Podniková kultura. Zuzana Džbánková PODNIKOVÁ KULTURA

2009 PODNIKOVÁ KULTURA

Podniková kultura Zuzana Džbánková

Podniková kultura 1. ást Ing. Zuzana Džbánková, Ing Džbánková Ph.D. Ph D [email protected]

Anotace • Pedmt rozvíjí kulturologické pojetí firmy a podnikového managementu p g v národním a mezinárodním prostedí. • Zdrazuje význam podnikové kultury pro celkovou výkonnost a tržní pozici podniku. • Akcentuje roli spoleenské odpovdnosti a význam uplatování etických standard a kodex v podnikové kultue. kultue

Anotace • Seznamuje s analytickými postupy podnikové kultury yap postupy py hodnocení p jejího dalšího rozvoje a zkvalitování.

Obsah • Podniková kultura kultura, její systém a mechanismy: – Vymezení V í pojmu j podnikové d ik é kkultury lt jjako k sociáln referenního systému. Kulturologické pojetí firmy a objasnní vnitní a vnjší vazby mezi kulturou a managementem a podnikovou a národní kulturou – Analytický model podnikové kultury, kultury jeho struktura a funkce. Problémy podnikové kultury v souasných (eských) podmínkách podmínkách.

O Obsah - pokraování  á í • Pojiva podnikové kultury: Klasifikace organizací podle jejich kulturních kategorií ve zvoleném systémovém rámci. Soubor formálních a neformálních vzor a hodnot ovlivujících chování zamstnanc. Orientace a pístup podnikového managementu ve stetu národní a podnikové kultury. Vliv organizaních kultur na chování firem v mezinárodním kontextu.

Obsah - pokraování • Analýza slabé a silné podnikové kultury: Faktory diferenciace podnikové kultury mezi organizacemi. Problematika existence více kultur v jednom podniku jako vzájemn si konkurujících vliv. Pímé a nepímé metody vytváení podnikové kultury. p y Vytváení y a uplatování p etických standard a kodex.

Obsah - pokraování • Význam psobení podnikové kultury: Vý Význam podnikové d ik é kkultury lt v produktivit d kti it týmové práce, v organizaním systému podniku d ik a jjeho h celkové lk é fil filozofii. fii Z Zmna  firemní kultury a specifika obtížnosti zmny  v rozdílných díl ý h ttypech h organizací. i í Postupy nutné k úspšné zmn firemní kultury a nabídka alternativních pístup ke zmn s využitím možnosti volby.

Zpsob ukonení • Zkouška formou testu

Základní literatura 1. Bedrnová , Nový a kol., Psychologie a g ízení,, Management g Press,, 2. sociologie vyd. Praha 2002 2 Bedrnová , Nový a kol 2. kol., Psychologie a sociologie ízení, Management Press, 3. rozší. vyd. Praha 2007 3 Pavlica, 3. Pavlica Podniková kultura studijní opora opora, VŠEM 2004

Doporuená  á literatura 1. Nový a kol.: Interkulturální management, Grada , Praha 1996 2. Vláil, J. a kol.: Organizaní kultura v eském prmyslu, Codex , Praha 1997 3 Dušková, 3. Dušková II., Džbánková Džbánková, Z.: Z : Etická dimenze institucionálních zmn (vybrané problémy) Oeconomica problémy). Oeconomica, Praha 2005

Doporuená literatura pokraování 4. Dušková, I., Džbánková, Z.: Etická dimenze institucionálních zmn (praktikum). Oeconomica, Praha 2006 5 Kárníková, 5. Ká ík á JJ.: Etik Etika v podnikání d iká í a ídí ídícíí práci, VŠE, Praha 1997 6. Pfeifer, L., Umlaufová, M.: Firemní kultura, Grada , Praha 1993 7. Mole, J.: Jiný kraj, jiný mrav, Management Press , Praha 1995

Odb Odborná á periodika i dik • • • • • • • •

Ekonomie a management Euro Ekonom Manažer profesionál Moderní ízení Organizace a ízení Podniková organizace a management Britské listy

I t Internetové t é odkazy dk • • • •

Podniková kultura Management I tit t for Institute f Global Gl b l Ethics Ethi DePaul Institute for Business and Professional Ethics • Business Ethics • Industrial and Corporate Change

1 Vymezení základních pojm „ „ „ „ „

Kultura Morálka Etika Podniková etika Podniková kultura

V Vymezení í kultury k lt • Kultura (z lat. cultura - zušlechování) hodnoty k nimž se lidé • Kulturu tvoí hodnoty, hlásí, normy, které dodržují a hmotné statky které vytváejí (A.Gidens). statky, (A Gidens) g ý systém y význam, ý hodnot a • Integrovaný norem chování pocházejících ze spolenosti a pedávaný z generace na generaci prostednictvím socializace (Murphy R. (Murphy, R F) F).

