w w w.h u sto p e ce - cit y. cz
kulturaa sport
ubytování zajímavosti
Kulturní a spoleèenské akce v Hustopeèích
Město Hustopeče je místem dění mnoha kulturních akcí. Mezi tradiční a nejznámější patří Burčákové slavnosti v říjnu, festival vážné hudby Concentus Moraviae a samozřejmě také divadelní přehlídka amatérských souborů Šmardovo sousedské divadlo v listopadu. Kromě těchto skalních pořadů se však mohou obyvatelé a návštěvníci Hustopečí těšit na koncerty skupin různých žánrů, které se konají alespoň jednou měsíčně v sále Společenského domu. Pořadatelem těchto kulturních aktivit je Centrum volného času Městské kulturní středisko.
1
Burèákové slavnosti Od roku 1994 probíhají na hustopečském náměstí Burčákové slavnosti, které se postupně vyprofilovaly v jednu z nejstěžejnějších a nejnavštěvovanějších akcí města. Burčákovým slavnostem je věnován vždy první víkend v říjnu. Na tři dny během akce vyrostou na Dukelském náměstí mázhausy, zastávky, kde se dá koupit a konzumovat burčák. Program je doplněn o divadelní představení, hudební produkce, jarmark s řemesly a veřejné zasedání Burčákové unie, což je recesistický státní útvar.
Concentus Moraviae
2
Tato novodobá tradice připomíná slavnou minulost Hustopečí jako největšího vinohradnického města Moravy a sídla horenského soudu. Návštěvníci jsou v rámci slavností seznamováni s drastickými artikuly zdejšího horenského práva a s cechovními privilegii, oživují se vinařské zvyky a tradiční řemesla. V historickém průvodu městem mj. defilují vinohradníci, členové horenské rady a zástupci cechů.
Mezinárodní hudební festival 13 měst: Boskovice, Brno, Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Kounice, Dukovany, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kyjov, Lysice, Mikulov, Moravský Krumlov, Náměšť nad Oslavou, Rájec–Jestřebí,
Zahajování Burčákových slavností Lenka Dusilová a Eternal Seekers
3
Riegersburg, Slavkov u Brna, Tišnov, Třebíč, Valtice, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou. Se koná od roku 1995. Festival přispívá k rozvoji cestovního ruchu v regionech Jižní Morava a Vysočina a svým významem překračuje hranice České republiky. Více než třicet koncertů v průběhu měsíce června každoročně probíhá v bezmála 20 městech obou regionů.
Mìstské muzeum a galerie Hustopeèe
4
Folklor V renesančním domě U Synků v horní části náměstí má své sídlo hustopečské muzeum s galerií. V jeho prostorách jsou k vidění stálé expozice o dějinách města a o hustopečských trzích, v galerii se téměř každý měsíc otevírá nová výstava představující profesionální umělce, ale i výtvarné pokusy žáků místních škol.
Hustopeče a jejich okolí se do roku 1945 nacházely na rozhraní dvou etnik: českého a německého. Česká oblast tohoto regionu (tedy zhruba severovýchod - východ - jihovýchod Hustopečska) spadá do národopisné oblasti hanácké Slovácko, která v linii Nikolčice, Uherčice, Vranovice přechází do oblasti jižního Brněnska (Židlo-
Mìstské muzeum a galerie Hustopeèe chovicka). Jih (Mikulovsko, Lednicko), jihozápad, západ (linie Mušov-Drnolec-Znojemsko) a severozápad (v linii Mušov - Medlov - Vojkovice - Pravlov) tvořilo do roku 1945 německé osídlení. V národopisné literatuře se pro zdejší Němce užívá pojmenování „die Thayner“ (Dyjáci, Podyjáci), úřední označení znělo: „die österreichischDeutsche“ (rakouští Němci). Tyto tři oblasti měly obdobnou vinařskou kulturu, které se tu intenzivně vyvíjela od 13. století v souvislosti s německou kolonizací. Značné rozdíly ovšem panovaly v oblasti estetického cítění, zejména v oděvní kultuře. Po roce 1848 zanikl kroj zdejších Němců a kroj jižního Brněnska a svou návaznost si uchoval pouze kroj hanáckého Slovácka, který byl ze zmiňovaných krojů nejvýraznější. Dnes je slavnostní kroj hanáckých Slováků nejzápadnější oblastí kontinuálního nošení kroje na Moravě. Málokterý region se může v kulturním ohledu pyšnit takovou exkluzivitou jako právě hanácké Slovácko. V roce 1857 se zde (v Brumovicích) narodil Jan Herben, který svůj rodný kraj zachytil v řadě beletristických děl. Nejvíce ovšem hanácké Slovácko proslulo díky Aloisu a Vilému Mrštíkovým, především prostřednictvím jejich dramatu Maryša a románové kroniky Rok na vsi. Vilém Mrštík byl velkým ctitelem zdejšího kroje, oblékal do něj své návštěvy a krojovanou mládež předváděl vzácným hostům. Pro reprízu Maryši v Národním divadle v roce 1908 dokonce uspořádal burzu krojů a selského malovaného nábytku v Divákách a v okolí. Na oblékání herců a hereček dohlížela divácká švadlena Rosálie Klimešová, pro-
