VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Mezinárodní obchod
Ekonomika současné české myslivosti v rámci EU
Diplomová práce Vypracovala: Bc. Markéta Kalábová Vedoucí diplomové práce: doc. PaedDr. Milan Vošta, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Ekonomika současné české myslivosti v rámci EU“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne ………..
............................... Podpis
Poděkování Chtěla bych velmi poděkovat mému vedoucímu, doc. PaedDr. Milanu Voštovi, Ph.D., za jeho odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování diplomové práce.
Abstrakt Tématem diplomové práce je vyhodnocení ekonomického postavení myslivosti v České republice v kontextu Evropské Unie. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První část se zaměřuje na ekonomicko-teoretické přístupy ve vztahu k myslivosti, definuje základní pojmy a uvádí nejdůležitější legislativní předpisy. Součástí této kapitoly je problematika oceňování volně žijící zvěře v České republice v komparaci se sousedními státy. Druhá kapitola pojednává o legislativních předpisech, programech a politikách Evropské Unie ve vztahu k myslivosti. V rámci této části jsou uvedeny nejdůležitější organizace a jejich vliv na myslivecké hospodaření v České republice. Závěrečná kapitola je věnována vyhodnocení mysliveckého hospodaření v České republice podle výnosů a nákladů. V této části je zhodnocen stav nejdůležitějších druhů volně žijící zvěře v České republice s poukázáním na nejdůležitější problémy a jejich možná řešení. Součástí této kapitoly je případová studie zaměřená na hospodaření Mysliveckého sdružení Chotěbudice.
Abstract The master thesis deals with evaluation of the economic status of hunting in the Czech Republic within European Union. The thesis is divided into three main chapters. The first part is focused on economic-theoretical approaches in relation to hunting, defines basic terms and outlines the most important legislative regulations. The component is also the issue of the valuation of wildlife in the Czech Republic in comparison with neighbour states. The second chapter is about legislative regulations, programmes and policies of the European Union in relation to hunting. In this part there are listed the most important organizations and their influence on game management in the Czech Republic. The final chapter is devoted to evaluation of game management in the Czech Republic according to profits and costs. This section evaluates the status of the most important species of wildlife in the Czech Republic with the reference to main problems and their possible solutions. The component of this part is the case study focusing on the management of the Hunting Association Chotěbudice.
Obsah Úvod ............................................................................................................ 1 1
Základní východiska a přístupy k myslivosti ................................... 3 Ekonomické teorie ve vztahu k myslivosti ..................................................... 3
1.1 1.1.1
Environmentální ekonomie ..................................................................... 4
1.1.2
Ekologická institucionální ekonomie...................................................... 5 Dějiny lovectví a myslivosti ........................................................................... 7
1.2 1.2.1
Vývoj lovectví a myslivosti v českých zemích ....................................... 9
1.2.2
Počátky ochrany zvěře v českých zemích............................................. 10
1.2.3
Význam myslivosti a osobnost myslivce .............................................. 10 Základní právní předpisy, hlavní pojmy a myslivecká mluva ...................... 13
1.3
Myslivecká mluva ................................................................................. 16
1.3.1
Oceňování přírodních zdrojů ........................................................................ 17
1.4
2
1.4.1
Význam a metodika oceňování ............................................................. 17
1.4.2
Oceňování zvěře v legislativním prostředí ČR ..................................... 21
1.4.3
Způsoby ocenění zvěře v sousedních státech ....................................... 25
Česká myslivost v rámci EU ............................................................ 28 2.1
Myslivecké legislativní systémy států EU .................................................... 28
2.2
Právní předpisy a programy EU.................................................................... 30
2.2.1
Nařízení a Směrnice EU ....................................................................... 30
2.2.2
Natura 2000........................................................................................... 32
2.2.3
Iniciativa pro udržitelný lov .................................................................. 36
2.2.4
Zelená infrastruktura ............................................................................. 37
2.2.5
Společná zemědělská politika EU......................................................... 37
2.3
Organizace ve vztahu k myslivosti ............................................................... 40
2.3.1
FACE .................................................................................................... 40
2.3.2
Mezinárodní rada pro myslivost a ochranu zvěře ................................. 43
Světový svaz ochrany přírody............................................................... 44
2.3.3
Myslivecká politika ČR ................................................................................ 45
2.4 2.4.1
3
Dotace pro myslivost ............................................................................ 48
Ekonomika české myslivosti ............................................................ 50 3.1
Držitelé honiteb............................................................................................. 50
3.2
Ekonomika uživatelů honiteb ....................................................................... 53
3.2.1
Výnosy uživatelů honiteb ..................................................................... 53
3.2.2
Náklady uživatelů honiteb .................................................................... 71
3.3
Výsledky hodnocení a návrhy na změny ...................................................... 78
3.4
Ekonomika Mysliveckého sdružení Chotěbudice........................................ 82
3.4.1
Úroveň honitby MS .............................................................................. 82
3.4.2
Výnosy MS Chotěbudice ...................................................................... 83
3.4.3
Náklady MS Chotěbudice ..................................................................... 86
3.4.4
Návrh na zlepšení hospodaření MS Chotěbudice ................................. 89
Závěr ......................................................................................................... 91 Seznam použité literatury....................................................................... 94 Seznam tabulek...................................................................................... 100 Seznam obrázků .................................................................................... 101 Seznam příloh ........................................................................................ 102 Přílohy .................................................................................................... 103
„Myslivec nechová zvěř proto, aby ji mohl střílet, ale střílí ji proto, aby ji mohl chovat.“
Úvod Lov zvěře patřil mezi nejstarší lidské činnosti související s obstaráváním potravy a s vývojem člověka se také postupně měnil. Z pouhého zajišťování stravy se vyvinula cílená hospodářská činnost zaměřená na nejrůznější aspekty managementu zvěře. Myslivost v dnešní době představuje komplexní obor napříč mnoha oblastmi. Současné ekonomické problémy se v oblasti myslivosti stávají
stále více
diskutovanými a volajícími po zlepšení. V dnešní komerční době, která se řídí především zákonitostmi tržního hospodářství, kde hospodářské činnosti jsou posuzovány ekonomicky, lze tvrdit, že takovéto hodnocení na úseku myslivosti chybí. Myslivost je tak na veřejnosti kontroverzním tématem a terčem kritiky laické veřejnosti. Vztahy ochránců přírody a myslivců jsou často konfliktní, ačkoliv cíle obou skupin jsou stejné. Rozdílné jsou však nástroje k naplnění těchto cílů. Zatímco ochránci přírody prosazují názory, že příroda je samoregulátor a je jen potřeba ji vhodně podporovat, myslivci chápou, že v dnešní době již není možné přírodu ponechat procesům, které platily dříve v neporušené krajině, a je potřeba zvěř cílevědomě chovat a pečovat o ni. Problematika dlouhodobé udržitelnosti zvěře je v současné době velice aktuálním tématem. Cílem diplomové práce je vytvořit rámcový přehled ekonomické oblasti současné české myslivosti jak na úrovni národní tak mezinárodní, především v kontextu Evropské Unie. Hlavním záměrem této práce je potvrdit nebo vyvrátit následující hypotézu: „Myslivost představuje rozumné využívání obnovitelných přírodních zdrojů a je nutným managementem populací lovné zvěře.“ Na základě odborné literatury, dokumentů, článků, legislativních předpisů a názorů odborné veřejnosti na dané téma budou zhodnoceny přístupy jednotlivých institucí a mysliveckých subjektů k managementu zvěře v ČR a v Evropské Unii. Pro analýzu a následné vyhodnocení početních populací jednotlivých druhů zvěře budou použity 1
statistické záznamy Českého statistického úřadu a Ministerstva zemědělství o výši lovu zvěře za posledních 16 let. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První část se zaměřuje na ekonomickoteoretické přístupy k hospodaření se zvěří, následuje historický vývoj lovu, ale i ochrany a péče o zvěř, která se s postupem času stala předním bodem mysliveckého hospodaření v České republice. Myslivost je charakteristická tím, že zasahuje do mnoha oborů a proto správně definované pojmy, jakož i zákonná nařízení musí předcházet následným vyhodnocením. Další významnou částí této kapitoly je problematika oceňování zvěře jako přírodního bohatství. Určení ekonomické hodnoty představuje vyjádření lidských preferencí a dochází tedy k subjektivně pojatým závěrům. Vhodně oceněná zvěř je tedy základním bodem pro určení přínosu pro lidskou společnost. Druhá kapitola se zaměřuje na hodnocení české myslivosti v rámci Evropské Unie. Cílem této části je posouzení přístupů Evropské Unie k mysliveckému hospodaření, vyhodnocení jednotlivých legislativních předpisů a programů z hlediska rozhodování o ochraně a managementu fauny, jakož i o ochraně jejich přirozeného prostředí. Součástí jsou i východiska nevýznamnějších organizací souvisejících s myslivostí a jejich přístupy. Třetí kapitola se věnuje analýze statistických dat s cílem vyhodnotit myslivecké hospodaření na území České republiky. Podrobně je zhodnocen chov hlavních druhů zvěře na našem území a jsou posouzeny důsledky změn v jejich početních populacích. V rámci kapitoly jsou uvedeny položky, které tvoří výnosy a náklady sloužící pro vyhodnocení ekonomického aspektu myslivosti. Součástí diplomové práce je případová studie zaměřená na hodnocení mysliveckého hospodaření Mysliveckého sdružení Chotěbudice v současném institucionálním nastavení. Záměrem této kapitoly je posouzení efektivity stávajícího mysliveckého hospodaření a vytvoření návrhů na zlepšení.
2
1 Základní východiska a přístupy k myslivosti
1.1 Ekonomické teorie ve vztahu k myslivosti Příroda, ve které žijeme, která nás obklopuje a které jsme součástí, představuje celek s mnoha komplexními vazbami a postupy. Za ryzí přírodu se označuje taková, která je původní a nedotčená lidskými zásahy. Naopak se vznikem lidí se začíná příroda využívat a měnit pro uspokojení lidských potřeb. Takováto příroda bývá označována jako druhotná.1 Hodně částí přírody bylo dlouhou dobu považováno za dar přírody a bylo lidstvem využíváno bezplatně. Spolu s intenzivním ekonomickým rozvojem se však stále více přírodního bohatství stává ekonomickými statky. Přírodní statky jsou hodnoceny jako statky ekonomické, pokud je jejich využívání spojeno s jejich nedostatkem či vzácností. Ekonomická hodnota, vyjádřená prostřednictvím peněžních jednotek, slouží pro hodnocení nejrůznějších lidských činností.2 Pojmu ekonomické hodnoty se věnovali již antičtí filosofové. Aristoteles ekonomikou rozuměl každou hospodářskou aktivitu, jež vedla k uspokojení lidských potřeb. Do této části tzv. přirozené ekonomiky řadil lov zvěře, zemědělství a rybolov.3 Klasická politická ekonomie v 18. a 19. století chápala hodnotu přírodního zdroje pod pojmem půda, který zahrnoval také ostatní přírodní zdroje s půdou spojené, a byl jedním ze základních výrobních faktorů. V podmínkách liberálně tržní ekonomiky tak samovolně dochází k regulacím ekonomických činností, což vede k vytvoření všeobecné rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou. Klasičtí ekonomové vycházeli z pracovní teorie hodnoty, podle které je cena určena množstvím práce potřebné k produkci dané komodity. V období marxistické teorie, kdy se přírodní zdroje bezplatně využívaly, došlo k nadměrnému plýtvání přírodními zdroji a rozsáhlé devastaci přírody.4
1
Dvořák, A. a kol. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. 2007, str. 7 Dvořák, A. a kol. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. 2007, str. 12 3 Holman, R. a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 2005, str. 4 4 Seják, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1999, str. 12 - 14 2
3
V 70. letech 19. století se formovala neoklasická ekonomická teorie, která odvozovala ekonomickou hodnotu od preferencí jednotlivých lidí. Nejčastěji pro vyjádření užitku lidí bylo poukazováno na ochotu jednotlivců platit za tyto užitky, které vycházely ze spotřebovávání určitého statku.5 Mezi současné nejvýznamnější ekonomické směry, zabývajícími se problematikou využívání přírodních zdrojů, patří environmentální ekonomie a ekologická institucionální ekonomie.6
1.1.1 Environmentální ekonomie Neoklasická environmentální ekonomie představuje dominantní směr, který zaujímá stanovisko, že hospodářský systém je propojený a neschopný existence bez cílené podpory ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Je tedy nutné stanovit optimální míru využívání přírodních zdrojů. Tato teorie vychází z antropocentrického hlediska, kdy je sledována především společenská hodnota.6 Přírodní zdroje se dělí na neobnovitelné, které jsou vyčerpatelné, a na obnovitelné, které mají schopnost regenerace (např. zvěř, ryby, les), avšak i tyto zdroje mohou být v čase vyčerpány, pokud s nimi není vhodně hospodařeno. Důležité je především stanovení tzv. kritické minimální velikosti dané populace. Pokud je početní stav dané populace na daném území velký, má schopnost reprodukce, může se pravidelně odčerpávat část této produkce, zatímco zbytek populace může dospívat a opět se reprodukovat. Pokud je však početná stav na nízké úrovni, jeho postupným odčerpáváním může dojít až k zániku dané populace. Totéž platí i pro životní areál dané populace, který pokud klesne pod určitou velikost, přestává tvořit vhodné životní prostředí pro určenou populaci.7
5
Dvořák, A. a kol. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. 2007, str. 14 Slavíková, L. Komparace ekonomicko-teoretických přístupů k ochraně přírodních zdrojů ve vazbě na přírodní zdroj voda. 2008, str. 11 - 18 7 Feuereisel, J. O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 17 6
4
1.1.2 Ekologická institucionální ekonomie Na druhé straně ekologická ekonomie se zabývá myšlenkou ekocentrickou, která je spojena s cílem dosažení trvale udržitelného rozvoje. Významnou úlohu hrají instituce, které ovlivňují jednotlivce a určují hodnotové stupnice. Neudržitelnost ve využívání přírodních zdrojů je tak odrazem režimu správy, která nedokáže lid dostatečně motivovat k ochraně zdroje.8 Podle normativní ekonomie se posuzují dvě kritéria, na základě kterých se určuje optimální úroveň a struktura ekonomické produkce, tedy: efektivnost a udržitelnost. První měřítko poukazuje na maximální využití současné hodnoty čistých užitků pro danou společnost, dle druhého je možné dát přednost správnosti před efektivní alokací daných zdrojů.9 Mezi základní ekologické zákony patří fakt, že „ekosystém je tím stabilnější, z čím většího počtu prvků se skládá a je tak stabilní, jako jeho nejslabší článek“.10 Spolu s růstem populace dochází k narušování těchto ekosystémů, což představuje závažný globální ekologický problém. Vzhledem k tomu, že většina přírodních zdrojů patří mezi veřejné statky, nastává komplikace v hodnocení přírodních zdrojů, která se objevuje v omezené možnosti stanovení dispozičních práv takovým způsobem, aby nedocházelo k nadbytečnému užívání a následným ohrožením okolních složek životního prostředí.11 Volným využíváním složek přírody se mezi ekonomickými subjekty vytváří specifický ekonomický vztah – externality. Tato nezamýšlená externí ovlivnění jednoho subjektu jiným lze hodnotit buď jako pozitivní, nebo jako negativní externality. Záporné externality je možné řešit regulací objemu pomocí vynaložení nákladů na jejich zamezení.11
8
Slavíková, L. Komparace ekonomicko-teoretických přístupů k ochraně přírodních zdrojů ve vazbě na přírodní zdroj voda. 2008, str. 40 - 42 9 Štěpánek, Z. Ekonomika a životní prostředí. 1999, str. 14 - 15 10 Šauer, P. a kol. Úvod do ekonomiky životního prostředí. 1997, str. 16 11 Šauer, P. a kol. Úvod do ekonomiky životního prostředí. 1997, str. 17 - 20
5
Rozmístění omezených přírodních zdrojů je výsledkem zájmů daných subjektů, kterými v oblasti využívání přírodních zdrojů jsou:12 -
spotřebitelé (domácnosti a jejich zájmová sdružení)
-
majitelé firem (manažeři a jejich zájmová sdružení)
-
pracovníci orgánů státní správy
-
politici
Souborem prosazovaných zájmů těchto subjektů vzniká politika, která má zásadní vliv na hospodaření s daným přírodním zdrojem.12 Živé organismy na Zemi jsou nositeli tzv. genofondu, kterým se rozumí soubor veškerých
genetických
informací
daného
organismu.
Zachování
genofondu
představuje základní ekologický, ekonomický a etický význam.13 Pro rozhodnutí o efektivnosti hospodářské aktivity slouží porovnání výhod (výnosů) a nevýhod (nákladů) plynoucích z dané činnosti. Toto porovnání výnosů a nákladů bývá v ekonomické teorii označováno za analýzu nákladů a výnosů. Základní pravidlo pro vyhodnocení vychází ze stanovení efektivity projektu, který se jeví jako výkonný, pokud výnosy převyšují náklady v témže posuzovaném období. Náklady a výnosy jsou určeny uspokojením potřeb lidí. Vše, co uspokojení zvyšuje je označováno za výnos, naopak snížení uspokojení představuje nákladové položky.14 Pro vyhodnocení významu myslivosti je nejprve nutné uvést vývoj jednotlivých přístupů k myslivosti v průběhu času.
12
Šauer, P. a kol. Úvod do ekonomiky životního prostředí. 1997, str. 20 Šauer, P. a kol. Úvod do ekonomiky životního prostředí. 1997, str. 35 14 Seják, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1999, str. 30 13
6
1.2 Dějiny lovectví a myslivosti Lov byl od pradávna lidskou činností. Již člověk zručný (homo habilis) si dokázal vyrobit primitivní kamenné zbraně, které však byly bez vyhraněného určení. Tyto nástroje mohly být určeny jak k lovu, tak i k boji s nepřáteli, nebo pouze ke zpracovávání kůží, dřeva či masa. Postupem času se zbraně důmyslně vylepšovaly a člověk se tak stával nebezpečným okolním živočichům. Díky dochovaným malířským dílům, sochařským výtvorům, či bájím a pověstem se dá zjistit, že lov byl samozřejmou složkou každodenního života všech praobyvatel Evropy. 15 Lovnými zvířaty byly především vyhynulá pravěká zvířata, zubři, sobi, losi, jeleni, medvědi, vlci či rysi.16 Ve starověku již lov zvěře nebyl čirým obstaráváním potravy ani ochranou před škodlivou zvěří. Mnohdy byl lov pro zvěř velmi surový a pro pobavení obyvatel zvířata umírala ve velice nepříznivých podmínkách. Pojem ochrany zvěře nebyl ještě ve starověku známý. Dle řeckého zvykového práva a římských kodexů se veškerá divoká zvířata považovala za majetek toho, kdo zvěř ulovil, pokud již předtím někomu nepatřila. Po rozpadu říše římské došlo k úpadku loveckých metod a Evropa se navrátila k dávným postupům při lovu. V této době docházelo k vymizení mnoha druhů zvěře, ztratili se lvi z oblasti Balkánu, v Itálii byli vyhubeni medvědi a vlci přežili jen na pár oblastech. K rozkvětu došlo až s rozvojem Říše franské a po zlepšení přístupů ve Východořímské říši. Tento lov však již byl vyhrazen feudálům a stal se tak pouze jejich privilegiem.17 Středověká Evropa zákony o lovu ještě více zpřísnila. Poddaní se k možnosti lovu vůbec nedostali, výjimku tvořila čižba. Během 9. a 10. století se začínal vytvářet zvláštní stav, který byl povinný péčí o lesy a zvěř. V 10. až 12. století byl zakázán lov určitého druhu zvěře, kterou tak mohl lovit jen přímo vládce, či císař, a také byly vyhraněny zvláštní způsoby lovu. Lov tak již nepředstavoval způsob obživy, ale proměnil se v zábavu a pompézní činnost.18 Možná právě z té doby přežil obraz
15
Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 35 Hanzal V. a kol., Penzum znalostí z myslivosti, 2007, str. 15 17 Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 36-38 18 Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 37 16
7
soudobé myslivosti vrytý do paměti laické veřejnosti, která si lov i v současné době představuje jako zábavnou činnost myslivců. Během 13. století docházelo ke sjednocování loveckého práva a byla ovlivněna i zásada držby půdy. V 16. století se začal výkon práva lovu omezovat dle potřeb zemědělské produkce. Pojem regál označoval lovecké právo na královské půdě, naopak lovecké území poddanských měst se řadilo pod lovecké právo feudálního vládce. Počátkem novověku byly zaznamenány první zmínky o pronájmech půdy pro lovecké záměry, které tak patřily loveckým společnostem nebo jedné osobě.19 Až na konci 17. a 18. století dochází k formování myslivecké morálky a utváření tradic, které se nejprve prosazují na panstvích šlechticů a později pronikají díky nejrůznějším spolkům i na veřejnost. Konečným vývojem prochází myslivost v 19. a 20. století, kde se z lovu stává odborným působením, zaměřeným na chov, zvyšování kvality a péčí o zvěř.19 Dále dochází k rychlému odlesňování a tak z původně skoro plně zalesněné středoevropské krajiny nakonec zbývá pouhých 30 % lesů. Dochází
také
k odvodňování, likvidaci mokřadů a močálů a úpravě vodních toků. Veškerý tento zásah do přírody má velký vliv na populaci nejrůznějších druhů zvěře, zvláště těch lesních, a proto stále více roste nutnost uplatňovat účelnou péči o zvěř, regulovat její stavy a zvyšovat kvalitu. Primární cíl loveckého personálu dohlížet na chráněná území a chránit zvěř před neoprávněnými lovci se mění ve skutečnou myslivost, jejímž hlavním úkolem je zejména chovatelská činnost.19 Lidé v dnešní době již nemohou ponechat přírodu samovolnému a přirozenému vývoji. Přírodní podmínky se natolik změnily, že již neplatí stejné regulační procesy jako dříve v neporušené krajině. Dnešní krajina není natolik stabilní, aby se byla schopna vyrovnat s civilizačními tlaky. Člověk by tak na základě svých znalostí a zkušeností měl uvážlivě regulovat a usměrňovat přírodní procesy, aby došlo k zachování co největšího přírodního bohatství i při značném využívání zdrojů v přírodě. 20
19 20
Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 37-39 Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 40-41
8
1.2.1 Vývoj lovectví a myslivosti v českých zemích Zprávy o vývoji lovu na našem území nejsou ucelené. Slované, kteří na naše území přišli v 6. století, lovili zvěř zcela svobodně. Později však v době knížecí se již lov stal oblíbenou činností knížat a začaly vznikat myslivecké tradice. Tehdy si příslušníci knížecí společnosti přisvojili právo lovit určité druhy zvířat.21 Lov byl výhradním právem panovníka a to i v té situaci, že jím byla půda přenechána ke kolonizačním záměrům. Později docházelo k nárůstu významu feudálů na úkor panovníka a vzniklo právo dominikánské, jehož součástí bylo, že lov představoval výsadu šlechty a pro panovníka byly vyhrazeny pouze královské okrsky. 22 Prostý lid se k právu lovu nedostal. Prohřešky a pytláctví byly tvrdě trestány a jen díky tomu byla zvěř zachována. I přes tyto regulace však zvěř vcelku rychle ubývala. Nebylo to způsobeno nadměrným lovem. Problémem se stalo zvyšování orné půdy, ubývání a zhoršování kvality lesů a všeobecné zhoršení životních podmínek pro zvěř. Díky těmto okolnostem se koncem středověku začala myslivosti věnovat stále větší pozornost. Přibývalo myslivců z povolání, stavěla se myslivecká zařízení – hlavně bažantnice a obory.23 Čeští panovníci lovecké oblasti našeho území pečlivě zdokonalovali. Díky nim dochází k introdukci zvěře do českých lesů, například císař Karel IV. na našem území vysazuje bažanta kolchidského. V 15. století sem Lucemburkové nechávají dovézt daňka evropského. Mufloní zvěř se k nám dostává až v 50. letech 19. století. Naproti tomu některé druhy zvěře u nás velice rychle vymizely. Podle zmínek na našem území žili losi běžně ještě koncem prvního tisíciletí. Během 15. století dochází k intenzivnímu hubení šelem a na počátku 17. století je vyhuben zubr.23 Ve století 16. se chov zvěře řídil centrálně. První lovecké pokyny byly uloženy císařem Maxmiliánem v roce 1568. Tyto instrukce značně vymezovaly lov, ale i ochranu zvěře na královských územích.23 V roce 1573 je vydáno usnesení Českého sněmu, ze kterého vyplývají povinnosti vedoucí k ochraně zvěře, a toto období je považováno za počátek myslivosti v českých zemích.22 21
Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 40-41 Hanzal V. a kol., Penzum znalostí z myslivosti, 2007, str. 15 23 Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 42-43 22
9
1.2.2 Počátky ochrany zvěře v českých zemích Nejstarší dochované dokumenty, které se týkaly ochrany zvěře na našem území, představují kapitoly zákoníku Majestas Carolina, vydané Karlem IV z roku 1355, a dále dekret panovníka Zikmunda k ochraně zvěře v panovnických lesích.
