9/ 2016
Česká scéna Ekonomika Zahraniční scéna Sport Komentáře Kultura Kalendárium opět zpět Milí čtenářky a čtenáři, přinášíme Vám shrnutí ze současného dění ve světě. Nezapomeňte si přečíst i naše komentáře, které odrážejí různé subjektivní názory a mohou pomoci s utvářením Vašich vlastních.
Diplomatické fórum DONALD TRUMP „Donald Trump ihned po oznámení své kandidatury dal jasně najevo, co bude jeho hlavním předmětem zájmu, pokud se stane prezidentem Spojených států. Také je znám tím, že při svých projevech říká věci bez ostychu na rovinu a velice přímočarým způsobem. Motto, s kterým vystupuje a působí Trump ve své kampani, zní: „Udělejme Ameriku zase skvělou“, přičemž největší důraz klade na radikální a okamžité zastavení ilegální imigrace do USA.“
Toto vydání Diplomatických listů je zatím nejbohatší na sekce od našeho vzniku! Těšte se na příští jubilejní, desáté, číslo, připravíme pro Vás extra nálož článků! Všem čtenářům přejeme do nového roku jen to nejlepší, hodně zdraví a mnoho úspěchů, jak ve škole, tak i v osobním životě. Kdybyste chtěli přispívat i VY, neváhejte nás kontaktovat! Redakce Diplomatických listů
UPRCHLÍCI - FINANCOVÁNÍ „Uprchlické krize se týkal summit Evropské unie uskutečněný 24. září, který se právě problémem financování zabýval. Výsledkem jednání byly povětšinou přísliby o zvýšení příspěvků na podporu uprchlíků od jednotlivých států. Projednávala se i možnost čerpání peněz z neziskových fondů určených pro tento účel,…“ Viz. na straně 6, Tereza Mandáková
2
Česká scéna
Diplomatické listy 9/2016
Rekapitulace působení Karla Schwarzenberga v TOP 09 Karel Schwarzenberg roku 2009 spolu s Miroslavem Kalouskem zakládá novou politickou stranu TOP 09. Politickou stranu liberálně konzervativní. Název vznikl díky třem slovům, které jsou pro TOP klíčové. Slova jsou tradice, odpovědnost, prosperita a 09 značí rok vzniku. Na celostátním ustavujícím sněmu strany, konaném 27. a 28. listopadu 2009, byl zvolen předsedou TOP 09. V roce 2010 se stal ministrem zahraničí. Na 2. celostátním sněmu v roce 2011 byl zvolen předsedou TOP 09. Na 3. celostátním sněmu byl znovu zvolen na místo předsedy TOP 09. Bylo to v roce 2013. Nyní již nebude kandidovat na místo předsedy TOP 09, nebude však odcházet z politiky, protože je v něm zakořeněno, že člověk má sloužit vlasti. Myslí si, že TOP 09 jeho odchod unese, protože je ve straně spousta mladých talentů. Hlavně říká, že „staré stromy je třeba včas pokácet“, čímž myslí, že ve straně byl předsedou již dlouhou dobu a je třeba dát volný prostor i dalším lidem. Jeho nástupcem v pozici předsedy politické strany je Miroslav Kalousek a Karel je za to rád a rozhodně nemá strach, že by se ve straně něco špatného dělo, protože se Kalouskovi otevřely nové obzory a to např. zájem o lidská práva,… a to je podle Schwarzenberga dobře a může se díky tomu řada věcí změnit. Lucie Karvanová
Rychlý kvíz pro zbystření mozku…
1. Pokud mluvíme o tzv. flexibilní ústavě, myslíme: a. ústavu, kterou lze pružně měnit prostým zákonem b. ústavu, která je v procesu vytváření c. ústavu, kterou nelze v žádném případě měnit 2. Pod zkratkou „ČNB“ se skrývá název pro: a. Českou basketbalovou ligu b. odrůdu českých brambor c. Českou národní banku
3. V jakém oboru se proslavil Stefan Zweig: a. diplomacii b. literatuře c. herectví 4. Marine Le Penová stojí v čele strany s názvem: a. Národní fronta b. UKIP c. Zlatý úsvit
3
Česká scéna
Diplomatické listy 9/2016
Škodovka v kauze s emisemi Svět se o kauze nazývané „Dieselgate“ s emisemi automobilů koncernu Volkswagen Group, do kterého patří i Škoda Auto, dozvěděl díky EAP (americký úřad pro ochranu životního prostředí). EAP oznámila, že v motorech automobilového koncernu objevila software, který ovlivňuje množství vypouštěných emisí. Software podle atmosférického tlaku a úhlu natočení volantu rozpoznával, že auto prochází testem na válcové zkušebně, a upravoval chod motoru tak, aby vyhověl americkým normám (jež jsou přísnější než v Evropě) na emise oxidů dusíku. V reálném provozu funkce nebyla aktivní, a proto auta vypouštěla mnohonásobně vyšší množství NOX. Kauza se vztahuje na motory řady EA 189 vyráběné mezi lety 2009-2014. Tento motor se objevuje u modelů Fabia, Octavia, Superb, dále pak Roomster, Rapid a Yeti. Je pochopitelné, že i když Škoda je do tohoto skandálu zapletena, neznamená to, že se na něm podílela. Škoda jako součást koncernu, společně s ostatními značkami přebírají všechny používané motory VW. Oslovení zástupci značky Škoda se vyjadřují v tom smyslu, že situace se v tuto chvíli řeší na koncernové úrovni. Zatím značka spustila stránky, na kterých můžete ověřit, zda se vašeho motoru kauza tyká. Pokud zjistíte, že Dieselgate se tyká právě vašeho vozu, můžete jej bez obav nadále používat. VW koncern ujišťuje, že jde pouze o emise, z uživatelského hlediska ani z provozní efektivity nejsou motory nijak negativně postiženy. Sofi Bedoeva
4
Ekonomika
Diplomatické listy 9/2016
Podzim čínských investorů Podzim byl v České republice ve znamení čínských investic. Za celou touto investiční vlnou stojí společnost CEFC (China Energy Company Limited). Tento holding své finanční prostředky použil v České republice krátce potom, co Miloš Zeman navštívil právě asijskou velmoc jménem Čína. Zde se prezident účastnil oslav 70. výročí konce 2. světové války. Konkrétní investice má CEFC například v české letecké společnosti Travelservis a 80 % v pivovaru Lobkowic. Investiční nadšení se nevyhnulo ani českému sportu, konkrétně fotbalovému týmu Slávie, kde zmiňované společnosti patří 60 %. Číňané se ovšem chtějí v naší zemi více usadit, a proto se chystají vybudovat v našem hlavním městě své sídlo za téměř 100 milionů korun. Prezident společnosti CEFC přislíbil české hlavě státu, že dojde k investici v České republice až 38 miliard korun. Jedna z největších čínských firem nemá ovšem v plánu působit osaměle a dala si za cíl vyhledávat další byznys partnery. Nelze upřít dlouhodobou snahu Miloše Zemana přilákat do naší země právě čínské investory. Zde jsou první výsledky. On sám tento investiční proces nazývá první vlnou a hovoří o tom, že tato investiční tsunami právě z asijského regionu není poslední. Podle jeho slov to podpoří především zaměstnanost v České republice a také vytvoření nové infrastruktury. O tom, že se zde nejedná jen o nějakou krátkodobou záležitost, svědčí i fakt, že zde byla zahájena i přímá letecká linka Praha – Peking. Uvažuje se i o další přímé lince na trase Praha – Šanghaj. Tomáš Lacina
5
Ekonomika
Diplomatické listy 9/2016
Trable Volkswagenu Jak asi všichni víme, koncern Volkswagen se dostal do kauzy o emisích. Výsledkem toho je, že poprvé za dvacet let vyhlásil čtvrtletní ztrátu. Firma za jedno čtvrtletí na provozní úrovni prodělala zhruba 3,5 miliardy eur, a to po zisku 3,2 miliard eur. Odborníci jsou i dosti skeptičtí vůči výdělkům během celého letošního roku. Ještě den před tím, než americká Agentura pro životní prostředí (EPA) obvinila Volkswagen z podvodů ohledně měření emisí a hrozila astronomickou pokutou, se akcie VW prodávaly kolem 168 eur. Již 21. září se akcie propadly o něco málo přes 16 %, den nato o dalších 14%. Následovalo pár dnů, při kterých se jednalo o nárůst a propad ceny akcií v běžných číslech, ale 29. září se akcie znovu propadly, tentokrát přibližně o 12%. Ten den se akcie prodávaly za cca 108 eur. Měsíc od posledního většího propadu koupíte akcie VW přibližně za 124 eur. 29. října Matthias Müller, předseda představenstva společnosti Volkswagen představil další kroky pro tento koncern. ● Za první a nejdůležitější prioritu Müller považuje pomoc všem dotčeným zákazníkům, na kterých podle něho stojí práce 600 000 zaměstnanců Volkswagenu po celém světě. ● Jako druhou prioritu označil vyšetření celé kauzy a její vysvětlení. “Musíme najít pravdu a poučit se z ní,” říká. ● Další priorita se zabývá decentralizací vedení celého koncernu. To znamená, že jednotlivé značky získají více samostatnosti, zatímco se představenstvo bude starat mimo jiné o strategie společné pro všechny značky, aby bylo možné využívat synergie a efektivně vynakládat koncernové zdroje. ● Prioritou číslo čtyři je změna stylu komunikace a zacházení s chybami: „Potřebujeme kulturu otevřenosti a spolupráce.“ Müller požaduje od zaměstnanců celého koncernu více odvahy a kreativity. ● Poslední, pátou prioritou je transformovat Strategii 2018 ve Strategii 2025. Je důležité podotknout, že Strategie 2018 obsahuje více než jen počty vozů, ale Müller se řídí heslem “höher, schneller, weiter” (výš, rychleji, dál). Toto motto už podle svého znění naznačuje chuť po ziskovosti, což Müllerovy priority též. “Nejde však o to prodat o 100 000 vozidel více nebo méně než jiný velký konkurent. Jde o kvalitativní růst,“ řekl též Müller. Mikuláš Vochozka
6
Ekonomika
Diplomatické listy 9/2016
Finanční otázka uprchlické krize v Evropské unii
Aktuálním tématem pro celou Evropu je nyní příliv uprchlíků především ze Sýrie a blízkovýchodních zemí. Evropská unie řeší otázku, kam všechny umístit a jak se o ně co nejefektivněji postarat. Jedna z nejožehavějších otázek ovšem je, kdo náklady na jejich pobyt v zemích Evropské unie bude hradit. Výše prostředků, které jednotlivé evropské vlády vyčleňují na integraci, se podstatně liší. Např. v České republice uprchlík pobírá životní minimum 3410 korun měsíčně, pokud setrvává v zařízení, kde mu není poskytována strava. Pokud je ve státním zařízení pro uprchlíky, kde je mu zajišťována strava zdarma, jeho kapesné činí pouhých 30 korun na den. Tyto podmínky jsou naprosto odlišné od našich německých sousedů, kde žadatel může dosáhnout až na 216 eur (přibližně 5832 Kč) včetně jídla zdarma, které je mu poskytováno v uprchlických táborech. Na provoz uprchlických zařízení v České republice je ze státního rozpočtu vyhrazováno přibližně 230 milionů Kč. Celkově v roce 2014 reálná částka na rozvojovou a humanitární pomoc činila 708 milionů Kč (tato částka tvoří přibližně 0,06 % výdajů našeho státního rozpočtu). Celková kvóta stanovená pro Českou republiku činí 1863 uprchlíků. Česká republika sice tuto kvótu nepřijala, ale z finanční stránky pro ni není problém zde tento mít takovýto počet uprchlíků. Česká republika navíc nečerpá peníze jen ze svého státního rozpočtu, nýbrž i z dotací EU. Uprchlické krize se týkal summit Evropské unie uskutečněný 24. září, který se právě problémem financování zabýval. Výsledkem jednání byly povětšinou přísliby o zvýšení příspěvků na podporu uprchlíků od jednotlivých států. Projednávala se i možnost čerpání peněz z neziskových fondů určených pro tento účel, odkud konkrétně Česká republika má možnost čerpat přibližně 3,5 miliard eur. Otázka uprchlíků je v dnešní době stává stále ožehavější, nikoliv však jen po finanční stránce. Jelikož nejsme pravděpodobně tak atraktivní destinací pro imigranty jako např. Německo, tyto otázky se do našeho běžného života zatím silně nepromítají.
