- 1 -
169
S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
07-14
KARVINÁ
37 let KLUBU 1972÷2009
2009
28 let SYRENA 1981÷2009
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA Syrena 169KF-07-14 KARVINÁ A PRACUJE POD PATRONACÍ
- 2 Zásilka s polskými známkami s přetiskem S.O./1920 a krakovskou cenzurou, posláno do Vídně ze Skoczowa 10. IX. 1920.
Expediční razítko SKOTSCHAU * SKOCZÓW/a s datem 10.IX.1920 VIII-. Dvě známky orlice 50f. s přetiskem S.O.1920. Cenzurní razítko „Kr“ v kruhu se skobičkou „v“ nad „r“.Podle katalogu cenzur katal. č. 14, průměr 46 mm, otisk černý. Doba použití jen „IX/1920“. Tarif za zahraniční dopisnici činil v období 15.8.-15.12.1920 50 fen. Frankatura ne jako za dopisnici, ale jako dopis do 20g. V katalogu hodnoceno 25 body. Viz „Polská cenzura korespondence v letech 1918-1920“, B. Brzozowski, J. Tokar, strana 124. Zásilka se známkami S.O.1920 a touto krakovskou cenzurou, prostě hezká a vzácná věc !!
Doporučená zásilka z Hnojníku do Ustroně z období okupace, 22. 9. 1942.
Syrena 169
- 3 Ukázka z předcházející strany dole: frankatura 10+12+2x15 fen.=52 fen. Jedná se o R-zásilku. Rnálepka němá s provizorním otiskem razítka HNOJNIK (Oberschles.) Papír R-nálepky je bílý, „R“ a rámeček červeně, číslo 121 černě. Otisk provizorního razítka pošty v Hnojníku barvy fialové. Známky jsou oraženy definitivním, kovovým razítkem HNOJNIK (OBERSCHLES.)/b s datem na můstku razítek 22.9.42-18. Přesto, že pošta v Hnojníku používala již definitivní, ne provizorní razítka (bylo asi i s rozlišením „a“), neměla k dispozici ještě definitivní R-nálepky! A to více jak dva roky po obsazení Hnojníku Německem. Za obě ukázky na předcházející straně děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. ***********************************************************************************
Kombinace známek s přetiskem S.O./1920 a známek bez přetisku na úřední zásilce poslané EXPRÉS - DOPORUČENĚ 19. VI. 1920.
Ačkoliv je zásilka označena razítkem „RZECZ URZĘDOWA / WOLNA OD OPŁATY“ (otisk černý, Úřední zásilka, osvobozena od poštovného), v dané době toto neplatilo. V době od 15. 4. -15. 8. 1920 se muselo vyplácet i úřední zásilky. Tarif za úřední zásilku váhy 50 – 250 g činil v době expedice zásilky 50h/f., příplatek DOPORUČENĚ 50 h/f.. a příplatek EXPRESS 1 zł. Zásilka celkem tedy 2 zł. Zásilka je vyplacena podle platného tarifu: 2 x 50 h. orlice bez přetisku (vlevo nahoře) a 2 x 25 f. a 1 x 50 f. s přetiskem S.O./1920 (vpravo nahoře). Celkem tedy 2 polské marky. Známky v haléřích a ve fenicích platily tehdy souběžně. Po 15. 4. 1920, kdy začaly platit v Polsku známky s přetisky S.O./1920, platily rovněž souběžně známky s tímto přetiskem i bez přetisku. Na zásilce je otisk Rrazítka pošty CIESZYN 1-a (otisk černý). Nálepka Express je na bílém papíru, nápis a rámeček nálepky je červený. Zásilka je poslána na Okresní soud v Jablunkově. Expediční razítka jsou německopolská pošty TESCHEN 1 / CIESZYN 1/2b a jsou s datem na můstku razítek 19.VI.20-6. Úřední zásilku poslanou Express-Doporučeně a ještě se smíšenou frankaturou, se známkami s přetiskem S.O./1920 a bez přetisku, navíc s označením nominálu známek v haléřích a fenicích, se jen tak nevidí. Kdyby se nejed-nalo o úřední zásilku, mohl by si někdo myslet, že toto bylo uměle vyrobeno nějakým spekulantem. Je to ale opravdu skutečně poštou prošlou úřední zásilkou mezi Okresním úřadem a Okresním soudem. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI ***********************************************************************************
Syrena 169
- 4 Doporučená zásilka z období okupace s provizorní R-nálepkou a s provizorním expedičním razítkem pošty PRUCHNA, poslaná do Berlína na Hlavní velitelství Wehrmachtu.
Syrena 169
- 5 Zásilka na předcházející straně (nahoře přední část zásilky, dole zadní část) je poslána doporučeně. R-nálepka je němá, tisk „R“ a rámečku červeně, číslo 688 černě. Provizorní razítko pošty PRUCHNA na R-nálepce i na vylepených známkách je v barvě fialové. Název pošty PRUCHNA na R-nálepce má své pokračování „(OBERSCHLES.) asi podloženo jiným papírem, aby se toto na R-nálepku neotisklo. Za nápisem „Pruchna“ z „(Oberschles.)“ zbyla jen závorka a polovina písmene „O“. Co znamenají ručně vepsané „32“, škrtnutá „10-ka“ a nějaké jméno nad nápisem Berlin se již dnes nedozvíme. Asi zásilka v Berlíně na Hlavním velitelství Wehrmachtu chvíli cestovala, než našla správného adresáta. Na přední straně zásilky není žádné datum, ani otisk datumovky, ani ruční zápis data. Datum je ale na zadní straně zásilky na příchozím razítku pošty BERLIN. Toto má na můstku datum 17.10.40 III. Navíc je pod odesilatelem otisk obdélníkového, dvouřádkového razítka „Oberkommando /der Wehrmacht“ (Hlavní velitelství Wehrmachtu). Zásilka poslaná Annou Ruźański z Pruchné tedy našla správného adresáta. Ja-ký byl obsah zásilky se již dnes nedozvíme, Bohužel. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. ***********************************************************************************
Specielní, miniaturní provizorní razítko pošty Návsí (Jablunkov) z období okupace určené pro orážení peněžních, podacích lístků. Vlevo je podací lístek na 53 marek a 4 feniky poslaných na poštovní konto v Breslau (Wrocław). V místě pro otisk razítka je otisk provizorního, miniaturního razítka pošty v Návsí: Nawsi (Olsa=Gebiet). (pravý dolní roh podacího lístku). Pošta ještě neměla definitivní razítko, proto používala toto provizorní. Barva razítka je fialová. V místě pro razítko je ručně vepsáno datum 10.5.40. Záhy po okupaci Těšínska Německem v roce 1939 byl u razítek používán název Olsa=Gebiet čili území řeky Olzy. Tento název pochází z polského ZAOLZIE, který Poláci běžně používali pro toto území. Později Němci nahradili název Olsa=Gebiet názvem (Oberschlesien), který byl v názvech pošt používán až do osvobození v roce 1945. Je to jistě zajímavý dokument. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. ***********************************************
Vlaková pošta BRESLAU - ODERBERG (Wrocław – Bohumín) z roku 1884 a 1889. O této vlakové poště Breslau - Oderberg, Zug 340 jsme již psali v Syreně č. 159 na str. 26. Byla to ale vlaková pošta z roku 1939 (28. 2. 1939). Dnes Vám ale můžeme ukázat dvě zásilky z této vlakové pošty (obě na korespondenčních lístcích). Rozdíl je v tom, že tyto ukázky jsou z r. 1884 a 1889 ! V obou případech se jedná o tehdy vlakové pošty pruské, které končily v Bohumíně (mgr. Manterys „Pošta na Těšínském Slezsku do roku 1918, poštovní razítka a cenzury“). 1) Vlaková pošta Breslau - Oderberg z prosince 1884: Razítko na zásilce na následující straně nahoře je podle práce mgr. Manteryse Typu AP 4 (str. 147). Razítko bylo s rozlišením 1R, 2R, nebo 3R. Jeho rozměr je 24x14 mm, otisk černý. Bez „R“ je pro směr vyznačený na razítku Breslau – Oderberg, s písmenem „R“ pak pro zpáteční směr (R=RETUR). U tohoto razítka je před vlakovým kurzem datum (jen den a měsíc, bez dvojčíslí roku). Naše ukázka na zásilce na následující straně nahoře je bez lomítka mezi dnem a měsícem (jen 22 12). Jak je vidět na ukázce razítka vlevo z 20/11 III.R., bylo razítko i s lomítkem mezi dnem a měsícem. Naše razítko bylo v použití zhruba od r.1880, do kdy bylo používáno, literatura neuvádí. Podle toho, jak je zásilka celá poškrtaná a dodatečně popsaná, byl asi problém s jejím doručením. Jen díky otisku razítka pošty BEUTEN
Syrena 169
- 6 (OBERSCHLESIEN) na zásilce pod razítkem vlakové pošty víme, že zásilka byla podána nejen 22. 12. ale dokonce roku 1884. Dole na tomto jednokruhovém razítku je časové rozlišení 8-12 N (Nachmittag = odpoledne). Toto razítko Typu AP 4 bylo i s číslicemi římskými, místo číslic arabských (I, II, III, IV), a to i pro směr s „R“. Počátek použití i těchto razítek je asi kolem r. 1880. do kdy se používala, literatura opět neuvádí. Ukázka popsané zásilky je dole.
2) Vlaková pošta Breslau-Oderberg / Bahnpost ZUG 4 ze srpna 1889:
Razítko na zásilce nahoře je podle práce mgr. Manteryse Typu AP 7 (publikace str. 147). Tento typ ra-
Syrena 169
- 7 zítka má již číslo vlaku ZUG… a celé datum (den/měsíc/rok - poslední dvojčíslí). Mgr. Manterys vede toto razítko u čísel vlaků: ZUG 11 (4.1), ZUG 275 (4.2.), ZUG 6308 (4.3.)a ZUG 7 (4.4). Viz ukázky (4.1.) a (4.4.) vlevo. Naše razítko na ukázce na předcházející straně dole má označení ZUG 4. Katalog mgr. Manteryse toto číslo vlaku nevede. Je docela možné, že existují u tohoto typu razítka i jiná čísla vlaků, než jsou zde uvedená. Naše ukázka na zásilce má datum v razítku 9 / 8 / 89, tedy 9. 8. 1889. Tyto zásilky vlakových pošt se na filatelistickém trhu objevují jen mimořádně a velice zřídka. Od jejich vzniku uplynulo totiž skoro 110 let, a to je poměrně dlouhá doba. Vyskytují se jen ve sbírkách významnějších sběratelů. Za obě ukázky děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. ***********************************************************************************
Poštovna na polské straně Těšínského Slezska „WIELKIE GÓRKI/GROSS GUREK“. O poštovně píše ve své práci pan Tovačovský (str. 69, katal. č. P23). Psali jsme o ní již i my v Syreně č. 148 na str. 16. Poštovna byla v provozu od 1.4.1903 a Vpú pro poštovnu byla pošta SKOTSCHAU/ SKOCZÓW. Dobu ukončení činnosti poštovny literatura neuvádí. Pan Tovačovský uvádí doložení poštovny na dopisech, a to z 1. 4. 1905 a ze 14. 9. 1908. V Syreně č. 148/16 je razítko poštovny na pohlednici s datem 9. 11. 1916. Zásilka na této naší ukázce má navíc i razítko těšínské cenzury K.u.k. Zensurstelle / Teschen. Pan Tovačovský uvádí, že razítko poštovny bylo snad již vyrobeno v r. 1902 !!?