Tyto
listiny však nepředstavovaly záruku ochrany v pravém slova smyslu. Jednalo se v nich zejména o ochranu bohatství mocných vládců. Lovecké instrukce císaře Maxmiliána z roku 1568 již pojednávají o dobách lovu i hájení zvěře, ale určitý stupeň ochrany alespoň pro tzv. užitečné druhy zvěře přináší až doba osvíceného absolutismu, kdy Josef II. roku 1780 vydává lovecký řád24 a v roce 1786 všeobecný honební patent, kterým bylo právo myslivosti vyhlášeno za právo státu.25 V 19. století je myslivost výrazně podřízena lesnímu hospodářství a dochází tak k úbytku jelení zvěře. V této době také vznikají první honitby, ať již vlastní či společenstevní, které sdružují půdu vlastníků pozemků obce. Začíná se chovat zvěř drobná.26 Během 19. a 20. století se především díky zvyšujícímu se zájmu veřejnosti o přírodu prosazují úsilí o efektivní ochranu přírody. V roce 1826 tak vzniká v našich zemích první ornitologická rezervace v Evropě, založená hrabětem Chotkem. Později vznikají i další chráněná území. V roce 1870 je přijat první zákon, který se zaměřuje na ochranu živočichů v našich zemích. Dále se této problematice věnují i myslivecké neboli honební zákony z roku 1866, 1883, 1895 a 1912.18 V roce 1923 se zakládá Československá myslivecká jednota, která sdružuje všechny myslivce a pod názvem Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) funguje dodnes. Poslední úprava týkající se ochrany přírody byla přijata v roce 1992 a s drobnými změnami je stále v platnosti. V letech 2001 a 2002 byl přijat nový myslivecký zákon, který sladil požadavky myslivosti s cíli Evropské Unie.27
1.2.3 Význam myslivosti a osobnost myslivce První písemná zmínka dokládající loveckou zálibu českých knížat a zároveň také pokyny pro funkci lovčího pochází z konce prvního tisíciletí našeho letopočtu. Tento 24
Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 52-53 Hanzal V. a kol., Penzum znalostí z myslivosti, 2007, str. 17 26 Hanzal V. a kol., Penzum znalostí z myslivosti, 2007, str. 18 27 Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 53 25
10
záznam pochází z Kosmovy kroniky, kde se takzvaný Hovora stal lovčím u dvora Zbečno. Tato funkce byla nadále dědičná. Vedle těchto lovčích, později nejvyšších lovčích, kteří byli většinou šlechtického původu, pracovali jednoduše nazývaní lovci, polesní nebo lesní, kterým se od 16. století začalo říkat myslivci. Poprvé se toto označení objevilo v roce 1474.28 Původ pojmu myslivost lze odvodit od slova myslet, neboť člověk, který lovil zvěř, musel být při svém konání důmyslný a musel, jak uvádí Machek ve svém Etymologickém slovníku jazyka českého, "vymýšleti rozličné pasti, lapačky, stavěti sítě, samostříly, věšeti udice vložené do návnady, klásti smyčky a klevy".29 Myslivost v sobě skýtá mnoho významů a díky své komplexnosti nemůže být zařazena ani mezi sportovní aktivity, ani rekreační či kulturní činnost. Je spíše životní stylem a přístupem k přírodě a také ke svému okolí. Hospodářský význam myslivosti spočívá jednak v produkci průmyslových surovin, dále v obchodu s těmito produkty a nezastupitelné místo má i rozvoj loveckého cestovního ruchu stejně jako propagace naší země v zahraničí.30 Kulturní význam myslivosti je velmi významným aspektem. Lovectví patří k nejstarším dochovaným zobrazovaným scénám, ať již ve formě malby, či později písemnictví, sochařství či hudby. Myslivost s sebou nese mnoho významných tradic, které jsou stále dodržovány a předávány z generace na generaci a díky tomu sama představuje kulturní dědictví českých zemí.30 Díky literárnímu zpracování myslivecké kultury, tradic a zvyků přesahující pouhý ekonomický aspekt myslivosti, je svým pojetím česká myslivost jedinečná. Takovýto přístup nevykazuje žádná jiná myslivost ve světě, ani ve Střední Evropě 31, a proto byla myslivost, jakož to „plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího
28
Červemý J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 41 Novotný, Zákulisí mysliveckých slov, Myslivost, [cit. 2014-01-28] 30 Hanzal V. a kol., Penzum znalostí z myslivosti, 2007, str. 21 31 Horálek, M. Myslivost byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví ČR. Myslivost. 2012, str. 5 29
11
prostředí jako přirozená součást života na venkově“32, v roce 2011 zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky zřízený Ministerstvem kultury. V materiálu, který byl Českomoravskou mysliveckou jednotou předložen Ministerstvu kultury pro posouzení a následné zapsání na tento Seznam, stálo: „Myslivost v sobě zahrnuje i další aspekty… zejména chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, ochranu zvěře a jejích biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii a samozřejmě dodržování mysliveckých zvyků a tradic, jako je používání myslivecké mluvy, úlomků, zálomků, konání výřadů a výloží, pasování. Historicky jde o tradiční škálu činností zahrnujících v sobě prvky ochrany přírody i zvěře používající své vlastní metody, tradiční mluvu, zachovávající zvyky a tradice a v neposlední řadě filozofii a etiku. Součástí myslivecké filozofie a etiky je především vyjádření uvědomění si odpovědnosti, kterou myslivci vůči přírodě a zvěři v ní mají. Myslivecká etika, v níž je vyjádřena celá řada nepsaných pravidel, která jsou myslivci dodržována, se prolíná celým dlouhým vývojem myslivosti, během něhož se jejich obsah poněkud měnil, avšak její dodržování je znakem odpovědnosti myslivce. Součástí myslivecké filozofie je uvědomění si toho, že zvěř je neoddělitelnou a důležitou součástí přírody, kterou jsou myslivci povinni zachovat pro další generace. Mysliveckou filozofii lze vyjádřit tak, že samo střílení myslivce nedělá. Jen ten, kdo se těší ze zvěře a lesa, i když to kolem nebouchá, kdo v přírodě pobývá i v době hájení zvěře, když pole a les jsou zamrzlé a zaváté, když je málo potravy a zvěř ohrožuje smrt, kdo zvěř v tomto období ochraňuje, ten je pravým myslivcem.“33 Členové ČMMJ se v budoucnu pokusí začlenit myslivost i na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Z etického hlediska působí správně provozovaná myslivost na povahu a kázeň člověka. „Tím, že myslivec rozhoduje o životě a smrti, musí být mravně vysoko. Je-li oprávněn zvěř usmrcovat, je zároveň povinen o ni v době nouze pečovat, chránit ji a cílevědomě chovat. Chová ji ne proto, aby ji mohl usmrcovat, ale usmrcuje ji proto, aby ji mohl 32
Ministerstvo kultury. Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. [cit. 2014-03-02] 33 Horálek, M., Myslivost byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví ČR, Myslivost, 2012, str. 5
12
chovat.“34 Avšak vzhledem k úpadku mravnosti celé společnosti v České republice, je bohužel i na myslivosti vidět výrazný posun směrem zpět. Zůstává však dostatek myslivců, kteří pravou myslivost stále udržují a snaží se ji prostřednictvím pedagogické činnosti předávat dalším generacím. Učí je tak lásku a úctu k přírodě, stejně jako nutnost lidského zásahu do početních stavů populací.
1.3 Základní právní předpisy, hlavní pojmy a myslivecká mluva Nejdůležitějším zákonem pro řádné myslivecké hospodaření je zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který definuje druhy zvěře, jejich dobu lovu, dále upravuje chov volně žijící zvěře na území České republiky; vývoz a dovoz živé zvěře, popřípadě vypouštění druhů, které jsou v ČR nepůvodní; zabývá se i výjimečným držením zvěře v zajetí; tvorbou a využíváním honiteb; regulací početních stavů zvěře a prováděním jejího odlovu; náhradou škod vzniklých zvěří i na zvěři; stanovuje postup při kontrole ulovené zvěře; působnost státní správy myslivosti a dozoru a postihů za porušení povinností.35 Myslivost je dle zákona o myslivosti uvedená jako soubor činností vykonávaných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři a zároveň spolková aktivita vedoucí zachování a rozvíjení mysliveckých zvyků a tradic jako součást českého národního kulturního dědictví.36 Zvěř je ve smyslu zákona definovaná jako obnovitelné přírodní bohatství reprezentované populacemi jednotlivých druhů volně žijících živočichů, jež jsou taxativně v zákoně uvedené.36 Právo myslivosti představuje soubor práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě ji chovat a lovit, přivlastňovat si ulovenou či uhynulou zvěř, její vývojová stádia a shozy paroží při využití v nezbytné míře honebních pozemků.36
34
Hanzal V. a kol. Penzum znalostí z myslivosti. 2007, str. 21 Červený J. a kol. Ottova encyklopedie Myslivost. 2010, str. 62 36 Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001 o myslivosti. § 2 35
13
Jako honitba je označované území složené z honebních pozemků jednoho či více vlastníků, které dle rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti musí mít minimální výměru 500 ha.37 Dále také příslušný orgán na základě úživnosti honitby danou přírodními podmínkami stanoví jakostní třídy, normované a minimální stavy jednotlivých druhů zvěře pro danou honitbu.38 Držitelem honitb je dle zákona o myslivosti osoba, které byla honitba rozhodnutím státní správy myslivosti uznána.39 Uživatelem honitby se rozumí osoba, která v rámci honitby vykonává myslivost. Tento výkon se může odehrávat ve vlastní režii držitelem honitby, nebo může být provozován na základě smlouvy o nájmu honitby.38 Jakostní třída honitby je definována kvalitou prostředí vhodného pro chov dané zvěře. Podle této třídy jsou určené normované stavy zvěře, které představují nejvyšší možný početní stav zvěře, který vychází z přírodního prostředí honitby.38 Naproti tomu minimální stav je definován nejnižším počtem jedinců, kteří jsou schopni reprodukce a zajištění budoucí existence daného druhu.38 Chov zvěře tvoří soubor odborných zásahů do populací zvěře sledující zejména zachování určité rovnováhy mezi stavy jednotlivých druhů zvěře a prostředím při cíleném zlepšování kvality chovné zvěře. Podstatou je upravit stavy zvěře na optimální úroveň, která se pohybuje v rozmezí mezi normovaným a minimálním stavem zvěře.40 Dalším neméně důležitým pojmem je ochrana myslivosti, jíž se rozumí souhrn činností vedoucí k ochraně životních podmínek zvěře, chránit zvěř před nakažlivými onemocněními, před nežádoucími zákroky lidí i nebezpečím plynoucím z volně se pohybujících domácích zvířat. Cílem je zároveň zajistit klid v honitbě zejména při hnízdění a kladení mláďat. Vlastníci zemědělských ploch jsou ze zákona povinni oznámit uživateli honitby kosení pícnin, aplikaci chemických postřiků a polních prací 37
Červený J. a kol. Ottova encyklopedie Myslivost. 2010, str. 62 - 63 Hanzal V. a kol., Penzum znalostí z myslivosti, 2007, str. 80-81 39 Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001 o myslivosti. § 2 40 Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 63-64 38
14
prováděných v noci, aby bylo možné předejít škodám způsobených na zvěři. Uživatelé honiteb musí pro zvěř zakládat remízky nebo políčka a vytvářet vhodné úkryty pro zvěř. Dále jsou povinni zřizovat krmelce, slaniska, napajedla a zásypy a zvěř přikrmovat, aby nestrádala.41 Lov zvěře je dle zákona omezen. Lovit zvěř je tak možné pouze v době lovu, která je stanovena vyhláškou ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb.42 a nově vyhlášky č. 403/2013 Sb.43, a to pouze na honebních pozemcích. Tyto doby lovu uvádí tabulka č. 1 uvedená v Příloze. Souhlas k odlovu zvěře na nehonebních pozemcích či mimo dobu lovu vydává orgán státní správy myslivosti, kterým je na území České republiky Ministerstvo zemědělství, s výjimkou národních parků, kde tuto činnost vykonává Ministerstvo životního prostředí.44 Zákon také taxativně uvádí způsoby lovu, které jsou zakázané.45 Další předpisy ve vztahu k myslivosti jsou46: -
vyhláška Ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
-
vyhláška č. 491/2002 Sb. o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd
-
vyhláška č. 553/2004 Sb. o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě
-
vyhláška č. 7/2004 o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice
-
vyhlášky č. 245 a č. 480/2002 Sb. a č. 403/2013 Sb. o dobách lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu.
41
Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 63-64 Hanzal V. a kol. Penzum znalostí z myslivosti. 2007, str. 81 43 Doby lovu zvěře. Myslivost. 2014, str. 2 44 Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 67 45 Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001 o myslivosti. § 45 46 Hanzal V. a kol. Penzum znalostí z myslivosti. 2007, str. 443 - 499 42
15
1.3.1 Myslivecká mluva Soubor odborných mysliveckých vyjádření, který se používá při provozování mysliveckých činností, se nazývá myslivecká mluva. Tento specifický jazyk vychází ze starých obyčejů a tradic a předává se z generace na generaci. Pro každého myslivce je povinností danou mluvu správně užívat.47 Výrazným aspektem české myslivosti je vyjádření kladného a citově zabarveného vztahu ke zvěři a jejímu životnímu okolí. Nejčastěji myslivecké výrazy slouží k označení různých částí těla zvěře, popisu jejich životních projevů, pro odlišení pohlaví a stáří zvěře. Specifické názvosloví má i myslivecká výzbroj a výstroj, způsoby lovu, nařízení a kynologická pojmenování.48 V tabulce č. 1 jsou uvedeny nejdůležitější myslivecké pojmy, které jsou dále v textu používány. Tabulka 1: Základní myslivecká mluva
samice prasete divokého
naháňka
barva
krev zvěře
pasování
čekaná
způsob osamělého lovu, při kterém lovec čeká na zvěř zvěř prasete divokého
bachyně
černá zvěř čižba doba lovu drobná zvěř holá zvěř holub asfaltový hon
remíz spárkatá zvěř škodná zvěř lovecká trofej
způsob lovu drobných ptáků období, kdy se smí lovit jednotlivé druhy zvěře menší savci a ptáci samice a mláďata zvěře spárkaté terč vymršťovaný vrhačkou při střelbě způsob společného lovu
zvěř užitková zvěřina úlomek výřad
Zdroj: Hanzal V. a kol. Penzum znalostí z myslivosti. 2007, str. 32-62
47 48
Hanzal V. a kol. Penzum znalostí z myslivosti. 2007, str. 32 Hanzal V. a kol. Penzum znalostí z myslivosti. 2007, str. 25
16
způsob honu, při němž se zvěř nahání na lovce slavnostní přijetí mezi myslivce; lovce zvěře křovinný kryt pro zvěř v bezlesém prostředí zvěř mající rohovité kopýtko šelmy a dravci vhodně upravená část úlovku, kterou si lovec ponechává na upomínku zvířata, jejichž zvěřina slouží lidem jako potrava svalovina a jedné vnitřnosti zvěře větvička stromu pro úspěšného lovce vyložení zvěře po honu
1.4 Oceňování přírodních zdrojů Oceňováním se označuje postup, kterým se stanoví hodnota nebo cena majetku. Tento postup vyplývá z podmínek, potřeb a záměru ocenění.49
1.4.1 Význam a metodika oceňování Hodnota je základním pojmem v oblasti oceňování a vyjadřuje něco cenného, ať již ekonomicky, společensky či eticky. Pokud se jedná o ekonomickou hodnotu, vyjadřuje se v penězích. Tato hodnota je vždy chápána antropocentricky, což znamená, že je sledován výhradně prospěch člověka.50 Podle neoklasické teorie souvisí pojem ekonomické hodnoty s ochotou jedince platit, z čehož vyplývá, že tento pojem vychází z preferencí jednotlivých lidí. Ekonomická hodnota se dále dělí na dvě základní složky – užitnou a neužitnou hodnotu.50 Podle Sejáka (1999) je užitná hodnota odvozena od užitku, který plyne hodnotícímu jedinci (subjektivní koncept) či celé společnosti (objektivní koncept). Naproti tomu neužitná hodnota představuje užitky ze statku plynoucí jiným subjektům. Ekologická hodnota pak zdůrazňuje význam přírody z hlediska životního prostředí, který nevyplývá z přímého užitku pro lidstvo, ani z jejich preferencí.50 Přírodní zdroje Seják (1999) označuje jako ty zdroje, které jsou používány k výrobě či spotřebě. Obecně je lze rozdělit na obnovitelné, které správným hospodařením a odpovídajícím využíváním lze nekonečně obnovovat, a neobnovitelné, které jsou limitovány určitou konečnou zásobou daného zdroje. Zatímco environmentální zdroje jsou ještě obecnějším pojmenováním všech zdrojů a komponentů přírody, které byly a jsou významné pro život na Zemi. Mezi nejdůležitější environmentální zdroje se řadí ekosystémy, které představují životní prostředí různorodých forem života. Díky těmto přirozeným podmínkám uvnitř ekosystémů je zachováván i život lidské rasy.50 Je tudíž nezbytné o tuto křehkou rovnováhu neustále pečovat a věnovat ji plnou pozornost.
49 50
Seják, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1999, str. 130 Seják, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1999, str. 39-41
17
Umění správně ocenit přírodu a její zdroje představuje v tržní ekonomice stále více naléhavou otázku. Toto ocenění je nutné jak z hlediska vlastníků, tak i uživatelů přírodních zdrojů.51 Dlouhou dobu lidstvo využívalo přírodu zcela bezplatně a až teprve s průmyslovou revolucí a s intenzivním ekonomickým rozvojem se příroda začala měnit. Co bylo dříve považováno za statky hojné, se v poslední době mění na statky vzácné. Ekologické otázky mají v ekonomickém rozhodování stále větší místo. Cílem je nalézt rovnováhu mezi potřebami lidí, kteří přírodu považují za zdroj surovin a těmi, kteří se snaží zachovat životní prostředí v co nejlepším stavu na principu koncepce udržitelnosti.52 Záměrem ekonomického hodnocení je zachytit společenské náklady, které jsou nutné vynaložit na využití omezených zdrojů a tím změnit tržní signály. Díky možnosti určení hodnoty přírodních zdrojů se usnadňuje stanovení rovnováhy mezi požadavky ekonomického rozvoje a ochranou životního prostředí.52
51 52
Seják, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1999, str. 130 Seják, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1999, str. 203-206
18
Hodnotu zvěřní populace zachycuje následující obrázek č. 1 Obrázek 1: Schéma zvěřní populace
ZVĚŘNÍ POPULACE
užitná hodnota
neužitná hodnota
přímá užitná
nepřímá užitná
opční
odkazová
existenční
hodnota
hodnota
hodnota
hodnota
hodnota
např.
např. rekreace
např.
např.
např.
zvěřina,
možnost
možnost
zachování
trofej
budoucího
výkonu
biodiverzit
osobního
myslivosti
y
výkonu
pro potomky
kůže,
myslivosti
z rozvoje
z ochrany
celkové užitky
celkové užitky
rozvoje
ochrany
Zdroj: Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 19
Přímá užitná hodnota se odvozuje přímo ze současného využívání přírodních zdrojů.53 V případě zvěřní populace se mezi přímou užitnou hodnotu řadí například zvěřina, trofej či kůže.54
53 54
Seják, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1999, str. 198 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 19
19
Nepřímá užitná hodnota představuje prvotní ekologická poslání, jaká příroda a její ekosystémy nabízejí všemu živému, tedy i lidem. V ekonomických rozhodnutích však tyto hodnoty stále nejsou zahrnuty, i když jejich význam je zcela stěžejní.53 Opční hodnotu lze vymezit jako pojistnou platbu, která umožňuje budoucí využití.55 Z hlediska myslivosti se pod tuto hodnotu zařazuje možnost budoucího osobního výkonu práva myslivosti.56 Mezi neužitnou hodnotu, která nepředstavuje pro hodnotitele žádný přímý ekonomický užitek, patří především existenční hodnota, která je spojena s potřebou zachovat přírodu a její formy života.57 S touto
neužitnou
hodnotou
souvisí stále
diskutovaný
pojem
udržitelnosti
či udržitelného vývoje. Nadále však roste i počet definic, které se snaží tento pojem co nejlépe vymezit. Nejznámější definice pochází od Komise pro životní prostředí a rozvoj (World Commission on Environment and Development, WCED), která uvedla, že „udržitelný rozvoj je takový rozvoj, při němž každá současná generace uspokojuje své potřeby, aniž by při tom ohrozila schopnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby“.58 Z pohledu udržitelného rozvoje ve vztahu k přírodním zdrojům se z hlediska ekologického vyžaduje využívání zdroje, které se rovná maximální míře obnovy tohoto zdroje. Ekonomický pohled přistupuje k problematice odlišně. Z tohoto hlediska se může optimální míra využívání daného zdroje lišit od maximální míry obnovy. Na ekonomicky optimálním stavu se podílí náklady na získání tohoto zdroje, výnosy a mezičasové preference. Ekonomické optimum se pak nachází v bodě střetu míry obnovy zdroje a mezních nákladů. Dále ekologický pohled poukazuje na odolnost ekosystémů k vnějším vlivům, která představuje nezbytnou vlastnost pro jejich zachování. Vzhledem k tomu, že není možné s jistotou stanovit skutečnou stabilitu těchto ekosystémů, je velice těžké určit dopad na ekonomicko-ekologický systém jako
55
Seják, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1999, str. 198 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 19 57 Seják, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1999, str. 199 58 Dvořák, A. a kol. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. 2007, str. 58 56
20
celek.59 Environmentální problémy tak představují mnohem složitější komplex úkolů, jež je třeba řešit v celosvětovém měřítku, avšak s lokální a detailní aplikací. Pro účely ocenění zvěře lze využít metody, které lze shrnout do dvou základních skupin způsobů posuzování.60 1. Přístup vycházející z poptávkové křivky podle Hickse a Marshalla. Tato metoda vychází z průzkumu ochoty lidí zaplatit za zachování nebo zkvalitnění přírodního zdroje (prostředí) či ochoty přijmout náhradu při snížení kvality daného zdroje. Jedná se tedy o metody, které jsou založené na preferencích lidí. Mezi tyto metody patří zejména: metoda dotazování (CVM – Contingent Valuation Method), implicitní oceňovací metoda (HPM - Hedonic Price Method) a metoda cestovních nákladů (TCM – Travel Cost Method). Uvedené způsoby stanovení zvěře jsou využívány napíklad v Kanadě, USA a Švédsku.60 2. Způsob prostřednictvím nepreferenčních metod. Tento způsob ocenění vychází ze sumarizace nákladů nutných k odvrácení škod, nákladů obnovy a náhrady a také nákladů ušlé příležitosti.60 Mezi obecné způsoby oceňování přírodních zdrojů patří metoda srovnávací (komparativní), výnosová (poptávková) a nákladová (nabídková).60
1.4.2 Oceňování zvěře v legislativním prostředí ČR Oceňování volně žijící zvěře je jedním z významných úkolů ekonomiky mysliveckého hospodaření. Stanovení hodnoty zvěře vyplývá z tradic, přírodních podmínek a legislativního rámce jednotlivých zemí, a proto se přístup k vyjádření této hodnoty liší. Evropská kulturní krajina, která představuje životní prostředí pro člověka i pro volně žijící zvěř, prochází výraznou obměnou. Mění se životní podmínky, v jejichž důsledku dochází k úbytku počtu druhů zvěře. Určité druhy, které v minulém století byly běžné, zaznamenávají snižování populace, jiným se naopak daří lépe a jejich populace se rychle rozšiřuje. Takovým příkladem může být například zvěř jelení a černá, jež
59 60
Dvořák, A. a kol. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. 2007, str. 61 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 20 - 21
21
v novém prostředí našla vhodné podmínky a místy dokonce dochází k jejímu přemnožení.60 Nejvýznamnější potřeba stanovení hodnoty zvěře vyvstává v trestním řízení ve věci upytlačené zvěře. Ocenění však také zároveň posiluje platnost ekonomických a legislativních prostředků pro ochranu tohoto obnovitelného přírodního zdroje. Výchozím bodem pro ocenění volně žijící zvěře je její právní postavení. Zvěř je však v České republice považovaná za věc nikoho, neboli „res nullius“, což představuje zásadní problém pro určení hodnoty živé zvěře.61 Pro oceňování v České republice tak nelze aplikovat žádný závazný právní předpis, podle kterého by mohla být stanovena peněžní hodnota volně žijící zvěře. Vzhledem k tomuto faktu je nutné pro účely oceňování využít substituční právní předpisy. Podle zákona č.449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění, se ulovená či jinak zhaslá zvěř stává majetkem uživatele honitby. Díky této skutečnosti lze při stanovení hodnoty zvěře vycházet ze zákona č.151/1997 Sb. o oceňování majetku.62 Z tohoto zákona vyplývá, že základní způsob oceňování majetku se stanovuje dle obvyklé ceny, která je definovaná jako „cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění“ (§ 2, odst. 1) Další způsob ocenění majetku zákon uvádí nákladovou metodu, která vychází z aktuálních nákladů potřebných pro pořízení objektu ke dni ocenění; výnosovou metodu, jež odráží obvyklý výnos z objektu ocenění; porovnávací metodu, která představuje odvození z ceny funkčně obdobného objektu; dále metodu ocenění dle jmenovité hodnoty, kursové hodnoty, účetní hodnoty a hodnoty stanovené sjednanou cenou.61 Velký problém nastává při oceňování ohrožených druhů ptáků a savců, které jsou uvedené v seznamu přílohy vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Tyto druhy není možné volně obchodovat, nemohou se lovit a tudíž ani přivlastňovat. Také tyto druhy jsou „věcí nikoho“, přírodním bohatstvím, avšak v tomto případě nelze uplatnit ani zákon o oceňování majetku, neboť nejsou jasně definované jako majetek států.62
61 62
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 21 Novák R., K problematice živé a ulovené zvěře, Agris, [cit. 2014-02-01]
22
Podle § 56 zákona o myslivosti „za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.“63 Obecným právním předpisem majícím vztah k oceňování zvěře je tedy v podmínkách ČR Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., v platném znění, který definuje újmu jako ekvivalentní hodnotu pro ocenění zvěře. Újmou se rozumí jakákoliv ztráta na majetku, přičemž se nejedná pouze o škodu skutečnou vyplývající z výše snížené hodnoty majetku, ale i o ušlý zisk, tedy výnos, který by poškozený získal, kdyby nedošlo ke škodné události.64 K vyčíslení škody na zvěři, které je potřebné v soudním řízení, je nutný posudek znalce z oboru myslivosti. 60 % soudních znalců, kteří již mají zkušenosti s vypracováním znaleckých posudků souvisejících s danou problematikou, volí metodu výnosovou vycházející z aktuální ceny zvěřiny a z aktuálního ceníku poplatkových lovů, což však s sebou přináší další problémy. Vzhledem k tomu, že není jisté, kde se v jistém čase bude určitý kus zvěře nacházet, je těžké požadovat náhradu škody za ušlý zisk z poplatkového lovu.65 Další volenou metodou je způsob komparativní, který stanovuje hodnotu na základě aktuálních cen nově zakoupené živé zvěře jako odškodnění za zvěř, která byla z honitby neoprávněně odstraněna. Tato cena již obsahuje chovnou hodnotu zvěře, avšak volně žijící zvěř nelze jednoduše nahradit novým kusem.65 Při posouzení obou nejvíce používaných metod určení náhrady škody způsobené na zvěři je nutné uvést, že oba způsoby bojují se stejným společenským nedostatkem, který spočívá v opomínání nemajetkového charakteru živé zvěře. Podle platné legislativy je tak nutné rozlišovat hodnotu zvěřiny a jejích produktů od významu živé 63
Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001 o myslivosti. § 56 Zákon č. 89 ze dne 1. 1. 2014, Občanský zákoník. § 2894 – § 2990 65 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 22-23 64
23
zvěře. Škoda tak může být způsobena pouze na něčím majetku, což v případě zvěře jako „res nullius“ není splněno.65 Přímé ocenění zvěře je díky jejímu nemajetkovému charakteru spojeno s uvedenými problémy. Je možné přistoupit k nepřímému stanovení hodnoty zvěře, která vyplývá ze skutečných nákladů na péči o volně žijící zvěř. Myslivecká péče o zvěř zcela jasně vyplývá ze zákona.66 I tato metoda však s sebou nese úskalí. Ve většině mysliveckých sdružení není možné zcela konkrétně vyjádřit nezbytné ekonomické ukazatele, neboť většina činností je prováděna členy mysliveckých sdružení bez jakýchkoliv odměn, a proto je toto hodnocení prováděno pouze hrubým odhadem.66 Vzhledem k tomu, že oceňování zvěře v podmínkách České republiky bylo značně problematické, byl na základě zadání Ministerstva zemědělství Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti vypracován alespoň „Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře podle druhu, pohlaví a věku“, jež je uveden v tabulce č. 2 v Příloze. Uvedené tarify mají sloužit zejména Policii ČR pro prvotní ohodnocení upytlačené zvěře a následné určení, zda se jedná pouze o přestupek či trestný čin. Metoda zvolená pro posouzení hodnoty zvěře vychází z nákladového způsobu, který kalkuluje výlohy na vrácení honitby do původního stavu. Díky této metodě tak dochází k ocenění ekologické škody, která vznikne odejmutím jedince z dané populace a celkového ekosystému. Zároveň také zohledňuje i chovnou hodnotu. Struktura minimálních nákladů uvedených v sazebníku vychází z následujících položek na vrácení chybějícího kusu do honitby:67
náklady na nákup jedince (cena zvěřiny, cena lovu – trofeje)
náklady na odchyt jedince (odchytové zařízení, imobilizace, práce, atd.)
