173 S Y R E N A. IV. čtvrtletí let SYRENA let KLUBU

-1 -

S Y R E N A

173

Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů

07-14

KARVINÁ

37 let KLUBU 1972÷2009

28 let SYRENA 1981÷2009

IV. čtvrtletí

Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF

2009

KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA Syrena 173KF-07-14 KARVINÁ A PRACUJE POD PATRONACÍ

-2 Pozvání ke specializaci emise „75 lat ruchu filatelistycznego w Polsce“ (75. let filatelistického hnutí v Polsku), vydání z r. 1968. 1) “Podręcznik specjalizowany polskich znaczków pocztowych 1944-1999“ (Specializovaná příručka polských pońtovních známek 1944-1999) vede známky pod katal. číslem 1674 + 1675. Při popisu údajů o této emisi mimo jiné uvádí: „Ofset PWPW, tisk formami šestisektorovými v aršících, na aršíku soutisk známek 4x3 známková pole, sestava známek ve tvaru šachovnice. Aršík obsahuje každou známku 6x. Perforace hřebenová ZHř. 11½ : 11¼. Označení sektoru arabskou číslicí v pravém dolním rohu aršíkového pole. Dále uvádí: dodnes není známo, jak byly jednotlivé sektory (aršíková pole) na tiskovém archu vůči sobě uloženy. 2) “Katalog Fischer“, Díl I a 3) “Katalog specjalizowany znaków pocztowych ziem polskich“ (Specializovaný katalog pońtovních známek na polském území).Taktéž neuvádí jak byla arńíková pole na tiskovém archu sestavena. Ve filatelistických publikacích bylo na toto téma napsáno velice málo. Jedině zpravodaj Syrena v číslech 91 a 94 z r. 1998 publikoval články s tématikou této emise a jako první představil arńík ze sektoru č. 3 s přeperforovaným levým i pravým okrajem arńíku. Literatura 2) a 3) vede známky pod katal. číslem 1705+1706. Neobjasněné skutečnosti svádějí k tomu, aby se sběratel, specialista touto problematikou zabýval. Po letech hledání a shromažďování materiálu lze dojít u této emise k určitým závěrům. Zvláńtní význam mají tyto skutečnosti: Nález arńíku (fot. 1) s označením tiskového sektoru: „2“ v pravém horním rohu arńíku a na tomtéž arńíku označení tiskového sektoru „3“ v pravém dolním rohu arńíku. Výskyt obou označení na jednom arńíku je v důsledku nesprávného řezu (posunu řezu). Svědčí to o tom, že arńíky tiskového sektoru „2“ a „3“ byly na tiskovém archu nad sebou s nápisem na horním okraji. Nebyly tedy ležmo vedle sebe.

fot. 1 Nález arńíků se zcela properforovaným levým i pravým okrajem (fot. 2): u sektoru 1 - nález z r. 2007, u sektoru 2 - nález z r. 2004 a u sektoru 3 - popsaný již v roce 1998 objasnil způsob (a vlastně dva způsoby provedení perforace arńíků). Nebyly nalezeny arńíky ze sektorů č. 4, 5 a 6, které by měly zcela properforovaný levý i pravý okraj arńíku.

Syrena 173

-3 sektor 1

sektor 2

sektor 3

fot. 2 Rozměry arńíků, které jsme měli k dispozici byly následující: - ńířka 142,5 147,5 mm, v průměru 145 mm, každý svislý okraj ńiroký 8 12 mm, - výńka 157,0 159,0 mm, v průměru 158 mm, oba vodorovné okraje ńiroké 39,5 mm. Tiskový arch v sestavě podle fot.4 by měl mít rozměr kolem 300 mm x 460 mm (+ technologické okraje). Vńechny prozkoumané arńíky byly perforovány vodorovně zleva doprava, což znázorňuje fot.3. Ńipky znázorňují místa styku mezi následnými údery perforátoru. Částečný perforační hřeben na fot.5.

fot. 3 Uvažujeme-li, že na tiskovém archu vnitřní vodorovné okraje (s názvem emise na horním okraji arńíků) měly výńku, která se rovná výńce jedné známky (39,5 mm) a svislý vnitřní okraj mezi arńíky měl ńířku, která se rovná ńířce známky (31,5 mm), vńechno ukazuje na to, že tyto okraje nebyly ořezány v době dělení perforačního archu na archy přepážkové. Uvažujeme, že tak byly ořezány okraje tiskového archu spolu s tiskovými křížky a nápichovými body. Proto se na arńících nenacházejí.

Syrena 173

-4 \

4 x 31,5

4 x 31,5

3 x 39,5

31,5

1

39,5

4

3 x 39,5

fot. 5

2

3 x 39,5

39,5

5

6

Analýza dostupného materiálu dovoluje vyslovit elektronická montáž hypotézu, že perforace byla provedena jedním hřebenem o výńce 3 známek (fot. 5) x 3, s 2 mezerami 39,5 mm, to je 21 perforačních jehel, a to vždy ve stejném směru, ale dvěma různými způsoby: 3

fot. 4

- pěti údery částečného hřebene perforace přes jednotlivé tiskové sektory. Perforační arch tak obsahoval buď tiskové sektory 4, 5 a 6 nebo sektory 1, 2 a 3 (poloviny tiskového archu). Arńíky vńech ńesti sektorů tak mají částečně properforovaný levý a celkem properforovaný pravý okraj arńíku. 2) - deseti údery částečného hřebene přes celý tiskový arch. Perforační arch se rovnal tiskovému archu. Arńíky ze sektorů 4, 5 a 6 mají pak částečně properforovaný levý a celkem properforovaný pravý okraj arńíků. Následně pak arńíky ze sektorů 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj arńíků. Velice nízký počet nálezů arńíků s properforovaným levým i pravým okrajem svědčí o tom, že převážná část nákladu arńíků byla perforovaná jen prvním způsobem perforace. A je zde otázka: proč ?? Kdyby převážná část nákladu (více než 83 tisíc kusů arńíků) vyžadovala prove1)

Syrena 173

-5 dení perforace oběma způsoby perforace, pak by počet arńíků ze sektorů 1, 2 a 3 s properforovaným levým i pravým okrajem byl více méně stejný, jak počet arńíků ze sektorů 1, 2 a 3 s částečně properforovaným levým a zcela properforovaným pravým okrajem arńíků. Možná se to někomu podaří vyřeńit. Tabulka charakteristických znaků tiskových odchylek u známek, katal. č. Fischer 1705 a 1706. sektor č.katal. Fisč. popis odchylky cher

1 pole

2

3

4

5

6

množství zkoumaných 17 27 31 37 28 36

procento výskytu aršíků známek

množství aršíků s odchylkou

1705

01 02 03 04

černá linka nad "K" POLSKA je křivá černá ryska do písmene "g" gr. mezi "6" a "0" nominálu černá tečka pod písmenem " L" POLSKA černá skvrna v písmeně "S" POLSKA

05 černé tečky (obyčejně 5)* na bílém poli vlajky 06 07 08 09 1705 10 11 12 13 14 1706 15 16 17 18 1705 19 1706 20 21 22 23 1705 24 25 26 27 28 29 1705 30 31 32 1706 33 34 okraje 35 1706

*

bílá skvrna (díra v balóně) vedle druhého lana zleva Přerušné " P " zleva v POLSKA bílá skvrna (dírka v balónu) pod vlajkou černá skvrna na pravém rukávu červená tečka mezi " L" a " I " FILATELISTYCZNEGO černá, podélná, šikmá skvrna pod " r " v gr žlutá skvrna (" slunce") nad třechou černá skvrna ("kámen") před budovou černá tečka za rámkem zprava přerušený rámek zprava poškozená číslice " O " nominálu černá tečka pod písmenem " O " POLSKA červená tečka vpravo od čepičky zesílení spodní části " O " POLSKA modrá tečka nad " A " FILATELISTYCZNEGO černá tečka na levém rukávu černá skvrna na předloktí levé ruky červená tečka mezi čepičkou a " N " ZNACZKA černá, svislá ryska pod " I " MICHALUK černá tečka vedle levého lokte poškozená svislá část " K " POLSKA dole zprava skvrna ("čočka") na pravém oku poškozené " L " POLSKA černá tečka dole pod svislicí " L " POLSKA

červená tečka u levého ramene černá skvrna na zápěstí levé ruky černá " šipka" u balónu pod vlajkou poškozená horní část svislice " K " POLSKA zprava modrá tečka na dolním okraji pod 12. zn. polem černá tečka na dolním okraji zleva

1 9 5,11 1 13 7,39 1 3 1 1 4 5 4 10,23 1 6 3,41 2, 4, 5, 10 16 14,77 7, 10, 12 2 4 5 5,11 2 4 2,27 2 5 2,84 3 6 3,41 3 6 7 17 29 14 14 49,43 3 13 7,39 4 4 2,27 5 13 7 4 7 8 14 30,11 5 3 11 6 4 7 11 23,86 5 4 2,27 5 3 1,70 5 3 1,70 6 4 2,27 6 6 3,41 7 13 7,39 8 5 8 19 36 9 18 54,00 8 15 8,52 9 3 1,70 9 7 3,98 9 4 2,27 9 3 1,70 9 6 3,41 10 4 2,27 11 17 9,66 11 3 1,70 11 7 3,98 12 11 6,25 12 6 3,41 7 3,98 18 10,23

0,82 1,37 1,65 0,55 14,85 0,92 0,37 0,46 0,64 8,89 1,19 0,37 5,13 3,94 0,37 0,27 0,27 0,37 0,64 1,28 9,17 1,37 0,37 0,64 0,37 0,27 0,55 0,37 1,56 0,27 0,64 1,01 0,57 0,64 1,70

množství teček a sytost černé barvy se mění i u téhož známkového pole a sektoru

5,11 % výskytu aršíků s odchylkou=množství kusů aršíků s odchylkou:počet prověřených aršíků (176)x100 0,85

% výskytu aršíků s odchylkou=množství kusů známek s odchylkou:množstvím prověřených kusů příslušné známky (1091)x100

Syrena 173

-6 U známky 60gr. Fi 1705 (viz elektronická montáž tiskových odchylek dole), se na každém tiskovém sektoru mohou společně vyskytnout jen tiskové odchylky č. 03, 10 a 21. Známka katal. č. 1674 PSPZP (1), katal.č.1705 Katalog Fischer (2) nebo KSZPZP (3) s označením vńech tiskových odchylek (elektronická montáž).

19

29

03

04

01

26

18 02 23 11

30

10

27

21

25

09 24

31 Syrena 173

22

-7 Známka katal. č. 1675 PSPZP (1), katal. č. 1706 Katalog Fischer (2) nebo KSZPZP (3) s označením vńech tiskových odchylek (elektronická montáž).

17

28

16

33

07 05

06 14

20 15

08

32

13

12

U známky 60 gr. Fi 1706 (viz elektronická montáž tiskových odchylek na této straně nahoře) se na každém, tiskovém sektoru mohou společně vyskytnout pouze tiskové odchylky č. 13 a 14.

Syrena 173

-8 Přehled vńech tiskových odchylek s čísly 01 až 35 od obou známek, které se nacházejí na arńíku.