Vymezení kultury - pokraování • Obecný rámec, v nmž lidé díky socializaci získávají dobov a místn specifický soubor hodnot, názor a ji ý h kkulturních jiných lt í h rys,  prostednictvím t d i t í nichž vnímají a interpretují veškerou realitu.

Vymezení kultury - pokraování • Souhrn duchovních a materiálních hodnot vytváených t áených relativn relati n uzaveným a eným systémem v celé jeho historii. • Kultura vytvoila umlé prostedí, jež lovk postavil mezi sebe a pírodu ve snaze pežít a žít. Kultura nahradila instinkty. instinkty

Vymezení kultury - pokraování • Kultura má kumulativní charakter, který je umocnn používáním symbol (ei, písma apod.). • Kultura spoívá ve schematizovaných a ustálených zpsobech myšlení, cítní a reagování, á í nabytých b tý h a pedávaných  dá ý h zejména j é pomocí symbol.

Kultura, morálka a hospodáství • Jádro kultury tvoí tradiní (tj. historicky pedávané a vybrané) p y ) ideje j a zejména j s tmito idejemi spojené hodnoty. • Kultura jje tak determinantem chování ((tj.j morálky) ve spolenosti, spolupodílí se na y morálního rámce jednotlivc j i ve vytváení spolenosti a dává mu smysl. • Vytváí identifikovatelný systém ízení a sebeízení nezbytný pro spolený život j jednotlivc.

Kultura morálka a hospodáství Kultura, p - pokraování • Procesem kulturní evoluce došlo zárove k vypracovávání relativn efektivních zpsob naplování lidských poteb v rámci omezených životních podmínek. • Všechny vynálezy techniky, postupná kumulace poznání a vdomostí byla možná díky kultue a jejímu neustálému vývoji vývoji.

Morálka • pekrývání dvou termín: morálka a etika • Definice morálky – „Nkteí filozofové rozlišují mezi etikou a morálkou, nebo morálka se prý vztahuje k lidskému jednání a hodnotám hodnotám, zatímco etika se týká studia tchto oblastí.“(Lukni, A.S.) – „Etika Etika je zkoumání povahy a píin morálky, morálky piemž morálka znamená morální soudy, normy a pravidla jednání.“ p j ((O. C. Ferrell a J. Fraedrich)) – – „morálka se vztahuje k jednání lidí (resp. opomenutí uritého jednání) .“ (B. Molitor)

Morálka - pokraování • Morálka je skutený projev individua i vtšího celku v oblasti morálních soud soud, norem a pravidel jednání. • Tradiní definice chápe morálku jako pravidel,, hodnot,, ale i postoj p j soubor p a pesvdení, které ovlivují a regulují lidské jednání. jednání Je mírou humanity humanity.

Morálka - pokraování • Morálka však neznamená pouhou registraci vžitých a zddných hodnot, ale snaží se pekonat horizont a vztahovat se k tomu, co by mlo být. ý To znamená vytváet y nová kritéria, jež povedou k vtší prospšnosti, funknosti a lidskosti mravního jednání. • Morálka se vyvíjí s vývojem lidské spolenosti spolu s kulturou, resp. jako souást kultury.

Morálka - pokraování • Z latinského moralis (mos = mrav). Pedstavuje soubor hodnot, norem a vzorc chování pretendujících na regulaci vztah mezi jednotlivci, mezi jednotlivcem a spoleenskou skupinou i mezi spoleenskými skupinami navzájem.

Morálka - pokraování • Jejich respektování je vynucováno sankcemi veejného eejného mínní, mínní respektive respekti e podléhá neformální sociální kontrole, i když závažná ást morálního kodexu se j v ad kultur zárove transformuje v právní kodex.

