Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10

Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10 ______________________________________________________

Vliv televizního vysílání na děti a mládež Mládež - drogy - média

Analýza a koncepce

Zpracoval: PhDr.Petr Sak, CSc.

prosinec 1996

OB S A H Úvodem

3

1. Charakteristika výběrových souborů výzkumů a cíle projektu ............................

4

2. Volný čas mládeže, jeho vývoj a pozice sledování televize ve struktuře aktivit volného času ..............................................................................................

6

3. Mládež a televizní vysílání

...................................................................................

10

3.1. Frekvence sledování televizních stanic ........................................................... 3.2. Motivace ke sledování televizních programů .............................................. 3.3. Oblíbenost televizních žánrů ..........................................................................

10 11 12

4. Charakteristika televizního vysílání - negativní prvky ve vysílání ....................... 13 4.1. Hodnocení expertů ............................................................................................ 4.2. Hodnocení diváků .............................................................................................

16 17

5. Hodnocení vlivu televizního vysílání na mládež...................................................... 20 6. Postoj k drogám a jeho vývoj ..................................................................................

24

7. Příčiny vzniku a trvání drogové závislosti .............................................................. 29 8. Drogy a média...........................................................................................................

36

9. Opatření proti drogám ........................................................................................... 9.1. Zákon o držení drog ......................................................................................... 9.2. Preventivní opatření ......................................................................................... 9.3. Opatření k aktivním narkomanům ................................................................

43 43 48 50

10. Závěry a koncepce protidrogové mediální politiky.............................................

52

10.1. Analýza příčin - závěry ............................................................................... 10.2. Koncepce .....................................................................................................

52 60

Úvodem 2

Dnešní děti a mladiství vyrůstají v odlišných podmínkách než předchozí dvě generace. Během několika let došlo k výrazným změnám ve všech oblastech života. Střední a starší generace pracovala na nových kariérách a v jejich rámci se resocializovala. Pozornost a péče věnovaná dětem a mladistvým se nutně oslabila, navíc tyto generace ani neznají podmínky a vlivy, které na jejich děti působí, protože došlo k výrazným společenské diskontinuitě a zkušenost z jejich dětství a mládí není adekvátní pro současnost. Školství

prochází transformací a prestiž

školy a

učitele byla

politicky

dále

devalorizována. K těmto dvěma hlavním výchovným činitelům, rodině a škole, v celém světě přistupuje další socializační činitel - televize. Sledování televize je u dětí i mládeže hlavní náplní volného času. Podíl času věnovaného sledování televize dále stoupá.Jaký je tento vliv, jakým způsobem ovlivňuje děti a mládež ? Subjekty komerčního televizního vysílání deklarují svůj programový imperativ - nevychováváme, pouze bavíme. Ani touto deklarací však komerční televize nemůže vyloučit svůj vliv na socializaci mladé generace. Jaký je vliv televize na děti a mládež, jaké vzory, normy a hodnoty jí předává? Tímto problémem se projekt zabývá a pomocí expertů i populace na něj hledá odpověď. V rámci projektu je prezentován vývoj postoje populace a jejích věkových a sociálních skupin k problematice drog ve společnosti. Na základě široce založeného spektra názorů, především expertů, je zpracována koncepce mediální politiky v oblasti protidrogového působení.

1. Charakteristika výběrových souborů výzkumů a cíle projektu

3

Řešený projekt není vědeckým grantem a tato práce není klasickou výzkumnou zprávou. O použitým datových souborech jsou proto podány pouze základní informace. A. Datové soubory 1. expertní výzkum - analýza názoru expertů. Expertního výzkumu se v dotazníkovém šetření zúčastnilo 40 expertů. Skupina expertů je z hlediska profesního zaměření a oboru vysokoškolského vzdělání heterogenní. Jedná se o pedagogy (ne učitelé, ale představitelé vědní disciplíny), speciální pedagogy, psychology, sociology, kriminalisty, kriminology, umělce a odborníky na problematiku masmédií a reklamy. 16 expertů mělo vědeckou hodnost CSc., 4 DrSc., dále bylo v souboru expertů 11 docentů a 3 vysokoškolští profesoři. 2. expertní výzkum policistů. Dotazníkového šetření policistů se zúčastnilo 400 policistů z celé České republiky pracujících na různých úsecích České policie :analýza empirického výzkumu populace: vyšetřovatelé, kriminalisté, cizinecká policie, pohraniční policie, správní činnosti, dopravní policie, pořádková policie. 3. výzkum normální populace v Praze byl proveden technikou standardizovaného rozhovoru na souboru 600 respondentů. 4. V práci je prováděna analýza dalších reprezentativních souborů pro Českou republiku. a.soubor 800 respondentů z roku 1993 b.soubor 1100 respondentů z roku 1996 B. Cíle projektu 1. Charakterizovat vliv jednotlivých televizních stanic na mládež 2. Charakterizovat vliv televizního vysílání na mládež 3. Charakterizovat specifika mediálního chování normální mladé populace a sociálně handicapovaných, včetně narkomanů

4

4. Zmapovat vývoj postoje k drogám v celku populace a ve věkových a sociálních skupinách 5. Navrhnout doporučení pro oblast medií ve vztahu k problematice drog a sociálně deviantního chování. C. Předpokládané výsledky projektu : - poznatky o vývoji postoje populace a jejích věkových a sociálních skupin k drogám a k jejich řešení - poznatky o vlivu televizního vysílání na děti a mládež - poznatky o vlivu jednotlivých televizních stanic na děti a mládež - specifické poznatky policistů k problematice drog - koncepce protidrogové mediální politiky

2. Volný čas mládeže, jeho vývoj a pozice sledování televize ve struktuře aktivit volného času Pro mládež , zvláště ve věku 15 - 18 let, je důležitý volný čas a jeho naplnění aktivitami podle svých představ, potřeb a

zájmů. Ve věku podle 15 - 18 let vystupují do

popředí potřeby spojené s biologickým dozráváním a hledáním vlastní identity. Pro tyto obě a další sféry potřebuje mladý jedinec sociální kontakty. Sociogenní potřeby jsou pro mladé v tomto věku cílové i instrumentální. Jsou vlastním cílem, umožňujícím seberealizaci i prostředkem k naplnění dalších zájmů a potřeb. Šíře aktivit ve volném čase je ve věku 15 - 18 let největší. Souvisí to s tím, že v tomto věku mají mladí lidé nejvíce volného času, existenční a sociální potřeby jsou zajištěny rodiči, všechny aktivity mají kouzlo nového, partnerské vztahy převážně ještě nemají takový charakter, aby jedince izolovaly od dalších sociálních kontaktů a aktivit. Silnou motivační sílu má v tomto životním období potřeba nalezení partnera a sebepotvrzení vrstevníků.

v odezvě

Obecně platí, že v dalších životních fázích dochází k celkové redukci

5

volnočasových aktivit. Tato redukce je dána objektivně - pokles objemu volného času i subjektivně - změna motivační struktury. Obsah volného času a tedy volnočasové aktivity jsou provázány s ostatními oblastmi života mládeže a mladého jedince. Tak jako každý sociální jev jsou i volnočasové aktivity podmíněny

makrospolečenskými faktory a celkovým společenským vývojem.

Proto

zmapování aktivit mládeže ve volném čase a vývoj těchto aktivit je důležité i pro pochopení dalších sfér života mládeže a pro hledání programů na korekci způsobu života mládeže a jeho negativních prvků. Proto zde prezentuji výsledky výzkumů volného času. Stejnou metodikou jsem provedl výzkum volného času mládeže v roce 1982,1984,1992 a 1996. Časová řada empirických dat z těchto výzkumů umožňuje vysledovat vývojové trendy v trávení volného času mládeže. V roce 1982 jsem vytvořil baterii aktivit ve volném čase, kterou jsem v následujících letech pouze doplnil o několik položek, jejich zařazení v roce 1982 buď vůbec nebylo možné či by bylo irelevantní (počítačové hry, práce s počítačem, sledování videa). Vzhledem k metodice však i při dodatečném zařazení položek je možné data z různých let komparovat. Respondentu byla předložena baterie aktivit a respondent

pomocí pětistupňové škály

vyjadřoval frekvenci této aktivity ve svém volném čase. Otázka zní: „ Jakým činnostem se věnujete ve svém volném čase a jak často? Ke každé činnosti napište číslo, které vyjadřuje jak často se této činnosti věnujete. 1-této činnosti se nevěnuji 2-méně často než jednou měsíčně 3-méně často než jednou týdně 4-alespoň jednou týdně 5-každý den, jen výjimečně ne „

6

Z četností jednotlivých stupňů každé hodnoty pro aktivitu je možné spočítat index pro věkové a sociální skupiny. Pro potřebu této práce byly spočítány indexy vybraných aktivit pro věkovou skupinu mládeže 15 - 18 let. Z indexů aktivit pro jednotlivé roky jsem sestrojil graf, která ukazuje vývoj aktivit od roku 1982 do současnosti.

Vývoj aktivit ve volném čase ve věku 15-18 let index

4,8

4,75

4,72

4,67

poslech rozhlasu četba novin a časopisů sledování televize poslech magn.,CD četba knih

4,45 4,27

4,15 3,85 3,55

návštěva kina aktivní sportování návštěva diskoték

3,25 2,95 2,65 2,35 1982

1985

1992

1996

rok

V souvislosti této práce nás zajímá „sledování televize“ a

porovnání s dalšími

aktivitami. V prvním roce časové řady (1982) bylo „sledování televize“ na třetím místě aktivit. Do roku 1985 sledování televize nejmladší věkovou skupinou výrazně stouplo a dostalo se na první místo činnosti ve volném čase. Od roku 1985 je sledování televize stále na prvním místě a tato pozice se stále upevňuje a zvýrazňuje. Od roku 1985 index sledování sice 7

stoupá pozvolna, ale trvale. K tomu je třeba připomenout, že souhrnný index volnočasových aktivit klesá, proto i stagnace je relativním zvýrazněním dané aktivity. V případě televize však jde o trvalý mírný růst indexu. Z vybraných aktivit dále roste poslech magnetofonu, gramofonu a přehrávače CD. Je jasné, že v počátcích časové řady bylo výraznější postavení gramofonu a v současnosti přehrávače CD. Sice na výrazně nižší úrovni, ale také stoupá návštěva diskoték a tanečních zábav. I když v řadě charakteristik se tyto tři aktivity liší, všechny

tři

mají jednoho

společného jmenovatele - populární hudbu. K poklesu, často dosti výraznému, dochází u: poslechu rozhlasu, četby novin a časopisů, návštěvy kina, četby knih. Aktivní sportování mělo nejnižší index v roce 1992 a do roku 1996 index poněkud stoupl. Můžeme pozorovat, že dochází k poklesu především těch aktivit, které by mohly tvořit určitou protiváhu konzumace televize. Přitom jde o aktivity přeci jen určitým způsobem podobné sledování televize. U aktivit náročnějšího charakteru ( návštěva divadla, návštěva výstav a galerií apod.) došlo k ještě výraznějšímu poklesu. Z uvedených údajů zcela jasně vyplývá dominantní vliv televize ve volném čase mládeže. Vedle rodiny a školy se televize stala třetím nejúčinnější socializačním činitelem. Z hlediska socializace mladé generace společnost musí sledovat a korigovat vliv televizního vysílání. Jaké je tedy působení televize z hlediska obsahu a kvality a jaké pořady mládež sleduje a preferuje? Na tyto otázky budeme hledat odpovědi v dalších částech této práce.

