- 1 -
S Y R E N A
164
Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
07-14
KARVINÁ
36 let KLUBU 1972÷2008
27 let SYRENA 1981÷2008
Prázdniny
2008
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ Syrena 164KF-07-14 KARVINÁ
- 2 -
Syrena 164
- 3 Zajímavost jedné pohlednice poslané z Lublina do Mödlingu u Vídně z července 1917.
Lístek je psán německy, dosti nečitelným písmem. Je psán 28. VII. 1917. Expediční razítko přes 10 hal. známku „císařská koruna“ je dosti nevýrazné. Je to razítko K.u.k. ETAPPENPOSTAMT LUBLIN s datem na můstku 29. 7. 1917. V dolní části lístku je červené, cenzurní obdélníkové razítko Lublinu s 3-řádkovým textem: K.U.K.MILITÄR-ZENSUR / LUBLIN / ZUR BEFORDERUNG GEEIGNET. Razítko má rozměr 50x19 mm. Reprodukce razítka cenzury je vlevo. O tomto cenzurním razítku se dočteme v publikaci Horsta Thielke „Cenzura civilní pošty v Rakousko - Uhersku 19141918“: razítko je vedeno pod katalogovým číslem 167.LUBLIN, razítko č. 167.2. Razítko je obdélníkové o rozměrech 49x19 mm (my jsme naměřili na originále 50x19 mm). Známé, použité barvy razítka: tmavě fialová, červená, modrá a černo-modro-zelená. Barva razítka na naší zásilce je červená. Známá doba použití je od března 1916 do února 1918. Naše zásilka nahoře je z 29. 7. 1917, což zapadá do údajů uvedených v katalogu. I když toto je jistě zajímavý cenzurní doklad, přední strana poštovního lístku je ještě zajímavější. Má totiž barevnou situační mapu Galizie na styku Pruska, polského Ruska a RakouskoUherska. Viz reprodukce na str.2. Pro mnohé naše čtenáře bude průběh hranice mezi těmito třemi tehdejšími státy zajímavý. Polské Rusko je zeleno-černé, Prusko tmavě-růžové a Rakousko-Uhersko světle-růžové. Navíc jsou na mapce vyznačeny pevnosti (například Kraków a Lvów na rakouské straně a Brest-Litevský, Łuck, Rowno a Dubno na straně ruské). Jsou tam vyznačeny i železniční trati. Překvapuje, že železniční síť byla už v té době až tak hustá. Byl to
Syrena 164
- 4 v té době nejmodernější prvek spojení strategického významu. Na mapě je navíc ručně černou čarou vyznačena čára. Má asi znázorňovat zabraná a obsazená ruská území Rakouskem. Čára se táhne z Krakova přes Radom, Lublin až k Chołmu. Poláci tato bývalá ruská území obsazená Rakouskem nazývali Kongresovkou. Psali jsme o nich v souvislosti s tvorbou rakouských etapních poštovních úřadů a okresních razítek Kongresovky. Mnohé naše čtenáře možná překvapí, že Rusku tehdy patřila typická polská města jako Płock, Kalisz, Lódź, Częstochowa, Kielce, Radom, Lublin, Sandomierz a dokonce i samotná Warszawa. Rakousku zase Kraków, Tarnów, Przemyśl, Lwów, Tarnopol a jiná. Prusku Opole, Raciborz, Rybnik. Styk tří tehdejších států byl v okolí Sosnowce (ruský) a Mysłowic (rakouské). Opava, Moravská Ostrava a Bohumín byly tehdy na hranici rakousko-pruské. Škoda, že na lístku není údaj, ke kterému časovému období se tato ručně upravená mapka vztahuje. Za ukázku, kterou nám pro Syrenu zapůjčil Dr. Adrian JUNGA, mu srdečně děkujeme ! **************************************************************************** Ještě k zásilce s dvouřádkovým razítkem „Kontrolní stanice / Louky“ (nebo Lonky?) a k vlakové poště 441 Bohumín-Jablunkov. V Syreně č.161 na str.34 jsme publikovali pohlednici z Louk s dvouřádkovým razítkem „Kontrolní stanice / Louky“ (nebo Lonky?). Zásilka byla z 9.10.1919. Kolega ŠRUBAŘ se domníval, že je to razítko s textem „Poštovní stanice / Louky“. Opravdu tomu tak není! Není to „poštovní“, ale „kontrolní stanice“, i když je razítko špatně čitelné má zřetelný text ..“trolní stanice“. Snad některý další nález tohoto razítka, které bude mít kvalitnější otisk, to rozřeší. I daleko chytřejší hlavy než jsou naše se k razítku vyslovily v tom smyslu, že razítko neznají. Nemělo by to být razítko pošty, ale asi nějaká určitá forma „útvarového razítka“. Na zásilce je totiž adresa odesilatele, i když znovu špatně čitelná, ale zřetelná: „F.S.čs.pěší pluk 81/1 / III.polní setnina, polní pošta č.35“. Louky po rozpadu Rakousko-Uherska v r. 1918 podle dohody připadly Polsku. Po okupaci části Těšínského Slezska československým vojskem ve dnech 23 ÷ 27. 1. 1919 byla některá zabraná dříve polská území znovu vrácená Polsku, a to v období od 25. 2. 1919 do 10. 8. 1920. Pod československou správou zůstalo 15 pošt, zbylých 12 jich bylo opět vráceno Polsku. Mezi těmi, které zůstaly pod československou správou byly i Louky. Na nové, předběžné hraniční čáře byly po událostech z konce ledna 1919 po obou stranách rozmístěny i vojenské jednotky. Proto ten čs.pěší pluk 81/1, III.polní setnina a polní pošta č.35. Domníváme se, že výše uvedené razítko nebylo poštovním, ale mělo spíše charakter a vztah k razítku útvarovému, byť to v jeho textu není přímo uvedeno. Zásilka má charakter polního lístku vzhledem k adrese odesilatele i vzhledem k tomu, že zásilka není vyplacena známkami. Jak se k problematice vyjádřil i kolega Šrubař, uvedená polní pošta č. 35 fungovala od 7. 7. 1919 do 9. 11. 1919. Patřilo pod ní severní Slovensko, Opava, Moravská Ostrava a Těšínsko. Protože Loukami projížděla vlaková pošta č. 441 na trase Jablunkov-Bohumín a zpět, je zásilka s otiskem tohoto razítka jako expedičního a putovala dále přes Bohumín do Prahy na uvedenou adresu. Datum 9. 10. 1919 na razítku odpovídá i informaci o polní poště č. 35. K této problematice se vztahuje i dnešní pohlednice reprodukovaná na následující straně. Pohlednici nám pohotově zapůjčil kolega ing. Milan CHMEL z Frýdku-Místku. Pohlednice je opět od vojáka z Louk Odesilatelem je Jan Vrážel, Slovácká brigáda, 3/III.prapor, Louky u Těšína. Lístek je poslán na slečnu Jiřinu Pitříkovou do Bruzovic, pošta Frýdek. V pravém horním rohu je lístek označen ručně napsaným textem: „Vojenská pošta“. Proto zásilka není opět frankována známkami. Lístek má otisk dvouřádkového, útvarového razítka: „III.polní prapor slovácká brigáda / 3.setnina“. Otisk razítka je fialový a razítko má rozměry 66x10 mm. V místě pro nalepení známky je otisk „znárodněného razítka“ pošty FRÝDEK 1/c (s vylomeným, původním, německým textem). Razítko je podle Monografie typu M 10z. V používání takto upravené bylo v letech 1919-1920 (Monografie Díl 16/I, strana 159). Katalogové číslo
Syrena 164
- 5 razítka je 535/3a. Toto razítko má asi charakter „průchozího“ ne expedičního. Na zásilku bylo otištěno asi až na cestě do Bruzovic, a to ve Frýdku. Pošta ve Frýdku na zásilku otiskla své razítko, protože lístek mimo razítka útvarového nemá žáden otisk razítka expedičního (z Louk). K otisku razítka pošty Frýdek 1 došlo asi až před postoupením zásilky na další cestu z Frýdku do Bruzovic.
