispozici objektivní údaje z lékařského vyšetření, toho se však nezúčastnilo téměř 20 % respondentů.(viz kapitola 2.2.2.) Mezi subjektivními odpověďmi respondentů a objektivními údaji z vyšetření byla potvrzena silná korelace, takže odpovědi respondentů lze považovat za důvěryhodné.(13) 3.3.1. ČR jako celek Podíl obézních osob byl mezi muži i ženami našeho souboru téměř stejný, kolem 25 %. Mezi respondenty bylo kolem 80 % mužů s BMI vyšším než 25 kg/m2 a necelých 65 % takovýchto žen. Tyto výsledky nejsou v rozporu se zjištěními studie CINDI. Překvapující je na první pohled velmi nízký podíl mužů s normální váhou. V této souvislosti se nabízí otázka, zda je vhodné používat stejné kategorie hodnot BMI pro muže i ženy. Fyzická konstituce mužů a žen je značně odlišná, obecně platí, že muži mají více svalové hmoty. Ti, kteří ve skutečnosti nevykazují žádné známky nadváhy mohou přesto spadat do kategorie nadváha. 3.3.2. Vybraná města ČR Podíl obézních mužů se ve sledovaných městech pohyboval od 18,5 % v Liberci po 28 % v Ústí nad Labem. Podíl obézních žen byl nejnižší v Liberci (18 %) až po 31 % v Karviné a v Havířově. Zdá se, že výskyt obezity jasně odráží socioekonomickou strukturu regionu. V Liberci je jednoznačně nejvyšší podíl žen s normální váhou (44 %).(13) (Viz následující grafy č. 6. (ženy), č. 7.(muži) , příslušné tabulky jsou uvedeny v přílohách č.1.6 a č. 1.7.) Graf č.6

výskyt obezity - ženy - rozlišení měst 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

obezita% nadváha% norma%

HK

JI

KM

K+H

LB

14

UL


Graf č.7

výskyt obezity - muži - srovnání měst 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

obezita% nadváha% norma%

HK

JI

KM

K+H

LB

UL

3.3.3. Liberec I když ve srovnání s jinými městy, v předchozí kapitole, byly výsledky Libereckých respondentů uváděny jako jedny z nejlepších, není tento stav až tak uklidňující. Dle údajů pro výpočet BMI, které udávali sami respondenti, byla zjištěna v Liberci1/5 obézních respondentů (muži i ženy 18%). Nadváhou trpí ale více než polovina dotazovaných mužů (58%) a více než třetina žen (38%). Z hlediska věku je u mužů nejvíce zastoupena obezita ve věkovém rozmezí 65 - 69 let (21%), u žen je věková kategorie nižší 55 - 59 let (22%). (Viz následující graf č.8 , příslušná tabulka je uvedena v příloze č.1.8) Graf č.8

15


výskyt obezity - Liberec 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

obezita nadváha normál.váha muž

žena

muži, ženy celkem

3.4. Souhrnné výsledky pilotního šetření longitudinální studie Hapiee Podružným cílem předložené práce byla, mimo jiné, stručná analýza dat pilotního šetření studie HAPIEE, kdy výsledky analýzy potvrdily některá všeobecně přijímaná tvrzení. Výsledky pilotní studie Hapiee v České republice, Rusku a Polsku: Mezi obyvateli zemí účastnících se pilotní studie byly zjištěny velké rozdíly v sezónnosti příjmu ovoce a zeleniny; v Rusku byl příjem těchto potravin na podzim až 7krát vyšší než během zimy a jara. To odpovídá hypotéze, že nízká dostupnost ovoce a zeleniny (sezónní kolísaní způsobené nevyvážeností nabídky produktů či jejich nedostupnost) po většinu roku může ovlivňovat vysokou míru úmrtnosti v daném regionu.(13) Výskyt depresí účastníků pilotní studie souvisel ve všech sledovaných zemích s úrovní vzdělání, materiální deprivací a stresem. Nejvyšší výskyt depresivních příznaků byl mezi respondenty zjištěn v Rusku (u 23 % mužů a 44 % žen), v Česku byl zjištěn u 19 % mužů a 34 % žen.(13) Byly potvrzeny rozdílné vzorce konzumace alkoholu v různých zemích. V Rusku konzumují alkohol muži méně často, ale ve vyšším množství během jedné příležitosti, v porovnání s jinými zeměmi. Mezi respondenty byl v Rusku zjištěn vysoký podíl mužů konzumujících alkohol tímto způsobem (nárazově a ve velkém množství). Zjištěná roční spotřeba alkoholu byla nejvyšší u mužů v Česku. Respondentů, kteří udávali problémy související s alkoholem bylo ale 2krát více v Rusku.(13) Negativní důsledky konzumace alkoholu tedy závisí zejména na způsobu jeho konzumace. Nerovnováha mezi pracovním úsilím a následnou odměnou („effors-reward ratio“) v pracovním procesu vedla především k problémům s alkoholem u účastníků pilotní studie. Tento vztah lze považovat za zprostředkovaný příznaky depresí, které buď předcházejí nebo jsou důsledkem nadměrné konzumace alkoholu.(13) Úroveň zdravotního stavu ekonomicky aktivních se ukázala jako prokazatelně vyšší než u ekonomicky neaktivních. Zajímavým zjištěním je v tomto případě poměrně významný rozdíl mezi pracujícími a nepracujícími důchodci, především v subjektivním hodnocením vlastního zdravotního stavu. Zatímco 16


téměř polovina (47 %) pracujících důchodců ohodnotila svůj zdravotní stav jako velmi dobrý nebo dobrý, u nepracujících důchodců to bylo pouze 27 %. Také objektivní výskyt alespoň jednoho chronického onemocnění byl u pracujících důchodců nižší (90 % u mužů, 89 % u žen) než u nepracujících (93 % u mužů, 94 % u žen), rozdíly však nebyly tak výrazné jako u subjektivního hodnocení. (13)To poukazuje na skutečnost, že aktivní zapojení starších osob do společnosti působí pozitivně na jejich psychickou kondici Analýza kuřáckých zvyklostí podle úrovně vzdělání potvrdila statisticky významnou závislost ve všech věkových skupinách u mužů, u kterých s vyšším vzděláním rostlo zastoupení celoživotních nekuřáků. U žen byl tento trend prokázán pouze v mladších věkových skupinách 45-49 let a 50-54 let. U žen ve věkové skupině 65-69 let se naopak potvrdil odlišný vztah výskytu kouření a vzdělání; pro tuto generaci je charakteristický vyšší podíl kuřaček mezi více vzdělanými. Více ohroženou skupinou v případě starších žen nejsou osoby s nižším socioekonomickým statusem, ale právě naopak.(13) Výsledky hodnocení ukazatele BMI poukázaly na diskutovanou skutečnost, že používaní takto koncipovaného ukazatele k zjišťování nadváhy a obezity je zastaralé a mnohdy neodpovídá skutečnosti. Již samotné používaní stejné škály pro muže i ženy je nevhodné vzhledem k rozdílné tělesné konstituci mužů a žen. Další nevýhodou tohoto ukazatele je skutečnost, že nebere v potaz podíl svalové hmoty a tuku na hmotnosti. (13) Pro další analýzu nadváhy a obezity by bylo vhodnější použít výsledky lékařského vyšetření studie HAPIEE a hodnotit například ukazatel WHR (poměr pasu a boků), který dokáže odhalit zvýšené riziko vzniku závažných chronických onemocnění a to na základě typu obezity.(13) (Převaha ukládání tuku v břišní krajině – centrální typ obezity, připodobňovaný jablku – které je typické pro muže, je rizikovější než ukládání tuku v krajině hýždí a boků – periferní typ, připodobňovaný k hrušce, které je typické pro ženy. Za rizikové hodnoty WHR u centrálního typu ukládání tuku se považují hodnota u žen vyšší než 0,85 a u mužů vyšší než 1,00). Vlastní analýza dat studie HAPIEE nepřinesla převratná zjištění, většinou se potvrdila všeobecně přijímaná tvrzení, na straně druhé však přinesla i několik nových poznatků.(13) Výsledky potvrdily, že preventivní opatření by neměla být pojímána plošně, nespecificky, ale měla by směřovat do určitých, specificky definovaných, nejohroženějších cílových skupin populace. Z tohoto pohledu by bylo vhodné zaměřit aktivity Poradny podpory zdraví na tyto nejvíce ohrožené skupiny obyvatel Liberecka: V hodnocení subjektivního zdraví patří Liberec k nelepším městům v ČR. Důležitým faktem ale je, že vnímání zdravotního stavu úzce souvisí s věkem, proto by měla být v této oblasti věnována patřičná pozornost seniorům. Již jsem uvedla, že Liberec v porovnání s jinými městy má vysoký podíl kuřaček mezi ženami. I toto je inspirující údaj pro činnost Poradny podpory zdraví v Liberci. Jako další rizikový faktor ovlivňující zdravotní stav jedince uvádím obezitu. V Liberci byla mezi respondenty studie Hapiee zjištěna u více než poloviny mužů a více než třetiny žen nadváha. Také toto zjištění je určující pro směrování dalších aktivit v PPZ. 3.5. Validita dat

17


Při zobecňování výsledků z výběrových šetření je třeba brát v úvahu, že odpovědi získané od respondentů mohou být zkreslené. Někteří lidé jsou velmi citliví, resp. opatrní na sdělování a poskytování osobních údajů. Tito lidé však většinou rovnou odmítají účast v jakýchkoliv studiích. Problematika zdraví, zdravotního stavu a životního stylu je velice citlivým tématem. Lze tedy předpokládat, že respondenti některé skutečnosti zamlčují či uvádějí údaje nepravdivé či zkreslené.(13) Častým zkreslujícím prvkem dotazníkových šetření, je snaha respondentů „působit lépe, dělat se lepším“, tzn. odpovídat podle nastavených norem společnosti. V našem případě se to týká především otázek životního stylu, konkrétně otázek o konzumaci alkoholu a s tím spojených problémů, otázek o kuřáckých zvyklostech a stravovacích návycích. V dotaznících tohoto typu jsou také často zkresleny (podhodnoceny) údaje o tělesné hmotnosti. V šetřeních zahrnujících velice citlivé oblasti života je vhodné volit metodu, kdy respondent vyplňuje dotazník bez přítomnosti tazatele (jako např. v případě studie HAPIEE). Na druhou stranu může být určitým rizikem skutečnost, vyplňované odpovědi v zázemí domova respondentů mohou být ovlivněny blízkými členy rodiny apod. Tyto skutečnosti je třeba brát v úvahu při interpretaci sesbíraných dat.

4. Přehled aktivit Poradny podpory zdraví v Liberci 4.1. Zdravotní ústav se sídlem v Liberci – Oddělení podpory zdraví Jak bylo řečeno již v úvodu této práce, Zdravotní ústavy mají dle zákona č. 258/2000 Sb. provádět mimo jiné tyto činnosti: - podílet se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví - sledovat ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva - připravovat podklady pro tvorbu zdravotní politiky - provádět výchovu ke zdraví - poskytovat poradenské služby, atd. Svou činností by rovněž měly přispívat k naplňování cílů Dlouhodobého programu zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století.

zlepšování

Pro implementaci těchto dokumentů ale neexistují standardní postupy a normy. Je vždy na pracovnících zdravotních ústavů, jak se vypořádají s konkrétní situací a jaké si vytyčí specifické cíle pro jejich region. Realitou je ale také fakt, že oddělení podpory zdraví pro Liberecký kraj tvoří v současné době pouze jedna lékařka na částečný úvazek, jedna zdravotní sestra a 3 vysokoškolští pracovníci, kteří nemají zdravotnické vzdělání. Mezi pravidelné činnosti našeho oddělení patří mimo jiné poradenství v oblasti zdravého životního stylu se zaměřením na výživu a snižování nadváhy, poradenství při odvykání kouření, a také edukace veřejnosti. Mimo přednášek a besed paří k náplni činnosti tohoto oddělení vytváření a distribuce edukačních materiálů. Prostředky k realizaci těchto cílů získávají zdravotní ústavy několika způsoby. Dominují příspěvky státu, ale na realizaci většiny aktivit je třeba i finanční podpora z grantových programů Ministerstva zdravotnictví ČR. Jednotlivé aktivity je tedy třeba pečlivě zvážit a plánovat s ohledem na omezené zdroje personální i finanční. Další fakt, který je nutno zmínit je, že od 1.1.2008 přecházejí Oddělení podpory zdraví, respektive Poradny podpory zdraví všech Zdravotních ústavů v České republice pod Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze. Z tohoto důvodu jsou v současné době budoucí náplň, činnost i počet pracovníků Poradny podpory zdraví (PPZ) v Liberci a v celé republice nejisté. 18


4.2. Projekt zdraví Liberecka V úvodu této práce jsem se zmínila o tom, že jedním z jejích cílů je najít vhodný způsob rozšíření aktivit Zdravotního ústavu se sídlem v Liberci do stávajících činností PPZ podporujících zdravý životní styl, s ohledem na dílčí výsledky studie Hapiee. Snahou tedy je začlenit dílčí výsledky studie Hapiee do již existujících činností ZÚ v Liberci. Poradna podpory zdraví je součástí dlouhodobého preventivního programu Projekt zdraví Liberecka. ”Projekt zdraví Liberecka” je program, který již dlouhou dobu působí na občany města Liberec. Veškerá činnost konaná v rámci tohoto projektu je soustředěna na výchovu ke zdravému životnímu stylu a na aktivity vedoucí k podpoře zdraví obyvatel. Individuální, skupinová či komunitní intervence je zaměřená na rizikové oblasti životního stylu – výživu, nekuřáctví, tělesnou aktivitu a zvládání stresu.

Projekt je financován Ministerstvem Zdravotnictví, je podáván jako jednoletý, ale jeho koncepce je dlouhodobá a navazuje na předešlé grantové aktivity, které byly již v minulosti zajišťovány Odborem veřejného zdravotnictví Krajské hygienické stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci.(10) Činnost Poradny podpory zdraví je velice rozmanitá. Projekt zdraví Liberecka zajišťuje individuální poradenství v oblasti zdravého životního stylu, výživy, pohybové aktivity a odvykání kouření. Skupinové intervence probíhají formou besed, přednášek, skupinových sezení či skupinových cvičení. Veřejnost je informována prostřednictvím článků v regionálním tisku. V rámci projektu jsou rovněž vytvářeny edukační materiály k aktuálnímu tématu zdravého životnímu stylu, které jsou distribuovány po celém Libereckém kraji. . Studie Hapiee se začala připravovat v Poradně podpory zdraví v Liberci na podzim roku 2002, ještě před rozdělením hygienické služby, tedy pod hlavičkou Krajské hygienické stanice. Od ledna roku 2003 spadá tento projekt do náplně práce pracovníků poradny Zdravotního ústavu se sídlem v Liberci. Od tohoto roku také zajišťuje činnost Poradny podpory zdraví pro celý Liberecký kraj v plném rozsahu Zdravotní ústav se sídlem v Liberci. V roce 2003 se uskutečnilo v PPZ 1125 konzultací, z toho nových pacientů bylo 134 (108 žen a 26 mužů). Hlavní diagnózou, s kterou přišli klienti do poradny byl nejčastěji vertebrogenní syndrom a v další řadě také srdečně cévní onemocnění, či hypertenze.(10) Další velkou skupinou klientů, kteří v roce 2003 navštívili Poradnu byli respondenti z mezinárodní studie HAPIEE v celkovém počtu 363. Z toho 221 žen a 142 mužů. S těmito klienty byly konzultovány výsledky vyšetření prováděného v rámci studie (krevní tlak, váha, hladina celkového cholesterolu, glykémie, spirometrie, WHR). Na základě zhodnocení výsledků byla respondentům doporučena preventivní opatření v oblasti výživy, pohybové aktivity nebo navazující konzultace v nutriční poradně.(10) Poradnu pro odvykání závislosti na tabáku v roce 2003 navštívilo 7 klientů osobně, po telefonu bylo poskytnuto cca 30 konzultací. Poradna odvykání kouření není v Liberci dostatečně využívaná, proto jsme se zaměřili v této oblasti na komunitní a skupinovou intervenci. Na toto téma pořádáme časté přednášky a diskuse na základních a středních školách. Pravidelnou akcí v měsíci květnu, která se každoročně pořádá, je soutěž pro kuřáckou veřejnost, která chce přestat kouřit, s názvem ”Přestaň a vyhraj”. Jednou za dva roky se koná tato akce celosvětově. 19


V tomto roce se nejednalo o soutěž mezinárodní, přesto se přihlásilo 67 soutěžících kuřáků. Tradičně bylo vylosováno 5 výherců, kteří obdrželi zajímavé ceny. Doprovodný leták s výzvou k nekuřáctví a informacemi o zdravotním dopadu kouření byl distribuován přímo do rodin, do některých podniků regionu, dále byl k dispozici u praktických lékařů a v přihrádkách na nástěnkách umístěných v centru města.(10). Stejným způsobem distribuují pracovníci PPZ i ostatní edukační materiály s aktuálními otázkami ke zdravému životnímu stylu. V roce 2004 se uskutečnilo v poradně 916 konzultací, nových pacientů bylo 141, z toho 105 žen a 36 mužů. Téměř polovina (43%) klientů přišla do poradny pouze v souvislosti se zájmem o redukci váhy, u ostatních se vyskytla diagnóza, pro kterou bylo snížení váhy žádoucí po doporučení lékařem. (11) Také v roce 2004 navštívili Poradnu v hojném zastoupení respondenti mezinárodní studie HAPIEE, a to v celkovém počtu 364, jejichž věk se pohyboval v rozmezí od 45 do 70 let. Poradnu pro odvykání závislosti na tabáku, která je součástí Poradny podpory zdraví v roce 2004 navštívili pouze 2 klienti, kteří se rozhodly nekouřit. Telefonických intervencí, které se týkaly metod odvykání kouření či náhradní nikotinové léčby, bylo poskytnuto cca 50. Soutěž Přestaň a vyhraj se konala v tomto roce mezinárodně a přihlásilo se do ní 82 soutěžících kuřáků.(11) V roce 2005 se celkový počet konzultací v PPZ zvýšil z 916 ( v roce 2004) na 958. Nových klientů bylo 165, z toho 129 žen a 36 mužů. Zvýšil se také počet vyšetřených dětí – 35 prvních návštěv (20 v roce 2004), což představuje celkem 145 konzultací. Redukce váhy a zájem o zdravější životní styl byly hlavním důvodem návštěvy (36% osob), u ostatních se vyskytla diagnóza, pro kterou bylo snížení váhy žádoucí po doporučení lékaře.(12) Také v roce 2005 pokračovala mezinárodní studie HAPIEE. Vyšetření se zúčastnilo 206 osob ve věku 45 - 70 let, u nichž bylo rovněž provedeno zdravotní vyšetření a jeho výsledky byly konzultovány s lékařem poradny. V indikovaných případech byla navržena úprava životního stylu, popř. další vyšetření u praktického lékaře.(12) Lidem, kteří se rozhodli přestat kouřit nebo alespoň snížit počet vykouřených cigaret, jsou stále k dispozici v Poradně pro odvykání kouření individuální konzultace s doporučením náhradní nikotinové terapie. V tomto roce navštívilo poradnu 5 mužů. Telefonických intervencí bylo poskytnuto cca 30. V květnu byla opětovně uspořádána soutěž pro kuřáky, kteří chtějí s kouřením přestat. Soutěž „Začal jsi? Přestaň!“ byla obdobou mezinárodní soutěže „Přestaň a vyhraj!“.Tato soutěž byla rozdělena do dvou kategorií – soutěžící do 18 let a soutěžící nad 18 let. Veřejnost velice kladně hodnotila zejména aktivitu pro nezletilé kuřáky a i mezi mladistvými byl o soutěž velký zájem - do kategorie pod 18 let se zapsalo 49 účastníků a do kategorie nad 18 let 42 účastníků. Po ukončení soutěže byli pod notářským dohledem z každé kategorie vylosováni tři výherci.(12) Stejně jako v předchozích letech jsme v rámci grantových aktivit vytvářeli a distribuovali edukační materiály ke konkrétním tématům péče o své zdraví a předcházení nemocí. Pořádali jsme zajímavé besedy ve školách i v Domovech důchodců. Oblíbenou aktivitou klientek PPZ je cvičení zaměřené pro ženy s nadváhou, naopak muži se této aktivity účastnit nechtějí. Veškeré informace o PPZ, včetně výsledků klientů, jsou k dispozici v závěrečných zprávách grantů na příslušný kalendářní rok. (Viz přílohy č.5., č.6. a č.7.)

