Diplomová práce REALIZACE DÍLA, KONTROLA, ZKOUŠKY, PŘEDÁNÍ A SPLNĚNÍ DÍLA. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Katedra obchodního práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra obchodního práva

Diplomová práce REALIZACE DÍLA, KONTROLA, ZKOUŠKY, PŘEDÁNÍ A SPLNĚNÍ DÍLA

Aneta Burešová 2007

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Realizace díla, kontrola, zkoušky, předání a splnění díla zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny“.

Osnova:

1 Úvod……………………………………………………………………………..5 2 Obecná charakteristika smlouvy o dílo……………………………………….....6 2.1 Forma smlouvy……………………………………………………………...6 2.2 Pojem díla…………………………………………………………………...7 2.3. Podstatné části……………………………………………………………...8 2.3.1 Určení smluvních stran…………………………………………….....8 2.3.2 Vymezení předmětu plnění………………………………………......9 2.3.4 Cena díla a platební podmínky ……………………………………...9 2.4. Závěrečné poznámky……………………………………………………...13 3 K pojmům ve výstavbě a pojem stavba………………………………………..15 3.1 Pojem stavby a její členění………………………………………………..15 3.2 Závěrečné poznámky………………………………………………….......16 4 Provedení díla…………………………………………………………………..17 4.1 Závěrečné poznámky……………………………………………………….18 5 Problematika zajišťování subdodávek a dodavatelské systémy………………..20 5.1 K pojmům používaným v dodavatelských systémech……………………..20 5.2 Zajišťování subdodávek pro stavbu………………………………………..22 5.3 Dodavatelské systémy ve výstavbě obvyklé v ČR………………………...26 5.3.1 Dodávka stavby „na klíč“…………………………………………...26 5.3.2 Způsob výstavby „s projektovanými“ vyššími dodávkami…...…….27 5.3.3 Způsob výstavby s „kompletovanými“ vyššími dodávkami…..…….28 5.3.4 „Investorský“ způsob výstavby……………………………………...29 5.4 Závěrečné poznámky………………………………………………………29 6 Kontrola a její úprava ve smlouvě……………………………………………...30 6.1 Průběžná kontrola…………………………………………………………..30 6.2 Technický dozor investora (objednatele)…………………………………..30 6.3 Autorský dozor……………………………………………………………...31 6.4 Kontrola před zakrytím……………………………………………………..32 6.5 Kontrolní dny……………………………………………………………….33 6.6 Stavební deník……………………………………………………………….33 6.7 Závěrečné poznámky……………………………………………………….34 7 Zkoušky………………………………………………………………………….35 3

7.1 Zkoušky stanovené smlouvou………………………………………………36 7.1.1 Komplexní vyzkoušení ……………………………………………….36 7.1.2 Zkušební provoz ………………………………………………….…...38 7.1.3 Garanční zkoušky………………………………………………………40 7.2 Zkoušky stanovené veřejným právem……………………………………….41 7.3 Závěrečné poznámky………………………………………………………...41 8 Splnění závazku provést dílo, předání a převzetí díla…………………………….43 8.1 Způsob splnění závazku……………………………………………………....43 8.2 Místo plnění…………………………………………………………………..44 8.3 Řádné ukončení díla…………………………………………………………..44 8.4 Převzetí díla objednatelem, prodlení s převzetím…………………………….46 8.5 Zápis o předání a převzetí…………………………………………………….46 8.6 Přechod vlastnického práva a nebezpečí škody na věci……………………...47 8.7 Závěrečné poznámky…………………………………………………………48 9 Německá úprava smlouvy o dílo………………………………………………….49 9.1 Smlouva o dodávce díla………………………………………………………52 10 Závěr……………………………………………………………………………..53 11 Summary…………………………………………………………………………56

Seznam použité literatury: Monografie………………………………………………………………………….58 Časopisecká literatura……………………………………………………………….59 Použité judikáty……………………………………………………………………..60

4

1

Úvod

Smlouva o dílo je jedním z nejvíce frekventovaných smluvních typů. Úprava v obchodním zákoníku není dnes tak podrobná jako tomu bylo u dřívějších předpisů. Značná rozmanitost a složitost smluvních vztahů v praxi a mnohdy nezkušenost smluvních stran ale vyžadují důkladnější zpracování. Zaměřím se především na smlouvy o dílo ve výstavbě, protože zde se smlouva o dílo využívá nejčastěji a také smluvní vztahy jsou zde nejvíce komplikované. Mým cílem v této práci je především podat snadno pochopitelný výklad stávající právní úpravy smlouvy o dílo v obchodním zákoníku, a to nikoli všech jejích ustanovení, ale v souladu se zadáním své práce se chci zaměřit na provedení díla, dodavatelské systémy, kontrolu, zkoušky, splnění a předání díla. Aby byla práce celistvější, budu se věnovat také obecné charakteristice a obecným náležitostem smlouvy o dílo. Chtěla bych se také pokusit o srovnání české právní úpravy s úpravou SRN. Budu se snažit o to, aby se tato práce mohla stát pomůckou zvláště pro objednatele, jehož ochrana je ústřední otázkou celé práce. Proto bych ráda podávala v jejím průběhu dílčí návrhy a doporučení pro použití v praxi a taktéž návrhy de lege ferenda. Při psaní práce bych chtěla vycházet zejména z odborné literatury v podobě monografií, časopiseckých článků, komentářů k zákonům, judikatury a z textů zákonů samotných. Ráda bych využila i praktické příručky a své rozhovory s pracovníky stavebního úřadu. Práce bude členěna v souladu se směrnicí děkana č. 1/2006 do kapitol, podkapitol a oddílů. V závěru každé kapitoly budou poznámky s nejdůležitějšími dílčími návrhy. Úvodní kapitolu bych ráda věnovala obecné charakteristice smlouvy o dílo, pojednání o její formě a podstatných částech smlouvy. Na ni bude navazovat kapitola o pojmech ve výstavbě, jejich původu a pojmu stavby. Potom bych se zaměřila na provedení díla a dále také na subdodávky, jejich zajišťování a používané dodavatelské systémy. V následující kapitole bych pojednala o kontrole a jejím zakotvení ve smlouvě. Poté chci podrobněji zmapovat problematiku zkoušek a navázat kapitolou o řádném provedení díla, jeho předání a převzetí.Téměř v závěru provedu komparaci české úpravy a úpravy v SRN. Práce vyústí v závěru, kde se pokusím shrnout dílčí návrhy pro praktické využití i návrhy de lege ferenda. 5

2 Obecná charakteristika smlouvy o dílo

Společně s kupní smlouvou je smlouva o dílo jedním ze dvou základních a velmi frekventovaných smluvních typů. Je upravena v obchodním zákoníku v § 536 až §565. Úpravy obou smluvních typů jsou velmi úzce spjaty a na některých místech úprava smlouvy o dílo odkazuje na obdobné či přiměřené použití úpravy kupní smlouvy. Smlouva o dílo patří mezi relativní obchody – ustanoveními obchodního zákoníku se tedy budou řídit závazkové vztahy mezi podnikateli, pokud je při jejich vzniku zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti (§261 odst.1 obchodního zákoníku). Dále se obchodním zákoníkem budou řídit také závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. Obchodní zákoník v § 262 odst. 1 a 2 také dává stranám možnost sjednat, že jejich závazkový vztah, který by se jinak jeho ustanoveními neřídil, bude pod tuto úpravu spadat. Tato dohoda však vyžaduje písemnou formu. Úprava smlouvy o dílo je kromě základního ustanovení dispozitivní, záleží proto na vůli účastníků, jak si své vzájemné poměry upraví, teprve pokud se nedohodnou jinak, uplatní se zákon. Smlouva o dílo má široké využití, proto je úprava v obchodním zákoníku pouze rámcová, dává tak stranám prostor pro preciznější vymezení konkrétních práv a povinností.

2.1 Forma smlouvy Pro smlouvu o dílo obchodní zákoník nepředepisuje písemnou formu, proto musí být uzavřena písemně jen v případě, že jeden z účastníků projeví vůli uzavřít smlouvu písemně. „Není-li předepsána nebo některým z účastníků požadována ( § 272 odst. 1 obch. zák.) písemná forma smlouvy, není vyloučeno, aby ji účastníci uzavřeli zčásti písemně, zčásti ústně. Pro hodnocení jednání účastníků je rozhodující jejich vůle při uzavírání smlouvy.“ 1V některých případech, zejména u smluv o dílo ve výstavbě, bývá však písemná forma smlouvy pravidlem. Smlouvy o dílo ve výstavbě jsou dosti složité, což vyplývá z dlouhé doby plnění, velkého počtu osob zúčastněných na výstavbě a množství vynakládaných prostředků. Kvůli velkému

1

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.8. 2001, sp. zn 29 Odo 14/2001

6

rozsahu smluvních ujednání bude vhodné uzavřít smlouvu písemně. Strany tím vyloučí případné pochybnosti o rozsahu svých práv a povinností a ulehčí důkazní situaci v případném sporu. Pokud strany chtějí měnit písemnou smlouvu pouze písemně, musí toto ujednání začlenit do smlouvy. V opačném případě by vzhledem ke znění § 272 obchodního zákoníku bylo možné měnit písemně uzavřenou smlouvu i jiným způsobem.2

2.2 Pojem díla Obchodní zákoník v § 536 odst. 1 stanoví, že smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Samotné dílo pak zákon definuje v odstavci druhém a uvádí některé činnosti, které spadají pod režim smlouvy o dílo. Dílem (předmětem smlouvy) je určitá činnost, výsledek této činnosti nazýváme předmět díla. Podle obchodního zákoníku se tedy dílem rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž, údržbu, úpravu, opravu určité věci. Případy zhotovení věci, které spadají pod kupní smlouvu upravuje § 410 odst. 1. Stanoví, že za kupní smlouvu se považuje smlouva o dodání věcí, které mají být teprve vyrobeny, pokud podstatnou část věcí potřebných k výrobě (rozumějme materiál na výrobu) opatří prodávající. Protože nemá toto ustanovení kogentní povahu mohou se strany dohodnout i jinak. Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část závazku strany, která má zboží dodat, spočívá ve vykonání činnosti nebo závazek této strany zahrnuje montáž zboží (§ 420 odst. 2 ObchZ). Pokud je tedy hodnota provedených prací vyšší než hodnota materiálu, jedná se o smlouvu o dílo. Stejně tak, zahrnuje-li předmět plnění montáž. Pojem montáž obchodní zákoník nedefinuje. Dosti obecně však platí negativní vymezení, že montáží není pouhá instalace (tj. vybalení, umístění, popřípadě vyvážení věci) a její zapojení (na elektrickou, vodovodní či jinou síť).3 Rozlišovací kritérium § 410 odst. 1 se však nevztahuje na stavby ani jejich části. Zhotovení stavby (části stavby), montáž, údržba, její oprava nebo úprava jsou dílem vždy, bez ohledu na to, kdo dodal materiál k provedení díla. To je opodstatněno specifickou povahou stavby. Je to věc nemovitá, je sice pravidlem, že převážnou část vstupů k jejímu provedení opatřuje zhotovitel , ale vzhledem k délce a rozsahu 2 3

Marek, K. Smlouva o dílo. Právní rádce, 2005, č. 10, s. 62 Štenglová I. Smlouvy ve výstavbě. 2. vydání. Praha : Prospektum, 1995, s.35

7

zhotovování stavby, potřeby spolupůsobení objednatele vyhovuje lépe právní režim smlouvy o dílo, který upravuje mnohé instituty v kupní smlouvě neupravené. Konečně dílem může být i kterákoli jiná činnost, jejíž výsledek je hmotně zachycen (např. zpracování softwaru na nosiči dat či zhotovení individuálního projektu pro výstavbu). Z povahy věci vyplývá, že na činnosti, které lze podřadit jinému smluvnímu typu se smlouva o dílo nevztahuje, i když mají hmotně zachycený výsledek činnosti a naplňují prvky definice díla (např. kontrolní činnost s písemně vypracovanou zprávou).

2.3 Podstatné části Podstatné části smlouvy o dílo jsou uvedeny v jejím kogentním základním ustanovení, jestliže ve smlouvě chybí, není platně uzavřena. Jsou jimi kromě určení smluvních i vymezení díla či jeho předmětu (činnosti nebo jejího hmotně zachyceného výsledku) a dohoda o ceně nebo způsobu jejího určení. Obchodní zákoník připouští vznik smlouvy o dílo i bez stanovení ceny nebo způsobu jejího určení, pokud z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá vůle uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

2.3.1 Určení smluvních stran První podstatnou částí smlouvy o dílo je určení smluvních stran. Obchodní zákoník o nich hovoří jako o objednateli a zhotoviteli, pokud jsou ale v konkrétní smlouvě strany označeny jako odběratel a dodavatel, nevyvolá to její neplatnost. Velmi důležitá je však přesná identifikace účastníků. Ve shodě s § 13a obchodního zákoníku se uvádí obchodní firma, jméno a příjmení nebo název podnikatele jeho identifikační číslo a sídlo či místo podnikání, podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku uvedou také údaj o tomto zápisu a jeho spisovou značku, podnikatelé, kteří nejsou zapsaní v obchodním rejstříku údaj o zápisu do jiné evidence. Ve výstavbě bývá obvyklé uvádět ještě další údaje, které vzhledem k finanční náročnosti a počtu osob na výstavbě zúčastněných pomáhají k větší právní jistotě. Doporučuje se ve smlouvě uvést údaje o dalších účastnících výstavby, údaje o investorovi či budoucím uživateli, základní řešení dodavatelského systému, kdo je generálním projektantem, generálním dodavatelem stavební a generálním dodavatelem technologické části stavby. Dále pak údaje o statutárních orgánech 8

stran nebo osobách, jež jsou oprávněny jednat ve věcech smlouvy, o osobě vykonávající technický dozor objednatele a osobě stavbyvedoucího, údaj DIČ a jméno osoby, jež vykonává autorský dozor projektanta. U složitějších staveb mohou být ve smlouvě uvedeny i další osoby, např. zástupci pro věci technické (k řešení technických otázek, příp. k předkládání návrhů dodatků smluv vyplývajících z navrhovaných technických změn), vedoucí „najížděcí skupiny“ (pro řízení jednotlivých druhů zkoušek), koordinátor (pověřený koordinací prací subdodavatelů, příp. i jiných dodavatelů dodávajících přímo investorovi). U rozsáhlých staveb je možné u rozsáhlých staveb uvést i osobu oprávněnou k předání a převzetí dokončeného díla a osobu s funkcí odpovědného geodeta.4

2.3.2 Vymezení předmětu plnění Předmět plnění je třeba ve smlouvě přesně specifikovat, protože podle zákona je dílem zhotovení určité věci. Vyhneme se tak pozdějším nedorozuměním a sporům. Předmět plnění nemusí být popsán přímo ve smlouvě, ale může být určen jiným dokumentem, na který smlouva odkazuje (např. projekt stavby). Přitom platí, že čím kvalitnější a podrobnější jsou dokumenty, tím menší jsou kladeny nároky na vymezení díla ve smlouvě. Příkladně pokud strany určí předmět plnění odkazem na realizační projekt stavby (jím rozumíme stupeň projektové dokumentace zpracovaný v takových podrobnostech, aby se podle něj mohla provést stavba nebo objednat výrobky), nemusí již uvádět další technické parametry či požadavky na výkony, protože rozsah a kvalita díla byly dostatečně určeny projektem. 5 Konkrétní smlouva může do předmětu plnění zahrnout i samotné zpracování různých druhů či stupňů dokumentace stavby. V tomto případě je vhodné dohodnout se přesněji spolupůsobení, tj. jaké podklady si strany předají a v jakých termínech, kdo projedná dokumentaci s veřejnoprávními orgány atd.