Tereza Mandáková
7
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 9/2016
Násilné útoky v Izraeli aneb III. intifáda na obzoru! Souhrn všech útoků Historický a politický kontext Od roku 1948, kdy došlo k nelibosti celého arabského světa ke vzniku samostatného Izraele, byl konflikt, který se následně rozhořel mezi židovským státem a palestinským, potažmo arabským lidem tématem číslo jedna pro místní politickou scénu a v některých okamžicích moderních dějin i pro celý svět. Taková situace byla téměř požehnáním pro palestinský odboj, reprezentovaný Organizací pro osvobození Palestiny, k prosazení své státoprávní myšlenky na samostatný palestinský stát. Vedle štědrých finančních příspěvků z celého arabského světa to byl především celosvětový mediální monitoring celého konfliktu, který zajistil patřičnou publicitu palestinskému hnutí a jeho anti-kampani vůči Izraeli (v některých ohledech oprávněnou). Nicméně bipolární systém nastavený v průběhu studené války se chýlil ke svému definitivnímu konci a s ním i zájem velmocí o vzájemné soupeření. Blízký východ začal být přehlížen (a nejen on), čímž opadla i mediální pozornost. Palestinské vedení najednou zjistilo, že nátlak na Izrael a jeho vládu bude daleko obtížnější, a proto se rozhodlo získat pozornost jiným způsobem. Bezprostřední rozbuškou pro vyhlášení první intifády se nakonec stala dopravní nehoda, při které zemřeli čtyři Palestinci. Podle palestinské strany byla nehoda naplánovaná jako odplata za vraždu Izraelce v Pásmu Gazy spáchanou o několik dní dříve. Z počátku intifáda probíhala formou demonstrací, které se však stále častěji přelívaly v pouliční nepokoje a tvrdé střety s izraelskou policií (armádou). Intifáda nakonec trvala dlouhých šest let, během kterých zemřelo 2 162 Palestinců, ať už ve střetech s izraelskou armádou, nebo rukou palestinských radikálů, a 160 Izraelců z toho bylo 100 civilistů. Klíčovou událostí, která zastavila palestinské lidové povstání, bylo uzavření mírové dohody z Osla (1993), jež zaručovala vznik palestinské autonomie v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu, ale především se jednalo o historicky první dohodu uzavřenou mezi izraelskou a palestinskou stranou, která zároveň nastartovala mírová jednání pro budoucí léta. V listopadu 1995 však došlo k tragické události, která vážně nerušila podobou dalších mírových rozhovorů. Při jednom ze svých veřejných vystoupení byl zavražděn izraelský premiér Jicchak Rabin, hlavní tvůrce izraelské mírové politiky (letos si lidé připomínají 20. výročí od jeho smrti, pozn. autora). Mírový proces se poté velmi zpomalil a o rok později, po zvolení Benjamina Netanjahua ze strany Likud premiérem, se zastavil téměř úplně. Netanjahu byl a stále je odpůrcem územních kompromisů, nicméně i přes to byly za jeho funkčního období podepsány dvě důležité dohody a to
4. 10. o
(Jeruzalém) – Dva Židé byli ubodáni k smrti, těžké zranění utrpěla žena jednoho z nich a její syn. Útočník (mladý Palestinec) byl dopaden a zastřelen.
o
(Jeruzalém) – O několik hodin později byl pobodán izraelský mladík, který utrpěl lehká zranění. Útočník (mladý Palestinec) byl opět dopaden a zastřelen.
7. 10. o
(Jeruzalém) – Mladá Palestinka bodla třicetiletého Žida do zad, ten se stihl rychle otočit a útočnici postřelit svou zbraní. Palestinka byla s vážnými zraněními převezena do nemocnice.
o
(Kirjat Gat) – Palestinec se vrhl na izraelského vojáka a lehce ho poranil nožem. Útočníkovi se podařilo uprchnout do domu, nakonec byl však dopaden a zastřelen.
9. 10. o
(Dimona) – Žid pobodal čtyři Araby, kteří utrpěli lehká zranění.
o
(Jeruzalém) – Palestinec zaútočil nožem na čtrnáctiletého Žida.
o
(Západní břeh Jordánu) – Po útoku na izraelského policistu byl zastřelen mladý Palestinec.
o
(hranice s Pásmem Gazy) – Izraelští vojáci zastřelili šest Palestinců, kteří při demonstraci začali házet na přítomné vojáky kamení a dělobuchy.
10. 10. o
(Jeruzalém) – Palestinec napadl nožem tři policisty, jednoho z nich zranil vážně. Další přítomní policisté ihned zahájili palbu a muže zabili.
11. 10. o
(Západní břeh Jordánu) – Na kontrolním stanovišti na Západním břehu Jordánu se odpálila Palestinka jedoucí v autě. Exploze lehce zranila jednoho izraelského policistu.
8
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 9/2016
Hebronský protokol a Memorandum od Wye River (zvýšení autonomie pro Palestince). V roce 1999 vystřídal Netanjahua labouristický (socialistický) Ehud Barak. Za jeho funkčního období sice došlo ke konání několika mírových konferencí, ale žádná z nich nebyla úspěšná. Barak v jednáních nabídl historické ústupky, včetně předání východního Jeruzaléma, avšak Arafat nabídku odmítl. Ztroskotání mírových jednání vedlo znovu ke zvýšení skepse v palestinské společnosti a její radikalizaci a svět s obavami vyčkával na další rozbušku vedoucí k intrádě. Chrámová hora v Jeruzalémě patří k nejcitlivějším tématům celého izraelsko-palestinského sporu. Na jejím vrcholu se totiž nacházejí dvě stavby, Skalní dóm a mešita Al-Aksá, které stojí na místě, odkud se podle islámského učení dostal prorok Mohamed do nebe. Právě proto patří toto místo k nejvýznamnějším místům islámského světa. Nicméně Chrámová hora je spojena i s jiným náboženstvím, a to judaismem. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků, která je braná za pozůstatek židovského Chrámu, tedy centra židovského náboženství zničeného v roce 70 římským vojskem. Výstup na Chrámovou horu je pro samotné Židy nesmírně citlivé téma. Podle mnohých rabínských učenců smí na horu vystoupit pouze velekněz, tak jak tomu bylo v dobách velkého Chrámu, a proto je prostým věřícím výstup na horu striktně zakázán, naopak druhá část rabínů výstup povoluje (či toleruje), což vede některé Židy k pravidelnému navštěvování hory. Tuto skutečnost většina muslimů toleruje, bohužel ne každý Žid přichází na horu z náboženských důvodů. Výstupy velmi často získávají politický podtext, tak jako se to stalo v září 2000. Tehdy Ariel Šaron, předseda strany Likud, nevystoupil na horu jako prostý věřící, ale jako politik, navíc velmi známý svými ostrými výroky vůči Palestincům. Tato událost se nakonec stala onou rozbuškou pro vypuknutí druhé palestinské intifády, která nakonec trvala až do roku 2005. Během těchto pěti let se radikálně změnila situace v dané oblasti. Primárně došlo k uskutečnění tzv. plánu jednostranného stažení, během kterého se Izrael kompletně stáhl z Pásma Gazy, jehož správu předal do rukou Jásira Arafat, a v důsledku zvýšeného počtu útočníků ze Západního břehu Jordánu začal s výstavbou bezpečnostní bariéry při hranici s Palestinskou autonomií. Druhá intifáda měla na svědomí opět velké množství mrtvých, kterých ve srovnání s předchozí bohužel rapidně přibylo. Na palestinské straně můžeme mluvit o více než pěti tisících mrtvých, naproti tomu Izrael ztratil přes tisícovku svých občanů. I když vlna násilí koncem roku 2005 utichla, nemůžeme mluvit o jejím definitivním konci. Útoky z palestinské strany pokračovaly i v průběhu následující let, ať už pomocí raket z Pásma Gazy, kde se
11. 10. o
(Pásmo Gazy) – Při izraelském náletu zemřela těhotná Palestinka a její dvouletá dcera. Další čtyři Palestinci utrpěli lehká zranění.
14. 10. o
(Jeruzalém) - Palestinec zaútočil na ženu ve věku kolem 70 let. Brzy poté jej policie zastřelila. Při dalším útoku se další Palestinec pokusil bodnout bezpečnostního pracovníka v historickém jádru Jeruzaléma; i tohoto útočníka Izraelci zastřelili.
16. 10. o
o
o
(Kirjat Arba) – Palestinec převlečený za novináře napadl izraelského vojáka. Útočník byl zadržen. (hranice s Pásmem Gazy) – Při demonstraci začali Palestinci ničit bezpečnostní bariéru. Protestující neuposlechli slovní varování a nereagovali ani na varovné výstřely do vzduchu. Při následné střelbě byli dva Palestinci usmrceni. (Bajt Furík) – Devatenáctiletý Palestinec byl zabit při střetech s izraelskou armádou. Dalších pět utrpělo lehká zranění.
17. 10. o
o
o
(Hebron) – Palestinec zaútočil na kontrolním stanovišti na izraelského vojáka. Když jej voják odrazil, obrátil se na přítomného židovského osadníka, který byl však ozbrojen a útočníka zastřelil. (Jeruzalém) – Při kontrole totožnosti napadl nožem mladý Palestinec jednoho z policistů, který jej následně zastřelil. (Hebron) – Lehce zraněna byla izraelská policistka, napadla ji nožem Palestinka. Policistka se rychle vzpamatovala a útočnici zastřelila. Lehké zranění utrpěl večer i izraelský voják, na něhož zaútočil nožem další Palestinec. Útočník byl vážně zraněn.
18. 10. o
(Jeruzalém) - Jednoho Izraelce zabil a zhruba deset dalších lidí postřelil dosud neidentifikovaný útočník.
9
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 9/2016
moci chopili teroristé z Hamásu, či sebevražednými útoky z řad palestinské mládeže. Historie se znovu opakuje
20. 10. o
(Západní břeh Jordánu) – Palestinský útočník napadl a pobodal izraelského vojáka. Způsobil mu lehké zranění, vojákův kolega útočníka zastřelil. (Hebron) – Palestinský řidič přejel Žida, když vystoupil ze svého auta, na které Palestinci házeli kamení. Řidič sice z místa ujel, ale pak se sám přihlásil palestinské policii. (Guš Ecion) – Palestinec najel do dvou lidí na křižovatce. Jeden z nich byl izraelský voják, druhý civilista a oba byli lehce zraněni. Palestinec byl po vystoupení z auta zastřelen. (Hebron) – Dva Palestinci zaútočili noži na izraelské vojáky. Jednoho zranili a další členové izraelské armády oba útočníky zastřelili.