20


Z uvedeného výčtu je patrné, že návštěvnost Poradny podpory zdraví je stabilní a stále vysoká. V posledních letech zaznamenává nepatrný nárůst. (Viz graf č.9., příslušná tabulka je uvedena v příloze č.1.9 ). Lidé mají stále větší zájem pečovat o své zdraví a zajímají se o zdravější životní styl. Faktem ale je, že respondenti studie Hapiee nárůst klientely výrazně neovlivnili, i když využili nabídky další intervence v PPZ.

Graf č.9

počet klientů

počty klientů v Poradně podpory zdraví 1200 1000 800 600 400 200 0

počet konzultací v PPZ počet nových návštěv

2001

2002

2003

2004

2005

počet respondentů Hapiee

rok

Pro velký zájem o poradenství byla rozšířena i pracovní doba do odpoledních hodin a rozšířena intervence směrem k veřejnosti. Pracovnice pořádají Dny zdraví, spolupracují s VZP nebo besedují s lidmi nad aktuálními otázkami zdravého životního stylu. Aby byla nabídka činností ještě pestřejší, zaměřuje PPZ své aktivity také k mladším věkovým skupinám V individuálním poradenství pro klienty, kteří mají zájem o odvykání kouření, jsou určité rezervy ( viz velmi malý počet klientů). Je možné, že klientům-kuřákům vyhovuje jiná forma intervence (více anonymní) nebo také fakt, že na Liberecku působí více komerčně zaměřených center v oblasti odvykání tabákové závislosti. Pracovnice poradny každoročně organizují soutěž Přestaň a vyhraj, pořádají besedy o škodlivosti kouření nebo organizují akce k Mezinárodnímu dni bez tabáku. (Viz následující graf č.10., příslušná tabulka je uvedena v příloze č.1.10.) Graf č.10

21


počty klientů v Poradně odvykání kouření

počet klientů

100 80

počet klientů

60 40

počet klientů Hapiee

20 0 2001

2002

2003

2004

2005

počet soutěžících Přestaň a vyhraj

rok

4.3 Program "Zdraví 21" v podmínkách Libereckého kraje - strategický dokument zdravotní politiky Krajského úřadu Libereckého kraje V Libereckém kraji je většina aktivit v oblasti podpory zdraví koordinována Krajskou zdravotní politikou. MUDr. Vladimír Valenta v úvodu dokumentu Zdravotní politiky Libereckého kraje r. 2006 uvádí: „Rok 2006 byl čtvrtým rokem realizace dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatel Libereckého kraje – zdravotní politiky kraje. Usnesením č. 221/02/LK ze 17.12.2002 zastupitelstvo Libereckého kraje přijalo, jako první v ČR, politický a strategický dokument ke zlepšení zdraví obyvatelstva – Zdravotní politiku Libereckého kraje. Usnesení vycházelo z vědomí, že zdraví je jednou ze základních podmínek prosperity kraje a spokojenosti lidí. Zastupitelstvo současně uložilo radnímu, který je pověřen řízením resortu zdravotnictví, navrhnout efektivní systém podpory realizace této politiky. Cílem schválení zdravotní politiky je zlepšit během příštích 10 -15ti let klíčové ukazatele zdravotního stavu a zapojit do této snahy všechny resorty, obce, nevládní organizace, podnikatele.“ Aktivně pracují na jednotlivých úkolech také pracovníci Zdravotního ústavu. Snahou zdravotní politiky je také zapojit do jednotlivých činností co nejvíce občanů v souladu s evropským programem Světové zdravotnické organizace Zdraví 21, který přijala vláda v říjnu 2002. Zdravotní politiku, kterou zastupitelstvo v prosinci přijalo, navrhl Krajský úřad v Liberci a připravila ji a zároveň ji i realizuje pracovní skupina odborníků vedená ředitelem Krajské hygienické stanice. Návrh dokumentu i průběžné práce vycházejí z podrobného rozboru zdravotního stavu obyvatelstva kraje, jeho potřeb, hlavních priorit i reálných možností komunity. Jako podklad pro zpracování byly předloženy také dílčí výsledky mezinárodní studie Hapiee. Mezi zpracovávanými cíli zdravotní politiky Libereckého kraje je také úkol č.11 Zdravější životní styl. Pod něj spadá dílčí cíl Rozšířit zdravé chování v oblasti výživy a zvýšit tělesnou aktivitu. V této kapitole

22


je zmíněna studie Prevence a zdraví, která zjistila a popsala změny, odehrávající se v přístupu lidí ke svému zdraví od r. 1997 do roku 2005. Dokument uvádí, že se výskyt zdravotních rizikových faktorů, jako nezdravý životní styl, způsob výživy, kouření, nedostatek fyzické aktivity v uvedeném časovém období nezměnil. Přetrvává vysoký podíl lidí s nadváhou (44%), pouze minimálně, statisticky nevýznamně, poklesl počet kuřáků a zároveň došlo k poklesu osob trávící volný čas tělesnou aktivitou. Statisticky nevýznamný pokles celkového počtu kuřáků je do určité míry pozitivní zjištění, je ale zároveň negativním faktem, že jde o úbytek kuřáků ve věkové skupině 46 – 65let, zatímco v mladších věkových kategoriích kuřáků přibývá, a to včetně dětí školního věku a středoškoláků.(6) Ve studii je rovněž zmíněno, že došlo k posunu vnímání sebe sama a svého zdraví.60% liberecké veškeré populace hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý, což je o 7% více než v roce 1997.(6) Je třeba si uvědomit, že ve studii Hapiee byli respondenti ve věkovém rozmezí 45 – 69 let, proto je procento kladného hodnocení svého zdraví o trošku nižší (40%).

Dokument Zdravotní politiky pojmenovává konkrétní problémy, ale neudává zatím žádná konkrétní doporučení, jak stávající situaci řešit. Je jistě otázkou dalších jednání gestorů jednotlivých cílů, zda a jak se podaří dané cíle řešit. Jedna z možných forem řešení by mohla být v současné situaci finanční podpora preventivních aktivit Poradny podpory zdraví prostřednictvím grantových programů kraje.V jejich realizaci je nutné zdůrazňovat nutnost dlouhodobosti regionálních programů v péči o zdraví lidí. Znalost zdravotního stavu regionu,výsledky nejrůznějších šetření,projektů a studií, výsledky z Poradny podpory zdraví, náměty z hodnocení edukačních programů - to vše je výchozí materiál pro zdravotní politiku kraje.

5. Doporučení a návrh dalších aktivit pro ZÚ se sídlem v Liberci Z výše uvedeného přehledu aktivit (i z uvedených výsledků mezinárodní studie Hapiee) můžeme blíže pojmenovat problémové oblasti: - personální obsazení poradny – malý počet odborných pracovníků v kraji - absence regionálních pracovišť (více pracovišť v jednotlivých krajích) - reservy v individuálním poradenství v oblasti odvykání kouření - problémy s financováním aktivit Poradny - nejistá budoucnost Poraden podpory zdraví – (od 1.1.2008 pod vedením SZÚ) S ohledem na stávající personální, finanční a v současné době také existenční možnosti Poradny se jako reálné a smysluplné jeví aktivity v oblasti zdravého životního stylu se zaměřením na zvýšení informovanosti veřejnosti (komunitní intervence). Vhodné jsou všechny druhy púsobení – komunitní, skupinové i individuální. Intervence by neměla být celoplošná ani celopopulační, ale měla by být regionální a směřovat do nejvíce ohrožených skupin populace. S preventivními aktivitami směřujícími k výchově ke zdravému životnímu stylu by se ale mělo začínat již v předškolním věku. Přednášky a besedy pro veřejnost - Hry a besedy s dětmi v mateřských a základních školách zaměřené na zdravou výživu dětí

23


- Přednášky a besedy v mateřských a základních školách o zdravém stravování, určené pro rodiče dětí a jejich učitele. Vhodná je především účast matky na těchto besedách, jelikož je to právě žena, kdo v doma ovlivňuje stravování celé rodiny. - Přednášky a besedy na téma zdravé výživy pro seniory - Besedy a diskuse na základních a středních školách a učilištích zaměřené na škodlivost kouření Bezplatné poradenství na Dnech zdraví - Dny zdraví jsou určeny především pro střední a starší generace, kdy lidé nemají dostatek času poradit se s lékařem o svém zdravotním stavu či o otázkách zdravého způsobu života. Vydávání a distribuce dalších edukačních materiálů - Edukační materiály jsou cílené, jsou vytvářeny pro konkrétní cílovou skupinu, s aktuálním tématem zdravého životního stylu (možnosti finanční participace z projektů podpory zdraví MZ) Přednášky a besedy ve spolupráci se Střední a vyšší zdravotnickou školou v Liberci - Nabídka přednášek a besed formou peer programu (vrstevník vrstevníkovi), např. prevence kouření, či samovyšetření prsu. - Nabídka přednášek na nejrůznější zdravotnická témata pro seniory Navázat spolupráci s regionálními zástupci společnosti zdravotních pojišťoven, dle konkrétní situace navrhnout další možné aktivity Pravidelné příspěvky a diskuse nad otázkami péče o zdraví v regionálních médiích. Další možné aktivity: Pokračování ve specifické primární prevenci ovlivňováním vybraných rizikových faktorů se zaměřením na věkové skupiny, které měly ve studii horší výsledky. Níže uvedené aktivity již delší dobu fungují a jsou k dispozici široké veřejnosti: - poradna snižování nadváhy a zdravé výživy (Viz přílohy č.4,5 a 6) - poradna pro odvykání kouření (Viz přílohy č.4,5 a 6) - poradna pro zdravý pohyb - součást poradny snižování nadváhy a zdravé výživy (Viz přílohy č.4,5 a 6) - cvičení pro ženy s nadváhou - důležitá aktivita pro klientky PPZ (Viz přílohy č.4,5 a 6) - distribuce dalších edukačních materiálů z edice SZÚ (Viz přílohy č.4,5 a 6)

6. Závěr Cílem práce bylo předvést mezinárodní studii Hapiiee, která v Liberci, respektive v České republice probíhala a zpřehlednit stávající situaci na poli preventivních aktivit Poradny podpory zdraví v Liberci. V práci navrhujeme, pokud možno, rozšířit činnosti PPZ týkající se zdravého životního stylu, s možností využití výsledků mezinárodní studie Hapiee. Snahou také bylo najít smysluplné a realizovatelné aktivity pro pracovníky oddělení podpory zdraví Zdravotního ústavu se sídlem v Liberci. Výsledky práce ukazují na nejpotřebnější místa, nejproblémovější oblasti v činnosti PPZ. Je patrné, že studie Hapiee se na výrazných změnách v aktivitách poradny podpory zdraví 24


nepodepsala, spíše její činnost zpestřila a obohatila. Nebyl zaznamenán ani výrazný nárůst počtu klientů PPZ v souvislosti s realizací studie. Pozitivním přínosem pro klientelu Poradny bylo rozšíření pracovní doby do odpoledních hodin a zavedení některých nových komunitních aktivit. V důsledku této práce byly navázány četné pracovní kontakty a naplánovány konkrétní aktivity na následující období. Velkým otazníkem ale je, jaká bude náplň práce a jaké budou počty pracovníků Poradny po delimitaci nebo převodu zaměstnanců Oddělení podpory zdraví na Státní zdravotní ústav v Praze.

Literatura a další informační zdroje 1. CINDI Health Monitor 2002 – Česká republika, Zdravotní chování populace ČR ve věku 25 -64 let, SZÚ Praha, 2003, s.16. [cit. 2007- 10-10]. Dostupný na WWW:. 7. Kolektiv autorů: Zdravotní stav obyvatelstva České republiky, ÚZIS Praha 1999 8. Kříž, J. a kol. : Zdravotní stav populace, Jak jsme na tom se zdravím, SZÚ 2004 9. Světové šetření o zdraví v České republice, ÚZIS ČR, Praha 2004 10. Závěrečná zpráva o splnění projektu podpory zdraví realizovaného v roce 2003 v rámci dotačního programu MZ ČR, Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví 11. Závěrečná zpráva o splnění projektu podpory zdraví realizovaného v roce 2004 v rámci dotačního programu MZ ČR, Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví 12. Závěrečná zpráva o splnění projektu podpory zdraví realizovaného v roce 2005 v rámci 25


dotačního programu MZ ČR, Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví 13. Zdravotní stav obyvatel – analýza dat I.etapy šetření longitudinální studie Hapiee, ČR, 2002- 2005, Lustigová, M., Magisterská práce 2006, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra demografie a geodemografie 14. Zdraví 21 : Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. 1. vyd. Praha : Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2003. 124 s. ISBN 80-85047-99-3.

Data: Studie HAPIEE University College London, 2006 SZÚ Praha

Seznam použitých zkratek: Kódy měst: HK- Hradec Králové JI – Jihlava K+H – Karviná a Havířov KM – Kroměříž LB – Liberec UL – Ústí nad Labem Ostatní: BMI – Body mas index HELEN – Healt, Life style and Environment KHS – Krajská hygienická stanice MZ ČR – Ministerstvo zdravotnictví České republiky PPZ – Poradna podpory zdraví SZÚ – Státní zdravotní ústav UCL – Universiry College London ÚZIS ČR – Ústav zdravotnických informací a statistiky WHO – World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) ZÚ – Zdravotní ústav

26


Seznam grafů a tabulek: Seznam grafů: graf č.1 – Subjektivní vnímání zdraví – srovnání měst ………………………… str.9. graf č.2 – Subjektivní vnímání zdraví – Liberec ……………………………….. str.9. graf č.3 – Kuřácké zvyklosti – srovnání měst, ženy ……………………………..str.11. graf č.4 – Kuřácké zvyklosti – srovnání měst, muži ……………………………. str.11. graf č. 5 – Kuřácké zvyklosti – Liberec ………………………………………… str.12. graf č. 6 – Výskyt obezity – srovnání měst, ženy ………………………………. str.13. graf č. 7 – Výskyt obezity – srovnání měst, muži ………………………………. str.14. graf č. 8 – Výskyt obezity – Liberec ……………………………………………. str.14. graf č. 9 – Počet klientů v Poradně podpory zdraví při ZÚ ………………………str.20. graf.č.10 – Počet klientů v Poradně pro odvykání kouření ……………………….str.20. Seznam tabulek: Příloha č. 1 Tabulka č.1.1 – Subjektivní vnímání zdraví – srovnání měst ………………….... str.1. Tabulka č.1.2 – Subjektivní vnímání zdraví – Liberec …………………………...str.1. Tabulka č.1.3 – Kuřácké zvyklosti – srovnání měst, ženy ………………………. str.2. Tabulka č.1.4 – Kuřácké zvyklosti – srovnání měst, muži ………………………..str.2. Tabulka č.1.5 – Kuřácké zvyklosti – Liberec ……………………………………. str.2. Tabulka č.1.6 – Výskyt obezity – srovnání měst, ženy ………………………….. str.3. Tabulka č.1.7 – Výskyt obezity – srovnání měst, muži ………………………….. str.3. Tabulka č.1.8 – Výskyt obezity – Liberec ……………………………………….. str.3. Tabulka č.1.9 – Počet klientů v Poradně podpory zdraví při ZÚ …………………str.4. Tabulka č.1.10 – Počet klientů v Poradně pro odvykání kouření …………………str.4. 27


Přílohy 1. Tabulky – viz seznam tabulek 2. Dotazníky Hapiee 2.1. Osobní dotazník 2.2. Výživový dotazník 2.3. Dotazník pro pracující 2.4. Dotazník pro osoby v důchodu 3. Zpravodaj studie Zdraví a životní styl 4. Závěrečná zpráva o splnění projektu podpory zdraví realizovaného v roce 2003 v rámci dotačního programu MZ ČR, Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví 5. Závěrečná zpráva o splnění projektu podpory zdraví realizovaného v roce 2004 v rámci dotačního programu MZ ČR, Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví 6. Závěrečná zpráva o splnění projektu podpory zdraví realizovaného v roce 2005 v rámci dotačního programu MZ ČR, Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví

Příloha č. 1 Tabulky

Tabulka č.1.1 – Subjektivní vnímání zdraví – srovnání měst …......str.1 Tabulka č.1.2 – Subjektivní vnímání zdraví – Liberec.........…........str.1 28


Tabulka č.1.3 – Kuřácké zvyklosti – srovnání měst, ženy ..........…str.2 Tabulka č.1.4 – Kuřácké zvyklosti – srovnání měst, muži …..........str.2 Tabulka č.1.5 – Kuřácké zvyklosti – Liberec …..............................str.2 Tabulka č.1.6 – Výskyt obezity – srovnání měst, ženy …...............str.3 Tabulka č.1.7 – Výskyt obezity – srovnání měst, muži …...............str.3 Tabulka č.1.8 – Výskyt obezity – Liberec …...................................str.3 Tabulka č.1.9 – Počet klientů v Poradně podpory zdraví při ZÚ …str.4 Tabulka č.1.10 – Počet klientů v Poradně pro odvykání kouření …str.4 Příloha č. 1.1 subjektivní vnímání zdraví - srovnání měst , muži, ženy celkem

města HK JI K+H KM LB UL

velmi dobrý% 45 42,1 33,2 37 42,9 40,7

průměr% špatný% 45,8 9,1 48,9 9,1 51,8 15,1 49,8 13,2 46,5 10,5 48,5 10,7

Příloha č. 1.2 subjektivní vnímání zdraví - Liberec Muži, ženy - celkem zdravotni stav velmi vel věk.skup. dobry dobry prumerny spatny spatny 45-49 16 121 77 17 0 % 6,9 52,4 33,3 7,4 0 50-54 13 133 110 22 4 % 4,6 47,2 39,0 7,8 1,4 55-59 10 114 131 29 6 % 3,4 39,3 45,2 10,0 2,1 60-64 13 93 154 28 1 % 4,5 32,2 53,3 9,7 0,3 65-69 10 76 179 35 5 % 3,3 24,9 58,7 11,5 1,6 celkem Příloha č. 1.3 kuřácké zvyklosti - srovnání měst, ženy

29

1397


města HK JI KM K+H LB UL

kuřák% býv.kuřák% nekuřák% 23,4 20,6 56 24,6 17,7 57,7 18,4 20,6 60,9 25,6 21,7 52,8 27,5 21,9 50,6 23,7 24,7 51,7

Příloha č. 1.4 kuřácké zvyklosti - srovnání měst, muži

kuřák% býv.kuřák% nekuřák% 31,5 40,2 30 25 38,2 32,5 26,3 39,3 20,9 33,8 40,1 33,6 29,2 40,2 34,8 29,8 32,2 36,3

města HK JI KM K+H LB UL Příloha č. 1.5 kuřácké zvyklosti - Liberec

bývalý kuřák kuřák nekuřák 186 243 207 29,2 38,2 32,5 208 166 383 27,5 21,9 50,6 394 409 590 28,3 29,4 42,4

pohlaví muž % žena % celkem %

kuřák

bývalý kuřák

nekuřák

muž

29,2

38,2

32,5

žena muži, ženy celkem

27,5

21,9

50,6

28,3

29,4

42,4

Příloha č. 1.6 Výskyt obezity - srovnání měst, ženy

města HK JI KM K+H LB UL

norma% nadváha% obezita% 38,2 39,7 22,2 33,4 40,5 26 33,4 41,8 24,7 27,2 42 30,8 43,9 38,1 18 32,2 38,6 29,6

30

1393


Příloha č. 1.7 Výskyt obezity - srovnání měst, muži města HK JI KM K+H LB UL

norma% nadváha% obezita% 23,8 53,3 22,9 23,5 56,3 20,2 19,7 56,3 24 21,2 52 26,8 23,2 58,4 18,5 20,4 51,9 27,8

Příloha č. 1.8 Výskyt obezity - Liberec pohlaví muž % žena % celkem %

normál.váha nadváha obezita 147 370 117 23,2 58,4 18,5 329 286 135 43,9 38,1 18 476 656 252 34,4 47,4 18,2

1384

normál.váha nadváha obezita muž

23,2

58,4

18,5

žena muži, ženy celkem

43,9

38,1

18

34,4

47,4

18,2

Příloha č. 1.9 Počet klientů v Poradně podpory zdraví

rok 2001 2002 2003 2004 2005

počet počet počet respondentů konzultací nových návštěv Hapiee v PPZ 725 158 0 1014 298 41 1125 134 363 916 141 364 958 165 206

Příloha č. 1.10 Počet klientů v Poradně odvykání kouření

31


rok 2001 2002 2003 2004 2005

počet počet soutěžících počet klientů Přestaň a vyhraj klientů Hapiee nejsou k dispozici data 0 0 79 7 3 67 2 1 82 5 2 91

Příloha č. 2 Dotazníky Hapiee

32


2.1. Osobní dotazník 2.2. Výživový dotazník 2.3. Dotazník pro pracující 2.4. Dotazník pro osoby v důchodu

Datum vyplnění dotazníku Den

33

Měsíc

Rok


Zdraví a životní styl Osobní dotazník

Jméno: ......................................... Příjmení: ...................................................