Hodnoty • Hodnoty jsou presentovány uritým obsahem postoje vyjádeného ve vdom l  é pozitivním lenném iti í nebo b negativním ti í soudu. d • Sdílí-li uritá osoba uritou hodnotu, znamená to, že upednostuje (z osobních i sociálních dvod) uritý zpsob jednání nebo cílový í ý stav existence. Hodnoty pedstavují jednu ze základních složek k lt kultury, nejsou j nemnné.  é

Hodnoty - pokraování • Hodnotami se zpravidla p nazývají ý j pedmty, myšlenky (ideje), iny, y a nkdyy dokonce jenom j zámry pedstavy, které nabývají z hlediska j nebo p potebyy uritého lidského zájmu žádaný, oekávaný i chtný význam. • Svt vnímáme prostednictvím hodnot.

Hodnocení a hodnotové orientace • proces hodnocení probíhá ve tech fázích: – fáze poznávací (slouží k postižení významu vcí),  í) – fáze citová (interakce poznávacích, volních a citových proces, kdy se vytváí jakási „koncepce o žádoucím“), – fáze direktivní (hodnotitel zobecováním smuje j k vytváení y koncepce). p )

Hodnocení a hodnotové orientace • Všechny ti složky hodnotícího procesu urují smr  ttoku k lidských lid ký h myšlenek. šl k Komplexní, K l í ulenné a azené principy, které pak plynou ze vzájemného áj éh psobení  b í všech š h tí analyticky l ti k odlišných složek hodnotícího procesu (h d (hodnocení), í) nazýváme ý á h d t é orientace. hodnotové i t • Vytváíme hierarchii (ebíek) hodnot podle významu.

Hodnocení a hodnotové orientace – pokraování • Hodnotovou orientaci je možno chápat jako tendenci zdrazovat urité hodnoty a vnovat se pedevším tm ži t í aktivitám, životním kti itá které kt é jsou j s nimi i iv souladu

Etika • Etika - (z eckého éthos = mrav, zvyklost) – filozofická disciplína nebo uení o odpovdném jednání uvnit lidského spolubytí. Synonymem je morální filozofie. • Nejastji bývá etika vymezována jako vda o morálce. Etická problematika zahrnuje poznání existujících mravních vztah, problematiku normativní, preskriptivní, ale také zkoumání jazyka etiky, morálky a etických metod.

Etika - pokraování • Zabývá se volbou kritérií správného jednání zdvodnním jednání, d odnním a ospravedlnním píslušné morálky, hledáním systému standard morálních p postoj. j

Etika - pokraování • Etika má smysl, pokud v život existují problémy, blé jjež ž vybízejí bí jí k vyjadování j d á í a zkoumání mravních rozhodnutí a hodnot. • K významným ý ý oblastem bl t aplikované lik é etiky tik patí nap. lékaská etika, biotika, právní etika, etika životního prostedí, podnikatelská etika apod. p p

Obl ti zkoumání Oblasti k á í etiky tik • Cílem deskriptivní etiky je etická oblast jako empirická skutenost. k t  t Deskriptivní D k i ti í etika tik popisuje, i j co jje etické ti ké u konkrétních sociálních struktur (národ, kultur nebo sociálních skupin), a zjišuje faktory odpovdné za promnu  morálních ál í h h hodnot d t a pedstav.  d t D Deskriptivní k i ti í etika tik pouze popisuje danou situaci. • Normativní etika sleduje etino pod zorným úhlem povinnosti. Zkoumá normy, jimiž se ve svém mravním rozhodování lidé ídí. Zabývá se jak otázkami povinností, kdy íká, jak by lovk ml jednat (deontologické otázky), jednak hodnotami, jež mravní rozhodnutí vyjadují a ptá se, je-li správné to i ono dlat (axiologické otázky) otázky). • Metaetice jde o filosofické objasování pedpoklad etických soud.

Etika Etik • IIndividuální di id ál í – Zabývá se morálními otázkami jednotlivce pi jeho úsilí o vlastní blaho • Sociální – Zamená na spolené, obecné dobro – Hledá univerzální lidské hodnoty • Profesní – Aplikuje obecná etická pravidla na pomry konkrétních obor lidské innosti (lékaství, novináství, poradenství apod.)