Mezi odborníky na Blízký východ nyní probíhá poměrně bouřlivá o debata o tom, zda současný stav směřuje ke třetí intifádě. Pokud bychom vzali v potaz aktuální stav v regionu, tak se velmi podobá dobám před předchozími intifádami. V důsledku syrské občanské války, příchodu a posílení skupiny s názvem Islámský stát a dalších o událostí zapříčiněných Arabským jarem je izraelsko-palestinský konflikt znovu k nelibosti Palestinců odstrčen na okraj pozornosti. Zároveň mírové procesy mezi Izraelem a Palestinskou autonomií uvízly po letní válce (červenec-srpen 2014, pozn. autora) v Gaze na mrtvém bodě. Tyto dva aspekty opět přispěly k tomu, že Palestinci o přestali věřit ve vznik svého vlastního státu mírovou cestou a začali se shromažďovat. Místem pro první veřejnou manifestaci se stal areál mešity Al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě (13. září, pozn. autora). Z tohoto citlivého místa se rozhodli narušit oslavy 21. 10. židovského nového roku (Roš ha-šana, pozn. autora), které měly probíhat u Zdi nářků. Přes počáteční obavy, co tento čin vyvolá, se o (Západní břeh Jordánu) – V kritickém stavu skončila nakonec izraelská policie rozhodla vystoupit na horu a izraelská vojačka, když jí napadl mladý Palestinec, který demonstranty rozehnat. Policisté se téměř okamžitě po výstupu byl následně zastřelen. dostali do silného střetu s palestinskými demonstranty, kteří se následně zabarikádovali v mešitě, odkud byli po několika hodinách 22. 10. vyhnáni. Reakce palestinských představitelů na sebe nenechaly dlouho čekat. Mahmúd Abbás, předseda autonomie, odsoudil o (Silvád a Bajt Umar) – Palestinec najel na kontrolní policejní zákrok jako nepřiměřený a vyzval světové společenství stanoviště a lehce zranil k tlaku na Izrael, aby se přestal snažit „judaizovat mešitu Al-Aksá“. jednoho policistu. K dalšímu útoku pomocí vozu došlo V následujících dnech se demonstrace rozšířily i do dalších měst a severně od Hebronu. Zraněni při něm byli čtyři Izraelci, izraelská vláda se začala obávat možných útoků na židovské jeden z nich vážně. Útočník civilisty. Ty se nakonec objevily na počátku listopadu, kdy došlo utrpěl střelná zranění. o (Bejt Šemeš) – Dva palestinští k zavraždění dvou Židů na Západním břehu Jordánu rukou útočníci pobodali izraelského palestinského mladíka a člena radikálního Islámského džihádu. muže. Policisté na muže začali střílet, jeden z útočníků na Další útoky následovaly téměř okamžitě, jak se můžete přesvědčit následky zranění zemřel. o (Jeruzalém) – Izraelští vojáci v souhrnu útoků, který jsme pro Vás vytvořili. Společné znaky zastřelili židovského muže, všech útoků jsou takové, že útočníci jsou nejčastěji mladí který je napadl. Vojáci muže požádali, aby jim ukázal své Palestinci, kteří své činy konají spontánně, bez dlouhodobější doklady. Ten ale odmítl a přípravy (tzv. osamělí vlci), a své útoky směřují proti židovským pokusil se jim vzít zbraň. Vojáci zasáhli a muže zabili. osadníkům na Západním břehu či ultraortodoxním židům v Jeruzalémě. V důsledku řady útoků vyšlo najevo, že si Izrael umí poradit s regulérní armádou či teroristickou organizací, ale s civilisty ochotnými zabíjet pro palestinskou otázku, si neví rady. Izrael zatím nenašel patřičnou obranu proti neorganizovaným a vzájemně izolovaným palestinským útočníkům, kteří buď najíždějí do Židů automobily, napadají je noži či šroubováky. Zda se útoky budou nadále množit a demonstrace budou stále více masivnější, se ukáže v následujících měsících, nicméně již nyní je
10
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 9/2016
zřejmé, že případná nová intifáda bude mít na rozdíl od těch předchozích jedno specifikum. Jestli první a z velké části i druhá intifáda byla řízena shora, tedy Organizací pro osvobození Palestiny a následně Fatahem, tak nyní můžeme mluvit o režii pod vedením radikálů, kteří jsou nebezpečím i pro samotné palestinské vrcholné představitele v čele s Mahmúdem Abbásem.
Dušan Ondráček
…pro odpočinek a zamyšlení trocha matematického luštění
2
9
3 7
1
7
8
9
6 8
3
4
7
3
9
4
5
5 3
1
Střední
2
7
4
8
1 9
1 9
7
2
2 2
3
5 4
3 8
7
7
Začátečník
5
2
5 1
8
4 6
6 9
4
9 8
3 4
5
9 8
2 6
11
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 9/2016
Kdo bude novým prezidentem USA? Dne 8. listopadu 2016 se Američané dozví, kdo bude dalších pět let obývat prostory Bílého domu v hlavním městě Spojených států Washingtonu. Jak na straně republikánů, tak na straně demokratů se objevují dost zajímavá jména. Menší ochutnávku kandidátských listin začneme stranou současného prezidenta Baracka Obamy, tudíž stranou demokratů. Tito jdou do voleb, tentokrát pro ně, ve velmi ztížené pozici. Hlavně díky klesající oblibě nynější hlavy státu. O post v Bílém domě se bude už brzy v primárkách ucházet jedna ze zkušených političek, a to bývalá první dáma a zároveň i bývalá ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová. Tato dáma se již v roce 2008 rozhodla kandidovat, ale i přes velkou podporu podlehla tenkrát silnému uchazeči, kterým byl právě Barack Obama. Tak uvidíme, jestli se jí podaří dobýt Washington tentokrát. Další zajímavou tváří je Jeff Boss, přívrženec konspirační teorie o útocích z 11. září 2001 a kandidát z New Jersey. V nezávislých průzkumech Spojených států se s velkými preferencemi objevilo jméno guvernéra Marylandu Martina O´Malleyho. Tento dvaapadesátiletý advokát a zároveň politik slibuje svým voličům spravedlivější hospodářskou soutěž a lepší pracovní podmínky pro dělníky. Dalším horkým kandidátem je americký senátor za Vermont Bernie Sanders. On sám se považuje za demokratického socialistu a už při studiích na univerzitě se začal velmi zajímat o lidská práva a účastnil se mnohých demonstrací, např. za lepší podmínky pracujících. Do prezidentské pozice se chce též prosadit kandidát za Republikánskou stranu Chris Christie. Tento třiapadesítiletý guvernér z New Jersey se již v předchozích volbách pokoušel o post nejmocnějšího muže světa. Ovšem podle dosavadních průzkumů je nejsilnějším kandidátem Republikánské strany, tentokrát guvernér Floridy, pan Jeb Bush. Analytici nicméně připomínají, že Jeb Bush bude muset kvůli stranické nominaci přesvědčit ty republikány, kteří pochybují o tom, zda by se měl stát americkým prezidentem třetí příslušník rodiny Bushů. Do předvolební mašinérie se též zapojil i podnikatelský magnát a jeden z nejbohatších lidí na světě, prezident společnosti The Trump Organization, Donald Trump. Ten se snaží oslovit občany svou protipřistěhovaleckou politikou. Nezbývá než doufat, že 8. listopadu 2016 budou mít Američané šťastnou ruku a zvolí pro tuto světovou velmoc toho nejvhodnějšího kandidáta. Tomáš Lacina
12
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 9/2016
Uzavření chorvatsko-maďarských hranic Velmi radikálním přístupem se Maďarsko snaží zamezit přílivu nelegálních uprchlíků. Od půlnoci 16. října Maďarsko uzavřelo svoji hranici s Chorvatskem. Od této chvíle je ilegální překročení hranice trestný čin. Dvě třetiny této hranice tvoří řeky Dráva a Mura, po zbytku hranice už je připraven žiletkový drát, který zamezuje jejímu překročení. Zelená hranice byla uzavřena kvůli ochraně občanů Maďarska a Evropy,“ řekl maďarský vládní mluvčí Zoltán Kovács, který poté dodal, že je stále možné překročit maďarskou hranici legálně a poté požádat o azyl. Bezprostředně po uzavření maďarsko-chorvatské hranice do Maďarska přišlo pouhých 41 uprchlíků za jeden den. Všichni navíc překročili maďarskou hranici se Srbskem, která byla uzavřena již minulý měsíc. Maďarsko jásá, ještě v létě čelilo náporu skoro až deseti tisíc migrantů za den. Poté, co byla tato hranice uzavřena, vlny migrantů začaly hledat cestu přes Slovinsko. Kvůli tomuto náhlému přívalu migrantů bylo Slovinsko nuceno dokonce pozastavit železniční spojení s Chorvatskem. Od uzavření hranic příval migrantů do Maďarska opravdu rapidně klesl. Maďarsko hlásí, že se po uzavření hranic s Chorvatskem situace o mnoho zlepšila. Takovéto informace ovšem nepřichází i z ostatních zemí. Desetitisíce migrantů nyní místo Chorvatska putují do Slovinska. Jelikož slovinské úřady pouští dále přes hranice pouze malé skupinky osob, většina migrantů zůstává na slovinském území. Slovinsko ovšem zatím v plánu zavření hranic nemá. Desetitisíce migrantů se tedy nyní také hromadí v Srbsku. Maďarsko tímto krokem chtělo všem ukázat, že ochrana vnějších hranic Evropské unie je možná.
Tereza Mandáková
13
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 9/2016
Útoky v Turecku Za poslední měsíce se odehrálo v Turecku několik teroristických útoků, během nichž zemřelo více než sto lidí. Jako první vyvstává otázka, zda za těmito útoky stojí Islámský stát, radikální Kurdové či někdo jiný. Důležité je zmínit, že Turecko se nyní nachází ve stavu zvýšené pohotovosti poté, co v červenci spustilo kampaň proti terorismu. Ta zahrnuje letecké údery proti bojovníkům Islámského státu v Sýrii i proti kurdským ozbrojencům na severu Iráku. Pojďme si nyní stručně přiblížit některé z těchto útoků. V červnu došlo během předvolebního shromáždění kurdské Demokratické strany lidu ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka ke dvěma výbuchům. Během nich zemřeli dva lidé a více než sto dalších bylo zraněno.
V první polovině srpna se odehrály v Turecku tři útoky - dva incidenty v Istanbulu, třetí na jihovýchodě země. Při prvním útoku v Istanbulu spustili dva útočníci, muž a žena, ráno palbu na budovu amerického konzulátu, nikoho ale nezranili. Oběti na životech a zraněné si naopak vyžádal bombový útok na istanbulskou policejní stanici, kde během následné přestřelky s policisty zemřeli tři lidé včetně policejního pyrotechnika. Další čtyři policisté zahynuli při bombovém útoku na jihovýchodě Turecka poblíž hranic s Irákem a Sýrií.
V říjnu se stala terčem útoku Ankara, cílem byly mírové protesty, které svolala odborová Konfederace pracovníků ve státních službách společně s dalšími levicovými organizacemi. Účastníci této akce chtěli protestovat proti narůstajícímu násilí mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty. Při explozích v centru města zahynulo nejméně 95 lidí a dalších 246 bylo zraněno. Podle prohlášení vlády se jednalo o teroristický útok. Za tímto útokem pravděpodobně stála dvojice sebevražedných atentátníků. Tento útok je nejkrvavějším podobným incidentem v Turecku za posledních 20 let. Překonal i dosud nejhorší útok, který se odehrál v květnu 2013, kdy při dvou pumových explozích v tureckém Reyhanli u hranic se Sýrií zahynulo 52 lidí a na 140 dalších bylo zraněno. Po tomto útoku byl v Turecku vyhlášen třídenní státní smutek. Situace v Turecku je stále neutěšená, tudíž je na místě se obávat dalších podobných útoků. Doufejme, že k žádným dalším útokům nedojde a situace jak v Turecku, tak i na Blízkém východě (ovlivňuje dění v Turecku) se velmi brzy uklidní a započne efektivní řešení problémů, které danou oblastí zmítají.