Jak jsme již výše uvedli, Louky připadly Československu až po okupaci části Polska ve dnech 23.-27.1.1919. Po stažení československých vojsk z dalších území, která byla vrácena zpět Polsku po 25.2.1919, byla v Loukách pochopitelně rozmístěna i vojenská jednotka. Louky i dnes dělí od polského území jen hraniční řeka Olza, když tam Košicko-Bohumínská trať vede těsně podél hranice. Z Louk je tedy do Polska co by kamenem dohodil právě přes řeku Olzu. Bůh ví proč se dnes tato řeka nazývá Olše, když za 1.republiky i ještě dlouho po II.světové válce to vždy byla i v českém názvu jen OLZA. A najednou je z ní Olše?? Po stránce jazykové nemají názvy Olše a Olza nic společného. Název Olše byl asi výplod nějakého chorého mozku. U nás se Bohužel používá dodnes. *************************************************************************** Vlaková pošta č. 441. Jak jsme již psali v článku v Syreně č. 161 na str. 34, tam publikovanou zásilku adresovanou do Prahy dopravila do Bohumína vlaková pošta JABLUNKAU-ODERBERG 441. Pošta projížděla Loukami a vlak měl v Loukách i zastávku. Dodnes tam stojí osobní vlaky. Jelikož kolem vlakové pošty 441 je několik nejasností a nepřesností, vracíme se k ní dnes ještě jednou znovu. Vlaková pošta JABLUNKAU-ODERBERG a ODERBERG-JABLUNKAU 441 byla v provozu podle Monografie čs.známek Díl 14 na str. 485 od 1. 2. 1898 (nebo 30. 1. 1898). Razítko této vlakové pošty vede Monografie pod katalogovým číslem 3518. Jinak jsou údaje v Monografii o této vlakové poště velice strohé. Po téže trati a od stejného data jezdila i vlaková pošta č. 442. Monografie čs.známek Díl 16/II na straně 342 pod katalogovým číslem 176 vede vlakovou poštu 441 v obou směrech, a to v časovém období 1918 ÷ 1919. Stejně tak i vlakovou poštu č. 442. Ostatně tento díl Monografie se věnuje jen časovému období 1918 ÷ 1920.
Syrena 164
- 6 Po roce 1919-1920 na stejné trati provozovala vlakovou poštu vlaková pošta č. 771 (katalogové číslo 386 ( viz Monografie čs.známek Díl 17 str. 496). Trasa z Bohumína byla prodloužena z Jablunkova až do Žiliny. Oficielní název této vlakové pošty č. 771 byl BOHUMÍNŽILINA. (v provozu 1919 ÷ 1926). V období 1926 ÷ 1931 to byla opět zkrácená trasa BOHUMÍN - NÁVSÍ JABLUNKOV a od r. 1937 do 1938 znovu BOHUMÍN - ŽILINA. Číslo vlakové pošty v obou směrech bylo stejné 771. Na stejné trati BOHUMÍN-ŽILINA v období 1919 ÷ 1926 jezdila i vlaková pošta č. 772, katalogové číslo 387. V období 1926 ÷ 1932 byla trasa vlakové pošty zkrácena na úsek BOHUMÍN - NÁVSÍ JABLUNKOV. V období 1932 ÷ 1938 to byla zase opět o něco delší trasa BOHUMÍN-MOSTY. Na stejné trase jezdila i vlaková pošta 773, katalogové číslo 388. Trasa této vlakové pošty vedla z Bohumína přes Český Těšín, Návsí Jablunkov, Mosty, Čadcu do Žiliny. Bylo to v období 1919 ÷ 1920. Vlaková pošta č. 774 nebyla obsazena. Konečně na trati Bohumín-Fiľakovo vedla vlaková pošta č. 775 v určitém úseku po stejné trase, katalogové číslo 389. Provozována byla v období 1929 ÷ 1938. Tolik k problematice píší Monografie čs. známek. Další literaturou, která se vlakovou poštou 441 a 442 zabývá je práce mgr. Janusze Manteryse „Pošta na Těšínském Slezsku do r. 1918, poštovní razítka a cenzury“. U vlakové pošty č. 441 ODERBERG - JABLUNKAU práce uvádí zahájení provozu od 1. 2. 1898. Pošta používala dvě různá razítka. Pro směr ODERBERG - JABLUNKAU 441 jednokruhové razítko o průměru 28 mm s datem a číslem vlakové pošty uprostřed kruhu. Zde uvádí kolega Manterys dobu používání razítka od 17. 4. 1907 do r. 1919 s tím, že i po r. 1918 bylo razítko používáno československou i polskou poštou. Viz dole razítko č. 1.
Pro směr JABLUNKAU - ODERBERG 441 to bylo razítko podobné, jednokruhové s datem a číslem vlakové pošty zase uprostřed, ale razítko bylo o něco většího průměru. Bylo to 30 mm. Dobu použití uvádí zde kolega Manterys od 16. 6. 1912 do 1. 8. 1920 s tím, že opět i po r.1918 bylo používáno československou i polskou poštou. Viz nahoře razítko č. 2. Reprodukce nahoře jsou použity z práce mgr.Manteryse. Jsou to razítka překreslená, používáme pro lepší orientaci. V Syreně č. 161 na str. 34 na zásilce je razítko vlakové pošty pro směr JABLUNKAUODERBERG 441 s datem 9. 10. 1919. Průměr razítka na zásilce byl 30 mm. V Syreně č. 161 uváděné doby použití razítek jsou převzaty z práce mgr. Manteryse. Data tam uvedená nejsou ale skutečnými daty použití razítek. Jsou to ale jistě pouze známá data použití razítek, která měl k dispozici mgr. Manterys. Máme zde další důkaz toho, že tomu tak opravdu je.
Syrena 164
- 7 -
1) Zásilka s razítkem vlakové pošty JABLUNKAU-ODERBERG 441 s datem 9. 6. 1903. Zásilka je poslána soukromou stavební firmou z Těšína do Karviné (dnes městská část Karviná-Doly). Na zásilce je otisk roštového razítka KARWIN s datem 9. 6. 03. Razítko je typu F3. V používání bylo od r. 1901 (katalogové číslo 970/3, Monografie Díl 13 str. 351). Zásilka byla úřadem v Karviné založena jako vyřízená s datem 12.JUN 1903 pod číslem 5302 (viz otisk razítka úřadu na pravém okraji zásilky přes adresu a dokonce i přes vylepenou známku). Razítko vlakové pošty je na zásilce hezky zřetelně otištěno. Co je zajímavé, že v originále nemá 30, ale jen 29 mm. Druhá strana zásilky je vyplněna a psaná v Těšíně 9. 6. 1903 a jedná se o oznámení odeslané zásilky cementu firmou. 2) Zásilka s razítkem vlakové pošty pro opačný směr ODERBERG-JABLUNKAU 441 s datem 12. 2. 06.Průměr razítka je 28 mm. Je to průměr skutečně menší než u razítka pro opačný směr. Zásilka je poslána do Fryštátu (dnes městská část Karviná-Fryštát). Na levé straně zásilky podél okraje je opět otisk evidenčního razítka úřadu ve Fryštátě s evidenčním číslem 488 a datem vyřízení 14 FEB.1906. Na zásilce je otisk příchozího razítka pošty ve Fryštátě. Je to jednokruhové, německo-polské razítko FREISTADT IN SCHLESIEN / FRYSZTAT. Razítko je typu G 108 a v používání bylo od r.1896 (viz Monografie čs.známek Díl 13, katalogové číslo 560/5, str.241). Zásilka je psaná ve Stonavě 11. 2. 1906. Adresována je do Fryštátu. Viz reprodukce zásilky na následující straně. Za obě zásilky s hezkými otisky obou razítek vlakové pošty č. 441 děkujeme kolegovi ing. Milanovi CHMELOVI z Frýdku-Místku. Ukázky obou zásilek vlakové pošty 441 s razítky v obou směrech dokazují následující: -Razítka nemají stejný průměr. Mgr. Manterys uvádí jedno o průměru 28 a druhé 30 mm. My jsme naměřili jedno 28 a druhé 29 mm. Přesto platí, že razítka nemají stejný průměr.Viz překreslené reprodukce razítek na str. 6. -Doba použití razítek uváděná mgr.Manterysem není skutečnou dobou používání razítek pokud se jedná o zahájení provozu. Uvedená data jsou jen autorovi práce známými daty nejstaršího použití. V tomto smyslu si opravte i námi převzatá data o použití razítek uvedená v Syreně č. 161 na str. 34. Převzali jsme je od mgr. Manteryse a omlouváme se za nepřesnost.