01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33 Syrena 173

34

35

-9 Dalńí problém, to jsou tiskové odchylky. Možnost provedení velkých, kvalitních zvětńenin umožňuje objevení, popsání a skenování i těch nejdrobnějńích odchylek, které jsou charakteristické pro to které známkové pole arńíku daného sektoru. Pochopitelně větńinu z nich (mnohé ??) není potřeba oceňovat v katalozích. Ocenit se může případně jen některé, nejvýraznějńí, viditelné třeba i pouhým okem. Vńechny objevené tiskové odchylky ale mohou posloužit k určení polohy dané známky na přísluńném arńíkovém poli (sektoru). Zajímavostí je to, že větńina z dříve nebo dnes popsaných tiskových odchylek se nenachází na vńech prohlédnutých arńících z přísluńného sektoru a pouze 5 se jich nachází na vńech tiskových sektorech ! Při této práci jsem prohlédl celkem 176 přepážkových archů (arńíků) a 35 známek ve dvojicích, čili celkem 1091 kusů od každé známky. Na straně 5 této Syreny je tabulka charakteristických znaků (tiskových odchylek), které se opakují a na stranách 6 a 7 této Syreny je jejich vyobrazení pro každou známku zvláńť. Následuje i souhrnný přehled tiskových odchylek č.01 až 35 od obou známek, a to na str.8 této Syreny. Tiskové odchylky jsou pro přehlednost číslovány.Při zhotovení skenů jsem zapojil funkci „zaostři obraz“ a „automatické tónování“ Při montáži jsem dodatečně formátoval obraz. Zmínku o výskytu vyžadují jeńtě i dalńí (a možná i jiné, mi neznámé), výrazné tiskové odchylky, které jsem zjistil na zkoumaných arńících a jednotlivých známkách. Přináńím jejich popis v tabulce dole a následně na straně 10 této Syreny i jejich vyobrazení. Zjińtěné dodatečné odchylky jsou opět pro přehlednost číslovány čísly od 101 do 123. katal.č. Fischer 1705

1706 1705 1706

1705

1706 1705 1706

1705

okraj

č.

zn.p zn. ole pole

popis tiskové odchylky

sektor

1

2

3

4

5

101

poš kozené pís m eno " P " POLSKA zprava

1

102

tečka u čepice

1

103

červená s pirála na levém rukávě

1

104

poš kozené pís m eno " K " POLSKA dole

2

105

přeruš ený rám nad " P " POLSKA

2

106

červená tečka pod " P " POLSKA

3

107

bílé s kvrny pod rukou a zápěs tím levé ruky

3

108

černá s kvrna na " H " RUCHU

4

109

bílá s kvrna pod čepičkou nad pravým s pánkem

6

110

černá tečka pod " g " gr

6

111

s kvrna v " L " POLSKA vpravo, dole

6

+

112

bílé s kvrny ve vlas ech u pravého ucha

6

+

113

poš kozené " K " POLSKA m ezi nožkam i dole

7

114

černá s kvrna za " O " POLSKA

7

115

bílá s kvrna pod zápěs tím levé ruky

9

+

116

š krt přes " 60 " nom inále

10

+

117

s kvrna v " L" POLSKA dole

10

118

poš kozené " O " v nom inále vlevo nahoře

11

+

119

žlutá s kvrna na levé ruce

11

+

120

černá tečka na pravém okraji za rám kem zn.

11

121

bílá s kvra ve vlas ech u levého ucha

11

122

s kvrna pod s tínem levé ruky

11

123

horní: černá tečka nad " U " RUCHU

6

+ + + + + + + + + +

+ +

+

+ + +

-

+

Tabulka přináńí přehled dalńích, charakteristických tiskových odchylek na které jsem při zkoumání arńíků narazil. V tabulce je vždy uvedeno, na kterém známkovém poli a sektoru se přísluńná tisková odchylka nachází. Přehled vyobrazení vńech tiskových odchylek č. 101 až 126 je na str. 9 a 10.

101

102

103

104

Syrena 173

105

106

- 10 -

107

108

109

113

114

115

119

120

110

116

121

111

117

122

112

118

123

Nezávisle na tom, co zde bylo uvedeno, existuje celá řada drobných, tiskových odchylek, které podle mne nemá cenu publikovat.Svědčí o nekvalitním způsobu tisku známek, pro zajímavost uvádím jich jen několik.

Ne vždy byly soutisky barev pečlivě nastaveny. Existují proto i posuny barev v různých směrech.

Tato práce není konečná a vyčerpávající. Je to vlastně jen „pozvání ke specializaci“ a navedení zájmu se emisí blíže zabývat ! Vńechny případné připomínky a doplnění prosím poslat mailem na adresu: [email protected] Pro Syrenu připravil ing. Emil KARZEŁEK, překlad ing. Jiří Jan KRÁL

Syrena 173

- 11 Zajímavé razítko administrativy Červeného kříņe ńpitálu v Lázních Darkov z období I. světové války na pohlednici s vyobrazením tehdejńí pońty v Darkově (dnes Karviná - Lázně Darkov).

Dopisnice, (její přední a zadní strana je nahoře) je zajímavá 2x. Je na ní mezi jinými i budova označená jako „Post“, čili tehdejńí pońta a je na ní i zajímavé razítko tehdejńí administrativy Červeného křížeńpitálu, který byl v Lázních Darkov. Lázně se za války staly ozdravovnou a léčebnou raněných vojáků. Pohlednici nám poslal na ukázku mgr. Janusz MANTERYS a srdečně mu za ni děkujeme. Na pohlednici jsou dvě budovy lázní, a sice „Lorihof“ a „Kinderheim“. Obě budovy slouží lázním i dnes včetně dětského sanatoria. Nás ale zaujala tehdejńí budova pońty. Byl jsem se na místě přesvědčit o tom, zda budova stojí jeńtě dnes a co je v ní umístěno ? Tato budova je hned kousek vedle u Starých lázní v Lázeňském parku. Dnes je trochu pozměněna, má o jedno patro více a je to lázeňská budova s názvem „Maryčka“. Druhou zajímavostí je razítko Červeného kříže na zásilce otińtěné. Sloužilo

Syrena 173

- 12 tehdy jako „útvarové razítko“. Je otińtěno hned vedle expedičního razítka zásilky patřící pońtě Fryńtát (dnes Karviná - Fryńtát, 733 01). Razítko je Bohužel ńpatně čitelné včetně údajů o datu expedice zásilky na něm uvedeném. Text na razítku ČK je „Verwaltung des Roten Kreuz-Spitales in Bad Darkau“. Otisk razítka je červe-ný, dvoukruhové razítko má průměry 34 a 21 mm. Zásilka je poslána do Opavy. Reprodukce razítka je vlevo. Nezávisle na ukázce mgr. Manteryse jsme dostali druhou zásilku s tímto razítkem Červeného kříže poslanou na soukromou osobu do Prahy 1. Její reprodukce je dole. I na této zásilce je expediční razítko velice nevýrazně otińtěno. Lze na něm přečíst vlevo DARKAU. Je to razítko asi Typu G 17 (jiné razítko tehdy na pońtě v Darkově nebylo, Katal. č. 381/1, v použití bylo od roku 1899. Viz Monografie Díl 13 str.196). Zásilka má otisk cenzurního razítka WEITERLEITEN v rámečku, 60x9 mm. Je to s největńí pravděpodobností cenzurní razítko Bohumína (Viz Syrena 103 na str. 5, cenzurní razítko je typu „W4“, otisk červeně-fialový). Podle katalogu cenzurních razítek bylo toto v použití od června 1915 do srpna 1915. Může to být ale cenzurní razítko i jiné, než bohumínské. Na zásilce je opět dvoukruhové, stejné razítko Červeného kříže jak u první zásilky s červeným otiskem. V červené barvě je na zásilku otińtěno i razítko jednořádkové, zcela v levém horním rohu zásilky „Militärpflege.“ Odesílatel píńe, že je nemocen a je momentálně v lázních. Podpisem se připojují i dalńí, zřejmě pacienti. Za druhou ukázku děkujeme Dr. Adrianu JUNGOVI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL

*********************************************************************************** Mělo by to být druhé, nejstarńí známé razítko vlakové pońty s iniciály *Č.S.P.*, jiņ československé, pouņité na Slovensku (před vznikem Československa na původním území Horních Uher). Obě následující ukázky nám poslal kolega ing.Mirko Bachratý z Bratislavy, známá to osobnost z československé a dnes slovenské filatelie. První zásilkou je zásilka „polní pońty“- útvarové razítko „Čs.pohraniční a nádraņní stráņ“.Barva červeně fialová. Útvarové razítko je na zásilce otińtěno nevý-

Syrena 173

- 13 razně vlevo od expedičního razítka vlakové pońty SUCHÁ HORA-KRALOVANY/ 951a s datem 28.VIII.19. - 5. Razítko vlakové pońty je již s iniciály *Č.S.P.*, tedy československého typu. Vlaková pońta 951 tehdy používala tato expediční razítka : Katal. č. 448/1 KRALOVANY-SUCHÁ HORA *Č.S.P.*/ 951a Typ V 21 (v použití 1919-19??), Katal. č. 448/2 SUCHÁ HORA-KRALOVANY *Č.S.P.*/ 951a Typ V 21 (v použití 1919-19??). Obě razítka byla od r.1932 nahrazena novým typem razítka bez *Č.S.P.* jen se třemi hvězdičkami. Mezi tím vlaková pońta 951 používala razítka s názvem i jiné trati: Katal. č. 448/3 VRÚTKY-SUCHÁ HORA ***/ 951a Typ V 22 (v použití 1924-1925, Katal. č. 448/4 SUCHÁ HORA VRÚTKY *** / 951a Typ V 22 (v použití 1924-1925, Katal. č. 448/7 ŅILINA-SUCHÁ HORA ***/ 951a Typ V 22 (v použití 1933-19??), Katal. č. 448/8 SUCHÁ HORA-ŅILINA ***/ 951a Typ V 22 (v použití 1933-19??), Katal. č. 448/5 KRALOVANY-SUCHÁ HORA ***/ 951a Typ V 22 (v použití 1932-1934), Katal. č. 448/6 SUCHÁ HORA-KRALOVANY ***/ 951a Typ V 22 (v použití 1932-1934).Překreslená reprodukce razítka je vlevo z r.1933. Katal. č. 448/9 KRALOVANY-SUCHÁ HORA* 951a, Typ V 22 (v použití bylo 1935-19??), Katal. č. 448/10 SUCHÁ HORA-KRALOVANY * 951a, Typ V 22 (v použití bylo 1935-19??).(Viz Monografie 17/2 str.509-510). Oravská župa byla obsazena československým vojskem koncem roku 1918 O tom, které obce připadnou Československu a které Polsku měl rozhodnout plebiscit. Ten se ale stejně nakonec jak na Těńínském Slezsku nekonal. Původní Uhersko-Haličská hranice nebyla ale Československem obhájena. Rozhodnutím Konference velvyslanců o Těńínsku, Oravě a Spińi ze dne 28.7.1920 byla nová hranice upravena tak, že na Oravě bylo Polsku postoupeno celkem

Zásilka československé polní pońty s vlakovým razítkem 951/a z 28.VIII.1919-5 15 obcí. Mezi postoupenými obcemi Polsku byla i Suchá Hora. Konečnou úpravu státní hranice mezi Československem a Polskem dohodla až Mezinárodní rozhraničovací komise v Brně 11. února 1924 a konference v Krakově 29. dubna 1924. Československo dostalo zpět oravské obce Hladovku a Suchou Horu a Polsku byla odstoupena obec Slovenská Lipnica (místní část obce Dolná Lipnica). Na území Oravy byla státní hranice vymezena ve dnech 2.-5.6.1924. Obec Suchou Horu obsadili Poláci znovu v roce 1938 (27.11.1938). Poláci změnili název 29.11.1938 na SUCHA GÓRA ORAWSKA. Po poráž-

Syrena 173

- 14 ce Polska Německem v r.1939 byla obec znovu připojena k tehdy již Slovenskému ńtátu (23.12.1939) a obec dostala znovu název jen Suchá Hora. Slovensko dostalo toto území zpět za „zásluhy o tažení proti Polsku v r.1939 po boku Německa“. Polskem obsazená obec používala následující razítka: SUCHA HORA /a (použití listopad a prosinec 1938, doloženo z 27.XI.1938, Syrena č.7 / str.11), SUCHA GÓRA ORAWSKA /a (použití od konce prosince 1938). Předpokládá se i výskyt R-razítka s názvem SUCHA HORA i SUCHA GÓRA ORAWSKA z období polského záboru (Fil.č.15 z r.1991, Filatelistické seńity str.207). Přivítali bychom ukázku použití polského, expedičního razítka SUCHA GÓRA ORAWSKA/a na zásilce včetně zásilek s oběma R-razítky.

