Speciál 4/ 2013
Diplomatické fórum
Česká scéna POJEM „KRYMSKÁ KRIZE“ Ekonomika Jedná se o reakci na sérii protestů tzv. Euromajdanu Zahraniční scéna na konci února a v březnu 2014, které vedly k pádu EU vlády na Ukrajině. Krym odmítl prozatímní vládu a oznámil záměr o připojení k Ruské federaci. Současně Komentáře s tímto rozhodnutím došlo i k takzvané ruské invazi Kultura na území Krymu – tímto RF bezpochybně narušila teritoriální celistvost Ukrajiny.“ Karina Leonová, str. 6
Vážení čtenáři, je zde další dlouho očekáváné nové vydání DL. V tomto číslu jsme se zaměřili na tematiku Ukrajiny. Připravili jsme Vám přehled o situaci, stanoviska jednotlivých zemí i názory studentu na dění ve východní Ukrajině. Také se můžete těšit na náš speciál, ve kterém jsme Vám připravili přehled o institucích EU a její činnosti. Připomínám, že jako studenti můžete i Vy přispívat do tvorby DL. Přeji Vám příjemné čtení
Šéfredaktor Anton Pavlenko
POSTOJ ČR K UKRJINĚ „ Prezident Miloš Zeman se v jednom ze svých výroků vyjádřil na adresu Vladimíra Putina, který označil akci Rusů na Ukrajině za humanitární misi, že jde o bombardování podobné tomu v Jugoslávii v 90. letech, kdy se též mluvilo o humanitární misi a výsledkem bylo krveprolití.“ Tomáš Lacina, str. 4
Nenechte si ujít náš speciál o Ukrajině! Str. 6
2
Česká scéna
Diplomatické listy 4/2014
První kroky Sobotkovy vlády
Poté, co se stal 17. 1. 2014 Bohuslav Sobotka (ČSSD) premiérem republiky, má jeho vláda za sebou již první kroky. Jako jeden z prvních kroků Bohuslav Sobotka spolu s ministrem financí Andrejem Babišem zahájili jednání s církvemi o majetkovém vyrovnání. Bohuslav Sobotka navrhoval vytvoření komise, která by monitorovala dopad a průběh církevních restitucí. Koaliční vláda Bohuslava Sobotky nešetřila kritikou na vládu předchozího premiéra Jiřího Rusnoka a dokumentovala to i tím, že stáhla z legislativního procesu devět zákonů schválených předchozím kabinetem. Vláda premiéra Sobotky chce splnit svůj slib a poslala tak do připomínkového řízení novelu zákona, která mění podmínky valorizace penzí. Není to však jediná změna, která důchody postihne. Bohuslav Sobotka má v pozici premiéra za sebou i několik zahraničních návštěv. Při jeho první, dvoudenní návštěvě Spolkové republiky Německo, se sešel s prezidentem Joachimem Gauckem a kancléřkou Angelou Merklovou. A právě ta ocenila vstřícnější proevropský postoj nové vlády ČR. Oba si pak pochvalovali mimořádně dobré, politické a obchodní vztahy, které mají oba zájem si i nadále udržet. Dotkli se také otázky přijetí eura v České republice a Bohuslav Sobotka deklaroval, že bude dělat vše pro to, aby tento proces urychlil. Premiér se také v minulých dnech vyjádřil na otázku týkající se pomoci Ukrajině vysláním vojsk. Je přesvědčen, že by Severoatlantická aliance neměla vysílat vojáky na území Ukrajiny. Ani v okamžiku, kdy bude Rusko stále projevovat agresi. Aliance by měla zasáhnout jen v případě napadení některého
3
Česká scéna
Diplomatické listy 4/2014
z členských států. V koalici již také došlo k prvním názorovým střetům, kdy Bohuslav Sobotka vzkázal Andreji Babišovi, aby se jako ministr financí vzdal vlastnictví Agrofertu. Reakce Andreje Babiše nenechala na sebe dlouho čekat. Ministr tak vzkázal premiérovi, že ho může odvolat a najít si nového koaličního partnera. Posléze se do debaty zapojil i prezident Miloš Zeman, který prohlásil, že by se Babiš měl vzdát jakéhokoliv podnikání a věnovat se jen politice. Tomáš Lacina, zdroje: Zdroje: http://www.novinky.cz/vláda-české-republiky, Obrázky: http://img.ihned.cz/attachment.php/290/35154290/aiost45DF7GIJKLMjk6cdgrxyzST29AR/111201_17_01.png, http://www.novinky.cz/vláda-české-republiky,