Syrena 164
- 8 Udivuje nás ale to, že mgr. Manterys ve své práci v úvodu vlakové pošty č. 441 uvádí skutečné datum zahájení provozu vlakové pošty č. 441 jako 1. 2. 1898 a na druhé straně dobu použití u jednoho razítka uvádí od 17. 4. 1907 a u druhého od 16. 6. 1912 !!
Zásilka s razítkem vlakové pošty 441 ODERBERG-JABLUNKAU s datem 12.2.06 poslaná do Fryštátu. Pro Syrenu podle materiálu ing. Milana CHMELA připravil ing. Jiří Jan KRÁL **************************************************************************** Rakouská razítka pošty FRYŠTÁT do roku 1918 (pokračování ze Syreny č. 163). Máme doklady o tom, že v letech 1847 ÷ 1880 bylo na recepisech z Fryštátu otiskováno jednořádkové razítko Fryštátu, a to Typu A1 nebo A3. Tato razítka byla bez dovětku Schlesien. Razítka Typu A1 mají v názvu jen FREISTADT, jen velká písmena a jsou kolmá. Razítka Typu A3 mají v názvu jen FREYSTADT, opět jen velká písmena, ale se sklonem doprava. Jsou to tedy podobná razítka o jednom slově, jak jsme o nich již například nedávno psali u pošty Těšín. Tato razítka nejsou v Literatuře č. 1 (Monografie čs. známek Díl 13, dále jen Lit. 1.), ale ani v literatuře č. 2 (práce mgr. Manteryse o razítkách Těšínského Slezska, dále jen Lit. 2.) vůbec uváděna !! PROČ ?? Z razítek Typu A1, která máme k dispozici jsme vybrali toto razítko na recepisu s datem 12.8.1862 (nebo je to 1863?). Otisky těchto razítek známe jen v černé barvě. Razítko má rozměr 33x4 mm, FREISTADT, jen velká, tiskací, kolmá písmena. V levé polovině recepisu pro výpočet poplatku za zásilku je ručně napsáno slovo „offo“. Je to tedy zásilka úřední, bez poplatků, protože zásilka je poslána na Zemskou komisi do Opavy. Se stejným razítkem máme ještě recepisy s daty: 19/5 1847, 29/1 1863, 28/2 1866, 18/7 1874, 25/7 1874 a 10/6 1880. Doba použití podle našeho dostupného materiálu je tedy minimálně od 19. 5. 1847 do 10. 6. 1880 ! Viz reprodukce zásilky na následující straně nahoře. Souběžně s razítkem Typu A1 bylo používáno i razítko Typu A3 FREYSTADT, velká tiskací písmena se sklonem doprava. Toto razítko má rozměr 24x3 mm (je tedy menší) a otisky jsou nám známy jen v černé barvě. Naše ukázka na následují straně dole je z 27. 7. 1852. Porto je opět bez poplatků, je to také služební zásilka do Opavy. Razítko Typu A3 máme ještě s daty
Syrena 164
- 9 10/2 1853 a 17/4 1862. Podle našich dokladů bylo tedy v použití minimálně od 27. 7. 1852 do 17. 4. 1862. Proč i toto razítko není v Lit. 1., ani v Lit. 2. uváděno je opět záhadou. Že by je oba autoři neměli k dispozici ??!
Recepis s razítkem FREISTADT Typu A1 s datem 12/8 1862 (nebo 1863?). Jedno razítko Typu A1 máme na recepise s otiskem jen 32x4 mm. O milimetr kratší název FREISTADT může být způsoben i různým tlakem na razítko nebo jinou hustotou razítkové barvy? Je to jen na jedné zásilce, ale není vyloučeno, že se může jednat o jiné razítko téhož Typu A1.
Recepis s razítkem FREYSTADT, Typu A3 s datem 27. 7. 1852. Na následující straně nahoře je zadní strana tohoto recepisu. Tisk přední i zadní strany recepisu je jen s německým textem. U recepisů z pozdější doby se již jedná o německo-český nebo německo-polský text.
Syrena 164
- 10 -
Zadní strana recepisu z předcházející strany, jen německý text s razítkem Typu A3 FREYSTADT s datem 27. 7. 1852.
Jako třetí razítko uvedené v Monografii (Lit. 1.) je razítko s katalogovým číslem 560/3. Je to jednokruhové razítko FREISTADT IN SCHLESIEN / FRYŠTAT s datem uprostřed (den/měsíc/rok-poslední dvojčíslí). Lit. 1. uvádí toto razítko jako Typ E 171 s použitím od 22. 8. 1873. Od r. 1874 v černé barvě a od r. 1877 v barvě modré. O tomto razítku jsme již v Syreně několikrát psali. Je to razítko německo-české, kde český název FRYŠTAT je s háčkem nad „Š“, ale
Syrena 164
- 11 bez čárky nad „Á“. Reprodukce je na předcházející straně na zálepce poslané do Bohumína. Razítko je s datem 28.11.1891. Spodní část zálepky je pro úsporu místa pod textem odříznuta. Razítko máme ještě na zásilkách z 1.9.1873, 8.10.1873, 16.1.1875, 15.5.1875, 12.6.1876, 26.6.1877, 10.6.1881, 24.2.1885, 9.7.1887 a 8.11.1899. Razítko s těmito daty je až na dva případy na recepisech, ve dvou případech na zálepce. Razítko má průměr 27 mm a výška písmen je 4 až 4,5 mm.
Nahoře je Expresní zásilka s otisky razítka na zálepce poslané do Těšína, razítka s datem 8. 11. 1899. Máme k dispozici zásilky s tímto razítkem v časovém rozsahu od 1. 9. 1873 do 8. 11. 1899. Údaj o prvním použití razítka z Lit. 1. (22. 8. 1873) je jen o 10 dnů starší, než na dokumentu, který máme my k dispozici. Na reprodukci vlevo na německo-polském podacím lístku je nepatrně pozměněný text ve slově FRYŠTÁT psaném česky. Je zde jak v předchozích případech ve slově česky psané „Š“, ale zároveň nad „Á“ je již čárka. Razítko je stejné, ale místo FRYŠTAT je již FRYŠTÁT !!! Toto razítko má opět průměr 27 mm, ale výška písmen je jen 3,5 až 4 mm. Písmena jsou tedy trochu nižší.