3. Mládež a televizní vysílání 3.1. Frekvence sledování televizních stanic. 8

Po zjištění, že sledování televize je nejfrekventovanější činností mládeže sledujme na jaké televizní stanice a v jaké míře se mládež dívá. Respondentům jsme proto položili otázku: „Jak často sledujete uvedené televizní stanice ? K odpovědi použijte následující škálu. 1 - nikdy 2 - výjimečně 3 - občas (alespoň 1x měsíčně 4 -často (alespoň 1x týdně) 5 - pravidelně (téměř denně) 6 - příjem signálu této stanice není u nás možný Z četností odpovědí jsme spočítali index sledování všech čtyř televizních stanic pro věkové skupiny 15 - 18 a 19 - 23. Tak jako v celé populaci je v obou věkových skupinách nejčastěji sledována stanice Nova. Mezi oběma věkovými

skupinami je rozdíl ve

sledovanosti Novy a Premiéry. Starší věkové skupiny tyto stanice sledují méně. Avšak nejmladší

Frekvence sledování televizních stanic Premiéra

3 3,85 4,23

Nova

4,56

ČT2

3,24 3,25

19-23

ČT1 2,95

15-18

4,03 3,91

3,45

3,95

4,45

index

mládež je každodenním konzumentem programů Novy. Víme- li, že mládež nejvíce času tráví sledováním televize,

přináší

získané výsledky poznatek zpřesnění, že mládež, 9

především v nejcitlivějším věku 15 - 18 sleduje hlavně programy Novy. Kulturně nejkvalitnější programy ČT2 jsou naopak sledovány nejméně. 3.2. Motivace ke sledování televizních programů Co mládež od televize, od televizních programů očekává jaká je její motivace ke sledování televizního vysílání. Snažili jsme se zachytit co nejširší spektrum motivací a očekávání a proto jsme respondentovi předložili baterii 18 motivačních položek. Ke každé položce se respondent vyjadřoval pomocí pětistupňové škály, přičemž stupeň 5 znamenal nejsilnější motivaci a stupeň 1 nejslabší motivaci. Opět jsme spočítali indexy, které jsou sestupně prezentovány v následující tabulce. Položky jsou sestaveny na základě indexu pro věkovou skupiny 15 - 18 let.

Tab.Očekávání - motivace sledování televizního vysílání DRUH MOTIVACE

věková skupina 15-18 19-23

pobavit se informace o dění ve světě informace o dění v ČR odreagovat se odpočinout si poznat názory druhých lidí probíhající události (reportáže, přenos) vzdělávání vzrušení, napětí, dobrodružství, strach poznávat jiné lidi, osobnosti, odborníky seznamovat se s poznatky vědy umělecký zážitek prožívat lásku a přátelství zabít čas prožít, co mi chybí v životě zapnu televizi jen tak ze zvyku vyhrát pomocí televize peníze televize jako kulisa

4,63 4,29 4,17 4,08 4,04 3,83 3,83 3,75 3,71 3,67 3,58 3,25 3,25 2,21 2,13 2,0 1,87 1,63

10

4,13 4,26 4,21 3,49 3,36 3,64 3,26 3,56 3,33 3,87 3,41 3,03 3,15 2,08 1,85 2,1 1,75 1,69

Vyšší hodnoty motivačního indexu jsou zvýrazněny barevně. Téměř u všech diferencí jsou indexy vyšší ve prospěch skupiny 15 - 18 let. Nejmladší věková skupina očekává od televizních programů daleko více než následná věková skupina. Do jejích očekávání se promítá její sociální pozice na hranice mezi dětstvím a dospělostí. Svá očekávání ještě nenaplněná v reálném životě náhradně

očekává v realitě televizního vysílání. Jednou

z charakteristik současné mládeže je ochuzení jejich životního pole a jejich reálného života. Reálné prožitky, reálné vztahy, reálné události substituuje televizní a virtuální realita. Na prvním místě je motivace pobavit a na čtvrtém místě odreagovat se. Od čeho se však chtějí patnáctiletí odreagovávat? Tato motivace koresponduje s rostoucí

vahou hedonistické

hodnotové orientace mládeže. Jistě pozitivním poznatkem je zjištění, že v popředí motivační struktury je zájem být informován o dění ve světě a v České republice. Motivaci ke sledování televizních programů mládeže ve věku 19 - 23 ve srovnání s nejmladší věkovou skupinou charakterizuje pokles motivací „pobavit se“, odreagovat se“, „odpočinout si“. Naopak vyšší váhu má motivace „poznávat názory odborníků, osobností“. V logice zkoumání vztahu mládež a televize je po zjištění motivačních preferencí, tedy znaku charakterizující osobnost „před zapnutím“ televizoru, potřeba zmapovat výsledek televizního vysílání, tedy hodnocení výsledku televizního působení. Proto jsme zjišťovali oblíbenost jednotlivých televizních žánrů. Toto hodnocení je zobecněná zkušenost s těmito typy programů a současně hodnocení je také vyjádřením určité afinity osobnosti k určitému žánru.

11

3.3. Oblíbenost televizních žánrů Oblíbenost televizních

žánrů jsme zjišťovali položením otázky: “Jak máte oblíbené

uvedené televizní pořady? K odpovědi použijte škálu.“ 1 - rozhodně neoblíbené, 2 - spíše neoblíbené, 3 - ani oblíbené, ani neoblíbené, 4 - spíše oblíbené 5 - rozhodně oblíbené Indexy položek pro celé věkové spektrum obsahuje následující tabulka. Tam kde má index vyšší hodnotu je napsán barevně. U mládeže 15 - 18 červeně, ve věkové skupině 19 23 modře. Nejmladší věková skupina má oblíbené především filmy a ve srovnání se starší mládeží americké filmy ( v žebříčku oblíbenosti nejsou však u obou skupin v popředí), akční filmy, české seriály, populární hudbu, zábavné pořady a soutěže. Mládež ve věku 19 - 23 oproti mladším preferuje evropské a umělecké filmy a vážnou hudbu.Jak je patrné jsou mezi oběma skupinami mládeže, přestože věkově navazujícími, dosti podstatné rozdíly. Tyto rozdíly jsou adekvátní výraznému posunu v sociální zralosti, postavení ve společnosti a vzdělanostnímu růstu.

12

Oblíbenost televizních pořadů ve věkových skupinách Index

Televizní pořady filmy celkem české filmy americké filmy evropské filmy umělecké filmy akční filmy televizní hry české seriály zahraniční seriály zpravodajství publicistické pořady sportovní pořady vzdělávací pořady populárně vědecké pořady vážná hudba populární hudba zábavné pořady soutěže magazínové pořady výuka jazyků náboženské pořady erotické pořady

věkové skupiny 31-45 46-56 57-

15-18

19-23

24-30

4,46 4,46 3,88 3,54 3,17 3,29 3,08 3,67

4,26 4,31 3,46 3,85 3,56 2,79 3,03 3,36

4,16 4,13 3,33 3,56 3,48 2,84 3,04 3,62

4,28 4,37 3,19 3,72 3,51 2,81 3,24 3,63

4,14 4,33 2,86 3,59 3,38 2,33 3,62 3,89

4,23 4,67 2,59 3,33 3,21 2,31 4,15 4,38

4,24 4,35 3,16 3,62 3,42 2,69 3,35 3,74

2,71

3,03

2,64

2,76

2,89

3,18

2,84

3,50

3,67

3,96

4,17

4,36

4,23

4,07

3,38

3,21

3,76

3,79

3,91

3,77

3,71

3,58

3,08

3,29

3,63

3,39

3,10

3,39

3,42

3,08

3,62

3,75

3,80

3,33

3,59

3,79

3,85

3,91

4,27

4,15

4,13

4,08

2,17

2,56

2,53

2,61

2,86

2,92

2,64

4,29

3,74

3,71

3,32

3,15

3,03

3,44

4,12

3,49

3,80

3,87

4,15

4,33

3,94

3,54

3,13

3,40

3,63

3,64

3,90

3,56

3,00

2,45

3,09

3,58

3,74

4,03

3,41

2,92

2,76

2,58

2,83

2,76

2,51

2,73

1,67

1,82

1,93

1,78

1,82

2,13

1,85

2,83

2,87

3,11

2,90

2,26

1,84

2,67

13

Celkem

4. Charakteristika televizního vysílání - negativní prvky ve vysílání V zemích, v nichž oproti nám působí komerční televize již řadu let, jsou v popředí zájmu společnosti i odborníků některé fenomény v televizním vysílání. V souvislosti s celkovou společenskou liberalizací, s odmítnutím cenzury, s poklesem vlivu náboženství a mravních hodnot a naopak s kultem silného

agresivního jedince a

s proklamovanou

sexuální revolucí se postupně na televizních obrazovkách objevují čím dál častěji záběry, které

jsou

z různých hledisek

pro velkou

část diváků

problematické či

dokonce

nepřijatelné. Stále větší výhrady mají i odborníci, především psychologové, pedagogové a kriminologové. Ukazuje se, že televizní vysílání má značný vliv na děti a mládež, která tráví denně několik hodin sledováním televize. U dětí a mládeže je sledování televize nejčastější

aktivitou volného času.

Značná část mladé populace vliv televize ani

nekompenzuje dalšími volnočasovými aktivitami. S nástupem komerční televize v české společnosti se uvedené problémy začínají objevovat i u nás. Po počáteční euforii české společnosti vyplývající z toho, že můžeme po frustrující izolovanosti od světa sledovat americké televizní seriály a akční filmy se v některých vrstvách divácké veřejnosti šíří kritické nálady vůči těmto pořadům. Viditelnou špičkou

ledovce

násilí v televizi, Fischerové

kritických který vedle

nálad ve společnosti spisovatele Ludvíka

podepsali desítky intelektuálů.

byl

manifest

intelektuálů

Vaculíka a dramatičky

Nejednoznačnost

postoje

proti

Daniely veřejnosti i

intelektuálů se projevila i v reakci na tento manifest, s nímž další intelektuálové vyslovili nesouhlas. Ve jménu svobody

umělecké

tvorby

ho

z pozic fundamentálního

liberalismu odmítli např. filozof Václav Bělohradský a dramatik Karel Steigerwald.

4.1. Hodnocení expertů 14

Co negativního a v jaké míře obsahuje televizní vysílání a programy jednotlivých stanic? Tyto otázky se pokoušíme zodpovědět pomocí

následující empirické metodiky.

Expertům i normální populaci-televizním divákům byla předložena baterie deseti položek pokrývajících základní dimenze televizního vysílání z hlediska negativních prvků i kvality obsahu. Expert a divák byl dotázán, zda existují ve vysílání jednotlivých televizních stanic následující jevy a byla mu předložena baterie. O tom zda tyto jevy existují ve vysílání se vyjadřoval pomocí pětistupňové škály, přičemž 1 znamená - tyto jevy ve vysílání rozhodně neexistují a 5 - rozhodně existují. Kód 6 znamenal,

že divák nemá k hodnocení

informace. (např. nemá televizní signál). Z četností 1-5 byl vytvořen jako vážený aritmetický průměr index pro každou stanici a pro každý jev, který vyjadřuje syntetickou informaci o hodnocení jevu a stanice. Následující tabulka obsahuje hodnocení existence uvedených jevů ve vysílání čtyř stanic.

Tab.Negativní jevy ve vysílání televizních stanic - hodnocení expertů ČT1 ČT2 Nova Premiéra vulgární zobrazování sexu a lidského těla snižující lidskou důstojnost

1.95

1.36

3.10

2.32

samoúčelné zobrazování násilí a jeho zlehčování

2.33

1.73

4.27

3.00

špatný příklad pro děti a mladistvé ohrožující jejich psychický, morální a sociální vývoj nacionalismu

2.28

1.70

3.98

2.75

1.53

1.50

1.95

2.00

rasismus

1.48

1.44

1.95

1.96

antisemitismus

1.30

1.35

1.73

1.78

agresivita zaměřena proti některých náboženským, 1.58 politickým, sociálním,etnickým či jiným skupinám agresivní hloupá reklama 3.24

1.53

2.24

1.86

2.44

4.05

3.55

pokleslá estetická úroveň (brak,kýč)

2..36 1.50

4.32

3.39

pokleslá intelektuální úroveň (hloupost)

2.60

4.15

3.17

15

1.74

Podle přítomnosti vytypovaných negativních prvků existují dvě extrémní stanice. ČT2 zaznamenává v hodnocení expertů téměř u všech negativních prvků jejich nejnižší výskyt. Naopak Nova téměř u všech negativních prvků je hodnocena jako jejich nejvyšší nositel. Nova obsahuje nejčastěji ve vysílání: vulgární zobrazování sexu a lidského těla snižující lidskou důstojnost ( index 3,10 ), samoúčelné zobrazování násilí a jeho zlehčování (index 4,27 ), špatný příklad pro děti a mladistvé ohrožující jejich psychický, morální a sociální vývoj (index 4,27 ), agresivní hloupou reklamu (4,05), pořady pokleslé estetické úrovně ( brak, kýč ) 4,15, pořady pokleslé intelektuální úrovně (hloupost) 4,15. Zvláště indexy vypovídající o přítomnosti násilí, špatných příkladů pro děti a mladistvé, pořadů pokleslé intelektuální a estetické úrovně varují před globálním vlivem pořadů Novy na populaci a především na děti a mladistvé. 4.2. Hodnocení diváků Po reakcích odborné veřejnosti a intelektuálů jsme se zajímali o názory diváků nejen na násilí na obrazovce, ale i na další negativní jevy. U

diváků

jsme

větší toleranci k negativním jevům než u

předpokládali

expertů. Následující tabulka ukazuje pomocí indexu názory diváků na negativní jevy ve vysílání .Čím má index nižší hodnotu, tím je jev méně obsažen ve vysílání a naopak.