4
Česká scéna
Diplomatické listy 4/2014
Postoj České republiky k Ukrajině Jak je již specialitou České republiky, tak dochází k tomu, že názory na zahraniční politiku našich vládních představitelů a Pražského hradu se poněkud liší. Poslední události na Ukrajině a především ty aktuální na Krymu nemohli přední čeští politici nechat bez reakcí a každý tak činí podle svého naturelu. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek prohlásil, že chování Ruska nemůže zůstat bez odezvy, prezident Miloš Zeman zmínil rok 1968, exministr zahraničí Karel Schwarzenberg přirovnal ruskou intervenci k postupu Hitlera v třicátých letech, zatímco ministr obrany Martin Stropnický má obavy, že Rusko si bude i nadále pravidla určovat samo. Z jednání Bezpečností rady státu pak vzešlo jasné stanovisko konstatující, že Ruská federace porušila mezinárodní právo suverenity státu, a že je třeba uklidnit situaci cestou diplomacie. Prezident Miloš Zeman se v jednom ze svých výroků vyjádřil na adresu Vladimíra Putina, který označil akci Rusů na Ukrajině za humanitární misi, že jde o bombardování podobné tomu v Jugoslávii v 90. letech, kdy se též mluvilo o humanitární misi a výsledkem bylo krveprolití. Na adresu chystaných sankcí pak poznamenal, že k ničemu nevedou. Poznamenal, že země podle něj potřebuje svobodné celostátní prezidentské i parlamentní volby a není možné, aby o vládě rozhodovalo jakékoliv náměstí (Majdan). Uvedl na příkladu kubánského diktátora Fidela Castra, že sankce jsou vysoce neefektivní. Lubomír Zaorálek je přesvědčený, že je nutné zastavit intervenci ruských vojsk na Krymu, ale také zachovat celistvost Ukrajiny, neboť jakékoliv rozdělení Ukrajiny by byla základní chyba, která by do značné míry ovlivnila i Českou republiku. Předseda vlády Bohuslav Sobotka nevnímá z konfliktu na Ukrajině přímé ohrožení České republiky a je zásadně proti zásahu NATO na území Ukrajiny neboť nejde o napadení státu, který by byl součástí NATO. Domnívá se totiž, že by NATO mělo zasahovat pouze v případě napadení členské země. A navázal tak, na svého kolegu Zaorálka a také pevně doufá, že se ukrajinské vládě podaří zachovat územní celistvost. Premiér Sobotka rovněž řekl, že bude vůči Ukrajině respektovat společnou zahraniční politiku Evropské unie, do které se bude Česká republika aktivně zapojovat. Tomáš Lacina zdroje: http://www.mzv.cz/jnp/. Obrázky: http://www.freepub.cz/wpcontent/uploads/2014/03/nato_ukrajina.png, http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/lib/exe/fetch.php?w=300&media=2014:rusovenaukrajine:vlajky.jpg
5
Ekonomika
Diplomatické listy 4/2014
Ukrajina – ruský plyn, rating, hřivna Ukrajina nabídla Rusku, že bude platit za 1000 kubíků odebraného zemního plynu 386 dolarů, uvedla v pondělí Ukrajinská Pravda. Jde o kompromisní částku. Reakce Gazpromu zatím není známa. Rusko navíc požaduje platby za plyn předem. Ukrajina přitom stojí na kraji bankrotu, její rating se propadá do spekulativního pásma a hřivna ztrácí hodnotu. Otázka je, zda Rusko nabídku přijme, protože rating Ukrajiny se propadá. Agentura Fitch snížila podle Reuters 11. dubna rating Ukrajiny do spekulativního pásma CCC. Týká se schopnosti splácet dlouhodobé dluhopisy v zahraniční měně. Snížila i rating krátkodobých dluhopisů v cizích měnách na C. Lépe hodnotí schopnost splácet dluhopisy v národní měně, a to známkami B- a BBB.