Syrena 164
- 12 Na ukázce na předcházející straně vlevo dole je na tomto razítku datum 9. 7. 1887. Znamená to tedy, že obě verze německo-českého razítka byly na poště používány souběžně. V Lit. 1. (Monografie) toto razítko s nápisem FRYŠTÁT již nenajdeme. Je tam jen verze s FRYŠTAT. Lit. 2. již vede obě verze razítka, a to pod katalogovým číslem vlastním 27/3. a 27/4. Vede je pod vlastním označením jako Typ F8. U razítka typu FRYŠTAT píše o známém použití od 25. 6. 1871 do 14. 7. 1876. My máme toto razítko ještě s použitím 8. 11. 1899 ! U razítka typu FRYŠTÁT uvádí Lit. 2. dobu použití od 17. 3. 1888. My máme tedy toto razítko s dřívějším použitím, a sice od 9. 7. 1887 ! Mgr. Manterys bude muset tedy hodně opravovat!! Dole jsou obě verze razítka překreslená, převzato z Lit. 2. Čtvrtým razítkem Fryštátu podle Lit.1 je jednokruhové razítko jen s německým textem FREISTADT / SCHLESIEN. Razítko má průměr 26 mm.Uprostřed je datum (den/měsíc/rok-posled-ní dvojčíslí). Lit. 1. vede razítko jako Typ E 82 pod katalogovým číslem 560/4 s použitím od 7. 7. 1874. Lit. 2. vede razítko jako katalogové číslo 27/5 a jako Typ F8 s dobou použití od roku 1875 do 22 .5. 1887. Vlevo je opět překreslená forma razítka z Lit. 2. Na reprodukci dole je zásilka s oválným razítkem okresního soudu ve Fryštátě poslaná do Jablunkova. Na zásilce je otisk razítka FREISTADT /SCHLESIEN s datem 25/7/74, tedy 25. 7. 1874. Je to opět jen 18 dnů později než známé použití co uvádí Lit. 1. Zajímavostí této zásilky je otisk razítka pošty KARWIN s datem 27/7/74, tedy 2 dny po odeslání zásilky z Fryštátu. Je to tedy průchozí razítko. Pošta z Fryštátu šla přes Karvinou
(dnes městská část Karviná-Doly). Výseč s razítkem pošty v Karviné je na následující straně. Jedná se o tak zvané „náprstkové razítko“. Lit. 1. je vede pod katalogovým číslem 970/1 jako Typ E 70. Razítko bylo v použití od otevření pošty v Karviné 4. 2. 1869. Lit. 2. vede razítko pod katalogovým číslem 37/1 jako Typ G 6. Razítko mělo průměr 17 mm, bylo jednokruhové s datem uprostřed (den/měsíc/rok-poslední dvojčíslí). Lit. 2. uvádí dobu použití razítka od roku 1869 do 15. 7. 1876. Proč šla pošta z Fryštátu přes Karvinou, je zajímavé. Asi proto, že
Syrena 164
- 13 v Karviné byla vlaková zastávka na železniční trase Košicko - Bohumínské dráhy. Jinak si to nemůžeme vysvětlit. Protože razítko Karviné je na více nám známých zásilkách, které putovaly z Fryštátu směrem na Těšín a Jablunkov (otisky vždy na zadní straně dopisů), může toto být jediným důvodem.
Nahoře je recepis s razítkem FREISTADT / SCHLESIEN s datem 9. 11. 1879. Recepis (podací lístek) již má německo-český text. Jelikož je zásilka soukromá, je v levé polovině dole na podacím lístku již vypočteno poštovné za podání zásilky. Za zásilku to je 10 krejcarů, za zásilku podanou jako „R“ je to dalších 10 krejcarů, celkem 20 krejcarů. Razítko máme ještě na jiném recepise (potisk jen v němčině na přední i zadní straně) s datem 7. 1. 1881. Na poště byly tedy současně recepisy s textem jen německým, ale i dvojjazyčné německo-české nebo německo-polské. Pátým razítkem podle Lit. 1. (Monografie) je razítko dvoukruhové, německo-polské FREISTADT IN SCHLESIEN / FRYSZTAT.Razítko má katalogové číslo 560/5 a je Typu G 108. V používání bylo od 21. 1. 1896. Lit. 2. je vede pod katalogovým číslem 27/7 a rozlišuje toto razítko ve dvou variantách, které se liší průměrem razítka. Reprodukce překreslených razítek je vlevo. Razítko katalogové číslo 27/7.1. má průměr 27 mm, dobu používání uvádí Lit. 2. od r. 1896 do 16. 3. 1915. Druhá varianta, razítko katalogové číslo 27/7.2. má průměr 29 mm, dobu používání uvádí Lit. 2. od 16. 8. 1907 do 27. 2. 1915. Jedno razítko je tedy větší a druhé menší ! Lit. 1. tyto dvě varianty razítka nerozlišuje a vede je jako jeden typ razítka! Razítko menšího průměru můžeme doložit na korespondenčním lístku poslaném firmou Sam.Blumenthal z Fryštátu do Karviné 8. 3. 1906. Na lístku je otisk příchozího razítka v Karviné (roštové razítko) s datem následujícího dne. Reprodukce na str.14.
Syrena 164
- 14 -
Korespondenční lístek s expedičním razítkem FREISTADT IN SCHLESIEN / FRYSZTAT, průměr 27 mm, datum 8/3 1906. Příchozí razítko (roštové) z pošty KARWINA s datem 9. 3. 1906. Tato varianta razítka o průměru 27 mm se podle našich poznatků vyskytuje méně častěji, než varianta druhá.
Druhá varianta německo-polského razítka o průměru 29 mm na pohlednici poslané z WEKELSDORFU (Teplice, okres Broumov) do Fryštátu. Expediční razítko je roštové, Typu F 6. Na poště bylo v použití od r. 1900. Datum expedice je 17.8.01. Pod názvem je římská „IX“ (Monografie čs.známek Díl 14, katalogové číslo 1200/5, str. 263). Ve Fryštátě byla zásilka následující den. Svědčí o tom příchozí, německo-polské razítko s datem 18.8.01. Na následující straně je otisk stejného razítka na podacím lístku, text německo-polský.
Syrena 164
- 15 Razítko má datum 19.8.01., tedy den po datu razítka na zásilce z předcházející strany. Dokumentujeme tím skutečnost, že v Lit. 2. je údaj o tom, že razítko bylo v použití až od 16. 8. 1907, což hned na dvou příkladech dokazujeme, že není pravdou. Psali jsme o tom, že recepisy měly text jen německý a později německo-český nebo německo-polský. Dole reprodukujeme jednu kuriozitu. Je to recepis vypsaný celý ručně, pochopitelně německy s datem 17. Mertz (březen) 1881. Údaj je nad podpisem Jadwigy Muszek, vdovy po horníku. Ta vlastnoručním podpisem stvrzuje, že zásilku 17. března 1881 v pořádku obdržela. Recepis je z pošty v Karviné.
Ručně napsaný recepis je na papíru pískové barvy, formátu 165x115 mm. Na zadní straně recepisu je torzo náprstkového razítka KARWIN, datum je nečitelné, průměr razítka je 17 mm.