Tab.Negativní jevy ve vysílání televizních stanic hodnocení populace ČT1 ČT2

Nova Premiéra

vulgární zobrazování sexu a lidského těla snižující lidskou důstojnost

1.86

1.62

3.11

2.35

samoúčelné zobrazování násilí a jeho zlehčování

2.2

1.83

3.70

2.60

16

špatný příklad pro děti a mladistvé ohrožující jejich psychický, morální a sociální vývoj nacionalismu

2.32

1.91

3.58

2.49

1.83

1.74

3.24

1.98

rasismus

1.67

1.62

2.14

1.87

nacionalismu

1.83

1.74

3.24

1.98

antisemitismus

1.69

1.67

1.99

1.76

agresivita zaměřena proti některých náboženským, 1.95 politickým, sociálním,etnickým či jiným skupinám agresivní hloupá reklama 2.99

1.77

2.38

2.00

2.19

3.52

2.90

pokleslá estetická úroveň (brak,kýč)

2.51

2.04

3.43

3.00

pokleslá intelektuální úroveň (hloupost)

2.33

1.96

3.15

2.52

Vulgární zobrazování sexu a lidského těla snižující lidskou důstojnost je výrazně odlišně zastoupeno na dvou televizních stanicích. Na ČT2 je zastoupeno podprůměrně a na Nově nadprůměrně. Zhruba 50% lidského

těla

snižující

diváků se domnívá, že vulgární zobrazování sexu

lidskou důstojnost je trvalou součástí

a

vysílání Novy. Tomu

odpovídá i příslušný index, který je u Novy 3.11, zatímco u ČT2 1.6 a ČT1 1.86 a u Premiéry 2.35. Také v případě samoúčelného zobrazování násilí a jeho zlehčování je Nova na prvním místě s indexem 3.7. Nejnižší zastoupení násilí ve vysílání je podle diváků u ČT2, index 1.83. I nacionalismus, rasismus, antisemitismus, agresivita zaměřená proti jiným skupinám a hloupá agresivní reklama jsou nejvíce nalézány na Nově. Názory na pokleslé estetické pořady (kýč,brak) ve vysílání vyjadřují hodnoty indexu. Opět nejvíce kýče a braku diváci nalézají ve vysílání Novy (kolem 60% diváků) a dále Premiéry. Stanicí nejvyšší estetické úrovně je bezesporu ČT2. Také pořadů pokleslé intelektuální úrovně je podle diváků nejvíce na Nově a nejméně na ČT2.

17

Nejhůře je hodnocena z hlediska přítomnosti negativních prvků ve vysílání Nova. Proto jsme pro analýzu vlivu věkového faktoru na hodnocení negativních prvků ve vysílání vybrali tuto stanici. Vulgární zobrazování sexu nejvíce reflektují nejstarší, ale kupodivu také nejmladší diváci. K tomuto jevu jsou nejvíce tolerantní diváci věkové skupiny 26-35 let. Obdobný průběh má závislost hodnocení televizního násilí. Také zde je násilí nejvíce reflektováno u nejmladších a u nejstarších diváků. Hloupost reklamy nejvíce vadí mladým lidem, s věkem stoupá k reklamě tolerance. Tolerance ke slaboduchým pořadům je největší ve skupině 36-50 let a nejmenší ve věkové skupině 19-25 let. Reflexe intelektové pokleslosti zhruba klesá s věkem. Estetické hodnocení vysílání a reflexe pokleslých forem ( brak, kýč ) není na věku příliš závislá. Výjimkou je věková skupina 19-25 let, která při hodnocení pořadů Novy je nejkritičtější a nejčastěji pokleslou estetickou úroveň reflektuje.

5. Hodnocení vlivu televizního vysílání na mládež V tabulkách předchozích kapitol je uveden pro normální populaci - televizní diváky i experty index vyjadřující „špatný příklad pro děti a mladistvé ohrožující jejich psychický,

18

index

Špatný příklad pro děti a mládež

4 ČT1

3,7

ČT2

3,4

Nova

3,1

Premiéra

2,8 2,5 2,2 1,9 1,6 ZŠ

vyučen

SŠ

VŠ

experti

morální a sociální vývoj“. Spočítali jsme tento index pro televizní stanice v závislosti na vzdělání. Ke vzdělanostní stupnici jsme jako pátý stupeň

navazující na vysokoškolské

vzdělání přidali experty. Jednak jde o skupiny vesměs s vysokoškolským vzděláním a navíc tito respondenti mají kvalifikaci navíc, jsou z určitého hlediska experty pro posouzení daného problému. Čím křivka vyjadřuje vyšší hodnotu, tím více obsahuje negativní vliv na děti a mladistvé. Na grafu je patrné, že výrazně se odlišuje Nova, která ve všech vzdělanostních skupinách se pohybuje na stupnici 1 - 5 v intervalu indexu 3,42 - 3,63. Všechny vzdělanostní skupiny si jsou zřetelně vědomi negativního vlivu na děti a mládež. Ve vzdělanostních skupinách nejsou dramatické rozdíly v hodnocení Novy s výjimkou skupiny expertů, jejichž

19

hodnocení Novy je ještě radikálnější. Mezi indexem Novy 3.7 pro celý soubor populace a indexem druhé nejhorší stanice Premiéry - 2.49 je rozdíl větší než jeden stupeň. Také hodnocení Premiéry je přímo závislé na dosaženém vzdělání. S růstem vzdělání stoupá kritičnost ke stanici Premiéra. Obě stanice ČT jsou hodnoceny nejlépe a toto hodnocení není výrazně závislé na vzdělání. U stanice ČT2 se výrazně odlišuje hodnocení expertů, kteří hodnotí její programy ještě pozitivněji než celá populace všech vzdělanostních úrovní. Hodnocení expertů socializačního působení jednotlivých televizních stanic zjišťovala také následující otázka.“Televize patří vedle rodiny a školy k nejvýznamnějším socializačním institucím. Zhodnoťte prosím průměrné působení jednotlivých

televizních stanic v

posledním roce na děti a mládež podle škály. Každé stanici dejte známku podle uvedené škály. Tato známka vyjadřuje Vaší charakteristiku stanice z hlediska působení na děti a mládež“. Škála měla tyto stupně: 1-rozhodně upevňuje a přenáší pozitivní hodnoty a sociální normy,přispívá k pozitivní socializaci. 2-spíše upevňuje a přenáší pozitivní hodnoty a sociální normy, přispívá k pozitivní socializaci. 3-nemá vliv na socializaci 4-v něčem působí pozitivně, v něčem negativně 5-v oblasti norem, hodnot, akceptace násilí v mezilidské interakci působí na socializaci spíše negativně, vede k začlenění násilí a agresivity do vzorců chování 6-v oblasti norem, hodnot, akceptace násilí v mezilidské interakci působí na socializaci rozhodně negativně, vede k začlenění násilí a agresivity do vzorců chování 7-vedle negativního vlivu na socializaci působí instruktivně, ve směru metodiky spáchání trestného činu a informací, znalostí a dovedností uplatnitelných při trestné činnosti Také údaje získané touto otázkou potvrzují charakteristiky vlivu jednotlivých stanic. Nova získala známku 5,16, což je o něco horší stupeň než 5, který je charakterizován: “v 20

oblasti norem, hodnot, akceptace násilí v mezilidské interakci působí na socializaci spíše negativně, vede k začlenění násilí a agresivity do vzorců chování“. Premiéra je hodnocena na pomezí, někdy působí pozitivně, někdy negativně. Celkově jednoznačně pozitivně je hodnocena pouze ČT2, která podle expertů „spíše upevňuje a přenáší pozitivní hodnoty a sociální normy, přispívá k pozitivní socializaci“.

Charakteristika socializačního působení televizních stanic 3,93

Premiéra

5,16

Nova ČT2

2,6

3,09

ČT1

2,5

3

3,5

4

4,5

5

5,5

index

Následující graf obsahuje údaje o četnosti všech stupňů hodnotící škály všech čtyř stanic. Vidíme, že 6. a 7. Stupeň škály vyjadřující vyhraněně negativní socializační působení experti přisoudili pouze Nově a to poměrně často. Stupeň sedm , který znamená již přímo instruktivní vliv na potenciální pachatele trestné činnosti přisoudilo Nově 9,3 % expertů a stupeň 6, který je charakterizován jako „negativní socializace vedoucí k začlenění násilí a agresivity do vzorců chování“, dalo Nově dokonce 30,2 % expertů. Naopak prvními třemi stupni, vyjadřujícími pozitivní a neutrální socializační působení, hodnotily celkem pouze 2,3% expertů. Negativně působí vliv Novy na děti a mládež 97,3% expertů.

21

Charakteristika socializačního působení televizních stanic 55

ČT1

50

ČT2 45

Nova Premiéra

40 35

32,6 30,2

30

%

25,6

25 20 15 10

9,3

5

2,3 0

0

1

0

2

3

4

5

6

7

kategorie socializačního působení

Výrazně pozitivní hodnocení

vidíme pouze u ČT2, kterou zhruba 45% expertů

zařadilo do druhého stupně, charakterizovaného “spíše upevňuje a přenáší pozitivní hodnoty a sociální normy, přispívá k pozitivní socializaci“. Stupněm nejvyšší četnosti je pro ČT1, ČT2 a Premiéru stupeň 4, pro Novu stupeň 5.

22

6. Postoj k drogám a jeho vývoj Drogy a vše co s nimi souvisí patří k největším problémům české společnosti. Experimentování s drogami a následná drogová závislost se šíří společností jako lavina. Zatímco před několika málo léty se v souvislosti s problémem drog hovořilo o středních školách a o studentech středních škol v současnosti se lavina drogového problému přesunula do základních škol a do dětských kolektivů. Fenomén šíření drog ve společnosti má své objektivní a subjektivní stránky. K těm subjektivním patří postoj k drogám jako sociálnímu problému a distribuce postoje drogám ve skupinách a vrstvách společnosti. Jaký je postoj k drogám v současné společnosti a jaký je vývoj tohoto postoje ? Tento postoj jsme zjišťovali otázkou, která respondentovi dávala podnět k zamyšlení a k rozhodování. „Vyjádřete prosím, co lépe vyjadřuje Váš názor. Stupeň 1 a 5 vyjadřuje plně názor, který je u číslice napsán, stupeň 3 vyjadřuje neutrální středový názor. Stupeň 2 a 4 vyjadřuje názor blízký konci škály, a1e méně výrazně. Zakroužkujte číslici (1-5) vyjadřující Váš názor. 1 drogy patří k životu moderní společnosti .

2

3

4

5 drogy ohrožují společnost, stát by měl využít všech prostředků k jejich vymýcení

Stupeň 1 vyjadřuje fundamentálně liberální postoj, stupeň 5 znamená protikladný postoj, zahrnující předání všech pravomocí státu k řešení problému. Stupeň 5 obsahuje dvě vrstvy, první znamená odmítnutí drog a druhá absolutní roli státu při řešení. Z četností byl opět spočítán index jako vážený aritmetický průměr. Dále byly spočítány indexy pro všechny věkové skupiny a to v tomto roce a u souboru, který byl objektem výzkumu v roce 1993. Tříletý odstup umožňuje postihnout vývojové trendy v postoji k problému drog.