2.3.3 Cena díla a platební podmínky Jak je uvedeno výše, účastníci smlouvy o dílo musí ve smlouvě sjednat cenu nebo způsob jejího určení, nebo musí z jednání o uzavření smlouvy vyplývat jejich vůle uzavřít smlouvu bez dohody o ceně. Tato třetí možnost zůstává zejména při stavbě 4

Marek. K. K některým otázkám smlouvy o dílo ve výstavbě podle obchodního zákoníku.Právní praxe v podnikání, 1996, č. 7-8, s .24 5

Vrbka, P., Smetana, J. Smlouvy ve výstavbě. Brno: RTS,s. 3

9

rozsáhlých investičních celků možností zcela hypotetickou. Těžko si lze totiž představit, že by strany vůbec přistoupily k uzavření smlouvy, když předpokládané náklady by byly vysoké a ony by přesto neměly ohledně výše ceny jistotu. Pokud strany cenu díla nesjednají a smlouva přesto platně vznikne, je objednatel povinen zaplatit cenu, která se platila v době uzavření smlouvy za srovnatelné dílo a za obdobných obchodních podmínek. Cena se tedy bude posuzovat podle srovnatelného, nikoli shodného díla a formulací za obdobných obchodních podmínek se chápe obdobná míra spolupůsobení, obdobná doba plnění, způsob provádění atd. Vzhledem ke složitosti takového způsobu určování ceny bude zpravidla potřebná pomoc znalce. Obchodní zákoník v § 758 stanoví, že při sjednávání ceny musí strany respektovat cenové předpisy, zejména zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. Ceny ve výstavbě jsou však cenami volnými. Cena díla může být tedy sjednána jako pevná, paušální. Dohoda o ní je zpravidla výsledkem kalkulace zhotovitele, jím předložené nabídky či jednání. Pevná cena znamená, že zhotovitel nemůže požadovat zaplacení vyšší ceny, i když by došlo ke zvýšení nákladů, cen subdodávek a naopak objednatel je povinen zaplatit dohodnutou cenu i v případě, že skutečné náklady zhotovitele jsou nižší vlivem např. pohybu cen. Paušální cena v sobě zahrnuje provedení díla tak, jak bylo vymezeno ve smlouvě včetně provedení či zajištění všech prací nutných k řádné realizaci a funkčnosti díla. Avšak ani takováto pevná cena nemusí být vždy konečnou. Změní se například v důsledku uzavření dodatku ke smlouvě, jenž obsahuje změnu rozsahu díla a jeho vliv na stanovenou cenu nebo vlivem tzv. víceprací (viz níže). Ve výstavbě se často stanovuje cena díla podle rozpočtu. Zhotovitel ji kalkuluje na základě nákladů a zamýšlené výše zisku. Objednatelé nezřídka sestavení rozpočtu požadují a také zhotovitel jím může například doložit, že cena díla není nepřiměřená. Podle obchodního zákoníku nemá na výši ceny vliv, že cena byla určena podle rozpočtu, který je součástí smlouvy nebo který byl objednateli sdělen do uzavření smlouvy. Tedy ani v případě stanovení ceny rozpočtem nemá zhotovitel nárok na náhradu zvýšených nákladů a objednatel je povinen zaplatit dohodnutou cenu. Z výše uvedeného pravidla platí několik výjimek. Byla-li cena díla stanovena podle rozpočtu ohledně něhož vyplývá ze smlouvy, že nezaručuje úplnost, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny. Jako podmínky jsou v zákoně uvedeny potřeba dalších činností, které nebyly do rozpočtu zahrnuty a dále 10

nepředvídatelnost těchto činností v době uzavření smlouvy . Rozpočtu s nezaručenou úplností se v praxi využívá zejména při rekonstrukcích, opravách nebo úpravách staveb, kde se zhotovitel zavazuje k určitému výsledku. Právě při rekonstrukcích starších objektů se totiž po odkrytí skrytých částí může ukázat potřeba dalších nepředvídaných činností. V zákoně je upraven také rozpočet nezávazný. Pokud vyplývá ze smlouvy, že cena je určena podle rozpočtu, který strany považují za nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny o částku, o kterou skutečně účelně vynaložené náklady překročí náklady stanovené rozpočtem. Toto ustanovení se užívá především k tvorbě tzv. klouzavých cenových doložek.6 Jsou to ujednání smluvních stran o tom, že pokud zvýšení nákladů uvedených v rozpočtu, případně jen rozhodujících položek překročí určitou hranici (zpravidla je stanovena procentní sazbou), dojde ke změně ceny. Kromě uvedení rozhodujících položek rozpočtu (vstupů), podle kterých se zvýšení ceny posuzuje, bývá uvedena pravidelně také povinnost zhotovitele prokázat, že z nabídek vybral tu nejvýhodnější, nebo že právě tyto komponenty musel použít. Pokud objednatel nesouhlasí se zvýšenou cenou určenou na základě rozpočtu s nezaručenou úplností nebo na základě nezávazného rozpočtu, rozhodne na návrh zhotovitele soud. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy, jestliže zvýšení ceny podle dvou výše uvedených rozpočtů přesahuje 10 % původní ceny. Musí to ale učinit bez zbytečného odkladu poté, co mu zhotovitel zvýšení ceny oznámil. Zhotovitel má pak právo na náhradu části dohodnuté ceny, která odpovídá rozsahu provedených prací. Aby zhotovitel nemohl ustanovení o povinnosti objednatele zaplatit při odstoupení od smlouvy poměrnou část ceny zneužít tím, že nezbytnost překročení ceny oznámí objednateli až po dokončení díla a zajistí si tím zaplacení zvýšené ceny, ukládá obchodní zákoník zhotoviteli povinnost, aby nezbytnost překročení rozpočtu a jeho výši oznámil objednateli bez zbytečného odkladu poté, co se nutnost překročení ukázala. Sankcí za porušení této povinnosti je zánik nároku na určení zvýšení ceny.7 Pokud se po uzavření smlouvy strany dohodly na rozšíření nebo omezení rozsahu díla a zároveň při tom nesjednaly vliv této změny na cenu díla, je objednatel povinen

6

Štenglová, I. In Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 11. vydání. Praha :C. H. Beck, 2007, s. 1257 7 Štenglová I. Smlouvy ve výstavbě. 2. vydání. Praha : Prospektum, 1995, s. 49

11

zaplatit cenu přiměřeně zvýšenou či naopak sníženou. V situaci, kdy se účastníci dohodnou na jiné změně, než je rozšíření nebo omezení rozsahu díla a nesjednají důsledky na výši ceny, stanoví obchodní zákoník objednateli povinnost zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou vzhledem k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelně vynaložených nákladech spojených se změněným prováděním díla. Pro změny rozsahu díla jsou v praxi užívány pojmy více- či méněpráce. Není přitom nutné, aby před provedením víceprací byl uzavřen dodatek ke smlouvě, je možná objednávka či zápis ve stavebním deníku, vždy jsou však nutné podpisy oprávněných osob. Jiného názoru je však Koukal, který tvrdí, že vícepráce nejsou v Českém obchodním zákoníku vůbec upraveny a tedy § 549 se vztahuje pouze na změny smlouvy učiněné formou dodatku, nikoli např.na drobné změny v projektové dokumentaci atd.8 Obchodní zákoník stanoví v § 548 odst. 1 povinnost objednatele zaplatit v době sjednané ve smlouvě. Není-li doba sjednána, vzniká nárok na zaplacení ceny provedením díla. Toto ustanovení se přichází v úvahu také v těch situacích, kdy objednatel odmítá dílo neoprávněně převzít.9 Podle ustanovení § 554 obchodního zákoníku je dílo provedeno jeho řádným ukončení a předáním objednateli. Musí jít o dílo bez vad, má-li dílo vady, závazek zhotovitele provést dílo řádně nezaniká a podle zákona mu nevzniká ani nárok na zaplacení ceny. „Vznik nároku na zaplacení ceny díla, není-li ve smlouvě sjednáno něco jiného, je podle § 548 odst. 1 obch. zák. vázán na okamžik provedení díla, nikoli na jeho faktické předání, je-li dílo vadné.“10 V případě skrytých vad by takový postup mohl vést ke značné nejistotě, proto se pravidelně sjednává vznik práva na zaplacení odchylně od ustanovení § 548 odst. 1, např. ve vazbě na předání předmětu díla nebo sepsání zápisu o předání a převzetí díla atd.11 Pro případy převzetí díla, které má vady, je ve smlouvě možné sjednat , že objednatel část ceny zadrží a vyplatí až po odstranění vad, tj. institut pozastávek. Pokud toto ustanovení ve smlouvě není, je možné (s odvoláním na přiměřené použití § 439), aby objednatel,

8

Koukal, P. Dohoda o ceně díla v investiční výstavbě. Právní rádce, 2003, č. 8, s. 32 Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 240 10 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.3.2002, č. j. Odo 11/2001-81 11 Štenglová I. Smlouvy ve výstavbě. 2. vydání. Praha : Prospektum, 1995, s. 50 9

12

který vady uplatnil, ale ty nebyly dosud odstraněny , zadržel např. při placení faktury částku, která se rovná slevě za tyto vady.12 Obchodní zákoník otázky placení a fakturace nijak neupravuje, je proto na stranách, aby určily platební podmínky co nejpřesněji ve smlouvě. Je možné dohodnout se na placení záloh či splátek. Pokud se strany dohodnou na vystavování faktur, je vhodné vymezit jejich náležitosti, lhůtu pro vystavení a lhůtu splatnosti faktury, podmínky, za kterých je možno fakturu vrátit a úroky za pozdní úhrady. V rámci platebních podmínek se sjednávají i různé způsoby, např. placení bankovním převodem, směnkou, dokumentárním akreditivem atd.13

2.4 Závěrečné poznámky Jak již bylo uvedeno výše, úprava smlouvy o dílo v obchodním zákoníku je rámcová, proto je podle mého názoru precizní úprava v konkrétní smlouvě téměř nezbytností. Písemné smlouvy jsou ve výstavbě pravidlem a domnívám se, že vzhledem ke znění § 272 odst. 2 by měly strany ve smlouvě uvést, že smlouvu je možné měnit či rušit pouze písemně. Aby se jednalo o smlouvu o dílo, musí obsahovat její podstatné části, proto by účastníci neměli opomenout žádnou z nich. Při vymezení smluvních stran doporučuji postupovat podle § 13a ObchZ, aby nebyla smlouva uzavřena mezi neexistujícími subjekty, a dále připojit ještě údaje o dalších účastnících výstavby nebo osobách jakkoli oprávněných v souvislosti se stavbou. Přesnému vymezení předmětu díla je třeba věnovat snad největší pozornost, neboť podle tohoto vymezení se později posuzuje řádné ukončení a splnění díla. Ve výstavbě bývá určen odkazem na projektovou dokumentaci, je vhodné uvést např. její číslo či identifikaci a kdo ji vypracoval, případně zda a vypracování jaké dokumentace tvoří součást předmětu smlouvy. Dokumentace také nejčastěji určuje jakost díla, objednatel by měl však také uvést technické normy a výkonnostní parametry, které by měl předmět díla splňovat. Strany by neměly opomenout uvést, které zkoušky a s jakým výsledkem musí být provedeny, aby bylo dílo splněno.

12

Pohl, T. Několik praktických poznatků advokáta z aplikace ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě o dílo v oblasti budování staveb. Bulletin advokacie, 1999, č. 8, s. 37 13 Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 241

13

Ve výstavbě nejsou obvyklé smlouvy bez dohody o ceně, přesto bych pokládala za přínosné de lege ferenda uvažovat, o změně inspirované německou právní úpravou, která umožňuje vznik smlouvy i bez závazku k zaplacení odměny. Odpadaly by tak obavy o platnost smlouvy v případě, že tuto podstatnou část neobsahuje. Při stanovení paušální ceny doporučuji v zájmu obou smluvních stran uvést, zda tato částka v sobě zahrnuje DPH či jiné části, v opačném případě se má za to, že všechny složky ceny jsou již v částce zahrnuty. Při stanovení ceny rozpočtem se vyhneme pozdějším pochybnostem, jestliže uvedeme výslovně, zda je považován za neúplný či nezávazný nebo je tomu naopak. Aby se předešlo sporům o to, zda vznikl nárok na zaplacení ceny řádným ukončením díla , je vhodné smluvně ošetřit také dobu placení s vazbou na jiný časový okamžik, např. předání a převzetí díla, nebo upravit poskytování záloh v předem určených časových intervalech. Vzhledem k neexistenci takové úpravy v ObchZ doporučuji přesněji upravit otázky fakturace, jelikož v praxi je placení oproti faktuře pravidlem. Důležité jsou zejména náležitosti faktur, lhůta splatnosti a za jakých okolností je možno fakturu druhé straně vrátit. Myslím také, že strany by neměly opomenout použití některého ze zajišťovacích institutů (např. ručení, smluvní pokuta).

14

3 K pojmům ve výstavbě a pojem stavba

Celá řada pojmů ve výstavbě pramení z obchodních zvyklostí. Jejich použití umožňuje jednak ustanovení § 1 odst. 2 obchodního zákoníku, podle nějž se otázky týkající se obchodních závazkových vztahů, které nelze řešit podle obchodního zákoníku, řeší podle předpisů občanského práva.Pokud je nelze řešit takto, posoudí se podle obchodních zvyklostí a při jejich neexistenci podle zásad, na kterých obchodní zákoník spočívá. Dále také na obchodní zvyklosti pamatuje § 264. Zvyklostí se použije při určení práv a povinností smluvních stran pokud nejsou v rozporu se zákonem. Pokud se však na ně strany odvolají ve smlouvě, mají přednost před dispozitivními ustanoveními zákona. Závaznosti obchodních zvyklostí není na škodu, že některé z nich, zejména ty z pojmové oblasti, mají původ ve dnes již zrušených právních předpisech. Mnohé pojmy vznikly také bez vazby na právní předpis, nebo byly do něj převzaty následně. V dnešní době regulují obchodní zvyklosti chování subjektů na základě ustanovení právních předpisů, jež na ně odkazují.14

3.1 Pojem stavby a její členění Smlouva o dílo je nejčastěji užívána právě ve výstavbě, a proto je tento pojem klíčový. I když v praxi obsah tohoto pojmu pravděpodobně nečiní problémy, nebyl tento pojem dlouhou dobu legislativně vymezen a bylo si třeba vypomáhat obchodními zvyklostmi či již zrušenou vyhláškou č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb. Tento stav byl změněn vydáním zákona 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, kde je v jeho § 2 odst. 3 pojem stavba vymezen. „ Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.“ Stavba se pravidelně člení na stavební část stavby (zahrnuje i vodovodní rozvody či zdravotní techniku) a technologickou (strojnětechnologickou) část stavby.

14

Pokorná, J, Marek, K. Obchodní zvyklosti-důležitý prvek regulace právních vztahů. Právní rádce, 1999, č. 2 s. 9

15

Stavební část stavby se dělí na stavební objekty – základní, prostorově ucelená část stavby. Základní jednotkou technologické části stavby je provozní soubor. Provozní soubor je tvořen veškerým strojním zařízením včetně inventáře,vykonává ucelený dílčí technologický proces, technologický speciální, úplný technologický doplňkový proces. Do provozu bývá uváděn v souvislém čase. Je to funkčně ucelená část a jejich souhrn vytváří provozní celek. Provozní soubor je možné dále dělit na provozní jednotky popřípadě také základní jednotky. Provozní celek je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces, popř. úplný technologický proces speciální jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase.15 Za příklad může sloužit veškeré technologické zařízení pro pivovar, slévárnu atd. Někdy se dělí také na dílčí provozní celek. Provozní jednotka je funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologických zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu určeného dokumentací stavby.16 Je přitom možné členit provozní jednotku dále ještě na základní jednotku, což je výrobek, jednotlivá kusová dodávka, která má trvalou funkci, nelze ji dále dělit.

3.2 Závěrečné poznámky Stranám doporučuji, aby využily možnosti dané zákonem a pojmy, které nejsou upravené kogentními ustanoveními obchodního zákoníku či veřejnoprávními předpisy, samy ve smlouvě definovaly. Odstraní tak nejistotu ohledně výkladu a nezřídka tímto způsobem stanoví i povinnost plynoucí smluvní straně. „Ze smluvní praxe (i mezinárodní) se pak ukazuje, že by normování pojmů měla být věnována značná část smlouvy.“17

15

Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s.208 16 Marek, K. K používaným pojmům a významu a účelu smlouvy ve výstavbě. Právo a podnikání, 2003, č.1s. 12 17 Marek, K. Smlouva o dílo. Právní rádce, 2005, č. 10, s. 3

16

4 Provedení díla

Zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla (§ 537 odst. 1 ObchZ). Formulace „ na svůj náklad a nebezpečí“ znamená, že zhotovitel nese riziko zvýšení nákladů na provedení díla (např. zvýšení cen materiálu), pokud se strany nedohodly jinak. Dále zhotovitel nese náklady díla až do doby, kdy mu vznikne podle smlouvy nebo zákona právo na zaplacení ceny. Nemá přitom právo na poskytování záloh či splátek, pokud ovšem dohoda stran nestanoví něco jiného. Obchodní zákoník však s poskytováním záloh počítá a takovou dohodu nijak neomezuje. Zejména ve výstavbě je poskytování záloh obvyklé, vzhledem k délce provádění díla a výši vynaložených prostředků. V tomto případě lze stranám doporučit, aby si sjednaly přesné podmínky poskytování záloh včetně platebních podmínek. Je obvyklé poskytnutí např. jedné zálohy ( na nákup materiálu) krátce po uzavření smlouvy, dále pak ve vymezených časových intervalech nebo po dokončení určitých vymezených prací. Určení doby plnění není podstatnou náležitostí smlouvy o dílo. Zákon dává přednost dohodě účastníků, jinak stanoví povinnost zhotovitele provést dílo v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Doba plnění je stanovena ve prospěch zhotovitele, znamená to, že i když bylo dílo provedeno před sjednanou dobou, je objednatel povinen dílo převzít. Tuto povinnost stanoví zákon logicky objednateli i pro dílo provedené ve sjednané době. Vždy však musí být dílo provedené řádně, tj. bez vad. Při absenci dohody určí přiměřenou dobu k provádění díla soud za pomoci znaleckého posudku. Zejména ve výstavbě a u dlouhodobých děl je vhodné dobu plnění dohodnout, neboť se na ni váže vznik prodlení zhotovitele, nárok na smluvní pokutu a další práva a povinnosti smluvních stran. Lze určit například datum, do kterého má být dílo provedeno nebo časový úsek dokončení díla. Doba plnění se také může stanovit s vazbou na určitou událost (2 roky od vydání stavebního povolení). Doba plnění nemusí být však určena jedním údajem jako celková, vzhledem k rozsahu spolupůsobení u smlouvy o dílo mohou být stanoveny dílčí doby pro plnění a protiplnění. V konkrétním případě může například smlouva stanovit dobu, kdy objednatel předá zhotoviteli poklady pro vypracování projektů, pokud je jejich vypracování součástí 17

předmětu plnění. Naopak může být stanoveno, kdy projektovou dokumentaci a stavební povolení předá zhotoviteli objednatel. Velmi důležité je také určit dobu předání staveniště objednatelem ve stavu, který umožňuje provádění stavebních prací. Tato také nemusí být celková, ale dohodnutá postupně pro dílčí plnění. Běžně se sjednává i doba tzv. stavební připravenosti nebo montážní připravenosti.18 Stavební připravenost je takový stav stavebních prací, který umožňuje zahájení montážních prací na technologickém zařízení stavby nebo technickém zařízení budov.19 Montážní připraveností chápeme možnost dokončení stavebních prací prováděných po montáži technologického zařízení, např. možnost dokončení podlah atd. Tzv. časový harmonogram činností obsahující dílčí doby plnění zhotovitele a protiplnění objednatele může být součástí smlouvy. Při určování konečného termínu, ve kterém má být dílo splněno, by strany neměly opomenout zejména dobu provedení zkoušek a sepsání zápisu o předání a převzetí díla. Při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele, ledaže se k jejich plnění výslovně zavázal (537 odst. 3 ObchZ). Toto ustanovení chrání zhotovitele před nekompetentními zásahy objednatele, protože se v obchodních vztazích předpokládá, že zhotovitel má potřebnou odbornou způsobilost a je profesionál, což nemusí platit o objednateli.20 Pokud postupuje zhotovitel sám, nese riziko nesprávného výběru způsobu provádění díla. Jestliže se zavázal plnit pokyny objednatele, měl by je posoudit podle odborné péče na objednatele na nevhodnost pokynů upozornit (§ 551 odst. 1).