Naše dnešní ukázka je na dopisnici poslané z Wielkich Górek do Ropice. Expedičním razítkem je razítko Vpú SKOTSCHAU / SKOCZÓW. Datum na expedičním razítku je 25/7/08. Tedy 25. 7. 1908. Rozměr razítka stejně jako v Syreně č.148 neodpovídá rozměru uváděnému panem Tovačovským. Ten uvádí rozměr 36x14 mm, my jsme v obou případech naměřili na originále 38x15 mm. Otisk razítka poštovny je v černé barvě. Doložené případy z použití razítka jsou tedy z doby od 1. 4. 1905 do 9. 11. 1916. Barvy otisku razítek od pana Tovačovského jsou fialové, naše ukázky mají otisky v barvě černé. Za dnešní ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI.
Syrena 169
- 8 Poštovna ALBERSDORF (SCHLES.) /OLBRACHCICE O této poštovně jsme již v Syreně psali, a sice v č. 157 na str. 10. Razítko poštovny je tam otištěno na doporučené zásilce poslané z Fryštátu do Albrechtic 3. 10. 1904. Dr.Gebauer ve své práci o poštovnách uvádí tuto poštovnu pod katalogovým číslem 0005. Poštovna byla v provozu od 1. 3. 1903 do r. 1922. Poštovna používala jen jedno razítko, a sice: 1)*ALBERSDORF (SCHLES.) / OLBRACHCICE*. Razítko má rozměr 68x15 mm, je známo s otiskem v barvě fialové. Známé výskyty uvádí Dr.Gebauer od VII./1904 do XII./1915. Razítko je oceněno na 20 euro. Pan Tovačovský uvádí výskyt razítka na dvou zásilkách: na recepise z 11. 1. 1908 (fial.) a na recepise z 15. 8. 1909. Po zrušení poštovny (pan Tovačovský uvádí 30. 11. 1920, Dr. Gebauer uvádí r. 1922) poštu v Albrechticích doručovala pošta ve Stonavě, od 2. 1. 1955 byl v Albrechticích zřízen samostatný poštovní úřad.
Dnešní naší ukázkou je korespondenční lístek s natištěnou známkou 5 heller císař. Známka je na zásilce znehodnocena expedičním razítkem PALTERNDORF (pošta není na českém nebo polském území) s datem 13/6/03, tedy 13. 6. 1903. Zásilka přišla na Vpú ve Stonavě. Svědčí o tom otisk razítka nahoře vlevo od natištěné známky STEINAU / STONAWA s datem 14/6/03, tedy 14. 6. 1903. Razítko pošty Stonava je Typu G 108, v použití na poště bylo od r. 1895 (viz Monografie Díl 13, katal č. 2322/1 na str. 185.). Pošta ve Stonavě byla v provozu od 16. 8. 1895. Ze Stonavy byla zásilka postoupena do Albrechtic, kde na ni poštovna otiskla své razítko a doručila zásilku. Známý výskyt razítka od 7. 1904 (uváděný Dr, Gebauerem) si můžeme tedy opravit na 14. 6. 1903. Je to o 13 měsíců dříve než uvádí Dr. Gebauer a pouhé 3 měsíce po otevření poštovny !! Doložení použití razítka tedy po dnešku zapadá do období od 14. 6. 1903 do prosince 1915. Za pohotovou ukázku v reakci na článek v Syreně 157 děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. *********************************************************************************** Vlaková pošta USTRON-GOLESCHAU č. 2732 s datem 21. 6. 1909. Jedná se o vlakovou poštu na současném polském území, tehdy na území Rakousko-Uherska. Práce mgr. Manteryse o poště na Těšínském Slezsku do r. 1918, poštovní razítka a cenzury vede razítka této vlakové pošty pod katalogovým číslem AA9. Rozlišuje celkem 4 různá razítka: 1.AA 9 1.1. č. 2718, razítko o průměru 29 mm, doložené použití 17. 5. 1907, 1.AA 9 1.2. č. 2732, razítko o průměru 29 mm, známá doba použití od 19. 3. 1907 do 21. 6. 1909, 1.AA 9 1.3. č. 1760, razítko v používání kolem r. 1910, 1.AA 9 1.4. č. 2758, razítko o průměru 29 mm, známé použití ze 16. 11. 1913. Naše ukázka na následující straně je 1.AA 9 1.2. č. 2732, razítko o průměru 29 mm s datem 21. 6. 1909.
Syrena 169
- 9 -
Zásilka poslaná z Horních Kozákovic do Goleszowa. Razítko vlakové pošty je na nalepené, zelené známce 5. hal císař F.J.I. Razítko má text USTRON-GOLESCHAU č. 2732 (v obdélníkovém rámečku), pod tím datum 21.6. / 09, tedy 21. 6. 1909. Dopisnice je se soukromým propagačním přítiskem na propagaci prodeje plášťů na kola (6 Mk.) a duší do kol (3,50 Mk.). Vlevo je reprodukce razítka 1.AA 1.2. č. 2732 s datem 12.11. / 07. Všechna čtyři razítka této vlakové pošty z předcházející strany jsou stejného typu. Liší se jen číslem vlakové pošty v obdélníkovém rámečku a datem pod tímto rámečkem. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. ***********************************************************************************
Ještě jednou oválné razítko ODERBERG BAHNHOF, tentokráte z 3. 10. 1879.
Syrena 169
- 10 Pošta Oderberg Bahnhof zahájila svůj provoz 15. 2. 1850. O ováném razítku pošty jsme již psali v Syreně č. 160 na str. 7-9. Oválné, elipsovité razítko Typu C 82 jsme publikovali jako příchozí na zásilce poslané z Breslau do Bohumína. Bylo s datem 29. 8. 1884 (Syrena 160/8). Totéž razítko typu C 82 opět jako příchozí jsme publikovali na korespondenčním lístku poslaném z Třince do Bohumína s datem 20. 5. 1891 (Syrena 160/8). Dnes publikujeme toto razítko na korespondenčním lístku poslaném z Bohumína do NYSY (NEISSE). Reprodukce je na předcházející straně. Zásilka byla expedována 3. 10. 1879, čili skoro o 5 let dříve, než má datum příchozí razítko ze Syreny č. 160 (29. 8. 1884). Příchozí razítko NYSY je v levém dolním rohu korespondenčního lístku NEISSE * 4 10 /79 * 3-4 N. Pošta ODERBERG BAHNHOF byla 17. 2. 1896 přejmenována na ODERBERG 1/BOGUMIN 1. ***********************************************************************************
Ještě jednou razítko FREISTADT (kolmá, velká, tiskací písmena) Typu A 1. O tomto razítku Typu A1 jsme psali v Syreně č. 164 na str. 8-9. Je to razítko s velkými, tiskacími písmeny, situovanými kolmo (razítko se sklonem písmen doprava je Typu A3). K dispozici jsme tehdy měli několik recepisů s tímto razítkem (19.5.1847, 29.1.1863, 28.2.1866, 18.7.1874, 25.7.1874 a 10.6.1880). Na všech recepisech mělo razítko rozměr 33x4 mm, jen na jednom recepise 32x4 mm. Jako reakci na článek v Syreně 164 nám poslal kol. mgr. ing. Karol MICZA recepis, kde je toto razítko otištěno hezky zřetelně a čitelně. Je to opět Typ A1 (kolmá, velká, tiskací písmena). I na poslaném recepise kol.Miczou je rozměr razítka 33x4 mm. Otisk razítka je černý. Recepis je datován 31. 5. 1871 a je vystaven na zásilku do Tarnowa. Reprodukce poslaného recepisu je dole.
***********************************************************************************
Blok č. 4. (Katal. č. 302) na doporučené zásilce poslané z Těšína do Milána 19. 1. 1938. Poštovní platnost Bloku č. 4. byla od 30. 8. 1937 do 24. 1. 1939. Po tomto termínu byla ještě možnost výměny bloku za jiné známky od 1. do 28. 2. 1939, ale jen na poště WARSZAWA 1. Poštovní platnost známek definitivně skončila 28. 2. 1939. Formát známky z bloku je 25x31 mm, formát bloku ± 105x125 mm. Vydání u příležitosti návštěvy rumunského krále v Polsku. Nahoře je červený, 2-řádkový nápis „26.VI - 1.VII / 1937“ a státní znaky Rumunska a Polska. Rotační ocelotisk, papír bílý, hladký, hrubý, perforace ZR 12½ : 12¾. Existují bloky i o perforaci ZR 12½ : 12. Návrh Z.Kamiński, rytina F. Schirn-böck. Tisková forma obsahovala dva tiskové sektory, sektor obsahoval 4 aršíky v sestavě 2x2. Jsou známy i neperforované aršíky a aršíky bez nápisu. Lep bílý, náklad 105.500 kusů aršíků. Hodně aršíků č. 3 a 4 bylo na poště, jak je výše uvedeno, vyměněno na oběhové známky. Vyměněné aršíky byly údajně zničeny. Katalog Fischer I. Díl r. 2008 vede aršík bez nápisu za 300 zł. Neperforovaný aršík je hodnocen na 400 zł., nezoubkovaná známka na 75 zł. Posun perforace známky dole a vpravo je
Syrena 169
- 11 hodnocen na 250 zł. (katal. č. 320 MK). Nerazítkovaný aršík (**) hodnotí katalog částkou 130 zł., aršík razítkovaný 60 zł. a aršík na dopise 150 zł. Po dni vydání byly aršíky prodávány v Polsku jen na některých poštách (Bielsko 1, Bydgoszcz 1, Gdynia 1, Katowice 1, Kraków 1, Lublin 1, Lwów 1, Poznań 1, Warszawa 1, Wilno 1), mezi nimi i na poště v Cieszynie.
Přední strana doporučené zásilky poslané z Cieszyna do Milána. R-razítko R/a CIESZYN/Nr 1692.
Syrena 169
- 12 Expediční razítka CIESZYN *c* s datem na můstku 19 I 38 10. Razítko je podle polské typologie razítek Typu VIII (dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží). Na aršíku na zásilce dole je černé číslo „391“ (počítadlo ??!). Proč tam je, ale hlavně z jakého důvodu a kdo to na něj vytiskl, nevíme !!
Zadní strana doporučené zásilky poslané z Cieszyna do Milána. Uprostřed je nálepka devizové kontroly (polsko-francouzský text), přes ní je otisk expedičního razítka pošty Cieszyn stejné jak na přední straně zásilky. Vpravo nahoře je otisk vlakové pošty AMB-POSTUMIA-TRIESTE 352 * s datem na můstku
Syrena 169
- 13 razítka 20.1.38 XVI--. Dále je na zásilce otisk dvou razítek dodací pošty v Miláně: MILANO FERRESPRESSI RACCOMANDATI * s datem 20.1.38.19 (vpravo dole) a razítko MILANO FERRNCORRISP. * REP.RACCSO.E * s datem na můstku razítka 20.1.38.1?? (vlevo nahoře). Platný tarif za dopis do zahraničí byl v době podání zásilky: za dopis do 20g 55gr., příplatek DOPORUČENĚ 45 gr., celkem 1 zł. Za každých dalších 20 g byl poplatek 30 gr. Dopis by tedy musel vážit 220g. (Poštovní tarify, školící sešit č. 11, vydání PZF, Warszawa 1988). Spíš se ale jedná o to, aby frankatura byla provedena záměrně celým aršíkem. Ačkoliv katalog Fischer I.díl uvádí, že aršíky byly vydány 30. 6. 1937, v jiné literatuře se uvádí, že první použití aršíků na zásilkách bylo v pondělí 30. VIII. 1937 na poště WARSZAWA 1. V literatuře se můžeme ale setkat i s údajem o vydání aršíků až 1. IX. 1937. (Filatelistyka č. 11-12/1999 str. 546-48). Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. ***********************************************************************************
Razítko poštovny TYRA z období okupace je na světě!