Datum narození Den

Měsíc

Rok

Kód respondenta Kód tazatele

34


Účel studie: Zhruba od 60.let docházelo v naší zemi i v ostatních státech střední a východní Evropy ke zvyšování úmrtnosti, zatímco v západní Evropě neustále klesala. V současné době sice dochází v České republice k poklesu, avšak její úroveň je v porovnání se západní Evropou stále velmi vysoká. Jak vzestup, tak následný pokles celkové úmrtnosti byly převážně důsledkem změn ve výskytu onemocnění srdce a cév, jejichž příčiny nejsou dosud objasněny. Cílem naší studie, která je součástí mezinárodního výzkumného programu, je odhalit příčiny změn nemocnosti a úmrtnosti v naší zemi. Procházíme procesem ekonomické transformace a tento proces má řadu vlivů na obyvatelstvo, v neposlední řadě i na zdravotní stav. V některých skupinách obyvatel je toto působení příznivé, v jiných méně příznivé. I to je předmětem naší studie. Chtěli bychom Vás požádat, abyste se studie zúčastnili. Výsledky studie budou důležitými zdroji informací o zdravotním stavu obyvatelstva v České republice a podkladem pro opatření ke zlepšení zdravotního stavu. Všechny údaje, které nám poskytnete, zůstanou přísně důvěrné a nebudou použity k žádným jiným účelům. Předem Vám děkujeme za spolupráci.

Účast ve studii: Byl/a jsem srozumitelně informován/a o účelu navrhovaného šetření zdravotního stavu obyvatelstva České republiky. Souhlasím s mojí účastí při šetření a s použitím údajů o zdravotním stavu uvedených ve zdravotních statistikách. Byl/a jsem ujištěn/a, že informace získané při šetření budou důvěrné a je vyloučeno jakékoliv jejich zneužití. V žádných uveřejněných výsledcích nebudou jmenovány žádné osoby.

Datum:

Podpis:

35


? Pokyny k vyplnění dotazníku: F Odpovězte, prosím, na všechny otázky. FNa většinu otázek se odpovídá označením odpovídajícího čísla (nejlépe křížkem), např.: 9. Máte nějaké dlouhodobé zdravotní obtíže, kvůli kterým jste během posledních 12 měsíců vyhledal/a lékaře? 1. 2.

Ano Ne

FNěkteré otázky vyžadují číselnou odpověď. Čísla, prosím, vepište do vyznačeného místa, např.: 5. Jaká je Vaše tělesná výška?

1

7

8

,

5

cm

F Odpovídáte-li slovy, pište HŮLKOVÝM PÍSMEM, např.: 1. Místo narození (kraj):

STŘEDOČESKÝ

F Je-li pro odpověď vytvořena číselná stupnice, označte stupeň, který nejlépe vystihuje Vaší odpověď, např.: 53. V každém řádku označte odpověď, která znázorňuje, do jaké míry podle Vašeho názoru ovlivňuje uvedený faktor lidské zdraví: Zlepšuje Znečištěné životní prostředí

o1

Nemá efekt

o2

Děkujeme

36

o3

o4

Zhoršuje

o5

o6


1. Místo narození (kraj): 1.

2. Pohlaví:

Muž

2.

Žena

3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 1. 2. 3. 4. 5.

Nedokončené základní Dokončené základní Vyučen / středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské

4. Jaký je Váš rodinný stav? 1. 2. 3. 4. 5.

Svobodný/á Ženatý / vdaná Druh / družka Rozvedený/á Vdovec / vdova

O Vašem zdraví 5. Jaká je Vaše tělesná výška?

,

cm

6. Jaká je Vaše tělesná váha?

,

kg

7. Jak hodnotíte Váš zdravotní stav v posledních 12 měsících? 1. Velmi dobrý

2.

Dobrý

3.

Průměrný

4.

Špatný

5.

Velmi špatný

8. Zde je seznam různých běžných činností. Omezuje Vás Vaše zdraví v některé z těchto činností? Pokud ano, do jaké míry? Ano, velmi Ano, částečně Ne, omezuje omezuje neomezuje Intenzivní činnosti, například běh, zvedání těžkých o1 o2 o3 předmětů, účast ve vyčerpávajících sportech Středně náročné činnosti, například posunutí stolu či o1 o2 o3 přemístění vysavače Zvednutí nebo odnesení tašky s nákupem potravin

o1

o2

o3

Vystoupání několika pater po schodech

o1

o2

o3

Vystoupání jednoho patra po schodech

o1

o2

o3

Ohnutí se, předklonění se, kleknutí si

o1

o2

o3

Chůze 2 km

o1

o2

o3

Chůze 1 km

o1

o2

o3

Chůze 100 m

o1

o2

o3

Samostatná koupel, samostatné obléknutí se

o1

o2

o3

37


9. Máte nějaké dlouhodobé zdravotní obtíže, kvůli kterým jste během posledních 12 měsíců vyhledal/a lékaře? 1. 2.

Ano Ne

10. Zjistil u Vás někdy lékař některé z níže uvedených chorob? Pokud ano, byl/a jste pro některou z těchto chorob hospitalizován/a? Ano, byl/a jsem hospitalizován/a o1

Ano, bez hospitalizace o2

Ne/nevím

angina pektoris / ischemická choroba srdeční

o1

o2

o3

mozková mrtvice

o1

o2

o3

chronické onemocnění dýchacích cest

o1

o2

o3

nádorové onemocnění

o1

o2

o3

vředová choroba žaludku a dvanáctníku

o1

o2

o3

onemocnění žlučníku

o1

o2

o3

ledvinové kaménky

o1

o2

o3

astma

o1

o2

o3

atopický ekzém

o1

o2

o3

jiné alergie

o1

o2

o3

senná rýma

o1

o2

o3

onemocnění páteře a kloubů

o1

o2

o3

srdeční infarkt

o3

11. Kašlete ráno po většinu dní alespoň 3 měsíce v roce? 1. 2.

Ano Ne

Pokud ANO, uveďte kolik roků

roků

12. Vykašláváte hlen ráno po většinu dní alespoň 3 měsíce v roce? 1. 2.

Ano Ne

Pokud ANO, uveďte kolik roků

roků

13. Stal se Vám v posledních 12 měsících úraz nebo nehoda, které byly natolik vážné, že jste vyhledal/a lékařskou pomoc? 1. 2.

Ano Ne

14. Byl Vám někdy lékařem zjištěn vysoký krevní tlak? 1. 2.

Ano Ne

Pokud ANO, užíval/a jste v posledních 14 dnech léky ke snížení krevního tlaku?

15. Byla Vám někdy lékařem zjištěna cukrovka? 38

1. 2. 3.

Ano Ne Nevím


1. 2.

Ano Ne

Pokud ANO, uveďte v jakém věku Pokud ANO, uveďte, jak jste léčen/a:

let 1. 2. 3. 4. 5.

pouze dietou dietou a inzulinem dietou a tabletami dietou, tabletami inzulinem neléčím se

16. Byla Vám někdy lékařem zjištěna vysoká hladina cholesterolu v krvi? 1. 2.

Ano Ne

Pokud ANO, uveďte, jak jste léčen/a:

1. 2. 3. 4.

pouze dietou dietou a tabletami pouze léky neléčím se

17. Jste dlouhodobě léčen/a nebo sledován/a lékařem pro nějaké onemocnění s výjimkou vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu a cukrovky? 1. 2.

Ano Ne

Pokud ANO, uveďte, pro které:

18. Užíváte nějaké vitamínové preparáty nebo preparáty obsahující minerální doplňky (např. vápník, zinek, hořčík apod.)? 1. 2. 3.

ano, pravidelně, alespoň 3x týdně ano, nepravidelně, méně než 3x týdně ne

19. Pokud ANO, obsahují tyto preparáty vitamín C? 1. 2.

Ano Ne

20. Máte možnost vyhledat lékařskou pomoc, kdykoliv ji potřebujete? 1. 2. 3. 4.

ano, kdykoliv, bez obtíží obvykle ano, ale může to být komplikovanější (např. obtížná doprava, dlouhé čekací nebo objednací lhůty nebo je to příliš nákladné) obvykle ne, je to spojeno s obtížemi a ty za to nestojí ne, je to příliš obtížné nebo příliš drahé

21. Stalo se Vám v posledních 6 měsících, že by Vám lékař předepsal lék a Vy jste si ho nemohl koupit? 1. 2. 3. 4.

ne, nestalo se mi to; vždy si koupím léky, které potřebuji ano, stalo se mi to, protože lék nebyl na skladě ano, stalo se mi to, protože lék byl pro mne příliš drahý v posledních 6 měsících mi nebyly předepsány žádné léky

39

a


22. Kolikrát za posledních 12 měsíců jste vyhledal lékařské ošetření? 23. Trpěl někdo z Vašich vlastních rodičů nebo sourozenců některou z nemocí uvedených v tabulce? Trpěl někdo z Vašich rodičů nebo sourozenců některou z těchto nemocí?

Pokud ANO, objevilo se toto onemocnění u rodičů či sourozenců do 60 let jejich věku?

Ano

Ne

Ano

Ne

a) srdeční choroba (infarkt, angina pektoris)

o1

o2

o1

o2

b) mozková mrtvice

o1

o2

o1

o2

c) cukrovka

o1

o2

o1

o2

d) nádorová onemocnění

o1

o2

o1

o2

e) alergie

o1

o2

o1

o2

24. Měl/a jste někdy bolest nebo nepříjemný pocit na hrudníku? 1. 2.

Ano Ne (pokud ne, ženy přejděte na otázku č. 31, muži na otázku č. 37)

25. Objevují se tyto obtíže při fyzické námaze, při rychlé chůzi nebo při chůzi do kopce? 1. 2. 3.

Ano Ne Nikdy nespěchám, nechodím do kopce, nevykonávám těžkou, fyzicky namáhavou práci

26. Objevují se tyto obtíže při normální chůzi na rovině? 1. 2.

Ano Ne

27. Co uděláte v případě, že se obtíže objeví během chůze? 1. 2. 3.

Zastavím nebo zpomalím Pokračuji v chůzi stejným tempem Vezmu si nitroglycerin

28. Pokud zastavíte, ustoupí bolest nebo tlak na hrudi? 1. 2.

Ano Ne

29. Pokud ustoupí, za jak dlouho? 1. 2.

méně než 10minut více než 10 minut

40


30. Můžete určit místo, kde se bolest nebo nepříjemný tlak na hrudníku objevují? (prosím, označte příslušné místo (-a) na obrázku křížkem)

Pouze pro ženy 31. Máte dosud menstruaci? 1. 2. 3.

Ano, pravidelně Ano, nepravidelně Ne

Pokud ANO, přejděte k otázce č. 34

32. Kolik let Vám bylo, když jste přestala menstruovat? 33. Jaká byla příčina menopauzy (přechodu)? 1. 2.

přirozená menopauza gynekologická operace

34. Užívala jste někdy hormonální antikoncepci? 1. 2. 3.

ne, nikdy ano, ale nyní ne ano, dosud ji užívám

35. Užívala jste někdy náhradní hormonální terapii? 1. 2.

Ano Ne

36. Pokud ANO, užíváte ji dosud? 1. 2.

Ano Ne

41

let


Životní styl 37. Kolik hodin během typického týdne vykonáváte MIMO ZAMĚSTNÁNÍ fyzicky náročnější činnosti (např. práce v domácnosti, na zahradě, údržba bytu, domu; apod)?

hodin

38. Kolik hodin během typického týdne věnujete tělesné výchově, sportu a turistice?

hodin

39. Kouříte cigarety? 1. 2. 3. 4.

ano, pravidelně (v průměru alespoň 1 cigaretu denně) ano, příležitostně (v průměru méně než 1 cigaretu denně) ne, dříve jsem kouřil/a, ale přestal/a jsem ne, nikdy jsem nekouřil/a

40. Pro současné a bývalé kuřáky: Kolik cigaret denně kouříte či jste kouřil/a?

cigaret

41. Pro současné a bývalé kuřáky: V kolika letech jste začal/a kouřit?

v

letech

42. Pro bývalé kuřáky: V kolika letech jste přestal/a kouřit?

v

letech kalendářní rok

43. Pro bývalé kuřáky: V kterém roce jste přestal/a kouřit? 44. Kolik piva vypijete obyčejně za týden? Uveďte v litrech:

litrů

45. Kolik vína vypijete obyčejně za týden? Uveďte v decilitrech:

decilitrů

46. Jaké množství destilátů vypijete obyčejně za týden? Uveďte v decilitrech:

decilitrů

47. Jaké největší množství alkoholu jste vypil/a při jedné příležitosti během posledních 4 týdnů? (např. se může jednat o příležitost, kdy jste vypili 3 skleničky vína a k tomu 1 “panáka”. Vyplníte tedy 0 “půllitrů” piva, 3 sklenky vína, 1 “panák”) “půllitrů“ piva 2 dcl skleniček vína velkých “panáků” (5 cl) destilátu 48. Odhadněte prosím, jak často jste během posledního roku pil/a alkohol: 1. téměř denně nebo denně 2. 2-4 krát týdně 3. asi jednou týdně 4. 1-3 měsíčně 5. méně než jedenkrát za měsíc 6. vůbec ne

42


49. Následující otázky se týkají toho, jak často jste během posledního roku konzumoval/a určité množství „sklenic“ piva, vína a destilátů. Jednou „sklenicí“ myslíme: 0,5 l piva, 2 dcl vína a 0,5 dcl destilátu. Odpovězte, prosím, na všechny otázky označením jednoho čtverečku v každé řádce. Tímto označením určíte, jak často jste vypil/a dané množství alkoholu během jedné příležitosti (dne, večera). Zde je příklad, jak odhadnout množství alkoholu konzumovaného během jedné příležitosti. Pokud jste měl/a 0,7 litru vína a k tomu dva „velké panáky“ destilátu při jedné příležitosti, znamená to, že jste měl/a 3,5 „sklenic“ vína a 2 „sklenic“ destilátu, což je dohromady 5,5 „sklenic“. To odpovídá řádce „5 – 6 sklenic“. Teď už jen vyberte správný sloupec udávající, jak často jste konzumoval/a tuto dávku během posledního roku. Vyplňte následující otázky 1 – 6 (všechny řádky následující tabulky). Každý den/skoro každý den

3-4x týdně

1-2x týdně

2-3x měsíčně

Asi jednou měsíčně

6-11x ročně

3-5x ročně

1-2x Nikdy v posledním ročně

roce

1. Jak často jste v posledních 12 měsících vypil/a 10 sklenic či více během jedné příležitosti (dne, večera)? 10 sklenic nebo více 5 l (10 x 0,5 l) piva nebo 2 l (10 x 2 dcl) vína nebo 0,5 (10 x 5 cl) destilátu

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

2. Jak často jste v posledních 12 měsících vypil/a 7-9 sklenic během jedné příležitosti (dne, večera)? 7-9 sklenic (7-9 x 0,5 l piva nebo 7-9 x 2 dcl vína nebo 7-9 x 5 cl destilátu)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

3. Jak často jste v posledních 12 měsících vypil/a 5-6 sklenic během jedné příležitosti (dne, večera)? 5-6 sklenic (5-6 x 0,5 l piva nebo 5-6 x 2 dcl vína nebo 5-6 x 5 cl destilátu)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

4. Jak často jste v posledních 12 měsících vypil/a 3-4 sklenice během jedné příležitosti (dne, večera)? 3-4 sklenice (3-4 x 0,5 l piva nebo 3-4 x 5 dcl vína nebo 3-4 x 5 cl destilátu)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

5. Jak často jste v posledních 12 měsících vypil/a 1-2 sklenice během jedné příležitosti (dne, večera)? 1-2 sklenice (1-2 x 0,5 l piva nebo 1-2 x 2 dcl vína nebo 1-2 x 5 cl destilátu)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

6. Jak často jste v posledních 12 měsících vypil/a asi půl sklenice během jedné příležitosti (dne, večera)?

Přibližně polovina sklenice

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Každý den/skoro každý den

3-4x týdně

1-2x týdně

2-3x měsíčně

Asi jednou měsíčně

6-11x ročně

3-5x ročně

1-2x ročně

Nikdy v poslední m roce

43


50. Způsobilo Vám během posledních 12 měsíců pití alkoholu některé z následujících problémů? Ano Ne o1 o2 a) Potíže v rodině nebo partnerském vztahu

o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1

b) Potíže s přáteli nebo známými či ve společenském životě c) Potíže v práci d) Potíže s policií či úřady e) Tělesné zdravotní potíže f) Úraz či zranění g) Psychické potíže h) Finanční potíže

o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2

51. Jak často jste v posledních 12 měsících vypil/a tolik, abyste se cítil/a opilý/á? 1. 2. 3. 4. 5. 6.

každý den nebo nejméně 5 krat týdně asi 1-4 krát týdně asi 1-3 krát měsíčně asi 3-11 krát za posledních 12 měsíců jednou nebo dvakrát za posledních 12 měsíců ani jednou za posledních 12 měsíců

52. Během posledních 12 měsíců: Ano

Ne

o1 o1 o1 o1

a) cítil/a jste,že byste měl/a omezit spotřebu alkoholu? b) rozladil Vás někdo tím, že kritizoval Vaše pití? c) cítil/a jste se provinile kvůli pití alkoholu? d) napil/a jste se někdy hned ráno pro uklidnění nervů nebo utišení kocoviny

o2 o2 o2 o2

53. V každém řádku označte odpověď, která znázorňuje, do jaké míry podle Vašeho názoru ovlivňuje uvedený faktor lidské zdraví: Zlepšuje Konzumace masa Konzumace ovoce a zeleniny Nedostatek pohybu Obezita Kouření Pití alkoholu Častý pobyt v zakouřených prostorech Znečištěné životní prostředí Nedostatek peněz Stres

o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1

Nemá efekt

o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2

44

o3 o3 o3 o3 o3 o3 o3 o3 o3 o3

o4 o4 o4 o4 o4 o4 o4 o4 o4 o4

Zhoršuje

o5 o5 o5 o5 o5 o5 o5 o5 o5 o5

o6 o6 o6 o6 o6 o6 o6 o6 o6 o6


54. Nyní bychom se Vás chtěli zeptat, jak jste se cítil/a během posledního týdne. Označte, prosím, nejvhodnější odpověď pro každý z následujících výroků (každý řádek tabulky): Jak často během posledního týdne: 1-2 5-7 Méně než 3-4 jeden den dny dny dní a) Obtěžovaly mě věci, které mě obvykle neobtěžují o1 o2 o3 o4

o1 o1 o1

o2 o2 o2

o3 o3 o3

o4 o4 o4

o1

o2

o3

o4

k) Spal/a jsem neklidně

o1 o1 o1 o1 o1 o1

o2 o2 o2 o2 o2 o2

o3 o3 o3 o3 o3 o3

o4 o4 o4 o4 o4 o4

l) Byl/a jsem šťastný/á

o1

o2

o3

o4

m) Mluvil/a jsem méně než obvykle

o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1

o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2

o3 o3 o3 o3 o3 o3 o3 o3

o4 o4 o4 o4 o4 o4 o4 o4

b) Neměla/a jsem chuť k jídlu c) Nemohl/a jsem se zbavit smutku ani s pomocí přátel d) Cítil/a jsem se rovnocenný/á s ostatními lidmi e) Jen obtížně jsem se soustředil/a na to, co jsem právě dělal/a f) Cítil/a jsem se deprimován/a g) Všechno, co jsem dělal/a, vyžadovalo velké úsilí h) Cítil/a jsem naději do budoucna i) Myslel/a jsem si, že můj život se nevydařil j) Byl/a jsem vystrašený/á

n) Cítil/a jsem se osaměle o) Ostatní lidé nebyli přátelští p) Měl/a jsem radost ze života q) Občas jsem plakal/a r) Byl/a jsem smutný/á s) Cítil/a jsem, že ostatní mě nemají rádi t) Bylo obtížné začít nějakou činnost

55. Jste členem nějakého klubu nebo organizace? (např. zájmová sdružení, sportovní oddíly, politické strany, kulturní spolky apod.) 1. 2.