Etik - pokraování Etika k  á í • Environmentální – eší vztah lovka (jedince i lidstva) vi všemu nelidskému

• Hospodáství – eší etické problémy související s transformací stávajícího nebo s budováním nového ekonomického ádu v duchu princip spravedlnosti, solidarity, spoleenského blaha, demokracie, humanita apod.

Jaký J ký jje vzájemný áj ý vztah t h morálky, álk etické ti ké teorie, morální filozofie a etiky? • Morálka uvádí, co by lovk ml dlat. • Etická teorie sestává z filozofických pro a p proti morálce, respektive p dvod p ospravedluje morálku. • Morální filozofie hledá systém standard morálních postoj na základ analýzy a obhajoby postoj a princip. princip • Etika se vztahuje k morálním postojm i etickým teoriím teoriím.

Podniková etika • Resp. (business ethics) etika podnikání smuje k rozvoji podnikové strategie schopné konsensu. • Reflexe etických princip do veškerých podnikatelských inností zahrnující individuální korporativní hodnoty. individuální, hodnoty

Jaký J ký jje rozdíl díl mezii pojmy j podnikatelská, d ik t l ká podniková a hospodáská etika? • Hospodáská p etika ((makroúrove)) se snaží o nalezení správného, skutenosti pimeného hospodáského p ádu a o nalezení odpovdí p na všechny otázky, které s tím souvisí. Odvoduje a legitimuje g j samotný ý rámec,, v nmž se následn pohybuje podniková/podnikatelská etika.

Jaký J ký jje rozdíl díl mezii pojmy j podnikatelská, d ik t l ká podniková a hospodáská etika? • Podniková etika (pevážn mezoúrove) se zabývá skutenosti pimeným podnikatelských ý subjekt j chováním p (korporací, podnik).

Jaký je rozdíl mezi pojmy podnikatelská, podniková a hospodáská etika? • Podnikatelská etika (pevážn mikroúrove) se v mnohém podobá podnikové etice. etice Svou pozornost však ješt více zamuje na jednotlivce.

Podniková kultura • Podniková á kultura je vzorec základních á í a rozhodujících pedstav, které uritá sk pina nale skupina nalezla la i vytvoila, t oila odkr odkryla la a rozvinula, v rámci nichž se nauila zvládat problémy vnjší adaptace a vnitní integrace a které se tak osvdily, že jsou chápány jako všeobecn platné. • Noví lenové organizace je mají pokud možno zvládat, ztotožnit se s nimi a jednat podle nich (E.H. Schein).

Podniková kultura - pokraování • Podniková kultura je komplexem pedpoklad p p (píp. (p p p pesvdení), ), hodnot,, norem chování a postoj, které jsou pro každou firmu jjedinené,, sdílené a vytváejí pro ni specifický podnikatelský styl. • P Podniková d ik á kultura k lt ovlivuje li  j podnikovou d ik strategii, strukturu, kontrolu, odmování, vzájemné áj é chování h á í len l  skupin k i atd. td

Podniková kultura - pokraování • Podnik rozvíjí své vlastní originální a nezamnitelné pedstavy, pedstavy hodnotové systémy a vzory jednání, které se projevují j jí ve shodném h d é i alespo l  obdobném jednání jednotlivc uvnit podniku i vi jeho vnjšímu okolí. • Základ podnikové kultury tvoí kulturní systém (viz T. Parsons).

Podniková kultura a podniková etika • Podniková kultura zahrnuje spolené hodnoty a normy normy, pravidla a standardy jednání a vzájemného kontaktu, jejichž cílem je pozitivn ovlivnit podnikové procesy. • Podniková P d ik á etika tik je j však š k záležitostí ál žit tí vzniku tchto norem a charakteru, který j jijim na poátku je átk vtisknut. ti k t

Použitá literatura 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Bedrnová , Nový a kol., Psychologie a sociologie ízení, Management Press, Praha 2002. ISBN 80-7261-064-3. Pavlica, Podniková kultura studijní opora, VŠEM 2004 Bláha, J., Dytrt, Z.: Manažerská etika. Management Press, Praha 2003. ISBN 80-7261-084-8. aník, P., ezbová, L., van Zavrel, T.: Metody a nástroje podnikatelské d ik t l ké etiky. tik O Oeconomica, i P Praha h 2005 2005. ISBN 80 80-245245 0980-6 Dušková, I., Džbánková, Z.: Etická dimenze institucionálních zmn – vybrané problémy problémy. Oeconomica Oeconomica, Praha 2005 2005. ISBN 80 80245-0961-X. Friedel, L.: Etika podnikání. Rotary Club, Ostrava 2002. Dostupné na http://www.bestpractices.cz/praktiky/ETIKA_V_PODNIKANI/etika_ v_podnikani_prezentace.ppt