Hrozí hyperinflace jako v Zimbabwe, varují ekonomové Hřivna se za tři měsíce propadla o třetinu. Reagovala na prohlubování krize v zemi i její vysokou zadluženost a na prudký propad hřivny vůči dolaru i euru. Za dolar se na mezibankovním trhu v pátek platilo 13,2 hřivny, přitom ještě v lednu to bylo 8,3 hřivny. Místní ekonomové již varují před hyperinflací zimbabwského typu, kdy v roce 2008 meziměsíční tempo růstu cen se zrychlilo na 839,3 procenta ze 433,45 procent. Ceny se tak za jediný měsíc zvýšily téměř na desetinásobek. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk už na konci března avizoval, že ceny tepla mohou vzrůst skokem a že o sto procent vzrostou během dvou let. Půjčka od Mezinárodního měnového fondu je podmíněna zrušením dotace na ceny energie pro maloodběratele, navíc roste cena plynu. Obyvatelé si však většinou ani nemohou hřivny vyměnit za valuty, protože ve směnárnách nejsou. Centrální banka stanovila denní limit na výměnu na osobu na 15 000 hřiven (cca 22 500 Kč) a měsíční na 150 000 hřiven (zhruba 225 000 Kč). Anton Pavlenko Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/inflace-v-zimbabwe-se-blizi-12-milionum-procent-f4f-/ekozahranicni.aspx?c=A080819_134611_eko-zahranicni_vem, http://www.novinky.cz/ekonomika/333395-ukrajinaje-ochotna-zaplatit-za-plyn-386-dolaru-hrivna-se-propada.html, Obrázky: http://bp2.blogger.com/_tFUZAgUTakA/SETMiJs4vOI/AAAAAAAABGc/N0n03g23hgI/s1600h/GazProm_italia.gif http://blog.marketfy.com/wp-content/uploads/2013/04/money-drain2.jpg
6
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 4/2014
Krym 2014 – shrnutí událostí Abychom mohli dát alespoň trochu smyslu situaci, která se v současné době děje na Ukrajině, musíme se vrátit nejen o měsíc zpátky, ale i o pár let zpátky a podívat se na danou situaci z více stran. Nejdříve se podíváme na samotný Krym a jeho časovou osu spojenou s autonomií, která poukazuje na to, že současná situace není spontánní: 1921 - Vyhlášení Krymské autonomní republiky jako součást Ruska 1941 – Německá okupace 1945 – Zrušení Krymské ASSR (Krymská autonomní sovětská socialistická republika) 1954 – Krym předán jako oblast Ukrajině 1991 – Referendum o autonomii Výše zmíněné referendum roku 1991 bylo kompromisem, který dovolil udržet Krym jako součást Ukrajiny, jak tomu bylo od roku 1954. Při rozpadu SSSR totiž byly na Krymu silné tendence ke znovu připojení se k Rusku. V médiich se setkáváme s pojmem Krymská krize, co tento pojem vlastně znamená? Jedná se o reakci na sérii protestů tzv. Euromajdanu na konci února a v březnu 2014, které vedly k pádu vlády na Ukrajině. Krym odmítl prozatímní vládu a oznámil záměr o připojení k Ruské federaci. Současně s tímto rozhodnutím došlo i k takzvané ruské invazi na území Krymu – tímto RF bezpochybně narušila teritoriální celistvost Ukrajiny.