Ano Ne

Pokud ANO, jak často se účastníte společné činnosti?

45

1. několikrát týdně 2. asi jednou týdně 3. asi jednou měsíčně jednou za několik 4. měsíců 5. nikdy nebo téměř nikdy


56. Na koho se spolehnete, když jste v obtížích? (Můžete označit i několik odpovědí) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

na přátele na rodinu a příbuzné na zaměstnavatele na stát na soukromé firmy na veřejné organizace a odbory na charitativní nebo církevní zařízení na sebe na nikoho na někoho jiného, prosím uveďte koho:

57. Jste pravidelně v kontaktu s příbuznými, kteří nežijí ve Vaší domácnosti? 1. 2. 3. 4. 5. 6.

několikrát týdně asi jednou týdně několikrát za měsíc asi jednou za měsíc méně než jednou za měsíc nemám příbuzné/nemám příbuzné mimo svoji domácnost

58. Navštěvujete se s přáteli a známými? 1. 2. 3. 4. 5. 6.

několikrát týdně asi jednou týdně několikrát za měsíc asi jednou za měsíc méně než jednou za měsíc nemám přátele či známé

59. Označte, prosím, pro každý výrok (každý řádek tabulky) na stupnici od 1 do 5 odpověď, která nejlépe charakterizuje Vaše okolí v současnosti: a) Cítíte se bezpečně v okolí Vašeho bydliště ve dne? b) Cítíte se bezpečně v okolí Vašeho bydliště v noci? c) Pomohou Vám Vaši sousedé, jste-li v nouzi? d) Panuje mezi lidmi v okolí Vašeho bydliště důvěra? e) Myslíte si, že lidem se dá věřit?

Vždy

většinou

někdy

zřídka

nikdy

o1 o1 o1 o1 o1

o2 o2 o2 o2 o2

o3 o3 o3 o3 o3

o4 o4 o4 o4 o4

o5 o5 o5 o5 o5

60. Jaké byly dopady společenských změn po r.1989 na následující stránky Vašeho života?

Pracovní postavení Platové podmínky Hmotné podmínky Celkové společenské postavení

Velmi dobré

Spíše dobré

Žádné změny

Spíše špatné

Velmi špatné

o1 o1 o1 o1

o2 o2 o2 o2

o3 o3 o3 o3

o4 o4 o4 o4

o5 o5 o5 o5

46


61. Nakolik souhlasíte či nesouhlasíte s následujícími výroky? Označte, prosím, na stupnici vhodnou odpověď pro každý z následujících výroků (každý řádek tabulky):

h) Můj život byl v posledních 10 letech plný neočekávaných změn. i) Často mám pocit, že to, co dělám každý den, nemá velký smysl. j) Někdy mám pocit, jako bych už udělal všechno, co se v životě udělat dá. k) Již dávno jsem se přestal snažit o velká zlepšení či změny ve svém životě.

Středně

Silně

d) Jsou věci, které mohu pro sebe udělat, abych snížil riziko rakoviny. e) Mám pocit, že to, co se stane v mém životě, je často určeno faktory, které nemohu ovlivnit. f) Očekávám více kladných než záporných zkušeností v příštích 5-10 letech. g) Často mám pocit, že se se mnou zachází nespravedlivě.

Slabě

c) Jsou věci, které mohu pro sebe udělat, abych snížil riziko infarktu.

Slabě

b) Být zdravý, závisí na mně.

Středně

a) Doma mám pocit, že mám většinu situací pod kontrolou.

Souhlasím

Silně

Nesouhlasím

o1 o1 o1 o1

o2 o2 o2 o2

o3 o3 o3 o3

o4 o4 o4 o4

o5 o5 o5 o5

o6 o6 o6 o6

o1 o2 o3 o4 o5 o6 o1 o2 o3 o4 o5 o6 o1 o2 o3 o4 o5 o6 o1 o2 o3 o4 o5 o6 o1 o2 o3 o4 o5 o6 o1 o2 o3 o4 o5 o6 o1 o2 o3 o4 o5 o6

Socioekonomická situace 62. Jak často se stane, že nemáte/jste neměli dost peněz na jídlo, které byste Vy nebo členové Vaší domácnosti potřebovali? A jak často se to stávalo v době před rokem 1990? a) v současnosti 1. stále 2. často 3. někdy 4. zřídka 5. nikdy

b) před rokem 1990 1. stále 2. často 3. Někdy 4. Zřídka 5. nikdy

63. Jak často se stane, že nemáte /jste neměli dost peněz na ošacení, které byste Vy nebo členové Vaší domácnosti potřebovali? A jak často se to stávalo v době před rokem 1990? a) v současnosti 1. stále 2. často 3. někdy 4. zřídka 5. nikdy

b) před rokem 1990 1. stále 2. často 3. Někdy 4. Zřídka 5. nikdy

47


64. Jak často míváte/jste měli potíže s placením účtů (například za nájem, elektřinu, topení)? A jak často se to stávalo v době před rokem 1990? a) v současnosti 1. stále 2. často 3. někdy 4. zřídka 5. nikdy

b) před rokem 1990 1. stále 2. často 3. někdy 4. zřídka 5. nikdy

65. Pobíráte v současnosti některé z následujících příspěvků? Vyberte všechny odpovídající možnosti. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Přídavky na dítě Příspěvky v nezaměstnanosti Pečovatelský příspěvek Vdovský důchod Jiné. Prosím specifikujte: Žádné

66. Kolik místností má Váš byt (bez kuchyně a bez příslušenství)? 67. Kolik dospělých osob (starších 18 let) žije ve Vašem bytě? 68. Kolik dětí (mladších 18 let) žije ve Vašem bytě? 69. Co z následujícího vybavení domácnosti jste měli doma, když Vám bylo asi 10 let? Studenou tekoucí vodu Teplou tekoucí vodu Rozhlasový přijímač Chladničku Vlastní kuchyň Vlastní sociální zařízení

1. 1. 1. 1. 1. 1.

Ano Ano Ano Ano Ano Ano

2. 2. 2. 2. 2. 2.

Ne Ne Ne Ne Ne Ne

3. 3. 3. 3. 3. 3.

Nepamatuji se Nepamatuji se Nepamatuji se Nepamatuji se Nepamatuji se Nepamatuji se

70. Jaká je Vaše současná ekonomická aktivita? 1. v zaměstnaneckém poměru 2. soukromý podnikatel (živnostník, majitel firmy) 3. svobodné povolání (např. umělec) 4. zemědělec 5. pracující důchodce 6. důchodce (starobní, invalidní) 7. žena v domácnosti 8. nezaměstnaný 71. Co je / bylo vaším hlavním zaměstnáním po největší část Vašeho života? ___________________________________________________________________

48


72. Byl/a jste někdy nezaměstnaný/á? 1. ne 2. ano, méně než 3 měsíce 3. ano, 3-12 měsíců 4. ano, déle než jeden rok 73. Pokud nepracujete a nejste v důchodu, hledáte práci? 1. ano 2. ne, nevěřím, že bych nějakou našel 3. ne, nechci pracovat 4. ne, jsem příliš nemocný na to, abych pracoval 5. ne, jiný důvod. Prosím, specifikujte: 74. Které z následujícího vybavení máte ve Vaší domácnosti? Ano Ne, nemohu si dovolit o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1

Mikrovlnná trouba Videorekordér Barevný televizor Pračka Myčka nádobí Automobil Samostatný mrazící box Chata/chalupa Videokamera Satelit/kabelová televize Telefon Mobilní telefon

o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2

Ne, nechci doma mít o3 o3 o3 o3 o3 o3 o3 o3 o3 o3 o3 o3

Pokud nám umožníte Vás znovu v budoucnu kontaktovat a znovu se Vás zeptat na Váš zdravotní stav, uveďte, prosím, Vaše telefonní číslo:

Telefonní číslo Sledování Vašeho budoucího zdravotního stavu by bylo neuskutečnitelné bez Vašeho rodného čísla. Pokud nám umožníte dále sledovat Váš zdravotní stav, prosím, uveďte Vaše rodné číslo:

Rodné číslo DĚKUJEME VÁM ZA VYPLNĚNÍ DOTAZNÍKU

49


Příloha č. 3 Zpravodaj studie Zdraví a životní styl

50



Měsíc

Rok

Zdraví a životní styl Výživový dotazník

Jméno: ......................................... Příjmení: ...................................................


51


Chtěli bychom Vás požádat, abyste se pokusili odhadnout Vaši průměrnou spotřebu různých potravin. Vyznačte křížkem v každé řádce, jak často jste průměrně jedl/a během posledních 3 měsíců danou potravinu. Příklad: pokud jste jedl/a dvě jablka denně, vyznačte v příslušné řádce “2-3 denně”. Množství

6 a více 4-5 2-3 5-6 za 2-4 za 1 denně denně denně denně týden týden

1 za týden

Nikdy, nebo 1-3 za méně než 1 měsíc za měsíc

Pečivo a cereálie Bílý chléb, bílé pečivo rohlíky, housky

1 krajíc 1 rohlík / houska

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Tmavý chléb, tmavé pečivo 1 krajíc 1 rohlík/ houska

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Cereálie (vločky, müsli)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Brambory pečené, smažené běžná porce (hranolky)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Těstoviny (špagety, nudle) běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Pizza

běžná porce (1/4 celé)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Houskové knedlíky

4 plátky

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Bramborové knedlíky

4 plátky

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Kroupy, krupky

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Smetana, kyselá smetana

50 ml

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Bílý jogurt

1 kelímek (100-150 ml)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Ovocný jogurt

1 kelímek (100-150ml)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Mléčný dezert

1 kelímek (100-150 ml)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Měkký tvaroh, tvarohové sýry (např. Lučina, žervé)

porce (asi 30 g)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Tvrdý tvaroh

porce (asi 30 g)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Tavený sýr nízkotučný

porce (asi 30 g)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Tavený sýr vysokotučný

porce (asi 30 g)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

1 miska

Brambory, rýže, těstoviny, knedlíky Brambory vařené nebo bramborová kaše

Rýže

Mléčné výrobky a tuky

Množství


52

1 za týden



Množství


1 za týden


Tvrdý sýr nízkotučný

porce (asi 30 g)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Tvrdý sýr vysokotučný

porce (asi 30 g)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Vejce

1 ks

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Margarín (na chléb)

1 lžička

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Margarín (do jídla)

1 lžička

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Máslo (na chléb)

1 lžička

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Máslo (do jídla)

1 lžička

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Rostlinný olej

1 polévková lžíce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Sádlo (na chléb)

1 lžička

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Sádlo (do jídla)

1 lžička

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Majonéza


o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Polévky, omáčky a pomazánky Zeleninové polévky

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Masové polévky

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Ostatní polévky

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Kečup Omáčky k masu, těstovinám (např. tmavé nebo bílé omáčky)


o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Marmeláda, džem, med

1 lžička

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Sladkosti, slané pečivo a oříšky Sušenky

1 ks

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Koláče, dorty

1 ks

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Buchty, drobné pečivo,koblihy, muffiny

1ks

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Bonbóny

1 ks

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Čokoláda

1 tyčinka / řádka

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Zmrzlina

1 kopeček

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Mléčný pudink

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Rýžová kaše (slazená)

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Palačinky

1 ks

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Ovocné knedlíky

4 ks

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

6 a více

4-5

2-3

Množství

53

1 denně 5-6 za 2-4 za

1 za

1-3 za Nikdy, nebo


Množství


1 za týden

denně denně denně

týden

týden

týden

Nikdy, nebo 1-3 za méně než 1 měsíc za měsíc měsíc méně než 1 za měsíc

Bramborové lupínky, slané 1 malý sáček (25 g) tyčinky, slané sušenky

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Burské oříšky, ostatní ořechy

1 malý sáček

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Cukr do kávy a čaje

1 lžička

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Umělé sladidlo do kávy, čaje

1 kapsle, 1 tableta

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Mléko, kakao

2 dl

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Slazené perlivé nápoje (limonády, kola, fanta, minerálky a pod.)

2 dl

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Slazené nápoje dietní a nízkokalorické (cola light, dietní limonády)

2 dl

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Ovocný džus

2 dl

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

1 polévková lžíce Sirup Minerálky přírodní 2 dl neslazené Voda vodovodní, studniční, 2 dl balená

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Káva

1 šálek

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Čaj

2 dl

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Víno

1 dl

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Pivo

0.25 l

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Vermuty, portské, sherry

1 dl

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Likéry

0.5 dl

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Destiláty

0.25 dl

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

2-4 za týden

1 za týden

(50 g)

Nápoje

Množství

6 a více 4-5 2-3 1denně 5-6 denně denně denně týden

Nikdy,nebo 1-3 za méně než 1 měsíc za měsíc

Jaký je Váš celkový denní příjem tekutin (uveďte v litrech)?

,

litrů

Do celkového množství započítejte vodu z vodovodu, studny, balenou, minerálky slazené i neslazené, 54


Množství


perlivé nápoje (např. limonády), pivo, kávu, čaj, polévku apod.

55

1 za týden



Množství


1 za týden


Maso a ryby Hovězí (různá úprava)

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Skopové (různá úprava)

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Vepřové (různá úprava)

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Drůbež (různá úprava)

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Králík (různá úprava)

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Vnitřnosti (ledvinky, játra, běžná porce srdce)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Párky

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Klobásy

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Měkký salám

50 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Tvrdý salám

50 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Šunka

50 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Slanina

2 plátky

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Paštika

50 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Sekaná

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Maso z konzervy (včetně luncheon meatu)

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Sardinky, rybičky v konzervě

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Čerstvé / mražené ryby sladkovodní (kapr, štika)

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Bílé mořské ryby (např. treska,filé)

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Tučné mořské ryby (např. běžná porce makrela, losos, sleď, tuňák)

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Krabi, mušle, krevety („mořské plody“)

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Jablka

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Hrušky

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Pomeranče

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Mandarinky

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Množství

6 a více

4-5

2-3

1 za

1-3 za

Nikdy, nebo méně než 1

Ovoce

56

1 denně 5-6 za 2-4 za


Množství

6 a více 4-5 2-3 5-6 za 2-4 za 1 denně denně denně denně týden týden denně denně denně

1 za týden

týden

týden

týden

Nikdy, nebo 1-3 za méně než 1 měsíc za měsíc měsíc za měsíc

Citróny

½ středního

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Grapefruity

½ středního

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Broskve

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Meruňky

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Švestky

4 kusy

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Třešně

asi 100 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Jahody

asi 100 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Maliny

asi 100 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Červený rybíz

asi 100 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Černý rybíz

asi 100 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Borůvky

asi 100 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Angrešt

asi 100 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Kiwi

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Meloun

asi 100 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Ananas

asi 100 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Banány

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Hrozny

asi 100 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Konzervované a kompotované ovoce

asi 100g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Sušené ovoce (např. Hrozinky, švestky, meruňky, jablka atd)

asi 50g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Hlávkový salát

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Špenát

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Čerstve zelí, kapusta

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Fazole

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Čočka

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Hrách- luštěnina

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Zelené (čerstvé) fazolky

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Zelený hrášek

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Květák

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Zelenina

57


Množství


1 za týden


Množství


1 za týden


Brokolice

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Kedlubny

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Ředkvičky

4 ks

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Mrkev

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Celer

asi 50 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Petržel kořenová

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Cibule

½ střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Pórek

½ středního

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Česnek

1 stroužek

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Okurka

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Lilek

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Dýně, cuketa

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Papriky

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Rajčata

1 střední

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Kukuřice

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Kysané zelí

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Nakládaná (sterilovaná) zelenina, okurky

asi 50 g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Houby

asi 50g

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Mražená zelenina (směsi)

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Sojové maso

běžná porce

o1

o2

o3

o4

o5

o6

o7

o8

o9

Jsou tyto potraviny a nápoje vyjmenované ve výše uvedených tabulkách ty, které jste konzumoval/a v posledních 3 měsících? 1. 2.

Ano Ne

Existují jiné potraviny, které jste konzumoval/a více než jednou za týden v posledních 3 měsících? 1. 2.

Ano Ne

Pokud ano, uveďte prosím jaké:

Název

Porce/obvyklé množství 58

Kolikrát během týdne


Jaký typ mléka konzumujete nejčastěji? 1. 2. 3. 4.

plnotučné (3%tuku a více) polotučné (2%tuku ) odstředěné (asi 0.5%tuku) sojové mléko

5. 6. 7.

smetana do kávy, čaje nepoužívám mléko nevím

Kolik mléka vypijete každý den, včetně mléka do čaje a kávy, do vloček, atd.? 1. 2. 3.

žádné méně než 250 ml více než 250, méně než 500 ml

4. 5.

více než 500 ml, méně než 1000 ml více než 1000 ml

Jak často máte kávu nebo desert s přidanou smetanou nebo šlehačkou? 1. 2. 3. 4.

denně 4-6x do týdne 1-3x do týdne 1-3x do měsíce

5. 6. 7.

méně než 1x do měsíce nikdy nevím

Jak často jíte nebo používáte k vaření kysanou smetanu ? 1. 2. 3. 4.


5. 6. 7.


Jaký druh tuku používáte nejčastěji pro pečení, smažení, grilování ,dušení, atd? 1. 2. 3. 4.

rostlinný olej olivový olej máslo margarin, ztužený rostlinný tuk

5. 6. 7.

sádlo žádný nevím

5. 6. 7.


3. 4.

jím trochu tuku jím většinu tuku

4.

běžně

Jak často jíte smažené/fritované pokrmy? 1. 2. 3. 4.


Co uděláte s viditelným tukem na mase? 1. 2.

nejím maso jím pokud možno co nejmémě tuku

Dosolujete již hotová jídla? 1.

nikdy 59


2. 3.

zřídka občas

5. 6.

vždy nevím

Děkujeme za vyplnění této části dotazníku.

Příloha č. 4 Závěrečná zpráva o splnění projektu podpory zdraví v roce 2003 v rámci dotačního programu MZ ČR, Národní program zdraví - Projekty podpory zdraví

60



Měsíc

Rok

Zdraví a životní styl Dotazník pro pracující

Jméno: ......................................... Příjmení: ...................................................