Druhá zásilka s razítkem vlakové pońty SUCHÁ HORA-KRALOVANY 951a *Č.S.P* je rovněž typu V 21. Je poslána do Brna Králova Pole již soukromně. Je vyplacena 20 hal.známkou Hradčany s přetiskem SO/1920. Na razítku i v textu je datum 19.V.20-5. Viz reprodukce nahoře. Vlaková pońta Suchá Hora-Kralovany byla v provozu již před I.světovou válkou, a to od r.1899. Viz Monografie Díl 15 str.474. Na trati jezdily dvě vlakové pońty, a sice č.289 SZ a 290 SZ. Katal.č.1491/1 KRALOVÁN-SZUCHAHORA 289 SZ Typ G 521, v použití od r.1899, Katal.č.1491/2 SZUCHAHORA-KRALOVÁN 289 SZ Typ G521,v použití od r.1899, Katal.č.1492/1 KRALOVÁN-SZUCHAHORA 290 SZ Typ G521, v použití od r.1899, Katal.č.1492/2 SZUCHAHORA-KRALOVÁN 290 SZ Typ G521,v použití od r.1899. Reprodukce tohoto razítka je zcela vlevo s datem 905 AUG 25 (25.2.1905). O vlakové pońtě Suchá Hora – Kralovany píńe i Monografie Díl 16 II na str.370. Tato monografie ale vede v použití po r.1918 jen vlakovou pońtu č.289 SZ.Vede ji pod: Katal. č. 10/1 KRALOVÁN-SZUCHAHORA 289 SZ jako Typ V17. Místo doby použití uvádí jen tečky v závorkách.Viz reprodukce nahoře vpravo razítko s datem 918 DEC 20 (20.12.1918). Proč tedy u doby použití jsou jen ty tečky?? Katal.č.10/2 SZUCHAHORA-KRALOVÁN 289 SZ jako Typ V17. Dobu použití uvádí 1918-1919, bodové ohodnocení razítka je 50b.

Syrena 173

- 15 O vlakové pońtě 290 SZ se Monografie Díl 16 II vůbec nezmiňuje. Buď to autoři Monografie zapomněli uvést nebo prostě neměli materiál o tom, že vlaková pońta s tímto číslem byla provozována. Dalńí možnost je ta, že v období 1918-1919 byla z uherských vlakových pońt používána jen vlaková pońta č.289 SZ a vlaková pońta č.290 SZ prostě provozována nebyla. Jasno do tohoto problému mohou přinést jen dalńí případné nálezy zásilek z té doby. Nańe zásilka, ukázka č.1 s datem 28.VIII.19-5 (str.č.13 této Syreny), je tedy určitě z období, kdy původně uherské razítko vlakové pońty 289 SZ bylo nahrazeno československým razítkem vlakové pońty č.951 a. Jestliže Monografie Díl 15 na str.474 uvádí použití razítek vlakové pońty uherské č.289 SZ a 290 SZ do roku 1925 pro směr Kralovany-Suchá Hora a do roku 1920 pro směr opačný, je to určitě omyl nebo vědomá nepravda!!?? Na stejné trati jezdila i vlaková pońta č.952. I ona používala nová československá razítka nejdříve Typu V 21 a později V 22: Katal.č.449/1 KRALOVANY-SUCHÁ HORA *Č.S.P.*/ 952a,Typ V 21, známá doba použití 1919-1932, reprodukce vlevo s datem 4.IV.31 Katal.č.449/2 SUCHÁ HORA-KRALOVANY *Č.S.P.*/ 952a,Typ V 21, známá doba použití 1919-1932, Katal.č.449/3 KRALOVANY-SUCHÁ HORA *** 952a, Typ V 22, známá doba použití 1932-19??, Katal.č.449/4 SUCHÁ HORA-KRALOVANY *** 952a, Typ V 22, známá doba použití 1932-19?? O vlakových pońtách na trati Suchá Hora-Kralovany píńe i Monografie Díl 5 na str.143/144. Uvádí informace o vlakové pońtě č.951a i o vlakové pońtě 952a: -Vlaková pońta 951a SUCHÁ HORA-KRALOVANY s iniciály *Č.S.P.* (Typ V 21) – píńe o pohlednici se známkou Hradčany 2x10 hal. s přetiskem SO/1920, perforace ZHř.13 ¾, datum použití 11.7.1920 (nańe ukázky jsou z 28.8.1919 a z 19.5.1920). -Vlaková pońta č.952a SUCHÁ HORA-KRALOVANY s iniciály *Č.S.P.*(Typ V 21) – přináńí reprodukci pohlednice se známkou Hradčany 20 hal s přetiskem SO/1920, datum 24.5.1920. Za obě ukázky příteli ing.Mirko Bachratému děkujeme a srdečně jej zdravíme do Bratislavy. Jeho ukázky mne vyprovokovaly k hlubńímu prostudování dané problematiky. Rádi přijmeme dalńí materiály, které by dnes zveřejněné údaje v Syreně o problematice doplnily. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ***********************************************************************************

Největńí polská rarita po roce 1945 ! Jedná se o obrácený střed známky 20 gr. z olympijské série vydané 2.11.1956 k XVI.OH v Melbourne. Známky byly tińtěny ofsetem kombinovaným ocelotiskem. Tisková forma byla 4-sektorová, sektor, po rozřezání přepážkový arch obsahuje 42 známek (6x7). Perforace ZHř. 11¼. Ačkoliv byla známka vydána v r. 1956, zmínka o této raritě se poprvé objevila v časopise Filatelista v roce 1958 na str. 58. Byla to velice strohá informace: „V zásobách olympijských známek nominální hodnoty 20 gr. se našel arch známek s obráceným středem. Několik těchto známek bylo možno vyhrát ve vánoční loterii, kterou pořádal Závodní výbor PPF RUCH pro své pracovníky. V článku je publikován názor, že známky měly být poslány do Poš-tovního muzea. Vyslovuje se tam hluboké pobouření čtenářů nad tím, že známky byly zavedeny do pro-deje, byť formou loterie.“ Druhá informace se objevila v časopise Filatelista až v roce 1959 na str. 234. Czesław Damowski, expert Badatelsko-studijní komise PZF píńe, že mu byly předloženy vńechny známky uvedené olympijské série s obrácenými středy mimo známky nominální hodnoty 1,55 zł. Vńechny známky měly obrácený střed mistrně přelepený, známka nominální hodnoty 60 gr. měla některé své prvky dokonce doretuńovány. Přelepení bylo provedeno tak, že to neńlo zjistit ani pouhým okem, ani za pomoci lupy. Nápadné bylo

Syrena 173

- 16 ale položení vláken v papíru známek. Pod UV lampou byla místa slepení vidět výrazně jako „věnce kolem středu“. Vńechny známky měly od strany lepu nanesenou novou papírovou hmotu a nový, faleńný lep. Tento expert ale nezpochy-bňuje pravý nález známek 20 gr. s obráceným středem ! Poprvé se objevil razítkovaný, pravý dolní rohový čtyřblok známky 20 gr. s obráceným středem v časopise Filatelista až v roce 1988 na str. 145 - 149. Píńe se tam o tom, že známky se objevily v r. 1957 s razítkem pońty KATOWICE 1 s datem 30.5.1957. Zjistila to pracovnice pońty až po oražení známek pro dodávku razítkovaných známek do novinkové služby. Zavolala proto vedoucího pana Gładkowskiego. Ten vzal arch známek s jedním otiskem razítka a předal ho řediteli RUCH. Oraženy byly jen jedním razítkem uprostřed 4 známky z dolního rohu PA (publikováno Syrena č. 35 str. 8).Více jak půl roku pak ležel arch v trezoru. Frmol byl kolem archu až na přelomu roku 1957-1958, kdy Závodní výbor PPF organizoval pro své pracovníky vánoční loterii a několik kusů známek z archu do loterie dal. Cena losu v loterii byla tehdy 5 zł. Čtveřici známek tehdy získaly 4 pracovnice pońty, které známky nesbíraly a ochotně je přepustily zájemci za dosti vysoký obnos. Nějaký pan Żdanowicz tak získal tuto čtveřici známek, ostatní ńťastlivci pak získali jen každý po jednom kuse. Ony čtyři pracovnice dostaly totiž čtveřici známek pro vńechny čtyři neroztrženou. Jednotlivé exempláře prodávali později ńťastní nabyvatelé postupně za značné obnosy. Co se stalo se čtveřicí známek pana Żdanowicze se neví ! Čtveřici prý po jeho smrti získal v 60-letech sběratel z Krakova. Dvojici známek s obráceným středem prodalo ředitelství PPF RUCH jeńtě v r. 1958 po 20 gr. !!- (nominál) Hlavnímu výboru Oddílu PZF ve Varńavě. O několik let později dostal druhou dvojici známek darem od ředitelství PPF RUCH ke svým ńedesátinám pan Emil HERBST, bývalý ředitel PPF RUCH. Zbytek archu v počtu přes 20 kusů známek byl předán do Pońtovního muzea ve Vroclavi, kde byla jedna čtveřice z archu zařazena do reprezentačního exponátu muzea. V první fázi tisku se tiskl rám a nominální hodnota. Ve druhé fázi pak střed známky. Zde prý dońlo k obrácení archu vkládaného do stroje před druhou fázi tisku. Bylo to uděláno omylem? Nebo kontrola po překontrolování 1 fáze tisku dala nehotový arch na hromadu pro tisk 2 fáze „náhodou“ právě obráceně ? Tato teze ale neobstojí, protože střední ovál známky není přesně ve středu známky, ale je posunut o něco výńe. Znalci zastávají proto názor, že obrácený střed byl vyroben cílevědomě a úmyslně. Jelikož tisková forma byla čtyř sektorová, obsahovala tedy celkem 4 přepážkové archy známek po 6x7=42 kusů známek. O osudu jednoho se ví, ale co zbývající tři ?? Cílevědomost a úmyslnost výroby této rarity připouńtí, že někde jeńtě „ve světě“ mohou být ty dalńí tři archy (??). Mohla je také vyřadit do skartu kontrola v tiskárně, ale proč by vyřazovala jen tři ze čtyř ?? Počátkem roku 1957 se zase nańel náhodou arch známky 60 gr. bez perforace. Existuje jeńtě jedna zajímavost u této série, a sice u známky 10 gr., kde ńermíř na známce bojuje s medailí zavěńenou na krku. Toto prý bylo ale v průběhu tisku zjińtěno a následně opraveno. Unikátní čtveřice známek z reprezentačního exponátu Pońtovního muzea ve Vroclavi byla poprvé vystavena i u nás v Praze v Polském kulturním a informačním středisku u příležitosti jubilea XXX.let PLR. Přičinil se o to pracovník polského zastupitelského úřadu v Praze pan Fabian BURA, známý to činovník Polského svazu filatelistů. Uvedená čtveřice známek byla vystavena spolu s jinými filatelistickými zvláńtnostmi v reprezentační sbírce ředitele muzea pana Stefana Fijase. (Filatelista ročník 1975 č. 9 na str. 205 - 206) Od přítele pana Fabiána Bury (byl mimo jiné při založení nańeho Klubu polské známky před 37 léty v r. 1972) jsme dostali kdysi poprvé pro Syrenu reprodukci této rarity i my.