4.1 Závěrečné poznámky Stranám navrhuji, aby nespoléhaly na zákonnou přiměřenou dobu ke zhotovení díla, měly by přesně stanovit jak celkovou dobu pro provedení díla, tak doby pro jednotlivá plnění a protiplnění (případně výslovně odkázat na časový harmonogram, který je přílohou smlouvy) a jejich dodržení zajistit vhodně stanovenými smluvními 18

Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 230 19 Matějka, V., Mokrý, J. a kol. Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: Informační centrum, s. 75 20 Pomykalová, M. Závazek k provedení díla podle obchodního zákoníku. Právní praxe v podnikání, 1998, č. 7, s. 4.

18

pokutami za každý den prodlení. Tyto působí jako vhodná motivace především pro zhotovitele. De lege ferenda by bylo vhodné zvážit změnu názvu oddílu 2 v obchodním zákoníku. Pojem provedení díla se zde vyskytuje dvakrát, podruhé jako název oddílu 7, který pojednává o splnění či řádném ukončení díla. Oddíl šestý navíc nese název podobný - Způsob provádění díla. To celé může vyvolávat nejasnosti, proto by název oddílu 2 mohl znít např. Realizace díla.

19

5

Problematika zajišťování subdodávek a dodavatelské systémy

Ve výstavbě je zcela obvyklé, že realizaci složitého díla nemůže zhotovitel zajistit sám, proto bude uzavírat smlouvy o dílo (kupní i jiné smlouvy) s dalšími zhotoviteli – subdodavateli. Ti pro něj pak provádějí určitou část celkového díla a on má vůči nim postavení objednatele. Tento postup umožňuje ustanovení § 538 obchodního zákoníku. Stanoví, že pokud ze smlouvy nebo z povahy věci nevyplývá nic jiného, může zhotovitel pověřit provedením díla jinou osobu, odpovídá však, jako by dílo prováděl sám.

5.1 K pojmům používaným v dodavatelských systémech Pojmy v této oblasti vycházejí z obchodních zvyklostí, jak o nich bylo pojednáno výše. Mezi nejdůležitější účastníky výstavby patří investor, generální projektant, a dodavatelé. Podle toho, jak jednotliví účastníci přispívají k realizaci stavby, lze rozlišovat způsob výstavby - dodavatelský systém. Ten určuje subjekty výstavby, v jakém vztahu jsou k investorovi nebo jiným účastníkům a jakým způsobem dodávají. Investor je osobou, která pro sebe nebo pro jiného (např. budoucího uživatele) zajišťuje a připravuje stavbu.Uzavírá smlouvy o přípravě a realizaci stavby s dalšími účastníky.21 V těchto smlouvách má zpravidla postavení objednatele. Investor bývá v rámci výstavby označován také jako stavebník. Generální projektant zpracovává pro stavbu projekty zásadně pro stavební i technologickou část stavby. Forma účasti projektanta na výstavbě se liší podle zvoleného dodavatelského způsobu. V ČR jsou obvyklé 2 formy účasti projektanta, a to jako zpracovatele úplné dokumentace projektu nebo jako koordinátora projektů, které jako nabídky poskytli investorovi vyšší dodavatelé, v tomto případě dopracovává dokumentaci vyšších dodavatelů pro veřejnoprávní řízení. Dodavatelé zajišťují dodávky pro stavbu. Můžeme ještě rozlišovat kusové dodavatele, někdy označované pouze jako dodavatele, a vyšší dodavatele. Kusoví dodavatelé zabezpečují dodávky výrobků, smontovaných výrobků, prací a služeb na základě kupních nebo jiných smluv. Vyšší dodavatelé jsou generální dodavatelé (předmětem jejich plnění je generální dodávka, ta zahrnuje celou stavební nebo

21

Marek, K. K pojmům ve výstavbě. Stavitel, 1995, č. 12 s. 6

20

technologickou část stavby), finální dodavatelé (finální dodávka je dodávkou provozního souboru) a finální poddodavatelé (jsou dodavateli dílčího provozního souboru).22 Pro plnění vyšších dodavatelů je charakteristická kompletace výrobků (či dalších plnění) jak ze své produkce, tak i dodávek a činností nakoupených od dalších dodavatelů. V rozsahu své vyšší dodávky také například řídí práce na staveništi a odpovídají za vlastnosti kompletovaného celku, nikoli jen za jednotlivé dodávky a plnění – poskytují tzv. soubornou záruku. Důležitými pojmy, zejména pro pozdější výklad, jsou také soubor strojů a zařízení, dodávka smontovaných strojů a provozně nevyzkoušené stroje a zařízení. Soubor strojů a zařízení se dodává zpravidla na základě smlouvy o dílo. Tvoří ho soubor movitých věcí, jejichž funkční samostatný celek zabezpečuje technickoekonomickou funkci podle požadavku objednatele (pojem je definován zákonem 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů). Zhotovitel obvykle přebírá za funkčnost a za výkonové parametry sjednané ve smlouvě tzv. soubornou záruku. Součástí této vyšší dodávky je také projektová dokumentace určená smlouvou a také montáž zařízení. Montáž je možno realizovat formou tzv. dodavatelské montáže, zde všechny montážní práce provádí zhotovitel nebo tzv. šéfmontáže. V tomto případě zhotovitel montáž řídí a poskytuje odborné vedení. Jako součást předmětu plnění jsou po ukončení montáže provedeny zkoušky, které ověří schopnost uvést smontované zařízení do provozu, nazývají se komplexní vyzkoušení. Dosažení dohodnutých výkonových parametrů se ověřuje zpravidla ještě garančními zkouškami. Dodávkou smontovaných strojů a zařízení chápeme stroje či zařízení, jež nezabezpečují funkci technologického nebo netechnologického procesu a jsou dodávány, montovány a zkoušeny současně. Provozně nevyzkoušené stroje a zařízení jsou dodávány na stavbu, i když předtím nemohla být plně ověřena jejich funkčnost v podmínkách této konkrétní stavby.23

22

Marek, K. K používaným pojmům a významu a účelu smlouvy ve výstavbě. Právo a podnikání, 2003, č. 1, s. 12 23 Marek, K. K pojmům ve výstavbě. Stavitel, 1995, č. 12 , s. 6

21

5.2 Zajišťování subdodávek pro stavbu Jak bylo zmíněno výše při smlouvě o dílo, v investiční výstavbě je pravidelným jevem, že zhotovitel uzavírá smlouvy s jinými osobami, které pro něj zajišťují provedení dílčích částí díla či dílčí dodávky . Požadavky na subdodávky (přesně chápeme pod tímto pojmem dodávky strojů, zařízení včetně ucelených stavebních nebo montážních prací, také vyšší dodávky) jsou obsaženy už v přípravné dokumentaci stavby (to jsou např. podnikatelský záměr, technicko-ekonomická studie, studie proveditelnosti) a přesněji specifikovány v projektové dokumentaci (má různé stupně, nejdůležitější je realizační dokumentace stavby). V případě vyhlášení veřejné obchodní soutěže bývají požadované subdodávky obsaženy v zadávací dokumentaci zpracované zadavatelem.24 Obchodní zákoník připouští provedení díla jinou osobou (tj. jiným podnikatelem), pokud ze smlouvy nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného. Vyloučit jinou osobu z provádění díla lze tedy výslovným ustanovením ve smlouvě, to bývá obvyklé zejména v zahraničním obchodě, nebo pokud chce objednatel chránit obchodní tajemství. Z povahy věci plyne vyloučení možnosti použít subdodavatele, pokud např. kvalita práce konkrétního zhotovitele je nezastupitelná nebo jde o dílo zvláštní povahy, např. restaurování obrazu objednané u konkrétního restaurátora. Pověří-li zhotovitel provedením díla jinou osobu, odpovídá za její prodlení, vady díla nebo škodu touto osobou způsobenou, jako by dílo prováděl sám. Vůči těmto jiným osobám (subdodavatelům) může uplatňovat práva z odpovědnosti za vady, prodlení a škodu, které mu vznikly v důsledku porušení povinnosti subdodavatelem. Proto se bude zhotovitel zpravidla snažit, aby smlouvy s jednotlivými subdodavateli byly v souladu se závazky, ke kterým přistoupil ve smlouvě s objednatelem. Týká se to zejména kvality díla, doby plnění nebo záruk. Pakliže tomu tak nebude a zhotovitel poskytne objednateli lepší podmínky, než ty vyplývající ze smluv se subdodavateli, bude tomu pravděpodobně přizpůsobena výše ceny. 25 Smlouvy v investiční výstavbě, které uzavírají investor a zhotovitel, obsahují obvykle oprávnění k subdodávkám při řešení a realizaci konkrétní stavby, volbu

24

Vích, J. K problematice zajišťování subdodávek pro stavbu. Obchodní právo, 2004, č. 2 s. 2 Pomykalová, M. Závazek k provedení díla podle obchodního zákoníku. Právní praxe v podnikání, 1998, č. 7, s. 4. 25

22

nebo určení konkrétních subdodavatelů, důsledky, jež má použití takových subdodávek zejména na odpovědnostní vztahy s investorem.26 Objednateli lze doporučit, aby při složitější smlouvě o dílo tato smlouva obsahovala vymezení, jakou část předmětu plnění hodlá zhotovitel zajišťovat s pomocí subdodavatelů. Zhotovitel je v obchodních vztazích zkušeným profesionálem, a proto sám rozhodne, jaká plnění by mohl realizovat vlastními silami a jaká svěří subdodavatelů. Co se týče volby konkrétních subdodavatelů, zde může, je-li to zakotveno ve smlouvě, uplatňovat svůj vliv i objednatel. Objednatel si může dále ve smlouvě vymínit, že některá plnění musí realizovat zhotovitel, z důvodu např. zvláštní odborné způsobilosti jeho zaměstnanců, nebo aby realizace nebyla zajišťována prostřednictvím subdodávek z důvodu uchování tajemství. Volba konkrétních subdodavatelů se uplatní více než u jednoduchých staveb spíše u smluv na dodávku složitých investičních celků. Důvodem je zájem investora, aby části díla zajišťované subdodavateli byli skutečně kvalitní, zhotoveny osobami, kterým nechybí zkušenosti ani potřebné kapitálové zdroje. Pokud v daném případě existují zařízení, činnosti či jiná plnění, u kterých se předpokládá zajištění subdodavateli a zároveň mají klíčový význam pro realizaci stavby, je vhodné do smlouvy uvést jejich konkrétní subdodavatele. Pokud smlouva žádné určení subdodavatelů neobsahuje, rozumí se tím, že volba je ponechána na zhotoviteli. Pokud chce mít objednatel přesto určitou kontrolu, je vhodné sjednat ve smlouvě povinnost zhotovitele oznámit s určitým předstihem volbu zhotovitele spolu se základními údaji o něm i jeho plnění, případně přiložit smlouvu. Objednatel má pak určitou dobu, aby mohl vznést námitky, pokud to neudělá, volba zhotovitele se považuje za schválenou v opačném případě mohou strany předložit rozhodci (obsahuje-li smlouva ujednání o této možnosti) nebo zhotovitel navrhne jiného subdodavatele, který je pro objednatele přijatelný. Jestliže smlouva obsahuje ustanovení, podle kterého je objednatel oprávněn přímo rozhodovat, se kterými subdodavateli budou uzavřeny příslušné smlouvy, jedná se o tzv. určovací systém. Výhody, které tento systém poskytuje objednateli, jsou hlavně kontrola cen a podmínek subdodávek a možnost určení konkrétního subdodavatele pro konkrétní činnosti. 27 Objednateli lze doporučit obezřetnost při použití tohoto

26

Vích, J. K problematice zajišťování subdodávek pro stavbu. Obchodní právo, 2004, č. 2 s. 3

27

tamtéž, s. 5

23

určovacího systému, aby se totiž nedala vyvodit existence přímého vztahu mezi jím a subdodavatelem. Ani v takových případech by neměla být vyloučena odpovědnost zhotovitele za vadné či opožděné závazky vzniklé vinou objednatele. V zájmu zhotovitele je zase vhodné zakotvit ve smlouvě možnost námitek, pokud má pro ně zhotovitel závažný důvod. Takovým důvodem může být , že subdodavatel nemá prokazatelně potřebnou kvalifikaci k provedení daných činnosti nebo má s ním zhotovitel již předchozí negativní zkušenost anebo subdodavatel odmítá převzít odpovědnost za plnění závazků, ale zhotovitel musel převzít odpovědnost za takové plnění ve smlouvě s objednatelem. Jak je uvedeno výše, pokud zhotovitel svěří provádění části díla subdodavateli, je odpovědný jako by dílo prováděl sám a objednatel je oprávněn požadovat na něm např. smluvní pokutu za opožděné plnění vzniklé prodlením subdodavatele nebo náhradu škody atd. Subdodavatel oproti tomu je odpovědný zhotoviteli, jenž má vůči němu postavení objednatele, a to podle ustanovení smlouvy, kterou s ním uzavřel. Je dobré do smlouvy mezi objednatelem (investorem) a zhotovitelem zabudovat ustanovení, podle něhož určení konkrétního subdodavatele k provedení části díla objednatelem nezbavuje zhotovitele odpovědnosti. Tím budou vyloučeny veškeré pochybnosti i tehdy, použijí-li strany určovacího systému. Je třeba podotknout, že ustanovení § 538 obchodního zákoníku je dispozitivní a strany si mohou otázku odpovědnosti upravit odchylně. Stane se to pravděpodobně jen ve výjimečných případech, například pokud objednatel i přes důvodné námitky zhotovitele trvá na konkrétním subdodavateli. V tomto by smlouva obsahovala ustanovení, podle něhož je škodu způsobenou subdodavatelem, k jejíž náhradě je zhotovitel povinný, hradí jen do výše částky, kterou získal uplatněním škody na subdodavateli. 28 Již bylo naznačeno, že při využívání subdodávek zhotovitelem neexistuje přímý vztah mezi objednatelem a subdodavateli. Ve zvláštních případech bude třeba, aby měl objednatel možnost uplatňovat své požadavky vůči nim. To je možné začleněním těch závazků, na nichž objednatel trvá, také do smlouvy mezi zhotovitelem a příslušným subdodavatelem. Jestliže si to vyžádají okolnosti, vstoupí objednatel do zvláštního vztahu se subdodavatelem, pokud má např. zájem na utajení dokumentů, které k provádění díla sám poskytuje.