61



62

1. Jaké je Vaše současné zaměstnání?

________________________________________

2. Kolik hodin strávíte v práci v typickém týdnu? 3. Je část Vaší práce přesčasová? 1. 2.

Ano Ne

4. Pokud ANO, kolik hodin strávíte v typickém týdnu přesčasovou prací? 5. Jaké je Vaše postavení ve Vašem hlavním zaměstnání? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

vyšší manažerská pozice nebo ředitel manažer nebo vedoucí pracovník s více než 25 podřízenými manažer nebo vedoucí pracovník s 5 - 25 podřízenými manažer nebo vedoucí pracovník s 1 - 5 podřízenými zaměstnanec, bez podřízených podnikatel s 25 a více zaměstnanci podnikatel s 1 - 24 zaměstnanci podnikatel bez zaměstnanců

6. Popište Vaši práci ve Vašem hlavním zaměstnání. Zvolte jen jednu možnost. 1. 2. 3. 4.

Sedavé zaměstnání: Většinu času sedíte (např. v kanceláři) Práce vstoje: Většinu času stojíte, chodíte nebo přecházíte. Vaše práce ale není příliš fyzicky náročná (např. prodavač, kadeřník, hlídač) Fyzická práce: Vyžaduje určitou fyzickou námahu, např. zvedání těžkých předmětů a používaní nářadí (např.instalatér, uklizeč, zdravotní sestra, sportovní instruktor, elektrikář, truhlář) Manuální práce: Vyžaduje velmi namáhavou fyzickou práci, např. zvedání velmi těžkých předmětů (např. horníci, dlaždiči, stavební dělníci)

7. Jaká je velikost firmy/podniku, ve kterém pracujete? 1. pracuji sám 2. 1 - 5 dalších lidí 3. 6 - 24 dalších lidí 4. 25 - 49 dalších lidí 5. 50 - 499 dalších lidí 6. 500 a více dalších lidí

63

8. Následující výroky popisují možné aspekty Vaší práce. Označte prosím odpověď, která nejlépe vystihuje charakter Vaši práce: Snadno se stane, že v práci nezvládám časový tlak Jakmile ráno vstanu, začnu myslet na pracovní problémy Když přijdu z práce, snadno se uvolním a zapomenu na práci (a “vypnu“) Moji blízcí říkají, že práci obětuji příliš mnoho Málokdy na práci zapomenu; když jdu spát, stále ještě myslím na práci Jestliže odložím něco, co jsem měl dnes v práci udělat, budu špatně spát

velmi nesouhlasím

nesouhlasím

souhlasím

velmi souhlasím

o1

o2

o3

o4

o1

o2

o3

o4

o1

o2

o3

o4

o1

o2

o3

o4

o1

o2

o3

o4

o1

o2

o3

o4

9. Následující výroky popisují možné aspekty náročnosti Vaší práce. Označte prosím odpověď, která nejlépe vystihuje charakter Vaši práce: Má práce vyžaduje neustálé učení se novým věcem Má práce vyžaduje vysokou úroveň dovedností Má práce vyžaduje tvořivost Při mé práci musím dělat spoustu různých věcí V práci mohu rozvíjet své vlastní schopnosti Má práce mi umožňuje se samostatně rozhodovat Mám velmi omezenou svobodu rozhodovat o své práci (o tom, jak dělám svojí práci) Účastním se rozhodování o tom, co se v mém zaměstnání děje Musím pracovat velmi rychle Musím pracovat s velkým úsilím Mám na svoji práci dost času Nepožaduje se na mně, abych dělal přehnané množství práce Má práce vyžaduje dlouhé časové úseky intenzivního soustředění

64

velmi nesouhlasím

nesouhlasím

souhlasím

velmi souhlasím

o1 o1 o1 o1 o1 o1

o2 o2 o2 o2 o2 o2

o3 o3 o3 o3 o3 o3

o4 o4 o4 o4 o4 o4

o1

o2

o3

o4

o1

o2

o3

o4

o1 o1 o1

o2 o2 o2

o3 o3 o3

o4 o4 o4

o1

o2

o3

o4

o1

o2

o3

o4

velmi nesouhlasím

nesouhlasím

souhlasím

velmi souhlasím

10. Následující část dotazníku obsahuje řadu výroků charakterizujících pracovní podmínky. Prosím, vždy označte odpověď, která nejlépe vystihuje charakter Vaši práce: Ano

Ne

o1

Pokud ANO vůbec mi to nevadí

trochu to vadí

dost mi to vadí

hodně mi to vadí

o2

o11

o12

o13

o14

o1 o1 o1 o1

o2 o2 o2 o2

o11 o11 o11 o11

o12 o12 o12 o12

o13 o13 o13 o13

o14 o14 o14 o14

o1

o2

o11

o12

o13

o14

o1

o2

o11

o12

o13

o14

o1

o2

o11

o12

o13

o14

o1

o2

o11

o12

o13

o14

o1

o2

o11

o12

o13

o14

o1

o2

o11

o12

o13

o14

Ano

Ne

vůbec mi to nevadí

trochu to vadí

dost mi to vadí

hodně mi to vadí

Dostává se Vám od Vašich kolegů úcty, která Vám náleží?

o1

o2

o21

o22

o23

o24

Dostává se Vám od Vašich nadřízených respektu, který Vám náleží?

o1

o2

o21

o22

o23

o24

Dostává se Vám v práci potřebné podpory v obtížných situacích?

o1

o2

o21

o22

o23

o24

Odpovídá Vaše současné pracovní postavení Vašim znalostem, dovednostem a kvalifikaci?

o1

o2

o21

o22

o23

o24

Odpovídá Vaše mzda Vašemu úsilí a výsledkům v práci? Zvážíte-li všechno Vaše úsilí a výsledky, dostává se Vám v práci takové úcty a uznání, jaké Vám náleží? Zvážíte-li všechno Vaše úsilí a výsledky, jsou Vaše vyhlídky v práci příznivé?

o1

o2

o21

o22

o23

o24

o1

o2

o21

o22

o23

o24

o1

o2

o21

o22

o23

o24

Jsem v neustálé časové tísni způsobené množstvím práce Moje práce je často přerušována a narušována. Mám v práci velkou zodpovědnost Očekává se ode mne, že budu pracovat přes čas Má práce je tělesně náročná Během posledních let se moje práce stává více a více náročnější Zachází se s Vámi v práci nespravedlivě? Jsou vyhlídky na Váš pracovní postup nepříznivé? Zažil/a jste nebo očekáváte nějaké negativní změny ve Vaší pracovní situaci? Byli Vaši kolegové v poslední době postiženi propouštěním z práce? Je Vaše místo v zaměstnání nejisté?

Pokud NE


65


66


Měsíc

Rok

Zdraví a životní styl Dotazník pro osoby v důchodu

Jméno: ......................................... Příjmení: ...................................................


67

1. V kolika letech jste odešel do důchodu?

Bylo mi

let

2. Pobíráte (nebo Vám byl přiznán): 1. 2. 3. 4.

starobní důchod poměrný starobní důchod plný invalidní důchod částečný invalidní důchod

3. Byl to předčasný důchod? 1. 2.

Ano Ne – přejděte k otázce č. 5.

4. Pokud ano, co bylo příčinou Vašeho předčasného odchodu do důchodu? Označte prosím všechny odpovědi, které vystihují Vaši situaci. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Můj špatný zdravotní stav Nemoc příbuzného/přítele Propuštění z práce, neměl/a jsem na výběr Dostal/a jsem výhodnou finanční nabídku na předčasný odchod do důchodu Nemohl/a jsem najít jinou práci Abych mohl/a trávit více času s partnerem / rodinou Abych si užil života ještě mladý/á a dosud fit Měl/a jsem dost své práce a chtěl/a jsem změnu Chtěl/a jsem jít do penze ve stejnou dobu jako manžel/ka, partner/ka Chtěl/a jsem jít do penze v jinou dobu než manžel/ka, partner/ka Abych dal/a šanci mladší generaci Jiné, uveďte prosím:

Zajímá nás také finanční situace osob po odchodu do důchodu. Příštích několik otázek se touto problematikou zabývá. 5. Pracoval/a jste během posledních 12 měsíců za finanční odměnu? 1. 2.

Ano Ne

6. Dostal/a jste v posledních 12 měsících nějaké peníze z dodatečného důchodového připojištění? 1. 2.

Ano Ne

7. Dostáváte v současnosti zvláštní sociální, zdravotní nebo invalidní příspěvky? 1. 2.

Ano Ne

8. Jak byste hodnotil/a Vy a Váš/e manžel/ka či partner/ka Vaši finanční situaci v současnosti?

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

-11. 2. 3. 4. 5. 6.

vycházíme velmi dobře vycházíme celkem dobře jakž takž vycházíme občas máme určité finanční problémy vycházíme ne moc dobře máme velké finanční problémy

9. Chtěli bychom vědět zda a jak často následující výroky charakterizují Vaše pocity (vyplnění těchto otázek je dobrovolné). Odpověď, která nejlépe charakterizuje tyto Vaše pocity, označte křížkem. často Můj věk mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a Cítím, že nemohu ovlivnit to, co mě potká Mohu plánovat svoji budoucnost Cítím se opomíjen/a Mohu dělat to, co chci Rodinné povinnosti mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a Mohu si udělat radost tím, co dělám Můj zdravotní stav mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a Nedostatek peněz mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a Těším se na každý den Cítím, že můj život má smysl Mám radost z věcí, které dělám Mám radost ze společnosti druhých Když se ohlédnu za svým životem, vcelku mám pocit štěstí V těchto dnech se cítím plný energie Dělám věci, které jsem nikdy nedělal/a Cítím se spokojený/á s tím, jak se můj život vyvinul Cítím, že můj život je plný příležitostí Cítím, že moje budoucnost vypadá dobře

o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 o1 často


-1-

někdy zřídka nikdy

o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2 o2



někdy zřídka nikdy


-2-


-2-


-3-

PROJEKT PODPORY ZDRAVÍ na rok H.

2003

Závěrečná zpráva

”Projekt zdraví Liberecka” je program zaměřený na aktivity vedoucí k podpoře zdraví obyvatel a jejich výchovu ke zdravému životnímu stylu. Je složen z komunitní, skupinové a individuální intervence zaměřené na rizikové oblasti životního stylu – výživu, nekuřáctví, pohybovou aktivitu a stres. Projekt byl podán jako jednoletý, ale je koncipován jako dlouhodobý a navazuje na předešlé grantové aktivity. Byl zajišťován Odborem veřejného zdravotnictví Krajské hygienické stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci ( KHS ) v úzké spolupráci s Oddělením podpory zdraví Zdravotního ústavu se sídlem v Liberci (ZÚ ). Vzhledem k tomu, že finance z MZ nám byly dodány až v měsíci srpnu t.r., byl harmonogram plánovaných akcí pozměněn.

Naplnění cíle projektu pro rok 2003

Výživa V letošním roce byl v Liberci dvakrát uspořádán ”Den zdravé výživy”. Anonce na tyto akce byla zveřejněna v tisku. Oba Dny zdravé výživy se uskutečnily v podzimním období (listopad). První byl zaměřen na zeleninu, zejména rajčata a pokrmy z nich a druhý se týkal kladů italské kuchyně. Při těchto akcích spojených s ochutnávkou jídel dle zvoleného tématu se snažíme lidem předkládat nové receptury na přípravu jídel a tím nenásilnou formou ovlivnit jejich stravování. Rovněž mají k dispozici obecné informační materiály k danému tématu a letáky s tématikou zdravého životního stylu. Obou akcí se zúčastnilo cca 400 osob. V letošním roce jsme se zúčastnili ”Dnů zdraví” v Jablonci nad Nisou. Tato akce byla určena seniorům Jablonce nad Nisou. Cca 150 účastníkům akce byla změřena celková hladina cholesterolu a byly jim předány informační materiály s tématikou zdravé výživy a zdravého životního stylu. Akce měla mezi seniory velký ohlas, mimořádný zájem byl zejména o měření cholesterolu. Akci zajišťoval ZÚ Liberec. V letošním roce proběhlo kontrolní sledování a hodnocení stravování seniorů v Domově důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem v období měsíce dubna. První sledování se uskutečnilo v dubnu 2002. Při kontrolním sledování bylo zjištěno, že se na základě našeho doporučení podařilo snížit celkový příjem energie u žlučníkové diety z 14 710 kJ/den/osobu na 10 322 kJ/den/osobu (pokles o 30%) a u diabetické diety z 12 821 kJ/den/osobu na 9 236 kJ/den/osobu (pokles o 28%), živočišné tuky se podařilo omezit u žlučníkové diety z 45,2 g/den/osobu na 35,4 g/den/osobu (pokles o 22%) a u diabetické diety z 55,1 g/den/osobu na -3-


-433,5 g/den/osobu (pokles o 39%). Problematické je plnění doporučené denní dávky pro příjem vit.C a vlákniny, senioři často ovoce a zeleninu odmítají z důvodu obtížné stravitelnosti a potížím s kousáním. Také změnit celoživotní návyky a zlozvyky je téměř nemožné. /příloha č.1/

List č. H. 2 Na vhodnou formu změny stravování upozornil projekt Chutný život organizovaný SZÚ Praha, na jehož zajištění jsme se podíleli ve spolupráci s Pečovatelskou službou Liberec. Jednalo se o zpestření a oživení jídelníčku soběstačných seniorů tak, že byli během 5 lekcí prakticky seznámeni s různými národními kuchyněmi. Senioři měli možnost podílet se na přípravě jídel pod vedením šéfkuchaře, ochutnat je a vždy dostali několik receptů pro typická jídla dané země a informace, kde a za kolik peněz se dají potřebné suroviny koupit nebo čím je v našich podmínkách nahradit. Každé akce se účastnilo cca 25 seniorů. Na závěr celé akce senioři vyplnili dotazník. Z dotazníků vyplynulo, že akce měla u seniorů velmi kladný ohlas. Nejzajímavější pro ně byla kuchyně italská, z níž si zkusilo uvařit jídla nejvíce účastníků. Nekuřáctví Pravidelnou akcí v měsíci květnu je soutěž pro občany libereckého regionu, kteří chtějí přestat kouřit s názvem ”Přestaň a vyhraj”. Letos se nejednalo o mezinárodní soutěž, přesto se přihlásilo 67 soutěžících kuřáků. Tradičně bylo vylosováno 5 výherců, kteří obdrželi zajímavé ceny. Doprovodný leták s výzvou k nekuřáctví a informacemi o zdravotním dopadu kouření byl distribuován přímo do rodin, do některých podniků regionu, dále byl k dispozici u praktických lékařů a ve schránkách umístěných v centru města. Informace o soutěži byly vysílány v místních rozhlasových a televizních relacích, lidé si mohli o soutěži také opakovaně (3x) přečíst v regionálních denících. Poradnu pro odvykání závislosti na tabáku v roce 2003 navštívilo 7 klientů osobně, po telefonu bylo poskytnuto cca 30 konzultací. V projektu ”Prevence nádorových onemocnění v 21. století” jsme se zaměřili na prevenci v oblasti nekouření a změny životního stylu v základních školách. Na Vyšší zdravotnické škole v Liberci byly vytvořeny ze studentek a studentů 4 PEER skupiny - 2 až 3 členné. Studenti pracovali s žáky 2., 4. a 5. tříd. Program probíhal na základních školách Libereckého kraje, studenti seznamovali žáky formou her se škodlivostí kouření. V prvním pololetí 2003 bylo proškoleno 49 tříd tj. 1 062 dětí na 18 školách Libereckého kraje. Ve druhém pololetí se školilo dalších 717 dětí z 35 tříd 12 škol. Celkem za rok 2003 se PEER programu prevence nádorového onemocnění plic zúčastnilo 1779 dětí z 20 škol -4-


-5Libereckého kraje. V programu se nezapomnělo ani na děti Zvláštních škol a Speciálních škol pro tělesně postižené. Také v r. 2003 jsme opakovaně sledovali úroveň kuřáctví u dětí. Akce se uskutečnila v průběhu měsíců dubna, května a června, opět formou anonymních dotazníků. Šetření, které provádíme v okrese Liberec pravidelně od r. 1995, jsme v letošním roce rozšířili o základní školy v ostatních regionech Libereckého kraje pro možnost porovnání. Celkem jsme získali údaje od 1483 dětí osmých tříd z 68 základních škol Libereckého kraje, což je téměř 32% populace této věkové skupiny. Dále jsme získali údaje od 197 studentů 2. ročníků středních škola a učilišť - šetření jsme v tomto případě nerozšiřovali na jiné okresy. /Příloha č. 2./ Ze sledovaných žáků osmých tříd zkusilo někdy kouřit 77,4% dětí (76,6% dívek a 78,3% chlapců). Podle okresů: 79% dětí z okr. Liberec (78,4% dívek, 79,6% chlapců), 79,5% dětí z okr. Č.Lípa (77,6% dívek, 81,9% chlapců), 73,4% dětí z okr. Jablonec n.N. (76,1% dívek, 70,9% chlapců) a 75,8% dětí z okr. Semily (72,4% dívek, 79,4% chlapců). Věková hranice, kdy děti začínají kouřit, je v průměru 11,3 let. Rozdíl mezi pohlavím je stále stejný - chlapci zkouší kouřit o něco dříve (v průměru 11 let) než dívky (prům. 11,6 let). To platí pro celý kraj s výjimkou chlapců z ČL, kteří zkouší kouřit již v 10,8 letech. V současné době kouří v osmých třídách v průměru již 25,2% dětí, tedy každé 4. dítě! (V okrese ČL kouří dokonce více než každé třetí dítě!!! - 34,4%). Podle pohlaví je to 24,7% dívek a 25,8% chlapců. V samotném okrese Liberec kouří 23,8% dětí, což představuje nárůst počtu kuřáků oproti r.2002 o 1,4%, v ostatních okresech možnost porovnání s předchozím rokem není. Děti, které kouří, vykouří v průměru 26 cigaret za týden (21 ks dívky a 30 ks chlapci). Nejsilnějšími kuřáky jsou děti v okr. Česká Lípa, které vykouří v průměru 31 ks týdně chlapci dokonce 42 ks. Z výsledků je patrné, že v tomto okrese se v rodinách nejvíce kouří 47,2% matek, 59,5 % otců a 49,9% sourozenců. Nepříznivou situaci v oblasti kouření dětí se snažíme nově ovlivnit výše zmiňovaným peer programem se studenty SZŠ a VZŠ a dále semináři pro pedagogy s názvem "Co dělat, když se na škole objeví droga....."

List č. H.3 zaměřenými na drogovou problematiku, kde tabák i alkohol jsou považovány za jednu z drog. Tyto semináře byly až do r. 2002 nabízeny školám pouze v rámci okr. Liberec, od r. 2003 již školám celého Libereckého kraje. Na podzim jsme ve dnech 2. - 3. 10. zopakovali "Co dělat ...I." - tohoto dvoudenního výcviku se zúčastnilo 23 nových pedagogů. Ve dnech 23. 24.10. se uskutečnil "Co dělat... III.", kterého se zúčastnilo 19 pedagogů - absolventů I. a II. Hlavním záměrem bylo upevnění a rozšíření znalostí a dovedností z předchozích seminářů. Tyto semináře snad také ovlivnily v samém důsledku zjištěné výsledky životního stylu žáků osmých tříd okresu Liberec, které v porovnání s celým Libereckým krajem nedopadly nejhůře. Co se týká 2. ročníků středních škol a učilišť, zkusilo někdy kouřit 88% studentů (88% dívek a 90% chlapců) - stejně jako v r. 2002. Na otázku, zda kouří nyní, odpovědělo kladně 34% studentů - nejnižší zjištěné % kuřáků od r. 1997. Podle pohlaví kouří 37,7% sledovaných dívek (nejnižší % od r. 1999) a 25,4% chlapců (nejnižší % od r. 1997), v průměru vykouří 56 cigaret týdně. Dívky vykouří v průměru již 61 cigaret týdně ( neustálý nárůst od r. 1999, kdy vykouřily "pouze" 27 ks), chlapci 35 ks týdně (od r. 2001 trvalý pokles z 64 ks). -5-


-6Pohyb Dlouhodobě organizujeme v rámci STOB klubu pravidelné ”Kondiční cvičení pro ženy” s nadváhou. Cvičení probíhá dvakrát v týdnu a pravidelně se ho účastní 15 – 35 žen. V letních měsících cvičí ženy v přírodě Jizerských hor, pod názvem ”Cvičíme na Dolině”. /Příloha č. 3/ Také v tomto roce byly organizovány redukčně kondiční kurzy v zahraničí /Chorvatsko, Řecko/, bez finančního přispění grantových prostředků. Pravidelnou aktivitou, kterou pořádáme ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci jsou ”Týdny pohybu hrou”. Tato akce je určena dětem, které pravidelně nesportují a zde mají možnost seznámit se s nejrůznějšími sportovními aktivitami. V roce 2003 se zúčastnilo této akce přes 1000 dětí z celého libereckého regionu. Dětem byly v průběhu akce předány zdravotně výchovné materiály s tématikou zdravého životního stylu. Pro děti jsme rovněž uspořádali prázdninový výlet do Jizerských hor pod názvem ”Stezka zdravé výživy”.Děti během předem vytýčené trasy vyplňují křížovku s tématikou zdravého životního stylu. Účast - 26 dětí. K tématice pohybové aktivity byl vydán leták ”Prázdniny 2003 v pohybu”. Obsahoval informace o vlivu tělesné aktivity na naše zdraví a nabídku sportovních aktivit pro celou rodinu o prázdninách a podzimních měsících. /Příloha č.4/ Stres V letošním roce jsme se v oblasti zvládání stresu zaměřili na pedagogické pracovníky a pomáhající profese. Uspořádali jsme dva semináře. V květnu se uskutečnil seminář "O agresivitě, sexualitě a komunikaci ve školním prostředí". Jednalo se o dvoudenní nadstavbový seminář určený pro pedagogy, kteří absolvovali semináře "Co dělat, když...I. a II.". Seminář probíhal již tradičně zážitkovou formou pod vedením lektorů Mgr. Igora Pavelčáka a Bc. Zdeňky Svobodové. Zúčastnilo se ho 21 pedagodů ze základních, zvláštních škol a Domovů mládeže. V listopadu se uskutečnil pod vedením Mgr. I. Pavelčáka a Mgr. Jany Hollmannové třídenní seminář "Rozvoj psychosociálních dovedností a duševní hygiena prostřednictvím metody fokusing". Určen byl pro metodiky primární prevence, učitele, vychovatele a ostatní pracovníky škol, kteří musí čelit velkému množství stresových situací v souvislosti s řešením drog, šikany, agrese atp. Tyto situace na ně kladou zvýšené požadavky ve smyslu komunikace a profesionality a právě fokusing je jedním ze způsobů, jak komunikovat se sebou nebo okolím prostřednictvím vnímání pocitů, které v nás určité situace vyvolávají. Zkušenost z fokusingu umožňuje lépe snášet a více chápat těžké životní situace. Seminář byl pobytový, limitován počtem 12 účastníků, proto se na všechny zájemce nedostalo. Pedagogové SŠ, SOU, ZvŠ, ZŠ a spec. školy pro sluchově postižené hodnotili seminář velice kladně a projevili zájem o další pokračování.