23

Postoj k drogám v letech 1993,1996 v závislosti na věku

4,87 4,77 4,67 4,57

index 4,47 4,37 4,27 4,17

1993 4,07 3,97 15-18

1996

19-23

24-30

31-45

46-56

57-

věk

Lze říci, že postoj k drogám

vyjádřený indexem se v celku české společnosti

v průběhu let 1993 až 1996 nezměnil. V roce 1993 byl index pro celou populaci 4,34 a v roce 1996 hodnota indexu dosáhla 4,33. Za touto celkovou stabilitou postoje je skryta určitá postojová dynamika. Jeden z faktorů restrukturalizace je věk. Zhruba kolem 30 let se nachází bod, kolem kterého se přetáčí křivka vyjadřující postoj k drogám. Do věkového intervalu 24 24

30 let se postoj za tři roky dále liberalizoval. Index pro tyto skupiny je nižší než byl před třemi lety. Od věkového intervalu 31 a výše naopak index stoupl, postoj se dále posunul od liberálního pólu. Oba tyto pohyby jsou nejvýraznější u nejmladších věkových skupin (15-18, 19-23) na jedné straně a u nejstarší věkové skupiny (57- ) na druhé straně. Dále jsme zjišťovali postoj k drogám v regionech České republiky. V roce 1993 i 1996 je nejvíce liberální postoj k drogám v Praze a nejméně v jihočeském regionu. Posuny za tři roky v těchto regionech znamenají posun k průměru, v Praze směrem od liberálního postoje, v jihočeském regionu směrem k liberálnějšímu postoji. Je však třeba mít na zřeteli, že i při těchto diferencích a pohybech se jedná v zásadě o vyhraněný postoj proti drogám a ve prospěch řešení problému drog všemi prostředky. Další graf charakterizuje různé sociální a věkové skupiny z hlediska postoje k drogám.

Postoj k drogám v regionech Praha

3,98 3,86

4,16

SČ

4,29

4,35

Stř.Č

4,37

4,3

JM

4,45

4,48

SM VČ

4,49

96

4,47 4,51

93

4,43

ZČ

4,52

4,64

JČ 3,8

4,77

4

4,2

4,4 index

25

4,6

Jedná se o vzdělaností, socioprofesní a věkové skupiny a o znak muž-žena. Potvrdily se známé závislosti, nejvyhranější odmítavý postoj mají důchodci a dále příslušníci inteligence, ženy jsou k drogám odmítavější než muži. V postoji k drogám mají překvapivě k lidem s neukončeným základním vzděláním a k učňům blízko vysokoškolští studenti. Ve všech výzkumech a ve všech znacích mají vysokoškolští studenti hodnoty zcela protikladné než uvedené skupiny. To, že studenti vysokých škol mají v postojích k drogám postoj blízký učňům je určitá sociální anomálie a bude třeba se tímto jevem zabývat. V celku populace zůstává postoj k drogám stejný ( 1993 - 4.34, 1996 - 4.33 ) ale postojová dynamika přesto existuje. V roce 1996 byli k drogám tolerantnější, učni, dělníci, muži a respondenti se základním vzděláním.

26

Postoj k drogám ve skupinách 4,82

důchodce vz. neukončené základní

3,27

3,93

student VŠ

3,86

4,15

podnikatel

4,02

3,86

učeň

4,08

4,24

student SŠ

4,11

4,15

muž

4,18

96 93

4,04

vz.základní

4,24

4,41

vz.vyučen

4,31

4,25

dělník

4,33

4,56

vz.VŠ

4,37

4,4

vz.SŠ

4,37

4,47

žena

4,46

4,52 4,52

zaměstnanec

4,61

inteligence

4,54

3,2

3,5

3,8

4,1 index

27

4,4

4,7

7. Příčiny vzniku a trvání drogové závislosti Podobně jako medicína k uzdravení pacienta hledá příčinu nemoci i v oblasti sociální je nanejvýš účelné hledat příčinu existence negativního sociálního jevu, abychom mohli působit ve směru jeho odstranění. K hledání příčin vzniku a trvání drogové závislosti jsme využili soubor policistů. Tento specifický soubor jedinců různého věku a životních zkušeností se v odlišné míře dostává do kontaktu s narkomany i s jevy, které jsou s problematikou drog spojeny. V dotazníku byla položena otázka: “ Jak podle Vašeho názoru ovlivňují následující faktory to, že jedinec začne brát drogy? K vyjádření pětistupňová. 1. svobodné rozhodnutí jedince 2. tlak spolužáků, 3. tlak spolupracovníků 4. tlak partnera 5. neutěšené rodinné poměry, špatně fungující rodina 6. tlak party 7. stres a problémy ve škole 8. stres a frustrace ze stavu společnosti 9. stres a problémy v práci 10. stres a problémy v osobním životě 11. absence smyslu života a hodnot 12. vliv kulturních vzorců předávaných televizí 13. vliv kulturních vzorců předávaných videem 14. vliv kulturních vzorců předávaných populární hudbou 15. vliv kulturních vzorců předávaných filmem 16. nuda, nedostatek podnětů 17.jiné, uveďte

28

použijte škálu.“ Škála byla

Z četností byly opět spočítány indexy jednotlivých faktorů a po setřídění převedeny do grafické podoby.

29

Faktory spouštějící konzumaci drog názory policistů tlak spolupracovníků televize film

2,37 2,46 2,52 2,77

video

2,81

populární hudba

2,93

tlak partnera

3,03

problémy v práci svobodné rozhodnutí jedince

3,07

frustrace ze stavu společnosti

3,09 3,38

tlak spolužáků

3,53

problémy ve škole nuda, nedostatek podnětů

3,73

problémy v osobním životě

3,73 3,87

absence smyslu života neutěšené rodinné poměry

3,95 4,41

tlak party

2,3

2,8

3,3 index

30

3,8

4,3

Touto metodikou dostáváme jednak soubor faktorů působících na počátek konzumace drog, ale i váhu jednotlivých faktorů. Při konstrukci této výzkumné metodiky jsme vycházeli z toho, že v sociální oblasti nikdy není příčinou jednoho jevu pouze jeden další jev. Stav závislé proměnné - jevu je vždy celá řada působících proměnných. Při výzkumu se pouze můžeme přiblížit skutečnému komplexu reálně působících vlivů a závislostí. Proto také klíčový moment v životě jedince, kdy začne brát drogy je důsledkem řady působících faktorů, jejichž působení má různou intenzitu i dobu působení. Tyto faktory se odlišují i mírou reflexe prožívajícího a výzkumného subjektu. I při naprosté upřímnosti si jedinec není přesně vědom všech vlivů a jejich váhy na své rozhodnutí šáhnout po droze. Jak je patrné z grafu, nejvýraznějším spouštějícím faktorem je tlak party s výrazným předstihem před neutěšenými rodinnými poměry a absencí smyslu života. Tyto dominantní tři faktory jsou odlišného charakteru. Rodina představuje minulost, přítomnost a zakódovanou budoucnost, parta představuje sociálno a smysl života nejniternější psychické vybavení člověka. Zdá se, že v souběhu těchto tří faktorů se nachází rizikový prostor pro sklouznutí k drogám. Dále následují „problémy v osobním životě“ a „nuda, nedostatek podnětů“. Váha těchto faktorů je však již nižší. Následuje skupina faktorů s indexem 3,5 a nižším. Hodnocení uvedených faktorů znamenalo přisoudit váhu každému faktoru. Dále jsme chtěli zjistit názor na nejsilněji působící faktor. Respondent vybíral ze stejné baterie pouze jeden nejsilněji působící faktor. Následující faktor uvádí procenta, které jednotlivé faktory. Také v tomto případě se na prvním místě umístil „tlak party“, který podle 34% policistů představuje při zahájení konzumace drog nejsilnější vliv. Na druhém místě se umístila „absence smyslu života ( 22% ), dále„nuda, nedostatek, podnětů“ ( 12% ) a neutěšené rodinné poměry (11%).

31

Nejsilnější faktor spouštějící konzumaci drogy-nazory policistů

frustrace ze stavu společnosti

1,4

svobodné rozhodnutí jedince

4,3

problémy v osobním životě

9 10,8

rodinné poměry

11,9

nuda, nedostatek podnětů absence smyslu života

22

34,3

tlak party

0

5

10

15

20

%

32

25

30

35

Jeden ze znaku zjišťoval míru kontaktu policisty s problematikou drog. Následující tabulka sleduje závislost mezi tímto znakem a volbou nejsilnějšího faktoru pro zahájení kontaktu s drogou. Policisté, jejichž hlavní pracovní naplň souvisí s drogami je faktor „tlak party“ ještě zvýrazněn (44%).

Kontakt s problematikou drog při práci

Kontakt s problematikou drog při práci Faktor s nejsilnějším vlivem

svobodné rozhod. rodinné poměry tlak party osobní život absen. smyslu života nuda

ne

5,7% 15,1% 32,1% 17,0% 11,3% 11,3%

nepřímo

ano, přímo

hlavní náplň

4,3% 6,0% 33,3% 8,5% 27,4% 12,8%

2,7% 13,4% 36,6% 5,7% 15,1% 32,1%

11,1% 44,4% 4,3% 6,0% 33,3%

Total 4,1% 10,3% 34,7%

2,7% 13,4% 36,6%

U skupiny policistů, jejichž hlavní pracovní náplní je problematika drog je „tlak party“ jako faktoru působícího nejsilněji na zahájení „drogové kariéry“ ještě zvýrazněn. Po váze faktoru a nejsilněji působícím faktoru, třetím pohledem na faktory ovlivňující vznik drogové závislosti je posouzení baterie faktorů podle četnosti působení. To, znamená, že určitý faktor není u postižených nejsilnějším vlivem, ale vlivem, který působí v nejvíce případech. Následující graf uvádí procenta, které získaly jednotlivé faktory.

33

Nejčastější faktory spouštějící konzumaci drog - názor policistů

svobodné rozhodnutí jedince

0,7

tlak spolupracovníků

1,1

vliv populární hudby

1,8

frustrace ze stavu společnosti

1,8

tlak partnera

2,2

problémy v osobním životě

8,7 9,4

nuda, nedostatek

12

rodinné poměry

17,4

absence smyslu života

41,7

tlak party

0

5

10

15

20

25

30

35

40

%

Opět je na prvním místě (42%) „tlak party“, následovaný „smyslem života“ a „neutěšenými rodinnými poměry. Po shrnutí poznatků tří pohledů na faktory spouštějící narkomanii vidíme, že po všech stránkách základními příčinami podle názoru policistů jsou: „tlak party“, „smysl života“, „neutěšené rodinné poměry“ a „nuda, nedostatek podnětů.“ 34

45

8. Drogy a média Jaký je názor populace na působení masových médií ve vztahu k drogám ? K získání odpovědi na tuto otázku jsme položili následující otázky: „Vyjádřete prosím, co lépe vyjadřuje Váš názor. Stupeň 1 a 5 vyjadřuje plně názor, který je u číslice napsán, stupeň 3 vyjadřuje neutrální středový názor. Stupeň 2 a 4 vyjadřuje názor blízký konci škály, a1e méně výrazně. Zakroužkujte číslici (1-5) vyjadřující Váš názor“. 1

2

3

televizní pořady ČT ovlivňují mládež, aby brala drogy 1

4

televizní pořady ČT ovlivňují mládež, aby nebrala drogy 2

3

4

televizní pořady Novy ovlivňují mládež, aby brala drogy 1

2

5 televizní pořady Novy ovlivňují mládež, aby nebrala drogy

3

4

rozhlasové pořady ovlivňují mládež, aby brala drogy 1

5

5 rozhlasové pořady ovlivňují mládež,aby nebrala

2

3

noviny a časopisy ovlivňují mládež, aby brala drogy

4

5

noviny a časopisy ovlivňují mládež, aby nebrala drogy

Respondenti určovali míru vlivu média na ose vlivu brát-nebrat drogy. Indexy vybraných médií obsahuje následující graf. U všech vybraných médií podle hodnocení populace převažuje pozitivní vliv, to znamená ve smyslu působení nebrat drogy. V hodnocení médií jsou však poměrně značné rozdíly. Nova a noviny a časopisy jsou na blízko hrany mezi pozitivním a negativním působením. Index 3 znamená středovou pozici a Nova má index 3,5 a noviny a časopisy 3,67.