28

Vích, J. K problematice zajišťování subdodávek pro stavbu. Obchodní právo, 2004, č. 2 s. 7

24

V rámci zajišťování subdodávek a vztahy mezi účastníky výstavby je důležitá také otázka placení. Platební závazky, které vznikají mezi zhotovitelem a subdodavatelem, musí být splněny zásadně těmito subjekty. Může se však stát, že zhotovitel neplní své peněžní závazky vůči subdodavateli, jehož plnění má pro realizaci stavby klíčový význam, a ohrožuje tak dokončení celé stavby. Pro větší ochranu a jistotu objednatele je možné ve smlouvě sjednat ustanovení, které opravňuje objednatele požadovat doklady o tom, že platby pro subdodavatele proběhly. Pokud takové doklady neobdrží, je oprávněn zaplatit sám subdodavateli a o tuto částku snížit cenu díla placenou zhotoviteli. V praxi je běžné , že dojde z nějakého důvodu (např. odstoupením) k ukončení smlouvy mezi zhotovitelem a objednatelem a zůstanou tu nesplněné smlouvy zhotovitele se subdodavateli. Možností pro objednatele, který chce pokračovat v nedokončené výstavbě, může být vstup do subdodavatelských smluv buď samostatně nebo již prostřednictvím nového zhotovitele. Někdy je však pro objednatele výhodnější zrušení rozpracovaných smluv a uzavření nových, byť s původními subdodavateli. Pro tento případ by měla smlouva mezi zhotovitelem a subdodavatelem obsahovat oprávnění subdodavatele odstoupit od smlouvy, jestliže dojde k ukončení smlouvy mezi zhotovitelem a objednatelem.29 Při realizaci stavby má neopomenutelné místo spolupůsobení objednatele. Poskytuje mimo jiné informace ohledně bezpečnostních předpisů, předpisů na ochranu životního prostředí, jejichž dodržování je nezbytné při realizaci stavby. Protože jsou informace důležité i pro subdodavatele, lze doporučit, aby účastníci začlenili do smlouvy oprávnění objednatele sdělovat průběžně takové informace i subdodavatelům. Přímé jednání mezi objednatelem a subdodavatelem není časté, může však připadat v úvahu při bezprostředním ohrožení života a zdraví na staveništi. Jestliže je ve smlouvě toto právo objednateli přiznáno, mělo by být vyváženo oprávněním zhotovitele zúčastnit se jednání, nebo být o nich informován bez zbytečného odkladu. Výsledky přímých jednání by rozhodně neměly mít vliv na hlavní podmínky provádění smlouvy o dílo mezi objednatelem a zhotovitelem.

29

Vích, J. K problematice zajišťování subdodávek pro stavbu. Obchodní právo, 2004, č. 2 s.8

25

5.3 Dodavatelské systémy ve výstavbě obvyklé v ČR Jak bylo uvedeno výše, způsob realizace výstavby, míra přispění účastníků a vzájemné vztahy mezi nimi charakterizují konkrétní dodavatelský systém. V ČR jsou běžně využívány tyto základní dodavatelské systémy (či způsoby výstavby) tzv. investorský způsob výstavby, dodavatelský způsob výstavby s „kompletovanými“ vyššími dodávkami, dodavatelský způsob výstavby s „projektovanými“ vyššími dodávkami, dodávka „na klíč“. V každém z těchto systémů plní jejich účastníci rozdílné úkoly, mají rozdílný rozsah činnosti i odpovědnost.

5.3.1 Dodávka stavby „na klíč“ Pro způsob výstavby „na klíč“ je charakteristické, že ve vztahu k investorovi je dodavatelem celé stavby vyšší dodavatel. Ve smlouvě o dílo má postavení zhotovitele díla a jeho poddodavatelé jsou buď vyššími dodavateli nižšího stupně nebo dodavateli např. výrobků, prací, služeb atd. (v předchozím výkladu nesou také označení kusoví dodavatelé). Tento vyšší dodavatel poskytuje nejen samotnou realizaci projektu, ale také jeho řešení (tj.jeho přípravu, zpracování různých stupňů projektové dokumentace včetně realizační dokumentace a plánu organizace výstavby). Investor volí způsob výstavby „na klíč“ zejména, chce-li jednoduchý smluvní vztah a aby odpovědnost za celou stavbu nesl jeden smluvní partner, jde-li o architektonicky významný celek, např. vítězný návrh z veřejné soutěže nebo existuje -li vyšší dodavatel, jehož znalost požadovaného technologického procesu nebo obchodní reference vylučují jiné osoby.30 Dodávka „na klíč“ je jediný způsob výstavby, který se obejde bez funkce projektanta. Pokud se pro jeho účast investor přece jen rozhodne, bývá to u složitějších staveb. V takovém případě zpracovává projektant ve fázi příprav například technicko-ekonomickou studii, zpracovává dokumentaci pro řízení o umístění stavby, pomáhá investorovi při vyhodnocování nabídek jednotlivých vyšších dodavatelů a dále může vykonávat i technický dozor nad realizací stavby pro investora.

30

Matějka, V. Mokrý, J. Dodavatelské systémy ve výstavbě. Praha :ŠEL, 1995, s. 29

26

Investor činí rozhodnutí o volbě jednoho vyššího dodavatele „na klíč“ již ve fázi příprav projektu výstavby. Formou poptávky předá vyššímu dodavateli (příp. více vyšším dodavatelům) zadání např. podnikatelský záměr, či technicko-ekonomickou studii. Vyšší dodavatel reaguje nabídkou, která obsahuje i návrh na uzavření smlouvy a tzv. nabídkový projekt . Tento je dosti podrobný a může být podkladem smlouvy o dílo. Obsahuje také postup realizace stavby a návrh souborných záruk pro celou dodávku na klíč. Po uzavření smlouvy o dílo už vyšší dodavatel dále zpracovává veškerou potřebnou dokumentaci (hl. pro realizaci stavby nebo stavební povolení). Vypracování dokumentace je zahrnuto v ceně díla, ve smlouvě by však mělo být dohodnuto, které části realizační budou předány objednateli. Při samotné realizaci díla pak vyšší dodavatel výstavbu řídí, dále pověřuje autorizovanou osobu funkcí vedoucího stavby a zastupuje investora v jednání s orgány vykonávajícími státní stavební dohled. Při tomto způsobu výstavby dostává vyšší dodavatel-zhotovitel největší prostor. Po uzavření smlouvy vytváří zpravidla sám dodavatelský systém stavby – uzavírá smlouvy o dílo, kupní, či jiné s jinými vyššími dodavateli nebo dodavateli. Za realizaci stavby v tomto systému však nese plnou odpovědnost.

5.3.2 Způsob výstavby „s projektovanými“ vyššími dodávkami V tomto dodavatelském systému je ve vztahu k investorovi několik vyšších dodavatelů, z nichž každý realizuje, ale také řeší (zpracovává příslušnou dokumentaci) část stavby. Tento způsob výstavby lze doporučit, pokud má investor zájem na malém počtu smluvních partnerů, zároveň ale není dodávka na klíč možná nebo se stavba se člení na takové části, že je vhodné každou z nich přenechat k řešení a realizaci vyšším dodavatelům tak, aby odpovídali za splnění této části díla, popřípadě , aby poskytli soubornou záruku.31 Investor zpracovává zadání zde již v součinnosti s projektantem a formou poptávky je předá zamýšleným vyšším dodavatelům. Ti reagují nabídkou obsahující také nabídkový projekt. Pokud investor zvolí tento dodavatelský systém, neobejde se již bez pomoci projektanta. Ten zpracovává dokumentaci ve fázi přípravy, technicko-ekonomickou studii, dokumentaci pro řízení o umístění stavby, dopracovává nabídkové projekty

31

Matějka, V. Mokrý, J. Dodavatelské systémy ve výstavbě. Praha :ŠEL, 1995, s. 30

27

vyšších dodavatelů a zejména koordinuje zpracování realizační dokumentace. Při realizaci stavby provádí autorský dozor. Po uzavření smlouvy vyšší dodavatelé vytvářejí dodavatelský systém příslušné části stavby a uzavírají smlouvy s dodavateli nebo vyššími dodavateli nižšího stupně. Příslušnou část stavby potom realizují a nesou za ni vůči investorovi plnou odpovědnost. Otázka vedení stavby může být řešena odlišně v konkrétní smlouvě. Nabízí se více možností, příkladně vedení výstavby nejvýznamnějším vyšším dodavatelem, řízení a koordinace výstavby projektantem nebo jmenování pracovníka investora do funkce vedoucího stavby.32

5.3.3 Způsob výstavby s „kompletovanými“ vyššími dodávkami Pro tento dodavatelský systém je typické, že řešení projektu a tím i rozhodující části dokumentace zpracovává pro investora projektant. Ve vztahu k investorovi je pak jeden nebo více vyšších dodavatelů „kompletovaných“ vyšších dodávek a ti stavbu pouze realizují. Existuje – li jeden vyšší dodavatel, realizuje celou stavbu, pokud je jich několik, zabezpečuje každý z nich zpravidla ucelenou část stavby. Dodavatelský systém s „kompletovanými „ vyššími dodávkami volí investor, jestliže např. technologické procesy, pro než stavba vzniká ovládají nikoli vyšší dodavatelé, ale projektant, a investor tak nepožaduje souborné záruky nebo má důležitý význam architektonické řešení projektanta a vyšší dodavatelé pouze realizují jeho záměr.33 Pro tento způsob výstavby je účast funkce projektanta nezbytná. Zadání investora (zpracované ovšem projektantem), které formou poptávky předá vyšším dodavatelům, obsahuje projektovou dokumentaci zpracovanou tak, aby v ní byl jasně vymezen předmět plnění. Nabídky vyšších dodavatelů na realizaci stavby obsahují návrh postupu výstavby a záruky na některé významné dílčí části díla, nikoli však již souborné záruky. Pro možnosti vedení stavby platí to, co bylo řečeno u předchozího způsobu výstavby, s tím, že pokud je dodavatelem stavby jediný vyšší dodavatel, zabezpečuje také vedení stavby.

32 33

Matějka, V. Mokrý, J. Dodavatelské systémy ve výstavbě. Praha :ŠEL, 1995, s. 49 tamtéž, s. 32

28

5.3.4 „Investorský“ způsob výstavby Tento způsob výstavby by mohl také být označen dodavatelský způsob výstavby bez účasti vyšších dodavatelů. Funkce vyšších dodavatelů při kompletaci a řízení výstavby přebírá investor. Ten je sám ve styku s jednotlivými dodavateli (prací, služeb, výrobku atd.) Investor se rozhoduje pro tento způsob výstavby v případě stavby menšího rozsahu a méně složité, nebo když silný a zkušený investor nepožaduje souborné záruky a sám je schopný zajistit kompletaci stavby.34 Tento „investorský“ způsob výstavby vyžaduje vždy účast funkce projektanta zpracovává řešení projektu, tj. veškerou dokumentaci včetně realizační, vykonává autorský dozor, popř. další sjednané služby pro investora. Jednotliví dodavatelé předkládají podklady na své standardní dodávky, případně také na nestandardní řešení. Záruky poskytují jen v rozsahu své dodávky.Vedení stavby zpravidla zajišťuje investor. V praxi je také obvyklé, někdy také nezbytné kombinovat stávající dodavatelské systémy, aby se lépe vyhovělo konkrétní situaci.

5.4 Závěrečné poznámky V konkrétní smlouvě zejména při rozsáhlejší výstavbě by, domnívám se, měla být uvedena alespoň základní charakteristika zvoleného dodavatelského systému. Pokud se objednatel rozhodne pro jiný způsob výstavby, než je dodávka na klíč, měla by smlouva obsahovat identifikaci každého vybraného (vyššího) dodavatele spolu s vymezením příslušné části předmětu plnění, kterou bude zajišťovat. Pokud má objednatel zájem uplatňovat svůj vliv na volbu subdodavatelů, musí smlouva obsahovat ustanovení, podle něhož je tento oprávněn přímo k volbě konkrétního subdodavatele (ve smluvním vztahu zůstává stále pouze se zhotovitelem), ale také v zájmu spravedlivého uspořádání vztahu by zde měla být zakotvena možnost zhotovitele uplatňovat odůvodněné námitky. K vyloučení jakýchkoli pochybností doporučuji neopomenout ustanovení, podle kterého nebude vyloučena odpovědnost zhotovitele ani při volbě konkrétného subdodavatele objednatelem.

34

Matějka, V. Mokrý, J. Dodavatelské systémy ve výstavbě. Praha :ŠEL, 1995, s. 34

29

6 Kontrola díla a její úprava ve smlouvě

Kontrola díla a její provádění jsou upraveny v obchodním zákoníku v rámci šestého oddílu nazvaného Způsob provádění díla, konkrétně v ustanoveních § 550 a § 553. 6.1 Průběžná kontrola Podle § 550 má objednatel právo průběžné kontroly při provádění díla. Toto právo zákon dále nespecifikuje a objednatel tedy může kontrolu provádět bez omezení a způsobem, který uzná za vhodný. Konkrétní podmínky mohou být dohodnuty ve smlouvě, aby si tak objednatel zajistil spolupůsobení zhotovitele při kontrole. Případné neprovedení kontroly sice nemá vliv na možnost uplatnit odpovědnost za vady, kontrola však může její uplatnění značně usnadnit.35 Pokud objednatel při kontrole zjistí, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, má právo požadovat, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním díla a dále dílo prováděl řádně. Pokud tak zhotovitel v přiměřené lhůtě neučiní a jeho postup by vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy, má objednatel právo odstoupit od smlouvy. V tomto případě objednatel nemusí odstoupit bez zbytečného odkladu od vzniku práva na odstoupení. Účastníci se mezi sebou vypořádají způsobem stanoveným pro odstoupení objednatele v § 543 až 545 obchodního zákoníku. „Ustanovení § 550 obch. zákoníku je výchozím ustanovením pro úpravu postupu při provádění tzv. technického dozoru investora a autorského dozoru zpracovatele projektu ve smlouvě o dílo.“36

6.2 Technický dozor investora (objednatele) Jako technický dozor investora označujeme činnost, při které investor - objednatel průběžně kontroluje, zda zhotovitel provádí dílo v souladu se smlouvou, právními předpisy, technickými normami nebo projektovou dokumentací. 37 Postavení technického dozoru investora upravovaly v minulosti vyhlášky č. 104/1973 Sb. a 13/1985 Sb. ve znění vyhlášky č. 29/1990 Sb. Po zrušení těchto vyhlášek jsou veškeré otázky spojené s výkonem kontroly provádění staveb, především způsob provádění kontroly, metody, podmínky, ponechány na dohodě 35

Tobeš, Z. Způsob provádění díla. Právní rádce, 2000, č. 11, s. 20 Štenglová , I. Stavební právo díl II., Stavební právo soukromé. Praha: Polygon, 2000 s.141 37 Tamtéž s. 140

36

30

objednatele a zhotovitele ve smlouvě. Zákon č . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu obsahuje sice ve svém § 152 odst. 4 povinnost stavebníka stavby financované z veřejného rozpočtu zajistit technický dozor, jeho povinnosti a oprávnění však specifikovány nejsou. Dále § 153 odst. 2 zmiňuje povinnost stavbyvedoucího spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta (viz dále). Z výše uvedeného plyne, že pokud chce objednatel zajistit provádění kontroly zřízením technického dozoru, musí začlenit do smlouvy ustanovení o právech a povinnostech takového dozoru spolu s uvedením jména osoby, která bude technický dozor vykonávat. Samotný výkon činnosti technického dozoru investora může vyplývat z pracovněprávního vztahu mezi osobou vykonávající technický dozor a objednatelem nebo z uzavřené smlouvy (mandátní, o dílo, atd.). Funkci technického dozoru mohou vykonávat pouze osoba mající k tomu potřební oprávnění. Obsahem funkce stavebně technického dozoru bývá v praxi kontrola stavby z hlediska kvality prováděných prací, kontrola souladu prováděných prací s odsouhlasenou projektovou dokumentací, přejímání zakrývaných konstrukcí a přejímání dokončených prací včetně předepsaných revizních zkoušek. 38 Stavební řád stanoví povinnost stavebníka zajistit tzv. stavební dozor. Podle § 153 zákona č. 183/2006 Sb. odpovídá osoba provádějící stavební dozor mimo jiné za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu atd. Dále stavební dozor sleduje způsob a postup provádění stavby, bezpečnosti instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost použití stavebních výrobků a konstrukcí, vedení stavebního deníku atd. V praxi zejména u výstavby menšího rozsahu bývá funkce stavebního dozoru a technického dozoru investora slučována a vykonává ji jedna osoba.

6.3 Autorský dozor Základní povinností autorského dozoru projektanta je především ověřování, zda je dodržována projektová dokumentace při provádění stavby. Dříve byla rámcová úprava autorského dozoru obsažena ve vyhlášce 43/1990 Sb. o projektové přípravě staveb. Po jejím zrušení bude nutno také rozsah výkonu autorského dozoru, jeho oprávnění, včetně práva zastavit nebo přerušit práce zakotvit ve smlouvě o dílo mezi 38

Ladra, J., Mikš, L. a kol. Stavební, autorský a technický dozor investora. Praha : Verlag Dashıfer, 2002-2006, Část 4, Díl 2, s. 1

31

objednatelem a zhotovitelem (samozřejmě spolu s uvedením jména osoby autorský dozor vykonávající). Pokud chce objednatel, aby autorský dozor vykonával zpracovatel projektové dokumentace, dohodne podmínky výkonu takovéhoto dozoru již ve smlouvě o dílo na zpracování dokumentace. Je přirozeně možná i následná samostatná dohoda. Výkon autorského dozoru je podle zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě náplní činnosti autorizovaných osob. To znamená, že tento dozor jsou oprávněni provádět autorizovaní architekti, autorizovaní inženýři, autorizovaní technici a autorizovaní stavitelé. Mezi hlavní úkoly autorského dozoru projektanta patří účast na předání staveniště zhotoviteli, účast na kontrolních dnech stavby, sledování souladu technického provedení stavby s projektovou dokumentací, sledování dodržování podmínek stavby určených stavebním povolením a závaznými stanovisky dotčených orgánů .