List č. H.4 -6-


-7Edukace veřejnosti Vydávání informačních a edukačních materiálů s tématikou zdravého životního stylu a jejich distribuce, přispívá značnou měrou k zajišťování informovanosti obyvatel libereckého regionu. Veřejnosti jsou tyto materiály k dispozici v čekárnách praktických lékařů, v označených schránkách umístěných ve středu města (obchody, lékárny) či na dětské poliklinice a poliklinice pro dospělé. Videokazety s tématikou drogy, kouření, prevence nádorových onemocnění atd. jsou průběžně doplňovány z knihovny Státního zdravotního ústavu v Praze a k dispozici pro střední a základní školy . V propagaci zdravého životního stylu spolupracujeme s regionálními medii /regionální tisk – Deníky Bohemia (16 příspěvků), televize Genus, RTM TV (5 příspěvků) a radio Contakt Liberec/. Seznam vydaných edukačních materiálů v roce 2003 s tématikou zdravého životního stylu: Leták – Prázdniny 2003 v pohybu obsah: leták obsahuje základní informace o vlivu pohybové aktivity na lidské zdraví distribuce: do rodin, informačních panelů, Krajský úřad Libereckého kraje, Magistrát města Liberec náklad: 5 000 ks příloha č: 4 Leták – Přestaň a vyhraj obsah: leták obsahuje základní informace o soutěži, o rizicích kouření, test závislosti na nikotinu distribuce: do rodin, podniků, prostřednictvím místních médií a praktických lékařů náklad: 6 000 ks příloha č.5 Leták – Systém kritických bodů při výrobě pokrmů - HACCP obsah: leták obsahuje informace o systému kritických bodů, které rozhodují o zdravotní nezávadnosti výrobku distribuce : do školních kuchyní, provozovatelům zařízení stravovacích služeb náklad: 5 000 příloha č.6 Skupinový program cílený na podporu zdraví dětí a učitelů ve školách Také v r. 2003 jsme pokračovali v programu zaměřeném na podporu výchovy ve školách ke zdravému životnímu stylu. Z dotazníkového šetření zaměřeného na problematiku postojů a chování žáků v rizikových oblastech životního stylu provedeného ve vybraných základních a středních školách v měsících dubnu až červnu 2003 jsme zjistili: /příloha č. 2/ V osmých třídách zkusilo někdy pít alkohol v průměru 93,1% dětí, což se ale liší podle okresů - v Liberci to bylo 91,4% dětí, v Č. Lípě 94,8% dětí, v Jablonci n.N. 92,3% a v Semilech 95% dětí. Průměrný věk zkoušky je 11,3 let. Tato hranice je shodná v celém kraji. Jednou a vícekrát měsíčně pije alkohol v průměru 5,6% dětí, což se opět liší podle okresů - zatímco v Č. Lípě v průměru 4,7% , Jablonci n.N. 4,9% a Liberci 5,1% dětí, v Semilech je -7-


-8to v průměru 8,5% dětí! (4,1% dívek a 13,2% chlapců!). Jednou a vícekrát měsíčně pije alkohol v průměru 16,9% dětí - nejvíce v okr. Č. Lípa (průměr 19,7% dětí - 14,8% dívek a 25,7% chlapců!!!). Již 2x a vícekrát za život bylo opilých 13,1% dětí, nejvíce v okr. Č. Lípa 16,5% dětí (11,9% dívek a 22,2% chlapců). Opilých za poslední měsíc bylo 14,7% dětí - v Č. Lípě 20,2% dětí! (18,1% dívek a 22,8% chlapců), opilých za poslední týden bylo 6,2% dětí, opět nejvíce v Č. Lípě - 9,7% dětí (8,6% dívek a 11,1% chlapců). Průměrný věk, kdy se poprvé opili je 12,8 let, což odpovídá výsledkům z předchozích šetření v okr. Liberec. Jiná droga než cigarety a alkohol byla nabídnuta 30,1% žáků 8. tříd, nejčastěji kamarádem (52,7%). Drogu někdy zkusilo v průměru 14,8% dětí (12,1% dívek, 17,6% chlapců) nejvyšší % v kraji zjištěno v České Lípě (v průměru 24,1% dětí - 18,6% dívek a 31% chlapců). Průměrný věk zkoušky je 13,3 let - z výsledků předchozích šetření v okr. Liberec se tento věk nemění. Opakované užití drogy potvrdilo 48 dětí (3,2%) - 15

List č. H.5 dívek (2%) a 33 chlapců (4,6%). V kraji opět nejvyšší % v Č. Lípě: 25 dětí (6,6%) - 5 dívek (2,4%) a 20 chlapců (11,7%!!!). Co se týká středních škol, jednou a vícekrát týdně pije alkohol 34,4% studentů 2. ročníků, o 4% méně než v r. 2002 - 33,8% dívek (neustálý nárůst od r. 1999) a 33,9% chlapců (pokles oproti r. 2002 o 14,4%). Jednou a vícekrát měsíčně pije 38,5% studentů. Pokud pijí alkohol jednou za měsíc a častěji, pak piva vypijí v průměru 7,6 litru za měsíc v průměru stálý pokles od r. 2001, dívky 6,3 litru - neustálý nárůst od r. 1999 (4,8 l). Vína vypijí v průměru 1,4 litru za měsíc (o 0,7 l méně než v r. 2002) a destilátů v průměru 7 dcl. Již 2x a vícekrát za život bylo opilých 64% studentů (o 10% méně než v r. 2002).Opilých za poslední měsíc bylo 39,1% studentů (% udávané opilosti u dívek neustále stoupá z 29% v r. 2001 na 38,4% v r. 2003), za poslední týden 14,2% studentů (i tady se potvrdilo stoupající % opilých dívek ze 7% v r. 2001 na 15,2% v r.2003). V letošním roce došlo poprvé k poklesu nabídky drogy - potvrdilo ji 72% studentů (o 5% méně než vloni). Drogu zkusilo 48,7% studentů (v r. 2002 48,8%) - 51,4% dívek (neustálý nárůst od r. 1997) a 42,4% chlapců, v naprosté většině ji získali od kamaráda. Opakované užití drogy potvrdilo 12,7% studentů (25), což je o 8,6% méně než vloni. Pokles nabídky drogy i % studentů potvrzujících opakované užití drogy neodpovídá skutečnosti, je mnohem vyšší - někteří studenti doslova v dotazníku uvedli, že marihuanu nepovažují za drogu. Jednou z cest, jak se snažíme nepříznivou situaci v oblasti užívání drog mládeží ovlivnit, jsou semináře: V květnu jsme uspořádali již dříve citovaný (stres) dvoudenní seminář "O agresivitě, sexualitě a komunikaci ve školním prostředí" - semináře se zúčastnilo 21 pedagogů, podmínkou bylo předchozí absolvování seminářů "Co dělat, když se na škole objeví droga". V měsíci říjnu se uskutečnil dvoudenní seminář pro školní metodiky preventivních činnosti s názvem "Co dělat, když se na škole objeví droga - I.". Tento seminář absolvovalo 23 nových pedagogů ZŠ, ZvŠ a gymnázií z celého kraje. Odborným lektorem byl Mgr. Igor Pavelčák. Účastníci se seznámili s jednoduchým algoritmem drogového problému, naučili se definovat, co je problém a získat vhled ke svým kompetencím. Získali informace o tom, co je úkolem dalších zařízení nebo institucí při řešení drogového problému na škole a jaká jsou doporučení pro tuto problematiku. Na konci října se uskutečnil seminář "Co dělat, když ...III.", kterého se zúčastnilo 19 pedagogů ZŠ, ZvŠ a gymnázií - absolventů semináře "Co -8-


-9dělat... I. a II.". Jeho hlavním záměrem bylo upevnit a rozšířit znalosti a dovednosti z předchozích seminářů, vzájemné předání zkušeností z každodenní praxe. Oba semináře probíhaly zážitkovou formou. I letos byly oba semináře hodnoceny pedagogy nad míru kladně a zdůrazňovali potřebnost pokračování na toto téma. V listopadu se uskutečnil již dříve citovaný (stres) třídenní pobytový seminář "Rozvoj psychosociálních dovedností a duševní hygiena ". Zúčastnilo se ho pouze 12 pedagogů, neboť se jednalo o zážitkový seminář. Skupinový program cílený na ovlivňování nemocné a rizikové populace, spolupráce s praktickými a odbornými lékaři Praktičtí lékaři jsou pravidelně informováni o aktivitách, které vyplývají z projektu podpory zdraví na pravidelných měsíčních schůzkách praktických lékařů nebo písemně. Aktivně spolupracuje cca 20 praktiků a zdravotní sestry. Spolupráci praktických lékařů a sester lze kladně hodnotit i v projektu Prevence nádorových onemocnění v 21. stol. V prevenci onkologických onemocnění jsme se letos zaměřili na nádory krvetvorné tkáně nádorová onemocnění hlavy a krku. Dne 20. a 21. listopadu jsme se podíleli na organizačním zajištění regionálního mezioborového semináře s mezinárodní účastí – V. Štěpánův den pro praktické a odborné lékaře. V letošním roce byla problematika semináře věnována péči o těhotné ženy a novorozence. Na semináři bylo předneseno 15 přednášek a účastnilo se 130 odborníků. Zdravotně výchovné materiály z naší edukační činnosti a Státního zdravotního ústavu v Praze jsou průběžně distribuovány na obvody, odborná pracoviště a do nemocnic. Na doporučení praktických lékařů navštívilo poradnu podpory zdraví 42% pacientů.

List č. H.6 Prevence kardiovaskulárních onemocnění (KVO) Program probíhá již od roku 1995 dle metodických podkladů SZÚ. Na programu spolupracuje Koronární jednotka Nemocnice Liberec, ambulantní kardiologové a poradna podpory zdraví. Základním informačním podkladem je registr hospitalizovaných nemocných AIM. Vývoj hospitalizace AIM, která prezentuje celkový výskyt ischemické nemoci srdeční, dokladuje Hospitalizace nemocných se srdečním infarktem nemocnice Liberec - v průměru/rok

200 rok 90/91

150

rok 02/03 100 50 0 muži

ženy

-9-


- 10 následující graf.

V roce 2003 na koronární jednotce probíhala reorganizace a přestavba na kardiologické odd., v období této přestavby – jedná se zhruba asi o 3 měsíce, nebyla vedena jednotná a srovnatelná evidence příjmů s minulými roky. Z tohoto důvodu nelze tento rok statisticky srovnávat s roky minulými. Ve spolupráci s nemocnicí, ambulantními kardiology a praktickými lékaři někteří pacienti po AIM a s ICHS dochází do poradny podpory zdraví, kde probíhá intervence v oblasti zdravotních rizik životního stylu. V letošním roce byla účast pacientů 20 % z celkového počtu návštěv v poradně. Intervence je zaměřena na oblast výživy a tělesnou aktivitu. Výsledkem intervence jsou zásadní změny stravovacích zvyklostí, snížení energetického příjmu o 33%, živočišných tuků o 52%, cholesterolu z potravy o 44%, sacharidů o 25%. Vzhledem k tomu, že po konzultaci s diabetology a kardiology docházelo ke snížení příjmu energie u pacientů až na 4900 KJ, došlo i ke snížení příjmu kys. linolové o 35 % a zvýšení příjmu vit. C o 27 % , hrubé Výživová intervence - změny příjmu živin 140% 120% 100% 80%

1.návštěva 2.návštěva

60% 40% 20% 0% energie

tuky živ.

sacharidy

vit.C

chol

Ca

vlákniny o 1 % a vit. B6 o 22 %. V důsledku úpravy stravovacích zvyklostí došlo ke snížení hmotnosti u pacientů v průměru o 8,5 kg, snížení TK a celkového cholesterolu . List č. H.7

- 10 -


- 11 Intervence v prevenci diabetes mellitus II. typu Nadále pokračuje v programu, který byl zahájen v roce 1997, spolupracujeme s Diabetologickým centrem nemocnice Liberec, ambulantním diabetologem a praktickými lékaři. Pacienti jsou zasíláni k intervenci do poradny podpory zdraví. V letošním roce bylo osloveno 200 praktických lékařů libereckého regionu a ve spolupráci s Diabetologickým centrem bylo více pozornosti věnováno záchytu pacientů s DM II. a péči o tyto pacienty. Pro všechny lékaře byl zajištěn seminář prim. Klimovičovou. V této aktivitě bude pokračováno i v příštím roce a program bude zařazen pod aktivitu prevence a léčba DM v jednom z cílů neinfekčních nemocí ve Zdravotní politice LK. Individuální intervence v Poradně podpory zdraví V letošním roce poskytovala služby Poradna podpory zdraví v kompetenci Zdravotního ústavu v Liberci. Poradenství zajišťovaly MUDr. Tučková a Mgr. Škaloudová z KHS Libereckého kraje na částečný úvazek ve ZÚ. V roce 2003 se uskutečnilo 1125 konzultací, nových pacientů bylo 134 z toho 108 žen a 26 mužů. Zájem o dětské poradenství je nižší – 9 prvních návštěv (celkem 44 konzultací v doprovodu rodičů). Děti přicházely na doporučení pediatrů a endokrinologů. Hlavní diagnózou, s kterou byli pacienti odesláni do poradny je v 35% vertebrogenní syndrom, v 20% srdečně cévní onemocnění a hypertenze a v 7% hypercholesterolémie, zbylých 38% zahrnují diagnózy alergie, poruchy metabolizmu, pacienti před bandáží žaludku, kožní onemocnění, poruchy příjmu potravy atd. Z celkového počtu konzultací bylo odesláno do poradny 42% od praktických lékařů, 25% od rodinných příslušníků nebo klientů poradny, 5% od diabetologů, 3% přichází do poradny po informaci z letáků a tisku a zbývajících 25% od odborných lékařů (kardiolog, alergolog, endokrinolog, psychiatr, nefrolog, rehabilitace, ortopedie). Další klienti, kteří v letošním roce navštívili poradnu byli respondenti z mezinárodní HAPIEE studie v celkovém počtu 363. Z toho 221 žen a 142 mužů. S těmito klienty byly konzultovány výsledky vyšetření prováděného v rámci studie (krevní tlak, váha, hladina celkového cholesterolu, glykémie, spirometrie, WHR). Na základě zhodnocení výsledků byla respondentům doporučena preventivní opatření v oblasti výživy, pohybové aktivity nebo navazující konzultace v nutriční poradně. Poradenství bylo zajišťováno pro celý Liberecký kraj. Nutriční intervence Nutriční poradenství je poskytováno v rámci poradny podpory zdraví a účelem je změnit stravovací zvyklosti pacientů. V důsledku úpravy stravování došlo ke snížení hmotnosti pacientů v průměru o 8,5 kg a k úpravě krevního tlaku. /Příloha č.7/ Po změně stravovacích návyků došlo ke snížení příjmu energie o 33%, živočišných tuků o 52%, cholesterolu z potravy o 44%, sacharidů (převážně jednoduchých) o 25%. Příjem vit. C potravou se zlepšil o 27%. Vzhledem k razantnímu omezení celkového příjmu tuků se snížil příjem kys. linolové - pacienti přes opakované doporučení realizují přednostně kvantitativní a ne kvalitativní změny ve stravování. /Příloha č. 8/ Splnění časového harmonogramu

Časový harmonogram byl rozpracován v žádosti o projekt a po přidělení projektu byly jednotlivé akce realizovány s časovým posunem dle přidělovaných dotací . Vyhodnocení efektu

- 11 -


- 12 Cílem programu "Projekt zdraví Liberecka" je kontinuální výchova veřejnosti ke zdravému životnímu stylu a zvyšování chápání hodnoty zdraví jako základu pro kvalitní život jednotlivce i celé společnosti. Výsledky, které jsou získávány v během celého roku, jsou konzultovány s Centrem podpory zdraví a životních podmínek SZÚ v Praze. Závěry některých šetření budou použity i pro srovnání s údaji jiných hygienických stanic. Vzájemná spolupráce mezi praktickými a odbornými lékaři a krajskou hygienickou stanicí se upevnila a stále se rozšiřuje. Za výbornou lze považovat spolupráci se Střední a Vyšší zdravotnickou školou v Liberci.

List č. H.8 Zájem o Poradnu podpory zdraví má stále stoupající charakter, pozvolna dochází i ke změně klientely. Častěji poradnu začínají navštěvovat lidé, kteří nemají zdravotní obtíže, ale zajímají se o zdravý životní styl. Důležité je zdůraznit hlavní efekt projektu ”Projekt zdraví Liberecka”, kterým je zařazení většiny aktivit do cíle Zdravotní politiky Libereckého kraje, čímž bude zajištěna dlouhodobost regionálních programů v péči o člověka a prosazování zásad zdravého životního stylu v každodenním životě.

V Liberci dne 22.1. 2004

MUDr. Věra Tučková řešitel projektu

- 12 -


- 13 -

List č. H. 1 Identifikační číslo č. 9074

PROJEKT PODPORY ZDRAVÍ na rok H.

2004

Závěrečná zpráva

”Projekt zdraví Liberecka” je program zaměřený na výchovu ke zdravému životnímu stylu a aktivity vedoucí k podpoře zdraví obyvatel. Individuální, skupinová či komunitní intervence je zaměřená na rizikové oblasti životního stylu – výživu, nekuřáctví, tělesnou aktivitu a zvládání stresu. Projekt je podáván jako jednoletý, jeho koncepce je ale dlouhodobá a navazuje na předešlé grantové aktivity, které byly v minulosti zajišťovány Odborem veřejného zdravotnictví Krajské hygienické stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci.

Naplnění cíle projektu pro rok 2004

Výživa V letošním roce byl v Liberci dvakrát uspořádán ”Den zdravé výživy”. Anonce na tyto akce byly zveřejněny v tisku. Obě tyto akce se uskutečnily v podzimním období (říjen, prosinec). První Den zdravé výživy byl zaměřen na obilniny ve výživě ( – pohanku, jáhly, oves a jejich zařazování do jídelníčku), druhý jsme věnovali zdravému vánočnímu pečení ( mrkvové cukroví, vanilkové rohlíčky z ovesných vloček, ovesné sušenky, kakaové perníčky). Při těchto aktivitách, spojených s ochutnávkou jídel dle zvoleného tématu, se snažíme lidem předkládat nové receptury na přípravu jídel a tím nenásilnou formou ovlivnit jejich stravování. Během uvedených aktivit měli lidé rovněž možnost změřit si svůj celkový cholesterol, krevní tlak a procento tuku v těle. Tímto krátkým zdravotním vyšetřením jsme se zaměřili na vyhledávání osob s vyšším zdravotním rizikem. / viz příloha č. 1, 2/ Rovněž byly lidem k dispozici obecné informační materiály k danému tématu a letáky s tématikou zdravého životního stylu. Obou akcí se zúčastnilo cca 300 osob. Osoby s vyšším zdravotním rizikem jsme vyhledávali i při pořádání „Dne zdraví“ v lékárně v Jablonci nad Nisou / viz příloha č. 3/, a při aktivitách ve spolupráci s VZP. Po zjištění vyšších hodnot BMI, či celkového cholesterolu v krvi byla lidem nabízena konzultace v Poradně podpory zdraví či doporučena návštěva jejich praktického lékaře. Součástí těchto aktivit je přímá distribuce zdravotně výchovných materiálů veřejnosti . Účast cca 120 osob.