Syrena 173

- 17 Dnes je kolega Fabián Bura již dávno ve filatelistickém nebi ! Dneńní ukázku nahoře, na předcházející straně, nám poslal ze své sbírky Pan Stefan PETRIUK, který vede Klub polské známky v Německu. Za ukázku mu děkujeme a srdečně jej touto cestou i vńechny kolegy filatelisty, kteří sbírají polské známky v Německu, zdravíme. Vždyť kolik ńťastlivců se může pochlubit tím, že mají tuto raritu (pravou) ve své sbírce. Při této příležitosti bychom chtěli uvest i několik zajímavých věcí z této olympijské série, jak je eviduje polská, filatelistická literatura: - známka 10 gr. je známa se zdvojenou vodorovnou, ale také svislou perforací, - známka 10 gr. je známa s částečným nedotiskem barvy rámečku (kus ho schází), - známka 10 gr. je známa se zdvojeným tiskem černé, ofsetové barvy (5.000 zł.), - známka 10 gr. je známa s tiskem na přehnutém papíru. V důsledku toho, že pravý dolní roh archu byl přehnutý, po tisku, po odchlípení přehnutí schází na rohu PA tisk (na 42.známkovém poli PA), - známka 10 gr. ńermíř ńermuje se zavěńenou „medailí“ na krku, - známka 20 gr. na 10 zn.poli je „háček“ u pravé nohy levého boxera (** 25 zł., razítkovaná 15 zł.), - známka 20 gr. má střed vytińtěný obráceně (25.000 zł.), - známka 25 gr. je bez horní vodorovné příčky číslice „5“ v nominále 25 (3.zn.pole PA, **25 zł. , razítkovaná 15 zł.), - známka 40 gr. je známa se zdvojeným tiskem zelené ofsetové barvy. Je znám jen razítkovaný kus, cena 6.000 zł., - známka 60 gr. je známa s výrazným posunem středu s ońtěpařem nahoru (viz dále ukázka 4-bloku), - známka 60 gr. je známa bez perforace (kus 3.500 zł.). Uvedené ceny jsou z katalogu FISCHER I.Díl z roku 2009. Je známa celá řada různě výrazných teček, skvrn, zalitých barev v obrazu, a výrazných posunů středů známek. U posunů se hodnotí jen posun v některém směru minimálně o 5 mm ! V publikaci 400. let Polské pońty (vydání WARSZAWA 1958) byla v části „V“ vložka na které jsou neperforované známky této série bez lepu, vytińtěné z obnovených tiskových forem. Barvy známek jsou přiblíženy originálním. Známky jsou bez lepu a na zadní straně mají vytińtěn nápis „WZÓR“.

Čtveřice známek 60 gr. s výrazným posunem ońtěpaře nahoru je na následující straně. Pro porovnání je vedle i normální známka bez posunu. Čtveřice má navíc jeńtě jednu zajímavost, a to ńikmou rysku, dlouhou 15 mm.

Syrena 173

- 18 -

Ryska je na levé, horní známce a táhne se od levého okraje známky (3 PO vlevo zdola) přes „PO“ POLSKA. Čtveřici známek jsem publikoval v Polsku v časopise FILATELISTYKA, ročník 1994, str. 135. Apeloval jsem na polské kolegy, zda by bylo možné zjistit, na kterém známkovém poli ona ryska vys tupuje. Jeńtě v tomtéž ročníku časopisu na str. 296 se ozval polský filatelista z Poznaně pan Józef Szymkowiak a polohu známky na PA nám určil. Tato tisková odchylka, kterou nazval „odhozený ońtěp“ se táhne z 1. na 2 známkové pole PA. (Pan Szymkowiak má dva celé PA s touto ryskou). Nańe horní známky na čtveřici jsou tedy ze zn.pole 2 a 3, dolní známky pak z pole 8. a 9. Na čtveřici je jeńtě něco jiné, zajímavé, a sice: -na známce z 2. zn.pole (levá horní) je rok za nápisem MELBOURNE 1956 s jedničkou, která má nahoře zobáček. Ostatní 3 známky mají místo „1“ se zobáčkem jen „ “ bez zobáčku. Na známce z 9. zn.pole (pravá dolní) je v poli levého rámu ornamentu dole nad smyčkou velká, červená skvrna. Popsaná místa jsou označena ńipkami. Vńechny 4 známky jsou se silným posunem ońtěpaře nahoru až tak, že ovál nahoře prochází přes obličej ońtěpaře. U známek jsou barvy v různé intenzitě, mnohdy i nedotińtěné. Příkladem může být dvojice známek 20 gr. na ukázce vlevo, kde je na první pohled patrné to, že levá známka má střed vytińtěn v menńí intenzitě barvy, což se hlavně projevuje na levé straně vnitřku oválu známky za zády levého boxera. V Syreně č. 48 / str. 21 jsme publikovali známku 60 gr. kde skoro úplně schází „60“ v nominále a písmeno „R“ v GR je silně pońkozené. V Syreně č. 32 na str. 27 jsme publikovali známku 40 gr. s velkým kroužkem (skvrnou) mezi nožkami „R“ a mezi písmeny „PO“ POLSKA nahoře. Vńechny PA série mají po 6. a před 37. známkovým polem PA rozměřovací křížek. Nad 4. a pod 40. známkovým polem PA je oblouček (tvaru měsíčního srpku) a v něm je tečka. Tato značka sloužila pro nasazení perforátoru. Jinak PA známek jsou bez označení tiskové formy a bez počítadla na okrajích PA.

Syrena 173

- 19 -

Rozměřovací křížek po 6. známkovém poli a před 37. známkovým polem, známka 10 gr.

Oblouček s tečkou pro nastavení perforátoru. Vlevo nad 4. zn. polem (obloučkem nahoru), vpravo pod 40. zn. polem (obloučkem dolů) u známky 10 gr. Tato tisková značka není vždy stejně výrazná.

4. známkové pole s obloučkem nahoru a tečkou, výrazný tisk. Křížek za 6. známkovým polem, jiné provedení křížku. Nominální hodnota 20 gr.

Syrena 173

- 20 Některé nahodilé tiskové vady. Vyskytují se různě a v různé intenzitě. Dole ukázka několika z nich.

Zleva doprava: hnědá skvrna nad a pod „2“ (20), kroužek mezi „SK“ (POLSKA), kroužek nad „40“, bílá tečka nad „PO“ (POLSKA).

Zleva doprava: bílá tečka před „2“ (25) a kroužek mezi oválem a rámkem nahoře, skvrny mezi vnitřkem a ornamentem nad „PO“ (POLSKA) a pońkozené „S“ nahoře zprava, červená tečka v „S“ (POLSKA), pońkozená „6“ (60).

Vlevo: skvrna pod „9“ (1956), kroužek před „P“, mezi „TA“ a pod „PO“.Vpravo: pońkozené „Ł“ (ZŁ). Známka 20 gr. s obráceným středem o 180 ze strany 16 této Syreny není jedinou známkou, kde jedna barva je otińtěna na známku opačně. Takových známek, kde je na nich jedna z barev otińtěna opačně je více. Jsou to známky katal. č. Fi: Arńík 859, známky 878, 1422 a 2929 (Viz Filatelista ročník 1998, strana 230). Autorem článku je Jerzy A. Walocha. Přesto známka noVlevo: kroužek mezi oválem a rámem před „ZŁ“ minální hodnoty 20 gr. s boxery otočenými Vpravo: skvrna nad „CZ“ a na dolní nožičce „Z“, vzhůru nohama“ je z nich ta nejznámějńí a nejkroužek mezi „TA“ (POCZTA). slavnějńí. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL, část materiálů od mgr. ing. Karola MICZE a mgr. Stanisława FOŁTY. Jmenovaným děkuji za ochotnou spolupráci. ***********************************************************************************

Celiny vydané Polskou pońtou ve III. čtvrtletí 2008. Ve III. čtvrtletí vydali v Polsku celkem 9 dopisnic s natińtěnou známkou, katalogové číslo Cp 14701478. Každá je v nominální hodnotě 1,45 zł. Nerazítkované dopisnice byly sběratelům dodány v novinkové službě za 13,05 zł. Společné znaky vńech vydaných dopisnic: Tisk vícebarevným ofsetem CHiP-DW. Kartón dopisnic je bílý, hladký, křídovaný. Formát dopisnic je 148x105 mm. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ je v barvě červené, délka adresních linek je 80, 80 a 45 mm. Za natińtěnou známkou je natińtěnými body naznačena perforace známky. Uvnitř natińtěných bodů perforace je umístěn mikronápis POCZTA POLSKA 08 (první ochranný prvek proti padělání). Natińtěné body perforace se nacházejí na fluorescenčním podkladu - pásku o rozměrech 3x30 mm (druhý ochranný prvek proti padělání).