Podniková kultura 2. ást Ing. Zuzana Džbánková, Ing Džbánková Ph.D. Ph D [email protected]

Základní literatura 1. Bedrnová , Nový a kol., Psychologie a g ízení,, Management g Press,, sociologie Praha 2002 2 Bedrnová , Nový a kol 2. kol., Psychologie a sociologie ízení, Management Press, 3. rozší. vyd. Praha 2007 3 Pavlica, 3. Pavlica Podniková kultura studijní opora opora, VŠEM 2004

Doporuená literatura 1. Nový a kol.: Interkulturální management, Grada , Praha 1996 2. Vláil, J. a kol.: Organizaní kultura v eském prmyslu, Codex , Praha 1997 3 Dušková, 3. Dušková II., Džbánková Džbánková, Z.: Z : Etická dimenze institucionálních zmn (vybrané problémy) Oeconomica problémy). Oeconomica, Praha 2005

Doporuená D  á lit literatura t pokraování 4. Dušková, I., Džbánková, Z.: Etická dimenze i tit i ál í h zmn institucionálních  (praktikum). ( ktik ) Oeconomica, Praha 2006 5 Kárníková, 5. Ká ík á J.: J Etika E ik v podnikání d iká í a ídící ídí í práci, VŠE, Praha 1997 6. Pfeifer, L., Umlaufová, M.: Firemní kultura, Grada , Praha 1993 7. Mole, J.: Jiný kraj, jiný mrav, Management Press , Praha 1995

Odborná periodika • • • • • • • •

Ekonomie a management Euro Ekonom Manažer profesionál Moderní ízení Organizace a ízení Podniková organizace a management Britské listy

Internetové odkazy • • • •

Podniková kultura Management I tit t for Institute f Global Gl b l Ethics Ethi DePaul Institute for Business and Professional Ethics • Business Ethics • Industrial and Corporate Change

2P Podnik d ik – sociální iál í a kulturní k lt í systém • Organizace a podniky vedle ekonomických a funkn – výrobních jednotek pedstavují také specifické sociální a kulturní systémy. • Podstatu a základní mechanismy g lidských ý spoleenství, p , vetn fungování organizací, se snaží vysvtlit rzné sociologické teorie. teorie

2P Podnik d ik – sociální iál í a kulturní k lt í systém - pokraování •

Veškeré tyto pístupy lze roztídit podle dvou základní dimenzí: 1. Radikální zmna VS regulace 2 Objektivistický VS subjektivistický 2. pístup.

Sociologické S i l i ké pístupy í t k chápání há á í sociálních útvar • Koncepce radikální zmny jsou sociologické pístupy, které tvrdí, tvrdí že pod povrchem zdánlivého poádku každé spolenosti je ukryt hlubší strukturální konflikt (nap. nerovný pístup k rzným zdrojm a prostedkm, rozpor mezii d deklarovanou kl a žit žitou id ideologií), l ií) kt který ý mže ž být vyešen pouze zásadní (revoluní) zmnou. • Koncepce regulace se orientují na objasnní otázky co udržuje lidská spoleenství pohromad, co z nich iní relativn stabilní a soudržné celky (nap. Jak je možné, že ve své biologické podstat sobecká lidská individua vzájemn spolupracují?). spolupracují?)

Sociologické S i l i ké pístupy í t k chápání há á í p sociálních útvar - pokraování • Objektivistické pístupy se na lidskou spolenost l  t dí dívají jí z následujících á l d jí í h perspektiv: kti (1) spolenost je objektivn nezávislá na jedinci – tj. tj její j jí existence i t a fungování f á í se ídí zákony, ák které nemže jednotlivec ovlivnit, (2) chování a myšlení šl í lidí je j urováno  á spoleností l  tí a její j jí kulturou, (3) chceme-li lidské spolenosti porozumt, t musíme í se na níí dívat dí t z vcného  éh odstupu.