6.4 Kontrola před zakrytím Podle § 553 obch. zákoníku si mohou strany ve smlouvě dohodnout právo objednatele zkontrolovat předmět díla na určitém stupni provádění. Oproti průběžné kontrole podle § 550 je tato kontrola podmíněna předchozí dohodou ve smlouvě. Tento způsob kontroly se užívá tehdy, kdy pozdější kontrola určitých částí stavby nebude možná, protože dojde k zakrytí výsledku provedených činností nebo se stanou nepřístupné (izolace, zasypání kabelů, kanalizace, základová spára atd.). Je-li ve smlouvě sjednáno právo objednatele provést kontrolu na určitém stupni prováděných prací, má zhotovitel povinnost včas objednatele k provedení kontroly pozvat. Lze doporučit výslovnou dohodu ve smlouvě o tom, jakou formou (např. doporučeným dopisem, zápisem ve stavebním deníku) a v jakém časovém předstihu (např. 2 dny, týden) má být toto pozvání učiněno, aby nevznikly pochybnosti zda pozvání bylo skutečně řádné. Smluvní strany se mohou také dohodnout, že zhotovitel předá objednateli časový rozvrh, ve kterém jsou jasně uvedeny doby, kdy je nutno kontroly provést. V takovém případě již nemusí objednatele k provedení kontroly pozvat, ledaže by došlo k posunu termínů oproti časovému rozvrhu.

32

Pokud zhotovitel nesplní povinnost řádného pozvání ke kontrole, je povinen umožnit objednateli dodatečnou kontrolu a nést náklady s tím spojené, což může být v konkrétním případě nelehké a dosti finančně náročné. Pokud však zhotovitel objednatele ke kontrole řádně pozval a ten se přesto nedostavil, není povinen mu dodatečnou kontrolu umožnit může pokračovat v provádění díla. Výjimkou jsou pouze situace, kdy objednateli účast na kontrole znemožnila překážka, kterou nemohl odvrátit (příkladem může být havárie dopravního prostředku, jímž se pracovníci objednatele dopravovali na staveniště). V tomto případě může objednatel bez zbytečného odkladu požadovat provedení dodatečné kontroly, nese však náklady s tím spojené.

6.5 Kontrolní dny Při realizaci stavby v praxi se objevuje potřeba kontaktu účastníků výstavby např. z důvodu koordinace výstavby nebo prověření některých činností ještě před jejich uskutečněním. Pro tento kontakt účastníků bývají pořádány tzv. kontrolní dny. Zpravidla bývá dohodnuto v samotné smlouvě o dílo nebo i jinou formou, že kontrolní dny se konají v určitém pravidelném odstupu (např. týden, 10 dní). Při kontrolních dnech (setkání účastníků výstavby probíhá zpravidla přímo na staveništi) bývá kontrolován průběh stavby, toky peněz, dále se projednává řešení detailů stavby v souladu s technologickými postupy subdodavatelů, změny projektu a jeho doplnění ve formou např. stavebního deníku, změny výkresů, u rekonstrukcí zjištění nových skutečností (potřeba nových činností, archeologický nález atd.) Kontrolních dnů se účastní investor (objednatel) a to buď osobně nebo prostřednictvím zástupců, především technického dozoru investora, zhotovitel, především osoba pověřená vedením stavby a zodpovědná za provádění prací – stavbyvedoucí, projektant – realizace stavby se účastní jako autorský dozor projektanta.

6.6 Stavební deník Významným prostředkem kontroly na stavbě je stavební deník, u ohlašovaných staveb jednoduchý záznam o stavbě. Povinnost vést stavební deník je stanovena § 157 stavebního zákona zhotoviteli při realizaci staveb nebo jejich změn. Stavební deník vedou nyní i zhotovitelé, kteří vedli dříve montážní deník.

33

Stavební deník se vede ode dne zahájení prací na staveništi do odstranění vad a nedodělků. Zapisují se do něj všechny důležité okolnost týkající se výstavby, a to hlavně časový postup prací, odchylky od projektové dokumentace atd. Do stavebního deníku činí záznamy stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, autorský dozor, technický dozor objednatele, státní orgány. Objednatel může do deníku nahlížet a připojovat k záznamům svá stanoviska. Podrobnosti vedení stavebního deníku je dobré také upravit ve smlouvě, neboť záznamy v deníku se mohou týkat i povinností smluvních stran, např. pokud je to předem dohodnuté ve smlouvě, lze prostřednictvím stavebního deníku učinit pozvání ke kontrole prací před zakrytím, lze v něm požadovat odstranění vad zjištěných při průběžné kontrole apod. Ve stavebním deníku lze učinit také zápis o předání a převzetí stavby nebo dohodu o změně smlouvy, to však jen tehdy, podepíší-li příslušný úkon osoby, jež jsou oprávněny úkon učinit podle smlouvy. Konečně stavební deník může sloužit jako důkazní prostředek, pokud by došlo ke sporu mezi zhotovitelem a objednatelem, a proto by záznamy měly být prováděny s velkou pečlivostí a objednatel by měl stavební deník pravidelně kontrolovat.

6.7 Závěrečné poznámky Myslím, že vzhledem ke sporé úpravě kontroly v obchodním zákoníku je vhodné neopomenout alespoň nejdůležitější pravidla ohledně jejího provádění ve smlouvě. Při průběžné kontrole jsou to podrobnější podmínky jejího provádění, ale především zakotvení autorského a technického dozoru investora ve smlouvě. Vždy je nutno uvést jména konkrétních osob, jejich oprávnění a povinnosti vůči zhotoviteli při kontrole. De lege ferenda by bylo možné uvažovat, zda by oba tyto instituty mohly být opět upraveny např. prováděcím předpisem jako tomu bylo v minulosti. Již bylo zmíněno, že kontrolu na určitém stupni provádění je třeba předem dohodnout ve smlouvě. Doporučuji uvést také přesně jaké části díla budou před zakrytím kontrolovány a v jaké době, nebo vypracovat časový rozvrh takovýchto kontrol. Účelné je rovněž upravit náležitosti řádného pozvání, tedy časový předstih a jeho formu. Kromě podrobností vedení stavebního deníku by měla smlouva upravovat i důsledky zápisu v něm, tedy např. výslovně uvést, zda je zápisem v deníku možné smlouvu změnit.

34

7 Zkoušky

Obchodní zákoník neukládá zhotoviteli, aby řádné ukončení díla prokázal provedením stanovených zkoušek, takový postup si mohou smluvní strany dohodnout ve smlouvě. V tomto případě pak zákon považuje dílo za řádně dokončené až úspěšným provedením těchto zkoušek (§ 555 odst. 2). Potřeba a rozsah zkoušek budou záviset na charakteru a rozsahu konkrétní stavby. Ve výstavbě, zejména je-li součástí předmětu plnění také vyšší dodávka souboru strojů a zařízení, je dohoda o provedení zkoušek pravidelnou součástí smlouvy. Dohodě o provedení zkoušek by strany měly věnovat velkou pozornost, aby předešly pochybnostem ohledně splnění závazku zhotovitelem a případným soudním sporům. Je třeba sjednat co nejprecizněji podmínky úspěšnosti zkoušek, tzn. jaké vlastnosti, či parametry musí zhotovitel prokázat, jak dlouho se musí zařízení držet na stanoveném výkonu, aby zkoušky úspěšně prokázaly řádné provedení díla. Je účelné dohodnout ve smlouvě také podmínky provádění zkoušek, která strana zajistí média ( voda, elektřina, plyn), materiál a pracovní síly, kdo bude hradit náklady zkoušek a za jakých podmínek se budou zkoušky opakovat.39 „Pro provádění některých zkoušek je ve smlouvě vhodné dohodnout zpracování zvláštní dokumentace (např. pro komplexní vyzkoušení, zkušební provoz a garanční zkoušky), doby zpracování návrhu a jejího odsouhlasení. V návrhu bude i způsob ověřování zkoušek a stanovení, kdy proběhly úspěšně a obsah zápisu (zápisů o nich).“40 K účasti na dohodnutých zkouškách je zhotovitel povinen objednatele včas pozvat. Neúčast objednatele na zkouškách, k jejichž provedení byl včas pozván, nebrání provedení zkoušek. Ve smlouvě je vhodné dohodnout jakým způsobem a s jak velkým časovým předstihem je zhotovitel povinen objednatele k provedení zkoušek pozvat. Jestliže zhotovitel předal objednateli časový rozvrh, ze kterého vyplývá doba provádění zkoušek, nemusí ho již k účasti na zkouškách znovu vyzývat, taková povinnost mu vznikne jen v případě, že dojde k posunu termínu provádění zkoušek oproti rozvrhu. Ze znění zákona vyplývá, že pokud zhotovitel objednatele ke

39

Štenglová, I. Smlouvy ve výstavbě. Praha: Prospektum, 1995, s. 58 Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 250 40

35

zkouškám včas nepozve, nebude závazek ze smlouvy provedením takovýchto zkoušek splněn. Byla-li neúčast objednatele na zkouškách způsobena překážkou, kterou nemohl odvrátit, může bez zbytečného odkladu požadovat opakování zkoušek. Je však povinen nahradit zhotoviteli náklady s tím spojené. V § 554 stanoví obchodní zákoník, že výsledek zkoušek se zachytí v zápisu podepsaném oběma stranami. Není-li objednatel přítomen, podepíše zápis místo něho hodnověrná a nestranná osoba, která se zkoušek zúčastnila. Přitom hodnověrnost osoby je třeba posuzovat z hlediska její schopnosti objektivně posoudit úspěšnost zkoušek a její nestrannost z hlediska poměru ke stranám. Obchodní zákoník předpokládá, že se zápis o výsledku zkoušek sepíše vždy, bez ohledu na požadavek smluvních stran.41 Je účelné, aby zápis o zkouškách obsahoval zejména jejich průběh a stanoviska stran o jejich úspěšnosti. V souvislosti s vyhodnocováním výsledků zkoušek v konkrétním případě může dojít k rozporům mezi smluvními stranami. Pro rychlé řešení je dobré dohodnout již ve smlouvě osobu nestranného odborníka či komisi odborníků, kteří by byli přítomni provádění zkoušek a vzniklé rozpory na místě řešili. 42

7.1 Zkoušky stanovené smlouvou Obchodní zákoník upravuje zkoušky pouze v hrubých obrysech, proto jsou mnohé problémy z této oblasti nejvíce zřejmě terminologie upraveny obchodními zvyklostmi. Pojmem zastřešujícím jsou zde stanovené zkoušky, kterými ovšem chápeme zkoušky dohodnuté ve smlouvě, ale také zkoušky stanovené právními předpisy, či technickými normami, ověřují kvalitu a funkčnost provedeného díla. Pokud stavba obsahuje také technologická zařízení, pravidelně bývá ve smlouvě dohodnuto tzv. individuální vyzkoušení, aby se jím prokázalo řádné provedení díla. „Individuální vyzkoušení stroje nebo zařízení prokazuje úplnost a funkčnost zkoušené věci a její řádné montáže v souladu s projektem.“43

41

Vích, J. Předání a převzetí dokončených investic podle smlouvy o dílo. Právní rádce, 2002, č. 1, s. 17 42 Tobeš, Z. Splnění závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo. Právní rádce, 2001, č. 7 s. 21 43 Kobliha, I. a kol. Aktuální právní příručka se vzory pro stavební praxi. Praha: Verlag Dashıfer, 1996, Díl 6, Část 4, Kapitola 3, s. 5

36

7.1.1 Komplexní vyzkoušení (KV) Komplexním vyzkoušení se ověřuje, že dílo – soubor strojů a zařízení - je kvalitní a že je schopen uvedení do provozu, příp. zkušebního provozu, pokud je stanoven smlouvou. Jak bylo uvedeno výše, v praxi zpracovatel projektové dokumentace vypracovává také dokumentaci k provedení zkoušek, a to zejména program zkoušek a parametry pro posouzení úspěšnosti zkoušek. Dokumentace musí být zpracována v dostatečném předstihu, aby mohla být projednána smluvními stranami a detailní podmínky provádění zkoušek mohly být upraveny ve smlouvě. Základní údaje pro provedení komplexních zkoušek by měl obsahovat již projekt stavby. Ve smlouvě začleněná dohoda o komplexním vyzkoušení by měla obsahovat zejména: •

vymezení pojmu a technického obsahu komplexního vyzkoušení (zde je nutné stanovit jednoznačně, že komplexní vyzkoušení je součástí plnění, dodávky souboru strojů a zařízení a jeho průběh je tedy obsažen v projektové dokumentaci),

•

stanovení rozsahu, technické náplně a doby trvání komplexního vyzkoušení (při komplexním vyzkoušení se neověřují ještě všechny vlastnosti daného souboru, ale pouze ty, jež jsou nutné k ověření schopnosti uvedení do provozu nebo zkušebního provozu; podle dohody může komlplexní vyzkoušení zahrnovat i průkaz o dosažení parametrů výslovně sjednaných pro tyto účely),

•

sjednání dalších podmínek provádění vyzkoušení, včetně spolupůsobení objednatele ( např. kdo obstará potřebný počet kvalifikovaných pracovníků pro provádění KV, kdo poskytne potřebné množství materiálu, paliv, energií),

•

organizačně technické otázky spojené s prováděním vyzkoušení (tj. den zahájení KV a předstih, s jakým ho musí zhotovitel objednateli oznámit, časový program přejímání po úspěšném KV, způsob vedení podrobných záznamů o průběhu a výsledcích KV tak, aby bylo možno KV vyhodnotit),

•

řešení situace, kde bylo komplexní vyzkoušení neúspěšné z důvodů na straně zhotovitele nebo objednatele.44

44

Vích, J. Příprava a realizace předání a převzetí vyšší dodávky souboru strojů a zařízení na základě smlouvy o dílo. Právní praxe v podnikání, 1994, č. 7-8, s. 6

37

Pokud jsou dodávky souboru strojů a zařízení složité a technicky náročné, dohodnou strany ve smlouvě tzv. přípravu ke komplexnímu vyzkoušení. Určí zároveň její rozsah, technickou náplň a ostatní podmínky. 45 Během přípravy ke komplexnímu vyzkoušení se v předstihu ověřuje potřeba, počet a kvalita pracovníků, nebo se provádějí některé zkoušky, jimiž se předběžně ověřují funkce zařízení, zařízení je seřizováno atd. Průběh takovéto přípravy a výsledky se doporučuje zapsat do montážního (resp. stavebního) deníku a přikládat při přejímce zařízení s ostatními podklady. 7.1.2 Zkušební provoz (ZP) Zkušebním provozem se prověřuje, zda zařízení, které již prokázalo úspěšně schopnost uvedení do provozních podmínek komplexním vyzkoušením bude schopno po sjednanou dobu za předpokládaných podmínek vyrábět v kvalitě a množství stanoveném pro tento účel v projektové dokumentaci. 46 Zkušební provoz se provádí zpravidla u technologicky složitějších, hlavně průmyslových staveb,kde není možné dosažení všech předepsaných parametrů ověřit pouze komplexním vyzkoušením. Přitom nároky na jeho provedení a podmínky provádění zkušebního provozu musí obsahovat již příslušná projektová dokumentace. Nynější úprava v zákoně č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) nejen předpokládá provedení zkušebního provozu, jak tomu bylo i v úpravě minulé, ale také ho stručně definuje. V § 124 odst. 1 se zkušební provoz stručně definuje. „Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace.“ Stavební úřad může podle § 115 odst. 2 uložit provedení zkušebního provozu ve stavebním povolení, a to u staveb obsahujících technologické zařízení, je-li třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení podle zvláštního stavebního předpisu. Dále, pokud nebylo provedení zkušebního provozu uloženo stavebním povolením, může stavební úřad na žádost dotčeného orgánu nebo stavebníka stanovit rozhodnutím, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního provozu. Účelem zkušebního provozu je především seznámit provozní pracovníky objednatele se zařízením a zajistit tím jeho spolehlivou obsluhu , zjištění vad a nedostatků, které se neprojevily např. při komplexních zkouškách, a jejich 45

Vích, J. Předání a převzetí dokončených investic podle smlouvy o dílo. Právní rádce, 2002, č. 1 s. 18 46 Vích, J. K problematice zkušebního provozu dodávky souboru strojů a zařízení na základě smlouva o dílo. Právní praxe v podnikání, 1994, č. 1 s. 7

38

odstranění, dosažení plynulého, hospodárného a spolehlivého provozu podle podmínek projektu, a to zejména dosažení ukazatelů úspěšnosti stanovených pro zkušební provoz a také vytvoření podmínek pro provedení garančních zkoušek v závěru zkušebního provozu.47 Dle dohody smluvních stran mohou při provádění zkušebního provozu nastat dvě situace. Zkušební provoz může být prováděn po předání díla objednateli, na jeho odpovědnost, je zpravidla sjednaná technická účast pracovníků zhotovitele v potřebném rozsahu. Druhou možností, náročnější pro zhotovitele, je provádění zkušebního provozu zhotovitelem, jako součást předmětu smlouvy. V tomto případě dojde k předání a převzetí až po úspěšném průběhu zkušebního provozu. Pokud bude zkušební provoz prováděn až po předání objednateli, měla by smlouva o dílo obsahovat některé podmínky tohoto provádění, zejména celkovou dobu a začátek zkušebního provozu, nutnou dobu účasti zhotovitele na zkušebním provozu, podmínky zhotovitelovy účasti (zejm. počet a kvalifikaci pracovníků) a spolupůsobení objednatele k zajištění této účasti, podmínky ukončení ZP, tj. kritéria, jichž je třeba dosáhnout, povinnost pořídit zápis s údaji, že byl ZP úspěšně ukončen a povinnost zhotovitele předat objednateli provozní předpisy k obsluze a provozu daného souboru stroje a zařízení.48 Od úspěšného skončení ZP zpravidla počíná běžet záruční lhůta a také doba provádění je kryta záruční odpovědností. Doporučuje se sjednat ve smlouvě, že záruční doba bude prodloužena o dobu, o kterou je ZP přerušen z důvodu vadného plnění zhotovitele, a zároveň, že se zkracuje o dobu, po kterou se provádění ZP zdrželo z příčin vzniklých na straně objednatele. Provedení zkušebního provozu může být také součástí předmětu plnění, neboť rozsah a kvalita zkoušek, jimiž má být prokázáno řádné provedení díla závisí vždy na dohodě stran. Podmínky provádění ZP ve smlouvě o dílo pak nesmí opomenout sjednání kritérií, za kterých je možno považovat zkušební provoz za úspěšně skončený (budou se zpravidla lišit od výkonových parametrů stanovených smlouvou, tzv. záruky za výkon), spolupůsobení objednatele spočívající v poskytnutí

47

Vích, J. Předání a převzetí dokončených investic podle smlouvy o dílo. Právní rádce, 2002, č. 1 s. 18 48 Vích, J. K problematice zkušebního provozu dodávky souboru strojů a zařízení na základě smlouva o dílo. Právní praxe v podnikání, 1994, č. 1 s. 10

39

pracovníků, materiálu, energií atd. a také potřebu kvalifikovaných pracovníků zhotovitele, kteří ZP řídí a provádějí.