35

Ani působení veřejnoprávní

televize a rozhlasových pořadů však není hodnoceno jako

vyhraněně protidrogové. Stejnou metodikou jsme zjišťovali názor policistů na vliv médií. Policisté jsou při hodnocení vlivu médií kritičtější, ale proporce v hodnocení jednotlivých médií či žánrů jsou u policistů zhruba stejné jako v hodnocení populace. Ještě kritičtěji vidí působení Novy, jejíž vliv se pomalu přesouvá do záporného působení.

Vliv médií na konzumaci drog - názor pražské populace 3,73

ČT

4,04 3,67

rozhlasové pořady

4,01

3,55

noviny a časopisy

3,67

policisté

3,18 Nova

3,15

populace

3,5

3,35

3,55

3,75

3,95

4,15

index

Další graf ukazuje četnosti jednotlivých stupňů hodnocení vybraných médií. U Novy vidíme, že 28 % policistů se domnívá, že vliv Novy ve vztahu k drogám je nagativní, to znamená, že na děti a mládež Nova působí ve smyslu konzumace drog. Pozitivní působení Novy uvádí, 36 % policistů. Nejčastější pozitivní hodnocení vidíme u veřejnoprávní televize a dále u rozhlasu.

36

Vliv médií na konzumaci drog-názor policistů 50 45 41,3

40 37,3

Nova 30,9

30

%

ČT

36,4

35

rozhlasové pořady noviny a časopisy

25 21,5

20 18,1

15 10 5

6,2

5,1 1,8

0

5-nebrat

4

3

2

1,4

1-brát

Jeden z procesů, kteří charakterizují současný vývoj lidské civilizace je globalizace světa. Zatímco v minulosti byly relativně ostré rozdíly mezi společenskými zřízeními, kontinenty, civilizačními kulturními okruhy a zeměmi v současnosti se všechny tyto společnosti víceméně propojují do jednoho systému, v němž jsou mnohonásobnými vazbami propojeny jednotlivé země a kulturní okruhy. V rámci této globalizace dochází ke globalizaci ekonomiky ale také zločinu, především organizovaného. Droga jako komodita se stala výrazným ekonomickým

odvětvím a zisky dosažené v tomto odvětvím spolu se zisky

s obchodem se zbraněmi patří k nejvyšším.

37

Tam kde jsou vysoké zisky dochází ke kumulaci kapitálu,k růstu ekonomické síly, která má tendenci k transformaci v ekonomický a posléze politický vliv. Zkušenosti ze světa ukazují, že dochází k prorůstání narkomafie s politickou elitou,politickým systémem a posléze se státem. Tento proces je patrný především v některých latinsko-amerických zemích, ale ve skrytější podobě a v menší míře se projevuje i ekonomicky vyspělých zemích. Občas dojde ke zviditelnění průniku šedé drogové ekonomiky s oficiální ekonomikou a s politickou strukturou. Je proto logické, že sociální, ekonomické a politické pohyby vyvolané obchodem s drogou v jiných zemích budou ve větší či menší míře následovat i v naší zemi. Můžeme předpokládat, že narkomafie dříve či později se bude snažit proniknout do struktur spojených s jejich zájmovou sférou. Za takovou zájmovou sféru můžeme považovat mas média, která vytvářejí veřejné mínění a politický tlak, který můžeme znemožnit přijetí určitého zákona a dále politické struktury, v nichž dochází k legislativním rozhodnutím a k orgánům státní správy. Jsou však toto pouhé spekulace na hony vzdálené realitě či jde o prognózu anebo dokonce tyto procesy již probíhají. Na tuto otázku je obtížné odpovědět, protože ke kompetentní exaktní odpovědi by bylo třeba syntézy poznatků útvaru policie pro boj s organizovaným zločinem se sociologickou analýzou. Jako náhradní řešení jsem zvolil metodiku výzkumu názorů policistů. Vycházím z předpokladu, že vědomí policistů specifickým způsobem odráží úroveň poznání daného negativního sociálního jevu. V dotazníku byly policistům položeny následující otázky: 1

2

3

4

narkomafie nemá vliv ve státním aparátě aparátě

5 narkomafie má vliv ve státním

38

1

2

3

4

narkomafie nemá vliv v parlamentu parlamentu 1

5 narkomafie

2

3

vliv

4

narkomafie nemá vliv mezi televizními televizními

v

5 narkomafie má vliv mezi

redaktory 1

má

redaktory 2

3

4

narkomafie nemá vliv mezi redaktory deníků a časopisů

5 narkomafie má vliv mezi redaktory deníků a časopisů

V grafu je zobrazeno celkové hodnocení vlivu narkomafie podle indexu. Překvapivé až šokující je jak hodnotí policisté vliv narkomafie ve státním aparátě. I když i další subjekty jsou hodnoceny ve smyslu vlivu narkomafie, síla vlivu narkomafie na státní aparát je zarážející. Logicky vyvstává otázka nakolik vyjádřený názor policistů je výrazem domněnek, dohadů, pocitů a nakolik je výrazem kompetentního posouzení situace na základě nahromaděných dílčích zkušeností. Nicméně hodnoty indexů vlivu narkomafie všech sledovaných subjektů jsou tak vysoké, že nezbývá než nadále počítat s tím, že tento vliv již s nejvyšší pravděpodobností v naší společnosti reálně existuje.

39

Vliv narkomafie - názor policistů 1-nemá, 5-má silný vliv redaktoři deníků a časopisů

3,04

2,94

televizní redaktoři

2,97

parlament

3,53

státní aparát

2,6

2,8

3

3,2

3,4

index

Následující graf ukazuje rozložení četností odpovědí. Nejvyšším stupněm 5 -silný vliv hodnotilo vliv narkomafie ve státním aparátě 22% policistů a stupněm 4 dokonce 36 %. Dvěma nejsilnějšími stupni hodnotilo vliv narkomafie ve státním aparátu dokonce 56 %, tedy víc než polovina. Na druhém místě v součtu dvou nejsilnějších stupňů (5,4) je shodně parlament a televizní redaktoři - 30%. Stupeň 1-vyjadřující absenci vlivu narkomafie na sledované subjekty dosahuje četností do 10%. Lze tedy říci, že mezi policisty je vyhraněné přesvědčení o vlivu narkomafie na rozhodující instituty naší společnosti.

40

Vliv narkomafie - názor policistů 45 státní aparát

40

parlament

35

televizní redaktoři

30

redaktoři deníků a časopisů

25

% 20 15 10 5 0

1nemá vliv

2

3

4

41

5-má silný vliv

9. Opatření proti drogám 9.1. Zákon o držení drog Při hledání řešení problému drog je kladena a diskutována otázka přijetí zákona, který by zakazoval držení drog i pro vlastní potřebu. Jako většina rozhodnutí i zde jsou shledávány důvody pro i proti přejetí zákona. Zjišťovali jsme u policistů důvody pro přijetí i proti přijetí zákona. Obě stránky, pro i proti, posuzovali zastánci i odpůrci přijetí zákona. Policistům byla položena volná otázka: „Uveďte hlavní důvody pro přijetí zákona zakazující držení drog pro vlastní potřebu a konsumaci drogy“ . Volné odpovědi byly vypsány, kategorizovány, zkódovány a nahrány. Z odpovědí na volnou otázku byly vytvořeny následující kategorie.

Důvody pro přijetí zákona proti držení drogy 1. zdraví - ochrana zdraví (jedince i společnosti) 2. děti - ochrana dětí, včetně nenarozených 3. morálka - ochrana morálky společnosti 4. ekonomika - náklady společnosti na narkomany (léčení apod.) 5. prevence(populace) - odstrašující vliv na potenciální konzumenty 6. prevence (populace) - snížení dostupnosti drog pro dětskou a mladistvou populaci 7. prevence (konzument-dealer) - každý konzument je potencionální dealer 8. represe efektivita - možnosti boje společnosti (policie, orgány činné v trestném řízení) s problémem drog 9. represe - spojení konzumace drog s trestnou činností konzumenta 10. represe (narkomafie) - zúžení prostoru pro narkomafii

Četností uvedených odpovědí vyjadřujících důvody pro přijetí zákona proti držení drog jsou uvedeny v grafu. Nejčastěji uváděným důvodem je spojení konzumace drog s trestnou činností. Drtivá většina policistů se domnívá, že je prakticky vyloučeno být závislým konzumentem drog a v delším časovém horizontu nebýt spojen s nějakou trestnou činností. Přijetím zákona zakazujícího držení drogy by tedy byla i oslabena trestná činnost, 42

která konzumaci drog provází. Na druhém místě je uváděn důvod „ochrana zdraví“. Argument proti přijetí zákona je popření práva jedince svobodně o sobě rozhodovat. Skutečností však je, že svobodným rozhodnutím staví společnost před nesvobodné rozhodnutí léčit ze zdrojů, které nevytvořil. Pokud by měla platit absolutní svoboda jedince ničit si zdraví měla by platit i svoboda rozhodnutí ostatních nefinancovat jeho léčení a existenci. Protože taková svoboda pro společnost neexistuje, jde o asymetrické právo jedince založené na parazitování na společnosti. Navíc v případě dětí, kdy je i právně zakotvena nezralost a nesvéprávnost jedince, je třeba děti chránit i proti jejich případnému názoru. Třetím důvodem je morální aspekt, šíření drog ve společnosti je spojena s morální erozí, která se posléze projevuje destruktivně ve všech oblastech života společnosti. Další důvod má instrumentální charakter, přijetí zákona by usnadnilo boj s problémem drog v celém spektru orgánů činných v trestném řízení. Následuje důvod, který předpokládá v případě přijetí zákona snížení dostupnosti drog zvláště pro děti, které ještě nemají napojení na síť dealerů. Důvodem je dále skutečnost, že konzument drog se velmi

často stává postupně stává dalším dealerem.

Posledním častěji uváděným důvodem je „zúžení prostoru pro činnost mafie“.

43

Důvody pro přijetí zákona proti držení drog názor policistů 1,8

děti

4

odstrašující účinek

7,6

ekonomika

8,8

zúžení prostoru narkomafie konzument-dealer

12,4

snížení dostupnosti

12,9 14,6

efektivita boje

15,2

morálka zdraví

18,2

drogy-trestná činnost

18,4 1

4

7

10

13

16

19

% Také ke zjištění důvodů proti přijetí zákona byla policistům položena volná otázka:“Uveďte hlavní důvody proti přijetí zákona zakazující držení drog pro vlastní potřebu a konsumaci drogy“. Z odpovědí byly vytvořeny následující kategorie:

44

Důvody pro přijetí zákona proti držení drogy 1. osobní svoboda 2. kriminalizace jinak bezproblémových dětí a mládeže 3. možnost zneužití policií 4. v důsledku zákazu zvýšení cen na trhu a větší zisky narkomafie 5. v důsledku kriminalizace trhu nárůst kriminality 6. neefektivnost řešení problému drog prostřednictvím zákona 7. narkoman je nemocný jedince, měl by se léčit ne trestat 8. represe by se zaměřila na postihu drobných uživatelů, místo aby se zabývala, organizací výroby a prodeje drog 9. je třeba řešit prevencí, ne represí 10. ne represe,ale systémově Četnosti odpovědí podle zařazení do kategorií obsahuje následující graf.

