Databáze CzechTourism

Příjezdový cestovní ruch

jaro, léto, podzim 2000

strana 1

OBSAH

strana CÍL A METODA VÝZKUMU .......................................................................................... 2

2.

SHRNUTÍ ...................................................................................................................... 6

3.

VÝSLEDKY VÝZKUMU ............................................................................................... 9

3.1.

STRUKTURA ZAHRANIČNÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ ČR ..................................................... 9

3.2.

DÉLKA POBYTU V ČR ............................................................................................... 10

3.3.

TYP (KATEGORIE) UBYTOVACÍHO ZAŘÍZENÍ ......................................................... 12

3.4.

INFORMAČNÍ ZDROJ ................................................................................................. 13

3.5.

ZPŮSOB ORGANIZACE ZAHRANIČNÍ CESTY .......................................................... 15

3.6.

HLAVNÍ DŮVODY NÁVŠTĚVY ČR ............................................................................. 15

3.7.

AKTIVNÍ DOVOLENÁ ................................................................................................. 17

3.8.

SPOKOJENOST S POBYTEM V ČR .......................................................................... 18

3.9.

HODNOCENÍ SLUŽEB................................................................................................ 22

Da

1.

ur To

ch

ze

eC

áz

tab

3.10. ČETNOST NÁVŠTĚV ................................................................................................. 26 3.11. MÍSTA POBYTU V ČR ................................................................................................ 27 3.12. CELKOVÁ VÝŠE A STRUKTURA VÝDAJŮ ................................................................ 28

ism

4.

STATISTIKA .............................................................................................................. 34

PŘÍLOHY: - grafy - tabulky - dotazník

GfK-Praha



strana 2

1. CÍL A METODA VÝZKUMU Výzkum příjezdového cestovního ruchu prováděný GfK Praha - Institutem pro

Da

výzkum trhu na základě zadání České centrály cestovního ruchu je zaměřen na zahraniční návštěvníky České republiky. Cílem předkládaného výzkumu bylo zjištění spotřebního chování zahraničních návštěvníků ČR.

tab

Časový harmonogram terénních šetření byl koncipován tak, abychom zjistili návštěvnost České republiky v jednotlivých ročních obdobích (jaro, léto, podzim). 1 Jednotlivá terénní šetření se poté uskutečnila v měsících květen/červen, srpen a září/říjen 2000 na vybraných dvanácti hraničních přechodech, včetně letiště Praha

áz

Ruzyně. Tato souhrnná závěrečná zpráva komentuje výsledky všech tří etap výzkumu.

eC

Terénní práce probíhaly se souhlasem Generálního ředitelství cel a Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie. Dílčími cíly výše jmenovaného výzkumu bylo zjistit:

ism

ur To

þ þ þ þ

návštěvnost zahraničních návštěvníků ČR z vybraných zdrojových států délku pobytu v ČR (ve dnech) typ ubytování – kategorii ubytovacího zařízení informační zdroj, který podnítil cizince k návštěvě ČR způsob organizace zahraniční cesty (individuální x organizovaná turistika) hlavní důvody návštěvy České republiky (aktivní, pasivní dovolená) spokojenost zahraničních návštěvníků s pobytem v ČR; s jednotlivými službami míru splnění očekávání spokojenosti se službami, jídlem, čistotou, bezpečností, zábavou, pohostinností místních obyvatel, jazykovou vybaveností Čechů celkovou výši a strukturu výdajů zahraničních návštěvníků ČR četnost návštěv místo pobytu v ČR sociodemografické údaje (pohlaví, věk, postavení v zaměstnání, zdrojový region, použitý dopravní prostředek)

ch

þ

ze

þ þ þ þ þ þ þ

1

Spotøební chování èeských a zahranièních návštì vníkù ÈR v zimních mìsících zpracovává studie „Moti

GfK-Praha



strana 3

K dosažení cílů výzkumu bylo využito metody osobního dotazování respondentů zahraničních návštěvníků České republiky. Dotazování probíhalo prostřednictvím školených tazatelů GfK-Praha podle předem připraveného standardizovaného dotazníku.

Da

áz

tab

Cílem výzkumu bylo dotázat ve všech třech vlnách 9.000 zahraničních návštěvníků ze šestnácti cílových zemí, a to: a) sousedních států: Německa, Rakouska, Slovenska, Polska b) evropských států: Belgie, Dánska, Francie, Holandska, Itálie, Ruska, Španělska, Švýcarska, Velké Británie c) mimoevropských zemí: Izraele, Japonska, USA Struktura vzorku odpovídá (až na malé výjimky – viz. tabulka 1) předem zadaným

pobyt v ČR.

eC

kvótám, které byly stanoveny pro jednotlivé národnosti. Díky bezproblémovému průběhu dotazování se podařilo překročit velikost vzorku. Celkem bylo uskutečněno 9.048 rozhovorů se zahraničními návštěvníky právě končícími svoji cestu nebo

Tab. 1 - Struktura návštěvníků podle národností (plán vs. skutečnost)

ze

RESIDENČNÍ STÁT

PLÁN

Dánsko

400

Francie

500

Holandsko

600

Itálie

600

Izrael

400

Japonsko

300

Německo

1150

397

-3

402

+2

500

0

647

+47

531

-69

403

+3

304

+4

1179

+29

868

+18

Polsko

850

Rakousko

750

726

Rusko

500

501

Slovensko

750

755

Španělsko

400

410

ism

ur To

400

ROZDÍL

ch

Belgie

SKUTEČNOST

-24 +1 +5

+10

vaèní šetøení – zima 2000“, která byla na spoleèností GfK-Praha v bøeznu 2000.

vyhotove

GfK-Praha



strana 4

Švýcarsko

400

395

+5

USA

500

505

+5

Velká Británie

500

525

+25

Da

Cizí státní příslušníci opouštěli Českou republiku letecky, vlakem, autobusem či osobním automobilem přes některý dále uvedený hraniční přechod. Terénní šetření proběhla na vybraných dvanácti hraničních přechodech (na

tab

výjezdu z ČR):

• letiště Praha - Ruzyně • silniční přechody:

Cínovec, Folmava, Rozvadov, Vojtanov Hatě, Mikulov Český Těšín, Náchod Břeclav, Bumbálka

- s Německem:

Cheb

• železniční přechod:

ism

ur To

ch

ze

eC

áz

- s Německem: - s Rakouskem: - s Polskem: - se Slovenskem:

Získaná data byla převážena podle údajů Českého statistického úřadu o struktuře návštěvníků ČR za rok 1999. Jako váhy pro turisty a exkurzionisty byly použity:

GfK-Praha


a)

b)


strana 5

pro návštěvníky ze sousedních států (kde, byl jejich poměr určen kvótně) výsledky skutečného měření na hraničních přechodech z roku 1996 (studie „Příjezdový cestovní ruch“ – GfK-Praha, 1996). pro návštěvníky z ostatních zdrojových zemí byl použit skutečně zjištěný poměr mezi turisty a exkurzionisty získaný při současném měření.

Da

Převážení výsledků slouží ke zjištění skutečné struktury zahraničních návštěvníků České republiky.

tab

Jako základ pro dotazování byl použit dotazník, předem odsouhlasený zadavatelem, který byl vyhotoven v 7 jazykových mutacích (v českém, anglickém, německém, francouzském, italském, španělském a ruském jazyce).

áz

Dotazování na hraničních přechodech probíhalo v tomto roce ve třech po sobě

ze

eC

jdoucích dnech. Ty byly stanoveny předem, a to tak, aby se mezi jednotlivými vlnami a jednotlivými hraničními přechody střídaly dny pracovní a víkendové (rotace dnů), s výjimkou letiště Praha. Touto „rotací“ dnů, bylo do určité míry eliminováno ovlivnění výsledku konkrétními dny (např. pátek, sobota, neděle - jiná skladba cizinců, kteří se vracejí z ČR). Na letišti Praha se dotazování uskutečnilo v jednotlivých měsících vždy v průběhu čtrnácti dnů.

ch

Tab. 2 Termíny dotazování – letiště Praha srpen

25. 5. – 8. 6.