Syrena 164
- 16 Je to razítko Typu E 70, katalogové číslo 970/1. Viz Monografie čs. známek Díl 13 str. 350. Ručně psaný recepis na předcházející straně je vlastně vratným recepisem, čili potvrzením o obdržení zásilky. Razítko z pošty Fryštát, které v Monografii nenajdete je služební razítko pošty (viz reprodukce vlevo). Jeho text je německo-polský, 5-řádkový : K.K. POST-u. TELEGRAFENAMT / FREISTADT /IN SCHLESIEN/ C.K.URZĄD POCZTOWY i TELEGRAFICZNY /FRYSZTAT. Razítko vede Lit. 2. pod katalogovým číslem 27/6. Razítko bylo požíváno na služebních dokladech, otisk na některém originálním dokladu Bohužel nemáme, jen překreslenou podobu z Lit. 2. Dobu používání označuje Lit. 2. otazníkem. Najde se toto razítko u někoho na služebním dokladu ? Pro Syrenu za pomoci materiálu především kolegy Josefa MORONĚ a dále kolegů Dr. Adriána JUNGA a mgr. ing. Karola MICZE připravil ing. Jiří Jan KRÁL Za pomoc materiálem výše uvedeným kolegům srdečně děkuji. Dokončení článku bude v příštím, 165 čísle Syreny. **************************************************************************** Polské dopisnice s natištěnou známkou vydané ve IV. čtvrtletí 2007. Ve IV. čtvrtletí 2007 vydali v POLSKU jen 4 dopisnice. V novinkové službě byly za 5,40 zł. Jejich katalogová čísla jsou Cp 1442 ÷ Cp 1445. Společné znaky vydaných dopisnic: Tisk byl proveden vícebarevným ofsetem CHiP-DW. Kartón dopisnic je bílý, křídovaný. Formát dopisnice je ± 148x105 mm. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ je v barvě červené, délka adresních linek je 80, 80 a 45 mm. Za natištěnou známkou je natištěnými body naznačena perforace známky. Uvnitř natištěných perforačních otvorů je shora dolů mikronápis: POCZTA POLSKA 07 (první ochranný prvek proti padělání). Natištěné body perforace se nacházejí na fluorescenčním podkladu-pásku o rozměrech 3x30 mm (druhý ochranný prvek proti padělání). Uprostřed každé dopisnice je černá, tlustá, dělící čára (1,5x50 mm) rozdělující dopisnici na adresní a propagační část. Cp 1442 : „150. výročí zprovoznění železničně - silničního mostu ve Tczewie“, datum vydání 12. 10. 2007. Na natištěné známce jsou mostní věže. Vlevo je pak pohled na výplně oblouků mostu. Dole v levé polo-vině dopisnice je 3-řádkový nápis: „150.“ (bíle) „rocznica / oddania do użytku mostu / kolejowo-drogo-wego w Tczewie“. Z levé strany silné, černé, dělící čáry je signatura nákladu: „Kartka Pocztowa / Pocz-ta Polska / IX 2007 / nakład 60.000 / proj.J.Górska“. Cp 1443 ÷ 1445 : “Polští návrháři poštovních známek“, datum vydání 31. 10. 2007. Jedná se o sérii tří dopisnic. 1)Ryszard Kleczewski (1888-1966), 2)Jerzy Desselberger, 3)Ryszard Dudzicki. Na natištěných známkách jsou portréty návrhářů. Podél levých okrajů dopisnic je svisle umístěn nápis: „Polscy projektanci znaczków pocztowych“. V levých, dolních rozích dopisnic je umístěna signatura nákladu: „Kartka Pocztowa, Polska Poczta, X 2007, nakład 50.000, proj.J.Skakun“-dopisnice s R.Kleczewskim a R.Dudzickim. J.Skakun navrhl tyto obě dopisnice. Dopisnici třetí navrhl J.Gustaw a její signatura nákladu je v podobě: „POCZTA POL-SKA ⋅ X 2007 ⋅ NAKŁAD 50000 ⋅ PROJ.J.GUSTAW“. Jméno příslušného projektanta zobrazeného na dopisnici je: vlevo nahoře (R.Kleczewski a R.Dudzicki) nebo uprostřed levé poloviny dopisnice (J.Desselberger). Na dopisnici J.Desselberger není nápis „KARTKA POCZTOWA“ součástí signatury nákladu, ale je jako pokračování silné, černé, svislé, dělící čáry. Nápis je umístěn stejně jako dělící čára svisle. V levých polovinách dopisnic u každého návrháře jsou ukázky některých jeho zajímavých návrhů polských známek. Tentokrát nevíme u série dopisnic, která má konkrétní katalogové číslo. Dopisnice jsou vedeny společně jako Cp 1443 - Cp 1445 bez rozlišení toho, které katalogové číslo každé jedné patří. Proto je možné, že na následující straně jsme se v katalogových číslech „netrefili“, čísla byla dopisnicím přidělena náhodně.
Syrena 164
- 17 Cp 1442:
Jerzy Desselberger:
Ryszard Kleczewski:
Ryszard Dudzicki:
****************************************************************************
Syrena 164
- 18 Důležité upozornění : Na internetových stránkách na adrese www.phila.pl je v současné době publikována Specializovaná příručka polských poštovních známek 1944 - 1999 („Podręcznik specjalizowany polskich znaczków pocztowych 1944 – 1999“). Je to nová Monografie polských známek. O vydání příručky jsme již dříve informovali. Příručka má 950 stran. K návštěvě internetových stránek Vás zvou autoři příručky. **************************************************************************** Nové polské známky vydané ve IV. čtvrtletí 2007. Ve IV. čtvrtletí 2007 vydali v Polsku celkem 12 známek v nominální hodnotě 25 zł. Původně plánovaná známka pro soukromé přítisky (katal. č. 4150p) ve IV. čtvrtletí vydána nebyla a nebyla proto dodána ani do novinkové služby. Razítkované známky byly v novinkové službě za 15 zł., FDC (12 kusů) za 30,55 zł. Vydané známky mají katalogová čísla 4182 ÷ 4193. Katal. č. 4182 „100. let divadla v Katowicích“, nominál 1,35 zł., datum vydání 5. 10. 2007.
PA známky č. 4182 ze sektoru č. 6 se zcela properforovaným levým i pravým okrajem PA.
Syrena 164
- 19 -
Tisk vícebarevným ofsetem PWPW, SA. Tisková forma byla 6-sektorová, sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 20 kusů známek (4x5). Nad 2. ÷ 3. známkovým polem PA je název emise 100-LECIE TEATRU W KATOWICACH. Před 17. známkovým polem PA je označení pozice tiskového sektoru na tiskovém archu. Za 20. známkovým polem PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Sektory 1, 2 a 3 mají neproperforovaný pravý okraj PA a zcela properforovaný levý okraj PA. Sektory 4, 5 a 6 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA (viz reprodukce sektoru č. 6 na str.18). Sektor 1, 2 nebo 3 jsme Bohužel neměli k dispozici. Perforace tedy vzhledem k poloze známky postupovala zprava doleva. Široký perforační otvor je 4. zleva ve vodorovné perforaci známek. Do horního a dolního okraje PA nezasahují žádné perforační otvory. Perforace ZHř. 11¼ : 11½. Formát známek 39,5 x 31,25 mm. Papír bílý, fluorescenční. Náklad známky je 500.000 kusů, to je 25.000 kusů PA. Ke dni vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příležitostným razítkem pošty KATOWICE 1 (viz reprodukce nahoře). Známku, FDC a příležitostné razítko navrhla M. Dziekańska. Nerazítkovaná známka byla v novinkové službě za 1,35 zł., razítkovaná za 81gr. a FDC (1 kus) za 1,95 zł. Katal. č. 4183: „Světový den pošty“, nominální hodnota 1,35 zł., datum vydání 9.10.2007. Známka byla vytištěna vícebarevným ofsetem PWPW, SA. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla 6-sektorová, sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 20 kusů známek (4x5). Nad 2. ÷ 3. známkovým polem PA je název emise: ŚWIATOWY DZIEŃ POCZTY. Před 17. známkovým polem PA je označení pozice tiskového sektoru na tiskovém archu, za 20. známkovým polem PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Široký perforační otvor je
Syrena 164
- 20 -
Katal. č. 4183, nahoře PA ze sektoru č. 3 a dole fragmenty PA ze sektoru č. 6.
Syrena 164
- 21 -
4. zleva ve vodorovné perforaci známek. Perforace ZHř.11 ¼:11 ½. Formát známek 39,5 x 31,25 mm. Sektory 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. Sektory 4, 5 a 6 mají zcela properforovaný pravý okraj PA a neproperforovaný levý okraj PA. Perforace tedy postupovala vzhledem k poloze známky zleva doprava (opačně jak u známky kat. č. 4182). Viz reprodukce na str. 20. Do horního a dolního okraje PA nezasahují žádné perforační otvory. Náklad je 500.000 kusů známek, to je 25.000 kusů PA. Ke dni vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příležitostným razítkem pošty WARSZAWA 1. Známku, FDC a příležitostné razítko navrhla M. Dziekańska. Nerazítkovaná známka byla v novinkové službě za 1,35 zł., razítkovaná za 81gr. a FDC (1 kus) za 1,95 zł. Polská Filatelie označila známku za jednu z nejškaredějších ! Katal. č. 4184 ÷ 4188: „Hlavní města zemí Evropské unie“, datum vydání 24. 10. 2007. Nominální hodnoty známek: 2 x 1,35 zł., 2 x 3,00 zł. a 1x 3,55 zł.