Když jsme si postěžovali v Syreně č.162, že nám chybí ukázky ještě tří razítek poštovny Tyra, kolega mgr. ing. MICZA nám jedno z nich na zásilce poslal. Je to razítko „Tyra / űber Teschen (Oberschles.)“ z období okupace. Přehled razítek této poštovny jsme uvedli v Syreně č. 162. podle Dr. Gebauera. Ten ve své práci o poštovnách uvádí poštovnu pod katal.číslem 1408 TYRA (Třinec). U této poštovny uvádí celkem 5 razítek. Razítko č. 2 *TYRA* (TŘINEC), rozměr 35x8 mm jsme publikovali již 2x. Poprvé v Syreně č. 118 na str. 35-36, bylo to razítko v barvě fialové a bylo na zásilce s datem 13. 6. 1934. Podruhé v Syreně č. 162 na str. 32-33 bylo toto razítko v barvě červené na zásilce s datem 21. 7. 1936. Razítko č. 3 česko-polské *TYRA* (TŘINEC) / (TRZYNIEC), rozměr 35x13 mm jsme publikovali v Syreně 167. Toto razítko poštovny z druhé poloviny roku 1938 je důkazem toho, že i razítka poštoven, kromě razítek Typu M 50, se od druhé poloviny roku 1938 vyskytovala ve dvojjazyčném, česko-polském provedení. Scházelo nám již jen razítko č. 1 a razítka č. 4 a č. 5 z období okupace. Razítko č. 4 s německým textem z období okupace je na ukázce nahoře. Jedná se o pozdrav z chaty na Javorovém poslaný do Vídně. Zásilka je v textu datována 25. 5. 42. Expediční razítko na nalepené známce 6 fen. je definitivní, kovové, pošty TESCHEN (OBERSCHLES.) 2 /a s datem na můstku razítka 26.5.42-6. Razítko poštovny je dvouřádkové, text v obdélníku, jehož rozměr je 44x14 mm (Dr.Gebauer uvádí jeho rozměr 44x15 mm). Pod razítkem poštovny na zásilce je 3-řádkový text, německý, informující o turistické chatě na Javorovém, 947 m nad mořem. Po dnešní informaci nám z této poštovny scházejí jen dvě razítka: Je to razítko č.1 *TYRA* o rozměru 20x8 mm s uváděným výskytem II/1907-II/1921 a
Syrena 169
- 14 razítko č. 5 z období okupace, které by mělo být stejné, jako dnes publikované razítko č. 4, ale před názvem Tyra má být instradační číslo „9a“. Toto razítko sice Dr.Gebauer uvádí, že snad existuje, ale jeho existenci nedokládá. U razítka č. 4 Dr. Gebauer uvádí jen jeho výskyt od VIII/1941, ale o tom, do kdy bylo v použití, se nezmiňuje. Po dnešku můžeme tvrdit, že razítko č. 4 bylo v použití minimálně od srpna 1941 do 26. 5. 1942 !. V práci Dr. Gebauera není razítko č. 4 ani finančně oceněno. O razítku č.4 se zmiňuje ve své práci i pan Tovačovský. Rozměr razítka uvádí jiný, než jsme naměřili my , ale i Dr. Gebauer. Uvádí rozměr 45x14 mm. Doložení razítka na zásilce uvádí s datem 29. 8. 1941, otisk modrý. Z tohoto zdroje je asi i údaj Dr. Gebauera o výskytu razítka (VIII/1941). O razítku s instradačním číslem „9a“ se pan Tovačovský ani nezmiňuje !! Ale co není, to může být!! Otisk razítka č. 4 na naší zásilce na předcházející straně je tmavě zelený !! ***********************************************************************************
„Náprstkové“ razítko Těšína Typ E 70 z 3. 2. 1872.
V r. 1867 bylo v monarchii vydáno nařízení podle něhož měla mít všechna razítka uvedený mimo dne a měsíce i rok (dvojčíslí). Do té doby na jednokruhových razítkách byl v datu jen den a měsíc. Záhy se objevila razítka o velmi malých průměrech, tak zvaná razítka NÁPRSTKOVÁ. Tato měla průměry od 16 do 21 mm. Pošta Těšín má v Monografii Díl 14 katalogové číslo 2417 (str. 213). Před tímto nařízením měla pošta v používání razítko Typu E 1. Od r. 1851 bylo toto razítko u pošty Těšín používané ve dvou variantách s malými rozdíly. Razítko mělo v datu jen den a měsíc bez udání roku. Katal. č. 2417/7. Náprstkové razítko Těšína je Typu E 70, katal. č. 2417/9 a v použití bylo od r. 1869. Toto razítko je nahoře na zásilce , jejímž adresátem byl JUDr. Emil Scherz z Opavy. Razítko na zásilce je s datem 3/2/72 čili z 3. 2. 1872. Razítko má průměr 17 mm. V r. 1876 se objevilo toto razítko navíc mimo dne, měsíce a roku ještě s časovým rozlišením. Toto razítko je Typu E 186 a má katalogové číslo 2417/10. Posledním razítkem Typu E používaným na poště bylo razítko E 189. Toto razítko bylo ve 3 verzích: TESCHEN / A (2417/12), jen TESCHEN (průměru 26 a 27 mm 2417/13). Bylo to celkem 7 razítek
Syrena 169
- 15 s malými rozdíly v provedení. A konečně razítko s textem TESCHEN / STADT (2417/14). Za ukázku na str. 14 děkujeme Kazkowi WENGLORZOWI. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výstavní razítko pošty Těšín, Typ E 189 TESCHEN/A. Psal o něm již Otík ŠRUBAŘ v Syreně č. 121 na str. 21-22. Publikovali jsme tam všechny tři známé verze tohoto razítka: 1)TESCHEN 27/1/91/A 2)TESCHEN 4/12/A/88 3)TESCHEN 7/8/A
Vlevo nahoře je reprodukce verze č. 1 razítka s datem 10/9/80/A, vpravo nahoře pak verze č. 2 razítka s datem 5/2/A/86. Verze č. 3 je na ústřižku podacího lístku vlevo s datem 7/8/A (v textu pak 1888). Razítko TESCHEN / A je razítko příležitostné a bylo používáno ve dnech 5.-19.9.1980 u příležitosti výstavy „Schlesishe Ausstellung“. Výstava měla ukázat kulturní, hospodářskou a průmyslovou vyspělost kraje. Na výstavě byla zřízena pobočka Těšínské pošty, která razítka používala. Razítka používala těšínská pošta ještě dlouho i po skončení výstavy, a to v běžném provozu. Používaly se jak je z ukázek vidět všechny tři známé varianty razítka. Například 1. varianta byla v použití dokonce ještě 27. ledna 1891. Varianta 2 (4. 12. 1888) a varianta 3 je nám známa z použití ještě 7. 8. 1888. Zajímavé je i to, že všechna tři známá razítka byla v použití u peněžní přepážky, protože nálezy jsou zatím jen na ústřižcích peněžních podacích lístků. Monografie Díl 14 na str. 530 publikuje těšínské razítko varianty č. 1 jako E 290 (10/9/80/A) a na str. 212 razítko varianty č. 2. jako E 189 (5/2/A/86). Třetí variantu razítka bez udání roku (den/měsíc/A) Monografie nevede, ani se o ní nezmiňuje. Proč Monografie nevede všechny 3 varianty razítka, nad tím se pozastavoval již i Otík Šrubař v Syreně č. 121. Dnešní ukázku vlevo nahoře nám na ústřižku peněžního, podacího lístku poslal Mgr. ing. Karol MICZA. A je zde další zajímavost. Dnešní ukázka varianty č. 3 a ukázka ze Syreny 121 mají stejné datum 7/8 (datum podání). V obou případech se jedná o rok 1888. Dnešní ukázka má dole datum 25 Juli 1888, ukázka ze Syreny č. 121 má datum 25. 7. 1888. Na jedné je měsíc vyznačen slovy a na druhé arabskou 7-kou. Dnešní ukázka je na 2 fl./zł. a 27 ½ kr./c. Ta ze Syreny 121 je na 4 fl./zł. a 55 kr./c. Oba peněžní ústřižky jsou vyplněny evidentně jednou rukou, dokonce ta dnešní má nahoře podací číslo 6480 a ta ze Syreny 121 má podací číslo 6481. Na obou ústřižcích je nahoře ručně napsáno P 506. Dnešní ústřižek má pod vyznačenou sumou č. z 16006, ten ze Syreny č. 121 má č. z 16007. To je přece zajímavá náhoda (??), že se po 120 letech sejdou ze dvou různých zdrojů podací ústřižky před 120 lety vyřízené následně ve stejném dni po sobě !! Razítko s označením „A“ (Austellung = výstava) bylo používáno původně k nějaké významné události. Používalo se jednorázově na rozdíl od sezónních akcí, které se po určité době opakovaly. To, že razítka pak byla používaná i v provozu na běžné poště je pouze znakem „šetrnosti“ pošty. Razítko které bylo již jednou vyrobeno a v dobrém stavu bylo přece škoda vyhodit, když původní událost, pro kterou bylo zhotoveno, již skončila. ***********************************************************************************
Syrena 169
- 16 Istebna (Oberschles.) z období okupace z 10. 11. 1939. poštovna ?