9. 8. – 23. 8.

září/říjen

ur To

květen/červen

27. 9. – 11. 10.

ism GfK-Praha



strana 6

2. SHRNUTÍ V roce 2000 bylo celkem dotázáno 9 048 zahraničních návštěvníků z 16 cílových zemí.

Da

Po převážení výsledků bylo z celkového počtu 9 048 zahraničních návštěvníků 3 413 turistů (38%) – s délkou pobytu minimálně 2 dny a 5 635 exkurzionistů nebo tranzitujících (62%).

tab

eC

áz

Téměř dvě třetiny zahraničních návštěvníků (62%) strávily v ČR pouze 1 den. Dvoudenní návštěvu uskutečnila necelá desetina respondentů (9%). Třídenní, čtyřdenní nebo pětidenní pobyt mělo zhruba 4 – 7% návštěvníků. Desetina cizinců strávila v ČR 6 – 10 dnů. 11-tidenní a delší pobyt uvedla 3% dotázaných. Průměrná délka pobytu je 2,7 dnů (1,7 nocí). Nadprůměrná délka pobytu je charakteristická zejména pro návštěvníky ze zámořských destinací (USA, Japonska, Velké Británie) a Izraele, Ruska, Holandska a Dánska. Naopak nejkratší dobu pobyli v ČR návštěvníci z Polska (1,4 dne).

ur To

ch

ze

Nejvíce byly respondenty využívány hotely střední kategorie (***/**/*). V tomto typu ubytovacího zařízení přenocovala třetina turistů. Druhým nejčastěji využívaným typem ubytovacího zařízení byly hotely nejvyšší kategorie (*****/****). Zde se ubytovala více než pětina turistů (21%). Ubytování u příbuzných či známých využilo 14% turistů ze zahraničí. Čtvrtým nejčastěji využívaným typem ubytovacího zařízení jsou penzióny (12%). V turistické ubytovně přenocovalo 8% respondentů, v kempu 7% turistů. Ostatní možnosti ubytování (např. pronajatý samostatný pokoj, ubytování mimo kemp, VŠ kolej) byly využity vždy méně než 3% respondentů.

ism

Téměř dvě pětiny zahraničních návštěvníků (38%) přijely do ČR na základě svých předchozích zkušeností. Na základě doporučení příbuzných, přátel a známých přicestovala do ČR více než čtvrtina respondentů (28%). Pro téměř pětinu (16%) dotázaných byla hlavním podnětem k návštěvě naší země nabídka, rozhodnutí zaměstnavatele. Nabídka cestovních kanceláří byla impulsem pro necelou desetinu zahraničních návštěvníků (9%). Veřejná média jako rozhlas, televize nebo tisk zlákala respondenty v 7% případů. Na základě internetu nebo knih přijelo do ČR 6% zahraničních návštěvníků. Informační centra ČCCR byly zdrojem informací o ČR pro 2% dotázaných návštěvníků. Většina zahraničních návštěvníků (77%) přijela do ČR individuálně. Desetina respondentů přicestovala prostřednictvím cestovní kanceláře, 13% cizinců přijelo GfK-Praha



strana 7

jiným způsobem (např. s klubem, se sdružením, s církví, se školou, se zaměstnavatelem). Služeb cestovních kanceláří využili při své cestě do ČR zejména návštěvníci ze vzdálenějších destinací.

Da

Hlavním důvodem návštěvy ČR byly pro většinu cizinců nákupy zboží (32%). Pro více než pětinu zahraničních návštěvníků (22%) byla hlavním důvodem jejich cesty do ČR dovolená, rekreace, poznání naší země. Na služební, obchodní cestu k nám přijelo 18% dotázaných. Více než desetina zahraničních návštěvníků (11%) Českou republikou pouze projížděla. Na návštěvě u příbuzných či známých bylo 11% dotázaných. Aktivní dovolenou u nás provozovalo 6% cizinců. V rámci aktivní dovolené byla nejčastěji jmenována turistika. Za kulturou přijelo do ČR rovněž 6% respondentů. Kongres, seminář a veletrh byl hlavním důvodem cesty do ČR pro 5% návštěvníků. Důvody: léčení v lázních a návštěva sportovní akce byly uvedeny 2% respondentů. Za nákupy přijela do ČR více než polovina polských návštěvníků, dvě

áz

tab

eC

pětiny návštěvníků z Německa a více než třetina návštěvníků z Rakouska. Na služební cestu k nám přijeli nejčastěji návštěvníci z Francie a Slovenska. U ostatních národností převládá jako hlavní důvod návštěvy ČR dovolená, rekreace.

ch

ze

Převážná většina návštěvníků (91%) byla se svým pobytem v ČR spokojena. Více než dvě třetiny cizinců byly spokojeny, téměř čtvrtina byla spokojena částečně a pouze 1% respondentů se vyjádřilo neuspokojivě. Respondenti dále vyjadřovali spokojenost s různými poskytovanými službami v ČR. Nejméně byli zahraniční návštěvníci spokojeni s kvalitou komunikací, naopak uspokojivě hodnotili zejména ubytovací služby, a to jak jejich kvalitu, tak i cenu.

ur To

Návštěvníci se dále vyjadřovali k vybraným výrokům charakterizujícím služby, které měli posoudit podle toho, do jaké míry byla splněna jejich očekávání. Z výsledků průzkumu vyplývá, že všechny jmenované služby byly hodnoceny celkem pozitivně, ve většině případů se shodovaly s očekáváním cizinců. Nejvíce negativních odpovědí („daná služba je horší, než jsme očekávali“) souvisí s čistotou a bezpečností v ČR.

ism

Více než po páté přijela do České republiky polovina zahraničních návštěvníků. Naopak poprvé k nám zavítalo 16% cizinců. Na druhé návštěvě v ČR bylo 12% respondentů. Pro desetinu cizinců byla tato návštěva ČR v pořadí již třetí. Po čtvrté u nás bylo 7% zahraničních návštěvníků a 5% cizinců uvedlo, že se jedná o jejich pátou návštěvu ČR. U zahraničních návštěvníků ze sousedních států, z Německa, Polska, Rakouska a Slovenska převládají častější návštěvy. Naopak u dotázaných návštěvníků ostatních národností převládá první návštěva ČR.

GfK-Praha



strana 8

Nejvíce zahraničních návštěvníků zavítalo do Prahy (27%). Druhou nejnavštěvovanější oblastí byla jižní Morava (19%). Na severní Moravu přijelo 17% cizinců. Za krásami západních Čech přijelo 14% dotázaných. Východní Čechy navštívilo 8% respondentů, po 6% návštěvníků přicestovalo do jižních a východních Čech. Ve středních Čechách pobývala 2% dotázaných.

Da

Výsledky šetření ukazují, že jeden zahraniční návštěvník ČR vynaloží za jeden den svého pobytu v ČR 48 USD. Tato částka je vypočítána jako průměr výdajů realizovaných přímo v průběhu pobytu na území České republiky.

tab

áz

Výdaje za ubytování činí: - na osobu a noc – 33,37 USD - na osobu a den – 26,86 USD

eC

Výdaje za stravování jsou na osobu a den 11,17 USD, za nákupy zboží – 18,39 USD, za dopravu činí 9,49 USD a za jiné poskytované služby – 5,09 USD. Průměrné celkové výdaje na jednoho turistu činily na den 83,57 USD, přímo v České republice zaplatili 50,70 USD na osobu a den.

ze

Průměrné celkové výdaje na jednoho exkurzionistu činily za jeden den 51,95 USD, v ČR realizovali exkurzionisté své výdaje ve výši 46,70 USD.

ch

ism

ur To

Podle teoretického propočtu pravděpodobné výše celkových výdajů, které v roce 2000 uskutečnili zahraniční návštěvníci ČR celkem, byla vypočítána částka 12.796 mil. USD.

GfK-Praha



strana 9

3. VÝSLEDKY VÝZKUMU 3.1. Struktura zahraničních návštěvníků ČR

Da

Celkem bylo dotázáno 9.048 zahraničních návštěvníků z 16 zdrojových zemí.

Struktura vzorku

eC

áz

tab

Struktura zahraničních návštěvníků odpovídá předem definovaným kvótám zadavatele (viz. tabulka 1). Po převážení souboru je více než třetina návštěvníků z Německa (34%), více než pětina ze Slovenska (22%), pětina respondentů z Polska, 5% návštěvníků z Rakouska. Zbývající národnosti se podílejí na celém vzorku 19%.