Syrena 164
- 22 -
Syrena 164
- 23 -
Katal. č. 4184 Lubljana, nominál 1,35 zł., Katal. č. 4185 Ryga, nominál 1,35 zł., Katal. č. 4186 Madryd, nominál 3,00 zł., Katal. č. 4187 Luxemburg, nominál 3,00 zł., Katal. č. 4188 Londýn, nominál 3,55 zł. Známky byly tištěny vícebarevným ofsetem PWPW, SA. Papír bílý, fluorescenční. Formát známek 39,5 x 31,25 mm. Tisková forma byla 6-sektorová. Sektor, po rozřezání přepážkový arch obsahoval 20 kusů známek (4x5). Nad 2.÷3. známkovým polem PA je název emise: STOLICE PAŃSTW UNII EUROPEJSKIEJ. Před 17. známkovým polem PA je označení pozice tiskového sektoru na tiskovém archu, za 20. známkovým polem PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. PA ze sektorů 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. PA ze sektorů 4,5 a 6 mají zcela properforovaný pravý okraj PA a neproperforovaný levý okraj
Syrena 164
- 24 -
Syrena 164
- 25 PA. Perforace tedy vzhledem k poloze známek postupovala zleva doprava. Do horního a dolního okraje PA nezasahují žádné perforační otvory. Perforace ZHř. 11¼ : 11½. Široký perforační otvor je 4. zleva ve vodorovné perforaci známek. Náklad každé známky je 500.000 kusů, to je 25.000 kusů PA každé známky. Viz reprodukce fragmentu PA ze sektoru č. 1 a celého PA ze sektoru č. 5 na str. 22 této Syreny. Ke dni vydání známek bylo v prodeji 5 kusů FDC s příležitostným razítkem pošty WARSZAWA 1. (Viz reprodukce FDC na str. 24 a 25). Známky, FDC a příležitostné razítko navrhla M. Błażków. Nerazítkovaná série byla v novinkové službě za 12,25 zł., razítkovaná za 7,35 zł. a FDC (5 kusů) za 15,25 zł. Katal. č. 4189 : 25. let činnosti nadace Jana Pavla II“, nominál 1,35 zł., datum vydání 30. 10. 2007. Vícebarevný ofset PWPW, SA. Papír bílý, fluorescenční. Formát známek 39,5 x 51 mm.Název emise je nad 2. známkovým polem PA. Tisková forma byla 6 - sektorová. Sektor, po
FDC známky katal. č. 4189 s příležitostným razítkem pošty WARSZAWA 1. rozřezání přepážkový arch obsahuje 9 kusů známek (3x3). Označení pozice tiskového sektoru je před 7. známkovým polem PA, za 9. známkovým polem PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Sektory 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný horní i dolní okraj PA (viz reprodukce na následující straně, sektor č. 3). Sektory 4, 5 a 6 mají zcela properforovaný horní okraj PA a neproperforovaný dolní okraj PA (viz reprodukce PA ze sektoru č. 4 na str. 27). Do levého a pravého okraje PA nezasahují žádné perforační otvory. Široký perforační otvor je 4. zdola ve
Syrena 164
- 26 -
PA známky č. 4189 ze sektoru č. 3 se zcela properforovaným horním i dolním okrajem PA. svislé perforaci známek. Perforace ZHř. 11¼. Perforace vzhledem k poloze známek postupovala zdola nahoru. Náklad známky je 540.000 kusů, to je 60.000 kusů PA. Ke dni vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příležitostným razítkem pošty WARSZAWA 1 (viz reprodukce FDC na str. 25). Známku, FDC a příležitostné razítko navrhla M. Błażków. Známku
Syrena 164
- 27 -
PA známky č. 4189 ze sektoru č. 4 se zcela properforovaným horním okrajem PA a s neproperforovaným dolním okrajem PA.
navrhla M. Błażków podle portrétu italské malířky Danielli Belloti. Nerazítkovaná známka byla v novinkové službě za 1,35 zł., razítkovaná za 81gr. a FDC (1 kus) za 1,95 zł. Katal. č. 4190 : „Tvorba Jerzego Dudy Gracza“, nominál 1,35 zł., datum tisku 5. 11. 2007. Vícebarevný ofset PWPW, SA. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla 4-sektorová,
Syrena 164
- 28 -
sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 18 kusů známek (6x3). Na horním okraji PA nad známkovým polem 2. ÷ 3. je název emise: TWÓRCZOŚĆ JERZEGO DUDY GRACZA. Před 13. známkovým polem PA je označení pozice tiskového se-ktoru na tiskovém archu. Za 18. známkovým polem PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. PA ze sektorů č. 1 a 2 mají zcela properforovaný horní i dolní okraj PA. PA ze sektorů č. 3 a 4 mají zcela properforovaný horní okraj PA a neproperforovaný dolní okraj PA. Nahoře je celý PA ze sektoru 2 a fragmenty PA ze sektoru 3. Perforace
Syrena 164
- 29 -
vzhledem k poloze známky postupovala zdola nahoru. Do levého a pravého okraje PA nezasahují žádné perforační otvory. Široký perforační otvor je 4. zdola ve svislé perforaci známek. Perforace ZHř. 11 : 11¼. Ke dni vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příležitostným razítkem pošty CZĘSTOCHOWA 1. (Viz reprodukce vlevo). Známku, FDC a příležitostné razítko navrhl J. Pietrasz. Náklad známky je 540.000 kusů, to je 30.000 kusů PA. Nerazítkovaná známka byla v novinkové službě za 1,35 zł., razítkovaná za 81gr. a FDC (1 kus) za 1,95 zł. Katal. č. 4191 ÷ 4192 : „Vánoce 2007“, nominální hodnota 1,35 a 2,40 zł., datum vydání 27. 11. 2007. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla jednosektorová, přepážkový arch se rovná tiskovému archu a obsahuje 50 kusů známek (10x5). V rozích PA, před 21. známkovým polem a za 30. známkovým polem PA je černé kolečko s křížkem. Název emise je nad 5.÷6. známkovým polem PA. Podél levého okraje PA jsou barevné testovací stupnice. Na pravém
Pravý dolní roh PA s černým kolečkem s křížkem, s barevnými trojúhelníčky a sedmiciferným číslem PA (B 2427434). Podél pravého okraje PA jsou barevná kolečka v barvách tisku známky.
Syrena 164
- 30 okraji PA svisle podél okraje jsou barevná kolečka v barvách tisku známek (za známkovým polem 10, 20, 40 a 50). Pod 42. známkovým polem PA je barevný obdélníček. Podél dolního okraje PA pod známkovým polem 43. ÷ 47. jsou barevné trojúhelníčky postavené na kratší odvěsnu. Pod zn. polem 48. ÷ 49. je číslo a série PA.