Sociologické S i l i ké pístupy í k chápání há á í sociálních útvar - pokraování • Subjektivistické pístupy zastávají stanovisko „opané“: (1) spolenost je utváena konkrétními jedinci a jejich individuálními aktivitami, (2) lovk je ve svém jednání a myšlení svobodný, je na nm, do jaké míry se nechá ovlivnit okolní spoleností a (3) lidskou spolenost musíme uchopovat „zevnit „zevnit“ – chceme li jí pochopit, musíme se na ní nauit dívat oima lidí, kteí ji utváejí.

Sociologické S i l i ké pístupy í t k chápání há á í p sociálních útvar - pokraování • Funkcionalistická sociologie (objektivismus a regulace) – vtšina klasických pístup ke studiu organizace (Weber, Taylor, Mayo a další) , snaha p pochopit p zákonitosti fungování g sociálních systém a na tomto základ je ídit. • Interpretativní sociologie (subjektivismus a regulace) – snaha pochopit na základ jakých individuálních motiv a orientací lidé utváejí skupiny a spoleenství (nap. Morenova sociometrie). )

Sociologické S i l i ké pístupy í t k chápání há á í sociálních útvar - pokraování • Radikáln humanistická sociologie ( bj kti i (subjektivismus a radikální dikál í zmna)  ) – odmítání d ítá í moderní spolenosti jako nehumánní a „pirozenému pirozenému“ lidskému já cizí systém (existencionalismus, anarchismus). • Radikáln strukturalistická sociologie (objektivismus a radikální zmna) – snaha id tifik identifikovat t základní ákl d í strukturální t kt ál í konflikt k flikt a revolun zmnit celou spolenost (nap. Marx).

Teoretické T ti ké pístupy í t k uspoádání ádá í a g podnik p fungování • Byrokratická forma organizace ízení – snaha h o maximální i ál í efektivnost f kti t ((pelom  l 19 19. a 20. stol.) • Organistické teorie - založené na analogii organizace, organizace resp resp. podniku a biologického organismu • Kuturologický pístup (70. a 80. léta)

P Parsonsova k koncepce sociálních iál í h útvar • •

Strukturální funkcionalismus Odlišuje tyi hierarchicky uspoádané rozhodující dílí subsystémy: 1. Biologicko-organický systém – programové elementy, které determinují fyziologickou stránku jednání.

Parsonsova koncepce sociálních útvar - pokraování 2. Psychologický systém – základní poteby a motivy jednání sociálních aktér. aktér 3. Sociální systém – soustava sociálních rolílí uvnit it skupin, k i jjejichž ji hž iinterakce t k probíhá na základ sociálních norem (je zdvodnna d d  sociálními iál í i h hodnotami d t i a na hodnoty je orientována).

Parsonsova koncepce sociálních útvar - pokraování 3. Kulturní systém y - hodnotová a významová základna jednání. Vytváí a ý spojení p j ve mní strukturu hodnotových vztahu k cílové realit.

Parsonsovy základní podmínky existence sociálního útvaru 1. Stanovení cíl – vnitní orientace jednotlivc, motivace k jejich dosažení. y – stabilita 2. Udržení struktury institucionalizovaných kulturních vzorc, jež definují j strukturu systému. y 3. Integrace – pizpsobení se subsystém pro efektivní fungování celostního systému systému. 4. Adaptace – pežití, zachování systému ve vztahu k okolí okolí.

3 Zákl Základní d í elementy l t a úrovn ú  podnikové kultury (E.H. (E H Schein) • Podnikovou kulturu si lze pedstavit jako ja o hierarchicky e a c c y uspo uspoádaný áda ý systé systém tí vzájemn propojených úrovní: (1) základní pedstavy a východiska, východiska (2) sociální normy a standardy jednání a (3) systém té symbol. b l

3 Zákl Základní d í elementy l t a úrovn ú  podnikové kultury - pokraování 1. Základní rovina podnikové kultury p v celkovém p pohledu na svt a spoívá v pístupu k životu, práci, lidem i sob samým i k životu jednotlivých spolupracovník.

3 Základní elementy a úrovn podnikové d ik é kultury k lt - pokraování k  á í 2. Na stední úrovni podnikové kultury jjsou to nepsaná p i psaná p pravidla p spoleenského styku, obecn uznávané hodnotové preference, zásady a pravidla pracovní morálky, loajality k firm, firm vztahu k podniku podniku, partnerm, zákazníkm, akcionám.