náklady na veterinární výkony (vakcinace, vyšetření, atd.)
náklady na transport zvěře a transportní zařízení
náklady na adaptaci zvěře (manipulace, zařízení, atd.)
administrativní náklady
Hodnoty uvedené v Sazebníku jsou minimální a tak stanovení skutečné ceny jedince dle trofejové hodnoty, jeho chovného významu v konkrétní populaci stále setrvává
66 67
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 21 Havránek F., Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře [cit. 2014-02-24]
24
na práci soudních znalců, avšak jejich výsledná ceny by měla být vyšší než navržená minimální cena.68
1.4.3 Způsoby ocenění zvěře v sousedních státech Pro nalezení nejlepší metody stanovení hodnoty zvěře byly shromážděny informace o oceňování zvěře v sousedních zemích. Polsko vychází ze zákona z roku 1995 (Prawo Lowiekie), který určuje zvěř jako národní bohatství ve vlastnictví státu. Ohodnocení zvěře je pak dáno Vyhláškou ministerstva ochrany životního prostředí, přírodního bohatství a lesnictví t roku 1997 o určení hodnoty neoprávněně ulovené zvěře.69 Německo, Rakousko a Slovensko přistupuje ke zvěři stejně jako Česká republika a zvěř je tak považována za „věc nikoho“. Při oceňování zvěře v Německu je stěžejním bodem oddělení hodnoty živé zvěře od hodnoty zvěřiny. Právo na odškodnění ve výši nákladů potřebných na pořízení nového živého jedince je uznáno pouze ve výjimečných případech. Německo vychází z výkladu, že ke škodě dochází pouze na majetku, což v případě zvěře není splněno.69 Rakousko vychází ze soudně uznaného znaleckého posudku, který definuje „hodnotu opětovného pořízení živé zvěře jako souhrn ztráty všech nákladů a výkonů investovaných do upytlačeného kusu, jako i ztrátu na výnosech, které by byly dosaženy v případě jeho právoplatného odlovu.“69 Pro účely stanovení hodnoty živé zvěře byl již v roce 1978 vypracován znalecký posudek, který určoval minimální hodnoty pro ocenění živé zvěře. Tento posudek byl po roce 1989 novelizován a platí dodnes. U srnčí, daňčí a jelení zvěře se cena na znovupořízení živé zvěře stanovuje z váhy parohů, jelení zvěř sika se oceňuje dle počtu výsad na parozích, mufloní zvěř se hodnotí dle délky rohů (toulců), černá zvěř – bachyně, selata, lončáci se hodnotí podle váhy a kňouři dle délky zubů. Rozdíl mezi posudky vyjadřuje posun k detailnější formulaci jakostních tříd a přesnějšímu stanovení hodnoty dle trofejové zvěře větší kvality.69 Nejlepší přístup k ocenění zvěře představuje metodika Slovenska, které dle zákonné povinnosti § 19 odst. 3 zákona č. 23/1962 Zb. je, „aby v přírodě zůstaly zachovány 68 69
Havránek F., Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře [cit. 2014-02-24] Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 29-31
25
veškeré druhy zvěře a učinit k tomu potřebná opatření“ ustanovilo v roce 1994 výnosem č. 2164/1994-100 společenskou hodnotu zvěře. Tato hodnota odráží ekologickou, biologickou a chovnou hodnotu a také dobu ochrany lovné zvěře. Díky tomuto sazebníku lze ohodnotit zvěř rozlišně i dle stupně ohroženosti taxonů.70 Takovýto přístup v České republice prozatím chybí. Zdejší vydaný sazebník tak zcela neodráží chovnou hodnotu či stupeň ohroženosti. Feuereisel (2010) například navrhuje stanovit hodnotu zvěře na základě společenské hodnoty podobně jako na Slovensku. Při ocenění zvěře by vycházel z nákladů na mysliveckou péči, ceny zvěřiny, ceny poplatkového lovu, postavení zvěře v populaci a ohroženosti, jak uvádí tabulka č. 2. Tabulka 2: Návrh stanovení hodnoty jelena evropského (Kč)
2letý
3 – 5letý
6 – 9letý
10 a víceletý
mysliveckou péči
14 000,-
21 – 35 000,-
42 – 64 000,-
70 000,- + *
cena zvěřiny
3 600,- *
4 800,- *
6 000,- *
7 200,- *
cena
3 800,- *
17 500,- *
50 000,- *
155 000,-
postavení
a
b
d
c
v populaci
2 000,-
7 000,-
27 000,-
15 000,-
b
c
Jelen náklady na
poplatkového lovu
ohroženost společenské
0
0
30 000,-
30 000,-
16 000,-
35 000,-
110 000,-
200 000,-
ocenění celkem Zdroj: Feuereisel, J. Zelená čísla: o ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 33 Postavení v populaci: a - méně důležité
1 000 – 2 000,- Kč
b - středně důležité
2 000 – 10 000,- Kč
c - důležité
5 000 – 20 000,- Kč
d - velmi důležité
10 000 – 30 000 Kč
Ohroženost: 0 - žádná
0,- Kč
a - ohrožen
2 000 – 30 000,- Kč
b - velmi ohrožen
3 000 – 80 000,- Kč
c - kriticky ohrožen
5 000 – 120 000,- Kč
* údaj z důvodů převýšení jiným základním údajem vypuštěn
70
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 29-31
26
Ohodnocení zvěře dle stanovení společenské hodnoty tak odráží větší počet aspektů, které je třeba brát v úvahu pro vyčíslení hodnoty zvěře. Důležitý je zároveň i věk dané zvěře, neboť od toho se odvíjí jednak doba, po kterou bylo o zvěř pečováno, jednak i s tím spojené vzrůstající kumulované náklady. Zároveň je právě na jelení zvěři vidět výrazný nepoměr zastoupení věkových tříd. Díky nesprávnému mysliveckému hospodaření v předešlých letech je v České republice nedostatečně zastoupena samčí zvěř III. věkové třídy a i II. věková třída je zastoupena neuspokojivě. Dochází tak k silnému omlazení celé populace a zároveň i poměr pohlaví ve prospěch holé zvěře není na našem území optimální.71 Právě těmto faktorům je důležité při stanovování hodnoty zvěře věnovat určitou pozornost, jak navrhuje Feureisel (2010). Tabulka č. 3 uvádí navrhované hodnoty pro společenské ocenění laně a koloucha jelena evropského. Tabulka 3: Návrh stanovení hodnoty laně a koloucha jelena evropského (Kč)
Laň
2letá
3 – 5letá
6 – 10letá
Kolouch
mysliveckou péči
14 000,-
21 – 35 000,-
42 – 64 000,-
5 250,-
cena zvěřiny
3 000,- *
3 600,-*
4 200,-*
2 400,-*
cena poplatkového
2 850,- *
2 850,-*
2 850,-*
1 900,-*
postavení
a
b
b
a
v populaci
2 000,-
5 000,-
7 000,-
2 000,-
ohroženost
0
0
0
0
společenské
16 000,-
33 000,-
60 000,-
7 250,-
náklady
na
lovu
ocenění celkem Zdroj: Feuereisel, J. Zelená čísla: o ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 33 Postavení v populaci:
Ohroženost:
a - méně důležité
1 000 – 2 000,- Kč
b - středně důležité
2 000 – 10 000,- Kč
c - důležité
5 000 – 20 000,- Kč
d - velmi důležité
10 000 – 30 000 Kč
0 - žádná
0,- Kč
a - ohrožen
2 000 – 30 000,- Kč
b - velmi ohrožen
3 000 – 80 000,- Kč
c - kriticky ohrožen
5 000 – 120 000,- Kč
* údaj z důvodů převýšení jinými základním údajem vypuštěn
71
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 34
27
2 Česká myslivost v rámci EU
2.1 Myslivecké legislativní systémy států EU Myslivecký právní systém ve státech EU vychází z rozdílného pojetí. Myslivost a lov je vnímán odlišně a rozdílné jsou i přístupy k provádění práva myslivosti. Obecně lze tyto systémy rozdělit do čtyř skupin:72 1. Středoevropský revírní systém myslivosti (Belgie, ČR, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko) V rámci tohoto systému se myslivost formovala mnohaletou tradicí. V některých státech jako například v Maďarsku
či
Německu jsou
dochovaná pravidla
tzv. správného výkonu myslivosti součástí národní legislativy. Myslivost reguluje stát ve prospěch zvěře a jejího životního prostředí. Velký důraz je v těchto státech kladen na odbornou způsobilost myslivců a zásadní je i upřednostňování občanů daného státu jako nájemce honitby. Plán lovu zvěře vyplývající ze zákonem uložené ochrany a péče o zvěř a výrazným omezením lovu je zásadním pilířem myslivosti. Platí zde systém honiteb vytvořených z honebních pozemků ve vlastní režii či v nájmu.72 2. Skandinávský systém myslivosti (Finsko, Dánsko, Pobaltské státy, Švédsko) Pro tyto státy je stěžejní hlavně úlovek, který je považován za „plod přírody“ a právní úpravy, ochrana zvěře a její péče se tak dostávají na pořad jednání jen pozvolna zejména díky krokům Evropské unie. Lov je uskutečňován na principu licence, na základě které je pak možné provozovat lovecké aktivity v rámci celého státu nebo jeho části. Za tuto licenci lovec zaplatí určitý poplatek, ale poté mu náleží i ulovená
72
Hanzal V. a kol., Penzum znalostí z myslivosti, 2007, str. 88
28
zvěřina. Trofej, jak ji chápe středoevropský systém, nepředstavuje tak zásadní složku, důležitý je především lov samotný, etika lovu plní podřadnější funkci.73 3. Anglosaský systém myslivosti (Irsko, Spojené království) Lov v těchto zemích je spojen spíše se sportovním hlediskem. Důležitý je přesný zásah zvěře. Odlišné je i vnímání pojmu trofej či stanovení dob lovu. Velký důraz je kladen na dodržování tradic oblékání a způsobu lovu. Lov je spojen především s vlastnictvím půdy, takže na svých pozemcích může lovit prakticky každý. Právní úprava se tak věnuje především stanovení lovných druhů, doby lovu a jeho způsobu.73 4. Latinský systém myslivosti (Francie, Itálie, Kypr, Malta, Portugalsko, Řecko, Španělsko) V těchto zemích je důležitým hlediskem myslivosti sociální faktor. Prvotní je pobyt v přírodě a společenská zábava. Kromě oblasti Jižného Tyrolska v tomto systému nejsou stanoveny honitby, ale lov je realizovaný na základě nákupu licencí (s výjimkou Francie). Peče a ochrana zvěře je v těchto zemích opět velmi malá.73 Vzhledem k odlišnému chápání myslivosti a lovu samotného snaží se EU vytvořit rámec týkající se zejména ochrany a péče o zvěř, stanovit úkoly, které musí jednotlivé státy splnit. Jejím hlavním cílem je zachování co největší biodiverzity. Pod pojmem biodiverzita se rozumí rozmanitost druhů živých organismů. Nejedná se tedy jen o ty druhy, které jsou všeobecné známé, významné či vymírající nebo ohrožené, jak je často veřejností vnímáno.74
73
74
Hanzal V. a kol., Penzum znalostí z myslivosti, 2007, str. 88 Miko, L. & Hošek, M. Příroda a krajina České republiky. [cit. 2014-02-01]
29
2.2 Právní předpisy a programy EU Evropská unie nemá žádnou jednotnou mysliveckou politiku a ponechává členským státům dostatečný prostor pro tvorbu národního zákonodárství, které zohledňuje hospodářské, kulturní, sociální požadavky a tradice daného státu. Samotná myslivost není Evropskou komisí schválena jako nezávislé odvětví a spadá tak pod generální ředitelství XI, které se zaměřuje na životní prostředí, jadernou bezpečnost a civilní obranu.
Nejdůležitějšími
legislativními
opatřeními
EU
jsou
pro
myslivost
nejvýznamnější čtyři níže uvedené.75
2.2.1 Nařízení a Směrnice EU Nařízení Rady představuje právní předpis EU, který platí jako zákon pro všechny členské státy EU. Tyto státy již nemusí předpis převést do vlastního právního systému. Oproti tomu Směrnice Rady není závazná jako celek, ale musí být dosaženo požadovaného výsledku například realizací směrnic v českém vnitrostátním právu například přes právní předpis o myslivosti.75 Nařízení Rady EEC č. 3254/91, dle kterého je v členských státech zakázané používat pasti a zároveň i obchodovat kožešiny či zboží pocházející z určitých druhů živočichů ze zemí, ve kterých jsou k odchytu pasti využívány, či jsou používány jiné způsoby odporující mezinárodnímu humánnímu standardu odchytu.75 Nařízení Rady EEC č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.75 Česká republika tak dle tohoto nařízení upravila právní předpisy prostřednictvím zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatření k ochraně těchto druhů.75 Směrnice Rady č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků Tato směrnice se věnuje vytvoření souhrnného systému pro ochranu všech druhů volně žijící pernaté zvěře a zároveň ochraně jejich přirozených biotopů v celé oblasti
75
Ministerstvo zemědělství. Koncepce myslivosti. eAgri [cit. 2014-01-24]
30
států EU. Cílem je udržet optimální početní stav populací původních druhů v souladu s ekologickými, kulturními a vědeckými požadavky. Tento cíl je naplňován především prostřednictvím zřizováním chráněných území ochrany ptactva, takzvaných ptačích oblastí (Special Protection Areas – SPA), které zároveň spadají pod soustavu zvláště chráněných území NATURA 2000.76 Co se týká lovu, Směrnice v příloze II stanovuje druhy ptáků, které mohou být obhospodařované lovem při dodržování určitých pravidel, jako je zákaz lovu během migrace a hnízdění ptáků, zakazuje se odstřel ve velkém a neselektivní. Celkově nesmí lov ohrožovat ochranářské účely.77 Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Stěžejním cílem této směrnice je zabezpečení biodiverzity v členských státech EU prostřednictvím ochrany volně žijících živočichů a rostlin a jejich přírodních stanovišť, takzvaných Special Areas of Conservation - SAC, jež tvoří druhou složku společného programu NATURA 2000.76 Směrnice o stanovištích, na rozdíl od Směrnice o ptácích, neobsahuje seznam lovecky obhospodařovaných druhů, ale umožňuje obecněji řízené využití druhů uvedených v příloze V, pokud je toto využití v souladu se zachováním příznivého stavu z hlediska ochrany. Stejně jako Směrnice o ptácích zakazuje usmrcování zvířat (tedy i lov) ve velkém a bez selektivních důvodů.77 Evropská Unie se snaží prostřednictvím nejrůznějších programů o naplnění stanovených cílů, které si stanovila ve své strategii do roku 2020. Cílem EU v úseku ochrany biologické rozmanitosti do roku 2020 je: „EU zamýšlí zastavit do roku 2020 úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb, v maximálním proveditelném rozsahu je obnovit a současně zvýšit příspěvek EU k odvrácení úbytku biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku.“78 Prostřednictvím finančního nástroje LIFE Evropská Unie podporuje mnoho projektů na zachování životního prostředí a přírody po celém území EU. Od roku 1992 LIFE
76
Ministerstvo zemědělství. Koncepce myslivosti. eAgri [cit. 2014-01-24] European Commision. Sustainable Hunting and Natura 2000. [cit. 2014-02-03] 78 Evropská komise. Zelená infrastruktura, [cit. 2014-02-12] 77
31
spolufinancoval
3 954
projektů,
což
představuje
finanční
příspěvek
ve výši 3,1 milionů € na ochranu životního prostředí.79 Dalším významným programem, který má bezprostřední vliv na myslivost je již zmíněný program Natura 2000.
2.2.2 Natura 2000 Natura
2000
tvoří
soubor
evropských
chráněných
území
ustanovených
pod Směrnicemi o ochraně stanovišť a ptáků s cílem zachovat a ochraňovat volně žijící druhy a jejich stanoviště uvnitř přírodního prostředí Evropy, což zahrnuje lesy, mokřady a mnoho dalších rozličných stanovišť pokrývajících skoro 18 % území EU. Tento program je založen na zachování přírody a jejím udržitelném využívání lidskými aktivitami. Snaží se zachovat křehkou rovnováhu mezi biodiverzitou a lidskými zásahy, které mění přírodní podmínky. Vytváří tak jakýsi rámec pro regulaci a garanci udržitelnosti pro budoucí generace.80 V přílohách směrnic jsou vyjmenované druhy živočichů, rostlin a typy přírodních stanovišť, pro které jsou vymezené lokality v rámci soustavy Natura 2000. Potřeby a cíle obou směrnic jsou převedeny do národního právního systému prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. V souladu se Směrnicí o ptácích jsou vyhlášeny takzvané ptačí oblasti (Special Protected Areas – SPA) a dle Směrnice o ochraně stanovišť se určují takzvané evropsky významné lokality, jež tvoří druhou složku soustavy Natura 2000. 81 Vzhledem k tomu, že v dnešní době jsou chráněné druhy a stanoviště v přírodě zároveň výsledkem lidské činnosti, Natura 2000 nemá za cíl z vytvořených chráněných území člověka úplně vyloučit. Právě hodný management v těchto lokalitách se jeví jako žádoucí pro udržení optimálního stavu. Vzhledem k tomu je nutná spolupráce především
s
mysliveckými
organizacemi
a
zájmovými
skupinami.81
http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=2102&akce=&ssHledat
79
European Commision, Life Programme, Environment, [cit. 2014-03-01] European Commision. Sustainable Hunting and Natura 2000. [cit. 2014-02-03] 81 AOPK ČR. Co je Natura 2000. [cit. 2014-02-02] 80
32
Natura 2000 v jednotlivých státech EU Program Natura 2000 je cíleně budován ve všech státech EU. Nejvíce evropsky významných lokalit se nachází v Německu, kde jich v roce 2010 bylo 4 621, zabíraly plochu 34 655 km2, což tvořilo 9,7 % území. Nejméně vyhlášených lokalit měla Malta – 28, což představovalo 42 km2, ale vzhledem k velikosti země tyto lokality tvořily 13,3 % celkové rozlohy. Nejmenší část rozlohy státu tak evropsky významné lokality zabíraly ve Velké Británii (6,8 %) a nejvíce naopak v Bulharsku (29,6 %). V České republice bylo v roce 2010 ustanoveno 1 084 evropsky významných lokalit, které tvořily 10 % území a zabíraly plochu o rozloze 7 867 km2.82 Z hlediska ptačích oblastí jich co do počtu má nejvíce opět Německo – 738 o rozloze 43 763 km2, cože představuje taktéž 9,7 % území. Nejméně těmito lokalitami disponuje Lucembursko, kde tyto plochy tvoří 139 km2, což je 5,4 % celkové rozlohy země. Z relativního vyjádření největší část celkové plochy zabírají ptačí oblasti na Slovensku (25 %) a nejméně naopak na Maltě (5,1 %). V České republice je možno najít 41 ptačíc oblastí o rozloze 7 034 km2, které zabírají 8,9 % celkové rozlohy České republiky.82 Natura 2000 v České republice Za přípravu programu Natura 2000 v České republice je zodpovědné Ministerstvo životního prostředí, které vychází z odborných materiálů připravených Agenturou ochrany přírody a krajiny. Evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovuje vláda ČR.83 Ptačí oblasti Česká republika se nachází na rozmezí čtyř biogeografických podprovincií (polonská, hercynská, západokarpatská a severopanonská). Na území České republiky hnízdí kolem 200 druhů ptáků a další druhy přes naše území přelétají nebo se zde usazují
82 83
AOPK ČR. Natura 2000 v Evropské unii. [cit. 2014-02-02] AOPK ČR. Odborné podklady. [cit. 2014-02-03]
33
na zimu.84 Rozmístění ptačích oblastí ukazuje obrázek č. 2, podle kterého je patrné, že nejvíce těchto území je soustředěno v horských oblastech. Obrázek 2: Ptačí oblasti v ČR
Zdroj: AOPK ČR. Odborné podklady. [cit. 2014-02-03]
Na červeném seznamu ČR se nachází přibližně 52 % ohrožených druhů ptáků. Účinnost dlouhodobé cílené ochrany ptáků prostřednictvím Směrnice o ptácích odráží fakt, že došlo k růstu populací, které v minulosti téměř z české krajiny vymizely. Jedná se například o sokola stěhovavého či orla mořského. Naopak některé druhy zaznamenávají i nadále neustálý pokles. Mezi tyto druhy patří zejména druhy polní. Tento úbytek lze demonstrovat na koroptvi polní, která od roku 1982 zaznamenala pokles až o 82 %.85 Mezi hlavní příčiny snižování počtu těchto populací patří značná intenzifikace zemědělství, která způsobuje jednotvárnost krajiny, pokles vhodných stanovišť
84 85
Miko, L. & Hošek, M. Příroda a krajina České republiky. [cit. 2014-02-01] Miko, L. & Hošek, M. Příroda a krajina České republiky. [cit. 2014-02-01]
34
pro hnízdění i samotný život populací, jakož i úbytek rozmanitosti potravní nabídky. Významnými ohrožujícími faktory je dále intenzivní rozvoj infrastruktury. Tyto efekty přispívají ke zhoršení místních klimatických podmínek, které pro mnoho druhů znamenají nemožnost přežít v dané lokalitě a z toho plynoucí naléhavost migrace. Mnoho druhů však není uzpůsobeno k tak rychlé migraci či ani není kam se stěhovat, neboť se v jejich dosahu nenachází jiná vhodná stanoviště či je přesun zablokován fragmentací krajiny a výskytem bariér. Početní stavy populací jsou dále ovlivněny invazí nepůvodních druhů mnohdy zavlečených člověkem.86 Návrat druhu, který byl v Červeném seznamu ČR označen za vymizelý, bylo zaznamenáno u jediného a to dropa velkého na území v oblasti Znojma, který si po téměř deseti letech našel cestu zpět a to díky intenzivní péči a dotací ze sousedního Dolního Rakouska.86 Evropsky významné lokality Evropský červený seznam savců uvádí, že je v České republice ohroženo 13 % savců. Některé druhy velkých šelem, které byly člověkem vnímané jako nebezpečné či konkurenční, byly na území ČR vyhubeny cíleně a nyní dochází k podpoře jejich návratu na naše území. Příkladem může být návrat populací rysa do oblasti Šumavy,86 či snaha navrátit zpátky do volné krajiny zubra evropského, o což se v posledních letech snaží Vojenské lesy a statky, s. p., divize Mimoň.87 Rozmístění evropsky významných lokalit v České republice ukazuje obrázek č. 3, dle kterého je patrné, že největší ucelené oblasti se nacházejí na území Krkonoš, Krušných hor, Šumavy a Beskyd; další území jsou rozmístěna po celé republice, avšak jejich celková souvislá plocha nedosahuje vysokých hodnot.
86 87
Miko, L. & Hošek, M. Příroda a krajina České republiky. [cit. 2014-02-01] Zikmund, M. Projekt mysliveckého hospodaření v oboře Židlov. 2012, str. 42-43
35
Obrázek 3: Evropsky významné lokality v ČR 2010
Zdroj: AOPK ČR. Odborné podklady. [cit. 2014-02-03]
2.2.3 Iniciativa pro udržitelný lov V roce 2001 Evropská komise spustila „Iniciativu pro udržitelný lov“, která má za cíl především podpořit spolupráci mezi resortem životního prostředí a mysliveckými organizacemi za účelem dosažení a posílené udržitelného lovu pod Směrnicí o ptácích a Směrnicí o stanovištích, spojit úsilí jak ochranářských, tak mysliveckých organizací. Však jsou to právě myslivci, kteří svými každodenními činnostmi přispívají k naplnění cílů ochrany, investuji mnoho svých peněz a svého času, aby zvěři zajistili vhodné podmínky. Udržitelný lov je chápán jako nástroj k dosažení cílů soustavy NATURA 2000 uvážlivým regulováním některých populací (především invazivní druhy, ohrožující predátoři). Myslivecké organizace mají také vliv na tvorbu legislativních předpisů a ovlivňují zákonodárce ve smyslu snahy vymínit nelegální aktivity a lovecké praktiky. Důležitým úkolem a významným příspěvkem myslivců je monitoring zvěře, následné statistické vyhodnocování a sestavování normovaných stavů a plánů lovu. Iniciativa dále nabízí možnosti finanční podpory pro vlastníky pozemků, kterými jsou leckdy myslivci, z fondů pro soustavu NATURA 2000.88
88
European Commision. Sustainable Hunting and Natura 2000. [cit. 2014-02-03]
36
2.2.4 Zelená infrastruktura Hlavní oblasti výskytu vzácných a ohrožených druhů a také jednotlivé typy přírodních stanovišť jsou v současné době chráněny v rámci programu Natura 2000, který pokrývá 18 % celkové plochy EU. Vzhledem k migraci a přirozenému rozšiřování volně žijících zvířat je nutné zajistit ochranu těchto živočichů i na zbylých 88 % území. Cílem Zelené infrastruktury je tak především snaha propojit jednotlivé přírodní úseky, například pomocí budování koridorů, ekomostů či nášlapných kamenů pro volně žijící zvířata a tím zvýšit kvalitu životního prostředí.89 Dalším příkladem může být úsilí zavést takový způsob využívání půdy, který nepředstavuje
pro
volně
agroenvironmentálních
a
žijící
zvířata
ohrožení,
lesnickoenvironmentálních
nebo
pomocí
programů
pro
uvedení podporu
extenzivního charakteru zemědělství. Pro budování Zelené infrastruktury mohou být použity různé finanční nástroje, například fond pro rozvoj venkova či fond pro regionální rozvoj.89 Rozvoj strategie uvedený v programu Zelené infrastruktury je významným bodem pro novou politiku EU v oblasti zachování biodiverzity a zároveň jedním z hlavích nástrojů, jak řešit hrozby vyplývající z fragmentace a úbytku přírodních stanovišť a z převratu v obhospodařování půdy. Zelená infrastruktura zasahuje i do ostatních politik zejména v oblasti zemědělství, lesnictví a s ním spojeným managementem zvěře, do regionální politiky a mnoho dalších sektorů, které mají pak nepřímý vliv na myslivost. Zároveň představuje i důležitý nástroj pro stávající směrnice a různé programy financované Evropskou Unií.89
2.2.5 Společná zemědělská politika EU Společná zemědělská politika (SZP) států Evropské unie je také velmi důležitým východiskem pro myslivost a to hned z několika důvodů, kterými jsou otázky týkající se volně žijící zvěře, obhospodařování pozemků a jejich vlastnictví, způsoby lovu
89
Evropská komise. Zelená infrastruktura, [cit. 2014-02-12]
37
stejně jako práva myslivců a v neposlední řadě i důsledky rozvoje venkova na biodiverzitu.90 V minulém roce došlo k reformě této zemědělské politiky EU. Společná politika v oblasti zemědělství po roce 2013 bude své cíle více přizpůsobovat životnímu prostředí. Členské státy by se podle ní měly více soustředit na zlepšení rovnováhy mezi ochranou životního prostředí a bezpečností potravin.91 Ze současných požadavků Evropského parlamentu vyplývá, že finanční příspěvky budou o 30 % kráceny těm zemědělců, kteří nevyřadí nejméně 7 % zemědělské půdy ze svého hospodaření. Tyto plochy by měly být určeny pro křovinné pásy či úhory. Díky těmto krokům Evropské Unie by se mohly zažít zlepšovat životní podmínky například zaječí zvěře, která intenzifikací zemědělství trpí nejvíce. Dalším požadavkem je, aby každý zemědělec pěstoval nejméně tři odlišné kultury.92 Tato tzv. ekologizační opatření pomáhají ve vytváření ekologicky zaměřených oblastí.93 Ekologické zemědělství je charakterizované jako metoda hospodaření, která přikládá největší důraz ochraně životního prostředí a dobrému zacházení se zvířaty, co se týká živočišné produkce. Tento způsob zemědělství se snaží omezovat či zcela vyhýbat využívání syntetických chemických látek v podobě hnoji, léčiv a pesticidů. V EU se jako takové zemědělství označuje pouze takové, které je v souladu s nařízením Rady č. 2092/91 ve znění pozdějších předpisů.94 Níže uvedený graf č. 1 zobrazuje plochy jednotlivých členských států EU, které hospodařily v režimu ekologického zemědělství v roce 2012. Nejvíce se této formě hospodaření věnuje Rakousko, kde tato plocha tvoří 18,6 % celkové zemědělské rozlohy, nejméně naopak Malta – 0,3 % plochy. Z grafu je patrné, že Česká republika se řadí právě mezi země s orientací na ekologické zemědělství. V roce 2012 tvořila plocha tohoto hospodařená 13,1 % území.95
90
FACE. Rural development policy getting it right. [cit. 2014-02-20] Čech, A. Na vodní ptactvo pouze s ocelovými broky. Myslivost. 2012, str. 7 92 Doby lovu zvěře. Myslivost. 2014, str. 2 93 APIC-AK. Zemědělská politika EU 2014-2020: EP posvětil zelenější a spravedlivější SZP. Agris. [cit. 2014-02-20] 94 Eurostat. Plocha obhospodařovaná v režimu ekologického zemědělství. [cit. 2014-02-01] 95 Eurostat. Plocha obhospodařovaná v režimu ekologického zemědělství. [cit. 2014-02-01] 91
38
Graf 1: Ekologické zemědělství ve státech EU
Zdroj: vlastní tvorba na základě: Eurostat. Plocha obhospodařovaná v režimu ekologického zemědělství. [cit. 2014-02-01]
I přes tyto významné skutečnosti stále výrazná část polních honiteb našeho státu (kolem
53 %
rozlohy České republiky)
je obhospodařováno
intenzivním
zemědělstvím. Tento způsob zemědělství označil bývalý ministr zemědělství a současný předseda Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Jaroslav Palas za „totálně likvidační pro drobnou zvěř v celé ČR“.96 Nejde však pouze o srstnatou zvěř a její populace, ale i o druhy dříve běžných polních ptáků. Zatímco početnost lesních druhů ptactva v ČR byla v období 1982 – 2007 stabilní, populace ptačích druhů zemědělské krajiny klesla až na polovinu. Zemědělci využívají ve značné míře škodlivou agrochemii – obvykle použijí až třikrát fungicidy, během podzimního období průběžně herbicidy a dvakrát insekticidy. Velkým problémem poslední doby je změna v sestavě pěstovaných polních kultur. Běžná políčka s obilovinami nahradily abnormálně velké lány řepky pro technické účely a kukuřice využívanou pro výrobu bioplynu. Tím dochází ke snížení potravní nabídky pro zvěř, stejně jako nevhodnosti pro hnízdění ptactva apod.96
96
Marada, P. Negativní vliv zemědělství na myslivost a možnosti jejich řešení. Myslivost, 2011, str. 30-32
39
2.3 Organizace ve vztahu k myslivosti Ochraně přírody se dnes věnuje mnoho nejrůznějších organizací, ať již vládních či nevládních. Mezi nejdůležitější, které se věnují přímo myslivosti, patří především FACE.