7
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 4/2014
Referendum 16. 3. 2014 Obecně k referendu: Referendum pokládáme za jeden ze základních kamenů přímé demokracie. Zdá se, že USA a členské státy EU jsou v této situaci těmi, kteří káží vodu, ale pijí víno, káží demokracii, ale nakonec ignorují referendum. Po zpracování hlasovacích lístku bylo oznámeno, že pro připojení k RF je 96,77 % hlasů. Radostné reakce krymských občanů neutichaly po celé týdny. USA se dočkaly vyhlášení výsledků referenda a až poté, co byly známy výsledky, oznámily, že referendum je neplatné, Kyjev, že je nelegální a v podstatě, že demokratické bude to, že se názor občanů smete ze stolu. Kdo ustoupí, ten prohraje, takové rčení vyplývá z dané situace, nezdá se Vám? Reakce Putina na zmíněnou nespokojenost byla stručná a svým způsobem ignorantní: Referendum bylo v souladu s mezinárodním právem a RF výsledky krymského referenda bude respektovat. Krym vyvolal vlnu dalších demonstrací. K Rusku se chce připojit Doněck, Slavjansk, Luhansk a Charkov. Konkrétně z celé situace se stal chaos a je těžké mít přehled. Demonstranti volají po referendech a vše to začíná celkem nahánět strach z občanské války. Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou se přeměňují doslova v ostnatý drát a v mírová řešení zatím můžeme pouze doufat. Karina Leonova Zdroje: www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/266509-krym-chce-jednoznacne-do-ruske-naruce/ www.kct-tabor.cz/gymta/OhniskaSvetovychKonfliktu/Krym/index.htm www.lidovky.cz/odesa-cherson-a-mykolajiv-se-chteji-pripojit-k-autonomnimu-krymu-py3-/zpravysvet.aspx?c=A140304_074746_ln_zahranici_pvr, obrázky : http://stmedia.startribune.com/images/561*425/ows_139484012864881.jpg, http://media.novinky.cz/735/417356-original1-pst40.jpg
8
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 4/2014
Postoj států k situaci na Ukrajině Sousedé Ukrajiny Ruská federace Moskva legitimitu nové vládnoucí garnitury na Ukrajině neuznává. Připojení Krymu, s většinovým ruským obyvatelstvem, k Ruské federaci vysvětluje tím, že Rusové na poloostrově byli ohrožení ukrajinskými nacionalisty. Rusové s kroky Vladimíra Putina souhlasí. Bělorusko Sdílí stejné stanovisko jako jeho dlouholetý partner Rusko Slovensko Poslední vývoj na Krymu považuje za porušení mezinárodního práva. Slovensko tak zpřísnilo ostrahu společné hranice s Ukrajinou.
Polsko Donald Tusk, polský premiér: „Ukrajina si zaslouží mezinárodní solidaritu a podporu. Ukrajinci se musí nyní dovědět, že mají opravdové přátele. Tento dramatický moment bude zkouškou pravdy a bude mít vliv na další desetiletí vztahů v této části světa.“ Turecko
Je znepokojeno zejména osudem tatarské menšiny na Krymu. Muslimští Tataři podle Ankary tvoří 12 procent krymského obyvatelstva. Krymský poloostrov byl do konce 18. století pod kontrolou Osmanské říše. Tehdy většinoví Tataři byli z Krymu postupně vytlačováni, z čehož pramení jejich hluboká nedůvěra vůči Rusku.
Evropa a Amerika Německo Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier označil krizi na Ukrajině za nejvážnější, jakou Evropa zažila od pádu berlínské zdi v roce 1989. Pětadvacet let po konfrontaci mezi Východem a Západem podle něj opět reálně hrozí rozdělení Evropy. Velká Británie Členské státy Severoatlantické aliance by měly s ohledem na krizi na Ukrajině více investovat do obrany, vyzval ministr zahraničí Velké Británie William Hague. Avšak co se týče postoje k Rusku a ke krokům Vladimíra Putina, tak se Británie neprojevuje nijak aktivně. Nechce si totiž překazit vztah s RF a namísto udělování dalších sankci jako zbytek EU, se největší britská energetická společnost chystá na přímý dovoz ruského plynu.
9
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 4/2014
Spojené státy americké Uznává legitimitu ukrajinské vlády. Snaha podpořit Ukrajinu v její cestě do Evropy. Tvrdě kritizuje Rusko za jeho anexi Krymu. Šedesát dva procent dotázaných Američanů si nepřeje, aby Washington poskytl Kyjevu vojenskou pomoc, 58 procent je proti vměšování USA do cizích záležitostí, včetně zavádění ekonomických sankcí. Podle názoru dotázaných není zahraniční politika demokrata Baracka Obamy lepší, než jeho předchůdce na prezidentském postu republikánce George W. Bushe mladšího.