Syrena 173

- 21 Uprostřed každé dopisnice je černá, svislá, tlustá, dělící čára (1,5x50 mm), která rozděluje dopisnici na adresní a propagační část. Cp 1470: „64. výročí Varńavského povstání“, datum vydání 1.8.2008. Na natińtěné známce jsou mladí chlapci s pońtovními kabelami roznáńející pońtu v době povstání. Plocha přední strany dopisnice obsahuje 10 reprodukcí různých pońtovních razítek používaných v době povstání na pońtovních zásilkách. Vlevo od natińtěné známky uprostřed je dvouřádkový nápis „Poczta Polska / KARTKA POCZTOWA“ (černě). V levém horním rohu dopisnice je znak „PW“ (Polska Walcząca) v ńedé barvě s černým a červeným čtverečkem po stranách. Pod tím je třířádkový nápis “64. rocznica wybuchu / Powstania / Warszawskiego“. Před „Warszawskiego“ je za „64-kou“ malý, červený čtvereček. V levé polovině dopisnice je dobová pońtovní schránka v hmědé barvě. Podél svislé, černé, dělící linky dopisnice je 2-řádkový nápis „Poczta Polska VII 2008 nakład 53 900 / proj.J.Konarzewski, fot.(znaczek) J.Tomaszewski“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1471: „XXX. Národní přehlídka arabských koní w Janowie Podlaskim“, datum vydání 9.8.2008. Na natińtěné známce je hlava koně. Vlevo od natińtěné známky nahoře uprostřed je ńedě nápis KARTKA POCZTOWA a pod ním v ńedé barvě jezdecké sedlo. Vlevo nahoře jsou tři miniatury slavných koní (zleva doprava) Siklawa, Pieta, Altona. V levé polovině dopisnice je ńedě zbarvený kůň (Siklawa). Pod ním je 3-řádkový ńedý nápis „XXX NARODOWY / Pokaz Koni Arabskich / w Janowie Podlaskim“. Podél svislé, černé, dělící linky dopisnice je signatura nákladu: „Poczta Polska VII 2008 nakład 62.800 proj.J.Konarzewski, fot. L. i W. Pawłowscy“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1472: „Cysterská cesta v Polsku, Kraków Mogiła“, datum vydání 29.8.2008. Na natińtěné známce (1) Fasáda baziliky a kláńter Cysterciátů. V levé polovině (2) nová, hlavní loď baziliky. Uprostřed (3) nahoře je kříž, milosrdná postava Krista na kříži z přelomu 14-15 století. Pod natińtěnou známkou je signatura nákladu (černě) ve 3 řádcích: „Kartka Pocztowa Poczta Polska VII 2008 / nakład 52.300, proj. J Górska, fot.J.Ruciński / S.Makarewicz, M.Włodarczyk“. Vlevo nahoře je jednořádkový hnědý nápis s křížkem uprostřed „Szlak Cysterski (křížek) w Polsce“.Pod tím je černý nápis „Kraków Mogiła“ a ve třech bodech vysvětlivky k reprodukcím na dopisnici. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1473: „80. výročí zaloņení Svazu Sybirjaků“, datum vydání 11.9.2008. Na natińtěné známce je násilné nakládání deportovaných vězňů za vojenské asistence do nákladních vagónů. Vlevo od natińtění známky je zeleno modrý znak Svazu Sybirjaků. Docela vlevo nahoře je jednořádkový, černá nápis: „80. rocznica powstania Związku Sybirjaków“. V levé polovině dopisnice je „les“ křížů symbolizující umučené vězně. Podél levého okraje dopisnice je svisle černý nápis: „Grób Nieznanego Sybirjaka – Białystok“. Podél černé, dělící linky dopisnice je dvouřádkový nápis: „autor pomnika Dymitr Grozdew / KARTKA POCZTOWA Poczta Polska IX 2008 nakład 47.700 proj. J.Brodowski“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1474: „Velcí Poláci - gen. August Emil Fildorf „Nil“ (1895-1953)“, datum vydání 24.9.2008. Na natińtěné známce je portrét jubilanta. Vlevo od natińtěné známky jsou dvě postavy s pistolemi (ńedě). Vlevo nahoře je černý nápis: „WIELCY POLACY gen.August Emil Fieldorf „Nil“ (18951953)“. V levé polovině dopisnice je vězeňská cela s oknem. Pod tím je vězeň ze tří profilů. V levém horním ro-hu dopisnice je v hnědé barvě znak „PW“ (Polski Walczącej). Pod ním je 7-řádkový nápis: „KARTKA / POCZTOWA / POCZTA / POLSKA / VIII 2008 / nakład 46.500 / proj.M.Jędrysik“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1475: „Velcí Poláci - rtm. Witold Pilecki (1901-1948)“, datum vydání 24.9.2008. Na natińtěné známce je portrét jubilanta. V levé polovině dopisnice je vězeňská cela s oknem, sloupy s ostnatým, elektricky nabitým drátem. Dole jsou 3 profilové snímky vězně. Vlevo nahoře je černý nápis: „WIELCY POLACY rtm.Witold Pilecki (1901-1948)“. Na levé straně vězeňského okna je 5-řádkový černý nápis: „KARTKA POCZTOWA / POCZTA POLSKA / VIII 2008 / nakład 46.500 / proj.M.Jędrysik“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1476: „Syn pluku, 40. výročí zaloņení odznaku“, Datum vydání 26.9.2008. Na natińtěné známce je odznak „Syn pluku“. Vlevo od natińtěné známky jsou portréty dvou chlapců a jedné dívky, nositelů

Syrena 173

- 22 Cp 1470.

Cp 1471.

Cp 1472.

Cp 1473.

Syrena 173

- 23 Cp 1474.

Cp 1475.

Cp 1476.

Cp 1477.

Syrena 173

- 24 odznaku. V levé polovině dopisnice je nahoře velká, červená „40-ka“. Pod ní je bílý, 5 - řádkový nápis : „-lecie / ustanowienia / odznaki / „Syn / Pułku“. Svisle podél černé dělící čáry dopisnice je signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska IX 2008 nakład 50.000 proj. K. Wyrzykowski“. W levé polovině dopisnice je kluk ve vojenské uniformě a pod ním siluety dvou chlapců a jedné dívky v uniformách. Cp 1478. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1477: „Polńtí návrháři pońtovních známek - Czesław Kaczmarczyk“, datum vydání 30.9.2008. Na natińtěné známce je portrét oslavence. Vlevo nahoře je jednořádkový, hnědý nápis: „Polscy projektanci znaczków pocztowych“ Pod tím jsou dvě známky série „Kroje“ (Fi: 994 a 995) a známka série „Umění“, Dáma s hranostajem (Fi: 839). Podél svislé dělící linky dopisnice je hnědě signatura nákladu: KARTKA POCZTOWA Poczta Polska VIII 2008 nakład 39.000 proj.J.Brodowski“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1478: „Polńtí projektanti pońtovních známek-Jacek Brodowski“, datum vydání 30.9.2008. Na natińtěné známce je portrét oslavence. Vlevo nahoře je jednořádkový, černý nápis: „Polscy projektanci znaczków pocztowych“. Pod tím jsou 4 známky série Akvarijní rybky (Fi: 3357-3360), dvě známky série „Polské Tatry (Fi: 3474 a 3473) a známka série Ochrana přírody-netopýři (Fi: 3508). Podél svislé, dělící linky dopisnice je černě signatura nákladu: „KARTKA POCZTOWA Poczta Polska VIII 2008 nakład 39.000 projekt Artstudio“. ***********************************************************************************

Celiny vydané v Polsku ve IV. čtvrtletí 2008. Ve IV. čtvrtletí 2008 vydali v Polsku 7 dopisnic s natińtěnou známkou.V novinkové službě za ně odběratelé zaplatili 10,15 zł. Nominální hodnota vńech dopisnic byla po 1,45 zł. Dopisnice jsou s katalogovými čísly Cp 1479 - Cp 1485. Cp 1479: „200. výročí Fakulty práva a administrativy Varńavské univerzity“, datum vydání 1.10.2008. Na natińtěné známce je historický snímek budovy instituce. V levém horním rohu dopisnice je znak instituce. Vpravo od něj je 3-řádkový nápis: „200.rocznica utworzenia / Wydziału Prawa i Administracji / Uniwersytetu Warszawskiego“. Níže vlevo je fragment dobového článku GAZETY WARSZAWSKIEJ informujícím o založení instituce. Vpravo od něj je 2-řádkový nápis: „Pierwszy dziekan WPIA UW / prof.Jan Wincenty Bandtkie“. Pod nápisem je portrét profesora. Vńechny nápisy jsou ve zlaté barvě, portrét je zlato hnědý. V levé polovině dole ke pohled na současnou podobu fakulty. Podél svislé, černé, dělící čáry dopisnice je černě signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska IX 2008 na-kład 50.000 proj.J.Skakun fot. Marta Rogińska“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1480: „Rok Andrzeja a Olgy Małkowskich“, datum vydání 10.10.2008. Na natińtěné známce je portrét obou jubilantů. Vlevo od natińtěné známky je levá polovina harcerské lilie (zeleně). V pravé polovině je 5-řádkový, černý nápis: „2008 / uchwała Senatu RP / Rokiem / Olgi i Andrzeja / Małkowskich“. Nahoře uprostřed dopisnice je fragment rukopisu s podpisem Olgy Małkowskiej a datem 14-832. V levé polovině dopisnice je velká harceřská lilie a na ní portréty několika osob. Dole je dřevěná, honosná chata. Svisle přes kresbu v levé polovině dopisnice je 2-řádkový, černý nápis : „ROK ANDRZEJA I OLGI MAŁKOWSKICH / KARTKA POCZTOWA Poczta Polska IX 2008 nakład 50.000 proj. M. Osa fot. Muzeum Harcerstwa Warszawa“.

Syrena 173

- 25 Cp 1479.

Cp 1481.

Cp.1480.

Cp 1482.

Syrena 173

- 26 Cp 1483.

Cp 1484.

Cp 1485.

----------------------------------------------------------Cp 1481: „Svatá Tereza, Benedyktka od Kříņe Edita Stein“, datum vydání 10.10.2008. Na natińtěné známce je kresba světice. Vlevo od natińtěné známky je 3-řádkový, bílý nápis: „Święta Teresa / Benedykta od Krzyża / Edyta Stein“. V levé polovině dopisnice je kostel v Lublińcu zasvěcený této světici. Pod kostelem je 3-řádkový, černý nápis: „Lubliniec – Kościół pw. / św.Teresy Benedykty od Krzyża / -Edyty Stein“. Podél černé, dělící linky dopisnice je signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska X 2008 Nakład 50.000 proj. Jacek Konarzewski“. -----------------------------------------------------------Cp 1482: „60. výročí úmrtí kardinála Augusta Hlonda“, datum vydání 22. 10. 2008. Na natińtěné známce je portrét kardinála. Vlevo od natińtěné známky je velká, zlatá „60.“-ka a 6-řádkový hnědý nápis: „rocznica / śmierci / Kardynała / Augusta Hlonda / Prymas Polski / 1926-1948“. V levé polovině dopisnice je červenohnědě mapa Polska a 4 místa spojená s životem kardinála. Jsou tam kresby sakrálních budov v Poznani, Gnieznie, Warszawie a Katowicích s bíle vytińtěnou informací o působení kardinála. Signatura nákladu je podél černé, dělící linky dopisnice: „ Kartka Pocztowa Poczta Polska IX 2008 nakład 48.700 proj. K. Wyrzykowski“.