7.1.3 Garanční zkoušky Zhotovitel, jehož plnění zahrnuje také soubor strojů a zařízení, poskytuje obvykle záruku za výkon. Jejím obsahem jsou výslovně dohodnuté parametry tohoto souboru, které jsou uvedeny v projektové dokumentaci a jejichž dosažení se ověřuje garančními zkouškami. Údaje a ukazatele vztahující se k výkonovým parametrům se běžně vyskytují na mnoha místech projektové dokumentace a není možné, aby byly zaručovány a v rámci garančních zkoušek také ověřovány všechny ukazatele. Proto bývají taxativně vymezeny ty ukazatele, jež mají rozhodující vliv na kvalitu dodávaného souboru a jejich stanovené hodnoty jsou pak ve smlouvě zaručeny (např. kvalita výsledných produktů, spotřeba surovin, energií atd.). Ve smlouvě o dílo je dále třeba sjednat spolupůsobení objednatele (zejm. poskytnutí pracovníků obsluhy zařízení, zajištění měřicích aparatur) a také další podmínky provádění garančních zkoušek, např. termín provádění garančních zkoušek, způsob přípravy ke zkouškám a technické ukazatele úspěšnosti zkoušek.49 V neposlední řadě je třeba ve smlouvě upravit následky nedosažení výkonové záruky při garančních zkouškách, ať již z důvodů na straně zhotovitele nebo objednatele. V situacích, kdy byly garanční zkoušky neúspěšné z důvodů mající příčinu na straně zhotovitele, je v praxi běžná dohoda, která dovoluje opakování zkoušek na náklady zhotovitele, přitom má zhotovitel možnost provádět úpravy na již předaném díle, aby nové garanční zkoušky proběhly úspěšně. Pokud by ani při opakování zkoušek nebylo dosaženo ve smlouvě sjednaných parametrů (není tedy možné vady odstranit), sjednává se poskytnutí slevy z ceny díla, je však domluvena také její maximální hranice. Objednatel má samozřejmě právo odstoupit od smlouvy, pokud je dané zařízení nepoužitelné nebo použitelné jen s velkými ztrátami či je-li snížení výkonu větší než sleva, jež je podle smlouvy možné uplatnit. V praxi mohou nastat situace, kdy je řešení po odstoupení od smlouvy složité, proto bude často výhodné odstoupit od smlouvy pouze zčásti. Další možností, jak řešit opakovaný neúspěch 49

Vích, J. K odpovědnosti za kvalitu stavby vzhledem k technologickému zařízení. Obchodní právo, 2004, č. 10, s. 9

40

garančních zkoušek, je povinnost zhotovitele zaplatit smluvní pokutu za nedodržení stanovených parametrů. Jsou-li garanční zkoušky neúspěšné z důvodů na straně objednatele, bývá ve smlouvě sjednáno jejich opakování, jako plnění nad rámec smlouvy a na náklady objednatele, důkazní břemeno však leží na zhotoviteli. Pro případ, že ani opakované zkoušky neověří zaručený výkon z příčin na straně objednatele, obsahuje smlouva ustanovení o tom, že zhotovitel v tomto případě splnil svou povinnost ohledně smluvní záruky za výkon.

7.2 Zkoušky stanovené veřejným právem Obecně nejsou technické normy a soustava ČSN závazné, pokud se jimi strany chtějí řídit, musejí je ve smlouvě výslovně uvést. Zhotovitel je při provádění stavby vázán také veřejnoprávními předpisy, sledující především zájem na ochraně zdraví a veřejné bezpečnosti. Takovým předpisem je např. zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky (viz níže). Při výstavbě musí samozřejmě smluvní strany respektovat stavební zákon a také jeho prováděcí vyhlášky, zejména vyhlášku č.137/1998, o obecně technických požadavcích na výstavbu. Tato stanoví velmi obecným způsobem požadavky, jež musí stavby splňovat. Jsou to např. mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana proti hluku, úspora energie a tepla atd. Jestliže stavební úřad vyžaduje před užíváním stavby nebo vydáním kolaudačního souhlasu provedení určitých zkoušek (které ovšem vycházejí z technických norem), stanoví tuto povinnost ve stavebním povolení. O druhu a rozsahu zkoušek rozhoduje stavební úřad podle předložené projektové dokumentace nebo na základě závazného stanoviska dotčených orgánů (např. krajská hygienická stanice), v němž jsou uvedeny požadavky vycházející ze zvláštních právních předpisů. Mezi nejčastější zkoušky, vyžadované stavebním úřadem patří zejména revize elektro, světelná revize, tlakové zkoušky na topení, tlakové zkoušky na rozvody vody, revize těsnosti kanalizací aj.Ve stavebním povolení lze uložit i provedení zkušebního provozu, je-li třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání či dodržení podmínek stavebního povolení (§ 115 odst. 2).

41

7.4 Závěrečné poznámky Domnívám se, že v praxi je nutné nejprve uvést, jaké zkoušky tvoří předmět plnění, tedy jaké zkoušky je nutno provést, aby bylo dílo dokončeno řádně. Pokud tyto zkoušky nejsou definovány v právním předpisu (tj. případ zmíněného zkušebního provozu), nebo se strany z nějakého důvodu nechtějí spoléhat na obchodní zvyklosti, mohou také požadované zkoušky definovat. Dále by měly být upraveny podmínky provádění zkoušek včetně spolupůsobení stran, parametry úspěšnosti zkoušek, přesný postup v případě, že budou neúspěšné z důvodů spočívajících na jedné či druhé straně. Vhodné podle mého názoru je také upravit způsob řešení sporu o úspěšnost zkoušek pomocí odborníka. Ve smlouvě by neměly chybět náležitosti zápisu o zkouškách a náležitosti a formu řádného pozvání ke zkouškám. Za zbytečné nepokládám ani přesné vymezení překážek, jež mohou znemožnit účast objednatele na zkouškách, účastníci se tak vyhnou případným sporům.

42

8 Splnění závazku provést dílo, předání a převzetí díla

Podle obecného ustanovení § 554 odst. 1 obchodního zákoníku splní zhotovitel svou povinnost provést dílo (aniž by se dostal do prodlení) jeho řádným ukončením a předáním objednateli v místě dohodnutém ve smlouvě, není-li takové místo dohodnuto, v místě stanoveném v zákoně.

8.1 Způsob splnění závazku Pokud má být podle smlouvy řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se jeho provedení za dokončené teprve poté, co byly zkoušky řádně provedeny (§ 555 odst. 2 ObchZ). Problematice zkoušek se věnovala podrobně předchozí kapitola, připomeňme pouze, že zhotovitel je povinen objednatele k provedení zkoušek včas pozvat. Pokud tak neučiní, nebudou mít provedené zkoušky účinky řádného provedení díla. Jestliže smlouva obsahuje povinnost zhotovitele odeslat předmět díla objednateli, je povinnost provést dílo splněna předáním řádně provedeného díla prvnímu dopravci, který má uskutečnit přepravu do místa určení. Zhotovitel ale musí umožnit objednateli uplatnit práva z přepravní smlouvy, pokud toto právo nevyplývá objednateli z přepravní smlouvy samotné. U staveb je toto ustanovení použitelné především u projektové, či jiné dokumentace. Nezahrnuje-li smlouva o dílo povinnost zhotovitele odeslat předmět díla objednateli, splní svou povinnost provést dílo, jestliže umožní objednateli nakládat s řádně provedeným předmětem díla v místě dohodnutém ve smlouvě nebo stanoveném zákonem. Pokud má zhotovitel umožnit objednateli nakládání se stavbou, musí mu kromě klíčů předat dokumentaci předepsanou právními předpisy jako revizní zprávy, dokumentace skutečného provedení stavby (tato dokumentace obsahuje oproti realizační dokumentaci změny, ke kterým nutně došlo v rámci provádění – realizace stavby), stavební deník a také veškerou dokumentaci dohodnutou ve smlouvě (dokumenty, které je zhotovitel povinen objednateli předat stanoví např. stavební zákon). Forma předání u stavby by však v zájmu právní jistoty obou stran měla být detailně upravena ve smlouvě. Pokud závazek zhotovitele zahrnuje povinnost provést montáž, je dílo splněno řádným provedením montáže.

43

8.2 Místo plnění Zákon stanoví, že místem plnění je místo dohodnuté ve smlouvě. Pokud toto místo dohodnuto není, upravuje ho vyčerpávajícím způsobem v § 554 odst. 2 až 4 . V případě, že smlouva zahrnuje povinnost zhotovitele předmět díla odeslat, je místem plnění místo předání předmětu díla prvnímu dopravci k přepravě do místa určení. Jinak se uskutečňuje předání v místě, v němž se má podle smlouvy dílo provádět. Takové to místo je u staveb, jejich oprav, údržby, atd. vzhledem k jejich charakteru věcí nemovitých a jejich pevnému spojení se zemí pravidlem. Není-li ve smlouvě určeno místo, kde se má dílo provádět, je místem předání místo, o němž objednatel věděl, či musel vědět, že v něm bude zhotovitel dílo provádět. Nelze-li místo plnění stanovit uvedenými způsoby, je místem předání místo sídla nebo místa podnikání, příp. místo organizační složky, pokud zhotovitel toto místo včas oznámí objednateli. 50 Je třeba podotknout, že u investiční výstavby je místo plnění pravidelně sjednáno ve smlouvě. Je jím dohodnuté staveniště, které objednatel k realizaci díla protokolárně předal zhotoviteli, a to v dostatečném předstihu.51 Pokud se předmět díla předává v jiném místě, než je místo předání prvnímu dopravci, nebo místo sídla, místo podnikání či organizační složky zhotovitele, je zhotovitel povinen objednatele k převzetí předmětu včas vyzvat. Zákon nestanoví formu, jakou má být výzva učiněna, doporučuji proto stranám, aby si ve smlouvě stanovily písemnou formu a dohodly i adresu, na kterou má být výzva doručena. Aby byly odstraněny veškeré pochybnosti, mělo by být ve smlouvě sjednáno, kdy se výzva k převzetí považuje za včasnou.

8.3 Řádné ukončení díla Jak bylo uvedeno výše, splní zhotovitel svůj závazek řádným ukončením a předáním díla. „Má-li dílo vady (zjevné nebo skryté), není řádně ukončeno, a to ani v případě, že dílo bylo objednatelem převzato. Povinnost řádně provést dílo trvá i nadále, přičemž obsah závazku zhotovitele se mění tak, že odpovídá nárokům objednatele vzniklým z vadného plnění (§ 324 odst. 3 obch. zák.) a závazek zaniká až

50

Štenglová. I, Stavební právo, díl II., Stavební právo soukromé. Praha: Polygon, 2000, s. 150 Vích, J. Předání a převzetí dokončených investic podle smlouvy o dílo. Právní rádce, 2002, č. 1 s. 16 51

44

uspokojením práva z vadného plnění.“ 52Pokud tedy není ve smlouvě dohodnuto něco jiného, musí např. zhotovitel k termínu ukončení díla odstranit i dočasné objekty zařízení staveniště a upravit plochy užívané pro zařízení staveniště do podoby předpokládané projektem, odvézt přebytečný materiál a odpady. 53 Obchodní zákoník v § 561 odst. 1 stanoví, že dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Aby se předešlo případným pochybnostem, je třeba předmět smlouvy určit co nejpřesněji, zde také s ohledem na objednatelem požadované zkoušky, které mají být součástí díla, nebo doklady osvědčující jakost výrobků, či atesty, certifikáty atd. Pro posouzení jakosti výrobků jsou rozhodující kvalitativní parametry stanovené smlouvou. Smluvní volnost účastníků je omezena § 759 obch. zákoníku, který stanoví, že je-li ve smlouvě, jejímiž smluvními stranami jsou osoby se sídlem, místem podnikání, bydlištěm, podnikem, či organizační složku na území ČR, stanovena jakost v rozporu s právními předpisy, platí pro určení jakosti ustanovení předpisů o jakosti přípustné k užívání (příkladem jsou předpisy o ochraně před hlukem, vibracemi atd.). To neplatí, pokud má být věc vyvezena. Strany si ale přirozeně mohou sjednat jakost vyšší, než stanoví právní předpisy a tak je ustanovení § 759 dolním jakostním limitem54. Pokud není jakost nebo provedení sjednáno ve smlouvě, použije se obdobně ustanoveních kupní smlouvy a zhotovitel je povinen dodat zboží (tj. dílo) v jakosti a provedení, jež se hodí pro účel stanovený smlouvou, jinak pro účel, k němuž se dílo zpravidla používá. Vadou je i provedení jiného díla, či vady v dokladech. V konkrétních smlouvách o dílo se obvykle určuje jakost díla s ohledem na projekt (určuje rozpis hlavních materiálů a výrobků), technické normy, obecně závazné předpisy a případně dohodnuté výkonnostní parametry, jež musí dílo splňovat. Pokud má být jakost díla posuzována podle nezávazných technických norem, je třeba uvést ve smlouvě výslovně, kterými normami se strany budou řídit.55 Ustanovení veřejnoprávních předpisů sledují především veřejný zájem na tom, aby stavby zabezpečovaly zdraví a bezpečnost jejich uživatele. Důležitý je zákon 22/1997 Sb., o technickým požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů. 52

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.5.1999, sp. zn. 33 Cdo 894/98 Kobliha, I. a kol. Aktuální právní příručka se vzory pro stavební praxi. Praha: Verlag Dashıfer, 1996, Díl 6, Část 4, Kapitola 3, s. 2 54 Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 3. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2002, s. 162 55 Marek, K. Smlouva o dílo. Právní rádce, 2005, č. 10, s. 67 53

45

Dokončená stavba je totiž podle § 2 tohoto zákona považována za výrobek. Rovněž stavební zákon stanoví v § 156 odst. 2 u výrobků , mající rozhodující význam pro kvalitu stavby, povinnost ověřovat je podle zákona 22/1997 Sb. (tj. prokazovat shodu s technickými předpisy).

8.4 Převzetí díla objednatelem, prodlení s převzetím Jen dílo dokončené řádně tak, jak je popsáno výše, tedy bez vad a nedodělků, je objednatel povinen převzít. Pokud objednatel takové řádně dokončené dílo nepřevezme, ocitá se v prodlení podle § 370 a násl. obchodního zákoníku. Důsledkem je, že na objednatele v době prodlení přechází nebezpečí škody na díle (tj. ztráta, zničení nebo poškození), pokud toto nebezpečí nenesl již dříve. Pokud by však škoda byla způsobena zhotovitelem nebo jeho subdodavateli porušením povinností, odpovídal by za škodu zhotovitel. Naopak, je-li zhotovitel v prodlení s předáním díla v dohodnuté době, přechází na něj nebezpečí škody na díle, pokud jej předtím nesl objednatel s výjimkou situace, kdyby škoda byla způsobena objednatelem. Ve výstavbě je pravidlem, že se i přes veškerou péči nelze při ukončení určité stavby vyvarovat toho, aby nebyly při předání a převzetí zjištěny ojedinělé drobné vady a nedodělky, které nebrání provozu či užívání stavby.56 V tomto případě je vzhledem k dispozitivnosti příslušných ustanovení obchodního zákoníku možné, aby účastníci výslovně sjednali ve smlouvě předání a převzetí díla i s těmito vadami a nedodělky, ale jako oprávnění objednatele. Je samozřejmé, že objednatel nepřevezme takové dílo, jehož vady a nedodělky brání v uvedení stavby do užívání nebo v bezporuchovém provozu (popř. mají vliv na úspěšnost sjednaných zkoušek).