45

Důvody proti přijetí zákona proti držení drog názor policistů ne represí-prevencí

0,5

zvýšení zisku z drog

0,8

ne represísystémově

1,3 1,8

kriminalizace

3

léčit,ne trestat

4,3

možnost zneužití

4,5

postih oběti

5,6

nárůst kriminality

9,8

neefektivnost

18,4

osobní svoboda

0

3

6

9

12

15

18

%

Nejèastìjším dùvodem proti pøijetí zákona je liberální argumentace, že každý èlovìk má právo svobodnì o sobì rozhodnovat i v pøípadì konzumace drogy. Následuje dùvod, že pøijetí zákona nic neøeší, že se jedná o neefektivní krok. Dále je uvádìn dùvod, že by došlo k rùstu kriminality. Tady je ovšem tøeba poznamenat, že by vlastnì šlo o statistický rùst

46

21

kriminality, protože by se zmìnila pouze klasifikace. Reálné události by se nezmìnily, ale zmìnila by se hranice oznaèení trestného èinu. V popøedí uvádìných dùvodù, je také argument, že by došlo k postihu obìti namísto pachatele. Vzhledem k tomu, že je trestná výroba i distribuce drogy je logickou nedùsledností, že ten kdo je na konci tohoto narkotického øetìzce je postaven mimo právní odpovìdnost. Následný dùvod je, že narkomani by se mìli léèit a né trestat, protože jde o nemocné lidi. Podobně jako se říká, že nejekologičtější energie je ta, která nebyla vůbec vyrobena můžeme říci, že nejefektivnější léčení narkomana je to, kde vůbec drogová závislost nevznikne. To obrazně znamená, že nejvýznamnější je prevence, soubor opatření působících proti vzniku drogové závislosti u mladé generace. 9.2. Preventivní opatření Jaký je na základě specifických zkušeností názor policistů na preventivní opatření. Policistům byla

v dotazníku položena otázka: „Jaká opatření by podle Vašeho názoru

preventivně snížilo podíl mladé generace, která začne brát drogy? “U otázky byla baterie opatření, jejichž význam určoval respondent pomocí pětistupňové škály

Preventivní opatření 1. osvětové pořady o vlivu drog na základních školách 2. osvětové pořady o vlivu drog na středních školách 3. osvětové pořady o vlivu drog na vysokých školách 4. osvětové pořady mimo školy 5. legislativní úprava-zákaz držení drog 6. důsledná kontrola klubů a diskoték, odpovědnost majitelů těchto zařízení a jejich případné postihy až k odebrání licencí 7. ovlivnění působení televize na děti a mládež 8. celkové antidrogové působení kultury 9. zajistit kvalitní obsah volného čas dětí a mládeže 10. systémový přístup (legislativa,volný čas, média, kontroly zařízení, represe) 47

Na prvním místě podle indexu jednotlivých položek vyjadřujících preventivní opatření se umístil „kvalitní obsah volného času dětí a mládeže“, na druhém místě „systémový přístup“. Ti, kteří preferují tuto položku zdůrazňují nutnost provázanosti

legislativních

opatření, účinné kontroly zařízení, v nichž dochází ke koncentraci drog, působení mas médií, vytváření podmínek pro kvalitní trávení volného času dětí a mládeže a v neposlední řadě i efektivní represe. Na třetím místě je osvětové působení na děti na základních školách a na studenty na středních školách. Zákaz držení drog je zhruba ve středu žebříčku vhodných preventivních opatření.

48

Preventivní opatření proti zahájení konzumace drog - názor policistů

kvalitní obsah volného času

4,4

systémový přístup

4,37

osvětové pořady o vlivu drog na ZŠ

4,31

osvětové pořady o vlivu drog na SŠ

4,28

důsledná kontrola klubů a diskoték

4,1

antidrogové působení kultury

3,99

legislativní úpravazákaz držení drog

3,84

ovlivnění působení televize na děti a

3,75

osvětové pořady o vlivu drog na VŠ osvětové pořady mimo školy

3,2

3,58 3,34

3,4

3,6

3,8

4

4,2

4,4

index

9.3. Opatření k aktivním narkomanům Stejnou metodikou jsme zjišťovali názory na opatření ke snížení podílu narkomanů mezi již drogově závislými dětmi a mládeží. Respondenti se vyjadřovali ke stejné baterii položek opatření. 49

Účinnost opatření na snížení podílu aktivních narkomanů - názor policistů

4,04

systémový přístup

důsledná kontrola klubů a diskoték

3,83

kvalitní obsah volného času dětí

3,72

antidrogové působení kultury

3,41

legislativní úpravazákaz držení drog

3,39

osvětové pořady o vlivu drog na ZŠ

3,07

osvětové pořady o vlivu drog na SŠ

3,07

ovlivnění působení televize na děti a

2,82

osvětové pořady o vlivu drog na VŠ osvětové pořady mimo školy

1,9

2,72

2,01

2,4

2,9 index

50

3,4

3,9

V tomto případě je pořadí opatření podle velikosti indexu poněkud jiné než v případě prevence. Na prvním místě jsou systémová opatření spojující ve vzájemné provázanosti různá opatření. Na druhém místě je důsledná kontrola klubů a diskoték a na třetím místě „kvalitní náplň volného času dětí a mládeže“. Pokles významu této položky ve srovnání s prevencí je pochopitelný, protože tam, kde již vznikne drogová závislost váha zájmové činnosti je nízká, protože motivace k zájmové činnosti je překryta motivačně významně silnější drogovou závislostí. Zde již musí nastoupit daleko silnější opatření s doplňující možností zájmových aktivit. Nízce je hodnocen vliv osvětového působení na vysoké škole a velmi nízce je hodnocena účinnost osvětových pořadů mimo školu, toto opatření je hodnoceno jako vůbec nejméně účinné - index 2,01.

10. Závěry a koncepce protidrogové mediální politiky 51

10.1. Analýza příčin - závěry Před koncepčními úvahami o koncepci proti působení drog je třeba vymezit příčinné pole zahájení konzumace drog a vzniku drogové závislosti. Tak jako u jiných sociálních jevů ani v tomto případě nelze hledat příčinu vzniku drogové závislosti pouze u jednoho jevu, u jedné příčiny. Např. u jednoho narkomana nalezneme velmi špatné rodinné poměry, alkoholismus a trestnou činnost rodičů, jejich nízkou sociokulturní úroveň, zatímco tytéž rodinné poměry u druhého jedince ke konzumaci drog nevedou. Závislost mezi sociálními jevy má stochastický - pravděpodobnostní charakter. Čím více sociálních jevů, které mají vliv na konzumaci drog u jedince existují, tím je větší pravděpodobnost, že vznikne konzumace a návyk na drogy. Naopak čím více rizikových jevů z života mladé generace a mladého jedince odstraníme či oslabíme jejich sílu působení, tím je větší pravděpodobnost, že celý proces od experimentu k drogové závislosti nebude spuštěn. Analýza příčin je proto stejně důležitá jako koncepce a vlastní prevence. Faktory ovlivňující drogovou kariéru „ rodinné poměry „ specifika hodnotové orientace „ absence smyslu života „ nuda, nedostatek podnětů, prázdný život, frustrace „ stres, pracovní, osobní rodinné problémy „ styl života „ nízká kvalita obsahu volného času „ tlak party, submisivnost vůči sociálním tlakům „ vliv masové kultury „ frustrace z konsumní společnosti „ drogová infekčnost prostředí „ organizovaný tlak narkomafie na českou mladou generaci „ vliv televizního vysílání Rodinné poměry - nízká sociokulturní a ekonomická úroveň rodiny patří k rizikovým faktorům. Je indikována např. konzumací alkoholu, trestnou činností, nízkou kvalitou trávení

52

volného času, specifickou hodnotovou orientací, agresivitou v mezilidských vztazích, včetně fyzického násilí, nezájmem o život a potřeby dítěte. Vedle varianty ekonomické nouze existuje varianta rodiny, která je ekonomicky velmi dobře zabezpečena, v rodině je vlastně přebytek peněz. Rodiče jsou však orientováni na vydělávání a utrácení peněz. Na dítě nemají čas a ani nemají o něj příliš velký zájem. Hodnotová orientace je směrována na materiální hodnoty a společenskou prestiž. Kulturní zájem je redukován na masovou kulturu. Dítě v rodině neuspokojuje své psychosociální potřeby a není kulturně rozvíjeno. V podstatě je frustrováno a tato frustrace ho tlačí, stejně jako v případě první rodinné varianty mimo rodinu, především do part vrstevníků, diskoték a klubů. Specifika hodnotové orientace.

Ukazuje se,

že

u narkomanů existují specifika

v hodnotových orientacích a v preferenci jednotlivých hodnot. V tomto kontextu lze vyslovit dvě základní teze. Existuje specifická hodnotová orientace, která podporuje tendenci k experimentování s drogami a k závislosti na drogách. Druhá teze vidí specifičnost hodnotové orientace narkomana ve vlivu konzumace drog na styl života a na jeho hodnoty. V prvém případě jsou hodnoty příčinou a v druhém důsledkem narkomanie. Reálně zřejmě bude platit oboustranná příčinnost. Specifická hodnotová orientace stimuluje tendenci k drogám a konzumace drog vyhraňuje specifickou hodnotovou orientaci. Při tvorbě protidrogové koncepce, včetně mediální, je třeba akceptovat hodnotovou dimenzi a v závislosti na znalostech hodnotových posunů ve spojitosti s drogami ovlivňovat preventivně hodnotovou orientaci dětí a mládeže, ale i již aktivních narkomanů. Absence smyslu života. Sociologie zná několik typologií řízení člověka. Můžeme rozlišit vnějšně a vnitřně řízeného člověka. Vnitřně řízený člověk má interiorizované sociální normy a hodnoty a rozhoduje se a jedná na základě své vnitřní výbavy bez nutnosti vnějšího tlaku. Důležitou součástí této vnitřní výbavy člověka je reflexe vlastního smyslu života. Tam, kde smysl života chybí je jedinec méně pevně v sobě zakotven, je snáze manipulovatelný, snáze ho lze indoktrinovat, snáze podléhá tlaku svého bezprostředního sociálního okolí bez ohledu na kvalitu, obsah a směr tohoto působení. Ve své existencionální frustraci lze pod rouškou vědomého či podvědomého hledání smyslu své existence dojít až k drogám, ať již pod tlakem určité party či dokonce víceméně sám.

53

Preventivní

působení

na

mladou

generaci

znamená

také

nevyhýbat

se

transcendentálním otázkám a otázkám ke smyslu lidského bytí i smyslu lidského jedince. Styl života. Styl života v současnosti převážně prezentovaný médii, hlavně televizí a časopisy je klasickým konzumním stylem života orientovaným na vydělávání peněz, okázalou spotřebu a znaky společenského úspěchu. Pod povrchem takovéhoto stylu života je však citová chudoba a myšlenková prázdnota. Televize a další sdělovací prostředky prezentují nejrůznější způsoby jak „přijít k penězům“ a i v televizních soutěžích manifestují jak významný či přímo dominantní je význam peněz. Mladí lidé mají možnost několika způsobů reakcí na toto axiologické a kulturní klima ve společnosti. Zapojit se do této hry „o peníze jde v první řadě“ a interiorizovat vše co s tímto stylem života souvisí. Potom bude hodnotit sám sebe podle kritérií platných v této hře. Smysl života je zakomponován v pravidlech této hry, což znamená získávat stále více peněz a manifestovat toto stále větší množství peněz okázalou spotřebou a odpovídajícími znaky jako je značka auta, způsob dovolené atd. Pokud jedinec je v této hře „in“, šlape jako myška v otáčejícím se kole a nemá starosti se smyslem svého života. Může se však stát, že náhle pod vlivem určité události, z únavy či z přesycenosti náhle před ním vystane prázdnota jeho dosavadního života a otázka smyslu života před ním vyvstane s krutou naléhavostí. V tomto okamžiku pravdy mohou být drogy nejblíže po ruce. Další variantou reakce mladého člověka na obklopující ho konsumní společnost může být její vnitřní odmítnutí. Toto odmítnutí může být výsledkem nevydařené socializace jedince a může být provázeno neschopností vytvoření jiného aktivního modelu způsobu života v interakci se společností. Toto „zhroucení sociální stránky lidské osobnosti“ může být provázeno izolovaností od společnosti, vnitřní emigrací manifestovanou heslem, že s takovou společností nechce mít nic společného. Droga je potom jen logickým a nejbližším společníkem v tomto odklonu od společnosti. Tyto dvě možné reakce jsou dvě krajní možnosti plné adaptace a jejího totálního odmítnutí. Mezi dvěma krajními možnostmi je škála méně vyhraněných reakcí na konzumní společnost. Nuda, nedostatek podnětů, prázdný život, frustrace. Styl života konzumní společností se vyznačuje na povrchu dynamičností, leskem, okázalostí, množstvím podnětů, ale po překročení prvoplánového vidění společnosti vidíme prázdnotu, která je překonávána 54