Je to poštovní úřad nebo
Zásilka nahoře je s provizorním razítkem „Istebna ( „ doplněným ručně „Oberschl.)“ a s ručně vyznačeným datem „10/11 39“. Jedná se zde o poštu nebo o poštovnu? Provizorní razítko je v barvě fialové. Abychom si dali na tuto otázku odpověď, musíme se vrátit k vysvětlení Dr. Gebauera, jak to bylo v Istebné za okupace (viz Syrena 154 str. 35). V Istebné byl za okupace jednak poštovní úřad „Istebna űber Jablunkau (Oberschles.)“ a byla tam i poštovna „Heilstätte Istebna űber Jablunkau (Oberschles.)“(viz Syrena č. 118 / str. 2). Obě tyto služebny byly napojeny na poštovní síť přes poštu v Jablunkově. Poštovna používala gumové razítko. Poštovní úřad ale kovové, místní, denní razítko (viz Syrena 151 / str. 9). Později došlo k přejmenování obou služeben. Poštovní úřad obdržel název „Istebna 1 űber Jablunkau (Oberschles.)“. Poštovna obdržela název „Istebna 2 űber Jablunkau (Oberschles)“. Toto razítko poštovny jsme publikovali v Syreně č. 158 / str. 29 a v Syreně č. 160 / str. 6. Poštovna, která používala gumové razítko, byla v objektu lázní na čísle popisném 500 a poštovní úřad byl v obci na čísle popisném 67. Lázně byly v Istebné provo-zovány za účelem ozdravných pobytů hlavně pro raněné příslušníky Wehrmachtu. Naše zásilka nahoře je z období těsně po obsazení Istebné Němci. Podle ručně zapsaného data na zásilce to je 10. 11. 1939. V té době ještě výše popsané rozdělení neplatilo, jak o tom svědčí název na provi-zorním razítku. Zásilka je poslána do Těšína, na obálce je hlavička obecního úřadu v Koniakowie. Koniaków leží hned nedaleko, východně od Istebné. Provizorní razítko Istebna ( má ručně dopsáno „Oberschl.)“. Toto razítko patřilo s největší pravděpodobností poštovnímu úřadu v obci na čísle popisném 67 a ne poštovně umístěné v lázních na čísle popisném 500. Poštovna tam asi v té době ještě nebyla, vznikla až z potřeby provozu lázní pro léčení raněných vojáků Wehrmachtu. Za tento hezký poštovní dokument děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. ***********************************************************************************
Razítko KARWIN/KARWINA /c Typ G 134 jsme ještě v Syreně nepublikovali. Razítko je 2x otištěno na peněžním podacím lístku na 36 korun. Jelikož je na můstku razítka datum 12.XII.18-6, jsou známky vylepené na podacím lístku předběžnými známkami Československa. Razítko Karviné Typu G 134 je s rozlišením „c“. Razítko má katalogové číslo 970/5 (Monografie Díl 13, str. 150-151) a bylo ještě s rozlišením „b“, „d“ a „e“. Toto razítko jsme zatím na poštovním dokladu
Syrena 169
- 17 viděli a publikovali v Syreně jen s rozlišením „e“. Razítko Typu G 134 používala pošta v Karviné od r. 1912. Karvinská pošta byla zprovozněna 4. 2. 1869. V místě pro okresní razítko je hezký otisk okresního razítka pošty v Karviné XI/85. Toto razítko je prvního Typu (jednoduchý rámeček).
Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI z Ostravy-Poruby. ***********************************************************************************
Provizorní razítka a R-nálepky pošty SKOCZÓW z období okupace.
Syrena 169
- 18 Zásilka na předcházející straně dole je poslána doporučeně ze Skoczowa do Vídně. Svědčí o tom ruční zápis 16/11 pod druhou, ležmo nalepenou známkou 5 fen. Jedná se o rok 1939, protože příchozí razítko pošty ve Vídni na druhé straně zásilky (WIEN/4a) je s datem 17.XI.39-(??). Zásilka je vylepena celkem 8 známkami na kterých je 4x otisk provizorního razítka „Skotschau (Olsagebiet)“. Pátý otisk tohoto razítka je na němé R-nálepce. Rozměr provizorního razítka pošty je 62x5 mm. Barva provizorních razítek pošty je černá. Písmeno “R“ a rámeček na R-nálepce je v barvě červené, číslo R-nálepky 458 je vytištěno černě.
Druhá doporučená zásilka s provizorním razítkem pošty a s provizorní R-nálepkou je proti té první o 14 dnů starší. Pod známkami je ručně vepsáno datum 2. 11. 39. Provizorní razítko pošty je stejné jak na první zásilce. Otisk provizorního razítka pošty je černý. R-nálepka je opět němá, název pošty je na ni napsán ručně „Skotschau“. Písmeno „R“ a rámeček je opět v červené barvě, číslo R-nálepky 224 je vytištěno černě. Zásilka je poslána do Opavy. Vlevo od adresy je otisk kulatého razítka se zdvojeným rámem a s textem: „Gemeideamt“ (obecní úřad), uprostřed je hákový kříž a pod ním nápis „Skotschau“. Razítko je na zásilce slabě otištěno a je v barvě fialové. Průměr razítka je 28 mm. Jak jsme již na jiném místě psali, hned po obsazení Německem se za názvem obce nebo města objevoval nápis „Olsagebiet“ – německý překlad polského výrazu ZAOLZIE (čili území za řekou Olzou). Tento název byl později nahrazen výrazem (Oberschlesien - Horní Slezsko). Jiné provizorní razítko pošty ve Skoczowie je na korespondenčním lístku jehož reprodukci přinášíme na následující straně. Jedná se o německý korespondenční lístek s natištěnou známkou 6 fen. Přes natištěnou známku je otištěno opět provizorní, ale jiné razítko pošty. Je to výraz jen SKOTSCHAU. Toto provizorní razítko je na zásilku otištěno černě a má rozměr 32 x 5,5 mm. Zásilka je poslána do Jablunkova a pod názvem Jablunkau je jiný, německý výraz pro polské ZAOLZIE – „OLSALAND“. Většinou se ale používal německý výraz Olsagebiet. Na přední straně zásilky je modře napsáno velké číslo 6326. Co mělo znamenat a proč tam bylo napsáno se již dnes nedozvíme. Ze zadní strany korespondenčního lístku se dozvíme, že byl psán 22. Now. 1939 (22. 11. 1939). V levém dolním rohu na zadní straně jsou datumovkou otištěna ještě dvě data související s obdržením zásilky a jejím vyřízením : 23. Nov. 1939 a 25. XI. 1939. Tato tři data nám blíže určují expedici zásilky na poště.
Syrena 169
- 19 -
Nahoře je přední a dole zadní strana korespondenčního lístku poslaného ze Skoczowa do Jablunkova 22. 11. 1939. Za ukázky provizorních expedičních razítek a provizorních R-nálepek z prvních dnů německé okupace Skoczowa děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Dokazuje to skutečnost, že pošta SKOCZÓW používala na počátku německé okupace minimálně dvě provizorní razítka. Od kdy pošta používala definitivní, kovové, denní razítko, to nám mohou objasnit jen nálezy zásilek s tímto razítkem.
Syrena 169
- 20 Poštovna BARTELSDORF / BARTOVICE (Radvanice ve Slezsku). Dr. Gebauer vede poštovnu pod katalogovým číslem 0018. Poštovna zahájila provoz 1. 5. 1902 a ukončila provoz v r. 1910. Znovu byla otevřena 22. 11. 1911 a definitivně skončila svoji činnost 31. 1. 1922. Vpú pro poštovnu byla pošta Radvanice ve Slezsku. Poštovna používala jen jedno razítko: 1) *BARTELSDORF (SCHLES.) / BARTOVICE (SLESZ.)* Rozměr razítka je 55x14 mm. Otisky jsou známy v černé nebo fialové barvě. Doložený výskyt je z období VI.1903 - X.1917. razítko je oceněno na 30 euro.
Otisk razítka poštovny je na korespondenčním lístku poslaném do Polské Ostravy. Razítko poštovny je otištěno vlevo od nalepené známky. Bohužel je překrývá otisk expedičního razítka a jeho levá strana se ztrácí v potisku dopisnice. Expediční razítko pošty Radvanice je Typu G 108. Pošta v Radvanicích používala do r. 1918 jen dvě razítka: 1) RADWANITZ IN SCHLESIEN / RADVANICE (SLEZS.), razítko Typu G 108. V provozu bylo od roku 1895. 2) RADWANITZ IN SCHLESIEN / RADVANICE (SLEZS.), razítko Typu G 112. V provozu bylo od r. 19(??). Monografie Díl 14, str. 90, katal. č. 64/1 Expediční razítko nahoře na naší ukázce je Typu G 108 s datem 18/3/06. Razítko je bez časového rozlišení. Je dvoukruhové, německo-české. Průměr 29 mm. Zcela vlevo je otisk příchozího razítka pošty Polská Ostrava. Razítko je opět dvojjazyčné, česko – německé POLSKÁ OSTRAVA * POLNISCHE OSTRAU/b. Je Typu G 139 a v použití na poště bylo od r. 1906. Datum na razítku je 19.III.06-3. Razítko bylo s rozlišením „a“ nebo „b“. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. *********************************************************************************** Provizorní, doporučené zásilky z let 1945 - 1946, tentokráte československé. Zajímavou kapitolou při sbírání známek a celistvostí jsou po osvobození v r. 1945 provizorní expediční razítka na celistvostech a provizorní R-zásilky. Od té doby uplynulo již více jak 60 let a těchto zásilek se Bohužel mnoho nezachovalo. Dobře si pamatuji na to, když jsme v 50-letech byli nuceni ve škole sbírat starý papír. Měl jsem tehdy známou pani v úřadě na Národním výboru ve Fryštátě. Ta mi dávala pravidelně těchto zásilek do sběru velké množství. Toto jsem já tehdy ke své škodě nesbíral. Mezi kluky „letěly“ tehdy hlavně kolonie a exotické známky z dalekých zemí a ne nějaké provizorní zásilky. A tak vše, co jsem dostal, skončilo opravdu ve sběru. Dnes bych chtěl našim čtenářům ukázat několik provi-zorních doporučených zásilek z té doby. Materiály nám pro Syrenu zapůjčil pan René MESSNER.
Syrena 169
- 21 Tarify platné po osvobození: Období po osvobození do 30. 11. 1945: dopis do 20g místní přeprava 80 h, další přeprava 1,20K. Příplatek za R-zásilku 3K. Období od 1. 12. 1945 do 31. 12. 1947: dopis do 20g místní přeprava 1,60K, další přeprava 2,40K. Příplatek za R-zásilku 5K. 1)Bystřice nad Olzou. Doporučená zásilka je poslána do Těšína. Provizorní expediční razítko pošty BYSTŘICE nad OLZOU ***/1945 je na zásilce otištěno 2x. Na zásilce je otisk datumovky 27.VII. 1945. „7-ka“ v datu dne je dopsána ručně. R-nálepka je němá, ještě německá. Písmeno „R“ a rámeček jsou v barvě červené, podací číslo zásilky je vytištěno černě. Papír našedlý. Na R-nálepce je otištěno provizorní, jednořádkové razítko podací pošty BYSTŘICE nad OLZOU. Otisky všech razítek na zásilce včetně datumovky jsou v barvě fialové. Frankatura: 1x Pofis 366 modrá 2K, 2x Pofis 374 šedozelená 50h a 1x Pofis 378 červená 1,20 K. Celkem frankatura 4,20 K ( 1,20K + R-příplatek 3K). Zásilka je bez příchozího razítka na zadní straně. Frankatura souhlasí na platný tarif.
2) Dolní Benešov. Doporučená zásilka poslaná do Brna. Celkem 4 otisky expedičního razítka DOLNÍ BENEŠOV ***/1946 (vtom jeden přes němou R-nálepku). Nahoře vlevo od známek je otisk datumovky –3. LEDNA. Všechny otisky razítek včetně datumovky jsou ve fialové barvě. R-nálepka je německá, němá. Písmeno „R“ a rámek vč.podacího čísla zásilky je v barvě černé, papír šedobílý. Frankatura: 2x Pofis 389 červená 20h, 2x Pofis 395 červená 1K a 1x Pofis 401 šedozelená 5K. Celkem frankatura 7,40K ( 2,40K + R-příplatek 5K). Na zadní straně zásilky je příchozí razítko pošty BRNO 2 *** s datem na můstku razítka 4.1.46-20. Frankatura souhlasí na platný tarif. 3) Frývaldov. Firemní zásilka na obálce s okénkem pro adresu. Na zásilce je 2x otištěno razítko FRÝVALDOV ***/1945. Zásilka má R-razítko FRÝVALDOV, podací číslo ručně 727. Datum expedice 29. 8. 1945 označeno datumovkou. Otisky všech razítek jsou v barvě fialové. Frankatura 3x Pofis 378 červená 1,20K a 1x Pofis 375a modrá 60h. Frankatura celkem 4,20K (1,20K + R-příplatek 3K). Na zadní straně zásilky je příchozí razítko pošty PRAHA 1/***/ch s datem na můstku 30.VIII.45—7. Příchozí razítko upřesňuje dobu expedice zásilky. Frankatura tedy souhlasí na platný tarif - do 30. 11. 45.