Německo 34%

ostatní státy 19%

Polsko 20%

ur To

Rakousko 5%

ch

ze

Slovensko 22%

ism

Z celkového počtu 9.048 návštěvníků bylo 3.413 turistů (38%) – s délkou pobytu minimálně 2 dny a 5.635 exkurzionistů nebo tranzitujících (62%). Mezi exkurzionisty se řadí návštěvníci s délkou pobytu 1 den bez přenocování.

GfK-Praha



strana 10

Struktura zahraničních návštěvníků ČR z ostatních zemí (19% celého vzorku)

Da

Velká Británie 14%

Belgie 4%

Dánsko 7%

Francie 8%

USA 10%

tab

Švýcarsko 3%

Holandsko 12%

áz

Španělsko 7%

Rusko 10%

Itálie 16%

Izrael 5%

Japonsko 4%

eC

3.2. Délka pobytu v České republice

ze

ch

Téměř dvě třetiny zahraničních návštěvníků (62%) strávily v ČR pouze 1 den. Dvoudenní návštěvu uskutečnila necelá desetina respondentů (9%). Třídenní, čtyřdenní nebo pětidenní pobyt uvedlo zhruba 4 – 7% návštěvníků. Desetina cizinců strávila v ČR 6 – 10 dnů. 11-tidenní a delší pobyt absolvovala 3% dotázaných.

ur To

Délka pobytu v ČR 11 dnů a více

3,1

6 - 10 dnů

10,3 4,2

4 dny

4,9

ism

5 dnů

6,5

3 dny 2 dny

8,8

62,3

1 den 0

10

20

30

40

50

60

70

%

GfK-Praha



strana 11

U návštěvníků ze sousedních zemí převládá podíl jednodenních návštěv. Na jeden den k nám přijelo více než 90% Slováků, 85% Poláků, 68% návštěvníků z Rakouska a 61% Němců. Mezi návštěvníky z ostatních států převládá procento těch, kteří strávili v ČR delší dobu tj. 6 – 10 dnů. Výjimkou jsou ještě návštěvníci ze

Da

Španělska, kteří do ČR nejčastěji zavítali na 4 dny (27%).

tab

Průměrná délka pobytu je 2,7 dnů (1,7 nocí). Nadprůměrná délka pobytu je charakteristická zejména pro návštěvníky ze zámořských destinací (USA, Japonska, Velké Británie) a Izraele, Ruska, Holandska a Dánska. Naopak nejkratší dobu pobyli v ČR návštěvníci z Polska (1,4 dne).

4,5 dne.

eC

áz

Zahraniční návštěvníci, kteří přicestovali do ČR letecky, zde strávili v průměru 5,9 dnů. Cizinci, kteří ke své cestě do ČR použili autobus, autokar, zde byli v průměru

Nadprůměrnou délku pobytu můžeme sledovat u návštěvníků, kteří k nám přijeli přes silniční hraniční přechod Rozvadov (4,7 dnů).

ch

ze

Zajímavá je závislost mezi četností návštěv ČR a průměrnou dobou pobytu na našem území. Průměrná délka pobytu se s opakováním návštěv zkracuje, a to z 5 dnů u první návštěvy na 1,6 dnů u více než páté návštěvy.

ur To

Z hlediska důvodu návštěvy ČR zde byli nejdéle cizinci, kteří přijeli do ČR za účelem léčení v lázních (10,9 dnů). Návštěvníci, jejichž hlavním důvodem cesty do ČR byla rekreace nebo aktivní dovolená, zde strávili 5,7 – 5,8 dnů. Na služební nebo obchodní cestu k nám jezdí cizinci v průměru na 2 dny. Cizí státní příslušníci, kteří při své cestě do ČR využili služeb cestovní kanceláře, zde strávili v průměru 5,7 dnů, naopak ti, kteří přijeli individuálně, zde byli 2,3 dny.

ism

Z hlediska výběru ubytovacího zařízení byly nejdelší průměrné pobyty u cizinců, kteří bydleli v pronajatých bytech (8,2 dnů). V hotelech strávili návštěvníci v průměru 5 nebo 6 dnů.

GfK-Praha



strana 12

3.3. Typ (kategorie) ubytovacího zařízení

Da

Nejvíce byly respondenty využívány hotely střední kategorie (***/**/*). V tomto typu ubytovacího zařízení přenocovala třetina turistů. Druhým nejčastěji využívaným typem ubytovacího zařízení byly hotely nejvyšší kategorie (*****/****). Zde se ubytovala více než pětina turistů (21%). Ubytování u příbuzných či známých využilo 14% turistů ze zahraničí. Čtvrtým nejčastěji využívaným typem ubytovacího zařízení jsou penzióny (12%). V turistické ubytovně přenocovalo 8% respondentů, v kempu 7% turistů. Ostatní možnosti ubytování (např. pronajatý samostatný pokoj,

tab

ubytování mimo kemp, VŠ kolej) byly využity vždy méně než 3% respondentů. Typ (kategorie) použitého ubytovacího zařízení

nocleh u příbuzných, známých

hotel *****/****

5,5 2,7

2,4

0,2

ur To

n = 3413

6,8

ch

hotel ***/**/*

0

ze

5

7,5

jinde

10

12,3

mimo kemp

14,3

15

pronajatý byt, samost. pokoj

20,9

20

motel

%

kemp

25

eC

30

turistická ubytovna

32,5

penzión

35

áz

40

ism

S výjimkou návštěvníků z Francie, Izraele, Japonska, Ruska, Španělska a Polska se všichni ostatní turisté ubytovávali nejčastěji v hotelech střední kategorie. Turisté z Francie, Izraele, Japonska, Ruska a Španělska nocovali nejčastěji v hotelech nejvyšší kategorie (*****/****). Takto přenocovalo v ČR 43% Francouzů, více než polovina turistů z Izraele (52%) a Španělska (51%), 49% Rusů a 48% turistů z Japonska. Poláci naopak využili nejčastěji možnosti ubytování u svých příbuzných či známých. Tento typ ubytování (nocleh u příbuzných či známých) využili nejčastěji zahraniční návštěvníci ze sousedních zemí (Německa, Polska, Slovenska a Rakouska).

GfK-Praha


V penziónech

se


nejčastěji

ubytovávali

návštěvníci

strana 13

z Německa

(61%).

V penziónech, v soukromí přenocovala více než desetina turistů ze Švýcarska, Holandska, Dánska a Belgie. Ubytování v kempu převládá u turistů z Německa (55%), Polska (14%), Holandska

Da

(10%) a Slovenska (8%). U této skupiny návštěvníků je rovněž nejčetnější ubytování mimo kemp. Turisté, kteří nejčastěji zvolili luxusní ubytování (hotely *****/****), přicestovali do

tab

eC

áz

ČR na dovolenou, rekreaci nebo služební či obchodní cestu (po 44%). Z hlediska použitého dopravního prostředku do/z ČR se v hotelech nejvyšší kategorie ubytovávali nejčastěji turisté, kteří přicestovali letecky. Zahraniční návštěvníci, kteří byli ubytováni v hotelech typu ***/**/*, uváděli jako důvod návštěvy ČR dovolenou, rekreaci, poznání naší země. Turisté, kteří přijeli navštívit své příbuzné či známé, u nich v 76% případů také přenocovali. Více než čtvrtina zahraničních návštěvníků, která přijela do ČR na aktivní dovolenou, zvolila ubytování v kempu.

ch

ze

Bez ohledu na to, jakým způsobem měli turisté zajištěnou cestu do ČR (prostřednictvím CK, individuálně, apod.), využili nejčastěji ubytovacích kapacit hotelů střední třídy.

ur To

3.4. Informační zdroj, který podnítil zahraniční návštěvníky k cestě do ČR

ism

Téměř dvě pětiny zahraničních návštěvníků (38%) přijely do ČR na základě svých předchozích zkušeností. Na základě doporučení příbuzných, přátel a známých přicestovala do ČR více než čtvrtina respondentů (28%). Pro 16% dotázaných byla hlavním podnětem k návštěvě naší země nabídka, rozhodnutí zaměstnavatele. Nabídka cestovních kanceláří byla impulsem pro necelou desetinu zahraničních návštěvníků (9%). Veřejná média jako rozhlas, televize nebo tisk zlákala respondenty v 7% případů. Na základě internetu nebo knih přijelo do ČR 6% zahraničních návštěvníků. Informační centra ČCCR byly zdrojem informací o ČR pro 2% dotázaných návštěvníků.