vysokým životním tempem a zrychlováním cyklu zisk - spotřeba. Vysoké životní tempo a zrychlování cyklu zisk - spotřeba se děje na úkor mezilidských vztahů, rodinného a osobního života a péči o mladou generaci. Děti a mládež, kteří ještě nejsou vtažení do kolotoče „vyšší zisk - nová spotřeba“ po oslabení rodinného života a po částečném opuštění rodičovských rolí, kdy rodiče své role k dětem naplňují „na jakýsi částečný úvazek“ se děti ocitají naplno tváří v tvář prázdnotě. Tuto prázdnotu zaplňují sledováním televize, videa, poslechem rockové hudby, případně gamblerstvím a počítačovými hrami. Všechny tyto aktivity postrádají sociální dimenzi, takže narůstá pocit prázdnoty a frustrace z neuspokojených sociogenních potřeb. Tím je vytvořen základní předpoklad pro vtažení do party vrstevníků. V partě je však soubor stejných jedinců, to znamená frustrovaných, bez znalostí a schopností naplnit volný čas kvalitně. Na jedné straně jsou neuspokojené sociogenní potřeby, na druhé straně absence sociálních schopností a dovedností. V tomto směru je ilustrující zážitek jedné české středoškolské studentky z USA, kde uvedený rozpor dosáhl absurdní míry. Ve volném čase se studenti sjížděli na parkovišti, kde každý sám ve svém autě poslouchal rockovou hudbu. Při nedostatku podnětů a neschopnosti a nemožnosti trávit volný čas zajímavě je každá novinka, každý nový podnět, nový zážitek vítaný a akceptovatelný. Proto narůstá dětská praekriminalita z nudy a pod vlivem televize. Popsaný stav party a mladého jedince je přímo předurčen k tomu, aby sáhl po droze. Konzumní společnost tak vlastně „vyrábí „ populaci zákazníku průmyslu drog a narkomafie. Stres, pracovní, osobní rodinné problémy. I při normálním pracovním a životním tempu, tím spíše při jeho akceleraci, se jedinec dostává do stresů, které se mohou opakovat a vést až k trvalému životnímu pocitu. Jedinec hledá různé úniky z tohoto stavu, od racionálních analýz a rozhodnutí ke změně životního stylu ke snahám zvýšit svou výkonnost pomocí cvičení, různých zaručeně účinných povzbuzovačů až ke hledání úniků z tlaků stresu. Tyto úniky mohou být hledány v masážním, erotickém salónu, v alkoholu či medikamentech, které pomohou překonat únavu, depresi a nespavost, zvýšit výkonnost apod. Další krok již může být droga, která na čas pomůže zvýšit tvořivost, fantazii. Cesta může pokračovat až k drogové závislosti. Ta pochopitelně stres nevyřeší, naopak postupně jedince dříve či později zavede do slepé uličky.

55

Nízká kvalita obsahu volného času. Kvalitní náplň volného času je nejlepší prevencí nejen proti drogám, ale proti všem negativním jevům u dětí a mládeže. V tomto směru má MŠMT ČR, vláda a celá společnost odpovědnost za negativní vývoj ve způsobu trávení volného času mladé generace a především

ve změně podmínek pro kvalitní trávení volného času

v posledních pěti letech. Z ekonomických důvodů byla zrušena řada Domů dětí a mládeže a v domech, které zbyly bylo omezeno spektrum činností i množství dětí a mládeže, podílejících se na činnosti. Změnily se i podmínky pro účast na činnostech v domech dětí a mládeže. Dříve symbolické poplatky za činnost v kroužcích byly nahrazeny částkami, které dopředu vylučují děti ze sociálně slabších rodin. Právě děti, z narušených a sociálně slabých rodin, které by především potřebovaly trávit volný čas kvalitně

jsou z aktivit volného času ekonomickým filtrem

vyloučeny. Podobný vývoj se odehrál s Lidovými školami umění, s kulturními zařízeními ROH a v celé široké oblasti tělovýchovy. Dále se prohloubil rozpor mezi vrcholovým sportem a rekreační tělovýchovou. Sponzoři mají zájem o vrcholné sportovní akce přitahující pozornost médií a tělovýchova sama obtížně hledá prostředky a udržuje podmínky pro normální sportování. Ze sportu a tělovýchovy se stává normální komerční odvětví. Děti a mládež jsou ekonomicky odkázáni na rodiče, takže opět ze sociálně slabých rodin jsou sportu vzdáleni. Opět jsou od sportu odtaženi právě ti, kteří jsou z hlediska drog a dalších negativních jevů nejvíce rizikoví. V minulosti značný podíl dětí a mládeže trávil alespoň malou část volného času v zařízeních Pionýra a SSM. Tato zařízení pro volný čas jsou pro děti a mládež ve velké míře nenávratně ztracena. Na činnosti dětských a mládežnických organizací se v současnosti podílí jen velmi malá část dětské a mládežnické populace. Ekonomické prostředky, které se získaly zredukováním rozpočtu zařízení pro volný čas dětí a mládeže se s fázovým zpožděním přesouvají do oblasti působení proti narkomanii a kriminalitě dětí a mládeže. Tyto prostředky naopak narůstají při malé anebo žádné účinnosti vzhledem k požadovaným cílům. Jeden z klíčů prevence proti drogám a dalším negativním jevům u dětí a mládeže je v oblasti aktivit ve volném čase. K volnému času dětí a mládeže je třeba přistoupit systémově, s překonáním ideologických, politických a propagandistických schémat, která často byla příčinou rušení fungujících institutů.

56

Tlak party, submisivnost vůči sociálním tlakům.

Již D. Riesman

charakterizoval

moderního člověka jako osamocený dav. Atomizace společnosti a narušení tradiční sociálních vazeb vede k izolovanosti jedince a k jeho pocitu osamocenosti, i když málokdy je fyzicky opravdu sám. Stává se vnějšně řízeným, podléhá tlaku médií, která ho učí co se mu má líbit, co si má myslet, co má cítit, co má kupovat, „včetně politiky a politiků“. Jedinec vyrůstající v osamocením davu od dětství ztrácí svou identitu a schopnost svou identitu prosazovat. Podléhá vnějšímu řízení, vnějším tlakům a tedy i tlaku party. Záleží pouze jako jsou cíle party, protože se s parou a s jejími cíli a normami ztotožňuje. Jestliže se v partě konzumují drogy, má jedince malou šanci se drogám vyhnout. Jde tedy pouze o to, do party drogy dostat, což pro narkomafii, pro průmysl drog není problém. Vliv masové kultury. Kultura vedle estetických hodnot také představuje médium pro přenos, včetně generačního, společenských hodnot, společenských norem, vzorů chování a dalších sociálních fenoménů. Prostřednictvím kultury dochází k reprodukci i transfomaci sociálního v nejvlastnějším slova smyslu. Každá kultura, každé umělecké dílo má vedle estetické stránky také své sociální poselství zakódovaní do formy i obsahu díla či kultury. Také masová kultura předává mladé generaci svá sociální poselství, hodnoty, normy a styl života. Rocková kultura je implicité a často i explicitně spojena s drogami a se stylem života, který se na drogy váže. Toto spojení je i personifikováno a jestliže se vysocí státní představitelé setkají s takovouto persónou

je to určitý signál pro mladou generaci,

znamenající legitimizaci stylu života spojeného s drogami. Ukazuje se, že některé rockové kapely a jejich příznivci jsou spojeni s konkrétním druhem drogy. Podobně i některé literární texty, nové filmy a televizní pořady vytvářejí ostrůvky kultury, jejichž společným jmenovatelem je určitá návaznost na drogy, na vidění a vnímání světa

prostřednictvím lidského vědomí ovlivněného drogou. Tyto ostrůvky se

postupně rozšiřují do nové tváře estetiky, nového estetického názoru, který je jakoby avantgardní překonávající konvenční estetiku. Postupně tím vzniká „nová kultura“ postavená na

prožitku světa vnímaného smysly přes „optiku drogy“

a

další

prožitky spojené

s následnými problémy. Zajímavý není jedinec, který nikdy drogy nebral, ale jedinec vyjadřující své pocity z vlastní drogové kariéry. Takový jedinec je mediálně velmi dobře použitelný, ale i při jeho jakoby preventivně odstrašující výpovědi je součástí „drogové kultury“. Jeho výpověď je současně reklamou, protože u známé osobnosti mediálně prezentované jsou u identifikujícího 57

se publika i negativní části života hodny následování. Tím, že zopakují jeho drogové životní epizody budou s ním sdílet určité pocity, budu s ním mít něco společného, budou do určité míry spřízněni obdobným zážitkem. Drogová infekčnost prostředí. V prostředí, kde je koncentrace drog, kde je přetlak nabídky a kde je normou drogu brát je téměř nemožné nestát se součástí komunity spojené prožitkem drogy. Čím vyšší koncentrace drog, čím větší plošná rozšířenost drog, čím větší množství distribučních bodů, tím větší tlak na konzumaci drogy a větší pravděpodobnost podlehnutí. Organizovaný tlak narkomafie na českou mladou generaci. V teorii sociální komunikace a v sociologii jsou známe křivky vyjadřující spontánní šíření informace či inovace. Šíření drog v české mladé a nyní již dětské populaci probíhá v posledních letech takovým tempem, že nemůže jít pouze o spontánní proces šíření nového prvku ve společnosti. Šíření drog v české populaci je výrazem velice dobře připraveného a organizovaného marketingového záměru drogového průmyslu. Jak vyplývá i z názorů policistů, můžeme předpokládat, že subjekt obchodu s drogami v Čechách

pronikl již do struktury naší

společnosti a je pravděpodobně schopen prosazovat své zájmy ve sdělovacích prostředcích a snad i lobbovat v parlamentu či prosazovat svůj vliv ve státním aparátě. V období rozsáhlých mediálních diskusí k návrhu zákona poslance Pavla Severy k zákazu držení drog provedla Karolína Saková metodou obsahové analýzy výzkum několika deníku k prezentaci této kauzi. V několika článcích byly prezentovány názory a postoje, avšak ani jeden článek neseznamoval čtenáře s vlastním návrhem zákona. Při sledování křivky vyjadřující průnik drog z mládežnické do dětské populace a z toho vyplývajících důsledků není žádné varování dosti důrazné. To, co se děje kolem drog a mladé generace má nejvyšší společenskou naléhavost. V této souvislosti uvedeme výsledky výzkumu organizovaného zločinu, jak o nich informoval na semináři sekce sociální patologie Masarykovy České sociologické společnosti ve Vimperku v dubnu 1996 PhDr.Martin Cejp,CSc. V roce 1995 na předních místech organizovaného zločinu figurovaly krádeže aut a prostituce ve spojení drogami. V roce 2000 by již měla podle odhadu expertů být na prvním místě organizovaného zločinu bezkonkurenčně trestná činnost spojená s výrobou, pašováním a distribucí drog. Při jakékoliv koncepční, legislativní, preventivní aktivitě směrem k problému drog je třeba mít na zřeteli možnost neviditelného vlivu narkomafie v českém prostředí. 58