Syrena 169
- 22 -
4) Klimkovice. Doporučená zásilka poslaná do Prahy. Na zásilce jsou 3 otisky expedičního razítka pošty KLIMKOVICE **/1946, v tom jeden otisk na R-nálepce. Vlevo od známek je datumovkou
Syrena 169
- 23 vyznačeno datum expedice 18.II.1946. Na zásilce je německá R-nálepka pošty Klimkovice z období okupace Königsberg / (Ostsudetenl.) 1. Písmeno „R“ a rámeček v barvě červené, názvy a podací číslo zásilky černě, papír R-nálepky šedobílý. Horní část německého názvu na R-nálepce je přeškrtnuta červenou tužkou. Frankatura: 1x Pofis 397 modrá 2K, 1x Pofis 421 Typ 1 červená 2,40K a 1x Pofis 422 fialově červená 3K. Celkem frankatura 7,40K (2,40K + R-příplatek 5K). Otisky razítek včetně datumovky v barvě fialové. Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka pošty PRAHA 11/*** s datem na můstku razítka 19.II.45-13. Frankatura souhlasí na platný tarif.
5) Lichvard. Doporučená zásilka poslaná do Brna. Expediční razítko pošty LICHVARD ***. Datum na můstku razítka je na můstek vytištěno datumovkou 13.VI.1946. Frankatura: 1x Pofis 421 I. Typ červená 2,40K a 1x Pofis 424 šedozelená 5K. Frankatura celkem 7,40K (2,40K + R-příplatek 5K). R-nálepka je německá s natištěným německým názvem, který je začerněn a proto nečitelný. R-nálepka ani za okupace nepatřila této poště, ale je od jiné pošty. Písmeno „R“ a rámeček vč.zaškrtaného názvu pošty a podacího čísla zásilky je v barvě černé. Papír R-nálepky je šedobílý. Na R-nálepce je otisk provizorního, jednořádkového razítka pošty Lichvard. Otisky všech razítek na zásilce včetně datumovky jsou v šedočerné barvě. Na zadní straně zásilky je dosti nečitelný otisk příchozího razítka pošty BRNO (??)/*** s datem na můstku razítka 14.VI.46-9. Frankatura souhlasí na platný tarif. 6) Odry. Doporučená zásilka poslaná do Brna. Expediční razítko je sestaveno z dětské tiskárníčky ODRY (otisk 2x). Vlevo nahoře od frankatury je otisk datumovky =1.IV.1946. R-nálepka je německá, němá. Barva „R“, rámečku a podacího čísla zásilky je černá, papír R-nálepky je šedobílý. Přes Rnálepku je jednořádkový otisk provizorního razítka ODRY. Otisky všech razítek na zásilce jsou v šedočerné barvě. Frankatura: 1x Pofis 421 I.Typ červená 2,40K a 1x Pofis 424 šedozelená 5K. Celkem 7,40K (2,40 + R-příplatek 5K). Frankatura souhlasí na platný tarif. Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka pošty BRNO (??)/***/5d s datem na můstku razítka –2.IV.46-11. 7) Svinov 2. Doporučená zásilka na firemní obálce Elektrárny Třebovice. Zásilka je poslaná do Prahy. Expediční razítko pošty SVINOV 2 /***/1945. Vlevo od frankatury zásilky je otisk datumovky –9. X.1945. R-nálepka je německá s názvem pošty z období okupace Schönbrunn/(Oder). Písmeno „R“ a
Syrena 169
- 24 -
Rámeček je v barvě červené, německý název pošty a podací číslo zásilky je vytištěno černě. Přes německý nápis je otisk jednořádkového provizorního razítka Svinov 2. Otisky všech razítek na zásilce
Syrena 169
- 25 -
jsou v barvě fialové. Frankatura: 2x Pofis 376b modrá 60h a 1x Pofis 379 fialově hnědá 3K. Frankatura celkem 4,20K (1,20K + R-příplatek 3K). Na zadní straně zásilky je příchozí razítko pošty PRAHA 1
Syrena 169
- 26 ***/5ch s datem na můstku razítka 10.X.45-14. Frankatura souhlasí na platný tarif. 8) Třinec. Doporučená zásilka poslaná do Českého Těšína. Expediční razítko TŘINEC/***/1945 je na zásilce otištěno 1x. Vlevo od frankatury zásilky je datumovkou otištěno datum expedice zásilky 22.XI. 1945. Na zásilce je původní německá R-nálepka s názvem pošty Oderberg/(Oberschles.)/b. Přes tento název je otištěno provizorní, jednořádkové razítko pošty TŘINEC. Písmeno „R“ a rámeček jsou v barvě červené, původní německý název pošty v Bohumíně a podací číslo zásilky je vytištěno černě. Papír R-nálepky je šedobílý. Všechny otisky razítek včetně datumovky jsou v barvě fialové. Frankatura: 1x Pofis 389 červená 20h a 1x Pofis 400 šedofialová 4K. Celkem 4,20K (1,20K + R-příplatek 3K). Na zadní starně zásilky není příchozí razítko pošty Český Těšín. V Syreně č. 148 na str. 23 jsme již jednou publikovali německou R-nálepku pošty Bohumín Oderberg / (Oberschles) 1/a s provizorním přetiskem pošty TŘINEC, stejné jako nyní na zásilce č. 8. Tam byla Rnálepka ale s rozlišením „a“, dnes s rozlišením „b“. Na zásilce v Syreně č. 148/23 bylo expediční razítko pošty Třinec jednořádkové, jen TŘINEC, dnes je na naší ukázce č. 8 expediční razítko pošty Třinec již kulaté s datem 1945 na můstku razítka. Tehdejší zásilka byla s datem 19.VII.1945, dnešní s datem 22. XI.1945. Je to tedy 3 měsíce později. Proto již provizorní razítko není jednořádkové, ale kulaté. Jak je vidět z dnešních ukázek, expediční razítka provizorních razítek byla většinou kulatá s názvem pošty a datem na můstku 1945 nebo 1946. Byla ale i razítka jiná, opravdu provizorně zhotovená, hlavně v prvních dnech a měsících po skončení války. R-nálepky na doporučených zásilkách byly německé, buď s červeným nebo černým potiskem, a to němé, nebo původní s německými názvy pošty. Přes německý název pošty nebo na němé R-nálepce byl otištěn provizorní, jednořádkový název český. Původní německé názvy byly přeškrtnuty, ale mnohdy jen přetištěny novým, provizorním razítkem. Byla použita ale i R-razítka. Datum expedice byl na zásilky otiskován datumovkou, ale jsou známy i ručně napsaná data. Jsou ale i zásilky bez data expedice jakkoliv vyznačeného. Za ukázky panu René Pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL MESSNEROVI z Moravské Třebové srdečně děkujeme. *********************************************************************************** K vlakovým poštám č. 756, 757 a 758. Původní vlakové pošty č. 656, 657 a 658, které byly v provozu v letech 1919-1921 na trati PŘÍVOZ – FRÝDEK-MÍSTEK a zpět, byly od 1. 1. 1922 označeny novými čísly 756, 757 a 758. Tyto vlakové pošty s novými čísly byly v provozu na stejné trati i v letech 1922-1925. Razítka těchto vlakových pošt II. Typu (bez Č.S.P.) byla používána již na nově označené trati MOR. OSTRAVA – FRÝDLANT N.O. Mohu doložit: -V.p. 756a z I/1925, XI/1929, -V.p. 757a z XI/1931, XI/1933, VII/1937 a V/1938, -V.p. 758a z VI/1925 a XI/1927. Jak vlastně vypadala doprava vlakovou poštou si můžeme přiblížit na jedné jízdě vlakové pošty č. 756 na trase Mor.Ostrava-Frýdlant. Pošta vyjížděla z nádraží v Přívoze v 5,32 hoď. Ve vlaku 3303 a byla obsazena jedním úředníkem a jedním zřízencem. Přijímala zásilky od pošt Moravská Ostrava 1 a 3, Svinov 2, od vlakové pošty Břeclav-Bohumín, Praha-Bohumín, Praha-Přerov, Brno-Přerov, PřerovBohumín a Opava-Svinov. Do Frýdku přijížděla v 6,17 a odjížděla v 6,30 hoď. Přijímala zásilky od pošty Frýdek 2 a Místek. Vypravovala úhrnné závěry pro Frýdek 2, Místek, Palkovice, Metylovice a Kozlovice, listovní závěry pro Dobrou, Komorní Lhotku, Hnojník, Dolní Domaslovice, Ropici a Český Těšín. Navíc se vypravoval ještě úhrnný závěr pro vlakovou poštu č. 776 Těšín-Kojetín. Značně jednodušší byla činnost této pošty při jízdě zpět. Vyjížděla z Frýdlantu v 7,15 hoď. A byla obsazena jen jedním úředníkem.Ve Frýdku stála pouze 3 minuty a přijímala zásilky od Frýdku 2 a od vlakové pošty č. 776. Vypravovala zásilky pouze pro poštu Frýdek 2. Zdrojem informací o vlakových poštách jsou kartovací přehledy. Mám výpisy z let 1921, 1925, 1932, 1933, 1934 a 1938. Moje informace jsou z kartovacích přehledů pošty vlakových pošt podřízených Ředitelství p.a t. v Brně a Opavě. Základní republiková informace je v „Seznamu poštovních, telegrafních a telefonních úřadů, poštoven, železničních telegrafních stanic a vlakových pošt republiky Československé“ (vydání v Praze v r. 1921). Katal. č. 380. Vlaková pošta č. 756. V provozu v létech 1922-1938 na trati Moravská Ostrava Přívoz – Frýdek Místek –Frýdlant nad Ostr.
Syrena 169
- 27 1) 2) 3) 4)
PŘÍVOZ – FRÝDEK – MÍSTEK * Č.S.P.* 756 a (1922-1925), razítko Typ V.21, FRÝDEK – MÍSTEK – PŘÍVOZ * Č.S.P.* 756 a (1922-1925), razítko Typ V.21, MOR.OSTRAVA – FRÝDLANT N.O. *** 756 a (1925-1938), razítko Typ V.22, FRÝDLANT N.O. – MOR.OSTRAVA *** 756 a (1925-1933 ?), razítko Typ V.22.
Zásilka poslaná do Místku. Vlaková pošta 3) MOR.OSTRAVA – FRÝDLANT N.O. *** 756 a s datem na můstku razítka 9.XI.29.
Zásilka z období Protektorátu. Razítko vlakové pošty 756 Moravská Ostrava-Frýdlant nad Ostravicí je
Syrena 169
- 28 dvojjazyčné, německo-české, je s rozlišením „a“. Na můstku razítka je datum 18.VIII.41. Razítko je Typu V.32.