2.3.1 FACE FACE - Federation of Associations for Hunting and Conservation of the EU, tedy Federace organizací pro myslivost a ochranu volně žijící fauny při EU, je evropskou nejvýznamnější světovou neziskovou organizací, která reprezentuje zájmy více než 7 milionů evropských myslivců. Jejími členy jsou národní myslivecké organizace ze 36 evropských zemí včetně EU-28. Tato organizace byla založena v roce 1977 a od roku 1987 je členem Mezinárodní Unie na Ochranu Přírody (IUCN). Cílem této instituce je podporovat a prosazovat principy trvale udržitelného rozvoje zejména ve vztahu k volně žijící zvěři. FACE pracuje se svými partnery na rozsáhlé škále záležitostí týkajících se lovu prostřednictvím uzavírání mezinárodních dohod s dosažením realizace trvale udržitelného lovu v dané lokalitě napříč evropskými státy.97 Hlavní úkoly FACE spočívají v monitoringu, zpracováním statistiky a následným vyhodnocením podkladů, které mají dále sloužit jako cenné materiály pro další rozhodování v dané věci. Tyto úkoly se dají shrnout do 6 odborných částí:98 1. ochrana přírody 2. ochrana volně žijící zvěře 3. mezinárodní dohody 4. zajištění dobrých životních podmínek zvěře a jejího zdravotního stavu 5. střelné zbraně a střelivo 6. způsoby lovu a kultura Jedním z důležitých dokumentů vydaných FACE je Manifest o biodiverzitě z roku 2004, ve kterém tato organizace poukazuje na důležitost ochrany volně žijící fauny a 97 98
FACE. Who is FACE. [cit. 2014-02-13] FACE. Work areas and projects. [cit. 2014-02-13]
40
flóry a tento manifest zároveň stanovuje jasné a aktivní závazky, které si FACE a její členové kladou, aby potvrdily, že lov je udržitelný a pozitivně přispívá k ochraně biodiverzity.99 Manifest o biodiverzitě se zároveň připojuje k evropské strategii o biodiverzitě do roku 2020. Ve svých 34 bodech různých činností se snaží naznačit, jak těchto cílů dosáhnout zejména prostřednictvím podpory spolupráce s ostatními sektory, zúčastněnými stranami jako jsou farmáři, vlastníci pozemků, různé organizace či veřejní činitelé. Například rozvoj venkova je řešen v sekci o Přirozeném prostředí zvěře.99 K zajištění řádné provádění Směrnic o ptácích a stanovištích co se lovu týče, má Komise v úmyslu podporovat a posilovat intenzivnější dialog a spolupráci s různými zájmovými skupinami. V roce 2001 tak po třech letech příprav spustila program s názvem Iniciativa trvale udržitelného lovu s cílem přispět ke zlepšení pochopení právních a technických aspektů ustanovených ve směrnicích ve vztahu k trvale udržitelnému lovu. V návaznosti na tuto iniciativu v roce 2004 klíčoví partneři této iniciativy dosáhli dohody v podobě deseti bodů, které umožní lov při současném respektování směrnic.100 Dohoda mezi International BirdLife a FACE ohledně směrnice 79/409/ES Po dlouhých jednáních se obě organizace dohodli na následujících bodech:101 1. Směrnice o ptácích je vhodný právní prostředek sloužící k zachování volně žijících ptáků (včetně druhů uvedených v příloze II této směrnice jako druhy lovitelné) a jejich stanovišť. Cílem obou organizací tak je, aby ustanovení ve směrnici byla používána v souladu se zásadami plynoucími z Pokynů k myslivosti podle směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků. 2. Vzhledem k ustanovení v bodě 1 žádna organizace nemá v úmyslu činit jisté kroky či podporovat iniciativy za účelem změn znění Směrnice o ptácích.
99
FACE. Rural development policy getting it right. [cit. 2014-02-20] European Commission. Sustainable Hunting Initiatives. [cit. 2014-02-20] 101 Wallström, M. Dohoda mezi BirdLife International a FACE ohledně směrnic 79/409/EHS. [cit. 2014-02-21] 100
41
3. Kompromisy uvedené ve Směrnici o ptácích představují základ pro kolektivní podporu rozhodujících prioritních kroků vedoucích k zastavení úbytku biologické rozmanitosti, ochraně určitých lokalit či reformě SZP. 4. Pro obě organizace znamená vytvoření soustavy NATURA 2000 významný krok pro účinnou ochranu stanovišť a zároveň aktivní opatrování biodiverzity. Obě organizace se shodují, že vyhlášené lokality zásadně nejsou v rozporu s myslivostí, naopak náležitý lov uvnitř těchto lokalit může i nadále probíhat, pokud bude respektovat cíle zachování těchto lokalit. 5. Lov ptáků by měl být prováděn na základě dohod na místní, regionální či vnitrostátní úrovni v součinnosti s místními zúčastněnými skupinami a díky tomu se dosáhlo rozumných vyhodnocení a následných přijatých opatření. Členové obou institucí a národní partneři mohou požadovat dosažení vyššího cíle, co se týká trvale udržitelné myslivosti, zachování biologické rozmanitosti či ochraně ptáků. 6. Veškerá opatření přijatá na základě ustanovení o myslivosti a hodnocení dopadů musí vycházet ze spolehlivých údajů, zejména co se týká početních stavů ptáků a jejich lovu. Pro správné vyhodnocení je nezbytný co nejpřesnější sběr statistických dat o lovu a jejich vyhodnocení na vědecké úrovni. 7. Pro obě organizace je důležité, aby Komise a členské státy vytvořily, schválily a prováděly plány péče druhů uvedených v příloze II, pro které se stav ochrany jeví jako nepříznivý. 8. Příslušné orgány by měly zaručit dodržování ustanovení prostřednictvím opatření, ale zároveň i iniciativ vedoucích ke zvyšování vzdělanosti v těchto oborech. 9. Obě organizace se shodly, že při lovech v mokřadech na území EU se nesmí používat olověné broky. Dále zdůrazňují nebezpečí vycházející z introdukce nepůvodních druhů ptáků do přírody. 10. Obě instituce se budou pravidelně minimálně dvakrát za rok scházet za účelem hledání shody. Dále si budou vzájemně vyměňovat potřebné údaje a publikace a budou spolupracovat i s dalšími kompetentními organizacemi jako jsou IUCN, CIC, Wetlands International, atd. Velkou vlnu nesouhlasu a nepochopení mezi myslivci přinesl především bod 9 o zákazu používání olověných broků. Ocelové broky, které se od roku 2011 na lov 42
vodního ptactva používají, mají nižší ranivý účinek, a tak zvěř často ještě odlétá poměrně daleko s předpokladem úhynu, avšak bez možnosti zvěřinu zhodnotit. Další výraznou hrozbou je zvýšené nebezpečí při lovech, neboť ocelové broky mají velkou odrazivost a jsou tak značně nebezpečné pro samotné střelce.102
2.3.2 Mezinárodní rada pro myslivost a ochranu zvěře CIC – International council for game and wildlife conservation je mezinárodní organizace politicky nezávislá, nezisková instituce, která vznikla v roce 1930 a má přes 1 500 členů z 86 zemí světa. Tito členové jsou jak jednotlivé státy, tak národní a mezinárodní organizace či sponzoři. Hlavním úkolem organizace jsou záležitosti týkající se myslivosti a ochrany volně žijící zvěře prostřednictvím prosazování významu trvale udržitelného lovu jako nástroje k ochraně přírody v globálním měřítku.103 Obrázek 4: Členové CIC
Zdroj: CIC. Membership. [cit. 2014-02-23]
V praxi nejvýznamnějším a jedním z prvotních úkolů CIC bylo sjednocení a vypracování metodiky hodnocení loveckých trofejí. Bodová hodnota trofeje zvěře se pak odvíjí od přesně definovaných pravidel. Například u jelena se hodnotí délka, obvod paroží, počet výsad, zbarvení, atd.104 Toto hodnocení trofejí má za účel
102
Čech, A. Na vodní ptactvo pouze s ocelovými broky. Myslivost. 2012, str. 7 CIC. Who we are. [cit. 2014-02-23] 104 Feureisel, J. Na počátku byla vize. Myslivost, 2013, str. 18-19 103
43
posuzování trofeje jako produktu přírody v komparaci kvality jednotlivých druhů zvěře napříč státy a určit a vyhodnotit tak změny v jejich populacích.105 V současnosti
CIC
hospodaří
s ročním
rozpočtem
650 000
EUR.
Jedním
z nejdůležitějších plánů je vybudování globálního programu s názvem „Spolupracující partnerství pro volně žijící živočichy“. Tato platforma by měla propojovat nejvýznamnější organizace jako je IUCN, FAO, CITES apod.106
2.3.3 Světový svaz ochrany přírody IUCN – The International Union for Conservation of Nature je světovou organizací a nejstarší institucí zabývající se ochranou životního prostředí. Byla založena již v roce 1948 a v dnešní době má více než 1 200 členů z celého světa. Zásadní misí pro tuto organizaci je zachování biologické rozmanitosti prostřednictvím propagace významu této biodiverzity pro řešení některých z celosvětových problémů, jako je změna klimatu, udržitelnost rozvoje či bezpečnost potravin. Pro zachování této biodiverzity spolu s rozvojem se IUCN věnuje této problematice v hlavních třech oblastech:107 1. 11 000 dobrovolných expertů sestavuje na základě analýz tzv. Červené seznamy ohrožených druhů světa 2. spouští stovky projektů ochrany přírody po celém světě od místní úrovně po ochranu celoplošnou v rámci několika zemí se zaměřením na zachování biologické rozmanitosti a přírodních zdrojů 3. prostřednictvím kolektivní síly vládních a nevládních členských organizací IUCN ovlivňuje mezinárodní úmluvy, právní předpisy a jiná politická rozhodnutí v oblasti životního prostředí Mezi hlavní zájmové oblasti IUCN patří biodiverzita, udržitelná energie, zelená ekonomika, klimatické změny, lidský blahobyt, jimž je věnováno 14 programů IUCN. Tato organizace dnes působí ve více než 160 zemích světa, přičemž jejími členy je 89 států.107
105
Forejtek, P. Česko má novou nejsilnější trofej muflona na světě. Myslivost. 2012, str. 18-20 Feureisel, J. Na počátku byla vize. Myslivost, 2013, str. 18-19 107 IUCN. About IUCN. [cit. 2014-02-24] 106
44
2.4 Myslivecká politika ČR Současná myslivecká politika České republiky vyplývá z podkladů Ministerstva zemědělství pod názvem Zásady myslivecké politiky. Materiál zpracovaný a vládou přijatý dne 10. dubna 2002 pod č. 418/02 měl za cíl vhodně nasměrovat rozvoj myslivosti před vstupem České republiky do Evropské Unie. Jakákoliv další změna aktuální právní úpravy nepředstavuje pro Ministerstvo zemědělství prioritu a v budoucnu by se tak uskutečnila pouze za předpokladu transformace právních norem Evropských společenství či závazků pramenících z mezinárodních smluv, které se týkají ochrany přírody a myslivosti, v reakci na Koncepci resortní politiky Ministerstva zemědělství nebo vstupu České republiky do Eurozony.108 Cílem myslivecké politiky pro následující období je především ochrana a zároveň navrácení přirozených přírodních společenstev. Zároveň jednotlivé populace, jejich složení a počet, musí odpovídat daným přírodním podmínkám a stavu krajiny, která je využívání člověkem. Úkolem je tedy péče o přírodní prostředí zvěře, vytváření nových vhodných podmínek pro zvěř a snaha zachovat přirozené biotopy.108 Cílem ochrany zvěře a zároveň její regulace by mělo být zajištění takových početních stavů jednotlivých druhů zvěře, aby se nezamezilo jejich existenci, ale aby zároveň nedocházelo k jejich přemnožení. Například důsledek ochrany dravců je jedním z důvodů razantního úbytku drobné zvěře.109 Populační explozi, v neprospěch drobné zvěře, lze zaznamenat u predátorů jako je liška či kuna, avšak u těchto druhů se stále nepodařilo stanovit normované stavy. Stanovení trendů jejich početnosti a jejich zdárný management představují tak jeden ze zásadních problémů současné myslivosti.110 Co se týče jednotlivých druhů zvěře, současná myslivecká politika ukládá individuální cíle pro jednotlivé skupiny zvěře:111 1. spárkatá zvěř
108
Ministerstvo zemědělství. Současná myslivecká politika. eAGRI, [cit. 2014-02-23] Zvářal, K. Trvale udržitelná regulace. Myslivost. 2012, str. 10-13 110 Havránek, F. Význam predátorů pro populace drobné zvěře. Myslivost. 2013, str. 20-21 111 Ministerstvo zemědělství. Současná myslivecká politika. eAGRI, [cit. 2014-02-23] 109
45
Cílem je udržet ve volných honitbách optimální stav spárkaté zvěře ve vztahu k přírodnímu prostředí. Důležité je zejména zvyšování kvality a zdraví jedinců. V následujícím období se neplánuje introdukce nových druhů spárkaté zvěře do České republiky. 2. drobná zvěř Drobná zvěř představuje indikátor kvality přírodního prostředí a právě značný úbytek této zvěře by měl být signálem zamyšlení a následné změně. Početní stavy zaječí zvěře klesly na pouhých 5 % stavů v 60. letech minulého století, počty koroptví na 33 % a početní stavy bažantí zvěře představují pouhých 7 %. Cílem myslivosti je tedy především zkvalitňování přírodních podmínek pro drobnou zvěř. 3. prase divoké V poslední době díky změně kulturní krajiny dochází ke zvyšování počtu divokých prasat, která způsobují nemalé škody v zemědělství. Úkolem myslivosti v tomto bodě je tedy opět upravit početní stavy do shody s potřebami v zemědělství. Důležité je i zvýšení
kvality
skladby
populace,
která
představuje
stěžejní
předpoklad
pro autoregulaci stavů této zvěře. 4. migrující vodní pernatá zvěř Tato pernatá zvěř představuje jednu z nejvíce ohrožených skupin a je zároveň předmětem mnoha mezinárodních smluv. Migrující vodní pernatá zvěř zaznamenává úbytek díky zhoršujícímu životnímu prostředí a s ním spojeným úbytkem vhodných biotopů, zvyšujícím civilizačním tlakům. Cílem myslivosti v tomto bodě je ochrana stávajících biotopů, vytváření klidových zón a míst pro hnízdění a zároveň i důslednější monitoring vývoje stavů této zvěře. 5. ohrožené druhy zvěře Další skupinou, které se myslivecká politika věnuje, jsou druhy ohrožené, mezi které v České republice patří tetřevovití, bílí jeleni a koza bezoárová. Myslivost se v tomhle ohledu zaměřuje na chov udržitelných stavů této zvěře nad jejich kritickou hranicí 46
pro přežití. Opora je zabezpečena prostřednictvím programů na záchranu a zlepšením podmínek chovu této zvěře. 6. původně ohrožené druhy zvěře, vyžadující úpravy početních stavů nebo vymezení areálu výskytu Jedná se o druhy zvěře, které byly v dřívějších dobách ohrožené, ale nyní dochází v některých lokalitách k růstu jejich početních stavů nad únosnou míru. Mezi tuto zvěř patří především bobr evropský, kormorán velký, vydra říční a rys ostrovid. Vzhledem k tomu, že tato zvěř nemá přirozené nepřátele a zároveň jí současné prostředí nabízí dostatek potravy i prostoru, dochází k přemnožení této zvěře a značným škodám, které pak působí. Úkolem myslivosti je udržet početní stavy této zvěře na vyhovující úrovni a v dané lokalitě a zároveň také určit horní mez počtu jedinců určitého druhu na daný areál. Dalším důležitým bodem myslivecké politiky a zároveň základním předpokladem pro další rozhodování je co nejpřesnější sčítání zvěře. Na základě zjištěných početních stavů zvěře se každoročně sestavují plány mysliveckého hospodaření dané honitby.112 Vzdělání v myslivosti, myslivecký výzkum, stejně jako myslivecká osvěta a propagace myslivosti jsou i nadále cílem myslivecké politiky. Z hlediska budoucího vývoje je nutné udržovat vysokou odbornou vzdělanost, směřovat myslivecký výzkum tak, aby řešil požadavky a potřeby vycházející z myslivecké praxe, a snažit se zlepšit pohled veřejnosti na myslivost, stejně jako na její přínos pro společnost. Neméně důležitá je i spolupráce s mysliveckými organizacemi, které přebírají řadu organizačních a finančních cílů. Jde zejména o vzdělávání mládeže, organizování mysliveckých výstav a přehlídek, chov loveckých dravců a psů, propagace myslivosti atd. Cílem je tedy vytvářet vhodné podmínky pro jejich činnost a prohloubit vzájemnou součinnost.112 Vzhledem k tomu, že zvěř nezná hranice, je důležitá mezinárodní spolupráce v otázkách životních nároků zvěře. Česká republika je vázána v myslivosti ve formě
112
Ministerstvo zemědělství. Současná myslivecká politika. eAGRI, [cit. 2014-02-23]
47
bilaterálních i multilaterálních vztazích, které je nutno i nadále posilovat a aktivně řešit společné problémy týkající se péče a ochrany zvěře, stejně jako jejího prostředí.113
2.4.1 Dotace pro myslivost Díky skutečnosti, že myslivost není Evropskou Unií považována za samostatný obor, není ani zřízen vlastní fond pro potřeby myslivosti, ale finanční příspěvky proudí do tohoto rezortu především prostřednictvím oboru zemědělství. Příspěvky do myslivosti jsou tak Evropskou komisí schvalovány na základě konkrétních žádostí a případů. Například poté, co Evropská komise schválila návrh ministra zemědělství na náhradu škod v lesním hospodářství a myslivosti vzniklých při povodních v červnu roku 2013, byly podepsány podmínky pro poskytování dotací a celkem se tak rozdělilo 28 milionů mezi vlastníky lesa, uživatele honiteb a subjekty, které se zabývají pěstováním lesních dřevin.114 Aby Česká republika naplnila cíle Evropské Unie stanovené směrnicemi o ptácích a o stanovištích, poskytuje národní dotace pro myslivost. Předměty finančních příspěvků byly pro rok 2013 stanoveny v příloze č. 9 zákona č.504/2012 Sb.115 Pro rok 2014 budou příspěvky poskytovány ze státního rozpočtu podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti. Tímto nařízením je nahrazena příloha k zákonu o státním rozpočtu.116 Finanční podpora je poskytována uživatelům honiteb na vybrané tituly rozdělené pod písmeny G – „Příspěvky na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření“ a K – „Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců.118
113
Ministerstvo zemědělství. Současná myslivecká politika. eAGRI, [cit. 2014-02-23] Ministerstvo zemědělství. Vlastníci lesů a myslivci dostanou 28 milionů korun na odstranění povodňových škod. BusinessInfo, [cit. 2014-02-24] 115 Ministerstvo zemědělství. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití, eAGRI, [cit. 2014-02-06] 116 Ministerstvo zemědělství. Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti. eAGRI [cit. 2014-02-03] 114
48
Tituly pod písmenem G se dále dělí na:117 zlepšování životního prostředí zvěře například ve formě zakládání zvěřních políček, instalace betonových nor pro odchyt lišek či zavedení hnízdních budek pro vodní ptáky, jež jsou zvěří; podpora ohrožených druhů zvěře prostřednictvím odchovu a následného vypouštění tetřeva hlušce, tetřívka obecného a koroptve polní; oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy – bílý jelen, koza bezoárová; použití dravců v ochraně rostlin – ochrana zemědělských kultur, kde předmětem příspěvku je výroba a umístění hnízdních podložek či budek pro ptáky, kteří jsou zvěří; dále rozmístění loveckých stanovišť pro dravce do trvalých pícnin a do travních porostů; veterinární léčebné akce v chovech zvěře, kam se řadí veterinární vyšetření zvěře a její medikované látky přidávané do krmiv pro léčbu Detailní rozpis jednotlivých titulů a sazbu příspěvku uvádí tabulka č. 4 v Příloze. V porovnání s předchozími roky je patrný nárůst dotací poskytovaných do oboru myslivosti. Zatímco v roce 2003 činily tyto příspěvky 2,8 mil. Kč, v roce 2011 tato podpora dosáhla výše 11,9 mil. Kč. Nejvíce finanční podporu v roce 2011 využil Středočeský kraj (21,0 %) a nejméně, pomineme-li Magistrát hl. města Prahy, odčerpal Karlovarský kraj (2,2 %) Z jednotlivých titulů největší podíl v témže roce zaujalo zakládání zvěřních políček a jejich údržba (52,8 %), dále instalace betonových nor pro odchyt lišek (5,9 %), avšak tento podíl se v porovnání s ostatními roky snižuje, stejně jako umísťování hnízdních budek pro vodní ptáky (6,9 % v roce 2011).118 Stále však mnoho mysliveckých sdružení dotace nevyužívá, jsou motivováni pouze vlastním zájmem, a tak skutečná výše finančních příspěvků nedosahuje maximální možné podpory.119 Myslivecká sdružení by se tedy více měla zaměřit na možnosti čerpání dotací ze státního rozpočtu, a tím i zároveň přispět ke zkvalitnění životních podmínek pro zvěř. 117
Ministerstvo zemědělství. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití, eAGRI, [cit. 2014-02-06] 118 Růžička, J. Dotace pro myslivost v roce 2012. Myslivost. 2012, str. 10-13 119 Růžička, J. Dotace pro myslivost v roce 2012. Myslivost. 2012, str. 10-13
49
3 Ekonomika české myslivosti Jedním z důležitých nástrojů v myslivosti je myslivecká statistika, která umožňuje uživatelům honiteb a orgánům státní správy sledovat a následně hodnotit myslivecké hospodaření ve vztahu k volně žijícím druhům. Díky těmto hodnocením a cenným analýzám odborníků je pak možné změnit stávající mysliveckou politiku tak, aby přinesla co největší užitek, ale zároveň nedocházelo k dramatickým zásahům do životního prostředí a jiných hospodářských činností provázených člověkem.120 Podle § 36 zákona o myslivosti mají všichni uživatelé honiteb povinnost na každý rok vytvořit plán mysliveckého hospodaření v dané honitbě, který obsahuje plán lovu jednotlivých druhů zvěře. Poté, co je plán mysliveckého hospodaření odsouhlasený, stává se pro uživatele honitby závazný a orgán státní správy myslivosti je oprávněný k vynucování jeho plnění.121
3.1 Držitelé honiteb Výkon práva myslivosti je ze zákona vázán na vlastnictví honebních pozemků,122 které jsou dle zákona o myslivosti podle § 2 všechny pozemky, které nejsou uvedené jako pozemky nehonební.123 Za nehonební pozemky se považují: „pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto zemí, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady, školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící
k farmovému
chovu
zvěře,
obvod
dráhy,
dálnice,
silnice,
letiště
se zpevněnými plochami, hřbitovy, a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti“.124
120
Statistické údaje. Myslivost. [cit. 2014-03-23] Novák R., K problematice živé a ulovené zvěře, Agris, [cit. 2014-02-01] 122 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 37 123 Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001 o myslivosti. § 2, odst. f 124 Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001 o myslivosti. § 2, odst. e 121
50
V roce 2012 bylo evidováno 5 748 honiteb.125 Velikosti jejich honebních ploch a druhy honiteb jsou uvedeny v grafu č. 2, z něhož je patrné, že více než polovinu plochy zabírá zemědělská půda (58 %) Graf 2: Velikost jednotlivých druhů honebních ploch (2012)
Zdroj: vlastní tvorba na základě ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Vytvořená honitba musí dle zákona být složena ze souvislých honebních pozemků o minimální výměře 500 ha. Orgán státní správy pak rozhoduje o uznání honitby a jejím držiteli. Honitby se rozdělují na vlastní, kde je držitelem honitby sám vlastník, a společenstevní, u kterých je držitelem honební společenstvo. Toto společenstvo je právnickou osobou a může buď hospodařit ve vlastní režii, nebo honitbu pronajmout stejně jako sám vlastník.126 Situaci v České republice v roce 2012 naznačuje graf č. 3.