Vliv televizního vysílání. Vysílání

komerční televize

je často

charakterizováno jako

zábavné. Podle managementu komerční televize je funkcí komerční televize bavit diváka a přinášet zisk. Estetická, vzdělávací,

výchovná

a

socializační

funkce

náleží podle

pracovníků komerční televize pouze veřejnoprávní televizi. Tato teze je nejen neúnosná teoreticky, ale popírají ji také výsledky našeho výzkumu. Jak ukazují empirické výsledky nejen experti, ale i diváci reflektují v televizním vysílání negativní fenomény. Experti pregnantně charakterizují i jednotlivé stanice z hlediska jejich výchovného vlivu na děti a mládež. V případě televizní stanice Nova se experti shodují na negativním vlivu na socializaci mladé generace. Zastánci liberalizace mediální politiky si musí uvědomit vzájemnou propojenost sociálních jevů. Liberalizace televizního působení ve svých důsledcích znamená, ať si to přejeme či ne, i otevírání prostoru pro drogy, vnášení agresivity do společnosti na všech úrovních od intimních mezilidských vztahů až po rovinu politickou a ekonomickou. Emoce, které člověk prožívá, jeho myšlení, postoje hodnoty a jednání nejsou izolované oblasti, ale vzájemně se ovlivňující složky osobnosti, i když toto ovlivňování je složité a často zprostředkované. Rozvoj kultury, kulturní úroveň společnosti a obsahy přenášené

kulturou se zprostředkovaně promítají do kultivace a socializace jedince i celé

společnosti. Kultura proto není pro společnost něco nadbytečného, luxusního, ale naopak, vyjadřuje podstatu společnosti

a směr jejího vývoje. Je proto naivní, nebezpečné a

nekompetentní domnívat se, že jedinec sedící před obrazovkou s brutálním a hloupým akčním filmem je někdo jiný než ten, kdo vychovává dítě, sedí za volantem apod. Vliv televizního vysílání se promítá do osobnosti jedince a do všech jeho společenských rolí. Pochopitelně, že míra tohoto vlivu na osobnost a její jednání je

59

individuální. Bohužel, nejsilnější vliv má na jedince na hranici či za hranicí sociální patologie. To je způsobeno další známou skutečností. Střídání žánrů s reálným obsahem-reportáže, zprávy, přenosy-s žánry, jejichž obsahem je fikce, např. akční filmy, sebou nese částečný přenos věrohodnosti z reálných na fiktivní pořady. Společensky rizikoví jedinci častěji než ostatní populace se nacházejí v pásmech snížené intelektové kompetence a snadněji podléhají uvedenému efektu transferu věrohodnosti. Silnější vliv na tuto skupinu je způsoben také blízkostí estetické úrovně a norem chování těchto jedinců a rizikových televizních pořadů. Častým argumentem tvůrců komerčního televizního vysílání je právo jedince na svobodnou volbu. Jakou má však možnost volby v situaci, kdy na všech televizních stanicích jsou žánry spojené s násilím a vraždami. Naprosto odlišná situace je však u dětí. Nikdo se nerodí se zájmem poslouchat hudbu I.Stravinského či G.Mahlera. Aktivní prožitek této hudby, stejně tak jako jiných druhů umění, je vyvrcholením kulturního zrání jedince. Není samozřejmostí, že jedinec k dané úrovni dospěje.

Tato cesta

a její

výsledek jsou podmíněny společností,

především jejími institucemi jako je rodina, škola a v posledních desetiletích také televize. Vliv televize na dítě je odlišný podle jeho rodinného zázemí. Vysoká sociokulturní úroveň rodiny dokáže do určité míry paralyzovat vliv brakové kultury komerční televize. Jedinci s horším rodinným zázemím jsou naopak vysíláním komerční televize fixovány na nižší estetické úrovni. Nejde však pouze o kulturu a umění, závažnější je působení televizního vysílání na sociální stránku osobnosti. Čím horší je rodinné zázemí dítěte, tím více je vystaven napospas brakové kultuře komerční televize. Jeho socializace je ovlivněna postoji, vzorci chování a hodnotami, které jsou obsaženy v pokleslé televizní kultuře. Divák a komerční televize tak tvoří uzavřený okruh. Svým vysíláním si televize vychovává diváka, který 60

si "svobodně" vybírá pořady, které mu "vymývají mozek" a manipulují jeho chování a názory. Svým "svobodným výběrem" a komerčním chováním na trhu podle manipulace televizního vysílání zajišťuje zisk televizní stanici a platí si "vymývání mozku" své a svých dětí.

10.2. Koncepce 1.působení na média 2. působení médií Koncepce protidrogové mediální politiky resortu by neměla být jednorázovou záležitostí, ale měla by být součástí celkové koncepce boje s drogami a měla by být trvale zpřesňována a modifikována podle vývoje problému a prohlubujícího stavu poznání problému. Součástí koncepce by proto měla být poznávací dimenze. Tento materiál je prezentován jako východiskový, který umožní další systematické práce na poznávacím procesu a na koncepci a na její realizaci. Koncepce obsahuje strukturu podle řady hledisek. A. koncepce působení resortu na média a koncepce protidrogového působení médií 1. působení na média Zahájení drogové kariéry je dílčím výrazem celkového stavu dítěte či mladého člověka. Jev „droga“ je spojen s dalšími negativními jevy a působení vlivů na zahájení drogové kariéry je v obecnější rovině spojeno s vlivem na sociální zrání jedince. Vliv médií je tím silnější, čím více je dětmi a mládeží sdělovací prostředek čten či sledován. V tomto smyslu je na prvním místě televize a televizní stanice Nova, která má největší vliv na mládež ve věku 15 - 18 let a na děti. V dalším věku je již vliv výrazně slabší. V tomto věku hledá divák především dobrodružství, méně odlišuje fikci a realitu, více se ztotožňuje s postavami a hledá v příběhu naplnění toho, co nemá v reálném životě. Do 18 let je proto působení a vliv televize nejsilnější a v případě negativního vysílání nejrizikovější. Jak ukázaly výsledky výzkumů podle expertů, policistů i diváků vliv Novy na mladou generaci je převážně negativní. Součástí koncepce proto musí být snaha o korekci vlivu televize Nova na mladou generaci. Prostředkem k tomuto cíli je působení prostřednictvím parlamentní komise pro sdělovací prostředky na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, která kontroluje televizní a rozhlasové vysílání z hlediska dodržování zákona o sdělovacích 61

prostředcích a dodržování podmínek pro udělení licence. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pod trvalým tlakem komerčních zájmů a proto její regulativní vliv je stále menší. Je proto třeba vyvinout tlak, aby Rada využila možností, které poskytuje stávající legislativa k potlačení negativních vlivů na mladou generaci především ve vysílání Novy, ale i u dalších televizních a rozhlasových stanic. MŠMT ČR by mělo prosadit své zřetele při probíhajících úvahách o novelizaci zákona o sdělovacích prostředcích a při tvorbě tohoto zákona. Ministerstvo by se mělo pokusit vysvětlit poslancům, že naprostá liberalizace rozhlasového a televizního vysílání znamená sice absolutní svobodu pro vlastníky stanic, ale současně jde o svobodu k devastování mladé generace. Pokud stát toto umožní, měl by současně rezignovat na jakékoliv pokusy ovlivňovat kriminalitu mládeže, narkomanii mládeže a další negativní jevy u mladé generace. Vedle působení na média prostřednictvím parlamentní komise pro sdělovací prostředky a prostřednictvím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je žádoucí využívat v působení na sdělovací prostředky takových nástrojů jako jsou tiskové konference a projednaná trvalá spolupráce s jednotlivými médii, redakcemi a redaktory. Za vhodné považuji připravovat pro redakce a redaktory periodicky materiály k problematice drog s obsahovými poznatky a koncepčními záměry. K tlaku na sdělovací prostředky doporučuji vytvořit institut vyhodnocování působení sdělovacích prostředků v pozitivním i negativním smyslu. Toto vyhodnocování by bylo možné na platformě meziresortní protidrogové komise. Bylo by možné i za určité období udělovat cenu za nejúčinnější: 1. televizní pořad 2. rozhlasový pořad 3. článek v novinách a časopisech K prezentaci koncepčních a informačních záměrů směrem ke sdělovacím prostředkům a další odborné veřejnosti zaměřené na problematiku drog doporučuji využít periodikum „Mládež a společnost“. 2. protidrogové působení médií

62

Koncepční protidrogové působení médií

v intencích záměrů MŠMT ČR je

zaměřeno na celou řadu objektů na jejich různé stránky i na subjekty dalšího působení na děti a mládež. B. Objekty mediálního protidrogového působení 1. populace již konzumující drogy a. dětská populace experimentující a konzumující drogy b. mládež - experimentující a konzumující drogy 2. ohrožená populace a. dětská populace b. mládež ve věku 15 - 18 let c. mládež nad 18 let 3. subjekty socializačního a výchovného působení a. rodiče b. učitelé c. občanská sdružení pracující s dětmi a mládeží d. dětské a mládežnické organizace C. Vyhodnocování efektivity mediálního a dalšího protidrogového působení Ve výzkumu policistů byla položena otázka zda si vzpomíná na nějaký televizní, rozhlasový pořad, článek v novinách a časopise a osvětový či jiný pořad. Vzpomenutí pořadu vlastně mělo indikovat zda vůbec pořad byl sledován, vnímán a reflektován. Přestože šlo o specialisty zaměřené na negativní jevy či přímo na drogy mezi 400 policisty tyto pořady vůbec nebyly vzpomenuty. Můžeme namítnout, že pořady nebyly určeny jim, přesto se však domnívám, že u mladé populace by výsledky nebyly o mnoho lepší. Je proto třeba zpracovat metodiku zjišťování efektivity mediálního a dalšího působení. Na základě zjištěných výsledků je možné zpřesňovat pořady, „šít je na míru“ sociální a věkové skupině, které je pořad určen. K tomuto úkolu patří i zjištění jaké sdělovací prostředky (stanice, pořady, noviny, časopisy, rubriky, žánry, autory, redaktory, novináře, odborníky) cílové skupiny čtou a tzv. „berou“. V opačném případě se může stát, že s vysokými náklady budou vyráběny a vysílány pořady např. pro narkomany, kteří stanici a pořady vůbec nesledují. D. Cíle mediálního působení 1. v působení na populace již konzumující drogy 63

a. dětská populace experimentující a konzumující drogy b. mládež - experimentující a konzumující drogy 2. ohroženou populaci a. dětská populaci b. mládež ve věku 15 - 18 let c. mládež nad 18 let 3. subjekty socializačního a výchovného působení a. rodiče b. učitele c. občanská sdružení pracující s dětmi a mládeží d. dětské a mládežnické organizace • informace - poskytování informací, které informují o negativních důsledcích konzumace drog • znalosti - přenášení do dětské a mládežnické populace uceleného pohledu na vliv drog na život člověka • hodnoty - prezentace hodnotového systému protikladného hodnotám materiálně konzumní společnosti, navázání na trendy ve vyspělých západních společnostech k postmateriálním hodnotám • volnočasové aktivity - mediálními pořady navazovat na zájmovou činnost dětí a mládeže, stimulovat ji a rozvíjet. Rozšiřovat zájmové aktivity mezi širší dětskou populaci. Opustit představu, že děti v televizi pouze mohou poskakovat podle rockové hudby a napodobovat rockové hvězdy. • sociální dovednosti, komunikace, tlak proti partě. S pomocí dětských pedagogů a psychologů zavést pořad, který by přiměřeně psychické vyspělosti dětí je učil asertivitě a nepodléhání vnějším sociálním tlakům. • poradna pro děti. Zavést pořad, který by reagoval na problémy, které předcházejí drogové kariéře a na problémy spojené již s konzumací drog. Obdobná poradna pro mládež. • zavést poradnu pro rodiče, která by se zabývala problémy dětí a mládeže a problematikou drog E. Poznávací záměry, základ efektivního mediálního působení • poznání struktury sledování televizních a rozhlasových pořadů, žánrů, stanic v závislosti na míře závislosti na drogách • poznání sledovanosti mediálních pořadů připravených a vysílaných pro narkomany a jako protidrogová prevence

64

• poznání efektivity osvětových protidrogových programů preventivních a u narkomanů • zpracování metodiky zkoumání efektivity mediálních osvětových pořadů • poznání úrovně subjektů působících v prevenci a v protidrogovém působení na děti a mládež ( koordinátoři, učitelé, občanská specializovaná sdružení ) • informovanost, znalosti • vzdělanostní úroveň • znalost metodiky • postoje, hodnoty • pedagogické a psychologické znalosti • manažerské znalosti a dovednosti

65