5
Mìstské muzeum a galerie Hustopeèe
6
tože Mrštíkovým šlo o to, aby kulisy, oděvy herců a zařízení interiérů plně odpovídaly dějišti hry. Od té doby uplynulo ovšem hodně vody a intence autorů neplatí dávno nejen v „oděvním“ aranžmá, ale velkými úpravami prošla i původní jazyková verze, resp. dialekt. I když se kroj na hanáckém Slovácku zachoval i po roce 1848, stalo se tak za cenu překotného vývoje a změn, takže etnograf Josef Klvaňa v roce 1886 rozlišil původně jednotnou formu kroje na okrsek severní a jižní. Nežádoucí změny mají však stále vzestupné pokračování, k nejzásadnějším patří neúměrné rozšíření a zkrácení sukní, zaclonění obličeje zvednutým límcem-okružím, které vytvářejí tvarově neúměrnou (disproporční) siluetu. Dalším negativním trendem je ztráta specifického estetického cítění, které se projevuje v inflaci nepůvodních zdobných prvků, ve výpůjčkách z Podluží, v užívání nevhodných materiálů a v často křiklavé barevnosti. Rekonstrukce kroje hanáckého Slovácka z jeho vrcholného období V roce 2004 uspořádalo Městské muzeum a galerie Hustopeče výstavu, která nesla název: Slavnostní kroj na Hustopečsku. Jednalo se o prezentaci současné podoby hanácko-slováckého kroje, u něhož se dodnes akceptuje dělení na dva typy: severní a jižní. I přes toto rozlišení nutno konstatovat, že se jedná o varianty jednoho krojového typu. Diferenciace existovaly a existují i mezi kroji jednotlivých obcí, ale zde jde o rozdíly naprosto nepodstatné (např. jiná barva punčoch, krajek, jiná podvazadla, stuhové úvazy apod.).
Mìstské muzeum a galerie Hustopeèe Výstava se setkala s velkým návštěvnickým ohlasem a tak vzešla myšlenka, že nestačí jen ikonografická prezentace, ale návštěvníci muzea by měli mít možnost zhlédnout kroj hanáckého Slovácka z období vrcholu jeho vývoje, tedy zhruba z let 1830-1850, kdy měl pouze jednu formu a jednotný styl, výtvarný projev a užitnost. Pro co nejzdařilejší a nejautentičtější rekonstrukci původního kroje byly podstatné zachovalé krojové součásti ze sbírek muzejních institucí (především Městského muzea v Kloboukách u Brna a Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně), dále prameny ikonografické (především litografie Wilhelma Horna z roku 1837 zachycující svobodný pár z panství Klobouky, dále obraz svatby v Kloboukách z let 1830–1850 ze sbírek zámku Lednice, fotografie z druhé poloviny 19. století…), literární (především Lidské dokumenty kobylské rodačky Augusty Šebestové, které vyšly v roce 1900 a které zachycují vývoj kroje na základě výpovědí informátorů z jižní oblasti hanáckého Slovácka ve velmi krátkých časových intervalech a významně tak doplňují a komentují Hornovu litografii). Pro kroj hanáckého Slovácka v jeho vrcholné fázi platily tyto normy: v kroji byl patrný vzájemný soulad mužského a ženského kroje, specifické estetické cítění (=vkus) a štíhlá ženská silueta. Největší oblibě se těšily syté a tmavší barvy. U ženského kroje byla přitom s oblibou užívána barva černá a tmavomodrá (viz Horn). A. Šebestová to dotvrzuje takto: „To nebyla ani dívka, dyž neměla súkenice. Napřed černý na všední deň z grób-
7
Mìstské muzeum a galerie Hustopeèe
8