125
126
ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22] Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 38-40
51
Graf 3: Vlastnický vztah honiteb (2012)
Zdroj: vlastní tvorba na základě ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Z grafu č. 3 je patrné, že převážná většina honiteb je společenstevních – 4 148 (72 %). Ve vlastní režii pak hospodaří 658 honiteb a 5 090 honiteb je pronajatých.127 Právo myslivosti vykonává v České republice celkem 92 670 osob,118 které jsou držiteli platného loveckého lístku, z nichž bylo v roce 2012 evidováno 69 557 osob jako členové Českomoravské myslivecké jednoty. Z těchto příslušníků je 47 405 řádných členů, 18 440 důchodců, 1 514 invalidů, 1 763 studentů, 299 lesníků a 136 čestných členů.128
127 128
ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22] ČMMJ. Aktuální počet členské základny 2013. ČMMJ [cit. 2014-02-22]
52
3.2 Ekonomika uživatelů honiteb Pro vyhodnocení významu jakékoliv hospodářské činnosti, je třeba znát položky, které vstupují do výnosů a nákladů. Součet všech nákladů by v ideálním případě měl být vyrovnán celkovými výnosy. Pokud tomu tak není, je ztrátu potřeba financovat z vlastních zdrojů. V případě mysliveckého sdružení se tak jedná o výši členského příspěvku. Vyhodnocení celkových nákladů a výnosů honitby pomáhá určit význam a postavení myslivosti.130
3.2.1 Výnosy uživatelů honiteb Největší výnosy z výkonu práva myslivosti tvoří prodej zvěřiny a případný poplatkový odlov.129 Mezi další výnosy mohou patřit tržby za prodanou živou zvěř, odchovaná kachňata a kuřata bažantů, příjmy z pronájmu střelnic, popřípadě tržby z placených brigád. Nemalým finančním přínosem jsou i dotace na myslivecké hospodaření, dary a výtěžky ze společenských plesů a posledních lečí.130 Myslivecká činnost je však specifická a je obtížné ji přesně vyjádřit v ekonomických hodnotách. Mezi nevyčíslitelné položky patří pobyt v přírodě spojený s relaxací a psychickým odpočinkem, či uspokojení ze sounáležitosti s přírodou a radosti z ulovených trofejí.130 Základním zdrojem výnosů plynoucích z mysliveckého hospodaření jsou početní populace jednotlivých druhů zvěře.131 Podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti je uživatel honitby povinen udržovat tuto populaci mezi minimálními a normovanými stavy zvěře, které se stanovují při uznávání honitby, v dané skladbě pohlaví a věku.132 Pro vyhodnocení mysliveckého hospodaření byly vybrány číselné statistiky za posledních 16 let (1997 - 2012). Dlouhodobě udržitelný odlov zvěře vychází z reprodukčních schopností zvěře a je tudíž základním údajem pro zjištění skutečného početního stavu dané populace.132
129
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 46 Hanzal V. a kol., Penzum znalostí z myslivosti, 2007, str. 395 131 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 47 132 Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001 o myslivosti. § 3, odst. 2 130
53
Vyhodnocení chovu spárkaté zvěře Normované a minimální stavy zvěře jednotlivých druhů spárkaté zvěře odráží tabulka č. 4. Tyto stavy jsou určeny na základě úživnosti honitby a na velikosti dané plochy, kde se druhy mohou vyskytovat. Tabulka 4: Základní statistické údaje o spárkaté zvěři v roce 2012
Druh
NS133
Min.
zvěře
(ks)
(ks)
stav
Plocha (ha)
Odstřel
JKS134
Ø
Produkce
(ks)
(ks)
Hmotnost
zvěřiny (kg)
(kg) Jelení
15 174
9 108
777 721
21 919
29 885
75
1 643 925
Daňčí
15 503
7 765
339 845
14 589
27 745
30
437 670
Mufloní
11 190
5 242
302 877
9 094
21 274
25
227 350
Srnčí
281 618
96 639
6 097 473
108 297
303 182
15
1 624 455
Černá
11 088
5 581
944 234
184 144
63 872
50
9 207 200
1 307
760
46 268
12 524
10 424
40
500 960
Kamzičí
318
194
10 548
15
322
20
300
Jelenec
372
239
9 213
70
434
40
2 800
Sika
Zdroj: vlastní tvorba na základě ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Jelení zvěř Normované stavy pro jelení zvěř byly pro rok 2012 stanoveny na 15 174 ks na 777 721 ha plochy, což představuje 11 % celkové obhospodařované plochy. V roce 2012 se odlov jelení zvěře zařadil na třetí pozici (6,2 %). Z hlediska produkce zvěřiny byla jelení zvěř na druhém místě (12 %). V porovnání se skutečnými jarními kmenovými stavy, kde bylo evidováno 29 885 ks, je patrné, že skutečné stavy převyšují normované stavy skoro dvojnásobně a představují tak 197 % těchto stanovených stavů. Vzhledem k reprodukčním schopnostem zvěře a tomu, že odstřel jelení zvěře se dlouhodobě drží na daných hodnotách, je zřejmé, že na území České republiky žije kolem dvojnásobku jelení zvěře, než vykazují oficiální jarní kmenové stavy.135 Vývoj odlovu jelení zvěře a jarní kmenové stavy jelení zvěře odráží graf č. 4.
133
NS = normovaný stav JKS = jarní kmenový stav k 31.3. 135 ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22] 134
54
Graf 4: Odstřel jelení zvěře v ČR, 1997 – 2012 (ks)
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Z grafu je patrné, že za posledních 15 let došlo k značnému nárůstu populace jelení zvěře (o 37 %). Pokud by se docílilo normovaného stavu jelení zvěře při zachování procentuální struktury populace 39/39/22 a koeficientu očekávané produkce 0,7,136 musel by se snížit lov jelení zvěře na 4 143 ks, čímž by zároveň poklesly výnosy z prodeje zvěřiny a z poplatkového lovu, což by mělo značné ekonomické dopady na hospodaření v mnoha honitbách. Produkce zvěřiny by poklesla z 1 643 925 kg (v roce 2012) na 310 725 kg neboli na 19 % současného stavu. Daňčí zvěř Daňčí zvěř je na našem území zvěří nepůvodní, avšak ačkoliv pochází ze Středozemí a jihozápadní Asie,137 našla na území Evropy vhodné životní podmínky. V roce 2012 byl počet ustanoven na 15 503 ks na 339 845 ha, což představuje kolem 5 % myslivecky obhospodařovaného území. Odlov daňčí zvěře byl na čtvrtém místě (4,2 %) a co se týká produkce zvěřiny, umístil se na pátém místě (3,2 %). Jarní kmenové stavy ve výši 27 745 ks opět značně převyšují normované stavy a tvoří 179 % jejich stanovené hodnoty.138 Graf č. 5 odráží hodnoty lovu daňčí zvěře a její jarní kmenové stavy.
136
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 50 Červený J. a kol., Ottova encyklopedie Myslivost, 2010, str. 332 138 ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22] 137
55
Graf 5: Odstřel daňčí zvěře v ČR, 1997 – 2012 (ks)
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Z uvedených hodnot jarních kmenových stavů zvěře vyplývá, že za posledních 10 let došlo k progresivnímu nárůstu daňčí zvěře na našem území. Ačkoli výše odstřelu se v průběhu těchto let také zvyšovala, nebyla dostatečná pro uvedení stavu daňčí zvěře na požadovanou úroveň. Problémem zůstává fakt, že pokud by se daňčí populace snížila na normovaný stav při zachování struktury populace 38/38/24 a koeficientu očekávané reprodukce 0,8,139 došlo by ke snížení lovu na 4 713 ks, čímž by zároveň došlo ke snížení výnosů za poplatkové lovy i za prodej zvěřiny, která by tak poklesla ze 437 670 kg (v roce 2012) na 141 390 kg neboli na 32 %. Mufloní zvěř Mufloní zvěř stejně jako zvěř daňčí není na našem území původní. Pochází z oblasti Malé Asie a do České republiky byla vysazena v 19. století a to zejména díky oborním chovům.140 V současnosti se vyskytuje i na mnoha místech ve volné krajině a je vyhláškou normovaná v počtu 11 190 ks na rozloze 302 877 ha, což je kolem 4 % území, na kterém se myslivost provozuje. Co do počtu lovných kusů zaujímá odstřel mufloní zvěře 6. pozici (2,6 % v roce 2012) a z hlediska produkce zvěřiny se řadí také na 6. místo (1,7 %).
139 140
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 53 Červený J. a kol. Ottova encyklopedie Myslivost. 2010, str. 341
56
Zaznamenané jarní kmenové stavy mufloní zvěře představují 190 % normovaných stavů.141 Vývoj populace mufloní zvěře a její odstřel na území ČR odráží graf č. 6. Graf 6: Odstřel mufloní zvěře v ČR, 1997 – 2013 (ks)
Zdroj: Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Podle grafu je zřejmé, že došlo k nárůstu populace mufloní zvěře i jejího odstřelu, avšak intenzita odstřelu by měla být značně vyšší, pokud by bylo cílem dosažení normovaných stavů. Splnění tohoto úkolu by však opět znamenalo značné ekonomické ztráty. Pokud by se populace mufloní zvěře podařilo snížit na požadované stavy, při rozdělení struktury v poměru 38/38/24 a koeficientu očekávané reprodukce 0,9,142 by se tak lov zvěře musel snížit na 3 827 ks, což by z hlediska produkce zvěřiny mělo za následek pokles z 227 350 kg na 95 675 kg tedy na 42 % hodnoty produkce v roce 2012. Srnčí zvěř Srnčí zvěř patří mezi nejpočetnější populaci na území České republiky a je normována na největší ploše obhospodařovaného území. Stanovené počty srnčí zvěře byly pro rok 2012 stanoveny na 281 618 ks zvěře na 6 097 473 ha území, což představuje 89 % myslivecky spravovaného území. 141
142
ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22] Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 55
57
Odstřel srnčí zvěře byl v roce 2012 na 2. místě (30,9 %) a z hlediska produkce zvěřiny na 3. místě (11,9 %). Uvedené jarní kmenové stavy v počtu 303 182 ks představují 108 % normovaných stavů a jsou tedy jako jediná spárkatá zvěř takřka na požadované úrovni.143 Vývoj populace a odstřelu srnčí zvěře udává graf. č. 7. Graf 7: Odstřel srnčí zvěře v ČR, 1997 – 2012 (ks)
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Populaci srnčí zvěře se v posledních letech daří držet na požadovaných stavech. Avšak právě s populací srnčí zvěře a věrohodností uvedených jarních kmenových stavů zvěře se vedou rozsáhlé diskuse. Pokud by se prováděl odlov na základě normovaných stavů a rozložení populace v poměru 37/37/26 a koeficientu očekávané reprodukce 1,0,144 byl by odlov srnčí zvěře nutný v počtu 104 199 ks, což by vedlo ke snížení produkce zvěřiny z 1 624 455 kg (za rok 2012) na 1 562 985 kg (na 96 % stavu roku 2012) Černá zvěř Problematika populace černé zvěře patří k nejzávažnějším mysliveckým otázkám. Podle vyhlášky byla černá zvěř v roce 2012 normována v počtu 11 088 ks na ploše 944 234 ha, což je 13 % celkově obhospodařovaného území. Výše lovu, která se řadí na 1. místo (52,5 %) se však stále jeví jako nedostatečná. Z hlediska produkce zvěřiny
143
144
ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22] Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 51
58
patří produkce černé zvěře na 1. místo (67,5 %) a tvoří tak značné výnosy z prodeje zvěřiny. Uváděné jarní kmenové stavy zvěře tvoří dokonce 576 % normovaných stavů.145 Výši odstřelu a jarní kmenové stavy černé zvěře odráží graf č. 8. Graf 8: Odstřel černé zvěře v ČR, 1997 – 2012 (ks)
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Podle údajů představovaných grafem č. 8 výše odstřelu značně přesahuje jarní kmenové stavy a dokonce v roce 2012 byl uloven největší počet černé zvěře za posledních 15 sledovaných let. Ačkoliv výše odstřelu a snaha myslivců stále roste, nedaří se redukovat stavy černé zvěře na normovanou úroveň. Problémem je způsob zemědělství, díky kterému je pro černou zvěř v honitbách dostatečná potravní nabídka spojená s pěstováním plodin, které zároveň poskytují této zvěři vhodný kryt a myslivcům tak znemožňují odlov. Pokud by se podařilo zvrátit současný stav enormního nárůstu populace černé zvěře a bylo by dosaženo požadovaných normovaných stavů, došlo by k výraznému přehodnocení výnosů zejména z produkce zvěřiny. Při zachování struktury populace 37,5/37,5/25 a koeficientu očekávané reprodukce 3,5,146 došlo by ke snížení odlovu černé zvěře na 14 553 ks, což by současně znamenalo snížení produkce zvěřiny z 9 207 200 kg (v roce 2012) na 727 650 kg neboli na 8 % stavu roku 2012.
145
146
ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22] Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 59
59
Jelen sika Zvěř jelena siky se na naše území dostala z oblasti jihozápadní Asie a Japonska a díky své nenáročnosti se přizpůsobuje různým podmínkám. Ve volnosti se na území České republiky nachází především v oblasti západních Čech a severní Moravy, odkud se úspěšně šíří dál.147 V roce 2012 byly normované stavy této zvěře nastaveny na 1 307 ks na rozloze o velikosti 46 268 ha, což tvoří méně než 1 % obhospodařovaného území. Výše odstřelu zvěře jelena siky zaujímá 5. místo (3,6 %) a dostává se tak před lov mufloní zvěře. Z hlediska produkce zvěřiny se dokonce dostává na 4. pozici (3,7 %) i před zvěř daňčí. Jarní kmenové stavy ve výši 10 424 výrazně převyšují normované stavy a tvoří tak 798 % žádoucího stavu.148 Vývoj odstřelu jelena siky představuje graf č. 9. Graf 9: Odstřel zvěře jelena siky v ČR, 1997 – 2012 (ks)
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Z uvedeného grafu je patrný rapidní nárůst odstřelu tohoto druhu jelena, který zároveň odráží rychlou populační expolozi populace jelena siky. Pokud by se docílilo požadovaných normovaných stavů, při zachování struktury populace 39/39/22 a koeficientu očekávané produkce ve výši 0,8,149 by bylo nutné snížit odlov zvěře na 408 ks, díky čemuž by zároveň poklesla produkce zvěřiny z 500 960 kg (v roce 2012) na 16 320 kg stavu roku 2012.
147
Červený J. a kol. Ottova encyklopedie Myslivost. 2010, str. 331 ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22] 149 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 57 148
60
Jelenec běloocasý a kamzík horský Pro vyhodnocení celkového chovu spárkaté zvěře byly do analýzy zahrnuty i druhy hospodářsky nevýznamné, tedy jelenec běloocasý a kamzík horský. V roce 2012 bylo uloveno 70 ks jelence běloocasého, který je v České republice normovaný v počtu 372 ks na 9 213 ha území. V roce 2012 bylo evidováno 434 ks a na základě dat z předchozích let lze usoudit, že od roku 2003 dochází k pozvolnému nárůstu této zvěře v ČR.150 Pokud by se přesně dosáhlo normovaného stavu při struktuře populace 39/39/22 a koeficientu reprodukce 0,7,151 došlo by ke zvýšení lovu jelence na 96 ks, což by znamenalo zvýšení produkce zvěřiny z 2 800 kg (rok 2012) na 3 840 kg, což by bylo zvýšení na 137 % stavu roku 2012. Lov kamzíka horského se v České republice neustále snižuje. V roce 2012 se ulovilo 15 ks. Tato zvěř je v ČR normována na 318 ks v oblasti 10 548 ha. Jarní kmenový stav tak přibližně koresponduje se stavem normovaným v počtu 322 ks.141 Výnosy z chovu spárkaté zvěře Tabulka 5: Výnosy z produkce zvěřiny v roce 2012
Druh
Skutečný odstřel
zvěře
(ks)
Průměrná
Hmotnost (kg)
cena
zvěřiny (Kč) 1 ks
Skutečné výnosy ze
Celkem
zvěřiny (Kč)
Jelení
21 919
75
1 643 925
82
134 801 850
Daňčí
14 589
30
437 670
82
35 888 940
9 094
25
227 350
40
9 094 000
Srnčí
108 297
15
1 624 455
132
214 428 060
Černá
184 144
50
9 207 200
52
478 774 400
12 524
40
500 960
80
40 076 800
Kamzičí
15
20
300
50
15 000
Jelenec
70
40
2 800
90
252 000
Mufloní
Sika
Celkem
350 652
13 644 660
913 331 050
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
150 151
ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22] Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 50
61
Pro potřeby výpočtu výnosů ze zvěřiny, byl použit ceník VLS divize Mimoň pro rok 2014. Na základě dat bylo vyhodnoceno, že produkce zvěřiny spárkaté zvěře v roce 2012 dosáhla 13 644 660 kg a možné výnosy z prodeje této zvěřiny by činily 913 331 050 Kč. Celkově bylo uloveno 350 652 ks. Na výnosech se nejvíce podílela zvěřina černé zvěře, která představovala 46 % celkových výnosů. Druhým nejvýnosnějším zdrojem zvěřiny byla zvěř srnčí – 23 % a na třetí pozici dosáhla zvěř jelení, jejíž zvěřina tvořila 15 % celkových možných výnosů. Pro porovnání s možnými výnosy plynoucími z produkce zvěřiny vypočítané na základě odstřelu po dosažení cílených normovaných stavů je uvedena tabulka č. 6. Tabulka 6: Výnosy z produkce zvěřiny dle normovaných stavů
Druh
Odstřel dle n. s.
zvěře
(ks)
Hmotnost (kg) 1 ks
Průměrná cena
Výnosy ze
zvěřiny (Kč)
zvěřiny dle n. s.
Celkem
(Kč)
Jelení
4 143
75
310 725
82
25 479 450
Daňčí
4 713
30
141 390
82
11 593 980
Mufloní
3 827
25
95 675
40
3 827 000
Srnčí
104 199
15
1 562 985
132
206 314 020
Černá
14 553
50
727 650
52
37 837 800
400
40
16 320
80
1 305 600
Kamzičí
15
20
300
50
15 000
Jelenec
96
40
3 840
90
345 600
Sika
Celkem
131 946
2 858 885
286 718 450
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Z uvedené tabulky je patrná razantní změna při redukci zvěře na stavy normované, která by mohla mít za následek zánik mnoha mysliveckých sdružení, kterým produkce zvěřiny tvoří největší výnosy. Pokud by se stav snížil na stanovené počty, poklesl by i lov spárkaté zvěře na 131 946 ks, což by vyprodukovalo 2 858 885 kg zvěřiny. Produkce zvěřiny spárkaté zvěře by se tak snížila na 21 % stavu roku 2012. Výnosy by se také dramaticky změnily. Nejvíce by se na tvorbě výnosů podílela zvěřina srnčí, která by tvořila 72 % celkových výnosů. Následovala by ji zvěřina černá s podílem 13 % a zvěř jelení, jejíž výnosy ze zvěřiny by tvořily 9 % celkových možných výnosů
62
z produkce zvěřiny spárkaté zvěře. Souhrnné snížení možných výnosů by znamenalo ztrátu ve výši 626 612 600 Kč a pokleslo by tak na 31 % stavu v roce 2012. Normované stavy jednotlivých druhů spárkaté zvěře a velikost honebních ploch, na kterých jsou tyto druhy normovány, nepodávají skutečnou informaci o životním areálu zvěře. Již dlouhou dobu je poukazováno na vytvoření rovnováhy mezi početním stavem spárkaté zvěře a dostupnou potravní nabídkou, avšak doposud se žádné z iniciativ nepodařilo takovýto cíl uskutečnit.152 Uživatel honitby je povinen k 31. 3. uvést počet jednotlivých druhů zvěře, který vychází z jarního sčítání této zvěře. Výsledky sčítání zvěře v honitbách jsou následně použity pro výpočet plánovaného lovu, který musí být schválen držitelem honitby, čímž by měla být zajištěna kontrola ze strany majitelů honebních pozemků.153 V praxi však leckdy tato kontrola zcela chybí a uživatelé honiteb tak nejsou nijak tlačeni, aby dodržovali předepsané stavy zvěře a tudíž z hlediska hospodářských výsledků záměrně drží stavy na vyšší úrovni. Problémem je i nepřesnost sčítání zvěře k určitému datu. To potvrzuje i Ministerstvo zemědělství, které vyhodnotilo stavy spárkaté zvěře za nevyhovující z hlediska lesního hospodářství, zemědělství a ochrany životního prostředí. Škody, které tato zvěř působí zejména v zemědělském sektoru, se nedaří snížit. Problémem je však zemědělská výroba představovaná velkoplošným pěstováním plodin (především kukuřice a řepka), které poskytují kryt a znesnadňují tak odlov zvěře. Ještě problematičtější je však laxní přístup vlastníků honebních pozemků a držitelů honiteb, kteří by měli aktivně vstupovat do výkonu kontroly mysliveckého hospodaření a využívat k tomu veškerých nástrojů, které naše legislativa poskytuje.154
152
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 50 Drmota, J. Úvaha o stanovení počtu. Myslivost. [cit. 2014-03-24] 154 Ministerstvo zemědělství. Doporučená opatření pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na území České republiky. [cit. 2014-03-09] 153
63
Vyhodnocení chovu hlavních druhů drobné zvěře Další významné výnosy tvoří odstřel základních druhů zvěře drobné užitkové, kam se řadí zvěř bažanta obecného, kachny divoké a zajíce polního. Tabulka 7: Základní statistické údaje o hlavních druzích drobné zvěře, 2012
Druh zvěře
NS (ks)
Min. stav (ks)
Plocha (ha)
Odstřel (ks)
JKS (ks)
Bažantí
483 099
195 034
2 643 221
517 556
208 885
Kachní
-
-
-
268 751
121 403
Zaječí
470 055
192 972
3 989 073
55 794
267 642
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Bažantí zvěř Bažantí zvěř tvoří hospodářsky nejvýznamnější druh drobné pernaté zvěře. Její stavy se však za posledních 30 let dramaticky změnily. V té době se na našem území lovilo přes 1 milion bažantů, avšak nyní opět díky civilizačním vlivům stavy a tím pádem i lov poklesly. Snížení lovu však není tak výrazné jako u zvěře zaječí, neboť se daří bažanty chovat v umělých chovech v bažantnicích a tím částečně kompenzovat úbytek divoce žijící populace.155 Ve volné krajině je bažantí zvěř normována v počtu 483 099 ks na 2 643 221 ha myslivecky obhospodařovaného území, avšak podle jarního kmenové stavu se populace pohybuje kolem 208 885 ks, což jen lehce převyšuje minimální počet kusů schopných přežití. Výše odlovu se pohybuje kolem 517 556 ks ročně právě díky odchovu bažantů v bažantnicích.156 Vývoj lovu za posledních 16 let odráží graf č. 10 a dle grafu č. 11, který ukazuje jarní kmenové stavy bažantí zvěře, je patrné, že od roku 2007 má populace bažantí zvěře klesající tendenci.
155 156
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 75 ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
64
Graf 10: Lov hlavních druhů drobné zvěře, 1997 – 2012 (ks)
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Kachna divoká Pro kachnu divokou nejsou stanoveny žádné normované stavy ani minimální stavy. Vývoj odlovu této zvěře ukazuje graf č. 10, na základě kterého je možné konstatovat, že lov od roku 2007 klesá, avšak podle grafu č. 11 odrážejícího jarní kmenový stav za posledních 16 let je patrné, že od roku 2004 dochází k růstu populace kachny divoké na území ČR. Tato skutečnost je spojená se vstupem ČR do Evropské Unie, kdy myslivecká sdružení začala čerpat poskytované dotace na budování budek pro hnízdění vodního ptactva a tím zlepšila životní podmínky kachny divoké na našem území. V roce 2012 bylo uloveno 268 751 ks a jarní kmenový stav byl evidován v počtu 121 403 ks, což představuje zhruba dvojnásobek stavu v roce 1998.157 Zajíc polní Situace zajíce polního není v dnešní kulturní krajině vůbec příznivá. Nadměrná chemizace a způsob intenzivního zemědělského hospodaření stlačují jeho stavy na minimum. Zajíc polní byl v roce 2012 normován v počtu 470 055 ks na ploše 192 972 ha.158 Vývoj populace zaječí zvěře se podobá vývoji zvěře bažantí. Takže opět platí, že zhruba před 30 lety se na našem území lovilo celkem přes 1 milion zajíců a tato
157
ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
65
zvěř tak tvořila ekonomickou základnu české myslivosti, zatímco dnes se její hospodářský význam neustále snižuje a tvoří okrajovou záležitost.158 Z obou grafů č. 10 a č. 11 je zřejmé, že populace zaječí zvěře neustále klesá. Jarní kmenové stavy se za posledních 16 let snížily o 27 %, a pokud se nezlepší celkový přístup k chovu této zvěře založený zejména na změně zemědělského hospodaření a změně přístupu k zákonem chráněným dravcům, bude populace zaječí zvěře do budoucna velmi ohrožena a možná i dohnána na samotnou hranici přežití, stejně jako tomu bylo u králíka divokého. Graf 11: Jarní kmenové stavy drobné zvěře k 31. 3., 1997 - 2012
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
158
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 77
66
Výnosy z chovu drobné zvěře Tabulka 8: Výnosy plynoucí z lovu hlavních druhů drobné zvěře, 2012
Druh zvěře
Odstřel (ks)
Ø cena za ks
Hmotnost (kg) 1 ks
Celkem
Výnos (Kč)
(Kč)
Bažantí
517 556
1,00
517 556
45
23 290 020
Kachní
268 751
1,00
268 751
40
10 750 040
Zaječí
55 794
3,00
167 247
200
33 449 400
Celkem
842 101
953 554
67 489 460
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Výnosy ze zvěřiny drobné zvěře uvádí tabulka č. 8.
V počtu ulovené zvěře
i v produkci zvěřiny je na prvním místě zvěř bažantí, která však vzhledem k ceně je až na druhém místě z hlediska výnosů (35 %). Hlavním zdrojem možných výnosů je produkce zvěře zaječí, která představuje polovinu celkových výnosů. Na třetím místě s podílem 15 % je výnos plynoucí z prodeje zvěřiny kachny divoké. Vyhodnocení lovu kožešinové zvěře Ze zákona se mezi lovnou kožešinovou zvěř řadí liška obecná, kuna lesní a skalní, jezevec lesní, tchoř tmavý a stepní a ondatra pižmová.159 Tyto druhy zvěře tvořily ve 30. letech 20. století významnou část mysliveckých výnosů plynoucích z produkce kožešin, která byla vysoce ceněna.160 V posledních letech cena za kožešinu podstatně klesla a i přes zvýšený výskyt a lov této zvěře nepředstavuje pro myslivecká sdružení významný příjem.