GfK-Praha



strana 14

Informační zdroj 38,2

vlastní zkušenosti 28,3

doporučení příb., přátel, znám. 16,4

Da

nabídka, rozhodnutí zaměst. 9,1

cestovní kanceláře

rozhlas, televize, tisk

7

internet

5,9

tab

5,8

knihy

inf. centra ČCCR

1,8

propag.mat.

1,7 21,3

áz

jiný zdroj

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

%

eC

ze

Pro zahraniční návštěvníky ze sousedních zemí byly hlavním podnětem k jejich cestě do ČR vlastní zkušenosti z minulé návštěvy. Zástupci ostatních národností k nám přijeli nejčastěji na doporučení příbuzných, přátel a známých. Přesto tento

ch

informační zdroj převládá u zahraničních návštěvníků z Německa (35%), Polska (21%) a Slovenska (15%). Zajímavé je, že na základě informací od příbuzných, přátel a známých přijely do ČR dvě třetiny Španělů. Nabídka, rozhodnutí zaměstnavatele byla hlavním impulsem pro celé dvě pětiny návštěvníků z Francie. Nabídka cestovních kanceláří byla zdrojem informací zejména pro Němce (27%) a

ur To

Poláky (6%). Na doporučení CK k nám přicestovalo 38% Japonců, 35% návštěvníků z Izraele a 31% Rusů. Návštěvníci, kteří přijeli do ČR na základě informací z internetu se nejčastěji rekrutovali ze skupiny Němců (39%) a Holanďanů (11%).

Informační centra ČCCR byla zdrojem informací o České republice

ism

a hlavním podnětem k její návštěvě zejména pro turisty z Japonska a Velké Británie. Na základě takto získaných informací k nám přijelo 13% Japonců a 9% Britů.

GfK-Praha



strana 15

3.5. Způsob organizace zahraniční cesty Většina zahraničních návštěvníků (77%) přijela do ČR individuálním způsobem. Desetina respondentů přicestovala prostřednictvím cestovní kanceláře, 13%

Da

cizinců přijelo jiným způsobem (např. s klubem, se sdružením, s církví, se školou, se zaměstnavatelem). Způsob organizace cesty

tab

individuálně 77%

ze

eC

áz

s CK 10%

jinak 13%

neodpověděl 0,5%

Služeb cestovních kanceláří využili při své cestě do ČR zejména návštěvníci ze vzdálenějších destinací. S cestovní kanceláří přijely do ČR téměř dvě třetiny Španělů (64%), téměř polovina Japonců (45%), 42% návštěvníků z Izraele, a po třetině turistů z Holandska a Ruska. U ostatních národností převládá podíl individuálních cest.

S cestovní kanceláří přijela do České republiky celá pětina turistů, návštěvníků,

3.6. Hlavní důvody návštěvy ČR

ur To

ch

kteří v ČR strávili alespoň 2 dny, resp. 1 noc.

ism

Hlavním důvodem návštěvy ČR byly pro většinu cizinců nákupy zboží (32%). Pro více než pětinu zahraničních návštěvníků (22%) byla hlavním důvodem jejich cesty do ČR dovolená, rekreace, poznání naší země. Na služební, obchodní cestu k nám přijelo 18% dotázaných. Více než desetina zahraničních návštěvníků (11%) Českou republikou pouze projížděla. Na návštěvě u příbuzných či známých bylo 11% dotázaných. Aktivní dovolenou u nás provozovalo 6% cizinců. Za kulturou přijelo rovněž 6% respondentů. Kongres, seminář a veletrh byl hlavním důvodem cesty pro 5% návštěvníků. Důvody: léčení v lázních a návštěva sportovní akce byly uvedeny 2% respondentů.

GfK-Praha



strana 16

Hlavní důvody návštěvy ČR

50 celkem (n=9048) turisté (n=3413)

Da

40 30

%

20

tab

jiný důvod

sportovní akce

léčení v lázních

kulturní akce, festival

aktivní dovolená

návštěva příb., znám.

tranzit ČR

služební cesta

dovolená, rekreace

eC

áz

nákupy zboží

0

kongres, seminář

10

ur To

ch

ze

Za nákupy přijela do ČR více než polovina polských návštěvníků (53%), dvě pětiny návštěvníků z Německa a více než třetina návštěvníků z Rakouska (37%). Na služební cestu k nám přijeli nejčastěji návštěvníci z Francie (44%) a Slovenska (24%). U ostatních národností převládá jako hlavní důvod návštěvy dovolená, rekreace. Tento cíl cesty do ČR uvedli nejčastěji návštěvníci ze vzdálenějších zemí. Na dovolenou, rekreaci nebo za účelem celkového poznání České republiky přicestovalo 81% Španělů, 74% Japonců, 70% návštěvníků z Izraele, 69% Holanďanů, po 60% návštěvníků z USA a Velké Británie. Tranzit Českou republikou jmenovali nejčastěji Slováci (45%) a Němci (26%). Na návštěvě příbuzných a známých byli v ČR zejména návštěvníci z Německa, Slovenska a Polska. Za účelem léčení v lázních přijelo 15% Rusů.

TURISTÉ

ism

Důvody návštěvy ČR z hlediska jejich rozhodujícího významu (míry důležitosti) pro cestu do ČR se liší z pohledu turistů a exkurzionistů.

Z respondentů, kteří v České republice pobývali minimálně 2 dny, uvedla téměř polovina (49%) jako hlavní důvod návštěvy ČR dovolenou, rekreaci, poznání. Druhým nejčastěji jmenovaným motivem návštěvy byla pro turisty služební nebo obchodní cesta (19%). Návštěva příbuzných, známých byla turisty jmenována

GfK-Praha



strana 17

v 15% případů. Aktivní dovolenou (turistiku, sport, …) uvedlo 14% dotázaných turistů. Pro více než desetinu turistů (11%) byly hlavní příčinou jejich cesty nákupy zboží. EXKURZIONISTÉ

Da

Exkurzionisté – návštěvníci, kteří u nás strávili pouze jeden den bez přenocování, jezdili do ČR nejčastěji na nákupy (45%).

tab

Pro zahraniční návštěvníky, kteří přijeli do ČR individuálně jsou hlavním důvodem návštěvy nákupy zboží. Ti, co využili služeb cestovních kanceláří, uvedli nejčastěji jako důvod návštěvy dovolenou, rekreaci, či poznání.

eC

áz

Zajímavá je závislost mezi jmenovanými důvody návštěvy ČR a četností návštěv. U návštěvníků, kteří byli v ČR poprvé, podruhé nebo potřetí převládá jako důvod cesty do ČR dovolená, rekreace, poznání. A naopak, jak je z výsledků patrné, od respondentovy čtvrté návštěvy ČR se stávají hlavním důvodem nákupy zboží.

3.7. Aktivní dovolená

ze

Ze zahraničních návštěvníků, kteří uvedli jako hlavní důvod návštěvy ČR aktivní dovolenou (n = 580), jich více než polovina (56%) přijela za turistikou. Téměř čtvrtina respondentů (23%) provozovala v ČR cykloturistiku. Kanoistice či jiným

56,1

50 40 30

23

1

0,6 míčové hry

9,6

hokej

9,8 10

n = 580

horská turistika

kanoistika, vodáctví

cykloturistika

0

ism

20

turistika

%

1,7 jiné

60

ur To

ch

vodním sportům se věnovala necelá desetina návštěvníků. Rovněž desetina respondentů chodila nebo „lezla“ po horách. Četnosti ostatních jmenovaných aktivit jsou uvedeny v následujícím grafu. Druhy aktivní dovolené

GfK-Praha


3.8.