Richard Kutěj
14
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 9/2016
Dohoda o íránském jaderném programu Červenec 2015, Vídeň - mezi světovými mocnostmi (USA, Ruská federace, Francie, Velká Británie, Čína, Německo) a Íránskou islámskou republikou došlo k dohodě o omezení íránského jaderného programu. Předmětem dohody je omezení íránského jaderného programu výměnou za odvolání ekonomických sankcí (embarg) uvalených na Írán právě v souvislosti s jeho jaderným programem. Abychom pochopili význam dané dohody, musíme se vrátit o desítky let nazpátek a rozebrat si průběh vývoje íránského jaderného programu, následné sankce a následující kolaps hospodářského vývoje Íránské islámské republiky. 1967 - USA dodaly Íránu první výzkumný reaktor - za režimu Mohammeda Rézy Pahlavího (šáhova režimu) byly vztahy mezi Íránem a Spojenými státy velmi progresivní a vřelé 1968 - Írán podepsal smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) 1975 - podepsání smlouvy s Kraftwerk union o vystavění jaderné elektrárny v Búšehru 1979 - pád šáhova autokratického režimu - vznik republiky, změna zahraniční politiky Íránu, příchod náboženské diktatury, prudké ochlazení íránsko-západních vztahů 1980 - 1988 - irácko-íránská válka, zničení nedokončeného jaderného reaktoru v Búšehru, první zprávy o možnosti vytvoření íránské jaderné bomby 1995 - podpis smlouvy mezi Teheránem a Moskvou o znovuvybudování jad. elektrárny v Búšehru 2013 - dokončení stavby jaderné elektrárny v Búšehru - předání elektrárny íránské vládě Po roce 1979 západní společenství pod hrozbou vývoje jaderných zbraní v Íránu zvolilo cestu oslabení íránské ekonomiky ekonomickými sankcemi s cílem omezení íránských investic do vývoje jaderného programu. K průlomu vztahů mezi západem a Íránem dochází po zvolení současného íránského prezidenta Hassana Rúhaního. Daná dohoda by mohla nejen uvolnit mezinárodní napětí od hrozby jaderné války na území Blízkého východu, ale mohla by i posloužit ke snížení cen ropy. Kvůli ropnému embargu uvalenému na Írán mezinárodním společenstvím exportuje Írán sotva polovinu svého ropného objemu. Po uplatnění dohody by mohl Írán přispět produkcí zhruba 1,2 milionů barelů za den. Přes důležitost a značné výhody dané dohody má i své nepřátele a sabotéry. Americké republikány, kterým se nepodařilo dohodu zablokovat, stát Izrael, který vyzývá mezinárodní společenství k odvolání dohody a k nedůvěře vůči Íránu a také v neposlední řadě mezi nepřátele dohody a nepřátele Íránu patří Saúdská Arábie, kterou tíží nejen náboženská nepřijatelnost Íránu, ale také ohrožení jejího prvenství v ropném exportu. Prozatím to vypadá, že Írán bere dohodu zcela vážně a připravuje s k dodržení podmínek a restartu svého hospodářského růstu. Je to jedinečná možnost pro obě strany a její vývoj a dopady ukáže čas. Karina Leonova
15
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 9/2016
Rusko na pomoc Syřanům Ruská Duma koncem září schválila vojenský zásah v Sýrii. Podle ruského ministerstva obrany jsou cílem přesných útoků vojenská technika, komunikační uzly, sklady zbraní, munice a paliva, které ovládá IS. Před zahájením operací, i nyní ruští státníci připomínají Rusům, že dnešní akce v Sýrii není analogií z 80. let minulého století, kdy v Afghánistánu umíraly tisíce mladých kluků vyslaných ze všech 15 republik tehdejšího Sovětského svazu. Dnešní akce má jiný ráz, je to ve jménu světového míru, bezpečnosti a stability. Taktéž se tato akce liší v nasazení vojska. Na území Sýrie totiž nevkročí ani jeden voják, všechny útoky proti teroristům budou vedeny ze vzduchu. Ruská federace je dlouhodobý spojenec Sýrie, jejich vztahy mají historický základ. V Sýrii taktéž žije značná část ruského obyvatelstva, které politici chtějí chránit. Lidé ze Sýrie vítají pomoc ruského letectví, organizují pochody na podporu Vladimíra Putina a jeho pomoci Sýrii. Letecké útoky Ruské federace se liší od akcí Spojenců v čele s USA nejen motivem, ale i intenzitou, úspěšností a hlavně jsou založeny na legálním základu. Znamená to, že Rusko dostalo zelenou od legitimního prezidenta Sýrie Bašára al-Asada. Všechny útoky jsou oznámeny syrské vládě, všechny kroky Ruska na suverénním území Sýrie jsou konzultovány s kompetentními osobami. Od zahájení leteckých útoků se na Rusko sesypala řada obvinění, že hlavním cílem je umírněná opozice, která je mimochodem stále podporována finančně, materiálně i politicky západními státy. Ruský prezident, Vladimír Putin, ve svém prohlášení řekl, že útoky budou vedeny proti všem, kdo ohrožují mír v regionu. V ruské Soči v rámci mezinárodního fóra nazvaného Valdajský diskusní klub (kde mimochodem své místo měl i po levici od Vladimíra Putina náš ex-prezident Václav Klaus) byl doslova zasypán otázkami ohledně akcí v Sýrii. Silný lídr Ruska však odpovídal natolik přesvědčivě, že autoři otázek již neměli doplňující otázky. Vladimír Putin zmínil například politiku USA dvojího měření, kdy Kongres rozhoduje, jaký terorista je umírněný a který ne. Celému fóru připomněl situaci, kdy v Sýrii ta umírněná opozice podporovaná Spojenými státy v roce 2014 vyhlásila Islámský stát. Další silný argument byl, když Vladimír Putin prozradil, že před zahájením útoku proti ISIS svoji akci prokonzultoval a oznámil svému americkému protějšku, což o Spojených státech se říct nedá, jelikož svoje útoky s nikým nikdy nekonzultují. Vladimír Putin taktéž USA požádal o přesné cíle, které mají bombardovat, odpověď nezískal. Ani na prosbu o cíle, které by neměli bombardovat, nedostal odpověď od svých amerických protějšků. Ruská federace chtěla spolupráci se Spojenými státy, naproti tomu dostala další nařčení.
16
Zahraniční scéna
Diplomatické listy 9/2016
Rekapitulace úspěchů za měsíc ruských akcí v Sýrii (30. 9. – 31. 10. 2015) Jen za měsíc ruská letadla provedla 1 391 náletů, z toho zničila 1 623 teroristických cílů. Mezi ně patří: • 249 různých řídicích center a komunikačních center; • 51 výcvikových táboru pro teroristy; • 35 továren a dílen, kde si teroristé připravovali vozy plněné výbušninami; • 131 skladů munice a paliva; • 371 opevněných uzlů a Fortified district; • 786 polních táborů a různé další základny. To znamená, že intenzita působení ruského letectví zůstává vysoká.
V důsledku ruských leteckých úderů v Sýrii, si situace prošla významnými změnami. Teroristé utrpěli značné ztráty. Byly poškozeny teroristy vytvořené kanály zásobování. Byly vyřazené hlavní body řídicích a komunikačních center. Ruské letectví zničilo nespočet základen se zbraněmi, palivem a municí. Zničilo infrastrukturu, která byla využívána pro výcvik nových teroristů. Rusko pomáhá Damašku udržet západní části země, čímž hodně pomáhá v ofenzivě syrské armády. ISIS byl donucen v mnohých regionech přejit do defenzivy. Politické úspěchy: Dříve USA kategoricky prosazovaly, že Asad musí opustit post prezidenta ihned. Nyní po sérii diplomatických vyjednávání Spojené státy připouštějí, že Asad by měl zůstat lídrem země během přechodného období do nastávajících prezidentských voleb, uvedli to v The Wall Street Journal.
Anton Pavlenko
17
Sport
Diplomatické listy 9/2016
Dakar 2016 Letošní ročník Dakaru se bude odehrávat v Argentině a Bolívii, i když do poslední chvíle organizátoři tohoto prestižního závodu nevěděli, zda se vůbec pojede. V průběhu léta totiž z původního plánu odstoupilo Peru, které tak na poslední chvíli zmařilo organizátorům jejich plány. Odstoupení od spolupořádání slavné dakarské rallye bylo odůvodněno tím, že klimatický jev El Niňo, jenž má Peru zasáhnout v termínu, ve kterém se má jet rallye Dakar, bude silnější než obvykle, a proto bude řešení jeho následků prioritou pro veškeré státní a bezpečnostní složky. Před pár týdny generální ředitel Etienne Lavigne ale prohlásil, že se závod pojede a závodníkům vzkázal: „Uvidíme se v Buenos Aires“. Rallye Dakar 2016 tak dozná výrazných změn. Start se měl totiž uskutečnit 3. ledna 2016 v Limě a na území Peru se měly jet celkem čtyři etapy. Trasa tak zřejmě povede pouze z Bolívie do Argentiny, další potenciální země Chile se spolupořádání vzdala už na začátku roku poté, co část území zasáhly rozsáhlé záplavy.
Program závodu je tedy následující: 31/12 a 01/01: Administrative and technical checks 02/01: Start in Buenos Aires to Bivouac "0" close to Rosario 03/01: Buenos Aires - Villa Carlos Paz 04/01: Villa Carlos Paz - Termas de Río Hondo 05/01: Termas de Río Hondo - Jujuy 06/01: Jujuy - Jujuy 07/01: Jujuy - Uyuni 08/01: Uyuni - Uyuni 09/01: Uyuni - Salta 10/01: Rest day in Salta 11/01: Salta - Belén 12/01: Belén - Belén 13/01: Belén - La Rioja 14/01: La Rioja - San Juan 15/01: San Juan - Villa Carlos Paz 16/01: Villa Carlos Paz – Rosario
18
Sport
Diplomatické listy 9/2016
A co závodníci? Přichystali si pro nás nějaké překvapení? Ano, a jejich spousta! Peugeot pojme nadcházející ročník dakarské rallye v opravdu velkém stylu. Postavil nový speciál 2008 DKR a pošle na start hned čtyři auta. Ty přitom bude sedlat doslova "dream team". Už dříve byl potvrzen Carlos Sainz (vítěz Dakaru 2011), Stéphane Peterhansel (11násobný vítěz Dakaru) a Cyril Despres, jenž slavnou rallye vyhrál pětkrát - na motorce. Peugeot nyní oznámil, že čtvrtým pilotem bude 41letý Sebastien Loeb, devítinásobný šampion WRC, držitel rychlostního rekordu na Pikes Peaku a úspěšný okruhový jezdec. Kamaz-master Team zhruba půl roku před startem Ralye Dakar 2016 představuje svůj nový závodní kamion, jímž reaguje na stále populárnější kapotové řešení, které nabízí řadu předností v čele s lepším rozložením hmotnosti mezi nápravy. A na dalších stránkách si můžete přečíst rozhovor s dvěma významnými osobnostmi českého Dakaru. První rozhovor je s panem Josefem Kalinou. Pan Kalina je celosvětově známý ve světě motorismu. Tento závod jezdí od začátku, tedy od roku 1986. Začínal například s Karlem Lopraisem. Josef Kalina je taky známý spisovatel. A další rozhovor je s Jaroslavem Valtrem. Jaroslav Valtr letos pojede s týmem Buggyra. V létě Buggyra představila nové závodní auto a tím je Tatra Phoenix. Za jejím volantem bude sedět právě Jaroslav Valtr. Připravovali jsme si pro vás rozhovory od všech českých jezdců, bohužel se to nepovedlo. Aleš Loprais, který letos pojede s Ivecem, byl zrovna na testování. Na Bonver Dakar Project jsme nesehnali kontakt a KM Racing team nám řeklo, že odmítá odpovídat na jakékoliv otázky.