Mìstské muzeum a galerie Hustopeèe skýho strážnického súkna, potom černý bliskavý, fajnový na svátek… Zástěry modrý vyvazovaný alebo barvířský modrý a černý…“ Původní styl zdobení ženských živůtků-kordul s okrouhlým a hlubším výstřihem a s aplikováním seskládaných stuh se zachoval opět na jihu. Na severu došlo v důsledku zvednutí límce (konec 19. století) ke změně zdobnosti živůtku: zašpičatělý výstřih se zdobí našíváním okázalých aplikací z korálků, flitrů, kovových krajek, stříbrných port apod. Z původní zdobnosti zůstala nanejvýš jen vnitřní stuha kolem výstřihu. Hlavní vliv na podobu mužského kroje měly i na hanáckém Slovácku vojenské uniformy, především dolmany, které měly vysoké stojaté límce a bohaté (ponejvíce zlaté) horizontální prýmkování s řadou kovových knoflíků. Raritou hanáckého Slovácka je zdobné prýmkování (palety), aplikované i na ženských živůtcích – kordulkách. Na severu se dnes nosí prýmky sešité k sobě (tvoří tak souvislou plochu), v jižních oblastech hanáckého Slovácka se prýmek imituje výšivkou. Zvlášť u ženských živůtků ale tato nápodoba působí velmi fádně až nevýrazně. Muži nosili „širočajzný“ klobouk „s lušniskama“ (aby držel tvar, užívala se výstuž–lušňa, která v původním významu označuje vozovou podpěru), který byl bohatě zdoben (ale nikoliv až „po střechu“ nebo „včetně střechy“ jako dnes) a vepředu opatřen třícípou vonicí. Mužské košile se vyšívaly jednobarevně nebo s jinobarevným detailem (např. červená s hnědou) – obdobně jako u ženských rukávců, přičemž přednost se dávala barvě červené. Zdejší specifická ornamentika byla doplňována i vyšíváním monogramů, jmen a leto-
9
počtů (rok stárkování, rok svatby). Vyšívala se manžeta, ramenní šev a výstřih. Košile měla velmi široké rukávy, límec splýval podél krku (nepřehýbal se). Klasické formy košil se nezapínaly na knoflíky, ale zavazovaly na tkanice. Mužské kalhoty byly kožené – tzv. koženky, koženice. Nezbytnou součástí mužského slavnostního oděvu byl kožený pás, často velmi široký, s 1 až 4 přezkami. Na jeho zdobení se používalo zdobné vybíjení kovovými cvočky, ale v 19. století převažovaly náročné výšivky (vlna, barevná kůže, paví brko), přičemž k nejčastějším motivům patřil monogram nebo i celé jméno nositele. Ženský věnec na hanáckém Slovácku patřil k nejbohatším vůbec. K hlavě byl upevňován stuhami – úvazovkami. Jednoduchá podoba věnce (tj. bez „deklíku“ s našitými seskládanými pentlemi) se zachovala v severní oblasti hanáckého Slovácka - např. v Brumovicích, Boleradicích. Zdůraznění pasu širokou stuhou, Šebestová uvádí, že tato stuha byla široká asi 10 cm, ovíjela se kolem pasu, vzadu se uvazovala na mašli a její konce splývaly dolů k okraji sukně. Její stabilní pozici umožňoval široký límec zástěry. Rukávce se nad loktem opatřovaly splývajícími podvazadly (zdobně smotanými stuhami). Obřadní kapesníky nosili muži i ženy. Stárky je vyšívaly svým stárkům, novomanželky novomanželům. Kapesníky měly značné rozměry (80 x 80 cm) a vyšívaly se náročně a s typickým střídáním dvou barev (např. červená v kombinaci se žlutou, s hnědou, s bílou…) i obměnou technik (plochý steh, plochý steh s křížkovým, kolem roku 1850 i dírkování). Nedílnou součástí výšivky bylo vyšité jméno a příjmení nositele/nositelky (popř. monogram) a rok
Mìstské muzeum a galerie Hustopeèe stárkování či rok svatby. Ženy nosily kapesníky v ruce (ležérně, nikoliv s pravidelným sežehlením do několika naškrobených cípů), muži měli kapesník upevněn (červenou stužkou) v nejvyšší dírce vesty. Kapesník byl podstrčen pod kordulou a zpoza ní vyčníval jeden jeho cíp. V době vrcholné fáze nosili muži vysoké kožené boty bez podpatku. K nim se nosily výhradně modré punčochy. Ženské obutí představovaly střevíce s „přazkama“, k nimž se nosily červené vlněné punčochy. Lidový oděv nepatří z hlediska lidové kultury ani do oblasti ryze materiální, ani ryze duchovní. Chrání sice svého
10
nositele před nepřízní prostředí, v němž žije, ale zároveň odráží i jeho estetický cit a vkus. Rekonstrukci hanácko-slováckého kroje z jeho vrcholného období (1830–1850) provedl v roce 2008 tým pod vedením Městského muzea a galerie Hustopeče a významnou měrou přispěl k zachování svébytnosti zdejšího kulturního dědictví a podal pomocnou ruku národopisným souborům, které se snaží o prezentaci původního taneční a písňového repertoáru. Rekonstruovaný slavnostní kroj hanáckých Slováků je vystaven ve stálé expozici („Hustopečské trhy“) Městského muzea a galerie v Hustopečích.