Syrena 164
- 31 -
První známková pole PA obou nominálních hodnot s nápisy před 1. známkovým polem. Barevný nápis CMYKS v barvách tisku známek, každé písmeno jiná barva. V levém rohu PA je mimo černého kolečka s křížkem ještě nápis B.NAR.1,35 zl a B.NAR.3 zl. Zcela vpravo je fragment pravého rohu PA s černým kolečkem s křížkem a s barevnými kolečky podél pravého okraje PA. Ke dni vydání známek byly v prodeji dvě FDC (pro každou známku zvlášť) s příležitostným razítkem pošty WARSZAWA 1. Vlevo je FDC známky nominální hodnoty 1,35 zł. (katal. č. 4191), na následující straně pak známky 3,00 zł. (katal.č.4192). Na reprodukci celého PA na str.30 jsou mezi trojúhelníčky na dolním okraji PA patrné černé body. Jsou to stopy po sešívání celých PA při dodávkách celých archů známek na pošty. Známky, příležitostná razítka a FDC navrhla M. Dąbrowska. Nerazítkovaná série známek byla v novinkové službě za 4,35 zł., razítkovaná série 2,61 zł. a FDC (2 kusy) 5,55 zł. Náklad známek je : nominální hodnota 1,35 zł.
Syrena 164
- 32 23 miliónů kusů a nominální hodnota 3,00 zł. 3 mil. kusů. Vlevo je FDC se známkou nominální hodnoty 3,00 zł. Katal. č. 4193 : „150. výročí narození Josepha Conrada“, nominální hodnota 3,00 zł., datum vydání 3. 12. 2007. Známka byla tištěna rotačním ocelotiskem na fluorescenčním, bílém papíru v tiskárně PWPW, SA. Tisková forma byla 3-sektorová, sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahoval 50 kusů známek (5x10). Podél pravého okraje PA za známkovým polem 20., 25. a 30. je název emise: 150. ROCZNICA URODZIN JOSEPHA CONRADA. Před známkovým polem 11. a 16. jsou dvě barevné silné rysky v barvách tisku známky. Série a číslo PA je na levém okraji PA před známkovým polem 31. a 36. Série je označena velkým písmenem abecedy, číslo PA je 7-ciferné. V levém dolním rohu PA před 46. známkovým polem je datum tisku. Těsně dole před známkou je jednou, dvěma nebo třemi tečkami označen příslušný tiskový sektor třísektorové tiskové formy. Zajímavostí je to, že u sektoru 1 (jedna tečka) jsou v datu tisku ještě další dvě tečky. U sektoru č. 2 (dvě tečky) je v datu tisku ještě jedna tečka. U sektoru č. 3 (tři tečky) jsou v datu tisku také ještě tři tečky. Co mají znamenat tečky v datech tisku nám není známo !! I zde na levém okraji PA ( přes počítadlo PA) nacházíme na reprodukci na následující straně opět stopy po sešíváním celých PA do větších celků (asi po 100 kusů PA) při dodávání na pošty. Na následující straně je reprodukce celého PA známky ze sektoru č. 2. Dole pod PA je fragment nápisu s názvem emise na pravém okraji PA. Ke dni vydání známky byla v prodeji FDC s příležitostným razítkem pošty KRAKÓW 1 (viz reprodukce FDC nahoře). Známku vyryl M. Kopecki. Navrh známky, příležitostného razítka a FDC je od M. Jędrysika. Náklad známky je 500.000 kusů. Horní a dolní okraj PA je zcela properforován, do levého a pravého okraje PA zasahuje jen po jednom perforačním otvoru. Perforace známky je ZHř. 11¼ : 11½. Nerazítkovaná známka byla v novinkové službě za 3,00 zł., razítkovaná za 1,80 zł. a FDC (1 kus) za 1,95 zł.
Syrena 164
- 33 -
Syrena 164
- 34 -
Syrena 164
- 35 Na předcházející straně je vlevo levý okraj PA známky katal. č. 4193 se sérií (B) a číslem PA (0452340). Je to PA ze sektoru č. 2 (dvě tečky). Vpravo nahoře je levý okraj PA se silnými, barevnými ryskami v barvě tisku známky (před 11. a 16. známkovým polem PA). Uprostřed je označení sektoru č. 1 před 46.známkovým polem (jedna tečka) a dole sektoru č. 3 před stejným známkovým polem (tři tečky). Tečky označující tiskový sektor jsou označeny šipkami. Další tečky, o kterých jsme se zmínili a nevíme, co znamenají, jsou v datech tisku před 46. známkovým polem PA (zakroužkováno). Expresní, doporučená zásilka s R-razítkem PERONOVÉ POŠTY Stanisławów z 5. 12. 1938, expediční razítka vlakové pošty ZAŁUCZE - LWÓW č. 33b. Samotné zásilky peronových pošt jsou velice vzácné, co potom zásilka s R-razítkem peronové pošty poslaná exprés a ještě s expedičními razítky vlakové pošty?
Zásilka je poslaná ze Stanisławowa do Lodygowic (u Bielska), a to Doporučeně - Exprés podle expedičních razítek vlakové pošty ZAŁUCZE - LWÓW č. 33b 5. 12. 1938. Zajímavostí je samotné R-razítko peronové pošty ve Stanisławowie. Otisk razítka je v barvě červené, jeho rozměr je 64 x 34 mm. Podací číslo R-zásilky „59“ je vepsáno do razítka ručně. Na zadní straně obálky je příchozí razítko pošty Łodygowice s datem 8. 12. 1938. Platný poštovní tarif v období 1. 1. 1936 ÷ 1. 1. 1939 byl: dopis do 20g, mimomístní poštovní přeprava 25gr., příplatek Doporučeně 30gr. a příplatek Exprés 50gr. Celkem 1,05 zł., což plně odpovídá frankatuře zásilky. Za ukázku děkujeme mgr. ing. KAROLOWI MICZOWI. Škoda že razítka vlakové pošty nejsou trochu čitelněji na zásilku otištěna, pak by to bylo SUPER! **************************************************************************** Razítko poštovny *HRÁDEK* (NÁVSÍ) zásilka ze 14. 12. 1931. Poštovna Hrádek u Jablunkova byla v provozu od 1. 3. 1903 do r. 1938. Definitivně byla uzavřena 31. 5. 1946. Vpú pro poštovnu byla pošta Jablunkov ve Slezsku, od 15. 1. 1925 pošta Jablunkov a od 1. 1. 1930 pošta Návsí. Poštovna používala celkem 5 razítek:
Syrena 164
- 36 1)*GRUDEK (SCHLES.) / GRÓDEK (SZLĄS.)* rozměr 69x15 mm, známý otisk fialový, doba použití od 3. 07 do ???, 2)*Hrádek*(Jablunkov ve Slezsku) rozměr 48x10 mm, známý otisk fialový, doba použití od 3. 1923 do ??. Tovačovský uvádí rozměr 49x10 mm, 3)*HRÁDEK* (JABLUNKOV) rozměr 50x10 mm, známý otisk fialový, doba použití ?? do 7. 1928. Tovačovský uvádí rozměr 50x11 mm, 4)*HRÁDEK* (NÁVSÍ) rozměr 30x9 mm, známý otisk fialový, doba použití od 7. 1930 do 11. 1937 (15 euro).Tovačovský uvádí rozměr 28x8 mm a dobu použití 1930 ÷ 1938, 5)*HRÁDEK u JABLUNKOVA* (NÁVSÍ) / *GRÓDEK* (NAWSIE), rozměr 55x14 mm, známý otisk fialový, doba použití ?? do 1938.Tovačovský uvádí rozměr 56x13 mm. Razítko č. 1 jsme již v Syreně publikovali na blahopřání poslaném z Těšína do Hrádku (Syrena č. 117/str. 2÷3). Razítko bylo na zásilce otištěno jako příchozí. Expedičním razítkem byla pošta Těšín 1/c s datem 29/3/X-XII/07. Na zásilce mělo razítko rozměr 68x14 mm. Literatura 1 vzala údaj o použití razítka č. 1 asi z naší Syreny ??!! Pan Tovačovský (Literatura 2) uvádí, že razítko bylo již v r. 1902, ale podle něj jeho otisk nebyl dosud nalezen.