159
160
Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001 o myslivosti. § 2 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 71
67
Tabulka 9: Lov a početní stavy hlavních druhů kožešinové zvěře, 2012 (ks)
Liška
Jezevec
Kuna s. a l.
Tchoř t. a s.
ondatra pižmová
Lov
75 296
3 048
14 897
7
625
PS161
65 815
26 710
80 426
10 759
30 997
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Tabulka č. 9 pojednává o lovu drobné zvěře a jejich hlášených početních stavech za rok 2012. V tomto roce bylo z kožešinové drobné zvěře uloveno nejvíce lišek a to v počtu 75 296 ks. Nejméně se naopak ulovilo tchořů – 7 ks. Liška obecná Liška obecná se dle platné legislativy může lovit během celého roku. 162 Mezi hlavní důvody tohoto celoročního odlovu patří početní regulace populace této šelmy, která se v posledních letech stává přemnoženou a ohrožuje tak populační stavy svých kořistí, mezi které patří například zajíc polní či bažant obecný. Vývoj populace lišky obecné za posledních 16 let odráží graf č. 12, ze kterého je patrný rapidní nárůst této škodné zvěře. Graf 12: Vývoj populace lišky obecné a jezevce lesního v ČR, 1997 – 2012 (ks)
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
161 162
PS = početní stav Doby lovu zvěře. Myslivost. 2014, str. 2
68
Jezevec lesní Početní stav jezevce lesního na území České republiky byl v roce 2012 zaznamenán ve výši 26 710 ks, což je zhruba dvojnásobek velikosti populace v roce 1998.163 Ostatní kožešinová drobná zvěř Vývoj početní populace kuny lesní a skalní, ondatry pižmové a obou druhů tchořů odráží graf č. 13, ze kterého je zřejmé, že za posledních 16 let došlo k nárůstu počtu kuny lesní a skalní, které se opět negativně podílí na počtech zajíce polního, bažantí zvěře, koroptví a další užitkové zvěře. Stabilní počty vykazuje populace tchoře tmavého a stepního, zatímco populace ondatry pižmové má od roku 2008 klesající tendenci. Graf 13: Vývoj početní populace ostatních druhů drobné kožešinové zvěře, 1997 – 2012 (ks)
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
163
ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-
22]
69
Výnosy z produkce kožešinové zvěře Tabulka 10: Výnosy z produkce kožešinové zvěře
Druh zvěře
Odstřel (ks)
Využitelná kůže
Ø cena za ks
Výnos (Kč)
(Kč) liška obecná
75 296
37 678
200164
7 535 600
jezevec lesní
3 048
3 048
150
4 572 000
14 897
14 897
150
2 234 550
625
625
60
37 500
kuna l. a s. ondatra pižmová Celkem
93 866
14 379 650
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Vzhledem k tomu, že se liška obecná může střílet během celého roku, byl pro výpočet výnosů z produkce kožešin použit pouze poloviční počet kůži, neboť kožešina ze zvěře lovené zejména v letních měsících není vhodná k dalšímu zpracování. Dále nebyla zahrnuta kožešina z tchořů, neboť ta se dále nezpracovává. Na základě dat byl vypočten možný výnos z prodeje kožešinové zvěře ve výši 14 379 650 Kč. Nejvíce se na těchto výnosech podílela produkce liščí kožešiny – 52 %. Druhým významným zdrojem příjmů byla kožešina jezevce, která tvořila 32 % celkových výnosů. Kožešina z kuny lesní a skalní a z ondatry pižmové pak tvořily zbylých 16 %. Ve skutečnosti však v České republice není velký zájem o výkup kožešinové zvěře, a proto se většina kůží z této drobné zvěře neprodává. Výnosy z poplatkových lovů Dalším možným výnosem pro uživatele honitby jsou poplatkové lovy. Vzhledem k tomu, že se v místě výkonu práva myslivosti daného myslivce určité druhy zvěře nemusí vyskytovat, může se rozhodnout a určitý druh zvěře si ulovit na území jiné honitby. Dříve nebyl příliš velký problém na základě známostí tento lov uskutečnit. V posledních letech se však lov zvěře stává čím dál více komerční a uživatelé honiteb organizují lovy pro hosty za leckdy nemalé poplatky. Díky otevřeným hranicím a zkracování vzdáleností se značně rozvíjí i příjezdový lovecký turismus. Pro představu cen za odlov nejčastějších druhů spárkaté zvěře je níže uvedený ceník 164
Kořínková, M. Výkup kůží. Webnode [cit. 2014-03-12]
70
VLS.165 Pro zjednodušení jsou uvedeny průměrné bodové hodnoty trofejí dle metodiky CIC. K cenám trofejí je nutné u individuálního lovu spárkaté zvěře připočíst cenu za doprovod loveckého průvodce, která se pohybuje kolem 300 Kč za jednu vycházku. Tabulka 11: Ceník VLS poplatkových lovů hlavních druhů spárkaté zvěře, 2013/2014 (Kč)
Druh zvěře a bodová hodnota trofeje
Cena
Srnec obecný (70,01 – 75)
6 610
Jelen evropský (150,01 – 155)
31 240
Jelen sika (230,01 – 240)
35 000
Daněk skvrnitý (150,01 – 155)
23 000
Muflon (190,01 – 195)
21 000
Prase divoké (90,01 – 95)
14 590
Společné naháňky na černou zvěř
6 000
Zdroj: vlastní tvorba na základě dat VLS. Ceník poplatkových lovů zvěře [cit. 2014-03-21]
3.2.2 Náklady uživatelů honiteb Náklady, které souvisejí s provozem honitby, se dělí na fixní a variabilní. Mezi nejdůležitější fixní náklady patří především náklady na péči o normované stavy zvěře a s ní spojené náklady na výstavbu a údržbu přikrmovacích zařízení a nájemné za pronajatou honitbu. Dalšími náklady jsou pohonné hmoty spotřebované při zajišťování péče o zvěř, odpisy z přepravních prostředků, náklady spojené s držbou loveckých psů, mzdy technickohospodářských pracovníků a úroky z půjček a pojistky. Variabilními náklady pak jsou náklady na tvorbu produkce a díl z režijních nákladů. Tyto náklady se odvíjejí od objemu produkce honitby, kterou lze částečně zvýšit zlepšením životních podmínek zvěře, intenzívnější ochranou zvěře a také vybudováním zařízení, které usnadňují odlov zvěře. Produkci však nelze navyšovat neomezeně. Limitující faktory honitby představuje velikost a úživnost této honitby, které odpovídají stanovené počty zvěře a také koeficienty její reprodukce, které určují maximální výši lovu dle vyhlášky Mze č. 491/2002 Sb. Ovlivnitelnými aspekty tak zůstává hmotnost zvěře a kvalita jejích trofejí, což má následný vliv jak na výnosy z prodeje zvěřiny, tak na tržby plynoucí z poplatkových lovů. Mezi variabilní náklady
165
VLS. Ceník poplatkových lovů zvěře [cit. 2014-03-21]
71
se řadí také úhrada škod zvěří. Pouze při dodržení stanovených stavů zvěře dle vyhlášky Mze č. 491/2002 Sb. by tyto škody neměly být nárokovány.166 Přikrmování zvěře Zákon o myslivosti ukládá uživatelům honiteb, že musí zvěř v době nouze přikrmovat.167 O této myslivecké činnosti se vedou rozsáhlé diskuse. Podle některých odborníků může zvěř bez krmení zimu přečkat i v případě husté sněhové pokrývky či při výrazných rozdílech v počasí. Takovéto tvrzení by však platilo dříve, kdy v původní přirozené krajině bylo dostatek různorodé potravy, kterou dnešní kulturní krajina v dostatečné míře nenabízí.168 Některé druhy zaznamenaly tuto změnu jako pozitivní, jiné populace byly dohnány až k zániku. První zákon o přikrmování zvěře byl uveden v Německu již v roce 1556, kdy si tamní odborníci uvědomovali bezohledné drancování lesů a chtěli co nejvíce pomoci strádající zvěři.169 Pokud zvěř nenachází kvalitní potravu, živí se potravou, která pro ni není vhodná a způsobuje oslabení organizmu, následnou vyšší náchylnost k různým druhům onemocnění a snížené schopnosti reprodukce. V oblastech, kde zvěř trpí hladem, také dochází k vyšším škodám na lesních i zemědělských porostech.170 V souvislosti se zvěří ve volných honitbách se tak nejedná o krmení zvěře, které představuje celoroční předkládání krmiva, ale pouze o přikrmování, kdy v době nouze je zvěři podávána potřebná skladba živin. Zvěři je tak předkládáno krmivo objemové, jadrné a dužnaté. Současně se zvěři předkládá sůl.171 Ta je pro zvěř potřebná v průběhu celého roku, především však na jaře kdy musí po zimě doplnit zásoby soli v těle, dále se také lépe připravuje na přechod od suché zimní potravy na jarní šťavnatou. Sůl také zlepšuje trávení, povzbuzuje chuť k jídlu a celkově podporuje výměnu látek, čímž zvyšuje odolnost organismu.172 Nejvýhodnější je pro uživatele honiteb spolupráce se zemědělci, od kterých mohou koupit jadrné krmivo.
166
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 45 Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001 o myslivosti. § 11, odst. 4 168 Vala, Z. a Zabloudil, F. Přikrmování zvěře. Myslivost. [cit. 2014-03-25] 169 Wandel, G. Myslivecká zařízení v honitbách svépomocí. 2007, str. 19 170 Vala, Z. a Zabloudil, F. Přikrmování zvěře. Myslivost. [cit. 2014-03-25] 171 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 83 172 Sommer, J. Nezapomeňte! Na jaře zvěři sůl. Agris. [cit. 2014-02-23] 167
72
Ekonomické škody působené zvěří Zvěř svými životními projevy působí rozsáhlé škody na zemědělských plodinách a lesních porostech. Dřeviny poškozuje především zvěř spárkatá okusem pupenů, letorostů, ohryzem kůry, vytloukáním paroží atd. Černá zvěř nejvíce škodí na zemědělských kulturách.173 Majitelům poškozených lesů a zemědělských plodin tak vznikají záporné externality z chovu zvěře na jejich území. Úhradu škod požadují od uživatelů honiteb, kteří ji díky svým finančním možnostem nejsou schopni hradit. Otázka odpovědnosti za vzniklé škody je dalším diskutovaným tématem. Kvantitativní vyčíslení ekonomických škod působených zvěří je ve statistikách zaznamenáváno velmi nesystematicky. Hlášení takovýchto škod není povinné.174 Na základě odhadů se roční škody na zemědělských plodinách pohybují od 3,5 do 7 miliard korun.175 Především drobným zemědělcům tak škody zvěří působí existenční problémy, snižuje se jejich konkurenceschopnost a dochází ke konfliktům mezi zájmovými skupinami.175 Myslivecká zařízení Myslivci jsou ze zákona povinni zřizovat zařízení pro přikrmování zvěře, tedy krmelce, napajedla a zásypy. V roce 2012 bylo v ČR evidováno 96 339 slanisek, 46 434 zásypů, 85 349 krmelců a 13 348 napajedel.176 Další náklady představuje výstavba mysliveckých zařízení sloužících pro monitoring a lov zvěře, tedy posedy a kazatelny. Často jsou ještě myslivci zřizována zařízení, která nejsou přímo nezbytná či uložená zákonem. Jedná se o výstavbu umělých nor, budování ptačích budek nebo zřizování zásobníků pro skladování krmiva.177 Zakládání remízků a políček pro zvěř Zákon o myslivosti v § 11 odstavci 1 v zájmu péče o zvěř ukládá uživatelům honiteb zakládat remízky a jiné vhodné kryty pro zvěř, včetně vytváření políček pro lepší
173
Hanzal V. a kol., Penzum znalostí z myslivosti, 2007, str. 193 Hekrle, M. Analýza současného institucionálního nastavení odpovědnosti za ekonomické škody způsobené černou zvěří v České republice po roce 2000. 2012, str. 6 - 7 175 Ekolist. Zvěř způsobí podle zemědělců na polích ročně miliardové škody. Ekolist.cz [cit. 2014-04-11] 176 ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22] 177 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 92-93 174
73
výživu zvěře.178 Zákon již však neudává přesné počty či rozlohy, neboť je nutná především spolupráce se zemědělci a vlastníky honebních pozemků. Díky nynější zemědělské politice EU, kdy zemědělci musí vytvořit tzv. zklidněné plochy, za které následně čerpají dotace, není získání půdy pro vytvoření remízku či políčka tak obtížné.179 Další motivací pro zakládání těchto klidových zón pro zvěř je i možnost získání finančních příspěvků ze státního rozpočtu, která v současné době činí 5 000 Kč za založené a následné obhospodařování políčka pro zvěř.180 Ochrana myslivosti a provoz mysliveckého hospodaření Uživatel honitby je dle zákona o myslivosti § 12 odstavce 1 povinen ustanovit mysliveckou stráž na každých 500 ha výměry honitby a dle § 35 odstavce 1 navrhnout mysliveckého hospodáře.181 Myslivecká stráž je stanovena z důvodu ochrany myslivosti a je oprávněna kontrolovat dopravní prostředky v honitbě, osoby se střelnou zbraní či jinou loveckou výbavou a tuto výzbroj jim v případě neoprávněnosti zabavit, nebo udělit a vybrat pokutu. Dále může usmrcovat toulavé psy a kočky, zavlečené druhy zvěře a zdivočelá hospodářská zvířata.182 V roce 2012 bylo zaznamenáno 16 717 ulovených koček a 1 043 psů.183 Myslivecký hospodář je v čele mysliveckých sdružení a nese tedy největší zodpovědnost za náležitý chov a lov zvěře.184 Mezi jeho vykonávané činnosti patří organizace činností k zajištění správného mysliveckého hospodaření, vedení evidence o hospodaření v dané honitbě a předkládání statistického hlášení, správa povolenek k lovu, zajištění dohledávek zvěře a také ochrana zvěře v podobném rozsahu jako u myslivecké stráže.185 Náklady spojené s touto činností představují poplatky za složení hospodářských zkoušek či testu pro mysliveckou stráž, odbornou přípravu v rámci teoretického kurzu 178
Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001 o myslivosti. § 11, odst. 1 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 94 180 Ministerstvo zemědělství. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití. eAGRI, [2014-02-23] 181 Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001 o myslivosti. § 12, odst. 1 a § 35, odst. 1 182 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 176 183 ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22] 184 Myslivecký hospodář. Myslivost. [cit. 2014-03-25] 185 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 98 179
74
a dále náklady spojené s výkonem těchto činností. Pracovní vytížení myslivecké stráže bylo odhadnuto na 25 % pracovního úvazku, což představuje 10 hodin týdně. Myslivecký hospodář se věnuje daným činnostem v rámci zhruba 30 % pracovního úvazku, cože je 12 hodin týdně.186 Veškeré tyto náklady, ať již představované konkrétními finančními částkami či ve formě nákladů ušlé příležitosti z hlediska věnovaného času, jsou připisovány na osobní účet členů vykonávajících tuto činnost, což často odrazuje zejména mladé myslivce k výkonu uvedených funkcí. Možným řešením by bylo zavedení těchto aktivit za úplatu, podobně jako je tomu například v sousedním Rakousku.187 Osobní náklady myslivců S výkonem práva myslivosti jsou spojené nemalé finanční částky, které jsou ve většině případů investovány samotnými myslivci. Výkon práva myslivosti V první řadě je pro možnost výkonu práva myslivosti nutné vlastnit platný lovecký lístek, povolenku k lovu, potvrzení o pojištění a zbrojní průkaz společně s průkazem zbraně. Pro získání kvalifikace je nutné absolvovat teoretický kurz a praktickou část v honitbě, která probíhá v rámci jednoho roku. Teoretický kurz obsahuje problematiku sedmi předmětů, které jsou stanoveny v § 21 odstavce 1, vyhlášky č. 244/2002 Sb.187 Mezi osobní náklady myslivce pro získání kvalifikace tak patří poplatky za přípravný kurz, doprava na kurz, na odbornou praxi a na zkoušky, dále čas spojený s přípravou a nakonec správní poplatek za vydání loveckého lístku. Dalšími náklady jsou výdaje na získání zbrojního průkazu, který je opět spojen s přípravným kurzem, zkouškou z odborné způsobilosti jak z části teoretické, tak praktické, a vydáním zbrojního průkazu a průkazu zbraně.187 Cena kurzu pro žadatele o první lovecký lístek se pohybuje kolem 4 200 Kč.188 Pro řádný výkon práva myslivosti, by každý myslivec měl vlastnit kulovou a brokovou zbraň. Kulová zbraň se používá pro lov spárkaté zvěře většinou při individuálních lovech, naopak broková zbraň je využívána při společných honech na drobnou zvěř 186
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 97-98 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 111-112 188 OMS Prachatice. Hledáme další uchazeče o 1. lovecký lístek. ČMMJ. [cit. 2014-03-25] 187
75
či společných naháňkách na zvěř černou v případě, že se použije jednotná střela. S provozem myslivosti je spojena i spotřeba střeliva nutného k odstřelu dané zvěře. Myslivecké odívání Podle tradic a zvyků je myslivecké odívání vizitkou každého myslivce. Vzhledem k tomu, že není mnoho obchodů, které se na tento druh oblečení specializují, je nabízeno oblečení za vyšší ceny. V tabulce č. 5 v Příloze je uvedena tabulka s cenami nejdůležitějšího mysliveckého oblečení.189 Ceny byly převzaty z katalogu firmy Banner. Minimální pořizovací náklady spojené s odíváním do přírody byly vypočteny na 28 040 Kč. Vynaložený čas K naplněním zákonných povinností uživatelů honiteb patří již zmíněné přikrmování zvěře, které tvoří největší podíl stráveného času v honitbě. Dle odborného odhadu byl tento počet stanoven na hodnotu kolem 80 hodin ročně. Další čas je třeba věnovat na sčítání a monitoring zvěře, který se odhaduje kolem 64 hodin ročně; na organizaci a účast na honech a naháňkách je potřeba zhruba 23 hodin ročně. Pokud se vychází z předpokladu, že pro odlov spárkaté zvěře jsou zhruba nutné 3 vycházky po 4 hodinách a každý myslivec si v průměru střelí ročně 2 kusy, pohybuje se věnovaný čas v hodnotách kolem 24 hodin ročně. Na individuální lov kožešinové zvěře bylo odhadnuto potřebných 9 hodin času.190 Celkově se minimální čas strávený provozem myslivosti pohybuje kolem 200 hodin ročně. Na základě dat ČSÚ o průměrné měsíční mzdě v ČR, která ve 4. čtvrtletí 2013 byla 22 288 Kč,191 lze ohodnotit čas vynaložený na výkon práva myslivosti. Při 160 odpracovaných hodin za měsíc, činí hodinová sazba 139 Kč. Minimální korunová hodnota vynaloženého času v honitbě tak činí 27 800 Kč ročně na každého myslivce.
189
Banner. Katalog: Oděvy do přírody [cit. 2014-03-26]
190
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 114 ČSÚ. Průměrné mzdy – 4. čtvrtletí 2013. ČSÚ [cit. 2014-03-22]
191
76
Držba loveckých plemen psů Tabulka 12: Počty lovecky upotřebitelných psů, 2012 (ks)
Zkoušky z výkonu pro
plánovaný počet
skutečný počet
drobná zvěř
7 774
12 002
spárkatá zvěř
8 585
10 556
norování
6 021
8 824
celkem
22 380
31 382
Zdroj: ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
Každý uživatel honitby má povinnost v honitbě využívat lovecké psy.192 Celkově je evidováno přes 200 plemen loveckých psů193, ale lovecky upotřebitelným se pes stává až po vykonání náležité zkoušky, které se dokládá osvědčením o lovecké upotřebitelnosti psa.194 Podle vyhlášky č. 244/2002 Sb. jsou stanovené počty lovecky upotřebitelných psů pro jednotlivé druhy honiteb195, které jsou pro rok 2012 uvedeny v tabulce č. Celkem tak v České republice pro provoz myslivosti je nutno držet 22 380 psů, z nichž 7 774 musí mít zkoušky z výkonu pro drobnou zvěř, 8 585 pro spárkatou zvěř a 6 021 musí získat zkoušky z norování. Ve skutečnosti uživatelé honiteb drží větší počet lovecky upotřebitelných psů, než stanovuje vyhláška.196 Do nákladů vstupují položky na zakoupení štěněte, jeho výběh, očkování a potřebná veterinární ošetření, krmení, pojištění a poplatky ze psa. Další částky tvoří náklady související s vycvičením psa. Do této části spadá jak čas vynaložený na tuto aktivitu, tak kilometrovné spojené s dojížděním ke zkouškám z výkonu a poplatky za účast na těchto zkouškách a výstavách.196 Většina nákladů je financována myslivci z vlastních zdrojů, ale některá myslivecká sdružení na držbu a výcvik psa přispívají. Stát poskytuje finanční příspěvky podle písmene K na chov a výcvik národních plemen loveckých psů, tedy český teriér a český fousek, a loveckých dravců. O příspěvek musí být zažádáno v roce, ve kterém pes vykonal zkoušky z výkonu, či byl úspěšně odchován lovecký dravec.197
192
Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001 o myslivosti. § 43 Vrba, V. Seznam evidovaných druhů loveckých psů. Biblioteka.cz [cit. 2014-03-25] 194 Doklad o lovecké upotřebitelnosti psa. Myslivost. [cit. 2014-03-24] 195 Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 105-106 196 ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22] 197 Ministerstvo zemědělství, Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití, eAGRI, [cit. 2014-02-23] 193
77
3.3 Výsledky hodnocení a návrhy na změny Dle analýzy dostupných dat jsem zjistila, že zemědělská půda zabírá 58 % celkově myslivecky obhospodařovaného území, a proto zemědělské hospodaření má výrazný dopad
i
v myslivosti.
Intenzivní
zemědělství
představuje
zásadní
problém
pro myslivecké hospodaření. Vhodné kroky účinila EU v zavedení ekologizačních opatření ve společné zemědělské politice. Ačkoliv dle srovnání s ostatními členskými státy se Česká republika řadí mezi země s orientací na ekologické zemědělství, požadované výsledky se prozatím v myslivosti neodrazily. I nadále dochází k fragmentaci krajiny, nešetrným metodám hospodaření, snižování vhodné potravní nabídky a krytu drobné zvěře. Změna by se měla týkat především zákazu nebo alespoň snížení používání škodlivé agrochemie a uvážlivé sestavě pěstovaných polních kultur. Je tedy velice důležitá podpora spolupráce zájmových skupin myslivců a zemědělců. Bez cílené změny zemědělské politiky bude snaha uživatelů honiteb o zachování co největšího počtu polních druhů pouhým bojem s větrnými mlýny. Dalším zásadním problémem současné české myslivosti je stárnutí a snižování počtu členské základny. Bylo zjištěno, že za posledních 16 zkoumaných let ubylo 4 341 členů. Zatímco v roce 1997 bylo evidováno 97 011 osob vykonávajících právo myslivosti, v roce 2012 už jich bylo 92 670.198 Zájem o myslivost z řad mladší generace není příliš velký, a tak neustále ubývá osob, které by do hospodaření s volně žijícími druhy investovali vlastní čas a finance. Nálada mezi myslivci vůči současnému systému není vůbec pozitivní. Z myslivosti se pomalu stává komerční záležitost, pokud si někdo chce zvěř střelit, musí za to zaplatit. Tak se k myslivosti dostávají lidé, kteří o zásadách péči o zvěř nic nevědí a jsou pouhými lovci. Ačkoliv je česká myslivost jedinečná, stále více se blíží struktuře severských států, ve kterých je běžný licenční systém, a kdo si licenci zaplatí, ten může lovit. Je tedy nutné motivovat současné členy, propagovat myslivost mezi veřejnost a zachovat současný model české myslivosti v takové podobě, v jaké byl zapsán na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky. Důležitou součástí je pedagogická činnost, díky které je možné předávat odkazy současné myslivosti na mladší generace.