Kontakty Městské muzeum a galerie Hustopeče
Centrum volného času - Městské kulturní středisko
Turistické informační centrum
Centrum volného času - Dům dětí a mládeže Pavučina
Knihovna – Centrum celoživotního vzdělávání
Mateřské centrum Cipísek
11
Dukelské nám. 23, 693 01 Hustopeče tel.: 519 413 849
[email protected] [email protected] Dukelské nám. 15, 693 01 Hustopeče tel.: 519 411 401 www.volny-cas.cz,
[email protected] Dukelské nám. 23, 693 01 Hustopeče tel.: 519 412 909 www.hustopece-city.cz
[email protected] Šafaříkova 40, 693 01 Hustopeče tel.: 519 412 591 www.volny-cas.cz
[email protected] Nádražní 20, 693 01 Hustopeče tel.: 519 412 026
[email protected] Nádražní 20, 693 01 Hustopeče Provozní doba: Po, St, Čt, Pá 9.00–17.00
Kulturní akce leden
únor
12
Sportovec roku pro Hustopeče Hustopečské skákání Novoroční koncert Hustopečský džbánek Plesová sezona
březen
Velikonoční jarmark (duben) Hustopečský pulling
duben
Týden divadel pro děti Den Země a kuličkiáda České a Moravské vinařství – roky v EU - ,,O Hustopečskou pečeť“ (od r. 2004)
květen
Tradiční prvomájová přehlídka vín, vinařů Hustopečského regionu (01.05.) Den matek Krok sun krok, festival tance Setkání při dechovce Semifinále mistrovství ČR v mažoretkovém sportu
Hustopečské skákání
Kulturní akce
13
Kulturní akce
14
Centra volného èasu Centrum volného času - Pavučina
červen
červenec
Concentus moraviae Expedice krajem André Mezinárodní šachový turnaj Beach open
září
Agrotec rally Svatováclavské hody
říjen
Burčákové slavnosti Pochod Maryša
listopad
Šmardovo sousedské divadlo Svatomartinské slavnosti (od r. 2006) Dobročinná aukce pro obyvatele Diakonie Betlém v Kloboukách
prosinec
Vánoční turnaj v házené Vánoční jarmark Vycházka s koňmi a zpívání pod vánočním stromem Štěpánský pohár Vánoční košt archivních vín
„Pavučina” rozprostírá své sítě v klidové části na okraji města poblíž sportovního areálu (stadion, sportovní hala, tenisový a volejbalový kurt, koupaliště, krytý bazén). V areálu jsou všem k dispozici betonové stoly na pink ponk, skateboard park, ohniště a ostatní travnaté plochy ke spontánní zábavě. Cílem „Pavučiny” je zaujmout co nejširší spektrum dětí, mládeže i dospělých. Pravidelnou zájmovou činnost představuje asi 40 kroužků s nejrůznějším zaměřením. Velký úspěch má chovatelský kroužek, dále keramický kroužek s vlastní plně vybavenou dílnou, kytarový, šachový a třeba „šprtec“ (stolní hokej). Vedle pravidelné činnosti stojí jistě za zmínku přibližně 100 příležitostných akcí ročně. V době prázdnin „Pavučina” organizuje rekreační pobyty, tábory a soustředění zájmových skupin, kde se vystřídá na 500 dětí v 10 táborech nejrůznějšího zaměření. Centrum volného času – Kulturní středisko Kulturní středisko má sídlo v budově kina na Dukelském náměstí. Kromě pravidelných a rozsáhlých kulturních akcí, které kulturní středisko pořádá několikrát do měsíce, zajišťuje také provoz kina, půjčovnu kostýmů, předprodej vstupenek, výlep plakátů a pronájem Společenského domu.
15
Mapa Hustopeèí koupaliště
krytý bazén
16
Dùležitá telefonní èísla regionu
stadion
tenis házená
WC
radnice kostel muzeum infocentrum toalety kolem Hustopěčí stezka TGM
1 060 Radnice (ústř.) 519 44 9 441 011 Městský úřad (ústř.) 51 2 909 Infocentrum 519 41 441 090 Městská policie 519
WC
311 Nemocnice 519 407 Hasiči 519 411 020 3 Policie ČR 519 411 11 Taxi 602 506 607 Bus 519 411 241
město
HUSTOPEČE
Turistické informační centrum Dukelské nám. 23 693 01 Hustopeče tel.: +420 519 412 909
[email protected] [email protected] www.hustopece-city.cz
Jak se k nám dostanete? Hustopeče leží 25 km jihovýchodně od města Brna na dálnici D2 Brno - Bratislava a v přímé linii měst Brno – Hustopeče – Břeclav. Město je napojeno na železniční koridor Brno-Břeclav-Vídeň.