8.5 Zápis o předání a převzetí V § 554 odst. 6 stanoví obchodní zákoník, že se zápis o předání a převzetí díla podepsaný oběma stranami sepíše, požádá-li o to kterýkoli z účastníků. Jeho náležitosti ani formu neupravuje žádný právní předpis. Často je jediným důkazem, že k předání došlo, proto je dobré upravit veškeré jeho náležitosti a podmínky přejímky ve smlouvě. V zájmu obou smluvních stran by měl obsahovat alespoň data zahájení

56

Vích, J. Předání a převzetí dokončených investic podle smlouvy o dílo. Právní rádce, 2002, č. 1 s. 16

46

a ukončení přejímacího řízení, stručný popis předávaného díla (název stavby, popis stavebních objektů a technologických souborů), údaje o zhotoviteli a objednateli (jméno, firma či název, sídlo, oprávněné zástupce, kteří provádějí přejímací řízení atd.), číslo smlouvy o dílo, termíny zahájení a ukončení díla, důvody nedodržení sjednaných termínů, údaje o projektu (číslo, jeho zpracovatel), údaje o stavebním či jiném povolení, cenu za dílo, její případné dodatky, soupis dokumentace, která se předává a zápisů o provedených zkouškách, odchylky od projektu, jež byl schválen ve stavebním řízení, údaje o tom, zda byly při prohlídce stavby zjištěny vady nebo nedodělky, jejich soupis, identifikace a termíny pro jejich odstranění, údaj o tom, zda bylo zhotovitelem vyklizeno staveniště, příp. termín jeho vyklizení, prohlášení zástupců zhotovitele, že dílo předávají objednateli a zástupcům objednatele, že dílo přejímají a jména, funkce a podpisy účastníků přejímacího řízení.57

8.6 Přechod vlastnického práva a nebezpečí škody na věci Už bylo zmíněno, že nezbytnou podmínkou splnění povinnosti zhotovitele je předání řádně dokončeného díla. S takovýmto předáním spojuje zákon řadu významných právních skutečností. Předáním díla počíná běžet záruční doba, byla-li ve smlouvě sjednána záruka za jakost díla. Především však dochází k nabytí vlastnického práva objednatelem, byl-li do této doby vlastníkem díla zhotovitel, a na objednatele přechází nebezpečí škody na zhotovené věci, jestliže ho do této doby nesl zhotovitel. Případy, kdy je již od počátku stavby vlastníkem díla objednatel, jsou u staveb časté, neboť podle ustanovení § 542 odst. 1 pokud je věc zhotovována u objednatele nebo na pozemku, který opatřil, nese objednatel nebezpečí škody na zhotovované věci a je jejím vlastníkem, nestanoví-li smlouva něco jiného. Na základě obdobného použití ustanovení kupní smlouvy si mohou strany písemně sjednat, že objednatel nabude vlastnického právo ještě před předáním díla, pokud jde o dílo individuálně určené nebo druhově určené, ale v době přechodu vlastnického práva dostatečně označené k odlišení od ostatního zboží.58 Nebo je možné opět na základě obdobného použití ustanovení kupní smlouvy sjednat si

57

Kobliha, I. a kol. Aktuální právní příručka se vzory pro stavební praxi. Praha: Verlag Dashıfer, 1996, Díl 6, Část 4, Kapitola 4.3, s. 2 58 Tobeš, Z. Splnění závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo. Právní rádce, 2001, č. 7, s. 18

47

výhradu vlastnického práva, tzn., že přechod vlastnického práva nastane až úplným zaplacením dohodnuté ceny.

8.7 Závěrečné poznámky I když je úprava předání a převzetí v ObchZ o dost podrobnější, než je tomu např. v německém BGB, je třeba ji ve smlouvě doplnit o některé podrobnosti, to platí dvojnásob, je-li dílem stavba velkého rozsahu a součást díla tvoří soubor strojů a zařízení. Způsob předání konkrétní stavby byl měl být podrobně upraven, kromě samozřejmého předání klíčů je nutné podle mého názoru zavázat smluvně zhotovitele k předání dokumentace výslovně uvedené (např. dokumentace skutečného provedení stavby, stavební deník, revizní zprávy atd.). Dále je vhodné výslovně uvést možnost předání díla s drobnými vadami a nedodělky, ty je však třeba specifikovat, jako např. vady, jež nebrání užívání k smluvně zakotvenému účelu či úspěšnému provedení stanovených zkoušek. Objednateli doporučuji, aby při převzetí díla s výše popsanými ojedinělými vadami a nedostatky, byly tyto uvedeny v zápise o předání a převzetí, identifikovány a aby byly dohodnuty termíny jejich odstranění. Řádné odstranění vad by mělo být zajištěno smluvní pokutou za každý den prodlení. Ve smlouvách o dílo z oblasti výstavby by mělo být výslovně dohodnuto, že sepsání tohoto zápisu je povinné, jakou formu a jaké náležitosti má mít. Soudím, že takový zápis je moudřejší sepsat po provedení všech sjednaných zkoušek (v praxi se vyskytnou samozřejmě výjimky v podobě např. zkušebního provozu, není-li tento součástí dohodnutého předmětu plnění) a po důkladné prohlídce stavby, i když zákon ukládá povinnost prohlédnout předmět díla až po jeho převzetí. Je-li součástí díla také dodávka souboru strojů a zařízení je třeba navíc stanovit ve smlouvě, které další doklady je k předání zhotovitel připravit. Jsou to nejčastěji atesty, revizní zprávy, prohlášení o shodě, dokumentace potřebná pro obsluhu aj.

48

9 Německá právní úprava smlouvy o dílo

Německé obchodní právo, tedy vymezené právní vztahy mezi obchodníky, upravuje Handelsgesetzbuch (HGB) tj. obchodní zákoník jako speciální právní předpis. Neobsahuje-li HGB speciální právní úpravu pro „obchodníky“, platí, že se použije Bőrgerliches Gesetzbuch (dále BGB) tj. občanský zákoník jako „lex generalis“. Německý HGB však smlouvu o dílo jako smluvní typ vůbec neupravuje, a tak pro ni platí výhradně ustanovení §§ 631 až 651 BGB. V § 631 odst. 1 stanoví BGB, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje ke zhotovení slíbeného díla a objednatel k zaplacení smluvené odměny. Dále podle druhého odstavce předmětem smlouvy o dílo může být jak zhotovení nebo změna věci, tak i jiný výsledek dosažitelný nebo poskytnutím služby. Jako podstatnou část (zřejmě kromě vymezení smluvních stran) lze označit pouze předmět plnění, neboť podle § 632 odst. 1 platí odměna jako mlčky sjednaná, když lze zhotovení díla podle okolností očekávat pouze za odměnu. Na rozdíl od české právní úpravy je tedy smlouva podle BGB platná, i když neobsahuje ani obecně formulovaný závazek k zaplacení odměny.59 Pro tento případ uvádí § 632 odst. 2 BGB, že není-li výše odměny stanovena, považuje se při existenci sazby za dohodnutou odměna dle sazby, při neexistenci sazby odměna obvyklá. Oproti české úpravě není stanoven u obvyklé odměny žádný časový údaj rozhodný pro její posuzování. Se stanovením odměny souvisí § 650 BGB, podle nějž byl-li základem smlouvy rozpočet, aniž podnikatel převzal záruku za jeho správnost, a zjistí-li se, že dílo není proveditelné bez podstatného překročení rozpočtu, přísluší podnikateli, vypoví-li objednatel smlouvu z tohoto důvodu, část odměny odpovídající vynaložené práci a úhradu nákladů, nezahrnutých do odměny. Pokud by záruku za správnost rozpočtu podnikatel převzal, je rozpočtem vázán a překročení rozpočtu je porušením smlouvy, nárok na zmíněnou část odměny mu proto nepřísluší. Situace v německé úpravě je opačná oproti úpravě v českém obchodním zákoníku, kde není třeba výslovného prohlášení zhotovitele, aby se rozpočet stal závazným. Podnikatel je povinen zhotovit dílo tak, aby nemělo věcné ani právní vady. Dílo nemá věcné vady pokud je smluvené jakosti a jestliže nebyla jakost smluvena, hodíli se pro účel předpokládaný smlouvou jinak pro běžné používání a vykazuje-li 59

Fessl, V. Kupní smlouva a smlouva o dílo podle německého práva. Krnov: Konzultex-MROPOR, 1993, s. 53

49

jakost běžnou nebo podle druhu díla očekávatelnou. Dílo nemá právní vady, pokud ve vztahu k němu nemohou být uplatňována práva třetích osob jiná, než převzatá ve smlouvě. Pokud má dílo vady, může objednatel požadovat dodatečné plnění (tj. buď odstranění vady nebo zhotovení nového díla, a to podle volby zhotovitelepodnikatele)60, na náklady zhotovitele. Vyžaduje-li však dodatečné plnění nepřiměřené náklady, je podnikatel oprávněn jej odmítnout. K dodatečnému plnění poskytne objednatel přiměřenou lhůtu. Po jejím marném uplynutí, nebo pokud podnikatel dodatečné plnění odmítne z důvodu nepřiměřenosti nákladů, má dále objednatel právo odstranit vadu sám a žádat náhradu nákladů po podnikateli, odstoupit od smlouvy, snížit odměnu za dílo, nebo má také nárok na náhradu škody z důvodu existence vad díla. Německý BGB na rozdíl od české úpravy dává stranám v § 639 možnost omezit nebo úplně vyloučit zákonnou odpovědnost za vady. Takové omezení či vyloučení odpovědnosti je však neplatné, pokud podnikatel vady díla lstivě zatajil. Omezením odpovědnosti podnikatele plyne také z ustanovení § 645 BGB, podle nějž je-li dílo zničeno, zhoršeno nebo stane-li se dílo neproveditelné před převzetím v důsledku vad materiálu dodaného objednatelem nebo objednatelem uděleného pokynu, a neníli to způsobeno okolností, za niž podnikatel odpovídá, má nárok na část odměny odpovídající vynaložené práci a náhradu nákladů. Převezme-li objednatel vadné dílo, ačkoli vadu zná, přísluší mu nároky z vad jen tehdy, vyhradí-li si svá práva při převzetí (640 odst. 2). Později zjištěné vady mohou být samozřejmě reklamovány do konce promlčecí doby, právo na reklamaci by však mohl zhotovitel zpochybňovat, že při přejímce nebyla věnována dostatečná péče zjištění vad.61 Objednatelovo právo na reklamaci se promlčí, pokud podnikatel vady lstivě nezatajil do 2 let u díla, jehož podstata spočívá ve výrobě, údržbě nebo změnách věci nebo ve výkonu plánovacího či kontrolního rázu. Lhůta počíná běžet převzetím díla.U stavebních děl a děl, jejichž podstata spočívá v poskytnutí plánovacích nebo kontrolních prací v souvislosti se stavebními díly, je promlčecí doba pětiletá. Ve třech letech se promlčí práva souvisící s tzv. nehmotnými plněními

60

Bělohlávek, A. Některé základní změny v německém závazkovém právu po 1. lednu 2002. Bulletin advokacie, 2002, č. 11-12, s. 139 61 Fessl, V. Kupní smlouva a smlouva o dílo podle německého práva. Krnov: Konzultex-MROPOR, 1993, s. 59

50

(např. vývoj softwaru). V případě, že objednatel dosud nezaplatil, je oprávněn odepřít své plnění, i když jsou nároky z vad díla již promlčeny. Záruka za jakost je institut v BGB sice neupravený, přesto však používaný, platí totiž princip vlastní i českému právnímu řádu, že co není zakázáno, je povoleno. Je-li záruční doba sjednána platí místo zákonné promlčecí lhůty pro reklamování vad. Stejně tak institut kontroly objednatele upravený v českém obchodním zákoníku v německé úpravě chybí. Odměna za dílo se hradí při převzetí, je-li dílo přejímáno po částech a odměna je stanovena za jednotlivé části, hradí se odměna za každou část při jejím převzetí. Zda se bude dílo předávat a tedy platit po částech, určuje dohoda smluvních stran. Jestliže objednatel přislíbil zhotovení věci třetí osobě, je odměna splatná nejpozději poté, co obdržel od této osoby odměnu za dílo. Pokud je objednatel oprávněn požadovat odstranění vady, může zadržet odměnu rovnající se trojnásobku nákladů na odstranění vady. Podnikatel může po objednateli požadovat placení splátek či záloh, ale pouze za uzavřené části díla, vykonané práce podle smlouvy nebo materiál zvlášť dodaný. To však pouze tehdy, může-li na objednatele převést vlastnictví k takovýmto věcem či částem nebo za toto poskytne jistotu. Spolupůsobení je v BGB upraveno tak, že je-li při zhotovení díla potřebné plnění objednatele, může podnikatel požadovat přiměřené odškodnění, dostane-li se objednatel v důsledku opomenutí tohoto plnění do prodlením s převzetím. Výše odškodnění se určuje jednak podle délky prodlení a výše sjednané odměny a jednak podle toho, co může podnikatel ušetřit na nákladech nebo získat jiným použitím pracovní síly. Podnikatel může stanovit objednateli lhůtu ke spolupůsobení s oznámením, že smlouvu vypoví, nebude-li plnění provedeno do uplynutí této lhůty. Na rozdíl od české právní úpravy dává německý BGB objednateli oprávnění až do dokončení díla kdykoli smlouvu vypovědět. Podnikatel je však oprávněn požadovat smluvenou odměnu, od které si odečte, co v důsledku zrušení smlouvy uspořil na nákladech, nebo co získal jiným použitím pracovní síly, nebo co ze zlé vůle opomenul. Toto ustanovení je zde zřejmě proto, aby umožnilo zrušit smlouvu v případě, kdy nastanou okolnosti (např. bankrot), za nichž již nemá zájem na jejím dalším plnění.62

62

Fessl, V. Kupní smlouva a smlouva o dílo podle německého práva. Krnov: Konzultex-MROPOR, 1993, s. 66

51

V § 640 BGB je stanovena objednateli povinnost převzít dílo stanovené se smlouvou, pokud není převzetí podle povahy díla vyloučeno. S převzetím jsou spojeny závažné právní následky např. vznik povinnosti na zaplacení odměny či počátek běhu záruční lhůty. Je třeba poznamenat, že česká právní úprava je ohledně předání a převzetí podrobnější. Nebezpečí zkázy na věci nese při zhotovování díla podnikatel, na objednatele přechází převzetí, je-li však objednatel v prodlení s převzetím, přejde nebezpečí na něj. Odešle-li podnikatel na žádost objednatele do jiného místa, než je místo plnění, přechází nebezpečí na objednatele předáním zasílateli nebo dopravci. Protože klasická úprava smlouvy o dílo v BGB počítá s dodáním materiálu objednatelem, neobsahuje ustanovení o přechodu vlastnictví, neboť materiál - předmět díla nikdy nepřestal být vlastnictvím objednatele. Jinak je tomu u smlouvy o dodávce díla (viz níže). Jako právní ochranu podnikatele pro případ neplacení objednatelem obsahuje BGB zástavní právo k věcem objednatele, které se při zhotovování díla dostanou do držení podnikatele.

9.1 Smlouva o dodávce díla Tento smluvní typ je zvláštním druhem smlouvy o dílo, kdy podnikatel zabezpečuje pro dílo potřebný materiál a dílo také zhotovuje. Vzhledem k tomu, že v investiční výstavbě je zhotovení stavby z materiálu podnikatele běžné, je tato smlouvy významná a velmi frekventovaná. Stejně jako česká právní úprava umožňuje BGB, aby podnikatel využil plnění subdodavatelů, jeho odpovědnost zůstává nezměněná – za plnění jako celek. Na zhotovení věcí zastupitelných (např. typový nábytek) se užijí přiměřeně ustanovení smlouvy kupní a pro věci nezastupitelné (sem typicky náleží stavby) budou platit ustanovení smlouvy o dílo. BGB v § 651 sice od roku 2001 po novele mluví o věcech movitých, podle stávající judikatury se za zhotovení nezastupitelných věcí považuje i nadále zhotovení stavby.