198
ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [cit. 2014-03-22]
78
Pro potřeby vyhodnocení efektivity myslivosti byly uvedeny nejdůležitější položky tvořící výnosy a náklady uživatelů honiteb. Z hlediska výnosů je největším přínosem prodej zvěřiny a výnosy plynoucí z poplatkových lovů. Lovecká turistika nabírá v posledních letech na významu, ať již z hlediska národního či mezinárodního. Vyčíslení možných výnosů plynoucích z poplatkových odlovů je předmětem vyššího zkoumání a přesahovalo by rámcový přehled diplomové práce, bylo vy však vhodným cílem rozšiřujícího výzkumu, stejně jako zhodnocení České republiky z hlediska nabídky loveckých možností. Mezi nejvýznamnější náklady patří přikrmování zvěře, škody působené zvěří, výstavba mysliveckých zařízení, zakládání remízků a políček pro zvěř, ochrana myslivosti a provoz mysliveckého hospodaření. Jednoznačné vyčíslení těchto nákladů není v konkrétní podobě možné. Mnoho údajů nemusí uživatelé honiteb nikde uvádět. Pro potřeby diplomové práce byly uvedené kvalifikované odhady na základě odborné literatury a praktických zkušeností. Velká část nákladů je zahrnuta do osobních nákladů myslivců, kteří musí provoz myslivosti podporovat nemalými vlastními finančními částkami. Díky tomu, že se myslivost stává stále dražší záležitostí, nemohou si ji zejména mladší zájemci dovolit, což také přispívá ke snižování členské základny. V roce 2010 byly celkové náklady na myslivecké hospodaření v ČR odhadnuty na 6 511 497 085 Kč a výnosy na 1 959 464 240 Kč. Celkově se tedy myslivecké hospodaření nacházelo ve ztrátě 4 552 032 845 Kč.199 Jak již bylo uvedeno, jen díky financím poskytovanými samotnými myslivci se stále daří myslivecké hospodaření na území České republiky udržovat. Analýzou statistických dat byla zjištěna změna v početních populacích jednotlivých druhů zvěře na území ČR. V průběhu posledních 16 let došlo k významnému nárůstu spárkaté zvěře. Výše odlovu jelení zvěře vzrostla za toto období o 70,36 %, bylo uloveno o 120,14 % více daňčí zvěře, o 50,9 % více zvěře mufloní. Lov černé zvěře za posledních 16 let stoupl dokonce o 332,41 % a lov zvěře jelena siky o 265,34 %. Na základě zpětných propočtů lze zjistit, že početní stavy populací tedy neodpovídají stanoveným normovaným stavům. Pokud by se dosáhlo požadovaných normovaných 199
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 107
79
stavů, bylo zjištěno, že by se výnosy z produkce zvěřiny spárkaté zvěře následně snížily o 626 612 600 Kč. Celkově by se produkce zvěřiny snížila o 10 785 775 kg. Stanovení vhodných stavů zvěře je tak zásadním problémem dnešní myslivosti. Názory na zavedení udělování pokut uživatelům honiteb, kteří překročí normované stavy, danou problematiku nevyřeší. Důsledkem bude pouze zvýšené klamné uvádění početních stavů jednotlivých druhů, neboť zatím neexistuje kontrola, která by uvedený počet zvěře ve výkazech mohla vyvrátit či potvrdit. Vzhledem k tomu, že normované stavy zvěře byly zavedeny před více než 50 lety, bylo by vhodné spíše určit nové vyšší počty kusů na danou honitbu, neboť i její úživnost se za tu dobu značně změnila. Dalším možným řešením by bylo úplné zrušení těchto normovaných stavů a ponechání jejich ustanovení na vzájemné dohodě uživatelů a držitelů honiteb. Opačný vývoj lze sledovat ve výši lovu drobné užitkové zvěře. Za posledních 16 let, lov bažantí zvěře stoupl o 2,8 %, ale jen díky zavedení umělého chovu této zvěře v bažantnicích. Celkově populace bažantí zvěře klesla o 20 %. Dříve hojná populace koroptve polní se na území ČR vyskytuje jen výjimečně a lovit se již nesmí vůbec. Díky zlepšování životního prostředí vodního ptactva, se daří držet početní populace kachny divoké. Její odlov se snížil o 4,8 %. Dříve běžně rozšířený zajíc polní má stále méně vhodného životního prostoru. Výše jeho odlovu se snížila o 15,1 %. Na základě výše lovu bylo zjištěno, že možné výnosy z produkce zvěřiny dosáhly v roce 2012 výše 67 489 460 Kč a celková produkce činila 953 554 kg. U zvěře drobné škodné, lze naopak sledovat nárůst. Za posledních 16 let bylo uloveno o 70,64 % více lišek, o 96 % více jezevců a o 47, 38 % více kun. Zvýšený výskyt této zvěře má také značný vliv na stavy drobné zvěře užitkové, stejně jako chránění dravci, jejichž populace se také značně zvyšuje. Souhrnně lze tedy konstatovat, že u zvěře spárkaté a dravé lze pozorovat jejich nárůst, zatímco dramaticky ubývá dříve hojně rozšířené zvěře drobné užitkové. Vzhledem k tristní situaci ve vývoji početních populací drobné zvěře, by bylo vhodné, aby se uživatelé honiteb zapojili do zlepšování životního prostředí této zvěře ve formě výstavby zvěřních políček, remízků, ovocných alejí a podobných vhodných biotopů, 80
které jsou pro přežití zvěře zásadní, a využívali k tomu ve větší míře nabízených finančních příspěvků. Další vhodná změna by byla vítána v oblasti sčítání zvěře. Jarní kmenové stavy je nutné hlásit k 31. 3., takže sčítání zvěře probíhá v měsíci únoru a březnu, kdy však často zvěř ještě nemá na polích dostatečnou potravní nabídku a zdržuje se tak v lesích a v remízkách či křovinách. Na mnoha místech také dochází k migraci zvěře v průběhu roku a tak je možné, že zatímco v zimních měsících je zvěře málo, v letních se zvěř do honitby vrací a pobývá zde v hojných počtech. Bylo by tedy vhodné ustanovit více termínů, ke kterým by se daný stav zvěře hlásil a na základě kterých by se pak stanovila výše odlovu. Klíčem k řešení této situace by mohla být i větší pozornost EU do oboru myslivosti. Vytvoření vlastní myslivecké politiky na území států EU, která by se věnovala konkrétním mysliveckým činnostem, by mohlo mít za následek zlepšení mysliveckého hospodaření. Pokud by se zavedla vlastní myslivecká politika, bylo by možné vyčlenit větší finanční částky, které by proudily do oboru myslivosti přímo. Díky tomu, že neexistuje ústřední orgán zabývající se výhradě otázkami myslivosti, dochází k nekomplexnosti systému, který nepokrývá veškeré úseky myslivosti. Dalším problémem je neprovázanost, kdy přijímaná opatření v oboru myslivosti mohou být v rozporu s potřebami jiných oborů. Bylo by vhodné po vzoru Směrnice o ptácích vytvořit směrnici, která by se týkala zvěře srstnaté. Dále bych doporučila posílit mezinárodní spolupráci a zvýšit důležitost monitoringu, výzkumu a následným hodnocením volně žijících živočichů, jejich obhospodařování a celkovému rozvoji. Konkrétně je nutné, aby se všechny země zaměřily na vytvoření mnohostranných institucí, které by vhodným způsobem vytvářely a kontrolovaly nastavená pravidla.
81
3.4 Ekonomika Mysliveckého sdružení Chotěbudice Myslivecké sdružení Chotěbudice se nachází v kraji Vysočina a spadá pod správu okresního mysliveckého spolku Třebíč. Na celkové rozloze 1847 ha společně hospodaří 3 vesnice na pozemcích honebního společenstva Chotěbudice.200 V současné době je vedeno 25 členů tohoto sdružení, ale ne všichni se aktivně podílejí na všech mysliveckých činnostech. Vzhledem k tomu, že průměrný věk členů činí 51,8 let, je nutné věnovat se i mysliveckému vzdělávání dětí a motivovat mládež, aby se do mysliveckého sdružení přidala. Každoročně v červnu, jakožto měsíci myslivosti, pořádají myslivci střeleckou akci. V posledních letech se tato akce koná na střelnici Vlčí Hora, kde se trénuje střelba na asfaltové terče. MS každý rok pořádá tři hony na zvěř drobnou a naháňky na zvěř černou dle potřeby.
3.4.1 Úroveň honitby MS Tabulka 13: Normované stavy zvěře pro MS Chotěbudice, 2012.
Druh zvěře
Normovaný stav (ks)
Minimální stav (ks)
plocha (ha)
Srnčí
81
25
1 761
Černá
6
5
483
Zajíc
108
30
600
Bažant
24
8
150
Zdroj: MS Chotěbudice. Roční výkaz o honitbě, stavu a lovu zvěře. 2012.
Myslivecky obhospodařované území MS Chotěbudice je společenstevní, pronajatou honitbou. Z celkových 1847 ha zabírá 1327 ha zemědělská půda, 503 ha tvoří lesní území, 7 ha zabírá vodní plocha a zbylých 10 ha představuje území, které se řadí mezi ostatní.200 Tabulka č. 13 odráží normované stavy zvěře stanovené podle úživnosti honitby mysliveckého sdružení Chotěbudice. Srnčí zvěř je základní chovnou zvěří mysliveckého sdružení Chotěbudice. V počtu 81 ks je normována na 1 761 ha v poměru pohlaví 1:1. Černá zvěř je v honitbě MS Chotěbudice normována pouze v počtu 6 ks na 483 ha a netvoří tak nijak významný chov mysliveckého sdružení. Zvěř zajíce polního je v honitbě stanovena v počtu 108 ks na 600 ha obhospodařovaného 200
MS Chotěbudice. Roční výkaz o honitbě, stavu a lovu zvěře. 2012.
82
území. Početní stavy bažanta obecného jsou na území MS Chotěbudice normovány na 24 ks na 150 ha daného území.
3.4.2 Výnosy MS Chotěbudice Nejdůležitější výnosy mysliveckého sdružení tvoří produkce zvěřiny srnčí zvěře. Cena za výkup srnčí zvěře se mění a pohybuje se v rozmezí od 70 do 120 Kč za kg. Vzhledem k tomu, že MS je závislé na prodeji této zvěřiny, snaží se držet stavy srnčí zvěře na nejvyšších možných stavech, od kterých se plánuje lov na následující rok. Podstatným zdrojem financí se stal poplatkový odlov srnčí zvěře. Každoročně se do mysliveckého sdružení vrací lovečtí hosté z Rakouska, kteří střílí 1 – 3 kusy průměrných srnců. Částka za odlov se odvíjí od kvality trofeje a pohybuje se kolem 250 € za kus. Podrobný rozpis výnosů MS ukazuje tabulka č. 6 v Příloze. Vyhodnocení chovu spárkaté zvěře Ze spárkaté zvěře se na území MS Chotěbudice vyskytuje zvěř srnčí a černá. Ostatní spárkatá zvěř není pro MS normována. Zvěř srnčí Početní stavy srnčí zvěře ve výši normovaných stavů se daří držet na dané úrovni díky stabilní výši odlovu, kterou ukazuje graf č. 14. Z uvedeného grafu je patrné, že lov srnčí zvěře je každoročně plánován na 40 ks a tento plán se daří splnit. Výjimku tvořil rok 2006, který začal vysokou sněhovou pokrývkou a silnými mrazy. Přes veškerou snahu myslivců, kdy se podávalo dvakrát více krmiva, bylo nalezeno 23 ks padlé srnčí zvěře. Z tohoto důvodu byl plánovaný lov snížen na 1/2 předchozích hodnot. Zvěřina je prodávána do výkupny Interlovu. Prodej zvěřiny tvoří největší část výnosů MS Chotěbudice.201
201
MS Chotěbudice. Výroční zpráva mysliveckého hospodáře 2003 – 2012
83
Graf 14: Vývoj lovu srnčí a černé zvěře v MS Chotěbudice, 2003 – 2012 (ks)
Zdroj: MS Chotěbudice. Výroční zpráva mysliveckého hospodáře 2003 – 2012.
Černá zvěř Divoká prasata vzhledem k potravní nabídce honitbou spíše procházejí. V průměru se však každoročně uloví kolem 10 ks a to buď při individuálních lovech, nebo při společných naháňkách. Vzhledem ke stabilnímu odlovu za posledních 10 let, který ukazuje graf č. 14 nelze říci, že by v honitbě MS Chotěbudice byla černá zvěř přemnožená, jako je tomu jinde v republice. Zvěřina černé zvěře je ponechána lovcům do 40 kg. Nad tuto hodnotu se zvěřina uchovává pro pohoštění po honech či jiných akcí MS. Často je zvěřina prasete divokého používána jako náhrada za způsobené škody vlastníkům pozemků. Vyhodnocení chovu drobné zvěře Z užitkové drobné zvěře srstnaté se v honitbě vyskytuje zajíc polní a ze zvěře pernaté bažant obecný a kachna divoká. Dříve hojná koroptev polní z území zcela vymizela, či tvoří pouhé výjimky. Zajíc polní Stavy zajíce polního jsou již za posledních 10 let na nízké úrovni. Ročně je plánovaný odstřel stanoven na 50 ks. V roce 2006 bylo uloveno pouhých 23 kusů, na vině byla opět tuhá zima. V posledních letech se plánovaný odstřel nedaří plnit, zaječí zvěře v honitbě ubývá. Podrobný přehled o vývoji lovu podává graf č. 15.
84
Graf 15: Vývoj lovu drobné zvěře v MS Chotěbudice, 2003 – 2012(ks)
Zdroj: MS Chotěbudice. Výroční zpráva mysliveckého hospodáře 2003 – 2012.
Bažant obecný a kachna divoká Z hlediska udržení bažantí populace v honitbě MS Chotěbudice nebyla v letech 2003 – 2008 a 2011 – 2012 tato zvěř lovena. Výjimku tvořily roky 2009, kdy bylo sloveno 11 bažantů, a rok 2010, ve kterém se ulovilo 15 bažantů. Na území MS Chotěbudice se nachází tři rybníky, na kterých se v předchozích letech dařilo držet populace kachny divoké. V roce 2004 bylo dokonce na společných tazích střeleno 91 ks této zvěře. V roce 2005 se však na jednom z rybníků usadil norek americký, takže populace kachny divoké sídlící na tomto rybníku se dramaticky změnily. Vyhodnocení lovu ostatní zvěře Pro přehled o výši lovu kožešinové zvěře je uvedena tabulka č. 14, ze které je patrný nárůst odlovu lišky obecné. V roce 2012 bylo uloveno 27 lišek. Od roku 2007 se začal lovit jezevec lesní. Lov kuny skalní a lesní za poslední roky v honitbě poklesl a v roce 2012 představoval pouhých 9 ks. Vzhledem k tomu, že poptávka po výkupu kožešiny, je na nízké úrovni, netvoří odstřel kožešinové zvěře žádné výnosy MS. Uvedená zvěř je lovena především z hlediska ochrany drobné zvěře.
85
Tabulka 14: Vývoj lovu kožešinové zvěře v MS Chotěbudice, 2003 – 2012 (ks)
Rok
Liška obecná
Kuna lesní a skalní
Jezevec lesní
2003
6
10
0
2004
23
23
0
2005
14
17
0
2006
14
15
0
2007
15
12
1
2008
11
14
3
2009
17
16
2
2010
21
5
4
2011
16
5
3
2012
27
9
4
Zdroj: MS Chotěbudice. Výroční zpráva mysliveckého hospodáře 2003 – 2012
Vývoj výnosů za posledních 10 let hospodaření MS Chotěbudice je uveden v tabulce č. 8 v Příloze. Největší položku tvořil příjem z myslivosti v roce 2003. Výtěžek v tomto roce ve výši 38 000 Kč tvořil především poplatkový odlov 4 ks srnců a 2 ks černé zvěře. I přes tuhou zimu v roce 2006 se podařilo dosáhnout výnosů ve výši 25 555 Kč díky poplatkovému odlovu srnčí zvěře. Následný rok 2007 představuje největší propad ve výnosových položkách. Důvodem byl neúspěch zahraničních lovců, a tak výnosy tvořil pouze prodej zvěřiny.
3.4.3 Náklady MS Chotěbudice Celkem členové vybudovali 5 umělých nor a 15 budek pro ptáky. Dosud o poskytnutí dotace nezažádali, takže jim nebyla poskytnutá žádná kompenzace. Pro potřeby mysliveckého sdružení jsou náklady rozděleny do pěti sekcí: kulturní činnost, myslivost, střelectví, kynologie a organizace.202 Vývoj dílčích nákladů MS Chotěbudice je uveden v tabulce č. 7 v Příloze. Výdaje na kulturní činnost představují především věcné dary. Největší nákladovou položku tvoří výdaje na myslivost, které dosáhly svých nejvyšších hodnot v roce 2012, kdy bylo celkem vydáno 33 524 Kč. 202
MS Chotěbudice. Výroční zpráva mysliveckého hospodáře 2003 – 2012
86
Nejvýznamnější část nákladů sekce myslivost tvoří nájem placený honebnímu společenstvu; celkem nájem tvoří 42 % celkových nákladů. Druhou nejpodstatnější položkou je nákup krmiva, který v roce 2012 představoval 15 % celkových vynaložených nákladů. Myslivecké sdružení Chotěbudice provozuje 30 krmelců, 30 slanisek, 15 zásypů a 100 napajedel. Objemové krmivo si každý člen obstarává sám, jadrné krmivo je nakupováno od soukromých zemědělců a vydáváno podle úseků dle potřeby. Další výdajové položky v roce 2012, které se na celkových nákladech podílely 9 %, byly náklady na veterinární léky a vyšetření, doprovod loveckých hostů a nákup bažantích kuřat. 7 % představovaly výdaje na zástřelné placené myslivcům za ulovení srnčí zvěře ve výši 70 Kč za ks a vyplacené náhrady za škody zvěří. Zbylá 2 % nákladů tvořil nákup zvěřiny. Podle tabulky č. 7 v Příloze se další náklady v letech 2005 – 2008 a 2011 a 2012 vydaly na pořádání střeleckého tréninku na asfaltové terče. Další položku tvoří kynologie, v rámci které se majitelům lovecky upotřebitelných psů platí příspěvky a poplatky ze psů. Podle tabulky č. 15 je pro MS Chotěbudice stanovený počet lovecky upotřebitelných psů ve výši 5 ks. V současné době členové sdružení vlastní 3 ohaře, 2 jezevčíky a 1 teriéra, takže zadaný stav splňují. Tabulka 15: Početní stavy psů s loveckou upotřebitelností, 2012 (ks)
Psi se zkouškami z výkonu pro
Počet psů stanovený
skutečný
Drobnou zvěř
2
3
Spárkatou zvěř
2
2
Norování
1
1
Celkem
5
6
Zdroj: MS Chotěbudice. Roční výkaz o honitbě, stavu a lovu zvěře. 2012. Další část nákladů dle tabulky č. 7 v Příloze tvoří organizace chodu mysliveckého sdružení. V této sekci jsou zahrnuty výdaje na zajištění občerstvení při mysliveckých akcích, potřebný materiál na opravu mysliveckých zařízení či výdaje spojené s cestovným. Řadí se sem i výdaje na provoz internetových stránek, které byly vytvořeny v roce 2010 a slouží k propagaci mysliveckého sdružení a zvýšení informovanosti jak mezi členy MS, tak mezi ostatní veřejnost, která má zájem sledovat 87
dění mysliveckého sdružení. Nejvíce peněz bylo v rámci organizace vydáno v roce 2003 (29 381 Kč), z toho nejvyšší položku tvořilo jednorázové zaplacení poplatků katastrálnímu úřadu za vytvoření map a seznamů ve výši 10 523 Kč. Průměrně se částka na organizaci pohybuje kolem 11 000 Kč ročně. Další výdaje, které nejsou vedeny v hospodaření MS, jsou investovány samotnými myslivci. Dle odborného odhadu v roce 2003 tyto osobní náklady myslivce činily 40 095 Kč ročně.203 Tabulka č. 16 zobrazuje vývoj celkových nákladů a výnosů za posledních 10 let hospodaření MS Chotěbudice. Z vykazovaných údajů je patrné, že v letech 2004, 2006, 2007, 2009 a v posledních dvou vykazovaných letech náklady tvořily vyšší částku než výnosy. V letech 2003, 2005, 2008 a 2010 bylo dosaženo zisku, avšak s výjimkou roku 2003 tento zisk nebyl nijak značný. Počáteční stav majetku k 1. 1. 2003 činil 136 537,7 Kč, avšak za 10 let hospodaření se snížil o 42 % na hodnotu 79 271,32 Kč.204 Pokud tedy nedojde ke zlepšení hospodaření, bude muset být po vzoru mnoha mysliveckých sdružení zaveden členský příspěvek, kterým budou muset myslivci dotovat chod mysliveckého sdružení. Tabulka 16: Vývoj zisků a ztrát MS Chotěbudice, 2003 – 2012 (Kč)
Rok
Výnosy
Náklady
Zisk/Ztráta
2003
76 192,64
52 730,7
+ 23 461,94
2004
22 622,24
38 844,21
- 16 221,96
2005
40 225
34 267,3
+ 6 320,29
2006
25 688,51
34 841,1
- 9 152,59
2007
14 309
44 615,55
- 30 306,55
2008
42 697,58
40 261
+ 2 436,58
2009
43 427,66
48 493
- 5 065,34
2010
41 831,51
33 530
+ 8 301,51
2011
26 767,68
50 904,9
- 24 137,22
2012
36 148,08
49 049
- 12 909,92
Zdroj: MS Chotěbudice. Výroční zpráva mysliveckého hospodáře 2003 – 2012
203 204
Feuereisel, J. Zelená čísla: O ekonomice v současné české myslivosti. 2010, str. 114 MS Chotěbudice. Výroční zpráva mysliveckého hospodáře 2003 – 2012
88
3.4.4 Návrh na zlepšení hospodaření MS Chotěbudice Myslivecké sdružení se v posledních letech nachází ve ztrátě a dochází k dlouhodobému odčerpávání akumulovaných zisků z předchozích let. Chov srnčí zvěře je dlouhodobě držen na hranicích maxima a vzhledem k tomu, že tvoří jediné výnosy z produkce zvěřiny, je žádoucí v tomto trendu pokračovat. Lov černé zvěře naznačuje, že se v honitbě dlouhodobě nachází více černé zvěře, než je povolené normou. Bylo by vhodné redukovat černou zvěř na stanovené hodnoty, aby netvořila rozsáhlé škody na zemědělských porostech. Pro uskutečnění tohoto cíle by mělo myslivecké sdružení investovat do výstavby nových přenosných posedů a kazatelen a umisťovat je dle aktuálního rozmístění pěstovaných plodin. Vzhledem k výši lovu zajíce polního, lze konstatovat, že jeho počty se neustále snižují. Pro zlepšení jeho životního prostředí by bylo vhodné navázat spojení se zemědělci a pomoci jim při tvorbě biotopů. Pro zlepšování životního prostředí bažantí zvěře by bylo vhodné založit nové remízky ve vhodném složení vegetace, kterou by tvořily především nízké keře. Pro opětovné navýšení populace kachny divoké je zejména potřeba odlovit norka amerického z rybníka Katovce a následně vybudovat nové hnízdní budky pro vodní ptáky. Z hlediska výnosů je potřeba udržet si poplatkové lovce. MS by mělo tyto lovce zvát i na společné naháňky na černou zvěř či na hony na drobnou zvěř. Největší pozornost by v budoucích letech mělo myslivecké sdružení věnovat získávání finanční podpory na vybrané činnosti mysliveckého sdružení. Myslivecké sdružení vybudovalo 5 umělých nor a 15 hnízdních budek pro vodní ptáky. Na vybudování nory je poskytován příspěvek ve výši 2 000 Kč a za každou hnízdní budku se přispívá 500 Kč. Celkem by tedy v roce 2014 mohlo MS Chotěbudice získat dotace ve výši 17 500 Kč. Pro získání finančního příspěvku je zapotřebí společně se žádostí na předepsaném tiskopise, která je uvedena v Příloze, dodat:205
205
Ministerstvo zemědělství. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití, eAGRI, [cit. 2014-02-23]
89
-
čestné prohlášení uživatele honitby, že byl vydán souhlas vlastníka dotčeného honebního pozemku s vybudováním a umístěním tohoto (číslo parcelního pozemku a název katastrálního území, ve kterém se pozemek nachází)
-
kopii statistického výkazu MYSL 1-01 pro danou honitbu
-
zákres do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1: 10 000
-
technická dokumentace
Vzhledem k průměrnému věku členů MS (51,8 let) by se mělo sdružení více věnovat propagaci myslivosti. Bylo by vhodné přijmout nové mladé členy, kteří by se aktivně podíleli na hospodaření MS.