Spokojenost službami


s pobytem

v ČR,

strana 18

spokojenost

s poskytovanými

Da

Zahraniční návštěvníci vyjadřovali, do jaké míry byli spokojeni s vybranými službami, které jim tazatelé postupně předčítali. Jednotlivé služby posuzovali pomocí tříbodové stupnice, kde „1“ znamenala, že byli s danou službou spokojeni, „2“ znamenala, že byli částečně spokojeni a známkou „3“ vyjadřovali svoji nespokojenost.

tab

eC

áz

a) spokojenost s pobytem (celkový dojem) - průměrná známka 1,3 Převážná většina návštěvníků (91%) byla se svým pobytem v ČR spokojena. Více než dvě třetiny cizinců (67%) byly spokojeny, téměř čtvrtina (24%) byla spokojena částečně a pouze 1% respondentů se vyjádřilo neuspokojivě. Zbylých 9% neumělo nebo nechtělo tuto otázku posoudit. Z hlediska struktury návštěvníků byli nejméně spokojeni dotázaní ze Slovenska a USA.

ze

b) spokojenost s úrovní komunikací (silnice, dálnice) - průměrná známka 1,8

ch

Třetina zahraničních návštěvníků byla s úrovní silnic a dálnic v ČR spokojena, dvě čtvrtiny (40%) byly spokojeny částečně a 16% dotázaných spokojeno nebylo. Nejlépe hodnotili úroveň komunikací u nás Rusové, naopak nejméně spokojeni byli s komunikacemi návštěvníci z Rakouska a Francie.

ur To

c) spokojenost s kvalitou poskytovaných ubytovacích služeb - průměrná známka 1,4

Ke kvalitě ubytování se vyjadřovalo pouze 38% zahraničních návštěvníků (n=3428). Z nich byly dvě třetiny spokojeny, 31% cizinců bylo částečně spokojeno a 3% návštěvníků s kvalitou poskytovaných ubytovacích služeb spokojena nebyla. Nejméně spokojeni byli návštěvníci ze Španělska, Slovenska, USA a Japonska.

ism

d) spokojenost s kvalitou poskytovaných stravovacích služeb - průměrná známka 1,4 Kvalitu stravovacích služeb hodnotilo 77% dotázaných (n=6967). Více než polovina (60%) z nich byla plně spokojena, částečně spokojeno bylo 35% a 5% návštěvníků bylo s kvalitou stravování nespokojeno. Nejvíce spokojeni byli Rakušané, Dánové a Švýcaři, nejméně naopak dotázaní ze Slovenska a USA.

GfK-Praha



strana 19

e) spokojenost s kvalitou jiných služeb (průvodcovské služby, služby půjčoven, …) - průměrná známka 1,7

Da

Tyto služby posuzovala téměř polovina návštěvníků (44%). Spokojeno bylo 44% z nich, částečně spokojeno bylo 43% a 13% s poskytovanými službami tohoto typu spokojeno nebylo. Svoji spokojenost vyjádřili nejčastěji Poláci a Rusové, nespokojeni byli zejména Slováci, Rakušané, Francouzi a návštěvníci z USA.

f) spokojenost s kvalitou poskytovaných informací pro turisty - průměrná známka 1,7

tab

áz

Na kvalitu poskytovaných informací pro turisty vyjádřilo svůj názor 56% návštěvníků. Z tohoto souboru vyslovilo 44% návštěvníků spokojenost, 46% bylo částečně spokojeno a desetina cizinců s kvalitou informačního servisu pro turisty spokojena nebyla. Nejčastěji se takto vyjádřili návštěvníci ze Slovenska a Španělska. Uspokojivé odpovědi se nejčastěji vyskytly u respondentů ze Švýcarska a Ruska.

eC

g) spokojenost s cenou zboží (suvenýrů) - průměrná známka 1,4

zboží nejméně spokojeni.

ch

ze

Cenu zboží, suvenýrů posuzovalo 84% respondentů. Pro téměř dvě třetiny návštěvníků (65%) bylo zboží cenově přijatelné, resp. tato skupina cizinců byla s cenou zboží, suvenýrů spokojena. Částečně spokojeno bylo 29% návštěvníků a pro 6% cizinců bylo zboží drahé. Za nejdražší je považují Slováci, resp. byli s cenou

h) spokojenost s cenou stravovacích služeb - průměrná známka 1,4

ism

i) spokojenost s cenou ubytovacích služeb - průměrná známka 1,4

ur To

K ceně stravovacích služeb se vyjadřovalo 78% zahraničních návštěvníků. Dvě třetiny z nich (66%) byly spokojeny, 29% bylo částečně spokojeno, 6% návštěvníků bylo nespokojeno. Spokojeni byli zejména Rakušané a Dánové. Naopak cenově méně přijatelné je stravování v ČR pro Slováky a návštěvníky z USA.

Cenu ubytovacích služeb posuzovalo pouhých 36% dotázaných. Dvě třetiny z nich (66%) byly s cenou ubytování spokojeny, téměř třetina (30%) byla spokojena částečně a 4% zahraničních návštěvníků se vyjádřila k ceně ubytovacích služeb v ČR neuspokojivě. Negativní postoj zaujali opět nejčastěji návštěvníci ze Slovenska.

GfK-Praha



strana 20

j) spokojenost s možností kulturního vyžití - průměrná známka 1,4

Da

Možnosti kulturního vyžití v České republice posuzovala necelá polovina návštěvníků (48%). Z nich bylo spokojeno 63% respondentů, třetina byla spokojena částečně a 5% spokojeno nebylo. Nejlépe hodnotili možnosti kulturního vyžití v ČR Švýcaři a Japonci, naopak tradičně nejméně spokojeni byli Slováci a dále Němci.

tab

k) spokojenost s možností sportovního vyžití - průměrná známka 1,5

áz

K možnostem sportovního vyžití v ČR se vyjadřovala necelá třetina dotázaných (32%). Více než polovina z nich (57%) byla spokojena, třetina návštěvníků byla částečně spokojena a desetina návštěvníků byla s možnostmi sportovního vyžití u nás nespokojena. Jednoznačně nejlépe hodnotili tyto služby Poláci. Podíl

eC

negativních odpovědí („nespokojen(a)“) je nejvyšší u návštěvníků ze Slovenska a Rakouska. l) spokojenost s přístupem Čechů k cizincům - průměrná známka 1,5

ism

ur To

ch

ze

Jak byli zahraniční návštěvníci spokojeni s přístupem Čechů? Svůj názor na tuto otázku vyslovilo 88% cizinců. Více než polovina se vyjádřila kladně, byla spokojena. Částečně spokojeny byly dvě pětiny zahraničních návštěvníků a 5% spokojeno s přístupem Čechů k cizincům nebylo. Nejčastěji vyjádřili svoji spokojenost návštěvníci z Velké Británie a Švýcarska, naopak nejméně často Slováci, Američané a Španělé.

GfK-Praha



Da

áz

1,49

přístup Čechů

1,37 1,4 cena ubytov. služeb

ch

1,42

To

ur

kulturní vyžití

ze

1,54

sportovní vyžití

1,41

cena strav. služeb

kvalita strav. služeb

1,44

eC

1,66

cena zboží

1,37

1,68

kvalita informací

1,81

SPOKOJENOST S POBYTEM V ČR - 1,27

kvalita jiných služeb

tab

kvalita ubytov. služeb

průměr

Spokojenost s poskytovanými službami (průměrná hodnocení)

úroveň komunikací

3 2,8 2,6 2,4 2,2 2 1,8 1,6 1,4 1,2 ++ 1

--

strana 21

ism

Pozn.: Prùmìrná hodnocení jsou vždy poèítána ze souboru respondentù, teøí se k dané položce vyjadøovali (bez odpovìdi „nevím“).

GfK-Praha

k



strana 22

3.9. Hodnocení služeb Návštěvníkům byly postupně předčítány jednotlivé výroky, které měli posoudit podle toho, do jaké míry byla splněna jejich očekávání při pobytu v České republice.

Da

a) kvalita poskytovaných služeb - průměrná známka 1,8

tab nevím 14%

horší 3%

Téměř pětina zahraničních návštěvníků lepší 19%

áz

došla k závěru, že kvalita poskytovaných služeb byla vyšší než původně očekávala. Podle 3% respondentů bylo ubytování v ČR horší a 65% cizinců se

nevím 12%

Více než polovina zahraničních návštěvníků (58%) se shodla na tom, že kvalita služeb odpovídala jejich ceně. Téměř čtvrtina respondentů (23%) byla názoru, že kvalita poskytovaných služeb je vyšší než jejich cena a za nižší resp.

ism

horší 7%

lepší 23%

ur To

b) poměr kvality služeb vůči ceně - průměrná známka 1,8

ch

ze

eC

vyjádřilo tak, že kvalita ubytovacích služeb odpovídala jejich očekáváním. Zbývajících 14% neumělo nebo nechtělo tuto otázku posoudit. stejná S názorem, že kvalita ubytování v ČR byla 64% nižší, než očekávaná se nejčastěji ztotožňují Japonci a Španělé. Z respondentů, kteří byli s kvalitou poskytovaných ubytovacích služeb spokojeni (n=3327), jich více než čtvrtina (27%) byla příjemně překvapena, kvalita poskytovaných služeb dokonce předčila jejich očekávání.

horší ji považovalo 7% cizinců. S názorem, stejná 58%

že cena služeb neodpovídá kvalitě se ztotožnili zejména návštěvníci ze Slovenska.