Michal Valtr
19
Sport
Diplomatické listy 9/2016
Josef Kalina 1. Co čekáte od nadcházejícího ročníku? Přece jen je trochu změna v počtu zemí, přes které se tento závod pojede. Příští Dakar je podle mého názoru trochu provizorní. Nejdříve pořadatele zaskočil výpadek Chile a teď nedávno výpadek Peru. Zůstala jim tedy jenom Argentina a malý kousíček Bolívie. V Bolívii neudělají víc, jak 3 etapy. Hlavní problém spočívá v tom, že my jsme v podstatě pouštní jezdci a tím, že se nejede poušť Atacama (Peru a Chile) stává se z toho taková delší Baja. Pisty, hory, šotolina a relativně málo písku. Bude to rychlé, technické a ne moc dobré pro kamiony. 2. Závod pojedete po 25. Tento seriál tedy jezdíte od začátku. V čem se za ty roky změnil? Jedu celkem po pětadvacáté. S Tatrou jsem začínal (rok 1986), takže jsem vlastně poslední z tak zvaných "otců zakladatelů", který ještě jezdí. Tatra letos slaví třicáté výročí. Vývoj za těch třicet let se jenom těžko dá popsat v několika větách. Právě vychází moje knížka Dlouhá křivolaká cesta, kde ten vývoj popisuji na 400 stranách. Jednou větou bych to vyjádřil takto: Z extrémně dlouhých maratónů za strašlivých životních podmínek se postupně stal vrcholový sport s kompletním servisem a technickým zabezpečením. Dříve to bylo tak, že hodina sem, hodina tam moc neznamenaly. Teď jsou to vteřiny. 3. Jak se cítíte po fyzické stránce? Necítím se jako člověk v sedmé dekádě života, ale uvědomuji si, že to není jen tak. V podstatě už chci jenom pomoci kamarádům a předat všechno, co jsem se naučil. Taky jsem moc rád v tom prostředí a baví mě to. Maratóny jsou především v hlavě a dědkové mají asi víc trpělivosti. 4. Spolu s vámi pojede Jaroslav Valtr a Jiří Stross. Jaký máte pocit z této posádky? Jsme nová posádka s novým autem, a i když s Jardou jezdím už několik let, budeme se muset zase něco naučit. To je koneckonců dobře, protože to je nová výzva. Stross se jeví být tím správným chlapíkem. Je skvělý mechanik a má dlouholeté zkušenosti z klasických rallye. 5. Auto, které budete navigovat je poměrně nové. Jak jste si na něj zvykl? Jak probíhaly přípravy na závod? Přípravy na závod v novém autě samozřejmě mohly probíhat intenzivněji a možná i v nějakých menších soutěžích. V naší branži to ovšem není tak jednoduché. Všechno trvá déle a komponenty pro takový závodní kamion se vyrábějí složitě. Nicméně auto je otestované a všechno vypadá nadějně. Jedná se pravděpodobně o nejdokonalejší vývojový stupeň závodních kamionů Tatra.
20
Sport
Diplomatické listy 9/2016
Jaroslav Valtr 1. Vy letos pojedete s novým autem, které jste v létě představili. Jaký z něj máte pocit? Je to pro mě auto s jinou koncepcí, než jsem byl zvyklý. Z mého pohledu pro můj styl jízdy, je výhodnější. Nová Tatra Phoenix umí jet velmi rychle zejména v technických a rozbitých pasážích. Vzhledem k rozdílným koncepcím Liazu a Tatry bylo potřeba změnit styl jízdy. 2. Letos pojedete s týmem Buggyra. Ještě nedávno jste byl členem KM Racing teamu. Jaký byl tedy důvod k přestupu? Týmu KM Racing vděčím za závodní zkušenosti. Tento tým ovšem funguje víceméně jako půjčovna aut. Tým Buggyra je skutečně závodní tým, kterému jde zejména o výsledky v jednotlivých závodech či etapách. Současně se ekonomicky podílí na startovném jednotlivých pilotů a tímto je zajištěn enormní oboustranný zájem o co nejlepší výsledek v každé soutěži. 3. S vámi v kabině pojede legenda tohoto závodu Josef Kalina a nováček Jiří Stross. Sedli jste si jako posádka? ´´Pepík´´ Kalina je velmi zkušený navigátor a jako člověka si ho velmi vážím. Jirka Stross je stoprocentní mechanik se zkušenostmi z různých rallye a navíc je to týmový hráč. Dělá vše pro soudržnost posádky. 4. Jak probíhaly vaše přípravy? Příprava začíná každý rok v únoru. Trénuje se čtyřikrát týdně - dvakrát týdně posilovna pod dozorem zkušeného trenéra a dvakrát až třikrát týdně kolo. Další trénink probíhal v závodním autě. Vzhledem k tomu, že jsem auto obdržel až začátkem září, stihl jsem najet zhruba 2000 km na různých tratích - v Čechách, na Slovensku a ve Francii. V průběhu roku jsem měl ovšem k dispozici ´´Fat boye´´ Martina Kolomého, se kterým jsem najel zhruba dalších 1000 km. 5. Co čekáte od letošního ročníku? Organizátoři udělali na poslední chvíli pár změn. Očekáváme všichni, že etapy budou velmi rychlé až zběsilé. Nedovedu si ovšem představit, co se bude odehrávat v Bolívii, kam poprvé letos zavítá trasa pro kamiony. Bude se rozhodovat ve vteřinách a minutách. Problematické budou malé časové odstupy mezi startujícími, čímž se velmi komplikuje předjíždění, také velká prašnost v těchto etapách. V letošním roce se téměř nepojedou žádná dunová pole, takže očekávám velkou vyrovnanost ve výsledcích. Věřím, že s Martinem navážeme na úspěch Adama Lacka s Davidem Vršeckým, kteří letos vyhráli Pohár konstruktérů v závodě silničních trucků a získali druhé a čtvrté místo v jednotlivém hodnocení. 6. Váš týmový kolega bude Martin Kolomý. Máte třeba předem určeno, kdo bude ta ´´týmová jednička´´? Dohoda s vedením týmu a Martinem Kolomým zní tak, že jedničkou je ten, kdo bude lépe umístěn v aktuálním celkovém pořadí. Jede se především na týmový úspěch, nikoli jednotlivce.
21
Komentáře
Diplomatické listy 9/2016
Zahraniční politika papeže Františka Papež František je ukázkový příklad křesťana, který nechápe nenávist a ubližování jiným lidským bytostem, a proto se pomocí náboženství, a to nejen toho křesťanského, snaží lidem vysvětlit marnost válek a neochoty pomoci. Připomíná všem příslušníkům náboženství (především křesťanům, muslimům a judaistům), že jejich vyznání hlásá mír a lásku, a násilí je tedy v rozporu s jejich vírou. Zářným příkladem je třeba papežova společná modlitba, která proběhla minulý rok v létě, za mír společně s představiteli Izraele a Palestiny. Letos Vatikán fakticky uznal Palestinu v rámci smlouvy o právech katolické církve na území Palestiny. Ve smlouvě se též jedná o “odvážném řešení” izraelskopalestinského konfliktu. Vatikán věří v to, že v nejbližší době na Blízkém východě vzniknou dva státy (Izraelský a Palestinský) a dopomůže to k umírnění až ukončení tohoto dlouhodobého konfliktu. Tento krok Izrael velmi odsuzuje. Podle Tel Avivu to bude mít negativní vliv na mírová jednání mezi Izraelem a Palestinskou autonomií. V rámci uprchlické krize se František opět zachoval jako správný křesťan. Nepřímo vyzval svým prohlášením všechny státy, které mohou pomoci válečným uprchlíkům, aby tak učinily. “Nezavírejte před uprchlíky dveře,” řekl. V projevu zároveň vyjádřil pochopení uprchlíkům a kritizoval vlády, osoby a instituce, které před uprchlíky zavírají dveře. "Vyzývám vás, abyste prosili za odpuštění pro vlády, osoby a instituce, které zavírají dveře před lidmi hledajícími rodinu, hledajícími ochranu," pronesl podle agentury Reuters František během řeči ve Vatikánu. Mikuláš Vochozka
22
Komentáře
Diplomatické listy 9/2016
Personální rošáda v TOP 09. Kdo nahradí knížete?
V listopadu čeká TOP 09 celostátní volební sněm, který rozhodne o novém vedení. Karel Schwarzenberg již nebude obhajovat předsednický post, ale podle prohlášení strany zůstane čestným předsedou a bude mít zásadní vliv na tvorbu stranické zahraniční politiky a politiky lidských práv. I kdyby však vedl stranu i do následujících parlamentních voleb, musí se TOP 09 připravit na fungování po Schwarzenbergovi v čele. Není žádnou novinkou, že se všeobecně předpokládá, že novým předsedou bude Miroslav Kalousek. Osobně si nemyslím, že to je nejlepší volba. Straně by více pomohlo, kdyby se do vedení dostali mladší nadějní politici. Navíc by v čele potřebovala někoho méně kontroverzního, než je Miroslav Kalousek. Přesto se nedá očekávat, že by Kalousek novým předsedou zvolen nebyl, jelikož se jedná o jednoho z nejzkušenějších politiků v zemi a navíc spoluzakladatele TOP 09. Otázkou je, jestli se objeví i protikandidát, což by straně rozhodně prospělo. Méně jasné už je, kdo bude zvolen prvním místopředsedou a kdo budou další čtyři řadoví místopředsedové. Zatím slyšíme často o možných změnách složení předsednictva strany. Podle posledních informací by se prvním místopředsedou měl stát Marek Ženíšek, který patří k mladším a nadějným politikům strany. Kromě něj s největší pravděpodobností zůstanou ze stávajících místopředsedů ještě Helena Langšádlová a Leoš Heger. V poslední době se jako o nových tvářích TOPky začalo hovořit o poslankyních Markétě Adamové a Jitce Chalánkové. Mluví se o tom, že tento tah by mohl být pokusem, jak přitáhnout více voličů. Dlouho se také mluvilo o Františku Laudátovi, ale ten se s největší pravděpodobností stane po Kalouskovi předsedou poslaneckého klubu. Tento možný výběr nepovažuji za špatný a může být pro stranu velkou naději, jak ukázat voličům také nové tváře TOP 09, které budou schopné vést stranu i v budoucnosti. Samozřejmě v době uzávěrky se ještě nevědělo, jak sněm skončí ani kdo nakonec bude na jaké funkce kandidovat. Přesto si nemyslím, že bych se v mnou uvedených jménech nějak výrazně mýlil. Doufám ale, že se nakonec najde i někdo, kdo bude kandidovat proti Miroslavu Kalouskovi na post předsedy, už jen proto, že by to bylo pro stranu zdravější. Doufám také, že se najde i řada dalších osobností, které budou usilovat o posty místopředsedů, dá se očekávat, že by své místopředsedy chtěly také organizace ze severu Čech, Moravy či Vysočiny.
Jakub Janik
23
Komentáře
Diplomatické listy 9/2016
Donald Trump Donald Trump novým americkým prezidentem? Funkční období současného prezidenta Spojených států amerických se pomalu, ale jistě chýlí ke svému konci. To je důvod, proč by nyní veřejnost měla svou pozornost věnovat blížícím se volbám a všem důležitým událostem, které jsou součástí těchto voleb. Jednou z nich je bezpochyby i nabitá a vcelku komerční kampaň. Svou kandidaturu již oznámila taková zvučná jména jako Hillary Clintonová, Jeb Bush, Marco Rubio a v neposlední řadě také Donald Trump. Trump je známým boháčem, časopis Forbes ho řadí mezi 500 nejbohatších lidí světa, podstatně se ovšem dokázal zviditelnit i díky svému působení v televizi. Trump se proto bude snažit využít všechnu svou popularitu, moc a určitě i majetek k tomu, aby se v roce 2016 stal novým prezidentem USA. Svou kandidaturu oznámil v červnu tohoto roku, a to za Republikánskou stranu. Donald Trump ihned po oznámení své kandidatury dal jasně najevo, co bude jeho hlavním předmětem zájmu, pokud se stane prezidentem Spojených států. Také je znám tím, že při svých projevech říká věci bez ostychu na rovinu a velice přímočarým způsobem. Motto, s kterým vystupuje a působí Trump ve své kampani, zní: „Udělejme Ameriku zase skvělou“, přičemž největší důraz klade na radikální a okamžité zastavení ilegální imigrace do Spojených států. Toto své přání zastavit příliv ilegálních přistěhovalců do USA potvrzuje tím, že téměř při každé příležitosti, kdy mluví k veřejnosti, se tohoto tématu minimálně trochu dotkne. Problematiku imigrace značně zveličuje, přestože čísla ve statistikách často říkají opak. Nejednou ovšem docela kontroverzním až despektním způsobem, když především mexické přistěhovalce označuje s klidem a bez rozdílu všechny jako dealery, násilníky a zloděje, čímž pobouřil značnou část latinskoamerické společnosti, a ne jenom politici z tohoto regionu, ale i další vlivné a známé osobnosti se po tomto výroku nebáli otevřeně vyjádřit svůj nesouhlas se slovy Trumpa. Trump se také nebál vyjádřit k aktuální situaci v Sýrii, konkrétně tak vyjádřil podporu ruským pokusům v boji proti Islámskému státu, a dokonce je názoru, že by USA měly podporovat ty, kteří se snaží o celkovou destrukci Islámského státu jako takového. Zároveň posléze vyzdvihnul vůdcovské schopnosti ruského prezidenta Putina, zatímco o schopnostech Baraca Obamy silně pochyboval. Dále v souvislosti s ruskou velmocí zmínil, že v současné situaci je třeba, aby měly USA s Ruskem jedině dobré vztahy a současná zhoršená situace mezi oběma státy vedla k sblížení Ruska s Čínou.