- 13 -


- 14 V roce 2004 jsme v rámci skupinové intervence v oblasti zdravé výživy uspořádali přednášku pro děti ze sociálně slabých rodin. V programu „Sociálně výchovného cyklu pro děti“ pořádaného Magistrátem města Liberec jsme besedovali s dětmi na téma zdravé výživy. Součástí akce byla také ukázka zdravého stravování / dobrá a zdravá svačina/, dětem byly také předány zdravotně výchovné materiály s tématikou zdravého životního stylu. Akce se zúčastnilo 24 dětí. V letošním roce proběhlo sledování a hodnocení stravování dětí v Dětském domově ve Frýdlantě v Čechách. / viz příloha č. 4/ Toto první sledování se uskutečnilo v září 2004 a bylo zjištěno, že celkový energetický příjem je mírně snížený (90% doporučené dávky), převažuje konzumace živočišných tuků ( téměř 200% doporučené dávky), naopak u rostlinných tuků dosahuje příjem pouze poloviny doporučených hodnot, příjem vápníku se pohybuje kolem 75% doporučení dávky, doporučený příjem vitaminu C je naplněn přibližně z 30%. V tomto smyslu byla vedena konzultace k následným úpravám stravování a poskytnuta odborná literatura včetně návodů na přípravu pokrmů a skladbu jídelníčku.

List č. H. 2 Nekuřáctví Ke Světovému dni bez tabáku – 31.5. pořádáme v libereckém regionu pravidelně soutěž pro občany, kteří chtějí přestat kouřit , soutěž s názvem ”Přestaň a vyhraj”. Letos se jednalo o mezinárodní soutěž, do které se přihlásilo 82 soutěžících kuřáků. Tradičně bylo vylosováno 5 výherců /a 5 náhradníků, pro případ, že by u některého z výherců došlo k porušení pravidel soutěže/, výherci obdrželi zajímavé ceny. Informační leták s výzvou k nekuřáctví a informacemi o zdravotním dopadu kouření byl distribuován přímo do rodin, do některých podniků regionu, dále byl k dispozici u praktických lékařů a ve schránkách umístěných v centru města / viz příloha č.5/ Informace o soutěži byly vysílány v místních rozhlasových a televizních relacích, lidé si mohli o soutěži také opakovaně přečíst v regionálních denících. Poradnu pro odvykání závislosti na tabáku v roce 2004 navštívili 2 klienti, 2 ženy, které se rozhodly nekouřit. Telefonických intervencí bylo poskytnuto cca 50. Konzultace se týkaly metod odvykání kouření či náhradní nikotinové léčby. V roce 2004 jsme v oblasti nekouření v rámci skupinové intervence uspořádali přednášky pro různé cílové skupiny. Interaktivní beseda s názvem „Moderní je nekouřit“ byla určena studentům 1. a 2. ročníků Středního odborného učiliště. Přednáška, která byla koncipována zábavnou formou pro mladší děti, byla určena dětem ze sociálně slabých rodin v rámci „Sociálně výchovného cyklu“ Magistrátu města Liberec. Účast cca70 mladistvých. Pohyb V průběhu celého roku organizujeme / již dlouhodobě / pravidelné ”Kondiční cvičení pro ženy” s nadváhou. / viz příloha č. 6/. Cvičení probíhá dvakrát týdně a je uzpůsobeno specifickým požadavkům žen s nadváhou. Pravidelně se ho účastní 15 – 35 žen. - 14 -


- 15 Také v tomto roce byly organizovány redukčně kondiční kurzy v zahraničí /Chorvatsko, Itálie/, bez finančního přispění grantových prostředků. Pravidelnou aktivitou, kterou pořádáme ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci jsou ”Týdny pohybu hrou”. Tato akce je určena dětem, které pravidelně nesportují a zde mají možnost seznámit se s nejrůznějšími sportovními aktivitami. V roce 2004 se zúčastnilo této akce přes 1000 dětí z celého libereckého regionu. Dětem byly v průběhu akce předány zdravotně výchovné materiály s tématikou zdravého životního stylu. V letošním roce jsme uspořádali již 4. ročník výletu s tajenkou „Stezka zdravé výživy“. Děti během předem stanovené trasy po Jizerských horách vyplňují křížovku, týkající se zdravého životního stylu. Účast - 28 dětí. K tématice pohybové aktivity byl vydán leták ”Prázdniny 2004 v pohybu”. Obsahoval informace o vlivu tělesné aktivity na naše zdraví a nabídku sportovních aktivit pro celou rodinu o prázdninách a podzimních měsících. /viz příloha č. 7/ Kampaň o pozitivním vlivu pohybu na naše zdraví proběhla i v regionálních denících Libereckého kraje v rámci programu Státního zdravotního ústavu „Vyzvi srdce k pohybu“. Stres V rámci detekce psychosociálních rizikových faktorů využíváme při individuálním poradenství v Poradně podpory zdraví Bortnerovu škálu. Tato metoda podává orientační informaci o typu chování klienta, o jeho úrovni iritability, tenze, hostility, apd. Skupinovou intervencí v oblasti stresu jsme se zaměřili na pedagogické pracovníky a pracovníky v pomáhajících profesích. Pro ně jsme uspořádali zážitkový seminář „ Prevence syndromu vyhoření“. Probíhal interaktivní formou pod vedením lektorů Mgr. Igora Pavelčáka a Bc Zdeňky Svobodové, a byl omezen počtem 25 zúčastněných. Pro velký zájem jsme ho pořádali na jaře a na podzim, vždy byl plně obsazen. Účastníci semináře hodnotili akci jako velice zdařilou a projevili zájem o další podobný seminář s touto tématikou. / viz příloha č. 8/ List č. H.3 Edukace veřejnosti Zdravý životní styl a podporu zdraví se snažíme propagovat pravidelně v denících Libereckého kraje. Spolupracujeme s regionálními medii /regionální tisk – Deníky Bohemia (20 příspěvků), regionální příloha deníku Právo (20 příspěvků), regionální příloha deníku Mladá Fronta Dnes (20 příspěvků), televize Genus, RTM TV (3 příspěvky) a rádio Contact Liberec/. Ukazuje se, že vydávání informačních a edukačních materiálů s tématikou zdravého životního stylu a jejich distribuce, přispívá značnou měrou ke zlepšování informovanosti obyvatel. V Libereckém kraji jsou veřejnosti tyto materiály k dispozici v čekárnách praktických lékařů, v označených schránkách (v obchodech, lékárny) či na dětských poliklinikách a poliklinikách pro dospělé. Letáky s tématikou zdravého životního stylu jsou lidem nabízeny také při všech pořádaných akcích Poradny podpory zdraví. - 15 -


- 16 Videokazety s tématikou reprodukčního zdraví, drog, kouření, prevence nádorových onemocnění atd. jsou průběžně doplňovány z knihovny Státního zdravotního ústavu v Praze a k dispozici pro střední a základní školy . Seznam vydaných edukačních materiálů v roce 2004 s tématikou zdravého životního stylu: Leták – Přestaň a vyhraj obsah: leták obsahuje základní informace o soutěži, o rizicích kouření, test závislosti na nikotinu distribuce: do rodin, podniků, prostřednictvím místních médií a praktických lékařů cílová skupina: lidé žijící v Libereckém kraji, starší 18 let, kteří kouří finanční částka vynaložená z dotace: 3 743, 30 Kč náklad: 2 000 ks viz příloha č.5 Leták – Prázdniny 2004 v pohybu obsah: leták obsahuje základní informace o pozitivním vlivu pohybové aktivity na lidské zdraví distribuce: do rodin, informačních panelů, Krajský úřad Libereckého kraje, Magistrát města Liberec cílová skupina: lidé žijící v Libereckém kraji, rodiny s dětmi finanční částka vynaložená z dotace: 6 657,- Kč náklad: 2 000 ks viz příloha č: 7 Leták – Cholesterol – co o něm víme obsah: leták obsahuje základní informace o cholesterolu a zdravotních rizicích jeho nadbytku distribuce: prostřednictvím pořádaných akcí Poradny podpory zdraví, do čekáren praktických lékařů cílová skupina: lidé žijící v Libereckém kraji, dospělá populace finanční částka vynaložená z dotace: 4 320,80 Kč /+1 900,-Kč grafické zpracování letáku/ náklad: 2 000ks viz příloha č. 9 Leták – Poradna podpory zdraví obsah: leták obsahuje informace o zdravém životním stylu a o činnosti Poradny distribuce: prostřednictvím pořádaných akcí Poradny podpory zdraví, do čekáren praktických lékařů cílová skupina: lidé žijící v Libereckém kraji, odborní a praktičtí lékaři, pediatři regionu finanční částka vynaložená z dotace: 6 797,70 Kč /+1 900,-Kč grafické zpracování letáku/ náklad: 3 000 ks viz příloha č. 10

- 16 -


- 17 List č. H.4 Skupinový program cílený na ovlivňování nemocné a rizikové populace, spolupráce s praktickými a odbornými lékaři Praktičtí lékaři a pediatři jsou pravidelně dvakrát ročně písemně informováni o aktivitách Projektu podpory zdraví. Aktivněji spolupracují s Poradnou podpory zdraví zdravotní sestry, cca 20 praktiků a 25 pediatrů. Zdravotně výchovné materiály z naší edukační činnosti a Státního zdravotního ústavu v Praze jsou průběžně distribuovány na obvody, odborná pracoviště a do nemocnic Libereckého kraje. Na doporučení praktických lékařů navštívilo Poradnu podpory zdraví 46% pacientů. Prevence kardiovaskulárních onemocnění (KVO) I nadále pokračuje spolupráce s nemocnicí, ambulantními kardiology a praktickými lékaři. Na základě jejich doporučení navštěvují někteří pacienti po AIM a s ICHS Poradnu podpory zdraví, kde probíhá intervence v oblasti zdravotních rizik životního stylu se zaměřením na oblast výživy a vhodnou tělesnou aktivitu. Výsledkem intervence jsou změny stravovacích zvyklostí, snížení energetického příjmu, živočišných tuků, cholesterolu z potravy a sacharidů . V roce 2004 představovali tito pacienti 34% klientů poradny.

Intervence v prevenci diabetes mellitus II. typu V souladu s programem, zahájeným v roce 1997, probíhá spolupráce s Diabetologickým centrem nemocnice Liberec, ambulantními diabetology a praktickými lékaři. Do Poradny podpory zdraví bylo v roce 2004 doporučeno s žádostí o úpravu životního stylu celkem 9% celkového počtu klientů poradny. Individuální intervence v Poradně podpory zdraví Od roku 2004 zajišťuje činnost Poradny podpory zdraví pro celý Liberecký kraj v plném rozsahu Zdravotní ústav se sídlem v Liberci. V tomto roce se uskutečnilo 916 konzultací, nových pacientů bylo 141, z toho 105 žen a 36 mužů. Zájem o dětské poradenství je nižší – 20 prvních návštěv (celkem 61 konzultací v doprovodu rodičů). Děti přicházely na doporučení pediatrů (14x) a endokrinologů (6x). Z celkového počtu konzultací bylo do poradny odesláno 46% od praktických lékařů, 13% od klientů poradny, 12% od odborných lékařů (kardiolog, alergolog, endokrinolog, psychiatr, nefrolog, rehabilitace, ortopedie), 8% přichází do poradny po informaci z letáků a tisku, 4% od diabetologů a zbývajících 17% na doporučení rodinných příslušníků nebo přátel. Téměř polovina (43%) klientů přišlo do poradny pouze v souvislosti s redukcí váhy, u ostatních se vyskytla diagnóza, pro kterou bylo snížení váhy žádoucí po doporučení lékařem. Hlavní diagnózou, s kterou byli pacienti odesláni do poradny bylo v 60% srdečně cévní onemocnění a hypertenze, v 15% diabetes mellitus, v 11% vertebrogenní syndrom, v 6% hypercholesterolémie, zbylých 8% zahrnují diagnózy alergie, poruchy metabolismu, pacienti před bandáží žaludku, poruchy příjmu potravy atd. Poradnu v roce 2004 navštívili také respondenti mezinárodní studie HAPIEE v celkovém počtu 364, jejichž věk se pohyboval v rozmezí od 45 do 70 let. V rámci praktického vyšetření těchto osob, které zahrnovalo kromě jiného také antropometrické vyšetření, změření krevního tlaku, zjištění hladiny celkového cholesterolu, glukosy a triacylglycerolů v krvi, byly výsledky těchto vyšetření konzultovány a v případech, kdy neodpovídaly normě, navržena - 17 -


- 18 opatření k jejich nápravě od změny životního stylu až po doporučení návštěvy praktického lékaře. Nutriční intervence Nutriční poradenství je poskytováno v rámci Poradny podpory zdraví, účelem je změna nežádoucích stravovacích zvyklostí klientů. Po úpravě stravování došlo ke snížení tělesné hmotnosti v průměru o 4,5 kg a k poklesu krevního tlaku. /viz následující grafy + příloha č. 11/

List č. H.5

- 18 -


- 19 Výživová intervence - muži Porovnání mezi první a poslední návštěvou 200

První návštěva

150 100

Poslední návštěva

50 0 BMI kg/m Váha

kg

TkS

torr

TkD

torr

Pas

cm Boky cm

Výživová intervence - ženy Porovnání mezi první a poslední návštěvou 160 140 120 100 80 60 40 20 0

První návštěva Poslední návštěva BMI kg/m Váha

kg

TkS

torr

TkD

torr

Pas

cm

Boky

cm

Nejvýraznějšími změnami ve stravování bylo snížení příjmu energie o 14%, živočišných tuků o 33%, cholesterolu z potravy o 14%, ke zvýšené konzumaci došlo naopak u vitaminu C o 84%, vápníku o 24%, hrubé vlákniny o 20% a rostlinných bílkovin o 14%. Vzhledem k razantnímu omezení celkového příjmu tuků se snížil příjem kys. linolové o 21% - klienti přes opakované doporučení realizují přednostně kvantitativní a ne kvalitativní změny ve

Výživová intervence první a poslední návštěva

První návštěva

List č. H.6

- 19 -

Vi t. C

C ho l.

Hr .v l.

Ca

Sa ch ar .

ky

živ .

Poslední návštěva

Tu

En er gi e

200% 180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0%


- 20 Splnění časového harmonogramu

Časový harmonogram byl rozpracován v žádosti o projekt a po přidělení projektu byly jednotlivé akce realizovány dle přidělených dotací . Vyhodnocení efektu

Hlavním záměrem realizace programu "Projekt zdraví Liberecka" je výchova veřejnosti ke zdravému životnímu stylu a péči o své zdraví. Důležité je také zvyšovat chápání hodnoty zdraví jako základu pro kvalitní život jednotlivce i celé společnosti. Zájem o Poradnu podpory zdraví je stále veliký. Kromě požadované redukce váhy navštěvují poradnu stále častěji lidé se zájmem o zdravý životní styl, mezi klienty byly v roce 2004 také 2 gravidní ženy a 5 žen kojících. Výsledky, které jsou získávány během celého roku, jsou konzultovány s Centrem podpory zdraví a životních podmínek SZÚ v Praze. Pozitivně je třeba hodnotit vzájemné spolupráce mezi praktickými odbornými lékaři, pediatry a Zdravotním ústavem se sídlem v Liberci, Poradnou podpory zdraví. Velice dobrá je též spolupráce se Střední a Vyšší zdravotnickou školou v Liberci. Ta mj. zařadila pro své studenty Vyšší zdravotnické školy povinnou praxi na Oddělení zdravotní péče na Zdravotním ústavu se sídlem v Liberci. Je třeba také uvést, že aktivity programu ”Projekt zdraví Liberecka”, jsou zařazeny do většiny cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje. Jelikož Zdravotní ústav se sídlem v Liberci nemá možnost podávat grantové programy na Krajský úřad Libereckého kraje, je tento projekt jediným prostředkem k zajištění regionálních programů v péči o zdraví člověka a prosazování zásad zdravého životního stylu v každodenním životě lidí.

V Liberci dne 10.1. 2005 Mgr. Dana Maňhalová řešitel projektu

- 20 -


- 21 -

Podací razítko MZ ČR Identifikační

číslo

PPZ:9294 List 1/7

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O SPLNĚNÍ PROJEKTU PODPORY ZDRAVÍ REALIZOVANÉHO V ROCE 2005 V RÁMCI DOTAČNÍHO PROGRAMU MZ ČR NÁRODNÍ PROGRAM ZDRAVÍ - PROJEKTY PODPORY ZDRAVÍ

Název projektu: Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka „Projekt zdraví Liberecka“ „Zdravé severní Čechy“ Předkladatel projektu : Zdravotní ústav se sídlem v Liberci U Sila 1139 463 11 Liberec Statutární orgán předkladatele projektu: Parma Petr, Ing. Řešitel projektu: Mgr.Dana Maňhalová

- 21 -


- 22 Identifikační číslo PPZ:9294 List 2/7

ČÁST A: Zpráva o odborném splnění projektu

Naplnění cíle projektu

”Projekt zdraví Liberecka” je program zaměřený na výchovu ke zdravému životnímu stylu a aktivity vedoucí k podpoře zdraví obyvatel. Individuální, skupinová či komunitní intervence je zaměřená na rizikové oblasti životního stylu – výživu, nekuřáctví, tělesnou aktivitu a zvládání stresu. Projekt je podáván jako jednoletý, jeho koncepce je ale dlouhodobá a navazuje na předešlé grantové aktivity, které byly v minulosti zajišťovány Odborem veřejného zdravotnictví Krajské hygienické stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci.