Syrena 173

- 27 Cp 1483: „25. let od udělení Nobelové ceny za mír Lechowi Wałęsowi“, datum vydání 27.11.2008. Na natińtěné známce je portrét jubilanta. V levé polovině dopisnice je fotografie Wałęsy na tribuně při projevu z 80.let minulého století. Pod fotografií je 5-řádkový, zlatý nápis: „25. ROCZNICA / PRZYZNANIA / LECHOWI WAŁĘSIE / POKOJOWEJ / NAGRODY NOBLA“. Podél černé, dělící linky dopisnice je 2-řádlový nápis: „Kartka Pocztowa Poczta Polska XI 2008 Nakład 50.000 / Proj. M. Piekarski fot.Chris Niedenthal / FORUM W.Jakubowski / KFP“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1484: „Konference OSN ke změnám klimatu, Poznań 2008“, datum vydání 1.12.2008. Na natińtěné známce je znak města Poznaně. Vlevo od natińtěné známky je zeměkoule a různobarevné čáry se ńipkami, symbolizujícími vzduńné proudy nad zeměkoulí. Podél levého okraje dopisnice je svisle umístěn 3-řádkový nápis: „Kartka Pocztowa, Poczta Polska XI 2008, nakład 50 000, proj. A. Nemierko“ (podtrženo bíle) / „KONFERENCJA NARODÓW ZJEDNOCZONYCH W SPRAWIE ZMIAN KLIMATU POZNAŃ 2008 / 1.-12.12.2008 POZNAŃ“. V levé polovině dopisnice dole je symbolický, kvetoucí strom - znak konference se 4-řádkovým nápisem v modré barvě pod ním: „KONFERENCJA / NARODÓW ZJEDNOCZONYCH / W SPRAWIE ZMIAN KLIMATU / POZNAŃ 2008“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1485: „90. výročí Velkopolského povstání“, datum vydání 15.15.2008. Na natińtěné známce je dvojportrét gen. Stanislawa Taczaka a gen. Józefa Dowbor Muśnickiego. Prostředkem natińtěné známky prochází červená stužka s bílým potiskem „Polska / 1,45 zł.+ polský orel“. Na ńedě fialovém potisku plochy dopisnice je v levé polovině velká, bílá a tmavě červená „90.“-ka a 3 řádkový tmavě červený ná-pis: „rocznica / Powstania / Wielkopolskiego“. V levé polovině dopisnice jsou dvě siluety vojáků v uni-formách. Podél černé, dělící linky dopisnice je signatura nákladu: „Kartka Pocztowa, Poczta Polska XI 2008, nakład 50.000, proj. A. NIEMIERKO“. ***********************************************************************************

Vlaková pońta SAYBUSCH-DZIEDITZ ( ŻYWIEC-DZIEDZICE) č. 1318 z r. 1906 ?!

Zásilka (korespondenční lístek) je poslána do Slavkovic na Moravu. Razítko vlakové pońty je dvouřádkové POSTCONDUCTEUR IM ZUGE / SAYBUSCH – DZIEDITZ No 1318. Rozměr razítka 70x10 mm. Mgr. Manterys ve své práci o Pońtě na Těńínském Slezsku do r. 1918 vede u razítka: (str. 131) Katal. č. 2.1. Nr. 1319. Jemu známá doba použití s datem 7. 11. 1905 (80 bodů)

Syrena 173

- 28 Katal. č. 2.2. Nr. 1332, rozměr 69x10,5 mm. Jemu známá doba použití od 27. 5. 1890 do 26. 9. 1907 (80 bodů). Pro opačný směr uvádí jen text razítka, bez čísla vlakové pońty POSTCONDUCTEUR IM ZUGE /DZIEDITZ – SEYBUCH No …. s dobou použití kolem r.1890 (80 bodů). Podle těchto údajů asi razítko autor publikace neměl k dispozici. V publikaci jsou uvedena čísla vlakových pońt 1319 a 1332, ale nańe číslo ze zásilky na předcházející straně (No 1318) v publikaci nenajdete !! Nańe zásilka je frankována známkou 5 hal. Mi 122. Známka je bez lakových pásů a s nitkami v papíru, což je vydání z r. 1905. Datum expedice na zásilce není ! Na zásilce je otisk příchozího razítka německo-českého NEUSTADTL IM MÄHREN / NOVÉ MĚSTO. Razítko je Typu E 171, jeho průměr je 26 mm (katal. č. 1569/5, Monografie Díl 13 str. 504). Razítko bylo v použití od r. 1886. Ačkoliv datum na razítku je skoro nečitelné, lze vyluńtit 5. 9. 06. Zásilka je tedy z r. 1906. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI. ***********************************************************************************

Bloudící zásilka z bývalého polského území pod sovětskou okupací (od 17. 9. 1939) z listopadu a prosince 1939. Byla vůbec adresátovi doručena ?? Nebo se vrátila odesilateli ?

Přední strana zásilky. Odesilatelem je Drewowska Helena, Beresteczko, ul.Wronowskiego No 5, pow. Horochów. Zásilka je poslána na adresu Zawadzki Franciszek, Zamarstynowska szkoła J.Słowackiego 132, LWÓW 23. Beresteczko je polohou hned jižně u Dubna, vzduńnou čarou na severovýchod od Lwowa (asi 125 km). Jedná se o malou obec, k 1.1.2006 měli 1850 obyvatel. Zásilka je na sovětské dopisnici se známkou 10 kop. (ńedozelená), dofrankováno známkou 5 kop. (červená). Známky jsou oraženy dvoukruhovým polským razítkem pońty Berestečko s datem 28. 11. 1939. Zásilka dorazila do Lwowa 30. 11. 1939 o čemž svědčí otisk sovětského razítka LWOW 1 s rozlińením C/1 (ruské „c“). Zásilka byla postoupena pońtě LWÓW 23 ZAMARSTYNÓW, kde byla podle příchozího razítka 1. 12. 1939 (polské razítko). Tam byla adresa zásilky mimo jména adresáta seńkrtána modrou tužkou, pod jménem adresáta bylo dopsáno „Dąbrowa Śląska (Zaolzie)“. V horní části zásilky pod okrajem je dopsáno modrou tužkou: „Adresat wyjechał do Dąbrowy Śląskiej (Zaolzie)“. Zásilka byla z pońty LWÓW 23 odeslána, ale kde ? Svědčí o tom polské expediční razítko (stejné, jak příchozí) LWÓW 23 ZAMARSTYNÓW. Na zásilce není žádná poznámka o tom, kde byla zásilka vrácena (a byla-li vůbec

Syrena 173

- 29 vrácena) ?? Kdyby byla odeslána do Doubravy, musela by jít do Říńe a byla by na ní nějaká stopa německé cenzury nebo příchozí razítko Doubravy. Doručená do Doubravy mohla být ale i tak, bez jakýchkoliv poznámek ze strany Německa ? Sovětský Svaz byl tehdy přítelem a spojencem Německa. Doubrava byla totiž od 1. 9. 1939 vtělena do Velkoněmecké Říńe. Zásilka se ale mohla vrátit i do Berestečka, které bylo stejně jako Lwów tehdy pod sovětskou okupací. Kdyby tak zásilka mohla mluvit, to bychom se asi dověděli věci !!? Obsahově zajímavý je text druhé strany zásilky. Pro zajímavost přináńíme jeho reprodukci a volný překlad.

Naši milí, Vaši dopisnici jsme dostali a srdečně Vám za ni děkujeme.Ale Bohužel tato dopisnice nás zastihla, když jsme se dozvěděli, že ještě nejste doma a jen se trápíte po těch městech .Naši milí. Proč jste se tak dlouho trápili ve Lvově, proč jste se nevrátili zpět do Berestečka? Jste-li ještě ve Lvově a nemáte naději se rychle vrátit na Zaolzie, tak přijeďte zpět U nás zatím ještě není tak složitý život jak ve Lvově. U nás je ještě možno něco ve městě koupit přesto, že ženy prodávají trochu dráž, ale je! Končím a s láskou Vás srdečně zdravíme, Drzewowi. Na zadní straně korespondenčního lístku je pod pravým, horním rohem červeně dopsáno datum: 30. 11. 39, což nemohlo být tento den psáno, protože v té době byla zásilka již ve Lvově !! Dnes je Berestečko, stejně jako Lvov, součástí Ukrajiny. Jaroslav TEREŃKO *********************************************************************************** Berestečko je ale i jinak zapsáno do polské historie. Proslavilo se „bitvou pod Berestečkem“. Byla to jedna z největńích pozemních bitev XVII. století v Evropě. Bitva proběhla ve dnech 28.-30.června 1651 v době Chmielnického povstání mezi polskými vojsky pod velením krále Jana Kazimíra a tatarskokozáckými silami. Již 28. června se uskutečnily první menńí ńarvátky, které trvaly následující dva dny. V této fázi povstalci dosáhli určité úspěchy, když v několika případech porazili jednotky polské jízdy. 30.června ale udeřily hlavní polské síly vedené králem Janem Kazimírem. Polskou jízdu vedl do boje osobně kníže Jeremi Wiśniowiecki. Koordinovaná akce a nová taktika boje vedla k totální porážce protivníka a k útěku chána Islama III Gireja spolu i s Bohdanem Chmielnickým. Konečnou porážku uńtědřila polská vojska kozákům v bažinách u řeky Płaszówka, a to 7. července téhož roku. Odsud se podařilo vyvést zbytky vojsk velicímu zástupci Bohdana Chmielnického Ivanu Bohunovi. Skvělého vítězství se nepodařilo Polákům využít vinou polské ńlechty, která byla znepokojena selskými povstáními uvnitř země. Největńí z povstání bylo vedené ńvédským agentem Alexandrem Kostkou

Syrena 173

- 30 Napierskim. Vypuklo jako diverzní akce ve prospěch Bohdana Chmielnického. Toto povstání sice utlumily vojska krakovského biskupa, ale vyčerpané a oslabené polské vojsko v září u Bílé Cerkve narazilo na účinný odpor kozáků. Když se je nepodařilo porazit, byla uzavřena dohoda , která omezila kozácký registr na 20.000 osob. Registrovaní kozáci tak dosáhli svých práv na území Kijevského vojvodství. ***********************************************************************************

Do kdy platily rakouské dopisnice bez přetisku Poczta/Polska v pońtovním provozu v nově vzniklém polském státě ?