24
Komentáře
Diplomatické listy 9/2016
Tomuto sblížení není podle svých slov příliš nakloněn, a dokonce se nechal slyšet, že by k němu nemělo docházet. Na adresu ČLR se Trump opět pro CNN vyjádřil takto: „Čína zbohatla díky Spojeným státům, když vysála z této země pracovní místa." Zároveň si uvědomuje, že současný pokles čínské měny může mít pro USA až fatální následky. Rovněž nedávno prohlásil, že situace v Iráku či Libyi, by byla příznivější, kdyby u moci zůstal Saddám Husajn, respektive Muammar Kaddáfí. Na otázku od reportéra CNN, zdali by současná světová situace byla lepší, kdyby tito dva diktátoři zůstali u moci, odpověděl následovně: "Stoprocentně. Nebyli by tam žádní teroristé, Husajn by je všechny pozabíjel." Dá se říci, že ani sám Trump nemá tak lehkou pozici, přestože jeho záměr, jakým chce skoncovat s ilegály, vítá mnoho rodilých Američanů, zároveň je opravdu těžké si bez přistěhovalců představit USA, jejichž současnost i minulost je pevně spjatá s imigrací a multikulturalismem. Trump se kromě své velké troufalosti u projevů nebojí si ve svůj prospěch zahrát i s čísly ze statistik. V souvislosti s problémem nezaměstnanosti v USA prohlásil, že činí zhruba 8,2 %, statistiky ovšem mluví zhruba o dvojnásobku. Ostatně kampaň je teprve na svém počátku, tudíž je vše zatím v rukou osudu. Je ovšem již nyní jisté, že Trump bude a již je jedním ze jmen, které bude dostávat tu největší pozornost během celé kampaně a voleb. Přestože Trump mezi republikány zatím vede, nemyslím si, že kandidát, který se nejednou prezentoval téměř až xenofobními názory, by měl být hlavou tak významného státu, který navíc musí problémy se svou pestrou národnostní a kulturní skladbou obyvatelstva permanentně řešit. Keno Sánchez
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. TAJENKA: příjmení prvního ministra zahraničních věcí ČR
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
ruská abeceda 3. nejrozšířenější náboženství na světě (po křesťanství a islámu) ozbrojené síly Třetí říše v letech 1935-45 hlavní město Mongolska středočeské město ležící na řece Labe a známé svým chemickým průmyslem organismus žijící pouze na jednom místě španělský sochař a malíř, jehož křestní jméno bylo Pablo druh kočkovité šelmy vyskytující se v oblasti Latinské Ameriky
25
Komentáře
Diplomatické listy 9/2016
Aréna názorů Měl by být v České republice zaveden trest smrti? Otázka položená pro tuto arénu názoru patří téměř v každé svobodné společnosti na světě k velmi kontroverzním a diferencujícím. Trest smrti byl v průběhu dějin pro svou definitivnost a nemožnost nápravy v mnohých státech zrušen či určitým způsobem omezen. V současné době nalezneme 22 států, které aktivně provádějí trest smrti na svých zločincích. Nicméně jakou podstatu mají tresty smrti v těchto státech? V případě Saúdskoarabského království, Íránské islámské republiky, Súdánské republiky apod. jsou důvody čistě náboženské. Právní řády těchto států z většiny vycházejí z islámského práva, a tudíž trest smrti nebo tělesné tresty jsou pro soudy a většinovou společnost těchto států samozřejmou věcí podloženou nejen islámem, ale i tisíciletou tradicí. Dále zde máme státy typu Čínské lidové republiky, Korejské lidově demokratické republiky, Egyptské arabské republiky a jiných, pro které trest smrti představuje pouze nástroj k odstranění svých politických oponentů ohrožujících jejích moc a vliv. I když tyto státy argumentují ochranou společnosti před „nekalými živly“, vnějším pozorovatelům musí být téměř ihned jasné, že rodiny, jejichž příslušníci uprchli ze svého státu (KLDR), či blogeři píšící o korupčních praktikách „komunistického“ režimu v ČLR nepředstavují nebezpečí pro prosté občany, ale spíše pro jejich nezvolené reprezentanty. Nicméně existuje ještě třetí skupina států, mezi které řadíme Spojené státy americké, Japonské císařství a Indickou republiku, tedy státy demokratické, ale zároveň praktikující trest smrti. Již v této části nám vyvstává otázka, zda je trest smrti slučitelný s demokracií. Tuto náročnou otázku bychom však s dovolením nechali otevřenou a primárně se zaměřili na diskuzi probíhající uvnitř těchto států. Argumenty padající v těchto diskuzích lze následně použít i pro naše prostředí, respektive český stát. I když se Česká republika v minulosti několikrát zavázala k nezavedení trestu smrti pro svůj právní řád, např. ratifikováním II. opčního protokolu Mezinárodního paktu o občanských a civilních právech či Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, tak zajisté není od věci se nad danou otázkou řádně zamyslet a rozhodnout se, na jaké straně vy osobně stojíte. Proto, abyste se uměli správně rozhodnout, Vám přinášíme argumenty obou stran. Za tábor odpůrců trestu smrti nám argumenty představí studentka oboru filozofie na Filozofické fakultě UK Radka Hápová. Proti ní a jejím názorům se postaví studentka prvního ročníku ŠMVV Praha Anna Boughattasová. Příjemné čtení a šťastnou volbu při rozhodování!
Dušan Ondráček
26
Komentáře
Diplomatické listy 9/2016
Aréna názorů Měl by být v České republice zaveden trest smrti?
PRO Trest smrti je, byl a dle mého názoru i dlouho bude velmi kontroverzní téma. U nás v České republice nikdy oficiálně zavedený nebyl, což je z mého pohledu velmi špatně. Slyšela jsem již mnoho argumentů o tom, jak je tento způsob trestu nehumánní, že popírá právo na život a jiné. Ale žádný z nich ještě nikdy můj názor nezměnil. Abych uvedla můj postoj na pravou míru, třeba tresty smrti za prohřešky typu krádež či korupce neschvaluji. Ale proč mám dopřát někomu právo na život, když on sám z vlastní vůle toto právo někomu odepřel? Jak může člověk, který po dlouhém a propracovaném plánování zavraždil jiného člověka, ať už jemu známého či ne, dostat něco tak milosrdného jako několik let za mřížemi? Že prý je smrt moc milosrdná? A co je nemilosrdného na pravidelném stravování, vcelku pohodlném ubytování a nicnedělání většinu dne ve věznicích? K čemu bude vrahovi zpytování svědomí, ke kterému mnohokrát ani nedojde, když jeho rukou zemřel nevinný člověk a on tu stále vesele sedí a dýchá? Já vám řeknu k čemu. Naprosto a úplně k ničemu. Akorát mu to dopřeje pocit vítězství. Neříkám, že se lidé nemění, ale všichni víme, že se to děje zřídka kdy i u normálních lidí, natož u vrahů a kriminálníků obecně. Také by mě celkem zajímalo, co by takový odpůrce trestu smrti udělal, kdyby mu někdo zavraždil blízkého přítele či člena rodiny a nakonec by onoho vraha ještě po pár letech pustili za dobré chování. Myslím, že by svůj pohled na věc hodně rychle změnil. A jak by mu jako pozůstalému bylo při zjištění, že si vraha vlastně i živí z vlastních daní stejně jako všichni ostatní pracující občané? Moc dobře ne, že? Stále máte pocit, že je mé přesvědčení špatné? Tak se podíváme na další z argumentů. Říká se, že dle statistik jedná většina vrahů v afektu a v daném okamžiku si neuvědomují možné následky, a tudíž se trestu smrti ani nebojí. Ale vysvětlete mi někdo, co je za afekt například znásilnit dívku a potom ji zavraždit nebo třeba spáchat bombový atentát, při kterém zemřou stovky lidí, protože já tomu rozhodně nerozumím. Jediná vcelku akceptovatelná vražda může být v sebeobraně, ale tímto způsobem se může označit hodně činů, které ve finále v sebeobraně vůbec nebyly. Možná moje slova můžou přijít někomu moc radikální, ale mně přijdou naprosto přiměřená. Řekla bych to jednoduše, vážení. Každý se bojí smrti. A kdo tvrdí, že ne, lže sám sobě i nám. O tomto tématu by se dalo hovořit hodiny ať už kladně či záporně, ale já to ukončím zde. Na závěr bych pouze ráda řekla, že jsem přesvědčená, že náš stát by tento trest potřeboval a rozhodně by mu i prospěl. Anna Boughattasová
27
Komentáře
Diplomatické listy 9/2016
Aréna názorů Měl by být v České republice zaveden trest smrti? PROTI Je pochopitelné, že pro člověka, který spáchá závažný trestný čin, požadujeme adekvátní trest. Je to spravedlnost, která je možná dána přirozeně, jako jedno z nejvyšších jsoucen, a zákony uměle vytvářeny člověkem nám pomáhají v její ochraně. Avšak máme právo usmrtit člověka proti jeho vůli, a v pozici ochránců spravedlnosti si své činy obhajovat a pokládat je za morální a správné? Takto by se dalo postupovat podle vzoru oko za oko, zub za zub. Ale naše společnost je, dle mého názoru, mnohem výš a v morálně vyspělých státech jsou mnohem dále a na vyšší úrovni, než aby se snižovali k těmto primitivním krokům. Ty, které se k nejvyššímu trestu stále uchylují, za ně považovat nedokážu. Ano, vím, že na straně těch, co jsou pro trest smrti, bychom nalezli mnohem více argumentů, které jsou jistě pádné a nelze je nenechat bez povšimnutí. Ráda bych ale zdůraznila, že tady nejde o kvantitu, ale o otázku lidského života. A my, jestli takovéto kroky podnikneme, budeme mít na rukou krev popraveného člověka. Živé bytosti, kterou jsme svou lačností a pomstychtivostí připravili o život, a zachovali se stejně, ne-li hůře, jako on samotný, když takový trest páchal. Nepřímo by tak padala vina na nás všechny, máme přece možnost svým hlasem ovlivnit, co se zde děje, a pokud se někdo ztotožňuje s tímto názorem, má sám svůj podíl viny na smrti toho konkrétního člověka. Nerada bych tím zlehčovala vážnost činu, který daný jedinec spáchal. Nicméně cokoli snad zavinil, nás neopravňuje k tomu, abychom se sami stávali vrahy, ba co hůř, jeho za něj přímo označili a sami se ukrývali za ubohé výmluvy o tom, jak jsme vlastně udělali správnou věc a zbavili svět nebezpečného vraha. Sami bychom se v tu chvíli stali vrahy, jejichž společenství není stále ještě natolik vyspělé, aby se dokázalo s trestem pro tuto skupinu lidí vypořádat rozumněji, než jejich středověcí předkové stovky let nazpátek.