90
Závěr Práce se soustředila na zhodnocení přínosů a hlavních problémů, které myslivost v České republice přináší. Myslivecké hospodaření spolu s péčí a ochranou zvěře má svůj význam a nezastupitelnou funkci v celé historii. V dřívějších dobách byl lov využíván zejména jako zdroj potravy, s postupem času se však přeměnil v komplexní obor myslivosti, který v sobě zahrnuje odborný chov jednotlivých druhů zvěře s cílem zachovat co nejvyšší počet kvalitní zvěře pro budoucí generace. Vzhledem ke svému jedinečnému přístupu, který zahrnuje mysliveckou kulturu doprovázenou mnohaletými tradicemi a zvyky, byla v roce 2011 česká myslivost zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky. Je tedy nutné v takovéto podobě ji dále šířit, rozvíjet a ctít. Součástí myslivecké filozofie je uvědomění si toho, že zvěř je neoddělitelnou a důležitou součástí přírody, kterou jsou myslivci povinni zachovat pro další generace. Zvěř je v České republice považovaná za věc nikoho, neboli „res nullius“, což představuje zásadní problém pro určení hodnoty živé zvěře. Vzhledem k tomu,
že
oceňování
zvěře
v podmínkách
České
republiky
bylo
značně
problematické, byl na základě zadání Ministerstva zemědělství Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti vypracován alespoň „Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře podle druhu, pohlaví a věku“. Na základě komparace metod oceňování zvěře sousedních států bych doporučila stanovit hodnotu zvěře na základě společenské hodnoty podobně jako na Slovensku. Při ocenění zvěře by se tak vycházelo z nákladů na mysliveckou péči, ceny zvěřiny, ceny poplatkového lovu, postavení zvěře v populaci a stupně ohroženosti. V rámci druhé kapitoly jsem zkoumala přístup jednotlivých členských států v oblasti myslivosti a působení Evropské Unie v tomto odvětví. Evropská unie nemá žádnou jednotnou mysliveckou politiku. Samotná myslivost není Evropskou komisí schválena jako nezávislé odvětví a spadá tak pod generální ředitelství XI, které se zaměřuje na životní prostředí, jadernou bezpečnost a civilní obranu. Nejdůležitějšími legislativními opatřeními EU jsou pro myslivost nejvýznamnější Nařízení Rady týkající se zákazů používání určitých druhů lovu, ochraně volně žijících živočichů 91
a regulací obchodu s nimi. Významnými právními úkony EU jsou Směrnice o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice o ochraně stanovišť. Cíl udržet optimální početní stavy populací původních druhů v souladu s ekologickými, kulturními a vědeckými požadavky je v jednotlivých státech naplňován pomocí zřizování chráněných území tzv. ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které jsou zároveň součástí soustavy NATURA 2000. Udržitelný lov je chápán jako nástroj k dosažení cílů soustavy NATURA 2000 uvážlivým regulováním některých populací. Dalším významným počinem EU bylo spuštění Iniciativy pro udržitelný lov a projekt Zelená infrastruktura. Důležitou roli hraje v oblasti myslivosti Federace organizací pro myslivost a ochranu volně žijící fauny při EU, která reprezentuje zájmy více než 7 milionů evropských myslivců. Vhodné kroky účinila EU v zavedení ekologizačních opatření ve společné zemědělské politice, která je klíčovým zdrojem zásadních problémů mysliveckého hospodaření. Ačkoliv dle srovnání s ostatními členskými státy se Česká republika řadí mezi země s orientací na ekologické zemědělství, požadované výsledky se prozatím v myslivosti neodrazily. I nadále dochází k úbytku populací drobné zvěře. Změna by se měla týkat především zákazu používání škodlivé agrochemie, uvážlivé sestavě pěstovaných polních kultur, aby nedocházelo k neustálému snižování potravní nabídky pro drobnou zvěř. Doporučovala bych po vzoru Směrnice o ptácích vytvořit směrnici, která by se týkala zvěře srstnaté. Dále by bylo vhodné posílit mezinárodní spolupráci a zvýšit monitoring, výzkum a následné hodnocení situace volně žijících živočichů, jejich obhospodařování a celkový rozvoj. V České republice je sice vytvořena samostatná myslivecká politika, ale národní dotace, které jsou každoročně poskytovány uživatelům honiteb na vybrané myslivecké činnosti, nejsou kvůli složité administrativě plně využívány. Zde bych doporučila zvýšit informovanost pro uživatele honiteb, aby se mohli více zaměřit na možnosti čerpání dotací ze státního rozpočtu a tím i zároveň přispět ke zkvalitnění životních podmínek pro zvěř. Ve třetí části jsem zhodnotila ekonomickou situaci mysliveckého hospodaření v České republice. Pro potřeby vyhodnocení efektivity myslivosti jsem uvedla nejdůležitější položky tvořící výnosy a náklady uživatelů honiteb. Z hlediska výnosů je největším přínosem prodej zvěřiny a výnosy plynoucí z poplatkových lovů. Lovecká turistika nabírá v posledních letech na významu, ať již z hlediska národního či mezinárodního. Mezi nejvýznamnější náklady patří přikrmování zvěře, výstavba mysliveckých 92
zařízení, zakládání remízků a políček pro zvěř, ochrana myslivosti a provoz mysliveckého hospodaření. V průběhu práce jsem zjistila, že v posledních 16 letech došlo k výraznému nárůstu všech druhů spárkaté zvěře a naopak úbytku drobné zvěře užitkové. Normované stavy spárkaté zvěře nejsou v souladu s úživností honiteb. Bylo by tedy vhodné tyto určené stavy přehodnotit a upravit dle současných podmínek. Pokud se normované stavy nezmění, dojde k značným ekonomickým ztrátám ve snaze tyto normy dodržet; v případě sankčního systému je možné, že uživatelé honiteb nebudou ochotni myslivecké hospodaření provozovat vůbec. Pokud by však došlo k absenci této regulace, spárkatá zvěř by se přemnožila nad únosnou úroveň svého životního prostředí. Vzhledem k nevyváženosti s potravní nabídkou by pak působila vyšší škody a myslivost by se dostala do ztrát diametrálně vyšších než v současné době. Ačkoliv tedy z hlediska porovnání nákladů a výnosů dosahovaných mysliveckou činností mohu konstatovat, že hospodaření uživatelů honiteb je dlouhodobě v celkové ztrátě a je tedy neefektivní, je z hlediska udržitelnosti důležitým prvkem plnícím svou nezaměnitelnou funkci. Výhodou je, že myslivecké hospodaření je provozováno jako zájmová činnost a je tedy dotováno financemi samotných myslivců, kteří každoročně vynakládají značné částky na zabezpečení chodu myslivosti. Na případové studii mysliveckého hospodaření MS Chotěbudice jsem konkrétně demonstrovala hlavní problémy současného mysliveckého hospodaření uživatelů honiteb, vyhodnotila jsem finanční hospodaření v období 2003 - 2012 a uvedla doporučení, která by mohla vést ke zlepšení. Součástí návrhů je i metodický postup pro získávání dotací. Na základě analýz, které jsem provedla, mohu konstatovat, lidé v dnešní době již nemohou ponechat přírodu samovolnému a přirozenému vývoji. Přírodní podmínky se natolik změnily, že již neplatí stejné regulační procesy jako dříve v neporušené krajině. Dnešní krajina není natolik stabilní, aby se byla schopna vyrovnat s civilizačními tlaky. Člověk by tak na základě svých znalostí a zkušeností měl uvážlivě regulovat a usměrňovat přírodní procesy, aby došlo k zachování co největšího přírodního bohatství i při značném využívání zdrojů v přírodě. Mohu tedy potvrdit hypotézu: „Myslivost představuje rozumné využívání obnovitelných přírodních zdrojů a je nutným managementem populací lovné zvěře.“
93
Seznam použité literatury AOPK ČR, Co je Natura 2000, Natura 2000, [online], 19.9 2006 [cit. 2014-02-02] Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/subtext.php?id=2102&akce=&ssHledat AOPK ČR, Natura 2000 v Evropské unii, Natura 2000, [online], 23. 5. 2005 [cit. 201402-02] Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/subtext.php?id=1845&akce=&ssHledat= AOPK ČR, Odborné podklady, Natura 2000, [online], 19. 12. 2005 [cit. 2014-02-03] Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=1804 APIC-AK, Zemědělská politika EU 2014-2020: EP posvětil zelenější a spravedlivější SZP, Agris, [online], 22.11.2013, [cit. 2014-02-20] Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/181992 BANNER. Katalog: Oděvy do přírody [online] 2013/2014. Banner, s.r.o. [cit. 201403-26] Dostupné z: http://www.banner-shop.cz/uimg/katalog/BannerA5_katalog_MO_9_2013-web-m.pdf CIC, Who we are, [online], [cit. 2014-02-23] Dostupné z: http://www.cicwildlife.org/who-we-are/ ČECH, A., Na vodní ptactvo pouze s ocelovými broky, Myslivost, ČMMJ. 2012, roč. 60 (90), č. 9, s. 7, ISSN 0323-214X 46887 ČERVENÝ J. a kol. Ottova encyklopedie Myslivost. 2. vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010. ISBN: 978-80-7360-895-8 Česko. Zákon č. 89 ze dne 1. 1. 2014, In: Sbírka zákonů České republiky 1998, část VI. Majetková újma. Dostupné také z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/nahradaujmy/konkretni-zmeny/majetkova-ujma-skoda/ Česko. Zákon č. 449 ze dne 31. 12. 2001, In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 168/2001, s. 9749. Dostupný také z: http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/legislativa/legi slativa-cr/myslivost/uplna-zneni/zakon-2001-449-viceoblasti.html ČMMJ. Aktuální počet členské základny 2013. ČMMJ [online] Copyright © 2009 ČMMJ. 31. 12. 2013. [cit. 2014-02-22] Dostupné z: http://www.cmmj.cz/Aktuality/Aktuality/Aktualni-pocet-clenske-zakladny-CMMJ--zs-.aspx ČSÚ. Průměrné mzdy – 4. čtvrtletí 2013. ČSÚ [online] 11. 3. 2014. [cit. 2014-03-22] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031114.docx ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 2012. eAGRI [online] © 2009-2013 Ministerstvo zemědělství. 30. 7. 2013. [cit. 2014-03-22] Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/252186/Vykaz_MYSL_1_01_2012.pdf 94
ČSÚ. Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře v ČR za rok 1997 - 2012. eAGRI [online] © 2009-2013 Ministerstvo zemědělství. 30. 7. 2013. [cit. 2014-03-22] Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/myslivost/statistika/x2001-2010/ Doby lovu zvěře. Myslivost. ČMMJ. 2014, roč. 62 (92), č. 2, s. 2, ISSN 0323-214X 46887 Doklad o lovecké upotřebitelnosti psa. Myslivost. [online] Copyright © 2009 Myslivost s.r.o. [cit. 2014-03-24] Dostupné z: http://www.loveckypes.cz/Vse-opsech/Dokumenty/Doklad-o-lovecke-upotrebitelnosti.aspx DRMOTA, J. Úvaha o stanovení počtu. Myslivost. [online] Copyright © 2009 Myslivost s.r.o. [cit. 2014-03-24] Dostupné z: http://www.myslivost.cz/CasopisMyslivost/Myslivost/2013/Unor---2013/Uvaha-o-stanoveni-poctu-srnci-zvere-vhonitbe.aspx DVOŘÁK a kol. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1253-2 Ekolist. Zvěř způsobí podle zemědělců na polích ročně miliardové škody. Ekolist.cz [online] Copyright © BECK, 23. 3. 2012 [cit. 2014-04-11] Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zver-zpusobi-podle-zemedelcu-na-polichrocne-miliardove-skody European Commision, Life Programme, Environment, [online], 24. 2. 2014, [cit. 201403.01] Dostupné z: http://ec.europa.eu/environment/life/ European Commision. Sustainable Hunting and Natura 2000. [online] 2013 [cit. 20140203] Dostupné z: http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/wildbirds/huntin g/index_en.htm Eurostat, Plocha obhospodařovaná v režimu ekologického zemědělství, Eurostat, [online], 1. 3. 2014, [cit. 2014-03-02] Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdpc440 Evropská komise. Zelená infrastruktura. [online] © Evropská unie, 2010, [12. 2. 2014] Dostupné z: http://ec.europa.eu/environment/pubs/pdf/factsheets/green_infra/cs.pdf FACE, Rural development policy getting it right, Press release [online], 13. 6. 2012, [cit. 2014-02-20] Dostupné z: http://www.face.eu/about-us/resources/materials) FACE, Who is FACE, [online], FACE, [cit. 2014-02-13] Dostupné z: http://www.face.eu/about-us/who-is-face FACE, Work areas and projects, [online], FACE, [cit. 2014-02-13] Dostupné z: http://www.face.eu/about-us/who-is-face/work-areas-projects FEUREISEL, J., Na počátku byla vize, Myslivost, ČMMJ, 2013, roč. 61 (91), č. 4, s. 18-19, ISSN 0323-214X 46887
95
FEUEREISEL, J. Zelená čísla: o ekonomice v současné české myslivosti. Praha: Druckvo, 2010. ISBN: 978-80-904417-6-7 FOREJTEK, P., Česko má novou nejsilnější trofej muflona na světě, Myslivost, ČMMJ, 2012, roč. 60 (90), č. 5, s. 18-20, ISSN 0323-214X 46887 HANZAL, V. a kol. Penzum znalostí z myslivosti. VIII vydání. Praha: Druckvo, 2007. ISBN 978-80-239-5606-8 HAVRÁNEK, F. Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře [online] Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. (17. 8. 2010), [cit. 2014-01-24] Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/67791/Sazebnik_cen_zvere_2010.pdf HAVRÁNEK, F., Význam predátorů pro populace drobné zvěře, Myslivost, ČMMJ, 2013, roč. 61 (91), č. 6, s. 20-21, ISSN 0323-214X 46887 HEKRLE, M. Analýza současného institucionálního nastavení odpovědnosti za ekonomické škody způsobené černou zvěří v České republice po roce 2000. Praha, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Ekonomie a hospodářská správa. HOLMAN, R. a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-380-9 HORÁLEK, M.. Myslivost byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví ČR. Myslivost. ČMMJ. 2012, roč. 60 (90), č. 3, s. 5, ISSN 0323-214X 46887 IUCN, About IUCN, [online], 18.2 2014, [cit. 2014-02-24] Dostupné z: http://www.iucn.org/about/ KOŘÍNKOVÁ, M. Výkup kůží. Webnode [online] BOBINA © 2011 [cit. 2014-03-12] Dostupné z: http://vykupkuze.webnode.cz/ MARADA, P., Negativní vliv zemědělství na myslivost a možnosti jejich řešení, Myslivost, ČMMJ, 2011, roč. 59 (89), č. 4, s. 30-32, ISSN 0323-214X 46887 MIKO, L. & HOŠEK, M.: Příroda a krajina České republiky. [online]. Zpráva o stavu 2009. 1. vydání. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2009. ISBN 978-8087051-70-2. Dostupné také z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_091130_zpravaost avu/$FILE/zprava%20o%20stavu2009.pdf Ministerstvo zemědělství. Doporučená opatření pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na území České republiky. [online] 2007 [cit. 2014-03-09] Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/vismo5/zobraz_dok.asp?id_ktg=300388&n=myslivost&archiv=0&p1=389 50&p3=1&defpc=1 Ministerstvo zemědělství, Finanční příspěvky na hospodářství v lesích a na vybrané myslivecké činnosti poskytované ze státního rozpočtu v roce 2014, eAGRI, [online], © 2009-2013 Ministerstvo zemědělství, 5. 2. 2014, [cit. 2014-02-23] Dostupné z:
96
http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/lesnictvi/legislativa/oznameni-astanoviska/financni-prispevky-na-hospodareni-v.html Ministerstvo zemědělství. Koncepce myslivosti. eAgri [online]. © 2009-2013 Ministerstvo zemědělství, [cit. 2014-01-24], dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/myslivost/koncepce-a-strategie/ Ministerstvo zemědělství. Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti. eAGRI [online], © 2009-2013, 6. 2. 2013, [cit. 2014-0203], dostupné z http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/novinky/narizeni-vlady-c-30-2014sb-o-stanoveni.html Ministerstvo zemědělství, Současná myslivecká politika, eAGRI, [online], © 20092013 Ministerstvo zemědělství, [cit. 2014-02-23] Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/myslivost/koncepce-a-strategie/soucasnamyslivecka-politika-1.html Ministerstvo zemědělství, Vlastníci lesů a myslivci dostanou 28 milionů korun na odstranění povodňových škod, BusinessInfo, [online], © 1997-2014 CzechTrade, 15. 11. 2013 [cit. 2014-02-24] Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vlastnicilesu-a-myslivci-dostanou-28-milionu-korun-na-odstraneni-povodnovych-skod42525.html Ministerstvo zemědělství, Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití, eAGRI, [online], © 2009-2013 Ministerstvo zemědělství, 6. 2. 2013, [cit. 2014-02-23] Dostupné z http://eagri.cz/public/web/file/188674/Zavazna_pravidla_poskytovani_financnich_pris pevku_na_hospodareni_v_lesich_v_roce_2013_a_zpusobu_kontroly_jejich_vyuziti_.p df MS Chotěbudice. Roční výkaz o honitbě, stavu a lovu zvěře od 1. 4. 2011 do 31.31 2012. Lomy: 2012. Mysl (Mze) -1-01. MS Chotěbudice. Výroční zpráva mysliveckého hospodáře 2003 – 2012. Lomy: 2003 – 2012. MS Chotěbudice. Myslivecký hospodář. Myslivost. [online] Copyright © 2009 Myslivost s.r.o. [cit. 2014-03-25] Dostupné z: http://www.myslivost.cz/Rozcestnik/Zajimaveodkazy/Tisic-let-ceske-myslivosti/Myslivecky-hospodar.aspx NOVÁK, R. K problematice živé a ulovené zvěře. Agris. [online], 1. 9. 2004, © AGRIS 2000-2014. [cit. 2014-02-01] Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/135654 NOVOTNÝ. Zákulisí mysliveckých slov. Myslivost. [online], © 2009 Myslivost s.r.o., [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.myslivost.cz/CasopisMyslivost/Myslivecke-zabavy/2006/Myslivecke-zabavy-01---2006/Zakulisimysliveckych-slov.aspx OMS Prachatice. Hledáme další uchazeče o 1. lovecký lístek. ČMMJ. [online] 2013 [cit. 2014-03-25] Dostupné z: http://www.myslivost.cz/omsprachatice/KULTURA--Kurz-pro-uchazece-o-zkousku-z-myslivosti.aspx 97
RŮŽIČKA, J., Dotace pro myslivost v roce 2012, Myslivost, ČMMJ, 2012, roč. 60 (90), č. 24 - 29, s. 10-13, ISSN 0323-214X 46887 Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Ministerstvo kultury. [online] © 2007 Ministerstvo kultury [2. 3. 2014] Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostnikultura/seznam_nem_statku/seznam-nematerialnich-statku-tradicni-a-lidove-kulturyceske-republiky-37400/ SEJÁK a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. Praha: Grada, 1999. ISBN 807169-393-6 SLAVÍKOVÁ, L. Komparace ekonomicko-teoretických přístupů k ochraně přírodních zdrojů ve vazbě na přírodní zdroj voda. Praha, 2008. Disertační práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra institucionální ekonomie. SOMMER, J. Nezapomeňte! Na jaře zvěři sůl. Agris, [online], 1. 3. 2002, © AGRIS 2000-2014, [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/112414 Statistické údaje. Myslivost. [online] Copyright © 2009 Myslivost s.r.o. [cit. 2014-0323] Dostupné z: http://www.myslivost.cz/Informace-pro-myslivce/Statistickeudaje.aspx ŠAUER, P. a kol. Úvod do ekonomiky životního prostředí. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. ISBN: 80-7079-548-4 ŠTĚPÁNEK, Z. Ekonomie a životní prostředí. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 1999. ISBN: 80-7044-268-9 VALA, Z. A ZABLOUDIL, F. Přikrmování zvěře. Myslivost. [online] Copyright © 2009 Myslivost s.r.o. [cit. 2014-03-25] Dostupné z: http://www.myslivost.cz/CasopisMyslivost/Myslivost/2009/Cervenec---2009/Prikrmovani-zvere.aspx VLS. Ceník poplatkových lovů zvěře v rámci VLS ČR, s.p. pro mysliveckou sezónu 2013/2014. [online] 2013 [cit. 2014-03-21] Dostupné z: http://www.vls.cz/DocumentStore/2013_Mimon_CZ.pdf VRBA, V. Seznam evidovaných druhů loveckých psů. Biblioteka.cz [online] © Vladimír Vrba-TKV 2005-2014 [cit. 2014-03-25] Dostupné z: http://www.biblioteka.cz/pages/Biblioteky/LoveckyPes_SeznanDruhu.aspx?AspxAuto DetectCookieSupport=1 WALLSTRÖM, M., Dohoda mezi BirdLife International a FACE ohledně směrnic 79/409/EHS, [online], Brusel, 12. 10. 2004, [cit. 2014-02-21] Dostupné z: http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/wildbirds/hunting/docs/agreement _translation_cs.pdf WANDEL, G. Myslivecká zařízení v honitbách svépomocí. Praha: Grada, 2007. ISBN: 978-80-247-2050-0
98
ZIKMUND, M. Projekt mysliveckého hospodaření v oboře Židlov. Praha, 2012. Diplomová práce. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Katedra myslivosti. Zvářal, K., Trvale udržitelná regulace, Myslivost, ČMMJ, 2012, roč. 60 (90), č. 3, s. 10-13, ISSN 0323-214X 46887
99
Seznam tabulek Tabulka 1: Základní myslivecká mluva ........................................................................ 16 Tabulka 2: Návrh stanovení hodnoty jelena evropského (Kč) ..................................... 26 Tabulka 3: Návrh stanovení hodnoty laně a koloucha jelena evropského (Kč) ........... 27 Tabulka 4: Základní statistické údaje o spárkaté zvěři v roce 2012 ............................. 54 Tabulka 5: Výnosy z produkce zvěřiny v roce 2012 .................................................... 61 Tabulka 6: Výnosy z produkce zvěřiny dle normovaných stavů .................................. 62 Tabulka 7: Základní statistické údaje o hlavních druzích drobné zvěře, 2012 ............. 64 Tabulka 8: Výnosy plynoucí z lovu hlavních druhů drobné zvěře, 2012 ..................... 67 Tabulka 9: Lov a početní stavy hlavních druhů kožešinové zvěře, 2012 (ks) .............. 68 Tabulka 10: Výnosy z produkce kožešinové zvěře ...................................................... 70 Tabulka 11: Ceník VLS poplatkových lovů hlavních druhů spárkaté zvěře ................ 71 Tabulka 12: Počty lovecky upotřebitelných psů, 2012 (ks).......................................... 77 Tabulka 13: Normované stavy zvěře pro MS Chotěbudice, 2012. ............................... 82 Tabulka 14: Vývoj lovu kožešinové zvěře v MS Chotěbudice, 2003 – 2012 (ks) ....... 86 Tabulka 15: Početní stavy psů s loveckou upotřebitelností, 2012 (ks) ......................... 87 Tabulka 16: Vývoj zisků a ztrát MS Chotěbudice, 2003 – 2012 (Kč).......................... 88
100
Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma zvěřní populace ............................................................................. 19 Obrázek 2: Ptačí oblasti v ČR ....................................................................................... 34 Obrázek 3: Evropsky významné lokality v ČR 2010 ................................................... 36 Obrázek 4: Členové CIC ............................................................................................... 43
101
Seznam příloh Doba lovu zvěře srstnaté Doba lovu zvěře pernaté Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře Předměty finančních příspěvků v roce 2013 Ceník nejnutnějších druhů mysliveckého odívání Příjmy MS Chotěbudice za rok 2012 Výdaje MS Chotěbudice za rok 2012 Vývoj výnosů a nákladů MS Chotěbudice 2003 - 2012 Formulář žádosti o poskytnutí dotace
102
Přílohy Tabulka 1: Doba lovu zvěře srstnaté
01.08. - 15.01.
jelen, laň a kolouch jelena evropského
16.08 – 31.12.
jelen, laň a kolouch jelena siky Dybowského
01. 08. - 15.01.
jelen a laň jelena siky japonského
01.08 – 30.04.
kolouch jelena siky japonského
16.08 – 31.12.
daněk skvrnitý, daněla, daňče
01.09 – 31.12.
jelen, laň a kolouch jelence běloocasého
16.05 – 30.09.
srnec obecný
01.09 – 31.12.
srna, srnče
01.08 – 31.12.
muflon, muflonka, muflonče
01.08 – 31.01.
kňour a bachyně prasete divokého
01.01. – 31.12.
sele a lončák prasete divokého
01.09 – 31.12.
kozel, koza a kůzle kozy bezoárové
01.10 – 30.11.
kamzík horský, kamzice, kamzíče
01.11 – 31.12.
zajíc polní
01.01. – 31.01.
zajíc polní (odchytem)
01.09 – 31.12.
zajíc polní (loveckými dravci)
01.11 – 31.12.
králík divoký
01.10 – 30.11.
jezevec lesní
01.01. – 31.12.
liška obecná
01.11 – 28.02.
kuna lesní a skalní
01.11 – 28.02.
ondatra pižmová
Zdroj: Doby lovu zvěře. Myslivost. ČMMJ. 2014, str. 2
103
Tabulka 2: Doba lovu zvěře pernaté
16.10 – 31.12.
bažant obecný - kohout
16.10 – 31.01.
bažant obecná – kohout i slepice (v bažantnicích)
01.01. – 31.03.
bažant obecný – (odchytem)
01.02. – 31.03.
bažant obecný – kohout i slepice (odchytem v bažantnicích)
01.09 – 31.12.
bažant obecný – (loveckými dravci)
16.10 – 15.03.
bažant královský - kohout
16.10 – 31.12.
bažant královský – slepice (v bažantnicích)
15.03 – 15.04.
krocan divoký - kohout
01.10 – 31.12.
krocan divoký a krůta
16.08 – 15.01.
husa polní, velká, běločelá
01.09 – 30.11.
kachna divoká, polák velký, polák chocholačka
01.09 – 30.11.
lyska černá
16.10 – 31.12.
perlička obecná
01.08 – 31.10.
holub hřivnáč
16.10 – 15.02.
hrdlička zahradní
01.07 – 28.02.
straka obecná
01.07 – 28.02.
vrána obecná
Zdroj: Doby lovu zvěře. Myslivost. ČMMJ. 2014, str. 2
104
Tabulka 3: Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře
Jelen evropský
Prase divoké:
Jelen: 29 300 Kč
Kňour: 22 900 Kč
Laň: 24 800 Kč Kolouch: 22 600 Kč Daněk skvrnitý
Bachyně: 17 700 Kč Lončák (sele): 17 400 (9 800) Kč Zajíc polní
Daněk: 26 300 Kč
(bez rozdílu pohlaví)
Daněla: 23 300 Kč
3 900 Kč
Daňče: 22 300 Kč Srnec obecný Srnec: 15 900 Kč Srna: 14 100 Kč
Bažant obecný: (bez rozdílu pohlaví)
Srnče: 13 900 Kč
3 100 Kč
Sika japonská, Sika Dybovského
Bažant královský
Jelen: 26 300 Kč Laň: 23 300 Kč Kolouch: 22 300 Kč
Kohout: 3 900 Kč Slepice: 3 100 Kč
Jelenec běloocasý
Krocan divoký
Jelen: 26 300 Kč
Krocan: 5 600 Kč
Laň: 23 300 Kč
Krůta: 3 200 Kč
Kolouch: 22 300 Kč Muflon (Koza bezoárová)
Ostatní zvěř pernatá:
Muflon (kozel): 31 500 Kč
lovené druhy kachen, husy, lyska černá, holub hřivnáč a další druhy pernaté zvěře:
Muflonka (koza): 22 300 Kč Muflonče (kůzle): 22 000 Kč
3 200 Kč
Králík divoký, ondatra pižmová, liška obecná, kuna lesní, kuna skalní a další: 4 800 Kč Zdroj: Havránek, F. Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře [cit. 2014-01-24]
105
Tabulka 4: Předměty finančních příspěvků v roce 2013
Číslo Předmět příspěvku
1.
Založení nebo údržba zvěřních políček pro spárkatou nebo
Technické
Sazba
jednotky
(Kč)
Kč/ha
5 000
Zřizování napajedel pro zvěř
Kč/ks
1 000
Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové
Kč/ks
2 000
Kč/ks
1 000
Kč/ks
500
Kč/ks
8 000
drobnou zvěř
nory Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových odchytových zařízení na prasata divoká
2.
Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře v lokalitách jejich přirozeného výskytu
-
tetřev hlušec
Kč/ks
7 000
-
tetřívek obecný
Kč/ks
5 000
-
koroptev polní
Kč/ks
100
Kč/ks
200
Pořízení nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve
3.
4.
Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy
-
koza bezoárová
Kč/ks
1 500
-
bílý jelen
Kč/ks
1 000
Použití dravců v ochraně rostlin – ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům
-
výroba a instalace hnízdních položek a budek
Kč/ks
250
-
výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce
Kč/ks
40
Kč/kg
200
(berličky) na zemědělské půdě
5.
Medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře
Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití, eAGRI, [cit. 2014-02-23]
106
Tabulka 5: Ceník nejnutnějších druhů mysliveckého odívání (v Kč)
spodní prádlo
1 100
kalhoty -
letní
1 250
-
zimní
3 060
košile
460
svetr
440
bunda -
letní
2 780
-
zimní
4 460
společenská uniforma
7 630
klobouk
780
boty -
do terénu
4 120
-
holínky
1 960
Celkem
28 040
Zdroj: Banner. Katalog: Oděvy do přírody [cit. 2014-03-26]
Tabulka 6: Příjmy mysliveckého sdružení Chotěbudice za rok 2012 (Kč)
myslivost -
zvěřina
-
poplatkový odlov
36 058,80 29 874,80 6 184,00
organizace -
89,28
úroky
89,28
Celkem příjmy
36 148,08
Zdroj: MS Chotěbudice. Výroční zpráva mysliveckého hospodáře 2003 – 2012
107
Tabulka 7: Výdaje mysliveckého sdružení Chotěbudice za rok 2012 (Kč)
kulturně výchovná činnost
1 280
věcné dary + věnec
1 280
-
myslivost
33 524
-
veterinární léky a vyšetření
2 940
-
nájem Lesům ČR
3 285
-
nájem Pozemkovému úřadu
0
-
nájem Honebnímu společenstvu
10 655
-
zástřelné
2 170
-
doprovod loveckých hostů
3 000
-
nákup bažantích kuřat
3 100
-
kamenná sůl
840
-
náhrada za škody zvěří
2 284
-
krmivo
4 250
-
zvěřina
1 000
střelectví -
náboje a terče
kynologie
1 700 1 700 4 500
-
příspěvek na psy
4 500
-
poplatek ze psů
0
organizace
8 045
-
občerstvení
3 175
-
poplatky z vedení účtu
1 020
-
cestovné
1 700
-
kancelářské potřeby + tisk
0
-
materiál (hřebíky)
350
-
webové stránky
1 800
Celkem výdaje
49 049
Zdroj: MS Chotěbudice. Výroční zpráva mysliveckého hospodáře 2012
108
Tabulka 8: Vývoj výnosů a nákladů MS Chotěbudice
Výnosy (Kč) Rok
myslivost
Náklady (Kč)
organizace
kulturní
myslivost
střelectví
kynologie
organizace
činnost
2003
73 375
2 817,64
1 180 18 169,5
0
4 000
29 381,2
2004
21 830
792,24
690 25 873,5
0
4 100
8 180,71
2005
40 225
362,59
1 320
19 316
2 321,5
3 210
10 421,3
2006
25 555
133,51
1 931
15 988
2 220
6840
7 862,1
2007
14 155
154
788
21 660
3 300
10 100
8 756,55
2008
42 540
157,58
2 686
20 717
3 700
4 870
8 288
2009
43 330
97,66
0
24 767
0
4 500
19 226
2010
41 727,92
103,59
216
24 351
0
4 500
4 463
2011
26 670
97,68
2 828
26 909
3 000
8 000
10 167,9
2012
36 058,08
89,28
1 280
33 524
1 700
4 500
8 045
Zdroj: MS Chotěbudice. Výroční zpráva mysliveckého hospodáře 2003 – 2012
109
Formulář pro vyplnění žádosti o poskytnutí dotací, 2012
Zdroj: Ministerstvo zemědělství, Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití, eAGRI, [cit. 2014-02-23]
110