Přední a zadní strana rakouské dopisnice pońtovně použité 16.XII.1919 - 4. Jedná se rakouskou dopisnici s natińtěnou známkou 8 hal. K.u.k Feldpost. Jednoduchá dopisnice Cp 3 z r. 1916 (katalog Fischer II. Díl str. 31). Dopisnice má rozměr 139x90 mm a je známa na různých papírech: kartón pískový „x“,

Syrena 173

- 31 kartón bílý „y“, kartón ńedý „z“ a kartón krémový „k“. Nańe dopisnice má papír kartón ńedý „z“. Dopisnice byla vytińtěna typografií. Rakouské dopisnice bez přetisku platily v Polsku oficielně do 20.1.1919. Skutečné použití známe do konce roku 1919. Nejposlednějńí známé použití je z pońty BRODY z 27. XII. 1919. Nańe dopisnice má na razítku expediční pońty datum 16.XII.19 – 4. (v textu 9. 12. 1919). Dopisnice použité na polském území po vzniku samostatného Polského státu musí mít čitelné razítko pońty z polského území. Rakouské dopisnice byly přetińtěny přetiskem Poczta / Polska / 15h. Není známo nařízení podle kterého byly tyto dopisnice přetińtěny a podle kterého by byly stanoveny pokyny k jejich použití. O tom, že rakouské dopisnice byly a že se používaly, svědčí dvě nařízení Ministerstva pońt a telegrafů: První je č. 12158/I z 31.VII.1919 (Dz. Urz. 1,1919 nr. 6 poz. 11). Hovoří o rakouských dopisnicích z rakouského nákladu s přetiskem Poczta / Polska používaných na území Galicie. Přichází-li tyto dopisnice i z jiných míst bývalého rakouského záboru je třeba je na vńech polských pońtách považovat za patřičně vyplacené a nesmí se je zatěžovat doplatným. Druhé nařízení je č. 157999/I ze 17.V.1919 (Dz. Urz. 1,1919 nr. 8, poz. 13). Hovoří o používání dopisnic až do jejich vyčerpání. (Monografie III. Díl str. 801/153). Původní termín použití do odvolání mění na termín do jejich vyčerpání. Nańe zásilka je od vedení Dolu Silezija v Dziedzicích a je poslána na pońtovně telegrafní úřad v Bestwini u Białej. Vedle natińtěné známky dopisnice je otisk razítka pońty Dziedzice. Razítko je dvoukruhové s můstkem a časovým rozlińením, německo-polské DZIEDZITZ * DZIEDZICE/a. Rakouská dopisnice bez přetisku Poczta /Polska byla přijata a dále poslána i když její platnost skončila 20. 1. 1919 a tarif dopisnice neodpovídal platnému tarifu k datu expedice zásilky. PROČ ? Objasní nám to text na zadní straně a adresát zásilky. Zásilka je poslána na pońtu, zároveň vedení dolu pońtě sděluje, že mají u nich k dispozici „1 fůru uhlí k odběru na základě této dopisnice“. Proto je zásilka propuńtěna adresátovi, když pro nic jiného, tak aby kolegové na pońtě v Bestwini nemrzli (končí totiž prosinec 1919 a tehdy bylo uhlí nedostatek). Zásilka není ani zatížena doplatným do tarifu, musela by to totiž uhradit sama pońta. Tarif za dopisnici v období od 1. 10. 1919 do 15. 4. 1920 byl ve výńi 20 hal. (Ńkolící seńity PZF č. 11, Varńava 1988, str. 5 tabulka I. B). Razítko pońty Dziedzice na zásilce je podle publikace mgr. Manteryse s katal. číslem 24/7. Bylo s rozlińením: „a“ , průměr 31 mm, autorovi známá doba použití od (???) do 11. 7. 1920, „b“, doba použití není autorovi známá, protože ji vůbec neuvádí, „c“, autorovi známá doba použití od (???) do 23. 7. 1920. Razítka byla tedy používána jeńtě i Polskou pońtou. Podle nańí zásilky bylo razítko s rozlińením „a“ používáno „nejméně“ od 16. 12. 1919. V použití bylo ale určitě dříve. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL ***********************************************************************************

Úřední, cenné psaní poslané z Varńavy do Itálie 3. III. 1936. Zásilka je poslána firemní obálkou: „Polskie Transatlantyckie Towarzystwo Okrętowe S.A. /LINJA GDYNIA-AMERYKA / Wydział Przekazów / WARSZAWA, MARSZAŁKOWSKA 116.“ Jedná se o cenné psaní s udanou cenou 475 zł. Na zásilce je fialově červená V-nálepka pońty WARSZAWA 1, podací číslo 155. Potisk nálepky je černý. Vlevo od V- nálepky je otisk červeného razítka: „Valour déclarác 263 fr.d´ oz. Razítko je jednořádkové. Zásilka je poslána na asistenta strojovny námořní lodě BATORY, c/o Cantieri Riuniti Dell´ Adriatico, pońta MONFALCONE, Itálie. Váha zásilky je 48 gr., PORTO 2,60 zł. V levém dolním rohu je asi evidenční číslo pro zásilku od posílající instituce M.O. 57844. Expediční razítko pońty WARSZAWA 1/ 1b, dvoukruhové s datem na můstku razítka – 3.III.36 18. Razítko je podle polské typologie razítek Typu VIII. s můstkem přesahujícím mezikruží razítka. Průměry razítka jsou 31 a 20 mm. Zajímavá je zadní strana zásilky: Jsou na ní dvě lakové početi a natińtěná zálepka s nápisem LINJA GDYNIA - AMERYKA *. Uvnitř je prapor s nápisem P.T. Stejné symboly jsou na pečetích. Mezi pečetěmi je černý otisk oválného razítka vlakové pońty BRESLAU-BOJTHEN (Oberschles.) Z 58 --4.3.36 (Vlaková pońta Wrocław-Bytom č. 58). Vpravo od razítka vlakové pońty je obdélníkové černé razítko se 4 kolonkami pro ruční zápis údajů (shora dolů) 48 / Podpis / 2 / Podpis. Vytińtěné nápisy nad

Syrena 173

- 32 -

Přední a zadní strana cenného psaní poslaného z Varńavy do Itálie. kolonkami jsou nečitelné. Vlevo u razítka vlakové pońty je kulaté, dvoukruhové razítko Terstu s datem –6. 3. 36. Vlevo od něj je dalńí černé, dvoukruhové razítko BOLZANO s datem –5.23.36. V levém dolním rohu zadní strany je otisk příchozího razítka MONFALCONE s datem –8. 3. 36. XIV-. Vpravo

Syrena 173

- 33 nahoře je jeńtě otisk razítka 32 – B (zrcadlový otisk písmene „B“) - AMB. BOLZANO – (???) s datem - 5. 3. 36. Zásilka byla tedy na místě určení v Monfalcone za 5 dnů po odeslání z Varńavy. Opravdu hezká zásilka nad kterou se filatelista pokochá množstvím razítek, pečetí i natińtěnou zálepkou. Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOWI Z Karviné. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ***********************************************************************************

Podací lístek na telegram –„PODATKA“, české označení „GPL“ z 3. 12. 1919. Na natińtěné známce přetisk POCZTA POLSKA / (hřeben) / 25 hal.

Jedná se o rakouskou podatku z let 1908-1916. Formát 150x105 mm. Natińtěná známka cifra v ornamentu 10 hal s přetiskem „POCZTA POLSKA / (hřeben) / 25 hal“. (Polská Monografie Díl III strana 229-230). Nańe ukázka nahoře má katalogové číslo „2B“. Formuláře byly dva: A) s textem jen německým (je vzácnějńí), B) s textem německo-polsko-ukrajinským (častějńí výskyt). Monografie uvádí místo ukrajinský text ruský! Přetisk byl proveden v Krakově v tiskárně Koziańskiego, kde byly přetińtěny i zálepky a dopisnice. K přetisku byly použity přetiskové sestavy popsané v tabulce přetisků na zálepkách jako Typ II. (Tabulka, Monografie III. Díl str. 796). Charakteristické znaky přetisku Typu II: - písmeno „l“ (hal) je posunuto směrem nahoru, - nová, přetińtěná nominální hodnota „hal“ je bez tečky za „l“, - výńka písmene „h“ (hal) je 3 mm, délka přetisku je 24.3 mm, - mezera mezi POCZTA a POLSKA je 5 mm, - nad novou nominální hodnotou je „hřeben“, písmeno „h“ (hal) je pod 6.-7.zoubkem hřebene, - kosočtvereček mezi POCZTA a POLSKA (polsky ozdobnik nebo rąb) je pod „CZ“ a nad „LS“ nápisů POCZTA a POLSKA, - písmeno „A“ (POCZTA) je z pravé strany nahoře pońkozeno (useknuto). Katalog Fischer, Díl II na straně 249 vede podatku se známkou PORTO 10 hal pod katal. číslem 13. Nerazítkovaná podatka je za 80 zł., razítkovaná 90 zł. Zda to platí jen pro rakouskou verzi bez přetisku

Syrena 173

- 34 nebo pro polskou verzi s přetiskem POCZTA POLSKA / (hřeben) / 25 hal , to již katalog neuvádí. Vlevo je zvětńenina fragmentu podatky s natińtěnou známkou a přetiskem, vč. pońkozeného „A“. Expediční razítko je dvoukruhové, jen německý text BIELITZ 1 / ÖSTERR.SCHLES. / 5a. Datum na můstku razítka je 3.XII.19 - -. Průměry razítka jsou 32 a 21 mm (Mgr. Manterys uvádí ve své práci průměr razítka 33 mm. Razítko vede pod katal. č. 3/29.14). Autorovi je známá doba použití razítka od 6. 9. 1912 do 5. 2. 1919. V nańem případě, podle ukázky, je nutno tuto známou dobu použití posunout na 3. 12. 1919 !! Rakouské razítko bylo tedy používáno jeńtě i nově vzniklým Polskem. Podatka na předcházející straně je krémové barvy, potisk vč. natińtěné známky je červený. Na podatce je vyznačen počet slov odeslaných telegramem, kam byl telegram poslán a v kolik hodin, zda dopoledne nebo odpoledne. Je tam vyznačen i poplatek za poslání telegramu (3 K 25 h). Lit: Mgr. Manterys, Pońta na Těńínském Slezsku do r. 1918, strana 54. Za ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolovi MICZOWI, pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ***********************************************************************************

Pohlednice poslaná z Bielska do Rzeszowa 3. 2. 1919, frankatura doplatní známkou 15 h. místo výplatní s přetiskem „POCZTA POLSKA“, zajímavá desková vada přetisku.

Pohlednice byla poslána Z Bielska 3.2.1919 v době, kdy před branami města stály československé vojenské jednotky, které okupovaly část Polska po tak zvané „sedmidenní válce“. Tato vojska byla stažena zpět na československé území až 25.2.1919. Použití doplatní známky místo výplatní mohlo být