Radka Hápová
28
Kalendárium
Diplomatické listy 9/2016
Ománská kultura Omán, oficiálně Sultanát Omán, je stát v jihozápadní Asii. Leží v jihovýchodní části Arabského poloostrova. Sousedí se Spojenými arabskými emiráty, Jemenem a Saúdskou Arábií. Většina obyvatel jsou muslimové, a to větev ibádíjovská islámu. Dalším velmi rozšířeným náboženstvím je hinduismus. Dorozumívacím jazykem je arabština a angličtina. Velkou řadu obyvatelstva tvoří přistěhovalci např. z Afriky, Šrí Lanky, Indie a Pákistánu,… První zmínky o ománské kultuře byly cca před 5000 lety. Byly nalezeny sumerské tabulky, v nichž se psalo o této kultuře, ale s jiným názvem. Nelze přesně říci, jaké jméno to skutečně bylo, ale spekuluje se např. o názvu Mezoun, což je odvozeno ze slova muzn, které se překládá „bohatý na tekoucí vodu“. Náboženství Jak již bylo řečeno, ománská kultura má pevné kořeny v islámu. Nejčastější odnož vyznavačů je ibadíja, jehož zakladatel byl Abdulláh íbn Ibád, podle kterého dostala tato odnož i svůj název. Tato odnož vznikla zhruba v 7. století. Vyznavači ibadíja jsou tolerantní jak vůči jiným odnožím islámu, tak i vůči jiným náboženstvím. Samozřejmě že se v této kultuře vyskytuje spousta sunnitských i šíitských muslimů. Islám si zakládá na plnění pěti pilířů a hadísu, tudíž muslimská část obyvatelstva dodržuje pravidla islámu, protože si tím zajistí místo v nebi. Např. dodržují půst během ramadánu. Musí přispívat daň neboli zakát, která je věnovaná potřebným. Každý rok cestují do Mediny v sousední Saúdské Arábii za účelem navštívení prorokovy hrobky před cestou do svaté Mekky. V roce 1999 takto z Ománu cestovalo přibližně 19 tisíc muslimů. Pouť ke svatému místu je organizována a koordinována ministerstvem, to tím zabezpečuje zdraví při pohybu, bezpečí obecně a dostatek všeho poutníkům. Oděv Muži se odívají jednoduchým většinou bílým rouchem od krku až ke kotníkům (bez límce), které se nazývá dišdaša. Existují i modrá, černá a další barvy roucha, které se nosí. Pod rouchem muži nosí pouze spodní prádlo od pasu dolů. Do výstřihu je přišitý střapec. Nosí turban a většina Ománců se obouvá do sandálů. Ženy nosí též dišdašu, ale oproti mužům ji mají velice pestrobarevnou. Jen málo žen dodržuje černou barvu. K ní mají závoj přes hlavu, který se nazývá lihaff. Pod dišdašou nosí ženy neforemné kalhoty, upnuté u kotníků, které se nazývají sirwal. Základ odívání zůstává všude stejný, ale polohou se některé detaily mění.
29
Kalendárium
Diplomatické listy 9/2016
Kuchyně Co se týče kuchyně, jsou symbolem ománské kultury datle. Jsou výživné a lehké. Hlavní doba konzumování pestrých jídel bývá poledne, zatímco večerní strava je spíše lehká. V Ománu se hodně vaří rýže, omáčky s pestrými chutěmi díky koření. Používá se ve velké míře cibule a česnek. Dále se díky rybolovu konzumují ryby. Maso dále zastupuje drůbeží a skopové. V ománské kultuře se hodně vaří luštěniny a různé druhy polévek. Oblíbený nápoj je laban, což je slané podmáslí. Mezi tradiční jídla patří např. marak. Marak je zeleninová směs nebo kebab. Lucie Karvanová
…pro odpočinek a zamyšlení trocha matematického luštění
8
6
2
2
6 7 5
5
3
4
2
1
9
4
8 9
1
7
6
7
5 4
2
3
Pokročilý
30
Kalendárium
Diplomatické listy 9/2016
Významná kulturní výročí: 205 let od narození Karla Hynka Máchy Karel Hynek Mácha byl významný romantický básník a prozaik, který je považován za zakladatele moderní poezie. Narodil se 16. listopadu 1810 v Praze. Dětství prožil v chudinské čtvrti Na Františku a již na gymnáziu představil svůj první básnický rukopis - Pokusy Ignáce Máchy. Později, v průběhu studia filosofie a práv, pravidelně publikoval česky psané verše v časopisech a aktivně se podílel na tehdejším společenském životě, projevoval souhlas s revolučními hnutími v tehdejší Evropě, sympatizoval také s polskými vzbouřenci. Mimo to Mácha působil také v divadle, konkrétně Stavovském a Kajetánském. Jednalo se o výstředního a podivínského člověka
s
excentrickým
chováním
i
zjevem, který za svůj život napsal mnoho originálních a jedinečných děl, a právě takový byl v něčem i jeho život. Miloval procházky v přírodě, kterou také kreslil. Oblíbenou lokalitu měl v okolí Bezdězu, ale nejdelší pouť podnikl až do Itálie. Jeho vztah se ženami byl ryze romantický, prožil si řadu nešťastných vztahů. Při zkouškách v Kajetánském divadle se seznámil s Lori Šomkovou, kterou si měl po narození jejich syna Ludvíka vzít.
ale autor celkem plodný, zachovala se nám
Svatby se však nedožil. Jen pár dní předem
řada jeho děl, ačkoli velká část z nich vyšla
pomáhal hasit požár, což ho vyčerpalo.
až po Máchově smrti. Mezi ústřední a
Napil se vody ze studny, která byla
nejsilnější díla patří báseň Máj, napsána
infikovaná, a během pár dní podlehl
roku 1836. Dále stojí za zmínku cyklus
nákaze - jednalo se zřejmě o mírnou formu
Obrazy ze života mého (zde nacházíme
cholery. Zemřel 6. listopadu 1836 ve věku
autobiografické prvky) a dále román
26 let, a ironií osudu byl pohřben 8.
Cikáni. Důležité informace z jeho života se
listopadu, tedy v den, na který byl původně
nám zachovaly díky zápisníku, který si
plánován termín jeho svatby.
vedl, a kontroverznímu intimnímu deníku,
Co se tvorby týká, měl poměrně dost kritiků. Nejvíce mu tehdy bylo vyčítáno, že nepíše dostatečně vlastenecky. I tak to byl
přibližujícímu jeho vztah s Lori. Radka Hápková
31
Kalendárium
Diplomatické listy 9/2016
Období vlády Marie Terezie a válek o dědictví rakouské Císařem Karlem VI. vymřel 20. října 1740 rod Habsburků v mužské linii. Dle pragmatické sankce, kterou uznaly téměř všechny evropské mocnosti, měl mít ženský potomek Karla VI. přednost před potomky jeho předchůdců Josefa I. a Leopolda I. V posledních letech Karlovy vlády zaznamenala Habsburská monarchie jakýsi ústup z velmocenského výsluní. Když se však Marie Terezie, arcivévodkyně rakouská, královna česká a uherská, provdaná za toskánského velkovévodu Františka Štěpána Lotrinského, ujala trůnu, stála monarchie před reálným nebezpečím rozkladu. Například o České země se pokoušelo mnoho říšských knížat. Nejúspěšnějším z nich byl jistě pruský král Bedřich II., který v prosinci 1740 vpadl bez vypovězení války do Slezska. Jeho vítězství v bitvě u Molvic (Małujowice) na jaře 1741 velmi rychle aktivizovalo protihabsburskou koalici tvořenou Pruskem, Španělskem, Francií a Bavorskem. V té se bavorský kurfiřt Karel Albert ucházel o titul římskoněmeckého císaře, na který Marie Terezie jako žena nemohla usednout. Přihlásil se také o český trůn a zahájil tažení na Prahu, zatímco saský kurfiřt a polský král August III. usiloval o získání Moravy. Tyto osobnosti byly navíc podporovány tradičními rivaly Habsburků – Bourbony. Pragmatickou sankcí se najednou nikdo necítil být zcela vázán, a tak se stávala neúčinnou. To ještě zvětšoval fakt, že Marii Terezii chybělo vojsko i finance. Aby nedošlo k úplnému rozdělení zemí svatováclavské koruny, obrátila se panovnice na Uhry, které jí na prešpurském sněmu (dnešní Bratislava) nabídly své „životy a krev“. Marie Terezie to Uhrám nikdy nezapomněla, stejně tak, jako nezapomněla české šlechtě, že zvolila Karla Bavorského svým králem. Ten byl počátkem roku 1742 na základě středověkého paktu Privilegia munis zvolen také císařem jako Karel VII. První slezská válka Slezsko patřilo Habsburkům po vymření Piastovského rodu díky sankcím z roku 1713, které vytvořil císař Karel VI. Během císařovy doby byla existence sankce obecně potvrzena německými státy. S úmrtím císaře si však Prusko začalo klást na Slezsko nárok. A to navzdory faktu, že v minulosti se sice panovník za úplatu nároku na Slezsko vzdal. Tento pochybný nárok však stvrdila Francie a Bavorsko. Vojenské operace začaly v prosinci 1740 vpádem pruského vojska do Slezska. Armáda Friedricha II. byla tehdy nejmoderněji vybavenou a vedenou armádou Evropy, naopak rakouské oddíly byly oslabeny nedávno skončenými válkami s Osmany a jejich organizace ani financování nebyly valné. Rakousko nakonec ztratilo Kladsko a prakticky celé Slezsko, což pocítilo velmi výrazně, jelikož Slezsko bylo hospodářsky nejrozvinutější oblastí. Zdejší textilní a metalurgická výroba vynášela přibližně 21% úhrnných příjmů Habsburků (vyjma Uher). Slezsko bylo také důležitým odběratelem obilí a polotovarů, jakožto i východištěm obchodu se severem, na němž se významně podílelo. Svá vítězství si Friedrich pojistil příměřím ve Vratislavi a berlínskou mírovou smlouvou z 28. července 1742. Marie Terezie byla nucena přistoupit na nevýhodný mír, protože nutně potřebovala uvolnění svých armád pro boje
32
Kalendárium
Diplomatické listy 9/2016