Zásilka poslaná do Místku. Vlaková pošta 4) FRÝDLANT N.O. – MOR.OSTRAVA *** 756 a s datem na můstku razítka –8.VI.33.
Zásilka poslaná do Telče. Vlaková pošta 4) FRÝDEK – MOR.OSTRAVA *** 757 a s datem na můstku razítka 27.V.38. Katal. č. 381. Vlaková pošta č. 757. V provozu v letech 1922-1939 na trati Moravská Ostrava Přívoz- Frýdek Místek. 1) PŘÍVOZ – FRÝDEK – MÍSTEK * Č.S.P.* 757 a (1922-1925), razítko Typu V.21.
Syrena 169
- 29 2) FRÝDEK – MÍSTEK – PŘÍVOZ * Č.S.P.* 757 a (1922-1925), razítko Typu V.21, 3) MOR.OSTRAVA – FRÝDEK *** 757 a (1925-1939), razítko Typu V.22, 4) FRÝDEK – MOR.OSTRAVA *** 757 a (1925-1939), razítko Typu V.22.
Zásilka poslaná do Ivanovic na Hané. 4) FRÝDEK – MOR.OSTRAVA *** 757 a s datem na můstku razítka 18.XII.38. Katal. č. 382. Vlaková pošta č. 758. V provozu byla v letech 1922-1939 na trati Moravská Ostrava Přívoz – Frýdek Místek. 1) PŘÍVOZ – FRÝDEK – MÍSTEK * Č.S.P.* 758 a (1922-1925), razítko Typu V.21, 2) FRÝDEK – MÍSTEK – PŘÍVOZ * Č.S.P.* 758 a (1922-1925), razítko Typu V.21, 3) MOR.OSTRAVA – FRÝDLANT N.O. *** 758 a (1925-1938), razítko Typu V.22, 4) FRÝDLANT N.O. – MOR.OSTRAVA *** 758 a (1925-1938), razítko Typu V.22. Viz Monografie československých známek Díl 17/II, strana 494. Stejně, jak tomu bylo s vlakovou poštou č. 757, která se stejným číslem byla provozována i za okupace v Protektorátě, byla ve stejném období provozována i vlaková pošta č. 758. Vlevo je výstřižek s dvojjazyčným razítkem, německočeským, Typ V.32. Na výstřižku jsou dva otisky této vlakové pošty provozované na trati FRÝDEKMÍSTEK – MOR.OSTRAVA. Razítko této vlakové pošty je s rozlišením „a“. Datum na můstku razítka je 26. I.42. Razítko má stejnou podobu jak razítka vlakové pošty z meziválečného období, jen jeho text je dvojjazyčný, německo-český (Typ V.32). Pro Syrenu připravil ing. Milan CHMEL. Doplňky jsou z Monografie čs. známek Díl 17/II.
Syrena 169
- 30 -
Zásilka poslaná do Českých Budějovic. Vlaková pošta 1) PŘÍVOZ – FRÝDEK – MÍSTEK * Č.S.P.* 758 a s datem na můstku razítka 8. I. 25.
Zásilka poslaná do Slezské Ostravy. Vlaková pošta 4) FRÝDLANT N.O. – MOR.OSTRAVA *** 758 a s datem na můstku razítka 21. XI. 27. Za zajímavý materiál ing. Chmelovi děkujeme a srdečně jej touto cestou i pozdravujeme. *********************************************************************************** Polské zásilky se známkami „S.O./1920.“ poslané do Německa (a Belgie) v r. 1920 s německou cenzurou. Zásilka do Belgie asi německou cenzuru nemá (!?) Na následující straně nahoře je typická „filatelistická frankatura“ se známkami s přetiskem S.O./1920. Jsou zde nalepeny známky s tímto přetiskem hodnot 5, 10, 15, 25 a 50 fen., 1 K a 1,50 K (Katal. čísla Fischer SO 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7). Nominální hodnota vylepených známek na zásilce je celkem za 3,55 K. Do úplné série scházejí jen poslední tři nominální hodnoty 2K, 2,50K a 5K (Fischer SO 8, 9 a 10).
Syrena 169
- 31 -
Polské známky s přetiskem „S.O./1920.“ byly oficielně vydány 15. IV. 1920. Zásilka nahoře má ale na můstku razítek datum 6.IV.20.XII. (!!). Je to tedy 9 dnů před oficielním vydáním známek. V Syreně jsme v minulosti již publikovali zásilky poslané před 15. IV. 1920. Ale až 9 dnů !!? Že se jedná o „filatelistickou zásilku“, o tom svědčí adresa (Briefmarkenhandlung, tedy obchod se známkami). Město určení zásilky je vyškrabáno a skoro nečitelné. Asi se zde jedná o Frankfurt v Německu. Zásilka je do Německa poslána doporučeně a ještě exprés ! Zásilka je poslána z pošty KAMIENICA K. BIELSKA, tedy z bývalého rakouského záboru, z Galicie. Z daného území bylo možno k datu expedice zásilky posílat zásilky EXPRÉS jen ve vnitřním poštovním styku, ne do zahraničí, a to teprve od 15.4.1920 ! Porto za EXPRÉS zásilku ve vnitřní přepravě bylo od 15.4.1920 do 15.8.1920 ve výši 1K, od 15.8.1920 do 14.12.1920 ve výši 2K (viz tabulka poštovních tarifů TAB.I.A a TAB.I.B. „Zeszyty szkoleniowe PZF Nr. 11“, Tadeusz Wincewicz, Warszawa 1988). V jiné části nově vzniklého Polska na území bývalého pruského záboru bylo možno k datu expedice zásilky poslat EXPRÉS zásilku, ale i zde jen ve vnitřní a ne v zahraniční poštovní přepravě. K datu 6.4.1920 (do 15.4.1920) to bylo za porto 50 fen., od 15.4.1920 bylo porto již 2K (viz TAB.II.A výše zmíněného zdroje). V tabulce je vysloveně uvedeno „jen ve vnitřním poštovním obratu bývalého pruského záboru“. EXPRÉS zásilku nebylo možno v době expedice zásilky poslat do zahraničí ani z jedné části nově vzniklého Polska ! Porto za doporučenou zásilku do zahraničí k datu 6.4.1920 z Kamienice k.Bielska při váze do 20g bylo 50 fen., příplatek DOPORUČENĚ také 50 fen., celkem 1 K (od 1.10.1919 do 15.4.1920). Po 15.4. 1920 to bylo již 1K+1K, celkem 2K. R-nálepka na zásilce je jen s německým textem (z období rakouského záboru) Kamnitz b.Bielitz / 72. Potisk na R-nálepce je v černé barvě. Nálepka EXPRÉS má potisk červený, papír bílý. Pravý dolní roh Exprés-nálepky mírně zasahuje kruh razítka německé cenzury č. 4 (arabská 4-ka v kruhu). Toto razítko patří německé cenzuře v Drážďanech, zásilka tedy do Německa skutečně vypravena byla. Na zásilce jsou celkem 4 otisky expedičního razítka pošty KAMIENICA K.BIELSKA. Razítka jsou dvoukruhová s můstkem na kterém je datum včetně časového údaje 6.IV.20.VII. Text razítek je již
Syrena 169
- 32 jen polský. Na přední straně zásilky je mimo německého cenzurního razítka č.4, jak bylo výše popsáno, ještě otisk dalšího, německého cenzurního razítka s číslem 105. Obě razítka jsou otištěna na zásilku v černošedé barvě. Číslo 105 je nad písmeny „land“ nápisu Deutschland vpravo dole na přední straně zásilky (na reprodukci jsou otisky obou cenzurních razítek označeny šipkami). Na zadní straně zásilky je nalepena německá nálepka s informací o otevření zásilky za účelem cenzury. Nálepka je částečně na zásilce stržena, a proto schází část levé horní části nápisu. Pod nálepkou je otisk razítka zhotoveného asi z dětské tiskárničky: ornament + Ost Schlesien + ornament. Účel a původ tohoto otisku je neznámý. Jinak na zadní straně zásilky není ani jeden otisk dalšího razítka cenzury nebo jakékoliv příchozí razítko v místě doručení zásilky v Německu. Na přední straně zásilky je barevnou tužkou napsáno číslo 2080. Ani zde není účel a původ nápisu známý. Jak s oblibou říká kolega Šrubař „to ví jen Bůh a sv. Václav“ !
Druhá zásilka, jen doporučená, je opět z KAMIENICE K.BIELSKA. Jsou na ní rovněž vylepeny známky s přetiskem „S.O./1920.“ Zásilka je poslána do Frankfurtu. Expediční razítko je stejné, jak na první zásilce. Na můstku razítka je datum 6.VII.20-VIII-. Na zásilce jsou vylepeny známky nominálních hodnot 50 fen. a 2,50K, rovněž s přetisky „S.O./1920.“ Jedná se o známky katal.č.Fischer SO č.5 a č.9. Tarif za doporučenou zásilku do zahraničí při váze do 20g byl ke dni expedice zásilky 1K, příplatek DOPORUČENĚ rovněž 1K, celkem tedy 2K. Kdyby se jednalo o těžší zásilku než 20g, tak příplatek za každých dalších 20g byl 60 fen. Zásilka je tedy opět přeplacena, i když ne tak, jak v prvním případě !!
Syrena 169
- 33 Na přední straně druhé zásilky jsou opět dva otisky kulatých, malých, německých cenzurních razítek s číslem „4“ (vpravo od R-nálepky) a s číslem „64“ (v pravém dolním rohu zásilky na přední straně). I zde pro lepší přehled jsou tato cenzurní razítka označena šipkami. Barva otisků těchto razítek je opět šedočerná. Průměry německých cenzurních razítek jsou v rozmezí od 9-10 mm. Zadní strana druhé zásilky je již jinak vybavena ! Je zde opět nalepka s informací ve volném překladu „otevřeno na základě nařízení (výnosu) z 15. listopadu 1918, Říšské listy S 1324“. Dále je na zadní straně přes nálepku ještě jeden otisk cenzurního razítka s číslem „64“ jak na přední straně zásilky. Na zadní straně jsou otisky dvou denních, příchozích razítek: jedno hůře čitelné příchozí razítko poštovního úřadu DRESDEN/*ALTST .7e (Razítko bylo ještě s rozlišením „a“, „b“, „k“ a „e“. Na můstku tohoto razítka je datum -8.7.20.7-8V. Pro názornost je vpravo reprodukce stejného razítka, ale s datem –9.2.21.10-11V. Reprodukce razítka vpravo je s rozlišením „7a“. Druhé razítko podobné již tomu drážďanskému je příchozí razítko z Frankfurtu. Razítko je na rozdíl od drážďanského hezky čitelné: FRAMKFURT/*(ODER) 1/ 1. Na můstku razítka je datum příchodu zásilky do Frankfurtu 10.7.20.4-5N. Obě razítka jsou dvoukruhová s můstkem přesahujícím mezikruží s datem a časovým údajem. Podle polské terminologie razítek je to razítko Typu VIII. Německá cenzurní razítka byla různého provedení. Známá čísla těchto razítek jsou: 1) Kulatá, o malém průměru (9-10 mm). Nejznámější z nich je „4“-ka.Ta patří cenzuře v Drážďanech. Toto razítko je známo v několika verzích v závislosti na provedení „4“-ky a v závislosti na tvaru tečky za touto čtyřkou. Tečka je od docela malé až po dosti výrazný kroužek. Viz ukázka nahoře. Ku-laté razítko s malým kroužkem známe s čísly: 10, 15, 23, 31, 34, 46, 51, 55, 57, 58, 64, 75, 82, 90, 92, 93, 94, 105, 107, 128, 135, 136, 137, 139 a 144. 2)Dalším razítkem je razítko také kruhové, ale s kruhem o větším průměru. Tento typ cenzurního razítka známe ale jen s číslem 142 !! Jeho reprodukce je vlevo. 3)Třetím a posledním typem cenzurního razítka jsou razítka v podobě trojúhelníku s arabským číslem uvnitř. Toto cenzurní razítko je známo s čísly 7, 14, 16, 24, 26, 27, 29, 32, 35 a 39. Reprodukce tohoto razítka s číslem „27.“ v trojúhelníku je vlevo.