3 Zákl Základní d í elementy l t a úrovn ú  podnikové kultury - pokraování 3 N 3. Nejvyšší j šší ú úrove  tvoí t í jednoznan j d   viditelnou a cílevdom konstruovanou složku l žk podnikové d ik é kkultury. lt • Jde o vnjší j p projevy j y spoleenského p styku, architekturu a vybavení pracoviš,, podnikové p p symboly y y ((logo), g ), oslavy, obady a rituály, mýty, podnikový p ý žargon, g , obleení.

Spolené charakteristiky podnikové kultury p y 1. PK jjako celek nemá žádnou vlastní individuální objektivní formu své existence která by stála mimo existence, subjektivní rovinu interpersonálních vztah konkrétních spolupracovník spolupracovník. „ Jde o sdílená pesvdení, normy a hodnoty, které si utváejí, definují a interpretují lenové sociálního systému sami.

Spolené charakteristiky podnikové kultury - pokraování 2 PK oznauje spolené hodnoty a 2. normy. Nejde o prostý souhrn i prmr i di id ál í h h individuálních hodnotových d t ý h preferencí, f í postoj i norem jednání, ale o skupinový fenomén, který je nadindividuální a má výrazn sociální povahu.

Spolené charakteristiky podnikové kultury - pokraování – Nosné p postoje, j , normy y a hodnoty y vznikají j v procesu vzájemné interakce a komunikace v podniku. – Rodina, zájmové skupiny a další sociální prostedí t dí mohou h mít ít odlišné dliš é kkulturní lt í znaky. k – PK psobí  bí jjako k normativní ti í faktor f kt upravující jí í a sjednocující vdomé jednání jednotlivc v organizaci. organizaci

Spolené S l  é charakteristiky h kt i tik podnikové kultury - pokraování 3 PK má historicky pechodný charakter 3. (vzniká, rozvíjí se, mní se a zaniká v konkrétním ase a míst) v závislosti na formách a intenzit interakcí uvnit organizace a mezi organizací a vnjším p prostedím.

Spolené charakteristiky podnikové kultury - pokraování 4 PK je výsledkem pedevším procesu 4. uení, jehož základ spoívá ve vzájemném áj é psobení  b í vnjšího jšíh okolí k lí a vnitní koordinace. 5. PK je dále zprostedkována v adaptaním procesu. procesu

Spolené S l  é charakteristiky h kt i tik podnikové kultury - pokraování 6 PK umožuje snadnou orientaci ve 6. vnitropodnikovém dní a sjednocuje a zprostedkovává význam jednotlivých skuteností a událostí v podniku. PK vytváí kontext pro veškeré rozhodovací procesy, p y, zprhleduje p j dní v p podniku a orientaci v nm.

4 Sil Silná á podniková d ik á k kultura lt a jjejí jí souvislosti • Musí splovat ti kritéria: 1. Jasnost a srozumitelnost – PK založena l ž ši široce, opírá í á se o rozsáhlý áhlý konzistentní soubor hodnot, standard a symbol, které vytváejí vnitní, logicky p ý a bezrozporný p ý celek. uspoádaný Snadná sdlitelnost. 2 Rozšíenost napí celým podnikem 2. podnikem.

4 Silná podniková kultura a její souvislosti - pokraování 3. Zakotvenost p podnikových ý hodnot a norem v jednání naprosté vtšiny pracovník. • Síla a slabost podnikové kultury úzce souvisí i s její vnitní diferenciací na dílí subkultury. • Subkultury jsou relativn samostatné samostatné, odlišné sociální normy nebo hierarchie hodnotových preferencí Vznikají mezi rznými úrovnmi preferencí. ídící hierarchie nebo funkními oblastmi.

4 Sil Silná á podniková d ik á k kultura lt a jjejí jí souvislosti - pokraování • ím diferencovanjší je organizaní struktura, t kt tím tí snadnji d ji a astji  tji se vytváejí t á jí dílí subkultury, které zabraují existenci jednotné podnikové kultury kultury. • Nutnost jednotné a silné podnikové k lt kultury. • Je nezbytné, aby rozhodující podnikové cíle a priority, cesty a zpsoby jejich dosažení byly akceptovány všemi pracovníky.

Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166 [email protected]

www.vsem.cz