Asie Čínská lidová republika Podle ČLR je prioritou klid, zdrženlivost a odvrácení další eskalace v situaci na Ukrajině. Problém by podle ČLR měl být řešen prostřednictvím rozhovorů a politických jednání a všechny strany by měly mít na paměti základní zájmy všech etnických komunit na Ukrajině a zájmy regionálního míru a stability. Názory na ukrajinskou krizi se v mnohem shodují s názory Ruské federace. Čína by ráda i nadále rozvíjela "přátelskou spolupráci" s Ukrajinou. Indie Indie podporuje „legitimní ruské zájmy“ na Ukrajině. Zaprvé Indie má s Ruskem dlouhodobé vazby a Moskva je pro Dilí hlavním dodavatelem zbraní. Navíc Rusko a před tím Sovětský svaz byli téměř jediní z mezinárodní komunity, kdo Indii podporoval během kritických momentů jako po jaderných testech v letech 1974 a 1998. Indie má rovněž spoustu zájmů v určitých regionech na své periferii a v určitých časech – jako během Občanské války na Srí Lance – tam intervenovala, aby ochránila různé společenské skupiny se silnými vazbami na Indii. Na rozdíl od Číny to může tedy Indie hodnotit tak, že má zájem na mezinárodním precedentu pro to, aby význačné mocnosti mohly intervenovat v zemích podél svých hranic. Takovýto mezinárodní precedens by současně s tím mohl ale využít i Pákistán k ospravedlnění intervence v Kašmíru. Dilí, ale také věří, že ruská intervence nabízí nejlepší šanci na stabilizaci Ukrajiny. Indie je přesvědčená, že tichá podpora Západu při sériích pokusů o puče proti demokraticky zvoleným vládám – v Egyptě, Thajsku a teď na Ukrajině – v těchto zemích pouze oslabila kořeny demokracie. Anton Pavlenko zdroje: http://czech.ruvr.ru/news/2014_04_04/Vetsina-Americanu-odmita-vmesovani-se-do-situace-na-Ukrajine5282/, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/264975-zapad-dal-odsuzuje-ruskou-agresi-turecko-se-boji-otatary/, http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/3623-indie-podporuje-legitimni-ruske-zajmy-na-ukrajine obrázky: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/264975-zapad-dal-odsuzuje-ruskou-agresi-turecko-se-boji-otatary/, http://im.tiscali.cz/press/2014/03/05/173678-rusti-vojaci-na-krymu-653x367.jpg
10
EU
Diplomatické listy 4/2014
Průvodce institucionálním rámcem EU V tomto speciálu Vám přiblížíme fungování Evropské unie: Jak jsou přijímána rozhodnutí na úrovní EU a kdo je přijímá. Kdo přijímá rozhodnutí?
Evropský parlament, který zastupuje občany EU a je jimi přímo volen, Evropská rada, která je složena z hlav států nebo předsedů vlád členských států EU, Rada, která zastupuje vlády členských států EU, Evropská komise, která zastupuje zájmy celé EU.
Evropská rada vymezuje obecný politický směr a priority EU, nevykonává však legislativní funkce. V zásadě je to Evropská komise, kdo navrhuje nové zákony, přičemž Evropský parlament a Rada je schvalují. Členské státy a Komise je následně provádějí.
Jaké druhy právních předpisů existují? Nařízení – právní předpis, který je přímo použitelný a závazný ve všech členských státech. Členské státy jej nemusí provést do svého vnitrostátního práva, ačkoli může být nutná změna vnitrostátních právních předpisů, aby nebyly v rozporu s nařízením. Směrnice – právní předpis, který členské státy nebo skupinu členských států zavazuje k dosažení určitého cíle. Směrnice musí být obvykle provedeny do vnitrostátního práva, aby byly účinné. Důležité je, že směrnice stanoví výsledek, jehož má být dosaženo, a ponechává na členských státech, aby samy rozhodly, jakým způsobem. Rozhodnutí – může být určeno členským státům, skupině osob či dokonce jednotlivcům. Je závazné v celém rozsahu. Rozhodnutí se používají například při rozhodování o návrhových spojeních mezi podniky. Doporučení a stanoviska – nejsou závazná
Jak se právní předpisy přijímají? Každý evropský předpis je založen na určitém článku smlouvy, na nějž se odkazuje jako na „právní základ“ daného právního aktu. Takto je určen legislativní postup, jenž se musí použít. Smlouva stanoví postup rozhodování, který zahrnuje předkládání návrhů Komisí, postupné čtení v Radě a Parlamentu a vydávání stanovisek poradních institucí. Určuje rovněž to, kdy se vyžaduje jednomyslnost a kdy k přijetí právního předpisu v Radě postačuje kvalifikovaná většina.