Syrena 173

- 35 tehdy způsobeno problémy v zásobování pońtovními známkami. Použitá rakouská doplatní známka je s přetiskem POCZTA POLSKA. Postup přetiskování známek byl stejný, jak u dopisnic a jiných formulářů s rakouskými, doplatními známkami, které jsme již v tomto čísle popsali na jiném místě. Přetisk byl v černé barvě a byl proveden typografií v tiskárně Koziańskich v Krakově (Monografie polských známek Díl I str. 120-138 a Díl III str. 667-668). Po roce 1918 okolní státy vzniklé po rozpadu R-U zruńily platnost rakouských známek, a proto hrozilo, že z nich budou přebytky rakouských známek převáženy do Polska. Proto bylo rozhodnuto opatřit rakouské známky přetiskem. Ředitelství P a T ve Lvově nařízením 448/XI z 12. 1. 1919 rozhodlo zruńit platnost rakouských známek ke dni 20. 1. 1919. vč. celin. Na určitou dobu bylo zavedeno vyplácení zásilek v hotovosti, ale dělalo to pońtě problémy. Proto byly rakouské známky opatřeny přetisky POCZTA POLSKA. Zásoby rakouských známek byly předány tiskárnám na přetisk 2. 1. 1919. Pro typografické přetisky byly použity dvě tiskové formy. Jedna byla pro známky formátu 25x30 mm, druhá pak pro známky formátu 25x25 mm. K přetisku ra- kouských doplatních známek byla použita tisková forma II A. Ta byla následně předělána na tiskovou formu II B, II C, II D a II E. Známka na nańí zásilce byla přetińtěna formou II D. Ta byla složena z dolní poloviny přetiskové formy II C. Přetisková forma II D byla použita právě pro přetisky doplatní známky o nominální hodnotě 15 hal. Přetisk byl proveden na půlarńích 100 kusových archů známek nebo na 40-blocích této známky. U této přetiskové formy je typická tisková vada v podobě seříznutého písmene „C“ ve výrazu POCZTA. Toto se nachází na 37. známkovém poli přetiskové formy. V důsledku toho, že byly přetiskovány poloviny 100 kusových archů známky 15 hal., se tato desková vada z 37. známkového pole přetiskové formy II D může vyskytnout buď na 37 známkovém poli známky 15 hal. (když bylo přetińtěno horních 5 řad PA známky 15 hal.) nebo na 87. známkovém poli známky 15 hal. (když bylo přetińtěno spodních 5 řad PA známky 15 hal.). Na zvětńenině nańí ukázky vlevo, je totiž pod pravým rohem známky uvedeno „F II D zn.87“. Toto si tam poznamenal někdo, něž byla zásilka dána na expertizu svazovému znalci L. SCHMUTZOWI. Někdo si to tam napsal proto, že v Monografii vyobrazená desková odchylka „seříznuté C nahoře“ má dole napsáno D 87 tedy přetisková forma II D, známkové pole 87. Viz reprodukce deskové odchylky z Monografie vlevo. Když se zásilka dostala na expertizu ke znalci, tento zjistil, že desková odchylka je ve skutečnosti na 37. známkovém poli PA známky 15 hal. (na přetisku horních 5 řad PA známky 15 hal.). Toto znalec také uvedl v pravém dolním rohu pohlednice. Znalec tam uvádí: „II D 37 scięte C + psaníčkocelistvost + podpis znalce + vytińtěno jméno znalce L.Schmutz“. Expediční razítko je na zásilce od pońty Bielsko (jen německý text BIELITZ, ÖSTERR.SCHLES. / 3f. Datum na můstku razítka je 3.2.19-7. Mgr. Manterys ve své práci vede toto razítko pod katal. č. 3/32.8. Píńe,

Syrena 173

- 36 že je mu známé použití razítka od 9.3.1916 do 20.4.1920. Rakouské razítko bylo tedy v použití i v nově vzniklém Polsku. Pro Syrenu nám zásilku zapůjčil Mgr. ing. Karol Micza a sdělil nám k tomu, že zásilka je u něj v exponátu Těńínského Slezska jednou z nejvzácnějńích. Sdělil nám, že mu za ni bylo nabízeno 4.800 zł., ale neprodal ji. Vzácnost zásilky dělá právě desková vada na známce a jeńtě použití doplatní známky jako výplatní. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ***********************************************************************************

Korespondenční lístek poslaný v prosinci 1876 z Těńína do Bielska.

Korespondenční lístek má text německo-český. Natińtěná známka 2 krejcary s portrétem císaře. Je poslán do Bielska. Expediční razítko Těńína je Typu E 186. V použití bylo od r. 1875. Monografie čs. známek Díl 14 na str. 213 vede razítko pod katal. číslem 2417/10. Razítko je jednokruhové, jen s německým textem: TESCHEN 18 / 12 / II E / 76. (18. 12. 1876). Do Bielska dorazila zásilka tentýž den odpoledne. Příchozí razítko Bielska je rovněž jednokruhové, jen německý text. Mgr. Manterys je ve své práci vede pod katal. číslem 3/21 jako Typ F 6 (polská typologie razítek není stejná jako nańe, i když podle nańí typologie by to bylo rovněž razítko Typu E 186). Text razítka: BIELITZ 18 / 12 / 4-8 N / 76. (18. 12. 1876). Razítko má průměr 27 mm. Mgr. Manterys uvádí jemu známé použití razítka od 13. 11. 1876 do 9. 2. 1882. V textu zprávy je datum 17. 12. 1876. Jaroslav TEREŃKO ***********************************************************************************

Zásilka poslaná z pońty Bohumín 2 do Polské Ostravy 29. 2. 1896 Rok 1896 musel být přestupný, protože zásilka má expediční razítko Bohumína z 29. 2. Zásilka je poslána na finanční úřad v Polské Ostravě. Na přední straně mimo expedičního razítka je nahoře uprostřed otisk oválného razítka K.K. / BEZIRKSGERICHT / ODERBERG (okresní úřad v Bohumíně). Dole uprostřed je evidenční razítko 2-řádkové K.K.BEZIKSGERICHT / PRAES.4=Mrz 96. Je to asi evidence zásilky na okresním úřadě v Bohumíně po vrácení zásilky z Polské Ostravy. Expediční razítko na zásilce je jednokruhové, jen německý text ODERBERG / STADT / 29 / 2 / 96. Razítko patří pońtě Bohumín 2. Je Typu E 122. Jeho katalogové číslo je 1688/2 podle Monografie Díl 13 str. 530. Je to tedy druhé razítko pońty Bohumín 2. Razítko bylo v použití od r. 1874. Tato pońta Bohumín 2 byla v provozu od 1. 10. 1847. Zásilka dorazila na pońtu v Polské Ostravě (dnes Slezská Ostrava) podle příchozího razítka pońty na zadní straně zásilky hned následující den 1.3.1896. Razítko je jednokruhové, dvojjazyčné, německočeské: POLN. OSTRAU / POLSKÁ OSTRAVA 1 / 3 / 96. Razítko je Typu E 171 a v používání bylo od roku 1884. Tato razítka byla dvě, podobná s nepatrnými rozdíly. Monografie (Díl 14) vede razítko pod katal.číslem 1839/1 na str.43. Nańe razítko na ukázce je tedy prvním razítkem pońty Polská Ostrava. Pońta Polská Ostrava byla v provozu od 31. 7. 1884.

Syrena 173

- 37 -

Přední a zadní strana zásilky poslané z Bohumína do Polské Ostravy na finanční úřad 29. 2. 1896. Na zadní straně zásilky je evidenční číslo zásilky z magistrátu v Bohumíně. Jaroslav TEREŃKO ***********************************************************************************

Cenné psaní (peněņní dopis) poslaný z Těńína do Tarnova 20. ledna 1850. Cenné psaní s udanou hodnotou 10 florenů (levý dolní roh přední strany) je poslán na magistrát do Tarnowa. Expediční razítko těńínské pońty je na zásilce otińtěno v levém horním rohu na přední straně. Je to těńínské razítko, katal.č.2417/5, Typ A.3-j. Razítko je dvouřádkové, velká písmena, sklon písmem doprava (Monografie Díl 14 str.212). Razítko má rozměr 25 x 8 mm. Razítko bylo v použití od r.1838 v barvě černé a od r.1843 v barvě červené. Zásilka je vyplacena odesilatelem (továrna hraběte Larische na zadní straně zásilky, oválné, 5-řádkové razítko). Porto za zásilku je 8 krejcarů (vyznačeno vpravo od expedičního razítka těńínské pońty „8“-kou (barevnou tužkou). O vyplacení zásilky svědčí ńkrt (kříž) přes přední stranu zásilky. O vyplacení zásilky svědčí i razítko FRANCO na přední straně. Razítko LAUT ANGABE se používalo pro označení cenných psaní. Vlevo dole je razítko TARNÓW s datem 22 /1. Razítko je dvoukruhové s ozdobným prvkem dole v mezikruží. Stejné razítko vede nańe Mono-

Syrena 173

- 38 grafie jako příležitostné, Typ G 220 (Monografie Díl 14, kapitola 4.5. na str. 530). Nad ním je jeńtě jeden otisk razítka, Bohužel s nečitelným textem. Razítko je jednokruhové, podle nańí typologie razítek je Typu E 1. V datu je na něm zřetelně jen měsíc (1). Možná je to rovněž razítko pońty TARNÓW ? Zásilka má na zadní straně 3 pečetě pońty v Těńíně, které sloužily k zabezpečení obsahu cenných psaní.

Mgr. ing. Karol MICZA ***********************************************************************************

Dva typy arńíku Fischer 1976 z roku 1971 APOLLO 15. Známka z arńíku byla tińtěna dvěma způsoby: Jednosektorovou tiskovou formou po 50 kusů známek (5x10) a 4-sektorovou tiskovou formou v arńících o 6 známkách a dvou různých kupónech. Tisk rotačním hlubotiskem PWPW, papír bílý, střední, hladký, křídovaný. Perforace ZHř. 11½ : 11¼.

Syrena 173

- 39 -

Arńíky byly tińtěny ve dvou typech: Typy se od sebe lińí polohou hvězdičky mezi nápisem na levém okraji arńíku APOLLO 15 * LIPIEC 1971. U jednoho stojí hvězda na jednom cípu hvězdy, u druhého na dvou cípech. Jak byly tińtěny 4 arńíky podle typů na tiskovém archu není známo. Vlevo nahoře je čtveřice známek z PA o 50 kusech známek s barevnou stupnicí na okraji PA. Vpravo jsou ukázky rozdílu polohy hvězdičky u obou typů arńíků. Cenově nejsou typy arńíku odlińeny. Známky z PA o 50 kusech lze dokumentovat vodorovnou trojicí samostatných známek nebo svislou čtveřicí samostatných známek. Lze to dokumentovat i jak nahoře s tiskovými značkami na okraji PA. Jinak známky z arńíků a z PA o 50 kusech nejde (zatím) rozlińit. Ing. Jiří Jan KRÁL ***********************************************************************************

Syrena 173

- 40 Pouņívání R-razítek na doporučených zásilkách od r. 1883.

V roce 1883 na základě dohod Světového pońtovního spolku byl zaveden pro vnitřní i zahraniční pońtovní styk nový typ rekomandačních razítek, a to razítka „R“ nebo „R Nr “. Razítka byla přidělena jen nevelkému počtu pońt. Jejich trvání nebylo dlouhé, za několik let je nahradily R-nálepky. Katal. č. 3051, Typ A 54, použití od r. 1883, Monografie Díl 14 str. 365. Nahoře je doporučená zásilky s jedním z těchto razítek poslaná z Těńína do Jablunkova. Expediční razítko Typu E 76, katal. č. 2417/11, Monografie, Díl 14, str. 213. Razítko je jednokruhové, průměr 24 mm, jen německý text TESCHEN 12 / 12 / 83 (12. 12. 1883). Za ukázku děkujeme Kazkovi WENGLORZOWI *********************************************************************************** Zpravodaj Klubu Polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Josef MOROŃ, ing. Ladislav ONDRUŃKA, ing. Emil KARZEŁEK, Mgr. Janusz MANTERYS, Robert PALKOVIČ, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, Mgr. Stanisław FOŁTA, Mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO a MUDr. Adrian JUNGA. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku Syreny navrhl Mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů ing. Emil KARZEŁEK, Jaroslav TEREŃKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno na den Sv. Jiří, 24. dubna 2009. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů Klubu polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 173 SYRENY. Děkujeme vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Tisk tohoto čísla provedl ing. Emil KARZEŁEK, kterému za to patří nańe upřímné poděkování. SYRENA je na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA. Najdete tam obsah nańich zpravodajů ve formátu PDF. Bohužel pouze od č. 154. Jsou zváni vńichni, kdo mají možnost navńtívit tyto stránky. *********************************************************************************** ********

Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, upozorněte jej na náń SYRENA !!! Syrenazpravodaj 173