Naše dnešní ukázka je razítko č. 4 *HRÁDEK* (NÁVSÍ). Expediční pošta (Vpú) - otisk razítka NÁVSÍ/a *Č.S.P.*, datum na můstku 14. XII. 1931. Expediční razítko je typu M 41 a v používání bylo od r. 1920 do r. 1938. Pošta v NÁVSÍ používala ještě razítko typ M 45 s rozlišením „b“ (1929 ÷ 1938). Ve druhé polovině r. 1938 používala pošta česko-polská razítka s rozlišením „a“, „b“, „c“ typu M 50. Razítka M 50 byla v použití od poloviny r. 1938 do polského záboru v říjnu 1938. Naše dnešní zásilka je poslána do Košic. Z pěti razítek poštovny jsme tedy publikovali již razítko č. 1 a č. 4. Zbývají ještě 3 razítka !! Údaje na dnešní naší zásilce souhlasí a zapadají do údajů (liter. 1. Dr. Gebauer + Tekeľ). Za dnešní ukázku děkujeme příteli ing. Milanovi CHMELOVI z Frýdku-Místku. Pan Tovačovský (liter. 2) uvádí razítko č. 2 na dopise, otisk fialový z 10. 3. 1923. Razítko č. 3 na stvrzence, otisk fialový z 27. 11. 1929. Razítko č. 4 s fialovým otiskem uvádí na dopisech
Syrena 164
- 37 ze 7. 8. 1930 a 12. 9. 1931. U razítka č. 5 uvádí, že je známé jen torzo razítka otištěné na doplatní známce bez data, otisk fialový. Liter. 1. Dr. Petr Gebauer a Jozef Tekeľ „České a slovenské poštovny 1900-1958“. Liter. 2. Oldřich Tovačovský „Historie poštoven na Těšínsku“. **************************************************************************** Zásilka se známkou Hradčany 20 hal s přetiskem SO/1920 s expedičním razítkem TRSTENÁ z 27. dubna 1920.
Pohlednice poslaná z TRSTENÉ se známkou Hradčany 20 hal. s přetiskem SO/1920. Zásilka je poslána do Babina, župa Orava. Datum na můstku razítka je 920 APR.27-N12. Tarif za dopisnici byl v období od 15. 3. 1920 do 31. 7. 1920 20 hal., čili po stránce frankatury je zásilka v pořádku. Pošta v Trstené byla v provozu od 13. 9. 1868. Trstená byla na plebiscitním území. Katalogové číslo pošty 1061 TRSZTENA/TRSTENÁ (Orava). Razítko s rozlišením „A“ Typu G 472 bylo v použití od r. 1907. Otisky černé, od r. 1919 také modré. Zásilky se známkami Hradčany s přetiskem SO/1920 nejsou zase až tak četné. Ukázku poslal Dr. Adrian JUNGA a srdečně mu za ni děkujeme a touto cestou jej i zdravíme. **************************************************************************** Ústřižek průvodky se známkou Hradčany 30 hal., přetisk SO/1920 použito v Orlové, okresní razítko XI/133, z 29. IV. 1920, s razítkem dopisních, nádražních schránek ORLOVÁ / Č.S.P. Jeden ústřižek průvodky se 3známkami 20 hal s přetiskem SO / 1920 jsme již publikovali v Syreně č. 128 / str. 20. Bylo to také z Orlové. Naší dnešní ukázkou je ústřižek podacího lístku se známkou 30 hal. s přetiskem SO/1920. Na ústřižku je razítko dopisních nádražních schránek ORLOVÁ/Č.S.P./a s datem 29.IV.20-6 typ RM 14. Na ústřižku je okresní razítko pošty ORLOVÁ XI/133.
Syrena 164
- 38 Avizovaná známka „Kocham Cię“ pro soukromé přítisky (personalizovaná) je na světě !
Původní známku v PA po 20 kusů (5x4) vydali v nové úpravě (8 známek a 8 kupónů) pro soukromé přítisky. Verze nahoře je s přítiskem „450 LAT POCZTY POLSKIEJ“. Náklad 85.
Syrena 164
- 39 tysíc kusů. Verze bez tohoto přítisku určená pro soukromé přítisky je dole a byla vytištěna v nákladu 115. tisíc kusů známek. Celkový náklad je u táto verse (8 známek+8 kupónů) 200.000 kusů známek. Verze v PA po 20 kusů známek bez kupónů vydali 8. 2. 2007 2,800.000 kusů.
Syrena 164
- 40 Zatím verze s 8 známkami a 8 kupóny je v PA s neproperforovaným horním a zcela properforovaným dolním okrajem PA. Není ale vyloučeno, že jsou i PA s properforovanými horním i dolním okrajem PA. Na našich dvou ukázkách postupovala částečná hřebenová perforace vzhledem k poloze známek shora dolů. Jinak známky z PA po 20 kusů a z PA po 8 známek a 8 kupónů jsou identické. ****************************************************************************
Ing. Ladislav Ondruška je navržen na nominaci na Prymusa. Sošku PRYMUS uděluje každoročně v několika kategoriích Svaz Polských filatelistů a jeho Polská filatelistická kapitula. Náš přítel Ladislav oslavil v minulém roce v listopadu své 75. narozeniny. K tomuto jsme mu blahopřáli v Syreně č. 162. Na vyznamenání Svazem Polských filatelistů jsme jej navrhli za jeho celoživotní výstavní a publicistickou činnost v oblasti polské známky. Přítel Ladislav získal na výstavách nejvyšší kategorie za posledních několik let v České republice (dříve i v Československu), v Polsku a jinde na mnoha místech ve světě řadu nejvyšších filatelistických medailí a věcných cen. Znám je i svou rozsáhlou publikační činností o polské známce. Návrh jsme předali počátkem roku 2008 předsedovi Polské filatelistické kapituly. Návrh schvaluje celkem 17 nominačních skupin Polské filatelistické kapituly. Letošní předávání tohoto vyznamenání se má uskutečnit ve Varšavě. O posledním, které se uskutečnilo v Trzebini, jsme Vás na stránkách Syreny informovali. Jsme zvědavi, zda svým návrhem uspějeme. Ocenila by se tak dlouholetá práce přítele Ladislava na úseku polské známky. Jmenovaný by si toto ocenění opravdu zasloužil !!! Držme mu všichni palce !!! **************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Josef MOROŇ, ing. Petr Musiál,CSc., ing. Ladislav ONDRUŠKA, ing. Emil KARZEŁEK, mgr. Janusz MANTERYS, Robert PALKOVIČ, Kazimierz WENGLORZ, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA a Jaroslav TEREŠKO. Novou obálku Syreny navrhl Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů ing. Emil KARZEŁEK, ing. Jiří Jan KRÁL a Jaroslav TEREŠKO. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Tento zpravodaj je určen výhradně pro potřeby členů Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno 3. května 2008. Zpravodaj je hrazen z prostředku členů klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako mimořádné číslo - prázdniny 2008. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa !! Tisk tohoto čísla provedl ing. Emil KARZEŁEK. Kontakt na redakční radu Syreny: e-mail
[email protected] Neznámé e-maily s ohledem na ochranu před zavirováním bez otevření mažeme. Komunikaci v angličtině Bohužel nevedeme ! Proto nám anglicky ani nepište, je to zbytečné ! Syrena se tiskne na objednávku před tiskem každého čísla. Dodatečné dotisky zásadně neprovádíme. Doplňte si včas svoji zálohu na tisk a expedici dalších čísel Syreny. Přispějte i Vy svými poznatky o polské známce ke zpestření našeho Zpravodaje. Třeba i Váš, byť i drobný poznatek či zajímavost z Vaší sbírky, obohatí znalosti všech členů klubu. Syrena je i na internetě, a to na adrese: www.phila.pl pod heslem SYRENA. Najdete tam plný obsah našeho zpravodaje za poslední více jak rok, a to ve formátu PDF. Jste zváni k návštěvě těchto stránek. Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, upozorněte jej na náš zpravodaj SYRENA !
Syrena 164