11
EU
Diplomatické listy 4/2014
Velká většina právních předpisů EU je přijímána „rádným legislativním postupem“. V rámci tohoto postupu sdílejí Parlament a Rada legislativní pravomoc.
............................................................ Zapojení občanů Prostřednictvím „evropské občanské iniciativy“ může 1 milion občanů EU pocházejících alespoň z jedné čtvrtiny členských zemí vyzvat Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se určité záležitosti. Komise pečlivě přezkoumá veškeré iniciativy, které spadají do jejích pravomocí a které podpořil 1 milion občanů. Slyšení ohledně iniciativy se koná v Parlamentu. Tyto iniciativy mohou tudíž ovlivnit práci orgánů EU a rovněž veřejnou diskuzi. ............................................................
Instituce Evropské unie
Evropský parlament – „Hlas lidu“ Členové Evropského parlamentu jsou přímo voleni občany EU, aby zastupovali jejich zájmy. Volby se konají jednou za pět let a volit mohou všichni občané EU starší 18 let. 754 křesel v Evropském parlamentu jerozděleno mezi členské státy podle jejich podílu na celkovém počtu obyvatel EU. Dne 1. července 2013 se 28. členským státem Evropské unie stalo Chorvatsko. K Evropskému parlamentu se na zbývající část volebního období připojilo 12 chorvatských poslanců. Při volbách do Parlamentu, jež se budou konat v roce 2014, bude celkový počet poslanců Evropského parlamentu upraven na 751.
12
EU
Diplomatické listy 4/2014
Parlament má tři hlavní úlohy: 1. Legislativní pravomoc: Společně s Radou sdílí legislativní pravomoc – pravomoc přijímat právní předpisy 2. Pravomoc dohledu: Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště nad Komisí. Má pravomoc schválit nebo zamítnout navrhovaného předsedu Komise a komisaře a právo vyslovit Komisi jako celku nedůvěru. 3. Rozpočtová pravomoc: Společně s Radou kontroluje rozpočet EU, a může proto ovlivnit výdaje EU. Na konci rozpočtového procesu přijímá nebo zamítá celý rozpočet.
Evropská rada – „Vymezení strategie“ Úloha Evropské rady je stanovení politického směru a priorit EU. Členové jsou hlavy států nebo předsedové vlád všech členských států a předseda Evropské rady. Předseda je volen Evropskou radou na funkční období dva a půl roku. Předseda rovněž zastupuje Unii ve světě.
Rada – „Hlas členských států“ Rada je hlavním rozhodovacím orgánem EU. Její práce se uskutečňuje na zasedáních Rady, kterých se účastní vždy jeden ministr za každý členských stát. Účelem těchto setkání je projednat, dohodnout, pozměnit a nakonec přijmout právní předpisy, koordinovat politiky členských států nebo vymezit zahraniční politiku EU. Složení Rady se liší v závislosti na projednávaných tématech. Pokud má Rada jednat například o otázkách životního prostředí, účastní se zasedání „Rady pro životní prostředí“ ministři životního prostředí. Rada má pět hlavních úkolů: 1. Právní předpisy: Přijímá legislativní akty, nejčastěji společně s Evropským parlamentem. 2. Koordinace politik členských států: Například v oblasti hospodářství a financí 3. Společná zahraniční a bezpečnostní politika: Vytváří společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU podle strategických směrů vymezených Evropskou radou.
13
EU
Diplomatické listy 4/2014
4. Uzavírání mezinárodních dohod: Mezi EU a jedním či více státy nebo mezinárodními organizacemi. 5. Schvalování rozpočtu EU: Spolu s Evropským parlamentem přijímá rozpočet EU.