Syrena 169
- 34 Na našich dvou ukázkách nacházíme jen cenzurní razítka s číslem v malém kruhu. Na první zásilce to je č. 4 a 105, na druhé zásilce je to opět č. 4 a pak ještě 2x otisk č. 64. Zásilky z tohoto období se známkami s přetiskem „S.O./1920.“ Sou poměrně vzácné. Katalog Fischer II díl je hodnotí takto: - známky jen s přetiskem „S.O./1920.“ minimálně od 100 zł. výše, - známky jen bez přetisků „S.O./1920.“ (z období platnosti známek SO) minimálně od 120 zł. výše, - známky bez přetisku a s přetiskem „S.O./1920.“ Na jedné zásilce společně od 180 zł. výše.
Máme zde ještě třetí zásilku se známkami s přetiskem „S.O./1920.“ Je to opět doporučená zásilka, tentokráte s frankaturou přesně odpovídající tarifu do zahraničí. Zásilka je poslána z Bielska do Belgie. Adresa na zásilce jak bloudila je škrtána a opravována. Nakonec byla poslána do Belgie do MONTIGNIES SUR SAMBRE, jak o tom svědčí otisk příchozího razítka na zadní straně zásilky. Razítko je dosti čitelné až na jeho částečný nedotisk. Datum na razítku je 16/IX/1920/5-6. R-nálepka je z období rakouského záboru, jen s německým textem R Bielitz, österr.Schles.1/1900. R-nálepka je žlutá s černým tiskem textu. Na přední straně zásilky je vylepeno celkem pět kusů známky nominální hodnoty 1K s přetiskem „S.O./1920.“ (Katal.č.Fischer SO 6). Expediční razítka na zásilce jsou jen s německým textem a pocházejí ještě z období rakouské okupace. Některá tato razítka používala pošta v Bielsku ještě v r. 1921. Právě razítko tohoto typu bylo s několika rozlišeními: Kat. č. 32.1. – rozlišení „2e“, známé použití na zásilce z 15. 6. 1919, Kat. č. 32.2. – rozlišení „2f“, známé použití na zásilce z 9. 1. 1919, Kat. č. 32.3. – rozlišení „3a“. Jsou to právě expediční razítka na naší ukázce. Razítko je známo z použití v období od 25. 9. 1916 do 14. 2. 1921, Kat. č. 32.4. – rozlišení „3c“. Razítko je známo z použití od 31. 10. 1916 do 26. 1. 1921,
Syrena 169
- 35 Kat.č.32.5. – rozlišení „3d“. Se širokým názvem pošty. Počátek a konec názvu pošty z obou stran jde skoro až k rozlišení „3d“. Použití známo od 2. 3. 1914 do 26. 9. 1916, Kat.č.32.6. – rozlišení „3d“. S úzkým textem názvu pošty. Začátek a konec názvu je těsně pod zakončením spodní příčky rámku datumovky. Známé použití od 10. 7. 1916 do 15. 10. 1916. Kat.č.32.7. – rozlišení „3e“. Razítko je známo z použití od 13. 6. 1916 do 6. 4. 1920, Kat.č.32.8. – rozlišení „3f“. Razítko je známo z použití od 9. 3. 1916 do 20. 4. 1920, Kat.č.32.9. – rozlišení „4a“. Razítko je známo, ale jeho použití není upřesněno, výskyt autorovi publikace mgr. Manterysowi není znám. Katal. čísla jsou podle práce mgr. Manteryse o poštách na Těšínském Slezsku do roku 1918. Tento typ razít-ka má u něj katal. č. 32. Razítko je dvoukruhové s můstkem, s datem a časovým rozlišením. Mgr. Manterys nejvýše bodově hodnotí razítko s rozlišením „2e“ a „2f“. Razítko s rozlišením „4a“ bodově nehodnotí. Vlevo je fragment zadní strany obálky zásilky poslané do Belgie. Je na něm adresa odesilatele a příchozí razítko pošty v Belgii. Zásilka na přední straně má rovněž cenzurní razítka (arabské číslo v malém kruhu jak na zásilkách č. 1 a 2). Jedno s číslem „27“ je u pravého dolního rohu Rnálepky, druhé s číslem „12“ je pod poslední známkou frankatury u pravého okraje obálky. Tato razítka asi nejsou od německé cenzury, i když pošta do Belgie šla přes Německo. Tato čísla „27“ a „12“ v malém kruhu mezi známými německými cenzurními razítky tohoto typu nejsou uváděna. Zásilka má ještě i krakovskou vojenskou cenzuru v podobě velkého kruhu s „Kr“ a jedničkou nad „r“ uvnitř kruhu. Otisk razítka na zásilce je v černošedé barvě. Razítko je o průměru 42 mm. Autor publikace o vojenských cenzurách v letech 1918-1922 Bronisaw Brzozowski toto razítko o průměru 42 mm vede pod katal. č. 12. Ale na přiloženém vyobrazení je toto razítko bez „1-ky“ nad „r“ (Kr). Razítka s „1-kou“ nad „r“ vede autor pod katal. č. 14 a 15, ale jen o průměru kruhu 46 a 50 mm. Tento typ razítka vede autor s použitím v září 1920, což odpovídá použití i na naší ukázce. Frankatura doporučené zásilky do Belgie s datem expedice 9. IX. 1920 odpovídá tarifu za zásilku váhy do 20g. Porto za zásilku do 20g bylo ke dni expedice zásilky 2,50K, příplatek DOPORUČENĚ byl rovněž 2,50K, celkem tedy 5K. Tarif platil pro období od 1. 6. 1920 do 15. 12. 1920. (viz tabulka o tarifech TAB.I.B.) ve výše uvedené literatuře o tarifech. Ze tří zde publikovaných zásilek frankovaných známkami s přetiskem „S.O./1920.“ správnému tarifu odpovídá jen jediná, ta poslední, poslaná do Belgie. S tarify si tehdy na poštách asi těžkou hlavu moc nedělali !! Nejednou jsme se v minulosti o tom přesvědčili. Postupovali asi podle přísloví „každý pes, jiná ves“. Ukázkami jsme chtěli hlavně upozornit na malá, německá cenzurní razítka na zásilkách. S těmi jsme se dosud u těchto zásilek nesetkali, a proto jsme na jejich existenci chtěli i upozornit. Možná má někdo i jiné zásilky s typy německých cenzur zde uvedených. Nestyďte se proto a ozvěte se! Podle materiálu mgr. ing. Karola MICZE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ***********************************************************************************
Syrena 169
- 36 První razítko pošty Teschen z r. 1818 na zásilce poslané do Opavy. Zásilka z r. 1825. Pošta Teschen (Těšín) je v provozu od 1. 4. 1704. Razítko na zásilce vlevo má jednořádkový nápis TESCHEN v elipsovitém oválu s ornamentem nad a pod nápisem Teschen, osy oválu 31 a 11 mm. Monografie československých známek Díl 14 vede razítko pod katalogovým číslem 2417/1 na straně 212. Razítko bylo na poště v použití od roku 1818. Otisk razítka je v černé barvě. Zásilka nemá na přední straně žádné datum, jen uvnitř zásilky je dobová poznámka s datem 1825. Zásilka je poslaná do Opavy. Zásilka byla vyplacena 4 krejcary (viz „4“-ka nad nápisem Tropau dole vpravo). O vyplacení zásilky svědčí i nápis „Porto“ úplně dole. Razítko vede ve své práci o poště na Těšínském Slezsku do r. 1918 i magr.Manterys. Uvádí ale jen počátek používání razítka na poště v Těšíně od r. 1818. Údaj asi pochází z naší Monografie, scházejí u něj jakékoliv další informace (například známá doba používání razítka. Ta je v publikaci Mgr. Manteryse vyznačena otazníkem). Publikace hodnotí vzácnost razítka 100 body. Podobná razítka tohoto typu používaly mimo jiné i tyto pošty na území Těšínského Slezska: BIELITZ (Bielsko). Razítko bylo o výšce písmen 4,2 mm (známé použití 6. 3. 1818 - 25. 1. 1824) a o výšce písmen 3,8 mm (známé použití od r. 1828 do 29. 8. 1837). Razítko používala i pošta ve Skoczowie (SKOTSCHAU), to je známé celkem ve třech variantách provedení. Známá doba použití v letech 1828 - 1850 podle toho, kterého provedení razítko je. Na současném českém území razítko stejné, jak pošta v Těšíně, používala i pošta ve Vendryni (WENDRIN). Razítko zde bylo v použití od r. 1843 a i toto hodnotí publikace 100 body. Pro Syrenu připravil Mgr. ing. Karol MICZA. *********************************************************************************** Zajímavý doporučený dopis z Těšína do Ženevy. Zásilka je adresována na „bezplatnou službu pro předávání korespondence civilním osobám“. Co to bylo za organizaci nevíme, snad pro nějaké tam internované ??!! Možná o tom bude někdo vědět více a ozve se ! Datum expedice zásilky na razítku pošty TESCHEN 1/CIESZYN 1/c Bohužel není možno ani při nejlepší vůli rozluštit. R-nálepka je rakouská, žlutý papír jen s německým názvem v barvě černé. Zásilka má dvouřádkové cenzurní razítko z Opavy „K.u.k.Militärzensur / TROPAU.“ Co je na zásilce nejzajímavější je pomocné razítko v levém dolním rohu zásilky. Na razítku elipsovitého tvaru je totiž polský název „Polecony“, což se nikdy nevyskytovalo na razítkách pomocných, vlakových a vojenských. Tato byla vždy výhradně v němčině. Fialová barva otisku razítka není výjimkou. Fialová barva se objevuje po roce 1902 současně s gumovými razítky úředními, pomocnými a s razítky poštoven. Mezi počátkem adresy a frankaturou je něco napsáno i fialovou tužkou. Může to být číslo 1023 nebo parafa cenzora ve tvaru b23. Může, ale nemusí !! Neradi bychom tvrdili něco, o čem nejsme 100% přesvědčeni. Reprodukce zásilky je na str. 37.
Syrena 169
- 37 -
Literatura: Monografie československých známek Díl 13 str. 28, 29 a 34. Pro Syrenu připravili Jarek TEREŠKO a Ota ŠRUBAŘ. Zásilka je stažena z internetu. *********************************************************************************** Razítko poštovní schránky „BECZKA“ na Kubalonce z 31. 7. 1939.