52

10 Závěr

Ve své diplomové práci jsem se pokusila o snadno pochopitelný výklad stávající právní úpravy smlouvy o dílo v obchodním zákoníku, a to především pro oblast investiční výstavby, neboť zde je smlouva o dílo nejvíce používaná. Domnívám se, že by mé dílčí návrhy mohly být užitečnou pomůckou v praxi, a proto bych je ráda ještě jednou shrnula. Úprava smlouvy o dílo v obchodním zákoníku je pojata rámcově, proto je podle mého názoru nezbytná precizní úprava ve smlouvě. V oblasti výstavby jsou písemné smlouvy pravidlem, avšak vzhledem ke znění § 272 odst. 2 doporučuji začlenit do smlouvy ustanovení, podle něhož by bylo možné písemně uzavřenou smlouvu měnit pouze písemně. De lege ferenda navrhuji změnu příslušného ustanovení tak, aby nebylo možné písemně uzavřenou smlouvu měnit jinak než písemně. Aby se na konkrétní smlouvu vztahovala zákonná ustanovení smlouvy o dílo, musí obsahovat její podstatné části a strany by neměly opomenout žádnou z nich. Při vymezení smluvních stran doporučuji postupovat podle § 13a ObchZ, aby nebyla smlouva uzavřena mezi neexistujícími subjekty, a dále připojit ještě údaje o dalších účastnících výstavby nebo osobách jakkoli oprávněných v souvislosti se stavbou. Domnívám se, že vůbec nejdůležitější je přesné vymezení předmětu díla, neboť podle něho se posuzuje řádné provedení díla. Ve výstavbě je určeno zpravidla odkazem na projektovou dokumentaci, která určuje i jakost díla. Za velmi vhodné pokládám i uvedení výkonnostních parametrů a technických norem, jež má předmět díla splňovat, stejně jako zakotvení zkoušek, jež musí být provedeny, aby bylo dílo považováno za splněné. V praxi nebývá zvykem uzavření smlouvy bez ustanovení o ceně, k odstranění všech pochybností ohledně platnosti smlouvy přesto de lege ferenda navrhuji, aby bylo možné uzavřít smlouvu i bez závazku k zaplacení odměny. Při určení ceny paušální částkou doporučuji uvést zda jsou v ní zahrnuty DPH či jiné části, jinak se má za to, že cena již všechny složky obsahuje.Dále je vhodné při stanovení ceny rozpočtem výslovně uvést, zda je považován za neúplná, nezávazný či je tomu naopak. Pokládám za užitečné smluvně ošetřit dobu placení odlišně od zákonné dikce a vázat ji např. na předání a převzetí díla, nebo dohodnout poskytování splátek, záloh atd. Obchodní zákoník neupravuje platební podmínky ani otázky fakturace, proto je podle mého soudu nutné do smlouvy začlenit ustanovení o 53

způsobu placení a u faktur jejich náležitosti a dobu splatnosti. Neměly by být opomenuty ani některé ze zajišťovacích institutů jako ručení nebo smluvní pokuta. Pojmy v oblasti výstavby jsou upraveny obchodními zvyklostmi, stranám však doporučuji, aby v zájmu právní jistoty používané pojmy definovaly ve smlouvě. Doba provedení díla není podstatnou částí smlouvy a je upravena v oddílu druhém s názvem Provedení díla. Ohledně tohoto názvu mohou vznikat nejasnosti, neboť se vyskytuje v ObchZ na dvou místech, proto navrhuji de lege ferenda změnit název druhého oddílu tak, aby se jmenoval např. Realizace díla. Co se týče samotné doby plnění, zákon stanoví povinnost zhotovit dílo v době přiměřené, domnívám se, že by strany měly přesně stanovit jak celkovou dobu pro provedení díla, tak doby pro jednotlivá plnění a protiplnění (případně výslovně odkázat na časový harmonogram, který je přílohou smlouvy) a jejich dodržení zajistit vhodně stanovenými smluvními pokutami za každý den prodlení. Tyto působí jako vhodná motivace především pro zhotovitele. Dále by, podle mého názoru, smlouva měla obsahovat alespoň základní charakteristiku dodavatelského systému. Pokud se objednatel rozhodne pro jiný způsob výstavby, než je dodávka na klíč, měla by smlouva obsahovat identifikaci každého vybraného (vyššího) dodavatele spolu s vymezením příslušné části předmětu plnění, kterou bude zajišťovat. Aby mohl objednatel uplatňovat svůj vliv na výběr subdodavatelů, musí smlouva obsahovat ustanovení, podle něhož je tento oprávněn přímo k volbě konkrétního subdodavatele (ve smluvním vztahu zůstává stále pouze se zhotovitelem). V zájmu spravedlivého uspořádání by měl mít zhotovitel možnost uplatňovat proti volbě odůvodněné námitky. Aby se předešlo veškerým pochybnostem, doporučuji ustanovení, podle kterého nebude vyloučena odpovědnost zhotovitele ani při volbě konkrétného subdodavatele objednatelem. Úprava kontroly v obchodním zákoníku není příliš obsažná, proto by neměla být opomenuta alespoň základní pravidla ohledně jejího provádění. Při průběžné kontrole je to především zakotvení autorského a technického dozoru investora, a to zejména jména konkrétních osob a jejich oprávnění a povinnosti při provádění kontroly vůči zhotoviteli. V opačném případě nemají totiž tyto osoby na staveništi jakékoli oprávnění. De lege ferenda navrhuji zvážit, zda by oba tyto instituty nemohly být upraveny formou právního předpisu, např. prováděcí vyhlášky. Dle zákonné dikce je třeba kontrolu na určitém stupni provádění dohodnout předem ve smlouvě. Doporučuji uvést také přesně jaké části díla budou před 54

zakrytím kontrolovány a v jaké době nebo vypracovat časový rozvrh takovýchto kontrol. Účelné je rovněž upravit náležitosti řádného pozvání, tedy časový předstih a jeho formu. Kromě podrobností vedení stavebního deníku by měla smlouva upravovat i důsledky zápisu v něm, tedy např. výslovně uvést, zda je zápisem v deníku možné smlouvu změnit. Pro objednatele je rovněž velmi důležité určení, jaké zkoušky tvoří předmět plnění a tedy musí být provedeny, aby bylo dílo řádně ukončeno. Nejsou-li tyto zkoušky definovány v právním předpisu a nechtějí-li strany využít definic v obchodních zvyklostech, mohou požadované zkoušky samy definovat. Dále doporučuji začlenit do smlouvy ustanovení upravující podmínky provádění zkoušek, spolupůsobení stran, parametry úspěšnosti zkoušek, postup v případě, že budou neúspěšné nebo dojde mezi stranami ke sporu ohledně jejich úspěšnosti. Ve smlouvě by neměly chybět náležitosti zápisu o zkouškách, náležitosti a forma řádného pozvání k nim a vymezení překážek, jež mohou znemožnit účast objednatele na zkouškách. Podle mého názoru si i předání a převzetí díla zasluhuje konkrétnější úpravu ve smlouvě. Co se týče podrobnější úpravy způsobu předání ve smlouvě, považuji za účelné zavázat smluvně zhotovitele k předání vymezené dokumentace ( např. revizní zprávy, dokumentace skutečného provedení stavby). Vzhledem ke znění zákona je třeba výslovně uvést možnost předání díla s ojedinělými drobnými vadami a nedodělky, ty pak specifikovat jako vady jež nebrání užívání k smluvně zakotvenému účelu či úspěšnému provedení stanovených zkoušek. Objednateli doporučuji, aby při převzetí díla s výše popsanými ojedinělými vadami a nedostatky, byly tyto uvedeny v zápise o předání a převzetí, identifikovány a aby byly dohodnuty termíny jejich odstranění. Řádné odstranění vad by mělo být zajištěno smluvní pokutou za každý den prodlení. Ve smlouvách v oblasti výstavby by mělo být zakotveno povinné sepsání zápisu o předání a převzetí, stejně jako jeho náležitosti a forma. Domnívám se, že takový zápis by měl být sepsán až po provedení všech sjednaných zkoušek a po důkladné prohlídce stavby, i když zákon ukládá povinnost prohlédnout předmět díla až po jeho převzetí. S ohledem na složitost smluvních vztahů ve stavebnictví, jistá specifika a hojnost používání by si dle mého názoru tato oblast zasloužila de lege ferenda vznik nového smluvního typu smlouvy o dílo v investiční výstavbě, který počítal se všemi zmíněnými odlišnostmi a pružněji tak reagoval na potřeby praxe.

55

11 Summary

This work is focused on work contracts within the construction – here, they are mostly applied and contractual relationships in this area are rather complicated. My primarily aim was to present a comprehensive explanation of work contract as it is regulated by Commercial Code. Since its regulation is extensive, I focused, in accordance with the objective of my work, on realisation of work, supply systems, controlling, testing, completion and acceptance of the work. I did not leave out general characteristics of work contract, and further, I focused on the regulation of work contract within German law and its comparison to the regulation of work contract in Czech Commercial Code. When writing this work, I took advantage of treaties – monographs, law journal articles, commentaries and case law. Also manuals and interviews with employees of construction administration have been of much help for me. In my diploma work, I tried to present an analysis of disputed issues, take up my own approach and suggest solutions. Suggestions that I have made are designed for purposes of protection of customer which is also central issue of my work. Besides of suggestions applicable in practice, I also tried to submit some suggestions concerning changes of regulation. In accordance with the dean’s guideline No. 1/2006, the text is divided into chapters, sub-chapters and sections. As far as the structure of my work is concerned, the general information is followed by more practical information. Each chapter ends by a section of final remarks - I mention partial suggestions here. I dedicated the introducing chapter to the characteristics of work contract, its form and substantial parts of work contract. Most statutory provisions concerning work contract are not mandatory, i.e. they may be adjusted by the parties to the contract according to the parties’ specific requirements. The Commercial Code does not stipulate obligatory written form of work contract. Moreover, the written work contract may be changed by oral agreement, unless parties have agreed otherwise. Therefore, I suggest the parties to draft a written work contract and include into it a clause providing that the work contract may be changed only by written agreement. I also suggest changing the provisions of Commercial Code in the sense that the written contract could be changed only in writing. 56

To the substantial parts of the work contract belong the specifications of parties to the contract, determination of subject matter of the contract, determination of price or the method of price determination. In practice, I suggest paying relevant attention to these issues when drafting a contract. In the following chapter, I deal with the terms within the area of construction. Nowadays, many of these terms have been regulated by trade usage, yet, I suggest to the parties to regulate these terms for their convenience in the work contract. Further follows the chapter dealing with the realization of work and the chapter dealing with supply systems and subcontracting. Here, I mention some supply systems that are usual in Czech Republic. If subcontracting, the parties should not leave out provisions of contract concerning e.g. contractor’s right to choose subcontractor. In addition to that the parties should not leave out provisions indicating basic features of the selected supply system. In the chapter on controlling I deal with the continuous controlling and its detailed regulation in the work contract and so called control preceding the “covering” the construction. An analysis of testing methods follows. Here, I deal with regulation of testing within Commercial Code and details of test realisation. In my opinion, it is important for the parties to the contract to determine the type of tests that shall be included into subject matter of the contract. Following chapter is dedicated to the fulfilment of obligation arising from the work contract – acceptance of work. In work contract on construction, I suggest including to the contract a provision stating that the work may be accepted even if has minor defaults and arrears that shall be mentioned in the acceptance report. In general, drafting of such report should be imposed by law in construction contract area. The last chapter I dedicated to the analysis of work contract under the German law and its comparison to Czech law. The Czech regulation is more detailed; however, German law relies on contractual abilities of the parties to the contract. I conclude that the special regulation of work contract in construction area shall be enacted which would take into account all particularities and fit better to construction practice.

57

Seznam použité literatury: Monografie: • Aleš, M. Německé právo pro obchodní praxi. Praha : Linde, 1995 • Bejček, J. Obchodní závazky (obecná úprava a kupní smlouva). 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 1994 • Bejček, J., Eliáš, K. a kol. Kurz obchodního práva. Obchodní závazky. 3. vydání, Praha: C.H.Beck, 2006 • Bejček, J., Hajn, P. Jak uzavírat obchodní smlouvy. Praha: Linde, 2003 • Čáp, M. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: SEVT, 1992 • Faldyna, F., Hušek, J. Slovník obchodní judikatury ve věcech obchodních závazkových vztahů. Díl druhý- P až Z. Praha: Orac, 2003 • Fessl, V. Abeceda německého obchodního práva, 150 nejpoužívanějších pojmů s vysvětlivkami. Praha: Linde, 1997 • Fessl, V. Kupní smlouva a smlouva o dílo podle německého práva. Krnov: Konzultex-MROPOR, 1993 • Hába, J. Janas, T., Švancarová, Š. Slovník definic a výklad některých vybraných pojmů stavebního práva, díl II. Praha: ABF, a.s. Arch, 2003 • Kobliha, I. a kol. Aktuální právní příručka se vzory pro stavební praxi. Praha: Verlag Dashıfer, 1996 • Ladra, J., Mikš, L. Stavební, autorský a technický dozor investora. Praha: Verlag Dashöfer, 2002-2006 • Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 5.aktualizované vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2004 • Marek, K. Smluvní obchodní právo. Kontrakty. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2006 • Matějka, V. Mokrý, J. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2003 • Matějka, V., Mokrý, J. Dodavatelské systémy ve výstavbě. Praha: ŠEL, 1995 • Matějka, V., Mokrý, J. Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a technikků činných ve výstavbě, 2000 • Nesnídal, J., Marek, K., Pokorná, J., Pohl, T, Vích, J. Lexikon - Obchodní právo. 2. vydání. Ostrava: Sagit, 2001 • Štenglová, I. Smlouvy ve výstavbě. 2. vydání. Praha: Prospektum, 1995

58

• Štenglová, I. Stavební právo, díl II., Stavební právo soukromé. Praha: Polygon, 2000 • Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 10. vydání, Praha: C.H. Beck, 2005 • Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 11. vydání, Praha: C.H. Beck, 2006 • Vrbka, P., Smetana, J. Smlouvy ve výstavbě. Brno: RTS, 1999 Použitá časopisecká literatura: • Bejček, J. Změny v typologii obchodních závazků. Obchobní právo, 2003, č. 3, s. 2-13 • Bělohlávek, A. Některé základní změny v německém závazkovém právu po 1. lednu 2002, Bulletin advokacie, 2002, č. 11-12, s. 135-141 • Fojtů, P. Pojem provedení díla. Právní praxe v podnikání, 1998, č. 3, s. 7-15 • Chalupa, L. Vypořádání po odstoupení od smlouvy o dílo.Právní rádce, 2004, č. 1, s. 12-14 • Koukal, P. Dohoda o ceně díla v investiční výstavbě. Právní rádce, 2003, č. 8, č. 3334 • Kuča, R. Právní úprava smlouvy o dílo ve výstavbě. Daně a finance, 1997, č. 1, s. 36 a násl. • Marek, K. K druhům obchodních závazků. Bulletin advokacie, 2005, č. 9, s. 29-31 • Marek, K. K některým otázkám smlouvy o dílo podle obchodního zákoníku. Právní praxe v podnikání, 1996, č. 7-8, s. 23-28 • Marek, K. K pojmům ve výstavbě. Stavitel, 1995, č. 12, s. 6-7 • Marek, K. K používaným pojmům a významu a účelu smlouvy ve výstavbě. Právo a podnikání, 2003, č. 1, 11-14 • Marek, K. Smlouva o dílo. Právní rádce, 2005, č. 10, s. 1-16 • Marek, K. Vyvarujme se nedostatků v obchodněprávních smlouvách. Daňová a hospodářská kartotéka, 2005, č. 22, s. 17-25 • Outlá, A. Obchodnězávazkové vztahy. Smlouva o dílo. Daně a právo, 2001, č. 17, str. 21a násl. • Pohl, T. Několik praktických poznatků advokáta z aplikace ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě o dílo v oblasti budování staveb. Bulletin advokacie, 1999, č. 8, s. 21-42

59

• Pokorná, M. Marek, K. Obchodní zvyklosti - důležitý prvek regulace právních vztahů. Právní rádce, 1999, č. 2, s. 8-10 • Pomykalová, M. Závazek k provedení díla podle obchodního zákoníku. Právní praxe v podnikání, 1998, č. 10, s. 1-7 • Smočková, Z. Nedostatky smluvní úpravy odstoupení od smlouvy o dílo. Právní praxe v podnikání, 1998, č. 6, s. 33-36 • Tobeš, Z. Splnění závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo. Právní rádce, 2001, č. 7, s. 18-22 • Tobeš, Z. Způsob provádění díla. Právní rádce, 2000, č. 11 s. 20-23 • Vích, J. K odpovědnosti za kvalitu stavby vzhledem k technologickému zařízení. Obchodní právo, 2004, č. 10, s. 2-18 • Vích, J. K problematice odstoupení od smlouvy, jejímž předmětem jsou dodávky investičních celků. Právní praxe v podnikání. 1998, č. 7-8, s. 13-26 • Vích, J. K problematice zajišťování subdodávek pro stavbu. Obchodní právo, 2004, č. 2, s. 2-9 • Vích, J. K problematice zkušebního provozu dodávky souboru strojů a zařízení na základě smlouvy o dílo. Právní praxe v podnikání, 1994, č. 1, s. 7-13 • Vích, J. Když nezbývá, než plnění smlouvy přerušit. Právní rádce, 1999, č. 1, s. 9-11 • Vích, J. Předání a převzetí dokončených investic podle smlouvy o dílo. Právní rádce, 2002, č. 1, s. 16-19 • Vích, J. Příprava a realizace předání a převzetí vyšší dodávky souboru strojů a zařízení na základě smlouvy o dílo. Právní praxe v podnikání, 1994, č. 7-8 s.1-9 Použité judikáty: • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.8. 2001, sp. zn 29 Odo 14/2001 • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.3.2002, č. j. Odo 11/2001-81 • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.5.1999, sp. zn. 33 Cdo 894/98 • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.9.2002, čj. Odo 354/2002-82 • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4.5. 1999, sp. zn. Cdo2206/98 • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.7.2000, sp. zn. 29 do 51/2000 • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.12. 2002, čj. 29 Odo 416/2001-69

60

61