Evropská komise – „Podpora obecného zájmu“ Komise je politicky nezávislý orgán, který zastupuje a podporuje obecný zájem Unie. V mnoha oblastech je hybnou silou v rámci institucionálního systému EU: navrhuje legislativu, politiky a akční programy a odpovídá za provedení opatření Evropského parlamentu a Rady. José Manuel Barroso předsedá Evropské komisi, která je výkonným orgánem EU
Evropská komise má čtyři hlavní úlohy: 1. Navrhování nových právních předpisů: Předkládá Parlamentu a Radě návrhy právních předpisů. 2. Provádění politik EU a plnění rozpočtu: Řídi a provádí politiky a programy EU, které přijaly Parlament s Radou. Odpovídá za řízení a plnění rozpočtu EU. 3. Prosazování evropského práva: Vymáhá dodržování právních předpisů Evropské unie (společně se Soudním dvorem). Zastupování EU na mezinárodní scéně: Evropská komise je důležitý mluvčí EU na mezinárodním poli, jako je např. Světová obchodní organizace. Anton Pavlenko Zdroje: Politiky Evropské unie: Jak funguje Evropská unie. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 Obrázky - http://www.consilium.europa.eu/media/1760916/roa-sectorspecific-cs.gif, http://bookshop.europa.eu/is-bin/intershop.static/WFS/EU-Bookshop-Site/EUBookshop/cs_CZ/NA3212336.jpg, http://www.presseurop.eu/files/images/article/mayk-book.jpg?1363345351, http://www.tyden.cz/obrazek/4a2cf20259606/ep-frakceuntitled-4a2d1cde66ec3_543x300.bmp, http://euobserver.com/media/src/0d4057d1d4f7650ee9094e8146464fe9.jpg
14
Komentáře
Diplomatické listy 4/2014
Komentáře k referendu na Ukrajině PRO Jestliže si je celý svět tak jistý demokracií na Ukrajině, tak proč některé státy tvrdí, že referendum na Ukrajině porušuje mezinárodní právo? Pokud se nemýlím, tak je referendum vyjádřením názoru obyvatel dané oblasti na konkrétní téma a pojem demokracie pochází ze slov Démos kratein – vláda lidu. Všechny nás zasáhly výsledky referenda ohledně připojení Krymu k Rusku. Odpůrci připojení tvrdí, že není reálné, aby se referenda účastnilo tolik lidí. Naopak podporovatelé připojení tvrdí, že referendum ukázalo pouze názor lidu. Osobně si myslím, že pokud by obyvatelé Krymu nestáli o připojení k Rusku, byl by tento názor patrný na výsledcích referenda. Přihlédnu-li pak ještě ke skutečnosti, kolik procent původně ruských obyvatel bydlelo v této části Ukrajiny, přijde mi tento výsledek naprosto logický. Podle mě bychom měli respektovat další referendum, jestliže o něj ukrajinský lid stojí. Demokracie má vycházet z názoru lidí, tak proč jim ubírat prostor k vyjádření jejich názorů. Vždyť takovým přístupem nikdy nebudeme to, co bychom chtěli – fungující demokracií Aneta Soldánová
PROTI Zcela respektuji referendum, které proběhlo na Krymu, ale další referenda shledávám za zbytečná. Nejprve je dobré si uvědomit, že je zcela logické, že města východní Ukrajiny mají svým způsobem blíže k Ruské federaci a západní Ukrajina prahne po tom, aby byla součastí Evropské unie. Z toho vyplývá, že řešením této situace bude kompromis mezi dvěma stranami, nikoliv referendum. Většina měst na východní Ukrajině touží po větší autonomii, čímž budou samosprávné a zůstanou součastí Ukrajiny jako celku. Dalším důležitým faktorem je závislost Ukrajiny na její východní části z průmyslového hlediska a její absence by Ukrajině velmi ekonomicky ublížila. Referendum jakožto přímý projev demokracie, by měl být prospěšný občanům, ale neměl by být na úkor státu, což v tomto případě na úkor státu bude. Místo referenda, by si občané měli zvolit kvaltního prezidenta, aby už nedocházelo k politickým převratům, demonstracím a všeobecným nepokojům a zvolit spravný směr, který vyhoví Ukrajině jako celku. Karina Leonova Obrázek: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/Coat_of_Arms_of_UNR.svg/383pxCoat_of_Arms_of_UNR.svg.png