O této poštovní turistické schránce jsme psali již jednou, a to v Syreně č. 93 na str. 16. Razítko poštovní schránky na tam publikované zásilce bylo sice otištěno stejně jako na té dnešní v místě pro nalepení
Syrena 169
- 38 poštovní známky, ale známka tam byla nalepena vedle. Byl přes ni otisk příležitostného razítka pošty WISŁA 1 s datem 19. 5. 1939. Příležitostné razítko mělo katal.č.36038 s používáním od listopadu 1936 do vypuknutí II. světové války v září 1939. Zajímavé razítko poštovní schránky není nikde katalogováno. Na dnešní ukázce je v jeho rámečku nalepena známka 15 gr. ( katal. č. Fischer 334). Expediční razítko je dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží (podle polské typologie razítek je Typu VIII). Razítko patří poště USTROŃ/c s datem na můstku razítka 31.VII.39.11. Zásilka je adresována do Prostřední Suché (psáno česky) i když tato byla již více jak 9 měsíců obsazená Polskem a měla název polský - Sucha Średnia. Otisk razítka poštovní schránky kolem známky je v barvě červené. Na razítku je vlevo nápis: WISŁA Śl. CIESZYŃSKI, vpravo je nápis KUBALONKA, nahoře je nápis SKRZYNKA POCZTOWA, dole pak nápis „BECZKA“. Mgr. ing. Karol MICZA *********************************************************************************** Záhadné provedení perforace přepážkových archů známek 100. let divadla v Katowicích (Fischer 4182). Informaci o vydání této známky jsme publikovali v Syreně č. 164 na str. 18. Měli jsme tehdy k dispozici Bohužel jen PA ze sektoru č. 6, který měl properforovaný levý i pravý okraj PA Polské známky tištěné ofsetem v PA o 16 nebo 20 kusech jsou tištěny ve většině případů 6-sektorovou tiskovou formou. Podle formátu známky jsou následně perforovány u formátů nastojato zdola nahoru nebo shora dolů. U formátů naležato je to buď zprava doleva nebo zleva doprava. Při dosud běžném způsobu provedení perforace zprava doleva u formátů naležato mají sektory 1, 2 a 3 pravý okraj PA neproperforovaný a levý zcela properforovaný. Následně sektory č. 4, 5 a 6 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. Postupuje-li hřebenová perforace zleva doprava, je to opačně (sektory 4, 5 a 6 mají neproperforovaný levý okraj PA a zcela properforovaný pravý okraj PA. Následně sektory 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. Obdobně je to u formátů nastojato, tam se ale jedná o properforovaný nebo neproperforovaný horní nebo dolní okraj PA. Stejně jsou vždy perforovány sektory 1, 2 a 3 a sektory 4, 5 a 6. Když jsme u známky Fischer 4182 měli k dispozici jen PA ze sektoru č.6 se zcela properforovaným levým i pravým okrajem PA, uvažovali jsme tak, že stejně jsou perforovány sektory 4 a 5. Následně sektory 1, 2 a 3 měly mít neproperforovaný pravý okraj PA a zcela properforovaný levý okraj PA. Když se nám podařilo získat celý PA ze sektoru č. 1, tak k našemu údivu i PA ze sektoru č. 1 měl zcela properforovaný levý i pravý okraj PA, což by nemělo být! Jestliže stejně jak sektor č. 1 mají provedenou perforaci i sektory 2 a 3 a stejně jak sektor 6 mají perforaci provedenou sektory 4 a 5, pak PA ze všech šesti sektorů mají properforovaný levý i pravý okraj PA ! V tomto případě by byly všechny sektory této známky se stejně provedenou perforací. Abychom toto mohli tvrdit, potřebujeme najít ještě PA ze sektorů č. 2, 3, 4 a 5. Tyto zatím nemáme ! Obrátili jsem se tedy prostřednictvím časopisu Filatelista na polské sběratele, snad nám v tomto pomohou. Problematika byla publikována v časopise Filatelista v č. 10/2008. Tak uvidíme, zda se nám někdo ozve !! V minulosti jsme se setkali se dvěma různými způsoby provedení hřebenové perforace u známky Fischer katal. č. 3354 „Bazilika sv.Brigity v Gdańsku“ (viz Syrena č. 165 str. 24). Aby u obou použitých hřebenů pro perforaci byl u známek široký perforační otvor vždy 4 zdola ve svislé perforaci známek, byl široký perforační otvor na jednom hřebenu umístěn od základní řady perforačních jehel jako 4-tý a u druhého hřebene jako 18-tý. V důsledku toho u obou použitých hřebenů měly známky široký perforační otvor vždy jako 4 zdola ve svislé perforaci známek. Byly jen PA s neproperforovaným jednou horním a podruhé dolním okrajem PA. Viz článek v uvedeném čísle Syreny. Známka katal. č. 3354 neměla ale na PA vytištěné schéma pozice tiskových sektorů a o to bylo zkoumání provedení perforace složitější. Všech šest tiskových sektorů mělo provedení perforace stejné např.u známky katal. č. Fischer 3956 „Evropa Cept“.Všechny PA této známky mají zcela properforovány všechny 4 okraje (horní, dolní, levý i pravý). Bylo to v důsledku tisku známky jinou firmou než PWPW,S.A., na jiném tiskařském stroji. Známky byly také perforovány na jiném, ke stroji připojeném perforáturu. (Viz Syrena č. 144 str. 20 a 21, publikované PA ze sektorů č. 1 a č. 4). K použití stejné sestavy jehel hřebenové perforace u známky katal. č. Fischer 3370 došlo ale jednou ve směru shora dolů a podruhé zdola nahoru. V důsledku toho je široký perforační otvor u jednoho způsobu perforace jako 4 zdola a u druhého 4 shora ve svislé perforaci známky. (Viz Syrena č. 61 str. 15 a Syrena 62 str. 25 a 26).
Syrena 169
- 39 Další případ nesrovnalosti v provedení perforace je jen u známky katal.č.Fischer 3489, nominál 60gr. Známka je ze 4 známkové série Velikonoce a ostatní 3 známky (50gr., 80gr. a 1,10 zł.) mají perforaci v pořádku. U známky 60 gr. došlo na schéma pozice sektorů k záměně označení černým čtverečkem mezi sektory 2 a 5. Proto sektor č. 2 nemá perforaci provedenou jako sektory 1 a 3, ale jako sektory 4 a 6. Následně sektor 5 nemá perforaci provedenou jako sektory 4 a 6, ale jako sektory 1 a 3. (Viz Syrena č. 84 str. 20 a č. 86 str. 11 a 12. Číslování sektorů tam není provedeno podle toho, jak to označujeme dnes, ale podle tehdejšího číslování. Číslování sektorů uvedených dnes výše je již v souladu podle dnešního systému. Nezbývá než čekat na nález PA známky katal. č. Fischer 4182 ze sektorů 2, 3, 4, 5. Potom budeme snad chytřejší, proč sektory 1 a 6 mají stejně provedenou perforaci. V Polsku tyto sektory kolegové nemají ! Můžete se přesvědčit o tom, že částečná hřebenová perforace začíná vždy s širokými perforačními otvory umístěnými jako 4-té ve svislé nebo vodorovné perforaci známek (podle formátu známky). Výjimkou je jen jiná sestava jehel II hřebenu známky katal. č. Fischer 3354. Snadno se o tom přesvědčíme u novinek známek publikovaných v Syreně podle kvartálů a tištěných ofsetem 6sektorovou tiskovou formou. Neproperforovaný okraj PA je vždy tam, kde za základní řadou perforačních jehel jsou široké perforační otvory jako 4-té. Vpravo je PA ze sektoru č. 1, dole pak PA ze sektoru č. 6. Oba PA mají stejně properforovaný levý i pravý okraj PA. Podle směru postupu hřebenové perforace by měl jeden z nich mít neproperforovaný levý nebo pravý okraj PA !!
Problém, který jsme zde nakousli je zajímavý, ale přesnou odpověď zatím neznáme. Jestliže zjistíme další skutečnosti, budeme Vás o tom informovat ! Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Zásilka z Třince poslaná Doporučeně - Exprés do Frýdku 30. XI. 1939. Třinec obsazený v říjnu 1938 Polskem, byl následně po 1.9.1939 obsazen Německem. Frýdek se ve stej-
Syrena 169
- 40 né době ocitl v Protektorátu Čechy a Morava. R-nálepka Třince je definitivní Trzynietz/(Oberschles.) je německá, definitivní („R“ + rám červený, papír bílý, nápisy a podací číslo černé). Nad R-nálepkou je ručně napsáno „Einschreiben“ (Doporučeně). Exprés nálepka rovněž definitivní, papír růžový, nápis černý. Expediční razítko na německých známkách (12, 30 a 40 fen.) je provizorní, jednořádkové, otištěno 2x. Jeho barva je fialová. Vlevo od známek tužkou datum podání 30.XI. (bez 1939). Vlevo nahoře je příchozí razítko pošty FRÝDEK 2 * Č.S.P.*/e s datem na můstku 1.XII.39-19. Je to původní, československé razítko Typ M 41, Katal. č. 536/1.Bylo s rozlišením: „a“ (1920-1936), „b“ (19201939), „c“ (1920-1933), „d“ (1920-1924), „e“ (1919-1939), „f“ (1923-1939). Razítko Typu M 41 s rozliše- ním „e“ je nejstarší a nejdéle touto poštou používané (z československých, meziválečných razítek). V meziválečném období používala pošta Frýdek 2 ještě razítka Typu M 45 s rozlišením: „a“ (19361939), „c“ (1933-1939), „d“ (1924-1939), „g“ (1931-1939). Není vyloučeno rozlišení „b“, “e“, „f“. Razítko bylo bez Č.S.P. Místo toho mělo tři hvězdičky. Mgr. ing. Karol MICZA
*********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Josef MOROŃ, ing. Ladislav ONDRUŠKA, ing. Emil KARZEłEK, mgr. Janusz MANTERYS, Robert PALKOVIČ, Kazimierz WENGLORZ, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŠKO, Dr. Adrian JUNGA. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku Syreny navrhl Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů ing. Emil KARZEŁEK, ing. Jiří Jan KRÁL a Jaroslav TEREŠKO. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno v den sv. Barborky, patronky horníků, 4. 12. 2008. Zpravodaj je hrazen z prostředků členů Klubu polské známky, sponzorsky na papír a tisk přispěl Polský institut v Praze. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 169 Syreny. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zasloužili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Tisk tohoto čísla provedl ing. Emil KARZEŁEK a patří mu za to uznání a srdečné poděkování. Syrena je i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA. Najdete tam obsah našich zpravodajů, a to ve formátu PDF. Jsou zváni všichni, kdo mají možnost navštívit tyto stránky. ******************************************************************************************* Syrena se tiskne na objednávku před tiskem každého čísla. Dodatečné dotisky později neprovádíme. Zajistěte si u 2vedení klubu v předstihu dostatečnou zálohu, Syreny při dodání platíme předem před rozesláním. Zajistíte si tak včasné dodání zpravodaje ihned po jeho vytištění. *******************************************************************************************
Máte-li přítele, filatelistu, který Syrena 169 sbírá polské známky,
upozorněte jej na náš zpravodaj SYRENA !!!