GfK-Praha



strana 23

c) jídlo - průměrná známka 1,7

nevím 13%

Da

lepší 30%

horší 4%

Pro více než polovinu zahraničních návštěvníků (53%) byla očekávání spojená s jídlem beze zbytku naplněna. Téměř třetina cizinců (30%) byla příjemně překvapena („lepší“) a pro 4% dotázaných

tab

eC

áz

bylo české jídlo horší než očekávali. Stravovací služby a samotné jídlo předčilo nejčastěji očekávání Rusů a návštěvníků z USA. stejné Z respondentů, kteří byli spokojeni 53% s kvalitou poskytovaných stravovacích služeb v ČR (n=6648), byla navíc více než třetina z nich (36%) kvalitou jídla mile překvapena, jídlo bylo lepší než původně předpokládali.

lepší 19%

Pro téměř pětinu návštěvníků (19%) byla čistota lepší než původně očekávala.

ur To

horší 16%

ch

nevím 9%

ze

d) čistota - průměrná známka 2,0

stejná 56%

ism

Více než polovina cizinců (56%) souhlasila s názorem, že čistota odpovídala jejich očekáváním a pro 16% respondentů byla dokonce horší. Nejméně byli spokojeni s čistotou Slováci a Rakušané.

GfK-Praha



strana 24

e) bezpečnost - průměrná známka 2,0

lepší 14%

Da

nevím 18%

překvapeno, a to ani pozitivně ani negativně. 11% cizinců se u nás však příliš bezpečně necítilo. Vyšší bezpečnost původně očekávali zejména Slováci, Holanďané, Švýcaři a Američané.

áz

tab

horší 11%

14% cizinců se u nás cítilo bezpečněji, než původně očekávalo, 60% nebylo

stejná 57%

eC

f) zábava, noční život - průměrná známka 1,8

Zábavu, noční život v ČR posuzovala pouze polovina dotázaných (51%). Téměř třetina z nich (32%) byla příjemně překvapena. Celých 60% zahraničních návštěvníků se vyjádřilo, že skutečnost byla stejná jako jejich očekávání a 9% cizinců očekávalo větší možnosti pobavit se a užít si nočního života. Tento názor zastávali zejména Španělé.

stejná 30%

ism

horší 4%

ur To

ch

nevím 50%

ze

lepší 16%

GfK-Praha



strana 25

g) pohostinnost, přátelskost Čechů - průměrná známka 1,8

nevím 14%

Da

lepší 23%

horší 6%

Pohostinnost, přátelskost Čechů vůči cizincům hodnotila téměř čtvrtina návštěvníků (23%) jako lepší, než

áz

tab stejná 57%

původně očekávala. Češi v tomto směru splnili očekávání 57% cizinců a 6% dotázaných bylo trochu zklamaných, očekávalo pravděpodobně vstřícnější přístup. Spokojeni byli zejména Rusové a Japonci.

lepší 21%

ch

nevím 16%

ze

eC

h) jazyková vybavenost Čechů - průměrná známka 1,9

ur To

Představy o jazykových znalostech Čechů byly různé. Více než pětina cizinců (21%) byla mile překvapena. Podle více než

horší 11%

ism

stejná 52%

poloviny zahraničních návštěvníků (52%) byla znalost jazyků taková, jakou ji očekávali. Více než desetina cizinců se domnívala, že Češi budou cizí jazyky ovládat lépe. Takto se vyjádřila více než pětina Rakušanů (22%), pětina návštěvníků z Izraele a 18% Španělů.

GfK-Praha



strana 26

3.10. Četnost návštěv

Da

Více než po páté přijela do České republiky polovina zahraničních návštěvníků. Naopak poprvé k nám zavítalo 16% cizinců. Na druhé návštěvě v ČR bylo 12% respondentů. Pro desetinu cizinců byla tato návštěva ČR v pořadí již třetí. Po čtvrté u nás bylo 7% zahraničních návštěvníků a 5% cizinců uvedlo, že se jedná o jejich pátou návštěvu ČR.

tab

Četnost návštěv ČR

více než pátá 50%

áz

první 16%

ze

eC

druhá 12%

pátá 5%

čtvrtá 7%

třetí 10%

ch

Slováků a polovina návštěvníků z Německa.

ur To

Ze sousedních států, z Německa, Polska, Rakouska a Slovenska k nám přijíždějí turisté častěji. Po více než páté u nás bylo 72% Poláků, 62% Rakušanů, 59%

Představitelé ostatních národností jsou naopak v ČR častěji na své první návštěvě. Poprvé zde bylo 79% Španělů, 71% Japonců, 67% návštěvníků z Izraele a 57% návštěvníků z USA.

ism

Z výsledků vyplývá, že s četností návštěv ČR klesá průměrná doba pobytu, kterou v ČR zahraniční návštěvníci stráví. Cizinci, kteří přijeli na první návštěvu, zde nejčastěji pobývali 6 - 10 dnů. U návštěvníků, kteří byli v ČR již několikrát, je nejvyšší podíl jednodenních cest.

GfK-Praha



strana 27

Téměř třetina zahraničních návštěvníků (31%), která byla nyní v ČR poprvé, přicestovala s cestovní kanceláří. Cizinci, u kterých se jednalo o druhou cestu do ČR, využili služeb CK v 17% případů. Můžeme říci, že s opakováním návštěv roste podíl individuální turistiky.

Da

3.11. Místa pobytu v ČR

tab

Místo pobytu, kde zahraniční návštěvníci převážně pobývali, je do určité míry ovlivněno místem dotazování tj. konkrétním hraničním přechodem.

eC

áz

Z výsledků je patrné, že nejvíce zahraničních návštěvníků zavítalo do Prahy (27%). Druhou nejnavštěvovanější oblastí byla jižní Morava (19%). Na severní Moravu přijelo 17% cizinců. Za krásami západních Čech přijelo 14% dotázaných. Východní Čechy navštívilo 8% respondentů, po 6% návštěvníků přicestovalo do jižních a východních Čech. Ve středních Čechách pobývala 2% dotázaných.

ze

5,7%

Praha 26,8 %

8,1%

2,2%

16,9%

ur To

5,9%

ch

14,1%

19,3%

ism

Většina návštěvníků pobývala v Praze, s výjimkou návštěvníků ze sousedních států. Němci trávili nejčastěji převážnou část svého pobytu v západních Čechách (Cheb + lázeňská města), Poláci zavítali nejčastěji do oblastí severní Moravy (Český Těšín, Náchod, Ostrava, Třinec). Rakušané a Slováci pobývali zejména na jižní Moravě (Brno, Znojmo, Mikulov, Břeclav, Zlín). Více než pětina návštěvníků z Ruska (22%) strávila převážnou část svého pobytu v Karlových Varech. GfK-Praha



strana 28

Po Praze je druhým nejnavštěvovanějším českým městem (na základě tohoto výzkumu) Brno a však s velkým odstupem (9%). Dále pak Český Těšín (5%), Cheb (4%), Náchod (4%), po 3% cizinců pobývalo nejdéle v Plzni, Olomouci, Domažlicích, Teplicích a Karlových Varech.