se zbylými členy koalice na bavorské a italské frontě. Z dlouhodobého horizontu se ztráta těchto území ukáže jako výhoda, to se však stane až o dvě století později. V zájmu posílení monarchie zahájila panovnice celní válku vůči pruskému Slezsku, o 10 % navýšila rozpočet armády a zároveň započala industrializaci Čech, přičemž Uhry měly zůstat zemědělským zázemím. Bavorsko – rakouská válka V době nástupu Karla VII. na císařský trůn již habsburské armády povolané narychlo z Uher a z Itálie vstupovaly do Mnichova, sídla nově korunovaného císaře. Příměří s Pruskem umožnilo habsburským armádám s přestávkami více než dvouletou okupaci Bavorska, rodové državy římského císaře Karla VII. Ten ironií osudu umírá právě 20. ledna 1745, kdy jeho jednotky opět vstupují do Mnichova. Vdova Marie Amálie, dcera Josefa I., potom se svou sestřenicí Marií Terezií uzavřela mír a její syn a následník Maxmilián III. Josef se vzdal nároků na císařskou korunu. Novým římským panovníkem se stal manžel Marie Terezie František I. Štěpán Lotrinský. Druhá slezská válka Po zvolení Františka Štěpána Lotrinského císařem a neutralizaci Bavorska se vyskytla šance na znovudobytí Slezska Habsburskou monarchií. Porážka Pruska měla navíc zabezpečit rakouskou hegemonii v Říši. V lednu 1745 byla ve Varšavě uzavřena protipruská koalice složená z Velké Británie, Habsburské monarchie, Nizozemska, Saska (které se později kvůli vidině zisku Moravy přesouvá na pomoc Prusku) a Polska. Útoku této koalice se snažil Friedrich II. předejít už v srpnu 1744 vpádem do východních Čech, který měl oslabit rakouské jednotky. Protiofenziva spojených rakousko-saských vojsk 1745 skončila velmi rychle porážkami v bitvách u Hohenfriedbergu (Dobromierz) a Kesselsdorfu v Sasku. Své úspěšné tažení završil pruský král obsazením Drážďan a kapitulací Saska. 25. prosince 1745 byl uzavřen Drážďanský mír, který potvrzoval jak pruskou držbu Slezska, tak císařský titul Františka Štěpána. Vnitřní politika Marie Terezie Aby kompenzovala ztrátu Slezska a rozvinutou ekonomicko-sociální krizi, snažila se Marie Terezie (a její syn Josef II.) o mnohé hospodářské reformy. Byla zde snaha, aby Rakousko dokázalo konkurovat Nizozemí a Anglii. Zde však narazila na velmi zatuhlou byrokracii – administrativní moc stavů nebyla schopna jakékoli reformy státního organismu. Reprezentace jednotlivých zemí intrikovaly i proti sobě a odmítaly zásahy panovnického kabinetu. Prodlužovaly i ta nejpotřebnější nařízení, jako byla reforma daní či zaopatření armády. Po skončení války však byly nuceny díky hraběti Bedřichu Vilému Haugwitzovi (a pod hrozbou exekucí) zavázat se k placení zvýšené kontribuce, a tak mohla být vytvářena více než stotisícová armáda a splácen státní dluh. Tereziánská doba se vyznačovala především výraznou centralizací a upevňováním habsburské moci. Například byly zrušeny jednotlivé zemské úřady, které nahradil jeden společný. Jednalo se především o úřad pro správu politickou a finanční a úřad pro soudnictví. Proběhla reforma státní správy, která podléhala přímo panovnické moci. Za zmínku kromě reformy školství (která měla co dočinění s vytvářením necírkevního vzdělání) stojí i Tereziánský katastr poddanské půdy (v Uhrách Urbář vymezující práva poddaných vůči šlechtě), měnová reforma (první papírové peníze) či robotní patenty (1771 Slezsko, 1775 Čechy a Morava). Důležitým bodem centralizace se stalo ustavení němčiny (Uhry si vynutily latinu) jako úředního jazyka a zrušení mnoha pro stát zatěžujících církevních řádů. Osvícenství Marie Terezie se však netýkalo náboženství, jelikož se jako katolička zasadila o velký odchod Židů z měst a jejich chudnutí. To však musela pod tlakem spojenců, šlechty a armády zvrátit, jelikož na fungujícím finančním podnikání byla ekonomika měst dosti závislá. Tereza Vodáková
33
Zdroje a odkazy
Diplomatické listy 9/2016
Domácí scéna:
Rekapitulace působení Karla Schwarzenberga v TOP 09 Zdroj: http://www.top09.cz/osobnosti/karel-schwarzenberg-511.html, http://www.karelschwarzenberg.cz/strategie.html Obrázek:http://www.top09.cz/files/photos/large/20130128152216.jpg Škodovka v kauze s emisemi Zdroj:http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/softw are-falsujici-emise-je-i-ve-skodovkach-potvrdila-ceska-automobilka— 1535955, http://www.auto.cz/volkswagen-emise-dieselgatesouvislostech-vsechna-fakta-pohromade-89271 Obrázek:https://en.wikipedia.org/wiki/File:Skoda_Auto_logo_(2011). svg
Diplomatické listy 9/2016 Šéfredaktor: EbuSimitqiu Grafická úprava: Sabina Dobruská
Zahraniční rubrika: Uzavření chorvatsko-maďarských hranic Zdroje: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/383768-pouzavreni-hranice-s-chorvatskem-se-tok-migrantu-do-madarskazastavil.html, http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/134676-domadarska-v-nedeli-prislo-jen-41-imigrantu-uzavreni-hranicfunguje-jasabudapest/,http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/madarsko-uzavrelozelenou-hranici-s-chorvatskem-zaoralek-tomuto-krokurozumi/1270454, http://zpravy.idnes.cz/madarsko-uzavrelohranice-s-chorvatskem-fff/zahranicni.aspx?c=A151017_103623_zahranicni_mlb Obrázky:https://www.google.cz/search?q=uzav%C5%99en%C3%AD +madarsko+chorvatsk%C3%BDch+hranic&biw=1366&bih=667&s ource=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0CAcQ_AUoAmoVChMI0rSatcr lyAIVBH4aCh0diQMH#imgrc=FYT3pw4_7DcBKM%3A898204.jpg, http://famouslogos.net/images/volkswagen-logo.jpg, https://www.google.cz/search?q=uzav%C5%99en%C3%AD+madars ko+chorvatsk%C3%BDch+hranic&biw=1366&bih=667&source=ln ms&tbm=isch&sa=X&ved=0CAcQ_AUoAmoVChMI0rSatcrlyAIVBH 4aCh0diQMH#imgrc=MGVCCDfd9Gqw2M%3A Kdo bude novým prezidentem USA? Zdroje: http://www.hillaryclinton.com, http://flickr.com/photos/mdgovpics, www.senate.gov, http://commons.wikimedia.org/wiki/File Obrázky: http://media.novinky.cz/960/389605-original1-i5lsw.jpg Útoky v Turecku Zdroje: http://zpravy.idnes.cz/centrem-turecke-ankary-otrasl-vybuchdw5-/zahranicni.aspx?c=A151010_100616_zahranicni_ert,
Domácí scéna: Mikuláš Vochozka Zahraniční scéna: Karina Leonova Ekonomika: Aneta Soldánová Sport: Michal Valtr Komentáře: Dušan Ondráček Kultura: Radka Hápová Korektury: Mgr. Vladimír Voznička
34
Zdroje a odkazy
Diplomatické listy 9/2016
http://zpravy.idnes.cz/exploze-na-mitinku-turecke-kurdske-stranyzabila-dva-lidi-a-130-zranila-12y/zahranicni.aspx?c=A150605_222400_zahranicni_fer, http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/bombovy-utok-na-policii-vistanbulu-zranil-sedm-lidi/r~5b11b1423f1a11e5974b0025900fea04/ Obrázky: http://www.publicdomainpictures.net/pictures/10000/nahled/turkishflag-871282057874rayG.jpg Íránsky jaderný program Zdroje: http://zpravy.idnes.cz/komentar-k-iranu-02w/zahranicni.aspx?c=A150723_111025_zahranicni_lve, http://www.lidovky.cz/dohoda-o-iranskem-jadernem-programu-jekonecne-uzavrena-pjo-/zpravysvet.aspx?c=A150714_084552_ln_zahranici_rof, https://mv.iir.cz/article/download/405/413 Obrázky: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/374951-iran-kyvlna-jadernou-dohodu-zadnou-bombu-vyrabet-nebude.html Aktivita RF v Sýrii Obrázky: http://sputniknews-uz.com/images/66/04/660467.jpg Ekonomika: Podzim čínských investorů Zdroj: ČTK, iDNES.cz Obrázky: http://czechchina.com/hmm/wpcontent/uploads/2015/05/CEFC_p.png, http://www.pivovar.cz/wp-content/uploads/2014/07/PivovaryLobkowicz-1.jpg, http://www.synotliga.cz/photo/club/club_18.jpg, https://app.smartwings.net/efa/static/mnt/tvs/img/logo.png, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/sites/default/files/styles/scale_118 0/public/1628386-p201509230262801.jpeg?itok=drM1TtcK Trable Volkswagenu Zdroje: http://www.welt.de/wirtschaft/article147898854/VW-ChefMueller-wollte-eigentlich-gar-nichts-sagen.html, http://akciecz.kurzy.cz/prehled.asp?T=PK&CP=3657, http://www.autorevue.cz/matthias-muller-predstavil-dalsi-krokykoncernu-volkswagen Obrázky:http://img1.auto-motor-und-sport.de/Porsche-ChefMatthias-Mueller-Portraet-articleTitle-971421c0-898204.jpg, http://famouslogos.net/images/volkswagen-logo.jpg
Diplomatické listy 9/2016 Šéfredaktor: EbuSimitqiu Grafická úprava: Sabina Dobruská Domácí scéna: Mikuláš Vochozka Zahraniční scéna: Karina Leonova Ekonomika: Aneta Soldánová Sport: Michal Valtr Komentáře: Dušan Ondráček Kultura: Radka Hápová Korektury: Mgr. Vladimír Voznička
35
Zdroje a odkazy
Diplomatické listy 9/2016
Finanční otázka uprchlické krize v Evropské unii Zdroje: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nova-zed-v-evropebrusel-zverejnil-plan-kvot-nauprchliky/r~204b65b4f94f11e490ae0025900fea04/, http://www.expres.cz/uprchlici-v-evrope-0a0/svet.aspx?c=A150917_172242_dx-svet_shu, http://www.vychovakobcanstvi.cz/kolik-nas-stoji-migranti, http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/summit-eu-slibil-financnipomoc-uprchlikum-i-ochranu-hranic-1229958 Obrázky: http://www.kareltriska.cz/2012/04/eura/
Diplomatické listy 9/2016 Šéfredaktor: EbuSimitqiu Grafická úprava: Sabina Dobruská
Komentáře: Personální rošáda v TOP09. Kdo nahradí knížete? Obrázky:http://plzen.cz/wpcontent/uploads/2014/08/plzen_cz_1407 747664_top09-logo.jpg Donald Trump Obrázky:http://www.slate.com/content/dam/slate/blogs/moneybox/ 2015/08/16/donald_trump_on_immigration_build_border_fence_m
Domácí scéna: Mikuláš Vochozka Zahraniční scéna: Karina Leonova
ake_mexico_pay_for_it/483208412-real-estate-tycoon-donaldtrump-flashes-the-thumbs-up.jpg.CROP.promo-xlarge2.jpg Zahraniční politika papeže Františka
Ekonomika: Aneta Soldánová
Obrázky:https://www.google.cz/search?hl=cs&q=isis+in+israel&tb m=isch&tbs=simg:CAQSjQEaigELEKjU2AQaBAgECEIMCxCwj KcIGmEKXwgDEieSBZQFogV6oxDrEO8QpBCTBf4axTnGOeo kzj6-Lss-2DqgO5g7xzkaMHPQ1tbBzWINwdtPiPiuerKkCkQVZzerQ8_1ky5hX6eETHYVLNT6jB3AUgP LSsEkmSADDAsQjq7CBoKCggIARIEpenkeww&sa=X&ved=0ahUKEwi753JmJbKAhWB_XIKHUUCCesQwg4IHCgA&biw=1024&bih=4 66#imgrc=HBzCgsqgB44SsM%3A, http://www.tvnoe.cz/sites/default/files/kat/11/15918k0.jpg
Sport: Michal Valtr Komentáře: Dušan Ondráček Kultura: Radka Hápová Korektury: Mgr. Vladimír Voznička
36
Zdroje a odkazy
Diplomatické listy 9/2016
Diplomatické listy 9/2016
Aréna názorů: Měl by být v České republice zaveden trest smrti? Obrázky: http://img2.ct24.cz/cache/616x411/article/19/1850/184958.jpg
Šéfredaktor: EbuSimitqiu Grafická úprava: Sabina Dobruská
Kultura: Významná kulturní výročí: 205 let od narození Karla Hynka Máchy Zdroje: http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/karel-hynekmacha.html, http://www.spisovatele.cz/karel-hynek-macha, http://svet-literatury.wz.cz/autori/macha.html Obrázky: http://eucebnice.cz/literatura/macha.html Kalendárium: Období vlády Marie Terezie a válek o dědictví rakouské Zdroje: SKŘIVAN, Aleš. Války o dědictví rakouské, 1740-1748. Historický obzor. 2001, roč. 12, čís. 1/2, s. 2-9. ISSN 1210-6097, BĚLINA, Pavel, et al. Dějiny zemí Koruny české II. Praha, Litomyšl: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-605-3, WANDYCZ, Piotr Stefan. Střední Evropa v dějinách: od středověku do současnosti: cena svobody. Translated by Jaroslav Valenta. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 301 s. ISBN 80-200-0657-5, Křen, Jan, 2005, Dvě století střední Evropy. Vyd. 1. Edice dějiny Evropy, 8. Praha: Argo Obrázky: tamtéž
Domácí scéna: Mikuláš Vochozka Zahraniční scéna: Karina Leonova Ekonomika: Aneta Soldánová Sport: Michal Valtr Komentáře: Dušan Ondráček Kultura: Radka Hápová Korektury: Mgr. Vladimír Voznička