15
Kultura
Diplomatické listy 4/2014
Ukrajinská kulturní identita Stát, který vznikl teprv v devadesátých letech 20. století. Stát, který nebyl přirozeně vytvořen, nýbrž vznikl uměle na troskách Sovětského svazu. Stát, který na svém území spojil několik kultur, které se ani za dvě desetiletí nebyla schopna sjednotit svou historickou tradici vlastní státnosti. To je Ukrajina. Od rozpadu SSSR a vznikem Ukrajiny je to již 20. let, přesto většina ukrajinců neřekne svému domovu jinak než ,,Malorusko". Ruské a ukrajinské vztahy jsou dodnes velmi provázáne především s Kyjevskou Rusí, která byla až do 11. století centrem východní slovanské kultury, náboženstvím i sídlem nejvýznamnějších vladařů. Výrazným zasahováním do ukrajinské kulturní identity byla bezpochyby metoda vnitřní rusifikace, která spočívala v direktivním zasahování do lexikografické a ediční praxe v lexikálních prostředcích, a dokonce ve slovotvorbě a gramatické struktuře ukrajinského a běloruského jazyka s cílem uměle je přiblížit ruštině. Stalinem zorganizovaný umělý hladomor v letech 1932 – 1933 měl za následek životy milionů rolníků a vesničanů, která se dá označit za genocidu a vyhlazování ukrajinské identity a jazyka. Ukrajina jako ,,postgenocidní" stát tak pozbýval výrazných vazeb na svou vlastní kulturu.
16
Kultura
Diplomatické listy 4/2014
Národnostní složení na Ukrajině je více než pestré. Tato rozdílnost kultur, která každá menšina přináší je jedním z důvodu, proč je vlastní ukrajinská identita na ústupu. K ukrajinské národnosti se hlásí necelých 80 % obyvatelstva Ukrajiny; kromě Krymu, kde žijí především Rusové (60 %), tvoří Ukrajinci ve všech oblastech nadpoloviční většinu. Největší zastoupení Rusů vykazuje Doněcká oblast. Nejvýznamnější rumunskou a moldavskou menšinu má Bukovina. Etnicky nejpestřejším krajem je Budžak, kde kromě Ukrajinců a Rusů žije menšina Bulharů. V Zakarpatí žije významná maďarská minorita. Další etnickou menšinou na území Ukrajiny jsou Krymští Tataři, kteří v 12. století osídlili Krym. Kvůli blízkému vztahu s tehdejší Osmanskou říší jsou Krymští Tataři sunnitští muslimové. přichází
V 18.stoleti
ruská
nadvláda
nad Krymem, která přinesla útlak a exodus Krymských Tatarů; největší ránu jim zasadil Stalin, který je po 2. světové vesměs
válce
nechal
deportovat
do
střední Asie za kolaboraci s nacisty. Po roce 1991 se Krymští Tataři na Krym postupně vracejí. Skutečnost, že Putin bere Ukrajinu stále jako tzv. ,,Malorusko" a v důsledku toho ani neuznává Ukrajinský národ jako takový je více než jasná. Naděje na zachování už tak hluboce pošramocené ukrajinské národní identity je velmi křehká a budoucnost její existence nejasná. Nikola Braumrukrová Zdroje: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/264818-krym-je-pro-rusy-soucasti-jejich-historie/, http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/link-dossier/vyvoj-aktualniho-deni-na-ukrajine-000101, http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vaclav-Klaus-znovu-promluvil-k-Ukrajine-315576, http://zpravy.idnes.cz/putin-rusko-ukrajina-05u-/zahranicni.aspx?c=A130905_133526_zahranicni_pul obrázky: http://img.ct24.cz/cache/900x700/article/55/5500/549905.png, http://img.mf.cz/808/425/3Ethnolingusitic_map_of_ukraine.png