Da

3.12. Celková výše a struktura výdajů

tab

Celkové výdaje zahraničních návštěvníků, které byly uváděny v různých měnách, byly přepočteny na americké dolary (USD) kursem 38,122 Kč/USD ze dne 6. června 2000 (kurs platný v době, kdy probíhala první etapa výzkumu).

eC

áz

Při zjišťování struktury výdajů jsme pro zajištění co nejpřesnějších a nejobjektivnějších výsledků propočtů u výdajů za jeden den a za jednu osobu vycházeli z rozdílných velikostí vzorků souboru, a to podle počtu respondentů, kteří jednotlivé položky uváděli a z rozdílné průměrné doby pobytu v ČR. Z tohoto důvodu není částka představující průměrné celkové výdaje za jeden den a za jednu osobu součtem jednotlivých položek, ale jejich váženým průměrem.

ze

ZAHRANIČNÍ NÁVŠTĚVNÍCI Celkové výdaje uvedlo 8 545 respondentů, kteří uváděli částky buď pouze za sebe, nebo za více osob, které po dobu pobytu v České republice vedly společný účet.

ch

ur To

Celkové výdaje spojené s návštěvou České republiky (placené předem v zemi respondenta + přímo v ČR) činí 2 965 844 USD. Tato částka se týká 14 818 respondentů. Při průměrné době pobytu v ČR 2,5 dnů činí výdaje za jeden den 1 077 422 USD a výdaje za jeden den a jednu osobu 72,70 USD. Z celkové částky 2 965 844 USD zaplatili návštěvníci předem ve své zemi 1 023 841 USD. V těchto výdajích jsou zahrnuty především výdaje placené

ism

cestovním kancelářím za ubytování, stravování, dopravu apod. Částky placené předem uvedlo 2 250 cizinců a týkaly se 3 481 osob. Při průměrné délce pobytu 4,55 dnů, činily výdaje na jeden den 225 083 USD a výdaje za jeden den a jednu osobu 64,65 USD. Přímo v České republice utratili cizinci 1 942 021 USD, tedy výdaje na osobu a den jsou 47,61 USD (vypočteno za 14 819 osob s průměrnou délkou pobytu 2,75 dnů).

GfK-Praha


Výdaje za ubytování


strana 29

činí 413 365 USD. Uvedená částka se týká 3 004

respondentů. Průměrná délka pobytu turistů v České republice, kteří částku za ubytování uváděli, je 5,12 dnů (4,12 přenocování). Výdaje na jednu noc a jednu osobu jsou u položky „ubytování“ 33,37 USD. Výdaje za ubytování na osobu a den jsou 26,86 USD.

Da

tab

Výdaje za stravování představují 362 656 USD (placeno přímo na území ČR v restauracích a jiných stravovacích zařízeních). Uvedlo je 6 013 osob a celkem se týkají 10 415 osob. Průměrná doba pobytu těchto respondentů je 3,12 dnů. Výdaje za jeden den byly potom u položky „stravování“ 116 329 USD a výdaje za jeden den a jednu osobu činily 11,17 USD.

áz

Celková částka vydaná za nákupy (potraviny, suvenýry, apod.) je 624 081 USD. Při průměrné délce pobytu 2,91 dnů činí výdaje za nakoupené zboží za jeden den 214 642 USD a výdaje na osobu a den jsou poté 18,39 USD.

eC

Za dopravu utratili respondenti celkem 241 608 USD. Při průměrné délce pobytu v ČR 2,90 dnů jsou výdaje za jeden den 83 354 USD a výdaje za jeden den a jednu osobu 9,49 USD.

ze

Výdaje za jiné služby (vstupenky na kulturní, sportovní akce, opravy, kadeřnictví)

ur To

ch

činily celkem 78 128 USD. Tuto částku uvedlo 2 271 respondentů a celkem se týká 4 085 osob. Průměrná doba pobytu těchto zahraničních návštěvníků byla 3,76 dnů, tzn. že celkové výdaje za jeden den jsou 20 797 USD a výdaje propočtené na jednu osobu a jeden den činí 5,09 USD. Struktura výdajů zahraničních návštěvníků (placeno přímo v ČR) jiné služby 5% doprava 14%

nákupy 36%

ism

47,61 USD na osobu a den

ubytování 24%

stravování 21%

Pozn.: výdaje jsou propočteny ze souboru turistů, kteří danou položku uváděli

GfK-Praha



strana 30

V České republice zůstávají téměř dvě třetiny (65%) celkově vynaložených výdajů zahraničních návštěvníků, zbývající část (35%) utratí cizinci ve své zemi ještě před příjezdem do ČR.

Da

Z celkového počtu 14 819 zahraničních návštěvníků, za něž byly výdaje uváděny, bylo 5 427 turistů – osob, které v ČR strávili více než jeden den (alespoň jednou v ČR přenocovali) a 9 392 exkurzionistů – osob, které v ČR byli pouze 1 den (bez přenocování) .

tab

TURISTÉ

Celkové výdaje turistů spojené s návštěvou České republiky jsou 2 477 890 USD.

eC

áz

Při průměrné délce pobytu 5,46 dnů a počtu turistů (n=5427) činí celkové průměrné výdaje (placené předem v zemi respondenta + přímo v ČR) za jeden den 453 517 USD. Výdaje na jeden den a 1 osobu jsou ve výši 83,57 USD. Přímo v České republice utratili turisté za jeden den 275 162 USD, tzn., že výdaje za jeden den a jednu osobu činí 50,70 USD. Struktura výdajů na osobu a den placených přímo v ČR je následující:

ze

Ubytování */

26,86 USD na den x 33,37 USD na noc

Stravování */

ch

Nákupy */ Doprava */ Jiné služby */

14,09 USD 8,58 USD 4,62 USD

výdaje jsou vypočteny ze souboru turistů, kteří danou položku uváděli

doprava 12%

jiné služby 5%

ubytování 32%

50,70 USD na osobu a den nákupy 27%

ism

ur To

*/

12,28 USD

stravování 24%

GfK-Praha



strana 31

EXKURZIONISTÉ Celkové výdaje exkurzionistů (pobyt v ČR jeden den bez přenocování) spojené s návštěvou České republiky jsou 487 960 USD. Výdaje jednoho zahraničního

Da

exkurzionisty, které vynaložil za jeden den svého pobytu v ČR jsou 51,95 USD. Přímo v ČR utratili exkurzionisté 438 607 USD. Při přepočtu této celkové částky na osobu a den činí výdaje vynaložené přímo v ČR za jednu osobu a jeden den 46,70 USD.

tab

Exkurzionisté vynaložili přímo v ČR své peněžní prostředky v následující struktuře: 9,14 USD

Nákupy */

36,85 USD

Doprava */ Jiné služby */

15,13 USD 9,24 USD

výdaje jsou vypočteny ze souboru exkurzionistů, kteří danou položku uváděli

eC

*/

áz

Stravování */

doprava 19%

stravování 13%

ch

ze

jiné služby 4%

46,70 USD na osobu a den

ur To nákupy 64%

ism GfK-Praha



strana 32

Struktura výdajů zahraničních návštěvníků na osobu a den (v USD) (podle národností) Země

ubytování */

stravování

nákupy

doprava jiné služby

Da

27,41

13,00

11,11

8,64

3,97

Dánsko

37,23

14,83

14,13

9,20

3,47

Francie

38,64

18,85

16,96

8,66

5,74

Holandsko

19,90

9,96

11,75

9,51

3,93

Itálie

27,53

12,04

13,17

11,67

3,91

58,96

21,83

25,85

16,55

6,71

66,01

21,01

29,68

13,78

5,03

19,46

9,86

22,06

9,40

6,00

8,52

3,58

18,77

5,51

2,23

19,79

7,04

18,35

10,20

4,49

51,15

20,11

27,05

13,96

7,13

8,30

4,85

14,57

8,35

3,97

46,60

18,41

19,40

10,31

6,65

18,29

19,10

10,58

4,15

19,14

16,55

13,01

5,23

17,40

17,78

13,24

5,68

Izrael

Japonsko Německo Polsko

Rakousko Rusko Slovensko Španělsko

37,70

USA

43,20

Velká Británie

34,35

*/

ch

Švýcarsko

ze

eC

áz

tab

Belgie

výdaje za ubytování jsou na osobu a den

ur To

Struktura výdajů zahraničních návštěvníků ze sousedních zemí (turisté, exkurzionisté) - na osobu a den (v USD) Výdaje

Německo

Rakousko

Polsko

exkurz.

turisté

exkurz.

turisté

ubytování

19,46

-

19,79

-

8,52

stravování

9,20

14,43

7,25

6,60

3,22

nákupy

11,98

56,64

9,04

37,72

6,01

doprava

6,32

18,35

6,18

18,74

3,55

jiné služby

5,18

14,74

3,12

10,15

1,69

*/

exkurz.

turisté

exkurz.