Výživa V červnu 2005 se konal v restauraci Jizerka v centru Babylon ”Den zdravé výživy”., který byl věnován pokrmům ze zelí. Během akce bylo zájemcům nabídnuto 7 hlavních jídel se zelím a ochutnávka 5 zelných salátů. Současně byla uvedena i nutriční hodnota jednotlivých jídel. Největší zájem byl o „kuře jako kachna“, s vinným zelím a bramborovým knedlíkem. V době oběda navštívilo restauraci cca 500 strávníků, připraveno bylo celkem 160 porcí zelných jídel (příloha č.1). Zdravotní ústav se sídlem v Liberci uspořádal ve spolupráci s paní Janou Janouškovou, autorkou „Kuchařky pro tělo i duši“ Kurz zdravého vaření.V prostorách Poradny podpory zdraví se ho v prosinci 2005 zúčastnilo 13 osob se zájmem o netradiční přípravu pokrmů z tradičních surovin. Během odpoledne měli posluchači možnost seznámit se s přípravou obilovin, luštěnin, včetně praktického zařazení do jídelníčků, poznali různorodé úpravy zeleniny a získali jednoduché, rychlé a levné recepty pro každodenní použití. Součástí kurzu byla i pestrá ochutnávka jídel a čajů. Zájemci o vyzkoušení těchto receptů v praxi si mohli zakoupit „Kuchařku“ přímo u paní Janouškové a toho využili téměř všichni účastníci (příloha č.2). V roce 2005 se uskutečnily 2 akce „Den zdraví“ – v lékárně v České Lípě (duben) a na koupališti Sluníčko v Liberci Vratislavicích (červenec). Během nich bylo veřejnosti nabídnuto měření celkového cholesterolu, krevního tlaku a výpočet Body mass indexu. V indikovaných případech byla doporučena konzultace v Poradně podpory zdraví, popř. návštěva praktického lékaře. K dispozici byly také zdravotně výchovné materiály. Obou akcí se zúčastnilo cca 100 osob (přílohy č.3 a 4). V„Projektu zdraví Liberecka“ proběhla také studie „Výživové šetření v mateřských školách a vyšetření předškolních dětí na vadné držení těla“, součástí bylo také porovnání jídelníčků a dotazníků od dětí Libereckého a Ústeckého kraje.V dubnu a září 2005 se opakovaně hodnotilo stravování dětí ve 4 mateřských školách Liberce. Byly zjišťovány stravovací zvyklosti 80ti dětí pomocí dotazníků pro rodiče a provedeny analýzy domácího - 22 -


- 23 stravování podle jídelníčku, zapsaného za 3 dny (2 víkendové, 1 všední). Z výsledků vyplývá, že největším nedostatkem domácího stravování je plnění doporučených denních dávek vlákniny v průměru na 30% a vitaminu C na 70% - příloha č. 5. U jídelníčků MŠ nebyly zjištěny výrazné nedostatky. Na základě provedeného šetření jsme pro rodiče uspořádali přednášku, kde se seznámili s výsledky rozborů stravování a s doporučeními k žádané úpravě pro získání správných stravovacích návyků v dětském věku. V rámci výživové intervence jsme ve 4 hodnocených MŠ uspořádali akci „Zdravá snídaně ve školkách“. Ve spojení s pohádkou „O skřítku Kvídovi“ se děti hravou formou seznámily se základy správné výživy (účastnilo se 100 dětí). Prevence úrazů dětí V rámci prevence dětských úrazů jsme navázali úzkou spolupráci s obecně prospěšnou společností Podaná ruka, která se dlouhodobě zabývá problematikou úrazovosti dětí předškolního a školního věku. Pro učitelky MŠ byl uspořádán seminář na téma „Úrazy dětí a jejich prevence“ a předán výchovný materiál k této problematice pro práci s dětmi. Akce se zúčastnilo 26 osob ( příloha č.17). Identifikační číslo PPZ:9294 List 3/7 Nekuřáctví V měsíci květnu byla uspořádána soutěž pro kuřáky, kteří chtějí s kouřením přestat. Soutěž „Začal jsi? Přestaň!“ je obdobou mezinárodní soutěže „Přestaň a vyhraj!“. Tato soutěž je v České republice pravidelně pořádána každé dva roky, v Libereckém regionu je organizována každoročně od roku 1995. Letos byla soutěž rozdělena do dvou kategorií – soutěžící do 18 let a soutěžící nad 18 let. Podmínkou úspěchu bylo přihlásit se do 30. 4. 2005 a v době od 1. 5. do 31. 5. 2005 nekouřit. Veřejnost velice kladně hodnotila tuto aktivitu pro nezletilé kuřáky a i mezi mladistvými byl o soutěž velký zájem - do kategorie pod 18 let se zapsalo 49 účastníků a do kategorie nad 18 let 42 účastníků. Po ukončení soutěže byli pod notářským dohledem z každé kategorie vylosováni tři výherci, kteří obdrželi poukázky na odběr sportovního zboží v prodejně Kola Drbohlav. Informace o celé této akci probíhaly v regionální tisku, rozhlasu a televizi (příloha č.6). Lidem, kteří se rozhodli přestat kouřit nebo alespoň snížit počet vykouřených cigaret, nabízíme v Poradně pro odvykání kouření individuální konzultace s doporučením náhradní nikotinové terapie. V letošním roce navštívilo poradnu 5 mužů. Telefonických intervencí bylo poskytnuto cca 30. 4. 11. 2005 jsme se aktivně zúčastnili setkání metodiků prevence ve frýdlantském výběžku na téma „Kouření a děti školního věku“. Tuto akci uspořádalo Poradní a setkávací centrum města Frýdlant. Účastnili se ho učitelémetodici školní prevence a sociální pracovníci. V první části akce byl představen Zdravotní ústav, v druhé části bylo učitelům poskytnuto několik aktivit a her vedoucích k prevenci kouření na školách. Učitelé si sami tyto techniky vyzkoušeli, prožili a dále je mohou používat ve svých hodinách. „Jedličkův ústav - škola v přírodě ve Smržovce“ říjen – listopad 2004 Pro tuto školu v přírodě jsme připravili program pro 8 pracovních skupin (celkem 30 účastníků). Tématem práce byla prevence kouření. Dále zde děti zažily různé hry a techniky vedoucí k osobnostnímu posilování, sebepoznávání a k prevenci stresu. Na základě této akce byla domluvena další spolupráce mezi Zdravotním ústavem a Jedličkovým ústavem s cílem prevence kouření na druhém stupni ZŠ a ZvŠ Jedličkova ústavu. 10 skupinových sezení se zaměřením na prevenci kouření proběhlo na Soukromé hotelové škole Hergesell spol. s r. o. Vznikly zde 4 pracovní skupiny, celkem 60 žáků z prvních a druhých ročníků, z nichž 2/3 jsou kuřáky. Cílem sezení bylo seznámit studenty s negativními důsledky kouření a přiblížit jim život bez cigarety.

Pohyb

- 23 -


- 24 Již dlouhodobě pokračuje ”Kondiční cvičení ” určené pro ženy s nadváhou a přizpůsobené jejich tělesným možnostem ( příloha č.7). Probíhá po celý rok pravidelně dvakrát týdně v tělocvičně a jedenkrát týdně v bazénu. Průměrně se ho účastní 15 – 25 žen. V roce 2005 byly připraveny redukčně kondiční kurzy v Chorvatsku, na ostrově Rhodos a týdenní cyklistický pobyt na Slovensku (bez finančního přispění grantových prostředků). Také v roce 2005 byly ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci uspořádány ”Týdny pohybu hrou”. Akce probíhá po celou dobu školních prázdnin a je určena dětem, které pravidelně nesportují a zde mají možnost seznámit se s nejrůznějšími sportovními aktivitami. V průběhu akce byly dětem předávány zdravotně výchovné materiály s tématikou zdravého životního stylu. Zúčastnilo se téměř 1000 dětí z celého Libereckého regionu (příloha č.8). V srpnu byl uspořádán 5. ročník celodenního výletu s tajenkou „Stezka zdravé výživy“. Děti během stanovené trasy po Jizerských horách vyplňují křížovku, týkající se zdravého životního stylu. Účast - 32 dětí (příloha č.9). Ve 4 mateřských školách Liberce byl realizován projekt „Výživové šetření v MŠ a vyšetření předškolních dětí na vadné držení těla“ – viz předchozí text v části o výživě. Vyšetření zaměřené na držení těla bylo provedeno ve spolupráci s odbornou rehabilitační pracovnicí, zúčastnilo se ho celkem 111 dětí. U 15% dětí s diagnostikovaným „vadným držením těla“ bylo doporučeno pravidelné rehabilitační cvičení pod odborným dohledem v Poradně podpory zdraví na Zdravotním ústavu. „Dobré držení těla“ mělo 54% a „výborné držení těla“ 31% vyšetřených dětí. Současně byly děti také váženy a měřeny. Závažné je zjištění nadváhy u 13,5% ze 111 vyšetřených dětí. Identifikační číslo PPZ:9294 List 4/7

V rámci projektu bylo provedeno i dotazníkové šetření pohybové aktivity dětí a rodičů včetně bolestí pohybového aparátu – příloha č.10. Pro učitelky MŠ jsme uspořádali semináře „Cvičení pro prevenci a nápravu vadného držení těla“ pod vedením Evy Otavové, cvičitelky ZdTV - účast 35 učitelek a „Využití overballu v mateřských školách“ (odborná pracovnice Mgr.Dana Keltnerová, SAREMA Liberec,s.r.o.) – účast 20 učitelek (příloha č.11a 12). Stres Skupinovou intervencí v oblasti stresu jsme se zaměřili na pedagogické pracovníky. Ve dnech 16. a 17. 6. 2005 jsme uspořádali zážitkový seminář „Prevence vyhoření – užít si“. Seminář pod vedením lektorů Mgr. Igora Pavelčáka a Bc. Zdeňky Svobodové probíhal interaktivní formou. Účastnilo se ho 25 lidí (maximální počet). Hodnocení celé akce bylo velice příznivé (příloha č.13). 19. 10. a 20. 10. 2005 se uskutečnil seminář „O agresivitě a komunikaci ve školním prostředí“. Účastnili se ho pedagogové, pedagogičtí pracovníci a metodici školní prevence z 24 škol (ZŠ, SOŠ, gymnasia) Liberce a okolí. Seminář probíhal zážitkovou formou a byl zaměřen na rozvoj psychosociálních dovedností ve školním prostředí. Hodnocení celé akce bylo velice dobré (příloha č.14). V Libereckém dni (22. 11. 2005) vyšel o tomto semináři rozhovor s lektorem Mgr. Igorem Pavelčákem. 25. 11. 2005 jsme se účastnili „Víkendového setkání dětí pořádané Magistrátem města Liberec, odborem sociální péče, oddělením právní ochrany dětí a oddělením kurátorské činnosti.“ Na tomto setkání se vytvořily dvě skupiny dětí (celkem 25). Hlavním pracovním tématem byla komunikace a kooperace ve

- 24 -


- 25 skupině, vlastní sebepoznání a sebehodnocení, prevence stresu. Závěrečné hodnocení účastníky skupin vystihlo slovo „Pohoda“. Byla domluvena další spolupráce mezi Magistrátem města Liberec (odborem sociální péče) a Zdravotním ústavem. Organizovaná skupinová sezení na základních, středních a speciálních školách v Liberci Cíl práce skupin: Posilování psychické a sociální odolnosti školních dětí. Primární prevence sociálněpatologických jevů. Prevence kouření, drog, záškoláctví. Pravidelná setkávání dětí s dospělým probíhala v rámci vyučovací hodiny, třídnické hodiny nebo odpoledního kroužku. Základní aktivitou byly tématické hry s cílem zprostředkovat dětem prožitky, které je obohatí o nové zkušenosti. Děti se prostřednictvím různých typů tématických her učily zdravému kolektivnímu životu. Učily se hlídat své hranice, otevřeně komunikovat, vyjadřovat přímo své emoce a také vnímat zpětné reakce druhých. Tématické hry se neomezovaly na pouhé předávání informací, ale byly prostoupeny i vlastním aktivním nácvikem (např. odmítnutí cigarety). Celý program byl veden pozitivně, zpětné vazby měly podporovat kladné sebevnímání dětí. Od října 2005 tato setkání probíhala na ZŠ Lesní – Zdravá škola v rámci vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Vznikly zde dvě pracovní skupiny - celkem 51 žáků. Proběhla 3 setkání s každou třídou a po ukončení závěrečná reflexe. Skupiny se budou setkávat i v příštím roce, domluveny byly další možné formy spolupráce. Každotýdenní setkání v rámci kroužku „Pohoda“ probíhala a dále budou probíhat na ZŠ U Soudu ve třídě určené pro děti se specifickou poruchou učení - celkem 14 dětí. Jednotlivé aktivity byly zaměřeny na zlepšení klimatu ve třídě (v minulém roce zde docházelo mezi dětmi k častým konfliktům), na vlastní sebepoznání a sebeposílení, na zvládání stresových situací ve škole i mimo školu. Do spolupráce je úzce zapojena také psycholožka Pedagogicko-psychologické poradny.

V rámci detekce psychosociálních rizikových faktorů využíváme při individuálním poradenství v Poradně podpory zdraví Bortnerovu škálu. Tato metoda podává orientační informaci o typu chování klienta, o jeho úrovni irritability, tenze, hostility, apd.

Identifikační číslo PPZ:9294 List 5/7 Edukace veřejnosti S tématem zdravého životního stylu seznamujeme veřejnost pravidelně v denících Libereckého kraje. Spolupracujeme s regionálními medii - regionální tisk (Deníky Bohemia 15 příspěvků, regionální příloha deníku Právo - 15 příspěvků, regionální příloha deníku Mladá Fronta Dnes - 15 příspěvků, Kalendář Liberecka – 4 příspěvky), televize Genus, RTM TV, rádio Contact Liberec. Vydávání a distribuce informačních a edukačních materiálů s tématikou zdravého životního stylu přispívá významně ke zlepšování informovanosti obyvatel. V Libereckém kraji jsou veřejnosti tyto materiály k dispozici v čekárnách praktických lékařů, v označených schránkách (v obchodech, lékárnách), na dětských poliklinikách a poliklinikách pro dospělé. Letáky s tématikou zdravého životního stylu jsou lidem nabízeny také při všech akcích pořádaných Poradnou podpory zdraví. V roce 2005 byly letáky se zaměřením na zdravý životní styl a prevenci návykového chování předávány také základním školám. Videokazety s tématikou reprodukčního zdraví, drog, kouření, prevence nádorových onemocnění atd. jsou průběžně doplňovány z knihovny Státního zdravotního ústavu v Praze a k dispozici pro střední a základní školy. V roce 2005 byly na porodnici Liberec předány videokazety o správném kojení a samovyšetřování prsu. - 25 -


- 26 Edukačně zaměřena byla také celostátní výtvarná soutěž „Krásné je žít“. Již 4. ročník organizoval Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě pro děti mateřských, základních škol a mládež nad 15 let věku. V Libereckém kraji se do této akce přihlásilo celkem 271 prací.

Seznam vydaných edukačních materiálů v roce 2005 s tématikou zdravého životního stylu: Leták – Trápí vaše děti nadváha? obsah: problematika obezity se zaměřením na dětskou populaci, zásady dětské výživy, pohybový režim distribuce: do ordinací praktických dětských lékařů cílová skupina: rodiče dětí s nadváhou nebo obezitou v Libereckém kraji finanční částka vynaložená z dotace: 4 607,40 Kč náklad: 3 000 ks viz příloha č.15 Leták – Proč je dobré kojit? obsah: základní informace o správném postupu při kojení distribuce: do porodnic a ordinací praktických dětských lékařů cílová skupina: těhotné a kojící matky v Libereckém kraji finanční částka vynaložená z dotace: 4 040,40 Kč náklad: 2 400 ks viz příloha č.16

Skupinový program cílený na ovlivňování nemocné a rizikové populace, spolupráce s praktickými a odbornými lékaři Praktičtí lékaři a pediatři jsou průběžně informováni o činnosti Poradny podpory zdraví a aktivitách v rámci Projektu zdraví Liberecka. Do spolupráce s poradnou jsou aktivněji zapojeny zdravotní sestry, cca 15 praktiků a 25 pediatrů. Pokračuje distribuce zdravotně výchovných materiálů vlastních i Státního zdravotního ústavu v Praze. Rozesílány jsou také aktualizované nabídky výtisků na obvody, odborná pracoviště a do nemocnic Libereckého kraje. Na doporučení praktických lékařů navštívilo v roce 2005 Poradnu podpory zdraví 37% pacientů. Identifikační číslo PPZ:9294 List 6/7 Prevence kardiovaskulárních onemocnění (KVO) Pokračuje spolupráce s nemocnicí, ambulantními kardiology a praktickými lékaři. Do Poradny podpory zdraví přicházejí pacienti, u kterých je s ohledem na kardiovaskulární onemocněné potřeba změnit stravovací zvyklosti a snížit tělesnou hmotnost. V roce 2005 bylo s touto indikací doporučeno do Poradny podpory zdraví 24% klientů poradny.

- 26 -


- 27 Intervence v prevenci diabetes mellitus II. typu Od zahájení programu v roce 1997 probíhá spolupráce s Diabetologickým centrem nemocnice Liberec, ambulantními diabetology a praktickými lékaři. V roce 2005 představovali pacienti s doporučením nutriční intervence 6% celkového počtu klientů poradny.

Individuální intervence v Poradně podpory zdraví Celkový počet konzultací v poradně se zvýšil z 916 v roce 2004 na 958 v roce 2005. Nových klientů bylo 165, z toho 129 žen a 36 mužů. Zvýšil se také počet vyšetřených dětí – 35 prvních návštěv (20 v roce 2004), což představuje celkem 145 konzultací. Z celkového počtu nových dospělých klientů bylo do poradny doporučeno 37% od praktických lékařů, 18% od odborných lékařů (kardiolog, diabetolog, alergolog, endokrinolog, ortopéd), 18% vyhledalo poradnu z vlastního rozhodnutí nebo na radu rodinných příslušníků, 15% přišlo do poradny po informaci z tisku a zdravotně výchovných materiálů, 12% na doporučení klientů naší poradny. Děti přicházely do poradny nejčastěji na doporučení pediatrů (18x) a endokrinologů (7x). V 61 případech měl požadavek na redukci váhy svého dítěte rodinný příslušník, u 4 dětí byla redukce váhy indikována v souvislosti s vadným držením těla. Redukce váhy byla hlavním důvodem návštěvy 36% osob, u ostatních se vyskytla diagnóza, pro kterou bylo snížení váhy žádoucí po doporučení lékaře. Nejčastěji se vyskytlo srdečně cévní onemocnění a hypertenze (24%), vertebrogenní syndrom (14%), porucha funkce štítné žlázy (8%), diabetes mellitus (6%), hypercholesterolémie (6%), v dalších 6% pak alergie, poruchy příjmu potravy, onemocnění zažívacího traktu atd. Také v roce 2005 pokračovala mezinárodní studie HAPIEE. Vyšetření se zúčastnilo 206 osob ve věku 45 - 70 let, u nichž bylo provedeno antropometrické vyšetření, měření krevního tlaku, zjištění hladiny celkového cholesterolu a glukosy v krvi. Výsledky byly konzultovány s lékařem poradny a v indikovaných případech navržena úprava životního stylu, popř. další vyšetření u praktického lékaře. V rámci přípravy projektu “Kvalita života stárnoucí populace,“ který rozšiřuje stávající základní studii HAPIEE, proběhla na podzim 2005 pilotní studie. Zúčastnilo se jí 26 osob z náhodného výběru, provedeno bylo krátké vyšetření základních pohybových schopností a přístrojové měření stisku ruky. V závěru roku 2005 se uskutečnila také 2.etapa studie HELEN, která navazovala na předchozí z let 1998 – 2002. Vyšetřeno bylo celkem 92 osob z Liberce a Jablonce n.N. Vyšetření zahrnovalo zjišťování antropometrických ukazatelů, měření krevního tlaku a hladiny celkového cholesterolu v krvi. Výsledky a jejich hodnocení byly předávány vyšetřovaným osobám.

Nutriční intervence V Poradně podpory zdraví je poskytováno nutriční poradenství, které vede klienty k úpravě stravovacích zvyklostí a tělesné hmotnosti. V roce 2005 bylo na základě doporučení dosaženo snížení tělesné hmotnosti v průměru o 9,2 kg (9%), poklesu BMI o 5 jednotek (13%) a diastolického krevního tlaku o 5 mmHg (5%) - viz příloha č.18 a graf č.20. Identifikační číslo PPZ:9294 - 27 -


- 28 List 7/7 Po úpravě stravování došlo k výraznému poklesu konzumace živočišných tuků (o 21%), příznivé bylo zvýšení příjmu C vitaminu o 64%, E vitaminu o 33%, vápníku o 25%, rostlinných bílkovin o18% a hrubé vlákniny o 17%. Přes dosažené výsledky zůstává nedostatečné plnění doporučených dávek u hrubé vlákniny, kyseliny linolové a vitaminu E, nevhodný je také poměr mezi příjmem živočišných a rostlinných tuků (příloha č.19 a graf č.20 ).

Splnění časového harmonogramu

Časový harmonogram byl rozpracován v žádosti o projekt a po přidělení projektu byly jednotlivé akce realizovány dle přidělených dotací . Cílová skupina

Veřejnost Libereckého kraje. Počet intervenovaných osob je uveden konkrétně u jednotlivých akcí. Vyhodnocení efektu

"Projekt zdraví Liberecka" je program zaměřený na výchovu veřejnosti ke zdravému životnímu stylu a péči o své zdraví. Důležité je, aby hodnota zdraví byla pokládána za základ kvalitního života jednotlivce i celé společnosti. Zájem o Poradnu podpory zdraví se ve srovnání s rokem 2004 zvýšil. Nejčastějším důvodem návštěvy je stále redukce váhy, zájem o zdravý životní styl, výrazně vzrostl počet dětských klientů. Kladně lze hodnotit vzájemnou spolupráci mezi praktickými, odbornými lékaři, pediatry a Poradnou podpory zdraví. Velice dobrá je také spolupráce se Střední a Vyšší zdravotnickou školou v Liberci. Ta mj. zařadila pro své studenty Vyšší zdravotnické školy povinnou praxi na Oddělení zdravotní péče na Zdravotním ústavu se sídlem v Liberci. Aktivity programu ”Projekt zdraví Liberecka”, jsou zařazeny do většiny cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje. Jelikož Zdravotní ústav se sídlem v Liberci nemá možnost podávat grantové programy na Krajský úřad Libereckého kraje, je tento projekt jediným prostředkem k zajištění regionálních programů v péči o zdraví člověka a prosazování zásad zdravého životního stylu v každodenním životě lidí. V Liberci dne 10.1. 2006 Mgr. Dana Maňhalová řešitel projektu

- 28 -

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha Škola veřejného zdravotnictví

Recommend Documents