-

8,30

-

4,31

3,92

5,19

27,66

4,60

18,93

9,57

3,17

10,65

3,30

1,58

5,17

ism

turisté

Slovensko

výdaje za ubytování jsou na osobu a den

GfK-Praha



strana 33

Teoretický propočet výdajů zahraničních návštěvníků ČR v roce 2000 Pro teoretický propočet výdajů zahraničních návštěvníků byl převzat postup výpočtu použitý v předchozích výzkumech.

Da

Základem propočtu je vzorec:

tab

kde:

V=x.R.p.d

x…

eC

áz

V … jsou celkové výdaje zahraničních návštěvníků realizované během jejich pobytu v ČR výdaje na jednu osobu a jeden den propočtené jako průměr z jednotlivých vln v roce 2000 x = 47,61

ch

ze

R … podíl zahraničních návštěvníků, kteří realizovali nějaké výdaje během pobytu v ČR v roce 2000. R = 94% počet zahraničních návštěvníků ČR v roce 2000 p = 105,9 mil. Výše uvedený údaj byl propočten ze skutečného počtu zahraničních návštěvníků ČR v období leden–srpen 2000 – 70,04 mil. osob (dle údajů ČSÚ) a z odhadu počtu zahraničních návštěvníků za září-prosinec, který vychází z údajů za srovnatelná období předchozích let a indexu návštěvnosti I-VIII 99 / I-VIII 2000 = 1,051 (tj. 35,9 mil. osob)

d…

průměrná délka pobytu zahraničních návštěvníků v ČR v roce 2000 d = 2,7 dnů

ism

ur To

p…

Dosazením do vzorce zjistíme pravděpodobnou výši celkových výdajů, které v roce 2000 realizovali zahraniční návštěvníci během svého pobytu v ČR. V = 47,61 x 0,94 x 105,9 x 2,7 = 12.796 mil. USD

GfK-Praha



strana 34

4. STATISTIKA 1. Pohlaví zahraničních návštěvníků (v %)

Da

Belgie Dánsko Francie Holandsko Itálie Izrael Japonsko Německo Polsko Rakousko Rusko Slovensko Španělsko Švýcarsko USA Velká Británie

žena 33,8 36,6 32,4 39,6 27,3 32,5 34,9 34,8 28,1 27,0 42,1 37,6 31,0 37,0 39,6 36,8

ze

eC

áz

tab

muž 66,2 63,4 67,6 60,4 72,7 67,5 65,1 65,2 71,9 73,0 57,9 62,4 69,0 63,0 60,4 63,2

2. Věk zahraničních návštěvníků (v %) do 29 let

35,0 34,8 38,6 31,8 45,0 36,7 27,6 43,2 41,2 45,0 47,9 58,8 37,8 36,5 33,3 35,2

45 – 59 let

60 let a více

29,5 30,1 26,4 25,5 22,2 34,2 33,9 20,0 25,0 25,5 33,5 19,0 24,1 26,8 21,6 24,2

14,1 12,7 7,6 12,8 9,4 16,4 20,4 11,3 7,3 12,4 5,2 4,4 14,9 14,9 12,3 13,3

ism

ur To

Dánsko Francie Holandsko Itálie Izrael Japonsko Německo Polsko Rakousko Rusko Slovensko Španělsko Švýcarsko USA Velká Británie

19,4 22,1 26,4 29,2 21,7 12,2 17,4 24,6 26,2 16,0 12,8 17,7 22,9 21,0 31,9 26,5

ch

Belgie

30 – 44 let

GfK-Praha



strana 35

3. Zaměstnání zahraničních návštěvníků (v %)

Da

tab

zaměstnanec

Belgie Dánsko Francie Holandsko Itálie Izrael Japonsko Německo Polsko Rakousko Rusko Slovensko Španělsko Švýcarsko USA Velká Británie

67,8 72,1 75,0 62,0 73,6 72,0 66,4 70,2 75,3 72,6 74,1 85,9 67,1 67,3% 63,8% 69,1%

pomáhající člen rodiny

áz 1,5 1,7 0,8 0,8 0,8 2,2 2,6 0,2 1,8 0,1 4,8 0,0 1,2 0,8 2,0 1,9

nezaměstnaný

důchodce (nepracující)

1,5 0,5 2,0 1,7 0,9 0,5 0,0 1,2 4,6 1,3 4,8 0,5 0,2 0,3 0,6 1,5

12,6 9,7 6,6 13,4 7,7 12,4 15,8 12,1 6,9 12,6 6,0 5,5 9,5 15,4 12,1 9,9

eC

ze

ch

příjem bez výkonu zaměstnání 0,5 0,5 0,6 1,7 1,3 3,0 0,7 3,0 0,5 3,0 2,0 1,8 0,7 1,3 0,2 1,0

To

GfK-Praha

ur

v domácnosti bez vl. příjmu

učeň, student, žák

1,3 0,7 0,2 0,9 0,9 0,5 1,3 2,4 1,2 3,3 1,6 0,0 0,0 1,5 0,6 0,4

12,1 12,4 13,6 18,1 12,6 8,2 11,8 9,4 8,3 5,3 6,4 6,1 9,8 12,2 19,4 15,0

ism



strana 36

4. Velikost bydliště (v %) do 999 obyvatel

Belgie

Da

Dánsko Francie Holandsko Itálie Izrael Japonsko Německo Polsko Rakousko Rusko Slovensko Španělsko Švýcarsko USA Velká Británie

5.000-19.999 obyvatel

20.000-99.999 obyvatel

100.000 a více obyvatel

15,9 20,4 8,2 27,5 13,2 12,9 10,5 28,1 26,2 22,3 5,8 20,2 10,0 22,8 9,5 12,4

19,4 28,9 18,0 30,4 27,5 24,8 15,8 25,2 48,0 13,7 16,0 30,9 15,4 29,9 20,6 27,0

53,1 41,5 68,6 19,5 45,2 53,8 70,7 17,4 9,6 30,4 76,0 21,5 69,5 30,4 64,4 53,7

eC

áz

tab

2,0 1,0 1,0 2,9 0,9 2,0 1,0 8,1 4,5 10,2 0,0 1,6 0,7 1,3 0,6 2,5

1.000-4.999 obyvatel 8,3 6,2 2,6 17,5 6,4 5,7 1,6 20,6 10,6 22,5 1,2 23,2 2,7 11,9 3,4 4,2

Bayern 36,3 Hamburg 2,40 Nordhein-Westfalen 1,30 Schleswig-Holstein 0,60

Brandenburg 0,8 Mecklenburg-Vorpommern 0,20 Sachsen 34,10 Rhineland-Pfalz 1,30

Lodzkie 0,70 Mazowieckie 3,00 Pomorskie 1,80 Wielkopolskie 1,90

Lubelskie 1,10 Opolskie 2,40 Slaskie 46,50 Zachodniopomorskie 0,10

ism

Kujawsko-pomorskie 0,80 Malopolskie 3,10 Podlaskie 1,90 Warminsko-Mazurskie 0,20

ur To

6. Polsko - regiony (v %) Dolnoslaskie 32,20 Lubuskie 1,80 Podkarpackie 1,00 Swietokrzyskie 0,00

Berlin 7,9 Hessen 3,10 Saarland 0,80 Thruringen 3,70

ch

Baden-Würtemburg 3,9 Bremen 1,00 Niedersachsen 0,60 Sachsen-Anhalt 2,10

ze

5. Německo- spolkové země (v %)

GfK-Praha



strana 37

7. Holandsko - regiony (v %) Flevoland 6,50 Limburg 11,30 Utrecht 11,70

Da

Drenthe 5,60 Gronigen 7,90 Overijssel 4,80

tab

Friesland 6,50 Noord – Brabant 5,60 Zeeland 5,70

Gelderland 10,50 Noord – Holland 15,60 Zuid - Holland 5,40

Nitranský 5,70 Trenčianský 8,60

Košický 0,30 Žilinský 27,90

8. Slovensko - kraje (v %) Bratislavský 40,20 Trnavský 8,30

eC

áz

Bánsko Bystrický 6,10 Prešovský 0,80

9. Rakousko – spolkové země (v %) Kärnten 1,40 Osttirol 0,10 Vorarlberg 5,60

Niederösterreich 39,10 Tirol 8,30 Wien 37,60

ism

ur To

ch

ze

Burgenland 2,80 Oberösterreich 3,20 Steiermark 1,70

GfK-Praha

Databáze CzechTourism

Recommend Documents